STRATEGIE ROZVOJE MIKROREGIONU DOLNÍ POOTAVÍ

Strategie rozvoje mikroregionu Dolní Pootaví 2014 - 2020

S TRATEGIE ROZVOJE M IKROREGIONU D OLNÍ P OOTAVÍ (Aktualizace říjen 2014)

SoDP - Svazek obcí Dolního Pootaví vznikl na základě smlouvy o spolupráci obcí podle zákona č. 128/2000 Sb.


Obsah Úvod 4 1.1 Základní informace o obcích .. …………………………………………………………………………………5 1.1.1 Svazek obcí mikroregionu Dolní Pootaví …………………………………………………………………………….5 1.1.2Sídelní struktura a demografické údaje ........................................................................................................... 6 1.1.3 Realizované a plánované územní akce .......................................................................................................... 10 1.2 Historický vývoj na území mikroregionu ……………………………………………………………………..11 1.2.1 Cehnice………………. ................................................................................................................................... 11 1.2.2 Čejetice……………….. .................................................................................................................................. 13 1.2.3 Jinín………………….. ................................................................................................................................... 16 1.2.4 Kuřimany…………… .................................................................................................................................... 17 1.2.5 Kváskovice……….. ....................................................................................................................................... 18 1.2.6 Miloňovice……….......................................................................................................................................... 19 1.2.7 Nebřehovice ................................................................................................................................................. 20 1.2.8 Osek……….. ................................................................................................................................................ 21 1.2.9 Paračov………….. ........................................................................................................................................ 23 1.2.11 Radějovice ........………………………………………………………………………………………………………26 1.2.12 Rovná……………….. ................................................................................................................................... 27 1.2.13 Řepice………………… ................................................................................................................................ 28 1.2.14 Skály…………….. ........................................................................................................................................ 30 1.2.15 Slaník………………. .................................................................................................................................... 31 1.2.16 Štěkeň……................................................................................................................................................... 33 1.2.17 Třešovice…………….. ................................................................................................................................. 35 1.3 Poloha, geologické poměry a klimatické podmínky………………………………………………………… 36 1.3.1 Strakonický region ........................................................................................................................................ 36 1.3.2 Horniny a reliéf ............................................................................................................................................ 36 1.3.3 Podnebí……………………………………………………………………………………………………………… ..... 37 1.3.4 Půda, vegetace, fauna ................................................................................................................................... 38 1.3.5 Rybníky……………………………………………………………………………………………………………… ..... 40 1.3.6 Vodní toky…………………………………………………………………………………………………………... ..... 40 1.3.7 Ostatní vodní plochy ..................................................................................................................................... 40 1.4 Infrastruktura a doprava .................................................................................................................................. 41 1.4.1 Vodohospodářská infrastruktura .................................................................................................................. 41 1.4.2 Odpadové hospodářství ................................................................................................................................ 42 1.4.3 Energetická infrastruktura............................................................................................................................ 43 1.4.4 Telekomunikační infrastruktura .................................................................................................................... 43 1.4.5 Doprava a dopravní obslužnost .................................................................................................................... 44 1.4.6 Stav komunikací ............................................................................................................................................ 46 1.4.7 Cyklodoprava ............................................................................................................................................... 47 1.5Ekonomické prostředí....................................................................................................................................... 49 1.5.1 Současná ekonomická základna ................................................................................................................... 51 1.5.2 Významné podniky ........................................................................................................................................ 54 1.5.3 Příležitosti k podnikání ................................................................................................................................. 55 1.5.4 Struktura zaměstnanosti ............................................................................................................................... 55 1.5.5 Nezaměstnanost ............................................................................................................................................ 56 1.6 Sociální vybavenost ......................................................................................................................................... 58 1.6.1 Sociální a zdravotní vybavenost ................................................................................................................... 58 1.6.2Pošty a peněžní ústavy .................................................................................................................................. 59 1.7 Školství a vzdělávání ....................................................................................................................................... 59 1.7.1 Střední školy a odborná učiliště ................................................................................................................... 60 1.8 Kultura, cestovní ruch a sport .......................................................................................................................... 61 1.8.1 Nejvýznamnější historické památky .............................................................................................................. 62 1.8.3 Stravovací a ubytovací možnosti................................................................................................................... 63 1.8.4 Kultura a kulturní zařízení............................................................................................................................ 65 1.8.5 Sportovní a zájmové činnosti ........................................................................................................................ 66 1.9 Zemědělství, lesnictví a rybářství .................................................................................................................... 67 1.9.1 Nejvýznamnější zemědělské podniky............................................................................................................. 68 1.9.2 Lesnictví…………………………………………………………………………………………………………… ....... 68

2

1.9.3 Rybářství…………………………………………………………………………………………………………… ...... 68 1.10 Životní prostředí ............................................................................................................................................ 69 1.10.1 Voda……………………………………………………………………………………………………………… ....... 69 1.10.2 Ovzduší…………………………………………………………………………………………………………… ....... 69 1.10.3 Ochrana přírody a staré ekologické zátěže ................................................................................................ 70 1.10.4 Přírodní památky a chráněná území ........................................................................................................... 70

2. SWOT ....................................................................................................................... 71 2.1 Souhrnná SWOT analýza mikroregionu Dolní Pootaví – silné a slabé stránky regionu ................................. 71 2.2 Souhrnná SWOT analýza mikroregionu Dolní Pootaví – příležitosti a ohrožení ............................................ 73

3.Strategická část ........................................................................................................ 74 3.1 Vize mikroregionu Dolní Pootaví ................................................................................................................... 74 3.2Strategie rozvoje ............................................................................................................................................... 75 3.2.1Prioritní oblast 1: Infrastruktura a životní prostředí..................................................................................... 75 3.2.2 Prioritní oblast 2: Podnikání, cestovní ruch................................................................................................. 76 3.2.2Prioritní oblast 3: Zemědělství, lesnictví, rybářství a rozvoj venkova ........................................................... 77 3.2.3Prioritní oblast 4: Kvalita života ................................................................................................................... 79 3.3Specifikace opatření ......................................................................................................................................... 81 3.3.1 CÍL 1.1……………………………………………………………………………………………………………. ....... 81 3.3.2 CÍL 1.2……………………………………………………………………………………………………………… ..... 83 3.3.3 CÍL 1.3……………………………………………………………………………………………………………… ..... 85 3.3.4 CÍL 2.1……………………………………………………………………………………………………………… ..... 87 3.3.5 CÍL 2.2……………………………………………………………………………………………………………… ..... 89 3.3.6 CÍL 3.1……………………………………………………………………………………………………………… ..... 91 3.3.7 CÍL 3.2……………………………………………………………………………………………………………… ..... 93 3.3.8 CÍL 3.3……………………………………………………………………………………………………………… ..... 95 3.3.9 CÍL 4.1……………………………………………………………………………………………………………… ..... 97 3.3.10 CÍL 4.2…………………………………………………………………………………………………………… ...... 99

4. Návrhová část ........................................................................................................ 101 4.1 Akční plán rozvoj mikroregionu ................................................................................................................... 101 4.1.1 Seznam doporučených projektů rozdělených dle jednotlivých prioritních oblastí ...................................... 101 4.1.2Prioritní oblast 1: Infrastruktura a životní prostředí................................................................................... 109 PRIORITNÍ OBLAST 1: INFRASTRUKTURA A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ........................................................... 109 PRIORITNÍ OBLAST 2: PODNIKÁNÍ, CESTOVNÍ RUCH ................................................................................ 111 PRIORITNÍ OBLAST 3: ZEMĚDĚLSTVÍ, LESNICTVÍ, RYBÁŘSTVÍ A ROZVOJ VENKOVA ........................... 112 PRIORITNÍ OBLAST 4: KVALITA ŽIVOTA ....................................................................................................... 113 4.2 Zdroje financování ........................................................................................................................................ 114 4.2.1 Vlastní zdroje financování .......................................................................................................................... 114 4.2.2 Cizí zdroje financování ............................................................................................................................... 114 4.3 Doporučení pro implementaci ....................................................................................................................... 116 4.4 Doporučení pro aktualizaci............................................................................................................................ 116

5. Příloha .................................................................................................................... 117 5.1 Realizované projekty z původní Strategie ..................................................................................................... 117

Úvod Dokument „Program rozvoje mikroregionu Dolní Pootaví“ byl zpracován na objednávku Svazku obcí Dolní Pootaví v roce 2004. Jeho snahou bylo navrhnout střední až dlouhodobý rozvoj území Dolního Pootaví, v návaznosti na programové dokumenty srovnatelného nebo vyššího řádu, kterými byly: 

Program rozvoje územního obvodu Jihočeského kraje (dále PRK)



Regionální operační program regionu soudržnosti NUTS 2 Jihozápad (dále ROP)



Národní rozvojový plán ČR (dále NRP)

Smyslem tohoto dokumentu je společné propojení a provázání zájmů a záměrů akcí a aktivit venkovských obcí v územně uceleném venkovském zájmovém prostoru s cílem dosažení žádoucích změn ve všech obcích takto vymezeného prostoru. Dalším důvodem je možnost čerpání finanční pomoci z Programu obnovy a rozvoje a grantových programů Jihočeského kraje a národních dotačních programů. Čerpání finančních prostředků ze strukturálních fondů EU pomáhá snižovat ekonomickou a sociální nerovnováhu zemí, které přistoupily v roce 2004 a později. Program rozvoje mikroregionu Dolní Pootaví konkretizuje strategické cíle a rozvojové aktivity stanovené strategickými dokumenty Jihočeského kraje a České republiky vyššího řádu ve formě konkrétních opatření a projektů, určuje jejich nositele a navrhuje způsoby financování a implementace. Jeho struktura zahrnuje tyto části: 

analýza hospodářského a sociálního stavu a vývoje mikroregionu, charakteristika silných a slabých stránek, příležitostí a ohrožení – analytická část,



stanovení rozvojové vize mikroregionu, priorit, cílů a opatření ve čtyřech hlavních oblastech rozvoje – infrastruktura a životní prostředí, zemědělství a obnova venkova, ekonomické prostředí, sociální prostředí a lidské zdroje – strategická část,



stanovení konkrétních aktivit a návrhů projektů, včetně návrhu jejich financování a implementace – návrhová část.

Při zpracování dokumentu měla rozhodující úlohu pracovní skupina složená ze zástupců jednotlivých měst, obcí a dalších subjektů působících v jejich správních územích, která zformulovala tzv. SWOT analýzu, dále vizi mikroregionu, priority, cíle a opatření a v neposlední řadě konkrétní aktivity a návrhy projektů. Činnost skupiny byla koordinována a usměrňována zpracovatelem, kterým byla Regionální rozvojová agentura jižních Čech - RERA a.s. České Budějovice. Na objednávku Svazku obcí Dolního Pootaví proběhla v roce 2009 aktualizace tohoto dokumentu, kterou zpracovala Místní akční skupina LAG Strakonicko, o.s., aktualizace byla zpracována s výhledem na léta 20102014. Poslední aktualizace v roce 2014 byla provedena na základě údajů od starostů obcí a na základě veřejně dostupných údajů místopředsedou SoDP panem Ing. Martinem Vysokým s výhledem do roku 2020.

1. Profil mikroregionu 1.1

Základní informace o obcích

1.1.1 Svazek obcí mikroregionu Dolní Pootaví Mikroregion Dolní Pootaví je vymezen územím 17 obcí a zaujímá plochu 130,51 km2 a ke dni 1.1.2014 zde žilo celkem 5 189 obyvatel. Hustota zalidnění tak činila ke stejnému datu 39,76 obyvatel na km 2. Mezi členy mikroregionu se také řadí místní části města Strakonice – Hajská a Modlešovice Z tohoto celku největší část v řešeném území zaujímá Bavorovská vrchovina se svým jihovýchodně od Strakonic se rozkládajícím podcelkem Miloňovickou pahorkatinou s izolovanými vrchy přesahujícími 500 m (nejvyšší Kuřimanský 586 m a Ostrý 579 m). Řešené území spadá pod obec s rozšířenou působností Strakonice. Následující tabulka obsahuje členská města a obce mikroregionu Dolní Pootaví. Tabulka číslo 1. OBEC/MĚSTO

Členské města a obce mikroregionu Dolní Pootaví STAROSTA

TELEFON

Obec Cehnice

Helena Sosnová

Obec Čejetice

Ivana Zelenková

Obec Jinín

Lenka Filipčíková

Obec Kuřimany

Václav Lhota

Obec Kváskovice

Jan Chyla

383 389 138 724 182 251 383 393 381 724 182 271 383 389 246 724 189 604 383 387 240 603 56 170 383 387 244 724 181 042

Obec Miloňovice

Petr Šanda

Obec Nebřehovice

Miroslava Hradecká

Obec Osek

Bohumil Pajdla

Obec Paračov

Petr Jana

Obec Přešťovice

Josef Hroch

Obec Radějovice

Michal Sekyra

Obec Rovná

Jan Kudrle

Obec Řepice

Vladimíra Tíkalová

Obec Skály

Jitka Tesařová

Obec Slaník

Martina Spišská

Obec Štěkeň

Bohumil Bláha

Obec Třešovice

Jana Vohryzková

Místní část města Strakonice - Hajská Místní část města Strakonice Modlešovice

724 182 242

E-MAIL

WWW

[email protected]

www.cehnice.cz

[email protected]

www.obec-cejetice.cz

[email protected]

www.obec-jinin.cz

[email protected]

http://pootavi.cz/kurimany/

[email protected]

http://pootavi.cz/kvaskovice/

oumilonovice@mybox. cz

www.milonovice.cz

383 336 020 [email protected] www.nebrehovice.cz 724 181 028 383 392 262 [email protected] www.obec-osek.cz 724 181 038 606 787 948 [email protected] www.paracov.cz 383 393 428 www.prestovice.cz [email protected] 723 827 334 383 387 266 [email protected] http://pootavi.cz/radejovice/ 721 584 919 [email protected] 383 327 958 [email protected] www.obec-rovna.cz 602 408 663 [email protected] 383 326 545 [email protected] www.repice.cz 724 181 026 383 387 216 [email protected] http://pootavi.cz/skaly/ 606 646 018 [email protected] 383 326 768 http://pootavi.cz/slanik/ 608 141 666 [email protected] 383 393 117 [email protected] www.mesta.obce.cz/steken/ 724 189 598 [email protected] 383 387 056 [email protected] www.tresovice.cz 724 189 595 [email protected]

Břetislav Hrdlička

724 182 261 [email protected]

www.strakonice.net

Břetislav Hrdlička

724 182 261 [email protected]

www.strakonice.net

Zdroj: Průzkum zpracovatele, informace od obcí

1.1.2 Sídelní struktura a demografické údaje Území mikroregionu má, co se týče rozčlenění dle správních území, poměrně jednoduchou strukturu. Je tvořeno samosprávným územím 17 obcí, které jsou dále děleny na 32 katastrálních území. Celkově se mikroregion Dolní Pootaví rozkládá na ploše 13 051 ha. Největší území spravuje obec Čejetice, nejmenší pak obec Radějovice. Výměry správních území jednotlivých členských obcí jsou patrné z tabulky. Osídlení mikroregionu je poměrně nevyrovnané. Největším sídlem mikroregionu je obec Čejetice, které má 912 obyvatel (k 1.1. 2014). Následuje městys Štěkeň (839 obyvatel) a Osek (657 obyvatel), nejmenšími obcemi mikroregionu jsou Kuřimany (26 obyvatel), Radějovice (38 obyvatel) a Skály (73 obyvatel). Počty obyvatel ostatních obcí se pohybují v rozmezí mezi cca 80 až 450 stálými obyvateli. Z následující tabulky vyplývá, jak se změnil během osmi let počet obyvatel v jednotlivých obcí. Nejvíce obyvatel přibylo v Řepici (153) , v Oseku (53) a v Čejeticích (57). Naopak největší úbytek obyvatel zaznamenal městys Štěkeň (61). Tabulka číslo 2. Obec, část obce Cehnice Čejetice Jinín Kuřimany Kváskovice Miloňovice Nebřehovice Osek Paračov Přešťovice Radějovice Rovná Řepice Skály Slaník Štěkeň Třešovice

Sídelní struktura měst a obcí v mikroregionu Dolní Pootaví Obyvatelstvo Obyvatelstvo Obyvatelstvo celkem celkem celkem k v roce 2014 k 1.1.2009 1.1.2013 473 468 461 923 912 903 195 199 165 26 26 23 116 114 118 291 287 285 138 141 134 672 657 659 105 103 92 421 411 415 38 38 35 242 240 258 442 445 397 68 73 74 156 159 144 830 839 840 83 77 82

Rozloha 1469 2105 485 311 328 628 519 1392 459 1045 225 434 428 507 297 1447 429

Zdroj: Český statistický úřad, vyhláška MF 186/2014 Z hlediska bytové situace na území mikroregionu je zajímavý údaj o počtu neobydlených bytů a domů (jde o domy a byty, ve kterých není hlášena žádná osoba k trvalému pobytu, ale jsou využívány k přechodnému bydlení), jichž je na Dolním Pootaví zhruba 56,98 %. Je to dáno především hojným využíváním těchto prostor pro rekreační účely (víkendové chaty a byty – 50,48 %), dále pak využitím pouze jako přechodné obydlí (12,89 %). Z důvodů nezpůsobilosti k bydlení není obydleno 14,78 % bytových prostor. Sledované údaje o domech ukazují, že na území mikroregionu se nachází 1 337 obydlených domů, z toho je 95,44 % domů rodinných. Jejich stáří se pohybuje mezi 34 – 64 roky. Neobydlených domů je na zvažovaném území 41,81 %, absolutně vyjádřeno 559 domů. Z nich je 69,23 % využíváno k rekreačnímu bydlení.

Tabulka číslo 3.

Bytová situace v obcích mikroregionu Dolní Pootaví Trvale obydlené byty z toho v rodinných 2011 domech počet v%

Mikroregion celkem Cehnice Čejetice Jinín Kuřimany Kváskovice Miloňovice Nebřehovice Osek Paračov Přešťovice Radějovice Rovná Řepice Skály Slaník Štěkeň Třešovice

1 686 1 434 187 336 74 14 32 94 38 161 35 145 15 91 96 27 36 300 25

142 276 56 14 19 79 38 135 35 145 15 84 92 27 33 221 25

Neobydlené byty z toho celkem

sloužící k rekreaci počet

obydlené přechodně

v%

počet

nezpůsobilé k bydlení počet

v%

v%

85,05%

630

318

50,48%

41

12,89%

47

14,78%

83,4% 82,14% 75,68% 100,00% 59,38% 84,04% 100,00% 83,85% 100,00% 100,00% 100,00% 92,31% 95,83% 100,00% 91,67% 73,67% 100,00%

79 133 21 5 13 19 20 68 21 55 7 20 32 10 16 94 17

40 76 16 3 11 5 9 45 17 29 7 10 17 8 9 59 13

70,89% 57,14% 76,19% 60,00% 84,62% 26,32% 45,00% 66,18% 80,95% 52,73% 100,00% 50,00% 53,13% 80,00% 56,25% 62,77% 76,47%

4 7 1 1 1 5 4 3 1 10

5,06% 5,26% 4,76% 20,00% 7,69% 26,32% 20,00% 4,41% 4,76% 18,18% 0,00% 5,00% 6,25% 0,00% 6,25% 9,57% 0,00%

4 6

5,06% 4,51% 0,00% 40,00% 0,00% 10,53% 15,00% 10,29% 4,76% 12,73% 0,00% 10,00% 28,13% 10,00% 18,75% 5,32% 17,65%

1 2 1 9

2 2 3 7 1 7 2 9 1 3 5 3

Zdroj: Krajská reprezentace Českého statistického úřadu České Budějovice Tabulka číslo 4.

Situace v oblasti domů v obcích mikroregionu Dolní Pootaví

2011 Mikroregion celkem v tom obce: Cehnice Čejetice Jinín Kuřimany Kváskovice Miloňovice Nebřehovice Osek Paračov Přešťovice Radějovice Rovná Řepice Skály Slaník Štěkeň Třešovice

Trvale obydlené domy průměrné z toho stáří rodinné domy domu v letech počet v%

Neobydlené domy z toho sloužící celkem k rekreaci počet v%

Předchozí dekády 1970

1980

1991

1 537

1 376

94,88%

46,2

559

387

69,23%

1 514

1 479

1 395

142 335 65 12 35 91 46 185 35 146 13 87 138 21 48 318 27

121 248 42 10 24 71 42 147 32 141 13 74 121 19 45 223 24

83,4% 93,80% 93,88% 85,00% 81,82% 95,83% 91,00% 81,67% 92,00% 94,00% 100,00% 94,37% 95,67% 92,00% 97,06% 82,96% 95,00%

50,6 44,2 50,9 63,9 48,0 49,2 40,6 46,0 59,4 52,9 60,3 39,6 34,0 58,5 50,3 54,8 46,6

72 101 18 5 13 14 17 62 21 55 7 20 30 10 14 83 17

56 75 16 3 11 5 9 45 17 29 7 10 17 8 8 58 13

77,78% 74,26% 88,89% 60,00% 84,62% 35,71% 52,94% 72,58% 80,95% 52,73% 100,00% 50,00% 56,67% 80,00% 57,14% 69,88% 76,47%

166 254 52 19 28 65 39 157 51 153 19 70 89 28 35 241 48

153 245 53 19 26 57 42 157 50 164 19 79 85 30 34 238 28

139 240 53 15 24 65 41 143 38 153 16 82 82 25 35 217 27

Zdroj: Krajská reprezentace Českého statistického úřadu České Budějovice

Věková struktura Jihočeského kraje je téměř shodná s věkovou strukturou celé republiky. Věkový průměr mikroregionu Dolního Pootaví činí k 1.1. 2013 40,2 roku. Oproti roku 2009 tedy došlo ke zvýšení průměrného věku obyvatelstva o 0,6 roku. Největší zastoupení má věková skupina 15 -64 let. Mikroregion jako takový nemá své přirozené centrum jako je tomu například u Šumavského Podlesí. Obyvatelé dojíždějí do zaměstnání či za dalšími službami jak do větších obcí mikroregionu (Štěkeň, Čejetice), tak do Strakonic. Nepřítomnost města ve svazku tak nezkresluje údaje o nezaměstnanosti, podnikání atd. Následující tabulka uvádí věkovou strukturu obyvatel mikroregionu k 1.1. 2011. Tabulka číslo 5.

Věková struktura obyvatel mikroregionu v tom ve věku Počet obyvatel k 1.1.2013

Název obce

0 - 14 let celkem

Cehnice Čejetice Jinín Kuřimany Kváskovice Miloňovice Nebřehovice Osek Paračov Přešťovice Radějovice Rovná Řepice Skály Slaník Štěkeň (městys) Třešovice

muži

65 a více let

15 - 64 let ženy

celkem

muži

ženy

celkem

muži

ženy

473 923 195 26 116 291 138 672 105 421 38 242 442 68 156 830

63 155 25 1 24 45 16 79 17 58 2 29 82 10 30

33 93 16 13 25 8 40 10 27 2 11 45 6 19

30 62 9 1 11 20 8 39 7 31 18 37 4 11

322 666 113 12 81 212 90 525 61 277 23 187 326 49 105

176 353 61 8 41 110 49 337 32 149 11 90 184 25 46

146 313 52 4 40 102 41 188 29 128 12 97 142 24 59

79 105 23 9 10 38 25 82 12 85 9 36 45 12 18

30 38 10 4 5 19 8 28 5 38 3 15 20 4 7

49 67 13 5 5 19 17 54 7 47 6 21 25 8 11

40,9 37,9 41,0 50,5 35,7 38,4 41,3 41,8 39,9 43,5 47,3 42,2 36,0 41,4 35,9

7 -6 6 163 -11 34

83

109 7

50 3

59 4

597 60

305 28

292 32

127 19

47 10

80 9

42,0 42,7

-58 6

Zdroj: Český statistický úřad

Vzdělanostní struktura obyvatelstva mikroregionu je z roku 2011. Tabulka číslo 6.

Obec Cehnice Čejetice Jinín Kuřimany

Průměrný Přírůstek věk obyvatels obyvatels va v letech tva 2001 k 31. 2008 12.2008

Vzdělanostní struktura mikroregionu

Obyvat. bez vzd. a se zákl. a neuk. vzdělán. 107 176 38 10

Obyvat. vyuč. a Obyvat. s úpl. se střed. odb. střed. vzděláním vzd. bez matur s maturitou 167 330 72 8

74 158 37 5

Obyvatelstvo s vyšším odborným vzděláním 10 19 6

Obyvatelstvo s vysokoškolským vzděláním 7 22 2 1

26 71 -31 -6 12 18 1 86

Kváskovice Miloňovice Nebřehovice Osek Paračov Přešťovice Radějovice Rovná Řepice Skály Slaník Štěkeň Třešovice Celkem

25 69 41 268 23 111 12 56 48 23 32 251 21 1 311

40 95 48 159 33 164 14 89 104 30 42 301 26 1 722

7 36 16 66 17 66 5 52 55 12 19 171 12 808

1 3 2 19 1 8

2 6 2 9 4 11 1 8 15 1 3 40 2 135

5 9 4 8 95


Obrázek číslo 1. vyjádření vzdělanostní struktury obyvatelstva mikroregionu

Grafické

Struktura vzdělanosti Obyvat. bez vzd. a se

2,33%

zákl. a neuk. vzdělán. 19,85% 3,32%

Obyvat. vyuč. a se střed. odb. vzd. bez matur

Obyvat. s úpl. střed. vzděláním s maturitou

32,20%

Obyvatelstvo s vyšším odborným vzděláním

42,30%

Obyvatelstvo s vysokoškolským vzděláním


1.1.3 Realizované a plánované územní akce Ještě před založením svazku se téměř všechny členské obce zapojily do Programu obnovy venkova (dále POV) zajišťovaného Ministerstvem pro místní rozvoj ČR jako součást regionální politiky státu. Získané dotace z tohoto programu alespoň částečně pokryly jejich investiční záměry a požadavky. Nakonec však nezbytnost koordinace investičních akcí, propagace území a další společné zájmy vedly k založení Svazku obcí Dolního Pootaví. Jednotlivé obce mikroregionu jsou aktivní v oblasti podávání projektů do Programu rozvoje venkova, Programu obnovy venkova, Operačního programu Životní prostředí, do Grantů vyhlášených Jihočeským krajem a obce nad 500 obyvatel také do Regionálního operačního programu. Takto se obce snaží podporovat svůj růst a rozvoj. Bez možnosti získat finanční prostředky z těchto programů by byl rozvoj obcí velmi obtížný. Limitujícím faktorem je finanční náročnost jednotlivých projektů, neboť obce musí mít finanční zajištění vlastního podílu a v mnoha případech i předfinancování celého projektu. Obce v řešeném mikroregionu jsou poměrně malé a jejich velikosti odpovídá i velikost jejich rozpočtů. I přesto však představitelé jednotlivých obcí pokračují krok za krokem v rozvoji svých obcí. Projekty jsou podávány za jednotlivé obce i za celý Svazek obcí Dolního Pootaví. Tyto integrované projekty jsou chápány jako hlavní nástroj pro rozvoj celého mikroregionu. Nejenže přispějí k rozvoji celého mikroregionu, ale také přispějí ke globálnímu rozvoji jednotlivých obcí. Dosud předložené projekty se týkaly hlavně technické infrastruktury (silnice, vodovody, ČOV, kanalizace, plynofikace) a to jak její opravy, hlavně po škodách způsobených povodněmi, tak i jejího budování. Dále byly realizované projekty zaměřeny na zkvalitnění života na venkově, protipovodňová opatření, rekonstrukci sportovních zařízení . Oblasti plánovaných projektů jsou následující: -

Infrastruktura a životní prostředí

-

Podnikání a cestovní ruch

-

Zemědělství, lesnictví a rozvoj venkova

-

Kvalita života.

Tyto oblasti představují hlavní prioritní osy, podle nichž bude probíhat rozvoj mikroregionu Dolní Pootaví a jeho členských obcí. V závěru této Strategie jsou uvedeny projekty, jejichž realizace se připravuje v následujících letech.

1.2

Historický vývoj na území mikroregionu

Počátky osídlení se datují již do 14. století před n.l., kdy z horního Podunají přicházely přes Šumavu skupiny osídlenců s vyspělou mohylovou kulturou. Mohylové pohřbívání (tzv. mohylová kultura) zde pak zůstalo typickým znakem, i když se obyvatelstvo měnilo (bronzový jihočeský mohylový lid, lid kultury milavečské, knovízské, halštatské a později laténské (Keltové). Keltské kmeny (5. stol. před n.l.) se přesouvaly do střední Evropy a zasáhly též až do předhůří Šumavy. Znakem jsou opět mohyly, jejichž stopy lze nalézt u Volyně a Malenic. Ve středním období se Keltové omezují převážně na Pootaví (rýžování zlata). Po odchodu Keltů do příchodu Slovanů (5. až 6. století n.l.) byla tato oblast považována za neobydlenou. Slované sem pronikali postupně až do 10. století, jak tomu dovolovala neúrodná zalesněná krajina a to především podél řek Otavy s Ostružnou, Volyňky, Podmoklého potoka a Blanice. Hustota osídlení v 10. století se blížila hustotě současné (mohutná hradiště budovaná pro ochranu u Sousedovic, Kněží hora u Katovic, Hradec u Řepice). V centralizačním procesu se Slované v Pošumaví dostávají ke kmeni Zličanů. Rýžování zlata a život při obchodních stezkách ovlivňoval kladně život v oblasti, postupné budování a rozvoj sídel dokládají listinné prameny převážně z 11. a 12. století.

1.2.1 Cehnice První osídlení Cehnic objevil archeolog p. B. Dubský směrem na Třešovice, za Božími muky. Jednalo se o tzv. strakonické osady, zbudované na místě zaniklé latenské chaty. Byli to Galští Bójové, jež byli poslední fází mohylového lidu r. 150 před Kristem do r. 50 po Kristu. Jsou historicky prvním zjištěným obyvatelstvem na území Čech. Osada u Cehnic vyniká svou rozlohou; bylo objeveno 10 chat s patrnými vlivy římské kultury. V chatách byly nalezeny bronzové náramky, pinzety, železné nože, oštěpy, strusky, keramické nádoby z hlíny, miskovité a hrncovité formy. To, že celá oblast byla osídlena již v pravěku, dokládají také archeologické nálezy, mj. megalitický objekt na okraji Cehnic z mladší doby bronzové. Podle devíti do kruhu umístěných kamenů byl nazván „Devět králů“. Cehnice jsou vzdálené 11 kilometrů od Strakonic jihovýchodním směrem, na státní silnici do Vodňan. K 1. lednu 2013 zde žilo 409 obyvatel ve 169 domech. Pod obecní správu Cehnic patří také Dunovice. Název Cehnice označoval ves lidí Cehnových. Toto příjmení mohlo souviset s příjmením Těhník (těhniť sa – tlačit se), neboť ve staročeštině se v některých slovech místo ť vyslovovalo c. Nebo dle názoru A. Profouse dokonce souvisí s příjmením Stehno. Obec byla založena v blízkosti zemské stezky pravděpodobně už někdy v období mezi 9.–11. stoletím, první písemná zmínka o ní se datuje k roku 1342. Ve znaku Cehnic se objevuje postava strážce místní tvrze. Muži, kteří tu vykonávali strážní službu, se nazývali „hradčané“. Cehnice upoutávaly originálním trojúhelníkovitým tvarem návsi, kterou tvořilo 31 zemědělských usedlostí, jež dnes již ztratily svůj charakter. Také i Cehnice ztratily charakter jihočeské vesnice s návsí, s rybníkem, zavezeným v roce 1969. V první písemné zmínce z r. 1342 se uvádí Rudolf, kněz na Cehnicích. Z dalších významnějších pánů na Cehnicích byl r. 1393 Bohuslav řečený Sestřenek, slovutný rytíř. Na žádost Heralta Kavky Cehnice z Říčan byly r. 1540 Ferdinandem I. Cehnice povýšeny na městys s vlastním znakem, trhy, povinnostmi a právy - např. pečetit zeleným voskem a vařit pivo. Z r. 1602 je v Cehnicích doložen zámožný dvůr a pivovar. Kolem r. 1654 poklesly Cehnice zpět na ves spravovanou ze Štěkně pány Losi s Losintalu; v této době byly více než z 3/4 pusté. Roku 1784 koupil panství Štěkeň - a tím i Cehnice - J. Ch. Windischgrätz. Ve východní části Cehnic stojí zbytek renesanční tvrze, vystavěné Janem Cehnice r. 1580. Zde byla tvrz již cca od 14. století, Palácová budova upoutává kruhovými arkádovými okny a psaníčkovitým sgrafitem. Druhou historicky nejstarší stavbou by měla být Boží muka na rozcestí cest na Třešovice a Paračov. Podle vyprávění starých lidí by zde pod třemi lípami měli být pochováni naši předkové, žijící v městysu Cehnice v 17. století, kteří byli vyvražděni při pustošení Cehnic nezřízeným švédským vojskem. Velký význam přikládali cehničtí vzdělávání. První škola v obci byla postavena asi v roce 1780 v místě dnešního obecního úřadu. Obec dlouhá léta usilovala o školu měšťanskou, podobně jako např. Paračov či Drahonice. Po II. světové válce se díky obrovskému úsilí místních občanů podařilo zadaptovat budovu obecního domu čp. 105 na školu, v níž se začalo učit v roce 1947. Školní budova sloužila bez větších úprav až do roku 2010, kdy byla přestavěna tak, aby vyhovovala současným podmínkám. Centrem současných Cehnic je náves trojúhelníkového tvaru. Nepřehlédnutelná je tu kaple Nejsvětější Trojice se zvoničkou. Dalšími významnými památkami jsou tvrz čp. 1, špýchar u čp. 104 a most přes Cehnický potok.

Pomník ve středu obce připomíná těžké časy I. světové války, z níž se nevrátilo domů 24 místních mužů. Je také známo, že v obci v tzv. Žlabovně byli ubytováni uprchlíci z Polska – z Haliče a později z Itálie. U státní silnice směrem na Vodňany stojí pomník obětem II. světové války, v níž zahynulo 9 místních občanů. Z toho 7 jich bylo zastřeleno na samém sklonku války dne 5. května 1945, přímo ve vsi při potyčce s Němci. Není příliš známo, že se v Cehnicích nachází i nerostné bohatství. V roce 1847 tu byl založen důl na těžbu uhlí – lignitu v lokalitě Na Hůrkách. S přestávkami se tu těžilo až do roku 1917. Protože ložisko bylo malé a nepříliš kvalitní, od těžby se nakonec upustilo. Z lignitu se později do roku 1877 louhoval kamenec – síran hlinitodraselný. V r.1869 byl zřízen poštovní úřad a v r.1984 byl dokončen kulturní dům. Obě zařízení fungují i v současné době. Obec se může pochlubit i svou bohatou světáckou historií. Řada místních mužů odcházela za prací do světa. Nejvíce cehnických působilo jako hudebníci u evropských cirkusů, a to i těch nejzvučnějších jmen. Celé party vodilo do světa 10 kapelníků z Cehnic. Z obce pocházel i malíř Eduard Mráz (*1883-+?), který po studiích ve Vídni působil v Užhorodě a v Košicích. Cehnice jsou opředeny také řadou vyprávění a pověstí. Hovoří se tu o existenci podzemní chodby vedoucí z cehnické tvrze směrem k bývalé vrchnostenské hájovně zvané Mamušina a dále až do Mladějovic do míst, kde se říká Na hradě. Dodnes pamětníci znají pověst, která vypráví, že kdysi dávno chtěli v Cehnicích na kopci postavit kostel. Ale dílo se jim od samého počátku nedařilo. Co během dne postavili, přes noc zmizelo a objevilo se v Paračově. Nakonec museli lidé od stavby upustit a do kostela chodit v Paračově. Snad proto se dodnes nad Cehnicemi vypíná vrch pojmenovaný Kostelík. Od konce 19. století se v obci rozvíjela spolková činnost. Roku 1884 tu byl založen hasičský sbor, roku 1920 pak Sokol. Ten si u místních získal brzy oblibu a řadu stoupenců. Sokolové se věnovali nejen sportu, ale v obci pořádali v letech 1920–1941 také oblíbená divadelní představení. Po II. světové válce byla tradice cehnických divadel obnovena, a to až do začátku 60. let 20. století. Současné Cehnice se mohou pochlubit bohatým společenským životem. V obci působí 10 občanských sdružení, koná se tu každoročně celá řada akcí. Těch tradičních (masopustní průvod a dětský maškarní rej, velikonoční řehtání a obchůzka s pomlázkou, stavění májky, pouť, posvícení, mikulášská nadílka), i těch, co byly obnoveny či nově zavedeny (vynášení Morany, Martinské slavnosti, vánoční koncert, silvestrovské a novoroční setkání). S ohlasem se setkává také letní koncert či alej lip pod lesem, kde jednotlivé rodiny pečují o „svoji“ lípu. Dunovice Malá vesnička ležící v kopci asi 2,5 km jihovýchodně od Cehnic, mimo hlavní silniční tahy. K 1. lednu 2013 zde žilo 64 obyvatel ve 46 domech. Založení Dunovic spadá pravděpodobně do doby někdy kolem roku 1200. První písemná zpráva o Dunovicích pochází z roku 1253. Obec se zřejmě jmenuje po některém z příslušníků rodu Dunovských z Dunovic, který do Čech přišel z ukrajinské části Polska údajně za panování Přemysla Otakara I. a usídlil se tu pravděpodobně někdy na počátku 13. století. Rod zde vlastnil tvrz dnes pojmenovanou Knížecí kámen, z níž se do současnosti dochoval jen nepatrný zbytek (nad obcí u lesa). V průběhu 19. století byl osud Dunovic spojován s osudem sousedních Cehnic, kdy se obě tyto vsi slučovaly pod Cehnice, či opět rozdělovaly. K definitivnímu sloučení došlo v roce 1974. Centrální část Dunovic tvoří podobně jako v Cehnicích atypická trojúhelníková náves, navíc rozložená ve svahu. Na návsi stojí zrekonstruovaná kaple sv. Jana Křtitele z první poloviny 19. století. Od roku 2012 je u ní umístěná také dřevěná socha sv. Jana Křtitele. Za pozornost stojí také zachovalá dřevěná roubenka. V Dunovicích působí knihovna, sbor dobrovolných hasičů a občanské sdružení Dunovice. Tabulka číslo 7. Číslo rejstříku 26349 / 3-5943 31738 / 3-4053 16873 / 3-4054

Dochované historické památky Sídelní útvar Cehnice Cehnice Cehnice

čp. čp. 1 čp. 104

Památka silniční most tvrz venkovská usedlost, z toho jen: špýchar

Zdroj: ČSÚ, NPÚ, průzkum zpracovatele, internetové stránky obcí

1.2.2 Čejetice První písemná zmínka o této obci pochází z roku 1289. Roku 1543 se uvádí ves a pustá tvrz v Čejeticích jako součást panství ve Štěkni. Po roce 1623 zanikla fara a kostel se stal pouze kaplí. Raně feudální sídlo bylo v Čejeticích pravděpodobně situováno asi 400 m severovýchodně od dnešní obce v sousedství raně gotického kostelíka sv. Havla ze 13. století. Nástupcem staré kurie s vlastnickým kostelíkem se stala zemanská tvrz vrcholného a pozdního středověku, o níž pouze víme, že byla kolem poloviny 15. století pobořena při sporech s Václavem Koktanem z Kestřan. Svou funkci pak ztratila po připojení statku k panství Štěkeň a postupně zanikla bez výraznějších stop v terénu. Její místo dnes zabírá hřbitov u kostela a plocha severně od kostela. Obec Čejetice se nachází 10 km východně od Strakonic. Rozprostírá se v těsném sousedství řeky Otavy, protéká jí Zorkovický potok, přes nějž kromě mostu vede také dodnes dochovaný brod. V okolí obce se navíc nachází hned několik rybníků: Obecní rybník, Jordánky, Monika, Nový a Starý rybník, Číšť. K 1. lednu 2013 měly samotné Čejetice 208 čísel popisných a 635 obyvatel, včetně dalších místních částí – Mladějovic, Přeborovic, Sudoměře, Sedlíkovic, Sedliště. Nejstarší dochovaná zpráva o Čejeticích pochází z roku 1289. Raně feudální sídlo v Čejeticích bylo situováno asi 400 m severovýchodně od dnešní obce v severním sousedství dochovaného raně gotického kostelíka sv. Havla, stavěného kolem poloviny 13. století. Nástupcem staré kurie s vlastnickým kostelíkem se stala zemanská tvrz vrcholného a pozdního středověku, o níž víme pouze, že byla kolem poloviny 15. století pobořena. Po předpokládaných následných pozdně gotických úpravách sloužila tvrz jako malé opevněné sídlo asi jen dalších 50 let, po připojení statku ke Štěkni ztratila svou funkci a postupně zanikla bez výraznějších stop nad terénem. Její místo zabírá dnes z části rozšířený hřbitov a navazující plocha po severní straně, oddělená nevysokým svahem od mokřinaté louky. Zajímavou památkou je již zmíněný raně gotický jednolodní kostel sv. Havla z druhé poloviny 13. století s hranolovou věží. Koncem 17. století byl barokně upraven. Kazatelna a varhany jsou z druhé poloviny 17. století, hlavní oltář z roku 1858. U kostela se nachází hřbitov, jehož zeď pochází z doby kolem roku 1800. V minulosti byla v kostele uložena tzv. Čejetická archa. Vznikla někdy kolem roku 1500 pravděpodobně v některé jihoněmecké dílně. Jedná se o malovaný skříňový oltář se dvěma křídly, která se rozevírají jako kniha. Do velkého rámu jsou z obou stran zasazeny obrazy svatých. Na přední straně sv. Petra, Matouše, Kryštofa a Mikuláše, na zadní straně Tomáše, Ondřeje, Jana Evangelisty a Jiljího. Jako podélný obraz slouží vyobrazení pěti českých světic. Jak se archa ocitla v Čechách, navíc v nijak významném, jen hřbitovním kostele svatého Havla, není známo. Pravděpodobně to byl dar nějakého movitého velmože či církevního hodnostáře. V roce 1938 byla archa odcizena, ale podařilo se jít najít a nyní je uložena v gotickém oddělení Alšovy jihočeské galerie v Hluboké nad Vltavou. K čejetickému kostelíku se vztahuje i následující pověst. Vypráví, že kostelík má být dávným pozůstatkem sídla rytíře. Ten měl nechat zakopat své stříbrné sedlo při vjezdu do protějšího dvora předtím, než odjel s králem do války. Sedlo prý dodnes skrývá zem. Prehistorii obce a regionu zkoumal archeolog Bedřich Dubský (1880–1957), který se v Čejeticích v pozdějším věku na několik let usadil. Žil velmi skromně v jedné místnosti v čp. 57 u Kovářů, většinu svých peněz vkládal do výzkumů. Je považován za zakladatele novodobé jihočeské archeologie. V obci tuto osobnost připomíná busta v areálu zahrady mateřské školy. Přijedete-li do Čejetic, jistě nepřehlédnete kapličku sv. Jana Nepomuckého z 1. poloviny 19. století. Památkově chráněny jsou v obci následující objekty. Zemědělská usedlost čp. 8 se sýpkou z 3. čtvrtiny 18. století v severní části obce, dále zemědělská usedlost čp. 9 datovaná rokem 1849, usedlost čp. 11 se sýpkou s datací 1780. Podíváme-li se do současnosti Čejetic, najdeme v obci hned několik spolků. Myslivecké sdružení Lípa, Sbor dobrovolných hasičů (1905), který zůstává věrný tradici a pravidelně pořádá ples, maškarní průvod či pouťovou i posvícenskou zábavu. Své příznivce si našla Čejetická poupata (taneční vystoupení starších žen spojená s vtipem a recesí). V obci mají dlouhou tradici také divadelníci. Původní divadelní soubor tu byl založen už v roce 1902 při hasičském sboru. Jeho nejslavnější éra nastala příchodem volyňského Čecha, herce a tanečníka Vladimíra Libovického. Během let soubor několikrát přerušil svou činnost, v současnosti v něm působí hlavně mladá generace. Jistou dobu tu pracoval i dětský divadelní soubor Žabáci.I sportovci mají v Čejeticích zelenou. Aktivně se tu pěstuje stolní tenis, každoročně se zde koná nohejbalový turnaj. Místní i přespolní mohou také využít nabídky aerobiku, zumby a relaxačního cvičení. Pracuje tu také Sbor pro občanské záležitosti (SPOZ).

