VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu. Zpracování programu kurzu pěší turistiky. Bakalářská práce

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu

Zpracování programu kurzu pěší turistiky

Bakalářská práce

Autor: Lenka Grusová Vedoucí práce: Mgr. Bohumír Machovec Jihlava 2010

Anotace Cílem této bakalářské práce je vytvoření pětidenního poznávacího kurzu pěší turistiky do Jizerských hor, který bude sestaven na základě požadavků potenciálních účastníků. Teoretická část pojednává o bližším seznámení s oblastí Jizerských hor, jejich možnostmi v oblasti sportovního vyžití a obeznámení s nutnými nepsanými pravidly, jak se v této oblasti chovat. V praktické části je dotazníkovým šetřením zkoumán zájem populace o pěší turistiku a její nároky při dovolené tohoto typu, zároveň je také zjišťována spokojenost skutečných absolventů kurzu.

Klíčová slova Pěší turistika. Kurz. Česká republika. Jizerské hory. Dotazník. Spokojenost.

Annotation The aim of this bachelor thesis is to create a five-day course of cognitive hiking in the Jizera Mountains, which is compiled based on the requirements of potential participants. Work is about a closer acquaintance with the region Jizera Mountains, with their capabilities in the field of sports and familiarity with the necessary unwritten rules, how to behave in this field. The practical part is a questionnaire survey investigated the population of interest in hiking, are also establishing their requirements for this type of leave while it investigated the actual satisfaction of the course graduates.

Key words Hiking. Course. Czech republic. Jizera Mountains. Questionnaire. Satisfaction.

Poděkování Ráda bych touto cestou poděkovala především vedoucímu bakalářské práce Mgr. Bohumíru Machovcovi za odborné vedení, konzultace a cenné rady. Děkuji mu za vstřícnost, pomoc a čas

při tvorbě této bakalářské práce. Zároveň bych chtěla

poděkovat svým přátelům a známým, kteří byli testovací skupinou v mém výzkumu, jenž byl rozhodující při tvorbě této práce. V neposlední řadě patří slova díků také mým spolužákům, kteří vytvořený kurz absolvovali, tudíž se má práce mohla promítnout i do praxe, děkuji jim rovněž za jejich upřímnost a závěrečné zhodnocení kurzu.

Prohlášení Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne ..................................................... Podpis

OBSAH ÚVOD ........................................................................................................................................ 6 1 TEORETICKÁ ČÁST ............................................................................................................ 7 1.1 Pěší turistika ......................................................................................................................... 7 1.2 Jizerské hory......................................................................................................................... 8 1.3 Ochrana přírody ................................................................................................................. 19 1.4 Desatero Jizerského turisty ................................................................................................ 21 2 PRAKTICKÁ ČÁST ............................................................................................................. 22 2.1 Vhodná výbava pro turistu ................................................................................................. 22 2.2 Stravování .......................................................................................................................... 26 2.3 Možnosti ubytování ............................................................................................................ 28 2.4 První pomoc/ bezpečnost v kostce ..................................................................................... 29 2.5 Dotazník 1. – Pěší turistika – kurz podle vlastních představ ............................................. 33 2.6 Pětidenní kurz do Jizerských hor ....................................................................................... 41 2.7 Dotazník 2. – Pětidenní kurz do Jizerských hor – Dotazník spokojenosti ......................... 47 ZÁVĚR .................................................................................................................................... 50 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY...................................................................................... 50 SEZNAM INTERNETOVÝCH ZDROJŮ .............................................................................. 53 SEZNAM OBRÁZKŮ ............................................................................................................. 55 SEZNAM PŘÍLOH .................................................................................................................. 56

ÚVOD Volba tématu této bakalářské práce pro mě nebyla příliš obtížná. Lze ji považovat za jednoznačnou, neboť má záliba v pěší turistice, kdy se napříč přírodě poznává její rozmanitost, je pro mě ideálním způsobem relaxace. Procházky na čerstvém horském vzduchu, za doprovodu ptačího zpěvu, kouzlu přírody a v přítomnosti blízkých osob, rodiny, přátel či jen individuálně, co víc si při regeneraci organismu přát. Úkolem práce bude upozornit na celkové možnosti aktivní dovolené, se zaměřením na letní formu, s přesnější specifikací na již zmíněnou pěší turistiku. Česká republika nabízí z tohoto hlediska obrovské možnosti využití, přesto mým cílem bude zhodnotit a rozebrat podmínky účasti převážně aktivní letní dovolené ve mnou vybrané oblasti Jizerských hor. Nejen že tyto hory patří mezi mé oblíbené, ale zároveň jsou ve všech možných směrech sportovního vyžití ideální volbou. Zároveň bych chtěla upozornit na způsoby chování v takovéto oblasti, neboť starat se a ochraňovat přírodu je nezbytnou nutností pro zachování její krásy do daleké budoucnosti. Při pěší turistice je zároveň nutné znát pro všechny případy základy pro poskytnutí první pomoci, proto bych se na tuto otázku také ráda zaměřila, rovněž také na možnosti ubytování a formy stravování. Prvořadým cílem této práce je vytvořit kurz pěší turistiky pro potřeby Vysoké školy polytechnické

Jihlava.

Ráda

bych

zjistila

individuální

požadavky

na

kurz

prostřednictvím dotazníkového šetření, jež by mělo obsahovat otázky, které pomohou při jeho sestavení. Podle výsledků by měl být tedy kurz sestrojen. Ponořit se do role tvůrce obdobného kurzu byl klíčovým důvodem při volbě tohoto tématu, chtěla jsem se na to totiž podívat i z té druhé stránky, ne pouze jen ze strany účastníka.

6

1 Teoretická část Teoretická část charakterizuje obecně pěší turistiku a lokalitu vybranou pro realizaci navrhovaného kurzu. Jedná se o oblast Jizerských hor. Poukazuje na turistické využití těchto hor a její atraktivity. Cílem je rovněž seznámit veřejnost se základními pravidly ochrany přírody a připomenout, jak se správně v takové oblasti chovat.

1.1 Pěší turistika Samotná chůze upevňuje zdraví člověka a zvyšuje jeho vytrvalost. Provozuje-li se v přírodě, působí na člověka blahodárně nejen čerstvý vzduch, ale také zároveň umocňuje jeho zážitek. Pěší turistika je nejrozsáhlejším druhem turistiky, kde je využito chůze jakožto nejpřirozenějšího pohybu, konané především v prostředí přírody. Z hlediska speciálních dovedností a vybavení je prakticky nenáročná, a proto jsou všechny formy pěší turistiky určeny k rekreaci vhodné pro nejrůznější skupiny populace. Pěší turistika je členěna do různých forem. K základním řadíme vycházky, výlety, túry, delší turistické pochody a vícedenní putování spojené s nošením vybavení pro nocování a stravování, tedy tzv. pěší turistika „na těžko“. K výkonnostním formám pěší turistiky patří také dálkové pochody, dálkové etapové pochody a přechody horských hřebenů. Dalším typem pěší turistiky je tzv. Nordic Walking, který může snadno praktikovat každý, od vrcholových sportovců až po začátečníky. Jedná se o nový a velmi přirozený způsob pohybu, kde se jedná v podstatě o běžnou chůzi se speciálně vyvinutými hůlkami. Právě díky těmto holím se část vlastní hmotnosti přenese na svaly paží a odlehčí se nohám. Odpadá zde nadměrná zátěž kloubů způsobená nárazy. Proto je vhodné provozovat tento sport i pro lidé, kteří mají nějaké problémy s klouby dolních končetin. Hole také pomohou narovnat záda při chůzi. Česká republika svou rozmanitou přírodou vlastní ideální prostředí pro pěší turistiku. Díky husté síti přehledně značených cest, o kterou se dlouhá léta zasluhuje Klub českých turistů, se řadí mezi nejkvalitnější a zároveň nejhustší v Evropě, a dovoluje tedy prozkoumat i některá zákoutí naší země.

7

Techniky chůze Při chůzi je zapotřebí nejen použití rozšlápnutých bot, avšak je také důležité přivyknout si chození s batohem, aby se ušetřilo puchýřů a bolestivého nepohodlí. Dále je potřeba při túře ve skupině dodržovat určitá pravidla, kdy klíčovým je chodit pohromadě. Vedoucí určí svého zástupce, který je rovněž zkušeným turistou, aby šel na konci a nikdo nezůstával pozadu. Při chůzi do kopce se doporučuje předklonit se a dělat kratší kroky. Na zem se musí našlapovat celým chodidlem, než se na nohu přenese váha, je nutné ujištění, že noha neujede. Chůze z kopce vyžaduje menší kroky a mírný záklon, aby se ulehčilo zatížení kolen. Chůze při prudkém svahu, při měkkém a kluzkém povrchu, vyžaduje stoupání bokem a našlapování nohou do strany, použití holí jako opory je velkým odlehčením. (5)

1.2 Jizerské hory Jizerské hory jsou nejsevernějším pohořím České republiky. Hřebeny Jizerských hor se táhnou až do sousedního Polska a jsou sevřené mezi pohořími Krkonoše na východě a Lužické hory na západě. Pohoří získalo svůj název podle řeky Jizery, která pramení pod horou Smrk a teče podél státní hranice s Polskem. Nejvyšší horou je Wysoka Kopa měřící 1126 m, která leží na polské straně, u nás patří prvenství o dva metry nižšímu Smrku, kde je i hraniční přechod pro pěší. Nadmořské výšky přes 1000 m dosahuje ještě celá řada vrcholů. Severní a západní svahy pohoří jsou strmé a porostlé mohutnými bučinami. Nachází se zde rovněž žulové skály nejrůznějších tvarů, skalní bludiště, vyhlídky, ale také naopak hluboké rokle, kterými protékají potoky s křišťálově čistou vodou a četnými vodopády, rovněž zde pramení řada vodních toků. Jizerské hory, které jsou považovány za krajinu kontrastů, si prošly v minulosti

a nejvíce pak v uplynulých několika desetiletích

dramatickým vývojem. Především oblast náhorní plošiny byla velmi poznamenaná. Značný vliv průmyslových imisí za podpory hmyzích škůdců a ekologicky nevhodné hospodaření v lesích zapříčinilo její velkoplošné odlesnění. Náhradou zdejších smíšených horských lesů byly smrkové monokultury a ty byly posléze nahrazeny porosty náhradních dřevin, zejména potom smrkem severoamerickým pichlavým.

8

Naproti tomuto zůstala dodnes zachována celá řada ojedinělých ekosystémů, ke kterým se především řadí horská rašeliniště s několika typickými druhy rostlin spolu s pozůstatky poslední doby ledové a s druhy rostlin, které jsou chráněny zákonem. Svahy severní části Jizerských hor jsou pokryty lesy smíšenými a listnatými se značnou převahou buku. Tato oblast jizerských bučin nemá svou rozlohou na území celé České republiky obdoby a spolu s lesy na jižní straně hor tvoří prostředí vhodné pro život mnoha pozoruhodných živočišných druhů. Krajinný ráz Jizerských hor vytváří zemědělská krajina, která je rovněž bohatá rozmanitými lučními společenstvy a cennými památkami lidové architektury. Na území Jizerských hor se nachází chráněná krajinná oblast o rozloze 368 km2, která svým vyhlášením v roce 1968 patří mezi jednu z nejstarších v České republice. V jejím rámci bylo ustanoveno několik desítek maloplošných chráněných území, jejichž celková plocha dosahuje téměř 20 km2. Přístup na chráněná území je samozřejmě možný, avšak pouze po značených turistických stezkách. Některými oblastmi mohou vést i naučné stezky, které jsou vybaveny informačními panely poskytující podrobné informace o chráněném území, tudíž mohou mít i vzdělávací charakter. Roku 1999 byla vyhlášena národní přírodní rezervace jizerskohorské bučiny, která se rozkládá na ploše 27 km2. V podhůří Jizerských hor leží stotisícové průmyslové město Liberec, tramvají spojené s padesátitisícovým městem skla a bižuterie Jabloncem nad Nisou. Nad nimi se jako dominanta celého kraje vypíná majestátný vrchol Ještědu s hotelem. K hotelu vede kabinová lanová dráha. Mezi další města, která se kolem hor nacházejí, patří Frýdlant, Nové Město pod Smrkem, Desná, Tanvald, z polských měst jsou to Swieradov Zdroj a Szklarska Poreba. [7]

