VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu
T v o r b a p ro d u k t ů c e s t o v n í h o r u c h u v m i k ro re g i o n u B o h d a n e č s k o Bakalářská práce
Autor: Lucie Kvízová Vedoucí práce: Mgr. Stanislava Pachrová, Ph.D Jihlava 2011
Copyright © 2011 Lucie Kvízová
Anotace KVÍZOVÁ, Lucie: Tvorba produktů cestovního ruchu v mikroreginou Bohdanečsko. Vysoká škola polytechnická, Jihlava, Katedra cestovního ruchu, vedoucí práce Mgr. Stanislava Pachrová, Ph.D. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2011. 48 stran
V bakalářské práci „Tvorba produktů v cestovním ruchu v mikroregionu Bohdanečsko“ se zabývám předpoklady pro rozvoj turistiky a cykloturistiky v mikroregionu. Mým úkolem bylo projet vyznačené cyklotrasy a na základě toho navrhnout minimálně osm fakultativních výletů pro potřeby turistického informačního centra Lázní Bohdaneč.
Klíčová slova Cykloturistika, cyklo výlety, in line, mikroregion Bohdanečsko, pěší turistika
Annotation Kvizová, Lucie: Tourism Product Creation in the microregion Bohdanečsko. Bachelor thesis. Vysoká škola polytechnická Jihlava.Department of travel and tourism. Master of thesis: Mgr. Stanislava Pachrová, Ph.D. Qualification levels: Bachelor. Jihlava 2010. 48 pages. In this bachelor project “Creation ofTourism Product in the microregion Bohdanečsko“ I am dealing with prerequisites for the development of hiking and cycling in the microregion. My task was to ride all marked cyclo trials and based on this experiense suggest eight cyclings. My project will be used for needs and demands of local infocentrum
Key words Cycling, cyclo tours, in line, microregion Bohdanečsko, walking
Prohlášení Prohlašuji, ţe předloţená bakalářská práce je původní a zpracovala jsem ji samostatně. Prohlašuji, ţe citace pouţitých pramenů je úplná, ţe jsem v práci neporušila autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále téţ „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím uţitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byla jsem seznámena s tím, ţe na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, ţe VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o uţití mé bakalářské práce a prohlašuji, ţe s o u h l a s í m s případným uţitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědoma toho, ţe uţít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu vyuţití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne poţadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaloţených vysokou školou na vytvoření díla (aţ do jejich skutečné výše), z výdělku dosaţeného v souvislosti s uţitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne ...................................................... Podpis
Poděkování Ráda bych poděkovat Mgr. Stanislavě Pachrové, Ph.D za spolupráci, cenné připomínky a rady při vypracovávaní bakalářské práce.
OBSAH 1 Úvod......................................................................................................................................... 8 2 Mikroregion Bohdanečsko ....................................................................................................... 9 3 Lázně Bohdaneč ..................................................................................................................... 11 3.1 Historie města................................................................................................................. 11 3.2. Lázeňství ....................................................................................................................... 14 3.3 Kulturní atraktivity Lázní Bohdaneč .............................................................................. 16 4 Kulturní zajímavosti mikroregionu ........................................................................................ 18 4.1 Rybitví ............................................................................................................................ 18 4.2 Černá u Bohdanče ........................................................................................................... 18 4.3 Ţivanice .......................................................................................................................... 19 4.4 Dolany ............................................................................................................................. 19 4.5 Ţáravice .......................................................................................................................... 19 4.6 Rohoznice ....................................................................................................................... 19 5 Přírodní atraktivity a zajímavosti mikroregionu .................................................................... 20 5.1 Opatovický kanál ............................................................................................................ 20 5.2 Národní přírodní rezervace Bohdanečský rybník ........................................................... 21 6 Turistika v regionu ................................................................................................................. 22 6.1 Po stopách Josefa Gočára ............................................................................................... 24 7 Na bruslích po mikroregionu ................................................................................................. 27 8 Na kole po mikroregionu ....................................................................................................... 30 8.1 Trasa prvního cyklo výletu ............................................................................................. 30 8.2 Trasa druhého cyklo výletu............................................................................................. 32 8.3 Trasa třetího cyklo výletu ............................................................................................... 34 8.4 Trasa čtvrtého cyklo výletu............................................................................................. 35 8.5 Trasa pátého cyklo výletu ............................................................................................... 36 9 Závěr ...................................................................................................................................... 38 Pouţité zdroje ........................................................................................................................... 39 Seznam obrázků a tabulek ........................................................................................................ 42 Seznam příloh ........................................................................................................................... 43
1 Úvod Jako téma své bakalářské práce jsem si zvolila „Tvorba produktů cestovního ruchu v mikroregionu Bohdanečsko“. Pod pojmem „produkt cestovního ruchu“ si lze představit například fakultativní výlet, sluţby průvodce, atraktivity regionu či záţitky turistů. Pro tuto oblast jsem se rozhodla z vlastního zájmu, abych ji lépe poznala. Mikroregion Bohdanečsko leţí v Polabské níţině. Krajina regionu je rovinatá a má ideální předpoklady pro rozvoj turistiky. Mikroregion se soustřeďuje na podporu rozvoje pěší turistiky a především cykloturistiky, jelikoţ návštěvníkovi nemůţe nabídnout velké mnoţství kulturních a historických atraktivit, ale nabízí původní krajinu rybníků s více neţ 100 km vyznačených cyklostezek a turistických tras. Ve
své
práci
se
snaţím
navrhnout
moţnosti
výletů
po
okolí
pro
návštěvníky a pacienty Lázní Bohdaneč. Především se zaobírám cykloturistikou, ale pozornost věnuji i pěší turistice a moţnostem pro in line brusle. Cílem mé práce je analyzovat předpoklady pro rozvoj turistiky a cykloturistiky v mikroregionu Bohdanečsko. Dále je mým úkolem vytvořit minimálně osm fakultativních výletů pro potřeby turistického informačního centra Lázní Bohdaneč. V práci naleznete několik tras, jejichţ výchozím bodem byly Lázně Bohdaneč. Městečko jsem si jako výchozí bod vybrala hned z několika důvodů: Je střediskem mikroregionu a většina cyklotras prochází anebo začíná v Bohdanči, rovněţ se jedná o vyhledávané lázeňské centrum hojně navštěvované pacienty a turisty, kteří často vyuţívají těchto stezek. V neposlední řadě zde nalezneme Informační centrum, kde kaţdý zájemce nalezne potřebné informace o moţnostech sportovního a kulturního vyţití. Vybrané stezky jsem projela a v následujících kapitolách se snaţím jednotlivé trasy podle svého pohledu popsat, zhodnotit a vytvořit zajímavé nabídky výletů po regionu. Tato část mé práce je vytvářena pro potřeby informačního centra, které můţe jednotlivé nabídky výletů pouţít pro své účely.
