Masarykova univerzita v Brně

Masarykova univerzita v Brně Fakulta sociálních studií Katedra environmentálních studií

VÁNOČNĺ KAPR – POVĚDOMĺ O CHOVU

diplomová práce

Bc. Petra Mynářová

vedoucí práce: Ing. Zbyněk Ulčák, PhD.

Brno 2012

1

Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem svou diplomovou práci zpracovala samostatně s použitím pramenů uvedených v seznamu literatury.

V Kruplově dne 3.12.2012

.............……………………….........

2

Poděkování

Mé poděkování patří všem osloveným dotazovaným, kteří mi svým poskytnutím rozhovoru umožnili realizaci výzkumu. Dík patří Ing. Zbyňku Ulčákovi, PhD. za vedení mé práce a řadu podnětných připomínek. Děkuji rovněž své rodině, která mě trpělivě podporovala.

3

Anotace

Rybářství a chov kaprů má u nás velmi silné kořeny. Oblíbeným symbolem Vánoc se stal již před více než dvěma sty lety právě kapr, který v českých domácnostech bývá tradičním štědrovečerním pokrmem. V první části práce jsem se zabývala nejen tradicí vánočního kapra, ale především jeho chovem a etickými aspekty s chovem ryb a s vánočním kaprem spojenými. Pro určení životní pohody ryb je zásadní předpoklad, že ryby jsou schopny vnímat bolest a utrpení. Studie, které byly doposud na toto téma uskutečněny, tento předpoklad potvrzují. Druhá část práce je založena na výzkumu mezi prodejci vánočního kapra a jejich zákazníky na Jindřichohradecku. Zkoumání jsem zaměřila na jejich povědomí o chovu vánočního kapra a na nazírání na etické aspekty spojené s vánočním kaprem. Z výsledků zjištění vyplynulo, že tradice vánočního kapra je u nás stále oblíbená, ale stále častěji se na štědrovečerním stole objevují jiné pokrmy než tradiční kapr. Ohledně chovu kaprů mají prodejci přehled, neboť se ve většině případů jedná zároveň o chovatele. Zákazníci mají také ve většině případů o chovu kaprů znalosti, především proto, že pocházejí z rybníkářského regionu. Na etické aspekty nahlížejí prodejci i zákazníci ve dvou rozdílných rovinách, kdy většina považuje ryby za živočichy bolest i utrpení vnímající.

Klíčová slova: vánoční kapr, chov kapra, tradice, etika, welfare, bolest, stres, prodejce, zákazník

Rozsah práce: 23 181 slov

4

Annotation

There are very strong roots in fishing and carp breeding in our country. A carp has been a favourite symbol of Christmas for more than two hundred years and has become a traditional Christmas Eve dish in the Czech households. In the first part I dealt not only with the traditional Christmas carp, but primarily with its breeding and the ethical aspects associated with the fish breeding and a Christmas carp. The essential assumption to determine the welfare of the fish is that they are able to perceive pain and suffering. Studies that have been conducted on this topic has confirmed it. The second part is based on a research among Christmas carp sellers and their customers in Jindřichův Hradec. I focused on the exploration of their awareness of the Christmas carp breeding and their viewing of the ethical aspects associated with the Christmas carp. The results of the findings have shown that the tradition of a Christmas carp is still popular in our country, however you can increasingly see different dishes on the Christmas Eve table than the traditional carp. Concerning the breeding of a carp the sellers have a good grasp of it because in most cases they are also the breeders. In most cases the customers also have a carp breeding knowledge, especially because they come from a fish farming region. The sellers and customers view the ethical aspects in two different levels in which most of them consider the fish to be an animal which feels pain and suffering.

Keywords: Christmas carp, carp breeding, tradition, ethics, welfare, pain, stress, seller, customer

5

6

Stručná úvaha o zabíjení kaprů Miroslav Holub

Vezme se palička a nůž a udeří se na pravé místo, aby se moc nemrskal, neboť mrskání přináší jen komplikace a snižuje výdělky. A přihlížeči již mhouří oči, již obdivují fortel, již sahají po šrajtofli. A papír je připraven k zabalení. A kouří se z komínů. A vánoce vykukují z oken, táhnou se při zemi a šplouchají v sudech. Takový je zákon radosti. Jen mne napadá, jestli kapr je to pravé zvíře. Neboť mnohem lepší zvíře by bylo ono, jež by – vytaženo – položeno – přidrženo – obrátilo modré oko na paličku, na nůž, na šrajtofli, na papír, na přihlížeče a na komíny a na vánoce, A ještě honem Něco řeklo. Například Toto jsou mé nejlepší dny; toto jsou mé zlaté dny. Nebo Hvězdné nebe nade mnou a mravní zákon ve mně. Nebo A přece se točí. Nebo alespoň Alelujá!

7

Obsah:

Anotace.........................................................................................................................4 Annotation....................................................................................................................5 Zadání práce.................................................................................................................6 Obsah............................................................................................................................8

1. Úvod .......................................................................................................................10 2. Teoretická část .......................................................................................................11

2.1.

Vánoční kapr v souvislostech.............................................................................11

2.1.1. Kapr v českých zemích........................................................................................11 2.1.2. Symbol ryby a tradice vánočního kapra.............................................................13 2.2.

Chov kapra..........................................................................................................14

2.2.1. Rozmnožování....................................................................................................15 2.2.2. Odchov plůdku....................................................................................................15 2.2.3. Výlov....................................................................................................................16 2.2.4. Hmotnostní třídy kaprů.......................................................................................17 2.2.5. Prodej ryb............................................................................................................18 2.2.6. Prodej ryb na sádkách a na hrázi při výlovu rybníka...........................................19 2.2.7. Stánkový prodej...................................................................................................20 2.3. Zacházení s rybami...............................................................................................22 2.3.1. Voda.....................................................................................................................22 2.3.2. Manipulace..........................................................................................................24 2.3.3. Přeprava..............................................................................................................25 2.3.4. Hustota obsádky..................................................................................................27 2.3.5. Usmrcování ryb....................................................................................................28 2.4.

Etické aspekty spojené s chovem vánočního kapra.............................................28

2.4.1. Bolest....................................................................................................................31 2.4.2. Stres......................................................................................................................34 2.4.3. Welfare ryb...........................................................................................................35 2.4.4. Tradice..................................................................................................................37 8

2.4.5. Související studie..................................................................................................39 2.5.

Shrnutí.................................................................................................................40

3. Empirická část ..........................................................................................................41

3.1.

Téma výzkumu.....................................................................................................41

3.1.1. Kontext výzkumu.................................................................................................41 3.1.2. Cíle výzkumu........................................................................................................41 3.1.3. Strategie výzkumu...............................................................................................42 3.1.4. Výzkumný vzorek.................................................................................................42 3.1.5. Hlavní výzkumná otázka......................................................................................43 3.1.6. Dimenze výzkumné otázky..................................................................................43 3.1.7. Metoda sběru dat................................................................................................45 3.1.8. Dotazovaní...........................................................................................................46 3.2.

Shrnutí rozhovorů................................................................................................47

3.2.1. Prodejci vánočních kaprů a jejich povědomí o chovu vánočních kaprů..............47 3.2.2. Prodejci vánočních kaprů a jejich názory na etické aspekty spojené s chovem vánočních kaprů.................................................................................56 3.2.3. Zákazníci a jejich povědomí o chovu vánočních kaprů........................................60 3.2.4. Zákazníci a jejich názory na etické aspekty spojené s chovem vánočních kaprů....................................................................................................63

4. Závěr .........................................................................................................................68

5. Seznam použité literatury .......................................................................................71

6. Jmenný rejstřík .........................................................................................................77 7. Přílohy........................................................................................................................79

9

1. Úvod

Rybářství je s naší zemí velmi silně spjato. I když nebylo jednoduché, než se čeští rybníkáři a rybáři vypracovali k chovu ryb tak, jak ho známe dnes. S českými rybníky a rybami je provázána téměř celá země, avšak nejvíce jsou s rybníky a chovem ryb spojovány jižní Čechy, především Třeboňská pánev. I tradice vánočního kapra je v naší kultuře velmi silně zakořeněna, zrodila se u nás již před více než dvěma sty lety. Z původního symbolu vánočního kapra se postupem času až do dnešní doby stal mimo jiné i významný zemědělský i obchodní prvek. A proč se právě kapr stal ze všech ryb rybou nejvíce oblíbenou? Chovu kapra se začala věnovat velká pozornost koncem 15. století především díky rodu Pernštejnů. Největší impulz chovu kapra dal Jana Dubravius, který ve svém stěžejním díle popsal přelomový třístupňový chov kapra. Kapr tehdy již byl vyvážen i mimo hranice naší země, ne jinak je tomu i dnes. V České republice je v posledních letech ročně vyprodukováno až 24 000 tun ryb, z toho témě 21 000 tun tvoří produkce kapra. Podzimní výlovy ryb jsou brzkým poslem blížících se Vánoc. Kapr již tou dobou prochází různými podmínkami od výlovu, přemístění do sádek, manipulaci a přepravu. V předvánoční době už je vánoční kapr připraven na prodejní stánky pro konzumaci zákazníků. I když je tradice vánočního kapra u nás stále velmi oblíbená, v posledních letech se můžeme setkávat s názory, které nejen v prodeji a zabíjení vánočního kapra vidí nemalé utrpení, a proto by měl prodej kaprů z ulic měst zmizet. Avšak tím by kapr jako symbol Vánoc zřejmě nadobro skončil, neboť si lze jen těžko představit, že by lidé kupovali kapra zmrazeného. A navíc, jak by mohlo být zaručeno, že kapr nebude mimo zraky zákazníků trpět? Procesy a podmínkami, kterými kapr během svého života prochází včetně etických aspektů, které jsou s chovem a prodejem kapra nerozlučně spjaty, se věnuji v teoretické části. Empirická část práce je založena na výzkumu povědomí o chovu a etických aspektech spojenými s vánočním kaprem. Průzkum byl uskutečněn mezi prodejci a jejich zákazníky na Jindřichohradecku.

10

1. Teoretická část

Chov kapra má v naší zemi hluboké kořeny sahající až do 10. století. Jeho obliba jako pokrmu narůstala. Od 19. století se kapr zabydlel právě na stolech vánočních, a od této doby je vnímán jako tradiční symbol Vánoc. Kapr je považován za kvalitní a chutnou rybu nejen u nás, ale i v jiných zemích. Rybářské sdružení České republiky přiděluje kaprům ochrannou značku Český kapr, která je zárukou dobré jakosti. Rybářské sdružení České republiky sdružuje členské subjekty ve většině případech v podobě velkých akciových společností nebo společností s ručením omezeným. Právě od těchto producentů pochází 85 % vyprodukovaného kapra, zbylá procenta jsou produkcí soukromých rybářů. Živý kapr je upřednostňován především díky stravovacím a tradičním zvykům konzumentů. Zbylá procenta vyprodukovaných ryb patří již zpracovaným rybám, poptávka po nich se však stále zvyšuje. V této části práce se budu nejprve věnovat chovu kapra z pohledu rybářů, tedy stručně tak, jak chov kapra probíhá než kapr dosáhne požadované tržní hmotnosti a dále prodejem kapra. Následně se pokusím rozebrat možné okolnosti, které jsou při chovu kapra nedílnou součástí a jak nepříznivé podmínky zmírnit či se jich úplně vyvarovat, aby měly pro životní pohodu kapra co nejmenší negativní dopady.

2.1. Vánoční kapr v souvislostech

2.1.1. Kapr v českých zemích

O počátcích zakládání rybníků v českých zemích není příliš známo a pokud se nějaká data dochovala, je třeba však na ně nahlížet ne příliš jistě. První záznam pochází z konce 10. století, avšak je velmi pravděpodobné, že rybníky se zakládaly už dříve. Kapr je nejen v naší kultuře důležitou rybou, neboť kapr byl první rybou, která u nás byla chována uměle. Drobné rybníky byly zakládány poblíž klášterů, jedním z důvodů byla zřejmě potřeba postního jídla v podobě ryby. Postupně se výstavba rybníků rozšiřovala stále větším tempem, české země vynikaly největším počtem rybníků a zároveň největší produkcí ryb. Kapr byl považován za rybu s nejkvalitnějším a nejchutnějším masem, proto byl jeho chov tolik

11

rozšířený a oblíbený. Rybníky byly budovány nejprve v údolích pahorkatin, později se rozšířily do nížinných oblastí, ve kterých jsou podmínky pro chov ryb vhodnější. Kapr byl v počátcích chován divokých způsobem, kdy se v jednom rybníce hromadily ryby různého druhu a věku. V 15. století se již uplatňovala tzv. třístupňová metoda1 chovu kapra, díky níž byly budovány rybniční soustavy. Období zlatého věku rybníkářství začalo na konci středověku a vyvrcholilo na přelomu 15. a 16. století. Mnoho míst českých zemí se vyznačovalo významnými rybníkářskými rybníky.2 Jako jedny z nejvýznačnějších rybníkářů lze považovat Štěpánka Netolického, Mikuláše Rutarda z Malešova a v neposlední řadě Jakuba Krčína z Jelčan. Na konci 15. století vznikala na třeboňském panství největší rybniční soustava. Jako jeden z nejvýznamnějších dobových textů o rybníkářství a chovu kaprů je považován spis Jana Dubravia „O rybnících“, pocházející z roku 1547, díky němuž máme podrobné zprávy o chovu kapra. Koncem 16. století výstavba rybníků skončila, avšak chov kaprů nadále prosperoval. Těžké časy nejen pro rybníkářství nastaly po třicetileté válce. Nový rozvoj rybníků začal v druhé polovině 17. století, avšak v průběhu 18. století byly z důvodu nárůstu obyvatel a tedy z důvodu větší produkce obilovin a dovozu mořských ryb rybníky bourány a přeměňovány na pole a louky. Rušení rybníků díky bouření se rybníkářů nemělo dlouhého trvání, přesto zmizela více než polovina původních rybníků. Rybniční plochy zůstaly především tam, kde byla půda zamokřená a méně úrodná. (Andreska, 1987:166-169) Nový rozvoj rybníků přišel v 2. polovině 19. století s Josefem Šustou, který byl nejen rybníkářem, ale také badatelem. Díky svému pozorování a pokusům přinesl do chovu kapra řadu nových poznatků.3 Modernizace nastala i v době mezi 1. a 2. světovou válkou, dalšího nárůstu produkce ryb přišlo v období socialismu. Domestikovaný kapr je morfologicky odlišný od původního kapra divokého. Divoký říční kapr má tělo nízké, délka těla je oproti výšce těla delší asi 4,5 krát. Hlava přechází plynule ve hřbet a na celém těle má šupiny. Oproti němu domestikovaný rybniční kapr má menší hlavu, vyšší tělo, které je na délku těla dlouho až 3 krát. Výrazný je také přechod hlavy v klenutý hřbet. Díky domestikaci se šupiny na těle kapra zredukovaly a formy kapra se proměnily na šupinaté, hladké, lysé a řádkové. 1

Třístupňovým způsobem se v prvním rybníku ryby líhly, ve druhém vyrůstaly do velikosti násady, ve třetím rybníku se dorůstaly do velikosti ryby určené ke konzumaci. 2 Především jižní Čechy, střední Čechy, Morava, Polabí, Plzeňsko, Klatovsko a další. 3 Nejvíce zásadní byla metoda zrychleného chovu plůdku.

12

2.1.2. Symbol ryby a tradice vánočního kapra

Jelikož se narození Ježíše Krista datuje k přelomu dvou věků, tedy konce věku Ryb a začátek věku Skopce, bývá proto Kristus vyobrazován jako ryba či jako beránek. (Šottnerová, 2004:12) V křesťanských církevních tradicích, v katolictví i pravoslaví, byla ryba přejeta jako postní jídlo. V křesťanství je ryba symbolem křtu a nesmrtelnosti. Křest je od poloviny 2. století zobrazován na nástěnných malbách a v katakombách jako rybolov. Z tohoto vyobrazení se časem vytvořil obraz Ježíše Krista v křestní vodě přítomného – ryby (piscis) a odtud se křesťanům začalo říkat pisculi, neboli rybičky. (Heinz-Mohr, 1999:226) Ryba je taktéž dávným symbolem používaným pro plodnost. Šupinatá ryba a jikry značí bohatství, odtud pochází zvyk uschovávání si rybí šupiny například v peněžence. Rybí kosti se dříve dávaly do země k ovocným stromům pro jejich větší úrodnost. V rybím jídle o štědrovečerním stolování se dodnes promítá starobylý předpis adventního půstu, který má počátky již v raném evropském křesťanství. (Večerková, 2010:223) V době rozvoje rybníkářství v českých zemích se v 15. - 16. století ryby dostaly i mezi chudé vrstvy obyvatel. Koncem 17. století s úpadkem rybníkářství si ryby mohly dovolit pouze bohaté rodiny. V 19. století se stále ještě ryby vyskytovaly převážně v rodinách měšťanů. (Večerková, 2010:227) Ryba také představuje symbol oběti a mučednictví, které je snášeno trpělivě a mlčenlivě. Tradice vánočního kapra se u nás rozšířila na počátku 19. století. Ryba byla u nás spíše vzácností a proto se jako pokrm vyskytovala pouze v rybníkářských oblastech a u majetnějších rodin. Předtím byla považována za postní jídlo. „Kapra si dopřáli v klášterech, které měly v majetku rybník, rybu měl na stole mlynář s rodinou a pochopitelně také šlechta. Na vesnici si vypomohli náhradou z kynutého těsta upečenou v hliněné formě v podobě ryby, dokonce i se šupinami, ocasem a ploutvemi.“ (Skopová, 2004) Nejprve se kapr objevoval v rybníkářských oblastech a upravoval se „na černo“. Kapr tak, jak ho na štědrovečerním stole známe dnes, zavedla poprvé v roce 1924 M. D. Rettigová, od té doby se začal podávat smažený kapr s bramborovým salátem. Jak například Komárek4 uvádí, kapr je určitou formou oběti. Ač si lidé mohou kapra koupit již zpracovaného v chlazené či mražené podobě v obchodě a poté si ho připravit 4

Moskytiéra Stanislava Komárka - Oběť kapra. In: Český rozhlas [online]. 2011 [cit. 24.2.2012]. Dostupné z: http://www.rozhlas.cz/leonardo/cteni/_zprava/moskytiera-stanislava-komarka-obet-kapra--929116

13

k jídlu tak, jak jsou zvyklí, velká většina lidí dává přednost nákupu kapra u prodejců na stánkách. Křesťanská tradice kapra považuje za určitou formu oběti, stejně jako například můžeme pozorovat v případě poražení mladého vánočního stromku. V případě kapra i mladého stromku je zapotřebí jejich podříznutí a tím i jejich obětování.

2.2. Chov kapra

Rybniční plochy v České republice zabírají 51 000 ha, z toho více než 80 % jejich plochy slouží právě pro chov kapra. Z celkového výlovu ryb je kapr zastoupen 85 až 90 %. Celý proces chovu kapra závisí na požadované hmotnosti ryby, což bývá většinou stáří 2 až 4 roky. Chov se rozlišuje podle kategorizace rybníků, podle toho rozlišujeme tři základní typy chovů - extenzivní chov, tedy chov bez hnojení a krmení, polointenzivní chov charakterizovaný částečnou optimalizací vodního prostředí a přikrmováním a chov průmyslový založený na pravidelném použití krmných směsí. (Pokorný, 2004:121) Způsob chovu kapra výrazně ovlivňuje kvalitu masa. Samotný chov kapra začíná výtěrem a končí jeho prodejem, kdy se kapr dostává až ke koncovému zákazníkovi. Domácí trh si nejvíce žádá živého kapra ve věku 2 – 4 let a o hmotnosti 2,5 – 3 kg. V roce 2010 dosáhla produkce ryb 24 410 tun, z toho se kapra vyprodukovalo 20 907 tun.5 Například v roce 1950 u nás průměrně jeden obyvatel zkonzumoval 3,5 kg ryb sladkovodních i mořských, v roce 1965 5,3 kg, v roce 1980 5,8 kg , v roce 1995 4,9 kg a největší spotřeba ryb byla v roce 2009, kdy dosáhla 6,2 kg na obyvatele. V porovnání s ostatními druhy masa je konzumace rybího masa jedna z nejstabilnějších.6 V roce 2010 se konzumace oproti předešlým rokům snížila o více než 10 %, přičemž dlouhodobý průměr spotřeby ryb je 5,4 kg ryb na osobu.7

5

Statistická ročenka České republiky 2011: 13-27. Výlov ryb v rybnících a tekoucích vodách. Český statistický úřad [online]. 2011 [cit. 2012-20-1]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2011edicniplan.nsf/kapitola/000111-2010-1300 6 61 let českého strávníka. Český statistický úřad [online]. 2012 [cit. 2012-9-2]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2012edicniplan.nsf/p/2138-12 7 Největší dovoz představuje dovoz filé a jiného rybího masa čerstvého a chlazeného, v roce 2010 bylo dovezeno 28 tisíc tun, z toho 11 tisíc tun bylo dovezeno z Vietnamu. (Analýza spotřeby potravin v roce 2010. Český statistický úřad [online]. 2012 [cit. 2012-8-8]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/csu.nsf/informace/cpotr041012analyza12.pdf)

14

2.2.1. Rozmnožování

Pro zajištění dostatečného počtu potomstva se užívá z moderních technologiích především postup umělého výtěru. Umělý výtěr probíhá v řízeném prostředí na rybí líhni. Váčkový plůdek je poté vysazován do speciálních plůdkových rybníků a poté přeloven do rybníků násadových8 a hlavních9.

Specificky je chován tzv. generační typ kapra

a to odděleně od ostatních konzumních kaprů. K rozmnožování kapra se využívají generační10 ryby podle určených kritérií11. U generačních ryb je důležité zajistit nejvhodnější podmínky pro vývoj, důraz je kladen především na dostatečné množství přirozené potravy. Metoda umělého výtěru probíhá v řízeném prostředí na rybí líhni. Ryby určené k výtěru jsou přemístěny do manipulačních nádrží a následně do rybí líhně. Nejprve se uměle vytírají mlíčňáci a poté jikrnačky. Důležité je, aby se jikry a mlíčí nedostaly do styku s vodou. Po smíchání jiker, mlíčí a vody dochází k samotnému oplození. V tomto procesu by se mělo dbát na kvalitní prostředí a vodu. Ve speciálních zařízeních pak probíhá vývoj zárodku kapra v jikře, obvykle tento proces trvá 3 – 4 dny. Vzniklý váčkový plůdek kapra se pak nasazuje do speciálních plůdkových rybníků12, které slouží právě k tomuto účelu. Další, avšak již méně užívanou metodou, je tzv. Dubraviova metoda. Jedná se o přirozený výtěr ryb v menších rybníčcích. Nejprve se odloví ryby generační a poté plůdek. Tato metoda se využívá již od 16. století. Tento způsob je velmi spolehlivý a výtěru lze použít vybrané jedince. Nejjednodušší metodou je staročeská metoda. Její velký zápor však spočívá ve velké nejistotě odhadnout množství přirozeného výtěru a plůdku, proto se tohoto způsobu výtěru využívá jen minimálně.

2.2.2. Odchov plůdku

V období stáří plůdku 1 – 2 let je tento plůdek nasazován do sádkových a hlavních rybníků. V tomto prostředí kapr setrvává dokud nedosáhne požadované velikosti tržní ryby, 8

Násadový rybník neboli výtažník. Využívá se k chovu násad kapra a jiných ryb. Obsádku tvoří nejčastěji kapří plůdek, který bývá nasazován na 1 – 2 roky. 9 Hlavní rybník slouží k chovu tržních ryb, především kapra. Obsádka bývá často smíšená. 10 Generační ryby neboli ryby matečné. Jedná se o pohlavně dospělé ryby mladších ročníků, samice se nazývají jikernačky a samci mlíčňáci. Jejich výběr je závislý na chovatelských zásadách a metodických pokynech. 11 Požadovaný standard tělesných rozměrů, typy ošupení, zbarvení. 12 Plůdkový rybník musí být zajištěn proti dravým rybám, které by se do rybníku mohly dostat společně s přítokovou vodou.

