Strategie rozvoje mikroregionu Polensko SWOT analýza SWOT ANALÝZA MIKROREGIONU POLENSKO

Strategie rozvoje mikroregionu Polensko – SWOT analýza

SWOT ANALÝZA MIKROREGIONU POLENSKO


SILNÉ STRÁNKY Obyvatelstvo, osídlení

SLABÉ STRÁNKY Obyvatelstvo, osídlení

 existence přirozeného a funkčně poměrně  rozdrobená sídelní struktura s velkým silného střediska mikroregionu počtem populačně malých obcí – typická pro celou oblast Českomoravské vrchoviny  od poloviny devadesátých let populační růst nadpoloviční většiny obcí  dlouhodobý pokles počtu obyvatel u populačně malých obcí  stále velmi příznivá (progresivní) věková struktura obyvatelstva (zejména vysoký  nižší úroveň nejvyššího dosaženého podíl dětí do 15 let) vzdělání obyvatel  nízký průměrný věk a index stáří obyvatel  kladné hodnoty migračního salda PŘÍLEŽITOSTI OHROŽENÍ Obyvatelstvo, osídlení Obyvatelstvo, osídlení  možnost transformace obytné funkce vylidňujících se populačně malých obcí na funkci rekreační (rozvoj chalupaření, agroturistiky, cykloturistiky)  migrace obyvatel z blízké Jihlavy i jiných větších měst v rámci trendu tzv. „příměstského bydlení“ – podpora bytové výstavby

 rozdrobená sídelní struktura s populačně malými obcemi vytváří obtížnou překážku při překonávání nedostatků např. v technické infrastruktuře  reálná možnost dalšího pokračování depopulačních procesů u malých obcí důsledek nepříznivé věkové struktury obyvatelstva

76


SILNÉ STRÁNKY Doprava a dopravní obslužnost

SLABÉ STRÁNKY Doprava a dopravní obslužnost

 poměrně výhodná poloha mikroregionu  zhoršující se technický stav řady silnic II. v blízkosti dálnice D1, silnice č. I/38 a III. třídy – u některých již hrozba rozpadu a krajského města Jihlava povrchu a jejich následného vyřazení ze sítě veřejných komunikací  významné silnice druhé třídy procházející mikroregionem – zejména č. II/352 a II/353  negativem je zastavení osobní železniční spojující Jihlavu se Žďárem n.S. dopravy na trati Dobronín – Polná  západním okrajem mikroregionu prochází  špatně zajištěná dopravní obslužnost relativně významná elektrizovaná železniční o sobotách a nedělích s výjimkou obcí trať č. 240 Havlíčkův Brod – Jihlava ležících na železniční trati H.Brod – Jihlava  standardně zajištěná dopravní obslužnost linkovou autobusovou dopravou v pracovní dny PŘÍLEŽITOSTI Doprava a dopravní obslužnost

OHROŽENÍ Doprava a dopravní obslužnost

 náprava technického stavu silnic II. a III. třídy v důsledku jejich delimitace do majetku kraje Vysočina a mobilizace dostupných finančních prostředků  optimalizace systému veřejné dopravy – znovuobnovení provozu na železniční trati Dobronín – Polná, využití synergických efektů z provázání autobusové a železniční dopravy, zvýšení standardu dopravní obsluhy o víkendech

 pokračující chátrání silnic II. a III. třídy z důvodu nedostatku finančních prostředků na jejich opravy  zakonzervování stávajícího stavu dopravní obslužnosti (zvláště ve večerních hodinách a o víkendech) může vést k dalšímu poklesu atraktivity hromadné dopravy, a tím k poklesu počtu přepravených osob a růstu ztrátovosti  nárůst individuální automobilové dopravy (IAD) v důsledku snížení kvality dopravní obsluhy  nárůst nehodovosti jako následek vyšší intenzity dopravy a zhoršeného technického stavu silničních komunikací  zvýšení zátěže životního prostředí v důsledku růstu IAD