Přeborovice Osada Přeborovice dnes tvoří součást Čejetic a rozprostírá se na západní straně obce. Nachází se asi 10 km východně od Strakonic. Přeborovice byly založeny dříve než Čejetice, ale téměř celé vyhořely. Místní starousedlíci si svá zemědělská stavení znovu vybudovali i se stodolami a chlévy. V období socialismu byly Přeborovice přičleněny pod jedním názvem k obci Čejetice.V osadě najdeme dva památkově chráněné objekty. Jedná se o kapličku Panny Marie na návsi z 19. století a výklenková boží muka s výjevem ukřižovaného Krista stojící při silnici. K Přeborovicům neodmyslitelně patří Otava. Najdeme tu dokonce nejhlubší místo na celém toku řeky, kde byla naměřena úctyhodná hloubka 7,5 m. Na levém otavském břehu pracuje od roku 2007 malá vodní elektrárna o výkonu 220 kWh. Při řece najdeme i bývalý Hrdinův mlýn. Majitelé schraňují krásně ilustrovaný dokument, jímž se do cechu mlynářského pasoval Josef Dunovský, zakladatel zdejší mlynářské dynastie. Hrdinův mlýn dostal přízvisko poté, co se Dunovského vnučka Marie provdala za Hrdinu. Mlýn už sice domlel, ale leccos tu ještě připomíná časy, kdy Otava hnala vodu na šest metrů vysoké dřevěné kolo. V minulosti měli v Přeborovicích i svou vlastní hospodu. Říkalo se tam U Turků. Přeborovice mají své místo i v literatuře. Souvisí s Heydukovou epickou básnickou skladbou Běla – idylla z Pootaví vydanou poprvé roku 1882 v Osvětě, knižně pak ve Spisech, svazek 43. Děj se odehrává na štěkeňském zámku a také v chalupě v Přeborovicích, z níž pochází hlavní hrdinka Běla. Jednalo se o skutečnou postavu. Když kněžna Windischgrätzová hledala kojnou pro svoji dcerušku Agnes, byla Běla počtvrté matkou. Všechny starší děti však zemřely. Se svým mužem, venkovským krejčím, nežili v blahobytu, proto neodmítli nabídku, aby se Běla stala kojnou Agnes. Když se Běla vrátila s knížecími manžely z Tachova do štěkeňského zámku, její dceruška v Přeborovicích právě onemocněla. Kněžna zatajila Běle tuto smutnou zprávu. Nechtěla, nejspíš na radu lékařovu, aby si kojná zhoršila zdravotní podmínky pro svěřený úkol. Dokonce jí zapřela i smrt přeborovického děťátka, nechala zavřít všechna okna a stáhnout záclony, aby ani zvuk umíráčku nepronikl do zámecké komnaty. Až po pohřbu oznámila zámecká paní Běle smutnou novinu a slíbila jí, že jejímu příštímu děťátku bude kmotrou. Za rok se Běle narodila dcera, která po své šlechtické kmotře dostala jméno Gabriela. Mladějovice Ves Mladějovice se rozprostírá necelé 4 km jihovýchodně od Čejetic. K 1. lednu 2013 ji obývalo 167 obyvatel, zatímco koncem dvacátých let 20. století století dosahoval jejich počet téměř trojnásobku. V současnosti zde stojí 105 popisných čísel. První zprávy o Mladějovicích jsou zaznamenány z roku 1298, kdy zde sídlili zemané, kteří měli ve znaku kozla. Nejstarší tvrz, či spíše hrádek, byl v Mladějovicích situován na terénním jazyku, vybíhajícím od jihu nad údolí s jádrem obce. Na návrší zvaném Na hradě (někdy Na hradech) asi 50 m jižně nad dnešní kaplí sv. Jana Nepomuckého, vzniklo opevněné feudální sídlo patrně již závěrem 13. stol. Pozdější středověký hrádek byl v roce 1467 pobořen a již neobnoven. Z pustého zámku uváděného roku 1582 se do dnešních dnů mnoho nezachovalo. Ostroh byl zejména na východním boku přirozeně chráněn prudkým srázem, na jižní straně je dosud patrný hluboký příkop a před ním sypaný val. Někdejší objekty na tvrzišti připomíná dnes kamenná část zdi jdoucí severojižním směrem a četné prohlubně a zarostlé závaly (vzniklé rovněž dobýváním kamene). Mladší pozdně gotické sídlo vyrostlo potom za pánů z Vrábí v rámci dvorce při východním okraji obce a je zřejmě obsaženo v přední budově tzv. Panského domu čp. 1 a 80. Renesanční přestavbu pozdně gotického sídla připomínají na průčelích kromě štítů již jen zbytky psaníčkových sgrafit. V baroku byl přistavěn jižní trakt. V obci najdeme také kapli sv. Jana Nepomuckého. V lese Míchov, stojícím jihovýchodně od obce, najdeme sejpy – dávné pozůstatky od rýžování zlata. Místní přírodní rezervace chrání přirozený porost lipové doubravy, hájové květeny a druhově početného ptactva. Na hrázi Mlýnského rybníka, rozprostírajícího se východně od obce, najdeme 27 m vysoký a 400 let starý Mladějovický Žižkův dub, který byl roku 2000 prohlášen za památný strom. S obvodem kmene 690 cm se jedná o nejmohutnější dřevinu celého strakonického regionu. O čtyři roky později byl prohlášen za památný Dub Břeňka Švihovského, stojící při okraji bažantnice, starý 300 let, vysoký 35 m. Majestátná jsou také Dvojčata princezny Hedviky. Tři století staré duby letní, stojící mezi rybníky Mlýnský a Prostřední. Oblast mezi Mladějovicemi a sudoměřskými rybníky se nazývá Sudoměřská rybniční soustava a nachází se tu i zajímavá technická památka Vodovod princezny Hedviky, podzemní štolou spojující Mlýnský a Škaredý rybník. V 19. století nechali vodovod zbudovat majitelé štěkeňského panství Windischgrätzové a pojmenovali podle princezny Hedviky Windischgrätzové, narozené roku 1878 ve Štěkni.

Z Mladějovic pochází Josef Janda (1892– 1980). Vystudoval píseckou reálku a učitelský ústav v Příbrami, kde se mj. věnoval studiu hry na klavír a varhany. Po absolutoriu se vrátil do svého rodného kraje, kde působil jako učitel. Kromě svého učitelského povolání se začal od roku 1929 věnovat i sběru lidových písniček. Podařilo se mu jich zapsat více než 2000, většinou variant už dříve známých písní. Ještě jako žák malotřídky se v Mladějovicích seznámil s Josefem Skupou, s nímž později také hrával na housle ve smyčcovém triu. Josef Skupa se sice přímo v Mladějovicích nenarodil, ale byl synovcem pana řídícího Antonína Kubeše a jezdil sem na prázdniny. V Mladějovicích dokonce vychodil celou pátou obecnou. Už jako dítě si z papíru vystříhal loutky, než mu strýček opatřil skutečné dřevěné závěsné marionety. Divadlo jej provázelo celý život, snad každý jej zná coby „otce“ legendární dvojice Spejbla a Hurvínka. Obec Čejetice u příležitosti 110. výročí, co školu v Mladějovicích navštěvoval Josef Skupa, zajistila výrobu dřevěných soch Spejbla a Hurvínka a jejich trvalé umístění před bývalou školou v Mladějovicích. V budově bývalé školy je navíc stálá expozice fotografií, osobní korespondence, kreseb a dalších dokumentů vztahujících se ke Skupovi. Divadelní soubor, který pod názvem Skupa vystupuje od roku 1990, pokračuje v tradici amatérského divadla v Mladějovicích, které tu vzniklo už v roce 1913 a jehož činnost byla několikrát přerušena. Soubor Skupa má na svém kontě nejen pěknou řádku divadelních her, ale už několikrát nacvičil i staročeskou konopickou. Podařilo se mu tak věrně interpretovat a mírně aktualizovat starý zvyk, jehož původní podobu zachytil již výše zmíněný mladějovický rodák Josef Janda. Na realizaci konopické se vždy podílela prakticky celá obec Mladějovice. Širokou základnu mají v Mladějovicích hasiči. Sbor založený roku 1903, jehož třetinu členů tvoří ženy, je určen k zásahům ve vesnici a účastní se i soutěží v požárním sportu. Ženy středního věku již několikrát zvítězily v okresním přeboru. Dalším činným spolkem je Myslivecké sdružení Lužice. V obci se rozvíjí také sport. Daří se tu nohejbalu a v poslední době hojně pěstovanému triatlonu (běh, plavání, jízda na kole). V roce 2013 proběhl už 21. ročník Mladějovického triatlonu s hojnou účastí. Sudoměř Dva kilometry východně od Čejetic najdeme vesničku Sudoměř, která má 46 čísel popisných a k 1. 1. 2013 v ní žilo 81 obyvatel. První písemné zprávy o ní se objevují roku 1318. Je známo, že zde stávala tvrz, která zpustla po roce 1534. Polohu středověké tvrze v Sudoměři dosud spolehlivě vymezují zbytky obvodového příkopu na zahradě usedlosti čp. 15 při severozápadním okraji obce. Vjezd do usedlosti nepochybně zachovává původní příjezdovou trasu ke tvrzi, samotné původně roubené obytné stavení čp. 15 je však až barokní z 18. století, postavené z části na starších zdech tvrze, jak je dosud znatelné při zahradním, severozápadním nároží objektu. Vrchol tvrziště byl při dřívějších úpravách zarovnán. Tvar parcely i místní tradice svědčí o tom, že k území tvrze patřil původně i prostor dvora čp. 17, sousedící po jižní straně, kde se dříve říkalo „Na baště“. Místní pověsti se zmiňují o podzemních chodbách, které sem prý vedly až ze Štěkně a do kterých se lidé propadali. Na sudoměřské návsi najdeme vystavené historické zemědělské stroje, kryté přístřešky. Stojí tu také kaple Panny Marie Podsrpenské. Raritou jsou hříbky, které rostou přímo na návsi. V obci od roku 1931 působí hasiči. Sbor dobrovolných hasičů je zde v současnosti velmi aktivní a také úspěšný v soutěžích. Sudoměř určitě nejvíce proslavilo slavné bojiště, nacházející se jihovýchodně od obce a známé jako dějiště první vítězné bitvy Jana Žižky v roce 1420. Bitva u Sudoměře se odehrála dne 25. března 1420 v lokalitě mezi rybníky Markovec a Škaredý. Tady byli Žižka se svými stoupenci na cestě z Plzně do Tábora. Na malém návrší se husitský oddíl ubránil početnějšímu a lépe vyzbrojenému vojsku strakonických johanitů a katolických šlechticů, přezdívaných železní páni. Na paměť vítězství byl na bojišti v roce 1925 postaven 16 m vysoký pomník Jana Žižky, jehož autorem je sochař Emanuel J. Kodet, stavbu vedl František Kulíř. Pověst, která vypráví, že husitské ženy pokryly vypuštěný rybník plenami, se dle současných badatelů nezakládá na pravdě.

Sedlíkovice Necelé 3 km na západ od Čejetic leží zapadlá vesnička Sedlíkovice, která má pouze 25 čísel popisných a 34 obyvatel (k 1. 1. 2013). Podle A. Sedláčka tu stávala tvrz, jejíž jméno je zachováno v místním názvu polohy „u hradských“ a dále v poloze „na hradě“. První zmínka o ní pochází z roku 1367, kdy ji držel Harant ze Sedlíkovic. V obvodu usedlosti čp. 22, kam je podle tradice tvrz kladena, ani v přilehlé rovinaté zahradě nebyly po objektu nalezeny výraznější stopy. Název U Hradských je tu dnes dán jménem novodobého vlastníka. Na návsi stojí kaple Korunování Panny Marie z první poloviny 19. století. Podle ústního podání procházela vesnicí jedna z větví Solné stezky od Prachatic k Otavě. Na řece se bečky se solí nakládaly na vory a vozily po vodě do Písku. Mezi Sedlíkovicemi a Jinínem se nachází půvabná kaplička s barokním štítem datovaná rokem 1816 a zasvěcená sv. Peregrinu, ochránci pastýřů a poutníků. Pod kapličkou najdeme studánku. Podle pověsti postavil kapličku nad studánkou vděčný syn na památku setkání se svou matkou po 15 letech vojny v Orientě. Sedliště Sedliště je osada ležící necelých 6 km jihovýchodně od Čejetic. Má pouze 11 čísel popisných. Z nich je jen 6 trvale obydlených, a to 14 obyvateli (stav k 1 .1. 2013). Jedná se v této oblasti o obec s nejnižším počtem obyvatel. Poprvé se objevuje v historických pramenech až v roce 1582.

Tabulka číslo 8. Číslo rejstříku 35827 / 3-4056 53785 / 3-4057 20771 / 3-5230 39315 / 3-5231 37057 / 3-5232 26569 / 3-4059 29582 / 3-4060

Dochované historické památky Sídelní útvar Čejetice Čejetice Čejetice Čejetice Čejetice Přeborovice Přeborovice

čp.

Památka kostel sv. Havla boží muka čp. 8 venkovská usedlost čp. 9 venkovská usedlost čp. 11 venkovská usedlost kaplička boží muka


1.2.3 Jinín Obec Jinín, v minulosti též zvaná Jenín leží 7 km jihovýchodně od Strakonic v nadmořské výšce 545 m. Vesnicí protéká Zorkovický potok, severně od obce se rozprostírá soustava rybníků, jižně návrší Šibenice. Jinín má 197 obyvatel, nachází se tu 87 čísel popisných. Archeologické nálezy dokládají osídlení místa již v době 2.–1. století před Kristem. Koncem 13. století tu zřejmě existovalo menší feudální sídlo, první písemná zmínka se datuje rokem 1279. Jinín byl v minulosti samostatnou obcí, navíc sídlem farnosti. Avšak v období 1980 až 1990 byl připojen k Miloňovicím. V roce 1990 získala obec opět svou samostatnost. Za zmínku stojí, že dříve sousedila s Jinínem samostatná ves Zorkovice, která s ním ale splynula a přetrvává pouze v názvu katastrální části. Název Jinín vznikl pravděpodobně podle jména majitele původní tvrze Jana přeměnou na Janín a Jenín. Dominantu obce tvoří raně gotický kostel Nanebevzetí Panny Marie ze 13. století, který se v historických záznamech objevuje již roku 1370. V 15. století tu došlo k přestavbě, dalšími úpravami prošel kostel v polovině 18. století. V jeho věži je zachováno vnitřní původní lešení, což je unikát. Dnes tu jsou umístěny 4 zvony, z konce 15. století pochází zvon z dílny Jana Kantaristy. Dodnes se tu zvoní třikrát denně (v 6, ve 12 a v 19 hod.). V minulosti byl kostel i vyhledávaným poutním místem. Za unikátní lze považovat, že se dochoval seznam všech kněží působících zde od roku 1303. Jedním z nich byl i příslušník rodu Šternberků, proto je na fasádě kostela jejich erbová hvězda. Jinín jako farní osada byla vždy pro blízký a okolní region obcí spádovou oblastí společenskou a kulturní. Jinín byl v 1. polovině 16. století kvetoucím městečkem. Měl i svůj pivovar, neboť v letech 1560-79 plat pivovarný odtud náležel k panství helfenburskému.

Nedaleko kostela se rozprostírá barokní fara, stavba z doby kolem roku 1780. V současnosti patří mezi ohrožené kulturní památky, o její obnovu se snaží spolek Sklenobýl. Další dominantu obce tvoří patrová školní budova. Přesný rok vystavění místní školy není znám, ale již v 16. století v Jiníně nějaká škola existovala. V letech 1879–1880 byla přestavěna. Zdejší školu nenavštěvovali jen místní, ale i děti z přiškolených obcí Třešovice, Sudkovice, Miloňovice, Nová Ves, Nebřehovice a Sedlíkovice. Výuka tu byla ukončena roku 1987. Dnes budova slouží jako středisko obvodního lékaře, je zde tělocvična Sokola a provozovna kadeřnictví. V Jiníně můžeme obdivovat i malebná stavení. Dvě usedlosti, vystavěné ve stylu selského baroka, čp. 35 a čp. 14, jsou dokonce památkově chráněny. Mezi památky se řadí i kaplička při cestě do Cehnic. Je zasvěcena sv. Vojtěchu a datuje se rokem 1692 (nápis ANNO DOMINI 1693 MR). V obci stojí za povšimnutí i kamenný kříž s biblickými postavami v novodobějším plechovém provedení a dvě výklenkové kapličky u domů v obci. Mnohé upoutá i Husův pomník obětem I. a II. světové války s pamětní deskou místnímu rodáku a československému letci Josefu Cimburkovi, který roku 1943 položil život za svobodu vlasti. Mezi významné památky patří kamenná boží muka datovaná rokem 1482, ve zdejším kraji nejstarší. Stojí při staré polní cestě z Jinína do Nebřehovic a váže se k nim pověst o jedné tragické události. Vypráví o mládenci ze zorkovického mlýna, jehož proti vůli oženil otec s hodnou dívkou z Jinína, již však mladý muž nemiloval. Ze sňatku z donucení vzešlo ale neštěstí. Mlynář, který necítil lásku k ženě ani k narozenému synovi, se nedržel doma. Jednoho dne, kdy nešťastná manželka hledala svého muže, zahynula i s dítětem v náruči v silném větru, mrazu a vánici, která náhle přišla. V místě tragédie byla postavena boží muka. Současný Jinín asi nejvíce proslavil motokrosový areál u obce. Pořádají se tu i velká světová mistrovství v motokrosu. Nedaleko vesnice bylo nově zbudováno rekreační středisko u rybníka, jeho majitel tu postavil boží muka s letopočtem 2000. Co se týká spolkové činnosti, dříve v obci působil Československý červený kříž a Automotoklub Jinín. Dodnes tu pracuje TJ Sokol a sbor dobrovolných hasičů (od roku 1892), který se může mj. pochlubit zbrojnicí s vročením 1892. Dále Myslivecké sdružení Křepelka Jinín, jež se významně podílí na společenském dění v obci. Kromě sportovních akcí se ve vesnici koná dětský den, dětský maškarní bál, myslivecký, hasičský a nově i sokolský ples. Oslavují se kulatá výročí vzniku SDH. Uskutečnil se tu i sraz rodáků. Dodnes se ve vsi posledního dubna staví máj. Avšak místní konopická patří už jen do vzpomínek pamětníků. V srpnu se v Jiníně pravidelně slaví mariánská pouť. Místní Sokol zavedl novou tradici – silvestrovské setkání u lípy na pomyslném rozmezí katastrů obcí Jinína a Cehnice. Tabulka číslo 9. Číslo rejstříku 16143 / 3-4140 21621 / 3-4142 28501 / 3-4143 20417 / 3-4138 39591 / 3-4139 26834 / 3-4141

Dochované historické památky Sídelní útvar Jinín Jinín Jinín Jinín Jinín Jinín

čp.

Památka kostel Nanebevzetí Panny Marie boží muka boží muka čp. 14 venkovská usedlost čp. 35 venkovská usedlost fara


1.2.4 Kuřimany Malá vesnička Kuřimany leží 10 km jihovýchodně od Strakonic pod Kuřimanským vrchem (586 m) a Jezincem (560 m). Vesnicí protéká Třešovický potok. Žije zde cca 27 obyvatel ve 22 popisných číslech, čímž se Kuřimany řadí mezi obce s nejnižším počtem obyvatel. Dříve se osada nazývala Kuřimeny. Název je vysvětlován jako ves Kuřimanů, tj. lidí bydlících v Kouřimi nebo přišlých z Kouřimě. Z místního nářečí „v Kouřiměnech“ se tvořil tvar Kuřimeny.

Krajina byla osídlena před příchodem slovanských kmenů. V době halštatské dosáhlo Strakonicko nejhustějšího osídlení ze všech předhistorických epoch. Dokládá to i nález dvou mohyl u Kuřiman (za Teplým Hájem). O založení obce se nic neví, první doložená písemná zmínka se datuje rokem 1327. Na návsi stojí kaple sv. Jana Nepomuckého s barokním štítem a zvoničkou. U křižovatky směrem na Paračov a Milejovice se nachází boží muka a kříž. Někteří obyvatelé Kuřiman se aktivně zapojují do práce mysliveckého sdružení spolu s dalšími obcemi. O Kuřimanech pojednává i následující pověst. Kdysi dávno se jeden zeman z Paračova vypravil na hon. Se svými dvěma psy narazil na smečku vlků, která je napadla a psy zabila. Zeman se skryl v hustém lese, ale přitom se ztratil. Byl už večer, začala prudká bouře, pršelo. Zeman bloudil z místa na místo a vzpomínal na svou rodinu. Celý utrmácený se modlil k Bohu a také prosil Pannu Marii, aby mu pomohla najít správnou cestu. Celou noc probděl ve strachu v lese. Když začalo svítat, náhle z křoví vyběhla kvočna s malými kuřátky. Zeman se zaradoval, neboť kde jsou slepice, je nablízku určitě nějaké obydlí. Šel za nimi a zanedlouho došel na mýtinu, kde stála uhlířova chatrč a potkal tu i uhlíře. Vyprávěl mu o svých strastech a řekl: „Jenom tvým kuřátkům děkuji, že jsem se dostal z lesa.“ Ale uhlíř jej svou odpovědí překvapil, protože mu sdělil, že nemá žádné slepice ani kuřátka a v okolí nestojí žádné jiné stavení, odkud by drůbež mohla být. Oba hledali kvočnu a kuřátka, ale nenašli nic. Zeman byl přesvědčen, že jej zachránila sama Panna Maria, k níž se modlil. Uhlířovi z vděčnosti vystavěl chalupu, daroval mu pozemky k zařízení malého hospodářství, aby mohl chovat slepice a kuřátka. Malá osada dostala jméno Kuří – a z toho Kuřimeny. Lidé si vypravovali, že kvočna byla Panna Maria a kuřátka andělíčkové. Ke Kuřimanům snad ještě jednu malou perličku. Zatím nejstarší objevená zpráva o dudákovi na Strakonicku se vztahuje k roku 1446 a informuje o rvačce v Drahonicích, při níž kuřimanskému dudákovi zničili dudy a loutnistovi loutnu. Jen pár kilometrů jižně od obce u vsi Milejovice najdeme vrch Vráž, který podle pověsti nese pojmenování podle dávné tragédie. Dva sousedé se tu pohádali tak, až jeden toho druhého nakonec v afektu zabil. Vrah se šel vyzpovídat do Jinína, ale kněz mu odmítl dát rozhřešení. Vraha trápily výčitky svědomí, takže spáchal sebevraždu. Byl proto zakopán do neposvěcené půdy. Na úbočí Vráže najdeme uprostřed lesa malebné poutní místo Dobrou vodu. Stojí zde kostelík z roku 1800 zasvěcený Panně Marii a kolem něj soubor 14 kapliček křížové cesty. Pod kapličkou za kostelem se nachází studánka, o níž se věří, že voda v ní je léčivá. Lidé si dodnes vypráví příběhy o zázračném uzdravení. Výzkumy ukázaly, že voda má vyšší obsah radonu.

1.2.5 Kváskovice Obec Kváskovice se rozkládá asi třináct kilometrů jihovýchodně od Strakonic v průměrné nadmořské výšce 483 metrů nad mořem. U okraje obce protéká Cehnický potok a je zde soustava malých vodních nádrží. Trvalý pobyt tu má nahlášeno kolem 120 obyvatel ve 43 budovách s číslem popisným. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1334. Obec Kváskovice patřila ještě s dalšími 5 pod statek Mladějovice. Před likvidací patrimojní správy náležely Kváskovice s dalšími 24 vesnicemi a městem Štěkní k panství, jehož rozloha činila 1 435 ha. Roku 1890 se rozloha panství zvětšila na 2 994 ha. Mezi místa, která stojí za vidění, patří určitě zemědělská usedlost čp. 16, která je zapsána jako nemovitá kulturní památka. Dominantu návsi tvoří kaple sv. Jana Nepomuckého pocházející z první poloviny 19. století. Na okraji obce u silnice směřující do Paračova stojí kaplička Panny Marie postavená v polovině 19. století. Při silnici do Radějovic se nacházejí kamenná boží muka postavená v roce 1842. Malebná je i studánka u cesty na Klíčatkách. V obci se každoročně koná masopust, vítání letního a zimního času, myslivecký den, o pouti sv. Petra a Pavla se tu uskutečňuje pouťový pivní běh, o posvícení zase posvícenská zábava. V obci sídlí místní knihovna. Jen málokterá vesnice se může pochlubit novodobým hradem, tak jako Kváskovice. Na vršku nad vsí postavil pan Švec v roce 2007 kamenný hrad s věží a nazval jej Švecburg. Dokonce k němu přiřadil i pověst. Dle ní měl hradní pán v oblibě černé jeřabiny, a tak si je narouboval, aby je pak mohl vysadit na nádvoří. Jenže si popletl rouby, takže na nádvoří rostou nakonec jeřabiny červené.

Tabulka číslo 10. Číslo rejstříku 45176 / 3-4196 20092 / 3-4191 16715 / 3-4192 41240 / 3-4194 18145 / 3-4193 16785 / 3-4195 46013 / 3-4190 40166 / 3-5237

Dochované historické památky Sídelní útvar Kváskovice Kváskovice Kváskovice Kváskovice Kváskovice Kváskovice Kváskovice Kváskovice

čp. čp. čp. čp. čp. čp. čp. čp.

2 4 7 10 13 16 25

Památka kaple P. Marie venkovská usedlost venkovská usedlost venkovská usedlost venkovská usedlost venkovská usedlost, z toho jen: stodola venkovská usedlost venkovská usedlost


1.2.6 Miloňovice Miloňovice Obec Miloňovice leží pod svahem vrchu Lipovice (580 m n. m.) ve výšce 470 – 500 m, 6 km jihovýchodně od Strakonic. V současné době mají Miloňovice 254 obyvatel. Do správy této obce patří i Nová Ves a Sudkovice. Název obce pochází od vsi lidí Miloňových (Miloň byla zkratka slovanského jména Miloslav). Nepřímo to svědčí o osídlení území Slovany. Podle nálezů mohyl z doby halštatské v blízkých Sudkovicích a Nové Vsi lze však soudit, že i území Miloňovic mohlo být domovem lidí ještě v době starší, tedy v 7. až 5. století před Kristem První písemná zpráva o Miloňovicích pochází z roku 1243, kdy ves daroval Bavor I. řádu maltézských rytířů ze Strakonic. Dominantou obce je rozlehlý areál bývalého dvorce rozkládající se v severozápadní části Miloňovic. Zde najdeme i tzv. Panský dům – nástupce goticko-renesanční tvrze, která se v pramenech naposledy zmiňuje roku 1661. Předpokládá se, že obdélné stavení vyrostlo do dnešní půdorysné podoby v 17. století a kolem roku 1910 bylo radikálně přestavěno a zvýšeno na jednopatrové. Nejvýraznějším pozůstatkem hospodářství při tvrzi je dnes tedy vlastně jen obdélná pozdně renesanční sýpka, situovaná blíže výjezdu z obce severně od panského domu. Před jižním průčelím sýpky se dochoval sklípek s valenou klenbou, patrně zbytek hospodářského zázemí bývalého feudálního sídla. Část objektu je dnes obývána, sídlí tu i obecní úřad. Na návsi se nachází stavení čp. 4, které se řadí mezi nemovité kulturní památky. Jedná se o bývalý hostinec, čemuž nasvědčuje i výzdoba štítu ve stylu selského baroka, práce připisovaná zednickému mistru Jakubu Bursovi, s vročením 1843 a ve střední části s nápisem DNES. SE SENKUGE ZAPENIZE W ZEGTRA DARMO. Zrenovované stavení čp. 10 U Švandů z doby kolem poloviny 19. století má dnes ve štítě dudy. Zajímavá jsou i stavení čp. 11 a čp. 7. V obci najdeme také sakrální památky. Návesní kaplička Nanebevzetí Panny Marie z roku 1864, v severovýchodní části Miloňovic při silnici na Jinín stojí výklenková kaplička svaté Anny (u Nováků) a u rozcestí Miloňovice – Sudkovice kaplička Trošků. Čichlova kaplička Panny Marie z 1. poloviny 19. století se vypíná v polích jižně od Miloňovic. Za obcí při silnici na Jinín nalezneme kapličku U kata. Váže se k ní tato pověst. Kdysi byl Jinín městečkem a měl právo vykonávat na Šibeničním vrchu popravy. Jednou měl kat na příkaz vrchnosti popravit člověka, jehož vina nebyla zcela prokázána. Ale kat jej přesto na šibenici pověsil. Jenže smyčka kolem krku byla špatně upravena, takže se odsouzený dlouho trápil, než zemřel. Rozezlení přihlížející se sápali na popravčího mistra a ten před nimi utíkal k Miloňovicům. Dohonili ho pod kopcem, ukamenovali a pohřbili na místě, kde stojí dnešní kaplička. Říká se zde U Kata. Podívejme se na současné Miloňovice. Pracuje tu několik spolků. Místní Sokol (1939) musel za okupace svou činnost nuceně přerušit. Na předválečnou tradici se podařilo navázat v roce 1957, kdy byla založena Tělovýchovná jednota Sokol Miloňovice. Parta sportovních nadšenců dokonce tehdy vybudovala hokejové hřiště (dnes zde stojí sportovní areál). Hokejem žila celá vesnice i okolí. Během let přibyly volejbal, stolní tenis a fotbal. TJ Sokol pořádá každoročně sportovní den pro děti, vánoční šachový turnaj a turnaje v nohejbalu. Dalším spolkem působícím v obci jsou dobrovolní hasiči (od roku 1943). Začínali tu s jednou četou přičleněnou k Jinínu. Samostatný sbor v Miloňovicích vznikl až v roce 1955. Byl však od samého začátku velmi činný.

V Miloňovicích funguje obecní knihovna, obchod, hospoda. Každoročně se tu pořádají plesy a zábavy, dětský den, sportovní turnaje, slavnostní zahájení adventu či setkání důchodců. Z Miloňovic pocházel mj. kněz Václav Kotrch, který se tu narodil roku 1860. Kromě svého povolání se věnoval spisovatelské činnosti. V Miloňovicích se narodil i významný československý sportovec Josef Hejtmánek, který závodil od roku 1947 na kole. Byl i v širším výběru na Závod míru. Nová Ves Nová Ves je malá osada, která se nachází asi 1,5 km na západ od Miloňovic, pod jejichž správu patří. Je zde evidováno pouze 5 adres, trvale zde žije 12 obyvatel. Severně od vsi se rozprostírá vrch Lipovice (551 m n. m.). Přestože je Nová Ves tak maličká, může se pochlubit i slavným rodákem. Pochází odsud Jiří Novák, který byl hráčem I. ligy volejbalu. Sudkovice O něco větší než Nová Ves je obec Sudkovice, která stojí asi půl km jižně od Miloňovic, kam správou patří. Je zde evidováno 14 adres, trvale tu sídlí 32 obyvatel. Na návsi stojí kaple sv. Václava z roku 1836. Zajímavé je stavení čp. 2 se selsko-barokním štítem nad obytným stavením a nástavcem nad vjezdem. Před rokem 1854 zde žil Matěj Kubička. Také Sudkovice mají svého sportovního šampiona. Je jím Terry Kubička, vnuk Jana Kubičky ze Sudkovic, který se na mistrovství světa v krasobruslení ve Stockholmu v roce 1976 v mužích umístil na 6. místě. Jan Kubička odešel do Ameriky v roce 1910.

Tabulka číslo 11. Číslo rejstříku 23272 / 3-4242 34335 / 3-4243 31625 / 3-4241 19616 / 3-4240

Dochované historické památky Sídelní útvar Miloňovice Miloňovice Miloňovice Miloňovice

čp.

čp. 4

Památka kaplička kaplička hospoda sýpka


1.2.7 Nebřehovice Obec se rozkládá 5 km jihovýchodním směrem od Strakonic, v nadmořské výšce kolem 450 m, v blízkosti státní silnice I/22. Na severozápadě se nad obcí vypínají Nebřehovický vrch a Srpská. K 1. lednu 2013 měla obec 96 obyvatel a 36 čísel popisných. První zmínka o Nebřehovicích je datována rokem 1253 a hovoří o Petru z Nebřehovic, který byl služebníkem Bavora ze Strakonic. V Nebřehovicích stávala středověká vodní tvrz, nástupce staršího feudálního sídla ze 13. století. Zanikla funkčně počátkem 16. století – po odprodeji objektů Rožmberkům a fyzicky postupně v 17. a 18. století. Podle místní tradice představoval areál bývalé tvrze s hospodářskými budovami a pivovarem rozlehlý hrazený celek dlouhý severojižním směrem kolem 70 m a široký kolem 35 m, zasahující až do dnešního návesního rybníka. Později byla na místě bývalé tvrze zřízena obecní kovárna. Za I. světové války narukoval z Nebřehovic 18 mužů, z nichž se domů 4 už nikdy nevrátili. Na paměť byly roku 1920 vysázeny lípy svobody na návsi a na hrázi návesního rybníka. V období 1943–44 došlo k elektrifikaci obce. Obec dříve spadala pod obec Miloňovice, od roku 1992 je samostatným územním samosprávním celkem. K obci Nebřehovice patří i obec Zadní Ptákovice. Mezi nejzajímavější a zároveň památkově chráněná místa patří v Nebřehovicích návesní kaplička sv. Václava z 1. poloviny 18. století, k níž byla později přistavěna ještě zvonice. Litinový kříž stojící před ní se datuje rokem 1852.

Další zajímavostí je šest kamenných křížů, 4 metry vysokých, rozesetých po katastru Nebřehovic a Zadních Ptákovic, které stojí většinou na křižovatkách cest. Jsou datovány mezi léty 1846–1886 a patrně pochází z jedné kamenické dílny. Každý kříž je na dohled od některého dalšího kříže. Obec se může pochlubit i významným rodákem. Dne 30. dubna 1886 se tu narodil František Machník – český pedagog, československý agrární politik a publicista. Machník byl v období první republiky nejen známým agrárním politikem, ale působil i jako ředitel Švehlovy vyšší hospodářské školy v Klatovech (1925–35) a zároveň se zasloužil o rozkvět družstevnictví v rámci agrární strany. V letech 1925–39 byl poslancem Národního shromáždění. Působil i jako ministr národní obrany(1935–1938). Roku 1936 byl v obci založen spolek Republikánský dorost, který byl dost činný. Mj. uspořádal slavnostní vysazení dvou lip Švehlovi a Machníkovi. Dnes v obci pracuje Spolek dobrovolných hasičů založený v roce 1964. V Nebřehovicích se každoročně staví máj, pravidelně se tu konají vánoční besídky pro občany obou obcí. Zadní Ptákovice Zadní Ptákovice jsou malinká vesnička schoulená pod vrchem Lipovice. K 1. lednu 2013 měly 42 stálých obyvatel a 16 čísel popisných. Původně byly ve vlastnictví Bavorů ze Strakonic, kteří je darovali johanitům. V roce 1315, kdy přebral panství po zemřelém Bavoru III. jeho bratr Vilém, jsou v majetku tohoto řádu jmenovány. O jejich existenci v raném středověku se ví málo. Určitý obrázek dává až berní rula strakonického panství z roku 1652, která ukazuje stav venkova bezprostředně po třicetileté válce. V ní jsou v Zadních Ptákovicích uvedeny 3 grunty osedlé, l nově osedlý, l pohořelý a jeden domkář. Návštěvníka určitě zaujme zděná návesní kaplička sv. Vojtěcha z druhé poloviny 19. století se zvoničkou a s lidovou plastikou sv. Anny Samotřetí. U cesty z obce pak stojí křížek. V obci se pořádá každoročně oslava stavění máje. Své zkoušky tu mívají Pootavští trubači. Tabulka číslo 12. Číslo rejstříku 30783 / 3-5161 45840 / 3-4265

Dochované historické památky Sídelní útvar Nebřehovice Nebřehovice

čp. čp. 3

Památka zvonička venkovská usedlost


1.2.8 Osek Vzdušnou čarou asi 8 km severovýchodně od Strakonic se v nadmořské výšce 450 m nedaleko kopců Chlum a Hrabov rozprostírá obec Osek. Jejím středem protéká Petrovický potok. Charakteristický vzhled obce dotváří celá soustava rybníků: Velký, Bašta, Koupavý, Cimburek, Hrabovský. Severně od obce se nachází obora. K 1. lednu 2013 žilo v Oseku 458 obyvatel a stálo zde 81 čísel popisných. Původ názvu Osek se vykládá takto: slovo Osek znamenalo buď osekaný kmen, nebo prosekaný les. Pravděpodobně právě od prosekaného lesa dostala obec své jméno. Kdo byl první či spíše ti první, kdo zasekli sekeru, a kdy začali s mýcením, se neví. První zmínka o Oseku se datuje rokem 1392. Osek byl součástí Radomyšle, k osamostatnění došlo v roce 1921. Dnes k Oseku patří obce Jemnice, Malá Turná, Petrovice a Rohozná. V 15. století tu už stála tvrz. V místech bývalé tvrze stojí zámek s hranolovou věží a zachovanými renesančními klenbami, který patří mezi nemovité kulturní památky. Došlo u něj k novobarokní přestavbě a roku 1911 byl podle projektu vídeňského architekta Huga Leuthendorfa také rozšířen. Zámek získal vnější čtyřkřídlou jednopatrovou podobu. V interiéru se nacházejí alegorické obrazy malíře Bohumila Doubka. V roce 1955 bylo rozhodnuto, že zámek a bývalý velkostatek bude sloužit jako chlapecký zaopatřovací ústav České katolické charity. Objekt prošel celkovou adaptací. I když se zřizovatel později změnil, až do konce 80. let 20. století zde o klienty pečovaly také

řádové sestry. Dnes je zde Domov pro osoby se zdravotním postižením Osek, spadající pod Jihočeský kraj. K zámečku patří ještě kaple, jež je vyzdobena dvěma nástěnnými medailony od akademického malíře Jiřího Rejžka, a velký anglický park, ze kterého lze projít do zámku přes zahradní salonek. Dnes je rozsáhlý park protkán upravenými cestičkami, lavičkami a květinami. Pokud je pěkné počasí, park ožije, konají se v něm kulturní, sportovní nebo vzdělávací akce. Jižně od zámku se nachází barokní kaple sv. Jana Nepomuckého z 18. století, která je také nemovitou kulturní památkou, stejně jako sloupová boží muka sv. Tekly s výklenky, stojící ve směru na Kbelnici. Mladší boží muka sv. Prokopa najdeme u polní cesty směrem na Radomyšl. Nedaleko obecního úřadu stojí Kaple sv. Václava z druhé poloviny 19. století. Mezi významné místní památky patří židovský hřbitov, rozprostírající se v lese směrem na Radomyšl. Byl založen v 17. století a mj. tu jsou pohřbeni prarodiče světově proslulého spisovatele Franze Kafky. Otec Franze Kafky Hermann, stejně jako spisovatelův dědeček Jakob Kafka, se narodili v Oseku čp. 30. Jakob Kafka pracoval v Oseku jako řezník, zemřel tu v roce 1899. Ve spisovatelově deníku jsou zmíněny dědovy vzpomínky na těžké mládí, tvrdá učednická léta, dřinu, omrzlé nohy, pro něž chyběly boty. Podle mínění regionálního spisovatele Ladislava Stehlíka se děj Kafkova románu Zámek (1922) odehrává právě v Oseku. V 18.–19. století žila v Oseku početná židovská komunita, ještě dnes se zde můžete projít „židovskou uličkou“. S židovským prostředím také souvisí následující pověst. Přes les Hájek, kde leží židovský hřbitov, šly dvě sestry. Když byly nedaleko hřbitova, spatřily u stromu bílou postavu. Velmi se lekly a utíkaly podél hřbitovní zídky, když náhle kolem nich začalo s duněním létat kamení. Příhodu pak vypravovaly lidem, aby se raději tomu místu vyhnuli. Přímo v Oseku se odehrává děj další pověsti. Naproti zámku stávala došková chaloupka, kde bydlela domkářka Divišová. Živila se sama, podělkovala, chovala husy, přes zimu drala peří. Některé sousedky k ní chodily večer na dračky. Přestože žila poctivě a spořádaně, lidé se jí báli, neboť měla srostlé obočí. Z toho důvodu si o ní mysleli, že se v noci mění v můru a škodí dobytku i lidem. Aby zjistily pravdu, zůstaly u ní ženy jednou drát až do půlnoci. Jak odbila dvanáctá, ozval se strašný hlas na peci: „Eh, to bych byla málem spadla.“ A domkářka se svalila na zem. K bezvládnému tělu přiskočila kovářka s kropenkou, kterou sundala ze zdi. Když se pomodlila a tělo třikrát postříkala, ozval se znovu hlas: „Tys mně dala! Již nikdy nepřijdu!“ Pak domkářka otevřela oči a pomalu vstala. S pláčem kovářce děkovala, že ji vysvobodila. V Oseku se roku 1903 narodil Vojtěch Trubka, který se slavným krotitelem dravé zvěře a s cirkusem procestoval celou Evropu. Jeho vrcholným číslem bylo vystoupení smíšené skupiny tygrů, lvů, hyen, ledních medvědů, černých medvědů a dvou skvrnitých dog. Taková skupina pohromadě byla Vojtěchem Trubkou vycvičena poprvé. Dvacet pět šelem, které se jsou v divoké nepřáteli, pracovalo svorně pohromadě. Šest let s touto skupinou jezdil po Evropě a získával mnohá ocenění. Stal se uznávaným krotitelem, o něhož usilovaly různé cirkusy a varieté. Z Oseku pocházel také Josef Švec (1915–1976) – operní pěvec a divadelník. Působil jako člen sboru opery Národního divadla. Zajímal se o historii obce. Ale Osek to nejsou jen památky či příběhy tradované našimi předky. Vesnice má co nabídnout i v současnosti. Rozvíjí se tu spolková činnost. Mezi nejstarší spolky patří místní sbor dobrovolných hasičů. V minulosti tu hasiči mj. organizovali divadelní představení a zábavy. Jejich vyvrcholením byl konec masopustu. V Oseku se také slavily dožínky, drželo se posvícení, tančilo se o pouti. Hasiči vybudovali vlastní knihovnu, která se v obci stala základem knihovny obecní. Kromě hasičů tu dnes působí Český svaz žen, myslivecké sdružení Bárovka, Tělovýchovná jednota Osek. Obec pořádá setkání rodáků, oslavy výročí hasičů nebo slavnostní rozsvícení vánočního stromku. K Oseku přináleží ještě čtyři místní části: Jemnice, Malá Turná, Petrovice a Rohozná. Tabulka číslo 13. Číslo rejstříku 16534 / 3-4293 29647 / 3-4295 30093 / 3-4294 33682 / 3-4292

Dochované historické památky Sídelní útvar Osek Osek Osek Osek

čp.

