Strategie rozvoje mikroregionu Sever Socioekonomická analýza

Strategie rozvoje mikroregionu Sever –Socioekonomická analýza

2. SOCIOEKONOMICKÁ ANAL¯ZA 2.1.

Základní charakteristika území

Mikroregion Sever je tvořen 10 obcemi, které vyplňují větší část území Šluknovského výběžku v severovýchodní části okresu Děčín. Územním vymezením pokrývá mikroregion Sever celý spádový obvod pověřeného obecního úřadu (dále jenom SOPOÚ) Šluknov (7 obcí) a zahrnuje rovněž 3 obce ze SOPOÚ Rumburk, včetně centra této administrativní jednotky - města Rumburk. Kromě Vilémova jsou všechny obce členy Euroregionu Nisa. Populačně největším centrem mikroregionu je Rumburk (cca 11 tis. obyv.), které tvoří spolu s nedalekým Varnsdorfem (obě města jsou z hlediska regionálních procesů silně propojena) přirozené dvojjaderné centrum celého Šluknovského výběžku. Rumburk je také sídlem stavebního a finančního úřadu. Sekundárně významným centrem mikroregionu Sever je město Šluknov (cca 5,5 tis. oby.), které je administrativním (sídlo SOPOU a stavebního úřadu) a částečně i spádovým střediskem pro obce v nejsevernější části řešeného území. Územní - správní struktura okresu Děčín, včetně vymezení spádových obvodů pověřených obcí a finančních úřadů, je uvedena v mapové příloze. Rozloha mikroregionu Sever činí cca 215 km2. V obcích mikroregionu žilo k 1.1. 2000 necelých 30 tisíc obyvatel. Řešené území má stejně jako okres Děčín nadprůměrnou hustotu obyvatelstva. Pomyslné populační těžiště tvoří „trojměstí“ Rumburk, Šluknov, Jiříkov, ve kterém se koncentruje přes 2/3 všech obyvatel mikroregionu. Tabulka č. 1: Mikroregion Sever - základní charakteristika území (k 1.1. 2000) Počet částí obcí

Počet katastrů

Rozloha (ha)

Dolní Poustevna

5

3

1107

1755

159

Jiříkov

4

2

1332

3787

284

Lipová

2

2

1282

640

50

Lobendava

2

2

1955

306

16

Mikulášovice

4

1

2586

2464

95

Rumburk

3

3

2470

11081

449

Staré Křečany

6

4

3677

1205

33

Šluknov

8

8

4749

5589

118

Velký Šenov

6

3

1982

1917

97

Vilémov

2

1

407

1045

257

42

29

21546

29789

138

Územní jednotka

Mikroregion Sever

Počet obyvatel

Hustota zalidnění na 1 km2

Zdroj: ČSÚ Tabulka č. 2: Mikroregion Sever - základní charakteristiky vybraných územních jednotek (k 1.1. 2000) Počet obcí Územní jednotka

Rozloha (ha)

Počet obyvatel

Hustota zalidnění na 1 km2

Mikroregion Sever

10

21546

29789

138

Okres Děčín

52

90917

133768

147

6252

7 886 682

10 289 621

130

ČR

Zdroj: ČSÚ

9


2.2.

Geografická poloha území

Geografická poloha může být chápána jako významný rozvojový faktor území. Míra exponovanosti území, která obecně vyjadřuje atraktivitu, resp. neatraktivitu jeho polohy, je v zásadě ovlivněna vzdáleností hodnocené územní jednotky od hlavních koncentrací obyvatelstva a od hlavních komunikací státního, příp. nadstátního významu. Faktor vzdálenosti je přitom relativizován řádovostní úrovní, na které míru exponovanosti polohy území sledujeme. Poloha území mikroregionu Sever tak může být hodnocena na třech, resp. čtyřech řádovostních úrovních: • mikroregionální úroveň (poloha jednotlivých sídel v rámci mikroregionu, přičemž hlavním zdrojem exponovanosti je centrum mikroregionu - Rumburk - a hlavní komunikace, které územím probíhají) • mezoregionální úroveň (poloha celého území v rámci okresu, příp. kraje; hlavním zdrojem exponovanosti na mezoregionální úrovni je krajské, příp. okresní město a hlavní komunikace v regionu) • makroregionální úroveň (poloha celého uzemí v rámci ČR a jeho exponovanost vůči Praze, příp. hlavním evropským geoekonomickým zónám) V případě Šluknovského výběžku, který je exponovaným pohraničním územím (hranice mikroregionu Sever je z cca 80% tvořena mezistátní hranicí), je nutné při hodnocení polohy zohlednit faktor hranice a vliv německých center osídlení na exponovanost polohy sledovaného území. Navzdory rozvoji přeshraniční spolupráce a postupného začleňování ČR do evropských struktur zůstává mezistátní hranice s Německem relativně silnou bariérou v prostorových vztazích, zejména na regionální úrovni. Působení hraničního efektu lze přitom očekávat i po vstupu ČR do EU a přistoupení k Schengenské dohodě, protože hranice mezi oběma státy vytváří také bariéru jazykovou a mentální. Hlavním zdrojem exponovanosti polohy řešeného území tak zůstávají sídelní centra, příp. komunikace na české straně hranice. Nejméně výhodná je poloha mikroregionu Sever, resp. Šluknovského výběžku, na mezoregionální úrovni. Území se nachází na hranici regionální působnosti dvou mezoregionálních center - Ústím nad Labem na straně jedné a Libercem na straně druhé. Přestože je území Šluknovského výběžku administrativně součástí Ústeckého kraje, má silnější regionální i historické vazby na Liberecko, což mj. někteří starostové vyjádřili ve své snaze o připojení Šluknovska k Libereckému kraji. K nízké exponovanosti, resp. perifernosti území v rámci ČR přispívá přírodní bariéra Lužických hor a Děčínské vrchoviny, jež odděluje sledované území od vnitrozemí. Při eliminaci hraničního efektu se velmi významným zdrojem exponovanosti mohou stát v budoucnosti centra na německé straně hranice v čele s hornosaskou metropolí Drážďany, která svým významem i velikostí převyšuje obě severočeská mezoregionální centra - Ústí nad Labem a Liberec. Snížením bariérového efektu hranic a intenzivnějším sociálně ekonomickým napojením Šluknovska na Sasko a Lužici by se poloha území mohla výraznějším způsobem zhodnotit. Relativně nejvýhodnější je poloha Šluknovska na makroúrovni. Sledované území je okrajovou součástí jedné z nejvýznamnějších geoekonomických os Evropy, která spojuje v severojižním směru Kodaň (Hamburk), Berlín, Prahu, Vídeň (Bratislavu) a Budapešť. Při eliminaci hraničního efektu by se výhody této polohy umocnily. Na druhou stranu předpokládaný pokles významu mezinárodní silniční komunikace č. 9 (Mělník - Česká Lípa - Rumburk - Jiříkov) v souvislosti s dostavbou dálnice Praha Drážďany posune těžiště této evropské osy v ČR více na západ, a tedy dále od sledovaného území.

10


Na mikroúrovni klesá exponovanost území od jihovýchodu k severozápadu a s rostoucí vzdáleností od větších center mikroregionu. Tento fakt se mj. promítnul i do populačního vývoje jednotlivých sídel po II. světové válce. Mezi obce s nejnižším relativním růstem počtu obyvatelstva 1950-1991 patří obce v nejsevernější části výběžku - Lobendava a Lipová (ta byla před II. světovou válkou dokonce sídlem soudního okresu!). Největší populační regresi ale zažila sídla ležící zcela v periferní poloze při hranici nebo mimo hlavní komunikační trasy mikroregionu. Před válkou se většinou jednalo o samostatné obce, které jsou dnes administrativní součástí větších jednotek. Tato sídla, pokud již nejsou bez trvale bydlícího obyvatelstva (Knížecí), jsou odsouzena k úplnému vylidnění a přeměně na rekreační sídla (Severní, Tomášov).

2.3.

Sídelní systém

2.3.1. Základní charakteristika Mikroregion Sever tvoří 10 administrativně samostatných obcí, které dohromady zahrnují 42 částí obcí. Sídelní struktura řešeného území prošla za posledních 70 let výraznou transformací, a to především v důsledku rozsáhlého populačního úbytku po skončení II. světové války. Transformace sídelní struktury se vyznačovala: -

zánikem řady sídel

-

snížením počtu administrativně samostatných obcí

-

poklesem významu obytné funkce sídel na úkor funkce rekreační

Charakteristickým znakem sídelního systému mikroregionu Sever a prakticky celé oblasti Šluknovského výběžku je vysoce nadprůměrné zastoupení velkých venkovských obcí (kategorie 1000-1999 obyv.) a malých měst (kategorie 2000-9999 obyv.). Výsledkem poválečného odsunu Němců a nižší míry následného dosídlení území byla významná redukce obyvatel v řadě menších sídel, která vedla k jejich postupné administrativní integraci do větších jednotek. Vzhledem k tomu, že jsou tato sídla – na rozdíl od centrálních sídelních jednotek1 – ohrožena depopulací nejvíce, je vysoká míra integrity sídel do obcí v mikroregionu Sever určitou známkou nestability jeho sídelního systému. Známky celkové destabilizace sídelního systému může ilustrovat situace ve SOPOÚ Šluknov (viz tab. č.6). Ke sčítání v r. 1991 zůstaly bez trvale bydlícího obyvatelstva 2 sídelní jednotky - Nová Víska (Dolní Poustevna) a Knížecí (Velký Šenov). Dalších 12 sídelních jednotek ve velikostní kategorii do 50 obyvatel (cca 41% z celkového počtu v území !) byla vzhledem k věkové struktuře obyvatel ohrožena úplným vylidněním. Je pravděpodobné, že se proces vylidňování těchto sídel nezastavil ani po r. 1991. Zachování stabilní sídelní struktury v krajině je žádoucí, a proto je nutné věnovat tomuto problému zvýšenou pozornost. V opačném případě hrozí úplná degradace původní, historicky vzniklé sídelní struktury.

1Centrální část obce, kde je zpravidla sídlo obecního úřadu

11


Tabulka č. 3: Základní charakteristika sídelního systému (k 1.1. 1999) Územní

Počet obcí

jednotka

Počet částí

Počet částí obcí

Průměrná rozloha (km 2)

obcí

na 1 obec na 1 obec

na 1 část obce

Mikroregion Sever

10

42

4,2

21,5

5,1

Okres Děčín

52

190

3,7

17,5

4,8

6 242

14 955

2,4

12,6

5,3

ČR

Zdroj: ČSÚ

Tabulka č. 4: Velikostní struktura obcí - absolutní údaje (k 1.1. 2000) Počet obcí absolutně Územní jednotka

0–199

200–499

500–999 1000–1999 2000-9999

10000– 49999

50000+

Mikroregion Sever

0

1

1

4

3

1

0

Okres Děčín

7

18

10

7

7

2

1

1738

1988

1247

656

491

109

22

10000– 49999

50000+

rozdrobenosti

10,0

0,0

30,0

ČR

Zdroj: ČSÚ

Tabulka č. 5: Velikostní struktura obcí -relativní údaje (k 1.1. 2000) Počet obcí absolutně Územní jednotka

0–199

Mikroregion Sever

0,0

200–499 10,0

500–999 1000–1999 2000-9999 10,0

40,0

30,0

Index

Okres Děčín

13,5

34,6

19,2

13,5

13,5

3,8

1,9

128,8

ČR

27,8

31,8

19,9

10,5

7,9

1,7

0,4

167,0

Poznámka: Index rozdrobenosti je definován jako součet vážených podílů tří nejnižších velikostních kategorií obcí na celkovém počtu obcí v okrese (podíl obcí s počtem obyvatel do 199 je uvažován 3x, obcí 200 - 499 obyvateli 2x a obcí s 500 - 999 obyvateli 1x). Zdroj: ČSÚ

Tabulka č. 6: Vývoj počtu sídelních jednotek ve velikostních kategoriích 1869

1930

1950

1991

do 49 obyvatel

1

0

6

14

50-99

0

1

5

3

100-199

4

5

5

2

200-499

10

11

5

4

500-999

6

2

3

1

1000-1999

3

3

3

3

2000 a více obyvatel

5

7

2

2

29

29

29

29

Celkem

Zdroje: Retrospektivní lexikon obcí, Statistický lexikon obcí 1992

12


Populační vývoj velikostních kategorií obcí v období let 1960 - 2000 lze z hlediska základních trendů rozdělit na dvě etapy. Zatímco před rokem 1990 všechny sledované kategorie obcí s výjimkou té nejvyšší (10-50 tis.), obyvatelstvo ztrácely, je poslední dekáda charakterizována nízkou migrační mobilitou a stagnací obyvatelstva ve většině obcí. Před rokem 1990 byl populační růst obcí v negativním vztahu k velikostní kategorii. Nejvyšší populační ztráty tak zaznamenaly nejmenší obce, naopak v Rumburku, který jako jediný zastupuje v rámci mikroregionu Sever kategorii středně velkých měst, byl v tomto období zaznamenán mírný růst počtu obyvatelstva. Vývoj počtu obyvatel podle velikostních kategorií je uveden v přílohové tabulce č.1.

