VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu. Folklorní slavnosti v mikroregionu Hustopečsko nabídka pro cestovní kanceláře

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu

Folklorní slavnosti v mikroregionu Hustopečsko – nabídka pro cestovní kanceláře bakalářská práce

Autor: Lenka Strouhalová Vedoucí práce: Ak. Mal. Vladimír Netolička Jihlava 2010

Abstrakt Vysoká škola polytechnická Jihlava, katedra cestovního ruchu, Folklorní slavnosti v mikroregionu Hustopečsko – nabídka pro cestovní kanceláře, bakalářská práce, autor: Lenka Strouhalová, vedoucí: ak. Mal. Vladimír Netolička, Jihlava 2010.

V první části bakalářské práce se nachází popis mikroregionu Hustopečsko a folklorních slavností, které se v něm konají. Ve druhé části práce jsou vyhodnoceny dva dotazníky. První je zaměřen na cestovní kanceláře a na jejich zájem o folklorní slavnosti. Druhý se týká propagace v mikroregionu a respondenty jsou jeho obyvatelé. Součástí práce je i nabídka ubytování a doplňkových služeb v mikroregionu.

Klíčová slova: Hustopečsko, mikroregion, folklor, slavnost, Hanácké Slovácko, nabídka

Abstrakt University of polytechnics Jihlava, college of tourism, folklore festivals in microregion Hustopečsko – the offer to tour operators, bachelor´s theses author: Lenka Strouhalová, leader: ak. mal. Vladimír Netolička, Jihlava 2010.

In first part of bachelor´s theses is found description of microregion Hustopečsko and folklore festivals, what are taken place in this microregion. In second part are interpreted two questionnaires. First one is focused on tour operators and its interest in folklore festivals. Second one is concerned in promote in microregion Hustopečsko and its informants are inhabitants of its. The offer of accommodation and additional services in Hustopečsko are also part of theses.

Key words: Hustopečsko, mikroregion, folklore, festivals, Hanácké Slovácko, offer

2

Prohlášení Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracovala jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušila autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byla jsem seznámena s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědoma toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne ..................................................... Podpis

3

Předmluva Tématem mé práce jsou folklorní slavnosti v mikroregionu Hustopečsko, které mají své kořeny již v době předkřesťanské. Tyto slavnosti se v mikroregionu konají každoročně a účast na nich je ze strany místních obyvatel hojná. Občas na tyto slavnosti zavítá i turista, který nestačí obdivovat krásu krojů, nevšednost tradic a pohostinnost místních obyvatel. Je nadšen a slibuje, že se další rok vrátí. Těchto turistů ale není moc. Většina z nich o těchto slavnostech nemá ani potuchu. Myslím si, že je to škoda, protože větší příliv turistů do obcí by velmi prospěl místnímu cestovnímu ruchu.

Rozhodla jsem se tedy nabídnout zachované tradice mikroregionu Hustopečsko tuzemským cestovním kancelářím. Vždyť mnoho z nich pořádá zájezdy na folklorní slavnosti ale většinou jen do zahraničí.

Ve své práci nabízím zájemcům popis jednotlivých folklorních slavností této oblasti, abych jim usnadnila výběr některé z nich. Zároveň si mohou vybrat z nabídky ubytování a služeb pro návštěvníky folklorních akcí. Součástí práce jsou i dva výzkumy. První z nich zjišťuje poptávku po folklorních slavnostech ze strany cestovních kanceláří, v druhém jsem chtěla zjistit, jak se obyvatelé mikroregionu staví k potencionálním turistům a k propagaci svého regionu.

Informace mi byly sděleny zástupci obyvatel zkoumaných obcí, kteří podrobně popsali tyto slavnosti, lidové zvyky, místní kroje a tradice. Bohužel o folklorních slavnostech v mikroregionu Hustopečsko je velmi málo literatury a ani elektronické zdroje mi neposkytly dostatečné informace k tématu.

Proto bych chtěla poděkovat těm občanům mikroregionu Hustopečsko, kteří nešetřili svým časem, aby mi poskytli potřebné informace o slavnostech konaných v jejich obci. Zároveň děkuji panu ak. mal. Vladimíru Netoličkovi za odborné vedení při sestavování bakalářské práce.

4

Obsah ABSTRAKT ............................................................................................................................................... 2 PROHLÁŠENÍ ........................................................................................................................................... 3 PŘEDMLUVA ........................................................................................................................................... 4 SLOVNÍK CIZÍCH POJMŮ .................................................................................................................... 7 ÚVOD........................................................................................................................................................ 11 1 MIKROREGION HUSTOPEČSKO................................................................................................... 12 2 HANÁCKÉ SLOVÁCKO .................................................................................................................... 13 3 FOLKLOR ............................................................................................................................................ 14 4 KROJE................................................................................................................................................... 15 4.1 KROJ HANÁCKÉHO SLOVÁCKA ........................................................................................................ 15 4.2 KYJOVSKÝ KROJ ............................................................................................................................... 17 5 HODY .................................................................................................................................................... 18 5.1 HODY SE ZAVÁDKOU ........................................................................................................................ 19 5.1.1 Dvoudenní slavnosti ................................................................................................................ 22 5.1.2 Třídenní slavnosti .................................................................................................................... 23 5.2 HODY BEZ ZAVÁDKY ........................................................................................................................ 25 5.2.1 Šitbořice .................................................................................................................................. 27 6 MÁJOVÁ ZÁBAVA ............................................................................................................................. 28 7 BURČÁKOVÉ SLAVNOSTI............................................................................................................... 30 8 VELKOPAVLOVICKÉ VINOBRANÍ ............................................................................................... 31 9 NABÍDKA FOLKLORNÍCH SLAVNOSTÍ CESTOVNÍM KANCELÁŘÍM ................................ 32 10 HODNOCENÍ MIKROREGIONU HUSTOPEČSKO JEHO OBYVATELI ............................... 34 10.1 ŽEBŘÍČEK ATRAKTIVIT V MIKROREGIONU HUSTOPEČSKO.............................................................. 35 10.2 POPULARITA FOLKLORU V MIKROREGIONU .................................................................................... 39 10.3 POČET FOLKLORNÍCH SLAVNOSTÍ POŘÁDANÝCH V OBCÍCH ............................................................ 40 10.4 ÚČAST RESPONDENTŮ NA FOLKLORNÍCH SLAVNOSTECH ................................................................ 41 10.5 NÁVŠTĚVNOST FOLKLORNÍCH SLAVNOSTÍ ..................................................................................... 42 10.6 PŘÍNOS FOLKLORNÍCH SLAVNOSTÍ MIKROREGIONU HUSTOPEČSKO PRO TURISMUS ........................ 43 10.7 ATRAKTIVITA MÍSTNÍCH LIDOVÝCH TRADIC PRO POTENCIÁLNÍ TURISTY........................................ 44 10.8 INFORMOVANOST POTENCIÁLNÍCH TURISTŮ O FOLKLORNÍCH SLAVNOSTECH................................. 45 10.9 ZHODNOCENÍ PROPAGACE FOLKLORNÍCH SLAVNOSTÍ V MIKROREGIONU HUSTOPEČSKO ............... 47 10.10 ANALÝZA RESPONDENTŮ ............................................................................................................ 48 10.11 ZÁVĚREČNÉ SHRNUTÍ ................................................................................................................... 50 11 NABÍDKA UBYTOVÁNÍ V MIKROREGIONU HUSTOPEČSKO ............................................. 51 11.1 HOTELY ......................................................................................................................................... 51 11.2 PENZIONY A MOTELY ..................................................................................................................... 54 11.3 UBYTOVÁNÍ V SOUKROMÍ A APARTMÁNY ...................................................................................... 62 11.4 TURISTICKÉ UBYTOVNY ................................................................................................................. 63 12 NABÍDKA DOPLŇKOVÝCH SLUŽEB .......................................................................................... 64 13 ZÁVĚR ................................................................................................................................................ 66 14 POUŽITÁ LITERATURA................................................................................................................. 68 15 ELEKTRONICKÉ ZDROJE............................................................................................................. 69 16 LITERATURA PŘÍBUZNÁ PŘEDMĚTU PRÁCE, KTERÁ NEBYLA POUŽITA ................... 72 17 PŘÍLOHY............................................................................................................................................ 75

5

SEZNAM ILUSTRACÍ Obr. 1: Zeměpisné vymezení (zdroj: http://kroje.hustopece.sweb.cz/index2.html)....................................13 Obr. 2: Kroj severní části (zdroj: http://www.morkuvky.cz).......................................................................16 Obr. 3: Kroje jižní části (zdroj: http://www.obecvrbice.cz/index.php?nid=2220&lid=CZ&oid=371725)16 Obr. 4: Kyjovský kroj……………………………………………………………………………………..17 Obr. 5: Tanec stárka se stárkou (zdroj: http://www.kloboukyubrna.cz/).....................................................18 Obr. 6: Slavnostní zavádka (zdroj: http://www.morkuvky.cz)....................................................................19 Obr. 7: Stavění máje (zdroj: http://www.sitborice.cz/fotokronika/album-36/39/).......................................20 Obr. 8: Průvod v čele se stárkem (zdroj: http://www.sitborice.cz/fotokronika/album-34/39/)...................27 Obr. 9: Tanec stárků pod májí (zdroj: http://www.starovice.cz/?p=25&galerie=23)..................................29 Obr. 10: Průvod s hrozny vína (zdroj: http://www.velke-pavlovice.cz/).....................................................31 Graf 1: Známkování folklorních a lidových tradic……………………………………………………..…35 Graf 2: Známkování kulturních památek…………………………………………………………….........36 Graf 3: Známkování přírodních atraktivit………………………………………………………………....36 Graf 4: Hodnocení vinařské kultury…….………………………………………………………………....37 Graf 5: Popularita folkloru………..……………………………………………………………………….39 Graf 6: Počet folklorních slavností v obcích……………………………………………………………....40 Graf 7: Účast na folklorních slavnostech ………………………………………………………………....41 Graf 8: Návštěvnost folklorních slavností………………………………………………………………...42 Graf 9: Přínos folklorních slavností pro turismus…………………………………………………………43 Graf 10: Názor obyvatel mikroregionu Hustopečsko……………………………………………………..44 Graf 11: Informovanost turistů v mikroregionu Hustopečsko…………………………………………….45 Graf 12: Hodnocení propagace folkloru…………………………………………………………………..47 Graf 13: Věková struktura respondentů…………………………………………………………………...48 Graf 14: Dosažené vzdělání respondentů…………………………………………………………………49

6

Slovník cizích pojmů Fedro: Hedvábný praporec bohatě vyšívaný, který určuje hodnost stárka. Praporec je upevněn na holi. Konec fedra je ozdoben střapcem z dřevových vláken zvaných oháňka. Dříve dostával fedro stárek od své partnerky, dnes si jej stárci mezi sebou půjčují.

Ferule: Dřevěná placka představující hodové právo v Šitbořicích. O hodech ji starosta slavnostně propůjčuje stárkům.

Galérka: Vyvýšené pódium pro muzikanty

Hodky: Konají se týden po hodech. Jsou krojované, ale účast není tak hojná jako na hody a postrádají slavnostní nádech hodů.

Hody: Událost roku každé obce. Jsou slaveny na svátek patrona kostela obce. Trvají dva až tři dny a jsou pořádány místními stárky. Součástí některých hodů je i tančení slavnostní zavádky.

Chasa: Krojovaní chlapci a děvčata, kteří nejsou hlavními stárky, ale podílejí se aktivně na činnosti hodů.

Juchačka: Ozdobná karafa na víno, kterou nosí stárci u sebe. Je zdobena stuhami nebo věnečkem z krušpánku.

Kordula: Chlapecká vesta kroje

Krézl, obršlák: Pečlivě naškrobený stojatý límec, který nosí stárky v severní části Hanáckého Slovácka

Mája (máj): Většinou jehličnatý strom, pečlivě opracovaný a zbavený přebytečných větví. Nechává se jen několik kol větví, které se ozdobí barevnými fábory. Poté se mája vztyčí v obci na návsi. V některých obcích se staví 1. května. V obcích, kde se slaví

7

hody se zavádkou, jsou máje stavěny až na tuto událost. Mája je symbolem lásky a života. V některých obcích stavěli májky chlapci před dům svých vyvolených.

Májová zábava: Krojovaná taneční zábava, která se koná v květnu.

Odehrávky: Konají se týden nebo dva týdny po hodech. Stárci jsou krojovaní, ale zábava nemá tak slavnostní ráz jako hody. Místo průvodů po obci navštěvují stárci místní sklepy.

Podrekruti: Čekatelé na stárkovství v Šitbořicích. Stárkovství se rekrutům předává o májové zábavě a musí si je zasloužit v bitvě o vlajku s rokem svého narození. Pokud vlajku ubrání, mohou jít na hody jako rekruti.

Presóz: Sklepní místnost, ve které se lisuje víno. Pochází z německého Presshaus.

Přehoz: Součást chlapeckého kroje ze severní části Hanáckého Slovácka. Přehoz je růžice ze stužek připevněná na rameni stárka. Z přehozu visí stárkovi na zádech dlouhé stuhy.

Přespolní chasa: Krojovaní chlapci a děvčata, kteří na hody přijeli z jiných obcí.

Rantál: Věnec, který nosí stárky v jižní části Hanáckého Slovácka. Věnec je zdoben několika patry květin.

Rekruti: Stárci v Šitbořicích. Jejich právo vést folklorní slavnosti ve své obci začíná o hodech a končí májovou zábavou. Dříve se to byli chlapci, kteří měli být po májové odvedeni na vojnu.

Sklepník, sklepnice: Krojovaný pár, který se stará o hodech o víno. Sklepník má zástěru, sklepnice nemá na hlavě věneček, ale turečák.

Sólo: Bývá vyhlašováno o všech folklorních slavnostech. Jsou známá sóla pro přespolní, bosé či pro svobodné. Během sóla stárci obchází jednotlivé tančící páry,

8

občerstvují je vínem a obdarovávají mašličkou. Tanečníci za to dají malý finanční obnos.

Spona: Zdobí stárkovu vestu. Je vyrobena z lepenky obdélníkového tvaru a je zdobena stužkami. Na vestu jsou upevňovány vždy dvě nad sebou.

Starci, starky: Krojované páry v Boleradicích.

Stárek, stárka: Krojované páry, které se starají o hladký průběh hodů. V obcích se zavádkou jsou to první tři páry, které mají rozdělenou organizaci hodů. První stárek se stará o hladký průběh prvního dne hodů, druhý stárek o druhý den, třetí stárek o třetí den nebo o odehrávky. V obcích, kde zavádka nebývá, jsou stárkami a stárky všechny krojované páry.

Starý stárek: Ženatý krojovaný muž, který si druhý nebo třetí den hodů vymění roli se stárkem a stará se o stárku a organizaci hodů.

Turečák: Šátek, který o hodech nosí sklepnice. Bývá většinou červené barvy.

Vonička: Svazek umělých květin, které jsou napojeny na barevné mašle stárků a zdobí stárkovu vestu.

Vrča: Papírový kotouč zdobený pentlemi, stuhami a korálky. Bývá připevněný na temeni hlavy stárky.

Vršek: Malý jehličnatý stromek, obvykle 1,5 m až 2 m dlouhý, který musí šitbořští podrekruti uhájit před rekruty. Týden před májovou zábavou tyto vršky hlídají a na každou noc mají nachystaný jeden.

