STRATEGIE ROZVOJE MIKROREGIONU RYCHNOVSKO

STRATEGIE ROZVOJE MIKROREGIONU RYCHNOVSKO

Schváleno valnou hromadou DSO „Mikroregion Rychnovsko“ dne 2. 12. 2004

Celková výměra území Počet obcí zapojených v DSO Počet obcí ve správním území Rychnova n. Kn. jako města s rozšířenou působností Počet obyvatel k 31.12.2003 Hustota obyvatel na km2

479,35 km2 28 32 32 610 68

STRATEGIE ROZVOJE MIKROREGIONU RYCHNOVSKO OBSAH : Předmluva Přístup k vypracování strategie

I. Stručné shrnutí profilu regionu II. SWOT analýza III. Strategická vize a globální cíle IV. Strategické cíle a směry A. B. C. D. E. F.

Průmysl, obchod, služby Lidské zdroje Infrastruktura Životní prostředí Cestovní ruch Zemědělství a rozvoj venkovského prostoru

V. Rozvojové aktivity obcí mikroregionu Rychnovsko na léta 2004 – 2014 VI. Priority v jednotlivých strategických směrech VII. Závěry pro implementační fázi

Listopad 2004

-2-

PŘEDMLUVA Strategie rozvoje Mikroregionu Rychnovsko představuje základní dokument, který orientuje další rozvoj mikroregionu na dobu přibližně 10 - 15 let. Byl zpracován na základě schváleného dokumentu pro rozvoj Hradeckého kraje a zásadách regionální politiky vlády ČR. Jeho zpracování je důsledkem vnitřní potřeby mikroregionu, městských úřadů, obecních úřadů připravit dokument s představou dalšího rozvoje. Způsob a forma zpracování jsou voleny podle principů a zásad regionální politiky EU a vychází ze zpracované „Strategie rozvoje Královéhradeckého kraje“. Vlastní zpracování dokumentu vycházelo především ze zkušeností a odbornosti Odboru regionálního rozvoje Městského úřadu v Rychnově nad Kněžnou, Úřadu práce, ÚO MZe Rychnov n.Kn., některých hospodářských subjektů působících v našem regionu. V průběhu zpracování byl uplatňován princip partnerství, kdy probíhala úzká spolupráce s představiteli samosprávy měst a obcí a představitelů dalších organizací se zpracovatelem dokumentu. Ke zpracování dokumentu byly využity podklady a informace : -

Strategie rozvoje Královehradeckého kraje Strategický plán rozvoje města Rychnova nad Kněžnou a zázemí (11.2003) Strategický plán rozvoje a obnovy obcí mikroregionu „Bělá“ (12.2000) Český statistický úřad, divize Hradec Králové Úřad práce Rychnov nad Kněžnou MZe - územní odbor Rychnov nad Kněžnou

-3-

Přehled použitých zkratek : EU CR ČD ČOV ČSAD HDP CHKO CHOPAV IDS JIP KČT KHK MD MK MMR MP MPS MSP MŠMT MZe SFŽP SPÚ SUS ŘSD TKO ÚO-MZe ÚP ÚSES VČE VČP VÚŽV ŽP

- Evropská unie - cestovní ruch - České dráhy - čistírna odpadních vod - Česká automobilová doprava - hrubý domácí produkt - Chráněná krajinná oblast - Chráněná oblast přirozené akumulace vod - integrovaný dopravní systém - jednotka intenzivní péče - Klub českých turistů - Královéhradecký kraj - Ministerstvo dopravy - Ministerstvo kultury - Ministerstvo pro místní rozvoj - Ministerstvo průmyslu - malý pohraniční styk - malé a střední podniky - Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy - Ministerstvo zemědělství - Státní fond životního prostředí - Státní památkový ústav - Správa a údržba silnic - Ředitelství silnic a dálnic - tuhý komunální odpad - Územní odbor ministerstva zemědělství - úřad práce - Územní systém ekologické stability - Východočeská energetika a.s. - Východočeská plynárenská a.s. - Výzkumný ústav pro živočišnou výrobu - životní prostředí

-4-

PŘÍSTUP K VYPRACOVÁNÍ STRATEGIE Dokument „Strategie rozvoje Mikroregionu Rychnovsko“ poskytuje základní orientaci dalšího rozvoje a je programovaným dokumentem pro koordinaci aktivit různých subjektů působících na území mikroregionu pro jeho rozvoj a pro rozvoj jednotlivých částí území, měst a obcí. Na základě profilu regionu a získaných informací byly specifikovány analytické poznatky formulované ve SWOT analýze (část II.) a stanoveny oblasti rozvoje takto : A. B. C. D. E. F.

Průmysl, obchod, služby Lidské zdroje Infrastruktura Životní prostředí Cestovní ruch Zemědělství a rozvoj venkovského prostoru

Na tento výběr oblastí a předchozích poznatků navázala formulace „Strategické vize“ (část III.) Strategická vize představuje ucelený pohled na problematiku regionu. Charakterizuje výchozí situaci a cíle, kam by měl další rozvoj regionu směřovat. Obsahuje i rámcové oblasti života regionu, na něž musí být rovněž soustředěna pozornost. Ke strategické vizi byly stanoveny globální (rámcové) cíle, vymezující cesty rozvojového procesu. Výsledkem je stanovení strategických cílů podle jednotlivých oblastí a na jejich základě byly navrženy strategické směry a rozvojové aktivity, jimiž mají být strategické cíle dosaženy. Byla zpracována matice vztahů mezi strategickými směry a poznatky SWOT analýzy, odhalena prázdná místa a duplicity a upřesněny původní formulace. U jednotlivých strategických směrů byly určeny subjekty, které se na realizaci aktivit mají podílet. Strategické cíle, směry a rozvojové aktivity tvoří nosnou část dokumentu a jsou uvedeny podle jednotlivých oblastí (část IV.). V průběhu zpracování dokumentu byly jednotlivé s příslušnými zpracovateli podkladových materiálů.

etapy

projednávány

Zpracovaný dokument představuje základ pro přechod do fáze, ve které budou výsledky transformovány do konkrétních programů a projektů a přijata opatření k jejich postupné realizaci v návaznosti na stanovené priorit Při zpracování strategie rozvoje DSO Mikroregion Rychnovsko byly po zralé úvaze do řešeného území zahrnuty i obce Bartošovice, Lhoty u Potštejna, Orlické Záhoří a Záměl, které členy DSO sice nejsou, ale jsou nedílnou součástí celého regionu.

-5-

I.

STRUČNÉ SHRNUTÍ PROFILU REGIONU

Hlavní charakteristiky Mikroregionu Rychnovsko Sídelní charakteristika území Sever a severovýchod tvoří státní hranice s Polskem v délce 34 km. Sídelní struktura i osídlení regionu jsou značně nerovnoměrné. Obyvatelstvo v regionu má poměrně příznivou věkovou strukturu, podíl obyvatelstva v předproduktivním věku je vyšší, než průměr kraje i ČR, rovněž příznivý je i index stáří (102,7) v porovnání s hodnotou kraje (109,9) i ČR (106,4). Hustota zalidnění regionu je nejnižší v rámci kraje (68 obyvatel na 1 km2), podstatně nižší je zalidnění horské části - 27 obyvatel na 1 km2. Region nemá rovnoměrně rozmístěné osídlení ani s tím související hospodářskou strukturu. Nejvýznamnější oblasti jsou soustředěny podél silnic I.třídy č.11 a č.14. Přeshraniční spolupráce se realizuje především prostřednictvím Euroregionu Glacensis a některých aktivit jednotlivých měst, obcí či jiných institucí (školy, sportovní kluby, zájmové organizace, ojediněle i některé podnikatelské subjekty). Ekonomický potenciál Hospodářskou strukturu lze charakterizovat jako zemědělsko-průmyslovou, ve které není dominující žádná oblast hospodářské činnosti. Strojírenství je zastoupeno ŠkodaAuto a.s., FAB a.s., ESAB s.r.o., Porkert Skuhrov a dalšími menšími podniky. Ve struktuře podniků podle velikosti převládají především podniky malé a střední. V horské oblasti regionu (CHKO) je nutné finančně podporovat udržovací zemědělskou činnost. Organizovanost podnikatelského sektoru je obecně na nízké úrovni. Pro zahraniční kapitál jsou výrobní podniky investičně zajímavé (levná pracovní síla, nízká průměrná mzda apod.) - např. zahraniční kapitál v ESABu, , FABu, ŠkodaAuto. Nízká tvorba HDP v regionu je jak pod průměrem kraje, tak i pod průměrem ČR.

-6-

Lidský potenciál Trh práce a podmínky zaměstnanosti Podíl obyvatel s VŠ a ÚSŚ vzděláním je nižší ve srovnání s krajským a republikovým podílem. Hlavní příčinou určitého nesouladu mezi početní a kvalifikační strukturou nabídky a poptávky pracovních sil je obor vzdělanosti uchazečů o zaměstnání (převažuje ekonomický směr nad technickým eventuelně stavebním zaměřením). Kvalifikace obyvatel neodpovídá struktuře stávajících pracovních příležitostí. Poměrně nízká míra nezaměstnanosti se dosud pohybuje pod republikovým průměrem i pod průměrem kraje. Podíl dlouhodobě nezaměstnaných v regionu je nižší než je krajský průměr i když od roku 1996 trvale vzrůstá. Podíl nezaměstnaných žen je v regionu vyšší než v kraji i v ČR. Úbytek pracovních míst v průmyslu a zemědělství byl do určité míry kompenzován nárůstem zaměstnanosti v soukromém sektoru, zejména v oblasti služeb. Nejvyšší míra nezaměstnanosti v regionu je v oblasti Rokytnice v Orl.h. – 10,58 % (k 31. 1. 2004). V nabídce pracovních míst převažuje poptávka po řemeslných profesích, stavební výroby, strojírenských oborů, absolventech škol technických oborů. Průměrný výdělek v regionu je 15 374 Kč (1. pololetí 2004), což je méně než krajský průměr. Dosažená úroveň výdělků odpovídá úrovni výkonnosti ekonomiky regionu. Sociální infrastruktura Zdravotnická zařízení v regionu poskytují komplexní péči na přijatelné úrovni. Působí zde jedna nemocnice – Oblastní nemocnice v Rychnově nad Kněžnou, a.s., jejímž zřizovatelem je KHK. Kapacita lůžkového fondu představuje 254 lůžek a 10 lůžek JIP. Ambulantní zdravotnická zařízení v dostatečném počtu, ale ne v potřebné struktuře zajišťují základní zdravotnickou péči pro obyvatelstvo regionu. Vyšší úroveň zdravotnické péče je zajištěna ve Fakultní nemocnici Hradec Králové. Od roku 1996 působí na území regionu Integrovaný záchranný systém (IZS) na vysoké úrovni. Je zajištěna nepřetržitá služba zdravotníků, hasičů a Policie ČR. Osm domů s pečovatelskou službou v současné době pokrývá potřebu regionu i přesto, že podíl obyvatel ve věku 60+ na 1 lůžko v regionu je vyšší, než je krajský průměr. V roce 2005 započnou jednání s KHK a Oblastní nemocnicí Rychnov n. Kn. o výstavbě domova důchodců pro severní část území Rychnovska. V regionu působí jeden azylový dům pro sociálně méně přizpůsobivé občany v Rychnově n.Kn. a jedno zařízení náhradní pěstounské péče pro děti v Neratově. Chybí azylový dům pro matky s dětmi.

-7-

Tři ústavy sociální péče pro mentálně postižené děti i dospělé (235 míst) postačují krýt potřebu regionu. Vývoj školských zařízení v regionu je v souladu s celostátními tendencemi a odpovídá demografickému vývoji. V regionu není žádná vysoká škola. Na území jsou celkem 2 středních škol a 1 střední odborné učiliště. Na trhu práce je nesoulad nabídky absolventů středních škol a poptávky trhu, který je důsledkem vyššího zájmu o studium ekonomických a administrativních oborů a nízkého zájmu o technické obory. Počet kulturních zařízení v současné době dostatečnou mírou pokrývá potřebu regionu. Technická vybavenost a obsluha území Doprava Absence dálnice, rychlostní komunikace i letiště řadí region s nejnižší dopravní dostupností.

mezi

místa

Silnice I. třídy č. 11 a č. 14 jsou maximálně zatíženy a svým provozem zatěžují životní prostředí měst, kterými procházejí a snižují bezpečnost silničního provozu. Většinové zastoupení silnic II. a III. třídy podstatně zvyšuje náklady na údržbu a rekonstrukci. V regionu jsou 2 lokální železniční tratě Častolovice - Solnice a Doudleby Rokytnice v Orl.h. Realizován je hraniční přechod Orlické Záhoří - Mostowice pro mezinárodní provoz s omezením tonáže do 3,5 tuny. Dopravní obslužnost území regionu je zajišťována 6 dopravci.

Technická infrastruktura Zásobování obyvatel pitnou vodou z vodovodů je na vyhovující úrovni (cca 90% obyvatel). Zvyšuje se podíl v čištění odpadních vod (cca 70% obyvatel napojených na kanalizační síť). V zásobování elektrickou energií je region závislý na systému dálkových rozvodů. Stoupá podíl nedostatečných, technicky zastaralých rozvodů nízkého napětí. Stoupající tendenci má plošná plynofikace. Zásobování teplem z centrálních zdrojů je pouze ve větších městech.

-8-

V současné době je v regionu v převážné části digitalizovaná telekomunikační síť. V roce 1999 byla zahájena akce s nabídkou pozemků pro podnikání v některých případech bude nutné jejich zainvestování. Životní prostředí Region patří mezi ty s nejméně zatíženým životním prostředím a řadí se mezi regiony s nízkou produkcí emisí. Došlo k výraznému poklesu emisí ze stacionárních zdrojů. Zvýšení silniční dopravy podstatně ovlivňuje množství emisí Nox a CO. Trvale probíhá zjišťování a evidence výskytu radonového rizika. Probíhá právní narovnání vyhlášených ochranných pásem vodních zdrojů podle platných zákonů. Téměř celé území regionu je zahrnuto do chráněných oblastí přirozené akumulace vod (CHOPAV). Všechny lesní porosty na území regionu jsou zařazeny do kategorií poškozených porostů. Zvyšuje se podíl separovaného sběru odpadů a podíl využití odpadů jako druhotné suroviny (v roce 1998 cca 5 %). Na území regionu je provozována 1 skládka TKO. V roce 1998 bylo 23 280 obyvatel napojeno na kanalizační síť - z toho cca 16 320 je napojeno na ČOV. K realizaci je připravena výstavba ČOV v Solnici pro Solnici, Kvasiny a Ještětice.

Cestovní ruch Region má velký potenciál pro cestovní ruch a rekreaci především v kulturní a historické tradici a v přírodním bohatství. Turistická infrastruktura a kvalita služeb spojených s cestovním ruchem zaostává za evropským standardem. Nedostatečná se jeví cílená propagace turistických atraktivit a informační služby návštěvníkům na místě. Vzhledem k trvalému růstu počtu turistů v Orlických horách je potřeba zvýšit zájem o oblast Rokytnice a Zdobnice. Je potřebné zvýšit ubytovací kapacity ve všech kategoriích a další infrastrukturu, nutnou pro rozvoj cestovního ruchu. V oblasti Orlických hor jsou dobré podmínky pro rozvoj agroturistiky. Dopravní dostupnost stávajících středisek cestovního ruchu je dostatečná. Její stav se ještě podstatně zlepšil zavedením cyklobusové a skibusové dopravy.

-9-

Je nutné rozšířit síť cykloturistických tras a jejich napojení na hraniční přechody a ostatní regiony. Je zpracována studie cyklotras pro oblast hor a jižní a jihovýchodní část okresu (Kostelecko, Týnišťsko). Rekreační sport v turisticky exponovaných oblastech Orlických hor se dostává do střetu s ochránci přírody a životního prostředí (Říčky) Pro turistiku chybí existence vyhlídkové rozhledny na Jiráskově horské stezce. Kapacity služeb, které úzce souvisí s rozvojem cestovního ruchu a turistiky v Orlických horách, jsou podstatně omezené. Budují se trasy pro běžecké lyžování.

- 10 -

II.

SWOT ANALÝZA

Cílem SWOT analýzy je :  stanovení silných a slabých stránek jednotlivých problémových oblastí na území regionu  označit příležitosti a ohrožení regionu podle jednotlivých problémových oblastí  výše uvedené provést v takové míře podrobnosti, která umožňuje formulovat  klíčové problémy rozvoje regionu a stanovit tak strategické cíle jeho rozvoje Pro získání analytických poznatků byly využity informace získané od odvětvových odborů Městského úřadu Rychnov nad. Kn., Úřadu práce, ČSÚ, Mze - ÚO Rychnov n. Kn.. Formulované analytické poznatky jsou seřazeny podle stanovených průblémových oblastí : A. B. C. D. E. F.

Ekonomika (průmysl, obchod, služby) Lidské zdroje Infrastruktura Životní prostředí Cestovní ruch Zemědělství a rozvoj venkovského prostoru

Analytické poznatky v členění podle problémových okruhů jsou shromážděny v připojených tabulkách. Výsledky SWOT analýzy jsou využity :    

pro identifikací kritických oblastí jako základ pro zaměření celé rozvojové strategie regionu jako základ pro formulaci strategických cílů a následně strategických směrů a rozvojových aktivit jako základ pro stanovení pozice regionu ve srovnání s jinými regiony.

- 11 -

Strategie rozvoje Mikroregionu Rychnovsko

SWOT ANALÝZA Mikroregionu Rychnovsko SILNÉ STRÁNKY Dominatní postavení závodu Auto Škoda a.s. v Kvasinách Dominatní postavení strojírenského průmyslu v mikroregionu Dlouhodobá tradice a zázemí kvalifikovaných pracovníků ve strojírenství Převaha malých a středních podniků ve struktuře průmyslových subjektů Existence 36 podnikatelských subjektů se zahraniční účastí Ve zpracovaných ÚP jsou vymezeny plochy pro rozvoj podnikání Tradice textilního a zpracovatelského průmyslu

OBLAST A - PRŮMYSL, OBCHOD, SLUŽBY PŘÍLEŽITOSTI Využití rozvojových ploch a objektů určených územně plánovací dokumentací pro rozvoj podnikatelské infrastruktury Zvýšení úrovně organizovanosti podnikatelského sektoru a s tím související informovanosti Rozvoj obchodu a služeb v oblasti cestovního ruchu Rozvoj podnikatelské činnosti v Orlických horách v návaznosti na vybudování hraničního přechodu Orlické záhoří - Mostowice Rozvoj potravinářského průmyslu pro zajištění odběru produktů od místních subjektů Oživení textilního průmyslu (dotace na zvyšování počtu pracovních míst)

SLABÉ STRÁNKY Nízký počet registrovaných soukromých podnikatelů na 1000 obyvatel Klesající počet podnikatelských subjektů v příhraniční oblasti Podprůměrná úroveň tvorby HDP na 1 obyvatele oproti kraji i ČR Nízká daňová výtěžnost na 1 obyvatele okresu - pod průměrem kraje i ČR Nízká konkurenceschopnost výrobků některých odvětví zpracovatelského průmyslu Nedostatečné vybavení technickými sítěmi ploch vybraných pro rozvoj podnikání Nízká úroveň v organizovanosti a informovanosti v podnikatelském sektoru Zvyšující se nedostatek kvalifikovaných strojírenských profesí Neodstatečná dopravní dostupnost a dopravní obslužnost

OHROŽENÍ Pokles zaměstnanosti v průmyslu,stavebnictví,zemědělství v následujících letech Pokles počtu malých a středních podniků negativně ovlivní trh práce Nízký trend růstu produktivity práce a mezd negativně ovlivní životní úroveň obyvatelstva Nedostatek kapitálu na rozvoj malých a středních podniků Opožďování nabídky připravených rozvojových ploch pro "silné" investory a podnikatele

- 12 -

Strategie rozvoje Mikroregionu Rychnovsko

SWOT ANALÝZA Mikroregionu Rychnovsko SILNÉ STRÁNKY Relativně nízká míra nezaměstnanosti - nižší než průměr kraje i ČR Dostatečný počet zdravotnických zařízení zajišťuje komplexní péči na přijatelné úrovni Domovy důchodců pokrývají potřebu Mikroregionu Rychnovsko Počet kulturních zařízení v dostatečné míře pokrývá potřebu okresu Kvalitní síť středního školství v regionu Existence integrovaného záchranného systému

OBLAST B - LIDSKÉ ZDROJE PŘÍLEŽITOSTI Vytváření pracovních příležitostí v horských oblastech se zaměřením na cestovní ruch Vytváření pracovních příležitostí zejména pro ženy Zaměření a posílení učebních oborů strojírenských profesí Rekvalifikace nezaměstnaných na strojírenské obory podle požadavků zaměstnavatelů Žákům 9 tříd a jejich rodičům přiblížit informace a vyhlídky učebních oborů strojírenských profesí Rozšiřování počtu domů s pečovatelskou službou s ohledem na demografický vývoj Zvyšování kvality vzdělání a vzdělávání Posílit domácí zdravotnickou péči zavedením domácí hospicové péče