2.3.2. Funkční velikost a specializace středisek osídlení

Funkční velikost středisek osídlení není určena pouze jejich populační váhou (obytná funkce), ale také jejich funkcí výrobní a obslužnou. Všechny uvedené funkce zároveň představují tři základní formy lokalizace obyvatelstva v území. Syntetickým ukazatelem, který zohledňuje význam všech tří funkcí, tj. obytné, výrobní a obslužné, je tzv. komplexní funkční velikost (dále jenom KFV), vyjadřující váhu sledovaného střediska (města) v regionálním systému ČR2. Poměr základních funkcí střediska ke KFV potom vyjadřuje funkční specializaci střediska. V mikroregionu Sever se nacházejí 3 z celkem 9 měst okresu Děčín, které mají KVF vyšší než 2,5 - Rumburk, Šluknov a Jiříkov. Pro dvě menší střediska - Šluknov a Jiříkov - je typická mírně nadprůměrná obytná a pracovní funkce a podprůměrné zastoupení obslužné funkce. Naopak pro největší středisko mikroregionu - město Rumburk je charakteristické silné zastoupení obslužné funkce, která je slaběji zastoupena nejenom u Šluknova a Jiříkova, ale zejména u Varnsdorfu, který je největším „pracovním“ centrem Šluknovského výběžku. Komplementarita funkcí mezi největšími centry Šluknovského výběžku - Varnsdorfem (pracovní centrum) a Rumburkem (obslužné centrum) – naznačuje jejich silné propojení prostřednictvím regionálních procesů (dojížďka za prací a za službami).

2Obytná funkce vyjadřuje podíl trvale bydlícího obyvatelstva na ČR; pracovní funkce vyjadřuje podíl obsazených pracovních příležitostí na ČR; obslužná funkce vyjadřuje podíl obsazených pracovních příležitostí na ČR bez příležitostí v zemědělství, llesnictví, průmyslu, stavebnictví, dopravě a spojích; podíl jednotlivých funkkcí je uveden v setinách procenta; komplexní funkční velikost je definována jako průměr všech tří funkcí.

13


Tabulka č. 7: Funkční velikost a specializace středisek osídlení v okrese Děčín s KFV vyšší než 2,5: Středisko

Funkční velikost

KFV

Funkce (v %) KFV

obytná

pracovní

obslužná

53,5

60,5

54,7

56,2

95,2

107,7

97,3

Benešov n. P.

6,3

4,9

3,4

4,9

128,6

100,0

69,4

Česká Kamenice

6,8

6,3

5,4

6,2

109,7

101,6

87,1

Jílové

5,0

2,7

2,4

3,4

147,1

79,4

70,6

Jiříkov

3,5

3,3

2,3

3,1

112,9

106,5

74,2

Krásná Lípa

3,3

2,9

2,9

3,0

110,0

96,7

96,7

Rumburk

10,5

11,4

12,7

11,5

91,3

99,1

110,4

Šluknov

5,4

4,5

3,4

4,4

122,7

102,3

77,3

15,8

17,1

13,2

15,4

102,6

111,0

85,7

Děčín

Varnsdorf

obytná

pracovní obslužná

Poznámka: KFV - komplexní funkční velikost (vysvětlení viz text), hodnoty jednotlivých funkcí jsou uvedeny v setinách procenta a vyjadřují podíl funkce daného střediska na ČR. Zdroj: Hampl, M. et al.: Geografická organizace společnosti a transformační procesy v ČR. Přf. UK, Praha (1996).

2.3.3. Regionální vztahy

Velikostní hierarchie středisek osídlení a jejich funkční specializace podmiňují existenci regionálních vztahů, prostřednictvím kterých je realizována sociální a ekonomická kooperace v území. Na mikroregionální úrovni má pro sociálně geografickou regionalizaci primární význam dojížďka za prací, která je nejintenzivnějším regionálním procesem. Sociálně geografické mikroregiony tvoří řádově nejnižší elementární jednotky sociálně geografické regionalizace ČR, jejichž integrita je determinována intenzitou vztahů mezi centrem a jeho zázemím. Obce Šluknovského výběžku jsou součástí dvojjaderného sociálně-geografického mikroregionu Varnsdorf - Rumburk. Jak bylo uvedeno již v předchozí kapitole, obě střediska jsou integrována silnými vzájemnými vztahy, a proto byla vymezena jako dvojjaderné centrum. Většina denních pohybů obyvatelstva (dojížďka za prací a za „nižšími“ službami) je uzavřena v hranicích mikroregionu. Na vyšší, mezoregionální úrovni tvoří sociálně geografický mikroregion Varnsdorf - Rumburk spádové území hlavního města Prahy, což z hlediska regionálních procesů potvrzuje jeho okrajovou polohu mezi spádovými oblastmi dvou krajských měst v severních Čechách (Ústí n.L., Liberec). Podle rozsahu spádového území, vyjádřeného jeho populační váhou, patří mikroregion Varnsdorf - Rumburk ke středně velkým sociálně-geografickým mikroregionům ČR. Populační velikost mikroregionu byla ke SLDB cca 53,7 tis. obyvatel. Protože výše uvedené hodnocení vychází z datové základny ze SLDB v r. 1991, mohlo v souvislosti se sociálně ekonomickou transformací společnosti dojít k určité modifikaci střediskových funkcí, příp. vztahů v rámci sídelního systému. S ohledem na vývojovou stabilitu sídelního systému je však nepravděpodobné, že by se jednalo o změny zásadního rázu, a proto mohou být výše uvedená hodnocení přijata jako rámcově platná.

14


Na závěr této kapitoly je nutné zdůraznit, že pozitivně ovlivňovat sociálně ekonomické aktivity prostřednictvím strategie nebo programu rozvoje je zvláště vhodné na úrovni územních celků, jež jsou integrovány „přirozenými“ regionálními vazbami. Vztahová sounáležitost takových celků zároveň podmiňuje vznik společných zájmů, ale i problémů, jež mohou být v rozvojovém dokumentu koordinovány, resp. řešeny. Z těchto důvodů lze do budoucna doporučit společnou koordinaci a příp. také integraci koncepčního rozvoje mikroregionů Tolštejn a Sever, jejichž centra (Varnsdorf a Rumburk) jsou propojena silnými vzájemnými vazbami.

2.4.

Obyvatelstvo

2.4.1. Vývoj počtu obyvatelstva

Populační vývoj v mikroregionu Sever byl v posledních 50 letech krajně nepříznivý. Po odsunu německého obyvatelstva po II. světové válce a následné nižší míře dosídlení pohraničí ztratily obce řešeného území více než 50% z původního počtu obyvatel. Celková sociálně ekonomická degradace území (vylidnění řady sídel, zhoršení sociální struktury obyvatel atd.) vedla v předlistopadovém období k další depopulaci, a to především v malých obcích. S výjimkou centra mikroregionu Rumburku – a Vilémova, ve kterém byl populační růst spojen s dynamickým rozvojem výrobní funkce obce (podnik STAP a Mikov), zaznamenaly všechny obce mikroregionu v období r. 1960 - 1990 celkový úbytek obyvatel. Největší populační ztráty potom vykázaly 3 nejmenší obce mikroregionu Lobendava, Staré Křečany a Lipová (Lobendava ztratila od r. 1945 do r. 1990 cca 90% obyvatelstva ve srovnání se stavem v r. 1930!!). Po r. 1990 se populační vývoj stabilizoval a na rozdíl od předchozího období zaznamenala většina obcí mikroregionu Sever mírné populační přírůstky. Tento vývoj byl z velké části výsledkem změny v migračních trendech, ke které došlo v polistopadovém období. Zatímco před r. 1990 byla pro populační vývoj řešeného území typická poměrně vysoká emigrace obyvatel, v posledních 10 letech byl v mikroregionu Sever naopak zaznamenán migrační přírůstek. Migračně nejvíce atraktivní byly malé obce Staré Křečany a Lipová a město Jiříkov s relativně nejvyššími přírůstky obyvatel migračním pohybem. V důsledku změn v demografickém chování obyvatelstva po r. 1990 došlo k obratu vývojového trendu také v případě přirozené měny obyvatelstva. V období let 1991 - 1999 byl v kontextu ČR celkový úbytek obyvatelstva přirozenou měnou v mikroregionu Sever nízký (vliv příznivé věkové struktury populace) a byl kompenzován migračním růstem obyvatel. Relativně největší populační úbytky přirozenou měnou zaznamenaly malé obce s méně příznivou věkovou strukturou obyvatelstva (Lobendava, Lipová). Pouze ve Vilémově a Rumburku obyvatelstva přirozenou měnou v polistopadovém období přibylo.

15


Tabulka č. 8: Dlouhodobý vývoj počtu obyvatelstva (1961 - 2000)

Územní jednotka

Počet obyvatel 1961

Lobendava

1970

1980

Index růstu 1991

2000

90/60

00/90

00/60

729

595

454

315

306

43,2

97,1

42,0

Staré Křečany

2000

1785

1438

1147

1205

57,4

105,1

60,3

Lipová

1029

981

753

627

640

60,9

102,1

62,2

Velký Šenov

2586

2462

2338

1943

1917

75,1

98,7

74,1

Jiříkov

4278

3945

3905

3638

3787

85,0

104,1

88,5

Mikulášovice

2741

2631

2747

2546

2464

92,9

96,8

89,9

Šluknov

6128

5820

6204

5568

5589

90,9

100,4

91,2

Dolní Poustevna

1839

2017

1916

1746

1755

94,9

100,5

95,4

Rumburk

9459

9095

10255

10789

11081

114,1

102,7

117,1

Vilémov

732

790

946

1011

1045

138,1

103,4

142,8

Mikroregion Sever Okres Děčín ČR

33482

32091

32936

31321

31789

93,5

101,5

94,9

131956

132429

138093

133448

133768

101,1

100,2

101,4

9571531

9807697

10291927 10302215

10278098

107,6

99,8

107,4

Poznámka: Počty obyvatel jsou uvedeny k následujícím datům: 1.3. 1961; 1.12. 1970; 1.11. 1980; 3.3. 1991 a 1.1. 2000. Zdroj: ČSÚ

Graf č. 1: Dlouhodobý vývoj počtu obyvatelstva (1961 - 2000)

12000

Lobendava Staré Kfieãany

8000

Lipová Velk˘ ·enov

6000

Jifiíkov Mikulá‰ovice

4000

·luknov Dolní Poustevna

2000

Rumburk Vilémov

0 1961

1970

1980

1991

2000

16


Tabulka č. 9: Vývoj obyvatelstva přirozenou a mechanickou měnou (1.1. 1991 - 31.12. 1999) Územní jednotka

Stav k 1. 1. Přirozená měna

Migrační číslo

Přírůstek celkem

Stav k 31. 12

absolutně

Přirozená měna

Migrační saldo

Přírůstek celkem

na 1000 obyv. prům. ročně

Dolní Poustevna

1750

68

-63

5

1755

4,3

-4,0

0,3

Jiříkov

3629

-155

313

158

3787

-4,6

9,3

4,7

Lipová

635

-63

68

5

640

-11,0

11,8

0,9

Lobendava

319

-17

4

-13

306

-5,8

1,4

-4,4

Mikulášovice

2543

-7

-72

-79

2464

-0,3

-3,2

-3,5

10805

146

130

276

11081

1,5

1,3

2,8

Staré Křečany

1138

-38

105

67

1205

-3,7

10,1

6,5

Šluknov

5568

-115

136

21

5589

-2,3

2,7

0,4

Velký Šenov

1944

-18

-9

-27

1917

-1,0

-0,5

-1,6

Vilémov

1007

30

8

38

1045

3,2

0,8

4,0

29338

-169

620

451

29789

-0,6

2,3

1,7

133455

-144

457

313

133768

-0,1

0,4

0,3

Rumburk

Mikroregion Sever Okres Děčín

Zdroj: ČSÚ

2.4.2. Věková struktura obyvatelstva

Doosídlení českého pohraničí po II. světové válce obyvatelstvem s vysokým podílem osob v produktivním věku se pozitivně odráží i na současné věkové struktuře obyvatel mikroregionu. V kontextu ČR má celé Šluknovsko velmi příznivou věkovou strukturu populace. Na rozdíl od celorepublikové úrovně byl k 1.1. 2000 počet obyvatel v předproduktivním věku v mikroregionu Sever stále vyšší než počet obyvatel ve věku poproduktivním. Na úrovni mikroregionu mají nejmladší věkovou strukturu obyvatel obcí Vilémov, Rumburk a Dolní Poustevna. Nejméně příznivá věková struktura je naopak charakteristická pro malé obce (Lipová, Lobendava, Staré Křečany), které byly v minulosti postiženy dlouhodobou emigrací především mladého obyvatelstva. Prognóza vývoje věkové struktury je ovšem nepříznivá, a to nejen na úrovni ČR, ale i na úrovni mikroregionu Sever. V souvislosti se změnou demografického chování obyvatel, které vedlo k výraznému snížení sňatečnosti a porodnosti v 90. letech, lze s odchodem silných poválečných ročníků očekávat rychlejší stárnutí populace po r. 2005. Navzdory mladé věkové struktuře dosahovalo tempo stárnutí obyvatel mikroregionu již v posledních 10 letech téměř celorepublikových hodnot (srovnej vývoj indexu stáří pro r. 1991 a 2000).

