STRATEGIE ROZVOJE MIKROREGIONU ČESKOKAMENICKO

STRATEGIE ROZVOJE MIKROREGIONU ČESKOKAMENICKO

1

Strategie rozvoje mikroregionu Českokamenicko – Mapa mikroregionu Českokamenicko

MIKROREGION ČESKOKAMENICKO

2

Strategie rozvoje mikroregionu Českokamenicko – Obsah

Obsah 1. ÚVOD

4

1.1.Výchozí situace pro zpracování Strategie rozvoje mikroregionu Českokamenicko 1.2.Účel a využití Strategie mikroregionu Českokamenicko 1.3. Struktura Strategie mikroregionu Českokamenicko 1.4. Způsob zpracování Strategie mikroregionu Českokamenicko

2. SOCIOEKONOMICKÁ ANALÝZA

4 5 5 8

9

2.1. Geografická poloha území 2.2. Sídelní struktura a funkční specializace středisek 2.3. Obyvatelstvo

9 11 16

2.3.1 Vývoj počtu obyvatelstva

16

2.3.2 Analýza demografického vývoje ve druhé polovině 90. let

19

2.4. Hospodářství 2.5. Doprava a dopravní obslužnost

24 30

2.5.1 Dopravní síť a její zatížení

30

2.5.2 Dopravní obslužnost

34

2.6. Cestovní ruch

37

2.6.1 Vývoj cestovního ruchu v mikroregionu

37

2.6.2 Předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu

41

2.6.3 Infrastruktura cestovního ruchu

43

2.7. Trh práce 2.8. Technická infrastruktura

48 55

2.8.1 Zásobování pitnou vodou a čištění odpadních vod

56

2.8.2 Zásobování energiemi a stupeň telefonizace

58

Příloha: Seznam ubytovacích zařízení

60

3. ANALÝZA SWOT 4. STRATEGIE ROZVOJE A JEJÍ PRIORITY 5. POPIS JEDNOTLIVÝCH PRIORIT A OPATŘENÍ 5.1 Priorita 1: Ekonomická základna

62 65 66 66

5.1.1 Opatření 1.1.: Rozvoj cestovního ruchu

67

5.1.2 Opatření 1.2.: Podpora podnikání a tvorba podmínek pro podnikání

70

5.1.3 Opatření 1.3.: Kvalitní péče o krajinu a související činnosti

72

5.2 Priorita 2: Trvale udržitelný rozvoj sídel

74

5.2.1 Opatření 2.1.: Růst investic v infrastruktuře

75

5.2.2 Opatření 2.2.: Sociální vybavenost a místní kultura

77

5.2.3 Opatření 2.3.: Podpora rozvoje bydlení

79

5.3. Priorita 3: Aktivizace mikroregionu a rozvoj spolupráce

80

5.3.1 Opatření 3.1.: Rozvoj vnitřních vztahů a spolupráce uvnitř mikroregionu

81

5.3.2 Opatření 3.2.: Rozvoj vnějších vztahů

83

6. NÁVRH IMPLEMENTAČNÍHO RÁMCE STRATEGIE ROZVOJE MIKROREGIONU ČESKOKAMENICKO 6.1. Úvod 6.2. Rozvojová instituce

85 85 88

PŘÍLOHA – ZÁSOBNÍK PROJEKTŮ

3

Strategie rozvoje mikroregionu Českokamenicko – Úvod

1. ÚVOD 1.1. Výchozí situace pro zpracování Strategie rozvoje mikroregionu Českokamenicko Během

roku

2000

dospěli

zástupci

Sdružení

obcí

Českokamenicka

k rozhodnutí zpracovat pro zájmové území mikroregionu rozvojový dokument střednědobého časového charakteru.

Základním

impulsem

pro

tvorbu

Strategie

rozvoje

mikroregionu

Českokamenicko byla zejména existence společných specifických problémů přesahujících rámec jedné obce a tím pádem i potřeba vzniku společného nástroje pro budoucí koordinovaný přístup k řízení změn v předmětném území.

Neméně důležitou skutečností, vážící se k potřebě existence společného rozvojového dokumentu, je i přítomnost dalších subjektů (podnikatelských, či neziskových) působících v jednotlivých obcích,

na jejichž činnost mají obecní

samosprávy jen omezený či nepřímý vliv. V současné době tak vzniká potřeba nalezení společného prostoru pro zapojení těchto subjektů do koordinovaného procesu rozvoje území, a to zejména formulací společných aktivit, projektů, jejich prosazování vůči vnějším finančním zdrojům a vytvářením vzájemných kooperačních vazeb na partnerském principu a na základě oboustranné výhodnosti.

Další okolností, která hraje velice důležitou roli ve vztahu ke zpracování rozvojového dokumentu mikroregionu, je i realizace regionální politiky České republiky a proces přistupování České republiky k Evropské Unii, kdy se pro obce, mikroregiony, podniky a další subjekty díky těmto skutečnostem otevírá možnost získávání finančních prostředků ze spektra podpůrných a rozvojových programů jak v rámci národních zdrojů, tak i předvstupních nástrojů EU.

Podmínkou pro úspěšnou realizaci aktivit a projektů jednak obcí, ale i dalších subjektů, je schopnost společně se dohodnout a formulovat opatření a rámec pro činnosti způsobující žádoucí změny v území, k čemuž má sloužit právě Strategie 4


rozvoje a z ní vyplývajícího dostatku kvalitně připravených projektových záměrů a projektů. Jelikož vznik a realizace zejména větších projektů vyžaduje systematickou a poměrně náročnou přípravu a mikroregion se nachází na počátku této cesty, lze předpokládat, že zpracování Strategie rozvoje mikroregionu je v tomto procesu prvním krokem a zároveň do jisté míry předpokladem pro další posilování vnitřní soudržnosti území za účelem následného efektivního využívání a aktivizace vnitřních a rovněž i získávání vnějších finančních prostředků pro rozvoj předmětného území.

1.2

Účel a využití dokumentu strategie rozvoje mikroregionu Českokamenicko Vznik

a

účel

vlastního

dokumentu

Strategie

rozvoje

mikroregionu

Českokamenicko vyplývá ze skutečností popsaných v předchozí části a reflektuje zejména existenci společných specifických problémů území. Pro tyto problémy navrhuje opatření a způsoby řešení prostřednictvím vhodných aktivit.

Zároveň si klade za cíl iniciovat vznik společného komunikačního prostoru pro všechny aktivní subjekty v mikroregionu s vědomím, že rozvoj území lze provádět jen řízeným úsilím více subjektů, které mají své zájmy, sledují podobné cíle a právě v rámci definovaných opatření identifikují, formulují a následně prosazují jednotlivé projekty.

1.3

Struktura Strategie rozvoje mikroregionu Českokamenicko Dokument Strategie rozvoje mikroregionu Českokamenicko je produktem

poměrně složitě strukturovaného dohadovacího procesu a následného konsensu představitelů mikroregionu na základních směrech a rámci aktivit pro koordinovaný rozvoj území.

Dokument se dělí na dvě základní části, analytickou a návrhovou. Analytická část obsahuje sociální a ekonomickou analýzu území mikroregionu, jejímž cílem bylo popsat stav jednotlivých funkčních složek území na základě statistických dat a dalších pramenů a rovněž dotazníkového šetření v jednotlivých obcích.

5


K souhrnnému vyhodnocení situace byla použita metoda analýzy SWOT, tedy identifikace silných a slabých stránek

mikroregionu a zhodnocení jeho vnějších

příležitostí a rizik.

Socioekonomická analýza území a analýza SWOT, obě zpracované během roku 2000, tvořily vstup pro návrhovou část

Strategie. V té byly formulovány 3

prioritní oblasti s globálními cíly a pro jejich dosažení pak byla v rámci jednotlivých priorit určena

relevantní opatření. Pro naplnění dílčích cílů opatření bylo určeno

spektrum vhodných aktivit vytvářejících prostor pro vznik projektů a jejich následnou realizaci.

Realizační báze, a zároveň nejdůležitější část dokumentu Strategie,

je

tvořena zásobníkem projektových záměrů či již připravených projektů, pro účely dokumentu Strategie zpracovaných pro každý jednotlivý projekt v jednotném formátu. Zásobník by měl být neustále „otevřeným systémem“, ze kterého budou projekty vybírány pro realizaci a zároveň by do něj měly být projekty doplňovány tak, jak budou jednotlivými subjekty v mikroregionu v průběhu času formulovány.

Zásobník obsahuje jednak projekty jednotlivých obcí, ale i takové, které budou na základě dalších jednání zástupců mikroregionu sdružovány do projektů skutečně mikroregionálního charakteru. Zásobník tak plní i funkci „informační“, kdy formulace projektů v jednotlivých obcích dává impuls ke vzniku větších projektů, kterých se účastní více obcí na základě sledování společných cílů mikroregionu a řešení podobných problémů. Zároveň je Zásobník určen a otevřen rovněž pro projekty třetích subjektů vyvíjejících činnost na území mikroregionu za předpokladu, že svou povahou přispívají k řešení problémů v rámci jednotlivých priorit a opatření.

Doplňkem dokumentu Strategie rozvoje je Databáze základních informací k finančním zdrojům zpracovaná ARR Euroregionu Labe, o.p.s., tvořící výchozí informační základnu pro vytipování a určení vnějšího finančního zdroje pro financování jednotlivých projektových akcí.

6

Strategie rozvoje mikroregionu ČeskokamenickoČESKOKAMENICKO – Úvod STRUKTURA STRATEGIE ROZVOJE MIKROREGIONU

Socioekonomická analýza mikroregionu SWOT Analýza

Opatření 1.1: Rozvoj cestovního ruchu

Prioritní oblast 1:



Ekonomická základna

Trvale udržitelný rozvoj sídel

Aktivizace mikroregionu a rozvoj spolupráce

Opatření 1.2.: Podpora podnikání a tvorba podmínek pro podnikání

Opatření 3.1.: Kvalitní péče o krajinu a související činnosti

Vhodné aktivity a typové projekty

Potenciální zdroje financování

Opatření 2..1: Růst investic v infrastruktuře

Opatření 2.2.:

Opatření 2.3.:

Sociální vybavenost a místní kultura

Podpora rozvoje bydlení

Vhodné aktivity v rámci j opatření Vhodné aktivity av typové Vhodné aktivity rámci projekty j opatření


Zásobník projektů 7

Opatření 3.1: Rozvoj vnitřních vztahů a spolupráce uvnitř mikroregionu

Opatření 3.2.: Rozvoj vnějších vztahů

Vhodné aktivity aktivity av typové Vhodné rámci projekty opatření



1.4

Způsob zpracování Strategie mikroregionu Českokamenicko Dokument

Strategie

rozvoje

vznikal

postupně.

Analytická

část

(socioekonomická analýza území mikroregionu a analýza SWOT) byla zpracována již koncem roku 2000 Společností pro regionální ekonomické poradenství GaREP Brno, spol. s r.o. Návrhová část dokumentu pak vznikala během roku 2001 v úzké součinnosti mezi zadavatelem, reprezentovaným zástupci obcí mikroregionu a zpracovatelem, Agenturou regionálního rozvoje Euroregionu Labe, o.p.s. Návrhové části dokumentu byly projednávány na jednáních Pracovní skupiny složené ze zástupců obcí mikroregionu a řešitelského týmu zpracovatele.

Jako vstup pro zpracování návrhové části Strategie byla komplexně převzata socioekonomická analýza území. Analýza SWOT pak tvořila obsah prvního jednání Pracovní skupiny, na němž doznala změn, respektive byla částečně zeštíhlena.

Jako zásadní lze hodnotit účast zástupců mikroregionu právě při vzniku návrhové - strategické části dokumentu, to znamená při určování Priorit, navrhování opatření a formulace rámce vhodných aktivit pro realizační projekty. Zpracovatel celý proces vzniku metodicky řídil, upravoval výstupy jednotlivých jednání a jednotlivé postupové kroky organizačně zabezpečoval.

8

Strategie rozvoje mikroregionu Českokamenicko – Socioekonomická analýza

2. Socioekonomická analýza 2.1. Geografická poloha území Mikroregion Českokamenicko leží v severních Čechách, při hranici se SRN. Území Českokamenicka je součástí okresů Česká Lípa a Děčín. Také na úrovni vyšších územních samosprávných celků je Českokamenicko podle současného územně správního členění státu součástí dvou krajů: 11 obcí v okrese Děčín je součástí Ústeckého kraje a 3 obce v okrese Česká Lípa jsou součástí Libereckého kraje. Na nižší úrovni státní správy je území tvořeno obvodem pověřeného městského úřadu Česká Kamenice (8 obcí, tj. Česká Kamenice, Janská, Jetřichovice, Kunratice, Kytlice, Markvartice, Srbská Kamenice, Veselé) a částmi obvodů pověřených úřadů Děčín (obce Dobrná, Huntířov, Růžová), Nový Bor (město Kamenický Šenov a obec Prysk) a Česká Lípa (obec Nový Oldřichov). Poloha území v rámci ČR je znázorněna na obr. 1. Obr. 1 Poloha Českokamenicka v České republice

Polohu území je možné hodnotit na několika řádovostních úrovních. Na makroregionální úrovni jde o polohu v rámci střední Evropy, popř. Evropy, tedy o polohu území vzhledem k hlavním koncentracím obyvatelstva a dopravním tahům nadstátního (mezinárodního) významu. Na mezoregionální úrovni jde pak o polohu vůči aglomeracím a komunikacím státního, popř. krajského významu. Na těchto dvou 9


úrovních je tedy hodnocena poloha celého území mikroregionu. Mikropolohou je pak chápána poloha jednotlivých sídel či lokalit vůči městům a komunikacím v regionu a jeho okolí, na této úrovni tedy jde již i o vyjádření vnitřní diferenciace území.

Na makroregionální úrovni lze polohu Českokamenicka hodnotit jako nadprůměrnou až velmi výhodnou. Je to dáno především jeho polohou v rámci prvořadé evropské urbanizované a komunikační osy, spojující severní Evropu přes Berlín, střední Čechy, Vídeňskou pánev a Panonskou pánev s jihovýchodní Evropou (Balkán), popř. Malou Asií. Někteří autoři 1 považují tuto hlavní středoevropskou urbanizovanou osu, resp. její úsek Kodaň (Hamburk)

- Berlín – Praha – Vídeň

(Bratislava) – Budapešť, za druhou nejvýznamnější urbanizovanou zónu v Evropě po hlavní západoevropské ose (střední Anglie – Londýn – Benelux – Porůří – jižní Německo – Lombardie). Hlavními dopravními komunikacemi, sledujícími tuto osu v úseku Drážďany – Praha, je labská vodní cesta, železnice Praha – Děčín – Drážďany a silnice I/9 v úseku Česká Lípa – Jiříkov. Pro hodnotu polohy Českokamenicka

má

dále

význam

také

blízkost

urbanizované

zóny

západovýchodního směru, která spojuje obě uvedené osy s východní Evropou (Porůří - Kassel – Erfurt – Drážďany – Wroclav – Krakov – Lvov – Kijev, resp. Frankfurt am Main – Zwickau – Drážďany – Wroclav – Varšava.

Mezopolohu Českokamenicka je možné považovat za průměrnou nebo jen mírně nadprůměrnou. Na jedné straně je její hodnota zvyšována blízkostí významných koncentrací obyvatelstva a výroby: přímá vzdušná vzdálenost z České Kamenice do Prahy je 80 km, do Drážďan 54 km, do Ústí nad Labem 31 km, do Liberce 44 km, do Bautzenu (Budyšína) 38 km, do Děčína 13 km. Na druhé straně se však hlavní dopravní komunikace mezinárodního významu (ve směru hlavní urbanizované osy)

Českokamenicku vyhýbají, a tak i když je území jejich

prostřednictvím dobře dopravně dostupné, netěží z polohy přímo na těchto komunikacích. Hlavní dopravní komunikací mikroregionu je tak silnice I/13 v úseku Děčín – Liberec, která je součástí evropské mezinárodní silniční sítě, která však sleduje směr kolmý na uvedenou urbanizovanou osu.

1

Viz např. Zpráva o lidském rozvoji – Česká republika 1996 (Přírodovědecká fakulta UK Praha pro United Nations Development Program), nebo Dostál, P., Hampl, M. (1992) Urbanization, administration and economies: future geopolitical and geo-economic changes. In: Dostál, P., Illner, M., Kára, J., Barlow, M. (eds.) Changing Territorial Organization in Czechoslovakia. Internation Viewpoints. University of Amsterdam, Amsterdam, str. 191 - 203.

10


Určitým handicapem, snižujícím hodnotu polohy mikroregionu, zůstává i nadále pohraniční poloha (v současné době je státní hranice současně i vnější hranicí EU). Přestože její průchodnost je v současnosti uspokojivá a např. počet hraničních přechodů je v okrese Děčín vyšší než v kterémkoliv jiném okrese ČR, zůstává i nadále citelnou bariérou. V posledních letech docházelo v souvislosti s uvolňováním bariér uvnitř EU k nárůstu negativního hraničního efektu na českoněmecké hranici (ochrana trhu práce v EU, ochrana před ilegální imigrací, pašováním aj.), který byl však současně kompenzován nárůstem přeshraniční spolupráce sponzorované programy Evropské unie (především program Phare) i otvíráním nových hraničních přechodů. Po vstupu ČR do EU lze očekávat významné snížení efektu pohraniční polohy, především v oblasti komerční sféry a postupně i v sociální oblasti a dalších sférách s významnou rolí státu, efekt pohraniční polohy však v omezené míře zůstane zachován dlouhodobě, mimo jiné i proto, že státní hranice je současně i jazykovým rozhraním. Na

mikroregionální

úrovni

je

exponovanost

polohy

uvnitř

regionu

diferencována. Hlavními zdroji exponovanosti na této úrovni jsou města Děčín a Česká Kamenice (v omezené míře i další města, např. Nový Bor – Kytlicko) a silnice I/13 (v menší míře pak i železnice Děčín – Varnsdorf). Se vzdáleností od těchto "bodů" a "linií" hodnota polohy klesá. Je tedy možné hovořit o více exponované jižní části mikroregionu a méně exponované (resp. více periferní) a hůře dopravně dostupné severní části mikroregionu. Nízký stupeň exponovanosti severní části území, podmíněný i značnou členitostí terénu, je současně zdrojem atraktivity tohoto území pro návštěvníky – turisty.

2.2. Sídelní struktura a funkční specializace středisek Členy Sdružení obcí Českokamenicko je 14 obcí, které se vnitřně dělí na celkem 41 místních částí. Jejich seznam je uveden v Tabulce č.1. Administrativní struktura je předmětem vývoje, jehož dominantními tendencemi bylo až do roku 1989 slučování obcí a od roku 1990 vznik nových obcí odčleněním od stávajících obcí. Např. v roce 1982 bylo uvedených 41 místních částí sdruženo do pouze šesti obcí (Česká Kamenice, Huntířov, Jetřichovice, Kamenický Šenov, Kytlice, Nový Oldřichov, mimo to byla Růžová částí obce Arnoltice). 11


Na počátku roku 2000 žilo na území mikroregionu o rozloze 225,3 km2 celkem 14,3 tis. obyvatel. Hustota zalidnění (63,5 obyvatel na km2) je tedy výrazně podprůměrná, dosahuje jen poloviny hodnoty pro ČR (130,5 obyv./ km2) a jen cca dvou pětin hodnoty Severočeského kraje (151 obyv./ km2) nebo okresu Děčín (147 obyv./ km2). Tento stav je ovšem podmíněn jednak velkou členitostí krajiny, jednak absencí velkých regionálních středisek. Česká Kamenice a Kamenický Šenov mají statut města. V těchto dvou městech žilo na počátku roku 2000 celkem 9 764 obyvatel, tj. 68,2 % obyvatel mikroregionu. Stupněm urbanizace (počtem obyvatel v obcích se statutem města) je tak Českokamenicko jen mírně pod průměrem ČR (70,8 %), avšak v okresech Česká Lípa i Děčín je stupeň urbanizace významně vyšší (82,5 %, resp. 85,5 %). Tabulka č. 1: Obce a jejich místní části Obec

Česká Kamenice

Počet Rozloha místních 2 (km ) částí

Počet obyvatel (1. 1. 2000)

38,78

10

5 607

Dobrná

8,82

2

361

Huntířov

14,24

4

644

Janská

5,34

1

199

Jetřichovice

44,22

4

369

Kamenický Šenov Kunratice

10,47 13,66

2 3

4 157 232

Kytlice

26,77

4

397

8,55 3,76 13,66 17,87 11,74 7,39 225,27

1 2 3 2 1 2 41

644 620 367 268 185 265 14 315

Markvartice Nový Oldřichov Prysk Růžová Srbská Kamenice Veselé Celkem Zdroj: ČSÚ

12

Místní části

Česká Kamenice, Dolní Kamenice, Filipov, Horní Kamenice, Huníkov, Kamenická N. Víska, Kerhartice, Líska, Pekelský Důl, Víska p. Lesy Brložec, Dobrná Františkův vrch, Huntířov, Nová Oleška, Stará Oleška Janská Jetřichovice, Rynartice, Všemily, Vysoká Lípa Kamenický Šenov, Prácheň Kunratice, Lipnice, Studený Dolní Falknov, Falknov, Kytlice, Mlýny Markvartice Mistrovice, Nový Oldřichov Dolní Prysk, Horní Prysk, Vesnička Kamenická Stráň, Růžová Srbská Kamenice Veselé, Veselíčko – 1. díl -


Tabulka č. 2: Velikostní struktura obcí – srovnání mikroregionu Českokamenicko, okresů Česká Lípa a Děčín a ČR

Velikostní skupina obcí Území

Českokamenicko Počet obcí Počet obyvatel Počet obyvatel v% okres Česká Lípa Počet obcí Počet obyvatel Počet obyvatel v% okres Děčín Počet obcí Počet obyvatel Počet obyvatel v% Česká republika Počet obcí Počet obyvatel Počet v%

obyvatel

do 199

200 - 499

500 - 999

1000 - 1999 2000 - 4999 5000 a více

2 384

7 2 259

6 1 908

-

1 4 157

1 5 607

2,68

15,78

13,33

-

29,04

39,17

18 1811

14 4262

15 9790

4 6081

5 18824

4 64 524

1,72

4,05

9,30

5,78

17,88

61,29

7 1 014

18 5 850

10 6 361

7 9 579

4 13 686

6 97 159

0,76

4,38

4,76

7,17

10,24

72,70

1 740

1 999

1 241

645

212 607

646 587

868 315

893 012

350 1 069 654

267 6 608 950

2,06

6,28

8,43

8,67

10,39

64,16

Zdroj: Malý lexikon obcí 1998, ČSÚ Praha

S vědomím proměnlivosti administrativní struktury je třeba také hodnotit velikostní strukturu obcí. Velikostní struktura obcí mikroregionu Českokamenicko je v Tabulce č.2 srovnána s velikostní strukturou obcí v ČR a v okresech Česká Lípa a Děčín. Z tohoto srovnání je zřejmý především nízký podíl obyvatel ve větších obcích (městech) na Českokamenicku ve srovnání se všemi referenčními soubory, a naopak vyšší zastoupení obyvatel v obcích s 200 až 999 obyvateli. V této velikostní skupině žije na Českokamenicku 29 % obyvatel, zatímco v ČR jen 15 % a v obou severočeských okresech ještě méně. Uvedený rozdíl ve velikostní struktuře obcí Českokamenicka a jiných území ČR je však důsledkem především absence silného regionálního střediska v území mikroregionu. Na druhou stranu podíl obyvatel žijících v nejmenších obcích (do 200 obyvatel) není v mikroregionu nijak významně vyšší ve srovnání s ČR.