8
2 Mikroregion Bohdanečsko Bohdanečský
mikroregion
leţí
v severozápadní
části
Pardubického
kraje
(viz Obrázek 1 – Poloha mikroregionu) v oblasti Chlumecké tabule. Regionem prochází hned několik důleţitých pozemních komunikací. První z nich je silnice I. třídy č. 36 spojující Chlumec nad Cidlinou s Pardubicemi. Druhá silnice II. třídy č. 333 je spojnicí mezi Hradcem králové a Kutnou Horou. Podél severní hranice mikroregionu vede důleţitá silnice I. třídy č. 11 Praha – Hradec Králové, kdy v úseku Praha – Hradec Králové je realizována jako dálnice D11. Dále pokračuje jako čtyřproudová rychlostní silnice R11 směrem na Trutnov a česko-polské hranice. Bohuţel v historickém vývoji nebyla v regionu vybudována ţelezniční trať, která by spojovala region s okolím a velkými městy. Tuto hlavní funkci zastávají linkové autobusy a v Lázních Bohdaneč, Černé u Bohdanče a v Rybitví trolejbusové spojení s Pardubicemi. [3]
Obrázek 1 Poloha mikroregionu [3]
Tento regionální spolek obcí byl zaloţen v roce 2000 s cílem podporovat rozvoj obcí nacházejících se v okolí jediného lázeňského místa Pardubického kraje – města Lázně Bohdaneč. Mikroregion má celkem 19 členů, mezi které patří tyto obce: Bukovka, Černá u Bohdanče, Dolany, Chýšť, Křičeň, Lázně Bohdaneč, Malé Výklely, Neratov, Pravy, Přelovice, Rohovládová Bělá, Rohoznice, Rybitví, Sopřeč, Vlčí Habřina, Voleč, Vyšehněvice, Ţáravice a Ţivanice. Jeden z hlavních úkolů, který si mikroregion přidělil, bylo vytvoření sítě značených cyklotras „Podél Opatovického kanálu“ pokrývající území celého regionu. V roce 2004 byl zpracován projekt dopravního značení cyklotras, následně byly cyklotrasy vyznačeny v terénu a doplněny o propagační materiály. [3] Pro území mikroregionu jsou typické pozůstatky rozsáhlé rybniční soustavy, kterou nechal vybudovat Vilém z Perštejna. Přirozeným centrem regionu je lázeňské městečko Bohdaneč, kde je umístěno informační centrum pro celou oblast. Městsko – lázeňské 9
informační centrum je otevřeno jiţ šestým rokem a je členem Asociace turistických a informačních center. K hlavním činnostem informačního centra patří poskytování občanům, návštěvníkům města a okolí kompletní informační servis o celém mikroregionu Bohdanečska. Mezi vedlejší činnosti informačního centra naleţí celá škála sluţeb jako například: prodej map, pohlednic, suvenýru, přístup k internetu, moţnost kopírování, tisknutí či inzerce aj. Informační centrum se věnuje i řadě aktivit a programů podporujících a propagujících cestovní ruch v mikroregionu. [3]
10
3 Lázně Bohdaneč Lázně Bohdaneč nalezneme v severozápadních Čechách, přibliţně 12 km od krajského města Pardubice, na křiţovatce dopravních cest Pardubice – Poděbrady – Praha a Přelouč – Hradec Králové. Město se rozkládá v Pardubické kotlině a je obklopeno soustavou rybníků, z nichţ největší je Bohdančský rybník, který je vyhlášen národní přírodní rezervací. Lázně Bohdaneč mají charakter malého lázeňského městečka přibliţně s 3 280 stálými obyvateli (stav k roku 2005). Lázně se soustřeďují na léčbu pohybového aparátu, kloubního onemocnění a na pooperační léčbu. [4]
3.1 Historie města První zmínka o městě se jiţ objevila v roce 1264, ale aţ ve 14. století jsou známi majitelé osady a okolních majetků. V tomto století osada patřila k vodní tvrzi Blatník, jejímţ majitelem byl Bernard z Cimburka. V období husitských válek na našem území, došlo v roce 1421 k vypálení a vyplenění Opatovického kláštera Husity. Klášterní panství získal Diviš Bořek z Miletína, jenţ si své sídlo zbudoval na hradě Kunětická hora, který nechal v letech 1421 – 1423 přestavět. Po smrti Diviše Bořka z Miletína získal hrad nového majitele, mocného moravského šlechtice Viléma z Perštejna. Vilém a jeho synové nechali hrad přestavět na mohutný objekt v pozdě gotickém stylu s dokonale propracovaným obranným systémem. Během třicetileté války je hrad dobyt a vypálen švédskými vojsky. Tato událost ukončila slávu a význam hradu, který začal postupně chátrat. K jeho poničení přispěla i těţba lomového kamene přímo pod horou, coţ způsobilo roku 1884 zřícení části hradu. Rekonstrukce hradu se uskutečnila začátkem 20. století podle plánů architekta Dušana Jurkoviče. Po II. Světové válce byly provedeny zajišťovací práce na skalním podloţí a stavební záchrana celého objektu. [5] Roku 1491 se vlastníkem celého panství i s městečkem Bohdaneč stává Vilém z Perštejna, který jej spojil s panstvím pardubickým. Své sídlo si zvolil na nově vybudovaném zámku v Pardubicích. Vláda Viléma z Perštejna znamenala pro Bohdaneč a celé okolí dobu rozkvětu. Vilém byl znám jako vynikající hospodář a znalec v oblasti rybníkářství a pivovarnictví. Městečko je postupně přestavováno v renesančním stylu, který 11
si spousta městských domů zachovalo dodnes. Nejvýznamnějším počinem rodu Perštejnů pro Bohdaneč bylo zaloţení rybničního hospodářství, jehoţ centrem pro celé pardubické panství bylo právě městečko Bohdaneč. V okolí města vznikla síť tří set rybníků, které byly vybudovány ze starších rybníků a z baţinatého okolí. Dodnes je zde toto tradiční hospodářství zachováno. Posledním z rodu Perštejnů Jaroslav musel v roce 1560 prodat celý panství České královské komoře. [7] 17. století přineslo městu a okolí jen nepříjemné události. Během tohoto století se Bohdaneč stal centrem pro přezimování cizích armád. Například Ruská armáda vracející se z války s Francii a Španělskem, ale i pruská vojska zde na nějakou dobu zakotvila. V 1772 bylo město Lázně Bohdaneč postiţeno rozsáhlým poţárem, při kterém shořela část města. Zasaţeno bylo 78 domů, radnice, fara, pivovar a částečně i kostelní věţ. [6] V 18. století dochází k rozdělování půdy mezi nevolníky, kteří v dnešním pardubickém kraji zaloţili osady dnešní vesnice např. Dědek, Nerad, Novinsko, Ţdánice atd [7] V roce 1836 byla vystavěna silnice spojující Hradec králové s Kutnou Horou a tři roky později byla vybudována silnice mezi Bohdančem a Chlumcem nad Cidlinou. Během prusko-rakouské války se město stalo opět útočištěm pruské armády, která s sebou do města přinesla epidemii cholery. [7] Nového rozkvětu se Bohdaneč dočkal v roce 1897 zaloţením lázní a výstavbou nových silnic. První pravidelná autobusová doprava v celém Rakousko-Uhersku byla zřízena mezi Bohdančem a Pardubicemi v roce 1908. Doprava byla poskytována autobusy značky Laurin and Klement. Mezi další plány rozvoje města bylo zahrnuto připojení na ţelezniční síť, coţ bylo přerušeno I. světovou válkou. [7] Druhá světová válka mnohem značněji zasáhla do dění a do ţivota obyvatel Bohdanče. Na začátku okupace Němci obsadili místní kasárny a penzion na náměstí, kde si zřídili velitelství. Během války byla přerušena činnost lázní. Lázeňské prostory byly zprvu vyuţity pro ubytování Hitlerovy mládeţe a později zde byl zřízen vojenský lazaret. 10. 5. 1945je město osvobozeno Sovětskou armádou. Poválečný vývoj se nesl ve znamení budování a zkvalitnění ţivota ve městě. Například zavedení trolejbusového spojení do
12
Pardubic aj. V roce 1963 je městu udělen lázeňský statut a v roce 1981 je změněn název města na Lázně Bohdaneč. [7] Lázně Bohdaneč patřily k městům, kde od roku 1968 do roku 1991 byly rozmístěny sovětské vojenské posádky Jako kaţdé jiné město má i Lázně Bohdaneč svůj městský znak (viz Obrázek 2). Podle pověsti se traduje, ţe při taţení vojsk kníţete Vladislava II do Itálie, se podařilo jako prvním zdolat milánské hradby právě vojákům z Bohdanče. Za tento statečný čin obdrţeli znak, jenţ v jedné polovině měl zlatý ţebřík v černém poli, a v druhé polovině byla červenobílá šachovnice představující údajně milánské hradby. Ve skutečnosti se znak skládá z erbů majitelů Bohdanče. Červenobílou šachovnici měli ve znaku páni z Milétina a zlatý ţebřík byl ve znaku Zuba z Landštejna, který na krátkou dobu město vlastnil. Zbývající znaky symbolizují: anděl lásku, orel sílu, koruna moc. [6]
Obrázek 2 - Erb města[6]
Město Bohdaneč si můţeme spojit s několika významnými osobnostmi české historie. S městem je jednoznačně spojeno jméno jednoho z nejnadanějších českých architektů první poloviny 20. století Josefa Gočára (Příloha 1). Architektovo jméno souvisí s dalšími významnými českými městy, jako jsou Pardubice, Hradec Králové a Praha. [8] Narodil se v roce 1880 v Semíně do rodiny pivovarského sládka. Rodina se v roce 1891 stěhuje do Bohdanče, kde malý Josef navštěvuje místní školu. Později studuje na Umělecko-průmyslové škole v Praze. Od roku 1905 začíná Josef Gočár se svými prvními
13
projekty a pracuje v Kotěrově ateliéru, kde například spolupracoval na návrhu interiéru pro českou expozici rakousko-uherské výstavy v Londýně. [8] V roce 1912 navrhl Josef Gočár svá nejvýznamnější díla kubistického období: dům „U Černé Matky Boţí“ v Praze a pavilon „Gočár“ v Bohdanči (Příloha 2). Josef Gočár umírá 10. 9. 1945, pochován je na vyšehradském Slavíně. [7] Mezi slavné rodáky Bohdanče rozhodně patří Jan Veselý, zakladatel a průkopník lázeňství v Bohdanči. Mezi další slavné obyvatele se řadí Josef Jaroslav Langer či Karel Šípek. Josef Jaroslav Langer patřil k významným osobám českého národního obrození, jehoţ zásluhou se hrálo české divadlo i v Bohdanči. [7]