15

což bývá ve věku 3 – 4 let. V tomto stádiu se kapr živí převážně přirozenou stranou. Jelikož je kapr všežravec a nejčastěji se drží u dna, jeho potravu tak tvoří bentické13 organizmy, plankton a části vodních rostlin. V chovných rybnících je kapr navíc přikrmován obilovinami. Způsob výživy ovlivňuje kvalitu masa kapra i jeho celkovou užitkovou hodnotu. Právě přirozený způsob potravy příznivě ovlivňuje jeho kvalitu.14 Do tzv. plůdkových výtažníků15 se nasazuje váčkový plůdek, odkud se poté jednoletý plůdek přelovuje. Jednoletá ryba se poté chová ve výtažnících určených k chovu násady kapra. Ta obvykle váží do 0,5 kg. Tržní ryby jsou chovány v hlavních rybnících a rozlišují se dva základní druhy tržních ryb podle toho, na jakou dobu jsou vysazovány. Tzv. jednohorkové ryby se chovají v tříletém cyklu a slouží k produkci lehčích tržních ryb, dvouhorkové ryby jsou těžší ryby nad 2 kg a chovají se 4 roky. Ryby narůstají díky přirozené potravě a přikrmováním obilovinami. Největší podíl, konkrétně dvě třetiny hmotnosti ryb na jejich přírůstku má strava přirozená, která rybám poskytuje plnohodnotnou potravu, přikrmováním ryby získávají více energie a rychleji tak nabývají na váze. V zimním období a při teplotě klesající pod 8 °C kapr přestává přijímat potravu, jeho metabolismus se značně zpomalí a u dna přečkává stav zimního spánku.

2.2.3. Výlov

Převážná většina násadových i hlavních rybníků bývá vylovována v průběhu podzimního období. Samotný průběh výlovu se ani po staletí příliš nezměnil. Nejprve je třeba zkontrolovat odpadní stoky, v případě jejich zanesení se stoky musí vyčistit. Aby mohlo dojít k vypuštění rybníka, musí se snížit či zastavit přítok vody do rybníka. Proto, aby se ryba do sloveniště dobře stáhla, je třeba, aby vypouštění vody bylo postupné. Těsně před výlovem rybník hlídá porybný, zároveň je třeba dbát na to, aby bylo ve vodě dostatečné množství kyslíku. U velkých rybníků se před začátkem výlovu, ale někdy i den předem koná tzv. sháňka, kdy ryba bývá v lovišti zaplocena16. K výlovu mohou být použity i podložní sítě, které se den

13

Živočišné a rostlinné organizmy žijící u břehu a dna vod. Biologie kapra obecného. Třeboňský kapr [online]. 2009 [cit. 2012-3-2]. Dostupné z: http://www.trebonskykapr.cz/biologie-kapra-obecneho 15 Jedná se o menší rybník sloužící k odchovu plůdku. 16 Pomocí přepínacích plotů, což jsou sítě opatřené žíněmi. 14

16

před výlovem do loviště ukládají. Příští den brzy ráno rybáři loví zvedáním podložní sítě či zátahem nevodem. Pomocí čerpadel nebo střiku je na ryby pouštěna voda. Nejprve bývají vylovovány choulostivé doplňkové ryby, jako jsou candáti, pstruzi, štiky, ryby býložravé a síhovité, které se dávají přímo do kádí proto, aby v lovišti nestrádaly nedostatkem kyslíku a nebyly vystaveny stresu při výlovu hlavní chovné ryby, tedy kapra. Kapr bývá loven velkým mechanickým keserem, který kapry a ostatní ryby dává na třídící stůl. Podle druhů a velikostí jsou ryby vytříděny do určitých kádí, zváženy a spočítány. Dále se kapr přepravuje nákladními auty vybavenými přepravními bednami se zajištěným rozvodem vzduchu či kyslíku. Tam, kde je to možné vzhledem ke zpevněným sjezdům, bývají ryby převáženy kamiony s kapacitou větší než 10 tun ryb. U velkých rybníků trvá výlov i několik dnů. Během výlovu se vyloví všechny ryby, které se dále třídí podle velikosti či druhu ryb. Po skončení výlovu se loviště dezinfikuje, či se rybník nechá nasuchu i několik týdnů. Během této doby dochází k odbahňování loviště či různým potřebným opravám. (Pokorný, 2004:477) V současné době je často využívanou technikou odlovu lov pomocí elektrického proudu, tedy elektrolov. Využívá se samostatný zdroj energie s příslušenstvím (např. akumulátor a elektrody). Ve vodním prostředí tak vzniká elektrické pole, kterým jsou v určité vzdálenosti od anody ryby přitahovány (galvanotaxe) a během několika vteřin omráčeny (galvanonorkóza). Touto technikou ryby mohou být loveny například tam, kde jsou nevhodné podmínky. Ovšem tato technika je nevýhodná v hloubkách větších než 1,5 m a při nízké či naopak velmi vysoké vodivosti vody, v takovýchto podmínkách je účinnost elektrolovu velmi malá. (Kubečka a Prchalová, 2006) Vylovené ryby jsou umístěny do manipulačních sádek, ze kterých je snadný přístup k výlovu uložených ryb. Tyto sádky slouží především k tzv. vylehčení ryb, odstranění bahnité příchuti masa díky plynulému proudění čisté vody.

2.2.4. Hmotnostní třídy kaprů

U tržních kaprů jsou rozlišovány čtyři hmotnostní třídy kaprů. Výběrový kapr nad 2,5 kg, kapr I. třídy nad 1 kg, kapr II. třídy nad 0,7 kg a kapr III. třídy nad 0,5 kg. (Pokorný, 2001:152)

17

V dnešní době je na trhu mnoho konkurenčních vlivů včetně těžkého ekonomického prostředí.17 Ročně se u nás v posledních letech vyprodukuje přes 24 tisíc tun tržních ryb. Z toho ročně více než 20 tisíci tunami je zastoupen kapr. Následují lososovité ryby (pstruh duhový, siven americký) o hmotnosti téměř 700 tun, ryby býložravé (amur bílý, tolstolobec pestrý a tolstolobik bílý) se zhruba 500 tunami, dále líni, síhové, dravé ryby (štika obecná, candát obecný, sumec velký, úhoř říční, okoun říční) a ostatní ryby.

2.2.5. Prodej ryb

Produkcí ryb je uspokojen tuzemský i zahraniční trh, které jsou k sobě v posledních letech zhruba ve stejném poměru. V roce 2010 bylo pro domácí trh určeno 9,5 tisíc tun živých ryb (46,6 %), exportováno bylo 9,1 tisíc tun živých ryb (44,6 %), 1,8 tisíc tun živých ryb (8,8 %) bylo jinak zpracováno.18 Například kapr pod značkou Třeboňský kapr je určen jak pro domácí trh, tak i pro zahraniční produkci. Rybářství Třeboň zhruba 75 % celkové produkce exportuje do různých evropských států, především do Německa, Slovenska, Rumunska, Francie, Itálie, Maďarska a Polska. Ostatní ryby, tedy asi jednu čtvrtinu produkce pak rybářství vyhradí pro český trh především v předvánoční době. Jak například rybářství Třeboň udává, během měsíce prosince si zákazníci od rybářství odkupují ryby pro vlastní vánoční prodej ve svých regionech. Zájem je nejvíce o kapra, ale i amura, candáta, štiku, tolstolobika a sumce. Krajská veterinární správa v rozsahu působnosti spravuje, zabezpečuje a zajišťuje kontrolu v péči o pohodu zvířat. V některých případech toto provádí přímo u chovatelů. Periodické roční komplexní kontroly ochrany zvířat jsou tak zajišťovány právě při sezónním prodeji živých ryb.19 Inspektoři Krajské veterinární správy (veterinární lékaři na úseku veterinární hygieny) zajišťují odbornou dozorní činnost ohledně ochrany zvířat proti týrání

17

Produkční rybářství v České republice. Rybářské sdružení České republiky [online]. 2011 [cit. 2012-02-12]. Dostupné z: http://www.cz-ryby.cz/04_rybarstvi.htm 18 Produkce a trh ryb v České republice. Rybářské sdružení České republiky [online]. 2011 [cit. 2012-2-08]. Dostupné z: http://www.cz-ryby.cz/03_produkce.htm 19 Program ochrany zvířat - Situace v roce 2011. EAgri Ochrana zvířat [online]. Ministerstvo zemědělství ČR, 2012 [cit. 2012-2-08]. Dostupné z: http://eagri.cz/public/web/mze/ochrana-zvirat/ochrana-zviratobecne/program-ochrany-zvirat/

18

a péče o pohodu zvířat kontrolou sezónního prodeje živých ryb namátkově minimálně v 5 % případů.20 Při sezónním prodeji živých ryb se o kontrole sepisuje „Protokol o kontrolním zjištění – welfare“. Data z tohoto protokolu se dle zásad uživatelského manuálu OIKT vykazuje do databáze modulu welfare IS SVS.21 Kontrolována je především činnost se sladkovodními rybami určenými pro spotřebu. V roce 2010 bylo uskutečněno 371 kontrol u více než 7 milionů ryb. Prodeje a obchodu s tržními rybami se týkalo 162 kontrol. V 69 kontrolách týkajících se silniční přepravy byl zaznamenán přestupek pouze ve dvou z těchto kontrol. Důležité je však zjištění, že po instruktážích prodejců předvánočního stánkového prodeje ryb se v předchozích letech počet přestupků prodejců značně snížil, konkrétně na čtyři nedostatky. V předchozích letech však bylo inspektory na straně prodejců zjištěno vždy kolem jedné čtvrtiny prohřešků.22

2.2.6. Prodej ryb na sádkách a na hrázi při výlovu rybníka

Drobný prodej ryb je uskutečňován na sádkách rybářství či přímo na hrázi při výlovu rybníku. Prodej by měl být prováděn odborníky a vyškolenými pracovníky. Ryby určené k prodeji jsou uloženy na sádkách v koších neboli haltýřích, kádích nebo prodejních buňkách a vždy je zapotřebí do nich zajistit přítok vody. Musí být dodržen zákon na ochranu zvířat, obecně Obchodní zákoník a ČSN 46 68 02 Sladkovodní tržní ryby. Běžně je možné, aby prodávající zákazníkovi rybu na požádání odborně usmrtil a zabalil. Prodejce by rovněž měl zákazníkovi poskytnout základní informace o anatomii ryby, úpravě ryby apod. Laminátová bedna s víkem zpravidla o objemu 450 l a hmotnosti 40 kg, která slouží na krátkodobé uskladnění až 250 kg ryb, může sloužit rovněž jako prodejní pult. (Pokorný, 2004:309) Sádkový prodej je nejčastěji uskutečňován v době výlovů a předvánočním období, některé sádky však mají prodej na sádkách i v celoročním provozu. Například Rybářství Třeboň provozuje několik sádek, z toho celoroční provoz je pouze u některých sádek. Ke skladování ryb z výlovů a k prodeji živých ryb před Vánoci zajišťují sádky Chlum u Třeboně, 20

Program ochrany zvířat - Situace v roce 2011. EAgri Ochrana zvířat [online]. Ministerstvo zemědělství ČR, 2012 [cit. 2012-2-08]. Dostupné z: http://eagri.cz/public/web/mze/ochrana-zvirat/ochrana-zviratobecne/program-ochrany-zvirat/ 21 Tamtéž. 22 ČOI se zaměřuje na prodejce kaprů. Český rozhlas [online]. 2010 [cit. 2012-2-4]. Dostupné z: http://www.rozhlas.cz/zpravy/regiony/_zprava/827885

19

Milevsko, Mladá Vožice, Strkov v Plané nad Lužnicí a sádky Soběslav. Prodej ryb zde funguje od podzimních výlovů až do Vánoc a rovněž v době výlovů na jaře. Sádky v Lahovicích slouží především k distribuci třeboňského kapra a dalších druhů ryb určených pro prodej ryb v Praze v předvánoční době.23

2.2.7. Stánkový prodej

Kapr se na stánkách prodává především v období Vánoc a Velikonoc. Pro prodej kaprů platí novela veterinárního zákona č.48/2006 Sb. Prodejce nemusí mít ke svému provozu prodeje žádný zvláštní doklad, potřebuje však splnit několik zákonem stanovených podmínek potřebných pro stánkový prodej ryb. Na dodržování správného prodeje podle zákona dohlíží příslušná veterinární správa. Provozovatel stánkového prodeje musí krajské veterinární správě, případně Městské veterinární správě v Praze ohlásit místo a datum prodeje ryb. Všichni prodejci jsou registrováni ve speciálním seznamu Stánkový sezónní prodej ryb. Každé prodejní místo musí kontrolním orgánům zajistit veterinární podmínky pro sezónní prodej živých ryb vydané veterinární správou pro danou sezónu včetně příloh, povolení pro zábor místa a služeb s tím souvisejících od příslušného obvodního úřadu, doklady o původu ryb a místo posledního sádkování.24 Stánkový prodej musí vyhovět požadavkům uvedených ve vyhlášce 375/2003 Sb.25 Prodejce je povinen mít dodací list o dodávce zboží, či doklad o převzetí zboží včetně určení druhu a hmotnosti daných ryb. Kádě na ryby musí být dostatečně velké, nesmí být přeplněné ve shodě s podmínkami pro pohodu zvířat a opatřením před jejich týráním. 26 Voda v kádích by k rybám měla být v poměru 1,5 – 2 : 1. (Pokorný, 2004:309) V případě použití provzdušňovacího zařízení musí být voda v nádrži vyměněna minimálně jednou za den. V příručních nádobách a kádích musí být čistá voda o teplotě 10 °C. Další povinností je obstarání co nejkratšího vypouštění vody do kanalizace, aby bylo zamezeno roztékání 23

Prodej ryb na sádkách. Rybářství Třeboň [online]. 2010 [cit. 2012-02-04]. Dostupné z: http://www.trebon.rybarstvi.cz/prodej-ryb-na-sadkach 24 Veterinární podmínky sezónního prodeje ryb. Městská veterinární správa v Praze Státní veterinární správy [online]. [cit. 2012-02-06]. Dostupné z: http://www.mevs.cz/cinnosti-postupy/prodej-ryb-podminky/ 25 Pravidla vánočního prodeje kaprů. Třeboňský kapr [online]. 2009 [cit. 2012-03-02]. Dostupné z: http://www.trebonskykapr.cz/pravidla-vanocniho-prodeje-kapru 26 Tamtéž.

20

odpadní vody při zacházení s živými rybami. Přepravování živých ryb musí probíhat ve vhodných přepravních nádobách a zařízeních ve vodě. Nakládání a následná přeprava ryb musí probíhat tak, aby nedošlo k poranění ryb.27 Rovněž musí být stánek vybaven váhou a prodejním pultem s dobře omyvatelnou pracovní deskou s vyvýšenými okraji a odpadním otvorem. Pokud na stánku prodejce vykonává navíc i usmrcování, kuchání či porcování ryb, musí prodejce splnit i další podmínky pro vykonávání této činnosti. Stánek by proto měl být navíc vybaven paličkou na usmrcování kaprů, stěrkami a noži. K dispozici by měly být rovněž nepropustné uzavíratelné a zároveň označené nádoby na pevné vedlejší živočišné produkty (VŽP). Nápisy „VŽP 3. kategorie“ a „Není určeno pro lidskou spotřebu“. Na uhynulé ryby by měly být určeny nádoby s nápisem „VŽP 2 kategorie“ a „Není určeno k výživě zvířat“. Tyto nádoby slouží pro vnitřnosti, žábry, šupiny, střeva, ploutve a další odpady. Zajištění likvidace VŽP je předepsáno v nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1069/2009. Odvoz tohoto odpadu by měl být smluvně zajištěn osobou s povolením k výkonu veterinární asanační činnosti.28 Rovněž ten, kdo vykonávání usmrcování či kuchání kapra musí vlastnit platný zdravotní průkaz. Používání předepsaných ochranných potřeb jako je omyvatelná zástěra, gumové rukavice a holinky, je rovněž nutností.29 Při každém zacházení s živou rybou a případném jejím zabíjení musí být dodržen zákon č. 246/1992 Sb., o ochraně zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů, a vyhlášky č. 382/2004 Sb., o ochraně hospodářských zvířat při porážení, utrácení nebo jiném usmrcování, především s důrazem na § 6, péče o ryby před usmrcením. V průběhu provozování stánku musí být úklid prováděn průběžně, po ukončení činnosti musí být dané místo uklizeno celkově.30

27

Veterinární podmínky sezónního prodeje ryb. Městská veterinární správa v Praze Státní veterinární správy [online]. [cit. 2012-02-06]. Dostupné z: http://www.mevs.cz/cinnosti-postupy/prodej-ryb-podminky/ 28 Tamtéž. 29 Stánkový prodej vánočních kaprů. Český kapr [online]. 2009 [cit. 2012-02-10]. Dostupné z: http://www.ceskykapr.cz/stankovy-prodej-vanocnich-kapru 30 Veterinární podmínky sezónního prodeje ryb. Městská veterinární správa v Praze Státní veterinární správy [online]. [cit. 2012-02-07]. Dostupné z: http://www.mevs.cz/cinnosti-postupy/prodej-ryb-podminky/

21

2.3.

Zacházení s rybami

Podle zákona 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání a nakládání s vedlejšími živočišnými produkty platí při sezónním prodeji ryb zásady ohledně přepravy přechovávání a usmrcování ryb předepsané zásady.

2.3.1. Voda

Voda

je

pro

ryby

základním

životním

prostředím

a

představuje

jeden

z nejdůležitějších životních faktorů určujících welfare a zdravotní stav ryb. Jelikož je voda životním prostorem ryb, jsou na její kvalitě plně závislé. Ryby reagují na kvalitu a vlastnosti vody velmi citlivě. Změny kvality vody nad přijatelnou míru zapříčiňují vzrůstající stres u ryb a mají vliv na životní pochody ryb. Špatná kvalita a vlastnosti vody mohou vést od poškození fyziologických funkcí až k úhynu. Ryby žábrami31 využívají kyslík rozpuštěný ve vodě, který je jedním z nejhlavnějších parametrů určujících kvalitu vody. Kyslík má ve vodě řadu funkcí – umožňuje dýchání živočichů žijících ve vodě, rozložení organických látek za pomoci kyslíku. Kyslík se do vody dostává vzduchem, fotosyntézou rostlin či vtékáním okysličené vody. Pokud je obsah kyslíku ve vodě malý, než jaký ryba potřebuje, zpomaluje se i růst ryby. Větší množství kyslíku je potřeba v případě vystavení ryby stresoru a také při krmení. (Branson, 2008) S růstem průměrné hmotnosti jedince se potřeba kyslíku podstatně snižuje.32 Dušení je projevem nedostatečného množství kyslíku. Ryby se v takovém případě vyskytují v místech, kde je více kyslíku, odmítají potravu, tlumí se u nich reakce, jsou malátné apod. Kapr se vyznačuje tzv. troubením, což je pomocná forma dýchání. Kapr v takovém případě k hladině stoupá šikmo, do dutiny ústní nabírá vzduch, který následně vypouští. (Baruš s kol., 1995) Při dušení a přetrvávání nedostatku kyslíku dochází u ryb k bezvědomí a až ke smrti. Nejvhodnější teplota vody v kádích je pod teplotu 10 °C. Pokud je ryba v takovéto vodě, její metabolismus se mění a ryba již potravu nepřijímá. Proto ryby v těchto podmínkách není potřeba krmit, ryba je i méně aktivní a nesnaží se o vyskočení z vody.

31

Tzv. pasivní difúzí. Ve vegetačním období kapr vyžaduje obsah kyslíku vyšší než 6,5 mg.lˉ¹, z dlouhodobého pohledu je nepřijatelný obsah kyslíku 3 – 3,5 mg.lˉ¹, v zimě by množství kyslíku nemělo klesnout pod 3 mg.lˉ¹. 32

22

Jestliže se tedy ryba v kádi příliš nehýbe, znamená to, že takováto teplota vody je pro ni optimální. Negativní je i přílišný nadbytek kyslíku rozpuštěného ve vodě. Ač k tomuto jevu dochází spíše ve výjimečných případech při umělém okysličování vody, u ryb takovýto stav způsobuje zvýšený pohyb, skákání z vody a nadměrné vylučování slizu, změny na těle a v některých případech i smrt. (Dubský a kol., 2003) V případě nepříliš dlouhé přepravy je vhodnější neokysličovat vodu čistým kyslíkem, ale pouze vzduchem. (Lucký, 1986) Ve vodě se vyskytují různé složky, jejichž množství má na život ryb také vliv, jsou jimi oxid uhličitý, dusitany a dusičnany, amoniakální dusík, a nerozpuštěné organické látky. Oxid uhličitý je důležitou složkou vody, rybám však neprospívá nedostatek ani nadbytek oxidu uhličitého.33 Dusitany, dusičnany a amoniakální dusík se většinou vyskytují společně. Nebezpečí způsobené dusitany je závislé na dalších podmínkách, např. vlastnostech vody. Působení dusitanů na ryby není příliš výrazné, ale mohou se vyskytnou změny chování či zpomalení přírůstku ryby.34 Amoniak se vyskytuje ve vodách intenzivního chovu ryb. Zdrojem amoniaku bývá rozklad živočišných a rostlinných dusíkatých látek, dále odpad zemědělské výroby a další zdroje. Amoniak je produkován zažívacím traktem ryb a také rozpadem zbylého krmiva. (Branson 2008). Amoniak se ve vodě nachází ve dvou základních podobách, avšak vliv na ryby mají obě formy rozdílný, množství obou forem amoniaku je podmíněný teplotě vody, množstvím kyslíku rozpuštěného ve vodě a kyselostí či zásaditostí vody. 35 Omezené vylučování amoniaku z těla ryb může vést až k tzv. nekróze žáber, které způsobuje nahromadění amoniaku v krvi ryby. Dalším negativním jevem je autointoxikace amoniakem. V těle ryby se látkovou přeměnou hromadí amoniak, který není správně vylučován z těla a dochází tak k nahromadění amoniaku v těle ryby a následné smrti. (Dubský a kol., 2003) Nerozpuštěné látky mohou být různého původu, jde především o nerozpuštěné částečky jílu, krmiva, výměšků, částí rostlin a dalších látek. Zkalení vody by však rybám 33

Nejčastěji k nedostatku oxidu uhličitého dochází silnou fotosyntetickou asimilací volného oxidu uhličitého či přílišným provzdušňováním vody. Nedostatek oxidu uhličitého způsobuje zásaditost vody, která rybám neprospívá. Pro kaprovité ryby je za nejvyšší možný obsah volného oxidu uhličitého pokládána hranice 25 mg.lˉ¹. (Hanel a Lusk, 2005) 34 Dusičnany jsou pro ryby slabě toxické, pro kapra je nejvyšší povolená hodnota dusičnanů 80 mg.lˉ¹. (Hanel a Lusk, 2005) 35 Nejvyšší hranice obsahu amoniaku je pro kaprovité ryby 0,05 mg.lˉ¹. (Hanel a Lusk, 2005)

23

nemělo činit větší obtíže. Velmi zkalená voda sice vede ke zvýšení kortizolu v krvi ryb, avšak žádné větší poškození rybám nezpůsobuje. Přítomnost například ostrých předmětů může rybám způsobit až krvácející poranění, které vede až k infekci a následně i smrti. Pokud se k velmi kalné vodě přidá i jiný negativní vliv (např. poškození ryby, nedostatek kyslíku) hrozí jedinci až úhyn. (Hanel a Lusk, 2005) Nadbytek plynu může být způsoben snížením tlaku či prudkým vzestupem teploty. Následkem může být špatná funkce životních procesů a následně smrt. (Branson, 2008) Teplota vody má velký vliv na životní procesy ve vodním prostředím a živočichy a rostliny v něm žijící. Teplota má s atmosférickým tlakem vliv na množství rozpuštěného kyslíku ve vodě. Jelikož je kapr ryba teplomilná, vyhovuje mu i menší množství rozpuštěného kyslíku ve vodě. Ideální teplota se pohybuje v rozmezí 20 – 25 °C. Pokud dané teploty klesnou, zpomalí se i metabolické funkce a nárůst hmotnosti ryby je pomalejší. (Dubský a kol., 2005) S vyšší teplotou vody se zvyšují negativní účinky rozpuštěných látek ve vodě a zároveň stoupá i možnost onemocnění ryb. Náhlá změna teplot u ryb zapříčiňuje změny v přijímání potravy, metabolismu, dýchání a potřebě kyslíku. (Branson, 2008) Především při prudkém poklesu teploty vody může u ryby dojít k tzv. teplotnímu šoku. Kapr v dobrém zdravotním i výživovém stavu dokáže snést změnu teplot v rozmezí 5 – 10 °C. (Dubský a kol., 2003)

2.3.2. Manipulace

Manipulace je pro ryby značně stresující. S rybami je manipulováno při odlovu, třídění, transportu i prodeji. Během všech těchto činností je třeba zacházet s rybami opatrně, aby se předešlo poranění či vyvolání stresu. Nejčastějším důvodem úhynu ryb je právě poškození či přidušení ryby. Pokud se ryba dostane manipulací mimo své přirozené prostředí, dochází u ryb ke značné fyziologické reakci (až několikanásobné zvýšení množství kortizolu v krvi). (Ashley, 2007) Důležité je zacházet s rybami tak, aby nedošlo k žádnému poškození na povrchu těla a nebyl setřen slizový povlak z těla ryby. Sliz nejenže rybě zajišťuje lepší pohyb, ale rovněž tělo ochraňuje před poraněním a možnou infekcí. (Baruš a kol., 1995). Proto je třeba zacházet opatrně nejen s lovícím nářadím, ale rovněž dbát na to, aby člověk, který rybu bere do ruky používal mokré a měkké rukavice, či měl ruce alespoň mokré. (Conte, 2004)