17


Tabulka č. 10: Věková struktura obyvatelstva - absolutní hodnoty Věkové skupiny obyvatel Územní jednotka

celkem

0-14

15-59

60+

celkem

k 1.1. 1991

0-14

15-59

60+

k 1.1. 2000

Dolní Poustevna

1746

421

1072

253

1755

366

1176

213

Jiříkov

3638

787

2256

595

3787

679

2481

627

Lipová

627

136

357

134

640

118

382

140

Lobendava

315

58

194

63

306

41

214

51

2546

578

1571

397

2464

415

1664

385

Mikulášovice Rumburk

10789

2467

6761

1561

11081

2016

7476

1589

Staré Křečany

1147

215

690

242

1205

173

800

232

Šluknov

5568

1263

3422

883

5589

1028

3669

892

Velký Šenov

1943

387

1244

312

1917

357

1217

343

Vilémov Mikroregion Sever Okres Děčín ČR

1011

224

662

125

1045

182

718

145

29330

6536

18229

4565

29789

5375

19797

4617

133448

28453

83246

21749

133768

23346

88443

21979

10302215

2164436

6299937

1837842

10278098

1707205

6697935

1872958

60+

Index stáří

Index stáří 2000/1991

Zdroj: ČSÚ

Tabulka č. 11: Věková struktura obyvatelstva - relativní hodnoty Věkové skupiny obyvatel Územní jednotka

0-14

15-59

Dolní Poustevna

24,1

61,4

Jiříkov

21,6

Lipová

60+

Index stáří

0-14

15-59

14,5

60,1

20,9

67,0

12,1

58,2

96,8

62,0

16,4

75,6

17,9

65,5

16,6

92,3

122,1

21,7

56,9

21,4

98,5

18,4

59,7

21,9

118,6

120,4

Lobendava

18,4

61,6

20,0

108,6

13,4

69,9

16,7

124,4

114,5

Mikulášovice

22,7

61,7

15,6

68,7

16,8

67,5

15,6

92,8

135,1

Rumburk

22,9

62,7

14,5

63,3

18,2

67,5

14,3

78,8

124,6

Staré Křečany

18,7

60,2

21,1

112,6

14,4

66,4

19,3

134,1

119,1

Šluknov

22,7

61,5

15,9

69,9

18,4

65,6

16,0

86,8

124,1

Velký Šenov

19,9

64,0

16,1

80,6

18,6

63,5

17,9

96,1

119,2

Vilémov

22,2

65,5

12,4

55,8

17,4

68,7

13,9

79,7

142,8

Mikroregion Sever

22,3

62,2

15,6

69,8

18,0

66,5

15,5

85,9

123,0

Okres Děčín

21,3

62,4

16,3

76,4

17,5

66,1

16,4

94,1

123,2

ČR

21,0

61,2

17,8

84,9

16,6

65,2

18,2

109,7

129,2

k 1.1. 1991

k 1.1. 2000

Poznámka: Index stáří vyjadřuje poměr mezi obyvateli v poproduktivním věku a předproduktivním věku - (PO 60+ / PO -15) * 100

18


Graf č. 2: Index stáří (k 1.1. 2000)

160,0

120,0

80,0

40,0

âR

Lip ov á Lo be nd av St ar a é Kfi eã an y

Do lní

Po us te vn a Ru m bu rk M Vi ik lém ro re ov gi on Se ve r ·l uk no v Jifi íko M v iku lá‰ ov ice Ok re s Dû ãí Ve n lk˘ ·e no v

0,0

2.4.3. Vzdělanostní struktura

Úroveň vzdělanosti obyvatelstva se v současné etapě hospodářského rozvoje, charakterizované přesunem těžiště ekonomických aktivit do terciéru a kvartéru, stává jedním z rozhodujících předpokladů rozvoje území. Současná úroveň vzdělanosti obyvatel Šluknovska je nízká a byla z velké míry ovlivněna poválečným vývojem a doosídlením území po odsunu Němců, kdy mezi imigranty převažovaly osoby s nižším stupněm vzdělání. Nízkou úroveň vzdělanosti populace v řešeném území může dokumentovat fakt, že ani v centru mikroregionu – Rumburku – nedosahuje podíl středoškoláků a vysokoškoláků průměrných hodnot na úrovni ČR. V rámci mikroregionu vykazují nejhorší vzdělanostní skladbu obyvatel nejmenší obce (Lobendava, Lipová, Staré Křečany), naopak obyvatelstvo Rumburka jako regionálního centra vzdělanosti s řadou škol a dalších kulturních institucí dosahuje v rámci mikroregionu zdaleka nejlepších parametrů vzdělanosti. Ve zbývajících obcích, příp. městech sledovaného území je vzdělanostní struktura populace zhruba srovnatelná, i když zejména v Jiříkově a Šluknově lze s ohledem na velikost obou měst hodnotit úroveň vzdělanosti i v rámci mikroregionu jako velmi nízkou.

19


Tabulka č. 12: Vzdělanostní struktura obyvatelstva (k 3.3. 1991) Nejvyšší dokončené vzdělání SŠ s maturitou

Územní jednotka

VŠ

SŠ s maturitou

VŠ

Index vzdělanosti

Dolní Poustevna

absolutně 216

36

21,4

3,6

28,6

Jiříkov

372

41

17,0

1,9

20,7

Lipová

46

3

11,7

0,8

13,3

Lobendava

v%

25

2

11,5

0,9

13,4

285

49

18,5

3,2

24,9

1790

318

27,4

4,9

37,1

64

7

8,7

1,0

10,7

Šluknov

632

80

18,8

2,4

23,6

Velký Šenov

229

42

18,8

3,5

25,7

Vilémov

141

20

23,1

3,3

29,7

3800

598

21,3

3,4

28,1

20287

3691

24,5

4,5

33,4

1866983

582849

28,4

8,9

46,1

Mikulášovice Rumburk Staré Křečany


Poznámka: Relativní hodnoty vztaženy k počtu obyv. nad 25 let, index vzdělanosti - podíl obyv. se středoškolským vzděláním + dvojnásobek podílu vysokoškolsky vzdělaných Zdroj: SLDB 1991

Graf č. 3: Index vzdělanosti (k 3.3. 1991)

50,0

40,0

30,0

20,0

10,0

Do

lní

20

âR

rk bu

Dû

m Ru

ãí

n

ov Ok

re

s

a vn te us

Po

n

ik

ro re

gi o

lk˘ M

Vi lém

er Se v

no ·e

ov Ve

lá‰

v

ice

v no iku M

v íko Jifi

av nd

·l uk

a

á ov Lip

be Lo

St ar

é

Kfi

eã

an

y

0,0


2.5.

Trh práce

Nejdůležitějším indikátorem situace na trhu práce je míra nezaměstnanosti, která je také jedním ze základních kritérií pro vymezení problémových regionů. Přestože je určitá míra nezaměstnanosti v tržní ekonomice potřebná, je vysoká úroveň nezaměstnanosti zdrojem nežádoucí sociální i ekonomické nestability. Dynamický růst míry nezaměstnanosti v ČR od r. 1997 spojený se zvyšováním regionálních rozdílů byl ovlivněn synergickým působením více faktorů (mj. ekonomická recese, začátek politiky razantnější restrukturalizace spojený především s privatizací bank, větší tlak na trhu práce, na který přichází populačně silné ročníky ze 70. let). V průběhu roku 2000 se situace na trhu práce v ČR postupně stabilizovala. Postupné snižování míry nezaměstnanosti bylo zároveň doprovázeno postupným vyrovnáváním poptávky (počet volných míst) a nabídky (počet nezaměstnaných) na trhu práce. Situace na trhu práce v okrese Děčín je v rámci ČR méně příznivá. Míra nezaměstnanosti se zde v posledních třech letech stabilně pohybuje 3 - 4% nad celorepublikovou úrovní. V rámci samotného okresu Děčín patří Šluknovsko a Rumbursko3 k oblastem postižených nejvyšší mírou nezaměstnanosti. Přestože se úroveň nezaměstnanosti v řešeném území od začátku r. 2000 stabilizovala a má mírně klesající tendenci, dosáhla míra nezaměstnanosti na Šluknovsku a Rumbursku v prvním kvartálu letošního roku vůbec nejvyšších hodnot na úrovni subregionů okresu Děčín - viz tab. 13. V rámci mikroregionu dosahuje míra nezaměstnanosti nejvyšších hodnot v nejmenších obcích (Lobendava, Staré Křečany) a ve městech Jiříkov a Šluknov. Naopak nejpříznivější je z tohoto hlediska situace ve Vilémově, který má relativně silnou ekonomickou základnu a také v centru mikroregionu Rumburku. Vývoj míry nezaměstnanosti v subregionech okresu Děčín a v obcích řešeného území ilustrují následující tabulky: Tabulka č. 13: Vývoj míry nezaměstnanosti v okrese Děčín Územní jednotka Děčínsko

I/98

VII/98

I/99

VII/99

I/00

VII/00

I/01

IV/01

9,4

9,5

12,4

12,8

13,4

12,5

12,5

11,7

Benešovsko

10,7

10,2

14,0

14,9

16,6

13,9

14,9

12,9

Českokamenicko

11,7

9,8

14,0

13,4

14,1

10,6

12,6

11,3

6,8

6,8

9,9

11,4

12,2

11,5

11,5

10,4

Rumbursko

10,3

9,7

13,8

14,3

15,1

13,7

14,2

13,3

Šluknovsko

11,1

9,9

13,4

14,2

15,1

13,1

14,4

14,0

Okres Děčín

9,5

9,2

12,5

13,1

13,9

12,6

13,0

12,0

ČR

5,6

6,1

8,1

8,8

9,8

9,0

9,1

8,3

Varnsdorfsko

Poznámka: Subregiony okresu Děčín se kryjí s územním vymezením spádových území pověřených úřadů příslušných měst.

3Hodnoceno na úrovni spádových obvodů pověřených úřadů Šluknova a Rumburku, jež se z velké části kryjí s řešeným územím.

21


Graf č. 4: Vývoj míry nezaměstnanosti v okrese Děčín (I/98 - IV/01)

18,0 16,0 Dûãínsko

14,0

Bene‰ovsko

12,0

âeskokamenicko

10,0 8,0

Varnsdorfsko

6,0

Rumbursko

4,0

·luknovsko

2,0

Okres Dûãín âR

0,0 I/98

VII/98 I//99

VII/99

I/00

VII/00

I/01

IV/01

Struktura uchazečů byla sledována podle věku, vzdělání a délky evidence. Hlavní pozornost byla věnována problematickým skupinám, jež jsou hůře umístitelné na trhu práce. Z hlediska věku se jedná zejména o čerstvé absolventy škol (do 19, příp. 20 - 29 let) a uchazeče o zaměstnání v předdůchodovém věku (50+). Dalšími problematickými skupinami jsou uchazeči se základním vzděláním nebo bez vzdělání a problémy s umístěním mají také středoškoláci, zejména v důsledku jejich vysoké nabídky na trhu práce. Patrně nejvíce problematickou skupinou mezi uchazeči o zaměstnání jsou ale dlouhodobě nezaměstnaní, kteří jsou v evidenci Úřadu práce déle než 1 rok a jejichž umístění na trhu práce je zpravidla velmi problematické. Struktura uchazečů o práci v mikroregionu Sever je s přihlédnutím k podílů výše uvedeným rizikovým skupinám nepříznivá. Pravděpodobně nejproblematičtějším místem na trhu práce v řešeném území je vysoce nadprůměrný počet dlouhodobě nezaměstnaných. Zatímco na úrovni ČR činil podíl dlouhodobě nezaměstnaných k 31.12. 2000 necelých 40%, v mikroregionu Sever představovala tato skupina více než polovinu uchazečů o práci. Ve většině průmyslových obcích, resp. městech na Šluknovsku, ovšem tento podíl dosahoval zhruba 60% (nejvíce v samotném Šluknově 61,3%). Také zastoupení ostatních problematických skupin (s nízkým vzděláním, mladí uchazeči do 19 let, uchazeči přes 50 let) je ve všech případech nadprůměrné a to nejenom ve srovnání s hodnotami za ČR, ale také v rámci okresu Děčín. Přestože je struktura nezaměstnaných v mikroregionu Sever do jisté míry ovlivněna skladbou (věkovou, vzdělanostní) místní populace, lze celkovou situace na trhu práce hodnotit jako značně problematickou, která bude vyžadovat dlouhodobé koncepční řešení. Strukturu nezaměstnaných k 31.12. 2000 ilustrují následující tabulky:

22


Tabulka č. 14: Struktura uchazečů podle věku k 31.12. 2000 - relativní hodnoty do 19

