VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA. Katedra cestovního ruchu. Folklorní slavnosti a folklorní soubory v Kyjově

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu

Folklorní slavnosti a folklorní soubory v Kyjově Bakalářská práce

Autor: Petra Vodičková Vedoucí práce: Doc. RNDr. Jiří Vaníček, CSc. Jihlava 2011

Copyright © 2011 Petra Vodičková

Anotace VODIČKOVÁ, Petra: Folklorní slavnosti a folklorní soubory v Kyjově. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická v Jihlavě. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce Doc. RNDr. Jiří Vaníček, CSc. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2011. 71 stran. Hlavním cílem této bakalářské práce bylo charakterizovat folklorní slavnosti a tamější soubory v Kyjově. První, teoretická část je zaměřena na Kyjov z pohledu cestovního ruchu, jako je jeho historie, zajímavosti, turistika, ale především na folklor a veškeré jeho dění zaměřené na atraktivitu kulturního nebo městského cestovního ruchu. Druhá, praktická část, obsahuje dotazníkový výzkum, který byl proveden mezi návštěvníky slavnosti Martinských hodů v Kyjově. Cílem bylo získat potřebné informace návštěvníků, tedy respondentů. Na základě získaných údajů v dotazníkovém průzkumu byly zjištěny silné a slabé stránky této slavnosti. Hlavními zdroji pro vypracování práce jsou bibliografické a elektronické, ale i vlastní zkušenosti.

Klíčová slova: Kyjov. Petr Bezruč. Turistika. Kyjovské Dolňácko. Tradice. Folklorní slavnosti. Martinské hody. Cimbálová muzika.

Annotation: VODIČKOVÁ, Petra: Folklore festivals and folklore ensembles in Kyjov. Bachelor thesis. College of Polytechnics Jihlava. Department of tourism. Consultant of the thesis Doc. RNDr. Jiří Vaníček, CSc. Degree of qualification: bachelor. Jihlava 2011. 71 pages. The main objective of this bachelor thesis was to describe folk festivals and local ensembles in Kyjov. The first, theoretical part is concentrate on Kyjov from the tourism point of view, namely on its history, sights, tourism, but mainly folklore and all its activities and events aimed at attraction of cultural or urban tourism. The second, practical part comprises a research in the form of a questionnaire which was performed among the visitors of Martinské feast in Kyjov. The goal was to get necessary information from the visitors, i.e. respondents. On the basis of obtained data from the research strong and weak spots of this festival were uncovered. Primary sources for elaboration of the thesis are of bibliographic and electronic nature, but some result from my own experience as well.

Key words: The Kyjov town. Petr Bezruc. Tourism. Kyjov Dolňácko region. Traditions. Folklore festivals. Martinské feast. Cimbalom band.

Poděkování Ráda bych na tomto místě poděkovala vedoucímu bakalářské práce Doc. RNDr. Jiřímu Vaníčkovi, CSc. za odborné vedení práce, čas, který mi věnoval při konzultacích, ochotnou spolupráci a za cenné rady. Můj dík patří i respondentům, kteří mi poskytli důleţité informace pro dotazníkový výzkum. Také chci poděkovat své rodině a přátelům, za jejich trpělivost a podporu v době vytváření mé práce.

Prohlášení Prohlašuji, ţe předloţená bakalářská práce je původní a zpracovala jsem ji samostatně. Prohlašuji, ţe citace pouţitých pramenů je úplná, ţe jsem v práci neporušila autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále téţ „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím uţitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byla jsem seznámena s tím, ţe na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, ţe VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o uţití mé bakalářské práce a prohlašuji, ţe s o u h l a s í m s případným uţitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědoma toho, ţe uţít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu vyuţití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne poţadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaloţených vysokou školou na vytvoření díla (aţ do jejich skutečné výše), z výdělku dosaţeného v souvislosti s uţitím díla či poskytnutím licence.

V Jihlavě dne 17. 04. 2011 Podpis

OBSAH ÚVOD

10

TEORETICKÁ ČÁST

11

1 Kyjov

11

1.1 Základní informace

11

1.2 Historie a současnost

13

1.3 Osobnosti Kyjova

15

1.4 Památky a zajímavosti

16

1.5 Turistika

18

2 Folklor v České republice 2.1 Domácí folklorní organizace

20 20

2.1.1 Folklorní sdruţení ČR

20

2.1.2 Společnost pro lidové tradice

22

2.1.3 Sdruţení přátel folkloru v Brně

22

2.2 Zahraniční folklorní organizace

23

2.2.1 Folklórna únia na Slovensku

23

2.2.2 Organizace I.O.V

23

2.2.3 Unie IGF

23

2.2.4 CIOFF

23

2.2.5 International Visegrad Fund

23

3 Folklor v Kyjově

24

3.1 Kyjovské Dolňácko

24

3.2 Kyjovské kroje

24

3.3 Folklorní slavnosti

30

3.3.1 Folklorní festival Slovácký rok

30

3.3.2 Martinské hody

32

3.3.3 Kyjovské letní slavnosti

34

3.4 Cimbálová muzika

35

3.5 Folklorní soubory

36

3.5.1 Slovácký soubor Kyjov

36

3.5.2 Kyjovánek I.

37

3.5.3 Kyjovánek II.

38

3.5.4 Národopisný soubor Javor

39

3.5.5 Tetky z Kyjova

39

PRAKTICKÁ ČÁST

40

4 Dotazníkový výzkum

40

4.1 Cíl dotazníkového průzkumu

40

4.2 Metodika průzkumu

40

4.3 Výsledky průzkumu a jeho grafické zpracování

41

4.4 Vyhodnocení průzkumu

54

4.5 SWOT analýza

55

4.6 Rozhovor

56

4.7 Návrh řešení

59

ZÁVĚR

61

SEZNAM POUŢITÝCH INFORMAČNÍCH ZDROJŮ

63

SEZNAM OBRÁZKŮ A GRAFŮ

66

SEZNAM PŘÍLOH

68

ÚVOD Co se kaţdému z nás vybaví, kdyţ se řekne folklor? Jsou to především tradice a zvyky, ale také lidový tanec, zpěv, hudba, veselí, zábava, prostě výrazná kultura nejen našeho národa, ale celého světa. Tato bakalářské práce má název Folklorní slavnosti a folklorní soubory v Kyjově. Podnětem výběru názvu této práce je vlastní zkušenost, nejen s vystupováním na folklorních akcích, jako jsou například Martinské hody, ale i vztah k samému Kyjovu, který patří k významným místům folklorního dění. Bakalářská práce se skládá ze dvou částí, teoretické a praktické. První část je zaměřena na krásy Kyjova, ať uţ to jsou jeho zajímavosti a památky, turistika v podobě vinařských cyklostezek, nebo také jeho významné osobnosti v čele s Petrem Bezručem. V neposlední řadě pak na folklor a veškeré jeho dění zaměřené na atraktivitu kulturního nebo městského cestovního ruchu. Teoretická část je vypracována pomocí studia bibliografických a elektronických zdrojů, které jsou uvedeny v seznamu použitých informačních zdrojů. Ve druhé části bylo provedeno terénní šetření o profilu návštěvníka folklorní slavnosti. Cílem bylo získat potřebné informace návštěvníků, tedy respondentů. Byla provedena také SWOT analýza, kde byly zjištěny nejen silné a slabé stránky, příleţitosti a hrozby, ale také návrh jejich řešení. Tento průzkum probíhal na folklorní slavnosti Martinských hodů konaných ve dnech 12. – 14. listopadu 2010, přímo v ulicích města Kyjova. Dotazováni byli náhodní kolemjdoucí, různého věku, pohlaví, národnosti, zaměstnání či bydliště. Oslovených osob bylo 160.

10

TEORETICKÁ ČÁST 1 Kyjov 1.1 Základní informace Poloha Téměř dvanáctitisícové město Kyjov leţí v okrese Hodonín, v kraji Jihomoravském na říčce Kyjovce. Necelých 50 km směrem na jihovýchod se nachází město Brno, na západě sousedí s Velkopavlovickem, na jihu s Hodonínskem a severozápadně pak s Uherskohradišťskem. Kyjov je centrem folklorního regionu Dolňácka a etnograficky spadá do regionu Slovácko. Severozápadně od Kyjova se táhne pohoří Chřiby, které jsou nejvyšší a nejčlenitější území Středomoravských Karpat. Nejvyšším vrcholem je Brdo (587m). Toto nepříliš vysoké pohoří je důleţitou součástí zdejšího regionu. Ovlivňuje podnebí i vegetaci. Jsou také jedna z mála lokalit, ve které se dochovala původní skladba lesa. Můţeme zde obdivovat vedle nově vypěstovaných smrčin i prastaré bučiny. Další podstatná skutečnost je ta, ţe je zde poměrně čisté podnebí, díky němuţ se počítá zdejší kraj k nejméně znečištěným v republice, a velké zásoby kvalitních podzemních vod, které umoţnily vybudovat v nedalekém koryčanském údolí velkou přehradu, zásobárnu vody pro rozsáhlé okolí. (1) Plocha Kyjov má čtyři místní části - historický Kyjov (plocha: 753,73 ha) a tři bývalé samostatné obce, které se ve 20. století postupně k městu připojily. Jsou to: Bohuslavice (plocha: 1671,74 ha), Boršov (plocha: 334,09 ha) a Nětčice (plocha: 227,98 ha). [1] Vinařství Kyjov je právem označován krajem slunce a vína, nejenţe území Kyjovska patří mezi nejteplejší místa České republiky, ale jeho vinařská tradice, děděná z generace na generaci, je chloubou regionu. Kořeny vinařství sahají nejméně do období velké Moravy. 11

Díky své poloze a klimatu se zde nejlépe daří odrůdám bílých vín, jako je Ryzlink rýnský, Müller-Thurgau, Rulandské šedé, Veltlín zelený či Muškát moravský, který byl vyšlechtěn v nedalekých Polešovicích a zapsán do Státní odrůdové knihy v roce 1987. Z červených vín se ve vinicích nejčastěji setkáváme s Frankovkou nebo Zweigeltrebe. Zdejší vinařství je řazeno do oblasti Morava, podoblast Slovácká. (2) Doprava Městem prochází ţelezniční trať z Brna do Uherského Hradiště. Ţeleznice z Kyjova do Bzence byla dána do provozu 20. 7. 1884 a z Brna do Kyjova pak 10. 10. 1887. Od roku 2010 jezdí do Brna denně 19 přímých spojů. Autobusové spojení Kyjova s okolními obcemi postupně vznikalo za první republiky. Od roku 1959 je zde provozována městská autobusová doprava. U silnice mezi Kyjovem a Miloticemi bylo v roce 1951 vybudováno letiště provozované Aeroklubem Kyjov. Kyjovem prochází dvě cyklostezky - Moravská vinná stezka a Kyjovská vinařská stezka. V roce 2005 byla zřízena naučná stezka Kyjov v délce necelých 17 km, na které je umístěno 9 informačních panelů. [1]

Obr. 1: Kyjovské náměstí (zdroj: www.mestokyjov.cz) 12

1.2 Historie a současnost Město bylo osídleno jiţ v pravěku, ale první písemná zpráva o Kyjově pochází aţ z roku 1126. Svědčí o tom archeologické nálezy z paleolitu, neolitu, doby bronzové i ţelezné, z období římského i z doby stěhování národů, doloţeno je i osídlení slovanské. Od roku 1126 patřil Kyjov klášteru Hradisko u Olomouce. Ve 12. století se o rozvoj Kyjova nejvíce zaslouţil opat Michal, který stál v čele hradišťského kláštera. Nechal v Kyjově vystavět kamenný románský kostel, který byl zasvěcen svatému Martinovi, ochránci trhů a vznikajících měst. Od roku 1201 je Kyjov nazýván městečkem. Ve 14. Století se klášter dostává do finančních potíţí, a proto je Kyjov poprvé zastaven. V roce 1539 klášter město prodal. Novým majitelem se stal moravský zemský hejtman Jan Kuna z Kunštátu a po jeho smrti připadl Kyjov jeho synům, ale i ti jej nejdříve zastavili a nakonec prodali Janu Kropáčovi z Nevědomí. Ten byl ale známý hrubým zacházením s poddanými, svou hrabivou povahou a tak vznikla ve městě proti němu opozice, kterou vedl Václav st. Bzenecký. V roce 1548 podali Kyjovští ţádost ke králi Ferdinandu I., poněvadţ chtěli, aby je přijal za své poddané. A tak se také stalo. Primátorem města se stal právě Václav st. Bzenecký, který nechal v Kyjově postavit školu, mlýn, vydláţdit náměstí a vybudoval v renesančním slohu radnici. V roce 1720 byl na náměstí postaven kostel, zasvěcený Panně Marii a moravským patronům Cyrilu a Metodějovi a to díky kapucínům, kteří přišli do Kyjova o deset let dříve. I Kyjov měl ve druhé polovině 19. století německé obecní zastupitelstvo. Jeho protiváhou se staly české spolky. Byl zaloţen Čtenářský spolek, jenţ měl za úkol pěstovat češtinu jako národní jazyk a sdruţovat českou společnost. Dalším spolkem byla tělocvičná jednota Sokol, který mimo jiné pořádal různé přednášky, ochotnické představení a zábavy.

