Rozvoj mikroregionu Heřmanoměstecko v období

Rozvoj mikroregionu Heřmanoměstecko v období 2008–2013

„Tímto děkuji vedoucímu mé diplomové práce RNDr., PeadDr. Jaromíru Ruxovi, CSc. za poskytnuté rady a za odborné vedení při vypracování mé práce. Dále bych chtěl poděkovat Kateřině Korejtkové, manažerce Místní akční skupiny Železnohorský region, za poskytnuté materiály, a všem ostatním, kteří mi pomohli k sestavení této práce.“

Rozvoj mikroregionu Heřmanoměstecko v období 2008–2013 Bakalářská práce

Martin Písař

Vysoká škola polytechnická v Jihlavě Katedra cestovního ruchu

Vedoucí práce: RNDr., PeadDr Jaromír Rux, CSc

Stupeň odborné kvalifikace: bakalář

Jihlava 2009

© 2008 Martin Písař

Abstrakt PÍSAŘ, Martin: Rozvoj mikroregionu Heřmanoměstecko v období 2008–2013. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická v Jihlavě. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce RNDr., PeadDr Jaromír Rux, CSc. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2009.

Předmětem diplomové práce je představit mikroregion Heřmanoměstecko a operační programy, které by mohli pomoci k rozvoji daného území. Cílem je ukázat na jaké oblasti by bylo vhodné se v následujícím období zaměřit pro další rozvoj, a to jak pro zlepšení života tak i pro posílení atraktivity dané oblasti. První část se soustřeďuje na popis oblasti, ve které se mikroregion Heřmanoměstecko nachází a na jednotlivé jeho obce. Druhá část obsahuje SWOT analýzu a popis jednotlivých operačních programů. Jsou zde také popsány jak jednotlivé projekty, které už byli na daném území uskutečněny, tak i projekty které se chystají na následující období 2008–2013.

Mikroregion Heřmanoměstecko. MAS Železnohorský region. Program rozvoje venkova na období 2007–2013. Regionální operační program NUTS II Severovýchod. Operační program Životní prostředí. Granty a dotační tituly Pardubického kraje.

Abstract PÍSAŘ, Martin: Development of microregion Heřmanoměstecko during the period 2008–2013.

Bachelor

work.

College

of

Polytechnics

Jihlava.

Department

of Travel/Tourism. Head of work RNDr., PeadDr Jaromír Rux, CSc. The degree of professional qualifications: Bachelor. Jihlava 2009.

The aim of this bachelor paper is to introduce the microregion Heřmanoměstecko and operational programmes, which would contrubute to the development of the given territory. The target of this paper is to show on which areas we should focus in the following years in order to improve both the living and attractivity of this territory. The first part deals with the description of the territory, in which the microregion Heřmanoměstecko is situated, and whith the individual municipalities of the region. The second part describes SWOT analysis and the individual operational programmes. After that, the paper focuses on the projects, which were already realized in the given territory and the projects which are prepared for the following years 2008–2013.

Microregion Heřmanoměstecko. LAG (Local Action Group) of Železnohorský region. Program of rural development in the period of 2007–2013. Regional operational program NUTS (Nomenclature Unit of Territoral Statistic) II Northeast. Operational program – Living environment. Grants and endowment titles of the region Pardubice.

Předmluva Jako téma mé diplomové práce jsem se rozhodl zvolit Rozvoj mikroregionu Heřmanoměstecko v období 2008–2013, a to ze dvou důvodů. Ten hlavní je, že zde žiji již přes 24 let a rozvoj tohoto regionu mi není lhostejný a také proto, že jsem v minulosti začal pracovat pro Místní akční skupinu Železnohorský region, kde jsem se seznámil s problematikou operačních programů. Proto bych chtěl všem, kteří budou číst moji práci, představit tento krásný koutek naší země a ukázat možnosti, jak získat finanční zdroje pro rozvoj dané oblasti. Má práce by měla představit, jak přírodní tak i kulturně – historické zajímavosti území a na základě těchto informací, by měla ukázat další možnosti rozvoje mikroregionu Heřmanoměstecko a to za pomoci operačních programů. Proto by tato práce měla být hlavně určena pro představitele obcí, neziskových organizací a podnikatelských subjektů. Měla by jim představit vybrané operační programy, a popsat jejich výhody a příležitosti, které z těchto programů plynou. Měla by sloužit jako ucelený popis mikroregionu s popisem operačních programů, které by mohly a měly jednotlivé subjekty v něm působící využít, jak pro svůj tak pro celkový rozvoj mikroregionu.

Obsah 0

Úvod ......................................................................................................................... 9

1

Teoretická část........................................................................................................ 10 1.1 1.1.1

Pardubický kraj....................................................................................... 10

1.1.2

Okres Chrudim ....................................................................................... 13

1.1.3

Mikroregion Heřmanoměstecko ............................................................. 14

1.2

Fyziografická sféra ......................................................................................... 25

1.2.1

Přírodní podmínky.................................................................................. 25

1.2.2

CHKO Železné hory............................................................................... 27

1.2.3

Arboretum v Heřmanově Městci ............................................................ 28

1.2.4

Práterová jeskyně.................................................................................... 29

1.3

2

Vymezení popisovaného území...................................................................... 10

Socioekonomická sféra................................................................................... 30

1.3.1

Historie mikroregionu ............................................................................ 30

1.3.2

Obyvatelstvo, významné osobnosti ........................................................ 31

1.3.3

Služby cestovního ruchu......................................................................... 32

1.3.4

Průmysl, zemědělství a doprava v mikroregionu ..................................... 9

Praktická část.......................................................................................................... 39 2.1

SWOT analýza mikroregionu Heřmanoměstecko.......................................... 39

2.2

MAS Železnohorský region ........................................................................... 41

2.3

Fondy Evropské unie ...................................................................................... 48

2.3.1

Program rozvoje venkova....................................................................... 49

2.3.2

Regionální operační program NUTS II Severovýchod .......................... 53

2.3.3

Operační program Životní prostředí ....................................................... 55

2.3.4

Granty Pardubického kraje ..................................................................... 57

2.4

Projekty mikroregionu Heřmanoměstecko..................................................... 60

2.4.1

Projekty MAS Železnohorský region ..................................................... 60

2.4.2

Projekty na území mikroregionu Heřmanoměstecko ............................. 62

3

Závěr....................................................................................................................... 66

4

Informační zdroje ................................................................................................... 67

5

Přílohy .................................................................................................................... 69

0 Úvod Mikroregion Heřmanoměstecko skrývá krásnou, člověkem ještě v mnohém nepoznanou přírodu, která nabízí ideální podmínky pro milovníky jak pěší turistiky, tak cykloturistiky i hipoturistiky. A podle mého názoru by se této krásné krajiny doplněné architektonickými památkami dalo využít i pro další rozvoj mikroregionu a tím i k přilákání nových turistů a to nejen z České republiky. Hlavně bych chtěl napsat práci, která poskytne čtenáři ucelený obraz o historii a současnosti mikroregionu Heřmanoměstecko, nabídne základní charakteristiku území, představí jednotlivé operační programy, kterých lze využít pro další rozvoj území. Ve své práci bych chtěl popsat Program rozvoje venkova na období 2007–2013, Regionální operační program NUTS II Severovýchod, Operační program Životní prostředí a granty a dotační tituly Pardubického kraje. Rád bych je představil, každému čtenáři této práce a zároveň mu popsal výhody a příležitosti, které z těchto programů plynou. Mým cílem při psaní této práce je poskytnout ucelený soubor informací o mikroregionu Heřmanoměstecko a ukázat možnosti zlepšení života a posílení atraktivity této oblasti, a to jak pro zlepšení podmínek pro život na venkově, tak efektivnější zhodnocení celkového potencionálu dotčeného území a tím posílení místní ekonomiky.

9

1 Teoretická část 1.1 Vymezení popisovaného území 1.1.1 Pardubický kraj Poloha a vymezení území Jak uvádí (1), Pardubický kraj leží na pomezí Čech a Moravy: na severu hraničí s Královehradeckým krajem, na severovýchodě krátkým úsekem s Polskem, na východě s Olomouckým krajem, na jihovýchodě s Jihomoravským krajem, na jihu s krajem Vysočina a na západní straně je jeho sousedem Středočeský kraj. Z geografického hlediska jeho hranice vymezují na severovýchodě Orlické hory, na východě masiv Kralického Sněžníku a podhůří Jeseníků, na jihu Žďárské vrchy a na jihozápadě Železné hory. Zatímco severozápadní část kraje leží v úrodné Polabské nížině, kde je nejvyšším bodem Kunětická hora dosahující výšky 294 m, většinu Chrudimska a Svitavska pokrývá pahorkatina a Orlickoústecko je v některých místech hornatou krajinou, jejímž nejvyšším bodem je vrchol Kralického Sněžníku sahající do výšky 1423 m. Celkový charakter kraje je tedy rozmanitý a díky svým přírodním krásám s četnými architektonickými památkami nabízí ideální podmínky pro různé druhy turistiky. Kraj zahrnuje území bývalých okresů Pardubice, Ústí nad Orlicí, Chrudim a Svitavy a jeho celková rozloha je 4519 km2. Přes 508 000 obyvatel žije ve 32 městech ze 452 obcích. Metropolí kraje jsou statisícové Pardubice, sedmé největší město v České republice. Pardubický kraj vznikl roku 2000 na území části bývalého Východočeského kraje. Nachází se v centrální části České republiky a má proto s jejími ostatními částmi dobré dopravní spojení. Jeho důležitou dopravní tepnou je modernizovaný evropský železniční koridor, zcela zde však chybějí dálnice. Silnou tradici zde má zemědělství i průmysl, který reprezentuje řada odvětví a řadí Pardubický kraj mezi hospodářsky nejrozvinutější regiony v republice. Největší města Pardubice a Chrudim leží nedaleko sebe a vytvářejí společný ekonomický prostor, kterým prochází zmíněný železniční koridor i vodní dopravní tepna kraje, řeka Labe. Průměrná nezaměstnanost se pohybuje kolem 8%, nejméně nezaměstnaných je evidováno na Pardubicku a nejvíce na Svitavsku. 10

Příroda, flóra a fauna Jak uvádí (1), severozápadní část Pardubického kraje je vinou intenzivního hospodářského využívání krajiny v oblasti fauny i flóry druhově chudší. Lépe jsou na tom výše položené podhorské a horské oblasti, na jejichž území se také nachází většina chráněných území. Místa s neporušenou přírodou můžeme najít zejména v oblasti Žďárských vrchů, Orlických hor a Kralického Sněžníku, což jsou však zároveň nejnavštěvovanější lokality Pardubického kraje, a proto je jejich ochrana před nepříznivými vlivy turistiky velmi důležitá. Pardubický kraj je oblastí s mnoha vodními zdroji. Hlavními vodními toky jsou Labe, Chrudimka, Doubrava, Svitava, Loučná, Cidlina, Tichá a Divoká Orlice, Třebůvka, Moravská Sázava a z umělých toků pak Opatovický kanál, který spolu se slepými rameny Labe a rybníky mezi Pardubicemi a Opatovicemi a Lázněmi Bohdaneč tvoří cennou krajinu, v níž se vyskytuje řada chráněných vodních živočichů a ptáků. Největší vodní plochou je vodní nádrž Seč, jejíž rozloha činí 220 ha, z dalších jsou významné vodní nádrž Křižanovice, Pastviny, Pařížov a Hamry. Nejvyšším bodem Pardubického kraje je vrchol Kralického Sněžníku dosahující výšky 1423 m, nejnižším bodem je hladina Labe u obce Kojice ležící ve výšce 200 m n. m. V horských a méně obydlených oblastech se z větších savců vyskytuje jelen, srnec, černá zvěř, ondatra, liška, kuna a jezevec, ze vzácných ptačích druhů zde žije jestřáb, poštolka, krahujec, ostříž, krkavec, čáp černý, lyska černá, výr velký a různé druhy sov. Z nejvýznamnějších zástupců obojživelníků můžeme jmenovat alespoň zmiji obecnou, užovku obojkovou, mloka skvrnitého a čolka horského. Bohatá je i flóra, na území kraje se vyskytují jak horské druhy, tak i teplomilná společenstva či vysloveně vodní druhy.

Chráněná území Do jižní části kraje zasahuje Chráněná krajinná oblast Žďárské vrchy, která byla vyhlášena roku 1970 jako cenné pramenné území několika českých a moravských řek a oblast s četnými rybničními soustavami. Roku 1991 byla vyhlášena Chráněná krajinná oblast Železné hory ochraňující pestrou harmonickou krajinu s výskytem vzácných lesních ekosystémů a bohatou zelení. Součástí CHKO je 23 maloplošných zvláště chráněných území. V severovýchodní části kraje se nachází malý úsek Chráněné krajinné oblasti Orlické hory. 11

Historické památky Dlouhá a bohatá historie kraje našla své zhmotnění v podobě velkého množství historických památek, z nichž některé patří k evropským unikátům. Najdeme je hlavně ve větších městech, ale některé se nacházejí i v malých obcích, které v minulosti zastávaly důležitější úlohu než dnes, jak uvádí (1). Zatím jedinou památkou evidovanou na Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO je v Pardubickém kraji renesanční zámecký komplex v Litomyšli. Mezi skvosty české renesanční architektury patří jistě zámek v Pardubicích vybudovaný Pernštejny jako sídlo pevnostního typu. Významnými dominantami kraje jsou také středověké hrady a zámky, např. hrady Svojanov, Litice, Rychmburk, Lichnice, Košumberk, Kunětická hora a Oheb, nebo zámky Choltice, Nové Hrady, Slatiňany a Chrast. V horských a podhorských oblastech si můžeme prohlédnout množství památek lidové architektury. Mezi nimi vyniká soubor lidových staveb Vysočina nacházející se nedaleko Hlinska, které se zase může pochlubit unikátním souborem roubených stavení nazvaným Betlém. Výjimečnou středoevropskou historickou památkou je hřebčín v Kladrubech nad Labem, jenž se v minulosti proslavil chovem starokladrubských koní a dnes je vyhlášen národní kulturní památkou.

Turistika Celé území Pardubického kraje je protkáno sítí značených cest, které jsou většinou vhodné pro turisty všech věkových kategorií. Nejnáročnější terén najdeme v horských oblastech Železných hor, Žďárských vrchů, Orlických hor a v oblasti Kralického Sněžníku.

12

1.1.2 Okres Chrudim Jak uvádí (2), okres Chrudim leží v jižní části východních Čech, kde zaujímá rozlohu 1 030 km2. Na severu sousedí s okresem Pardubice, na východě s okresem Ústí nad Orlicí a okresem Svitavy, na jihu s okresem Žďár nad Sázavou, na jihozápadě se dotýká okresu Havlíčkův Brod a na západě okresu Kutná Hora. Obyvatelstvo žije ve 113 obcích, z toho v 8 městech - Chrudimi, Hlinsku, Heřmanově Městci, Skutči, Chrasti, Slatiňanech, Třemošnici a Ronově nad Doubravou. Krajina okresu je charakteru pahorkatiny až vrchoviny kromě severní části s výběžky Polabské roviny. Hlavní krajinou formací jsou Železné hory a výběžky Žďárských vrchů v jihozápadní části okresu, kde je dosaženo nejvyšších nadmořských výšek. Hydrologickou osou je řeka Chrudimka se svými přítoky, na které je několik údolních přehrad, z nichž nejznámější se stala údolní nádrž Seč. Na území je i větší množství menších rybníků. Pestré přírodní podmínky vedly k vyhlášení dvou chráněných krajinných oblastí Železné hory a Žďárské vrchy. V současnosti je na celém okrese zákonem chráněno přes třicet maloplošných území, ke kterým patří národní přírodní rezervace, přírodní rezervace a přírodní památky. Na území okresu je řada kulturních památek. Významnou prehistorickou památkou je keltské oppidum v Hradišti u Nasavrk, jediné ve východních Čechách. Z románských památek je významnou sakrální památkou kostel u Ronova nad Doubravou. Z více gotických kostelů za zvláštní zmínku stojí kostel v Kočí s charakteristickou podobou po pozdějších přestavbách a malovaným barokním stropem. Významným památkovým komplexem je královské, bývalé krajské město Chrudim se stavebními památkami od dob gotiky až po 19. stol. například kostely s hodnotným mobiliářem a malířskými památkami, Mydlářský dům a další. Z hradních památek gotiky patří mezi nejvýznamnější zřícenina hradu Lichnice, hrad Rychmburk se zachovalým opevněním rozsáhlého předhradí a zřícenina hradu Ohebu je dokladem vyspělé pozdně gotické opevňovací techniky. Z barokních sakrálních staveb jsou nejvýznamnější poutní kostel Na Chlumku u Luže a kostel v Heřmanově Městci a v Běstvině. Světskými památkami z té doby jsou zámek v Chrasti, zámek v Chroustovicích, zámeček Karlštejn a rokokový zámek v Nových Hradech. Nejvíce židovských památek se nachází v Heřmanově Městci. 13

1.1.3 Mikroregion Heřmanoměstecko 1.1.3.1 Vymezení mikroregionu Rozloha

7 471 ha

Počet obcí

11

Počet měst

1

Hustota obyvatel

100,8 obyvatel/ km2

Nejvyšší nadm. výška

477 m n. m.