9

1.2.1 Turistické využití Jizerských hor Historie jizerskohorské turistiky je úzce spjata s rokem 1884, kdy byl založen v Liberci Německý horský spolek pro Ještědské a Jizerské hory snažící se tyto hory zpřístupnit nejširšímu obyvatelstvu. Na tento spolek budující cesty, rozhledny, turistické značení navázal v roce 1900 Český Klub českých turistů, který vznikl rovněž v Liberci. Klub českých turistů propagoval Jizerské hory mezi českými návštěvníky a vydával své první tištěné materiály o horách v českém jazyce. V současnosti je stále nejsilnější turistickou organizací v Jizerských horách, jehož odbory pořádají celou řadu tradičních akcí a pečlivě se starají o značení horských cest. Ochraně hor a jejich péčí se věnují i další sdružení, silný je např. Jizersko-ještědský horský spolek. Jizerské hory lákají návštěvníky v zimě i v létě díky udržované Jizerské magistrále. Magistrála, která tvoří cca 115 km zpevněných cest, prochází celými Jizerskými horami. V zimě jsou na ni udržované lyžařské stopy určené pro milovníky běhu na lyžích, v letě pak poskytuje výborné podmínky na cykloturistiku. Lákadlem pro horolezce jsou skalní stěny a vrcholky z tvrdé žuly. Milovníci horolezectví pořádají jednou ročně setkání pod Frýdlantským cimbuřím. Jelikož se většina horolezeckých míst nachází na území CHKO, a tímto spadá pod zákon ochrany přírody, je přístupná pouze s patřičným povolením. Většina přehradních nádrží v Jizerských horách slouží jako zásobárna pitné vody, milovníci koupání se musí spokojit s četnými tůněmi a vodopády na horských říčkách. Je rovněž také možné vydat se do některých z měst, například využít ke koupání přehrady v Liberci nebo Jablonci nad Nisou. Též kryté bazény a mnoho koupališť jsou v letních měsících velmi oblíbené. Pěší turistika Jizerské hory jsou z pohledu pěší turistiky vhodnou oblastí a mají turistům opravdu co nabídnout. Ač z hlediska rozlohy patří mezi poměrně malé, je zde nakupeno velké množství přírodních atraktivit. V této oblasti je mnoho pozoruhodného k vidění jako jsou například skály, zajímavé vodopády, horské louky, vodní nádrže, rašeliniště, místa dalekých rozhledů aj. Právě proto má zde pěší turistika svou dlouholetou tradici, kde je celá řada oblíbených a dobře značených cest, využívaných prakticky celoročně.

10

V Jizerských horách se nachází 18 turistických cest, při celkové délce 217,5 km, které jsou vyznačeny, jak je již známo, Klubem českých turistů. Tyto cesty umožní navštívit různé kouty těchto hor, dá se zde toulat rekreačně, tedy například v podobě půldenních nebo celodenních nenáročných výletů. Nabízejí možnost poznat okolí měst a malebných obcí, kterých je zde bezpočet, chloubou je i soustava kamenných a železných rozhleden s fantastickými výhledy do okolí. Na své si zde přijdou také badatelé. Pro ně jsou tu k dispozici naučné stezky, které dovolují prozkoumat okolí a zároveň se i něčemu přiučit. Například je možné prozkoumat okolí řeky Jizerky, kde cesta prochází národní přírodní rezervací Rašeliniště Jizerky a upozorňuje na botanickou a geologickou výjimečnost Jizerských hor. Dále může být také zajímavá stezka Nového Města pod Smrkem, která poukazuje na přírodu a historii, z tohoto pohledu je výběr opravdu rozmanitý. Dají se ale také vymyslet velmi náročné trasy s velkým převýšením a vystoupat tak do nadmořských výšek přesahujících 1000 m. Do takových míst je možné se dostat například při výstupu na horu Smrk, Jizeru, Frýdlantské cimbuří, Holubník a další. Zvláštností mohou být také kiosky, na které je možné narazit i v méně frekventovaných částech pohoří, u niž je možné v sezóně zakoupit občerstvení. Turistické trasy jsou v Jizerských horách zahuštěné a ozdobené oblíbenými chatami, které rovněž nabízejí možnost občerstvení. (12) Cykloturistika Oblíbeným sportem je i cykloturistika, pro niž je v Jizerských horách k dispozici jeden z nejkrásnějších cykloturistických areálů v Čechách. Ploché náhorní planiny hor jsou pokryty množstvím horských silniček a zpevněných cest v perfektním stavu. Dle individuálního výběru je možné projíždět mezi osadami, horskými chatami a přírodními raritami bez velké námahy a úsilí, jsou tedy vhodné i pro rodiny s dětmi. Nacházejí se zde rovněž i velmi náročné trasy pro zkušené cyklisty. Na cyklistu v Jizerských horách čekají tři trasy mezinárodního významu, dvě cyklotrasy nadregionálního významu a několik místních poznávacích tras. Všechny jsou samozřejmě v terénu velmi dobře značené. Dále tu zbývá množství neznačených cest a silniček vedoucích podél potoků, procházejících lesy či stoupajících do horních partií Jizerských hor. Některé cyklotrasy jsou vedeny k hraničním přechodům a umožňují rozšířit výlety na území Polska, popřípadě i Německa. (1) 11

Vodní turistika Vodácký sport se stává stále atraktivnější záležitostí, které se věnuje čím dál více lidí. Stále dokonalejší vybavení umožňuje dostupnost i laické veřejnosti. Pokud má někdo zájem o sjíždění takzvané divoké vody, nalezne ji výhradně na horních tocích řek, tedy v horách. U Jizerských hor je velkou zajímavostí již na první pohled zcela odlišný charakter její severní a jižní časti. Jih hor nabízí vrcholy pozvolně a táhle spadající do údolí Nisy, na severu pak směrem k říčce Smědé, jež má značný spád, a proto je určená pro vodáky s velkými zkušenostmi. Vedle strmého spádu má i časté peřeje a kamenné prahy, které je možné sjíždět pouze v uzavřené lodi. Z celkové délky 45 km, které na českém území zabírá, je sjízdných necelých 39 km a nejlepším obdobím na sjezd této řeky je jaro nebo také období po vydatných deštích. Dále jsou sjízdné i vodní úseky Bílý Potok – Raspenava, Raspenava – státní hranice s Polskem, nebo úsek řeky na trase Harta – Višňová – Předlánce, který byl vyhlášen jako přírodní rezervace Meandry Smědé, zřízené na ochranu vzácných a ohrožených druhů rostlin a vodního ptactva. Pro začínající jezdce divokých vod a rekreační kajakáře je zde Tanvaldská Kamenice. (12) Horolezectví – Skalní lezení Jizerské hory nabízejí také ideální podmínky pro horolezectví. Počátky tohoto druhu sportu zde byly zaznamenány před více než sto lety. K dispozici je značné množství skalních masivů a některá mají i věžovitá zakončení. Mezi žulové skály v Jizerských horách patří například Kuří věže, Věž Grálu, Polední zub, Nos a mnoho dalších, jsou mezi horolezci doslova doménou. Mezi nejoblíbenější jizerské lezecké cíle patří výstup na Kohoutí hřeben. Tento výstup je vhodný jen pro zkušené horolezce, neboť na cíli za vrcholem jsou dlouhé úseky bez možnosti jištění a není tedy možné jakéhokoli zaváhání. Pokud jsou středem zájmu drsné žulové skály, mohou je horolezci naleznout v hlubokých bukových lesích na severních srázech Jizerských hor. Vysoké balvany sahající do výšky několika desítek metrů a věže jakoby poházené po svazích jsou velkým lákadlem pro nadšence tohoto druhu sportu. Někdy trčí osaměle, jako například Sněžná hlavička, Rakev nebo Emilova věž.

12

Nejopuštěnější skalní věží na území celých Jizerských hor je jednoznačně štíhlá Houba. Kilometry od civilizace vzdálená a nad Jizerskými rašeliništi tyčící věž skály, přitahuje své příznivce svými pohledy na rozlehlé močály, kde je pramen řeky Jizery. Skály se jindy naopak shlukují okolo nějaké dominantní skály, a právě takové oblasti jsou také velmi vyhledávané. Některé horolezecké terény se nacházejí v chráněných územích, a proto je pro vstup potřebné mít patřičné povolení. (12) Sjezdové lyžování Jizerské hory nabízejí také skvělé podmínky pro milovníky zimních sportů a jsou známé svými terény pro sjezdové lyžování. Místní sjezdařské tratě jsou všech stupňů obtížnosti. Největším lyžařským centrem Jizerských hor je Tanvaldský Špičák, zalyžuje si tu začátečník i pokročilý lyžař. K dispozici je sedačková lanovka, pět vleků a lyžařské tratě o celkové délce šest kilometrů. K dalším střediskům patří Ještědský skiareál, který je jeden z nejmodernějších v republice. Téměř celý je uměle zasněžovaný, obsluhují ho čtyři lanovky a pět vleků. Lyžařský areál Desná – Parlament nabízí sjezdové tratě spíše nižší obtížnosti, proto je vhodný především pro rodiny s dětmi a začínající lyžaře. Lyžařské středisko Severák v Hraběticích je

nejchladnějším místem v Jizerských

horách. Zdejší sjezdové tratě jsou také vhodné zejména pro rodiny s dětmi. K dispozici je velké množství dětských lyžařských vleků s různým profilem tratí, které umožňují dobrou výuku malých i větších lyžařů. Pro ty náročnější je vhodná sjezdovka Jih. Středisko Bedřichov v centrální části Jizerských hor je vhodné především pro rodiny s odrostlejšími dětmi. Svahy tu nejsou příliš prudké a dlouhé, ale pro začínající lyžaře skrývají mnohé záludnosti. Pastviny se nenápadně sklápějí a zrychlují bez toho, že by lyžaře varovaly výrazným terénním zlomem. K dalším střediskům tohoto druhu sportu patří také Janov nad Nisou, Albrechtice v Jizerských horách, Kořenov, Ještěd aj. (12) Běhání na lyžích Jizerské hory jsou správnou volbou i pro běžkaře, kteří si zde přijdou na své, neboť se na hřebenech těchto hor nacházejí nejkrásnější vyhlášené lyžařské terény České republiky. Jelikož se většinou jedná o málo náročná stoupání a klesání, nachází se zde naprosto ideální podmínky pro lyžařskou turistiku a

kondiční lyžování. Strojově

upravované stopy a úchvatná příroda vytvářejí v Jizerských horách dlouholetou běžeckou tradici.

13

Páteří běžeckého lyžování je Jizerská magistrála, která bez obtížných sjezdů a výstupů, nabízí vhodné podmínky pro nenáročnou lyžařskou turistiku. Celkem do ní v současné době patří sto patnáct kilometrů perfektně upravovaných cest, kde se však nejedná pouze o jednu trať, ale je rozvětvena do pěti částí základní trasy. Každé významné rozcestí je vyznačeno přehlednými orientačními mapami s údaji o cestě, délce zbývající do cíle a ostatních možných směrech. [8] Běžecké stopy jsou vedeny lesními pěšinami mezi zasněženými stromy, po bílých pláních s výhledy do krajiny, ale také kolem zamrzlých vodopádů, říček a potoků. Cestou lze narazit i na rozhledny, které umožní výhledy na Jizerské hory, nebo na řadu pomníčků připomínající různá neštěstí. Opravdovým zážitkem může být, ať už pro rekreačního či závodního běžkaře, chráněná krajinná oblast i Národní přírodní rezervace Jizerskohorské bučiny, kde si lze vybrat z několika základních tras. Nejlepší podmínky bývají v okolí Bedřichova, na Nové Louce, Hřebínku, Kristiánově a Jizerce. Po celou sezónu bývají o víkendech otevřeny kiosky, je možné je hledat na Hřebínku, Promenádní cestě, Knajpě, dále pak je k dispozici restaurace na Bedřichově, Smědavě a Jizerce. Za zmínku rovněž stojí událost, která se zde již od roku 1967 koná. Samozřejmě je řeč o dálkovém běhu na lyžích zvané „Jizerská 50“. 1.2.2 Atraktivity Jizerských hor Chráněná krajinná oblast (CHKO) Jizerské hory Chráněná krajinná oblast Jizerských hor byla vyhlášena jako čtvrtá nejstarší v České republice na přelomu let 1967 – 1968. Důvodem vyhlášení byla ochrana dochovaného stavu prostředí přírody a přirozeného vzhledu kulturní krajiny. Oblast zaujímá, až na výjimku Černostudničního hřebene, celou oblast Jizerských hor, jež se nachází přibližně mezi městy Liberec, Frýdlant, Nové Město pod Smrkem, Kořenov, Tanvald a Jablonec nad Nisou. Chráněná krajinná oblast Jizerských hor sousedí s Krkonošským národním parkem, na východě pak sahá až ke státní hranici s Polskem. Jedním z důvodů vyhlášení této oblasti za chráněnou krajinnou oblast byla také lesnatost. Při své ploše 368 km2, na niž se rozkládá, je celých 73% ( 269 km2) zalesněných.