3.2. Lázeňství Významnou změnu pro město znamenalo zaloţení lázní roku 1897 místním rodákem Janem Veselým. Tento muţ se rozhodl pouţít rašelinu, která se v okolí těţila a po vysušení pouţívala jako palivo, pro léčebné účely. Provedené rozbory prokázaly, ţe rašelina je vhodná pro léčbu kloubního a svalového revmatismu. Na základě tohoto zjištění zakoupil Jan Veselý místní lihovar, ve kterém vybudoval lázeňské prostory s vanami pro rašelinové koupele, odpočívárnu a bazén. Provoz lázní byl zahájen roku 1897. Ukázalo se, ţe léčba rašelinnými koupelemi je velmi účinná a o lázeňské městečko Bohdaneč stoupal zájem. Proto Pan Veselý byl nucen rozšířit kapacitu lázní o další prostory. Místním obyvatelům tento rozkvět poskytoval pracovní příleţitosti a uplatnění místním řemeslníkům a obchodníkům. Veškeré rozšiřování, budování a modernizace lázeňského zařízení vyţadovala značné finanční obnosy, které nebyl schopen zakladatel lázní pokrýt. Proto v roce 1906 odchází pan Veselý z lázní a tím končí první etapa budování lázeňství v Bohdanči. Po smrti Jana Veselého byla na jeho počest odhalena pamětní deska na domě č. 7 bývalý lihovar a později první lázeňské prostory. [7] Novým majitelem lázní se stala Občanská záloţna Bohdaneč, která nechala rozšířit léčebné procedury o vodoléčbu a uhličité koupele. Popularita i návštěvnost se stále zvyšovala, ale přesto provoz lázní byl stále ztrátový. Občanská záloţna chtěla lázně prodat vídeňské firmě, ale k tomuto prodeji nedošlo zásluhou tehdejšího starosty Františka
14
Veselého (bratr zakladatele lázní Jana Veselého). Lázně byly odkoupeny obcí, která měla před sebou velký a nákladný úkol. Bylo potřeba rozšířit ubytovací kapacitu výstavbou nového pavilonu, zavést elektrický proud a zvýšit propagaci lázní. Projekt pro výstavbu moderní lázeňské budovy byl obecním zastupitelstvem schválen a svěřen do rukou architekta Josefa Gočára. Nový pavilon byl pojmenován podle svého architekta Gočára, otevřen byl v květnu 1913 a představuje významné dílo kubistické architektury. Josef Gočár nenavrhl jen objekt ale i vnitřní interiéry a vybavení. Na svou dobu se jednalo o velice účelnou a praktickou lázeňskou budovu, která slouţí k těmto účelům dodnes. [7] Během první světové války byl provoz lázní minimální z důvodu nedostatku finančních prostředků. Po válce jsou lázně prodány nově vzniklé akciové společnosti Slatinné lázně v Bohdanči. V průběhu třicátých let došlo k rozšíření procedur, vybudování koupaliště u artézského pramene, navýšení ubytovací kapacity, k výstavbě Jubilejního paláce (1930) a k propojení obou hlavních lázeňských budov kolonádou. [7] Provoz lázní byla přerušena během okupace Němci, kteří vyuţívali lázeňské prostory aţ do konce války. Po válce se lázně vrátily ke své činnosti v narychlo vyklizených a upravených budovách. Nová československá vláda převzala lázně do vlastnictví státu a nechala značně poničené středisko opravit a poněkolikáté rozšířit. V roce 1963 je městu udělen statut lázeňského města. V 90. letech minulého století se lázně osamostatňují a vznikají Státní léčebné lázně, které jsou v roce 1992 přeměněny na akciovou společnost Léčebné Lázně a.s. [1] V současné době jsou léčebné Lázně Bohdaneč akciovou společnosti a jsou členem Svazu léčebných lázní České republiky. Specializují se na léčbu pohybového aparátu s orientací na zánětlivá revmatologická onemocnění, artrózu, vertebrogenní syndromy a Bechtěrevovu nemoc. Rovněţ pomáhají při léčbě dlouhodobých potíţí, předoperačních i pooperačních stavech a poúrazové rehabilitaci. [9] Sluţeb lázní vyuţije ročně okolo 8 tisíc klientů, kteří si zde dopřávají celou řadu procedur nebo se účastní rekondičních či relaxačních pobytů. Návštěvníci lázní mohou vyuţít jednotlivé procedury jako je elektroléčba, která pomáhá při uvolnění od bolesti či napjatých svalů, jodové, ozalové a solfanové koupele, slatinné zábaly, procedury s vyuţitím tepla nebo chladu a další speciální procedury, které lázně nabízejí. Areál lázní se 15
rozprostírá v příjemném parku, který byl zaloţen Janem Veselým, zakladatelem lázní. Areál se skládá z komplexu pěti pavilonů (Jubilejní, Bílý, Gočár, Langer a Veselý) propojených krytou kolonádou. Pacienti tudíţ veškeré sluţby od ubytování, stravování aţ po zdravotnické sluţby naleznou v jednom areálu. [9] Lázně Bohdaneč jsou vyhledávány i mezi významnými osobnostmi České republiky. Mezi váţené hosty patřil například T. G. Masaryk, E. Beneš či Leoš Janáček. Lázně navštívil i bývalý prezident Václav Havel. [7]
3.3 Kulturní atraktivity Lázní Bohdaneč Po příjezdu do města budete okouzleni jeho upraveností a klidem, který zde vládne. Městečko je opravdu malé, ale naleznete zde spoustu zajímavých a krásných míst k navštívení a příjemné procházce. Přirozeným centrem městečka je Masarykovo náměstí (Příloha 3), které leţí v průsečíku dvou významných dopravních tahů. Právě na této křiţovatce cest Pardubice – Chlumec nad Cidlinou a Přelouč – Hradec Králové vznikla ve 14. století osada jménem Bohdaneč. Dnešní podoba náměstí byla vtisknuta v letech 2002 aţ 2004 rozsáhlou rekonstrukcí, jenţ náměstí obohatila o komplex fontánek a nově vysazenou zeleň. Na náměstí mohou návštěvníci města obdivovat několik zajímavých staveb. Dominantou náměstí je kamenný kostel sv. Máří Magdalény (Příloha 4), který byl postaven podle návrhu praţského architekta Tomáše Haffeneckera v letech 1728 aţ 1737 na místě původní stavby ze 14. století. Bohatá vnitřní výzdoba kostela je z velké části barokní. Od roku 1924, kdy byla vnitřní část kostela restaurována, kostel zdobí malby akademického malíře A. Hauslera, které ztvárňují příchod Cyrila a Metoděje na Moravu a evangelisty Matouše, Marka, Lukáše a Jana. Věţ kostela kdysi mívala kromě hodin i malovaný orloj z roku 1646. Uvnitř věţe se nachází pět zvonů, z nichţ nejstarší pochází z roku 1565. Kromě zvonů je zde i obytná místnost, kterou obýval místní kostelník se svou ţenou a 11 dětmi na počátku 20. století. [10] Přímo naproti kostelu stojí renesanční budova s podloubím městské radnice (viz Obrázek 3 – Městská radnice). Radnice byla postavena v první polovině 16. století 16
a byla největší zděnou stavbou ve městečku. K přestavbě budovy došlo po poţáru v roce 1772, který město postihl. Původní renesanční podoba byla nahrazena barokními prvky a průčelí domu bylo ozdobeno městským znakem. Na radničním dvoře bývalo vězení, které se nazývalo šupna a u sloupů podloubí stávaly mučicí nástroje jako trdlice, kláda a pranýř. Vnitřní prostory radnice slouţily pro konání společenských akcí. V letech 1930 – 1962 bylo v Langrově síni umístěno městské muzeum. V šedesátých letech 20. století byly provedeny nutné opravy pro zpevnění zdiva radnice, jejíţ celá konstrukce je z dubového dřeva, na které celá stavba stojí. Poslední opravy byly provedeny v 90. letech a týkaly se úprav fasády. Za povšimnutí stojí penzion Škroup, který se také nachází na Masarykově náměstí. Penzion Škroup původně penzion „U Veselých“ patří k řadě projektů Josefa Gočára. Penzion nechal postavit tehdejší starosta František Veselý, bratr zakladatele lázní. Během II: světové války si zde německá armáda zřídila velitelství. Po válce přešla budova do vlastnictví státu a od 90. let je majitelem soukromá osoba. [7]
Obrázek 3 Městská radnice [10]
Příjemným a uklidňujícím místem na procházku je rozhodně lázeňský park, který byl zaloţen při vzniku lázní podle návrhu Josefa Thomayera, vrchním zahradníkem města Prahy. Areál parku má rozlohu 17 ha a je rozdělen Rajskou strouhou na dvě části, na vnitřní a vnější. V parku nalezneme okolo sta druhů domácích a cizokrajných dřevin, jejichţ stáří odhaduje kolem 80. let. Součástí parku je i komplex lázeňských pavilonů, které jsou propojeny krytou vytápěnou kolonádou. Nejzajímavější budova z komplexu lázeňských staveb, je Gončárův pavilon. Projekt vypracoval architekt Josef Gočár, jehoţ jméno úzce souvisí s městečkem. [2]
17
4 Kulturní zajímavosti mikroregionu Vzhledem k povaze mé práce jsem se rozhodla zpracovat tuto kapitolu opět v duchu moţných a mnou navrţených výletů. Domnívám se, ţe je vhodné zde zmínit zejména ty památky a kulturní zajímavosti, které turista můţe spatřit během aktivní procházky, či projíţďky po jedné z navrhovaných tras. Trasy jsou voleny tak, aby poskytly turistovi jak přírodní vyţití, tak i moţnost shlédnutí místních památek, či historicky nebo kulturně zajímavých míst. Některé z tras jsou navrţeny přímo za účelem dosaţení jednoho z níţe uvedených míst. Dále jsou v práci zmíněny i trasy, kde na Vás čeká v průběhu cesty spousta zajímavostí a nejsou jejím vytyčeným koncovým cílem. Převáţně se jedná o malebné vesničky nacházející se v okolí Lázní Bohdaneč, které nabízejí jak rozmanitý výhled na upravené domky a jejich zahrádky, ale také občas leckterou historickou památku.