Nejnižší nadm. výška

252 m n. m.

Mikroregion Heřmanoměstecko vznikl v roce 2000 s cílem rozvíjet spolupráci především v oblastech podporujících rozvoj cestovního ruchu, ochranu životního prostředí a vznik pracovních příležitostí. Mikroregion Heřmanoměstecko se rozkládá na rozhraní okresů Chrudim a Pardubice. Území mikroregionu sdružuje nyní 11 obcí: Heřmanův Městec, Hošťalovice, Jezbořice, Klešice, Kostelec u Heřmanova Městce, Načešice, Rozhovice, Svinčany, Úherčice, Vápenný Podol a Vyžice. Celková rozloha území je 7 471 ha a celkový počet obyvatel činí 7 530. Kontaktní adresa:

Mikroregion Heřmanoměstecko, Nám. Míru 4, 538 03 Heřmanův Městec

Tel:

469 660 340

Fax:

469 696 114

Turistické informační centrum:

Nám. Míru 288, 538 03 Heřmanův Městec

Tel:

469 625 147

E-mail:

[email protected]

Web:

www.hermanomestecko.oblast.cz www.zeleznehory-hm.cz www.hermanuv-mestec.cz

Otevírací doba:

pondělí až pátek 9:00–16:00 hod. červen až srpen i soboty a neděle 9:00–14:00 hod.

14

1.1.3.2 Města a obce v mikroregionu Heřmanův Městec Jak uvádí (3 a 8), západně od Chrudimi se na severních svazích Železných hor rozkládá město Heřmanův Městec. Bylo založeno patrně kolem roku 1280, kdy Heřman z Lichtenburku kolonizoval krajinu v okolí svého hradu Lichnice. Nejstarší dochovaná písemná zpráva v zemských deskách z roku 1325 již hovoří o městečku ležícím na známé Trstenické stezce spojující Čechy s Moravou. Za husitských válek byl jeho majitel Jan Městecký z Opočna a proto je vypálilo husitské vojsko. Poté se jeho obyvatelé přidali na stranu podobojí a později na stranu jednoty českobratrské. Od 16. století zde žila početná židovská komunita, jejíž členové na konci 18. století vytvořili židovskou čtvrť, dodnes zčásti dochovanou. Roku 1579 byl Heřmanův Městec císařem Rudolfem II. povýšen na město s právem konat jarmarky. V dalších stoletích se zde vystřídalo mnoho majitelů, z nichž nejvýznamnější byli Šporkové. Za jejich panování se začalo stavět převážně z kamene, aby se zabránilo šíření požárů, a většina městských staveb včetně zámku byla rozšířena či přestavěna. V té době byl také postaven kostel sv. Bartoloměje a v severní části města vznikla židovská čtvrť. Roku 1828 se majiteli města stali Kinští, kteří se rovněž značně zasloužili o jeho rozvoj, zejména výstavbou Mariánské nemocnice, dětské opatrovny a hřebčína. Roku 1837 byla ve městě zřízena poštovní stanice, roku 1882 byl Heřmanův Městec spojen železnicí s Přeloučí a o 17 let později s Chrudimí. Roku 1875 se ve městě, údajně jako na prvním místě v Čechách, hrála kopaná, s níž se na své cestě po Anglii seznámil hrabě Kinský. Historická část města, nacházející se v okolí velkého náměstí je od roku 1989 prohlášena památkovou zónou. Náměstí na jeho východní straně vévodí pozdně barokní kostel sv. Bartoloměje postavený v letech 1756 až 1761 podle projektu místního stavitele Františka Tomáše Jedličky. Jeho 42 m vysoká věž je zdaleka viditelnou dominantou celého města a je pozůstatkem původního kostela zničeného roku 1740 požárem. Kromě slohové čistoty kostel vyniká i bohatou výzdobou interiéru, v němž si můžeme prohlédnout nástropní malby Františka Xavera Palka z roku 1762, iluzivní malby oltáře vytvořené Josefem Kramolínem či plastiky na průčelí kostela, které jsou

15

dílem sochaře K. Beutha. Součástí zařízení je gotická křtitelnice pocházející z roku 1436. Původně renesanční zámek s arkádami, který vznikl v 16. století. Na místě bývalé tvrze, byl roku 1784 přestavěn hrabětem Václavem Šporkem. Za Kinských byl zbořen hostinec U černého orla a pivovar, čímž se uvolnilo místo pro další rozšíření a přestavbu zámku. Roku 1890 bylo dokončeno křídlo obrácené směrem do parku a zimní zahrada, a na počátku 20. století vzniklo i západní křídlo, čímž zámek získal i dnešní podobu. Roku 1945 se v zámku nacházel generální štáb německé armády a zámecký park sloužil jako letiště. Po 2. světové válce zde bylo letní sídlo ministerstva zahraničních věcí a od roku 1952 se v zámku nachází domov důchodců. Zámecký park přecházející v lesopark vybudovali roku 1784 na místě bývalé obory Šporkové, kteří zde nechali vysadit množství cizokrajných dřevin. Od zámku vede směrem k Bylanům alej památných lip. Ve východní části starého hřbitova stojí kostel Zvěstování Panny Marie, který vznikl v 16. století přestavbou staršího raně gotického kostelíka založeného zřejmě již v polovině 13. století, a je tedy nejstarší dochovanou stavbou ve městě. Na zdi kostela jsou umístěny náhrobníky pocházející z doby přestavby. V severovýchodním rohu hřbitova se nachází zvonice s dřevěným patrem a šindelovou cibulovitou bání z roku 1711. U nádraží si můžeme prohlédnout kapli sv. Jiří postavenou roku 1680. Při budování městské kanalizace v devadesátých letech 20. století byla bohužel zbořena větší část židovského města. Dochovaly se pouze budovy bývalé školy a synagogy, které byly roku 2001 zrekonstruovány. Předchůdcem dnešní synagogy byla barokní budova postavená roku 1760, která byla roku 1870 od základu přestavěna v novorománském slohu architektem Františkem Schmoranzem. V prostorách školy a synagogy je umístěna galerie východočeských malířů a sochařů 20. století. Na okraji bývalé židovské čtvrtě se nachází židovský hřbitov ze 16. století. Heřmanův Městec je v řešení mikroregionu centrem občanské vybavenosti a pracovních příležitostí spádového území. Ve své centrální zóně obsahuje nejvýznamnější budovy městského i nadměstského charakteru, kostel, faru, starou radnici, budovu školy, městský úřad, městský zámek, dvůr Medov. Jsou zde též soustředěny jak obchodní zařízení se základním zbožím, tak i specializované prodejny. V centrální zóně nalezneme několik provozoven veřejného stravování, ubytování, služby, kulturní 16

objekty (kino, knihovnu), zdravotní středisko, domov důchodců. Ze sportovních zařízení jsou v Heřmanově Městci sportovní hala v areálu navazujícím na sokolovnu, dále jízdárna – hřebčín, fotbalové hřiště, tenisové kurty, v místní části Konopáč je areál koupaliště a camping. K městu náleží místní části Chotěnice, Radlín, Konopáč, Nový Dvůr a Doubrava.

Hošťalovice Obec se skládá ze ZSJ Březinka a Hošťalovice s vlastními katastry. Obě sídelní jednotky vzdálené od sebe cca 800 m se nacházejí při severozápadní hranici okr. Chrudim, v těsné blízkosti tzv. Podhořanského zlomu, který představuje výškový rozdíl cca 100 m. Nejbližším městem je Heřmanův Městec – cca 7 km. Na severní straně katastru hraničí obec s okresem Pardubice. Jak uvádí (4), první zpráva o Hošťalovicích je z roku 1349, kdy je připomínán zdejší kostel sv. Havla jako farní, který je zapsán v seznamu nemovitých kulturních památek. Na katastru se nacházelo též tvrziště, jehož zbytky byly rozvezeny ve 20. letech 20. století. Ve středověku jižní část Hošťalovic náležela k tvrzi Stoupec. Severní část s návsí a tvrzištěm u čp. 13 náležela k Urbanicím. Na mapě stabilního katastru z r. 1838 je patrná polarita obou částí. Březinka je prvně připomínána r. 1356 a na mapě z r. 1838 tvoří druhou ulicovou náves s několika statky a domy. Koncem 19. stol. došlo k výstavbě školy na okraji obce, která sloužila též pro Hošťalovice a Bílý Kámen. V 60. letech zde byly postaveny kravíny, úpravna brambor a v lese u myslivny vznikla v té době úpravna uranové rudy. V lese jižně od Březinky je tvrziště Sloupec, díky své poloze téměř intaktně dochované. Toto tvrziště je nemovitou kulturní památkou. Obě ZSJ se nacházejí v hodnotném přírodním prostředí. Územím prochází značená turistická trasa kolem Mlýnského potoka, který je v generelu MSES vyznačen jako lokální biokoridor. Základní vybavení tvoří obecní úřad, knihovna a obchod smíšeného zboží. Za ostatní vybaveností obyvatelé dojíždějí do Heřmanova Městce.

17

Jezbořice Obec Jezbořice leží na jižním rozhraní okresu Pardubice a okresu Chrudim, asi 3 km severně od Heřmanova Městce. První písemná zmínka je z roku 1131. V té době patřily Jezbořice k Olomouckému biskupství. V blízkosti obce se nacházelo středověké tvrziště. Na nejvyšším místě je postaven gotický kostel sv. Václava s barokními úpravami. U kostela je dřevěná zvonice. Oba objekty jsou vedeny v seznamu nemovitých kulturních památek. Historické jádro obce tvoří protáhlá náves s objekty a zemědělskými usedlostmi štítem orientovanými do návsi. Mladší část zástavby je oddělena od historické části příkrým svahem a je situována podél Klešického potoka. V obci je vybudován rekreační areál – koupaliště a tenisové kurty. Do této části je také soustředěna individuální rekreace (chaty). Atraktivitu obce zvyšují také konírna a jezdecký oddíl s možností hipoturistiky. Prodej základních potřeb zajišťují 2 obchody smíšeného zboží a restaurace na návsi. V obci se koná vánoční koncert v kostele sv. Václava, tenisový turnaj o pohár starosty obce, volejbalový turnaj, beseda s důchodci, vítání občánků, mikulášská nadílka

Klešice Obec Klešice leží na samém rozhraní Železných hor a Polabí, 2,5 km severovýchodně od

Heřmanova

Městce.

První

písemně

doložená

zpráva

je

z roku 1257.

Od 14. století až do zrušení poddanství patřily Klešice stejné vrchnosti jako sousední Heřmanův Městec a byly hospodářsky, správně i soudně podřízeny stejnému panství. V roce 1848 bylo zrušeno poddanství. Klešický dvůr, stejně jako heřmanoměstecký velkostatek, zůstal v majetku Kinských až do roku 1945. Ve vsi byly již v roce 1448 tři mlýny. Obživou pro obyvatelstvo bylo převážně zemědělství, v minulosti též rybníkářství, vinařství a z černých řemesel pak vodní hamr na zpracování železa. Po roce 1989 podniky Sempra a Jednota ukončily v obci svoji činnost. Nyní zde působí převážně soukromé zemědělské a opravárenské firmy. Jsou zde také autoopravny a autodopravní firmy, 2 hostince, velkoobchodní sklad i prodejna smíšeného zboží. Své služby poskytují v obci drobní živnostníci, další zaměstnaní občané dojíždějí za prací převážně do Heřmanova Městce, Chrudimi a Pardubic.

18

Mezi zajímavé stavební objekty patří bývalá sýpka v panském dvoře tzv. špejchar a dům s naznačeným dřevěným hrázděním u silnice z Heřmanova Městce do Jezbořic. Spolek dobrovolných hasičů pracuje v obci od roku 1886 do současnosti a je největším organizátorem kulturního dění v obci.

Kostelec u Heřmanova Městce Obec leží na železniční trati Přelouč – Prachovice asi 2 km od Heřmanova Městce, se kterým je též spojena státní silnicí III. třídy. Obcí protéká potok Podolka, na kterém v minulosti pracovalo několik mlýnů. Administrativně ke Kostelci přísluší též ZSJ Tasovice. Jak uvádí (4), první písemná zmínka o Kostelci u Heřmanova Městce je z roku 1257. Ve vesnici nás bude nejvíce zajímat kostel sv. Petra a Pavla, stojící na vysokém chumlu nad Podolským potokem. Obklopen je příkopy a valy, důkaz toho že před lety zde stávala tvrz místo kostela. Do příkopů se pouštěla voda hliníkovými rourami. Kostel byl do dnešní podoby přestaven v r. 1898, před tím zde stávala budova nízká. Postavena byla asi ve 14. století, zdobena lupenitou ornamentikou. Půdorys starého kostela je zachován. Budova kostela má dvě lodě a dva presbytáře. Hlavní větší presbytář je zavřen třemi boky a menší dvěma. V presbytáři jsou gotická okna, klenutí má křížová žebra a svorníky jsou kruhové s rosetami. Vchod do sakristie je gotický. Nejvýznamnější památkou v kostele je sanktuárium na straně evangelia. Je čtverhranná se štítem trojhranným, obruba kamenná, dvířka dřevěná z venku pobytá železem. A na vnitřní straně je namalovaný na černé půdě klečící anděl. Malba pochází z konce 14. století. Oltář je dřevěný s obrazem sv. Šimona od Samuela Gindtera. Ještě nedávno bylo na straně epištol vymalováno dvanáct klečících rytířů s plným brněním, při nich štít s listem leknínu v bílém poli a nad ním nápis: „Rod urozených a statných pánů rytířů Heřmanů a.d. 1355 ad 1694“. Nad nimi byly obrazy: mrtví vstávající z hrobu, čert honící hříšníky, kotel s vařícími se hříšníky a kostel. Na protější straně je večeře Páně. Okolo kostela je opevněný hřbitov, jehož součástí je též barokní márnice. Ve druhé pol. 19. stol. byla v Kostelci otevřena obecná škola. Na potoce pracovaly 3 mlýny. U silnice vedoucí na Prachovice je vápenná pec. Vzhledem k výhodné krajinné poloze prochází obcí turistická stezka z Heřmanova Městce do Vápenného Podola a dále do Seče. Turisticky zajímavá je urbanistická podoba sídla s dominantou 19

kostela v zeleném masivu kopce. K rekreačním účelům slouží nový rybník u Vyžic. Důležitá je též dobrá dostupnost rekreačního areálu Konopáč, který nabízí možnost propojit tyto lokality sportovně rekreačního areálu. Většina obyvatel vyjíždí za prací do Heřmanova Městce, Chrudimi, Pardubic a Prachovic. Občanskou vybavenost zajišťuje obchod smíšeného zboží a hospoda se společenským sálem. Na katastru obce jsou rozsáhlé sklady PHM. Kromě toho je v obci několik podnikatelských subjektů (elektro, zemní práce a autodoprava, lesnické práce, práce s koňmi). V obci je též bývalý areál JZD v současnosti využívaný jako garáže, dílny a sklady. Vzhledem k satelitnímu charakteru obce se neuvažuje s vymezováním nových ploch výrobního charakteru. Přes průběžný pokles počtu obyvatel jeví se současný stav jako stabilizovaný. Z těchto všech skutečností vyplývá, že prioritou rozvoje obce bude především cestovní ruch a satelitní bydlení v kvalitním přírodním prostředí.

