MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ Fakulta sociálních studií Katedra environmentálních studií
Diplomová práce
ZELENÝ TURISMUS? (NE)ENVIRONMENTÁLNÍ MANAGEMENT HOTELŮ Bc. Ivana Pšeničková
Vedoucí práce: Ing. Zbyněk Ulčák, Ph.D. Brno 2012
Čestně prohlašuji, že jsem práci zpracovala samostatně a použila jen uvedených pramenů a literatury.
V Brně dne 10. prosince 2012
………………………
2
Poděkování Mé poděkování na prvním místě náleží Ing. Zbyňku Ulčákovi, Ph.D., za jeho cenné rady a připomínky, které přispěly k napsání této práce. Děkuji také své mamince za trpělivost, Mgr. Ivaně Frančíkové za korekturu a všem podnikatelským subjektům, které jednají environmentálně.
3
Anotace Tato diplomová práce pojednává o environmentálním managementu v hotelu jako o novém způsobu provozu ubytovacích služeb, který svými činnostmi směřuje ke snižování negativních dopadů na životní prostředí. Hlavním cílem práce je odpovědět na otázku: „Jak manažeři ve vybraných hotelech hodnotí zavedení environmentálního managementu?“ Celý text je rozdělen do dvou celků. První teoretická část obsahuje vysvětlení základních pojmů, souvislostí cestovního ruchu s životním prostředím a environmentální společenské odpovědnosti. Další kapitoly se věnují popisu environmentální politiky, aspektů a možností zavedení environmentálního managementu. Druhá empirická část se zaměřuje na stanovení cílů výzkumu, otázek výzkumu, vhodné metody a jednotek zjišťování. V následné analýze interpretuji sesbíraná data a porovnávám je s teoretickými předpoklady. Závěr práce obsahuje shrnutí výsledků a odpovědi na hlavní i vedlejší otázky.
Počet slov: 26.263
4
Annotation This diploma thesis deals with the environmental management in hotels as a new way of operation of accommodation services which its activities tends to reduce negative impacts on the environment. The main objective of this work is to answer the question: „How managers in selected hotels do evaluate the introduction of environmental management?“ The whole text is divided into two parts. The first part provides a theoretical explanation of basic terms, the context of the tourism with the environment and the environmental social responsibility. Other chapters are devoted to the description of the environmental policy, aspects and the possibility of implementing the environmental management. The second empirical part focuses on establishing research goals, research questions, appropriate methods and observation units. In a subsequent analysis I interpret the collected data and compare them with theoretical assumptions. The conclusion of this work summarizes results and responses to main and subsidiary questions.
Word count: 26.263
5
Obsah 1.
Úvod .......................................................................................................................10
2.
Teoretická část ..................................................................................................... 12 2.1
Definice environmentálního managementu, cestovního ruchu a forem cestovního ruchu .......................................................................................................................... 14 2.2 Souvislost cestovního ruchu a životního prostředí .................................................... 16 2.2.1 Vlivy cestovního ruchu na životní prostředí ........................................................... 17 2.2.2 Přínosy a rizika cestovního ruchu ........................................................................... 18 2.3 Společenská a odpovědnost firem .................................................................................. 19 2.3.1 Environmentální společenská odpovědnost ............................................................ 20 2.3.2 Vlastní environmentální tvrzení .............................................................................. 22 2.4. Vnímání ekologického jednání v ČR......................................................................... 22 2.4.1 Organizace podporující ekologické jednání hotelů v ČR........................................ 25 2.4.1.1 Asociace hotelů a restaurací ČR ...................................................................... 25 2.4.1.2 Evropské centrum pro ekologický a venkovský turismus ............................... 26 2.5 Environmentální management v zahraniční .............................................................. 27 2.5.1 Výzkumy environmentálního managementu v zahraničí ........................................ 28 2.5.2 Mezinárodní uskupení podporující ekologický provoz hotelů v zahraničí ............. 30 2.6 Environmentální politika ........................................................................................... 32 2.6.1 Environmentální politika hotelu .............................................................................. 32 2.6.2 Yield Management a Revenue Management .......................................................... 34 2.7 Environmentální aspekty ........................................................................................... 35 2.8 Informační nástroje environmentálního managementu ............................................. 36 2.8.1 Eko-bilance.............................................................................................................. 37 2.8.2 Environmentální manažerské účetnictví ................................................................. 37 2.8.3 Environmentální prohlášení .................................................................................... 38 2.9 Systém environmentálního řízení .............................................................................. 38 2.9.1 Zavádění environmentálního managementu ........................................................... 40 2.9.2 Systém environmentálního řízení v hotelu .............................................................. 42 2.10 Systém environmentálního řízení a auditu (EMAS) .................................................... 43 2.10.1 Zavádění EMAS .................................................................................................... 43 2.10.2 Výhody certifikátu EMAS .................................................................................... 45 2.10.3 EMAS v hotelnictví............................................................................................... 45 2.11 Norma ISO 14001 ........................................................................................................ 45 2.11.1 Požadavky a využití ISO 14001 ............................................................................ 46 2.11.2 Rozdíl mezi EMAS a ISO 14001 .......................................................................... 48 2.12 Ekoznačení ................................................................................................................... 49 2.12.1 Druhy ekoznaček pro ubytovací služby v ČR ....................................................... 49 2.12.2 Podmínky pro udělení ekoznaček ......................................................................... 50 2.12.3 Vývoj kritérií pro udělení ekoznačky EU ............................................................. 52 2.12.4 Rozšíření ekoznaček pro ubytovací služby v ČR .................................................. 53 6
3.
Empirická část ..................................................................................................... 54 3.1
Projekt výzkumu ........................................................................................................ 54
3.2
Cíle výzkumu ............................................................................................................. 54
3.3
Hlavní a vedlejší výzkumné otázky ........................................................................... 55
3.4
Výzkumná metoda ..................................................................................................... 56
3.5 Jednotka zjišťování .................................................................................................... 56 3.5.1 Vzorek zkoumání - manažeři environmentálního managementu ............................ 56 3.5.2 Vzorek zkoumání - odborníci .................................................................................. 58 3.6
Vybrané výzkumné oblasti ........................................................................................ 58
3.7
Teoretické předpoklady ............................................................................................. 60
3.8 Analýza výzkumu a interpretace dat ......................................................................... 61 3.8.1 Vyhledávání hotelů s environmentálním managementem v ČR ............................. 61 3.8.1.1 Výsledek hledání hotelů s environmentálním managementem v ČR .............. 61 3.8.1.2 Jednotky zjišťování .......................................................................................... 63 3.8.2 Data zjištěná k výzkumným otázkám...................................................................... 66 3.8.2.1 Iniciátor environmentálního managementu ..................................................... 71 3.8.2.2 Hlavní důvody zavedení environmentálního managementu ............................ 75 3.8.2.3 Největší problémy při zavádění environmentálního managementu ................. 75 3.8.2.4 (Ne)splněná očekávání ..................................................................................... 78 3.8.2.5 Konkrétní výhody a nevýhody ......................................................................... 83 3.8.3 Osobní predikce budoucího vývoje environmentálního managementu v ČR ......... 88
4.
Závěr ..................................................................................................................... 90
5.
Seznam použité literatury a pramenů ............................................................... 93
6.
Jmenný index ..................................................................................................... 104
7.
Přílohy................................................................................................................. 105
7
Seznam použitých zkratek BAT
Best Available Technique Nejlepší vhodné technologie
CENIA
Česká informační agentura životního prostředí
CSR
Corporate Social Responsibility Společenská odpovědnost firem
ECOTRANS
European Network for Sustainable Tourism Development Síť pro udržitelný cestovní ruch v Evropě
ESR
Environmental Social Responsibility Environmentální společenská odpovědnost
ECEAT
European Centre for Ecological and Agricultural Tourism Evropské Centrum pro eko-agro turistiku
EMA
Environmnetal Manager Acounting Environmentální manažerské účetnictví
EMAS
Eco Management and Audit Scheme Systém řízení podniků a auditu z hlediska ochrany životního prostředí
EMS
Environmental Management System Systém environmentálního řízení
EMQ
Environmental Management Quality Environmentální management kvality
EVVO
Environmentální vzdělávání, výchova a osvěta
IHEI
The International Hotel Environment Initiative Mezinárodní iniciativa hotelů pro životní prostředí
ISO
International Organization for Standardization Mezinárodní organizace pro normalizaci
ITP
International Tourism Partnership Přátelství Mezinárodního turismu
LCA
Life Cycle Assessment Metoda posuzování životního cyklu
LHW
Leading Hotels of the World Hotelová asociace nejprestižnějších a nejluxusnějších hotelů
LOHAS
Lifestyles of Health and Sustainability Zdravý a udržitelný životní styl 8
STI
Sustainable Travel International
UNWTO
United Nations World Tourism Organization Světová organizace cestovního ruchu
WTTC
World Travel & Tourism Council Světová rada pro cestování a cestovní ruch
9
1. Úvod Ve své diplomové práci jsem se zaměřila na zavedení environmentálních postupů řízení v hotelech. Pro zaměření na hotely jsem se rozhodla, protože jsou z nejrůznějších druhů ubytovacích zařízení v rámci cestovního ruchu nejrozšířenější. Vzhledem k jejich velikosti je pro ně typická snaha co nejvíce snižovat provozní náklady a s tím spojené negativní vlivy na životní prostředí. Přechod managementu hotelu na environmentální je obzvláště důležitý, protože může vést k výraznému obratu významu ochrany životního prostředí v celém hotelovém průmyslu. Hotelová činnost je sama o sobě poměrně komplexní záležitostí a s přidáním environmentálních principů lze již hovořit o multidimenzionálním výkonu. Text diplomové práce je rozdělen do dvou základních částí - teoretickou a empirickou. Při sestavování teoretické části textu byly použity vybrané odborné publikace, časopisy, internetové i televizní zdroje. Zpočátku prostor textu nejprve věnuji definicím základních pojmů, souvislostem cestovního ruchu s životním prostředím a environmentální společenské odpovědnosti. Tím poukáži a upozorním na faktory, s kterými je environmentální management výrazně spojený. Poté zmíním ekologické jednání české společnosti i rozšířenost environmentálního managementu v zahraničí, přičemž poodhalím značný rozdíl jeho využití a množství zkušeností v hotelech v ČR a Evropě. Dále podrobněji vysvětlím obsah environmentální politiky, environmentálních aspektů a informačních zdrojů, které jsou s ním pojené. Proto popíši i postup jeho zavádění včetně specifických opatření nutných k realizaci. Nemohla jsem tedy vynechat tři regulační nástroje, kterými se do hotelu může zavést - jsou jimi "systém environmentálního řízení a auditu", technická norma "ISO 14001" a "ekoznačka". Uvedla jsem jejich kritéria, postupy zavádění i rozšíření využití v praxi. Poznatky z teoretické části využívám při výzkumu v empirické části. Výzkum je zaměřen přímo na environmentální management v hotelech v ČR. Vzhledem k tématu mé práce jsem pro výzkum zvolila kvalitativní metodu formou nestandardizovaného rozhovoru. Výzkumným vzorkem byli manažeři z hotelů a další zainteresovaní jednotlivci, kteří se environmentálním managementem hotelu zabývají. Hlavním cílem mého výzkumu je kriticky analyzovat dostupné informace o změně managementu hotelů na environmentální. Vedlejšími cíli bude identifikování skutečných praktik, posouzení jejich souladu s deklaracemi a způsob uplatňování prvků environmentálního managementu. Pro dosažení cíle výzkumu jsem určila jako hlavní výzkumnou otázku: „Jak manažeři ve vybraných hotelech hodnotí zavedení environmentálního managementu?“ K jejímu zodpovězení jsem stanovila vedlejší výzkumné otázky, v rámci nichž pozoruji "spokojenost" se zavedením environmentálního managementu 10
v hotelech jako jednotku zkoumání. Sebraná data během rozhovoru jsem použila k analýze a interpretaci zjišťovaných jevů. Pro srovnání jsem k nim připojila i data z rozhovorů této tématiky ze sekundárních zdrojů. Skutečnosti plynoucí z výzkumu mohou sloužit jako pozitivní i negativní příklady nebo doporučení změn a úprav pro všechna ubytovací zařízení, která realizují či plánují realizovat environmentální management. V rámci analýzy jsem se odvážila i o nastínění jeho budoucího vývoje v hotelech na území ČR. Závěr diplomové práce obsahuje shrnutí výsledků včetně odpovědí na hlavní a vedlejší otázky.
11
2. Teoretická část Se všemi získanými informacemi v teoretické části práce se snažím o zmapování způsobů zavedení environmentálního managementu do hotelů, představení jeho významu i výsledku. Přestože informace o cestovním ruchu a udržitelném cestovním ruchu jsou hojně zpracované, environmentální management je v nejrůznějších informačních zdrojích obsažen již omezeněji. Znatelný rozdíl je i v objemu poskytovaných informací o jeho teoretickém využití v hotelech, a to jak v českém tak anglickém jazyce. Domnívám se, že v českých knižních zdrojích je toto téma se zasazením do hotelu nedostatečně zpracováno, zřejmě kvůli novosti tohoto termínu. Jen částečné informace nabízejí také časopisy včetně brožur českých vládních i nevládních organizací a internet v omezeném počtu rozhovorů v českém jazyce.