20-29

30-39

40-49

50+

Rumburk

4,0

37,1

18,5

21,0

19,5

Jiříkov

7,0

36,7

22,3

20,7

13,3

Staré Křečany

8,8

28,3

23,9

20,4

18,6

Šluknov

5,8

33,8

19,5

21,9

19,0

Dolní Poustevna

7,6

36,2

13,3

20,0

22,9

Mikulášovice

4,9

34,1

19,8

16,5

24,7

Velký Šenov

4,5

36,8

25,6

24,1

9,0

Lipová

2,2

32,6

26,1

17,4

21,7

12,9

25,8

29,0

19,4

12,9

Vilémov

2,0

41,2

15,7

23,5

17,6

Mikroregion Sever

5,4

35,4

20,1

20,8

18,3

Okres Děčín

4,9

35,9

20,7

21,8

16,7

ČR

3,5

36,2

21,7

22,3

16,2

Lobendava

Zdroj: Úřad práce Děčín

Tabulka č. 15: Struktura uchazečů podle vzdělání k 31.12. 2000 - relativní hodnoty územní jednotka

1

2

3

4

5

Rumburk

42,0

41,7

15,2

0,4

0,6

Jiříkov

48,7

38,3

12,3

0,7

0,0

Staré Křečany

55,8

34,5

8,8

0,0

0,9

Šluknov

51,1

39,5

8,7

0,0

0,7

Dolní Poustevna

37,1

48,6

13,3

0,0

1,0

Mikulášovice

41,2

45,1

12,6

0,0

1,1

Velký Šenov

53,8

37,9

6,8

0,0

1,5

Lipová

43,5

41,3

15,2

0,0

0,0

Lobendava

58,1

32,3

9,7

0,0

0,0

Vilémov

21,6

54,9

21,6

0,0

2,0

Mikroregion Sever

45,9

40,9

12,3

0,2

0,7

Okres Děčín

42,6

41,3

15,3

0,1

0,7

ČR

31,6

46,7

18,3

0,5

2,9

Legenda: 1 - základní vzdělání nebo bez vzdělání včetně neukončeného základního vzdělání 2 - nižší střední vzdělání a střední odborné vzdělání bez maturity 3 - středoškolské vzdělání s maturitou 4 - vyšší vzdělání včetně bakalářského 5 - vysokoškolské vzdělání Zdroj: Úřad práce Hradec králové

23


Tabulka č. 16: Struktura uchazečů podle délky evidence k 31.12. 2000 - relativní údaje do 3 měsíců

3-6 měsíců

6-9 měsíců

9-12 měsíců

12+ měsíců

Rumburk

23,0

16,0

9,5

6,1

45,4

Jiříkov

13,0

17,0

7,0

6,0

57,0

Staré Křečany

17,7

17,7

7,1

6,2

51,3

Šluknov

17,7

10,8

5,3

4,9

61,3

Dolní Poustevna

21,0

16,2

7,6

7,6

47,6

Mikulášovice

14,8

13,7

7,7

6,0

57,7

Velký Šenov

21,1

13,5

3,8

4,5

57,1

Lipová

37,0

13,0

8,7

4,3

37,0

Lobendava

19,4

29,0

9,7

6,5

35,5

Vilémov

21,6

11,8

3,9

7,8

54,9

Mikroregion Sever

19,4

14,8

7,3

5,8

52,6

Okres Děčín

22,6

16,1

8,9

6,8

45,5

ČR

25,6

18,2

10,3

7,5

38,4

Zdroj: Úřad práce Děčín

2.6.

Ekonomická základna

2.6.1. Základní charakteristika

Ekonomická základna Šluknovského výběžku je charakteristická silným zastoupením průmyslové výroby s významnými historickými vazbami. Raný nástup industrualizace v první polovině 19. století vytváří z celého regionu starou průmyslovou oblast, která se v současné době musí potýkat se strukturálními problémy, jež jsou charakteristické i pro řadu jiných území s podobnou ekonomickou orientací. V rámci řešeného území se vytvořila 4 významná průmyslová centra - Rumburk, Šluknov, Jiříkov a „Trojměstí“ (Mikulášovice, Velký Šenov a Vilémov), která ve své době svoji ekonomickou vahou úspěšně konkurovala okresnímu městu Děčín. V odvětvové skladbě průmyslové základny je historicky podmíněná silná pozice kovodělného a textilního průmyslu . V období socialistického vývoje zůstala dominantní pozice průmyslu v hospodářství Šluknovského výběžku zachována. Podíl obyvatel zaměstnaných v sekundéru byl v mikroregionu Sever k poslednímu Sčítání v r. 1989 vysoce nadprůměrný a to nejen v rámci ČR, ale také průmyslového okresu Děčín (viz tab. č. 18). Zejména oblast Šluknovska patřila spolu s Varnsdorfskem k oblastem s nejvyšším podílem průmyslové zaměstnanosti v děčínském okresu. Výjimečně silnou pozici průmyslu v mikroregionu Sever dokumentuje také fakt, že 3 města řešeného území (Rumburk, Šluknov, Jiříkov) patřila na začátku 90. let podle absolutního počtu míst v sekundéru k 7 největším průmyslovým střediskům v okrese. Na úrovni obcí, resp. měst vykazovaly nejvyšší zaměstnanost v sekundéru střediska „Trojměstí“ a dále Dolní Poustevna a Jiříkov (cca 60 - 80 %). Tato města měla nejvyšší podíl zaměstnaných v průmyslu nejenom na úrovni mikroregionu, ale také v celém okrese Děčín! V rámci okresu Děčín vykazovala z obcí mikroregionu Sever podprůměrnou zaměstnanost v průmyslu pouze Lobendava.

24


Silnému postavení průmyslové základny odpovídal sekundární význam zemědělství a zejména poddimenzovanost sektoru služeb ve většině středisek sledovaného území. Přestože jsou přírodní předpoklady pro zemědělskou výrobu v oblasti Šluknovského výběžku lepší než na většině území děčínského okresu, byla zde zaměstnanost v priméru v r. 1991 zhruba srovnatelná s okresním průměrem. Zaměstnanost v sektoru služeb byla k poslednímu Sčítání v r. 1991 ve většíně obcí velmi nízká. S výjimkou centra mikroregionu Rumburka, který je střediskem služeb pro celou oblast Šluknovského výběžku, a dvou menších obcí (Lobendava a Staré Křečany), nedosahoval v ostatních obcích mikroregionu podíl zaměstnaných v terciéru ani 1/3 (nejméně ve Vilémově cca 15%). Strukturu zaměstnanosti podle základních ekonomických sektorů uvádí následující tabulky: Tabulka č. 17: Struktura zaměstnanosti k 3.3. 1991 (absolutní údaje) Územní jednotka

Ekonomicky aktivní celkem

Dolní Poustevna

ženy

primér

sekundér

terciér

907

457

38

645

224

Jiříkov

1835

842

63

1197

575

Lipová

312

143

68

156

88

Lobendava

139

78

41

46

52

Mikulášovice

1368

663

73

936

359

Rumburk

5942

2884

357

2670

2915

Staré Křečany

533

245

75

243

215

Šluknov

2930

1394

234

1749

947

Velký Šenov

1090

514

142

697

251

577

289

19

470

88

Vilémov Mikroregion Sever

15633

7509

1110

8809

5714

Okres Děčín

71851

34209

4997

36283

30571

5421102

2582445

627904

2432861

2360337

ČR

Zdroj: SLDB 1991

Tabulka č. 18: Struktura zaměstnanosti k 3.3. 1991 (relativní údaje) Územní jednotka

Ekonomicky aktivní celkem

ženy

primér

sekundér

4,2

71,1

terciér

Dolní Poustevna

51,9

50,4

24,7

Jiříkov

50,4

45,9

3,4

65,2

31,3

Lipová

49,8

45,8

21,8

50,0

28,2

Lobendava

44,1

56,1

29,5

33,1

37,4

Mikulášovice

53,7

48,5

5,3

68,4

26,2

Rumburk

55,1

48,5

6,0

44,9

49,1

Staré Křečany

46,5

46,0

14,1

45,6

40,3

Šluknov

52,6

47,6

8,0

59,7

32,3

Velký Šenov

56,1

47,2

13,0

63,9

23,0

Vilémov

57,1

50,1

3,3

81,5

15,3

Mikroregion Sever

53,3

48,0

7,1

56,3

36,6

Okres Děčín

53,8

47,6

7,0

50,5

42,5

ČR

52,6

47,6

11,6

44,9

43,5

Zdroj: SLDB 1991

25


V souvislosti s ekonomickou transformací byla hospodářská základna mikroregionu postižena celou řadou změn. Stejně jako v případě celého okresu, došlo také v mikroregionu Sever ke snížení průmyslové zaměstnanosti. Vzhledem k tomu, že na úrovni mikroregionů nejsou v intercenzuálním období data o počtu zaměstnaných podle ekonomických sektorů dostupná, zůstává otázkou míra tohoto poklesu. S přihlédnutím k rozsahu a celkovému charakteru průmyslové základny Šluknovského výběžku v předtransformačním období (převaha velkých průmyslových podniků s orientací na textilní a kovodělnou výrobu) bylo tempo poklesu zaměstnanosti v průmyslu pravděpodobně ještě vyšší než na úrovni okresu Děčín, kde v roce 1996 pracovalo v průmyslu pouze 58,4% stavu roku 1990 (v ČR 80,8%). Pokles zaměstnanosti v průmyslu a také v zemědělství, byl v průběhu 90. let doprovázen jednak přesunem části pracovních sil do sektoru služeb, ale také postupným zvyšováním míry nezaměstnanosti, která se na konci 90. let stala na Šluknovsku i Rumbursku poměrně závažným sociálně ekonomickým problémem (viz kap. Trh práce). Struktura průmyslové základny s nadprůměrnou zaměstnaností v textilním a oděvním průmyslu, který je charakteristický mj. nižší průměrnou mzdou a vyšším podílem méně kvalifikované pracovní síly, vytváří z oblasti Šluknovského regionu typický strukturálně postižený region. K současné nižší konkurenceschopnosti textilního a oděvního průmyslu přispěla také nízká míra investic do výrobních provozů před r. 1989 (určitou výjimku v tomto ohledu představuje Stap Vilémov) a v 90. letech také silná konkurence levného dovozového zboží z asijských zemí.

2.6.2. Ekonomické subjekty

K 30.4. 2001 bylo v mikroregionu Sever zaregistrováno 3619 ekonomických subjektů. Počet ekonomických subjektů na 100 obyvatel v produktivním věku je v řešeném území ve srovnání s okresní i celorepublikovou úrovní silně podprůměrný, což nepřímo svědčí o nízké míře podnikatelské aktivity v obcích mikroregionu. Tento stav byl do jisté míry zapříčiněn nejenom předchozí průmyslovou specializací celé oblasti, ale i nižší úrovní vzdělanosti místní populace bez podnikatelské tradice (nebylo např. možné navázat na prvorepublikový vývoj). Tabulka č. 19: Počet ekonomických subjektů k 31.12. 2000 Počet ekonomických subjektů Územní jednotka Mikroregion Sever Okres Děčín ČR

Celkem

Počet ES na Počet Počet 100 EA podnikatelů podnikatelů na 100 EA

3619

18,3

3276

16,5

23241

26,3

19994

22,6

2050770

30,6

1680169

25,1

Zdroj: ČSÚ Ústí nad Labem

26


Pro potřeby hodnocení velikostní struktury ekonomických subjektů byly základní velikostní kategorie definovány následovně: a)

malé podniky 6 - 19 zaměstnanců

b)

střední podniky 20 - 199 zaměstnanců

c)

velké podniky 200 a více zaměstnanců

Ekonomické subjekty s 5 a méně zaměstnanci nebyly v hodnocení velikostní struktury uvažovány, protože velký počet těchto velmi malých subjektů fakticky nevykazuje činnost a je pouze registrován. Jejich zařazení do hodnocení by tak mohlo vést k výraznému zkreslení výsledných údajů. Velikostní struktura ekonomických subjektů se v mikroregionu Sever vyznačuje ve srovnání s ČR nadprůměrným podílem středních a velkých podniků. To je do jisté míry míry důsledkem nejenom nízké míry strukturálních změn, ale také silného vlivu předchozího vývoje na současnou strukturu ekonomických subjektů v mikroregionu. K nízké podnikavosti místních obyvatel a charakteru transformace ekonomické základny, kdy spíše než ke vzniku nových firem docházelo k restrukturalizaci stávajících podniků, významně přispěla také nízká míra diverzifikace ekonomické základny (dominance kovozpracujícího a zejména textilního průmyslu). Tabulka č. 20: Velikostní struktura ekonomických subjektů k 20.4. 2000 Ekonomické subjekty (podniky) Územní jednotka

malé

střední

velké

celkem

abslutní hodnoty Mikroregion Sever Okres Děčín ČR

79

42

3

124

614

291

30

935

29167

2689

370582

338726

relativní hodnoty (v %) Mikroregion Sever

63,7

33,9

2,4

100,0

Okres Děčín

65,7

31,1

3,2

100,0

ČR

91,4

7,9

0,7

100,0

Poznámka: malé 6-19 zam.; střední 20-199 zam.; velké 200 a více zam. Zdroj: ČSÚ Ústí nad Labem. 2.6.3. Zemědělství