Načešice Obec Načešice leží na severním okraji Železných hor, 2,5 km západně od Heřmanova Městce a asi 1 km od rekreačního areálu Konopáč. Obcí protéká Jeníkovický potok, který v tomto území vytváří několik vodních ploch. Severně od obce ve vzdálenosti 1,5 km prochází státní silnice I/17, na kterou však obec není přímo napojena. Administrativně k Načešicím patří ještě ZSJ Licomělice. První zmínka o obci je z konce 14. stol. Na území obce je zmiňováno hradiště, které však nezanechalo žádné viditelné stopy. Žádný z dochovaných objektů není památkově chráněný. V obci je postavena nová budova obecního úřadu, mateřská škola, kulturní dům a v obou místních částech obchod se smíšeným zbožím a restaurace. U objektu MŠ je situován sportovní areál (fotbalové hřiště pro krajský přebor, a plocha pro pořádání společenských akcí). Další sportovně společenský areál je situován v Licomělicích u přírodního koupaliště. Pracovní příležitosti zajišťuje v místě především Agro, a. s. Načešice. Kromě toho je v Načešicích několik podnikatelských subjektů (zemědělství, truhlářství, obchod, pohostinství a jiné). 20

Rozhovice Obec Rozhovice leží severovýchodně od města Heřmanův Městec ve vzdálenosti cca 4 km a západně od města Chrudim ve vzdálenosti cca 7 km. Historické centrum obce je rozloženo kolem kostela sv. Petra a Pavla na návrší. Centrum tvoří náves s návesním rybníkem. Hlavní objekt na návsi je zrekonstruovaná budova obecního úřadu. Na protější straně silnice je prodejna smíšeného zboží Jednota Hlinsko. V obci jsou 2 hostince, ale chybí zde společenský sál. Kostel na kopci tvoří dominantu i z dalekých pohledů, není ale nemovitou kulturní památkou. Uvnitř kostela jsou malby akademického malíře Vokolky, jejichž význam je výrazně nadregionální. Výstavba kolem kostela je paprskovitě orientována štíty ke kostelu.

Svinčany Obec leží při jižní hranici Pardubického okresu v prostoru Polabské nížiny s návazností na severní úbočí Železných hor. První písemná zmínka o obci je z roku 1226. Historická podoba obce je dochována především v urbanistické stopě (obec utváří okrouhlou náves kolem kostela se hřbitovem). Jak uvádí (4), z dochovaných historických objektů jsou zapsány v seznamu nemovitých kulturních památek pozdně barokní kostel sv. Vavřince, fara z roku 1778, morový sloup u hřbitova a dům č.p. 51. Kostel sv. Vavřince byl již v r. 1350 farním a měl až do r. 1621 evangelického faráře. Až do r. 1764 byl dřevěný a r. 1768 byl kostel postaven do dnešní podoby. Za hlavním barokním oltářem je na zdi obraz sv. Vavřince z r. 1774 od Kramolína. Velký zvon od Tomáše zvonaře z Kutné Hory je z r. 1591 a menší z r. 1483. Obec má základní občanskou vybavenost, obecní úřad, knihovnu, obchod smíšeného zboží, 2 restaurace a tělocvičnu. Ve Svinčanech je také hřiště na malou kopanou. Za ostatní občanskou vybaveností obyvatelé dojíždějí do Choltic a Přelouče (okres Pardubice). Nejbližší město a s ním i nabídka kulturních, společenských, konzumních potřeb a možnost pracovních příležitostí je Heřmanův Městec. Z hlediska pracovních příležitostí má pro obec význam i CYKLOS Choltice. Místní nabídka pracovních příležitostí poskytuje výroba bazénů - Aguakov, výroba vajec – Brave, kravín a dále drobné firmy v oblasti zemědělské výroby (sady, školky) a výrobních služeb (truhlářství, opravy zemědělských strojů, motocyklů, zámečnictví a kovářství). 21

K obci náleží její místní části Horní a Dolní Raškovice a Nákle. Horní Raškovice dříve byly osadou skalníků s rychtářem a spravovaly se zvláštním řádem. Lom mlýnského kamene býval dle urbáře Choltického ještě v r. 1683 nejlepším v celém českém království. Od r. 1750 jsou lomy zatopeny. V nynější době zde byla postavena rozhledna Barborka a vybudována naučná stezka Raškovickými lomy. Rozhledna Barborka – téměř 14 m vysoká dřevěná rozhledna byla vybudována v r. 2004. Rozhledna je umístěna v přírodně zajímavé lokalitě bývalých Raškovických lomů. Návštěvníci mohou využít k rozhledu po krajině dvě vyhlídkové plošiny, přičemž horní je ve výšce 10 m a vede k ní 47 schodů. Z věže se otevírá pohled na Železné hory, ale také na vrcholky Krkonoš a Orlických hor či do Polabí. U rozhledny se nachází parkoviště nebo je možné využít červenou turistickou značku z Heřmanova Městce do Choltic nebo souběžně vedoucích cyklotras č. 4127 a 4128. Otevírací doba:

duben až říjen o víkendech od 14:00–17:00 hod., mimo provozní dobu je možno objednat (den předem) na Obecním úřadě Svinčany tel: 466 972 389

Vstupné:

jednotné vstupné 20,- Kč skupina nad 15 osob 15,- Kč

Úherčice Obec Úherčice leží na úpatí Železných hor v nadmořské výšce 380 m n. m. na komunikaci II/341. Krajinné okolí tvoří převážně lesní porosty. Na jižní straně je to souvislý lesní masiv a vojenský prostor, na severní straně lesopark „Palác“. První písemná zpráva o Úherčicích je z roku 1387. V roce 1750 měla obec 12 obytných domů. Do roku 1945 vzrostl počet obytných domů na 25. Spojením obcí a zánikem Zdechovic bylo v nově vzniklých Úherčicích 185 obyvatel v 51 obytných domech. V současné době je trvale hlášeno 103 obyvatel v 58 domech. Obec vlastní 4 ha zemědělské půdy a 9 ha lesa. Dále je ve vlastnictví obce požární nádrž, kaplička a budova obecního úřadu. Na území obce nejsou žádné nemovité kulturní památky. Jak uvádí (4), v obci byla roku 1898 vystavena obecní kaple. Roku 1899 vysvěcena Panně Marii. Je to stavba šestiboká prosté architektury. První zvon na této kapli zněl 22

nejjasněji v celém okolí, ale byl rakouskými úřady v roce 1917 zabaven a odebrán pro válečné účely. Roku 1920 nahrazen zvonem jiným. První zvon dodala firma Rudolf Pernec z Budějovic, vážil 38 kg a stál 74,24 zlatých. Druhý zvon dodala firma Jan Půjman v Novém Ralsku a stál 640 korun. Druhý zvon praskl, v Brodku u Přerova byl odlit nový firmou Ditrichových a byl zavěšen roku 2000. Občané v produktivním věku jsou převážně zaměstnáni v okolních městech. Výroba byla soustředěna do zemědělského areálu na severu Zdechovic - chov prasat a chov drůbeže (v současné době nefunkční) a oprava zemědělských strojů v Úherčicích. V obci je část objektů využívána pro individuální rekreaci.

Vápenný Podol Leží na úpatí Železných hor (Bučina 606m n.m.) a spolu s osadou Nerozhovice a Cítkov se rozprostírá na 912 ha. Jak uvádí (4), vznik této obce je kladen na přelom 13. a 14. století. První písemná zmínka o obci je z r. 1513. Obec proslula především bývalými lázněmi. Léčivý pramen byl již znám v r. 1586. Voda měla léčivý účinek na choroby kloubů, svalů, nervstva, očí, nemocí jater a žaludku. Půvabná horská krajina kolem Vápenného Podola a starobylé lázně přitahovali v minulosti k pobytu mnoho význačných osobností: V. K. Klicpera, J. Vrchlický, S. K. Neumann, O. Ostrčil hudební skladatel. Více než lázně byly známy vápencové lomy v okolí. Vápence se používalo k pálení vápna až do r. 1965. Z konce 19. stol. se dochovala stará vápenka, která je kulturní památkou. V katastru obce se nacházejí dvě jeskyně: „Páterova“ a „Podolská“, v současné době nepřístupné. Z r. 1788 pochází kostel sv. Václava. Vápenný Podol má veškerou infrastrukturu. Proti obecnímu úřadu bylo vybudováno parkoviště pro 50 automobilů. Jsou zde dvě požární nádrže, které slouží v letních měsících ke koupání. Milovníci koní si přijdou na své při projížďkách na ranči ing. Milana Hemského. K zimním sportům je využíván lyžařský vlek. Obec je centrem turistického ruchu. K ubytování a celodennímu stravování slouží nově zrekonstruovaný penzion „Šenk“. Před penzionem je taktéž parkoviště pro 22 automobilů. K nejaktivnějším složkám v obci patří „Sdružení rodáků a přátel Vápenného Podola v Železných horách“. Toto Sdružení má cca 280 členů z celé ČR a také ze zahraničí.

23

Pořádá ve spolupráci s místním obecním úřadem v lichých letech první sobotu v srpnu tradiční setkání rodáků a přátel. V obci působí také Sbor dobrovolných hasičů.

Vyžice Obec je složena ze dvou ZSJ, Vyžice a Slavkovice. Obě tyto ZSJ, vzdálené od sebe asi 1 km, leží na severním úbočí Železných hor blízko hranice CHKO. Terén je v této oblasti zvlněný, v údolích protkán sítí potoků (Strouha, Jeníkovský potok) doplněných systémem rybníčků, které jsou využívány ke koupání. Zástavba je v bezprostředním kontaktu s lesními masivy na severní i jižní straně. Asi 2 km od Vyžic leží Heřmanův Městec a ZSJ Konopáč. První zmínka o obci je z roku 1229. V obci nejsou dochovány žádné historicky významné objekty. Obec postrádá základní občanskou vybavenost, není zde obchod. Obyvatelstvo dojíždí do Heřmanova Městce za prací i pro základní potřeby. Částečnou možnost zaměstnání poskytují zemědělské soukromé podnikatelské subjekty a drobní řemeslníci. V bezprostřední blízkosti ZSJ Slavkovice procházejí 2 turistické trasy a přes Vyžice vede značená cykloturistická trasa. Vzhledem ke své satelitní poloze má obec význam především v oblasti bydlení a individuální rekreaci v kvalitním přírodním prostředí. Pro jiné formy cestovního ruchu nemá obec zatím žádné vybavení.

24

1.2 Fyziografická sféra 1.2.1 Přírodní podmínky Geologické poměry Jak je uvedeno (5), vymezené území přetíná ve směru východ – západ Železné hory, proto je jeho geologická stavba neobyčejně pestrá. Východní část náleží české křídové tabuli. Na jihozápad od jejich okraje postupně vycházejí na povrch komplexy chrudimského paleozoika, chvaleticko - sovoluského proterzoika a podhořanského krystalinika. V geologické stavbě území lze rozlišovat několik strukturních pater. Z východu lemují podhořanské krystalikum břidlice chvaletické skupiny, které vycházejí na povrch v okolí Březinky. Jižně a západně od Heřmanova Městce vycházejí na povrch horniny slabě přeměněného vendsko – paleozoické komplexu sovoluvské skupiny a chrudimského staršího paleozoika. Dalším strukturním patrem je platformní pokryv české křídové tabule, jež je tvořen odspodu cenomanskými pískovci, v jejichž nadloží se nacházejí vápenité sedimenty. V paleozoické části území jsou nejběžnějším skalním podložím slabě fylitizované černé a šedé jílovité břidlice ordovického stáří. Železnohorský pluton je zastoupen jen v jihozápadní části území. Jedinou nerostnou surovinou oblasti jsou vápence ve Vápenném Podole. Okolí Heřmanova Městce a celá severní a východní část zájmového území je zařazena následovně: Soustava:

Česká tabule

Předsoustava:

Východočeská tabule

Celek:

Svitavská pahorkatina

Podcelek:

Chrudimská tabule

Okrsek:

Heřmanoměstecká tabule

Reliéf území je slabě rozčleněný, erozně-akumulační. Dominantní prvky reliéfu Heřmanoměstecké tabule jsou strukturně denundační plošiny na sedimentech. Tabule je 25

rozčleněna mělce zaříznutými vodními toky, vytvářejícími paralelní síť. U několika větších potoků jsou místy vyvinuty údolní nivy. Střední a západní části zájmového území prochází hřbet Železných hor a území je zařazeno takto: Soustava:

Česko-moravská soustava

Podsoustava:

Českomoravská vrchovina

Celek:

Železné hory

Podcelek:

Chvaletická pahorkatina

Jedná se o blok zemské kůry, nakloněný jednostranným výzdvihem podél železnohorského zlomu. Reliéf území má erozní charakter, místy strukturně podmíněný. Síť vodotečí je rovnoběžná, její všeobecný směr je dán náklonem území k severoseverovýchodu. Údolí drobných vodních toků jsou převážně ostře zaříznutá. Jižní část území je zařazena takto: Soustava:

Česko-moravská soustava

Podsoustava:

Českomoravská vrchovina

Celek:

Železné hory

Podcelek:

Sečská vrchovina

Reliéf území je středně rozčleněný, denundační. Dominantními prvky jsou hluboká příčná údolí drobných vodních toků a vypreparovaná křemencová návrší orientovaná převážně východo-západně. V údolích Citkovského potoka a Bylanky se vyskytují údolní nivy. Terén je dosti zvlněný. Nadmořská výška se pohybuje 250–480 m n. m. Vodní režim Z hydrogeologického hlediska se na naprosté většině území jedná o málo vydatné zdroje podzemních vod. Hydrologicky je území velice zajímavé, rozkládá se na hranici artézké křídové pánve, v přechodu kvartérních sedimentů (písků, štěrků až hlín až spraší) s výběžky Mezozoika (písčitými slínovci a vápnitými pískovci – u Vápenného Podola) z jihu se blížící masivy Krystalinika (granitoidy a jiné písčité větrající horniny). Veškeré povrchová voda odtéká z celého území severním směrem do řeky Labe. V zájmovém území je možné spádové oblasti začlenit do několika dílčích povodí, a to zejména: 26

-

Bylanka pramení v lesních komplexech jihovýchodně od Vápenného Podola, protéká severovýchodním směrem.

-

Podolka pramení také jihozápadně od Vápenného Podola, protéká severním směrem.

-

Černá strouha protéká územím od jihu k severu a ústí do Labe.

-

Doubravka odvádí vodu ze západní a jižní části území, protéká směrem od jihu k západu.

1.2.2 CHKO Železné hory Oficiální název:

Chráněná krajinná oblast Železné hory

Kontakt:

Správa CHKO Železné hory, Náměstí 317, 538 25 Nasavrky

Tel:

469 677 420

E-mail:

[email protected]

Internet:

www.zelhory.schkocr.cz

Geografická orientace: 49° 55´–49° 42´ N, 15° 32´–15° 53´E Nadmořská výška:

268 m (u Slatiňan)–668 m (Vestec)

Vyhlášení:

roku 1991

Celková rozloha:

847 ha.

Jak uvádí (6), Železné hory leží na jihozápadní straně Pardubického kraje. Svoji výškou se nemohou srovnávat s nejvyššími vrcholy kraje, avšak rozmanitostí krajiny a historií osídlení patří k nejatraktivnější části kraje. Celé území železných hor vzniklo již v době předprvohorní, asi před 2 miliardami let a vyvíjí se dodnes. Pozůstatky tohoto historického vývoje nalezneme na mnoha místech v podobě různě starých hornin, od křemenců přes granity až po opuky a slínovce. Dnešní geologický vývoj je klidný a tvoří se pouze rašeliniště a štěrkové náplavy. Území se na první pohled nejeví jako složité, z jihu je nápadný zlomový hřeben, který dal celému pohoří název hory. Ze severu pak připomíná pozvolné stoupání do kopců. Uvnitř je však krajina s mnoha údolími, říčními nivami, skalnatými roklemi i kopci, lesy a malebnými sídly. Právě ucelenost přírodních i kulturních prvků, geologická skladba a prvohorní utváření byly důvodem pro vyhlášení chráněné krajinné oblasti Železné hory v roce 1991. Tato oblast patří k jedné ze tří v Pardubickém kraji, avšak jako jediná má v kraji i sídlo správy. Další dvě oblasti jsou Žďárské vrchy, navazující na východě na Železné hory a Orlické hory zasahující pouze částí u Zemské brány. 27

Vegetace Železných hor je značně pestrá. Odráží v sobě vliv neživých prvků přírody od nadmořské výšky, přes geologické podloží, ale i svahovou expozici a přísun vody. Před příchodem člověka byla většina území pokryta lesem. Teprve člověk počal obdělávat půdu a s tím přinesl i luční porosty a pole. Přírodě blízká lesní společenstva jsou v národní přírodní rezervaci Lichnice – Kaňkovy hory, na svazích údolí Chrudimky u Nasavrk, suťový les v okolí hradu Oheb i na dalších místech. Louky doprovázejí na mnoha místech řeku Chrudimku. Rašelinné louky jsou především v okolí Trhové Kamenice. Louky rašelinné i suché se vřesem nalezneme v přírodní rezervaci Zubří. Teplé svahy často porostlé trnkou a hlohem leží na jižní straně oblasti. Fauna je zastoupena typickými druhy Střední Evropy. Některé horské druhy nižších organismů se však uchovaly v hlubokých chladných roklích a naopak se na jižní část dostaly druhy teplomilné. U měkkýšů lze tak vidět slimáčka horského a zarovnatku křížatou a naopak v okolí hradu Lichnice suchomilku obecnou. Početná populace vranky obecné žije na několika místech Chrudimky i v Doubravě. Obojživelníky zastupuje 13 druhů. Ptáků se v území vyskytuje přes 120 druhů a další jsou jako vzácní zatoulanci. Ze savců stojí za pozornost vysoká početnost zimujících vrápenců malých, nebo výskyt vydry říční. V oborním chovu je i muflon a jelen. Osídlení Železných hor lze vysledovat do 2. století před naším letopočtem. Dodnes se v Hradišti u Nasavrk uchovaly zbytky Keltského hradiště. Osídlení Slovany bylo postupné. Nejprve po okraji Železných hor. Již v 9. století vedla zemská stezka z Prahy přes Vojnův Městec na Moravu a část vedla pod západním zlomovým hřebenem. Zde jsou i nejstarší písemně doložená sídla jako je Běstvina a Libice nad Doubravou. Teprve později je osídlována vnitřní část území, a to až do 15. století. Zachovalými památkami z tohoto období jsou menší strážní hrádky u Rabštejnka, Vidlštejn, Oheb i nejstarší strážní hrad Lichnice. Pozdějšími doklady jsou různé kostely a od 17. století i menší zámky a zemědělské usedlosti. V dnešních sídlech tak nalezneme typicky venkovská sídla i stavby nové, venkovu cizí.