I přes ne tak objemné množství informací se mnozí autoři shodují, že narušený stav životního prostředí se s postupem času projevuje stále znatelněji. Vzhledem k tomuto faktu sílí po celém světě potřeba změn ve vztahu lidstva k přírodě a životnímu prostředí. Společnost si více uvědomuje svou závislost na vyčerpatelných přírodních zdrojích a zdravém životním prostředí včetně nutnosti jejich ochrany. Environmentální aspekty dnes do svých struktur přijímají i nejrůznější obory. Nejinak je tomu v oblasti cestovního ruchu, který k poškozování přírody a životního prostředí bezpochyby svým dílem přispívá, přičemž je na přírodních zdrojích, atraktivitě prostředí a okolní přírodě závislý. Negativní vliv na životní prostředí můžeme u cestovního ruchu sledovat především od jeho prudkého rozvoje po druhé světové válce. Na základě této skutečnosti se v jeho dlouhodobých strategiích začal postupně objevovat koncept udržitelného rozvoje cestovního ruchu, který je založen na ekonomické, environmentální a sociální udržitelnosti, jež vytváří přínos pro všechny účastníky. Na rozmach cestovního ruchu také v posledních dekádách zareagovalo celé odvětví hotelového průmyslu, v němž provozovatelé ubytovacích zařízení přehodnocují své možnosti a mění způsoby, jak své služby řídit s ohledem na životní prostředí. Provoz ubytovacích zařízení tak má vlastní vývoj vedoucí k uvědomění, jak omezovat nepříznivé environmentální dopady. Ubytovací služby se začaly rozvíjet zároveň se začátkem směnného obchodu již ve starověku. Pro obchodní cestující bylo nutné zajistit základní potřeby – odpočinek, jídlo a pití. Do dnešní doby se v ubytovacích službách mnohé změnilo, i když některé základní principy zůstaly stejné. Nároky klientů se výrazně zvýšily, nejen v oblasti hygieny, soukromí nebo dostupnosti, ale také v požadavcích na pohodlí a další související doplňkové služby, například ve formě wellness, zábavy nebo konferencí. Poskytování tohoto komfortu a zvyšující se počet 12
ubytovacích služeb (residence, hotely, hostely nebo kempy) se však značnou měrou podepisují nejen na rostoucí spotřebě přírodních surovin, paliv nebo chemických čističů, ale i na poškozování celých ekosystémů. Ubytovací zařízení jsou odkázána na kvalitní potraviny a materiály, přírodní produkty, dostatek energie, čistou vodu, vzduch, přírodu, zdravé sociální prostředí, ale i vyškolené zaměstnance. Svým působením a účelnou funkcí tak výrazně ovlivňují a poškozují přírodní prostředí nejen ve svém okolí, ale i v celosvětovém měřítku. V rámci sílícího tlaku na ochranu životnímu prostředí se do jejich provozu začaly zapojovat environmentální postupy. Sílí uplatňování snah například o snižování spotřeby vody, energií, chemických zplodin nebo odpadů. Také se omezují produkty na jedno použití a používají se výrobky šetrné k přírodě či upřednostňují obnovitelné zdroje. Stranou nezůstává ani podpora kultury, místních zvyků, udržování dobrých lidských vztahů a dobročinné činnosti. Více se také podporuje lokální ekonomika. Takovéto postoje a konkrétní opatření uvnitř i vně ubytovacích zařízení se vyprofilovaly do principů environmentálního managementu. Ten se posléze stal moderním trendem a odpovědným způsobem řízení zejména v hotelu. Nutno však zdůraznit, že environmentální management je čistě dobrovolnou záležitostí. Přesto se ho pro své výhody mnozí provozovatelé snaží do svého provozu implementovat. Hotelnictví, jak v současné době souhrnně nazýváme sektor ubytovacích služeb, se tak posunulo do kategorie multioborového, vysoce sofistikovaného a procesně složitého oboru podnikání. Provozování hotelu se stalo záležitostí profesionálního přístupu v oblastech finančního řízení, marketingu, ekologie, kultury, designu aj., neboť ve svých důsledcích ovlivňuje kulturní, sociální, ekonomické a politické vazby i životní prostředí. Nemělo by se však zapomínat na to, že hlavním úkolem ubytovacích služeb je především poskytovat pohodlí, bezpečí a dobré jídlo.1
Na základě výše zmíněného dochází poslední tři desetiletí ke vzniku nových teorií, pojmů, specializovaných institucí nebo sdružených služeb. Žádnou výjimkou pak nejsou ani obměny ubytovacích zařízení a lidských zájmů, které spolu souvisí. Není tudíž překvapením, že se ekologie asimilovala i do turismu a ubytovacích služeb. Nabízí se možnosti využití environmentálního managementu v ubytovacích zařízeních, principy udržitelného cestovního ruchu nebo měkkého turismu, jejichž účinky jsou shodné ve vztahu k životnímu prostředí. Abychom předešli možnému odlišnému porozumění zmíněných pojmů, je vhodné si je přiblížit a vyhnout se tak případným mylným úsudkům.
1
Křížek, Neufus, 2011: 11
13
2.1 Definice environmentálního managementu, cestovního ruchu a forem cestovního ruchu Environmentální management, taktéž systém environmentálního řízení (Environmental Management System - EMS) „… lze definovat jako součást celkového systému řízení organizace, jejímž cílem je zahrnutí požadavků na ochranu životního prostředí do celkové strategie organizace a jejích každodenních činností.“2 Květa Remtová v publikaci "Dobrovolné
environmentální
aktivity"
vysvětluje
podstatu
a
působení
systému
environmentálního řízení jako: „… součást systému managementu organizace použitá k vytvoření a zavedení její environmentální politiky a řízení jejich environmentálních aspektů. Pojem environmentální aspekty se rozumí prvky činnosti organizace, které mají vliv na životní prostředí a environmentální politika je veřejný dokument, kterým se organizace mimo jiné zavazuje dosáhnout uvedených cílů vedoucích k stálému snížení jejich negativních vlivů na životní prostředí.“3 Lze se setkat také s pojmem Green management, v českém překladu jako Zelený management, který (má stejný význam jako environmentální management) „je v zásadě filozofie a postup zaměřený na optimalizaci chodu hotelu vůči životnímu prostředí jako celku. Green management se soustředí zejména na šetrné zacházení s energií, přírodními zdroji a snaží se redukovat negativní dopady na životní prostředí.“4 Podle definice Světové organizace cestovního ruchu „cestovní ruch je sociální, kulturní a ekonomický fenomén, který je spojen pohybem osob do zemí nebo míst mimo jejich obvyklé prostředí pro osobní nebo obchodní / profesní účely. Tito lidé jsou označováni jako návštěvníci (turisté nebo cestovatelé, místní nebo zahraniční) a cestovní ruch má co do činění s jejich aktivitami, z nichž některé zahrnují cestovní výdaje.“5 Podle Jarmily Indrové je cestovní ruch (turismus) „… definován jako činnost osoby, cestující na přechodnou dobu do místa mimo její běžné životní prostředí /mimo bydliště/ a to na dobu kratší, než je stanovena6, přičemž hlavní účel její cesty je jiný než vykonávání výdělečné činnosti v navštíveném místě.“7 2
Ministerstvo životního prostředí, EMAS, http://www.mzp.cz/cz/emas, staženo 10. 11. 2012 Remtová, 2006: 12 4 CzechTourism, Podnikové řízení v oblasti cestovního ruchu - Green management doprovodné materiály, str. 4, pdf formát, http://vyzkumy.czechtourism.cz/#;year=2008;orderby=novinky, staženo 17. 4. 2012 5 UNWTO, http://media.unwto.org/en/content/understanding-tourism-basic-glossary, staženo 10. 11. 2012 (vlastní překlad) 6 U mezinárodního cestovního ruchu tato doba činí 1 rok, u domácího cestovního ruchu 6 měsíců. 7 Indrová a kol.: 2007, 12 3
14
Udržitelný cestovní ruch pak je „… cestovní ruch, který plně zohledňuje své současné a budoucí ekonomické, sociální a environmentální dopady, vzhledem k potřebám návštěvníků, průmyslu, životního prostředí a hostitelských komunit.“8 Udržitelný turismus přináší v dlouhodobé perspektivě výhody nejen pro společnost, ale i pro životní prostředí. Mezi znaky udržitelného cestovního ruchu patří soulad mezi hosty, hostitelskými komunitami, turistickým průmyslem a přírodním prostředím. Znakem je také šetrné využívání zdrojů (zvláště neobnovitelných), uznání estetické hodnoty krajiny a uchování biodiverzity.9 Moderní pojetí cestovního ruchu s požadavkem na udržitelnost, které se rozvíjí již od 70. let 20. století, nemá za cíl maximalizaci ekonomických příjmů, ale vyváženost ochrany životního prostředí, přínos pro lidskou společnost a stabilitu ekonomického růstu10. Můžeme se setkat i pojmem trvale udržitelný rozvoj cestovního ruchu, jež je „… takový, který zabezpečuje zajištění současných potřeb účastníků cestovního ruchu a přitom pomáhá rozvoji území. S přihlédnutím k šetrnému využívání přírodních a kulturních hodnot vede k dlouhodobé prosperitě dané oblasti.“11 Specifickou formou cestovního ruchu je tzv. "šetrný turismus" do kterého můžeme zařadit ekoturismus, agroturismus a ekoagroturismus. Tyto tři formy jsou taktéž označované termínem "měkký turismus", který je možné vysvětlit jako: „… výsledek rostoucí ochoty lidí zříci se výhod civilizace ve prospěch přírody a obyvatel v hostitelských zemích.“12 „Ekoturismem se rozumí taková varianta šetrné turistiky, která aktivně přispívá k ochraně přírodního a kulturního dědictví, zahrnuje místní a domorodé komunity do plánování, rozvoje a provozu, osvětluje návštěvníkovi význam přírodního a kulturního dědictví a jejíž cílovou skupinou mohou být jak nezávislí cestovatelé, tak organizované zájezdy malých skupin.“13 Ekoturismus má vícedimenzionální charakter vykazující vzdělávací funkci, minimalizaci negativních dopadů na přírodní a socio-kulturní prostředí, navíc nebývá masovou záležitostí jako konvenční cestovní ruch. Ekoturistika má i hospodářský přínos pro hostitelské komunity, poněvadž v navštěvovaných oblastech zvyšuje zaměstnanost, příjmy, vzdělání i informovanost o ochraně přírody14. Agroturistika má pak formu venkovské turistiky, kterou provozuje farmář a slouží mu jako vedlejší zdroj příjmů. Lidé z měst přijíždějí většinou na farmu, do blízkosti přírody 8
UNWTO, http://sdt.unwto.org/en/content/about-us-5, staženo 12. 4. 2012 (vlastní překlad) Neale, 1998: 140 (vlastní překlad) 10 Burian, 2010 11 EDEN, http://www.eden-czechtourism.cz/udrzitelny-cestovni-ruch/, staženo 11. 4. 2012 12 Librová, 1994: 74 13 Tesařová, 2010 14 Sustaining Tourism, http://www.sustainabletourism.net/, staženo 10. 3. 2012 (vlastní překlad) 9
15
a zvířat. Zkouší např. dojit mléko, vyrobit sýr; pomáhají farmáři a účastní se mnohých aktivit, při kterých si osvojují principy ekologické výchovy a hospodaření15. Ekoagroturistika je agroturistika s přidáním ekologického hospodaření. Bývá často provozována na farmě, kde se návštěvník seznámí s postupy ekologického zemědělství a přirozeným přístupem v chovu zvířat16.