24

Mechanické poranění ryb vzniká v důsledku špatného zacházení či použití nevhodného lovícího nástroje (například použití sítí s menšími oky). (Čítek a kol., 1993). Při velkém seskupení ryb na mechanických nakladačích a následném zvedání z vody se velmi často mohou ryby nešetrnou manipulací poranit. Největšímu riziku poranění jsou vystaveny ryby ve spodní části sítě. Nahloučení ryb by mělo být co nejmenší a ryby by měly být rozloženy na větší ploše. (Conte, 2004) Jak Conte (2004) dále uvádí, nejšetrnější přepravou ryb by byla přeprava přímo z nádrže vodou. Ryby by tak byly díky stálému kontaktu s vodou dostatečně ochráněny před možným poškozením. Proud vody by měl být takový, aby ryba touto přepravou strávila co nejméně času a došlo k co nejmenšímu poškození. Tento systém se však využívá zejména u chovu pstruhů. Důležitá je rovněž teplota, při které je s rybami manipulováno. Nejvhodnější je s rybami zacházet v chladnějších teplotách. Voda totiž při nižších teplotách lépe zachovává množství rozpuštěného kyslíku ve vodě. Za úhyn ryb při manipulaci často může právě vyšší teplota a nedostatek kyslíku a stres, ke kterému vzhledem k manipulaci u ryb dochází. Stres nastává i v případě, že jsou ryby přemístěny do vody, ve které je rozdíl teploty výraznější. Aby se teplotnímu šoku předešlo, je důležitá postupná změna teplot vody, ve které ryby jsou a do které budou přemístěny. Starší kapři v dobrém výživovém i zdravotním stavu snesou výkyv teploty až o 10 °C. (Dubský a kol., 2003)

2.3.3. Přeprava

Přeprava je určena zákonem a vyhláškou č. 193/2004 Sb., o ochraně zvířat při přepravě. Ryby mohou být přepravovány jen v kontejnerech s odpovídajícím prostorem, větráním a teplotou. Při přepravě, přemísťování a usmrcování nesmí zvíře podléhat zbytečné bolesti a utrpení. Rovněž nakládání a vykládání zvířat musí být prováděno tak, aby zvířatům nebylo způsobeno utrpení či nebyl poškozen jejich zdravotní stav. Přeprava je možná dopravními prostředky zabezpečujícími pohodu zvířat a minimalizuje jejich zranění. Přechovávání zvířat předepisuje vyhláška č. 382/2004 Sb., o ochraně hospodářských zvířat při porážení, utrácení nebo jiném usmrcování. Živé tržní ryby se přechovávají v kádích, příručních nádržích za stálé výměny a přítoku vody a to za předpokladu, že tato voda nesmí ohrožovat zdravotní stav uchovávaných ryb. Možné je i zabezpečení jiného způsobu 25

provzdušňování či okysličování vody vzhledem k odpovídající hustotě obsádky a množství kyslíku ve vodě. Tento předpis je obsažen ve vyhlášce č. 382/2004. Ryby bývají přepravovány v různých nádobách speciálně uzpůsobenými auty. Zásadní je zajistit dobrý zdravotní stav ryb, při kterém je nutné zabezpečit dobré podmínky pro přepravu a to především dostatek kyslíku a vhodnou teplotu vody. Přeprava ryb často probíhá i na více etap, což ryby stresuje. Důležité proto je, aby přeprava ryby nepoškozovala a ke stresovým podnětům docházelo co nejméně. Nejprve bývají ryby přepravovány při vylovení z nádrže či rybníka, dále při nakládání, samotné přepravě a při vykládání. Dle výzkumu pozorující množství kortizolu v krvi lze uvést, že nejvíce stresující stádiem přepravy je výlov ryb a následné nakládání. Méně stresující je přeprava a vykládka ryb. (Ashley, 2007) Ryby by měly být přepravovány v dobrém zdravotním stavu při nižších teplotách vody, neměly by být poraněné, vystresované a oslabené. Ryby by také v ideálním případě při přepravě neměly mít plné trávicí ústrojí, neboť by hůře snášely zhoršené podmínky, měly by zvýšenou potřebu kyslíku a vylučováním by voda byla více znečištěná. Kapři bývají přepravováni téměř výhradně silniční dopravou, tudíž je možnost výměny vody, ve které jsou převáženi, minimalizována. Kvalita vody se tak v průběhu přepravy značně zhoršuje. Velkým negativem je i velká hustota ryb v přepravních nádobách. Zmírnit negativní dopady při přepravě ryb lze okysličováním vody, mícháním vody během přepravy a nepodáváním potravy rybám před přepravou. (Branson, 2008) Podstatná je i teplota vody, ve které ryby žijí či jsou přepravovány, důležité je dodržovat postupnou změnu teploty vody. S klesající teplotou se zpomalují životní děje včetně metabolismu. Pro přepravu kaprů je nejideálnější teplota vody v letním období 10 – 12 °C, v zimním období 1 – 2 °C. (Čítek a kol., 1993) Pro welfare ryb a jejich zdravotní stav je důležité množství kyslíku rozpouštěného ve vodě. (Čítek a kol., 1993) Množství potřebného kyslíku závisí nejen na počtu a hmotnosti ryb, ale i na stresových faktorech. Jelikož je stres ryb vyšší na začátku přepravy a v jejím průběhu se postupně snižuje, je nejvyšší potřeba kyslíku právě v úvodu přepravování. Spotřeba kyslíku dále závisí nejen na teplotě, ale i na pH vody, množství oxidu uhličitého, stresových faktorech a vylučování látek rybami. Čím je teplota vody, hmotnost či počet ryb vyšší, tím je potřeba i vyššího obsahu kyslíku ve vodě. Hustota ryb v nádržích či přepravních nádobách má velký vliv na životní pohodu i zdravotní stav. Je třeba tak dbát na hmotnost jednotlivých ryb, teplotu, okysličení a kvalitu 26

vody a časové rozmezí, po kterou jsou ryby přepravovány. Nádrže a různé nádoby na ryby by měly být dostatečně hluboké s hladkými stěnami, aby nedošlo k poranění povrchu těla ryb. Dříve byly veškeré nádoby na ryby dřevěné, dnes jsou vyrobeny převážně z plastu, který je lehčí a manipulace s nimi je tak snazší. Jelikož kapr na suchu vydrží přibližně jednu hodinu, bývá běžné, že si člověk kapra domů odnese například v igelitové tašce. Pokud by ale transport kapra trval déle než hodinu, doporučuje se, aby byl kapr zabalen do mokré látky a opatrně přenesen v igelitové tašce či nádobě. Manipulace a přeprava je pro ryby stresující, určitou dobu po prožití stresu trvá, než se ryba zpětně dostane do původního stavu. Jak uvádí Conte (2004), základní fyziologické odpovědi organizmu na manipulaci a přepravu se do původního stavu vrátí po 6 až 24 hodinách, v určitých případech bylo zaznamenáno odeznění stresových reakcí až do dvou týdnů po vymizení stresoru. U některých druhů ryb se využívá podávání malého množství anestetik pro dosažení menšího pohybu u ryb a tím i snížení vjemu stresových faktorů. (Ashley, 2007) Manipulace s rybami by měla být co nejšetrnější tak, aby nedošlo k poranění ryb a aby nedošlo ke zbytečnému vystavení ryb stresu. Životní podmínky ryb během celého chovu by měly být často pozorovány a kontrolovány.

2.3.4. Hustota obsádky

Velikost obsádky hraje důležitou roli ve welfare ryb, neboť ovlivňuje nejen kvalitu vody, ale i vzájemné působení mezi jedinci. Početnost obsádky obsahuje množství ryb na jednotku tzv. trojrozměrného prostředí závislého na množství či hmotnosti ryb počítané na objem statické vody a rybí biomasy v jednotce objemu tekoucí vody za jednotku času. (Conte, 2004) Nejdůležitějším kritériem pro určení hustoty obsádky jsou vlastnosti vody. Vysoká obsádka ryb nejenže potřebuje více kyslíku rozpuštěného ve vodě, ale zhoršuje i kvalitu vody. Následek bývá stres ryb, ryby tak mají sníženou obranyschopnost a jsou tak náchylnější k rozvoji různých druhů onemocnění, může rovněž dojít k hromadění zbylého krmiva a exkrementů, což velkou měrou ovlivňuje i vlastnosti vody. Pokud je hustota obsádky příliš nízká, projevuje se u ryb teritoriální chování a zvýšená agresivita, vysoká hustota obsádky stresuje ryby nedostatkem životního prostoru. Možná 27

hustota obsádky kapra je například při teplotě vody 10 – 15 °C 700 kg ryb na 1000 litrů vody. S klesající teplotou vody vzrůstá možná hustota obsádky.36

2.3.5. Usmrcování ryb

Postup pro usmrcování ryb předepisuje zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání. Tento zákon ukládá, že ryby je možné usmrtit pouze omráčením silným úderem tupým předmětem na temeno hlavy a následným vykrvením přetnutím míchy a cév řezem bezprostředně za hlavou nebo přetnutím žaberních oblouků a následným vykrvením za hlavou. Vykrvení ryb musí být provedeno ihned po omráčení ryby a provedeno musí být tak, aby způsobilo rychlé a celkové vykrvení. Před ukončením vykrvení nesmí být provedena žádná zpracovatelská činnost. Nástroje, materiál a vybavení určené k omráčení a vykrvení musí být zhotoveny, udržovány a používány takovým způsobem, aby úkony probíhaly rychle a účinně. Dále je při zacházení s živými rybami zakázáno zbavovat živé ryby šupin a ploutví, vsouvat rybám prsty pod skřele do žáber, vtlačovat prsty do očnic, násilným způsobem vytlačovat jikry nebo mlíčí, omračovat a vykrvovat ryby jinak, než je uvedeno zákonem, uplatňovat předsudek píchání nože do krajiny ocasní jako způsob usmrcování ryby, zabíjení ryb do zásoby a znečišťovat stanoviště krví a rybím odpadem.37

2.4.

Etické aspekty spojené s chovem vánočního kapra

Pokud hovoříme o welfare zvířat, musíme si být vědomi toho, že člověk má morální zodpovědnost ke zvířatům, ke kterým je třeba se chovat s určitým etickým postojem. Názory na to, zda jsou ryby schopny vnímat negativní prožitky se různí. Objevují se například názory,

36

Podmínky přechovávání živých ryb v kádích a příručních nádržích: Odstavec předpisu 382/2004 Vyhláška č. 382/2004 Sb., o ochraně hospodářských zvířat při porážení, utrácení nebo jiném usmrcování Příl.1. EAgri Ochrana zvířat [online]. [cit. 2012-03-19]. Dostupné z: http://eagri.cz/public/web/mze/ochranazvirat/legislativa/legislativa-cr/uplna-zneni-vybranych-predpisu/100049563.html 37 Zásady manipulace ryb a porážení ryb při sezónním prodeji ryb. Městská veterinární správa v Praze Státní veterinární správy [online]. [cit. 2012-02-07]. Dostupné z: http://www.mevs.cz/cinnosti-postupy/prodej-rybpodminky/

28

že mozek ryb není vybaven určitými oblastmi nebo podobnými funkčními oblastmi, které se vyskytují u jiných živočichů, jež jsou pro zaznamenávání prožitků nezbytné. (Rose, 2002) Existuje mnoho případů, kdy vnímání, učení a paměť jsou hlavními prvky, které rybám umožňují přizpůsobit se místnímu prostředí. Ryby jsou rozmanitá skupina organismů vykazující široké možnosti ve smyslovém vnímání, učení a kapacitě paměti. Nejnovější práce zabývající se fyziologickým chováním živočichů prokázaly, že existují značné podobnosti mezi mozkem ryb a mozkem jiných obratlovců. Zároveň se názory etologů, biologů a ostatních odborníků rozchází v nazírání na chápání životní pohody ryb. Welfare ryb jakoby dosud stálo až na pozadí welfare vývojově vyšších druhů zvířat. Farm Animal Welfare Council vytvořil tzv. koncept Pěti svobod, který se od roku 1996 vztahuje i na ryby. Dříve bylo těchto Pět svobod využíváno u zvířat, u kterých se mělo za to, že jsou schopny cítit bolest, strach a utrpení, u ryb nebylo tato schopnost prožívání do té doby nikterak více vnímána. Tato koncepce se týká dodržování nároků na svobodu od hladu a žízně, nepohodlí, bolesti, poranění, nemoci, projevování přirozeného chování od strachu a úzkosti. Každé zvíře by mělo být alespoň uchráněno před zbytečným utrpením. Na tento koncept Pěti svobod lze použít různé ukazatele, podle kterých je možné kvalitu welfare změřit, a to podle příjmu krmiva, tempa růstu, fyzického poškození, imunitní odpovědi organizmu, kvality vody, stavu ryby, abnormálního chování a primární a sekundární reakce na stres.38 Mozek ryb i savců je odlišný a stejně tak různá je i kvalita vnímaných vjemů. Přesto prožívání strachu, bolesti, stresu a dalších faktorů vnímání prožitků bývá zlehčováno či dokonce pomíjeno. Například směrnice určující průběh zabíjení obecně požadují, aby zvířata byla před zabitím omráčena co nejrychleji, tedy aby smrt nastala pokud možno ihned. Pokud je zvíře zabíjeno v rámci rituálních porážek, pak by měla být zabita rovněž co nejrychleji podle náboženské doktríny. Avšak tato pravidla neplatí pro ryby mořské či na většině rybích farem. Jak Singer (2001) dále uvádí, takovéto ryby ulovené v sítích se po vyklopení na souši dusí, v sítích se mohou mnohdy dusit i zachycením žábrami za síť, či mohou ryby napichovány na háčky jako návnada. Podle Singera utrpení ryb v takovýchto případech je jednoznačné, neboť nervová soustava ryb je velmi podobná s nervovou soustavou ptáků a savců. Ryby prožívající to, co by ostatním živočichům působilo fyzickou bolest, se chovají způsobem, který dokazuje vnímání bolesti. A stejně jako se Singer ptá, 38

Farm Animal Welfare Council [online]. 2011 [cit. 2012-03-01]. Dostupné z: http://www.fawc.org.uk/

29

pokládám si stejnou otázku i já, proč jsou ryby zapomenutými oběťmi na našem talíři? Proto, že jsou studenokrevné, mají šupiny, či proto, že nejsou obdařeny hlasem a nemohou se tak zvukově bránit? Výsledky studií dokazují, že ryby bolest i utrpení vnímají. Je proto třeba, abychom ryby chovali a zabíjeli s co nejmenším možným utrpením, co nejvíce humánně. Pokud bychom však tohoto nebyli schopni dostát, je potřeba nalézt nejšetrnější a trvaleji udržitelné varianty k jejich konzumaci. Ryby, které jsou vytaženy z vody na vzduch krutě trpí, neboť na vzduchu pomalu umírají. Žábry nejsou uzpůsobeny k tomu, aby byly schopny dýchat vzdušný kyslík, žábry získávají kyslík pouze rozpuštěný ve vodě. Ryby chlazené či zmražené, které si člověk můžu zakoupit v obchodě, možná právě tímto pomalým udušením zahynuly. Úmrtí ryb mohlo mít více podob, například v pozvolném snížení tlaku při vytahování z hluboké vody. Podle Librové39 jde v případě konzumace zvířat především o problém kulturní. Nezáleží jen na tom, zda konzumace trpících zvířat je či není zdravá. Důležitý je míra soucitu a vztahu k živým tvorům. Lidé se vyhýbají přiznání, že zvířeti způsobují bolest a utrpení. Například u zvířat, která máme jako domácí mazlíčky, odsuzujeme veškerou bolest, kterou jim někdo způsobí. Ale pokud se utrpení koná na zvířatech hospodářských, je takové utrpení přehlíženo. Zodpovědnost tak nese každý, kdo se na něm nějakým způsobem podílí, ať už konzumací masa či jinak. Je tedy třeba zacházet se zvířaty tak, aby docházelo k co možná nejmenšímu utrpení, stresu a bolesti. A jak Kolesár40 dodal, zásadní je si uvědomit, zda musím, zda jde o skutečnou mou potřebu a zda nepůsobím zbytečné utrpení, krutost. Podle jeho slov, kde není potřeba, není ani důvod, kde není důvod, není ani omluva. Většina zvířat svůj pocit ohrožení či bolesti vyjadřuje zvukem, avšak některá zvířata vydávají „zvuky“, které lidé nejsou schopni slyšet, tak je tomu u ryb, které vydávají zvuky ve formě vibrací. U ryb jsou zvukové signály tak, jak je známe u většiny zvířat, zastoupeny jinými zvuky vyjadřujícími volání poplachu, hněvu a dalších vjemů. To, že se u ryb projevují i takové pocity, jakými jsou úzkost či strach, můžeme například pozorovat, pokud rybu vyndáme z jejího přirozeného prostředí do prostředí nepřirozeného. Ryba vyndaná z vody na vzduch s sebou mrská do té doby, dokud nelekne. Jelikož ryby nekřičí a nevydávají žádné pro nás nepříjemné zvuky, nejsou na ně brány větší ohledy. A zřejmě by i stačilo, pokud 39

Textová verze pořadu „Týden v regionech“ (18.12.2004) na ČT1: diskuze s Hanou Librovou a Michalem Kolesárem (ohz). [online]. 2004 [cit. 2012-20-5]. Dostupné z: http://ohz.cz/ohzold/old_web/Aktivity/diskuze.html 40 Tamtéž.

30

by ryby vylovené z vody na vzduchu byť jen málo křičely a tak „klidný“ a „pohodový“ sport jakým je například rybaření, by už nebyl tím „poklidným“ koníčkem. Byť by k tomu stačily zvukové projevy ryb, které bychom slyšeli. (Singer, 2001) Pokud uznáme, že ryba skutečně trpí, nemůžeme brát žádné morální ospravedlnění pro to, aby byla tato schopnost trpět znevažovaná či dokonce odmítaná v porovnání s jakýmkoli jiným tvorem. A toto bychom si měli uvědomovat i v opačném případě. Pokud nějaký živočich nemá schopnost vnímat bolest, není třeba brát v tomto žádný ohled. Ale jak určit, jaká je schopnost určitého tvora bolest vnímat? Singer (2001) vyzývá, aby se lidé s ohledem na ryby vystříhali jejich požívání. Od druhové nadřazenosti se podle Singera velkou měrou oprostili ti, kteří ryby jedí, ale odmítají konzumaci ostatních zvířat. Za největší pokrok považuje to, pokud člověk nejí žádné živočichy. Singer (2001) navrhuje následující ukazatele pro určení bolesti u zvířat, a to schopnost se svíjet, naříkat, pokusy uniknout zdroji bolesti a podobnost nervové soustavy s lidskou. S klesající evoluční stupnicí se předešlé ukazatele projevují méně a méně. Ptáci i savci mají tyto indikátory zcela zjevné, u plazů či ryb již tak jednoznačné nejsou. Jejich nervová soustava se v některých důležitých oblastech od savců liší, ale základní uspořádání nervové soustavy zůstává stejné. Ryby dokážou bolest vyjádřit.

2.4.1. Bolest

Bolest je pro jedince jakýmsi varováním před nebezpečím. Komárek (2011) o bolesti hovoří jako o biologicky smysluplném „zařízení“, které komplexnější organismy ochraňuje před poškozením. Představuje jakési „evoluční vylepšení“ organismů s nervovou soustavou, které se projevuje nepříjemným subjektivním pocitem. (Komárek, 2011:224) Mnohdy je bolest doprovázena poškozením živé tkáně organizmu. Vnímání bolesti začíná v centrálním nervovém systému sjednocením dějů, které vznikly v receptorech kůže či vnitřních orgánů, odkud podnět putuje do mozku. Reakce na bolest je jednou z nejvíce zásadních nepodmíněných reakcí celého organizmu. Nociceptory41 jsou nervová zakončení,

41

Nociceptivní vlákna jsou dvojího typu – polymodální a unimodální. Unimodální vlákna Aα a vlákna Aδ. Vlákna Aα vedou termální a mechanické podněty, zatímco vlákna Aδ vedou dobře lokalizovanou a ostrou bolest. Vzruch jimi prochází rychlostí 5 – 30 m/sec. Polymodální nociceptory jsou podněcovány podněty chemickými, mechanickými, tepelnými a chladovými. Vzruch je jimi veden rychlostí pouze 0,5 – 2 m/sec. Vedou hlubokou, špatně diskriminovanou difuzní bolest. (Chandroo a kol., 2004) Podle Chandrooa a kol. (2004) se díky

31

která zajišťují přenášení bolesti. Mezinárodní asociace pro studium bolesti (International Association for the Study of Pain; IASP) nociceptory vymezuje jako „vysokoprahové senzorické receptory periferního nervového systému, které jsou schopné detekovat a přenášet informace o škodlivých podnětech“ (IASP, 2011). IASP (1979) definuje bolest takto: „bolest je nepříjemná senzorická a emocionální zkušenost, spojená se skutečným nebo potencionálním poškozením tkáně, nebo je popisována výrazy takového poškození“. Bolest tedy není pouze smyslový děj, ale jde i o citově subjektivní fenomén. Ten se podílí na různých psychických, fyziologických, ale i emocionálních dějích. Objektivně posuzovat bolest přesně nejde, avšak fakt, že je bolest vnímána, se nevylučuje s možností nevyjádření se či nesdělení svých pocitů. Podle studií zkoumající nocicepce u různých druhů organizmů se ukázalo, že podobnosti se vyskytují u obratlovců až po člověka. Avšak například u bezobratlých organizmů se nejedná o stejnou bolest jako u obratlovců, neboť signální dráhy u bezobratlých je možné pokládat za evoluční předstupeň nociceptivních drah obratlovců. (Julius a Basbaum, 2001) V oblasti hlavy mají ryby 58 nervových receptorů, což ovšem ještě donedávna nebylo důkazem toho, že ryby mají schopnost bolest vnímat, proto se někteří vědci domnívali, že se u ryb jedná pouze o reflex. Avšak reflexní chování a pocit bolesti je něco jiného, reflex si na rozdíl od bolesti zvíře neumí zapamatovat a následně si jej připomenout. Uskutečněny byly studie pozorující činnost mozku ryb při bolestivých podnětech. Výsledky ukázaly aktivitu mozku při bolestivých stimulacích na stupni fyziologickém i molekulárním. (Cooke a Sneddon, 2007) Další pokus byl prováděn u pstruha duhového. Byly zkoumány jeho reakce na bolestivé stimuly, které byly způsobeny injekční aplikací do oblasti úst akutně působící látkou. Reakce těchto pstruhů byly srovnávány s rybami, které byly bez těchto vlivů. U ryb, u kterých byly bolestivé stimuly, se vyskytovalo neobvyklé chování v podobě tření úst o štěrk na dně nádrže či o stěnu nádrže, dále rychlejší pohyby skřelových víček oproti rybám bez bolestivých podnětů. Autoři tak připouštějí, že právě tyto výsledky je možné považovat za známky vnímání bolesti a utrpení. anatomickým a fyziologickým studiím prokázal výskyt Aδ a C nociceptivních vláken u ryb. Studie Cooka a Sneddona (2007) udává, že se nociceptory vyskytují na hlavě, v oblasti úst a na žaberním víčku, s čímž souhlasí i Branson (2008). Podráždění těchto nociceptorů způsobuje obdobné procesy jako je tomu u sochozemských obratlovců v situacích, kdy na bolestivé impulsy reagují. Avšak například Branson (2008) uvádí, že přesto, že se tyto nociceptory u ryb vyskytují, není jednoznačné určit, zda ryby bolest a utrpení vnímají.

