Strategie rozvoje mikroregionu Sever Mapa mikroregionu Sever MAPA MIKROREGIONU SEVER

Strategie rozvoje mikroregionu Sever – Mapa mikroregionu Sever

MAPA MIKROREGIONU SEVER

2

Strategie rozvoje mikroregionu Sever – Obsah

OBSAH 1. ÚVOD . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .4 1.1. 1.2. 1.3. 1.4.

Výchozí situace pro zpracování Strategie rozvoje mikroregionu Sever . . . . . . . . . . . . . . . . .4 Účel a využití Strategie mikroregionu Sever . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .5 Struktura Strategie mikroregionu Sever . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .5 Způsob zpracováníStrategie mikroregionu Sever . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .8

2. Socioekonomická anal˘za 2.1. 2.2. 2.3. 2.3.1. 2.3.2. 2.3.3. 2.4. 2.4.1. 2.4.2. 2.4.3. 2.5. 2.6. 2.6.1. 2.6.2. 2.6.3. 2.7. 2.8. 2.8. 2.9. 2.9.1. 2.9.2. 2.9.3. 2.10. 2.11. 2.12.

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .9 Základní charakteristika území . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .10 Geografická poloha území . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .10 Sídelní systém . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .11 Základní charakteristika . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .11 Funkční velikost a specializace středisek osídlení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .13 Regionální vztahy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .14 Obyvatelstvo . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .15 Vývoj počtu obyvatelstva . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .15 Věková struktura obyvatelstva . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .17 Vzdělanostní struktura . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .19 Trh práce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .21 Ekonomická základna . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .24 Základní charakteristika . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .24 Ekonomické subjekty . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .26 Zemědělství . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .27 Cestovní ruch . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .29 Doprava . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .32 Technická infrastruktura . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .35 Sociální infrastruktura . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .37 Školství . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .37 Zdravotnictví a sociální služby . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .38 Kulturní a sportovní zařízení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .38 Bytový fond . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .39 Rozvojové aktivity obcí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .41 Životní prostředí a krajina . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .42

3. Anal˘za SWOT . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .44 4. Strategie rozvoje a její priority

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .46

5. Popis jednotliv˘ch priorit a opatfiení 5.1. 5.1.1. 5.1.2. 5.1.3. 5.2. 5.2.1. 5.2.2. 5.2.3. 5.3. 5.3.1. 5.3.2.

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .47 Priorita 1: Rozvoj podnikání . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .47 Opatření 1.1.: Rozvoj cestovního ruchu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .48 Opatření 1.2.: Rozvoj zemědělství a agroturistiky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .50 Opatření 1.3.: Podpora průmyslu, rozvoj služeb a vedlejších činností . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .52 Priorita 2: Růst investic z vnějších zdrojů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .54 Opatření 2.1.: Příprava vhodných ploch a objektů k zainvestování . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .55 Opatření 2.2.: Image mikroregionu a marketing . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .57 Opatření 2.3.: Dopravní a technická infrastruktura . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .59 Priorita 3: Aktivizace mikroregionu a rozvoj spolupráce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .61 Opatření 3.1.: Rozvoj vnitřních vztahů a spolupráce uvnitř mikroregionu . . . . . . . . . . . . . . . . . .62 Opatření 3.2.: Rozvoj vnějších vztahů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .63

6. Návrh implementace Strategie rozvoje mikroregionu Sever . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .65 6.1. Úvod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .65 6.2. Rozvojová instituce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .67

Pfiíloha – Zásobník projektÛ 3

Strategie rozvoje mikroregionu Sever – Úvod

1. ÚVOD 1.1. Výchozí situace pro zpracování Strategie rozvoje mikroregionu Sever Dobrovolný svazek obcí Sever dospěl začátkem roku 2001 k rozhodnutí nechat si zpracovat Strategii rozvoje mikroregionu Sever. Impulsů a důvodů k tomuto rozhodnutí bylo více, avšak k nejdůležitějším patří následující: Mikroregion Sever leží v nejsevernějším cípu Šluknovského výběžku, což předurčuje do jisté míry jak jeho specifické periferní postavení, tak, a to zejména, z něj vyplývající specifické problémy. Potřeba popsat problémy a hledat společně cesty k jejich řešení se proto jevila zástupcům mikroregionu jako obzvláště naléhavá. Možnost efektivně řešit společné problémy je však v současnosti limitována tím, že Mikroregion Sever nedisponuje žádným výkonným aparátem a vlastní finančními prostředky jsou velmi omezené. Tuto situaci je možné řešit realizací společných integrovaných projektů, do kterých se ad hoc zapojují obce a další partneři s ohledem na vzájemnou výhodnost pro všechny zúčastněné. K tomu však v Mikroregionu chybí společný prostor, ve kterém by se nejenom problémy formulovaly a navrhovala opatření, ale na které by se rovněž všichni důležití partneři (obce, instituce, firmy a neziskové organizace) informovali o svých projektových záměrech a hledali možnosti vzájemné spolupráce na konkrétních projektech. Další – spíše vnější, ale velmi důležitou – okolností související s rozhodnutím zpracovat Strategii rozvoje je přistupování České republiky k Evropské Unii. Tím se totiž pro Českou republiku, její kraje, mikroregiony, obce a všechny ostatní sociální partnery otevírají stále větší možnosti využívání řady vnějších finančních zdrojů. K těm patří jak rozvojové a podpůrné programy České republiky, tak i předstrukturální nástroje Evropské Unie. Schopnost mikroregionu Sever – ale i obcí v něm sdružených a ostatních partnerů – reagovat aktivně na tuto situaci a efektivně tyto zdroje využívat je podmíněna zejména umění dohodnout se na společném řešení společně definovaných problémů. To předpokládá mít – vedle kvalitní Strategie – i dostatečné množství kvalitně připravených rozvojových projektů. K tomuto optimálnímu stavu je v mikroregionu Sever ještě poměrně daleko. Přestože systematičtější přístup k přípravě rozvojových projektů efektivnější využívání vnějších finančních zdrojů je pouze vedlejším očekávaným přínosem vlastní Strategie rozvoje, domnívají se její zpracovatelé, že může být pro rozvoj mikroregionu Sever velmi přínosný.

4


1.2.

Účel a využití Strategie rozvoje mikroregionu Sever

Využití Strategie mikroregionu Sever je zákonitě odvozeno od výchozí situace, ve které se nachází a která je popsána v předešlé podkapitole. Tu je možno v tomto kontextu stručně charakterizovat následovně: – existuje potřeba společně formulovat a řešit specifické problémy mikroregionu – chybí odpovídající společný prostor, kde by se problémy formulovaly, navrhovala opatření, kde by se důležití partneři informovali o svých projektových záměrech a hledali možnosti vzájemné spolupráce na konkrétních (integrovaných) projektech – neexistuje dostatečné množství kvalitně připravených rozvojových projektů, což mimo jiné neumožňuje účinně využívat nově se otevírající vnější finanční zdroje Obecně bude tedy Strategie rozvoje mikroregionu Sever sloužit k postupnému zlepšování situace ve všech těchto třech oblastech. Je však nutné zdůraznit, že se jedná o poměrně dlouhodobý proces, kde vlastní zpracování Strategie je pouhým jeho začátkem a o jehož úspěchu se rozhoduje zejména ve fázi realizace Strategie. Konkrétně bude Strategie sloužit jako nástroj pro realizaci v ní navrhovaných opatření a jako společný prostor pro hledání možností vzájemně výhodné spolupráce mezi jednotlivými partnery v mikroregionu. S ohledem na vnější finanční zdroje je možné Strategii chápat také jako nástroj ke stimulaci vzniku, rozvíjení, přípravě, spolufinancování a k realizaci rozvojových projektů v rámci formulovaných prioritních oblastí. 1.3. Struktura Strategie rozvoje mikroregionu Sever Strategie rozvoje mikroregionu Sever se skládá ze dvou základních částí. První částí je analýza sociálně ekonomické situace v mikroregionu, jejímž cílem je jak analýza problémů, tak i rozvojového potenciálu mikroregionu. K celkovému vyhodnocení situace byla použita metoda tzv. SWOT analýzy ( hodnocení silných a slabých stránek uvnitř mikroregionu, vnějších příležitostí a ohrožení), která poskytuje důležitý podklad pro formulování strategické části. Strategická část je druhou základní částí dokumentu a obsahuje prioritní rozvojové oblasti a definované cíle, kterých by v jejich rámci mělo být dosaženo. Prioritní oblasti dalšího rozvoje mikroregionu jsou dále specifikovány v podobě navržených opatření.. V rámci každého opatření jsou definovány možné aktivity a typové projekty, jejichž realizací by se měly tyto cíle naplňovat.

