UK Pedogogická fakulta
Katedra
dějin
a didaktiky
dějepisu
Diplomová práce
Sakrální památky v mikroregionu Točník
- Bzová -
Březová
-
Hředle
Petra
Vokáčová
Vedoucí OP: PhDr. Bohdan Zilynskyj a. r. 2009/2010
Prohlášení
Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracovala
samostatně
a použila jsem
pouze literaturu a prameny, které cituji a uvádím v priloženém seznamu.
V Killinghall 12. listopadu 2009
Petra
Vokáčová
2
Ráda bych
poděkovala
a
PhDr. Bohdanu Zilynskému za vedení, podporu
trpělivost při
psaní diplomové práci.
3
Obsah
I. Úvod
2. Východiska práce 3. Vymezení regionu 3. 1. Vrchnostenská správa 3. 2. Přifaření 3. 3. Skolní docházka 3. 4. Samospráva 4. Pojem drobná sakrální památka 4. 1. Křížky 4. 2. Boží muka 4. 3. Kapličky 4. 4. Přístup k DSP v minulosti a dnes 5. Žebrák 6. Velíz 6.1. Historie
6. 2. Archeologické 6. 3. Literární
průzkumy
zpodobnění
na Velízu
Velízu
6. 3. 1. Pověsti 6. 3. 2. Alois Dostál 6. 3. 3. Karel Černý 6. 4. Studánka Gothardka, Kochanova jeskyně a Svatojánský vrch
7. Turistická stezka
7. 1.
Točník
- Bzová -
Březová
-
Hředle
Točník
7. 1. 1. Zajímavosti o obci 7. 1. 2. Drobné sakrální památky 7. 2. Bzová
7. 2. 1. Zajímavosti o obci 7. 2. 2. Drobné sakrální památky
4
7. 3.
Březová
7. 3. 1. Zajímavosti o obci 7. 3. 2. Drobné sakrální památky
7.4.
Hředle
7.4. 1. Zajímavosti o obci 7.4. 2. Drobné sakrální památky 8. Závěr 9. Resumé 10. Použité prameny a literatura 11. Seznam obrázků 12.
Přílohy
5
1. Úvod Ve své diplomové pracl se zabývám mapováním drobných sakrálních památek v mikroregionu poblíž několika
lety, kdy jsem se
při
ročníkové
psaní
Hořovic.
začala
Téma práce jsem si zvolila již
před
zabývat historií drobných sakrálních památek
práce. Už tehdy jsem dávala
přednost
regionálním
dějinám.
Uvedené objekty nebyly v mém regionu nijak zpracovány, a tak jsem
začala
pozvolna pronikat do zvolené tematiky. Ačkoliv
ve sledovaném regionu bylo téma
neoraným",
neměla
těchto
staveb
přímo
"polem
Původně
jsem mnoho potíží se v tematice zorientovat.
jsem se domnívala, že jsem jedna z mála, kdo se touto tematikou zabývá, ale ukázalo se, že opak je pravdou. Historii drobných sakrálních památek a jejich
opravě
se
věnuje překvapivě
velké množství
obětavých
lidí
takřka
po celé České republice, ať už se jedná o Společnost kamenných křížů z Aše nebo
například
tedy
čerpat
skvěle
sehraný tým z muzea v Mariánské Týnici. Mohla jsem
věnují
jsem očekávala, že se mi podaří získat jen výčet základních dat
že každá z památek má
kteří
přehlédne,
v ní žijí a
rozluštit
se
již mnoho let.
o jednotlivých objektech. Již
snadno
kteří
nejen z literatury, ale také z osobních setkání s lidmi,
problematice Původně
o
příběh
kteří
svůj
nakonec
při
získání prvních informací jsem však zjistila,
zajímavý většinou
příběh. Obyčejný křížek
u cesty, který se
paměť
krajiny nebo lidí,
uchovává jakousi
mají k posvátnému místu
nějaký
dané památky, ne vždy je tento
zvolené téma pro
mě
mě podněcovala
k hledání dalších a
stalo
"srdeční
vztah. Ne vždy se
příběh
záležitostí." Každá přispívala
podaří
zajímavý, ale i tak se
nově zjištěná
informace
k vybudování hlubšího vztahu
k těmto drobným památkám. Téma jsem zasadila do mikroregionu obcí
Točník,
Bzová,
Březová
které spolu sousedí a jejich obyvatelé se navzájem potkávají a od
počátku
jejich existence. Prvotní
vyplynul z toho, že pocházím z
důvod, proč
Březové.
a
Hředle,
ovlivňují
jsem si zvolila tyto obce,
Celý život se tedy pohybuji v místech,
která v textu práce popisuji, a mám k nim hluboký vztah.
6
V první
části
zmiňovaným
památkami ani objektům,
ještě
práce se však
nezabývám drobnými sakrálními Začátek
regionem.
věnuji
které sousedí se zkoumaným územím a jejich
představovala
Všechny
čtyři
sakrálním
působení ovlivňovalo
představit
život ve výše uvedených vsích. Pokusím se tedy která
větším
historii míst,
centra církevní správy v tomto mikroregionu.
obce byly
přifařeny
Vavřince,
vyložím historii kostela sv.
k žebráckému
děkanství,
kaple sv. Rocha a
proto
stručně
samozřejmě děkanství
v Žebráku. Jedná se o místo, kam obyvatelé vsí přicházeli na bohoslužby, ke křtů, a svatebním či pohřebním obřadům i v jiných případech. Domnívám se proto, že historie významných sakrálních památek v Žebráku s tematikou mé práce souvisí, protože
přináší dodatečné
údaje o
podobě
náboženského života
v okolí. Podobnou důležitost jako sakrálním objektům v Žebráku přikládám i dalšímu sakrálnímu objektu. Fara na Velízu má vztah období byla na Velízu
připojena
ovlivňovalo
místa sahá až k
právě
nejenom
k této
Březovou,
počátkům českého
lidí - dokazují to
například
faře.
převážně
jež po
určité
Domnívám se ovšem, že
dění
k
Březové,
ale i celý mikroregion. Historie tohoto
knížectví, což se zapsalo v
regionální
pověsti
paměti
místních
a tradice. Budu se tedy zabývat
historií Velízu, místními archeologickými výzkumy a na
závěr
také literárním
zpodobením tohoto zajímavého místa. Oproti tomu v části o Žebráku se literární činností vznikající v tomto místě většinou
jiným
Velízu. Významní obrozenci nebo jiní
autoři
zabývat nebudu, protože zájem žebráckých směrem,
než tomu bylo v
případě
ze Žebráku se věnovali jiným tématům a proto je nebudu U těchto dvou
autorů
se ubíral
než místní historií nebo pověstmi,
zmiňovat.
objektů
také vynechám mapování drobných sakrálních
památek. Ačkoli se na katastrálním území Žebráku a v okolí Velízu nacházejí křížky
vzrostl.
i
kapličky,
Hlavním
nebudu se jim tématem
v mikroregionu zahrnujícím
věnovat,
práce jsou
protože by tím rozsah práce proto drobné
Březovou, Hředle, Točník
sakrální
a Bzovou.
příliš
památky Děkanství
7
v Žebráku a fara na Velízu mají pomyslně zastřešit tuto tématiku, s ohledem na církevně-správní
V druhé
části
funkci tamních práce se
kostelů.
nejdříve
pokusím vymezit zkoumaný region. Budu se
snažit objasnit, že tyto obce nemají k sobě blízko jen geograficky. Od vzájemně ovlivňují
vzniku se osudy obcí vrchnostenská
správa,
která
počátku
a proplétají. Dokazuje to stejná
přinášela
obyvatelům
obdobné
vývojové
podmínky. Jak jsem již zmínila, obyvatelé obcí pak spojovala náležitost k žebrácké
faře
Kroky všech děje
později děkanství.
a
žáků
vzděláním směřovaly
za
odůvodnění,
dodnes. Poslední
obcí, se týká pouze měly společnou
Dalším pojítkem se stala školní docházka.
Březové
které
do žebrácké školy, což se de facto
přináším
a Bzové. Tyto
dvě
čtyři
argumenty tedy
přináším
důkaz
propojení
těchto
vsi totiž do konce 19. století
samosprávu. 250 let se Bzováci a
na chodu vsí. Tyto
jako
Březováci společně
jako
podíleli
důkaz společných osudů
zkoumaných vsí. začnu
Než
popisovat jednotlivé drobné sakrální památky v regionu, věnovat
pokládám za nezbytné Pokusím se
vysvětlit,
prostor také historii
informací této teoretické současnosti,
památek
obecně.
co zahrnuje pojem drobná sakrální památka. Dále
se budu zabývat historií a vývojem
v
těchto
části
je
těchto
jistě
i
památek v obecné
přístup
rovině.
Nezbytnou
k drobným sakrálním památkám
tzn. kdo se o objekty zajímá a stará, jak k nim
veřejnost
a nebo jaké snahy jsou vyvíjeny k obnově památek
veřejnosti
o jejich existenci.
či
přistupuje
k obeznámení
Samotné mapování drobných sakrálních památek v jednotlivých obcích koncipuji jako turistický okruh. křížků
a
kapliček.
Domnívám se, že
práce mezi encyklopedické nevyhnu tomu, že
Chtěla
část
či
bych se tím vyhnout pouhému vytvořením
slovníkové práce.
okruhu zamezím
Samozřejmě
práce bude mít podobu
určitého
turistický okruh by mohl být jakousi vedoucí linií této že práce
nezůstane
regionálních vycházek
pouze teorií a či
může
části
být využita
výčtu
zařazení
se ani tak
úplně
seznamu. Ovšem a
příslibem
při
toho,
organizování
exkurzí.
8
Východiska práce Ve své práci vycházím z mnoha pramenů a literatury i z početných titulů odborné literatury. Proto bych ráda
upřesnila,
odkud jsem
čerpala.
převážně
o pojmu drobná sakrální památka jsem vycházela
V kapitole
z publikované
literatury. Hlavním zdrojem se stala kniha od T. Hájka a I. Bukačové Příběh 1
drobných památek. Tato shrnující práce pojednává o uvedených stavbách či
objektech z
ekologa nebo na další knize vydané
tři
nejrůznějších například Paměť
díly
ať
hledisek,
už z perspektivy historika,
Bukačová
i filosofa. I.
památkáře,
se pak s J. Fákem podílela
krajiny, v níž se zabývala konkrétními památkami. Dosud
této
knihy
mi
byly
inspirací
při
koncipování regionů
O problematice drobných sakrálních památek jednotlivých
práce. již vyšlo
mnoho publikací, já jsem některé pro inspiraci využila, ále většina z nich se již týká pouze konkrétního území a nikoli obecné teorie. Zajímavá je nejenom publikace, ale i veškerá práce
Společnosti
pro kamenné
kříže,
což se tedy
geograficky mé práci vyhnulo, ale pro postupy mapování byla kniha velmi užitečná.
Při zjišťování
u
většiny
historie
vytyčeného
regionu nebo jednotlivých obcí jsem mohla
obcí využít monografie. Všechny obce
kromě Točníku
mají
alespoň
z části, byť ne vždy dokonale odborným způsobem zpracovanou historii. U
většiny
z nich jsem také mohla
možné u Bzové a
Hředel,
čerpat
z obecních kronik. To ovšem nebylo
kde jsou kroniky
zdrojem pro celou práci byla Monografie J.
Jůnou,
měla
která má dodnes
nenávratně
Hořovicka
nepřekonatelnou
ztraceny. Velkým
a Berounska editovaná
hodnotu. U
většiny
obcí jsem také
k dispozici archivní dokumenty dochované v berounském okresním
archivu nebo na
příslušných
obecních
úřadech.
K historii Velízu bylo mnoho informací publikováno
knižně
i v tisku. Pro
mě
se zásadním pramenem stal Velízský sborník sestavený J. Perglerem. Domnívám se, že editor sborníku shromáždil a systematizoval veškeré 1 Všechny dále zmíněné prameny a literární tituly jsou přesně citovány v závčrcčném bibliografickém soupisu.
9
dostupné prameny do roku 1987. broumského je kniha O.
učitele
Dvořáka
Pozdější přínosné
K. Voleny. Systematickou a
Hora
Bohů
archeologické výzkumy K. Reichertové. V pověstmi
pravděpodobně
důležité
a lidí. Velice
práce pocházejí z rukou
časti
poslední prací
se pro tuto kapitolu staly
práce, kde se zabývám sborníků
a literaturou, jsem vyšla z dostupných regionálních
věnovaných pověstem
a lidovým
zvykům.
O Žebráku nebo kostelu sv. Vavřince mnoho pramenů k dispozici není. Proto vycházím
především
z kvalitní
Pamětní
knihy L. Vorla, která pojednává
o historii Žebráku velice detailně. Farní kronika Žebráku nebo Velízu mi byla nápomocná spíše v
části
inventaře
o drobných památkách. Prošla jsem také
nepřinesly
žebrácké farnosti, ale písemnosti, které v nich byly uvedeny, pro mou práci další cenné informace.
K drobným sakrálním památkám v mapovaném regionu nevyšla žádná publikace nebo
článek,
takže jsem
čerpala převážně
a obecních kronik a také z dokumentace na obecních příspěvky
se ukázaly dobové týdeníku
Světozor.
v katolickém
z již
zmíněných
úřadech.
časopise Blahověst
Provedla jsem také sondáž v místním
Velice
farních
přínosné
a v ilustrovaném časopise
Hlasy
od Berounky, kde však ke zkoumané tematice nebyly žádné materiály publikovány. Pro
doplnění
nedůležitějším
zdigitalizováné
písemných zdrojem a
zdrojů
staly
jsem využívala mapové doklady. Z nich se
indikační
přístupné
na
skici
z roku
Internetu.
1840,
které jsou
Některé
v pražském Národním archivu bohužel nebyly dostupné. Velice pamětníci
nebo lidé,
kteří
památek. Jejich vzpomínky a
vědomosti
se staly dalším
zdrojem informací se stali těchto
zdrojem, který umožnil
doplnění
originály přínosným
se zabývají obnovou důležitým
mého výkladu.
10
3. Vymezení regionu Místa,
která
sleduji
ve
své
pracl,
nejsou zvolena
nijak
náhodně.
Tato místa k sobě mají totiž velice blízko, a to nejen geograficky. Od doby jejich vzniku až po
současnost
existují pouta, která je k sobě vážou.
Většinou
jsou sice dána shora, avšak to neznamená, že lidé zde žijící k sobě nemají žádný vztah.
3. 1. Vrchnostenská správa sobě
Historicky nejstarší vazba, která k Březovou
a
Hředle
Točník,
poutá obce
od jejich založení, jejichž datum není ovšem
úplně
Bzovou, jasné, je
vrchnostenská správa. Podle prvních písemných zmínek všechny vsi existovaly už na konci 14. století. 2 Patřily nejprve pod správu hradu Žebrák, což se týká hlavně nejdříve
zaznamenaných
Hředel,
a pak pod správu hradu
se ovšem domnívat, že všechny vsi byly založeny mnohem na
místě,
Vsi
dříve,
Točník.
Lze
a to ne vždy
kde se nacházejí nyní.
patřily
nejdříve
pravděpodobně
pod správu
pánů
z rodu
Buziců.
Ti vlastnili území kolem hradů Žebrák a Valdek, které také nechali vybudovat. Ve 20. letech 14. století však své byly
jmění
na hranicích
dokončeny
(přetvořeným
začali směňovat
Křivoklátských lesů
v roce 1336, kdy jim
s králem Janem Lucemburským budyňské. Výměny
a Brd za území
připadlo Budyňsko
s hradem Klapým
na Hazmburk) a kdy Lucemburkové získali mnoho vsí kolem
hradu Žebrák včetně Hředel. 3 Výhodná pozice hradu na cestě z Prahy do Říše zajišťovala tomuto místu důležité
postavení a využívání ze strany nových
Žebrák
přestal
brzy
vyhovovat
a reprezentaci, a proto se na
2
nárokům
majitelů.
na
Ovšem starý hrad pohodlné
bydlení
protějším hřebenu začal stavět pohodlnější, větší
První písemná zmínka o Točníku je z roku 1398, o Bzové 1390, o l3řezové 1399 a o Hředlíeh dokonce
z roku 1336.
] J(JNA,.I., Monogrqfie Hořovicka a Berounska. Oíllll. Praha 1929, s. 32.
II
a
modernější
aby se v
vsi
cítil
svědky
Václav
IV.
nechal
nový
přizpůsobit
hrad
tak,
dostatečně bezpečně.
pravděpodobné,
Je a byli
něm
Točník.
že lidé z okolních vsí se zapojovali do stavby hradu
mnohých Václavových
Točník, kteří měli
návštěv.
Nejvíce byli
ke hradu nejblíže. Pomoc
k 17. 3. 1405, kdy Bzová obnášelo i
plnění různých
topení ve
světnicích
připadla
Bzováků
jistě
je i
využíváni lidé ze
písemně
doložena
ze žebráckého panství k točnickému, což kuchyně,
povinností jako nošení vody do hradní
apod.,
zároveň
ale
získali možnost sbírat
dřevo
v křivoklátských lesích a nemuseli platit žádné poplatky.4 Březováci jsou k panskému majetku
písemně
doloženi až v roce 1557, kdy
panství přechází do rukou Lobkoviců. Točník
spadala
převedena
Březová
Hředel
proto také byla jako ostatní vsi
jisté povinnosti
první písemné zmínky z roku 1336, kdy byly vesnicemi za
můžeme
odvodit již od
vyměněny společně
s jinými
dějiny točnického
později
Budyňsko.
Domnívám se, že dále není zbirožského panství, protože a byl tedy
většina točnického
Ovšem existuje předpoklad, že pod
dříve,
mnohem
pod nové pány. U
5
objasněn
první
třeba
vypisovat
příslušnost
důvod, proč
3. 2.
zvolených obcí k
němu
a
byla doložena
sleduji toto území.
Přifaření
Také druhý argument se týká správy, ale tentokrát duchovní, což se nepřímo
vztahuje k hlavnímu tématu práce, tedy sakrálním památkám.
Ani v jedné obci totiž není kostel, a proto musely být
přifařovány
k
místům
vzdálenějším. Centrálním svatostánkem pro tyto vsi byl Žebrák se svou farou
(později děkanstvím) a kostelem sv. Vavřince. V Žebráku je fara připomínána
už v roce 1352, takže vesničané mohli do Žebráku docházet už od vzniku vsí. Stejné
4
5
je
to
se
hřbitovem,
který
se
původně
nacházel
SEDLÁČEK, A., Hrady. =ámkya tvr=e království českého. Díl vl. Praha 1889. s. 153. Tamtéž.
12
Husově náměstí,
u fary a kostela na dnešním
polovině
ale ve 2.
17. století se
přesunul na okraj města a zde byla také vystavěna kaple sv. Rocha. 6
Vedle sv.
služeb
Bartoloměje
žebrácké Točníku
na
Bartoloměje příznivější
z
fary
bylo
počátku
možné
využít
hradní
vesničany
18. století. Pro
z ryze praktického hlediska,
i
neboť
na
kapli
byla kaple sv.
Točník
měli
to
rozhodně blíže než do L:ebráku. Ovšem mše se sloužily převážně v žebráckém
kostele a na hrad se
pořádaly
místní region. Slavné
poutě
spíše
poutě
o svátcích
světců
významných pro
například
se konaly od 18. století
v
předvečer
svátku sv. Jana Nepomuckého. Březováci,
Malou výjimkou jsou Křtitele
sv. Jana
kteří
nejdříve
na Velízu u Kublova, tedy na
docházeli do kostela
opačnou
stranu než lidé
z ostatních vsí. K tomu máme i zmínku z doby rekatolizace, která Březováci
o tom, že
převážně
která byla už každý
měl
kněz přijet
asi
kvůli
vzdálenosti
protestantsky
kostelů přistupovali
zaměřená,
dost
obrátit na katolickou víru, ovšem
na Velíz,
podstoupiti nežli u
víře
raději
utekli do
katolické dáti se
lesů
individuálně.
Březováci,
ke své
V této
když
měl
a prohlásili: "". že
vyučiti.".
hovoří
víře,
době
se
katolický
chtějí
smrt
Problémy s nekatolickou vírou
pak měli jezuité ještě dvě až tři generace po této události. 7 Později byla Březová přifařena k L:ebráku a tato vzdálenost asi opět prodloužila cestu Březováků
ke katolické
víře.
I přes tuto výjimku se domnívám, že přifaření obcí k L:ebráku je dalším významným pojítkem mezi nimi.
3.3. Školní docházka Touha po
vzdělání
nebo povinnost je získat
směřovala
všechny obyvatele
vytyčených obcí opět do L:ebráku. To se týká tedy především vyšších stupňů vzdělání,
protože nižší
stupně vzdělání
byly poskytovány
přímo
ve vsích.
(, JlJNA. J .. Cit. dílo, Díl III. 1929, s. 126. 7 FROLÍKOVÁ, L., V kraji slavných hradIl. Obec Bře=ová l' proměnách času. Plzeň 1997. s. 15. 16.
13
z Točníku
Láci
bohužel
svou
neměli,
školu
a
tak
docházeli
do nedalekého Lebráku, kde je škola připomínána společně s farou už v polovině 14. století. 8 počátky
Ve Bzové spadají přistěhoval Nejdříve
stavět
Vojtěch
vysloužilý vojín
se
vyučovalo
školní docházky do roku 1798, kdy se sem účelem
za
výuky
dětí.
začala
v normálních chalupách, ale v roce 1812 se
školní budova. Zde probíhala výuka až do velkého požáru v roce 1877,
kdy celá obec lehla popelem. Výuka byla na opět
právě
Prajzler,
čas přerušena
v chalupách až do roku 1880, kdy se
a pak se
otevřela nově
vyučovalo
postavená škola.
Původně zde byla jednotřídka, ale v roce 1884 se škola rozšířila na dvoutřídní. 9 Děti
ze
tedy stejné jeden z
Březové
sdílely nejprve školu
přerušení
zahájila obecná
se bzovskými, potkalo je
výuky po velkém požáru v roce 1877. To byl asi také
důvodů, proč Březováci
poskytování výuky
společně
přímo
požádali zemskou školní radu o možnost
u nich ve vsi, což jim bylo povoleno. V roce 1878
jednotřídní
přímo
škola výuku
v jedné z chalup, protože nová
školní budova byla postavena až v roce 1892. V tomto roce se škola na dvoutřídní.
rozšířila
10
V Hředlích vznikla škola pravděpodobně v 1.
polovině
18. století 11
a vyučovalo se v jedné z chalup. V roce 1772 mohla být výuka zahájena v postavené škole. Ta vyhovovala místním 101 let, ale protože se rapidně
rozrostl, musela být
sloužit výuce v roce 1883. Každá obec do 2.
světové
války
nová
na
příliš neměnil.
Je
samozřejmé,
např. počet tříd, měnil
prvním
budova, která
začala
tedy svou obecnou školu, a tento stav se
se délka školní docházky apod.
vyučování
dvoutřídní
počet žáků
12
kromě Točníku měla
vyvíjely, zmenšoval se měnila
vystavěna
nově
stupni
a
na
že poté se školy také
se také politický
Každopádně
druhý
přístup
k výuce,
zde bylo zachováno
stupeň
žáci
docházeli
či dojížděli do Lebráku. V roce 1977 pak výuka v takto malých obecních JlJNA. J .. Cil. dílo. Díl II. 1929. s. 294. Tamtéž. s. 234. 235. 10 Tamtéž. s. 232. 233. II BLACK Ý, A., Hředle. Praha a Hřcdlc 2003, s. 118. 12 JlJNA. J., Cil. dílo, Díl ll. 1929, s. 251.
8 q
14
školách končí a děti ze všech čtyř obcí začaly dojíždět do žebrácké školy.13 Tento stav trvá až do
současnosti.
3. 4. Samospráva důvodem,
Posledním
který
měl
by
doložit vazby
mezi
obcemi, je
samospráva vsí, ovšem tento argument se týká pouze dvou z nich, Hředle měly
a Bzové.
totiž vlastní rychtu a zpevnění
I tak se domnívám, že to vede ke
Točník
Březové
spadal pod žebráckou.
pomyslných pout mezi
těmito
obcemi. Ve
Březové
zřízena
bylo v 17. a 18. století velmi málo obyvatel, a tak zde nebyla
rychta a ves náležela pod rychtu ve Bzové. V roce 1848 došlo ke
zrušení panství a nejnižší samosprávnou jednotkou státu se stala obec, jenže Březová
pro
svůj
stále malý
počet
obyvatel spadá
opět
pod správu Bzové,
a tak byla tradice rychty zachována. Role "úředníků" byla rozdělena tak, že ve Bzové bydlel starosta a ve
Březové
první radní.
Změna proběhla
až v roce
byla správa obcí rozdělena a ve Březové byl ještě v tom samém roce zvolen starosta. 14 Tedy Březová se přibližně po 250 1874, kdy na žádost
letech
společné
Vedle např.
také
Březováků
správy odpojila od Bzové.
těchto čtyř argumentů
jistě
našli
ještě několik
poštu, soudy nebo cestu obyvatel za prací, která jedním
směrem.
a tak se domnívám, že způsobem
13 14
bychom
Ovšem čtyři
jsou
zmíněné
to
už
dalších jako
směřovala převážně
důkazy
nejednoznačné,
argumenty dokládají
dostatečným
spojitost jmenovaných obcí.
BLACKÝ, A., Cit. dílo, 2003, s. 122. • • " FROLlKOVA, L., CIt. dllo, 1997, s. 19,22.
15
4. Pojem drobná sakrální památka začnu
Než
těmito
regionu, budu se zabývat
obecně. Zaměřím
objekty
se na obecné typů.
definování drobných sakrálních památek a popis existujících se budu
věnovat
či opravě
tohoto typu památek.
Pojem drobná sakrální památka zákoně
žádném
nebo
a vývozu
předmětů
exteriérové
architektuře",
stejně
vyhlášce.
jako drobná památka není zahrnut Snad
jen
zákoně
v
"o
prodeji
kulturní hodnoty" nalezneme zmínku tzv.
výčtem
předmětem
která se ovšem stává přímo
po 50 letech existence. Tento zákon také jedná, ale jen
udává 15
památka a co už nikoliv.
Krátce
současnému přístupu různých
historickému vývoji a také
organizací k obnově
v
vytyčeném
mapovat jednotlivé drobné sakrální památky ve
příklady.
"drobné
kulturní hodnoty až
nestanovuje, o co se
Neodlišuje tedy, co je
konkrétně
ještě
drobná
Každý z nás si tedy sám stanoví, co je pro něj
drobná a navíc sakrální památka, tak jak to cítí. Rozhodla jsem se mezi drobné zařadit kapličky, křížky,
sakrální památky
boží muka a sochy svatých. Do své
práce ovšem zahrnu pouze ty z nich, které se nacházejí v zaobírat modlitebními školách, na farách Sakrální
již ve
či přímo
vzhled
středověku,
které
můžeme
najít
např.
Nebudu se
v domácnostech, ve
v kostelech.
patří
památky
utvářejí
které
předměty,
krajině.
krajiny,
hojně
do vsí
velké či
skupiny
měst.
drobných
památek,
Jejich výskyt se objevuje
se vyskytují v baroku, z kterého
přestupují
do
19. století, a jejich vytváření doznívá na počátku 20. století. 16 Drobné sakrální památky plní funkci reprezentační, orientační
stavbu sloužil od na
rozcestích
Tak
vlastně
Později měly
a
počátku
nebo
kultovně
hraniční. Kultovně především
blízko
k
původních
nějakou
náboženský
upevňování
událost, a to
převážně
15
HÁJEK, T., BLJKAČOV Á, 1., Příběh drobných památek. 2006, s. 9.
Tamtéž, s. 48.
pro jejich
kultovních
křesťanský
16
důvod
víry. Proto se
pohanských
pomohly transformovat krajinu v upomínat na
náboženskou, memoriální,
stavěly
míst.
sakrální prostor.
tragickou jakou byla
16
třeba
smrt konkrétní osoby. Dále také v
měla
jeho
už z dálky, a tak Někdy
směřovat.
cesta měl
poutník
také poukazovaly na
století zastávaly
převážně
Tyto
přehled
hraniční
krajině
památky
kteří
nebo drobné
jsou
cestě,
o své
měly
držbu,
funkci
kapličky
stavět
nechávali
V 19.
totiž upozornit na účel.
memoriální
v 17. století také protestanti,
odcházeli do exilu, nebo v 19. století rodiny, které odcházely do Ameriky.
Rozpoznáváme tady po zanechání
jako
nějaké
zmíněných
Vedle
např.
opět
memoriální funkci, protože odcházející
památky v
místě,
zřizovatele
zřejmě
primárních funkcí bychom mohli vyjmenovat ještě vedlejší,
informační,
kdy
nám
tyto
památky
podávají
zprávy,
Poukazují také na bohatství
nebo vypovídají o geologické situaci v regionu podle toho, z
daná památka vyrobena. Vyskytuje-Ii se mnoho pískovcových soch, očekávat,
síť, stavěly
u cest, které mohou být v současné
době
funkcí je nepochybně i estetické působení.
klíčová
uvedeným funkcím se
stavěly
pro každodenní život lidí,
místě,
stavěny
je
můžeme
zmíněných důvodů
již zaniklé. Poslední sekundární
17
tyto památky na místech, která byla
nejčastěji
které lidé považovali za
se totiž z výše
na návsi. Postavit se také mohly
nebezpečné či nepřátelské,
na rozcestích, tam kde se stala vražda nebo na odlehlých a místech.
čeho
že je zde velký výskyt pískovce apod. Tyto památky nás také mohou
upozornit na již zaniklou cestní
Kvůli
toužili
které milovali a které museli opustit.
jaké náboženství se v regionu vyskytuje.
na
vidět
Bůh neopouštěl.
hraničních bodů.
měly
naplňovaly
většinou
totiž
na níž ho
reprezentativní funkci,
zbožnost zřizovatele a jeho rodiny a zároveň Křížky
ukazovaly poutníkovi, kudy by
Nebezpečné
byly i lávky
či
mosty
přes
potoky a
sošky sv. Jana Nepomuckého, protože se
nad vodou.
Důvodem
ke
stavbě
věřilo
říčky,
tedy u cest, opuštěných
na kterých byly
v jeho ochranou moc
mohl být také slib daný ve chvílích nouze
či na základě přání zesnulého vysloveného v závěti. 1B
Na návsích
stavělo kapličky většinou
jednotlivci, pak si vybírali
17 18
převážně
vedení obce, pokud byli
zřizovateli
místa na svých pozemcích. Pokud
chtěl
NUSEK, J .• Drobné sakrální objekty na Podblanicku. Benešov 200 I. s. 54. 55. 57. PETRÁŇ. J. a kol.. Dějiny hmotné kultlllY II. Praha 1995 - 1997, s. 66, 68.