14

Nejnižší bod této oblasti leží u Raspenavy a má 325 metrů. Nejvyšší horou české části Jizerských hor, jak již bylo zmíněno, je Smrk. Za významný vrchol lze rovněž považovat Bukovec, který je svými 1005 metry nejvyšší čedičovou kupou ve střední Evropě. Imisní zátěž, kterou dlouhodobě způsobovala především průmyslová oblast Žitavské pánve, se v Jizerských horách negativně podepsala na zdravotním stavu lesů, půdy i kvalitě vody. Negativní vliv imisí spolu s hmyzími škůdci a rovněž nevhodným hospodařením v lesích způsobilo velkoplošné odlesnění. Vznikly rozsáhlé holiny, s jejichž zalesňováním se lesní hospodáři potýkají dodnes. V současné době proto patří Chráněná krajinná oblast Jizerské hory k naprosto odlišnému území. Na jedné straně jsou plochy rozsáhle poškozené, plochy imisních holin, na druhé straně naopak území zachovalá, například rozsáhlý soubor bučin na severních svazích hor, zbytky smrčin a jedinečná společenstva rašelinišť se vzácnou faunou a flórou. Důležitou součástí CHKO je i krajina bez lesů, kde jsou převážně louky, pastviny a dochované stavby tradiční lidové architektury. Cílem ochrany přírody, která má mimořádný význam, je uchovat nejcennější ekosystémy. Zároveň je také důležité věnovat veškeré úsilí celkovému posílení poškozeného přírodního prostředí, kde by byl i dostatečný prostor pro společenský a hospodářský život obcí. Rovněž i rozvoj rekreační a sportovní aktivity pro oblast musí být po ekologické stránce únosný. CHKO Jizerské hory má 3 národní přírodní rezervace, 13 přírodních rezervací a 10 přírodních památek. [6] Národní přírodní rezervace Jizerskohorské bučiny V roce 1999 byla vyhlášena Ministerstvem životního prostředí Národní přírodní rezervace Jizerskohorské bučiny. Spolu s vymezeným ochranným pásmem patří se svými více než 27km2 nejen k největším chráněným územím v Jizerských horách, ale také mezi několik největších NPR v České republice. Národní přírodní rezervace Jizerskohorské bučiny je součástí 1. zóny CHKO Jizerské hory, tedy nejpřísnější způsob ochrany, a vznikla sloučením původních sedmi NPR vyhlášených na severním úbočích hor již roku 1960. Pokud jsou seřazeny od západu k východu, pak se jednalo o Oldřichovský Špičák, Stržový vrch, Poledník, Štolpichy, Frýdlantské cimbuří, Paličník a Tišinu.

15

Chráněné území se rozprostírá v dlouhém pásu Oldřichova v Hájích po Bílý Potok pod Smrkem a zahrnuje lesní porosty na severních svazích Jizerských hor. Národní přírodní rezervace a ochranné pásmo zahrnuje nejvýraznější části příkrých skalnatých svahů severního okraje Jizerských hor. Území je velmi členité se značným převýšením, kdy nejnižší bod je s 360 metry v nivě Štolpichu, který je v blízkosti hájovny Dubina, a nejvyšší je pak na Poledních kamenech, kde výška dosahuje 1006 metrů. Jak již z názvu NPR vyplývá, převládající dřevinou je zde buk lesní, a tak jsou Jizerskohorské bučiny nejrozsáhlejším komplexem bukového lesa u nás. Na území se vyskytuje rovněž javor mléč a klen, jilm horský či lípa velkolistá a srdčitá, nalézt můžeme i jedli bělokorou. Ve vyšších polohách je běžným porostem smrk a jeřáb. Jizerskohorské bučiny poskytují též prostředí k životu mnoha výjimečným rostlinám a živočichům. Z vzácných bylin se dají uvést některé z nich. Časně z jara kvete například lýkovec jedovatý, kyčelnice devítilistá a podbělice alpská, v létě může oko znalce spatřit kokořík mnohokvětý a přeslenitý, čípek objímavý, měsíčnici vytrvalou, mléčivec alpský, krásnou lilii zlatohlavou a řadu dalších. K nejzajímavějším z ptačích obyvatel patří výr velký, včelojed lesní, čáp černý a v posledních letech zde vzácně hnízdí i sokol stěhovavý. Mezi další turistické zajímavosti patří i velké množství obrovských žulových skal. K nejznámějším patří například vyhlídky Ořešníku, Hajního kostela, Frýdlantského cimbuří, Paličníku či Tišiny na úbočí Smrku. K všem těmto místům vedou značené turistické stezky. Další možnou atrakcí jsou pro návštěvníky jizerskohorské rokle divokých potoků a vodopády. K vyhledávaným patří Malý a Velký Štolpich nebo Černý Potok, jež se v době jarního tání či déletrvajících dešťů proměňují v dravé bystřiny. Území NPR Jizerskohorské bučiny patří v rámci Jizerských hor k nejvíce zachovalým, a proto velmi atraktivním z hlediska turistického a rekreačního využívání. Nejvhodnější formou, jak pobývat v přírodě, je zde pěší turistika. Ač zákon o ochraně přírody a krajiny umožňuje pohyb návštěvníků výhradně po značených cestách, jejich poměrně hustá síť a promyšlené vedení dovolí turistovi poznat celé území v jeho kráse a rozmanitosti. Při návštěvě chráněných území je nezbytné dodržovat určitá pravidla a chovat se ohleduplně vůči okolí. [11]

16

Naučné stezky V Jizerských horách se nachází mnoho naučných stezek, které svými informačními panely umožňují poznat krásu krajiny a odpovědět na různé otázky. Dvě naučné stezky jsou pro potřeby návštěvníků připraveny na území Jizerskohorských bučin. První, která byla vybudována v roce 1989, nese název Oldřichovské háje a skály. O deset let později byla stezka zrekonstruována a byly také zhotoveny nové povalové chodníky, lávky přes hluboké rokle, opraveny schody a zábradlí. Rovněž zde byly rozmístěny nové informační tabule s texty a obrázky. Stezka je určena lidem, kteří se chtějí seznámit s přírodou a zajímavostmi západní části Národní přírodní rezervace Jizerskohorské bučiny. Ve smíšených lesích, kde jsou rozsáhlé především buky, se nachází řada pozoruhodných skalních masivů, věží a skalních vyhlídek. Stezka, která má jedenáct kilometrů, obsahuje 13 tabulí s informacemi o lesních porostech, flóře a fauně Jizerskohorských bučin, o neobvyklých druzích hub této oblasti, ale zároveň o geologii, geomorfologii, vodě a klimatu Jizerských hor. Ve středu NPR prochází svou závěrečnou částí naučná stezka zřízená roku 2000, která nese název Lesy Jizerských hor. Tato stezka začíná v Bedřichově a pokračuje přes Novou Louku a Hřebínek údolím Malého Štolpichu do Ferdinandova, kde končí. Ze třinácti zastavení, umístěné na 13 km trasy, má pět na území NPR Jizerskohorské bučiny. Jednotlivé zastávky obsahují základní informace o souvislostech života jizerskohorských lesů, od osídlení člověkem přes vývoj sklářství, dramatické větrné a hmyzí kalamity, dále jejich současnost a možný budoucí vývoj. Trasa naučné stezky, přístupná pro pěší i cyklisty, vede po zpevněných lesních cestách. Mezi další naučné stezky na území Jizerských hor patří stezka s názvem Jizerka a Rašeliniště Jizerky, kde je již z názvu patrné, že prochází právě malebnou osadou Jizerka. Jednotlivá zastavení na trase dovolují seznámit se s přírodou této části Jizerských hor, poskytují informace o Safírovém potoce, který je nalezištěm známých drahokamů, a o Rašeliništi Jizerky. V druhé části stezky lze získat ponaučení o tom, kde se uprostřed žulové masy vzal čedičový kužel, jelikož je trasa propojena s naučnou stezkou kolem vrchu Bukovec. Kochat se je rovněž možné překrásnými výhledy na osadu Jizerka, Jizerské hory a západní Krkonoše.

17

Naučná stezka nesoucí název Terasy Ještědu je dlouhá 10 km a je další stezkou Jizerských hor. Vede po skalních útvarech Ještědského hřebene, včetně toho nejkrásnějšího, jehož jméno je Kamenná vrata. Stezka začíná i končí v sedle Výpřež. Na 12 zastaveních lze seznámit především s geologií a geomorfologií Ještědského hřebene, dále s historií lanovky na Ještěd, ještědských chat, hotelů a pomníčků. Jedna zastávka je věnována i spisovatelce Karolíně Světlé. Všechny naučné stezky jsou přístupně mimo zimní měsíce. [12] Rozhledny a pomníčky Návštěvníkům Jizerských hor jsou rovněž umožněny i krásné pohledy na krajinu, které nabídne řada rozhleden. O jejich výstavbu se již v minulém století zasloužili zejména členové poboček Horského spolku. Ti již od konce 19. století upravovali vyhlídky a stavěli nejrůznější stavby, které umožňují výhledy do kraje. Za zmínku stojí nejstarší a nejoblíbenější kamenná novogotická rozhledna Jizerských hor Štěpánka, která je umístěna na vrcholu Hvězdy na hranicích Jizerských hor a Krkonoš, nad obcí Příchovice. Nejstarší železnou vyhlídkovou věží v České republice je Slovanka. V červenci roku 1999 ji Ministerstvo kultury vyhlásilo technickou památkou. Rozhledna se nachází i na nejvyšším vrcholu české části Jizerských hor, Smrku, která byla v roce 2003 po několikaletém snažení opětovně zbudována. K Jizerským horám rovněž neodmyslitelně patří také pomníčky, které jsou hojně rozesety po celém území. Některé stojí u cest, jiné je potřeba hledat hluboko v lesích. Všechny jsou však postaveny na paměť nešťastných událostí. Jednalo se například o pytlácké přestřelky, zmrznutí, smrt dřevorubců, pašeráků, zbloudění atd.

18

1.3 Ochrana přírody Cílem ochrany přírody spočívá v záchraně dochovaných částí přírody, dále také v oživení rozvrácených ekosystémů a navrácení přirozených vztahů přírodních, historických a kulturních charakteristik krajiny. Česká republika je země s vysokým výskytem chráněných ploch a zaujímá jedno z předních míst v ochraně přírody na světě. Snaží se o co největší zachování přírodního základu v naší kulturní krajině. Již v roce 1838 byla vyhlášena nejstarší evropská přírodní rezervace Žofínský prales a Hojná Voda a o dvacet let později rezervace Boubínský prales. V současnosti se na našem území nachází 29 velkoplošných a více než 2 100 maloplošných chráněných území, což tvoří téměř 19 % území celého státu. Mezi velkoplošné chráněné území patří národní park a chráněná krajinná oblast, kde platí jeden z nejpřísnějších režimů vůbec. Mezi maloplošné patří národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památka a přírodní památka. Dále také existují ochranná pásma, ochranné lesy, parkové lesy a přírodní parky. 1.3.1 Důležité informace, jak se v přírodě správně chovat V oblasti Jizerských hor se nachází chráněná krajinná oblast, proto je dobré znát určitá pravidla, jak se při návštěvě takového území správně pohybovat a chovat. Návštěvní řád CHKO V oblasti se zabezpečuje všestranná ochrana vymezeného území, zachování, využívání a obnova přírodního bohatství a krás pro jejich význam kulturní,hospodářský, zdravotní a rekreační. Kontrolu dodržování obecně závazných právních předpisů týkajících se ochrany přírody zajišťuje Správa CHKO prostřednictvím Stráže přírody. Na celém území CHKO není dovoleno: 1) Zneškodňovat (spalovat) odpady mimo místa vyhrazená se souhlasem orgánu ochrany přírody nebo obce. 2) Tábořit a rozdělávat ohně mimo místa vyhrazená se souhlasem orgánu ochrany přírody. Kouření v lese. 3) Vjíždět a setrvávat s motorovými vozidly a obytnými přívěsy mimo silnice a místní komunikace. 4) Záměrné rozšiřování nepůvodních druhů rostlin a živočichů.