čp. 1

Památka kaple sv. Jana Nepomuckého židovský hřbitov boží muka zámek


1.2.9 Paračov Paračov se rozprostírá 10 km jihovýchodně od města Strakonice v nadmořské výšce kolem 480 m. Paračov obklopuje hned několik kopců, v jižní části obce se rozlévá Paračovský rybník. K 1. 1. 2013 v obci trvale žilo 108 obyvatel a bylo tu 62 čísel popisných. Ve znaku obce je v modrém štítě stříbrný petrský kříž do krajů a doprava, v něm modrý vztyčený meč. Levé horní pole červené se stříbrným leknínovým trojlistem. Počátky osídlení na současném území obce lze vystopovat až do doby bronzové – tzv. knovízské kultury (cca 1300–1000 let př. Kristem). Vyznačovala se osídlováním strategických návrší, budováním lehčích opevnění s doklady vlastní metalurgické činnosti. Zdokumentovány jsou i další vývojová stadia mladších dob, archeologické nálezy pochází z několika nedalekých návrší: Na Oltářích, Na Oupeřové, Stroupek, na polích ve směru na Cehnice, kde se říká V Luhu. Toto pravěké osídlení doložil archeolog Bedřich Dubský, který v obci jeden čas působil i jako učitel. Zatím první písemná zmínka o Paračově je doložena v zápisu soudního sporu z roku 1303. V kronikách a mapách se název obce uvádí též jako Pyracow , Piračov nebo Perač. V průběhu staletí obec mnohokrát změnila majitele, dochované zprávy o historii obce jsou pouze kusé a většinou pocházejí ze soupisů majetku při následných prodejích, zástavách a změnách majitelů. Za zmínku stojí svobodnický dvůr v Paračově, jejž založil Rudolf z Říčan (první zaznamenán v r. 1357). V roce 1557 v odhadu majetku Království českého je veden Jan Svojše na svobodnickém dvoru v Paračově s odhadnutou cenou statku na 100 zlatých, což je druhý největší zemanský dvůr v Prácheňském kraji. Statek fungoval až do roku 1815, kdy byl rozparcelován a v dražbě rozprodán. Na jeho místě dnes stojí domy čp. 1, 41–45. V Paračově je k vidění několik zajímavých památek. Kostel sv. Petra a Pavla byl do současné podoby přestavěn v roce 1840. Jedná se o jednolodní stavbu s pravoúhle zakončeným presbytářem se sakristií na severní straně s hranolovou věží v západním průčelí. Zařízení je převážně pseudobarokní z 19. století, oltář sv. Barbory pochází z poloviny 17. století, lidové obrazy křížové cesty z doby kolem roku 1800, kamenná křtitelnice z 2. poloviny 15. století. Podle stavebně historického průzkumu se jedná o stavbu z přelomu 14. a 15. století, neboť v prostorách presbytáře byla nalezena část zachovalých gotických omítek. V září 1903 tu byly postaveny nové varhany, ze kterých bylo ale za I. světové války v roce 1917 z nařízení vlády odebráno 32 cínových píšťal o váze 27 kilogramů. Dále byly během I. světové války roku 1917 zkonfiskovány jeden velký a dva malé zvony. Kostel byl 23. srpna 1920 napolo poničen údajně kulovým bleskem. Ten zničil varhany, povalil mariánský oltář, rozházel zpovědnici a všechna okna byla tlakem vzduchu roztříštěna. Zatím k poslední rekonstrukci objektu došlo v roce 2012, kdy byla položena nová střešní krytina, opraven krov a fasáda a vyměněny nefunkční věžní hodiny výrobce Karla Adamce z Čáslavi osazené do věže v roce 1911, za nový digitální stroj s převodníkem na staré ciferníky. Starý hodinový stroj byl vyčištěn, zakonzervován a vystaven v knihovně obecního úřadu v Paračově. Za kostelem se nachází ranně barokní kaple. Fara je v obci doložená z druhé poloviny 14. století. Ta současná, stojící u kostela vystavená v roce 1900, je v dnes v soukromém vlastnictví. Kolem kostela stál původně hřbitov, ale roku 1840 byl založen hřbitov nový, k němuž vede lipová alej, uznaná jako významný krajinný prvek. Na hřbitově najdeme hrobku místních farářů a památník II. světové války. Před kostelem pak stojí památník obětem I. světové války, lípy v okolí byly vysazeny v roce 1919. Kromě kostela najdeme v Paračově i další sakrální památku. Po levé straně v zatáčce u rybníka Paračovský ve směru na Kváskovice stojí kaplička sv. Václava. Při rozšiřování komunikace kolem roku 1950 byly v jejím okolí nalezeny ostatky francouzských vojáků z napoleonských válek (počátek 19. století), stavební práce byly zastaveny a komunikace byla rozšířena na druhou stranu bez dalšího narušení ostatků. Na konci obce ve směru na Strakonice najdeme křížek U Vachtů, asi 1 km za obcí ve směru na Cehnice křížek U Kopků, na návsi se rozkládá kaplička U Papírníků, U kostela stojí zase tzv. U Kolářů a také kamenný kříž. Důležitou roli v životě obce sehrála v minulosti škola. Přesné založení školy v Paračově není známo, úřední zřízení školy dle zachovalých listin je doloženo k roku 1756 a to pro obec Paračov, Skály, Kváskovice a Radějovice. Vyučování probíhalo pravděpodobně na faře nebo v nějaké pronajaté místnosti. Až v roce 1800 dal vystavět patron kostela kníže Windischgrätz malý domek o jedné vyučovací světnici a dvou světničkách pro učitele. Ani v tomto případě není známo, na jakém místě škola stála. V roce 1874 dosáhla škola počtu 151 dětí. Druhá třída byla pronajata v domu čp. 47 pana Matěje Uhlíka. Dnes známá škola byla postavena na současném místě v čp. 18 v roce 1881 jako dvoutřídka. V roce 1892 byla pronajata třetí třída v domě čp. 51 kováře pana Tomáše Hlávka. V roce 1902 byla otevřena třetí třída ve stávající škole. Roku 1975 byla jednotřídní škola

v Paračově zavřena. Dnes se v budově nachází obecní úřad, společenská místnost, zdravotní středisko a knihovna. Z přírodních památek je v obci asi nejvýznamnější tzv. Paračovská lípa, která byla roku 2004 vyhlášena památným stromem. Stojí u vjezdu mezi domy čp. 8 a 9 při výjezdu z návsi na Strakonice, její stáří se odhaduje na 250 let. Lípa je vysoká 28 m, obvod kmene má 130 cm a nad zemí 380 cm, šířka koruny dosahuje 15 m. Paračov může vzpomínat na bohatou spolkovou minulost. V obci působily spolky Národní jednota Pošumavská (1884), Spořitelní a záložní spolek Paračov (1898), Osvětová beseda, Červený kříž, Jednota či Český svaz žen. Také tu působilo tzv. Elektrické družstvo (od 8. prosince 1925 se v Paračově začalo svítit elektřinou). V současné době v obci pracuje pouze Sbor dobrovolných hasičů založený v roce 1900. Podobně jako v Cehnicích žilo i v obci Paračov mnoho muzikantů, kteří jezdili po celém světě s orchestry působícími u cirkusů, jako byly například Sarasani nebo Knie. Zmiňme zde alespoň pana Vojtěcha Křiváčka, Josefa Večeřu, Františka Kulíře, Arnošta Hlávka, Josefa Juzka. Významným hudebníkem byl i pan Bohuslav Homolka, který mnoho let působil jako sólista Vojenské ústřední hudby Praha. Po roce 1945 založil pan Josef Juzek kapelu, která hrála po okresech Strakonice, Písek i Prachatice. Každá kapela musela být někde organizována, a proto hráli pod Osvětovou besedou Paračov až do 70. let 20. století, kdy se formálně změnili na Hudbu JZD Paračov. V 90. letech 20. století vedení kapely převzal syn zakladatele, Josef Juzek ml. Pod názvem Scéna hrají dodnes a jsou nejstarší kapelou v okrese Strakonice. Z Paračova pocházel také motocyklový jezdec Vojtěch Kolář, byl mj. členem československého týmu, který získal Stříbrnou vázu v mezinárodní motocyklové soutěži družstev Šestidenní (1952, 1953). Řadil se mezi spoluzakladatele motokrosového areálu v Jiníně. Co se týká lidových zvyků, dodnes se v obci koná masopustní průvod, či se pro děti organizuje mikulášská nadílka. Přímo z Paračova také existuje písemný doklad, že se tu na letnice konávala obchůzka krále a jeho družiny. Sběrateli místního folklóru Josefu Jandovi se podařilo zachytit co král a jeho družina pronášeli o jednotlivých paračovských sousedech. Jihozápadně od obce se rozprostírá vrch Bratružel (571 m n. m.), k jehož původu jména se váže následující pověst. V Paračově žil bohatý zeman Svolšovský, který měl dva syny. Vít, starší o čtyři roky než jeho bratr Vojtěch, byl na rozdíl od mladšího bratra prudké a svárlivé povahy. Když zemřela matka, vyvolával Vít doma neustálé sváry, které se snažil starý otec urovnávat. Nakonec rozhodl, že starší Vít zdědí statek a mladšímu vyplatí podíl, rovnající se polovině všeho majetku. Po smrti otce se Vít oženil za bohatou, ale nehodnou ženu. S Vojtěchem jednal manželský pár jako s podruhem. Vojtěch se rozhodl odejít a požádal bratra o svůj podíl. Vít přislíbil, ale jeho žena to odmítla. Jednou odešli bratři na zalesněný vrch nakácet dříví. Vojtěch tu znovu požádal bratra o svůj podíl, ale ten se rozzuřil a bratra zabil. Doma pak rozhlásil, že bratra zabil padající strom. Ale Víta hryzalo černé svědomí, manželce řekl celou pravdu, ale sám nenacházel pokoje a trápil se. Jednou odešel na onen zalesněný vrch a na tomtéž místě, kde zabil bratra, zabil i sebe. Od té doby se kopec jmenuje Bratružel.

Tabulka číslo 14. Číslo rejstříku 26568 / 3-4298

Dochované historické památky Sídelní útvar Paračov

čp.

Památka Kostel sv. Petra a Pavla


1.2.10

Přešťovice

Obec Přešťovice se rozprostírá 6 km severovýchodně od Strakonic v nadmořské výšce kolem 400 m. Na východě se u obce vypíná vrch Brdo, jižně od obce návrší Na Vrchu (lidmi nazývané Věnec), u něhož se stéká Rovenský potok s Rohoznou. V meandrech se leskne řeka Otava, v níž potok končí svou pouť. Při západním okraji Přešťovic do okolí ční ještě vrch Na Bejkovci. Název Přešťovice vznikl splynutím slov Přešťovice – ves lidí Přeškových a Přeštice. Podle A. Sedláčka je jméno Přešťovice odvozeno podle rodu Přesty.

O osídlení území již v době halštatské svědčí nálezy mohyl u Přešťovic (nález též bronzového tenkého náramku a halštatské keramiky) i v okolí Brus. Jižně od obce v ohybu Otavy objevil v roce 1932 archeolog Bedřich Dubský zbytky osady a pohřebiště z doby římské (1.–5. století n. l.). Z toho lze usuzovat, že zdejší krajina byla již v té době poměrně intenzivně a dlouhodobě využívána k zemědělství. O existenci Přešťovic ve středověku mnoho zpráv není. Osudy vesnice byly zřejmě ovlivňovány panstvím ve Štěkni, která je vzdálena od Přešťovic necelé tři kilometry. První písemná zmínka o ní je z roku 1379. V současnosti patří pod obec Přešťovice osady Kbelnice, Brusy a Slatina. V Přešťovicích najdeme hned několik památkově chráněných objektů. Zemědělské usedlosti čp. 6 a čp. 50 se pyšní štíty ve stylu selského baroka. U návesní usedlosti čp. 51 se dochoval kamenný portál obytného stavení. Na omítce jsou zobrazeny znaky zednického řemesla a letopočet 1857. Na návsi stojí kaple Panny Marie Sněžné se sloupovou předsíní postavená v roce 1853. V obci se nachází památník věnovaný obětem I. světové války. Na strmém svahu nad silnicí z Přešťovic na Strakonice 1,5 km západně od obce se rozprostírá přírodní památka Pastvina u Přešťovic. Nachází se tu teplomilná společenstva s četnými vápnomilnými druhy rostlin. V druhově velmi pestrém komplexu rostou např. tařinka kališní, ožanka hroznatá, voskovka menší, vrabečnice roční, hořec křížatý, záraza vyšší, pryšec drobný aj. V minulosti byl v malém lomu těžen vápenec pro místní potřebu. Ale vraťme se zpět do samotných Přešťovic. V současnosti tu pracuje hned několik spolků. Sbor dobrovolných hasičů, Kulturně vzdělávací svaz žen, Myslivecké sdružení Ruda Přešťovice a Český zahrádkářský svaz. V obci se každoročně koná hasičský a myslivecký bál, zábavy pro mladé. Místní pouť v srpnu obohacuje hudební vystoupení i výstavy prací dětí a místních zahrádkářů. V Přešťovicích se konají také adventní trhy a slavnostní rozsvěcení vánočního stromku. Pro děti je během roku připraveno hned několik akcí. Např. maškarní bál, dětský den, rozloučení s prázdninami, rybářské závody, pouštění draků, lampionový průvod, mikulášská nadílka. O Přešťovicích se dochovala následující pověst. Na statku u Pavlánů kopali studnu. Asi ve čtyřmetrové hloubce našli kovové dveře. Hospodář se je snažil otevřít, ale když se mu to nijak nepovedlo, studnu zasypal a kopal na jiném místě. Lidé věřili, že se snad jedná o ústí tajné chodby vedoucí z Řepice. Brusy Brusy jsou malá vesnička ležící mimo rušné silnice, obklopená poli i lesy. Východně od obce protéká Brložský potok a vypíná se tu do krajiny několik vrchů. V obci dnes trvale žije 28 obyvatel a je tu 33 čísel popisných. Brusy spravuje obec Přešťovice, od níž jsou vzdušnou čarou vzdálené 4 km severovýchodním směrem. Pravěké osídlení této lokality dokládají archeologické nálezy z okolí Brus z doby halštatské. Jihozápadně od vesnice na návrší Baba byl proveden archeologický výzkum mohyl. Kdy byla ves založena, se neví. Je známo, že Pavel z Janovic a Vimperka, v letech 1397– 1404 majitel Štěkně, držel ke své tvrzi i ves Brusy. Sakrální památkou je kaple Panny Marie Karmelské z první poloviny 19. století stojící na návsi. Jihozápadně od obce na návrší Baba se dochovaly mohyly. Kbelnice Malá obec Kbelnice leží 7 km severovýchodně od Strakonic v blízkosti frekventované silnice na Prahu. V současnosti žije ve Kbelnici 63 obyvatel a je tu 44 čísel popisných. První zprávy o Kbelnici pochází z roku 1360. Nástupcem staršího středověkého vladyckého sídla ve Kbelnici je hospodářský dvorec čp. 1, jehož obytný komplex budovaný nově v 16. století za Řepických ze Sudoměře byl v pramenech označován jako tvrz. Jejím pozůstatkem je zejména jednopatrová budova při severozápadním nároží dnešního dvora s etážovým renesančním štítem a volutovými křidélky. Uvnitř jsou dnes klasicistní plackové klenby. Za budovou stojí mohutný patrový špýchar bez výraznějších slohových znaků se šikmými přizdívkami dvorního průčelí a vzadu stodola s nezřetelným letopočtem 1686 na severním štítě. Dlouhé zalomené stavení při západní uliční čáře dvora, zachycené na katastrálním plánu roku 1837, dnes již neexistuje. Na návsi se nalézá kaple Panny Marie z počátku 19. století. Ve Kbelnici se narodil Antonín P. Brousil (1869–1943), kněz a spisovatel. Napsal např. Přehled českých jmen křestních a několik divadelních her. Slatina Severovýchodně od Přešťovic se nachází malá osada Slatina. Východně od obce pramení Hrochova studánka, která je pěkně zastřešena. Severně od osady se vypíná vrch Borovnice (499 m n. m.), na západní straně najdeme břehy Silničního rybníka, z jihu se do krajiny vypíná hned několik vršků. Slatina se rozkládá podél silnice ve směru Přešťovice – Vítkov. Při cestě stojí kaple Panny Marie z roku 1910, na zahradě domu čp. 57 se nachází

výklenková kaplička Panny Marie z druhé poloviny 19. století. Boží muka z konce 19. století stojí u polní cesty ve směru na Kbelnici. Tabulka číslo 15. Číslo rejstříku 26566 / 3-4319 17727 / 3-4320 19074 / 3-4316 33731 / 3-4317 19701 / 3-4318

Dochované historické památky Sídelní útvar Přešťovice Přešťovice Přešťovice Přešťovice Přešťovice

čp.

Památka kaple rovinné neopevněné sídliště, archeologické stopy čp. 6 venkovská usedlost čp. 50 venkovská usedlost čp. 51 venkovská usedlost


1.2.11 Radějovice Radějovice leží 13 km jihovýchodně od Strakonic a 8 km severozápadně od Bavorova v nadmořské výšce kolem 520 m. V regionu se řadí mezi obce s nejnižším počtem obyvatel. Choulí se stranou rušných cest mezi kopci, z nichž nejvyšší je na severu se tyčící Radovec (634 m n. m.). Zdejší lesy jsou proslulé bohatstvím borůvek a hub. Okolo roku 1334 se psaly Radygowicze. Jejich prvními známými majiteli byli Bavorové ze Strakonic, k jejichž bavorovskému panství, zřejmě ještě za Bavora II., patřila i ves Radějovice. V obci se nachází památkově chráněný objekt vesnické architektury – zemědělská usedlost čp. 12 z 1. poloviny 19. století. Jedná se o uzavřený statek s vysokými štíty lidového baroka nad jednoduchou římsou. Na návsi tvoří dominantu kaple Panny Marie z 19. století, výklenková kaplička z roku 1895 stojí přímo u silnice. V okolí vesnice najdeme i boží muka a křížky, např. křížek hned za obcí při silnici na Netonice. Významným místem v okolí je potom vrch Hrad, vypínající se 6 km jihovýchodně od Radějovic. Sice tu nenajdeme žádný hrad, ani jeho zříceniny, ale bývalé hradiště Na Kole, někdy též zvané Markomanské Kolo. Bylo osídleno už v době bronzové, později železné a využívali ho i staří Slované ve střední době hradištní, tzn. do 9. století. Jednalo se o pravěké opevnění chráněné hradbou a příkopem. Nachází se v 8 km dlouhém zalesněném pásmu návrší, z něhož vynikají sedly oddělené vrchy Radovec (634 m), Knížecí kámen (609 m), Slačince (563 m), Kopanina (565 m) a nejvyšší dvojhrotý vrch Skočický (667 m). Ten je rozdělený širokým příčným sedlem na vyšší a užší hřeben Hrad, na jehož vrcholu je triangulační bod a malá nově zhotovená kamenná mohyla, a jen o málo nižší, avšak širší Kolo, na kterém bylo vybudováno hradiště s kamenným valem, na východní straně prolomeným bránou. Zhruba 500 m od vrcholu Kola se nachází slovanské mohylové pohřebiště z 8.–9. století. V roce 1940 zde byla při odebírání kamene ze sesuté skalky na Knížecím kameni nalezena bronzová žebra, svědčící o osídlení tohoto místa již ve starší době bronzové. Přírodní rezervace Hrad jako součást poměrně rozsáhlého Skočického polesí s převážně smrkovým porostem má ve vrcholové části chráněné území o rozloze 29 ha, kde se jako na jediném místě strakonického okresu zachoval zbytek květnaté vápnomilné bučiny. Ve stromovém patře přírodní rezervace převládají buk lesní a lípa srdčitá. Kolem Šumavské vyhlídky rostou i statné borovice. Bylinné patro ovládly stínomilné druhy. Z těch nejvýznamnějších se tu nacházejí kostřava různolistá, vikev hrachovitá, orlíček planý a lilie zlatohlávek. Z ptáků se tu vyskytují např. vzácný lejsek malý, holub doupňák, jeřábek lesní, z dvoukřídlého hmyzu zde byly zjištěny bedlobitky Mycetophila miki a Zygomia pictipennis, které jsou novými druhy na území Čech. Geologický podklad tu tvoří migmatit ortorulového vzhledu, hřbety jsou tvořeny tvrdou žilnou žulou. Na západním svahu Kola se nachází skalnatá vyhlídka, která za dobrého počasí nabízí krásný pohled na šumavské hory. Vzdušnou čarou přibližně stejně daleko leží jižně od obce zřícenina rozlehlého kamenného hradu Helfenburk zbudovaného ve 14. století. Po dvě století plnil v kraji funkci správního a obranného střediska. Tabulka číslo 16. Číslo rejstříku 26567 / 3-4273

Dochované historické památky Sídelní útvar Radějovice

čp. Památka čp. 12 venkovská usedlost


1.2.12 Rovná Obec Rovná se rozkládá 5 km severovýchodně od Strakonic v nadmořské výšce kolem 410 m. Přestože velká část obce se nachází skutečně v rovině, jak vyplývá i z názvu osady, ves obklopuje hned několik kopců. Severním směrem leží Chlum (543 m n. m.), severozápadním směrem pak vápencový vrch Zbuš (449 m n. m.) a vrch Sedlina (479 m n. m.) a západním směrem vrch Jaslov (521 m n. m.) a Ostrý (522 m n. m.). Na severozápadním okraji Rovné se pak rozprostírá Rovenský rybník a z něj vytéká Rovenský potok. Jižní okraj obce sousedí s rušnou státní silnicí na Prahu. K 1. 1. 2013 zde žilo 248 obyvatel, počet čísel popisných byl 90. Osídlení lokality je pravěké, svědčí o tom mj. i mohyly halštatské kultury v blízkosti Rovné. Jedná se o mohylu v Sedlině (v ní byly nalezeny halštatské rastrované i mřížkované turbany) a dále slehlá mohyla v severním cípu Sedliny. Jedna z nich, tzv. knížecí, z 6.–5. stol. př. Kristem, byla podrobně prozkoumána v roce 2012. Mohyla dosahovala v průměru cca 25 m a měla neobvyklý pravidelný čtyřúhelníkový půdorys. Byla v ní nalezena řada unikátních předmětů. Archeologické výzkumy dokládají, že poblíž Rovné se nacházelo halštatské sídliště a knovízská osada, včetně plochých žárových hrobů této kultury. Starší část osady nazývaná v Lemúzích je podle názoru archeologa Bedřicha Dubského jednou z nejstarších slovanských osad na Strakonicku. První zmínky o Rovné se datují k roku 1319. Tehdy se jednalo o sídlo Hroznaty z Rovné (Hroznata de Rownych), které mělo patrně charakter dvorce (v historických pramenech se o možné tvrzi vůbec nehovoří), ale zaniklo ještě ve 14. století. Na rozlehlé návsi se kromě sportovního a dětského hřiště nachází požární nádrž a dva parky se vzrostlou zelení. V jednom z nich, ve východní části návsi, lze spatřit pomník k uctění památky obětí I. světové války. V prostoru sportovního hřiště pak stojí nemovitá kulturní památka – kaple sv. Kříže z roku 1777, jejíž stěny jsou uvnitř členěny pilastry, a kříž u kaple z roku 1850. Po obvodu návsi se nachází kromě rodinných domů a zemědělských usedlostí budovy základní občanské vybavenosti, jako obecní úřad, obecní hospoda a víceúčelový objekt občanské vybavenosti s obchodem se smíšeným zbožím denní potřeby. Naproti hospodě na severní straně návsi stojí zemědělská usedlost čp. 26 z roku 1852 se štítem ve stylu lidového baroka a klenutou komorou, která sloužila jako kuchyně, a světnicí s trámovým záklopným stropem. Památkově chráněna je také uzavřená zemědělská usedlost čp. 8 opět se selsko-barokním štítem. Při výjezdu z obce na Řepici stojí stará boží muka. V blízkosti obce se rozprostírá Národní přírodní památka Rovná o výměře 3,8 ha vyhlášená roku 1972. Ta se na severozápadním břehu Rovenského rybníka rozkládá na území louky, kde lze v jarním období spatřit kvetoucí, kriticky ohrožený druh hořce jarního (Gentiana verna). Ještě začátkem 80. let 20. století bylo v lokalitě odhadováno na 500 kvetoucích hořců, v současnosti již přežívá pouze pár jedinců. Ve vlhkých částech louky se vyskytují např. ostřice Davallova, Hartmanova, latnatá, obecná, bleší, prstnatec májový, kozlík dvoudomý a v nedávné době zde bylo nalezeno několik druhů „bahenních“ pampelišek (bavorská, bahenní, husí, chudolaločnatá, domácí). Druhou zajímavostí z rostlinné říše je v Jižních Čechách jediné naleziště vstavače bledého (orchis pallens) na vrchu Sedlina. Také tato lokalita je chráněna státem a byla vyhlášena jako Přírodní památka Sedlina. Cestou z obce k tomuto území si lze povšimnout opuštěného vápencového lomu ve vrchu Zbuš. Stavební a technickou zajímavostí jsou dvě vápenné pece. Jedná se o kamenné věže zapuštěné do meze nedaleko lomu a obsypané zeminou. Jejich stěny jsou z kamene pokrytého červenou pálenou struskou. V dolní části pece se pak nachází klenutý vybírací otvor z červených cihel. Tyto pece pracovaly asi tak, že se do nich navrstvilo horem dřevo nebo uhlí. Na to se potom nasypal vápenec, pak se znovu dalo dřevo a znovu vápenec a vše se opakovalo. Vápenec se v žárovém pásmu rozkládal na hašené vápno (CaO) a oxid uhličitý (CO2). Spodní částí pece se pak vháněl vzduch a vybíralo vypálené vápno. Zapomenutá studánka u Zbuše se schovává mezi stromy na jižním okraji lesa. Z Rovné pochází hned několik osobností. Václav J. Čejka z Olbramovic (1667–1754) – velkopřevor rytířského řádu johanitů v letech 1745–1754, který se zasloužil mj. o zvelebení Strakonic a místních řemesel. V obci se narodil také malíř Václav Jansa (1859–1913). Vystudoval pražskou a vídeňskou akademii, věnoval se figurální malbě, ale později hlavně krajinářství. Zachytil řadu míst v Praze i v dalších místech naší vlasti. Věnoval se také

ilustrování knih a časopisů. Z Rovné pochází hudební skladatel a hudebník Miloš Smatek. Působil ve vídeňských orchestrech i v České filharmonii. Zabýval se i komponováním filmové a rozhlasové hudby. Zmiňme zde ještě Vlastimila Čejku Rovenského (1903–1987, vlastním jménem Josef Matásek), regionálního básníka, spisovatele a amatérského historika a národopisce. Napsal řadu statí do regionálních periodik, pracoval i v terénu. V Rovné aktivně působí několik spolků. Nejstarší z nich je Sbor dobrovolných hasičů Rovná, který byl založen obcí již v roce 1902. Za povšimnutí určitě stojí aktivity Českého svazu žen v Rovné. K tradičním akcím konaným pod záštitou obou organizací patří masopustní průvod, pálení čarodějnic či pořádání zábavných akcí pro děti. Další organizací je Myslivecké sdružení Radost Rovná, s jejíž činností se setkáváme nejen v přírodě, ale i při pořádání tradiční Poslední leči. Myslivecké sdružení se netradičně zabývá také pěstováním košíkářské vrby, která nachází uplatnění v zahraničí (jako dekorace), při pořádání specializovaných košíkářských akcí a také při výuce na košíkářských kurzech. V obci působí také šipkařský klub Rovná letka a fotbalový klub SK CIVA Trans. Ve vesnici se každoročně kromě masopustního průvodu uskutečňuje pečení velikonočního vejce, pletení pomlázek, hasičská soutěž Memoriál Ing. Karla Sokola a také pouť, při níž vystupuje dechovka. Tabulka číslo 17. Číslo rejstříku 28233 / 3-4354 36961 / 3-5242 26089 / 3-4355

Dochované historické památky Sídelní útvar Rovná Rovná Rovná

čp.

Památka kaple čp. 8 venkovská usedlost čp. 26 venkovská usedlost


1.2.13 Řepice Řepice leží v nadmořské výšce 429 m severovýchodním směrem od města Strakonice, vzdušnou čarou necelé 3 km. Rozprostírá se na jižním svahu pod zalesněným vrchem Jaslov (521 m n. m.). Na jeho východním úbočí se měla v minulosti nacházet zaniklá vesnice, rod Hodějovských tu zamýšlel zbudovat kapli. Na Jaslov ze západu navazuje Hradec (513 m n. m.), z něhož je pěkný výhled do Strakonické kotliny. Jak už název napovídá, stávalo tu v minulosti slovanské hradiště, které zaniklo dle archeologických výzkumů násilně. K samotnému kopci se váže několik pověstí, jedna vypráví toto: Na vrchu Hradci sídlil loupeživý rytíř Rumprecht, který škodil v širokém okolí. Rytíři ze sousedství se jej společně snažili porazit, ale marně. Rozhodli se vyhladovět. Na hradě nastala nouze o vodu. Rumprecht přikázal vykopat studnu, ale voda se neobjevila. Proto si na pomoc povolal ďábla a upsal se mu vlastní krví. Čerti vykopali na nádvoří hlubokou studnu. Pak bylo přikázáno naházet do jámy všechno hradní zlato, aby voda vyprýštila. Když se na dně objevila, nechal se Rumprecht přivázat za lano a spustit dolů. Ale ďábel proměnil vodu opět ve zlato a Rumprecht byl zavalen zemí i s ním. Ostatní se vzdali a rytíři ze sousedství hrad rozbořili. Lidé pak dlouhou dobu věřili, že poklad lze najít o půlnoci po Štědrém dnu. Ale nikomu se jej získat nepodařilo. Jiná varianta pověsti umísťuje děj na vrch Jaslov. Zlatý poklad, mezi nímž nechybí ani zlaté sedlo, prý hlídá velký černý pes s ohnivýma očima. Ale vraťme se opět k realitě. Na úpatí kopce u Řepických rybníků pramení dvě studánky. Na Hradci a v jeho okolí směrem k Domanicům prováděl Bedřich Dubský své archeologické výzkumy, na něž si ještě starší občané Řepice pamatují. Dále k západu se zvedají kopce, mezi nimiž a Řepickou vyvýšeninou se táhne údolí, v němž se rozprostírají rybníky: Horní řepický, Pilský, Dolní řepický, Okrouhlík a na hranici obce ještě Bašta. Mezi rybníky nalezneme památkově chráněný kamenný jednoobloukový mostek pravděpodobně z přelomu 15. a 16. století. Mezi Jaslovem a Řepicí se rozprostírá Krajských vršek vysoký kolem 450 m n. m. Je viditelný z některých míst ve Strakonicích společně s kopcem nad Slaníkem. Obě tato návrší mají na svém vrcholu lípy. K 1. 1. 2013 žilo v Řepici 418 obyvatel a bylo tu 171 popisných čísel. Obec má svůj vlastní znak a vlajku. Václav Hájek z Libočan klade založení vsi do 9. století. Řepice byla „paní neobyčejné výšky, krásy a síly“. Roku 817 si nechala vystavět dům podobný zámku, který nazvala Řepicí a uložila sem svůj zlatý poklad. Byla provdána za krásného a bohatého muže jménem Krasel. Řepice měla být pramátí starého rytířského rodu Řepických.

První písemná zmínka je datována rokem 1251 kdy Ivan ze Řepice vystupuje jako svědek při podpisu listin vydaných Přemyslem Otakarem II. Přestože se zde nebudeme věnovat podrobnější historii obce, zmiňme alespoň jednu významnou historickou osobnost. Největšího kulturního a stavebního rozkvětu dosáhla Řepice v době, kdy ji v letech 1552–1566 vlastnil významný český humanista a místosudí království Českého Jan starší Hodějovský z Hodějova (1496– 1566). Vytvořil zde centrum humanismu v Čechách, zval k sobě významné české básníky a humanisty. Nechal přestavět zámek v renesančním slohu a vybudoval jednu z největších renesančních knihoven v Čechách. Dal postavit obytné stavení č. 1 tzv. dvůr a renesanční štít bývalé ratejny. Roku 1555 zřídil v západní části obce ohrazenou renesanční zahradu se vzácnými rostlinami (2,7 ha), založenou na třech terasách. Po smrti byl pochován v řepickém kostele. Hodějovští drželi Řepici do roku 1620, kdy jim jako účastníkům stavovského povstání byl zabrán veškerý majetek. Do obce vtrhlo císařské vojsko a celou ji i se zámkem vypálilo a zbouralo. Traduje se, že přímo v obci je ukryt poklad. Za dávných časů žil v Řepici se svou rodinou mocný rytíř. Král jej však povolal do boje, odkud se už nevrátil. Vdova se bála o budoucnost svou i svých dětí a nechala z hradní kaple vykopat tajnou chodbu zakončenou klenutou komorou, kam poklad ukryla a nechala zazdít. Aby se nikdo o pokladu nedozvěděl, paní čtyři služebníky, kteří jí pomáhali, otrávila vínem. Avšak brzy nepřítel přitáhl a zabil ji i její děti. Poklad je tedy někde pod zemí dodnes. O pokladech se hovoří i v následujícím příběhu. Přestože v Řepici ženský klášter nebyl, v jedné pověsti se o něm vypráví. Jeptišky tu prý nechaly vykopat několik tajných chodeb, kudy by mohly v případě nebezpečí utéct. V chodbách prý byly také skrýše, kam ukryly poklady. Chodby ústily ve Slaníku, ve štěkeňském zámku a v Přešťovicích. Mezi nejvýznamnější stavby v Řepici patří kostel. Patrně byl vystavěn v roce 1291. V roce 1348 je uváděn jako farní. Do roku 1650 byl zasvěcen sv. Jiljí, poté přeměněn na filiální chrám sv. Maří Magdaleny. V Řepici byla zrušena fara a duchovní správa přikázána ke Štěkni. K barokní úpravě kostela došlo v letech 1668–1670. Varhany pochází z roku 1743. U vchodu je možné vidět náhrobní kámen Jana Řepického (+1549), na západní straně márnice náhrobní kámen Voršily – třetí manželky Jana Hodějovského. Ve středu obce, dnes zvaném V zámku, se nacházela původně gotická tvrz, přestavěná Janem Hodějovským v 16. století na renesanční zámek. Na jeho nádvoří stávala studna se vchodem do podzemní chodby, vedle studně věž s kaplí, v zámku mnoho komnat a ve sklepení vzácná knihovna. Pod hradem stával pivovar (dnes čp. 15), při něm hvozd a sladovna. Z celého historického komplexu se zachoval pouze pozdně gotický špejchar. Místo bývalého zámku bylo koncem 18. století rozparcelováno na stavbu domků. Za zmínku stojí i místní botanická zahrada. V historických pramenech jsou uváděny dvě zahrady, které patrně vznikly v 15. století. Zachovala se pouze jedna z nich. Kromě ovoce a zeleniny se zde pěstovaly byliny a některé vzácné rostliny, popisované ještě počátkem 20. století. Celá zahrada je obehnána kamennou zdí. Součástí západní hradební zdi jsou i dvě bašty. Původně bývaly čtyři a sloužily jako předhradní střílny. Na západě vsi stojí kaplička sv. Tekly z 18. století, na východě při silnici do Rovné boží muka z 1. poloviny 18. století a na jihu nad svahem u silnice do Slaníka kaplička Ježíše Krista z poloviny 19. století. Nejstarší část obce tvoří zástavba při hlavní komunikaci od rybníků směrem na Rovnou. Původní výstavba pochází většinou ze 17. století a střed obce, zvaný Na zámku z konce 18. století. Další domy vznikaly po parcelaci velkostatku v roce 1922 v období I. republiky. Nejvíce domů bylo postaveno v letech 1946–1980. Zájem o novou výstavbu v obci je stále velký a vznikají zde nové obytné zóny většinou při okrajích vesnice. Z Řepice pochází i několik zajímavých osobností. Jmenujme např. spisovatelku Albínu Dvořákovou-Mráčkovou (1850–1893) či hudebního skladatele a pedagoga Karla Zelenku (1907–?). V obci působil také učitel Josef Žipek (1851–1927), který se tu sice nenarodil, ale založil místní kroniku, zajímal se o regionální historii, zapsal zdejší lidové písničky. V Řepici je bohatý kulturní a společenský život. Udržují se tu tradice např. masopustní průvod, velikonoční řehtání a pomlázka. V předvečer prvního máje se staví májka, slaví se tu pouť a posvícení. Z novějších akcí jmenujme např. dětské zimospaní, plesy, dětský karneval, slet čarodějnic, recesistický prvomájový průvod, dětský den, dětský letní tábor, rozloučení s prázdninami – cesta pohádkovým lesem, přednášky, zájezdy do divadel, setkání rodáků, mikulášská, adventní koncerty spojené s trhem. Na Štědrý den odpoledne si občané společně zazpívají koledy u rozsvíceného stromečku na návsi, rozdává se Betlémské světlo. Koncem roku jsou vítáni noví řepičtí občánci. Oblibu si získaly i turistické a sportovní akce – novoroční pochod, velikonoční volejbalový a badmintonový turnaj, jihočesko-bavorský pohár – Velká cena Řepice MTB (cyklokros), hasičské a volejbalové turnaje, vánoční volejbalový a badmintonový turnaj, sportovní výlety do Alp.

V obci pracuje hned několik spolků. Sbor dobrovolných hasičů (1902), Sdružení pro obnovu Řepice a okolí (1997). Roku 2005 vznikl Sportovní klub Řepice (volejbalový, cyklistický, florbalový, badmintonový i turistický oddíl). Téhož roku se podařilo obnovit ochotnický spolek, který navázal na tradici řepických ochotníků z 1. poloviny 20. století. Některé ženy důchodového věku vytvořily Řepické babči & spol. (2009) Práce s dětmi je hlavní náplní Sdružení Děti Řepice. Za své úsilí získala Řepice roku 2006 titul Vesnice roku Jihočeského kraje a v roce 2012 obdržela titul Vesnice roku ČR 2012.

Tabulka číslo 18. Číslo rejstříku 23482 / 3-4350 41813 / 3-4351 28466 / 3-5163 29583 / 3-4352 34500 / 3-4353 37149 / 3-4349 25025 / 3-5162

Sídelní útvar Řepice Řepice Řepice Řepice Řepice Řepice Řepice

Dochované historické památky čp.

Památka kostel sv. Maří Magdalény výklenková kaplička zemědělský dvůr, zřícenina, z toho jen: renesanční štít silniční most výšinné opevněné sídliště - hradiště Hradec, archeologické stopy tvrz sýpka


1.2.14 Skály Obec Skály se rozkládá vzdušnou čarou cca 11 km jihovýchodně od Strakonic. Protože však silnice do města vede oklikou přes okolní obce, trasa měří 15 km. Od roku 1923 usilovala obec o zkrácení vzdálenosti do Strakonic vybudováním okresní silnice ze Skal přes Kuřimany. Avšak vždy bez úspěchu. Nedaleko vesnice pramení Cehnický potok. Vesnicí protéká jeho levý přítok. Ke stavbě mostu na okresní silnici bylo přikročeno až v letech 1905–1907 po nehodě povozu paračovského rolníka v brodu. Severozápadně od obce se rozprostírá vrch Bratružel (571 m n. m.), k jehož původu jména se váže pověst uvedená u obce Paračov. První písemná zmínka o obci Skály pochází z roku 1334, kdy Markéta, vdova po Bavorovi ze Strakonic, postoupila městečko Bavorov a 24 okolních vesnic včetně Skal svému bratru Petrovi z Rožmberka. Osada s rozlehlou nepravidelnou návsí na vidlici starých cest. V roce 1334, kdy je o ní první zpráva, byla prodána současně s osadou Krtely Oldřichu Štěněti z Dobevi. V roce 1397 se na manském soudu připomíná Jan ze Skály, po němž zde žil rod Kočků. V roce 1418 vlastnil Jan Kočka ze Skal nějaké zboží v Sedlíkovicích a r. 1430 mu král Zikmund Lucemburský zapsal manství ve Skalách, sousedních Budičovicích a Štěticích a tato darování následující rok ještě rozšířil o tři rychty. Jeho syn, který se patrně jmenoval Přibík, sloužil na Zvíkově a r. 1435 byl nedaleko Písku zabit Tábory. Druhý syn Václav zemřel před r. 1454. Z posledních potomků známe ještě Jana a Aleše Kočky, doložené v letech 1498 a 1499. Janově dceři Kateřině, k níž se přiženil Bohuslav Drda z

Radkovic, potvrdil r. 1509 král Vladislav listiny na zdejší manství. Někdy kolem r. 1536 prodala Kateřina Skály Kašparu Litochlebovi ze Strachotínka, který zde patrně vystavěl tvrz, nebo zvelebil starší dílo do podoby tvrze. Skály jsou malou obcí s 38 domy a 65 stálými obyvateli. Díky Tereziánskému katastru zachycujícím demografickou situaci v 1. polovině 18. století víme, že v tu dobu hospodařilo v obci 19 hospodářů, 2 podruzi nádeníci a obecní pastýř. Zajímavé je, že je tu jmenován také panský mlýn o jednom kole na nestálé vodě. Ten byl dle neověřené ústní tradice v místě dnešního čp. 14. Podíváme-li se na novodobou historii, zjistíme, že v I. světové válce zahynuli čtyři občané Skal, II. světová válka se obešla bez místních obětí. Pouze koncem roku 1944 shodily americké bombardéry osm zbylých bomb na pole a do lesů východně od obce, ale nikomu se nic nestalo. V posledních válečných dnech se někteří občané připravovali k odzbrojení německého konvoje v lese za obcí, naštěstí však k podobné tragédii jako v nedalekých Cehnicích nedošlo. V 50. letech 20. století sice žádný místní sedlák sice násilně vysídlen nebyl, ale rolník František Maroušek byl zatčen a pod vykonstruovanou záminkou odsouzen k nuceným pracem. V roce 1937 došlo k elektrifikaci obce, v polovině 50. let 20. století byl vybudován společný vodovod. V roce 1957 tu bylo založeno zemědělské družstvo, které bylo později sloučeno s Kváskovicemi, Paračovem i Cehnicemi. Ve Skalách se nachází hned několik zajímavých míst. Návesní kaple Panny Marie z počátku 19. století, při polní cestě na Paračov boží muka z 1. poloviny 18. století (severně od obce), při silnici na Čepřovice kamenná boží muka. K zajímavostem okolí určitě patří zříceniny hradu Helfenburk, ležící vzdušnou čarou asi 5 km jihovýchodně od Skal. Dodnes tvoří výraznou dominantu zdejší krajiny. V roce 1902 tu byl založen místní hasičský spolek, který si společně se sousedními Kváskovicemi vzápětí po vzniku opatřil se státní dotací novou stříkačku. Pro rekreaci mělo význam vybudování koupaliště (1974) V krásném přírodním prostředí.

1.2.15 Slaník Obec Slaník leží 3 km východně od Strakonic, nad levým otavským břehem. Severozápadně od obce se do okolí vypíná kopec zvaný Na hájích (442 m n. m.). Pokud se vydáte ze Slaníka polní cestou do Strakonic, půjdete právě okolo tohoto kopce. V lesíku, který jej kryje, můžete nalézt malé lomečky na stavební kámen a s nimi spjaté suchomilné živočichy a rostlinstvo. Cestou potkáte kapličku a křížek a možná, že narazíte na sysla obecného. Nad samotným Slaníkem se zdvihá kopec s lípou, který v době, kdy ve Strakonicích nestály výškové budovy, byl ze Strakonic pěkně vidět. Nadmořskou výšku bychom mohli dle mapy stanovit okolo 410 m. Počet obyvatel k 1. 1. 2013 byl 159, popisných čísel bylo celkem 56. Slaník má svůj znak – v červeném štítě stříbrná lípa vyrůstající ze zvýšeného, stříbrno – červeně vlnitě děleného návrší, v němž je osmihrotý kříž v kruhu, obojí opačných barev. Původní jméno obce znělo Dvořec. Poprvé se tak připomíná roku 1359, kdy je jmenován zdejší mlýn, patřící k Řepici. Zřejmě již před rokem 1372 tu stála tvrz. V roce 1476 povolil král Vladislav II. Markétě ze Dvorce, provdané Mirošové, aby místo tvrze, která stála ve vsi, postavila nové sídlo na návrší (pahrbku) a pojmenovala ho Slaník (možná dle staršího názvu pahrbku). Roku 1569 jsou ve Slaníku uváděny tři dvory se mlýnem. Dnes už ve Slaníku původní tvrz nenajdete. Místo středověké tvrze z doby před rokem 1372 je hypoteticky kladeno jižně od rozparcelovaného dvorce na vyšší skalnatý břeh Otavy, do míst usedlosti čp. 8. Tvrz zanikla v 15. století. Nová tvrz postavená po roce 1476 stála na výrazném skalnatém ostrohu severně od bývalého dvorce, na němž dnes stojí usedlost čp. 6 a na východním zvýšeném konci kaplička. Pozdně gotická tvrz Slaník sloužila jako feudální sídlo asi pouze 30 let a postupně zanikla po roce 1505, kdy byla králem Vladislavem darována strakonickému velkopřevorství. Po její existenci nejsou znatelné stopy. Místní pověsti připomínají podzemní chodby, které Slaník údajně spojovaly s Řepicí. V katastru obce při staré cestě, která směřovala ze Slaníku západním směrem přímo do Strakonic, se nalézá se vyvýšenina Na hrádku. V poli na jižním svahu byly při povrchovém průzkumu nalezeny šedočerné střepy s ovaleným okrajem, které lze klást do 13.–14. století. Existenci středověkého hrádku prameny v těchto místech nepřipomínají, přesvědčivé stopy v terénu nebyly zatím nalezeny.

Dominantu slanické návsi tvoří kaple sv. Josefa postavená místními v roce 1872. Boží muka stojí při odbočce na polní cestu do Strakonic. Obrázky do nich namaloval ak. malíř Karel Kupka. V parčíku v obci najdete lípy, zasazené v roce 1945 jako připomínku osvobození. Slaník, stejně jako okolní místa osvobodila americká armáda. Její vojáci tábořili poblíž obce v místě zvané Častavín. Staří pamětníci na ně dodnes rádi vzpomínají. Na návrší ve Slaníku dosud roste tzv. Slanická lípa – památný strom vysazený spolu s dalšími lípami v roce 1848 na paměť „zrušení poddanství a roboty nadobro …“. Z původních čtyř stromů se zachoval do dnešních dnů jediný. Co se týká místních osobností, jmenujme alespoň některé. Regionální historik Stanislav Dráždil (1886–1968), který publikoval řadu statí o našem kraji, Vladimír Pícha (1913–1980) – duchovní, člen maltézského řádu, zakladatel Bratrstva svatého Jana při kostele Panny Marie Vítězné v Praze. Dále také architekt Vladimír Martínek (*1931) – autor především urbanistických návrhů, mj. vedoucí skupiny, která připravovala nový územní plán celé Prahy. Ve Slaníku se narodil i Jaroslav Peleška (1933–2005). Celý život pracoval v ČZ Strakonice, ale ve svém volném čase velice rád kreslil a maloval. Jeho obrazy vlastní Slaničtí, i lidé v různých koutech světa. Jaroslav Peleška se také zajímal o historii Slaníku a byl místním patriotem. Další umělec, Mgr. Karel Kupka, akademický malíř (1932–2013), se sice narodil v Postupicích u Benešova, ale Slaník mu přirostl k srdci. Po studiu Pedagogické fakulty UK pokračoval na Filozofické fakultě UK v Praze, obory výtvarné umění, dějiny umění a dějepis. Jeho učiteli byli mj. profesoři Karel Lidický či Cyril Bouda, ale k uměleckému zrání přispěl i jeho otec, akad. malíř Karel Kupka či Vincent Beneš a Alois Moravec. Karel Kupka do mládí rád jezdíval na jih Čech, v roce 1971 si ve Slaníku koupil chalupu u bývalého přívozu a později se zde usadil natrvalo. Stal se významným malířem celého regionu. Měl optimistický pohled na svět, který se odrazil jak v krajinářské tvorbě, tak v kyticích a květinových zátiších. Ilustroval knihy pro dospělé i pro děti, je známý u nás doma i v zahraniční. Spíše jako perličku uveďme, že kolem poloviny 19. století žil ve Slaníku výborný dudák Jan Wokáč, který byl oblíbený i v okolí. Jednou o masopustu dudal hned v několika strakonických hospodách, zavítal do Řepice a masopust zakončil doma ve slanické hospodě. Ale tam se mu přihodila nemilá věc. Hraním a pitím byl tak zmožen, že usnul. Avšak nový měch dud zavoněl šenkýřovu psu, který jej celý rozžvýkal. Když se dudák probudil, nemohl věřit svým očím. Ještě hůře jej přivítala doma jeho žena, která, když viděla manžela po několika dnech a ještě k tomu s poničenými dudami, mrštila nástrojem tak prudce, že se dudy roztříštily. Tak slanický dudák přišel o své dudy. V minulosti se hrálo ve Slaníku také divadlo. Před II. světovou válkou tu působil spolek ochotníků. Dokonce se Slaník objevil i na stříbrném plátně a to ve filmu Zdeňka Podskalského Bílá paní (1965). V současnosti pracuje v obci Sbor dobrovolných hasičů, který byl založen roku 1930 po požáru zdejšího mlýna a pracuje zde dodnes. Během roku se ve Slaníku pořádá několik zajímavých akcí. Začátkem léta to jsou Vodnické slavnosti – určené nejen pro děti a rodiny, ale i pro všechny, kdo si chtějí užít přátelskou atmosféru. Každý si tu najde tu svou zábavu – trhy s domácími výrobky, akce pro děti, večer taneční zábava pod širým nebem. Pěknou akcí je i pochod Slanická lípa, který má dlouholetou, i když přerušenou tradici. U jeho zrodu stál Sbor dobrovolných hasičů. V roce 2011 byla tato tradice obnovena za přispění pamětníků a nadšenců. Nyní má pochod trasy: 10 km pouze pro pěší a 30 či 50 km i pro cyklisty. Jihozápadně od obce u jezu na Otavě se rozprostírá tábořiště – veřejné prostranství k rekreaci. Tvoří zázemí pro vodáky a jednu ze zastávek Otavské plavby. Úspěch slaví také obecní zabijačka. Přesto, že je to pro organizátory náročný den, odměnou jim je spokojenost sousedů. Lidé mají příležitost sejít se, popovídat a ocenit dobroty pro ně připravené. Se Slaníkem se rozlučme zajímavou pověstí. Kdysi žil ve Slaníku domkář, který po svém dědovi zdědil knihu čar a kouzel. V ní se dočetl, jak se hledají poklady. Mezi lidmi se říkalo, že poblíž kapličky při cestě do Přešťovic je zakopán jakýsi poklad. Domkář se rozhodl získat jej. Na Květnou neděli si stoupl ke kapličce, udělal kolem sebe svěcenou křídou uzavřený kruh, doprostřed postavil hořící hromnici a četl zaříkadlo. Ani je celé nedočetl, protože se přihnal silný vítr, vyrval mu z rukou knihu a ozval se hrozný rachot. Chalupník jako by i slyšel hlasy zemřelých. Kolem začala kroužit bílá postava a natahovala na chalupníka ruku. Pak se tam objevila černá postava, ale do kruhu se nedostala. Vítr ještě zesílil a černý duch se začal zvětšovat a sápat se na domkáře. Ten na nic nečekal. Vzal nohy na ramena a utíkal do vsi. Zastavil se až u souseda. Když vše vypověděl, soused mu řekl, že žádná vichřice nebyla a že má jen vidiny.