17
tímto
způsobem
konzistoř
postavit sakrální památku soukromník, musel dostavění
o schválení nákresu objektu. Po
finančně
zajistit nebo slíbit, že se o vysvěcení
slavnostní
něj
nejdříve
musel objekt také
bude starat. Poté následovalo
přítomnosti faráře, zřizovatele, družiček
za
zažádat
a ostatních
obyvatel vsi. 19
4. 1. Křížk y 20 křížky.
Jako první typ drobné sakrální památky popíšu křesťanství
od doby, kdy
nařízení
stavbě křížů
ke
přestaly
plnit funkci
mohly
křížky
potřeba
charakterizuje
myšlenku, je sama uctívána, Proto církevní autority Ale i tak
věřící
proveden
nějaký
někdo
důvodu
můžeme
První
i s ohledem
odvodit, že na našem území se
vyskytovat už v 9. století.
Středověk
kdy
popravčího prostředku.
vydal už Karel Veliký. Z tohoto
na dobu christianizace Velké Moravy
Ty jsou symbolem
což by mohlo
upozorňují,
poklekají
před
vizualizace víry.
zavádět
představuje
která až k
modlářství.
že ne zobrazení, ale zobrazované je svaté. modlami, žádají je o zázrak, aniž by byl
rituál, který je pro církev
podobné jednání
Věc,
označí
příznačný.
pověrečné
za
Tak to funguje až do dob,
divadlo,
např.
Josef II. takto
utlumí konání poutí a procesí, bez kterých ovšem drobné sakrální památky ztrácejí
část
svého smyslu.
Nejčastějším
materiálem používaným pro zhotovení
a božích muk bylo nejprve množství, výroba z finančně
dostupné.
množství
křížů.
když se
před
V
něj
tak
katolickou víru. Navíc se ke
kříž,
jako z kamene a bylo
umožňovalo
rekatolizace se
vsí nacházel
ale i
kapliček
které se nacházelo všude ve velkém
náročná
nebyla tak
Dřevo
době
dřevo,
křížů,
velice
dobře
stavělo nesčetné
poměrně
výrobu velkého
množství
křížů. Např.
dalo se odvodit, že se obyvatelé obrátili na
dřevu
i
kříži
vztahují
určité
symboly, proto z nich
19 WENCELOV Á. K .. Drohné památky na Křivoklátsku. Písemná práce k postupové zkoušce. UK FF. katedra kulturologie. Praha 2005. s. 9. 10. 20 Tato a následující části Boží muka, Kapličky se zakládají na literatuře HÁJEK. T., BUKA(:OV Á. 1.. 2006 a NUSEK, J., 2001.
18
také lidé odlamovali
třísky,
dřeva spočívá
Nevýhoda
které pak doma využívali jako
v životnosti,
téměř
léčivé prostředky.
původní kříž
žádný
se nedochoval
do současnosti. Využití dřeva také odkazuje na fakt, že původně se křížky, sochy
či
obrázky
Později
se
zavěšovaly
začal
na stromy.
k výrobě
křížků
kříže.
v 19. století rozmohly litinové
využívat i kámen a nakonec se
Litina byla také velice výhodná, jednak
nepodléhala zkáze, ale také se mohlo využít I tak ale u litinových
křížů převládá
různých
stejná podoba, tvarovaný a ozdobný
nese tělo Krista, který má nad hlavou nápis INRI nebo obdélníkovou tabulku obvykle se
někdy
zřizovatele.
či
oslavným textem. U paty
anděla
případě
kříž
a pod tělem oválnou
nebo skupiny postav.
Pokud se tam ani jedno nevyskytuje, je velice obtížné
prameny nebo ústní podání Křížky
21
na kamenném soklu, kde je možné nalézt dataci
údaje získat. V tomto
a funkcí
opatřenou
objevuje zobrazení Panny Marie,
nejčastěji umístěn
forem a provedení.
či
kříže
Kříž
je
jméno
příslušné
nezbývá než se obrátit na písmenné a obrazové
pamětníků.
a ostatní drobné sakrální památky se z výše zmíněných důvodů
stavěly
událost
na
křižovatkách
spojenou
i s misiemi. V takovém
a u cest tam, kde
s lokalitou. případě
Vedle
se na nich
připomínaly nějakou
toho
souvisela
většinou
stavba
tragedii křížků
poznamenalo datum první,
ale i další misie. Do skupiny v
nejrůznějších
křížů
můžeme
nějakou smírčí
smlouvu a
Tento zvyk Kříže
přetrvával převážně
smírčím
na
řecké
apod. Již podle
jejich stavba se vázala
i k dobovému právu. Pachatel
finančního
německém
se objevují i
vyrovnání s rodinou postavit
později,
vytyčeném
činem.
území do 17. století. ovšem plní spíše funkci
znamení, i když na nich nalezneme sakrální motivy.
religiózní význam nenesou. Ve 21
kamenné památky
a ukázat tak projev pokory, kajícnosti a lítosti nad svým
podobné
hraničního
usmíření,
pravděpodobně
vraždy nebo zabití dostal za úkol vedle smírčí kříž
kříže,
provedeních, latinské, stejnoramenné
názvu se dá odhadnout, že sloužily k na
smírčí
zahrnout i
regionu se žádný
Prvořadě
smírčí kříže
Icsus Nazarenus Rex ludacorum.
19
nebo
zmínky
o
nich
že jejich bližší definování je
přesto
nedochovaly,
užitečné.
Nejbližší
smírčí kříž
nemůžeme vyloučit,
od zkoumaného regionu a
se
domnívám,
se nachází nedaleko
že i zde se ty tu památky
vyskytovaly.
4. 2. Boží muka křížů.
Výskyt božích muk se v mnohém neliší od problematiky zaměňována
muka jen krátce charakterizuji, aby nebyla kapličky.
Boží muka jsou
nejčastěji
Proto boží
křížky či
za
drobné
sloupy, které u paty mají kamenný sokl
a dřík je na vrcholu zakončen kaplicovitým nástavcem. Ten nesl v průběhu vývoje
nepřeberné
Původně
na
bičování
či
regionálního charakteru.
se jednalo pouze o památku, která
měla
bývají výklenky k uložení sošky
První zmínky o
stavbě
Spasitelova muka a utrpení. Na
či
také vyvinula tzv.
křížová
cesta, která
českém
území najdeme v souvislosti
Vojtěchem.
měla
obvykle
čtrnáct
zpodobňovalo ukřižování, bičování
korunou. Proto také
měla
za
uzdravení.
Byla
kolemjdoucí pobídnout k zastavení, jako
pohřbem,
ale i více zastavení.
a korunování trnovou
poutích a procesích. smíření
se i jako vzpomínka na tragickou událost, dále ke
poděkování
Stejně
při
boží muka význam
později
Z božích muk se
Hlavním zastavení
či
křížky
určena
modlitbě
k veřejné
hřbitově
zbožnosti,
měla
okamžiků
života.
a k zduchovění
byla také boží muka spojena s
který se konal na
přední
obrazu.
božích muk na
s Boleslavem II. a pražským biskupem
Stavěla
symbolicky odkazovat
Krista u sloupu z rozhodnutí Pontia Piláta. Proto jsou zde slovem
umělecké podobě připomínána
nebo v straně
množství podob slohového
jiného
pohřebními obřady. Před
města či
vsi, se
pozůstalí
sešli
u křížku či božích muk a zde se loučili s mrtvým. Pokud bylo po cestě křížků několik,
tak
Tento zvyk se
zde
se
přetrval
pomodlili
průvod
u
každého
zastavil
a
lidé
se
až do nedávné doby, kdy se rakev odvezla ke a
ti,
kteří
mohli,
odjeli
pak
na
pomodlili. křížku,
místo
lidé
pohřbu.
20
Pro
některé účastníky
rozloučení
však už tento akt symbolizoval poslední
s mrtvým. Boží muka jsou
často zaměňována těžší
rozdíl jasný. Daleko výklenkových
kapliček.
obtížemi než odlišit
nebo
kaplička
speciálně
běžně
těmito
objekty je možno vymezit s většími
a boží muka.
4. 3. Slovo
i když podle definování je
je rozlišit mohutná boží muka od drobných
Hranici mezi
kříž
kříže,
za
vzniklo
Kapličky
z latinského plášť
úschovna pro
což
capella,
znamená
pláštík
sv. Martina. Od tohoto významu se odvodil
používaný název kaple. Jedná se o další drobnou sakrální památku, určena
která je křížky
k uctívání Boha, Panny Marie a
a boží muka a
zbožnosti v
můžeme
pobělohorské době.
světců. vývojově
rekatolizační
ji nazvat symbolem Kapličky
je mladší než
se staly neodmyslitelnou
obnovy součástí
barokní krajiny. Kaplička stříškou
má
nejčastěji
obdélníkový
nebo cibulovitou
bání.
půdorys
Může
a bývá
zakončena
být postavena
jehlancovou
nejvýznamnějšími
architekty, ale zrovna tak i místními zedníky. Existují dva typy
kapliček,
výklenkové a prostorové. Výklenkové jsou typologicky starší. Jedná se o plný obdélníkového světce.
půdorysu,
Zastřešeny
obvykle s nikou
či
zděný
hranol
nejčastěji
výklenkem pro obraz nebo plastiku
mohou být cihlami, taškami,
dříve
byl používán spíše
šindel. Prostorové určen
kapličky
pro jednu
či
nebo vyobrazením suplovaly
funkci
a proto byly také
jsou o
něco větší
více osob. světce,
jemuž je
kostela, stavěny
Uvnitř
konaly na návsi.
než výklenkové,
vnitřní
se zpravidla nachází kaplička zasvěcena.
se Měly
u
nich
tedy
šířit
prostor je totiž
oltářík
se soškou
V menších obcích
různé
pobožnosti,
chrámovou symboliku
do širokého okolí farních obcí.
21
zmíněného
Vedle na
otevřené
případě
není
uzavřené
zavřené
a
podobně
kapličky
u studánek, Kapličky
vrchnost,
měšťané
vesnických
často
památky
začaly
V
době
slouží k veřejné zbožnosti (v tomto
určeny
kolemjdoucím a
vzniklé
na
v
době
místech,
stavbě
mohla dát
baroka. Popud ke
chátrat, ale
počátku
někdy
většina odsvěcena,
často
se jich ujal zbožný farník a staral se o
dostalo opravy.
20. století, kdy
Kapličky
zřizovateli
ně.
byly budovány i na
byly i obce nebo
nějaká
spolky. často umístěn
zvon, ovšem to z nich
které mají funkci spíše praktickou než sakrální. informační
a
Zvoničky
Zřizovány
varovnou.
po vydání patentu Marie Terezie v roce 1751, který obci zvon kvůli případným požárům.
4. 4.
Přístup
kdy jim jedno
období
k DSP
přálo
V
totiž
měly primárně
byly
především
nařizoval,
aby byl v každé
minulosti a dnes připomíná
a jiné je
plně
s obrazoborectvím nebo vandalismem). První později
nedělalo zvoničky,
22
Osud drobných sakrálních památek
na které
Kaple
poutních
velice skromné. Za Josefa II. jich byla
Na vsích v nich byl
funkci
poutníkům.
obyvatelé rozebrali a použili jako stavební materiál. Jindy tyto
konci 19. a na či
s rozlišováním
apod.
romantismu se jim
sdružení
ještě
nebo bohatí sedláci, i tak ale bývalo vybavení a výzdoba
kapliček
a tak je
a byly
stavby
začaly stavět
se
Otevřené
setkat
jako prostorové funkci místní zbožnosti. Jedná se o
nebo
pramínků
můžeme
se
kaple.
zapotřebí kněze)
plní
návesní
dělení
navázala protestantská kritika
jakousi horskou dráhu, likvidovalo
nepřízeň
začala
modlářství.
drobné sakrální památky "zlatou éru", kterou ovšem
(potýkaly se husitstvím,
V baroku zažily
vystřídal
racionalismus
Josefa lL, kdy byla svatá místa ponížena na zdroj stavebního materiálu. V romantismu a národním obrození docházelo
častěji
k jejich rekonstrukci, tato
doba však skončila vznikem Československé republiky. Tehdy se tyto památky 22
K UČ A, K., České, moravské a slezské zvonice. Praha 1995, s. 9, 10.
22
připomínkou
staly údajnou
habsburského katolicismu, a tak jejich likvidace
probíhala mnohdy i za asistence obecních světové
Za 2.
německého
válce bylo
úřadů.
ničení českých
komunistů
nacionalismu. Rychlý nástup
pohraničí
památek v
také rychle smazával Při
v duchu dobového ateismu drobné sakrální památky.
sošky svatých. Pokud nebyly
potřebnou
pozornost.
ve špatném stavu, Překupníci kostelů
a
uřezali
sošky
nestaly ničeny
obětí
kvůli
přímo zničeny, nevěnoval
letech
20.
století
např.
litinové
křížky
ze strany
rozměrů
ekonomických
potýkají
některých
o
vandalů, zaútočili
skupin lidí, ovšem
nějaká
zahraničí. pokladů
ať
ně obyčejní
na
a
příznivé
nepřízní
kapliček
Sakrální
na prodej.
směle můžeme
drobných
či
Samozřejmě
nepochopením
tvrdit, že se již v každém alespoň
dobrovolníci,
mapovat jejich vývoj a výskyt.
památek
zaznamenáváme
již
už se jednalo o pozornost ze strany archeologie, historie,
či
časopisů
zabývajících se
církve. Ke konci 19. století dokonce občas
vandalové a byly
období.
nebo
organizace, sdružení a nebo
geografie
kterými se
z
důvodu.
s vandaly
ochranu
v pol. 19. století,
vykrádali
se tak staly cennou studnicí
se snaží o památky svého regionu starat
Zájem
nacházely
nim jsou památky v tak zuboženém stavu. Pokud se objekty
regionu vyskytuje kteří
nikdo jejich stavu
památky
cenné obrazy a prodávali je do
bez jakéhokoli racionálního
stále
soklů,
ze
Drobné sakrální památky zažívají nyní další se
se
boží muka
ale ani to nezabránilo ekonomickému vandalismu.
světců či
objekty jakýchkoliv Bohužel také
V 90.
kolektivizaci se
křížky,
zaorávaly cesty, meze nebo remízky a s nimi mizely i či
projevem
alespoň částečně
začalo
vycházet
několik
problematikou památek, mezi
vyskytly i památky drobné.
Některé
z
těchto
časopisů
vycházejí až do současnosti jako například Časopis Společnosti přátel starožitností českých nebo Český lid, ale této problematice se věnují už jen výjimečně. 23
Takový stav přístupu
23
přetrvával
až do 2.
světové
k jednotlivým památkám již byla
války, i když o národnostní motivaci řeč. Stejně
tak památkám
nepřály
H~ick, T., Bukačová. 1., Cit. dílo, 2006, s. 101. 102.
23
kolektivní
poválečného
zájmy
státu
Společnost
Až. v roce 1984 vznikla
vytvořit
křížů.
společnosti
Zájem
umístěné
a ostatní drobné památky
se brzy v
vedením.
křížů.
pro výzkum kamenných
externí spolupracovníci Muzea Aš s cílem monolitických
s komunistickým
Založili ji
celorepublikovou evidenci
rozšířil
přírodě.
hraniční
i na
Nyní se
kameny
členové
snaží
o restaurování ohrožených drobných památek a jejich navracení
kolegy ze zahraničí. 24
do krajiny, spolupracují s ostatními sdruženími a Na vznik dalších organizací a o objekty v
společností
čekalo
se
zpět
do 90. let, kdy se zájem
krajině začal rozšiřovat. přibližně
V knihovnách nebo na pultech knihkupectví nalézáme publikace, které se zabývají historií, existencí a památek. Takovým
současným
který se poprvé sešel po
hlavně
již 10 let
obnovou drobných
pomyslným centrem obnovy se stal okruh lidí,
výstavě
"Paměť
krajiny - záchrana drobných
sakrálních památek". Výstava se konala v únoru 2003 a od té doby se pravidelně
pořádají
semináře
patří
Mezi hlavní organizátory
v Mariánské Týnici Irena zpřízněnou
Jarmilu
na organizaci setkání
a
konference
drobných
památkách.
pracovníci Muzea a galerie severního
Bukačová
Stogrovou. přátel
o
a
Jiří
Právě
Plzeňska
Fák, dále musím zmínit s nimi tito
lidé
aktivně
se
podílejí
drobných památek. Provozují také webové
stránky25, na kterých publikují pozvánky na výstavy a konference, návrhy na granty nebo odkazy na literaturu zabývající se touto problematikou. Také pravidelně
ale i o
nově
publikují své poznatky v oblasti obnovy a restaurace památek, zmapovaných drobných objektech
Od roku 2003 se konalo památek. Na "kapličkářů"
jaře
2004
několik
proběhlo
v Praze, které se
převážně
setkání
fórum
uskutečnilo
před
v severním
příznivců
a
Plzeňsku.
přátel
drobných
prvním oficiálním setkáním
na podzim toho roku ve Vlašimi.
13. a 14. května 2006 pak následovalo další setkání, tentokrát v České Lípě. Z tohoto křížek
24 25
semináře
vzešel první
společný
almanach nazvaný
Kaplička
na návsi,
v polích. Almanach informuje o historii drobných památek, ale také
VÍT. J., Společnost pro vý=kum kamenných kří=ů. In Di:dictví koruny české 17 .. 2008. Č. 4. s. 10. http://kaplicky.unas.czJindex2.html
24
o jednotlivých zkušenostech s obnovou z různých koutů České republiky. Další setkání se
uskutečnilo
v
červnu
2008 v Mariánské Týnici pod názvem Památky péče,
skryté v Hloží. Zde vystoupili lidé z oblasti památkové
sdružení pro obnovu památek, historici, ale také nadšenci,
občanských
kteří
svůj
mapují
region a starají se o něj z vlastní iniciativy.26 Zatím poslední setkání tohoto typu proběhlo
v
červnu
Občanské
2009 ve Velvarech. uspořádalo
sdružení PRO BOHEMIA
výstavu Zapomenuté klenoty v
krajině.
v srpnu až
září
naděje.
Stezky pokory a
Výstava, zaměřila
konaná v Galerii Ministerstva kultury v Nostickém paláci v Praze, se zobecnění
na v
občanských
nejrůznějších
snah
či
sdružení
stavebních památek v
organizací,
nadacích,
k
Důležité
není. ať
o památky,
obnově
drobných
krajině.
Na vyjmenování všech vzniklých a aktivních sdružení místo
dobrovolníků
uskupení
směřují
které
je,
že
už se motivace
v
současné
účastníků
době
sílí
či společností
nadšení
nemají a lidí ke
úřady
krajině,
na
straně úřadů,
jim vycházejí
bere kdekoliv. Ve svém okolí platí
podepsán zub občas
křížek,
jistě
některých
si
lokalitách problémy
Všude totiž záleží na konkrétním městu,
často
přístupu
k tradici a historii. Každou
drobné památky
utvářejí
a našli bychom jich
více.
Nyní, pokud
I tak
i když v
ke své obci nebo
z vyjmenovaných oblastí určitě ještě
vstříc.
zde
starat se
spíše za podivíny, jak jsem sama poznala z vlastní zkušenosti, vytvářejí nepřátele
2009
ještě
času
zbyly
nějaké
drobné památky, je na nich
nebo "úsilí" již
narazíme na
nějakou
zmíněných
opravenou
kapličku
obrazoborců
nebo
nově
či
znatelně
vandalů.
nainstalovaný
to však jen díky hrstce mecenášů, kterým tito "svědkové historie" nejsou
lhostejní. V
současné
době
vznikly spolky
dobrovolníků,
které se snaží
členové
mají kladný vztah
o rekonstrukci drobných sakrálních památek, a jejich
ke svému okolí. Na mnoha místech jsou drobné památky závislé na dobré
vůli
soukromníků.
~6 Na této konferenci jsem vystoupila s příspěvkem o DSP v mikroregionu Točník. Bzová. Březová a Ilředle.
25
1. Příklad dřevěného kříže (Tzv. Zelený kříž pod Velízem).
3. Příklad prostorové (Bzová) .
kapličky
2.
Příklad
božích muk
(Vřesovice) .
4.
Příklad
výklenkové
kapličky (Hředle)
26
5. Žebrák V kapitole o Žebráku se budu zabývat převážně historií vztahující se ke kostelu sv. předeslala,
Vavřince,
místní
ke kostelu sv.
faře
Vavřince
a kapli sv. Rocha. Jak jsem již
byly
přifařeny
vsi
Točník,
Bzová,
dříve
Hředle
a později i Březová. Je paradoxní, že o dějinách města Žebráku zatím nevznikla rozsáhlejší syntetická práce v
případě
aspoň
toho typu, který je k dispozici
blízkých obcí. Mým hlavním pramenem se stala podle mého názoru
unikátní Pamětní kniha královského komorního města Žebráka od Ludvíka Vorla, která vznikla v 2. polovině 19. století. Další díla o Žebráku -
ať už od
Václava Mullera z roku 1925 nebo od Karla Pánka z roku 1995 - vycházejí právě
z Vorlovy
převážně
Pamětní
knihy. Farní kronika není
příliš
každodenními záležitostmi jako nákupem
obsáhlá a zabývá se potřebných
předmětů
do kostela a fary, sloužení mší a pod. Kostel sv.
Vavřince
je
připomínán
už na
počátku
14. století. Ludvík Vorel se
domnívá, že zde stál již od dob prvních majitelů hradu a města Žebráku, tzn. od poloviny 13. století za působení Oldřicha Zajíce z Valdeka,27 z této doby však nemáme k dispozici žádnou písemnou zmínku. Mezi lety 1344 až 1350 se arcibiskup Arnošt z Pardubic
zmiňuje
v popisu pražské diecéze, že se zastavil
v Žebráku, který patří do pražského arcijáhenství, má vlastní faru a vedle faráře ve městě působí také kněz na hradě při kapli sv. Apolináře a sv. Markéty.28 Samostatného kněze pro hrad Žebrák zařídil markrabě Jan Jindřich Lucemburský, který na hraběnkou
hradě
pobýval od roku 1346 po rozvodu s tyrolskou
Markétou Pyskatou.
a tak ho nechal opravit a kapli
Hrad byl v té
údajně
nechal
nově
době
již dost zchátralý,
vyzdobit malbami. V roce
1348 vydal listinu, kterou ustanovil zvláštního kaplana pouze pro hrad. Mše zde měla
být sloužena každý den a k výživě kaplana Jan
Praskolesy, z níž všechny užitky šly
právě
Jindřich
zakoupil ves
na jeho plat. Ovšem již o rok
později
udělil Karel IV. Janu Jindřichovi Markrabství moravské v léno a Žebrák spadl 27 VOREL, L., Pamětní kniha královského komorního města Žebrákl/. /I díl. Opis. SOA Beroun. s.9. 28 VOREL, L., Cit. dílo, I. díl, s. 7.
27
pod
královskou
správu.
ke karlštejnskému z města.
Karel
děkanství
IV.
později
přidělil
praskoleské
hradě začal
a do kaple na
užitky farář
docházet
2g
Další události týkající se žebráckého kostela a fary souvisí s husitskými válkami. 5. května 1425 bylo město po neúspěšném obléhání hradů Točník a Žebrák vypáleno tábority a sirotky. Za oběť padl samozřejmě i kostel s farou. Město
se ovšem
K následujícím
rokům
knězů, kteří
působili.
faráři,
o místním z
tu
Poděbrad
nový kostel. 30
nemáme mnoho zmínek, nejsou známa ani jména
jenž i
Jen z doby přes
Jiříka
Poděbrad
z
se dochovala zmínka na
Jiřího
přesto,
že se
klatbu, kterou uvalil papež Pavel II.
v roce 1467, vykonával mše a jiné církevní
kněze
jednalo o
vystavěn
rychle vzpamatovalo a byl
obřady.
I
pod jednou, sloužil dál, protože " ... přece uznal, že k získání
obyvatel v osady Žebrácké pro církev římskou potřebí jest prostředků v smířlivých,
láskou k bližnímu planoucích, nikoli klatby a stavení
obřadů
církevních, kteréž jenom ku zlehčení a podkopání moci duchovní vedou.,,31 příznivé.
Následující osudy kostela a fary nebyly nijak
8.
června
1532
nocoval v Žebráku král Ferdinand I. a nepozorností jednoho z královských služebných vypukl v Vavřince
kostel sv.
městské
radnice,
domě Č.
rozšířil
a
zničil
se všemi klenoty, ozdobami a zvony,
dům
farní, škola,
samozřejmě
zachráněn,
82 požár, který se
brány s věžmi. .. ,,32
Král
byl
" ... 33
domů,
avšak o většinu věcí, které s sebou vezl, přišel. Žebráckým bylo povoleno brát si
dříví
na stavby nových
dostali 600 kop velice pomalu.
míšeňských grošů.
Střídali
se
města
způsobené
29 30 31
32
JJ
z
křivoklátských lesů
Ale i
přes
a od královské komory
tuto pomoc se
město
obnovovalo
33
Z 16. století nemáme
zajímavý
domů
opět
mnoho informací o
faráři římskokatoličtí
příběh
a protestantští,
dění
kteří
na
zde
faře
a kolem kostela.
kvůli bídě
a
chudobě
požárem dlouho nevydrželi. Ludvík Vorel zaznamenal
místního
faráře
Fabiána, který zde
působil
v 70. letech. Fabián
VOREL, L.. Cit. dílo, I. díl, s. 7 - 9. MOLLER, V., Hrady Žebrák a Točník a město Žebrák. Hořovice 1925, s. 51. VOREL, L., Cit. dílo, I. díl, s. 49, 50. Tamtéž, s. 61. Tamtéž, s. 61, 62.
28
Měl
byl prý povahy velice prudké až skoro surové. který sloužil mše na
hradě Točníku.
Jednou žebrácký
zpohlavkoval, jindy ho nechal vsadit do
k ruce kaplana Jakuba, kněz
městského vězení.
až po
Farář
třinácti
tři
mu povolil
dnech. Fabián nechal Jakuba vyslýchat na čtvrt
žádali majitele panství Jana
roku do
věže.
hradě Točníku
kněz
z Lobkovic, majitele panství, i arcibiskupa
vylíčil farářovo
Jakub
a
Jakubova matka i on sám provinění
Antonína Bruse z Mohelnice o prominutí trestu, protože jeho těžké.
matky
dny, ale Jakub se v Praze zdržel a vrátil se
byl za neposlušnost vsazen na
tak
příběh
Poslední
kvůli návštěvě
o Jakubovi vypráví, že požádal Fabiána o pár dní volna v Praze.
svého pomocníka
přeložení
hrubé chování a žádal o
nebylo na jiné
místo. Než ovšem arcibiskup rozhodl, Jakub ve vězení na Točníku zemřel. 34 Další zajímavou osobností byl
přes
od roku 1603 a povedlo se mu připojení
farář
Simeon
Vojtěch
Galerita.
protesty karlštejnského
Působil
děkana
zde
prosadit
praskoleské fary k žebrácké. Pro žebráckého duchovního tento krok přísun peněz,
znamenal nový
Tlustice, Sedlec a Chustina.
protože k
Praskolesům při náležely
3 záduší,
35
Za působení Galerity v roce 1608 postihlo Žebrák další neštěstí. Na den svaté Marty 29. Č.
a
července
147, který stál blízko radnice, zničil
polovinu
města.
kostel s farou a 33 o tomto
neštěstí
městě opět
vypukl ve
požár. V poledne se z domu
rozšířil oheň působením
Díky prudkému dešti byl
domů
oheň
nenávratně přeměněno
bylo
informoval arcibiskupství:
silného
větru
dále
brzy uhašen, ovšem
v popel. Galerita ihned
"Přežalostnou
zvěstuji
novinu
o neštěstí a bídě, kterouž Bůh netoliko na větší část města Žebráka, ale i chrám
Páně
dopustiti
vyjímaje, s chrámem sv. strávil.
Věž
Vavřince
město,
náhlý
sotva dvacet
oheň
dne 29.
pohřbeny
tráven jest,
pomlčím,
jsou. O ale
domě
dům
domů
neporušených
července
větším
tato nejvzácnější ozdoba chrámová
a v rumech
34
Celé
jeho a zdi v plamenech propukaly a na
Ctvero zvonů,
35
ráčil.
žel Bohu
díle se
zbořily.
v plamenech rozlity
farním, jenž záhubným živlem do gruntu
Páně
v prach a popel obrácený, žalostný
VOREL, L.. Cit. dílo, ll. díl, s. 177, 178. Tamtéž, s. 191.
29
v níž službou Boží a slovem
svatyně,
poskytuje pohled ... zbaveni jsme
Páně
vyrůsti mohlo dobré ovoce mezi měšťany a osadníky. .. 36 Dále se Galerita
rozepisuje, že prostředky
měšťané
nejsou schopni na stavbu domů
na opravu vlastních měst
i do okolních
na obnovení kostela.
a
přátelům
Měšťané
přispět,
protože sami nemají
natož na kostel. Sám pak psal
o jakýkoliv dar, který mohou
věnovat
finanční
pOdporu
žádali u královské komory o
a také o zrušení roboty než se město opět zmátoří. Lebráckým bylo poté dříví
dovoleno brát si u
Březové
na stavbu z
a také jim byla poskytnuta
lesů
kolem Líšné, Bzové a v Kamenci
finanční
pomoc. Z královské pomoci byla
dotována i oprava kostela a školy. Kostel proto
a fara
městská
byly ovšem uvedeny pouze do provizorního stavu,
rada požádala pražského arcibiskupa, aby jim dovolil být rok bez
faráře. Ušetřené
desátky by putovaly na kompletní obnovu kostela,
pořízení
zvonů, oltářů apod. 37 Farář Galerita si ovšem výpověď nenechal líbit a napsal
stížnosti na sobě
měšťany
pobouřil
adresované arcibiskupství. Tím si ovšem celé
a vyprovokoval
městskou
město
proti
radu k napsání dalšího dopisu
adresovaného arcibiskupství dne 19. srpna 1609. Rada uvedla jako první příčinu
pro postavení
příčina
se již týkala
působení faráře
přímo
faráře.
pana
rekonstrukci a vybavení kostela. Druhá Rada si
stěžovala,
že Galerita od rána
pije pálenku, na mše chodí opilý a místo výuky ve škole vysedává v S
různými podezřelými
knězem
popral s
Mikulášem na
pohřeb nedokončil
dokonce
lidmi hraje v kostky, karty nebo kuželky a faře
a navíc udržuje
děti. Třetí důvod,
nebo s jinými lidmi. poměr
Městská
sepsala
36
J7
opilosti
kuchařkou,
někdy
se ani
se kterou má
o tom, že Galerita si
měšťany plně
zadlužen. Také nechal
zdi kolem farní zahrady a jiná stavení. Navíc si
vyjednávat místo na zbirožské
několikrát
hovořil
který rada uvedla,
nechával desátky jen pro sebe a byl mezi pobořit
se svou
Kvůli
hospodě.
před
rokem
začal
faře.
rada nakonec usoudila, že dopis je velice hrubý a 22. srpna
mírnější.