Důvody cestování Proč vlastně lidé cestují a jak si vybírají místa, kam pojedou? Vedle laické odpovědi, že lidé cestují kvůli změně prostředí, zvědavosti či relaxaci, najdeme i odborná odůvodnění. Podle Rosaleen Duffy se lidé rozhodují pro cestování a jeho druh pod vlivem sociálního prostředí, přičemž si svým výběrem upevňují sociální status17. Na druhou stranu Hana Librová poukazuje na historické analýzy turismu a vysvětlení prostorové mobility jako antropologické vlastnosti s fylogenetickými kořeny v generacích stěhovavých lovců, sběračů a pastevců. Zmiňuje i motivaci k cestování v neklidu moderního člověka, v jeho potřebě se neustále přemisťovat i potřebě toho co nejvíce vidět a zkusit. Nabízí pak rozdělení cestujících do tří základních skupin: na nadšené cestovatele vyrážející kamkoli, bohaté návštěvníky módních světových míst a skupinu lidí s tzv. "holiday syndromem", kteří řeší otázku místa, kam pojedou, nikoli to, co tam budou dělat.18
2.2 Souvislost cestovního ruchu a životního prostředí Životní prostředí a přírodní zajímavosti patří mezi hlavní faktory, které podněcují a podstatným způsobem ovlivňují návštěvnost daného území. Kvalita životního prostředí je tím pádem pokládána za jeden z nejdůležitějších elementů zájmu turistů a je tak i významným činitelem nezbytným k uspokojování jejich potřeb. Zdravé a čisté životní prostředí je rozhodujícím předpokladem pro rozvoj cestovního ruchu. Veškeré podnikové sféry (hotely, restaurace, bary, zábavní parky a další) spojené s cestovním ruchem jsou na jedné straně pro turismus nepostradatelné, na straně druhé významně přetvářejí destinace, ve kterých působí, a mají vliv na jejich možné znečištění. Primárním úkolem cestovního ruchu je obnova duševních a fyzických sil člověka, což v poškozeném životním prostředí a na územích ohrožených ekologickými zátěžemi není možné.19 15
Tesařová, 2010 Kovaříková, H., Placková, R., 2007: 1 17 Ledvina, 2005 18 Librová, 1994: 65, 66 19 CzechTourism, Podnikové řízení v oblasti cestovního ruchu - Green management doprovodné materiály, str. 4, 16
16
2.2.1 Vlivy cestovního ruchu na životní prostředí Vlivy cestovního ruchu na složky přírodního prostředí lze klasifikovat podle vztahu k biosféře. Zřetelné a nepopiratelné jsou změny ekosystémů, stejně jako kvantitativní a kvalitativní změny druhů fauny a flóry. Souhrn dopadů těchto změn vyvolaných cestovním ruchem v přírodních složkách označuje pojem "turistické znečištění"20. Přirozeně existuje silná zpětná vazba, jelikož všechny součásti turistického znečištění snižují potenciál úspěchu a rozvoje cestovního ruchu v daném prostředí. Znečištěné prostředí snižuje úroveň a atraktivnost území nejen pro turisty, ale i pro tamější obyvatele. Cestovní ruch přispívá ke znečišťování složek životního prostředí svými fyzikálními, chemickými a biologickými činiteli buď přímo - bezprostředními dopady aktivit, nebo nepřímo - spotřebou zdrojů, které byly vytěženy, vyrobeny, vypěstovány či zpracovány. Celosvětové důsledky cestovního ruchu na životní prostředí jsou spatřovány nejvíce:
• v tlaku na přírodní zdroje - na fosilní paliva, suroviny, minerály, ale především na pitnou vodu, která je v některých územích vzácná • v tlaku na místní zdroje - v enormním užívání elektrické energie nejen v sezónních destinacích, dále v tlaku na úrodnost půdy i lesy • ve vytváření odpadů - nakládání s tuhými odpady je problém zejména v méně rozvinutých zemích, které nedisponují vhodnými prostředky a technologiemi, problémem jsou i kanalizační splašky v blízkosti moří a jezer, které poškozují faunu i flóru • v degradaci ekosystémů a následném snížením biodiverzity – turistická intenzivnost zapříčiňuje nezvratný úbytek rozmanitosti živých organismů i druhů v rámci diverzity ekosystémů • v poškozování ozónové vrstvy a globálním oteplování – k růstu emisí v ovzduší přispívá hlavně letecká a silniční doprava • v estetickém znečištění – poškození krajiny nevhodnými stavebními prvky, které nejsou v souladu s jejím přirozeným vzhledem a místní architekturou21
pdf formát, http://vyzkumy.czechtourism.cz/#;year=2008;orderby=novinky, staženo 17. 4. 2012 Univerzita Palackého v Olomouci, http://ekologie.upol.cz/ku/mt/turismus_v_chu-2.pdf, str. 8, staženo 1. 11. 2012 21 Křížek, Neufus, 2011: 161 20
17
2.2.2
Přínosy a rizika cestovního ruchu Přínosy cestovního ruchu lze hodnotit z ekonomického, sociálního a environmentálního
hlediska. Z ekonomického pohledu celkově zvyšuje konkurenceschopnost daného území - posiluje hospodářsky slabá místa, a to například tvorbou nových pracovních příležitostí nebo rozvojem řemesel. Určitým způsobem má tedy vliv na platební bilanci státu22. Ze sociální stránky umožňuje zvýšit kvalitu života a životní úroveň v místě - zlepšuje veřejné služby, oživuje folklór nebo místní tradice. Environmentální aspekt je spatřován ve zvýšené odpovědnosti návštěvníků k životnímu prostředí prostřednictvím využívání lokálního přírodního, kulturního a historického potenciálu. Cestovní ruch má i mnohé společenské funkce: všestranný rozvoj osobnosti, obnova duševních a fyzických sil, účelné využití volného času, vytváří nový životní styl, je i nástrojem vzdělávání a kulturní výchovy člověka. Cestovní ruch tak disponuje evidentním potenciálem přinášet pozitivní efekty životnímu prostředí ve formě finančních příspěvků. Cestovní ruch a cestování lze v konečném důsledku využít i jako ukazatel životní úrovně.23 Rizikem cestovního ruchu je působení škod na životním prostředí, zejména při překročení únosné míry návštěvnosti. Potřeby, činnosti a chování návštěvníků často přispívají k znečištění vody, půdy, ovzduší; problémům spojeným s likvidací odpadu; devastaci fauny a flóry; poškozování památek i ke zvýšené hlučnosti. Jednostranná orientace na tzv. "masový cestovní ruch"24 může vést ke značné míře zranitelnosti hospodářského rozvoje v daném regionu. Za riziko se také považují socio-kulturní změny lokality, pokud u místního obyvatelstva dojde ke změně životního stylu, systému hodnot nebo střetu kultur.25
Vztah cestovního ruchu a životního prostředí byl relativně dlouho opomíjen a poté zjednodušován na negativní vlivy cestovního ruchu v určitých oblastech. V současné době je již poměrně uceleno vymezení negativních i pozitivních dopadů na životní prostředí, a to v globálním i lokálním měřítku. Při úvahách o snižování záporných vlivů cestovního ruchu se pozornost soustřeďuje zejména na degradaci složek životního prostředí, především na 22
Nedílnou a rozhodující součástí cestovního ruchu je hotelový průmysl, který se stal významným faktorem ovlivňující národní ekonomiky mnoha států. 23 CzechTourism, Význam cestovního ruchu, http://www.czechtourism.cz/didakticke-podklady/1charakteristika-a-vyznam-cestovniho-ruchu-v-cesku/, staženo 12. 4. 2012 24 Masový turismus klade vysoké nároky na využívání vody, energií, zajištění infrastruktury (silnice, parkoviště); zabírá půdu a negativně ovlivňuje ekologické funkce okolních ploch tím, že je rozděluje na menší. Tesařová, 2010 Masovým turismem může být i měkký turismus, a to svým rozsahem, prostorovou rozptýleností a expanzí do ekologicky cenných a citlivých lokalit. Librová, 1994: 74-75 25 CzechTourism, Význam cestovního ruchu, http://www.czechtourism.cz/didakticke-podklady/1charakteristika-a-vyznam-cestovniho-ruchu-v-cesku/, staženo 12. 4. 2012
18
chemické znečišťování, na spotřebu přírodních zdrojů i na dimenzi sociálně-ekonomickokulturní26. Rozvahy jsou vedeny v dlouhodobé perspektivě, stejně jako vytvořené nástroje. Jejich nejkomplexnějším vyjádřením je Agenda 21. Obsahem regionální Agendy 21 je harmonický rozvoj společnosti, změna způsobu nakládání s odpady, zachování a ochrana biodiverzity, regulace největších hrozeb pro složky životního prostředí a celou biosféru, změny v podnikové sféře a změna vzorců chování a spotřeby. Současný cestovní ruch ve světě i v ČR vykazuje mnohé další neudržitelné trendy. Příčinou
jsou
především
po
dekády
postupně
narůstající
počty
domácích
i zahraničních návštěvníků, rozšiřování většinou neregulované infrastruktury cestovního ruchu, cestování na delší vzdálenosti a nárůst aktivit s výrazným environmentálním dopadem27. Tendence pozitivních změn zaměřených na udržitelnost cestovního ruchu vykazují svými aktivitami nejrůznější instituce: např. Organizace spojených národů, Evropská unie, Mezinárodní organizace cestovního ruchu i jednotlivé státy. Podpora udržitelného rozvoje na úrovni států spočívá v deklarativní podpoře, pořádání konferencí, výzkumech a podpoře vhodných forem turismu. V ČR byla o udržitelném rozvoji cestovního ruchu s environmentálními požadavky sepsána koncepce, která je zharmonizována podle programovacího období Evropské unie. Obsah "Koncepce státní politiky cestovního ruchu na období 2007-2013" plně respektuje "Státní politiku životního prostředí" z roku 2004.28
2.3 Společenská odpovědnost firem Souvislosti cestovního ruchu a životního prostředí napovídají o společenské a environmentální odpovědnosti, která se následně prolíná i do hotelnictví. Koncepce CSR (Corporate Social Responsibility – CSR) se rychle rozvíjí již od 70. let 20. století a je založena na třech vzájemně provázaných pilířích – ekonomickém, společenském a environmentálním, mezi nimiž se usiluje o vytvoření harmonie. Firmy tak doplňují své tradičně ekonomické cíle i o ty společensky prospěšné. Firemní strategie se rozšiřují o
environmentální,
sociální,
etická
a komunitní
hlediska.
Z CSR
tedy vychází
i environmentální společenská odpovědnost (Environmental Social Responsibility – ESR).
26
Univerzita Hradec Králové, Trendy vývoje cestovního ruchu a jeho udržitelnost, http://ucr.uhk.cz/documents/Cestovni_ruch/text/trendytext.pdf, str. 2, staženo 10. 4. 2012 27 Univerzita Hradec Králové, Trendy – přednáška, str. 3, http://ucr.uhk.cz/page.aspx?page_id=5, staženo dne 10. 4. 2012 28 Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, http://www.mmr.cz/Cestovni-ruch/Koncepce-Strategie/Koncepce-statnipolitiky-cestovniho-ruchu-v-CR-na-, staženo 5. 5. 2012
19
Podobně jako u principů udržitelného rozvoje se i v CSR/ESR více hledí na dlouhodobé cíle, než na ty krátkodobé.29 CSR je čistě dobrovolnou záležitostí, dosud neexistují žádná nařízení či zákony, které by vynucovaly charakter CSR respektovat. Při dodržování CSR vzniká situace zvaná "winwin", z které profitují všichni zúčastnění30. Primárním cílem soukromého podnikání je tvorba zisku, takže aktivity přesahující zákonnou povinnost se musí firmě vyplatit. Společensky odpovědné chování firmy představuje výhledově dlouhodobý záměr s investicemi do celkového rozvoje. V ekonomickém zaměření jde o dlouhodobou podnikatelskou prosperitu a rozvoj zaměstnanosti v regionu. Sociální odpovědnost v sobě zahrnuje vytváření prostředí zvyšujícího životní úroveň v regionu, bezpečnost a ochranu zdraví veřejnosti, zdokonalování kvality života i rozvoj vzdělanosti a kultury v regionu. Environmentální odpovědnost se týká ochrany a udržitelnosti životního prostředí pro veřejnost i obnovitelnosti zdrojů racionálním čerpáním.31
2.3.1
Environmentální společenská odpovědnost Z koncepce CSR pak tedy vychází environmentální společenská odpovědnost
(Environmental Social Responsibility - ESR). Záleží čistě na strategii firmy, jaké principy bude v environmentální oblasti CSR dodržovat a na které bude klást největší důraz. Firma by v ESR měla dbát na:
•
šetrnou ekologickou firemní kulturu (recyklaci, úspory vody a energií)
•
omezování negativních dopadů činnosti na životní prostředí a komunitu
•
ekologickou výrobu, produkty a služby přátelské k životnímu prostředí (standardy řady ISO 14000 a EMAS)
•
úsporné zacházení s přírodními zdroji a jejich ochranu
•
investice do čistých technologií (snižování dopadů na životní prostředí, investice do nejlepších technologií – BAT – Best Available Technique)32
Předpokladem k environmentálně odpovědnému jednání jsou znalosti o tom, jaké dopady dané rozhodnutí na životní prostředí přinese. Zjištění těchto dopadů a jejich posouzení 29
Bělčík, Pavlík, 2010: 26 Marcus, Fremeth, 2009: 18, 19 (vlastní překlad) 31 Tamtéž 32 Bělčík, Pavlík, 2010: 26 30
20
by mělo být v souladu s principem předběžné opatrnosti (která vyplývá z čl. V.3 Směrnic OECD). Podle něho by se firmy měly zdržet aktivit, jejichž vliv na životní prostředí nelze spolehlivě určit. V rámci principu minimalizace negativních dopadů by se mělo vedení firmy orientovat na zkoumání alternativ a opatření zaměřených na předcházení či zmírňování nepříznivých vlivů. Jejich posuzování se týká také využívaných produktů, a to s ohledem na jejich životní cyklus. Jde především o vlivy na životní prostředí způsobené získáváním surovin použitých pro výrobu produktu, jeho přímými vlivy na životní prostředí i zdraví lidí, včetně recyklace či odbourávání odpadů, v které se promění.33 Z mnohých průzkumů a studií34 vyplývá, že veřejnost od firem odpovědný přístup očekává. O to, jak se firma chová ke svému okolí, se zajímají nejen firemní partneři či zaměstnanci, ale i široká veřejnost, tedy potenciální zákazníci. Environmentální společenská odpovědnost je strategickou volbou, která ovlivňuje postavení firmy na trhu, schopnost konkurence, firemní pověst a v neposlední řadě také zisk.35 Mnohé firmy však realizaci CSR volí primárně kvůli finančnímu aspektu, sekundárně jsou motivovány zlepšením image, kredibility nebo zviditelněním v lokálním měřítku. Morální motivaci firmy naopak vykazují minimálně36.
Pozitivní vztah firmy k životnímu prostředí je významným marketingovým činitelem a dá se tak pragmaticky využít. V současné době je boom v zavádění "zelených" strategií, produktů či služeb. Obecně je však zneklidňující fakt, že se zvětšuje i počet "černých pasažérů", kteří neprávoplatně zelenou image využívají, resp. zneužívají, pro svůj odbyt (jako tomu je například často u biopotravin).37 Pokud se firmy snaží vypadat ekologičtější, než jsou, jedná se o tzv. greenwashing38. Postupy greenwashingu, které většinou vznikají v PR či marketingových odděleních firem se postupně mění. Jejich průvodními znaky jsou například: 33
Gregor, 2007: 16 Například z výzkumu GfK Czech (poskytovatel služeb v oblasti výzkumu trhu a marketingových analýz) z června 2010 na reprezentativním vzorku 1.000 respondentů (63 % žen a 47 % mužů, ve věku 15 až 79 let) týkající se odpovědnosti firem vyplývá, že i Češi sledují, jak se firma chová k životnímu prostředí (88 %), k dodavatelům či obchodním partnerům (85 %), zaměstnancům (93 %) a zákazníkům (92 %). Gfk Czech, http://www.gfk.cz/public_relations/press/press_articles/006700/index.cz.html, staženo 27. 4. 2012 35 Siegel, 2009: 14 (vlastní překlad) 36 Zadražilová, 2010: 26 37 Čaník Petr, http://www.canik.cz/2008/02/17/greenwashing-index-ciste-ekologicky-nebo-ciste-pr/, staženo 10. 4. 2012 38 Za greenwashing se považuje nepravdivé, klamavé, neúplné, zavádějící nebo jinak nepřesné informování spotřebitelů o výrobcích či službách organizací a jejich vlivu na životní prostředí. CENIA, Až 90% zelené reklamy klame, http://www.cenia.cz/web/www/webpub2.nsf/$pid/CENMSFV1SOMO, staženo 10. 4. 2012 34
21
filantropie, která není sama o sobě společenskou odpovědností; nedostatečné informování
veřejnosti; neodůvodněná zelená reklama nebo společensky odpovědné jednání podmíněné aktivitou spotřebitele.39 Jak rozpoznat pravdivé, či klamavé tzv. zelené podniky a služby? V orientaci může pomoci internetový projekt Green Washing Index, jehož činností je mapování zelené marketingové aktivity různých firem. Princip je založen na uživatelích, kteří hodnotí zeleně profilující se reklamy. Projekt tak pomáhá stimulovat trh k udržitelným podnikatelským praktikám, které skutečně redukují negativní dopady na životní prostředí40.