13


Význam města je však dán nejen jeho populační velikostí (obytná funkce), ale i jeho dalšími funkcemi, především funkcí výrobní a funkcí obslužnou. Syntetickou charakteristikou, zohledňující význam těchto tří základních funkcí střediska, je komplexní funkční velikost (KFV). Je vypočtena jako průměrný podíl města na počtu obyvatel, počtu pracovních příležitostí a počtu pracovních příležitostí v nevýrobních odvětvích v ČR. Vzhledem k dostupnosti údajů o struktuře ekonomicky aktivního obyvatelstva a o dojížďce je ji možné stanovit pouze k datu sčítání lidu. Údaje o KFV a jeho struktuře pro města Česká Kamenice a Kamenický Šenov a některá další střediska okresů Děčín a Česká Lípa jsou uvedena v Tabulce č. 3 a 4.

Hodnotou KFV (6,2 v roce 1991) byla Česká Kamenice na 211. místě v ČR (z hlediska počtu obyvatel byla počátkem roku 2000 na 234. místě). Česká Kamenice se podílela v roce 1991 na KFV okresu Děčín 5,0 %, Kamenický Šenov na KFV okresu Česká Lípa 3,6 %. Relativně nejvýznamnější složkou KFV je u obou městských středisek regionu jejich obytná funkce. To je typické pro většinu subregionálních středisek (a také pro nestřediska). Základem regionální organizace ČR jsou mikroregiony 1. stupně, které představují územní jednotky typu jádro – zázemí, ve kterých je v rozhodující míře uzavřena většina každodenních územních vztahů (především vztahy mezi místem bydliště, pracoviště a místem služeb). Podle většiny zpracovaných regionalizací2 je takových mikroregionů v ČR cca 150. V tomto pojetí funkční (vztahové) regionalizace je Česká Kamenice "jen" subregionálním střediskem, avšak střediskem na této řádovostní úrovni nadprůměrně významným. Současně jde i o středisko s relativní rovnováhou jeho pracovní a obslužné funkce. To však není možné tvrdit o subregionálním středisku Kamenický Šenov, jehož obytná a pracovní funkce (které jsou v rovnováze) významně převyšují jeho obslužný význam.

2

Např. Hampl, M., Gardavský, V., Kühnl, K. (1987) Regionální struktura a vývoj systému osídlení ČSR. Univerzita Karlova, Praha, dále viz Hampl, M. et al. (1996): Geografická organizace společnosti a transformační procesy v České republice. Přírodovědecká fakulta UK, Praha.

14

Strategie rozvoje mikroregionu Českokamenicko – Socioekonomická analýza Tabulka č. 3: Funkční velikost středisek v mikroregionu Českokamenicko a vybraných středisek v okolí v roce 1980

Středisko Česká Kamenice Kamenický Šenov Nový Bor Benešov n. P. Krásná Lípa Česká Lípa Děčín

Obytná funkce 7,1 4,6 11,0 7,2 3,8 24,9 53,1

Pracovní funkce 6,8 4,0 14,4 5,6 3,2 29,1 61,5

Obslužná funkce 5,6 2,0 10,5 3,5 3,1 30,2 52,0

KFV 6,5 3,5 12,0 5,4 3,4 28,1 55,5

Tabulka č. 4: Funkční velikost středisek v mikroregionu Českokamenicko a vybraných středisek v okolí v roce 1991

Středisko Česká Kamenice Kamenický Šenov Nový Bor Benešov n. P. Krásná Lípa Česká Lípa Děčín

Obytná funkce 6,8 4,3 12,4 6,3 3,3 39,1 53,5

Pracovní funkce 6,3 3,9 15,4 4,9 2,9 37,5 60,5

Obslužná funkce 5,4 2,0 9,9 3,4 2,9 44,0 54,7

KFV 6,2 3,4 12,6 4,9 3,0 40,2 56,2

Poznámka: obytná funkce vyjádřena podílem trvale bydlícího obyvatelstva na ČR, pracovní funkce podílem obsazených pracovních příležitostí na ČR, obslužná podílem obsazených pracovních příležitostí mimo zemědělství, lesnictví, průmysl, stavebnictví, dopravu a spoje. KFV je průměrem všech tří funkcí. Podíly jsou vyjádřeny v setinách %. Údaje vycházejí ze sčítání lidu v letech 1980 a 1991.

Zdroj: Hampl, M. et al. (1996): Geografická organizace společnosti a transformační procesy v České republice. Přírodovědecká fakulta UK, Praha.

"Pravými" mikroregionálními středisky v okolí Českokamenicka jsou např. města Děčín, Nový Bor, Rumburk – Varnsdorf, Česká Lípa. (Vzhledem k tomu, že užívání slova "mikroregion" v češtině v posledních letech zdomácnělo pro označení obvodů pověřených obecních úřadů nebo pro zájmová sdružení obcí, nevyhýbáme se mu ani v této studii, je však třeba významově rozlišovat tyto především administrativně vymezené mikroregiony, kterých může být teoreticky neomezený počet, od funkčních mikroregionů, jejichž vymezení závisí na komplexním významu střediska a jeho regionální – tj. faktické, nikoli administrativní – působnosti.)

15


2.3. Obyvatelstvo 2.3.1 Vývoj počtu obyvatelstva Území Českokamenicka bylo v minulosti zalidněno značně více než dnes. V době prvního moderního sčítání lidu na našem území – v roce 1869 – zde žilo 32,1 tis. obyvatel, tedy 2,25x více než v současnosti (viz Tabulka č.5). V polovině z celkového počtu obcí mikroregionu byl také v tomto roce zaznamenán vůbec nejvyšší počet obyvatel v době moderních sčítání lidu. V úhrnu za celý region se však počet obyvatel nadále zvyšoval až do roku 1910, resp. do první světové války. V polovině obcí se počet obyvatel v tomto období sice již snížil, avšak díky urbanizaci (stěhování obyvatel do měst), intenzivně probíhající v této době, rostla především městská střediska a přírůstek obyvatel tak celkově převýšil úbytek. Stupeň urbanizace se v tomto období zvýšil ze 40,8 % na 47,2 %. Při sčítání 1910 byl zaznamenán historicky nejvyšší počet obyvatel v regionu: 34,2 tis. obyvatel.

Tabulka č. 5: Vývoj počtu obyvatel v období 1869 – 2000

Obec Česká Kamenice Dobrná Huntířov Janská Jetřichovice Kamenický Šenov Kunratice Kytlice Markvartice Nový Oldřichov Prysk Růžová Srbská Kamenice Veselé Celkem

Počet obyvatel v roce 1869 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 1996 2000 8243

9308

9675

8786

9284

5383

5560

5477

5581

5646

5658

5 607

1284 1927 424 2163

1253 1733 452 1802

1173 1673 445 1669

1048 1582 466 1420

1112 1663 516 1490

480 752 189 610

500 705 266 485

525 631 243 447

414 566 267 355

370 535 203 306

350 632 212 353

361 644 199 369

4859

6122

6465

5783

6619

3827

3959

3924

4254

4088

4181

4157

1244 2478 1976

976 2912 1263

934 2966 1203

828 2537 1146

881 2520 1322

345 711 657

306 631 632

307 614 620

233 521 658

184 365 578

195 393 628

232 397 644

2012

2179

2178

1911

1998

899

906

933

744

623

631

620

1686 1889

1743 1874

1946 1766

1816 1429

1996 1487

773 457

674 383

621 291

497 254

355 201

361 246

367 268

1044

941

997

905

932

346

329

273

218

172

183

185

1141 1132 918 981 1041 492 399 364 311 229 257 265 32147 33699 34222 30638 32861 15921 15735 15270 14873 13855 14280 14315

Poznámka: Data jsou přepočtena na administrativní vymezení obcí k 1. 1. 2000. Údaje za roky 1869 až 1991 se vztahují k příslušnému sčítání lidu, za roky 1996 a 2000 jde o počet obyvatel k 1. 1. podle výsledků bilance obyvatelstva. Zdroj: Retrospektivní lexikon obcí ČSSR 1850 – 1970, FSÚ Praha 1978, Statistický lexikon obcí ČSSR 1982, FSÚ Praha 1984, Statistický lexikon obcí ČR 1992, ČSÚ Praha 1994, Databáze ČSÚ (roky 1996 a 2000).

16


Příznivé populační poměry, trvající po většinu 19. století i počátkem 20. století, byly poprvé vážně narušeny první světovou válkou. Její demografické důsledky můžeme měřit jen nepřímo porovnáním počtu obyvatel při sčítání 1910 a 1921 (přičemž v průběhu tohoto období docházelo k nárůstu počtu obyvatel, pak k prudkému poklesu, a následně díky vysoké poválečné porodnosti opět k rychlému růstu), i z tohoto srovnání je však zřejmý pokles počtu obyvatel o 10,5 %. Ke snížení velikosti populace došlo s jedinou výjimkou ve všech obcích, relativně nejvíce byly postiženy obce Růžová (pokles počtu obyvatel o 19,1 %), Huntířov (- 15,4 %), Jetřichovice (- 14,9 %). V období meziválečného Československa (zde ovšem statisticky zachyceného pouze intercenzálním obdobím 1921 – 1930) se obnovil populační přírůstek a s výjimkou obce Kytlice se počet obyvatel ve všech obcích zvýšil. Celkově se počet obyvatel regionu zvýšil o 7,3 %. Je pravděpodobné, že do konce první republiky se počet obyvatel přiblížil stavu před první světovou válkou, a to i přesto, že v době hospodářské krize ve 30. letech byl populační přírůstek významně nižší než ve 20. letech. Nejrychleji rostoucími obcemi v tomto období byly Markvartice, Kamenický Šenov, Janská, Prysk. Samotná Česká Kamenice dosáhla jen mírně podprůměrného tempa růstu, což je však především důsledkem širokého vymezení území města – zatímco vlastní Česká Kamenice nepochybně rostla rychleji, v jejích "venkovských" místních částech po počet obyvatel zvyšoval pomaleji (v Kamenické Nové Vísce dokonce poklesl). Tabulka č. 6: Indexy vývoje počtu obyvatel v období 1869 až 2000 Index vývoje počtu obyvatel (počátek uvedeného období = 100) Obec Česká Kamenice Dobrná Huntířov Janská Jetřichovice Kamenický Šenov

Kunratice Kytlice Markvartice Nový Oldřichov Prysk Růžová Srbská Kamenice

Veselé Celkem Zdroj: Tabulka č.5

1869–1910

112,9 97,6 89,9 106,6 83,3 126,0 78,5 117,5 63,9 108,3 103,4 99,2 90,1 124,3 104,8

1910-1921

1921-1930

90,8 89,3 94,6 104,7 85,1 89,5 88,7 85,5 95,3 87,7 93,3 80,9 90,8 86,7 89,5

105,7 106,1 105,1 110,7 104,9 114,5 106,4 99,3 115,4 104,6 109,9 104,1 103,0 106,1 107,3

1930-1950

58,0 43,2 45,2 36,6 40,9 57,8 39,2 28,2 49,7 45,0 38,7 30,7 37,1 47,3 48,4

17

1950-1991

1991-2000

1996-2000

104,9 77,1 71,1 107,4 50,2 106,8 53,3 51,3 88,0 69,3 45,9 44,0 49,7 46,5 87,0

99,3 97,6 120,4 98,0 120,6 101,7 126,1 108,8 111,4 99,5 103,4 133,3 107,6 115,7 103,3

99,1 103,1 101,9 93,9 104,5 99,4 119,0 101,0 102,5 98,3 101,7 108,9 101,1 103,1 100,2

1869-2000

68,0 28,1 33,4 46,9 17,1 85,6 18,6 16,0 32,6 30,8 21,8 14,2 17,7 28,9 44,5


Druhá světová válka a období krátce před ní a po ní představují nejdramatičtější období v historii populačního vývoje regionu. Přestože ztráty způsobené emigrací Čechů po okupaci pohraničí a ztráty způsobené válkou nelze pominout, byly kvantitativně nesrovnatelné s důsledky odsunu v letech 1945 a 1946. V intercenzálním období 1930 až 1950 tak nejen že celkový počet obyvatel regionu poklesl na polovinu, ale došlo k faktické výměně naprosté většiny obyvatelstva, neboť lidé, kteří se v roce 1930 přihlásili k německé národnosti, tvořili více než 90 % obyvatel regionu a ti byli až na výjimky odsunuti. K největšímu propadu počtu obyvatel došlo v Kytlicích a Růžové, kde počet obyvatel v roce 1950 nedosáhl ani třetiny stavu z roku 1930, a dále v obcích Janská, Prysk, Srbská Kamenice, Kunratice. Podobně jako na jiných místech pohraničí byla relativně více dosídlena města, což vedlo ke zvýšení stupně urbanizace (ten se zvýšil ze 48,4 % v roce 1930 na 57,8 % v roce 1950).

Dominantní tendencí populačního vývoje v poválečném období byla emigrace z venkovských obcí, především do středně velkých měst, zvláště do měst okresních, do kterých byla koncentrována podstatná část státem plánované bytové výstavby. V období 1950 až 1991 se tak počet obyvatel mírně zvýšil jen v obou městech regionu a v obci Janská, zatímco v jedenácti zbývajících obcích došlo k poklesu, z toho v obcích Růžová, Prysk, Veselé a Srbská Kamenice na méně než polovinu stavu z roku 1950 a v obcích Jetřichovice, Kytlice a Kunratice na 50 – 54 % stavu roku 1950. Podíl obyvatel žijících v obou městech se tak pochopitelně zvýšil (na 70,3 % v roce 1991). Charakteristické je také to, že pokles počtu obyvatel byl nižší v obcích, které si uchovaly svoji administrativní samostatnost než v sídlech sloučených s jinou obcí.

Devadesátá léta představují v populačním vývoji Českokamenicka období stagnace. Zvláště v jejich druhé polovině se projevuje "obrácení" populačního vývoje měst a venkovských obcí: po desetiletích dochází k mírnému populačnímu úbytku ve městech a k nárůstu počtu obyvatel v úhrnu venkovských obcí (o demografických příčinách této změny viz následující subkapitola).

18


Výsledkem popsaného vývoje je prudké snížení počtu obyvatel v době 130 let moderní demografické statistiky (v pěti obcích – Růžová, Kytlice, Jetřichovice, Srbská Kamenice a Kunratice - nedosahuje počet obyvatel ani pětiny stavu z roku 1869, v dalších pěti pak ani třetiny tohoto stavu), zakončené však optimistickým konstatováním stabilizace počtu obyvatel v 90. letech.

2.3.2 Analýza demografického vývoje ve druhé polovině 90. let Demografické chování obyvatelstva ČR prošlo v první polovině 90. let hlubokou proměnou. Plodnost žen, do té doby v rámci Evropy stále nadprůměrná, se prudce snížila na jednu z nejnižších hodnot na světě. Snížila se i intenzita úmrtnosti (i když ta stále zůstává vyšší než v západoevropských zemích), prudce se snížil počet sňatků i indukovaných potratů, zatímco rozvodovost zůstala zachována na dřívější vysoké úrovni. Ve druhé polovině 90. let pak došlo ke stabilizaci demografických ukazatelů na těchto "nových" hodnotách (za pokračujícího pozvolného snižování úmrtnosti a potratovosti). To umožňuje srovnání indikátorů demografického chování v různých územních jednotkách, a to i na úrovni okresů a obcí, za něž je metodicky správné hodnotit vždy víceleté období (při nízkých absolutních počtech demografických jevů mohou být totiž ukazatele za jednotlivé roky ovlivněny některými náhodnými vlivy). Hodnocení bylo provedeno nejprve pro mikroregion Českokamenicko ve srovnání s okresy, na jejichž území se nachází, a s Českou republikou (viz Tabulka č. 7), a následně pak pro jednotlivé obce mikroregionu (Tabulka č.8 a 9).

Území Českokamenicko okres Česká Lípa okres Děčín Česká republika

Celkový přírůstek

Migrační přírůstek

Vystěhovalí

Přistěhovalí

Přirozený přírůstek

Zemřelí

Narození

Střední stav (1996-99)

Tabulka č. 7: Bilance obyvatelstva v mikroregionu Českokamenicko, okresech Česká Lípa a Děčín a v ČR v letech 1996 – 1999

absolutní počet – roční průměr v uvedeném období 14 270 136 166 30 (396) (343) 53 83 105 272 1054 980 74 1386 1202 184 258 133 736 1307 1436 -129 1312 1191 121 -8 10299180 90 277 111 205 -20 928 10 116 -10 812 na 1000 obyvatel středního stavu Českokamenicko 14 270 9,55 11,65 -2,10 (27,73) (24,02) 3,71 1,61 okres Česká Lípa 105 272 10,01 9,31 0,70 13,17 11,42 1,75 2,45 okres Děčín 133 736 9,77 10,74 -0,96 9,81 8,91 0,90 -0,06 Česká republika 10299180 8,77 10,80 -2,03 0,98 -1,05 Zdroj: Pohyb obyvatelstva ČR - roky 1996 až 1999, ČSÚ Praha, a Tabulka č.8

19


V letech 1996 až 1999 se v regionu narodilo živě 545 dětí a zemřelo 665 osob. Intenzita porodnosti (vyjádřená hrubou mírou porodnosti, tj. počtem narozených na 1000 obyvatel středního stavu) byla poněkud vyšší než průměr ČR, avšak nižší než v okresech Děčín i Česká Lípa (oba okresy však patří v ČR k nadprůměrným). Naproti tomu hrubá míra úmrtnosti byla na Českokamenicku nadprůměrná, a to nejen ve srovnání s okresy, do nichž region patří, ale i s ČR. Důsledkem je záporný přirozený přírůstek obyvatelstva: počet obyvatelstva se přirozenou měnou snížil za čtyři roky o 120, tedy o 2,1 osoby na 1000 obyvatel, což je nejvíce ze všech sledovaných územních jednotek (avšak výsledek bilance přirozené měny je jen o málo horší než v úhrnu ČR.

Negativní bilance přirozené měny (s výjimkou okresu Česká Lípa, kde je v důsledku příznivé věkové struktury stále pozitivní) je ve všech sledovaných územních jednotkách kompenzována pozitivní bilancí stěhování. Všechny územní jednotky vykazovaly kladné saldo migrace (na úrovni ČR jde ovšem o bilanci zahraničního stěhování, která je zatížena nepřesnou evidencí vystěhovalých), avšak relativně nejvyšší hodnotu salda vykazovalo právě Českokamenicko. Intenzitu stěhování nemůžeme srovnávat, protože v případě Českokamenicka je zahrnuto i stěhování mezi obcemi mikroregionu (proto jsou hodnoty v Tab. 3.3 uvedeny v závorce), avšak relativně vysoké saldo stěhování ukazuje na migrační atraktivitu regionu. To je pozitivní

zjištění,

které

kontrastuje

s výše

konstatovaným

dlouhodobým

vystěhovalectvím z oblasti v uplynulých desetiletích. Výsledkem je kladný celkový přírůstek obyvatelstva. Spolu s okresem Česká Lípa se tak Českokamenicko řadí k menšině oblastí ČR, které si i ve druhé polovině 90. let zachovaly kladný přírůstek obyvatel.

20

Strategie rozvoje mikroregionu Českokamenicko – Socioekonomická analýza Tabulka č. 8: Bilance obyvatelstva v obcích mikroregionu Českokamenicko (úhrn za roky 1996 až 1999) – absolutní údaje Stav k Narození 1. 1. 1996

Přistěhovalí

Vystěhovalí

Česká Kamenice 5 664 207 308 -101 465 Dobrná 359 27 16 11 53 Huntířov 634 25 19 6 107 Janská 206 5 6 -1 29 Jetřichovice 344 21 20 1 70 Kamenický Šenov 4 166 150 162 -12 341 Kunratice 204 12 3 9 48 Kytlice 385 9 25 -16 64 Markvartice 610 29 25 4 97 Nový Oldřichov 615 24 28 -4 89 Prysk 364 14 15 -1 42 Růžová 231 9 13 -4 94 Srbská Kamenice 191 3 13 -10 38 Veselé 250 10 12 -2 46 Celkem 14223 545 665 -120 1583 Zdroj: ČSÚ, regionální pracoviště Ústí nad Labem (databáze)

421 62 103 35 46 338 29 36 67 80 38 53 34 29 1371

Obec

Zemřelí


Migrační Celkový přírůstek přírůstek

44 -9 4 -6 24 3 19 28 30 9 4 41 4 17 212

-57 2 10 -7 25 -9 28 12 34 5 3 37 -6 15 92

Stav k 31.12. 1999

5 607 361 644 199 369 4 157 232 397 644 620 367 268 185 265 14315

Uvnitř regionu existují značné rozdíly z hlediska ukazatelů demografické reprodukce. Jejich příčinou je především různá věková struktura obyvatelstva (viz níže), ale také celá řada dalších vlivů, vyplývajících z dosavadního vývoje jednotlivých obcí. Při hodnocení těchto vnitřních rozdílů je třeba mít na paměti, že i přes srovnání čtyřletého období jde v řadě případů o hodnocení malých čísel (viz Tabulka č. 8 a 9).

Vysoká hrubá míra porodnosti byla ve druhé polovině 90. let v obcích Dobrná, Jetřichovice, Kunratice a Markvartice. Naopak nejnižší byla v Srbské Kamenici a v Kytlicích, které jsou obcemi s nejhorší věkovou strukturou obyvatel. V obou těchto obcích byla proto také nejvyšší hrubá míra úmrtnosti. Nadprůměrná intenzita úmrtnosti byla také ve městě Česká Kamenice dále v obcích Jetřichovice a Růžová. Pouze čtyři obce dosáhly ve sledovaném období kladného přirozeného přírůstku (jde o tytéž obce jako výše uvedené obce s vysokou hrubou mírou porodnosti), naopak k relativně

nejvyššímu

úbytku

obyvatel

přirozenou

měnou

s nepříznivou věkovou strukturou – v Srbské Kamenici a Kytlicích.

21

došlo

v obcích


Rozdíly mezi obcemi v bilanci migrace jsou ještě vyšší než v případě přirozené měny. Vysoký migrační obrat (v relativním vyjádření) mají především menší venkovské obce, naopak ve městech je nižší. Až na dvě výjimky (Dobrná a Janská) měly všechny obce ve sledovaném období kladné saldo stěhování. Zcela nejvyšší saldo migrace měla v relativním vyjádření obec Růžová, následovaná Kunraticemi, Kytlicemi, Jetřichovicemi a Veselým. Absolutně však nejvíce obyvatel přibylo stěhováním v České Kamenici, Růžové a Markvarticích. Pozitivní skutečností je, že obě města si udržela kladné migrační saldo, což kontrastuje s migrační bilancí většiny jiných měst v ČR v uvedeném období.

Tabulka č. 9: Bilance obyvatelstva v obcích mikroregionu Českokamenicko

Obec Česká Kamenice Dobrná Huntířov Janská Jetřichovice Kamenický Šenov Kunratice Kytlice Markvartice Nový Oldřichov Prysk Růžová Srbská Kamenice Veselé Celkem Zdroj: ČSÚ

5 639 351 638 205 357 4 160 213 392 627 631 363 253 184 257 14 270

9,18 19,23 9,79 6,10 14,71 9,01 14,06 5,75 11,56 9,51 9,64 8,89 4,08 9,74 9,55

na 1000 obyvatel středního stavu 13,65 -4,48 20,62 18,66 1,95 11,40 7,83 37,75 44,16 -6,41 7,44 2,35 41,90 40,34 1,57 7,32 -1,22 35,37 42,68 -7,32 14,01 0,70 49,02 32,21 16,81 9,74 -0,72 20,49 20,31 0,18 3,51 10,54 56,23 33,97 22,26 15,96 -10,21 40,86 22,98 17,88 9,97 1,59 38,68 26,71 11,96 11,10 -1,59 35,27 31,71 3,57 10,32 -0,69 28,91 26,16 2,75 12,84 -3,95 92,81 52,33 40,48 17,70 -13,62 51,74 46,30 5,45 11,68 -1,95 44,78 28,23 16,55 11,65 -2,10 27,73 24,02 3,71

Celkový přírůstek

Migrační přírůstek

Vystěhovalí

Přistěhovalí


Zemřelí

Narození

Střední stav (1996-99)

(úhrn za roky 1996 až 1999 na 1000 obyvatel středního stavu) – relativní údaje

-2,53 1,42 3,92 -8,54 17,51 -0,54 32,80 7,66 13,56 1,98 2,06 36,53 -8,17 14,60 1,61

Vzhledem k tomu, že na celkový vývoj počtu obyvatel na úrovni obcí má v současnosti větší vliv migrace než přirozená měna byly obce s nejvyšším relativním celkovým přírůstkem tytéž jako obce s vysokým kladným saldem migrace. Migrace dokázala kompenzovat populační ztráty způsobené negativním vývojem přirozené měny, a tak pouze ve čtyřech obcích došlo k celkovému úbytku obyvatelstva. Mezi ně však patří i obě města regionu, jejichž migrační přírůstek nedokázal kompenzovat nepříznivý demografický vývoj.