77


SILNÉ STRÁNKY Technická infrastruktura a ÚPD

SLABÉ STRÁNKY Technická infrastruktura a ÚPD

 standardní úroveň pokrytí území pevnými telefonními linkami  většina obcí je přihlášena do Programu obnovy venkova

 relativně nepříznivá vybavenost obcí mikroregionu pokud jde o zásobování elektrickou energií – rekonstrukce rozvodů bude nutná v sedmi obcích  nepříznivá situace v plynofikaci mikroregionu – plyn je zaveden pouze v devíti obcích  nevyhovující pokrytí části území signálem mobilních telefonů – problémy se týkají deseti obcí  řada problémů v souvislosti s kapacitou a technickým stavem vodovodů, případně i s kvalitou dodávané vody  nepříliš příznivá situace v odkanalizování obcí – ČOV je vybudována pouze ve čtyřech obcích (v dalších třech soustava biologických rybníků)  nepříznivá bilance obcí Polenska v rámci územního plánování – územní plán je schválen či rozpracován pouze v šesti obcích

PŘÍLEŽITOSTI Technická infrastruktura a ÚPD

OHROŽENÍ Technická infrastruktura a ÚPD

 odstranění identifikovaných nedostatků v technické infrastruktuře obcí mikroregionu, ať už jde zásobování elektrickou energií, plynofikaci, telekomunikace či vodohospodářské záležitosti  rozšíření moderních komunikačních technologií (internet)  promítnutí aktuálních rozvojových záměrů do územně plánovací dokumentace

 nerentabilita budování technické infrastruktury v rozdrobené sídelní struktuře může nadále snižovat atraktivitu malých obcí pro bydlení i podnikatelskou činnost  zvlášť významné riziko jak pro životní prostředí tak i pro rozvoj podnikání představuje nedostatečné zajištění čištění odpadních vod  bez pokrytí území schválenou územně plánovací dokumentací může být omezen další rozvoj mikroregionu, především rozvoj podnikání, realizace veřejných staveb atd.  nedostatečné legislativní zajištění likvidace TKO v obcích (obec je „oficiálně“ původcem odpadu a obyvatelé nejsou ochotni platit poplatky za odvoz TKO)

78


SILNÉ STRÁNKY

SLABÉ STRÁNKY

Trh práce

Trh práce

 nízká míra nezaměstnanosti – výrazně pod krajským a zejména republikovým průměrem  nízká míra dlouhodobé nezaměstnanosti PŘÍLEŽITOSTI Trh práce

 vyšší podíl nezaměstnaných žen  vysoký podíl nezaměstnaných osob se středním vzděláním bez maturity OHROŽENÍ Trh práce

 reálná možnost dojížďky do zaměstnání do centra mikroregionu Polné, ale i jiných významných středisek (Jihlava, Havlíčkův Brod, Žďár nad Sázavou, Přibyslav)  blízkost dálnice D1 jako hlavní rozvojové osy a „tvůrce“ pracovních příležitostí  stálá a důsledná podpora malého a středního podnikání v mikroregionu ve vazbě na tvorbu nových pracovních míst

 odchod kvalifikovaných pracovníků do větších měst, zejména v důsledku vyšších příjmů a širší nabídky pracovních příležitostí

79


SILNÉ STRÁNKY Podnikatelské prostředí

SLABÉ STRÁNKY Podnikatelské prostředí

 územní (Polná, Dobronín, Nížkov, Jamné, Ždírec) i odvětvová (dřevozpracující a nábytkářský, strojírenský a kovodělný, textilní a oděvní, elektrotechnický, potravinářský průmysl) diferenciace průmyslové výroby  stabilizovaná situace a příznivé hospodářské výsledky ve významějších průmyslových subjektech mikroregionu (SAPELI, TZK, PLEAS, Jihlavské sklárny BOHEMIA, MIVOKOR atd.)  zvyšování podílu exportu na odbytu průmyslových firem  v rámci kraje poměrně příznivé přírodní předpoklady pro intenzivní zemědělství  dobrá dostupnost obchodních i nevýrobních služeb u většiny obcí mikroregionu  vysoké zastoupení řemesel jako potenciálního zdroje podnikatelského rozvoje

 nízké zastoupení progresivních odvětví průmyslu a služeb  nižší intenzita soukromého podnikání ve srovnání s okresem Jihlava, krajem Vysočina i ČR  nepříliš příznivá hospodářská situace ve významných zemědělských společnostech  nízké pokrytí mikroregionu nevýrobními a maloobchodními službami