Galerita se za
většinu věcí
omluvil, vyvrátil ovšem, že by pil
VOREL, L., Cit. dílo, I. díl, s. 85. Tamtéž, s. 85 - 88.
30
pálenku a trávil
čas
v hostincích. S bratrem Mikulášem se prý již
vyučovat.
do školy také chodil
Arcibiskup
odpověděl
usmířil,
na všechny stížností tím,
že vyzval Žebrácké, ať ještě s Galeritou nějaký čas vydrží, že fara nemůže ještě
zůstat
celý následující rok
faráře.
bez
Po roce byl opravdu Galerita
odvolán a po jeho odchodu sem docházel praskoleský farář. 36 Rok na to byl farář,
povolán nový
ovšem rekonstrukce kostela se protáhla až do roku 1613,
kdy byl plně obnoven za finančního přispění královské komory.39 Dvacet
pět
let sloužil nový kostel místním
obyvatelům,
pak se ovšem
Žebráku a okolních vsi začaly dotýkat válečné události třicetileté války. Žebrák trpěl stejně
Hředle
jako Zdice nebo
stálými
průchody
době
vojsk. V té
sloužil
v Žebráku kněz Jiří Bruno Budišálek. Nahradil předchozího faráře Nigrina, který byl velmi oblíben u žebráckých obyvatel a byl znám svou dobrou povahou a tolerantností k
protestantům.
Budišálek se projevoval
si v obžerství a pití alkoholu, málokdy sloužil farář
vypráví, že jednou se Než
vystřízlivěl,
navštěvoval
hostince a
umřelo
taneční
Dokonce si prý brával na faru Měšťané samozřejmě
obřady střízlivý.
pokřtít
opil tak, že nemohl
tak miminko
bez
úplně opačně.
křtu.
Ludvík Vorel
jedno
novorozeně.
Také se traduje, že
zábavy, kde se choval velice
děvčata
Liboval
hojně
nedůstojně.
ze školy, která opíjel.
s takovým chováním nesouhlasili a psali stížnosti
na arcibiskupství, aby jim byl znovu
přidělen
oblíbený
kněz
Jan Nigrin.
Budišálek ovšem nijak nemeškal a poslal na arcibiskupství udání, že Nigrin dovoluje lidem jíst maso v sobotu a sám že ho také požívá. Také že nevybíral desátky ani jiné dávky od protože
věděl,
měšťanů.
jak jsou lidé
Nigrin opravdu
zbídačení
válkou,
čtyři
roky dávky nevybíral,
věčnými průchody
vojsk apod.
Budišálek dále dokládá, že Nigrin se nestaral ani kostel ani o faru, že
oltář
Panny Marie se rozpadá apod. 4o Žebráčtí se nakonec dočkali Budišálkova odchodu, který si však vyžádal farář
sešel se známými v hostinci a sám
čeledínem Matějem
Charvátem. Zeptal se ho, jestli by
jeden lidský život. Na Vánoce 1637 se vyprovokoval
rvačku
s
VOREL, L., Cit. dílo, II. díl, s. 192 - 202. Tamtéž. s. 9. 40 Tamtéž, s. 223 - 226.
)R
)9
31
mu
půjčil půl
Farář
se na
do místnosti
zlatého, ale Charvát něj kvůli farářův
tomu rozzlobil a hodil po
od
faráře.
svědků
chtěl
domů
a ihned se
se soudní
začal
Těžce zraněný
zemřel.
začalo vyšetřovat.
Ovšem
Město
kvůli
samozřejmě
bylo
lišícím se
bylo velmi sužováno stálými
průchody
výpovědím
května
protáhlo až do jara. Nakonec byl 14.
Budišálek odsouzen, Vorel uvádí, že byl potrestán těžkým žalářem. Město
Charváta
všechny roztrhnout, ale sám dostal nafackováno
a tam také v noci
řízení
celý dukát.
džbán. V tu chvíli vešel
Budišálek pak Charváta bil do hlavy svícnem.
Charvát odešel pobouřené
něm
bratr Jan Budišálek, vytrhl nohu od židle a
bít. Kostelník Pekárek přímo
kvůli němu nechtěl rozměňovat
1638
října
vojsk. 30.
farář
41
1639 byl
Žebrák vypleněn a vypálen švédskými vojáky. Kostel a hřbitovní zdi byly pobořeny,
ale
naštěstí
Točníku.
Kostelní
místní obyvatelé ukryli všechny cennosti na
klenoty
ovšem
poté
nepoužili
na
opravu
hradě
kostela,
ale na zakoupení nové pánve do pivovaru. Opravy kostela se tedy protahovaly, městská
neměla
rada
v havarijním stavu,
téměř
např.
bez
žádné kůru
prostředky,
s varhanami,
a tak byl kostel dlouho
chyběla
Až k roku 1654 máme zmínku o tom, že je kostel znovu
zrekonstruován, ovšem stále bez dostavěna svěcení
kostelní
věž
a 5.
června
věže.
Na
jaře
kláštera sv. Jana
Křtitele
světily
řádu
Město
nashromáždilo 21
dva staré zvony
zničené
centů
a 88 liber kovu, k tomu
zvon vážil 11
centů
vyobrazení sv.
41
42
Obřad
v Praze,
42
ještě měli
švédskými vojsky a pak další kov ze
potřebného
zvony.
Jan de Prique, jeho syn a švagr.
v roce 1608. Starý a rozražený zvon daroval z Kolna a zbytek
uvnitř
kompletně
Městě
který se později za císaře Leopolda stal pražským arcibiskupem. města zvonař
a
sv. Benedikta, opat
ve Skále a sv. Mikuláše na Starém
Zvony ulil na objednávku
se zvony.
vystavěn
1656 byla
se s velkou slávou
vedl Matouš Ferdinand Sobek z Bilenberka z
věž
také
městu
kovu dokoupila rada z
zvonů
k dispozici od požáru
správce Jan Kolenec
finančních darů. Největší
a 3 libry a nesl obraz Panny Marie. Na druhém zvonu bylo
Vavřince
a vážil 5
centů
a 56 liber. Poslední nejmenší zvon
měl
VOREL, L., Cit. dílo. I. díl, s. 144, 145. Tamtéž. s. 155, 166, 167.
32
pouze 2 centy a 64 liber a nesl vyobrazení sv. Václava. Dva
předešlé
zdobily
ještě nápisy.43 faráře
Po vypálení kostela v roce 1639 se fara ocitla na delší dobu bez a musel sem docházet
farář
cerhovický. K novému dosazení
kněze přímo
do L:ebráku došlo až v roce 1650, ale už v roce 1653 fara opět osiřela. Tehdejší správce zbirožského panství Jan Kolenec z Kolna, několikrát
o osazení žebrácké fary, a tak sem
přichází
farář
byla žebrácká fara obsazena, ovšem místní
to
věrný
kněz.
nový
neměl
katolík, žádal Od té doby
nijak jednoduché,
protože o duchovní byla po třicetileté válce velká nouze. L:ebrácký farář tedy počapelskou
spravoval i cerhovickou, zdickou a
spadal i Velíz. V 50. letech se také poprvé v té
době
působil Bartoloměj
zde
faru, což znamená, že pod
dočítáme
něj
děkanství,
o žebráckém
Krišpín Kozlinský, který se podepisuje jako
děkan žebrácký.44 Kdy však byla fara prohlášena za děkanství nám není
známo, následující tak zase
začal
z
udržoval
městských
totiž tento titul neužívali. Teprve v 70. letech se
titulovat Martin
..... Děkan Martin Kněz
kněží
Jiří
poměr
Jiří
Viktora a po
patřil
Viktora
se svou
něm
mezi další duchovní se špatnou
kuchařkou,
dozvěděl děkan, přispěchal
a
ještě
na radnici a
pověstí.
která byla velice drzá a jednoho
radní urazila, za což byla vsazena do
to
už všichni následující.
městského vězení.
úředníka udeřil hůlkou
ho rukou vzal za nos a rty, že byl celý oteklý.
Když se
do
Děkan měl
obličeje
potom
s žebráckými ještě několik podobných výstupů a v roce 1677 byl vyměněn za Františka Strnada. 45 V 70. letech 17. století postavil v L:ebráku měšťan Ferdinand Šleichert z Wiesenthalu nový špitál, u něj byla vystavěna kaple sv. Martina. Šleichert také založil
fundaci,
aby jeho
sv. Vavřince věčné světlo. nebo s
46
významnějším původem
předkům
i
potomkům
svítilo v kostele
V L:ebráku se tradovalo, že bohatší lidé byli
pohřbíváni
do hrobek
přímo
v kostele.
(i!\RKISCH. M .. Historie =vonii v Žebráku a ve Zdicích. In. Minulostí Berounska II. 2008. s. 73. 74. VOREL, L.. Cit. dílo. II. díl. 230. 232. 45 Tamtéž. s. 235. 236, 237. 46 Tamtéž, I. díl, s. 171, 172. 4) 44
33
Za tyto hrobky vybírala městská rada poplatky.47 Tento zvyk se změnil s postavením nového
hřbitova
a kaple sv. Rocha, které se budu
věnovat
později.
letům
K následujícím
informací, ale za zmínku
se o žebráckému
jistě
děkanství
stojí událost, která se stala v roce 1677 a týká se
nedalekého augustiniánského kláštera ve sv. Dobrotivé opuštěný
z Kolna se postaral, aby 150 let opravit a v roce 1676 sem mohli oltář
nový
a
při
nedochovalo mnoho
přijít
(Zaječov).
opět
klášter byl
Jan Kolenec
obnoven. Nechal ho pořizovali
augistiniáni. Mniši si v kostele
rozebírání starého nalezli truhlici s nápisem: "St. Benigna
corpus 1493 reconditum.,,48 Mniši chtěli samozřejmě ověřit, jestli se opravdu
jedná o
tělo
tělo
uznal
sv. Dobrotivé a odvezli ho do Prahy na arcibiskupství. Arcibiskup
za pravé a
při převozu zpět
do Sv. Dobrotivé v úterý 7.
září
1677
uložili ostatky v Žebráku do domu tehdejšího primátora Ferdinanda Vorla. Mniši s ostatky dorazili do Žebráku pozdě navečer a zřejmě proto nebyly uloženy do kostela
či
fary, ale do
sestrou tehdejšího 8.
září
děkana
se vypravil
domů Č.
26, protože manželka primátora Vorla byla
Václava Chodounského.
průvod několika
tisíc lidí za
tělem
až do Svaté Dobrotivé.
Primátor Vorel pak slíbil, že na památku této události nechá na
domě
vymalovat obraz sv. Dobrotivé. Ferdinand Vorel totiž tvrdil, že od doby přenocování
ostatků
sv. Dobrotivé v jeho
požehnání. Vorlovi se bohužel 1687 nechala jeho manželka
nepodařilo
Alžběta
domě
ho
patrně
provází Boží
slib vykonat. Až po jeho smrti v roce
vymalovat obraz sv. Dobrotivé s nápisem
"HaC aD e VII. septeMbrs reposlta NerVnt reL/qVla s. Benlgna.,,49
Na
počátku
18. století se
války, kostel sv. zdi. 19.
března
město
Vavřince opět
vcelku vzpamatovalo z
fungoval a kolem
1706 založil Martin Ignác
Biřtl
něj
důsledků třicetileté
byly obnoveny
hřbitovní
bratrstvo sv. Barbory. Zakladatel
pocházel ze Žebráku z měšťanské rodiny a dostalo se mu kněžského vzdělání. Pro své
výjimečné
znalosti se stal domácím
z Vladštejna. Staral se o
vzdělání
učitelem
Valdštejnových
synů
v
rodině
Arnošta
Františka a Jana,
VOREL, L, Cit. dílo, I. díl, s. 133, 134. Tamtéž, s. 173. "Tělo sv. Dobrotivé uloženo 1493." 49 Tamtéž, s. 173, 174. "Zde tělo svaté Dobrotivé 7. září složené až do zítřka zůstalo:' 47
4R
34
s kterými cestoval po Evropě. V roce 1705 a 1706 se s nimi zdržoval v Římě, kde se seznámil s
si
vzpomněl,
že jeho strýc
postavit v kostele sv. přístup
spolků,
katolických
které byly
zaštítěny
některých světců.
ochranou Biřtl
působením různých
Vavřince
Jindřich
nový
Titus s manželkou
oltář zasvěcený
sv.
Kateřinou
Barboře.
nechali
Zajistil si tedy
do Vatikánu a požádal papeže Klementa XI. o povolení k založení
bratrstva
při oltáři
sv. Barbory v žebráckém kostele. Papež spolek povolil
a ještě v Římě Biřtl sepsal pravidla,50 která uvádím v přílohách. počátku
Na
Původně
hřbitov
se
Ovšem na
počátku
nepostačovaly,
hřbitovní
18. století se datuje založení nacházel u kostela sv.
Vavřince,
18. století již prostory starého
kaple sv. Rocha. města.
tzn. v centru
hřbitova potřebám města
a proto byla naplánována výstavba nového
hřbitova
s kaplí.
Městská rada odkoupila od měšťana Ferdinanda Šleicherta z Wiesenthalu část
jeho chmelnice, která se nacházela za Fiala pak
posvětil půdu
obehnanou
městem směrem
dřeveným
na
Točník. Děkan
plotem a od té doby se zde
začali pohřbívat lidé z okolních vesnic a cizí osoby. Žebráčtí stále používali hřbitov
ve
městě
u kostela. hřbitova
Hned po založení
se
začalo
s výstavbou kaple sv. Rocha.
Osmihranná kaple byla postavena v roce 1706 a
zasvěcena
ráně.
že
ochránci proti morové
zmiňuje,
Ludvík Vorel se
sv. Rochu,
ještě
na konci
19. století bylo zvykem 16. srpna, na den sv. Rocha, zpívat oslavnou o tomto Po
světci,
několika
uvažovalo na
o
přestavbu,
kterou složil jeden žebrácký
měšťan.
letech se ukázalo, že kaple není přestavbě.
V roce
1767
ovšem až na Jare 1780
píseň
dostatečně
začal
se mělo
město
velká, a tak se
připravovat
dostatek
materiál finančních
prostředků k přestavbě. Zednický mistr Jakub Čáp byl hotov se svou prací
za 92 dní, následovaly
řezbářské
do konce léta. Zvony byly
a
pokrývačské
pořízený
zavěšeny
až za dva roky, dal je ulít žebrácký zámečník Vojtěch Kořínek u pražského zvonaře Františka France. 51
50 51
a
práce, takže kaple byla hotova
VOREL, 1,., Cit. dílo, I. díl s. 182. Tamtéž, II. díl, s. 387 - 390.
35
Na
přelomu
postranních
přibylo
17. a 18. století
oltářů.
oltáře
Vedle hlavního
sv. Barbory, o kterém jsem se již
zmiňovala.
Vavřince
v kostele sv. Vavřince,
sv.
několik
oltář
byl založen
Od roku 1673 je
připomínán oltář
sv. Kříže, pod kterým se nacházela hrobka rytířů Beřkovských z Sebířova. Martin Sleichert věnoval v roce 1715 peníze na postavení oltáře Panny Marie. finančního přispění
Ten byl navíc v roce 1742 pozlacen za Václava Kebrle a
městské
rady. Ludvík Vorel se
zmiňuje,
žebráckého kaplana
že tento
oltář
se stále
nazývá Sleichertovský a socha Panny Marie s Ježíškem je pokládána za
umělecké řezbářské
dílo.
V roce 1769 vznikl další oltář. Žebrácký děkan Josef Rodovský z Hustiřan nechal postavit na vlastní útraty oltář
opravit kdy
oltář
oltářní přírůstek
sv. Josefa. Poslední
měšťanstvo zřídilo oltář
se datuje k roku 1779,
52
V roce 1780 se tedy v kostele sv. věž
ještě
Srdce Pána Ježíše a navíc Barbora Marhovrová
věnovala peníze na pozlacení.
byla také kostelní
sv. Jana Nepomuckého a navíc
Vavřince
nacházelo šest
oltářů,
zdobena hodinami a v roce 1743 byly
varhany. V kostele se také nacházelo
několik
od r. 1715
pořízeny
rodinných hrobek, které
nové patřily
rodu Sleichertů, rytířům Beřkovským, dále hrobka zbirožského fořtmistra měšťana
a žebráckého Kostel byl tedy
Rudolfa Kluga z Ensu nebo
kompletně
opraven a
nádherně
měšťana Evančického.
vybaven, když ho v roce 1780
srovnal požár se zemí. 53 V sobotu 12. srpna před poutí sv. Vavřince Alžběta Silingrová, zvaná Kyselka, svou neopatrností několika
hodin
které byly
naplněné
čtrnáctiletého
i
daní a
52
po celém
městě. Shořelo
obilím, kostel sv.
chlapce, který
v peci založila požár, který se
uhořel.
Vavřince,
tehdy 43
domů,
fara i škola a byl
Z kostela bylo
během
12 stodol,
zmařen
několik věcí
život
a dokonce
některé oltáře zachráněny.
Na
5)
rozšířil
při zatápění
městskou
radu nyní
samozřejmě
připadla
se snažila co
starost o nejdříve
zařizovaní odpuštění některých
zajistit výstavbu kostela a fary.
VOREL. L., Cit. dílo, II. díl, s. 12. Tamtéž, s. II, 12.
36
Děkan
musel
dočasně
bydlet v
měšťanském domě Č.
11, ovšem
městská
rada
platila nájem. Stavba nového chrámu se protáhla na osm let. 54 Naštěstí před
požárem byla
konaly
právě
dokončena přestavba
v kapli. Z ruin kostela sv. při
stavebního materiálu na
střechu
přestavbě
kaple sv. Rocha, takže se bohoslužby Vavřince
Pokrývač
kaple.
a obloukový kámen ze starého
vsazen do vchodu nového hřbitova.
část
byla dokonce použita
hřbitova
použil plech z kostela s
letopočtem
1613 byl
55
Po rekonstrukci kostela bylo nutné investovat do vybavení, které ovšem rada
pořídila
velice
levně.
V
důsledku
zrušení mnoha
klášterů
Josefem ll.
získali Žebráčtí oltář z kostela sv. Karla Boromejského v Praze. Ze starého kostela se dochoval hlavní nově
získaného
oltáře
oltářní
obraz sv.
Vavřince,
umístěn
který byl
sv. Karla Boromejského. Hlavní
oltářní
vedle
obraz namaloval
Franz Liechtenreiter, všeobecně znám pod jménem Francesco. 56 Původně městská
rada
nepočítala
rozměrů,
a tak klenba byla
oltář
s tím, že by pro kostel sehnala uzavřena
klenba zvednuta, aby se sem
oltář
níže. Po zakoupení
vešel. Dva
andělé
oltáře
byli z
takových
musela být
oltáře
sejmuti
a postaveni vedle. Dále se ze starého kostela dochovaly
oltáře
Srdce
Nepomuckého a "šleichertovský" Panny Marie. Vedle
těchto
Páně,
a
sv. Jana
zmiňovaného
hlavního Žebráčtí pořídili v roce 1817 z veřejné sbírky oltář Panny Marie Karlovské. 57 Ze zrušeného kostela v Mariánské Týnici byly získány rokokové varhany a barokní kazatelna. 58 8. září 1788 mohl být obnovený chrám posvěcen karlštejnským děkanem. 59 Zvony ulil
plzeňský zvonař
Jakub Vilém Seitz již v roce 1782.
Posvěceny
jsou
na jména Matka boží, Vavřinec, Václava Barbora. 60
54 VOREL, L., Cit. dílo, I. díl, s. 210, 211. ss Tamtéž, II. díl, s. 391. 56 Tamtéž. I. díl, s. 213, 220. 57 Tamtéž II. díl. s. 13. 58 MOLLER, Cit. dílo, s. 58. 59 VOREL, L., Cit. dílo, II. díl, s. 14. 60 GARKISCH, M., Cit. dílo, s. 76, 77.
37
Ačkoliv město postihlo ještě několik požárů (1807,1858)51, kostel byl
již
naštěstí
až do
ušetřen
současnosti.
presbytářem
přetrval
a od poslední opravy
v
nezměněné
Jedná se o jednolodní obdélnou stavbu s kvadratickým
se zkosenými rohy. Sakristie
směřuje
na sever.
bosovanými lizénovými rámci, portálem a oknem a je členěným
štítem s věží
ostatní okna
uprostřed.
segmentově.
Okna ve
Stěny uvnitř
sklenut valenou klenbou s lunetami. původně
podobě
věži
je
členěno
ukončeno podobně
zakončena půlkruhovitě,
členěné
jsou
Oltáře
jsou
Průčelí
pilastry,
presbytář
jsou taktéž stejné, hlavní
je
oltář
z kostela sv. Karla Boromejského v Praze z doby kolem roku 1730,
rokokový
oltář
Srdce
Páně.
Na jižní
straně
se nacházejí
oltář
Panny Marie
karlovské z 2. čtvrtiny 18. století a rokokový oltář sv. Jana Nepomuckého. 52 Kaple sv. Rocha v roce
1780 byla
ke kompletní
zůstala
v
nezměněné podobě přes
v dobrém stavu,
opravě
stavby.
než v roce
Původní
věž
sto let. Od
1882
přestavby
přikročilo
město
byla sejmuta a nahrazena
jehlancovou. 53 Od té doby nedošlo k markantním změnám. Jedná se o barokní osmibokou stavbu s krátkou obdélnou lodí a členěný
v
průčelí. Vnitřek
kaple je
pilastry a sklenut v oktogonu kupolí. Prostor nad kruchtou je zdoben
valenou klenbou s lunetami. Hlavní 18. století a je zdoben sochami straně
věží
lodi se nachází
oltář
oltář
andělů
sv. Rocha pochází z druhé poloviny
a sv. Rocha po stranách. Na severní
sv. Josefa z poloviny 18. století. Další výzdoba se
skládá z obrazů světcŮ. 54
61
62
63 64
MOLLER. Cit. dílo, s. 58. 59. Umělecké památky Cech. Praha 1982, IV. díl, s. 40 I - 403. VOREL. L., Cit. dílo, II. díl, s. 391, 392. Umělecké památku Cech, IV. díl, s. 403.
38
5. Kostel sv. Vavřince v Žebráku průčelí.
6. Kostel sv. v Žebráku.
Vavřince
7. a 8. Kaple sv. Rocha v Žebráku .
39
6. Velíz 6.1. Historie Severně
souvislost obec
od zkoumaného regionu se nachází vrch Velíz, který má úzkou
hlavně
Březová
Březová.
k obci
byla
přifařena
Jak jsem uvedla v
ke kostelu sv. Jana
části
Křtitele
o farní náležitosti,
na Velízu u Kublova.
Proto se nyní budu zabývat jeho historií. Jedná se o místo, kde se odehrávaly české
rané
dějiny,
později
se
stalo
významným
duchovním
a v 19. století se zde scházeli obrozenci. Pokusím se popsat místa a O
představit
původu
významné osobnosti, které na Velízu
slova Velíz existuje
několik
centrem
dějiny
tohoto
působily.
teorií. Nejvíce známá a prezentovaná
je varianta, že název byl odvozen od slovanského boha Velese nebo Volose. Tuto teorii zaznamenal vlastenecký Krolmus do farní kroniky. Bůh
Osobě
kněz,
spisovatel a archeolog Václav
Václava Krolmuse se budu
věnovat později.
Veles je považován za boha slunce a podle Krolmuse byl na Velízské
vzýván od roku 400 do vyhnání pohanství do roku 1000. Pohanští obětovali
zápalné
oběti
a
oheň
na Velízu
nesměl
hoře
kněží
mu
nikdy uhasnout, jinak by to
kněží stálo život. 65 Veles je dále považován za ochránce stád a částečně
i
čarodějů. Někdy
se uvádí také jako bohů stojí hned za Perunem. 66
bůh
blahobytu a v hierarchii pohanských
Další možnost původu slova se odvozuje od německého Welsch, welhisch nebo Walese. Stejný
kořen
slova je walh, což bylo
původní označení
lidí
přicházející z jihu od Vlašska. V Čechách se takto označovali nejenom Vlaši,
ale také Francouzi. To souvisí i s další variantou, že
křesťanský misionář
pocházel právě z území Vlach,67 ošem nikde není uvedena konkrétní osoba, takže se jedná spíše o spekulaci. Toponomastik A. Profous odvozuje název od osobního jména Velich (Velichův vrch).68 V Čechách existují místa s podobným názvem, jedná se o Veliš u Vlašimi a Veliš u Jičína. 6S 66 67
68
I\ronikafmy na Ve lb 1836 - 1895. SOkA Beroun. kopie XXII-390. s. II. 12. PROFANTOV Á. N., PRO FANT, M., Encyklopedie slovanských ho hli a mýlil. Praha 2000. s. PERGLER. J .• Velbkýsborník. 1987. SOkA Beroun, strojopis, XXII-1060. s. 2. PROFOUS, A., Míslníjména v C~echách. IV. Praha 1947, s. 496, 497.
40
První písemná zmínka o Velízu, která je zaznamenána v vypráví o
přepadení
knížete Jaromíra Vršovci. Když se
II. byl v Polsku knížetem
člověk
dozvěděli,
kronice,
že Boleslav
I. oslepen, využili podle Kosmova
líčení
a jaksi hlavou veškeré ničemnosti byl Kochan, zlosyn ze všech zlých nejhorší. Ten a jeho příbuzní lidé ničemní, přišli se
situace. "Jejich
a
Měškem
Kosmově
vůdcem
synem knížecím Jaromírem na lovecké místo, jež slove Veliz, a doslechše se
z pověsti, co se stalo knížeti v Polsku, pravili: "Kdo je tenhle než
mořská řasa,
mezi námi
že má
někdo
a zlého ducha! Co
jejich
ničemnost
ukrutně
předčíti
lepší, který by byl více hoden panovati?" Ach zlé mysli přemítají střízlivi, zjevně
rozpálila a na odvahu se
vykonají opilí.
rozjařila
k zemi kolíky a skákali, hrajíce si na vojenské svého pána.
do Prahy a dal
sprostší
nad námi a slouti pánem? Což se nenajde
Neboť
jakmile se
vínem, uchopili svého pána,
ho svázali a nahého, naznak položeného, 69
človíček,
připoutali
rozběhy,
za ruce a nohy
na koních
přes tělo
Když knížecí služebník Hovora spatřil, co se děje, běžel přátelům
zprávu o knížeti. Pražané Vršovce rozehnali a nalezli
" ... knížete zle od much poštípaného a polomrtvého, tělem ... "
snášelo hejno much na nahým
neboť
včel
jako roj
se
. Knížete pak dovezli na voze
na Vyšehrad. Hovora byl za záchranu života
odměněn
povýšením mezi
urozené a svobodné a získal hodnost lovčího na nedalekém dvoře Zbečno. 7o Zmínky týkající se Jaromírova
přepadení
nalezneme také v tzv. Letopisech
Hradištsko-opatovických, zpráva vychází z Kosmovy kroniky a je totožná. Ovšem objevuje se zde
důležitý
z 16. 11. 1250. Václav I. pozval na hrad
Týřov
záznam k pražského
sv. Víta), který následující den v kostele sv. Jana mečem
králova velmože jména
Medvěd
děkana
Křtitele
(Ursus) za
pozdější
téměř
události
Víta (nebo od
na Velízu opásal
přítomnosti
mnohých
českých šlechticů. 71
V
Kosmově líčení
se
ještě
S tím nás seznamuje až
nedovídáme nic o založení kaple na vrchu Velíz.
takřečený
Dalimil. Vršovce vede Kochan, který celou
lest vymyslel. Útočníci Jaromíra uvázali k lípě a začali po něm střílet šípy, 69
70 71
HLÁHOV Á. M., a kol., Kosmova kronika česká. Praha 1975, s. 57. Tamtéž, s. 58. PERGLER, J., Cit. dílo, nestránkováno.
41
Křtitel
ale sv. Jan
zabránil tomu, aby šípy knížete zranily. Hovora,
člen
knížecí
družiny Jaromíra zachránil. Domluvil se s družiníky, že mají následovat hlas trubky a nechal se Vršovci zajmout. Hrozila mu jistá smrt přání,
ovšem vyslovil poslední na roh. Na
třetí
podařilo
Hovora
smrtí mohl naposledy zatroubit kteří zaútočili
zatroubení se objevili Pražané,
a zachránili knížete. Kochanovi se líčí
před
aby si
oběšením.
skrýt v jeskyni a
na Vršovce
takřečený
Dalimil
jeho další osud v Polsku. Zde je také poprvé uvedeno: "Navždycky
od chvíle té v paměti však místo
měli, oltář
na
něm vystavěli
a
později
kostel
skvělý k slávě Jana Křtitele.,,72 Musím ovšem připomenout nespolehlivost údajů
v
Dalimilově
stejně
kronice,
jako v
případě později
uvedených dat z Hájkovy
kroniky. Přibík Křtitel. kteří
Navíc se zjevil i
Jaromírově
uvádí, že Jaromírovi pomohl sv. Jan
manželce a vybízel ji, aby sehnala lidi,
by zachránili jejího manžela. Hovora se zde objevuje také a
do Prahy pro pomoc. kníže uvázán, nechal Oltář
kostela by se
Přibík
Libočan
které ve snu radí sv. Jan Křtitel
do svého a tím
pak
vystavět
údajně měl
Václav Hájek z
Jan
rovněž
Pulkava z Radenína
ještě
proboštství a klášter k nacházet na
přivolal
Křtitel,
Jindřich
na pomoc knížecí družinu.
získává
udělí
měla pět suků,
sv. Jana
Křtitele.
stromu. Střižku,
mužů.
Sv.