22


Věková struktura obyvatel mikroregionu je ve srovnání s ČR relativně příznivá (průměrný věk je o 1,1 roku nižší). Průměrný věk obyvatel je na Českokamenicku téměř stejný jako v okrese Děčín, ve srovnání s okresem Česká Lípa je sice vyšší, to je však dáno extrémně příznivou věkovou strukturou obyvatel tohoto okresu (v kontextu

ČR).

Vnitroregionální

rozdíly

můžeme

charakterizovat

srovnáním

průměrného věku obyvatel obcí s průměrem regionu (viz Tabulka č. 10). Z tohoto srovnání je zřejmý vysoký průměrný věk v obcích Srbská Kamenice, Prysk a Kytlice, zatímco relativně příznivá je věková struktura zvláště v Dobrné, Huntířově a Markvarticích.

Vzhledem k nadúmrtnosti mužů je v místech s převahou staršího obyvatelstva zpravidla nízký index maskulinity (počet mužů na 1000 žen). Některé obce Českokamenicka však představují výjimku z této obecné závislosti: v obcích Srbská Kamenice a Kytlice, které mají vysoký průměrný věk, je současně i vysoký podíl mužské populace. V případě Kytlic je ovšem vysvětlením umístění sociálního zařízení pro mentálně postižené dospělé. Tabulka č. 10: Struktura obyvatel v obcích mikroregionu podle pohlaví a věku – 1. 1. 2000 Obec

Počet Muži Ženy Počet mužů Průměrný Srov. s průměrem obyvatel na 1000 žen věk Českokamenicka Česká Kamenice 5 607 2 733 2 874 951 37,2 -0,2 Dobrná 361 195 166 1175 34,7 -2,7 Huntířov 644 342 302 1132 34,9 -2,5 Janská 199 101 98 1031 36,1 -1,3 Jetřichovice 369 186 183 1016 39,0 1,6 Kamenický Šenov 4157 2 052 2 105 975 37,0 -0,4 Kunratice 232 121 111 1090 37,6 0,2 Kytlice 397 219 178 1230 41,8 4,4 Markvartice 644 337 307 1098 35,4 -2,0 Nový Oldřichov 620 313 307 1019 38,1 0,7 Prysk 367 180 187 963 43,3 5,9 Růžová 268 138 130 1061 37,9 0,5 Srbská Kamenice 185 103 82 1256 48,0 10,6 Veselé 265 132 133 992 36,8 -0,6 Českokamenicko 14 315 7 152 7 163 998 37,4 0,0 okres Česká Lípa 105 807 51 914 53 893 963 35,9 x okres Děčín 133 768 65 388 68 380 956 37,5 x ČR 10278 098 5001 062 5277 036 948 38,5 x Zdroj: ČSÚ Praha (databáze)

23


2.4. Hospodářství Hospodářská struktura Českokamenicka je ovlivněna mnoha faktory, mezi něž patří přírodní podmínky, historie industrializace území, struktura osídlení i geografická poloha území. V průběhu 90. let prošla ekonomika mikroregionu významnými transformačními změnami spojenými s velmi rychlou privatizací a také s restrukturalizací ekonomických činností. Byly zrušeny některé výrobní provozy, některé další se doposud potýkají s vážnými ekonomickými problémy. Ve většině původních podniků došlo či stále ještě dochází k organizačním změnám (byly uzavřeny vybrané provozy, některé subjekty se rozdělily na nové, menší organizace, řada činností byla z původních podniků vyčleněna). Na druhou stranu s rozvojem soukromého podnikání nově vznikla řada malých a středních firem, nejvíce v nevýrobní sféře, ale i v průmyslu a ve stavebnictví a v menší míře také v zemědělství, což napomohlo odvětvové a územní diverzifikaci ekonomické základny mikroregionu. Do některých podniků (především průmyslových) vstoupili zahraniční vlastníci, jiné byly za pomoci zahraničního kapitálu založeny. K 31.12. 1999 mělo na území mikroregionu Českokamenicko registrováno sídlo celkem 2 615 ekonomických subjektů, z toho 349 subjektů s alespoň jedním zaměstnancem. Odvětvová struktura hospodářské sféry mikroregionu je přiblížena v Tabulce č. 11. Na území mikroregionu mají až na jednu výjimku (PRECIOSA - LUSTRY, a.s.) sídlo pouze malé a střední podniky (podniky s méně než 250 zaměstnanci). Pro malé a střední podniky je ve srovnání s podniky velkými charakteristická na jedné straně vyšší specializace, pružnost a schopnost rychle reagovat na změny na trhu, na druhé straně zejména menší podniky mají ztížený přístup k finančním zdrojům a informacím. V oblasti průmyslu a stavebnictví figurují menší podniky často jako subdodavatelé pro velké firmy.

Na celkovém počtu ekonomických subjektů mikroregionu se téměř třemi pětinami (58%) podílí terciární sektor, následují průmysl (19% z celkového počtu subjektů), stavebnictví (14%), zemědělství (6,8%) a lesnictví. V rámci nevýrobní sféry se největší počet registrovaných jednotek nachází v odvětví obchodu (jde především o maloobchodní provozovny, dále je sem započten i velkoobchod, opravy motorových

vozidel

a

spotřebního

zboží), 24

následován

z hlediska

počtu


podnikatelských subjektů pohostinstvím a ubytováním, obchodními a výrobními službami (činnosti v oblasti nemovitostí, služby převážně pro podniky, zpracování dat apod.) a službami pro obyvatelstvo (ostatní veřejné, sociální a osobní služby). Tabulka č.11: Odvětvová struktura ekonomických subjektů se sídlem na území mikroregionu Českokamenicko (stav k 31. 12. 1999)

odvětví zemědělství lesnictví průmysl celkem v tom průmysl: - potravinářský - textilní, oděvní a kožedělný - dřevozpracující a nábytkářský - papírenský a polygrafický - chemický a plastikářský - sklářský - strojírenský a kovodělný - elektrotechnický - ostatní stavebnictví Obchod, opravy motorových vozidel a spotřebního zboží pohostinství a ubytování

0 154 46 427 10 49 72 13 6 113 121 33 10 346

Kategorie počtu pracovníků Celkem 25- 50- 1001-5 6-9 10-24 >250 49 99 249 19 2 3 1 179 47 1 43 6 13 4 1 5 1 500 14 3 1 58 4 1 2 1 1 80 7 1 15 1 1 8 2 136 10 5 4 1 2 1 139 12 3 2 1 40 4 3 10 18 3 3 370

622

68

5

4

1

-

-

-

700

200 69 76

38 11 6

9 -

1 3 1

-

-

-

-

248 83 83

16

1

1

-

1

-

-

179

7 4 1 1 1 11 6 4 zdravotnictví, veterinární a sociální činnosti 12 13 1 2 4 1 ostatní veřejné, sociální a osob. služby 142 12 2 1 nevýrobní sféra celkem 1293 171 22 20 10 3 Úhrnem za mikroregion 2266 252 33 39 15 4 Zdroj: RES ČR k 31. 12. 1999, ČSÚ Praha a dotazníkové šetření GaREP 2000

5

1

15 21 33 157 1519 2615

doprava, skladování, pošty a telekomunikace

peněžnictví a pojišťovnictví

nemovitosti, výzkum a vývoj, služby pro 160 podniky veřejná správa a obrana, sociální zabezpečení 1

Školství

Z výrobních odvětví je na území mikroregionu největší počet subjektů registrován v průmyslu (celkem 500 podnikatelských subjektů, z toho 73 má nejméně jednoho zaměstnance). Více než polovina ze všech průmyslových zaměstnavatelů (podnikatelských subjektů se zaměstnanci) podniká ve dvou odvětvích - sklářském průmyslu (23 zaměstnavatelů) a ve strojírenství a kovovýrobě (18 zaměstnavatelů). Z dalších průmyslových odvětví je na Českokamenicku významněji zastoupen textilní a oděvní průmysl, potravinářský, elektorotechnický a papírenský průmysl.

25


Z hlediska zaměstnanosti je na Českokamenicku dominantním průmyslovým odvětvím sklářská výroba, koncentrovaná především v Kamenickém Šenově. Více než 100 pracovníků je na území mikroregionu zaměstnáno také v textilním a oděvním průmyslu, ve strojírenském a kovodělném průmyslu a v papírenském průmyslu.

Ve stavebnictví bylo na konci roku 1999 na území mikroregionu registrováno celkem 370 subjektů, z toho 24 s alespoň jedním zaměstnancem. V sektoru zemědělství bylo zaregistrováno 179 subjektů, z toho 25 mělo nejméně jednoho zaměstnance, dalších 47 subjektů působilo v odvětví lesnictví, z nich však pouze jediný podnikatel zaměstnával další osoby. V rámci výrobních odvětví zaujímají stavebnictví se zemědělstvím ve srovnání s průmyslovou výrobou pouze okrajovou roli a jejich význam pro ekonomiku mikroregionu je ve srovnání s jinými regiony ČR malý. Tabulka č. 12: Územní struktura ekonomických subjektů se sídlem na území mikroregionu Českokamenicko (stav k 31. 12. 1999) kategorie počtu pracovníků Obec

0

1-5

Česká Kamenice 891 109 Dobrná 73 Huntířov 96 9 Janská 20 1 Jetřichovice 114 11 Kamenický Šenov 601 62 Kunratice 26 2 Kytlice 68 5 Markvartice 100 14 Nový Oldřichov 85 9 Prysk 48 5 Růžová 47 11 Srbská Kamenice 38 5 Veselé 59 9 Celkem 2266 252 Pramen: RES ČR k 31. 12. 1999, ČSÚ

100- 250 a 249 více 10 13 6 4 3 4 2 1 4 1 1 1 4 2 1 6 9 5 2 1 2 2 3 2 2 1 1 1 1 1 1 33 39 15 4 5 1 Praha a dotazníkové šetření GaREP 2000 6-9

10-24 25-49 50-99

celkem 1036 79 110 24 132 686 28 75 119 98 54 59 45 70 2615

Rozmístění podnikatelských subjektů uvnitř mikroregionu se do značné míry shoduje s rozmístěním obyvatelstva, přičemž pro rozmístění větších zaměstnavatelů je typická jejich územní koncentrace do měst (viz Tabulka č.12. V obou městech regionu, v nichž žije 68,2 % celkového počtu obyvatel, bylo registrováno 65,9 % podnikatelských subjektů a shodný je i jejich podíl na celkovém počtu subjektů se 26


zaměstnanci (65,9 %), avšak z počtu 25 podniků Českokamenicka s 25 a více zaměstnanci jich bylo v obou městech soustředěno plných 21, tj. 84 %. V České Kamenici bylo registrováno 1 036 subjektů (tj. 36,6 % subjektů mikroregionu), z toho 145 se zaměstnanci (41,5 % z úhrnu regionu) a 13 s více než 25 zaměstnanci (52%). V Kamenickém Šenově podnikalo 686 subjektů (26,2 % subjektů mikroregionu), z toho 85 se zaměstnanci (24,4 %) a 8 s více než 25 zaměstnanci. Deset a více zaměstnavatelských subjektů je registrováno v dalších šesti obcích (Markvartice, Jetřichovice, Huntířov, Nový Oldřichov, Růžová a Veselé). Nejvíce pracovních míst je v rámci mikroregionu vytvořeno v Kamenickém Šenově (více než 1 200). V populačně větší České Kamenici je zaměstnán necelý jeden tisíc pracovníků. V ostatních obcích mikroregionu je zpravidla zaměstnáno jen méně než 100 pracovníků. Část obyvatel mikroregionu v produktivním věku nachází pracovní uplatnění mimo území Českokamenicka (tj. region má záporné saldo dojížďky za prací). Pracovníci dojíždějí za prací především do Děčína a dále do Nového Boru a České Lípy v menší míře i do dalších středisek (Benešov nad Ploučnicí). Z hlediska perspektiv dalšího ekonomického rozvoje je důležitým faktorem i schopnost obyvatelstva přizpůsobit se, resp. adaptovat se na měnící se podmínky ekonomického prostředí. V tomto ohledu lze jako orientační indikátor využít ukazatel intenzity podnikatelské aktivity fyzických osob. Srovnáme-li podle dostupných údajů podnikatelskou aktivitu v mikroregionu Českokamenicko se situací v okresech Děčín a Česká Lípa, je Českokamenicko charakteristické mírně nadprůměrnou úrovní intenzity soukromého podnikání (viz Tabulka č.13). Výrazně nejvyšší hodnoty sledovaného ukazatele intenzity soukromého podnikání

dosahuje

v rámci mikroregionu obec Jetřichovice,

což

je

dáno

především její funkcí střediska cestovního ruchu na hranici Národního parku České Švýcarsko a z toho vyplývajícím vysokým počtem registrovaných podnikatelů v odvětví pohostinství a ubytování. Ukazatel podnikatelské aktivity v Jetřichovicích tak dosahuje

dvojnásobku

mikroregionálního

průměru.

Nadprůměrná

intenzita

soukromého podnikání byla dále v obcích Veselé, Srbská Kamenice, Dobrná a Růžová. Mírně nadprůměrná byla podnikatelská aktivita také ve městě Česká Kamenice – to je dáno na jedné straně tím, že právě hodnota za toto město do značné míry ovlivňuje regionální průměr, na druhé straně to odráží relativně příznivé podmínky pro drobné podnikání ve městě, které je střediskem dojížďky za prací a službami a tradičním centrem regionu. 27


Relativně nízká intenzita soukromého podnikání byla ve druhém městě regionu a také v sousedních obcích Nový Oldřichov a Prysk. V těchto obcích je významně nižší nezaměstnanost než v jiných částech Českokamenicka a zdejší nízkou podnikatelskou aktivitu tak můžeme považovat za potvrzení teze, že část podnikatelů (zvláště těch nejmenších, nezaměstnávajících žádné zaměstnance) byla vedena k rozhodnutí založit podnikatelský subjekt právě nemožností nebo obtížností najít zaměstnání. Nízká podnikatelská aktivita je dále také v obcích Janská a Kunratice, průměrná či mírně podprůměrná v Huntířově a Markvarticích, které mají výhodnou polohu pro dojížďku za prací v Děčíně a České Kamenici. Tabulka č. 13: Intenzita soukromého podnikání v obcích mikroregionu Českokamenicko (stav k 31. 12. 1999) Obec

Počet podnikatelů

Česká Kamenice 933 Dobrná 74 Huntířov 101 Janská 20 Jetřichovice 121 Kamenický Šenov 625 Kunratice 27 Kytlice 64 Markvartice 106 Nový Oldřichov 87 Prysk 48 Růžová 50 Srbská Kamenice 41 Veselé 62 Mikroregion Českokamenicko 2 359 Okres Děčín Okres Česká Lípa Zdroj: RES ČR k 31. 12. 1999, ČSÚ, Praha

Počet podnikatelů Index na 1 000 obyvatel (mikroregion = 100) 166,4 101,0 205,0 124,4 156,8 95,2 100,5 61,0 327,9 199,0 150,3 91,2 116,4 70,6 161,2 97,8 164,6 99,9 140,3 85,1 130,8 79,4 186,6 113,2 221,6 134,5 234,0 142,0 164,8 100,0 146,5 88,9 154,5 93,7

Pro hospodářství každého území má značný význam přítomnost zahraničních investorů. Zahraniční kapitál vstoupil v České republice především do průmyslové výroby a do odvětví obchodu a produktivních služeb. Zahraniční investoři investovali ve vybraných podnicích značné částky do nových budov a především do moderních technologií. Většina podniků se zahraničním kapitálem zaznamenala v posledních letech nárůst počtu pracovníků a mnohé z nich hodlají v tomto trendu pokračovat i nadále. Podniky se zahraniční kapitálovou účastí dosahují ve srovnání s ostatními podniky v průměru lepších hospodářských výsledků, vyšší produktivity práce, značně vyššího objemu investic, mají lepší přístup k know-how a na nové trhy. 28


Na území mikroregionu Českokamenicko má registrováno sídlo celkem 12 zaměstnavatelských subjektů vlastněných nebo spoluvlastněných zahraničním kapitálem, z toho pět s deseti a více zaměstnanci. Jedná se o sklářské firmy BRATŘI JÍLKOVÉ, s.r.o., EMILIA GLASS, s.r.o. a BCL, Brilliant Crystal + Lighting, s.r.o., všechny se sídlem v Kamenickém Šenově, a dále o společnosti MOLTER Okna, s.r.o. Česká Kamenice a Hama – Holz, s.r.o. Markvartice.

Převážná část kapacit průmyslové výroby mikroregionu se nachází ve městech Kamenický Šenov a Česká Kamenice. Největším a nejvýznamnějším průmyslovým

podnikem

i

zaměstnavatelem

v

mikroregionu

je

společnost

PRECIOSA - LUSTRY, a.s. Kamenický Šenov. Tradice výroby lustrů byla v Kamenickém Šenově založena již v roce 1724, stávající moderní sklářská huť pak zahájila výrobu v roce 1972. V roce 1995 se akciová společnost LUSTRY propojila se společnosti PRECIOSA, a.s. Firma se zabývá výrobou skleněných lustrů a svítidel, v současnosti zaměstnává 830 pracovníků a své výrobky exportuje do desítek zemí celého světa. Společnosti se dařilo v průběhu celých 90. lét hospodařit se ziskem.

Druhým nejvýznamnějším průmyslovým podnikem Českokamenicka je společnost BRATŘI JÍLKOVÉ, spol. s r.o., která vznikla v roce 1992 (původní podnik byl založen v roce 1905) a v současnosti zaměstnává v Kamenickém Šenově při ruční výrobě broušeného lištovaného skla, malovaného skla a hutního optického skla 200 pracovníků. Podnik převážnou část produkce exportuje do zahraničí, a to do zemí všech kontinentů.

Dalším

významným

sklářským

producentem

je

společnost¨

Severosklo, spol. s r. o. Kamenický Šenov, zaměstnávající ve výrobě speciálního a tabulového

skla

100

pracovníků.

Z

několika

menších

sklářských

kamenickošenovských podniků jmenujme alespoň společnost BCL, Brilliant Crystal + Lighting spol. s r. o., zabývající se výrobou užitkového skla a svítidel a zaměstnávající 20 pracovníků.

Nejvýznamnějším průmyslovým zaměstnavatelem v České Kamenici je v současnosti textilní firma BS - DESA spol. s r. o. Společnost zabývající se výrobou oděvních a technických úpletů byla založena v roce 1995. V současnosti přibližně 29


80 % produkce společnosti tvoří zakázková výroba pro zahraniční firmy (tzv. práce ve mzdě) a 20 % tvoří produkce vlastních modelů sportovních oděvů. Podnik v současnosti zaměstnává 150 pracovníků a v roce 1998 dosáhl při obratu 82 mil. Kč zisku ve výši 6 mil. Kč. Dalším významným průmyslovým podnikem v České Kamenici je firma TOSKAM, spol. s r. o., která zaměstnávala 102 osob. Zabývá se především výrobou obráběcích strojů, a to ve spolupráci s akciovou společností TOS Varnsdorf. Situace v podniku je podle dostupných informací stabilizovaná.

Třetím nejvýznamnějším průmyslovým podnikem v České Kamenici je papírna, která je od roku 1997 v konkurzu. Výrobní areál má v současnosti v pronájmu od správce konkurzní podstaty společnost SEVA IMUNO spol. s r. o. se sídlem v Srbsku v okrese Beroun, která zde zaměstnává přibližně 100 pracovníků při výrobě toaletního papíru. Správce konkurzní podstaty v současnosti nabízí areál papírny k prodeji a vyvíjí aktivity s cílem obnovit výrobu v plném rozsahu. Papírna by podle těchto představ mohla celkově zaměstnávat až 300 osob. Z ostatních průmyslových podniků sídlících v České Kamenici jmenujme alespoň společnosti LIMMA food, spol. s r. o. (50 pracovníků v pekárenské výrobě), MOLTER Okna, spol. s r. o. (výroba hliníkových oken, 26 pracovníků) a NAREX servis (výroba ručního nářadí, 20 pracovníků).

V ostatních obcích mikroregionu se nachází pouze malé průmyslové podniky, jedná se například o firmy CNC technik, spol. s r. o. Kytlice (mechanické úpravy kovů, 30 pracovníků),

Hama – Holz, spol. s r. o. Markvartice (20 pracovníků,

dřevovýroba), Pila Srbská Kamenice

a TELSPOJ, spol. s r. o. Dobrná

(elektrotechnická výroba).

2.5. Doprava a dopravní obslužnost 2.5.1 Dopravní síť a její zatížení Změny v ekonomickém systému České republiky se logicky odrazily i ve vývoji dopravy. Charakter změn v dopravě je obecně známý a můžeme ho každodenně pozorovat na našich silnicích i železnicích, změny se týkají jak nákladní, tak osobní dopravy.