32

Ještě donedávna se všeobecně mělo za to, že ryby vzhledem ke svým neuroanatomickým a fyziologickým vlastnostem nejsou schopny bolest vnímat. I to byl jeden z důvodů, proč se veřejnost příliš o životní pohodu ryb nezajímala. Avšak výzkumy posledních let hovoří o tom, že právě ryby bolest cítí. Zároveň se obecně mělo za to, že ryby mají velmi malou paměť, hovořilo se o tzv. tří vteřinové paměti. Jeden z výzkumů ohledně paměti ryb vedl Kevin Warburton.42 Zabýval se chováním australských sladkovodních ryb, které jsou schopné si setkání s jedním predátorem pamatovat až několik měsíců. Ryby se tak dokážou určitému druhu predátora díky své paměti vyhýbat až po několik měsíců. Kapr, který byl rybářem chycen na háček, si tuto zkušenost dokáže zapamatovat dokonce až na dobu jednoho roku. Ryby se svým učením zdokonalují v lovení kořisti a zároveň tak mění i své chování. Podle dalších studií z nedávné doby je zřejmé, že ryby mají schopnost vnímat bolest stejně tak jako vnímat stresovou reakci. Bolest u zvířat je podle Nitecki a Kitchella (1987) vymezena jako nepříjemný senzorický a emociální prožitek způsobující obranné reflexy, podmiňující únikovou reakci a jako prožitek, který může ovlivnit druhově typické znaky chování. S určitostí lze říci, že se bolest vyskytuje u savců, neboť byl uskutečněn dostatek výzkumů, které bolest savců potvrdily. Otázkou však stále zůstává, jak je to s vnímáním bolesti u nižších živočichů včetně ryb. Zda se u těchto živočichů bolest vyskytuje a jak se u nich projevuje obranný reflex včetně emocionálního vnímání? Důležitá je zde spíše bolest z hlediska subjektivního pojetí, které je zřejmě nejdůležitější. Hlavní podmínkou pro určení životní pohody ryb je předpoklad, že ryby jsou schopny vnímat bolest a utrpení. Třebaže někomu může připadat, že u ryb je intenzita negativního prožitku větší například při blízkosti predátora než při přímém fyzickém poškození, nezdá se, že by vnímání bolesti u ryb vykazovalo podstatnější kvalitativní rozdíly od vnímání bolesti u lidí. (Komárek, 2011:225) S výzkumy, které prokazují vnímání a prožívání bolesti však někteří odborníci nesouhlasí. Argumentují především tím, že ryby k vnímání a prožívání bolesti nemají dostatečně vyvinutou nervovou soustavu a zároveň rybám v mozku chybí prvky k tomuto vnímání potřebné. Vnímání ryby si lze tak podle některých odborníků připodobnit k člověku

42

Three second fish memory 'just rubbish'. Charles Sturt University [online]. 2010 [cit. 2012-04-12]. Dostupné z: http://news.csu.edu.au/director/latestnews.cfm?itemID=29F34DE7E2F6FE0FB7272F41C53E3B22&printtempla te=release

33

v narkóze, který reaguje na podněty zvnějšku, avšak bolest necítí, neboť reakce na podněty jsou reflexy. Z toho tedy vyplývá, že ryby postrádají dostatečnou schopnost prožívat psychologickou stránku bolesti.43

2.4.2. Stres

Stres bývá definován jako soubor biologických reakcí na stimuly nebo události, které jsou pro organizmus ohrožující či stimulační a které mají tendenci porušit homeostázu. 44 Příčina prostředí vedoucí ke stresu u zvířat je označována jako stresor. U těch jedinců, kteří jsou stresu vystaveni, se objevují stresové reakce, které závisejí na typu, intenzitě, době působení stresoru a také na povaze zvířete. Tyto reakce lze rozdělit na akutní a krátkodobé a chronické a dlouhodobé. Akutní stres vzniká stresorem s velkou intenzitu, například blízkost predátora, špatné proudění vody a nedostatek kyslíku apod. Chronický stres se vyznačuje nižší intenzitou, zato však po delší časové období. Může jím být zkalená voda či uchovnění v malém prostoru. Chronický stres se oproti stresu akutnímu vyznačuje zhoršením reprodukční funkce, pomalým růstem či zvýšené náchylnosti k různým onemocněním jedince. Informace o stresoru se vyhodnocuje v mozku, odkud tělo dostává informace nervovou soustavou či uvolněním hormonů. Podle zvýšené sekrece hormonů do krve lze akutní stres naměřit, avšak musí se brát v potaz fakt, že tyto hodnoty mohou být ovlivněny i stresem chronickým.45 Stres může rovněž vyvolávat změna kvality prostředí, ve kterém jsou ryby chovány, dále technologické změny chovu

včetně úbytku

potravy ryb,

časté zacházení

či transport ryb, velká koncentrace ryb v chovných prostorech či nesprávný tok vody. (Dubský a kol.,2003). Stres se vyznačuje třemi základními fázemi. V případě fyzického či psychického stresoru se po sobě vyskytují následující fáze: alarmová (poplachová) fáze, adaptační fáze (fáze odolnosti) a v případě přetrvávání stresoru fáze vyčerpání. (Moravec, 2011) Reakce 43

Pain and Stress. National Agricultural Library [online]. 2008 [cit. 2012-04-01]. Dostupné z: http://www.nal.usda.gov/ 44 Definice stresu a GAS. [online]. 2009 [cit. 2.9. 2012]. Dostupné z: http://www.med.muni.cz/patfyz/powerpnt/0607/zl_gas.pdf 45 Fyziologie stresu. Animal Welfare Aspects of Good Agricultural Practice: pig production www.gapanimalwelfare.org [online]. [cit. 2012-03-20]. Dostupné z: http://www.spolecnostprozvirata.cz/data/prasata_13_kap.pdf

34

zvířat na stres je podle Huntingford a kol. (2006) přirozená vůči změnám vnějších podmínek. To je důvod, proč je stres užíván jako ukazatel zhoršené životní pohody. Zároveň je však potřeba si být vědom toho, že stres z fyziologického hlediska neznačí ve stejném smyslu utrpení. V ohledu hodnocení welfare ryb je zásadní pohlížet na stres z různých hledisek.

2.4.3. Welfare ryb

Pohledů na to, jak měřit welfare ryb je několik. Tyto názory se však mohou v určitých bodech shodovat, avšak stěžejní prvky se mnohdy různí. Stejně tak se liší i názory na to, jak objektivně welfare změřit. K tomu, aby bylo welfare měřeno uceleněji, je zapotřebí kombinace více přístupů. Podle různých autorů se přístup k měření welfare různí, ukazatelem tak může být zdraví ryb a růst (Branson, 2008), tělesné zdraví (Ashley, 2007) či behaviorální znaky jako změna chování v důsledku špatných podmínek (Huntingford a kol., 2006). FSBI (2001) jako hlavní indikátor pro určení životní pohody ryb označuje zdravotní stav, fyziologii a chování ryb. (Moravec, 2011) Zaujal mě rovněž přístup Bransona (2008), který si pro zhodnocení kvality welfare u ryb pokládá otázky ohledně toho, zda jsou ryby zdravé a mají vše, co chtějí. Ohledně zdraví ryb klade důraz na kvalitu vody, ploutevní erozi, chování ryb, onemocnění, hustotu obsádky, krmení a stav žáber a očí. V otázce potřeby ryb se pak táže na kvalitu vody a krmení. Ukazatele, které by vykazovaly změny ve welfare ryb se rozlišují podle různých měřítek. Indikátory by měly být nejen relevantní, ale také spolehlivé, stabilní a dobře odvoditelné a zároveň snadno získatelné. Je zapotřebí přihlížet k tomu, o jaký druh ryby se jedná, neboť každý druh ryby reaguje v daném prostředí rozdílně (Lucký, 1986). V literatuře se vyskytují různé ukazatele, které by mohly určovat zhoršenou životní pohodu ryb. Různí autoři se přiklánějí k různým ukazatelům životní pohody ryb, níže stručně uvedu nejčastější indikátory, podle kterých bývá welfare určováno. Za nejvhodnější ukazatel zhoršené životní pohody ryb bývá uváděn hormon kortizol. Hlavním, kdo považuje kortizol za nejvhodnější ukazatel je Branson (2008) Množství kortizolu v krvi závisí na tom, jak velká stresová reakce je. Výzkumy ukázaly, že množství kortizolu se v reakci na akutní stres rychle zvyšuje, následně po odeznění stresoru se snižuje. Martínez-Porchaz a kol. (2009) uvádí, že nejvyšší hodnota kortizolu se u ryb vyskytuje zhruba 35

jednu hodinu po prvotní reakci na stresor a původních hodnot kortizol nabude po šesti hodinách od vystavení stresoru. Hodnoty kortizolu jsou tak závislé na vystavení jedince určitému stresoru, ale také na druhu ryb. Zásadní vliv na množství kortizolu v krvi jedince však mohou sehrát i cizí činitelé, které množství kortizolu mohou výrazně ovlivnit a hodnoty tak zkreslit. Tyto činitelé mohou být vnitřní (např. stáří) a vnější (např. potrava). Důležité je proto při měření kortizolu srovnávat ryby ze společného prostředí a zároveň je zapotřebí uvést fyziologický a biochemický stav jedinců do normálu aklimatizováním do daného prostředí. U kapra obecného se hodnota kortizolu při stresoru zhuštění osádky zvýší desetinásobně, oproti tomu například u pstruha duhového mlíčňáka se při stresoru chytání kortizol zvýší více než 23 krát. Dalším významným ukazatelem je glukóza. Jedná se o monosacharid, který jedinci zajišťuje okamžitý zdroj energie. Množství glukózy je podmíněno množstvím kyslíku rozpuštěným v krvi. Glukóza jako ukazatel stresu u ryb se po stresoru značně zvyšuje. (Ashley, 2007) Zvýšenou tvorbu glukózy vyvolává hormon kortizol, proto je třeba brát v potaz nejen produkci kortizolu, ale i ostatní faktory, které by mohly hodnotu glukózy zvyšovat. Kvalita vody je bezpochyby pro welfare ryb velmi určující. Důležitými faktory jsou rozpuštěný kyslík, přítomnost chemických a jiných cizorodých látek, amoniak či teplota vody. Dalším ukazatelem určujícím kvalitu života ryb je nepřirozené chování. Bývá za něj považována velká či naopak velmi malá hybnost, otírání těla o dno a jiné předměty, či útěkové chování, což je reakce jedince na špatné podmínky. (Huntingford a kol., 2006) Branson (2008) se zmiňuje ještě o shromažďování ryb u přítoku, malá reakce ryby na případného nepřítele a dýchání při hladině. Lucký (1986) se domnívá, že o neobvyklém chování ryb hodně vypovídá aktivita pohybu a to především v intenzivním chovu ryb. Dobře pozorovatelné je to na necelistvém hejnu ryb, kdy se ryby od hejna oddělují. Rovněž je markantní odlišné chování, pokud se vyskytují faktory jako dostatek krmiva, dostatečně okysličené vody a další a ryby v takových případech přesto potravu odmítají. Změny ve zbarvení ryb lze pozorovat v souvislosti se změnou podmínek vnějších, ale také s onemocněním či poškozením organizmu. Pokud je poškozena nervová soustava, objevují se i barevné změny na těle jedince. Například světlejší zbarvení je zapříčiněno nedostatečným množstvím kyslíku, přemírou světla či špatným krevním oběhem. Naopak tmavší barvy se vyskytují v souvislosti s onemocněním organizmu, oslepnutím, v příliš kyselém prostředí a při velkých výkyvech teploty vody. (Dubský a kol., 2003) 36

Koeficient konverze krmiva je činitel určující potřebné množství potravy jedince pro nabytí jednoho kilogramu přírůstku tělesné váhy. Tento činitel je významným ukazatelem životní pohody zejména proto, že je velmi často užíván rybáři v intenzivních chovech ryb. Pokud je tedy tento koeficient příliš vysoký, značí to negativní podmínky v chovu, naopak co možná nejnižší hodnoty koeficientu hovoří o dobrém welfare ryb. (Branson, 2008) Pro určení dobré životní pohody ryb je vhodné sledovat i příbytek na váze, popřípadě zhoršování zdravotního stavu ryb. Huntingford a kol. (2006) uvádí, že ač je rychlost růstu u ryb rozmanitá a závisí na mnoha faktorech, přesto lze určit předpokládaný přírůstek ryby za danou časovou jednotku. Pokud tento předpoklad není naplněn, může to vypovídat o dlouhodobém stresu ryb. Zhoršení stavu ryb lze posoudit podle změn tvaru těla a orgánů ryby. Úbytek na váze může být následkem vystavení jedince druhotnému stresu. (FSBI, 2002) Oba zmíněné indikátory lze aplikovat tam, kde jsou ryby pod pravidelným dohledem či měřením. Snížený příjem potravy může mít několik různých důvodů, ale je známo, že ztráta chuti signalizuje zhoršené životní podmínky. (Huntingford a kol., 2006) Zranění jedince značí setkání s určitou formou nebezpečí. Reakce imunitního systému v důsledku zvýšeného množství kortizolu v krvi při zvýšeném stresu nemusí o stavu vypovídat správně. (Dubský a kol., 2003) Špatný zdravotní stav a jeho následné zhoršení bez odstranění příčin vede až k úhynu ryby. Pokud se u ryb objevuje více onemocnění, vyskytují se v prostředí prvky, které ho způsobují. V případě špatného zdravotního či výživového stavu jedinec dokáže hůře čelit různým onemocněným a stresujícím podnětům. Na tělech ryb lze pozorovat nejen morfologické změny, ale i abnormální chování. (Branson, 2008)

2.4.4. Tradice Vánoční kapr patří již po staletí k našim tradičním vánočním zvykům, je to jeden z mnoha kulturních rituálů. Tradice vánočního kapra se z hlediska týrání zvířat u nás v minulosti příliš neřešila, avšak v posledních několika letech se objevují názory například ve formě akcí aktivistů ohledně zabíjení vánočních kaprů (tzv. prodej vánočních psů). Tradice býčích zápasů, neboli koridy, lze alespoň lehce přiblížit k tradici zabíjení vánočního kapra, nejedná se o tentýž problém, neboť i zde jsou kulturní, ale i jiné rozdíly, jedná se zde však shodně o rozdíl kvalitativní. Účelem býčích zápasů je rituál zabití zvířete, kdy zvíře dlouho

37

trpí a nakonec zemře. Oproti tomu rituál zabíjení kapra trvá většinou pouze několik vteřin a důvodem zabití kapra je potrava. Zde se nejedná o cílené trápení zvířete pro zábavu lidí. Ryba na suchu vidí velmi špatně a zakrývání očí při zabíjení podle něj vypovídá o spojitosti s lidskými odsouzenci, kterému bývají oči při popravě rovněž zakrývány a tento zvyk je tedy přenášen i na oběť kapra. Obdobně tak probíhá například muslimský svátek obětování (turecky kurban bairam), kdy jsou na ulicích měst prodávány ovce a ty jsou následně rituálně zabíjeny.46 Výzkumů na téma tradic bylo uskutečněno několik. Zde uvádím například studii na téma Češi a tradice47. Pro celkem 93 % dotázaných je důležité slavit právě vánoční svátky. Všeobecně k tradicím mají větší vztah ženy než muži. Za zmínku stojí další práce zabývající se současným pohledem na tradice Vánoc u nás48. Autorka skrze svou práci hledala odpovědi na to, jak lidé dnes vánoční svátky vnímají a co pro ně tyto svátky znamenají. Praktická část práce se zakládá na odpovědích ze 189 vyplněných dotazníků, z toho většina vyplněných dotazníků (155) bylo od žen. Na otázku „Co nesmí na štědrovečerním stole chybět?“ byla pro respondenty nejčastější odpovědí bramborový salát (91%), dále vánoční cukroví (78%), smažený kapr (75%) a rybí polévka (44%). Z těchto odpovědí je zřejmé, že štědrovečerní stůl je v naší společnosti stále silnou tradicí. Další výzkum se zabýval Výročními zvyky na Valašsku očima různých generací49. Ač je tato práce zaměřena na konkrétní oblast Valašsko, přesto dokazuje, že tradice Vánoc je u nás stále velmi živá. V rámci své práce se autorka ptala více než 300 respondentů na to, jaké je jejich tradiční štědrovečerní jídlo? Respondenti ve věku 15 – 19 let jako své štědrovečerní jídlo kapra a salát uvedli v 69 %, ve věkovém rozmezí 25 – 35 let se tato odpověď objevila u 78 % respondentů, odpovědi dotazovaných ve věku nad 65 let tuto odpověď uvedlo necelých 82 %. Dále z výzkumu vyplynulo, že většina vánočních tradic se z pohledu dotazovaných dodržuje více na vesnicích než ve městech.

46

Moskytiéra Stanislava Komárka - Oběť kapra. In: Český rozhlas [online]. 2011 [cit. 24.2.2012]. Dostupné z: http://www.rozhlas.cz/leonardo/cteni/_zprava/moskytiera-stanislava-komarka-obet-kapra--929116 47 Centrum pro výzkum veřejného mínění: Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. [online]. 2012 [cit. 2012-05-11]. Dostupné z: http://cvvm.soc.cas.cz/ 48 BĚLÍKOVÁ, M. Náš současný pohled na tradice Vánoc. Diplomová práce. Univerzita Palackého: Olomouc, 2009. 49 ZIGOVÁ, M. Výroční zvyky na Valašsku očima různých generací. Diplomová práce. Univerzita Palackého: Olomouc, 2011.

38

2.4.5. Související studie Studie50, která se zabývala vztahy lidí ke zvířatům v Austrálii, vypovídá ohledně postojů lidí. Průzkumu se zúčastnilo 2000 Australanů ve městských i venkovních částech země. Výzkum přináší pohled Australanů na otázky týkající se etiky, práv, zvířat jako potravy, rizik, původních a zavlečených zvířat, lovu, rybaření a zespolečenštěných vztahů ke zvířatům. Průzkum mimo jiné ukázal, že Australané žijí ve velmi úzkém vztahu s různými divoce žijícími zvířaty a toto soužití sáhá až do velkých měst. Vztahy s volně žijícími zvířaty jsou kladné, pouze několik druhů živočichů, které způsobují problémy, jsou spíše v pozadí zájmu. Přestože Australané patří mezi národy, které nejvíce konzumují maso, stále více lidí se zabývá otázkami týkajícími se etiky a rizikovými otázkami, jejich hlavním cílem je zpochybnit zavedené postupy a změnit své vlastní hodnoty a zvyky. Práce Perceived Importance of Sustainability and Ethics Related to Fish: A Consumer Behavior Perspective51 se věnuje nazírání spotřebitelů na význam udržitelnosti a etických otázek týkajících se konzumace ryb. Výzkum se zaměřil na četnost konzumace ryb, postoj spotřebitelů ke konzumaci ryb, na znalosti spotřebitelů a na postoj k případnému odmítání konzumovat chované či volně žijící ryby. Výzkum byl uskutečněn v Belgii na vzorku 381 žen ve věkovém rozmezí 20 – 50 let. Obecně platí, že eticky smýšlející spotřebitel cítí odpovědnost vůči společnosti a tyto pocity vyjadřuje pomocí svého kupního chování. (Kaiser, 2006:464) Ve společnosti převážně panuje názor, že udržitelnost a etické otázky jsou důležitým kritériem. (Kaiser, 2006:468) Avšak pro většinu dotazovaných není tento postoj rozhodující. Výzkum ukázal, že je potřeba spotřebitele více informovat v otázce udržitelnosti a etických otázek ve vztahu k volně žijícím a chovaným rybám. Průzkum ukázal rovněž vyšší zájem o životní prostředí oproti welfare ryb. Respondenti odmítající konzumaci chovaných ryb mají vyšší průměrnou spotřebu ryb oproti těm respondentům, kteří odmítají konzumovat volně žijící ryb. Intenzivní chov ryb v rybníkách, klecích a nádržích vede k omezení zájmu zákazníků na životní podmínky ryb. Je jen velmi málo známo o tom, jaké jsou rozdíly u spotřebitelů k otázkám týkajících se udržitelnosti chovu ryb ohledně etiky a zároveň 50

FRANKLIN, A. Human-Nonhuman Animal Relationships in Australia: An Overview of Results from the First National Survey and Follow-up Case Studies 2000-2004. Animal and Society [online]. 2007, č. 15, s. 21 [cit. 2012-05-12]. Dostupné z: http://animalsandsociety.org/assets/library/632_humannonhumananimalrelati.pdf 51 VERBEKE a kol. Perceived Importance of Sustainability and Ethics Related to Fish: A Consumer Behavior Perspective. Ambio [online]. 2007, roč. 36, č. 7 [cit. 2012-04-05]. Dostupné z: http://www.jstor.org/discover/10.2307/25547816?uid=3737856&uid=2&uid=4&sid=21101421482533

39

o rozhodování spotřebitelů ke spotřebě ryb. Nejdůležitějšími kritérii pro rozhodnutí zákazníků se ukázala chuť, cena, kvalita, pohodlí a značka, oproti tomu otázku udržitelnosti a etické aspekty preferuje pouze menšina spotřebitelů. Etické otázky jsou velmi málo podporovány. Jen malá část spotřebitelů má povědomí o udržitelnosti a etických aspektech chovu a prodeje ryb. Spotřebiteli jsou výhody udržitelných výrobků nedostatečně sděleny, zároveň mají spotřebitelé nedostatek znalostí ohledně procesů výroby potravin a nedostatek vhledu do důsledků rozhodnutí nákupu určitých potravin. Celkový postoj respondentů ke konzumaci ryb byl velmi kladný. Nejvíce byli respondenti přesvědčeni, že jíst ryby je zdravé a výživné. Výzkum dále ukázal, že konzumace ryb se oproti předešlým létům zvýšila, je to dáno i tím, že ženy mají větší povědomí ohledně vlivu rybího masa na zdraví než muži. Zdraví a výživová hodnota rybího masa je tak nejsilnějším argumentem pro konzumaci masa, oproti tomu cena byla vnímána jako negativní překážka. Jako další negativa se projevila přítomnost kostí, nepříjemná vůně, omezená dostupnost, nedostačující výběr a zhoršení kvality. Udržitelnost a etické aspekty nejsou pro chování spotřebitelů rozhodující. Je to zřejmě dáno z důvodu malého povědomí spotřebitelů ohledně udržitelnosti a etických aspektech, a proto neznalost těchto problematik vede k danému rozhodování spotřebitelů. Řešením by byla větší informovanost spotřebitelů.

2.5. Shrnutí V teoretické části jsem usilovala o základní teoretický rámec, ze kterého bude vycházet následující empirická část. Stěžejní části lze hledat jak v popisu chovu vánočního kapra, tak i v etických souvislostech a výzkumech zaměřených na etiku ryb. Tradice rybářství ale i Vánoc tvoří v naší zemi základní podobu vnímání vánočního kapra v naší kultuře. Zachování tradice vánočního kapra souvisí se silnou potřebou populace si tradice uchovávat a tak podporovat chovatele ryb. Jakým způsobem však prodejci a jejich zákazníci vánočního kapra reflektují a vnímají je úkolem empirické části, která se na základě kvalitativního výzkumu bude zabývat právě uvedenými souvislostmi. Proto jsem se v empirické části dotazovala prodejců vánočního kapra a jejich zákazníků, abych zjistila nejen současné povědomí a vnímání dotazovaných

40

o

vánočním

kapru,

ale

i

budoucnost

vánočního

kapra

nejen

jako

pokrmu,

ale i jako symbolu.

3. Empirická část

3.1.

Téma výzkumu Tématem mého výzkumu je povědomí o chovu vánočního kapra a názory na etické

aspekty spojené s chovem a prodejem vánočního kapra u prodejců vánočního kapra a jejich zákazníků. Kapr se na stolech ve vánoční době začal objevovat až před dvěma stoletími, tradice vánočního kapra však sílila a dnes vánoční kapr patří k největším symbolům Vánoc. Mnoho lidí však kapra při štědrovečerní hostině pokládají za samozřejmost a tak si zřejmě ani neuvědomují, jakým procesem kapr prochází, než se dostane právě až na stůl zákazníka. Tato práce si klade za cíl zjistit, jaké povědomí mají prodejci a jejich zákazníci o chovu a etických aspektech spojených s vánočním kaprem.

3.1.1. Kontext výzkumu

Svůj výzkum jsem prováděla na Jindřichohradecku, především ve městech Jindřichův Hradec a blízkém okolí, dále ve městech Veselí nad Lužnicí, Soběslav a Třeboň u tamějších prodejců vánočních kaprů a jejich zákazníků.

3.1.2. Cíle výzkumu

Cílem výzkumu bylo zjistit, jaké je povědomí prodejců vánočních kaprů a jejich zákazníků o chovu vánočního kapra a také, jaký názor mají prodejci a jejich zákazníci na etickou aspekty spojené s chovem a prodejem vánočního kapra. Na tuto otázku jsem se pokusila odpovědět na základě informací získaných při rozhovorech s vybranými prodejci a zákazníky a také pozorováním. Hlavním cílem bylo zjistit, jak prodejci a zákazníci vánočního kapra vnímají a jaké mají povědomí o tom, jak je vánoční kapr chován, jakým procesem kapr prochází než se dostane až k zákazníkovi a jak nahlížejí na etickou problematiku spojenou s chovem a prodejem vánočního kapra. Svou prací jsem chtěla upozornit na stále ještě u nás 41

často opomíjenou širší souvislosti vánočního kapra, neboť kapr je většinovou populací vnímán jako nepostradatelný symbol Vánoc, ale nahlížení na chov a etickou stánku bývá mnohdy velmi zkreslený. Vzhledem k nepříliš velkém počtu respondentů nelze výsledek výzkumu zobecňovat, ale výsledky výzkumu by měly posloužit spíše indikativně.