šípy tím, že je chytá
Služebník Hovora je Vršovci zajat, ale zatroubil na lesní roh,
Zbečně
II. mu
místě zmíněného
před vystřelenými
erb (2
Stejně
Hřivce.
k Vršovcům, po osvobození knížete je ale na
poctě
jede
stromu, kde byl
aby Jaromírovi poslala na pomoc 50
objevuje postava Hovorova strýce úřadu
místě
také jmenuje Jaromírovu manželku
v této verzi chrání Jaromíra pláště.
dodává, že na
opět
jako u Dalimila se nám tu
Ten Jaromíra zradí a
oběšen.
přidá
Hovora pak vedle
lovčího
ještě
vsi Kublov, Broumy, Trubín a Hudlice.
černé
ostrve na
kříž přeložené
se
Císař
tak, aby každá ostrev
ve zlatém poli). Dovídáme se i o dalším osudu
Vršovců,
z nichž třináct bylo sťato sekerou na louce Bořině. 73
72 71
Kronika tak řečené Dalimila. Praha 2005. s. 64 - 67. PERGLER. J., Cit. dílo, nestránkováno.
42
Událost, která se
přihodila
knížeti Jaromírovi na Velízu, je
rozpracována mnohými spisovateli, tomuto tématu se budu
později různě
věnovat
v další
kapitole. Nyní bych se vrátila k dalším písemným pramenům a historickému vývoji Velízu. Pravděpodobné
založení kaple sv. Jana
Křtitele můžeme
tedy položit do let
1003 -1012. Spisovatel M. Ivanov uvádí jako spodní hranici založení kaple rok 999 podle smrti Boleslava II. a horní 1002 na
základě údajů
o
vzpouře
proti
Boleslavovi 111. 74 Kosmas ovšem v kronice uvádí leden 1003, to je považováno za
nejreálnější
dataci. J. Bílek
zpochybňuje
leden, protože sám Kosmas
tělem
létaly mouchy. Uvažuje spíše
popisuje, jak nad Jaromírovým nahým
o letech 999 nebo 1002 za vlády Boleslava III. K únoru 1003 je datován první útok na Vršovce, Kosmas mohl považovat velízskou událost za
důvod
únorového zásahu proti těmto zrádcům. 75 V
Schallerově
udává:
topografii je událost datována až k roku 1012 a K. V. lap
" ... knížetem
Jaromírem
okolo
r.
1005
z
vděčnosti ... se
vším
příslušenstvím a strážníky jejími v Otročiněvsi u Cerníně".76 O strážcích se zmiňuje
z
Urbář
také
Břetislavovy
točnického
panství.
Pocházeli
výpravy v roce 1039, odkud je kníže
přivedl
údajně
z Polska
jako zajatce. Strážci
se usídlili se v Černém lese v Černíně a Otročiněvsi. 77 Přesnou dataci stavby již tedy a
pravděpodobně
předpokládá
Podle hovoří
nezjistíme, jako
se, že zde stála
Květy
se ovšem udává rok 1003
kaple.
Reichertové máme k dispozici listinu
o kapli sv. Jana
Křtitele
benediktinskému klášteru na Přemysla
dřevěná
stěžejní
Břetislava
1., kde se
na Velízu a kterou v roce 1037 daruje
Ostrově
u Davle. Další zmínka je o
I. Otakara. ze 17. 1. 1205, která se týká
kláštera a Velízu. Co na vrchu stálo za stavbu,
opět
listině
benediktinského
nemůžeme přesně určit,
IVANOV, 1., Český pitaval aneb královrcřdy. Praha 1976, s. 37, 38. BíLEK. J .• Hádanky naší minulosti. In Voják. 198 L č. 15, str. 44-47. 76 REICHERTOV Á, K., Proboštství ostrovského kláštera na vrchu Velí::u. In Památky archeologické 76. 1985. str. 170, 171. 77 DVOŘÁK, O., Hora bohů a lidí. Kublov 2003, s. 19. 74
7S
43
ale podle archeoložky Reichertové, se zde mohl nacházet menší klášterní objekt s malou kaplí. 78 K roku 1250 se datuje událost pasování
Medvěda
(Ursus) na Velízu, to zde
již podle Reichertové kostel i proboštství stály. Usuzuje tak podle informace, že se slavnosti
zúčastnilo
mnoho významných
šlechticů.
Tuto teorii dále
dokládá archeologickým výzkumem provedeným v 60. letech 20. století, kdy byl odkryt
půdorys
středověké
stavby z pol. 13. století. Jako další
zajímavost uvádí, že zde byly nalezeny
středověké
nádoby a dokonce bronzové záušnice z 11. století u lebek koster pod středověkou podlahou. 79 opevněný
Podle dalších archeologických sond se jednalo o kamenný kostel a církevní objekt.
Půdorys
kláštera je celkem neobvyklý, jednalo se o jednoduchá
různých rozměrů
stavení západní
opevnění
straně
se silnými zdmi na obdélném
půdoryse.
stavby obklopovaly tyto stavby kostel a
zahrnující dnešní marnici a
patrně
tvořily
Na jižní i tak jakési
i stavení barokní fary. Severní
stranu chránila terénní vlna (val ve farní zahradě).8o Další informace o vztahu duchovních na Velízu k Ostrovskému klášteru pochází z roku 1310. V bule papeže Klimenta V. je potvrzeno prvotní nadání benediktinského kláštera na Velízu u Davle. 81 Existence
proboštství
je
podřízené mateřskému
zmíněna
poprvé
Ve 13. století se v místním regionu nacházela na Velízu a druhé na
Tetíně.
dvě
klášteru na
Příbíkem
Ostrově
z Radenína.
proboštství, jedno
Dokonce jsou známa jména místních
právě
proboštů,
jako první se uvádí Markvart k roku1354. 82 Proboštství a klášter fungovaly do husitských válek. že zde bylo mnoho
mnichů,
ovšem nyní (v
dva. Václav Hájek z
Libočan
píše, že klášter stál
78
•
době
Příbík
Karla IV.) tu
intaktně
se
zmiňuje,
působí
pouze
do doby Václava IV.
,
DYORAK. O .. Cit. dílo, s. 19. 79 RElCIIERTOY Á, K., Návrat na Ve/í=. In: Naše rodina 1982. č. 50 (15.12.). 80 RElCIIERTOY Á, K., Příspěvek k stavehním dějinám vrchu Ve/bl II Klih/o\'(]. In: Kapitoly k pravčku západočeského kraje. 1964, s. 126. 81 • ' DYORAK. O., Cit. dílo, s. 20. 82 PERGLER, J., Cit. dílo, (kapitola Sbírka příspčvků k historii kostela sv. Jana Khitcle na Yelíze. Sebral Yáclav Pelci, s. 8).1354 probošt Markvart, 1358 Jan, Chval, 1383 Jan, 1401 Mikuláš, do r. 1411 Jan Skřička ( + 19.10.1411), 1411 Jan Bílovec, Jan Telec, 1418 Bohuslav.
44
V
Schallerově
topografii je dokonce uveden rok 1421 jako doba
zboření
budov
husity.83 V této době byl dobyt Beroun a celé okolí čelilo útokům husitů. Točník a Žebrák husité obléhali 2. 5. 1425 a je možné, že i k Velízu nějaká skupinka husitů
zavítala, ovšem
většina autorů
přiklání
k roku 1421. Existuje i teorie, že klášter a proboštství nechal vypálit sám Václav IV. 84 domněnky,
Jedná se však pouze o přesně
protože nikde není doloženo, kdy a kým
byl objekt napaden. Jediné, co nám dokládá zánik objektu, je kosterní věže. Při
nález z kostelní množstvím věže.
píšících o historii Velízu se
sutě
Kostra
rekonstrukci kostela v roce 1990 byla objevena pod
kostra muže, jehož poloha
měla
uťaté
obě
naznačovala,
ruce v zápěstí,
obě
že byl svržen z horní nohy v lýtkové kosti
a useknutou hlavu. Mohlo se jednat o symbolický trest husitů,85 v tomto případě se však pohybujeme
opět
na poli
domněnek.
Po vypálení byl klášter opuštěn a zmínka o tom, že je pustý, pochází z roku 1588. 86 Připadl pod točnickou správu Lobkoviců, ale počítal se k panství popovskému, nikoli točnickému. 87 V roce 1593 se pak pustý klášter přesouvá společně se Svatou a Kublovem pod správu Králova Dvora. 88 Podle Václava Kočky
1620
velízský kostel připadla
pod
připadl
Hořovice,
k žebráckému děkanství.
pod
působení
fary ve Zdicích, která ovšem v roce
v roce 1633 k Berounu a nakonec v roce 1649
8g
Z roku 1603 pochází dopis purkrabího Pavla Siglerovského adresovaný české komoře,
že poddaní z Broum a Kublova
ale nemají k tomu dost polovinu
desátků,
že hrad
Točník
finančních prostředků.
které dávají cerhovickému
chtějí
opravit kostel na Velízu, odpověděla, ať
Komora
faráři.
V dopise je
ještě
použijí
zmínka,
nemají opravovat, protože tam straší. Kostel musel být tedy
ve špatném stavu, do té doby byl využíván pouze jako
hřbitovní
kaple. Opravy
REICIIERTOV Á, K., Cit. dílo, Plzeň 1964, s. 123, 124 .. • • DVORA K, O., Cit. dílo, s. 24. 85 Tamtéž. 86 PROFOUS, A., Cit. dílo, s. 496, 469. 87 SEDLÁČEK, A., Cit. dílo, VII. Díl, Praha 1884, s. 162. 88 PROFOUS, A., Cit. dílo, ll. díl, s. 435. 8q KOČKA, V., Dějiny Rakovnicka. Výpis in: PERGLER, J., Cit. dílo, s. 2. 8J 84
45
kostela
začaly
a v roce 1605 si místní objednali zvon od rakovnického
Matouše Flemíka.
zvonaře
9o
Z pol. 17. století se dochovala korespondence zbirožského hejtmana Jana Kolence z Kolna. V zajímavém dopise z 28. 4. 1651 se píše: "Co se pak panství Točnického dotejče, nemají od Žižkové ruiny klášter založení Svatého Křtitele
Jana při
na
hoře
Velizu žádného
faráře.
Kublově, Březový
sepisování jedné každé osoby, ve vesnicích přináležejících
záduší
spasitedlné
víře
katolické se
stejným hlasem k tomu na Zbirov
přijel,
Usem]
předešel,
chtěli,
přivolili
ihned jim o
a
zdaliž by
od nich učitelův
příjezdu
vyučovati
odpověď věděti
před rychtářem
svůdcův
učinili.
děti
a
nabádáni
čeládku
domů
pravé samé
žádal,
kteří
všichni
jeho oznámeno, a aby k tomu druhý den přijedou,
ochotni se ukázali, však
Všichni raním jitrem do
lesův
v známost
jináče
od svých
se odebrali, manželky,
doma zanechali a žádný dokonce pobožnosti nevykonali,
takže pan páter žádného ihned
k témuž
žádostivi byli. Když pak pan páter
shotovi/i, že raním jitrem k nim na Veliz do kostela uvedeno. V čemž
osobně
Náležitým napomenutím
prospěchu
vykonati nemohl. Po odjezdu pana pátera
najíti se dali a konspiraci
učiníc,
takovou
závěrkou svůj
oumysl
zavřeli, totiž muži že chtějí smrt podstoupiti, nežli u víře katolické dáti se učiti.
Dopis dokládá, že náboženství, i když
část před
obyvatel vsí odmítala
necelými padesáti lety
6. 4. 1652 píše Kolenec další dopis Křtitele
přijmout
měli
91
vnucené katolické
zájem o opravu kostela.
české komoře,
aby kostel sv. Jana
přivtělen
pod duchovní správu
na Velízu s obcemi Kublova Broumy byl
Žebráku. V této době nebyl farář v Cerhovicích, Zdicích, Počaplech a ani v Žebráku. Přifaření dalšího kostela mělo zajistit přidělení duchovního. 92 Zajímavé je, že Kolenec zde ji
ještě
k Velízu
počítá.
nehovoří
Farář
o
přifařené Březové, přitom
rok
před
tím
v roce 1653 spravoval fary v Cerhovicích
PERGLER, J., Cit. dílo, (kapitola Sbírka příspěvků k historii kostcla sv. Jana Křtitele na Velízc. Sebral Václav PelcI. s. 9.)
90
FROLÍKOVÁ, L., Cit. dílo, s. 15, 16. PERGLER, J., Cit. dílo, (kapitola Sbírka příspěvků k historii kostela sv. Jana Křtitelc na Velíze. Sebral Václav Pelci, s. 9, 10.
9\ 9\
46
a Žebráku. Velíz, obyvatelé Kublova, Broum a Březové zůstali bez duchovního správce. I
přes
podobné problémy se kostel v letech 1662 -
1708 opravoval,
ale budova kláštera a proboštství dál chátrala. Do kostela se opravila se kruchta a v roce 1687 zde dokonce Nějaký
čas
zde
pobýval
jezuita
Petr
působil
Jeremiáš,
podbrdského kraje. V rámci oprav byla ke kostelní
pořídil
nový
oltář,
duchovní správce.
reformační
komisař
věži připojena
barokní
kaplička. 93
Z roku 1734 pochází velice zajímavá mapa zádušních Vypracoval ji neznámý ale i v
nově
vzniklé
měřič,
osadě
pozemků
na Velízu.
který zachytil parcely a stavení v
kolem sakrálních
objektů
Kublově,
na vrchu Velíz. Osada se
nazývá Řím a pozemky zde vykupovali pouze věrní katolíci. Zajímavé je, že Řím spadal pod správu velízského záduší a ves Kublov pod zbirožskou 94 správu. V
polovině
18. století prošel kostel barokní
chór s románskou
tribunou,
přestavbou.
zbytky klenby,
Gotický
presbytář,
románský triumfální oblouk
a obvodové zdi byly zachovány. Úzká gotická okna nahradila široká barokní okna kasulovitého typu.
Dvě věže
byly ve velmi špatném stavu a hrozilo,
že spadnou, takže se snížily o jednu Z dvou
věží,
třetinu
a prostor mezi nimi byl
tak vznikl jeden robustní hranol. V prostoru mezi
vyplněn.
věžemi
vznikla
předsíňka s novými dveřmi. 95 Žebrácký děkan v roce 1749 přebírá pod svou správu zdickou faru a kostel na Velízu. 96 V Uměleckých památkách Čech se
nachází záznam, že byl kostel v roce 1751 zasvěcen i sv. Václavu,97 jinde jsem ovšem zmínku nenašla. potvrzeni oba V
době
světci
Každopádně při
- sv. Jan
Křtitel
posledním
svěcení
v roce 1992 byli
a sv. Václav.
vlády Josefa II. zde kupodivu byla
zřízena
lokálie, stalo se tak v roce
1787. Z prostředků náboženského fondu byl vystavěn farní dům a jako první tu
VOLENA, K., Velbké povídky. Broumy a Kublov 2002, s. 112, 113. DVOŘÁK, O., Cit. dílo, s. 32, 33. O mapě se zmiňuje také J. Pergler, její kopie je vložená do Velízského sborníku. Originál se podle J. Perglera nachází v archivu Osvětové besedy v Kublově. 95 Tamtéž. 96 VOLENA, K., Cit. dílo, s. 114. 97 Umělecké památky (~ech IV. Praha 1977, s. 170.
9)
94
47
působil kněz
1854.
Jarolím Urich. Velízská lokálie byla povýšena na faru až v roce
96
Zbořený
místními
klášter dále chátral, samotný kostel a fara byly opravovány pouze
faráři,
tak aby se v nich dalo žít. Ve farní kronice si každý duchovní,
působil, stěžuje
který zde
opravy se objekt
dočkal
na stav fary, vybavení kostela apod. počátku
na
20. století a pak z
důvodu
Důkladnější
nedostatku
financí pouze chátral. Navíc se již v 60. letech 19. století uvažovalo o nového kostela
přímo
záměru nedošlo.
zde
zařídil
řídící učitel
99
v
Kublově.
V roce 1887 se sešla komise, ale k realizaci
Poslední farář zde působil od roku 1941. Pan farář Zdrálek
elektrifikaci a oplechování
báně.
V roce 1950
těžce
nesl, když mu
Suk odvážel na saních matriky. Nakonec byl v roce 1961
na faru do Cerhovic a objekt byl hřbitov.
stavbě
několik
let zcela
přeložen
opuštěn
a využíval se pouze
sochař
a restaurátor Karel
1oo
Až. v roce 1975 zakoupil faru akademický Stádník. Na své vlastní náklady restaurátorskými díly. Opravil
začal
kostel opravovat a oživovat ho vlastními
křížovou
klenbu
kněžiště,
loď
chrámovou
a varhany a objevil také fragmenty vzácných fresek. V roce 1991
připadl
kostel
do rukou obce a za spolupráce pana Stádníka a památkového ústavu se mohl 4.
října
1992 znovu
otevřít.
benediktinského kláštera v
Konala se slavnostní mše sloužená opatem
Břevnově.
Na konci 90. let
připadl
kostel
zpět
pod správu církve.
6. 2. Archeologické
průzkumy
na Velízu
Oblast kolem Velízu byla z archeologického hlediska vždy velice zajímavá, ať
už se o ní zajímali archeologové - profesionálové,
pokladů.
amatéři či hledači
Za prvního archeologa, který působil na Velízu, lze považovat
Václava Krolmuse. Další hloubkový archeologický několikrát zmíněná Květa
průzkum
prováděla
již
Reichertová. Archeologické nálezy ovšem ovlivnil
VOLENA, K., Cit. dílo, s. 114. • , DVORA K, O., Cit. dílo, s. 37. 100 Parně/ní kniha/ary Velí:: /895 - /96/.
98 99
48
také jistý pan Zahradecký, osadník z Kublova, který
údajně
hliněné
kopal a hledal poklad. Nalezl však pouze
14 let na Velízu
a bronzové nádoby,
které ze vzteku rozbil, když v nich nic nenašel. 101 českých archeologů
Václav Krolmus je považován za jednoho z prvních vůbec.
Narodil se 3. 10. 1790 v
na pražské
univerzitě,
vysvěcen
na
u
Bělé
pod
Bezdězem.
kde se stýkal s B. Bolzanem, J. Nejedlým, N.
nebo J. Hýblem. Poté byl
Březince
přešel
kněze
na teologický ústav v
a od té doby
působil
na
Litoměřicích.
různých
Studoval Vaňkem
V roce 1815 kněz.
místech jako
Mimo jiné se objevil také na nedalekém Zvíkovci. 102 Na Velíz přijel Václav září
Krolmus 12.
archeologické
1857, jak sám poznamenal do velízské kroniky, "na své
cestě
ze
Birohů
Nových na Velis k svému bývalému spolužáku
Josefu Dmych ovi, všecek churavý, jenž jej dlouhý
čas
jej bratrsky pohostil (. . .)
Při
této
vlídně
přibytku přijal
do svého
příležitosti
a po
ohledal níže podepsaný
badatel mythologicky a historicky tuto horu Veliskou na Berounsku.,,103 Krolmus zde bádal jen
přes
jedno léto, ale všechny své
postřehy
poznamenal
právě
do místní farní kroniky. Nejdříve
se
věnoval
pohanským
kořenům
na Velízu, jak jsem již zmínila
v úvodu kapitoly o historii. Krolmus našel velké množství popelu v okolí kostela sv. Jana
Křtitele,
zvykům.
Na Velízu měli totiž pohanští kněží střežit Velesův oheň, který nesměl
ale také v zahrádkách a na polích, což
nikdy vyhasnout. Krolmus zde také objevil
přisuzuje
pozůstatky
pohanským
staveb bývalého
proboštství a kláštera. Poznamenává, že se zde nachází velké množství střelného
našel,
prachu, popela, uhlí a také
hliněné
nádoby. Keramiku, kterou zde
popsal do farní kroniky a napsal o ní i
archeologických a místopisných, který je Mezi další archeologické nálezy
téměř
patří zbraně,
článek
do Památek
totožný se zápisem v kronice. jak on sám
říká
"našich
otců
101 Kně=e Krolmuse archeologické pátrání a výtě::ek v létě 1857. In: Památky archeologické a místopisné, díl I!., str. 43 - 44. (Výpis) ln PERGLER, J, Cit. dílo, s. 2. 102 ',' , KREJCOVA, H., Vaclav Krolmus. Praha 1981, s. 3, 4. lOl Kronika/ary na Velbl836 - 1895, s. 10.
49
pohanských", různé kamenné klíny, meče, nože, také lidské a zvířecí kosti. 10 4
Vše, co našel a ohledal, věnoval zemskému muzeu v Praze. 105 Další podrobné informace o archeologickém až z 20. století z pera
Květy
na
do
časopisu
vrchu,
působení
Naše rodina, v
obávala
na Velízu pocházejí
Reichertové. Výzkumné sezóny probíhaly v letech
1958, 1959, 1961 a 1964. O svém článek
průzkumu
se
němž
podivných
na Velízu napsala velmi poutavý
popisuje, jak bydlela v maringotce a
Také konstatovala, že si Velíz velmi zamilovala, což je pro všechny, kteří zde nějaký čas pobývali. Květa
Reichertová
ze kterých jsem zapotřebí
čerpala
v
zvuků
apod.
společné
téměř
strašidelných
106
výzkumy
v
několika
článcích,
popsala
své
předchozí
kapitole. Proto se domnívám, že již není
znovu rozepisovat její poznatky. Vždy se ve svých
článcích
historií založení kaple, kláštera a proboštství a vývojem církevního
zabývala působení
na Velízu, a tyto události dokládala písemnými prameny a komparovala s archeologickými nálezy.
6. 3. Literární zpodobnění Velízu Vrch
Velíz
vždy
kolemjdoucích, ale
upoutával
hlavně
lidí,
kteří
krajinná
zde žili a
působili.
geniem loei a
především
neutěšených
husitských válek, nebo o
historií,
ať
jako
dominanta
pozornost
Zaujal je svým zvláštním
už šlo o tajemství doby pohanské, události působení
zajímavých a významných
osobností. Pokusím se v této podkapitole popsat, jak byl Velíz zachycen v ústní lidové tradici a poté, co o
něm
napsali
někteří
spisovatelé. Nebudu již znova
opakovat zmínky v kronikách, ,ani nebudu rozebírat novodobé práce zabývající se historií Velízu, protože z
většiny těchto
knih jsem
čerpala
v
předchozím
textu. Kronikafary na Velbl836 - /895, s. 10 - 20. Kně=e Krolmuse archeologické pátrání a výtě::ek v létě /857. In: Památky archeologické a místopisné, díl II., str. 43 - 44. (Výpis) ln PERGLER, J. Cit. dílo. Jednalo se o kamenné mlaty, jantarový korál, bronzové provrtané korálky, hlavičky nebo paličky z bronzových jehlic, bronzové kroužky a obroučky, trofeje ze zvěře, tužkové pánve. Dále pak různé předměty z doby křesťanské jako podkovy, klíny apod. 106 REICHERTOV Á, K., Cit. dílo, 1982. 104
lOS
50
Pověsti
6. 3. 1. Nejčastěji
pověst
se v ústní lidové slovesnosti objevuje
Jaromíra na Velízu. V se setkáme s
různými
různých
verzích, v počtu
údaji o
lidí,
případě
ať
o zajetí knížete
kronikářských
zmínek,
počet Vršovců
už se jedná o
nebo knížecí družiny. V dalších literárních zpodobení nalézáme zmínky vesničanech
o
Příběh
z Kublova.
knížete Jaromíra popíši v
části
o Aloisi
Dostálovi. Karel Kazda zaznamenal
pověst
Mělo
o Svatojánském vrchu.
se jednat
o nejvyšší bod Velízu, kde za pohanských dob býval stále udržován V té na
době
žil v místech, kde se
křesťanskou
vesničany. Stařec
s ostatními že, až bude otcovy před
a
víru. Nedovolil
nejhůře,
výhrůžky,
říká
"Hora", starý muž, který
křest
své
dá jim z Velízu znamení
že jakmile se nechá
ale zlostí
obrovský skočil
do
oheň. ohně
což
způsobovalo časté
ohněm.
pokřtít,
přáteli
stařík
uhořel.
spory
z Hudlic,
Dcera nakonec nedbala
tak se zabije, a dozvěděl,
V zápalu vzteku ovšem
a
nechtěl přestoupit
se tedy domluvil s pohanskými
svátkem sv. Jana. Jakmile se to
rozdělal
dceři,
oheň.
přijala křest
vyběhl
nečekal
na Velíz
na Hudlické,
Od té doby se toto místo se nazývá
Svatojánský vrch. Další pověst se traduje o klášterním pokladu. Údajně byl ve středověku klášter na Velízu ohrožován
lupiči.
zakopat všechny poklady, které jazyky a uprchly.
Lupiči
v
měly,
klášteře
stačily
Než se zmocnili kláštera,
jeptišky (!)
uvázaly k nim dva psy s plamennými
nikoho a nic nenašli, a
všechna stavení. Celé místo zarostlo lesem. Na
rozzuření
květnou neděli
zbourali
se zde otvírala
zem, kdy bylo možné získat zakopaný poklad. To se ovšem mohlo pouze chudému
člověku
a navíc bylo nutné uklidnit
černé
podařit
psy lichocením.
Protože získání pokladu bylo velice obtížné, nikdo už se nepokoušel ho najít. Nyní se již země neotvírá, a tak zde poklady leží zakopány dodnes. 107 K okolí se dále váže zajímavý zvyk o údajně
107
zabývali sbíráním
mravenečnících.
mravenčích vajíček.
Rozkopali
Lidé se zde
mraveniště
dříve
a z jeho
KAZDA, K., Pověsti a staré tradice =Podbrdska. Beroun 1923, s. 45, 46.
51
středu
vajíčka
nabírali
aby je mravenci nepoštípali. Vybírání
mravenišť
a v jednom obvodu se nacházelo asi pak
čistili
měli silně
lopatou. Ruce i nohy
doma, ale protože s nimi
přinášeli
i
rozděleno
bylo
třicet
ovázány provázkem,
mravenišť.
dospělé
na
tři neděle vajíčka
Sebraná
mravence, a ti jim
dělali
velké škody na potravinách. Proto mravenečníci museli bydlet na samotách. 108 vajíčka
Na co
pověst neříká. Příběh
sbírali
v jedné povídce Alois
mravenečníkovi
o
také zachytil
Dostál. 109
6. 3. 2. Alois Dostál Za
nejvýznamnějšího
autora, který psalo Velízu, považuji Aloise Dostála.
Pokusím se popsat jeho literární i jeho kulturní a
činnost
osvětovou činnost
týkající se Velízu a vedle toho nastínit
v okolním kraji.
Alois Dostál se narodil 2. 7. 1858 v Kvasinech u Solnice. Pocházel z rodiny zedníka a drobného ze které do
přešel
zemědělce.
na gymnázium v
kněžského semináře
působil
navštěvoval
Obecnou školu Rychnově
a v roce 1883 byl
nad
Kněžnou.
vysvěcen
jako kaplan v hornické obci Horní Stupno na
odešel na velízskou faru a po
pěti
letech se
u Neveklova. Od roku 1906 až do své mrti
Plzeňsku.
přemístil
působil
Poté vstoupil
kněze.
na
jako
a
Sedm let
V roce 1890
na faru v farář
v Solnici,
Křečovicích
později děkan
v Úvalech u Prahy. Zemřel 13. 6. 1934 po krátké nemoci v nemocnici v Českém Brodě. Na všech místech svého osvětové činnosti.
a
působení
Pořádal různé přednášky,
katolické spolky nebo podporoval cestovní ruch. v
době
studií.
Zaměřoval
se
především
a psal v duchu katolické morálky a otázkám,
ať
kulturní
zakládal
čtenářské
besedy,
Literárně činný začal
být již
na povídky s výchovným podtextem
věrouky.
už z oblasti orlického
věnoval
se Alois Dostál
věnoval
sociálním
nebo hornického
prostředí
Velký zájem
podhůří
na Plzeňsku. Popisoval život obyčejných vesničanů, ale pustil se také
108
lm
SEDLÁČEK, A., Cit. dílo, Rakovnicko, Slánsko a Střední Meziříčí. Praha 1903. s. 72. PERGLER, J., Cit. dílo, (kapitola Literární tvorba velízského faráře Aloise Dostála).
52
vyznačovala
do historických témat. Jeho tvorba se mravním
ponaučením
života nebo stech
a popisem postihujícím známé okolnosti ze
českých dějin.
jeho
nenáročnou
povídkách.
Tento celkem široký
záběr
především
Publikoval
zábavou,
současného
je zachycen v asi dvou
v katolických
časopisech
nebo různých kalendářích, 12 let působil také jako redaktor časopisu Vlast. 11o V
době
Z jeho
působení
svého
na Velízu se velmi snažilo zvelební kostela a fary.
prospěšných činností
Vyjednal u poštovního
lze jmenovat získání nových varhan pro kostel.
ředitelství
v Praze
zřízení
pošty v
Kublově
a založil zde
spolek vzdělávací jednoty jinochů a mužů "Jaromír". Svou tvorbou týkající se Velízu přivedl do těchto míst mnoho turistů a zájemců o českou historii. 111 Povídky, které se týkají
přímo
Velízu a okolí byly sesbírány Karlem Volenou
a v roce 2002 vydány za spolupráce obcí Broumy a Kublov pod názvem Velízské povídky. oběť
o
Pravděpodobně
na Velízi. Vypráví o
Jaromírově
nejznámější
křivoklátských lesů,
V povídce
se
např.
hradu
starce
Květa
Také zde
působením
s
straně
líčení
věrozvěsta
křesťanské.
Klementa
Zastáncem pohanského
samozřejmě
Vršovci. Ti využijí
k zajetí knížete Jaromíra. Lada se ovšem zamiluje do Lubora
způsobem, líčí
vyprávění,
Vraní skály apod.
jeho dcera Lada a
a celou lest mu prozradí. Lubor známým
Týřova,
setkáváme
Květ,
navazuje na lidové
od Václava Krolmuse. Objevují se zde
a jeho pomocníka Lubora na náboženství je žrec
události, která se váže k velízské historii,
pravděpodobně
zajetí. Dostál zde
ale i zápisy v kronikách, krajiny
nejrozsáhlejší povídka se jmenuje Poslední
společně
s
přítelem
Hovorou Jaromíra zachrání
zatroubením na lesní roh, které
skákání na koni
přes
Jaromírovo
tělo,
přivolá
knížecí družinu.
posvátný dub, ke kterému
byl Jaromír přivázán i ochrana sv. Jana Křtitele. Zatímco třináct Vršovců bylo potrestáno, jejich velitel Kochan se skryl do uprchnout. Následovalo založení kaple posvátného dubu a navíc také Lubor vzal Ladu a
110
III
zřízení
stařec Květ
jeskyně
zasvěcené
a poté se mu
sv. Janu
Křtiteli
benediktinského kláštera a na
se nechal
pokřtít.