Absolutní

objem

přepravených 30

nákladů

v

důsledku

ekonomické


transformace po roce 1989 obecně klesl, zvyšuje se podíl silniční dopravy na přepravním výkonu. Nákladní doprava se přizpůsobila změněným potřebám zákazníků a za současné situace je v našich podmínkách preferována spíše doprava silniční. Hlubokými změnami stále prochází také doprava osobní, zřejmý je nárůst individuální automobilové dopravy doprovázený poklesem zájmu o veřejnou hromadnou dopravu jak silniční, tak železniční. Ke všem těmto ekonomicky podmíněným změnám ještě přistupuje neujasněnost státní dopravní politiky, což se projevuje zejména v podmínkách pro pravidelnou veřejnou osobní dopravu. Obr. 2 Dopravní poloha Českokamenicka v rámci okresu Děčín

Dopravní polohu mikroregionu Českokamenicko lze označit za exponovanou; leží totiž na významné vnitrostátní spojnici – silnice I/13 (E442) Děčín – Nový Bor – Liberec, přičemž v nedalekém Novém Boru se křižuje s významnou mezinárodní silnicí I/9 směřující od České Lípy přes Rumburk na hraniční přechod Jiříkov, která je velmi významná pro silniční nákladní dopravu pro tranzit do Německa. Přímo ve městě Česká Kamenice pak z I/13 odbočuje silnice II/263 směrem na Krásnou Lípu a Varnsdorf. 31


Tuto kostru, jež je základem pro dopravu v mikroregionu, doplňují silnice III. třídy, které jsou však vesměs ve velmi špatném stavu a jejich údržba je značně zanedbaná vlivem přetrvávajícího nedostatku finančních prostředků. V roce 1995 bylo provedeno zatím poslední publikované (pravidelně po 5 letech) sčítání dopravy na dálniční a silniční síti České republiky (organizuje Ředitelství silnic ČR). Považujeme za nutné zmínit se alespoň o základních poznatcích, které z tohoto šetření vyplynuly a které jsou platné i v současnosti. Již od prvních výsledků bylo zřejmé, že oproti tehdejším předpokladům vzrostly intenzity na dálnicích a silnicích velmi výrazně. Uvádí se, že celkový přírůstek dopravního výkonu je, s výjimkou období 1970 - 1975, největší jaký kdy byl v ČR v pětiletém období zaznamenán. Přírůstky jsou však výrazně odstupňovány podle důležitosti a kategorií jednotlivých silničních komunikací (viz Tabulka č.14). Poměrně výrazně se také změnila skladba dopravního proudu, když obecně značně poklesl podíl těžkých vozidel a vzrostl podíl vozidel osobních (osobní vozidla tvořila v roce 1995 téměř 76 % dopravního proudu, což je oproti roku 1990 nárůst o 8 procentních bodů). V celém období 1990-1995 stoupaly také počty vozidel, výrazně však pouze u osobních vozidel. Počty vozidel tak již překročily hodnoty tenkrát předpokládané pro rok 2020 (předpoklad z roku 1992) a pouze jejich velmi nízké využití způsobuje, že celkové dopravní výkony nerostou stejným tempem jako počty vozidel. Charakteristickým rysem vývoje individuální automobilové dopravy (IAD) v ČR je trvalý a velmi rychlý růst počtu osobních automobilů a tím i výkonů. V období let 1989-1997 počet automobilů vzrostl o 51,5 % a dosáhl již počtu přes 3,456 milionu vozidel, což znamená, že na jeden osobní automobil připadalo v roce 1997 jen 2,98 obyvatel. Přitom např. v Praze připadá na jeden osobní automobil již 2,0 obyvatel (přitom za šest let se intenzita provozu v Praze zvýšila o dvě třetiny). V materiálech Ministerstva dopravy a spojů ČR se uvažuje, že celková poptávka po nákladní dopravě k roku 2010 stoupne ze současných 808 mil. tun za rok asi o 28 % na celkovou výši cca 1 034 mil. tun. Přitom lze očekávat, že železniční doprava převezme přepravu hlavně na delší vzdálenosti, přičemž její výkon bude stagnovat, silniční doprava převezme asi 30 procentní podíl přepravy na střední a dlouhé vzdálenosti a asi 45 % přeprav na krátké vzdálenosti. Předpokládá se ale, že přepravní výkony u osobních automobilů i nadále výrazně porostou. Stupeň saturace je odhadován až na 5,230 mil. osobních vozidel, který by měl být dosažen okolo r. 2020. 32

Strategie rozvoje mikroregionu Českokamenicko – Socioekonomická analýza Tabulka č. 14: Přírůstky intenzity silniční dopravy v ČR v období 1990 – 1995

kategorie dálnice silnice I. třídy silnice II. třídy silnice III. třídy celkem

přírůstek oproti roku 1990 + 33 % + 28 % + 16 % + 10 % + 20 %

Zdroj: Ředitelství silnic ČR

Uvedená čísla ukazují na poměrně dramatický nárůst silniční dopravy jako celku. Zmíněné údaje jsou však souhrnem za celou republiku, situace v jednotlivých územích se navzájem liší právě podle jejich dopravní polohy a jejich exponovanosti vůči hlavním centrům osídlení. Týká se to i mikroregionu Českokamenicko, kde však vzhledem k již výše uvedeným skutečnostem nelze předpokládat další výrazné zvýšení intenzit, snad pouze selektivně – především v intravilánu a těsném zázemí jádrového města.

Obr. 3 Sčítání silniční dopravy 1995 Intenzita silniční dopravy počet vozidel za 24 hod Lobendav a

5 000 a více 3 000 - 4999 1 000 - 2999 méně než 1000

#

V. Šenov #

Šluknov #

D. Poustev na #

Jiříkov #

Rumburk

#

#

Krásná Lípa #

Hřensko

# Varnsdorf

#

Doubice #

Studánka #

Jetřichov ice

D. Chřibská

#

#

St. Oleška #

DĚČÍN

#

Jílov é

# Česká Kamenice

#

Huntířov # Dobrná # Dol.

Habartice

# Benešov n.P. #

# Ry chnov

Těchlov ice Verneřice #

Zdroj: ŘSD ČR

33

Ry bniště

#

Jiřetín p.J.


Nejvyšší intenzity dopravy v rámci mikroregionu byly zaznamenány na silnici I/13 v úseku Huntířov – Děčín, Česká Kamenice – Markvartice a Markvartice – Huntířov s více než 6 000 vozidly denně, přičemž úsek Huntířov – Děčín zaznamenal nejvyšší intenzity na celém okrese Děčín. Úsek I/13 z České Kamenice do Kamenického Šenova a dále na Nový Bor již vykazoval méně než 5000 vozidel denně.

Tabulka č. 15: Nejzatíženější úseky silniční sítě mikroregionu mimo intravilán České Kamenice

Číslo úseku

Číslo silnice

4-0370 4-0360 4-3110 4-0358 4-1830

I/13 I/13 I/13 I/13 II/263

Úsek Huntířov - Děčín Huntířov - Markvartice Markvartice - Huntířov Česká Kamenice – Kamenický Šenov Česká Kamenice - Chřibská

Počet všech motorových vozidel za 24 hod 8 263 6 902 6 562 4 658 2 887

Zdroj: Sčítání dopravy na dálniční a silniční síti ČR v roce 1995, Ředitelství silnic 1996

Mikroregion je obsluhován i dopravou železniční. Územím prochází železniční trať č. 081 Děčín – Benešov nad Ploučnicí – Česká Kamenice – Rybniště

-

Varnsdorf (další stanice a zastávky: Markvartice, Veselé, Horní Kamenice, Mlýny, Kytlice, Jedlová). V České Kamenici odbočuje trať 901 do Kamenického Šenova, která je provozována v letním období o víkendech Klubem přátel lokálky, který tak částečně obnovil provoz na nevyužívané trati a zpřístupnil významnou turistickou atraktivitu.

2.5.2 Dopravní obslužnost Již několik let je také stále velmi frekventovaná otázka tzv. plošné dopravní obslužnosti, tj. systému zajištění pravidelné veřejné osobní dopravy v území. Problémem je zejména disproporce mezi rostoucími náklady a klesající poptávkou, která se řeší zejména omezováním spojů veřejné dopravy. Tím dojde ke snížení nákladů, ale i k úbytku cestujících. Výsledkem je, že veřejná doprava je dále redukována. Nezanedbatelný vliv na tuto problematiku má především neexistence jasné a dlouhodobější představy o rozsahu, v jakém bude stát, resp. kraje a obce dotovat veřejnou dopravu.

34


Úroveň plošné dopravní obsluhy veřejnou dopravou se samozřejmě velmi liší podle konkrétní situace v území. Podstatný vliv má především postavení obce v sídelním systému (především velikost obce) a její poloha v dopravní síti. Významným faktorem rozvoje sítí veřejné dopravy byla též koncentrace pracovních míst a s tím související dojížďka do zaměstnání. V podmínkách Českokamenického mikroregionu zabezpečuje plošnou dopravní obslužnost

především autobusová doprava a

železnice. Na celkovém vývoji osobní dopravy se výrazně projevila změna ekonomického prostředí. Odrazila se v něm větší pestrost pracovních příležitostí vzniklých především v terciérním sektoru. Vznikla celá řada drobných a středních firem s různě organizovanou pracovní dobou, které přispěly k výraznému rozředění dříve poměrně jasně definovaných přepravních proudů u dojížďky do zaměstnání. Navíc k úspěšnému podnikateli dnes neodmyslitelně patří též osobní automobil, taktéž se objevila poměrně velká specifická skupina povolání (např. dealerů), pro které je osobní automobil nutností. Celá společnost se sociálně i ekonomicky více diferencuje, sociální rozdíly se stále zvětšují a vlivem prudkého nárůstu počtu osobních automobilů klesá počet obyvatel odkázaných pouze na veřejnou dopravu. Tím současně ubývá i zákazníků veřejné dopravy, která se tak stává nerentabilní a je nutné ji omezovat, čímž přestane vyhovovat dalším zákazníkům, kteří se začnou dopravovat individuálně, a krize se tak dále prohlubuje. Ve venkovských sídlech je tak dnes osobní automobil téměř nepostradatelný a víkendy lze z pohledu veřejné dopravy označit za dny „dopravního klidu“. V zahraničí se začínají rozvíjet tzv. share systémy, které umožňují sdílení využití vlastního dopravního prostředku více osobami, případně zajištění smluvní dopravy pro vybrané cílové skupiny obyvatelstva (důchodci, děti) i např. prostřednictvím taxi.

Na rozdíl od dopravy železniční, kterou to nutně čeká, autobusová doprava již prošla transformací. Pomineme-li vhodnost použitých způsobů privatizace a některé nepříznivé organizační důsledky atomizace bývalých podniků ČSAD, nejvýraznějším důsledkem je tlak na efektivnost dopravy, který ústí především právě do omezování počtu spojů. Součástí empirického průzkumu na obecních úřadech byla i otázka spokojenosti s úrovní dopravní obsluhy obce doplněná i o podíl výdajů obce na dopravní obslužnost z obecního rozpočtu. Otázka financování veřejné dopravy je stále jedním z témat, které je hlavně na lokální úrovni velmi často diskutováno. Příčinou jsou hlavně rozdílné potřeby jednotlivých obcí a jejich závislost na dopravě v souvislosti s počtem vyjíždějících obyvatel za prací, polohou obce, vzdáleností obce 35


od dojížďkových center, finančními možnostmi obce, atd. Stát prostřednictvím dotací do rozpočtu okresního úřadu a prostředků rozdělovaných okresním shromážděním zajišťuje tzv. základní dopravní obslužnost ( ta však není příliš jasně vymezena) a obce doplácí na spoje nad rámec této základní obslužnosti. V praxi tak je většinou zajištěna doprava ráno do zaměstnání a do škol a návrat ze škol a ze zaměstnání. Spoje nad tento rámec, pokud nejsou samozřejmě ziskové a dopravce je neprovozuje ze své vlastní iniciativy, jsou placené jednotlivými obcemi. Jak vidí jednotlivé obce úroveň dopravní obslužnosti a jaké mají požadavky na její zlepšení přibližuje tabulka č.16. V souvislosti s územně správní reformou probíhá řada změn, která se dotkne i kompetencí a financování veřejné dopravy a tudíž zůstává stále otázkou, jak se tyto změny (zřízení krajů, změny financujících subjektů, objednávání závazku veřejné služby i u železniční dopravy na nižší než celostátní úrovni) projeví v praxi.

Tabulka č.16: Spokojenost s úrovní dopravní obsluhy veřejnou dopravou Obec

Stav dopravní obsluhy

Česká Kamenice

nevyhovuje

Dobrná

nevyhovuje

Huntířov

nevyhovuje

Janská Jetřichovice

vyhovuje nevyhovuje

Kamenický Šenov

nevyhovuje

Kunratice Kytlice

nevyhovuje nevyhovuje

Markvartice

nevyhovuje

Nový Oldřichov

nevyhovuje

chybí spojení do obce (části obce): Kerhartice (9-10 hod., 16-17 hod.) - návštěva lékaře, úřadů, návrat dojíždějících Děčín (10.30 hod) - lékař, nákupy; Děčín (19.30 hod.) - kultura, Huntířov (10 hod.) - lékař Děčín, Česká Kamenice (19-22 hod.) - návrat z odpolední směny, Stará Oleška, Nová Oleška (19 hod.) - návrat z Děčína Děčín – školy, úřady Děčín (po 19. hod.) – návrat z odpolední směny, kultura Česká Lípa, Nový Bor (22 hod.) – návrat z odpolední směny, kultura, Děčín(7 hod.) - školy

Česká Kamenice, Benešov n.P. (17-19 hod.) - kultura, děti kroužky Nový Bor (po 9.hod.) – lékař, úřady; Česká Lípa – zpět (po 22. hod.) - návrat po odpolední směně, poslední spoj je po 18. hod. Česká Kamenice (9 hod.)- k lékaři Kamenická Stráň – místní část je bez spojení

Prysk nevyhovuje Růžová nevyhovuje Veselé nevyhovuje Zdroj: Dotazníkové šetření na obecních úřadech, GaREP 2000

36


2.6. Cestovní ruch 2.6.1 Vývoj cestovního ruchu v regionu V mikroregionu existují velmi příznivé předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu. Je to dáno především mimořádně atraktivní kulturní krajinou, zahrnující množství unikátních přírodních výtvorů (skalní útvary a města, říční soutěsky, vyhlídkové vrcholy aj.) a řadu památek kulturního dědictví (lidová architektura, světská i církevní architektura, urbanistické celky aj.). Potenciál pro rozvoj cestovního ruchu je dále zvyšován výhodnou polohou území v blízkosti velkých sídelních aglomerací i frekventovaných dopravních komunikací (především těch, které sledují hlavní urbanizovanou osu Praha - Berlín). Existující potenciál rozvoje cestovního ruchu v oblasti si dobře uvědomovali někteří podnikatelé již v první polovině 19. století - v době, kdy odvětví cestovního ruchu bylo ještě dlouho před svým novodobým rozmachem. Z této doby pocházejí první investice do cestovního ruchu na Českokamenicku.

Vztah k přírodě a krajině se v evropských společnostech mění na přelomu 18. a 19. století v souvislosti s ideami romantismu a osvícenství. Dříve lidé chodili do přírody jen za obživou, od konce 18. století se atraktivní přírodní lokality (zvláště ty, které odpovídaly dobovým představám o romantické krajině - jako např. Jetřichovické skalní město) stávají vyhledávaným cílem výletů těch společenských skupin, které si to mohou dovolit. Tato "nová" záliba vyžadovala ovšem také patřičnou infrastrukturu dopravu

pro

přístup

do

území,

turistické

stezky

pro

zpřístupnění

těch

nejatraktivnějších míst, zařízení pro ubytování a stravování apod. První investice do rozvoje cestovního ruchu pocházejí již z první poloviny 19. století a souvisí především

se

zpřístupňováním

atraktivních

míst.

Šlechtický

rod

Kinských

systematicky zpřístupňoval svoje panství od 30. let 19. století, včetně vybudování dřevěných chatek na dominantních vrcholech Jetřichovických skal.

Předpoklady

pro

masovější

rozvoj

turistiky

však

byly

vytvořeny

až

zpřístupněním celé oblasti prostřednictvím železniční dopravy (železnice po levém břehu Labe byla otevřena v roce 1851, trať Děčín - Varnsdorf přes Českou Kamenici v roce 1869). Turistické výlety pozvolna přestaly být výsadou nejmajetnějších vrstev a staly se oblíbeným způsobem trávení volného času obyvatel rychle rostoucích 37


průmyslových měst. Tento potenciál umožňoval výhodné zhodnocení investic do rozvoje cestovního ruchu, zejména zřizováním stravovacích a ubytovacích zařízení v blízkostí cílů turistických cest. Např. rozhledna na Studenci byla postavena Kinskými již roku 1854 (pravděpodobně druhá nejstarší v Čechách), později byla doplněna kioskem a restaurací. Kaňon Kamenice byl poprvé splut na voru v roce 1877 a již v roce 1890 byl zahájen turistický provoz na pramicích v Tiché soutěsce.

Tento rozvoj byl vítaným zdrojem příjmů i pro místní obyvatelstvo v obcích, které právě pro svůj členitý - tj. turisticky atraktivní - terén měli horší předpoklady pro rozvoj průmyslu (např. poskytování ubytování, průvodcovské služby). Vedle investorů z řad šlechty přispívaly ke zpřístupnění oblasti i turistické spolky - Horský spolek pro České Švýcarsko, založený v Děčíně roku 1878, byl jedním z nejstarších v českých zemích. Obdobný spolek vznikl v Krásné Lípě v roce 1885. Z jejich iniciativy vyrostla v krátké době, nejvíce ještě před koncem 19. století, řada rozhleden, horských chatek a restaurací i koupališť. Od konce 19. století se také počíná rozvíjet horolezectví na pískovcových skalách Českého Švýcarska.

Po první světové válce dochází k dočasnému poklesu turistické návštěvnosti v oblasti, po oživení ve 30. letech pak následuje dlouhodobý úpadek v době druhé světové války, odsunu a poválečného dosídlovaní. Tento dlouhodobý úpadek se projevil také zanedbáním turistické infrastruktury, jehož důsledky jsou v území pociťovány dodnes.

K novodobému rozvoji cestovního ruchu dochází až od 60. let. Podniky z blízkých měst a Prahy začínají budovat v území rekreační střediska pro svoje zaměstnance (některá z nich však bohužel postrádají citlivost pro zasazení do krajiny, kterou obdivujeme u starších staveb). Představu o kvantitativním rozsahu podnikové rekreace si můžeme vytvořit prostřednictvím výsledků sčítání občanské vybavenosti, která probíhala periodicky do roku 1987. V Tabulce č.17 jsou uvedeny počty lůžek a počty přenocování ve vybraných střediscích cestovního ruchu. Obce Kytlice a Jetřichovice patřily společně s Chřibskou mezi tři střediska okresu Děčín s největší lůžkovou kapacitou podnikových rekreačních zařízení. Majiteli těchto zařízení byly nejčastěji pražské podniky.

38


Tabulka č. 17: Lůžková kapacita ubytovacích zařízení podnikové rekreace ve vybraných obcích Obec

Počet lůžek v roce 1976 Počet lůžek v roce 1987

Huntířov 143 149 Jetřichovice 421 557 Kunratice 29 48 Kytlice 525 651 Růžová 181 140 Srbská Kamenice 24 51 Zdroj: Sčítání občanské vybavenosti sídel 1987. ČSÚ, Praha.

Počet přenocování v roce 1987 (v tis.) 5,7 43,9 2,8 18,9 7,1 2,0

Toto období (60. až 80. léta) je současně dobou masové migrace obyvatelstva z venkova do měst. Jejím důsledkem byla jednak řada neobydlených a levných obytných staveb ve venkovských obcích (a to více právě v obcích ve více periferní poloze a tedy současně obcích s členitou krajinou a zpravidla i hodnotnou lidovou architekturou), jednak poptávka po těchto objektech jako místech rodinné (víkendové) rekreace ze strany obyvatel měst. Masový rozvoj "druhého bydlení" změnil vzhled řady sídel Českokamenicka a v mnoha případech významně přispěl k zachování

jejich

architektonické

a

urbanistické

hodnoty.

V

řadě

sídel

Českokamenicka dnes počet rekreačních chalup převyšuje počet trvale obydlených domů. Jestliže byly výše jmenovány Jetřichovice, je zde třeba uvést alespoň Kytlice jako známou lokalitu druhého bydlení českých "slavných" nebo Kamenickou Stráň, která byla prohlášena vesnickou památkovou zónou. Druhé bydlení je však významným fenoménem ve většině obcí mikroregionu (viz Tab. 6.2 – pouze obce okresu Děčín). Největší počet soukromých rekreačních objektů (v naprosté většině rekreačních chalup, včetně chalup nevyčleněných z bytového fondu) byl však soustředěn v týchž obcích jako objekty podnikové rekreace: nejvíce Jetřichovice a Kytlice, dále Huntířov, Kunratice a Srbská Kamenice – tedy oblast Labských pískovců a Kytlicko.

39


Tabulka č.18: Objekty druhého bydlení ve vybraných obcích mikroregionu Počet objektů Počet objektů Rekreační chalupy Celkem individuální individuální nevyčleněné z byt. (1991) rekreace - 1971 rekreace - 1991 fondu (1991) Česká Kamenice 17 55 100 155 Dobrná 6 17 19 36 Huntířov 152 167 81 248 Janská 2 7 7 Jetřichovice 202 215 217 432 Kunratice 114 124 50 174 Kytlice 243 349 9 358 Markvartice 1 1 20 21 Růžová 90 133 133 Srbská Kamenice 64 102 65 167 Veselé 14 20 18 38 Zdroj: Sčítání objektů individuální rekreace, 1971 a Sčítání lidu, domů a bytů 1991. ČSÚ, Praha Obec

Význam turistického ruchu "pro obnovu pracovní síly" si v této době uvědomili i ideologové socialistického státu a vyvinuli úsilí o plánovité usměrnění vývoje tohoto odvětví. Výrazem těchto snah bylo počátkem 60. let zpracování Rajonizace cestovního ruchu ČSR. Podle aktualizované verze tohoto oficiálního (vládou schváleného) dokumentu z roku 1981 na území Českokamenicka leží nebo sem zasahují tři z celkového počtu 47 oblastí cestovního ruchu v ČR. Jejich vymezení je velmi blízké současným hranicím CHKO: České Švýcarsko - Labské pískovce, České Středohoří, Lužické hory. Všechny tři tyto oblasti však byly zařazeny pouze do třetí ze čtyř kategorií oblastí, tedy byly definovány jako "oblasti s vhodnými podmínkami pro cestovní ruch a rekreaci s omezeným rozsahem funkcí významu většinou oblastního až celostátního". Vzhledem k tomu, že stanovená kategorie oblasti cestovního ruchu významně ovlivňovala množství prostředků a etapizaci výstavby v oblasti cestovního ruchu, nebyl rozvoj odvětví cestovního ruchu v mikroregionu nijak nadprůměrný a rekreační potenciál území zůstal z velké části nevyužit.

Součástí Rajonizace byla také kategorizace měst, kulturních památek a přírodních pozoruhodností z hlediska významu pro cestovní ruch. V jejich rámci bylo Českokamenicko ohodnoceno poněkud výše: Česká Kamenice byla označena jako město II. kategorie.

40


Mnohem významnější pro rozvoj turistického ruchu než plánovací dokumenty socialistického státu byla změna ekonomického a politického systému po roce 1989. Cestovní ruch je odvětvím, ve kterém je možné dosáhnout rychlé návratnosti investic, v řadě případů bylo navíc po zavedení tržních principů a díky změnám majetkových vztahů počátkem 90. let možné krátkodobě realizovat zisk prakticky bez jakýchkoliv investic. Současně se však ukázalo, že ne všechna očekávání, která podnikatelé vkládali do cestovního ruchu, byla naplněna. Dochází k diferenciaci zařízení: zatímco jedni investují do rozvoje, jiní o to nemají zájem nebo jim brání nedostatek financí, nevyřešené majetkové vztahy, nevhodná poloha apod.

2.6.2 Předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu Pro rozvoj cestovního ruchu na Českokamenicku je výhodné, že turisticky atraktivní místa jsou rozmístěna po celém území mikroregionu (i když pochopitelně ne rovnoměrně). Je to zřejmé již z toho, že celé území regionu se nachází v některé ze čtyř velkoplošných chráněných území: Národní park České Švýcarsko, CHKO Labské pískovce, CHKO České středohoří, CHKO Lužické hory. Tím je Českokamenicko v rámci ČR jedinečným mikroregionem. Mezi atraktivními místy existuje pochopitelná významová diferenciace - ne všechna jsou stejným magnetem pro návštěvníky. Současně však v regionu neexistuje území, o němž by bylo možné tvrdit, že je turisticky neatraktivní, resp. že nemá předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu.

V

následujícím

přehledu

je

uveden

seznam

pouze

těch

turisticky

nejvýznamnějších míst. Je z něj dobře patrné, že v naprosté většině obcí je možné nalézt turisticky významné objekty, byť diferencovaného významu. (V seznamu nejsou rozlišovány kulturně/historicky a přírodně významná místa, protože toto rozdělení je jen relativní – viz např. zřícenina Kamenického hradu s rozhlednou.)