SLABÉ STRÁNKY Nedostatek kvalifikovaných strojírenských profesí Zvyšující se podíl nezaměstnaných žen (průměr okresu vyšší jak průměr ČR) Zvyšující se podíl dlouhodobě evidovaných uchazečů o zaměstnání Výrazně vyšší nezaměstnanost v oblasti Rokytnice v Orl.h. Nedostatek pracovních příležitostí pro ženy Nízký počet obyvatel s vysokoškolským vzděláním Neexistuje azylový dům pro matky s dětmi Neexistuje středisko výchovné péče pro děti a mládež Neexistuje poradenské centrum pro rodiny s dětmi mentálně a tělesně postiženými Neexistují občanské poradny pro základní sociální poradenství

OHROŽENÍ Zvyšující se počet dlouhodobě evidovaných nekvalifikovaných či méně kvalifikovaných uchazečů Snížit počet žáků 9 tříd, kteří odcházejí studovat mimo regionu a nevyužívají možnosti studia na školách v regionu ve stejných oborech Nedostatečná bytová výstavba na mikroregionu

- 13 -

Strategie rozvoje Mikroregionu Rychnovsko

SWOT ANALÝZA Mikroregionu Rychnovsko SILNÉ STRÁNKY Vysoké procento obyvatel zásobovaných pitnou vodou z veřejných vodovodů Dosažení průměru ČR v procentním napojení obyvatelstva na kanalizační síť Dokončování digitalizace telekomunikační sítě Vysoká úroveň telefonizace regionu dosahující 32 HTS na 100 obyvatel Příjem TV signálu veřejnoprávních stanic na celém území regionu Dostatečná rezerva elektrického výkonu v rozvodné síti vysokého napětí Mikroregion kříží silnice I.třídy č.11 a č.14 Mikroregionem prochází železniční tratě Praha - Warzsawa a Choceň - Meziměstí

OBLAST C - INFRASTRUKTURA PŘÍLEŽITOSTI Dokončení obchvatu města Vamberk silnicí č.I/11 Zahájení výstavby obchvatu Vamberka a Potštejna silnicí č.I/14 Modernizace silnice č.I/14 v úseku Vamberk - Rychnov n.Kn. Rekonstrukce a modernizace silnic II.třídy č. 298,305,309,311,321 Rozšíření cykloturistických tras a jejich návaznost na hraniční přechody do Polska Výstavba vodovodních, kanalizačních sítí a ČOV v dalších obcích Modernizace veřejné hromadné dopravy a její sladění s ostatními regiony Modernizace rozvodných sítí NN a zaúsťování nových trafostanic Další rozšiřování kogeneračních jednotek při kombinované výrobě elektřiny a tepla

SLABÉ STRÁNKY Nevyhovující komunikační napojení mikroregionu na ostatní území ČR Opožďování ve zkvalitnění základního silničního systému mikroregionu Převaha silnic III.třídy v silniční síti, vyžadující vysoké náklady na údržbu Chybí přímé napojení na dálnice i rychlostní komunikace Přetíženost komunikačních os regionu - silnic I.třídy ČOV chybí městu Solnice a větším obcím Kvasiny,Skuhrov, Potštejn,Slatina ,Záměl

OHROŽENÍ Další omezování dopravní obslužnosti negativně ovlivní životní podmínky obyvatelstva malých obcí Nevyhovující komunikační napojení mikroregionu na ostatní území ČR - opoždění ve zkvalitnění základního komunikačního systému regionu V důsledku nízké úrovně dopravní a technické infrastruktury regionu je negativní vliv na zájmy potenciálních investorů o investice na území mikroregionu Omezení přenosu požadované elektrické energie vlivem stavu rozvodných sítí NN

- 14 -

Strategie rozvoje Mikroregionu Rychnovsko

SWOT ANALÝZA Mikroregionu Rychnovsko SILNÉ STRÁNKY Zpracované generely územních systémů ekologické stability (USES) téměř pro celé území mikroregionu Zpracované plány péče o chráněná území mikroregionu, zejména plán péče o CHKO Orlické hory Zpracované povodňové plány obcí Zpracované studie protipovodňové a protierozní ochrany v některých lokalitách mikroregionu Dostatečné zásoby stavebních surovin (štěrkopísky, kámen,cihlářské hlíny) Naleziště a těžba stavebních surovin (štěrkopísky,kámen,cihlářské hlíny) Zdroje podzemní pitné vody, vyhlášené oblasti CHOPAV Relativně čisté ovzduší. podprůměrná produkce emisí škodlivin

OBLAST D - ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ PŘÍLEŽITOSTI Zlepšení kvality ovzduší téměř na celém území mikroregionu Zalesnění lokalit v Orlických horách, kde došlo k odumření porostů Realizace protipovodňových opatření na tocích Bělá, Dědina a Orlice

a jejich přítoků Instalací limnigrafů včetně jejich signalizace minimalizovat následky povodní V exponovaných územích využít zemědělské pozemky pro pěstování rostlin, vhodných jako biomasa pro vytápění Pro vytápění RD, objektů vybavenosti, podnikatelských provozů ap. využívat ve větší míře tepelná čerpadla, kogenerační jednotky, alternativní zdroje Rozvoj cestovního ruchu ve vztahu k CHKO

SLABÉ STRÁNKY Probíhající vodní eroze na některých pozemcích obhospodařovaných zemědělskými subjekty (špatná agrotechnika) Odumírání smrkových porostů na některých lokalitách v Orlických horách Neprovedené revize ochranných pásem vodních zdrojů Nedostatečná protipovodňová opatření na vodních tocích Nedostatečná péče o vodní toky a přilehlé pozemky Důsledky necitlivých zásahů do krajiny (meliorace,scelování pozemků atp.)

OHROŽENÍ Znečišťování ovzduší automobilovou dopravou na komunikaci I.třídy Vodní eroze způsobená zemědělskou činností Poškozování lesních porostů imisemi dálkovými přenosy emisí Opožďování protipovodňových opatření přináší riziko dalších záplav Končí životnost většiny melioračních staveb

- 15 -

Strategie rozvoje Mikroregionu Rychnovsko

SWOT ANALÝZA Mikroregionu Rychnovsko SILNÉ STRÁNKY Na území mikroregionu je velké množství historických a kulturních památek Velká rozmanitost přírodního bohatství především v Orlických horách Snadná dopravní dostupnost po celém území mikroregionu Příznivé podmínky pro zimní sporty (sjezd,běh,skiboby) Tři hraniční přechody do Polska na turistických stezkách a jeden pro MPS Značené turistické stezky a cyklotrasy Stabilní základna ubytovacích a stravovacích zařízení Řada kulturních akcí nadregionálního významu Zkvalitňuje se skladba rekreačních činností v letní i zimní sezóně

OBLAST E - CESTOVNÍ RUCH PŘÍLEŽITOSTI Možnosti dalšího rozvoje a rozšíření ubytovacích a stravovacích kapacit Rozšíření nabídky cyklotras a běžkařských tratí pro lyžaře i na polskou stranu Rozšíření rekreační středisek o Zdobnici, Olešnici v OH,Sedloňov, Rokytnici Orlické Záhoří a Bartošovice) Předpoklad pro rozvoj agrosturistiky V návaznosti na výstavbu hraničního přechodu Orlické Záhoří - Mostowice možnost rozšíření služeb cestovního ruchu Rozvoj netradičních forem cestovního ruchu (jízdy na koních,rybaření,kulturnía vzdělávací turistika ap.) Vzdělávání v oblasti cestovního ruchu a služeb Ustavení regionální agentury pro rozvoj cestovního ruchu

SLABÉ STRÁNKY Nedostatečná síť informačních služeb Nedostatečná vybavenost území potřebnou infrastrukturou Nízká informovanost o dalších možných střediscích zimních sportů Chybí základní statistické informace o návštěvnosti, pobytech a využití kapacit ubytovacích a stravovacích zařízení Nedostatečná sportovně technická vybavenost území Nízká úroveň služeb a standardu většiny ubytovacích a stravovacích kapacit Nízká vzdělanostní a odborná úroveň pracovníků v cestovním ruchu

OHROŽENÍ Rozšířením sítě cyklotras, lyžařských vleků ap. se zvyšuje možnost ohrožení chráněných přírodních lokalit Nedostatečná vybavenost službami cestovního ruchu omezuje další rozvoj obcí Přetrvává nedostatečná nabídka ubytovacích a stravovacích kapacit co do kvality a požadovaného standardu Chybí nabídka ucelených služeb cíleně orientovaných na různé skupiny klientů Nedostatečná řídící a informační infrastruktura pro cestovní ruch

- 16 -

Strategie rozvoje Mikroregionu Rychnovsko

SWOT ANALÝZA Mikroregionu Rychnovsko

OBLAST F - ZEMĚDĚLSTVÍ A ROZVOJ VENKOVSKÉHO PROSTORU PŘÍLEŽITOSTI

SILNÉ STRÁNKY Tradiční průmyslově-zemědělská oblast, dlouholetá tradice v chovu a šlechtění skotu a prasat, dobrá úroveň rostlinné výroby Přiměřený stupeň koncentrace zemědělské výroby a stavy hospodářských zvířat Návaznost na zpracovatelský průmysl u mléka a cukrovky - regionální zpracovatelé Pokročilá restrukturalizace výroby - produktivita práce, moderní technologie v ŽV optimální RV Okres leží v euroregionu Glacensis Schopnost využívat podporu státu, vhodné podmínky pro venkovskou turistiku

Realizace politiky MZe (Revitalizace a Adaptace) Využití kapacit pro řemeslnou výrobu a pro služby Využití dřevní hmoty a biomasy Využití agroturistiky jako doplňku příjmu Realizace rozvojových programů státu a EU Vytváření struktur pro příjem prostředků z podpory státu a EU Osvojení systému podpory místního rozvoje Převod pozemků nevhodných pro zemědělskou výrobu do lesního půdního fondu

Pěstování technických a energetických plodin Zvyšování úrovně odborné vzdělanosti

SLABÉ STRÁNKY Značná část mikroregionu leží ve znevýhodněných oblastech (cca 80% ) Některé znevýhodněné oblasti nemohou čerpat státní podpory Nejisté dodavatelsko - odběratelské vztahy Nedostatek provozního kapitálu Chybí schopní manažeři Nedostatečná infrastruktura na venkově Vrcholové partie Orlických hor ohroženy imisními spady

Nájemní vztahy převažují nad vlastnickými Neexistují organizace zaměřené na obchodování zemědělskou produkcí (obchodní centra) Nedořešené vlastnické vztahy k zemědělskému majetku a půdě

OHROŽENÍ Vylidňování venkova a stárnutí venkovské populace - perspektiva nedostatku kvalifikovaných pracovních sil Nedostatečná restrukturalizace špatně hospodařících podniků Značná zadluženost podniků při poklesu tržeb Častá hrozba předlužení, vyčerpaný úvěrový potenciál některých podniků, nedostatek volného kapitálu Devastace zemědělských pozemků Vývoj cen produkce nezajišťuje odpovídající rentabilitu výroby

- 17 -

III.

STRATEGICKÁ VIZE A GLOBÁLNÍ CÍLE

Strategická vize Současná situace v Mikroregionu Rychnovsko a získané analytické poznatky zdůrazňují nezbytnost oživení hospodářství i charakteru života regionu. Přetrvávající stagnace ekonomických aktivit a stoupající trend nerovnováhy mezi poptávkou a nabídkou na trhu práce vyžaduje podstatnou změnu výkonnosti a efektivnosti hospodářství regionu a zvýšení využití stávajícího rozvojového potenciálu území regionu. Výše uvedené přechází především do potřeby změny hospodářské struktury regionu, která bude mít za následek rozvoj perspektivních oborů ve zpracovatelském průmyslu, rozvoj služeb a zejména cestovního ruchu včetně navazující dopravní infrastruktury povede ke zkvalitnění životních podmínek a kultury života obyvatelstva. Základní motivem strategické vize je tedy hospodářský a sociální růst v jednotlivých regionech. Pro její naplnění je nutná podpora a rozvoj základních reálných aktivit, zapojení prostorově volných i vázaných výrobních faktorů do regionální ekonomiky a odstranění rozvojových překážek, zejména v infrastruktuře. V rámci takto formulované strategické vize musí být selektivně uplatňovány nosné rozvojové scénáře, které respektují rozdílnost rozvojových podmínek jednotlivých regionů. První nosný rozvojový scénář je zaměřen na jednotlivá sídelní centra - souměstí Rychnov n. Kn., Vamberk - Solnice, Kvasiny, Skuhrov n. Běl. - Rokytnice v Orl. h. Je orientován na využití silných stránek při současném omezování vlivu slabých stránek. Prvotní zaměření bude směřovat na podporu konkurenceschopnosti místních podnikatelských subjektů. To ovšem nevylučuje aktivity zaměřené na přilákání zahraničních investorů. Pozitivní výsledky spolupráce jsou předpokládány zejména ve vztahu k zaměstnanosti obyvatelstva. V rámci tohoto scénáře je věnována pozornost zejména zpracovatelskému průmyslu a cestovnímu ruchu. Druhý nosný rozvojový scénář je soustředěn na podporu rozvoje okrajových částí mikroregionu, především oblasti Orlických hor. Jeho cílem není ekonomické vyrovnání s oblastmi, které mají ekonomický potenciál silnější, ale dosažení přiměřené rozvojové dynamiky, zajišťující pozitivní vývoj příjmu těchto částí území regionu. Z věcného hlediska je scénář zaměřen zejména na překonávání slabých stránek prostřednictví programů (plánů), které řeší rozvojové problémy ekonomických aktivit. V rámci scénáře bude pozornost zaměřena především na primární sektor (zemědělství, lesnictví) s integrací ekonomických a enviromentálních faktorů (využití zemědělské výroby pro pěstování energetických plodin, ekologické zemědělství, zvyšování ekologické stability krajiny, mimoprodukční funkce zemědělství). Základní myšlenka strategie předpokládá mobilizaci vnitřního potenciálu regionu s maximálním využitím vlastních zdrojů a je založena na uplatnění těchto zásad :

- 18 -



podpora nových ekonomických aktivit v regionu



přiřazení okrajových částí mikroregionu do hlavního proudu rozvoje (integrované rozvojové úsilí na celém území mikroregionu)



zapojení rozhodujících činitelů, t.j. soukromých, veřejných i nestátních institucí do rozvojové strategie mikroregionu



využívání vnitřních mechanizmů místní iniciativy k vyvolání potřebných akcí a jejich realizaci.

Na základě formulované strategické vize rozvoje Mikroregionu Rychnovsko byly vytyčeny základní globální cíl a dílčí rozvojové cíle. Současně s vytyčenými cíli jsou naznačeny i cesty jejich naplnění.

Základní globální cíl : Trvale udržitelný rozvoj území regionu ve všech oblastech lidské činnosti a života obyvatelstva. Dílčí rozvojové cíle :

   

Zvýšení konkurenceschopnosti výroby a zájmu domácích a zahraničních investorů Minimalizace důsledků nepříznivé geografické polohy ( „perifernosti“) mikroregionu Kvalitní životní prostředí a zachování hodnot venkova v návaznosti na tradice Zkvalitnění úrovně cestovního ruchu a zvýšení jeho podílu na ekonomice regionu

Pokračováním hlavních rozvojových cílů jsou stanoveny tzv. „Strategické cíle“ pro jednotlivé okruhy lidské činnosti. Tyto cíle jsou podrobně rozvedeny v následujících kapitolách.

- 19 -

Základní globální cíl Trvale udržitelný rozvoj území mikroregionu ve všech oblastech lidské činnosti a života obyvatelstva

Cesta plnění Podporovat ekonom., sociální a kulturní rozvoj mikroregionu především prostřednictvím aktivace jeho vnitřních rozvojových a růstových možností

Dílčí rozvojové cíle a cesty plnění

Zvýšení konkurenceschopnosti výroby a zájmu domácích a zahraničních investorů

Zkvalitnění organizovanosti podnikatelského sektoru

Minimalizace důsledků nepříznivé geografické polohy mikroregionu

Kvalitní životní prostředí a zachování hodnot venkova v návaznosti na tradice

Odstraňování úzkých míst v infrastruktuře, vybavenosti území a rozvoj přeshraniční spolupráce

Využití specifických výhod a rozvojových možností k oživení hospodářství a rozvoje nových ekonomických aktivit Příprava a realizace výhod. nabídek k investicím do regionu při zachování tradice podmínek života a charakteru regionu

- 20 -

Pokračování ve zlepšování kvality životního prostředí a v obnově

Zkvalitnění úrovně cestovního ruchu a zvýšení jeho podílu na ekonomice regionu

Využití přírodního bohatství, kulturně historických památek a netradičních forem cestovního ruchu

IV. STRATEGICKÉ CÍLE, SMĚRY A ROZVOJOVÉ AKTIVITY

A. PRŮMYSL, OBCHOD, SLUŽBY Většina osob zaměstnaných v průmyslu je zaměstnána ve strojírenství a v podnicích zpracovatelského průmyslu. Základem dalšího rozvoje průmyslu proto musí být revitalizace zpracovatelského průmyslu. Výhodou je jeho poměrně široká odvětvová struktura a značná převaha malých podniků. K využití se nabízí tradice a široké zázemí kvalifikovaných pracovních sil. Mimo revitalizační programy stávajících podniků musí být v regionu podporován i rozvoj nových podnikatelských aktivit. Základem je kvalitní příprava ploch vhodných k podnikání, jejich zainvestování inženýrskými sítěmi a aktivní jejich nabídka k využití. Fungující podnikatelská infrastruktura a služby pro podnikatele jsou dalším článkem podpory rozvoje ekonomiky regionu. Pro rozvoj malého a středního podnikání (dále jen MPS ) je nutno využít všech vnitřních možností regionu. Perspektivně se jeví oblast služeb v cestovním ruchu jako důsledek trvale zvyšujícího se zájmů turistů o oblast Orlických hor. Globálním cílem rozvoje regionu v této oblasti je především zvýšení vytvářeného HDP, daňové výtěžnosti a mzdové a životní úrovně, které jsou v současné době pod průměrem ČR.

- 21 -

STRATEGICKÉ CÍLE V OBLASTI PRŮMYSL, OBCHOD, SLUŽBY:

A. Průmysl, obchod, služby

A.1. Revitalizace a zvýšení konkurenceschopnosti průmyslu, obchodu a služeb

A.2. Rozvoj nových podnikatelských aktivit

A.3. Rozvoj živnostenského podnikání v obcích mikroregionu

A.1.1. Rozvoj podnikatelského servisu

A.2.1. Podpora nových podnikatelských záměrů v rámci MSP

A.3.1. Rozvoj služeb a podpůrných akcí pro živnostníky

A.1.2. Výchova mladých pracovníků v požadovaných profesích a kvalifikaci

A.2.2. Příprava ploch pro rozvoj podnikatelských činností a jejich nabídka potenciálním investorům

A.3.2. Program malých úvěrů

A.1.3. Podpora exportu průmyslových podniků mikroregionu

A.1.4. Podpora investičním záměrům rozvoje hospodářské činnosti A.1.5. Rozvoj hospodářské a obchodní přeshraniční spolupráce s Polskem

A.1. REVITALIZACE A ZVÝŠENÍ KONKURENCESCHOPNOSTI

PRŮ-

MYSLU, OBCHODU A SLUŽEB V průmyslové sféře převažuje strojírenská výroba v níž je zaměstnáno přes 78 % osob zaměstnaných v průmyslu. Má širokou odvětvovou strukturu, nejvýznamnější je výroba automobilů, svařovacích materiálů, tažných lan, řetězů, stavebních a autozámků a kuchyňských strojků. Převažují menší podniky, které jsou umístěny především podél základních os regionu - silnic č.I/11 a č.I/14. U všech těchto podniků převažuje dlouhodobá tradice a má zázemí kvalifikovaných pracovníků.