5


Poznámka: Část Strategie, kde jsou popsána jednotlivá opatření, je navržena poměrně široce a není, jak tomu u některých strategií bývá, zacílena na řešení omezeného počtu konkrétních problémů. Toto – úžeji a konkrétněji zaměřené – pojetí zpracování rozvojové strategie je typické pro zpracování strategických plánů měst, kde je do jisté míry jasně definovaná rozhodovací (rada a zastupitelstvo města) i výkonná (obecní úřad) struktura, včetně předpokládaných finančních zdrojů (městský rozpočet), které budou v období realizace opatření k dispozici. Mikroregion Sever v době zpracování své Strategie v takové situaci nebyl a pravděpodobně asi nikdy ani nebude. Bude však možné uvést do života a ověřit některé struktury a mechanismy, které jsou k realizaci poněkud úžeji a konkrétněji vymezené strategie potřeba. Návrh způsob implementace Strategie rozvoje mikroregionu Sever je obsahem 6. kapitoly tohoto dokumentu. Nejdůležitější přílohou Strategie je tzv. Zásobník projektů, který obsahuje jak rozvojové projekty připravené ke spolufinancování, tak projektové záměry, které je nutné do této fáze teprve dopracovat. Zatímco vlastní Strategie je po určitou dobu neměnící se dokument, Zásobník projektů je v tomto ohledu „on-line“ dokument, ze kterého realizované projekty, nebo nereálné projektové záměry vypadávají, a další projektové záměry, či projekty se do něho doplňují. Další přílohou Strategie je Databáze základních informací k finančním zdrojům, obsahující důležité informace k více než dvěma stům finančním zdrojům. Tato Databáze je aktualizována svým správcem ve dvouměsíčních intervalech. Schéma Strategie rozvoje mikroregionu Sever je znázorněno na následující straně.

6

7 a jeho marketing

Image mikroregionu a technická infrastruktura

Dopravní

Zásobník projektÛ

Potenciální finanãní zdroje

k zainvestování

ploch a objektÛ

Pfiíprava vhodn˘ch

Opatfiení 2.3:


Podpora prÛmyslu, sluÏeb a vedlej‰ích ãinností

Opatfiení 2.1:

Opatfiení 2.2:

MoÏné aktivity a typové projekty

Rozvoj zemûdûlství a agroturistiky

Opatfiení 1.3:

Prioritní oblast 2: RÛst investic z vnûj‰ích zdrojÛ


ruchu

Rozvoj cestovního

Opatfiení 1.1:

Opatfiení 1.2:

Prioritní oblast 1: Rozvoj podnikání

SWOT Anal˘za

Socioekonomická anal˘za mikroregionu

vztahÛ

Rozvoj vnûj‰ích

Opatfiení 3.2:



uvnitfi mikroregionu

vztahÛ a spolupráce

Rozvoj vnitfiních

Opatfiení 3.1:

Prioritní oblast 3: Aktivizace mikroregionu a rozvoj spolupráce

Struktura strategie rozvoje mikroregionu – schéma postupu prací



1.4. Způsob zpracování Strategie rozvoje mikroregionu Sever Strategie byla zpracovávána po dobu čtyř měsíců, přičemž bylo použito tzv. participačního způsobu zpracování, který spočívá v co nejužší spolupráci mezi zpracovatelem a zadavatelem. Tato spolupráce spočívala v projednávání všech etap zpracování Strategie na zasedáních Pracovní skupiny, kterou pro tento účel zadavatel ustavil. Nejdůležitější byla role Pracovní skupiny zadavatele při navrhování strategické části dokumentu. Zpracovatelova úloha spočívala zejména v řízení pracovních setkání, v úpravě formulací jeho výstupů a v organizaci celého dohadovacího procesu. Celkem se do zpracování Strategie zapojilo 31 zástupců mikroregionu Sever. Zpracovatelem a odborným a metodickým garantem Strategie byl projektový tým ve složení Ing. Jan Vojtek, konzultant v oblasti regionálního a místního rozvoje – vedoucí týmu, Bc. Petr Beneš a Gabriela Hejdová, projektoví manažeři Agentury regionálního rozvoje Euroregionu Labe, o.p.s. (ARR EL o.p.s.). Smluvním partnerem zadavatele byla ARR EL, o.p.s.

8

Strategie rozvoje mikroregionu Sever – Socioekonomická analýza

2. socioekonomická analýza Je na zvláštním dokumentu

9

Strategie rozvoje mikroregionu Sever – Analýza SWOT

3. ANAL¯ZA SWOT Analýza SWOT je klasifikační metoda, která umožňuje syntetické vyhodnocení socioekonomické analýzy. Jejím cílem je určit jednoduchou a co možná nejobjektivnější charakteristiku mikroregionu zobecněním konkrétních analytických poznatků uvedených v socioekonomické analýze. V analýze SWOT jsou vyhodnoceny silné stránky území (Strenghts), slabé stránky území (Weaknesses), jeho příležitosti (Oportunities) a ohrožení – hrozby (Threats). Silné a slabé stránky hodnotí vnitřní parametry mikroregionu, příležitosti a hrozby se vztahují k vnějšímu prostředí tj. vyhodnocují faktory, které nejsou v převážné míře přímo ovlivnitelné subjekty ze řešeného území. Jsou seřazeny podle důležitosti, jakou jim členové pracovní skupiny přiřadili. Silné stránky • • • • • • • • • •

krásná neporušená příroda poloha na hranicích se SRN a EU potenciál k rozvoji živnostenského podnikání hustá síť cyklistických a turistických tras dostatek volných pozemků k podnikání a k rekreaci blízkost NP České Švýcarsko a CHKO Labské pískovce jedinečná architektura (např. podstávkové domy) dostatečně hustá silniční a železniční síť tradice průmyslové výroby nízká cena nemovitostí

Slabé stránky • • • • • • • •

nedostatek pracovních příležitostí nízká vzdělanostní úroveň obyvatelstva nízká kupní síla obyvatelstva špatný technický stav kulturních památek špatný stav pozemních komunikací perifernost území nízká identifikace obyvatel s územím ve kterém žijí – vykořeněnost špatné dopravní spojení do mikroregionu i v jeho rámci – neprovázanost autobusové a vlakové dopravy • nedostatek ubytovacích kapacit

44

Strategie rozvoje mikroregionu Sever – Analýza SWOT

Příležitosti • rostoucí zájem o aktivní a poznávací formy turistiky (cykloturistika, agroturistika, hypoturistika) • rozvoj přeshraniční spolupráce (např. mezi spolky, školami a v oblasti zdravotnictví) • zahájení programu SAPARD • vyrovnání programů Phare CBC a INTERREG po vstupu do EU, resp. zahájení programu INTERREG a tím vyrovnání podmínek na české i německé straně • privatizace pozemků v souvislosti se vstupem do EU a jejich následné udržování • přístup k programům národním i EU které umožňují příhraničním oblastem připravit se na vstup Hrozby • „odliv mozků“ v souvislosti s nízkou možností uplatnění a nízkou hladinou platů • vylidňování v souvislosti s nedostatkem pracovních příležitostí • nárůst kriminality v souvislosti se stávající skladbou obyvatelstva a trendem jejího vývoje • nedostatečná podpora ze strany kraje a státu pro zajištění dopravní obslužnosti • nedostatečná ochrana proti devastaci krajiny (lomy) • nedostatečná podpora MSP ze strany státu

45

Strategie rozvoje mikroregionu Sever – Strategie rozvoje a její priority

4. STRATEGIE ROZVOJE A JEJÍ PRIORITY Při návrhu strategické části strategie rozvoje mikroregionu Sever, tj. rozvojových priorit a jejích cílů byly brány v úvahu zejména výsledky analýzy SWOT, která tím vytvořila jakýsi svorník mezi částí analytickou a strategickou. Priority tak, jak jsou formulovány, jednak reflektují stávající situaci mikroregionu a současně svým obsahem – promítajícím se jednotlivých opatření – naznačují možná řešení největších problémů – slabých stránek a ohrožení, tak jak byly ve SWOT analýze pojmenovány. Přitom staví na silných stránkách mikroregionu a snaží se využít jeho příležitostí.

