MASARYKOVA UNIVERZITA Přírodovědecká fakulta Geografický ústav
Jiří HLADÍK
ROZHLEDNY V MIKROREGIONU VÝCHODNÍ SLOVÁCKO Bakalářská práce
Vedoucí práce: Mgr. Ivan Andráško, PhD.
Brno 2013
Bibliografický záznam Autor:
Jiří Hladík Přírodovědecká fakulta, Masarykova univerzita Geografický ústav
Název práce:
Rozhledny v mikroregionu Východní Slovácko
Studijní program:
Aplikovaná geografie
Studijní obor (směr):
Aplikovaná geografie a geoinformatika (Geoinformatika a regionální rozvoj)
Vedoucí práce:
Mgr. Ivan Andráško, PhD.
Akademický rok:
2012/2013
Počet stran:
43+13
Klíčová slova:
Rozhledna, cestovní ruch, rozvoj, mikroregion Východní Slovácko, terénní výzkum
Bibliographic Entry Author:
Jiří Hladík Faculty of Science, Masaryk University Department of Geography
Title of Thesis:
View-towers in the microregion Východní Slovácko
Degree Programme:
Applied Geography
Field of Study:
Applied Geography and Geoinformatics (Geoinformatics and regional development)
Supervisor:
Mgr. Ivan Andráško, PhD.
Academic Year:
2012/2013
Number of Pages:
43+13
Keywords:
View-tower,
tourism,
development,
Východní Slovácko, field research
microregion
Abstrakt Bakalářská
práce
rozebírá
problematiku
šestice
nově
postavených
rozhleden
v mikroregionu Východní Slovácko. Reaguje na mediální kritiku tohoto projektu a snaţí se přinést nezaujaté hodnocení. V práci je popsána zmiňovaná oblast a její potenciál pro cestovní ruch. Následně jsou sledovány jednotlivé výhledy a další hodnocení konkrétních rozhleden. Cílem práce je i zhodnotit, jakým zpŧsobem mŧţe projekt pomoci v rozvoji mikroregionu a získávání nových návštěvníkŧ.
Abstract This Bachelor thesis analyzes the issue of six new view-towers in the microregion Východní Slovácko. It responds to the media criticism of this project and tries to bring an unbiased evaluation. The study describes the area and its potential for tourism. In its next part it describes particular views and further evaluation of concrete view-towers. The aim of this thesis is also to evaluate how this project can help in the development of the microregion and in attracting new visitors.
Poděkování Na tomto místě bych rád poděkoval především Mgr. Ivanu Andráškovi, PhD. za odborné vedení, ochotu, vstřícnost a cenné rady k vypracování této bakalářské práce. Dále děkuji starostce obce Nivnice (Ing. Vladimíře Kaislerové) za poskytnutí rozhovoru, stejně tak děkuji Ing. Pavlu Gejdošovi, Bc. Lence Hradilové a Josefu Nekulovi za názory, materiály a ochotu se mnou komunikovat. V neposlední řadě děkuji osobám, které se v době terénního výzkumu vyskytovaly v okolí rozhleden a přispěly svými názory.
Prohlášení Prohlašuji tímto, ţe jsem zadanou bakalářskou práci vypracoval samostatně pod vedením Mgr. Ivana Andráška, PhD. a uvedl v seznamu literatury veškerou pouţitou literaturu a další zdroje.
Brno, květen 2013
………………..……………. Jiří Hladík
Obsah ÚVOD A CÍLE PRÁCE .............................................................................................................. 10 1 PRACOVNÍ POSTUP ............................................................................................................. 11 2 PŘEHLED LITERATURY A SOUVISEJÍCÍCH ROZVOJOVÝCH DOKUMENTŦ ............................... 12 2.1 Literatura .................................................................................................................... 12 2.2 Rozvojové dokumenty ............................................................................................... 13 3 CHARAKTERISTIKA ZKOUMANÉHO ÚZEMÍ A PROJEKTU ...................................................... 14 3.1 Charakteristika území................................................................................................. 14 3.2 O zkoumaném projektu .............................................................................................. 17 3.2.1 Parametry vyhlídek .............................................................................................. 18 3.3 Kritika projektu .......................................................................................................... 19 4 CHARAKTERISTIKA JEDNOTLIVÝCH ROZHLEDEN ................................................................ 21 4.1 Rozhledna Hráběcí ..................................................................................................... 21 4.1.1 Pepčín .................................................................................................................. 26 4.2 Rozhledna U Trojice .................................................................................................. 27 4.3 Rozhledna Králov....................................................................................................... 32 4.4 Rozhledna Pod Vojanskú ........................................................................................... 33 4.5 Rozhledna Obecnice................................................................................................... 35 4.6 Rozhledna U Kříţku ................................................................................................... 36 5 SHRNUTÍ A ZÁVĚR .............................................................................................................. 38 6 POUŢITÁ LITERATURA A ZDROJE DAT ................................................................................. 40
ÚVOD A CÍLE PRÁCE Rozhledny jsou dnes prvkem, se kterým se na území České republiky setkáváme stále častěji. Velký boom ve výstavbě rozhleden nastal přibliţně před deseti lety, kdy se na financování staveb rozhleden podíleli mobilní operátoři, jejichţ zájmem bylo posilovat signál. V současnosti jiţ stavbám rozhleden nenapomáhají telefonní operátoři, jak tomu bývalo v 90. letech, ale lze na ně získat dotace z fondŧ Evropské unie. To je také případ mikroregionu Východní Slovácko, kde byla v kaţdé ze šesti obcí mikroregionu – Bánově, Bystřici pod Lopeníkem, Korytné, Nivnici, Suché Lozi a Vlčnově – postavena jedna 13 metrŧ vysoká rozhledna. Všechny rozhledny jsou postaveny podle jednoho stejného stavebního modelu. Jejich stavbu však provázejí kontroverze. Přestoţe se najdou osoby, které si tento projekt velice chválí, tyto rozhledny byly mediálně velice negativně hodnoceny a hodnocení veřejnosti taktéţ není příliš přívětivé. Pŧvodním cílem projektu bylo zlepšení cestovního ruchu v mikroregionu Východní Slovácko. Objevují se názory, ţe neměla tato stavba ţádné významné opodstatnění a jedná se pouze o jakýsi nepromyšlený nápad regionálních politikŧ. Proto vznikla tato bakalářská práce, která by měla přinést nezaujaté a podrobné hodnocení problematiky těchto rozhleden. Měla by na tento projekt rozhleden nahlíţet z hlediska rozvoje regionu a rozvoje potenciálu pro cestovní ruch ve sledovaném mikroregionu. Hlavním cílem této bakalářské práce je tedy pokusit se co nejvíce „proniknout“ do popisovaného problému a zhodnotit situaci nejobjektivněji, jak je to moţné. Dílčím cílem této bakalářské práce je seznámit se s literaturou, která souvisí se zkoumaným regionem, s rozhlednami nebo cestovním ruchem s ohledem na zkoumanou problematiku. Následně poznat a osobně prozkoumat dané území a jeho blízké okolí, zároveň toto území vhodně popsat. Tato bakalářská práce má zhodnotit rozhled ze zkoumaných rozhleden, lokalizaci, dostupnost, oblíbenost a jejich samotný potenciál pro turismus. Primárně práce reaguje na článek M. Janošky (iDNES.cz, 13. 4. 2012). Také bude dŧleţité zamyslet se nad ostatními místy v okolí, zda některá z nich mohla být vhodnější neţ ta, která byla pro rozhledny vybrána. Tato práce by mohla pomoci dalším samosprávám při rozhodování o výstavbě vyhlídkových míst a otevřít diskuzi ohledně procesu dotování projektŧ a promyšlenosti podávání a vyřizování ţádostí o finanční dotace. 10
1 PRACOVNÍ POSTUP Nejdŧleţitější činnost této bakalářské práce zaujímá terénní výzkum. Při terénním výzkumu došlo k prohlídce mikroregionu, navštívení konkrétních rozhleden a jejich okolí. Na rozhlednách byly především prověřeny moţnosti výhledu, dostupnost a také názory lidí na danou problematiku. Na místě byly pořizovány fotografie dokumentující momentální situaci. Kromě návštěv konkrétních rozhleden byla zároveň prozkoumána okolní místa mikroregionu pro dosaţení lepšího přehledu o místní krajině. K získání co největšího mnoţství informací bylo vyuţito také prŧzkumu médií. Další informace byly získány díky rozhovorŧm s místní samosprávou a osobami, jeţ mají s některou z rozhleden zkušenost, mimo jiné také s nadšenci rozhleden, kteří jich za svŧj ţivot navštívili i několik stovek, a mají tak o rozhlednách přehled. Hojně bylo vyuţito vizualizace terénu v prostředí aplikace Google Earth, které umoţňuje vytvořit si přibliţnou představu o teoretickém výhledu z míst, která nemohla být navštívena nebo z nich nebylo moţné výhled prověřit, např. z dŧvodŧ zakrytého výhledu díky stromŧm, niţší viditelnosti apod. Právě díky výšce lesa či budov, jenţ aplikace nezohledňuje, nemusí vizualizace vţdy odpovídat skutečné realitě. U některých rozhleden byla vytvořena mapa viditelnosti nejbliţšího okolí z konkrétní vyhlídky. To bylo uskutečněno pro lepší představení míst, která z rozhledny viditelná jsou a která nikoliv. Tyto mapy byly vytvořeny s pomocí vlastního vypozorování z rozhleden, fotografií a dostupných mapových zdrojŧ.