Zahrávky: Konají se ve Velkých Pavlovicích čtyři týdny před hody. Na zahrávkách jsou představeni budoucí stárci, kteří v tradiční bitce musí obhájit svůj nově nabytý post.

9

Zarážení hory: Byla to tradice, která měla ochránit právě dozrávající hrozny. Tato tradice dávala zákaz vstupu na vinice všem kromě hospodáře. Zákaz rušil horný vinobraní.

Závádka, skládka: Slavnostní tanec v tříčtvrtečním rytmu, který je tančen na hody. Je vrcholem hodů. Stárci postupně vyzývají své partnerky k tanci úklonou. Poté se pár uchopí

za ruce, které má ve výši ramen a začne tančit. Zavádku začíná první stárek,

pak druhý, nakonec se k tanci přidávají i přihlížející.

10

Úvod Mikroregion Hustopečsko se nachází v Jihomoravském kraji v okrese Břeclav. Tento svazek obcí sdružuje 30 měst a vesnic. Každá z těchto obcí ročně pořádá nejméně jednu folklorní slavnost. Účast na nich je většinou dostatečně hojná, avšak zavedené zvyky se díky modernizaci a vývoji doby mění. V mnoha vesnicích se snaží tradice stále udržovat, v některých dokonce najdeme skupiny nadšenců, kteří se probírají historií, aby lidové obyčeje oživily. Jsou však i takové obce, ve kterých folklor postupně zaniká.

Lidové slavnosti jsou nehmotnou památkou kraje, která by mohla do těchto míst nalákat více turistů. Nejeden návštěvník, který spatřil nádheru a pestrost místních krojů a aktivně se zapojil do folklorního dění, byl přímo nadšen nevšedností a bohatostí tradic.Turistů z jiných oblastí je však v mikroregionu málo. Slavnosti jsou to hlavní, ač ne jediné, co může toto sdružení obcí nabídnout.

Ve své práci bych chtěla vyzdvihnout krásu a jedinečnost tradic Jižní Moravy a nabídnout tyto krojované oslavy cestovním kancelářím. Nejedna cestovní kancelář v České republice prodává svým klientům zájezdy na slavnosti do celé Evropy, ale místní tradice nepokládají

za atraktivní. Ve svém průzkumu bych chtěla zjistit, zda

tyto firmy vědí o slavnostech, které se v této části republiky konají a zda by o ně měly zájem jako o potenciální produkt. Také se chci dozvědět, jak se k této situaci staví občané mikroregionu. Svou prací chci rovněž přispět k rozvoji a propagaci cestovního ruchu v oblasti, která je mi blízká.

11

1 Mikroregion Hustopečsko Mikroregion Hustopečsko je svazkem obcí podle § 49 - § 53 zákona č. 128 / 2000 Sb. O obcích. Nachází v severovýchodní části okresu Břeclav, v Dyjskosvrateckém úvalu v oblasti Novomlýnských nádrží a jižního okraji Ždánického lesa. Největší část krajiny v této oblasti tvoří zemědělská půda. Návštěvníka překvapí množstvím vinných a ovocných sadů. Známá jsou především vína z Velkých Pavlovic. O vinařské tradici svědčí také sklípky, které se nachází snad v každé obci mikroregionu. Víno se v této oblasti vyrábělo již v době Velkomoravské říše. O podporu výroby a prodeje produktů místních vinařů se snaží spolková republika Kraví Hora v Bořeticích, která vznikla z recese v r. 2000 a tvoří ji tři části obce – Hliníky, Kraví Hora a Zahraničí. Republika má vlastní vládu, ozbrojené síly, měnu, znak, vlajku a hymnu. Vydává své vlastní pasy, známky a kolky.

Mikroregion Hustopečsko je krajem rovinatým. Jeho nejvyšším vrcholem je Přední kout s nadmořskou výškou 410 m, jež se nachází mezi obcemi Kurdějov a Bořetice. Touto oblastí protéká řeka Svratka a patří k ní také část Novomlýnských nádrží.

Území mikroregionu Hustopečsko bylo osídleno již v období paleolitu. Svědčí o tom četné nálezy keramiky či kostí. Důkazy o obývání území kultury skrčků a popelnicových lidí nalezneme v muzeu v Kloboukách. Ve 4. století byl tento kraj osídlován Kelty, kteří byli odtud vyhnáni Římany. Později bylo dnešní Hustopečsko součástí Velkomoravské říše a v 11. století bylo připojeno k českému státu. Ve 14. století přišla na toto území sekta Novokřtěnců, kteří zde prosluli pěstováním vinné révy, budováním velkých podzemních vinných sklepů a keramikou. Tato sekta, které v kraji nikdo neřekl jinak než „habáni“, opustila kraj v r. 1622. Přes Hustopečský kraj táhlo také Napoleonovo vojsko v r. 1805 a 1809. V r. 1850 se Hustopeče staly okresním sídlem. Za doby první republiky byl tento kraj hojně navštěvován prvním Československým prezidentem T.G.Masyrykem, jež zde strávil část svého mládí. Jeho rodiče jsou pochováni na místním hřbitově.

Mikroregion Hustopečsko se také může pochlubit svými slavnými rodáky, k nímž patřil např. publicista a spisovatel Jan Herben z Brumovic nebo bratři Mrštníkové, proslulí svým dramatem Maryša, kteří žili dlouhou dobu v Divákách. 12

2 Hanácké Slovácko Většina území mikroregionu Hustopečsko je součástí Hanáckého Slovácka. Podle krojů je rozděleno na severní a jižní. Do severní části patří např. Klobouky, Kašnice, Morkůvky, k obcím v jižní části Hanáckého Slovácka můžeme přiřadit např. Šakvice, Starovičky, Velké Pavlovice, Bořetice, Němčicky a Horní Bojanovice. Hanácké Slovácko nemá jednotný dialekt. Severně bylo nářečí slovácké, jižně východomoravské. Obyvatelé se mezi sebou rozdělovali na Hanáky a Slováky, podle toho, který typ nářečí v jejich jazyce převažoval.

Obrázek 1: Zeměpisné vymezení Hanáckého Slovácka

Domy v tomto regionu mají již od středověku půdorys do písmene „L“ a bývají stavěné štítem do ulice. Za domem se nachází další hospodářské budovy. V mnoha obcích mikroregionu tvoří vinné sklepy celé ulice. Fasády tradičních domů a sklepů jsou bohatě zdobeny pestrými květinovými vzory. Také drobné sakrální stavby ovlivnila lidová architektura. Jedná se o boží muka či kapličky.

13

3 Folklor Každá obec v tomto mikroregionu pořádá v průběhu roku několik kulturních a společenských akcí, aby obohatila život obyvatel obce. Mezi tyto slavnosti patří „Májové zábavy“, „Hody“, „Hodky“ či „Odehrávky“, při kterých se připomínají a obnovují tradice předků. Májové zábavy se konají v měsíci květnu. Hody mají téměř všechny obce na svátek patrona obce, tzv. svatého, kterému je zasvěcen kostel v obci. Hody se slaví od konce června do konce října. Tyto slavnosti jsou krojované.

Na podzim se v mnoha obcích koná vinobraní a velkým lákadlem, jak pro obyvatele Hustopečí, tak pro přespolní jsou Burčákové slavnosti, které se konají každý rok na přelomu září a října.

14

4 Kroje Nejstarším krojem byl oděv, který byl nošen ve vesnicích při práci na poli. Některé prvky kroje pochází již z doby římské, jiné z doby Velké Moravy. V 1. polovině 15. století nosili lidé kroj prostý, nezdobený. V následujícím století se začíná kroj zdobit, k šití se používá dražší plátno. V renesančním období se lidový ženský kroj zaobluje podle tvaru těla tzv. vrapováním. Hrudník dívek a žen je stažen živůtkem. Muži začínají nosit krátké kalhoty a punčochy. V období baroka na našem území se na kroji vyvíjí výšivka, kroj získává různou délku a přejímá ozdoby a doplňky tehdejší módy.

Ve 2. polovině 18. století vznikají první dokumenty popisující lidový kroj. V polovině 19. století začíná nošení kroje pomalu opadat. Toto dědictví předků odkládají nejprve v chudších oblastech, např. na Ostravsku a v Podkrkonoší. Selské kroje, na Hané, v Jižních Čechách, na Plzeňsku a na Slovácku, naopak rostou a košatí. V posledním desetiletí 19. století vzniká nový vědní obor zabývající se studiem kroje, národopis. Na začátku 20. století kroj již téměř zanikl, nosí se pouze na Chodsku a Slovácku.

4.1 Kroj Hanáckého Slovácka Kroj, který je nošen na Hanáckém Slovácku, má stejné dominantní rysy. U žen se vyznačuje barokní linií sukní a spodniček, součástí kroje je i vyšívaný šátek v rukou dívky. Hlava chlapců je zdobena bohatě zdobeným kloboukem. Součástí chlapeckého slavnostního oblečení je i tzv. „fedro“. Je to hedvábný šátek nebo praporec, bohatě vyšívaný, který dostavá stárek od své stárky. Tento praporec je připevněný horní stranou na hůlce, zdobený stuhami a ukončený oháňkou z brslenových hoblin.

V severní části má ženský kroj silně naškrobený stojatý límec, tzv. „krézl“ nebo „obršlák“. Dívčí hlavu zdobí buď šátek nazývaný „Turečák“ nebo věneček. Dívčí kroj je navíc obohacen o tzv. „vrču“, což je papírový kotouč pošitý korálky a stuhami připevněný na temeni hlavy. Chlapecká vesta je ozdobena sponou a přehozem. Přehoz je růžice ze stužek připevněná na levém rameni a spony jsou na kroji připevněny vždy

15

dvě nad sebou. Kalhoty mužského kroje v této části Hanáckého Slovácka jsou bílé plátěné, soukenná vesta „kordula“ může být červené, černé či fialové barvy.

Obrázek 2: Kroj severní části Hanáckého Slovácka (Morkůvky)

V jižní části má dívka límec volně položený na ramenou. Na hlavě mají děvčata „turečák“ či věnec nazývaný „rantál“. Chlapecký kroj šitý z černého nebo tmavomodrého sukna je bohatě vyšívaný a to nejen vesta, ale i kalhoty. V okolí Velkých Pavlovic se nosí kalhoty žluté, které mají připomínat původní barvu žlutých kožených kalhot. Na levé straně korduly mají stárci připnuté bohatě vyšívané dlouhé mašle s „voničkou“. Vonička je svazek drobných kvítek, které tvoří okrasu na mašlích.

Obrázek 3: Kroje jižní části Hanáckého Slovácka (Vrbice)

16

4.2 Kyjovský kroj Některé obce v Mikroregionu

nemají svůj vlastní kroj nebo se záznamy o něm

nedochovaly. Stárci a stárky v těchto vesnicích nosí na hody a májové zábavy kroje kyjovské. Tento kroj je u nás nejvíce známým, dá se říct téměř krojem národním.

Pro kyjovský kroj jsou typické černé výšivky na límci a na ramenou a barevné výšivky na sukni. Dívčí kroj se skládá z červené sukně, černé zástěry a černé nebo modré korduly. Dívky do tohoto kroje nosí černé punčochy. Vysoké černé varhánkové boty, které jsou pro tento kroj nejvhodnější, nebývají v půjčovnách většinou k dispozici, proto stárky obvykle nosí černé střevíce či sandály. Chlapci se oblékají do temně modrých kalhot, košile s volnými rukávy a děrovanou výšivkou a krátké vesty. Na hlavě mají posazený malý klobouček zdobený stuhami, korálky, umělými kytkami či pery z kohouta. Šátek zasunutý v poklopci kalhot býval dříve darem od milující dívky.

Obrázek 4: Kyjovský kroj

17

5 Hody Největší událostí roku jsou pro každou obec bez výjimky hody, které skoro každá dědina pořádá o víkendu po svátku patrona místního kostela. Hlavními účastníky těchto oslav jsou krojovaní mladí lidé, kterým se říká stárky a stárci. Většinou se jedná o chlapce a dívky, kteří v daném roce dosáhli plnoletosti. V mikroregionu Hustopečsko jsou hody každoročně pořádány téměř ve všech obcích. Dříve se hody slavily od neděle a začínaly průvodem, dnes se délka hodů a jejich průběh se v každé obci liší. Jedno mají všechny obce společné. Žádný účastník folklorních slavností si v dnešní době nedokáže představit hody, májovou či odehrávky bez dechové hudby, jež postupem času nahradila trumpetistu a harmonikáře, kteří na těchto událostech dříve doprovázeli stárky při marši a hráli k tanci a poslechu.

Oslavy hodů mají svůj původ již v předkřesťanské kultuře. Dříve byly slaveny od neděle nejblíže ke svátku patrona obce, v dnešní době jsou přesunuty na víkend. Roku 1786 císař Josef II. stanovil jednotný termín pro hody a to v neděli po svátku sv. Havla. Říkalo se jim císařské a v některých obcích jsou slaveny dodnes.

Obrázek 5: Tanec stárka se stárkou

18

5.1 Hody se zavádkou Hody se již odedávna slaví s velkou okázalostí a obřadností. Jejich pořádání bylo výsadou chasy, která mezi sebou volila stárky. Úkolem stárka bylo vést hody a zajistit jejich hladký průběh. Ve většině obcí volba stárků stále probíhá. Vybráni bývají čtyři chlapci. Tři jsou jako stárci, čtvrtý - sklepník, má na starosti víno. Snad největším důvodem, proč se odpoledne, v hlavní den hodů, schází celá obec pod májí u tanečního parketu, je tančení slavnostní zavádky. Bývá vrcholem několikadenní hodové zábavy, kdy začínají s tancem dle tradičních pravidel krojovaní stárci a postupně jsou uvedena do tance všechna děvčata.

Tento starý tanec, nazývaný také „skládka“ se tančí obvykle v pondělí odpoledne kolem 16. nebo 17. hodiny. Po průvodu obcí se muzikanti se usadí na „galérku“ a stárci se rozestaví po okraji parketu čelem k máji. Muzika přehraje první sloku zavádky a chasa ji přezpívá. Krojovaní stárci vyzvou svoji partnerku k tanci. Stárek a stárka jsou postavení čelem proti sobě. Uchopí se za pravou ruku, kterou drží ve výši ramen. Zavádkovým krokem poté obcházejí kolem máje. Postupně se k nim přidává i krojovaná chasa a ostatní přihlížející. Ve většině obcí po zavádce předávají stárci své protějšky starým stárkům, kteří se musí o děvčata po zbytek odpoledne a večera starat. Starými stárky mohou být pouze ženatí krojovaní muži.

Obrázek 6: Slavnostní zavádka v Morkůvkách

19

Skoro všechny obce, ve kterých je zavádka tančena, se honosí Hanácko Slováckým krojem. Každá obec si tento kroj malinko upravila, většinou se však jedná o detaily ve zdobení (např. chlapci z Klobouků u Brna nosí přehoz dozadu, chlapci z Morkůvek ho mají naopak vepředu).

Dříve se začínalo hodovat v neděli a oslavy trvaly až do úterý, v některých obcích končily až odehrávkami. Tento zvyk se v některých obcích zachoval dodnes, jiné přesunuly první hodový den na sobotu. Zpravidla den před hody se na návsi uprostřed obce vztyčí mája. V některých obcích se ještě dodržuje tradice stavění máje ručně, jinde se pro ni ještě jezdí koňským povozem. Po příjezdu na náves se mája očistí, zbaví přebytečných větví, kmen se oloupe a zbaví suků. Očištěnou máj dívky ozdobí barevnými fábory z krepového papíru. Povinností stárků je u máje bdít a hlídat ji, aby ji chlapci z okolních vesnic nepodřízli a neodnesli. Pokud stárci přijdou o máji, je to pro ně velká ostuda a mnohdy se musí z hanby vykoupit. Traduje se, že bez máje by hody nemohly začít. Tato tradice vznikla z rivality mezi sousedními obcemi.