1.2.3 Arboretum v Heřmanově Městci Zámecký park v Heřmanově Městci, který je v současné době ve vlastnictví hlavního města Prahy a ve správě Domova pro seniory v Heřmanově Městci, je zcela jistě jedním z nejkrásnějších parků v České Republice. Návštěvník je okouzlen malebným zákoutími, romantickými můstky přes potok Podolku, cestičkami vinoucími se pod 28

příkrovy stromů, ale i nečekanými průhledy do „tajemných“ koutů parku. Jedním z nejsilnějších zážitků je však výhlídka z nevysokého návrší nad rybníkem, kde Vám oči kloužou po nepřerušené 600 m dlouhé ploše trávníku zakončeného barokním zámkem, za kterým se rýsuje dominanta pardubického Polabí – Kunětická hora a za opravdu dobré viditelnosti je celé panorama zakončeno hřebenem Krkonoš. Toto arboretum spolu s volně navazujícími lesními porosty Palác a Bažantnice jsou součástí přírodního parku Heřmanův Městec vyhlášeného v roce 1996. Již v 17. století se zde měla rozkládat „proslulá barokní zahrada“ s květinovou, zimostrázovou i špalírovou výzdobou a voliérou. Celý přírodně-krajinářský park dnešní podoby však byl vybudován až v období panství Ferdinanda Bonaventury Kinského v druhé polovině 19. století. Jak uvádí (7), právě z tohoto období pochází většina vzrostlých stromů. Nachází se zde 29 druhů stromů – jsou to borovice černá, borovice lesní, borovice vejmutovka, bříza bělokorá, buk lesní, buk lesní převislý, douglaka tisolistá, dub červený, dub letní, dub uherský, habr obecný, jasan ztepilý, javor babyka, javor klen, javor kleč, jílovec maďal, jírovec pleťový, kaštovník setý, katalpa trubačovitá, lípa srdčitý, lípa velkolistá, modřín opadavý, olše lepkavá, platan javorolistý, smrk pichlavý „Glauce“, smrk ztepilý, tis červený, topol šedý, vrba náhrobní.

1.2.4 Práterová jeskyně Registrovaný významný krajinný prvek Prátorova jeskyně se nachází na č.p. 255/3. Vápenný Podol. Jedná se o soustavu 2 jeskyní západně od obce Vápenný Podol o celkové délce chodeb přes 100 m s dómy, jezírky, sintrovými polevami a krápníky. Pro veřejnost je Práterova jeskyně nepřístupná, neboť se nachází v dobývacím prostoru velkolomu prachovické cementárny.

29

1.3 Socioekonomická sféra 1.3.1 Historie mikroregionu Jak uvádí [12], území zdejší krajiny bylo od dávných dob zalesněno. Rozsáhlé pralesní porosty tvořily jedle, buky a duby. Železné hory se svým neopakovatelným kouzlem vděčí za svůj název železnorudným kutištím. Jejich zbytky lze ještě nalézt v okolí Heřmanova Městce. Dobývalo se tu snad již v 1. tisíciletí př. n. l. K soustavnějšímu osídlení zde došlo ale až v 10. století, kdy oblast ovládali Slavníkovci. Jejich vyvražděním roku 995 došlo ke sjednocení země pod vládu Přemyslovců a my se dovídáme, že již na konci 11. století existoval v Jezbořicích knížecí dvorec, tedy důležité hospodářské centrum. Velmi starou obcí je také Kostelec u Heřmanova Městce, neboť jeho kostel je původně románský. Kostel byl opevněn valy a příkopy a dnes v něm nalezneme velmi cenné středověké nástěnné malby. V roce 1266 se poprvé uvádí název Železné hory (Montes Ferreus), a to v Letopisech zbraslavských. 13. století bylo dobou kolonizace, která výrazně změnila tvář krajiny. Lesy byly mýceny, ustupovaly novým vesnicím a orné půdě. Většina obcí pochází z této doby, což dokládají většinou původně gotické kostely jako např. kostel sv. Petra a Pavla v Rozhovicích. V polovině 15. stol. přicházejí do Heřmanova Městce spolu s českými osadníky také Němci. Tak byli tehdy nazýváni i židé. Zhruba v této době se začínají psát dějiny velké židovské obce v Heřmanově Městci. Památkou na její existenci je židovský hřbitov ze 16. stol., jeden z nejstarších a nejrozsáhlejších v Čechách, nově zrekonstruovaná budova bývalé synagogy z konce 19. stol. a bývalá židovská škola, v níž je dnes umístěna Gallery Cyrany. Okolí bohaté na železné rudy umožňovalo výrobu železa, při níž se k dmýchání od začátku novověku začalo používat vodní síly. V roce 1610 vznikla takováto pec dmychačka v Kostelci u Heřmanova Městce a v pol. 17. století byla tamtéž postavena vysoká pec. V Klešicích existoval zase hamr na zkujňování surového železa, mlýn se sušárnou ovoce a stupník na zpracování smrkové kůry, jehož celé strojní zařízení bylo ze dřeva. Stála zde v roubené přístavbě také varna povidel se třemi kotli. Kromě ještě dalších zařízení na vodní pohon, např. soukenických valch, mlel na Doubravě dřevěný větrný mlýn. V době baroka se přestavovaly vesnické kostely např. ve Svinčanech a domy na náměstí 30

v Heřmanově Městci, který je městskou památkovou zónou. Pozdně barokní podobu dostal za hraběte Šporka i zámek, za nímž se dnes rozkládá anglický park s mnoha chráněnými stromy. Přestavba zámku do dnešní podoby byla provedena za majitelů Kinských. Velmi pozoruhodný je také pozdně barokní kostel sv. Bartoloměje na náměstí, který svou vyhraněnou a ucelenou koncepcí přesahuje rámec lokální východočeské architektury. Uvnitř něj nalezneme cenné nástropní malby, gotickou křtitelnici a hrobku Žerotínů s rakvemi ze 16. stol. (přístupná veřejnosti). Zajímavé jistě je, že v roce 1875 se v Heřmanově Městci jako na prvním místě v Čechách hrála kopaná. Tento sport přivezl hrabě Kinský z Anglie. Kromě sportu umožňovaly v 19. století utužení zdraví i tzv. Eliščiny lázně v Konopáči. Lázeňství také kvetlo již od 16. století nad krasovými vodami ve Vápenném Podole. Tyto lázně byly v provozu až do 19. století a léčil se zde i V. K. Klicpera. Jako upomínka na ně stojí v obci lázeňský dům z roku 1802 s pamětní deskou Otakara Ostrčila, který zde také tvořil. Kromě toho byla obec v 19. století významná i dobýváním grafitu, který se na místě plavil a tuha se dovážela do Prahy.

1.3.2 Obyvatelstvo, významné osobnosti Mikroregion Heřmanoměstecko sdružuje 11 obcí s 7 447 obyvateli (k 1.1.2003). Jediným městem v mikroregionu je Heřmanův Městec s 4 838 obyvateli. Největší obec podle počtu obyvatel jsou Načešice s

516 obyvateli, následují Svinčany s 379

obyvateli. Nejmenší obec je Úherčice s 103 obyvateli. Ve sledované oblasti je mírná převaha žen. Ve sledovaném období za posledních 10 let klesl téměř ve všech obcích počet obyvatel, i když poměrně nepatrně a tento pokles odpovídá trendu v rámci celé České republiky. Tab. 1: Počet obyvatel regionu: Heřmanův Městec Hošťalovice Jezbořice Klešice Kostelec u H.M. Načešice Rozhovice Svinčany Úherčice Vápenný Podol Vyžice

Počet obyv. 4838 130 314 284 279 516 248 379 103 194 162

Do 15 let 679 11 64 53 48 70 38 69 8 20 21

31

Věk 15-64 Nad 65 let Průměrný věk 3374 785 40,9 83 36 46,9 206 44 37,4 195 36 36,3 187 44 38,6 369 77 39,1 168 42 39,8 245 56 38,5 68 27 47,0 141 33 41,8 96 45 46,5 Zdroj: Český statistický úřad, SLBD 2003

1.3.3 Služby cestovního ruchu Ubytovací služby Ubytovací zařízení v mikroregionu se nacházejí pouze v Heřmanově Městci. Jsou to 3 hotely (Hotel Bílý Beránek, Hostinec Eden a hotel Heřman), apartmány Ambiente a autokempink Konopáč. Bližší informace o těchto ubytovacích zařízeních naleznete v tabulce 2.

Stravovací služby Stravovací služby jsou v mikroregionu Heřmanoměstecko velmi rozmanité. Nachází se zde celá řada restaurací, pohostinství a pivnic, ale jsou zde také pizzerie a vinárna. Největší množství těchto stravovacích zařízení se nachází v Heřmanově Městci. Seznam těchto zařízení naleznete v tabulce 3.

Cestovní kancelář CK Camptour Konopáč Tel:

469 695 073

Fax:

469 695 750

Adresa:

Náměstí Míru 925, 538 03 Heřmanův Městec

E-mail:

[email protected]

Web:

www.zeleznehory-hm.cz

Otevírací doba:

pondělí a středa 10:00–16:00 hod.

Cestovní kancelář Camptour nabízí 10 denní pobyty v karavanech v kempinku Garden river Marina di Altidona na Jaderském pobřeží v Itálii. Zprostředkovává ubytování ve stejné lokalitě Itálie, zvané Palmové riviéra v apartmánech, hotelích a bungalovech. Zajišťuje ubytování v apartmánech v Chorvatsku v lokalitě Nemira u Omiše, pronajímá karavany a stany v kempinku Holiday v Balatonnakali u Balatonu v Maďarsku a ve Velkém Mederu na Slovensku. K další její činnosti patří prodej vstupenek do divadel a na muzikály. Také zprostředkovává zájezdy na požádání po České republice i do zahraničí.

32

Tab. 2: Možnosti ubytování v mikroregionu Heřmanoměstecko Název Autokempink Konopáč, s.r.o. Hotel Bílý Beránek Hostinec Eden Hotel Heřman Apartmány Ambiente

Adresa Konopáč 38, 538 03 H.Městec Nám. Míru 117 538 03 H.Městec Hálkova 134, 538 03 H.Městec Heřmanského 733, 538 03 H.Městec Pokorného 437, 538 03

Telefon 469 695 117

E-mail / web [email protected], www.zeleznehory-hm.cz

469 696 196 603 959 333 469 696 287

23 lůžek

469 695 170 469 315 629 469 318 032

Ubytování 2, 3 a 4 lůžkové pokoje, chatky, karavany a stany 16 lůžek

[email protected]

Restaurace 100 míst

Otevírací doba pondělí až neděle 7:00 – 22:00 hod.

120 míst

pondělí až sobota 10:00–0:00 hod., neděle 10:00–23:00 hod. neděle až čtvrtek 9:30–22:00 hod., pátek a sobota 9:30–0:00 hod. pondělí až neděle 11:00 – 22:00 hod.

40 lůžek

125 míst a salónek 90 míst 30 osob

38 lůžek

ne Zdroj: TIC Heřmanoměstecko, 2008

Tab. 3: Stravovací služby v Heřmanově Městci Název Restaurace Na růžku Restaurant U Slunce Pizzerie Ambiente

Restaurace Česká stodola Restaurace Sokolovna Restaurace „H“ Restaurace Heřman

Adresa 5. května 73, 538 03 H. Městec Náměstí Míru 30, 538 03 H. Městec Náměstí Míru 921, 538 03 H. Městec Čáslavská 734, 538 03 H. Městec Jiráskova 533, 538 03 H. Městec U Bažantnice 82, 538 03 H. Městec Heřmanského 732, 538 03 H. Městec

Telefon 608 012 459

E-mail [email protected]

469 696 192 603 529 830 469 318 032

[email protected]

469 696 013 777 023 470

[email protected]

Velikost restaurace 50 míst + salónek 30 míst + 45 míst zahrádka 35 míst + zahrádka 30 míst 60 míst

40 míst 60 míst 30 míst

469 695 170

45 míst

Otevírací doba pondělí až sobota 8:30–23:00 hod., neděle 9:00–22:00 hod. pondělí až čtvrtek 18:00–23:00 hod., pátek a sobota 18:00–24:00 hod pondělí až čtvrtek 11:00–23:00 hod., pátek a sobota 12:00–2:00 hod., neděle 12:00–0:00 hod. neděle až čtvrtek 17:00–22:00 hod., pátek a sobota 17:00–0:00 hod. pondělí až sobota 16:00–22:00 hod., neděle 16:00–21:00 hod. pondělí až neděle 16:00–22:00 hod. neděle až čtvrtek 14:00–23:00 hod., pátek 14:00–0:00 hod., sobota 13:00–0:00 hod.

Tab. 4: Stravovací služby v mikroregionu Heřmanoměstecko Název Hostinec U Beranů Pohostinství Jiří Pitr Občerstvení U Hasičské nádrže Restaurace JÁJA Hostinec U Beranů Hostinec Podskalí

Adresa Rozhovice 64, 538 03 H. Městec Jezbořice 7, 538 03 H. Městec Jezbořice, 538 03 H. Městec Klešice, 538 03 H. Městec Klešice, 538 03 H. Městec Svinčany 83, 535 01 Přelouč

Telefon

E-mail

731 566 631

Velikost restaurace 50 míst

Otevírací doba pondělí až neděle 9:00–22:00 hod.

45 míst + zahrádka 20 míst 20 míst + zahrádka 20 míst 50 míst

pondělí až pátek 11:00–22:00 hod., sobota a neděle 12:00–22:00 hod pondělí až pátek 16:00–23:00 hod., sobota a neděle 15:00–23:00 hod. pondělí až pátek 10:30–13:00 a 17:00–21:00 hod. sobota a neděle 13:00–23:00 hod. neděle až čtvrtek 18:00–22:00 hod., pátek a sobota 18:00–24:00 hod. pondělí až pátek 11:00–13:00 a 17:00–22:00 hod. sobota 17:00–24:00 hod., neděle 17:00–22:00 hod. úterý až čtvrtek 18:00–22:00 hod., pátek a sobota 18:00–24:00 hod., neděle 16:00–21:00 hod. středa až sobota 18:00–24:00 hod., neděle 17:00–21:00 hod. pondělí až čtvrtek 17:00–22:30 hod., pátek 17:00–0:00 hod., sobota 15:00–0:00 hod. pondělí až neděle 18:00–22:00 hod.

