VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu. Návrh programu sportovního kurzu se zaměřením na kombinaci pěší turistiky a

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu

N á v r h p ro g r a m u s p o r t o v n í h o k u r z u s e zaměřením na kombinaci pěší turistiky a cykloturistiky Bakalářská práce

Autor: Pavlína Strnadová Vedoucí práce: Mgr. Bohumír Machovec Jihlava 2010

Anotace Bakalářská práce „Návrh programu sportovního kurzu se zaměřením na kombinaci pěší turistiky a cykloturistiky“ se v první části zabývá všeobecnou charakteristikou turistiky. Pojednává o jednotlivých sloţkách turistiky, jejím vývoji, dělení a nakonec přibliţuje pěší a cykloturistiku. Druhá část je zaměřena na vytvoření jednotlivých tras ve vybrané oblasti pro obě z uvedených forem turistiky a navrţení sportovního kurzu vypracovaného na základě dotazníkového šetření mezi studenty. Součástí práce je také zrealizování a zhodnocení jednotlivých sloţek kurzu na základě vlastních zkušeností.

Klíčová slova Turistika, pěší turistika, cykloturistika, preference, průzkum, Jiţní Čechy, sportovní kurz

Annotation The Bachelor Degree Thesis „Project of sport course program focused on the combination of hiking and cyclotourism“ deal with the general characteristic of tourism in the first part. In addition deal with individual factors of tourism, its history, development and partition and finally bring near the hiking and the cyclotourism. The second part is focused on the creating routes in the selected area for both forms of tourism and design sport course mentioned above, based on questionnaires evaluation among the students. Part of the work is realization and evaluation of particular points of the sport course based on my personal experiences.

Key words Tourism, hiking, cyclotourism, preferences, survey, South Bohemia, sport course

Za cenné rady, pomoc a připomínky, které přispěly k vypracování této práce, bych na tomto

místě

chtěla

především

poděkovat

vedoucímu

mé

bakalářské

práce

Mgr. Bohumíru Machovcovi. Dále bych chtěla poděkovat všem respondentům, kteří si našli chvíli k vyplnění dotazníku. Velké dík patří také mým přátelům, kteří věnovali svůj čas a zúčastnili se pobytu, čímţ mi umoţnili získat i praktické zkušenosti. V neposlední řadě bych ráda poděkovala rovněţ své rodině, která mi při psaní této práce byla oporou.

Prohlašuji, ţe předloţená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, ţe citace pouţitých pramenů je úplná, ţe jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále téţ „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím uţitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, ţe na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, ţe VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o uţití mé bakalářské práce a prohlašuji, ţe s o u h l a s í m s případným uţitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, ţe uţít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu vyuţití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne poţadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaloţených vysokou školou na vytvoření díla (aţ do jejich skutečné výše), z výdělku dosaţeného v souvislosti s uţitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 10. 5. 2010 ...................................................... Podpis

Obsah Úvod.................................................................................................................................. 7 1 Cíl a úkoly práce ....................................................................................................... 8 1.1 Cíl práce ............................................................................................................. 8 1.2 Úkoly práce ........................................................................................................ 8 2 Teoretická část .......................................................................................................... 9 2.1 Charakteristika turistiky ..................................................................................... 9 2.2 Vývoj turistiky ................................................................................................... 9 2.3 Dělení turistiky ................................................................................................. 12 2.4 Turistické značení ............................................................................................ 13 2.4.1 Historie značení ........................................................................................ 14 2.4.2 Značení pro pěší turistiku ......................................................................... 14 2.4.3 Značení pro cykloturistiku ........................................................................ 15 2.5 Pěší turistika ..................................................................................................... 16 2.5.1 Nordic Walking......................................................................................... 16 2.5.2 Vysokohorská turistika ............................................................................. 18 2.6 Cykloturistika ................................................................................................... 19 2.6.1 Výběr kola................................................................................................. 19 2.6.2 Typy cyklotras .......................................................................................... 20 2.6.3 Bezpečnost jízdy ....................................................................................... 21 3 Praktická část .......................................................................................................... 23 3.1 Dotazníkový průzkum ...................................................................................... 23 3.1.1 Vyhodnocení jednotlivých otázek dotazníku ............................................ 23 3.1.2 Charakteristika vybrané oblasti – Jiţní Čechy .......................................... 29 3.1.3 Jindřichohradecko, Česká Kanada ............................................................ 30 3.2 Zpracování tras ................................................................................................. 31 3.2.1 Trasy pro pěší turistiku ............................................................................. 31 3.2.2 Cykloturistické trasy ................................................................................. 34 3.3 Návrh sportovního kurzu.................................................................................. 37 3.3.1 Ubytování a stravování ............................................................................. 37 3.3.2 Program jednotlivých dní.......................................................................... 38 3.3.3 Kalkulace .................................................................................................. 46 3.3.4 Zhodnocení pobytu ................................................................................... 46 4 Závěr ....................................................................................................................... 49 Seznam pouţitých zdrojů ................................................................................................ 50 Kniţní zdroje............................................................................................................... 50 Internetové zdroje ....................................................................................................... 50 Ostatní zdroje .............................................................................................................. 53 Seznam obrázků, grafů, tabulek a příloh ........................................................................ 54 Příloha 1: Dotazníky ................................................................................................... 56 Příloha 2: Grafy .......................................................................................................... 59 Příloha 3: Mapy tras .................................................................................................... 62 Příloha 4: Turistická výbava ....................................................................................... 67 Příloha 5: Česká Kanada ............................................................................................. 68

6

Úvod Doba se stává hektičtější a nároky na člověka se ve všech oblastech jeho činnosti neustále zvyšují. Lidé jsou soustavně pod psychickým tlakem, stresují se, a tím negativně ovlivňují svoje duševní a tělesné zdraví. V této uspěchané a vyčerpávající době tedy nabývá na důleţitosti jakákoliv forma relaxace. Turistika je nepochybně jednou z jejích významných forem. Pro mnoho lidí můţe být vynikajícím řešením, jak uniknout od kaţdodenních povinností a starostí, ba co víc, v ideálním případě se pro mnohé můţe stát koníčkem na celý ţivot. Při volbě tématu pro tuto bakalářskou práci mě motivoval především vlastní zájem o turistiku ve všech jejích formách. Také mě lákala moţnost osobně se podílet na návrhu sportovního programu slouţícího jako podklad pro vznik nového školního kurzu dle představ samotných studentů VŠPJ. Kromě jiţ zmíněné vyuţitelnosti pro potřeby katedry sportů mohou výstupy této práce poslouţit všem zájemcům z řad turistů a fanoušků pohybu jako inspirace při plánování jejich aktivní dovolené a tvorbě vlastních sportovních akcí.

7

1 Cíl a úkoly práce 1.1 Cíl práce Cílem práce je v první, teoretické části, obecně charakterizovat turistiku a přiblíţit její dvě formy – pěší a cykloturistiku. V praktické části pak na základě dotazníkového šetření zpracovat komplexní sportovní kurz.

1.2 Úkoly práce Prostudovat literaturu týkající se turistiky. Prostudovat materiály související s vybranou turistickou oblastí. Navrhnout pětidenní sportovní kurz se zaměřením na kombinaci pěší turistiky a cykloturistiky v dané oblasti. Pomocí map naplánovat pěší a cyklotrasy pro navrhovaný kurz. Osobní realizace a zhodnocení pobytu.

8

2 Teoretická část 2.1 Charakteristika turistiky Turistiku lze charakterizovat jako „komplex činností spojených s aktivním pohybem a pobytem v přírodě, má za cíl poznání přírodních a společenských poměrů ve zvolené oblasti, k tomu využívá odborně technických znalostí a dovedností.“ (3) Aktivní odpočinek se stává stále oblíbenějším. Důkazem toho je například vznik nových sportů a organizací, které tyto nové aktivity podporují. Turistika spojuje obě sloţky důleţité pro relaxaci – pobyt v přírodě a rekreační pohyb. Právě tato kombinace přispívá k harmonickému rozvoji člověka po jeho fyzické i psychické stránce a zároveň můţe vést k uspokojování společenských potřeb jedince. Turistiku podle jejího významu můţeme rozdělit do 3 sloţek: (6) Výchovný – vyplývá z aktivního působení cvičitele, má převáţně obsah kulturně poznávací, vede k upevnění vztahu člověka a přírody, pomáhá vytvářet estetický vkus, dochází k navazování sociálních vztahů. Vzdělávací – získávání technických a pohybových dovedností, osvojování nových poznatků, ověřování poznatků v praxi, poznávání zákonitostí přírody. Zdravotní – má vliv jak na duševní, tak tělesnou hygienu člověka, aktivní pohyb spojen s příznivými vlivy přírodního prostředí jako jeden z předpokladů upevňování zdraví a udrţení dobré tělesné kondice, prodluţení aktivního ţivota.

2.2 Vývoj turistiky Turistika v moderním pojetí vznikla prakticky aţ v době, kdy byl díky vysokému stupni společenského vývoje narušen vztah mezi člověkem a přírodou. (6) V předcházejících období nebyl dostatek volného času, a kdyţ uţ se pobyt v přírodě či cestování uskutečnilo, nemůţeme ho chápat v dnešním slova smyslu, protoţe chyběl kulturně poznávací a rekreačně zdravotní rozměr. Za výjimku můţeme povaţovat nejstarší

9

starověké cestovatele antického Řecka a Říma (např. cesty řeckých historiků Strabóna a Hérodota nebo řeckého spisovatele Pausania). S nástupem renesance (14. století) a následně humanismu, kdy se renesanční člověk vrací k přírodě, se objevují prvky turistiky. Zde můţeme zmínit např. humanistického lékaře Francois Rableais, který se myšlenkou turistiky zabývá ve svém díle o Gargantuovi a Pantagruelovi nebo Jana Amose Komeského (1592–1670), který doporučuje zavádění tělesného cvičení ve školách, a doporučuje pobyt v přírodě. K rozvoji dále přispívají zeměpisné objevy v 15. a 16. století. John Lock (1632–1704) se svým pedagogickým systémem (pobyt ţáků na zdravém vzduchu, sport, otuţování, odolnost, pragmatická orientace tělesné výchovy) vytvořil základy teorie tělesné výchovy. Dalším, kdo ovlivnil pedagogický vývoj, byl Jean Jacques Rousseau (1712– 1778), se svým dílem „Emil čili o vychování“, kde se zabývá teorií přirozené výchovy. Významná etapa rozvoje turistiky přichází s počátkem 18. století, kdy se zvyšuje zájem o poznání, a cesty za poznáním světa se stávají součástí vzdělání šlechticů. Zájem o objevování přírody a historických památek je také charakteristický pro romantismus. Toto období je spojováno se vznikem turistiky na našem území. Zde můţeme zmínit např. Karla Hynka Máchu (1810–1836) a jeho putování po českých hradech (např. Karlštejn, Bezděz, Křivoklát). [1] V 19. století se termín turistiky šíří velmi rychle a můţeme mluvit o vzniku organizované turistiky, k čemuţ přispěl rozvoj kartografie, především dopravy a existence

informačních

prostředků.