11
2 PŘEHLED LITERATURY A SOUVISEJÍCÍCH ROZVOJOVÝCH DOKUMENTŮ
2.1 Literatura Částečně je zkoumaný region Východního Slovácka popisován v díle Bílé Karpaty: region s perspektivou trvale udržitelného života: krajina, lidé, projekty (ŠTĚTKA, 2000). O rozhlednách zde ţádná zmínka není, je zde však popisována především místní krajina, zemědělství a ekologie. Vzhledem také k tomu, ţe většina obsahu je věnována jiným obcím, neţ které se týkají této práce, zmiňované dílo není pro účely této práce příliš významné. Co se týče publikací věnujících se geografii cestovnímu ruchu, kolektiv autorŧ V. Dohnal, O. Kolář, F. Přikryl a J. Říman v knize Rajonizace cestovního ruchu v ČSR (1985) vytyčují a z hlediska cestovního ruchu popisují oblast pojmenovanou jako Slovácko. Větší polovina této oblasti se nachází v okrese Uherské Hradiště, menší část v okrese Hodonín. Autoři tuto oblast (a především část zasahující do CHKO Bílé Karpaty) povaţovali za krajinářsky velmi cennou. V kategorizaci sídel se mezi místy s kulturními památkami II. kategorie nacházejí ze zkoumaného mikroregionu obce Nivnice a Vlčnov. Mezi místa s kulturně společenskými akcemi II. kategorie je řazen Vlčnov. Informacemi v této publikaci se však není moţné bezhlavě řídit, je třeba brát v úvahu stáří tohoto díla. Při ohodnocení studované problematiky rozhleden mŧţe být zajímavý i kontext vizuálního hodnocení krajiny. Například Z. Hlavatá a J. Oťahel (2010, s. 293-311) hodnotí viditelnost historických dominant Bratislavy. Přestoţe takováto analýza v této bakalářské práci prováděna nebude z dŧvodu nedostupnosti potřebných prostředkŧ, je dobré o této metodě vědět a přinejmenším znát, jaké faktory vstupují do hodnocení krajiny a atraktivnosti výhledových bodŧ. Stejně tak bude moţné odhadnout, jak by byly přibliţně hodnoceny jednotlivé výhledy z rozhleden podle metodiky pouţívané v tomto článku. Vizuální hodnocení krajiny je tak potenciálně uplatnitelné při dalším zkoumání problematiky rozhleden. Z jiného pohledu, spíše estetického neţ geografického, na rozhledny nahlíţí L. Drlík (2007). Ten se zamýšlí nad zvláštním významem rozhledny a upozorňuje, ţe kromě samotného výhledu jsou dŧleţité i další faktory. Z nich především vzhled samotné stavby. 12
I to se výrazně projevuje v celkovém estetickém proţitku návštěvníka. Je to také faktor, jenţ učiní rozhlednu zapamatovatelnou – návštěvník si se zajímavým místem a konstrukcí rozhledny snadněji spojí a zapamatuje i krajinu, která z ní byla viděna.
2.2 Rozvojové dokumenty Výhradně obcím Východního Slovácka se však jiţ věnuje Strategický rozvojový plán mikroregionu Východní Slovácko (2006). V dokumentu je podrobně popsán celý mikroregion z mnoha ohledŧ, např. polohy, přírodních zdrojŧ, osídlení, kultury, infrastruktury, trhu práce, zemědělství či prŧmyslu. Pro účely této práce je nejpodstatnější oddíl věnující se cestovnímu ruchu a rekreaci. Rozvojový plán zde mikroregionu přiznává velký potenciál pro rozvoj cestovního ruchu („vhodné podmínky pro měkkou, rozptýlenou rekreaci, vyuţívající mimořádně dochovaný krajinný ráz a svéráznou lidovou kulturu“). Krajina Bílých Karpat údajně nabízí řadu moţností pro pěší turistiku, jízdu na koni a na horském kole, vyuţití sjezdařských areálŧ při příznivých sněhových podmínkách, velmi dobré podmínky pro běţky. Blíţe ale tento „potenciál“ není v dokumentu konkretizován, není ani dohledatelný autor tohoto dokumentu, a tak je tedy vhodné i na tyto argumenty nahlíţet mírně zdrţenlivě. Publikace Deník z cest (2012) je součástí výstupŧ projektu „Rozvoj turistického ruchu na Východním Slovácku“. Jedná se o 23stranný propagační materiál. V deníku jsou zmíněny veškeré turistické zajímavosti, které jsou k nalezení po turistické trase kolem rozhleden. Poslední 3 strany jsou věnovány samotným rozhlednám, jsou zde uvedeny parametry modelu rozhledny a panoramatické fotografie zobrazující výhled z jednotlivých rozhleden.
13
3 CHARAKTERISTIKA ZKOUMANÉHO ÚZEMÍ A PROJEKTU 3.1 Charakteristika území Mikroregion Východní Slovácko je vymezen 6 obcemi: Bánov, Bystřice pod Lopeníkem, Korytná, Nivnice, Suchá Loz a Vlčnov. Všechny obce mikroregionu patří do regionu soudrţnosti Střední Morava, Zlínského kraje, okresu Uherské Hradiště a správního obvodu obce s rozšířenou pŧsobností Uherský Brod. Obce Bystřice pod Lopeníkem a Suchá Loz částečně leţí v CHKO Bílé Karpaty, Korytná kompletně. Zmíněná chráněná krajinná oblast zasahuje i do katastrálních území obcí Nivnice a Bánov. Ve zkoumaném mikroregionu je šest maloplošných chráněných území, dvě z nich jsou na katastrálním území Bánova, dvě na území Vlčnova a po jedné na katastrálním území obcí Korytná a Suchá Loz. Reliéf mikroregionu Východního Slovácka je poměrně členitý, dalo by se povětšinou hovořit o jakémsi předhŧří Bílých Karpat. Pohoří Bílých Karpat do sledovaného mikroregionu zasahuje od jihu po východ oblasti. Nejvyšším vrcholem Východního Slovácka je Studený vrch (646 m n. m.) nacházející se právě na jihovýchodní hranici území Suché Lozi, nejniţší místo je naopak na severozápadě mikroregionu, kde obec Vlčnov opouští Vlčnovský potok (asi 215 m n. m.). Ve sledovaném území se nenachází ţádná významnější řeka, všechny vodní toky v tomto mikroregionu se vlévají do řeky Olšavy, jedná se tedy o úmoří Černého moře. Podle geomorfologického členění České republiky lze zkoumaný region zařadit do provincie Západní Karpaty, subprovincie Vnější Západní Karpaty. Dále patří do geomorfologické oblasti Slovensko-moravské Karpaty. Do sledovaného území následně zasahují dva geomorfologické celky. Především je to Vizovická vrchovina a od jiţního okraje tohoto území k východnímu zasahuje geomorfologický celek Bílé Karpaty. Přičemţ největší plochu ve zkoumaném mikroregionu zaujímá podcelek Vizovické vrchoviny jménem Hlucká pahorkatina. Je budován flyšovými horninami a tyto pahorkatiny mají převáţně erozně denudační reliéf, charakteristické mají být především velké zbytky terciérních zarovnaných povrchŧ a krátká prŧlomová údolí (zdroj: Balatka, 1987). Typickým prvkem ve Východním Slovácku tak jsou dlouhé, mírné svahy se zaoblenými vrcholy. 14
Celá plocha mikroregionu Východní Slovácko je 106,15 km2, z čehoţ 75,59 km2 (coţ činí asi 71 % celkové výměry) tvoří zemědělská pŧda. Malé zastoupení zde mají i vinice, celkem 0,176 km2, drtivá většina vinic se nachází na území Vlčnova. Lesní pŧda zaujímá ve Východním Slovácku plochu 20,23 km2 (19 % celkové plochy), zastavěná plocha je 1,96 km2 (necelé 2 % celkové plochy). Tato data jsou platná pro rok 2011 (zdroj: Výměra půdy v obcích SO ORP, ČSÚ). Lesy se zde nacházejí jak listnaté, smíšené, tak i jehličnaté. Podle M. Culka (2005) se severní a západní část sledované oblasti nachází v Hluckém bioregionu, jih a východ území v Bělokarpatském bioregionu. Ve sledovaném mikroregionu najdeme místa nacházející se ve 2. (bukodubovém), 3. (dubobukovém) i 4. (bukovém) vegetačním stupni. Bukové a dubobukové lesy se zde opravdu nacházejí, často s příměsí habru, avšak nejsou zde neobvyklé ani smrkové monokultury, a to především ve vyšších polohách. Zalesněné bývají obvykle vrcholy kopcŧ, v níţinách se většinou s lesy nesetkáváme. Velmi často jsou zde však k vidění stromořadí tvořená především topoly. Ty slouţí v mikroregionu jako větrolamy a brání tak větrné erozi, na níţ podle starostky Nivnice V. Kaislerové (v rozhovoru v dubnu 2013) region dlouhodobě velice trpí. Celkový počet obyvatel ve sledovaném regionu na konci roku 2011 byl 11 439 osob. Nejlidnatějšími obcemi jsou Nivnice (3350 obyv. na konci r. 2011) a Vlčnov (3048), nejméně obyvatel ţije v Bystřici pod Lopeníkem (804) a poté 983 obyvatel v Korytné (zdroj: Databáze demografických údajů za obce ČR, ČSÚ, 2012). Hustota obyvatel dosahuje hodnoty 108 osob na 1 km2, coţ značí, ţe se v porovnání s prŧměrem ČR jedná o relativně venkovský mikroregion. Podle plánovače tras je mikroregion Východní Slovácko (vzdálenost měřena do obce Nivnice) vzdálen od centra hlavního města Prahy 298 km, doba cesty s vyuţitím dálnice D1 je odhadována na 2 hodiny 59 minut. Z centra Brna je Nivnice vzdálena přibliţně 95 km, coţ je odhadováno časově na 1 hodinu 21 minut. Ze Zlína je Nivnice vzdálena necelých 35 km, z Uherského Hradiště 24 km (zdroj: Mapy Google). Nejdŧleţitějším městem pro tento mikroregion je se 16 835 obyvateli na konci roku 2011 (zdroj: Databáze demografických údajů za obce ČR, ČSÚ, 2012) Uherský Brod. Je to město nejbliţší všem obcím ve Východním Slovácku, navíc obce Vlčnov, Nivnice a Bánov s ním sdílejí katastrální hranice. 15
Zmiňovaný mikroregion se nachází také blízko území Slovenské republiky, hraniční přechod Starý Hrozenkov – Drietoma je po silnici vzdálen 13 km od Bystřice pod Lopeníkem. Přibliţně stejně je od této obce vzdálen i přechod Březová – Nová Bošáca. Hraniční přechod Strání – Moravské Lieskové je od Korytné vzdálen 10 km. Vzdálenost slovenského hlavního města Bratislavy od Nivnice byla plánovačem tras vypočítána na 140 km (1 hodina 36 minut). Při jízdě z Trenčína do Nivnice je nutné ujet 45 km (zdroj: Mapy Google).