19

5) Provádět chemický posyp cest. 6) Měnit dochované přírodní prostředí. 7) V první zóně těžit nerosty. ( Vše viz zákon 114/1992 Sb.) 8) Na celém území okresů se zakazuje volné pobíhání psů a koček mimo oplocených pozemků majitele. Na veřejném prostranství v zastavěné části obce musí být psi vedeni na vodítku nebo musí nosit náhubek a být pod dohledem majitele. ( Viz vyhlášky Okresních úřadů "O opatřeních k ochraně obyvatelstva před nebezpečím vztekliny".) 9) Pořádání veřejných nebo hromadných akcí mimo sídliště a místa k tomu určená bez projednání se Správou CHKO. 10) Provozovat horolezectví a nocování bez stanů (bivakování). Výjimky povoluje Správa CHKO. 11) Jakýmkoliv způsobem znečišťovat přírodní prostředí. 12) Rušit křikem a jiným hlukem volně žijící živočichy, pronásledovat je, ničit hnízda ptactva a v zimě se přibližovat ke krmelcům. 13) Poškozovat a ničit rostlinstvo,vstupovat do přírodních reservací (kromě turistických stezek), lučních a polních kultur a do hájených částí lesa. 14) Provádět průzkumné a výzkumné práce, sběr chráněných rostlin a živočichů bez souhlasu Ministerstva životního prostředí. 15) Poškozování kulturních památek. 16) Poškozovat

označení

přírodních

reservací,turistických

a

lyžařských

cest,

orientačního či výstražného značení. 17) Jízda na kolech, koních, psích spřeženích a sněžných skútrech mimo schválené trasy. 18) Vstupovat do lyžařských běžeckých stop jinak než s běžeckými lyžemi. [14]

20

1.4 Desatero Jizerského turisty Pár teoretických rad, jak na cestách postupovat a jak se chovat, se nikdy neztratí. 1) Na túru se pořádně obleč a při výběru bot měj na paměti, že i když velká část magistrály vede po měkkých lesních cestách, často půjdeš i po silničkách s tvrdým povrchem či naopak bažinatým okolím rašelinišť – ideální jsou lehčí nepromokavé trekkingové boty. 2) Kup si dobrou mapu a předem naplánuj, kterou část magistrály si projdeš. 3) Jizerské hory jsou severským pohořím co se četnosti dešťů týče, nezapomeň si přibalit pláštěnku; jizerští horalé se nestydí ani za deštník. 4) Na delší túru choď ve skupině nejméně tří osob. Při úrazu mohou vždy dva dopravit třetího do bezpečí nebo jeden může zůstat u postiženého a druhý vyhledá pomoc. 5) Pohybuj se jen po vyznačených turistických cestách, které tvoří magistrálu, v případě snížené viditelnosti se můžeš v některých úsecích orientovat i podle tyčového značení. 6) Takřka z každého místa Jizerských hor je možné se během dvou hodin dostat do civilizace, přesto však nepodceňuj možnost zbloudění některé odlehlé oblasti, například horní tok Jizery. 7) V Jizerských horách hlady nebudeš, je zde hustá síť občerstvovacích zařízení a to v denní době i na hřebenech. Ani ze žízně tu neměj strach, voda je v Jizerských horách takřka na každém kroku. 8) Chraň horskou přírodu – i v Jizerských horách platí stará zásada, že co se do hor přinese, odnáší se zase v batohu zpět. 9) Jizerských rašelinišť se neboj, nejsou bezedná a takřka nikdo v nich dosud nezahynul; nenič je ale svými kroky ani trháním rostlin a kleče. 10) V případě nebezpečí, ohrožení či nesnází se neboj kontaktovat Horskou službu. [9]

21

2 Praktická část Praktická část obsahuje několik rad a doporučení, která jsou podle mého názoru důležitá nejen pro organizátory turistických akcí, ale pro všechny, kteří se pohybují v přírodě. Jedná se například o vhodnou výbavu pro turistu, vhodné stravování a možnosti ubytování. Dále je jistě potřeba znát i do praxe základy pro poskytnutí první pomoci. Hlavní součástí je sestavení kurzu pěší turistiky na základě požadavků potenciálních účastníků, jež jsou zjišťovány prostřednictvím dotazníkového šetření. Jelikož byla oblast konání kurzu spolu s typem turistiky již od samého počátku známa, otázky týkající se těchto bodů jsou v dotazníku pouze ze zajímavosti. Výsledky mohou ukázat skutečnost, jak si zvolená lokalita v pořadí oblíbenosti stojí. V práci je zároveň uvedena závěrečná analýza spokojenosti absolventů uskutečněného kurzu.

2.1 Vhodná výbava pro turistu Výběr toho správného vybavení je velmi důležitý. Co se týká vybavení pro turistu, tak v dnešní moderní době zaznamenala jistě obrovský krok směrem dopředu. Výlety do přírody v novém tisíciletí vyžadují, aby byl turista vybaven do každého počasí. Týká se to nejen samotného oblečení, ale samozřejmě rovněž i výbavy, která je nezbytně nutná a dělá cestu více bezpečnější i pohodlnější. 2.1.1 Výběr vhodné obuvi Za nejdůležitější součást výbavy lze považovat obutí. Obuv spolu s ponožkami a případně i návleky tvoří základ pro úspěch či neúspěch každé cesty. Z velkého výběru, který je v dnešní době k dispozici, se musí volit především podle terénu, ve kterém se bude pohybovat, a podle zátěže, která se ponese. Špatně nebo nevhodné boty udělají z cesty peklo, proto je důležité výběr obuvi neuspěchat, obuv si důkladně vyzkoušet a nezapomenout ani na nejmenší detail, který by mohl bránit skutečnému pohodlí. Musí se rovněž vzít v úvahu, že do opravdu spolehlivé a pohodlné obuvi se musí investovat více peněz. Při výběru obuvi je důležité zvážit způsob použití a kategorii bot. Základem jsou samozřejmě dobré pevné boty. Taková obuv musí zajistit stabilitu nohy a dostatečnou odolnost proti poškození v terénu. Co se tohoto faktoru týče, tak zde platí zásada, že čím náročnější terén a čím těžší je nesený náklad, tím lépe se využije pevnější obuv.

22

Pevnější boty lépe přenáší zátěž kladenou na nohy a také jsou nohy lépe chráněné. Pro pohodlnou chůzi však naopak bota musí pracovat s nohou, výsledkem je tedy vždy kompromis. Od velmi pevných lezeckých bot do technického terénu přes středně pevné pohorky, které jsou vhodné na dlouhé pochody i v náročném terénu, až po velmi komfortní měkčí boty do terénu, který je méně náročný. V dnešní době je možnost u renomovaných firem najít velmi pohodlné a přesto stabilní boty, které mají vyztuženou podrážku se stabilizátorem. Díky kvalitní podrážce se také hodně prosazují outdoorové boty. Díky své stabilitě a komfortu nízkých bot jsou ideální na různé druhy aktivit. Ovšem také v oblasti pohorek a trekovek nezůstal vývoj pozadu. Snahou je vyrobit co nejstabilnější botu při co nejnižší hmotnosti. Boty pak mohou být lehké, velmi pohodlné a zároveň pevné v kotníku. Co se kategorie bot týče je nutné si ujasnit, že každé mají své použití a přednosti a žádné z nich nejsou univerzální. Při výběru je dobré dát na výrobce podle jeho zařazení do kategorií. Nejčastěji se řadí do kategorií A až D, kde i na první pohled totožné boty zařazené do různých kategorií se liší právě technickými a materiálovými detaily, které nelze jen pohledem odhalit. Je důležité vybírat s rozvahou, zda jsou opravdu potřeba ty nejlepší boty do extrému, a pak s nimi jen trávit naprostou většinu času například po horském chodníku. Často mnohem lépe poslouží střídmě vybrané boty, které tuto situaci zvládnou s vyšším komfortem a nižší hmotností. Doporučuje se mít v batohu i trekkové sandály na odpočinek, to však záleží na uvážení každého turisty. Dále je rovněž nezbytné pořídit si i kvalitní ponožky, v současné době jsou rovněž rozděleny podle způsobu použití. Používá se kombinace různých materiálů, a správný výběr určitě dokáže zpříjemnit několikadenní putování v přírodě. Mezi materiály používané při výrobě ponožek můžeme zařadit vlnu Merino, nylon, lycru. Ponožky složené z těchto materiálu při větším složení vlny působí univerzálně pro každodenní použití. Díky vysokému podílu vlny Merino budou v zimě hřát a v létě příjemně chladit. Jedná se o ovčí vlnu, která má schopnost termoregulace, pohlcuje vlhkost a pachy. K dalším materiálům patří bavlna, polypropylen, elastan, polyamid a další. [19]

23

2.1.2 Výběr oblečení Oblečení je dalším nezbytným faktorem správného turisty. Základem je prádlo, které se v dnešní moderní době vyrábí ze speciálních materiálů a podstata spočívá v tom, že pot, který se vyprodukuje je odváděn do dalších vrstev oblečení. Z toho je patrné, že pro oblékání se preferuje více vrstev oblečení ze speciálních materiálů. Tím se zajistí, že máme s sebou vždy dostatek oblečení, které se podle potřeby různě vrství na sebe, nebo se postupně odebírá. Nemusí se proto nosit náhradní oblečení, neboť speciální materiály rychle vysychají, i když máme při sundání batohu pocit mokrých zad. Novodobým a opravdu vítaným hitem je sportovní funkční termoprádlo, které zajišťuje odvod potu, a tedy sucho a teplo pro tělo. K těmto moderním materiálům, z nichž se prádlo vyrábí, můžeme zařadit vlnu Merino, polyester, polyamide, součástí může být také elastan aj. Další vrstvu může tvořit příklad fleece, což je název používaný pro všechny kartáčové úplety na polyamidových nebo polyesterových vláknech. Jsou používané jako náhrada za vlnu, jsou lehké, teplé, nezadržují vlhkost, rychle schnou a nosí se příjemně. Oblečení však může být rovněž z klasických materiálů jako je vlna nebo bavlna. Však tyto materiály mají nějaké nevýhody. Bavlna na sebe váže vlhkost, pomalu schne a tím vystavuje tělo nebezpečí prochladnutí, proto je nutné se pravidelně převlékat. Vlna má nízkou pevnost a odolnost proti oděru. Další velmi důležitá součást je nepromokavé, ale zároveň prodyšné oblečení. To chrání nejen před deštěm, ale také před vlhkem a větrem. Mělo by pokrývat celé tělo od hlavy k patě a zároveň být dostatečně pohodlné. Například větrovka je při sbalení se vejde do malého balíčku, takže nepřekáží ani v malém batůžku. Při náhlé změně počasí je dobré mít při sobě kvalitní kus oděvu, který pomůže ochránit před větrem, mrholením a slabším deštěm. Opravdu kvalitní oblečení do nepohody musí mít švy přelepené nepropustnou páskou a opravdovou jistotu lze hledat jen u známých výrobců. Může se jednat o Gore-tex, Gelanots, Gelanots XP, BlocVent, Perte DWR a další. [3]

24

2.1.3 Ostatní vybavení Při nocování v přírodě je vedle jiného na předních místech stan a spací pytel, který může zajistit patřičné pohodlí. Přenocování pod stanem zaručeně zajistí spoustu dobrodružství, ale je jistě nezbytné zvolit ten správný a pro naší potřebu vyhovující stan. V současné době mají stany již propracované konstrukce a jsou vyrobeny z kvalitních odolných materiálů. Při výběru vhodného stanu se musí vzít v úvahu, v jakém terénu a v jakých povětrnostních podmínkách se bude tábořit. Kategorie stanů jsou rozlišeny podle podmínek, v nichž se používají. Letní stan je vhodný do teplého počasí, třísezónní stan do teplých i chladných podmínek a zimní stan do drsného počasí. Při výběru spacího pytle se musíme řídit několika kritérii. Nejdůležitějším faktorem je tepelný komfort spacího pytle, který určuje rozsah teplot, ve kterých se může používat. Volba je velmi důležitá, neboť by se nemělo vystavovat nebezpečí jak podchlazení, tak i nadměrného přehřátí. Spacáky se dělí podle tvarů na tzv. mumie a dekové spacáky. Typ spacího pytle mumie je nejideálnější tvar pro maximální tepelný komfort, dekové spacáky jsou určeny pro pohodlné spaní, avšak bez maximálního nároku na tepelný komfort. Další faktor, na který se bere ohled při výběru vhodného spacího pytle je ideální poměr hmotnosti a sbalitelnosti. Pokud je v plánu nocovat pod širou oblohou je také potřeba, aby byl spací pytel vybaven obalem. Ten chrání spací pytel před povětrnostními vlivy, zimou, vlhkem, nečistotami a je vhodný i při spaní v extrémních podmínkách. Jedná se o tzv. „žďárský pytel“, který obsahuje duté vlákno, které hřeje i mokré, proto pytel přijde vhod i při nečekaném prudkém lijáku. Je vyroben z nepromokavého polyamidu s polyuretanovým zátěrem, podlepenými švy a větrací síťka podél zipu je překryta légou. Další nepostradatelnou součástí je karimatka nebo izolační podložka, která slouží pro dosažení maximálního tepelného komfortu spaní. Zda se jedná o jednodenní túru, nebo o dlouhý trek, tak se cesta nikdy neobejde bez batohu. Je jednou z nejzákladnějších součástí turistického vybavení a je nezbytné, aby se dobře nesl, pohodlně a aby se do něj vešly všechny potřebné věci.