Strategie rozvoje bude realizována pomocí následujících 3 priorit: Priorita 1: Rozvoj podnikání Priorita 2: Růst investic z vnějších zdrojů Priorita 3: Aktivizace mikroregionu a rozvoj spolupráce

46

Strategie rozvoje mikroregionu Sever – Popis jednotlivých priorit a opatření

5. POPIS JEDNOTLIV¯CH PRIORIT A OPAT¤ENÍ 5.1. Priorita 1: Rozvoj podnikání V souvislosti s ekonomickou transformací byla hospodářská základna mikroregionu Sever postižena celou řadou změn. Mikroregion je charakteristický silným zastoupením průmyslové výroby s nadprůměrnou zaměstnaností zejména v textilním a oděvním průmyslu. Ten je v současné době vystaven široké a levné nabídce ze zahraničí, což – ve spojení nízkou mírou investic do výrobních provozů před rokem 1989 – způsobuje jeho nižší konkurenceschopnost. Tato průmyslová odvětví jsou mj. charakteristická nižší průměrnou mzdou a vyšším podílem méně kvalifikované pracovní síly, což vytváří z mikroregionu typický strukturálně postižený region. S tím souvisí také malý vnitřní rozvojový potenciál mikroregionu, který je způsoben zejména nedostatkem podnikavých lidí a vhodných prostorů pro vznik nových podniků. S výjimkou sektoru služeb a cestovního ruchu je také velmi omezená poptávka po službách a zboží, kterou by bylo možné uspokojit pouze a právě v mikroregionu – z jeho zdrojů a ne mimo něj. Z těchto důvodů byla první Priorita formulována jako Rozvoj podnikání, a to v nejširším slova smyslu. Zvláštní důraz je však kladen, jak vyplývá i z formulací jednotlivých opatření, na využití potenciálu k rozvoji cestovního ruchu a na stabilizaci zemědělství a reagování na nové příležitosti, které poskytuje (např. agroturistika). Třetí opatření reflektuje jak průmyslovou tradici mikroregionu tak poddimenzovaný sektor služeb Cíle Priority 1: – vznik nových podniků (zejména malých a středních – MSP), hlavně v sektorech cestovního ruchu a služeb – stabilizace stávajících MSP v zemědělství zejména podporou jejich nezemědělských aktivit – dosažení vyššího počtu pracovních míst v mikroregionu – dosažení pestřejší struktury nabídky pracovních míst a snížení počtu odcházejících vzdělaných lidí Opatření v rámci Priority 1: Opatření 1.1. – Rozvoj cestovního ruchu Opatření 1.2. – Rozvoj zemědělství a agroturistiky Opatření 1.3. – Podpora průmyslu, služeb a vedlejších činností

47


5.1.1. Opatření 1.1.: Rozvoj cestovního ruchu Cestovní ruch má značný vliv na ekonomiku jak států tak regionů. Vzhledem ke svému charakteru má i velký dopad na zaměstnanost, neboť vytváří pracovní místa, a to jak přímo v oboru, tak i mimo něj. Cestovní ruch stimuluje rozvoj ekonomických aktivit například v dopravě, potravinářském průmyslu a ve stavebnictví. Cestovní ruch představuje ekonomické aktivity, které zajišťují téměř výhradně soukromé firmy. Podpora rozvoje těchto místních firem, zejména jejich schopnosti poskytovat konkurenceschopné a spolehlivé služby, podstatně ovlivňuje ekonomický a sociální rozvoj daného území. Na druhé straně živelný rozmach cestovního ruchu může způsobit nenapravitelné škody na životním prostředí, negativně ovlivnit život místních obyvatel a tím ohrozit samotný potenciál pro svůj vlastní rozvoj. Z důvodu své polohy v blízkosti Národního parku České Švýcarsko a chráněných krajinných oblastí Labské pískovce a Lužické hory má mikroregion Sever příznivé předpoklady pro trvale udržitelný rozvoj cestovního ruchu, citlivě využívajícího krásné a dosud málo narušené přírody, historického dědictví uchovaného v podobě řady cenných historických památek a jedinečné architektury a těžícího z husté sítě turistických i cyklistických tras. Nezbytnou podmínkou ke zhodnocení těchto územních předpokladů pro rozvoj cestovního ruchu je i přiměřené dovybavení území turistickou infrastrukturou zejména v oblasti ubytování různých kategorií a stravování. Situace v tomto ohledu není uspokojivá, jelikož převážná část ubytovacích kapacit je koncentrována do větších center osídlení (Rumburk, Šluknov, Jiříkov). Rozvoj cestovního ruchu v mikroregionu Sever je dále negativně ovlivňován špatným stavem pozemních komunikací, obtížným dopravním spojením od jihu i v rámci samotného mikroregionu. Neuspokojivý je rovněž v tomto ohledu technický stav kulturních památek. Opatření se zaměřuje na podporu aktivit zajišťujících systémový přístup k rozvoji cestovního ruchu, zlepšujících stávající infrastrukturu cestovního ruchu a vytvářejících nové turistické produkty cestovního ruchu. Soustřeďuje se nejenom na rozvoj nových produktů, ale i na poskytování služeb ve vyšší kvalitě a na všeobecné zvýšení standardu turistických služeb. Toto opatření je rovněž cíleno na spolupráci mezi veřejným a soukromým sektorem v oblasti cestovního ruchu. Cíle opatření 1.1.: – zvýšení počtu turistů navštěvujících mikroregion – posílení významu CR v ekonomice mikroregionu (nové podniky, pracovní místa, daňové příjmy) – zlepšení kvality a úrovně nabídky produktů a služeb pro návštěvníky (nové, atraktivnější produkty) 48


Možné aktivity a typové projekty – zpracování společného postupu rozvoje cestovního ruchu s německými a polskými partnery – zřizování info-centra/center – marketing mikroregionu jako místa vhodného pro různé formy turistiky – zlepšení existující a vznik nové infrastruktury cestovního ruchu (ubytování, stravování) – vznik a rozvoj nových produktů/programů cestovního ruchu šetrných k přírodnímu a kulturnímu dědictví – vytváření vzájemných vazeb/sítí mezi soukromými a veřejnými subjekty (cíl = partnerský princip) – poradenství a trénink pro podnikatele – poradenství a školení pro pracovníky ve službách cestovního ruchu Potenciální finanční zdroje: • Regionální program podpory rozvoje severozápadních Čech a Ostravského regionu Dotační titul 2 – Podpora investic pro rozvoj cestovního ruchu • Program obnovy venkova Dotační titul 4 – Rekonstrukce místních komunikací, výstavba cyklistických a pěších stezek. • Phare CBC – Společný fond malých projektů • Phare CBC – Malé infrastrukturní projekty • Udělování grantů pro vybrané projekty propagující turistické regiony ČR • Phare 2000 – Fond podpory infrastruktury podnikání Rozvoj turistické infrastruktury a služeb • Regionální turistický produkt – Česká centrála cestovního ruchu • Prezentace regionu – Česká centrála cestovního ruchu • Zachování a obnova kulturních památek • Program regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón • Program záchrany architektonického dědictví • Program péče o vesnické památkové rezervace a zóny s krajinné památkové zóny • Program restaurování movitých kulturních památek • Granty pro muzea, galerie a památníky na projekty v oblasti ochrany a prezentace movitého kulturního bohatství regionů ČR • Vyhlášení konkurzů MK ČR • Dotace na pořizování a technická zhodnocení investičního majetku v tělovýchově a sportu 49