13

Významná událost pro Kyjov se stala v roce 1896, kdy po dlouhých bojích zvítězila ve volbách česká kandidátka. Bylo zvoleno české obecní zastupitelstvo, díky němuţ bylo vybudováno české školství. Po vypuknutí první světové války zaţíval Kyjov těţké časy. Ve městě se začaly vyskytovat vlastizrádné letáky, které přinesly několik rozsudků smrti a doţivotní tresty, pro ty, kteří je šířili. V roce 1918 válka skončila a Kyjovu se v právě vzniklé Československé republice začíná opět dařit. Vybudoval se vodovod a kanalizace, vznikaly nové městské čtvrti a podniky. V roce 1921 uspořádali sokoli první ročník Slováckého roku, který se koná dodnes. Vývoj Kyjova byl na dlouhých šest let zastaven z důvodu nacistické okupace. V roce 1943 bylo 50 kyjovských Ţidů transportováno do Terezína, někteří z nich pokračovali dále do Polska. Většina se z nich uţ nevrátila. O dva roky později byl Kyjov osvobozen rumunskými jednotkami. Poté se Kyjov opět začal rozvíjet. Byla vybudována nová sídliště, přibyly základní a mateřské školy a v šedesátých letech byl otevřen domov důchodců. Po roce 1989 začali občané podnikat a vznikaly obchody a podniky s různým zaměřením. (3) Součastný Kyjov je centrem sklářství, Sklárny Kyjov jsou největším průmyslovým podnikem ve městě. Ţije se zde způsobem moderního ţivota. Město nabízí také bohatý sportovní, kulturní a společenské vyţití. Je zde Kulturní středisko s divadelním sálem, kino Panorama i letní kino, Vlastivědné muzeum, Městská knihovna, stadion s volejbalovým a fotbalovým hřištěm, kuţelkářské dráhy, tenisové kurty, koupaliště, fitness centra a řada restaurací, barů a kaváren.

14

1.3 Osobnosti Kyjova Obsahem této kapitoly jsou významní občané Kyjova. Jelikoţ je jich celá řada, jsou zde uvedeny pouze ti, kteří jsou spjati se zdejším folklorem a ti, kteří se na jeho zvelebení podíleli. Jano Köhler byl akademický malíř. Zde v Kyjově vyzdobil freskami kostel Nanebevzetí Panny Marie a zámeček. Josef Klvaňa byl první ředitel českého kyjovského gymnázia, ve své funkci působil 21 let. Byl to také uznávaný přírodopisec a národopisec. Joža Úprka byl významný malíř a grafik, ale především autor známé Jízdy králů na Kyjovsku. Jura Petrů byl zakladatel a primáš kyjovské cimbálové muziky Jury Petrů. V současné době tuto cimbálku vedou jeho dva synové, cimbalista a vedoucí muziky Jura Petrů a jeho bratr, primáš Petr Petrů. Karel Kozánek byl zakladatelem kyjovského folklorního festivalu Slovácký rok v roce 1921. Petr Bezruč, vlastním jménem Vladimír Vašek, je autorem básně KYJOV, která je součástí Slezských písní. PhDr. Vladimír Úleha vystudoval zdejší Klvaňovo gymnázium a je autorem Ţivé písně. Tato kniha obsahuje autorovy úvahy o ţivotě lidové písně a folkloru. PhMr. Augustin Kůr, narozen v Kyjově, byl primáš muziky Slováckého krúţku v Praze a Brně. Václav Bzenecký starší vybudoval radnici a byl zde 44 let radním. Vojtěch Holcman byl historik a kronikář v nedalekých Skoronicích a především zakladatel Jízdy králů ve Skoronicích. (3)

15

Petr Bezruč přijel do Kyjova v roce 1896, ve svých dvacetidevíti letech, zastoupit poštovního správce, který odjel do Vídně sloţit správcovskou zkoušku. Přijel na pouhé čtyři dny a i ty stačily, aby si Kyjov zamiloval. O tom svědčí i jeho báseň věnovaná Kyjovu. Petr Bezruč: Slezské písně (4) KYJOV Ej, zteplí šohajci v čiţmách vy,

Tak jako to táhne z vinných rév,

ej, děvčata v suknici rudé,

tak jako ty kypíš, má sloko,

vţdy veselo bývalo v Kyjově,

tak hoří těch ohnivých Slováků krev,

vţdy veselo v Kyjově bude.

tak ret pálí a srší oko.

Kdo chce nás bít, kdo chce nás urazit? My nevíme o pánu ţádném, jak vesele dovedem ţít a pít, tak vesele na poli padnem.

1.4 Památky a zajímavosti V Kyjově se příliš historických památek nenachází, neboť bylo město několikrát vypáleno a stávalo se terčem válečného taţení a nájezdů. Ale i přesto bylo kyjovské náměstí navrţeno na památkovou zónu a některé architektonické památky se dochovaly. Také okolí Kyjova můţe nabídnout řadu zajímavostí, které stojí za to vidět. Renesanční radnice Radnice byla na náměstí vystavěna italskými staviteli v letech 1561-1562. Hodiny na radniční věţi byly instalovány kyjovským hodinářem.

16

Zámeček Patří mezi nejstarší budovu v Kyjově, postavená v roce 1540 Janem Kunou z Kunštátu. Dnes je zde umístěno vlastivědné muzeum s historickými, přírodopisnými a archeologickými sbírkami. Mariánský sloup Byl postaven jako dík městu za zachování věrnosti císaři Ferdinandu II., během povstání českých stavů. Chudobinec Dominika Jurovského Tento chudobinec slouţil jako útulek pro 12 měšťanských chudých rodin. V součastné době je zde základní umělecká škola. Kostel nanebevzetí Panny Marie Postaven v barokním slohu v letech 1713-1720 a je zasvěcen Panně Marii, Cyrilu a Metoději. Boží muka Jsou postavená začátkem 19. století v době napoleonských válek. Kaple svatého Rocha Kaple byla postavena na nejvyšším bodě města jako poděkování za ochranu před morem. Kostel svatého Filipa a Jakuba Tento kostel se nachází v obci Bohuslavice. Kostel byl povaţován za stavbu z druhé poloviny 17. století, ale nástěnnou malbou, která byla odhalena v roce 2000 s charakterem malby Ukřiţování, se zjistilo, ţe první zmínka o kostele pochází jiţ z dvacátých let 14. století. Radniční galerie Vznikala v roce 2002 a jsou zde vystavovány díla amatérských začínajících umělců.

17

Zámek Milotice Zámek stojí na původní kamenné tvrzi ze 14. století. Je to komplex barokních staveb a zahradí architektury. Prostředí zámku i zahrad láká kaţdoročně mnoho turistů ale i reţisérů. Váté písky Jsou národní přírodní památkou a nachází se podél ţelezniční trati mezi stanicí Bzenecpřívoz a Rohatec. Jedná se o borový les vysázený do původních dubových porostů na písečném podloţí. Tato lokalita dostala proto název Moravská Sahara. Kyjovský okruh Jedná se o silniční závod motocyklů přímo v ulicích města. Poprvé se jel závod jiţ v roce 1947.

1.5 Turistika Turistické informační centrum vzniklo v roce 1997 za účelem podpory cestovního ruchu v Kyjově a jeho okolí. Je zřizováno a provozováno městem Kyjov a personál komunikuje anglicky, německy a francouzsky. Od roku 2003 je členem turistických informačních center regionu Slovácko splňující podmínky pro zařazení do kategorie oblastí TIC. Za turistikou se můţeme vydat více směry. Pro milovníky historických památek je zde řada objektů, které mohou navštívit ať uţ na kole po turistických značkách nebo po pozemní komunikaci. Patří mezi ně například výlety do okolí a to na jiţ zmíněný Milotický zámek, hrad Buchlov a zámek Buchlovice, Bukovanyský mlýn, Stráţnice, město známé mezinárodním folklorním festivalem nebo navštívit Lednicko-Valtický areál, který je zapsán na seznamu UNESCO od roku 1996. Pro ty, kteří milují přírodu, si také přijdou na své. Zdejší příroda je pestrá jako lidové kroje místních obyvatel. Osobně bych doporučila spojit zábavu s poznáním. A to nabízí vinařské stezky.

18

Konkrétně Moravské vinařské stezky, které jsou dlouhodobým projektem rozvoje vinařství a udrţitelné venkovské turistiky na jiţní Moravě. Od roku 1999 je postupně realizován ve spolupráci s 280 vinařskými obcemi a mnoha dalšími partnery. Kaţdá z 10 vinařských oblastí má svůj vlastní okruh vinařských stezek. Všechny okruhy jsou propojené páteřní Moravskou vinnou stezkou. Návštěvníkům se tak nabízí moţnost výběru z jednodenních i vícedenních výletů za poznáním folklóru, vína a památek, a to na trase celkem 1 200 km dlouhé sítě cyklistických stezek. Cíle projektu: Ochrana krajiny a přírody Zachování a obnova kulturního dědictví Rozvoj šetrné turistiky Motivace a odborná příprava místních lidí Zachování a rozvoj malých vinařů a jejich sklepů

Vinařské stezky: Moravská vinná

Brněnská

Bzenecká

Kyjovská

Mikulovská

Mutěnická

Podluţí

Stráţnická

Uherskohradišťská

Velkopavlovická

Znojemská

Kyjovská vinařská stezka měří 85 km. Je to náročnější trasa vedoucí kopcovitým profilem určená především zkušenějším cyklistům. Po celé cestě provází zelená barva lesů, vinic, sadů, polí a luk. [2]