3.1.3. Strategie výzkumu

Vzhledem k tomu, že mě zajímaly názory jednotlivých dotazovaných, zvolila jsem pro tento výzkum metodu kvalitativní, zároveň jsem ale použila i metodu pozorování. Kvalitativní výzkum by byl nejen příliš složitý, ale také by nás mohl ochudit o možné formulace, které by mohly například naznačovat, jak se bude vztah a vnímaní vánočního kapra dále u prodejců a jejich zákazníků vyvíjet. V rozhovorech jsem se držela ne příliš striktně připravovaného seznamu otázek, které jsem formulovala na základě indikátorů vycházejících z teoretické části práce. Během jednotlivých rozhovorů se dostalo i na jiné otázky, než které jsou uvedené, ale zároveň některé zůstaly i nezodpovězeny. Důležité bylo nejdříve získat důvěru od dotazovaných.

3.1.4. Výzkumný vzorek

Výzkum jsem uskutečnila na deseti prodejcích vánočních kaprů a jejich deseti zákaznících. Prodejce jsem vybrala tak, aby ve výzkumu byly zastoupeni prodejci z více měst na Jindřichohradecku. Vybrala jsem tak některá nejbližší města a obce v mém okolí – Jindřichův Hradec, Veselí nad Lužnicí, Soběslav, Třeboň, Jarošov nad Nežárkou a Jindřiš. Mezi dotazovanými bylo 7 soukromých prodejců ryb, kteří jsou zároveň i chovateli, 2 zaměstnanci soukromých prodejců a 1 prodejce velké rybářské firmy. Prodejci byli vybráni tak, aby nepocházeli či neprodávali pouze v jednom místě či jednom městě. V Jindřichově Hradci byli dotázáni 3 prodejci, v Soběslavi 2 prodejci, ve Veselí nad Lužnicí 2 prodejci, v Třeboni 1 prodejce, v Jarošově nad Nežárkou 1 prodejce a 1 prodejce v Jindřiši. Ohledně respondentů z řad zákazníků jsem se snažila, aby byly postihnuty rozmanité věkové skupiny dotazovaných. Dotazované zákazníky jsem oslovila u jednotlivých stánků a prodejních míst. Ne všichni mnou oslovení zákazníci byli ochotni odpovídat, především 42

z časových důvodů. Ale všichni oslovení zákazníci byli vstřícní a ochotní. Bohužel ne na všechny otázky a odpovědi se během rozhovoru dostalo, některé odpovědi byly zamluveny a již na ně nebylo odpovězeno podrobněji. U dotazovaných prodejců mě pro jejich krátkou identifikaci zajímal věk, který jsem však u některých dotazovaných byla nucena pouze odhadnout, dále povolání, zda se jedná pouze o prodejce či zároveň i chovatele nebo rybáře, jak dlouho se chovu a prodeji věnují a kolik ryb prodají. Ne všichni dotazovaní na všechny položené otázky odpověděli, důvodem nezodpovězení některých otázek byl především nedostatek času ze strany prodejce. U dotazovaných zákazníků jsem pro krátký popis zvolila věk a místo, ve kterém zákazníci vánočního kapra kupovali. U většiny dotazovaných jsem vzhledem k nezodpovězení otázky ohledně věku věk odhadovala. I u dotazovaných zákazníků bohužel zůstaly některé otázky nezodpovězeny, především proto, že sice během rozhovoru byly položeny, ale přesto zůstaly nezodpovězeny. Až na výjimky dotazovaní odpovídali s ochotou, i když ne všechny otázky byly zodpovězeny.

3.1.5. Hlavní výzkumná otázka

Jaké je povědomí o chovu vánočního kapra u prodejců vánočních kaprů a jejich zákazníků a jaký mají názor na etické aspekty spojené s chovem a prodejem vánočního kapra?

3.1.6. Dimenze výzkumné otázky

Hlavní výzkumnou otázku jsem rozdělila na následující dimenze tak, aby dostatečnou měrou obsáhly hlavní otázku a zároveň obsáhly i související aspekty.

Dimenze první: Prodejci vánočních kaprů a jejich povědomí o chovu vánočních kaprů V této první dimenzi jsem zjišťovala, zda samotní prodejci vánočních kaprů jsou zároveň i chovateli či aktivními rybáři, zda se někdy aktivně účastnili výlovu ryb, jaké jsou jejich motivace k chovu ryb. Zároveň jsem ale také zjišťovala, odkud ryby, které prodávají, pochází a jaký je zájem jejich zákazníků oproti minulým létům a jakou vidí budoucnost jak v symbolice, tak i v konzumaci vánočního kapra. 43

Dimenze druhá: Prodejci vánočních kaprů a jejich názor na etické aspekty spojené s chovem a prodejem vánočních kaprů V další dimenzi jsem se pokoušela zjistit, jaký postoj prodejci vánočních kaprů zaujímají k etickým otázkám spojenými s vánočním kaprem. Zda je vnímání prodejců ovlivněno několikaletou praxí a dále mě zajímalo, jak podle svých zkušeností na etiku týkající se vánočního kapra nahlížejí.

Dimenze třetí: Zákazníci a jejich povědomí o chovu vánočního kapra. Dimenze se týká povědomí zákazníků prodejců vánočního kapra ohledně chovu vánočního kapra, zda zákazníci vědí, jakým procesem kapr prochází, než se doroste velikosti tržní ryby a je tak určen až na prodejní pult. Dále zde bylo nastíněno, jaké je nahlížení zákazníků na vánočního kapra oproti jiným zvířatům, otázky se týkaly i četnosti konzumace kapra.

Dimenze čtvrtá: Zákazníci a jejich názor na etické aspekty spojené s chovem a prodejem vánočních kaprů. Zde bylo zkoumáno vnímání zákazníků ohledně toho, zda si zákazníci myslí, že je kapr schopen cítit bolest či zda během chovu, výlovu, manipulace a transportu trpí, a také jak zákazníci nahlížejí na tradici prodeje a zabíjení vánočních kaprů v ulicích měst.

Rozhovor Dimenze první: 1. Jste vy sám chovatel ryb či pouze prodejce? 2. Odkud pocházejí ryby, které prodáváte? 3. Kolik ryb každoročně prodáte, jaký je zájem zákazníků? 4. Účastníte se pasivně či aktivně výlovu ryb? 5. Mění se nějak technologie chovu ryb či se spíše chov ryb drží v tradičním postupu? Dimenze druhá: 1. Je při chovu a prodeji kapra důležitá jeho etická stránka? 2. Myslíte si, že kapr cítí bolest? 3. Myslíte si, že kapr při odlovu, transportu a prodeji trpí? 44

Dimenze třetí: 1. Co pro vás znamená vánoční kapr? 2. Kupujete si kapra i jindy než pouze o Vánocích? 3. Účastníte se výlovu kaprů? 4. Víte, jakým chovným procesem kapr prochází než se dostane až k zákazníkovi? Dimenze čtvrtá: 1. Je při lovu a prodeji kapra důležitá jeho etická stránka? 2. Myslíte si, že kapr cítí bolest? 3. Myslíte si, že kapr při odlovu, transportu a prodeji trpí? 4. Zabíjíte si vánočního kapra sami a nebo dáte přednost zabití či naporcování přímo u prodejce? 5. Jaký máte názor na zabíjení kapra přímo u stánku na ulici?

3.1.7. Metoda sběru dat

Kvalitativní výzkum jsem zvolila proto, aby získané odpovědi byly co možná nejkomplexnější. I to byl důvod, proč jsem se připravované struktury rozhovoru držela volně. Připravené otázky mi byly vodítkem, snažila jsem se o zodpovězení všech otázek, i když ne pokaždé to bylo možné. V průběhu rozhovorů velmi často nastávaly situace, kdy bylo potřeba pružně reagovat na informátorův tok myšlenek. Proto jsem mnohokrát měnila pořadí otázek a doptávala se na podrobnosti. Většinu rozhovorů jsem nahrávala na diktafon a poté přepsala, u některých rozhovorů jsem si dělala pouze zápisky. Většina rozhovorů proběhla přímo v terénu u prodejních stánků. S některými prodejci jsem si musela dohodnout schůzku mimo prodejní místo a na jinou dobu, neboť prodejci měli velmi často u stánků zákazníky a na rozhovor se mnou neměli čas. Jako metodu výzkumu jsem použila neformální rozhovor. Dalším výzkumnou metou bylo rovněž nezúčastněné pozorování. Pozorování jsem uskutečňovala během mých pochůzkách a rozhovorech u prodejců vánočních kaprů.

45

3.1.8. Dotazovaní

Vzorek deseti prodejců a deseti zákazníků jsem vybrala na základě pravidla nepravděpodobnostního výběru. Do případové studie jsem zahrnula prodejce a jejich zákazníky, kteří svým věkem odráží populaci. Snažila jsem se o zahrnutí nejmladší generace (30 let), střední generace (40-50 let) a generace starší (kolem 60 let). Dva respondenti (prodejce 9, prodejce 10) byli do výzkumu vybráni na základě efektu řetězce, neboli sněhové koule. Byla jsem na ně odkázána během prvních rozhovorů.

Zde uvádím stručnou charakteristiku jednotlivých prodejců a jejich zákazníků. Prodejce 1 – Muž, věk 48 let, prodejce na stánku v Jindřichově Hradci, soukromý podnikatel. Je zároveň i chovatelem, vlastní několik rybníků. Prodává i během roku, ale na stánku pouze o Velikonocích a Vánocích. Prodává již 20 let, na stánku má více druhů ryb – kapr, amur, štika, sumec. Na stánku ryby zabíjejí i kuchají. Prodejce 2 – Muž, věk 43 let, prodejce na stánku v Jindřichově Hradci, zaměstnání stavební práce. Chovatel, vlastní rybníky. Prodávání se věnuje přes 20 let pouze na Vánoce, ročně prodá asi 700 kg ryb. Ryby pouze zabíjejí a vykrvují. Prodejce 3 – Muž, 33 let, prodejce na stánku v Soběslavi, státní zaměstnanec. Chovatelem není, prodává pouze ze zájmu již 10 let pouze na Vánoce, prodají asi 1000 kg ryb. Na stánku prodává kapry hladké i šupinaté, amury a další. Provádějí zabíjení a vykrvení bez kuchání. Prodejce 4 – Muž, 62 let, prodává ve svém domě v Soběslavi, řidič z povolání. Chovatel, vlastní šest rybníků, ryby prodává po celý rok, ročně prodá až 2000 kg ryb včetně prodeje násady do velkoobchodu. Prodává 18 let, kapr, štika, lín. Provádějí zabíjení i vykuchání ryb. Rybářství ho velmi baví, jedná se o rodinnou záležitost. Prodejce 5 – Muž, 40 let, prodejce na stánku ve Veselí nad Lužnicí, povolání kuchař. Chovatel není, prodává soukromému chovateli, ročně prodá 500 kg ryb a asi 4000 kg násady. Na stánku prodává na Velikonoce i Vánoce především kapry, ale i štiky, amury. Ryby pouze zabíjejí a vykrvují. Prodejce 6 – Muž, 64 let, prodejce na stánku ve Veselí nad Lužnicí, 15 let prodával ryby na Vánoce v Praze, zaměstnával až 30 prodejců, soukromý podnikatel. Chovatel, vlastní rybníky. Prodává hlavně na Vánoce, dříve prodával až 20000 kg ryb. Ryby na stánku zabíjejí i kuchají.

46

Rybařina je jeho hlavní koníček, kterým žije celý život, k rybaření přivedl i svého syna, společně se věnují chovu ryb. Prodejce 7 – Muž, 27 let, prodejce na stánku v Třeboni, rybář u Rybářství Třeboň. Rybářství ročně vyprodukuje kolem 3000 tun kaprů, na stánku v předvánoční době prodají asi 1500 kg ryb. Prodává již 4 roky, na stánku mají kapry, štiky, amury, líny. Ryby zabíjejí i kuchají. Prodejce 8 – Muž, 62 let, prodejce na hrázi rybníka a doma v Jarošově nad Nežárkou, soukromý podnikatel. Chovatel, vlastní rybníky. Prodává již téměř 30 let, ročně asi 400 kg ryb, především kapry, ale i ostatní druhy ryb. Ryby při prodeji běžně nezabíjí. Prodejce 9 – Muž 38 let, prodejce na hrázi rybníka v Jindřiši. Chovatel, vlastní rybník, prodává pátým rokem asi 300 kg ryb. Ryby při prodeji nezabíjí, pouze výjimečně. Prodejce 10 – Muž 28 let, prodejce v Jindřichově Hradci, dělník. Chovatel není, prodává soukromému chovateli. Prodává již druhým rokem pouze na Vánoce, ročně prodají asi 700 kg ryb. Na stánku prodávají hlavně kapry a amury. Ryby zabíjí, ale nekuchají.

Zákazník 1 – Žena 45 let, Jindřichův Hradec. Zákazník 2 – Muž 42 let, Soběslav. Zákazník 3 – Žena 72 let, Soběslav. Zákazník 4 – Muž 28 let, Veselí nad Lužnicí. Zákazník 5 – Muž 66 let, Veselí nad Lužnicí. Zákazník 6 – Muž 50 let, Třeboň. Zákazník 7 –Žena 48 let, Třeboň. Zákazník 8 –Žena 58 let, Jarošov nad Nežárkou. Zákazník 9 – Žena 26 let, Jindřichův Hradec. Zákazník 10 –Muž 39 let, Jindřichův Hradec.

3.2.

Shrnutí rozhovorů

3.2.1. Prodejci vánočních kaprů a jejich povědomí o chovu vánočních kaprů

U prodejců bylo třeba rozlišovat, zda dotazovaní prodejci jsou zároveň i chovateli ryb, či zda se věnují pouze prodeji ryb. Z deseti dotazovaných prodejců vánočních kaprů bylo zároveň i chovateli sedm prodejců. U stánků většinou byli dva až tři prodejci ryb, ve většině 47

případů jsem se však dotazovala od jednoho stánku pouze jednoho z prodejců. Hlavním důvodem bylo, že se mne ve většině případů ujal hned majitel stánku a jeho kolegové (velmi často právě prodejci nechovatelé) se mezitím věnovali svým zákazníkům. Hlavní vedoucí stánku byl pokaždé i majitelem ryb, ostatní prodejci byli jeho kolegové ať už z chovatelského prostředí, či pouze pomáhali s prodejem. Jak mi prodejce 6 ze své vlastní zkušenosti řekl, je velký rozdíl v prodávání kaprů v tomto kraji oproti prodeji vánočních kaprů v Praze, kde je velké množství stánků s rybami na jednom místě. U stánku tak spíše prodávají ti, kteří ryby nechovají, ale pouze prodávají. Ve většině případů se jedná o jednorázové brigádníky, kteří prodávají téměř ve všech případech pouze s vidinou slušného peněžitého zisku. Většinou se jedná o studenty, kteří prodávají pouze jednu sezónu. Jelikož se jedná o náročnou práci v nepříznivých podmínkách několik dní před Štědrým dnem, většinou tři dny před 24. prosincem, stojí prodejci od ranních až do večerních hodin ve chladném počasí a neustále manipulují s mokrými a studenými předměty. Všichni dotazovaní prodejci prodávají kapry už několik let, pouze dva z dotazovaných prodejců prodává kapry dva a čtyři roky, ostatní prodejci prodávají kapry více jak deset let. Toto je zřejmě jeden z mnoha rozdílů, který můžeme pozorovat oproti prodejcům ve větších městech. Ryby od většiny prodejců pocházely z jejich vlastních chovů. Prodejci, kteří jsou zároveň i chovateli, vlastní i rybníky, u kterých mají sádky. V případě, že prodejci byli zároveň i chovateli, si velmi zakládali na tom, že jde o jejich vlastní chov a ryby tak jsou kvalitní a pocházejí z dobrého prostředí. Toto bylo často opakováno. Například prodejce 1 vyzdvihoval, že jeho rybníky jsou ve velmi příhodném prostředí a tak ryby pocházejí z čistých vod a je to proto znát na kvalitě ryb. Zdůrazňování kvality vlastních ryb a jejich původu z určitého prostředí se u prodejců ukázalo jako podstatná skutečnost. Tento fakt lze vysvětlit nejen jako vyzdvihování kvality vlastního chovu, ale i jako boj o zákazníka. Většina z dotazovaných prodejců jsou chovateli, kteří ale ryby koupili od jiných chovatelů již v tržní hmotnosti kaprů či těsně před tržní hmotností kaprů. Tito prodejci si tak ryby přemístí do svých vlastních rybníků a v případě nákupu tržní velikosti kapra ryby uloží ve svých vlastních sádkách, či těsně před prodejem v přepravních nádobách či kádích. Pokud prodejce však nebyl zároveň i chovatelem, pouze uvedl, z jaké oblasti či od jakého chovatele jeho ryby pocházejí, ale o kvalitě a jiných výhodách daného chovu až na výjimky příliš 48

nehovořil. Toto se shodovalo u všech třech prodejců nechovatelů, tedy u prodejce 3, prodejce 5 a prodejce 10. V případě, že prodejní stánky stály ve vzájemné blízkosti, tedy stánky byly od sebe vzdáleny pouze několik málo desítek metrů (prodejce 1 a prodejce 2, prodejce 5 a prodejce 6), ve dvou ze čtyř případů se prodejce 1 a prodejce 6 u daného stánku často snažil poukázat na kvalitu vlastních ryb oproti kvalitě ryb u vedlejší stánku. Markantní toto bylo především u prodejce 1, který na úkor svého kolegy majícího prodejní stánek o několik desítek metrů dál tvrdil, že prodejce 2 nemá své vlastní sádky, což je podle něj znát jak na chuti ryb, tak na první pohled i na kvalitě a čistotě vody, ve které jsou ryby v kádi u stánku uchovávány. Samotný prodejce 2 mi však řekl, že vlastní rybníky i se sádkami. Čistota vody v kádích při porovnání obou stánků prodejce 1 a prodejce 2 byla srovnatelná. Tato protichůdná tvrzení, svědčí o konkurenčním boji mezi prodejci, i když pouze ze strany prodejce 1. Ač oba prodejci na stejných místech prodávají již několik let, přesto si mezi sebou určitou část zákazníků přetahují, a ač prodejce 1 měl ceník ryb dražší, přesto k němu zákazníci chodili častěji. Rovněž i prodejce 2 si byl vědom toho, že kvalita ryb závisí na kvalitě vody. Upozorňoval na to, že voda v kádi pochází z veřejného vodovodu, kterou pomocí hadice pravidelně dopouští. Ovšem chybělo okysličovadlo, což prodejce omlouval tím, že mu ho kolega dnes nedodal, ale následující den prý již má mít okysličovadlo u stánku k dispozici. Podle prodejců velmi záleží na tom, z jakého prostředí a z jaké oblasti ryby pocházejí. Jejich kvalita je v tomto velmi určující, ryby chované ve vhodném prostředí vhodným způsobem chovu, ve správných podmínkách a také při správném zacházení jsou zdravější a odolnější. Toto tvrzení lze zobecnit na všechny prodejce, neboť všichni si byli vědomi důležitosti správného zacházení i vhodných podmínek, ve kterých ryby žijí. Kvalitě rybího masa velkou měrou závisí na tom, jak dlouho byly ryby ponechány v sádkách v době mezi výlovem a prodejem. Na těchto kritériích je kvalita a zdravotní stav ryb závislá. Dále rovněž záleží na podmínkách, v jakých byly ryby převáženy a jakým způsobem s nimi byly manipulováno. Důležité je zacházet s rybami velmi šetrně, aby neutrpěly zbytečný stres a především žádná poranění a oděrky, a nebyl jim setřen ochranný sliz z povrchu těla. Téměř všichni prodejci si byli důležitosti šetrného zacházení s rybami vědomi. Pouze prodejce 1, prodejce 8 a prodejce 10 nepovažovali za příliš podstatné šetrné zacházení s rybami, neboť oba tito prodejci si nemyslí, že by kapr cítil bolest a ve větší míře vnímal stresové podněty.

49

Horší podmínky v porovnání s kapry mají po odlovu mořské ryby. Po vylovení většina ryb uhyne pomalým udušením na palubách plovoucích továren. Maso těchto ryb se zpracovává na mražené rybí maso a rybí konzervy. Toto prodejce 4 udává jako hlavní důvod, proč je mražené filé horší. Kapra si zabije prodejce sám a ví, jak bylo s kaprem nakládáno a že se nedusil na vzduchu a byl rychle a šetrně usmrcen. Ryby jsou v takovém chovu umírají hromadně a to především udušením na vzduchu, není zde možnost, aby byly zabíjeny šetrně po jedné jako je tomu u kaprů. Výlov ryb je pro rybáře vrcholem rybářského roku, kdy vyloví svůj úlovek, který následně přetřídí a ryby putují dále do rybníků či přepravních nádob. Ryby, které ještě nedosáhly své tržní hmotnosti se přemísťují zpět do rybníků například i k jiným chovatelům, ryby tržní velikost míří na prodejní stánky či přímo k zákazníkům. Všichni prodejci se minimálně jednou ročně aktivně účastní výlovu ryb buď u svých rybníků či u rybníků svých známých a kolegů. Pro všechny chovatele je výlov ryb samozřejmostí. Prodejci, kteří nejsou zároveň chovateli, ale rybářství mají jako koníčka, se přesto výlovů účastní a jak prodejce 3 dokládá, vždy se najde místo, kde je potřeba lidská ruka, ať už je to přímo práce v lovišti s keserem, u přepravních beden, kádí, nebo u váhy či třídění ryb. Vždy se každá ruka počítá a vždy každý najde u výlovu své uplatnění. „Je to taková společenská událost, to víte, už od rána se všichni sejdem a čekáme, než na to budem moct vlítnout. Nejdřív se dělá, ale baví mě to, no jinak bych to nedělal. (směje se) No a pak když už máme slovíno, tak něco sníme, popijem, no musíme se pak nějak zahřát.“ (směje se) Další prodejce také pravidelně na výlovy jezdí: „Rybářství mám jako koníček, pomáhat kamarádovi na rybník jezdím, zakrmovat. A na výlovech taky, to je jasný.“ (prodejce 5) „Pořád je co, já jsem nejčastějc u kádí, kluci, co vyloví, tak nám dají v lodnách a my to nosíme do kádí s vodou, odkud se to pak třídí dál.“ (prodejce 8) Rybařina zůstala i po staletí z velké části nezměněna. U soukromých a malých chovatelů je vše kolem chovu ryb zajišťováno lidskou rukou, rozdíl je pouze u velkých rybářských společností, které na chov ryb mají kromě lidské síly i speciální techniku. V intenzivním rybářství práce lidí v některých případech nahrazena speciální technikou. S touto technikou mají zkušenosti prodejce 4, prodejce 6 a prodejce 7, kteří měli možnost během své rybářské praxe s mechanizací pracovat. Umí tak obsluhovat některé stroje a speciální zařízení používaná v rybářském provozu, jakými jsou například třídičky ryb, hydraulické nakladače, mechanické kesery, provzdušňující zařízení či nakladače. Všechny 50

tyto moderní přístroje se v chovu ryb používají intenzivní rybářství. U drobných chovatelů však zůstaly postupní metody již po dlouhá léta nezměněny, jako téměř v každém odvětví, i v drobném rybářství se některé postupy modernizují, ale z velké části zůstávají nezměněny. Veškerá práce tak bývá závislá na lidské práci. Pro zajištění správného chovu ryb je důležité umět vytvořit optimální prostředí pro chov ryb, ošetřovat rybníky, přikrmovat ryby či provést základní veterinární postupy. Dále je třeba umět provést vhodný výběr generačních ryb pro výtěr, odchov plůdku a násad, organizovat výlovy ryb v rybnících. V rybářství se především kromě speciální techniky proměnily materiály. Například místo dřevěných kádí se již dnes téměř výlučně používají kádě plastové, jež jsou lehčí a snadněji se s nimi manipuluje. Prodejce 3 vyprávěl, jak za dřívějších dob byli po výlovech na podzim živí kapři přepravováni i na větší vzdálenosti. Dno vozu, který táhli koně, bylo pokryto vrstvou slámy, na které byli rozloženi živí kapři. Na tyto kapry byla položena další vrstva slámy a na ní znovu kapři, na vrchu byla opět vrstva slámy. Vše bylo prolito vodou a vždy zhruba po hodině se vrstva znovu prolévala vodou. Přestože rychlost přepravy nebyla nijak velká, cestovalo se s kapry tímto způsobem často i celý den. Nelze příliš odhadovat, jaké byly úhyny kaprů, ale zřejmé je, že