1.2.16 Štěkeň Štěkeň leží na levém otavském břehu v nadmořské výšce 388 m, v místě původního rýžoviště zlata při bývalé odbočce staré obchodní cesty dobříšsko–pasovské. Nad místem se ze severozápadní strany vypíná zalesněný vrch Brdo (508 m n. m.) s žulovým lomem. Les okolo Brda je protkán lesními cestami a využívají jej místní i chataři k oddechu. Jižně od obce meandruje v údolní nivě řeka Otava. Pod správu obce Štěkeň patří také osady Nové Kestřany a Vítkov. Štěkeň má 674 obyvatel, 232 domů a 40 chat. Jméno Štěkeň se odvozuje od mužského jména Sčeken, kratší tvar Sček je doložen k roku 1052. Jméno se v listinách objevuje v různých podobách – Sczken, Sczeken, Czeken, Czekna, Sczekna. Od roku 1353 se vyskytuje již „ze Štěkně“. Václav Hájek z Libočan se o ní zmiňuje a její původ klade do roku 818. Založení Štěkně popisuje takto: Paní Řepice měla služebníka jménem Všekeň, který se zamiloval do Brašny, služebnice své paní. Všekeň požádal Řepici o Brašninu ruku, ale ta se rozzlobila a svého služebníka uvěznila. Avšak Brašna svého milého jedné noci osvobodila a společně utekli. Postavili si sídlo na jednom návrší. Když se o tom Řepice dozvěděla, bála se, že se jí bude Štěkeň mstít. Pozvala tedy oba k sobě na hrad a bohatě je podarovala. Všekeň s Brašnou dům dostavěli, ohradili a dali mu jméno Všekeň, „kterémuž nynější Čechové říkají Štěkeň“. Štěkeň byla správním centrem oblasti. První zmínka o ní pochází již z roku 1052. Do její historie se zapsal mezi prvními rod Bavorů, který zde vybudoval tvrz. Štěkeň byla městečkem již před rokem 1543 a užívala znak, který obdržela v té době od císaře Ferdinanda I. V letech 1781–1919 byla Štěkeň v majetku Windischgrätzů. V roce 1784 došlo k jejímu povýšení na městys. Byl jí přidělen znak související s erbem Windischgrätzů. Tvoří jej na červeném štítě doprava obrácená stříbrná vlčí hlava s krkem. V rámci první pozemkové reformy (1919) byl velkostatek rozparcelován, a to jako na prvním šlechtickém majetku v České republice vůbec. Zajímavostí je, že ve Štěkni existovala již v roce 1384 škola. Jednalo se o školu bratrskou. Tehdejší Štěkeň byla v okruhu bratrských vyznavačů velmi proslulá. V 15. století bydlel ve zdejším mlýně mlynář Jakub, tehdy nazývaný Kubík, který se podílel na aktivitách vznikající jednoty českobratrské. Katolická protireformace po Bílé hoře zlikvidovala nejen bratry, ale i místní školu na dalších sto let. Zmínky o škole se pak datují rokem 1741. Roku 1900 zde začal učit místní rodák František Jílek. Vedl místní kroniku, režíroval ochotnické divadlo, sepsal Dějiny městyse Štěkně a vydal řadu vlastivědných článků. Od roku 1919 na pětitřídní škole ve Štěkni zastával funkci ředitele otec malíře Bohumila Ullrycha. Školu tu mj. navštěvoval i strakonický rodák Josef Skupa či hudebník František Spilka. Štěkeň je také spojována s nejdelší dobou pobytu panovníka rakousko-uherské monarchie na našem území. František Josef I. byl ubytován na zdejším zámku od 2. 9. do 9. 9. 1905 v době konání Velkých císařských manévrů u Štěkně. Vojenských manévrů všech druhů vojsk se tehdy zúčastnilo kolem 70 000 vojáků (přivezlo je 117 vlaků). Městys se může pochlubit řadou dalších zajímavostí. V místech, kde kopec Brdo přechází do Štěkně, stojí na místě tvrze ze 14. století raně barokní patrový zámek. V r. 1922 zámek koupil od zemského soudu řád IBMV (Institut Blahoslavené Panny Marie), jiným názvem řád Anglických panen, který se věnoval výchově a vzdělávání dívek. Po roce 1948 sloužil objekt jako domov důchodců, po revoluci 1989 přešel opět do rukou řádu IBMV. Sídlí tu i provinční představená. V sousedství zámku se rozprostírá chráněná přírodní památka – anglický park o výměře 15,9 ha se starými vzácnými dřevinami. Cenné jsou zde např. štěkeňské (Madeirské) duby (obvod kmene 470 a 322 cm, výška 25 m, stáří 200 let). Najdeme tu také nově postavená boží muka Panny Marie z roku 1999. Ve východní části obce se rozprostírají dubové aleje. Pod parkem zase nalezneme studánku u Dobré vody. Návštěvníky jistě zaujme barokní pískovcová socha svatého Jana Nepomuckého z roku 1725. Kopie je umístěna u zámeckých schodů, originál v zámku. Blízký kostel svatého Mikuláše ze 17. století je postaven na místě původně gotického kostela sv. Máří Magdalény, který zanikl v době husitské a za třicetileté války. U kostela se nachází fara z doby před rokem 1792 a barokní kaple Božího hrobu z 18. století, původně kostnice. Památkově chráněna je ve Štěkni také zemědělská usedlost čp. 18 a dům čp. 25. Ve Štěkni nalezneme také dům čp. 75, v němž bydlíval v letech 1908–1921 spisovatel a básník Šumavy – Karel Klostermann. Jako mladý student prožil ve Štěkni dvoje prázdniny, jeho otec zde pracoval jako zámecký lékař u Windischgrätzů. Klostermann umístil přímo do Štěkně děj Revoluce v Písku a část svého románu Ecce homo. V Pošumavských rapsodiích se odehrává rozmarná povídka Dvě gardy zasazená do roku 1848, kdy majitel štěkeňského panství kníže Windischgrätz nechal ostřelovat vzbouřenou Prahu. Od roku 1922 pobýval Klostermann často na štěkeňském zámku, kde také v roce 1923 zemřel. Spisovatele připomíná Klostermannova ulice, Klostermannova stezka a Památný pokoj na zámku. Ve Štěkni najdeme i rodný dům Aloise Paška, který se tu narodil 16. 6. 1869. Stal se prvním biskupem Starokatolické církve v ČR. Dalším významným rodákem byl Jan Antonín Losy hrabě z Losinthalu (asi 1650–

1721), který spatřil světlo světa na zdejším zámku, jež jeho rodina tehdy vlastnila. Byl to vynikající loutnista, houslista a skladatel. Významným hudebníkem i rodákem byl František Spilka (1877–1960), český dirigent, skladatel, profesor sborového zpěvu na pražské konzervatoři a první sbormistr Pěveckého sdružení pražských učitelů a později i učitelek, u jejichž založení stál a jež delší čas řídil. Byl žákem Antonína Dvořáka či Josefa Kličky. Mezi významné rodáky se řadí i pedagog Jiří Zeithammer (1800–1881), fyzik Adler Gottlieb (1860– 1893) či herec Karel Koloušek (1924–1998). Ve Štěkni se narodil také Alfons Šťastný (1831–1913) – statkář, zemědělský reformátor, svérázný filozof, novinář, politik, poslanec zemského sněmu, zakladatel Zemské selské jednoty (předchůdce agrární strany), propagátor ateismu. Kvůli úmrtí mladšího bratra musel zanechat vysokoškolských studií a ujmout se statku v Padařově na Táborsku. Vydával knihy, Selské noviny, založil selské politické hnutí. Vystoupil z církve, jako výraz protestu hlavně proti dogmatu o papežské neomylnosti. Ve Štěkni najdeme i Šťastného pomník. Sochu na něm zhotovil Josef Fojtík. V osadě při Otavě tvořil také regionální malíř Bohumil Ullrych, jehož některá díla vlastní obec. O Štěkni se vypráví několik pověstí, v nichž mj. vystupuje divý muž či hejkal. Jedna říká, že v lese u Štěkně žil hejkal. Lidé se tam báli chodit. Podle rady ostatních přinesl jeden sedlák hejkalovi do lesa placky s medem. Hejkal jej za to nechal celý týden klidně svážet dříví z lesa. Avšak nakonec přinesl sedlák hejkalovi placky posypané pepřem. To hejkala velmi rozzlobilo. Když dříví došlo, bál se jít sedlák do lesa, kde žil hejkal, a jel raději tajně do panského. Ale tam jej chytili panští hajní a sedlák skončil na týden ve vězení. Dlouho pak litoval, že s hejkalem tak špatně jednal. Západně od Štěkně u řeky Otavy stávala tvrz Srdov, zmiňována ve 14. století. Později byl Srdov připojen ke Dvorci (Slaníku). Poslední zprávy se dochovaly z roku 1427, další osud tvrze není znám. V současnosti v obci působí hned několik občanských sdružení. TJ Otavan Štěkeň, SDH ve Štěkni. Štěkeň je i výborným místem k rekreaci. Je rájem pro milovníky koupání, vodních sportů a rybářů. Nové Kestřany Nové Kestřany leží 3 km východním směrem od Štěkně, na hranici píseckého a strakonického okresu. Z východní strany obec obtéká Vítkovský potok, leží tu také Novokestřanský rybník. Nové Kestřany se řadí mezi nejmladší obce v regionu. Nechal je vystavit v polovině 19. století kníže Schwarzenberg jako osadu pro voraře a dřevaře. Útočiště tu našli také dělníci budující kanál, který odváděl vodu z otavské nivy. Je to kolonizačně vysazená poddanská obec, která má výjimečné urbanistické založení. Jedná se o jednostrannou ulicovku, tvořenou lomenou řadou jednopodlažních domků s průjezdy. Druhou stranu komunikace lemuje pás zahrad. Dnes má osada 113 obyvatel a 69 domů (stav k 1. 1. 2013). V obci najdeme kapli sv. Jana Nepomuckého z 1. poloviny 19. století. Nedaleko osady je na louce vystavěn kamenný pomník připomínající tragédii, která se tu odehrála za I. republiky. 20. července 1928 zde při nočním cvičení ztratili dva letci Masarykovy letecké legie orientaci a při havárii zahynuli. K Novým Kestřanům ležícím nedaleko zlatonosné řeky Otavy se vztahuje i zajímavá pověst. V obci žil chudý pískař se svou rodinou. Jednou jej navštívil podivný přikrčený panáček malého vzrůstu a žádal o kus chleba. Přestože sám pískař třel bídu s nouzí, o chléb se rozdělil. Když následující den těžil z otavského dna písek a dával jej do své loďky, nabral na lopatu cosi těžkého. Když to vytáhl z vody, leskl se vytěžený písek jako zlato. Pískař neváhal a odnesl jej do Písku ke zlatníkovi. Ten mu řekl, že se jedná o ryzí zlato a za zlatý písek mu dobře zaplatil. Bída se tak odstěhovala z pískařovy chalupy nadobro. Pískaři se tak za jeho dobrotu odměnil místní otavský vodník. Vítkov Vítkov leží asi 3 km jihovýchodně od Štěkně. Východně od obce protéká Vítkovský potok, který spojuje Malý vítkovský rybník, Velký vítkovský rybník, Barachovec a u Nových Kestřan ještě rybník Novokestřanský. Vítkov obklopuje hned několik vršků, z nichž nejvyšší je Borovnice (499 m n. m.) západně od obce. K 1. 1. 2013 měl Vítkov 53 obyvatel, 31 domů. Osada je poprvé zmiňována roku 1371. Na návsi stojí kaple Panny Marie Klatovské z počátku 19. století. Roku 1860 došlo k její přestavbě a rozšíření. Tabulka číslo 19. Číslo rejstříku 34695 / 3-4410

Dochované historické památky Sídelní útvar Štěkeň

čp.

Památka tvrz Srdov, archeologické stopy

33509 / 3-4405 34981 / 3-4409 17162 / 3-4404 38469 / 3-4403 25271 / 3-6017 45618 / 3-4406 18379 / 3-4402

Štěkeň Štěkeň Štěkeň Štěkeň Štěkeň Štěkeň Štěkeň

čp.18 čp.25 čp.28 čp.87 čp.

kostel sv. Mikuláše socha sv. Jana Nepomuckého venkovská usedlost venkovská usedlost venkovská usedlost fara zámek


1.2.17 Třešovice Třešovice se nachází zhruba 8 km jihovýchodně od Strakonic, mají kolem 85 obyvatel a 36 domů. V západní části osady protéká Zorkovický potok a Třešovický potok , nedaleko jejich soutoku roste vrbové stromořadí. Dnes jsou samostatnou vesnicí, ale po roce 1960 patřili pod Jinín. Teprve v roce 1990 nabyla vesnice své samostatnosti. Jihovýchodně od obce se rozprostírá vrch Hájek a vrch Na Oltářích. O původu tohoto jména vypráví pověst, že v době husitských válek, kdy táhl Žižka k Sudoměři, se lidé báli, že se svou družinou navštíví i hrad Helfenburk a že potáhne přes Paračov. Jakmile se tato zpráva donesla k paračovskému knězi, dal v kamenech vysekat otvory, kam uschoval zlaté a stříbrné kostelní náčiní, dopravil na výše zmíněný vršek a zde je zakopal. Po skončení válek bylo vše ze země opět vyzvednuto a vráceno zpět do kostela. Od té doby prý lidé nazývají ten vrch Na Oltářích. První písemná zmínka o obci je datována rokem 1303. Ve 14. století se osada uvádí jako Střešovice. Podle pověsti obec prý přišla ke svému jménu tak, že zde bylo vysázeno hodně třešní. K zajímavým stavbám patří stavení čp. 13 ve stylu selského baroka a památkově chráněná kaple svatého Jana Křtitele na návsi datovaná kolem roku 1800, přestavěná kolem roku 1884. Kamenný kříž stojící před kapličkou, s plechovým vyobrazením Panny Marie a ukřižovaného Ježíše, byl obnoven v roce 2013. Zároveň došlo i k obnově kříže datovaného rokem 1897 umístěného na kraji obce. Přestože jsou Třešovice malou vesnicí, mají i své významné rodáky. Pochází odsud Vít Cíza (1791–1864). Působil jako duchovní v Albrechticích nad Vltavou, kde navrhl a sám i začal uskutečňovat originální úpravy hřbitova. Ve hřbitovní zdi je zbudováno 81 výklenků, v nichž je veršování o životě zemřelého a obraz jeho světce. Roku 1856 se v Třešovicích narodil pozdější statkář Václav Suda, dlouholetý starosta obce. Koncem 19. století pracoval jako člen okresního výboru ve Strakonicích. Angažoval se také ve výboru strakonického hospodářského spolku. V roce 1899 byl členem komitétu pro přípravu krajinské hospodářsko-průmyslové a školské výstavy ve Strakonicích. Zapojil se také do zemské politiky. Ve volbách v roce 1895 byl zvolen jako poslanec do Českého zemského sněmu. V obci Třešovice převažoval zemědělská výroba. Roku 1957 bylo založeno pod nátlakem JZD. Později se družstvo sloučilo s jinínským a posléze i s miloňovickým. Roku 1927 byla v obci přestavěna obecní kovárna. Roku 1892 začali v nedalekém Jiníně působit hasiči. Někteří třešovičtí občané se aktivně mezi ně zapojili. Po I. světové válce se osamostatnili, ale v roce 1949 se opět spojili s Jinínem, a tak to zůstalo do dnešních dnů. Díky vyprávění pamětníků se ví, že po II. světové válce se lidé scházeli v hostinci a zpívali tu Českou besedu. Tabulka číslo 20. Číslo rejstříku 30380 / 3-4145

Dochované historické památky Sídelní útvar Třešovice

čp.

Památka kaple sv. Jana Křtitele


1.3

Poloha, geologické poměry a klimatické podmínky

1.3.1 Strakonický region Řešené území je střední částí Strakonického okresu a jeho pomyslná hranice probíhá na západě souhlasně s rozmezím s okresem Klatovy a na jihu s okresem Prachatice. Za obcí Čepřovice se zvedá severovýchodním směrem a běží po obvodu katastrálního vymezení obcí Skály, Kváskovice, Radějovice a u obce Cehnice kolmo přetíná komunikaci I. třídy Strakonice-Vodňany, aby se za katastrem obce Čejetice napojila na hranici s okresem Písek. Po ní se hranice řešeného území zvedá severozápadně až k obci Velká Turná, obíhá obec Radomyšl, aby se vrátila zpět severním směrem, kde zahrnuje obec Chrášťovice a běží po komunikaci západním směrem na Horažďovice, kde se napojí do výchozího místa na rozhraní s okresem Klatovy. Z hlediska geomorfologického členění severní část území Strakonicka

spadá do Českomoravské

subprovincie reprezentované Středočeskou pahorkatinou. Ta je zbytkem třetihorního zarovnaného povrchu s mírně zvlněným reliéfem o nadmořské výšce mezi 500 - 600 m. V daném území je reprezentovaná především Blatenskou pahorkatinou resp. její částí - Horažďovickou pahorkatinou. Poměrně ploché území této pahorkatiny má nejvyšší bod Hřeben (596,5 m n.m.) těsně za hranicí posuzovaného regionu. Do jižní části území (Volyňsko) zasahuje rozsáhlé a poměrně členité území Šumavského podhůří, které je erozí vodních toků značně rozčleněné a příkré údolní svahy zde ostře kontrastují s převládajícím kopcovitým terénem. Z tohoto celku největší část v řešeném území zaujímá Bavorovská vrchovina se svým jihovýchodně od Strakonic se rozkládajícím podcelkem Miloňovickou pahorkatinou s izolovanými vrchy přesahujícími 500 m (nejvyšší Kuřimanský 586 m a Ostrý 579 m). Širší okolí Volyně patří Volyňské vrchovině s řadou vrcholů přes 600 m (Kbil 664 m u Libětic, Kalný vrch 634 m u Strunkovic nad Volyňkou, Ostrý vrch 591 m, Bretaň 651 m jižně od Volyně). Dalším podcelkem Šumavského podhůří, které zasahuje jihozápadní část území je Vimperská vrchovina s Mladotickou na severu (Mladotický vrch 703 m, Damíčský vrch

739 m, Kústrý 839 m) a

Vacovickou vrchovinou na jihu, která dosahuje přes 900 m n.m. Mezi oba hlavní geomorfologické celky Středočeskou pahorkatinou a Šumavským podhůřím ještě do oblasti zasahuje podél města Strakonice Českobudějovická pánev jako součást Jihočeských pánví.

1.3.2 Horniny a reliéf Celé řešené území náleží k Českému masívu, který je geologicky jednou z nejstarších částí evropské pevniny. V nejstarší době byla tato oblast zalita mořem, na jehož dně se hromadily mohutné vrstvy usazenin z okolní pevniny. Intenzita sedimentace byla velmi různá, proces usazování několikrát přerušil ústup moře.

Původní

měkké a sypké sedimenty se zpevňovaly a vlivem horotvorných procesů se dostávaly do větších hloubek, kde vlivem vysokých teplot a tlaku zbřidličnatěly. Krystalické moldanubikum tvoří převážně skalní podklad řešeného území. Jeho jednotvárná série, jejíž původní horniny dosahují několikakilometrové mocnosti, se usazovala v hlubokých částech mořské prohlubně za poměrného tektonického klidu a značného nanášení jílovitého a písčitého materiálu. Z toho pak vznikaly opakovanou přeměnou především biotitické pararuly a migmatity rozličného typu. Příznačné je pro tuto

jednotvárnou sérii nepatrný podíl hornin odlišného složení, např. krystalických vápenců, dolomitů a ojediněle též amfibolitů. Pestrá série, jež se od jednotvárné odlišuje četnými vložkami krystalických vápenců spolu s přechodnými polohami dolomitů, erlanů, eklogitů a amfibiolitů, grafitických hornin a křemenců, je zastoupena v území jen v malé míře západně a jižně od Strakonic. Jižní část vymezené oblasti zabírá šumavská větev moldanubického plutonu. Nejstaršími horninami jsou zde diority, k mladším patří granodiority, k nejmladším žuly s bohatým žilným doprovodem. Severozápadní část (mezi Horažďovicemi a Strakonicemi) sem proniká středočeský pluton se zastoupením především biotitickým granodioritem a křemitým dioritem červenského typu. Tyto horniny se těží v oblasti na mnoha místech s využitím jako stavební a dekorační kámen. Nejvýše položenou obcí mikroregionu je obec Jinín, nejníže položenou je obec Čejetice.

1.3.3 Podnebí Klimaticky se Strakonický region dělí na dvě oblasti. Klimatická oblast B3 v podélném pásu Horažďovice Strakonice (mírně teplá oblast) s charakteristikou okrsku mírně teplý, mírně suchý, převážně s mírnou zimou. Ostatní území leží v okrsku B5 s charakteristikou mírně teplý, mírně vlhký, vrchovinový. Průměrná roční teplota 6,5 °C, v období vegetace 12,5 °C. Oblast je dále charakterizována: 

průměrný počet letních dní v roce

30 - 40



průměrný počet ledových dní v roce

40 - 50



průměrný počet mrazových dnů

120 - 130



počet dní s teplotou nad 0°C

270



počet dní nad 5°C

210




150




65



průměrný počet: 

jasných dnů



zamračených dnů



s mlhou

40 145 57

Tabulka číslo 21. Průměrná teplota vzduchu v jednotlivých měsících (dle dlouhodobých klimatických map) I. -2

II. -1

III. 3

IV. 6

Tabulka číslo 22. I. 30

II. 27

V. 12

VI. 15

VII. 17

VIII. 17

IX. 12

X. 7

XI. 3

XII. -2

Dlouhodobý průměrný úhrn srážek v mm v jednotlivých měsících: III. 30

IV. 45

V. 70

VI. 85

VII. 90

VIII. 65

IX. 50

Průměrný roční úhrn srážek dosahuje 550 - 600 mm, v období vegetace 400 mm.

X. 45

XI. 35

XII. 35

Tabulka číslo 23. I. 14,4

II. 8,1

Úhrn srážek za rok 1998 naměřený na nejbližší stanici Kocelovice: III. 43,5

IV. 8,3

V. 34,2

VI. 243,7

VII. 66,4

VIII. 31,2

IX. 104,3

X. 97,4

XI. 41,5

XII. 20,9

Průměrná relativní vlhkost vzduchu: 

v červenci ve 14,00 hodin: 60%



v prosinci ve 14,00 hodin: 87%

Uvedené údaje jsou průměrným ukazatelem, klimatické podmínky jsou úměrné nadmořské výšce, ve které jsou jednotlivá sídla lokalizována. Jihozápadním směrem k okraji popisovaného regionu zasahuje drsnější klima Šumavského podhůří.

Zdroj: Český hydrometeorologický ústav

1.3.4 Půda, vegetace, fauna Z hlediska půdní druhovosti převažují v řešeném území hlinité až hlinitopísčité půdy. Podle zatřídění do půdních typů převažují podzolové půdy a podzoly. Do Volyňské oblasti zasahují již typy hnědých horských lesních půd. Z hlediska původu, vývoje a především druhového zastoupení květeny lze řadit oblast do subhercynské fytogeografické oblasti. Původním vegetačním krytem byly listnaté lesy a to v Šumavském podhůří převládaly různé druhy bučin (lipové či dubové bučiny), v nižších polohách v severní části popisovaného území převládaly spíše acidofilní doubravy (porosty dubu letního s místy vtroušeným dubem zimním, břízou a lípou). V době halštatské mohylové kultury došlo dlouhotrvajícím, převážně pastevním využíváním, k hlubokým změnám ve složení těchto původních lesů nebo k jejich úplné likvidaci. Jejich náhrada během prvního staletí našeho letopočtu neznamenala obnovu původního krytu, ale přispěla ke vzniku relativně sušších a teplomilnějších lesů tvořených náhradními dřevinami (duby, břízami, osikami, borovicemi). Převážná část původních listnatých nebo smíšených lesů byla však nahrazena ekonomicky výnosnějšími smrkovými monokulturami. Trvalé odlesnění na druhé straně umožnilo průnik teplo a světlomilnějších druhů rostlin a umožnilo rozvoj zemědělské výroby. V krajině přetrvala bohatá a dosti teplomilná nelesní květena. Z travin je to tráva válečka prapořitá, kvetoucí druhy zastupuje smolnička obecná, úročník bolhoj, čičorka pestrá, jetel horský a zlatý, různé druhy divizen, pupava obecná. Keřové patro zastupují porosty trnek, hlohů, lísek a mnoho druhů planých růží. V lesních okrajích jsou zastoupeny břízy, osiky, lísky, jeřáby a jívy. Na sušších loukách a pastvinách v pahorkatinném prostředí lze registrovat vzácné vstavače: kukačky, osmahlého a bezového. Poněkud častěji se zde vyskytují další vstavačové rostliny: bradáček vejčitý, vemeníček zelený, vemeník dvoulistý a pětiprstka žežulník. Ve smrkových monokulturách a druhotných borových lesích je květena chudší. Podrost tu tvoří hlavně borůvka, brusinka, vřes, šťavel kyselý, starček hajní, přeslička lesní, ostřice třeslicovitá. Z kapradin pak mohutná hasivka orličí. V lesích bukových se dochovala bohatší a významnější květena, např. mařinka vonná, kokořík mnohokvětý, hluchavka žlutá, vraní oko, věsenka nachová či konvalinka vonná. Na skalnatých stanovištích údolí Otavy se

mnohde uchovaly i původní reliktní bory se zimostrázkem alpinským nebo medvědicí lékařskou. V okolí obce Rovná je chráněné naleziště hořce jarního (poblíž Rovenského rybníka, viz obrázek). V popisovaném území je poměrně běžná lovná zvěř: srnčí, bažanti i zajíci. Poměrně početná je i černá zvěř. V lesích i polích je početná a typická ornitofauna. Běžní lesní ptáci jsou drozd brávník, kvíčala euroasijská, strakapoud velký, sojka obecná, kukačka obecná. Vyšší polohy hostí

hlavně kosa horského a ořešníka

kropenatého. V lesopolních okrajích se objevuje poštolka obecná. Z plazů a obojživelníků lze nalézt skokana hnědého, ropuchu obecnou, rosničku, ještěrku živorodou, slepýše křehkého a užovku obojkovou. Dostatek potravní nabídky zde mají běžné šelmy jako kuna lesní, hranostaj a lasice kolčava i tchoř tmavý. Hojně se vyskytuje i liška obecná.

Tabulka číslo 24.

Obec Cehnice Čejetice Jinín Kuřimany Kváskovice Miloňovice Nebřehovice Osek Paračov Přešťovice Radějovice Rovná Řepice Skály Slaník Štěkeň Třešovice Celkem

Struktura půdy v mikroregionu Dolní Pootaví (k 1.1. 2011)

Orná půda (ha) 711 1 063 284 135 192 293 306 796 223 687 134 306 195 182 223 630 299 6 659

Zemědělská Lesní půda půda (ha) (ha) 905 1 380 391 197 241 430 370 917 340 764 170 359 252 234 242 878 373 8 443

403 354 20 82 49 157 107 354 78 160 44 25 108 245 5 381 23 2 595

Vodní plochy (ha) 62 213 16 1 16 2 5 19 7 29 1 15 28 1 22 81 2 520

Zastavěné Ostatní plochy plochy (ha) (ha) 15 27 7 2 3 9 6 16 5 18 2 8 7 3 3 21 4 156

85 131 51 29 19 31 31 87 30 74 9 28 34 23 25 86 27 800

Zdroj: Český statistický úřad Ve struktuře půdy mikroregionu Dolní Pootaví nedošlo od roku 2001 k žádným výraznějším změnám v jednotlivých kategoriích. Údaje jsou téměř totožné.

Obrázek číslo 2.

Grafické vyjádření struktury půdy Struktura půdy

14%

3% 1%

43%

4%

35%

Orná půda (ha)

Zemědělská půda (ha)

Lesní půda (ha)

Vodní plochy (ha)

Zastavěné plochy (ha)

Ostatní plochy (ha)

Zdroj: vlastní zpracování

1.3.5 Rybníky Toto území není tak rybníkářsky významné jako oblast Blatenska a Vodňanska, přesto se v popisovaném mikroregionu nachází poměrně velké množství rybníků místního významu. Mezi nejvýznamnější rybníky patří rybníky v oblasti Čejeticka (Markovec, Škaredý, Šilhavý, Nový rybník, Starý rybník ) a dále například Horní a Dolní řepický rybník, Velký přešťovický rybník, Rovenský rybník, rybníky Křídlo, Osecký a Třtí v Cehnicích. .

1.3.6 Vodní toky Hlavním vodním tokem mikroregionu je řeka Otava, která vzniká soutokem horských řek Vydry a Křemelné u Čeňkovy pily na Šumavě, teče severně a u Horažďovic mění velkým obloukem směr toku na východní. Do regionu přitéká od Horažďovic. Protéká Strakonicemi a za Čejeticemi opouští region. Patří k tokům s kolísavým vodním stavem, který se rychle mění po srážkách. Koryto řeky Otavy v přirozeném stavu provede l a 2 letou velkou vodu, při větších průtocích dochází k rozlivům do údolní nivy. V minulosti byla řeka upravována tak, aby se zátopy omezily. Při umisťování jakýchkoliv aktivit do inundačního území řeky, je nutné předem vyřešit ochranu před účinky velké vody a zajistit bezpečný průtok velkých vod a průchod ledů po celé trase řeky Otavy.

1.3.7 Ostatní vodní plochy Vodní plochy většího významu se nacházejí mimo hranice regionu. Jde především o rybniční soustavy, budované hlavně ve 13. - 16. století. Tyto soustavy jsou soustředěny zejména v

kotlinách a plochých

pahorkatinových reliéfech. Rybníky lze rozdělit dle soustředěného výskytu na Blatenskou, Vodňanskou a Putimskou rybniční soustavu.

1.4

Infrastruktura a doprava

Rozvoj technické infrastruktury byl ve sledovaných obcích regionu v minulých desetiletích v souvislosti s rozvojem jen tzv. střediskových obcí značně zanedbáván. Určitý pozitivní rozvoj byl zaznamenán jen u větších sídel, čímž došlo k dalšímu prohloubení rozdílu ve vybaveností oproti vesnickým lokalitám. I když nespornou roli na stagnaci rozvoje inženýrských sítí mělo státní vlastnictví a limitovaný způsob investičních prostředků. V poslední době je vidět výrazný pokrok v dané oblasti, obce se snaží získávat finance z různých dotačních titulů. Zejména po povodních a přívalových deštích, kdy byly vyhlášeny 100 procentní dotace na obnovu poškozené infrastruktury, došlo ke zlepšení dosavadního stavu.

1.4.1 Vodohospodářská infrastruktura Situace v oblasti vodohospodářské infrastruktury je v jednotlivých obcích rozdílná. Z hlediska zásobování pitnou vodou nejsou na území mikroregionu žádné větší potíže. Veřejný vodovod se nenachází pouze v obcích Paračov, Radějovice a Kváskovice, kde obyvatelé čerpají pitnou vodu z vlastních zdrojů (studní). Tento stav je tedy shodný s rokem 2001, nedošlo tedy k vybudování žádného nového vodovodního řadu. Obecně je možné říci, že ve většině případů pokrývá veřejný vodovod potřeby obyvatel obcí mikroregionu, jednotlivé místní části pak v některých případech čerpají vodu z vlastních studní. V této souvislosti je potřeba zdůraznit, že vybudování veřejných vodovodů i v těchto osadách by mělo být předmětem zájmu každé obce, protože ne ve všech případech mají studně potřebnou vydatnost a kvalitu vody. Tabulka číslo 25.

Vodovod Vodovod

Obec Přešťovice Skály Kuřimany Osek Slaník Štěkeň Řepice Rovná Kváskovice Cehnice Radějovice Čejetice Třešovice Nebřehovice Jinín Paračov Miloňovice

Řad

ano ano ano ano ano ano ano ano ne ano ne ano ano ano ano ne ano

% připojení obyvatel

80 100 90 80 100 95 90 95 100 100 99 50 80 85 95

Zdroj

Římov-Přešťovice,ost.studny(20%) vlastní studna vrt vlastní studna Římov Římov vlastní studny, Římov Vlastní studny, Římov vlastní studny Římovský vodovod, vlast. studny vlastní studny Římov, vrty v Mladějovicích vrt vlastní studna vlastní vrt, jímací zářezy vlastní studny vrty Zdroj: průzkum zpracovatele

Z hlediska kanalizace je situace v obcích dostatečná. V oblasti čistíren odpadních vod existují značné rezervy, neboť ČOV jsou pouze v Oseku, Čejeticích, Miloňovicích, Přešťovicích a Štěkni. V připravovaných projektech většiny obcí je vybudování vlastní ČOV zařazeno, nicméně velkým problémem je značná finanční

náročnost spojená s vybudováním ČOV, což je pro malé obce s malými rozpočty často neřešitelný problém. Jedním z řešení jsou dotační tituly zaměřené na budování ČOV. Ale i přesto je vybudování ČOV spojeno se značným zadlužením obce.

Tabulka číslo 26.


Kanalizace

Řad

ČOV

Kanalizace % připojení obyvatel

ano ano ano ano pouze povrchová ano ano ano ano ano ne ano ano, dešťová ano Ano, povrchová ne ano

ano ne ne ano

95 80 100 90

potok Cehnický potok Třešovický potok Rojický potok

ne

100

septiky

ano ne ne ne ne ne ano ne ne

90 100 95 90 90 100 80 10 95

vodoteče Řepický potok potok Cehnický potok Cehnický potok, rybník potok Otava, Zorkovický potok potok Zástodolní rybník

ne ne ano

90 95

potok rybník vodoteč

Vyústění

Zdroj: průzkum zpracovatele

1.4.2 Odpadové hospodářství Situace v oblasti svozu tuhého domácího odpadu je rozmanitá. To je dáno hned několika faktory, kterými jsou například vzdálenost či výše poplatků za poskytované služby. Komunální odpad je odvážen 1 – 2 krát za týden, což závisí na velikosti obce a počtu obyvatel. Většina obcí se zapojila do systému EKOKOM, který podporuje separaci tříděného odpadu. Svoz nebezpečného odpadu

probíhá jednou či dvakrát za rok. V

nepravidelných intervalech dochází ke svozu starého železa. Nově je řešen sběr elektroodpadu, odloženého ošacení a tuků. Uložení bioodpadu je řešeno individuálně domácnostmi do tzv. domácích kompostérů, každá obec má navíc k dispozici kompostéry pro společné kompostování. Firmy zabezpečující odvoz komunálního a nebezpečného odpadu jsou: Rumpold Vodňany, s. r. o., Technické služby Strakonice, ROS Příbram, ROS Strakonice, FRABI Milevsko, Rebela, Asekol. Svoz starého železa zajišťují většinou sami obce (konkrétně hasiči).

1.4.3 Energetická infrastruktura Obce mikroregionu jsou zásobeny elektrickou energií z napájecích zdrojů - rozvoden 110/22 kV Strakonice, Mirovice, Prachatice, Písek, Vimperk a Mydlovary s jednotným napětím v distribuční síti 22 kV. Z hlediska

nadřazené energetické soustavy je to VVN 400 kV probíhající v okolí obce Řepice. Největší odběratelé (i v rámci celého okresu) ČZ Strakonice a České dráhy jsou zásobovány z vlastních rozvoden 110 kV. Rezerva ve stávající síti umožňuje i požadovaný rozvoj. Dodávky zemního plynu jsou zajišťovány odbočkami z dálkového plynovodu DN 600 procházejícího okresem Strakonice. V současné době jsou plynofikovány obce Osek, Jinín a Miloňovice. Jako problematická se jeví otázka finanční, kdy plošná plynofikace obce je realizována ze sdružených prostředků s největším podílem obce (včetně dotací a půjček). Plynárenský podnik zpravidla investuje do vysokotlaké přípojky a regulační stanice. V obcích s malým počtem odběratelů je tuto investici nutno zvážit i s ohledem na to, že přechod na jiný zdroj vytápění si vyžádá i nemalé finanční prostředky v připojovaných objektech, které musí hradit odběratel.

1.4.4 Telekomunikační infrastruktura Telekomunikační sítě jsou v dané oblasti zavedeny do všech obcí, téměř každá obec má také veřejný telefonní automat, v poslední době však dochází k jeho rušení z důvodu malého využívání a s tím související nerentabilností, v dnešní době má většina obyvatel mobilní telefon, tím pádem bude docházet k masivnějšímu rušení těchto automatů. Na území mikroregionu je velké množství vysílačů a nové neustále přibývají (zastoupení mají všechny tři u nás působící společnosti), tím došlo k rapidnímu snížení oblastí, kde byl ještě v minulém období problém s kvalitním signálem. Díky tomuto rozšíření mobilních telefonů ubývá občanů, kteří využívají pevnou telefonní linku. Z hlediska internetového připojení došlo od minulého období k výraznému zlepšení, mnohé obce zavedly pro své občany možnost výhodného připojení prostřednictvím bezdrátových sítí. Následují tabulka přehledně vypovídá, jaká je situace v jednotlivých obcích v oblasti telekomunikace. Tabulka číslo 27.

Telekomunikace Telekomunikace


(veřejný telefonní automat)

ano ne ne ano ano ano ano ano ano ne ne ano ne ne ano ano ano


90 50 30 50 100 90 95 70 40 40 80 95 20 20 80 50 50

Internet

ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano


50 80 30 60 50 50 50 70 70 50 30 40 80 30 70 20 30 Zdroj: průzkum zpracovatele

1.4.5 Doprava a dopravní obslužnost Silniční doprava a síť silnic Územím posuzovaného regionu vedou důležité komunikace I. třídy a to silnice č. 22. zařazená do sítě mezinárodních silnic ve směru Klatovy – Horažďovice – Strakonice – Vodňany (s napojením na I/20) a silnice č. 4 přetínající region severo - jižním směrem. Obě tyto komunikace propojují region s dalšími důležitými centry (například Praha, Plzeň, České Budějovice, Vimperk, Vodňany, Písek, Dolní Dvořiště, Strážný, Rozvadov,…). Ostatní síť tvoří silnice: 

I/4 – přetíná region severo – jižním směrem



II/139 - Horažďovice-Chrášťovice-Radomyšl-Osek přes I/4- Písek



silnice III. třídy převážně místního významu.

Nedostatkem komunikací I. třídy je, že cca dvě třetiny nejsou konstruované na normovou šíři S 11,5. Velmi pomalu dochází k rekonstrukci komunikací a odstraňují se nehodová místa. Problémem je neustálý nedostatek finančních prostředků na údržbu, opravy a doplňování dopravního značení, jak svislého tak vodorovného. I v této oblasti dochází k dílčím zlepšením, například Jihočeský kraj vypsal grant na podporu obnovy dopravního značení na místních komunikací (tento grant využila například obec Rovná). Nejvíce zanedbané jsou místní komunikace ve správě obcí, obce nemají finanční prostředky na jejich rekonstrukci, a když už se podaří získat nějakou dotaci či grant, je pro mnohé obce často problémem i finanční spoluúčast. Železniční síť Základní síť železnic je tvořena tratí č. 190 - České Budějovice-Strakonice-Plzeň, na ní je napojena trať regionálního významu č. 208 - Březnice-Blatná-Strakonice-Volyně-Vimperk. Strakonice tak představují železniční křižovatku regionálního významu. Železniční trať Č. Budějovice - Plzeň je jednokolejná a elektrifikována (střídavý proud 25 kV). Trať č. 208 je rovněž jednokolejná provozována v motorové trakci. Neustále se zvyšující finanční náročnost a s tím související i ztrátovost zejména lokálních spojů vede k jejich omezování, v krajních případech až k rušení. Obrázek číslo 3. mikroregionu

Dopravní

síť

Autobusová dopravní obslužnost Ke standardu života obyvatel obcí patří, že stát ve spolupráci se samosprávou garantují dopravní obslužnost území veřejnými dopravními prostředky (v rámci zajištění veřejné služby) s jízdným, které by mělo být dostupné všem skupinám obyvatelstva. Místní dopravní obslužnost je samozřejmě ztrátová, a proto musí být dotovaná zejména z krajských a obecních rozpočtů, případně příspěvků od zaměstnavatele (např. ČZ a.s.). Nejvýznamnějším dopravcem v mikroregionu je firma ČSAD STTRANS, a.s. Ztrátovost přepravních linek nabývá na významu a je stále častěji řešena omezováním či rušením nejméně využívaných linek. Rušení linek a omezování spojů má protisměrné důsledky ve snížení zájmu veřejnosti o veřejnou dopravu , z čehož vyplývají další ztráty. Zejména pro obce bez školské a zdravotní vybavenosti a nedostatkem pracovních příležitostí je zabezpečení dopravní obslužnosti existenční záležitostí. Při rozhovorech s jednotlivými starosty zúčastněných obcí byla úroveň dopravní obsluhy hodnocena jako nedostatečná (převážně o víkendech) a pro rozpočty obcí finančně náročná. Přepravní linky jsou přizpůsobeny provozu školních a předškolních zařízení a „šichtám“ v rozhodujících průmyslových podnicích (jednou za čtrnáct dní večerní linky). Během uplynulého období došlo v mikroregionu k mírnému snížení počtu spojů, avšak nejedná se o žádnou dramatickou změnu. Následující tabulka ukazuje situaci v jednotlivých obcích. Tabulka číslo 28.

Obec Přešťovice Skály Kuřimany Osek Slaník Štěkeň Rovná Kváskovice Cehnice Radějovice Čejetice Třešovice Nebřehovice Jinín Paračov Miloňovice Řepice

Dopravní obslužnost Autobusová doprava Železniční doprava MHD Počet Počet Počet Počet Počet Počet zastávek spojů zastávek spojů zastávek spojů 2 20 2 5 1 3 9 15 1 6 8 26 3 24 2 6 6 26 1 4 6 10 1 16 2 10 3 6 5 10 2 10 5 10 1 11 1 6 Zdroj: průzkum zpracovatele

Letecká doprava Letecká doprava není v regionu provozována, letiště ve Strakonicích provozuje sportovní a vrtulníkové létání.

Doprava v klidu Jako v celé republice, tak i v tomto regionu (zvláště v sídlech s větší dopravní koncentrací) je problémem doprava v klidu, způsobená nedostatečnou reakcí na současný stupeň motorizace - nedostatek vhodných ploch pro realizaci odstavných parkovišť a nedostatek finančních prostředků pro realizaci velkokapacitních parkovacích objektů. Tato oblast nepředstavuje pro život v mikroregionu Dolní Pootaví výraznější problém, týká se spíše města Strakonice.

1.4.6 Stav komunikací Stav komunikací v jednotlivých částech mikroregionu vykazuje značné rozdíly, což je dáno i polohou některých obcí na dopravních tazích celokrajského významu, na rozdíl od menších obcí s polohou okrajovou, nemajících význam pro dopravu ve větším spádovém území. V nejlepším stavu se nachází komunikace I. třídy, které procházejí územím mikroregionu a jsou ve správě Ředitelství silnic a dálnic. Komunikace II. A III. třídy jsou ve správě kraje a jsou v poměrně dobrém stavu. Nejhorší situace je u místních komunikací, které jsou v majetku obcí. Obce spravují místní komunikace v délce od 1km až do 25 kilometrů, přičemž zhruba 50 až 70 procent těchto cest vyžaduje určitý stupeň rekonstrukce. Jedná se zejména o rekonstrukci stávajících povrchů silnic a místních komunikací. Následující tabulka přináší základní přehled technické infrastruktury v jednotlivých obcích. Tabulka číslo 29.