41


Tabulka č.19: Hlavní turistické cíle v obcích mikroregionu Obec

CH

x

Turisticky atraktivní místa (příklady)

Česká Kamenice

Č, L, H

Městská památková zóna, Kaple Narození P. Marie, Kostel sv. Jakuba, zámek, radnice, barokní kašna se sochou Panny Marie, Zámecký vrch se zříceninou Kamenického hradu a rozhlednou, kostel sv. Máří Magdaleny v Kerharticích, lidová architektura, skalní útvar Jehla, bratrské oltáře, NPP Zlatý vrch, muzeum pevnostní obranné linie v Lísce

Dobrná

Č

hrázděná kaple, lidová architektura

Huntířov

Č, L

Olešský rybník, lidová architektura

Janská

L

Rabštejn – památník obětí fašismu (areál koncentračního tábora)

Jetřichovice

NP, L

Východisko turistických tras do Jetřichovických stěn. Vesnická památková zóna Vysoká Lípa, kostel sv. Jana Nepomuckého, lidová architektura, zříceniny Falkenštejn, Šaunštejn, Malá Pravčická brána, Mariina skála, Vilemínina stěna, Ostroh, Na Tokání, Zadní Jetřichovice, Pavlino údolí, Čedičový vrch

Kamenický Šenov

Č, H

NPP Panská skála – čedičové varhany, Sklářské muzeum, lidová architektura, trasa zrušené železnice

Kunratice

NP, L, Studenec, Pavlino údolí, Lipnický vrch, lidová architektura H

Kytlice

H

Vyhledávané letovisko. Hraniční rybník, Pustý zámek, botanicky cenné lokality, kostel sv. Ant. Paduánského, náhrobníky sklářského rodu Kittlů, epitaf biskupa Gurtlera, pomník F. M. X. Zippe, lesní koupaliště, lidová architektura

Markvartice

Č,L

lidová architektura (roubené domy), Červený dvůr

Nový Oldřichov

Č

hasičské muzeum, lidová architektura

Prysk

H

barokní kostel sv. Petra a Pavla, barokní zvonice, lidová architektura, Pustý zámek, Střední vrch

Růžová

NP, L

vesnická památková zóna Kamenická Stráň, kostel sv. Petra a Pavla, lidová architektura, větrný mlýn Petřín, Růžovský vrch

Srbská Kamenice

NP, L

kostel sv. Václava, lidová architektura, Srbskokamenská (Ferdinandova) soutěska, Růžovský vrch, Dolský mlýn, muzeum opevnění, reliéf Korunování Panny Marie

Veselé

Č, L

údolí Olešničky, památník Rabštejn

x

Poloha obce či její části v některé ze tří CHKO: Č - České Středohoří, L - Labské pískovce, H Lužické hory či Národním parku České Švýcarsko (NP).

Environmentální a estetická hodnota krajiny Českokamenicka je hlavním magnetem přitahujícím do regionu návštěvníky. Je výtvorem přírody a člověka v minulých generacích a jako jedinečné dědictví také vyžaduje náležitou ochranu. Regulace některých aktivit - především hospodářské činnosti, ale i výstavby, hospodaření v lesích apod. -

byla také jedním z hlavních cílů vyhlášení CHKO i

Národního parku České Švýcarsko. Jiným efektem statutu území jako součásti národního parku nebo CHKO je zvýšení jeho turistické atraktivity, zvýšení povědomí 42


o území mezi potenciálními návštěvníky, a následně i zvýšení návštěvnosti území. Tento potenciální rozpor však nevedl ke konfliktu, který by si vyžádal přísnější regulaci pohybu návštěvníků. Při respektování zásad pohybu v přírodě je tedy pro pěší návštěvníky možný volný pohyb po velkoplošných chráněných území, a to i v Národním parku České Švýcarsko, ovšem mimo jeho I. zónu zahrnující z hlediska přírody nejcennější (a nejcitlivější) lokality.

2.6.3 Infrastruktura cestovního ruchu Nadprůměrnému rekreačnímu potenciálu odpovídá i nadprůměrná vybavenost zařízeními turistického ruchu (viz Tabulka č. 20). Hlavní formou trávení volného času zůstává mezi návštěvníky pěší turistika (i když její podíl v posledních letech mírně poklesl ve prospěch cykloturistiky a některých dalších aktivit). Pro pěší turisty je území zpřístupněno dostatečně hustou sítí značených turistických cest, zvláště v oblasti Labských pískovců a Lužických hor. Značená turistická cesta prochází s výjimkou

Nového

Oldřichova

územím

každé

obce

mikroregionu.

Dílčím

nedostatkem je však existence jen malého počtu naučných stezek a tematických tras. Do nedávné doby to byla pouze jediná - tradiční a oblíbená naučná stezka Jetřichovickými stěnami (Jetřichovice – Vysoká Lípa). V letech 2000/2001 na ní Správa Národního parku České Švýcarsko umísťuje nové informační panely. V roce 2000 byla vyznačena další naučná stezka okolím Růžové (délka 15 km). V regionu přitom existuje množství příležitostí pro zřízení dalších naučných stezek, které by seznamovaly návštěvníky s místní přírodou, kulturní i hospodářskou historií, architekturou, náboženskými tradicemi, pobytem významných osobností aj. Jiným podnětem ke zvýšení návštěvnosti je pojmenování existujících stezek i navrhovaných tras.

Vytyčení cyklotras v posledních letech odráží rostoucí zájem o tento druh sportu a délkou vyznačených cyklotras patří region v ČR k nadprůměrným Množství lesních silnic a málo frekventovaných silnic třetí třídy v malebně členitém terénu vytváří velmi dobré předpoklady pro tento druh pohybu v přírodě. Současně však některé úseky silnic třetí třídy jsou již v současnosti značně zatíženy automobilovou dopravou (zvláště pak v době turistické sezóny, kdy přijíždí i nejvíce cyklistů) a vedení cyklotras po těchto úsecích zvyšuje pravděpodobnost dopravních nehod.

43


Územím prochází celostátní cyklotrasa č. 53 podél toku Kamenice z Kytlic až do Hřenska (odtud dále přes Děčín a Sněžník do Tisé). Mimo to byla vytyčena okružní přeshraniční cyklotrasa kolem srdce Českosaského Švýcarska, vedoucí od hraničního přechodu v Hřensku přes Jetřichovice k přechodu v Dolní Poustevně. V roce 2000 byly vyznačeny cyklotrasy v nově zřízeném Národním parku České Švýcarsko (jejich síť je považována za dostatečnou a konečnou s tím, že mimo tyto trasy je jízda cyklistů v NP zakázána z důvodu ochrany přírody). Řada dalších cykloturistických tras byla vyznačena v cykloturistických mapách, ale k jejich vytyčení v terénu dosud nedošlo. Některá z těchto tras prochází až na jedinou výjimku každou obcí Českokamenicka (viz Tabulka č. 20). Jejich hlavní křižovatky jsou na území obcí Jetřichovice a Česká Kamenice. Specifickou turistickou aktivitou je také jízda na koních. Zvyšujícímu se zájmu o tuto formu trávení volného času odpovídá v posledních letech i výstavba potřebné infrastruktury (např. velká jízdárna v Jetřichovicích-Všemilech). Spíše než o turistiku se jedná o sportovní, případně rekreační jezdectví v jízdárnách a jejich nejbližším okolí. Na území Národního parku České Švýcarsko je však jízda na koních zakázána.

Tabulka č. 20: Infrastruktura pro cestovní ruch UbytoTurist. Křižovatka Cyklo. Poplatek z Koupání vání stezka tur. cest trasa ubyt. (Kč) Česká Kamenice Ano Ano Ano Ano Ano 2 Dobrná Ne Ne Ano Ne Ano 17 Huntířov Ano Ano Ano Ano Ano (5) Janská Ano Ne Ano Ne Ano 15 Jetřichovice Ano Ano Ano Ano Ano 2+5 Kamenický Šenov Ano Ne Ano Ano Ano 2 Kunratice Ano Ano Ano Ano Ano 15 Kytlice Ano Ano Ano Ne Ano 3+15 Markvartice Ne Ne Ano Ne Ano Nový Oldřichov Ne Ne Ne Ne Ano Prysk Ano Ne Ano Ne Ano 12 Růžová Ano Ne Ano Ano Ne 1 Srbská Kamenice Ano Ano Ano Ano Ano (5) Veselé Ano Ano Ano Ne Ano 1 Zdroj: Dotazníkové šetření na obecních úřadech, GaREP 2000 (údaje v závorce se vztahují k roku 1997 – představitelé obcí na tuto otázku v roce 2000 neodpověděli). Obec

44


Více problematickou součástí turistické infrastruktury představuje možnost koupání. To je přitom velmi vhodnou a vyhledávanou doplňkovou aktivitou k pěší turistice a cykloturistice. Největší rekreační vodní plochou v mikroregionu je Olešský rybník, který je i se svým okolím tradiční a vyhledávanou rekreační oblastí. Velkým problémem zde však zůstává kvalita vody, navíc zde existuje i potenciální střet se zájmy ochrany přírody (břehové porosty v části rybníka jsou součástí přírodní rezervace Stará Oleška – předmětem ochrany je zachovalá část rybníka s litorálními porosty s bohatou květenou a zvířenou). Koupaliště jsou v České Kamenici, Jetřichovicích, Veselém a možnosti koupání jsou i v některých dalších obcích, v nadpoloviční většině obcí však tato možnost chybí. Vybudování areálu vodních sportů by proto bylo žádoucí aktivitou k rozšíření turistické nabídky regionu a ke zvýšení návštěvnosti (takový záměr je však pro jeho regionální dosah třeba konzultovat i se sousedními regiony, aby nedocházelo k zesilování nežádoucí vnitřní konkurence).

Typickou součástí krajiny Děčínské vrchoviny, Lužických hor i Českého středohoří se staly rozhledny - díla lidských rukou zdůrazňující přírodní dominanty. Na území Českokamenicka je to nově obnovená rozhledna ve zřícenině Kamenického hradu na Zámeckém vrchu, dále lze do této skupiny zařadit udržované vyhlídky v Jetřichovických stěnách (Mariina skála, Ostroh, Šaunštejn – Loupežnický hrad aj.). Nevyřešený zůstává stav rozhledny na Studenci – dominantním vyhlídkovém vrcholu území. Zdejší ocelová konstrukce rozhledny, jedna z nejstarších v ČR, je v havarijním stavu, její rekonstrukci, resp. obnově, přitom brání především nevyjasněné majetkové poměry. Zříceniny rozhledny jsou také na Růžovském vrchu, ten je však součástí první zóny Národního parku České Švýcarsko a o její obnově se proto neuvažuje.

Problémem

rozvoje

cestovního

ruchu

v regionu

zůstává

koncentrace

návštěvnosti především do letní sezóny. Pro zimní turistiku v regionu prakticky nejsou vybudována zařízení (značené lyžařské trasy, vleky a sjezdovky), a to i přesto, že zvláště v Lužických horách existují dobré předpoklady pro rozvoj této formy trávení volného času. Menší lyžařský vlek je provozován v Kytlicích, další je v těsné blízkosti mikroregionu v Polevsku. Vyhledávané lyžařské středisko však existuje v těsném sousedství mikroregionu v Jiřetíně pod Jedlovou (zde současně existují i rozsáhlé záměry na zvýšení jeho vybavenosti). 45


Významnou součástí infrastruktury cestovního ruchu je možnost ubytování a stravování. Pro návštěvníky území je ubytování a stravování nejdůležitější potřebou pro strávení příjemné rekreace, pro podnikatele v cestovním ruchu hlavní oblastí k realizaci zisku. Již při zběžné návštěvě okresu je zřejmé, že jeho území je vybaveno ubytovacími zařízeními nadprůměrně, přesné statistické informace o jejich kapacitě a rozmístění však chybějí. Rámcový průzkum kapacity ubytovacích zařízení byl však součástí prací na dvou dokumentech strategického rozvoje, zpracovaných v poslední době a vztahujících se k území okresu Děčín.3 Je proto možné zde uvést výsledky těchto šetření (viz Tabulka č.21, seznam ubytovacích zařízení v děčínské části okresu je uveden v Příloze). Přesto, že hlavním zdrojem těchto informací byli samotní provozovatelé ubytovacích zařízení cestovního ruchu (všechna zařízení byla navštívena a s jejich provozovateli vyplněn k tomuto účelu sestavený dotazník), není možné považovat údaje o lůžkové kapacitě v obcích za přesné či konečné. Je to vidět již ze srovnání údajů mezi květnem 1997 a srpnem 2000, kdy uvedený rozdíl odráží více různé výpovědi majitelů než faktické změny v kapacitě zařízení. Někteří podnikatelé záměrně uvádějí nižší počet lůžek, jiní – i když to jen výjimečně – odmítli odpovědět vůbec. Uvedený odhad (k roku 2000) lze proto považovat za minimální počet lůžek v ubytovacích zařízeních cestovního ruchu. Údaje uvedené v Tabulka č. 21 uvádějí pouze počet lůžek v ubytovacích zařízeních cestovního ruchu, nejsou zde zahrnuta lůžka v objektech individuální rekreace (viz Tabulka č. 18) ani lůžka v objektech nabízejících ubytování "v soukromí". Starostové některých obcí se shodují v tom, že celková ubytovací kapacita je vyšší než vyplynulo z provedených průzkumů. Například v Kytlicích je celková ubytovací kapacita v letní sezóně (včetně chatových táborů) odhadována na 550 lůžek.

Přesto uvedené údaje poskytují dobrou představu o územním rozložení ubytovacích zařízení cestovního ruchu uvnitř mikroregionu. Téměř dvě pětiny turistických lůžek v děčínské části mikroregionu jsou soustředěny v jediné obci – Jetřichovicích. Ty jsou nadregionálním centrem cestovního ruchu, přičemž vyhlášením Národního parku České Švýcarsko se jejich turistický význam ještě posílil. Přibližně jednou pětinou se na celkové kapacitě podílí každá z obcí Kytlice a Huntířov, asi desetinou Srbská Kamenice. Významná koncentrace turistických lůžek 3

Program hospodářského a sociálního rozvoje okresu Děčín, GaREP Brno 1998 Koncepce rozvoje cestovního ruchu v okrese Děčín, GaREP Brno, 2000.

46


je dále v České Kamenici, Kunraticích a Růžové, význam ostatních obcí je v oblasti turistické ubytovací infrastruktury nižší. V obcích českolipské části regionu jsou ubytovací zařízení v Prysku a Kamenickém Šenově. Tabulka č. 21: Kapacita ubytovacích zařízení cestovního ruchu – bez ubytování v soukromí (obce v okrese Děčín) Celkový počet lůžek Odhadovaná celková kapacita na Výsledek šetření mezi Obec základě průzkumu v květnu 1997 provozovateli v srpnu 2000 Česká Kamenice cca 115 96 Dobrná Huntířov 400 až 470 348 Janská 20 18 Jetřichovice cca 550 725 Kunratice 95 80 Kytlice cca 380 369 Markvartice Růžová 65 78 Srbská Kamenice cca 320 178 Veselé 8 4 Celkem 1950 – 2020 1869 Zdroj: Program hospodářského a sociálního rozvoje okresu Děčín, 1998 a Koncepce rozvoje cestovního ruchu v okrese Děčín, 2000.

Pro ubytovací zařízení je typická jejich nízká průměrná velikost, nejčastějšími typy jsou penziony a bývalá podniková rekreační střediska. Významný podíl mají také chatové tábory a kempy a autokempy. Tento typ ubytování zvyšuje ubytovací kapacitu především v Huntířově. Přestože v regionu existují i luxusní ubytovací zařízení, převaha kapacity je zařízeních s nižším stupněm vybavenosti, s pokoji bez vlastního sociálního zařízení

apod. To představuje potenciální problém rozvoje

cestovního ruchu v regionu, jehož odstraňování (tj. přizpůsobování struktury nabídky ubytování předpokládaným trendům v poptávce ze strany hostů) bude vyžadovat značné investice. Právě obtížná dostupnost finančních prostředků pro malé podnikatele v cestovním ruchu je z jejich strany považována za hlavní překážku rozvoje odvětví (blíže viz Koncepce rozvoje cestovního ruchu v okrese Děčín).

47


2.7. Trh práce Situace na trhu práce a nezaměstnanost je jedním z hlavních ukazatelů hospodářské problémovosti území. Přestože v ČR došlo za posledních 5 let k výrazným změnám na trhu práce, většina z těchto změn se projevila spíše plošně a zostřila situaci v již v té době postižených okresech a tak např. v pořadí okresů podle míry nezaměstnanosti nedošlo k výrazným posunům. To znamená, že regiony s nadprůměrnou

nezaměstnaností

v polovině

90.

let

mají

vysokou

míru

nezaměstnanosti i v současnosti, ale problémy se prohloubily a zvětšily (míra nezaměstnanosti v ČR vzrostla z 3 % v roce 1996 na téměř 10 % na počátku roku 2000).

Nejhorší situace je dlouhodobě v pánevních okresech Severních Čech a na Ostravsku (okres Most zaznamenal v listopadu 2000 nezaměstnanost 21 %, více než 15 % vykázaly okresy Karviná, Teplice, Ostrava, Chomutov, Louny a Bruntál – viz obr. 4). Podle nového krajského uspořádání měl nejvyšší nezaměstnanost právě kraj Ústecký (15,7 %) a Ostravský (14,7), což reprezentuje v kraji Ústeckém 64,5 tisíce nezaměstnaných a v kraji Ostravském 92 tis. nezaměstnaných. Liberecký kraj vykázal míru nezaměstnanosti 6,3 % (stejná s Plzeňským krajem, přičemž nižší nezaměstnanost je pouze v kraji Královehradeckém a Budějovickém). Míra nezaměstnanosti v ČR dosáhla k tomuto datu 8,5 %, v okrese Děčín 13,3 % a v okrese Česká Lípa 6,4 %.

48


Obr.4 Míra nezaměstnanosti v okresech ČR k 30. 11. 2000

Míra ne za mě s t nanos t i v Če s ké r epublice k 30. listopadu 2000

DC LB TP

UL

CL

JN

MO

SM

CV CH

SO

LT ME

LN

KV

KL RA

PM

RO

PZ

PY

PI

UO

OP OL ZR

PE

PV

NJ

JI JH

FM

PR

BK

VS

ST BM BO

TR

CB

PT

OT KA

SY

HB

TA

BR

SU

CR

KH BN

JE

RK

PU

KO

PJ

KT

NA HK

NB

PB DO

TU

JC

AB BE

PS TC

MB

VY

KM

ZL UH

HO

ZN

BV

CK

mír a nezamě st nanos ti (v %) 0 -5 5 -10 1 0-1 5 1 5-2 0 >2 0

Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, Správa služeb zaměstnanosti

Vývoj míry nezaměstnanosti v Ústeckém a Libereckém kraji je tedy navzájem velmi odlišný a tato rozdílnost se opakuje i na úrovni okresů, ke kterým náleží obce Českokamenicka, protože okres Děčín vykazuje dlouhodobě nezaměstnanost mezi 11 – 14 %, zatímco hodnota míry nezaměstnanosti v okrese Česká Lípa je poloviční (mezi 5 – 7 %). Vzhledem k tomu, že míra nezaměstnanosti je klíčovým ukazatelem pro výběr regionů zasluhujících soustředěnou pozornost ze strany státní regionální politiky, napomohla tato skutečnost zařazení okresu Děčín mezi tzv. strukturálně postižené okresy, což opravňuje subjekty z území okresu využívat zvýhodněné nástroje a programy podpory regionálního rozvoje. Tyto programy však nejsou dostupné subjektům v českolipské části mikroregionu. Obce mikroregionu Českokamenicko náleží do okresů Děčín a Česká Lípa a tudíž i konkrétní informace o trhu práce je nutné zjišťovat v místně příslušných úřadech práce. Bohužel však stupeň podrobnosti získaných údajů z okresu Děčín významně převyšuje informace z okresu Česká Lípa, tudíž analytické údaje jsou uvedeny pouze za obce náležející do okresu Děčín.

49


Obr. 5 Vývoj nezaměstnanosti v mikoregionech okresu Děčín

Vývoj míry nezaměstnanosti v mikroregionech okresu Děčín

míra nezaměstnanosti [%]

18 16 14 12 10 8

Děčínsko

Benešovsko

Rumbursko

X.00

IX.00

VII.00

VIII.00

V.00

VI.00

III.00

IV.00

I.00

II.00

XII.99

X.99

Varnsdorfsko

XI.99

IX.99

VII.99

VIII.99

V.99

Českokamenicko

VI.99

III.99

IV.99

I.99

II.99

XII.98

X.98

XI.98

IX.98

VII.98

VIII.98

V.98

VI.98

III.98

IV.98

I.98

4

II.98

6

Šluknovsko

Zdroj: ÚP Děčín

Míra nezaměstnanosti v jednotlivých mikroregionech odráží místní specifické podmínky na trhu práce. Nejvyšší míra nezaměstnanosti v rámci okresu Děčín je v současnosti na Benešovsku a Rumbursku (kolem 14 %), naopak Českokamenicko zaznamenalo

v prvním

pololetí

roku

2000

poměrně

značný

pokles

míry

nezaměstnanosti (ze 14 % na počátku roku na 10 % v červnu) a i když ve druhém pololetí nezaměstnanost mírně roste, stále se drží okolo 11 % a tím i celý mikroregion je spolu s Varnsdorfskem územím s nejnižší mírou nezaměstnanosti na Děčínsku (viz obr. 5).

Sledování struktury uchazečů o zaměstnání, respektive rozdílů v této struktuře, může napomoci identifikovat mikroregionálně specifické problémy na trhu práce, kdy např. výrazné propouštění zaměstnanců či nízký stupeň umístěnosti absolventů škol se odrazí ve struktuře neumístěných uchazečů. Následující tabulky a grafy uvádí důležité a sledované strukturální charakteristiky souboru neumístěných uchazečů o zaměstnání vždy ve srovnání mikroregionu Česká Kamenice (ve vymezení obvodem pověřeného městského úřadu) a celého okresu Děčín (vždy v absolutním a relativním vyjádření, údaje k 30.9.2000):

50


Tabulka č. 22: Struktura uchazečů podle délky evidence na ÚP délka evidence

počet uchazečů Českokamenicko okres Děčín do 3 měsíců 127 2175 3 - 6 měsíců 62 1151 6 - 9 měsíců 34 814 9 - 12 měsíců 30 688 12 - 24 měsíců 77 1814 nad 24 měsíce 107 2266 celkem 437 8908 Zdroj: ÚP Děčín, stav k 30.9.2000

podíl na uchazečích celkem v % Českokamenicko okres Děčín 29,1 14,2 7,8 6,9 17,6 24,5 100,0

24,4 12,9 9,1 7,7 20,4 25,4 100,0

Obr. 6 Struktura uchazečů v evidenci úřadu práce z hlediska délky evidence – obvod pověřeného obecního úřadu Česká Kamenice a okres Děčín (k 30. 9. 2000)

podíl skupiny na uchazečích celkem [%]

Srovnání struktury uchazečů o zaměstnání podle délky evidence 35,0 30,0

29,1 24,5 25,4

24,4

25,0

20,4 17,6

20,0 14,2

15,0

12,9 7,8

10,0

9,1

7,7

6,9

5,0 0,0 do 3 měsíců

3 - 6 měsíců

6 - 9 měsíců

9 - 12 měsíců

Českokamenicko

12 - 24 měsíců nad 24 měsíce

okres Děčín

Zdroj: ÚP Děčín, stav k 30.9.2000

Tabulka č. 23: Struktura uchazečů podle stupně vzdělání počet uchazečů Českokamenicko okres Děčín základní 225 3706 učňovské 147 3650 střední s maturitou 65 1483 VŠ 0 69 celkem: 437 8908 Zdroj: ÚP Děčín, stav k 30.9.2000 vzdělanostní skupina

51

podíl na uchazečích celkem v % Českokamenicko okres Děčín 51,5 41,6 33,6 41,0 14,9 16,6 0,0 0,8 100,0 100,0

Strategie rozvoje mikroregionu Českokamenicko – Socioekonomická analýza Obr. 7 Struktura uchazečů podle stupně vzdělání v obvodu pověřeného obecního úřadu Česká Kamenice (stav 30. 9. 2000).