Den
před
podařilo
na
místě
závěr
si
svátkem Jana
Lexikon české literatury I. Praha 1985, s. 587, 588. VOLENA, K., Cit. dílo, s. 101.
53
Křtitele
obětí
zapálil ovšem
Květ
na vrchu Velízu
oheň, zemřel
a stal se tak poslední
na Velízu. Vyprávění
Další povídka se jmenuje Strážcové na Velíze. kláštera a kostela v
době
popisuje stav
husitských válek. Stála zde románská kaple s věží
a benediktinský klášter. Podle Dostála
působilo
několik
tehdy na Velízu
duchovních. Jeden z nich našel v lese odloženého chlapce, kterého se mniši ujali. Vychovávali a
učili
ho, ale zlobivý a nedisciplinovaný hoch příliš
bojovat a mniši se mu zdáli
nudní. V
době přiblížení
chtěl
stále
husitských vojsk,
držel chlapec hlídku, ale byl husity zajat. Musel je dovést k Velízu, ale postavil se na stranu svých
vychovatelů.
Bylo však už
pozdě,
a tak byl klášter vypálen
a jeden z duchovních zabit. Po popsaných událostech chlapec
zůstal
na Velízu
a pomáhal znovu obnovit stavení. Povídka Na velízské faře
působil
opravdu
kteří chtěli
a vedl jakousi
přípravnou
žáků
faráře
Dmycha. Ten na
školu pro chytré chlapce,
Berouně.
V povídce vystupuje
Dmych, jeho hospodyně a neteř Katynka. Dostál zde popisuje
výuky a
jednoho z
vypráví o soukromé škole
studovat na piaristickém gymnáziu v
několik žáčků, způsob
faře
přijímací
a farářovy
zkoušky v
Berouně,
příběhem
pojicím
je vztah
neteře.
Poslední Dostálova povídka vydaná ve sborníku se nazývá Vánoce v lesích. Dostál vypráví o svých prvních vánocích na tomto z
hlučné
obce Stupno do
Nechápal
některé
křivoklátských lesů,
místě.
Popisuje, jak
přišel
kde mu jeleni dávají dobrou noc.
podivné zvyky místních, ale po pár týdnech si na obyvatele
zvykl. Opět zde líčí krásnou krajinu a některé z uvedených zvyků popisuje. 112 Další povídky, které se týkají Velízu, zatím vydány v
různých kalendářích
nebo
časopisech
samostatně
v
nevyšly, ale byly
Dostálově době.
Jak se žilo
na hradě Žebráku a v klášteře na Velízu ve 14. století se dozvídáme z povídky V královském sousedství. Povídka Druhové se odehrává na věznění
kralevice
Václava.
která pochází ze Bzové. který ukryl 112
Vavřinec
z
Měl
Povídka
Točnický
poklad vypráví
to být zemský poklad a
Březové,
purkrabí na
Křivoklátě
korunovační
Točníku,
před
v
době
stařena,
klenoty,
Zikmundem
VOLENA, K., Cit. dílo.
54
Lucemburským.
Vavřinec
ho zakopal
někam
mezi hrad
Točník
Poslední povídka týkající se velízského okolí vypráví o již
a Velíz.
zmiňovaném
mravenečníkovi.
Podle
Jindřicha
Perglera napsal Dostál samostatnou publikaci o Velízu, ale není znám rok vydání a údajně se nedochovala. 113 O Velízu Dostál také publikoval v roce 1891 v Časopisu katolického duchovenstva místopisnou Nejdříve
Velízu.
Autor se dále
stať.
Jedná se o práci, která se zabývá historií
rozebírá etymologický
zmiňuje
o
léčivé
původ
jména a pohanskou minulost.
studánce Gothartce a
samozřejmě líčí
zajetí
předání
kostela pod správu žebráckého děkanství v 17. s 18. století a zřízení lokálie za Josefa 11. 114 Tato práce zřejmě knížete Jaromíra a dobu husitskou,
vychází z Krolmusových
zápisků
ve farní kronice, ale je také velice podobná článku, který byl anonymně publikován v časopisu Blahověst v roce 1885. 115
V této
době
na Velízu
působil farář
Josef
učitel
právě
tak mohl být autorem
apod.
Dobový tisk nás také informuje o založení mužů
takže autorem mohl být
domněnku, stejně
on. Ovšem jedná se pouze o mou i místní
Kříž,
Vzdělávací
jednoty katolických
a jinochů "Jaromír" pro Kublova okolí, na němž se podílel právě Alois
Dostál. Jednota zahájila svou činnost v neděli 10. září 1893. Členové se sešli na mši svaté na Velíze, pak sestoupili k památníku kublovského hudebního skladatele Josefa Leopolda
Zvonaře
pěvecká
Výtěžek
a
taneční
zábava.
a odpoledne se konala z ní byl
věnován
deklamatorně
na založení spolkové
knihovny.116 6. ledna 1894 zahájil Dostál jako měl
předseda
jednoty valnou hromadu. Spolek
v té době 42 členů a uskutečnil už úspěšná divadelní představení "Bratr
honák" a "Do všeho se plete". přednášku
Při
této
schůzi
Dostál
přednesl
zábavnou
"O zařízení cechů řemeslnických". Jednota následně plánovala
PERGLER, J., Cit. dílo. Část: Literární tvorba velízského faráře Aloise Dostála. DOSTÁL, A., Farní osada Velí=. In Časopis katolického duchovenstva, XXXII., Praha 1891, svazek VIII., s. 596 - 607. 115 Velí=. In Blahověst 35,1885, Č. 2, s. 28 - 30. 116 V=dělávacíjednota kato/. jinochů a mu=ů "Jaromír". In Dělnické noviny 3, 1893 - 1894, Č. 3, s. 33, 34. II)
114
55
pořádání spolkového plesu. 117 Vedle toho půjčovala svým členům různé
noviny,
časopisy
a disponovala 60 knihami ve spolkové
knihovně. Průběžně
pořádala naučné přednášky.118
Alois Dostál se tedy a
zároveň
se zasloužilo
činnost
tak na
významně
zapsal do života obcí Kublov a Broumy
zviditelnění
tehdy málo známého Velízu. Navazoval
Václava Krolmuse a Josefa Dmycha, ale i
faráře
Josefa
Vyhnálka, vlastence a přítele Hněvkovských ze Žebráka, kteří se na Velízu sešli s Karlem Jaromírem Erbenem. 119 Poslední a nejdelší se
věnoval stejně
působiště
Aloise
jako na Velízu literární
Dostála
činnosti.
svědčí
Tam
Napsal dokonce první knížku
o této obci nazvanou Ouva/y a je zde považován za O tom
bylo v Úvalech.
nejvýraznějšího faráře.
také fakt, že dva roky po jeho smrti Duchovní akademie v Praze
odhalila Dostálovu pamětní desku s bustou právě v Úvalech na budově fary. 120
6. 3. 3. Karel Černý Zajímavým autorem plslclm o Velízu a jeho okolí byl Karel Černý. Karel Černý byl učitel ze Zbraslavi, který působil jako pěstoun při pražských feriálních
osadách na Krušné hoře u Hudlic. 121 Při jedné vycházce vzal děti do kostelíku sv. Jana
Křitele
na Velízu a na Svatojánský vršek.
knížete Jaromíra, o
statečném
Vyprávěl
zde
dětem
o zajetí
Hovorovi a zrádných Vršovcích, zmínil se také
o založení kaple apod. Takto popisuje jeden z
výletů
ve své knize Pod
temenem Krušné hory z 80. let 19. století. Zde se dozvídáme, že na nedaleké
Krušné
hoře
byly
zřizovány
feriální osady pro
děti
chudších a stále pracujících
rodičů. Podobné osady se nacházely např. v Žebráku nebo v Berouně. 122 Děti
byly ubytovány ve fUrstenberském
zámečku
nedaleko Jáchymova a Hudlic.
V:dělávací jednota kato/. jinochzi a muHI "Jaromír". In Dčlnické noviny 3, 1893 - 1894, l:. 12, s. 123. 118 Z Kublova (činnost v:dělávacíjednoty kata/. jinochzl a mu=ú "Jaromír "J. In Dčlnické noviny 3, 1893 - 1894, l:. 13, s. 135. 119 PÁTEK, F., Křivoklátsko ve v:pomínkách a krásné literatuře. Rakovník 1927, s. 28. 120 PSOTA, J. a kol., Drobné památky v Úvalech a okolí. Úvaly 2009, s. 121 Narozen v roce 1858, zemřel 21. 3. 1927 ve Zbraslavi. 122 ČERNÝ, K., Pod temenem Krušné hory. Praha 1882, s. 14 - 18. 117
56
Ten před tím sloužil postupně jako letní sídlo a místo působení hornického úřadu.
Pak zde byly organizovány letní pobyty pro pražské
zřídily
tu
byty pro
zaměstnance
děti
a nakonec se
dolu Krušná hora. V roce 1960 byl
zámeček
zbourán kvůli rozšíření důlní těžby a narušení statiky stavby.123 Kraj, atmosféra a historie křivoklátských lesů Karla Černého natolik uchvátily, že o celé feriální vytvořil
děti
pro
představení
divadelní
křivoklátských.
osadě
napsal již
dospělé
knihu a vedle toho
Kníže Jaromír aneb dobrodružství v lesích
Jednalo se o výpravnou hru o
nebo pro
zmiňovanou
a děti.
pěti dějstvích,
Děj předvádí
známé
která byla
vyprávění
o
určena
Jaromírově
zajetí na Velízu. Před otištěním hry v roce 1909 ji již hrál třikrát v Řeporyjích u Prahy a z
třikrát
měšťanské
v
městském
dívčí
divadle v
Náchodě,
kde
školy. Sám autor konstatuje:
účinkovalo
87
"Při představení
žákyň
v obou
místech byla návštěva obrovská a také výsledek morální i finanční skvělý."
124
Účelem hry bylo žáky pobavit, autor se totiž domníval, že pohádkovými hrami
jsou
děti
dějinám.
a
už znechucené a navíc se historickými
příběhy učí
lásce k českým
Autor apeluje, aby byla věnována velká pozornost nejen slovům
zpěvům,
ale také
kostýmům
a kulisám. Hra se skládá více z písní než
z mluveného slova,125 jedná se tak o první český historický "muzikál", napsaný dlouho
před zhudebněním
Vrchlického Noci na
Karlštejně.
6. 4. Studánka Gothardka, Kochanova jeskyně a Svatojánský vrch Poslední zajímavosti, o které bych se v souvislosti s Velízem se týkají míst spojených patří
a
dotváří
ještě
s
před křesťanskou
Křtitele.
Nyní je
dobou, která však k Velízu
úplně uzavřena
Václava Krolmuse a Aloise Dostála byla voda z ní
124
zmínit,
jeho specifickou atmosféru. Studánka Gothardka se nachází
za kostelem sv. Jana
12J
chtěla
a
nepřístupna,
hojně
ale v
době
využívána. Studánka
Rozhovor s panem Jaroslavem Králem - 26.4.2009. ČERNÝ, K., Kní=e Jaromír aneb dobrodru=ství v lesích křivoklátských. Praha 1909. ncstránkovaná
předmluva. 125
Tamtéž, s. 7.
57
měla
létě
podle Dostála v
velmi studenou vodu , v
zimě
pak zase nezvykle
teplou . Údajně pramení v nitru hory Velíz a v dobách raného středověku získala za patrona sv. Gotharda, patrona skotu a bravu, zabranitele moru a
různých
lidských
že pramenila
přímo
dobytčích
i
nemocí. 126
Krolmus
dokonce
uvádí, přivázán
u posvátného dubu , u kterého byl Jaromír
Vršovci. 127 Studánka údajně měla léčivé vlastnosti. Kochanovu jeskyni už na Velízu také neuvidíme, protože kolem roku 1850 byla zasypána
zříceným
skalním
převisem .
Dmych ukazoval svým známým . studánky Gothardky a družinou.
Krolmus
údajně
jeskyni
Jeskyně
Stalo se to poté, kdy ji
za
sídlo
Josef
kroků
se nacházela cca 400
se sem schoval Vršovec Kochan považoval
farář
před
pohanského
od
knížecí kněze
nebo žrece.128 Poslední zajímavostí je Svatojánský vrch. O v podkapitole o oheň hovoří
pověstech.
dřevěná
obětování zvířat ,
přinášeli
živé
oběti.
hořel
Krolmus
ale také lidí. Nyní se na Svatojánském vrchu nachází
socha boha Velese. Ta sem byla
umístěna
oslavy 1000 let od založení kaple sv. Jana doprovodných akci , jako
jsem se již zmínila
Krolmus uvádí, že se jedná o místo, kde stále
boha Velese (Volose) , kde mu obyvatelé o
něm
např .
divadelní a
Křtitele .
v
létě
2003, kdy probíhaly
Oslavy provázelo mnoho
taneční představení
nebo
přednáška
historika Petra Čorneje o dějinách Velízu.
9. Kostel sv. JanaKřtitele na Velízu .
DOSTÁL, A., Cit. dí lo. In : Časop i s katoli ckého duchovenstva 32, 189 1, s. 599. Kronika/my na Velb 1836 - 1895. s. 13. 128 Tamtéž, s. 18. 126
127
58
10. Obrázek kostela sv. Jana Křtitele na Velízu od řídícího ln ČERNÝ , K., Pod temenem Krušné hory. Praha 1982.
učitele
F. Tlustého.
11 . Fografie Zd . Vlacha , pracovníci provádějící archeologický výzkum na Velízu , uprostřed Květa Reichertová. In PERGLER, J. , Cit. dílo. nestránkováno.
59
13. Kresba Velízu . In SEDLÁČEK, A. ,Cit.dílo, VI. díl , s. 67 .
12. Alios Dostál.
. t;rdaJ, fl ••
14. Obrázek feriální osady na Krušné ln ČERNÝ , K. , Cit. dílo, Praha 1982.
hoře.
15. Fotografie z divadelního představení Kníže Jaromír aneb dobrodružství v lesích Křivoklátských. In ČERNÝ , K. , Cit. dílo, Praha 1909.
60
Točník
7. Turistická stezka V úvodu jsem či
seznamu
naznačila,
křížků
a
- Bzová -
Březová
-
Hředle
že se nechci omezit na podání pouhého
kapliček
výčtu
ve zkoumaném mikroregionu . Abych se tomu
vyhnula , pokusila jsem se sestavit a k praktickému použití navrhnout konkrétní turistický okruh vycházející z evidence a hlubšího poznání
těchto
památek.
Trasa začíná v obci Točník , kam turisté většinou míří kvůli dvěma hradům , pokračuje
do
do Bzové, dále do
Točníku. Důvody , proč
nebrání krátkému
Březové
a
přes
obec
Hředle
se
opět
vrací
jsem zvolila tyto obce, jsem již uvedla, takže nic
představení
jednotlivých obcí s jejich zajímavostmi a
hlavně
drobnými sakrálními památkami .
16. Mapa turistického okruhu
Točník
- Bzová -
Březová
-
Hředle .
61
Točník
7.1.
7. 1. 1. Zajímavosti o obci První této
písemná zmínka
vsi
se
o Točníku
počátku
od
váže
svůj
podle kterého také dostala
1398. 129 Historie
pochází z roku
a
prolíná
s historií či
název. Existenci osady
Točník,
hradu
můžeme
obydlí zde
předpokládat už za existence hradu Žebrák. Název hradu byl údajně odvozen
od točité cesty,
která vedla na hrad,130 to ale Sedláček popírá jako
nepodstatné. Jiná varianta odkazuje na s se
slovesem
který
téci,
pravděpodobně
pod
skutečnost,
hradem
Třetí
tři
nebo samotnou
podoby
tohoto
točenici
a nebo mohl nechat hrad pojmenovat. 131 Na to navázali v nedávné
měl
o
profesionálně
i místní
v
schváleny v následující
podobě.
sníženou kvádrovou hradbou s
občané
Ve znaku je
cimbuřím
tvoří modro-žlutě
k vlajícímu okraji obrácený
ledňáček
v
točenici, dříve
ledňáčka
v
a obec
točenici
ledňáčka, točenice
Točník
požádala
počátku
roku 2003 jim byly
umístěn
v modrém
dělený
ledňáček
list. V dolním
štítě
v
nad
točenici,
žerďovém
poli
vše žluté.
velice odlišné od své
podoby. Nacházela se zde totiž soustava hlavně
také existuje
Václav podle
doleva obrácený
kosmo
Je zajímavé, že ves a okolí byly
obklopovala ves a
nářečí
souvisí pramen,
samotného
točenici.
navržený znak a prapor. Na
vše zlaté. Prapor
protéká
ve znaku buď
znaku,
ledňáčka
době
Točník
teorie se zakládá na historických
událostech vážících se k Václavu IV. Ten používal
totiž
napájí jezírko u hradu, v polském
slovo toczek znamenající pramen.
a
že slovo
několika
rybníků,
současné
která
plně
hrady. První zmínka o rybnících pochází z roku 1552,
kdy Jan ml. z Valdštejna, zástavní majitel hradu, postoupil městu Žebrák nově postavený rybník s cihelnou a mlýnem. Jeden rybník, tzv.
129
IJO IJI
Hladomíř
se
PROFOUS, A., Cit. dílo, IV. díl, s. 344. Opis Pamětní knihy obce Točník, s. 20. FILLEROV Á, K., Pomístníjména na Hořovicku. Praha 2005. s. 89,90. Státní hrad Točník.
62
nacházel u tehdejšího ovčína, který býval v točnickém dvoře. 132 Další rybník byl zřízen
za
Točníkem směrem
ke Bzové, tzv. Peklo. Jiný bychom kdysi našli
přímo pod hradem L:ebrákem, tedy na dnešní návsi. Pod ním (směr Bzová)
navazoval další tak, že obklopoval celý hrad L:ebrák. Další se rozkládal u tzv. Točníkem
obory, pod hradem
říkalo
do míst, kde se
(za domem
Č.
pravděpodobně
p. 16), sahal
Na rybníce, což je pole rozkládající se kolem
Stroupinského potoka od Bradačovny až ke Starému mlýnu. 133 Poslední býval za
Točníkem směrem
stále
říká
ke
Březové,
jehož hráz byla pod
Březovou,
kde se nyní
Pod hrází.
Rybníky
pravděpodobně nepatřily
ale byly
zřízeny
drahých
kovů
a
v
době,
k
původnímu
kdy šlechta ztrácela
peněz
a kdy si tedy
Do výnosných aktivit šlechty rybníkářství s prodejem ryb.
134
patřilo
obrannému příjmy
vytvářela
kvůli
znehodnocení
vlastní
hospodářství.
ovčí
vedle prodeje
opevnění hradů,
vlny a piva také
Později však byly rybníky zaváženy a z celé
soustavy se dochoval pouze pekelský rybník a
části
hrází.
7. 1.2. Drobné sakrální památky Centrálním místem každé vsi je náves, kterou Nejinak je tomu i v moje trasa kapličku
Točníku.
kapličky
Točník-Bzová-Březová-Hředle,.
obdélníkového
ukrytým ve
Zde, u
zvoničce.
se nachází malý
půdorysu
kaplička. začíná
Jedná se o menší prostorovou
se sešikmenou sedlovou
na kterém
zdobí
sv. Jana Nepomuckého,
Ta je na vrcholu zdobená
oltář,
většinou
ještě
stříškou
patriarším
a zvonem
křížem. Uvnitř
je na podstavci socha sv. Jana
Nepomuckého. Na podstavci je vytesaný latinský nápis. Horní rohy podstavce pak zdobí dva pozlacení andílci hrající na housle a lyru.
IJ2 IJJ 134
MENCLOVÁ. D., Žebrák a Točník. Praha 1956, s. 6. F1LLEROVÁ, K., Cit. dílo, 2005, s. 102, 103, 106, 107. MENCLOVÁ, D., Cit. dílo, 1956, s. 6, 7.
63
Latinský nápis
Opis v písmu nápisu
FIDISSIMO FAMA,VITAQ. LABORANTIUM ADVOCATO DIVO JOANNI NEPOMUCENO PIETATIS VOTIQ.
Opis v minuskuli
Fidissimo fama,vitaq. Laborantium advocato divo Joanni Nepomuceno pietatis votiq. Nejoddanějšímu svou pověstí a životem, ochránci pracujících u Boha, Janu Nepomuckému, jež je vzýván, oddanost a
Překlad
oběť.
Podle opisu obecní kroniky z roku 1922 byl na podstavci
kapličky letopočet
1717,135 takže bychom mohli usuzovat, že je téměř tři sta let stará. Ovšem při kapličky
opravách
v nedávné
době
byl
nalezen
původní
dokument,
který dokládá, že základní kámen byl položen 19. dubna 1869. Na finančně
a
stavbě
se
materiálně
podíleli místní obyvatelé a také zastupitelstvo obce Bzová a Březová a několik obyvatel ze Žebráku. 136 Stavba byla
umístěna
právě
sv. Jana Nepomuckého, která zde stála hředelského učitele
původně
na místo, kde se
nacházela pouze socha
od roku 1717. Podle
z 5. 6. 1869, který vyšel v katolickém
časopisu Blahověst
a který byl podepsán pouze iniciálou L. St., byla socha v této zchátralá
a
poškozená
znovuzřízení
ke
kapličky
16.
1869
téměř
bylo
měsíce.
do
v kostele
že následující den se koná slavnostní Autor
slavnosti
zmiňovaného článku konečně
průvod při zpěvu
135
136
době značně
Výbor
sestavený
sakrální stavby nechal vyhotovit novou sochu a se stavbou
byl hotov
května
vichřicí.
nedávnou
článku
z
sv.
Na den sv. Jana Nepomuckého, Vavřince
v Žebráku
oznámeno,
svěcení kapličky.
Blahověstu
popsal den
svěcení
takto: "Den
nastal; a než odpolední 2. hodina odbila, ubíral se valný litanií,
při hudbě,
při
hlaholu
zvonů
a
střelbě hmoždířů
Opis Pamětní knihy obce Točník. s. 17. Dokument nale=ený v kapličce sv. Jana Nepomuckého v Točníku. Obecní úřad Točník.
64
od Žebráku k památnému Točníku. V čele průvodu toho kráčela mládež školní zpěv.
s mládeží odrostlou,
spolek Hlahol ze Žebráku, pak následovalo
duchovenstvo, obklopeno jsouc 30
a náramný
počet
náboženského lidu.
slavnostnímu, vcházel do
osadníků
Točníku podobně
následoval. Když byly
zpívajících
průvod
Když byl slavný
maje v čele mládež školní a odrostlou, a náboženských
rada s p. Purkmistrem,
družičkami, městská
hudby
z blízkých
Hředel,
za nimiž velký
družičky,
při průvodu
ještě průvody přišly
průvod
došel k místu
chvalozpěvy
ze Bzové a
počet
sv. Jánské
Březové započala
slavnost sborem "Boží den" na slova Vorlova od Kreutzera.,,137 Poté kaplan ze
Žebráku František Klíma přednesl řeč o životě světce. Následovalo opět "Otče
vystoupení Hlaholu, který zazpíval
náš" od Horáka. Pak se žebrácký
děkan Pavel Šimandl ujal samotného svěcení stavby. Po obřadu Hlahol
vystoupil s chorálem "Hospodine, pomiluj nyli, po kterém následovaly litanie a chvalozpěv. Slavnosti se údajně zúčastnilo na 2000 lidí. 138 Ke
kapličce pořádali
kolem svátku sv. Jana Nepomuckého. olejová i
kněz,
světla
a zábavách. U
a
ničivé
zdobila, zapalovala se přicházel
požehnání. Poté se lidé rozešli po
návštěvách
Od
hředelskými
silou.
památkami.
Svatou horu u
Příbrami,
Bartoloměje.
zúčastněných
článek
z
Žebráku
časopisu Blahověst,
povodni, která na konci
neuvěřitelně ničivou
sv.
uvnitř
se lidé zastavovali, i když se nejednalo
k ní. To dokládá další
s
se
pravidelně
139
kapličky
krátce po
Kaplička
a procesí
s procesím
svíce.
uděloval
který
poutě
obyvatelé okolních vsí
°
povodni se budu
Právě kvůli
°
červnu
zmiňovat převážně
jako v
1872,
zasáhla všechny okolní obce v souvislosti
povodni nebyla konána obvyklá
podobně
Točníku
o procesí konané
který vyšel v
ale obyvatelé podnikli pouze
Autor popisuje
a průběh.
května
přímo
článku
pouť
o
do
pouť
točnické
svěcení
kaple
na
kaple počet
uvádí následující: "Za hlaholu ubírali se
všickni
L. ST., uč. Z Hředel u Žebráku dne 22. května 1869 (Svěcení sochy a kaple sv. Jana Nep). In Hlasy katolické 19, 1869,č. 16 (5. 6.), s. 252. m Tamtéž. 1)9 Opis Pamětní knihy obce Točník. s. 17,42,43.
J)7
Blahověst.
65
ke kapli sv. Jana v
Točníku,
v čem záleží úcta k patronům litanii k tomuto
průvod
českým, jmenovitě
miláčku českého
prozpěvujíce píseň
dále
kde nejprve objasnil v kratinké
p. kaplan,
k sv. Janu Nepomuckému; po
přiměřené modlitbě
lidu a
řeči
ubírali se všickni
k sv. Janu na výšiny hradu (. . .) po 12. hod. ubíral se pořádku opět
v udaném svrchu
k sv. Janu Nepomuckému, odkudž po
modlitbě venkovští osadníci a poutníci domů se vraceli ... ".140 kapličce
Poslední poutní slavnost k této května
18.
jmény v
1947.
Karla
a
koncentračním
těsně před
ale
Původně měla
Václava táboře.
pravděpodobně
se
být spojena i s odhalením
Spota
a
Jaroslava
konáním se v Rudém právu objevil
odhalení a pietní památku chce
děkan
kteří
Bureše,
měly
Odhalení a projevy
pamětní
být
článek,
plně
konala
desky se zahynuli
v režii MNV,
že toto slavnostní
Alois Zoubek zneužít, a proto se
odhalení na protest nekonalo a proběhla pouze církevní slavnost. 141 Kult např.
sv.
Jana
Nepomuckého
v žebráckém kostele sv.
zasvěcena Točníku
kaplička
byla od poloviny 17. století
o sv. Janu Nepomuckém.
litinový
o
Pod Kristovým Nad
tělem
zdobený tělem
1903.
udajně
poměrně
kraji
věnován oltář,
ve Bzové je mu
mají také jeho sochu. Navíc na menza s obrazem
silný,
právě
hradě
z legendy
na
cestě
který
do
stojí
Březové
na
za skálami. Jedná
kamenném
podstavci.
se nachází tabulka, která ovšem nenese žádný nápis.
je nápis INRI. letopočet
1901, ovšem
posvěcen
byl 27.
září
Byl postaven na náklady místních mládenců a dívek. Pozemek,
na kterém se z domku
mu je
dřevěná
křížek
křížek,
Na podstavci je uveden 143
v tomto
142
Další sakrální památkou je se
Vavřince
Hředlích
a ve
je
Č.
křížek
nachází, byl darován majitelem Josefem Drábkem
33. Na tomto
zde byl
místě
někdo přistižen
se odjakživa scházely dvojice mladých lidí,
v intimní chvíli, a proto mládež
měla potřebu
140 V. V., Ze Žebráka 9. června /872 (Povodeň, Průvod na hrad Točník). ln Blahověst. /lIasy katolické 22.1872, Č. 17, (/5. 6.), s. 267 -268. 141 Farní kronika děkanství Žebrák. s. 112. Fara va Zdicích. 142 Umělecké památky Čech. Díl/V. 143 Farní kronika děkanství Žebrák. s. 55.
66
toto místo "prostopášnosti" očistit. 144 K tomuto křížku se na bílou sobotu vedl průvod.
Ten
začínal
u
kapličky
sv. Jana Nepomuckého a ve dvojstupu se
procházelo celou vsí. ~Io se ke dvoru, ke stavení č. 16 a pak před kapličkou a u
křížku
se zastavilo a modlilo. V
průběhu
celého
průvodu
se klepalo
na klepačky, řehtalo na řehtačky a zpívala píseň o Jidášovi. 145 Jeden z kaplička
důvodů, proč
se šlo ke stavení
sv. Blažeje. Ta už v
č.
16, byl, že se zde nacházela
současné době
původně
neexistuje. Stála
na cestě směrem k Žebráku, ale později byla cesta o kus posunuta a tam, kde
kaplička
stála, se
rozšířilo
stavení a
dvůr č.
16. Podle obecní kroniky stála
kaplička
osamocena až do roku 1911, pak ji majitel domu zboural, místo 146 Ovšem podle slov pana Antonína zastavěl a nechal vytvořit pouze výklenek. Vaška,
který
bydlí,
zde
byla
kaplička
už
v roce
zastavěna
1903
do hospodářských stavení. 147 Kaplička
se
zde mohla plnit
stavěly
vždy
kříže
dvě
či
funkce, jednak se nacházela na konci vsi, tam
kapličky,
Když se totiž kopaly základy pro
nebo
hospodářská
ostatky. Podle pana Vaška se jednalo o Původní kaplička
malovaný a novém
byla
obraz
vystavění
zřejmě
sv.
měla
chránit
před
mrtvými.
stavení, byly zde nalezeny lidské
těla vojáků
z napoleonských válek.
výklenkovitého typu, protože ve své nice nesla
Blažeje
na
dřevené
desce,
po
zbourání
byl do výklenku vložen obraz Panny Marie, protože
původní
obraz byl již neznatelný.14B Kaplička byla nakonec zrušena v 90. letech 20. století při rekonstrukci stavení č. 16, kdy byl výklenek úplně zazděn. 149 Podle pana Zemánka,
točnického
kastelána se této
přestavěné kapličce
nebo spíše
výklenku říkalo "Madonka se zmijí".15o Mimo trasu je pak ještě jeden křížek u cesty směrem na Žebrák, který je také
zasvěcen
sv. Blažejovi. Stojí již na neznatelné
křižovatce
dvou
Rozhovor s panem Zemánkem - 19. 5. 2007. Opis pamětní knihy Točník. s. 17,45. 146 Tamtéž, s. 16. 147 Rozhovor s panem Vaškem - 14.5.2007. 148 Opis pamětní knihy Točník. s. 16. 149 Rozhovor s panem Vaškem - 14.5.2007. 150 Rozhovor s panem Zemánkem - 19.5.2007. 144
145
67
cest, jedna vede z Točníku do Žebráku a druhá, tzv. dvorská cesta vede z
Točnického
Původně kapličky
dvora ke
hřišti
a dále na Vápenice.
zde stála také malá kaplička. Její funkce mohla být stejná jako
sv. Blažeje v
Točníku,
protože podle
vyprávění
pana Zemánka byla
také zde pohřbena těla vojáků. Jednalo se prý o vojáky bojující v pruskorakouské válce a v tom
případě
by zde stála od 2. poloviny 19. století. Ovšem
na indikačních skicách z roku 1840 je kaplička již zakreslena,151 takže pravděpodobně
vznikla také v
zmiňovaná kaplička
poškozena.