Úroveň zemědělské výroby je z velké míry předurčena kvalitou přírodních podmínek. S určitým zjednodušením lze přírodní předpoklady pro zemědělskou výrobu vyjádřit cenou zemědělské půdy, která odráží její produkční schopnost - bonitu. Na základě tohoto ukazatele můžeme přírodní předpoklady pro zemědělskou výrobu v mikroregionu Šever hodnotit jako mírně nadprůměrné v rámci okresu Děčín, ale méně příznivé ve srovnání s průměrnými podmínkami v ČR. V obcích mikroregionu je průměrná cena zemědělské půdy cca 3,50 Kč/m2 (okres Děčín 3,12 Kč/m2 a ČR 5,02 Kč/m2). Přírodním předpokladům pro rozvoj zemědělské výroby odpovídá do jisté míry i struktura pozemků. Ve srovnání s ČR je jak na území mikroregionu Sever tak i okresu Děčín nižší zastoupení zemědělské půdy na úkor vyššího zastoupení lesních porostů. Velmi nízký podíl orné půdy a na druhou stranu velmi nadprůměrný podíl luk a pastvin ve struktuře zemědělské půdy řešeného území (více než trojnásobné zastoupení luk a pastvin ve srovnání s ČR!) svědčí o výrazně extenzivním zaměření

27


zemědělské produkce s těžištěm v živočišné výrobě (především chov skotu). Intenzita rostlinné výroby, podobně jako na úrovni celého okresu je v rámci ČR silně podprůměrná (např. v r. 1995 byl v okrese Děčín průměrný hektarový výnos obilovin zhruba poloviční ve srovnání s průměrem ČR). Tabulka č. 21: Struktura pozemků - zemědělská půda Zemědělská půda v tom v %

v% z celkové plochy

Orná půda

Zahrady ov. sady

Louky pastviny

Chmel., vinice

Dolní Poustevna

48,7

11,9

9,8

78,2

0,0

Jiříkov

67,5

52,9

7,7

39,3

0,0

Lipová

48,5

24,4

2,6

73,0

0,0

Lobendava

47,5

21,3

0,9

77,8

0,0

Mikulášovice

42,5

3,3

5,8

91,0

0,0

Rumburk

54,2

34,4

10,6

55,0

0,0

Staré Křečany

42,4

25,7

3,3

71,0

0,0

Šluknov

50,1

19,7

5,0

75,3

0,0

Velký Šenov

48,4

26,4

5,1

68,5

0,0

Územní jednotka

Vilémov

37,3

44,1

10,7

45,2

0,0

Mikroregion Sever

48,6

24,6

5,6

69,8

0,0

Okres Děčín

40,1

34,6

7,4

58,0

0,0

ČR

54,3

72,4

4,9

22,1

0,6

Zdroj. ČSÚ Tabulka č. 22: Struktura pozemků - nezemědělská půda Nezemědělská půda v % u celkové plochy

Územní jednotka Lesní plochy

Vodní plochy

Zastavěn. plocha

Ostatní plochy

Celkem

Dolní Poustevna

41,1

1,1

1,7

7,3

51,3

Jiříkov

18,5

0,7

3,1

10,3

32,5

Lipová

42,2

2,1

1,2

6,0

51,5

Lobendava

44,9

0,9

0,4

6,4

52,5

Mikulášovice

49,2

0,6

1,3

6,5

57,5

Rumburk

27,8

1,6

4,0

12,4

45,8

Staré Křečany

51,3

0,3

0,8

5,2

57,6

Šluknov

39,8

1,3

1,5

7,3

49,9

Velký Šenov

43,1

0,7

1,6

6,2

51,6

Vilémov

46,4

1,0

3,4

11,9

62,7

Mikroregion Sever

41,3

1,0

1,7

7,4

51,4

Okres Děčín

49,2

1,1

1,6

7,8

59,9

ČR

33,4

2

1,6

8,6

45,6

Zdroj. ČSÚ Transformace zemědělství po r. 1989 se zásadním způsobem promítla do zaměstnanosti, majetkových vztahů a územně prostorového uspořádání tohoto sektoru. Před r. 1989 byl monopolním obhospořadovatelem zemědělských pozemků v řešeném území Státní statek Rumburk, který prošel v průběhu 90. let složitým procesem privatizace. V první fázi se tento ekonomický subjekt

28


transformoval do 5 menších statků - Křečany, Jiřetín, Království, Jiříkov a Velký Šenov, které se dále postupně privatizovali na větší množství nejrůznějších firem a soukromých farem. Seznam významných zemědělských subjektů působících v mikroregionu Sever uvádí tabulka: Tabulka č. 23: Zemědělské subjekty Název a sídlo subjektu

Působnost dle katastrů

Zemspol s.r.o. Velký Šenov

Dolní Poustevna, Horní Poustevna, Lobendava, Liščí, Severní, Lipová, Vilémov, Mikulášovice, Rožany

Stanislav Suk - soukromý zemědělec Vilémov

Vilémov

Petr Houdek - zemědělství Šluknov

Císařský, Knížecí, Janovka, Šluknov, Nové Hraběcí

Bohumil Kudla - soukromý zemědělec Studánka

Studánka, Horní Podluží, Chřibská

Martin Malý - soukromý zemědělec Jiříkov - Filipov

Jiříkov, Jiříkov - Filipov, Severní

Ing. Pavel Fiala Království

Království

Rudolf Hemerka Království - rybníky, rybí sádky

Království

Zdroj: Ing. Petr Anděl, OAK V současné době se zemědělský sektor v mikroregionu vyznačuje: -

nízkým podílem na zaměstnanosti

-

primárním zaměřením na živočišnou výrobu

-

vysokým podílem zemědělské půdy ležící ladem

-

nízkou prosperitou většiny zemědělských subjektů

2.7.

Cestovní ruch

Přestože řešené území nepatří v rámci turisticky velmi atraktivního okresu Děčín mezi hlavní turistické destinace, jeho poloha v zázemí Národního parku České Švýcarsko a chráněných krajinných oblastí Labské pískovce a Lužické hory vytváří příznivé předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu. Přírodní atraktivitu území doplňuje celá řada historických památek, které významně přispívají k malebnosti kulturní krajiny. Stručný přehled nejvýznamnějších přírodních a kulturně - historických atraktivit v řešeném území uvádí následující přehled: Obec

Turisticky atraktivní místa

Dolní Poustevna

Kostel sv. Archanděla Michaela

Jiříkov

Kostel sv. Jiří, kostel sv. Marie Pomocné

Lipová

Zámek (havarijní stav), barokní býv. špitál, kostel sv. Šimona a Judy

Lobendava

Anenský vrch s křížovou cestou, vrch Jáchym s poutní kaplí

Mikulášovice

Rozhledna na Tanečnici, kostel sv. Mikuláše, kaple N. Trojice

Rumburk

Loreta, Morový sloup, rozhledna na Dymníku, areál tkalcovských domků, kostel sv. Vavřince, kostel sv. Bartoloměje

Staré Křečany

Křížový vrch, lidová architektura, Brtnické ledopády

Šluknov

Zámek, kostel sv. Václava, Křížový vrch, Karlovo údolí,Javorová brána, arboretum Kunratice

Velký Šenov

Kostel sv. Bartoloměje, sousoší sv. Jana Nepomuckého

Vilémov

Areál kostela, zázračný pramen

29


Nezbytnou podmínkou pro zhodnocení územních předpokladů pro rozvoj cestovního ruchu je vybavení území turistickou infrastrukturou. Nejvýznamnější součástí infrastruktury cestovního ruchu jsou ubytovací a stravovací kapacity. Protože na úrovni obcí není možné získat data o ubytovacích kapacitách ze šetření ČSÚ, bylo pro potřeby této analýzy využito výsledků dotazníkového šetření, které bylo realizováno v rámci zpracování programu rozvoje okresu Děčín v roce 1997. Tato data byla ještě doplněna, příp. aktualizována dotazníkovým šetřením, které bylo provedeno v obcích mikroregionu Sever v rámci tohoto programu. Aktuální a relativně přesné údaje o ubytovacích a stravovacích kapacitách by měly být dostupné po Censu ubytovacích a stravovacích kapacit, které proběhne v druhé polovině roku 2001. Odhadovaná kapacita ubytovacích zařízení v mikroregionu Sever je v rámci okresu Děčín podprůměrná, což do jisté míry odpovídá i diferenciaci přírodních předpokladů pro rozvoj turismu v tomto okrese. Rozhodující část ubytovací kapacity je koncentrována do větších center osídlení (Rumburk, Šluknov, Jiříkov) nebo do obcí, které přiléhají, resp. svojí polohou zasahují do CHKO Labské pískovce (Staré Křečany, Mikulášovice). Naopak kapacita ubytovacích zařízení v severní polovině řešeného území je téměř zanedbatelná (v obci Lipová, jako jediné obci mikroregionu, nejsou žádné ubytovací kapacity). Výraznější rozdíly v odhadované kapacitě lůžek při srovnání obou šetření byly zjištěny u obce Dolní Poustevna (cca + 60 lůžek podle aktuálního šetření) a zejména v Rumburku (cca + 600 lůžek podle aktuálního šetření). Hodnocení struktury ubytovacích zařízení bylo determinováno zvolenými kategoriemi ubytování ve výše uvedeném dotazníkovém šetření (viz tab.). Největší podíl lůžek byl soustředěn do rekreačních zařízení (Rumburk, Staré Křečany) a dále do hotelů a penzionů. Pro kvalitativní strukturu ubytovacích kapacit v mikroregionu Sever je typická převaha méně komfortního ubytování. Tabulka č. 24: Orientační přehled ubytovacích kapacit v obcích mikroregionu Sever Počet lůžek v ubytovacím zařízení typu Územní jednotka

Hotel

Dolní Poustevna Jiříkov

75

Penzion

Ubyt. v soukromí

Rekr. středisko

Kemp

Ubytovna

25

25

10

85

10

10 70

Lipová

0

Lobendava Mikulášovice

15

55

Rumburk

50

15

225

20

80

Šluknov

30

40

Velký Šenov

20

Staré Křečany

190

55

345

40

110

100 20

Vilémov Mikroregion Sever

Odhadovaná celková kapacita

175

0

305

0

10

10

105

775

Zdroj: Program hospodářského a sociálního rozvoje okresu Děčín. Brno, Garep, 1997

30


Tabulka č. 25: Orientační přehled ubytovacích kapacit - srovnání mikroregionů v okrese Děčín Počet lůžek v ubyt zařízeních Benešov n. P.

Rozloha (km2)

Počet lůžek na 1 km2

215

122,3

1,77

Česká Kamenice

1495

156,5

9,55

Děčín

2270

275,1

8,24

Rumburk

870

125,5

6,93

Šluknov

230

140,7

1,63

Varnsdorf

1865

88,9

20,96

okres Děčín

6950

909,19

7,63

Zdroj: Program hospodářského a sociálního rozvoje okresu Děčín. Brno, Garep, 1997 Infrastrukturu cestovního ruchu doplňuje celá řada dalších zařízení. Celé území je protkáno značenými turistickými stezkami, které propojují významné turistické cíle v území. Významnými dominantami v krajině i atraktivními turistickými cíli jsou rozhledny (Dymník, Vlčí hora, Tanečnice), postavené ještě v minulém století, kdy se začal turistický ruch v této oblasti masově rozvíjet. Další sportovní a kulturní zařízení v mikroregionu (sportovní areály, koupaliště, muzea) mají spíše lokální význam. Důležitými prvky turistické infrastruktury v pohraničním mikroregionu jsou hraniční přechody. Kromě 3 silničních a 1 železničního přechodu se v řešeném území nachází dalších 7 turistických přechodů, které byly postaveny nebo zprovozněny po r. 1989 a jež významně přispívají k turistickému zpřístupnění Šluknovska z německé strany a naopak. Významným rozvojovým faktorem cestovního ruchu ve Šluknovském výběžku může být vysoká turistický návštěvnost děčínského okresu. Podle počtu hostů i podílu zahraničních návštěvníků patří okres Děčín zhruba mezi 20 okresů ČR s nejvyšší intenzitou cestovního ruchu (v r. 1999 19. místo podle celkového počtu všech hostů a 12. místo podle celkového počtu cizinců). Méně příznivým faktem je spíše nízký průměrný počet přenocování hostů v děčínském okresu. Přestože nejsou data o návštěvnosti za nižší územní jednotky než okresy dostupná, je zřejmé, že návštěvnost Šluknovska je v rámci okresu Děčín podprůměrná. Při zpracování kvalitních produktů cestovního ruchu zahrnujících řešené území nebo při realizaci různých alternativních programů pro turisty může být vysoký počet návštěvníků v těsném zázemí Šluknovska relativně silným stimulem pro rozvoj turismu v této oblasti. Nadprůměrnou návštěvnost okresu Děčín dokumentuje následující tabulka: Tabulka č. 26: Hosté v ubytovacích zařízeních za r. 1999 Územní jednotka