V Anglii

vznikají

první

turistické

a

sportovní organizace. Průkopníkem ve vzniku organizované turistiky se stává Thomas Cook (1808–1892), který si je vědom lidské touhy po poznávání a objevování nových míst. Je povaţován za zakladatele hromadného cestovního ruchu a tento trend se následně rozšiřuje do dalších zemí Evropy a USA. Co se týká sportovních disciplín, největší význam pro rozvoj turistiky měla cyklistika, která zaznamenává největší rozmach v 70–80. letech 19. století, kdy se zakládají první sportovní kluby, vznikají cyklistické časopisy i závodní řády. Z dalších sportů pak veslování (1. mezinárodní federace, 1892), lyţování, kanoistika a koncem 19. století orientační běh. S rozvojem jednotlivých sportovních disciplín vznikají organizace, jejichţ hlavním cílem je zřizování turistických cest, tvorba značení, vydávání map, tisk

10

plánů a průvodců. První turisticko-horolezeckou organizací se stal Alpine Club, zaloţený v Londýně roku 1857. Mezi nejstarší mezinárodní federace patří: Mezinárodní cyklistická federace (ISC – Union Cycliste Internationale), zaloţená v r. 1900, Mezinárodní federace orientačního běhu (IOF – Internationale Orientirungslauf Foderation, zaloţená v r. 1961, kde Československo bylo mezi zakládajícími státy. K rozmachu turistiky na našem území dochází ve 20–40. letech 19. století, kdy se konají polodenní a jednodenní akce ať uţ jednotlivců nebo uzavřených skupin, které se postupně rozrůstají. 16. 2. 1862 vzniká česká tělovýchovná organizace Sokol, která začíná organizovat pěší výlety. Jako první je jiţ v dubnu uskutečněn výlet na Říp za účasti 71 členů. Tyto pěší výlety se stávají mezi lidmi velice oblíbenými, o čemţ svědčí následující výlet na Křivoklát, kterého se zúčastní přes 320 členů. Dalším významným mezníkem rozvoje turistiky u nás je r. 1888, kdy dochází k zaloţení Klubu českých turistů (KČT). Jeho prvním předsedou se stává Vojtěch Náprstek. Do roku 1918 se KČT věnuje hlavně pěší turistice, později se zaměřuje i na zimní a vodní turistiku, cykloturistiku, táboření a vysokohorskou turistiku, nově se objevuje i mototuristika. Se vznikem Českého svazu tělesné výchovy (ČSTV) roku 1957 dochází opět k rozvoji turistiky, ta se povaţuje za jednu z jeho základních sloţek a dostává se na novou úroveň. „V roce 1957 měla organizovaná turistika 40 000 turistů, v r. 1984 bylo v ČSTV v ČSR organizováno ve více než 1330 odborech 90 311 turistů.“ (3) Po roce 1989 pak dochází k obnovení organizací, které musely z politických důvodů svoji činnost přerušit (např. YMCA – „Křesťanský spolek mladíků“ působící u nás od druhé poloviny 19. století nebo Junák – svaz skautů a skautek, který byl během své historie celkem třikrát zakázán). V dalších letech dochází k rozvoji i ve školní sféře. Vznikají nové obory, které se zabývají výchovou a rekreací v přírodě. (5) Můţeme zmínit např. rekreologii, která se v r. 1991 stává novým studijním směrem Fakulty tělesné kultury Univerzity Palackého v Olomouci. Postupem času se aktivity v přírodě staly nejdynamičtější sloţkou tělesné výchovy a sportu. Dokazují to např. nově vzniklé sporty a organizace, které je dále rozvíjejí.

11

2.3 Dělení turistiky Existuje několik moţných způsobů dělení turistiky. Zde bych ráda nastínila pouze nejzákladnější dělení. (6) [2] 1) Podle organizace účastníků: -

organizovaná – kolektivní, hromadná turistika vedená např. různými oddíly, společenskými organizacemi, firmami

-

neorganizovaná – prováděna individuálně nebo v malých skupinách, např. v rodinném kruhu

2) Podle fyzické náročnosti, potřeby teoretických znalostí, specifických dovedností a stanoveného cíle: -

rekreační – konaná příleţitostně či pravidelně, obvykle na jednom místě (pobyty na chatě, na zahrádce), zahrnuje regeneraci fyzických i duševních sil

-

výkonnostní – konaná pravidelně, vyţaduje velmi dobré odborně technické znalosti a tělesnou zdatnost na vysoké úrovni

3) Podle prostředků vyuţívaných k přesunu: -

pěší, cykloturistika, lyţařská, vodní, mototuristika

4) Z hlediska ročního období: -

letní, zimní, celoroční

5) S ohledem na výběr jednotlivých účastníků: -

mládeţnická = juniorská – maximální věková hranice je 30 let

-

seniorská – věk zúčastněných překročil 50 let, obvykle však 60 let

-

turistika pro dospělé

12

2.4 Turistické značení Turistické značení je soustava turistických značek zajišťující cestující veřejnosti spolehlivé sledování jejich cesty. (1) Toto značení má na našem území dlouholetou tradici. O jeho vznik a funkčnost se od počátku stará KČT. Díky jejich soustavné péči je povaţováno vzhledem ke své kvalitě a hustotě značených tras za nejlepší v celé Evropě. Prioritou bylo vytvořit značení pro pěší turisty, které bylo postupně doplněno o značení pro ostatní turistické odvětví např. cykloturistiku. Od roku 2005 tak došlo i k vybudování značení pro jezdce na koních (hipoturistika). „Na konci roku 2008 bylo v ČR vyznačeno celkem 40 782 km pěších tras. Je v tom zahrnuto i 3 093 km lyžařských tras (563 km vyznačených lyžařskou značkou a zbytek přelepkou lyžaře na směrovkách pěších tras). Je na nich vyvěšeno 60 572 směrovek a tabulek, instalováno 3 262 směrovníků a 1 641 vývěsních laminovaných map ve stojanech nebo rámech. O obnovu značení a údržbu informačních prvků na trasách se v r. 2008 staralo 1 437 značkařů, kteří při tom odpracovali více než 63 000 hodin.“[3]

Obr. 1: Značení pro hipoturistiku [4]

13

2.4.1 Historie značení Významným mezníkem na cestě vývoje turistického značení na českém území můţeme povaţovat r. 1888, kdy vznikl KČT. První značená česká turistická cesta byla vytvořena na trase spojující Štěchovice a Svatojánské proudy. Krátce vznikají další trasy, např. červená značka v okolí Karlštejna, která je zachována dodnes. V roce 1912 vzniká první značená dálková trasa vedoucí přes Brdy na Šumavu. Dochází k rozvoji značení tras, který je přerušen druhou světovou válkou. V tomto období dochází k chátrání existujících tras a je povaţováno za krizi v systému značení. Tento nepříznivý stav trvá aţ do roku 1954, kdy dochází k nápravě a značením je pověřen Československý svaz tělesné výchovy. 22. 4. 1958 je vydána Směrnice o jednotném značení turistických tras v Československu. Díky těmto opatřením je zajištěna pravidelná finanční podpora ze strany státu. Po roce 1989 jsou označena i místa doposud nepřístupná a dochází ke značení tras při rakouské a německé hranici. Toto značení je od počátku prováděno dobrovolníky, kteří jsou členy KČT. Od r. 1997 je údrţba financována odborem Cestovního ruchu Ministerstva pro místní rozvoj ČR. [3, 4]

2.4.2 Značení pro pěší turistiku Pro pěší trasy pouţívá Klub českých turistů značky pásové. Tyto značky se skládají ze tří vodorovných pásů, kdy prostřední pás značí barvu a náročnost trasy. Této barvě se říká vodící. Krajní pásy jsou bílé a plní funkci upozorňovací. Značky mají čtvercový tvar o základním rozměru 10 x 10 cm. Jedná se o systém čtyř barev, kdy červená značí dálkové nebo hřebenové trasy, modrá významnější trasy, zelená místní trasy a nakonec ţlutá, která označuje krátké trasy, spojovací cesty a zkratky. [5] Existuje několik podob těchto značek, kdy kaţdá má svůj význam. Například poblíţ rekreačních a turistických středisek se pouţívají místní značky, které jsou tvořeny čtvercem rozděleným úhlopříčkou, kdy část značky má jednu z pouţívaných barev a druhá je bílá. Pouţívá se převáţně pro značení kratších okruhů. Při prudkém odbočení je pásová značka zase doplněna na šipku. Část jednoho úseku můţe být značena více značkami. V tomto případě se pouţívá značka vícebarevná. Můţeme také narazit na speciální značky, ke kterým patří například odbočka ke studánce či pramenu nebo odbočka k vrcholu či vyhlídce. Tato značení mohou být doplněna o tabulky (udávající název místa, nadmořskou výšku) a směrovky (uvádějící kilometrovou vzdálenost

14

k jednotlivým cílům). Jejich rozměr je stejný, liší se ve velikosti písma, rozmístěním textu a podbarvením. Pásová značka

Místní značka

Koncová značka

Odbočka k vrcholu nebo vyhlídce

Odbočka ke zřícenině, hradu či jinému objektu

Odbočka ke studánce nebo pramenu

Vícebarevná značka

Obr. 2: Pěší značky [6]

2.4.3 Značení pro cykloturistiku Značení je podobné jako pro pěší trasy, liší se podkladovou barvou, která není bíla, ale ţlutá. Kvůli viditelnosti jsou tyto značky také větší. Rozlišujeme značení pro cyklotrasy a cykloturistické trasy. Cyklotrasy vedou po silničních, místních nebo účelových komunikacích a jako značek je vyuţíváno dopravní značení zavedené od 31. 1. 2001. Pouţívají se tři základní cykloznačky, které můţeme vidět na obrázku 3:

Obr. 3: Značení cyklotras [5]

15

Všechny značky obsahují symbol kola, číslo trasy a na směrových tabulích kilometrovou vzdálenost k dalšímu cíli. Cykloturistické trasy jsou značeny pásovými značkami stejně jako u tras pěších, pouze zvýrazňovací pásy jsou ţluté a velikost značek je 14 x 14 cm. Toto značení je pouţíváno v horším terénu (lesní a polní cesty, nebo cesty přirozeným terénem) především pro turistické účely.

Obr. 4: Pásové cyklistické značení [7]

2.5 Pěší turistika Existují místa, kam se jinak neţ pěšky nedostaneme. Ať uţ chceme objevovat hřebeny hor, zříceniny na vysokých skalách nebo např. historické doly, ideálním způsobem poznávání je právě pěší turistika. Jedná se o aktivitu, kterou můţeme provozovat v kaţdém věku, protoţe její náročnost si můţe přizpůsobit kaţdý dle svých fyzických sil. Hustě značené turistické cesty v celé České republice umoţňují absolvování různě náročných stezek, které jsou vhodné jak pro rodiny s dětmi, seniory, tak i pro aktivní sportovce. Chceme-li tedy udělat něco pro své zdraví, stačí si pořídit speciální hůlky a začít provozovat Nordic Walking. Tím skloubíme aktivní pohyb a v maximální míře prospějeme svému tělu.

2.5.1 Nordic Walking Nordic Walking neboli severská chůze je styl běţné chůze doplněné o speciálně navrţené hůlky, které se podobají těm lyţařským. Tento druh pohybu, který se vyvinul z lyţařského běhu, vznikl na počátku 90. let. Jeho domovem je Finsko, odkud byl rozšířen po celé Skandinávii, dále pak i do střední a jiţní Evropy. V roce 2003 vznikla česká pobočka CCO-NW (Czech Certified Organization of Nordic Walking), která chce svým působením a vznikem Nordic Walking center oslovit širokou veřejnost a umoţnit

16

jí tento zdravý pohyb. [8] Toto sportovní odvětví, které přináší snadný způsob zvýšení fyzické kondice, není omezeno roční dobou, neboť ho lze provozovat celoročně a kdekoliv. Je ideální pro všechny věkové i výkonnostní skupiny. 2.5.1.1 Technika chůze Techniku není těţké zvládnout, avšak má svá specifika. Rozhodující není rychlost, jakou jdeme, ale intenzita práce horních končetin. Proto spolu mohou trénovat různě staří jedinci s odlišnou fyzickou kondicí. Nejdůleţitější je správná volba holí – jejich výška a délka kroku v součinnosti se správným pohybem rukou. Hole nám pomáhají v pohybu vpřed, zůstávají vţdy vzadu a nikdy jimi nemíříme před sebe. Při chůzi rukama neustále pracujeme. Přední ruka pevně svírá hůlku a zadní je otevřená. Vţdy se snaţíme, aby pozice rukou a nohou byla diagonální, tzn. ve chvíli, kdy máme před tělem pravou ruku, musíme mít před tělem současně nohu levou a naopak. [9]

Obr. 5: Délky holí podle výšky postavy [10]

2.5.1.2 Výhody Nordic Walkingu Tento způsob chůze nejenţe nevyţaduje přílišnou námahu, nemá ani vysoké poţadavky na náročnost vybavení. Kromě pevnější obuvi a speciálních hůlek nepotřebujeme ţádné jiné zvláštní pomůcky, takţe není náročný ani po stránce finanční. Není potřeba ani speciálního terénu. Kromě jiţ zmíněných pozitiv má Nordic Walking především řadu příznivých účinků na naše zdraví. Při dodrţení správné techniky se zapojí 90 % všech svalů v těle a výdej energie můţe být díky tomu aţ o 40 % vyšší neţ u rekreační chůze. Zvyšuje srdeční činnost v příznivém pásmu zátěţe a chůze s pomocí hůlek je proto vhodná i jako prevence proti kardiovaskulárním chorobám. [9] Díky přítomnosti holí je přenesena část hmotnosti chodce na svaly paţí, čímţ dochází k jejich zpevnění a dále k odlehčení dolních končetin. Nord Walking lze tudíţ provádět i jako rehabilitační prostředek po operaci nohou. Můţeme také mluvit o ideální formě pohybu při redukci váhy, kdy není vyvíjena přílišná zátěţ na klouby a za hodinu je moţné spálit aţ 600 kcal. Díky hůlkám lze dosáhnout lepší stability a cítit se bezpečněji, coţ ocení především senioři. Kladně působí i na dýchání, kdy se zlepšuje okysličování organismu, 17

coţ můţe pomoci při astmatu či chronické bronchitidě. Zapomenout bychom neměli ani na kladný vliv na psychiku a imunitní systém, zajištěný pohybem a pobytem v přírodě. [11, 12]