Obrázek 7: Stavění máji v Šitbořicích

První den odpoledne se schází chasa, stárci a muzikanti u máji a jdou průvodem zvát spoluobčany na večerní zábavu. První stárek nosí „juchačku“,což je ozdobná karafa s vínem, druhý skleničky a třetí pokladnu na peněžní příspěvky od spoluobčanů. Obchůzka končí kolem šesté hodiny večerní. Stárci odchází ke stárkám a přivádí je na zábavu ustrojené do kroje. Chystání stárek není vůbec jednoduchou záležitostí. Toto

20

umění se dědí z generace na generaci. Stárky mají na hlavách věnec a vrču, sklepnice pouze šátek, zvaný turečák a v ruce skleněný džbán s vínem. Večerní zábavy se konají buď v tanečních sálech, kulturních domech či na parketu pod májí. Při příchodu na zábavu pochodují stárci marš a čestné kolo. Následuje sólo stárků a stárek, při němž jsou postupně zvedáni. Stárky drží za nohy chasa, stárky jsou zvedány v kleče na židlích. V průběhu zábavy jsou vyhlašována sóla a přestávky mezi tanci jsou vyplňovány zpěvem lidových písní. Při sólech, která jsou vyhlašována v průběhu večera, chodí stárci vyzývat návštěvníky k tanci, stárky tančící páry občerstvují vínem a rozdávají pentličky. Obvykle za tuto pentli dostane stárka malý finanční obnos do kasičky.

Druhý den hodů chodí ráno stárci opět zvát své spoluobčany na taneční zábavu. V některých obcích se účastní ranní mše a zvát jdou až odpoledne. Obvykle druhý den hodů přijede přespolní chasa a na tanečním parketu tančí verbuňk a vrtěnou. Povinností stárků a místní chasy, je vzít přespolní navečer domů a občerstvit je. Večer je poté stejná zábava se sóly jako den předchozí. Vyvrcholením hodů je slavnostní zavádka, která se obvykle tančí poslední den hodů. Ty obce, které mají hody pouze dva dny jsou ochuzeny o tance přespolní chasy.

Zavádka se tančí kolem třetí hodiny odpoledne, kdy se po průvodu obcí stárci sejdou pod májí a za zvuku marše obejdou kolem máji průvodem čestné kolo. Odpolední program končí kolem šesté hodiny maršem. Stárci se jdou domů navečeřet a večer opět začíná zábava s čestným kolem. Tento večer se také volí „staří stárci“. Aby mohl muž dělat „starého stárka“, musí být ženatý. Starý stárek je vyhlášen mikrofonem, aby předstoupil před stárku. Oba jsou poté vyzvednuti na židlích, připijí si vínem a vše stvrdí polibkem. Hodovým stárkům tímto již jejich povinnosti odpadají a mohou se bavit, jak uznají za vhodné. Po celý zbytek večera se pak o hladký průběh hodů a stará zvolený starý stárek. Tento zvyk probíhá ve všech obcích, v jejíchž programu je zahrnuta zavádka. Večer pokračuje sóly a končí brzy ráno. Týden či dva po hodech se konají „odehrávky“ hodů. Stárky si oblékají sváteční sukni ze sametu. Průběh není tak slavnostní jako o hodech, odpoledním programem je pohoštění stárků ve vinných sklípcích.

21

Zájemci o folklorní slavnosti na Hustopečsku si mohou zvolit slavnost podle data konání a podle její délky. Hody, jejichž vyvrcholením je tančení zavádky pod májí, lze rozdělit na dvoudenní nebo třídenní.

5.1.1 Dvoudenní slavnosti

V Kloboukách u Brna, v Boleradicích a v Zaječí jsou tradiční hody slaveny pouze v sobotu a v neděli. Důvodem je nízká návštěvnost třetího dne hodů, který bývá obvykle dnem pracovním. V Kloboukách u Brna byly tyto slavnosti v průběhu let pod záštitou dvou sportovních organizací a každá z nich slavila hody na jiném místě. Proto nedošlo k takovému stmelení obyvatelstva, jaké je v jiných obcích. Stárci v Kloboukách nejsou voleni, problémem někdy bývá zajistit jejich dostatečný počet.

V pátek před hody se na náměstí či na návsi postaví mája. Úkolem každého stárka je máj po dobu trvání hodů uhlídat.

V sobotu ráno chodí chlapci zvát spoluobčany na slavnosti konající se ten víkend v jejich obci. Odpoledne jdou stárkovské páry průvodem po obci k máji, kde se koná odpolední zábava. V Zaječí se krojované páry zastaví u radnice, kde si od starosty obce vyžádají Zaječské hodové právo, které jim povoluje pořádat hody. Po odpolední zábavě se jdou stárci domů najíst a nachystat na večerní zábavu.

V neděli ráno se účastní krojované páry ranní mše. Po bohoslužbě chlapci opět chodí zvát na večerní zábavu. Stárci si své partnerky vyzvednou až odpoledne. Po slavnostním průvodu obcí se pod májí tančí zavádka. Na večerní zábavě jsou stárci a stárky vyzvedáváni na ramenech statných mladíků a připíjí si na zdárný průběh hodů. Stárci v průběhu večera předávají hody starým stárkům.

V Kloboukách mohou zájemci hody navštívit 3. týden v srpnu na svátek sv. Bartoloměje a v Boleradicích na svátek sv. Jana.

22

5.1.2 Třídenní slavnosti

V ostatních obcích jsou hody prodlouženy o pondělí. Výjimku tvoří jen Velké Pavlovice a Vrbice, kde jsou hody konány od neděle do úterý.

Ve Velkých Pavlovicích probíhá ještě tradiční volba stárků. Koná se na začátku července, kdy se v jedné z Pavlovických hospod sejdou místní chlapci a volí mezi sebou stárky a sklepníka. Stávající první stárek navrhne svého zástupce, poté probíhá hlasování. Každý nově zvolený stárek musí vypít najednou do dna půl litru vína. Ostatní jej přitom zvedají na židli a zpívají. Sklepník to má těžší. Musí sice vypít o polovinu vína méně než stárek, ale je vyzvedáván hlavou dolů. Nově zvolení stárci mají za úkol najít si k sobě partnerku, která by s ním hody absolvovala.

Čtyři týdny před hody se ve Velkých Pavlovicích pořádají tzv. „zahrávky“. Na této slavnosti jsou spoluobčanům představeni noví stárci, kteří musí uhájit svůj budoucí post stárka v tradiční bitce.

Ve čtvrtek nebo v pátek před hody se na návsi postaví máj, kterou musí stárci uhlídat. V Krumvíři a v Němčičkách se pro máj ještě jezdí koňským povozem. Obvykle jezdí čtyři vozy. První veze máj, další dva jsou obsazeny pomocníky a poslední vůz je tzv.„občerstvovací“. Budoucí stárky vozy nazdobí fábory a každému účastníku „akce“ připevní na košili mašličku. Odpoledne se chlapci ze zpěvu lidových písní vrací s májí do Krumvíře.

V Kobylí chodí zvát chlapci místní občany na večerní zábavu v sobotu ráno. V ostatních obcích mají pouze odpolední tance pod májí a večerní zábavu. V Morkůvkách a Brumovicích je tato slavnost nekrojovaná. V Brumovicích, Němčičkách, Velkých Pavlovicích a v Bořeticích se stárci účastní ranní bohoslužby v místním kostele. V ostatních obcích probíhá obvykle zvaní spoluobčanů na večerní zábavu. Ve Velkých Pavlovicích se chlapci odebírají nejprve k domu pana starosty, od nějž si vyprosí povolení místních hodů. Odpoledne si stárci jdou pro své partnerky, které na ně čekají u první stárky. Stárci a chasa jdou poté průvodem obcí až k máji, kde společně tančí až do pozdních odpoledních hodin. Do některých obcí v neděli přijíždí přespolní chasa,

23

která se pod májí představí, zazpívá a zatančí verbuňk. Povinností stárků je přespolní občerstvit. V Krumvíři jsou stárci v neděli vyzvedáváni na židlích a připíjí si spolu na zdárný průběh hodů. Všichni už se těší na večerní zábavu, která trvá až do časných ranních hodin.

V pondělí ráno se pokračuje se zvaním spoluobčanů, ale zve se jiná část obce. Odpoledne se schází děvčata u druhé stárky, kde si je chlapci vyzvednou. Poté jdou průvodem pod máj a tančí zde slavnostní zavádku. Ve Vrbicích jsou v pondělí otvírány Vrbické sklepy za zvuku místní lidové hudby. Večer se opět koná taneční zábava, na které jsou voleni staří stárci.

V úterý ráno v Krumvíři obchází stárci místní sklepy, které jsou pro tento den otevřeny. Odpoledne jsou pod májí vyhlašována sóla. Ve Velkých Pavlovicích se k průvodu připojují i krojovaní ženáči. Na parketu vyzývají stárci k tanci vdané paní a stárky tančí sóla se ženáči. Ve Vrbicích se v úterý odpoledne tančí zavádka. Hody jsou završeny večerní slavností, kde se tančí, popíjí a zpívá až do rána.

První hody, které je možno v mikroregionu navštívit se konají v 3. týden v červnu v Kobylí. O týden později se tato událost roku slaví v Brumovicích, Němčičkách, Horních Bojanovicích a Velkých Pavlovicích. První týden v srpnu hodují občané Bořetic. Na sv. Bartoloměje se hody slaví v Krumvíři a Morkůvkách a hodovou sezónu završuje obec Vrbice.

24

5.2 Hody bez zavádky V mnoha obcích mikroregionu Hustopečsko se v průběhu času na zavádku pozapomnělo. Patří sem rovněž obce, které dlouhou dobu patřily do okresu Židlochovice. V těchto obcích není krojovaná chasa, za stárky jdou všichni, kterým v rok slavení hodů bylo osmnáct let. Dříve vznikalo právo stárkům udržovat tyto tradice až o hodech a končilo májovou zábavou, aby mohli být chlapci v červnu odvedeni na vojnu. Dnes začínají stárci chodit v krojích již o májové. Hody jsou slaveny na svátek patrona místního kostela stejně jako v obcích, kde se tančí zavádka.

V průběhu let se v těchto obcích na místní tradice sice nezapomnělo, ovšem většina stárků si musí půjčovat kroje kyjovské, protože obec vlastní kroje nemá nebo nemá peníze na jejich obnovu. O rekonstrukci místního kroje se v posledních letech zasloužily obce Nikolčice a Hustopeče. Ve Starovičkách a v Divákách se stále používá Hanácko Slovácký kroj. Městys Velké Němčice se sice také snaží o obnovu kroje, dosud se ale používá kroj kyjovský. Šitbořice mají také svůj vlastní kroj, přestože pánský je obnoven jen z části. Tradiční hody jsou ochuzeny o zavádku a o předání stárkovství starým stárkům, kulturní život je však obohacen o májovou zábavu, která se koná v květnu.

Hody obvykle probíhají v sobotu a v neděli. Den před hody se u parketu postaví mája, u které musí stárci strávit noc a hlídat ji. Přijedou sem i mnozí přespolní. Od máji se poté nese zpěv až do ranních hodin. Přestože mohou být stárci s přespolními dobří přátelé, nic to nemění na tom, že i kamarád se může snažit stárkům máj podřezat a odnést.

V sobotu odpoledne se chlapci a dívky obléknou do krojů a jdou slavnostní průvod obcí. Po průvodu se navečeří a připraví na večerní zábavu, která trvá do časných ranních hodin. Na zábavách se vyhlašují taneční sóla, pořádaná stárky. Dobrým zvykem stárků je o přestávkách muzikantů utvořit na tanečním parketě kruh, kde zpívají lidové písně a občerstvují sebe i ostatní zpívající skleničkou vína. Tradicí v Divákách je půlnoční vyhlášení sóla pro stárky, při kterém jsou krojovaní chlapci vyzvednuti na ramena statným mužům, kteří s nimi chodí maršem kolem máji. Tímto stárci končí sobotní krojované hody, účastníci zábavy je však nějakou dobu ještě nechtějí pustit z parketu.

25

V neděli dopoledne se krojované páry účastní ranní mše. Po mši si stárci vyzvednou muzikanty v hospodě a průvodem chodí zvát spoluobčany na hody. Odpoledne jdou slavnostní průvod po obci a kolem šesté hodiny večerní se sejdou u máji, kde tančí. Po večeři opět spěchají na parket, kde se starají o hladký průběh hodů až do časných ranních hodin.

V Křepicích hody pokračují večerní zábavou i v pondělí. Ta však již není tradiční, krojovaná, nýbrž jde již o setkání při modernějším druhu hudby, která je prokládána lidovými písněmi.

Hody jsou ve většině obcí slaveny o víkendu, který je nejblíže svátku patrona místního kostela. V Uherčicích je kostel zasvěcen Janu Křtiteli a hody jsou zde slaveny kolem 24. června. O víkendu, který se blíží 24. červenci bývají hody v obci Nikolčice, jejímž patronem je svatý Jakub. O dva týdny později, na svátek svatého Vavřince, se hoduje ve Velkých Němčicích. Kolem 24. srpna, na svátek svatého Bartoloměje se tyto slavnosti odehrávají v Křepicích. Ten samý víkend jsou hody také v Divácích a ve Starovicích. Starovický kostel je zasvěcený svatému Jiří a svatému Mikuláši. Jelikož svatý Jiří má svátek již v dubnu a svatý Mikuláš zase v prosinci, byly hody trvale přesunuty k příznivějšímu datu, kdy bývá ještě teplo a hody se mohou odehrávat venku. Ve Velkých Hostěrádkách se hody konají poslední říjnový víkend na počest vysvěcení kostela, jež je pod patronátem sv. Šebestiána, sv. Rocha a sv. Rozálie. O týden později se zde konají odehrávky.

V Hustopečích se hody konají na svátek sv. Václava. Tradiční zavádka zde sice není tančena, k máji diváky lákají jiné tance jako je verbuňk a vrtěná. Hustopeče je jedna z mála obcí, která se snaží folklorní slavnosti obnovit. Ještě před pár lety nosili stárci kyjovské kroje, dnes mají hustopečští své vlastní. Byla zde také zavedena volba stárků a chasy.

Ve Starovičkách se slaví hody první říjnový víkend. V pátek navečer se postaví mája, sobotu dopoledne probíhá zvaní po obci, odpoledne slavnostní bohoslužba a průvod po obci. Nedělní zábavou se hody završí.

26

5.2.1 Šitbořice V Šitbořicích se stárkům říká rekruti a hody začíná jejich stárkovská povinnost. Stejní rekruti, co jdou o hodech, drží další rok také májovou. Rekruty byli dříve chlapci, kteří měli být v létě odvedeni na vojnu. I v dalších obcích začínala povinnost stárka již o hodech, v dnešní době začíná pouze v této obci.