Počet hostů / km2

Průměrný počet přenocování

celkem

z toho cizinci

celkem

z toho cizinci

Okres Děčín

196

80

3,4

2,7

Ústecký kraj

113

46

3,4

2,8

ČR

152

71

3,7

3,0

Zdroj: ČSÚ

31


Součástí cestovního ruchu je i chalupaření a chataření. Rozvoj těchto forem rekreačních aktivit byl ve sledovaném území umožněn mj. dostatkem volného stavebního fondu, který v území zůstal po odsunu německého etnika. Na rozdíl od chataření, které často svým nevkusem hyzdí krajinu, přispělo chalupaření k záchraně celé řady lidových staveb a přispělo tak k celkové stabilitě a estetickému vzhledu krajiny. Objekty individuální rekreace tvoří zhruba 1/4 stavebním fondu v mikroregionu Sever, což je v rámci ČR nadprůměrná hodnota. Ve srovnání s počtem lůžek v ubytovacích zařízení tato hodnota naznačuje, že chalupaření a chataření je v řešeném území jednou z klíčových forem rekreačních aktivit. Pozitivním faktem je zde vysoký podíl chalup na objektech individuální rekreace (přes 80%), což je ve srovnání s průměrem ČR zhruba dvojnásobný podíl. V rámci mikroregionu je nejvyšší podíl objektů individuální rekreace na stavebním fondu v nejmenších obcích - Lobendavě, Lipové a Starých Křečanech, které až do začátku 90. let ztrácely svojí obytnou funkci a postupně se vylidňovaly. V rámci řešeného území má nadprůměrný podíl objektů individuální rekreace na stavebním fondu také obec Dolní Poustevna. Celkový stav řady objektů individuální rekreace (především chalup) umožňuje, aby byly v budoucnosti využívány k trvalému bydlení a převedeny tak do bytového fondu. Potenciální možnost přechodu z „druhého“ bydlení na trvalé u relativně velkého počtu rekreačních objektů tak může v době převládajícího nedostatku bytů na trhu představovat jeden z rozvojových impulsů v řešeném území. Tabulka č. 27: Objekty individuální rekreace Územní jednotka

Objekty individuální rekreace (OIR)

Stavební fond

Podíl OIR na stavebním fondu (%)

Podíl chalup na OIR (%)

Dolní Poustevna

138

438

31,5

93,5

Jiříkov

140

787

17,8

100,0

Lipová

101

236

42,8

100,0

Lobendava

97

170

57,1

100,0

Mikulášovice

129

649

19,9

93,0

Rumburk

146

1754

8,3

71,2

Staré Křečany

368

657

56,0

82,9

Šluknov

263

1218

21,6

95,1

Velký Šenov

125

517

24,2

19,2

40

194

20,6

90,0

1547

6620

23,4

84,4

6233

25316

24,6

73,7

396685

1993761

19,9

45,9

Vilémov Mikroregion Sever Okres Děčín ČR

Poznámka: Stavební fond zahrnuje počet trvale obydlených domů + počet objektů individuální rekreace (chaty a rekreační domky + chalupy)

2.8.

Doprava

Poloha mikroregionu vzhledem k dopravnímu napojení je nevýhodná, což je zapříčiněno už samotným faktem, že se celý mikroregion nachází v územním výběžku ČR. I přes jeho současnou periferní polohu je dopravní sít poměrně hustá, především díky historickým souvislostem a rozvoji této oblasti na přelomu století. Dopravní napojení je zabezpečováno silničními a železničními komunikacemi.

32


Nejvýznamnější silniční komunikací ve Šluknovském výběžku je z hlediska vnitrostátní, ale i mezinárodní dopravy silnice 1. třídy I/9 Mladá Boleslav - Česká Lípa - Rumburk - Jiříkov a dále do Saska (silniční hraniční přechod Jiříkov - Neugersdorf). Co se týče druhu dopravy, republikově významná je na této silniční komunikaci zejména nákladní doprava. Kromě místních komunikací jsou v mikroregionu další silnice 2. třídy, uvedené v následující tabulce. Všechny obce leží buďto na těchto silnicích 2. třídy, anebo v dosahu maximálně 3 km od těchto silnic. Tabulka č. 28: Silniční síť Číslo komunikace

Úsek

I/9

Mladá Boleslav - Česká Lípa - Rumburk - Jiříkov - (Neugersdorf)

II/263

Rumburk - Jiříkov - (Ebersbach)

II/265

Krásná Lípa - Velký Šenov

II/266

Rumburk - Šluknov - Lobendava

II/267

(Sebnitz) - Lobendava - Severní

Zdroj: Autoatlas České republiky Význam komunikace I/9 je také potvrzen tím, že podle sčítání dopravy na dálniční a silniční síti z roku 1995 provedeném Ředitelstvím silnic ČR jsou na ní úseky, které patří k nejvíce zatíženým silničním úsekům v okrese Děčín. Jedná se například o úsek Studánka - Rumburk, kde během 24 hodin projelo cca 6 tisíc automobilů, z nichž až 20 % tvořila těžká nákladní vozidla. Podíl těžkých nákladních vozidel pak ještě vzrůstá na úseku Rumburk - hraniční přechod. Poměrně značně zatížen nákladními i osobními vozidly je také úsek Rumburk - Šluknov silnice II/266. Lze očekávat, že se po otevření dálnice D8 z ČR do Saska význam těchto komunikací pro mezinárodní dopravu sníží. Železniční tratí, která propojuje oblast mikroregionu Sever se zbytkem České republiky je železniční trať 080 Česká Lípa - Rumburk, která dále pokračuje jako trať 088 do Saska. Dále je mikroregion hustě protkán místními tratěmi. S výjimkou obce Lobendava jsou prakticky všechny obce mikroregionu napojeny na železniční síť. Jednotlivé tratě jsou uvedeny v následující tabulce: Tab. č.29: Železniční síť Číslo tratě

Úsek

080

Bakov nad Jizerou - Česká Lípa - Rumburk

083

Rumburk - Šluknov - Mikulášovice - Dolní Poustevna

084

Rumburk - Panský - Mikulášovice

085

Krásná Lípa - Panský

088

Rumburk - Jiříkov - (Ebersbach)

Zdroj: Jízdní řády Českých drah Všechny uvedené tratě dosud nebyly elektrifikovány. Situace v železniční dopravě je značně ohrožená, jelikož se většina místních tratí jeví především z pohledu osobní dopravy Českým drahám a.s. jako ztrátová. Význam mikroregionu je posilován množstvím hraničních přechodů, které se ve výběžku nacházejí. Seznam přechodů je v tabulce:

33


Tabulka č. 30: Hraniční přechody Hraniční přechod

Druh

Jiříkov - Neugersdorf

silniční (nákladní auta)

Dolní Poustevna - Sebnitz

silniční (osobní auta)

Rumburk - Seifnennersdorf

silniční (osobní auta)

Jiříkov - Ebersbach

železniční, pěší a cyklistický

Mikulášovice - Sebnitz

pěší a cyklistický

Lobendava(Severní) - Steinigtwolmsdorf


Šluknov (Rožany) - Sohland


Mikulášovice - Hinterhermsdorf


Rumburk - Ebersbach


Lipová - Sohland


Zdroj: ArcČR 500 Jak již bylo uvedeno, silniční přechody jsou významné především pro nákladní dopravu (ročně je odbaveno skoro 100 tis. nákladních automobilů). Přechody pro pěší a cyklisty mohou pak hrát významnou úlohu v rozvoji cestovního ruchu. Z okresní statistiky vyplývá, že co do počtu odbavených osob (nezohledňuje tudíž nákladní dopravu) je přechod Dolní Poustevna - Sebnitz třetí nejvýznamnější po přechodech ve Varnsdorfu a Hřensku. Celkově je na přechodech v mikroregionu odbaveno největší množství osob z celého okresu Děčín. Železniční přechod není co do počtu odbavených osob příliš významný. Pravidelná veřejná osobní doprava v území je zajišťována železničními a autobusovými spoji. Oba druhy veřejné dopravy se potýkají s problémem ztrátovosti. Důvodem této ztrátovosti je klesající poptávka, která je zapříčiněna jednak nárůstem počtu osobních automobilů a v mikroregionu Sever pak také výrazně vylidňováním venkova a na druhé straně vzrůstajícími náklady na veřejnou dopravu. Zatímco problémy autobusové dopravy lze částečně řešit dotacemi a částečným financováním autobusových linek obcemi, situace v železniční dopravě je a pravděpodobně bude velmi komplikovaná, a to i v případě možné privatizace místních tratí. I přes uvedené problémy je veřejná doprava v mikroregionu poměrně intenzivní. Nejfrekventovanější spojení je mezi Varnsdorfem a Rumburkem, ale i na další trasách autobusů lze napočítat přes 20 spojů za den (zahrnuty jsou spoje v obou směrech). Rovněž tak v železniční dopravě je počet spojení velmi vysoký. Za zmínku stojí i 4 spoje do Ebersbachu (v obou směrech). V důsledku problémů se ztrátovostí veřejné dopravy lze v budoucnosti očekávat tlaky na zrušení některých linek. Jednotlivé spoje jsou uvedeny v následujících tabulkách.

34


Tabulka č. 31: Pravidelné autobusové spoje v mikroregionu Číslo linky

Trasa

500140

Česká Lípa - Nový Bor - Rumburk

510014

Šluknov - Rumburk - Varnsdorf - Nový Bor - Česká Lípa - Praha

510110

D. Poustevna - Velký Šenov - Šluknov - Rumburk - Děčín

510330

Filipov - Jiříkov - Rumburk - Varnsdorf - Doubice - Krásná Lípa - Filipov

510340

Varnsdorf - Rumburk - Šluknov - Dolní Poustevna

510360

Varnsdorf - Rumburk - Jiříkov - Filipov

510370

Rumburk - Krásná Lípa - Doubice

510380

Varnsdorf - Krásná Lípa - Brtníky - Mikulášovice - Dolní Poustevna

510390

Dolní Poutevna - Lobendava - Velký Šenov - Mikulášovice

510400

Rumburk - Šluknov - Rožany

510440

Dolní Poustevna - Mikulášovice - Rumburk - Děčín - Ústí n. L.

510450

Dolní Poustevna - Šluknov - Rumburk - Varnsdorf - Liberec

510470

Varnsdorf - Rumburk

510480

Varnsdorf - Jiřetín pod Jedlovou - Krásná Lípa - Rumburk

780980

Prostějov - Brno - Svitavy - Pardubice - Česká Lípa - Rumburk

Zdroj: Jízdní řády ČSAD BUS Ústí n/Lab Tabulka č. 32: Pravidelné železniční spoje v mikroregionu Trasa

Počet spojů za den v obou směrech

Rumburk - Krásná Lípa

6

Rumburk - Krásná Lípa - Rybniště

7

Rumburk - Krásná Lípa - Rybniště - Č. Kamenice - Benešov n. P. - Děčín

18

Rumburk - Šluknov - Velký Šenov - Dolní Poustevna

23

Ebersbach - Rumburk - Šluknov - Velký Šenov - Dolní Poustevna Rumburk - Panský - Mikulášovice

4 19

Krásná Lípa - Panský - (Rumburk)

4

Rumburk - Jiříkov

18

Rumburk - K. Lípa - Nový Bor - Č. Lípa - Mladá Boleslav - Nymburk - (Kolín)

3

Zdroj: Jízdní řády Českých drah

2.8.

Technická infrastruktura

Technická infrastruktura je jedním z nejvýznamnějších faktorů ovlivňujících ekonomický a populační rozvoj obce. Přispívá ke zvyšování kvality života a tím k udržení obyvatelstva ve venkovském prostoru. Tento faktor pak hraje ještě významnější roli v periferních nebo semiperiferních oblastech, mezi které náleží i řešené území. Vybavenost obcí mikroregionu základní technickou infrastrukturou, ve srovnání těchto ukazatelů s okresní a republikovou úrovní, je výrazně nadprůměrná, což je mj. zapříčiněno velikostní strukturou obcí s vyšším zastoupením velkých venkovských obcí a malých měst. To se týká především vybavenosti kanalizací a plynovodem. Téměř všechny obce kromě Lobendavy, Starých Křečan a Mikulášovic mají vodovod a kanalizaci. Obec Lobendava navíc dle dotazníkového šetření provedeného společností Garep s.r.o.

35


v roce 1997 uvádí vysoké procento studní se zdravotně závadnou vodou nevyhovující České státní normě. V některých obcích je kanalizace a další technická infrastruktura realizována pouze částečně. V těchto obcích pak jsou většinou na tuto infrastrukturu napojeny panelové domy. Je také nutno upozornit na to, že většina obcí se skládá z několika místních částí, které jsou ovšem tvořeny samostatnými sídelními útvary a existence dané infrastruktury nemusí platit pro všechny tyto místní části. Kanalizace v některých obcích byla v rámci přeshraniční spolupráce kofinancována z programu Phare CBC. To je příklad města Rumburk, kde je kanalizace řešena společně s městem Varnsdorf a je na ní napojena i německá obce Seifhennersdorf. Na plynovod je v mikroregionu napojena polovina obcí. V Mikulášovicích je výstavba plánována v nejbližších letech. Dalšímu rozvoji plynofikace brání především nárůst cen zemního plynu v roce 2000. Ten zapříčinil, že i obce, které již mají ve svých investičních záměrech plynofikaci, od ní upouštějí z důvodu nezájmu obyvatelstva o tento zdroj energie. Budování sítí zemního plynu po r. 1989 bylo podpořeno programem Phare CBC. Co se týče technického stavu těchto sítí, můžeme konstatovat, že i tento je ve srovnání s ostatními obcemi okresu poměrně dobrý, a to především proto, že většina sítí byla vystavěna v nedávných letech.