2.5.2 Vysokohorská turistika Vysokohorská turistika je jedna z náročnějších forem turistiky, jeţ je provozována ve vysokých horách. Na rozdíl od klasické pěší turistiky vyţaduje další, specifické znalosti a dovednosti, mezi které patří např.: orientace ve sloţitějším terénu, předvídání změn v počasí, správné chování při bouřce, chůze v terénu, pohyb po sněhu, pohyb po ledovci, znalost lezecké a lanové techniky, správné uţívání horolezecké výzbroje, stanování, bivakování. Základem vybavení je kvalitní turistická výstroj, hlavně oblečení a obutí. Podle náročnosti terénu je pak zapotřebí výzbroj – jistící set, přilba, lano, cepín, mačky a další. Oblečení na vysokohorskou turistiku by mělo chránit před všemi vlivy počasí. Ať uţ se jedná o silné sluneční záření s vysokými teplotami či mrazivé podmínky se sněhem. Mezi základní parametry oblečení patří maximální lehkost, skladnost, dobré odvádění vlhkosti a nemělo by příliš omezovat v pohybu. Během posledních dvou desetiletí došlo ke zkvalitnění vybavení, především díky vývoji různých syntetických materiálů jako např. Coolmax, Moira, Fleece, Windstopper, Pertex nebo Gore-Tex. Mezi překáţky a nebezpečí, se kterými se můţeme na cestách setkat, patří ledovce, strmé sněhové svahy, skalní hřebeny nebo jednoduché skalní stěny. V jednotlivých případech pak pouţíváme základní horolezecký materiál, který zvolíme podle druhu terénu, ve kterém se budeme pohybovat. Nejbezpečnější je provádět tento druh turistiky pod odborným vedením, tedy s horským vůdcem. [14, 15]

18

2.6 Cykloturistika Cykloturistika je druh činnosti, která spojuje přednosti pěší a mototuristiky a zároveň nahrazuje jejich slabiny a nedostatky. Je pravda, ţe před rokem 1989 bylo kolo téměř nedostatkovým zboţím. Dnes je tomu pravý opak a na výběr máme celou řadu modelů a značek, které máme k dispozici ve specializovaných prodejnách. Zatímco dříve se kolo vyuţívalo především jako dopravní prostředek, dnes převaţuje spíše účel turistický. Jízda na kole je ideální formou relaxace a vyuţití volného času. Kromě sportovního vyţití plní také význam vzdělávací. Ve školách je vyuţíván jako prostředek výchovy k dopravní kázni. Vezmeme-li v úvahu velké mnoţství přírodních a kulturních památek s hustou sítí značených cest na našem území, není divu, ţe je rekreační cyklistika tak rozšířeným a oblíbeným sportem. Nejenom ţe má pozitivní vliv na zdraví člověka, nenarušuje také ţivotní prostředí.

2.6.1 Výběr kola Nejdůleţitějším faktorem při volbě kola je druh terénu, ve kterém bude vyuţíváno. Na výběr máme několik moţností: (1) [16] Horské (MTB – mounatin bike) – tento typ kola je vhodný pro těţší terén, lze s ním vjet i na zpevněné komunikace, ale není pro ně primárně konstruováno. Zajišťuje dobrou stabilitu a díky rozměrově menšímu rámu je i lehce ovladatelné. Existují tři základní varianty: kolo s pevným rámem a vidlicí, kolo s odpruţenou vidlicí a pevným rámem nebo celoodpruţené. Jediným záporem je nutnost vynaloţení větší námahy při překonávání valivého odporu. Silniční (Road) – toto nejstarší a nejklasičtější kolo je určeno pro cestování na zpevněných cestách, silnicích. Je lehké, převody jsou nejrychlejší a má minimální valivý odpor, ale jelikoţ nemá odpruţení, jízda v terénu není pohodlná. Tento typ kola je ideální pro vyznavače sportovní jízdy. Krosové (Cross) – spojením předností silničního a horského kola vzniklo kolo krosové. Hodí se téměř do jakéhokoliv terénu. Nejideálnější je pro lesní, polní a zpevněné komunikace, poradí si i s lehčím terénem. Dá se říci, ţe pro cykloturistiku je tento typ přímo předurčen.

19

Trekové (Trekking) – toto kolo se hodí zejména na silnice a zpevněné cesty. Trekkingové kolo lze díky svému vybavení vyuţívat také jako dopravní prostředek mimo turistické akce. Od kola krosového se liší doplňky (světla, blatníky, nosič). Na silnicích je rychlejší neţ kolo horské, ale v horších podmínkách nemá potřebnou stabilitu, a proto se nedoporučuje pouţívat ho v terénu. Pokud máme vybraný model, další podstatnou sloţkou při výběru kola je jeho velikost a varianta rámu. Velikost rámu (vzdálenost mezi středovou osou a koncem sedlové trubky rámu) můţe být uváděna v palcích (1 palec = 2,54 cm), v metrických jednotkách nebo označením S, M, L, XL, vţdy záleţí na výrobci. Tab. 1: Určení velikosti rámu dle výšky postavy [16]

Výška postavy v cm

Výška rámu dle označení

do 165 cm

15", 16", S, do 44 cm, do 500 mm

160-170 cm

17", 18", M, do 48 cm, do 520 mm

170-185 cm

19", 20", L, do 52 cm, do 540 mm

185-200 cm

21", 22", XL, do 55 cm, do 560 mm

nad 195 cm

23", 24", 58-60 cm, nad 580 mm

Varianta rámu – pánský nebo dámský – výběr záleţí zcela na potřebách jednice. Např. sportovně zaloţené ţeny raději volí rám pánský, neboť má pevnější konstrukci. Pro konstrukci rámu vyuţívají výrobci mnoho materiálů, které se od sebe liší hmotností, pevností a samozřejmě cenou: ocel, hliník, titan, hořčík, nebo karbon, který je hojně vyuţíván kvůli jeho vysoké pevnosti a nízké hmotnosti. Kaţdý z nich má své klady i zápory.

2.6.2 Typy cyklotras Podle polohy místa ubytování, odkud provádíme výjezdy a dle způsobu jednotlivých přesunů můţeme zvolit různé cyklotrasy: [17] Hvězdicovité cyklotrasy – jednotlivé výlety se provádí ze stejného místa, kde jsou účastníci ubytovaní po celou dobu pobytu.

20

Dálkové jízdy – účastníci vyráţí na cestu z místa, kam se přepraví jiným dopravním prostředkem. Kombinované cykloturistické akce – účastníci se přemisťují na výjezdní místa s ubytováním, odkud pak na kole vyráţí na výjezdy po okolí (hvězdicový typ). Při moţnosti tvorby a výběru jednotlivých tras pak můţeme rozlišovat trasy: Okruhové – co se týká organizační stránky, jedná se o bezpečnou formu cykloturistiky, kdy v případě jakékoliv vzniklé kolize se účastníci výletu mohou vrátit zpět, nejlepší variantou je výchozí místo situované uprostřed. S kříţením – vylepšení trasy okruhové, výhodou je menší vzdálenost od výjezdního místa, kdy se předpokládá s relativně stejným počtem ujetých kilometrů. Dojezdem zpět – vyuţívá se v případě dlouhých tras, kdy zvolíme pro návrat jiný dopravní prostředek, nebo se vzdáleným výchozím místem – v tomto případě je výjezdní místo vzdálené, obvykle bez moţnosti vyuţití náhradního způsobu dopravy zpět.

2.6.3 Bezpečnost jízdy Cyklistika se stala díky nárůstu hustoty dopravy za posledních 20 let velice nebezpečným sportem. Nebezpečí úrazu však hrozí cyklistům nejen na frekventovaných silnicích, neboť se cyklistika začíná provozovat i v náročnějším (horském) terénu, který také skýtá vysoké riziko poranění. Ráda bych v této kapitole zmínila několik psaných i nepsaných pravidel, která je dobré dodrţovat a tím neohroţovat sám sebe, ostatní cyklisty, ale i další účastníky silničního provozu. V první řadě je třeba zdůraznit, ţe i kdyţ je helma povinným vybavením pouze pro cyklisty mladších 18 let, měla by být součástí výbavy úplně kaţdého cyklisty, neboť poranění hlavy bývá nejčastější příčinou smrti či váţného zranění. Dalším předpokladem pro samotnou jízdu je kvalitní kolo se správně seřízenými ovládacími prvky (řídítka, brzdy) a také přítomnost nezbytných bezpečnostních prvků, mezi které patří přední a zadní reflektor, zadní odrazka, blatníky, zvonek.

21

Základem bezpečné jízdy je samozřejmě znalost a respektování zákonů či předpisů, sledování dopravního značení a dodrţování rychlosti. Dodrţování správného stylu jízdy znamená pohybovat se při pravém okraji a vyvarovat se náhlých změn směru a rychlosti. Na vozovce mají cyklisté povinnost jezdit jednotlivě za sebou. Z hlediska bezpečnosti je také důleţité si připomenout, ţe cyklista nesmí vjet na dálnici, do pěší zóny a na stezky, přechody či chodníky. Měl by zachovávat dostatečný odstup od kraje vozovky a to i při míjení ať uţ s chodci nebo jinými cyklisty. Měl by být řádně viditelný za jakékoliv viditelnosti a to pro všechny účastníky silničního provozu, kteří se v danou chvíli na komunikaci pohybují. Toho lze docílit kromě dodrţování předpisů také výběrem správného oblečení (pestřejší barvy nebo reflexní prvky). Cyklista by se měl vyvarovat všeho, co můţe sniţovat jeho pozornost v průběhu jízdy. Činnosti jako telefonování, povídání si při jízdě nebo nasazená sluchátka naši soustředěnost, která by měla být zaměřena na sledování dění na komunikaci, sniţují. Při jízdě ve skupině je dobré si dohodnout společné signály, které mohou pomoci v kritických situacích. Neměl by být zanedbáván pitný reţim a přestávky na odpočinek. Moţným rizikům lze také předejít, budou-li všichni účastníci výletu předvídaví a ohleduplní. [18, 19]

22

3 Praktická část 3.1 Dotazníkový průzkum Vytvořený dotazník, slouţící jako podklad mé bakalářské práce, jsem elektronicky rozeslala mezi studenty VŠPJ. Věková struktura respondentů se tedy pohybuje v rozmezí 19–26 let. Celkem bylo zpracováno 200 dotazníků, které byly vyplněny zcela anonymně. Dotazování probíhalo v průběhu listopadu a prosince 2009. Zjištěné údaje byly následně pouţity pro zpracování sportovního kurzu. U některých otázek nebyli respondenti omezeni a mohli zvolit více neţ jen jednu odpověď, tudíţ tyto otázky nemají stejný součet odpovědí. Výsledky průzkumu, které povaţuji za nejdůleţitější, jsou uvedeny a popsány v následující kapitole. Ostatní grafy s přesnou podobou dotazníku uvádím jiţ jen jako přílohu.

3.1.1 Vyhodnocení jednotlivých otázek dotazníku Graf č. 1 k otázce „Co Vás nejvíce motivuje k výletům?“

Oslovené respondenty lákají z více jak 70% stejnou měrou kulturní památky (hrady, zámky, zříceniny) a přírodní krásy. Společenský charakter ani čisté sportovní vyţití u výletů nepředstavuje významný faktor. Na základě této otázky byla do navrhovaného kurzu vybrána oblast, která nabízí mnoţství kulturních památek situovaných v krajině s přírodním rázem.