25

Existuje velké množství různých batohů, od malých a lehkých batůžků až po velké krosny. Výběr toho správného batohu závisí na cestách, které se podnikají, na jejich délkách a charakteru, podle nichž se určuje množství potřebných věcí. Zátěž by měla spočívat převážně nahoře na ramenou, proto se musí popruhy batohu upravit tak, aby batoh dobře „seděl“. Široký a měkký bederní popruh je rovněž velmi důležitý, neboť dovoluje přenést část zatížení do boků a odlehčit tak páteři. [3]

2.2 Stravování 2.2.1 Co k jídlu na cestu Jednou z nezbytných součástí výbavy na túry je bezpochyby jídlo, které dodává tělu sílu a energii na zdolání stanoveného cíle. Jídlo je možné přenášet v různé podobě, může se jednat o jídlo v konzervách, sušené nebo rovněž pokrmy čerstvé. Konzervované jídlo je univerzální, lze ho totiž konzumovat přímo, studené nebo teplé. Je zde však podstatná nevýhoda, neboť konzervy batoh velmi zatíží. Naproti tomu jsou potraviny sušené, které jsou lehké, avšak jejich příprava zabere mnoho času – musí se vařit nebo nechat namočit. Nejpřirozenější je jídlo nekonzervované, avšak se v tomto stavu mohou snadno poškodit nebo rozmačkat. Posléze se pokrmy nejen nedají konzumovat, ale rovněž přibude práce s úklidem. Snídaně, nejdůležitější pokrm na začátku dne, musí tělu dodat energii a vitamíny a pořádně ho nastartovat. Ovesné nebo jiné obilné vločky a sušené ovoce jsou výživné a obsahují vlákninu. Při vysoké zátěži je důležité konzumovat sladké potraviny, které udržují koncentraci cukru v krvi, dodávají energii a brání před prochladnutím. Na zahřátí a pro dobrou pohodu jsou rovněž vhodné horké nápoje, které však jako takové nedodávají tělu mnoho energie. Přidá-li se však do teplého nápoje sušené mléko, pak to může být díky vápníku a ještě díky přidání cukru energeticky bohatý nápoj. Spousta kalorií potřená na určitou zátěž se může získat cucáním tvrdých bonbónů. Samozřejmě je nutné vzít si s sebou na cestu občerstvení, které poslouží k doplnění již zmiňované energii, vhodné může být ovoce nebo také sladkosti.

26

Velké jídlo se konzumuje zpravidla až večer, kdy se může během spánku důkladně strávit. Maso a ryby jsou vynikajícím zdrojem bílkovin, proto je vhodné zabalit si s sebou masové konzervy se zeleninou či těstovinami. Konzervu je nutné spotřebovat ihned po jejím otevření. Důležitá jsou také některé přísady k dochucování, které dodají jídlu chuť a vůni, aby bylo stravování nejen nutností, ale také i určitým potěšením. (5) 2.2.2 Jak na cestu jídlo vhodně zabalit Abychom ušetřili síly a místo v batohu musí se potraviny vhodně zabalit. Proto by se měly přendat z těžkých a křehkých sklenic do lehkých plastových nádob. Sníží se tím nejen váha batohu, ale rovněž se také zabrání náhodnému rozbití. Nádoby by měly být plastové, pevné a houževnaté, nejlépe průsvitné, se širokým ústím a vodotěsným uzávěrem. Plastové nádoby zabrání rozmačkání a tím i rozsypání potravin. Sypké potraviny je potřeba pevně uzavřít, k čemu vhodně poslouží šroubovací víčka u nádob. Pokud se jedná o balení drobných věcí, zde se doporučuje balit je dohromady, aby se předcházelo jejich dlouhému hledání. (5) 2.2.3 Možnosti vlastního vaření - vaření v přírodě (výbava) Na začátek by bylo dobré uvést několik informací k použití dřeva. Topením čerstvými, ještě zelenými ať už listnatými nebo jehličnatými větvemi je nepřípustné. Nejen že způsobují znečištění ovzduší kouřem a dýmem, ale pomocí větru, kdy z nich vynáší žhavé oharky a popel, může rovněž dojít k nebezpečí lesního požáru. Je možné rozlišit různé druhy dřeva, které se používají k vaření podle určitého způsobu přípravy. Pokud budeme péct je vhodné dřevo spíše tvrdé. Může to být dub, buk, bříza, javor, jasan aj. Při použití ešusu nebo kotlíku je ideální použít dřevo listnaté, neboť nádobí očadí mnohem méně než smolnaté dřevo borové a smrkové. Jedná se však pouze jen o rady, je samozřejmé, že pokud se bude turista vyskytovat u smrkového lesa, nebude hledat široko daleko listnaté stromy. Jako správný trempík je proto nejen důležité znát alespoň několik potřebných „fíglů“, ale zároveň je také nezbytné chovat se ohleduplně k přírodě.

27

Pokud se někdo nebude cítit na zakládání ohně v přírodě nebo je-li to někde zakázáno, budou jistě potřebné vařiče. Ty mohou být plynové i elektrické a jsou nejen svou nosností, ale také skladností uzpůsobené ke snadné přepravě. Dále je důležitá skladná souprava nádobí. Používá se tzv. ešus nebo kotlík. V dnešní době lze sehnat již velmi kvalitní kempingové nádobí, kdy bylo hliníkové nádobí nahrazeno nerezovým. Hliníkové nádobí reaguje s kyselými potravinami a tekutinami, jako je například ocet, vitamín C aj., což není zdravé. U nerezového nádobí toto nehrozí. I přesto však stále existují zastánci a milovníci starého způsobu táboření. Součástí výbavy může dále také být rošt na ohniště, špice na opékání, skladná obracečka, naběračka, ale také například i síto na těstoviny, to ale posléze podle individuální potřeby.

2.3 Možnosti ubytování Existuje nepřeberný počet možností ubytování nabízející služby různých úrovní. Od nejkvalitnějších služeb, které nabízejí hotely přes penziony, chalupy, turistické chaty, ubytování v soukromí až po přenocování v kempu či volně v přírodě. V tomto případě je však lepší dát přednost raději kempu, neboť v některých oblastech, především v chráněných, je volné ubytování v přírodě zakázáno. Proto je nutné si před jakoukoli cestou předem naplánovat místo, kde se bude tábořit a pořádně prozkoumat terén, kdy bezpečnost je největší prioritou. Vhodné tábořiště je jednou z nejdůležitějších bodů výpravy. Tábořiště by se mělo nacházet v blízkosti dostatečného zdroje vody na rovném a vyčištěném místě, které je chráněno před větrem. Postavit vlastní stan by mělo být pro každého turistu lehkou záležitostí, aby bylo snadné dokázat ho postavit rychle i ve ztížených podmínkách. Musí být funkční a zcela kompletní, aby nechyběl žádný díl, což by především v terénu bylo velmi nepříjemné. Pokud jde o přenocování v již zmíněných ubytovacích zařízení, je zde vždy zajištěno nocování v patřičném pohodlí, které je odstupňováno podle úrovní poskytovaných služeb a samozřejmě i ceny. Každý jednotlivec si proto může zvolit typ ubytování podle svého individuálního uvážení, možností a potřeb.

28

2.4 První pomoc/ bezpečnost v kostce Na horách může docházet ke spoustě zranění. Může se jednat o menší poranění, v podobě puchýřů nebo podvrtnutí. Mezi drobnější poranění patří také například bodnutí hmyzem, u alergických lidí to však může způsobit vážné komplikace. Dále může dojít k velmi těžkému a mnohočetnému zranění, kterým mohou být zlomeniny, krvácení, poranění vnitřních orgánů doprovázené šokem. Mohou se vyskytnout také popáleniny, úpal, zásah bleskem při bouřce, v zimě mohou hrozit naopak omrzliny a podchlazení. Proto je nezbytné znát zásady poskytnutí první pomoci, která by měla být součástí znalostí každého člověka v běžném životě. První pomoc můžeme jinými slovy popsat jako poskytnutí ošetření zraněnému, než je dopraven k lékaři. Při pobytu na horách je to o to důležitější, neboť i menší úraz může znamenat tragédii. Když se skupina turistů vyskytuje v horách, je zpravidla nutné čekat na pomoc delší dobu, a proto by měl každý znát základní pravidla pro poskytnutí první pomoci. Pokud se na cestě stane nějaká nehoda, je nepřípustné nechat zraněného o samotě, vyčkává se tedy příchod záchranné služby ke zraněnému vždy v přítomnosti nějaké osoby, který zraněného uklidňuje a povzbuzuje. Zároveň je však nutné zorganizovat záchrannou akci, zavolat nebo dojít pro pomoc. Součástí vybavení každé výpravy je samozřejmě lékárnička. Je nutné seznámit se před túrou s jejím obsahem, aby se s ní v případě nouze umělo zacházet. Nezbytnou součástí je sada náplastí, které chrání ránu před možnou infekcí. U poranění v podobě puchýřů se doporučuje přelepit zranění a zpevnit ještě leukoplastí, aby se zabránilo bolestivému stržení. Na otlačeniny se rovněž používají měkké polštářky z plstí, kterými se raněná místa překrývají. Další součástí lékárničky je gázové obinadlo, pružné obinadlo, gázové přířezy a obvazová gáza. Obinadla poslouží k upevnění obvazu na poraněných místech, stáhnou řeznou ránu a zafixují zlomeniny. Další nutnou výbavou je dezinfekce, která vyčistí ránu a antiseptický krém, který ji zklidní a napomáhá lepšímu hojení. Gázové přířezy slouží k odsávání krve z okolí rány. V lékárničce by nesměla chybět také pinzeta, nůžky, zavírací špendlíky, trojcípý šátek, píšťalka, gumové rukavice a tablety soli, které brání dehydrataci. Vedle léků pravidelně užívaných turistou se doporučuje nosit s sebou i léky k tišení bolesti, jsou to například ibuprofen, aspirin, paralen a další.

29

2.4.1. Menší poranění Puchýře Puchýřům lze předcházet kvalitní a vyšlápnutou obuví a kvalitními ponožkami. Nohy se doporučují před túrou i po ní promazat krémem. Nehledě na prevenci může přesto k puchýřům dojít, v tomto případě se dodržuje následující postup. Poranění se myjí, pokožka osuší, zalepí náplastí a nechá zaschnout. Někdy se doporučuje puchýř na dvou místech propíchnout a vytlačit z něj tekutinu. Nutná je vždy dezinfekce a čistá jehla. Posléze se zranění opět zalepí náplastí a nechá zaschnout. Podvrtnutí Na končetinu se přiloží studený obklad, aby se zabránilo velkému otoku, a následně se zpevní obinadlem. Zranění se nechá v klidu, v žádném případě se nedoporučuje snažit se s končetinou hýbat nebo se ji snažit nějakým způsobem napravit. Bodnutí hmyzem Toto drobné poranění je nutno brát v potaz převážně v období léta. I když ve většině případů způsobují pouze menší nepříjemnosti, u dětí a nebo u lidí, kteří jsou alergičtí mohou být ohrožující na životě. U takto náchylných osob je nezbytně nutné raněného dopravit v nejmenším časovém intervalu do rukou lékaře. Obzvlášť nebezpečné je bodnutí v oblasti úst, jazyka a v blízkosti oka. Při běžném poranění se postižené místo dezinfikuje a přikládá se studený obklad. Nezabrání se však nepříjemnému svědění a pálení. Trvá to však pouze přechodnou dobu. [18] 2.4.2 Postup první pomoci Při poskytování první pomoci je nutné odlišit závažná poranění od méně závažných. Musíme určit stavy, kdy je bezprostředně ohrožen život postiženého. Nejprve se zběžně prohlédne stav raněného. Postupuje se od hlavy k nohám a zjišťuje se závažnost krvácení, stav vědomí, vydatnost a účinnost dýchání, hybnost a citlivost končetin. 1) technická pomoc (vyhledání úkrytu, vyproštění zraněného apod.) Zraněný a zachránce se musí dostat na místo, kde již nebude ohrožen žádným bezprostředním nebezpečím, jako je například pád nebo lavina. 2) zástava prudkého krvácení

30

3) kříšení (odborným termínem kardio-pulmonární resuscitace) Jedná se o uvolnění dýchacích cest, umělé dýchání a nepřímou srdeční masáž. Tyto výkony je nutné provést okamžitě, po 5 minutách zástavy dýchání a oběhu již dochází k odumírání mozkových buněk. 4) prevence šoku 5) ošetření ran 6) znehybnění zlomenin 7) organizace transportu ve správné poloze V případě potřeby je nutné zahájit kříšení ještě před technickou pomocí nebo během ní. Improvizovaný transport smíme provádět jen v jednoduchém terénu a na krátkou vzdálenost v případech, kdy nelze záchrannou službu přivolat. Nesmíme zraněného vystavit riziku dalšího zhoršení stavu. Je nezbytné si pamatovat, že zraněný je ohrožen na životě nikoli jednotlivými zraněními, ale jejich následky, jako je šok, zástava dýchání, zástava oběhu. Při nevhodném transportu jen zbytečně zvyšujeme riziko. [18] Resuscitace Zásadní význam při poskytování první pomoci a záchraně života je zajištění dýchání a oběhu. Z nedostatku a přerušení dodávky kyslíku může dojít již za nepatrný okamžik k poškození mozku. Známky dýchání lze zjistit podle zvedání hrudníku, pocítili zachránce dech raněného na hřbetu své ruky, na tváři nebo zdali se hodinky nebo zrcátko zamlží před ústy. Srdeční činnost se kontroluje na krční tepně pohmatem. Bezvědomí se zjistí tím, že zraněný neodpovídá na oslovení, nemá slovní reakci a nevnímá bolest. Při podezření na poranění páteře se neotáčí s hlavou, nehýbe se s postiženým!