2.3.2
Vlastní environmentální tvrzení Spotřebitelé jsou stále více připraveni nakupovat zboží a služby, které mají menší dopad
na životní prostředí. Mnozí výrobci a poskytovatelé služeb, potažmo reklamní průmysl, si tento trend uvědomují a snaží se přitáhnout zákazníky zdůrazněním přínosu svých výrobků či služeb pro životní prostředí. Nástrojem k informování o environmetální kvalitě zboží a služeb je "vlastní environmentální tvrzení"41. Současně s ním ale stoupá riziko klamání spotřebitelů, protože nejasných a nepravdivých tvrzení vzniká mnoho. Spotřebitel si přitom jejich pravost může ověřit jen obtížně. Environmentální tvrzení je prostředkem výrobce, jak prezentovat přednosti svého zboží či služeb ve vztahu k životnímu prostředí. Zároveň spotřebitelům taková tvrzení poskytují informace ovlivňující výběr nakupovaných produktů a využívaných služeb. Pokud jsou taková environmentální sdělení lživá, nejasná či nesmyslná, způsobují ztrátu důvěry spotřebitelů v "ekologickou reklamu" a značky vůbec. Falešná environmentální tvrzení navíc přispívají ke vzniku nekalé obchodní soutěže a odrazují další vyhlašovatele od zveřejňování pravdivých tvrzení42. Důvěryhodnost pravdivých environmentálních tvrzení poskytuje např. ekoznačka nebo označení ČSN ISO 14021.
2.4 Vnímání ekologického jednání v ČR V českém prostředí zatím nebyl o hotelnictví s environmentálními prvky zpracován žádný podrobný výzkum, ani se nikdo také obšírněji nezabýval vlivem environmentálního managementu na českého zákazníka při výběru ubytovacích služeb. Abychom ale úplně neopomenuli názory a postoje české veřejnosti k ekologii a životnímu prostředí, od kterých se 39
Gregor: 2007: 29 Green Washing Index, http://www.greenwashingindex.com/, staženo 10. 4. 2012 41 Hrubý, 2010: 7 42 Tamtéž 40
22
pohled na environmentální management a hotely může odrážet, můžeme využít výsledky některých projektů Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM - výzkumné oddělení Sociologického ústavu Akademie věd ČR), zprávy z CzechTourism i nový životní styl nazvaný LOHAS. Tyto tři zdroje mohou blíže napovědět o vztahu české společnosti k environmentálně vedeným hotelům.
Ze statistických dat CVVM například vyplývá, že Češi jsou v souvislosti s problematikou ekologie značně nespokojeni v oblastech, které ovlivňují kvalitu životního prostředí. Za jednoznačně nejhorší chování k životnímu prostředí označilo 82 % dotázaných přístup firem. V tomto ohledu se zároveň kriticky vyjádřili k postihu jeho poškozovatelů i k neekologickému chování obyvatel. Dotazovaní také hodnotili svůj vlastní ekologický přístup – více jak polovina z nich (57 %) v domácnostech zpravidla (tj. vždy nebo často) třídí běžný nebo nebezpečný odpad a pouze méně jak polovina (43 %) se zaměřuje na používání ekologických výrobků. Výzkum dále sděluje, že z důvodu ochrany životního prostředí šetří vodou a energiemi 40 % dotázaných, 15 % z nich omezuje i užívání automobilu. Analýza dat celého výzkumu ukázala, že chování obyvatel značnou měrou souvisí s jejich životní úrovní, kdy lidé zvažují své finanční možnosti více než ekologické hledisko, zvláště ve spojení s dražšími ekologickými výrobky. Potvrdil se i význam vzdělání a velikosti měst - respondenti s nižším vzděláním a z měst nad 100 000 obyvatel častěji uvedli, že ekologické přístupy neuplatňují43. Z jiného výzkumu lze vyčíst, že s životním prostředím v ČR je spíše spokojeno 53 % dotázaných a v místě svého bydliště 55 % dotázaných. Ve stejném výzkumu oslovení hodnotili, „jak se podle nich o životní prostředí stará ČR“. Názor „přiměřeně“ vyslovilo 54 % respondentů, nedostatečně pak 40 % respondentů. U globálních problémů životního prostředí bylo za nejzávažnější považováno u 93 % dotázaných znečištění pitné vody, u 90 % nedostatek pitné vody, u 85 % úbytek deštných pralesů, u 83 % vyčerpání zdrojů surovin nebo u 64 % globální oteplování44. Odlišný výzkum poskytuje údaj, že zájem o informace „jak být šetrný k životnímu prostředí“ projevují zhruba dvě třetiny občanů (68 %), přičemž se jedná o stabilní postoj v průběhu posledních čtyř let. O dostatku informací je přesvědčeno 62 % populace, 43
CVVM, Chování obyvatel a podnikatelské sféry k životnímu prostředí 2002, http://cvvm.soc.cas.cz/media/com_form2content/documents/c1/a2826/f3/100095s_OE20731II.pdf, staženo dne 17. 11. 2012 44 CVVM, Česká veřejnost o životním prostředí 2010, http://cvvm.soc.cas.cz/media/com_form2content/documents/c1/a3769/f3/101045s_oe100701.pdf, staženo dne 17. 11. 2012
23
o nedostatku naopak jedna třetina respondentů. Totožný výzkum také sděluje, jak se měnilo chování vzhledem k ohleduplnosti k životnímu prostředí v českých domácnostech v letech 2002 až 2012: počet osob s ekologickým chováním od roku 2002 stoupal, v posledních letech se ale růst v podstatě zastavil (viz příloha č. 1). Celková analýza například ukázala, že chování ohleduplné k životnímu prostředí deklarují zejména lidé s vysokoškolským vzděláním, přičemž ekologické výrobky s biopotravinami nakupují nejčastěji ženy45.
Ze zprávy CzechTourism vyplývá, že takzvaná šetrná turistika je celosvětově na vzestupu. Její zásady v ČR pak fungují zejména ve formě agroturistiky a v síti turistických služeb s ekologickou značkou. Podle CzechTourismu však čeští turisté z velké většiny o existenci nabídky ekologicky šetrných služeb ani nevědí (podle průzkumu agentury je to 70 % respondentů). Ekologické ubytování pak cíleně vyhledávají pouhá 3 % turistů. Kdyby však byla nabídka ekologicky šetrných služeb širší, využila by ji až pětina Čechů. Celých 11 % domácích turistů se o tuto oblast turistiky vůbec nezajímá.46
V ČR se objevil nový globální jev LOHAS (Lifestyles of Health and Sustainability zdravý a udržitelný životní styl), který vyjadřuje způsob života, jež má ekologický charakter a chrání životní prostředí47. Dá se říci, že je to většinou těžší varianta při výběru činů, které jsou lidé nuceni provozovat každý den. LOHAS je o přemýšlení nad tím, kde nakupujeme, čím jezdíme, kde bydlíme nebo jak se bavíme. Neznamená to však vzdání se všech výdobytků moderní doby, které život dělají pohodlnější. Je to o možnostech výběru ze surovin, kosmetiky, oblečení, transportu, elektrických spotřebičů, bydlení aj, které se trhu nabízí.48 Lidé, kteří žijí podle LOHAS nejsou ekologisté, jsou to především spotřebitelé, kteří rádi konzumují, ale uvědomují si, že svým spotřebním chováním přímo ovlivňují život na zemi. Navíc jejich rozhodnutí je vědomé, nikoli založené na nějaké ideologii.49 LOHAS není jen o produktech, ale o filozofii člověka. Obsahuje dále například sociálně zodpovědné investování, alternativní zdravotní péči, osobní rozvoj, etiku a sociální spravedlnost,
45
CVVM, Názory veřejnosti ohledně šetrného chování k životnímu prostředí – květen 2012, http://cvvm.soc.cas.cz/media/com_form2content/documents/c1/a6885/f3/oe120711.pdf, staženo 17. 11. 2012 46 Enviport, Šetrná turistika je na vzestupu, Češi o ní příliš nevědí, http://www.enviport.cz/print.aspx?assID=180, staženo 16. 4. 2012 47 Enviweb, Jste Lohas? http://www.enviweb.cz/clanek/zdrav/80843/jste-lohas, staženo 19. 3. 2012 48 Bio klub, Co znamená žít LOHAS? http://www.bioklub.cz/vse-o-eko/co-znamena-zit-lohas/, staženo 19. 3. 2012 49 Ecce homo lohas, http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10267658935-ecce-homo-lohas/31029434012/, staženo 20. 3. 2012
24
ekoturismus a další. Stoupenci LOHAS jsou zastoupeni napříč pohlavím, věkovými i příjmovými skupinami.
Ze zmíněných informací usuzuji, že si Češi potřebu ochranu životního prostředí plně uvědomují, což určitou mírou ekologicky šetrného způsobu chování dokazují. V české populaci je tak vidět značný potenciál ve zvýšení ekologického jednání, především v rámci rozšířeného environmentálního vzdělání50. To pak může ještě více podpořit činy i zájem v aktivitách ohleduplných k životnímu prostředí.
2.4.1 Organizace podporující ekologické jednání hotelů v ČR V předchozí kapitole bylo představeno ekologické vnímání českých obyvatel. Jejich ekologické jednání se ale odvíjí nejen od získaných znalostí, ale i od příležitostí, ve kterých by své ekologické chování využili. Mohou to být právě hotely, kde by jako hosté mohli dle svého svědomí pokračovat, rozvíjet nebo se dokonce poučit v činnostech ovlivňujících kvalitu životního prostředí. Aby jim aktivity byly vůbec umožněny, je nutná určitá úroveň příslušné ekologické informovanosti ze strany hotelů. Proto by ředitelé, manažeři i zaměstnanci hotelů měli průběžně absolvovat školení, na kterých se seznámí například s novými technologiemi, směrnicemi, pracovními postupy, ale i s přístupy v šetření energií, omezování odpadů nebo využití přírodních produktů. Veškeré aktuality, které hotely získávají, pochází především od zastřešující organizace z oboru hotelnictví a gastronomie (Asociace hotelů a restaurací ČR), popř. oborově příbuzných vzdělávacích institucí. Nakolik se jednotlivým hotelům dostává osvěty v ekologických postupech bohužel nelze říci, záleží však na hoteliérech, s jakou snahou se o využití ekologického přístupu v hotelových službách zaslouží.
2.4.1.1 Asociace hotelů a restaurací ČR Asociace hotelů a restaurací České republiky (AHR ČR) je profesní nezisková organizace vzniklá za účelem podpory podnikatelů v oboru hotelnictví a gastronomie. Jejími členy jsou majitelé a provozovatelé ubytovacích a gastronomických zařízení ČR, pro které AHR ČR zajišťuje pravidelný servis a poradenství. Součástí asociace jsou krajské a odborné sekce, které řeší specifické problémy členů. V jedné z odborných sekcí je od listopadu 2007 i ekologická sekce, jejímž úkolem je řešit specifické cíle a otázky spojené s ekologií v ubytovacích a restauračních zařízeních. Fungování této sekce stojí na třech 50
O environmentálním vzdělávání v ČR více v příloze č. 2.
25
pilířích, které si zároveň klade jako cíle. Jsou jimi vzdělávací a osvětový pilíř, informační pilíř a publikační pilíř.51 V rámci ČR je potřeba zmínit ještě zastřešující organizaci pro ekoturismus, agroturismus a ekoagroturismus, která sice neprosazuje zavádění environmentálního managementu, ale z podstaty se zaměřuje právě na environmentální druhy ubytování.