Obec Cehnice Čejetice Jinín Kuřimany Kváskovice Miloňovice Nebřehovice Osek Paračov Přešťovice Radějovice Rovná Řepice Skály Slaník Štěkeň Třešovice Celkem

Technická infrastruktura obcí

Délka Veřejná Veřejný Kanalizace Kanalizace místních kanalizace Plynofikace vodovod (1(bez nap. (s nap. na komunikac přípojky – obce 0) na ČOV) ČOV) í v km počet 14 1 60 1 0 0 22 3 129 0 1 0 10 1 1 0 1 15 1 20 1 0 0 15 0 1 0 0 5 2 70 0 1 1 6 1 40 1 0 0 14 1 65 0 1 1 4 0 8 1 0 0 21 2 105 0 1 0 5 1 1 0 0 4 1 105 1 0 0 8 1 125 1 0 0 1 1 12 0 0 0 3 1 0 0 25 1 160 0 1 0 1 1 6 1 0 0 123 20 839 10 5 3

Skládka tuhých dom. odpadů


0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 0 0 0

1.4.7 Cyklodoprava Vhodnou a stále více vyhledávanou formou turistiky je cykloturistika využívající stávající již značené trasy či nově vzniklé, (a v rozvojových plánech mnoha municipalit plánované). Jihočeské trasy jsou součástí mezinárodních cyklistických tras. V současné době prochází územím mikroregionu tyto cyklotrasy: 1067 (Radomyšl-Čejetice), 1045 (Strakonice-Písek), 1070 (Mutěnice-Paračov), 1072 (Čepřovice-Sudoměř), 1260 (Strakonice-Brloh), 1043 (Sudoměř-Písek)

1.4.7.1 Předpoklady pro rozvoj cyklistické dopravy Dolní Pootaví má vzhledem k charakteru území, na kterém se rozkládá, poměrně vhodné podmínky pro rozvoj cyklodopravy. Hustá síť pozemních komunikací, atraktivní příroda s množstvím zajímavostí a kulturních památek a pahorkatinná oblast – to vše jsou reálné předpoklady pro rozvoj cykloturistiky. Kromě topografie mikroregionu je pro cyklistickou dopravu optimální i vzdálenost mezi obcemi mikroregionu a centrem oblasti – městem Strakonice, které samo o sobě představuje turisticky atraktivní destinaci. Všechny výše jmenované předpoklady předurčují záměr rozvíjet síť cyklostezek a tras v mikroregionu Dolní Pootaví k úspěchu. Mikroregion má potencionálním cykloturistům co nabídnout. Zdejší krajina se vyznačuje velkým množstvím lesů, menších rybníků, zajímavou venkovskou architekturou, drobnými sakrálními památkami... Mikroregion je velice vhodný pro cykloturistiku, nacházejí se zde málo frekventované silnice třetí třídy, které jsou často lemované alejemi stromů. Předpokladem pro rozvoj cykloturistiky je i dobrý přístup do dané oblasti vlakovými spoji, kterými je možné převážet kola. Cyklistická doprava má na Dolním Pootaví dobré podmínky rozvoje z důvodu: -

Zdravého životního prostředí regionu

-

Zvyšujícího se zájmu turistů i místních obyvatel o cyklistiku, zdravý životní styl

-

Kvalitní a široké nabídky turistických atraktivit a cílů – přírodních a historických památek

-

Síť vyznačených místních cyklotras, existence projektů na značení cyklotras v územích, kde cyklotrasy dosud vyznačeny nejsou

-

Existence dálkových a regionálních cyklotras propojujících Jihočeský kraj se sousedními kraji a okolními státy Bavorsko a Rakousko

-

Velké množství propagačních materiálů a map

-

Zlepšení informovanosti cyklistů v terénu

Faktory brzdící rozvoj cyklistické dopravy: -

Ne vždy ideální povrch komunikací, po kterých jsou cyklotrasy vedeny, chybějící nebo zničené značení tras

-

Nedostatek finančních prostředků na obnovu a údržbu značení a povrchů cyklotras

-

Nedostatek kvalitních produktů v cestovním ruchu a v cykloturistice zvlášť

Nedostatek doprovodných služeb – půjčovny a opravny kol, stravování a ubytování v malých

-

obcích, vybavení mobiliářem, apod. Základní směry rozvoje cyklistické dopravy: -

Zajistit postupné vybavení cyklotras mobiliářem

-

Zajistit finanční prostředky a zdroje (programy EU, státní rozpočet, Klub českých turistů, města, obce, krajský úřad, Centrála cestovního ruchu, sdružené prostředky podnikatelů, sponzorů apod.) na postupnou obnovu a údržbu značení a povrchů cyklotras v místech, kde jsou vážně narušeny (následky povodní, mrazů, přívalových dešťů, vandalové apod.) Podporovat doprovodné služby cyklistům – opravny, půjčovny apod.

-

1.7.7.2 Síť cyklotras v regionu Současné cyklotrasy Tabulka číslo 30. Evidenční číslo 1045 1067 1070 1072 1043 1260

Cyklotrasy IV. třídy Průběh trasy

Strakonice - Čejetice - Sudoměř - Kestřany - Zátaví - Písek Radomyšl - Osek - Štěkeň - Čejetice Mutěnice - Radošovice - Hoštice - Paračov Čepřovice – Cehnice – Mladějovice - Sudoměř Sudoměř – Ražice – Písek Strakonice – Řepice – Rovná – Osek - Brloh

Trasa Odbočky Celkem km km km ST,PI 27 0 27 ST 16 0 16 ST 16 0 16 ST 19 0 19 ST,PI 18 0 18 ST,PI 39 0 39

okres

Zdroj: www.cyklotrasy.cz Cyklotrasa č. 1045 Strakonice - Čejetice - Sudoměř - Kestřany - Zátaví – spojuje dvě významné cykloturistické oblasti s hustou sítí vyznačených cyklotras – Písecko a Strakonicko.

1.5

Ekonomické prostředí

Hospodářská základna regionu Strakonicko (vymezeného územím spadajícím pod pověřené úřady Strakonice a Volyně), je i přes určitá specifika, nesporně součástí hospodářství na úrovni vyšších územně-ekonomických struktur. Těsné prostorové vazby některých produkčních faktorů (např. vyjížďka a dojížďka za prací, poptávkové směry, kooperace, surovinové toky a zejména územní rozsah trhu, široké škály zde produkovaných druhů zboží a služeb) vyžadují posoudit ekonomickou základnu předmětného regionu alespoň v kontextu celého okresu. Současně si je třeba uvědomit skutečnost, že řada zde vznikajících výrobků překračuje nejen hranice okresu, ale také kraje a některé z nich se úspěšně uplatňují i na trzích v zahraničí. Přirozeným centrem průmyslové výroby a služeb v regionu je město Strakonice. Tradičními podniky jsou Fezko a ČZ Strakonice, které prošly restrukturalizací. Nejvíce podnikatelských subjektů působí především v oblasti služeb (v pohostinství, cestovním ruchu), pak ve stavebnictví a průmyslu. Vývoj ekonomické základny

Období od roku 1990 je nesporně jedním z období v posledních 50-ti letech, ve kterém došlo k nejvýraznějším (individuálně až dramatickým) pohybům v ekonomické základně na území strakonických municipalit. Přesto i předešlé období bylo poznamenáno znatelnými vývojovými změnami (často neméně dramatickými). Jednou z hlavních změn bylo, že vedle dříve (do padesátých let) dominantní zemědělské výroby (včetně lesnictví a rybníkářství) se začíná prosazovat strojírenský, textilní a potravinářský průmysl. V řadě případů se tento rozvoj mohl opřít o dlouholetou tradici výroby, jejíž výsledky přesáhly daleko hranice regionu i celé republiky (zejména Fezko, České závody motocyklové, Jihočeské pivovary a mnohé další). Dochází však i k tomu, že administrativním (direktivně-politickým) rozhodnutím se umísťují do tohoto prostoru výroby a další související činnosti, které nemají mnohdy příliš silnou tradici, ani dostatečné zázemí, např. surovinové. Přesto se významná skupina takto vzniklých podniků stabilizuje a spoluvytváří (tehdy i v současnosti) základ ekonomiky regionu Strakonicka. Citelný zásah do struktury ekonomické základny byl proveden v sedmdesátých letech, kdy likvidace menších podniků a jejich soustředění především do okresního města znamenala omezení lokálních pracovních příležitostí a narušení existujících vazeb mezi jednotlivými produkčními faktory. Některé obory, které se zde objevují ještě v prvé polovině tohoto století, se postupně výrazně omezují, nebo zcela zanikají pro minimální odbyt, a zručnost z některých řemesel tak nebyla později v plném rozsahu využita. Nejsou rovněž zcela využity lokální surovinové zdroje, např. dřevní hmota, která je sice ve značném množství těžena v lesích nacházejících se na území regionu, její druhotné zpracování však přímo v místě těžby nebo blízkém okolí by mohlo být větší. Přes velmi silné industriální vlivy převládá na většině území zemědělství. Do vývoje zemědělství v minulosti zasáhlo výrazně družstevnictví, které deformovalo základní vlastnické vztahy a často mělo i negativní dopad na celou krajinu. Družstevní velkovýroba však za 40 let pevně zakotvila v hospodářském životě, a proto nebyla likvidace/transformace velkých družstev po roce 1990 vždy snadnou záležitostí, neboť se mnoho lidí s “družstevním životem” značně identifikovalo. Mimo to družstevní zemědělská výroba spolu se státními dotacemi přispívala k určité stabilizaci vesnice a úbytek vesničanů proto nedosahoval takových rozměrů jako po r. 1990. Zásadní změny, probíhající od roku 1990, postihují jednotlivé složky hospodářské struktury diferencovaně. Tyto diference se mohou projevovat rozdílným snížením rozsahu výroby, početností ”zasažených” pracovníků, časovým průběhem nebo svojí celkovou intenzitou a sociálně-ekonomickými důsledky. Transformační proces, který doposud proběhl, zasáhl jak vlastnické vztahy, tak i velikostní a organizační skladbu privatizované produkční základny. Restrukturalizace však probíhá i v současnosti, v řadě případů je tak reagováno na některé makroekonomické, ale i subjektivní faktory. V některých nepříznivých tendencích se podle našeho názoru odrážejí již zmíněné aspekty historického vývoje. Sem patří mj. nadměrná koncentrace pracovních příležitostí v několika podnicích resp. sídlech. Restrukturalizační operace v těchto firmách (z pozice managementu nepochybně oprávněných) pak vede k dosti silným vlivům na celou sociálně-ekonomickou sféru okresu. Mimo to se ukazuje, že další nepřiměřená konzervace odvětvové skladby výrobní sféry by mohla vést k riskantní podobě struktury ekonomické základny jako celku.

Rozdílné podmínky jsou v dopravní dostupnosti jednotlivých částí řešeného regionu, a to přes řadu významných dopravních opatření v uplynulém období. Zdá se, že přetrvává jistá izolovanost části “vnitřního” prostoru. Tento faktor může negativně ovlivnit podnikatelskou aktivitu i celkovou atraktivitu tohoto prostoru v nejbližším období. Na druhé straně, některé výraznější aktivity privátní sféry, které se odrazily ve vzniku dobře prosperujících firem, by mohly být základem příznivé budoucnosti ekonomického vývoje regionu. Vývoj a současný stav ekonomické základny regionu Území řešeného regionu Strakonicka a Volyňska a zejména samotné město Strakonice dlouhodobě předurčují hospodářskou úroveň celého okresu. Vývoj ekonomické základny regionu po celou dobu základní transformace tedy určoval celkový trend hospodářského vývoje regionu. Jeho silná intenzita se proto příliš neliší od průměru celého Strakonicka. Přesto mají jednotlivé části – Strakonicko (samotné město i jeho okolí) a Volyňsko (samotné město Volyně a jeho okolí) – částečně odlišné postavení v rámci regionu ve srovnání s ostatními jeho oblastmi. Souhrnně posuzováno nepatřilo toto území v rámci regionu mezi oblasti s výrazně nepříznivým vývojem (měřeným mírou nezaměstnanosti), i když trend k negativnímu vývoji je rovněž patrný. Nejvíce postiženým prostorem se však jeví v posledním období okolí města Strakonice, na které působí nepříznivě některé významnější zásahy do ekonomiky města (viz podrobnější popis v části Trh práce). Základní odvětvová skladba Strakonicka po roce 1989 Region Strakonicko se sice sám charakterizuje jako převážně zemědělská oblast a zemědělství vytváří jednu z hlavních forem obživy obyvatelstva, přesto dominantní pozici v zaměstnanosti si udržuje průmysl. Tradice textilní výroby, i když v částečně obměněné výrobkové struktuře, vydržela až do současnosti. Ekonomická základna se postupně kompletovala o další obory s významnou tradicí (strojírenství), a obory opírající se o velkou základnu zemědělské prvovýroby. Průmysl a další velké produkční jednotky jsou soustředěny v převážné míře do největších měst. Specifické postavení má lesnictví a rybníkářství, které v citelné míře formují i celou krajinu. Území regionu je rovněž významnou rekreační oblastí. Transformační proces, který proběhl zejména v letech 1992-1994, zasáhl všechna odvětví. V průmyslu prošla řada podniků tzv. velkou privatizací a významná je i ta část hospodářství regionu, která v rámci restitucí byla předána původním vlastníkům. Ekonomické změny se v celém okrese Strakonice i v části spadající do sledovaného regionu odehrály bez velkých krizových problémů. Oproti jiným okresům i krajům došlo v okrese jen k průměrnému poklesu pracovních míst – zhruba o 10 %. To neznamená, že se nerealizovaly některé výraznější změny, jak individuálně v jednotlivých firmách, tak i v oborových agregacích nebo odvětvích jako celku. Dosavadní vývoj však svědčí o skutečnosti, že celkově ekonomická základna okresu (i regionu) zareagovala na změny vcelku úspěšně. Důkazem je, že uvolňované pracovní síly zatím nacházely ve své rozhodující většině uplatnění, ať již jako samostatně ekonomicky činné (živnostenská činnost), tak jako zaměstnanci nově vzniklých privátních firem. Žádná z oblastí okresu není v hlubokém propadu a rozdíly nejsou dramatické.

Celkově lze pro celé území konstatovat, že dochází k odvětvové konverzi s výrazným poklesem podílu zemědělství a některých oborů průmyslu, zejména těch, které jsou zajišťovány velkými podniky. To je zřetelné i v regionu Strakonicka na poklesu průmyslové i zemědělské zaměstnanosti. Na druhé straně se výrazně rozvíjí terciární sektor, zejména obchodní síť a škála služeb zajišťovaných jak pro obyvatele, tak zejména pro podniky. V současné době lze zaznamenat akceleraci určitých problémů. To je evidentní zejména v rychlejším nárůstu nezaměstnanosti. Ani zde však míra nezaměstnanosti nepřekračuje celostátní průměr. Firmy nestačí vždy reagovat na situaci, kterou přináší současná hospodářská krize, dochází k bankrotům slabších firem na trhu, roste nezaměstnanost, zvyšuje se míra zadlužení podniků, ale i obyvatelstva…

1.5.1 Současná ekonomická základna Vzhledem k sídelní struktuře mikroregionu, která je tvořena 17 obcemi je současná ekonomická základna analyzována podle tohoto složení. Strukturu ekonomické základny mikroregionu ukazuje níže uvedený graf. Nejvíce podnikatelských subjektů působí v terciární sféře (sféra služeb), konkrétně se jedná o 58 procent veškerých podnikatelských subjektů. Oproti minulému období, kdy tento podíl činil 56,85% došlo k nárůstu přibližně o 1,15% V průmyslu podniká 25 % subjektů ( z toho ve stavebnictví 12%). Oproti minulému období došlo k mírnému snížení tohoto podílu asi o 0,5%. Nejméně podnikatelských subjektů působí stejně jako v minulém období v sektoru zemědělství, nyní se jedná o 17 % , ve srovnání s minulým obdobím tedy došlo k mírnému poklesu počtu těchto subjektů. Základní přehled přináší následující graf:: Obrázek číslo 4. struktura podnikání

Současná

Struktura ekonomické základny k 1.1. 2009 Zemědělství, lesnictví, rybolov poč. subj Průmysl - počet pod.subjektů 1% 4%

7%

Stavebnictví - počet pod.subjektů

17%

13% 13%

Doprava a spoje - počet pod.subjektů Obchod, prod. a opr. mot. voz., sp. zbož. poh.

29%

4%

12%

Ostatní obchodní služby poč.pod.subj. Veřej. správa, obrana, pen. soc. pojis. - poč. sub Školství a zdravotnictví poč.pod.subj. Ostat.veřej.,social.a osobní.sl.poč.sub


Z hlediska formy podnikatelský subjektů převažují v mikroregionu podnikatelé fyzické osoby a to podílem 67,8%, došlo tedy ke zvýšení o 5%. Druhým nejrozšířenějším typem formy podnikatelských subjektů jsou samostatně hospodařící rolníci, jejichž podíl činí 8,5%, oproti minulému období došlo k poměrně drastickému snížení o více než 6 %. Na třetím místě se nacházejí obchodní společnosti 4,8%, jejichž podíl se zvýšil asi o 0,75%. Za zmínku ještě stojí svobodná povolání s podílem 4,4% (minulé období 4,06%). Ostatní formy podnikatelských subjektů mají již mizivé procento podílu. Následující graf znázorňuje strukturu podnikatelských subjektů dle jejich příslušnosti podle právní formy.

Obrázek číslo 5. struktura podnikání podle právní normy

Současná

Struktura podnikatelské základny dle právní formy Státní organizace/podle práv.formy/ Akciové společnosti /podle práv.formy/

67,8% 0,0% 0,6%

0,5% 13,3%

Družstevní organizace /podle práv.formy/ Peněžní organizace /podle práv. formy/

4,8% 0,2%

Obchodní společnosti /podle práv.formy/

Počet podnikatelů - fyz. os. /pod. práv. f./ 4,4%

8,5%

Samostat. hosp. rolníci /podle práv. formy/ Svobodná povolání /podle práv. formy/ Ostatní /podle práv. formy/

Zdroj: Český statistický úřad Následující tabulka znázorňuje strukturu podnikatelských subjektů dle jejich příslušnosti k jednotlivým odvětvím podnikání a podle právní formy. Z této tabulky také vycházejí oba výše uvedené grafy.

Tabulka číslo 31.

Struktura podniků v mikroregionu dle oblasti zaměření a právní formy Druž stevn í organ izace /podl e práv.f ormy /

Peně žní orga nizac e /podl e práv. form y/

Prům ysl počet pod.s ubjek tů

19

21

17

1

31

18

3

1

13

1

-

2

1

-

76

1

6

24

45

31

30

4

56

24

4

2

9

1

1

9

1

-

133

27

8

17

5

1

1

1

-

1

2

2

-

8

-

1

1

1

-

2

-

1

2

124

Čejetice

205

Kuřimany

Obch odní spole čnost i /podl e práv.f ormy /

Stave bnict ví počet pod.s ubjek tů

Cehnice Jinín

Akci ové spole čnost i /podl e práv.f ormy /

Dopr ava a spoje počet pod.s ubjek tů

Počet podni katels kých subje ktů celke m

Země dělst ví, lesnic tví, rybol ov poč. subj

Obec

Veřej . Ostat správ ní a, obch obran odní a, služb pen. ysoc. poč.p pojis. od.su - poč. bj. sub

Obch od, prod. a opr. mot. voz., sp. zbož. poh.

Škols tví a zdrav otnic tví poč.p od.su bj.

Ostat .veře j.,soc ial.a osob ní.sl. poč.s ub

Státn í orga nizac e/po dle práv. form y/

Počet podn ikatel ůfyz. os. /pod. práv. f./

Samo stat. hosp. rolníc i /podl e práv. form y/

Svob odná povo lání /podl e práv. form y/

Osta tní /pod le práv . for my/

2

1

2

-

-

-

1

1

-

-

-

-

-

-

-

2

2

-

1

Kváskovice

23

6

1

2

4

5

3

2

-

-

-

-

1

-

-

12

2

1

5

Miloňovice

45

8

5

2

4

16

5

2

1

2

1

-

-

1

-

32

4

1

5

Nebřehovice

26

2

5

2

-

5

8

2

-

2

-

-

2

-

-

18

-

2

2

Osek

94

25

9

11

3

25

8

6

3

4

1

-

-

1

-

57

17

3

11

Paračov

17

4

2

-

3

4

1

2

1

-

-

-

-

-

-

11

1

-

2

Přešťovice

89

24

6

8

9

20

12

3

-

7

-

-

5

1

-

53

9

4

7

Radějovice

12

6

-

-

-

4

-

1

-

1

-

-

-

-

-

5

3

-

1

Rovná

65

8

6

9

3

22

12

2

-

3

-

-

3

-

-

41

4

3

13

Řepice

94

2

13

16

5

35

17

2

-

4

-

1

8

-

-

63

2

7

13

Skály

17

10

1

-

-

3

2

1

-

-

-

-

1

-

-

5

5

-

1

Slaník

18

1

1

3

-

8

-

2

1

2

-

-

-

-

-

15

-

-

2

Štěkeň

200

21

27

28

4

71

20

4

6

19

1

-

17

-

-

143

9

8

20

17

4

4

1

-

4

2

1

-

1

-

-

-

-

-

10

1

1

4

1081

188

139

130

40

319

138

40

15

75

5

2

49

6

0

697

87

45

137

0

618

146

40

121

Třešovice celkem 2011

Jen pro srovnání uvádíme stav jednotlivých kategorií, jak byl zaznamenán v původní verzi Strategie: celkem 2001

985

174

144

107

36

291

105

39

13

76

10

2

40

8


1.5.2 Významné podniky Následující tabulky uvádějí podnikatelské subjekty s 5 a více zaměstnanci. Největším z nich je firma Autodoprava Civatrans se 100 zaměstnanci. Další tabulka uvádí drobné podnikatelské subjekty respektive firmy s méně než 5 zaměstnanci. Tabulka číslo 32. Zaměření činnosti Autospol Čadek Autodoprava CIVATRANS Nero Transport Dehatech Kalitero, s.r.o. Target Kovos ST Autosalon VW

Podnikatelské subjekty s 5 a více zaměstnanci bez ZD Počet subjektů

Počet zaměstnanců 1 1 1 1 1 1 1 1

20 100 20 8 10 8 14 10

Počet provozoven

Sídlo provozoven 1 2 1 1 1 1 1 1

Přešťovice Rovná Rovná (Brusy) Jinín Štěkeň Řepice Řepice Řepice

Bambásek - spojovací materiál Pneuservis KALT Truhlářství Čejka Mladějovice HS Auto - autoservis Renault HS Auto - prodej automobilů a servis

1 1 1 1

10 10 8 7

1 1 1 1

Řepice Řepice Čejetice Nebřehovice

1

10

1 Nebřehovice

Potraviny p. Šimonová Mefosport - prodejna motocyklů Zemní práce a autodoprava Václav Hejdánek AGRO Čejetice

1 1

10 6

1 Jinín 1 Jinín

1 1

20 36

1 Kváskovice 1 Čejetice

Zdroj: průzkum zpracovatele Následující tabulka přináší přehled počtu drobných podnikatelských subjektů, které působí na území sledovaného mikroregionu.

Tabulka číslo 33.

Drobné podnikatelské subjekty

Zaměření činnosti Služby Pohostinství a restaurace a prodej potravin

Počet subjektů Počet zaměstnanců 35 44 26 32 Zdroj: průzkum zpracovatele

1.5.3 Příležitosti k podnikání Ne všechny obce mikroregionu mají zpracovanou územně plánovací dokumentaci, přesto od minulého období počet obcí, které mají tuto dokumentaci zpracovanou poměrně výrazně vzrostl. Většina z nich počítá ve svých správních územích s vyčleněním ploch pro rozvoj podnikatelských aktivit, popř. doplněním stávajících. U menších obcí jsou stávající rozvojové plochy spojeny většinou se zemědělskými areály nebo s ojedinělými podniky, které v katastrech obcí sídlí.

1.5.4 Struktura zaměstnanosti Následující tabulka obsahuje údaje z roku 2011, kdy proběhlo poslední Sčítání lidu, domů a bytů. V současné době nejsou aktuální údaje na takto nízké úrovni (úroveň obcí) k dispozici, proto tato tabulka není aktualizována. V mikroregionu Dolní Pootaví je sice do značné míry zakořeněna zemědělská tradice, o čemž svědčí i velký počet zemědělských podniků nejvíce ekonomicky aktivních obyvatel je však přesto zaměstnáno v terciární sféře (40,66 %) – ve službách a v sekundární sféře (38,70 %) – průmysl a stavebnictví. Ze zjištěných údajů vyplývá, že i přes značnou zemědělskou tradici pracuje v primární sféře pouze 13,89 % ekonomicky aktivních obyvatel.

Tabulka číslo 34.

Obec

Struktura zaměstnanosti

Ekonom. akt. v prim. sekt. (zeměd. lesn. ryb.)

Cehnice Čejetice Jinín Kuřimany Kváskovice Miloňovice Nebřehovice Osek Paračov Přešťovice Radějovice Rovná Řepice Skály Slaník Štěkeň Třešovice Celkem

Ekonom.akt.v sekund.sekt. (prům.a staveb.)

26 65 14 3 6 17 5 24 8 37 8 24 7 9 13 49 4 319

Ekonom.akt.v terciárním sektoru (služ.)

88 187 36 8 14 48 23 76 13 85 1 49 74 9 25 136 17 889

Ekonomicky aktivní v nezjišt. odvětvích

92 183 34 2 19 51 25 82 14 76 6 58 49 11 14 206 12 934

4 24 14 11 7 1 31 6 9 1 19 6 22 155


1.5.5 Nezaměstnanost Při analýze údajů o nezaměstnanosti obcí v regionu jsme dospěli k závěru, že nezaměstnanost se ve srovnání s rokem 2003 mírně snížila. Rozpětí mezi nezaměstnaností v jednotlivých obcích je poměrně široké, nejnižší je nezaměstnanost v obci Kváskovice (2,5%) a Cehnice (5,0%), naopak nejvyšší míra nezaměstnanosti byla v září roku 2013 zaznamenána v obci Slaník (10,5%), Paračov (10,0%) a Nebřehovice (10,3%). Tabulka číslo 35.

Žadatelé o práci Nezaměstnanost v %

Obec Cehnice Čejetice Jinín Kuřimany Kváskovice Miloňovice Nebřehovice Osek Paračov Přešťovice Radějovice Řepice Rovná Skály Slaník Štěkeň Třešovice

2001

2003

2009

3,77 5,12 8,66 0,00 6,06 5,59 3,49 3,02 8,06 3,72 0,00 4,43 3,37 3,77 7,87 5,67 0,00

6,19 6,32 9,18 7,69 10,00 8,94 11,11 8,45 14,63 8,21 6,67 11,41 7,58 13,79 18,97 8,72 3,03

5,2 6,3 9,2 7,7 2,0 7,3 11,1 6,6 12,2 6,3 6,7 6,1 6,7 6,9 15,5 6,8 9,1

2014 5,0 6,2 9,4 7,2 2,5 7,7 10,3 6,0 10,0 6,9 6,7 6,5 6,4 5,2 10,5 6,8 9,0

celkem

4,66

8,55

8,31

7,81 Zdroj: www.mpsv.cz

Obrázek číslo 6. nezaměstnanosti – grafické vyjádření

Míra

Míra nezaměstnanosti v % 16 14 12 10 8 6 4 2

šo

vi ce

eň tě k

Tř e

Š

la ní k S

á

ká ly S

ov n R

ce

e Ř

ep i

ic

e

jo v

R

ad ě

ic

v P

ře

šť ov

ač o

k P

ar

O se

im a vá ny sk ov ic M ilo e ňo vi N c eb ře e ho vi ce K

K

uř

Ji

e tic

ic e

ej e Č

eh n C

ní n

0

nezam ěs tnanos t v %

Zdroj: www.mpsv.cz Ve srovnání s rokem 2003 došlo k mírnému nárůstu počtu žadatelů o práci z původních 215 na současných 243. Nejvíce žadatelů o práci je evidováno v obcích Štěkeň (46) a Čejetice (44). V obcích Radějovice a Skály nejsou evidování žádní žadatelé o práci. Počet volných míst v mikroregionu se zvýšil o jednu třetinu na současných 21. Nejvíce volných míst se nabízí v obcích Přešťovice (5), Cehnice, Nebřehovice a Řepice (všechny po 3). Viz podrobněji následující tabulka. Tabulka číslo 36. Obec Cehnice Čejetice Jinín Kuřimany Kváskovice Miloňovice Nebřehovice Osek Paračov Přešťovice Radějovice Rovná Řepice Skály Slaník Štěkeň Třešovice Celkem

Žadatelé o práci Počet žadatelů o práci k 31.12.2003 28 40 10 5 9 6 23 4 14 1 8 15 6 8 37 1 215

Volná prac.místa 31.12.2003 2 3 2 3 4 14

Počet žadatelů o práci k 1.9.2014 24 44 13 2 1 13 9 26 4 23 11 14 11 46 2 243

Volná prac.místa k 1.9.2014 3 2 1 3 2 5 3 2 21 Zdroj: www.mpsv.cz

Údaje o vyjíždění a dojíždění občanů za prací byly získány při posledním Sčítání lidu, domů a bytů v roce 2011. Tabulka číslo 37.

Obec

Občané dojíždějící a vyjíždějící za prací Dojíždějící do zaměstnání do obce celkem


0

Vyjíždějící do Vyjíždějící do Vyjíždějící do zaměstnání mimo zaměstnání mimo zaměstnání mimo obec trvalého obec trvalého obec trvalého bydliště bydliště denně bydliště denně celkem nad 60min 144 127 4 317 267 12 66 58 1 10 9 35 22 2 89 76 1 42 38 135 102 5 31 27 2 142 111 6 10 5 104 98 4 105 89 1 24 16 1 49 45 1 237 206 12 26 21 3 1 566 1 317 55

Zdroj: Krajská reprezentace Českého statistického úřadu České Budějovice Zajímavým údajem je také množství obyvatel mikroregionu, kteří dojíždějí za prací. Údaje o dojížděni za prací jsou ještě rozděleny podle doby dojíždějí. Jak je patrné největší počet dojíždějících za prací je do cca 60 minut. Jedná se o pracovní místa v okolí obcí mikroregionu. Menší část obyvatel dojíždí do zaměstnaní po dobu delší než 60 minut. Jedná se o pracovní příležitosti například mimo mikroregion nebo okres Strakonice. Na druhou stranu je zajímavým faktem, že do obcí za pracovními příležitostmi nedojíždí nikdo. Je to dáno tím, že v jednotlivých obcích je jen velice málo možností získat pracovní místo, v drtivé většině případů zde nejsou žádná volná pracovní místa.

1.6

Sociální vybavenost

1.6.1 Sociální a zdravotní vybavenost Zdravotnická zařízení jsou zastoupena v regionu sítí státních a nestátních subjektů. Akutní lůžková péče je zajištěna v Nemocnici Strakonice, a.s., která má v současné době kapacitu 355 lůžek na deseti lůžkových odděleních, poskytuje zdravotnické, ambulantní i lůžkové služby v 73 oborech. V roce 2007 se zde narodilo 879 dětí, bylo hospitalizováno 15 402 pacientů s průměrnou ošetřovací dobou u akutní péče 5,77 dne a ambulantně ošetřeno bylo 174 tisíc pacientů. V současné době má nemocnice 514 zaměstnanců a z toho 90 lékařů.

Ambulantní péče a péče praktických lékařů je poskytována v mikroregionu ordinacemi v Cehnicích, Jiníně, Oseku, Paračově a Štěkni. Akutní zdravotnická péče je zajišťována samostatnou ZZS se základnou ve Strakonicích a pro okresní působnost ještě v Blatné a Vodňanech. Tabulka číslo 38. Obec Osek Cehnice Jinín Paračov Štěkeň

Zdravotní péče v mikroregionu

Lékař obvodní obvodní - detašované obvodní obvodní obvodní

Frekvence 3x týdně 1x měsíčně 1x 2 měsíce 2x za měsíc 5x týdně Zdroj: průzkum zpracovatele

Síť lékárenských služeb není v mikroregionu vůbec zastoupena, obyvatelé musí využívat lékárny ve Strakonicích. Zajištění sociálních služeb je dostatečné, pokrývají současné kapacity i potřeby a mají i nadregionální působnost. Do budoucna se v souladu se stárnutím populace předpokládá větší poptávka po domovech důchodců. Následuje přehled sociálních služeb za celý okres Strakonice: 

Ústav sociální péče pro mentálně postižené muže v Oseku



Ústav sociální péče pro ženy v Mačkově na Blatensku



Domovy důchodců - ve Strakonicích, Sousedovicích, Vodňanech a Lažanech



Domovy - penziony pro důchodce ve Strakonicích



Domovy s pečovatelskou službou ve Strakonicích, Volyni, Blatné, Bavorově a Lnářích



V Němčicích je zřízeno v bývalém zámeckém objektu nadační zařízení „SANANYM“ pro drogově závislé



ve Strakonicích působí poradna pro HIV pozitivní pacienty

Z hlediska vybavenosti mikroregionu Dolní Pootaví zdravotní a sociální infrastrukturou se ve sledovaném území nachází pouze Ústav sociální péče pro mentálně postižené muže v Oseku.

1.6.2 Pošty a peněžní ústavy V mikroregionu se nacházejí dvě pobočky České pošty – v Cehnicích a ve Štěkni. Poštovní služby v ostatních obcích jsou zajišťovány poštou ve Strakonicích. Oblast peněžních služeb je soustředěna do regionálního centra Strakonice.

1.7

Školství a vzdělávání

Vzdělávací infrastruktura mikroregionu uspokojuje jeho potřeby jen částečně. V oblasti mateřského a základního školství je vybavenost mikroregionu shledána vyhovující. Trendem současné doby je narůstající počet dětí ve školkách, jejichž kapacity jsou nyní naplněny a rodiče dětí nejen z tohoto mikroregionu mají problém s umístěním svých dětí do školek (zejména ve Strakonicích). V oblasti základního školství se zatím trend zvýšení počtů žáků neprojevuje, ale v souvislosti s růstem počtu dětí v mateřských školkách se očekává v příštích letech. V současné době je pro obec stále velmi nákladné udržení základní školy v místě. Nadregionální působnost má zvláštní školní zařízení pro sluchově postižené (MŠ i ZŠ, pomocná škola i střední škola s internátem) ve Vodňanech. Ke školským zařízením s nadregionální působností lze rovněž zařadit školu v přírodě v Oseku. Ve Strakonicích rovněž působí Pedagogicko-psychologická poradna a Speciální pedagogické centrum. Stav škol je různorodý, odvislý převážně od stáří budov a jejich konstrukčních systémů. Obce se snaží pomocí různých dotačních titulů modernizovat a rekonstruovat budovy škol a jejich vybavení, aby nedocházelo k odlivu žáků do strakonických škol a kvalita vyučování byla s nimi srovnatelná. V následující tabulce je uveden přehled mateřských škol včetně jejich kapacity v mikroregionu. Oproti minulému období došlo k jedné změně – uzavření mateřské školky v Miloňovicích.

Tabulka číslo 39. Název mateřská školka mateřská školka mateřská školka Mateřská školka

Síť mateřských škol

Počet Počet míst zařízení 1 65 1 38 1 55 1 21

Obec Štěkeň Cehnice Čejetice Řepice Zdroj: průzkum zpracovatele

V síti základních škol v mikroregionu nedošlo od minulého období k žádným změnám, tabulka uvádí jejich přehled včetně kapacity. Tabulka číslo 40. Název základní škola základní škola

Síť základních škol

Počet Počet míst Obec zařízení 1 220 Štěkeň 1 145 Cehnice Zdroj: průzkum zpracovatele

1.7.1 Střední školy a odborná učiliště Síť středních škol je v posuzovaném území zastoupena především ve Strakonicích a ve Volyni. Studenti z regionu mohou najít uplatnění v dalších středních školách v Blatné (Střední odborná škola, Střední odborné učiliště zemědělské), ve Vodňanech (Střední škola managementu, Gymnázium, zemědělské učiliště, odborné

učiliště, Střední rybářská škola, Vyšší odborná škola vodního hospodářství a ekologie) a v Písku (Gymnázium, rodinná škola, lesnická škola, Soukromá střední umělecko-průmyslová škola, Soukromá střední výtvarná škola, Střední průmyslová škola, Střední zemědělská škola a Soukromá škola managementu a služeb). Přímo na území mikroregionu se nenachází žádná střední škola. V tabulce je uveden základní přehled vzdělávací infrastruktury v mikroregionu Dolní Pootaví. Tabulka číslo 41.

Obec

Cehnice Čejetice Jinín Kuřimany Kváskovice Miloňovice Nebřehovice Osek Paračov Přešťovice Radějovice Rovná Řepice Skály Slaník Štěkeň Třešovice celkem

Vzdělávací infrastruktura mikroregionu

Zákla dní Mate škola řská - nižší škola stupe ň (1.5.roč.) 1 1

Střed Střed Školy Základ ní ní speci Vyšš ní odbor odbor ální Zákl í Děts škola né Gym ná (dr. adní Jazyk odbo ký vyšší učilišt náziu škola pro uměl ová rná dom stupeň ě m (vč. ml. ecká škola škol ov (1.(vč.zd zdrav vyž. škola a 9.roč.) ravot otnick zvl. n.) é) péči) 1

1

1 3

1 0

2

0

0

0

0

0

0

0

0


1.8

Kultura, cestovní ruch a sport

Cestovní ruch a rekreace je jednou z nejvýznamnějších součástí volného času. Jejím obsahem není produkt, ale prožitek. Pobytová hodnota volné krajiny je úměrná zastoupení esteticky a psychologicky pozitivně působících krajinných prvků (především větších lesních ploch, lučních porostů, rybníků, řek a dalších specifických přírodních prvků) umocňujících výjimečnost daného krajinného celku. Pobytová hodnota krajiny koresponduje s mírou její ekologické stability a klesá v případě, že intenzita jejího využívání překročí její možný potenciál. Popisovaná oblast je součástí širšího regionu Jižní Čechy, které jsou právě svým přírodním prostředím, dochovanými památkami, množstvím vodních toků, rybníků a údolních nádrží hojně navštěvovanou oblastí. Turistický cestovní ruch je realizován pěší turistikou, cykloturistikou, hippoturistiku, mototuristikou i vodní turistikou. Pro pěší turistiku jsou vyznačeny turistickými značkami trasy především údolími Otavy a Volyňky a

rozmanitou přírodou Šumavského podhůří. Pro vodní turistiku je využívána Otava splavná od Čeňkovy pily až po soutok s řekou Vltavou. Vhodnou a stále více vyhledávanou formou turistiky je cykloturistika využívající stávající již značené trasy či nově vzniklé (a v rozvojových plánech mnoha municipalit plánované). Jihočeské trasy jsou součástí mezinárodních cyklistických tras. V současné době je také vyznačována síť hippostezek a hippostanic pro vyznavače jízdy na koňském hřbetě. Od minulého období se udál velký pokrok v oblasti propagace, vzniklo množství propagačních materiálů (mapové informační tabule umístěné dnes již v téměř každé obci, letáky, mapy, informační brožury,atd…) a samozřejmostí je i internetová prezentace.

1.8.1 Nejvýznamnější historické památky Hrady, zámky, tvrze 

Cehnice - tvrz z poloviny 14. století, zachovány klenby s lunetami, sgrafita a arkádová chodba.



Štěkeň - barokní zámek z poloviny 17. století poblíž rozlehlého přírodního parku, od roku 1872 je vlastníkem známý rod Windisschgrätzů.



Osek

Církevní stavby 

Hřbitovní gotický kostel v Čejeticích



Kostel Nanebevzetí P. Marie v Jiníně



Gotický kostel s presbytáři v Řepici



Barokní kostel sv. Mikuláše ve Štěkni

Lidová architektura Ze dvou základních typů jihočeské lidové architektury - roubeného a zděného domu je častěji zachována zděná lidová stavba (tzv. jihočeské baroko). 

Miloňovice - dům č.p. 4 - od Jakuba Bursy



Rovná - dům č.p. 21 - od Jakuba Bursy



Přešťovice – domy č.p. 6, 50 51

Přírodní památky 

Pastvina u Přešťovic - přírodní památka chránící louku s bohatou květenou a hnízdiště poštolek



Rovná - chráněné naleziště hořce jarního



Sudoměř – Natura 2000



Mladějovice – přírodní rezervace Michov

Naučné stezky Naučná stezka „Podskalí“ podél řeky Otavy. Naučná stezka Karla Klostermanna ve Štěkni Vedle těchto „hmotných“ kulturních památek má tento region nesporně významné nehmotné památky, které představují neodmyslitelnou součást zdejšího folklóru a patří k trvale platným a vzácným kulturním hodnotám ve svých zvycích, tradicích, slovesném a hudebním folklóru. Masopustní krojované průvody a především dudácké slavnosti navazující na legendární postavu známého Švandy jsou bezesporu turisticky navštěvovanými atrakcemi.

1.8.3 Stravovací a ubytovací možnosti Důležitou podmínkou pro rozvoj cestovního ruchu v mikroregionu je, kromě dobře zajištěné turistické infrastruktury a dostatečného množství kulturních a přírodních atraktivit lákajících návštěvníky, také odpovídající síť ubytovacích a stravovacích zařízení, kde mohou trávit volný čas jak návštěvníci regionu, tak místní obyvatelé. Z níže uvedeného přehledu významnějších ubytovacích zařízení na území mikroregionu (viz tabulka) je patrné vcelku rovnoměrné řešení ubytovacích kapacit v řešené oblasti. V téměř každé obci mikroregionu se nachází typické venkovské pohostinství s omezenou šíří nabízených služeb a s omezenou otevírací dobou‚ zejména v nejmenších obcích je otevřeno jen několik dní v týdnu. K rozšiřování nabídky ubytovacích a stravovacích služeb je třeba přistupovat s ohledem na případné přílišné zatěžování životního prostředí, které je v mikroregionu zachovalé a díky němu je zdejší oblast turisticky poměrně atraktivní. Poslední dobou vývoj směřuje spíše k podpoře agroturistiky a hippoturistiky a s tím souvisejících služeb (budování ubytovacích zařízení soukromého typu na selských usedlostech nebo renovace již existujících objektů v menších sídlech mikroregionu, ve kterých jsou proto ideální podmínky). Tento způsob podnikání přispívá k většímu zájmu obyvatel o turistický ruch. Dalším předpokladem je návaznost turistických služeb na cyklostezky, pěší naučné stezky apod. V tabulce je zaznamenán přehled ubytovacích a stravovacích zařízení v mikroregionu. Za poslední období se událo nejvíce změn v kategorii penzionů, jejichž počet se nejvíce zvýšil. K mírnému nárůstu došlo také v oblasti restaurací a pohostinství. V ostatních kategoriích nebyly zaznamenány výraznější změny.

Tabulka číslo 42.

Obec

Přehled ubytovací a stravovací infrastruktury Hotely, motely, botely ***** a ****

Restaurace, jídelny a hostince


Pensiony

2 5 1

Chatové osady

Ubytovna

Kemp ***,**

2 2 1

Kemp *

1

2 0 1 1 1

1

1 6 1 22

2 0

6

1 30

1

1 1


Tabulka číslo 43. Zařízení kemp ubytování Kouba ubytování Belavský ubytování na zámku chatová osada chatová osada Ubytovna ubytování P20 ubytování Zdražil Soukromé ubytování v Sudoměři Soukromé ubytování Karel Háva soukromé chalupy soukromá chata penzion p. Chmelce kemp Štěkeň Školicí středisko Motokrosový areál

Ubytovací zařízení počet

počet míst

1 1 1 1 1 1 2 1

6 8 100 40 50 30 12 8

1 1 2 1 1 1 1 1

Obec Slaník Štěkeň Štěkeň Štěkeň Štěkeň Řepice Řepice Cehnice Dunovice

12 až 15 Čejetice Čejetice 12 Jinín 5 Kváskovice 2 Jinín Štěkeň 8-10 Paračov 10 Jinín Zdroj: průzkum zpracovatele

1

Tabulka číslo 44.

Stravovací zařízení

Zařízení pohostinství pohostinství pohostinství Bar Ratejna obecní hospoda pohostinství pohostinství rychlé občerstvení školní jídelna pohostinství Čejetice "Na Králce" pohostinství "Šrotárna" pohostinství "U Krkovičky" pohostinství v Mladěovicích a Sudoměři školní jídelna závodní stravování pí. Kůsová hospoda "U Vlků" uzavřena pohostinství „Na Nové“ pohostinství pohostinství pohostinství školní jídelna hospůdka „Pod skalou“ hospůdka na hřišti hospůdka na tenisových kurtech restaurace Otava vývařovna U Vachtů stravování v zámku

Obec Přešťovice Osek Řepice Řepice Rovná Kváskovice Cehnice Cehnice Cehnice Čejetice Čejetice Čejetice Čejetice Čejetice Čejetice Třešovice Jinín Slaník Radějovice Nové Kestřany Štěkeň Štěkeň Štěkeň Štěkeň Štěkeň Štěkeň Štěkeň Zdroj: průzkum zpracovatele

1.8.4 Kultura a kulturní zařízení Cestovní ruch ovlivňuje rozpočty měst a obcí nejen primárním způsobem (ziskem z prodaných vstupenek atd.), ale také druhotným ovlivněním řady odvětví a sektorů, jako jsou zejména doprava, obchod, stavebnictví, bankovnictví, telekomunikace, kultura, sport. Multiplikační efekt cestovního ruchu umožňuje zachovávat, resp. vytvářet nové pracovní příležitosti a finanční zdroje pro rozvoj území. Tento regionální rozměr cestovního ruchu je současně i stabilizačním faktorem nejen ve vztahu k místnímu obyvatelstvu, ale i ve vztahu k sociálněkulturnímu zázemí, které cestovní ruch zprostředkovává pro další zájemce, a tak zároveň posiluje místní identitu obyvatelstva z hlediska hrdosti na místní tradice a kulturní specifika.