31

Resuscitace zahrnuje tři základní úkony 1) obnovení průchodnosti dýchacích cest Provádí se vleže na zádech na pevné podložce. Otevře se a prohlédne ústní dutina, která se v případě potřeby vyčistí dvěma prsty. Provede se záklon hlavy následujícím způsobem. Zatlačí se na čelo hranou jedné ruky, prsty druhé ruky zdvíhají bradu. Následuje diagnostika zástavy dechu a krevního oběhu. Někdy již při zprůchodnění dýchacích cest dojde k obnovení dýchaní postiženého. 2) zahájení nepřímé srdeční masáže Zachránce položí hranu jedné dlaně doprostřed hrudní kosti, druhou dlaň položí na první, případně proplete prsty obou rukou. Prsty směřují kolno k hrudní kosti, nedoléhají k hrudníku, během masáže nevzdalujeme ruce od hrudníku. Paže zachránce jsou napnuté v loktech a kolmo k ose těla postiženého. Stlačení hrudníku se provádí 30krát při frekvenci 100 stlačení za minutu. 3) umělé dýchání Zachránce položí ruku pod zakloněnou hlavu raněného a prsty této ruky mu stiskne nos. Druhá ruka může přidržovat bradu. Provedou se dva vdechy z úst do úst s dostatečným objemem. Oči sledují zdvih a pokles hrudníku, který musí být viditelný. Resuscitační poměr = 30:2. [10]

32

2.5 Dotazník 1. – Pěší turistika – kurz podle vlastních představ 2.5.1 Celkový pohled dotazovaných 1. Pohlaví respondentů

41% muži ženy

59%

Obr. 1: Pohlaví

2. Věk respondentů

10%

16% 18 - 20 let

21%

21 - 35 let 36 - 50let 31% 22%

Obr. 2: Věk

33

51 - 65 let 66 let a více

3. Oblíbenost aktivní letní dovolené

14% 34%

pěší cyklo

20%

vodní vysokohorská

32%

Obr. 3: Oblíbenost aktivní letní dovolené

4. Zájem o pěší turistiku

17% 38% 9%

ano spíše ano spíše ne ne

36%

Obr. 4: Zájem o pěší turistiku

34

2.5.2 Vybraná skupina respondentů – věková kategorie do 20 let, 21 – 35 let 5. Oblíbená lokalita ČR pro pěší turistiku

11%

2% 34%

13%

Jizerky Krkonoše Šumava Beskydy Český Ráj

13%

Jižní Čechy 27%

Obr. 5: Oblíbená lokalita ČR

6. Největší lákadlo při volbě dovolené

4%

29%

přírodní atraktivity kulturní památky vrcholy a rozhledny 63%

města a jejich okolí

4%

Obr. 6: Lákadlo při volbě dovolené

7. Největší prioritou při volbě dovolené

9% 24% cena termín místo 13% 54%

Obr. 7: Priorita při volbě dovolené

35

atraktivita

8. Typ pěší turistiky

33% se základnou na těžko 67%

Obr. 8: Typ pěší turistiky

9. Optimální délka trasy

7%

13%

do 10 km 22%

10 - 15 km 15 - 20 km více než 20 km

58%

Obr. 9: Optimální délka trasy

10. Typ terénu

11% 13% rovinatý kopcovitý kombinace obou 76%

Obr. 10: Typ terénu

36

11. Ideální délka dovolené

2% 4%

stačí 1 den 36%

2 - 3 dny do týdne déle než týden

58%

Obr. 11: Ideální délka dovolené

12. Preferovaná forma ubytování

2%

11%

24% hotel penzion kemp v soukromí 63%

Obr. 12 Forma ubytování

13. Preferovaná forma stravování

2% 24% plná penze polopenze pouze snídaně 7% 67%

Obr. 13: Forma stravování

37

vlastní

2.5.3. Zhodnocení dotazníku č. 1 Do výzkumu bylo celkem zahrnuto 69 žen a 48 můžu, tedy celkový počet byl 117 osob. Nejvyšší podíl zastoupení tvořila věková skupina 21 – 35 let (31%), dále skupina ve věku 36 – 50 let (22%). Nejméně zastoupena byla věková kategorie nad 66 let (10%), jedná se o období důchodového věku. Otázka směřující na oblíbenost aktivní letní dovolené ukázala, že největší zájem je o pěší turistiku (34%), v těsném závěsu je cykloturistika (32%). Nejmenší zájem je o vysokohorskou turistiku (14%). V otázce, která pro mě byla klíčovou, zda je či není zájem o pěší turistiku jsem zjistila, že se o pěší turistiku zajímají téměř tři čtvrtiny (74%) respondentů, zbylí dotazovaní (26%) nebyli do podrobnějšího rozboru zahrnuti. V dalším hlubším průzkumu jsem se zaměřila pouze na věkovou kategorii odpovídající věku studentů VŠPJ, pro které je kurz určen i přes to, že ostatní informace byly rovněž velmi zajímavé. Jednalo se o dvě věkové skupiny, 18 – 20 let a 21 – 35 let. Asociační otázka zjišťující první myšlenku o oblíbené oblasti pro pěší turistiku zaznamenala nejlepší výsledky pro Jizerské hory (34%), prakticky totožný byl zájem o oblast Krkonoš (27%), dále se v odpovědích vyskytla Šumava (13%), Beskydy (13%), Český Ráj (11%) a Jižní Čechy (2%). Cílem dále kladených otázek bylo zjistit jakou formu a celkovou podobu kurzu respondenti požadují. Za největší lákadlo při výběru dovolené více než nadpoloviční většina respondentů (63%) považuje přírodní atraktivity, dále jsou oblíbené vrcholy a rozhledny (29%), nejméně ovlivňují volbu zbylé kulturní atraktivity (4%) a města a jejich okolí (4%). Největší prioritou při rozhodování o pěší dovolené je u nadpoloviční většiny (54%) lokalita dovolené, dále je pochopitelné, že podstatná je také celková cena (24%), nejmenší předností je atraktivita dovolené (9%). Při otázce na typ turistiky byla nejčastěji volena (67%) pěší turistika na těžko, kdy si zúčastnění nosí všechny své věci při sobě po celou dobu trasy, zbylými byla volena varianta se základnou (33%). Při této formě není potřeba nosit veškeré věci stále s sebou, účastníci se pokaždé vrací do výchozího místa, kde je jak možnost nocování, tak rovněž stravování.

38

Optimální délka trasy je 15 – 20 km (58%), na trasu delší než než 20 km by si trouflo nejméně respondentů (7%). Nejvíce žádaným terénem je s velkou převahou kombinace kopcovitého a rovinatého (76%), zbylá procenta byla rozdělena téměř totožně mezi terén kopcovitý (11%) a rovinatý (13%). Z výsledků šetření dále vyplývá, že ideální délka dovolené je do jednoho týdne (58%), nejméně dotazovaných by si trouflo na delší pobyt v přírodě (2%). Co se formy ubytování týká, má nejvyšší zastoupení kemp (63%), nejméně pak má jednoznačně hotel (2%). Ohledně formy stravování během pobytu výsledky korespondují s výsledky předešlé otázky. Forma vlastního stravování má značně nejvyšší zastoupení (67%), nejmenší pak plná penze (2%). 2.5.4 Interpretace výsledků dotazníku č. 1 Z výsledků dotazníkového šetření byly zjištěny důležité informace, potřebné při tvorbě kurzu pěší turistiky do Jizerských hor. Do hlubšího výzkumu byly zahrnuty pouze odpovědi respondentů, kteří se zabývají a pěstují tento druh aktivní dovolené, byla jich značná převaha. Jak jsem měla možnost zjistit, dotazníky se dostaly rovněž do rukou členů Klubu českých turistů a sportovně založených jedinců, podařilo se mi tedy získat opravdu široké spektrum respondentů. Záměrem výzkumu bylo tedy zjistit jaké jsou individuální požadavky a nároky na celkovou podobu kurzu. Cílovou skupinou v oblasti výzkumu bylo zaměření na věkovou kategorii odpovídající věku studentů vysoké školy, neboť jak již bylo několikrát zmíněno, kurz je určen právě pro jejich potřebu. Na začátku praktické části této práce bylo také uvedeno, že otázky směřující k lokalitě a druhu turistiky byly kladeny pouze pro zajímavost. Důvodem tedy bylo zjistit, jak si stojí daná oblast pro tento druh sportu a ke kterému typu turistiky se dotazování přiklání. Proto pro mě bylo překvapením a zároveň radostí zjištění, že Jizerské hory jsou opravdu v podvědomí populace při výletech do přírody.

39

Co se zmíněného typu turistiky týká, výsledky ukázaly rovněž zajímavé informace. Se značnou převahou je totiž nejžádanější právě turistika s batohem na zádech a se všemi věcmi při sobě, s tím související volná forma ubytování, preferující kemp, a předností ve stravování je vlastní forma. Optimální délka trasy 15 – 20 km na den v časovém rozmezí do týdne je nejžádanější variantou. Ohniskem zájmu byly především přírodní atraktivity, které většina dotazovaných na svých toulkách očekává, vrcholy a rozhledny jsou další neodmyslitelnou součástí každé cesty. Priorita pěší turistiky spočívá v místě dovolené a jelikož se jedná o studenty, nezanedbatelnou položku také tvoří cena. Na základě těchto výsledků byl sestaven program kurzu pěší turistiky s cílem nabídnout jej studentům jako možnou variantu letního kurzu.

40

2.6 Pětidenní kurz do Jizerských hor 2.6.1 Nabídkový leták Tento kurz je vytvořen za účelem poznání krás Jizerských hor, jejichž příroda nabízí nezapomenutelný zážitek. Pěší turistika má zde svou dlouholetou tradici s celou řadou oblíbených a dobře značených cest. Na programu jsou 3 dny celodenní túry se středně náročným programem s volitelným přidáním náročnějších aktivit, které by měl zvládnout průměrně zdatný člověk provozující občasnou turistiku nebo rekreační sport. Zájezd, určený pro rekreační turisty, začíná v Harrachově a je veden krásami hor až do Nového Města pod Smrkem, kde naše toulky končí. 1. den Je očekáván příjezd v odpoledních hodinách do Harrachova odkud budou naše kroky směrovat napříč Jizerskými horami. V první den po příjezdu do Harrachova nás čeká návštěva k turisticky atraktivnímu vodopádu Mumlavy, kam se vydáme po žluté turistické cestě. Nazpět se vydáme po modrém turistickém značení směrem do města. Mumlavské vodopády patří k nejvyhledávanějším turistickým cílům západní části Krkonošského Národního Parku. Mumlavský vodopád tvoří až 8 metrů vysoké stupňovitě uspořádané žulové bloky, u jejichž úpatí se nachází tzv. Čertova oka. Obr. 14: Mumlavské vodopády

Pokud zbyde čas i nálada, je možná návštěva muzea sklářství v Harrachově, kde je instalována expozice dějin sklářské hutě a tradiční výroba broušeného, malovaného a leptaného skla. V moderně pojaté instalaci jsou představeny výrobky sklářských mistrů minulosti i současnosti, najdeme zde ukázky téměř všech sklářských technik. Celkem ujdeme: cca 5 km Ubytování: Autokemp Jiskra Harrachov

41

2. den Z Harrachova se vydáme po červené turistické značce přímo podél hranic po hřebenech hor. Dojdeme až k turisticky známému čedičovému vrcholu Bukovec. V případě zájmu je možný výstup na tento vrchol, který je svými 1005 metry fyzicky středně náročný a láká svými výhledy do okolí. Bukovec na okraji Jizerských hor je jednou z největších čedičových kup v Evropě. Svým výrazným kuželovitým tvarem tvoří dominantu horské osadě Jizerka. Díky čedičovému podkladu se na vrchu vyvinula bohatá flóra. Z vrcholu je za dobrého počasí rozhled také na západní část Krkonoš. Rozhlédneme-li se z Bukovce, otevře se před námi údolí lemované Vlašským a Středním jizerským hřebenem. V něm se nachází osada Jizerka, kterou na obou březích lemuje stejnojmenná říčka.

Obr. 15: Bukovec

Celkem ujdeme: cca 15 km Ubytování: Penzion Sklárna 3. den Z penzionu se vydáme po zelené turistické značce přes Rašeliniště Jizerky, Pytlácké kameny, podél Českého vrchu, Zeleného kamene, Rašeliniště Jizery, Šindelového dolu až dorazíme do naší cílové zastávky v Bílém Potoce. Rašeliniště, místa tak typická pro Jizerské hory, jsou snad nejtajemnějším, nejpodmanivějším a lidskou rukou nejméně dotčeným kouskem přírody a i přes své neotřelé kouzlo budí v lidech stále respekt. Rašeliniště Jizerky patří k turisticky nejatraktivnějším. Rozkládá se na Malé Jizerské louce, v okolí říčky Jizerky a Safírového potoka a jeho území je národní přírodní rezervací.