- 22 -

Podíl zaměstnanosti v průmyslu z celkového počtu zaměstnanců v regionu podle statistických údajů dosahuje hodnoty 47 %. Tato hodnota je vyšší jak průměr hradeckého kraje ( 43 % ) , tak i průměr ČR ( 38 % ). Průměrná mzda v regionu je nižší jak průměr královéhradeckého kraje, tak průměr ČR. Pro další rozvoj ekonomiky je nutné pomoci odstartovat rozvoj alespoň některých stávajících podniků (jako v případě ŠkodyAuto Kvasiny, FAB Rychnov n.Kn., Porkert Skuhrov n. B., ESAB Vamberk), využití jejich tradic a kvalifikovaných pracovních sil. Relativní výhodou je poměrně široká odvětvová struktura a převaha malých a středních podniků. Hodnotící kritéria - pokles míry nezaměstnanosti - růst počtu kvalifikovaných pracovních míst - rozšíření možností rekvalifikací - rozšíření přeshraniční spolupráce - propagace a růst vývozu do zahraničí - zapojení MSP do podmínek EÚ A.1.1. Rozvoj podnikatelského servisu Rozvojové aktivity:  Pomoc při přípravě podnikatelských plánů a projektů  Pomoc při realizaci opakovatelných projektů  Pomoc při hledání investorů  Podpora nových poradenských institucí pro zakládání a rozvoj MSP  Podpora rozvoje a zkvalitňování komerčních služeb pro podnikatele Zúčastněné subjekty: hospodářská komora, Úřad práce, podnikatelské subjekty, CzechInvest, města a obce A.1.2. Výchova mladých pracovníků v požadovaných profesích a kvalifikaci Rozvojové aktivity:  Ovlivňování veřejnosti k zájmu o perspektivní průmyslové obory  Zpřístupnění a propagace příslušných učňovských oborů  Rozšíření rekvalifikace v příslušných oborech Zúčastněné subjekty: školy, úřad práce, podniky a podnikatelské subjekty, hospodářská komora A.1.3. Podpora exportu průmyslových podniků mikroregionu Rozvojové aktivity:  Poskytování zahraničně-obchodních informací pro podnikovou sféru  Využívání státních podpůrných prostředků exportu  Propagace regionu a jeho produktů v zahraničí

- 23 -

Zúčastněné subjekty: hospodářská komora, podniky a podnikatelské subjekty, města a obce A.1.4. Podpora investičním záměrům rozvoje hospodářské činnosti Rozvojové aktivity:  Urychlení přípravy a povolovacích řízení ve prospěch rozvoje podnikové sféry  Využívání rozvojových programů podpor podnikání Zúčastněné subjekty: podniky a podnikatelské subjekty, města a obce, hospodářská komora A.1.5. Rozvoj hospodářské a obchodní přeshraniční spolupráce s Polskem Rozvojové aktivity:  Zprovoznění hraničního přechodu Orlické záhoří-Mostowice  Podpora vybudování dalších hraničních přechodů pro MPS ( do 3,5 tuny )  Vytipování témat a projektů hospodářské spolupráce  Využití služeb vytvořených informačních a koordinačních center Zúčastněné subjekty: hospodářská komora, města a obce, Euroregion Glacensis

A.2. ROZVOJ NOVÝCH PODNIKATELSKÝCH AKTIVIT Tvorba HDP v regionu má stoupající tendenci, ale v porovnání s průměrem ČR je stále na nižší hodnotě. Daňová výtěžnost na 1 obyvatele činila v roce 1996 - 3901.- Kč 1997 - 4299.- Kč 1999 - 5800.- Kč. Stoupající trend výtěžnosti je však stále pod krajským průměrem. Z uvedených dat vyplývá, že postavení mikroregionu v rámci kraje i ČR se postupně zhoršuje, čemuž odpovídá i trvale stoupající míra nezaměstnanosti. Jedním ze základních směrů dalšího rozvoje regionu tedy musí účinná podpora nových podnikatelských aktivit. Pro celé území regionu se postupně zpracovávají a schvalují územně plánovací dokumentace, ve kterých se rovněž vyčleňují plochy pro rozvoj podnikatelských aktivit. Z celkového počtu 32 obcí správního území nemají dosud dokumentaci zpracovanou 4 obce, tj. 12,5 %. Jedním z nejúčinnějších způsobů podpory rozvoje podnikání je příprava těchto ploch pro podnikatele, jejich vybavení technickou infrastrukturou.

- 24 -

Rozvoj podnikání ve značné míře negativně ovlivňuje malá organizovanost podnikatelského sektoru a s tím související činnost hospodářské komory. Rovněž nízká úroveň služeb pro podnikatele a podnikatelská infrastruktura Dalším účinným způsobem rozvoje podnikání bude zvýšení úrovně organizovanosti podnikatelského sektoru, zejména zdokonalení činnosti hospodářské komory. Rovněž zkvalitňování poradenských služeb by mělo napomoci tomuto rozvoji. Hodnotící kritéria - růst počtu MSP v regionu - zvýšení nabídky rozvojových ploch - nabídka nemovitostí k podnikání - objem nových investic v území, včetně růstu zahraničních investic

A.2.1. Podpora nových podnikatelských záměrů v rámci MSP Rozvojové aktivity:  Podpora zakládání nových MSP  Pomoc při realizaci nových podnikatelských záměrů  Vytvoření podnikatelské infrastruktury  Modernizace opuštěných budov pro podnikatelské účely Zúčastněné subjekty: hospodářská komora, podnikatelské subjekty, města a obce

A.2.2. Příprava ploch pro rozvoj podnikatelských činností a jejich nabídka potenciálním investorům Rozvojové aktivity:  Výběr vhodných pozemků pro investory  Podpora přípravy a jejich vybavení inženýrskými sítěmi (zainvestování pozemků)  Vytvoření a aktualizace katalogu nabídky nemovitostí pro podnikatele a investory  Nabídka připravených pozemků velkým investorům prostřednictvím marketingu  Příprava specifického rozvoje podnikatelských aktivit v Chráněné krajinné oblasti Orlické hory Zúčastněné subjekty: města a obce, Správa CHKO, CzechInvest, Euroregion Glacensis, podnikatelské subjekty

A.3. ROZVOJ ŽIVNOSTENSKÉHO PODNIKÁNÍ V OBCÍCH MIKROREGIONU Na území regionu bylo registrováno k 31.12.1998 celkem 6 196 soukromých podnikatelů, což představuje 193 podnikatelů na 1000 obyvatel. Tato hodnota odpovídá průměru ČR. Z tohoto počtu představuje 39 % obchod, 17 % průmysl ,

- 25 -

13 % služby. I přes vyrovnaný průměr s ČR je živnostenské podnikání v obcích mikroregionu nedostatečně rozvinuto. Současný trend vykazuje určité zpomalení rozvoje MSP a dochází k častému zániku existujících firem. Negativní důsledky na životní úroveň obyvatelstva i na rozvoj obchodu a služeb má i to, že mzdy v regionu jsou celkově nižší než je průměr ČR.To ovlivňuje i příjmy orgánů státní správy a samosprávy a v důsledku i jejich možnosti podpory rozvoje podnikání. Přes poměrně nízkou zaměstnanost ve službách, jeví se především oblast služeb jako perspektivní, vzhledem k rozvoji cestovního ruchu v Orlických horách. Pro rozvoj cestovního ruchu má mikroregion ty nejlepší podmínky. Nezbytnou podmínkou pro rozvoj živností a jejich dlouhodobější existencí je kvalitní síť poradenských a vzdělávacích institucí. Nesmí však dojít k poklesu životní úrovně obyvatelstva. Účinná je rovněž rekvalifikace a vzdělávání nezaměstnaných. Hodnotící kritéria - růst počtu živnostníků v obcích - organizování burz práce, podnikatelských fór - využití podpůrných programů EU A.3.1. Rozvoj služeb a podpůrných akcí pro živnostníky Rozvojové aktivity:  Podpora ze strany hospodářské komory  Využití regionálních poradenských, vzdělávacích a informačních center  Podpora profesních struktur  Organizování podpůrných aktivit (podnikatelské fórum, výstavy, burzy práce apod.) Zúčastněné subjekty: hospodářská komora, profesní komory, města a obce, úřad práce, KHK

A.3.2. Program malých úvěrů Rozvojové aktivity:  Vypracování projektu pro poskytování malých úvěrů, jeho funkční ověření a realizace  Ověřování možností využití rizikového kapitálu a jiných podpůrných kapitálových zdrojů  Ověřování možnosti využití programů EU Zúčastněné subjekty: bankovní sféra, hospodářská komora, města a obce

- 26 -

B. LIDSKÉ ZDROJE

Prioritním úkolem strategie rozvoje miroregionu je vytvořit pro trvale bydlící obyvatelstvo dobré podmínky pro život - bydlení, práci, služby i rekreaci. Dosažená úroveň vzdělanosti obyvatelstva je v současné době proti průměru ČR i průměru kraje podstatně nižší. Bude proto nutno hledat možnosti řešení pro její zvýšení. Školský systém, zejména zaměření středních škol se musí přizpůsobit potřebám trhu práce. Pro tento záměr musí existovat trvalá spolupráce mezi podnikatelskými subjekty, úřadem práce a školským orgánem s cílem dosažení informovanosti o potřebách podniků a trhu práce z hlediska kvalifikace a profesi absolventů. Závažným nedostatkem se jeví nedostatečná činnost hospodářské komory v této oblasti. Vzhledem k vývoji demografické struktury obyvatelstva regionu bude nutné řešit otázky spojené s prodlužováním průměrného věku a s celkovým stárnutím populace. Záměrem je prodloužení aktivního věku obyvatel. K tomu je potřeba směřovat informace o zdravém způsobu života, o podmínkách pro jejich uplatnění v obcích a městech. Bude nutné vytvářet dobré životní podmínky nejen pro seniory ale i pro mladé rodiny s dětmi. Řešení problémů nezaměstnanosti bude i v dalších letech probíhat standardními způsoby. Rekvalifikační a vzdělávací kurzy a aktivní politika zaměstnanosti budou základním pilířem pro řešení nezaměstnanosti. Region je mimořádně bohatý na kulturní, historické a přírodní hodnoty. Základním cílem bude udržení jejich funkčnosti a využívání ve prospěch celého okresu jak pro oblast cestovního ruchu, tak i pro obohacení života obyvatel.

- 27 -

STRATEGICKÉ CÍLE V OBLASTI LIDSKÝCH ZDROJŮ: B. Lidské zdroje

B.1. Vytvoření příznivých životních podmínek pro život obyvatel regionu

B.2. Rozvoj vzdělávacích aktivit, koncepce celoživotního vzdělávání a rekvalifikací

B.3. Řešení problému nezaměstnanosti v mikroregionu

B.4. Využití kulturních a přírodních hodnot mikroregionu pro jeho rozvoj

B.1.1. Vytvoření příznivých životních podmínek pro mladé obyvatele a obyvatele v produktivním věku

B.2.1. Rozvoj vzdělávacích institucí

B.3.1. Programy rekvalifikace podle potřeb trhu práce

B.4.1. Obnova a údržba kulturních a přírodních hodnot mikroregionu

B.1.2. Oživení bytové výstavby

B.2.2. Restrukturalizace sítě škol a školských zařízení s přihlédnutím k potřebám trhu práce

B.3.2. Aktivní politika zaměstnanosti v podmínkách mikroregionu

B.4.2. Využití historických a kulturních památek pro rozvoj kulturního života mikroregionu

B.1.3. Dostatečná nabídka pracovních míst

B.2.3. Zajištění potřeb trhu práce, zvláště pokud se týká dělnických profesí

B.1.4. Využití znalostí a zkušeností seniorů pro rozvoj mikroregionu

B.2.4. Podpora aktivit směřující k naplnění cílů občanské společnosti

B.1.5. Vytvoření komplexní nabídky sociálních a zdravotnických služeb

B.1. VYTVOŘENÍ PŘÍZNIVÝCH ŽIVOTNÍCH PODMÍNEK PRO ŽIVOT OBYVATEL REGIONU

Mikroregion patří mezi regiony s příznivou věkovou strukturou i přesto, že demografický vývoj signalizuje mírné stárnutí populace. Věkový průměr je v rámci kraje

- 28 -

nejlepší a je na úrovni ČR. Přesto od roku 1995 dochází postupně ke zvýšení tzv.indexu stáří o 6 procentních bodů z 96,6 % na 102,7 %. Řešení tohoto problému má několik aspektů : - snaha o dosažení příznivější věkové struktury obyvatelstva tím, že se budou vytvářet dobré životní podmínky pro mladé rodiny s dětmi - vytváření podmínek pro prodloužení aktivního věku člověka - sociální péče o seniory. Hlavní překážkou u prvního aspektu je stagnující bytová výstavba a úbytek bytového fondu. Základním strategickým směrem je proto oživení bytové výstavby ve všech formách - obecní byty, individuální výstavba apod. S tím úzce souvisí dostatečná nabídka pracovních míst. Prodlužování aktivního života člověka do seniorského věku lze rozdělit do dvou oblastí. První (subjektivní) je zdravý způsob života a znalost jeho principů a druhý (objektivní) je vytváření podmínek v obcích a městech. V rámci strategie se pokládá za důležité využití zkušeností a znalostí seniorů pro další rozvoj regionu. Přestože v regionu existuje v dostatečné míře síť základních zařízení sociální péče, je nutné, s ohledem na nepříznivý výhled v demografii obyvatelstva, rozvíjet další různé formy péče o občany v seniorském věku (např.posílení domácí péče a zavedení domácí hospicové péče). Hodnotící kritéria - zvýšení počtu nových a rekonstruovaných bytů - modernizace bytů nižší kategorie - zvýšení počtu pracovních míst pro absolventy škol a mladé lidi - zlepšení zdravotního stavu obyvatel, růst střední délky života B.1.1. Vytvoření příznivých životních podmínek pro mladé obyvatele a obyvatele v produktivním věku Rozvojové aktivity:  Zpracování demografické prognózy a analytických studií o situaci mladých obyvatel  Podpora zajištění bydlení a kvalitních životních podmínek pro mladé rodiny s dětmi  Podpora udržení, příp. rozvoje maloobchodní sítě, vytváření podmínek pro rozvoj široké nabídky a vysoké kvality poskytovaných služeb v regionu.  Podpora aktivit pro řešení problematiky drog  Podpora a realizace projektů zaměřených na volný čas mládeže, rozvoj tělovýchovy a zájmové činnosti  Propagace pozitivních stránek regionu pro upevnění vědomí sounáležitosti obyvatelstva s regionem  Zapojení do programu péče o mladou generaci dle usn.vlády č.1/99 „Mládež 2002“ Zúčastněné subjekty: města a obce, nestátní organizace, sportovní organizace, zájmové organizace, obchodní organizace, podnikatelé, hospodářská komora

- 29 -

B.1.2. Oživení výstavby bytů Rozvojové aktivity:  Výstavba obecních bytů s využitím dotací ze státního rozpočtu  Podpora individuální bytové výstavby (levné pozemky, zainvestování pozemků, úvěry)  Podpora rekonstrukcí, modernizace a rozšiřování bytového fondu ve stávajících objektech  Nabídka připravených lokalit pro výstavbu bytů Zúčastněné subjekty: města a obce, realitní kanceláře B.1.3. Dostatečná nabídka pracovních míst Rozvojové aktivity:  Spolupráce úřadu práce, obcí, měst při zaměstnávání absolventů škol a mladých lidí  Využití podpůrných programů EU pro vytvoření nových pracovních míst pro mladé lidi  Rekvalifikační a vzdělávací programy pro mladé lidi  Založení střediska pro nezaměstnanou mládež Zúčastněné subjekty: města a obce, úřad práce, podniky, hospodářská komora B.1.4. Využití znalostí a zkušeností seniorů pro rozvoj mikroregionu Rozvojové aktivity:  Rozšiřování principů a osvěty zdravého způsobu života  Modernizace zařízení a rozšíření služeb pro seniory (penziony, denní stacionáře, čovatelská služba, kluby důchodců apod.)  Koncipování programu využití znalostí a zkušeností seniorů pro rozvoj regionu

pe-

Zúčastněné subjekty: města a obce, úřad práce, zdravotnická a sociální zařízení

B.1.5. Vytvoření komplexní nabídky sociálních a zdravotnických služeb Rozvojové aktivity:  Na základě demografické prognózy a odhadů potřebnosti služeb vytvořit progresivní systém komplexní nabídky sociálních služeb (poradenská střediska, kontaktní centra, azylové bydlení)  Usilovat o zajištění odpovídající úrovně a dostupnosti zdravotní péče.  Pro udržení dobrého zdravotního stavu občanů budovat a využívat preventivní opatření (relaxační centra, …) Zúčastněné subjekty: sociální a zdravotnická zařízení, KHK, odborné komory, města a obce, podnikatelské subjekty, sportovní organizace

- 30 -

B.2. ROZVOJ VZDĚLÁVACÍCH AKTIVIT, KONCEPCE CELOŽIVOTNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ A REKVALIFIKACÍ Úroveň vzdělanosti obyvatelstva mikroregionu (podíl obyvatelstva s vysokoškolským a úplným středoškolským vzděláním) je výrazně nižší než je průměr ČR. Na území mikroregionu nepůsobí žádná vysoká škola, střední školství je zastoupeno 1 gymnáziem, 1 střední odbornou školou a 1 středním odborným učilištěm. Při SPŠ je zavedena Vyšší odborná škola. Problémem středního školství je, že specializace a počet absolventů neodpovídá reálným potřebám hospodářství regionu. Zvýšení úrovně vzdělanosti obyvatelstva regionu je jedním ze základních strategických cílů rozvoje. K tomu směřují všechny strategické směry, stanovené v rámci daného cíle. Důležitá je restrukturalizace sítě škol a školských zařízení podle potřeb trhu práce, především se jedná o zaměření a optimalizaci sítě středních škol. Dalším úkolem je zajištění potřeb trhu práce z hlediska profesní struktury učňů. Hodnotící kritéria - rozvoj výuky jazyků - rozšíření nabídky počtu vzdělávacích akcí a kurzů - rekvalifikace v potřebných oborech v návaznosti na potřeby trhu práce B.2.1. Rozvoj vzdělávacích institucí Rozvojové aktivity:  Zpracování koncepce celoživotního vzdělávání obyvatelstva mikroregionu  Rozvoj výuky jazyků  Využití škol jako vzdělávacích a společenských center obcí  Podpora rozvoje vzdělávacích institucí a alternativního školství Zúčastněné subjekty: hospodářská komora, státní a nestátní vzdělávací instituce, podnikatelské subjekty B.2.2. Restrukturalizace sítě škol a školských zařízení s přihlédnutím k potřebám trhu práce Rozvojové aktivity:  Podpora optimalizace a restrukturalizace sítě středních škol na území mikroregionu  Trvalé sledování a vyhodnocování vývoje na trhu práce a potřeb rozvoje vzdělávání a rekvalifikací  Seznamování veřejnosti s aktuální situací a směry vývoje trhu práce Zúčastněné subjekty: školy, úřad práce, krajský úřad, hospodářská komora

- 31 -

B.2.3. Zajištění potřeb trhu práce, zvláště pokud se týká dělnických profesí Rozvojové aktivity:  Zajištění informací o potřebě profesí ze strany podniků  Zpracování prognózy vývoje potřeby profesí  Průběžné vyhodnocování tendence vývoje trhu práce a potřeby vyučených v příslušných oborech  Ovlivňování veřejnosti k zájmu o příslušné učňovské obory a profese  Účinná propagace (medializace) poradenské podpory při volbě povolání  Zpřístupnění rekvalifikací zájemcům o zaměstnání v potřebných oborech Zúčastněné subjekty: úřad práce, podniky a zaměstnavatelé, hospodářská komora, krajský úřad B.2.4. Podpora aktivit vedoucích k naplnění cílů občanské společnosti Rozvojové aktivity :  Zvýšení informovanosti veřejnosti o dění v regionu  Podpora účasti veřejnosti na rozhodovací činnosti  Podpora nestátních neziskových organizací Zúčastněné subjekty: města a obce, nestátní neziskové organizace

B.3. ŘEŠENÍ PROBLÉMU NEZAMĚSTNANOSTI V MIKROREGIONU Míra nezaměstnanosti v regionu v uplynulých letech byla nižší než průměrná míra nezaměstnanosti ČR. I v rámci kraje nejsou mezi jednotlivými regiony podstatné rozdíly v míře nezaměstnanosti. Míra nezaměstnanosti žen je však trvale vyšší než průměr kraje i ČR. Výraznější míru nezaměstnanosti než je průměr regionu vykazuje oblast Rokytnice v Orl.h., která se pohybuje v rozmezí 10,5 % - 12,5 %. Nad průměrem regionu je ještě oblast Rychnova n. Kn. Poměrně příznivá situace na trhu práce se v posledních letech podstatně zhoršila. Došlo k nárůstu počtu nezaměstnaných a současně k poklesu nabídky volných míst. Rovněž došlo k nárůstu počtu uchazečů o zaměstnání (především absolventi středních škol). Několik různých faktorů ovlivňuje nepříznivý vývoj situace na trhu práce. Je to především vysoký podíl zaměstnanosti v zemědělství, nedostatečná technologická úroveň některých strojírenských oborů, nevýhodná poloha (umístění) jednotlivých provozoven a v některých případech i nevýhodná demografická situace. Pro zastavení nepříznivých trendů vývoje nezaměstnanosti a udržení její únosné míry se v rámci strategie navrhuje využití „standardních“ postupů, tj. rekvalifikační programy podle potřeby trhu práce s orientací na specifické skupiny obyvatel a aktivní politika zaměstnanosti (tj.podpora zřizování nových pracovních míst především pro ženy v jednosměnných provozech).