4.1 Rybitví Obec Rybitví se nachází přibliţně 4 km severozápadně od krajského města Pardubic. V obci můţete navštívit rodný dům bratranců Veverkových (Příloha 5), kteří se zaslouţili o vynález ruchadla. Vynálezcům je v obci věnován památník a na dvorku jejich rodného domku je pomník ztvárňující vynalezený nástroj. [11]
4.2 Černá u Bohdanče Černá u Bohdanče leţí přibliţně 2,5 km od Lázní Bohdaneč. Název obce vznikl pravděpodobně podle rázu okolní krajiny, kdy zde v době osidlování rostly husté bukové lesy. Za zmínění a navštívení stojí rozhodně dřevěný mlýn ze 17. století. [12]
18
4.3 Ţivanice Ţivanice se nacházejí 3 km jihozápadně od Lázní Bohdaneč a skládají se ze tří místních částí – Ţivanice, Dědek a Nerad. Vesnice má poměrně dlouhé historické kořeny. Zaloţena byla pravděpodobně roku 1145. Za povšimnutí v této obci stojí dochovaná selská brána z 19. století. [13]
4.4 Dolany Obec Dolany leţí necelých 5 km severně od Lázní Bohdaneč a přibliţně 11 km od Pardubic. Dominantou dnešní vesničky je novorománský kostel sv. Vojtěcha, vybudovaný v letech 1913 – 1914. Starší památkou v Dolanech je kaple sv. Floriána z 18. století, která stojí na návsi. [14]
4.5 Ţáravice Ţáravice se nachází 7 km od Přelouče a leţí na cyklostezce 4274. Při průjezdu obcí si můţete udělat malou zajíţďku a navštívit tvrz Kozákův hrádek, která leţí nad rybníkem Švihova. [15]
4.6 Rohoznice Obec Rohoznici naleznete v severní části Pardubického kraje, přímo sousedící s okresem Hradec Králové. V obci si můţete udělat procházku na novogotický letohrádek z 19. století (Příloha 6) anebo na středověké tvrziště. [16]
19
5 Přírodní atraktivity a zajímavosti mikroregionu Tato kapitola je zaměřená na přírodní atraktivity, se kterými se setkáte během projíţdění cyklostezek v regionu. Okolní krajina si zachovala svůj ráz, který ji byl vtisknut během 15 a 16. století rodem Perštejnů, kteří zde nechali vybudovat rybniční soustavy.
5.1 Opatovický kanál Opatovický kanál je dochovanou technickou památkou renesančního vodního stavitelství, která byla vybudována Vilémem z Perštejna v letech 1493 – 1514 (viz Obrázek 4 Opatovický kanál). Mezi hlavní funkce kanálu patřilo napájení okolních rybníků od Opatovic nad Labem do Přelouče (okolo 250 rybníků) a pohánění mlýnů, hamrů a valch. Podél kanálů bylo vybudováno přibliţně 32 mlýnů, ze kterých jsou dodnes dva v provozu. Jeden v obci Břehy, v němţ je dnes umístěna vodní elektrárna a druhý ve městě Lázně Bohdaneč. Kanál původně měřil 34,42 km, dnes dosahuje délky 32,5 km. Kaţdoročně v měsíci červnu se na Opatovickém kanálu pořádá sjezd „Haldy“ (Halda je místní označení pro Opatovický kanál). Nalodění a start probíhá v centru Opatovic nad Labem, pokračuje se směrem k Lázním Bohdaneč, kde je cíl. Délka trasy je přibliţně 17 km a je vhodná i pro začínající vodáky. Po okolí jsou vyznačeny trasy pro pěší turistiku a cykloturistiku. [17], [18]
Obrázek 4 Opatovický kanál [18]
20
5.2 Národní přírodní rezervace Bohdanečský rybník Národní přírodní rezervace Bohdanečský rybník (viz Obrázek 6) byla vyhlášena v roce 2005. Rezervace se rozprostírá na 250 ha a zahrnuje rybníky Bohdanečský, Matka a tři rybníky Zábranské. Všechny tyto rybníky jsou napájeny Opatovickým kanálem. Předmětem ochrany národní přírodní rezervace je ornitologická lokalita, ve které se vyskytují hojně bahňáci a jiné druhy vodních a mokřadních ptáků, komplex vodních, mokřadních a lesních ekosystémů, zejména slatinné luky, baţinné olšiny, vrbiny a doubravy. Hnízdí zde několik kriticky ohroţených druhů vodního a mokřadního ptactva bukáček malý a velký či chřástal malý. [19] Bohdanečský rybník a rybník Matka jsou pozůstatkem rybniční soustavy, která byla zaloţena v 16. století rodem Perštejnů. Do dnešní doby jsou vyuţívány pro chov ryb. Bohdanečský rybník je se svou rozlohou 150 ha největším rybníkem v okolí. Po území rezervace vede naučná stezka, která návštěvníky seznamuje s okolím a pro cyklisty je zde vyznačená cyklostezka. Začátek naučné stezky je u silnice Lázně Bohdaneš – Chlumec nad Cidlinou v blízkosti výpusti Bohdanečského rybníka. Trasa má tři části, které jsou rozděleny na západní, která je dlouhá 1,5 km, severní s délkou 1 km a východní část měří 3 km. Během cesty narazíte na devět informačních panelů. [20]
Obrázek 5 Národní přírodní rezervace Bohdnačský rybník [19]
21
6 Turistika v regionu Rovinatá krajina regionu má ideální předpoklady pro pěší turistiku, cykloturistiku či hippo turistiku. Na území mikroregionu Bohdanečska je vyznačeno přes 100 km cyklotras, které jsou vybaveny informačním a odpočinkovým mobiliářem. Prolínají se zde sítě pěších turistických tras a naučných stezek seznamující turisty s přírodními a kulturními atraktivitami regionu. Oblast neoplývá architektonickými skvosty, ale přírodními atraktivitami. Na území mikroregionu můţeme projet 8 cyklotras, které nás seznámí s okolním prostředím. V následující tabulce je uvedeno všech 8 tras s doplňujícími informaci pro lepší přehled a orientaci. [21] Tabulka 1 Přehled cyklotras v mikroregionu [21] Trasa
Číslo trasy
km
1
4039
34
2
4040
12 Lázně Bohdaneč - Dolany - Staré Ţdánice - Podůlšany - Čeperka
3
4041
10 Lázně Bohdaneč - Černá u Bohdanče - Ţivanice - Mělice
4
4072
11 Výrov - Sopřeč - Vápno - Malé Výkleky - Chýšť
5
4273
10 Břehy - Vlčí Habřina - Rohovládová Bělá - Kasalice
6
4274
13 Lázně Bohdaneč - Vyšehněvice - Ţáravice - Vápno
7
4275
23
Lázně Bohdaneč - Dolany - Rohoznice - Pravy - Kasalice - Voleč - Malé Výkleky - Klamoš
8
4276
7
Bukovka (rybník Trhoňka) - Křičeň - Rohoznice - Dobřenice
Popis trasy Vysoká n/L - Opatovice n/L - Čeperka - Stéblová - Lázně Bohdaneč - Neratov - Přelovice - Výrov - Břehy - Přelouč
V dnešní době je cykloturistika módním trendem. Prázdniny, dovolené či jen volný čas strávený na kole je čím dál tím více oblíbenější a vyhledávanější napříč všemi věkovými kategoriemi. Jedná se o aktivitu ve volné přírodě, při které si odpočinete,
22
vyčistíte hlavu a uděláte něco pro své zdraví. Cykloturistika je formou cestovního ruchu, která přináší moţnosti i pro méně zajímavé a atraktivní regiony v podobě zvýšení zájmu o destinaci, finanční přínosy či pracovní příleţitosti. Tento způsob trávení volného času je šetrný k ţivotnímu prostředí, a proto jej označujeme jako šetrnou formu cestovního ruchu, která je podporována mimo jiné Evropskou unií. Okolní rovinaté prostředí a pěkné asfaltové cyklostezky představující ideální předpoklady pro provozování rovněţ i in line bruslí. Tento typ pohybu je díky rostoucímu počtu kvalitních cyklostezek stále populárnější a dostupnější. Jedná se o velice dynamický sport, který je závislý na upravenosti terénu. Mikroregion můţe nabídnout nadšeným bruslařům několika kilometrové asfaltové stezky. Pro turisty, kteří se raději holdují procházkám, jsou v mikroregionu k dispozici tři naučné stezky a tři turistické trasy. Naučné stezky nejsou náročné, tudíţ je mohou absolvovat i pacienti lázní, důchodci anebo rodiny s malými dětmi. Samozřejmě mohou turisté vyuţít jednotlivé cyklotrasy, které jsou náročnější na délku a také na terén. V tabulce pod textem jsou rozepsány jednotlivé trasy a stezky pro pěší turistiku. Tabulka 2 Naučné stezky a turistické trasy pro pěší turistiku v mikroregionu [22] Naučná stezka
Km
Gončárův okruh
5
Národní přírodní rezervace Bohdanečský rybník
7
Perštejnký rybník
7
Turistické trasy
Km
Modrá
8
Zelená Ţlutá
16 3