PŘÍLEŽITOSTI Podnikatelské prostředí

OHROŽENÍ Podnikatelské prostředí

 monitorování nevyužitých průmyslových  nedostatek investičního kapitálu a zemědělských objektů a areálů a jejich a pokračující nízká dostupnost úvěrů nabídnutí podnikatelské veřejnosti pro podnikatelské subjekty může vést ke snižování jejich konkurenceschopnosti  příprava nových ploch vhodných k podnikání  nedostatek disponibilní kvalifikované pracovní síly, zejména v průmyslové  zavádění produkce alternativních plodin výrobě, může bránit dalšímu rozvoji jinak  rozvoj krajinotvorných a ekologických prosperujících firem funkcí zemědělství a nových aktivit, které  složitá situace celého resortu zemědělství nahradí utlumované tradiční zemědělské v ČR, projevující se i v podmínkách výroby Polenska – špatné dodavatelsko –  rozvoj činností podporujících alternativních odběratelské vztahy, nedořešené restituce, příjmy na venkově s využitím místních obtížná dostupnost bankovních úvěrů, surovin a podmínek nízké výkupní ceny zemědělských produktů apod.  další prohlubování rozdílů mezi příjmy v zemědělství a ostatními sektory národního hospodářství

80


SILNÉ STRÁNKY Veřejné služby

SLABÉ STRÁNKY Veřejné služby

 dostatečná vybavenost základními  nedostatečná síť poskytovatelů zdravotní knihovnami a kulturními domy, která péče v menších obcích s horší dopravní přispívá ke zlepšení kvality života obyvatel obslužností  velmi dobrá vybavenost kulturní  nedostatečný počet poskytovatelů služeb infrastrukturou sociální péče o seniory a zdravotně postižené občany  chybějící tělocvičné zařízení pro děti ZŠ v Polné, která je podle počtu dětí největší v mikroregionu PŘÍLEŽITOSTI OHROŽENÍ Veřejné služby Veřejné služby  rozšíření mimoškolních vzdělávacích a  ohrožení samotné existence některých výchovných programů a další mimoškolní mateřských i základních škol (zejména zájmové činnosti jako součásti systému malotřídních) z důvodu nepříznivého prevence sociálně patologických jevů demografického vývoje  další rozvoj základních knihoven a jejich  nedostatek finančních prostředků pro poboček jako lokálních informačních center volnočasové aktivity mládeže může vyústit v nárůst nežádoucích sociálně  zřízení dalších potřebných zařízení a služeb patologických jevů sociální péče pro seniory a zdravotně postižené občany  nedostatek finančních prostředků na zabezpečení sociální péče může ohrozit její kapacitu i kvalitu

81


SILNÉ STRÁNKY Veřejné finance, daňová výtěžnost

SLABÉ STRÁNKY Veřejné finance, daňová výtěžnost

 nadprůměrné výnosy DPFO ze závislé činnosti  vysoká úroveň příjmů z daně z nemovitostí

 nízká úroveň daně z příjmů fyzických osob z podnikání ukazuje na nízkou podnikavost obyvatel obcí

PŘÍLEŽITOSTI Veřejné finance, daňová výtěžnost

OHROŽENÍ Veřejné finance, daňová výtěžnost

 mikroregion složený z obcí s nízkým počtem obyvatel bude mít podle nových pravidel daňového určení vyšší daňové příjmy u přerozdělovaných prostředků

 vysoké záporné saldo hospodaření některých obcí ve vztahu k celkovým příjmům bude dlouhodobě negativně působit na hospodaření těchto obcí  nízké příjmy obcí v mikroregionu ve vztahu k vyšším potřebám obcí mohou v dalších obdobích negativně působit na kvalitu života obyvatel obcí