Hodnotící kritéria - 32 -

-

zvýšení počtu rekvalifikovaných osob zvýšení počtu pracovních míst pro ženy v jednosměnných provozech

B.3.1. Programy rekvalifikace podle potřeb trhu práce Rozvojové aktivity:  Získávání informací o potřebách trhu práce z hlediska profesí a kvalifikace pracovníků  Realizace rekvalifikačních programů orientovaných na specifické skupiny obyvatelstva (absolventi škol, zdravotně postižení - ZPS, ženy s malými dětmi, obtížně přizpůsobiví, dlouhodobě nezaměstnaní, ženy po návratu z mateřské dovolené)  Rekvalifikace na požadované strojírenské profese podle potřeb zaměstnavatelů  Zpřístupnění rekvalifikačních programů zájemcům o zaměstnání i změnu zaměstnání  Zřízení centra pro rekvalifikaci dospělých Zúčastněné subjekty: úřad práce, zaměstnavatelé a podniky, hospodářská komora

B.3.2. Aktivní politika zaměstnanosti v podmínkách mikroregionu Rozvojové aktivity:  Aplikace nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti v podmínkách regionu  Podpora zřizování pracovních míst pro ženy v jednosměnných provozech  Aplikace příslušných programů EU  Zřízení „center nezaměstnaných“  Získávání informací o podnikatelských záměrech Zúčastněné subjekty: úřad práce, hospodářská komora, města a obce

B.4. VYUŽITÍ KULTURNÍCH A PŘÍRODNÍCH HODNOT MIKROREGIONU PRO JEHO ROZVOJ

Mikroregion Rychnovsko patří z hlediska kulturních a historických památek a přírodních hodnot k nejbohatším územím celé republiky. Celé území mikroregionu je vyhlášeno jako CHOPAV. Největší chráněné území je Chráněná krajinná oblast Orlické hory. V regionu se uskutečňuje každoročně pestrá škála hudebních, divadelních, filmových, tanečních a výtvarných aktivit, převážně amatérských. Jedná se např. o Šlitrovo jaro, Poláčkovo léto, Filmový smích, Voříškův Vamberk, Rychnovskou osmičku a další. Síť kulturních zařízení vcelku odpovídá současným požadavkům. Kulturními centry regionu jsou Rychnov n. Kn., Vamberk a Rokytnice v Orlických horách. Strategickým cílem je zajistit, aby byly kulturní a historické hodnoty regionu využívány v co možné největší míře jak pro obohacení života obyvatel, tak i pro jeho další rozvoj. Předpokladem je dobrá údržba kulturních a historických památek a pod-

- 33 -

le potřeby i jejich obnova. Základním problémem bude zajištění dostatečných finančních prostředků. Využívání kulturních a přírodních hodnot regionu v rámci cestovního ruchu by se mělo stát nedílnou součástí nabízených programů. Využití těchto hodnot v rámci života obyvatel (kulturní, společenské akce, bydlení, obchod, služby apod.) by se mělo stát snažením všech místních samosprávných orgánů. Hodnotící kritéria - udržení počtu kulturních, sportovních a společenských akcí v regionu - nárůst investic do neziskového prostoru (dotace, granty) - počet opravených a rekonstruovaných památek B.4.1. Obnova a údržba kulturních a přírodních hodnot mikroreguionu Rozvojové aktivity:  Zpracování koncepce obnovy, údržby a využití historických a kulturních památek regionu  Podpora projektů pro záchranu a obnovení historických a kulturních památek a přírodních  hodnot  Využití programů EU, UNESCO a dalších národních a nadnárodních institucí Zúčastněné subjekty: MK, SPÚ, KHK, města a obce, podnikatelské subjekty

B.4.2. Využití historických a kulturních památek pro rozvoj kulturního života mikroregionu Rozvojové aktivity:  Podpora využití historických a kulturních památek v rámci společenského života a pro  pořádání kulturních akcí (výstavy, koncerty, divadlo apod.)  Podpora využití historických a kulturních památek pro běžný život obyvatel s respektováním požadavků památkové péče (bydlení, obchody, kostely, stravování, zařízení sociální péče)  Podpora kulturních akcí nadregionálního významu  Podpora mezinárodní kulturní spolupráce  Podpora kulturních aktivit v okrajových částech regionu  Motivace místních umělců ke spolupráci na estetizaci životního prostředí  Podpora nekomerčních kulturních a uměleckých aktivit Zúčastněné subjekty: města a obce, kulturní instituce a spolky

- 34 -

C. INFRASTRUKTURA

Základní komunikační systém regionu je tvořen silnicemi I.třídy č.11 a č.14 v úhrnné délce 31,6 km, silnicemi II. třídy v délce 137,8 km a silnicemi III. třídy v délce 227,6 km. Silniční síť II. a III. třídy je částečně v nevyhovujícím technickém stavu. Prvořadým strategickým požadavkem je zlepšení komunikačního napojení regionu na ostatní území státu prostřednictvím silnic I.třídy. Následným úkolem bude zkvalitnit přístup do oblasti Orlických hor. Železniční síť je v regionu zastoupena hlavní tratí: Hradec Králové - Lichkov (přechod do Polska). Železniční síť doplňují 2 lokální tratě Častolovice - Solnice a Doudleby -Rokytnice v Orl.h. Základní otázkou koncepce dalšího rozvoje dopravního systému v regionu je hledisko ochrany životního prostředí. Stoupající dopravní zátěž na komunikacích I.třídy je nutné řešit odstraněním průtahů městy a obcemi, kterými procházejí. Veřejná linková autobusová doprava je v regionu zajišťována 6 hlavními dopravci, kteří zajišťují základní dopravní obslužnost do všech obcí regionu. Rozvojovým cílem je pak vytvoření takového dopravního systému, který bude zajišťovat návaznost všech druhů veřejné hromadné dopravy v regionu na dopravní systémy sousedních regionů. Využívání letecké dopravy je možno pouze prostřednictvím civilního letiště v Pardubicích.Ve výhledu se jedná o civilní využívání vojenského letiště v Hradci Králové. Se sportovními letišti v Žamberku, Novém Městě n. Met. a Jaroměří se ve výhledových plánech počítá s dalším rozšířením na civilní dopravu. Rovněž se předpokládá výstavba letiště v okolí Rychnova n. Kn.

- 35 -

STRATEGICKÉ CÍLE V OBLASTI INFRASTRUKTURY: C. Infrastruktura

C.1. Komunikační napojení regionu na ostatní území CR

C.2. Zlepšení úrovně technické a dopravní infrastruktury v mikroregionu

C.3. Zkvalitnění veřejné hromadné dopravy

C.1.1. Napojení regionu na dálnice a rychlostní komunikace

C.2.1. Rozšiřování a modernizace rozvodů el. energie plynovodů, sítí CZT, veřejných vodovodů a kanalizací a výstavba a rekonstrukce ČOV, zavádění a modernizace telekomunikačního prostředí

C.3.1. Vytvoření integrovaného systému veřejné hromadné dopravy

C.1.2. Efektivní využití železnice při napojení na železniční síť ČR

C.2.2. Vytvoření sítě cykloturistických a běžkařských tras s návazností na hraniční přechody do Polska

C.3.2. Zabezpečení dopravní obslužnosti všech obcí a mikroregionu

C.3.3. Zajištění návaznosti veřejné hromadné dopravy na dálkovou veřejnou dopravu silniční i železniční

C.1.3. Výstavba a rekonstrukce silniční sítě regionu

C.1. KOMUNIKAČNÍ NAPOJENÍ MIKROREGIONU NA OSTATNÍ ÚZEMÍ ČR

Zlepšení komunikačního napojení regionu ve směrech na Ústí n.Orl., Pardubice, Hradec králové, Náchod a do Polska je jednou ze základních podmínek pro další rozvoj v rámci kraje i ČR. Současná komunikační síť regionu, jak po stránce kvality tak i kapacity, neodpovídá trvale zvyšujícímu se trendu hustoty silničního provozu.

- 36 -

To svým způsobem negativně ovlivňuje jak hospodářský rozvoj regionu, tak i jeho životní prostředí. V regionu není dálnice ani rychlostní komunikace. Proto se napojení regionu na tyto komunikace realizuje prostřednictvím silnic I. třídy. Další rozvoj nákladní železniční přepravy ve směru Týniště n.Orl. - Meziměstí je závislý na modernizaci tratě - její elektrifikaci. V rámci regionu má nezastupitelnou roli lokální trať Doudleby n.Orl. - Rokytnice v Orl.h., která jako jediná zpřístupňuje Orlické hory železniční přepravě. V současné době je dokončena výstavba hraničního přechodu Orlické Záhoří Mostowice pro mezinárodní provoz do 3,5 tuny. Jeho otevření zakládá předpoklad oživení hospodářského rozvoje dané oblasti. Probíhá rekonstrukce přístupové komunikace do Orlických hor v úseku Bartošovice - Rokytnice v Orl. h. č. II/319 včetně rekonstrukce mostu v Zemské bráně. Hodnotící kritéria - zkapacitnění a zkvalitnění silnic I. třídy C.1.1. Napojení regionu na dálnice a rychlostní komunikace Rozvojové aktivity:  Zkapacitnění a zkvalitnění silnice I/11 ve směru Hradec Králové na dálnici D 11  Zkapacitnění a zkvalitnění silnice I/14 ve směru Ústí n.Orl. na R 35 Zúčastněné subjekty: Ředitelství silnic a dálnic, MD, města a obce C.1.2. Efektivní využití železnice při napojení na železniční síť ČR Rozvojové aktivity:  Zvýšení využití železniční dopravy potenciálními přepravci  Udržet provoz na lokálních železničních tratích, jejich případná privatizace Zúčastněné subjekty: ČD, Města a obce, podnikatelské subjekty C.1.3. Výstavba a obnova silniční sítě mikroregionu Rozvojové aktivity:  Zahájení výstavby obchvatu Vamberka a Potštejna silnicí I/14  Rekonstrukce a modernizace silnic II.třídy č. 319 – Javornice – Rokytnice v Orl. h. (úsek do Pěčína), II. tř. č. 31810 Lupenice – Kostelec n. Orl., a č. 3211 – zkapacitnění v úseku Rychnov n. Kn. – Lokot – s napojením na silnici II/321  Zkvalitnění údržby a rekonstrukcí silnic II. a III. třídy  Zkvalitnění průjezdů silnic I. a II. třídy městy a obcemi Zúčastněné subjekty: města a obce, Správa a údržba silnic, KHK, ŘSD

- 37 -

C.2. ZLEPŠENÍ ÚROVNĚ TECHNICKÉ A DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY V MIKROREGIONU

Současná úroveň technické infrastruktury v regionu vykazuje určité nedostatky, jak z hlediska potřeb obyvatelstva, tak především z hlediska potřeb pro rozvoj podnikání a cestovního ruchu. Převážná část území mikroregionu (Rychnovsko, Solnicko, Vamberecko) je plynofikována. Zásobování teplem je ve většině případu řešeno lokálně, v menším měřítku domovními nebo blokovými kotelnami. Pouze ve 2 případech jsou provozovány soustavy CZT (Rychnov, Rokytnice). Za provozované elektrické přímotopy a zdroje na tuhá paliva se doporučuje instalovat tepelná čerpadla, solární zdroje energie apod. V zásobování elektrickou energií je ze strany rozvodu vysokého napětí dostatečná výkonová rezerva. Podstatně horší je situace v distribuční síti nízkého napětí (zastaralost a nedostatečná kapacita v přenosu elektrického výkonu). Za pozitivní lze považovat situaci v zásobování pitnou vodou, kde téměř 90 % obyvatel je zásobováno z veřejných vodovodů. Rovněž podíl obyvatelstva napojených na veřejnou kanalizační síť (přes 70%) přesahuje průměr kraje i ČR. V likvidaci odpadních vod dosahuje region průměru ČR. Pouze jedno město dosud nemá ČOV a to Solnice. Silniční síť v regionu je poměrně hustá. Celková délka silnic dosahuje hodnoty 397 km. V převážné míře jsou silnice zastoupeny II. a III. třídou - téměř 90 %. Tyto silnice v současné době vyžadují vysoké náklady na obnovu a údržbu. Železniční síť nedosahuje úrovně rozsahu silniční sítě. Hlavním cílem by měly být elektrifikace traťového úseku Týniště - Meziměstí, udržení provozu na stávajících lokálních tratích a zvýšení podílu přepravy nákladů po železnici (preference před silniční přepravou). Pro další rozvoj cykloturistiky je nutné realizovat další rozšíření stávajících tras v Orlických horách ve směru do Polska i do vnitrozemí s napojením na ostatní regiony. Dokončuje se digitalizace telekomunikační sítě včetně rozšiřování telefonního spojení. Rovněž byly realizovány stavby radioreléové sítě pro mobilní telefonní stanice. V současné době probíhá připojování obyvatel regionu na internet. V regionu působí několik firem, které se zabývají touto problematikou.

- 38 -

Hodnotící kritéria - zvýšení počtu plynofikovaných území - výstavba ČOV, sítě kanalizací a veřejných vodovodů - využití alternativních zdrojů energií - rozšíření počtu cyklotras - počet osob a firem s připojením na internet C.2.1. Rozšiřování a modernizace elektrických sítí, plynovodů, sítí CZT, veřejných vodovodů a kanalizací, výstavba a rekonstrukce ČOV, zavádění a modernizace telekomunikačních prostředků Rozvojové aktivity:  Postupná rekonstrukce zastaralých a technicky nevyhovujících distribuční sítí NN  Plynofikace dalších obcí  Realizace výstavby veřejných vodovodů (např. Synkov-Slemeno, Libel, Třebešov, …)  Zahájení výstavby ČOV v Solnici a kanalizační sítě v Solnici a Kvasinách a v dalších obcích  Další instalací kogeneračních jednotek zvýšit podíl kombinované výroby elektřiny a tepla  Zvýšit podíl instalovaných tepelných čerpadel a dalších alternativních zdrojů na úkor pevných paliv a elektrických přímotopů  Dokončení digitalizace telefonní sítě  Postupně přecházet na využívání moderních internetových technologií Zúčastněné subjekty: VČE, VČP, Český Telecom, města a obce, správci vodovodní a kanalizační sítě, občané, podnikatelské subjekty

C.2.2. Vytvoření sítě cykloturistických a běžkařských tras s návazností na hraniční přechody do Polska Rozvojové aktivity:  Zpracování projektové dokumentace a realizace cykloturistických a běžkařských tras a jejich návaznost na hraniční přechod do Polska  Napojení stávajících cykloturistických tras na sousední regiony  Vybudování příslušné infrastruktury včetně služeb v blízkosti těchto tras Zúčastněné subjekty: města a obce, Správa CHKO, Euroregion Glacensis, KČT, podnikatelské subjekty

C.3. ZKVALITNĚNÍ VEŘEJNÉ HROMADNÉ DOPRAVY Omezování četnosti spojů veřejné hromadné dopravy, autobusové i železniční, má několik negativních důsledků. Je to zvyšování využití osobních automobilů s ne-

- 39 -

příznivým vlivem na kvalitu životního prostředí (města, rekreační oblasti), zhoršení dopravní obslužnosti obcí, zejména v malých obcích to přispívá k úbytku počtu obyvatel a ke zhoršování životních podmínek obyvatelstva a jejich možností dojížďky za prací, do škol, k lékaři a za ostatní vybaveností. Situaci je možno zlepšit pouze zkvalitněním veřejné hromadné dopravy. Měl by být navržen a realizován takový dopravní systém, který by zajistil návaznost všech druhů hromadné dopravy tak, aby poskytoval co nejkvalitnější dopravní služby. Důležitá je návaznost celého systému na dálkovou veřejnou dopravu silniční i železniční. Rovněž bude nutné zlepšit hromadnou dopravu v exponovaných rekreačních oblastech - jejich dopravní dosažitelnost - tak, aby bylo výhodnější využití veřejné dopravy, než používání osobních automobilů (další přepravci z různých částí ČR, jejichž cílovými stanicemi by byla střediska v Orlických horách). V letní a zimní turistické sezóně realizovat pravidelnou dopravu cyklobusy a skibubusy. Pro život ve venkovských obcích i pro jeho obnovu a udržení je nezbytné zabezpečit takovou dopravní obslužnost, která bude krýt základní potřeby jejich obyvatel. Hodnotící kritéria - napojení stávajících cyklotras na sousední regiony - zvýšení kvality povrchu silnic - zkvalitnění dopravní dostupnosti rekreačních oblastí - zvýšení kvality veřejné dopravy, počet přepravených osob - zpomalení či zastavení růstu počtu osobních automobilů zajišťujících přepravu rekreantů v exponovaných rekreačních oblastech C.3.1. Vytvoření integrovaného systému veřejné hromadné dopravy Rozvojové aktivity:  Vypracování projektu integrovaného dopravního systému (IDS) pro region s návazností na sousední regiony  Vytvoření podmínek pro realizaci IDS  Zkvalitnění dopravní dostupnosti do rekreačních středisek v oblasti Orlických hor  Zkvalitnění poskytovaných služeb veřejné dopravy Zúčastněné subjekty: města a obce, ČD, ČSAD, další dopravci, UP, zdravotnická a sociální zařízení, podnikatelské subjekty

C.3.2. Zabezpečení dopravní obslužnosti všech obcí a mikroregionu Rozvojové aktivity:  Zpracování studie dopravní obslužnosti s perspektivou rozvoje cestovního ruchu  Prevence rušení či omezování autobusových a vlakových spojů  Sdružování obcí v zájmu efektivního využívání dotačních titulů pro podporu veřejné dopravy - dopravní obslužnosti  Využívání dotačních titulů pro nerentabilní spoje ve prospěch veřejného zájmu  Podpora autobusové dopravy zajišťující svoz a odvoz k železničním stanicím

- 40 -

Zúčastněné subjekty: města a obce, ČD, ČSAD a další dopravci

C.3.3. Zajištění návaznosti veřejné hromadné dopravy na dálkovou veřejnou dopravu silniční i železniční Rozvojové aktivity:  Vypracování dokumentu časové a místní návaznosti na dálkovou veřejnou dopravu  Zohlednění časových a místních aspektů (např. zajištění dopravy do středisek turistického ruchu z území mimo mikroregion)  Realizace navržených opatření v návaznosti na IDS Zúčastněné subjekty: města a obce, ČD, ČSAD a další dopravci

- 41 -

D. ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

Určujícím přírodním fenoménem území regionu jsou masiv Orlických hor a členité podhůří s toky řek Divoké Orlice a jejich přítoků Zdobnice a Bělé. Životní prostředí celého mikroregionu je v rámci České republiky relativně kvalitní. V průběhu dalšího vývoje by nemělo dojít k jeho zhoršení, ale k jeho postupnému zlepšování. Zlepšit by se měla čistota ovzduší v zastavěných územích v důsledku změn způsobů vytápění domácností. S tím souvisí i zlepšení stavu životního prostředí v obcích s významnou rekreační funkcí. Výrazně se zde zkvalitnila čistota obcí i úprava veřejných prostranství a soukromých zahrad. Čistota povrchových vod se zlepší v důsledku dalšího rozšíření ČOV i počtu napojených domácností na kanalizační sítě. Zvýší se účinnost ochranných pásem vodních zdrojů a ochrana zvláště chráněných území. Rovněž budou stanoveny zásady ekologicky šetrné rekreace a cestovního ruchu. Důležitá je realizace celostátních programů, které mají výrazně zlepšit ekologickou stabilitu krajiny - realizace územních systémů ekologické stability, revitalizace vodních toků a revitalizace lesů. Rovněž musí být realizovány plány protipovodňových opatření v rámci komplexních pozemkových úprav. Zemědělské hospodaření na půdě musí respektovat požadavky ekologické stability krajiny s cílem omezení vodní i větrné eroze. Posílí se mimoprodukční funkce zemědělství zaměřené na údržbu krajiny. Zásadním strategickým úkolem je rozšířit informovanost obyvatel o principech a cílech trvale udržitelného života a podnítit jejich zájem o životní prostředí a jeho ochranu.