19

2 Folklor v České republice Slovo folklor pochází z anglického názvu folk lore a znamená lidové znalosti. Toto slovo bylo poprvé pouţito anglickým antikvářem Williamem Thomsem v dopise uveřejněném v Londýnském věstníku v roce 1846. V České republice má folklor hluboké kořeny a vyskytuje se jak v Čechách, především na Chodsku, tak hlavně na Moravě. Folklor nejen ţe označuje část lidové kultury zahrnující hudební (zpěv písní), slovesné (vyprávění legend, pověstí, pohádek), taneční či dramatické projevy, ale také sem patří pestré kroje, charakteristické nářečí, lidové písně, cimbálová muzika, zvyky a tradice. Tyto tradice udrţují folklorní soubory a folklorní sdruţení, kterých je v České republice mnoho. Folklor se v trţní ekonomice z určitého úhlu pohledu stává zboţím. Existuje tady nabídka, existuje i poptávka a obojí se nějakým způsobem vyvíjí. [3] Prezident IGF (mezinárodní unie folklorních sdruţení) Lillo Alessandro se vyjádřil o folkloru takto: „ve folkloru nejsou chudí a bohatí, nejsou bílí a černí, nejsou první a poslední – všichni jsou na stejné úrovni, všechny kulturní „vzorce“ a náboženství přítomná ve folkloru jsou uznávána a plně respektována. Zvýšení kulturních výměn je nutno považovat za nutný cíl pro poznání vlastní identity, pro dosažení stále větší solidarity mezi národy“. [4]

2.1 Domácí folklorní organizace 2.1.1 Folklorní sdruţení ČR (dále jen FOS ČR) FOS ČR je občanským sdruţením dětí a mládeţe, zaměřeným na uchovávání a rozvíjení lidových tradic a národních kulturních hodnot, zejména v oblastech lidové hudby, zpěvu a tance. Je nejpočetnější organizací zájemců o lidové umění v ČR s převáţným počtem mladých lidí. Sdruţuje více neţ 400 členských souborů působících v 17 autonomních regionálních sdruţeních a 60 členských festivalů. Celkem má 13 780 aktivních členů, z toho 10 227 členů do 18 let. 20

Kaţdoročně pořádá: Mezinárodní

festival

dětských

folklorních

souborů

Písní

a

tancem

v Luhačovicích Mezinárodní folklorní festival Praţský jarmark Národní krojový ples Soutěţ a přehlídku dětských zpěváků lidových písní Zpěváčci Galakoncerty Zpěváček – Slávik, Zpíváme pro radost [3] FOS ČR je významný také z hlediska mezinárodní prestiţe jak řekl Zdeněk Pšenica, předseda FOS ČR: „za svoje zásluhy o rozvoji lidové kultury jsme obdrželi od prezidenta Mezinárodní unie folklorních sdružení IGF vlajku identity. Velice si vážíme toho významného ocenění, které jsme získali jako první a dosud jediní v historii.“ Jedním ze základních poslání FOS ČR je propagovat tradiční lidovou kulturu a folklorní akce. K tomu slouţí Informační centrum FOS ČR v Praze, aktualizované webové stránky, rozesílání tiskových zpráv o festivalech a slavnostech, účast na veletrzích cestovního ruchu, vydávání průvodců, propagačních materiálů, časopis FOLKLOR, CD a DVD. Časopis FOLKLOR vydává sdruţení od roku 1990. V roce 2009 byl pro časopis jubilejním XX. ročníkem. Do sedmnáctého ročníku byl časopis vydáván jako dvouměsíčník, od čísla 1/2007 se vydává časopis měsíčně. Sdruţení spolupořádá kursy a semináře pro vedoucí souborů, choreografy a tanečníky. FOS ČR je členem mezinárodních organizací CIOFF, IOV, EFCO a IGF. Organizuje výměnné pobyty našich a zahraničních souborů, zejména dětských a mládeţnických. (5)

21

Folklorní kaleidoskop- projekt ROP Projekt „Folklorní kaleidoskop jiţní Moravy a Vysočiny“ je zaměřen na propagaci folkloru v cestovním ruchu a byl realizován v období od 1. 7. 2008 do 30. 10. 2010. Jeho hlavními výstupy byly v Jihomoravském kraji a v kraji Vysočina nabídkové katalogy folklorních slavností, festivalů a dalších zajímavostí, specializované krajské webové stránky a DVD nosiče s touto tematikou. Na poradě ředitelů folklorních slavností a festivalů řekl pan Rostislav Vondruška, ředitel CzechTourismu a nyní ministr pro místní rozvoj: „před pěti léty převládal názor, že prezentace České republiky folklorem je nemoderní. Od té doby se pohled změnil, hudba, tanec a řemesla se stávají vyhledávanými turistickými cíli.“ Folklor je tedy významným ekonomickým činitelem, do roka na něj přijde jeden a půl miliónu lidí. [3]

2.1.2 Společnost pro lidové tradice Jihomoravského kraje Společnost pro lidové tradice Jihomoravského kraje, dále jen SPLT JMK, je občanské sdruţení vzniklé v roce 2008. Má za úkol propagovat a udrţovat lidovou tradici, jakoţ to její řemesla, kulturní bohatství a zvyky na jiţní Moravě.

2.1.3 Sdruţení přátel folkloru v Brně Toto sdruţení působí od roku 1989. Tvoří jej 14 souborů dospělých a mládeţe, 15 dětských folklorních souborů, 4 hudební soubory a 30 individuálních členů – tzv. příznivců nejen z celé České republiky, ale i ze zahraničí. [5]

22

2.2 Zahraniční folklorní organizace 2.2.1 Folklórna únia na Slovensku (dále jen FÚS) FÚS je zájmové neziskové dobrovolné sdruţení dětí, mládeţe a dospělých, zajímající se o kulturní dědictví na Slovensku. Vznikla v roce 1990. Tato organizace sdruţuje dětské mládeţnické folklorní soubory a skupiny, lidové krouţky, tanečníky, hudebníky, řemeslníky a také kulturní spolky a organizace ze zahraničí. [6]

2.2.2 Organizace I.O.V. I.O.V. je mezinárodní organizace folklorního umění. Je to celosvětová organizace snaţící se udrţet a zachovat lidovou národní kulturu, jeho dědictví a folklorní umění. Byla zaloţena v roce 1979 v Belgii a v roce 1983 se stala členem UNESCO. [7]

2.2.3 Unie IGF IGF je mezinárodní unie folklorních sdruţení. Vznikla v roce 1953 a jednalo se o folklorní sdruţení Francie, Belgie a Itálie. Dnes je zastoupena jak v Evropě, tak v Americe, Asii i Africe. Prezidentem této unie je Lillo Alessandro. [4]

2.2.4 CIOFF CIOFF je mezinárodní nevládní kulturní organizace, přesněji mezinárodní rada organizátorů folklorních festivalů a lidového umění. Československá republika vstoupila do této organizace v roce 1975 a po jejím rozpadu byla zaloţena ryze česká sekce a to v roce 1993 se sídlem ve Stráţnici. [8]

2.2.5 International Visegrad Fung Mezinárodní visegrádský fond je mezinárodní organizace se sídlem v Bratislavě. Patří sem Česká republika, Slovenská republika, Polská a Maďarská republika. Cílem tohoto fondu je podporovat cestovní ruch a vědecké, kulturní a vzdělávací projekty. [9]

23

3 Folklor v Kyjově 3.1 Kyjovské Dolňácko Jak bylo jiţ zmíněno v úvodu, Kyjov patří do regionu Slovácko. Slovácko je oblastí lidové kultury, kde se celý rok konají folklorní slavnosti. Region Slovácko se dělí na dalších 7 podregionů, vzájemně se lišících, například barvou krojů, nářečím, zpěvem nebo tancem. Podregiony Slovácka: Dolňácko, Horňácko, Hanácké Slovácko, Charvátsko, Moravské Kopanice, Podluţí a Zálesí. Dolňácko, do něhoţ spadá právě město Kyjov, patří mezi nejrozsáhlejší slováckou podoblast. Z geografického hlediska je Dolňácko oblastí Pomoraví, která se táhne od města Napajedla po okresní město Hodonín. V okolí města Kyjova je velká koncentrace folklorních aktivit, zejména pak Slovácký rok, který se koná přímo v Kyjově jednou za čtyři roky.

3.2 Kyjovské kroje Na Kyjovsku se nosí 2 typy krojů a to jihokyjovský a severokyjovský. Kyjov obléká ten severokyjovský. Kroje se v těchto oblastech trochu liší. Více je to vidět u muţských krojů, zato ţenský kyjovský kroj je pro obě oblasti téměř stejný. Kyjovský kroj je uznán jako národní kroj České republiky. Severokyjovský kroj se dělí také podle toho, ke které příleţitosti se obléká. Můţe to být: Parádní kroj Ženský kroj je velmi oblíbený pro jeho pestrost a bohatost ve výšivkách. Skládá se z červenobílé kordulky, coţ je vesta s flitry a zlatými knoflíky, rukávců (často dvojitých), několika (většinou třech) naškrobených spodniček, vrchní sukně zvaná pávka, která je naskládaná a jsou na ni ručně vyšívané květy připomínající paví oka a zástěry, která se nazývá fěrtůšek, a je zakončená paličkovanou krajkou.

24

Na nohou se nosí vysoké boty, zvané krabůvky. Na hlavě pak čepec a na něm šátek. Ten je buď bílý, zvaný šatka nebo červený, zvaný turečák. Mužský kroj má oproti ţenskému méně částí. Tvoří ho bílá košile, která je na prsou černobíle vyšitá a zakončená vyšívaným límečkem, kordulka, ta je tmavě modrá také se zlatými knoflíky. Ke kordulce je připevněná široká vyšívaná mašla. Dále jsou to tmavě modré soukenné kalhoty, které jsou zdobeny bohatou nášivkou (u stárka jsou to kalhoty ţluté). Kolem pasu nosí chlapec řemen, který je zdobený ţlutými plechovými cvočky. Na hlavě se nosí klobouk s kohoutími pery a červeným muškátem. Na nohách mají muţi holínky s malými kovovými podkovami.

Obr. 2: Parádní kroj (zdroj: vlastní tvorba)

25

Svatební kroj Nevěsta má ve svatební den obléknuté bílé rukávce, černou sukni a na ni bílou zástěru. Přes ruce má úvodnici (bohatě vyšívaná plachta, poskládaná do pruhu). Na hlavě má bílé druţení. Na nohou má černé silonky a vysoké boty (krabůvky). Ţenich je v parádním kroji, na klobouku má muškátový květ a na kordulce umělou kytici.

Obr. 3: Svatební kroj (zdroj: www.obecbukovany.cz)

Lehký kroj Lehký kroj se skládal z plátěných rukávců a kordulky, z dvou naţehlených spodniček, nejčastěji plyšové sukně a zástěry (kocůrky). V pase je uvázaná modrá nebo bílá mašle. Na hlavě nosí dívky čepec a bílou šatku. Na nohou černé silonové punčochy a boty (krabůvky).

26

Obr. 4: Lehký kroj (zdroj: vlastní tvorba)

Stejnokroj Stejnokroj nosily v neděli vdané ţeny v letním období. Skládal se z kabátku, košile s krátkým rukávem, sukně ve světlejší barvě se zástěrou - kocůrkou. Na hlavě měly na čepci uvázaný bílý vyšívaný šátek. Za chladných jarních nebo podzimních dnů oblékaly ţeny košili s dlouhými rukávy, sukni v tmavší barvě s kocůrkou. Na hlavě měly čepec a šatku.

27

Obr. 5: Stejnokroj (zdroj: www.svatoborice-mistrin.cz)

Pracovní kroj Starší a mladší děvčata oblékala pro běţnou domácí nebo i polní letní práci červenou sukni, modrou zástěru s laclem nebo i bez, košili s nenaškrobenými rukávy. Vlasy měly zapleteny do dvou copů zakončených červenou stuhou. Dívky obvykle chodily na boso. Pracovní kroj chlapců byl téţ prostý a jednoduchý. Skládal se z reţných kalhot, reţné košile a u starších chlapců také z modré zástěry. Boty se podobně jako u děvčat nenosily.