23

Graf č. 2 k otázce „Kde čerpáte informace o navštěvovaných místech, památkách, zajímavostech…?“

Plná třetina dotázaných uvedla jako hlavní zdroj informací internet. Vzhledem k věku a vzdělání respondentů je však s podivem, ţe na počátku 21. století není tento informační kanál vyuţíván ve větší míře. Existuje také početná skupina dotázaných, která se při výběru dovolené řídí referencemi svých přátel. Graf č. 3 k otázce „Který druh turistiky upřednostňujete?“

Na základě výsledků této otázky bylo do návrhu kurzu zařazeno několik cykloturistických i pěších tras, neboť nelze ani jeden druh označit za preferovaný.

24

Navrhovaný model má velkou flexibilitu a lze jej upravit dle momentálních poţadavků konkrétních účastníků kurzu. Graf č. 4 k otázce „Kterou z turistických oblastí nacházejících se u hranic ČR byste si zvolil/a za účelem strávení sportovního kurzu s ohledem na náročnost terénu, prostředí…?“

Tato otázka měla za úkol zjistit, kam by se studenti nejraději podívali. Jedinou podmínkou bylo, aby se daná destinace nacházela u hranic ČR. Cílem dotazníku bylo, aby se v nabídce neobjevily pouze turisticky nejţádanější oblasti, ale aby si studenti mohli vybrat i z míst, která na svoje objevení mezi širokou veřejností teprve čekají. Proto měli respondenti i moţnost volby vlastní destinace. Tuto variantu však zaškrtli pouze 3 studenti a odpověděli, ţe na výběru lokality jim nezáleţí. Téměř stejný počet hlasů získaly turistické regiony Jiţní Čechy, Šumava a Jiţní Morava. Nakonec jsem pro realizaci kurzu zvolila Jindřichohradecko, neboť mám s tímto regionem nejvíce osobních zkušeností.

25

Graf č. 5 k otázce „Jaká je pro Vás ideální vzdálenost v případě pěších výletů za jeden den, kterou ujdete?“

Optimální variantu pro většinu dotázaných představuje výlet mezi 10–20 kilometry. S ohledem na tuto otázku bylo vytvořeno 5 variant pěších výletů, kde ani jednou nedošlo k překročení poţadované vzdálenosti, především díky pouţití veřejných dopravních prostředků. Graf č. 6 k otázce „Jaká je pro Vás ideální ujetá vzdálenost v případě cyklistických výletů za jeden den?“

Jednoznačně nejlepší varianta cykloturistických výletu pro studenty by měla mít rozsah 30–40 kilometrů. Navrhované cyklotrasy mají ve většině případů poţadovanou vzdálenost. U některých byla vzhledem k nenáročnému charakteru krajiny vzdálenost 26

prodlouţena, ale max. o 10 km. Opět je počítáno s moţností vyuţití veřejné dopravy v případě nutnosti zkrácení trasy. Graf č. 7 k otázce „Jaké preferujete ubytování?“

Nejoblíbenější variantou se stal hotel či penzion, který upřednostňuje téměř polovina respondentů. Z těchto dvou ubytovacích zařízení bylo při plánování kurzu upřednostněno ubytování v penzionu, který většinou nabízí kvalitní sluţby za niţší cenu, která je rozhodujícím faktorem u mladších generací. Graf č. 8 k otázce „Jakou formu stravování upřednostňujete?“

Studenti celkem logicky nejvíce upřednostňují polopenzi. Ta se také ukázala jako ideální forma pro plánované aktivity během celého kurzu. 7 % dotazovaných by sice

27

mělo zájem o plnou penzi (snídaně, oběd, večeře), to je ale v případě sportovního kurzu těţko realizovatelná varianta. Moţnost vrátit se na oběd v poledních hodinách by znamenalo výlety časově omezit. Finální podobu stravování však lze vyřešit individuálně po seznámení účastníků s jednotlivými moţnostmi, které se nabízejí. Graf č. 9 k otázce „Kolik byste byl/a ochoten/a zaplatit v průměru na osobu a den za strávený kurz?“

Celkem 55% dotazovaných by bylo ochotno zaplatit pouze 200 aţ 399 Kč za den. Tyto částky jsou však mimo reálný finanční rámec kurzu, vezmeme-li v úvahu druh ubytování a sloţení aktivit, a proto se výsledná částka oproti přání respondentů pohybuje výše.

28

3.1.2 Charakteristika vybrané oblasti – Jižní Čechy Svoji rozlohou (10 054 km2) představují Jiţní Čechy jeden z největších krajů České republiky. Ovšem co se týká počtu obyvatel, má nejmenší hustotu osídlení. Kraj je tvořen

celkem

sedmi

regiony

(Českobudějovicko,

Českokrumlovsko,

Jindřichohradecko, Táborsko, Písecko, Strakonicko a Prachaticko). Podstatná část kraje je tvořena Jihočeskými pánvemi – Českobudějovickou a Třeboňskou. Pro tuto oblast je charakteristický rovinatý povrch s velkým počtem rybníků, které utváří charakter samotné krajiny. Největším z nich je Roţmberk (489 ha), který je současně největším rybníkem v ČR. Nachází se zde řada vodních nádrţí. Největší rozlohu má Lipno a objemem vody je největší nádrţ Orlík. Obě vodní díla jsou vyuţívána pro rekreační účely. Národní kulturní památkou jsou vodní kanály, zejména Zlatá stoka, která vznikla z plánu Štěpánka Netolického z r. 1506. Její hlavní funkcí je napájení rybniční soustavy v Třeboňské pánvi. Dnes je na její existenci závislých 2700 rybníků tj. 35 % celkové rybniční plochy. Území kraje má ve velké míře zachovaný přirozený ráz a nejcennější části jsou chráněny zákonem. Patří mezi ně národní park Šumava (od r. 1991). Území Šumavy zasahující směrem do vnitrozemí je také chráněno jako chráněná krajinná oblast. Mezi další patří Blanský les nebo biosférická rezervace Třeboňsko. Nejstaršími chráněnými územími nejen Jiţních Čech, ale českého území vůbec jsou Ţofínský prales (od r. 1838) v Novohradských horách nebo Boubínský prales (od r. 1858) na Šumavě. Svou pestrou a půvabnou krajinou má oblast jiţních Čech ideální podmínky pro pěší turistiku. Díky husté síti značených turistických cest (téměř 5000 km) umoţňuje poznat nejzajímavější místa kraje. Vyznavačům cykloturistiky umoţní hustá sítˇ značených cest naplánování cyklistického výletu nebo trasy na několik dní v jakékoliv oblasti. Putování na kole po Jiţních Čechách nevyţaduje fyzickou kondici na vysoké úrovni. Pokud touţíte po objevování, příhraniční oblasti Jindřichohradecka a Novohradských hor Vás nezklamou. Díky pestré a členité krajině, která nabízí mnoho turistických cílů, jsem si vybrala pro naplánování sportovního kurzu v praktické části své bakalářské práce právě region Jindřichohradecko se zalesněnou krajinou České Kanady při rakouských hranicích. (2) [21]

29

3.1.3 Jindřichohradecko, Česká Kanada Tento členitý a pestrý region leţí na jihovýchodní hranici Čech u nejsevernější části Rakouska. Oblast nabízí jednak rovinatý terén s hojným počtem rybníků a borových

lesů

s teplejším

podnebím, ale i vyšší, chladnější kopcovitou

krajinu.

Vedle

přírodního rázu krajiny, která láká řadu turistů, se můţeme vydat za poznáním kulturních památek, kdy města a místa jako

Obr. 6:Obr. Mapa 7:–Mapa Jindřichohradecko - Jindřichohradecko [22] (zdroj:

Jindřichův Hradec, Vítkův hrádek nebo zřícenina hradu Landštejn mají co nabídnout. Za poznáním se můţeme vydat na druhou stranu hranice. Přechody pro cyklisty jsou v Chlumu u Třeboně (Litschau), Halámkách (Neu Nagelberg), Českých Velenicích (Gmünd), Nové Bystřici (Grametten) nebo Slavonicích (Fratres). Celou oblastí vede dálková cykloturistická mezinárodní trasa Greenway Praha–Vídeň. Nejen turistickým lákadlem, ale především významným přírodním prvkem tohoto regionu je Česká Kanada. Toto méně obydlené území se rozprostírá mezi městy Nová Bystřice, Slavonice a obcí Kunţak podél státní hranice s Rakouskem. Tento vţitý název získala díky přírodní scenérii s rozsáhlými lesními komplexy, velkým mnoţstvím vodních ploch i kvůli zdejšímu sychravému podnebí. Vzhledem k člověkem nenarušené krajině, čímţ si území zachovalo svoji jedinečnost a čistotu ovzduší, byla tato oblast v roce 1994 vyhlášena přírodním parkem, jehoţ rozloha činí 283 km². [23] Unikátem jak po stránce historické, tak technické je úzkorozchodná trať spojující města Jindřichův Hradec a Novou Bystřici. Tato oblast s velkým přírodním potenciálem je vhodná zejména pro turistiku šetrnou k ţivotnímu prostředí.

30

3.2 Zpracování tras Výchozím bodem pro všechny naplánované trasy je Nová Bystřice. Celkem jsem vytvořila trasy o celkové délce 73,5 km pro pěší výlety a 243 km tras pro cykloturistiku. U všech tras je uveden jejich výškový profil a v příloze jsou zobrazeny formou map. Při zpracování tras jsem vyuţila klasických map a dále aplikace Turistické trasy 2.18 a Cyklotrasy 2.19. Délka tras je přizpůsobena poţadavkům vyplývajících z dotazníkového šetření mezi studenty. V případě přesáhnutí vzdáleností je vyuţito variant s hromadnou dopravou, kterou lze také vyuţít u kaţdé z naplánovaných tras při nepříznivých podmínkách (např. klimatické změny, technické či fyzické problémy). Trasy jsem plánovala tak, aby byly turisticky zajímavé s mnoţstvím přírodních i historických památek. Typy cest:

• • • • • • • • Pěší úseky

dabdbdbkkad Vozová

– – – – – Lesní/polní cesty Silnice III. Třídy hzhgsbfbfgn Silnice II. třídy

3.2.1 Trasy pro pěší turistiku Trasa č. 1 Na Vysoký kámen – Kaproun ţst. (0) – Pod Vysokým Kamenem (2,2) – Mostecké polesí (4,25) – Kunţacký les (7,9) – Vysoký kámen (9,25) – Kaproun ţst. (11,5)

Délka trasy 11,55 km Úseky cesty typu: o Pěší – 2,05 km o Lesní/polní cesty – 4,37 km o Vozová – 2,66 km o Silnice II. třídy – 2,47 km

31

Trasa č. 2 Českou Kanadou do Slavonic – Landštejn (0) – Slavonický les (5,29) – Čs. opevnění 1938 (9,4) – Slavonice (12,04)

Délka trasy 12,04 km Úseky cesty typu: o Pěší – 2,08 km o Lesní/polní cesty – 3,53 km o Vozová – 2 km o Silnice III. třídy – 4,27 km o Silnice II. třídy – 0,17 km Trasa č. 3 Na nejsevernější bod Rakouska – Nová Bystřice (0) – Nový Vojířov (4,4) – zříc. kaple (6,43) – Peršlák (8,06) – Nová Bystřice (14,7)

Délka trasy 14,7 km Úseky cesty typu: o Lesní/polní cesty – 2,88 km o Vozová – 5,11 km o Silnice III. třídy – 6,42 km

32

Trasa č. 4 Jindřišským údolím do Jindřichova Hradce Jindřiš ţst. (0) – Vítkův Hrádek (3,6) – Hospříz (6,18) – Jindřiš (9,5) – Jindřichův Hradec (15,1)

Délka trasy 15,19 km Úseky cesty typu: o Pěší – 2,69 km o Lesní/polní cesty – 0,77 km o Silnice III. třídy – 10,58 km o Silnice II. třídy – 1,14 km Trasa č. 5 Za keramikou do Maříže Nová Bystřice (0) – Jelení vrch (7,66) – Dobrohoř (14,37) – Maříţ (20,03)

Délka trasy 20,03 km Úseky cesty typu: o Lesní/polní cesty – 7,38 km o Vozová – 4,2 km o Silnice III. třídy – 6,81 km o Silnice II. třídy – 1,64 km

33

3.2.2 Cykloturistické trasy Trasa č. 1 Na lanový park Landštejn – Nová Bystřice (0) – Klášter II. (6,37) – Pod Landštejnem (11,08) – Staré Město p. L. (15,27) – Veclov (19,06) – Nová Bystřice (31,43)