- 42 -

STRATEGICKÉ CÍLE V OBLASTI ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ: D. Životní prostředí

D.1. Ochrana a zlepšení kvality ovzduší a vody

D.3. Zdokonalení odpadového hospodářství

D.2. Péče o krajinu a přírodní bohatství

D.4. Uplatňování komunitních aspektů péče o životní prostředí

D.1.1. Náhrada fosilních paliv

D.2.1. Zemědělskou činnost přizpůsobit potřebám ekologické stability krajiny

D.1.2. Důsledné čištění odpadních vod

D.2.2. Realizace programů revitalizace říčních syst. včetně opatření na ochranu proti povodním

D.4.2. Zvýšení kvality životního prostředí v obcích

D.1.3. Ochranná pásma vodních zdrojů

D.2.3. Revitalizace lesních ekosystémů a posílení mimoprodukční funkce lesů

D.4.3. Rozvoj regionální, meziregionální a přeshraniční spolupráce v péči o životní prostředí

D.1.4. Podpora úspor energií a využívání obnovitelných zdrojů

D.2.4. Asanace vytěžených a poddolovaných území a starých zátěží

D.2.5. Územní ochrana zvláště chráněných a přírodovědně cenných území

D.2.6. Realizace ÚSES

D.2.7. Šetrné využívání veškerých přírodních zdrojů

- 43 -

D.3.1. Zvýšení podílu separovaného odpadu a jeho recyklace

D.4.1. Podpora ekologického jednání obyvatelstva

D.1. OCHRANA A ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ A VODY Region patří k územím republiky s relativně čistým ovzduším bez zdrojů znečištění s velkým rozsahem. Na území regionu je v současné době evidováno celkem 8 velkých zdrojů znečišťování ovzduší a 115 zdrojů středních. Tyto zdroje tvoří především kotelny , provozy povrchových úprav, objekty živočišné výroby, čerpací stanice PHM (9) a další zařízení. K těmto zdrojům se musí přiřadit nový zdroj - automobilový provoz na silnicích, který má trvale vzestupnou tendenci. Čistotu ovzduší v zastavěném území zhoršuje lokální vytápění domácností pevnými palivy. To se postupně odstraňuje v návaznosti na postupnou plynofikaci regionu, na instalaci tepelných čerpadel, solárních kolektorů apod. Nejhorším znečišťovatelem ovzduší byly dálkové přenosy emisí z elektráren, které zapříčinily emisní postižení lesů v Orlických horách. Čistota povrchových vod se postupně zlepšuje, především v důsledku podstatného omezení intenzivní zemědělské výroby - hnojení půdy. Množství splaškových vod odváděných kanalizací do vodních toků se dlouhodobě nemění. Zvyšuje se však podíl čištění těchto odpadních vod v ČOV. Situace se opět zlepší po vybudování ČOV v Solnici a odkanalizováním Rychnova n. Kn. – Městské Habrové a některých dalších obcí. Území regionu disponuje bohatými podzemními zdroji pitné vody a jsou zde vyhlášeny tři chráněné oblasti přirozené akumulace vod (CHOPAV) - Orlické hory,Východočeská křída a Žamberk - Králíky. Tato ochrana se vztahuje na 100 % rozlohy území. Problematika ochrany podzemních a povrchových vod je upravena nařízením vlády č. 103/2003 Sb. O stanovení zranitelných oblastí a o používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření v těchto oblastech „nitrátová směrnice“. Revize ochranných pásem byla provedena téměř u všech využívaných vodárenských vodních zdrojů. U některých vodních zdrojů bude účelné následně v další etapě ze strany majitelů (provozovatelů) vodních zdrojů připravit podklady pro vodoprávní stanovení 2.ochranného pásma. Podle platného vodního zákona č. 254/2001 Sb. věcná břemena k pozemkům z titulu vyhlášených ochranných pásem nevznikají. Vyhlášená ochranná pásma se v souladu s ustanovením § 20 vodního zákona v katastru nemovitosti pouze vyznačují. Pro účinnější ochranu zdrojů pitné vody je nutno dokonči revizi ochranných pásem se zaměřením na 2. ochranná pásma. Hodnotící kritéria - náhrada pevných fosilních paliv alternativními zdroji - snížení spotřeby energií - snížení emisí do ovzduší, kvalita místního ovzduší

- 44 -

D.1.1. Náhrada fosilních paliv Rozvojové aktivity:  Kontrola dodržování emisních limitů ze středních a velkých zdrojů znečišťování ovzduší (ESAB Vamberk, výtopna Rychnov, Porkert Skuhrov n. B., Škoda Auto, a.s. Kvasiny a další)  Při výstavbě nových zdrojů preferovat co nejmenší vliv na zhoršování kvality ovzduší  Postupná náhrada pevných fosilních paliv zemním plynem, zkapalněnými plyny, lehkými topnými oleji s obsahem S do 1 %, napojením na centrální zdroje, alternativními zdroji, cílevědomé zateplování budov apod. Zúčastněné subjekty: města a obce, VČP, VČE, Česká inspekce ŽP, Tepelné hospodářství RK, s.r.o. – výtopna a další provozovatelé tepelných zdrojů D.1.2. Důsledné čištění odpadních vod Rozvojové aktivity:  Příprava výstavby ČOV v Solnici a napojení Solnice, Kvasin a Ještětic  Výstavba kanalizačních sítí v dalších obcích  Výstavba další lokálních ČOV ( individuální, skupinové )  Důsledná kontrola a optimalizace nakládání s látkami škodlivými vodám (zejména průmysl, zemědělství)  Dokončit zpracování programu odkanalizování a čištění odpadních vod významných zdrojů znečišťování Zúčastněné objekty: města a obce, správci vodních toků, zemědělské a průmyslové podniky, Česká inspekce ŽP D.1.3. Ochranná pásma vodních zdrojů Rozvojové aktivity:  Posouzení a upřesnění ochranných pásem vodních zdrojů  Důsledné kontroly dodržování zásad zpřísněné ochrany vodních zdrojů v těchto pásmech  Kontroly čerpání a vydatnosti zdrojů podzemních vod Zúčastněné subjekty: města a obce, Katastrální úřad, Pozemkový fond, správci toků, majitelé pozemků, Správa CHKO D.1.4. Podpora úspor energií a využívání obnovitelných zdrojů Rozvojové aktivity:  Podpora podnikatelských projektů na využívání obnovitelných zdrojů energie  Podpora projektů na využívání biomasy  Propagace a realizace vybraných projektů  Využívání programů podpor úspor energií Zúčastněné subjekty : města a obce, SFŽP, podnikatelské subjekty

- 45 -

D.2. PÉČE O KRAJINU A PŘÍRODNÍ BOHATSTVÍ

Příroda a krajina jsou nedílnou součástí bohatství regionu. Více jak třetinu rozlohy území představují chráněná území ( CHKO Orlické hory - 204 km2 ), přírodní památky, přírodní rezervace, přírodní parky, významné krajinné prvky. Přes 34 % území regionu je zalesněno. Značná část lesů je více či méně poškozena imisemi, především ve vrcholových partiích Orlických hor, kde došlo k odumření porostů na velkých plochách. V současné době probíhá obnova porostů. Negativní vliv na ekologickou stabilitu krajiny měla zemědělská velkovýroba a způsob obhospodařování zemědělských pozemků. Zcelování pozemků, odvodňování pozemků melioračními systémy jsou jednou z příčin vodní a větrné eroze zemědělské půdy. Povodně v letech 1997,1998, 1999 a 2000, které zasáhly území okresu, měly ve svých důsledcích měly negativní vliv na ráz krajiny. Následně však přispěly ke zpracování protipovodňových opatření i ke změně způsobu obhospodařování svažitých pozemků, aby nedocházelo jednak k odplavování ornice a jednak, aby se snížilo množství odtokové vody. Z nerostných surovin se v regionu nachází a těží především stavební suroviny kámen (Masty, Černá skála).Těžba byla zastavena v Javornici, Pěčíně a Habrové. Pozůstatky po starých důlních dílech byly v uplynulých letech asanovány. Vytěžené prostory jsou postupně rekultivovány a vraceny zpět původnímu využívání. Hodnotící kritéria - údržba horských luk a pastvin - zvýšení ekologické stability území - protipovodňová opatření - udržení stavu spárkaté zvěře v oblasti Orlických hor - revitalizace krajiny - sledování biodiverzity D.2.1. Zemědělskou činnost přizpůsobit potřebám ekologické stability krajiny Rozvojové aktivity:  Postupná realizace pozemkových úprav  Postupná realizace ÚSES ( biocentra, biokoridory, interakční prvky)  Údržba horských a podhorských luk a pastvin  Provádění protierozních a protipovodňových agrotechnických opatření  Základní údržba zemědělsky neyužívaného zemědělského půdního fondu Zúčastněné subjekty: města a obce, vlastníci pozemků, Lesy ČR, Správa CHKO, nevládní organizace D.2.2.

Realizace programů revitalizace říčních systémů včetně opatření na ochranu proti povodním - 46 -

Rozvojové aktivity:  Výběr úseků říčních systémů a příprava projektů revitalizace společně se správci toků  Postupná realizace projektů revitalizace říčních systémů  Určení priorit ochrany proti povodním včetně dobudování sítě limnigrafů pro včasné předávání informací  Příprava a realizace protipovodňových opatření, včetně průběžné aktualizace povodňových plánů všech stupňů, především v povodí Bělé a Orlice a zprovoznění hlásné služby při povodňových stavech Zúčastněné subjekty: města a obce, správci toků, Správa CHKO, VRV Praha

- 47 -

D.2.3. Revitalizace lesních ekosystému a posílení mimoprodukční funkce lesů Rozvojové aktivity:  Obnova a zvyšování odolnosti poškozených lesních systémů v oblasti Orlických hor úpravou druhové skladby ve prospěch melioračních a zpevňujících dřevin, vhodným hnojením a vápněním  Podpora mimoprodukčních funkcí lesa: - v oblastech s nízkou lesnatostí při utváření vzhledu a ekologické stability krajiny zalesněním vhodných ploch - v ostatních případech dle požadovaného účelu např. pro odporu rekreačních, půdoochranných, vodohospodářských funkcí ochrany přírody  Ve vhodných lokalitách využít přirozené obnovy lesa  Ochrana genofondu původních a vzácných dřevin  Optimalizovat stavy spárkaté zvěře s ohledem na ekologickou únosnost lesních ekosystémů a omezení nadměrných škod v zemědělství, podporovat zachování drobné zvěře popř. návrat původních druhů (tetřívek) Zúčastněné subjekty: Lesy ČR, Správa CHKO, vlastníci pozemků, ekologické iniciativy D.2.4. Asanace vytěžených a poddolovaných území a starých zátěží Rozvojové aktivity:  V návaznosti na postupující těžbu surovin sledovat i následnou rekultivaci vytěženého prostoru Zúčastněné subjekty: města, obce, těžební organizace D.2.5. Územní ochrana zvláště chráněných a přírodovědně cenných území Rozvojové aktivity:  Podpora vyhledávání a vyhlašování zvláště chráněných a přírodovědně cenných území  Realizace zpracovaného plánu péče o chráněná území regionu zejména plán péče v CHKO Orlické hory, NATURA 2000  Dodržování principů ochrany zvláště chráněných území ve všech oblastech lidské činnosti Zúčastněné subjekty: města a obce, Správa CHKO, ekologické iniciativy, vlastníci pozemků D.2.6. Realizace ÚSES Rozvojové aktivity:  Projektování Lokální ÚSES  Realizace Lokální ÚSES Rozvojové aktivity : města a obce, Pozemkový fond, Správa CHKO, ekologické iniciativy

- 48 -

D.2.7. Šetrné využívání veškerých přírodních zdrojů Rozvojové aktivity:  Vyhodnocení stavu přírodních zdrojů a únosnosti jejich využívání  Stanovení podmínek dalšího využívání přírodních zdrojů Zúčastněné subjekty: MŽP, Mze, MMR, MP, města a obce, Správa CHKO, ekologické iniciativy

D.3. ZDOKONALENÍ ODPADOVÉHO HOSPODÁŘSTVÍ

V současné době jsou komunální odpady z území regionu ukládány na skládkách v Křovicích, Libchavách (okr.Ústí n.Orl.) a v menší míře i v Potštejně. Třídění využitelných složek komunálních odpadů (papír, sklo, plasty, drobné kovy) je na střední úrovni. Spalovny průmyslových odpadů, třídírny, úpravny a jiná zpracovatelská zařízení nejsou na území našeho regionu. Výjimkou je spalovna odpadů ze zdravotnických zařízení v Oblastní nemocnici Rychnov n. Kn., která byla v roce 1999 rekonstruována. V průběhu let 1992 - 1994 bylo provedeno posouzení vybraných starých skládek většího rozsahu u nichž se předpokládala určitá rizika. Na některých z nich byl vybudován monitorovací systém pro sledování vlivu na podzemní vody. Problémem zůstávají ještě stále „černé skládky“, jejich likvidace a zabránění jejich dalšího vytváření. V návaznosti na programy EU je nutné systém odpadového hospodářství regionu zdokonalit, zvýšit podíl separovaného odpadu a jeho recyklaci. Hodnotící kritéria - zlepšení poměru tříděného a netříděného odpad - zvýšení počtu sběrných dvorů D.3.1. Zvýšení podílu separovaného odpadu a jeho recyklace Rozvojové aktivity:  Příprava a realizace projektů vedoucích k zavádění systému svozu, třídění a likvidaci odpadu a využití druhotných surovin, budování sítě sběrných dvorů a řízených skládek  Propagace a zapojení obyvatelstva do systému odpadového hospodářství  Vyhodnocení a další zdokonalení systému odpadového hospodářství  Zřídit vybraná parkoviště pro umístění opuštěných vozidel v souladu s ustanovením § 37 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů Zúčastněné subjekty: města a obce, podnikatelské subjekty, obyvatelé regionu

- 49 -

D.4. UPLATŇOVÁNÍ KOMUNITNÍCH ASPEKTŮ PÉČE O ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

Životní prostředí je pojem, který v sobě zahrnuje širokou škálu konkrétních údajů, týkajících se života a činnosti člověka. Jedná se o vodní hospodářství, ovzduší, lesy, půdu, likvidaci splaškových vod a odpadů, přírodu a další stránky, které obklopují a ovlivňují svým způsobem život obyvatel. Hodnocení stavu životního prostředí v daném časovém období je úkol velmi složitý a svým způsobem i nepřesný. Proto se ve většině případu používá porovnávacích způsobů nebo se vyhodnocují měřitelné ukazatelé. Lze konstatovat, že životní prostředí našich obcí a měst i přes znatelné zlepšení, dosud nedosahuje úrovně běžné v zemích EU. Nejvíce je to zřejmé u obcí s významnou rekreační funkcí, kde úroveň životního prostředí ještě ovlivňuje nedostatečná občanská i technická vybavenost. Možnost řešení se nabízí prostřednictvím fondů EÚ. Rozhodující a nezastupitelnou roli zde musí sehrát obecní a městské samosprávy, nevládní organizace i občané sami. Důležitou funkci má ekologická výchova obyvatelstva, která by měla být zaměřena na místní a obecné aspekty trvale udržitelného života. Důležitá je rovněž ekologická výchova ve školách. Řada otázek souvisejících s řešením problému kvality životního prostředí se týká okrajových částí regionu a proto musí být řešeny ve spolupráci se sousedními regiony. Jelikož region má státní hranici s Polskem, bude se přeshraniční spolupráce týkat i oblasti životního prostředí. Hodnotící kritéria - dostupnost environmentální osvěty a celoživotního vzdělávání - zvýšení počtu projektů ekologické výchovy - zlepšení kvality ŽP D.4.1. Podpora ekologického jednání obyvatelstva Rozvojové aktivity:  Zapojení veřejnosti do rozhodování v oblasti životního prostředí  Zkvalitnit a rozšiřovat informovanost obyvatelstva o problematice ŽP a stavu jednotlivých složek na území regionu a místech , kde trvale žijí  Ve spolupráci se školami zpracovat a realizovat program ekologické výchovy dětí a mládeže v duchu Agendy 21  Podpora konkrétním projektům ekologické výchovy Zúčastněné subjekty: města a obce, školy, Správa CHKO, vzdělávací instituce, podnikatelské subjekty, obyvatelé regionu, návštěvníci regionu

- 50 -

D.4.2. Zvýšení kvality životního prostředí v obcích Rozvojové aktivity:  Limitovat využívání území v územních plánech obcí na zvýšení kvality životního prostředí  Uplatňování principů trvale udržitelného rozvoje v Programu obnovy venkova a programů EU  Programy péče o kvalitu životního prostředí a krajiny v obcích s významnou rekreační funkcí  Programy péče o kvalitu životního prostředí ve městech, zejména péče o zeleň, „zlidštění“ panelových sídlišť a péče o veřejná prostranství, dětská hřiště, lokální sportoviště Zúčastněné subjekty: města a obce, Správa CHKO, ekologické iniciativy, orgány územního plánování D.4.3.

Rozvoj regionální, meziregionální a přeshraniční spolupráce v péči o životní prostředí Rozvojové aktivity:  Vytipování společných témat spolupráce se sousedními obcemi, městy a regiony  Příprava a realizace společných projektů na zlepšení životního prostředí  Monitoring životního prostředí  Spolupráce s příslušnými orgány a organizacemi na řešení problémů překračujících státní hranice s Polskem

Zúčastněné subjekty : města a obce, Euroregion Glacensis, Správa CHKO, MŽP, zájmové organizace

- 51 -

E. CESTOVNÍ RUCH

Z hlediska přírodních podmínek, kulturních a historických památek je území mikroregionu jedním z nejlépe disponovaných regionů v republice. Tyto vlastnosti jsou základním kamenem programové nabídky pro rozvoj cestovního ruchu. Přitažlivost území regionu pro rekreaci, turistiku, pobyty v přírodě, návštěva turistických zajímavostí, provozování letní rekreace u vody a turistiky pěší i na kolách a zimních sportů je relativně velká. Právě možnost pestré nabídky rekreačních činností v průběhu celého roku umocněná lákavou nabídkou k prohlídce zámků, zříceniny hradu, muzeí a galerií, pevnosti, židovských památek, ale i kulturní tradice regionu a zlepšující se situace v nabídce ubytovacích zařízení, to vše výrazně ovlivňuje návštěvnost regionu. Hlavním strategickým cílem je proto využití všech možností regionu pro rozvoj cestovního ruchu tak, aby se stal významnou složkou hospodářství a zdrojem příjmů pro obyvatelstvo i municipality. Rozvoj cestovního ruchu však nesmí způsobit zhoršení životního prostředí regionu nebo zničení kulturních a přírodních hodnot. Proto bude nutné stanovit zásady šetrné rekreace a cestovního ruchu a vyžadovat jejich dodržování. Pro další rozvoj cestovního ruchu bude nutno realizovat řadu dalších aktivit. Především se jedná o otevření hraničního přechodu Orlické Záhoří - Mostowice. Další rozšíření cykloturistických tras a vybudování běžkařských tratí s možností využití hraničních přechodů na turistických stezkách. Musí se rozšířit programové nabídky cestovního ruchu, zvýšit kvalitu i kapacity služeb cestovního ruchu, podstatně rozšířit infrastrukturu a následně vytvořit společné programy s polskou stranou v rámci přeshraniční spolupráce. Pro rozvoj cestovního ruchu je rovněž nezbytné zlepšení dopravního napojení z ostatních regionů ČR s rekreačními středisky v Orlických horách. Nezbytnou součástí je zlepšení dopravního a technického vybavení rekreačních oblastí. Pro podporu cestovního ruchu je nutné vytvářet fungující síť potřebných služeb. Jedná se o služby informační, marketingové, vzdělávací a další. Potřebné je rovněž vzdělávání managementu i personálu působících v zařízeních cestovního ruchu, aby poskytované služby měly potřebnou úroveň, odpovídající úrovni v zemích EU.

- 52 -

STRATEGICKÉ CÍLE V OBLASTI CESTOVNÍHO RUCHU: E. Cestovní ruch

E.1. Rozvoj tradičních i netradičních způsob rekreace a cestovního ruchu

E.2. Zvyšování kvality, kapacity a rozsahu služeb pro rozvoj cestovního ruchu

E.1.1. Vytvoření programové nabídky cestovního ruchu v mikroregionu

E.2.1. Zlepšení úrovně propagace cestovního ruchu v regionu v rámci ČR i v zahraničí

E.1.2. Zvýšení atraktivity programové nabídky propojením na polskou příhraniční oblast

E.2.2. Vzdělávací programy pro osoby zainteresované v cestovním ruchu

E.1.3. Vytvoření podmínek rekreace v mikroregionu mimo nejvytíženější střediska

E.2.3. Rozvoj služeb pro podnikatele v cestovním ruchu

E.2.4. Rozšiřování nabídky ubytovacích a stravovacích zařízení

E.2.5. Rozšiřování nabídky zařízení pro širší sportovní využití a volný čas E.2.6. Zkvalitnění dopravní obslužnosti a technické infrastruktury rekreačních oblastí

E.1. ROZVOJ TRADIČNÍCH I NETRADIČNÍCH ZPŮSOBŮ REKREACE A CESTOVNÍHO RUCHU

Značná část území mikroregionu, především jeho horská a podhorská část, plní významnou rekreační funkci. Převážně se jedná o tradiční formy rekreace, o zimní lyžování a letní horskou turistiku. Toto území je zejména využíváno pro individuální

- 53 -

rekreaci. V celých Orlických horách a podhůří se nachází cca 2 700 objektů individuální rekreace a rekreačních chalup. Pro rekreaci na komerční bázi jsou využívána hlavně horská střediska v zimním období. Statisticky bylo na území okresu Rychnov nad Kněžnou sledováno 178 ubytovacích objektů. Pro vodní sporty je především využíván tok Divoké Orlice. Možnosti v oblasti cestovního ruchu nejsou zcela využity. Programová nabídka a úroveň souvisejících služeb nedosahuje hodnoty úrovně běžné v zemích EU. Zejména celoroční využívání horských středisek i ostatního území neodpovídá možnostem. Je potřeba rozšířit programovou nabídku o další netradiční způsoby rekreace, zlepšit služby cestovního ruchu a propagaci regionu. Území je bohaté na kulturní a historické památky, které by mohly být atraktivitou pro využití v rámci programových nabídek cestovního ruchu. Celkově je třeba programovou nabídku cestovního ruchu orientovat na různé skupiny klientů, kombinace pobytové a poznávací turistiky. Rozšíření nabídky i o tématická zaměření na kulturu, vzdělávání, cykloturistiku, agroturistiku apod. Státní hranice v délce cca 34 km s Polskem může být výhodou pro další rozvoj cestovního ruchu pokud se podaří nalézt společné programy a tím ke zpestření nabídky. Základní podmínkou je zprovoznění hraničního přechodu Orlické Záhoří Mostowice pro mezinárodní provoz. Kromě tohoto přechodu je ještě v provozu další přechod na turistické stezce Bartošovice. Rozvoj cestovního ruchu přináší sebou i větší ekologickou zátěž v turisticky exponovaných oblastech. Proto se musí v rozvoji cestovního ruchu počítat i s ekologicky šetrnými způsoby rekreace. Měly by být příslušnými regionálními orgány stanoveny zásady a způsoby pro rekreaci v těchto oblastech a jejich dodržování přísně kontrolováno. Hodnotící kritéria - zpracovávání propagačních materiálů území - rozšíření programové nabídky o turistiku kulturní, vzdělávací, cykloturistiku a agroturistiku - zvýšení rozsahu přeshraničních forem rekreace a cestovního ruchu - pořízené investice v oblasti CR E.1.1. Vytvoření programové nabídky cestovního ruchu v mikroregionu Rozvojové aktivity:  Vytvoření koncepce programové nabídky cestovního ruchu orientované na různé skupiny klientů  Stanovení zásad ekologicky šetrné rekreace a turistiky  Rozšíření programové nabídky o turistiku kulturní, vzdělávací, cykloturistiku a agroturistiku  V programové nabídce uplatnit kombinaci pobytové a poznávací turistiky  Tvorba propagačních a informačních materiálů o programové nabídce cestovního ruchu - 54 -