Hodové slavnosti se konají nejblíže ke svátku svatého Václava, patrona zdejšího kostela, a začínají v sobotu odpoledne průvodem po obci. Nejdůležitější zastávkou průvodu je Společenský dům Orlovna, kde na rekruty čeká starosta, který jim předá hodové právo, tzv. „feruli“. Poté starosta rekrutům propůjčí listinu práva, kterou musí první rekrut přečíst. Po přečtení rekruti a rekrutky zpívají a vyhlašují starostovi sólo. První rekrut musí dokázat, že je dobrý vinař a natáhnout z demižonu celý koštýř vína. Ten má obsah 5 litrů. Rekruti pak na průčelí Orlovny vyvěsí vlajku obce. V neděli dopoledne chodí rekruti zvát na večerní zábavu a odpoledne bývá slavnostní průvod a tancování a zpívání před sokolovnou. V sobotu i v neděli se koná večer zábava.

Obrázek 8: Průvod, v čele první stárkovský pár s ferulí

27

6 Májová zábava Již odedávna se na mnoha vesnicích na Moravě vztyčují v noci o filipojakubské noci (30. dubna) uprostřed vsi máj. Tento zvyk je nejspíše pohanského původu a sahá již do období starého Říma. Původně byla mája stavěna na náves a další menší májky byly vztyčovány před okna domu místních děvčat.

Stárkami a stárky jsou chlapci a dívky, kteří ten rok oslavili svou plnoletost. Jako stárci plní svou povinnost na květnové zábavě tzv. „májové“ a na hodech. Den před májovou zábavou se postaví na návsi mája. Na stavbě se podílí všichni silní muži obce, kteří jsou v průběhu stavění občerstvování vínem od stárků. Od té doby ji musí stárci hlídat, aby nebyla chlouba obce ukradena. Pokud by se některému z přespolních podařilo máj pokácet, nemohlo by se v sobotu slavit. Aby mladíci, kteří hlídají máj, neusnuli, zpívají se pod májí lidové písně, v některých obcích probíhá i tzv. předmájová zábava.

Májová probíhá v obcích, kde na tradiční hody není tančena zavádka. Začíná sobotním odpoledním průvodem obcí. Po průvodu se jdou stárci najíst a po večeři se sejdou na parketu, kde až do rána tančí, zpívají a vyhlašují sóla.

Každá obec mívá ještě své specifické zvyky např. v Šitbořicích se mája hlídá již týden před májovou zábavou. Rekruti si dovezou máji a podrekruti, neboli čekatelé na stárkovství, si dovezou malé jehličnaté stromky, tzv. „vršky“. V průběhu týdne kradou rekruti podrekrutům vršky a podrekruti na oplátku zcizují podpěry od máje, které schovávají po obci. Jde o vzájemné špičkování mezi stávajícími a budoucími stárky.

Páteční a sobotní den probíhá, stejně jako v jiných obcích, stavěním máje, průvodem po obci a večerní zábavou se sóly. Na májové, po večeři, jdou podrekruti průvodem v čele s uhlídaným vrškem a s vlajkou s rokem jejich narození. Po marši se v sálu strhne symbolická bitka a regruti se snaží podrekrutům vlajku sebrat. Podrekruti mají plné ruce práce s uhlídáním vlajky a nemohou se ubránit tomu, aby jim jejich starší kolegové nezuli boty a nehodili je do davu. Pokud se podaří podrekrutům vlajku uhájit, přebírají od regrutů stárkovství, jsou vyzvednuti na ramena a slavnostně vyneseni ze sálu. 28

Následuje bosé sólo, podrekruti se vrací, hledají svoji obuv, kterou musí vykoupit lahví vína. Další fází večera je sólo s vyhlášením nových podrekrutů. Májová zábava končí až s prvním ranním paprskem.

Obrázek 9: Tanec stárků po májí ve Starovicích

29

7 Burčákové slavnosti Mezi hojně navštěvované folklorní slavnosti patří také Burčákové slavnosti. Konají se koncem září, nebo začátkem října. Známé Burčákové slavnosti jsou v Morkůvkách a v Hustopečích.

Hustopečské burčákové slavnosti nahradily zaniklé oslavy dožínek a jsou pořádány od r. 1995. Konají se první víkend v říjnu od pátku do neděle. Na náměstí jsou postaveny stánky s burčákem či jiným občerstvením. Mezi jedno z lákadel patří také bohatý doprovodný program, průvody obcí v dobových kostýmech, prodej burčáku, soutěže pro děti či večerní koncerty na pódiu na náměstí.

O konání burčákových slavností v Morkůvkách se stará chlapec, který byl na místní hody zvolen jako 3. stárek. Burčákové slavnosti jsou krojované a v průběhu večera se vyhlašují sóla pro přespolní či pro ženáče. Místo vína se na těchto oslavách podává burčák.

30

8 Velkopavlovické vinobraní Ve Velkých Pavlovicích se odedávna slavilo „zarážení hory“. Před samotným sběrem hroznů nesměl kromě hospodáře nikdo do vinohradu vstoupit. V 50. letech minulého století byly tradice zarážení přerušeny a několikrát se konaly až v 80. a 90. letech. Od r. 2003 se vinobraní ve Velkých Pavlovicích koná pravidelně a to první víkend v září od pátku do neděle.

Návštěvníci se mohou těšit na bohatý program, kterého se mohou účastnit již od časných ranních hodin. Vystupují zde folklorní soubory z různých krajů, mužácké sbory či cimbálové skupiny. O tom, že na těchto slavnostech si přijde na své opravdu každý svědčí i to, že po folkloru se mezi hosty se na pódiu vystřídají i zpěváci či skupiny jiných hudebních žánrů. Milovníci tradiční kultury se mohou těšit na výstavu vín, místní jarmark řemeslné výroby či slavnostní průvod krojované chasy. V čele chasy nesou dva stárci obrovský hrozen vína, který je svázán z právě nasbíraných plodů vinné révy. Oslavy vrcholí obřadní scénkou zarážení hory.

Obrázek 10: Průvod s hrozny vína

31

9 Nabídka folklorních slavností cestovním kancelářím Některé cestovní kanceláře podnikající v České republice mají ve své nabídce i zájezdy konané v České republice. Jedná se většinou o relaxační pobyty v některém z lázeňských domů nebo vícedenní poznávací zájezdy. Pro obyvatele Moravy je oblíbenou oblastí Praha či jižní Čechy, obyvatelé Čech rádi zavítají na jižní Moravu, např. podívat se do Lednicko-valtického areálu, ochutnat místní víno v tradičních sklípcích apod. V období adventu klienti cestovních kanceláří navštěvují česká a moravská města a nechávají se unést vánoční atmosférou na tamních trzích.

Mnozí ze zájemců, jež chtějí poznat krásy jižní Moravy a navštívit místní sklípky, možná ani netuší, jak bohaté folklorní tradice se dodnes v mnoha vesnicích udržují. Známé jsou např. festivaly ve Strážnici či Jízda králů ve Vlčnově, málokdo však navštívil tradiční hodové slavnosti, kde se návštěvník může nejen dívat na krojované průvody stárků a chasy, nýbrž se i aktivně zapojit do tance.

Ve své práci jsem chtěla zjistit, zda by klienti českých cestovních kanceláří měli o tyto slavnosti zájem a zda by cestovní kanceláře byly ochotny zájezdy na folklorní slavnosti prodávat. 17. září 2009 jsem pomocí e-mailu obeslala 151 cestovních kanceláří. Jednalo se o cestovní kanceláře, které jsou členy Asociace českých cestovních kanceláří a agentur. Na tento e-mail mi odpovědělo 17 cestovních kanceláří z nichž pouze 11 mi poslalo zpět vyplněný dotazník. Zbývajících šest firem mi napsalo, že prodávají pouze zahraniční cestovní zájezdy, jedna z nich se specializuje pouze na Francii a Itálii a jedna z nich má sice statut cestovní kanceláře, své zájezdy ovšem neprodává, chová se pouze jako cestovní agentura a zprostředkovává zájezdy jiných cestovních kanceláří. Úspěšnost dotazníku byla tedy 7 %.

Cestovní kanceláře byli vesměs malé, zaměstnávali méně než 10 lidí. Jen jedna měla více pracovníků. Pět respondentů uvedlo jako své sídlo Jihomoravský kraj, dva sídlí z Praze. Zbývající čtyři cestovní kanceláře označily Pardubický, Moravskoslezský, Jihočeský a Plzeňský kraj.

Pouze tři cestovní kanceláře, které odpověděly na dotazník, pořádají zájezdy na festivaly a slavnosti a všechny také uvedly, že jsou tyto slavnosti folklorního rázu. 32

Jen jedna z nich prodává zájezdy na české slavnosti, které se konají v Jihomoravském a Jihočeském kraji a v hlavním městě Praze.

Pod pojmem folklor si dotázaní nejčastěji vybaví lidové zvyky, hudbu, tanec, kroje a tradice. O folklorních slavnostech se zmínili pouze dva respondenti, z nichž jeden dokonce tyto slavnosti lokalizoval na Moravu. Jeden z odpovídajících se v dotazníku zmínil i o jarmarku a dva si vzpomněli také na tvořivost a řemeslnou výrobu. Folklor byl zmiňován také jako tradiční kultura a národopis.

Další otázka měla zjistit, zda české cestovní kanceláře znají folklorní slavnosti okresu Břeclav. Záměrně jsem zde neuváděla mikroregion Hustopečsko, jelikož je tento svazek obcí jen malou částí okresu Břeclav a nemusí být o něm cestovní kanceláře informované. O folklorních slavnostech v okrese Břeclav věděla méně než polovina cestovních kanceláří a jednalo se hlavně o firmy sídlící v Jihomoravském kraji. O folklorních slavnostech v Břeclavi slyšela také jedna cestovní kancelář z Plzeňského a jedna z Jihočeského kraje. Přesné názvy těchto oslav znal pouze jeden respondent, který uvedl Burčákové slavnosti, Vánoční jarmark, Zarážení hory a Svatováclavské slavnosti. Shodou okolností se také jednalo o respondenta, který do Jihomoravského kraje pořádá zájezdy.

Pouze dva dotázaní uvedli, že by jejich klientela mohla mít zájem o folklorní slavnosti v okrese Břeclav a jeden z nich do dotazníku připsal poznámku, že by se muselo jednat o klientelu zahraniční. Tuzemský klient o tyto druhy zájezdu údajně nemá zájem.

33

10 Hodnocení Mikroregionu Hustopečsko jeho obyvateli Úspěšnost dotazníku zasílaného cestovním kancelářím byla 7 %. Důvodem tak nízké návratnosti

dotazníků

mohl

být

nezájem

zaměstnanců

cestovních

kanceláří

o vyplňování jakýchkoli dotazníků či nevědomost těchto firem o slavnostech konaných v této oblasti. Na otázku, zda cestovní kanceláře znají slavnosti okresu Břeclav odpovědělo kladně 5 respondentů a vyjmenovat je dokázala jen jedna z nich.

Pokusila jsem se tedy zjistit, zda není problém v nedostatečné propagaci folklorních slavností v mikroregionu, jestli jsou tyto slavnosti dostatečně navštěvované a zda by obyvatelé této části okresu Břeclav uvítali, aby jejich slavnosti byly navštěvovány klienty cestovních kanceláří.

Od 1. října do 30. října jsem oslovila 106 obyvatel mikroregionu Hustopečsko.

34

10.1 Žebříček atraktivit v mikroregionu Hustopečsko V první otázce měli respondenti označit čísly 1 až 5 atraktivity, které by nabídli návštěvníkovi mikroregionu Hustopečsko. Číslem 1 měli respondenti hodnotit atraktivitu, která by podle jejich mínění byla pro návštěvníky jejich kraje nejpřitažlivější. Číslem 5 pak hodnotili tu, která respondentovi připadala jako nabídka pro potenciálního turistu nejméně zajímavá.

Hodnotila se vinařská kultura, která je v této oblasti známá a pro turisty velice zajímavá, dále folklor a lidové tradice, přírodní atraktivity a kulturní památky, které do Jihomoravského kraje přitahují mnoho turistů nejen z České republiky.

Folklor a lidové tradice 43

50 40

33

30 počet respondentů 20

15 8

7

10 0 1

2

3

4

5

známka

Graf 1: Známkování folklorních a lidových tradic

Folklor a lidové tradice měl průměrnou známku 2,098 a nejvíce respondentů je ohodnotilo známkou 2 (43 respondentů). Z grafu však také vyplývá, že obyvatelé regionu jsou na své lidové tradice pyšní a 33 lidí uvedlo, že právě folklor by návštěvníkovi mikroregionu doporučili jako první.

Kulturních památek je na Hustopečsku celkem málo. Historicky ceněný je zde opevněný gotický kostel v Kurdějově s kaplí všech svatých, vinné sklepy ve Vrbicích, které stojí nad sebou a tvoří až sedm pater, či renesanční Dům U Synků v Hustopečích. Z technických památek je hojně navštěvován větrný mlýn v Kloboukách u Brna.

35

Kulturní památky 52

60 50 40 počet 30 respondentů 20

27 12

10

5

10 0 1

2

3

4

5

znám ka

Graf č. 2: Známkování kulturních památek

Přitažlivost místních památek ohodnotili respondenti průměrnou známkou 2,884. Celkem 52 respondentů ohodnotilo kulturní památky svého bydliště známkou 3. Pouze 22 hodnotících přiřadilo ke kulturním památkám lepší známku než 3.

Přírodní atraktivity 55

60 50 40 Počet 30 respondentů 20

27 16 4

4

10 0 1

2

3

4

5

Znám ka

Graf č. 3: Známkování přírodních atraktivit

Do mikroregionu Hustopečsko spadá severní část Novomlýnských nádrží či Pouzdřanská step, která je národní přírodní památkou. Půda je zde velmi úrodná, a proto většina půdy byla přetvořena na pole. Zdejší příroda láká zejména cyklisty, kteří křižují nově vybudované vinařské cyklostezky. Přírodní krásy této oblasti byly nejčastěji klasifikovány známkou 4. Více než polovina respondentů jim přiřkla toho ohodnocení. Průměrná známka činí 3,186.

36

Vinařská kultura 58

60 50 40 Počet 30 respondentů 20

13

8

10

7 2

0 1

2

3

4

5

Znám ka

Graf č. 4: Hodnocení vinařské kultury

Snad žádný Moravák jednou za čas nepohrdne sklenkou dobrého vína. Vždyť téměř všude, kam se návštěvník Jižní Moravy podívá, jsou vinohrady a v žádné vesnici nesmí chybět vinné sklípky, náves některých z nich zdobí starý vinařský lis. Známá je zde Spolková republika vinařů, Kraví Hora v Bořeticích, jež má svou ústavu, měnu, znak, vlajku a hymnu. Turisté také mohou navštívit stálou vinařskou expozici v Domě U Synků v Hustopečích, kde se nachází muzejní exponáty, které dříve sloužily k ošetřování vinic, či informační panely obsahující historii vinařství na Hustopečsku. V nabídce služeb turistům Jihomoravského kraje se najdou také vinaři, kteří za symbolický poplatek pozvou turisty do svého sklípku a dají jim „okoštovat“ svého vína. Také proto průměrná známka vinařské kultury dosahuje 1,625 a 58 respondentů ji označilo jako nejpřitažlivější atraktivitu mikroregionu a pouze 2 dotazovaní dali této atraktivitě známku 5.

Dotazovaní měli také možnost uvést ještě jiné než v dotazníku uvedené atraktivity. Devět respondentů mezi atraktivity regionu přiřadili sport, dva z nich cykloturistiku a jeden automobilové závody. Průměrná známka sportu je 3,167.