Tabulka č. 33: Vybavenost mikroregionu technickou infrastrukturou (srovnání) Celkový počet obcí s připojením na vodovod

plynovod

abs.

%

abs.

%

abs.

%

8

80,0

7

70,0

5

50,0


kanalizaci

50

96,5

22

42,3

17

32,7

4813

77,1

1674

26,8

2284

36,6

Zdroj: Lexikon obcí 99

Tabulka č. 34: Vybavenost obcí technickou infrastrukturou Obec

Voda

Kanalizace

ČOV

Plyn

% RD (obyv.) připojených na vodovod

kanal.

ČOV

plyn.

Dolní Poustevna

1

1

1

1/2

85

85

10

---

Jiříkov

1

1

1

1

75

65

40

15

Lipová

1

1

1

0

30

2

2

0

Lobendava

0

0

0

0

0

0

0

0

Mikulášovice

1

0

1/2

1/2

5

0

20

61

Rumburk

1

1

1

1

75

45

70

60

Staré Křečany

0

0

0

0

0

0

0

0

Šluknov

1

1

1

1

80

55

55

45

Velký Šenov

1

1

1

1

85

60

60

40

Vilémov

1

1

1

1

94

64

64

28

Pozn.: 1 - existuje, 1/2 - existuje částečně, 0 - neexistuje, --- chybí údaje Zdroj: Lexikon obcí 99

36


2.9.

Sociální infrastruktura

Důležitou roli ovlivňující kvalitu života v regionech hraje také občanská vybavenost. Mezi nejvýznamnější prvky občanské vybavenosti patří školství, zdravotnické a sociální služby a možnost kulturního a sportovního vyžití.

2.9.1. Školství

Mateřské školy jsou rozmístěny ve všech obcích mikroregionu a jejich kapacita se zdá být dostačující. Základní školou není vybavena pouze populačně nejmenší obec mikroregionu – Lobendava. V dalších třech nejmenších obcích - Lipové, Starých Křečanech a Vilémově – je pouze základní škola s neúplným počtem tříd (malotřídka). V ostatních obcích ve školním roce 1998/99 navštěvovalo 13 základních škol v mikroregionu Sever cca 3200 žáků. Průměrný počet žáků na 1 třídu byl v obou typech základních škol (s úplným i neúplným počtem tříd) mírně pod okresním průměrem. V ostatních obcích je vybavenost škol řešeného území vzhledem k počtu obyvatel dostačující, naopak některé školy se mohou potýkat s nedostatkem žáků a tudíž i nedostatkem financí na provoz školního zařízení. Do budoucnosti je třeba zvážit racionalizaci systému školství v mikroregionu. Situace by patrně musela být řešena dojížďkou do škol, což by ovšem v případě mikroregionu Sever vzhledem k rozvinuté veřejné dopravě neměl být velký problém. Přítomnost základní školy má pro rozvoj obce nezastupitelný význam především proto, že zvyšuje její atraktivitu pro mladé rodiny. Důležitý je také fakt, že školy, zejména v menších obcích, sehrávají významnou roli při utváření duchovního a společenského klimatu v obci. Rovněž existence středních škol může být z tohoto hlediska považována za faktor, který může přispět k větší identifikaci mladých lidí s regionem a tím odvrátit jejich migraci do větších měst či jiných částí republiky. Tabulka č. 35: Základní školství v mikroregionu Sever ZŠ s úplným počtem tříd Územní jednotka

Počet ZŠ

Počet tříd

ZŠ s úplným počtem tříd

Počet žáků

Počet žáků na třídu

Počet ZŠ

Počet tříd

Dolní Poustevna

1

10

237

23,7

0

0

Jiříkov

1

18

415

23,1

0

Lipová

0

0

0

0

1

Lobendava

0

0

0

0

Mikulášovice

1

11

264

Rumburk

2

41

Staré Křečany

0

0

Šluknov

1

Velký Šenov

1

Počet žáků

celkem


Počet ZŠ

Počet tříd

Počet žáků

0

0,0

1

10

237

0

0

0,0

1

18

415

3

51

17

1

3

51

0

0

0

0

0

0

0

24,0

0

0

0

0,0

1

11

264

998

24,3

3

14

245

17,5

5

55

1243

0

0

1

2

35

17,5

1

2

35

25

559

22,4

0

0

0

0,0

1

25

559

13

314

24,2

0

0

0

0,0

1

13

314

Vilémov

0

0

0

0,0

1

4

60

15,0

1

4

60

Mikroregion Sever

7

118

2787

23,6

6

23

391

17,0

13

141

3178

27

490

11924

24,3

22

106

2095

19,8

49

596

14019

Okres Děčín

Zdroj: Výroční zpráva Školského úřadu v Děčíně za školní rok 1999/2000

37


V mikroregionu je příznivě rozvinuto i střední školství. Střední školy se nacházejí ve dvou centrech mikroregionu: Rumburku (celkem 1031 studentů, resp. žáků k 30.6. 1999) a Šluknově (celkem 348 studentů, resp. žáků k 30.6. 1999). Průměrný počet studentů na 1 třídu na středních školách v Rumburku a Šluknově byl ve srovnání s okresním průměrem nadprůměrný (nejvíce na Gymnáziu Rumburk). Základní údaje o středních školách v mikroregionu uvádí následující tabulka: Tabulka č. 36: Střední školství Název školy

Obec

Počet tříd

Počet žáků


Gymnázium

Rumburk

19

511

26,9

Obchodní akademie

Rumburk

7

170

24,3

Střední zdravotnická škola

Rumburk

7

140

20,0

SOU polygrafické

Rumburk

10

210

21,0

Střední lesnická škola

Šluknov

9

159

17,7

SOŠ a SOU

Šluknov

10

189

18,9

Mikroregion Sever

…

62

1379

22,2

Okres Děčín

…

303

6042

19,9

Zdroj: Výroční zpráva Školského úřadu v Děčíně za školní rok 1999/2000 2.9.2. Zdravotnictví a sociální služby

Zdravotnické služby jsou tvořeny sítí praktických lékařů a jsou zastoupeny v 8 z 10 obcí mikroregionu. Zdravotnické zařízení chybí pouze v obci Staré Křečany, kam ovšem praktický a dětský lékař pravidelně dojíždí. Ve větších obcích mají ordinaci i další odborní lékaři, například stomatolog. Pro širší region hraje významnou roli Lužická nemocnice v Rumburku, která se o některé obory dělí s nemocnicí ve Varnsdorfu. Rumburská nemocnice poskytuje lůžkovou lékařskou péči v odděleních chirurgie, interny, pediatrie, gynekologie s porodnicí a oční. V současné době je v rumburské nemocnici 227 lůžek. V posledních letech, kdy se začalo mluvit o racionalizaci sítě nemocnic, dochází mezi nemocnicemi v Rumburku a Varnsdorfu k určité rivalitě. Mikroregion se vyznačuje velkou koncentrací sociálních zařízení. Tyto služby sem byly umísťovány v poválečných letech, kdy po odsunu německého obyvatelstva v zůstalo obcích množství volných objektů. Významné je především zařízení pro mentálně postižené v Jiříkově, kde je 130 lůžkových míst (údaj z roku 1997). Tamtéž je také umístěn domov důchodců (místní část Filipov) a Ústav sociální péče. Další zařízení jsou v Lipové (domov důchodců pro ženy, dětský domov), Lobendavě, Starých Křečanech a Šluknově. V dalších obcích nejsou přímo domovy důchodců, ale domy s pečovatelskou službou - obce Mikulášovice, Rumburk, Velký Šenov, Vilémov. Dětský domov pro 60 dětí se nachází v Rumburku.

2.9.3. Kulturní a sportovní zařízení

Vývoj v oblasti kultury v regionu po roce 1989 není příliš příznivý. Kulturní zařízení jsou sice téměř ve všech obcích, některá tato zařízení však nejsou využívána a v současné době chátrají (např. kino v obcích Jiříkov a Mikulášovice, či kulturní zařízení ve Velkém Šenově). Kultura se soustřeďuje především do dvou center mikroregionu - Rumburku a Šluknova, ale za zmínku stojí také loutkové divadlo v Dolní Poustevně.

38


Sport se oproti kultuře, tak jako i jinde, rozvíjí velmi příznivě. Ve všech obcích je větší množství sportovních oddílů, které mohou využívat hojně rozmístěná sportovní zařízení. V podstatě v každé obci se nachází fotbalové hřiště či přímo stadion, dále jsou zde bazény a koupaliště, tenisové kurty, sportovní haly a tělocvičny. Rumburk má i zimní stadion, lyžařský vlek a krytý plavecký bazén. Tato sportovní zařízení mohou být využívaná také pro rozvoj cestovního ruchu. Významným činitelem při utváření lokální komunity a její integrace je vedle činnosti sportovních oddílů také činnost dalších sdružení a spolků. Takováto sdružení vyvíjejí svou činnost prakticky v každé obci mikroregionu. Relativně vysoký počet těchto organizací, jež v současné době působí v jednotlivých obcích mikroregionu, svědčí o aktivitě a určité sociální „zakořeněnosti“ místních obyvatel. Zaměření spolků a sdružení je značně různorodé, od dobrovolných hasičů, myslivců a rybářů až po spolky divadelní a pěvecké. Je možné také upozornit na Sdružení podnikatelů a Sdružení německé národnosti působící v Jiříkově.

2.10. Bytov˘ fond Hodnocení bytového fondu je založeno na analýze vybraných kvalitativních charakteristik ze SLDB v r. 1991. I když jsou data z posledního Sčítání v řadě ohledů zastaralá, mohou poskytnout alespoň základní představu o výchozím stavu a kvalitě bytového fondu na začátku transformačního období. Celkem bylo vybráno 5 ukazatelů indikujících strukturu, stáří, kvalitu a prostorové parametry bytového fondu. Jedná se o následující ukazatele: 1.

podíl bytů v rodinných domech,

2.

podíl bytů postavených po r. 1946,

3.

podíl bytů I. kategorie,

4.

podíl bytů II. kategorie,

5.

obytná plocha na 1 byt.

Ze srovnání mikroregionu s okresní a republikovou úrovní vyplývá, že se zde nadprůměrné množství bytů nachází v rodinných domech. Důvodem je převládající venkovský charakter zástavby ve většině obcí mikroregionu. Bytový fond v obcích řešeného území se také vyznačuje vysokým podílem domů postavených před druhou světovou válkou. Během komunistického režimu bytový fond z velké části chátral, obce mikroregionu byly postupně vylidňovány, a proto ani nebyl kladen důraz na novou výstavbu. Stáří většiny bytů a jejich nízký standard vzhledem k dnešním poměrům dokazuje i podprůměrný podíl bytů I. kategorie. Tabulka č. 37: Struktura bytového fondu (srovnání) Trvale obydlené byty

abs.

v%

abs.

v%

abs.

v%

abs.

v%

Obytná plocha v m2 na 1 byt

9746

4325

44,4

3464

35,5

5213

53,5

2975

30,5

52,0

48118

16837

35,0

20986

43,6

39852

69,0

13444

23,2

57,1

41,2 2153361

58,1

2591221

70,0

794204

21,4

45,9

Celkem


v rodinných domech

3705681 1525389

postavené po roce 1946

Zdroj: SLDB 1991

39

I.. kategorie

II. kategorie


Co se týče jednotlivých obcí mikroregionu, nižší podíl bytů v rodinných domech vykazují kromě dvou měst také obce Dolní Poustevna a Vilémov. Pro Vilémov je v souvislosti s jeho výrobní funkcí charakteristický celkový dynamický rozvoj po r. 1945, který se odrazil i ve vývoji bytového fondu. Vilémov má v rámci mikroregionu nejvyšší podíl bytů postavených v letech 1946-1991 a nejvyšší podíl bytů I. kategorie. Vzhledem k charakteru výstavby bytů v socialistickém období vývoje je podíl bytů v RD ve Vilémově naopak nejnižší. Rovněž tak rozvoj bytového fondu v Dolní Poustevně byl úzce svázán s rozvojem výrobního podniku. Bytová výstavba v panelových domech se před rokem 1991 rozvíjela také ve městech Rumburk a méně pak ve Šluknově. Příznačně nejvyšší podíl rodinných domů, či spíše chalup je v populačně nejmenších obcích Lipová, Lobendava a Staré Křečany. V těchto obcích je také nejnižší počet bytů postavených po roce 1946 (v obci Staré Křečany to jsou dokonce pouze 2 nové byty). Situaci dále potvrzuje i nízký podíl bytů I. kategorie. Velké množství objektů zde bylo během posledních 50 let převedeno na objekty využívané pouze rekreačně. Tabulka č. 38: Struktura bytového fondu v mikroregionu Trvale obydlené byty Celkem