30 míst + sál 60 míst + zahrádka 20 míst 40 míst + zahrádka 20 míst

Klubovna TJ Mezilesí Načešice

Načešice, 538 03 H. Městec

30 míst + zahrádka 20 míst

Hostinec U Holubů

607 801 577 469 696 375

30 míst + sál 80 míst + zahrádka 20 míst

Hostinec v Kostelci u Heřmanova Městce

Vyžice 1, 538 03 H. Městec Kostelec u HM, 538 03 H. Městec

Klubovna SDH Kostelec U HM Restaurace U Tobogánu Klubovna SDH Konopáč

Kostelec u HM, 538 03 H. Městec Konopáč 36, 538 03 H. Městec Konopáč, 538 03 H. Městec

777 681 414

30 míst

469 695 117

[email protected]

60 míst + zahrádka 50 míst 30 míst

neděle až čtvrtek 16:00–22:00 hod., pátek a sobota 16:00–0:00 hod. neděle až čtvrtek 18:00–22:00 hod., pátek a sobota 18:00–0:00 hod. Zdroj: TIC Heřmanoměstecko, 2008

Sportovní možnosti Také sportovních objektů a ploch je nejvíce v Heřmanově Městci. Je to především nová sportovní hala, 2 tenisové kurty, fotbalové a florbalové hřiště, 2 tělocvičny a koupaliště Konopáč. V ostatních obcích objekty rekreace tvoří dětská hřiště (v Klešicích a Jezbořicích), víceúčelová fotbalová hřiště (v Rozhovicích, Načešicích, Úherčicích a Svinčanech) a tenisové kurty (v Jezbořicích a Vápenném Podole). Sportovní hala Heřmanův Městec Tel.

469 695 132

Správce:

Jaroslav Hemmr

Adresa:

Jiráskova 916, 538 03 Heřmanův Městec

E-mail:

[email protected]

Sportovní hala v Heřmanově Městci byla otevřena v prosinci 1998. V této sportovní hale je hrací plocha pro házenou, basketbal, odbíjenou a malou kopanou o velikosti 42 x 24 m. Menší hrací plocha určená pro stolní tenis má rozměry 12 x 15 m. Zájemci mohou také využit služeb sauny s moderní vířivkou a hydromasážemi. K posílení kondice je k dispozici výborně vybavená posilovna a solárium. Dům dětí a mládeže Tel:

469 695 632

Fax:

469 695 632

Adresa:

5. května 791, 538 03 Heřmanův Městec

E-mail:

[email protected]

V tomto areálu je vybudováno víceúčelové hřiště především na hokejbal, dětské dopravní hřiště a hřiště na malou kopanou. Děti ze základní školy si zde mohou vybrat z celé řady kroužků. Je zde také možné ubytování pro 20 osob na matracích, ubytování je pouze pro mládežnické kolektivy. A v neposlední řadě je zde sokolovna, která je základnou Tělocvičné jednoty Sokol Heřmanův Městec. Sál sokolovny je také využíván pro kulturní akce (plesy, divadla, koncerty a slavnostní shromáždění). V sokolovně je k dispozici sportovní kuželkárna a spinning centrum.

35

1.3.4 Průmysl, zemědělství a doprava v mikroregionu Průmysl Na území mikroregionu se nenachází významnější průmyslový podnik. V současné době tu je několik drobných subjektů zabývajících se stavební, zemědělskou, případně průmyslovou výrobou. Většina průmyslových i stavebních podniků je soustředěna v Heřmanově Městci v lokalitě Nový Dvůr a podél železniční tratě ve východní části Heřmanova Městce. Co do počtu zaměstnanců je pilotním podnikem BELLAZI company LTD – kosmetika a nábytek. Dalšími významnými podniky v mikroregionu jsou AGRO METAL – kovovýroba, Pekárna A. Dymák, Obzor – šití oděvů, Delta – šití oděvů, Profesio – pracovní oděvy, Aquakov – výroba bazénů a další. Za významné ložisko nerudných surovin je nutno považovat ložisko vápenců soustředěné do okolí známých lokalit Prachovice a Vápenný Podol, což je okrsek paleozoických vápenců železnohorských. Největší stavební firmy jsou SOSTAF s. r. o., R. Kmoch, Ambiente a Ruto.

Zemědělství Co se týká zemědělství je území značně využívané, vzhledem ke vhodnému reliéfu krajiny. Na území mikroregionu působí několik zemědělských družstev a drobní samostatně hospodařící rolníci. V návaznosti na historické souvislosti vývoje zemědělství a krajiny, v současné době neexistuje pestrost ve využívání krajiny. Zaměření výroby zemědělských podnikatelů je zejména na rostlinnou výrobu a živočišnou výrobu, dále pak na pěstování zeleniny. V živočišné výrobě jsou zemědělci zaměřeni na výrobu mléka, vepřového a hovězího masa a výkrm kuřat. V mikroregionu je 4 397 ha zemědělské půdy. Největší procento z osevních ploch tvoří orná půda pro pěstování obilovin, dále je to řepka, cukrovka a krmné plodiny. Největší zemědělské podniky jsou AGRO Načešice a.s, Pardus Stojice, Ing. Fr. Turek – Načešice. Největším podnikem živočišné výroby v mikroregionu je PS Jezbořice. Jedná se o vepřín o kapacitě 1 500 prasnic a 25 000 selat. Další podnik je AGRO Načešice.

36

Živočišná výroba je zde specializována na chov skotu, vepřového a drůbeže. Produkcí mléka se zabývá farma A. Kmoníčková ve Svinčanech, dále mléčná firma F. Jelínek a farma Brave – výroba vajec.

Doprava Železniční doprava - územím procházejí dvě železniční tratě: 015 Přelouč – Prachovice a zpět se zastávkami (v mikroregionu) Heřmanův Městec, Kostelec u Heřmanova Městce, Prachovice 017 Chrudim město – Heřmanův Městec a zpět se zastávkami (v mikroregionu) Rozhovice, Klešice, Heřmanův Městec Silniční doprava má větší význam než železniční. Má výrazný podíl na přepravě osob a zboží. Územím regionu prochází směrem od východu na západ státní silnice I. třídy 1/17 napojená na silnici E442 ve Vysoké u Holic ve směru Hrochův Týnec, Chrudim, Heřmanův Městec, Čáslav s napojením na silnici I/33 ve Štipokasech. Tato komunikace je vedena v Heřmanově Městci prostorem náměstí. Z této státní silnice vychází v Novém Dvoře směrem jižním státní silnice II. třídy II/341 přes Úherčice a Vápenný Podol s napojením na silnici II/340 v Hrbokově. Směrem severním vychází z Heřmanova Městce státní silnice II. třídy II/342 přes Nákle, Svinčany, Choltice s napojením na státní silnici I. třídy I/332 ve Valech. Ostatní území je obsluhováno sítí státních silnic III. třídy napojených na státní silnice vyšší třídy. V osobní hromadné dopravě hraje rozhodující roli autobusová doprava. Dálkové spoje: 690280

Pec pod Sněžkou – Trutnov – Hradec Králové – Pardubice – Čáslav – Čachtice – Tábor – Č. Budějovice – Č. Krumlov, zastávka v mikroregionu Heřmanův Městec

700996

Lanškroun – Litomyšl – Vysoké Mýto – Chrudim – Čáslav – Kutná Hora – Praha, zastávka pouze v Heřmanově Městci

Ostatní spoje zastavují ve všech obcích, kterými procházejí: 620005

Chrudim – Čáslav – Kolín – Praha

620960

Chrudim – Čáslav – Kolín – Praha

650710

Pardubice – Heřmanův Městec – Seč – Hoješín – Kolokočov

37

650720

Pardubice – Choltice – Sovolusky – Nový Dvůr – Heřmanův Městec

650730

Pardubice – Heřmanův Městec – Třemošnice – Běstvina

650740

Pardubice – Heřmanův Městec – Prachovice – Seč – Ústupky

600390

Chotěboř – Běstvina – Třemošnice – Prachovice – Heřmanův Městec – Pardubice

620060

Chrudim – Heřmanův Městec – Načešice – Moravany

620010

Chrudim – Morašice – Heřmanův Městec – Vápenný Podol

620750

Heřmanův Městec – Morašice – Heřmanův Městec – Hedvíkov

620800

Chrudim – Heřmanův Městec – Nový Dvůr

620970

Chrudim – Morašice – Heřmanův Městec – Třemošnice – Žlebské Chvalovice

650120

Přelouč – Stojice – Heřmanův Městec

38

2 Praktická část 2.1 SWOT analýza mikroregionu Heřmanoměstecko Silné stránky: -

Existence městské památkové zóny v Heřmanově Městci.

-

Bohatý památkový fond v mikroregionu.

-

Vysoké hodnoty krajiny – přírodní park, lesy navazující na CHKO Železné hory.

-

Příznivé přírodní podmínky pro rozvoj cestovního ruchu, dostatek přírodních a kulturních zajímavostí.

-

Funkční

partnerství

mikroregionu

v rámci

většího

územního

celku

Železnohorský region -

Existence přírodního koupaliště Konopáč.

-

Příznivá dopravní dostupnost.

-

Blízkost center – Chrudim, Pardubice, Čáslav, Soustředění občanské vybavenosti v Heřmanově Městci, tj. v centru regionu.

-

Dostatek volných ploch pro rozvoj podnikání.

-

Zpracovaná urbanistická studie Pardubického kraje.

-

Schválený územní plán Heřmanova Městce a některých dalších obcí.

Slabé stránky: -

Nedostatečná technická infrastruktura a nedostatečná údržba komunikací.

-

Nezaměstnanost – absence pracovních příležitostí, především na okraji mikroregionu.

-

Nižší úroveň vzdělanosti pro rozvoj podnikatelských aktivit.

-

Nedostatečná péče o vzhled obcí a nedostatečná úprava veřejných prostorů.

-

Nedostatečná propagace mikroregionu z hlediska cestovního ruchu.

-

Nedostatečná lůžková kapacita.

-

Nedostatečně rozvinutý turistický průmysl a doplňující služby.

39

Příležitosti: -

Koncepční řešení cestovního ruchu, investice do infrastruktury cestovního ruchu, ubytovacích kapacit a využití kulturního a památkového fondu.

-

Využití příznivých přírodních a kulturněhistorických hodnot a průběhu turistických tras k nabídce služeb v oblasti cestovního ruchu.

-

Rekonstrukce nevyužívané trasy bývalé železnice a hospodářských cest pro cykloturistiku.

-

Využití nevyužívaných obecních i soukromých objektů k vytvoření objektů pro cestovní ruch nebo pro obecní malometrážní byty.

-

Využití

volných

podnikatelských

ploch,

uvolněných

zemědělských

a průmyslových areálů v útlumových podnicích. -

Využití koníren a hřebčínů pro cestovní ruch a každodenní rekreaci obyvatel.

-

Rozšíření rekreačních ploch rekultivací vodních toků a ploch.

-

Možnost pořádání sportovně společenských akcí v existujících sportovních areálech

-

Využití volné kapacity pracovní síly nezaměstnaných.

-

Úpravy veřejných prostranství – návsí.

-

Vytvoření podmínek pro malé a střední podnikání

Rizika: -

Vylidňování menších obcí s přestárlým obyvatelstvem a špatnou dopravní dostupností.

-

Podcenění významu cestovního ruchu jako předmětu podnikání.

-

Nedostatečná státní podpora rozvoje cestovního ruchu.

-

Nízká daňová vytíženost většiny obcí – nedostatek pracovních příležitostí.

-

Nezájem investorů mimo mikroregion investovat na uvolněných plochách pro podnikání. Nezájem trhu, špatná návaznost investic může ohrozit ekonomickou udržitelnost nových provozů včetně zařízení pro cestovní ruch.

-

Rezignace a pasivita obyvatel vzhledem k neřešeným problémům.

-

Nedostatečná podpora bytové problematiky státními orgány snižuje zájem vznikajících rodin setrvat v malých sídlech.

40

2.2 MAS Železnohorský region Co jsou vlastně místní akční skupiny (MAS)? MAS jsou většinou neziskové organizace: 80% jsou občanská sdružení, téměř 20% obecně prospěšné společnosti, zbytek pak zájmová sdružení právnických osob. V České Republice musí mít MAS právní subjektivitu, zatímco v jiných zemích se uznává též neformální partnerství, které si teprve samo vytváří svoji servisní organizaci. MAS mívají i několik desítek členů, v jejich vedení stojí 9–12 členů představenstva. První MAS byly zakládány po roce 2001, většina však v letech 2004–06 pod vlivem rostoucí příležitosti finančních příspěvků pro venkovská území pomocí programů typu LEADER. V současné době v ČR existuje kolem 140 MAS v různém stupni rozvinutosti. Je to nejvíce ze všech nových členských zemí EU. Z mimovládních iniciativ podporuje MAS především Národní observatoř venkova, o.p.s., a Spolek pro obnovu venkova ČR. LEADER přinesl do ČR převratnou změnu. Zatímco dosud byla příprava dotačních programů výhradně věcí veřejné správy, všechny příspěvky poskytovaly přímo orgány veřejné správy a s žádostmi přicházeli většinou jednotliví, vzájemně izolovaní žadatelé. Podle principů LEADERu konkrétní program pro místní příjemce příspěvků připravují sama místní mezisektorová partnerství, která také peníze rozděluje. Aby tedy mohla být MAS úspěšná, musí nejdříve vzniknout toto partnerství a její členové se musí shodnout na tom, jak věcně zaměří rozvojovou strategii, která je jádrem žádosti o financování dílčích projektů místních žadatelů, kteří k tomu budou osloveni veřejnou výzvou. Za klíčovou úlohu MAS se považuje mobilizace rozvojového potenciálu území, na němž MAS působí. Proto je MAS koncipována jako místní mezi sektorové partnerství zástupců veřejné správy, neziskového sektoru a podnikatelského sektoru, případně i dalších subjektů (školy, banky, rozvojové agentury, správy CHKO aj.), které mohou přispět k rozšíření lidských, finančních, informačních a dalších zdrojů pro práci MAS, která přijímají rozhodnutí, musí být minimálně 50% soukromých subjektů a zástupci veřejné správy by měli být v menšině.

41

MAS Železnohorský region, o.s. Kraj:

Pardubický

Účel svazku:

rozvoj venkovských oblastí

Právní forma:

občanské sdružení dle zák. č. 83/1990 Sb.

Sídlo:

Nám. Míru 288, 538 03 Heřmanův Městec

Předseda sdružení:

Bohumil Starý

Manažerka:

Kateřina Korejtková

Tel:

464 646 438

Mobil:

606883806, 606436659

E-mail:

[email protected] [email protected] [email protected]

Web:

www.maszr.oblast.cz

Členské subjekty:

5 svazků obcí 10 zástupců neziskového sektoru 18 zástupců soukromého sektoru

Rozloha území:

428,83 km2

Počet obyvatel:

37 828

Počet měst a obcí:

63

MAS Železnohorský region se rozkládá v Pardubickém kraji na území okresů Pardubice a Chrudim. Zahrnuje území pěti svazků obcí, tj. Za Letištěm, Heřmanoměstecko, Podhůří Železných hor, Centrum Železných hor a Železné hory, a je venkovskou oblastí částečně se rozkládající v CHKO Železné hory s velkým potenciálem pro rozvoj v oblasti venkovské turistiky. Krajina přechází od rybníků, malebných potůčků a říček přes zvlněné podhůří Železných hor s bohatým výskytem smíšených lesů až po vrcholky Železných hor se svojí dominantou, impozantní zříceninou hradu Lichnice. Vzhledem k existenci CHKO Železné hory krajina nabízí širokou škálu přírodních krás. Na území regionu leží největší rekreační lokalita Pardubického kraje - Sečská přehrada. Členitá krajina podhůří a Železných hor je jako stvořena pro vznik naučných a vlastivědných stezek, jejichž počet a pestrost se stále zvyšuje. Toulky přírodou lze absolvovat pěšky, na kole i koňmo, vzhledem k existenci koňských rančů a jezdeckých 42

stanic. Pozůstatky osídlení území Kelty byly impulsem vzniku občanskému sdružení BOII, které vytvořilo unikátní Keltskou stezku a Keltské muzeum. Součástí Archeoparku se stane také Keltská vesnice. Kulturně společenské a informační centrum je směřováno do Choltic, místa barokního zámku s parkem a přilehlou oborou s cennými exempláři platanů, dubů a buků. Rozvoj regionu v oblasti venkovské turistiky jde ruku v ruce s ochranou přírody, ekologickou výchovou, obnovou přirozených center obcí a návratem k tradiční životním hodnotám a jejich formám. Strategické cíle MAS Železnohorský region: Níže definované strategické cíle vycházejí ze Strategických plánů rozvoje členských mikroregionů Za Letištěm, Podhůří Železných hor, Heřmanoměstecko, Železné hory, Centra Železných hor a Strategie MAS Železnohorský region, která byla zpracována na základě vyváženého partnerství veškerých zainteresovaných subjektů. -

zlepšení kvality života ve venkovských oblastech

-

péče o přirozený ráz venkova a venkovského osídlení

-

posílení místního ekonomického prostředí a zhodnocení místní produkce

-

péče a ochrana krajiny a životního prostředí

-

zachování a obnova kulturního dědictví

-

podpora diverzifikace zemědělství ve spolupráci s rozvojem v oblasti cestovního ruchu

Plán rozvoje je utvářen v duchu hlavního tématu, tj. zlepšování kvality života a životního prostředí ve venkovských oblastech. Snahou tohoto sdružení je tvorba a realizace společných akcí pro celkový rozvoj venkova, na kterém se budou podílet veškeré složky obyvatel. MAS Železnohorský region se bude snažit využívat v budoucím období dotačních možností programů EU, především Programu rozvoje venkova (LEADER+). Nejdůležitějším záměrem je však navázat na přerušený dialog všech obyvatel ve venkovském prostoru a koordinovat jednotlivé akce subjektů tak, aby byly ve vzájemné shodě.