Velice populární jsou např. tenisové kurty (Hotel Tenis v Kurdějově) či zdejší cykloturistika (např. Velkopavlovická vinařská stezka, Cyklostezka krajem André, …). Velkou pozornost nejen našich, ale i zahraničních turistů přitahuje Mistrovství světa v Kolové, které již více než 40 let pořádá TJ Sokol v Šitbořicích. Také automobilové závody AGROTEC IVECO RALLY v Hustopečích, které každoročně pořádá místní

37

výrobce zemědělské techniky a nákladních automobilů AGROTEC, přilákají do regionu spoustu nadšenců tohoto sportu.

Velkému zájmu se také těší nejníže položená lyžařská sjezdovka ve Střední Evropě, kterou se můžou chlubit obyvatelé Němčiček. Nadmořská výška sjezdovky je 180 m a je v provozu celoročně. V létě se lyžuje na umělém povrchu a v zimním období se využívají mj. sněhová děla.

38

10.2 Popularita folkloru v mikroregionu Téměř každá obec v mikroregionu Hustopečsko měla ještě na konci 19. století svůj vlastní kroj. V některých částech této oblasti se kroje nosily ještě ve 30. letech 20. století. Velký úpadek folkloru způsobila 2. světová válka. Po ní se většina obcí sice snažila o jeho obnovu, přesto v některých z nich nedošlo k úplné rekonvalescenci. V mnoha z nich se nedochovaly prameny popisující tamní kroj, jiným se nepovedla zcela obnovit zavádka. Najdou se však nadšenci, kteří se zajímají o úplnou obnovu tradic či krojů, většině z nich však chybí finanční prostředky na její realizaci.

14%

25%

14% 47%

stále populárnější

hodně oblíbený

málo oblíbený

zaniká

Graf č. 5: Popularita folkloru u občanů mikroregionu Hustopečsko

Téměř polovina respondentů považuje folklor v jejich obci za hodně oblíbený. Tuto odpověď zaškrtlo 59 dotázaných. Čtvrtina respondentů (27 odpovědí) uvedla, že lidové tradice v jejich okolí již zanikají. V některých obcích se již nedodržují stejné tradice, jak dříve, lidé jsou pohodlnější, dřívější zvyky si zjednodušují nebo některé vypouštějí a zejména pro mladou generaci jsou aktuálnější spíše rockové festivaly či místní diskotéky. 15 dotázaných si myslí, že je folklor stále populárnější. Jedná se většinou o obyvatele obcí, v nichž se dbá na místní zvyky a jejichž slavnosti jsou hojně navštěvovány i přespolní chasou. Stejný počet respondentů odpovědělo, že jim folklor připadá málo oblíbený.

39

10.3 Počet folklorních slavností pořádaných v obcích

5%

39%

56%

jedna

dvě

více

Graf č. 6: Počet folklorních slavností v obcích

Všichni respondenti uvedli, že je v jejich obci ročně pořádána nějaká folklorní slavnost. Pouze 5 % dotázaných (5 odpovědí) napsalo, že se v jejich vesnici či městě koná jen jedna folklorní slavnost. V obcích 39 % dotázaných se hoduje dvakrát ročně (41 odpovědí) a 60 respondentů udalo, že slaví více než dvakrát za rok. 15 lidí uvedlo, že do kroje se chasa obléká třikrát ročně, čtyřikrát za rok je v kroji mládež z obcí jedenácti respondentů, pětkrát a šestkrát ročně byla odpověď dvou respondentů a 2 dotázaní uvedli, že se u nich oslavuje sedmkrát za rok.

40

10.4 Účast respondentů na folklorních slavnostech

3%

43%

54%

stoprocentní účast

příležitostná účast

neúčast

Graf č. 7: Účast na folklorních slavnostech

Folklorní slavnosti každé obce jsou velkým lákadlem pro většinu jejich obyvatel. Více než polovina dotázaných (57 odpovědí) si nenechá ujít žádnou folklorní slavnost v obci a 43 % (46 odpovědí) se také účastní hodových oslav, přestože ne pokaždé.

Domnívám se, že větší část z nich dojíždí také na slavnosti do sousedních obcí. Na těchto slavnostech jsou zastoupeny téměř všechny věkové kategorie. Odpoledne berou rodiče své děti na náves k máji, aby se dítko mohlo u cukrové vaty nebo limonády podívat na krojovanou mládež. Večer rodiče uloží děti k spánku a vydají se sami do víru taneční zábavy. Svobodní chlapci a dívky jsou snad nejpočetnější věkovou skupinou účastnící se místních oslav. Lidé důchodového věku se těchto slavností účastní již méně často. Mnozí z nich hlídají vnoučata a na krojovanou chasu se jdou večer pod máj jen na chvíli podívat. Najdou se však i tací, kteří si nenechají ujít žádnou zábavu folklorního rázu a na hodech doslova „protancují střevíce“.

3 % dotázaných (3 odpovědi) se hodů neúčastní vůbec. Jedná se o např. o důchodce, kteří již nemohou navštěvovat hody ze zdravotních důvodů nebo o mladé teenagery zajímající se o jiný styl hudby.

41

10.5 Návštěvnost folklorních slavností

5%

8%

87% hojně navštěvované malá účast respondent nedovedl posoudit

Graf č. 8: Návštěvnost folklorních slavností

V další otázce jsem chtěla zjistit, jestli obyvatelé mikroregionu považují účast na těchto slavnostech za dostačující. 93 respondentů se domnívá, že počet návštěvníků folklorních slavností pořádaných v jejich obci je dosti vysoký, 8 % dotázaných (8 odpovědí) nedovedlo účast na nich posoudit a 5 % (5 odpovědí) odpovědělo záporně.

Některé obce mikroregionu Hustopečsko jsou omezeny kapacitou sálu, či prostranství, kde se tyto slavnosti konají a mezi rekordní účast řadí i 300 návštěvníků. Jiným obcím připadá malá účast i při prodeji čtyřnásobku vstupenek. Pro zdárný průběh hodů a vysokou návštěvnost je většinou důležité také pěkné počasí, neboť kapacita venkovských sálů bývá obvykle menší než je zájem o účast na hodech, májových či odehrávkách. Některé obce jsou dokonce na slunečném počasí závislé, jelikož nejsou vybaveny sálem s tanečním parketem, kam by při nepřízni počasí mohla být slavnost přesunuta.

42

10.6 Přínos folklorních slavností mikroregionu Hustopečsko pro turismus

27%

73% Nalákaly by více turistů do regionu Folklorní slavnosti jsou záležitostí každé obce, nebylo by dobré, kdyby je navštěvovali turisté

Graf č. 9: Přínos folklorních slavností pro turismus

Téměř ¾ respondentů (77 dotazovaných) odpovědělo, že folklorní slavnosti jsou jednou ze stěžejních atraktivit, které může mikroregion nabídnout a při větší propagaci by byli schopné nalákat více turistů do regionu. Zvýšila by se nejen obsazenost ubytovacích kapacit, ale i snaha jednotlivých obcí o znovuzavedení původních zvyků. Nesmělo by se však jednat o velké masy turistů, protože by mohly narušit hladký průběh těchto tradic.

Zbývající respondenti (29 odpovědí) by si nepřáli, aby do jejich obce jezdili turisté pozorovat či účastnit se zvyků, které se udržují v jejich obcích po dlouhá staletí. Berou to jako „zásah do svého soukromí“.

43

10.7 Atraktivita místních lidových tradic pro potenciální turisty V další otázce měli obyvatelé odpovídat, zda se domnívají, že lidové tradice a folklorní slavnosti v mikroregionu Hustopečsko by mohly být pro potenciální turisty zajímavé.

Atraktivní

Neatraktivní

Nedokážu posoudit

Graf č. 10: Názor obyvatel mikroregionu Hustopečsko, zda by místní lidové tradice nalákali potenciální turisty

Více než polovina dotazovaných si myslí, že by folklorní slavnosti v jejich regionu byly pro nově příchozí turisty lákavé. 12 respondentů nepokládá folklorní slavnosti za natolik atraktivní, aby přilákaly na Hustopečsko turisty a 32 % respondentů nedokázalo posoudit, zda by tyto slavnosti mohly zvýšit zájem o tento region.

44

10.8 Informovanost potenciálních turistů o folklorních slavnostech V další otázce jsem se dotazovala respondentů, zda se domnívají, že jsou potenciální turisté dostatečně informováni o folklorních slavnostech na Hustopečsku. Ve spolupráci s Evropskou Unií a Jihomoravským krajem vydal Mikroregion Hustopečsko v roce 2007 deset informačních brožur a čtyři propagační letáky, které mohou turisté obdržet v informačních centrech ve Velkých Pavlovicích a v Hustopečích. Některé z nich jsou také k dispozici na obecních úřadech jednotlivých obcí.

Jedna z vydaných brožur nese název Tradice a folklór mikroregionu Hustopečsko. V brožurce lze zjistit nejen základní informace o lidových tradicích a hodech, ale také o plesech místních příspěvkových organizací, ochotnických divadlech, pěveckých sborech, či obecních oslavách spojených s žehnáním či ochutnávkou vín. Nechybí zde ani fotografie s ukázkami lidových řemesel či stárků v krojích. Mnozí zde však mohou postrádat podrobnější popis nejdůležitější události obce – hodů a přesné termíny jejich konání.

45%

55%

Ano

Ne

Graf č. 11: Informovanost turistů v mikroregionu Hustopečsko

Více než polovina dotazovaných (58 odpovědí) se domnívá, že turisté jsou dostatečně seznámeni s folklorními slavnostmi v mikroregionu. 48 respondentů je však pesimističtějších a myslí si, že propagace folklorních slavností je nedostačující.

45

Pravdou je, že turista, který přijede na Hustopečsko, se může seznámit s místními lidovými tradicemi, ale folklór není lákadlem, za kterým na Jižní Moravu přijel. Informační materiály jsou sice k dispozici na obecních úřadech, v informačních centrech, či vývěsních tabulích

jednotlivých obcí. Návštěvník z jiného kraje však

nemusí vědět o tom, že jsou na Hustopečsku lidové tradice stále zachovávány, jaký je jejich průběh a na co se může při jejich návštěvě těšit.

46

10.9 Zhodnocení propagace folklorních slavností v mikroregionu Hustopečsko Dalším

úkolem

respondentů

bylo

zhodnotit

propagaci

folklorních

slavností

v mikroregionu známkou od 1 do 5. Číslo 1 napsali dotazovaní v případě, v němž se domnívali, že propagace folklóru na Hustopečsku je zanedbaná, číslo 5 pak naznačovalo dostatečnou propagaci v mikroregionu.

6%

8%

17%

15%

54% 1

2

3

4

5

Graf č. 12: Hodnocení propagace folkloru v mikroregionu Hustopečsko

Více než polovina dotazovaných (58 respondentů) zvolila zlatou střední cestu a propagaci folklóru označila číslem 3. Vyšší číslo poté přiřadilo 23 % respondentů (známku 4 přiřadilo 18 respondentů, známku 5 poté 8 respondentů) a stejné procento dotazovaných zvolilo nižší číslo (známku 1 dalo 6 respondentů, známku 2 dosadilo 18 respondentů). Pokud bych k měření použila aritmetický průměr, vyjde mi známka 3,019. Více lidí se tedy domnívá, že propagace je spíše přiměřená, než nedostačující. Přesto se většina respondentů shoduje na tom, že je na propagaci mikroregionu ještě co zlepšovat.

47

10.10 Analýza respondentů V průběhu jednoho měsíce bylo osloveno 106 obyvatel mikroregionu Hustopečsko, z toho

54 mužů a 52 žen.

10%

10%

28%

52%

do 18 let

18 až 35 let

35 až 55 let

55 let a více

Graf č. 13: Věková struktura respondentů

Více než 50 % mužů a žen označilo, že spadají do věkové kategorie 18 až 35 let (54 odpovědí). Jedná se o věkovou kategorii, která navštěvuje folklórní slavnosti v nejhojnějším počtu. 30 dotazovaných patří do věkové kategorie 35 až 55 let. Tato kategorie se také často aktivně účastní lidových tradic své obce. Na tyto slavnosti chodí většinou v párech.

Věk do 18 let a nad 55 let uvedlo dohromady 20 % respondentů (do 18 let 11 odpovědí, nad 55 let 11 odpovědí). Teenageři do 18 let mohou už také hodovat, nesmí však konzumovat alkohol. Někteří z nich se mohou zúčastnit hodů jako krojovaná chasa, popřípadě i jako partner nebo partnerka některého ze stárků, nenajde vhodný protějšek ve svém věku.

48

který k sobě

14%

16%

33% 37%

základní

středoškolské

středoškolské s maturitou

vysokoškolské

Graf č. 14: Dosažené vzdělání respondentů

Středoškolské vzdělání uvedlo 39 dotazovaných. Středoškolské vzdělání zakončené maturitou označilo 35 dotazovaných. 15 respondentů se hlásí k vysokoškolskému vzdělání a zbývajících 16 % své studium ukončilo základní školou (17 odpovědí), či ještě nedostudovalo školu střední.

49

10.11 Závěrečné shrnutí Vyhodnocením dotazníků jsem zjistila, že je většina obyvatel mikroregionu Hustopečsko na dodržování lidových tradic hrdá. Hody, odehrávky či májové slavnosti se konají v každé z obcí mikroregionu a velká většina jeho obyvatel si nenechá ujít žádnou z nich. Nově příchozím turistům do regionu by místní tradice doporučila. Uvědomují si také, že tyto tradice mohou nalákat do regionu nově příchozí turisty. Pouze ¼ respondentů by nové účastníky z jiných částí republiky nerada na slavnostech viděla. Domnívají se, že by narušili řád místních oslav.

O informacích o slavnostech si polovina respondentů myslí, že jsou nedostatečné, druhá je považuje za uspokojivé. Nově vydané brožurky o místních tradicích nabízí sice přehled o slavnostech a krojích všech obcí, turista, který sem přijede poprvé, nemá před návštěvou Hustopečska o nich ani tušení. Chybí informace na internetu, jak na portálu mikroregionu, tak na stránkách jednotlivých obcí, či knižní publikace, které by nebyly k dostání pouze v obcích mikroregionu, ale byly by dostupné i v knihkupectvích na celém území České republiky. Propagace folklorních slavností v byla nejčastěji ohodnocena známkou 3, což znamená, že by se na reklamě místních tradic mělo ještě zapracovat.

50

11 Nabídka ubytování v mikroregionu Hustopečsko V mikroregionu Hustopečsko se nachází 41 hotelů a penzionů, 29 apartmánů a ubytování v soukromí, 13 ubytoven a jeden motel. Nejvíce hromadných ubytovacích zařízení se nachází ve Velkých Pavlovicích, kde může turista využít nabídky 6 penzionů, 3 ubytoven a 13 nabídek ubytování v soukromí. Nejvíce lůžek je pak v Hustopečích, kde se může ubytovat až 680 hostů.

11.1 Hotely Ve zkoumaném mikroregionu se nachází 7 hotelů, z nichž 3 se nachází v Hustopečích u Brna. Cena za dvoulůžkový pokoj v hotelů se pohybuje od 700,- Kč do 1650,- Kč. Třílůžkový pokoj si zájemce může pronajmout od 1500,- Kč, čtyřlůžkový pokoj nabízí pouze ve dvou hotelech a turista za něj zaplatí minimálně 1400,- Kč. Celkem se může v hotelech ubytovat 678 hostů. V ceně ubytování jsou snídaně.