Dolní Poustevna

abs.

v%

abs.

v%

abs.

v%

abs.

v%

Obytná plocha v m2 na 1 byt

v rodinných domech

postavené po roce 1946

I.. kategorie

II. kategorie

608

255

41,9

196

32,2

374

61,5

143

23,5

49,3

Jiříkov

1084

567

52,3

321

29,6

503

46,4

357

32,9

57,7

Lipová

193

128

66,3

12

6,2

31

16,1

106

54,9

54,8

93

65

69,9

14

15,1

17

18,3

28

30,1

49,7

Lobendava Mikulášovice

846

430

50,8

217

25,7

463

54,7

244

28,8

52,4

3704

1334

36,0

1759

47,5

2375

64,1

1012

27,3

51,9

398

257

64,6

2

0,5

83

20,9

137

34,4

52,4

1831

831

45,4

658

35,9

921

50,3

572

31,2

49,4

Velký Šenov

667

342

51,3

125

18,7

230

34,5

303

45,4

51,8

Vilémov

322

116

36,0

160

49,7

216

67,1

73

22,7

50,7

9746

4325

44,4

3464

35,5

5213

53,5

2975

30,5

52,0

Rumburk Staré Křečany Šluknov

Mikroregion Sever

Zdroj: SLDB 91 Z dotazníkového šetření provedeného v obcích mikroregionu na jaře r. 2001 vyplynuly i další skutečnosti týkající se rozvoje bytového fondu po roce 1991. Po tomto období byly postaveny nové byty v každé obci, přičemž nejintenzivnější výstavba probíhala v Rumburku, Šluknově a Jiříkově. Relativně velké množství bytů bylo postaveno také ve Vilémově a Velkém Šenově (ve Velkém Šenově byly mj. zřízeny byty v domě s pečovatelskou službou). Počty nově postavených bytů po roce 1991 uvádí následující tabulka:

40


Tabulka č. 39: Bytová výstavba po roce 1991 Obec

Nové byty 1991–95

Dolní Poustevna

1995–2000

2

15

Jiříkov

57

30

Lipová

0

8

Lobendava

0

1

Mikulášovice Rumburk Staré Křečany Šluknov Velký Šenov Vilémov

0

3

31

59

0

4

41

40

4

36

16

10

Zdroj: Dotazníkové šetření

2.11. Rozvojové aktivity obcí S rozvojovými aktivitami obcí úzce souvisí zpracování základní územně plánovací dokumentace. Ve všech obcích je zpracován a schválen některý typ této dokumentace, a to buď územní plán nebo alespoň urbanistická studie. Pouze urbanistické studie mají zpracovány obce Lipová, Staré Křečany a Lobendava, v Dolní Poutevně je územní plán ve fázi zpracování. V porovnání se stavem připravenosti ostatních obcí okresu Děčín je v mikroregionu Sever počet obcí s územně plánovací dokumentací velmi vysoký. Za zmínku stojí také zpracování územního plánu velkého územního celku Labské pískovce. Z mikroregionu mají zpracován Program obnovy venkova zejména menší obce - Dolní Poustevna, Lipová, Lobendava, Staré Křečany a Vilémov, pro které je tento program určen. Tyto obce také hojně využívají dotací z Programu obnovy venkova poskytovaného Ministerstvem pro místní rozvoj. Vzhledem k tomu, že se mikroregion nachází v pohraničním okresu, mají všechny obce také možnost využívat předvstupního programu Evropské unie Phare CBC. Nejúspěšnějí obcí je obec Velký Šenov, které je od r. 1998 každoročně bude schvalována finanční podpora na předložený projekt. Z programu Phare čerpají také Rumburk, Lipová a Jiříkov. Pro obce jsou dále k dispozici další podpůrné programy, spravované dle zaměření příslušnými rezortními ministerstva nebo jejich organizacemi. Z pohledu těchto programů je opět velmi aktivní obec Velký Šenov, Lipová a také Jiříkov a Rumburk. Oproti těmto aktivním obcím, které se snaží vyhledávat různé zdroje financování svých rozvojových aktivit, se jeví jako méně aktivní obec Mikulášovice, která za období mezi lety 1997 a 2000 nezažádala o dotaci na žádný projekt. Naopak jako nejaktivnější by se i s ohledem na počet obyvatel mohla vyhodnotit obec Lipová, která se ucházela a byla úspěšná u programů poskytovaných jak státem, tak i Evropskou unií. Ostatní obce se aktivněji vymezují vůči jednomu z těchto dvou zdrojů subvencí. Na závěr kapitoly je třeba se zmínit také o volných rozvojových plochách v obcích, které jsou jedním z možných předpokladů pro ekonomický rozvoj obcí. Pro zájemce je také důležité, zda tyto plochy jsou již zainvestované technickou infrastrukturou. Rozvojovými plochami hojně oplývá zejména město Rumburk, které vykázalo až 27 areálů vhodných pro podnikatelskou činnost a 17,5 ha

41


zainvestovaných rozvojových ploch (v r. 2001 bude zahájena výstavba infrastruktury na ploše 26,9 ha. v průmyslové zóně na ul. Pražská). Další obce také vykázaly určité rozvojové plochy o různých velikostech, ty však nejsou zainvestované technickou infrastrukturou a tudíž pro zájemce i méně zajímavé. Z dotazníkového šetření je však patrné, že ne všechny obce si pečlivě vedou databázi volných ploch a objektů k podnikání, a proto by do budoucna bylo vhodné doporučit obcím zpracování databáze těchto lokalit.

2.12. Îivotní prostfiedí a krajina Životní prostředí v mikroregionu bylo hodnoceno převážně na základě dat ze Statistické ročenky životního prostředí České republiky, kde ovšem data nedosahují potřebné míry detailnosti. Jednou z elementárních charakteristik životního prostředí je stav ovzduší. Vzhledem k tomu, že se okres Děčín, včetně mikroregionu, nachází v tzv. černém trojúhelníku, vymezeném oblastmi těžby hnědého uhlí a koncentrací tepelných elektráren v Podkrušnohoří, v okolí Lipska a na hranicích Německa a Polska v okolí Nisy, byl stav ovzduší do roku 1989 ve velmi špatném stavu. Pravidelně docházelo k inverzním situacím a překročování limitů koncentrací především SO2 a polétavého prachu. Od roku 1989 se situace postupně zlepšuje především z důvodu zavádění odlučovačů v tepelných elektrárnách, celkovému snižování výroby elektrické energie a úpadku návazného těžkého a chemického průmyslu. Pozitivně se rovněž projevuje snaha obcí o zavádění plynofikace a tím spojeného omezení lokálního vytápění uhlím. Tím se daří eliminovat lokální smogové situace v obcích. Přesto se na území okresu nachází měrná stanice, která vykazuje 3. nejvyšší denní koncentrace SO2 v celé republice (jedná se o měřicí místo v Rumburku, které ovšem bylo od 1. 1. 2001 zrušeno). Další složkou životního prostředí je voda. I zde dochází postupně ke zlepšení. O toto zlepšení se kromě výstavby čistíren odpadních vod zasloužil také úbytek orné půdy, její zatravňování a snížení intenzity hnojení po roce 1989. Na největším vodním toku mikroregionu – Mandavě – jsou navzdory tomu pozorovány i v současné době vysoké koncentrace některých biologických a organických látek a těžkých kovů. Mandava je hodnocena třídou jakosti vody odpovídající velmi silně znečištěné vodě v následujících ukazatelích: biologická spotřeba kyslíku 5 (BSK5), absorbovatelné organické halogeny, amoniakální dusík. Vysoká je také chemická spotřeba kyslíku - Mn a obsah železa a chromu. Na území mikroregionu nedochází k pravidelnému měření jakosti podzemní vody. Za připomenutí však stojí vysoké procento znečištění studní v obci Lobendava (viz kapitola Technická infrastruktura). Na území mikroregionu je ve statistické ročence uváděn jeden významný pramen s označením PP0570 v katastru obce Mikulášovice. Co se týče hospodaření s odpady, po vstupu platnosti zákona o odpadech se situace postupně konsoliduje. Na území mikroregionu není žádná spalovna odpadů s technologickým procesem. Za zmínku stojí pouze kombinovaná skládka typu S III ve Šluknově s kapacitou až 75 tisíc m3. V celém mikroregionu je podle prognózy Českého geologického ústavu, provedené na základě analýzy geologického podloží, vysoké radonové riziko. Krajinářským problémem je likvidace Partyzánského vrchu u Velkého Šenova. V těsné blízkosti mikroregionu se nachází nový Národní park České Švýcarsko, jehož vyhlášení bylo provázeno množstvím debat a sporných otázek týkajících se jeho územního vymezení a také jeho návaznosti na Národní park Saské Švýcarsko na německé straně. Tento národní park je lemován CHKO Labské pískovce, která zasahuje na severu i na území mikroregionu (katastr obcí Mikulášovice a Staré Křečany).

42


Seznam tabulek: Tabulka č. 1: Mikroregion Sever - základní charakteristika území (k 1.1. 2000) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .9 Tabulka č. 2: Mikroregion Sever - základní charakteristiky vybraných územních jednotek (k 1.1. 2000) . . . . . . . .9 Tabulka č. 3: Základní charakteristika sídelního systému (k 1.1. 1999) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .12 Tabulka č. 4: Velikostní struktura obcí - absolutní údaje (k 1.1. 2000) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .12 Tabulka č. 5: Velikostní struktura obcí -relativní údaje (k 1.1. 2000) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .12 Tabulka č. 6: Vývoj počtu sídelních jednotek ve velikostních kategoriích . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .12 Tabulka č. 7: Funkční velikost a specializaci středisek osídlení v okrese Děčín s KFV vyšší než 2,5: . . . . . . . . .14 Tabulka č. 8: Dlouhodobý vývoj počtu obyvatelstva (1961 - 2000) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .16 Tabulka č. 9: Vývoj obyvatelstva přirozenou a mechanickou měnou . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .17 Tabulka č. 10: Věková struktura obyvatelstva - absolutní hodnoty . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .18 Tabulka č. 11: Věková struktura obyvatelstva - relativní hodnoty . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .18 Tabulka č. 12: Vzdělanostní struktura obyvatelstva (k 3.3. 1991) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .20 Tabulka č. 13: Vývoj míry nezaměstnanosti v okrese Děčín . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .21 Tabulka č. 14: Struktura uchazečů podle věku k 31.12. 2000 - relativní hodnoty . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .23 Tabulka č. 15: Struktura uchazečů podle vzdělání k 31.12. 2000 - relativní hodnoty . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .23 Tabulka č. 16: Struktura uchazečů podle délky evidence k 31.12. 2000 - relativní údaje . . . . . . . . . . . . . . . . . .24 Tabulka č. 17: Struktura zaměstnanosti k 3.3. 1991 (absolutní údaje) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .25 Tabulka č. 18: Struktura zaměstnanosti k 3.3. 1991 (relativní údaje) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .25 Tabulka č. 19: Počet ekonomických subjektů k 31.12. 2000 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .26 Tabulka č. 20: Velikostní struktura ekonomických subjektů k 20.4. 2000 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .27 Tabulka č. 21: Struktura pozemků - zemědělská půda . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .28 Tabulka č. 22: Struktura pozemků - nezemědělská půda . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .28 Tabulka č. 23: Zemědělské subjekty . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .29 Tabulka č. 24: Orientační přehled ubytovacích kapacit v obcích mikroregionu Sever . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .30 Tabulka č. 25: Orientační přehled ubytovacích kapacit - srovnání mikroregionů v okrese Děčín . . . . . . . . . . . . .31 Tabulka č. 26: Hosté v ubytovacích zařízeních za r. 1999 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .31 Tabulka č. 27: Objekty individuální rekreace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .32 Tabulka č. 28: Silniční síť . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .33 Tabulka č. 29: Železniční síť . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .33 Tabulka č. 30: Hraniční přechody . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .34 Tabulka č. 31: Pravidelné autobusové spoje v mikroregionu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .35 Tabulka č. 32: Pravidelné železniční spoje v mikroregionu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .35 Tabulka č. 33: Vybavenost mikroregionu technickou infrastrukturou (srovnání) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .36 Tabulka č. 34: Vybavenost obcí technickou infrastrukturou . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .36 Tabulka č. 35: Základní školství v mikroregionu Sever . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .37 Tabulka č. 36: Střední školství . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .38 Tabulka č. 37: Struktura bytového fondu (srovnání) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .39 Tabulka č. 38: Struktura bytového fondu v mikroregionu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .40 Tabulka č. 39: Bytová výstavba po roce 1991 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .41

Seznam grafÛ: Graf č. 1: Dlouhodobý vývoj počtu obyvatelstva (1961 - 2000) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .16 Graf č. 2: Index stáří (k 1.1. 2000) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .19 Graf č. 3: Index vzdělanosti (k 3.3. 1991) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .20 Graf č. 4: Vývoj míry nezaměstnanosti v okrese Děčín (I/98 - IV/01) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .22

43

Strategie rozvoje mikroregionu Sever Socioekonomická analýza

Recommend Documents