Struktura uchazečů podle vzdělání v mikroregionu Českokamenicko

15%

základní učňovské

51%

střední s maturitou

34%


Tabulka č. 24: Věková struktura uchazečů počet uchazečů okres Českokamenicko Děčín do 19 let 35 481 19 – 24 let 81 2029 25 – 29 let 46 1214 30 – 34 let 47 963 35 – 39 let 57 817 40 – 44 let 38 841 45 – 49 let 64 1097 50 – 54 let 52 1120 55 a více 17 346 celkem: 437 8908 Zdroj: ÚP Děčín, stav k 30.9.2000

podíl na uchazečích celkem v %

Věk uchazečů

Českokamenicko 8,0 18,5 10,5 10,8 13,0 8,7 14,6 11,9 3,9 100,0

52

okres Děčín 5,4 22,8 13,6 10,8 9,2 9,4 12,3 12,6 3,9 100,0


Data uvedená v tabulkách a grafech je možné shrnout následovně: •

celková míra nezaměstnanosti v mikroregionu Českokamenicko (9,2 %) je vyšší než průměr ČR (8,5 %), avšak nižší než průměr okresu Děčín (přitom ale vyšší než průměr okresu Česká Lípa)

•

strukturální charakteristiky nezaměstnaných nevykazují žádné alarmující pozitivní či negativní odchylky od okresního průměru, z pohledu srovnání struktury uchazečů o zaměstnání stojí za pozornost: o nižší podíl dlouhodobě neumístěných uchazečů (především ve skupině 12 – 24 měsíců) a vyšší podíl uchazečů evidovaných méně než 6 měsíců (v případě nenalezení zaměstnání se budou propadat do dalších skupin) o 51 % uchazečů tvoří osoby s nejvýše základním vzděláním, které nebudou na trhu práce poptávány vytvářením nových pracovních míst v provozech s moderními technologickými postupy o mezi nezaměstnanými mají nízké zastoupení uchazeči s učňovským vzděláním o z hlediska věkové struktury je na Českokamenicku nižší podíl neumístěných uchazečů ve věkové skupině 19 – 29 let, avšak vysoký podíl uchazečů do 19 let (ten může souviset s již zmíněnou vzdělanostní strukturou nezaměstnaných).

Obr. 8 Věková struktura uchazečů – srovnání obvodu pověřeného úřadu Česká Kamenice a okresu Děčín

podíl věkové skupiny na uchazečích celkem [%]

Srovnání věkové struktury uchazečů o zaměstnání 25,0

22,8

20,0

18,5

15,0 10,5 10,0

14,6

13,6

13,0

12,3

11,9 12,6

10,8 10,8 9,2

8,7

8,0

9,4

5,4 3,9 3,9

5,0

0,0 do 19 let

19 - 24 let

25 - 29 let

30 - 34 let

35 - 39 let

Českokamenicko


53

40 - 44 let

okres Děčín

45 - 49 let

50 - 54 let

55 a více


Trh práce je pochopitelně diferencován i na úrovni jednotlivých obcí. Tabulka č.

25

přibližuje

situaci

v mikroregionu

a

prostorové

rozložení

ohnisek

nezaměstnanosti. Nejvyšší koncentrace nezaměstnaných je samozřejmě v populačně nejsilnější České Kamenici, dále v Kamenickém Šenově, v ostatních obcích je uchazečů řádově méně. V relativním vyjádření (míra nezaměstnanosti) byla koncem září nejvyšší nezaměstnanost v Kunraticích, kde dosáhla hrozivých 28 %, následovaly obce Růžová (19 %), Veselé (17 %), Dobrná (15 %) a Janská (14 %). I na úrovni obcí se zřetelně

projevuje

diferenciace

mezi

obcemi

v okrese

Česká

Lípa,

resp.

Kamenickošenovskem (míra nezaměstnanosti vesměs pod průměrem regionu i ČR), a obcemi v okrese Děčín s nadprůměrnou nezaměstnaností (až na výjimky v případě obcí Srbská Kamenice a Markvartice). Zvláště nápadné je to u sousedících měst Česká Kamenice a Kamenický Šenov, kde míra nezaměstnanosti v jednom z nich dosáhla v září 2000 jen 55 % hladiny ve druhém městě. Tabulka č. 25: Míra nezaměstnanosti v obcích mikroregionu – stav k 30. 9. 2000 obec: počet uchazečů míra nezaměstnanosti (%) Česká Kamenice 311 10,40 Dobrná 28 14,97 Huntířov 31 11,48 Janská 17 14,53 Jetřichovice 16 9,41 Kamenický Šenov 130 5,72 Kunratice 23 28,05 Kytlice 17 11,97 Markvartice 28 8,48 Nový Oldřichov 22 7,10 Prysk 13 6,81 Růžová 21 18,75 Srbská Kamenice 3 3,70 Veselé 22 17,46 mikroregion Českokamenicko 682 9,23 Zdroj: ÚP Děčín, ÚP Česká Lípa

I přes relativně nízké absolutní počty nezaměstnaných ve většině venkovských obcí je i zde nutné věnovat zvýšené úsilí snižování nezaměstnanosti, především u problémových skupin, které jsou z trhu práce vytlačovány. Mezi problémové skupiny patří zejména dlouhodobě nezaměstnaní (kteří postupně ztrácí pracovní návyky a schopnost být zaměstnán), absolventi škol bez praxe, osoby se změněnou pracovní schopností (ZPS) či matky s malými dětmi a osoby v předdůchodovém věku. Konkrétní motivace setrvání v nezaměstnanosti je však věc výrazně individuální a 54


závisí

na

situaci

každého

uchazeče.

Tato

psychologická

rovina

boje

s nezaměstnaností je zřejmá mimo jiné i z toho, že obce s vysokou a nízkou nezaměstnaností spolu sousedí a že tudíž začlenění jejich ekonomicky aktivních obyvatel na trhu práce není jen výsledkem působení "objektivních" faktorů jako je poloha nebo dopravní dostupnost.

2.8. Technická infrastruktura Vybavenost obcí a měst technickou infrastrukturou je jedním ze základních předpokladů jejich rozvoje. Hraje roli při rozhodování obyvatel při volbě místa bydliště, při rozhodování podnikatelských subjektů o umístění investičních záměrů a ovlivňuje i spokojenost obyvatel s životem v obci. Je proto pochopitelné, že zlepšení stavu vybavenosti obcí technickou infrastrukturou stojí v centru pozornosti místních samospráv.

V důsledku zanedbání výstavby technické infrastruktury v minulosti

přitom není možné považovat současnou vybavenost technickou infrastrukturou na Českokamenicku podobně jako i jinde v ČR za dostačující.

Současně je zřejmé, že mezi jednotlivými obcemi existují značné rozdíly, vyplývající z jejich polohy, populační velikosti a například i administrativního statutu v minulosti (sídlo obce versus místní část). Zřejmé je i to, že šance na zlepšení současného stavu nejsou rovné: malé obce, obce v členitém terénu, s více místními částmi resp. s rozptýleným nebo

vzdálené

od

osídlením, s malým počtem podnikatelských subjektů

stávajících

tras

energovodů

jsou

těmito

skutečnostmi

handicapovány ve srovnání s jinými obcemi. Zásobování energiemi je prováděno zpravidla velkými distribučními společnostmi na tržním principu a investice nezbytné pro připojení některých sídel nebo modernizaci stávající sítě jsou z jejich hlediska vyšší (a to často podstatně) než zisky založené na očekávané výši odběrů v sídle v budoucnosti. Je však třeba upozornit, že tržní hledisko by nemělo být jediným kritériem při rozhodování o lokalizaci investic do rozvoje technické infrastruktury a do bilance celospolečenského efektu těchto investic je třeba zahrnout i zájmy ochrany přírody a krajiny (hledisko, které by právě na Českokamenicku mělo mít velkou váhu) i spokojenost obyvatel s životem v jejich sídlech. Tato hlediska jsou však pochopitelně těžko kvantifikovatelná či rozpočtovatelná.

55


Předmětem

této

kapitoly

je

stručné

zhodnocení

vybavenosti

obcí

Českokamenicka technickou infrastrukturou. Je zachycen stav na podzim roku 2000 (říjen

–

listopad).

Informace

byly

poskytnuty

starosty

jednotlivých

obcí

prostřednictvím zaslaného dotazníku. (Vzhledem k tomu, že informace za obec Srbská Kamenice se nepodařilo ve stanoveném termínu získat a údaje nebylo možné zjistit z jiných zdrojů, jsou u této obce uváděny údaje z průzkumu provedeného v květnu 1997.)

2.8.1 Zásobování pitnou vodou a čištění odpadních vod Situaci v zásobování pitnou vodou lze v regionu označit za dobrou, i když stále ne za optimální. Z deseti obcí, za něž se podařilo zjistit údaj o podílu bytů napojených na místní nebo skupinový vodovod, byly v šesti obcích napojeny více než čtyři pětiny bytů a v dalších třech obcích 50 – 70 % bytů (viz Tabulka č. 26). Pouze v Dobrné je na skupinový vodovod napojeno jen 15 % domácností. (V Dobrné existuje investiční záměr na výstavbu vodovodu, s jeho realizací se však počítá až v letech 2003 – 2005.)

Ostatní byty jsou zásobovány z vlastních studen. Není možné říci, že zásobování z vlastních studen představuje méně kvalitní způsob dodávky pitné vody. Není zde sice zajištěna pravidelná kontrola kvality pitné vody, avšak riziko z toho vyplývající je na Českokamenicku poměrně malé, protože kvalita zdejších podzemních vod je v rámci ČR nadprůměrná. Část území mikroregionu leží v pásmu hygienické ochrany podzemních vod a v obcích Kytlice a Prysk kvalita pitné vody dokonce splňuje normované požadavky na vodu pro kojence (nízký obsah dusičnanů atd.). Pouze v Huntířově kvalita vody částečně nesplňuje požadavky ČSN.

56

Strategie rozvoje mikroregionu Českokamenicko – Socioekonomická analýza Tabulka č. 26: Zajištění dodávky pitné vody v obcích mikroregionu Českokamenicko Způsob Podíl bytů Parametry zajištění Kapacita Technický napojených na pitné vody Obec sítě **) stav sítě ***) dodávky pitné vodovod (%) ****) vody *) Česká Kamenice MV cca 93 V V ČSN Dobrná SV, VS 15 NE NE ČSN Huntířov MV, VS nezj. V NE (ČSN) Janská MV, VS 94 V V ČSN Jetřichovice MV nezj. V+ NE ČSN Kamenický Šenov SV nezj. V V ČSN Kunratice MV,VS 57 NE NE ČSN Kytlice SV 100 V+ V kojenecká Markvartice SV,MV 100 V+ NE ČSN Nový Oldřichov MV,SV,VS 58(100% TOB) V+ NE ČSN Prysk MV,VS 85 V+ V kojenecká Růžová SV 89 V NE ČSN Srbská Kamenice MV,VS nezj. NE V ČSN Veselé MV, VS 68 V+ V ČSN *) MV – místní vodovod, SV – skupinový vodovod, VS – vlastní studny **) Kapacita sítě: V+ umožňuje napojení i dalších objektů, V – vyhovuje, NE – nevyhovuje ***) Technický stav sítě: V – vyhovuje, NE - nevyhovuje ****) Parametry pitné vody: kojenecká – vhodná i pro kojence, ČSN – splňuje platné normy ČSN pro pitnou vodu, (ČSN) – nesplňuje platné normy ČSN pro pitnou vodu

Kapacita vodovodní sítě není vyhovující v Dobrné, kde zůstává nejnižší podíl domácností napojených na vodovod, a dále v Kunraticích a Srbské Kamenici. Naopak v šesti obcích nepředstavuje kapacita sítě problém, neboť umožňuje i napojení dalších objektů (Jetřichovice, Kytlice, Markvartice, Nový Oldřichov, Prysk a Veselé). Největším problémem v oblasti zásobování pitnou vodou tak na Českokamenicku podobně jako i jinde v ČR zůstává technický stav vodovodní sítě. Za uspokojivý ho považuje jen polovina obcí, včetně obou měst.

Stávající stav zajištění odvodu a čištění odpadních vod je v regionu mnohem méně uspokojivý než stav zásobování pitnou vodou (viz Tabulka č. 27). Splašková kanalizace je vybudována pouze v České Kamenici, i tam je však na ni napojena jen menšina bytů. Čistírna odpadních vod je mimo Českou Kamenici vybudována pouze v obcích Huntířov, Markvartice a Prysk, tyto ČOV však slouží především místním výrobním podnikům. V obcích není vybudována kanalizační síť a tak je na ČOV napojený jen zlomek obytných domů. Malá místní ČOV je také v Kamenickém Šenově, kde jsou na ni napojeny byty v sídlišti, na malou místní čističku v Novém Oldřichově je napojeno pět domácností. Malé čistírny odpadních vod se objevily i v několika dalších obcích, ale většina odpadních vod končí v septicích. 57


Situace je na Českokamenicku ve srovnání s jinými regiony ČR závažnější vzhledem k environmentální kvalitě území a zájmům ochrany přírody. Nezajištění funkčního systému čištění odpadních vod totiž představuje zvýšené ekologické riziko. Řešením však nemusí být snaha budovat ČOV v každé obci. S ohledem na místní podmínky může být někde výhodnější vybudování rozsáhlejší kanalizační sítě svádějící odpadní vody do jediné ČOV (např. obce v povodí Bystré), jinde – zvláště v oblastech s řídkým a rozptýleným osídlením, které je v oblasti Labských pískovců – nahrazování stávajících septiků malými ekologickými čističkami pro několik domácností. Každé řešení však bude vyžadovat značné investice.

Tabulka č. 27: Splašková kanalizace a čištění odpadních vod v obcích mikroregionu Českokamenicko Obec

Splašková kanalizace

Česká Kamenice Dobrná Huntířov Janská Jetřichovice Kamenický Šenov Kunratice Kytlice Markvartice Nový Oldřichov Prysk Růžová Srbská Kamenice Veselé

ANO NE NE NE ANO NE NE NE lokální NE lokální NE NE NE

Počet bytů napojených na kanalizaci (%) 350 (cca 16%) 70-80 (cca 20 %) -. 40 (cca 16 %) 15 (cca 5%) -

Čištění odpadních vod ČOV není ČOV není ČOV lokální není není ČOV (ČOV) ČOV není není není

2.8.2 Zásobování energiemi a stupeň telefonizace Málo uspokojivá je také situace v zásobování plynem. Plyn je zaveden do domácností pouze ve městech Česká Kamenice a Kamenický Šenov a v obci Prysk (viz Tab. 8.3). I v těchto obcích je však na plynovou přípojku napojena jen méně než třetina celkového počtu domácností. Polovina obcí proto plánuje v budoucnosti zavedení plynu do obce nebo rozšíření stávající sítě. Tato vyjádření jsou však značně subjektivní, neboť venkovské obce nemají dostatek prostředků na financování plynofikace a zájem ze strany distributorů je ve většině případů malý, protože odběry obyvatelstva v těchto obcích jim nezajistí návratnost investice. S tímto vědomím je třeba interpretovat výpověď o plánu zavést plyn do obce: někteří 58


místní

reprezentanti

odpověděli

"ne"

proto,

že

jejich

předchozí

jednání

s distributorem jim ukázala neuskutečnitelnost takového plánu v současných podmínkách. Tabulka č. 28: Zajištění zásobování plynem a elektrickou energií v obcích mikroregionu Českokamenicko

Obec Česká Kamenice Dobrná Huntířov Janská Jetřichovice Kamenický Šenov Kunratice Kytlice Markvartice Nový Oldřichov Prysk Růžová Srbská Kamenice Veselé

Počet bytů Přípojka plynu napojených na v obci přípojku plynu Ano 620 (29 %) Ne Ne Ne Ne Ano 100 (7 %) Ne Ne Ne Ne Ano 90 (28 %) Ne Ne Ne

Plán na zavedení plynu Ano Ano nezj. Ne Ne Ano Ne Ne Ano Ano Ano Ne Ne nezj.

Kapacita vedení el. energie vyhovuje vyhovuje vyhovuje vyhovuje nevyhovuje vyhovuje vyhovuje vyhovuje nevyhovuje vyhovuje vyhovuje nevyhovuje vyhovuje nevyhovuje

Technický stav vedení el. energie vyhovuje vyhovuje vyhovuje vyhovuje nevyhovuje vyhovuje vyhovuje vyhovuje nevyhovuje vyhovuje vyhovuje nevyhovuje vyhovuje nevyhovuje

Zajištění zásobování elektrickou energií je v regionu více uspokojivé, i když také ne optimální. V deseti obcích je kapacita vedení elektrické energie, technický stav tohoto vedení i stav transformátoru (transformátorů) napětí považován za uspokojivý. Nevyhovující jsou všechny tyto parametry vedení elektrické energie v obcích Jetřichovice, Markvartice, Růžová a Veselé. Nedostatečné zajištění napojení na energetické sítě může představovat vážnou bariéru rozvoje těchto obcí, jak ve sféře podnikatelské aktivity, tak i ve sféře bydlení. Napojení na síť pevných telefonních linek se v posledních letech výrazně zlepšilo. Zatímco ještě v roce 1997 se počet nevyřízených žádostí o zřízení domovní telefonní stanice pohyboval ve stovkách a čekací doba byla nejčastěji 1 až 2 roky, v roce 2000 je až na dvě výjimky považován stupeň telefonizace obce za dostatečný. Nedostatečný je však stále v České Kamenici, kde je evidováno cca 200 žádostí a čekací doba dosahuje 6 měsíců, a dále v obci Veselé. Je však možné předpokládat, že nedostatky v zajištění přístupu do telekomunikační sítě budou v dohledné době odstraněny i bez finančního příspěvku ze strany obcí.

59


60


Příloha: Seznam ubytovacích zařízení (obce Českokamenicka na území okresu Děčín) - srpen 2000 obec Adresa název a druh zařízení počet lůžek Česká Kamenice Dukelských hrdinů 183 turistická ubytovna TJ 52 Česká Kamenice náměstí Míru 123 penzion Koudela 12 Česká Kamenice Pekelský důl 18 penzion Stará hospoda 12 Česká Kamenice Huníkov 200 penzion Myslivna 12 Česká Kamenice Dukelských hrdinů 530 penzion Euroclub 8 Huntířov Huntířov autokemp Česká brána 100 Huntířov Stará Oleška 136 penzion Vyhlídka 120 Huntířov Nová Oleška 21 penzion Terasa 8 Huntířov Stará Oleška chatová osada Stará Oleška 120 Janská Janská 74 penzion U skály 18 Jetřichovice Jetřichovice 106 hotel Bellevue 110 Jetřichovice Vysoká Lípa 1 intercamp Vysoká Lípa 180 Jetřichovice Rynartice 31 penzion Montana 15 Jetřichovice Jetřichovice 85 RS Spobyt 230 Jetřichovice Jetřichovice 12 penzion Pod skálou cca 12 Jetřichovice Jetřichovice 4 penzion Švýcarský dvůr 22 Jetřichovice Všemily 106 penzion Waldex 10 Jetřichovice Vysoká Lípa 117 ubyt.host. U loupežníka 15 Jetřichovice Jetřichovice kemp slunečné údolí stany Jetřichovice Vysoká Lípa 114 hotel Zámeček 45 Jetřichovice Vysoká Lípa 118 soukr.ubytování U Strašáka 17 Jetřichovice Vysoká Lípa 43 hotel Lípa 45 Jetřichovice Jetřichovice 57 penzion Dřevák 20 Jetřichovice Jetřichovice 15 penzion Praha 16 Kunratice Studený 89 penzion Na pile 20 Kunratice Studený 35 penzion Kamzík 60 Kytlice Kytlice 31 hotel Kovošrot 50 Kytlice Kytlice 35 penzion U Lucerny 25 Kytlice Dolní Falknov 59 RS Zátiší 22 Kytlice Kytlice 120 penzion Helene 21 Kytlice Kytlice 24 penzion U Žaludů 12 Kytlice Dolní Falknov 1 penzion Carborundum 47 Kytlice Kytlice 4 penzion U Janouškovic 30 Kytlice Mlýny 66 US Křížová (ubytovací služby) 14 Kytlice Kytlice RS Jitřenka 52 Kytlice Dolní Falknov 59 penzion Andy 90 Kytlice Mlýny RS Doly Nástup Tušimice 20 Kytlice Kytlice RS Dům techniky ČVTS 20 Kytlice Kytlice ubytování U Harašů 8 Růžová Růžová 246 privat Selský dvůr 11 Růžová Růžová 195 penzion Růžák 24 Růžová Růžová 68 penzion U Stehlíků 37 Růžová Růžová 286 penzion Větrný mlýn 6 Srbská Kamenice Srbská Kamenice penzion Les 30 Srbská Kamenice Srbská Kamenice 61 Penzion Vesna 18 Srbská Kamenice Srbská Kamenice Penzion Bašta 16 Srbská Kamenice Srbská Kamenice 88 penzion Romance 39 Srbská Kamenice Srbská Kamenice Intercamp U Ferdinanda 47 Srbská Kamenice Srbská Kamenice 147 ubyt. hostinec Ve starém krámě 16 Srbská Kamenice Srbská Kamenice 4 penzion Lípa 12 Veselé Veselé 27 bungalov 4 Zdroj: Koncepce rozvoje cestovního ruchu v okrese Děčín. GaREP, Brno, 2000.

61


Seznam tabulek: Tabulka č.1: Tabulka č.2: Tabulka č.3: Tabulka č.4: Tabulka č.5: Tabulka č.6: Tabulka č.7: Tabulka č.8: Tabulka č.9: Tabulka č.10: Tabulka č.11: Tabulka č.12: Tabulka č.13: Tabulka č.14: Tabulka č.15: Tabulka č.16: Tabulka č.17: Tabulka č.18: Tabulka č.19: Tabulka č.20: Tabulka č.21: Tabulka č.22: Tabulka č.23: Tabulka č.24: Tabulka č.25: Tabulka č.26: Tabulka č.27: Tabulka č.28:

Obce a jejich místní části Velikostní struktura obcí Funkční velikost středisek mikroregionu Českokamenicko a vybraných středisek v okolí v roce 1980 Funkční velikost středisek mikroregionu Českokamenicko a vybraných středisek v okolí v roce 1991 Vývoj počtu obyvatel v období 1869 – 2000 Indexy vývoje počtu obyvatel v období 1869 – 2000 Bilance obyvatelstva v mikroregionu Českokamenicko, v okresech CL, DC, ČR v letech 1996 – 1999 Bilance obyvatelstva v obcích mikroregionu Českokamenicko (úhrn za roky 1996 – 1999) – absolutní údaje Bilance obyvatelstva v obcích mikroregionu Českokamenicko (úhrn za roky 1996 – 1999) – absolutní údaje Struktura obyvatel v obcích mikroregionu podle pohlaví a věku – 1.1.2000 Odvětvová struktura ekonomických subjektů se sídlem na území mikroregionu Územní struktura ekonomických subjektů se sídlem na území mikroregionu Intenzita soukromého podnikání v obcích mikroregionu Přírůstky intenzity silniční dopravy v ČR (1990 – 1995) Nejzatíženější úseky silniční sítě mikroregionu mimo intravilán ČK Spokojenost s úrovní dopravní obsluhy veřejnou dopravou Lůžková kapacita ubytovacích zařízení podnikové rekreace Objekty druhého bydlení ve vybraných obcích mikroregionu Hlavní turistické cíle v obcích mikroregionu Infrastruktura pro cestovní ruch Kapacita ubytovacích zařízení cestovního ruchu Struktura uchazečů podle délky evidence na ÚP Struktura uchazečů podle stupně vzdělání Věková struktura uchazečů Míra nezaměstnanosti v obcích mikroregionu Zajištění dodávky pitné vody v mikroregionu Splašková kanalizace a čištění odpadních vod v mikroregionu Zajištění zásobování plynem a el.energií v mikroregionu

12 13

26 28 33 34 36 39 40 42 44 47 51 51 52 54 57 58 59

Poloha Českokamenicka v České republice Dopravní poloha Českokamenicka v rámci okresu DC Sčítání silniční dopravy 1995 Míra nezaměstnanosti v okresech ČR k 30.11.2000 Vývoj nezaměstnanosti v mikroregionu v okresu DC Struktura uchazečů v evidenci ÚP z hlediska délky evidence Struktura uchazečů podle stupně vzdělání v mikroregionu Věková struktura uchazečů, srovnání CK a DC

9 31 33 49 50 51 52 53

15 15 16 17 19 21 22 23 25

Seznam obrázků: Obrázek č.1: Obrázek č.2: Obrázek č.3: Obrázek č.4: Obrázek č.5: Obrázek č.6: Obrázek č.7: Obrázek č.8:

62

Strategie rozvoje mikroregionu Českokamenicko – Analýza SWOT

3.