V případě zájmu cestovních kanceláří zorganizovat zájezd na folklorní slavnosti do mikroregionu, jsou hotely nejvhodnějším typem ubytování pro jejich klienty. Jsou však situovány jen ve čtyřech oblastech, z nichž dvě nejsou svými folklorními slavnostmi až tak atraktivní jako ostatní (Kurdějov slaví hody nepravidelně a Hustopeče podle mě jako město ztratilo kouzlo vesnických slavností, přestože jsou zde zvyky více obnoveny než v jiných oblastech). Pokud by se cestovní kanceláře jednou rozhodly pro zájezdy za folklorem na mikroregion Hustopečsko, musely by večer mít k dispozici autobus, který by klienty přepravil na ubytování do hotelu či vybrat jiný druh ubytovacího zařízení, který je v dané lokalitě k dispozici.

11. 1. 1 Hustopeče u Brna Formanka Hustopeče: V hotelu Formanka může přespat dohromady 72 turistů. Ubytováni mohou být ve 22 dvoulůžkových a ve 2 třílůžkových pokojích. Je zde také možnost přistýlek. Cena se pohybuje od 880,- Kč do 1260,- Kč. Je zde také možnost ubytování ve 12 čtyřlůžkových chatkách.

51

Hotel Centro Hustopeče: Hotel disponuje převážně dvoulůžkovými pokoji s televizí, telefonem, sociálním zařízením a wi-fi připojením na internet. V apartmánech host nalezne také minibar a trezor. Celková kapacita hotelu činí 117 lůžek. Ceny se pohybují od 1340,- Kč (dvoulůžkový pokoj) do 2750,- Kč (apartmán). Kromě restaurace, pivnice a kavárny se v hotelu nachází vinný sklípek, ve kterém mohou po předchozí objednávce zájemci ochutnat místní víno s odborným výkladem od sommeliéra.

Hotel Rustikal: Zdejší pokoje jsou vybaveny rustikálním nábytkem z masivního dřeva, televizí a sociálním zařízením. Kapacita hotelu je 200 lůžek. Klienti zde na noc zaplatí od 750,- Kč do 2000,- Kč. Součástí hotelu je i vinárna a klášterní sklepy ze 16. století s kapacitou 190 míst. Je zde možnost degustace vín s odborným výkladem.

11.1.2 Bořetice Hotel Kraví hora: V provozu je od r. 2004, v r. 2009 byly přistavěny nové ubytovací kapacity. Celkový počet 88 postelí je rozděleno do jednolůžkových a dvoulůžkových pokojů. Na pokoji host nalezne televizi, přípojku na internet, LCD televizi, ledničku a sociální zařízení se sprchovým koutem. Některé pokoje disponují vířivou vanou. Hotel nabízí také wellness služby a slevy last minute. Hosté mohou také navštívit hotelový vinný sklípek. Za noc zde ubytovaný zaplatí od 1242,- Kč do 2070,- Kč.

Hotel Modré hory: Hotel disponuje 12 dvoulůžkovými a třílůžkovými pokoji s celkovou kapacitou 37 lůžek. Na pokojích je televize, chladnička, wi-fi připojení na internet a sociální zařízení. Pobyt stojí od 700,- Kč do 1410,- Kč za noc.

11.1.3 Kurdějov Hotel Kurdějov: Je tvořen komplexem tří hotelových budov. V hotelu Tenis se nachází 12 pokojů se 35 lůžky, hotel Adina disponuje 45 lůžky a hotel Vinař 40 lůžky. Pokoje jsou zde dvoulůžkové s možností přistýlky. Jsou vybaveny televizí, vnitřním telefonním okruhem, připojením na internet, pracovním stolem a sociálním zařízením. V hotelovém

52

domě Vinař se nachází také vinotéka. Ceny za noc se pohybují od 1550,- Kč do 1950,- Kč.

11.1.4 Zaječí Hotel U Zlaté podkovy: Kapacita ubytování činí 34 lůžek, ceny se pohybují od 550,Kč do 1000,- Kč. Pokoje jsou dvoulůžkové a třílůžkové. Hosté se mohou využít nabídky a ubytovat se v jednom ze tří apartmánů. Internet na pokojích je zdarma.

53

11.2 Penziony a motely Penzion je hromadné ubytovací zařízení s kapacitou nejméně pěti pokojů a omezenou nabídkou doplňkových služeb. Ubytovací služby jsou však srovnatelné se službami poskytovanými v hotelech. Největší nabídka ubytování v penzionech je v Bořeticích a v Hustopečích. Spát ve dvoulůžkovém pokoji je možné již od 340,- Kč za noc. Ceny se většinou pohybují kolem 250,- Kč až 400,- Kč za osobu za noc. Některé penziony mají také k dispozici sklípek.

Téměř třetina penzionů (10 ubytovacích zařízení) v mikroregionu Hustopečsko by mohla ubytovat skupinu větší než 40 osob a sedm penzionů má kapacitu větší než 50 lůžek. Nachází se v Hustopečích, Kurdějově, Němčičkách, Kobylí a Zaječí. Všechny pokoje disponují vlastním sociálním zařízením a televizí. Počet jednolůžkových a dvoulůžkových pokojů je však v těchto zařízeních omezený a převládají pokoje, které jsou vybaveny více než třemi lůžky.

11.2.1 Hustopeče u Brna Penzion Hustopeče: Penzion disponuje pěti třílůžkovými a čtyřmi dvoulůžkovými pokoji. Pokoje jsou vybaveny sociálním zařízením se sprchou a WC, televizí a připojením na internet. V penzionu je možno za příplatek dostat snídani. Cena je 350,Kč za lůžko.

Penzion Meredová: Kapacita penzionu je 12 osob. Za noc turista zaplatí od 250,- Kč do 350,- Kč. Pokoje jsou vybaveny ledničkou, televizí a vlastním sociálním zařízením.

Penzion U Koblížka: Hosté se mohou ubytovat v 16 pokojích s celkovou kapacitou 56 lůžek. V ceně pokoje je snídaně podávaná formou švédských stolů. Pokoje jsou vybaveny sprchou a WC. Cena se pohybuje od 400,- Kč do 1200,- Kč.

Penzion Helena: Penzion disponuje 15 dvoulůžkovými, dvěma třílůžkovými a dvěma čtyřlůžkovými pokoji. Každé dva pokoje mají mezi společné sociální zařízení se

54

sprchovým koutem. Cena je dohodou. Součástí penzionu je i vinný sklípek, v němž se mohou hosté občerstvit moravským vínem či slivovicí.

Vinný sklep a ubytování u Radů: Ubytovací kapacita je 57 osob. Na každém pokoji se nachází televize a wi-fi připojení na internet. WC a sprcha jsou vždy pro 2 pokoje společné. Ceny se pohybují od 700,- Kč do 1200,- Kč. V případě zájmu si může host připlatit 80,- Kč za snídani.

Penzion Konečný: Tento penzion disponuje 15 lůžky. K dispozici je kuchyňka, koupelna, venkovní terasa a televize. Po předchozí domluvě může ubytovaný navštívit vinný sklep.

Restaurace a ubytování U Halmů: Kapacita penzionu je 19 lůžek. Nachází se zde dvoulůžkové a třílůžkové pokoje se sociálním zařízením, televizí a wi-fi připojením na internet. Za ubytování klient zaplatí od 570,- Kč do 1050,- Kč.

11.2.2 Velké Pavlovice Ubytování U Hiclů: Dvoulůžkové a třílůžkové pokoje jsou vybaveny televizí a sociálním zařízením. Za noc je hostu účtováno 350,- Kč. Kapacita penzionu je 52 lůžek.

Penzion Vanda: V penzionu Vanda se může ubytovat 9 hostů. Nachází se zde čtyři dvoulůžkové a jeden pětilůžkový pokoj. Část ubytovacích kapacit je s vlastním sociálním zařízením. Ve všech pokojích se nachází televize. Součástí penzionu je i společenská místnost s kapacitou 20 osob. Za jednolůžkový pokoj host zaplatí 650,- Kč, za dvoulůžkový 800,- Kč.

Ubytování U Vavřince: Pokoje se nachází v podkroví nad místní restaurací. Disponují vlastním sociálním zařízením, televizí, ledničkou a wi-fi připojením na internet. Kapacita je 15 osob. Za lůžko za noc se platí 400,- Kč. Hosté si také mohou přiobjednat snídaně, polopenzi či plnou penzi.

55

Penzion U Řezníka: Ubytovaným v penzionu je k dispozici společenská místnost s kuchyňským koutem, koupelna se sprchou a WC a koupelna s vanou a WC. Může se zde ubytovat maximálně 8 hostů ve dvou třílůžkových a jednom dvoulůžkovém pokoji. Cena jednoho noclehu je 330,- Kč.

Penzion U Hlávků: V každém pokoji se nachází lednice, televize, bezdrátové připojení na internet a sociální zařízení. Hosté mohou také použít společný kuchyňský kout a společenskou místnost. Cena za osobu na pokoji se pohybuje od 320,- Kč do 400,- Kč. Maximální kapacita penzionu je 19 ubytovaných.

Penzion Dekor: Pokoje penzionu disponují sociálním zařízením, klimatizací, wi-fi připojením na internet. Společnou mají hosté kuchyň. Turisté se mohou ubytovat ve čtyřech dvoulůžkových, jednom třílůžkovém a jednom čtyřlůžkovém pokoji. Cena za osobu za noc činí 400,- Kč.

11.2.3 Bořetice Penzion Mlýn: Ubytovací zařízení disponuje dvoulůžkovými až čtyřlůžkovými pokoji s vlastním sociálním zařízením a přípojkou na internet. Cena se pohybuje od 360,- Kč za osobu za noc do 690,- Kč za osobu za noc. Penzion také nabízí možnost polopenze, plné penze či snídaně. Kapacita penzionu je 70 lůžek.

Penzion Pod Kraví horou: V penzionu může být ubytováno maximálně 24 osob ve dvoulůžkových, čtyřlůžkových a pětilůžkových pokojích. Každý pokoj má své vlastní sociální zařízení. Cena za osobu za noc činí 430,- Kč. Host si může také připlatit za snídani. V případě zájmu je možnost ochutnávky místních vín ve vinném sklípku.

Penzion Bernardýn: Penzion disponuje dvěma čtyřlůžkovými, pěti dvoulůžkovými pokoji a reprezentační místností s kapacitou 44 osob. Za noc ubytovaný zaplatí 350,Kč.

Ubytování Mezi vinnými sklípky u Dufků: V penzionu může přespat 23 osob ve 2 až 4 lůžkových pokojích. Objekt disponuje třemi sprchami a pěti WC a jeho součástí je

56

také společenská místnost s televizí a kuchyňka. Za noc zde ubytovaný zaplatí 300,- Kč. V případě zájmu může také navštívit vinný sklípek, který se nachází pod penzionem. AB Penzion: Nachází se nad vinným sklípkem. Je Možné ubytovat se ve 4 pokojích s celkovou kapacitou 15 osob. Každý pokoj disponuje vlastním sociálním zařízením. Hosté si také mohou doobjednat snídani formou bufetu za 80,- Kč.

Penzion Myslivna: Penzion disponuje dvěma pokoji s kapacitou 10 lůžek. Ubytovaní mají k dispozici sociální zařízení a kuchyňku. Za noc si majitel penzionu účtuje 250,Kč za osobu.

Penzion U Kuchyňků: Ve 3 pokojích se zde nachází 14 lůžek. Penzion disponuje také sociálním zařízením, které je pro všechny ubytované společné, a kuchyňkou. Za noc je ubytovanému účtováno 250,- Kč.

Penzion U Újezdských: V sedmi dvou, tří a čtyřlůžkových pokojích se může ubytovat 25 osob. Na pokojích je televize a sociální zařízení. Za noc se ubytovanému účtuje 450,Kč.

11.2.4 Němčičky Penzion Pod Lyžařským vlekem: V penzionu nalezneme pokoje s celkovou kapacitou 54 lůžek. Všechny pokoje jsou vybaveny sociálním zařízením. Hostům je k dispozici kuchyňka a klubovna. Cena za osobu za noc se pohybuje od 280,- Kč do 370,- Kč. Penzion je ve správě TJ Sokol Němčičky.

Penzion Na Koupališti: Penzion se nachází v areálu místního koupaliště. Kapacita je 42 lůžek. Ubytovaní mají k dispozici klubovnu, kuchyňku a venkovní posezení. Cena ubytování se pohybuje od 280,- Kč do 370,- Kč. Pokoje jsou umístěny v podkroví a každý pokoj disponuje vlastním sociálním zařízením.

57

Penzion U Karla: V každém pokoji penzionu nalezne host kuchyňku, televizi a koupelnu se sprchovým koutem. Za noc ubytovaný zaplatí 300,- Kč. Kapacita zařízení je 12 lůžek. Ubytování Leona: V šesti pokojích s maximální kapacitou 20 lůžek se nachází televize a sociální zařízení. Tři pokoje jsou dvoulůžkové, dva třílůžkové a ve třetím pokoji mohou strávit noc čtyři ubytovaní. Všichni hosté mohou využít společné kuchyňky, která se nachází na chodbě. Za lůžko zde klient zaplatí od 270,- Kč do 400,- Kč.

11.2.5 Boleradice Penzion Boleradice: V ubytovacím zařízení se nalezneme 41 lůžek. K dispozici je hostům společenská místnost s televizí a jídelnou.

Penzion U Pážat: V penzionu se může být ubytováno maximálně 18 osob. Za noc je účtováno 200,- Kč až 300,- Kč za osobu.

11.2.6 Šakvice Penzion Na Főrharple: V šesti čtyřlůžkových pokojích nalezneme sociální zařízení, klimatizaci, televizi a připojení na internet. Na noc klient zaplatí 480,- Kč.

Penzion Na Kopečku: V penzionu je možno se ubytovat ve dvou čtyřlůžkových a jednom pětilůžkovém pokoji. Sociální zařízení, kuchyň, televize, rádio a venkovní gril jsou pro všechny ubytované společný. Cena činí 260,- Kč za osobu na noc.

11.2.7 Kobylí Penzion Ronika: Hosté si mohou pronajmout apartmány s vlastní televizí, kuchyňským koutem a koupelnou. Penzion je zčásti bezbariérový. Cena je dohodou, maximální výše je však 170,- Kč za osobu na noc.

58

Patria Kobylí, a. s.: Patria je zemědělská společnost, k jejímuž majetku patří i penzion a ubytovna. Celková kapacita penzionu činí 52 lůžek, cena je od 900,- Kč do 1330,- Kč za pokoj. Ubytovaní mají možnost se v penzionu také stravovat. Na ubytovně může přespat 14 osob a cena je 140,- Kč za osobu.

11.2.8 Vrbice Vinný sklep u Sedláčků: Penzion se může chlubit kapacitou 80 osob. Cena je od 150,Kč do 300,- Kč na osobu na noc. V každém pokoji je k dispozici rádio a koupelna. Kuchyňku hosté naleznou v suterénu. Penzion také nabízí možnost posezení a ochutnávku vín ve sklepě.

Penzion U Presu: Každý z devíti pokojů disponuje vlastním sociálním zařízením. Ubytovací kapacita je 30 lůžek, za které host zaplatí 550,- Kč. Ubytovaní zde mohou také posnídat za 60,- Kč za osobu.