Popis stezky Masarykovo nám - Masarykovo nám., 15 informačních tabulí Lázně Bohdaneč - Bohdanečský rybník Neratov - rybník Rozhrna ,Skřín, Udrţal, Trhoňka, Stará i Nová Jílovka
Popis stezky Masarykovo nám. - lázeňský park Stéblová L. Bohdaneč . NPR Bohdanečský rybník - Přelovice - Výrov – Břehy Lohenice - Přelouč Lázeňský park - Rybitví
V současné době se správa mikroregionu zabývá plánem vytvořit systém hippo stezek, které by měly vzniknout v následujících letech. Tudíţ bude turistům umoţněno poznávat okolí regionu z koňského sedla a nabídka cestovního ruchu v mikroregionu bude 23
rozšířena o lákavý a zajímavý produkt. Příleţitostí pro region při budování hippo-stezek můţe být spolupráce se slavným českým hřebčínem v Kladrubech nad Labem, který leţí nedaleko Lázní Bohdaneč. Národní hřebčín Kladruby nad Labem je nejstarším velkým hřebčínem na světě, který turisté mohou navštívit a prohlédnout si starokladrubské bělouše spolu se stádem českých teplokrevníků. [23], [24] Mikroregion Bohdanečsko si v rámci programu rozvoje mikroregionu stanovil jako hlavní bod rozvoj sítě cyklistických stezek, tras a jejich národní a mezinárodní propojení. Cílem tohoto projektu je napojení cyklostezek a tras na mezinárodní síť, začlenit se tak do evropských struktur cyklostezek, tím podpořit rozvoj cestovního ruchu a vzniku jednotlivých partnerství. Finanční prostředky na uskutečnění tohoto projektu byly čerpány z evropského fondu pro obnovu venkova. [25]
6.1 Po stopách Josefa Gočára Po stopách Josefa Gočára jsem nazvala pěší výlet po naučné stezce Gočárův okruh (Příloha 6). Tato turistická stezka je jiţ popsána, a tak ji nemohu brát jako vlastní návrh výletu, ale do své práce jsem ji zahrnula z několika následujících důvodů. Jméno architekta Josefa Gočára je úzce spojeno s městem Lázně Bohdaneč, proto si myslím, ţe by se návštěvníci měli seznámit s jeho tvorbou. Trasa Gočárův okruh je nenáročná, měří 5 km a setkáte se zde s veškerými architektonickými počiny Gočára v Lázních Bohdaneč. Stezku lze absolvovat i na kole, a na jednotlivých rozcestích se můţete odpoutat od naučné stezky a pokračovat po jiné vyznačené cyklotrase. Výchozím i cílovým bodem této trasy jsou Lázně Bohdaneč, jedná se o trasu, která je vhodná pro pěší turistiku starších návštěvníků a pacientů lázní, mezi jejichţ léčebné kůry spadají procházky v lázeňském parku anebo pro cyklistické výlety s malými dětmi, které by trasu měly zvládnout bez obtíţí. Terén trasy je nenáročný a vzhledem k poloze města rovinatý. Během cesty se střídá asfaltová stezka s lesními cestami. Součástí trasy je 15 zastávek, které jsou doprovázeny naučnou tabulí s mapkou a informacemi o daném místě včetně dalšího směru cesty. Ve skutečnosti narazíte pouze na 14 bodů, jelikoţ Růţový tank, který je podle mapy součástí trasy, byl přibliţně před dvěma roky odvezen do Prahy. Tank byl památkou na
24
pobyt Sovětské armády ve městě v letech 1968 aţ 1991. Bohuţel na místě, kde byl tank kdysi umístěn, dnes nenaleznete nic, ani informační ceduli, která by informovala o zrušení této zastávky.
Trasa je označena značkou ve tvaru čtverce se zeleným úhlopříčným
pruhem. [2] „Po stopách Josefa Gočára“ se můţete vydat z Masarykova náměstí, kde projdete první čtyři body trasy. První informační tabule vás bude informovat o historii a stavbě městské radnice, která patří k nejkrásnějším budovám ve městě. Jednoznačně ji poznáte podle erbu (viz Obrázek 2 - Městský erb) umístěného uprostřed fasády (viz. Obrázek 3 Městská radnice). Stačí projít okolo kruhového objezdu, který rozděluje Bohdanečské náměstí, proti směru hodinových ručiček, a postupně narazíte na další tři historické zajímavosti. Nejdříve se dostanete k informační tabuli číslo 2, kde se dočtete zajímavosti o Masarykově náměstí. Pod třetím bodem trasy se skrývá první Gočárovo dílo - penzion Škroup. Penzion Škroup, dříve penzion U Veselých, patří mezi projekty architekta Josefa Gočára, který byl realizován v letech 1914 – 1916. Kdyţ opět přejdete přes silnici, budete mít před sebou dominantu města kostel sv. Máří Magdaleny, který je vaším čtvrtým místem na trase. Pro svoji poměrně vysokou kostelní věţ je kostel dobře viditelný v rovinaté krajině. Z náměstí se přesunete směrem k lázeňskému areálu, kde jsou další zajímavá místa, která stojí za povšimnutí. Před areálem lázeňského parku se můţete pozastavit u slunečních hodin s informační tabulí číslo 5, kde si můţete vyzkoušet podle návodu z tabule, jak sluneční hodiny fungují. Rozsáhlý lázeňský park nabízí také několik zajímavých míst k zastavení s informačními tabulemi. První zastávkou v parku je u tabule číslo 6 s informacemi o léčebných Lázních Bohdaneč, které byly zaloţeny na konci 19. století místním rodákem Janem Veselým. Nejstarší a zároveň nejzajímavější budovou lázeňského komplexu je Gočárův pavilon (číslo 7), který je zahrnut do našeho okruhu „Po stopách Josefa Gončára.“ Zde můţete obdivovat architekturu na začátku 20. století. Poslední zastávkou v parku je u tabule číslo 8 s informacemi o vybudování lázeňského parku. Cyklostezka vás vyvede z parku na rozcestí, kde nebudete nikam zahýbat a budete následovat stále zelené označení stezky. Před sebou máte sedm zbývajících informačních tabulí, ale jak jsem se jiţ zmínila na začátku, Růţový tank s informační deskou 12 byl ze svého původního místa odvezen do Prahy. Tuto zajímavost jsem se dozvěděla od
25
místního občana, kdyţ jsem se pídila po 12 bodu na své trase. Bohuţel se o této změny nedočtete na ţádné z informačních cedulí. Na rozcestí pokračujete po zelené značce, která vás dovede ke Kuttnerově kapličce, k dalšímu bodu na našem okruhu. Kuttnerova kaplička je ukázkou lidové barokní architektury, jenţ svou nynější podobu získala opravou v roce 2000. Od kapličky následuje lesní cesta, která vás zavede k Tillerovu sedátku (informační tab. 10), drobné stavbě, kterou nechal postavit plukovník Karel Tiller pro svou manţelku na jejím oblíbeném místě. Kousek od sedátka je rozcestník, který vás bude informovat o dalším bodu vaší cesty. Vydáte se směrem nahoru k hlavní silnici stále po zelené značce. Přejdete-li silnici, octnete se na dalším rozcestí, kde je bohuţel špatné značení a člověk se zde snadno vydá špatným směrem. Před vámi se bude tyčit cyklostezka a lesní cesta, ale ani jedno není na daném místě označeno. Po krátkém bloudění a rady od místního občana jsme se vydali správním směrem a to po lesní cestě, která vás zavede ke kasárnám, kde se stáčí doprava a mění se v úzkou pěšinu, která vás zavede přímo pod Gočárův vodojem, k informační ceduli 11. Pokračovat budete okrajovou částí města mezi panelovými domy rovnou k bodu 13 k aleji ke hřbitovu s kapličkou. Dvanáctý bod je Růţový tank, který zde nenalezete, jak jsem jiţ v textu několikrát zdůrazňovala. Alejí dojdete ke hřbitovu a památníku obětem světových válek (bod č. 14), můţete zde navštívit hrob například básníka J. J. Langra, spisovatele K. Šípka nebo zakladatele lázní J. Veselého. Před sebou máte poslední bod okruhu a také poslední dílo J. Gočára, Gočárovu vilu v Dukelské ulici. Od hřbitova zamíříte po zeleném označení do rekreační a zahrádkářské oblasti, která vás opět vyvede na okrajové části města mezi rodinnými domky a vilami. Gočárova vila je funkcionalistickou stavbou postavenou v roce 1930, kterou naleznete na rohu Dukelské ulice s informační tabulí 15. Dukelskou ulici projdete aţ na konec k hlavní silnici, přes kterou přejdete a pokračovat budete upraveným areálem autobusového nádraţí, od kterého je kousíček náměstí, kde celý okruh začíná.