Obr. 1: Mikroregion Východní Slovácko a jeho rozhledny, hranice území obcí. Vytvořeno v prostředí ESRI ArcMap. Dopravní dostupnost do tohoto mikroregionu není zrovna příznivá. Ţelezniční trať mikroregionem neprochází, nejbliţší vlakovou zastávkou je stanice v Uherském Brodě. Uherský Brod je moţné v našem případě povaţovat jako jakýsi dopravní uzel. Je dostupný po silnici I. třídy č. 50 z Brna. Tato silnice následně vede do Bánova, Bystřice pod Lopeníkem a přes Starý Hrozenkov pokračuje dále na Slovensko. Obec Vlčnov je dostupná 16
z Uherského Brodu po silnici II. třídy č. 495, Nivnice po silnici II. třídy č. 490. Korytná je dostupná po silnici III. třídy z Nivnice, Suchá Loz po silnici III. třídy z Bánova (zdroj: Ředitelství silnic a dálnic ČR). V Uherském Brodě je také pro naše území dŧleţité autobusové nádraţí, kde zastavují některé dálkové linky směřující především na Slovensko. Z Uherského Brodu jsou poté obce Východního Slovácka dostupné místními autobusovými linkami. Ohledně prŧmyslu je v mikroregionu jedna větší firma, společnost Linea Nivnice, a.s., která zaměstnává více neţ 200 osob. Tento podnik se věnuje především výrobě nápojŧ. Následně v mikroregionu najdeme několik firem, které mají více neţ 50 zaměstnancŧ, ale ţádný z těchto podnikŧ jiţ nedosahuje počtu alespoň 100 osob. Území je specifické zejména z hlediska kultury a památek. K nejobdivovanějším projevŧm lidové kultury patří lidové kroje, typický je zde místní dialekt, lidové písně a další staré zvyky, obřady a obyčeje. Nejznámější kulturní akcí je dosud udrţovaná „Jízda králŧ“, ve které je obec Vlčnov údajně jedinečná v celé Evropě. Co se týče památek, narazíme zde na několik římskokatolických kostelŧ, kaplí, v neposlední řadě také mnoho domŧ (některé stavby jsou aţ ze 17. století), které slouţí jako památky lidového stavitelství. Ve všech obcích mikroregionu se nachází pohostinství s nabídkou základního občerstvení. Jiné nevýrobní sluţby zde mají také své zastoupení, to se týká především obcí Nivnice a Vlčnov. V kaţdé obci se mají nacházet sportovní hřiště a tělocvičny (zdroj: Strategický rozvojový plán mikroregionu Východní Slovácko, 2006). Tato v rámci České republiky periferní poloha sledovaného mikroregionu společně se zemědělským charakterem relativně malých obcí a nepříliš rozvinutým prŧmyslem má do značné míry za následek ekonomickou izolovanost tohoto území a omezení jeho moţného rozvoje, včetně oblasti cestovního ruchu.
3.2 O zkoumaném projektu Projekt s názvem Rozvoj turistického ruchu na Východním Slovácku patří do programového období Evropské unie pro roky 2007-2013. Financován byl prostřednictvím 17
strukturálních fondŧ z Regionálního operačního programu NUTS II Střední Morava. Projekt kromě šesti rozhleden obsahoval také vybudování 18 odpočinkových bodŧ (2 lavičky a stŧl) a jejich propojení do 2 turistických okruhŧ, dále 18 informačních a 60 směrových tabulí, které byly do těchto okruhŧ rozprostřeny. Z tohoto projektu byl do okruhŧ implementován herní systém Geocaching a byla vytvořena publikace „Deník z cest“ (zdroj: Regionální informační servis, Centrum pro regionální rozvoj ČR, 2012). Podle manaţera Místní akční skupiny Východního Slovácka Milana Bauky (Slovácký deník, 28. 12. 2011) vznikl nápad postavit u obcí vyhlídky a spojit je cyklotrasovým okruhem jiţ v roce 2005. S ţádostí o dotační podporu obce několikrát neuspěly. Poslední ţádost byla podána na začátku roku 2010, v květnu téhoţ roku bylo rozhodnuto o jejím schválení. Plánovaný celkový rozpočet na jmenovaný projekt byl 5 358 036 Kč. EU odsouhlasila příspěvek ve výši 3 432 760 Kč, coţ je přibliţně 64 % celkové částky. Z rozpočtu regionální rady mělo být financováno 200 000 Kč, zbytek (1 556 712 Kč) měl být zaplacen z rozpočtu samotných obcí. Autoři projektu si slibovali, ţe zatraktivnění turistické oblasti mikroregionu formou investic do infrastruktury cestovního ruchu vyvolá zvýšení návštěvnosti a prodlouţení pobytu turistŧ, a tím rozvoj navazujících sluţeb (zdroj: Regionální informační servis, Centrum pro regionální rozvoj ČR, 2012). Manaţer Místní akční skupiny Východní Slovácko Pavel Rada pro Slovácký deník (28. 12. 2011) uvedl, ţe „cena se díky výběrovému řízení sníţila o 38 procent. Celkové náklady tedy nakonec dosáhly 3,3 milionu korun, z čehoţ dotace poskytnutá z ROP NUTS II Střední Morava činí 2,31 milionu, tedy 70 procent částky.“ O stavbu rozhleden se postarala společnost Střechostav, s.r.o. z Vlčnova.
3.2.1 Parametry vyhlídek Sledované rozhledny jsou vyrobené z dřevěné konstrukce ze smrku o třech podlaţích. Vyhlídkové plošiny se tyčí ve výšce 13,3 metru. Pŧdorys kaţdé z nich činí 5,3 x 5,3 metru a nosný rám je zabetonovaný v metrové hloubce do ţelezobetonových pásŧ. Výstup po dřevěných schodištích je rozčleněn na tři výškové plošiny v úrovních 4, 7 a 10 m nad povrchem (zdroj: Deník z cest). U kaţdé rozhledny je informační tabule se 18
souřadnicemi rozhledny. Jediné, v čem se samotné stavby liší, je počet schodŧ. Ten se nachází v rozmezí 44 aţ 47 schodŧ (zdroj: Rozhledny ČR, 2012). Pŧvodní projekt však údajně počítal s mnohem vyššími rozhlednami. Tyto plány byly změněny po jednání s ochránci přírody vzhledem k ochraně rázu krajiny v CHKO Bílé Karpaty (zdroj: LAPČÍK, M., Slovácký deník, 10. 8. 2011). V mnoha zkoumaných případech hraje výsledná výška rozhledny dŧleţitou roli.
Obr. 2: Model, podle kterého byly rozhledny postaveny (zdroj: Deník z cest)
3.3 Kritika projektu Tato bakalářská práce má reagovat na informace z článku M. Janošky pro iDNES.cz (13. 4. 2012), který se pozastavuje nad absurditou výstavby rozhleden v Česku. Autor dodává, ţe vyhlídkové objekty spíše neţ rozhledny připomínají památníky politikŧ. Vesměs všech šest rozhleden bylo negativně ohodnoceno především ohledně výhledu z nich. Autor článku je názoru, ţe je zbytečné stavět rozhledny v obcích, kde není pro vyhlídku ţádné vhodné místo. Hodnocení jednotlivých rozhleden v článku bude probíráno v další části této práce. Zajímavostí je, ţe stejný autor jiţ předtím navštívil a nelichotivě ohodnotil i další rozhledny v Bílých Karpatech (iDNES.cz, 18. 2. 2011). Místopředseda Klubu přátel rozhleden Pavel Gejdoš je další, který se v médiích nevyjadřoval o těchto rozhlednách pozitivně. V rozhovoru pro ČT24 (27. 7. 2011) řekl: „Někdy to zavání aţ zbytečným utrácením peněz z Evropské unie. Stavět rozhlednu jenom proto, abychom v obci měli rozhlednu, je nesmyslné.“ O několik měsícŧ později pro iDNES.cz (30. 12. 2011) ještě také uvedl: „Jsem velmi zklamaný, ţe jsou všechny rozhledny stejné. Vţdycky je lepší, kdyţ rozhledny mají originální a zajímavou podobu.“ Stejně tak mu nepřijde vhodné, ţe některé rozhledny nejsou na nejvyšších místech v krajině. 19
S Pavlem Gejdošem byl v dubnu 2013 uskutečněn rozhovor, ve kterém tuto šestici rozhleden označil jako naprosto nezvládnutý projekt a vyhozené peníze Evropské unie. Zároveň dodal, ţe jde pouze o jeho osobní názor a v celém Klubu přátel rozhleden panuje na tuto problematiku nejednota názorŧ. Právě lehce opačný názor má další členka Klubu přátel rozhleden, Lenka Hradilová, která projekt takto neodsuzuje, zamlouvá se jí myšlenka spojení rozhleden cyklotrasou, ale přesto povaţuje momentální stav ohledně rozhleden a cyklotrasy jako odbytý (hlavně kvŧli špatnému značení tras) a v tuto chvíli tento projekt stále nemŧţe hodnotit jako povedený.