• SAPARD • Česko-německý fond budoucnosti • Nadace Partnerství – Zelené stezky

5.1.2. Opatření 1.2.: Rozvoj zemědělství a agroturistiky Mikroregion Sever se vyznačuje nízkým zastoupením zemědělské půdy a vyšším podílem luk a pastvin. S tím souvisí extenzivní zaměření zemědělské produkce s těžištěm v živočišné výrobě. Intenzita rostlinné výroby v mikroregionu je v rámci ČR silně podprůměrná. Zejména nižší produkční schopnost zemědělské půdy ve srovnání s republikovým průměrem spolu s nevyjasněnými majetkoprávními vztahy u řady pozemků mají za následek nízkou prosperitu většiny zemědělských subjektů a situaci, kdy vysoký podíl zemědělské půdy leží ladem. To má také za následek velmi nízký podíl počtu lidí zaměstnaných v zemědělství. Na druhé straně má mikroregion Sever výhodu spočívající v jeho krásné a téměř neporušené krajině, což – spolu se rostoucím zájmem o přírodní formy turistiky – vytváří nové tržní příležitosti v zemědělství hlavně diverzifikací dosavadních ekonomických aktivit. Diverzifikace a dodatečné příjmy z nových nezemědělských aktivit (např. agroruturistika) jsou důležitou podmínkou s ohledem na trvale udržitelný rozvoj venkovských oblastí a prevencí jejich vylidňování. Opatření zahrnuje takové činnosti, které napomohou k zachování počtu subjektů hospodařících v zemědělství jak podporou ziskových zemědělských produkčních aktivit, tak i podporou nových nezemědělských aktivit. Cíle opatření 1.2.: – stabilizace soukromých subjektů hospodařících v zemědělství zemědělských produkčních aktivit i podporou nezemědělských aktivit – vyšší využití zemědělských ploch zejména pro rostlinou výrobu – diversifikace a rozšíření počtu a druhů aktivit zemědělských subjektů

podporou

Možné aktivity a typové projekty: V rámci tohoto opatření jsou navrhovány následující aktivity a typové projekty: – rekonstrukce a opravy nevyužitých zemědělských budov – aktivity výrobní, zpracovatelské a marketingové zaměřené na zvýšení produkce a prodeje výrobků ekologického zemědělství 50


– zavádění metod zemědělské produkce určené k ochraně životního prostředí a k uchování krajiny – zlepšování profesního vzdělávání – činnosti vedoucí k diverzifikaci hospodářských činností zemědělských subjektů zajišťující rozmanitost aktivit a alternativní zdroje příjmů – aktivity zaměřené na investice, marketing a vývoj produktů v oblasti agroturistiky – obnova a rozvoj vesnic a venkovské infrastruktury – zavádění nových produkčních aktivit a navazujících výrob – zavádění nezemědělských činností u zemědělských subjektů nebo na zemědělsky využívaných plochách Potenciální finanční zdroje: • Program obnovy venkova • Regionální program podpory rozvoje severozápadních Čech a Ostravského regionu Dotační titul 2 – podpora investic pro rozvoj cestovního ruchu (agroturistika) • Program TEST • Phare CBC – Společný fond malých projektů (Ekonomický rozvoj a cestovní ruch) • Phare CBC – Malé infrastrukturní projekty • Podpora ze Státního fondu životního prostředí (soubor dotačních titulů) Program péče o přírodní prostředí, ochrana a využívání přírodních zdrojů • Vesnice – podpora malého a středního podnikání • Programy v gesci Ministerstva zemědělství: Program pomoci k podpoře méně příznivých oblastí (Mze) Podpora mimoprodukčních funkcí zemědělství Podpora aktivit podílejících se na udržování krajiny Příspěvky na hospodaření v lesích Obnova vinic, chmelnic, ovocných sadů a technických izolátů Podpora chovu dojených krav Podpora budování kapkové závlahy v ovocných sadech, chmelnicích a vinicích Nepotravinářské využití zemědělské půdy Chov krav bez tržní produkce mléka, chov ovcí a koní Udržování a zlepšování genetického potenciálu vyjmenovaných hospodářských zvířat Udržování genetického potenciálu osiv a sadby Podpora ozdravování polních a speciálních plodin Poradenství a vzdělávání Podpora vzniku a činnosti odbytových organizací výrobců Podpora mladých začínajících zemědělců

51


• Podpory malého a středního podnikání v zemědělství (Provoz, Zemědělec, Zpracovatel, Odbytová organizace, Hygiena, Mládí, Export,) • SAPARD Opatření 1.1.–1.4. Plánu SAPARD

5.1.3. Opatření 1.3.: Podpora průmyslu, rozvoj služeb a vedlejších činností Mikroregion Sever je území s bohatou průmyslovou tradicí. I v současnosti je počet zaměstnaných lidí – ve srovnání se zemědělstvím a službami – největší právě v průmyslu. Nízká míra strukturálních změn má za následek, že velikostní struktura průmyslových ekonomických subjektů se vyznačuje v porovnání s republikovým průměrem nadprůměrným podílem středních a velkých podniků. Ve strukturálně postižených oblastech, jakou je i mikroregion Sever, je však žádoucí podporovat zejména vznik a rozvoj malých a středních podniků (dále jen MSP). Důležitým negativním faktorem je také poddimenzovanost sektoru služeb, která může být vnímána jako příležitost ke vzniku nových MSP, ale v současnosti je spíše limitujícím faktorem rozvoje cestovního ruchu a turistiky. Iniciace vzniku nových MSP a podpora rozvoje již existujících je hlavním rysem regionálního rozvoje téměř ve všech obdobně postižených regionech členských států Evropské unie. Obecně má rozvoj MSP pozitivní vliv na rozvoj regionů v mnoha ohledech. V konkrétní situaci mikroregionu Sever je důležité zmínit zejména následující očekávané pozitivní dopady rozvoje MSP: – MSP jsou zdrojem růstu zaměstnanosti – MSP poskytují příležitost pro okrajové sociální skupiny, které se obtížně uplatňují v jiných sektorech ekonomiky – MSP jsou prostředkem ekonomické diversifikace – MSP jsou snadněji ovlivnitelné místními a regionálními správními orgány, než velké národní či nadnárodní podniky. Opatření je zaměřeno na podporu činností v oblasti marketingu, jejichž cílem je zaměřit ekonomické aktivity MSP spíše na trh a jeho potřeby, než – jak je tomu zvykem – „na výrobu“, tj. na produkt nebo služby, které poskytují. Dále na aktivity týkající se zlepšení financování MSP, což představuje poměrně širokou škálu činností a finančních nástrojů.