Zúčastněné subjekty: města a obce, cestovní kanceláře, informační střediska, subjekty působící v cestovním ruchu, Správa CHKO E.1.2. Zvýšení atraktivity programové nabídky propojením na polské příhraničí Rozvojové aktivity:  Podpora přeshraničních forem rekreace a cestovního ruchu včetně turistických hraničních přechodů a společných tématických tras  Zpracování dokumentace a realizace cykloturistických stezek a běžkařských tratí s napojením a polské příhraničí - Orlické Záhoří, Bartošovice  Rozvoj společných česko-polských přeshraničních projektů v cestovním ruchu  Podpora projektů společné propagace a společných prezentací na mezinárodních akcích k cestovnímu ruchu Zúčastněné subjekty: města a obce, cestovní kanceláře, informační střediska, subjekty působící v cestovním ruchu,Správa CHKO, příslušné polské instituce E.1.3. Vytvoření podmínek rekreace v mikroregionu mimo nejvytíženější střediska Rozvojové aktivity:  Zpracovat koncepci rozvoje rekreace ve vybraných částech regionu (např. Zdobnice, Rokytnice v OH, Bartošovice v OH)  Vytvoření programové nabídky mimo nejvytíženější střediska  Sestavení kolekce propagačních materiálů a mediální prezentace programové nabídky Zúčastněné subjekty: města a obce, cestovní kanceláře,informační střediska, subjekty působící v cestovním ruchu, Správa CHKO

E.2. ZVYŠOVÁNÍ KVALITY, KAPACITY A ROZSAHU SLUŽEB PRO ROZVOJ CESTOVNÍHO RUCHU Na území regionu je vybudovaná základní technická turistická infrastruktura, jejíž rozmístění odpovídá sídelní struktuře a rekreačním funkcím. Vykazuje však řadu kvalitativních i kapacitních nedostatků i rozsah poskytovaných služeb neodpovídá současným požadavkům. Rozmístění ubytovacích a stravovacích kapacit je značně nerovnoměrné a je soustředěno především do významných středisek. Chybí především ubytovací a stravovací kapacity vyšších kategorií. Řada obcí nemá dořešenu otázku technické vybavenosti. Určité nedostatky vykazuje dopravní napojení a vybavení rekreačních oblastí - dostupnost z území mimo region, vjezdy do chráněných zón, nedostatek parkovacích míst apod. Realizace sítě cykloturistických tras je v počátcích. Realizují se tratě pro běžkaře.

- 55 -

Rozšíření programové nabídky je podmíněno vybudováním sportovních zařízení (např. kryté bazény,sportovní hřiště pro různé druhy sportů, fit-centra apod.). Na rozvoj rekreace a cestovního ruchu má vliv i kvalita životního prostředí v daných oblastech - udržovaná krajina, čisté ovzduší v obcích, čištění odpadní vod, svoz komunálního odpadu, čistota a úprava veřejných prostranství a rodinných domů i zahrad. Současná úroveň informačních, marketingových, vzdělávacích a dalších služeb pro rozvoj cestovního ruchu je v regionu naprosto nedostačující. Existující informační střediska nejsou jednak vzájemně propojena a nepokrývají celé území regionu. Rozvoj cestovního ruchu je přitom jednou ze základních možností rozvoje hospodářské základny regionu. Je proto nutné věnovat vybudování a rozvoji kvalitních služeb dostatečnou pozornost. Musí se zlepšit propagace regionu na úrovni republiky i zahraniční. Nezbytné je rovněž vzdělávání managementu i personálu působících v cestovním ruchu, aby poskytované služby dosáhly potřebné úrovně. Hodnotící kritéria - rozšíření sítě informačních center - realizace vzdělávacích programů v oblasti CR - výstavba ubytovacích a stravovacích kapacit - rozšíření stávajících zařízení pro využití volného času - růst investic do CR - prodloužení pobytů v území - zvýšení počtu parkovacích míst - nárůst délky a počtu cyklistických a běžkařských tras

E.2.1. Zlepšení úrovně propagace cestovního ruchu v mikroregionu v rámci ČR i v zahraničí Rozvojové aktivity:  Dokončení komplexního informačního a orientačního systému cestovního ruchu v regionu s propojením turistických center a jeho návaznost na příhraniční oblasti Polska  Vytvoření fungující sítě informačních služeb a s tím související vzdělávání managementu a personálu působících v cestovním ruchu  Aktivní účast mikroregionu na tuzemských a zahraničních veletrzích cestovního ruchu  Vydávání kvalitních propagačních materiálů pro seznámení s turistickými, historickými, kulturními a sportovními možnostmi regionu Zúčastněné subjekty: města a obce, subjekty působící v cestovním ruchu, KHK, příslušné polské instituce E.2.2. Vzdělávací programy pro osoby zainteresované v cestovním ruchu Rozvojové aktivity:  Zpracování projektu vzdělávacích programů

- 56 -

 

Realizace projektů vzdělávacích programů Zainteresování vhodných odborníků na realizaci vzdělávacích programů

Zúčastněné subjekty: vzdělávací instituce, subjekty působící v cestovním ruchu, KHK E.2.3. Rozvoj služeb pro podnikatele v cestovním ruchu Rozvojové aktivity:  V územních plánech připravovat podmínky pro rozvoj cestovního ruchu  Zabezpečení informovanosti podnikatelů v cestovním ruchu o připravovaných možnostech k investicím a programové nabídce  Využívání státních podpůrných programů MSP a programů EU v oblasti cestovního ruchu Zúčastněné subjekty: města a obce, subjekty působící v cestovním ruchu

E.2.4. Rozšiřování nabídky ubytovacích a stravovacích zařízení Rozvojové aktivity:  Zmapování stávající nabídky ubytovacích a stravovacích zařízení  Podpora zvyšování kvality a kapacity ubytovacích a stravovacích zařízení  Podpora realizace projektů výstavby ubytovacích a stravovacích zařízení vyšší kategorie  Uplatnění principu ratingového hodnocení pro posuzování kvality nabídky ubytovacích a stravovacích zařízení  Ověřování možností využití strukturálních fondů EU v této oblasti Zúčastněné subjekty: města a obce, subjekty podnikající v oblasti cestovního ruchu, Správa CHKO E.2.5. Rozšiřování nabídky zařízení pro širší sportovní využití a volný čas Rozvojové aktivity:  Zmapování stávající nabídky zařízení pro sportovní využití a volný čas  Zprovozňování dočasně uzavřených zařízení pro sportovní využití a volný čas  Podpora projektům a jejich realizaci na rozšíření cykloturistických tras  Podpora projektům a jejich realizaci na výstavbu běžkařských tratí  Podpora projektům a jejich realizaci na výstavbu sportovních zařízení (např.kryté bazény sauny, umělá kluziště, přírodní koupaliště, hřišť pro různé druhy sportů, fitcentra ap.) i ucelených sportovně-rekreačních areálů  Rozšiřování stávajících zařízení pro sportovní využití a volný čas o doplňující služby pro klienty Zúčastněné subjekty: města a obce, sportovní subjekty, subjekty podnikající v oblasti zařízení pro sportovní využití a volný čas, Správa CHKO E.2.6. Zkvalitnění dopravní obslužnosti a technické infrastruktury rekreačních oblastí

- 57 -

Rozvojové aktivity:  Zkvalitnění místních dopravních podmínek a dopravní obsluhy rekreačních oblastí  Zajištění přiměřeného počtu parkovišť a parkovacích míst  Dobudování základní technické infrastruktury rekreačních obcí Zúčastněné subjekty: města a obce, dopravci zajišťující hromadnou přepravu, KHK

- 58 -

F.

ZEMĚDĚLSTVÍ A ROZVOJ VENKOVSKÉHO PROSTORU

V hospodářské struktuře regionu má zemědělství značný podíl a v celé ekonomice mikroregionu je stabilizujícím prvkem. Při racionalizaci a restrukturalizaci hospodaření je nutno akceptovat tu skutečnost, že sama zemědělská prvovýroba nebude již nikdy podstatným zaměstnavatelem. Má ovšem podstatný vliv na udržení pracovních míst v navazujících odvětvích zpracovatelského průmyslu a především má nezastupitelnou roli na tvorbu identity venkovských obcí. Se zemědělstvím úzce souvisí i rozvoj venkovských oblastí. V současné době jsou závažné zejména dva problémy - vylidňování malých obcí a nedostatečný rozvoj živnostenského podnikání na venkově. Podstatné zlepšení se očekává od využívání fondů EU. Oporou hospodářské základny jednotlivých obcí by se měl stát venkovský způsob života, který ovšem není vázán na konkrétní zaměstnání. Podstatným impulsem by jistě byla podpora systému „práce z domova“. Další oporou by se mohl stát rozvoj živnostenského podnikání, zaměřený jednak na služby a produkci pro místní obyvatelstvo, ale zejména na služby a produkci pro účastníky cestovního ruchu. V oblastech mimo významná centra cestovního ruchu může být agroturistika jen vedlejším, doplňkovým zdrojem příjmů. Vzhledem k existenci jednotné zemědělské politiky v rámci ČR a vzhledem k očekávanému přijetí jednotné agrární politiky EU je zřejmé že při stanovení strategických cílů regionu je nutno vycházet z Koncepce resortní politiky MZe a přijmout základní cíle Evropského modelu zemědělství (definovaný v Agendě 2000). Tyto obecné strategické cíle jsou plně akceptovatelné pro vyjádření zájmu odvětví. Jedná se o: ‫ ـ‬rozvoj a zachování multifunkčního zemědělství ‫ ـ‬existenci životaschopných zemědělských podniků ‫ ـ‬hlubší propojení zemědělství s rozvojem venkova

- 59 -

STRATEGICKÉ CÍLE V OBLASTI ZEMĚDĚLSTVÍ A ROZVOJE VENKOVSKÉHO PROSTORU: F. Zemědělství a rozvoj

F.1. Restrukturalizace zemědělství

F.2. Prevence vylidňování malých obcí

F.3. Rozvoj živnostenského podnikání na venkově

F.1.1. Posílení úlohy zemědělského, lesního a vodního hospodářství v péči o krajinu

F.2.1. Zachování dostatečné dopravní obslužnosti obcí veřejnou hromadnou dopravou

F.3.1. Rozvoj služeb a podpůrných akcí pro malé podnikatele, živnostníky a zemědělce na venkově

F.1.2. Posílení zemědělské produkce

F.2.2. Zlepšení životního prostředí malých venkovských obcí

F.3.2. Rozvoj vzdělávacích a rekvalifikačních programů pro obyvatele venkova

F.1.3. Rozvoj netradičních způsobů zemědělské výroby

F.2.3. Zajištění základních služeb pro obyvatele malých obcí

F.3.3. Programy malých úvěrů a programů EU

F.1.4. Rozvoj zpracovatelského průmyslu využívající regionální zemědělskou produkci

F.2.4. Realizace programu obnovy venkova

F.1. RESTRUKTURALIZACE ZEMĚDĚLSTVÍ V hospodářství regionu má stále značný podíl zemědělství. V zemědělské výrobě je zaměstnáno cca 6 % osob z celkového počtu zaměstnaných, to odpovídá průměru KHK, tak i průměru v celé ČR. Průměrná mzda v zemědělství v regionu se pohybuje na úrovni ČR. V horských a podhorských oblastech dochází k restrukturalizaci zemědělského hospodaření. Optimalizace zemědělské výroby z hlediska existujících přírodních podmínek, zemědělské politiky vlády, EU a poptávky se bude dotýkat především horského

- 60 -

a podhorského zemědělství. Půjde zde o posílení mimoprodukčních funkcí zemědělství, péče o krajinu, pastevní chovy skotu a ovcí. Vzhledem k tomu, že 100 % území tvoří oblasti CHOPAV je nutné uplatnění specifických způsobů zemědělské aktivity ekologické zemědělství, pěstování energetických plodin či agroturistika. Předpokladem změny chování zemědělců je zlepšení jejich informovanosti, propagace netradičních způsobů zemědělské výroby (ekologické zemědělství), jejich proškolení. Tomu by mělo přispět využívání státních podpor a podpor EU. Pro zajišťování odbytu zemědělské produkce v regionu je nutno využít místních stávajících podniků potravinářského a zpracovatelského průmyslu a posílit jejich rozvoj a kapacitu, případně podpořit vznikání nových. Rovněž je alternativně možno využít i formu přímého prodeje zemědělských produktů spotřebitelům. Hodnotící kritéria - zvýšení investic do zemědělského podnikání a agroturistiky - nárůst podniků zabývajících se ekologickým zemědělstvím a pěstováním biologicky čistých potravin a energetických plodin - zvyšování počtu podniků zpracovatelského průmyslu navazujícího na místní zemědělství F.1.1. Posílení úlohy zemědělského, lesního a vodního hospodářství v péči o krajinu Rozvojové aktivity:  Zpracování programů péče o krajinu pro krajinářsky exponované oblasti se specifikací úlohy zemědělských podniků  Aplikace dotačních titulů MZe, Pozemkového fondu a finanční podpory MŽP a SFŽP, EU  Rozvoj poradenské činnosti Zúčastněné subjekty: Agrární komora, regionální pracoviště MZe, podnikatelské subjekty, SFŽP F.1.2. Posílení zemědělské produkce Rozvojové aktivity:  Podpora rozvoje sdružení výrobců zemědělských produktů  Racionalizace investic do zemědělského podnikání včetně agroturistiky  Zkvalitnění služeb v oblasti veterinární a rostlinolékařské  Prosazování výrobních zemědělských postupů určených k ochraně ŽP a udržování krajiny Zúčastněné subjekty: Agrární komora,regionální pracoviště MZe,podnikatelské subjekty F.1.3. Rozvoj netradičních způsobů zemědělské výroby Rozvojové aktivity:  Podpora vzniku podnikatelských projektů ekologického zemědělství, pěstování biologicky čistých potravin a pěstování energetických plodin  Aplikace dotačních titulů MZe a programů EU

- 61 -



Podpora vybraným projektům

Zúčastněné subjekty: Agrární komora,regionální pracoviště MZe,podnikatelské subjekty F.1.4. Rozvoj zpracovatelského průmyslu, využívající regionální zemědělskou produkci Rozvojové aktivity:  Podpora vzniku podnikatelských projektů zpracovatelského průmyslu navazujícího na místní zemědělskou produkci  Podpora rozvoje navazujících služeb, odbytových center a obchodní sítě  Využívání státního programu podpory MSP  Využití strukturálních fondů EU Zúčastněné subjekty: Agrární komora,regionální pracoviště MZe,podnikatelské subjekty

F.2. PREVENCE VYLIDŇOVÁNÍ MALÝCH OBCÍ

Nejen stárnutí populace ale i postupné vylidňování malých obcí a sídel je závažným objektivním trendem současného vývoje venkova. K tomu se řadí podstatné zesilování rekreační funkce některých obcí. Aktivní rozvojovou politikou by se měl omezit nebo zpomalit tento trend vývoje. Pro obnovu a rozvoj života na venkově je nutné vytvořit takové životní podmínky, aby zde mohli žít i mladí lidé a jejich rodiny. Jedná se o několik základních podmínek: zachovat dostatečnou dopravní obslužnost veřejnou hromadnou dopravou a zamezit snižování její četnosti, vytvořit kvalitní životní prostředí se základní technickou vybaveností (infrastrukturou), zajistit základní služby pro obyvatele v obcích, popřípadě v dostupné dopravní vzdálenosti hromadnou veřejnou dopravou. Nejdůležitějším prvkem pro obnovu venkova musí být posilování hospodářské základny obcí, zejména zemědělství, lesnictví, živnostenského podnikání, cestovního ruchu, které by poskytly obyvatelům dostatečné možnosti zaměstnání. K dosažení požadované úrovně je zapotřebí důsledně využívat prostředků Programu obnovy venkova, prostředků vlády a ministerstev ČR a EU. Začlenění ČR do EU je vhodným způsobem řešení problematiky obnovy venkova ustavováním sdružení obcí v tzv. mikroregiony, kde se společnými silami řeší nejen otázky vybavenosti jednotlivých obcí, ale i hospodářský a společenský život dané oblasti. Hodnotící kritéria - zlepšení vzhledu obcí - rozvoj a zlepšení venkovské infrastruktury

- 62 -

-

investice do ekologické výchovy a informovanosti obyvatel venkovských obcí

F.2.1. Zachování dostatečné dopravní obslužnosti obcí veřejnou hromadnou dopravou Rozvojové aktivity:  Poskytování finančních dotací pro nerentabilní spoje v rozsahu veřejného zájmu  Využití dotačních titulů MD k zabezpečení dopravní obslužnosti všech obcí  Časové sladění různých druhů veřejné dopravy  Udržení provozu lokálních železničních tratí popřípadě jejich privatizace Zúčastněné subjekty: města a obce, ČD,ČSAD a další dopravci, KHK F.2.2. Zlepšení životního prostředí malých venkovských obcí Rozvojové aktivity:  Podpora ekologické výchovy, vzdělávání a informovanosti obyvatel venkovských obcí  Doplňování technické infrastruktury, zlepšení vzhledu obcí a budov, vytvoření zdravého prostředí  Zpracování a zavádění ekologického programu do venkovských obcí Zúčastněné subjekty: obce, Správa CHKO,ekologická sdružení F.2.3. Zajištění základních služeb pro obyvatele malých obcí Rozvojové aktivity:  Průzkum potřeby základních služeb v malých obcích  Nabídka živnostníkům a řemeslníkům pro zajišťování chybějících služeb v malých obcích  Rozvoj a zlepšení venkovské infrastruktury  Využití programu státní podpory MSP  Zpracování programů rozvoje obcí s řešením jejich hospodářské základny Zúčastněné subjekty: obce, podnikatelé ve službách F.2.4. Realizace programu obnovy venkova Rozvojové aktivity :  Využití programů EÚ pro rozvoj zemědělství a venkova  Podpora realizace aktivit malých obcí v Programu obnovy venkova  Řešení naléhavých problémů života malých obcí Zúčastněné subjekty : obce, MMR, MZe

- 63 -

F.3. ROZVOJ ŽIVNOSTENSKÉHO PODNIKÁNÍ NA VENKOVĚ Pro rozvoj řemesel a služeb ve venkovských obcích regionu, které by sloužily jak místnímu obyvatelstvu, tak i turistům je dostatečný prostor. To však vyžaduje účinnou podporu. Ze strany obcí tato podpora spočívá především v nabídce pozemků, určených územním plánem pro podnikání a řemesla, v nabídce pronájmů budov či zařízení formou výhodných nájmů apod. Jinou formu podpory nabízí státní program podpory MSP, úřadu práce, agentury pro cestovní ruch,hospodářské komory apod. Rovněž perspektivní se jeví využití místních zemědělských produktů pro přímý prodej a stravování a poskytování občerstvení při tradičních kulturních a společenských akcích s vazbou na oblast cestovního ruchu – např. akce jako poutě v Potštejně, Rokytnici v Orlických horách, Skuhravě nad Bělou, církevní slavnosti v Neratově a některé další akce. Závažným problémem nedostatečného rozvoje malého podnikání na venkově je nedostatek finančních prostředků. Hledání možností poskytování malých účelových úvěrů je proto jedním z nejefektivnějších způsobů jeho podpory. Hodnotící kritéria - zvýšení četnosti podpůrných aktivit pro malé podnikatele, živnostníky a zemědělce - podpora tradic pro nový rozvoj řemesel a služeb F.3.1. Rozvoj služeb a podpůrných akcí pro malé podnikatele, živnostníky a zemědělce na venkově Rozvojové aktivity:  Podpora ze strany agrární a hospodářské komory a obcí  Využívání služeb hospodářské a agrární komory a dalších agentur  Využívání soukromých zařízení poskytujících služby pro malé podnikatele a živnostníky na venkově  Organizování podpůrných aktivit pro malé podnikatele, živnostníky a zemědělce na venkově Zúčastněné subjekty: agrární a hospodářská komora, obce, MZe, další agentury F.3.2. Rozvoj vzdělávacích a rekvalifikačních programů pro obyvatele venkova Rozvojové aktivity:  Podpora ze strany úřadu práce  Výběr a realizace vybraných vzdělávacích a rekvalifikačních programů  Programy zaměřené na oblast služeb v rámci cestovního ruchu pro venkov  Programy na využití tradic pro nový rozvoj řemesel a služeb  Příprava a realizace projektu rekvalifikace a znovuzapojení obyvatelstva do pracovního procesu

- 64 -

Zúčastněné subjekty: agrární komora, úřad práce, obce, vzdělávací instituce, podnikatelské subjekty F.3.3. Programy malých úvěrů a programů EU Rozvojové aktivity:  Vypracování projektu pro poskytování malých úvěrů, jeho ověření a realizace  Využití podmínek programů pro rozvoj podnikání na venkově  Využití programů v rámci ustavených mikroregionů pro rozvoj podnikání na venkově Zúčastněné subjekty: agrární a hospodářská komora, MZe, obce

- 65 -

V.