28

Obr. 6: Pracovní kroj (zdroj: www.kyjovanek.cz)

Hodový kroj Tento kroj se obléká při největších slavnostech, především pak na hody. Chodí se v parádním kroji, který u muţů doplňuje bohatá výzdoba klobouku. [10]

Obr. 7: Hodový - parádní a lehký kroj (zdroj: vlastní tvorba) 29

3.3 Folklorní slavnosti 3.3.1 Folklorní festival Slovácký rok Kyjovský Slovácký rok patří mezi nejstarší folklorní festivaly v České republice a řadí se k největším kulturním akcím s nadregionálním a mezinárodním významem. Tuto národopisnou slavnost zaloţili v roce 1921 členové místního Sokolu u příleţitosti oslavy 50. výročí zaloţení své Kyjovské tělovýchovné sokolské organizace. Tehdy se ho zúčastnilo neskutečných 30 000 lidí. Kyjov navštívily výpravy z Jugoslávie, Anglie, Francie a Ameriky. Z Prahy přes Kolín, Českou Třebovou a Brno byl vypraven do Kyjova zvláštní vlak. Jízdu králů předvedli Sokoli z Vlčnova. Slavnost měla tak velký úspěch, ţe se pořadatelé rozhodli opakovat ji hned v roce 1922. Jízdu králů předvedli opět Vlčnovjané. Pověst a sláva prvních dvou Slováckých roků měla velký ohlas a tak se dalšího ročníku v roce 1927 zúčastnili naši tehdejší přední umělci Leoš Janáček, František Úprka, Arnošt Frolka a další významní hosté. O rok později se konal jiţ čtvrtý ročník. Jedním z nejsilnějších záţitků bylo sborem zazpívané zhudebnění básně Kyjov od Petra Bezruče. V roce 1939 byl Slovácký rok také připravován, ale plánované slavnosti byly pouhé tři týdny před začátkem německými úřady zakázány. Pátý ročník Slováckého roku se konal aţ v roce 1956. V tomto roce zde poprvé předvedli Jízdu králů slováčtí jezdci ze Skoronic. Od roku 1971 se pořádá v pravidelných čtyřletých intervalech a trvá zpravidla čtyři dny. Ve dnech 11. - 14. srpna 2011 proběhne jeho XVIII. ročník. V tomto roce tak festival oslaví 90. výročí svého zaloţení. Po čtyři srpnové dny se Kyjov zcela oddá tradičním folklorním zvykům, písním a tancům. Program Slováckého roku tvoří kromě jiných pořadů také akce, které se pravidelně opakují kaţdý ročník. Mezi ně patří například přehlídka dechových hudeb, stavění a kácení máje, lidový jarmark, přehlídka krojů Kyjovska a krojovaný průvod městem. Vyvrcholením festivalu je Jízda králů. Festival probíhá po celém městě (náměstí, park, ulice, muzeum, stadion, letní kino). V minulém ročníku Slováckého roku, který se konal v roce 2007, přesáhl počet platících návštěvníků 21 000 a vystoupilo zde asi 3 500 účinkujících. V krojovaném průvodu šlo 2 000 lidí z 33 obcí Kyjovska. 30

Jízda králů Jízda králů je stará lidová slavnost spojená s křesťanským svátkem. U nás se udrţuje uţ jen na moravském Slovácku a na Hané. Nejznámější je ta ve slováckém Vlčnově, která má za sebou téměř dvousetletou tradici. V Kyjově předvádějí jízdu králů slováčtí jezdci ze Skoronic. První fotografie jízdy králů byla pořízena v roce 1896. Začátkem 20. století tento zvyk slábnul a poslední fotografie je z roku 1911. Aţ do roku 1943 se jízda králů ve Skoronicích neuskutečnila vůbec. Poté byla zase obnovena a věhlas jí dala účast na Slováckém roku v roce 1956. Jízdu jezdí zpravidla chlapci od 17 do 28 roků, ale věk jezdců není omezený. Jezdci jedou v páru a jejich počet je 20-30, většinou pocházejí všichni ze Skoronic. Rozdělují se na vyvolávače, děkovníky a výběrčí. V den konání jízdy musí chlapci vystrojit koně. Dříve toto strojení prováděly dívky, dnes je zapojena celá jezdcova rodina. Poté co jsou koně přichystáni, se chlapci v kroji řadí na návsi a vyslanci jedou za starostou pro souhlas k jízdě. Starosta jim podepíše listinu a dává souhlas k jízdě slovy: „v naší obci odedávna dobrý zvyk je vídat, chasu v kroji na koních mezi námi vítat. Povolení máte. Krále hleďte chrániti, aby vám ho nemohli cizí lidé zajmouti!“ Ti se pak s listinou vrací k ostatním a jízda se můţe vydat na svoji cestu. Za nimi jede král, který je převlečen do ţenského kroje s bílou růţí v ústech. Chrání jej dva pobočníci. Druţina pak objíţdí všechny ulice ve městě a vyvolávači směřují, ke všem domům a jejich majitelům, veršované vyvolávky a výběrčí shromaţďují dary, kterými jsou víno, pohoštění nebo peníze. Objíţďka končívá v Kyjově před radnicí, kde se vţdycky najde někdo z jezdců, který si v atmosféře loučení a budoucích návratů stoupne do sedla a zvolá tradiční: Hýlom, hálom! (6), (7), [11], [12]

31

Obr. 8: Skoronská jízda králů (zdroj: www.skoronice.cz)

Slovácký verbuňk Slovácký verbuňk patří mezi muţské tance skočného charakteru. Je tancem improvizovaným. Jeho součástí je předzpěv písně. Tančí se hromadně, ale kaţdý tanečník tančí sám za sebe. Má tři části: předzpěv, taneční část pomalého nebo středního tempa a část rychlou. Datuje se od první poloviny 18. století. Dne 25. listopadu 2005 byl slovácký verbuňk prohlášen generálním ředitelem UNESCO Koïchiro Matsuura za Mistrovské dílo ústního a nemateriálního dědictví lidstva. Garantem pro zpracování nominace byl Ministerstvem kultury pověřen Národní ústav lidové kultury ve Stráţnici. (8)

3.3.2 Martinské hody Hody patří k tradičním svátkům kaţdé moravské vesnice a jsou oslavou sklizené úrody, hojnosti, veselí a blahobytu. Hodová tradice má v Kyjově stanovený jednotný termín konání a to vţdy v listopadu na svatého Martina.

32

Termín konání se ale liší vesnici od vesnice, většinou podle svátku patrona kostela. Známé jsou hody Kateřinské, Václavské nebo Martinské. Hlavními postavami hodů jsou stárci (chlapci) a jejich děvčata (stárky). Na hodech nesmí chybět chasa oblečená ve slavnostních kyjovských krojích. Samotná slavnost začíná jiţ v pátek večer a to rozmarýnkovou besedou u cimbálu s CM Jury Petrů. Druhý den v sobotu dopoledne začíná slavnost krojovým průvodem, který míří k radnici získat od starosty souhlas ke konání hodů. Ten přečte několik zásad pro správné konání a po povolení se krojový průvod, za který se postupně přidávají i diváci a ostatní, vydává pro stárky a věnec. U domu první stárky se chasa seřadí a vyjde první stárek, který tluče na dveře domu své stárky a zpěvem ji vybízí, aby vyšla ven. Kdyţ vyjde stárek a celá chasa zajuchá, stárka mu nasadí ozdobený klobouk a téţ ho uvítá zpěvem. Poté celá chasa kolem nich utvoří kruh a za doprovodu muziky tančí a zpívá. Odtud se průvod odebere k domu druhé stárky a opakuje se uvítací, taneční a zpěvní ceremoniál znovu. V podvečer končí průvod na náměstí. Večer je zakončen muzikou v místním kulturním domě, kde se koná taneční zábava s dechovou hudbou a cimbálovou muzikou, spojena s tradičními zvyky. Třetí a zároveň poslední den Martinských hodů v Kyjově začíná odpoledním krojovým průvodem, který směřuje opět pro stárky a káčera. Dříve bývalo v Kyjově zvykem umlátit cepy ţivého káčera. Ten byl na stoličce přikrytý bílými výšivkami, ozdoben rozmarýny a růţičkami. Poté byl zahrabán do dolíku v zemi, kde se kolem něho tančilo a pak ho chlapci přestrojení za maškary cepy ubili. Pak ho vyndali, upekli a snědli. Brutální záleţitost měla zcela vysvětlitelný důvod. Sedláci tím spláceli svoji vděčnost za to, ţe jim byla popřána bohatá úroda, ţe uţivili svůj rod, prostě ţe jim bůh ţehná. Odpůrci týrání zvířat, učitelé i kněţí na konci 19. století upozorňovali na krutost zvyku obětovat domácí zvíře a tak zvyk zanikl v roce 1870, kdy jej úřady zakázaly. Nyní uţ je tomu jinak.

33

Káčer je sice pořád ţivý, ale uţ se nemlátí cepy. Je ozdoben rozmarýnkem a růţičkami a veze se na pojízdném vozíku v popředí průvodu. Na náměstí, u domu kultury, kde se konají večerní zábavy, se kolem kačera udělá kruh a tančí se a zpívá. Tradicí je, ţe se kačera vţdy někdo pokusí ukrást. Ten má pak taneční sólo v sále na muzice, kde hody končí. (9)

Obr. 9: Kradení káčera (zdroj: www.spssk.cz)

3.3.3 Kyjovské letní slavnosti a doţínky Tyto slavnosti se konají kaţdoročně v srpnu od roku 1990, výjimkou je kaţdý čtvrtý rok, kdy se v Kyjově koná Slovácký rok. Program slavností se skládá ze dvou částí. V sobotní části slavností se návštěvníkům připomíná historický odkaz trţní obce Kyjova, od kterého se odvíjí lidový jarmark doplněný dobovými zvyky a tanečními vstupy. Druhá, nedělní část slavností je odvozena od církevní slavnosti zasvěcení kostela spojená s krojovaným procesím.

34

V odpolední části programu prochází centrem města krojově pestrý doţínkový průvod a celá slavnost vrcholí zvykoslovným doţínkovým pásmem v podání Slováckého souboru a řadou folklorních skupin. Doprovodnou akcí slavností se stal jiţ po několik ročníků festival Žalmanův folkový Kyjov, který probíhá v areálu letního kina. [13]

3.4 Cimbálová muzika Lidově se jí říká cimbálka, dále jen CM. Je to seskupení muzikantů, kteří hrají na hudební nástroje- cimbál, housle, viola, klarinet a kontrabas. Není to ale podmínkou, můţe se stát, ţe některý z nástrojů chybí, nebo ţe je některý nástroj navíc. V Kyjově máme tyto cimbálové muziky:

Cimbálová muzika Jury Petrů Patří mezi nejznámější a nejdéle působící CM na Moravě. Byla zaloţena v roce 1947 a nese jméno podle svého zakladatele a vedoucího muziky Jury Petrů. Od roku 1971 v ní také působí dva Jurovi synové - cimbalista Jiří a houslista Petr, kteří po otcově smrti vedou a udrţují tradiční styl kapely aţ do současnosti. Muzika působí jak samostatně, tak i jako doprovod Slováckého souboru Kyjov. CM Jury Petrů je v Kyjově dlouhodobým tahounem, díky němuţ se o udrţení a rozvíjení hudebních tradic nemusíme na kyjovském Dolňácku bát. [14]

Cimbálová muzika Hudci z Kyjova Tato CM byla zaloţena v roce 1994 zkušenými muzikanty z jiných cimbálových muzik. Je známá bohatou interpretací lidových písní a silným emotivním výrazem své muziky. Na kontě mají 3 CD: Putovali Hudci, Jede forman dolinú a Proč kalino nerozkvétáš. [15]

35

Cimbálová muzika Pavla Růžičky CM Pavla Růţičky vznikla v Kyjově v roce 1998. Nese jméno po svém zakladateli, nynějším kontrabasistovi. Muzika zpracovává především písňový materiál z oblasti Kyjovska, při vystoupeních však zpestřuje svůj repertoár o skladby a písně z jiných regionů naší vlasti i zemí Evropy. Muzika je součástí Slováckého souboru Kyjov. Úzce spolupracuje s jednotlivými sloţkami Slováckého souboru Kyjov, ale také s dalšími soubory z okolí Kyjova. [16]

Cimbálová muzika Javor CM Javor vznikla v roce 1991 přejmenováním mladé cimbálové muziky působící při domu kultury v Kyjově. CM Javor je amatérským souborem muzikantů z Kyjova a okolí. Hraje a zpívá především písně z tohoto regionu. [17]

3.5 Folklorní soubory Ve většině obcí Kyjovska funguje folklorní soubor nebo slovácký krúţek, který se zabývá udrţováním hudebních tradic, krojů a lidových zvyků. K rozvoji krúţků a folklorních souborů přispělo pořádání pravidelných festivalů. Udrţují se výroční zvyky, obnovují se místní kroje a pořádají se krojové plesy.