Obr. 16: Rašeliniště Jizerky

42

Přírodní rezervace Rašeliniště Jizery (Velká Jizerská louka) je nejrozsáhlejším rašeliništěm Jizerských hor. Jedná se o území velké přírodově-decké hodnoty, které bylo organizací UNESCO zařazeno mezi nejvýznamnější evropské lokality.

Obr. 17: Velká Jizerská louka

Celkem ujdeme: cca 16 km Ubytování: Autokemp Bílý Potok 4. den Z Autokempu Bílý Potok se nejprve vydáme po žlutém turistickém značení. Přibližně půl kilometru za vrcholem Paličník se napojíme na modrou stezku, odkud se posléze symbolicky Nebeským žebříkem „vyšplháme“ na horu Smrk. Ze Smrku nás přímo do kempu Nového Města pod Smrkem rovněž zavede modrá turistická stezka. Hora Smrk je nevyšší hora v české části Jizerských hor. Je vysoká 1124 m.n.m. Vrchol Smrku tvoří plošina s označením triangulačního bodu. Od roku 1892 zde stála 25 m vysoká dřevná rozhledna, která byla v roce 2003 nahrazena 20 m vysokou kovovou rozhlednou, na níž vede 96 schodů. Za krásného počasí se z rozhledny nabízí překrásný výhled do tří zemí, tedy Česka, Polska a Německa. Obr. 18: Hora Smrk

Celkem ujdeme: cca 16 km

Obr.19: Rozhledna Smrk

Ubytování: Autokemp Nového Města pod Smrkem

43

5. den

Poslední pátý den je určen k návratu domů. Tento den je rovněž možné završit v Aquaparku Liberec, přes něhož máme cestu domů. V Aquaparku Liberec jsou hlavně vodní atrakce, ale po náročném týdnu můžete zde také vyhledat i klidové a relaxační zóny. Rovněž je možné využít sauny, masáží nebo různých wellness programů.

Ubytování: Kempy: 30 – 100 Kč/osoba/noc, Penzion Sklárna: 300,-/osoba/noc Doprava: vlastní

44

2.6.2 Mapky trasy 1. den

Obr. 20: Mapka trasy prvního dne

2. den

Obr. 21: Mapka trasy druhého dne

45

3. den

Obr. 22: Mapka trasy třetího dne

4. den

Obr. 23: Mapka trasy čtvrtého dne

46

2.7 Dotazník 2. – Pětidenní kurz do Jizerských hor Dotazník spokojenosti Kurzu, který se uskutečnil v červnu loňského roku, roku 2009, se zúčastnilo celkem 22 účastníků, 21 studentů Vysoké školy polytechnické v Jihlavě v rámci programu studijního plánu o účasti na sportovních kurzech. Kurz byl rovněž pod odborným dohledem vedoucího kurzu pana Mgr. Bohumíra Machovce, jenž je zároveň vedoucím této bakalářské práce. Dotazníky ohledně spokojenosti byly rozeslány všem účastníkům kurzu, vrátilo se jich však nazpět pouze 16, na jejichž základě byly zjištěny následující informace. 1. Doba vhodná pro pěší turistiku •

Týdně (0 respondentů)

•

Několikrát do měsíce (7 respondentů – 43%)

•

Několikrát do roka (6 respondentů – 38%)

•

Pouze o dovolené (3 respondenti – 19%)

•

Neprovozuji vůbec (0 respondentů)

2. Hlavní důvod výběru kurzu •

Termín (0 respondentů)

•

Cena (0 respondentů)

•

Atraktivita kurzu (8 respondentů – 50%)

•

Mám rád/-a turistiku (8 respondentů – 50%)

•

Jiný důvod (0 respondentů)

3. Spokojenost volby pěší turistiky „na těžko“ •

Ano ( 13 respondentů – 81%)

•

Spíše ano ( 3 respondenti – 19%)

•

Spíše ne (0 respondentů)

•

Ne (0 respondentů)

4. Naplnění očekávání •

Ano (16 respondentů – 100%)

•

Spíše ano (0 respondentů)

•

Spíše ne (0 respondentů)

•

Ne (0 respondentů) 47

5. Náročnost kurzu •

Extrémně náročný (0 respondentů)

•

Náročný (6 respondentů – 38%)

•

Přiměřený (10 respondentů – 62%)

•

Nenáročný (0 respondentů)

6. Spokojenost ohledně trasy kurzu •

Ano (16 respondentů –100%)

•

Spíše ano (0 respondentů)

•

Spíše ne (0 respondentů)

•

Ne (0 respondentů)

7. Zalíbení programu kurzu a navštívených míst •

Ano (16 respondentů –100%)

•

Spíše ano (0 respondentů)

•

Spíše ne (0 respondentů)

•

Ne (0 respondentů)

8. Připomínky ke kurzu •

Ne (16 respondentů – 100%)

•

Ano (0 respondentů)

9. Doporučení kurzu přátelům •

Ano (13 respondentů – 81%)

•

Spíše ano (3 respondenti – 19%)

•

Spíše ne (0 respondentů)

•

Ne (0 respondentů)

10. Pohlaví •

Muž (5 respondentů – 31%)

•

Žena (11 respondentů – 69%)

11. Studijní obor na VŠPJ •

Cestovní ruch (10 respondentů – 62%)

•

Veřejné finance (6 respondentů – 38%)

48

2.7.1 Interpretace výsledků dotazníku č. 2 Na písemný dotazník, který byl obeslán absolventům kurzu prostřednictvím internetu, se mi při celkovém počtu 22 účastníků vrátilo a na dotazník odpovědělo 16 studentů Vysoké školy polytechnické Jihlava. Z 69%, tedy z nadpoloviční většiny, se jednalo o ženy, 31% patřilo mužům. Nejvíce zastoupený studovaný obor na škole byl s 62% cestovní ruch, 38% bylo z oboru veřejné finance, účast zbylých oborů průzkum nezaznamenal. První otázka, která zkoumala frekvenci provozování pěší turistiky zjistila, že se pěší turistikou zabývá v časovém rozmezí několikrát za měsíc 43% dotazovaných, několikrát do roka 38% a pouze o dovolené 19% respondentů. Hlavním důvodem výběru kurzu bylo odpovězeno v rovnoměrném zastoupení padesáti procent atraktivita kurzu a záliba v pěší turistice. Forma pěší turistiky na těžko byla uspokojující zcela určitě pro 81% absolventů kurzu, pro 19% dotazovaných byla tato volba rovněž kladná, avšak s trochu menší jistotou. Podle naprosté většiny, tedy 100% dotazovaných, naplnil kurz očekávání. Otázka ohledně náročnosti kurzu ukázala, že trasa byla pro 62% přiměřená a 38% shledávalo trasu náročnou, extrémně náročná se nezdála nikomu. S naplánovanou trasou kurzu bylo spokojeno všech 16 účastníků, stejných výsledků bylo dosaženo i při zjišťování spokojenosti ohledně programu kurzu a navštívených míst. Při dotazníkovém šetření nebylo zjištěno žádných připomínek ke kurzu, nikdo nezaznamenal žádný záporný komentář. Pětidenní kurz do Jizerských hor by svým přátelům doporučilo zcela určitě 81% respondentů, 19% odpovědělo s o trochu menší jistotou. Pokud by mělo dojít k závěrečnému celkovému shrnutí dotazníkového šetření, jejíž záměrem bylo zjistit spokojenost a celkový průběh kurzu, byly zaznamenány uspokojivé výsledky. Lze ho tedy hodnotit jako vydařený.

49

Závěr Pohyb v přírodě nabízí mnoho variant. Někomu vyhovuje pěší turistika, jinému cykloturistika, další rád sjíždí ať už divokou nebo klidnou vodu. Někdo může být milovníkem turistiky ve vysokých horách, preferuje tak přechod většího převýšení a užívá si nádherného výhledu. Také horolezectví může být dalším koníčkem, kdy je důležité z hlediska bezpečnosti, nejen své vlastní, znát a dodržovat jistá pravidla a mít potřebnou výbavu. Možnosti pro letní aktivní dovolenou jsou tedy nepřeberné a z hlediska vybavenosti naší republiky prakticky neomezené. Jak již bylo zmíněno, umět si užívat svůj volný čas a udělat si chvilku oddechu od každodenního shonu a možného stresu je důležité a pro pohodu a dobré naladění nezbytné. Tato práce byla vytvořena právě s tímto záměrem, tedy poukázat na možnosti, které se vyskytují ve vybrané oblasti Jizerských hor. Volba těchto hor pro mě nebyla příliš obtížná. Důvodem nebyla pouze má obliba v nich, ale důležitá byla skutečnost, že jsou opravdu dobrou lokalitou. Nabízí finančně nenáročnou dovolenou, napříč pěknou krajinou, kde se dá najít i značné množství kulturních památek a jiných zajímavostí v podobě rozhleden, pomníčků, naučných stezek aj. Tvorba práce pro mě byla obrovským přínosem a dala mi mnoho užitečných rad do budoucna. Byla jsem nucena dozvědět se něco o vybrané

lokalitě, organizaci

a plánování několikadenní túry, jak je potřeba postupovat, na co je nutné myslet a dávat si pozor. Zajímavé bylo také zjištění, kolik možných typů pěší turistiky existuje a jaké jsou základní techniky chůze. Dále pro mě bylo velkým překvapením, že existuje obrovské množství vybavení a různých materiálů, ze kterých si každý může vybírat dle svých potřeb. Pokud bych ale měla doporučit, tak bych po nastudování volila určitě kvalitní materiály, u pravidelně pěstované turistiky zvláště. Oblečení z kvalitních materiálů je nejen praktické, ale rovněž velmi pohodlné. Součástí práce jsou rovněž praktické rady o správném stravování a možnostech ubytování, které se na túře jistě neztratí. Jelikož je důležité zachovávat bohatství přírody nejen pro součastný život, ale také pro budoucí generace, v práci jsem uvedla seznam nepsaných pravidlech, jak se na takovém území správně chovat. Pozor bychom však neměli dávat pouze na přírodní hodnoty, ale co bychom především měli brát na zřetel je naše zdraví.

50

To je důležité a na prvním místě, proto jsem se obsáhle zaměřila na tuto oblast, tedy na základy poskytnutí první pomoci. Při pobytu na horách je to o to důležitější, neboť i sebemenší úraz může znamenat tragédii. Na horách či v odlehlých oblastech, kdy je zhoršená dostupnost záchranné služby, by měl proto nejen organizátor, ale i zúčastněný tyto základy znát. Prvořadým cílem této práce však bylo vytvořit pětidenní kurz pěší turistiky do Jizerských hor. Kurz byl sestaven na základě individuálních požadavků potenciálních účastníků ohledně dovolené tohoto typu. Nároky byly zjišťovány prostřednictví

dotazníkového

šetření,

které

bylo

rozesláno

širokému

okolí,

dotazovanými byli rovněž studenti Vysoké školy polytechnické Jihlava, měla jsem také možnost získat vzorek informací od členů Klubu českých turistů. Jednoduše se jednalo o nejrůznější věkové kategorie zástupců obou pohlaví. Prioritou pro mě bylo však zaměření na věkové kategorie odpovídající studentům vysoké školy, neboť jak již bylo několikrát zmíněno, kurz byl vytvořen právě pro jejich potřeby. Při přesnější specifikaci je určen pro potřeby studentů Vysoké školy polytechnické Jihlava, kdy je součástí studijního plánu v rámci povinné účasti na sportovních kurzech. Ke kvalitě práce mohlo přispět i to, že se kurz vedle samotného sestrojení podařilo rovněž uskutečnit, a navrhovaný program se mohl promítnou i do praxe. Ze závěrečného průzkumu zjišťujícího spokojenost absolventů kurzu vyplynulo kladné hodnocení. Lze ho tedy označit za vydařený. I přes pozitivní výsledky dotazníkového šetření zůstává otázka, zda bylo hodnocení účastníků kurzu objektivní, nebo se jednalo pouze o solidaritu mých studijních kolegů, při tvorbě bakalářské práce. Vždy je totiž zapotřebí něco zlepšovat a neustále na sobě pracovat – „stát tedy oběma nohama pevně na zemi!. Neměli bychom se proto bránit připomínkám nebo kritice, neboť ze svých chyb se člověk učí a stává stále lepším.