takovýto způsob přepravy bylo možné provádět pouze v chladných

měsících. Jistě by však toto nešlo praktikovat u velkých ryb či v teplém počasí. Podle prodejce je třeba, aby se kapr zbytečně nevysilovat mrskáním a neotíral si ochrannou vrstvu slizu. Kaprovi by prý nemělo nijak více vadit, pokud by byl pravidelně po několika minutách poléván vodou, takovýto transport by tedy podle prodejce měl zdravý kapr bez větší újmy přežít. Podle téměř všech prodejců se změnil především způsob prodeje, kdy jsou různé předpisy velmi přísně sledovány, v případě nedodržení a porušení předpisů hrozí prodejcům často vysoké pokuty. Podle prodejce 6 přijde každý rok alespoň jedna kontrola. Prodejce má vše v pořádku, podle jeho vlastních slov by si neodvážil mít něco tak, jak nemá být. Na stánku ryby zabíjejí i kuchají. Jak řekli prodejci, hodně předpisů se zpřísnilo po vstupu České republiky do Evropské unie. Podle prodejců jde pouze o zbytečné ztěžování prodeje, ale toto zpřísnění nevede k žádným novým pozitivům, naopak, prodejcům se kladou větší a často i přehnané překážky. Prodejce 3 vysvětluje, proč na svém stánku ryby pouze zabíjejí a vykrvují, ale nekuchají. Je třeba mít certifikát, jak se dále bude odpad zpracovávat, dále je třeba mít 51

tekoucí vodu a další potřebné věci. „Když něco z tohodle zapomenete nebo neuděláte, tak je to vo strašnejch penězích.“ A dokládají to tvrzením: „Kontroly chodí, chodí. U nás ještě nebyly, ale čekáme, každej rok někdo přijde. Jó, minulej rok třeba nepřišla veterina, nebo ty co choděj, jakoby živnosťák, ale přišla, co to bylo. Hygiena.“ Přesto, že ryby na stánku nekuchají, podmínky pro prodejce jsou přísné. „Měj by bejt nerezovej pult, měla byste mít takhle plastovou desku, všechno vomyvatelný víceméně.“ „Dřevěná může bejt taky, ale už dneska chtěj, aby byla vomyvatelná, víc jako aby, jó klacek samozřejmě (ukáže na plastové prkénko), že aby se to do toho nevpíjelo. Ale říkám, to jsou ty prostě...“ Prodejce větu sice nedořekl, ale měl na mysli zřejmě z jeho pohledu příliš přehnané a až zbytečné směrnice EU. (prodejce 5) Vánoční kapr má v době prodeje za sebou již velmi náročné období, změny teplot vody od výlovu , až po umístění kaprů do sádek, následně do přepravních a prodejních kádí, a případně i doma ve vaně, dále častá manipulace, transporty. U kapra tak během této doby dochází k významnému úbytku zásobních látek a také poranění. Kapři se ve vodách na podzim ukládají k zimnímu spánku, při kterém se jejich aktivita zcela zmírní, zdržují se u dna a využívají své tukové zásoby. Pro kapra je proto nejvhodnější, aby byl ušetřen zbytečné manipulace a přepravy, změn prostředí a byl co nejdříve usmrcen právě u prodejců. Tito prodejci by měli s kaprem vhodně zacházet a měli by umět kapra co nejšetrněji a zároveň co nejrychleji usmrtit. Nejvhodnější varianta se jeví zabití kapra přímo u výlovu rybníka, kdy se kapr vyhne stresujícím prvkům a negativnímu zacházení, změnám prostředí a časté manipulaci. Zájem zákazníků uvedli dotazovaní prodejci různě. Pět prodejců (prodejce 1, prodejce 2, prodejce 5, prodejce 6 a prodejce 10) uvedlo, že se zájem zákazníků snižuje. Prodejce 1 vidí hlavní příčinu poklesu zájmu zákazníků o vánoční kapry především v ceně ryb. Demonstruje to na tvrzení, kdy po očištění kapra a zbavení vnitřností vyjde cena čistého rybího masa srovnatelně či dokonce dráž než maso například vepřové, ač lze kapra k přípravě pokrmů využít celého kromě šupin a žlučníku. Mnohé lidi podle prodejců odrazuje právě vysoká cena ryb a i na Vánoce si raději dopřejí klasický vepřový či kuřecí řízek, který konzumují běžně během roku. Podle prodejce je to veliká škoda, neboť kapří maso je stále nedoceněné jak pro svou chuť, tak především i ze zdravotního hlediska. Již během prvních rozhovorů mi první tři dotazovaní (prodejce 1, prodejce 2, prodejce 3) nezávisle na sobě řekli, že letošní rok je poznamenán nedostatkem vnitřností u kaprů. 52

Prodejce 1 vidí hlavní důvod ve zvýšeném zájmu o amury, neboť ti mají v sobě podle jeho slov samé sádlo a žádné vnitřnosti a lidé pak shánějí vnitřnosti zvlášť na polévku. Prodejce 3 nedostatek vnitřností vysvětluje takto: „Je to díky tomu, naší prostě Evropský unii, která vlastně zakazuje dělat tyhle věci veřejně.“ „Dřív se to stávalo, že to bylo běžný, dřív byly vnitřnosti, byly hlavy, všechno. Jenže dneska můžete rybu jenom takhle zabít, klepnout.“ Pouze jeden prodejce 4 uvedl zvýšený zájem zákazníků oproti minulým rokům. Prodejce 3, prodejce 7, prodejce 8 a prodejce 9 nepozorují úbytek ani navýšení zájmu zákazníků. Oba prodejci (prodejce 8 a prodejce 9) prodávající na hrázi rybníka uvedli, že je zájem zákazníků každý rok srovnatelný. V obou případech je toto dáno především tím, že prodejci mají k dispozici pouze ryby ze svého vlastního chovu a tak je jejich produkce každoročně stejná. Rovněž mají i své stálé zákazníky, kteří od nich ryby každoročně odebírají ve stejném množství jako každý rok. Rovněž pokles zájmu zákazníků uvedl i prodejce 6, který však porovnával spíše zájem zákazníků v Praze v předešlých letech. V hlavním městě v minulých letech provozoval v předvánočním období několik stánků s rybami, tento rok prodává poprvé v blízkosti svého bydliště, a tak zájem zákazníků hodnotil především v Praze. V současném místě prodeje je se zájmem zákazníků spokojený a je toho názoru, že všechny jeho ryby se k zákazníkům dostanou ještě před Vánoci. Dalším důvodem pro nákup vánočního kapra určeného na vánoční stůl je i to, že se děti těší, že se budou doma o kapra starat, několik dnů ho budou „opečovávat“ doma ve vaně. Cena podle prodejce 4 velkou měrou určuje zájem zákazníku, což prodejce potvrzuje na svém vlastním pozorování. Jelikož prodejce v místě působí již několik let a cenu ryb má podstatně nižší než u ostatních prodejců ve městě i okolí, zákazníků má dostatek a dokonce pozoruje i jejich nárůst. Prodejce má především stálé zákazníky, ale díky nízké ceně ryb se okruh zákazníků stále rozšiřuje. Zvýšený zájem je tak znát s klesající cenou. „Mám laciný ryby, kilo za 59, to třeba na náměstí mají o dost dražší a ono je to znát, lidi ke mně chodí víc. Sice na náměstí je ten stánek víc na očích, ale tady o mě místní věděj, řeknou si mezi sebou, mám tu i ceduli a tak ví, že tady to budou mít nejlacinější.“ (prodejce 4) Podle prodejce 3 a prodejce 5 je při zájmu zákazníků určující místo, kde se prodej uskutečňuje a také počet prodejních stánků. Je především důležité, aby stánek byl na dobře viditelném místě a aby stál každý rok na stejném místě, neboť tam je zaručeno, že si svého

53

ověřeného prodejce zákazník znovu najde. Dále je určující, kolik prodejních stánků se v místě nachází, čím více prodejců, tím se samozřejmě tržby jednotlivých prodejců snižují. Ryby prodejci na požádání zabíjeli i vykrvovali na všech prodejních stáncích, při prodeji na hrázích rybníka ryby zákazníkům prodejci prodávali živé. U čtyř prodejních stánků se provádělo i vykuchání ryb. Zájem o vykuchání a naporcování ryb byl velký, neboť u každého stánku, kde bylo kuchání ryb prováděno, často stály i fronty zákazníků a pracovník, který ryby kuchal měl stále plné ruce práce. Všichni dotazovaní prodejci si však byli vědomi toho, aby kapr byl zabit co nejšetrnějším způsobem. Toto tvrzení zmínili všichni prodejci včetně těch, kteří byli toho názoru, že kapr bolest necítí. Na zabíjení je pohlíženo jako na jakýsi rituál, který by měl být ke všem živým tvorům šetrný a podle některých názorů i do určité míry důstojný. Podle prodejce 5 je ryba se zakrytýma očima klidnější, proto je dobré ji přikrýt například mokrou látkou. Například prodejce 4 ryby i vykuchá, pokud si to zákazník žádá. „Kucháme, ale musí nám to říct den dopředu, jo, abysme přes noc zpracovali a připravili na druhej den, protože teď to dělat nemůžem ani nechceme před lidma dělat, protože každej to nesnáší.“ Na otázku, zda kuchání nesnášejí spíše děti, prodejce odpověděl: „No děti, a vůbec všichni, tak vždycky přes noc nebo večer to zpracujem a druhej den ráno to visí támhle v těch pytlíkách připravený. Vypadá to líp, když je to vyčištěný.“ (prodejce 4) Prodejci byli zastánci čerstvého rybího masa, u kterého je kvalita mnohem vyšší, než u masa chlazeného či mraženého. Maso bývá velmi často částečně rozmrzlé a následně znovu mražené, občas i v porušeném obalu, což ještě více kvalitu masa zhoršuje. „A navíc tyhle ryby bývaj tak hrozně naporcovaný, to je spíš rozsekaný... Takovýhle maso bych si vůbec nekoupil, ani zadarmo.“ Na otázku, jaký je poměr mezi zákazníky, kteří si rybu nechají zabít a kteří si jí s sebou odnesou živou prodejce odpověděl: „Je to tak půl na půl, kdo si vezme rybu sebou živou, nebo si jí nechá jen vykrvit a nebo rovnou vykuchat. Spíš lidi, co jsou v paneláku, tak ty si to většině případů nechají připravit všechno tady, no ale ty, co na to doma mají podmínky, prostor a taky náturu, tak si vezmou rybu sebou celou. Je to tak půl na půl.“ (prodejce 1) Stále častěji se však na talířích zákazníků objevují i jiné ryby než kapr. Prodejci na prodejních stánkách mají kromě kaprů na výběr i pstruhy, candáty, štiky či amury. Právě obliba amurů v posledních letech značně stoupá. Toto potvrdil prodejce 1, prodejce 2, prodejce 3, prodejce 6, prodejce 7 a prodejce 10. Amura si podle prodejce 1 kupují spíše lidé, 54

kteří chtějí mít na vánočním stole „něco lepšího“. „To maso z něho je dobrý, ale zas vevnitř je to samý sádlo, nemá žádný vnitřnosti, takže pak lidem chybí na polívku.“ Amur je oblíbený především díky chuti, cenově se však kaprovi vyrovná. Kapr se na prodejních stánkách objevuje v dvojí podobě – kapr šupináč a kapr lysec. Kapr šupináč je na trhu běžnější než kapr lysec, zájem o tyto dva druhy kaprů však kolísá. „Ono je to různý, loni chtěli lidi hodně lysáče, letos zase chtěj šupinu. Je to co si kde přečtou, někde napíšou, že tohle je lepší, a lidi na to slyšej.“ (prodejce 5) První den prodeje bývá zájem zákazníků nejmenší, nejvíce jich přichází jeden a dva dny před Štědrým dnem, což potvrdili všichni dotazovaní. I tři dny před Štědrým dnem je zájem poměrně veliký, ale lidé chtějí na talíři kapra co nejčerstvějšího, takže většinou s nákupem ještě den dva počkají. Den před Štědrým dnem je již většinou poptávka po kaprech uspokojena, a tak zákazníků již chodí o poznání méně. I 24. prosince se najdou tací, kteří ještě kapra na poslední chvíli shánějí. A tak prodejci, kteří mají možnost mít kapry například v blízkosti domova v kádích, ještě prodávají zájemcům i na Štědrý den. Prodejce 5 o Velikonocích prodá asi třetinu toho, co o vánočních svátcích. „První den je vždycky nejslabší, nejvíc je to tak den před. Dneska od rána máme 35 ryb.“ V tuto dobu bylo asi 13 hodin odpoledne. Podle prodejce 1 si kapra kupují spíše starší lidé, kteří kapra berou jako tradici a tu dodržují. Mladší lidé vánoční kapry také kupují, ale v menším počtu. Další dotazovaný prodejce 3 na otázku, zda si kapra kupují spíše starší nebo mladší lidé odpověděl: „To nepozoruju, ale je tady takový to hezký, že spíš ty starší, že když přijdou jakoby, řeknu, babička s dědou a jde s nima někdo mladší, tak todle bude jíst řízek normálně z kapra a todle bude jíst kuřecí řízek, jo, takže ty mladší zase moc tu rybu nemusí.“ A dodává, že starší lidé a lidé středního věku z jeho okolí rybu jedí téměř všichni, ale děti velmi málo. „Tam je to vo tom, že každej hlásí, že si dělá půl na půl vepřovej řízek, ale rybu taky, že ta tam nesmí chybět, že to k tomu patří, ale dojí se vepřovým řízkem. Ale neslyším vod lidí v našem věku, těch pětatřicet čtyřicet let, že by někdo tu rybu, já jí nesnáším, já si jí neudělám, nebo tohleto. Vopravdu, spíš si myslím vo těch dětech, děti, má to kostičky, jo a tak.“ A zároveň prodejce dodává: „Ta ryba by měla bejt podstatně víc na tom jídelníčku, ale nedělám to ani já jako kuchař. Přestože to vím, přestože jsem se to učil, přestože si to v těch knížkách nebo odbornejch pořadech vyslechnu, vidím.“ (prodejce 5)

55

3.2.2.

Prodejci vánočních kaprů a jejich názory na etické aspekty spojené s chovem

vánočních kaprů

Jak jsem se již během svého prvního rozhovoru přesvědčila, prodejci nepříliš kladně smýšlejí o aktivistech a ochráncích zvířat. Nejprve jsem se tedy tuto důvěru pokusila navodit otázkami, které se týkají spíše otázek prodeje a chovu vánočních kaprů. Na otázky týkajících se etiky prodejce ve většině případů sám nenarazil. Bylo třeba se tedy na etické otázky ptát obezřetně. Důvodem, proč chovatelé nepříliš rádi odpovídají na etické otázky, může být právě jejich několikaletý vztah k rybářství ovlivněný jejich koníčkem či obživou a jejich názor na prodej vánočních kaprů, který považují za tradiční a tedy i samozřejmý. Podle většiny prodejců ryby bolest cítí. Ovšem ne všichni bolest u ryb vnímají stejně. Jeden z těchto dotazovaných si myslí, že kapr sice nějaké podněty podobné bolesti cítit může, ale nejedná se o bolest tak, jak ji známe my. Svědčí o tom mrskání sebou při různé nepříjemné manipulaci, ale podle prodejce to není bolest v pravém slova smyslu. Jde spíše o jakési podněty. Rovněž jsou si prodejci vědomi toho, aby ryby zbytečně netrpěly, neboť zvíře trpící a stresované před smrtí má méně kvalitní maso. Je proto důležité, aby ryba byla zabita rychle a zároveň bezbolestně. Dalším faktorem, který se včetně stresu na kvalitě masa podílí, je chlorovaná voda v kádích, ve které jsou mnohdy kapři i několik dní. Nejlepší tedy je, pokud se kapr ve svém přirozeném prostředí – v rybniční vodě, vyskytuje po celou dobu. Podle prodejce 1 ryby bolest nevnímají, jelikož jediný hmatový orgán ryb je postranní čára, kterou ryby vnímají svou polohu, nikoli bolest. Další dva prodejci také nejsou toho názoru, že by kapr bolest cítil. Všichni dotazovaní prodejci včetně prodejce 1 se však shodli na tom, že etická stránka při zacházení s rybami důležitá je. Každý z prodejců však schopnost vnímání bolesti i stresu u ryb chápe jinak. Někteří prodejci se velmi zajímali o to, v jakém stavu a za jakých podmínek je kapr chován a převážen. Z odpovědí některých prodejců však bylo zřejmé, že pro ně etická stránka ryb na prvním místě není. Z některých odpovědí to však nevyznělo jednoznačně, ale dalo se velmi dobře vytušit, že někteří prodejci jsou přesvědčeni, že kapr patří mezi „nižší“ živočichy, kteří nejsou vyvinuti schopností cítit bolest a vnímat utrpení. V případě úhynu ryb tak prodejci hovořili především o finančních ztrátách, nežli o etických a morálních aspektech.

56

Mezi dobrou životní pohodu kaprů je důležitý dostatek prostoru především k pohybu. Kádě by tak neměly být přeplněné, což se ovšem u velké části prodejců nedodržuje. V kádích tak mnohdy bývá víc ryb, než kolik by jich mělo správně být. Dále je důležité dostatečné množství kyslíku ve vodě, vodu v kádích je nutné uměle provzdušňovat, nejvhodnější je protékání vody kádí, čímž se voda zároveň i provzdušňuje. Občas však k možnostem stánku není průtok vody možný, a tak je třeba mít alespoň zajištěné probublávání vody. Teplota vody by měla být pod 10 °C, protože pod touto hranicí teploty kapr nepotřebuje přijímat potravu, neboť se mu metabolismus zpomaluje. Nižší teplota také ovlivňuje aktivitu ryby, ryba je tak méně aktivní a je tak i klidnější. Ideální tedy pro prodej ryb je, pokud se ryba v kádi nehýbe, to podle prodejce značí ideální teplotu vody pro ryby. Zajistit nízké teploty vody je však pro prodejce velmi snadné, neboť v zimních měsících je teplota vody rozhodně nižší než 10 °C. Podle čtyř prodejců ryby během výlovu, brakování, převozu na sádky i na prodej do určité míry trpí, avšak ne ve takové míře, která by jim více škodila. Toto prodejce 2 argumentuje tím, že voda bez kyslíku nikdy není, jelikož se vždy voda v kádích provzdušňuje hadicí s vodou, díky nízkým teplotám je množství kyslíku ve vodě také dostatečné množství, rozhodně je prý kyslíku méně například v létě v rybníku, tedy v kaprově přirozeném prostředí. Káď plná ryb podle prodejce také není nic, co by jedincům nějak zvlášť vadilo. Při mrazivých dnech se ryby v hejnu stahují ke dnu, stejně tak za horkých letních dnů, kdy se kapři naopak ve velké hustotě drží u hladiny rybníka, neboť v takových podmínkách je ve vodě malé množství rozpuštěného kyslíku. V chladném zimním období díky nízkým teplotám se metabolismus ryb zpomaluje a tak kapr přirozeně potravu nepřijímá, takže o hladovění a tedy týrání kaprů hlady nelze podle prodejce hovořit. Z deseti dotazovaných prodejců se celkem sedm prodejců shodlo na tom, že kapr bolest cítí. Tito prodejci se tak téměř ve všech případech zajímali o to, jakým podmínkám jsou ryby během chovu, manipulace, transportu i prodeji vystavovány. Pojetí bolesti však bylo u prodejců chápáno odlišně. Prodejce 3 jako důvod toho, že kapr cítí bolest uvádí své poznatky během rybaření: „Když mu vytahuju háček z tlamy, mrská sebou, to přece musí mít nějaký to vnímání.“ (prodejce 3) Většina prodejců připouští že podmínky pro kapra během procesu chovu či přepravy nejsou ideální. Prodejce 4 uvedl: „Jo, tak asi je jasný, že to pro něj není úplně nejpříjemnější, když jsou třeba v tý kádi nahuštěný, ale zas kapr je od přírody tvor, kterej žije 57

v hejnu, tak těch pár dní pro něj zas nemusí bejt tak hrozný.“ A následně prodejce dodává, že dbá na to, aby voda v kádi byla čistá a aby měla dostatek kyslíku. Na živého kapra uloženého ve vaně je nahlíženo z různých pohledů. Prodejce v sedmi případech z deseti příliš nezrazovali z uchovávání kapra doma ve vaně. I když například prodejce 9 připouští, že vana i voda v ní není pro kapra přirozeným prostředím a proto v ní kapr do určité míry trpí, přesto prý ve vaně při správném zacházení dokáže přečkat bez újmy.

Prodejce však doporučuje, aby voda ve vaně byla provzdušňovaná

například tekoucí vodou ze sprchy či z vodovodního kohoutku. Dále prodejce nabádá, aby voda ve vaně byla pro kapra připravená ještě před tím, než si zákazník kapra donese domů. Dále dodává, že voda ve vaně by měla být dostatečně studená a stejně tak by měla být i studená voda, která se bude do vany dopouštět, teplota vody ve vaně by neměla stoupnout a musí se dbát i na dostatečně provzdušňování. V takovýchto podmínkách prý kapr vydrží bez problémů i několik dnů. Kapr by měl být umístěn tak, aby měl dostatek prostoru, důležité rovněž je, aby místo mohlo být provzdušňované. Voda pro kapra by měla být dostatečně studená a měla by být napuštěna ještě před tím, než do ní kapra vložíme. Zároveň voda, která do vany bude vtékat, by měla být také studená. Pozor je třeba dát na to, aby voda nezteplala, je třeba jí pravidelně dopouštět a tím i ochlazovat. Takovéto prostředí by mělo být pro kapra vhodné zhruba po dobu dvou týdnů. Kapr však tímto chováním určitě trpí. Jelikož kapr od výlovu projde několika převozy a přemístěními, zažívá během těchto akcí mnoho teplotních rozdílů a druhy vody. Například prodejce 7 připouští, že uchovávání kapra ve vaně byť i přes noc, natož i několik dnů, je pro kapra velmi stresující. Hlavním důvodem je nejen nepřirozené prostředí, ale i teplá a chlorovaná voda a nedostatek kyslíku. Navíc pokud chceme kaprovi „přilepšit“ připuštěním vody, aby měl ve vodě více kyslíku a voda se ochladila, připouštěním chlorované vody kapra ještě více otrávíme. „Vemte si kapra, dejte ho doma do vany, mějte ho tam tři dny, a je po ňom.“ A následně dodává: „A když to vydrží, tak už nevydrží to přenést do Vltavy a hodit ho do tý Vltavy.“ (prodejce 6) Ač se názory na vypouštění kapra do řeky se zdají být jednoznačné. Většina prodejců si myslí, že v případě vypuštění kapra z domácího prostředí, tedy z vany přibližně o teplotě 15 °C puštěním do chladné řeky, je kapr odsouzen k zániku. Ovšem setkala jsem se i s odlišnými názory dvou prodejců. Prodejce, který dle svých slov měl dříve vyhraněný názor na vypouštění kaprů do řeky, tedy přikláněl se k názoru výše uvedenému, dnes svůj 58

pohled na tuto problematiku změnil. Jelikož prý neexistuje žádný výzkum či nějaké poznatky ohledně toho, co takovéto vypuštění ryby do řeky s danou rybou udělá. A zároveň uvádí, že pro prodejce ryb je toto dalším způsobem odbytu a přináší to tak prodejci zisk. Z tohoto důvodu proto svůj postoj změnil. Zamýšlí se však nad otázkou, jak bude kapr vypuštěný zpátky do řeky schopen zazimovat a tím pádem i přežít do jarního období. Ryba obtížně zazimuje do klidového stavu a následně může dojít k jejímu vysílení v důsledku nedostatku živin. Nikdo však na jaře takto vypuštěné kapry neviděl a proto se ani neví, jestli jsou ryby vypuštění do řeky schopné přežít. Nabádá tak, že by bylo dobré výzkum ohledně vypouštění kaprů zpět do vody udělat. Určitě je podle tohoto prodejce špatně, pokud je kapr přímo z prostředí doma ve vaně vypuštěn do studené vody například v řece. Ideální je proto rybu na tento přechod připravit, tedy jí pozvolně vodu ochlazovat až na teplotu, jakou má voda, do které jí člověk chce vypustit. V takovém případě kapr nemá téměř žádnou šanci na přežití. Pokud se někdo přeci jen rozhodne kapra na Vánoce nezkonzumovat a „ušetřit“ ho vypuštěním na svobodu zpět do přírody, měl by mít na vědomí, že právě takovéto rozhodnutí může podle mínění většiny prodejců kaprovi zajistit téměř jistý úhyn. Velmi záleží na stavu ryby a na podmínkách, ve kterých byl kapr v předchozích dnech či týdnech přechováván. Pokud je kapr čilý, neodřený a nijak nepoškozený v dobrém zdravotním stavu a přenášíme ho rovnou například z venkovní kádě k řece, pak takovéto jednání může dostát svého původního účelu. Ovšem v případě, že kapr je přechováván například doma ve vaně, pak kapr po vypuštění zpátky do přírody nemá šanci přežít. Teplá, často chlórovaná voda, hlazení například od dětí, jakékoli odření či poškození těla kapra, to vše kaprovi neprospívá, kapr tak pomalu, ale jistě trpí. Pokud se kapr dokonce již obrací na bok, je dobré jeho trápení ukončit šetrným zabitím. Například prodejce 9 byl toho názoru, že vypuštění kapra zpátky do vody nemusí nutně znamenat jeho smrt. Ač se rozhodnutí pustit kapra zpátky do řeky oproti jeho zabití může zdát jako mírumilovný počin, ve skutečnosti tomu tak být nemusí. Pro rybu je vypuštění do studené řeky veliký teplotním šokem, který je pro rybu až smrtelný. Teplotní šok však nemusí nastat v případě, že je ryba ve uchovávána ve vodě o doporučované teplotě. Dalším předpokladem pro úspěšné vypuštění ryby do řeky je, aby kapr při výlovu a následných transportech nebyl nikterak poškozen. Často se ale stává, že ryba alespoň malým způsobem poškozena je a kapr se tak s tímto poškozením novým podmínkám těžko přizpůsobuje. V takových případech je velmi časté pomalé umírání ryby. Jelikož je kapr před svým prodejem chován v sádkách z důvodu 59