43

Příklady realizovaných projektů MAS: Uvedené stěžejní projekty byly realizovány v posledních letech nejen členskými mikroregiony či samostatnými obcemi, ale i podnikatelskými subjekty a neziskovými organizacemi, které se staly součástí MAS. -

Obnova a péče o krajinu a přírodní prostředí.

-

Vybudování informačního a odpočinkového mobiliáře pro cykloturistiku

-

Vybudování Keltské stezky a expozice „Po stopách Keltů“ v rámci Keltského archeoparku

-

Vybudování turistické rozhledny Barborka zprovoznění okolního přírodního areálu a NS Raškovické lomy

-

Vybudování turistické ubytovny a turistické rozhledny Boika

-

Celkové regenerace center obcí (projektová studie)

-

Tématické cyklookruhy krajem Železných hor

-

Publikace Železnohorský region

-

Zpracování Integrované strategie rozvoje regionu

-

Prezentační, informační a vzdělávací akce pro členy a obyvatele regionu „Putování za poznáním Železnohorského regionu“

-

Zpracování Strategického plánu Leader

Mezi ostatní realizované projekty členskými subjekty MAS patří především: -

Pasportizace venkovské architektury, vč. realizace rekonstrukcí

-

Vytvoření série atributů obcí

-

Výstavby a rekonstrukce veřejných sportovišť a relaxačních zón

-

Technická infrastruktura pro lokality k bydlení

-

Péče o životní prostředí a veřejnou zeleň

-

Úprava veřejných prostor v rámci partnerství všech složek obyvatel v obcích

-

Vznik propagačních materiálů se širším zaměřením

-

Spolupořádání zajímavých akcí: Tradice Železnohorského regionu, Babí léto na Železných horách a další

44

Moje práce pro MAS Železnohorský region V současné době pracuji pro Místní akční skupinu Železnohorský region. Mým úkolem je shromažďování jednotlivých projektových záměrů. Zjišťuji stav připravenosti jednotlivých projektů všech členských subjektů MAS, jako potřebného podkladu pro společné žádosti MAS v Programu rozvoje venkova 2007–2013. Mým úkolem je vybírat od jednotlivých členů vyplněné formuláře o konkrétních projektech či projektových záměrech. Jednotlivým členům poskytuji informace, co je možno do těchto projektů zahrnout a také jim radím jak vyplňovat formulář. Projekty jednotlivých členů zařazuji do zásobníku projektů MAS Železnohorský region. Dále pracuji na rozčlenění projektů a záměrů dle jednotlivých dotačních programů EU a ČR. Vytvořený seznam konkrétních připravených projektů, se stal obsahem společné žádosti MAS v Programu rozvoje venkova 2007–2013 v ose IV – LEADER+. Zásobník projektů bude na základě poskytování informací členskými subjekty průběžně aktualizován, tím se zajistí poskytování informací a pomoci ze strany MAS konkrétním žadatelům pro konkrétní dotační program. V současné době má zásobník 95 projektů, z nichž je nyní 51 projektů připraveno k realizaci. U ostatních chybí např. projektová dokumentace nebo potřebné finanční zdroje, která jsou potřeba k předfinancování. V současné době také pracuji jako vedoucí Turistického informačního centra Heřmanoměstecka, infocentrum je zároveň centrálou pro Místní akční skupinu Železnohorský region. Proto zde mohu poskytovat informace a rady jak současným členům MAS, tak potencionálním novým členům. Zájemci zde mohou získat v tiskové materiály a elektronické prezentace, týkající se činnosti MAS. Zde je také vytvářena „knihovna“ pro potřeby subjektů na území MAS. Také mým úkolem je spolupráce s Destinační agenturou Východní Čechy, kde se nejvíce zaměřuji na propagaci

území Železnohorského regionu a mikroregionu

Heřmanoměstecko. V minulosti jsem pro MAS pracoval na: -

Studii území MAS v souvislosti s diverzifikací zemědělství - obsahem této studie je stanovení možností pro členy MAS, např. jak by mohli zemědělci rozšířit činnost v součinnosti s obcí a podnikateli, jak by se mohli začlenit do oblasti cestovního

45

ruchu. Cílem tohoto projektu bylo nastínění či vytipování možných budoucích společných projektů. Studie má následující body: -

Úvodní analýza území regionu MAS z hlediska oblasti zemědělství.

-

Stanovení možných oblastí rozvoje zemědělských činností pro dané území obecně.

-

Členské subjekty MAS z oblasti zemědělství a lesnictví, jejich současné aktivity a rozvojové záměry.

-

Nastínění či vytipování možných budoucích projektů samostatných či společných s ostatními subjekty (podnikatelé, obce, neziskové organizace).

-

Studii využití území mikroregionu pro budování cyklostezek – cílem této studie bylo vytipování tras pro nové cyklostezky. Vytipování probíhalo na základě dotazníkového šetření v obcích mikroregionu. Na základě této studie byly vybudovány dvě nové cyklostezky. Tyto cyklostezky by měli ulehčit a zbezpečnit dopravu na kolech především dětí. Studie má následující body:

-

-

Analýza území mikroregionu z hlediska cyklodopravy

-

Zhodnocení komunikační sítě území z hlediska dopravního zatížení

-

Návrh sítě vedení cyklostezek v území s ohledem na výše uvedená hlediska

-

Posouzení a navržení technického řešení jednotlivých úseků cyklostezek

-

Stanovení nejprioritnějších úseků sítě cyklostezek s ohledem na výše uvedená hlediska

-

Dostupné dotační finanční zdroje

Publikace Železnohorský region – na této publikaci jsem se podílel přípravou některých textů a vytvořením power-pointové prezentace, která by měla území představovat turistům. Publikace by měla představit Železnohorský region a turistické atraktivity v něm. Má tyto kapitoly:

-

-

Krajem Železných hor

-

Dotek minulosti

-

Toulky přírodou

-

Tradiční akce v regionu

-

Aktivní pohyb

Příprava Promoakce v rámci cestovního ruchu – cílem této promoakce bylo navštívit a představit méně známé atraktivity cestovního ruchu v Železnohorském regionu. Této akce se zúčastnili zástupci informačních center regionu a jeho okolí,

46

podnikatelé v cestovním ruchu, zástupci Pardubického kraje a některých obcí regionu. Akce proběhla 31. 3. 2008. -

Koncepce rozvoje svazku obcí Pod Kunětickou horou - koncepce vychází a navazuje na Koncepci rozvoje Sdružení obcí pod Kunětickou horu z r. 2000. Jedná se o aktualizaci rozvojového dokumentu Svazku obcí pod Kunětickou horu. Má tyto části:

-

-

Analýza území

-

SWOT analýza

-

Strategická opatření rozvoje

-

Implementace koncepce rozvoje

-

Dotační tituly ČR a EU

Propagační materiál mikroregionu Heřmanoměstecko – zde jsem spolupracoval na přípravě textů a výběru fotografií. Tato publikace bude také v anglickém jazyce a má následující části:

-

-

Historie venkovských sídel

-

Příroda úpatí Železných hor

-

Region žije kulturou

-

Sportovní a relaxační aktivity v regionu

-

Služby cestovního ruchu v regionu

-

Dále mají každá obec po jedné stránce na svoji prezentaci

Příprava II. ročníku promoakce Za poznáním Železnohorského regionu – tato promoakce byla tentokrát připravena jako dvoudenní. První den v pátek byla určena pro představitele Pardubického kraje, pracovníky TIC a DSVČ, pro zástupce škol a další příznivce Železnohorského regionu. Druhý den v sobotu byla akce určena pro širokou veřejnost. Akce měla představit a přiblížit nové zajímavosti z oblasti turistiky a cestovního ruchu, navíc v pátek mohli účastníci shlédnout prezentace nově připravovaných projektů v oblasti cestovního ruchu.

-

Strategický plán Leader – mým úkolem bylo přepracování a doplnění původního strategického plánu MAS Železnohorský region. K tomuto přepracování došlo z důvodu, že původní strategický plán nebyl na jaře vybrán do programu LEADER+ a MAS Železnohorský region se rozhodla zkusit štěstí ještě jednou v druhém kole výběru.

47

2.3 Fondy Evropské unie Fondy Evropské unie a možnosti získávání finančních prostředků z těchto fondů jsem se rozhodl zařadit do své diplomové práce, protože jsem v prosinci roku 2006 začal pracovat pro Místní akční skupinu Železnohorský region. A tato problematika evropských fondů mě velice zaujala. Fondy EU jsou nástrojem pro realizaci politiky hospodářské a sociální soudržnosti Evropské unie, která má za cíl snižování rozdílů mezi úrovní rozvoje regionů a členských států EU a zpomalování zaostávání nejvíce znevýhodněných regionů. Na základě definovaných cílů a priorit Národního rozvojového plánu pro období 2007– 2013 a Národního strategického referenčního rámce připravila Česká republika pro využívání fondů Evropské unie v letech 2007–2013 celkem 24 operačních programů pro nově koncipované 3 Cíle Politiky hospodářské a sociální soudržnosti EU. Cíle politiky soudržnosti EU v letech 2007–2013 jsou: 1. Konvergence: podpora růstu a tvorby pracovních míst v nejméně rozvinutých členských zemích a oblastech (podpora regionů s HDP nižším než 75% průměru EU) 2. Regionální konkurenceschopnosti a zaměstnanost: pro regiony a orgány regionální správy podporující ekonomické změny v průmyslových, městských a venkovských oblastech (podpora regionů nespadajících pod Cíl Konvergence, tj. HDP nad 75% průměru EU) 3. Evropská územní spolupráce: podpora harmonického a vyváženého rozvoje na území EU Česká republika může ke zlepšení životní úrovně svých obyvatel prostřednictvím operačních programů čerpat z fondů EU asi 26,7 mld. €, tj. asi 752,7 mld. Kč.

48

Konkrétně je možné financovat projekty zaměřené na: -

rozvoj měst a obcí

-

rozvoj venkova

-

rozvoj cestovního ruchu

-

rozvoj lidských zdrojů

-

rozvoj dopravy a dopravní infrastruktury

-

ochranu životního prostředí

-

podporu podnikání, vědy a výzkumu

-

podporu přeshraniční spolupráce

-

zlepšování kvality služeb poskytovaných veřejnou správou a samosprávou, apod.

2.3.1 Program rozvoje venkova V květnu 2007 byl schválen programový dokument pro čerpání finančních prostředků z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova na období 2007–2013. Tento dokument - Program rozvoje venkova ČR má za cíl podpořit rozvoj venkovského prostoru Česka na bázi trvale udržitelného rozvoje, zlepšit stav životního prostředí a snížit negativní vlivy intenzivního zemědělského hospodaření. Program dále umožní vytvořit

podmínky pro

konkurenceschopnost

České

republiky v

základních

potravinářských komoditách a bude rovněž podporovat rozšiřování a diverzifikaci ekonomických aktivit ve venkovském prostoru s cílem rozvíjet podnikání, vytvářet nová pracovní místa, snížit míru nezaměstnanosti na venkově a posílit sounáležitost obyvatel s venkovským prostorem. Z Evropského fondu pro rozvoj venkova získá Česká republika na rozvoj českého zemědělství a venkova za sedm let 2,8 mld. eur. To je včetně národního spolufinancování 3,6 mld. eur, tedy asi 13 mld. Kč ročně a 102 mld. Kč celkem. Česká republika měla možnost si celý "Program" ušít tak říkajíc na tělo, tedy přímo zaměřit do oblastí, kde cítí největší příležitosti a možnosti, či naopak největší dluhy a problémy. Přibližně v roce 2006 proto začala celonárodní diskuze všech zúčastněných stran – státní správy, místní samosprávy, nevládních organizací, sdružení, či spolků – která vyústila ve shromáždění a vyhodnocení potřeb a jejich zapracování do os, opatření a podopatření "Programu". Je zřejmé, že ne všichni jsou úplně spokojeni, ale z jednoho rozpočtu se musel najít kompromis pro všechny.

49

Základní struktura Programu má 4 osy a jejich zaměření a roční alokace je následující. Osa I – Zlepšení konkurenceschopnosti zemědělství a lesnictví s asi 3,1 mld. Kč. Osa II – Zlepšování životního prostředí a krajiny s celkem asi 7,2 mld. Kč. Osa III – Kvalita života ve venkovských oblastech a diverzifikace hospodářství venkova s celkem 2,3 mld. Kč. A konečně Osa IV – Leader s částkou 0,6 mld. Kč. Nyní bych Vám chtěl představit jednotlivé osy a jejich opatření: Osa I – Zlepšování konkurenceschopnosti zemědělství a lesnictví 1) Opatření zaměřená na rekonstrukci a rozvoj fyz. kapitálu a podpora inovací a) Modernizace zemědělských podniků b) Investice do lesů c) Přidání hodnoty zemědělským a potravinářským produktům d) Pozemkové úpravy 2) Opatření přechodná pro ČR a ostatní nové členské státy EU a) Seskupení producentů 3) Opatření zaměřená na podporu vědomostí a zdokonalování lidského potenciálu a) Odborné vzdělání a informační činnost b) Zahájení činnosti mladých zemědělců c) Předčasný ukončení zemědělské činnosti d) Využití poradenských služeb Osa II - Zlepšování životního prostředí a krajiny 1) Skupina opatření zaměřená na udržitelné využívání zemědělské půdy a) Platby za přírodní znevýhodnění poskytnuté v horských oblastech a platby poskytnuté v jiných znevýhodněných oblastech b) Platby v rámci oblasti NATURA 2000 a Rámcové směrnice pro vodní politiku c) Agroenviromentální opatření 2) Opatření zaměřená na udržitelné využívání lesní půdy a) Zalesňování zemědělské půdy b) Platby v rámci NATURA 2000 v lesích c) Lesnicko – enviromentální platby d) Obnova lesnického potencionálu a podporu společenských funkcí lesů

50

Osa III – Kvalita života ve venkovských oblastech a diverzifikace hospodářství venkova 1) Opatření k diverzifikaci hospodářství venkova a) Diverzifikace činnosti nezemědělské povahy b) Podpora zakládání podniků a jejich rozvoje c) Podpora cestovního ruchu 2) Opatření ke zlepšení kvality života ve venkovských oblastech a) Obnova a rozvoj vesnic, občanské vybavení a služby b) Ochrana a rozvoj kulturního dědictví venkova 3) Opatření týkající se vzdělávání a informování hospodářských subjektů, působících v oblastech na něž se vztahuje osa III a) Vzdělávání a informace Osa IV – Leader 1) Implementace místní rozvojové spolupráce a) Místní akční skupina b) Realizace místní rozvojové strategie 2) Realizace projektů spolupráce

Leader+ Slovo LEADER sice už dávno u nás není pojem neznámý, málokdo však ví, co přesně znamená. Je to zkratka z francouzského „liaison entrée les actions de développement d´économie rurale“ – „Spojitost mezi akcemi hospodářského rozvoje venkova“. I český překlad slova „leader“ jako „vůdce“ je příznačný. „Leader“ by měl být skutečně jakousi „vůdčí metodou“ rozvoje venkova. Metoda Leader pro rozvoj venkovských oblastí je v Evropě známá už od roku 1991. LEADER I přinesl rozvoj místních partnerství. LEADER II kladl důraz na nové investice. LEADER+ doplnil rozvoj spolupráce a sítí. LEADER obecně je založen na úzké, vstřícné a nezištné spolupráci zástupců různých socioekonomických sektorů na daném území. LEADER+ je program Evropské unie realizovaný v členských zemích v tomto programovacím

období

(2000–2006).