20
4 CHARAKTERISTIKA JEDNOTLIVÝCH ROZHLEDEN V tomto oddíle budou popsány jednotlivé rozhledny v mikroregionu Východní Slovácko. Poslední roky začíná být zřejmé, ţe nové rozhledny jsou často stavěny na méně významných vrcholech, a to právě z dŧvodu nízké ceny na stavbu ovlivněné procesem přidělování evropských dotací. Jen na jiţní Moravě a na Zlínsku jich je údajně více neţ padesát. O dostatečném počtu rozhleden svědčí i fakt, ţe další snahy o získání dotace na stavbu rozhledny v regionu soudrţnosti Jihovýchod měly být do roku 2013 odmítány (zdroj: ČT24, 27. 7. 2011).
4.1 Rozhledna Hráběcí První navštívené místo byla „Rozhledna Hráběcí“, která se nachází u obce Vlčnov. Tato rozhledna se nachází na křiţovatce historické Hráběcí cesty a stezky Od búd (Areál vinných búd je památková rezervace lidové architektury, která se nachází na okraji Vlčnova). Rozhledna je umístěna v nadmořské výšce cca 290 m na úpatí kopce Myšince (zdroj: Rozhledny ČR, 2012). Ze všech rozhleden leţí nejseverněji a zároveň i nejzápadněji. Také se nachází v nejniţší nadmořské výšce ze všech rozhleden.
Obr. 3: Rozhledna Hráběcí. Zdroj: archiv autora, pořízeno 20. 10. 2012
Tato rozhledna je z Uherského Brodu nejlépe dostupná, z vlakového nádraţí je moţné autem za 11 minut dojet přímo pod rozhlednu (jde o asi 6 km). Problémem mŧţe být posledních 800 m k rozhledně, tato část vede polní cestou a za deštivého počasí nemusí být sjízdná (zdroj: Mapy Google). U návštěvníka lze předpokládat, ţe s rozhlednou 21
navštíví i Vlčnovské búdy, které se nacházejí prakticky hned pod rozhlednou a budou pravděpodobně větší lákadlo neţ rozhledna samotná. Rozhledna byla navštívena v sobotu 20. 10. 2012. Počasí bylo vyloţeně letní, s teplotou vzduchu více neţ 20 °C. Viditelné byly vrcholy ve vzdálenosti aţ 20 km. Z rozhledny je vidět Uherský Brod a větší část obce Vlčnov. Přímo pod rozhlednou se nachází vinice. Vzhledem k tomu, ţe rozhledna není na nejvyšším místě kopce, rozhled je omezen pouze jiţním a východním směrem. Výhledy z rozhledny do všech světových stran jsou dostupné v přílohách 1 aţ 4. Protoţe přibliţný střed města Uherský Brod se nachází na kopci, je viditelná jen jeho polovina, východní část města včetně městských částí Těšov a Újezdec zŧstávají skryty. Stejně skrytá před výhledem je i západní část Havřice, na niţ výhled zakrývá kopec Myšince. Tento kopec však zakrývá i část Vlčnova, ten se totiţ nachází v údolí, a není tak moţné, aby byl viděn kompletně. Obec Vlčnov dokonce pŧvodně plánovala stavbu dvou rozhleden. Druhá měla stát jiţním směrem od Vlčnova, na vrcholu zvaném Čupy (zdroj: FABIÁN, L., Dobrý den s Kurýrem, 23. 2. 2009). Ke stavbě však nakonec nedošlo. V článku M. Janošky (iDNES.cz, 13. 4. 2012) je tato rozhledna hodnocena nejméně, pouze je zmiňován její polní charakter, výhled na velkokapacitní pole, hřbet Bílých Karpat a dvě zmiňované obce.
22
Obr. 4: Zobrazení přibližné plochy viditelné z Rozhledny Hráběcí v nejbližším okolí. Vytvořeno pomocí ESRI ArcMap.
V den terénního výzkumu navštívilo rozhlednu 20 osob. Z nich 18 osob byli přímo obyvatelé Vlčnova nebo Uherského Brodu. Jediné 2 turisty z jiného regionu tvořil manţelský pár z Olomoucka, který pravidelně navštěvuje rozhledny po celé ČR (muţ si ten den do zápisníku jménem „Rozhledník“ zaznamenal svou 162. navštívenou českou rozhlednu a měl v plánu během téhoţ dne navštívit i zbývajících pět rozhleden v mikroregionu). Dvojici se výhled relativně líbil, dle jejich názoru to v okolí nejspíše lépe nejde. Snad jedině ve vyšší části kopce, avšak to by rozhledna musela být vyšší. Muţ také přiznal, ţe na jaře plánuje projet zmiňovaný turistický okruh na kole.
23
Obr. 5: Uherský Brod z rozhledny Hráběcí. Zdroj: archiv autora, pořízeno 20. 10. 2012 Návštěvníci byli většinou velmi rádi, ţe zde rozhledna stojí. Lze to však přičíst tomu, ţe většina z tázaných nebyla na tomto místě poprvé, a je očekávatelné, ţe se sem vracejí především Ti, kterým se toto místo líbí. Někteří poznamenali, ţe rozhodně existují rozhledny s mnohem hezčím výhledem, ale vzhledem k situaci je to „lepší neţ nic“. Několik místních také přiznalo, ţe by se jim více zamlouvala rozhledna „Na Pepčíně“, kde jiţ v minulosti byla a nyní se diskutuje o stavbě nové rozhledny v tom místě. Vyvstává otázka, proč také nebyla rozhledna raději postavena na nedaleké, jiţněji poloţené Černé hoře, jejíţ vrchol je ve výšce 364 m n. m. a není zalesněn. Z tohoto místa by mohly být Vlčnov i Uherský Brod viděny prakticky totoţně, z druhé strany kopce by ale byly viditelná i další místa jako Nivnice, Slavkov či Korytná. Nevýhoda této varianty je větší vzdálenost od obce (byla by tedy obtíţněji dostupná pro místní), avšak cyklistický okruh přes tento vrchol prochází, takţe pro cykloturisty by toto řešení ţádnou velkou komplikaci nepředstavovalo, naopak cyklistický okruh by mohl být kratší o cestu na rozhlednu Hráběcí a zpět, coţ by ušetřilo několik kilometrŧ. Náročnější by bylo zajištění dostupnosti autem, relativně dlouhá polní cesta vedoucí k vrcholu není pro automobily dobře sjízdná. Zároveň by turisté přišli o moţnost navštívení Vlčnovských búd, oproti tomu by však mohli navštívit přírodní rezervaci Vlčnovský háj, kterou tvoří dubohabrový les s výskytem chráněných druhŧ rostlin a ţivočichŧ (zdroj: Chráněná území Zlínského kraje: Chráněná území Hradišťska, 2013). Toto se však netýká cykloturistŧ, neboť kolem Vlčnovského háje dnes cyklotrasa prochází. Místní by na Černou horu mohl nalákat i pravděpodobně lepší výhled na samotný Vlčnov. Toto tvrzení nelze s jistotou dokázat (v době návštěvy vrcholu Černé hory 24
21. 10. 2012 brzy ráno - nebylo moţné přes mlhu získat prŧkazné fotografie), ale terénní model vytvořený v aplikaci Google Earth naznačuje, ţe by tomu tak mohlo být (viz obr. 6), nemluvě o dobrém výhledu i na opačnou stranu kopce.
Obr. 6: Vizualizace teoretického výhledu z Černé hory na obec Vlčnov a okolí. Šipka vpravo ukazuje na umístění rozhledny Hráběcí. Vytvořeno v aplikaci Google Earth.
Samotní členové Klubu přátel rozhleden z této rozhledny příliš nadšeni nejsou. Místopředseda P. Gejdoš v rozhovoru dodal, ţe z rozhledny je vidět totéţ, co ze země, tedy skoro nic. V podobném duchu hodnotí výhled i L. Hradilová. Rozhlednu Hráběcí a moţnosti rozhledu z ní většina návštěvníkŧ hodnotí jako „pěkné“, ale nikdo z ní není přímo nadšen. Svědčí to o faktu, ţe výhled z této rozhledny není vyloţeně špatný, ale nenajdeme zde nic výjimečného, co by rozhlednu učinilo výrazně zajímavou pro turisty. Spíše zde pŧsobí jako doplňující atraktivita vedle areálu Vlčnovských búd. Kromě obyvatel Vlčnova a Uherského Brodu nelze předpokládat, ţe by výhled z této rozhledny někoho cizího výrazně zaujal.
25
4.1.1 Pepčín Název Pepčín značí bývalou oblíbenou rozhlednu nedaleko nynější rozhledny Hráběcí. Pepčín byl malý zámeček, který si nechal postavit hrabě Kounic. Zámek byl postaven na palouku uprostřed lesa na vrchu kopce Myšince. Prostorná věţ zámečku byla upravena na hrazenou rozhlednu. Po smrti hraběte budova chátrala, aţ nakonec v roce 1981, na základě rozhodnutí Okresního národního výboru, byl zámeček zcela zbourán (převzato z informační tabule v místě bývalého zámečku). Místo, kde tento zámeček stál, je přibliţně 800 m vzdálené od rozhledny Hráběcí a je o cca 60 m. n. m. výše. Toto místo se skutečně zdá vhodnější neţ místo rozhledny Hráběcí, neboť by odtud mohlo být vidět i okresní město Uherské Hradiště, Chřiby, Hostýnskovsetínská hornatina a další místa, je zde však několik negativních aspektŧ. První je výška lesa, tudíţ rozhledna by musela být výrazně vyšší. Za druhé vrch Myšince jiţ leţí v katastru sousední obce Drslavice.