26
7 Na bruslích po mikroregionu Kolečkové brusle se staly velice populární a vyhledávanou letní aktivitou. V letních měsících se setkáte se spousty bruslařů, kteří si vyjeli na krátké projíţďky nebo delší výlety. Jenţe ne všude se tento sport můţe provozovat. Kolečkové brusle jsou náročné na terén a upravenost stezek. Nejlepší předpoklady pro rozvoj této aktivity mají níţinaté oblasti se sítí cyklostezek a cyklotras, které mohou vyuţívat i bruslaři. Stezky jsou vybudované pozemní komunikace určené přímo pro cyklisty, bruslaře a pěší turistiku, kdeţto cyklotrasy jsou značeny a vedeny po vhodných silničních komunikacích společně s automobilovým provozem. Tudíţ vhodnější pro in line brusle jsou stezky, kde není bruslař omezován a ohroţován silničním provozem. V mikroregionu si na své přijdou i nadšenci pro in line brusle, jelikoţ region je vybaven několika cyklostezkami, které jsou vhodné i pro bruslaře. Z tohoto důvodu jsem zahrnula i kapitolu věnovanou tvorbě tras a výletů pro in line brusle. Podle mého přesvědčení jsou in line brusle mezi místními obyvateli velice oblíbené a rozšířené. Na základě těchto zjištění jsem vytvořila dva moţné výlety, které jsou určeny pro in line brusle. První výlet je směřován do města Pardubic. Pardubice jsou vzdáleny 12 km od Lázní Bohdaneč, tudíţ trasu zvládnou i začátečníci (viz Obrázek 6 První trasa pro in line brusle). Brusle obujete v Lázních Bohdaneč, a vydáte se po stezce číslo 4193, která vede po upravené asfaltové stezce podél hlavní silnice ve směru Pardubice (Příloha 7). Do dvou hodin byste bez velkých obtíţí měli výlet do města perníku zvládnout. Ve městě si můţete projít starou část města, odpočinout si v příjemné kavárně či hospůdce nebo se jen po městě procházet. Pokud se budete cítit příliš unaveni na zpáteční cestu, můţete vyuţít městské trolejbusové dopravy, která vás doveze přímo do Bohdanče. Jestliţe pro návrat zvolíte sluţby městské hromadné dopravy, můţete si výlet zpestřit ještě o jedno zajímavé místo. Vystoupíte-li ve vesničce Rybitví, která také leţí na trase trolejbusu, můţete zde navštívit rodný dům bratranců Veverkových, kteří se zaslouţili o vynález ruchadla. Po této zastávce můţete opět nastoupit do trolejbusu a pokračovat směr Lázně Bohdaneč. Zdatní a pokročilí
27
bruslaři se mohou z Rybitví vydat po cyklotrase do Lázní Bohdaneč na bruslích, ale trasa vede po hlavních komunikacích, coţ vyţaduje brát větší ohled na bezpečnost.
Obrázek 6 První trasa pro in line brusle, značena červenými tečkami [26]
Druhý výlet, který jsem připravila je spíše vhodný pro odpočinkovou projíţďku. Trasa vede po cyklostezce z Bohdanče do Ţivanic a zpět (viz Obrázek 7 Druhá trasa pro in line brusle). I tato cyklostezka se táhne podél hlavní silnice, vedoucí do Přelouče. Trasa není náročná a bez problémů ji zvládnou i děti, Vzdálenost mezi Lázněmi Bohdaneč a Ţivanicemi jsou tři kilometry, tudíţ celkem ujedete okolo 6 km. V obci Ţivanice si můţete odpočinout a občerstvit v místní hospůdce a potom pokračovat nazpět. Z obce Ţivanic je moţné pokračovat po stezce 4041 do Černé u Bohdanče, která je vzdálená 2 km. V letních měsících zde můţete navštívit místní koupaliště nebo si udělat zastávku v místní hospůdce.
28
Obrázek 7 Druhá trasa pro in line brusle, značena červenými tečkami [26]
29
8 Na kole po mikroregionu Pro cykloturistiku nabízí mikroregion více moţností v porovnání s in-line bruslením či joggingem a procházkami. Na území Bohdanečska je vyznačeno 8 cyklotras (viz. Tabulka 1. Přehled cyklotras v mikroregionu), které mi byly podkladem pro navrhnutí jednotlivých moţných výletů.
8.1 Trasa prvního cyklo výletu Lázně Bohdaneč – rybník Nadýmáček – rybník Skřín a Rozhrna – rybník Trhoňka – Vyšehněvice – Ţáravice – Vápno – Sopřeč – Sopřečský rybník – rybník Buňkov – Přelovice – Neratov – Lázně Bohdaneč
Obrázek 8 Cyklo výlet 1, vyznačen červenými tečkami [26]
Délka trasy: přibliţně 35 km Terén trasy Střídají se upravené asfaltové stezky s hlavními silničními komunikacemi a lesními cestami (Příloha 8). V lese je terén mírně náročnější, kde je terén náročnější z důvodu písčitého povrchu. Na druhou stranu můţe cyklistovi dopřát oţivení v podobě obtíţnější jízdy.