11.2.9 Zaječí Zaječský vinný sklep: Ve dvoulůžkových a třílůžkových pokojích s vlastním sociálním zařízením, satelitní televizí, telefonem, wi-fi připojením na internet a kuchyňským koutem se může ubytovat maximálně 30 osob. Za dvoulůžkový pokoj je účtováno 800,Kč za noc a za třílůžkový 1100,- Kč za noc. V nabídce je také degustace vín za 150,- Kč na osobu, která zahrnuje ochutnávku 12 vzorků vín s výkladem nebo exkurzí do vinic za 100,- Kč na osobu.

Vinařství U Kapličky: V penzionu Vinařství U Kapličky se nachází 13 dvoulůžkových a 4 čtyřlůžkové pokoje, 7 čtyřlůžkových a jeden šestilůžkový apartmán. Pokoje jsou vybaveny televizí a lednicí, některé mají k dispozici přípojku na internet. Za pokoje je účtováno od 1100,- Kč do 1600,- Kč a za apartmány od 2500,- do 3200,- Kč.

59

11.2.10 Kurdějov Penzion U Králíků: Pokoje v penzionu jsou vybaveny kompletním sociálním zařízením, satelitní televizí, lednicí a wi-fi připojením na internet. Kromě ubytování se zde nachází také restaurace s možností přiobjednání snídaní a večeří.

11.2.11 Popice Penzion Pod Vinohrady: Penzion nabízí ubytování ve dvoulůžkových a třílůžkových pokojích s kapacitou 14 osob. Cena je 330,- Kč za noc. Pokoje jsou vybaveny kabelovou televizí a vlastním sociálním zařízením.

11.2.12 Pouzdřany Penzion Kucín: Nachází se zde dva apartmány pro 8 osob s koupelnou, WC a kuchyňským koutem. Cena za osobu za noc je 200,- Kč.

11.2.13 Starovice Penzion Kazi: Hosté jsou ubytování v apartmánech a dvoulůžkových pokojích. Za apartmán ubytovaný zaplatí 1680,- Kč za noc a za pokoj 770,- Kč za noc. V pokojích je k dispozici televize, kuchyňský kout a sociální zařízení. Apartmány jsou vybaveny předsíní, pokojem s jídelním a kuchyňským koutem, telefonem, wi-fi připojením na internet a televizí. Kapacita ubytovacího zařízení je 16 lůžek.

11.2.14 Šitbořice Společenský dům „Orlovna“: Kapacita ubytování je 25 lůžek. Nachází se zde dvou až pětilůžkové pokoje, část z nich je vybavena sociálním zařízením. Za noc se účtuje 300,- za osobu. Snídaně jsou dle přání za příplatek.

60

11.2.15 Klobouky u Brna Motel Podkova: Motoristé a řidiči mohou využít ubytování v jednom ze čtyř dvoulůžkových nebo tří třílůžkových pokojů v motelu Podkova v Kloboukách u Brna. Host v každém pokoji nalezne sociální zařízení se sprchou, wi-fi připojení na internet a LCD televizi. Tři pokoje jsou také vybaveny minibarem a DVD přehrávačem.

61

11.3 Ubytování v soukromí a apartmány Více než 20 objektů v mikroregionu Hustopečsko sloužících jako přechodné ubytování lze označit jako ubytování v soukromí či v apartmánech. Kapacita těchto ubytovacích zařízení se pohybuje od 4 do 20 lůžek. Za lůžko zájemce zaplatí od 150,- do 400,- Kč.

Většina z apartmánů se nachází ve vinných sklepech v patře nad „presózem“. Název presóz pochází z německého Presshaus a je to označení pro místnost, v níž se stáčí a lisuje (neboli presuje) víno. Někteří vinaři zde mají posezení pro své přátele a pro klientelu. K ubytování v místnostech nad sklepy patří obvykle i nabídka degustace vín s odborným výkladem, ovšem za příplatek (Ubytování U Luboše Lůbala v Bořeticích, Ubytování Mezi vinnými sklípky, U Dufků v Bořeticích, Ubytování v soukromí U Strnisků v Hustopečích, Apartmá na Sklípku v Uherčicích, Ubytování Borovský ve Velkých Pavlovicích či Apartmá Neronet ve Velkých Pavlovicích). Nejvíce těchto ubytovacích kapacit nalezneme ve Velkých Pavlovicích a v Bořeticích.

V bezprostřední blízkosti Novomlýnských nádrží se nachází obec Strachotín, která sice není proslavená vinařskou minulostí, ale je vyhledávána rybáři a také turisty, kteří sem jezdí obdivovat krásy blízké chráněné krajinné oblasti Pálava. Pro ně jsou zde k dispozici apartmány, které se v sezóně obvykle pronajímají od soboty na týden za jednotnou cenu.

Tento typ ubytování je vhodný pro menší skupiny a rodiny. Cestovní kanceláře by tedy mohli sloužit jako zprostředkovatelé a zajišťovat pronájem těchto objektů.

62

11.4 Turistické ubytovny Na území mikroregionu Hustopečsko se nachází 13 ubytoven. Většinou se jedná o ubytovací zařízení, která jsou ve správě místního zemědělského družstva (Zemos Velké Němčice, Patria Kobylí, Zemědělské družstvo Němčičky či Turistická ubytovna zemědělského družstva Velké Pavlovice) nebo sportovních organizací (Turistická ubytovna Sokol Kobylí, Ubytovna TJ Sokol Starovičky, Jezdecký oddíl Uherčice či Ubytovna TJ Slavoj ve Velkých Pavlovicích).

Více než polovina ubytoven může poskytnout přenocování minimálně 45 hostům. Ceny za noc v ubytovnách se pohybují od 120,- Kč do 250,- Kč. S komfortem však klient v těchto zařízeních nemůže moc počítat. Pokoje jsou většinou strohé, dvoulůžkové pokoje se v zde vyskytují jen ojediněle a sociální zařízení je společné. Součástí ubytoven bývá společenská místnost a kuchyňka. Ubytovna TJ Slavoj ve Velkých Pavlovicích nabízí svým klientům dokonce i stravování a to formou snídaně, polopenze či plné penze.

63

12 Nabídka doplňkových služeb úzce souvisejících s folklorními slavnostmi Cestovní kancelář, která by se rozhodla pořádat zájezdy na folklorní slavnosti, by mohla při vícedenních pobytech zpestřit svůj program některou ze služeb, které jsou úzce spjaty s folklorními slavnostmi.

Žádná folklorní slavnost v mikroregionu Hustopečsko se nemůže obejít bez konzumace dobrého vína. Na internetových stránkách nalezne zájemce více než 40 malých podnikatelů, kteří kromě prodeje vín nabízí své sklepy k pronájmu. Řada z nich nabízí posezení ve sklípku, jež se skládá z řízené degustace s výkladem, z pohoštění a z neomezené konzumace sudových vín po celou dobu návštěvy sklepa. Do nabídky někdy také spadá exkurze do vinic, prohlídky sklepního areálu či přednáška o historii a současnosti výroby vína. Někteří vinaři nabízí k degustaci 6 až 10 vzorků, jiní 8 až 12. Jedná se většinou o vína archivní či přívlastková. Nabízené pohoštění se může skládat jak z teplých tak ze studených jídel. Z teplých to většinou bývá flamendr, vepřový guláš, různé druhy grilovaných či pečených mas. Studené pohoštění je formou rautu, na kterém konzument najde nejen sýr, uzeniny či zeleninu, ale také domácí tlačenku nebo škvarky. Cena za toto posezení bývá od 400,- Kč do 890,- Kč na osobu. Skupina si může k pohoštění přizvat harmonikáře za 1000,- Kč za večer či cimbálovou skupinu, která vyjde konzumenty na 3000,- Kč za 3 hodiny. Sklepy většinou pojmou 25 až 30 návštěvníků, najdou se však i takové, které mohou pohostit až 50 klientů.

Kromě posezení ve sklípku nabízí místní vinaři také řízenou degustaci, která většinou obsahuje ochutnávku 6 až 12 vín s výkladem a malé občerstvení. Degustace trvá většinou 1 až 2 hodiny a účastníka vyjde na 150,- Kč až 200,- Kč.

Nejvíce vinných sklepů, které nabízí tyto služby, se nachází ve Velkých Pavlovicích, které jsou jedním z největších výrobců vín na jižní Moravě, a v Bořeticích, které jsou známé díky vinařské republice Kraví Hora. Z ostatních obcí mohou zájemci navštívit sklepy vinařů v Horních Bojanovicích, Hustopečích, Kobylí, Kurdějově, Němčičkách, Velkých Němčicích, Vrbicích a v Zaječí.

64

Větší část vinařů sice nenabízí služby spojené s degustací a s posezením ve sklepě, zájemce si však může jejich víno koupit. Majitelé a výrobce tohoto lahodného moku lze najít na internetových stránkách či na informačních letácích mikroregionu Hustopečsko.

Turisté, které spíše láká národopis a lidové tradice, určitě nepohrdnou návštěvou Národopisného muzea v Kloboukách u Brna. Od května do září si vždy o víkendu mohou přijít prohlédnout více než 660 archeologických nálezů a 2500 národopisných pokladů, jež tvoří převážně oblečení, keramika a kraslice. Muzeum je otevřeno jen o víkendu od 14:30 do 17:00 hod., mimo tyto termíny je možná návštěva jen po telefonické domluvě.

Pokud by měl některý z návštěvníků Hustopečska zájem o jiný suvenýr, než je víno, dovezený z mikroregionu Hustopečsko, může navštívit prodejnu materiálů a výšivek na kroje v Brumovicích, kde se nachází nejen bohatě vyšívané stuhy, barevné věnečky či juchačky, ale i knihy o místních tradicích a zpěvníky lidových písní.

65

13 Závěr Ve své práci jsem se zabývala folklorními slavnostmi v mikroregionu Hustopečsko, které jsem chtěla nabídnout jako nový produkt tuzemských cestovních kanceláří. Provedla jsem průzkum, v němž jsem chtěla zjistit, zda by cestovní kanceláře měly o tento produkt zájem. K mému překvapení průzkum proběhl zcela katastrofálně, vyplněných dotazníků se vrátilo méně než 10 %. Důvodem mohla být nedostatečná informovanost cestovních kanceláří o těchto slavnostech nebo prostě jen nechuť vyplňovat dotazníky. Obrátila jsem se proto s žádostí o pomoc na obyvatele mikroregionu a v novém dotazníku jsem chtěla jsem zjistit, jaký je jejich názor na propagaci těchto tradic.

Většina respondentů se shodla na tom, že je třeba na propagaci folkloru zapracovat. O folklorních slavnostech se turista dozví až při příjezdu na vývěsních tabulích či v brožurkách, které vydalo místní turistické informační centrum. Problém je v nedostatečné propagaci folkloru na internetových stránkách mikroregionu i jednotlivých obcí, protože pracovníci cestovních kanceláří v dnešní době pracují hlavně s internetem a o slavnostech vůbec netuší. Pokud by ovšem věděli o místních tradicích a pořádali by zájezdy na jižní Moravu, určitě by jimi svůj program zpestřili.

Jižní Morava je opravdu krásný kraj. Je bohatá na památky, přírodní krásy i jedinečný folklor. Lidé jsou zde proslulí svou pohostinností. Místní vinaři se rádi chlubí svým tekutým zlatem a nic jim neudělá větší radost, než když o své práci mohou mluvit s lidmi, kteří jim dokáží svůj zájem o místní kulturu.

Mikroregion Hustopečsko sice nepatří mezi části republiky, které mají ve svém katastru velkoplošné chráněné krajiny, avšak i procházka po vinných sadech s výhledem na Pavlovské vrchy určitě může mít pro návštěvníky své kouzlo a může být místem pro odreagování a nasátí pravé jihomoravské atmosféry.

Památek ke zhlédnutí je tu hned několik a pokud by člověk nechtěl odbočovat od duchu kulturních tradic, může navštívit některý z místních sklepů, kde za zvuku harmonikáře či cimbálové kapely bude ochutnávat místní víno. A mnohé vinné sklepy jsou samy

66

o sobě pamětihodností, jež v sobě ukrývá spoustu lidské práce, vynalézavosti a lidských osudů.

Pokud bude chtít turista důkladně prozkoumat tento mikroregion, určitě mu nebude stačit jediný týden dovolené. Ten, kdo nezaváhá a vybere si pro svou dovolenou mikroregion Hustopečsko, se později přesvědčí, že i tato malá lokalita na hranicích Hanácka a Slovácka má svým návštěvníkům co nabídnout.

67

14 Použitá literatura

ČERNÝ, Josef: Nikolčická čítanka II. 1. vyd. Nikolčice: Obec Nikolčice, 2001. 207 s. ISBN 80-85088-08-8 KORDIOVSKÝ, Emil, DANIHELKA, Jiří: Brána do kraje. Průvodce obcemi okresu Břeclav. 1. vyd. Mikulov: 1999, Mikulov. 255 s ISBN 80-85088-08-8 KORDIOVSKÝ, Emil: Klobouky u Brna. Město, dějiny, krajina a lidé. 1. vyd. Klobouky u Brna: 1998. Státní okresní archiv Břeclav. 494 s. ISBN 80-85048-76-0 LANGHAMMEROVÁ, Jiřina: Čtvero ročních dob v lidové tradici. 1. vyd. Praha: 2008, Petrklíč. 2008. ISBN 978-80-7229-171-7 LANGHAMMEROVÁ, Jiřina: Lidové kroje z České republiky. 1. vyd. Praha: 2001, LNL s. r. o., 262 s. ISBN 70-7106-525-0 LANGHAMMEROVÁ, Jiřina: Lidové zvyky: Výroční obyčeje z Čech a Moravy. 1. vyd. Praha: 2004, LNL, s. r. o. 393 s. ISBN 80-7106-293-6 ŠOTTNEROVÁ, Dagmar: Lidové tradice. Původ lidových tradic, zvyky, pověry, pranostiky, říkadla a hry. 1. vyd. Olomouc: 2009, Rubico. 253 s. ISBN 978-7346-096-9 ŠVACHOVÁ, Jarmila a kol: Malebné Kloboucko. 1. vyd. Klobouky u Brna: 1995, Moraviapress. 457 s. Hustopečsko. 1. vyd. Hustopeče: 1928, Hustopeče

68

15 Elektronické zdroje Dostupné z: 1. [cit. 2009-05-18] 2. [cit. 2009-05-18] 3. [cit. 2009-05-18] 4. [cit. 2009-05-18] 5. [cit. 2009-05-18] 6. [cit. 2009-10-14] 7. [cit. 2009-10-14] 8. [cit. 2009-10-14] 9. [cit. 2009-10-14] 10. [cit. 2009-10-14] 11. [cit. 2009-10-14] 12. [cit. 2009-10-14] 14. [cit. 2009-10-14] 15. [cit. 2009-11-14] 16. [cit. 2009-11-17] 17. [cit. 2009-11-17] 18. [cit. 2009-11-17] 19. [cit. 2009-11-17] 20. [cit. 2009-11-17] 21. [cit. 2009-11-22] 22. [cit. 2009-11-22] 23. [cit. 2009-11-22] 24. < http://www.hotelmodrehory.cz/cenik.htm > [cit. 2009-11-22] 25. [cit. 2009-11-22] 26. [cit. 2009-11-22] 27. [cit. 2009-11-22] 28. [cit. 2009-11-22] 29. [cit. 2009-11-22] 69

30. [cit. 2009-11-22] 31. [cit. 2009-11-22] 32. [cit. 2009-11-22] 33. [cit. 2009-11-22] 34. [cit. 2009-11-22] 35. [cit. 2009-11-22] 36. [cit. 2009-11-22] 37. [cit. 2009-11-22] 38. [cit. 2009-11-22] 39. [cit. 2009-11-29] 40. [cit. 2009-11-29] 41. [cit. 2009-11-29] 42. [cit. 2009-11-29] 43. [cit. 2009-11-29] 44. [cit. 2009-11-29] 45. [cit. 2009-11-29] 46. [cit. 2009-11-29] 47. [cit. 2009-11-29] 48. [cit. 2009-11-29] 49. [cit. 2009-11-29] 50. [cit. 2009-11-29] 51. [cit. 2009-11-29] 52. [cit. 2009-11-29] 53. [cit. 2009-11-17] 54. [cit. 2009-11-29] 55. [cit. 2009-11-29] 56. [cit. 2009-11-29] 57. [cit. 2009-11-29] 58. [cit. 2009-11-29] 59. [cit. 2009-11-29] 60. [cit. 2009-11-29] 70

61. [cit. 2009-11-29] 62. [cit. 2009-12-01] 63. [cit. 2009-12-01] 64. [cit. 2009-12-01] 65. [cit. 2009-12-01] 66. [cit. 2009-12-01] 67. [cit. 2009-12-01]

71

16 Literatura příbuzná předmětu práce, která nebyla použita BÍM, Hynek: Lidové písně z Hustopečska, 1. vyd. Praha: 1950, Orbis. 140 s.