2.4.1.2 Evropské centrum pro eko-agro turistiku Evropské centrum pro eko-agro turistiku známé pod zkratkou ECEAT má zásadní podíl na rozvoji ekoturistiky a agroturistiky v ČR. Kromě své specializace na čestný, udržitelný a odpovědný cestovní ruch poskytuje odborné poradenství a věnuje se mnoha projektům a zakázkám pro obce, regiony, instituce i firmy. ECEAT má i dva vlastní a dlouhodobé programy. První je nazvaný "Stezky dědictví", jehož prostřednictvím propaguje a rozvíjí unikátní kulturní a přírodní dědictví ČR včetně regionální gastronomie52. Druhým programem je "Centrum zelených vědomostí", jehož cílem je vytvořit odbornou studijní, výukovou a praktickou základnu pro šetrný cestovní ruch, obnovitelnou energetiku a další činnosti pro udržitelný rozvoj53. Na webových stránkách centra lze také jednoduše nalézt vhodné destinace pro ekologické cestování v Česku54. ECEAT dokonce poskytuje vlastní mezinárodní značku kvality "ECEAT QUALITY LABEL", kterou lze získat na základě hodnocení služeb a zaplacení licenčního poplatku 3.500,- Kč za rok, obnovovací roční poplatek pak činí 2.000,- Kč (zobrazení ekoznačky v příloze č. 3). Požadavkem pro udělení je důraz na environmentální, socio-kulturní a ekonomickou udržitelnost ubytování a jeho poskytovaných služeb. Hodnocena jsou následující kritéria: •
poskytování relevantních "eko" informací svým hostům
•
podpora ekologického hospodaření
•
nakládání s vodou a energiemi
•
využívání "zelených stavebních technik"
•
nakládání s odpady
51
Asociace hotelů a restaurací ČR, http://www.ahrcr.cz/cz/odborne-sekce, staženo 15. 4. 2012 ECEAT, http://www.stezky-dedictvi.cz, staženo 12. 4. 2012 53 ECEAT, http://www.eceat.cz/centrum-zelenych-vedomosti, staženo 12. 4. 2012 54 Např. http://www.greenholidays.travel, http://www.prazdninynavenkove.cz, http://www.ubytovani-na-farme.cz, nebo http://agroturistika.nafarmu.cz. ECEAT, http://www.eceat.cz/ , staženo 12. 4. 2012 52
26
•
podpora šetrné dopravy
•
přispívání k ochraně přírodního dědictví
•
přispívání k ochraně kulturního dědictví
•
podpora místní ekonomiky
•
vlastní zlepšení55
ECEAT v ČR je členem vedoucí evropské organizace v oblasti udržitelného rozvoje cestovního ruchu se zvláštním důrazem na venkov a ekologické zemědělství European Centre for Ecological and Agricultural Tourism. Organizace ECEAT byla založena roku 1994 a je v současné době sítí stovek malých ubytovacích a turistických služeb po celé Evropě, jež jsou přínosem pro místní obyvatele i pro ochranu životního prostředí. ECEAT také poskytuje svou odbornou způsobilost v oblasti udržitelného cestovního ruchu v mnoha projektech po celém světě.
České
instituce
poskytující
rady,
podporu
a
vzdělání
v rámci
ubytovacích
a restauračních služeb si zajisté uvědomují důležitost zapojení ekologie do jejich struktur. Domnívám se, že o jejich důsledné a konstruktivní podpoře pro zavedení ekologických aktivit do běžného provozu však hovořit nelze. Otázkou zůstává, co podnítí instituce a ubytovací zařízení samotná, aby se v českém prostředí ekologický přístup v hotelech a jejich restauracích vyvinul až na stupeň environmentálního managementu. Protože jsou ale "zelené hotely" více využívány a diskutovány v jiných zemích, některé obecné odpovědi o postojích hoteliérů a potenciálních zákazníků můžeme čerpat z několika zahraničních studií.
2.5
Environmentální management v zahraniční Principy environmentálního managementu se ve světě objevují v 70. letech 20. století
jako reakce na přísnější ekologické zákony, změny byly motivovány také snahou ušetřit náklady snížením objemu odpadů a spotřeby energií. V 90. letech 20. století se znepokojení v otázkách životního prostředí postupně rozšířilo, což u mnohých jednotlivců vedlo k uvědomění, že životní prostředí ovlivňují přímo i svými nákupními rozhodnutími. Tento ukazatel spotřebitelské aktivace se projevil i v hotelovém průmyslu. Management hotelů přijal za své environmentální postoje s cílem zmírnit nepříznivé vlivy na životní prostředí, například omezením spotřeby zboží, energií, vody a látek znečisťujících vzduch, vodu a půdu. Dnes je
55
ECEAT, http://www.eceat.cz/eceat-quality-label/, staženo 12. 4. 2012
27
environmentální management hotelu spojován s celkovou firemní image, a vedle konkrétních environmentálních opatření, i s kvalitou výrobků, morálkou zaměstnanců, spokojeností zákazníků a ochotou platit přirážku za ekologicky šetrné výrobky.56
2.5.1 Výzkumy environmentálního managementu v zahraničí Podle studie Mezinárodní iniciativy hotelů pro životní prostředí (The International Hotel Environment Initiative - IHEI) a Accor57 by 90 procent hotelových hostů raději zůstalo v hotelu, který dbá o životní prostředí. K podobným závěrům došla také studie o spokojenosti hostů agentury J. D. Power and Associates58, která zaevidovala u tří čtvrtin hotelových hostů ochotu zapojit se do iniciativ ekologických hotelů. Přesvědčení o environmentálním prospěchu správně vedených hotelů bylo zaznamenáno u většiny hotelových manažerů.59 I mnohé další studie končí závěrem, že zavádění environmentálního managementu do hotelu se postupně stává součástí strategických a provozních plánů, které již nejsou jen dočasným zájmem, ale standardem. Zvýšená pozornost zaměřená na environmentální management hotelů podnítila také některé výzkumy v oblasti sociální odpovědnosti podniků, ekologického konzumerismu a sociálně uvědomělých spotřebitelů v obchodu, pohostinství i cestovním ruchu. O charakteru vývoje napovídá výsledek následující studie: na začátku 90. let 20. století tvrdilo 83 procent Američanů, že změní své chování v ochraně životního prostředí a 67 % jich uvedlo, že by mohli platit za ekologicky šetrné výrobky o 5 až 10 % více. I přes rozšířené společenské obavy o životní prostředí vykazovaly ekologicky šetrné výrobky následně na americkém trhu nízký podíl. Toto zjištění se shoduje i s britskými průzkumy, podle nichž roste počet zelených spotřebitelů jen mírně, protože ochota kupovat ekologické výrobky klesla. Na základě těchto zjištění vznikla potřeba u zákazníků přezkoumat jejich dojmy a představy o reputaci zelených hotelů.60 První zahraniční studie61 zaměřená na zákazníkovo porozumění, spokojenost a loajalitu zeleným hotelům pro účely tvorby image a obchodní značky zjistila následující: zelená image a značka environmentálního managementu má pozitivní vliv pro hotel, pokud 56
Lee et al., 2010: 901 (vlastní překlad) Accor je světovým lídrem v hotelovém provozu a má vedoucí postavení na trhu v Evropě. Accor vlastní přes 4.400 hotelů v 92 státech. 58 J.D. Power and Associates je světová marketingová společnost, která provádí mnohé studie v nejrůznějších odvětvích a vyhlašuje výsledky spokojenosti spotřebitelů. Studie v textu je z roku 2007 v Severní Americe. 59 Lee et al., 2010: 902 (vlastní překlad) 60 Tamtéž 61 Výzkumným vzorkem bylo 476 hostů (48 % mužů, 52 % žen), kteří v zeleném hotelu již někdy bydleli. Respondenti byly z 80 % Kavkazané, z 8,4 % Hispánci a 7,7 % Afroameričané, přičemž většina měla vysokoškolské vzdělání. 57
28
zákazník porozumí jeho konkrétním hodnotám a znakům kvality zeleného hotelu (kognitivním složkám z vnějšího působení). Zákazníci také pozitivněji pohlížejí na hotel, který projevuje známky jakési "citové image". Takový hotel pak může přispět i k ekologičtějšímu chování svých zákazníků. I tak jsou ale při hodnocení ze strany zákazníků důležitější rysy kvality poskytovaných služeb, než hodnotové postoje. Výstupem výzkumu může být pro konkrétní ubytovací zařízení tzv. polohovací strategie. Podle možností okolí hotelu a také zpětné vazby od hostů si hoteliér vytyčí konkrétní image, která pak v ideálním případě zajistí spokojenost hostů i jejich návraty. Klíčová je pak její originálnost, kterou nebude moci snadno okopírovat konkurence. Hlavním lákadlem pro hosty zelených hotelů nicméně zůstává pocit, že jejich rozhodnutí o výběru konkrétního místa přispívá k ochraně životního prostředí a k zachování "zeleného prostředí" pro jejich děti.62 Například
výzkum
provedený
ve
Španělsku
o
dobrovolném
přijímání
environmentálních nástrojů v hotelech v závěru konstatuje, že manažeři hotelů koncept udržitelného cestovního ruchu chápou zmateně a mají malou povědomost o jejich obchodním podílu v udržitelnosti životního prostředí. Toto konstatování potvrzují také studie z dalších zemí. Ono omezené koncepční porozumění udržitelnému podnikání a odpovědnosti může být jen jedním z důvodů nízké úrovně zaváděných dobrovolných nástrojů k ochraně životního prostředí do hotelového sektoru. Význam manažerského vnímání, znalostí a hodnot byl označen jako důležitý stimul pro uplatňování environmentálních nástrojů. Podle dostupných studií je motivace k přijetí environmentální praxe v zásadě dvojí - roli mohou hrát jak etické úvahy a principy, tak vidina ekonomického přínosu v podobě nižších nákladů, popř. vyšších zisků (v případě španělských environmentálních hotelů byla důvodem konkurenční výhoda). Příčin aplikací environmentálních nástrojů může být více a mohou se kombinovat, proto je jejich identifikace někdy obtížná.63 Při výzkumu zaměřeném na hoteliéry v Evropě z hlediska jejich environmentálních postojů se většina doznala, že by hotelový průmysl mohl environmentálně smýšlet více. I když se mnozí z nich spoléhají na atraktivitu přírody ve svém okolí jako na lákadlo pro hosty, ve většině případů byl v jejich hotelu environmentální přístup zastíněn jinými provozními starostmi. Zajímavé je také zjištění, že se environmentální problematice více věnují řetězce se svými přidruženými hotely, než jednotliví nezávislí provozovatelé s malými
62 63
Lee et al., 2010: 901, 910 (vlastní překlad) Ayuso, 2006: 217 (vlastní překlad)
29
hotely. Podstatná je také informace, že hoteloví manažeři zaznamenávají požadavky na provádění environmentálních programů u samotných hostů.64
2.5.2 Mezinárodní uskupení podporující ekologický provoz hotelů v zahraničí Na základě zájmu o životní prostředí, hrozby vyčerpání přírodních surovinových zdrojů i snížení nákladů jednotlivých hotelů se ustavují mnohá partnerství, programy a iniciativy, která v praxi vedou ke snižování negativních vlivů. Následující výčet uskupení není kompletní, jelikož existuje velké množství asociací sdružujících různá ubytovací zařízení v různých státech, často také splývají s nejrozšířenějšími hotelovými řetězci s velkou kapacitou i nároky na životní prostředí. Mezinárodní iniciativa hotelů pro životní prostředí (The International Hotel Environment Initiative- IHEI) je neziskovým programem Přátel mezinárodního turismu (International Tourism Partnership - ITP). IHEI je vyvinutá mezinárodním hotelovým průmyslem ve prospěch všech hotelů a životního prostředí. Cílem programu je podpořit úspěšnost a efektivnost hotelnictví ruku v ruce s managementem podporujícím životní prostředí65. V iniciativě je zapojeno více než 8 000 hotelů po celém světě66. Pod patronátem organizace ITP a World Travel & Tourism Council (WTTC) vznikla skupina pod názvem Carbon Measurement Working Group, do níž se zapojilo 12 globálních hotelových společností (například Hilton Worldwide, Hyatt Hotels & Resorts, InterContinental Hotels Group, Marriott International, MGM Resorts International, Mövenpick Hotels & Resorts nebo Premier Inn – Whitbread Group). Přední světové hotelové řetězce se spojily za účelem vývoje standardů pro měření "uhlíkové stopy" globálního pohostinského průmyslu. Cílem skupiny je najít společný způsob, jak počítat a vykazovat uhlíkové emise. Čísla by měla sloužit zákazníkům a investorům k objektivnímu porovnávání jednotlivých hotelů na základě jejich dopadu na životní prostředí. Princip měření vychází z již fungujících postupů společnosti Greenview Consulting, přičemž by první fáze projektu měla být dokončena do konce roku 201267.
64
Bohdanowicz, 2005: 188 (vlastní překlad) International Tourism Partnership, http://www.tourismpartnership.org/, staženo 19. 3. 2012 66 Iniciativa je programem The Prince of Wales International Business Leaders Forum (IBLF), kterému je prezidentem Princ z Walesu. 67 Business Green, Hotel industry moves to standardise carbon reporting efforts, http://www.businessgreen.com/bg/news/2105157/hotel-industry-moves-standardise-carbon-reporting-efforts, staženo 9. 4. 2012 (vlastní překlad) 65
30
Společnost Hilton je také členem Green Power Partnership (EPA)68 pro obnovitelnou energii a má vlastní zelený program "We care!", ve kterém k péči o životní prostředí nabádá hosty, zaměstnance i dodavatele, s cílem omezit spotřeby energií, vody, odpadu nebo chemických látek69. Hilton také začal zavádět zelené certifikáty ISO 1400170. Americká nezisková organizace Sustainable Travel International (STI) uzavřela s hotelovou sítí Leading Hotels of the World (se zkratkou LHW, od roku 1928 sdružila přes 450 nejprestižnějších a nejluxusnějších hotelů světa) strategické partnerství a vytvořila program Leeding Green Initiative. Cílem této iniciativy je na všech stranách odvětví cestovního ruchu podpořit zájem o pochopení vztahu mezi životním prostředím, turistikou, ekonomikou a kulturou. Ve sdružených hotelech se LHW snaží přimět zaměstnance například k používání ekologicky šetrných přípravků, nižší spotřebě vody, energií nebo papíru. LHW je na českém trhu zastoupena čtyřmi hotely: pražskými Le Palais, Palace a Savoy a hotelem Carlsbad Plaza v Karlových Varech. Podle Radky Pavúkové, housekeeping manager agentury Eden Group v Carslbad Plaza, principy LHW spočívají hlavně v osvětovém působení na zaměstnance: „Snažíme se je vychovávat k tomu, aby všechny zdroje, např. energii a vodu, využívali uvědoměle a efektivně.“71 Nechybí ani tlak na využívání obnovitelných zdrojů, separaci odpadů či pořádání kurzů a seminářů zaměřených na zvýšení informovanosti o této problematice. V pražském La Palace jsou hosté visačkou v koupelně upozorněni, že se na ekologickém chování mohou podílet sami, třeba hozením ručníku na zem, aby se nemusel prát (mnohdy zbytečně) každý den. Na základě podobných doporučení pak záleží na hostech, jestli se k ekologickému směřování přidají.72 Z La Palace popisuje ekologické chování operations quality manager hotelu Jitka Javůrková: „Na zaměstnaneckých toaletách používáme na utírání rukou nebělený recyklovaný tzv. zik-zak papír, a také nespotřebované zbytky kosmetiky z hostovských pokojů.“73 Šetrné chování k životnímu prostředí je vidět i v kuchyni: „Použitý potravinářský fritovací olej si odváží externí firma k další recyklaci či k úplné likvidaci. Pomocí mikrobiologického roztoku, který zajišťuje čištění odpadních vod biodegradací tuků, také udržujeme správnou funkci systému odpadních vod.“74 Hotely La Palace a Savoy šetří papírem zavedením tzv. papírové politiky spočívající v opětovném využití již použitého papíru. 68
Hilton Wolrldwide, http://www.hiltonworldwide.com/corporate-responsibility/partnerships/epa-green-power/, staženo 4. 5. 2012 69 IHNED.cz, http://ihned.cz/c4-10073040-24268760-000000_d-we-care-aneb-hilton-se-stara, staženo 4. 5. 2012 70 Hilton Wolrldwide, http://www.hiltonworldwide.com/corporate-responsibility/sustainably/, staženo 4. 5. 2012 71 Komorádová, 2008 72 Tamtéž 73 Tamtéž 74 Tamtéž
31
Ubytovací zařízení praktikující styl environmentálního managementu jsou po celém světě. Možnost najít je poskytuje nezávislý portál Eco Hotels of The World, kde hotely nejsou ohodnoceny hvězdičkami vyjadřujícími komfort, ale "eko-hvězdičkami" klasifikujícími komplex "zelených vlastností"75. Podobně funguje vyhledávač Environmentally Friendly Hotels,
který
hotely
oceňuje
počtem
zelených
stromečků,
podle
úrovně
jejich
76
environmentálních opatření . Stejná stránka také obsahuje odkaz na The Best Green Hotels, kde registrované hotely plní nejméně 27 environmentálních činností77. I Green Hotels Association sdružuje přes 270 zelených hotelů po celém světě (hlavně z USA) a na svých webových stránkách podává detailní informace o environmentální realizaci78.