52


Cíle opatření 1.3.: – stabilizace stávající MSP v oblasti průmyslové výroby – zvýšení počtu MSP v oblasti služeb a vedlejších činností Možné aktivity a typové projekty – školení a získávání nových dovedností, zaměřené na manažery a výkonné pracovníky MSP – poskytování podpory na využívání marketingových konzultací a expertíz – podpora reklamy, propagačních aktivit a vztahů k veřejnosti – účast na podnikatelských trzích a na výstavách – podpora aktivit, které budou orientovat inovace (produktů a technologií) na potřeby trhu – využívání finančních podpor pro MSP (Českomoravská záruční a rozvojová banka, Úřad práce) – školení a poradenství pro MSP při hledání finančních zdrojů Potenciální finanční zdroje: • Regionální program podpory rozvoje průmyslových podnikatelských subjektů na území NUTS 2 Severozápad a Ostravsko • Program podpory malého a středního podnikání v NUTS 2 Ostravsko a Severozápad REGION 2 • Program záruk pro malé a střední podnikatele v NUTS 2 Ostravsko a Severozápad REGIOZÁRUKA 2 • Phare 2000 – Fond podpory nehmotných faktorů konkurenceschopnosti Podpora výzkumu a vývoje, rozvoj podnikatelského prostředí, zavádění nových technologií Podpora zavádění certifikačních systémů • Phare 2000 – Fond rozvoje lidských zdrojů • Phare 2000 – Fond podpory infrastruktury podnikání • Programy podpory malého a středního podnikání: Záruka, Kredit, Trh, Kooperace, Start, Special, Marketing, Poradenství, Malé půjčky, Design, Region, Vesnice, Regenerace, Preference, Provoz, Hranice Regiozáruka. • Víceletý program pro podniky a podnikání • CRAFT – Program EU pro malé a střední podniky • Programy Ministerstva průmyslu a obchodu pro malé a střední podniky: Zavádění nových technologií a výrobků do výrobní základny Podpora rozvoje regionálního průmyslu a průmyslových služeb 53


Podpora stabilizace regionálního průmyslu a průmyslových služeb Rozvoj jakosti ve výrobě a službách Služby poskytované výrobním podnikům v oblasti zkušebnictví, metrologie a technické normalizace Rozvoj obchodu Podpora průmyslovým podnikům při strukturálních změnách Podpora účasti na veletrzích a výstavách, propagační aktivity

5.2. Priorita 2: Růst investic z vnějších zdrojů Ekonomické oživení mikroregionu Sever je limitováno nejenom aktivizací vnitřního rozvojového potenciálu, kterým se zabývá priorita 1, ale může být do značné míry pozitivně ovlivněno i přílivem vnějších investic. Přímé investice – ať už české, nebo zahraniční – jsou tradičním způsobem dosažení regionálního růstu (ve smyslu růstu regionálního HDP v přepočtu na obyvatele) a regionálního rozvoje (ve smyslu změny struktury ekonomiky regionu – mikroregionu, vstupu nových technologií, atp.). Získávání vnějších investic je relativně složitě strukturovaný proces, a to nejenom pro množství činností, které je nutno vykonávat (vytipování vhodných lokalit, pozemků, budov, vypořádávání jejich majetkových vztahů, příprava pozemku pro investora, zajištění vhodného dopravního napojení, cílený marketing pro získání investora, atp.), ale i proto, že se ho účastní různé subjekty a instituce (např. majitel pozemku, obec, CzechInvest, stavební úřad, atd.), což vyžaduje důkladnou koordinaci jednotlivých aktivit. Tato priorita, respektive její druhé opatření, reflektuje rovněž neexistenci systematického marketingu ať už zaměřeného na konkrétní investory, nebo – obecněji – na pěstování pozitivního image mikroregionu ekonomických aktivit, je rovněž poddimenzovanou oblastí. Území mikroregionu Sever je atraktivní přírodní oblastí s dostatečnou sítí komunikací jak silničních, tak železničních, s přeshraničním napojením, které tvoří fyzický předpoklad k dostupnosti regionu ve vztahu k přílivu vnějších investic. Problematická je však kvalita silniční sítě a celková dopravní prostupnost území a jeho napojení směrem jižním, což může být limitujícím faktorem ve vztahu k rozvíjení ekonomických činností. a dosažení přílivu vnějších investic. Příliv vnějších investic do mikroregionu není jediným řešením jeho problémů, může však být výrazným spolučinitelem pro diversifikaci jeho ekonomiky: tedy pro rozvoj perspektivních ekonomických činností, jejich multiplikačního efektu a vznik sub–kontraktorských řetězců.

54


Prioritní oblast se tak zaměřuje na opatření vedoucí k podpoře rozvoje fyzického prostředí pro budoucí ekonomické aktivity investorů v součinnosti s aktivním přístupem v oblasti marketingu a zkvalitněním dopravní i technické infrastruktury. Cíle Priority 2: – diversifikace a modernizace ekonomiky s pomocí vnějších investic – zvýšení přílivu finančních prostředků ze soukromé sféry, ze strany státu, kraje i EU do rozvoje prioritních oblastí mikroregionu – zvýšení počtu investorů přicházejících do mikroregionu – zvýšení počtu osob natrvalo se usazujících v mikroregionu Opatření v rámci Priority 2: Opatření 2.1. – Příprava vhodných ploch a objektů k zainvestování Opatření 2.2. – Image mikroregionu a jeho marketing Opatření 2.3. – Dopravní a technická infrastruktura

5.2.1. Opatření 2.1.: Příprava vhodných ploch a objektů k zainvestování Nedostatek vnitřních prostředků pro financování investic v mikroregionu je limitujícím faktorem pro jeho další rozvoj. Díky značnému zastoupení průmyslové výroby a rovněž nezanedbatelnému podílů zemědělství se na území mikroregionu nachází řada nevyužívaných areálů, či objektů jejichž kapacita může být po jejich zainvestování využívána k ekonomickým činnostem. Územně technická připravenost (územní plány) jednotlivých obcí a měst umožňuje připravovat další nové lokality a plochy vhodné k těmto účelům. Kvalita a připravenost objektů a pozemků jsou jedním z hlavních lokalizačních faktorů při zvažování umístění konkrétní investice. Cílem opatření je zvýšení připravenosti fyzického prostředí pro získání vnějších investic a následná diversifikace hospodářské základny mikroregionu s pozitivním dopadem na zaměstnanost a zvýšení kupní síly obyvatelstva. Opatření pro budoucí připravenost ploch a objektů pro investice zahrnuje i další aktivity, mimo vlastní investiční úpravu lokality objektu a zaměřuje se na činnosti podpůrné, či přípravné.

55


Cíle opatření 2.1.: – zvýšení připravenosti objektů a ploch vhodných pro rozvoj ekonomických činností – zlepšení kvality půdy a vody odstraňováním starých zátěží a zlepšení vzhledu krajiny rekonstrukcí nevyužitých objektů Možné aktivity a typové projekty: – – – – – – – – –

příprava ploch vhodných pro podnikání rekonstrukce, sanace stávajících průmyslových a ostatních areálů a objektů modernizace objektů odstraňování starých zátěží inventarizace vhodných ploch, areálů a jednotlivých objektů identifikace potřeb potenciálních investorů zmapování podnikatelského sektoru v mikroregionu vyjasňování vlastnických vztahů k pozemkům příprava, případně úprava, územně plánovací dokumentace

Potenciální finanční zdroje: • Regionální program podpory rozvoje severozápadních Čech a Ostravského regionu Dotační titul 1 – Investiční příprava průmyslových ploch a dalších objektů pro podnikání, revitalizace a oživení zastaralých a nevyužívaných průmyslových areálů • Podpora rozvoje průmyslových zón – CzechInvest Příprava průmyslových zón Regenerace průmyslových zón Výstavba a rekonstrukce nájemních hal Akreditace průmyslových zón • Regionální rozvojový fond • Phare 2000 – Fond podpory infrastruktury podnikání (Přímé investice do regionu)