30
Popis trasy Z Lázní Bohdaneč vyjedete po trase číslo 4041 směrem k Bohdanečskému rybníku, před rybníkem narazíte na rozcestí, kde odbočíte doleva na cyklostezku číslo 4039. Pojedete podél rybníku Nadýmáček, kde si místním kempu si můţete udělat první zastávku. U kempu se nachází další rozcestí, na kterém zatočíte doprava na cyklostezku 4274, která vás zavede k rybníkům Skřín, Rozhrna.a k rybníku Trhoňka. V této části trasy je terén poměrně náročný, pojedete buď po lesní písčité cestě anebo po cestě, která je vysypána kamením (podobné velikosti jako jsou zasypávána kolejiště českých drah). Pokud tedy nejste vybaveni kvalitním horským kolem s odpruţenou konstrukcí, doporučuji slézt a tento úsek projít vedle kola. Na treckingovém kole bez odpruţených vidlic byla tato část stezky náročná a místy nepříjemná na otřesy. U rybníka Trhoňka na vás čeká další rozcestí, na kterém budete následovat číslo trasy 4274. Cyklostezka vás vyvede u hlavní silnice, kterou přejedete a budete pokračovat po cyklostezce 4274 vedoucí do obce Vyšehněvice. Z Vyšehněvic pojedete přibliţně 2 km a dostanete se do obce Ţáravice. V této vesničce můţete na chvilku vybočit z naší trasy. Nachází se zde tvrz Kozákův hrádek, na který si můţete v případě vlastního zájmu prohlédnout. Ze Ţáravic pokračujete směrem k další malé vesničce. Na rozcestí ve vsi Vápno budete odbočovat doleva a následovat trasu číslo 4272. Projedete obcí Sopřeč, kde se můţete zastavit v místní hospůdce na pivo značky Perštejn. Za obcí u Sopřečského rybníka se stezka 4272 stačí doleva kolem rybníka. V tomto místě se vám můţe stát, ţe vás značení cyklotrasy zmátne. Cesta vás zavede na hráz rybníku a následně pokračujete písčitou lesní stezkou. Zde vás přes les opět čeká náročnější terén. Vyjet byste měli u dalšího rybníka jménem Buňkov. Odtud se vydáte směrem na Přeslovice po stezce číslo 4039, která vás dovede přes Neratov ke kempu u rybníka Nadýmáček a odsud zpět do Lázní Bohdaneč po stejné trase, po které jsme vyjeli z Lázní Bohdaneč.
31
8.2 Trasa druhého cyklo výletu Lázně Bohdaneč – Černá u Bohdanče – Ţivanice – Mělice – Lohenice – Břehy (rybník Buňkov) – Vlčí Habřina – Bukovka – rybník Skřín a Rozhrna – kemp u rybníku Nadýmáček – Lázně Bohdaneč
Obrázek 9 Cyklo výlet 2, vyznačen červenými tečkami [26]
Délka trasy: přibliţně 35 km Terén trasy Převaţují asfaltové stezky a hlavní silniční komunikace. Narazíte také na lesní a polní cesty s nepříliš náročným terénem Popis trasy Trasu výletu opět zahájíte na cyklostezce čísla 4041, ale tentokrát se vydáte směrem jiţně od Bohdanče. Projíţdět budete obcemi Černá u Bohdanče a Ţivanicemi. Na rozcestí v Ţivanicích odbočíte doleva a budete stále následovat číslo stezky 4041 aţ do vesničky 32
Mělice. Za vesnicí následuje rozcestník, na kterém se vydáte doprava stále po cyklostezce 4041. Přestávku si můţete udělat v kempu Mělice, který se nachází kousíček za obcí. Zde se můţete vykoupat, odpočinout si, či se občerstvit. Další zastávkou vám můţe být kemp u rybníka Buňkov v obci Břehy, který je vzdálený pouze 5 km od kempu Mělice. Za vesnicí Břehy zahnete na cyklostezku číslo 4039, jejíţ terén se postupně mění na písčitou lesní cestu. Během cesty lesem sledujte pečlivě značení, jelikoţ ne všechny značky jsou dobře viditelné (Příloha 9). Můţe se vám stát, ţe dojedete na rozcestí, které není označené nebo značka můţe být zakrytá či zarostlá lesním porostem. Přibliţně po dvou kilometrech byste měli narazit na rozcestník, na kterém zahnete doprava na stezku číslo 4273. Pojedete po lesní cestě podél rybníka Černý Nadýmač aţ na polní cestu, která vás dovede do obce Vlčí Habřina. Projedete obcí a pokračovat bude stále po trase 4273, která vás povede po hlavní silnici směrem aţ ke křiţovatce, kde z ní sjedete a dáte se směrem na obec Bukovka. Ve vsi narazíte na ukazatel s cyklotrasami 4274 a 4276. Vydáte se po trase 4274, která vás dovede k rybníku Trhoňka, následovat budou rybníky Skřín a Rozhrna. Poslední zastávku si můţete dopřát v kempu u rybníka Nadýmáček. Odtud uţ je to jen kousíček zpátky do Lázní Bohdaneč.
33
8.3 Trasa třetího cyklo výletu Lázně Bohdaneč – Ţivancie – Břehy (rybník Buňkov) – Přelouč – Břehy (rybník Buňkov) – Přelovice – Neratov – Lázně Bohdaneč
Obrázek 10 Cyklo výlet 3, vyznačen červenými tečkami [26]
Délka trasy: přibliţně 25 km Terén trasy Opět kombinace silničních komunikaci a lesních cyklostezek. Popis trasy Z Lázní Bohdaneč vyjedete směrem na Ţivanice po cyklostezce, která lemuje hlavní silnici číslo 333. Ve vsi musíte na tuto silnici najet a pokračovat po této komunikaci aţ do obce Břehy. Z obce pojedete stále po této hlavní silnici aţ do Přelouče. Přelouč si můţete dle vlastního zájmu projít nebo si zde odpočinout. Z kulturních zajímavostí mohu například uvést románský kostel sv. Jakuba, nebo pro technicky zaloţené, je zde moţnost návštěvy malé vodní elektrárny. Z města vyjedete zpátky směrem na obec Břehy, za kterými zahnete doleva na cyklotrasu číslo 4039. Cesta vás povede po vedlejší komunikaci směrem k obcím
34
Přelovice a Neratov. Tento úsek výletu je nám jiţ znám z předešlých návrhů. Poslední zastávkou před návratem do Lázní Bohdaneč vám můţe být kemp u rybníka Nadýmáček.
8.4 Trasa čtvrtého cyklo výletu Lázně Bohdaneč – Národní přírodní rezervace Bohdanečský rybník – Dolany- Rohoznice – Křičeň – Bukovka – rybník Trhoňka, Skřín a Rozhrna – Lázně Bohdaneč
Obrázek 11 Cyklo-výlet 4, vyznačen červenými tečkami [26]
Délka trasy: přibliţně 18 km Terén trasy Silniční komunikace, lesní a polní cesty. Popis trasy Z Lázní Bohdaneč se vypravíte po stezce 4275, která vás zavede k Národní přírodní rezervaci Bohdanečský rybník. Okolo rybníka je vedena naučná stezka dlouhá 7 km. Podle vašeho uváţení a fyzické kondice si tuto stezku můţete projet. Odsud pojedete podél hráze rybníka po trase 4040. Cesta vyústí u silniční komunikace, po které budete následovat ukazatel 4200 aţ do obce Dolany. Za vesnicí odbočte doleva a drţte se trasy čísla 4275. Trasa vás dovede po vedlejší pozemní komunikaci aţ do obce Rohoznice. V obci si můţete 35
udělat menší zajíţďku k novogotickému letohrádku a středověkému tvrzišti. Pokračovat budete po lesní cestě. Zde je opět důleţité sledovat značení trasy a nepřejet rozcestí, na kterém musíte zahnout doleva na trasu 4276. Od rozcestí pojedete po lesní cestě aţ do vsi Křičeň a odsud do obce Bukovka po hlavní silnici. Ve vesnici si můţete odpočinout a nabrat síly před posledním úsekem cesty, kde bude náročnější terén. Stále budete sledovat trasu 4276, která vás povede po lesní písčité cestě aţ k rybníku Trhoňka, kde najedete na stezku s ukazatelem číslo 4274. Stezka vás povede okolo rybníků Skřín a Rozhrna aţ ke známému kempu Nadýmáček. Odsud to jiţ pár minut jízdy do Lázní Bohdaneč.
8.5 Trasa pátého cyklo výletu Lázně Bohdaneč – Národní přírodní rezervace Bohdanečský rybník – Dolany – Rohoznice – Pravy – Kasalice – Rohovládová Bělá – rybník Trhoňka, Skřín a Rozhrna – Lázně Bohdaneč
Obrázek 12 Cyklo výlet 5, vyznačen červenými tečkami [26]
36
Délka trasy: 25 km Terén trasy Převáţně hlavní a vedlejší silnice, výjimečně lesní a polní stezky Popis trasy Začátek této trasy je shodný se čtvrtým výletem aţ do obce Rohoznice, odkud budete pokračovat po stezce 4275 aţ do obce Pravy. Ve vesnici vyjedete na křiţovatce, kde zahnete doleva na cyklotrasu 4273, která vás povede po hlavní silnici přes obce Kasalice a Rohovládová Bělá. Přibliţně tři kilometry pojedete po této silnici, projedete lesem, za kterým narazíte na rozcestí. Zde zabočíte opět doleva na polní cestu a cyklostezku čísla 4274. Na tomto úseku trasy vás čekají písčité lesní cesty a cesty vysypané kamením. Po této stezce dojedete aţ do Lázní Bohdaneč, kdy po cestě budete míjet rybníky Trhoňka, Skřín, Rozhrna a kemp u rybníku Nadýmáček, coţ je vám známo z předešlých výletů.