ANALÝZA SWOT Analýza SWOT je klasifikační metodou umožňující celkové zhodnocení stavu

řešeného území zobecněním poznatků socioekonomické analýzy území. Analýza SWOT byla zpracována komplexně pro celý mikroregion a vyhodnocuje jeho silné stránky (Strenghts), slabé stránky (Weaknesses), příležitosti (Oportunities) a hrozby (Threats). Silné a slabé stránky popisují vnitřní prostředí mikroregionu, příležitosti a hrozby se zabývají skutečnostmi působícími na území mikroregionu z vnějšku, pro něž je charakteristická jejich špatná ovlivnitelnost ze strany subjektů působících v řešeném území.

Silné stránky: • • • • • • • • • • • • • •

stabilizace početního stavu obyvatelstva v 90. letech a mírný nárůst celkového počtu obyvatelstva z důvodu kladného migračního salda poněkud příznivější věková struktura ve srovnání s populací ČR nižší nezaměstnanost než ve většině jiných mikroregionů okresu Děčín výhodná geografická poloha přítomnost dvou městských středisek zastoupení sklářské výroby v hospodářské struktuře regionu a relativně dobrá ekonomická situace sklářských podniků množství turistických cílů rozmístěných po celém území mikroregionu zastoupení malých podnikatelských subjektů i ve venkovských obcích značná ubytovací kapacita v zařízeních cestovního ruchu zdravé životní prostředí celé území je součástí některé z CHKO, resp. národního parku poměrně hustá síť turistických cest mikroregionem probíhá silnice I/13, zařazená do mezinárodní sítě evropských silnic (E442) relativně vysoká kvalita pitné vody ve většině obcí

Slabé stránky: • • •

dlouhodobá depopulace má svoje důsledky i v současnosti (např. ve věkové struktuře obyvatel) omezená vnitřní integrita regionu (obce v okrajové poloze spádují k jiným střediskům, zvláště k Děčínu velmi vysoká míra nezaměstnanosti v několika venkovských obcích 63


• • • • • • • • • • • • • • • • • • • •

nepříliš dobrá situace většiny průmyslových podniků záporné saldo dojížďky za prací nedostatečná spolupráce mezi subjekty v oblasti cestovního ruchu, jak mezi podnikatelskými subjekty navzájem, tak mezi podnikateli a veřejnou správou množství nevyužitých chátrajících objektů nedostatečné povědomí o turistické nabídce regionu mezi potenciálními návštěvníky nedostatečná nabídka zařízení pro trávení volného času návštěvníků (v případě špatného počasí apod. – sportovní a kulturní zařízení) nízký standard ubytování ve většině ubytovacích zařízení koncentrace turistické návštěvnosti do letní sezóny nedostatečná údržba o krajinu, vysoký podíl půdy ležící ladem značně neuspokojivá situace v oblasti odkanalizování obcí a čištění odpadních vod nevyhovující dopravní obslužnost většiny obcí značný podíl objektů nenapojených na skupinový nebo místní vodovod v několika obcích malý počet obcí (i bytů) s přípojkou plynu malý podíl zahraničního kapitálu v podnicích na území mikroregionu poloha mimo hlavní mezinárodní dopravní tahy ve směru evropské urbanizované osy nejistá situace v papírně v České Kamenici (tři roky v konkurzu) co by významného podniku nedostatečná infrastruktura pro zimní sporty nabídka možností koupání neodpovídá turistickému významu mikroregionu míra nezaměstnanosti v České Kamenici nad průměrem mikroregionu nižší kapacita i technický stav vedení elektrické energie v některých obcích mikroregionu

Příležitosti: • • • • • • • •

investice do technické infrastruktury zkavalitnění nabídky turistických produktů vytváření příznivých podmínek pro malé a střední podnikání podporou bytové výstavby a celkovým rozvojem obcí bude možné stabilizovat migrační atraktivitu obcí zvýšení návštěvnosti budováním sítě naučných stezek, tematických cest a cyklotras příliv zahraničních investic rozvoj agroturistiky příhraniční poloha mikroregionu v kontextu možností rozvoje přeshraniční spolupráce a čerpání finančních prostředků z programů EU

64


Hrozby: • • • • • • • • • •

nedostatek investic do údržby a rozvoje zařízení cestovního ruchu nedostatek prostředků na bytovou výstavbu a rekonstrukce bytového fondu sníží migrační atraktivitu a povede k odchodu obyvatel, zvláště mladých nerealizování podnikatelských záměrů v některých větších podnicích zvýší napětí na trhu práce bez zvýšení podílu odpadních vod procházejících ČOV (včetně malých, ekologických ČOV) bude přetrvávat riziko ohrožení přírody zhoršování stavu dopravní infrastruktury zhoršování dopravní obslužnosti obcí zvyšování dopravní zatíženosti měst a obcí dlouhodobá stabilizace nezaměstnanosti na relativně vysoké úrovni nerozvíjení spolupráce mezi subjekty cestovního ruchu v regionu a v okolí necitlivé zásahy do krajiny (včetně sídel) mohou ohrozit její scénickou hodnotu

65

Strategie rozvoje mikroregionu Českokamenicko – Strategie rozvoje a její priority

4.

STRATEGIE ROZVOJE A JEJÍ PRIORITY Na základě předchozích kapitol (socioekonomické analýzy území a analýzy

SWOT) byly formulovány 3 prioritní oblasti odrážející stávající situaci mikroregionu, na které bude zaměřena pozornost a v rámci nich byla pro řešení problémů definována jednotlivá opatření.

Strategie rozvoje bude realizována pomocí následujících 3 priorit:

PRIORITA 1: Rozvoj sídel PRIORITA 2: Ekonomický rozvoj PRIORITA 3: Aktivizace mikroregionu a rozvoj spolupráce

66

Strategie rozvoje mikroregionu Českokamenicko – Popis jednotlivých priorit a opatření

5. POPIS JEDNOTLIVÝCH PRIORIT A OPATŘENÍ 5.1. Priorita 1: Ekonomická základna Na území mikroregionu Českokamenicko se nachází množství zejména malých a středních podniků, v jejichž odvětvové struktuře je nejvýrazněji zastoupen jednak sektor služeb, masivně se rozvíjející zejména během 90. let, ale tradičně i řada průmyslových podniků vyvíjejících činnost hlavně ve sklářské výrobě, kovovýrobě a ve strojírenství. Během posledních 10 let došlo ve většině těchto subjektů v rámci transformačních tlaků

a vzniku konkurenčního prostředí ke

změnám vedoucí na jedné straně k útlumu či zániku výroby a celkové nestabilitě průmyslových

podniků

s dopadem

na

zaměstnanost,

na

straně

druhé

k

restrukturalizaci stávajících provozů či vzniku nových podniků, v některých případech s podporou zahraničního kapitálu. Ve vazbě na činnost větších - nově vzniklých i tradičních – podniků působí mnohé menší subjekty jako součást subdodavatelských vazeb v oblasti výrobních i nevýrobních služeb. S celkovou

transformací

ekonomického

prostředí,

v souladu

s celorepublikovým trendem během 90. let, vznikl prostor pro nárůst aktivit v terciárním sektoru, který v současnosti reprezentuje nejvýraznější dimenzi ve skladbě ekonomické základny mikroregionu s výraznou koncentrací v městských centrech území. Přírodní předpoklady a vysoká atraktivita prostoru rovněž vytváří jeden ze základních předpokladů pro rozvoj služeb souvisejících s ekonomickým odvětvím cestovního ruchu, které má v současné době značné rezervy a zároveň možnosti dalšího rozvoje. Přírodní podmínky jsou však zároveň limitujícím faktorem pro intenzívní zemědělství, jehož význam lze spatřovat spíše v mimoprodukčních činnostech za účelem udržení kvalitní péče o krajinu. Z těchto důvodů je prioritní oblast formulována a v jednotlivých opatřeních zaměřena na posílení a další rozvoj stávajících ekonomických charakteristik mikroregionu a jeho vnitřních zdrojů, tedy na podporu soukromé sféry, zejména tvorbou podmínek pro podnikání, využití potenciálu území pro komplexní rozvíjení cestovního ruchu a vyvíjení aktivit zajišťujících trvale udržitelnou údržbu krajiny v souladu s její hodnotou a možnostmi rozvoje vedlejších aktivit soukromých subjektů. 67


Cíle Priority 1:

-

udržení a posílení diverzity ekonomické základny mikroregionu

-

stabilizace stávajících a vznik nových ekonomických aktivit v území, zejména v malých obcích vznik pracovních míst a zlepšení struktury nabídky pracovních míst

-

Opatření v rámci Priority 1:

Opatření 1.1. - Rozvoj cestovního ruchu Opatření 1.2. - Podpora podnikání a tvorba podmínek pro podnikání Opatření 1.3. - Kvalitní péče o krajinu a související činnosti

5.1.1 Opatření 1.1.: Rozvoj cestovního ruchu Cestovní ruch je třeba chápat jako ekonomické odvětví vytvářející do jisté míry i podmínky pro růst či vznik aktivit v jiných hospodářských sektorech (doprava, stavebnictví apod.), kdy nositelem činností v této oblasti jsou z valné většiny soukromé podnikatelské subjekty. Ačkoliv cestovní ruch nebude mít pravděpodobně nikdy primární význam ve struktuře hospodářské základny mikroregionu, jeho postavení je již v současné době nezanedbatelnou součástí ekonomické základny v území a předpoklady pro jeho rozvoj spočívají zejména v přírodních podmínkách v území.

Specifický přírodní charakter území mikroregionu a zvláště některé lokality mikroregionu lze považovat za unikáty v evropském měřítku. Z tohoto důvodu je výrazná část území součástí některé z CHKO, resp. Národního parku České Švýcarsko. Vedle přírodního potenciálu se v území nachází množství kulturněhistorických objektů, památek a celků lidové architektury. Důležitým rozvojovým faktorem je relativně příznivá poloha území v rámci dopravní sítě a rovněž příhraniční poloha území, zejména ve vztahu k obdobným přírodním předpokladům na německé straně státní hranice. V současné chvíli může mikroregion těžit z existence množství přírodních i kulturně-historických turistických cílů (destinací), sítí turistických cest a značné kapacity různých druhů ubytovacích zařízení. 68


V podmínkách mikroregionu Českokamenicko je však třeba brát v úvahu jednak možné negativní dopady cestovního ruchu vzhledem k hodnotě a stupni ochrany území a rovněž je

nutné vycházet ze zhodnocení reálných kapacit

mikroregionu (sdružení obcí) pro realizaci aktivit v oblasti cestovního ruchu s cílem zvýšit jeho ekonomický význam, především v oblasti přírodní a „městské“ turistiky.

Pro využití stávajícího atraktivního potenciálu se opatření zaměřuje na kvalitativní změny jak v základní turistické infrastruktuře v oblasti ubytování různých kategorií a stravování, tak i v doprovodné infrastruktuře. Opatření dále podporuje zkvalitňování stávajících a vznik nových služeb a turistických produktů s důrazem na přeshraniční spolupráci s podporou aktivního marketingu a propagace mikroregionu a v neposlední řadě se zaměřuje na vytváření či pozitivní ovlivňování nehmotných faktorů pro rozvoj cestovního ruchu.

Cíle opatření 1.1.: -

zvýšení významu ČR v ekonomice mikroregionu (nové ekonomické aktivity, pracovní místa, daňové příjmy)

-

zvýšení návštěvnosti mikroregionu a délky pobytu návštěvníků

-

zlepšení kvality a nabídky produktů a služeb pro návštěvníky

Vhodné aktivity a typové projekty: -

zpracování společného postupu rozvoje cestovního ruchu se zahraničními partnery

-

vznik a rozvoj nových produktů a cílených programů v oblasti cestovního ruchu se zaměřením na přírodní turistiku a jiné ekologicky šetrné produkty

-

vyhledávání a vznik „typických mikroregionálních produktů“

-

zpracování koncepčních dokumentů pro oblast cestovního ruchu

-

zlepšování standardů kvality stávajících ubytovacích kapacit

69


-

rekonstrukce a oprava historických, kulturních a architektonických památek

-

údržba turistických cílů a budování naučných a tématických stezek

-

vznik produktů pro zimní sezónu

-

vytváření vazeb mezi soukromými a veřejnými subjekty a profesních kooperačních sítí v soukromé sféře (poskytovatelé služeb v cestovním ruchu)

-

propagační a marketingové aktivity: (publikace, internetové prezentace, pořádání regionálních akcí)

-

poradenství a trénink pro podnikatele

-

poradenství a školení pro pracovníky ve službách cestovního ruchu

-

zřizování infocentra /center a aktivit zkvalitňujících jejich činnost

-

komplexní informační servis pro podnikatele v oblasti cestovního ruchu

Potenciální finanční zdroje: -

Regionální program podpory rozvoje severozápadních Čech a Ostravského regionu Dotační titul 2 – podpora investic pro rozvoj cestovního ruchu

-

Program obnovy venkova

-

Phare 2000 Fond podpory infrastruktury podnikání Rozvoj malého a středního podnikání Rozvoj turistické infrastruktury a služeb

-

Česká centrála cestovního ruchu (Regionální turistický produkt, Prezentace regionu)

-

Ministerstvo kultury ČR – Poskytování příspěvků na zachování a obnovu kulturních památek

-

Phare CBC – Malé infrastrukturní projekty

-

Phare CBC – Společný fond malých projektů

-

Česko-německý fond budoucnosti

-

Nadace Partnerství – Zelené stezky

70


5.1.2 Opatření 1.2.: Podpora podnikání a vytváření podmínek pro podnikání V současné etapě hospodářské transformace je skladba ekonomické základny mikroregionu charakteristická dominantním zastoupením sektoru služeb, ale i tradičním zázemím tvořeným počtem malých a středních průmyslových podniků s minimálním

zastoupením

zemědělských

subjektů.

Přestože

lze

strukturu

ekonomických subjektů v území považovat za relativně diverzifikovanou a intenzitu podnikání za mírně nadprůměrnou, územní soustředění většiny podnikatelských subjektů odpovídá koncentracím obyvatelstva, tzn. že výrazná většina firem je umístěna v obou městských centrech mikroregionu, mimo menší obce, a do jisté míry tak plní funkci pracovních center a současně část obyvatel vyjíždí za prací mimo obce mikroregionu. Rovněž ne všechny stávající větší průmyslové podniky se nachází ve stabilní situaci a stále v nich ještě

dochází

k restrukturalizačním

změnám s hrozbou potenciálních negativních dopadů na úroveň zaměstnanosti. Na druhé

straně dobrou

perspektivu

pro podniky

v území představuje

zájem

zahraničních firem o kapitálový vstup a nelze přehlédnout i potenciál pro jejich další hospodářský rozvoj představovaný blízkostí trhů v Sasku.

Je faktem, že většina aktivit a investic je realizována vlastními podnikatelskými subjekty bez přímého vlivu veřejné sféry, ta však může potřeby firem ovlivňovat tvorbou podmínek pro podnikání a zkvalitňovat i v malé míře lokalizační faktory pro investory a zejména se spolupodílet na vytváření funkčních, byť i neformálních, vazeb („veřejně-soukromého partnerství“) vyplývajících ze skutečnosti vzájemné potřebnosti soukromého sektoru a veřejné správy, resp. samosprávy.

Opatření

se

soustřeďuje

na

perspektivních podnikatelských subjektů

nepřímou a vznik

podporu

rozvoje

stávajících

subjektů nových. Účelem další

podpory a rozvoje soukromé výrobní i nevýrobní sféry v rámci opatření je udržení a další posílení stávajících trendů a eliminace rozvojových bariér se zaměřením na střední, ale zejména malé podniky, které v současné době tvoří ekonomickou základnu mikroregionu, a to i v menších venkovských sídlech.

71


Cíle opatření 1.2.:

-

stimulace vzniku nových a rozvoje stávajících podniků

-

zlepšení a zefektivnění vazeb v rámci soukromého sektoru a mezi podnikatelskou sférou a veřejnou správou

-

rozvoj fyzického prostředí pro ekonomické aktivity

Vhodné aktivity a typové projekty:

-

vyhodnocování faktorů znesnadňujících realizaci podnikatelských záměrů z hlediska působnosti veřejné správy

-

prohloubení a podpora existence poloformálních vztahů mezi zástupci samosprávy a podnikatelskou sférou

-

rozvoj informačního servisu zaměřeného na zapojení soukromých subjektů do veřejných aktivit

-

podpora podniků ve sklářských oborech

-

komplexní informační servis k finančním zdrojům pro podnikatelské subjekty

-

inventarizace vhodných rozvojových ploch, pozemků a jednotlivých objektů

-

identifikace investorských potřeb

-

příprava, úprava územně plánovací dokumentace

-

odstraňování zátěží v konkrétních lokalitách

-

modernizace, rekonstrukce budov a areálů

Potenciální finanční zdroje:

-

Programy podpory rozvoje vybraných regionů v gesci MMR ČR – Regionální program podpory rozvoje regionů na úrovni NUTS 2 Ostravsko a Severozápad

-

Phare 2000

-

soubor programů v gesci MPO ČR – Programy podpory malého středního podnikání

-

Státní program na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdrojů energie

-

soubor programů Státního fondu životního prostředí 72


5.1.3 Opatření 1.3.: Kvalitní péče o krajinu a související činnosti Podíl zemědělské půdy v celkové rozloze území je nízký, s výrazným zastoupením luk

a pastvin, naopak vysoké procento v celkové skladbě půdy

zaujímají lesní porosty. Výrazná část území mikroregionu má statut chráněné krajinné oblasti nebo národního parku. Tato skutečnost vyplývá z jedinečnosti území a potřeby tento potenciál uchovat. Na jedné straně je tak posilován předpoklad pro rozvíjení různých přírodních forem cestovního ruchu v souladu s ochrannými limity, zároveň však je třeba vzít v úvahu, že část půdy je přesto využívána k ekonomickým činnostem zemědělského charakteru. Celkově přírodní podmínky neumožňují vyvíjet ve velkém rozsahu zemědělské produkční aktivity a z tohoto důvodu je i zemědělská výroba nejméně významným ekonomickým segmentem hospodářské struktury mikroregionu. Neefektivnost intenzivního zemědělství na jedné straně a potřeba kvalitní údržby půdy a krajinného prostředí na straně druhé s účelem zajištění rekreační a estetické funkce území, vytváří prostor pro činnosti orientované na mimoprodukční využití půdy a další extenzívní formy zemědělství. Současné majetkoprávní vztahy jen s obtížemi umožňují obcím vyvíjet vlastní aktivity v oblasti péče o krajinu a hlavními činiteli v této oblasti jsou soukromé hospodařící subjekty. Vzniká tak prostor pro diverzifikaci současných ekonomických aktivit těchto subjektů, nárůst nových tržních

příležitostí

a

získání

dodatečných

příjmů

z nezemědělských

aktivit

(např.agroturistika). Opatření se zaměřuje na činnosti podporující alternativní zdroje příjmů soukromých hospodařících subjektů, vlastníků půdy a na stimulaci činností zajišťující náležitou údržbu krajiny s důrazem na ekologickou šetrnost a udržitelnost postupů.

Cíle opatření 1.3.: -

udržení atraktivity přírodního prostředí v mikroregionu v souladu s ochranou území

-

snížení podílu neudržované půdy v území

-

stabilizace a stimulace hospodařících subjektů podporou zemědělských mimoprodukčních a nezemědělských aktivit

73



-

zavádění metod zemědělské produkce určené k ochraně životního prostředí a k uchování krajiny

-

extenzívní formy zemědělství

-

pěstování energetických plodin

-

aktivity zaměřené na investice, marketing a vývoj produktů

v oblasti

agroturistiky a ekoturistiky -

zatravňování ploch a zalesňování

-

údržba vodních ploch a vodotečí v území

-

podpora vzdělávání a školení za účelem zvýšení informovanosti a zájmu o ochranu životního prostředí

-

informační, konzultační služby pro soukromé subjekty o finančních zdrojích


-

soubor programů v gesci Ministerstva zemědělství ČR a Podpůrného a garančního a lesnického fondu

-

SAPARD

-

vybrané programy v gesci Státního fondu životního prostředí ČR

-


-


-

Nadace Partnerství – Zelené stezky

-

Nadace rozvoje občanské společnosti

74


5.2. Priorita 2: Trvale udržitelný rozvoj sídel Vyvážený rozvoj sídel mikroregionu implicitně zahrnuje širokou škálu oblastí a problémů vnímaných především jeho obyvateli, které ovlivňují v konečném důsledku společenskou atraktivitu obcí a její kvalitativní hodnotu. Ukazatele vypovídající o životním prostoru a jeho úrovni jsou jednak lépe kvantifikovatelné povahy (počet pracovních příležitostí, výše mezd, počet ekonomických subjektů, jejich skladba), zároveň jsou to i indikátory do jisté míry „měkké“, nicméně stejně zásadního charakteru (kvalita bydlení, sociální infrastruktury a pod.) Na jejich utváření mají vliv všechny subjekty – veřejnoprávní i privátní - vyvíjející činnost v daném území a jejich vzájemné vazby a zejména pak obce jako samosprávné jednotky.

Vedle rozvoje ekonomické základny sídel je stejně důležité vytváření podmínek v oblastech, které do jisté míry podporují přitažlivost sídel právě pro podnikatelskou veřejnost a zároveň pro řadového obyvatele a tento fakt je navíc v mikroregionu umocněn zájmem a potřebou chránit dotčené území, což se týká zejména problematiky složek technické infrastruktury .

V případě mikroregionu Českokamenicko se tak problematika rozvoje sídel soustřeďuje do oblasti infrastruktury technické i dopravní, sociální vybavenosti a v neposlední řadě i do problematiky bydlení. Tyto oblasti jsou postiženy v jednotlivých opatřeních priority a

zároveň je třeba chápat tato opatření v širším

kontextu a v úzké vazbě na ostatní opatření s cílem posílit identifikaci obyvatel s obcí v souladu s potřebou zajistit jednak pracovní a hospodářské funkce sídel, ale též zvýšit jejich společenský a kulturní význam.

Pro realizaci infrastrukturních aktivit je na jedné straně příznačná jejich ovlivnitelnost ze strany samospráv, avšak pro tyto aktivity je většinou charakteristická i jejich investiční náročnost. Nicméně kvalita jejich řešení v území je jedním ze základních předpokladů trvale udržitelného rozvoje sídel.