Podoby kraje a času. Kniha okresu Břeclav. 1.vyd. Mikulov: 1996, ARC Mikulov, 212 s. ISBN 80-902092-1-1

Dostupné z: 1. [cit. 2009-11-22] 2. [cit. 2009-11-22] 3. [cit. 2009-11-22] 4. [cit. 2009-11-22] 5. [cit. 2009-11-22] 6. [cit. 2009-11-29] 7. [cit. 2009-11-29] 8. [cit. 2009-11-29] 9. [cit. 2009-11-29] 10. [cit. 2009-11-29] 11. [cit. 2009-11-29] 12. [cit. 2009-11-29] 13. [cit. 2009-11-29] 14. [cit. 2009-11-29] 15. [cit. 2009-11-29] 16. [cit. 2009-11-29] 17. [cit. 2009-11-29] 18. [cit. 2009-11-29] 19. [cit. 2009-11-29] 20. [cit. 2009-11-29] 21. [cit. 2009-11-29] 22. [cit. 2009-11-29] 72

23. [cit. 2009-11-29] 24. [cit. 2009-11-29] 25. [cit. 2009-11-29] 26. [cit. 2009-11-29] 27. [cit. 2009-11-29] 28. [cit. 2009-11-29] 29. [cit. 2009-11-29] 30. [cit. 2009-11-29] 31. [cit. 2009-11-29] 32. [cit. 2009-12-01] 33. [cit. 2009-12-01] 34. [cit. 2009-12-01] 35. [cit. 2009-12-01] 36. [cit. 2009-12-01] 37. [cit. 2009-12-01] 38. [cit. 2009-12-01] 38. [cit. 2009-12-01] 39. [cit. 2009-12-01] 40. [cit. 2009-12-01] 41. [cit. 2009-12-01] 42. [cit. 2009-12-01] 43. [cit. 2009-12-01] 44. [cit. 2009-12-01] 45. [cit. 2009-12-01] 46. [cit. 2009-12-01] 47. [cit. 2009-12-01] 48. [cit. 2009-12-01] 49. [cit. 2009-12-01] 50. [cit. 2009-12-01] 51. [cit. 2009-12-01] 52. [cit. 2009-12-01] 53. [cit. 2009-12-01] 73

54. [cit. 2009-12-01] 55. [cit. 2009-12-01] 56. [cit. 2009-12-01] 57. [cit. 2009-12-01] 58. [cit. 2009-12-01] 59. [cit. 2009-12-01] 60. [cit. 2009-12-01] 61. [cit. 2009-12-01] 62. [cit. 2009-12-01] 63. [cit. 2009-12-01] 64. [cit. 2009-1201] 65. [cit. 2009-12-01] 66. [cit. 2009-12-01] 67. [cit. 2009-12-01] 68. [cit. 2009-12-01] 69. [cit. 2009-12-01] 70. [cit. 2009-12-01] 71. [cit. 2009-12-01] 72. [cit. 2009-12-01] 73. [cit. 2009-12-01]

74

17 Přílohy Příloha A 1: Dotazník cestovních kanceláří…………………………………………....72 Příloha A 2: Dotazník obyvatelům mikroregionu Hustopečsko……………………... .74 Příloha B 1: Tabulka hotelů, jejich kapacit a cen……………………………………...76 Příloha B 2: Tabulka penzionů, jejich kapacit a cen………………………………...…77 Příloha B 3: Tabulka apartmánů, jejich kapacit a cen………………………………….78 Příloha B 4: Tabulka ubytoven, jejich kapacit a cen…………………………………...79

75

Příloha A 1: Dotazník cestovním kancelářím

Dotazník Dobrý den, prosím Vás o vyplnění dotazníku, který mi poslouží jako podklad pro bakalářskou práci „Folklorní slavnosti v mikroregionu Hustopečsko – nabídka pro cestovní kanceláře“. Cílem tohoto dotazníku je zjistit, zda jsou cestovní kanceláře informovány o folklorních slavnostech na Jižní Moravě a zda by měly zájem o prodej zájezdů na tyto slavnosti. Tento dotazník je zcela anonymní.

1. Pořádá Vaše cestovní kancelář zájezdy na festivaly a slavnosti? ANO NE 2. Je některý z těchto festivalů pořádaný v ČR? ANO NE 3. Pokud ano, ve kterých krajích se tyto slavnosti konají? a) Jihomoravský kraj b) Jihočeský kraj c) Královéhradecký kraj d) Karlovarský kraj e) Liberecký kraj f) Olomoucký kraj g) Moravskoslezský kraj h) Pardubický kraj i) Plzeňský kraj j) Středočeský kraj k) Ústecký kraj l) Kraj Vysočina m) Zlínský kraj n) Hlavní město Praha 4. Je některý z těchto zájezdů folklorního rázu? ANO NE 5. Co si vybavíte pod pojmem folklor? (heslovitě nebo jednou větou) …………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………. . 6. Slyšeli jste již o folklorních slavnostech na Jižní Moravě v okrese Břeclav? ANO NE

76

7. Pokud ano, které ze slavností, konaných v tomto okrese, znáte? …………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………….. . 8. Myslíte si, že by Vaši zákazníci měli zájem o zájezdy na tyto folklorní slavnosti? ANO NE 9. Ve kterém kraji má Vaše CK sídlo? a) Jihomoravský kraj b) Jihočeský kraj c) Královéhradecký kraj d) Karlovarský kraj e) Liberecký kraj f) Olomoucký kraj g) Moravskoslezský kraj h) Pardubický kraj i) Plzeňský kraj j) Středočeský kraj k) Ústecký kraj l) Kraj Vysočina m) Zlínský kraj n) Hlavní město Praha 10. Kolik má Vaše CK zaměstnanců (i s pobočkami)? a) do 10 osob b) do 100 osob c) nad 100 osob

Děkuji Vám za čas, který jste nad tímto dotazníkem strávili. Lenka Strouhalová

77

Příloha A 2: Dotazník obyvatelům mikroregionu Hustopečsko

Dotazník Dobrý den, prosím Vás o vyplnění dotazníku, který mi poslouží jako podklad pro bakalářskou práci „Folklorní slavnosti v mikroregionu Hustopečsko – nabídka pro cestovní kanceláře“. Cílem tohoto dotazníku je, zda obyvatelé hodnotí svůj mikroregion s pořádanými folklorními slavnostmi jako dostatečně atraktivní pro cestovní ruch. Tento dotazník je zcela anonymní.

1. Vytvořte žebříček ( 1 – nejatraktivnější, 5 – nejméně atraktivní) vybraných atraktivit mikroregionu Hustopečsko, podle toho, v jakém pořadí byste je nabídli turistům. __ - folklor, lidové tradice, kroje, verbuňk __ - kulturní památky __ - přírodní atraktivity __ - vinařská kultura __ - jiné …………………………………. 2. o o o o

Myslíte si, že folklor je: Stále populárnější Je hodně oblíbený Je málo oblíbený Zaniká

3. Jsou ve Vaší obci pořádány folklorní slavnosti (krojové slavnosti, burčákové slavnosti, …)? o Ano o Ne 4. o o o

Kolikrát ročně jsou tyto slavnosti pořádány? 1x 2x Vícekrát ………

5. Účastníte se těchto slavností? o Ano, vždycky o Příležitostně o Ne, vůbec

78

6. o o o

Myslíte si, že jsou tyto slavnosti hojně navštěvovány? Ano Ne Nevím

7. Myslíte si, že by pro Vaši obec bylo přínosné, kdyby byly tyto slavnosti navštěvovány turisty, např. klienty cestovních kanceláří? o Ano, nalákaly by více turistů do regionu o Ne, folklorní slavnosti jsou soukromou záležitostí každé obce 8. Domníváte se, že jsou folklorní slavnosti v mikroregionu Hustopečsko dostatečně atraktivní pro klienty cestovních kanceláří z jiných krajů České republiky? o Ano o Ne o Nevím 9. Myslíte si, že jsou potenciální turisté mikroregionu Hustopečsko dostatečně informováni o těchto slavnostech? o Ano o Ne 10. Pokud byste měli zhodnotit propagaci folklorních slavností v Mikroregionu Hustopečsko na stupnici 1 – 5 (1 – žádná propagace, 5 – dostatečná propagace): ………. 11. Jste: o Muž o Žena 12. Do jaké věkové kategorie spadáte? o Do 18 let o 18 – 35 let o 35 – 55 let o 55 let a více 13. Jaké je Vaše dosažené vzdělání o Základní o Středoškolské o Středoškolské s maturitou o Vysokoškolské

Děkuji Vám za čas, který jste nad tímto dotazníkem strávili. Lenka Strouhalová

79

Příloha B 1: Tabulka hotelů, jejich kapacit a cen

Hotely

Obec

Formanka Hustopeče Centro Hotel Kraví Hora Hotel Rustikal Hotel Kurdějov U Zlaté podkovy Hotel Modré Hory

Hustopeče Hustopeče Bořetice Hustopeče Kurdějov Zaječí Bořetice

Kapacita

1/2

77 117 98 200 120 34 37

880 1340 1242 1000 1650 700 940

80

1/3 apartmán 1260 1560 1242 1250 1050 1410

2725 2070 2000 2500 1000

Příloha B 2: Tabulka penzionů, jejich kapacit a cen

Penziony

Obec

Kapacita

Penzion Boleradice Penzion Hustopeče Penzion Kazi Penzion Meredová Penzion Mlýn Penzion Furharple Společenský dům Penzion Pod Vinohrady Penzion Ronika Penzion U Koblížka Penzion U Králíků Penzion U Pážat Penzion Helena Ubytování U Hiclů Vinný sklep a ubytování u Radů Penzion Na Kopečku Vinný sklep U Sedláčků Penzion Pod Kraví horou Penzion Konečný Penzion Bernardýn Restaurace a ubytování u Halmů Penzion Pod Lyžařským vlekem Penzion Na Koupališti Penzion U Karla Penzion Kucín Penzion Vanda Ubytování U Vavřince Penzion U Řezníka Penzion U Hlávků Penzion Dekor Penzion U Presu Patria Kobylí, a. s. Zaječský vinný sklep Vinařství U Kapličky

Boleradice Hustopeče Starovice Hustopeče Bořetice Šakvice Šitbořice Popice Kobylí Hustopeče Kurdějov Boleradice Hustopeče Velké Pavlovice Hustopeče Šakvice Vrbice Bořetice Hustopeče Bořetice Hustopeče Nemčičky Němčičky Němčičky Pouzdřany Velké Pavlovice Velké Pavlovice Velké Pavlovice Velké Pavlovice Velké Pavlovice Vrbice Kobylí Zaječí Zaječí

81

41 23 16 12 70 24 25 14 35 56 56 18 44 52 57 13 8 24 15 18 19 54 42 12 16 9 15 8 19 15 30 52 36 73

1/2

1/3

Neuvedeno 1050 770 710 500 750 900 1170 600 660 340 640 1100 400 500 500 700

1/4 1400 1000 1440 1600

900 990 900

1200

600 750 750 1000

800 1000

860

1100 1040 900 1720

Neuvedeno 700 800 560 560 600 800 800 660 750 800 740 900 800 1100

1400 1050 795 795 900 Neuvedeno 1200 990 750 1200 1020 840 1100 1600

1000 1000

1280 1600 1200 1120 1600

Příloha B 3: Tabulka apartmánů, jejich kapacit a cen

Ubytování v soukromí a Apartmány Obec Vinný sklep "V Krčku" Ubytování Sklep Strachotín Ubytování U Pavla Apartmány u Studánky Ubytování Leona Ubytování pod Horou Ubytování U Hiclů - v soukromí Ubytování u Hiclů - apartmány Ubytování U Luboše Lůbala Ubytování v soukromí Mezi vinnými sklípky u Dufků Ubytování v soukromí u Strmisků Marie Bukovská Ubytování U Vodníka Ubytování Na Sklípku Apartmá Na Sklípku Ubytování U Sýpky Ubytování Pešák Jaroslav Ubytování Melichar Pavel Nad Sklepem Naproti sklepa Ubytování Ferdinand Ubytování U Vavřince Ubytování Zborovský Apartmán Buchtovi Apartmán Neronet Apartmán Bobule Vinný sklep U Herůfků Apartmán Vlasta

cena za lůžko

Kapacita

Zaječí Strachotín Strachotín Strachotín Němčičky Bořetice Velké Pavlovice Velké Pavlovice Bořetice Bořetice Bořetice Hustopeče Kobylí Strachotín Pouzdřany Uherčice Velké Pavlovice Velké Pavlovice Velké Pavlovice Velké Pavlovice Velké Pavlovice Velké Pavlovice Velké Pavlovice Velké Pavlovice Velké Pavlovice Velké Pavlovice Velké Pavlovice Zaječí Strachotín

82

8 8 9 6 20 16 10 20 15 10 23 10 6 4 11 5 9 10 8 9 12 8 15 8 15 8 12 14 7

250 159 neuvedeno 380 270 250 250 400 350 300 300 neuvedeno 178 228 228 300 neuvedeno 250 350 280 180 250 400 400 400 400 350 250 200

Příloha B 4: Tabulka ubytoven, jejich kapacit a cen

Ubytovny

Obec

kapacita

Ubytovna Solaro Turistická ubytovna Ing. Šlancar Ubytovna Boschek Patria Kobylí, a. s. Turistická ubytovna Sokol Zemědělské družstvo Němčičky Ubytovna TJ Sokol Ubytovna Zemos Jezdecký oddíl Uherčice Ubytovna TJ Slavoj Turistická ubytovna ZD Ubytovna U Čermáků Ubytování U Hiclů

Boleradice Bořetice Hustopeče Kobylí Kobylí Němčičky Starovičky Velké Němčice Uherčice Velké Pavlovice Velké Pavlovice Zaječí Velké Pavlovice

83

cena za lůžko 14 230 50 250 50 cena dohodou 14 140 52 neuvedeno 48 neuvedeno 22 150 36 150 6 200 61 175 60 120 16 250 58 250