3.5.1 Slovácký soubor Kyjov Soubor vznikl v roce 1942 v Kyjově pod názvem Slovácký krúţek a je souborem lidových písní a tanců. V roce 1945 byl v Nětčicích (část Kyjova) zaloţen Svaz české mládeţe a pod jeho hlavičkou pokračovala práce Slováckého krúţku (předseda Josef Sedlář). V r. 1949 podali členové ţádost o zřízení samostatného krúţku, který byl povolen a ustanoven. Součástí souboru je i muţský a ţenský sbor. Ten ţenský pracuje jen v určitých obdobích, zato ten muţský bez přerušení od roku 1958. Dříve se skládal ze starších kúţkařů. V současné době se můţe přidat kdokoliv, kdo má chuť si zazpívat slovácké písničky. 36

V roce 1991 soubor zakládá Sdruţení přátel Slováckého souboru Kyjov (SPSSK), které se otevírá všem příznivcům folkloru. Slouţí jako morální a ekonomická opora souboru a pomáhá přibliţovat folklorní dění široké veřejnosti. Sdruţení přátel Slováckého souboru Kyjov (SPSSK) bylo zaloţeno roku 1991 v královském městě Kyjově, členy Slováckého souboru Kyjov a jeho příznivci. Posláním sdruţení je všestranná podpora umělecké činnosti Slováckého souboru Kyjov a vytvoření podmínek péče o rozvoj folklorních tradic Kyjova a blízkého okolí. K dosaţení tohoto cíle plní SPSSK zejména tyto úkoly: sdruţuje příznivce slováckého folkloru seznamuje ostatní občany Kyjova a okolí s činností Slováckého souboru Kyjov zastupuje zájmy Slováckého souboru Kyjov, který reprezentuje město doma i v zahraničí pečuje o výchovu mladých hudebníků, tanečníků a zpěváků podílí se na organizaci folklorních regionálních slavností a jiných společenských akcí shromaţďuje historické materiály z oblasti folkloru vydává účelové náklady neperiodických publikací [18]

3.5.2 Kyjovánek I. Vznik Kyjovánku se datuje kolem roku 1975. Dříve měl 6 skupin dětí různého věku, v současné době v Kyjově pracují dva na sobě nezávislé soubory s názvem Kyjovánek. Kyjovánek I, pod vedením Hany Vašulkové, pracuje od roku 1998. Dnes zde hraje, tančí

a

zpívá

přes

třicet

dětí

ve

věku

od

devíti

do

sedmnácti

let.

Ve svých pásmech jsou zpracovány lidové zvyky, tance a říkadla převáţně z kyjovského Dolňácka. Součástí souboru je dětská cimbálová muzika Friška.

37

Soubor se pravidelně účastní soutěţních přehlídek dětských souborů, které se konají kaţdé dva roky. V letech 2003 - 2009 byl vybrán, aby reprezentoval Jiţní Moravu v celostátním kole v Jihlavě. Kaţdoročně účinkuje na folklórních festivalech doma i v zahraničí (Kyjov, Milotice, Stráţnice, Kunovice, Zlín, Znojmo, Brno, Praha, Zubří, Liptál, Jablunkov, Roţnov pod Radhoštěm, Starý Hrozenkov, Velká Bystřice, Krásná Lípa, Německo, Itálie, Slovensko, Srbsko, Rusko, Francie, Chorvatsko). Pravidelně pořádá vánoční vystoupení v kostelech a svým programem se snaţí rozdávat radost i v Ústavech sociální péče a domovech důchodců. [19]

3.5.3 Kyjovánek II. Dětský národopisný soubor Kyjovánek vznikl v roce 1976, jako nejmladší sloţka Slováckého souboru. Hlavní snahou souboru je rozvíjet rytmické, pěvecké a taneční dovednosti dětí a v programech zpracovávat lidové zvyky, hry, tance a písně Slovácka. V dřívějších letech svou činnost rozšiřoval o spolupráci s Českým rozhlasem a televizí v Brně a dvakrát spolupracoval i s Československým filmem. Pod současným vedením pracuje Kyjovánek II jiţ 13 let. Za tu dobu přinesl radost nejen divákům v Kyjově, ale i na festivalech např. v Miloticích, Mistříně, Břeclavi, Veselí nad Moravou, Valašském Meziříčí, Plzni, Jablůnkově, Kunovicích, Kovářově, Tvrdonicích, Zábřehu, Lázních Bělohrad, Nymburku, Hlinsku, Písku a Mariánských Lázních. Vystupoval i v mnoha dalších městech naší republiky, z vystoupení v Boleradicích si přiváţí pohár starosty obce a cenu diváků. Soubor se představil také divákům v zahraničí: Maďarsko (2006), Sicílie (2008) - odkud si přivezl cenu za výbornou reprezentaci a choreografii, Slovensko (2009), Rumunsko (2010), Slovensko (2010). V součastné době pracuje v souboru 60 dětí ve věku 3-15 let. Hudební doprovod souboru zajišťuje harmonikář Pavel Švorba a dětská cimbálová muzika Kyjovánek, kterou si soubor vytvořil před 4 roky. Vedoucí souboru je Mgr. Blaţena Sedlářová a organizační vedoucí Marcela Švorbová. [20]

38

3.5.4 Národopisný soubor Javor Tento soubor vznikl v Kyjově v roce 1991. Oţivuje původní lidové tance, zvyky a písně Kyjovska. Pravidelně se zúčastňuje národopisných festivalů kyjovského Dolňácka, jako jsou Milotice a Slovácký rok. Kyjovský folklor reprezentuje i vystoupeními mimo vlastní region. Vedoucí souboru je Pavel Půček. [21]

3.5.5 Tetky z Kyjova Pěvecký soubor Tetky z Kyjova byl zaloţen v roce 1998. Vedoucí souboru je Hana Petrů. Dne 1. 7. 2010 získaly Tetky z Kyjova prestiţní ocenění Foskar (ocenění výrazných počinů v aktivním hudebním a tanečním folkloru a folklorismu v České republice), na 65. ročníku Mezinárodního folklorního festivalu ve Stráţnici. V kategorii vokálních sborů uspěly Tetky mezi pěti nominovanými skupinami. Cenu jim na slavnostním večeru předal čestný občan Kyjova Jaromír Nečas. Vedoucí souboru Hana Petrů uvedla: „pro nás to znamená strašně moc, hlavně pro ty starší, protože je to naše jediná realizace. Nejkrásnější je to, že se setkáváme s nominovanými zpěváky a muzikami, což jsou většinou kamarádi. Letos šel do síně slávy Luboš Holý, oceněna byla také zpěvačka Vlasta Grycová, to jsou všechno kamarádi a vynikající zpěváci, které uznáváme a máme je hrozně rádi.“ [22]

Obr. 10: Tetky z Kyjova (zdroj: www.foskar.cz)

39

PRAKTICKÁ ČÁST 4 Dotazníkový výzkum 4.1 Cíl dotazníkového průzkumu Hlavním cílem této bakalářské práce bylo charakterizovat folklorní slavnosti a tamější soubory v Kyjově. K tomu však patří i jeho historie, zajímavosti, turistika, folklor a veškeré jeho dění zaměřené na atraktivitu kulturního nebo městského cestovního ruchu. Shromáţděné dostupné informace byly čerpány z literatury a jiných obecně přístupných pramenů. Dále bylo provedeno terénní šetření o profilu návštěvníka této slavnosti. Na základě získaných údajů v dotazníkovém průzkumu byly zjištěny silné a slabé stránky dané slavnosti, uvedené ve SWOT analýze, a návrh jejich řešení.

4.2 Metodika průzkumu Pro tuto metodiku byl zvolen průzkum formou dotazníků, přesněji ústního dotazování, tudíţ návratnost byla 100%. Průzkum probíhal na folklorní slavnosti Martinských hodů konaných ve dnech 12. – 14. listopadu roku 2010. Výzkum probíhal přímo v ulicích města Kyjova, především na Masarykově náměstí, kde byl největší výskyt lidí. Dotazováni byli kolemjdoucí různého věku, pohlaví, národnosti, zaměstnání či bydliště. Oslovených osob, respondentů, bylo 160. Dotazník se skládá ze 17 otázek, z nichţ 6 se týká přímo respondenta, tedy ze dvou částí. Ta první obsahuje údaje zaměřené na danou slavnost, např. kolika ročníků se dotázaný jiţ zúčastnil, kde získal informace o slavnosti anebo jaký dopravní prostředek pouţil při cestě na slavnost. Ta druhá je zaměřená na osobní údaje respondenta, týkající se pohlaví, věku, bydliště, vzdělání a zaměstnání. Dotazník je uveden v Příloze A.

40

4.3 Výsledky průzkumu a jeho grafické zpracování V této části kapitoly jsou uvedeny výsledky z dotazníkového výzkumu pomocí grafu (procenta jsou zaokrouhlena). Poté následuje krátký komentář.

Graf 1: Kolika ročníků této slavnosti jste se jiţ zúčastnil/a v minulých letech?

Z celkového počtu 160 respondentů se téměř čtvrtina, tedy 37% dotázaných, této slavnosti (hodů) účastní pravidelně. Je to dáno tím, ţe většina respondentů je místních, jak jiţ bude zjištěno v otázce 10. Druhá nejčastější odpověď byla, ţe se 22% dotázaných účastní hodů více neţ 4x. Další tři moţnosti dopadly velmi podobě, s rozdílem pouhého 1%. Z celkového počtu 160 se pouze 21 respondentů této akce zůčastnilo poprvé.

41

Graf 2: Kde jste získal/a informace o této slavnosti?

Další otázka se týkala toho, kde se respondenti o Martinských hodech dozveděli. Většina odpovědí byla, ţe z vlastní zkušenosti (neboť zde bylo nejvíce místních) a to 43%. Hodně respondentů do Kyjova na tuto slavnost jezdí i na pozvání známých a přátel a to 25% dotazovaných. 16% respondentů se o hodech dozvědělo prostřednictvím tištěných informcí, tedy letáků, ať uţ vylepených v Kyjově a okolních vesnicích nebo uvedených v tisku. I kdyţ na internetu tráví většina z nás mnoho času, pouze 7% dotázaných se tímto způsobem o slavnosti dozveděli. Z grafu také vyplývá, ţe pro tuto akci se téměř nevyuţívá sluţeb cestovní kanceláře. Učinily tak pouze 3 respondenti.

42

Graf 3: Kterých dnů festivalu se zúčastníte nebo jste se jiţ zúčastnil/a?