1.8.4.1 Kulturní zařízení v mikroregionu Většina kulturních zařízení na území mikroregionu se nachází převážně ve větších sídlech. Naproti tomu v ostatních členských obcích není nabídka služeb poskytovaných stálými kulturními zařízeními tak rozsáhlá. Je to

dáno samozřejmě především rentabilitou provozu a omezeným počtem potenciálních uživatelů těchto služeb. Nabídka kulturních zařízení v obcích mikroregionu je uvedena v následující tabulce. Tabulka číslo 45.

Obec

Kulturní zařízení

Veřej ná knih Stál Mul Div ovna á tiki adlo vč.po kina no boče k


Muze um (včet ně pobo ček a sam. pam. )

Kult Zool Městs urní Sakr ogic ké zaříz ální Hřbit ká pamá ení stavb ov zahr tkove ostat a ada zóny .

2 2 1

1 2 1

1 1

1

1 1 2

2 2

1

1

1

1

1 1

1

5

6

1 1

1 1

1

0 1 14

1 1

0

0

0

0

3 1 12

0

0


Kulturní akce V obcích mikroregionu je patrná snaha o zachování místních tradic a zvyků v podobě pořádání malých akcí jako jsou každoroční plesy, pouťové oslavy, setkávání rodáků nebo důchodců, dny dětí. Časté je pořádání různých menších slavností a kulturních akcí místního významu, k nimž patří masopusty, pálení čarodějnic, atd. (většinou pod záštitou příslušných zájmových spolků a sdružení). Tyto aktivity je potřeba ve vztahu k udržení, obnově a rozvoji místních kulturních tradic, venkovského životního stylu, pospolitosti obyvatel obcí a jejich vědomí odpovědnosti za rozvoj a obnovu obcí udržovat a pečovat o ně.

1.8.5 Sportovní a zájmové činnosti Zájem o sport ze strany obyvatel obcí se stále zvyšuje, to dokazuje i počet nové vznikajících hřišť (nebo rekonstrukce stávajících). V současné době se nějaké hřiště nachází již ve většině obcí. Pro obyvatele malých obcí jsou sportovní akce pořádané jejich sportovními kluby nejen formou sportovního vyžití, ale také formou podpory sociální integrace. Následující tabulka uvádí základní přehled sportovních možností v řešeném území.

Tabulka číslo 46.

Obec


Sportovní možnosti v mikroregionu

Koupa Hřiště Tělocv Kryté liště a (s ičny bazény Stadio bazény provoz (vč. z ny (s ovatele školníc koupal otevře prov. m hs išť a né správc nebo příst. bazénů em) spr.) veřej.) 1 1

1

Stadio ny kryté

Zimní stadio ny kryté i otevře né

Města s histori ckými jádry

0

0

0

1 1

1 1 1 2 1 1

0

0

1

1 1

1 1

1

1 1

1

1 1

12

4

6


Ostatní zájmové činnosti Pro zájmové činnosti v oblasti myslivosti, rybářství a ochrany přírody jsou v oblasti mikroregionu velmi dobré podmínky, neboť mikroregion disponuje velmi pestrou škálou přírodních společenství a nabízí podmínky jak pro rekreační, tak zájmové vyžití spojené s přírodou a životním prostředím. Toto se týká především činnosti v oblasti myslivosti, pro kterou je v mikroregionu velmi vhodné prostředí s četnými lesními porosty, dále například rybaření, které umožňuje řeka Otava a také poměrně velké množství rybníků. Téměř každá obec má svůj vlastní sbor dobrovolných hasičů (často i v místních částech). Z ostatních občanských sdružení a spolků mají tradičně největší zastoupení zájmové spolky zaměřené tématicky.

1.9

Zemědělství, lesnictví a rybářství

Zemědělství a lesnictví patří na území mikroregionu k tradičním a charakteristickým odvětvím s významným vlivem na údržbu a tvorbu krajiny. S ohledem na rozvíjející se cestovní ruch v oblasti (četné kulturní a přírodní zajímavosti, rozšiřování ubytovacích možností atd.) a ekologii je nutné věnovat zvýšenou péči ochraně krajiny

ve správních územích jednotlivých obcí. V současné době je trendem snižování kvantity a posilování kvality zemědělské činnosti, stále větší důraz je kladen na ekologické zemědělství a s tím související produkci biopotravin. Dále je potřeba dbát na kvalitu a obhospodařování ploch lesů, rybníků, pastvin a dalších prvků tvořících venkovskou krajinu. Všechny obce mikroregionu, vzhledem k tomu, že zemědělská půda zabírá většinu jejich rozlohy, mají zájem na svých katastrálních územích realizovat komplexní pozemkové úpravy. Trendem v zemědělství je splnění pravidel welfare hospodářských zvířat a zásad správné zemědělské praxe. Pro celý mikroregion je typická přítomnost velkých zemědělských areálů. Ne vždy jsou tyto areály využívány zcela.

1.9.1 Nejvýznamnější zemědělské podniky Z živočišné výroby je nejvíce zastoupen chov prasat, skotu, kterým se zabývá převážná většina největších zemědělských producentů v mikroregionu i jeho blízkém okolí. V poslední době dochází k nárůstu chovu ovcí. Rostlinou výrobu reprezentují obiloviny (ječmen, pšenice, oves), řepka, kukuřice, brambory. V následující tabulce jsou uvedeny nejvýznamnější zemědělské podniky hospodařící na území mikroregionu. Oproti minulému období nedošlo k zániku žádného významnějšího podniku, pouze se snížily počty zaměstnanců. Tabulka číslo 47.

Významné zemědělské podniky

Název subjektu

Zaměření výroby

ZD Přešťovice VOD Lidmovice AGRO Čejetice ZD Jinín ZD Osek SHR Tomanová ZD Sudkovice ZD Pivkovice

rostlinná a živočišná Rostlinná a živočišná rostlinná a živočišná zemědělství, chov ryb rostlinná a živočišná rostlinná a živočišná rostlinná a živočišná Rostlinná a živočišná

Počet Počet Sídla provozoven zaměstnanců provozoven 35 1 Přešťovice 45 2 Lidmovice 37 1 Čejetice 40 1 Jinín 15 3 Osek, Jemnice, V. Turná 7 1 Mladějovice a Sedliště 11 1 Miloňovice 60 1 Pivkovice Zdroj: průzkum zpracovatele

Zemědělskou výrobou se ve sledovaném území také zabývají různé drobné subjekty, jedná se především o samostatně hospodařící rolníky a malá družstva zaměstnávající méně než 5 zaměstnanců.

1.9.2 Lesnictví Lesní porosty zabírají ve zvažovaném mikroregionu téměř 19 % jeho území. Největší lesní plochu má na svém katastrálním území obec Cehnice (jedná se o 403 ha). Další větší lesní plochy se nacházejí na území obcí Štěkeň, Čejetice a Osek.

1.9.3 Rybářství Vodní plochy ve zvažovaném mikroregionu zabírají cca 3 % z celkové plochy. Mikroregion jako takový nemá dispozice být oblastí se silným zastoupením rybníků. Je to dáno tím, že vodní plochy nacházející se na území mikroregionu jsou malé a nejsou vhodné pro intenzivní chov ryb. Chovné rybníky se nacházejí mimo území mikroregionu – Vodňansko, Blatensko. Na území mikroregionu sice slouží některé vodní plochy pro chov ryb, ale jedná se o nikterak významné chovné plochy.

1.10

Životní prostředí

V průběhu historického vývoje bylo životní prostředí řešeného území výrazně modelováno činností člověka. Členitý reliéf a různorodé klimatické podmínky území se projevily vznikem rozmanitých biotopů a stanovišť. Na zachování a prohlubování ekologické stability krajiny se podílí existence a rozšiřování chráněných území, například Pastvina u Přešťovic, lokalita Buzov u Štěkně, přírodní rezervace Michov, Natura 2000 v Sudoměři. Zatížení radonem je závislé na geologické skladbě podloží. Geodetickou stavbu území tvoří z velké části metamorfované horniny s tektonickým pomíšením a vyšším obsahem uranu. Uran 238U se v přírodní rozpadové řadě mění na radium a následně na plynný radon 222Rn. Menší zatížení radonem se objevuje na sedimentárním podloží, v území ale výrazně převažují oblasti s radonovým rizikem vyšším a středním. Tento fakt přináší nutnost realizace protiradonových opatření. Stav lesních porostů, i přes celkově nízkou lesnatost (cca 19 %, Jihočeský kraj 36,3 %, ČR 33,4 %), je stabilizujícím prvkem stavu životního prostředí. Jako negativní je možno vnímat rozdrobenost vlastnické držby lesních pozemků a jejich průměrnou velikost, a dále zastoupení jednotlivých dřevin v porostní skladbě, kdy dominuje smrk (49,66%, 57,12% zásoby dřevní hmoty) a borovice (32,98% a 30,57% zásoby dřevní hmoty). Nevhodná druhová skladba činí lesní ekosystémy méně odolnými vůči poškození škodlivými činiteli, proto je zvýšení zastoupení listnatých dřevin v rámci obnovního cíle vysoce žádané. Struktura zemědělské výroby je přizpůsobena jejímu prioritnímu zaměření na živočišnou výrobu, s orientací zejména na produkci mléka, hovězího, vepřového a drůbežího masa. Od posledního období došlo ke zlepšení technického stavu budov, je kladen větší důraz na ekologii a na chovy, které jsou pro zvířata více příznivé. Snižování znečištění životního prostředí zemědělským odpadem vyplývá nyní spíše z omezování chovů, ke kterému jsou zemědělci nuceni vlivem

současných ekonomických podmínek (nedostatečný odbyt, nízké

výkupní ceny, atd..). Mnoho zemědělců se snaží získat finanční prostředky z různých dotačních titulů na modernizaci svých hospodářství, a tím také dochází ke zlepšování životního prostředí.

1.10.1 Voda V zásobování pitnou vodou je situace v regionu poměrně uspokojivá. 90 % obyvatel je napojeno na veřejné vodovody. Daleko větší důraz by měl být kladen v této oblasti na výstavbu a napojení obyvatel na ČOV. V mikroregionu jsou na ČOV napojeny pouze obce Přešťovice, Osek, Štěkeň, Čejetice a Miloňovice, některé obce plánují řešit tuto problematiku v nejbližší budoucnosti, omezujícím faktorem je zde vysoká nákladnost těchto projektů. Kvalita povrchových vod není v mikroregionu závažným problémem. Voda ve vodních tocích je zařazena převážně do III., IV. a V. třídy jakosti dle hodnocení BSK 5. Dlouhodobým sledováním jakosti vody v tocích je možné konstatovat pozitivní trend, a to zejména v posledních letech. Tento jev souvisí s omezením znečišťování největšími podniky a je podporován ponecháním břehových porostů a břehů v přírodním stavu.

1.10.2 Ovzduší Z hlediska zatížení emisemi patří dle údajů ČHMÚ Strakonicko k nejméně zatíženým oblastem ČR. Přesto je v souladu se Zákonem 309/1991 Sb. kladen důraz na systematické snižování produkce škodlivin u všech zdrojů

znečišťování ovzduší. Zavedením tzv. emisních limitů pro vypouštění škodlivin a jejich následným dodržováním nastal postupný obrat v chování provozovatelů zdrojů emisí. Poškozování životního prostředí těžbou nerostných surovin nehraje významnou roli. Kamenolomy působí zvýšenou prašností a hlučností pouze v bezprostředním okolí.

1.10.3 Ochrana přírody a staré ekologické zátěže Životní prostředí regionu přes poměrně uspokojivý stav vykazuje řadu rizik daných existencí historické zátěže z ekologicky nešetrného chování obyvatel a podniků v minulosti. V současné době se obce snaží různými opatřeními zamezovat poškozování a znečišťování životního prostředí – podpora třídění odpadu umístěním a pravidelným vyvážením kontejnerů, rozšířením počtu těchto kontejnerů, organizováním pravidelného sběru nebezpečného a velkoobjemového domovního odpadu, sběrem železného šrotu. Dochází také k odstraňování nebezpečných skládek (např. obec Cehnice).

1.10.4 Přírodní památky a chráněná území Území mikroregionu je atraktivní z hlediska přírodního prostředí. Je tedy více než jasné, že na jeho území se nacházejí oblasti, které tvoří neopomenutelnou součást našeho dědictví. Nejvýznamnější lokality jsou uvedeny v tabulce. Tabulka číslo 48.

Přírodní památky

Místo pastvina u Přešťovic Natura 2000 NPP chráněné území Rovná přírodní rezervace Michov evropsky významná lokalita Buzov

Obec Přešťovice Sudoměř Rovná Mladějovice Štěkeň Zdroj: průzkum zpracovatele

2. 2.1

SWOT

Souhrnná SWOT analýza mikroregionu Dolní Pootaví – silné a slabé stránky

regionu SILNÉ STRÁNKY 

kvalitně

SLABÉ STRÁNKY

vyznačená

síť

cyklistických tras 

horší kvalita místních komunikací

a silnic III.třídy

příznivé přírodní podmínky pro

zemědělství, lesnictví a rybářství 



zavedená



nedostatečná

spolupráce

mezi

podnikateli mikroregionální

spolupráce



vysoký podíl neobydlených nebo

částečně využívaných budov v malých obcích



aktivní čerpání dotací





funkční odpadové hospodářství



výhodná

nedostatečné

zázemí

pro

cykloturistiku (půjčovny, kolostavy, odpočinková místa,…)

geografická

poloha 

z pohledu rozvoje cestovního ruchu

velké

množství obcí

s malým

počtem stálých obyvatel 

kvalitní životní prostředí



čilý

 spolkový

život

v oblasti

zvyšující

se

průměrný

věk

populace

kultury a sportu 

dochované a obnovované tradice



silná

identifikace

obyvatelstva

velké

množství

kulturních



omezování počtu pracovních míst



nedostatek pracovních příležitostí

v mikroregionu

s územím  památek



sezónnost cestovního ruch



nedostatečná

občanská

vybavenost 

klidné prostředí



zachovalá a obnovovaná výroba



nedostatek

prostor

k setkávání

procento

obyvatel

občanů

místních specialit  

urbanisticky cenné prvky, selské

vysoké

dojíždějících za prací a do škol

baroko  

vhodné

podmínky

pro

neexistence

domova

důchodců

v mikroregionu

agroturistiku a hippoturistiku  

vznik informačních center

chátrající zemědělské areály typu

brownfields  porostů

nevhodná druhová skladba lesních



nedostatečný

rozvoj

malého

podnikání 

nedostatečná

marketingová

podpora místních tradičních výrobků 

nedostatečná

prezentace území

a

nejednotná

Souhrnná SWOT analýza mikroregionu Dolní Pootaví – příležitosti a ohrožení

2.2

PŘÍLEŽITOSTI

OHROŽENÍ



velké kulturní a přírodní bohatství



zlepšující se napojení obyvatel na

využití atraktivního přírodního

prostředí pro venkovskou turistiku v malých

využívání obnovitelných zdrojů



vzrůstající využití dotačních titulů



činnosti

diversifikace

využití objektů v majetku obcí

pro potřeby cestovního ruchu, podnikání nebo komunitního života obce (např. staré objekty škol) 

trvající

zapojení

obcí

mikroregionu do Programu obnovy venkova a jeho soutěže Vesnice roku 

zlepšující

zlepšující

se

ubytovací

se

stravovací

infrastruktura 

zlepšující se stav zázemí pro

volnočasové aktivity všech věkových kategorií obyvatel 

dotace na rozvoj kvality života

z PRV 

existence

zemědělského podnikání

(diskriminační)

přerozdělování daní pro obce vyšší provozní náklady pro obecní

úřady (zvyšující se administrativní náročnost a



nedostatek finančních prostředků

z rozpočtů obcí k předfinancování projektů 

odchod

obyvatelstva

za

prací

mimo region 

zhoršující se věková struktura

obyvatelstva (stárnutí)

infrastruktura 

nevýhodné

současně nezvyšující se daňová výtěžnost obcí)

zemědělských podniků 

problémy s naplněním kapacity

základních škol v obcích – hrozba jejich uzavírání



EU

nevyzpytatelné přírodní podmínky

(povodně, přívalové deště, vichry)



energie 

obcí ze strany legislativy a zvyšování počtu



obcích 

prohlubování překážek rozvoje

administrativních překážek

veřejný vodovod a kanalizaci 



dotací

pro

rozvoj



současná ekonomická situace státu



omezující kvóty v rámci Společné

zemědělské politiky EU

3. Strategická část 3.1

Vize mikroregionu Dolní Pootaví

Vize jsou výstižným vyjádřením celého komplexu úkolů, které mikroregion na jeho rozvojové cestě čekají.

Region navazující na bohaté přírodní, kulturní a historické dědictví, využívající vlastní turistický potenciál, se širokou nabídkou služeb pro rekreaci návštěvníků a odpočinek místních obyvatel.

Region s rozvinutou infrastrukturou, zajišťující základní životní potřeby obyvatel a podnikatelů i v malých obcích, chránící své pestré přírodní bohatství, kulturní a historické památky a klidné venkovské prostředí.

Region s dostatkem pracovních příležitostí, podporující malé a střední podnikání, trvale udržitelné hospodaření v zemědělství, lesnictví a rybářství, zaměřený na využívání obnovitelných zdrojů energie.

Region podporující zdravý a kvalitní život všech obyvatel, spokojené bydlení zejména mladých rodin s dětmi, dostupné zdravotní a sociální služby i pro seniory, rozvoj vzdělanosti, školství, kultury a sportu.

Region zapojený do organizačních struktur kraje, státu a sjednocené Evropy.

3.2

Strategie rozvoje

3.2.1 Prioritní oblast 1: Infrastruktura a životní prostředí Cíl 1.1:

Zlepšením stavu technické infrastruktury zajistit další rozvoj obcí

Opatření 1.1.1:

Zlepšení dopravní infrastruktury a udržení dopravní obslužnosti

Aktivita: Rekonstrukce místních komunikací a silnic III. třídy v obcích, propojení jednotlivých obcí a

-

jejich částí Aktivita: Udržet stávající dopravní obslužnost, popř. rozšiřovat do budoucna počet spojů

-

Opatření 1.1.2:

Zlepšení zásobování pitnou vodou

-

Aktivita: Zajistit maximální pokrytí sídel mikroregionu kvalitní vodou

-

Aktivita: Zajistit napojení všech obcí a místních částí na veřejný vodovod

-

Aktivita: Rekonstrukce stávajících a budování nových vodovodních řadů

Opatření 1.1.3:

Zlepšení čištění odpadních vod

-

Aktivita: Zajistit čištění odpadních vod u malých obcí nebo částí obcí

-

Aktivita: Podporovat funkčnost stávajících čistíren odpadních vod a budovat další i v menších sídlech Aktivita: Budovat veřejné kanalizace v malých obcích, zajistit rekonstrukce a rozšíření stávajících

-

sítí Aktivita: Budovat kanalizační sítě pro nové zástavby v obcích

-

Opatření 1.1.4:

Rozvoj informačních technologií

Aktivita: Rozvoj počítačového vybavení a veřejně přístupného internetu (knihovny, internetové

-

kavárny, obecní a městské úřady atd.) -

Aktivita: Zapojení obcí do informačního systému kraje

-

Aktivita: Zajištění provozování společných www stránek mikroregionu

-

Aktivita: Dovybavení obcí informačními technologiemi (počítačové vybavení, internet)

Cíl 1.2:

Zlepšit stav ovzduší, zajistit ukládání odpadů a ochranu přírody

Opatření 1.2.1:

Zlepšení stavu ovzduší

•

Aktivita: Postupná náhrada lokálního vytápění domácností systémy centrálního zásobování teplem

•

Aktivita: Šíření osvěty v oblasti ekologických zdrojů energie a zdrojích jejich financování

•

Aktivita: Podpora plynofikace, ekologických způsobů vytápění a alternativních zdrojů vytápění

Opatření 1.2.2:

Zlepšení nakládání s odpady

-

Aktivita: Podpora využití separovaných odpadů

-

Aktivita: Zamezení vzniku černých skládek

Opatření 1.2.3:

Ochrana přírody

-

Aktivita: Ochrana významných krajinných prvků

-

Aktivita: Modernizací provozů tlumit dopad jejich činnosti na životní prostředí

-

Aktivita: Podpora třídění odpadů

Cíl 1.3:

Zajistit ochranu proti povodním

Opatření 1.3.1:

Protipovodňová ochrana veřejného a soukromého majetku

-

Aktivita: Výstavba protipovodňových hrází

-

Aktivita: Zpevnění hrází rybníků a břehů vodotečí

-

Aktivita: Výstavba protierozních valů, mezí a remízků na svazích polí, luk a lesů

-

Aktivita: Zvyšování retenční schopnosti krajiny ve vazbě na územní plánování

-

Aktivita: Rozvoj integrovaného záchranného systému

3.2.2 Prioritní oblast 2: Podnikání, cestovní ruch Cíl 2.1:

Zlepšit podmínky pro rozvoj malého a středního podnikání

Opatření 2.1.1:

Informační služby a poradenství místním podnikatelům

-

Aktivita: Budování a rozvíjení komunikační platformy, informační sítě pro podnikatele a obyvatele

-

Aktivita: Podpora spolupráce mezi podnikateli na úrovni hospodářských komor (systém seminářů, poradenství pro místní podnikatele atd.)

-

Aktivita: Zapojení místních malých a středních podnikatelů do projednávání důležitých městských, obecních nebo celoregionálně významných rozhodnutí

-

Aktivita: Zlepšení prezentací malého a středního podnikání (internet, výstavy, veletrhy apod.)

Opatření 2.1.2:

Podpora a rozvoj malého a středního podnikání

-

Aktivita: Vybudování databáze nevyužitých nemovitostí na území mikroregionu

-

Aktivita: Podpora místních produktů a tradičních výrob

-

Aktivita: Podpora rozvoje služeb spojených s cestovním ruchem

-

Aktivita: Podpora přípravy ploch vyčleněných pro podnikání

-

Aktivita: Využítí možnosti financování podnikatelských aktivit ze strany státu a EU

Cíl 2.2:

Zlepšit podmínky pro rozvoj cestovního ruchu

Opatření 2.2.1: -

Zajistit informační služby návštěvníkům mikroregionu

Aktivita: Podpora stávající informační sítě pro návštěvníky mikroregionu, podpora informačních center

-

Aktivita: Zavedení jednotného navigačního značení k památkám, atraktivitám na území mikroregionu

-

Aktivita: Zavedení systému jednotné propagace (společné materiály, hudební vizitky, propagace na internetu atd.)

-

Aktivita: Odstraňování jazykových bariér za účelem rozvoje přeshraniční turistiky

-

Aktivita: Podpořit činnost spolků zabývajících se cest. ruchem, (klub turistů, místní pobočky hospodářské komory atd.)

Opatření 2.2.2: -

Rozvoj turistických tras, doplňkových služeb a infrastruktury

Aktivita: Budování, údržba a obnova sítě cyklotras, cyklostezek a pěších tras, jejich postupné vybavení mobiliářem

-

Aktivita: Vytyčení a značení hippostezek

-

Aktivita: Podpořit rozvoj ubytovacích a stravovacích služeb v menších sídlech – podpora agroturistiky

-

Aktivita: Budování naučných stezek a jejich vybavení (informační tabule atd.)

-

Aktivita: Rozšiřování nabídky cestovního ruchu pro zimní období

3.2.2 Prioritní oblast 3: Zemědělství, lesnictví, rybářství a rozvoj venkova Cíl 3.1:

Zajistit trvale udržitelné hospodaření v zemědělství

Opatření 3.1.1: -

Rozvoj alternativních způsobů zemědělského podnikání

Aktivita: Podpořit rozvoj agroturistiky (ubytování, stravování a prodej specialit na zemědělských farmách pro turisty)

-

Aktivita: Alternativní využití nebo likvidace zanedbaných zemědělských areálů v obcích

-

Aktivita: Podpořit ekologické formy zemědělství

-

Aktivita: Zvýšit prezentaci zemědělství a souvisejících služeb prostřednictvím internetu a dalších médií

Opatření 3.1.2:

Udržení zemědělské výroby na území mikroregionu

-

Aktivita: Zavádění welfare v chovech hospodářských zvířat a zásady správné zemědělské praxe

-

Aktivita: Podpořit činnost místních podniků působících v primární sféře

-

Aktivita: Modernizace technologií hospodaření

-

Aktivita: Realizace společných zařízení dle schválených návrhů komplexních pozemkových úprav v jednotlivých katastrálních územích obcí mikroregionu

-

Aktivita: Podpořit diversifikaci činnosti zemědělských podniků

-

Aktivita: Využívat informační a počítačové technologie pro zvyšování kvalifikace a výměnu informací

Cíl 3.2:

Rozvíjet lesnictví a myslivost

Opatření 3.2.1:

Trvale udržitelné hospodaření v lesích

-

Aktivita: Podpora přírodě blízkého hospodaření v lesích

-

Aktivita: Zlepšit využívání potenciálu místních lesů pro potřeby cestovního ruchu

-

Aktivita: Obnova a údržba lesních komunikací

-

Aktivita: Podpořit myslivecká sdružení v obcích

Cíl 3.3:

Zachovat venkovský ráz krajiny, obnovit a udržet vzhled obcí

Opatření 3.3.1:

Obnova a údržba venkovského charakteru krajiny

-

Aktivita: Obnova a údržba zeleně, která se významnou měrou podílí na kvalitě životního prostředí

-

Aktivita: Doplňování porostů zeleně, břehových porostů, udržování odpočinkových míst v krajině

-

Aktivita: Opravy a údržba polních a lesních cest

-

Aktivita: Podpořit protierozní, izolační, odvodňovací a estetickou funkci krajiny

Opatření 3.3.2:

Údržba vesnic, vzhledu obcí

-

Aktivita: Údržba budov v majetku obcí

-

Aktivita: Údržba historických venkovských stavení

-

Aktivita: Rekonstrukce a údržba historických památek na území mikroregionu

-

Aktivita: Údržba a úprava veřejných prostranství, návsí, dětských hřišť, parků, sportovišť atd.

-

Aktivita: Údržba a obnova veřejné zeleně

-

Aktivita: Údržba obnova a rozšíření veřejného rozhlasu a veřejného osvětlení

-

Aktivita: Připravovat integrované projekty rozvoje venkova a zajišťovat finance na jejich realizaci

-

Aktivita: Dokončit zpracování územně plánovací dokumentace obcí v souladu se všemi předpisy a veřejnými zájmy

3.2.3 Prioritní oblast 4: Kvalita života Cíl 4.1:

Zajistit podmínky pro kvalitní život místních obyvatel

Opatření 4.1.1:

Vytváření podmínek pro bydlení na venkově

-

Aktivita: Podpořit využití stávajícího bytového fondu, který je k dispozici na vesnicích

-

Aktivita: Vytvořit podmínky pro novou bytovou výstavbu v návaznosti na ÚP obcí

-

Aktivita: Zajistit bezpečnost a informovanost obyvatel z hlediska civilní ochrany

-

Aktivita: Vytvářet podmínky pro bydlení pro mladé manžele, rodiny s dětmi atd.

-

Aktivita: Podpořit rozvoj bydlení v nemovitostech užívaných pro rekreační účely (chataři, chalupáři)

Opatření 4.1.2:

Rozvíjení obecné kultury obyvatel

-

Aktivita: Podpořit spolkový život v obcích mikroregionu

-

Aktivita: Podpořit místní zvyky, lidové tradice, kulturu a řemesla

-

Aktivita: Podpořit činnost knihoven

-

Aktivita: Podpořit vydávání publikací a knih o mikroregionu, jeho historii atd.

Opatření 4.1.3:

Podpora kultury a sportu jako součásti kvality života

-

Aktivita: Podpořit činnost kulturních a sportovních zařízení na území mikroregionu

-

Aktivita: Rozvoj kulturních zařízení, divadel, galerií, kin apod.

-

Aktivita: Rozvíjení dalších kulturních aktivit (např. mezinárodní hudební festivaly, kulturní léta atd.)

-

Aktivita: Výstavba sportovní infrastruktury – sportovní areály, hřiště, haly ad.

-

Aktivita: Podpořit sportovní zařízení a spolky, aktivity volného času dětí a mládeže

-

Aktivita: Podpořit větší sportovní a kulturní akce propagující mikroregion

Cíl 4.2:

Podporovat rozvoj školství, zdravotnictví a sociálních služeb

Opatření 4.2.1:

Rozvoj školství a vzdělanosti obyvatel

-

Aktivita: Udržení co největšího počtu základních a mateřských škol v menších obcích

-

Aktivita: Udržet mladou inteligenci (např. mladé pedagogy) formou sociálních jistot v dané oblasti

-

Aktivita: Podpora celoživotního vzdělávání obyvatel

-

Aktivita: Podpořit rozšiřování mimoškolních aktivit (výchovných, kulturních, sportovních apod.) jako součást systému prevence před sociálně patologickými jevy

Opatření 4.2.2:

Zvýšit dostupnost a kvalitu sociálních a zdravotnických služeb

-

Aktivita: Vytvořit efektivní a funkční síť služeb v oblasti zdravotnických a sociálních služeb

-

Aktivita: Podpořit fungování stávajících zdravotnických zařízení a zařízení sociálních služeb

-

Aktivita: Rozšiřovat ordinační hodiny lékařů v menších sídlech mikroregionu

-

Aktivita: Zlepšit kvalitu péče o seniory

3.3

Specifikace opatření PRIORITNÍ OBLAST 1: INFRASTRUKTURA A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

3.3.1 CÍL 1.1 POPIS CÍLE: Technická infrastruktura je důležitým faktorem pro další rozvoj obcí. Problémy obcí v oblasti technické infrastruktury se týkají především kvality povrchu komunikací, čištění odpadních vod, napojení obyvatelstva na veřejný vodovod a zapojení regionu do využívání moderních informačních a komunikačních technologií. Cílem je dosáhnout na území mikroregionu v oblasti infrastruktury rovnovážného stavu, kdy bude zabezpečena jak kvalitní dopravní obslužnost a dobrý technický stav pozemních komunikací, tak odpovídající napojení obyvatelstva a nemovitostí na všechny inženýrské sítě. Dalším cílem je rozvoj vybavení obcí, podnikatelských subjektů, úřadů a obyvatelstva v oblasti komunikačních a informačních technologií a rozvoj jejich využívání. OPATŘENÍ: Opatření 1.1.1:

Zlepšení dopravní infrastruktury a udržení dopravní obslužnosti

STRUČNÝ POPIS VÝCHOZÍ SITUACE: Stav dopravní infrastruktury v mikroregionu je nedostatečný z hlediska kvality, obnovy a údržby. Silnice II. a III. třídy jsou postupně obnovovány dle možností Jihočeského kraje. Místní komunikace v majetku obcí trpí nedostatkem financí a jsou většinou ve velmi špatném stavu. Je nutná jejich pasportizace a obnova dopravního značení, postupná oprava povrchů, instalace bezpečnostních prvků (zpomalovací retardéry, měřiče rychlosti, zpomalovací semafory, atd). Všechna tato opatření povedou ke zlepšení bezpečnosti provozu na komunikacích. AKTIVITY NAPLŇUJÍCÍ OPATŘENÍ: -

Rekonstrukce místních komunikací a silnic III. třídy v obcích, propojení jednotlivých obcí a jejich částí

-

Udržet stávající dopravní obslužnost, popř. rozšiřovat do budoucna počet spojů

OPATŘENÍ: Opatření 1.1.2:

Zlepšení zásobování pitnou vodou

STRUČNÝ POPIS VÝCHOZÍ SITUACE: V zásobování vodou jednotlivých obcí jsou značné rozdíly. Římovský vodovod byl nově zaveden do některých obcí, další obce mají vlastní, tj. obecní vodovody, jejichž základem je zdroj z místních vrtů. V některých obcích je pitná voda získávána z vlastních studen. Současný stav vodovodních sítí však není na všech místech regionu dobrý a na mnoha místech je potřeba jej upravovat a doplňovat. AKTIVITY NAPLŇUJÍCÍ OPATŘENÍ: -

Zajistit maximální pokrytí sídel mikroregionu kvalitní vodou

-

Zajistit napojení všech obcí a místních částí na veřejný vodovod

-

Rekonstrukce stávajících a budování nových vodovodních řadů


Zlepšení čištění odpadních vod

STRUČNÝ POPIS VÝCHOZÍ SITUACE: Vzhledem k zástavbě a podmínkám v mikroregionu, není situace v oblasti kanalizačních sítí a čištění odpadních vod ideální. Menší obce nebo místní části obcí nejsou na kanalizační síť napojeny nebo jejich kanalizační síť není dostačující a odpadní vody jsou sváděny do jímek na vyvážení. Některá (převážně větší) sídla mikroregionu mají vlastní ČOV, v mnoha obcích a místních částech je však potřeba budovat další čistírny, aby bylo zabezpečeno dostatečné čištění odpadních vod a dodržení předpisů legislativy o ochraně životního prostředí. V některých obcích je veřejná kanalizace zavedena pouze částečně nebo zcela chybí, je proto potřeba

kanalizační síť dále rozšiřovat a zajistit tak co největší plošné pokrytí mikroregionu. AKTIVITY NAPLŇUJÍCÍ OPATŘENÍ: -

Zajistit čištění odpadních vod u malých obcí nebo částí obcí

-

Podporovat funkčnost stávajících čistíren odpadních vod a budovat další i v menších sídlech

-

Budovat veřejné kanalizace v malých obcích, zajistit rekonstrukce a rozšíření stávajících sítí

-

Budovat kanalizační sítě pro nové zástavby v obcích


Rozvoj informačních technologií

STRUČNÝ POPIS VÝCHOZÍ SITUACE: Využití možností informačních a komunikačních technologií subjekty v mikroregionu se přibližuje standartu zemí EU. Využití sítí k přenosům dat, mapových a grafických produktů, hlasu, videa a multimediálních aplikací se rychle rozvíjí. Pro rozvoj internetových služeb je nutné zajištění dostatečného množství veřejně přístupných koncových stanic na úřadech, organizacích a zařízeních veřejné správy. Vlastní internetové stránky mají téměř všechny obce regionu. Problémem však je jejich včasná aktualizace, informovanost o současném dění v obcích. Cílem opatření je vybudování a technické vybavení moderní provázané sítě informačních technologií, které jsou předpokladem pro lepší vzájemnou komunikaci všech sektorů (veřejného, podnikatelského i neziskového sektoru), občanů i veřejné správy a větší zapojení občanů do řešení problémů mikroregionu a jednotlivých obcí. AKTIVITY NAPLŇUJÍCÍ OPATŘENÍ: Rozvoj počítačového vybavení a veřejně přístupného internetu (knihovny, internetové kavárny, obecní a městské úřady atd.) -

Zapojení obcí do informačního systému kraje

-

Vytvoření společných www stránek mikroregionu

-

Dovybavit obce informačními technologiemi (počítačové vybavení, internet)

CÍLOVÉ SKUPINY PRO CÍL 1.1: -

Obce

-

Podnikatelské subjekty z oblasti zabývající se přímo či nepřímo technickou infrastrukturou

-

Vlastníci nemovitostí, obyvatelé mikroregionu, potažmo i turisté

GARANT A SPOLUPRÁCE: Obce a sdružení obcí, ministerstva, Krajský úřad Jihočeského kraje, Ředitelství silnic a dálnic ČR, projekční kanceláře, Správa a údržba silnic, Policie ČR, provozovatelé – dopravci, vodohospodáři, internetové firmy, Evropská Unie, podle povahy aktivit mohou být implementací pověřeny i další organizace a podnikatelské subjekty.

VAZBA NA OSTATNÍ CÍLE: Cíl 1.2., Cíl 1.3, Cíl 2.2., Cíl 3.1., Cíl 4.1. VAZBA NA JINÉ DOKUMENTY: 

Národní rozvojový plán ČR



Regionální operační program



Program obnovy venkova

PRIORITNÍ OBLAST 1: INFRASTRUKTURA A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ 3.3.2 CÍL 1.2 POPIS CÍLE: Zdravé životní prostředí je jednou ze základních podmínek nezbytných pro život lidí na venkově. Cílem je za podpory všech níže zmíněných garantů udržet a nadále zlepšovat životní prostředí v mikroregionu. Toho lze dosáhnout podporou zavádění nových moderních a životnímu prostředí neškodících technologií (plynofikace, katalyzátory atd.). Dále je potřeba hospodařit v souladu s předpisy o ochraně přírody (např. zabránit vzniku černých skládek, využít separaci odpadů, tlumit dopad činnosti průmyslových provozů na krajinu apod.) a podpořit zachování přírodních krás mikroregionu. OPATŘENÍ: Opatření 1.2.1:

Zlepšení stavu ovzduší

STRUČNÝ POPIS VÝCHOZÍ SITUACE: Zlepšení stavu ovzduší je možné prostřednictvím dokončení plynofikace obcí (plynofikace není dokončena především v menších sídlech mikroregionu), využitím obnovitelných zdrojů energie. Další možností jsou příspěvky pro ty, kteří k ochraně životního prostředí používáním alternativních zdrojů energie přispívají. AKTIVITY NAPLŇUJÍCÍ OPATŘENÍ: -

Podpora plynofikace, ekologických způsobů vytápění a alternativních zdrojů vytápění

-

Postupná náhrada lokálního vytápění domácností systémy centrálního zásobování teplem

-

Šířit osvětu v oblasti ekologických zdrojů energie a zdrojích jejich financování


Zlepšení nakládání s odpady

STRUČNÝ POPIS VÝCHOZÍ SITUACE: Situace v oblasti svozu tuhého domácího odpadu je rozmanitá. To je dáno hned několika faktory, kterými jsou například vzdálenost či výše poplatků za poskytované služby. Komunální odpad je odvážen 1 – 2 krát za týden, což závisí na velikosti obce a počtu obyvatel. Svoz nebezpečného odpadu (staré televize, ledničky atd.) probíhá jednou či dvakrát za rok. V nepravidelných intervalech dochází ke svozu starého železa. Firmy zabezpečující odvoz odpadu jsou: Rumpold Vodňany, s. r. o., Technické služby Strakonice, ROS Příbram, ROS Strakonice, FRABI Milevsko, Rebela, Asekol. AKTIVITY NAPLŇUJÍCÍ OPATŘENÍ: 

Podpořit využití separovaných odpadů



Zamezit vzniku černých skládek


Ochrana přírody

STRUČNÝ POPIS VÝCHOZÍ SITUACE: V průběhu historického vývoje bylo životní prostředí řešeného území výrazně modelováno činností člověka. Členitý reliéf a různorodé klimatické podmínky území se projevily vznikem rozmanitých biotopů a stanovišť. Na zachování a prohlubování ekologické stability krajiny se podílí existence a rozšiřování chráněných území. Na většinu sídel mikroregionu navazuje intenzivně obdělávaná zemědělská půda, kterou v mnoha místech protékají upravované vodní toky. Na území mikroregionu se nachází množství památných stromů a dalších významných krajinných prvků. Zachovalou a atraktivní krajinu mikroregionu a jeho blízké okolí je potřeba chránit a udržovat v souladu s platnými předpisy o ochraně přírody. Dále je důležité modernizovat všechny

zdroje znečištění tak, aby co nejméně škodily životnímu prostředí. AKTIVITY NAPLŇUJÍCÍ OPATŘENÍ: -

Ochrana významných krajinných prvků

-

Modernizací provozů tlumit dopad jejich činnosti na životní prostředí

-

Podpořit modernizaci zdrojů znečištění životního prostředí


Obce

-

Podnikatelské subjekty působící v oblastech ochrany přírody a souvisejících oborech

-

Obyvatelé mikroregionu

GARANT A SPOLUPRÁCE: Obce a sdružení obcí, ministerstva, krajský úřad Jihočeského kraje, Ředitelství silnic a dálnic ČR, projekční kanceláře, Správa a údržba silnic, Policie ČR, provozovatelé – dopravci, vodohospodáři, internetové firmy, Evropská Unie, podle povahy aktivit mohou být implementací pověřeny i další organizace a podnikatelské subjekty VAZBA NA OSTATNÍ CÍLE: Cíle 1.1., 1.3., 2.1., Cíl 2.2., Cíl 3.1., Cíl 3.2., Cíl 3.3., Cíl 4.1. VAZBA NA JINÉ DOKUMENTY: 




Integrovaný regionální operační program



Operační program Doprava



Program rozvoje územního obvodu Jihočeského kraje






Státní politika ŽP, Směrnice SFŽP, Státní program ochrany krajiny a přírody ČR, Koncepce Státního programu na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdrojů energie



Lesní hospodářský plán

PRIORITNÍ OBLAST 1: INFRASTRUKTURA A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ 3.3.3 CÍL 1.3 POPIS CÍLE: Vzhledem k následkům katastrofálních povodní v srpnu 2002 je nutné budovat protipovodňová opatření a vytvořit tak základní předpoklady k ochraně veřejného majetku státu, obcí a měst i soukromého majetku podnikatelů, zemědělců, vlastníků půdy, lesů a rybníků a obyvatel mikroregionu. Dále je potřeba připravovat povodňové plány měst a obcí ohrožených povodněmi a zlepšovat vzájemnou spolupráci v rámci integrovaného záchranného systému (IZS) a varovných a vyrozumívacích systémů s cílem ochrany životů a majetku obyvatel. Dalšími cíli jsou zlepšování vybavenosti jednotlivých složek IZS, zpevňování hrází rybníků, zvyšování retence krajiny vhodnými opatřeními v krajině, budování stálých i mobilních protipovodňových zábran, podpora využití geografických zátopových modelů při řešení a předpovídání povodní, zlepšování vzájemné komunikace mezi všemi zúčastněnými složkami krizového řízení atd. OPATŘENÍ: Opatření 1.3.1:

Protipovodňová ochrana

STRUČNÝ POPIS VÝCHOZÍ SITUACE: Povodně v srpnu 2002 zasáhly celé území jižních Čech, nejvíce povodí řek Vltava, Otava, Blanice, Malše, Lužnice a Nežárka. Povodeň prokázala, že v některých oblastech jsou velmi špatně nebo nejsou vůbec zajištěna protipovodňová opatření, která by zabránila materiálním škodám a zatopení rozsáhlých území. Jedná se zejména o opatření, která by zajistila zvýšení retenčních schopností krajiny, dále odvedení povodňové vlny mimo obydlená území, informovanost obyvatel a subjektů IZS v průběhu povodní apod. V nejbližším období je nutné realizovat projekty, které by alespoň částečně odstranily uvedené nedostatky realizací dále navržených aktivit a projektů. AKTIVITY NAPLŇUJÍCÍ OPATŘENÍ: -

Výstavba protipovodňových hrází

-

Zpevnění hrází rybníků a břehů vodotečí

-

Výstavba protierozních valů, mezí a remízků na svazích polí, luk a lesů

-

Zvyšování retenční schopnosti krajiny ve vazbě na územní plánování

-

Rozvoj integrovaného záchranného systému


Obce

-

Povodí Vltavy

-

Majitelé lesů, luk a polí, rybníků a místních vodotečí

-

Zemědělci, lesníci a spolky zabývající se ochranou přírody

-

Vlastníci nemovitostí v okolí Otavy, obyvatelstvo

GARANT A SPOLUPRÁCE: Obce a sousedící sdružení obcí, Ministerstvo životního prostředí, SFŽP, Agentura ochrany přírody a krajiny, Státní fond dopravní infrastruktury, Ministerstvo pro místní rozvoj, Ministerstvo kultury, Ministerstvo vnitra, Povodí Vltavy, Evropská Unie, podle povahy aktivit mohou být implementací pověřeny i další organizace a podnikatelské subjekty VAZBA NA OSTATNÍ CÍLE: Cíle 1.1., Cíl 1.2., Cíl 3.3.