Tehdy světové
ale do 2.
u domu se
jí
č.
době
stejně
napoleonských válek
16. Ve 30. letech 20. století byla
snažil
opravit
války se mu to
žebrácký
nepodařilo
kaplička silně
architekt
pan
Bílý,
během
ní byl nucen se odstěhovat. V době kolektivizace byla kaplička zbourána a místo zaoráno. 152 13. 6. 2004 byl z iniciativy
občanského
a
jako již
sdružení KAPKa (Krajina a památky
Křivoklátska) vztyčen nový křížek,153 pravděpodobně i na stejném místě,
kde stála opět
kaplička,
o litinový
hřbitova.
protože zde byl nalezen její základní kámen. Jednalo se
křížek
stojící na kamenném soklu a pocházející ze žebráckého
Na žebráckém hřbitově stálo několik takových křížků u zdi směrem
ke Kovodružstvu, když se
křížky začaly
pomalu ztrácet, vyžádalo si je sdružení
pro tyto účely.154 V nedávné době byl křížek poničen vandaly, ale KAPKa se opět
postarala o
vztyčení
nového.
Sv. Blažej není úplně nejznámější a nejobvyklejší světec, proto krátce představím
ve
jeho osobu. Sv. Blažej byl biskupem ve
východořímské
léčitelskými
prefektuře
městě
Pontus (dnešní Turecko).
Sabasta, tedy Vyznačoval
se
schopnostmi, pro které byl mezi lidmi velice oblíben. Po vydání
ediktu milánského v roce 313, který se zde ovšem nedodržoval, byl nucen prchnout do hor a pro svou víru se zde ukrýval
několik
let. V roce 336 byl však
jeho úkryt odhalen a Blažeje nutili k uctívání římských bohů. Protože zůstal věrný
151 152 153 154
své
víře,
byl
odsouzen
k pomalé
smrti.
Nejdříve
byl
přivázán
http://archivnimapy .cuzk.czJcio/data/cioI7935-117935-1-003 index.html Rozhovor s panem Zemánkem - 19.5.2007. httr://\\\\\\.lOl:nik.com/"!scc=karka&id=aklivily&rok=2004, 19.5.2007. Rozhovor s panem Zemánkem - 19.5.2007.
68
ke sloupu a drásán kovovými křesťanka ,
požehnal ,
kartáči. Při cestě
na
popraviště
k němu
přiběhla
jejíž syn se dusil rybí kostí, sv. Blažej mu svázanýma rukama a
tím
Sv. Blažej je patronem
chlapce
zachránil.
soukeníků , tkalců
Nakonec
byl
stať
mečem .
a trpících lidí. Kolem jeho svátku (2.
3.) se dává tzv. svatoblažejské požehnání, které má povzbudit všechny v těžkostech každodenního života a naznačit , že člověk na světě nezůstane sám. 155
17. Kapička v Točníku . 18. Socha sv. Jana Nepomuckého v točnícké kapličce . 19. Kříž mezi Točníkem 20. Kříž za skálami na Březovou.a Žebrákem.
155
PRACNÝ, P., Český kalendář světCI/ . Praha 1994 1994, S. 30.
69
7. 2. Bzová 7. 2. 1. Zajímavosti o obci Původ
nabízí se
názvu obce je, jak tomu v toponomastice dvě
varianty
původu
často
bývá, velmi nejistý,
tohoto toponyma. V kronice obce je uvedeno,
že název vznikl podle okrasného
keře
bezu, a tak se místo jmenovalo Bezová,
z čehož se pak vyvinula Bzová. 156 Toto tvrzení uvádí i A. Profous, přičemž dodává, že k
přídavnému
jménu bezová se ještě
přidávalo
podstatné jako
např.
ves, dolina, stráň apod. 157 Další varianta vychází z historie, kdy kolem hradů Točník a Žebrák byly hluboké lesy vhodné pro lovy, na které bylo zapotřebí vycvičených
nedaleko
loveckých
hradů
psů.
a jejich
kteří
Psovodi,
osadě
se
říkalo
cvičili
chovali a
psy, se usadili později změnilo
Psová, což se
na Bzová. 158 Je zajímavé, že u Českého Dubu se nachází také ves Březová, pro kterou se odjakživa užívá i druhý název Bzová, což by mohlo znamenat kopec
či dvůr.
Názvy
Březové
a Bzové by tedy mohly mít i
nějakou
hlubší
souvislost. 159Tuto teorii dokládá i existence Březové u Uherského Brodu, protože nedaleko od ní nalezneme obec Bzovou. převodu
Nejstarší písemná zmínka o vsi pochází z roku 1390 a týká se majetku
vsi
Hlohovičky
na
Matěje dříve,
že ves nebo osada existovala již Bzové se podobá
osudům
vypisovat. Nejvíce
pramenů
ze
Bzové.
a to na
Lze
úplně
všech okolních vsí, proto
předpokládat,
ale
jiném
jistě
místě.
Historie
nemá smysl vše
k jednotlivým vsím máme z dob
třicetileté
války,
o které nás informují dopisy hejtmana zbirožského panství, Jana Ko/ence z Kolna. O Bzové se ovšem mnoho nedovídáme, protože její vzdálená poloha od hlavních cest ji
vlastně
uchránila
že sem mohlo zabloudit pár
vojáků,
před
procházejícími vojsky.
Samozřejmě,
ovšem škody nebyly takové jako
např.
v Hředlích či Žebráku, které se nacházely přímo na císařské cestě. Z této válečné
doby se uchovala
pověst,
že byla obec vypálena a obyvatelé
pověšeni
RLACKÝ, A., &ová. Praha 2005, s. 7. PROFOUS, A., Cit. dílo, I. díl, 1947, s. 263. 158 BLACKÝ, A., Cit. dílo, 2005, s. 7. 159 PROFOUS, A., Cit. dílo, I. díl, s. 168.
156
157
70
švédskými vojsky, k tomu ovšem nemáme žádné doklady, které by Kolenec určitě
zaznamenal jako u ostatních vsí.
Prameny k
novějším dějinám
obce také postrádáme, protože ji postihl
v roce 1877 obrovský požár, který srovnal se zemí a
zničil
u
Linhartů,
i veškeré písemnosti a doklady.
a zapálilo
údajně převařovali
kde
stavění.
Oheň
téměř
všechny usedlosti
vypukl v
domě č.
p. 23
máslo a odešli, vroucí máslo vytrysklo
Protože byl ten den velký vítr,
oheň
se
rozšířil
po celé vsi
a zničil 53 usedlostí. Kromě chaty Na drahách zbyla ještě chalupa č. 15. 160 Z učitel
pramenů
máme k dispozici kroniku místní školy, kterou
začal
psát
řídící
Milka na konci 19. století. Dostupná bývala i obecní kronika založená
týmž Milkou, ta se ovšem po 2.
světové
válce ztratila.
Pravděpodobně
v roce 1948, kdy si všechny obecní kroniky vyžádal Okresní
úřad
v
to bylo
Hořovicích,
aby zkoumal, co je v nich napsáno. 161
7.2.2. Drobné sakrální památky křížek,
První
na který narazíme, když jdeme z Točníka do Bzové,
se nachází v kopci asi jeden kilometr
před
Bzovou. Jedná se o stejný typ
kříže, který stojí na cestě z Točníku do Žebráku na původním místě kapličky
sv. Blažeje. Nalezneme zde dva podstavce, jeden je a
prodělal
uříznut
a
stejný osud jako mnohé jiné zřejmě
Křížek
Do
umístněn
v okolí na
počátku
křížem,
90. let. Byl
který pochází také ze žebráckého
nově
hřbitova
panem Zemánkem.
zde mohl být postavem proto, že se tu spojuje
Točníku
původní
prodán. Proto se zde nachází druhý podstavec s
instalovaným litinovým a byl sem
křížky
zřejmě
totiž vede nyní využívaná asfaltová silnice
přes
několik
cest.
Pekla kolem
rybníků a také prašná cesta směřující přímo ke hradu Žebrák. Dále je zde
rozhraní bzovského a
160 161
točnického
katastru.
Křížek
je
chráněn dvěmi
vzrostlými
BLACKÝ, A., Cit. dílo, 2005, s. 54, 65. Tamtéž.
71
indikačních
lípami. Na
skicách stabilního katastru z roku 1840 je již tento
křížek
zakreslen, a to jako dřevěný .162 křížek
Na další
rozcestí. Jedná se nese
letopočet
vavřínovými
přímo
narazíme opět
v obci Bzová. Stojí ve vsi na menším
o litinový zdobený a zlacený
1907, u paty
křížku
je zlacená
Kamenný sokl
hlavička andělíčka
listy, výše se nachází tabulka s nápisem: "Pochválen
domnívat, že byl
ozdobená buď
pan
tělem
je nápis INRI. Podle nápisu se
křížek posvěcen
v roce 1907, ale ve farní kronice
Ježíš Kristus. 1907" Nad Kristovým můžeme
křížek.
k tomu není žádný zápis a jak jsem již zmínila, obecní kronika se ztratila po 2.
světové
válce.
Pokud nebudeme
pokračovat lípě,
doleva dorazíme k velké o litinový a Krista
je
a postava
nově
zrestaurovaný
postříbřeno světce.
půdě
ulomen.
Předpokládal,
o zrestaurování křížek posvěcen přijela řádová
který je
jako
všechněmi
občana,
křížku
Fleišmanová kříže
umístěn
ostatní
křížek.
kříže,
ozdoby
stříbrném
provedení a
který ho uschoval v zpět.
Jedná se
na kamenném soklu.
vámi. L. P. 2007" Tento
že ho opraví a vrátí
zelo prázdnotou a místo paní
kříž,
Text na tabulce je také ve
jednoho bzovského
starostka
dále po hlavní silnici, ale uhneme
pod níž se nachází další
stejně
Pána našeho Jezukrista ve na
křížku
u
kříž
době,
tzn. říká:
Tělo
anděl
"Milost
byl nalezen kdy byl
kříž
Dlouhou dobu tedy toto místo
zde stál kameninový odpadkový koš. Místní ještě
se
s
několika
a jeho vrácení na místo, kam
občany
patří.
postarala
4. srpna 2007 byl
augistiniánem Otcem Juanem Provecho, s nímž z Prahy
sestra Marie Rosa.
Svěcení
se
zúčastnilo přibližně
50 lidí ze
Bzové, ale i z okolí. O původu a historii kříže jsem bohužel nezjistila žádné informace, ale v místech dnešního z roku 1840 zakreslen
křížku
je na
dřevěný kříž.
indikačních
skicách stabilního katastru
Tehdy se nacházel
ještě
mimo zástavbu
na křižovatce dvou cest. Nejbližší budovou byl větrný kamenný mlýn. 163
162 16)
Indikační skici. SE" 49. Národní archiv Praha. http://archivnimapy.cuzk.cz
72
Další
sakrální
památkou
kaplička
je
na návsi pod rybníkem. Jedná se o čtvercový
půdorys.
členěným
a s
střeše
Na
několikrát
zvonička
je
ukončeným
portálem
s níže
křížkem
postaveným
upravovanou stavbu, která má průčelím
s
oživeným lizénami,
trojúhelníkovým štítem. V nice se nyní
nachází reliéf Madony, dříve zde bývala soška sv. Jana Nepomuckého. 164 Kaplička představuje
prostorový typ, ovšem v
současné době
uvnitř
se
nic
nenachází. kaplička
Tato
pravděpodobně
byla postavena zničil takřka
velkém požáru, který
celou bzovskou zástavbu. Na
skicách z roku 1840 je v místech, kde nyní stojí kříž.
165
až po roce 1877, tedy po
kaplička,
nezmiňují.
V roce 1995 byla provedena rekonstrukce této stavby, střechy
vloženy dokumenty o obci a peníze
generace. Kolem
kapličky
následníkem habsburského trůnu. Poslední
bzovskou
drobnou
potkal stejný osud jako
litinovém
křížku.
Kdy byl
zjistit. Na
domnívat, že zde
památkou Janůška),
alespoň
původní
164
166
údajně
představuje
křížek
který se nachází mimo
zmínit o tom, že ho v poslední
křížek
mezi Bzovou a
posvěcen či důvod, proč
Točníkem.
indikačních
před
zde stál se mi z
pramenů
skicách zachycen není, a proto se
můžeme
rokem 1840 nestál.
Opět
tyto památky na konci vsí. To ovšem nijak
165
příští
mezi lípami totiž nyní nalezneme pouze kamenný sokl s pahýlem po
nepodařilo
nestala
k uchování pro
oslav jmenování Rudolfa Habsburského
sakrální
zvolenou trasu, ale i tak je dobré se
místě
které byly
166
u cesty vedoucí ze Bzové na Líšnou (na
Na
určené
při
jsou vzrostlé lípy a kaštany, které byly
při příležitosti
vysázeny v roce 1885
době
dřevěný
zakreslen
Pokud zde byla během následujících 37 let postavena nějaká kaplička,
dostupné prameny se o tom
do
indikačních
nějaká příhoda,
která
vztyčení křížku
se nabízí funkce, kterou
nevylučuje
měly
možnost, že se zde
vyvolala. Architekt Karel Pávek
Umťlecké památky Čech. I. díl, s. 159. http://archivnimapy.cuzk.czJ BLACKÝ, A., Cit. dílo, 2005, s. 164.
73
v současné době 167 uvažuje o jeho obnovení, na čemž spolupracuje s paní starostkou Fleišmanovou.
21.
Křížek
mezi
Točníkem
a Bzovou.
22. Detail
křížku
v obci Bzová.
23. Nově instalovaný křížek pod 24. Slavnost svěcení nového lípou ve Bzové. křížku pod lípou ve Bzové. 4. srpna 2007. 167
Karel Pávek o tom hovořil na konferenci Památky skryté v hloží konané v Mariánské Týnici 31. 5.
2008.
74
25.
Kaplička
26. Detail téže
ve Bzové
27. Uražený
křížek
kapličky .
u cesty vedoucí ze Bzové na Líšnou .
75
Březová
7. 3.
7. 3. 1. Zajímavosti o obci Stejně jako v případě ostatních dvanácti Březových v ČR vznikl název zřejmě
bříza bělokorá. Většinou
podle stromu zvaného
ještě
nějaké
substantivum
případě
a v našem
např.
jako
to mohl být háj.
se ke jménu stráň,
doplňovalo
les 168
ves,
Součástí nynější Březové
je jedna
část
jmenující se Háj, ovšem původní Březová se nacházela asi o 1 až 2 km západně
od současné, kde se také dodnes břízový porost nachází. Původní
podstatné jméno se asi již nedozvíme. První písemná zmínka o Březové pochází z roku 1399169 . V první knize půhonné
s
desk dvorských z let 1383 - 1404 je zmiňován spor Bořivoje z Janova
Vojtěchem
že Kudrprecht dědictví
a
Janem
řečený
ze
Pobipes
Lhotky.
špatně,
Bořivoj
tzn. ve
část
mezi nimiž byl i Przybek de Brzeyezowa tedy
Při bek
byl
že
pravděpodobně
březovském
na
jeho jmění (50
šlechtic
nebo
Přibek
lokalitě
stála
spíše
i to, že 17. 3. 1405 byla sousední ves Bzová k točnickému. Kdyby
hřiven
zeman,
je
Březová
tvrz
než
připojena
Březové.
ze tedy
katastru se nacházela osada nebo spíše tvrz.
březovské
jeho
Bořivoj si k soudnímu sporu přivedl svědky "hodné
důvěry"
že na
stěžoval,
si
svůj prospěch, vyřídil věc
a že Jan a Vojtěch od Kudrprechta dostávají
zlata) a využívají ho. 17o
z Janova
možné
Předpoklad,
osada,
dokládá
od žebráckého panství
byla vsí nebo osadou, byla by
jistě připojena
společně se Bzovou,171 jak tomu bylo pokaždé v dalších letech.
V roce 1937 byl nalezen na území obce poklad, který pochází ze 16. století. Březovák
"v
Václav Drábek objevil
zalesněném
Ve džbánovité
lomu,
nádobě
který
bylo 2 123
"březovský
se
poklad"
nacházel
stříbrných
při
směrem
lámání kamene ke
Bzové" .172
mincí "z období vlády Vladislava
PROFOUS, A., Cit. dílo, I. díl, s. 168. Tamtéž. 170 FROLÍKOVÁ, L., Cit. dílo. s. 5. 171 Tamtéž, s. 6. I72 Tamtéž, s. 9. 168
169
76
II.,
Ferdinanda
I.,
Maxmiliána
I.,
Rudolfa
II.,
ale
platidla
ze Slezska, Dolních a Horních Rakous, Štýrska, Korutan, Tyrol, Gdaňska, Bavorska a Saska z let 1505 - 1597.,,173 Odborné posouzení mincí provedlo
Národní muzeum, které dále o poklad stříbra
tehdejší ceny Polovina
nemělo
byla pouhých 1 200 následně
pokladu
zájem. Celková hodnota podle
Kč
připadla
stříbra).
Uednalo se o 3 kg
panu
Drábkovi
a
druhá
k finanční situaci nálezce a Václav Drábek s pomocí žebráckého muzea prodal většinu mincí. 174 pak obci, ta ale Některé třicetileté
přihlédla
zmínky o
Březové
války se ve
Březové
jsou
vůči obyvatelům
vsi kritické.
Třeba
v
době
stala vražda a zbirožský hejtman pak všechny
Březováky
považoval za lupiče a mordýře. Problém s nimi i za rekatolizace. 17s Pak už se ale žádné "skandální" zprávy nevyskytují.
byl
7.3.2. Drobné sakrální památky Jako první památku potkáme na Březovou.
Jedná se o litinový
s tabulkou pod Kristovým Ježíš Kristus. Křížek
byl tedy
různé
nechala vyrobit
křížek
Svěcení
ze Bzové do
Březové křížek před
klasického typu, na kamenném soklu
Tabulka nese nápis: "Pochválen bud' pán
beseda ve
pořízen Občanskou
a organizovala
vysvětit.
křížek
tělem.
Věnuje: Občanská
cestě
společenské
Březové
1895."
besedou, která vznikla v roce 1890
a kulturní aktivity v obci. V roce 1895
v komárovských slévárnách a 3. 6. ho dala bylo
chápáno
jako
slavnostně
významná
událost,
a tak byly pozvány i dvě hudební kapely.176 V žebrácké farní kronice je pak poznamenáno: "V obci Březová byly od místních (. . .) lidu
i
z vokolních
obcí
2
kříže,
jeden
svěcena při
v poli
velikém davu
dřevěný
na
cestě
ku Kublovu, a druhý velmi výborně litý na počátku vesnice ... ,,177. Březovský řídící učitel Čeněk Pecánek tuto událost popsal v obecní kronice následovně:
"Dne 3. června 1895 odbývána slavnost svěcení kříže na silnici
FROLÍKOVÁ, L., Cit. dílo, 5.10. Tamtéž. 175 Tamtéž. 12, 15, 16. 176 Kronika obce Bře:ová 1.,5. 23. SOkA Beroun. 177 Farní kronika děkanství Žebrák. 5. 53.
173
174
77
Žebrácké.
Kříž pořídila "Občanská beseda", jejíž byl pisatel této knihy
předsedou,
úhrnným nákladem 82 zl. 16 kro Místo pro
věčné časy
František Ryba a jeho manželka pí Anna Rybová. Slavnost překrásném
počasí
Při
i ze sousedních obcí. Průvod seřadil
Křížích"
"v
účasti
za ohromné
spolků
posvěcen
tom
zvoničce,
se u školy, ubíral se ku
za vedení 2 hudebních kapel.
když konec byl ještě ve vsi. Množství vysvěcení
Panny Marie. Po Špitrovic do vsi
tohoto
kříže
a k nově postavenému
kříž
opravený
odtud
Průvod
družiček
konaná
při
a obecenstva domácího
nově
i
svěcení
daroval p.
zpět
"V křížích".
"Hájem" ke
stanul již "V
kříži
křížích"
šlo v průvodu a neslo sochu
ubíral se průvod
hořejší
brankou okolo
kříži. Po seřazení průvodu u kříže měl
důstojný p. P. Ferdinand Plachý, děkan v Žebrá ce, vzletnou řeč, kterou tak na přítomné
obecenstvo
působil,
všem, kdož o postavené
kříže
že
většina přítomných
zásluh
sobě
získali,
slzela.
Přitom poděkoval
zvláště "Občanské besedě"
a jejímu předsedovi C. Pecánkovi.,,178 O jaký druhý Jednoznačně
kříž
stál
se
průvod
na
křižovatce,
se jednalo, se mi z písemných
křížek severně
ubíral,
se
od vsi
domnívám,
směrem
že
pramenů nepodařilo
zjistit.
na Kublov. Podle toho, kudy
se
kde se sbíhá cesta z Háje, která
křížek
mohl
nacházet
pokračuje severozápadně
a po 500 metrech se napojí na cestu do Kublova, s cestou ze vsi, která vede do Údolí ticha. Mou domněnku potvrzuje i fakt, že na indikační skice z let
kolem
roku
1840
Na skice je zachycena
je
v
těchto
ještě třetí
místech
zakreslen
dřevěný
cesta napojující se na tuto
která vede také do Údolí ticha směrem na severovýchod.
17g
kříž.
křižovatku,
Kdy byl křížek
zrušen, se již bohužel nedozvíme, samotný název "V křížích", užívaný Čeňkem Pecánkem,
si
již
že toto jméno bylo
ani
nejstarší
zmíněno
pamětníci
nevybavili.
mezi pomístními názvy v Monografii
a Berounska z 20. let 20. století, a to dokonce na prvním místě. Křížek Občanské
Zajímavé
besedy je stále zachován, navíc byl na
je,
Hořovicka
18D
počátku
90. let 20.
století opraven a nápis na tabulce obnoven z popudu rodiny Brojových. 178 179
180
Kronika obce Bře=ová I., S. 23. http://archivnimapy.cuzk.czJ JůNA, J., Monografie Hořovicka a Berounska. Díl VI.,
S.
48.
78
Centrální památkou obce je Jedná se o prostorovou pokrytá pod
taškami
stříšku.
opět kaplička,
kapličku
a
na
která je postavena na návsi.
obdélníkového
vrcholku
se
nachází
je sedlová umístěný
zvon
směřuje
Její vchod
původně
mohla vkládat soška.
se nachází pouze obrazy Ježíše Krista a Panny Marie.
Na
jaře
v roce 2007 zastupitelstvo obce
začínal kapličky
podepisovat zub
času.
spolupracovat
Březová začalo
Hořovicích kvůli opravě kapličky,
s památkovým ústavem v
Památkový ústav provedl
na které se již
důkladnou
analýzu
a konstatoval, že omítka je již místy opadaná a popraskaná.
krytina (bobrovky) je již Dveře kapličky některých
značně přestárlá,
jsou také popraskané a
nátěr
Střešní
místy chybí
některé hřebenáče.
už není znát.
Vnitřní
omítka je na
místech odfouklá.
Městský úřad Hořovice,
ale
římsou.
Z venku je zdobená výklenky a
na východ a nad ním je hlubší nika, do které se Uvnitř
půdorysu, střecha
odbor výstavby a životního
některé
stanovil
Střecha
podmínky.
přesah střešní
má
Hřebenáče
a poškozené tašky se nahradí novými. do malty, stávající
prostředí
opravu povolil, přeložena
být
opět
budou
uloženy
krytiny musí být dodržen a narušené prvky
krovů
se nahradí přesnou kopií původního (profil, opracování, druh dřeva).
Vnější
omítka nebude sundána celá, ale ke stávající bude nový povrch dotažen
do roviny. Omítka spodního soklu bude ostře
omítkou
také nebude celá
pak
měl
a nahrazena
hozenou na vápenné bázi. Odborný pracovník Národního
památkového ústavu také provedl řemeslně
kompletně odstraněna
odstraněna,
případně
barevnosti fasády.
ale jen vyspravena maltou.
opraveny a provede se
být matný,
průzkum
průzkum
jejich
Dveře
původní
Vnitřní
omítka
budou
kvalitně
barevnosti.
Nátěr
by
polomatný.
Zastupitelstvo obce podalo na konci roku 2007 žádost o poskytnutí dotace na
zachování
Středočeského
a
obnovu
kulturní
památky
z Fondu
kraje, ale dotace bohužel nebyla
přiznána.
obnovy
památek
V následujícím roce
bylo o ni požádáno znovu, a to z programu Podpora obnovy kulturních
79
památek prostřednictvím obcí s rozšířenou působností. 181 Tato žádost již byla začalo
schválena a v letním období se
s opravou
dokončeny
památkového ústavu. Poslední práce byly nově
kdy byla stavba průzkumu
Kdy i
na
podle podmínek
počátku
žlutou barvou, což
roku 2009,
měla
být podle
původní.
barva
byla
zlatavě
omítnuta
kapličky
tato
přes důkladné
kaplička
postavena
bádaní v archivu
zasvěcena,
a komu je
nepodařilo
se
mi
zjistit. V jedné žádosti obecního
zastupitelstva Zemskému výboru království Českého z 28. 12. 1905 je uvedeno: "A když k tomu přispívala značnými
postavila školu
připočteme,
že obec
pozemky a hotovými
s přirážkou 540
zvoničku s nákladem BOO K ... "
Březová během
penězi
kříže
na stavbu Okresních silnic,
182.
Ovšem ve Farní kronice děkanství Lebrák posvěcení
školy v roce 1882
v roce 1895. Události let 1889, 1890 a 1891 zde ovšem nejsou
uvedeny, takže je možné, že O
roků
%, most na obecní cestě v nákladu BOO zl.,
je od roku 1880 do roku 1905 uvedeno pouze a
dvaceti
kapličce
se
ještě zmiňuje
kaplička
byla
posvěcena právě
v
těchto
letech.
školní kronika: "Dne 24. dubna 1B79 (. . .)
Při
příležitosti té zasazeny 2 lipky u kapličky na návsi a 2 za vsí u kříže.,,183 Ovšem
ani v letech kapličky.
před
rokem 1879 se mi ve farní kronice pravděpodobné,
Je tedy
že
kaplička
nepodařilo
najít
posvěcení
stála již na konci 70. let 19.
století. V indikační skice je zakreslen dřevěný kříž,184 z toho vyplývá, že
kaplička
byla postavena mezi lety 1840 a 1879.
Zvon na účely
se nepoužívá
do té doby ohlašované
Další už ve
kapličce
drobné
Březové
sakrální
přibližně
zvoněním začal
památky,
181 182 18J 184
kříže.
využívat místní rozhlas.
které
bych
chtěla
zmínit,
se
bohužel nenacházejí. Nenašla jsem o nich žádnou písemnou
zmínku, ovšem jsou zachyceny na dřevěné
od 70. let 20. století, kdy se pro
indikačních
Jeden z nich stál na staré
skicách a jedná se o dva cestě
z
Březové
do Bzové
Dokumentace na OÚ Březová - žádosti, rozhodnutí (11.8.2008). Obecní úřad Březová. Korespondence Obecního úřadu Březová. Obecní úřad Březová. Kronika obecné školy ve Bře::ové. s. 4, SOkA Beroun. Indikační skici. BE 42. NA Praha.
80
a do Točníku. 1B5 Již jsem zmínila, že nová cesta, tak zvaná "Prokopávka" byla méně
vybudována až v 90. letech 19. století. Od té doby se stará cesta užívala a
méně.
Proto
Na stejném
zřejmě křížek
místě
měla nějakou
zanikl a nikdo
neměl důvod
dnes stojí památná lípa. Kdy ovšem byla vysazena a jestli
souvislost s dřeveným
pravděpodobně
křížem,
kříže
dřevěný
kříž
směrem
kde se rozprostírá
větší
Druhý
stál na
cestě
křížku
už asi nezjistíme. Funkce
stejná jako u každého
byla
ho znovu obnovit.
na konci vsi. do Kublova,
v místech,
plácek. Ve 40. letech 19. století zde nestálo tolik
stavení jako v současnosti, ovšem nejednalo se o poslední domy na kraji obce. 1B6 Proto se zde nenabízí žádný z obvyklých důvodů, proč by tu křížek stál. Nejednalo se o konec vsi, ani o centrální místo. Funkce kříže
tohoto
chtěla
zmínit
je prozatím nejasná.
Na tomto ještě
či účel
místě,
jeden, který ve
kde se zabývám již neexistujícími Březové
kříži,
bych
nikdy nestál. V katalogu kamenných
křížů
v knize
Kamenné kříže Čech a Moravy je uvedeno, že u Březové se nacházel kamenný
kříž.
Je zde také poznamenáno, že objekt nebyl nalezen
údajů
nedostatku
kvůli
a neznámé podobě. 1B7 Jaroslav Vít ze Společnosti
kamenných křížů mi laskavě zaslal evidenční kartu tohoto kříže, ve které je památka umístěna jihozápadně od Březovského vrchu. Účel a datace stavby se váže k 6. 9. 1870, kdy zde
měl
být pytlákem
zavražděn
lesník Václav
Gregor. Karta také odkazuje na knihu Jana Čáky Střední Brdy.1BB V této publikaci
je
kříž
opravdu
nakreslen
a
zmíněn,
ovšem
jedná
se
o Březový vrch v Brdech, nikoli o samotnou Březovou. 1B9 Ve sborníku je tedy tento kříž lokalizován mylně, což dokazuje i skutečnost, že žádnému místo kolem obce se
neříkalo Březovský či Březový
vrch.
http://archivnimapy.cuzk.czJcio/data/cio/0597-1I0597- J-003 index.html Tamtéž. 187 Kol. autorú. Kamenné kH;e Č'ech a Moravy. 5;horník Společnosti pro vý=kum kamenných kří=ll. Aš 2007, s. 65. 188 Evidenční karta Č. 1860, př. Č. 0791. Společnost kamenných kříj,Ů Aš. 18g ČÁKA, J., Střední Brdy krajina ne=námá. Praha 1999, s. 12. 185
186
8\
kříž
Další
přijíždíme
když
křižovatce
se nachází na
Březové,
ze
křížku",
zvané "U
pokračovat
ze které je možné,
do Broum, do Kublova (dále na
Svatou) nebo jihozápadním směrem na Líšnou (přes oblast zvanou Janůška). křížek
Litinový
stojí na kamenném zdobeném podstavci a u jeho paty je
reliéfní skupina postav oplakávajících pod
křížem
který se využíval v 19. století, byl oblíbený
Krista. Tento empírový motiv,
hlavně
případě
v
kamenných
památek. 190 Na zdobené tabulce se nachází letopočet 1863, nad tělem Krista opět
nápis INRI. můžeme
Podle roku na tabulce
posvěcení
ve farní kronice však zápis o postaven z iniciativy velízského o místní rozvoj a založil
např.
křížek
usuzovat, že
faráře
pochází z roku 1863,
není. Je ovšem možné, že byl
Josefa Vyhnálka, který se staral
knihovnu v Broumech a
Kublově.