V sobotu a neděli navštívilo hody 38% dotázaných, neboť v těchto dnech dochází k největší koncentraci zábavy jiţ krátce po poledni a trvá aţ do ranních hodin ( v pátek hodová zábava začíná aţ večer). Všech dnů Martinských hodů, tedy pátek, sobota i neděle, se zúčastnilo 30% respondentů. Neděli si nenechá ujít 9% respondetů, kteří přijedou jen na tento den, kdy probíhá kradení káčera.

Graf 4: V jakém zařízení budete nocovat?

43

Jak jiţ bylo uvedeno, nejvíce dotázaných je přímo z Kyjova nebo z jeho blízkého okolí, tudíţ není překvapením, ţe 51% respondentů bude nocovat doma. Druhá nejčastější odpověd na otázku kde respondenti přenocují po dobu trvání slavnosti, byla u známých, příbuzných a to 27%. Výsledek logicky navazuje na otázku č. 2,která zní, kde respondenti získali informace o této slavnosti, 25% odpovědělo- od známých. Z grafu také vyplývá, ţe více lidí preferuje ubytování v penzionu, který je oproti hotelu podstatně levnější. Nejméně procent dostala odpověď na chatě, coţ je pochopitelné vzhledem k tomu, ţe hody probíhají v listopadu a chataření je záleţitostí spíše jarní a letní. Graf 5: Co hodláte v tomto regionu ještě navštívit nebo jste jiţ navštívil/a?

Z tohoto grafu jasně vyplývá, ţe téměř většina dotázaných, tedy 77%, zde navštíví pouze tuto slavnost. Jednak je to dáno tím, ţe Martinské hody probíhají v listopadu, kdy uţ je většina památek uzavřená a nepřístupná a na výlety je uţ docela chladno a také proto, jak jiţ bylo několikrát zmíněno, respondenti pochází z blízkého okolí. V teoretické části této práce je uvedeno, ţe hody probíhají téměř v kaţdé okolní vesnici jinak, takţe dalším důvodem proč respondenti Martinské hody v Kyjově navštívili, bylo i to, aby jednak porovnali, jak to chodí u nich na vesnicích a také to, ţe hody v Kyjově se řadí mezi ty nejhezčí, ať uţ díky kyjovským krojům nebo hojnou účastí. 14% dotázaných si nenechají ujít Slovácký rok, který proběhne 11. – 14. srpna 2011 v Kyjově. Je to nejstarší folklorní festival v České republice, konaný jiţ od roku 1921 a probíhá jednou za čtyři roky. Zámek Milotice by si přálo navštívit 9 % respondentů. 44

Graf 6: S kým jste přijel/a na slavnost?

Na Martinské hody přijelo 59 respondentů, tedy 37% s rodinou. Dalších 32% s partnerem a 24% s kamarády. Našli se ale i tací, kteří přijeli sami (5%). Nejméně respondentů (2%) přijelo hromadně, se skupinou.

Graf 7: Jaký dopravní prostředek jste pouţil/a?

45

Na cestu do Kyjova vyuţilo ze 160 respondentů 44% osobní automobil. Druhým nejčastěji zvoleným dopravním prostředkem byl autobus (21%). Pěšky se vydalo 29 dotázaných, tedy 18%. Vlakem přijelo 16%. Pouze 2 respondenti pouţili jako dopravní prostředek kolo. I kdyţ je nyní cena benzínu nejvyšší v historii z grafu vyplývá, ţe osobní automobil stále vyuţívá téměř polovina návštěvníků. Jednak pro jeho pohodlí a také proto, ţe se s ním dá dostat téměř kamkoliv. Graf 8: Co se Vám na slavnosti nejvíce líbí nebo líbilo?

Jak se dalo jiţ očekávat, 32% respondentům se líbily právě kroje. O tom hovoří i fakt, ţe kyjovské kroje jsou uznány jako národní kroje České republiky. Není tedy překvapením, ţe krojový průvod se svými 13% umístil na druhém místě. Jako třetí nejčastější odpověď na tuto otázku byla tradice a to 12%. Dále to byla s 10%, cimbálová muzika. Deseti respondentům (6%) se líbilo všechno. Hudba dostala 5%. Večerní zábava spolu s tancem získali 4%. Kradení káčera se líbilo 4 respondentům (3%). Stárci se líbili 2%, a ţe se líbil folklor, odpovědělo 1% všech dotázaných.

46

Graf 9: Co se Vám naopak nelíbilo?

Většina 57% na tuto otázku neodpověděla. Z toho tedy lze vyvodit, ţe se 91 dotázaných slavnost líbila. Co se ale naopak nelíbilo 18%, byla výše vstupného. Protoţe většina dotázaných přijela na slavnost automobilem, 15% respondentů, byla nespokojena s přeplněným parkovištěm. Dále to bylo počasí, které ale bohuţel ovlivnit nelze, a to se nelíbilo 6%. Čtyři respondenti nebyli spokojeni s délkou průvodu, zdál se jim příliš dlouhý. V poslední řadě to bylo moc lidí, tak odpověděla 2% dotázaných.

47

Graf 10: Jste ochoten uvést své trvalé bydliště?

48

Právě 38 respondentů (24%) jsou obyvatelé Kyjova. Z Bukovan, coţ je malá vesnice vzdálená od Kyjova 6 km, se přišlo podívat 9% dotázaných. 8% jich přišlo z Bohuslavice u Kyjova a 6% z Boršova. Velmi milé překvapení bylo, ţe se mezi respondenty našli i tací, kteří nejenţe přijeli ze vzdálených míst naší republiky, jako např. z Prahy, Ostravy, Opavy a Pardubic, ale také ze sousedního Slovenska a Německa ale především z tisíce km vzdálené Californie. Jak bylo později zjištěno, paní Eliška Bursik ze San Francisca navštíví Kyjov opět v srpnu, a to navštěvou Slováckého roku.

Graf 11: Odhadněte vzdálenost z místa Vašeho bydliště do tohoto místa?

Největší skupina respondentů pochází z oblasti do 10 km (72%). Do vzdálenosti 11 - 50 km spadá 17% dotázaných. 5% návštěvníků pochází z větší vzdálenosti a to 101 – 200 km. Stejně jsou na tom místa vzdálená 51 – 100 km a 201 – 400 a to po 2%. Ze vzdálenosti 401 – 800 km nepochází ţádný z dotázaných. Z německého Baden – Badenu je to do Kyjova přes 800 km a tak i vzdálenost 801 – 1200 km byla vyuţita 1%. Také vzdálenost 1200 a více km byla zaškrtnuta jedním respondentem (1%) a to ze San Francisca. Je patrné, ţe Martinské hody si nenechají ujít hlavně respondenti z blízkého okolí. Ale je nutno podotknout, ţe i kdyţ je Kyjov malé městečko na Moravě, lidem stojí za to aby ujeli i delší vzdálensosti. Z dostupných inforací bylo zjištěno, ţe průměrná vzdálenost je 6 km.

49

Graf 12: Jaké je Vaše pohlaví?

Z celkového počtu 160 respondentů bylo celkem 91 ţen, tedy 57%. Muţů bylo o něco méně 43%. Není to ale dáno tím, ţe by se Martinských hodů účastnily spíše ţeny, ale tím, ţe ţeny byly schovívavější a ochotnější na otázky odpovědět, více neţ muţi.

Graf 13: Stát, ve kterém máte bydliště?

50

Z grafu je patrné, ţe téměř většina respondentů pochází z České republiky (98%). Dva dotázaní byli občany Slovenské republiky (1%) a po půl procentu dostali občané Německa a Californie.

Graf 14: Počet obyvatel Vašeho bydliště?

Ze 160 respondentů odpovědělo 52%, ţe jejich vesnice či městečko má do 3 tisíc obyvatel, z toho vyplývá, ţe se na hody přijelo podívat více lidí z okolních vesnic neţ samotných kyjovských, neboť Kyjov je město dvanáctitisícové. O tom svědčí i druhá nejčastější odpověď a to, ţe 27% respondentů pochází z města nad 10 tisíc obyvatel. Do měst, která mají méně jak 10 tisíc obyvatel, patří 12% dotázaných. Ve více jak 50 tisícovém městě ţije 5% dotázaných. Nad 100 tisíc obyvatel mají města Brno, Ostrava, Bratislava a San Francisco, přímo z těchto měst pochází našich 7 respondentů (5%). Z města Prahy s počtem obyvatel větším neţ 1 milion, se na kyjovskou slavnost přijeli podívat 2 respondenti.

51

Graf 15: Jaký je Váš věk?

Nejpočetnější skupinou návštěvníků Martinských hodů jsou respondenti ve věku 26 – 35 let (30%). Druhé místo zaujímá skupina od 36 – 45 let (21%) a třetí početnější skupinou jsou mladiství od 18 – 25 let (19%). Poté následuje skupina ve věku 46 – 55 let a to 14%. Věkovou hranici 55 a více let tvoří 12% respondentů. 4% dotázaných tvoří mládeţ do 17 let. Očekávala jsem větší účast mladých lidí, ale na druhou stranu, mladí lidé tvořili asi 80% krojovaných, tudíţ je nízké procento účasti pochopitelné. Z dostupných informací bylo zjištěno, ţe průměrný věk respondentů je 38 let. Graf 16: Jaké je Vaše vzdělání?

52

Z grafu vyplývá, ţe 58% dotázaných návštěvníků má středoškolské vzdělání z celkového počtu 160 respondentů. Druhá nejčastější odpověď na otázku ukončeného vzdělání byla vysokoškolské (28%). 14% dotázaných má základní vzdělání popřípadě je vyučeno.

Graf 17: Jaké je Vaše zaměstnání?

Většina dotázaných návštěvníků pracuje v soukromém sektoru a to 26%. Ve veřejných sluţbách pracuje 19% respondentů. 20% dotázaných jsou ţivnostníci. Důchodci zahrnovali 13% odpověďí. Další častá odpověď se týkala spíše ţenského pohlaví 9% dotázaných je na mateřské dovolené. 9% patří studntům a 4% je nezaměstnaných.

53

4.4 Vyhodnocení průzkumu Při dotazníkovém šetření se ukázala ochota většiny oslovených respondentů odpovídat na otázky. Jen 6 ze 166 oslovených respondentů, odmítlo odpovídat. Z výzkumu je patrné, ţe většina dotazovaných pochází buď to přímo z Kyjova anebo z jeho blízkého okolí. Je ale dobré vědět, ţe si Martinské hody nenechají ujít lidé i z dalekých koutů naší republiky. Z toho také vyplývá to, ţe většina dotázaných se této akce účastní téměř pravidelně a na otázku jak se o této akci respondent dověděl, svědčí fakt, ţe z vlastní zkušenosti. Dopravní dostupnost Kyjova je velmi dobrá. Městem prochází ţelezniční trať z Brna do Uherského Hradiště a do Brna jezdí 19 přímých spojů. Autobusové spojení s okolními vesnicemi a městy je téţ dobré. Je zde provozována také městská autobusová doprava. Takţe odpovědi na otázku jaký dopravní prostředek byl zvolen, byli různorodé. Nejvíce lidé vyuţili automobil, pro jeho pohodlí a dostupnost, ale také autobus a vlak byl hodně vyuţíván. I kdyţ se v okolí Kyjova nachází různé památky a zajímavosti, jak jiţ bylo zmíněno v kapitole 1.4, většina dotázaných navštíví jen tyto Martinské hody. Našli se ale i tací, kteří si nenechají ujít návštěvu zámku Milotice (kde se natáčela známá pohádka Za humny je drak) a především se zúčastní folklorního festivalu konaného jednou za čtyři roky, právě v Kyjově. Kyjov je folklorní město, téměř po celý rok se tu pořádají různé akce, kterých se účastní nemalé mnoţství lidí. Pro ty, kteří tu vystupují, to není povinnost, ale naopak radost. V krojovém průvodu bychom stěţí hledali jednoho, který by šel z donucení nebo povinnosti. A tak právě druhá nejčastější odpověď na otázku co se nejvíce líbilo, byla právě průvod, neboť pohled na tu krásu kyjovských krojů, zpívající a usmívající se chasy a celé té atmosféry někdy aţ bere dech.