VAZBA NA JINÉ DOKUMENTY: 













Fond soudržnosti EU



Dotační tituly, vyhlášky a nařízení jednotlivých ministerstev



Zákon o vodách, Zákon o krizovém řízení



Plánovací dokumentace Povodí Vltavy



Územní plánovací dokumentace obcí



Povodňový plán ČR, povodňový plán uceleného povodí, povodňový plán obce s rozšířenou působností, povodňové plány obcí a nemovitostí



Havarijní plán Jihočeského kraje



Předpisy pro činnost Integrovaného záchranného systému

PRIORITNÍ OBLAST 2: PODNIKÁNÍ, CESTOVNÍ RUCH 3.3.4 CÍL 2.1 POPIS CÍLE: Dolní Pootaví není typicky průmyslově založeným regionem. Tradici zde má spíše zemědělství a služby, lehký a střední průmysl a velké podniky jsou soustředěny v ekonomickém centru regionu – Strakonicích. Díky poměrně vysokému počtu turistických atraktivit, je zřejmé, že rozvoj v oblasti podnikání bude spojen především s cestovním ruchem. Zájem jednotlivých obcí o rozvoj podnikání je třeba podpořit dostatkem informací, poradenstvím a možnostmi rekvalifikace. Cílovým stavem je rozvoj podnikatelské základny a navazující prosperita obcí, která bude tvořit základ pro příjemný život jak obyvatel mikroregionu, tak spokojenost jeho návštěvníků. OPATŘENÍ: Opatření 2.1.1:

Informační služby a poradenství místním podnikatelům

STRUČNÝ POPIS VÝCHOZÍ SITUACE: Informační služby v oblasti podnikání nefungují v mikroregionu na takové úrovni, jakou vyžaduje zde zastoupený potenciál. Měly by být podpořeny aktivity směřující ke zlepšení vzájemné spolupráce mezi podnikateli, mezi obcemi a podnikateli, na úrovni hospodářských komor a aktivity v oblasti prezentace místního podnikání prostřednictvím veřejných médií (internet, veletrhy, výstavy, atd.) Základem by mělo být vybudování informačního systému, tj. internetových stránek s napojením všech obcí mikroregionu, který by publikoval veškeré dění v mikroregionu včetně podnikatelských příležitostí. Zvýšená míra zapojení místních podnikatelských subjektů do projednávání důležitých bodů na městských a obecních zastupitelstvech by jistě přinesla další nárůst aktivit v oblasti malého a středního podnikání na území mikroregionu. AKTIVITY NAPLŇUJÍCÍ OPATŘENÍ: -

Budovat a rozvíjet komunikační platformy, informační sítě pro podnikatele a obyvatele

-

Podpořit spolupráci mezi podnikateli na úrovní hospodářských komor (systém seminářů, poradenství pro místní podnikatele atd.)

-

Zapojit místní malé a střední podnikatele do projednávání důležitých městských, obecních nebo celoregionálně významných rozhodnutí

-

Zlepšovat prezentaci malého a středního podnikání (internet, výstavy, veletrhy apod.)


Podpora a rozvoj malého a středního podnikání

STRUČNÝ POPIS VÝCHOZÍ SITUACE: Rozvoj malého a středního podnikání (MSP) je významnou příležitostí pro mikroregion k udržení vlastní identity. MSP navíc pomáhá decentralizovat podnikatelské aktivity a umožňuje rychlejší rozvoj regionu, vytváří nové pracovní příležitosti, vytváří podmínky pro vývoj a zavádění nových technologií a umožňuje rychlejší adaptaci na požadavky a výkyvy trhu. Existence místních podniků, tradičních výrob, služeb a řemesel v obcích přispívá k jejich trvalému rozvoji a prosperitě. Stále však vázne komunikace obcí s podnikateli, jejich spolupráce a vzájemná informovanost. V této oblasti je třeba využít všechny nástroje, především služby internetu, osobní jednání starostů s podnikateli, investice do společně využívaných pozemků a cest apod. Cílem je nastolení dobrých podmínek pro MSP a jejich spolupráci s obcemi na celém území mikroregionu. AKTIVITY NAPLŇUJÍCÍ OPATŘENÍ: 

Vybudování databáze nevyužitých nemovitostí na území mikroregionu



Podpora místních produktů a tradičních výrob



Podpořit rozvoj služeb spojených s cestovním ruchem



Podpořit přípravu a rozvoj ploch vyčleněných pro podnikání



Využít možnosti financování podnikatelských aktivit ze strany státu a EU



Podpořit rozvoj přeshraniční podnikatelské a institucionální spolupráce


Obce

-

Podnikatelské subjekty působící v oblastech ochrany přírody a souvisejících oborech

-


GARANT A SPOLUPRÁCE: Obce a sdružení obcí, jednotlivá ministerstva – zejména Ministerstvo průmyslu a obchodu, kraj, hospodářské a agrární komory, podnikatelské subjekty, Evropská Unie, podle povahy aktivit mohou být implementací pověřeny i další organizace a podnikatelské subjekty VAZBA BA OSTATNÍ CÍLE: Cíl 1.1., Cíl 1.2., Cíl 2.2., Cíl 3.1., Cíl 3.2., Cíl 3.3., Cíl 4.1., Cíl 4.2. VAZBA NA JINÉ DOKUMENTY: 

Programy podpory MSP



Státní program podpory poradenství MSP



Krajské dokumenty k podpoře MSP



OP Průmysl a inovace




PRIORITNÍ OBLAST 2: PODNIKÁNÍ, CESTOVNÍ RUCH 3.3.5 CÍL 2.2 POPIS CÍLE: Cestovní ruch představuje pravděpodobně největší příležitost pro rozvoj celého mikroregionu. Na jeho území se nachází velké množství kulturních, turistických a přírodních zajímavostí. Dostatek turistických zajímavostí však samo o sobě rozvoj cestovního ruchu nepřinese a je proto třeba tento rozvoj vhodnými aktivitami podporovat. Jedná se zejména o zkvalitnění informačních služeb a zavedení jednotného systému jejich propagace, budování a značení turistických tras, rekonstrukci místních památek a celkové propojení a využití kulturních akcí. Hlavním cílem je lepší využití turistického potenciálu mikroregionu, jeho další zkvalitňování a rozšiřování. OPATŘENÍ: Opatření 2.2.1:

Zajistit informační služby návštěvníkům mikroregionu

STRUČNÝ POPIS VÝCHOZÍ SITUACE: Na území mikroregionu již funguje určitá informační síť, pro potřeby cestovního ruchu však není dostatečná a je potřeba ji i nadále rozšiřovat. Bude-li mít návštěvník k dispozici kvalitní informace o nabídce pro něj zajímavých míst, zvyšuje se celková konkurenceschopnost všech zainteresovaných podniků a institucí v mikoregionu. Je tedy potřeba zvýšit prezentaci všech aktivit a subjektů spojených s cestovním ruchem (především prostřednictvím internetu) s cílem zajistit komplexnost nabídky cestovního ruchu a snadnou rozpoznatelnost jejího původu a tradice. Dále je vhodné, aby se po dohodě jednotlivých obcí mikroregionu zavedl jednotný navigační systém značení památek, který by návštěvníkovi umožňoval jednodušší pohyb po území mikroregionu. Byla by rovněž vhodná komplexní propagace regionu pomocí jednotných propagačních materiálů na výstavách, veletrzích cestovního ruchu atd. Jako součást internetových stránek by bylo vhodné uvést databázi historických objektů na území jednotlivých obcí, a to jak zrekonstruovaných, tak i těch, které potřebují obnovit. AKTIVITY NAPLŇUJÍCÍ OPATŘENÍ: -

Podpora stávající informační sítě pro návštěvníky mikroregionu, podpora informačních center

-

Zavedení jednotného navigačního značení k památkám, atraktivitám na území mikroregionu

-

Zavedení systému jednotné propagace (společné materiály, hudební vizitky, propagace na internetu atd.)

-

Odstraňování jazykových bariér za účelem rozvoje přeshraniční turistiky

-

Podpořit činnost spolků zabývajících se cestovním ruchem (klub turistů, místní pobočky hospodářské komory atd.)


Rozvoj turistických tras, doplňkových služeb a infrastruktury

STRUČNÝ POPIS VÝCHOZÍ SITUACE: Turistická infrastruktura v mikroregionu je vzhledem k rozsahu zdejší nabídky cestovního ruchu nedostatečná. Je potřeba rozšiřovat nabídku ubytovacích a stravovacích služeb (především v menších sídlech regionu), budovat síť cyklotras a hippostezek. Charakter krajiny v mikroregionu umožňuje další rozvoj cyklistické dopravy. Současná síť cyklotras však neodpovídá požadavkům. V návaznosti na standardy cyklodopravy na území ČR je třeba zabezpečit zkvalitnění technického stavu cyklotras, souvisejících místních komunikací a napojení např. na železniční dopravu. Je také důležité napojit síť cyklotras na území mikroregionu na vzdálenější cíle. V kontextu zkvalitňování cyklotras je třeba podporovat i rozvoj další nabídky s nimi související (turistické rozhledny, odpočívadla, vyhlídky). Ubytovací služby jsou soustředěny především ve Strakonicích, proto je vzhledem k rozloze regionu a nabídce dalších turistických atraktivit třeba podpořit i rozvoj ubytovacích služeb v menších obcích. S tím

souvisí i rozvoj agroturistiky. AKTIVITY NAPLŇUJÍCÍ OPATŘENÍ: 

Budování, údržba a obnova sítě cyklotras, cyklostezek a pěších tras, jejich postupné vybavení mobiliářem



Vytyčení a značení hippostezek



Podpořit rozvoj ubytovacích a stravovacích služeb v menších sídlech – podpora agroturistiky



Budování naučných stezek a jejich vybavení (informační tabule atd.)



Rozšiřování nabídky cestovního ruchu pro zimní období


Obce

-

Podnikatelské subjekty spojené s cestovním ruchem

-

Obyvatelé a návštěvníci mikroregionu

-

Neziskové organizace

GARANT A SPOLUPRÁCE: Obce a sdružení obcí, ministerstva, kraj, regionální rozvojové agentury, hospodářské a agrární komory, podnikatelské subjekty, Evropská Unie, podle povahy aktivit mohou být implementací pověřeny i další organizace a podnikatelské subjekty VAZBA NA OSTATNÍ CÍLE: Cíl 2.1., Cíl 3.3., Cíl 4.1. VAZBA NA JINÉ DOKUMENTY: 







Program rozvoje venkova









Regionální programy rozvoje cestovního ruchu

PRIORITNÍ OBLAST 3: ZEMĚDĚLSTVÍ, LESNICTVÍ, RYBÁŘSTVÍ A ROZVOJ VENKOVA 3.3.6 CÍL 3.1 POPIS CÍLE: Území mikroregionu Dolního Pootaví je charakterizováno spíše jako zemědělská oblast, čemuž odpovídá podíl zemědělské půdy (orná a zemědělská půda zabírají téměř 79 % veškeré plochy). Je zde řada středních a větších podniků i samostatně hospodařících rolníků, což se odráží i na celkovém vzhledu krajiny. V zemích EU, a nejen v nich, je trendem zvyšování kvality zemědělství, proto je potřeba dbát na kvalitu obhospodařování ploch lesů, rybníků, pastvin a dalších prvků tvořících venkovskou krajinu. Je tedy nezbytné dodržovat pravidla welfare hospodářských zvířat a zásady správné zemědělské praxe. Udržení, obnova a účelné využití přirozeného produkčního potenciálu zemědělsky využívané krajiny v návaznosti na vhodnou organizaci a využití pozemků je velmi důležitou součástí trvale udržitelného dobrého stavu v zemědělství. Protože má zemědělství podstatný vliv na stabilitu přírodních podmínek a kulturní vzhled krajiny, je důležité podřídit hospodaření ochraně přírody a kulturních památek. Cílovým stavem je zajištění kvalitního hospodaření v zemědělství za současného zachování venkovského rázu krajiny a udržení zdravého životního prostředí pro obyvatele i návštěvníky mikroregionu. OPATŘENÍ: Opatření 3.1.1:

Rozvoj alternativních způsobů zemědělského podnikání

STRUČNÝ POPIS VÝCHOZÍ SITUACE: Na území mikroregionu je mnoho zemědělských podniků, ostatní zemědělská půda je spravována drobnými soukromníky. Tradiční postupy zemědělské prvovýroby je třeba doplnit a rozšířit o nové aktivity, které budou doplňkovým a mohou se stát i hlavním zdrojem příjmů pro zemědělce. Sem patří především agroturistika, podpora ekologického zemědělství, alternativní využití zanedbaných zemědělských areálů pro potřeby venkovského podnikání i nezemědělského charakteru atd. AKTIVITY NAPLŇUJÍCÍ OPATŘENÍ: -

Podpořit rozvoj agroturistiky (ubytování, stravování a prodej specialit na zemědělských farmách pro turisty)

-

Alternativní využití nebo likvidace zanedbaných zemědělských areálů v obcích

-

Podpořit ekologické formy zemědělství

-

Zvýšení prezentace zemědělství a souvisejících služeb prostřednictvím internetu a dalších médií

-

Poskytovat informace o normách a předpisech EU zemědělcům a zpracovatelům a poradenství k využití prostředků z EU


Udržení zemědělské výroby na území mikroregionu

STRUČNÝ POPIS VÝCHOZÍ SITUACE: Již výše bylo uvedeno, že na území mikroregionu je velká koncentrace zemědělských podniků a drobných zemědělců. Živočišnou výrobu zastupuje především chov prasat a skotu. Rostlinná výroba pak především zahrnuje pěstování řepky, obilovin a brambor. V rámci restrukturalizace zemědělství v České republice dochází i na Dolním Pootaví k poklesu zemědělské výroby a současně i ke snižování pracovních příležitostí v této oblasti. Přestože existuje dotační politika státu a EU vůči zemědělcům, má zahraniční konkurence oproti tradičním českým výrobcům často značnou výhodu. Je proto třeba zvyšovat konkurenceschopnost místních zemědělců vhodnými formami podpory. Dále je potřeba do budoucna modernizovat zemědělské technologie, dodržovat zásady správné zemědělské praxe a welfare hospodářských zvířat, provádět komplexní pozemkové úpravy a následně realizovat společná zařízení dle schválených návrhů KPÚ v jednotlivých katastrálních územích obcí mikroregionu, řešit přetrvávající

majetkoprávní a uživatelské vztahy k pozemkům, podporovat diversifikaci zemědělských producentů apod. AKTIVITY NAPLŇUJÍCÍ OPATŘENÍ: 

Zavádění welfare v chovech hospodářských zvířat a zásady správné zemědělské praxe



Podpořit činnost místních podniků působících v primární sféře



Modernizace technologií hospodaření



Realizace společných zařízení dle schválených návrhů komplexních pozemkových úprav v jednotlivých katastrech obcí mikroregionu.



Podpořit diverzifikaci činnosti zemědělských podniků



Využívat informační a počítačové technologie pro zvyšování kvalifikace a výměnu informací


Obce

-

Podnikatelské subjekty

-

Zemědělská družstva a soukromí zemědělci

-

Agrární komora

-

Majitelé nemovitostí a pozemků

GARANT A SPOLUPRÁCE: Obce a sdružení obcí, ministerstva, kraj, regionální rozvojové agentury, hospodářské a agrární komory, podnikatelské subjekty, Evropská Unie, podle povahy aktivit mohou být implementací pověřeny i další organizace a podnikatelské subjekty VAZBA NA OSTATNÍ CÍLE: Cíl 1.2., Cíl 1.3., Cíl 2.1., Cíl 3.2., Cíl 3.3., Cíl 4.1. VAZBA NA JINÉ DOKUMENTY: 














PRIORITNÍ OBLAST 3: ZEMĚDĚLSTVÍ, LESNICTVÍ, RYBÁŘSTVÍ A ROZVOJ VENKOVA 3.3.7 CÍL 3.2 POPIS CÍLE: Základní strategií hospodaření Lesů ČR, s.p., je trvale udržitelné obhospodařování lesů s cílem vytvoření stabilního, kvalitního, porostově a věkově skupinově smíšeného lesa. Je proto potřeba hospodařit v biokoridorech a biocentrech podle jednotlivých hospodářských doporučení, která jsou rozpracováním příloh vyhlášky č. 83/1996 Sb. o zpracování oblastních plánů rozvoje lesů a o vymezení hospodářských souborů. Při realizaci těchto opatření budou lesy na území mirkroegionu plnit veškeré mimoprodukční funkce lesů. OPATŘENÍ: Opatření 3.2.1:

Trvale udržitelné hospodaření v lesích

STRUČNÝ POPIS VÝCHOZÍ SITUACE: V oblasti lesního hospodářství je potřeba postupovat podle platného Lesního hospodářského plánu, který se zpracovává na období deseti let a podle Oblastních plánů rozvoje lesů, které se zpracovávají na období dvaceti let. Poškození lesů v mikroregionu je vlivem dobrého hospodaření jejich stávajících správců na nízké úrovni. Lesy nejsou zatím významně poškozeny působením hmyzu a zvěře ani abiotickými činiteli. V některých částech zůstává nevyřešena kategorizace lesů u soukromých vlastníků. Důležitým bodem při rozvoji lesnictví bude udržení zdravé rovnováhy mezi stávajícím dobrým stavem lesů a rozvojem turistiky, zemědělství a průmyslu – zde bude nezbytná vzájemná komunikace všech dotčených organizací. AKTIVITY NAPLŇUJÍCÍ OPATŘENÍ: -

Podpora přírodě blízkého hospodaření v lesích

-

Zlepšit využívání potenciálu u místních lesů pro potřeby cestovního ruchu

-

Obnova a údržba lesních komunikacích

-

Podpořit myslivecká sdružení v obcích


Obce

-


-

Zemědělská družstva

-

Lesy ČR a další vlastníci lesů

-

Obyvatelé, turisté

GARANT A SPOLUPRÁCE: Obce a sdružení obcí, ministerstva, kraj, společnosti zabývající se těžbou a zpracováním dřeva, hospodářské a agrární komory, podnikatelské subjekty, myslivecká sdružení a spolky, podle povahy aktivit mohou být implementací pověřeny i další organizace a podnikatelské subjekty. VAZBA NA OSTATNÍ CÍLE: Cíl 1.2., Cíl 1.3., Cíl 3.1., Cíl 3.3., VAZBA NA JINÉ DOKUMENTY: 
















Lesní hospodářský plán ČR



Oblastní plány rozvoje lesů

PRIORITNÍ OBLAST 3: ZEMĚDĚLSTVÍ, LESNICTVÍ, RYBÁŘSTVÍ A ROZVOJ VENKOVA 3.3.8 CÍL 3.3 POPIS CÍLE: Mezi jedny z hlavních cílů současného venkova patří obnova a zachování jeho typicky venkovské krajiny, udržení vlastní identity a vzhledu obcí, jejich sepětí s krajinou, zachování jejich typické venkovské zástavby. Cílem je zachovat přirozenou a jedinečnou místní působivost venkova a obnova venkovských kulturních památek. Na venkově je proto potřeba provádět úpravy veřejných prostorů a zástaveb, nadále zlepšovat občanskou vybavenost a technickou infrastrukturu. Cílem tedy je zabezpečit úpravy, budování a rekonstrukce návsí, náměstí a veřejných prostranství, parků, dětských hřišť, odpočinkových rekreačních zelených ploch. Dále je potřeba například zabezpečit výsadbu alejí, nadále doplňovat vzhled obcí vhodnou zelení, obnovovat vodní toky a vodoteče, hasičské nádrže apod. OPATŘENÍ: Opatření 3.3.1:

Obnova a údržba venkovského charakteru krajiny

STRUČNÝ POPIS VÝCHOZÍ SITUACE: Mikroregion Dolní Pootaví nabízí místním obyvatelům i příchozím turistům v některých částech atraktivní venkovskou krajinu. Tu je však potřeba udržovat a vhodně o ni pečovat. V zájmu zachování venkovské krajiny mikroregionu je tedy potřeba budovat lokální územní systémy ekologické stability a pásy zeleně k ochraně před vodní a větrnou erozí, chránit místní biotopy a přírodní útvary, budovat pěší a cyklistické trasy zajišťující propustnost krajiny a její sepětí s obcemi. Dále je potřeba udržovat a obnovovat vodní plochy, vodoteče, upravovat jejich břehy, související mostky a propustě, asanovat svahy, prameny. Všechna tato opatření by měla úzce navazovat na cíle spojené s ochranou před povodněmi. Zásadním problémem obcí mikroregionu, které mají nízkou hustotou obyvatel, je náročnost investic do infrastruktury a souvisejících oblastí (doprovodná zeleň, chodníky apod.). Dostatečná úroveň vybavenosti infrastrukturou je přitom zásadní podmínkou trvale udržitelného rozvoje venkova. Náročnost dopravního napojení, zásobování vodou a energií a zabezpečení základních služeb ve vesnicích prakticky vylučuje realizaci dalších „nadstavbových“ aktivit bez vnější pomoci. AKTIVITY NAPLŇUJÍCÍ OPATŘENÍ: -

Obnova a údržba zeleně, která se významnou měrou podílí na kvalitě životního prostředí

-

Doplňování porostů zeleně, břehových porostů, udržování odpočinkových míst v krajině

-

Opravy a údržba polních a lesních cest

-

Podpořit protierozní, izolační, odvodňovací a estetickou funkci krajiny


Údržba vesnic, vzhledu obcí

STRUČNÝ POPIS VÝCHOZÍ SITUACE: Na Dolním Pootaví se v obcích a krajině nachází množství nejrůznějších typů památek – kostely, vesnické kapličky, historicky cenná stavení, chalupy, boží muka a kříže, stromořadí a další přírodní památky. Ochrana typicky venkovské krajiny jako základní kulturní hodnoty kraje vyžaduje i ochranu a obnovu jeho stavebního fondu, zejména památek. Údržba obcí by měla zahrnovat i projekty týkající se zejména obnovy objektů památkově hodnotných, zaměřené na rekonstrukce veřejných budov (radnice, školy, kostely, kulturní domy, prodejny, hostince, apod.), projekty týkající se oprav obytných domů, rekreačních budov, hospodářských stavení charakterizujících místní tradice, na opravy a údržby místní lidové architektury, využití neobydlených a zanedbaných vesnických budov, apod. Cílem tohoto opatření je tedy dosáhnout souladu ve vzhledu obcí a zachování typických architektonických hodnot.

AKTIVITY NAPLŇUJÍCÍ OPATŘENÍ: 

Údržba historických venkovských stavení



Rekonstrukce a údržba historických památek na území mikroregionu



Údržba a úprava veřejných prostranství, návsí, dětských hřišť, parků, sportovišť apod.



Údržba a obnova veřejné zeleně



Připravovat integrované projekty rozvoje venkova a zajišťovat finance na jejich realizaci



Dokončit zpracování územně plánovací dokumentace obcí v souladu se všemi předpisy a veřejnými zájmy


Obce

-


-

Návštěvníci mikroregionu, obyvatelstvo

GARANT A SPOLUPRÁCE: Obce a sdružení obcí, ministerstva, kraj, hospodářské a agrární komory, podnikatelské subjekty, Evropská Unie, podle povahy aktivit mohou být implementací pověřeny i další organizace a podnikatelské subjekty. VAZBA NA OSTATNÍ CÍLE: Cíl 1.1., Cíl 1.2., Cíl 1.3., Cíl 2.2., Cíl 3.1., Cíl 4.1., Cíl 4.2. VAZBA NA JINÉ DOKUMENTY: 
















Rozvojové programy sousedících měst, obcí a venkovským mikroregionů

PRIORITNÍ OBLAST 4: KVALITA VENKOVA 3.3.9 CÍL 4.1 POPIS CÍLE: Kvalita života na venkově spočívá v zajištění dostupné sítě vzdělávacích, zdravotních, sociálních a kulturních zařízení, dopravní obslužnosti, podmínek pro bydlení a trávení volného času. Kladem je i poměrně rozvinutý spolkový a kulturní život obyvatel mikroregionu. V oblasti kvality života a rozvoje lidských zdrojů je potřeba věnovat pozornost projektům, které jsou zaměřeny na podporu sociální stabilizace mladé generace na venkově, zapojování minoritních skupin do spolkového života na venkově, tvorbu vícegeneračních pracovních možností, podporu aktivit zlepšujících komunikační a osobnostní schopnosti obyvatel venkova, podporu aktivit zvyšujících účast místních obyvatel na rozvoji municipalit a podporu činnosti spolků a zájmových skupin. Cílovým stavem je spokojený život místních obyvatel využívající všech podmínek pro rozvoj školství, zdravotnictví, sociálního zabezpečení, bydlení a využití volného času. OPATŘENÍ: Opatření 4.1.1:

Vytváření podmínek pro bydlení na venkově

STRUČNÝ POPIS VÝCHOZÍ SITUACE: V dnešní době si všichni stále více uvědomují, že udržení života na venkově je důležité nejen pro venkov samotný, ale pro celou naši zemi. Na území mikroregionu existuje velké množství obytných domů, které slouží k rekreaci a některé obce se tak již mnoho let stávají rezidenční oblastí pro obyvatele z jiných částí republiky. V nejmenších osadách regionu je zástavba řidší, ale více se blíží klasickému venkovskému typu. Jednotlivé obce počítají ve svých územních plánech i s novou zástavbou a mají na ni vyčleněny i pozemky. Nestačí však pouze zajišťovat podmínky pro novou bytovou výstavbu, problémem je nedostatečná infrastruktura obcí, která úzce souvisí s nedostatkem financí na její rozvoj. Smyslem opatření je připravovat na obecní a mikroregionální úrovni takové podmínky, které přispějí k udržení obyvatelstva v malých obcích a zabrání jejich vylidňování, budou čelit nepříznivému demografickému vývoji v okrajových částech jihočeského kraje (mikroregionu) a současně přispějí k trvale udržitelnému rozvoji venkova. AKTIVITY NAPLŇUJÍCÍ OPATŘENÍ: 

Podpořit využití stávajícího bytového fondu, který je k dispozici na vesnicích



Vytvořit podmínky pro novou bytovou výstavbu v návaznosti na ÚP obcí



Zajistit bezpečnost a informovanost obyvatel z hlediska civilní ochrany



Vytvářet podmínky pro bydlení pro mladé manžele, rodiny s dětmi atd.



Podpořit rozvoj bydlení v nemovitostech užívaných pro rekreační účely (chataři, chalupáři)


Rozvíjení obecné kultury obyvatel

STRUČNÝ POPIS VÝCHOZÍ SITUACE: Ačkoliv je spolkový život v mikoregionu poměrně rozvinutý (největší zastoupení mají spolky hasičské, myslivecké a kulturní), je pro místní obyvatelstvo, zejména střední a starší generaci, charakteristická nižší schopnost přizpůsobit se změněným společenským poměrům. Přetrvávající důvody konzervativního postoje venkovského obyvatelstva ke stylu svého života, a nedostatečnou vůli k spoluúčasti na životě své municipality je potřeba odstraňovat. To je možné například podporou lidových tradic, kultury, zvyků a řemesel, vydáváním knih a publikací o historii mikroregionu, podporou místních knihoven V knihovnách by se mohl soustřeďovat společenský život, neboť často jsou jediným kulturním zařízením - zejména v malých obcích. Proto je nutné zabezpečit jejich kvalitní vybavení. Cílená podpora odstraňování uvedených bariér u venkovského obyvatelstva je nezbytným předpokladem

oživení místních komunit a zlepšení jejich schopností formulovat a řešit své problémy na místní úrovni. Významnou roli mohou sehrát občanská sdružení, neziskový sektor a spolupráce s místními školami a knihovnami. Nezbytná je odborná pomoc těmto subjektům, zejména v souvislosti s přípravou projektů, které by mohly získat podporu z programů EU. AKTIVITY NAPLŇUJÍCÍ OPATŘENÍ: 

Podpořit spolkový život ve městech a obcích mikroregionu



Podpořit místní zvyky, lidové tradice, kulturu a řemesla



Podpořit činnost knihoven



Podpořit vydávání publikací a knih o mikroregionu, jeho historii atd.


Podpora kultury a sportu jako součásti kvality života

STRUČNÝ POPIS VÝCHOZÍ SITUACE: Kulturní a sportovní život regionu a síť kulturních a sportovních zařízení spolu s regionálními kulturními tradicemi by měly být rozvíjeny v souladu s moderními metodami oživování společenského a kulturního života. Jde o oblast, kde se nejlépe projeví jednak vztah ke krajině a jednak schopnost spolupráce veřejné správy, hospodářských subjektů, státního i soukromého sektoru, škol a neziskových organizací. AKTIVITY NAPLŇUJÍCÍ OPATŘENÍ: -

Podpořit činnost kulturních a sportovních zařízení na území mikroregionu

-

Rozvoj kulturních zařízení, divadel, galerií, kin apod.

-

Rozvíjení dalších kulturních aktivit (např. mezinárodní hudební festivaly, kulturní léta atd.)

-

Výstavba sportovní infrastruktury – sportovní areály, hřiště, haly atd.

-

Podpořit sportovní zařízení a spolky, aktivity volného času dětí a mládeže

-

Podpořit větší sportovní a kulturní akce propagující mikroregion


Obce

-

Obyvatelé mikroregionu současní i budoucí

-


-


-

Kulturní a sportovní zájmové spolky

GARANT A SPOLUPRÁCE: Obce a sdružení obcí, ministerstva, kraj, školská zařízení, Úřad práce, neziskové organizace, kulturní, sportovní a další spolky, Evropská Unie. VAZBA NA OSTATNÍ CÍLE: Cíl 2.1., Cíl 2.2., Cíl 3.3., Cíl 4.2. VAZBA NA JINÉ DOKUMENTY: 







Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost




PRIORITNÍ OBLAST 4: KVALITA VENKOVA 3.3.10 CÍL 4.2 POPIS CÍLE: Pro spokojený život obyvatel mikroregionu je důležité, aby byl pro všechny k dispozici dostatek školských, zdravotnických a sociálních služeb. Úroveň těchto služeb souvisí s možnostmi pracovních příležitostí v mikroregionu, přispívá ke stabilitě obcí a využívání obytných prostorů i zachování rovnováhy mezi nejmladšími a nejstaršími generacemi. Cílem je dosažení vyvážené situace v oblasti sociální infrastruktury, která vytvoří základ pro kvalitní životní podmínky všech obyvatel mikroregionu a garantuje přiměřené sociální jistoty, vzdělání a možnosti rozvoje životního stylu a životních šancí. OPATŘENÍ: Opatření 4.2.1:

Rozvoj školství a vzdělanosti obyvatel

STRUČNÝ POPIS VÝCHOZÍ SITUACE: Vzdělanost obyvatelstva je jedním z hlavních předpokladů pro další rozvoj mikroregionu. Vzhledem k velikosti sídel v mikoregionu je patrné, že školská zařízení zde nejsou hojně zastoupena. V některých menších obcích regionu jsou sice mateřské nebo i základní školy (první stupeň), většina studujících však za studiem dojíždí do větších obcí mikroregionu a Strakonic. Základním problémem venkovských škol je nízký počet žáků a na to navazující rentabilita provozu. Většina obcí již mateřské a základní školy nezřizuje, některé obce jsou nuceny nevyužité školy rušit. Problémy škol jsou především v oblasti ekonomické a v oblasti lidských zdrojů (horší vybavenost než městské školy, nedostatek pedagogů atd.) AKTIVITY NAPLŇUJÍCÍ OPATŘENÍ: 

Udržení co největšího počtu základních a mateřských škol v menších obcích



Udržet mladou inteligenci (např. mladé pedagogy) formou sociálních jistot v dané oblasti



Podpora celoživotního vzdělávání obyvatel



Podpořit rozšiřování mimoškolních aktivit (výchovných, kulturních, sportovních apod.) jako součást systému prevence před sociálně patologickými jevy


Zvýšit dostupnost a kvalitu sociálních a zdravotnických služeb

STRUČNÝ POPIS VÝCHOZÍ SITUACE: Služby a zařízení zdravotní a sociální péče, včetně veřejné zdravotní služby, by měly být dostupné ve všech obcích mikroregionu, v potřebném rozsahu i odborné struktuře. Síť sociálních a zdravotních služeb v mikroregionu je na dobré úrovni a je zabezpečena opět zejména prostřednictvím služeb, které jsou občanům k dispozici zejména ve městě Strakonice a některých větších obcí mikroregionu. Ostatní obce se do dotváření sítě zdravotních a sociálních služeb zapojují dle možností. Ve většině z nich jsou zdravotnické služby zajišťovány prostřednictvím dojíždění do větších obcí mikroregionu nebo do Strakonic. Důležitým úkolem v této oblasti je vytvoření vzájemně provázané sítě zdravotní a sociální péče schopné adresně reagovat na zdravotní a sociální potřeby občanů. V praxi to znamená vytvoření a funkční propojení jednotlivých oborů a zařízení působících v těchto oblastech. Zařízení v mikroregionu je nutné zapojit do podobného zdravotně-sociálního systému v rámci celého kraje.

AKTIVITY NAPLŇUJÍCÍ OPATŘENÍ: 

Vytvořit efektivní a funkční síť služeb v oblasti zdravotnických a sociálních služeb



Podpořit fungování stávajících zdravotnických zařízení a zařízení sociálních služeb



Rozšiřovat ordinační hodiny lékařů v menších sídlech mikroregionu



Zlepšit kvalitu péče o seniory


Obce

-


-

Školní, zdravotnická a sociální zařízení

-


-

Senioři

GARANT A SPOLUPRÁCE: Obce a sdružení obcí, ministerstva, kraj, školská zařízení, Úřad práce, zdravotnická zařízení, zařízení sociální péče, neziskové organizace, spolky, Evropská Unie VAZBA NA OSTATNÍ CÍLE: Cíl 2.1., Cíl 2.2., Cíl 4.1. VAZBA NA JINÉ DOKUMENTY: 







Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost







4.

Návrhová část

4.1

Akční plán rozvoj mikroregionu

Akční plán rozvoje mikroregionu Dolní Pootaví předkládá soubor základních projektů, které obce i další subjekty působící na území mikroregionu považují v nejbližší době za nejdůležitější. Projekty jsou v souladu se zpracovanou strategickou částí programu zařazeny pod jednotlivá opatření, která svým obsahem naplňují.

4.1.1

Seznam doporučených projektů rozdělených dle jednotlivých prioritních oblastí Prioritní oblast 1: Infrastruktura a životní prostředí

Číslo Projektu

Název projektu

Předkladatel

Cíl 1.1 Zlepšením stavu technické infrastruktury zajistit další rozvoj obcí Opatření č. 1.1.1 Zlepšení dopravní infrastruktury a udržení dopravní obslužnosti 1.1.1.1. 1.1.1.2. 1.1.1.3 1.1.1.4 1.1.1.5 1.1.1.6 1.1.1.7 1.1.1.8 1.1.1.9 1.1.1.10 1.1.1.11 1.1.1.12 1.1.1.13 1.1.1.14 1.1.1.15 1.1.1.16 1.1.1.17 1.1.1.18 1.1.1.19

Rekonstrukce místních komunikací Rekonstrukce komunikací Rekonstrukce a výstavba komunikací Vykoupení domu pro rozšíření vozovky Výstavba autobusové zastávky Vybudování chodníků Zlepšení dopravně-bezpečnostní situace v obci Rekonstrukce komunikací Rekonstrukce komunikací Úprava místních komunikací Obnova místních komunikací Rekonstrukce místních komunikací Rekonstrukce obecních komunikací Vybudování a obnova komunikace Skály-Paračov Vybudování lávky přes řeku Otavu a místní potok Výstavba a rekonstrukce místních komunikací a chodníků Výstavba a rekonstrukce místních komunikací a chodníků Rekonstrukce místních komunikací Rekonstrukce chodníků

Osek Slaník Rovná Rovná Nebřehovice Nebřehovice Cehnice Paračov Miloňovice Kváskovice Radějovice Štěkeň Jinín Skály Slaník Přešťovice Řepice Cehnice Čejetice

Opatření č. 1.1.2 Zlepšení zásobování pitnou vodou 1.1.2.1 1.1.2.2 1.1.2.3 1.1.2.4 1.1.2.5 1.1.2.6 1.1.2.7 1.1.2.8 1.1.2.9 1.1.2.10 1.1.2.11

Čistička odpadních vod Rozšíření vodovodu o Paračov Vodovod Odarzenovací zařízení-vodárna Dunovice Vybudovat nový zdroj vody Oprava zastaralého vodovodního řádu Vrt Dunovice + připojení Dunovic na Římov Zkapacitnění vodovodu Vybudování vodovodu Oprava vodovodního řadu Rozšíření vodovodu

Skály Skály Radějovice Cehnice Jinín Cehnice Cehnice Miloňovice Kváskovice Slaník Štěkeň

Odhadovaná částka v mil. Kč

1.1.2.12 1.1.2.13 1.1.2.14 1.1.2.15 1.1.2.16 1.1.2.17 1.1.2.18

Rozšíření kanalizace Rozšíření kapacity vodovodu Rekonstrukce a dostavba obecního vodovodu Rekonstrukce vodovodu v obci Výstavba vodovodu Kbelnice rekonstrukce vodovodu Přešťovice Rekonstrukce úpravny vody

Osek Osek Jinín Řepice Přešťovice Přešťovice Kuřimany

Opatření č. 1.1.3 Zlepšení čištění odpadních vod 1.1.3.1 1.1.3.2 1.1.3.3 1.2.3.4 1.1.3.5 1.1.3.6 1.1.3.7 1.1.3.8 1.1.3.9 1.1.3.10 1.1.3.11 1.1.3.12 1.1.3.13 1.1.3.14 1.1.3.15 1.1.3.16 1.1.3.17 1.1.3.18 1.1.3.19 1.1.3.20 1.1.3.21

Opravy obecních kanalizací Dokončení napojení kanalizačních řadů na ČOV Čistička odpadních vod ČOV Dunovice Čistička odpadních vod a kanalizační svody,vč.zkapacitnění Oprava kanalizace Čistírna odpadních vod Čistírna odpadních vod Čistírna odpadních vod Vybudování čistírny odpadních vod a kanalizace Rekonstrukce stávající kanalizace a její rozšíření Vybudování kanalizace a ČOV Zkapacitnění kanalizace Kanalizace a odvedení splaš. vod na ČOV Miloňovice (Sudkovice) Výstavba ČOV Vybudování, rozšíření, obnova kanalizace Kanalizační přivaděč na ČOV Strakonice Oprava kanalizace Kbelnice Oprava kanalizace Brusy Výstavba ČOV a kanalizace Technická dokumentace a vybudování ČOV a kanalizace

Čejetice Čejetice Rovná Cehnice Cehnice Radějovice Radějovice Kváskovice Třešovice Slaník Jinín Paračov Miloňovice Miloňovice Jinín Skály Řepice Přešťovice Přešťovice Třešovice Kuřimany

Opatření č. 1.1.4 Rozvoj informačních technologií 1.1.4.1

Místní internetová síť

Radějovice

Cíl 1.2 Zlepšit stav ovzduší, zajistit ukládání odpadů a ochranu přírody Opatření č. 1.2.1 Zlepšení stavu ovzduší 1.2.1.1 1.2.1.2 1.1.1.3

Zateplení a zavedení vytápění plynem ZŠ Štěkeň Sklad biomasy pro obecní výtopnu Likvidace bioodpadu

Štěkeň Řepice Jinín

Opatření č. 1.2.2 Zlepšení nakládání s odpady 1.2.2.1 1.2.2.2 1.2.2.3

Sběrný dvůr Kompostárna Sběrný dvůr na bioodpad

Cehnice Rovná Řepice

Opatření č. 1.2.3 Ochrana přírody 1.2.3.1

Cíl 1.3 Zajistit ochranu proti povodním Opatření č. 1.3.1 Protipovodňová ochrana veřejného a soukromého majetku 1.3.1.1

Vyčištění rybníku po povodni

Slaník

1.3.1.2

Retenční nádrž Třtí na Cehnickém potoce

Cehnice

1.3.1.3

Odbahnění obecních rybníků

Cehnice

1.3.1.5

Výstavba hráze rybníku

Radějovice

1.3.1.6

Výstavba rybníku a oprava pož. nádrže

Třešovice

1.3.1.7

Bezdrátový rozhlas

Štěkeň

1.3.1.8

Údržba a čištění stávajících vodotečí

Paračov

1.3.1.9

Obnova vodoteče Osek

Osek

1.3.1.10

Vybudování veřejného rozhlasu

Skály

1.3.1.11

Oprava rybníku

Skály

1.3.1.12

Vytvoření projektu a vybudování nového rybníku

Skály

CELKEM 77 projektů

Prioritní oblast 2: Podnikání, cestovní ruch Číslo projektu

Název projektu

Předkladatel

Cíl 2.1 Zlepšit podmínky pro rozvoj malého a středního podnikání Opatření č. 2.1.1 Informační služby a poradenství místním podnikatelům Opatření č. 2.1.2 Podpora a rozvoj malého a středního podnikání 2.1.2.1 Průmyslová zóna 2.1.2.2 Průmyslová zóna 2.1.2.3 Průmyslová zóna

Osek Nebřehovice Kváskovice

Cíl 2.2 Zlepšit podmínky pro rozvoj cestovního ruchu Opatření č. 2.2.1 Zajistit informační služby návštěvníkům mikroregionu Osek 2.2.1.1 Dokončení informačního systému mikroregionu Rovná 2.2.1.2 Znak a vlajka obce Třešovice 2.2.1.3 Znak a vlajka obce Paračov 2.2.1.4 Informační poutače Jinín 2.2.1.5 Znak a vlajka obce Opatření č. 2.2.2 Rozvoj turistických tras, doplňkových služeb a infrastruktury 2.2.2.1

Naučná stezka

Osek

2.2.2.2

Vybudování turistické ubytovny

Osek

2.2.2.3

Cyklostezka Pod Hájky

Slaník

2.2.2.4

Naučná stezka „Cesty předků“ a B.Dubského

Řepice

2.2.2.5

Řepice

2.2.2.6

Rozhledna na Jaslově Vybudování cyklostezek směrem na Jinín, Radějovice, Mladějovice

2.2.2.7

Cyklostezka

Radějovice

2.2.2.8

Cyklostezka

Štěkeň

2.2.2.9

Cyklotrasa Jinín- Nebřehovice

Jinín

2.2.2.10

Zážitková turistika pro děti

Řepice

CELKEM 18 projektů

Cehnice


Prioritní oblast 3: Zemědělství, lesnictví, rybářství a rozvoj venkova Číslo projektu

Název projektu

Předkladatel

Cíl 3.1 Zajistit trvale udržitelné hospodaření v zemědělství Opatření č. 3.1.1 Rozvoj alternativních způsobů zemědělského podnikání Opatření č. 3.1.2 Udržení zemědělské výroby na území mikroregionu 3.1.2.1 Realizace společných zař. dle schválených návrhů KPÚ Cehnice, Dunovice 3.1.2.2 Realizace společných zař. dle schválených návrhů KPÚ Čejetice, Mladějovice, Sedliště u Mladějovic, Sedlíkovice, Sudoměř u Čejetic 3.1.2.3 Realizace společných zař. dle schválených návrhů KPÚ Jinín, Zorkovice 3.1.2.4 Realizace společných zař. dle schválených návrhů KPÚ Kuřimany 3.1.2.5 Realizace společných zař. dle schválených návrhů KPÚ Kváskovice 3.1.2.6 Realizace společných zař. dle schválených návrhů KPÚ Miloňovice, Sudkovice 3.1.2.7 Realizace společných zař. dle schválených návrhů KPÚ Nebřehovice, Zadní Ptakovice 3.1.2.8 Realizace společných zař. dle schválených návrhů KPÚ Osek, Jemnice, Malá Turná, Petrovice, Rohozná 3.1.2.9 Realizace společných zař. dle schválených návrhů KPÚ Paračov 3.1.2.10 Realizace společných zař. dle schválených návrhů KPÚ Přešťovice, Brusy, Kbelnice 3.1.2.11 Realizace společných zař. dle schválených návrhů KPÚ Radějovice 3.1.2.12 Realizace společných zař. dle schválených návrhů KPÚ Rovná 3.1.2.13 Realizace společných zař. dle schválených návrhů KPÚ Řepice 3.1.2.14 Realizace společných zař. dle schválených návrhů KPÚ Skály 3.1.2.15 Realizace společných zař. dle schválených návrhů KPÚ Slaník 3.1.2.16 Realizace společných zař. dle schválených návrhů KPÚ Štěkeň, Vítkov u Štěkně 3.1.2.17 Realizace společných zař. dle schválených návrhů KPÚ Třešovice Cíl 3.2 Rozvíjet lesnictví, myslivost Opatření č. 3.2.1 Trvale udržitelné hospodaření v lesích Cíl 3.3 Zachovat venkovský ráz krajiny, obnovit a udržet vzhled obcí Opatření č. 3.3.1. Obnova a údržba venkovského charakteru krajiny Cehnice 3.3.1.1 Aktualizace územního plánu Jinín 3.3.1.2 Aktualizace územního plánu Čejetice 3.3.1.3 Změna územního plánu Kváskovice 3.3.1.4 Zpracování územního plánu Skály 3.3.1.5 Zpracování územního plánu Kuřimany 3.3.1.6 Aktualizace územního plánu Opatření č. 3.3.2. Údržba vesnic, vzhledu obcí 3.3.2.1 Obnova zeleně Zpracování studie na obnovu sakrálních 3.3.2.2 památek 3.3.2.3 Údržba veřejného prostranství 3.3.2.4 Oprava střech na obecních objektech 3.3.2.5 Celková oprava budovy OÚ - GO 3.3.2.6 Oprava všech budov v majetku obce 3.3.2.7 Oprava kostela sv. Havla Řešení zvonění v kaplích (Čejetice, Mladějovice, 3.3.2.8 Sudoměř)

Skály Osek Slaník Slaník Miloňovice Čejetice Čejetice Čejetice

Odhadovaná částka v tis. Kč

3.3.2.9 3.3.2.10 3.3.2.11 3.3.2.12 3.3.2.13 3.3.2.14 3.3.2.15 3.3.2.16 3.3.2.17

Obnova zeleně Výkup pozemků fary a zřízení parku Rekonstrukce místních komunikací Revitalizace černé skládky Vybudování klidové zóny kolem hřbitova Zpracování projektu na zeleň Oprava kapliček v obci Úprava prostor „Městečka“ Výsadba aleje