Obr. 7: Vizualizace teoretického výhledu z vrchu Pepčín západním směrem pomocí aplikace Google Earth. Na snímku obec Podolí, dále hůře viditelné Uherské Hradiště, v pozadí Chřiby.
26
Stavba rozhledny na místě zámečku Pepčín však skutečně byla v plánu, dohodly se na ní všechny blízké obce včetně Vlčnova i města Uherský Brod. Projekt však ztroskotal na finanční stránce. Stavba plánované třicetimetrové rozhledny by údajně stála 12 milionŧ Kč a obce na ni nemají. I moţnost dotace v míře, jakou by obce potřebovaly, pominula, a tak jsou nyní plány na tuto rozhlednu pozastaveny. Přesto se prý obce budou ještě dále snaţit rozhlednu v tomto místě vybudovat (zdroj: PÁŠMA, J., iDnes.cz, 6. 2. 2011).
4.2 Rozhledna U Trojice Tato rozhledna se nachází nedaleko obce Nivnice. Je v blízkosti kaple sv. Trojice, která se nachází na kopci nad Nivnicí. Rozhledna je v nadmořské výšce cca 310 m (zdroj: Rozhledny ČR, 2012).
Obr. 8: Rozhledna U Trojice. Zdroj: archiv autora, pořízeno 21. 10. 2012
K rozhledně je moţné se dopravit autem (posledních několik set metrŧ vede po betonových panelech), z Uherského Brodu je tato rozhledna vzdálena 7,2 km, coţ lze dojet za 12 minut (zdroj: Mapy Google). Z autobusové zastávky v Nivnici lze k rozhledně dojít za 15 minut. Zde se opět vsází na spojení návštěvy rozhledny s prohlédnutím další památky, a to kaple sv. Trojice. S V. Kaislerovou, starostkou Nivnice, byl v dubnu 2013 uskutečněn rozhovor, ve kterém starostka projekt chválila a sama vyjádřila příjemné překvapení, jak mnoho lidí se na rozhlednu vydává. Podle jejího vyjádření byla starostka v roce 2012 po dobu dvou měsícŧ prakticky denně u rozhledny (z dŧvodu rekonstrukce kaple sv. Trojice) a viděla spousty cyklistŧ a dalších návštěvníkŧ (neţijících v Nivnici, které by poznala), kteří si výhled údajně chválili. Bylo samozřejmě očekávatelné, ţe starostka projekt své vlastní obce nebude kritizovat, a i s tímto faktem je nutné k těmto vyjádřením přihlíţet.
27
Rozhledna v Nivnici byla navštívena v neděli 21. 10. 2012. Tato vyhlídka byla během neděle méně navštěvovaná neţ sobotní Vlčnovská, přitom počasí bylo prakticky totoţné, stejně tak viditelnost. Z rozhledny je vidět většina obce Nivnice a opět město Uherský Brod (ten je zčásti zakryt jedním stromem). Ve větší vzdálenosti lze vidět ještě část obce Dolní Němčí. Více neţ polovina výhledu je však zakryta stromořadím, díky tomu tak není umoţněn výhled východním směrem. Celkem na rozhlednu v tento den vyšlo 16 osob. V Nivnici tvořili návštěvnost rozhledny výhradně místní (obvykle to byla nedělní rodinná vycházka se zastávkou na rozhledně). Výhledy do světových stran se nacházejí v přílohách 5 aţ 8. Zápory této rozhledny jsou relativně vysoké stromy kolem rozhledny, z 1. patra je výhled úplně zakryt, z 2. patra je částečně zakrytý, pro nějaký záţitek je tak téměř nutné vystoupat aţ do 3. podlaţí.
Obr. 9: Uherský Brod z rozhledny U Trojice. Zdroj: archiv autora, pořízeno 21. 10. 2012 Návštěvníci jsou vesměs rádi, ţe zde rozhledna je, kaţdopádně toto nevidí jako dobrý nástroj, který by zvýšil cestovní ruch v okolí. Tyto názory vyjadřuje i fakt, ţe nikdo kromě Nivničanŧ se zde neobjevil. V drtivé většině se místní shodli, ţe stromy, které brání v plném výhledu, by mohly být klidně odstraněny. Toto řešení ale samozřejmě není vhodné. Zároveň místní poznamenávají, ţe peněţní prostředky vyuţité pro stavbu mohly být vloţeny do dŧleţitějších projektŧ neţ rozhledna. Je zaráţející, ţe prakticky kaţdý z místních komentoval nedořešenost této stavby. Kromě největšího, ale jiţ zmiňovaného, problému stromořadí také ve výhledu na Uherský 28
Brod překáţí jeden strom, jak je vidět na obr. 9. V blízké budoucnosti mohou dorŧst ještě další 3 stromy a výhled na Uherský Brod tak kompletně zakrýt. Tyto stromy však podle starostky nejsou významné, a jakmile bude výhled na Uherský Brod zhoršený, není problém tyto stromy odstranit. Je však také otázkou, co bude se stromy pod rozhlednou, které jiţ začínají zakrývat výhled na všechny světové strany z 2. patra vyhlídky. Ohledně stromŧ v lesoparku, kterými je pokryt svah mezi rozhlednou a obcí Nivnice a které zakrývají výhled na část této obce, zde situaci v budoucnu mŧţe podle starostky napomoci odstranění několika javorŧ, které výhled zakrývají nejvíce. Tyto javory onemocněly neznámou chorobou, a pokud se jejich stav nezlepší, bude obec v blízké budoucnosti nucena tyto stromy pokácet. Co se týče zmíněného stromořadí, starostka uvedla, ţe pro umoţnění výhledu na severovýchodní stranu by musely být topoly ve zmiňovaném větrolamu seřezány zhruba o 5 metrŧ, tato varianta ale není dlouhodobým řešením a ani není povolena. Protoţe tyto topoly jiţ jsou údajně velmi staré, má obec v plánu v budoucnu větrolamy obnovovat novými stromy, čímţ by rozhled na tuto stranu údajně mohl být na 10 aţ 15 let umoţněn, neţ nové stromy dorostou. Podle článku M. Janošky (iDNES.cz, 13. 4. 2012) jsou dominantním krajinným motivem „nepříliš romantické lány obhospodařovaných polí, na nichţ se realizuje intenzivní zemědělská velkovýroba“. Toto se vzhledem k období návštěvy nepodařilo ověřit, ale s přihlédnutím k faktu, ţe v Nivnici sídlí relativně velká zemědělská společnost, mŧţe tento výrok být pravdivý. Nicméně v říjnu 2012 zde jiţ nebyla pole, ale louky, coţ ráz krajiny nepoškozovalo. Dále byla tato rozhledna kritizována pro výskyt velké skládky hnoje téměř přímo pod věţí. V říjnu 2012 byla jiţ tato skládka prázdná, avšak v květnu 2013 zde hnojiště znovu bylo. Přestoţe je většina samotného hnojiště zakryta větrolamem, pohled na viditelnou část hnojiště není hezký. Nicméně nejde zdaleka o dominantní prvek výhledu, a tak bych tento problém nepovaţoval za úplně významný. Z článku starostky obce V. Kaislerové (Nivnické noviny, 26. 10. 2011) vyplývá, ţe obec si přála i výhled na opačnou, východní stranu. Po sníţení výšky rozhledny však zastupitelé neměli jistotu, zda tento rozhled bude moţný. Přesto se jiţ umístění rozhledny neměnilo.
29
Obr. 10: Zobrazení přibližné plochy viditelné z Rozhledny U Trojice v nejbližším okolí. Vytvořeno pomocí ESRI ArcMap. Je pochopitelné, ţe Nivničtí při hledání vhodného umístění rozhledny (podle V. Kaislerové se o to zaslouţil především zesnulý bývalý starosta Nivnice) pravděpodobně preferovali místa, odkud je vidět jejich vlastní obec. Takových míst v okolí není příliš. Kromě Černé hory, o které bylo psáno v souvislosti s Vlčnovem, se jiţ nabízí jedině vrcholek jiţně od Nivnice, který je však také zalesněn, a tak by ani v tomto případě nebylo moţné vyhlídku postavit na nejvyšším moţném místě. Tím pádem pravděpodobnost, ţe by šlo o lepší situaci, je velmi malá. Navíc vzdálenost rozhledny od samotné obce by se zvýšila a teoreticky by tato lokace mohla některé návštěvníky, většinou místní rodiny s dětmi, odradit od návštěvy rozhledny.
30
O Černé hoře se zmiňovala i starostka, která se domnívá, ţe Vlčnov by odtud pravděpodobně viděn nebyl, ale samotná Nivnice je z Černé hory krásně vidět i bez rozhledny (pravděpodobně lépe neţ ze samotné rozhledny U Trojice), a tím pádem by v tom místě byla zbytečná. Zároveň je vrchol Černé hory špatně dostupný (polní cesta vedoucí k vrcholu je často rozbitá a vodou poničená) a trasa k němu prochází méně atraktivní částí Nivnice. Členové Klubu přátel rozhleden (shodně P. Gejdoš i L. Hradilová) se k rozhledně U Trojice vyjadřují negativně a výhled podle nich není „nic moc“. Podle L. Hradilové je rozhledna zajímavá alespoň svým umístěním díky sousední kapli. Celkově se tedy tato rozhledna dá zhodnotit jako příjemné (avšak ne bezprostředně nutné) zpestření ţivota obyvatel Nivnice, jeţ mŧţe nalákat některé zájemce na výhled na Nivnici a Uherský Brod. Avšak zajímavější výhled na Uherský Brod mŧţeme najít na Rozhledně Hráběcí u Vlčnova. Reálně tedy nelze předpokládat, ţe výhled někoho jiného neţ místní zaujme.