Délka trasy 31,43 km Úseky cesty typu: o Lesní/polní cesty – 4,02 km o Vozová – 0,96 km o Silnice III. třídy – 22,25 km o Silnice II. třídy – 4,19 km Přibliţný čas 1:22 Trasa č. 2 Skrz Českou Kanadou Nová Bystřice (0) – KlášterII. (6,37) – Pod Landštejnem (11,08) – Kaproun (19,2) – Kunějov (25,3) – Nová Bystřice (34,23)

Délka trasy 34,23 km Úseky cesty typu: o Pěší úseky – 1,13 km o Lesní/polní cesty – 9,36 km o Vozová – 3,08 km o Silnice III. třídy – 13,37 km o Silnice II. třídy – 7,29 km Přibliţný čas 1:34

34

Trasa č. 3 Na Staňkovský rybník – Nová Bystřice – Smrčná (2) – Peršlák (6,5) – Pod Smírčím vrchem (12,11) – Staňkov (17,7) – Chlum u Třeboně (20,6) – Josefstshal (27,5) –Haugschlag (32,31) – Nová Bystřice (38,15)

Délka trasy 38,15 km Úseky cesty typu: o Lesní/polní cesty – 3,63 km o Vozová – 12,94 km o Silnice III. třídy – 21,22 km o Silnice II. třídy – 0,36 km Přibliţný čas 1:36 Trasa č. 4 Podél Nežárky do Jindřichova Hradce – Nová Bystřice (0) – Nový Vojířov (4,65) – Lásenice (15,1) – Horní Ţďár (20,6) – Jindřichův Hradec (25,4) – Horní Pěna (33,3) – Nová Bystřice (44,4)

Délka trasy 44,44 km Úseky cesty typu: o Pěší úseky – 2,08 km o Lesní/polní cesty – 7,84 km o Vozová – 2,89 km o Silnice III. třídy – 15,64 km o Silnice II. třídy – 15,99 km Přibliţný čas 1: 55

35

Trasa č. 5 Velký okruh do Slavonic – Nová Bystřice (0) – Pod Landštejnem (11,08) – Staré M. p L. (14,4) – Slavonice (23,33) – Maříţ (26,58) – Dobrohoř (32,36) – Veclov (35,58) – Nová Bystřice (47,94)

Délka trasy 47,94 km Úseky cesty typu: o Lesní/polní cesty – 7,55 km o Vozová – 9,43 km o Silnice III. třídy – 25,85 km o Silnice II. třídy – 5,11 km Přibliţný čas 2:06 Trasa č. 6 Na Malou Hlubokou – Nová Bystřice (0) – Roţnov (13,8) - Matějovec (16) – Český Rudolec (21) – Rybník Zvůle (30) – Senotín ţst. (38,8) – Nová Bystřice (46,54)

Délka trasy 46,54 km Úseky cesty typu: o Lesní/polní – 8,61 km o Vozová – 5,41 km o Silnice III. třídy – 25,45 km o Silnice II. třídy – 7,07 km Přibliţný čas 2:02

36

3.3 Návrh sportovního kurzu 3.3.1 Ubytování a stravování Ubytování bylo zajištěno v penzionu „ Na Bojišti“ v Nové Bystřici. Vybraný penzion nabízí celkem 14 pokojů s celkovým počtem 53 lůţek, vybavenými kuchyňkou a příslušenstvím. Pobyt můţe být za příplatek poskytován se snídaní nebo polopenzí, coţ je ideálním řešením pro naše účely, neboť nadpoloviční většina studentů v dotazníkovém šetření vyţadovala polopenzi. Zároveň však není podmínkou studentům, kteří by raději zvolili vlastní způsob stravování, ať uţ z důvodů osobních nebo kvůli minimalizaci nákladů na pobyt. Funguje zde i restaurace s nekuřáckou jídelnou, salónkem a výčepem a v letních měsících je zpřístupněna i zahradní část. V penzionu je moţné vyuţít prostor slouţící k úschově kol a také otevřeného nebo uzavřeného parkoviště. Pokoje jsou situované v přízemí (6 pokojů po 4 lůţkách) a v patře (2 pokoje po 4 lůţkách, 5 třílůţkových pokojů a jeden šestilůţkový). Základní cena (bez snídaně nebo polopenze) závisí na druhu pokoje. Příplatky za snídani se pohybují okolo 60 Kč, za večeři se pak doplácí v rozmezí 65–85 Kč, záleţí na konkrétních poţadavcích a domluvě s majitelem. [24] Tab. 2: Ceník pokojů [24]

Typ pokoje Jednolůţkový

Cena za osobu/den v Kč 350

Dvoulůţkový

325

Třílůţkový

250

Čtyřlůţkový

220

Sportovní vyţití je zajištěno v bezprostřední blízkosti penzionu (cca 300 m) kde se nachází volejbalové a tenisové hřiště. Hned vedle penzionu je provozována čtyřdráhová kuţelna. Dále je také ve městě tělocvična, fotbalové hřiště, nákupní středisko, vinárna, opravna kol a autobusové nádraţí. Nejbliţší moţné koupání je vzdálené přibliţně 4 kilometry od penzionu v pěkné lokalitě rybníka „Osika“. Najdeme zde autokempink s písečnou pláţí a moţností zapůjčení loděk a šlapadel. Nedaleko Nové Bystřice se také nachází golfové hřiště, kde si tento sport mohou vyzkoušet i amatéři, neboť hřiště je veřejné. Adresa: Restaurace a penzion "Na Bojišti", Hradecká 385, 378 33 Nová Bystřice Kontakt: tel. 384 386 480 / 605 149 215, e-mail [email protected]

37

3.3.2 Program jednotlivých dní 3.3.2.1 1. den – Na Staňkovský rybník (kolo) Harmonogram dne: -

11:00–12:00 Příjezd

-

12:00–13:30 Ubytování, oběd, podání základních informací, seznámení s jednotlivými trasami, rozdání map

-

13:30–14:00 Příprava na vyjíţďku

-

14:00 Výjezd

-

cca 18:00 Příjezd

-

19:00–20:00 Večeře

-

20:00 Večerní prohlídka Nové Bystřice

Zajímavosti na trase: 1. Peršlák – nejsevernější bod Rakouska se nachází v malebném prostředí u Novomlýnského rybníka na křiţovatce cyklostezek mířících na Třeboňsko, Jindřichohradecko, Novobystřicko a do Rakouska. Odpočinout si a občerstvit se je moţné v lesním hotelu Peršlák, který vznikl přestavbou opuštěné budovy pohraniční stráţe. V blízkosti je Kámen republiky s obrysem republiky a nápisem "Naše je a naše zůstane 21. 5. 1938". Byl sem umístěn vojáky v době ohroţení Československa nacisty. [26] Předpokládaná doba zdržení: 30 min. 2. Staňkovský rybník – Staňkovský rybník (dříve známý jako Soused, Velký Bystřický), jehoţ severovýchodní břeh je součástí státní hranice s Rakouskem, se nachází na území CHKO Třeboňsko. Byl vybudován v roce 1550 rybníkářem Mikulášem Ruthardem z Malešova, který v polovině 16. století vybudoval na panství Krajířů z Krajku pozoruhodnou soustavu rybníků. Tento rozlohou sedmý největší rybník v ČR vznikl přehrazením Koštěnického potoka u vsi Staňkova. V jeho dolní části jsou situovaná rekreační zařízení s obchody, stánky s občerstvením i půjčovny loděk a šlapadel. [27] Předpokládaná doba zdržení: 1 h.

38

3. Chlum u Třeboně – první písemná zmínka o tomto významném rekreačním centru v CHKO Třebňsko u rybníka Hejtman pochází z konce 14. století. Městečko však vzniklo pravděpodobně jiţ o jedno století dříve. Dominantou obce je kostel Nanebevzetí Panny Marie z poloviny 18. století, který byl postaven podle vzoru poutního chrámu v rakouském Mariazell. Okolí kostela zdobí barokní sochy světců. (2) Významnou architektonickou památkou je barokní zámek z počátku 18. století nacházející se na hrázi rybníka Hejtman na místě původní gotické tvrze s rozsáhlým anglickým parkem, není však přístupný veřejnosti. Předpokládaná doba zdržení 30 min. 4. Nová Bystřice – První zmínka o Nové Bystřici pochází z 12. století, kdy území patřilo rakouským Zobingům, kteří zde zaloţili hrad Landštejn. Po polovině 13. století bystřické panství připadlo Vítkovcům a stalo se součástí Čech. V polovině 14. století pak získalo od Jana Lucemburského status města. (2) Během husitských válek bylo město vypáleno a název Nová Bystřice se začal pouţívat právě po jeho obnově. Po rozsáhlém poţáru za Třicetileté války dostala zástavba jednotící barokně-klasicistní ráz, který je zde ve velké míře zachován dodnes. Po roce 1870 dochází k rapidnímu sníţení počtu obyvatelstva, kdy téměř 1/3 odchází do Ameriky. Roku 1938 nastává příliv německého obyvatelstva a Neubistritz se stává okresním městem. [25] Po skončení druhé světové války a odsunutí Němců se sem vrací české obyvatelstvo. Obrovský rozmach

města,

cyklotras

a

celkově

turismu

přichází

po

r.

1989.

Mezi nejvýznamnější památky města patří zámek, který vznikl z původního hradu. Původně gotický objekt byl přestavěn na renesanční zámek a později ještě barokně rozšířen. Nešetrné zacházení během socialistické éry zapříčinilo jeho zchátrání. Dnes je veřejnosti nepřístupný, pouze na nádvořích se konají kulturní akce. Nachází se zde také největší rotunda ve střední Evropě – Kostel sv. Petra a Pavla, jehoţ nástěnné malby pochází ze 14. století. Původně gotický kostel byl po vyhoření upraven do dnešní barokní podoby. Zhruba 1 km severně od města leţí Ţidovský hřbitov, který byl zničen nacisty a po roce 1990 rekonstruován. Za zmínku také stojí pamětihodnosti jako sloup Nejsvatější Trojice a novogotická kašna, které zdobí náměstí. Z hradeb městského opevnění je nejvíce dochovaná jeho část na jiţní straně města.

39

3.3.2.2 2. den - Golf, Okolo Vysokého kamene (pěší) Harmonogram dne: -

7:30–8:30 Snídaně

-

8:30 –8:45 Příprava na vyjíţďku

-

8:45–9:00 Přejezd na Golf Club (kolo)

-

cca 10:45 Příjezd na ubytování

-

10:45–11:45 Příprava na vyjíţďku

-

11:45 Přesun na ţelezniční zastávku úzkokolejky

-

12: 10 Odjezd úzkokolejkou NB – 12:45 Příjezd Kaproun ţst.