Jinín Jinín Paračov Paračov Paračov Kváskovice Kváskovice Štěkeň Štěkeň

3.3.2.18

Revitalizace Osek II

Osek

3.3.2.19

Revitalizace Vápenec

Osek

3.3.2.20

Oprava střech na obecních objektech

Cehnice

3.3.2.21

Oprava drobných sakrálních staveb

Cehnice

3.3.2.22

Vybudování hřbitova s kaplí

Cehnice

3.3.2.23

Rekonstrukce KD v Cehnicích a Dunovicích

Cehnice

3.3.2.24

Rozšíření prostor na OÚ, zřízení nového archivu

Cehnice

3.3.2.25

Úprava parku

Cehnice

3.3.2.26

Výsadba stromořadí

Cehnice

3.3.2.27

Oprava obecních objektů, rekonstrukce, vybavení

Jinín

3.3.2.28

Vyasfaltování veřejného prostranství

Skály

3.3.2.29

Obnova autobusových čekáren

Skály

3.3.2.30

Rekonstrukce historického objektu dvora

Řepice

3.3.2.31

Revitalizace botanické zahrady

Řepice

3.3.2.32

Návesní park

Řepice

3.3.2.33

Hasičská zbrojnice

Nebřehovice

3.3.2.34

Oprava kapličky v Z. Ptákovicích

Nebřehovice

3.3.2.35

Rekonstrukce obecního úřadu

Přešťovice

3.3.2.36

Rekonstrukce přízemí budovy OÚ- klubovna pro děti

Přešťovice

3.3.2.37

Úprava veřejných prostranství v obci

Rovná

3.3.2.38

Přístavba MŠ

Řepice

3.3.2.39

Údržba veřejného prostranství

Kuřimany

3.3.2.40

Výsadba stromořadí

Skály

CELKEM 63 projektů

Prioritní oblast 4: Kvalita života Číslo projektu

Název projektu

Předkladatel

Cíl 4.1 Zajistit podmínky pro kvalitní život místních obyvatel Opatření č. 4.1.1 Vytváření podmínek pro bydlení na venkově 4.1.1.1 Příprava parcel pro zástavbu rodinných domků 4.1.1.2 Rozšíření a modernizace veřejného osvětlení 4.1.1.3 Bytová výstavba 4.1.1.4 Zasíťování pozemků pro bytovou výstavbu 4.1.1.5 Modernizace veřejného osvětlení 4.1.1.6 Technická infrastruktura pro stavební pozemky 4.1.1.7 Inženýrské sítě pro stavební pozemky 4.1.1.8 Modernizace veřejného osvětlení 4.1.1.9 Modernizace veř. osvětlení 4.1.1.10 Inženýrské sítě pro stavební parcely 4.1.1.11 Inženýrské sítě pro stavební parcely 4.1.1.12 Oprava objektů ve vlastnictví obce 4.1.1.13 Příprava parcel pro zástavbu rod. domů 4.1.1.14 Úprava pozemků na stavební parcely 4.1.1.15 Modernizace veřejného osvětlení 4.1.1.16 Infrastruktura pro bytovou výstavbu 4.1.1.17 Obchod – potraviny, smíšené zboží 4.1.1.18 Modernizace veřejného osvětlení 4.1.1.19 Rekonstrukce veřejného osvětlení

Kuřimany Řepice Řepice Rovná Cehnice Cehnice Radějovice Čejetice Skály Slaník Paračov Kváskovice Skály Jinín Skály Řepice Řepice Kuřimany Přešťovice

Opatření č. 4.1.2 Rozvíjet obecnou kulturu obyvatel 4.1.2.1 Napojení obyvatel na internet 4.1.2.2 Napojení obyvatel na internet (vysokorychlostní)

Osek Štěkeň

Opatření č. 4.1.3 Podpora kultury a sportu jako součástí kvality života 4.1.3.1 Vybudování knihovny 4.1.3.2 Vybudování víceúčelové místnosti 4.1.3.3 Vybudování zázemí fotbalového hřiště 4.1.3.4 Obnova Sokolovny 4.1.3.5 Víceúčelový sál 4.1.3.6 Sportovní klubovna 4.1.3.7 Výstavba sportovního hřiště 4.1.3.8 Dobudování zázemí sportovního a kulturního areálu 4.1.3.9 Společenská místnost 4.1.3.10 Výstavba hřiště na fotbal a tenis se zázemím 4.1.3.11 Údržba sportovních a dětských hřišť v obci 4.1.3.12 Výstavba sportovního hřiště pro starší děti 4.1.3.13 Rekreační zóna s koupalištěm 4.1.3.14 Dirty bicross park, on line dráha 4.1.3.15 Výstavba sportovního hřiště pro starší děti 4.1.3.16 Vybudování nové hasičské zbrojnice 4.1.3.17 Zřízení šaten a WC na koupališti 4.1.3.18 Vybudování sportovního a dětského hřiště 4.1.3.19 Dětské a víceúčelové hřiště 4.1.3.20 Sportovní plochy 4.1.3.21 Výstavba hřiště pro MŠ 4.1.3.22 Oprava a modernizace multifunkčního domu 4.1.3.23 Rekonstrukce bývalé Školy

Skály Skály Štěkeň Štěkeň Řepice Řepice Nebřehovice Slaník Radějovice Čejetice Čejetice Paračov Cehnice Cehnice Jinín Skály Skály Skály Kuřimany Řepice Řepice Jinín Jinín


4.1.3.24 4.1.3.25 4.1.3.26 4.1.3.27

Dovybavení dětského hřiště Dovybavení dětských hřišť v Cehnicích a Dunovicích Oplocení víceúčelového a fotbalového hřiště Získání pozemků pro sportovní hřiště

Slaník Cehnice Cehnice Přešťovice

Cíl 4.2 Podporovat rozvoj školství, zdravotnictví a sociálních služeb Opatření č. 4.2.1 Rozvoj školství a vzdělanosti obyvatel 4.2.1.1 Zateplení budovy MŠ Vybudování hřiště v Mladějovicích a doplnění herních prvků 4.2.1.2 v ostatních obcí 4.2.1.3 Přístavba budovy pro děti a mládež - MŠ 4.2.1.4 Přestavba budovy školy bez přístaveb - 1.etapa 4.2.1.5 Přestavba budovy školy bez přístaveb – 2.etapa 4.2.1.6 Lehká přístavba tělocvičny+vybavení 4.2.1.7 Výstavba samostatné budovy pro MŠ +vybavení 4.2.1.8 Vybavení školy nábytkem a pomůckami 4.2.1.9 Obnova učebny informatiky 4.2.1.10 Vybudování a vybavení vývařovny pro ZŠ 4.2.1.11 Založení přírodní zahrady

Čejetice Čejetice Řepice Cehnice Cehnice Cehnice Cehnice Cehnice Cehnice Cehnice Cehnice

Opatření č. 4.2.2 Zvýšit dostupnost a kvalitu sociálních a zdravotnických služeb Cehnice 4.2.2.1 Výstavba domu pro seniory vč. technického zázemí Osek 4.2.2.2 DPS – Etapa II CELKEM 61 projektů

Strategie rozvoje mikroregionu Dolní Pootaví 2014 - 2020 4.1.2 Prioritní oblast 1: Infrastruktura a životní prostředí

PRIORITNÍ OBLAST 1: INFRASTRUKTURA A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Cíl 1.1 Zlepšením stavu technické infrastruktury zajistit další rozvoj obcí Opatření č. 1.1.1 Zlepšení dopravní infrastruktury a udržení dopravní obslužnosti Název projektu: Očekávané náklady: Výstavba, rekonstrukce a úprava cest, komunikací a chodníků v obcích Osek, Slaník, Rovná, Cehnice, Radějovice, Nebřehovice, Jinín, Paračov, Miloňovice, Kváskovice, Štěkeň, Skály a Přešťovice. Ve správním území výše uvedených obcí je řada místních silnic, cest a chodníků, které jsou ve špatném stavu. Tyto komunikace jsou využívány nejen občany, ale také zemědělskou a lesní technikou, což je příčinou současného stavu. Uvedené komunikace jsou spojnicemi mezi obcemi a některé se napojují na hlavní silniční tahy. Po rekonstrukci mohou mimo jiné sloužit jako cyklostezky a přispět tak ke zvýšení turistického ruchu. Dále dojde ke zlepšení spojení mezi sousedními obcemi. Špatný stav komunikací značně ovlivňuje kvalitu a délku jízdy stejně, jako její bezpečnost. Různé výmoly a trhliny mají za následek rychlejší opotřebení dopravních prostředků. S rekonstrukcí a rozšiřováním je spojeno vynaložení značného množství prostředků, které však v mnoha případech obce nemají. Existují možnosti jak z prostředků EU, tak i z prostředků národních či krajských, infrastrukturu rozvíjet a budovat. Kvalitní síť komunikací je jedním z prvotních faktorů ovlivňujících i příchod případných investorů jak ze zahraničí, tak i z jiných částích republiky.

Opatření č. 1.1.2 Zlepšení zásobování pitnou vodou Název projektu: Očekávané náklady: Rekonstrukce, vybudování a rozšíření vodovodních řadů v obcích Skály, Osek, Řepice, Rovná, Radějovice, Jinín, Paračov, Miloňovice, Cehnice, Kváskovice, Slaník, Štěkeň, Nebřehovice a Přešťovice. Tyto projektové záměry si kladou za cíl vybudování, zrekonstruování či rozšiřování vodovodní sítě ve výše uvedených obcích a zlepšení zásobování pitnou vodou obyvatelstva. Kvalita vody je jedním z ukazatelů a také faktorů, které různě ovlivňují život obyvatel. Kromě bezprostředního dopadu v podobě kvalitní a dostatečně vodovodní sítě je s touto aktivitou spojeno také to, že dochází ke zlepšování každodenního života občanů a zkvalitňování zázemí. To má za následek udržení současného obyvatelstva v obci. Některé obce mají také několik místních částí. Nezřídka nastává situace, kdy je vodovodní síť vybudována pouze v některých místních částech nebo je tato síť nedostačující. I na tuto situaci je v projektových záměrech pamatováno. Tyto aktivity bývají obvykle spojeny s vynaložením značných finančních prostředků, které jsou pro obce zatěžující. Existují určité možnosti, ze kterých lze získat alespoň část finančních prostředků.

Opatření č. 1.1.3 Zlepšení čištění odpadních vod Název projektu: Očekávané náklady: Technická dokumentace a vybudování čistíren odpadních vod v obcích Rovná, Cehnice, Radějovice, Třešovice, Nebřehovice, Jinín, Kváskovice, Čejetice, Slaník, Kuřimany Šetrné hospodaření s vodou má dopad na zlepšování kvality životního prostředí. Čištění odpadních vod je jednou z možností jak dosáhnout zlepšení životního prostředí. Výstavba čistíren odpadních vod je také podmíněna nařízeními a směrnicemi Evropské unie. Obce od určitého počtu obyvatelstva mají povinnost mít čistírnu odpadních vod. Vybudování takovéhoto zařízení je však spojeno s vynaložením značných finančních prostředků. Obvykle větších než mají obce k dispozici. Existuje několik možností, ze kterých je možné získat část finančních prostředků. Projektové záměry výše uvedených obcí si kladnou za cíl vybudování či rekonstrukci čistíren odpadních vod.. Název projektu: Vybudování, rekonstrukce, zkapacitnění kanalizačních řadů a napojení na ČOV v obcích Přešťovice, Cehnice, Radějovice, Čejetice, Nebřehovice, Jinín, Paračov, Miloňovice, Slaník, Skály, Řepice, Kuřimany

Očekávané náklady:

Strategie rozvoje mikroregionu Dolní Pootaví 2014 - 2020 PRIORITNÍ OBLAST 1: INFRASTRUKTURA A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Smyslem jednotlivých projektových záměrů výše zmíněných obcí je vybudování či rekonstrukce kanalizační sítě v takové kvalitě a kapacitě, která bude odpovídat směrnicím a normám jak EU, tak i ČR a zároveň bude odpovídat potřebám jednotlivých obcí a místních částí. Efektem kvalitní kanalizační sítě je zlepšování životního prostředí a kvality života občanů výše uvedených obcí.

Cíl 1.2 Zlepšit stav ovzduší, zajistit ukládání odpadů a ochranu přírody Opatření č. 1.2.1 Zlepšení stavu ovzduší Název projektu: Očekávané náklady: Vybudování přípojky plynu a plynofikace obcí Rovná, Čejetice, Štěkeň a skladu na biomasu v Řepici Plynofikace je jednou z možností jak zlepšovat ovzduší v rámci společného cíle obcí mikroregionu. Plynofikace je však spojena s vynaložením značného množství finančních prostředků, které přesahují finanční možnosti obce. Existují možnosti (Státní fond životního prostředí, národní i evropské zdroje), jak získat část finančních prostředků. Vybudováním kotelny na biomasu dojde k odstranění zdrojů znečištění ovzduší místního významu a k využití obnovitelného zdroje energie k vytápění objektu. Dopadem vybudování plynofikace a kotelny na biomasu je také zlepšení kvality života obyvatel.

Opatření č. 1.2.2 Zlepšení nakládání s odpady Název projektu:


Opatření č. 1.2.3 Ochrana přírody Název projektu: Očekávané náklady: Likvidace černých skládek Černé skládky jsou všeobecným problém obcí nejen v Jihočeském kraji, ale také ve zbývající částí České republiky. Jejich stav bývá často velkou neznámou. Obsahují různé druhy odpadu od komunálního až po některé druhy nebezpečného odpadu, jakými jsou například staré lednice, pneumatiky a další. V některých případech mohou být tyto skládky zdrojem ekologických ohrožení v podobě kontaminací spodních vod či požárů. Obvykle se tyto skládky nacházejí v různých přírodních lokalitách. Celkově znehodnocují životní prostředí a možnosti jeho využití. Jejich odstranění je spojeno s vynaložením finančních prostředků, které bývají příliš náročné pro obce s malými rozpočty. Mezi evropskými a národními zdroji financování je možné nalézt ty, které by se daly využít k financování likvidace černé skládky.

Cíl 1.3 Zajistit ochranu proti povodním Opatření č. 1.3.1 Protipovodňová ochrana veřejného a soukromého majetku Název projektu: Očekávané náklady: Vybudování, rekonstrukce a vyčištění rybníků a potoků, oprava a vybudování poškozených nebo chybějících hrází rybníků v obcích Skály, Cehnice, Radějovice, Čejetice, Třešovice, Nebřehovice, Jinín, Slaník, Paračov, Osek. Cílem projektu je zlepšit situaci v oblasti ochrany člověka, zdraví a majetku při krizových situacích, jakými byly například povodně v roce 2002. K naplnění tohoto cíle slouží výše uvedené záměry. Výše uvedené projektové záměry jsou preventivního charakteru. Finanční prostředky na ně je možné získat z některých státních či krajských zdrojů. Název projektu: Očekávané náklady: Vybudování a dokončení bezdrátového rozhlasu v obcích Čejetice, Štěkeň, Skály Projekt předpokládá instalaci bezdrátového veřejného rozhlasu ve výše uvedených obcích. Hlavním cílem projektu je posílit vazbu obce na Integrovaný záchranný systém a zajištění spolehlivosti přenosu informací pro občany. Název projektu: Očekávané náklady: Výstavba požární nádrže v obci Cehnice Cílem projektu je zlepšit situaci v oblasti ochrany člověka, zdraví a majetku při krizových situacích, jakými byly například povodně v roce 2002. Výstavba požární nádrže je jednou z možností jak tohoto cíle dosáhnout. Kvalitní a dostatečné zázemí sborů dobrovolných hasičů je hlavním faktorem jak poskytovat občanům rychlou a dostatečně kvalitní pomoc při krizových situacích.


PRIORITNÍ OBLAST 2: PODNIKÁNÍ, CESTOVNÍ RUCH Cíl 2.1 Zlepšit podmínky pro rozvoj malého a středního podnikání Opatření č. 2.1.1 Informační služby a poradenství místním podnikatelům Název projektu:


Opatření č. 2.1.2 Podpora a rozvoj malého a středního podnikání Název projektu: Očekávané náklady: Vybudování průmyslové zóny v obcích Osek, Nebřehovice, Kváskovice Vytvoření podnikatelské zóny je velmi náročné jak na management, tak i na finanční prostředky. Je nezbytné, aby zóna byla vybavena potřebnou infrastrukturou v dostatečné kvalitě. Součástí budování podnikatelské zóny je i kvalitní marketing. Finanční prostředky je možné čerpat jak z evropských, tak i ze státních a krajských zdrojů. Budování zóny je spojeno s rizikem, nicméně úspěch s sebou přináší nová pracovní místa a vyšší příjmy pro obec.

Cíl 2.2 Zlepšit podmínky pro rozvoj cestovního ruchu Opatření č. 2.2.1 Zajistit informační služby návštěvníkům mikroregionu Název projektu: Očekávané náklady: Dokončení informačního systému mikroregionu v Oseku Informační systém mikroregionu je velmi důležitý při poskytování informací a zviditelňování daného území. Návštěvník jej může využít pro získání informací o aktivitách daného území, ubytovacích a stravovacích možnostech nebo si zde může zakoupit propagační a upomínkové předměty. Cílem výše uvedeného projektu je dokončení informačního systému, který bude poskytovat informace a případně i pomoc pro návštěvníky mikroregionu. Vznik těchto informačních systémů je podporován jak z evropských, tak i státních zdrojů. Název projektu: Očekávané náklady: Vytvoření znaku a vlajky obcí Rovná Vlastní vlajka a znak obce je jednou z možností, kterou obec může zapůsobit na potencionální návštěvníky. Zároveň dochází k upevnění integrity občanů obce a jejímu zatraktivnění.

Opatření č. 2.2.2 Rozvoj turistických tras, doplňkových služeb a infrastruktury Název projektu: Očekávané náklady: Vybudování a rekonstrukce cyklostezek a naučných stezek v obcích Osek, Slaník, Řepice, Cehnice, Radějovice, Čejetice, Štěkeň, Jinín Naučné stezky jsou specifickým typem stezek. Jejich cílem je ukázat historii území, kterým procházejí, jeho kulturu a jak se zde žilo. Jejich snahou je vzdělávat potencionální návštěvníky a ukázat jim o něco více než jen panoráma krajiny, byť velmi působivé. Zvažované území je značně historicky a kulturně bohaté a výše uvedený projektový záměr se jeví jako velmi vhodný. V rámci dalšího zatraktivňování mikroregionu Dolní Pootaví a jeho obcí je potřeba rozšiřovat a zlepšovat stávající síť cyklotras. Cyklotrasy by měly spojovat atraktivní místa v mikroregionu a být samozřejmě i v návaznosti na další cyklotrasy vedoucí mimo zvažovaný region. Název projektu: Očekávané náklady: Vybudování turistické ubytovny v Oseku Na území obce Osek existují prostory, které jsou v současné době nevyužívané, vhodné pro vybudování turistické ubytovny. Jak již bylo zmíněno výše, je na území mikroregionu nedostatek ubytovacích kapacit. Uvedený projektový záměr řeší hned dva problémy – revitalizuje současné nevyužívané prostory a zároveň zlepšuje situaci v oblasti ubytovacích prostor. Název projektu: Rekonstrukce statku – agroturistika v obci Řepice Vzhledem k omezování zemědělské produkce zanikají některé zemědělské usedlosti. Tyto usedlosti pak chátrají a snižují atraktivitu daného území. Agroturistika nabízí možnost, jak opětovně tyto prostory využít a zamezit tak případnému chátrání a vzniku lokality typu brownfield mající negativní vliv na kvalitu života obci. Rekonstrukce existujícího statku a jeho využití v oblasti agroturistiky přitáhne více návštěvníků a zvýší se i příjmy obce.

109


PRIORITNÍ OBLAST 3: ZEMĚDĚLSTVÍ, LESNICTVÍ, RYBÁŘSTVÍ A ROZVOJ VENKOVA Cíl 3.1 Zajistit trvale udržitelné hospodaření v zemědělství Opatření č. 3.1.1 Rozvoj alternativních způsobů zemědělského podnikání Název projektu:


Opatření č. 3.1.2 Udržení zemědělské výroby na území mikroregionu Název projektu: Očekávané náklady: Realizace společných zařízení dle schválených návrhů komplexních pozemkových úprav v jednotlivých katastrech všech obcí mikroregionu Prostřednictvím tohoto opatření chtějí obce řešit problematiku vlastnických vztahů pozemkové držby, nedostatečnou zemědělskou infrastrukturu či absenci prvků ekologické stability krajiny. Při provádění pozemkových úprav dojde k racionálnímu prostorovému uspořádání pozemků všech vlastníků půdy v daném katastrálním území a podle potřeby také k reálnému vytyčení těchto pozemků v terénu. Nedílnou součástí návrhu pozemkových úprav je i plán společných zařízení. Ten tvoří cestní síť a systém ekologických protierozních, hydrologických a krajinných opatření. Pozemkové úpravy také nepřímo napomáhají rozvoji podnikání a mají nesporný efekt v oblasti udržitelného rozvoje.

Cíl 3.2 Rozvíjet lesnictví, myslivost Opatření č. 3.2.1 Trvale udržitelné hospodaření v lesích Název projektu:


Cíl 3.3 Zachovat venkovský ráz krajiny, obnovit a udržet vzhled obcí Opatření č. 3.3.1 Obnova a údržba venkovského charakteru krajiny Název projektu: Očekávané náklady: Zpracování a aktualizace územních plánu obcí Kuřimany, Cehnice, Třešovice, Jinín, Kváskovice, Slaník, Čejetice, Osek, Skály a Přešťovice Podstatný vliv na úroveň života v obci má správné rozmístění různých činností v území a jejich vzájemná provozní provázanost a dopravní dostupnost, za současného hospodárného využití ploch a pozemků. Obce chtějí dokončit zpracování své územně plánovací dokumentace v souladu se všemi těmito předpisy a veřejnými zájmy.

Opatření č. 3.3.2 Údržba vesnic, vzhledu obcí Název projektu: Očekávané náklady: Obnova, výsadba, úprava a údržba zeleně, alejí, veřejných prostranství, parků, center a okolí, vybudování botanické zahrady v obcích Skály, Slaník, Cehnice, Řepice, Jinín, Paračov, Kváskovice, Štěkeň Upravené parky a veřejná zeleň má velký vliv na kvalitu života a atraktivitu obce pro potenciální návštěvníky. Takováto místa jsou vhodná pro relaxaci a procházky. Výše uvedené projektové záměry si kladou za cíl zlepšení stavu parků, veřejných prostranství, náměstí a míst veřejné zeleně. Název projektu: Očekávané náklady: Zpracování studie na obnovu sakrálních památek, rekonstrukce sakrálních staveb v obcích Osek, Cehnice, Paračov, Čejetice, Kváskovice, Přešťovice Během prováděných průzkumů bylo zjištěno, že na území mikroregionu se nachází značné množství různých drobných kulturních památek jako jsou kapličky, boží muka, památníky, barokní štíty, hřbitovy a další. Tyto drobné památky jsou součástí kulturně společenského vývoje v jednotlivých obcí. Jejich stav je různý. Je důležité tyto památky zachovat, neboť jejich zánik by znamenal velkou škodu v našem kulturním dědictví. Výše uvedené projektové záměry si kladou za cíl obnovení několika takových drobných památek. Název projektu: Očekávané náklady: Oprava střech na obecních budovách v obci Cehnice, Slaník Cílem tohoto projektového záměru je rekonstrukce střešních krytin budov ve vlastnictví obce. Tyto budovy jsou využívány podle potřeb obce. Jejich střešní krytiny jsou v nevyhovujícími stavu a to omezuje jejich využívání. Název projektu: Očekávané náklady: Oprava a renovace prostor OÚ a jiných budov v majetku obce v obcích Jinín, Paračov, Miloňovice, Čejetice, Cehnice, Řepice, Přešťovice Projektové záměry si kladou za cíl upravit a zrekonstruovat prostory pro výkon místní správy a zajistit opravu a rekonstrukci i jiných budov v majetku obce, aby nedocházelo k jejich devastaci a byly smysluplně využity.

110


PRIORITNÍ OBLAST 4: KVALITA ŽIVOTA Cíl 4.1 Zajistit podmínky pro kvalitní život místních obyvatel Opatření č. 4.1.1 Vytváření podmínek pro bydlení na venkově Název projektu: Očekávané náklady: Vybudování potřebných inženýrských sítí pro stavební parcely, bytová výstavba, výstavba rodinných domků v obcích Kuřimany, Osek, Řepice, Rovná, Cehnice, Radějovice, Jinín, Paračov, Slaník, Skály, Už po nějakou dobu dochází ke stárnutí populace ve venkovských oblastech. Zlepšování kvality života spolu s nabídkou pozemků pro výstavbu rodinných domků nebo bytů je předpokladem pro příchod mladých rodin s dětmi do obcí. Uvedené projektové záměry se zabývají jak přípravou pozemků pro výstavbu, tak i výstavbou či úpravou již existujících prostor na bytové jednotky se základním vybavením a možností dovybavení budoucími nájemci. Název projektu: Očekávané náklady: Vybudování nebo modernizace veřejného osvětlení v obcích Řepice, Cehnice, Čejetice, Skály. Současný stav veřejného osvětlení, jako jednoho z důležitých prvků vybavenosti obce, není vyhovující. Tento projektový záměr konkrétně předpokládá výstavbu a rozšíření osvětlení obcí. Vzhledem k omezeným finančním možnostem obce, je nutné žádat o část finančních prostředků z některého dotačního titulu.

Opatření č. 4.1.2 Rozvíjet obecnou kulturu obyvatel Název projektu: Očekávané náklady: Zavedení vysokorychlostního internetu a umožnění jeho využití obyvateli obcí Osek, Štěkeň, Radějovice Jedním ze způsobů jak zajistit podmínky pro kvalitní život místních obyvatel je zavedení vysokorychlostního internetu do výše uvedených obcí a umožnit tak jeho využití občany. To umožňuje občanům kvalitnější a rychlejší komunikaci, přístup k informacím a zvyšuje tak obecnou kulturu obyvatelstva.

Opatření č. 4.1.3 Podpora kultury a sportu jako součástí kvality života Název projektu: Očekávané náklady: Rekonstrukce, vybudování a přestavba stávajících prostor na společenské místnosti, knihovnu a kinokavárnu v obcích Přešťovice, Skály, Řepice, Radějovice, Čejetice, Slaník, Udržování společenského života v obci je jednou z důležitých aktivit, které mají zabránit odchodu mladých rodin s dětmi do větších sídlišť. Je nutné podporovat vznik společenských prostor pro využití obyvateli obce za účelem upevňování sociálních vazeb mezi občany a k upevňování vazeb k obci. Místní knihovny nejsou jen místem, kde je možné zapůjčení knih. Ve většině případů jsou místní knihovny společenským centrem obce. Jsou zde pořádány různé akce pro děti mající za účel předávání informací formou zábavy a hry. Ve spojení s možností využití internetu jsou tato místa důležitou součástí společenského života obce. Název projektu: Očekávané náklady: Vybudování, rekonstrukce, rozšíření a obnova sportovního zázemí, sportovišť, dětských hřišť, tělocvičen a sokoloven v obcích Přešťovice, Štěkeň, Cehnice, Čejetice, Nebřehovice, Jinín, Řepice, Slaník, Paračov Cílem projektového záměru je vybudování, rekonstrukce či rozšíření nabídky využití sportovních prostor jak občany výše uvedených obcí, tak i potencionálními návštěvníky. Dalším dopadem těchto aktivit je i zlepšování kvalita života v jednotlivých obcích.

Cíl 4.2 Podporovat rozvoj školství, zdravotnictví a sociálních služeb Opatření č. 4.2.1 Rozvoj školství a vzdělanosti obyvatel Název projektu: Očekávané náklady: Rekonstrukce a výstavba budov MŠ, ZŠ, zateplení budov v obcích Čejetice, Řepice, Cehnice, Cílem projektových záměrů je rekonstrukce stávajících prostor mateřských školek a základních škol v obcích, tak aby byly zajištěny podmínky pro výuku srovnatelné s městskými MŠ a ZŠ a nedocházelo k odlivu žáků.

Opatření č. 4.2.2 Zvýšit dostupnost a kvalitu sociálních a zdravotnických služeb Název projektu: Očekávané náklady: Vybudování domu pro seniory v obcích Osek a Cehnice Tento projektový záměr si klade za cíl vybudování nového pečovatelského domu poskytujícího potřebné služby starým spoluobčanům. Tím dojde k rozšíření nabídky sociálních služeb v obcích Osek a Cehnice.

111

Strategie rozvoje mikroregionu Dolní Pootaví 2014 - 2020 4.2

Zdroje financování

4.2.1 Vlastní zdroje financování Vlastními zdroji financování se rozumí finanční prostředky pocházející z rozpočtů jednotlivých obcí. Objem těchto prostředků je různý. Ve většině případů jsou obce mikroregionu spíše malé a tomu odpovídá i jejich rozpočet. Některé výše uvedené projektové záměry jako je například plynofikace nebo vybudování čistírny odpadních vod, jsou finančně náročné. Jejich realizace nedovoluje realizaci dalších projektových záměrů po dobu několika let. Nicméně i přes obtíže tohoto typu jsou obce připraveny k realizaci výše uvedených jednotlivých projektových záměrů.

4.2.2 Cizí zdroje financování Po vstupu ČR do EU v květnu 2004 se otevřela široká paleta možností financování investičních projektů z cizích zdrojů. Pokud tyto zdroje utřídíme, je možné je zařadit takto: 1.

2.

Veřejné zdroje financování a.

Programy Evropské unie

b.

Státní rozpočet ČR

c.

Regionální zdroje – kraj, města, obce

Soukromé zdroje financování a.

Zdroje typu PPP (Privat Public Partnership)

b.

Bankovní úvěry, hypotéky

c.

Přímé investice

Ze strukturálních fondů (dále SF) jsou podporovány Operační programy (dále OP). ČR je příjemcem 26 OP, ke kterým patří například: OP Doprava, OP Podnikání a inovace, OP Lidské zdroje a zaměstnanost, OP Životní prostředí, Integrovaný operační program, OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost, OP Výzkum a vývoj pro inovace, OP Technická pomoc, Regionální operační program (ROP NUTS II Jihozápad), atd. Jednotlivé OP implementují příslušná ministerstva ČR. Bližší informace o OP jsou uvedeny na internetové adrese www.strukturalni-fondy.cz. Dále mohou obce žádat o finanční podporu z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EAFRD), prostřednictvím Programu rozvoje venkova ( PRV). Státní zdroje jsou reprezentovány státními fondy (SFŽP, SFDI, SFRB a další) a státním rozpočtem na příslušný kalendářní rok. V jeho rámci jednotlivá ministerstva vyhlašují odvětvově zaměřené dotační programy, jako je POV (Program obnovy venkova) a další. Jihočeský kraj každoročně vypisuje několik grantových programů zaměřených na cestovní ruch, kulturu, sport, ale i drobnou infrastrukturu – vodovody, kanalizace, místní komunikace apod. Aktuální stav grantových programů je zveřejňován na oficiálních stránkách Jihočeského kraje www.kraj-jihocesky.cz. Soukromé zdroje – Privat Public Partnership

112

Strategie rozvoje mikroregionu Dolní Pootaví 2014 - 2020 V poslední době se v Jihočeském kraji pohybuje několik finančních skupin podporovaných zdroji zahraničního kapitálu, které nabízejí městům partnerství veřejného a soukromého sektoru za účelem realizace projektů ve veřejném zájmu. Tento postup se nazývá Privat Public Partnership (PPP). Evropská komise ho doporučuje jako osvědčený postup financování veřejných projektů. PPP se rozvinuly zčásti kvůli nedostatku financí ve veřejném sektoru. Na mnoha velkých projektech v EU i ve světě prokázaly schopnost využít dodatečných finančních prostředků a provozní efektivnosti, která je soukromému sektoru vlastní. Základem PPP je koncesní dohoda Design – Build – Finance – Operate (DBFO), tedy navrhnout – postavit – financovat – provozovat. Tato dohoda umožňuje postavit a provozovat infrastrukturu vytvářející příjmy výměnou za právo inkasovat část těchto příjmů za konkrétní časové období, většinou 25 – 30 let i déle. Po skončení tohoto období je zařízení předáno zpět veřejnému sektoru. Vlastnictví zařízení po dobu trvání smlouvy může být veřejné (typ BOT) nebo soukromé (typ DBFO). Tyto majetkové vztahy je nutné řádně smluvně ošetřit. PPP se hodí především pro projekty, které mají výrazný provozní obsah – oblast silniční dopravy, vodohospodářství a nakládání s odpady. Smlouvy PPP jsou většinou udělovány na základě výběrových řízení v závislosti na těchto kritériích: 

konečná cena nabízená uživatelům



výše finanční podpory vyžadovaná od státu, města a ostatních dárců



termín zahájení provozu



schopnost implementovat projekt

Evropská komise již dlouhou dobu uznává PPP jako nástroj vhodný k financování veřejných projektů. Za podpory PPP byly postaveny: podzemní dráha v Londýně, železnice Amsterdam-Brusel, městská tramvajová doprava v Dublinu, tunel pod kanálem La Manche a mnoho dalších projektů. Pro různé typy projektů je nutné zvolit vhodný způsob PPP. Ten většinou navrhnou samy financující společnosti, na příjemci zůstává posoudit přijatelnost a výhodnost nabídnutých podmínek. V ČR je tento způsob financování zatím neobvyklý, proto je nutné nejdříve ověřit, zda existuje dostatečný zájem soukromého sektoru, zda je PPP v místě politicky průchodný a zda je nejlepší metodou dodání daného investičního projektu. Bankovní úvěry Pro realizaci projektů je nutné nejdříve zajistit předfinancování projektu včetně vlastního podílu žadatele. V současné době většina bankovních ústavů poskytuje finanční půjčky na zajištění předfinancování. Níže jsou uvedeny některé nabízené způsoby, včetně vysvětlení některých pojmů. 

příslib úvěru – předpokladem pro získání dotace je prokazatelné zajištění financování příslušného projektu;



překlenovací financování projektu – krátkodobý a střednědobý úvěr na financování časového nesouladu mezi okamžitou potřebou prostředků na krytí uznatelných výdajů projektu a čerpání dotace ze SF EU;

113

Strategie rozvoje mikroregionu Dolní Pootaví 2014 - 2020 

spolufinancování projektu – střednědobý až dlouhodobý úvěr na financování výdajů projektu nekrytých zpětným financováním prostřednictví dotace ze SF EU;



úroková sazba – pohyblivá úroková sazba, v případě úvěru na spolufinancování projektu je možná i pevná úroková sazba; úroky hradí klient měsíčně nebo čtvrtletně; pokud není sjednána pevná úroková sazba, klient má možnost předčasně splatit úvěr, aniž by platil úhradu za předčasné splacení úvěru;



měna – překlenovací úvěr je poskytován v Kč, úvěr na spolufinancování je možné poskytnout i v EUR, USD nebo CHF;



zajištění úvěru – může být provedeno standardními prostředky s přihlédnutím k typu projektu a charakteru poskytovaného úvěru;



čerpání úvěru – lze jednorázově nebo postupně, a to k přímým platbám na účet dodavatele nebo prodávajícího na základě předložených dokladů, ve výjimečných případech i na běžný účet klienta;



způsob splácení – jistina úvěru na překlenovací financování projektu je splácena z dotace čerpané ze SF EU; jistina úvěru určeného na spolufinancování projektu je splácena dle splátkového kalendáře smluvně stanoveného mezi klientem a bankou.

Doporučení pro implementaci

4.3

Realizace rozvojového programu vyžaduje splnění zejména následujících úkolů: 1.

Realizovat napojení mikroregionu na krajský informační systém včetně jeho zpřístupnění orgánům samosprávy, organizacím jimi zřízených, podnikatelským subjektům, nevládním neziskovým organizacím a ostatním uživatelům včetně občanů mikroregionu

2.

Sledovat státní a regionální alokace finančních prostředků na úrovni státu a kraje, vedle investičních i na neinvestiční programy

3.

Ustanovit pracovní skupiny, které by se zabývaly aktualizací programu, případně zajistit jeho posouzení z hlediska vlivu na životní prostředí

4.

Podporovat zapojení nestátních neziskových organizací a veřejnosti do realizace rozvojového programu mikroregionu

4.4

Doporučení pro aktualizaci

Rada starostů mikroregionu Dolní Pootaví by měla minimálně jednou ročně vyhodnotit stav implementace programu a přijímat nápravná opatření k zabezpečení těch cílů, jejichž realizace neodpovídá skutečným potřebám rozvoje mikroregionu. Jedním z těchto opatření by měla být i aktualizace Strategie v souladu s reálnou skutečností, dále její přizpůsobení dotační politice EU, státu a kraje, případně dalším možnostem zdrojů financování programu.

114

Strategie rozvoje mikroregionu Dolní Pootaví 2014 - 2020 Příloha

5.

5.1

Realizované projekty z původní Strategie

Z původní Strategie bylo do současné doby zrealizováno 32 projektů a jejich celkové náklady činily přibližně 80 milionů Kč. Jejich seznam včetně třídění do jednotlivých prioritních oblastí je uveden v tabulkách. Prioritní oblast 1: Infrastruktura a životní prostředí Číslo projektu

Název projektu

Předkladatel


Cíl 1.1 Zlepšením stavu technické infrastruktury zajistit další rozvoj obcí Opatření č. 1.1.1 Zlepšení dopravní infrastruktury a udržení dopravní obslužnosti 1.1.1.1. 1.1.1.2. 1.1.1.3 1.1.1.4

Úprava místních komunikací Oprava komunikací Rekonstrukce komunikací Obnova obecních komunikací- část po povodních

Kuřimany Radějovice Jinín Cehnice

Opatření č. 1.1.2 Zlepšení zásobování pitnou vodou Opatření č. 1.1.3 Zlepšení čištění odpadních vod 1.1.3.1 1.1.3.2 1.1.3.3

Rekonstrukce kanalizace Čistička odpadních vod Rekonstrukce kanalizace –část po povodních

Přešťovice Přešťovice Cehnice

Opatření č. 1.1.4 Rozvoj informačních technologií Cíl 1.2 Zlepšit stav ovzduší, zajistit ukládání odpadů a ochranu přírody Opatření č. 1.2.1 Zlepšení stavu ovzduší 1.2.1.1

Zavedení vytápění plynem do hospody a prodejny

Jinín

Opatření č. 1.2.2 Zlepšení nakládání s odpady Opatření č. 1.2.3 Ochrana přírody Cíl 1.3 Zajistit ochranu proti povodním Opatření č. 1.3.1 Protipovodňová ochrana veřejného a soukromého majetku 1.3.1.1


Skály

1.3.1.2


Slaník

1.3.1.3

Oprava požární zbrojnice

Radějovice

1.3.1.4

Oprava Zorkovického potoka II. a III. etapa

Čejetice

1.3.1.5

Rekonstrukce obecního rybníku

Nebřehovice

1.3.1.6

Odbahnění rybníka Starý

Jinín

1.3.1.7

Obnova Třešovického potoka

Třešovice

1.3.1.8

Obnova koryta a můstků Malá Turná

Osek

1.3.1.9


Jinín

1.3.1.10

Čejetice

1.3.1.11

Oprava mostu přes Cehnický potok v Mladějovicích Protipovodňová opatření na rybníku v Mladějovicích – vybudování přepadu

1.3.1.12

Dobudování obecního rozhlasu

Čejetice

1.3.1.13

Odbahnění obecních rybníků

Čejetice

Čejetice

CELKEM 21 projektů

115


Prioritní oblast 2: Podnikání, cestovní ruch Číslo projektu

Název projektu

Předkladatel


Cíl 2.1 Zlepšit podmínky pro rozvoj malého a středního podnikání Opatření č. 2.1.1 Informační služby a poradenství místním podnikatelům Opatření č. 2.1.2 Podpora a rozvoj malého a středního podnikání Cíl 2.2 Zlepšit podmínky pro rozvoj cestovního ruchu Opatření č. 2.2.1 Zajistit informační služby návštěvníkům mikroregionu Opatření č. 2.2.2 Rozvoj turistických tras, doplňkových služeb a infrastruktury 2.2.2.1

Rekonstrukce pohostinství

Rovná

2.2.2.2

Cyklotrasa Sudoměř – Mladějovice

Čejetice

CELKEM 2 projektů

Prioritní oblast 3: Zemědělství, lesnictví, rybářství a rozvoj venkova Číslo projektu

Název projektu

Předkladatel

Odhadovaná částka v tis. Kč

Cíl 3.1 Zajistit trvale udržitelné hospodaření v zemědělství Opatření č. 3.1.1 Rozvoj alternativních způsobů zemědělského podnikání Opatření č. 3.1.2 Udržení zemědělské výroby na území mikroregionu Cíl 3.2 Rozvíjet lesnictví, myslivost Opatření č. 3.2.1 Trvale udržitelné hospodaření v lesích Cíl 3.3 Zachovat venkovský ráz krajiny, obnovit a udržet vzhled obcí Opatření č. 3.3.1. Obnova a údržba venkovského charakteru krajiny Radějovice 3.3.1.1 Zpracování územního plánu Nebřehovice 3.3.1.2 Zpracování územního plánu Třešovice 3.3.1.3. Zpracování územního plánu Opatření č. 3.3.2. Údržba vesnic, vzhledu obcí 3.3.2.1 Oprava kapliček 3.3.2.2 Oprava kapličky 3.3.2.3 Zavedení vytápění plynem do prostor OÚ 3.3.2.4 Oprava kapliček a křížků 3.3.2.5 Oprava kaple Přešťovice Odvlhčení a oprava kaple sv. Jana 3.3.2.6 Nepomuckého 3.3.2.7 Oprava kaple Mladějovice 3.3.2.8 CELKEM

Výměna oken kulturního domu Přešťovice 11 projektů

Cehnice Radějovice Jinín Třešovice Přešťovice Čejetice Čejetice Přešťovice

116

Strategie rozvoje mikroregionu Dolní Pootaví 2014 - 2020 Prioritní oblast 4: Kvalita života Číslo projektu

Název projektu

Předkladatel


Cíl 4.1 Zajistit podmínky pro kvalitní život místních obyvatel Opatření č. 4.1.1 Vytváření podmínek pro bydlení na venkově 4.1.1.1 Oprava střechy budovy OÚ 4.1.1.2 Vybudování veřejného osvětlení 4.1.1.3 Výstavba 6 bytových jednotek 4.1.1.4 ZTV Osek 4.1.1.5 Výměna oken v budovách obce

Rovná Nebřehovice Osek Osek Čejetice

Opatření č. 4.1.2 Rozvíjet obecnou kulturu obyvatel Opatření č. 4.1.3 Podpora kultury a sportu jako součástí kvality života Čejetice 4.1.3.1 Vybudování víceúčelového hřiště se zázemím Paračov 4.1.3.2 Výstavba dětského hřiště Osek 4.1.3.3 Rozšíření fotbalového hřiště Osek 4.1.3.4 Umělý povrch na víceúčelové hřiště Rovná 4.1.3.5 Rekonstrukce dětského hřiště Jinín 4.1.3.6 Výstavba hřiště pro mládež a děti Jinín 4.1.3.7 Zavedení vytápění plynem do tělocvičny Řepice 4.1.3.8 Víceúčelový sál Třešovice 4.1.3.9 Oprava hřiště Přešťovice 4.1.3.10 Vybudování víceúčelové místnosti v Kbelnici Přešťovice 4.1.3.11 Vybudování sportovního zázemí Přešťovice 4.1.3.12 Rekonstrukce vytápění kulturního domu Přešťovice Cíl 4.2 Podporovat rozvoj školství, zdravotnictví a sociálních služeb Opatření č. 4.2.1 Rozvoj školství a vzdělanosti obyvatel 4.2.1.1 Rekonstrukce školní jídelny 4.2.1.2 Mateřská škola 4.2.1.3 Nové vybavení hřiště u MŠ

Štěkeň Řepice Čejetice

Opatření č. 4.2.2 Zvýšit dostupnost a kvalitu sociálních a zdravotnických služeb Osek 4.2.2.1 Vybudovat dům s pečovatelskou službou Jinín 4.2.2.2 Zavedení vytápění plynem do lékařské ordinance CELKEM 20 projektů

Závěr: Vlídná krajina provázející zlatonosnou Otavu mezi Strakonicemi a Pískem, zpola naplněná zrcadly rybníků mezi úrodnými poli, zpola načechraná zelenými vrchy zalesněných pahorků. Krajina bez rušných měst a turistických atrakcí, jež ale dodnes promlouvá k těm, kdo chtějí naslouchat, o bohaté historii, hodnotné přírodě i živé současnosti. Mikroregion Dolní Pootaví sdružuje 17 obcí na obou březích Otavy v těsném sousedství Strakonic a protínají ho dvě důležité dopravní tepny – státní silnice ze Strakonic na Vodňany a na Prahu. Všech 17 obcí již od roku 2001 společně usiluje o zvelebení jednotlivých vesnic a zlepšení života pro jejich obyvatele. Zásluhou společných projektů v rámci DSO Dolní Pootaví se snad každá zdejší obec může pochlubit kapličkou či alespoň božími mukami, která se v posledních letech podařilo opravit. Návsi, přirozená centra života vesnice, se postupně proměňují a znovu zvou místní i návštěvníky ke společnému posezení nebo dokonce zábavě. A díky společnému autobusu není problém ani zajet hromadně na návštěvu k sousedům či někam dál pro inspiraci a odpočinek.

117

Strategie rozvoje mikroregionu Dolní Pootaví 2014 - 2020 Schvalovací doložka: tento dokument byl schválen na valné hromadě SoDP v Miloňovicích dne 6.10.2014, pod číslem usnesení 7/2014.

Helena Sosnová, předsedkyně

118

STRATEGIE ROZVOJE MIKROREGIONU DOLNÍ POOTAVÍ

Recommend Documents