51

Seznam použité literatury (1) AUTHOR BICYCLES. Jizerské hory: Velká cykloturistická mapa. Shocard, 2002. ISBN 80-85781-73-5. (2) BERGEROVÁ, K. Turistika. 1 vydání. Praha: Nakladatelství Slovar, s. r. o., 2008. ISBN 978-80-7391-068-6. (3) ČIHAŘ, M. Naše hory. Cesty, 2002. ISBN 80-7181-760-0. (4) KURTIN, P., SIMM, O. Album starých pohlednic Jizerských hor. Knihy 555, 1998. ISBN 80-902-590-0-6. (5) MCMANNERS, H. 101 praktických rad – turistika. 1. vydání. Praha: Ikar Praha, a. s., 1999. ISBN 80-7202-424-8. (6) NEVRLÝ, M., PIKOUS, J. SIMM, O. Tři iseriny: Jizerka – Velká Jizera – Orle. Liberec: Jizersko-ještědský horský spolek, 2006. ISBN: 80-86660-16-8. (7) PIKOUS, J., PIKOUS, Š., SIMM, O., KURTIN, P., MIRVA, F. Jizerské hory včera a dnes. 2004. ISBN 80-239-4903-9. (8) RUŽIČKA, J., JORDÁKOVÁ, J., POZLOVSKÁ, Z. Jizerské hory do kapsy. 1. vydání. Praha: Kma s.r.o., 2006. ISBN 80-7309-326-X. (9) ŘEHÁČEK, M. Tisícovky Jizerských hor. Liberec: Jizersko-ještědský horský spolek, 2007. ISBN 978-80-903252-9-6. (10) SCHEYBALOVÁ, J. Kraj kolem Jizery. Jakoubě, 1995. ISBN 80-901972-0-5. (11) TOUŠLOVÁ, I., PODHORSKÝ, M., MARŠÁL,J. Toulavá kamera. 1. vydání. Freytag & Berndt, 2006. ISBN: 80-7316-233-4. (12) TUREK, J. Outdoorový průvodce: Jizerské a Lužické hory. Praha: Grada Publishing, a.s., 2007. ISBN 978-80-247-2023-4.

52

Seznam internetových zdrojů [1] ČSOP Jizerka - Muzeum Jizerských hor [online]. 1997-2009 [cit. 2009-11-08]. Dostupný z WWW: < http://www.csopjizerka.cz> [2] Horská služba ČR - Aktuality [online]. 2010 [cit. 2010-02-28]. Dostupný z WWW: < http://www.horskasluzba.cz/index.php> [3] HUDY [online]. 2010 [cit. 2010-02-26]. Dostupný z WWW: < http://www.hudy.cz> [4] Jizerky.cz - Turistický region Jizerské hory - Rozhledny [online]. 2009 [cit. 200904-23]. Dostupný z WWW: < http://www.jizerky.cz/o-regionu/content/rozhledny> [5] Jizerské hory - Informační centrum Jablonec nad Nisou [online]. 2010 [cit. 2009-0424]. Dostupný z WWW: < http://www.jablonec.com/cs/okoli/jizerske-hory.html> [6] Jizerské hory [online]. 1997-2009 [cit. 2009-05-19]. Dostupný z WWW: < http:// http://www.czech.cz/cz/66459-jizerske-hory> [7] Jizerské hory - Popis oblasti | Turistika.cz [online]. 1997-2009 [cit. 2009-05-19]. Dostupný z WWW: < http://www.turistika.cz/oblasti/detail/jizerske-hory > [8]

Jizerská

o.p.s.

-

Jizerská

magistrála

[online].

2009

[cit. 2009-04-20].

Dostupný z WWW: < http:// www.jizerskaops.cz/jizerska-magistrala/ > [9]

Jizerská

magistrála

Dostupný z WWW: <

pro

pěší

turistiku

[online].

2009

[cit. 2009-04-20].

http://www.jizerskamagistrala.cz/cz/rady/desatero-jizerskeho-

turisty/> [10] Kardiopulmonální resuscitace [online]. 2010 [cit. 2010-03-02]. Dostupný z WWW: [11] Národní přírodní rezervace Jizerskohorské bučiny [online]. 2009 [cit. 2009-05-27]. Dostupný z WWW: < http://www.cittadella.cz/europarc/index.php?p=index&site=NPR _jizerskohorske_buciny_cz> [12]

Naučné

stezky

[online].

2009

[cit. 2009-04-26].

Dostupný z WWW:

<

http://www.jizerskehory.ochranaprirody.cz/index.php?cmd=page&id=454> [13] Naučná stezka Rašeliniště Jizerky a Bukovec - MaVlast.cz [online]. 2009 [cit. 2009-04-26]. Dostupný z WWW: < http://www.mavlast.cz/top-turistickecile.naucna-stezka-raseliniste -jizerky-a-bukovec> 53

[14]

Návštěvní

řád

CHKO

(doporučený)

[online].

2009

[cit. 2009-12-05].

Dostupný z WWW: < http:// www.joukl.cz/radjh.htm> [15] Rozhledna a Smrk - Rozhledna Smrk - Smrk hora [online]. 2009 [cit. 2009-09-27]. Dostupný

z

WWW:

<

http://www.virtualtravel.cz/rozhledna-smrk/rozhledna-a-

Správa

CHKO

Jizerské

smrk.html> [16]

hory

[online].

1993-2009

[cit. 2009-04-18].

Dostupný z WWW: < http://www.jizerskehory.ochranaprirody.cz> [17] Tatry.CZ: Materiály | Turistika > Turistika v Tatrách > Vybavení [online]. 2010 [cit. 2010-02-28]. Dostupný z WWW: < http://www.tatry.cz/turistika/vht/vybaveni/ materialy.php> [18] Tatry.CZ: Postup první pomoci | Turistika > Turistika v Tatrách > První pomoc [online].

2010

[cit. 2010-03-02].

Dostupný

z

WWW:

[19] TREKING.cz - Trekové boty, turistické boty, pohorky, výběr a údržba turistické obuvi [online]. 2009 [cit. 2009-12-16]. Dostupný z WWW: < http://www.treking.cz/ testy/turisticka-obuv.htm> [20] Turistický region Jizerské hory - Aktivity [online]. 1995-2009 [cit. 2009-04-20]. Dostupný z WWW: < http://www.jizerky.cz/cz/aktivity>

54

Seznam obrázků Obr. 1: Pohlaví ……………………………………………………………………………….. 33 Obr. 2: Věk …………………………………………………………………………………… 33 Obr. 3: Oblíbenost aktivní letní dovolené ……………………………………………………. 34 Obr. 4: Zájem o pěší turistiku ………………………………………………………………... 34 Obr. 5: Oblíbená lokalita ČR ………………………………………………………………… 35 Obr. 6: Lákadlo při volbě dovolené ………………………………………………………….. 35 Obr. 7: Priorita při volbě dovolené …………………………………………………………... 35 Obr. 8: Typ pěší turistiky …………………………………………………………………….. 36 Obr. 9: Optimální délka dovolené ……………………………………………………………. 36 Obr. 10: Typ terénu …………………………………………………………………………... 36 Obr. 11: Ideální délka dovolené ……………………………………………………………… 37 Obr. 12 Forma ubytování …………………………………………………………………….. 37 Obr. 13: Forma stravování …………………………………………………………………… 37 Obr. 14: Mumlavské vodopády ………………………………………………………………. 41 Obr. 15: Bukovec …………………………………………………………………………….. 42 Obr. 16: Rašeliniště Jizerky ………………………………………………………………….. 42 Obr. 17: Velká Jizerská louka ………………………………………………………………... 43 Obr. 18: Hora Smrk ………………………………………………………………………….. 43 Obr. 19: Rozhledna Smrk ……………………………………………………………………. 43 Obr. 20: Mapka trasy prvního dne …………………………………………………………… 45 Obr. 21: Mapka trasy druhého dne ……………………………………………………… 45 Obr. 22: Mapka trasy třetího dne …………………………………………………………….. 46 Obr. 23: Mapka trasy čtvrtého dne …………………………………………………………... 46

55

Seznam příloh Dotazník č. 1 – Pěší turistika – kurz podle vlastních představ .……………………………….57 Dotazník č. 2 – Pětidenní kurz do Jizerských hor – dotazník spokojenosti …………………..59 Předpokládané převýšení trasy……………………………………………………….………..60

56

Dotazník č. 1 – Pěší turistika – kurz podle vlastních představ Přeji hezký den, jmenuji se Lenka Grusová a chtěla bych Vás poprosit o vyplnění krátkého dotazníku. Je ANONYMNÍ a jeho výsledek bude sloužit ke zpracování mé bakalářské práce. Prosím, zaškrtněte pouze JEDNU odpověď. (Kdybyste si mohli sestavit zájezd pěší turistiky „Na míru“ – podle Vašich představ, jak by podle Vás vypadal?) 1. Jaký druh letní aktivní dovolené Vás zajímá nejvíce? a) pěší turistika

b) cykloturistika c) vodní turistika

d) vysokohorská turistika

e) jiný druh, uveďte …………………………………………………………………… 2. Zajímáte se o pěší turistiku? a) ano

b) spíše ano

c) spíše ne

d) ne

(pokud se nezajímáte, přeskočte na otázku č. 12, děkuji)

3. Jaká lokalita v ČR Vás napadne jako první ve spojitosti s pěší turistikou? …………………………………………………………………………………………… 4. Co je pro Vás při výběru pěší dovolené největším lákadlem? a) přírodní atraktivity b) kulturní památky c) vrcholy a rozhledny d) města a jejich okolí 5. Při výběru tohoto typu dovolené je pro vás největší prioritou? a) cena b) termín dovolené c) místo dovolené d) atraktivita dovolené 6. Nejvíce mi vyhovuje tento typ pěší turistiky. a) se základnou typ turistiky, při niž se pohybujeme z výchozího místa, kde se nocuje, je tam rovněž možnost stravování a ponechání věcí, které jsou při túře nepotřebné b) na těžko typ turistiky, při niž si všechny věci každý nosí sám po celou dobu cesty v krosně či batohu na zádech, nocuje se zpravidla ve stanu či pod širákem, vaří se rovněž v přírodě 7. Kolik km by pro Vás v nenáročném terénu bylo optimální? a) do 10 km

b) 10 – 15 km

c) 15 – 20 km

d) více než 20 km

8. Jaký typ terénu spíše preferujete? a) rovinatý

b) kopcovitý

c) kombinace obou

9. Ideální délka dovolené zaměřená na pěší turistiku? a) stačí 1 den

b) 2 – 3 dny

c) do týdne

d) déle než týden

10. Jakou formu ubytování preferujete? a) hotel b) penzion c) kemp d) ubytování v soukromí d) Jiné, uveďte: ……………………………………………………………………… 11. Jakou formu stravování při pěší turistice upřednostňujete nejvíce? a) plná penze

b) polopenze

c) pouze snídaně d) vlastní stravování

12. Pohlaví a) muž

b) žena

13. Do jaké věkové kategorie patříte? a) 18-20 let

b) 21-35

c) 36-50

d) 51-65

e) 66 a více

Děkuji za Váš čas.

Dotazník č. 2 – Pětidenní kurz do Jizerských hor Dotazník spokojenosti Přeji hezký den, jmenuji se Lenka Grusová a chtěla bych Vás poprosit o vyplnění krátkého dotazníku. Je ANONYMNÍ a jeho výsledek bude sloužit ke zpracování mé bakalářské práce. Zaškrtněte pouze JEDNU odpověď, prosím. 1. Kolikrát do roka provozujete pěší turistiku? a) týdně b) několikrát do měsíce c) několikrát do roka e) vůbec neprovozuji

d)pouze o dovolené

2. Jaký byl hlavní důvod pro výběr tohoto kurzu? a) termín b) cena c)atraktivita kurzu d) mám rád/a turistiku e) jiný důvod, uveďte……………………………………………………………………... 3. Vyhovovala Vám forma kurzu Pěší turistika "na těžko"? a) ano

b) spíše ano

c) spíše ne

d) ne

c) spíše ne

d) ne

4. Splnil kurz Vaše očekávání? a) ano

b) spíše ano

5. Jak byste ohodnotil/-a náročnost zájezdu? a) extrémně náročný b) náročný

c) přiměřený

d) nenáročný

c) spíše ne

d) ne

6. Byl/-a jste spokojen/-a s trasou kurzu? a) ano

b) spíše ano

7. Líbil se Vám program kurzu a navštívená místa? a) ano

b) spíše ano

c) spíše ne

d) ne

8. Je něco, co byste na programu změnil/-a? a) ne b) ano, uveďte………………………………………………………………………. 9. Doporučil/-a byste tento kurz svým přátelům? a) ano

b) spíše ano

c) spíše ne

d) ne

10. Pohlaví a) muž

b) žena

11. Jaký obor na vysoké škole studujete? a) cestovní ruch

b) veřejné finance

e) porodní asistentka f) všeobecná sestra

c) počítačové systémy d)aplik. informatika Děkuji za Váš čas.

Plánované převýšení trasy 1. den

2. den

3. den

4. den