54

4.5 SWOT analýza V této kapitole jsou uvedeny silné a slabé stránky, zároveň příleţitosti a hrozby Martinských hodů. Poté v kapitole 4.7, je navrţeno moţné řešení.

Silné stránky dlouhodobá tradice a zkušenost pestrost a krása kyjovských krojů kradení káčera příznivá dopravní dostupnost turistické atraktivity v Kyjově a okolí propagace Martinských hodů na internetových stránkách a v informačním centru kvalitní moravská cimbálová muzika kladný vztah obyvatel k této tradici vysoká účast silný folklorní potenciál

Slabé stránky přeplněná parkoviště výše vstupného z hlediska cestovního ruchu patří většina účastníků k jednodenním (tedy zde nepřenocují) sezónnost

55

Příleţitosti vyuţití dotací z EU zvýšení propagace nábor nových členů do folklorních krouţků větší návštěvnost zahraničních návštěvníků

Hrozby sezónní konkurence hodů v okolních obcích špatné počasí finanční náročnost

4.6 Rozhovor Jak jiţ bylo zmíněno v kapitole 3.3.2, Martinské hody zahajuje a provází cimbálová muzika Jury Petrů. A právě po domluvě s vedoucím této cimbálky panem Jiřím Petrů je udělán krátký rozhovor. Zde je uvedena ona ţádost. Dovolte, abych se představila. Jmenuji se Petra Vodičková a jsem studentkou Vysoké školy polytechnické v Jihlavě. V rámci své bakalářské práce, na téma Folklorní slavnosti a soubory v Kyjově, bych s Vámi ráda udělala krátký rozhovor o Vaší cimbálové muzice. Mohla bych Vás tímto požádat o zodpovězení několika otázek? Se svolením pana vedoucího Jiřího Petrů vkládám tento rozhovor.

56

1. Jak a kdy Vaše cimbálová muzika vznikla? Mladí muzikanti z Kyjova, Bzence, Veselí nad Moravou a Uherského Hradiště, kteří po válce navštěvovali brněnský slovácký krúžek, byli požádáni svým kolegou Klimentem Navrátilem z Kyjova, aby doprovodili na vánoce v roce 1947 tanečníky Slováckého krúžku v Kyjově – Nětčicích, které Navrátil v té době vedl. Hochům se v Kyjově zalíbilo a založili zde muziku, v jejímž čele stanul náš otec Jura Petrů. 2. Kolik členů má Vaše cimbálová muzika? Současná muzika má šest členů. 3. Kde berete inspiraci při tvorbě skladeb? K oficielní tvorbě skladeb se uchylují spíše dnešní dechové hudby. Cimbálky všeobecně předvádí písně tradiční – původní, tzv. lidové a k tvorbě se uchylují spíše výjimečně. Pokud ano, tak většinou anonymně, aby byla písním dána příležitost se přirozeně uchytit. Tak tomu bylo i v minulosti. Žádnou píseň nestvořil lid, ale schopný jedinec, který většinou všeobecně rozuměl svému regionu i jeho typickým písňovým znakům. Píseň se nenápadně podstrčila ke zpěvu obyčejně s rčením, že je velmi stará, zapomenutá, ještě od stařečka a potom se jen očekávalo, jak se sama uchytí. Písně se regionálně odlišují stejně jako kroj, nářečí a zvyky. Má-li být píseň přijata za vlastní, může to být dlouhý proces a ne vždy úspěšný. 4. Jakých akcí se většinou účastníte? Většinou nejrůznějších oslav, kde jsou žádány známé lidové písně ke zpěvu i k tanci. 5. Na jaké akce nejraději jezdíte? Máte svou oblíbenou? Osobně mám rád normální lidové zábavy s lidmi, kteří se chovají bezprostředně přirozeně. 6. Účastníte se i nějakých soutěţí cimbálových muzik, kde byste mohli reprezentovat tento kraj? Soutěží se pokud možno vyhýbáme. Jednak nám to už není zapotřebí a už také nemáme čtyři roky stálého basistu a je vůbec problém se scházet ke zkouškám, které jsou k soutěžení nutné. 57

7. Vím, ţe vystupujete i v zahraničí. Kde se Vám líbilo nejvíce a proč? Všude je něco zajímavého. Obyčejně se nám líbí tam, kde jsou dobří lidi. Tím, že hrajeme, navodíme většinou dobrou náladu a lidé nám to vrací a chovají se k nám slušně. Nemám ale vyloženě svoji oblíbenou zemi, ale kdybych musel přece jen jmenovat, pak jen díky těm přátelům – třeba ve Francii. 8. Za 4 měsíce, tedy v srpnu, proběhne v Kyjově, opět po čtyřech letech, folklorní festival Slovácký rok. Jak se na něj připravujete? V muzice zatím nijak. Jen v myšlenkách - jaké písně v jakých pořadech zařadit, které zpěváky pozvat ke spolupráci, ale zatím nic konkrétního. Jsem ale členem programové rady a mám na slavnostech svůj vlastní pořad, ve kterém už mám základní představu – dát muzikám svobodu, ať si sami určí, čím se chtějí prezentovat. Nechci to svazovat žádnými tématy. Jen písnička, muzika a zpěváci. 9. V listopadu, jiţ tradičně, zahajujete Martinské hody v Kyjově, jak jste se k tomu dostali a co se Vám na samotných hodech vlastně líbí. Stalo se již tradicí, že se v pátek kyjovské hody zapalují při cimbálové muzice a co se mně na hodech líbí? Atmosféra – pohoda – kamarádi – šikovná děvčata – dobrá vůle a třeba i hudební výkon dechovky, když zahraje do ticha sóla u stárek. Má to své kouzlo. 10. Jaký je Váš názor na činnost Folklorního sdruţení ČR, které jiţ oslavilo 20 let existence? Abych byl zcela upřímný, pak bych spolek Folklorního sdružení ČR osobně ke svému životu nijak nepotřeboval nebýt toho, že přece jen někdy pomůže s dotací na knihu či zpěvník. Já si ten zpěvník ale musím vyrobit sám. Byl bych raději, kdybych tu ruku nemusel natahovat a nemusel se cítit v područí nějakého spolku, který mně svými delegacemi na festivalech a uctíváním jeho představitelů tak trochu zavání starými časy, ale s tím asi nic nenadělám. Snažím se teď být pozitivní, ale bohužel – neumím to říci jinak.

58

11. Angaţujete se v regionální organizaci Folklorní sdruţení ČR? Ne. 12. Co se Vám vybaví, kdyţ se řekne „Folklor v Kyjově“? Příjemné věci, ale i spousta práce. Ale nelituji toho.

Děkuji za rozhovor a přeji mnoho dalších úspěchů!

4. 7 Návrh řešení Analýzou bylo zjištěno, ţe téměř polovina respondentů se o této slavnosti dozvěděla z vlastní zkušenosti, o tom tedy hovoří fakt, ţe slavnost má dlouholetou tradici a nejen občané Kyjova se na ní podílejí. Mezi silné stránky také patří dobrá informovanost, ať uţ z propagačních materiálů nebo pomocí internetu, neboť bez ní by byla účast menší. Z marketingového výzkumu vyplynulo, ţe ty silné stránky výrazně převyšují ty slabé, ať uţ to je dáno jiţ zmíněnou silnou tradicí k této slavnosti, nádherou kyjovských krojů, kvalitní cimbálovkou nebo také příznivou dopravní dostupností. Nelze ale opomenout to, ţe například výše vstupného některým návštěvníkům brání se této slavnosti účastnit. Na druhou stranu, Martinské hody jsou přeci jen jednou do roka a ta atmosféra a veselí za to stojí. Hody nedělá jen placená večerní zábava, ale především krojový průvod, který je zdarma, a to vše kolem. Kdyby se ale přeci mělo navrhnout nějaké řešení, tak pro ty, kteří si hody přijeli vychutnat od začátku do konce, tedy všechny tři dny, by mohla být nějaká sleva nebo akce, např. ke vstupence zdarma lístek do tomboly. Návštěvníky také trápí přeplněná parkoviště, protoţe, jak jiţ bylo zjištěno z výzkumu, 44% respondentů přijelo právě osobním automobilem. I kdyţ je v cestovním ruchu osobní automobil nejvíce vyuţívaný dopravní prostředek, konkrétně pro tuto akci v malém městě je nevyhovující. Ale i pro tento problém bychom našli řešení, a to vyuţití prostředků městské hromadné dopravy, popřípadě té ţelezniční.

59

I kdyţ je propagace této akce dobrá, jedná se spíše o tu lokální. Bylo by dobré informovat, nejen o Martinských hodech, ale o veškerém folklorním dění v Kyjově i potenciální zahraniční klientelu. Co se týká hrozeb, jedná se především o konkurenci hodů v okolních obcích, neboť většina hodů se koná právě v měsíci listopadu. Ale to, stejně jako špatné počasí, bohuţel my ovlivnit nemůţeme.

60

ZÁVĚR Bakalářská práce definuje folklorní slavnosti a folklorní soubory v Kyjově a jejím cílem bylo zhodnotit kyjovské Martinské hody, na základě marketingového výzkumu z řad návštěvníků. Pomocí odborné literatury, internetových zdrojů a vlastní zkušenosti byly v první, teoretické části, uvedeny informace o veškerém dění zaměřené na atraktivitu kulturního nebo městského cestovního ruchu v Kyjově. Jedná se o jeho historii i současnost o významných osobnostech, ať uţ narozených nebo jinak spjatých s Kyjovem, v čele s Petrem Bezručem, památkách a zajímavostech v jeho okolí a také o turistice v podobě vinařských vinných stezek, které lákají k jednodenním i vícedenním výletů za poznáním folklóru, vína a památek, a to na trase celkem 1 200 km dlouhé sítě cyklistických stezek. Druhá, praktická část, zpracovává informace z dotazníkového výzkumu. Průzkum probíhal na folklorní slavnosti Martinských hodů konaných ve dnech 12. – 14. listopadu roku 2010. Výzkum probíhal přímo v ulicích města Kyjova, především na Masarykově náměstí, kde byl největší výskyt lidí. Dotazováni byli náhodní kolemjdoucí různého věku, pohlaví, národnosti, zaměstnání či bydliště. Oslovených osob bylo 160. Byla provedena také SWOT analýza a návrh řešení. Tuto práci uzavírá rozhovor s vedoucím cimbálové muziky, panem Jiřím Petrů. Z výzkumu vyplynulo, ţe 37% respondentů se slavnosti účastní pravidelně, 22% se zúčastnila více jak 4x, a informace získali především z vlastní zkušenosti anebo od známých. Více jak polovinu respondentů tvoří jednodenní návštěvníci (výletníci), kteří zde nepřenocují, coţ je z hlediska cestovního ruchu nevýhodné. Nejčastěji respondenti přijeli s rodinou nebo partnerem a vyuţili ke své cestě osobní automobil. Nejvíce se osloveným líbily kroje a průvod. Naopak nebyli spokojeni s výší vstupného a s přeplněným parkováním. Většina oslovených byla právě z Kyjova, ale byli mezi nimi i zahraniční hosté, např. z Bratislavy, Baden- Badenu a dalekého San Francisca. Nejvíce oslovených tvořila skupina ve věku 26-35 let.