-

16:32 Odjezd úzkokolejkou Kaproun ţst. – 17:08 Příjezd NB

-

18: 00–19:00 Večeře

-

20:00–22:00 Turnaj v kuţelkách

Zajímavosti na trase: 1. GolfResort Monachus – jedná se o areál spojující 18-ti jamkové mistrovské hřiště Mnich a 9-ti jamkové hřiště Nová Bystřice, kde si i amatéři mohou pod vedením profesionálních trenérů vyzkoušet tento sport a nakouknout do světa golfu. Zájemcům se dostanou základy hry, pravidel a etického chování na hřišti. 2. Úzkokolejka Nová Bystřice – JH – jindřichohradecká úzkokolejka sem byla přivedena v roce 1897. Tehdy byla ţeleznice jedinou mechanizovanou a výkonnou dopravou, díky níţ vzrostlo hospodářství regionu. Trať spojuje Novou Bystřici s Jindřichovým Hradcem. V letní sezóně je zde provozována doprava historickým parním vlakem. V roce 1949 z důvodů odsunu německého obyvatelstva a celkového vyprázdnění regionu byla osobní doprava na trati přerušena. Aţ za 8 let na ní začaly jezdit tzv. pionýrské vlaky a díky velkému zájmu uţ následujícího roku byla pravidelná osobní přeprava obnovena. [30] 3. Kaproun – pamětní deska Járy Cimrmana – Lesní ţelezniční zastávka nedaleko obce Kaproun se do historie zapsala jako málokterá zastávka v síti českých ţeleznic. Její proslavení je spjato s historickou událostí, kdy Jára Cimrman v červnu roku 1900 cestoval z Vídně do Prahy na premiéru své hry Němý

40

Bobeš. Vlivem nepříjemných událostí nakonec jel bez zakoupené jízdenky a následně byl z přepravy vyloučen a vyhozen z vlaku uprostřed hlubokých lesů. Zastávka zde vznikla aţ v roce 1930, kdy díky zavedení motorových vozů došlo k rozšíření o nové zastávky. Toto památné místo nám dnes připomíná pamětní deska Járy Cimrmana a v letních měsících je zde umístěna kniha slouţící k vyjádření dojmů příchozích. Na zastávce můţeme také zhlédnout obrys Cimrmanova těla v podobě betonové sochy. [30] 4. Vysoký kámen – v minulosti byla tato hora (738 m) místem, kde se setkávaly hranice Čech, Moravy a Rakouska. Na jejím vrcholu byl umístěn hraniční mezník. Německý název hory Markstein má v překladu stejný význam jako "Hraniční kámen" a zřejmě připomíná, ţe v minulých dobách byla hora trojmezím. Na vrchu se nachází mohutné skalní masivy, které stojí za zhlédnutí. [27] 3.3.2.3 3. den - Na lanový park Landštejn (kolo) Harmonogram dne: -

8:00–9:00 Snídaně

-

9:00–9:30 Příprava na vyjíţďku

-

9:30 Výjezd

-

cca 15:00–15:30 Příjezd

-

16:00–18:00 Sportovní odpoledne (volejbal, tenis, koupání)

-

19:00 Posezení u ohně

Zajímavosti na trase: 1. Landštejn – historie hradu je dodnes plná nejasností, hlavně z doby jeho vzniku. První zmínky o hradu se datují kolem začátku 13. století, kdy byl zřejmě vybudován z iniciativy samotného Přemysla Otakara I. a měl slouţit jako opěrný bod panovníka na stále neklidném území na trojmezí Čech, Moravy a Rakouska. Během jeho existence se zde vystřídala celá řada majitelů. Po úplném vyhoření koncem 18. století zcela vyhořel a postupně chátral. Zpřístupněn veřejnosti byl aţ po rozsáhlé rekonstrukci v 70. letech 20. století. Tento ojedinělý komplex svého druhu na našem území dnes představuje jeden ze tří dochovaných 41

románských hradů u nás a je jednou z nejvýznamnějších románských památek ve střední Evropě. Horní část vyšší věţe slouţí turistům jako vyhlídková a nabízí pohled na hluboké lesy České Kanady. Expozice znázorňuje historii hradu, místní archeologické nálezy a středověké zbraně. Zajímavostí je, ţe v minulosti se v mohutných zdech hradu zalíbilo německému básníkovi Friedrichu Von Schillerovi a okolí Landštejna je povaţováno za dějiště jeho dramatu Loupeţníci. V letní sezóně se zde také konají pravidelné Landštejnské slavnosti. [28] Otevírací doba: duben a říjen: 9:00–16:00 hodin (jen soboty a neděle) květen a září: 9:00–16:00 hodin červen aţ srpen: 9:00–17:15 hodin Vstupné: Děti (od 6 let), studenti, ZTP 30 Kč Dospělí 60 Kč Senioři 40 Kč Rodinné vstupné 130 Kč Předpokládaná doba zdržení: 45 min. 2. Lanový park Landštejn – lanový park situovaný v České Kanadě nedaleko zříceniny hradu Landštejn je nově otevřen od dubna roku 2010. Pro návštěvníky je zde připraveno 21 vysokých překáţek, které jsou určeny pro kaţdého po dosaţení minimální tělesné výšky 140 cm, dále je zde moţnost lukostřelby či aquazorbingu. [33] Otevírací doba: Květen, červen: 10:00–19:00 hodin (jen pátky + víkendy) Červenec, srpen: 10:00–18:00 hodin (kaţdý den) Září: 10:00–19:00 hodin (jen pátky + víkendy) Vstupné: Děti a mládeţ do 18 let 200 Kč, nízké lenové překáţky pro děti 50 Kč Dospělí 250 Kč

42

Slevy: Rodinné vstupné: ke kaţdému dospělému 1 dítě za 50 % ceny Sleva 20 %: jízdenka z Jindřichohradecké místní dráhy (JHMD), vstupenka z hradu Landštejn Předpokládaná doba zdržení: 2h. 3. Staré Město p. Landštejnem – Staré Město se rozprostírá poblíţ zříceniny románského hradu Landštejna. Jeho počátky spadají do 12. století. Náměstí dominuje gotická stavba z přelomu 15. a 16. století kostel Nanebevzetí Panny Marie, který je renesančně a barokně upravován. Uvnitř kostela jsou umístěny kamenné náhrobky, z nichţ některé patří majitelům hradu Landštejna, kteří jsou zde pochováni. V minulých dobách ve městě bývalo početné ţidovské ghetto, které dnes připomíná starý ţidovský hřbitov ze 17. století na severním okraji obce. [27] Předpokládaná doba zdržení: 1 h. 4. Ohrada bizonů – původním domovem těchto zvířat jsou prérie Severní Ameriky. Koncem 19. století byli bizoni prérijní na pokraji vyhubení, čemuţ se díky přísné ochraně podařilo vyhnout. Jedná se o turovitého sudokopytníka, jehoţ samci měří aţ 172 cm a dosahují hmotnosti kolem jedné tuny. Pro nás tato exotická zvířata jsou v majetku společnosti LANDŠTEJN, s.r.o. ve Starém Městě p. L. Chceme-li tyto zajímavé tvory spatřit, ze starého Města p. L. se musíme vydat jiţním směrem po cyklistické stezce č. 1007. [29] Předpokládaná doba zdržení: 15 min. 3.3.2.4 4. den – Jindřišským údolím do Jindřichova Hradce (pěší) Harmonogram dne: -

7:00–8:00 Snídaně

-

8:00–8:30 Příprava na vyjíţďku

-

8:30 Přesun na ţelezniční zastávku úzkokolejky

-

8:58 Odjezd vlakem NB – 10:04 Příjezd Jindřiš, ţst.

-

18:30 Odjezd autobusem Jindřichův Hradec – 19:05 Příjezd NB

-

19:30–20:30 Večeře

43

Zajímavosti na trase: 1. Jindřišské údolí – jedná se o zalesněný, relativně úzký kaňon protékaný Hamerským potokem, nacházející se mezi vesnicemi Jindřiš a Blaţejov. Vede zde také trasa Jindrovy naučné stezky, která vede z Jindřichova Hradce, přes Jindřiš, Blaţejov aţ do Malého Ratmírova. Tento zajímavý přírodní celek, který se můţe chlubit přítomností chráněných rostlin a ţivočichů je působivý zejména četnými skalisky a balvanovými proudy, který umocňují celkový dojem. [34] 2. Vítkův hrádek – tato hradní zřícenina zasahuje do první poloviny 13. století. Hrad byl zaloţen jedním z pánů z Hradce a v druhé polovině uvedeného století patřil řádu německých rytířů. Ti byli velmi bohatí, a proto zde v minulosti pátralo několik hledačů pokladů, ten však nikdy nenašli. Po jeho opuštění v první polovině 15. století byl hrad opuštěn, dále jen pustl a nikdy jiţ nebyl obnoven. Do současnosti se dochovaly pouze fragmenty hradu, který byl zřejmě jedním z nejstarších hradů na našem území. Zřícenina je volně přístupná. [27] Předpokládaná doba zdržení: 15min. 3. Jindřichův Hradec – dominantou jednoho z památkově nejbohatších měst na našem území je rozsáhlý komplex renesančního zámku tyčícího se u vodní hladiny rybníka Vajgar, který patří mezi největší zámecké komplexy u nás. Pochází z počátku 13. století. Během dalších století prošel mnoha úpravami, takţe zde můţeme najít odlišné styly z různých období. V drţení panského sídla i města se během sedmi staletí prostřídaly generace tří předních šlechtických rodů – Páni z Hradce, Slavatové a Černínové z Chudenic. Jsou zde připraveny tři prohlídkové trasy, které jsou sestaveny podle jednotlivých stavebních etap. V centru se nachází další pamětihodnost, kterou je gotický kostel Nanebevzetí Panny Marie z konce 14. století, před kterým je vyznačen 15. poledník východní zeměpisné délky. Kostelu přiléhá vyhlídková věţ vysoká 65 m z 15. století. Dnešní podobu jako většina městské architektury získala po poţáru, který město zasáhl v roce 1801. Mezi další zajímavé a velmi cenné kostely patří např. kostel sv. Jana Křtitele zaloţeného členy řádu německých rytířů, Klášter františkánů s kostelem sv. Kateřiny nebo renesanční areál bývalé jezuitské koleje s kostelem sv. Maří Magdalény. Navštívit můţeme také Okresní muzeum sídlící v budově bývalého jezuitského semináře pocházející z 1. poloviny 17. století. Návštěvníci

44

zde naleznou např. proslavené Krýzovy jesličky, největší lidový mechanický betlém na světě nebo síň zasvěcenou světoznámé operní zpěvačce Emě Destinnové. (2) [35] Předpokládaná doba zdržení: 2:30–3h. 3.3.2.5 5. den – Skrz Českou Kanadou Harmonogram dne: -

7:30–8:30 Snídaně

-

8:30–9:00 Příprava na vyjíţďku

-

9:00 Výjezd

-

cca 11:45 Příjezd

-

11:45–13:00 Oběd, odhlášení ubytování, odjezd

Plánované zastávky na trase: 1. Muzeum čs. předválečného opevnění Klášter – vydáme-li se z Nové Bystřici po modré turistické značce směrem na zříceninu hradu Landštejn, narazíme na Muzeum čs. předválečného opevnění Klášter. Jedná se o systém lehkých pěchotních opevnění. Najdeme zde 9 ţelezobetonových objektů, přičemţ 2 z nich jsou přístupné veřejnosti. Jsou vybavené dobovým zařízením, originální výstrojí a v době zpřístupnění s průvodcem je zde i výzbroj předválečné čs. armády. K dalším zajímavostem na prohlídkové trase patří objekt poničený výbušninami, zachovalý zákopový systém s kulometnými okopy nebo objekt s protiatomovou úpravou. [32] Otevírací doba: červenec, srpen – So 9:00–17:00 hodin, Ne 9:00–13:00 hodin, doporučuje se předchozí domluva s provozovatelem na tel. +420 728 043 746 Vstupné: dobrovolné Předpokládaná doba zdržení: 45 min.

45

3.3.3 Kalkulace Ubytování: 4 . 220 = 880 Kč Strava: 4 . 60 = 240 Kč (snídaně) 3 . 70 = 210 Kč (večeře) Vstupné: Lanové centrum = 200 Kč Golf = cca 300 Kč Zřícenina hradu Landštejn = 30 Kč Pronájem kuţelny: 1 dráha/100 Kč/1 hodina při předpokládaném počtu dvaceti účastníků (800 / 20) = 40 Kč / osoba Jízdné: NB – Kaproun = 120 Kč Kaproun – NB = 80 Kč NB – Jindřiš = 28 Kč Jindřichův Hradec – NB = 24 Kč Σ Jízdné 252 Kč

Σ Náklady (880 + 240 + 210 + 200 + 300 + 30 + 40 + 252) = 2 152 Kč

3.3.4 Zhodnocení pobytu Na místo jsem se vydala se skupinkou svých známých. Věk zúčastněných se pohyboval v rozmezí 20–30 let. Ve vybraném penzionu jsme strávili prodlouţený víkend, tedy tři dny. K dopravě na místo pobytu a zpět jsme vyuţili osobní automobil. Po společné domluvě, především díky přítomnosti kuchyňky na pokojích, jsme zvolili způsob vlastního stravování. Z naplánovaných tras jsme celkem vyzkoušeli: 1. den – Na lanový park Landštejn (kolo) 2. den – Okolo Vysokého kamene (pěší) 3. den – Na Staňkovský rybník (kolo)