Je

to

současně

iniciativa

navazující

na předcházející programy LEADER I (1991–1994) a LEADER II (1994–1999). Nově

51

vstupující členové se k ní v této fázi nemohou přihlašovat ani z ní čerpat finanční prostředky na projekty. Mikroregiony z České republiky se již od roku 2002 mohou na tento program chystat v rámci Programu obnovy venkova v dotačním titulu 7, kde mohou předkládat projekty sepsané v souladu s LEADERem+. V rámci této možnosti uspořádalo Ministerstvo pro místní rozvoj v roce 2002 také řadu školení a přednášek, které vysvětlovaly cíle programu LEADER+, které do velké míry korespondují s naším Programem obnovy venkova. Cílem LEADERu+ je podporovat obyvatele venkovských oblastí v tom, aby se vzájemnou spoluprací realizovanou na bázi partnerství vypořádali s novými problémy, kterým venkovské oblasti v souvislosti se změnami v zemědělství v důsledku reforem Společné zemědělské politiky, s rostoucími nároky spotřebitelů na kvalitu zboží, s rostoucím povědomím o problematice životního prostředí, se stále těsnější integrací světové ekonomiky a v souvislosti s rychlým šířením a využíváním nových technologií čelí. Hlavním cílem programu LEADER+ je, aby se představitelé venkovských oblastí zamýšleli nad dlouhodobým potenciálem svých oblastí, a současně podporovat zavádění nových integrovaných, vysoce kvalitních a originálních strategií pro trvale udržitelný rozvoj venkova. V současné době má program LEADER+ ve své gesci Ministerstvo zemědělství, neboť LEADER+ představuje jedno podopatření v rámci jeho Operačního programu. LEADER+ je vlastně IV. osou Programu rozvoje venkova 2007–2013. Program je určen venkovským mikroregionům s počtem obyvatel od 10 000 do 100 000, kteří mají svoji tématickou integrovanou strategii rozvoje. Předkladatelem strategie je tzv. místní akční skupina (MAS), nikoliv obec nebo sdružení obcí. Jednotlivé projekty v rámci schválené strategie vybírá a realizaci strategie přímo řídí MAS, nikoliv obecní zastupitelstvo, krajský úřad, státní agentura apod. Silný regulační a kontrolní vliv však mají státní instituce, především Zemědělské agentury a pozemkové úřady v krajinách a Státní zemědělský intervenční fond, který plní i funkce platební agentury. Mezi nejtíživější problémy plného uplatnění projektů typu LEADER patří neexistence zálohového financování projektů (a MAS patří mezi kapitálově nejslabší žadatele o veřejné zdroje, neboť mají nedlouhou historii a žádné vlastní prostředky) a přemrštěně komplikovaný, striktní a nedůvěryhodně detailní propletenec pravidel a podmínek kontrolovaných veřejnou správou.

52

2.3.2 Regionální operační program NUTS II Severovýchod Regionální operační program (ROP) pro region soudržnosti NUTS II Severovýchod (tvoří ho Liberecký kraj, Královéhradecký kraj a Pardubický kraj) je programový dokument určující priority regionu pro programovací období 2007-2013. Operační program byl schválen Evropskou komisí dne 3. 12. 2007. Globálním cílem ROP NUTS II Severovýchod je zvýšení kvality fyzického prostředí regionu, což povede ke zvýšení atraktivity regionu pro investice, podnikání a život obyvatel. Prostřednictvím zvýšení atraktivity regionu bude docházet k jeho konvergenci k průměrné úrovni socioekonomického rozvoje Evropské unie. Specifické cíle: -

Zvýšit dostupnost regionu a efektivnost dopravy při respektování ochrany životního prostředí

-

Zlepšit kvalitu života a veřejných služeb pro obyvatelstvo s důrazem na snižování regionálních disparit

-

Zvýšit efektivnost využití přírodního a kulturního potenciálu regionu

-

Zvýšit atraktivitu regionu pro podnikání a investice

ROP NUTS II Severovýchod spadá mezi regionální operační programy v cíli Konvergence a je pro něj vyčleněno 656,46 mil. euro, což činí přibližně 2,46 % veškerých prostředků určených z fondů EU pro Českou republiku. Z českých veřejných zdrojů má být navíc financování programu navýšeno o dalších 115,85 mil. eur. Program bude spolufinancován z Evropského fondu pro regionální rozvoj. Žádat o podporu z ROP mohou kraje, obce, svazky obcí, organizace zřizované nebo zakládané kraji, obcemi či státem, profesní a zájmová sdružení, poskytovatelé zdravotních a sociálních služeb, nestátní neziskové organizace, podnikatelé a další. Řídícím orgánem ROP je Regionální rada regionu soudržnosti Severovýchod. Tento program obsahuje 5 prioritních os a je na ně z fondů EU vyčleněno: Osa I – Rozvoj dopravní infrastruktury – 242,9 mil. euro, tj. 37% ROP, Osa II – Rozvoj městských a venkovských oblastí – 232,2 mil. euro, tj. 34% ROP, Osa III – Cestovní ruch – 144,4 mil. euro, tj. 22% ROP, Osa IV – Rozvoj podnikatelského prostředí – 26,3 mil. euro, tj. 4% ROP, Osa V – Technická pomoc – 19,7 mil. euro, tj. 3% ROP.

53

Nyní bych Vám chtěl představit jednotlivé prioritní osy a opatření ROP NUTS II Severovýchod: Osa I –Rozvoj dopravní infrastruktury 1) Rozvoj regionální silniční dopravní infrastruktury 2) Podpora projektů zlepšujících dopravní obslužnost území 3) Rozvoj veřejných mezinárodních letišť Osa II – Rozvoj městských a venkovských oblastí 1) Rozvoj regionálních center 2) Rozvoj měst 3) Rozvoj venkova Osa III – Cestovní ruch 1) Rozvoj základní infrastruktury a doprovodných aktivit v oblasti CR 2) Marketingové a koordinační aktivity v oblasti CR Osa IV – Rozvoj podnikatelského prostředí 1) Podpora rozvoje infrastruktury pro podnikání 2) Podpora rozvoj spolupráce se středními školami a učilišti, dalšími regionálními institucemi a úřady práce, rozvoj inovačních aktivit v regionu Osa V – Technická pomoc 1) Podpora aktivit spojených s realizací a řízením ROP 2) Podpora absorpční kapacity regionu NUTS II Severovýchod

54

2.3.3 Operační program Životní prostředí Obce mikroregionu Heřmanoměstecko, stejně tak jako fyzické a právnické osoby, neziskové organizace můžou využít na financování svých projektů následujících 7 operačních programů: -

OP Doprava

-

OP Životní prostředí

-

OP Podnikání a inovace

-

OP Výzkum a vývoj pro inovace

-

OP Lidské zdroje a zaměstnanost

-

OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost

-

Integrovaný operační program

Na těchto osm operačních programů je vyčleněno 21,23 miliard euro, tj. cca 598,62 miliard korun. Blíže jsem se rozhodl Vám popsat pouze OP Životní prostředí a to z toho důvodu, že si myslím, že z něho mohou nejvíce čerpat obce v mikroregionu. Operační program Životní prostředí nabízí v letech 2007-2013 z evropských fondů přes 5 miliard euro. Díky objemu financí 18,4% z fondů EU pro Českou republiku se jedná o druhý největší operační program. Tento program je stejně jako ROP NUTS II Severovýchod financován z fondu pro regionální rozvoj. Cílem operačního programu je ochrana a zlepšování kvality životního prostředí jako základního principu trvale udržitelného rozvoje. Kvalitní životní prostředí je základem zdraví lidí a přispívá ke zvyšování atraktivity České republiky pro život, práci a investice, a podporuje tak naši celkovou konkurenceschopnost. Operační program Životní prostředí připravil Státní fond životního prostředí a Ministerstvo životního prostředí ve spolupráci s Evropskou komisí. Žadatelem o přidělení příspěvku z OP Životní prostředí se může stát téměř každý, mohou žádat obce a města, organizace státní správy a samosprávy, výzkumné a vědecké ústavy, právnické a fyzické osoby i neziskové organizace. Dotace může dosahovat až 90 % z celkových způsobilých výdajů na projekt. U všech projektů je podmínkou veřejné spolufinancování. Příjemci mohou čerpat finanční podporu již v průběhu realizace projektu na vystavené a dodavatelům neuhrazené faktury. Podpora je poskytována rovněž na přípravu projektu i žádosti.

55

Tento program přináší České republice prostředky na podporu konkrétních projektů v sedmi prioritních osách s oblastmi podpory: Osa I – Zlepšování vodohospodářské infrastruktury 1) Snížení znečištění vod 2) Zlepšení jakosti pitné vody 3) Omezování rizika povodní Osa II – Zlepšování kvality ovzduší a snižování emisí 1) Zlepšení kvality ovzduší 2) Omezování emisí Osa III – Udržitelné využívání zdrojů energie 1) Výstavby nových zařízení a rekonstrukce stávajících zařízení s cílem zvýšení využívání OZE pro výrobu tepla, elektřiny a kombinované výroby tepla a elektřiny 2) Realizace úspor energie a využití odpadního tepla 3) Enviromentálně šetrné systémy vytápění a přípravy teplé vody pro fyzické osoby Osa IV – Zkvalitnění nakládání s odpady a odstraňování starých ekologických zátěží 1) Zkvalitnění nakládání s odpady 2) Odstranění starých ekologických zátěží Osa V – Omezování průmyslového znečištění a snižování enviromentálních rizik 1) Omezování průmyslového znečištění Osa VI – Zlepšování stavu přírody a krajiny 1) Implementace a péče o území soustavy Natura 2000 2) Podpora biodiverzity 3) Obnova krajinných struktur 4) Optimalizace vodního režimu krajiny 5) Podpora regenerace urbanizované krajiny 6) Prevence sesuvů a skalních řícení, monitorování geofaktorů a následků hornické činnosti a hodnocení neobnovitelných přírodních zdrojů včetně zdrojů podzemních vod

56

Osa VII – Rozvoj infrastruktur pro enviromentální vzdělávání, poradenství a osvětu 1) Rozvoj

infrastruktury

pro

realizaci

enviromentálního

poradenství

a

enviromentálních informací Osa VIII – Technická pomoc 1) Technická asistence při přípravě, realizaci, monitorování a kontrole operací OP Životní prostředí 2) Ostatní výdaje technické asistence OP Životní prostředí

2.3.4 Granty Pardubického kraje Obce, občanská sdružení, fyzické a právnické osoby a i jiné subjekty působící v mikroregionu Heřmanoměstecko mohou využívat grantů a dotací Pardubického kraje. Podrobné informace o těchto dotačních titulech můžete najít na stránkách Pardubického kraje: www.pardubickykraj.cz. Granty a podpory spadají do následujících oblastí: -

Odbor životního prostředí a zemědělství

-

Rozvoj zahraničních vztahů Pardubického kraje na rok 2009 zaměřený na spolupráci s partnerskými regiony

-

Odbor školství, mládeže a sportu

-

Odbor kultury

-

Oblast zdravotní politiky

-

Protidrogová politika

-

Odbor strategického rozvoje kraje

Doporučené dotační tituly pro rok 2009 pro obce, svazky obcí, MAS a jejich členské subjekty jsou: Odbor životního prostředí a zemědělství -

Program pro vzdělávání, výchovu a osvětu v oblasti životního prostředí v Pardubickém kraji

-

Péče o životní prostředí v Pardubickém kraji

-

Podpora začínajících včelařů v Pardubickém kraji pro rok 2008

-

Zásady pro poskytování finančních podpor na hospodaření v lesích z rozpočtu Pardubického kraje a způsoby kontroly jejich využití pro období 2007 – 2013

-

Rozvoj infrastruktury v oblasti vodního hospodaření

57

Rozvoj zahraničních vztahů Pardubického kraje na rok 2009 zaměřený na spolupráci s partnerskými regiony -

Navázání (posílení) vzájemných vědeckých, školských, společenských, kulturních, vzdělávacích a sportovních kontaktů a aktivit

-

Navázání (posílení) vzájemných kontaktů a aktivit v oblasti chovu koní

-

Podpora při realizaci programů EU

-

Navázání (posílení) vzájemných kontaktů a aktivit v oblasti požární ochrany a hasičských sborů

Odbor školství, mládeže a sportu -

A1 – Program na podporu rozvoje sportovní a volnočasové činnosti škol a školských zařízení, které nejsou zřizovány Pardubickým krajem.

-

B1 – Program na podporu činnosti sportovních klubů a svazů

-

B2 – Program na podporu hendikepovaných sportovců

-

B3 – Program na podporu sportu pro všechny

-

C1 – Program na podporu výstavby, rekonstrukcí a oprav sportovních zařízení, pořízení investičního movitého majetku sportovních zařízení, vlastníkem není Pardubický kraj

-

F1 – Podpora celoroční činnosti NNO pracujících s dětmi a mládeží

-

F2 – Podpora jednorázových akcí NNO pracujících s dětmi a mládeží

-

F3 – Podpora materiálně technického zabezpečení NNO pracujících s dětmi a mládeží

Poznámka: Jeden žadatel může podat pouze jednu žádost v rámci jednoho programu. Odbor kultury -

Podpora projektů prezentujících kulturní památky v Pardubickém kraji pro rok 2008

-

Podpora vědeckého výzkumu památkového potenciálu kraje pro rok 2008

-

Podpora vlastníků kulturních památek v Pardubickém kraji

-

Příspěvky dle § 16 památkového zákona na opravy kulturních památek v Pardubickém kraji

-

Program podpory kulturních aktivit v Pardubickém kraji

58

Oblast zdravotní politiky -

Programy zdravotnické prevence a osvěty

-

Programy podpory nestátních neziskových organizací zdravotně postižených

Protidrogová politika -

Primární prevence

-

Léčba a resocializace

-

Harm reduction

-

Profesní vzdělávání a zvyšování poskytování služeb

Odbor strategického rozvoje kraje -

Podpora budování infrastruktury cestovního ruchu v Pardubickém kraji

-

Podpora realizace marketingových aktivit v cestovním ruchu v Pardubickém kraji

-

Podpora pořízení územně plánovací dokumentací v roce 2009

59

2.4 Projekty mikroregionu Heřmanoměstecko 2.4.1 Projekty MAS Železnohorský region Nejprve bych se chtěl zmínit o projektech, které byly nebo budou realizovány v rámci Místní akční skupiny Železnohorský region a dotknou se území mikroregionu Heřmanoměstecko. Na území MAS Železnohorský region bylo od roku 2001 realizováno množství široce zaměřených projektů na rozvoj venkova, péči i přírodu, zlepšování stavu životního prostředí, rozvoj služeb v cestovním ruchu, péči o kulturní památky, aj. Projekty byly realizovány většinou s dotační podporou Pardubického kraje, Ministerstva pro místní rozvoj (vč. projektu LEADER+), Státního fondu rozvoje bydlení, Ministerstva zemědělství, Státního fondu životního prostředí, Státního fondu dopravní infrastruktury, Operačního programu infrastruktura a v neposlední řadě Operačního programu multifunkčního zemědělství a rozvoj venkova v roce 2007. „Vytvoření efektivních funkčních schopností“ Jedná se o Operační program ministerstva zemědělství rozvoj venkova, podopatření 2.1.4. Rozvoj venkova - podopatření typu LEADER+, investiční záměr c) 2. skupina osvojování schopností. Realizace: leden až červen 2007 Celkové náklady: 380 000,- Kč Cílem tohoto projektu bylo hlavně „nastartování“ funkčnosti MAS, podpora spolupráce jednotlivých členů MAS (obce, podnikatelé, neziskové organizace a zájmová sdružení). Dalšími cíli byla příprava na podávání společných žádostí o dotace, úspěšnost při administraci a realizaci projektů. Výstupy projektu byly - Studie území v souvislosti s diverzifikací zemědělství, zpracování projektových záměrů (vytvoření zásobníku projektů), informační vzdělávací kampaň, propagační materiály, stanovení postupů a pravidel organizace MAS, vytvoření vlastních webový stránek a pořízení související techniky.

60

“Nebojte se E-lerningu“ Operační program Rozvoj lidských zdrojů. Projekt byl realizován ve spolupráci s Úhlava, o.p.s.CompAct Bohemia, s.r.o. a VN Konzult, s.r.o.. Realizace: září až listopad 2007 Celkové náklady: 1 259 200,- Kč Cílovou skupinou tohoto projektu byly veškeré členské i spolupracující subjekty MAS. Cílem bylo zkvalitnění nabídky a přístupů celoživotního vzdělávání pomocí metod nenáročných na čas a zvýšení potenciálu území v oblasti lidských zdrojů. Zpracování reprezentativní publikace Železnohorský region Dotace Pardubického kraje Realizace: říjen 2007 až únor 2008 Celkové náklady: 110 000,- Kč Cílem bylo vytvoření celobarevné publikace o velikosti A4 v počtu 8 000 ks. Publikace by měla představit Železnohorský region a turistické atraktivity v něm. Připravované projekty MAS -

Zkvalitnění systému turistických informací – ROP NUTS II Severovýchod

-

Virtuální muzeum lidových tradic a řemesel – Program rozvoje venkova 2007–13, osa IV., opatření 2. 1. Realizace projektů spolupráce. Jedná se o projekt mezinárodní spolupráce MAS mezi MAS Pošumaví, MAS Brána do Českého ráje, MAS Železnohorský region a bavorského LAG Landkrais Cham e. V.