2.6 Environmentální politika Environmentální politika je prohlášení podniku o strategii, postupu nebo záměrech a zásadách ve vztahu k životnímu prostředí79. Její stanovení jasně nastiňuje odhodlání zlepšit ochranu životního prostředí v rámci všech organizačních činností. Vymezuje především cíle a odpovědnosti, které se stávají součástí celé podnikové filozofie, autoři by nicméně neměli zapomínat na jejich realističnost. Protože se text environmentální politiky zveřejňuje, vytýčené cíle by měly být detailní a zřetelné, aby jim porozuměli nejen manažeři a zaměstnanci, ale také zákazníci, dodavatelé či obchodní partneři. Pro naplňování a kontrolu obsahu politiky je třeba pověřit určitou osobu (nebo tým zaměstnanců), která zároveň porovnává její soulad s ekologickou legislativou nebo mezinárodními konvencemi.80
2.6.1 Environmentální politika hotelu I znění environmentální politiky hotelu by mělo zahrnout všechny stránky jeho činnosti, které mají dopad na životní prostředí, a to od nákupu produktů, jejich využívání a likvidaci, přes poskytované ubytovací a stravovací služby, až po marketing. Ideální environmentální politika hotelu je proaktivní, která se zavazuje jít za hranice požadovaných směrnic a zákonů vztahujících se na ubytovací služby81. Přestože si její náplň může určit každý hotel jinou, existují oblasti, které se v jejím znění často opakují. Nejčastěji jsou v environmentální politice hotelu zmiňovány: 75
Eco Hotels of the World, http://www.ecohotelsoftheworld.com/, 5. 5. 2012 Environmentally Friendly Hotels, http://www.environmentallyfriendlyhotels.com, staženo 19. 3. 2012 77 The Best Green Hotels, http://www.thebestgreenhotels.com/, staženo 19. 3. 2012 78 Green Hotels Association, http://greenhotels.com/index.php, staženo 25. 4. 2012 79 Environmentální politika v daném kontextu nevyjadřuje státní politiku životního prostředí. 80 Šlesinger et al, 2007: 87 81 Welford, Gouldson, 1997: 66 76
32
• zásady „udržitelného cestovního ruchu“ • omezování spotřeby vody, energie, paliv, odpadů, produktů na jedno použití • třídění použitých materiálů • zavedení ekologicky šetrných výrobků nebo přírodních materiálů • odběr surovin od lokálních obchodníků • podpora environmentálního vzdělání • spolupráce s environmentálními iniciativami • přijetí moderních technologií regulujících negativní vlivy • minimalizace environmentálních rizik a nehod a mnohé další
K sestavení obsahu environmentální politiky hotelu se nabízí také inspirace v "Chartě životního prostředí hotelů a restaurací". Mezi její hlavní body patří:
• ve všech oblastech provozu dosáhnut zdravé ekologické činnosti • plnit zákony na ochranu životního prostředí • minimalizovat spotřebu energie, vody, surovin, odpadu • vybízet hosty, dodavatele a obchodní partnery k účasti na ekologickém úsilí • k dosažení cílů zajistit trénink a informovanost zaměstnancům • otevřeně sdělovat ekologické poznatky • sledovat a zaznamenávat dopad ekologických opatření a porovnávat výkony s plány, úkoly a cíli • kdekoli ve spolupráci s dalšími subjekty cestovního ruchu, veřejností a místními lidmi rozšiřovat cíle v ochraně životního prostředí82
Pro stanovenou environmentální politiku v rámci hotelového provozu sehrává důležitou roli v jejím naplňování zodpovědný přístup všech pracovníků hotelu. Především zaměstnanci na vedoucích pozicích hotelu by měli v sobě najít dostatek odpovědnosti, síly i přesvědčení a stát se osobním příkladem v dodržování vytýčené politiky. Provoz hotelu pak může nabízet služby i produkty vysoké kvality při plnění všech požadavků na ochranu životního prostředí. 82
CzechTourism, Podnikové řízení v oblasti cestovního ruchu - Green management doprovodné materiály, str. 6, pdf formát, http://vyzkumy.czechtourism.cz/#;year=2008;orderby=novinky, staženo 17. 4. 2012
33
Jak bylo řečeno výše, k správnému plnění environmentální politiky musí být jmenovaná způsobilá osoba. Ta musí navíc podle podmínek hotelu zpracovat odpovídající manuál nebo interní program obsahující konkrétní postupy, jimiž se pak provoz hotelu řídí. Tyto postupy bývají rozděleny do třech základních oblastí: na odpadové hospodářství, úsporu energií a trénink zaměstnanců.83 Při zpracování manuálu je nutné dbát na jeho finanční náročnost během realizace a zhodnotit tak jednotlivé aspekty, podle jejichž důležitosti se určí, v jakém časovém období budou stanovené cíle dosaženy. U každého vymezeného cíle je opět potřeba určit osobní odpovědnost některého člena týmu. Hotel je dlouhodobě závislý na stavu životního prostředí (nejen) v místě, kde se nachází. Proto se při plnění environmentální politiky nabízí spolupráce s dalšími místními subjekty přispívajícími k ochraně přírody.
Obsah environmentální politiky hotelu přispívá nejen k šetrnějšímu provozu s ohledem na životní prostředí, ale může prospět i naplňování obchodních cílů. V environmentálním provozu je totiž sladění ekologických a ekonomických zájmů možné. Řada záměrů v environmentální politice je zaměřena na snížení spotřeby, zejména energií, vody a kancelářského materiálu. Důsledkem snížené spotřeby jsou logicky snížené výdaje. Poslední průzkumy v hotelech naznačují, že úspory energií mohou zredukovat výdaje i o desítky procent (až 40 %)84. Hotel, který přijme a zavede environmentální politiku do každodenního provozu, tím často získá také respekt přímo od hostů, zaměstnanců, dodavatelů i konkurence. Zlepšená pověst hotelu a nově vytvářená image v sobě mají velký marketingový potenciál a svědčí o moderním přístupu, který vnímá široké okolí85.
Vhodnou environmentální politikou tedy hotely mohou získat věrnost stávajících hostů i nové návštěvníky. Aby však hotely co nejlépe zajistily růst klientely, pravidelné návraty a spokojenost hostů, využívají k vyhodnocení očekávání a nároků návštěvníků tzv. yield a revenue management.
2.6.2 Yield Management a Revenue Management Na požadavky a očekávání hotelových hostů se zaměřuje hotelový management. Specifickou součástí řízení hotelu je Yield management, který rozšiřuje analytickou činnost 83
Křížek, Neufus, 2011: 155 Křížek, Neufus, 2011: 156, 162 85 tamtéž 84
34
všech tržních segmentů. Při zkoumání zaměřeném na poznávání individuálních potřeb hostů pozoruje opakující se situace v poptávce a využívá je k predikci poptávek dalších. Yield management úzce spolupracuje s Revenue managementem, jenž má v řízení hotelu na starost analýzu a obchodní strategii. Revenue management například sleduje, jak hotel získává klienty, cenu za ubytování, obsazenost nebo i politiku konkurenčních hotelů.86 Yield a Revenue management v hotelu tedy shromažďují a vyhodnocují zpětné vazby od hostů. Hotely naslouchají zákazníkovým přáním a přijímají opatření tak, aby jim vyšly co nejvíce vstříc. Impuls od hostů pak může být jedním z faktorů, proč by se hotel mohl rozhodnout k sestavení a dodržování environmentální politiky.
Deklarace environmentální politiky hotelu je tedy souborem nejrůznějších opatření, při jejichž využití dochází k omezování negativních vlivů na životní prostředí. Pro její smysluplnost je nutné identifikovat environmentální aspekty - činnosti, služby nebo výrobky, které mohou právě životní prostředí ovlivňovat.
2.7 Environmentální aspekty Při určování environmentálních aspektů, které mají nebo mohou mít na životní prostředí podstatný dopad, se doporučuje dodržování postupu jejich zmapování. Protože ale neexistují pravidla, která metodiku postupu určují, musí si je stanovit samotné vedení hotelu. Podmínkou ovšem zůstává, že do předmětu zájmu budou zahrnuty všechny činnosti a služby, jež souvisí s hotelovými aktivitami. Platí to i pro aktivity provozované ve všech lokalitách, které hotel vlastní.87 Strukturu environmentálních aspektů lze posuzovat dle normálních podmínek, mimořádných situací a havarijních situací. Aspekty, jejichž dopad na životní prostředí je významnější, si podle kritérií zvolí hotel opět sám. Obvyklá kritéria pro vyhodnocování jsou: rozsah vlivu, závažnost vlivu, pravděpodobnost nebo trvání vlivu i riziko nedodržení legislativních požadavků.88 Můžeme je také dělit na přímé a nepřímé. Mezi přímé patří např. využívání surovin, vody, energií a paliv, ale také nakládání s odpady a jejich likvidace, hluk, vibrace, zápach, záření, hygiena, emise, znečištění vody, kontaminace půdy, uvolňování prachu či doprava. Za nepřímé environmentální aspekty se považuje plánování, nakládání s investicemi, výběr obchodních partnerů a dodavatelů, sortiment výrobků, výběr určitých 86
Křížek, Neufus, 2011: 129 Veber, 2002: 7-8 88 Veber, 2002:10 87
35
služeb nebo bezpečnostní předpisy.89 Tyto aspekty je pak potřeba posuzovat z hlediska jakéhokoliv místa, které je spojeno s hotelovým provozem, ať už to jsou místnosti pro administrativní práci, pokoje, restaurace, společenské místnosti, posilovny, sklady, dílny, čističky odpadních vod, zahrady, kotelny nebo na dopravní komunikace.
Vymezené environmentální aspekty a vypracovaná environmentální politika pomáhají určit environmentální profil, který se obecně používá pro označení výkonnosti daného systému z hlediska snižování negativních dopadů na životní prostředí. Zmapování profilu, jehož smyslem je evidence a zhodnocení vlivů na životní prostředí, je východiskem k zavedení systému environmentálního řízení.
2.8 Informační nástroje environmentálního managementu V závislosti na velikosti hotelu a na environmentálních rizicích spojených s jeho provozem se nabízí několik informačních nástrojů, které pomáhají při zavádění environmentálního managementu. Tyto nástroje jsou určeny velkým hotelovým řetězcům i středně velkým a malým hotelům. Mnohé nástroje se navzájem doplňují, ale lze je využívat i odděleně. Zavedení, realizace a zlepšování environmentálního managementu staví před vedení množství úkolů. Pro zvládnutí stanovených cílů mohou být využity metody řízení obecně nebo speciální environmentální. Mezi speciální instrumenty patří především: metoda ABC/XYZ, benchmarking, checklist nebo eko-bilance.