46

První a třetí den jsme si upravili podle aktuálního příjezdu a plánovaného odjezdu. Druhý den jsme dodrţeli plán, jak je uvedeno v návrhu kurzu, tedy i s dopoledním golfem a večerním turnajem v kuţelkách. Ještě před odjezdem jsem rozdala zúčastněným dotazník týkající se stráveného víkendu, kde kaţdý ohodnotil kvalitu pobytu, a následovala diskuze, při které jsme doplnili hodnocení kurzu formou připomínek. Výsledky dotazníku (viz příloha) rozebírám následovně. 1. S ubytováním byli všichni účastníci nad míru spokojeni, zvláště v důleţitém hodnocení cena/kvalita. Vzhled pokojů na nás působil obzvláště domácky. Vybavení bylo moderní a celkově na vysoké úrovni. Zde tedy ţádné připomínky nebyly a účastníci by se do vybraného penzionu s radostí znovu vrátili. 2. Vlastní strava vyhovovala celkem čtyřem zúčastněným. Pouze ve dvou případech by spíše preferovali polopenzi nebo aspoň zajištěné večeře, které by po sportovně stráveném dni byly mnohem pohodlnější. I přesto jsem v konečné kalkulaci

započítala

polopenzi

vzhledem

k výsledkům

plynoucích

z dotazníkového šetření mezi studenty. 3. Všichni zúčastnění se shodli, ţe třídenní pobyt je krátký a akci by příště o jeden, nejlépe o dva dny prodlouţili. Česká Kanada a její okolí si zcela jistě zaslouţí více pozornosti právě díky turistickým moţnostem této lokality. Kurz je tedy navrţen na 5 dní, coţ vyhovuje jak potřebám studentů, tak moţnostem pracujících. 4. V této otázce mne zajímalo, zda by zúčastnění příště vyuţili organizované dopravy. Zde jsem se setkala spíše se záporným vyjádřením. Hlavním důvodem bylo, ţe osobní automobil nabízí větší svobodu při tvorbě náhradního programu a v případě jakýchkoliv nečekaných obtíţí poskytuje i jistotu náhradní dopravy. Tato práce se tedy zajištěním organizované dopravy a její kalkulací nezabývá, neboť v dnešní době jiţ zajišťují přepravu kol běţně a za přijatelný poplatek také České dráhy. 5. Na otázku, zda mnou navrţené trasy účastníkům vyhovovaly, se všichni shodli, ţe ano nebo spíše ano. Jedinou připomínkou bylo, ţe cyklotrasy mohly být i delší. Projeté trasy sice odpovídají ideální vzdálenosti, kterou si zvolili sami studenti v dotazníku, avšak zůstává na zváţení, zda-li jsou tyto hodnoty

47

optimem vzhledem k rázu krajiny a nepříliš náročnému terénu. V navrhovaném kurzu jsem nakonec dodrţela optimální variantu vzdáleností, ale připomínka na prodlouţení tras byla vyřešena přidáním delších tras jak pro kolo tak i pěší turistiku. Není tedy problém trasy obměnit či upravit dle aktuální fyzické kondice účastníků a jejich individuálních poţadavků. 6. Další bod se týkal stráveného dopoledne na golfovém hřišti. Zde mne hlavně zajímalo, jestli zúčastněné golf bavil, a zda by ho doporučili i do dalších kurzů v dané lokalitě. S nabízenou akcí panovala jednoznačná spokojenost a tuto aktivitu by rozhodně do programu následujících kurzů opět zařadili a to i přes vyšší cenovou náročnost. Je pravda, ţe moţnost vyzkoušet si tento atraktivní sport pod vedením zkušeného trenéra se nenaskytuje kaţdý den a proto si myslím, ţe by tato aktivita mohla být pro studenty zajímavou a zábavnou zkušeností. 7. Předposlední otázka se týkala sportovních moţností v areálu ubytování, které byly pro všechny kromě dvou zúčastněných postačující. Ti by přivítali moţnost vyuţití sauny po náročnějším cyklovýletě. Sauna však přímo v Nové Bystřici provozována není. Celkově je vybraný areál pro potřeby sportovního kurzu dostačující a to i díky kuţelně, která se zde nachází a kterou jsme také vyuţili a strávili tak sportovně příjemný večer. 8. Poslední otázka byla zaměřena ne celkovou spokojenost pobytu. Všichni zúčastnění ohodnotili prodlouţený víkend kladně a odjíţděli se skvělými pocity. Bylo to dáno nejenom dobrou organizací a citlivým výběrem náplně, ale také skvělou partou a vynikajícím počasím.

48

4 Závěr Podstatou práce bylo vytvoření dotazníku za účelem určení preferencí oslovených studentů a dle zjištěných výsledků následné vytvoření sportovního kurzu. Vzhledem k tomu, ţe z dotazníkového šetření nebylo moţné jednoznačně určit preferovaný druh turistiky, v teoretické části jsem se zaměřila kromě všeobecné charakteristiky turistiky na přiblíţení jak pěší turistiky, tak i cykloturistiky, jelikoţ tyto dvě formy získaly největší a zároveň téměř shodný počet hlasů. Z tohoto důvodu jsem se rozhodla zaměřit navrhovaný kurz na kombinaci obou výše zmíněných forem turistiky. Úkolem praktické části bylo vyhodnocení dotazníků, vytvoření komplexního návrhu sportovního kurzu, jeho ověření v praxi a následné zhodnocení úspěšnosti celého projektu. Z výsledků dotazníkového šetření vyplynuly preferované formy sportovního kurzu. Na jejich základě byl vytvořen soubor více různorodých návrhů výletů, coţ nabízí moţnost individuálního přizpůsobení pro různé účastníky. Byl tedy splněn cíl, aby tato práce mohla být vyuţita nejen pro potřeby školního kurzu, ale i individuálně příznivci turistiky. Snaţila jsem se, aby program nebyl jednotvárný, čehoţ je dosáhnuto historickými, přírodními či technickými zajímavostmi, které se nachází na jednotlivých trasách. Program byl navíc rozšířen o sportovní aktivity vycházející z moţností dané oblasti. Zrealizování pobytu ve vybrané lokalitě proběhlo bez jakýchkoliv komplikací. Jednotlivé sloţky naplánovaného programu se ukázaly jako realizovatelné a navíc s nimi byli účastníci spokojeni. Hodnocení pobytu mohlo být trochu zkresleno, protoţe mými „klienty“ byli mí blízcí přátelé. Přesto si troufám říci, ţe vybraná oblast, ubytování, vytvořené trasy, délka i typ kurzu odpovídají přáním a poţadavkům respondentů. Při dotazování provedeného formou elektronických dotazníků jsem byla mile překvapena ochotou a vstřícností respondentů. Celkově pro mne byla práce velkým přínosem, zejména při realizaci prodlouţeného sportovního víkendu, který, aby se obešel bez problému a zároveň byl pro účastníky úspěšný, vyţaduje dobrou organizaci. Jsem ráda, ţe jsem si toto mohla vyzkoušet a získala tak kromě teoretických poznatků i praktické zkušenosti.

49

Seznam použitých zdrojů Knižní zdroje (1) HALADA, A.: Na kole křížem krážem po Čechách. 1. vyd. Havlíčkův Brod: Fragment, 2003. 125 s. ISBN 80-7200-719-X (2) CHROMÝ, P.: Jihočeský kraj. 1. vyd. Praha: Kartografie Praha, a. s., 2003. 158 s. ISBN 80-7011-734-6 (3) LUDVÍK, M.: Malá encyklopedie turistiky. 1. vyd. Praha: Olympia, 1986. 346 s. ISBN 27-058-86 (4) MOSER, F.: Pěší turistika. 2. vyd. Praha: Olympia, 1986. 124 s. ISBN 27-016-86 (5) NEUMAN, J.: Turistika a sporty v přírodě. Praha: Portál, 2000. 200 s. ISBN 807178-391-9 (6) SÝKORA, B.: Turistika a sporty v přírodě. 1. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1986. 224 s. ISBN 14-466-86

Internetové zdroje [1] PAICHL, P.: O putování, cestování a turistice [online]. [cit. 2010-02-13]. Dostupný z WWW: http://62.168.39.166/paichl/knihy/turistika.htm [2] Geografie cestovního ruchu [online]. [cit. 2010-02-13]. Dostupný z WWW: http://www.gis.zcu.cz/studium/dbg2/Materialy/html/ch16.html [3] Turistické značení [online]. 20. 04. 2005 [cit. 2010-03-01]. Dostupný z WWW: http://klub.ceskych.turistu.cz/encyklopedie/objekty1.phtml?id=126324 [4] Turistické značení v Česku a na Slovensku [online]. 28.02. 2010 [2010-03-01]. Dostupný z WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Turistick%C3%A9_zna%C4%8Den%C3%AD_v_%C4%8 Cesku_a_na_Slovensku#Historie_zna.C4.8Den.C3.AD_na_.C3.BAzem.C3.AD_.C4.8C eskoslovenska [5] Turistické značení v České republice [online]. [cit. 2010-03-01]. Dostupný z WWW: http://www.pruzkumnik.cz/praxe/turistika/ [6] Pěší značení [online]. [cit. 2010-03-01]. Dostupný z WWW: http://www.klubturistu.cz/turisticke-znaceni/pesi-znaceni [7] Standartní cyklistické značení v ČR [online]. [cit. 2010-03-11]. Dostupný z WWW: http://www.bikeboy.cz/index.php?page=147

50

[8] Česká asociace Nordic Walking [online]. [cit. 2010-03-11]. Dostupný z WWW: http://www.czechnordicwalking.com/index.php?option=com_content&view=article&id=65&Itemid=28 [9] Skalský, R. Nordic Walking je šetrnější než běh [online]. 06. 04. 2009 [cit. 2010-0312]. Dostupný z WWW: http://www.behej.com/2009033004-nordic-walking-jesetrnejsi-nez-beh.html [10] Stejskalová, J.: Jak vybrat hole pro Nordic Walking? [online]. 09. 11. 2009 [cit. 2010-03-12]. Dostupný z WWW: http://www.faktorplus.cz/rs/nordic-walking/jakvybrat-hole-pro-nordic-walking.html [11] PůvodNord walkingu [online]. 21. 03. 2010 [cit. 2010-03-20]. Dostupný z WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Nordic_Walking [12] Zdravotní výhody [online]. [cit. 2010-03-20]. Dostupný z WWW: http://www.nordic-walking.cz/ [13] 4 dílný Nordic Walking set [online]. [cit. 2010-03-22]. Dostupný z WWW: http://www.vitalaktiv.cz/index.php?main_page=popup_image&pID=72 [14] Horská turistika [online]. 04. 12. 2009 [cit. 2010-03-22]. Dostupný z WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Horsk%C3%A1_turistika [15] Vysokohorská turistika – poučte se o základech VHT a získejte slevu až 20% [online]. 10. 07. 2009[cit. 2010-03-22]. Dostupný z WWW: http://www.rockpoint.cz/novinky/vysokohorska-turistika-poucte-se-o-zakladech-vht-aziskejte-slevu-az-20-617/ [16] Jak vybrat kolo [online]. author.cz [cit. 2010-03-29]. Dostupný z WWW: http://www.author.cz/jak-vybrat-kolo/ [17] ONDRÁČEK, J.: Druhy cyklotras [online]. [cit. 2010-03-29]. Dostupný z WWW: http://is.muni.cz/elportal/estud/fsps/js07/turistika/ch08s01.html [18] MACHART, S.: Pravidla bezpečné cyklistiky [online]. 09. 07. 2009 [cit. 2010-0330]. Dostupný z WWW: http://www.ordinace.cz/clanek/pravidla-bezpecne-cyklistiky/ [19] STACH, J.: Zákony, předpisy a pravidla pro jízdu na kole [online]. 18. 12. 2006 [cit. 2010-04-02]. Dostupný z WWW: http://doprava.prahamesto.cz/(ppgihx55323iya555nodfw55)/zdroj.aspx?typ=2&Id=71138&sh=1412359208 [20] Popis kola [online]. [cit. 2010-04-02]. Dostupný z WWW: http://www.cyklosport.cz/poradna/index.php?m=6&s=popis [21] Zlatá stoka [online]. [cit. 2010-04-04]. Dostupný z WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Zlat%C3%A1_stoka