Obr. 11: Výhled východním směrem z rozhledny U Trojice. Zdroj: archiv autora, pořízeno 21. 10. 2012
31
4.3 Rozhledna Králov Rozhledna Králov se nachází na stejnojmenném návrší nedaleko obce Bánov. Králov se také nazývá vrch, pod kterým se rozhledna nachází (s nadmořskou výškou 357 m). Prakticky z druhé strany kopce Králov se také nachází Nivnická rozhledna U Trojice. Vyhlídka Králov je v nadmořské výšce cca 345 m (zdroj: Rozhledny ČR, 2012). Rozhledna
je
automobilem
či
na
kole
relativně
dobře
dostupná.
Z uherskobrodského nádraţí je vzdálena 5,5 km a autem k ní lze dojet za 8 minut. Přestoţe poslední kilometr k rozhledně vede pouze polní cesta, je zpevněná a relativně dobře sjízdná. Pro pěší turisty je dostupnost k rozhledně sloţitější, nejkratší trasa k rozhledně ze zastávky v Bánově činí téměř 4 km (zdroj: Mapy Google). Obec Bánov stejně jako Vlčnov dříve plánovala stavbu dokonce dvou rozhleden. Druhá rozhledna měla být umístěna na východ od obce, směrem k Bystřici pod Lopeníkem (zdroj: FABIÁN, L., Dobrý den s Kurýrem, 23. 2. 2009). Králov bývá veřejností relativně pozitivně hodnocen. Student z Uherského Brodu, zajímající se o krajinu v okolí, který byl 20. 10. 2012 na rozhledně Hráběcí, uvedl, ţe rozhledna Králov je oproti Hráběcí hŧře dostupná, zřejmě i méně navštěvovaná, ale moţná o to povedenější je z ní výhled. Z článku M. Janošky (iDNES.cz, 13. 4. 2012) vyšla tato rozhledna také relativně nekritizována. Pouze autor poznamenává, ţe výhled z úpatí je stejný jako z rozhledny, takţe je zde prakticky zbytečná. Avšak uvědomuje si, ţe bez ní by se na toto místo vydalo méně osob. Pouze kritizuje jeden strom u rozhledny, který ji přerŧstá a brání tak ve výhledu na Vizovické vrchy. V květnu 2013 jiţ tento strom u rozhledny nestál, je zde tedy vidět mírná snaha o zlepšení rozhledu. Zde je otázkou, zda je likvidace stromu vhodnou cenou za stavbu rozhledny. Rozhledna Králov byla navštívena 1. 5. 2013 (státní svátek). V ten den bylo slunečno a teplota vzduchu převyšovala 20 °C. Vidět bylo jen do vzdálenosti mírně přes 10 km. Návštěvníkŧ se zde příliš neobjevilo, celkový počet během celého dne byl 11 osob. Niţší návštěvnost je pravděpodobně zpŧsobena vyšší vzdáleností od jakékoliv obce, takţe i místní nemají tak často chuť se k rozhledně vydávat.
32
Nehledě na tento fakt je výhled z rozhledny Králov oproti ostatním rozhlednám poměrně povedený, jak je vidět v přílohách 13 aţ 16, přestoţe viditelnost v den návštěvy rozhledny nebyla ideální. Obec Bánov je vidět prakticky celá, stejně tak Suchá Loz, z relativní blízkosti je vidět i východní polovina města Uherský Brod. Výhled je pozitivně hodnocen i fanoušky rozhleden. Rozhledna je dobře viditelná z relativně frekventované silnice č. 50, a tak bylo moţné předpokládat, ţe si jí někteří cestující všimnou a navštíví ji. Tento předpoklad se ale při terénním výzkumu nepotvrdil, tudíţ je moţné, ţe tato rozhledna zŧstane mírně nedoceněna.
4.4 Rozhledna Pod Vojanskú Tato rozhledna se nachází poblíţ obce Bystřice pod Lopeníkem. Ze zkoumaných rozhleden leţí nejvýchodněji. Nachází se v nadmořské výšce přibliţně 420 m, přičemţ vrchol strmého kopce, na kterém stojí, je ve výšce 555 m. K výstupu na rozhlednu je nutné přemístit se několik set metrŧ východně od obce (zdroj: Rozhledny ČR, 2012). Z autobusové zastávky lze pěšky k rozhledně dojít přibliţně za 20 minut. K rozhledně vede asfaltová cesta, a tak není problém aţ k ní dojet autem. Z Uherského Brodu je vzdálena 13 km. Uţ při porovnání nadmořské výšky vrcholu kopce s nadmořskou výškou samotné rozhledny je zřejmé, ţe umístění zdejší rozhledny je nešťastné. Rozhledna je prakticky na úpatí kopce. Problém je, ţe od místa, kde stojí rozhledna, aţ po vrchol kopce je plocha svahu pokryta velmi vysokými stromy. Z vrcholu by byl výhled bezpochyby mnohem zajímavější, nicméně by muselo jít o výrazně nákladnější projekt s několikanásobně vyšší rozhlednou. Pro tuto třináctimetrovou, která zde byla postavena, vyloţeně lepší místo k nalezení opravdu není. Bylo by moţné postavit ji o několik set metrŧ severněji, čímţ by její nadmořská výška nepatrně stoupla, avšak utrpěla by tím její dostupnost, neboť tam v dnešní době nevede ţádná cesta. Další moţností by bylo postavit ji o několik set metrŧ jiţněji, k okraji silnice č. 50, odkud je ale i bez rozhledny výhled dnes téměř totoţný.
33
Obr. 12: Zobrazení přibližné plochy viditelné z Rozhledny Pod Vojanskú v nejbližším okolí. Vytvořeno pomocí ESRI ArcMap.
V sobotu 27. 4. 2013 (slunečno, počasí okolo 20 °C, viditelnost přibliţně 15 km) rozhlednu navštívilo 8 osob. Naprostou spokojenost nevyjádřil nikdo, někteří tvrdili, ţe to není tak špatné, jak se říká. Zajímavé je, ţe kolem této rozhledny v tento den prošla skupinka 13 převáţně místních seniorŧ, kteří podnikali pěší výlet k lomŧm nedaleko rozhleden. U laviček pod rozhlednou měla skupina zhruba 30minutovou přestávku, přesto nahoru na vyhlídku nikdo nešel. Výhled z této rozhledny je zaznamenán v přílohách 9 aţ 12. Kromě luk a lesŧ mŧţeme vidět pouze Bystřici pod Lopeníkem a vodní nádrţ Ordějov. Je moţné částečně 34
vidět ještě Uherský Brod, ale to jen za velmi dobrých podmínek, neboť je jiţ velmi vzdálen. Více neţ polovinu zorného úhlu kompletně zakrývají stromy. Návštěvníci, kteří byli i na ostatních věţích ve Východním Slovácku, označili rozhlednu Pod Vojanskú jako pravděpodobně nejhorší z této šestice rozhleden. Stejně tak se vyjadřují i přátelé rozhleden, podle L. Hradilové je rozhledna u Bystřice pod Lopeníkem „naprosto zbytečná, hodně nízko, výhled je o ničem a ani není umístěná na zajímavém místě“. P. Gejdoš hovoří o asi největším prŧšvihu v rámci zkoumaného projektu. V tomto místě je rozhledna více neţ nepotřebná, navíc z louky je vidět prakticky totéţ, co z nejvyššího patra vyhlídky. Nelze předpokládat, ţe tato vyhlídka v obci nějakým zpŧsobem rozhýbe cestovní ruch.
4.5 Rozhledna Obecnice Vyhlídka s názvem Obecnice se nachází u obce Korytná a ze zkoumaných rozhleden se nachází nejjiţněji. Úpatí rozhledny se nachází ve výšce 597 m n. m. (zdroj: Rozhledny ČR, 2012). Rozhledna je od Korytné více vzdálená, vzdušnou čarou jde o zhruba 2 km. Přestoţe se nachází na katastrálním území obce Korytná, blíţe k rozhledně se nachází obec Strání. Tato rozhledna se nachází jiţ více na periferní oblasti, od Uherského Brodu je vzdálena 18 minut cesty autem (15 km). Nejbliţší autobusová zastávka je přibliţně 500 m od rozhledny, nicméně dopravní napojení na Uherský Brod není příznivé (zdroj: Mapy Google). Rozhledna z časových dŧvodŧ navštívena nebyla, ale rozhled je hodnocen velmi pozitivně, podle L. Hradilové je pravděpodobně nejlepší ze všech. Přestoţe je výhled jen na jednu stranu, je velmi daleký. Rozhledna umoţňuje výhled pouze severním aţ východním směrem (viz. přílohy 17 a 18), podle fotografií je z rozhledny dobrý výhled na obec Korytnou, Nivnici i Uherský Brod. Za dobrých podmínek je moţné vidět ještě mnohem dále.