37
9 Závěr Cílem této práce bylo navrhnout 8 fakultativních výletů určené pro pacienty a návštěvníky Lázní Bohdaneč. Nejprve jsem zhodnotila přírodní a kulturní předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu v regionu. Potom jsem se zaměřila na vhodnost mikroregionu pro provoz turistiky, především cykloturistiky. Jednotlivé trasy jsem projela a na základě vlastní zkušenosti jsem vytvořila různé kombinace těchto stezek. Bohdanečský mikroregion se nachází v Polabské níţině, v rovinaté krajině, tudíţ je zde cyklistika velice vyhledávanou aktivitou. Vzhledem k charakteru terénu je velice oblíbená u nenáročných cyklistů, kteří nehledají trasy vyznačující se častým stoupáním, ba naopak mohou v poklidném tempu projet rovinatou původní krajinu. Region nabízí více neţ 100 km vyznačených cyklostezek a turistických tras. Logicky se tedy soustřeďuje na podporu jak jiţ zmíněné cykloturistiky, tak i pěší turistiky. Návštěvníky nemůţe ohromit velkým mnoţství kulturních a historických atraktivit, ale nabízí jim původní ráz okolní krajiny, který si zachovala dodnes. Z tohoto důvodu jsem se rozhodla rozšířit nabídku produktů Bohdanečska o 8 vlastních výletů. Pět tras je určeno pro potřeby cyklistů, dva výlety jsou soustřeďovány pro in line bruslaře a jedna stezka je zaměřena na pěší turistiku. U kaţdého navrhnutého výletu je uvedena trasa, která je vyznačena na mapce pod textem, délka, terén a bliţší popis trasy. V posledních letech je budování cyklostezek a turistických tras v regionu velice podporováno, hlavně ze strany Evropské unie. Díky této moţnosti se region stává zajímavější pro větší škálu veřejnosti. Zájemci mohou navštívit oblast například z jednodenních cyklo výletů. Tyto trasy jsou napojovány na národní a mezinárodní síť cyklistických stezek a tím se zvyšuje podvědomí o této destinaci v malebném níţinatém kraji. Proto si myslím, ţe je dobré rozšiřovat nabídku a podvědomí o regionu v oblasti cestovního ruchu, jelikoţ to můţe znamenat příliv peněz a pracovních příleţitostí pro danou oblast.
38
Pouţité zdroje Literatura a jiné zdroje: [1] BURACHOVIČ, Stanislav, WIESER, Stanislav. Encyklopedie lázní a léčivých pramenů v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. 1. vydání. Praha: Libri, 2001. 456 s. ISBN 80-7277-048-9 [2] Informační tabule Gončárův okruhu
Internet: [3] LÁZNĚ BOHDANEČ, o.p.s, Městsko-lázeńské informační centrum. Bohdanečsko [online].
2006
[cit.
2011-05-10].
Základní
informace.
Dostupné
z
WWW:
. [4] Turistik [online]. 2000 [cit. 2011-05-10]. Lázně Bohdaneč - krajina. Dostupné z WWW: . [5] Hrad-Kunětická hora [online]. 2006 [cit. 2011-05-10]. Kunětická hora. Dostupné z WWW: . [6] LÁZNĚ BOHDANEČ, Městský úřad . Města Lázně Bohdaneč [online]. 2007 [cit. 2011-05-10].
Historie.
Dostupné
z
WWW:
historie/>. [7] Města Lázně Bohdaneč [online]. 1999 [cit. 2011-05-10]. Lázně Bohdaneč. Dostupné z WWW: . [8] Lázně Bohdaneč [online]. 2001 [cit. 2011-05-10]. Architekt Josef Gočár. Dostupné z WWW: .
39
[9] BOHDANEČ, A.S, Léčebné lázně. Bohdaneč - léčebné lázně [online]. 2005 [cit. 201105-10]. Historie lázní. Dostupné z WWW: . [10] LÁZNĚ BOHDANEČ, Městský úřad. Lázně Bohdaneč [online]. 2007 [cit. 2011-0510]. ěstská architektura. Dostupné z WWW: . [11] Rybitví [online]. 2002 [cit. 2011-05-10]. O obci Rybitví. Dostupné z WWW: . [12] Obec Černá u Bohdanče [online]. 2006 [cit. 2011-05-10]. Historie obce. Dostupné z WWW: . [13] Obec Živanice, místní částí Dědek a Nerad [online]. 2008 [cit. 2011-05-10]. Ţivanice. Dostupné z WWW: . [14] Obec Dolany [online]. 2006 [cit. 2011-05-10]. Dolany. Dostupné z WWW: . [15] ČÍŢEK, Jiří. Hrady.cz [online]. 1995 [cit. 2011-05-10]. Tvrz Ţáravice. Dostupné z WWW: . [16] Obec Rohoznice [online]. 2006 [cit. 2011-05-10]. Zajímavosti. Dostupné z WWW:. [17] Turistika.cz [online]. 2007 [cit. 2011-05-10]. Opatovický kanál. Dostupné z WWW: . [18] TOURISM, Czech . Kudy z nudy [online]. 2009 [cit. 2011-05-10]. Opatovický kanál. Dostupné
z
WWW:
cykloturistika-za-poznanim-pesi-turistika-vodni-turistika-opatovice-nad-labem.html>.
40
[19] Národní přírodní rezervace v ČR [online]. 2008 [cit. 2011-05-10]. Bohdanečský rybník. Dostupné z WWW: . [20] Naučnou stezkou.cz [online]. 2008 [cit. 2011-05-10]. Naučná stezky Bohdanečský rybník a rybník Matka. Dostupné z WWW: . [21] LÁZNĚ BOHDANEČ, o.p.s, Městsko - lázeňské informační centrum. Bohdanečsko [online].
2006
[cit.
2011-05-10].
Cykloturistika.
Dostupné
z
WWW:
http://web2.bohdanecsko.cz/index.php?page=45&tree=41/45 [22] LÁZNĚ BOHDANEČ, o.p.s, Městsko - lázeňské informační centrum. Bohdanečsko [online].
2006
[cit.
2011-05-10].
Pěší
turistika.
Dostupné
z
WWW:
. [23] LÁZNĚ BOHDANEČ, O.P.S, Městsko-lázeňské informační centrum. Lázně Bohdaneč [online]. 2006 [cit. 2011-05-10]. Turistické trasy - hippo. Dostupné z WWW: . [24] Národní hřebčín Kladruby nad Labem [online]. 2000 [cit. 2011-05-10]. Národní hřebčín Kladruby nad Labem. Dostupné z WWW: . [25] Výchozí zdroje programu rozvoje mikroregionu Bohdanečsko [online]. 2001 [cit. 2011-05-10]. Program rozvoje mikroregionu Bohdanečsko. Dostupné z WWW: . [26] Mapy.cz [online]. 1999 [cit. 2011-05-10]. Turistické mapy. Dostupné z WWW: .
41
Seznam obrázků a tabulek: Obrázky Obrázek 1: Poloha Mikroregionu
9
Obrázek 2: Erb města
13
Obrázek 3: Městská radnice
17
Obrázek 4: Opatovický kanál
20
Obrázek 5 Národní přírodní rezervace Bohdanečský rybník
21
Obrázek 6: První trasa pro in line brusle
28
Obrázek 7: Druhá trasa pro in line brusle
29
Obrázek 8: Cyklo výlet 1
30
Obrázek 9: Cyklo výlet 2
32
Obrázek 10: Cyklo výlet 3
34
Obrázek 11: Cyklo výlet 4
35
Obrázek 12: Cyklo výlet 5
36
Tabulky Tabulka 1: Přehled cyklotras v mikroregionu
22
Tabulka 2: Naučné stezky a turistické trasy pro pěší turistiku v mikroregionu
23
42
Seznam příloh: Příloha 1: Josef Gočár Příloha 2: pavilon Gočár Příloha 3: Masarykovo náměstí Příloha 4: kostel sv. Máří Magdalény Příloha 5: Rodný dům bratranců Veverkových Příloha 6: Gočárův okruh Příloha 7: Stezka pro in line brusle Příloha 8: Terén lesní cesty Příloha 9 Špatně viditelné značení trasy
43
Příloha 1 Portrét Josefa Gočára [8]
Příloha 2 Pavilon Gočár [9]
44
Příloha 3 Masarykovo náměstí [10]
Příloha 4 Kostel sv. Máří Magdalény [10]
45
Příloha 5 Rodný dům bratranců Veverkových [11]
Příloha 7 Gočárův okruh, vyznačen modrou barvou
46
Příloha 7 Stezka pro in line brusle
Příloha 8 Terén lesní cesty
47
Příloha 9 Špatné viditelné značení trasy
48