Rozvojové aktivity obcí mikroregionu Rychnovsko na léta 2004 – 2014

A.2. Rozvoj podnikatelských aktivit Doba reali- Finanční zace náročnost

Obec

Aktivita

Kvasiny

Investice do ploch a prostor pro podnikání - průmyslová zóna

2

Proruby

Vytipovat a připravit plochy pro podnikání a průmyslové využití

5

Rokytnice v O.h. Větší využití průmyslové zóny v bývalých kasárnách

5

Rychnov n.K.

5

Rychnov n.K. Rychnov n.Kn.

Zvýšení nabídky připravených ploch pro podnikání Zvýšení nabídky průmyslových a kancelářských objektů pro podnikání Výstavba inženýrských sítí pro průmyslovou zónu v Rychnově n.K.

100 mil.

5 5

Slatina n.Zd.

Příprava ploch pro drobné podnikání

5

Solnice

Velká průmyslová zóna při výjezdu ze Solnice na RK

5

Vamberk

Využití areálu bývalých kasáren – podnikatelské prostory

2

Voděrady

Využití ploch určených pro podnikání (dle ÚP)

5

30 mil.

B.1. Vytváření příznivých podmínek pro život obyvatel regionu Doba realizace

Finanční náročnost

Obec

Aktivita

Bílý Újezd

ZTV ke stávajícím parcelám (6 RD )

2

Bílý Újezd

ZTV ke stávajícím parcelám (9RD )

5

Byzhradec

vytypovat, zapracovat do ÚP, vykoupit, ZTV

5

Černíkovice

odkoupení místní fary - rekonstrukce na školu a byty

2

Černíkovice

provést výkupy, zpracovat plán zástavby

5

Jahodov

není ÚPSU, před časem studie pro cca 24 RD

5

Javornice

malometrážní byty (7 - 9 b.j.)

5

12 mil.

Javornice

PD pro ZTV "Pastvina " - 5 - 6 RD

2

3 mil.

Kvasiny

ZTV "Zámecká ulice "- 50 RD

5

10 mil.

Kvasiny

nástavba nad prodejnou potravin - 2 b.j.

2

3 mil.

Libel

vybudování ZTV ke stavebním parcelám (16 ks)

2

2,5 mil.

Lično

výkup pozemků a příprava ZTV pro 16 st. parcel

5

1,8 mil.

Lično

výstavba DPS

déle

8 mil.

Lukavice

bytová výstavba (20 b.j.)

5

28 mil.

- 66 -

1,5 mil.

Lupenice

výkup pozemků k výstavbě RD

5

0,5 mil.

Lupenice

ZTV ke stavebním parcelám

déle

2 mil

Pěčín

vybudování bytových nástaveb (2 b.j.)

5

1,8 mil.

Polom

nákup či případně změna pozemků pro 13 RD

2

Potštejn

2

100 tis.

Prorubky

oprava budovy klubu důchodců bezúplatný převod pozemků od PF, vybudování ZTV pro 5 stavebních parcel

2

1 mil.

Rokytnice

příprava území pro výstavbu RD

2

Rokytnice v OH stavba domu pro seniory

5

Rychnov n.Kn.

Výstavba domova důchodců

5

100 mil.

Rychnov n.Kn.

Výstavba domova důchodců

5

100 mil.

Rychnov n.Kn.

vybudování azylového domu pro ženy, matky s dětmi i rodiny

5

20 mil.

Rychnov n.Kn.

Relaxační centrum v Rychnově n.K.

5

35 mil.

Rychnov n.Kn.

Investiční příprava pozemků pro výstavbu nových bytů

2

45 mil.

Rychnov n.Kn.

2

Rychnov n.Kn.

příprava pozemků pro výstavbu propojení komunitního plánu sociálních služeb se zavedení standardů kvality v těchto službách

2

Rychnov n.Kn.

Vybudování azylového domu pro ženy, matky s dětmi i rodiny

5

Skuhrov

nástavba nad zdravotním střediskem ( 6 - 7 b.j.)

5

8 mil.

Slatina

2

1 mil.

Solnice

příprava pro výstavbu RD " U nádraží" rozšíření soc. služeb s podporou již dobře prosperující soukromé firmy

2

100 tis

Solnice

zainvestování pro RD "Litohradská"

2

12 mil.

Solnice Synkov - Slemeno Synkov - Slemeno

zainvestování pro RD "u vodárny"

5

15 mil.

PD pro dům s 5-6 byty

2

20 tis.

zainvestování pozemků po rekonstrukci sítě VČE

3

50 tis.

Třebešov

vybudování ZTV k novým stavebním parcelám

2

Třebešov

výkup pozemků od soukromníků pro nové parcely

5

Vamberk

výkup pozemků (pro RD)

5

Vamberk

lokalita " za masnou" - RD (cca 30 RD)

5

Vamberk

lokalita "cihelna "- bytová výstavba (cca 50 b.j.)

5

Vamberk

5

Vamberk

domov důchodců a výstavba sociálních bytů zřídit rychlou záchrannou službu, zubní a ambulantní pohotovost

2

Vamberk

zřízení azylového domu, centra pro postižené, poradny

2

Voděrady

výkup pozemků, zajištěni ZTV pro 10 stavebních parcel

5

1 mil.

Voděrady

vybudování domu následné péče

déle

3 mil.

- 67 -

B.2. Rozvoj vzdělávacích aktivit, koncepce celoživotního vzdělávání a rekvalifikace Doba reali- Finanční zace náročnost

Obec

Aktivita

Bílý Újezd

přístavba MŠ s výstavbou hřiště

Lično

rekonstrukce budovy školy

Lukavice

2

1 mil.

déle

1,2 mil.

rekonstrukce školy

2

2 mil.

Potštejn

oprava Mateřské školy

2

100 tis.

Potštejn

oprava střechy ZŠ

2

550 tis.

Skuhrov n. Běl.

Rekonstrukce školní jídelny a zázemí školy

5

15 mil.

Skuhrov n. Běl.

Oprava střechy na MŠ

5

0,5 mil.

Skuhrov n.B.

Dostavba školícího a kulturního centra

5

25 mil.

Vamberk

rekonstrukce Krajkářské školy na ubytovací a stravovací prostory a prostory pro realizaci kurzů

5

Vamberk

potřeba zajištění středního vzdělání se strojírenským zaměřením

2

B.4. Využití kulturních a přírodních hodnot regionu pro jeho rozvoj Doba rea- Finanční lizace náročnost

Obec

Aktivita

Bílý Újezd

5

Černíkovice

oprava střechy zvonice přestavba OÚ – zázemí pro společenské akce (vít. občánků, svatby ….).

Černíkovice

Vybudování zázemí pro společenské akce

2

Jahodov

oprava budovy OÚ – kulturní centrum obce

5

1,5 mil.

Javornice

úpravy památníku M a S Sedláčkových

5

200 tis.

Kvasiny

2

80 tis.

Kvasiny

odizolování pivovarské kapličky záchrana Hamernice - zřízení chráněného území a naučné stezky

5

0,5 mil.

Liberk

rekonstrukce kulturního domu

2

1 mil.

Liberk

oprava Kaple v obci Hláska

déle

1,5 mil.

Lukavice

oprava 6 náboženských soch

déle

0,5 mil.

Lupenice

rekonstrukce KD

5

3,5 mil

Lupenice

oprava památek

déle

1 mil.

Osečnice

opravy hospody a sálu pro kulturní akce v obci

déle

1,5 mil.

Potštejn

rekonstrukce hradu

2

2 mil.

5

Rokytnice v OH vyřešení dalšího využití zámku v Rokytnici

5

Rokytnice v OH Modernizace muzea na pevnosti Hanička

2

Rokytnice v OH rekonstrukce kostela Nejsvětější Trojice Rybná n. Zdobnicí Selicharova obrazárna se Slavíčkovými obrazy Rychnov n.Kn.

Oprava fasády na kostele Nejsvětější Trojice

- 68 -

déle 5 2

6 mil.

10 mil.

Rychnov n.Kn.

Dokončení rekonstrukce jízdárny. Rekonstrukce Pelclova divadla na multifunkční společenské centrum

5 2

35 mil.

5

65 mil.

Rychnov n.Kn.

Okresní archív Rychnov n.K. Vybudování stálé expozice dějin města a regionu, expozice přírodních hodnot regionu za spolupráce Okresního muzea Orlických hor

Skuhrov n. Běl.

Oprava a dostavba obvodových zdí zříceniny hradu

5

2 mil.

Skuhrov n. Běl.

Izolace proti vlhkosti – márnice

5

30 tis.

Slatina n. Zd.

Oprava kostela

5

2 mil.

Slatina n. Zd.

Rekonstrukce místní fary – použití na galerii

5

2 mil.

Solnice Synkov – Slemeno Synkov – Slemeno

rekonstrukce společenského-sportovně-kulturního centra – KD oprava betonové výplně dutina torza bratrské borovice (kulturní památka)

5

30 mil.

5

50 tis.

2

50 tis.

Třebešov

sraz rodáků ve spolupráci s SDH se podílet na realizaci oslav 120. výročí založení SDH

2

Vamberk

Obnovit festival Voříškovy varhany

2

Vamberk

5

Vamberk

zajistit rekonstrukci kamenného mostu, část havarijních soch trvale udržovat památky – dřevěný věšadlový most, kostely (Barbora, Prokop,…)

Vamberk

zkvalitnit – Bienále české krajky

2

Voděrady

opravy křížků a božích muk

5

200 tis.

Zdobnice

oprava kaple sv. Anny v Kunčině Vsi

2

1,5 mil.

Zdobnice

oprava Kamenného mostu u kostela ve Zdobnici

5

300 tis.

Zdobnice

oprava kostela ve Zdobnici

Zdobnice

obnova hřbitovů a ohradních zdí ve Zdobnici a Kačerově

Rychnov n.Kn. Rychnov n.Kn.

5

déle

déle 5

200 tis.

C.1. Komunikační napojení regionu na ostatní území ČR Doba reali- Finanční zace náročnost

Obec

Aktivita

Bílý Újezd

výstavba chodníků, oprava cest v Roudném

2

Bílý Újezd

oprava cest v Hrošce a B.Ú.

5

Byzhradec

oprava 3 km státní silnice

2

Byzhradec

oprava místních komunikací a chodníků

Černíkovice

renovace místních komunikací, vybudování chodníků

5

Jahodov

vybudování místní komunikace

2

Jahodov

oprava komunikace III/3192, vybudování přístupové komunikace k vodovodní čerpací stanici

5

Javornice

rekonstrukce silnice II/319 (RK - Javornice - Rokytnice)

2

Javornice

nové dopravní značení na místních a účelových komunikacích

5

200 tis.

Javornice

úprava místních komunikací a chodníku v sídlišti za školou

déle

5 mil.

- 69 -

déle

Kvasiny

výstavba chodníků

5

Kvasiny

dostavba II etapy přeložky II/321

Liberk

oprava silnice II/319

2

Liberk

oprava silnice č. III 318/3, včetně změny v sil. síti

5

Liberk

oprava obecních komunikací

Lukavice

oprava místních komunikací a značení

5

3 mil.

Lupenice

rekonstrukce silnice III/318 10

2

(12 mil.)

Lupenice

rekonstrukce silnice I/14, přeložka I/14 ve směru Budín - RK

5

Osečnice

oprava cest spojujících části obce

5

Osečnice

oprava komunikace Lomy - Práz. bouda

Pěčín

Vybudování chodníku v části obce

2

Pěčín

Rekonstrukce místních komunikací

5

Potštejn

opravy komunikací, vybudování parkoviště pod hradem, vybudování chodníku podél komunikace I/14, rek. III/316 9 včetně mostu

2

Potštejn

obchvat I/14 Potštejn

déle

déle

déle

2

Rokytnice v OH rekonstrukce III/319 10, včetně opravy mostu

5

Rybná n. Zdonicí oprava opěrné zdi Pekelec

2

Rychnov n. Kn.

oprava průtah I/14, rekonstrukce II 318 Zbuzany - Nábřeží

2

Rychnov n. Kn.

tunel I/14, přeložka II 318

Rychnov n.Kn.

Vyřešení páteřních komunikací z ulice Mírová III (i pro MHD)

déle

Skuhrov n. Bělou

Silnice I/14 - řešení průtahu silnice I/14 Rychnov n.K. silnicí II/318 (směr Zdobnice) a silnicí III/3211 (směr Lokot) přístupová komunikace za základní školou, opravy chodníků, Křižovatka víska,oprava cesty Slavěnka- Klapavec-Skuhrov, cesta Debřece-Uhřínov Úpravy výjezdů na státní komunikace, rekonstrukce cesty Zákoutí

Solnice

přeložka silnice II 321 - I. etapa

Solnice

rozšíření komunikace I/14 Solnice - Rk, obchvat Solnice od RK na Častolovice a dále na Dobrušku

Skuhrov n. Bělou

15 mil.

déle

rekonstrukce silnice II/319, stavba malého autobusového nádraRokytnice v OH ží

Rychnov n.Kn.

2 mil.

Synkov - Slemepřeložka silnice II/318, napojení na obchvat RK a Častolovic no

5 déle

60,5 mil

2 déle 2 déle

100 mil.

déle

Vamberk

III. etapa I/11, I/14

5

Vamberk

obchvat I/11 směr Doudleby n. O.

Voděrady

rekonstrukce silnice II/320, chodník

5

5 mil.

Voděrady

vybudování chodníků

5

800 tis

Zdobnice

oprava silnice II/310 Zdobnice - Deštné a III/3109 Zdobnice Říčky, vybudování parkoviště k plánované sjezdovce, oprava II/319, oprava III/31011, křižovatky II/310 - Souvlastní

5

Zdobnice

vybudování parkoviště pro Wiesberg a okolí

5

- 70 -

déle

200 tis.

C.2. Zlepšení úrovně technické infrastruktury Doba reali- Finanční zace náročnost

Obec

Aktivita

Bílý Újezd

modernizace veřejného osvětlení

2

Bílý Újezd

kanalizace a ČOV

5

Bílý Újezd

nutná oprava veř. kanalizace, modernizace vodovodu

5

Bílý Újezd

Masty - dobudování veř. kanalizace

5

Byzhradec

projekt. řízení a stav. příprava stavby vodovodu

2

Byzhradec

Výstavba vodovodu a kan.

5

Byzhradec

Plynofikace obce-projekt je zpracován

5

Černíkovice

Vybudování kanalizace

5

Černíkovice

propojení vodovodu Solnice - Černíkovice

5

Černíkovice

Dobudování kanalizační sítě

5

Jahodov

Rekonstrukce vodovodu

2

Jahodov

Dokončení výměny vodovodního řádu

2

Jahodov

přístup. komunikace k požární nádrži

5

Jahodov

výhled plynofikace obce

déle

Jahodov

oprava požární nádrže a okolí

déle

Javornice

vodovod (na Přím)

2

1,5 mil.

Javornice

Vybudování čistírny odpadních vod pro školu a stávající a budoucí zástavbu

2

2 mil.

Javornice

příprava plynofikace

2

Javornice

propojení vodovodu Javornice - Slatina

5

5 mil.

Javornice

zabezpečení nového systému pro lepší informovanost občanů (bezdrátový rozhlas)

5

2 mil.

Javornice

vybudování kanalizace ve střední části obce

déle

2 mil.

Javornice

rekonstrukce veřejného osvětlení

déle

3 mil.

Kvasiny

vodovod a ČOV

2

Kvasiny

Výstavba ČOV Solnice - Kvasiny, vodovod Bílé domy

2

Kvasiny

energetická síť na Zámecké ulici

2

Libel

vodovod

2

Libel

kanalizace

déle

Libel

rekonstrukce rozvodů el. energie

déle

Liberk

oprava požárních nádrží

2

Liberk

vodovod

5

Liberk

kanalizace a ČOV

5

Liberk

výhled plynofikace obce

5

Liberk

opravy hasičských nádrží v obcích Bělá u Liberka, Prorubky, Hláska, Liberk

déle

Lično

ČOV, vodovod - rozšíření

déle

- 71 -

8,5 mil.

1,5 mil.

Lično

rekonstrukce rozvodů el. energie a jejich posílení

déle

Lukavice

kanalizace

déle

36 mil.

Lukavice

ČOV

déle

14 mil.

Osečnice

rekonstrukce veřejného rozhlasu

2

Osečnice

vodovod

5

Osečnice

výhled plynofikace obce

5

Osečnice

kanalizace a ČOV

déle

Osečnice

vybudování kanalizační sitě a čističky

déle

Osečnice

připojení osady Proloh na veřejný vodovod

Pěčín

oprava veřejného osvětlení

Pěčín

vybudování kanalizace

Polom

vodovod

2

Polom

kanalizace

5

Polom

rekonstrukce vodovodu

5

Potštejn

dobudování kanalizace v obci a ČOV, vodovod, kanalizace pro lokalitu "pod Horáčkovými"

5

Potštejn

dobudování vod. řádu až na dolní konec obce

5

Potštejn

zavední plynu pro výstavbu "pod Horáčkovými"

5

Potštejn

kanalizace a ČOV

2

200 tis

déle

déle

Rokytnice v OH rekonstukce a stavba kanalizační stítě v ul. 5. května

5

Rokytnice v OH rekonstrukce vedení

5

Rokytnice v OH rozšíření teplovodní sítě a výkonu kotelny

déle

Rokytnice v OH rekonstrukce bývalé kotelny u nádraží ČD na hasičskou zbrojnici

5

Rybná n. Zd.

vodovod

2

Rybná n. Zdonicí

rekonstukce vodovodních řádů a zesilovací stanice tlaku, připojení osady Dvorek na vrt pitné vody

5

Rybná n. Zdonicí výhled plynofikace obce

5

Rychnov n. Kn.

zefektivnění energetického hospodaření

2

Rychnov n. Kn.

prosazování ekologického vytápění

5

Rychnov n. Kn.

rekonstrukce a rozšíření kanalizační sítě

5

2,5 mil.

Rychnov n.Kn.

rekonstrukce a modernizace úpravny vody pro město RK, vodovodní řády Protierozní opatření a opatření k neškodnému odvedení povrchových vod ze zemědělských povodí řešených v rámci komplexních pozemkových úprav v katastru Dlouhá Ves, Lipovka a Litohrady Rekonstrukce a rozšíření kanalizační sítě, odhad 340 000 000 Kč o tyto dílčí akce: - intenzifikace městské ČOV rekonstrukce a dostavba stávající kanalizační sítě

Rychnov n.Kn.

rozšíření kanalizační sítě pro novou výstavbu

5

184,44 mil.

Rychnov n.Kn.

Dlouhá Ves, Roveň - splašková kanalizace

5

19,96 mil.

Rychnov n.Kn.

Městská Habrová - splašková kanalizace

5

24,11 mil.

Rychnov n.Kn.

Lipovka, Malá Lipovka - splašková kanalizace

5

20,95 mil.

Rychnov n. Kn. Rychnov n.Kn. Rychnov n.Kn.

- 72 -

5 2 5

29,3 mil.

5

86,72 mil.

Rychnov n.Kn.

Litohrady - splašková kanalizace

Rychnov n.Kn.

Rekonstrukce a modernizace úpravny vody (včetně technického zabezpečení vrtu) pro město Zavedení dotačního systému pro využití a rozšíření ekologického vytápění z ekologicky obnovitelných zdrojů energie Plynofikace městských částí Rychnova n.K. – Lipovka, Litohrady, a Lokot, Panská Habrová, a dokončení části Rychnov n.K. Oprava kanalizační sítě v Rychnově n.K. - Lipovka

Skuhrov n. B.

kabelizace VN a NN

Skuhrov n. B.

kanalizace, ČOV

Skuhrov n. Běl.

Rychnov n.Kn. Rychnov n.Kn. Rychnov n.Kn.

5

10,45 mil.

5

21,2 mil

5 5

5

2 mil.

déle

20 mil.

Oprava střechy hasičské zbrojnice

5

200 tis.

Skuhrov n. Bělou

rekonstrukce vodoinstalace a odpadů na OÚ

5

300 tis.

Slatina n. Zd.

Přestavba školní kuchyně v ZŠ + přístavba a ČOV

2

17 mil.

Slatina n. Zd.

plynofikace

5

Slatina n. Zd.

kanalizace a ČOV

5

30 mil.

Solnice

ČOV

2

140 mil.

Solnice

NN do kabelů ul. Rychnovská

2

1 mil.

Solnice

plynofikace Ještětic

5

6 mil.