82


SILNÉ STRÁNKY Cestovní ruch  dominantní středisko turismu a cestovního ruchu – město Polná s řadou významných pamětihodností  kulturně - historické i technické památky a zajímavosti rozmístěné po celém území mikroegionu  výhodná poloha území na dálkových i regionálních cyklotrasách  řada kulturních a sportovních akcí v obcích mikroregionu, podporujících cestovní ruch PŘÍLEŽITOSTI Cestovní ruch

SLABÉ STRÁNKY Cestovní ruch  nepříliš příznivé krajinné předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu a turismu (odlesněná krajina s velkými bloky orné půdy a intenzivní zemědělskou výrobou) – výjimku tvoří např. Arnolecké hory  řada významných kulturně historických památek v zanedbaném stavu či nepřístupná pro návštěvníky  nedostatečná ubytovací kapacita v území OHROŽENÍ Cestovní ruch

 turistické zpřístupnění dalších míst rozšířením sítě značených cest a cyklotras, včetně naučných a tematických stezek ve vhodných lokalitách  zvýšení nabídky turisticky atraktivních, kulturně historických míst a lokalit – nutnost jejich rekostrukce, údržby a zpřístupnění návštěvníkům  propagace města Polná, jako historicky a kullturně cenné památky v blízkosti krajského města

 odkládání tvorby a propagace turistického produktu může vést k marginalizaci území v konkurenci s jinými oblastmi cestovního ruchu s podobnou nabídkou  nedostatek finančních prostředků na rekonstrukce a údržbu nejvýznamnějších turistických atraktivit – dopad na návštěvnost a rozvoj podnikatelských činností v oblasti cestovního ruchu

83


SILNÉ STRÁNKY Přírodní prostředí

SLABÉ STRÁNKY Přírodní prostředí

 plochý reliéf umožňující nenákladné využívání země  podnebí umožňující intenzivní zemědělství, lokálně i zimní sporty  hustá vodní síť, lokální vodní zdroje  půdy s příznivým vodním režimem

 nepříliš atraktivní reliéf z hlediska turismu a cestovního ruchu  variabilita sněhové pokrývky, snižující možnost zimních sportů (rekreace)  podprůměrná kvalita vody  většina půd s nepříliš velkým obsahem živin  absence přirozených biocenóz (rostlinných a živočišných společenstev)  v lesích převaha smrku a boru – jehličnaté monokultury

PŘÍLEŽITOSTI Přírodní prostředí

OHROŽENÍ Přírodní prostředí

 šetrné turistické zpřístupnění krajiny (pěší turistika, cykloturistika, zimní turistika) propojením atraktivnějších krajinných scenérií  koncepční propracování letního a zimního využití krajiny  delimitace půd pro extenzivní a intenzivní využití  revitalizace vodních toků a údolních niv  posílení biodiverzity krajiny podporou přírodě blízkých biocenóz

 nadměrně velké bloky orné půdy snižující biodiverzitu a podporující erozi, zanášení vodních toků (rybníků) sedimenty  labilita smrčinového ekosystému (polomy, škůdci, nízká biodiverzita)  narušování oběhu vody v krajině neuváženými technickými zásahy (napřimování vodních toků, betonování koryt, likvidace mokřadů, nadměrné meliorace) – hrozba povodní i sucha  kumulované znečištění ovzduší v sídlech, snižující kvalitu životního prostředí  možné problémy s odpadovým hospodářstvím  obtížná revitalizace krajiny v dlouhodobém výhledu

84

Strategie rozvoje mikroregionu Polensko SWOT analýza SWOT ANALÝZA MIKROREGIONU POLENSKO

Recommend Documents