Podle kroniky
bylo v roce 1863 a 1864 velké sucho, což mohlo místní také pohnout k postavení kříŽku. 191 křížek
Tento
má
mezi
jmenovanyml
protože žádný z nich se nenachází na tak velké místě
významneJsl křižovatce,
postavení,
tedy na klasickém
vhodném pro drobné sakrální památky. Mohl zde být tedy postaven posvětil nebezpečné
proto, aby
místo, jak byla
křižovatka
tehdy chápána.
Navíc je postaven u osamocených stavení, takže mohl mít za úkol chránit toto odlehlé místo a jeho obyvatele. událost
či
Březová,
místo
Vyloučit
pohřbení vojáků,
zde ale
i když ti do
nemůžeme opět
těchto končin často
Kublova Broumy byly naopak považovány za
v okolí. Lidé z okolních vsí se sem v
ani
době třicetileté
nějakou
nezavítali.
nejbezpečnějších
místa
války chodívali schovávatchtěl
dát ukrýt
Hředle,
narazíme
zbirožský hejtman Jan Kolenec z Kolna sem dokonce dobytek. 192
na
Březové
budeme ze
křížek,
který leží u Stroupinského potoka a mlýna. Zde
cesta ze
Březové
a
najíždělo
březovského, hředelského
1'lO
191
192
pokračovat
Pokud
a
se na
točnického
dále na
hředelskou,
končila
úvozová
navíc jsou zde hranice
katastru. Také je nutné
přejet
most
Určení Mgr. Vladimíra Kelnara, diecézního konzervátora. Kopie farní kroniky Kublova. s. 30, 32. Fara ve Zdicích. JŮNA', J., Cit. dílo, V. díl, s. 326, 336.
82
přes
potok.
Dříve
se zde nacházel brod , a proto se domnívám, že
hraniční
zde byl jednak
kvůli náročnému překonání
a dále ochranný
Navíc se jedná také o menší
účel vztyčení
křižovatku ,
takže zde máme hned
potoka.
tři důvody
pro stavbu. Ještě
na konci roku 2007 zde stával litinový zdobený tělem
na nízkém kamenném soklu . Pod nenesla žádný nápis. Tento na jiném soklu. křížkem .
kteří
memento na
nemilosrdně
svého
předchůdce ,
který byl
zmíněný
Původní
umístěn
před zmíněným
podstavec je zachován 3 metry uřízli.
upevněn
byl
se nacházela tabulka , která ovšem
zničena
Tato starší památka byla v 90. letech 20. století
křížek
Nově
Původní
křížek měl
křížek ,
vandaly,
sokl zde byl zachován asi jako
vandalismus.
osazený litinový
v prosinci 2007 však byl
křížek
opět
uříznut
hřbitova ,
pocházel ze žebráckého
přímo
zřejmě
nad soklem a
odvezen .
Na radu pana Zemánka jsem oslovila starostu obce Lochovice, jestli by nám mohl darovat jeden a na
hřbitově
2008
jsem
kříž
z lochovického
nebylo složité najít ve
spolupráci
ve Stroupinách, odvezla a
zetěm
vztyčen
27.
kříž
hřbitova.
opuštěný
Hředel.
se postarali o jeho opravení a na svém
Stehlíkem ,
vstříc
křížem .
V dubnu
majitelem
mlýna
hrob s litinovým
s panem do
Pan starosta mi vyšel
Pan Stehlík se svým synem
natření.
10.
května
2008 byl
křížek
původním místě .
Křížek Občanské
besedy
před Březovou .
28. Detail
kříže
"U křížku " .
83
29. Kaplička ve Březové před rekonstrukcí (rok 2007) . 30. Původní křížek ve Stroupinách (2007) . • '."flr:41."","~"'" 31 ., 32. Křížek z Lochovického hřbitova. 33. Nově instalovaný křížek (2008).
84
Hředle
7. 4.
7. 4. 1. Zajímavosti o obci Vznik
původ
a
názvu
obce
Podle Profouse jméno nesouvisí se je
del-
stále
písmeno
které pochází ze přicházet,
dřevo,
točilo
které se
protože ve slabice -
nejspíše
od
hře dli,
slova
či hrábě.
označili
a lidé z okolí, aby
později přeměnilo
v
přijíti,
gredo (hredo) , gresti (hrestl) znamená
hředlo,
okolo své osy, jako
např.
nám známá
slovník neuvádí toto slovo, pouze bychom našli
což znamená hrabadlo
což se
vznikl
způsoby.
Podle kroniky však název pochází ze slova
staročeský
Ovšem
několika
staročeským hřiedel,
Název
staroslověnštiny,
přijíždět.
to znamená
-e-.
vysvětlován
je
Další teze
říká,
mohutnost a sílu
hřídel.
hřeblo,
že se zde chovali tažní
hřebců,
koně
začali říkat hřeble,
jim
Hředle.
Stejný název nese i jedna obec u Rakovníka, u ní Profous uvádí, že se původně nazývala Reghli neboli Řehli, což pochází ze staročeského slova
vyřehnuti
k obyvatelům,
a znamená vybleknouti (blekotat), což se kteří
blekotali.
Staročeské
patrně
vztahovalo
slovo zaniklo a zkomolilo se
na Hředle. 193 První písemnou zmínku o stejně
z roku 1336, okolním,
proto
mělo
která
jako
Hředlích
skutečnost,
máme, jak už jsem
že osudy obce byly
zaměřím
se
hlavně
na život v této vsi velký vliv.
procházejícími vojáky, je jasný - kolem
na
Důvod, proč Hředel
opakovaně
hodně
uvedla,
podobné
období
těm
válečná,
byla obec
často pleněna
císařská
cesta z Prahy
vedla
přes Beroun, Zdice, Žebrák, Cerhovice až do Plzně, tato města a obce byla
také
nejčastěji
Zmínka o
drancována a vypalována procházejícími vojsky. Hředlích
v
době třicetileté
války se týká placení vrchnosti. Ves
točnickému
panství 1 420 zlatých, a proto žádala
v letech 1635 a 1636 dlužila císaře
o
odpuštění
starých
restů, dluhů
letech procházela krajem švédská i
19)
a ulevení starých císařská
platů.
V následujících
vojska, plenila okolí a byly
BLACKÝ, A., Cit. dílo, 2003, s. 6, 7.
85
vybírány
kontribuce.
častým
ale
průtahům vojáků
která se nacházela u Výjimečné
Hředel,
vypálení
se
kvůli
zanikla v důsledku války
zprovozněna
Vodopiem z Vrchník. centýř
Během
byla
uchráněna,
ves
své pozici nevyhnula. Ves Lhotka,
zřízení
postavení získala ves díky
rudu, která byla
železa (1
Od
už v roce 1628
úplně.
vysoké pece na železnou
točnickým
hejtmanem Josefem centýřů
roku v ní bylo zpracováno 1 720
surového
= 61, 73 kg), ale výroba byla zastavena v roce 1629.
Obnovena byla až v roce 1648 na žádost hejtmana Kolence, ale už v roce 1651 byla znovu
přerušena
Znovu se pec
začala
1684, kdy se
začala stavět
kvůli vojákům, kteří
tentokrát
zde
využívat v roce 1653 a její provoz byl pec nová.
není známo, ale železná ruda se zde
Přesné
těžila
datum
ještě
procházeli.
ukončen
ukončení
až v roce
výroby železa
až do poloviny 19. století, kdy zde
fungovaly ještě dva doly. Další
vojska
Hředlemi
procházela
v dobách
napoleonských
a to v letech 1809 až 1816 dokonce 53krát. Z procházejících tři zemřeli
a byli
pohřbeni
na místním
z roku 1872. Ta
přišla
od rána bylo velké dusno a V jednu hodinu
začal
zde
údajně
hřbitově.
Poslední tragickou událostí, která se zapsala do povodeň
Rusů
válek,
před
v sobotu
očekávala
se
osudů
obce, byla velká
sv. Trojicí 25.
bouřka,
která
května,
přišla
kdy již
po poledni.
velký lijavec, který rychle zvedal hladinu Stroupinského
potoka. Pak se valila voda od Vraní skály a vzala s sebou seník a stodolu. Ke třetí hodině
se strhly rybníky, voda dosahovala už výšky
zatopovat usedlosti a brát si začala
oběti
opadat. Druhý den se
tří metrů, začala slaběji
a voda
porouchaných
domků,
na životech. V noci pršelo už
otevřel
pohled na
několik
spousty naplavenin a špinavou vodu. Na loukách za vsí ležely nejen naplaveniny, ale také mrtvoly lidí a lidí.
194
zvířat.V
uvedený den zahynulo nakonec 29
194
BLACKÝ, A., Cit. dílo, 2003, s. 18 - 20, 51, 69 -71,156,157.
86
7.4.2. Drobné sakrální památky Od Stroupin se po pár kilometrech dostaneme ke
křížku
u tzv. ruského
hřbitova. Ve 20. letech 20. století zde stával vysoký dřevěný kříž. 195 Někteří pamětníci místě
tvrdí, že na
nachází litinový
něm
zavěšen
byl
křížek.
i obraz Krista. Nyní se ovšem na tomto
Ten je postaven na kamenném podstavci, patu
zdobí pozlacená Madonka, která stojí v pomyslném stavení snad chrámu. Kristovo je také pozlacené a nad ním je Křížek
se nachází na
chudí obyvatelé,
bitvě
v
důsledku
hřbitov
se tu
hředelští
nakažlivých chorob. V
době
u Lipska v roce 1813 tudy táhli ruští a francouzští
vojáci. Rusové byli postiženi úplavicí a ve Proto se dodnes
nápis INRI.
místě původního hřbitova. Pohřbívali
kteří zemřeli nejčastěji
napoleonských válek po
upevněn
Tělo
označuje
Hředlích
přívlastkem
tři
byli
z nich
Hřbitov
ruský.
pohřbeni.
byl užíván
až do roku 1880. Do roku 2000 zde stála také památná lípa, jejíž na 250 let. V
září
sama od sebe padla. Na stejném
stáří
místě
se odhadovalo
byla vysazena nová
lipka a také umístěna pamětní tabulka připomínající lípu a historii hřbitova. 196 Kmen
stromu
si
vzal
a autor monografie o
pan
Hředlích
Blacký,
a Bzové, a vyrobil z
Další památku nalezneme na zachránkyně
Hrušky
mecenáš
s devíti
budově
něj
místních
bar ve svém
památek
domě.
bývalé školy, jedná se o obraz zachráněnými
osobami
při
povodních,
nad nimi je namalována svatá Trojice. Tato drobná sakrální památka je
určitou
raritou ve sledovaném mikroregionu. V úvodní velká a
časti
nečekaná povodeň,
povodni byla Světozor
popsal
196
věnována
jejíž
průběh
jsem již
Hředle
stručně
a široké okolí
popsala.
velká pozornost ze strany tehdejších médii,
Ničivé např.
sem vyslal reportéra, aby zmapoval poškozené území. Událost
následovně:
v žebráky
Iqs
jsem zmínila, že v roce 1872 postihla
"Obec
Hředly
proměněni
a
byla povodní učiněni
úplně
skoro
zničena,
z občanů
obyvatelé
spokojených
J(JNA, J., Cit. dílo, I. díl., s. 226. BLACK ý, A., Cit. dílo, 2003, s. 194.
87
šťastných
a
hodině
politování hodnými povodeň
zastihla
že nebylo možno samotě
O
něco
nešťastníky
vesnici tak znenadání a s takovou prudkostí, něco
zachrániti a že jenom náhoda zde
stojí půlka domu
někdy pěkného
a
čistého;
pryč;
ta je celá
z kolny plné
měl
sedlák
několik
ze stavení naproti zbylo jen
nářadí hospodářského,
ponechala.
druhou polovici odnesla
voda a osm lidí s ní - celou to rodinu. Hned vedle domku toho stodolu,
čtvrté
a zoufalci... V sobotu po
trámů;
ze stodoly, chlívu plného krásného
dobytka zbyla jen hromada hnoje a slámy; z jiné stodoly zbyl jediný trám;
z
tří
vedle
z
silně
chalup zbyla hromada stavebního kamene; škola byla ní
pobořené
z
zbyl
chalupy
nepatrný
zděných
kus
pilíř zeleně natřený
a po statku zbyl
ve vlnách zahynulo. V jiné skočilo
chalupě
samo chalupě
za maminkou. V jiné a pak
utopila se žena a
do
s
vody
utopila se žena a
tři děti;
poslední male
pláčem,
pět dětí.
že
V jednom
havíře
chce
zbořeništi
zachránila
šťastně
šaty mužovy - ubohá
Bez porušení ostala vysoká mohutná hruška, která
nejzuřivějším proudům
šťastně
svátečním
odolala
a
do chalupy vynést
šatem mrtvá.
vydržela.
V jednom statku utopila se
se
smetla
sváteční
vyplavala se
běžela ještě
úplně
s bílou obrubou; také jeho obyvatelstvo
utopila se žena k porodu pracující; žena jednoho dítě
základů;
pastoušky odnesly vlny mladou ženu; z kovárny a dvou chalup
zbyla hromada kamení a trochu popele a okují; jiný statek voda
děvčátko
porouchána;
na
kuse
střechy
hospodáři
žena a
kamna
v níž bydlel
polosbořená
výminkář
smrtelných bolestech
ní
mnoho
lidí.
nejstarší dcera zachytila
šťastně
sbořenými
budovami
se starou svojí ženou; v
a na chatrných
-
čtyři děti;
na
a voda hnala ji k hrušce, kde ji lidé chytili
za vlasy a vytáhli na strom (. ..) Mezi světničky,
se
Zachránilo
těchto
viděti
jeden kout
koutě
tam ostala
kamnách vydrželi
až do rána.
staří
tito lidé v
Mohutné zdi vyrvala
voda
ze základů a odnesla se vším, pobořená kamna státi nechala.,,197 O
povodni
se
dozvídáme
i z
dalších
dobových
pramenů,
např.
z časopisu katolického duchovenstva Blahověst. Lebrácký obyvatel podepsaný
197
o povodni.
Prochá=ky po údolích Berounky ajejich pří/okú. In Světozor 1872, Č. 28. s. 330.
88
např.
jako V. V. popisuje škody i v okolí, utrpěla
ale jinak V
Točníku
stejně
Hředlích
větvích
této
a
konkrétně
hrušně
Březové
utonula jedna osoba,
jako Bzová, škody spíše na majetku.
se protrhla hráz rybníku a
události ve
Na
tato ves,
ve
zničila
mlýn. Nejvíce popisuje autor
o hrušce se píše: "V prostřed vsi stojí
opět
hrušeň.
zachráněni
zachytilo se 9 lidí jeden po druhém, až
byli
po několikahodinné smrtelné úzkosti.". 19B Podrobnější
informace o
zachráněných
Hořovicka
najdeme v Monografii
a Berounska. Článek o povodni zpracoval řídící učitel D. Mach podle obecní kroniky. "Osudného dne skupovali po vsi dva obchodníci ženské vlasy. Šli se kovárně
podívat ke zachránili ta na
k potoku na velikou vodu. Tu je
životy
štěstí
na
hrušce
na
příval překvapil,
blízku
stojící.
stěží
takže
Planá
hruška
odolala dravému živlu a stala se zachránkyní 9 osobám. Tam se
zachránil Josef Cervenka a Kat. Cervenková z čísla 56, kteří včas z domu odešli a na hrušku se uchýlili, Antonie Nová z střechy plula v náruč smrti
pak
ještě
nad
ztrátou
nad ní
osoby.
matky
pustila
Jana se
noční
K 11 hod.
a tu vidouce na blízku v hostinci úpěnlivým
vody
Té doby voda ke
vratům
Č.
opadla
a brodíce se vodou,
Vitásková,
hrušky
a
zmocnila se
31
voláním:
poněkud
26, která držíc se doškové
a Cervenkou na hrušku za vlasy vytažena byla, dále
4
uzavřela.
čís.
světlo,
padla
zatlačili vůz
vody,
lítosti která
hukot valící se
pomozte
žebřinový vůz
se
na hrušce úzkost,
přehlušovati
"Šenkýřovic,
a uvázali
do
zachráněných
jali se
z
9letá,
nám!"
dlouhými provazy
pod hrušku a lidi s hrušky dopravili
do hostince do bezpečí. ,,199. Podle
uvedených
svědectví
povodeň
napáchala
neuvěřitelné
škody
na životech i majetku. Lidé zachránění na hrušce, ale i jiným způsobem byli velice vděčni za svůj život, a proto rok na to nechali vyrobit obraz svaté Trojice, jako že
poděkování
povodeň
nalezneme
198 199
za záchranu života. Svatá Trojice byla zvolena proto,
se stala den
připomínku opět
před
v
svátkem svaté Trojice. O slavnosti
svěcení
Blahověstu.
V. V., Ze Žebráka 9. června 1872 (Povodeň, Průvod na hrad Točník). Cit. dílo, s. 267. .lŮNA, J., Cit. dílo,l. díl, s. 66, 67.
89
"Dne 25. Trojice. "
května
Hned
m. m. odbývána u nás slavnost
záhy
jakoby poseto bylo, a ve
sváteční
ruch se kříži
budovy ku
časté
rány z
přihodila.
O 3.
vzrostl až na
několik
moždířů zvěstovaly, hodině
na návsí. V předu
obrazu
shromažďovaly
odpoledne
počet jich
do naší odlehlé vísky, a
svěcení
ubíral se
kráčela
davy
se
že jindy nepatrná víska
shromážděný
lid od školní
školní mládež, nesouc kostelní
družičky
roků stáří,
zázračným téměř způsobem
blízké smrti
zachráněna
byla. nesouc
věnec
lidí
tisíc, tak že celé návsí
korouhve, za touto hornická hudba, pak mezi nimi i ona dívka, anaž
"Nejsvět.
v počtu as 30, od 4 až do 16 od velmi těmito
k okrase téhož obrazu. Za
ubíral se v. p. Kaplan F. Klíma ze "Lebráka, za ním pak obecní zastupitelstvo,
a
konečně
Klíma
ostatní nepřehlídnutelný dav sešlých se hostí. U kříže vytknul vp. F.
účel
přiměřenou
slavnosti
k druhému, nad školou stojícímu prozpěvuje.
U tohoto
kříže
kříži,
"Nejsvětější
vykonána kajícná modlitba, po kteréž
Trojice" a blíže
zelením okrášlené, na význam
slavnosti
kterýmž
Hředlané
a
němž
Nejsvětější
přednesen
byl
zvláštní
vděčnosti
zbudovali a založili. Po této litanie o
hředelští
průvod
východní zdi
zhotoveno bylo
okolnosti
průvod
zadělán
řečniště,
je
vkusné
řeč přednesl, vysvětliv
toho
dne,
k Bohu a nehynoucí památku
sobě
řeči zapěla
památného
se slavnostní kantáta, následovala
Trojici, s přiměřenými modlitbami za živé i za mrtvé, pak dvojzpěv
a
slavnostní,
sv. Ambrože, kterýmž slavnost horníci
něho
straně
týž duchovní dojemnou
hlavně
pomník
hnul se
velebné "Tisíckrát pozdravujem tebe,"
ku škole se odebral. Na školním stavení, na obraz
kříže
modlitbou. Od toho
skončila.
I o
konečně
pořádek
v parádním rouše po stranách
chvalozpěv
bylo postaráno,
družiček
ještě
a duchovník
kráčeli. ,,200
Svatý obraz se na škole dochoval v kdy se školní budova a
pravděpodobně zničen
nově
nezměněné podobě
omítala, výklenek byl
nebo ztracen. K
obnově
až do roku 1968,
zazděn,
obraz sejmut
této památky došlo až v roce
2002, kdy pan Blacký nechal vymalovat nový obraz, který zachycuje hrušku
200 F. H., Z Hředel u Žebráka. 6. června 1873. In Blahověst. Hlasy katolické 13., 1873, Č. 17 (15. 6.), s. 267.
90
s devíti
zachráněnými
lidmi a nad nimi svatou Trojici. V
letech po dramatických událostech obraz budově,
můžeme
na níž si posvěcen
směrem
mít
chtěli
kříž
s
vztyčen kříž
než tento, byl
počátku
i na své
straně
křížkem.
určitě
na
posvětit
nejedná o
počátku
Dřevěný kříž
předcházel
na druhé
straně
části,
potoka u domu
nad potokem, se to ale nelíbilo,
v ten samý den č.
původní
nově
postavený
chtěli
200 let starý, dolní
kříž
vstříc oběma
dřevěný kříž
55. Nad potokem se tedy
kříž
článku
výše v ocitovaném
o
svěcení
202
nad
zachoval,
zde již ale nestojí,
90. let 20. století majitelem statku. V té samé
zrušen i kamenný kříž, který stál také před tímto domem. zmíněny
zde byl
velký spor místních
nelíbilo "dolním", proto obec vyšla
potokem i obnovený u stavení
zničen
a hostinci
potoka a hrozili, že si ho na vlastní náklady zbudují
samozřejmě
stranám a nechala
i když se
úřadu
19. století byl již velmi zchátralý, a proto ho
opravit. Lidem z horní
sami. To se
byl
kapličku
prohlédnout
55 v roce 1775. Na
místní
na školní
k potoku se nám otevírá pohled na náves,
11. 5. 1806, ovšem jeho postavení Dříve
obyvatel.
opět
odhalen
k obecnímu
2002 byl 130
201
Za školní budovou
Č.
straně směrem
ale tentokrát na západní
U Smetanů.
slavnostně
květnu
době
byl
Oba dva kříže jsou
obrazu Svaté Trojice a také
samozřejmě zakresleny na indikačních skicách z roku 1840. 203 Kaplička
u
dřevěného kříže
je
zasvěcena
sv. Hubertovi a má mezi všemi
jmenovanými památkami zvláštní pozici, protože je z nich nemladší. Byla zřízena během
roku 2000 a
výklenkovitého typu zdobenou obraz
sv.
Huberta
a
římsou
202 20)
Jedná se
kapličku
a malým štítem. Ve výklenku se nachází části
Stavba této památky vyšla z myšlenky a iniciativy pana
Blackého,
uvědomoval
křivoklátských
roli
spodní
hředelského
lesích.
tryská
křížku.
Po
mysliveckého sdružení v historii myslivosti
dohodě
se
u pražského architekta Kryla navrhnout novou 201
později.
pramínek
který si
ve
o rok
malý
do korýtka, které je u paty
v
posvěcena
zastupitelstvem kapličku
a vyrobit
nechal kašničku.
BLACK Ý, A., Cit. dílo, 2003, s. 202. Tamtéž, s. 195. http://archivnimapy.cuzk.czlcio/data/cio/2385-1/2385-1-006_index.html
91
Samotnou kapličku pak postavil místní zedník Šíma. Obraz sv. Huberta namalovala
malířka
Slavnostní byla
Eva Kramarzová z Prahy.
svěcení
posvěcena
a
vlastně
společně
října
2001.
Kaplička
římsko-katolickým
knězem
i odhalení se konalo 7.
s dřevěným
křížem
Zbygnievem Ponichterou ze zdické farnosti a za účasti přibližně stovky lidí. 204 lovců.
Sv. Hubert se u nás slaví 3. 11. a je považován za patrona synem akvitánského knížete Bertranda, v mládí se dostal na
dvůr
Byl
franckého
krále Teodoricha III. v Cáchách. Zde si velice oblíbil lov a podobné zábavy. Jednou prý na lovu potkal jelena, který
měl
božské znamení, aby se vzdal
světského
vzápětí
povýšil na
povinnostem. Král ho k
potyčce
mezi parohy
života a
začal
údělného
kříž,
což považoval za
věnovat
se
duchovním
knížete, avšak poté došlo
mezi ním a franckým správcem, a tak Hubert
raději
odešel do Met
(Metz). Zde získal vysoké postavení u austrasijského majordoma Pipina II. Středního,
oženil
se,
jenže
po porodu syna Floriberta, a proto se Začal
studovat
teologii
ve
škole
jeho definitivně
u
sv.
zemřela
žena
brzy
rozhodl pro duchovní dráhu.
Lamberta,
stal
se
knězem
a v roce 709 i biskupem v Lutychu. Umírá 30. května 727. 205 pokračovali směrem
Pokud bychom bychom
se
dali
doleva,
narazíme
k Vraní skále a na rozcestí za vsí na
další
křížek
v
místě
zvaném
Na Hůrkách. Cesta k němu je zacházkou, ale od něj se nám naskytne
nádherný výhled na Bzovou a brdské kopce. Tento litinový na kamenném podstavci, je
decentně
nápis INRI. Jistou ochranu mu
křížek
stojí
zdobený a nenese žádnou tabulku ani
zabezpečuje
kovové ohrazení a
hlavně
statná
lípa. Posvěcen
9. května 1897. křížkům
ke Na
204
205 206
Hůrkách
společně
byl 206
s
křížkem,
který
stojí na
cestě
na Zdice,
Tato slavnost se konala za hojného účasti místních, průvod
byl
doprovázen
třemi
kapelami.
Zřizovateli
křížku
byli zdejší rolníci.
BLACKÝ, A., Cit. dílo, 2003, s. II. PRACNÝ, P., Cit. dílo, s. 264, 265. Farní kronika děkanství Žebrák. s. 53.
92
křížek
Druhý litinový umístěn
cestě
na
lokalitě
ke Zdicím v
také na kamenném podstavci,
zvané Pod Horou je tělo
nese pozlacené
Kristovo
a nápis INRI. Jeho zřizovatelem byl hředelský spolek Čtenářská beseda. 207 Po této odbočce se můžeme vrátit zpět na náves, odkud je to jen pár kroků k soše sv. Jana Nepomuckého. O jeho silném kultu ve zdejším kraji a o poutích řeč,
Proto
kapličce
něj
května
světce
pobožnosti, které se pak Po
této
provizorní
mít vlastní památku k
1833 vytesána
vsazeno v
vyobrazení
Točníku
sv. Jana Nepomuckého do
Hředlích chtěli
byla v roce
výklenek a do
15.
ke
je tedy jasné, že i ve
světce.
či
Hředláků
předvečer
do
školní
již byla
uctění
budovy
tohoto
kaplička
svátku sv. Jana Nepomuckého
na plechové desce. Osm dní se pak konaly
každoročně
památce
opakovaly až do roku 1898. Hředláci
se
dočkali
opravdové
sochy
sv. Jana Nepomuckého, a to když ji v roce 1879 dostali od žebráckých Tato socha byla vyrobena na náklad rodiny Šmídovy. Sochař
obyvatel. 208
František Šmíd ji vysochal, jeho bratr Jan ji pozlatil a třetí bratr Tomáš, kněz řádu
milosrdných
na žebráckém
bratří,
náměstí
ji
13.
května
1769
posvětil.
Umístěna
zmíněných bratří
u východní strany kostela. Otec
byla Jan
Jiří Šmíd vysadilo dva roky později kolem sochy čtyři lípy a nechal ji oplotit. Třicet pět
let stála socha bez
větších
místě.
škod na svém
V roce 1804 ji
opravil žebrácký obyvatel Matěj Pistorius, vnuk Jana Jiřího Šmída. Ovšem již po
deseti
od
kostela
u
letech
socha
odstraněna.
Hněvkovských
novou
byla
dřevěnou
Pro
natolik
zchátralá,
pozdější
naproti kostelu. František
že
opravu
Mečíř
musela
byla
být
uschována
pak na její místo postavil
sochu. Pro zajímavost uvádím, že i tento žebrácký obyvatel
byl rodově spřízněn s rodinou Šmídovou. Dřevěná socha ovšem rychle podléhala
změnám
odstraněna.
počasí
a již v roce 1828 byla
Shnilou sochu nahradila 14.
května
kvůli
1828
špatnému stavu
opět
stará kamenná
socha bratrů Šmídových, kterou ovšem před umístěním důkladně opravil Josef Lokaj, jenž byl
207 20B
přes třetí
koleno
rodově spřízněn
s jejími
tvůrci.
ALACKÝ. A .• Cit. dílo. 2003. s. 195. Tamtéž. 192. 193.
93
Socha plnila svou funkci přes 50 let. 209 Poté byla nahrazena barokní sochou sv. Jana Nepomuckého od K. J. Hiernleho z roku 1727, která sem byla převezena z Václavského náměstí v Praze. věnována
byla poté v roce 1879
do
Hředel.
původní.
října
31.
Zde vydržela v havarijním stavu až vytvořit
do roku 1998. Tehdy nechal ing. Blacký kopii té
Stařičká socha rodiny Smídovy
210
novou sochu jako vysvěcení
1998 se konalo slavnostní
zdického faráře a mnohých obyvatel.
za
přesnou
přítomnosti
Socha je umístěna v místech, kde je
211
v indikačních skicách zakreslen dřevěný kříž. 212 hředelskou
Poslední
směrem
památku potkáme až za vsí u cesty
na Točník a Žebrák. Stojí zde litinový křížek na kamenném podstavci. Křížek nese Kristovo nepodařilo hraniční
a
tělo
a nápis INRI. Datum instalace nebo můžeme
nikde najít, orientační
na rozcestí, kudy se
funkci.
vydat po
nebo po dnes využívané silnici
se mi
se domnívat, že tato památka plnila
Odděluje hředelské
můžeme
posvěcení
cestě
směřující
do
a
točnické
opět
území a navíc je
Záhořku směrem
k Točníku
na Chlustinu. Jiné funkce jsou nám
zatím utajeny. Po dříve
cestě přes
tzv.
Záhořek
nacházel
křížek,
jeden žebrácký
občan.