56


5.2.2. Opatření 2.2.: Image mikroregionu a marketing Mikroregion Sever je území s krásnou neporušenou přírodou, významnou příhraniční polohou, tradicí průmyslové výroby a je specifickým kulturně-historickým celkem. Na druhé straně perifernost území umocněná navíc obtížnou dostupností – jednak kvůli geomorfologickým bariérám, ale i problematické dopravní infrastruktuře – znamená určitou nevýhodu při vnímání mikroregionu jakožto kvalitního socioekonomického prostředí. Toto – do určité míry negativní vnímání mikroregionu spolu s nedostatkem relevantních informací – může negativně ovlivňovat jak české, tak zahraniční investory při rozhodování o umístění jejich investice. Nezanedbatelný je rovněž fakt, že takto vnímané území jen obtížně přiláká mladé a kvalifikované lidi, kteří by se zde chtěli žít a pracovat. Smyslem opatření je začít postupně tuto situaci pomocí aktivních marketingových nástrojů , či opatření měnit. Ve vztahu k ekonomickým aktivitám a v návaznosti na ostatní opatření priorit 1 a 2 budou podporovány činnosti v oblasti marketingu ekonomických subjektů, produktů, služeb i vedlejších činností. Dále činnosti jejichž cílem je získávání a zpracování důležitých informací o mikroregionu a subjektech, které v něm působí. Cíl opatření 2.2.: – zvýšení atraktivity mikroregionu pro podnikatele, turisty a jeho obyvatele Možné aktivity a typové projekty: – – – – – – – – – – – – –

budování informačních středisek, center využívání a tvorba informačních systémů, sítí a technologií, využívání internetu posilování informačních vazeb se subjekty mimo mikroregion informační služby orientované na podnikatelský sektor zlepšení technické vybavenosti ve školách (internet) zavádění moderních vzdělávacích metod ve školách vytvoření marketingové koncepce mikroregionu vydávání propagačních materiálů a mikroregionálních publikací propagace mikroregionu prostřednictvím médií, včetně Internetu účast na prezentačních akcích, výstavách a veletrzích. pořádání „regionálních“ akcí projekty vedoucí ke zvyšování kvality veřejných služeb projekty podporující aktivní využití volného času

57


Potenciální finanční zdroje: • Program obnovy venkova Dotační titul 6 – Projekty obcí na vzdělávání a poradenství v oblasti rozvoje venkova Dotační titul 7 – Dotace na zpracování integrovaných projektů venkovských mikroregionů • Program obnovy venkova – podpora veřejně přístupných internetových stanic ve venkovských obcích • Phare CBC – Fond malých projektů • Phare CBC – Malé infrastrukturní projekty • Udělování grantů pro vybrané projekty propagující turistické regiony ČR (tvorba regionálních a nadregionálních turistických produktů, prezentace regionů, vydávání tiskovin, prezentace regionů na výstavách a workshopech) • Phare 2000 – Fond rozvoje lidských zdrojů • Prezentace regionu – Česká centrála cestovního ruchu • Program veřejné informační služby knihoven – Informační centra veřejných knihoven • Dotace pro oblast profesionálního výtvarného umění, architektury, designu, užitého umění a uměleckých řemesel • Granty pro muzea, galerie, památníky na projekty v oblasti ochrany a prezentace movitého kulturního bohatství regionů ČR • Dotace na pořizování a technické zhodnocení investičního majetku v tělovýchově a sportu • Socrates II, Leonardo da Vinci • Česko–německý fond budoucnosti • Ostatní fondy a nadace

58


5.2.3. Opatření 2.3.: Dopravní a technická infrastruktura Dopravní dostupnost a zároveň prostupnost území je jedním ze základních činitelů ovlivňujících ekonomický rozvoj území a kvalitu života. Vnitřní síť silničních komunikací v mikoregionu je dostatečně hustá, nižší je však její kvalita a nevýhodou je i periferní poloha území a z toho vyplývající kvalita napojení na vnitrozemskou silniční síť. Výraznou příležitostí je ovšem poloha mikroregionu ve vztahu k přeshraničnímu dopravnímu napojení (územím prochází páteřní komunikace mezinárodního významu, důležitá zejména pro nákladní dopravu). U silnic nižších tříd je třeba zdůraznit je jich význam pro základní obslužnost sídel a ekonomických subjektů a rovněž souvislost s cestovním ruchem. Vysoké procento hraničních přechodů v území má taktéž význam zejména pro příhraniční turistiku, podobně jako síť cyklotras. Železniční síť se vyznačuje vysokou hustotou, zvláště na úrovni místních tratí. Problematickou se stává obslužnost území v návaznosti na časové řešení jednotlivých spojů a v současné době vyvstává otázka týkající se budoucnosti jednotlivých lokálních tratí. Tyto však tvoří v mikroregionu, v souvislosti s historickým vývojem sídel, důležitou složku dopravní obslužnosti území. Související technická infrastruktura sídel v území je na poměrně dobré úrovni v republikovém srovnání. Přesto některá sídla, či části obcí, vykazují výrazný deficit. Další rozšiřování a zkvalitňování technické infrastruktury jednak zvyšuje kvalitu života v regionu a rovněž je jedním z předpokladů určujících atraktivitu prostoru pro rozvoj ekonomických aktivit. Opatření dává prostor k budování nových a rekonstrukcím stávajících komunikací, včetně cyklistických stezek. Součástí opatření jsou i aktivity zlepšující přístup k lokalitám s ekonomickým významem, či lokalitám připravovaných pro budoucí investice a zároveň modernizace či doplňování a rozšiřování jednotlivých složek technické infrastruktury v obcích. Mimo vlastní investiční aktivity bude třeba řešit otázky související s řešením celkové koncepce dopravní obslužnosti a prostupnosti území a rozvíjení systému kombinované dopravy v území, ve vztahu k vnitrozemí i v přeshraničním kontextu. Cíle opatření 2.3.: – zlepšení dostupnosti mikroregionu – zlepšení technických a dopravních podmínek pro investice a pro bydlení obyvatel

59


Možné aktivity a typové projekty: – – – – – – – – –

zpracování dopravní koncepce území zlepšení koordinace mezi jednotlivými poskytovateli dopravních služeb zpracování generelu infrastruktury řešení koncepčního nakládání s odpady rekonstrukce a modernizace komunikací, zejména místních, a souvisejících dopravních staveb podpora rozvoje kombinované dopravy budování a rekonstrukce cyklostezek budování a rekonstrukce vodovodních, kanalizačních, plynovodních sítí a ČOV podpora využívání obnovitelných zdrojů

Potenciální finanční zdroje: • Program obnovy venkova Dotační titul 4 – Rekonstrukce místních komunikací Dotační titul 5 – Zpracování urbanistických studií a územních plánů Dotační titul 7 – Dotace na zpracování integrovaných projektů venkovských mikroregionů Dotační titul 8 – Projekty k rozvoji infrastruktury • Program obnovy venkova – CBC • Program na podporu regenerace panelových sídlišť • Program podpory výstavby nájemních bytů a technické infrastruktury • Phare CBC – Velké infrastrukturní projekty • Phare CBC – Malé infrastrukturní projekty • Phare 2000 – Fond podpory infrastruktury podnikání – Zlepšení technické infrastruktury • Státní program na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdrojů energie Program podpory opatření ke zvýšení účinnosti užívání energie Program podpory rozvoje kombinované výroby elektrické energie a tepla Program podpory rozvoje projektů financovaných z úspor energie Program podpory vývoje a využívání moderních technologií a materiálů pro opatření ke zvýšení účinnosti užívání energie Program podpory vyššího využití obnovitelných a druhotných zdrojů energie Program podpory modernizace výrobních a rozvodných zařízení energie Program podpory zpracování energetických koncepcí měst a měst a obcí Program podpory poradenství, vzdělávání a propagace k hospodárnému využívání energie s vlivem na zlepšení životního prostředí • ESF – Fond pro úsporu energií • BEP – Zpřístupnění úvěrů na projekty v oblasti životního prostředí 60


• MUFIS – Program na podporu rozvoje municipální infrastruktury • Národní a vícenárodní programy PHARE • Podpory ze Státního fondu životního prostředí Oblast ochrany vod, Oblast ochrany ovzduší, Nakládání s odpady, • ISPA • Výstavba a technická obnova vodovodů a úpraven vod • Výstavba a technická obnova čistíren odpadních vod a kanalizací