Metoda ABC/XYZ Metoda ABC/XYZ slouží hlavně k analýzám a vyhodnocování eko-účinků, prošetření kvantitativních efektů ekologických dopadů nebo zjišťování problémových kritických míst. Ve skupině ABC písmeno A obsahuje zejména naléhavá řešení s přísně stanovenými požadavky, jejichž nedodržení má za následek vysoké ekonomické sankce. Eko-vliv spadající do kategorie A se často setkává s veřejným zájmem nebo i kritikou. U vyhodnocení ekoúčinků písmenem B je méně důležité, jestli je zásah okamžitý, požadavky nejsou přísně určeny a sankce mírnější. Písmeno C určuje nepodstatné, nezávažné vlivy, předpisy na jejich nápravu jsou obecného charakteru a stížnosti veřejnosti prakticky nejsou.90
89 90
Klášterka, 2007: 5 Veber, 2002: 14
36
Analýza XYZ se užívá k uspořádání efektů souvisejících s eko-zátěží z pohledu množství. Sledované skupiny (např. odpady, emise) jsou rozděleny podle kvantitativního kritéria zátěže (např. doba působení ekologické zátěže, množství na kila). X označuje trvale či dlouhodobě působící zátěž a její velké množství. Y je občanská zátěž a střední množství problematického materiálu; znak Z pak ojedinělá zátěž, které je minimální množství.91
Benchmarking Benchmarking (srovnávání) umožňuje posílit povědomí v okolí. Jednak zdůrazňováním toho, co hotel sám umí, jednak učením se od ostatních v tom, v čem jsou lepší. Na druhou stranu také pomáhá poučit se z chyb ostatních. Benchmarkingu se vyčítá, že vede pouze k dosažení rovnocennosti s konkurencí, nikoli k úsilí být nejlepší. Environmentální benchmarking je ale systematický proces srovnávání procesů uvnitř podniku s ohledem na životní prostředí a jako takový má svůj význam92.
Checklisty Technika
checklistů
(dotazníků)
je
podpůrným
prostředkem,
jenž
slouží
k systematickému prověřování ekologického jednání v EMS. Je použitelná i pro přezkoumání prosazení interních a externích nároků na management.93 V hotelech jsou obvykle dotazníky, které mají zajišťovat zpětnou vazbu od hostů, připraveny k vyplnění v každém pokoji.
2.8.1 Eko-bilance Eko-bilance představuje systematickou analýzu ekologické situace v hotelu s cílem trvalého snížení negativních efektů. Eko-bilance zjišťuje, analyzuje a vyhodnocuje vlivy na životní prostředí. Eko-bilance lze využít jako prostředku k určení environmentálních aspektů, k analýze účinnosti vybraných technologických řešení nových služeb nebo k odhalení slabých míst u technologií a služeb stávajících.
2.8.2 Environmentální manažerské účetnictví Podle možností hotelu lze zavést také environmentální manažerské účetnictví (Environmnetal Manager Acounting – EMA). Toto účetnictví sleduje, shromažďuje a vyhodnocuje hodnotově vyjádřené informace z hotelové evidence a záznamů finančního 91
Veber, 2002: 14 Šlesinger et al., 2007: 18, 37, 86 93 Veber, 2002: 14 92
37
a manažerského účetnictví. Analyzované informace mohou být využity pro další rozhodování. Kromě vyčíslení údajů o hmotných a energetických tocích je cílem zvýšit využití materiálů a energií. EMA tak přispívá ke zmírnění dopadů hotelových činností, služeb i používaných výrobků na životní prostředí, zmenšuje environmentální rizika a zlepšuje výsledky hospodaření. Cílem je dosažení eko-efektivnosti, neboli pozitivního ekonomického efektu při snížení negativních dopadů na životní prostředí.94 Environmentální účetnictví lze provádět zvlášť v jednotlivých hotelových úsecích, na samostatné činnosti nebo na celý hotel jako celek. Na základě údajů o environmentálních nákladech a výnosech si hotel může sestavit výkaz, který bude cenným zdrojem pro další kroky. Všechny environmentální náklady se dělí do základních tří kategorií. Do první patří náklady na odstraňování odpadů, nakládání s odpadními vodami a emisemi do ovzduší. Druhá zahrnuje náklady na péči o životní prostředí a prevenci znečištění, například mzdové náklady hotelového ekologa, výzkum a vývoj v oblasti čistších technologií nebo certifikace EMS. Do poslední kategorie patří náklady za vyplýtvané suroviny a materiály, které se nestaly součástí hotelového provozu.95 Na druhé straně environmentální výnosy zahrnují například zisky ze služeb, výnosy z recyklace, různé podpory a dotace.
2.8.3 Environmentální prohlášení Účelem environmentálního prohlášení je poskytnout veřejnosti informace o vlivu činnosti hotelu na životní prostředí včetně jeho neustálého zlepšování. Prohlášení je dobrým prostředkem k prezentaci dlouhodobé činnosti zaměstnanců při snižování negativních vlivů hotelových služeb na životní prostředí.96
2.9
Systém environmentálního řízení Uplynulá desetiletí ukázala, že si management nevystačí s tradiční orientací na kvantitu.
I přes tlak na hospodárnost nelze přehlížet kvalitu, kterou podniky nabízí. Respektovat se musí hygienická, bezpečnostní i ekologická opatření. Stranou pozornosti nemohou stát ani faktory, jejichž využití může více či méně podpořit úspěšné fungování celého subjektu. V podnicích nastávají situace, kdy vedení uvažuje o zvyšování jakosti i druhu nabízených služeb, čímž se snaží naslouchat přání veřejnosti či získat na jedinečnosti oproti konkurenci. Nemělo by však jít o nahodilé kroky, ale o seriózní úvahy. Je na manažerech, aby ve své řídící 94
Šlesinger et al., 2007: 86 Engel, Tóth, 2004: 5 96 Klášterka et al, 2007: 8 95
38
praxi zohledňovali a respektovali všechny společenské jevy, které mohou vést k pozitivním důsledkům. Přiznejme, že v laické veřejnosti převládá názor, že pro účely řízení není třeba mít převratné znalosti a člověk si vystačí s vrozenými organizačními schopnostmi. I když je uplatnění "selského rozumu" na místě, je přesto nutné, aby si manažeři osvojili správné řídící techniky. Pochopitelně se způsob vedení v čase vyvíjí a ne zřídka se zavádí i proaktivní přístup. Těžiště zájmu manažerů je orientováno zejména na dosahování pozitivních finančních výsledků. Mají za úkol zajistit nejen výdělečnou činnost podniku, ale i splnit požadavky na bezpečnost, ochranu zdraví při práci a životní prostředí. Takové momenty se mohou stát limitujícími, dokonce i kritickými pro fungování celé firmy. Začlenění ochrany životního prostředí a přírodních zdrojů do řízení se tak stává součástí jeho komplexní správy. Péče o životní prostředí představuje obsáhlou a aktuální tématiku. Ekologické iniciativy zastřešil systém environmentálního řízení (Environmental Management System), zkráceně EMS97. Tento moderní systém řízení se taktéž označuje jako environmentální management nebo zelený management. Environmentální management je v zásadě filozofie a postup zaměřený na optimalizaci chodu hotelu vůči životnímu prostředí. Environmentální management je úmyslné působení na ty činnosti, které mají, měly nebo mohou mít vliv na životní prostředí. Jeho cílem je
ochrana
přírodních
zdrojů,
omezování
emisí
znečisťujících
látek,
omezení
environmentálních rizik a ochrana zdraví obyvatel.98 Soustředí se zejména na šetrné zacházení s přírodními zdroji i energiemi a snaží se redukovat negativní dopady na životní prostředí. Záměrem je propojit ekologii, ekonomiku i lidské ekologické povědomí a vytvořit integrální environmentální koncepci vně řízení podniku. Klíčovými jsou principy udržitelného rozvoje, které předurčují dlouhodobý závazek a soustavný proces. Správné řízení environmentálního managementu se odráží ve čtyřech fázích: prvotní je motivace, která přechází v druhotný plán, po němž následuje realizace a sledování výsledků.99 Tyto fáze prezentují interakce, které vytvářejí cyklické fungování celého environmentálního managementu. Za provádění a výsledky environmentálního managementu většinou odpovídá ředitel, manažer či jiná pověřená osoba podniku. Pověřená osoba (někdy i skupina) by měla mít povědomí o nejdůležitějších světových iniciativách v oblasti ochrany životního prostředí, měla by umět vysvětlit, proč je v současnosti důležité prosazovat hlediska ochrany životního
97
Welford, Gouldson, 1997: 5 Engel, Tóth, 2004: 2 99 CzechTourism, Podnikové řízení v oblasti cestovního ruchu - Green management doprovodné materiály, str. 4, pdf formát, http://vyzkumy.czechtourism.cz/#;year=2008;orderby=novinky, staženo 17. 4. 2012 98
39
prostředí, orientovat se v legislativních požadavcích100 vztahujících se k ochraně životního prostředí a znát nástroje pro podporu zavedení EMS. Pro každý podnik může být vhodný jiný způsob zavedení EMS, proto je dobré mít také znalosti ve společných rysech a rozdílech možností aplikace EMS a jejich vztahu k systému managementu kvality (EMQ).101
Je tedy na každém vedení, aby zvážilo své postoje k životnímu prostředí i razanci, s jakou se bude této problematice věnovat a jak k ní bude celý podnik přistupovat. Na základě vyhodnocení ekologické situace podniku a jeho eko-profilu lze určit dynamiku vývoje, tj. zda půjde o přístupy k ekologii ofenzivní či defenzivní. Je třeba upozornit na fakt, že implementace eko-opatření vyžaduje finanční zdroje jak pro vybudování eko-systému, tak pro jeho udržování. Mnohé podniky si nechávají externě vypracovávat analýzy dosavadního stavu péče o životní prostředí a poté teprve zavádí opatření. Kvalifikační požadavky na zavedení environmentálního managementu v zásadě nekladou speciální nároky na personál. Záleží na každém podniku, jak si proškolí vlastní zaměstnance. Podnik by měl přesto disponovat interními auditory pro prověrky EMS. Pro získání případné certifikace je vyžadováno i vymezení lokality. Obvykle to jsou všechny pozemky, na kterých jsou uskutečňovány činnosti v rámci fungování podniku, včetně skladů, zahrad, míst pro odpad, veškerého zařízení nebo infrastruktury dotčené činností pro hotel.102 V posledních desetiletích roste zájem veřejnosti o životní prostředí, zákazníci i obchodní partneři si uvědomují vlastní odpovědnost za jeho stav a tlačí na podniky, aby této problematice věnovaly čím dál větší pozornost. Od začátku 90. let minulého století se pak tyto tlaky promítají i do zavádění EMS v hotelových provozech.
2.9.1 Zavádění environmentálního managementu Průběh zavádění environmentálního managementu se dá rozdělit na čtyři základní fáze: motivace, plánování akce, realizace a sledování výsledku. Z důvodu jejich smysluplnosti, správného fungování a zlepšování by se tyto fáze v již zavedeném environmentálním managementu měly neustále opakovat.
100
S výjimkou legislativně zakotvených podmínek ochrany životního prostředí při výstavbě a provozu ubytovacích zařízení všechny struktury zaměřené na ochranu životního dobrovolné. Křížek, Neufus, 2011: 153 101 Veber, 2002 102 Veber, 2002: 2-5
40
Fáze motivace probíhá od počátku zavádění environmentálního programu a je spojena se jmenováním osoby odpovědné za jeho provádění. Pověřený člověk musí jednotlivé úkoly a cíle náležitě vysvětlit všem zaměstnancům. Osoba v pozici environmentálního manažera by měla jít neustále příkladem, takže se personál bude moci průběžně učit a motivovat. Prospěšná je i účast na konferencích a seminářích vztahujících se k ochraně životního prostředí, stejně jako implementace vzdělávacích aktivit do segmentu poskytovaných služeb.103 Vhodné je zapojovat se do veřejných setkání a environmetálních činností nebo rozvíjet informační síť o environmentální problematice. To vše může přispět k zvýšení image podniku v očích zákazníků, úřadů i veřejnosti. V plánovací fázi se zpracovávají přehledy oblastí, na které se environmentální management dále zaměřuje. Základní osnovu přehledu tvoří prošetření současného stavu, při kterém se zjišťují možnosti zlepšení. V následné přípravě plánu se stanoví priority činností, určí se postup akce a vymezí odpovědnost. Posledním bodem je vytyčení cílů, kdy se stanoví nejprve snazší a později náročnější cíle.104 Realizační úsek se může zdát nejobtížnější. Jde zejména o přípravu osobních plánů, což jsou dílčí plány pro personál. Podstatou těchto plánů je rozebrat obecné i specifické úkoly, které jsou od personálu očekávány, a zároveň vyjadřují, že ochrana životního prostředí je součástí jejich pracovní náplně. Zaměstnancům je proto nutné poskytnout průběžná školení a informovat je o změnách např. v úspoře energií, ve snižování množství odpadu nebo o nových ekologických produktech. Po celou dobu realizace se nesmí zapomínat na podporu zaměstnanců, zpětnou vazbu a zveřejňování výsledků úsilí. Oblastně ale tato fáze spíše spadá do řízení lidských zdrojů.105 Sami zaměstnanci musí vědět, že dělají prospěšnou věc. V potaz se bere každý nápad, který může přispět k úspěšné realizaci environmentálního managementu. Ve výsledkové fázi je zapotřebí mít dobré sledovací metody pro analýzu a vyhodnocení dosažených záměrů a cílů. Monitorování a měření prvků zavedeného environmentálního systému poskytuje nezbytnou zpětnou vazbu, proto musí být soustavné a trvalé. Při odhalení chyby je nutné přijmout opatření vedoucí k nápravě. Monitorování se provádí z důvodu získání odpovídajících údajů pro úřady, pro kontrolu využívání zdrojů a environmentální výkonnosti vůbec. Výsledky měření jsou také hodnotné pro případné sestavování scénářů
103
Klášterka, 2007: 4 CzechTourism, Podnikové řízení v oblasti cestovního ruchu - Green management doprovodné materiály, str. 5, pdf formát, http://vyzkumy.czechtourism.cz/#;year=2008;orderby=novinky, staženo 17. 4. 2012 105 Tamtéž 104
41
náhradních procesů. V neposlední řadě monitoring podá důležitou informaci o finančních plusech a mínusech.106
Klíčovou
záležitostí
je
soustavné
vedení
dokumentace
v
průběhu
celého
environmentálního managementu. Dokumentace je průkazním materiálem, který by měl obsahovat stanovenou environmentální politiku, rejstřík environmentálních aspektů a dopadů, dále program environmentálního managementu včetně popisu odpovědností, pracovních pokynů a postupů.107
2.9.2 Systém environmentálního řízení v hotelu Zavedení environmentálního managementu v hotelu představuje aktivní přístup k řízení, sledování a postupnému snižování dopadů jeho provozu na životní prostředí. Neustále by se tak mělo zlepšovat "environmentální chování" hotelu, což se může projevit otevřenější komunikací s okolím. Po praktické stránce se v realizaci EMS musí stanovit vlastní interní environmentální politika hotelu, jako plán týkající se environmentálních aspektů. K nim jsou doprovodné informační a vzdělávací nástroje, které pomáhají plán podporovat, kontrolovat a posouvat dál. Výhody z realizace environmentálního managementu pocítí životní prostředí, hotel samotný i subjekty, které jsou s činností hotelu spojeny a ovlivňovány. Zkušenosti prokazují, že environmentální management vede ke snižování provozních nákladů, například za spotřebu stěžejních surovin a energií, umožňuje lepší vymezení pravomocí a odpovědnosti, zlepšuje vztahy s obchodními partnery i státní správou a v neposlední řadě dochází k získání konkurenční výhody108. EMS je zcela dobrovolné a záleží pouze na vedení či majiteli hotelu, zda na implementaci environmentálního managementu přistoupí, či nikoli. Pokud ano, nabízí se tři možnosti pomocných regulačních nástrojů. První v podobě nařízení tzv. EMAS, které je platné pouze v Evropské unii, ale je mezinárodně uznávané a důvěryhodné. Druhou možností je technická norma ISO 14001 s celosvětovou působností. Třetím způsobem jsou ekoznačky, kterých je ovšem po celém světě více druhů. I přes určité rozdíly je ale účel těchto tří nejzásadnějších způsobů v environmentálním managementu společný.