35
Obr. 13: Výhled z Rozhledny Obecnice (Korytná), zdroj: foto.mapy.cz
4.6 Rozhledna U Křížku Tato rozhledna patří obci Suchá Loz. Nachází se v nadmořské výšce cca 600 m (zdroj: Rozhledny ČR, 2012). Zajímavé je její umístění. Rozhledna je nedaleko obce Březová, naopak od Suché Lozi je vzdálená vzdušnou čarou přibliţně 4 km. Rozhledna U Kříţku je prakticky stejně vzdálená od Uherského Brodu jako rozhledna Obecnice, samotné tyto dvě rozhledny jsou autem vzdálené asi 5,5 km, po cykloturistické trase asi 4 km. Nejbliţší autobusová zastávka je od rozhledny U Kříţku vzdálená asi 300 m. (zdroj: Mapy Google). Výběr vhodného umístění zde byl pravděpodobně ze všech šesti rozhleden nejobtíţnější. Vzhledem k tomu, ţe se většina území Suché Lozi nachází v CHKO Bílé Karpaty, výběr lokality musel být konzultován i s ochranáři, a nakonec byla rozhledna postavena aţ na katastru sousední Březové. Starosta Suché Loze Václav Bujáček pro Slovácký deník (15. 12. 2010) uvedl, ţe se ochranáři o vhodnosti umístění přesvědčovali 36
pomocí vysokozdviţné plošiny, která byla k místu přivezena. Aţ poté dali povolení k výstavbě. Tato rozhledna nabízí pohled přesně na opačnou světovou stranu oproti rozhledně u Korytné. Je vidět obec Březová a nejvyšší vrcholy Bílých Karpat. Pohled na severozápadní stranu je zakryt větrolamem, lze jej však obejít a na severozápad se dívat ze země. L. Hradilová kritizuje špatný a hlavně neznačený přístup k rozhledně, jinak je výhled zajímavý (výhledy na některé světové strany se nacházejí v přílohách 19 aţ 22). Otázkou však je, jak velké mnoţství návštěvníkŧ si rozhledna získá. Obyvatelé Suché Lozi se na svou ves z rozhledny podívat nemohou a lidé z Březové to jiţ nemají daleko k rozhledně na Velkém Lopeníku (911 m n. m.), která nabízí nesrovnatelně zajímavější výhled do okolní krajiny. Výhodou rozhledny Suché Lozi je její dostupnost autem, coţ na Velkém Lopeníku moţné není (zdroj: Velký Lopeník, Rozhledny ČR, 2012).
Obr. 14: Rozhledna U Křížku, zdroj: archiv Josefa Nekuly
37
5 SHRNUTÍ A ZÁVĚR Tato bakalářská práce má poukázat na výhody a nevýhody šesti nově vystavěných rozhleden v mikroregionu Východní Slovácko a především sledovat, jaká je šance, ţe tyto rozhledny zvýší turistický ruch v oblasti a přispějí k rozvoji mikroregionu. Studované území má relativně nevýhodnou polohu v rámci kraje i v rámci celé České republiky. Potenciál pro cestovní ruch zde není příliš velký, a tak je sloţité hledat zpŧsoby, jak jej v těchto místech „nastartovat“. Obce v tomto mikroregionu se o to pokusily stavbou rozhleden, které byly postaveny za výhodných finančních podmínek pro tyto obce. Ovšem byla to dobrá volba? Místopředseda Klubu přátel rozhleden Pavel Gejdoš pouţil přirovnání: „Je to jako kdybychom si řekli ‚Budeme mít krápníkovou jeskyni. Jedno, ţe tu není ţádný vápenec.’ “ I kdyby rozhledny nabízely zajímavý výhled, bude pravděpodobně pro obce obtíţné do regionu nalákat nové turisty. Je moţná šance získat nové návštěvníky díky cykloturistickému okruhu, pokud by okruh byl funkční. Podle poznatkŧ z terénního výzkumu a názorŧ návštěvníkŧ má ale okruh také své „mouchy“. Přestoţe jsou místa, která jsou výborně značena, a je prakticky nemoţné sjet z cesty, v jiných částech okruhu značení chybí. Objevují se zde některá místa, kde cesty nejsou příliš kvalitní, a jsou tak pro kola obtíţně sjízdné. Vytvořená trasa také není výhodná pro pěší turisty, protoţe je v některých případech zbytečně odkloněna do vzdálenějších míst, například jen z dŧvodu, ţe se na trase nachází například altánek nebo jiné odpočívadlo. Rozhledny propojené okruhem připadají některým návštěvníkŧ i přátelŧm rozhleden jako poměrně dobrý nápad. Z tohoto hlediska mají obce ještě moţnost mírně zlepšit situaci a cykloturistický okruh zkvalitnit. To by mohlo část nových návštěvníkŧ do mikroregionu přilákat. Podle P. Gejdoše stačilo dřevo a materiál pouţít jen na dvě rozhledny: vyšší na Králově u Bánova a mnohem vyšší a masivnější rozhlednu Obecnice u Korytné, která by se dostala nad stromy. Tím by nabídla rozhled i přes větrolam a tím pádem výhled do stejných míst, jako z rozhledny u Suché Lozi. Výhled ze samotných rozhleden většinou nebyl hodnocen úplně pozitivně, navíc milovník architektury si tyto návštěvy také příliš nevychutná. Přestoţe v okolí lepší místa 38
ke stavbám rozhleden prakticky ani nejsou, obce pravděpodobně nevynakládají ani přílišnou snahu tyto rozhledny zatraktivnit jiným zpŧsobem. Pŧsobí to dojmem, ţe šlo opravdu jen o vyuţití evropských dotací bez nějakého dlouhodobého cíle. Sledovaný mikroregion jistě má co turistŧm nabídnout, je určitá šance cestovní ruch v této oblasti zvýšit. Ale vzhledem k tomu, ţe se zde nacházejí menší obce, většina krajiny je zemědělsky obdělávaná a z hlediska reliéfu jsou v relativní blízkosti mnohem zajímavější Bílé Karpaty, ve kterých jsou i zajímavější rozhledny, nelze touto cestou očekávat velké zvýšení cestovního ruchu ve Východním Slovácku. I samotná dopravní dostupnost v rámci mikroregionu není dobrá. Nicméně v České republice pravděpodobně mŧţeme najít více jiných lokalit, které budou k rozvoji cestovního ruchu ještě méně vhodné. Také je zde moţnost propagace sledovaného mikroregionu za státními hranicemi a získání dalších turistŧ ze slovenských regionŧ. Východní Slovácko tedy není vyloţeně ideální region pro rozvoj cestovního ruchu, ale v kaţdém případě není nic ztraceno, přestoţe projekt, který byl sledovaný v této bakalářské práci, pŧsobí zatím jako krok vedle. Na samotných obcích nyní bude záleţet, zda mají opravdový zájem na rozvoji cestovního ruchu dlouhodobě pracovat a zda najdou cestu, se kterou svých cílŧ úspěšně dosáhnou.
39
6 POUŽITÁ LITERATURA A ZDROJE DAT Literatura: BALATKA, Břetislav, et al (1987). Hory a níţiny : Zeměpisný lexikon ČSR. Praha : Academia, 1987. 584 s. CULEK, M. a kol. (2005): Biogeografické členění České republiky II. díl. AOPK ČR, Praha, 2005. 590 s. ISBN 8086064824. DOHNAL, Václav, Oldřich KOLÁŘ, František PŘIKRYL a Josef ŘÍMAN. Rajonizace cestovního ruchu ČSR. Praha: Merkur, 1985, 167 s. DRLÍK, L. 2007. Pohledem otevřít: Rozhledna jako specifický estetický objekt. In Estetika, 44 (1-4). Praha: Ústav dějin umění Akademie věd ČR, 2007, s. 45-56. ISSN 0014-1291. Dostupné z WWW:
HLAVATÁ, Zuzana a Ján OŤAHEL. Vizuálna analýza vybraných historických dominánt Bratislavy. Geografický časopis. 2010, roč. 62, č. 4, s. 293-311. SDRUŢENÍ OBCÍ REGIONU VÝCHODNÍ SLOVÁCKO. Strategický rozvojový plán mikroregionu
Východní
Slovácko.
Leden
2006.
Dostupné
z
WWW:
ŠTĚTKA, Václav. Bílé Karpaty : region s perspektivou trvale udržitelného života : krajina, lidé, projekty. Brno: Nadace Partnerství, 2000. 20 s. VÝCHODNÍ
SLOVÁCKO.
Deník
z
cest.
[2012].
Dostupné
z
WWW:
Další informační zdroje: BARTONÍČEK, Radek. Na Slovácku otevřeli naráz šest nových rozhleden. IDNES.cz: Zlínský kraj
[online]. 30. 12. 2011 [cit.