5.3. Priorita 3: Aktivizace mikroregionu a rozvoj spolupráce Aktivizace mikroregionu a rozvoj spolupráce je priorita, která je ze systémového pohledu na návrhovou část strategie poněkud odlišná od priorit předchozích. První priorita Strategie rozvoje mikroregionu Sever – Rozvoj podnikání – je zaměřena zejména na podporu a rozvoj vnitřního rozvojového potenciálu území mikroregionu se zaměřením na konkrétní sektory jeho ekonomiky. Druhá priorita – Růst vnějších investic – zahrnuje naopak aktivity a činnosti mající za cíl přilákat zvenčí do území – ať už finanční nebo lidský – kapitál. Smyslem této – třetí priority – je realizovat taková opatření a provádět takové činnosti, které umožní a zefektivní realizaci opatření priorit 1 a 2. Je možné to formulovat i tak, že jde o prioritu podpůrnou vůči dvěma ostatním, totiž, že sama o sobě – bez nich – by nedávala příliš smysl, na druhé straně, že bez ní jsou cíle první a druhé priority jen ztěží realizovatelné. Stávající situace – kdy vrcholí přistupování České republiky k EU, kdy vláda ČR začíná, byť pozvolna, reálně provádět svou regionální politiku pomocí mnoha různých rozvojových a podpůrných programů – otevírá řadu možností, jak získat podporu pro rozvojové projekty mikroregionu, nebo jeho jednotlivých obcí, neziskových organizací, nebo dalších subjektů. Úspěšnost při získávání těchto vnějších finančních prostředků je ovlivněna mnoha faktory. Mezi ty důležité patří mimo jiné i schopnost kvalitně připravit a následně prosadit rozvojové projekty vůči danému dotačnímu titulu nebo programu. Dostatek kvalitních projektů je pak do velké míry závislý na aktivitě místních regionálních aktérů – partnerů, na jejich schopnosti při přípravě projektů spolupracovat a ochotě vzájemně si, pokud je to možné, pomoci při jejich prosazování.

61


Cíl Priority 3: – posílit institucionální (mezi obcemi a dalšími institucemi) i neformální vazby uvnitř i vně mikroregionu a maximálně jich využít ke spolupráci prospěšné všem zúčastněným partnerům Opatření v rámci Priority 3: Opatření 3.1. – Rozvoj vnitřních vztahů a spolupráce uvnitř mikroregionu Opatření 3.2. – Rozvoj vnějších vztahů

5.3.1. Opatření 3.1.: Rozvoj vnitřních vztahů a spolupráce uvnitř mikroregionu Opatření je zaměřeno na podporu neinvestičních, tzv. „měkkých“ aktivit uvnitř mikroregionu, tj. na aktivity související se zlepšováním vztahů a vytváření poloformálních sítí mezi důležitými partnery v mikroregionu (obce, firmy, podnikatelé – živnostníci, nevládní a neziskové organizace, občané a další instituce a subjekty). V rámci realizace tohoto opatření je klíčové formulovat postavení a roli mikroregionu jakožto instituce, rovněž jeho roli (ať už přímou, nebo zprostředkovatelskou) při implementaci Strategie rozvoje. Cíle opatření 3.1.: – posílit institucionální (mezi obcemi a institucemi) i neformální vazby mezi relevantními partnery uvnitř mikroregionu – zvýšit pocit sounáležitosti místních obyvatel s mikroregionem a zlepšit jejich vztah k místním institucím – vytvořit podmínky pro implementaci Strategie rozvoje mikroregionu Možné aktivity a typové projekty – vyjasnění a formulace úlohy Dobrovolného svazku obcí Sever v procesu implementace Strategie rozvoje – zpřehlednění aktivně činných soukromých subjektů, institucí a neziskových organizací v mikroregionu Sever – vytváření sítí mezi nimi na základě vzájemné výhodnosti – vzdělávací projekty/programy pro soukromé subjekty, zástupce institucí a neziskových organizací v oblastech souvisejících přistupování ČR k EU, přípravy rozvojových projektů, jazykového vzdělávání, atd. 62


– aktivity a projekty zlepšující informovanost veřejnosti (např. lokální či regionální tisk) – společenské, kulturní a sportovní akce v rámci mikroregionu i v rámci přeshraniční spolupráce (tzv. projekty „people to people“) Potenciální finanční zdroje: • • • • • • •

Phare 2000 – Fond rozvoje lidských zdrojů Socrates Leonardo da Vinci II Nadace rozvoje občanské společnosti Nadace Open Society Fund Nadace Via Nadace Civilia

5.3.2. Opatření 3.2.: Rozvoj vnějších vztahů Opatření reflektuje zvláštní a poměrně komplikované postavení mikroregionu Sever v souvislosti s jeho periferní polohou vůči zbytku České republiky a na druhé straně bezprostředním sousedstvím se SRN, resp. EU. Tato situace způsobuje nejen určité dopravní bariéry směrem do vnitrozemí a jazykové vůči SRN, ale může mít za následek i určitý oslabený vztah vůči centrálním, krajským nebo okresním orgánům a dalším důležitým institucím. To může vést – i v době internetu – k neúplnosti, nebo nedostatečné včasnosti některých informací. Čím dále je mikroregion od správních center, tím větší důraz by měl klást na efektivní a interaktivní komunikaci a spolupráci, kterou s nimi bude navazovat a rozvíjet. Rovněž je pro rozvoj mikroregionu užitečné vyjasnit si a formulovat svou strategii/program spolupráce s nejbližšími partnery mimo mikroregion; o této spolupráci s nimi následně vyjednávat a vzájemně hledat její optimální obsah a formu tak, aby byla vzájemně výhodná. V souvislosti s polohou mikroregionu Sever vůči SRN a s přistupováním ČR k EU by měly aktivity tohoto opatření přispívat k rozvoji přeshraniční spolupráce. Všechny výše uvedené okolnosti související s polohou mikroregionu a procesu přistupování ČR k EU s sebou nesou určité příležitosti – cílem tohoto opatření je maximálně tyto příležitosti ve prospěch mikroregionu využít.

63


Cíle opatření 3.2.: – vytvořit informační a pracovní (formální i neformální) vazby se všemi důležitými vnějšími partnery Mikroregionu a využívat jich k podpoře jeho rozvoje – rozvinutí přeshraniční spolupráce – maximalizovat pozitivní dopady vstupu do EU Aktivity a typové projekty spočívají ve formulaci programu spolupráce s důležitými partnery a institucemi jako jsou např.: – – – – – – – – – – – – – –

mikroregion Tolštejn Sdružení pro rozvoj Šluknovska TUR Euroregion Nisa Euroregion Labe Okresní úřad Děčín Úřad práce Děčín ARR – Agentura regionálního rozvoje s. r. o. Agentura regionálního rozvoj Euroregionu Labe Ústecký kraj vybraná ministerstva ČR poslanci, senátoři partneři ze SRN a Polska – přeshraniční spolupráce církev

Potenciální finanční zdroje: • Phare CBC – Fond malých projektů • Phare Acces

64

Strategie rozvoje mikroregionu Sever – Návrh implementace Strategie rozvoje mikroregionu Sever