-

Vzdělávání

podnikatelů

v cestovním

ruchu

–

konkurenceschopnost -

Ochutnejte místní produkty – dotace Pardubického kraje

61

OP

Vzdělávání

pro

2.4.2 Projekty na území mikroregionu Heřmanoměstecko Vzhledem k aktivitě, která je pro některé subjekty v území mikroregionu typická, je přehled využívaných programů v oblasti dosti široký. Vesměs se jedná o programy zpracované na krajské či národní úrovni a poskytující finanční prostředky na naplňování těchto programů na úrovni místní. Z hlediska menšího územního rozložení se projekty realizovali především za pomoci Programu obnovy venkova či obecních rozpočtů. I přes akce drobnější finanční náročnosti mají jak samostatné obce, tak i mikroregion, bohatou zkušenost s realizací projektů ve všech rozvojových oblastech Realizované projekty: Vybudování areálu rozhledny Barborka v Horních Raškovicích Tento projekt byl realizován ve třech etapách: -

Projektová dokumentace rozhledny Barborka – grant Pardubického kraje 2003

-

Vybudování rozhledny Barborka – Program obnovy venkova 2004

-

Vybudování rozhledny II. etapa – Program obnovy venkova 2005

Celkové náklady na projekt byly 1 121 593,- Kč z toho dotace činila 533 500,- Kč. Mapa cyklotras mikroregionu Heřmanoměstecko 1:50 000 -

Grant Pardubického kraje 2003

-

Náklady byly 100 000,- Kč z toho dotace činila 75 000,- Kč

Doznačení cyklotras v mikroregionu Heřmanoměstecko -

Program obnovy venkova 2003

-

Náklady byly 210 000,- Kč z toho dotace činila 147 000,- Kč

Tématické cyklookruhy krajem Železných hor -

Grant Pardubického kraje 2005

-

Projekt byl realizován ve spolupráci čtyř mikroregionů: Heřmanoměstecko, Podhůří Železné hory, Centrum Železných hor a Železné hory

-

Náklady byly 120 000,- Kč z toho dotace činila 57 600,- Kč

-

V roce 2006 byl proveden dotisk za pomoci grantu Pardubického kraje (náklady činily 129 000,- Kč z toho dotace byla 99 800,- Kč)

62

Naučná stezka Raškovickými lomy -

Grant Pardubického kraje 2005

-

Náklady byly 64 000,- Kč z toho dotace činila 30 720,- Kč

Informační centrum mikroregionu -

Program obnovy venkova 2006

-

Náklady byly 354 358,- Kč z toho dotace činila 245 000,- Kč

Vlastivědná stezka Rybniční soustavou Heřmanoměstecka -

Grant Pardubického kraje 2007

-

Náklady byly 96 000,- Kč z toho dotace činila 51 000,- Kč

Studie území cyklotras – projektová dokumentace -

Program obnovy venkova 2007

-

Náklady byly 589 000,- Kč z toho dotace činila 400 000,- Kč

Architektonické dědictví -

Program obnovy venkova 2008

-

Náklady byly 715 000,- Kč z toho dotace činila 500 000,- Kč

-

Dotace byla rozdělena mezi 5 obcí mikroregionu (Heřmanův Městec, Jezbořice, Svinčany, Úherčice a Vyžice) rovnou částkou 100 000,- Kč

-

U tohoto projektu jsem pracoval na zpracování studie „Architektonické dědictví mikroregionu Heřmanoměstecko“.

Marketing Heřmanův Městec -

Grant Pardubického kraje 2008

-

Náklady byly 76 800,- Kč z toho dotace činila 38 400,-

Realizované projekty přispívají k zlepšení kvality života v regionu a přinesou plánované výsledky vyjádřené očekávanými hodnotami jednotlivých monitorovacích indikátorů. Ekonomický přínos je jednoznačný tvorbou pracovních míst a zvýšením zájmu turistů o území mikroregionu. Vzhledem k charakteru území se jako nejvhodnější k oživení ekonomiky jeví možnost dalšího rozvoje cestovního ruchu, drobné výrobky včetně tradičních řemesel, finalizace regionálních pro obyvatele.

63

zemědělských produktů a služeb

Připravované projekty: -

-

-

-

-

-

-

-

-

Rekonstrukce koupaliště v autokempinku Konopáč -

Program rozvoje venkova, osa III.1.3b) – Podpora cestovního ruchu

-

Max. možná dotace 60 %, žadatel právnická osoba

Vybudování sprch u přírodního koupaliště v autokempinku Konopáč -

Program rozvoje venkova, osa III.1.3b) – Podpora cestovního ruchu

-

Max. možná dotace 60 %, žadatel právnická osoba

Rekonstrukce místního osvětlení a rozhlasu v obci Svinčany -

Program obnovy venkova – dotační titul 3

-

Max. možná dotace 50 %, žadatel obec Svinčany

Výstavba víceúčelového sportoviště -

Program rozvoje venkova, osa III.2.1.2a) – Občanské vybavení a služby

-

Max. možná dotace 90 %, žadatel obec Svinčany

Rekonstrukce místní komunikace v Nákli -

Program rozvoje venkova, osa III.2.1.1a) – Obnova a rozvoj vesnic

-

Max. možná dotace 90 %, žadatel obec Svinčany

Vybudování dešťové kanalizace -

Program rozvoje venkova, osa III.2.1.1a) – Obnova a rozvoj vesnic

-

Max. možná dotace 90 %, žadatel obec Svinčany

Rekonstrukce místní komunikace -

Program rozvoje venkova, osa III.2.1.1a) – Obnova a rozvoj vesnic

-

Max. možná dotace 90 %, žadatel obec Úherčice

Výstavba nové místní komunikace -

Program rozvoje venkova, osa III.2.1.1a) – Obnova a rozvoj vesnic

-

Max. možná dotace 90 %, žadatel obec Úherčice

Odkanalizování obce -

Program rozvoje venkova, osa III.2.1.1a) – Obnova a rozvoj vesnic

-

Max. možná dotace 90 %, žadatel obec Klešice

64

-

-

-

-

-

-

-

-

Rekonstrukce místní komunikace -

Program rozvoje venkova, osa III.2.1.1a) – Obnova a rozvoj vesnic

-

Max. možná dotace 90 %, žadatel obec Klešice

Vybudování chodníku -

Program rozvoje venkova, osa III.2.1.1a) – Obnova a rozvoj vesnic

-

Max. možná dotace 90 %, žadatel obec Klešice

Venkovní hrací plocha pro děti -

Program rozvoje venkova, osa III.2.1.2a) – Občanské vybavení a služby

-

Max. možná dotace 90 %, žadatel obec Klešice

Výstavba ubytovacího zařízení - penzionu -

Program rozvoje venkova, osa III.3.1.3b) – Cestovní ruch

-

Max. možná dotace 60 %, žadatel FO Holub David

Odpočinková zóna -

Program rozvoje venkova, osa III.2.1.1a) – Obnova a rozvoj vesnic

-

Max. možná dotace 90 %, žadatel obec Klešice

Úprava veřejného prostranství - náves -

Program rozvoje venkova, osa III.2.1.1a) – Obnova a rozvoj vesnic

-

Max. možná dotace 90 %, žadatel obec Klešice

Rekonstrukce hasičské zbrojnice -

Program rozvoje venkova, osa III.2.1.2a) – Občanské vybavení a služby

-

Max. možná dotace 90 %, žadatel SDH Heřmanův Městec

Podpora pořádaných akcí -

Program rozvoje venkova, osa III.2.1.2a) – Občanské vybavení a služby

-

Max. možná dotace 90 %, žadatel SDH Heřmanův Městec

65

3 Závěr Při psaní mé práce bylo hlavním cílem vytvořit přehledného průvodce operačními programy,

kterých

by

mohli

využít

subjekty

působící

v

mikroregionu

Heřmanoměstecko. Tento průvodce je spojený s charakteristikou jednotlivých obcí, památek a pamětihodností, kterými Heřmanoměstecko láká své návštěvníky. V teoretické části jsem se rozhodl vymezit mikroregion Heřmanoměstecko, popsat jeho fyziografickou a socioekonomickou charakteristiku. Cílem bylo popsat mikroregion, jeho minulost i současnost, obyvatelstvo, jednotlivé obce a služby poskytované v mikroregionu. V praktické části jsem se nejprve pokusil sestavit SWOT analýzu mikroregionu. Dále jsem se zabýval už jen operačními programy a dotačními tituly, kterých by mohlo být využito k dalšímu rozvoji dané oblasti. Uvedl jsem zde i příklady již realizovaných projektů a projektů, které jsou připravovány pro následující období do roku 2013. Závěrem bych chtěl říci, že je nutnost oživení venkovského prostředí na území mikroregionu v oblasti občanské vybavenosti, kultury, nabídky cestovního ruchu a zlepšení životního prostředí, to je podmínkou jeho další existence. Jen tak je možné zamezit vylidňování, stárnutí populace a užívání venkova jen jako prostoru pro rekreaci. Potřeba by bylo oživení cestovního ruchu – krajina skrývá mnoho příležitostí v tomto odvětví, nejsou zde však potřebné služby a turistický servis, velice je významná absence agroturistiky. Na území chybí koordinovaná propagace regionu a místních specifik. Dále je nutná podpora podniků produkujících výrobky s vysokou přidanou hodnotou. Tímto způsobem by bylo možné zvýšit zájem schopného obyvatelstva o setrvání v mikroregionu a dále rozvíjet služby a občanskou vybavenost.. K napsání mé práce jsem používal jak písemné zdroje, tak i informace na internetu, různé propagační materiály a brožury. Doufám tímto, že se Heřmanoměstecku podaří získat potřebné finanční zdroje pro jeho další rozvoj a to nejen ke zvýšení kvality života v dané oblasti, ale i efektivnějšímu zhodnocení celkového potencionálu dotčeného území a tím i posílení místní ekonomiky.

66

4 Informační zdroje Literatura: 1) PODHORSKÝ, M: Pardubický kraj – průvodce na cesty, Praha 2004, nakladatelství freytag & Bernát 1. vydání, ISBN 80-7316-077-3 2) ING. BURDYCHOVÁ, M: Průvodce Chrudimskem, Chrudim 1994, vydal Okresní úřad Chrudim 3) Společnost pro kulturu v HM: Heřmanův Městec, Heřmanův Městec 1996, Vydala: Společnost pro kulturu v H. Městci LEKNÍN, 2. rozšířené vydání 4) KLAUS, A: Průvodce po Heřmanově Městci a Železných horách, Heřmanův Městec 1901, Nakladatel: Odbor českých turistů, 5) Atelier AVM, s. r. o.: Mikroregion Heřmanoměstecko, strategická studie rozvoje, r. 2000, Objednatel: Zájmové sdružení právnických osob Heřmanoměstecko 6) Kolektiv pracovníků CHKO Železné hory: CHKO Železné hory – Informatorium Ústí nad Orlicí 2001, vydal Gratis, s. r. o., 3. upravené vydání, ISBN 80-902400-5-4 7) RUSŇÁK, J: Průvodce Arboretem v Heřmanově Městci, r. 2006, Tiskárna Horáček, s. r. o. 8) ING. KABELÁČ, J: SE ZNAMENÍM LEKNA architektura a život minulých staletí v H. Městci, Heřmanův Městec 1998, svazek 4, Vydala: Společnost pro kulturu v H. Městci LEKNÍN, svazek 4 9) ING. KABELÁČ, J: Židovské památky v Heřmanově Městci, Staré Hradiště, Vydala: Společnost ochránců židovské kultury a Městský úřad v Heřmanově Městci, 2. upravené vydání 10) LAŠKOVÁ, V: Mikroregiony Pardubického kraje, Pardubice 2004, Tisk: Silueta,s.r.o., Pardubice, ISBN 80-903403-1-8

Internetové stránky: 11) http://www.hermanomestecko.oblast.cz, (online 23. 7. 2008), web. Mikroregion Heřmanoměstecko 12) http://www.hermanuv-mestec.cz, (online 19. 8. 2008), web. Heřmanův Městec 13) http://www.maszr.oblast.cz, (online 24. 8 2008), web. MAS Železnohorský region 14) http://www.zeleznehory-hm.cz (online 14. 9. 2008), web TIC Heřmanoměstecko 15) http://infochrudimsko.cz, (online 16. 9. 2008), web. Chrudimsko 16) http://zelhory.schkocr.cz, (online 18. 9. 2008), web. CHKO Železné hory 67

17) http://leader.isu.cz, (online 10. 10. 2008), web Leader+ 18) http://www.pruvodce.com, (online 23. 10. 2008), web. Průvodce po Česku 19) http://www.strukturalni-fondy.cz, (online 23. 10. 2008) , web. Fondy Evropské unie 20) http://www.szif.cz, (online 26. 10. 2008), web. Státní zemědělský intervenční fond

Mapy: 17) GeoClub, s.r.o.: Česko – Evropa autoatlas, měřítko 1:200 000,ISBN 80-7224-321-7 18) Svazek obcí Heřmanoměstecko: Mikroregion Heřmanoměstecko, mapa cyklotras 1:50 000, Staré Hradiště 2003, Tisk: České Tiskárny, s. r. o.

Obrázky: 19) archív TIC Heřmanoměstecko, r. 2008 20) vlastní foto archív

Tabulky: 21) Český statistický úřad, SLBD 2003 22) TIC Heřmanoměstecko, r. 2008

68

5 Přílohy Příloha A Mapy Příloha A.1 – Mapa Pardubického kraje Příloha A.2 – Mapa mikroregionu Heřmanoměstecko Příloha B Obrázky Příloha B.1 Obce v mikroregionu Heřmanoměstecko Obrázek č. 1 – Obec Hošťalovice Obrázek č. 2 – Obec Jezbořice Obrázek č. 3 – Obec Klešice Obrázek č. 4 – Obec Kostelec u Heřmanova Městce Obrázek č. 5 – Obec Načešice Obrázek č. 6 – Obec Rozhovice Obrázek č. 7 – Obec Svinčany Obrázek č. 8 – Obec Úherčice Obrázek č. 9 – Obec Vápenný Podol Obrázek č. 10 – Obec Vyžice Obrázek č. 11 – Město Heřmanův Městec Příloha B.2 Ukázky realizovaných projektů v mikroregionu Heřmanoměstecko Obrázek č. 12 – Publikace Železnohorský region Obrázek č. 13 – Areál rozhledny Barborka Obrázek č. 14 – Mapa cyklotras mikroregionu Heřmanoměstecko 1:50 000 Obrázek č. 15 – Tématické cyklookruhy krajem Železných hor Obrázek č. 16 – Naučná stezka Raškovickými lomy Obrázek č. 17 – Vlastivědná stezka Rybniční soustavou Heřmanoměstecka

69

Příloha A.1 Mapa Pardubického kraje

70

Příloha A.2 Mapa mikroregionu Heřmanoměstecko

71

Příloha B.1 Obce v Mikroregionu Heřmanoměstecko

Obrázek 1: Obec Hošťalovice

Obrázek 2: Obec Jezbořice

Obrázek 3: Obec Klešice

Obrázek 4: Obec Kostelec u H. Městce

Obrázek 6: Obec Rozhovice

Obrázek 5: Obec Načešice

72

Obrázek 7: Obec Svinčany

Obrázek 8: Obec Úherčice

Obrázek 9: Obec Vápenný Podol

Obrázek 10: Obec Vyžice

Obrázek 11: Město Heřmanův Městec

73

Příloha B.2 Ukázky realizovaných projektů v mikroregionu Heřmanoměstecko

Obrázek 13: Areál rozhledny Barborka Obrázek 12:Publikace Železnohorský region

Obrázek 14: Mapa cyklotras mikroregionu Heřmanoměstecko 1:50 000

Obrázek 15: Tématické cyklookruhy krajem Železných hor

Obrázek 16: Naučná stezka Raškovickými lomy

Obrázek 17: Vlastivědná stezka Rybniční soustavou Heřmanoměstecka

74