Solnice

rekonstrukce veř. osvětlení

5

0,5 mil.

Synkov - Slerekonstrukce vedení NN (Slemeno) meno

2

Synkov - Slemerekonstrukce veřejného osvětlení, místního rozhlasu no Synkov - Sleme- veřejné připojení na internet, zřízení veřejného interneového no stánku v KD Synkov-Slemeno vodovod Synkov-Slemeno kanalizace a ČOV

2

400 tis.

5

300 tis.

2

5 mil.

déle

Synkov-Slemeno změna vytápění alternativními zdroji v KD, sport. zázemí

déle

Třebešov

vytápění plynem

2

Třebešov

vodovod

2

Třebešov

Vybudování veřejné vodovodní sítě v obci

2

Třebešov

ČOV

déle

Třebešov

zpracování projektu ČOV v obci

déle

Vamberk

plynofikace Merklovic

2

Vamberk

ČOV

5

Vamberk

Zajištění havarijních stavů vodovodu a kanalizace

5

Voděrady

rekonstrukce veřejného osvětlení, rekonstrukce el. sítě

5

0,5 mil.

Voděrady

plynofikace mateřské školky

5

0,5 mil.

Zdobnice

rekonstrukce studny Kunčina Ves, Zdobnice - OÚ

2

300 tis.

Zdobnice

výměna několika stožárů, veř. osvětlení (dle ÚP)

5

200 tis.

Zdobnice

rekonstrukce studny - Zdobnice - bytovky

5

150 tis.

Zdobnice

kanalizace a ČOV

Zdobnice

oprava veřejného osvětlení

déle 2

- 73 -

300 tis.

C.3. Zkaviltnění veřejné hromadné dopravy Doba reali- Finanční zace náročnost

Obec

Aktivita

Rychnov n.Kn.

Zabezpečit jednotný informační systém (informační tabule) o odjezdech autobusů na autobusovém nádraží.

2

D.1. Ochrana a zlepšení kvality ovzduší a vody

Obec

Aktivita

Rychnov n. Kn.

monitoring složek ŽP

Doba reali- Finanční zace náročnost 2

Rokytnice v OH změna vytápění

2

D.2. Péče o krajinu a přírodní bohatství

Doba rea- Finanční lizace náročnost

Obec

Aktivita

Bílý Újezd

protipovodňová a protierozní opatření

5

Bílý Újezd

protipovodňová a protierozní opatření

5

Byzhradec

výsadba lesních remízků a alejí podél cest

2

Černíkovice

výsadba alejí podél cest

2

Javornice

výsadba ovocných stromů u polních cest a mezí

5

Kvasiny

zajistit sečení nevyužitých ploch a příkopů

2

Libel

biokoridory

2

Liberk

kompostování veřejné zeleně

5

Lično

výsadba alejí podél obecních komunikací

5

Lično

Vybudování chodníků

5

Lično

protipovodňová hráz a protipovodňový příkop

2

Osečnice

vybudování rybníka

5

Rychnov n. Kn.

upravit tok Bělé

5

Rychnov n. Kn.

poldr k zachycení přívalových vod

2

Rychnov n. Kn.

rybník a biokoridor - v rámci PÚ

Rychnov n. Kn.

revitalizace toků

2

Rychnov n. Kn.

protipovod. opatření

2

Rychnov n. Kn.

protierozní opatření

2

Rychnov n.Kn.

systém varovné služby

2

Rychnov n.Kn.

Revitalizace vodní plochy v Lipovce

5

- 74 -

déle

30 tis.

800 tis.

Rychnov n.Kn.

Revitalizace vodního toku – Jahodovský potok

5

Rychnov n.Kn.

vybudování suchého poldru v k.ú. Dlouhá Ves a k.ú. Jahodov

5

Slatina n. Zd.

opatření proti přívalovým dešťům - poldr

5

Třebešov

poldr k zachycení přívalových vod

2

Třebešov

revitalizace Uhřínovského potoka

2

Uhřínov

zalesnění hůře obdělávané půdy a zabránění erozí

Voděrady

zalesňování těžce využitelných půd

2

Voděrady

zalesňování nevyužitých ploch Příprava projektu zabezpečení ochrany lokalit významných rostlin formou VKP (významný krajinný prvek) v Rychnově n.K. – Lipovka

2

Voděrady

6 mil.

déle

5

D.3. Zdokonalení odpadového hospodářství Doba reali- Finanční zace náročnost

Obec

Aktivita

Bílý Újezd

separační dvůr na třídění odpadů

Potštejn

rekultivace skládky

2

Rokytnice v OH dobudování sběr. střediska odpadů

5

Rokytnice v OH rekultivace skládek

5

Rybná n. Zd.

sběrný dvůr

2

Rychnov n. Kn.

rekultivace skládek Lokot, Pan. Habrová

2

Skuhrov n. B.

sběrný dvůr

2

100 tis.

Synkov-Slemeno rekultivace skládek

2

3,5 mil.

Zdobnice

5

změna koncepce odpadového hospodářství

déle

D.4. Uplatňování komunitních aspektů péče o životní prostředí

Doba rea- Finanční lizace náročnost

Obec

Aktivita

Javornice

aktualizace ÚP

5

350 tis.

Lukavice

zřízení parku (u hřbitova)

5

0,5 mil.

Lukavice

výsadba zeleně - v souladu s ÚP

5

0,3 mil.

Lukavice

5

0,5 mil.

Pěčín

parčík s hřištěm pro děti Vybudování klidových zón s veřejnou zelení a informačními tabulemi

2

0,5 mil.

Potštejn

úprava centra – park, chodníky, parkoviště

2

2 mil.

Rokytnice v OH úpravy parku a lesoparku environmentální výchova a koncepce měst environment. vzděRychnov n. Kn. lávání

2

Rychnov n. Kn.

5

rekonstrukce zeleně

- 75 -

5

Rychnov n. Kn.

aktualizovat pasport městské zeleně

5

Rychnov n.Kn.

Rekonstrukce zeleně kolem sportoviště u Sokolovny

2

Rychnov n.Kn.

Ošetření zeleně v parku u gymnázia

2

Rychnov n.Kn.

Ošetření zeleně a rekonstrukce parku u kaple na Trávníku

2

Rychnov n.Kn.

2

5

Rychnov n.Kn.

Obnova a rekonstrukce zeleně na sídlišti Mírová Vytvořit a průběžně aktualizovat pasport městské zeleně Rychnov n.K. Příprava projektu obnovy a rekonstrukce zeleně a odpočinkových ploch v areálu Orlické nemocnice Zpracovat architektonické studie na řešení úprav a využití některých lokalit ve městě (např. Lidické nám. na sídlišti Mírová, prostor před ZŠ Komenského, zelený koridor od prodejny Plus po altánek u lesa Včelný

Rychnov n.Kn.

řešení ozelenění sídliště Mírová

5

Rychnov n.Kn.

architektonické řešení pěší zóny v Havlíčkově ulici

5

Rychnov n.Kn. Rychnov n.Kn.

2

5

E.1. Rozvoj tradičních a netradičních způsobů rekreace a cestovního ruchu

Obec

Aktivita

Černíkovice

naučná stezka

Doba reali- Finanční zace náročnost 2

Rokytnice v O.h. Vznik naučné stezky pro opevnění Orlických hor

5

Rychnov n.Kn.

naučná stezka s informačními vzdělávacími tabulemi

5

Vamberk

Prezentace území – multimediální CD, mapové materiály

2

E.2. Zvyšování kvality, kapacity a rozsahu služeb pro rozvoj cestovního ruchu Doba rea- Finanční lizace náročnost

Obec

Aktivita

Bílý Újezd

bazének pro děti ve sportovním areálu v Hrošce

2

0,5 mil

Bílý Újezd

víceúčelové sportoviště

2

2,2 mil.

Černíkovice

výstavba tělocvičny

déle

10 mil.

Jahodov

Vybudování cyklotras

Javornice

Prezentace památníku M. a V. Sedláčkových

2

Javornice

Využití ubytovací kapacity v obci

2

Javornice

5

2 mil.

Kvasiny

sportoviště za školou nástavby nad KD – turistická ubytovna s rozšířením kuchyně a pohostinství

5

6,5 mil.

Kvasiny

rekonstrukce tenisových kurtů

2

1,2 mil.

Kvasiny

výstavby hřiště za školou

2

300 tis.

Kvasiny

sociální zázemí na stadionu Olšina

5

2 mil.

Libel

Podpora podnikání v cestovním ruchu

2

Lično

výstavby zařízení pro tělovýchovu a sport

- 76 -

déle

5 mil.

Lukavice

sportovní hřiště – volejbal a tenis

5

3,5 mil.

Pěčín

2

1,5 mil.

Pěčín

Nástavba nemovit. č.p. 268 na turistickou ubytovnu Vybudování víceúčelové plochy před budovou OU pro sportovní a kulturní účely

2

1,6 mil.

Polom

výstavba dětského hřiště

2

20 tis.

Potštejn

úprava veřejného tábořiště Vochtánka

2

200 tis.

Potštejn

turistické značení o obci pro lepší přehlednost

2

150 tis.

Potštejn

multifunkční hřiště u ZŠ Rekonstrukce přístupových tras na hrad a vybudování parkoviště pod hradem

5

1 – 2 mil.

Potštejn Rokytnice v O.h. Rokytnice v O.h.

Rozšíření a zkvalitnění sítě ubytování ve městě Elektronický rezervační systém ubytování pro oblast Orlických hor

5 2 2

Rokytnice v OH dostavba lyžařského areálu

2

4 mil.

Rokytnice v OH dostavba tenisového areálu

5

5 mil.

Rokytnice v OH stavba malého krytého bazénu

5

11 mil.

Rybná n. Zd.

Odvodnění sportovního hřiště

2

100 tis.

Rybná n. Zd.

Výstavba víceúčelového objektu u silnice I/11 Vytvoření informačního systému (internetové stránky) o městě a okolí. Zřídit plně funkční informační kancelář (centrum) v Rychnově nad Kněžnou s přiměřenou provozní dobou. Vytvořit informační systém památek a zajímavostí (označení památek a zajímavostí příslušnými informačními tabulkami včetně centrálních informačních tabulí s jejich vyznačením)

déle

2

Rychnov n.Kn.

řešení letoviska Studánka Výstavba nadregionálního sportovního areálu v Rychnově nad Kněžnou (včetně krytého bazénu) – dle schválené projektové dokumentace

5

140 mil.

Rychnov n.Kn.

Rekonstrukce koupaliště ve Včelném

5

18 mil.

Skuhrov n. Běl.

Dětské hřiště Svinná

2

15 tis.

Skuhrov n. Běl.

Příprava prostor pro kluziště a hřiště na hokej Skuhrov

5

50 tis.

Skuhrov n.B.

Rekonstrukce ubytovací kapacity – 12 lůžek

2

80 tis.

Solnice

zřízení umělého kopce

2

100 tis.

Solnice Synkov – Slemeno Synkov – Slemeno

5

15 mil.

5

5 mil.

5

2 mil

Vamberk

rozšíření sportovního areálu nástavby nad KD – turistická ubytovna s rozšířením kuchyně a pohostinství výstavba multifunkčního hřiště pro veřejnost a malotřídní školu ve Slemeně Využití bývalé ZŠ Peklo a bývalé „Soukromé ZŠ“ jako ubytovací kapacita

Vamberk

Vybudování motelu při obchvatu I/11

5

Vamberk

zřídit informační centrum na místě MK

2

Voděrady

Využití turistické ubytovny (40 lůžek), oprava střechy

2

Voděrady

Rekonstrukce pohostinství na současný standard

Voděrady

běžecká dráha podél hřiště

2

0,5 mil.

Voděrady

kurty pro tenis a volejbal

5

2,5 mil.

Rychnov n.Kn. Rychnov n.Kn. Rychnov n.Kn. Rychnov n.Kn.

- 77 -

2 2 5

2

100 tis.

déle

Zdobnice

Vybudování parkoviště ke sjezdovce pod Valčenkou

5

1 mil.

Zdobnice

5

1 mil.

Zdobnice

Sezónní parkoviště na Valčence zahájení první etapy prací na sport. areálu přírodního charakteru ve Zdobnici

5

0,5 mil.

Zdobnice

hřiště s tenisovými kurty v Kunčině Vsi

5

350 tis.

F.1. Restrukturalizace zemědělství Doba reali- Finanční zace náročnost

Obec

Aktivita

Solnice

rybník k chovu ryb a rekreaci

2

10 mil.

Skuhrov n. B.

výstavba obecní moštárny a palírny

5

0,5 mil.

F.2. Prevence vylidňování malých obcí Doba reali- Finanční zace náročnost

Obec

Aktivita

Byzhradec

mechanizace na údržbu travnatých ploch

5

Černíkovice

mechanizace na údržbu mezí, příkopů

2

- 78 -

VI. Priority v jednotlivých strategických směrech Na základě zvážení všech okolností, tzn. finančních možností, reálnosti cílů a potřeb obcí, dopadů na rozvoj mikroregionu, zkušeností ze společného postupu dobrovolného svazku obcí a celé řady dalších faktorů rozhodla valná hromada DSO Mikroregion Rychnovsko dne 22. 10. 2004, že prioritami mikroregionu budou v nejbližším období následující aktivity:

Strategický cíl

Aktivita

B.1 Vytvoření příznivých životních podmí- Zřízení (vybudování) azylového domu včetně všech sociálních služeb na toto zařízení navazujících B.1.5. nek pro život obyvatel regionu

kulturních památek (statují) (jednotliB.4 Využití kulturních a přírodních hodnot Opravy vých,v krajině stojích křížků, božích muk apod.) B.4.1. mikroregionu pro jeho rozvoj

C.2 Zlepšení úrovně technické a dopravní Zpracováni studie cyklotras v mikroregionu s návazností na okolí C.2.2. infrastruktury v mikroregionu C.3 Zkvalitnění veřejné hromadné dopravy C.3.1.

Vytvoření systému integrované osobní dopravy

D.2 Péče o krajinu a přírodní bohatství D.2.2.

Realizace protipovodňových opatření na území mikroregionu

D.2.1.

Ozelenění krajiny (zalesňování, výsadby alejí podél cest a silnic, …)

D.3 Zdokonalení odpadového hospodářství D.3.1.

Zřízení a provozování sítě sběrných dvorů a řízených skládek (v souladu se zákony a předpisy, řešící tuto oblast ŽP) dostupných většině obyvatel mikroregionu

Řešení útulku pro psy (v souladu s příslušnými zákony a předpisy) - jeho optimalizace z hlediska jak péče o oD.4 Uplatňování komunitních aspektů péče puštěná a nalezená zvířata, tak z hlediska dopadů na D.4.2. o životní prostředí životní prostředí (včetně dopadu na životní pohodu obyvatel v okolí)

Vydání kvalitního společného propagačního materiálu E.2 Zvyšování kvality, kapacity a rozsahu mikroregionu (pro seznámení s turistickými, historickými, E.2.1. služeb pro rozvoj cestovního ruch kulturními a sportovními možnostmi regionu)

- 79 -

VII. Závěry pro implementační fázi Předložený dokument je základem pro další fáze realizace „Strategie“, t.j. pro fázi taktickou a realizační. Hlavním úkolem strategické fáze bylo identifikovat, co je třeba v regionu udělat a určit směry a způsoby, jakými by toho mělo být dosaženo. Hlavním úkolem taktické fáze je přesně jmenovat strategické směry a rozvojové aktivity ve formě konkrétních programů a projektů, najít jejich nositele a stanovit způsob jejich financování. Prvním krokem přechodu implementační fáze k realizaci je stanovení postupu, jehož součástí je ustavení skupin (komisí,rad), jejíž povinností bude řídící činnost ve vztahu k realizaci schválených aktivit, programů, které směřují k udržitelnému rozvoji regionu. Realizace plánovaných rozvojových aktivit, ústících do programů či projektů, musí být jasně přiřazena do kompetence odpovídajícím nositelům a musí být pro ni jasně stanoven způsob a zdroje financování. Bude podstatné, aby každý zúčastněný subjekt z regionu pro vybrané prioritní programy či projekty     

znal výsledky, kterých se má dosáhnout přijal odpovědnost za rozvojové aktivity, které jsou předmětem programu či projektu a za jejich výsledky znal časový horizont, do kterého se mají rozvojové aktivity dokončit angažoval se pro dosažení očekávaných výsledků.

Některé rozvojové aktivity budou orientovány na odstraněná různých překážek a nebudou tak finančně náročné. Úspěšná realizace většího počtu rozvojových aktivit však bude vyžadovat vyšší finanční prostředky, které pro ně musí být alokovány. Určitým východiskem se jeví vyšší využití dotací prostřednictvím programů schválených vládou ČR i fondů EU.

- 80 -

PŘEDMLUVA ...................................................................................................................................................... 3 PŘEHLED POUŽITÝCH ZKRATEK :............................................................................................................. 4 PŘÍSTUP K VYPRACOVÁNÍ STRATEGIE ................................................................................................. 5 I.

STRUČNÉ SHRNUTÍ PROFILU REGIONU ...................................................................................... 6

HLAVNÍ CHARAKTERISTIKY MIKROREGIONU RYCHNOVSKO ....................................................... 6 II.

SWOT ANALÝZA.................................................................................................................................. 11

III.

STRATEGICKÁ VIZE A GLOBÁLNÍ CÍLE .................................................................................. 18

IV.

STRATEGICKÉ CÍLE, SMĚRY A ROZVOJOVÉ AKTIVITY...................................................... 21

A.

PRŮMYSL, OBCHOD, SLUŽBY.......................................................................................................... 21

A.1.

REVITALIZACE A ZVÝŠENÍ KONKURENCESCHOPNOSTI PRŮMYSLU, OBCHODU A SLUŽEB ................................................................................................................................................... 22

A.2.

ROZVOJ NOVÝCH PODNIKATELSKÝCH AKTIVIT................................................................. 24

A.3.

ROZVOJ ŽIVNOSTENSKÉHO PODNIKÁNÍ V OBCÍCH MIKROREGIONU ...................... 25

B.

LIDSKÉ ZDROJE .................................................................................................................................. 27

B.1.

VYTVOŘENÍ PŘÍZNIVÝCH ŽIVOTNÍCH PODMÍNEK PRO ŽIVOT OBYVATEL REGIONU 28

B.2.

ROZVOJ VZDĚLÁVACÍCH AKTIVIT, KONCEPCE CELOŽIVOTNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ A REKVALIFIKACÍ .................................................................................................................................. 31

B.3.

ŘEŠENÍ PROBLÉMU NEZAMĚSTNANOSTI V MIKROREGIONU......................................... 32

B.4.

VYUŽITÍ KULTURNÍCH A PŘÍRODNÍCH HODNOT MIKROREGIONU PRO JEHO ROZVOJ................................................................................................................................................... 33

C.

INFRASTRUKTURA ............................................................................................................................. 35

C.1.

KOMUNIKAČNÍ NAPOJENÍ MIKROREGIONU NA OSTATNÍ ÚZEMÍ ČR ....................... 36

C.2.

ZLEPŠENÍ ÚROVNĚ TECHNICKÉ A DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY V MIKROREGIONU.................................................................................................................................. 38

C.3.

ZKVALITNĚNÍ VEŘEJNÉ HROMADNÉ DOPRAVY .................................................................. 39

D.

ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ......................................................................................................................... 42

D.1.

OCHRANA A ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ A VODY......................................................... 44

D.2.

PÉČE O KRAJINU A PŘÍRODNÍ BOHATSTVÍ................................................................................ 46

D.3.

ZDOKONALENÍ ODPADOVÉHO HOSPODÁŘSTVÍ .................................................................... 49

D.4.

UPLATŇOVÁNÍ KOMUNITNÍCH ASPEKTÚ PÉČE O ŽIVOTNÍ

- 81 -

PROSTŘEDÍ ............... 50

E.

CESTOVNÍ RUCH................................................................................................................................. 52

E.1.

ROZVOJ TRADIČNÍCH I NETRADIČNÍCH ZPŮSOBŮ REKREACE A CESTOVNÍHO RUCHU .................................................................................................................................................... 53

E.2.

ZVYŠOVÁNÍ KVALITY, KAPACITY A ROZSAHU SLUŽEB PRO ROZVOJ CESTOVNÍHO RUCHU........................................................................................................................ 55

F.

ZEMĚDĚLSTVÍ A ROZVOJ VENKOVSKÉHO PROSTORU.................................................... 59

F.1.

RESTRUKTURALIZACE ZEMĚDĚLSTVÍ ...................................................................................... 60

F.2.

PREVENCE VYLIDŇOVÁNÍ MALÝCH OBCÍ .............................................................................. 62

F.3.

ROZVOJ ŽIVNOSTENSKÉHO PODNIKÁNÍ NA VENKOVĚ.................................................... 64

V.

ROZVOJOVÉ AKTIVITY OBCÍ MIKROREGIONU RYCHNOVSKO NA LÉTA 2004 – 2014.. 66

VI.

PRIORITY V JEDNOTLIVÝCH STRATEGICKÝCH SMĚRECH................................................ 79

VII.

ZÁVĚRY PRO IMPLEMENTAČNÍ FÁZI .......................................................................................... 80

- 82 -