51

[22] Jindřichohradecko – popis [online]. [cit. 2010-004-04]. Dostupný z WWW: http://www.trasovnik.cz/k_jihoc/jindhrad/jindhrad.asp [23] Česká Kanada [online]. [cit. 2010-04-04]. Dostupný z WWW: http://www.novadomus.cz/ckanada.php [24] Restaurace a penzion „Na Bojišti“ [online]. [cit. 2010-04-08]. Dostupný z WWW: http://www.bojiste.novabystrice.cz/kontakty.php [25] Nová Bystřice [online]. 11. 04. 2010 [cit. 2009-04-12]. Dostupný z WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Nov%C3%A1_Byst%C5%99ice#Turistick.C3.A9_atrakce [26] Kámen republiky - Peršlák [online]. [cit. 2010-04-12]. Dostupný z WWW: http://foto.mapy.cz/64476-Kamen-republiky-Perslak [27] Jižní Čechy a Šumava [online]. [cit. 2010-04-12]. Dostupný z WWW: http://www.jiznicechy.org/cz/index.php?path=ost/stankov.htm [28] Historie hradu Landštejn [online]. 17. 04 2010 [cit. 2010-04-17]. Dostupný z WWW: http://www.hrad-landstejn.eu/historie/ [29] Zajímavosti [online]. 09. 10. 2007 [cit. 2010-04-17]. Dostupný z WWW: http://www.staremestopl.cz/vismo/dokumenty2.asp?id_org=15459&id=1215&p1=1123 [30] KUCHYŇOVÁ, Z.: Zastávka Kaproun - místo, kde byl z vlaku vyhozen Jára Cimrman [online]. 05. 10. 2007 [cit. 2010-04-17]. Dostupný z WWW: http://www.radio.cz/cz/clanek/96121 [31] Informace o golf resortu Monachus - Nová Bystřice [online]. [cit. 2010-04-18]. Dostupný z WWW: http://www. /index.php?page=re [32] Muzeum čs. předválečného opevnění Klášter [online]. [cit. 2010-04-19]. Dostupný z WWW: http://www.ceskevylety.cz/zajimavosti.php?kod=1784_muzeum-cspredvalecneho-opevneni-klaster [33] Lanový park [online]. [cit. 2010-04-19]. Dostupný z WWW: http://www.coody.cz/1-lanovy-park.html [34] Jindřišské údolí u Jindřichova Hradce [online]. 26. 07. 2004 [cit. 2010-04-19]. Dostupný z WWW: http://zajimavosti.infocesko.cz/content/clanek_tisk.aspx?clanekid=12848&lid=1&dabs= 31 [35] Město Jindřichův Hradec [online]. 09. 04. 2010 [cit. 2010-04-19]. Dostupný z WWW: http://www.zamek-jindrichuvhradec.eu/mesto-a-pamatky-v-okoli1/mestojindrichuv-hradec/ [36] Pronájem kuželny [online]. [cit. 2010-04-19]. Dostupný z WWW: http://kuzelkynb.webnode.cz/pronajem-kuzelny/

52

[37] Jízdné a dovozné [online]. [cit. 2010-04-20]. Dostupný z WWW: http://www.jhmd.cz/

Ostatní zdroje 1. Jindřichohradecko, Česká Kanada, cykloturistická mapa 1 : 70 000. 2. vyd. Praha: Kartografie Praha, a. s., 2007. ISBN 978-80-7011-947-1 2. Česká Kanada a Slavonicko, soubor turistických map 1 : 50 000. 1. vyd. Praha: Klub českých turistů Praha. 1997. ISBN 80-85499-23-1

53

Seznam obrázků, grafů, tabulek a příloh Obr. 1: Značení pro hipoturistiku [4] Obr. 2: Pěší značky [6] Obr. 3: Značení cyklotras [5] Obr. 4: Pásové cyklistické značení [7] Obr. 5: Délky holí podle výšky postavy [10] Obr. 6: Mapa – Jindřichohradecko [22] Obr. 7: Na Vysoký kámen (zdroj: Turistické trasy 2.18) Obr. 8: Českou Kanadou do Slavonic (zdroj: Turistické trasy 2.18) Obr. 9: Na nejsevernější bod Rakouska (zdroj: Turistické trasy 2.18) Obr. 10: Jindřišským údolím do Jindřichova Hradce (zdroj: Turistické trasy 2.18) Obr. 11: Za keramikou do Maříţe (zdroj: Turistické trasy 2.18) Obr. 12: Na lanový park Landštejn (zdroj: Cyklotrasy 2.19) Obr. 13: Skrz Českou Kanadou (zdroj: Cyklotrasy 2.19) Obr. 14: Na Staňkovský rybník (zdroj: Cyklotrasy 2.19) Obr. 15: Podél Neţárky do Jindřichova Hradce (zdroj: Cyklotrasy 2.19) Obr. 16: Velký okruh do Slavonic (zdroj: Cyklotrasy 2.19) Obr. 17: Na malou Hlubokou (zdroj: Cyklotrasy 2.19) Obr. 18: Popis kola [20] Obr. 19: Výbava pro Nordic Walking - krokoměr, gumové tlumiče, teleskopické hůlky a světlomet [13] Obr. 20: Památník Járy Cimrmana (zdroj: vlastní) Obr. 21: Trať úzkokolejky (zdroj: vlastní) Obr. 22: Nová Bystřice (zdroj: vlastní) Graf č. 1 k otázce „Co Vás nejvíce motivuje k výletům?“ Graf č. 2 k otázce „Kde čerpáte informace o navštěvovaných místech, památkách, zajímavostech…?“ Graf č. 3 k otázce „Který druh turistiky upřednostňujete?“ Graf č. 4 k otázce „Kterou z turistických oblastí nacházejících se u hranic ČR byste si zvolil/a za účelem strávení sportovního kurzu s ohledem na náročnost terénu, prostředí…?“

54

Graf č. 5 k otázce „Jaká je pro Vás ideální vzdálenost v případě pěších výletů, kterou ujdete za jeden den?“ Graf č. 6 k otázce „Jaká je pro Vás ideální ujetá vzdálenost v případě cyklistických výletů za jeden den?“ Graf č. 7 k otázce „Jaké preferujete ubytování?“ Graf č. 8 k otázce „Jakou formu stravování upřednostňujete?“ Graf č. 9 k otázce „Kolik byste byl/a ochoten/a zaplatit v průměru na osobu a den za strávený kurz?“ Graf č. 10 k otázce „Jak často se věnujete ve svém volném čase turistice?“ Graf č. 11 k otázce „Za turistikou vyráţíte?“ Graf č. 12 k otázce „Jaký typ kurzu byste upřednostnil/a?“ Graf č. 13 k otázce „Kolik dní by měl kurz trvat?“ Graf č. 14 k otázce „Vaše pohlaví je?“ Tab. 1: Určení velikosti rámu dle výšky postavy [16] Tab. 2: Ceník pokojů [24] Příloha 1: Dotazníky Příloha 2: Grafy Příloha 3: Mapy tras Příloha 4: Turistická výbava Příloha 5: Česká Kanada

55

Příloha 1: Dotazníky Dotazník č. 1 – určen studentům, slouţí jako podklad bakalářské práci 1. Co Vás nejvíce motivuje k výletům? a) ano, nejméně 1x týdně b) ano, nejméně 1x měsíčně c) ano, výjimečně d) ne, vůbec 2. Jaké jsou převaţující důvody Vašich výletů? a) čistě sportovní záţitek (udrţení tělesné zdatnosti, upevnění zdraví) b) kulturní vyţití (zámky, hrady, zříceniny…) c) příroda (chráněné území, národní parky…) d) společenské vyţití (festivaly, koncerty…) e) jiné………… 3. Za turistikou vyráţím: a) převáţně v létě b) převáţně v zimě c) celoročně 4. Kde čerpáte informace o navštěvovaných místech, památkách, zajímavostech…? a) turistická informační centra (prospekty, propagační materiály) b) cestovní kanceláře a agentury c) média (televize, rozhlas) d) tištěné průvodci, odborné časopisy e) informace od personálu ve sluţbách f) reference známých g) internet 5. Který druh turistiky upřednostňujete? a) pěší turistika b) cykloturistika c) pěší + cyklo d) vodní turistika 6. Kterou z turistických oblastí nacházejících se u hranic ČR byste si zvolil/a za účelem strávení sportovního kurzu s ohledem na náročnost terénu, prostředí…? a) Jiţní Čechy b) Šumava c) Krušné hory d) Luţické hory e) Krkonoše f) Orlické hory g) Jeseníky h) Beskydy 56

i) Jiţní Morava j) jiné………… 7. Jaká je pro Vás ideální vzdálenost v případě pěších výletů za jeden den, kterou ujdete? do 10 km

10 - 15 km

15 - 20 km

20 - 25 km

25 - 30 km

více

8. Jaká je pro Vás ideální ujetá vzdálenost v případě cyklistických výletů za jeden den? 10 - 20 km

20 - 30 km

30 - 40 km

40 - 50 km

50 - 60 km

více

9. Jaký typ kurzu byste upřednostnil/a? a) vyráţet na jednotlivé výlety z jednoho místa b) přesunovat se podél určité trasy c) kombinace předchozích moţností 10. Kolik dní by měl kurz trvat? a) 2 aţ 3 dny b) 4 aţ 5 dní c) delší 11. Jaké preferujete ubytování? a) v hotelech, penzionech b) v kempech, v tábořištích (stan, chatka) c) jiné hromadné ubytovací zařízení (ubytovna, tur. chata…) 12. Jakou formu stravování upřednostňujete? a) plná penze b) polopenze c) vlastní 13. Kolik byste byl/a ochoten/a zaplatit v průměru na osobu a den za strávený kurz? a) do 199 Kč b) 200 aţ 399 Kč c) 400 aţ 599 Kč d) 600 aţ 799 Kč e) více neţ 800 Kč 14. Vaše pohlaví je? a) muţ b) ţena

57

Dotazník č. 2 – určen účastníkům pobytu za účelem zjištění jeho úspěšnosti Prosím, zakrouţkujte odpovídající číslo na škále 1 aţ 5 dle toho, jak dalece s jednotlivými výroky souhlasíte.

ANO

-

NE

1. V poměru kvalita/cena jsem s ubytováním byl/a spokojen/a.

1–2–3–4–5

2. Vlastní strava mi nevyhovovala, příště bych volil/a polopenzi.

1–2–3–4–5

3. Délka pobytu (3 dny) byla dostačující.

1–2–3–4–5

4. Příště bych preferoval/a organizovanou dopravu.

1–2–3–4–5

5. Sestavené trasy mi vyhovovaly (tempo, jejich náročnost, zajímavosti na trase…)

1–2–3–4–5

6. Golf pod vedením trenéra se mi líbil, doporučil/a bych ho i v dalších kurzech.

1–2–3–4–5

7. Se sportovními moţnostmi v areálu jsem byl/a spokojen/a.

1–2–3–4–5

8. Celkově jsem byl/a spokojen/a.

1–2–3–4–5

Jiné připomínky:

Děkuji za vyplnění.

58

Příloha 2: Grafy Graf č. 10 k otázce „Co Vás nejvíce motivuje k výletům?“

Graf č. 11 k otázce „Za turistikou vyráţíte?“

59

Graf č. 12 k otázce „Jaký typ kurzu byste upřednostnil/a?“

Graf č. 13 k otázce „Kolik dní by měl kurz trvat?“

60

Graf č. 14 k otázce „Vaše pohlaví je?“

61

Příloha 3: Mapy tras

Obr. 7: Na Vysoký kámen (zdroj: Turistické trasy 2.18)

Obr. 8: Českou Kanadou do Slavonic (zdroj: Turistické trasy 2.18)

62

Obr. 9: Na nejsevernější bod Rakouska (zdroj: Turistické trasy 2.18)

Obr. 10: Jindřišským údolím do Jindřichova Hradce (zdroj: Turistické trasy 2.18)

Obr. 11: Za keramikou do Maříţe (zdroj: Turistické trasy 2.18)

63

Obr. 12: Na lanový park Landštejn (zdroj: Cyklotrasy 2.19)

Obr. 13: Skrz Českou Kanadou (zdroj: Cyklotrasy 2.19)

64

Obr. 14: Na Staňkovský rybník (zdroj: Cyklotrasy 2.19)

Obr. 15: Podél Neţárky do Jindřichova Hradce (zdroj: Cyklotrasy 2.19)

65

Obr. 16: Velký okruh do Slavonic (zdroj: Cyklotrasy 2.19)

Obr. 17: Na malou Hlubokou (zdroj: Cyklotrasy 2.19)

66

Příloha 4: Turistická výbava

Obr. 18: Popis kola [20]

Obr. 19: Výbava pro Nordic Walking - krokoměr, gumové tlumiče, teleskopické hůlky a světlomet [13]

67

Příloha 5: Česká Kanada

Obr. 20: Památník Járy Cimrmana (zdroj: vlastní)

Obr. 21: Trať úzkokolejky (zdroj: vlastní)

Obr. 22: Nová Bystřice (zdroj: vlastní)

68