75


Cíle Priority 2:

-

zvýšení atraktivity území pro obyvatele a stabilizace osídlení

-

zkvalitnění kulturního prostředí a zvýšení vybavenosti měst a obcí sociální infrastrukturou

-

zvýšení investic do infrastruktury v sídlech mikroregionu


Opatření 2.1. - Růst investic v infrastruktuře Opatření 2.2. - Sociální vybavenost a místní kultura Opatření 2.3. - Podpora rozvoje bydlení

5.2.1 Opatření 2.1.: Růst investic v infrastruktuře Tak jako v celé České republice jsou i v sídlech mikroregionu jednotlivé složky infrastruktury do jisté míry problematickou záležitostí. Ve srovnání pokrytí území jednotlivými složkami technické infrastruktury je situace nejhorší v oblasti odpadních vod a plynofikace.Na jedné straně existuje nesporná potřeba existence kvalitní a dostatečně kapacitní dopravní i technické infrastruktury, coby primárního činitele ekonomického rozvoje a kvality života, na straně druhé jsou v mikroregionu jako problematické vnímány územní bariéry tvořené členitostí terénu, polohou jednotlivých sídel a strukturou, respektive prostorovým rozptýlením jejich zástavby. V oblasti infrastrukturních sítí a komunikací je proto výrazným problémem zejména jejich finanční náročnost ve vztahu k celkovým délkám sítí.

Ačkoliv územím prochází silniční komunikace nadregionálního významu a zhodnocuje tak dopravní polohu mikroregionu jako celku, což má význam při dostupnosti řešeného prostoru v rámci ekonomických činností včetně cestovního ruchu, jsou menší obce v území dostupné pouze silnicemi III. tříd a při absenci ostatních druhů dopravy tak mají prvořadý význam při zajištění obslužnosti těchto sídel. V této souvislosti je v současné době limitujícím faktorem jejich technický stav. 76


Opatření dává prostor pro dílčí řešení technické kvality stávajících silničních komunikací včetně budování cyklistických stezek. Součástí opatření jsou i aktivity zlepšující přístup k exponovaným prostorům ekonomicky využívaných lokalit či plochám určeným pro investice. Opatření se zaměřuje na aktivity vedoucí k rozšíření pokrytí sídel složkami technické infrastruktury. Celkový rozsah jednotlivých akcí bude z důvodu výše uvedených rozvojových bariér a finanční náročnosti zaměřen na dlouhodobý systematický přístup k stávající situaci prostřednictvím dílčích řešení a zapojení relevantních subjektů.


-

zkvalitnění dopravních a technických podmínek pro ekonomické činnosti včetně cestovního ruchu - a zejména bydlení

-

posílení kvality životního prostředí v souladu s režimy ochrany území

-

zajištění prostupnosti území, dostupnosti malých obcí a turistických cílů


-

budování klidové dopravní infrastruktury (zejména v souvislosti s řešením návštěvnosti regionu v rámci individuální dopravy)

-

budování cyklotras a cyklostezek s doprovodným vybavením

-

budování přístupu k exponovaným výrobním lokalitám a dalším objektům či rozvojovým plochám určeným pro investice

-

rekonstrukce místních komunikací

-

zavádění environmentálně šetrných energetických postupů vytápění v objektech a skupinách objektů

-

budování malých ČOV

-

zlepšování kvality (rekonstrukce) stávajících sítí technické infrastruktury

-

napojování objektů na stávající infrastrukturní sítě

77



-

Státní program na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdrojů energie

-

Phare 2000 – Fond podpory infrastruktury podnikání

-

vybrané programy ze Státního fondu životního prostředí ČR

-

Regionální program podpory rozvoje severozápadních Čech a Ostravského regionu – Dotační titul 1

-


-

Phare CBC – Malé infrastrukturní projekty

-

Nadace Partnerství

5.2.2 Opatření 2.2.: Sociální vybavenost a místní kultura

Nedílnou součástí a podmínkou vyváženého rozvoje sídel je jejich vybavenost zařízeními sociální infrastruktury. Adekvátní kvalita poskytovaných služeb a zároveň možnosti společenského vyžití prostřednictvím kulturních a sportovních zařízení určují atraktivitu prostoru pro obyvatele, zejména mladé rodiny s dětmi. Druhou skupinou, tvořící potenciální uživatele těchto zařízení, jsou návštěvníci mikroregionu. V rámci soustředění služeb v oblasti sociální sféry má v území dominantní postavení zejména centrum mikroregionu město Česká Kamenice jako sídlo školských a zdravotnických zařízení. Některá další zařízení jsou situována v ostatních obcích mikroregionu (Jetřichovice, Kytlice).

Spektrum zařízení a služeb je ovšem také charakteristické svojí odlišnou kvalitou a úrovní jednotlivých prvků. Snaha o udržení vysokých standardů některých zařízení (např. systém sociální a zdravotní péče, sportovní zázemí v obcích, úroveň školství atd.) a urychlení řešení problémů souvisejících se zaostáváním kvality ostatních prvků (např. kulturní a zábavní centra) je předmětem tohoto opatření.

78



-

podpořit a zabezpečit systematický rozvoj jednotlivých složek sociální sféry


-

zkvalitňování stávajících a zavádění nových služeb v zařízeních

-

podpora školních i mimoškolních aktivit mládeže, organizace volného času mládeže

-

podpora a rozvoj školských zařízení

-

pořádání společenských, kulturních a sportovních akcí

-

zkvalitnění stávajících a vznik nových sportovních center a zařízení

-

zkvalitnění a propagace stávajících a vznik nových kulturních zařízení

-

nástroje pro monitorování a vyhodnocování kvality a efektivity služeb

Potenciální zdroje financování:

-


-

vybrané programy Ministerstva kultury ČR

-

vybrané programy Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR

-

Dotace na pořizování a technická zhodnocení investičního majetku v tělovýchově a sportu – MŠMT ČR

-


-


-

Nadace Civilia, Open Society Fund a ostatní fondy a nadace

79


5.2.3 Opatření 2.3.: Podpora rozvoje bydlení Mezi základní parametry ovlivňující populační vývoj, životní úroveň obyvatel a rezidenční funkce sídel patří bydlení a jeho rozvoj. Kvalita bydlení je dána několika faktory, přičemž mezi zásadní patří kupní síla obyvatelstva, stav trhu s byty (a nemovitostmi obecně) a k němu vztažená tržní cena (nájemní i prodejní). Podle charakteru jednotlivých obcí mikroregionu se odvíjí i majetková struktura bytového fondu v mikroregionu. Zatímco v menších obcích převažuje bytový fond v soukromém vlastnictví a tudíž možnosti přímé intervence ze strany samosprávních jednotek do oblasti bydlení jsou omezené, má samospráva v městském prostředí větší šanci a k dispozici i více nástrojů pro ovlivňování této problematiky. Atraktivní okolí obcí mikroregionu spolu s rozvojem ostatních funkcí sídel (obslužné a pracovní) je příležitostí pro populační růst v území. Je zřejmé, že malé obce mají pracovní a obslužnou funkci, ve srovnání s městy, omezenou a o to výraznější je jejich funkce obytná. Současným problémem a do jisté míry bariérou rozvoje bydlení je však ochranný režim území, ale i vlastnické vztahy k půdě limitující prostorovou expanzi zástavby. Opatření se zaměřuje na koordinaci tvorby podmínek pro bydlení a jeho koncepčního řešení.

Vhodné aktivity a typové projekty: -

využívat vnějších finančních zdrojů k regeneraci bytového fondu zahrnout bytovou problematiku do případné aktualizace územně plánovací dokumentace zvyšovat informovanost o možnostech získání podpory v různých oblastech bytové problematiky tvorba systémů pobídek a zvýhodnění pro soukromé vlastníky rekonstrukce objektů

Potenciální finanční zdroje: -

Ministerstvo pro místní rozvoj – Program podpory bydlení (soubor programů) Státní program na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdrojů energie Program obnovy venkova

80


5.3. Priorita 3: Aktivizace mikroregionu a rozvoj spolupráce Aktivizace mikroregionu a rozvoj spolupráce je priorita, která je ze systémového pohledu na návrhovou část strategie poněkud odlišná od priorit předchozích. První priorita Strategie rozvoje mikroregionu Českokamenicko – Ekonomická základna - je zaměřena zejména na podporu soukromého sektoru, tedy na aktivity, jejichž nositeli mohou být

soukromé subjekty v rámci různých

ekonomických odvětví se zvláštním důrazem na cestovní ruch. V tomto kontextu role obcí spočívá

v aktivitách pozitivně ovlivňujících prostředí pro podnikání. Druhá

priorita – Trvale udržitelný rozvoj sídel - zahrnuje aktivity a činnosti mající za cíl udržet atraktivitu a kvalitu sídel nejen pro obyvatele.

Smyslem této – třetí priority – je realizovat taková opatření a provádět takové činnosti, které umožní a zefektivní realizaci opatření priorit 1 a 2. Je možné to formulovat i tak, že jde o prioritu podpůrnou vůči dvěma ostatním, totiž, že sama o sobě – bez nich – by nedávala příliš smysl, na druhé straně, že bez ní jsou cíle první a druhé priority jen ztěží realizovatelné. Stávající situace - kdy vrcholí přistupování České republiky k EU, kdy vláda ČR začíná, byť pozvolna, reálně provádět svou regionální politiku pomocí mnoha různých rozvojových a podpůrných programů – otevírá značné možností jak získat podporu pro rozvojové projekty mikroregionu nebo jeho jednotlivých obcí, neziskových organizací a soukromých subjektů. V této souvislosti je pro Českokamenicko důležitý vztah k jednomu z nejdůležitějších subjektů, a to ke Krajskému úřadu, který bude již v blízké budoucnosti, v rámci výkonu své působnosti, intervenovat právě i v území mikroregionu Českokamenicko prostřednictvím Programu rozvoje Ústeckého kraje.

Úspěšnost

při

získávání

těchto

vnějších

finančních

prostředků

je

determinovaná mnoha faktory. Mezi ty důležité patří mimo jiné i schopnost kvalitně připravit a následně prosadit rozvojové projekty vůči danému dotačnímu titulu nebo programu. Dostatek kvalitních projektů je pak do velké míry závislý na aktivitě místních regionálních aktérů – partnerů, na jejich schopnosti při přípravě projektů spolupracovat a ochotě vzájemně si, pokud je to možné, pomoci při jejich prosazování. Smyslem je rovněž budovat vazby s vnějšími subjekty, s nimiž je spolupráce oboustranně výhodná nebo mají z pozice své působnosti vliv na mikroregion. 81


Činnosti navrhované ve dvou opatřeních této priority mají napomoci zejména tomu, aby se maximalizovaly pozitivní dopady výše uvedených okolností.

Cíle Priority 3:

- posílení vnitřní soudržnosti a identity mikroregionu budováním formálních a neformálních institucionálních vazeb mezi subjekty uvnitř i vně mikroregionu.


Opatření 3.1. – Rozvoj vnitřních vztahů a spolupráce uvnitř mikroregionu Opatření 3.2. – Rozvoj vnějších vztahů

5.3.1 Opatření 3.1.: Rozvoj vnitřních vztahů a spolupráce uvnitř mikroregionu

Opatření je zaměřeno na podporu neinvestičních, tzv. „měkkých“ aktivit uvnitř mikroregionu, tj. na aktivity související se zlepšováním vztahů a vytváření poloformálních sítí mezi důležitými partnery v mikroregionu (obce, firmy, podnikatelé – živnostníci, nevládní a neziskové organizace, občané a další instituce a subjekty).

V rámci realizace tohoto opatření je klíčové formulovat postavení a roli mikroregionu jakožto instituce-subjektu s rozhodujícím vlivem, při koordinaci aktivit přesahujících rámec a možnosti každé jednotlivé obce, a to zvláště při identifikaci, formulaci a realizaci společných rozvojových záměrů a projektů. Předmětem opatření jsou činnosti vedoucí k posílení a jasnému určení role mikroregionu (ať už přímé nebo zprostředkovatelské) při implementaci Strategie rozvoje.

Cíle opatření 3.1:

-

posílení

a

budování

formálních

a

neformálních

v mikroregionu -

zlepšit identifikaci obyvatel s životním prostorem

-

vytvořit podmínky pro realizaci Strategie rozvoje 82

sítí

mezi

subjekty



-

vyjasnění

a

formulace

úlohy

mikroregionu

Českokamenicko

v procesu

implementace Strategie rozvoje -

zpřehlednění aktivně činných soukromých subjektů, institucí a neziskových organizací v mikroregionu

-

vytváření sítí mezi nimi na základě vzájemné výhodnosti

-

tvorba společných projektů

-

vzdělávací projekty/programy pro soukromé subjekty, zástupce institucí a neziskových organizací v oblastech souvisejících přistupování ČR k EU, přípravy rozvojových projektů, jazykového vzdělávání, atd.

-

aktivity a projekty zlepšující informovanost veřejnosti (např. lokální či regionální tisk)

-

společenské, kulturní a sportovní akce v rámci mikroregionu přeshraniční spolupráce (tzv. projekty „people to people“)

Vhodné finanční zdroje: •

Phare 2000 – Fond rozvoje lidských zdrojů

•


•

Socrates

•

Leonardo da Vinci II

•


•


•

Nadace Open Society Fund

•

Nadace Via

•

Nadace Civilia

•

Mezinárodní visegrádský fond

83

i v rámci


5.3.2 Opatření 3.2.: Rozvoj vnějších vztahů Opatření reflektuje postavení mikroregionu Českokamenicko v souvislosti s jeho příhraniční polohou v bezprostředním sousedstvím se SRN, respektive EU, ojedinělými přírodními podmínkami a v tomto kontextu i ochranným režimem v území.

Tato situace způsobuje nejen určité bariéry v územním rozvoji, ale i jazykové bariéry vůči SRN. To může vést – i v době internetu – k neúplnosti nebo nedostatečné včasnosti některých informací. Rovněž čím dále je mikroregion od správních center, tím větší důraz by měl klást na efektivní a interaktivní komunikaci a spolupráci, kterou bude s jednotlivými partnery navazovat a rozvíjet.

Pro

rozvoj mikroregionu je užitečné vyjasnit

strategii/program

si a formulovat

svou

spolupráce s nejbližšími partnery mimo mikroregion; o této

spolupráci s nimi následně vyjednávat a vzájemně hledat její optimální obsah a formu tak, aby byla vzájemně výhodná.

V souvislosti

s polohou

mikroregionu

Českokamenicko

vůči

SRN

a

s přistupováním ČR k EU by měly aktivity tohoto opatření přispívat k rozvoji přeshraniční spolupráce a vzhledem k ochraně území i k rozvoji spolupráce / komunikace s partnery působícími v této oblasti (Správy chráněných krajinných oblastí a Národního Parku České Švýcarsko).

Všechny výše uvedené okolnosti související se situací v mikroregionu a procesu přistupování ČR k EU s sebou nesou určité příležitosti – cílem tohoto opatření je maximálně tyto příležitosti ve prospěch mikroregionu využít.

84


Vhodné aktivity a typové projekty spočívají ve formulaci programu spolupráce s důležitými partnery a institucemi, např.: -

mikroregion Tolštejn

-

mikroregion Sever

-

mikroregion Labské skály

-

Euroregion Nisa

-

Euroregionu Labe

-

Okresní úřad Děčín / Česká Lípa

-

OHK Děčín

-

Úřad práce Děčín / Česká Lípa

-

Regionální rozvojová agentura Nisa

-

Agentura regionálního rozvoje Euroregionu Labe

-

Ústecký kraj

-

vybraná ministerstva ČR

-

poslanci, senátoři

-

partneři ze SRN – přeshraniční spolupráce

-

církev

-

Správy CHKO

-

Správa Národního parku České Švýcarsko

Vhodné finanční zdroje: •


•

Phare Acces

•


•

Nadace Via

•

Mezinárodní visegrádský fond

•


85

Strategie rozvoje mikroregionu Českokamenicko

6.

NÁVRH

IMPLEMENTAČNÍHO

RÁMCE

STRATEGIE

ROZVOJE MIKROREGIONU ČESKOKAMENICKO 6.1.

Úvod Cílem této kapitoly je popsat mechanismus realizace Strategie rozvoje

mikroregionu Českokamenicko, jinak řečeno popsat, jak celý budoucí proces naplňování cílů dokumentu Strategie rozvoje bude fungovat a jaké bude jeho organizační zabezpečení.

Implementace dokumentu Strategie, tedy naplnění účelu jeho existence, bude zajištěna realizací jednotlivých projektů obcí a dalších subjektů v mikroregionu. Realizace neformálního rozvojového dokumentu, tzn. dokumentu jehož zpracování, existence a následná realizace nemá právní oporu a vychází z „vnitřní“ dobrovolné aktivity zúčastněných subjektů, to znamená, že neexistuje jeden osvědčený a závazný způsob implementace.

Nositelem dokumentu a tedy i garantem jeho realizace jsou zúčastněné obce tvořící jednak územně, ale i právně, mikroregion Českokamenicko, což znamená, že se jedná o dobrovolné partnerství rovnocenných subjektů.

Například pro realizaci rozvojových dokumentů podobného charakteru ve městech jsou dány určité podmínky, existuje jasná rozhodovací a výkonná struktura v rámci městského úřadu coby nositele a realizátora dokumentu, město sestavuje každoročně rozpočet, do kterého lze vybrané akce zahrnout. Z těchto důvodů lze realizaci rozvojového dokumentu lépe plánovat a zároveň kontrolovat, což je důležité i ve vztahu k financování projektů z vnějších finančních zdrojů (programů, dotačních titulů), které stanovují vlastní pravidla

a celkový objem finančních prostředků

k rozdělení. Tento systém proto vyžaduje včasnou přípravu projektů, ale právě v případě mikroregionu i mnohem náročnější koordinaci všech souvisejících činností při zpracování společných projektových akcí.

86


V případě mikroregionu, na rozdíl od města, jsou činnosti spojené s procesem implementace

komplikovanější, protože vyžadují aktivní spolupráci zúčastněných

subjektů v situaci, kdy mikroregion nedisponuje vlastními formálními výkonnými a rozhodovacími mechanismy. Z těchto důvodů je nutné naplnit některé výchozí předpoklady pro úspěšnou implementaci Strategie:

-

ustavit formální Pracovní skupinu, orgán odpovědný za realizaci a naplňování Strategie. Tato skupina může být složena ze starostů zúčastněných obcí, či jimi pověřených osob. Tento subjekt ponese politickou odpovědnost za realizaci Strategie

-

vytvořit výkonnou jednotku, subjekt, který bude vykonávat činnosti nezbytné pro implementaci dokumentu a který bude odpovědný Pracovní skupině odpovídající za realizaci - implementaci Strategie

Množství aktivit rozvojového subjektu, nutných pro úspěšnou implementaci, je poměrně široké. Přesto není v současné chvíli účelné, aby se v rámci rozvojového subjektu jednalo o více než jednu či dvě osoby, zejména z hlediska finanční náročnosti zabezpečení provozu tohoto rozvojového subjektu.

Další důležitou podmínkou pro efektivní implementaci Strategie je dosažení sdílené shody, že společné problémy území je třeba řešit společnými silami a sdruženými prostředky. Ve fázi realizaci by se tato shoda měla projevit identifikací a formulací společných „mikroregionálních - integrovaných“ projektů s dopadem na více obcí současně v případě jejich realizace.

87


SCHÉMA

IMPLEMENTACE

STRATEGIE

ROZVOJE

MIKROREGIONU

ČESKOKAMENICKO

Realizace projektů z vnějších zdrojů (programy v rámci ČR, programy EU)

Realizace projektů z vlastních zdrojů, nebo ze zdrojů ostatních aktérů v mikroregionu

Politická podpora vybraným projektům

Zpracování projektů ve formě finální projektové fiche a ostatní doprovodné dokumentace

Výběr projektů

Zásobník projektů

Vyhledávání projektů

Sběr existujících projektů

6.2. Rozvojová instituce (v souladu s opatřeními strategie rozvoje)

(v souladu s opatřeními strategie rozvoje)

88


6.2. Rozvojová instituce Úloha rozvojového subjektu v rámci implementace Strategie bude zcela klíčová. Vlastní implementace dokumentu či její příprava může začít prakticky ve stejném okamžiku zároveň s dokončením Strategie.

Celkové množství činností, které by měl rozvojový subjekt vykonávat je poměrně široké a ne vždy předem přesně specifikovatelné. Nicméně níže je uveden základní přehled aktivit, které by měl při implementaci Strategie tento subjekt vykonávat:

-

průběžné informování relevantních regionálních aktérů o opatřeních a cílech Strategie, tedy informování zejména těch aktérů, kteří tvoří potenciální základnu předkladatelů partnerů při tvorbě projektů.

-

průběžné informování relevantních regionálních aktérů o možnostech podpory z vnějších finančních zdrojů

-

průběžné informování relevantních regionálních aktérů o podmínkách a smyslu zařazení jejich projektů do Zásobníku projektů

-

iniciace vzniku a vyhledávání nových vhodných projektových záměrů

-

pomoc regionálním aktérům při vyhledání a přiřazení vhodného finančního zdroje pro daný projektový záměr

-

pomoc regionálním aktérům při formulaci jejich projektu do finální podoby, která musí být splněna v rámci specifických podmínek konkrétního finančního zdroje (fiche, logický rámec projektu apod.)

-

pomoc regionálním aktérům při realizaci projektu

-

průběžná aktualizace Zásobníku projektů

-

komunikace a úzká součinnost s odpovědným orgánem (Pracovní skupinou pro implementaci Strategie) a informování o průběhu celého procesu implementace

89


Z uvedeného přehledu vyplývá, že spektrum činností znamená pro malý rozvojový subjekt

značné vytížení a proto u některých činností v souvislosti

s projektovým cyklem bude tento subjekt vykonávat pouze zprostředkovatelskou roli v případě, že o to nositel projektu (třetí subjekt) projeví zájem.

Zároveň je nutné předem vymezit činnosti rozvojového subjektu, které bude vykonávat kontinuálně a které naopak budou reakcí na poptávku ze strany nositelů projektů.

Pro výkon výše uvedených činností je třeba, aby osoba/y vykonávající funkci „rozvojového manažera“ měla/y potřebnou kvalifikaci, respektive znalosti a dovednosti. Do profilu dotčené osoby, případně osob bude určitě patřit:

-

veřejná správa ČR a mechanismy jejího fungování

-

integrační proces ČR do EU

-

regionální politika ČR (a potažmo i EU)

-

strategické plánování místního rozvoje

-

znalost rozvojových / podpůrných programů a dotačních titulů v rámci ČR

-

předvstupní nástroje EU pro kandidátské země (Phare, ISPA, SAPARD)

-

znalost cizího jazyka (N /AJ)

Je třeba zdůraznit, že výše uvedené znalosti tvoří rámec pro výkon funkce v rozvojové – implementační instituci a důraz by měl být kladen zejména na schopnost orientovat se v uvedených oblastech v souvislosti s realizací Strategie spíše, než na jejich důkladnou znalost.

Způsoby zabezpečení fungování rozvojového subjektu jsou různé. Jednak může být jeho spolufinancování zabezpečeno z prostředků jednotlivých obcí či

v rámci

zřízení nového pracovního místa, které bude zabezpečováno z prostředků Úřadu práce. Pro zřízení a následné zabezpečení chodu rozvojového subjektu zpracovatel rovněž doporučuje prověření možnosti získání finančních prostředků z Programu obnovy venkova.

90


SEZNAM

ČLENŮ

PRACOVNÍ

SKUPINY

PRO

VYPRACOVÁNÍ

„STRATEGIE ROZVOJE MIKROREGIONU ČESKOKAMANICKO“

Adamčík Jaromír, Ing., Česká Kamenice Burdová Pavlína, Nový Oldřichov Cempírek Tomáš, Kunratice Hodboď Petr, Ing., Markvartice Křížková Helena, Růžová Hunčovský Karel, Janská Řeháček Miloš, Srbská Kamenice Sedláček Emil, Kytlice Šlajsová Ilona, Prysk Weis Miroslav, Ing., Česká Kamenice Zemanová Zdeňka, Ing., Jetřichovice

91

STRATEGIE ROZVOJE MIKROREGIONU ČESKOKAMENICKO

Recommend Documents