svého vylehčení, je jeho tělo zčásti oslabeno. Přizpůsobení se novým podmínkám je proto pro kapra více obtížné i vzhledem k tomu, že v rybníku bývá pro kapra více potravy než v řece. (prodejce 2) Prodejce 6 mi během odpovědi na tuto otázku pověděl i negativní zážitky, které během prodeje zažívá. „Když se dělá vo mase, tak je krev, to tak je. Ale choděj Pražáci, to vám můžu vyprávět, jak ... Vrazi. Vono už to teďka polevilo, ale je to takových deset let, zpátky, to bylo celkem dost moderní pouštět ryby do Vltavy, to vám můžu říct, jaká je to kravina, že tady mám tři stupně teplou vodu a von jí dá do dvanácti stupňů teplý vody, von jí celý dny tejrá a vadí jim, že já tady zabiju rybu, humánně usmrtim, vytáhnu z přirozenýho prostředí. Von jí dva dny trápí, ale pak jí zabije, protože jí donese do Vltavy a vono za chvilku je po ní. Tepelnej šok, a vona to nevydrží.“ A poukazuje na takzvaný tepelný šok, který kapr nemůže vydržet. A se zákazníkem se začínají bavit nad tím, že pokud je kapr tři dni ve vaně, tak už je blízko smrti. A pokud přeci kapr ve vaně vydrží žít, tak prý nepřežije tu cestu až k řece, kam ho člověk chce vypustit. Takové výkyvy teplot podle prodejce kapr nemůže zdravotně přečkat. (prodejce 6) Kapr, především pokud je v dobré zdravotní kondici, vydrží podle prodejce 3 bez problémů hodinu na suchu. V případě, že je třeba kapra přenášet déle než hodinu, pak je podle rad prodejce 4 lepší kapra zabalit do mokré látky a dát do igelitové tašky, přenos by měl být šetrný. Většina prodejců si uvědomuje, že doba do výlovu až po prodej, či spíše až po usmrcení, je pro kapra velice náročná díky vystavení velkému množství nepřirozených podmínek a při nedodržení doporučených předpisů může docházet k častému strádání kapra. Prodejce zmiňuje i několik manipulací s kaprem a nahuštění obsádky v přepravních kádích. 3.2.3. Zákazníci a jejich povědomí o chovu vánočních kaprů

Všichni dotazovaní zákazníci vnímají vánočního kapra jako nezastupitelný symbol Vánoc, podobně nahlížejí i na předvánoční prodej kaprů na ulici či na podzimní výlovy rybníků. Nejen tyto, ale i mnohé další prvky v dotazovaných vyvolávají asociaci s vánočními svátky. Symbol vánočního kapra je ve společnosti velmi silně zakořeněn. Dotazovaní nejčastěji jako symbol Vánoc uváděli vánoční stromek, cukroví, betlém, vánočního kapra 60

s bramborovým salátem, sníh a další symboly. Tyto se však v odpovědích zákazníků objevovaly nejčastěji. Jelikož dotazovaní zákazníci byli různých věkových skupin, nelze z toho vzorku usoudit, zda tradici vánočního kapra dodržuje určitá věková skupina lidí. Ale z odpovědí dotazovaných ohledně otázky, zda si myslí, že tradice vánočního kapra upadá, či je tato tradice naopak stále živá, byly odpovědi dotazovaných zákazníků protichůdné. Tři z dotazovaných odpovědělo, že tradice vánočního kapra pomalu upadá. Ač tradice Vánoc je nejen díky médiím stále velmi oblíbená a nikterak neupadá, stále méně rodin má na Štědrý večer tradiční jídlo, tedy ne všichni kapra tradičně konzumují. Rovněž se někteří přikláněli k názoru, že tradice pokrmu kapra na štědrovečerním stole dodržují spíše starší generace než mladší věkové skupiny, často se i vyskytoval názor přejímání vánočních zvyků ze zahraničí. Pro všechny dotazované tedy vánoční kapr patří k tradičním symbolům Vánoc. I přesto, že ne všichni kapra běžně během roku konzumují, všichni kapra o štědrovečerní hostině konzumují. Čtyři dotazovaní však vypověděli, že se u nich v rodině vždy vyskytuje někdo, kdo kapra jako pokrm nemá rád a místo jídla z kapra mu bývá na Štědrý den připravováno jídlo bezmasé či jídlo z jiného druhu masa, nejčastěji však kuřecí či vepřový řízek. Sedm zákazníků konzumuje kapra pouze jednou za rok, tedy o Vánocích, u zbylých třech zákazníků se kapr na talíři vyskytuje vícekrát za rok i mimo vánočních období. Ve většině případů se však jedná o jednorázovou konzumaci kapra. Pouze jeden zákazník si kapra kupuje jindy než o Vánocích, tři zákazníci kapra dostávají většinou jako dar od svých známých, kteří vlastní rybník a tedy ryby chovají a v období jarních či podzimních výlovů tyto své známé obdarovávají právě rybou či rybu vyměňují za nějakou protislužbu. Jedním z nejčastějších důvodů pouze občasné konzumace kapra byla příliš vysoká cena ryb. „Vyjde to hodně draho, ale jednou za rok si ho dopřejem.“ (zákazník 1) Zákaznice kupuje kapra u soukromého rybáře, neboť ví, že to je jeho vlastní chov a tím se snaží podporovat malé obchodníky a chovatele. K soukromému prodejci chodí pro vánočního kapra pravidelně již několik let. Ryby od tohoto prodejce jsou vždy kvalitní, neboť podle ní jde o zkušeného a prověřeného chovatele, který má své vlastní rybníky a svému řemeslu plně rozumí. Zákazníci si často chválili možnost vlastního výběru kapra u prodejců. „Je dobrý, že si kapra můžu vybrat a před očima nechat zabít a tak vím, že to maso je opravdu čerstvý, to vlastně u žádnýho masa takovou možnost nemáte.“ (prodejce 5)

Kapr prodávaný

a zabíjený v předvánoční době na ulicích je zřejmě jeden z mála zvířat, která se dodnes 61

ve velké míře za takovýchto podmínek prodávají a usmrcují. Ale na druhou stranu někteří zákazníci připouští, že naopak neví, čím byla tato ryba krmena, kde a jak byla chována. Většina z dotazovaných však neměla přehled o tom, odkud ryby u daných prodejců pochází, původ ryb není u zákazníků hlavním důvodem výběru určitého prodejce. Hlavním důvodem pro rozhodnutí k nákupu i daného prodejce tak je především cena, ale většina dotazovaných jde cíleně pro vánočního kapra, tudíž cena pro ně není zcela rozhodující. U většiny dotázaných je kapr oblíbeným jídlem, kterého umějí připravit i na několik způsobů, nejčastější přípravou však stále zůstává obalovaný řízek s bramborovým salátem. Dokonce se jedna zákaznice přiznala, že sice kapra na vánoční stůl připravuje a jí, ale ráda ho nemá. „Dělám to kvůli dětem. Jak by viděly, že ho nejím, tak by taky radši chtěly něco jinýho místo toho. Ale je zas hezký, když se tradice dodržují a oni viděj, že todle je opravdu tradiční štědrovečerní jídlo, tak hlavně aby to s tím měly spojený.“ (zákazník 10) Ohledně zabíjení kaprů na stánku či vlastní rukou zákazníků se potvrdili výpovědi prodejců, kteří vypozorovali, že především lidé z paneláků, tedy ti, kteří doma nemají příliš prostoru, si nechávají kapry zabít a vykuchat přímo u prodejce. I proto více zákazníků navštěvují především ty stánky, které vykuchání ryb nabízí. Více než polovina, konkrétně šest dotazovaných, si kapra nechává zabít a vykuchat přímo na stánku. Argumentují to především tvrzením, že jim alespoň ubude část práce nejen co se týče zabíjení, ale i čištění a uklízení po usmrcování a porcování kapra. Všichni prodejci, kteří kuchání na stánkách provádí, si za vykuchání a naporcování ryby účtují příplatek navíc, jedná se o desetikorunové částky, a ač se to někomu může zdát jako zbytečné peníze navíc, u všech stánků, kde kuchání kaprů probíhalo, byl stále velký zájem zákazníků o vykuchání či i o naporcování kaprů, pracovník, který kuchání kaprů prováděl, měl téměř pořád plné ruce práce. Všichni dotazovaní zákazníci se již někdy účastnili výlovu ryb. Pouze dvě zákaznice (zákazník 3, zákazník 7) sdělily, že už několik let na výlovu rybníka nebyly, i když v minulosti se výlovů, byť i pasivně, účastnily. Tři z dotazovaných (zákazník 2, zákazník 4, zákazník 6) byli již někdy přítomni na výlovu nějakého rozlehlého rybníka v okolí. Dva z těchto zákazníků (zákazník 4, zákazník 6) řekli, že takový veliký výlov ryb v nich zanechal velký dojem, šlo prý nejen o obrovskou společenskou událost, ale k vidění byly i různé rybářské postupy či stroje. Avšak ať už se jedná o velký několikadenní výlov rybníka, na který zavítají tisíce návštěvníků, či se jedná o výlov malého soukromého rybníka pouze za účasti několika málo rodinných příslušníků a známých, vždy jde o jedinečnou a významnou událost, ke které mají všichni 62

zúčastnění specifický vztah. Ostatní dotazovaní zákazníci na výlovy chodí téměř pravidelně, zhruba jednou za dva roky chodí na výlov celkem osm z dotazovaných. Otázka týkající se povědomí o chovu ryb se ukázala jako velmi problematická. Zákazníci ve většině případů řekli, ač nejednoznačně, že vědí, alespoň základními znalostmi, jak se kapr chová a jakým procesem od výlovu až po prodej prochází. Odvolávali se tak především na své pozorování během výlovů, kterých se příležitostně účastnili, a dále také například na shlédnutí příležitostných reportáží, článků či fotografií v médiích. Avšak téměř všichni dotazovaní zákazníci mají ve své rodině či v okruhu blízkých osob někoho, kdo se o rybník či chov ryb aktivně zajímá či se jím přímo zabývá. Tato skutečnost je dána především oblastí, ve které byl průzkum uskutečňován, neboť rybářství je zde velmi častá a oblíbená činnost, hustota rybníků a tak i rybářů je zde největší v celé zemi. Lidé ve většině případů měli například přehled o tom, jak starý je kapr, kterého si lidé kupují, tedy tržní kapr. Tři z dotazovaných byli toho názoru, že kapr je čtyř a víceletý. Pouze zbylých šest zákazníků odpovědělo, že kupovaní kapři jsou asi tříletí. Ovšem jedna dotazovaná odpověděla, že kupovaný kapr je pouze jednoroční. (zákazník 9) Tato mylná odpověď však byla pouze výjimečná a většina dotazovaných základní přehled ohledně chovu kaprů měla. Jelikož se již všichni dotazovaní někdy výlovu účastnili, byť většina pouze pasivně, zákazníci ví, jak výlov probíhá a cestu kapra z rybníka či vodní nádrže až po sádky znají spíše z doslechu či vlastního pozorování. Nedostatečné povědomí však zákazníci mají ohledně vhodných podmínek pro chov i zacházení s kaprem. Více než polovina dotazovaných si tak například myslela, že kapr vydrží živý na suchu bez úhony i hodinu a déle.

3.2.4. Zákazníci a jejich názor na etické aspekty spojené s chovem a prodejem vánočních kaprů

Nahlížení zákazníků na etickou stránku chovu i prodeje vánočního kapra se rozdělilo na dvě roviny. Sedm z dotazovaných uvedlo, že kapr, jelikož je živý tvor má stejně jako jiní živočichové vnímání i pociťování nejen bolesti, ale i stresu či utrpení. Ač se v dalším povídání nazírání těchto zákazníků na danou problematiku ne vždy ukázalo jako zcela jednoznačné, všichni tito dotazovaní uznávali, že kapr je tvor s vjemy podobnými například u psů či koček. Zákaznice (zákazník 1) se dokonce přiznala, že ji nikdy nenapadlo pohlížet na vánoční kapry jako na tvory, které opravdu můžou trpět a cítit bolest. Během našeho rozhovoru 63

se dotazovaná rozpovídala, že nad touto otázkou se zamýšlí zřejmě vůbec poprvé. Při rozebírání tohoto tématu zákaznice sama naznala, že tato otázka jí zůstala skryta především z toho důvodu, že kapr se oproti jiným zvířatům málo projevuje, tedy že v kádi má ryba pouze omezený prostor a také na ryby v kádích není příliš vidět. A dále jako zásadní postřeh, proč se ryby více neprojevují je ten, že nevydávají zvuky. Je to tak podle zákaznice velký rozdíl oproti například drůbeži v klecích, které jsou schopny především zvukových projevů, díky kterým na svou přítomnost a mnohdy i na své nepříznivé životní podmínky dostatečně upozorňují. Zbylý tři dotazovaní zákazníci (zákazník 2, zákazník 6) na kapra nahlíželi, zjednodušeně řečeno, jako na tvora, který bolest ani stres nevnímá, tedy že kaprovi nepříliš vhodné zacházení či nevhodné podmínky příliš nevadí. Jeden z těchto zákazníků (zákazník 2) však uznal, že není dobré kapra zbytečně nehumánně zabíjet či ho „týrat“, i když zákazník slovo týrat opravdu použil, tudíž zřejmě připustil, že o vnímání kapra bolesti i utrpení se může v některých případech jednat. Osobně si myslím, že na kapr z etického hlediska bývá přehlížen

právě

z

důvodu,

absence

orgánu

vydávající

zvuk.

Dalším

důvodem

„znevýhodňujícího“ kapra v nahlížení veřejnosti na etickou stránku s kaprem spojenou je, že kapr má své přirozené prostředí jinde, než má většina zvířat kolem nás, tedy ve vodě. Pokud ho tedy z jeho přirozeného prostředí přemístíme do našeho běžného prostředí, tedy na vzduch, kapr se již nemůže adekvátně bránit například únikem. Na otázku, zda dotazovaní pouštějí vánočního kapra do rybníka či řeky či nikoli odpověděli všichni z dotazovaných záporně. Dotazovaní v pouštění kaprů na „svobodu“ nevidí smysl, neboť kapra si jdou koupit za účel konzumace. Rovněž na vypuštění kapra do řeky nahlížejí jako na téměř jistou smrt kapra. „To víte, že na mě doma děti zkoušely, abysme ho šly pustit ven, ale tak jsem jim to vysvětlila. Že ne. No že by to pro něj nebylo nejlepší. Něco jinýho je, když naši vemou děti na ryby a třeba když ryba co chytěj je moc malá, tak jí zpátky pustěj, tak to je něco jinýho, ale takhle bych ho nepustila.“ (zákazník 9) Podle zákazníka 6 je rozdíl pustit kapra zpět do rybníka či do řeky. V rybníku totiž kapr nemá v zimě příliš potravy, naopak řeka je plná potravy, kterou se kapr živí dokonce i v zimním období. Neboť kapr v době prodeje žije několik týdnů bez potravy pouze z vlastních tukových zásob, pro přežití zpátky v přirozeném prostředí mu chybí potřebná energie pro přečkání zimního období. V případě, že je ryba puštěna zpátky do rybníka, nemá možnost svou energii nijak nabrat a dá se tak předpokládat, že brzy uhyne. Pokud je však ryba podle prodejce puštěna 64

do řeky, tuto svou ztracenou energii díky dostatku potravy může dohnat, byť pouze po malých dávkách. Proto je možné rybu chytit i v zimním období, neboť i v tomto období je kapr alespoň trochu aktivní a přijímá část potravy. Další názor ohledně pouštění kapra zpět do rybníka na svobodu prý nemusí nutně znamenat pomalé strádání kapra a následně i jeho úhyn. Důležité je, aby kapr nebyl vystavován velkým změnám prostředí a byl uchováván v podmínkách podobným jako v přirozeném prostředí. Lidé mají obecné povědomí o vypouštění kaprů zpět do řeky takové, že takové jednání není pro kapra vhodné a kapr tak může pozvolna trpět až často nakonec uhyne. Přesto se však veřejnost ne veškeré možné důsledky vypuštění kapra zpět do volné přírody uvědomuje. Setkávat se s vypouštěním vánočního kapra do řeky se však v této zkoumané oblasti veřejnost téměř vůbec nesetkává, tento zvyk býval zřejmě častější ve velkých městech. Další zákazník (zákazník 10) si podle svých slov uvědomuje, v jak „nevýhodné“ pozici kapr je. Když připustí, že kapr například během výlovu trpí a veřejností je toto chování tolerováno, je to podle zákazníka pohnutka alespoň k zamyšlení. „Za utýrání psa nebo i holuba může bejt člověk trestně stíhanej, ale když tisíce lidí nosej na Vánoce živýho kapra v tašce třeba víc i jak hodinu domů, tak ho dají do studený, i když pro toho kapra teplý vody, a chlórovaný. To je dost k zamyšlení.“ Týrání zvířat je společností odsouzeníhodné, ale týrání hospodářských zvířat, a právě také vánočních kaprů je společností oběcně tolerované, jedná se dokonce i o „roztomilou, mírumilovnou“ tradici. A dále se u svého povídání rozpovídá. „Pes vydává zvuky, lidi to musí chtě nechtě poslouchat, ale takovej kapr jen otvírá pusu a nic. A mrská sebou. A to je všechno. Na to lidi neslyšej.“ Zákazník 5 před lety zaregistroval v sousední zemi diskuzi ohledně týrání ryb. „V Německu bejval zákaz chytání ryb na háček, protože se začalo říkat, že ryba tim trpí. Ale pak to zas zrušili, ale nějakou dobu to tam tak platilo.“ Bližší informace se mi však o tomto řešení nepodařily dohledat. Všichni dotazovaní, kteří kladně odpověděli na otázku zda kapr cítí bolest, souhlasili i s tvrzením, že kapr při výlovu, transportu, prodeji a manipulaci trpí. Zákazník 8 si myslí, že kapr srovnatelně trpí například v létě, kdy je v rybníku nedostatek kyslíku. Ryby jsou tak blízko hladiny, kde vyhledávají tolik potřebný kyslík. Podobně je tomu prý i v zimě, kdy se rybník nedostatečně prosekává a kyslíku je pak v rybníku velmi poskromnu. Zákazník 4 si myslí, že plné kádě s rybami u prodejních stánků rybám tolik nevadí, jelikož ryby jsou ve studené vodě, jejich aktivita je nízká a dokonce i vjemy nejsou tak citlivé jak tomu bývá 65

v jiných ročních období,metabolismus ryb je zpomalený a ryba tak nepotřebuje téměř žádnou potravu. Na prodej i zabíjení vánočních kaprů na ulici nahlížejí dotazovaní z různých hledisek. Devět z dotazovaných uvedlo, že jim prodej vánočních kaprů na ulicích měst nijak nevadí. Dokonce někteří tento prodej považují za pozitivní v tom, že jde o jakési vybočení ze stereotypu. Lidé tak u stánku mají možnost koupit si čerstvého kapra, prodejci tak jdou blíže k zákazníkům a tento nákup je proto o hodně jednodušší než po zbytek roku. Dva dotazovaní uvedli, že by uvítali stánky s kapry na ulicích častěji, než pouze v předvánoční době, podle svých slov by tak ryby konzumovali mnohem častěji. Většina odpovědí na tuto problematiku lze zahrnout do této výpovědi: „Mě to teda divný nepřijde, vždycky to tu takhle bylo a k těm Vánocům to úplně patří, to by se pak muselo zakázat tolik věcí, no když by se na to pohlíželo, co je vhodný a co není.“ (zákazník 6) Zákazník 5 se smíchem pronesl, že by bylo příjemné, kdyby při zdlouhavém zabíjení, kuchání a čištění ryb například probíhalo nějaké kulturní vyžití. Ovšem následně dodal, že kulturní vyžití během prodeje kaprů vlastně probíhá, neboť možnost povídat si u stánku s prodejci či zákazníky je rovněž příjemné a dnes již málo kde se takováto příležitost naskytne. Během pozorování chování prodejců i zákazníků u vánočních stánků bylo zřejmé, že stánky s kapry přitahují velkou pozornost rodičů s dětmi. Velmi často se rodiče se svými dětmi se zájmem zastavovali u kádí s rybami. „Pojď, já ti chytím rybu, pojď si pohladit rybu. To je špíglák, šáhni si, jak je hlaďounkej.“ A malému chlapečkovi vysvětluje, že špíglák se říká kaprovi, který nemá šupiny. (Prodejce 6) Avšak je třeba si i uvědomit, že nebýt zákazníků a vánočních svátků, které jsou tak silně spojeny právě s konzumací kapra, by vlastně tolik kaprů ani nežilo. Jak zákazník 6 řekl: „Smrt zajišťuje přežití.“ Kolik kaprů by žilo, kdyby nebyli určeni právě na vánoční stůl. Pouze jeden z dotazovaných (zákazník 7) uvedl, že mu vadí především zabíjení a kuchání kaprů na ulici, ale toto především z důvodu, aby na zabíjení nekoukaly děti, z jeho osobního hlediska mu tato činnost nijak zvlášť nevadí. „Když se nad tim zamyslím, tak je to vážně taková divná tradice. To zabíjení. Kdyby se takhle zabíjeli na ulici třeba prasata, nebo v porovnání s velikostí kapra spíš kuřata nebo králíci, tak by to u lidí určitě nemělo takovej úspěch jako tady kapři.“ Někdo se podle slov zákazníka 8 může tvářit humánně, když si koupí kapra na Vánoce zmraženého, již naporcovaného, ale to vůbec nemusí být humánní, naopak. 66

U takto zpracované ryby nevíme, jakým způsobem byla usmrcena, či jak dlouho byla v nepříznivých podmínkách. Zákazník 4 uvedl, že zabít kapra a zabít větší hospodářské zvíře není na stejné úrovni. Proto je vhodnější z důvodu získání potravy dát přednost zabití ryby. Dva z dotazovaných zákazníků nemá nic proti prodeji ani zabíjení kaprů na ulici, rovněž ale s takovýmto počínáním ani nesouhlasí. Zabíjení kaprů na ulici se zákazníkovi 9 příliš nelíbí. Je toho názoru, že by bylo lepší kapry zabíjet například elektrickým proudem a jejich maso se prodávalo chlazené. Podle zákazníka 1 by bylo nevhodnější kapra zabít hned na sádkách. Kapři by se tak vyhnuli různým stresujícím faktorům, jakými jsou manipulace, převoz, změny prostředí a teplot, nedostatek kyslíku či velká hustota obsádky v přepravních kádích. Zákazník 6 a zákazník 8 nezávisle na sobě odkazovali na to, že v dřívějších dobách se běžně zabíjela domácí či hospodářská zvířata jako slepice či i větší zvířata a nikomu to nepřišlo krvavé, nehumánní. Dalším častým názorem bylo, že vánoční kapři se na ulici prodávají i zabíjejí již několik desítek let. „Není to nic divnýho, je to tradice.“ Důležité je zacházet s kaprem tak, aby nebyl vystavován zbytečnému utrpení a byl šetrně a rychle usmrcen. Především starší lidé na zabíjení vánočního kapra pohlížejí jako na zcela běžnou činnost. Jak dokládala výpověď zákaznice, dřív se i děti běžně účastnily zabíjaček prasat, stahování králíků z kůže či škubání kačen a ostatních domácích zvířat. Děti na vesnici nejen v hospodářských staveních v takovém prostředí vyrůstaly a nikomu nepřišlo neetické, když byla domácí zvířata zabíjena. Většina zákazníků pohlíží na zabíjení kaprů přímo na ulici jako na běžnou a přirozenou věc spojenou nejen s vánočními svátky. Jelikož kapr je vnímán jako jeden z nejsilnějších symbolů Vánoc, lidé se o něj nechtějí ochudit. V posledních letech je pozorován zvýšený zájem lidí o tradiční zvyky spojené s vánočními svátky. I u tradice vánočního kapra lidé zůstávají a neopouštějí od ní Někteří z těch, kteří tradici vánočního kapra považovali již jako přežitek, se k němu zpátky vrací. Pokud uvedu příklad akce prodávání vánočních psů, podle zkušeností organizátorů pohlížejí lidé na tuto akci různě, lze je rozdělit do čtyř základních skupin - lidé, kteří akci kritizují, vysmívají se, vyjadřují souhlas či podporu a ti, kteří se do akce aktivně zapojí. Poměr mezi lidmi, kteří s akci souhlasí a kteří jí odmítají je ve stejném poměru. Mladší lidé mají k akci větší pochopení a toleranci, ale někteří se i vysmívají, což je podle organizátorů pochopitelné. Lidé starší generace bývají naopak více konzervativní, převažuje u nich však 67

negativní názor na akci, někteří lidé však akci tolerují a dokonce i podporují. Prodejci vánočních kaprů na akci příliš nereagují, spíše se u nich lze setkat s tolerancí a v některých případech i smíchem. Překvapivě se ale prodejci vůči organizátorům akce nijak více neprojevují. Na zabíjení kaprů na ulici velká část zákazníků pohlíží jako na tradici, která k vánočnímu období neoddělitelně patří. Zákazníkům především vzhledem k již zažité tradici v naší kultuře se etickým otázkám ohledně zabíjení kaprů příliš nezajímá, dokonce až na drobné výhrady všichni zákazníci vypověděli, že jim prodej ani zabíjení či kuchání kaprů přímo na ulici nepřijde jako něco divného či dokonce nevhodného a neetického.