61

Kyjov je centrem folklorního dění. Téměř po celý rok se tu pořádají různé folklorní nebo společenské akce, kterých se účastní nemalé mnoţství lidí. Vše začíná v lednu plesovou sezónou, která končí na konci února. Poté se v březnu slaví fašaňk, kdy se lidé obléknou do různých masek a obchází se za zpěvu a tance celé město. V době Velikonoc probíhají na Kyjovsku košty vína a moravské pálenky. Poslední večer v dubovém měsíci se staví mája, aby se poslední květnový večer za zpěvu všech přítomných mohla opět zkotit. V srpnu se zde kaţdoročně konají Kyjovské letní slavnosti, trvající tři dny. Vyjímku tvoří Slovácký rok, patřící mezi nejstarší folklorní festivaly v České republice, který se zde koná jednou za čtyři roky. Na podzim v listopadu v Kyjově probíhají Martinské hody. Pro ty, kteří přímo vystupují na některých z těchto akcí, to není povinnost, ale naopak radost, i kdyţ spojená s velkým úsilím a horou práce. Ale vlastní zkušenost hovoří, ţe všechna ta dřina, za to stojí. Neboť jen pohled na krásu kyjovských krojů, tančících a zpívajících lidí, a na celou tu atmosféru, někdy aţ bere dech. Závěrem lze konstatovat, ţe Kyjov má co nabídnout. Ať uţ to turistům, z hlediska cestovního ruchu, ale také svým občanům v podobě pořádání různých akcí.

62

Seznam pouţitých informačních zdrojů Tištěné zdroje (1) STUDENTI A PROFESOŘI GYMNÁZIA KYJOV,: Kyjov a okolí. 1. vyd., Kyjov: Gymnázium Kyjov, 1992. 48 s. (2) MĚSTO KYJOV,: Kyjovsko, lákavé a poutavé. 1. vyd., Kyjov: město Kyjov, 2007. 196 s. ISBN 978-80-254-0033-3. (3) REDAKCE MĚÚ KYJOV,: Kyjov. 1. vyd. Kyjov: Studio atd., spol. s.r.o., 2003. 83 s. ISBN 80-239-1128-7. (4) HURT, R. a kol. : Kyjovsko. 2. vyd., Brno: musejní spolek, 1970. 573 s. ISBN 59148-69. (5) FOLKLORNÍ SDRUŢENÍ ČR, Výroční zpráva 2009. 1. vyd., FoS ČR, 2010. 36 s. (6) HOLCMAN, J.: Hýlom, hálom, anebo Kyjov v jízdě králů. 1. vyd. Skoronice: Kulturní a vlastivědné sdruţení, 2007. 237 s. ISBN 978-80-239-9931-0. (7) SYNEK, F.: Frajárka z Kyjova. 1. vyd. Svatobořice-Mistřín: Synek František, 2003. 115 s. (8) BLAHUŠEK, J., KRIST, M.: Slovácký verbuňk. 1. vyd. Stráţnice: Národní ústav lidové kultury, 2006. 143 s. ISBN 80-86156-80-X. (9) ŠIMEČEK, I.: Hody a dožínky, 1. vyd. Kyjov: Sdruţení přátel Slováckého souboru, 1995. 62 s.

63

Elektronické zdroje [1] www.wikipedia.cz [online]. 2010 [cit. 2010-11-22]. Kyjov. Dostupné z WWW: . [2] www.stezky.cz [online]. 2010 [cit. 2010-11-22]. Moravské vinařské stezky. Dostupné z WWW: . [3] www.folklornisdruzeni.cz [online]. 2010 [cit. 2010-11-24]. Folklorni sdruţení ČR. Dostupné z WWW: . [4] www.savana.cz [online]. 2010 [cit. 2010-11-24]. Lillo Alessandro. Dostupné z WWW: . [5] www.folklornet.cz [online]. 2010 [cit. 2010-11-24]. Sdruţení přátel folkloru v Brně. Dostupné z WWW: . [6] www.folklorunia.sk [online]. 2010 [cit. 2010-11-25]. Folklórná Únia na Slovensku. Dostupné z WWW: . [7] www.iov-world.com [online]. 2010 [cit. 2010-11-25]. Mezinárodní organizace folklorního umění. Dostupné z WWW: . [8] www.cioff.cz [online]. 2010 [cit. 2010-11-25]. Mezinárodní rada organizátorů folklorních festivalů a lidového umění. Dostupné z WWW: . [9] www.visegradfund.org. [online]. 2010 [cit. 2010-11-25]. Mezinárodní organizace pro odporu cestovního ruchu. Dostupné z WWW: . [10] www.svatoborice.-mistrin.cz [online]. 2010 [cit. 2010-11-25]. Místní kroj. Dostupné z WWW: . [11] www.wikipwdie.cz [online]. 2010 [cit. 2010-11-28]. Jízda králů. Dostupné z WWW: .

64

[12] www.skoronice.cz [online]. 2010 [cit. 2010-11-28]. Skoronská jízda králů. Dostupnéz WWW:. [13] www.oblibeny.cz [online]. 2010 [cit. 2010-11-30]. Kyjovské slavnosti a doţínky. Dostupné z WWW: . [14] www.cimbalovamuzikapetru.com [online]. 2010 [cit. 2010-11-30]. Cimbálová muzika Jury Petrů. Dostupné z WWW: . [15] www.hudci.cz [onlne]. 2010 [cit. 2010-11-30]. Hudci z Kyjova. Dostupné z WWW: . [16] www.cimpr.cz [online]. 2010 [cit. 2010-11-30]. CM Pavla Růţičky. Dostupné z WWW: . [17] www.smjavor.cz [online]. 2010 [cit. 2010-11-30]. CM Javor. Dostupné z WWW: . [18] www.spssk.cz [online]. 2010 [cit. 2010-11-30]. Slovácký soubor Kyjov. Dostupné z WWW: . [19] www.kyjovanek.eu [online]. 2010 [cit. 2010-12_01]. Kyjovánek I. Dostupné z WWW: . [20] www.kyjovanek.cz [online]. 2010 [cit. 2010-12-01]. Kyjovánek II. Dostupné z WWW: . [21] www.folklornisdruzeni.cz [online]. 2010 [cit. 2010-12-01]. Národopisný soubor Javor z Kyjova. Dostupné z WWW: . [22] www. folklornisdruzeni.cz [online]. 2010 [cit. 2010_12-01]. Tetky z Kyjova. Dostupné z WWW: .

65

Seznam obrázků a grafů Seznam obrázků Obr. 1: Kyjovské náměstí

12

Obr. 2: Parádní kroj

25

Obr. 3: Svatební kroj

26

Obr. 4: Lehký kroj

27

Obr. 5: Stejnokroj

28

Obr. 6: Pracovní kroj

29

Obr. 7: Hodový – parádní a lehký kroj

29

Obr. 8: Skoronská jízda králů

32

Obr. 9: Kradení káčera

34

Obr. 10: Tetky z Kyjova

39

66

Seznam grafů Graf č.1: Kolika ročníků této slavnosti jste se jiţ zúčastnil/a v minulých letech?

41

Graf č.2: Kde jste získal/a informace o této slavnosti?

42

Graf č.3: Kterých dnů festivalu se zúčastníte nebo jste se jiţ zúčastnil/a?

43

Graf č.4: V jakém zařízení budete nocovat?

43

Graf č.5: Co hodláte v tomto regionu ještě navštívit nebo jste jiţ navštívil/a?

44

Graf č.6: S kým jste přijel/a na slavnost?

45

Graf č.7: Jaký dopravní prostředek jste pouţil/a?

45

Graf č.8: Co se Vám na slavnosti nejvíce líbí nebo líbilo?

46

Graf č.9: Co se Vám naopak nelíbilo?

47

Graf č.10: Jste ochoten uvést své trvalé bydliště?

48

Graf č.11: Odhadněte vzdálenost z místa Vašeho bydliště do tohoto místa?

49

Graf č.12: Jaké je Vaše pohlaví?

50

Graf č.13: Stát, ve kterém máte bydliště?

50

Graf č.14: Počet obyvatel Vašeho bydliště?

51

Graf č.15: Jaký je Váš věk?

52

Graf č.16: Jaké je Vaše vzdělání?

52

Graf č.17: Jaké je Vaše zaměstnání

53

67

Seznam příloh Příloha A DOTAZNÍK

Dovolte, abych se představila. Jmenuji se Petra Vodičková a jsem studentkou Vysoké školy polytechnické v Jihlavě. V rámci své bakalářské práce provádím průzkum názorů návštěvníků Martinských hodů v Kyjově. Mohla bych Vás poţádat o zodpovězení několika otázek? Průzkum je zcela anonymní a slouţí pouze pro mou bakalářskou práci. Předem Vám děkuji za Váš čas.

1. otázka: Kolika ročníků této slavnosti jste se zúčastnil/a v minulých letech? jsem zde poprvé

1-2

více jak 4x

3-4

jezdím pravidelně

2. otázka: Kde jste získal/a informace o této slavnosti? vlastní zkušenost

reference od známých

tištěné informace

rozhlas, televize

infocentrum

informace od CK

interent

3. otázka: Kterých dnů slavností se zúčastníte nebo jste se zúčastnil/a? ……………………………………………………………………………………………

4. otázka: V jakém zařízení budete nocovat? u známých/příbuzných

hotel

penzion

68

doma

chata/chalupa

5. otázka: Co hodláte v tomto regionu ještě navštívit anebo jste jiţ navštívil/a? ……………………………………………………………………………………………

6. otázka: S kým jste přijel/a na slavnost? s kamarády/se známými

s partnerem/partnerkou

s rodinou

sám/sama

se skupinou/se zájezdem

7. otázka: Jaký dopravní prostředek jste pouţil/a? (jen do tohoto místa) automobil

autobus

vlak

kolo

pěšky

8. otázka: Co se Vám na slavnosti nejvíce líbí nebo líbilo? ……………………………………………………………………………………………

9. otázka: Co se Vám naopak nelíbilo? ……………………………………………………………………………………………

10. otázka: Jaké je Vaše trvalé bydliště? ……………………………………………………………………………………………

11. otázka: Odhadněte vzdálenost z místa Vašeho bydliště do tohoto místa? 0 až 10 km

11 až 50 km

51 až 100 km

401 až 800 km 801 až 1200 km

69

101 až 200 km 1201 a více km

201 až 400 km

12. otázka: Jaké je Vaše pohlaví? muţ

ţena

13. otázka: Stát, ve kterém máte bydliště? ……………………………………………………………………………………………

14. otázka: Počet obyvatel Vašeho bydliště? do 3 tisíc

3 až 10 tisíc

10 až 50 tisíc

50 až 100 tisíc

100 tisíc až 1 mil.

více jak 1 mil. 15. otázka: Jaký je Váš věk? do 17 let

18-25 let

26-35 let

36-45 let

46-55 let

56 a více let

16. otázka: Jaké je Vaše vzdělání? základní/vyučen

střední

vysokoškolské

17. otázka: Jaké je Vaše zaměstnání? zaměstnanec veřejné služby

zaměstnanec soukromý sektor

důchodce

podnikatel/živnostník

v domácnosti/na mateřské

nezaměstnaný

70

Příloha B

Příloha B 1: znak Kyjova

Příloha B 2: Plakát Martinské hody 2010

Zdroj: www.mestokyjov.cz

Zdroj: www.spssk.cz

Příloha B 3: Plakát Slovácký rok 2011

Příloha B 4: Plakát Letní slavnosti 2010

Zdroj: www.slovacko.cz

Zdroj: www.jizni-morava.cz 71