2013-01-04]. Dostupné
z WWW:
40
BOHUN, Pavel. Ochranáři rozhodovali o budoucích rozhlednách z vysokozdviţné plošiny. Slovácký deník [online]. 15. 12. 2010 [cit. 2013-03-01]. Dostupné z WWW: BOHUN, Pavel. Slovácko otevře šest rozhleden: Z šesti nových rozhleden uvidíte celé Brodsko. Slovácký deník. 28. 12. 2011. Dostupné z WWW: ČT BRNO. EU dotuje rozhledny, ze kterých není nic vidět. ČT24: Regiony [online]. 27. 7. 2011 [cit. 2013-01-04]. Dostupné z WWW: Databáze demografických údajŧ za obce ČR: Územní změny, počty obyvatel, narození, zemřelí, stěhování (1971-2011). Český statistický úřad [online]. Praha, 2012 [cit. 2013-0418]. Dostupné z WWW: FABIÁN, Lukáš. Turisty potěší nové rozhledny: Bánov a Vlčnov postaví dominanty dokonce na dvou místech. Dobrý den s Kurýrem. 23. 2. 2009. JANOŠKA, Martin (2011). Rozhledny, ze kterých se nerozhlédnete. Absurdní vyhlídky Bílých Karpat za miliony. IDNES.cz: Cestování [online]. 18. 2. 2011 [cit. 2013-01-04]. Dostupné z WWW: JANOŠKA, Martin (2012). Vyhlídky pod kopcem i na hnŧj. Tak se u nás staví rozhledny z peněz EU. IDNES.cz: Cestování [online]. 13. 4. 2012 [cit. 2013-01-04]. Dostupné z WWW:
vylet.aspx?c=A120412_110820_igsvet_tom> KAISLEROVÁ, V. Rozhledna u kaple Nejsvětější Trojice. Nivnické noviny. 26. 10. 2011, roč. 11, č. 5. Dostupné z WWW: LAPČÍK, Michael. Nivnická rozhledna roste. Jaký poskytne výhled?. Slovácký deník [online]. 10. 8. 2011 [cit. 2013-03-02]. Dostupné z WWW:
41
Mapy Google [online]. [cit. 2013-04-20]. Dostupné z WWW: PÁŠMA, Jan. Slovácko se stane baštou rozhleden. Na tu největší však nemá peníze. IDNES.cz: Zlínský kraj [online]. 6. 2. 2011 [cit. 2013-01-04]. Dostupné z WWW: Projekty EU: Rozvoj turistického ruchu na Východním Slovácku. CENTRUM PRO REGIONÁLNÍ ROZVOJ ČESKÉ REPUBLIKY. RIS: Regionální informační servis [online]. © 2012 [cit. 2013-01-03]. Dostupné z WWW: Přírodní rezervace Vlčnovský háj. ČESKÝ SVAZ OCHRÁNCŦ PŘÍRODY ZO Č. 60/14 VIA HULÍN. Chráněná území Zlínského kraje: Chráněná území Hradišťska [online]. 2013-03-04 [cit. 2013-03-27]. Dostupné z WWW: Rozhledna Velký Lopeník. Rozhledny ČR [online]. 2012 [cit. 2013-04-02]. Dostupné z WWW: Rozhledny v mikroregionu Východní Slovácko. Rozhledny ČR [online]. 2012 [cit. 201301-04]. Dostupné z WWW: Ředitelství silnic a dálnic ČR: Soubor map - kraje [online]. c2012, aktualizováno dne 4. 3. 2013 [cit. 2013-04-25]. Dostupné z WWW: Výhled z Rozhledny Obecnice (Korytná). Fotografie. Seznam.cz: foto.mapy.cz [online]. c2013 [cit. 2013-04-20]. Dostupné z WWW: Výměra pŧdy v obcích SO ORP. Český statistický úřad [online]. Praha, c2013 [cit. 201304-20]. Dostupné z WWW: 42
Rozhovory s návštěvníky rozhleden a náhodnými osobami v přilehlých obcích Rozhovor s Bc. Lenkou Hradilovou, členkou Občanského sdruţení Klub přátel rozhleden a autorkou webu http://rozhledny.uh.cz/ Rozhovor s Ing. Vladimírou Kaislerovou, starostkou obce Nivnice Rozhovor s Ing. Pavlem Gejdošem, místopředsedou a tiskovým mluvčím Občanského sdruţení Klub přátel rozhleden Fotografie z archivu Josefa Nekuly
Mapové zdroje: Google Earth Pro 7.0.3, zkušební verze. Dostupné z WWW: OpenStreetMap. Otevřená wiki-mapa světa. Dostupné z WWW: ArcČR 500 v2.0, ArcData Praha 2003 Rastrový ekvivalent topografické mapy, WMS sluţba. CENIA, česká informační agentura životního prostředí. Dostupné z WWW:
43
Seznam příloh: Příloha 1: Pohled severním směrem z rozhledny Hráběcí u Vlčnova. Zdroj: archiv autora, pořízeno 20. 10. 2012 Příloha 2: Pohled východním směrem z rozhledny Hráběcí u Vlčnova. Zdroj: archiv autora, pořízeno 20. 10. 2012 Příloha 3: Pohled jiţním směrem z rozhledny Hráběcí u Vlčnova. Zdroj: archiv autora, pořízeno 20. 10. 2012 Příloha 4: Pohled západním směrem z rozhledny Hráběcí u Vlčnova. Zdroj: archiv autora, pořízeno 20. 10. 2012 Příloha 5: Pohled severním směrem z rozhledny U Trojice v Nivnici. Zdroj: archiv autora, pořízeno 21. 10. 2012 Příloha 6: Pohled východním směrem z rozhledny U Trojice v Nivnici. Zdroj: archiv autora, pořízeno 21. 10. 2012 Příloha 7: Pohled jiţním směrem z rozhledny U Trojice v Nivnici. Zdroj: archiv autora, pořízeno 21. 10. 2012 Příloha 8: Pohled západním směrem z rozhledny U Trojice v Nivnici. Zdroj: archiv autora, pořízeno 21. 10. 2012 Příloha 9: Pohled severním směrem z rozhledny Pod Vojanskú u Bystřice pod Lopeníkem. Zdroj: archiv autora, pořízeno 27. 4. 2013 Příloha 10: Pohled východním směrem z rozhledny Pod Vojanskú u Bystřice pod Lopeníkem. Zdroj: archiv autora, pořízeno 27. 4. 2013 Příloha 11: Pohled jiţním směrem z rozhledny Pod Vojanskú u Bystřice pod Lopeníkem. Zdroj: archiv autora, pořízeno 27. 4. 2013 Příloha 12: Pohled západním směrem z rozhledny Pod Vojanskú u Bystřice pod Lopeníkem. Zdroj: archiv autora, pořízeno 27. 4. 2013
Příloha 13: Pohled severním směrem z rozhledny Králov u Bánova. Zdroj: archiv autora, pořízeno 1. 5. 2013 Příloha 14: Pohled východním směrem z rozhledny Králov u Bánova. Zdroj: archiv autora, pořízeno 1. 5. 2013 Příloha 15: Pohled jiţním směrem z rozhledny Králov u Bánova. Zdroj: archiv autora, pořízeno 1. 5. 2013 Příloha 16: Pohled západním směrem z rozhledny Králov u Bánova. Zdroj: archiv autora, pořízeno 1. 5. 2013 Příloha 17: Pohled severním směrem z rozhledny Obecnice u Korytné. Zdroj: archiv Josefa Nekuly Příloha 18: Pohled východním směrem z rozhledny Obecnice u Korytné. Zdroj: archiv Josefa Nekuly Příloha 19: Pohled východním směrem z rozhledny U Kříţku u Suché Lozi. Zdroj: archiv Josefa Nekuly Příloha 20: Pohled jihovýchodním směrem z rozhledny U Kříţku u Suché Lozi. Zdroj: archiv Josefa Nekuly Příloha 21: Pohled jihozápadním směrem z rozhledny U Kříţku u Suché Lozi. Zdroj: archiv Josefa Nekuly Příloha 22: Pohled západním směrem z rozhledny U Kříţku u Suché Lozi. Zdroj: archiv Josefa Nekuly
7 PŘÍLOHY
Příloha 1: Pohled severním směrem z rozhledny Hráběcí u Vlčnova. Zdroj: archiv autora, pořízeno 20. 10. 2012
Příloha 2: Pohled východním směrem z rozhledny Hráběcí u Vlčnova. Zdroj: archiv autora, pořízeno 20. 10. 2012
Příloha 3: Pohled jižním směrem z rozhledny Hráběcí u Vlčnova. Zdroj: archiv autora, pořízeno 20. 10. 2012
Příloha 4: Pohled západním směrem z rozhledny Hráběcí u Vlčnova. Zdroj: archiv autora, pořízeno 20. 10. 2012
Příloha 5: Pohled severním směrem z rozhledny U Trojice v Nivnici. Zdroj: archiv autora, pořízeno 21. 10. 2012
Příloha 6: Pohled východním směrem z rozhledny U Trojice v Nivnici. Zdroj: archiv autora, pořízeno 21. 10. 2012
Příloha 7: Pohled jižním směrem z rozhledny U Trojice v Nivnici. Zdroj: archiv autora, pořízeno 21. 10. 2012
Příloha 8: Pohled západním směrem z rozhledny U Trojice v Nivnici. Zdroj: archiv autora, pořízeno 21. 10. 2012
Příloha 9: Pohled severním směrem z rozhledny Pod Vojanskú u Bystřice pod Lopeníkem. Zdroj: archiv autora, pořízeno 27. 4. 2013
Příloha 10: Pohled východním směrem z rozhledny Pod Vojanskú u Bystřice pod Lopeníkem. Zdroj: archiv autora, pořízeno 27. 4. 2013
Příloha 11: Pohled jižním směrem z rozhledny Pod Vojanskú u Bystřice pod Lopeníkem. Zdroj: archiv autora, pořízeno 27. 4. 2013
Příloha 12: Pohled západním směrem z rozhledny Pod Vojanskú u Bystřice pod Lopeníkem. Zdroj: archiv autora, pořízeno 27. 4. 2013
Příloha 13: Pohled severním směrem z rozhledny Králov u Bánova. Zdroj: archiv autora, pořízeno 1. 5. 2013
Příloha 14: Pohled východním směrem z rozhledny Králov u Bánova. Zdroj: archiv autora, pořízeno 1. 5. 2013
Příloha 15: Pohled jižním směrem z rozhledny Králov u Bánova. Zdroj: archiv autora, pořízeno 1. 5. 2013
Příloha 16: Pohled západním směrem z rozhledny Králov u Bánova. Zdroj: archiv autora, pořízeno 1. 5. 2013
Příloha 17: Pohled severním směrem z rozhledny Obecnice u Korytné. Zdroj: archiv Josefa Nekuly
Příloha 18: Pohled východním směrem z rozhledny Obecnice u Korytné. Zdroj: archiv Josefa Nekuly
Příloha 19: Pohled východním směrem z rozhledny U Křížku u Suché Lozi. Zdroj: archiv Josefa Nekuly
Příloha 20: Pohled jihovýchodním směrem z rozhledny U Křížku u Suché Lozi. Zdroj: archiv Josefa Nekuly
Příloha 21: Pohled jihozápadním směrem z rozhledny U Křížku u Suché Lozi. Zdroj: archiv Josefa Nekuly
Příloha 22: Pohled západním směrem z rozhledny U Křížku u Suché Lozi. Zdroj: archiv Josefa Nekuly