4. Závěr

Chov ryb i tradice vánočního kapra má u nás silnou pozici. Chov kapra procházel po staletí různými proměnami až dostál do podoby, jak ho známe dnes. Ročně se u nás vyprodukuje více téměř 24 000 tun ryb, z toho tvoří více než 90 % produkce kapra. Inspekce kontroluje postupy nařízené vyhláškami nejen při chovu ryb, ale i při manipulaci, přepravě či prodeji. Hlavní podmínkou pro určení životní pohody ryb je předpoklad, zda jsou ryby schopny vnímat bolest a utrpení. Na tuto problematiku bylo uskutečněno množství studií, které dokazují, že ryby bolestivé podněty vnímají. Podobně je to i u stresových podnětů, na které ryby podle studií rovněž reagují. Pro určení životní pohody ryb je třeba dbát na řadu ukazatelů, kterým různí autoři přikládají různou důležitost. Nejzákladnějším ukazatelem welfare ryb je voda a její vlastnosti, především teplota, množství rozpuštěného kyslíku a oxidu uhličitého ve vodě a obsah dalších neméně důležitých látek. Dalším předpokladem pro dobrou životní pohodu ryb je zajištění správné manipulace při veškerém zacházení s rybami. Rovněž je zásadní dodržovat určitou hustotu obsádky, dbát na správné podmínky při přepravě ryb a v neposlední řadě dodržovat zásady pro usmrcování ryb. Mezi zásadní indikátory zhoršené životní pohody ryb patří především hodnoty v těle ryb různých látek, především hormonu kortizol, dále glukózy a dalších látek. Významně o životní pohodě ryb vypovídají vlastnosti vody, stejně tak jako chování a zdravotní stav ryb a další ukazatele. Výzkumy na vnímání prodejců a zákazníků na vánočního kapra uskutečněny nebyly. Existují však studie, které mají s daným tématem určitou spojitost. Jedná se především 68

o zahraniční studie, kdy bylo například zkoumáno vnímaní spotřebitelů na význam udržitelnosti a etických otázek při konzumaci ryb. Obecně platí, že eticky smýšlející spotřebitel by měl cítit určitou odpovědnost vůči celé společnosti a tomuto svému postoji by tak měl podřídit i své kupní chování. (Kaiser, 2006:464) Ne vždy však toto tvrzení platí, výše zmíněná studie tento postoj nepotvrdila. Nejen u tohoto výzkumu, ale i u dalších byla ukázána malá informovanost spotřebitelů ohledně chovu, ale i etických souvislostech. Ve svém výzkumu jsem se setkala s následujícím souborem zjištění a proto bych zde chtěla shrnout veškeré poznatky, jež lze pokládat za přínosné v dosavadní diskuzi o problematice ohledně postojích a názorech prodejců a zákazníků na vánočního kapra. Výzkum jsem provedla na deseti prodejcích vánočních kaprů a deseti zákaznících na Jindřichohradecku. Sedm z dotazovaných prodejců bylo zároveň i chovateli kaprů. Všichni prodejci hovořili o rybách jako o koníčku a v případě, že prodejci byli zároveň i chovateli, rybářství pokládali za vášeň, které věnují část svého života. Kromě dvou prodejců prodávají všichni vánoční kapry již více než deset let. Ryby na stáncích a prodejních místech pocházely zejména z vlastních chovů. Zájem zákazníků o vánoční kapry u poloviny prodejců oproti minulým rokům klesl, čtyři dotazovaní uvedli stejný zájem zákazníků, pouze jeden prodejce pozoroval zvýšený zájem o vánoční kapry, hlavním důvodem však tento prodejce uvedl nízkou cenu u svých prodejních kaprů. Většina zákazníků kapra běžně během roku nekonzumuje, pouze na Vánoce. Zákazníci si však chválí možnost vlastního výběru kapra a záruku čerstvosti. O zájmu zákazníků rozhoduje podle prodejců především cena ryb, dále množství stánků na daném místě, částečně i vzhled stánku a samotný přístup prodejců k zákazníkům. Důležitý je původ ryb, na kterém závisí kvalita i chuť rybího masa, prodejci si na vlastním chovu ryb často velmi zakládají. Stále oblíbenější jsou kromě kapra na vánočním stole jiné ryby, především amur, což potvrdilo šest prodejců. Stálý zájem o vánočního kapra mají podle většiny prodejců především lidé staršího věku, mladší generace tradiční zvyky dodržuje méně. Výlovů ryb se účastní téměř pravidelně všichni prodejci, zákazníci výlovy také občasně navštěvují. Častá návštěvnost na výlovech je dána především zkoumanou lokalitou s velkou četností rybníků. Výlovy ryb jsou pro všechny zúčastněné významnou událostí. Chovatelé vyčkávají především na úspěšnost chovu, avšak pro všechny jde i o společenskou událost. Především u soukromých chovatelů se v rybářství zachovaly tradiční rybářské postupy, 69

změnily se například pouze některé použité materiály. Velké rybářské společnosti však kromě lidské síly využívají i speciální techniku. Větších změn podle prodejců doznal prodej ryb, který je spojen s množstvím předpisů a vyhlášek, které každoročně kontrolují příslušné orgány. Kromě třech prodejců a zároveň i třech zákazníků jsou všichni dotazovaní toho názoru, že kapr je schopen bolest vnímat. Stejně tak si většina dotazovaných myslí, že kapr vnímá i stresové podmínky. Téměř všichni dotazovaní, i včetně těch, kteří si nemyslí, že kapr bolest vnímá, si však uvědomují, že etické zacházení s kaprem je vhodné, u většiny dotazovaných dokonce potřebné. Na uchovávání kapra ve vaně je většinou nahlíženo negativně, stejně tak i na vypouštění kapra zpět do rybníka či řeky. Ovšem ne všichni dotazovaní v tomto počínání vidí nutný úhyn kapra. Zákazníci nahlíží na kapra jako na tradiční symbol Vánoc. Téměř nikomu z dotazovaných prodej vánočních kaprů na ulici příliš nevadí, výhrady měli zákazníci pouze k veřejnému zabíjení kaprů, ovšem jen ve výjimečných případech. Prodej ryb na ulicích je typickým znakem blížících se svátků. Nejen k vánočnímu kaprovi, ale ke všem rybám bychom se měli chovat co možná nejšetrněji a měli bychom se snažit, abychom jim nezpůsobovali zbytečnou bolest, utrpení a stres. Měli bychom rybě dopřát, aby byla co nejvíce ve svém přirozeném živlu, ve vodě, a netrápit ji zbytečným pobytem v pro ni nepřirozených podmínkách. Pokud si kapra chceme dopřát nejen na štědrovečerním stole, neměli bychom ho zbytečně trápit mimo jeho přirozené prostředí.

70

5. Seznam použité literatury Monografie:

ADÁMEK, P. Úloha modulu synaptického přenosu při bolestivých stavech. Bakalářská práce. Univerzita Karlova v Praze: Praha, 2012. ANDRESKA, J. Rybářství a jeho tradice. Státní zemědělské naladatelství: Praha, 1987. BARUŠ, V., OLIVA, O. Mihulovci a ryby. Vyd. 1. Academia: Praha, 1995. BĚLĺKOVÁ, M. Náš současný pohled na tradice Vánoc. Diplomová práce. Univerzita Palackého: Olomouc, 2009. BRANSON, E. J. Fish Welfare. Blackwell Publishing: Monmoutschire, 2008. DUBSKÝ, K., KOUŘIL, J., ŠRÁMEK, V. Obecné rybářství. Informatorium: Praha, 2003. FLOKOVIČ, O. Kondiční ukazatel v chovu tržního kapra v poloprovozních pokusech na sádkách v Třeboni. Bakalářská práce. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích: České Budějovice, 2011. HANEL, L., LUSK, S. Ryby a mihule České republiky: rozšíření a ochrana. Vlašim: Český svaz ochránců přírody, 2005. HEINZ-MOHR, G. Lexikon symbolů: obrazy a znaky křesťanského umění. Vyd. 1. Praha: Volvox Globator, 1999. HENDL, J. Kvalitativní výzkum : základní teorie, metody a aplikace. 2., aktualiz. vyd. Praha : Portál, 2008. KAISER, M., LIEN M. Ethics and the politics of food: preprints of the 6th Congress of the European society for agricultural and food ethics : EurSAFE 2006, Oslo, Norway, June 22-24, 2006. 1st pub. Wageningen: Wageningen academic publishers, 2006. KOMÁREK, S. Ochlupení bližní : zvířata v kulturních kontextech. Praha : Academia, 2011. KOMÁREK, S. Příroda a kultura. Nakladatelství Academia: Praha, 2008. KONEČNÁ, G. Kulturní historie kapra v českých zemích. Magisterská diplomová práce. Masarykova univerzita v Brně: Brno, 2010. LUCKÝ, Z. Péče o zdraví a prevence chorob ryb. vydání 1. Praha : Ministerstvo zemědělství a výživy ČSR ve spolupráci s ÚV ČRS, 1986. MOKRÝ, T. Hospodářství rybniční. Písek : František Podhajský, 1935.

71

MORAVEC, P. Welfare ryb v rybniční akvakultuře.Bakalářská práce. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích: České Budějovice, 2011. NITECKI, M.H, KITCHELL J. Evolution of animal behavior: paleontological and field approaches. New York: Oxford University Press, 1986. NOVOTNÝ, J. Jihočeské rybníky : se zřetelem ke všem rybníkům v Čechách. České Budějovice : Nákladem vlastním, 1927. PIVNIČKA, Karel. Aplikovaná ekologie : dlouhodobá udržitelnost rybářské, zemědělské a lesnické produkce. 1. vyd. Praha : Karolinum, 2002. POKORNÝ, J. Velký encyklopedický rybářský slovník. 1. vyd. Plzeň: Fraus, 2004. SINGER, P. Osvobození zvířat. Vyd. 1. Praha: Práh, 2001. SINGER, P. Practical ethics. 3rd ed. Cambridge: Cambridge University Press, 2011. SKOPOVÁ, K. Vánoční svátky o století zpátky, aneb, Tradice Vánoc v české kuchyni. 1. vyd. Praha: Akropolis, 2004. ŠOTTNEROVÁ, D. Velikonoce: původ, zvyky, hry, pohádky, návody a náměty. 2. vyd. Olomouc: Rubico, 2004. ŠTĚPINA, J. Porovnání denních a nočních odlovů v rámci biomanipulace rybí obsádkou ve vodárenské nádrži. Bakalářská práce. Masarykova univerzita v Brně: Brno, 2010. ŠUSTA, J. Pět století rybničního hospodářství v Třeboni. Třeboň: Carpio, 1995. VEČERKOVÁ, E., FROLCOVÁ, V. Evropské Vánoce v tradicích lidové kultury. Vyd. 1. V Praze: Vyšehrad, 2010. VODÁKOVÁ ,A., PETRUSEK, M. Velký sociologický slovník, Svazek 1. Karolinum: Praha, 1996. ZIGOVÁ, M. Výroční zvyky na Valašsku očima různých generací. Diplomová práce. Univerzita Palackého: Olomouc, 2011.

Články ze sborníků a časopisů:

ALURU, N., VYJAYAN, M.M. Stress transcriptomics in fish: a role for genomic cortisol signaling. General and Comparative Endocrinology. 2009, vol. 164, iss. 2-3, s. 142-50. ASHLEY, P. J. Fish welfare: Current issues in aquaculture. Applied Animal Behaviour Science. 2007, vol. 104, iss. 3-4, s. 199-235. 72

BASBAUM, A.I., BAUTISTA, D.M., SCHRRER, G., JULIES, D., 2009: Cellular and Molecular Mechanisms of Pain. Cell 139, s. 267-284. CONTE, F.S. Stress and the welfare of cultured fish. Applied Animal Behaviour Science. 2004, vol. 86, iss. 3-4, s. 205-223. COOKE, S.J.; SNEDDON, L.U. Animal welfare perspectives on recreational angling. Applied Animal Behaviour Science. 2007, vol. 104, iss. 3-4, s. 176–198. HUNTINGFORD, F.A., et al. Current issues in fish welfare. Journal of Fish Biology. 2006, vol. 68, iss. 2, s. 332–372. CHANDROO, K.P., DUNCAN, I.J.H., MOCCIA, R.D. Can fish suffer?: perspectives on sentience, pain, fear and stress. Applied Animal Behaviour Science. 2004, vol. 86, iss. 3-4, s. 225–250. JULIUS, D., BASBAUM, A.I. Molecular mechanisms of nociception. Nature 413, s. 203210., 2001. MARTĺNEZ-PORCHAS, M., et al. Cortisol and Glucose: Reliable indicators of fish stress?. Pan-American Journal of Aquatic Sciences. 2009, vol. 2, iss. 4, s. 158178. ROSE, J.D. The Neurobehavioral Nature of Fishes and the Question of Awareness and Pain. Reviews in Fisheries Science. 2002, vol. 10, iss. 1, s. 1-38. SILBERGELD, E.K. Blood glucose: A sensitive indicator of environmental stress in fish. Bulletin of Environmental Contamination and Toxicology. 1974, vol. 1, iss. 11, s. 20-25. SMITH, E.S., LEWIN, G.R. Nociceptors: a phylogenetic view. Journal of comparative physiology. A, Neuroethology, sensory, neural, and behavioral physiology. 2009.

Články z internetu: 61 let českého strávníka. Český statistický úřad [online]. 2012 [cit. 2012-9-2]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2012edicniplan.nsf/p/2138-12 Analýza spotřeby potravin v roce 2010. Český statistický úřad [online]. 2012 [cit. 2012-8-8]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/csu.nsf/informace/cpotr041012analyza12.pdf Biologie kapra obecného. Třeboňský kapr [online]. 2009 [cit. 2012-3-2]. Dostupné z: http://www.trebonskykapr.cz/biologie-kapra-obecneho 73

Centrum pro výzkum veřejného mínění: Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. [online]. 2012 [cit. 2012-05-11]. Dostupné z: http://cvvm.soc.cas.cz/ ČOI se zaměřuje na prodejce kaprů. Český rozhlas [online]. 2010 [cit. 2012-2-4]. Dostupné z: http://www.rozhlas.cz/zpravy/regiony/_zprava/827885 Definice stresu a GAS. [online]. 2009 [cit. 2.9. 2012]. Dostupné z: http://www.med.muni.cz/patfyz/powerpnt/0607/zl_gas.pdf Farm Animal Welfare Council [online]. 2011 [cit. 2012-03-01]. Dostupné z: http://www.fawc.org.uk/ Fish Welfare [online]. 2010 [cit. 2012-04-06]. Dostupné z: http://www.fishwelfare.net FRANKLIN, A. Human-Nonhuman Animal Relationships in Australia: An Overview of Results from the First National Survey and Follow-up Case Studies 2000-2004. Sentiments and Risks: The Changing Nature of Human-Animal Relations in Australia. [online]. [cit. 5.9. 2012]. Dostupné na: http://animalsandsociety.org/assets/library/632_humannonhumananimalrelati .pdf FSBI. Fish Welfare. Briefing Paper 2. Fischeries Society of the British Isles. Granta Information Systems. [online]. 2002 [cit. 2011-02-15]. Dostupné z: http://www.fsbi.org.uk/assets/brief-welfare-refs.pdf Fyziologie stresu. Animal Welfare Aspects of Good Agricultural Practice: pig production - www.gapanimalwelfare.org [online]. [cit. 2012-03-20]. Dostupné z: http://www.spolecnostprozvirata.cz/data/prasata_13_kap.pdf International Assotiation for the Study of Pain. IASP Taxonomy [online]. 2011 [cit. 2012-05-03]. Dostupné z: http://www.iasppain.org/Content/NavigationMenu/GeneralResourceLinks/PainDefinitions/ default.htm Moskytiéra Stanislava Komárka - Oběť kapra. In: Český rozhlas [online]. 2011 [cit. 2012-02-02]. Dostupné z: http://www.rozhlas.cz/leonardo/cteni/_zprava/moskytiera-stanislava-komarkaobet-kapra--929116 Pain and Stress. National Agricultural Library [online]. 2008 [cit. 2012-04-01]. Dostupné z: http://www.nal.usda.gov/

74

Podmínky přechovávání živých ryb v kádích a příručních nádržích: Odstavec předpisu 382/2004 Vyhláška č. 382/2004 Sb., o ochraně hospodářských zvířat při porážení, utrácení nebo jiném usmrcování Příl.1. EAgri Ochrana zvířat [online]. [cit. 2012-03-19]. Dostupné z: http://eagri.cz/public/web/mze/ochranazvirat/legislativa/legislativa-cr/uplna-zneni-vybranychpredpisu/100049563.html Pravidla vánočního prodeje kaprů. Třeboňský kapr [online]. 2009 [cit. 2012-03-02]. Dostupné z: http://www.trebonskykapr.cz/pravidla-vanocniho-prodeje-kapru Prodej ryb na sádkách. Rybářství Třeboň [online]. 2010 [cit. 2012-02-04]. Dostupné z: http://www.trebon.rybarstvi.cz/prodej-ryb-na-sadkach Produkce a trh ryb v České republice. Rybářské sdružení České republiky [online]. 2011 [cit. 2012-2-08]. Dostupné z: http://www.cz-ryby.cz/03_produkce.htm Produkční rybářství v České republice. Rybářské sdružení České republiky [online]. 2011 [cit. 2012-02-12]. Dostupné z: http://www.cz-ryby.cz/04_rybarstvi.htm Program ochrany zvířat - Situace v roce 2011. EAgri Ochrana zvířat [online]. Ministerstvo zemědělství ČR, 2012 [cit. 2012-2-08]. Dostupné z: http://eagri.cz/public/web/mze/ochrana-zvirat/ochrana-zviratobecne/program-ochrany-zvirat/ Stánkový prodej vánočních kaprů. Český kapr [online]. 2009 [cit. 2012-02-10]. Dostupné z: http://www.ceskykapr.cz/stankovy-prodej-vanocnich-kapru Statistická ročenka České republiky 2011: 13-27. Výlov ryb v rybnících a tekoucích vodách. Český statistický úřad [online]. 2011 [cit. 2012-20-1]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2011edicniplan.nsf/kapitola/0001-11-2010-1300 Textová verze pořadu „Týden v regionech“ (18.12.2004) na ČT1: diskuze s Hanou Librovou a Michalem Kolesárem (ohz). Ohz - ochránci hospodářských zvířat [online]. 2004 [cit. 2012-5-20]. Dostupné z: http://ohz.cz/ohzold/old_web/Aktivity/diskuze.html Three second fish memory 'just rubbish'. Charles Sturt University [online]. 2010 [cit. 2012-04-12]. Dostupné z: http://news.csu.edu.au/director/latestnews.cfm?itemID=29F34DE7E2F6FE0FB7 272F41C53E3B22&printtemplate=release Veterinární podmínky sezónního prodeje ryb. Městská veterinární správa v Praze Státní veterinární správy [online]. [cit. 2012-02-06]. Dostupné z: http://www.mevs.cz/cinnosti-postupy/prodej-ryb-podminky/ 75

VERBEKE, W., VANHONACKER, F., SIOEN, I., CAMP, V.C., DE HENAUW, S. Perceived Importance of Sustainability and Ethics Related to Fish: A Consumer Behavior Perspective. Ambio [online]. 2007, roč. 36, č. 7 [cit. 2012-04-05]. Dostupné z: http://www.jstor.org/discover/10.2307/25547816?uid=3737856&uid=2&uid=4 &sid=21101421482533 Zásady manipulace ryb a porážení ryb při sezónním prodeji ryb. Městská veterinární správa v Praze Státní veterinární správy [online]. [cit. 2012-02-07]. Dostupné z: http://www.mevs.cz/cinnosti-postupy/prodej-ryb-podminky/

Další odkazy: www.agrowebcee.net www.alerta.cz www.ceskykapr.cz www.czso.cz www.cz-ryby.cz www.ekolist.cz www.etext.czu.cz www.chytej.cz www.jindrichohradeckydenik.cz

www.sechtl-vosecek.ucw.cz www.kis-olomoucky.cz www.mevs.cz www.mrk.cz www.novinky.cz

www.ochranazvirat.cz www.rybolov.com www.rybsvaz.cz www.svscr.cz/ www.trebon.rybarstvi.cz www.trebonskykapr.cz www.vanocebeznasili.cz

76

6. Jmenný rejstřík Andreska

11

Ashley

23, 25, 26, 33, 34

Baruš a kol.

21, 23

Bělíková

36

Branson

21, 22, 23, 25, 30, 33, 34, 35, 36

Cook a Sneddon

30, 31

Conte

23, 24, 26

Čítek a kol.

23, 25

Dubský a kol.

21, 22, 23, 24, 33, 35

Franklin

37

FSBI 2001

33, 35

Hanel a Lusk

22, 23

Heinz-Mohr

12

Huntingford a kol.

33, 34, 35

Chandroo a kol.

30

IASP 2011

30

Julius a Basbaum

30

Kaiser

37, 67

Kolesár

29

Komárek

12, 29, 30, 32

Kubečka a Prchalová

16

Librová

29

Lucký

22, 34, 35

Martínez-Porchat a kol. 34 Moravec

33 77

Nitecki a Kitchell

31

Pokorný

13, 16, 18, 19

Rose

27

Singer

28, 29

Skopová

12

Šottnerová

12

Večerková

12

Verbeke a kol.

37

Waarburton

32

Zigová

36

78

7. Přílohy

7.1.

Výlov rybníka Svět v Třeboni v roce 2012

Obrázek 1 (Dostupné na: http://jindrichohradecky.denik.cz/galerie/vylov-svetcb12.html?mm=4139072)

Obrázek 2 (Dostupné na: http://jindrichohradecky.denik.cz/galerie/vylov-svetcb12.html?mm=4139067) 79

Obrázek 3 (Dostupné z: http://jindrichohradecky.denik.cz/galerie/vylov-svetcb12.html?mm=4139060)

Obrázek 4 (Dostupné na: http://jindrichohradecky.denik.cz/galerie/vylov-svetcb12.html?mm=4139064)

80

7.2.

Výlov rybníka Dvořiště v roce 2011

Obrázek 5

Obrázek 6

81

Obrázek 7

Obrázek 8

82

7.3.

Prodej vánočních kaprů (někdy mezi lety 1929-1950)

Obrázek 9 (Dostupné na http://sechtl-vosecek.ucw.cz/cml/35mm/film35mm6105.html)

7.4.

Prodej vánočních psů

Obrázek 10 (Dostupné na http://www.novinky.cz/domaci/220220-ochutnejte-mistokapra-psi-maso-poburovali-reznici-v-centru-prahy.html) 83

84