6. NÁVRH IMPLEMENTACE STRATEGIE ROZVOJE MIKROREGIONU SEVER 6.1. Úvod Tato kapitola pojednává o možných způsobech implementace Strategie rozvoje mikroregionu Sever. Implementací je míněn způsob, jakým bude Strategie realizována – ještě jednodušeji vyjádřeno, jakým způsobem bude zajišťováno, aby cíle Strategie byly postupně naplňovány – nebo ještě – jakým způsobem „TO bude fungovat“. V této souvislosti je nutné zdůraznit, že neexistuje jeden – osvědčený – způsob implementace rozvojových strategií. Ten se do větší či menší míry odlišuje v závislosti na konkrétních podmínkách v daném městě nebo regionu. Například u strategických plánů měst je možné poměrně přesně předem určit co, kdo, do kdy a za jaké peníze udělá, neboť město disponuje fungujícími rozhodovacími a výkonnými orgány a rovněž má svůj rozpočet. Implementace se v tomto případě dá poměrně dobře naplánovat a průběžně kontrolovat (např. radou města), což je předpokladem (nikoliv zárukou) k tomu, že příslušná strategie nezůstane pouze na papíře. Rozvojové programy – spíše dotační tituly –, které vyhlašuje česká vláda, jsou zase charakteristické tím, že se stanoví pravidla, za kterých je možné rozvojové projekty spolufinancovat a celkový objem peněz, které je možné rozdělit. Zde je určitým hnacím motorem implementace snaha předkladatelů rozvojových projektů o získání finančních prostředků z tohoto zdroje. Podle mínění zpracovatelů – v případě mikroregionu Sever, který nedisponuje ani výkonným aparátem, ani svým vlastním rozpočtem, bude pro úspěšnou implementaci Strategie nutné naplnit dva předpoklady: a) Ustavit Pracovní skupinu pro implementaci Strategie – může se jednat o stávající strukturu Dobrovolného svazku obcí Sever, nebo jeho podvýbor. Tento orgán by měl formální – politickou zodpovědnost za vlastní implementaci Strategie. b) Najmout (nebo vytvořit a najmout) rozvojovou instituci, která bude vykonávat činnosti nezbytné pro úspěšnou implementaci Strategie rozvoje, a která bude přímo zodpovědná Pracovní skupině pro implementaci Strategie. Přestože činností, které by měly být vykonávány, je poměrně velké množství, doporučujeme aby se zpočátku jednalo o jednoho, maximálně dva lidi.

65


Dalším předpokladem pro úspěšnou implementaci Strategie, který mohou reprezentanti mikroregionu Sever – byť nepřímo – ovlivnit, je dosažení obecněji sdíleného konsensu o tom, že má smysl problémy mikroregionu a v něm sdružených obcí řešit společně. Tento konsensus je sice implicitně obsažen již v rozhodnutí nechat si zpracovat společnou rozvojovou Strategii, nicméně právě ve fázi implementace Strategie by se měl stát realitou v podobě společných integrovaných projektů řešící společné problémy více obcí a dalších partnerů.

Schéma implementace strategie rozvoje mikroregionu SEVER Realizace projektÛ z vnûj‰ích zdrojÛ (programy v rámci âR, programy EU)

Realizace projektÛ z vlastních zdrojÛ, nebo ze zdrojÛ ostatních partnerÛ v mikroregionu

Politická podpora vybran˘m projektÛm

Zpracování projektÛ ve formû finální projektové fiche a ostatní doprovodné dokumentace

V˘bûr projektÛ

Zásobník projektÛ

Iniciace vzniku nov˘ch projektÛ (v souladu s opatfieními strategie rozvoje)

Sbûr existujících projektÛ (v souladu s opatfieními strategie rozvoje)

66


6.2. Rozvojová instituce Rozvojová instituce bude mít při implementaci Strategie klíčovou úlohu. Spektrum činností, které by měla vykonávat je velmi pestré a opět – neexistuje jediný optimální model, který by popisoval, co vše by měla zajišťovat. Je však možné navrhnout základní výčet činností, které by měla v procesu implementace Strategie vykonávat. Činnosti jsou pro přehlednost řazeny tak, jak by měly být postupně prováděny v jednotlivých fázích od vzniku projektového záměru, přes přípravu projektu až po jeho realizaci: – průběžné informování relevantních regionálních aktérů o opatřeních a cílech Strategie, – průběžné informování relevantních regionálních aktérů o možnostech podpory z aktuálních vnějších finančních zdrojů – průběžné informování relevantních regionálních aktérů o podmínkách a smyslu zařazení jejich projektového záměru/projektu do Zásobníku projektů – iniciace vzniku a vyhledávání nových projektových záměrů – pomoc regionálním aktérům při formulaci jejich projektových záměrů – pomoc regionálním aktérům při přiřazování jejich projektu vůči vnějším finančním zdrojům – pomoc regionálním aktérům při formulaci jejich projektu do finální fáze, kterou musí mít před svou vlastní realizací, nebo před svým předložením vůči vnějšímu finančnímu zdroji (zpracování projektové fiche) – pomoc regionálním aktérům při realizaci jejich projektu – zejména pokud je spolufinancován z vnějších zdrojů – průběžná aktualizace Zásobníku projektů – komunikace a informování Pracovní skupiny pro implementaci Strategie o postupu celého procesu Z následujícího výčtu je zřejmé, že všechny činnosti nemůže vykonávat malá – byť výkonná – jednotka a že u činností, kde je to možné, nebo potřebné, bude rozvojová instituce (nebo rozvojový manažer) působit pouze jako jejich zprostředkovatel v případě, že o to příslušný nositel projektu projeví zájem. Na druhé straně je vhodné poměrně podrobně rozlišit, za které činnosti je rozvojová instituce vůči Výboru pro implementaci přímo zodpovědná (např. průběžná aktualizace Zásobníku projektů) a u kterých spíše reaguje na poptávku od nositelů projektů a je na ni, do jisté míry závislá. Spektrum činností je poměrně pestré a vyžaduje tak od pracovníka/ů rozvojové instituce odpovídající znalosti a dovednosti. Kromě samozřejmých výhod jako je např. schopnost dobře komunikovat by se mělo jednat zejména o znalosti v následujících oblastech: 67


– – – – – – – –

veřejná správa ČR a její fungování projektové řízení, projektový cyklus strategické plánování místního rozvoje integrační proces ČR do EU regionální politika ČR programy předvstupní pomoci (Phare, ISPA, SAPARD) rozvojové programy a dotační tituly v ČR znalost cizího jazyka (A, N)

Nejedná se o detailní znalost uvedených oblastí, ale o schopnost se v nich částečně orientovat a dát si základní věci do souvislostí, které mohou být užitečné. Způsoby financování rozvojového manažera jsou různé – vzhledem k aktuální situaci doporučuje zpracovatel Strategie prověřit možnost jeho spolufinancování z Programu obnovy venkova, případně z prostředků Úřadu práce, které má k dispozici na nově vytvořená pracovní místa.

68

Strategie rozvoje mikroregionu Sever

SEZNAM âLENÒ PRACOVNÍ SKUPINY PRO VYPRACOVÁNÍ „STRATEGIE ROZVOJE MIKROREGIONU SEVER“: Anděl Petr, Velký Šenov Bednář Jaroslav, Dolní Poustevna Benda Martin, Šluknov Bohuslav Zdeněk, Dolní Poustevna Bydžovský Petr, Vilémov Čácha Jan, Lipová Doležal Zdeněk, Lipová Doušová Gabriela, Velký Šenov Dvořák Evžen, Rumburk Fojta Miroslav, Jiříkov Fúsek Tomáš, Mikulášovice Hlinková Libuše, Staré Křečany Chmelař Jaroslav, Vilémov Kopáčková Šárka, Velký Šenov Kořínek Milan, Šluknov Lampa Pavel, Rumburk Mráz Vlastimil, Rumburk Mrázová Drahuše, Jiříkov Müller Jindřich, Šluknov Nepomucký Václav, Velký Šenov Pešťák Roman, Rumburk Petráš Petr, Vilémov Pimpara Jiří, Rumburk Salov Tomáš, Šluknov Sembdner Jan, Rumburk Slanina Petr, Lipová Štindl Vladimír, Děčínský deník Veselý Milan, Velký Šenov Víta Dušan, Velký Šenov Vyleťalová Eva, Společnost TUR Žličař Bohuslav, Mikulášovice

69

Strategie rozvoje mikroregionu Sever Mapa mikroregionu Sever MAPA MIKROREGIONU SEVER

Recommend Documents