Poslední kříž
křížek,
který zde
zpět
do
Točníku. Právě
byl postaven, protože tu
kříže
by
mělo
být
nějaké neštěstí,
zde byl velký a ozdobný litinový
Po
proto sem byl dán menší, také litinový, ale na ten
cestě
se
pak dojde
zpět
do obce
Točník
Důvodem některého
který byl ovšem
čekal
stejný osud.
a zde turistický okruh
cesta po drobných sakrálních památkách
209
VOREL, 1,., Cit. dílo. I. díl, s. 207, 208. lJmčlecké památky Čech. IV. díl, s. 403. BLACKÝ. Cit. dílo, 2003, s. 192, 193. http://archivnimapy.cuzk.c7Jcio/data/cio/2385-1/2385-1-006index.html Rozhovor s panem Zemánkem - 19.5.2007. -
2IJ
Litinový
213
či
212
kříž,
na infarkt
Točník.
snad zavalení
Nyní zde najdeme jen pozůstatek po posledním křížku.
211
zemřel
který zmíním, se nachází u cesty na hrad
Točnických. Původně
uříznut,
210
v Záhořku se
zde byl dán na velký kámen, který sloužil jako podstavec.
výskytu tohoto z
se vracíme
končí.
94
34.
Křížek
na tzv. Ruském
hřbitově .
35.
Předchozí kříž
na tzv. Ruském
hřbitově . In JŮNA, J., Cit. dílo, I. díl ,
s.226.
36. Náves ve Hředlích, a kříž v pozadí.
kaplička
sv. Huberta
37.
Památníček
Hrušky
zachránkyně .
95
38. Fotografie Hrušky zachránkyně ln JŮNA, J. Cit. dílo. I. díl. , s. 68.
40. Kresba povodní ve 328.
Hředlích
39. Kresba Hrušky zachránkyně od Fr. Chalupy z roku 1872. In Světozor 1872, Č . 28, str. 329
od Fr. Zelinky. In
Světozor
1872, Č . 28, str.
96
41 . Socha sv. Jana Nepomuckého ve
Hředlích .
43. Fotografie z počátku 20. století zachycující usedlost Č. 55, před kterou stával dřevěný kříž. (Poskytl A. Blacký).
42. Křížek Na hůrkách .
za Hředly na Točník a Žebrák.
44.
Křížek
směr
97
S.Závěr
Hlavním cílem v mikroregionu sledování
tvořeném
obcemi
několika příkladů
Předložené
nejen
mé práce bylo zmapovat drobné sakrální
doklady
Bzová a
Březová.
Na
základě
jsem se snažila tento mikroregion charakterizovat.
naznačují,
při řešení běžných
Točník, Hředle,
památky
že se obyvatelé uvedených vsí
denně
záležitostí, ale že se setkávali také
potkávali
při různých
oslavách a že je spojovala nejbližší centra vrchnostenské, církevní i školské správy.
Takřka
od vzniku
těchto
Pokusila jsem se výklad
vsí provázel jejich obyvatele podobný osud. rozšířit
začleněním
a velízských památkách. Jak jsem již v úvodu zmínila, rozšířit
kapitoly o žebráckých chtěla
okruh témat týkajících se sakrální tématiky o
jsem touto cestou
dvě
další lokality,
které s uvedeným regionem sousedily a úzce souvisely. Žebrácké památky, kostel sv. Vavřince a kostel sv. Rocha, zaujímaly centrální pozici v pokusila o Křtitele
životě
vytvoření
obyvatel sledovaných vsí. Vzhledem k tomu jsem se
nástinu historie
těchto
staveb. Velízský kostel sv. Jana
se k popisovanému regionu vztahuje
Březovou.
převážně
s ohledem na obec
Domnívám se ale, že popsáním historie tohoto velice zajímavého
místa se ukázalo, že jeho vliv zasahoval do širokého okolí a díky literární činnosti několika autorů
se
rozšířil
Historie Velízu byla velice většina
informací
mohly být kde dosti
často
zpracování lze
dobře
soustředěna
rozšířeny
díky
údajům
Hořovicka
a Berounska.
zpracována a díky Velízskému sborníku je
na jednom
publikoval místní označit
i za hranice
v
místě.
článcích
farář
z
Dosavadní znalosti však
různých
církevních periodik,
Alois Dostál. Za velice zajímavý typ
také divadelní zpracování zajetí knížete Jaromíra
na Velízu od Karla Černého nebo jeho vyprávění o feriální osadě zřízené v nejbližším okolí. V teoreticky
zaměřené
kapitole jsem se pokusila objasnit, co se
skrývá pod názvem "drobná sakrální památka," patří
vysvětlit,
jaké typy
vlastně
objektů
sem
a poté nastínit jejich historii. Popsala jsem také, jaké skupiny lidí se dnes
o obnovu objektů zajímají a co dělají proto, aby nedošlo k jejich úplnému
98
vymizení. Proto jsem se také
zúčastnila
konference v Mariánské Týnici v roce kteří
2008, kde jsem poznala mnoho lidí,
se
aktivně
zabývají obnovou,
opravou, ale i historii drobných sakrálních památek. Vystoupila jsem zde příspěvkem
s krátkým
časopisu
redaktorkou o
obnově
o mém mikroregionu. Dědictví
Poté jsem byla oslovena
české
koruny
článek
a publikovala jsem Točník.
drobných sakrálních památek vokolí hradu
Dále jsem
spolupracovala na projektu nadace Pro Bohemia nazvaném Zapomenuté klenoty v krajině - Stezky pokory a
naděje.
Popis drobných sakrálních památek jsem uvedla na Začala
v obcích, na jejichž katastru se nacházejí. v které
pomyslně
připojila část
zahajuji již
zmiňovaný
základě
jejich
umístění
jsem vobci
Točník,
turistický okruh. Ke každé obci jsem
nazvanou Zajímavosti o obci. Zde nebylo cílem popsat historii
obce, ale spíše zmínit
určité
základní milníky v rozsáhlých
příbězích
jednotlivých vesnic. Zmínky o takových událostech jsem vnímala jako malý úvod
věnovaný
které
většinou
zmíněny
každé z obcí. Jedná se měnily
převážně
o tragické události,
životy lidí a byly proto zaznamenány v kronikách,
v korespondenci apod.
V partiích současný
věnovaných
drobným sakrálním památkám jsem vždy popsala
vzhled památky, u
historii a funkci, pokud se mi zjistit. Také v této studiu dalších
části
typů
většiny
jsem mohla také
podařilo příslušná
nově
zhodnotit jejich
historická fakta v pramenech
práce jsem dosavadní rozsah znalostí
pramenů,
např.
rozšířila
periodického tisku na jedné
díky
straně
a indikačních skic na straně druhé. Často však nastala situace, kdy nemohla být zmínka o památce nalezena v žádném typu obcí, a nedochovala se ani případě
Za
dokumentované
19. století. Tehdy kterým se nám
začaly
často
období
vznikat v
dochovaly
považuji
některých
aspoň
rozšířit.
obnově
konec
druhé
poloviny
místech obecní kroniky, díky
základní údaje o drobných sakrálních
památkách. Jedná se také o období, kdy fungovaly na
ani v monografiích
konkrétní vzpomínka mezi lidmi. V takovém
nebylo možné dosavadní okruh znalostí nejlépe
pramenů
drobných sakrálních památek, ale i na
různé
spolky podílející se
vytváření
nových
objektů
99
částí
tohoto typu. Podstatnou nejrůznějších
můžeme
stromků
proto
označit
skutečnost
společnosti,
z
městských
spolků
bylo organizování
kapliček
křížků
a
ve vsích
kolem nich. Období mezi 70. a 90. lety 19. století Později
můžeme
dotvoření
struktury drobných sakrálních
už mnoho památek tohoto druhu nevzniklo.
odůvodnit
způsobilo
kterou
těchto
zastavení u
za dobu
památek v mikroregionu. Tuto
např.
slavností jako
nebo vysazování
činnosti
postupnou
postupné
sekularizací venkovské
pronikání
ateistických
názorů
center v okolí.
Léta první republiky znamenala pro drobné sakrální památky spíše dobu zániku. Jak jsem uvedla, tyto památky byly vnímány jako symbol habsburské počátku
monarchie, a tak docházelo zejména na ničení.
Sledovanému území se takové jevy
20. let 20. století k jejich
zřejmě
vyhnuly - nenašla jsem
o nich žádné zmínky. Doklad o likvidaci jedné z drobných sakrálních památek však nalezneme
například
Hořovicích,
v nedalekých
kde byla shozena
a rozbita litinová socha sv. Jana Nepomuckého. Jistě
lze
říci,
příliš
velkého
věhlasu
jako
součást křížových
měřítko. Přesto
většinou
že drobné sakrální památky
tyto
nebo
navštěvovanosti,
cest.
Většinou
"nejskromnější
nemohou dosáhnout
pokud nebyly koncipovány nepřesahuje
jejich význam
pomátky" získávají pro lidi,
zabývají, obrovské kouzlo. Zkušenost ukazuje, že jakmile se o
např.
regionální
kteří
se jimi
ně někdo začne
zajímat, stává se na nich doslova závislý. Malá míra znalostí, charakteristická počátek
pro
zájmu o tuto problematiku, nutí k poznávání dalších oblasti,
které k ní mají vztah. Výsledkem o
příslušné
objekty a snaha o
s sebou nese a zkušeností.
nespočet
Určitě
může
zajištění
zajímavých,
být v
řadě či
jejich oprav ač
někdy
i
případů
aktivní
obnovy. Tato nepříjemných
péče
činnost
setkání
i já sama bych mohla posloužit jako doklad popsaných
skutečností.
Můj
pokus o sestavení
sakrálních
památkách
dříve
ve
publikovaných i zmíněném
k hlubšímu poznání té složky regionálních příliš
nově
získaných dat o drobných snad
přispěl
které dosud nebylo
věnováno
mikroregionu
dějin,
mnoho pozornosti. Navrhovaný turistický okruh jsem
několikrát ověřila
100
při
organizování regionálních vycházek
Snad by
určitá
určených
nejen pro místní obyvatele.
popularizace navrženého okruhu mohla vést ke zvýšení zájmu
o celý mikroregion ať už ze strany místních obyvatel, nebo turistů.
9. Resumé The main target of my work was to map the history of the small sacral monuments (crosses, chapels, statues of saints) in the micro region of TocnikBzova - Brezova - Hredle in area of Horovice. Firstly I tried to describe this region. I used some examples which would prove that inhabitants of these villages had a lot in common. They had a close relationship, they met each other daily at ordinary affairs or at special times as well. The inhabitants had similar destinies, responsibilities and pas times. The topic was extended to the history of bigger sacral objects in Zebra k and Veliz. I wanted to introduce more themes which were connected with the main topic. Therefore I presented the history of St. Lauren's church and St. Roch's chapel in Zebrak, where the main parish administration was established. The second interesting place - St. John
Baptisťs
church in Veliz was connected
with the village Brezova. But the influence of this place was deeper and covered a very wide area. ln the theoretic part of my work I tried to explain what the phrase - small sacral monument means. I described types of these objects and their history. One important thing is also the contemporary statement of these objects and the access for the public. That is the reason why I introduced the groups of volunteers who take care of small sacral monuments. The description of concrete objects I wrote according to their position in the region. I conceived the text as a tourist tour because I wanted to avoid making a bare list of objects. The tourist tour starts and ends in Tocnik, goes through all villages and makes an imaginary ring. I put some interesting parts of history for each village and continued with describing the appearance of the objects, their history and their function.
101
Largely I got information from chronicles of villages and parish chronicles. Then I used archival sources and oral history as well. A large contribution brought data from periodicals and historical maps. The small sacral monuments do not usually become famous. They are not well known or often visited. Their importance often stays in their region. But for some people they mean verv interesting things. People who are interested in these objects take care of them, research their stories and try to protect them.
102
10. Použité prameny a literatura Písemné prameny Dokument nalezený v kapličce sv. Jana Nepomuckého v Točníku. OÚ Točník. Dokumentace na OÚ Březová - žádosti, rozhodnutí (11. 8. 2008). OÚ Březová. Evidenční karta č. 1860, př. Č. 0791. Společnost kamenných křížů Aš.
Farní kronika děkanství Žebrák. Římsko - katolická fara va Zdicích. FlllEROVA, K., Pomístní jména na Hořovicku. Praha 2005. archiv P. Zemánek. Indikační
skici. BE 42,49, 137, 195,413,484. Národní archiv Praha.
Kopie farní kroniky Kublova. Fara ve Zdicích. Korespondence Obecního úřadu Březová. OÚ Březová. Kronika fary na Velízi 1836 - 1895. SOkA Beroun, kopie XXII-390. Kronika obce
Březová
I.,s. 23. SOkA Beroun.
Kronika obecné školy ve Pamětní
Březové.
SOkA Beroun.
kniha fary Velíz 1895 - 1961. (opis) SOkA Beroun, XXII - 390.
PERGLER,
Jindřich,
Velízský sborník. 1987. SOkA Beroun, strojopis, XXII-
1060. Opis
Pamětní
knihy obce
Točník.
Obecní
úřad Točník.
VOREL, Ludvík, Pamětní kniha královského komorního města Žebráku. I. a ll. díl. Opis. SOkA Beroun. Literatura AMORT, Vilém, Báchorky a pověsti města Berouna a okolí. Beroun 1894. BlACKÝ, Antonín, Bzová. Praha 2005. BlACKÝ, Antonín, Hředle. Praha a Hředle 2003. BLÁHOVA, Marie a kol., Kosmova kronika česká. Praha 1975. BUKAČOVA, Irena - FÁK, Jiří, Paměť krajiny. I. - III. díl, Plzeň 2006 - 2008.
CilEK, Václav, Makom. Kniha míst. Praha 2004. CÁKA, Jan, Střední Brdy krajina neznámá. Praha 1999. ČERMOCH, Jiří, Broumy v proměnách času. Broumy 2008. ČERNÝ, Karel, Pod temenem Krušné hory. Praha 1882.
103
ČERNÝ, Karel, Kníže Jaromír aneb dobrodružství v lesích křivoklátských.
Praha 1909. DVOŘÁK, Otokar, Hora bohů
a lidí. Kublov 2003.
FROLiKOVA, Lenka, V kraji slavných hradů. Obec Březová v proměnách času. Plzeň
1997.
HÁJEK, Tomáš - BUKAČOVA, Irena, Příběh drobných památek. 2006. IVANOV, Miroslav, Ceský pita val aneb královraždy. Praha 1976. JŮNA, Jindřich, Monografie Hořovicka
a Berounska. Díl I. - VII., Praha 1928 -
1931. Kaplička na návsi, křížek v polích. Česká Lípa 2006.
KAZDA, Karel,
Pověsti
a staré tradice z Podbrdska. Beroun 1923.
Kol. autorů. Kamenné kříže Cech a Moravy. Sborník Společnosti pro výzkum
kamenných
křížů.
Aš 2007.
KREJČOVA, Helena, Václav Krolmus. Praha 1981.
Kronika
takřečeného
Dalimila. Praha 2005.
KUČA, Karel, České, moravské a slezské zvonice. Praha 1995.
Lexikon
české
literatury I. Praha 1985.
LHOTA, Antonín, Kulturní místopis Rakovnického kraje. Rakovník 1940. LOLEK, Vojen a kol., Střední Cechy. Přířoda, člověk, krajina. Středočeský kraj 2003. MENCLOVA, Dobroslava, Žebrák a Točník. Praha 1956. MULLER, Václav, Hrady Žebrák a Točník a město Žebrák. Hořovice 1925. NUSEK,
Jindřich,
Drobné sakrální objekty na Podblanicku. Benešov 2001.
PALIVEC, Viktor, Literární místopis Berounska. Praha 1957. PÁTEK, Ferdinand, Křivoklátsko ve vzpomínkách a krásné literatuře. Rakovník 1927. PETRÁŇ, Josef a kol., Dějiny hmotné kultury II. Praha 1995 - 1997.
PROCHÁZKA, Zdeňka, L.ivot a dílo lidového kameníka. Domažlice 2005. PROFANTOVA, Naďa - PRO FANT, Martin, Encyklopedie slovanských bohů a
mýtů.
Praha 2000.
PRACNÝ, Petr, Ceský kalendář světců. Praha 1994. 104
PROFOUS, Antonín, Místní jména v Cechách. I. a IV. Praha 1947. PSOTA, Jan a kol., Drobné památky v Úvalech a okolí. Úvaly 2009. SEDLAčEK, August, Hrady, zámky
a tvrze království českého. Díl VI., VII.
Praha 1884, 1889. TUMPACH, Josef - PODLAHA, Antonín,
Dějiny
a bibliografie
literatury náboženské od roku 1828 až do
nynější
doby. I. - V. díl, Praha 1912 -
české
katolické
1923. POCH, Josef, Mladé literární Podbrdsko. Beroun 1930. Umělecké památku Cech. Díl I. a IV., Praha 1977, 1982. VAN~ČEK, Karel, Nová sbírka lidových vypravování. Plzeň 1942.
VLNAS, Vít, Jan Nepomucký. Praha 1993. VOLENA, Karel, Velízské povídky. Broumy a Kublov 2002. VOLENA, Karel, Broumy 1358 - 1998. Broumy 1998. ZELINKA, František, Sbírka lidového podání z Berounska. Beroun 1895.
Články v periodicích BiLEK, Jiří, Hádanky naší minulosti. In Československý voják 15, 1981, s. 44 -47. ČERNÝ, Miroslav, K historii sakrálního areálu na Velízu. In Minulostí
Berounska 5, 2002, s. 42 - 62. DOSTAL, Alois, Farní osada Velíz. In Časopis katolického duchovenstva 32, 1891, s. 596 - 607. GARKISCH, Miloš, Historie zvonů v Žebráku
a ve Zdicích. In Minulostí
Berounska 11, 2008, s. 72 - 85. F. H., Z Hředel u Žebráka. 6. června 1873. In Blahověst. Hlasy katolické. 13, 1873,
č.
17 (15.
června),
s. 267.
L. ST., uč. Z Hředel u Žebráku dne 22. května 1869 (Svěcení sochy a kaple sv.
Jana Nep.). In
Blahověst.
Hlasy katolické. 19, 1869,
O povodni. Procházky po údolích Berounky a jejich č.
č.
16 (5. 6. 1869), s. 252.
přítoků.
In
Světozor
1872,
28, s. 330.
REICHERTOVA, Květa, Návrat na Velíz. In Naše rodina 1982, č. 50. (15.12.).
105
REICHERTOVA, Květa, Proboštství ostrovského kláštera na vrchu Velízu. ln Památky archeologické 76, 1985, s. 168 - 169. REICHERTOVA, Květa, Příspěvek k stavebním dějinám vrchu Velízu u Kublova. In Kapitoly k Velíz. In:
pravěku Západočeského
Blahověst.35,
1885,
č.
kraje 1964, s. 123 - 126.
2, s. 28 - 30.
ViT, Jaroslav, Společnost pro výzkum kamenných křížů. In Dědictví koruny české
17, 2008,
č.
4, s. 10 - 11.
V. V., Ze Žebráka 9. června 1872 (Povodeň, Průvod na hrad Točník). ln
Blahověst.
Vzdělávací jednota
- 1894,
č.
č.
kato/.
a
kato/. jinochů a
mužů "Jaromír".
In
Dělnické
noviny 3, 1893
mužů
"Jaromír". In
Dělnické
noviny 3, 1893
12,33 - 34.
Z Kublova ( činnost Dělnické
jinochů
17 (15. 6.), s. 267 - 268.
3, s. 123.
Vzdělávací jednota
- 1894,
č.
Hlasy katolické. 22,1872,
vzdělávací jednoty
noviny 3, 1893 - 1894,
č.
kato/.
jinochů
a mužů "Jaromír"). In
13, s. 135.
voKAčovA, Petra, Máte těžkosti s opravou a obnovou památek? ln Dědictví
koruny
české.
17,2008,
č.
4, s. 14,15, 18. Webové stránky
WENCELOVA, Karolina, Drobné památky na Křivoklátsku. Písemná práce k postupové zkoušce. UK FF, katedra kulturologie. Praha 2005. ln http://www.mistnikultura.cz/files/diplomka CB.pdf http://kaplicky.unas.cz/index2.html http://www.tocnik.comJ?sec=kapka&id=aktivity&rok=2004 http://archivnimapy.cuzk.cz Rozhovory
Rozhovor s Antonínem Blackým (místo
bydliště
Praha) - 8. 5. 2007.
Rozhovor s Jaroslavem Králem (Kublov) - 26. 4. 2009. Rozhovor s Antonínem Vaškem Rozhovor s Petrem Zemánkem Písmené
vyajádření
(Točník) (Točník)
-14.5.2007. - 19.5.2007.
Mgr. Vladimíra Kelnara, diecézního konzervátora.
106
11. Seznam
obrázků
1. Příklad dřevěného kříže (umístěný mezi Hředly a Žebrákem). Pokud není uvedeno jinak, fotografie jsou ve vlastním držení. 2.
Příklad
božích muk
3.
Příklad
prostorové
4.
Příklad
výklenkové
(Vřesovice).
kapličky
(Bzová).
kapličky (Hředle).
5. Kostel sv. Vavřince v Žebráku průčelí. 6. Kostel sv. Vavřince v Žebráku. 7. Kaple sv. Rocha v Žebráku. 8. Kaple sv. Rocha v Žebráku 10. Obrázek kostela sv. Jana
Křtitele
na Velízu od
řídícího učitele
F. Tlustého.
ln ČERNÝ, K., Pod temenem Krušné hory. Praha 1982. 11. Fografie Zd. Vlacha, pracovníci na Velízu,
uprostřed Květa
provádějící
archeologický výzkum
Reichertová. In PERGLER, J., Cit. dílo.
nestránkováno. 12. Alios Dostál 13. Kresba Velízu. In SEDLÁČEK, A., Cit. dílo, Vl.díl, s. 67. 14. Fotografie z divadelního
představení
Kníže Jaromír aneb dobrodružství
v lesích Křivoklátských. In ČERNÝ, K., Cit. dílo, Praha 1909. 15. Fotografie z divadelního
představení
Kníže Jaromír aneb dobrodružství
v lesích Křivoklátských. In ČERNÝ, K., Cit. dílo, Praha 1909. 16. Mapa turistického okruhu 17.
Kaplička
v
Točník
- Bzová -
Březová
-
Hředle.
Točníku.
točnícké kapličce.
18. Socha sv. Jana Nepomuckého v
19. Kříž mezi Točníkem a Žebrákem. 20.
Kříž
21.
Křížek
za skálami na
22. Detail 23.
Nově
mezi křížku
25.
Točníkem
Kaplička
a Bzovou.
v obci Bzová.
instalovaný
24. Slavnost
Březovou.
svěcení
křížek
pod lípou ve Bzové.
nového
křížku
pod lípou ve Bzové. 4. srpna 2007.
ve Bzové. 107
26. Detail téže 27.
kapličky.
Křížek Občanské
besedy
před Březovou.
28. Detail kříže "U křížku". 29.
Kaplička
ve
Březové před
rekonstrukcí (rok 2007).
30. Původní křížek ve Stroupinách (2007). 31., 32.
Křížek
33.
Nově
34.
Křížek
z Lochovického
istalovaný
hřbitova.
křížek.
na tzv. Ruském
hřbitově.
35. Předchozí kříž na tzv. Ruském hřbitově. In JŮNA, J., Cit. dílo, I. díl, s. 226. 36. Náves ve 37.
Hředlích, kaplička
Památníček
Hrušky
sv. Huberta a
kříž
v pozadí.
zachránkyně.
38. Fotografie Hrušky zachránkyně. In JŮNA, J. Cit. dílo. I. díl., s. 68. 39. Kresba Hrušky Praha,
číslo
zachránkyně
Světozor
1872,
28, str. 329.
40. Kresba povodní ve číslo
od Fr. Chalupy z roku 1872. In
Hředlích
od Fr. Zelinky. In
Světozor.
1872, Praha,
28, str. 328.
41. Socha sv. Jana Nepomuckého ve
Hředlích.
42. Křížek Na hůrkách. 43. Fotografie z před
počátku
kterou stával
20. století zachycující usedlost
dřevěný kříž
č.
55,
(Poskytl A. Blacký).
44. Křížek za Hředly směr na Točník a Žebrák.
108
12.
Příloha
Opis regulí Bratrstva sv. Barbory Zdroj VOREL, L. Cit. dílo, II. díl, s. 265 - 268 "Krátká zpráva kterak bratrstvo svaté panny a
mučednice
Barbory V městě Žebráce povstalo a svůj počátek vzalo Páně
Léta
Biřtl, rodič
1706, když urozený pan Martin Ignacius
vůdce
a Jeho Milosti pány hrabaty z Valdštejna, jakožto jejich
žebrácký
a hofmistr
v slavném městě Římě se zdržoval, rozjímajíce sobě, kterak a jakým způsobem
své milé vlasti
že by krevní
přátelé
vděčným
býti se mohl ukázati i vzpomenouc,
jeho, totiž v Pánu již
odpočívající
pan
Jindřich
Tytus spolu
s manželkou svou Kateřinou v témž městě Žebrá ce v vlasti jeho oltář ke cti a chvále sv. Panny Barbory byl dal postaviti: panny Barbory, skrze krevní nějaký umříti
přátele
rozšiřovati
vody pramínek
jeho ji
pročež
počatá
přinesla.
čest
pobožně
Odkudž v té
živa býti a největší
jeho Svatost papežskou Klementa XI o vyzdvižení bratrstva a
mučednice
a sláva té svaté
tím více se rozmáhala a jako
mohla a všem
žádostivým hojné milosti Boží
by
ale také mnohé milosti a nadání pro týž bratrstvo
šťastně
poníženosti
při oltáři
Barbory, v vlasti své jest požádal a netoliko
šťastně
sv. Panny
šťastně
obdržel,
dosáhl, jak dále se
dočte.
Kteréž
potomně
od Vysoce
důstojného
a osvíceného svaté
římské říše
a knížete pana arcibiskupa pražského potvrzené a vyzdvižené bylo a ponejprv léta
Páně
1706 dne 19.
měsíce března
pod správou dvojictihodného velebného
a vysoce učeného pana Františka Fialy, děkana města Žebráka a nyní kraje Berounského arcibiskupského vikariusa
počátek svůj
vzalo, kteréž že horlivým
a vroucím vynasnažením téhož velebného pána rozmnožené a a všem
bratrům
a sestrám v témž bratrstvu zapsaným,
posteli líbeznou fialy
vůní
milosti božské a
žádné pochybnosti nemám, nýbrž
srdečně
rozšířené
někdy
šťastnouhodinku
bude
na smrtelné
smrti
přinese,
vinšují pravím a zavírám. P. J. A. T. 109
Regula slavného bratrstva pod tytulem s. panny a
mučednice
Barbory. 1. přivtělen
Toho dne, v kterémž kdo do bratrstva bude z
hříchův
oltářní přijímati,
svých se zpovídati a velebnou svátost sobě
pannu Barboru za obvláštní patronku do smrti
a zaspán býti žádá, povinnen
pobožně
vyvoliti, s tím
svatou
předsevzetím,
že ji
chce sloužiti. 2. tři Otče
náš
Ijestli že
čísti
Povinnen a zavázán jest jeden každý bratr a sestra každého dne Věřím
a Zdrávas Maria a jednou umíl, která
při vtělení
Pána Boha, s jistou
motlidbičkou
neb zapsání jednomu každému se
udělí, nábožně
modliti.
3.
Páni
bratři
a sestry vynasnažiti se mají, aby netoliko
slavnosti sv. panny a světí,
ano i
mučednice
třikráte ještě
v roce,
při
Barbory, jenž vždy dne 4. jmenovitě
hlavní a titulární
měsíce
prosince se
na sv. Josefa, na vstoupení
Páně
a na den sv. Michala archanjela, na místě bratrstva v chrámu Páně Žebráckém sv.
Vavřince
najíti se dali, z
hříchu
svých se zpovídali a velebnou svátost
oltářní přijímati a pro zachování tohoto království Českého, od všeljakých nešťastných
příhod,
též za jiné celého
obzvláště
křesťanstva
od
nešťastné
obecné
náhlé a nenadálé zlé smrti,
potřeby nábožně
se modlili.
4.
Nemocné spolubratry a sestry dle možnosti své mají za
ně
mrtvých témž
z muk
je
jakož i za mrtvé Bohu všemohoucímu se modliti; a jestli tak mnoho
jim sloužiti bude, za
při
navštěvovati,
spolubratrův oltáři
častý
ve
středy
mši sv.
oltáře
a sester budou slyšeti a bohu
času
sv. Panny Barbory za duše obětovati.
sloužena mše sv. a za duše mrtvých
očistcových
těšiti,
Neb den
obětovaná,
střední
jejich duše
vysvobozuje. 5.
Při pohřbu spoluoudův
bratrských
spolubratří
dát najítí, za mrtvé spolubratry a sestry
a sestry pokudž možná mají se
pět Otče
náš, tolikéž Zdrávas Maria se 110
časné vykročení
pomodliti. Kdyby ale možná nebylo aneb světa některého
spolubratra neb sestry jim
povědomo
z tohoto bídného
nebylo, tedy jak
nejdříve
skrze duchovního správce bratrstva neb jiného se jim v známost uvede, tehdy takový
pět Otče
člověče
chceš
náš a Zdávas Maria povinni modliti se budou. Nebo co
učiněno
býti, vynasnažuj se tvému bližnímu
tobě
učiniti.
6. Poněvadž
jisté znamení neb cedulka s
modlibičkou při vtělení
do bratrstva jednomu každému bratru nebo přítomné
smrtí svou jak
nejdříve
se státi
a modliteb
bratří
bude:
pročež před
žádati má, by taková bez prodlužování po smrti jeho,
může
by i jméno jeho do
sestře udělena
neb zapsání
duchovnímu správci téhož bratrstva odvedena byla,
rejstříku zemřelých
a sester
oučastna
zapsal, duše pak suffragií, pomocí
býti mohla. 7.
Všickni obojího pohlaví k tomu bratrstvu přikázání ostříhati
a v
křesťanské
dokonalosti se tělesné
tak
soudu
ak
pro ni a
největší
Boží, totižto lásku k Bohu a bližnímu ve všech skutcích svých
milosrdné, jak duchovní tak aby
přivtělení křesťané
v den
shromáždění
posledního
vyvolených božích
ustavičně cvičili: obzvláště
pak skutky
bližnímu svému prokazovati mají, přehrozného
přijíti
pilně
ortele
zatracení
ujíti
zasloužili.
8. NB. Tyto reguležádného pod toliko z nedbanlivostí
opuštěné,
hříchem
ani všedním neb malým nezavazují,
užitku duchovního zbavují."
III