106
Klášterka, 2007: 4 Engel, Tóth, 2004: 13, 14 108 Křížek, Neufus, 2011: 153 107
42
2.10 Systém environmentálního řízení a auditu (EMAS) Systém environmentálního řízení a auditu (Eco Management and Audit Scheme, zkráceně EMAS) je jedním ze způsobů, kterým může hotel přistoupit k zavedení environmentálního managementu do svého provozu. EMAS od roku 2001 hotely pozitivně motivuje k odpovědnému přístupu a vylepšování ekologického jednání nad rámec legislativních pravidel. EMAS je aktivním postojem ve sledování, řízení a snižování dopadů činností provozu na životní prostředí. Environmentální manažerský systém je přístupem, který umožňuje komplexně posoudit stav životního prostředí a vliv činností, výrobků a služeb hotelu na jednotlivé složky přírody (půdu, vodu, ovzduší, faunu a floru). Tento systém v ochraně životního prostředí poskytuje snadnější plánování, řízení, sledování stanovených priorit i kontrolu dosažených cílů. Zahrnuto je i sledování rizik spojených s poškozením životního prostředí, určení nápravných opatření a prověřování jejich vhodnosti s reálným uplatněním.109 Environmentální audit porovnává reálné environmentální chování hotelu se základními směrnicemi a zákony, s cíli vyhlášenými samotným hotelem a s nejlepší praxí jinde (např. u konkurenčních hotelů). Environmentální audit je systematický a vyčerpávající. Audit může zajít i za hranici hlavního úkolu a měřit dílčí specifika. Vedení hotelu si může provést nebo zadat audit shody, audit bezpečnosti procesů, audit pracovního prostředí, audit jakosti i audit problémů. K provedení environmentálního auditu je nutné mít znalosti z oblasti zákonů, vědy, techniky a řízení, proto je téměř vždy potřeba externí pomoci. Audit může měřit například emise, využití energie, shromažďování a vypouštění vody, nakládání s odpady, skladování, hluk, provoz údržby, bezpečnost a zdraví, monitoring a mnohé další. Přesná metodologie auditů je potřeba nejen pro dokumentaci provádění EMS, ale i pro sledování a nepřetržité zlepšování.110
2.10.1
Zavádění EMAS
Systém EMAS se skládá ze dvou kroků, prvním je jeho zřízení, druhým pokračování a zlepšování environmentální managementu. EMAS tedy není procesem, který je ukončen po získání akreditace, ale procesem neustálého vylepšování. Pro zavedení systému neexistuje žádná metodika, protože celý proces závisí na mnoha specifických rysech organizace.111 Pro 109
CzechTourism, Podnikové řízení v oblasti cestovního ruchu - Green management doprovodné materiály, str. 11, pdf formát, http://vyzkumy.czechtourism.cz/#;year=2008;orderby=novinky, staženo 17. 4. 2012 110 Welford, Gouldson, 1997: 111, 122, 124, 125, 135, 136 111 Arnika, Jak EMAS funguje, http://arnika.org/jak-emas-funguje, staženo 15. 4. 2012
43
všechny organizace usilující o získání EMAS však zůstává společný základní předpis "Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1221/2009 ze dne 25. listopadu 2009 o dobrovolné účasti organizací v systému Společenství pro environmentální řízení podniků a audit (EMAS)"112. Postup při zavádění systému EMAS dle Nařízení Evropského parlamentu a Rady v kapitole II. čl. 4 a 5 se skládá z několika fází. Ve zkrácené verzi (originální dokument čítá 45 stran) je postup následující:
1. Organizace musí nejprve provést "environmentální přezkum", čímž se podrobně zanalyzují environmentální problémy vztahující se ke konkrétním činnostem organizace v konkrétním místě. 2. Výsledky přezkumu dají "podnět na zavedení systému environmentálního řízení", a tím se stanoví environmentální aspekty, cíle, programy, odpovědnosti jednotlivých pracovníků atd. 3. Následně si organizace nechá provést "interní audit". 4. Organizace poté zpracuje "environmentální prohlášení" nebo definici jako hlavní výstup, který slouží také jako jeden z nástrojů otevřené komunikace s veřejností, dodavateli a dalšími zainteresovanými subjekty. 5. Poté dochází k "ověřování systému EMAS" akreditovaným ověřovatelem z ČR nebo zahraničí. 6. Zaslání oficiální "žádosti o registraci" Programu EMAS (v ČR přes agenturu CENIA). 7. Agentura EMAS po vyhodnocení žádosti vydá negativní nebo pozitivní stanovisko o propůjčení certifikátu EMAS vyhotovené v českém a anglickém jazyce spolu s logem EMAS (zobrazení v příloze č. 3). Informace o získaném certifikátu se zpřístupňuje veřejnosti.113
Certifikát má platnost 3 roky a po uplynutí této doby se registrace může prodloužit. V EU má certifikaci EMAS 246 ubytovacích zařízení, z toho 198 hotelů. Největší počet zabírá Španělsko se 142, Německo se 35 a Itálie s 17 hotely.114
112
Evropská komise, Úřední věstník EU - Nařízení, http://eurlex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=OJ:L:2009:342:0001:0045:CS:PDF, staženo 1. 4. 2012 113 Evropská komise, Úřední věstník EU - Nařízení, http://eurlex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=OJ:L:2009:342:0001:0045:CS:PDF, str. 6, staženo 1. 4. 2012 114 Evropská komise, Reports & statistics, http://ec.europa.eu/environment/emas/register/reports/reports.do, klik na Search engine-> Show Advaces Search Criteria-> Site-> výběr Country a NACE code 55.10, 55.20, 55.30 a 55.90, staženo 28. 4. 2012
44
2.10.2 Výhody certifikátu EMAS Výhod systematického environmentálního řízení je hned několik. Zisk z EMAS může mít hotel, společnost i životní prostředí. Z podnikatelského hlediska si hotel může zlepšit image, dosáhnout vyšší konkurenceschopnosti nebo zvýšit důvěryhodnost u investorů a dodavatelů. Šetrný a odpovědný přístup k životnímu prostředí vede i ke snížení provozních nákladů, především k úspoře za energie, vodu a suroviny. Přínos lze také spatřit ve zlepšené komunikaci s místní správou, orgány státních kontrolních úřadů, bankami nebo veřejností. EMAS má podobně pozitivní vliv na kvalitu pracovního prostředí a bezpečnost zaměstnanců. V neposlední řadě se využije pro lepší havarijní připravenost a přehled v provozní dokumentaci.115
2.10.3 EMAS v hotelnictví O motivacích hotelů k přijetí EMAS napovídá studie vypracovaná ze španělského prostředí. Z výzkumu vyplývají dva základní důvody: environmentální přesvědčení a ekonomické rozhodnutí. Další výsledky analýzy environmentálního managementu hotelů, které se zapojily do EMAS, ukazují, že úroveň plnění certifikace se hodně různí a velká většina hotelových manažerů neumí naplno využít všechny výhody. Byly zjištěny čtyři rozdílné skupiny hotelů, v nichž se odráží důslednost environmentálního řízení i správné vnímání EMAS. Strategii s vysokou úrovní integrovaného environmentálního managementu vykázala slabá jedna čtvrtina (22 %) hotelů, s nižším stupněm necelá polovina (48 %, označeni jako „Followers“). Nepečlivých hotelů s nízkou úrovní environmentálního managementu bylo 19 % (tzv. „Laggers“) a každý jedenáctý hotel si podle studie environmentální
management
pouze
přisuzoval,
ale
nejednal
podle
toho
(tzv.
„Greenwashers“). Většina hotelů vstupovala do systému EMAS se záměrem, který naopak omezoval plné porozumění výhodám, jež systematicky uplatňovaný environmentální management nabízí. EMAS je tak podle analýzy hotely vnímán spíše jako cesta ke splnění zákonného plnění, než trží nástroj, který může přinášet obchodní výhody.116
2.11 Norma ISO 14001 Vzhledem k neustále se zvyšujícím nárokům na systém ochrany životního prostředí a jeho efektivní realizaci v organizacích byl 115 116
Klášterka, 2007: 8 Bonilla-Priego et al., 2011: 361 (vlastní překlad)
45
zpracován soubor norem systému
environmentálního managementu ISO 14000. Normy ISO vydává Mezinárodní organizace pro normalizaci (ISO - International Organization for Standardization) a platí ve všech státech, které se rozhodly ji akceptovat ve stejném znění a se stejnou platností. Jednotné normy ISO 14000 v mezinárodním prostředí přispívají k efektivnějšímu, bezpečnějšímu a čistšímu rozvoji, výrobě a poskytování služeb. Normy ISO 14000 se zabývají způsobem práce, nikoli jejími výsledky. I produkty jsou pak ovšem pracovními procesy ovlivněny. Normy ISO 14000 řeší různé aspekty environmentálního managementu, zejména minimalizaci všech vlivů takové pracovní činnosti na životní prostředí. Cílem je podporovat vše pro prevenci škod na životním prostředí.117 Důležité je také zmínit, že kvůli nezávislosti posouzení poskytují různé druhy certifikací různé společnosti, proto je vhodné si certifikační společnost prověřit, zda má pro příslušný certifikační obor akreditaci. Pro plán environmentálního managementu hotelu je nejrelevantnější norma ISO 14001 z roku 2004, která obsahuje požadavky a návod na použití environmentálního managementu. V normě vypsané specifikace může hotel použít pro interní aplikaci, certifikaci, ale i pro smluvní účely s dodavateli a zákazníky. Norma ovšem nestanovuje úroveň ochrany životního prostředí.118 Hlavní podstatou ISO 14001 je systém se čtyřmi fázemi, který začíná stanovením environmentální politiky a plánováním. Po implementaci a realizaci environmentální politiky a plánování následuje kontrola a revize systému.119
2.11.1
Požadavky a využití ISO 14001
Mezi všeobecné požadavky v systému environmentálního managementu podle normy ISO14001 patří eko-politika, plánování (se zohledněním eko-aspektů, právních požadavků a cílových hodnot) a eko-přezkoumání. Pro zavedení a provoz normy ISO14001 je vhodné zajistit odpovědnost, odbornou způsobilost a havarijní připravenost, průběžnou komunikaci i správu dokumentace EMS. Nedílnou součástí jsou také právní opatření a kontrola, při kterých dochází k monitorování a měření, řeší se preventivní opatření, vytváří záznamy nebo audit EMS.120 Zmíněné předpoklady jsou považovány za obligatorní a při praktické aplikaci v konkrétních podmínkách hotelu musí být naplněny.
117
International Organization for Standardization, http://www.iso.org/iso/iso_14000_essentials, staženo 12. 3. 2012 118 Tamtéž 119 Gregor, 2007: 25 120 Veber, 2002: 11
46
Vzorem k provádění auditu EMS (v rámci kontroly ISO14001) může být následující výčet oblastí, které se posuzují:
•
systémové oblasti – environmentální aspekty, právní a jiné předpisy, řízení záznamů a dokumentů, interní audity, neshody, nápravná a preventivní opatření, zlepšování, přezkoumávání vedení
•
personalistika – odpovědnosti a pravomoci, školení, kategorizace pracovišť, analýza rizik
•
údržba budovy – revize zařízení, topný systém, měření znečištění ovzduší, monitorování spotřeb přírodních zdrojů (elektrická a tepelná energie, plyn, pohonné hmoty, suroviny, materiál, voda, papír)
•
řízení provozu – pracovní postupy, nakládání s odpady (sběrná místa, třídění odpadu, evidence odpadu, doklady o správnosti) a přípravky s chemickými látkami
•
v poskytování služeb – komunikace se zákazníky a jejich požadavky
•
nakupování – výběr a hodnocení dodavatelů121
V roce 2004 vstoupila v platnost také ISO 14004, která je všeobecnou směrnicí k zásadám, systémům a podpůrným metodám. Je v ní uveden návod na širší rozsah systému environmentálního managementu, než jaký poskytuje ISO 14001. Je zaměřena především na nepřetržité zlepšování výkonnosti a efektivnosti organizace. ISO 14001 tedy poskytuje požadavky a ISO 14004 obecné pokyny. Ostatní směrnice z rodiny ISO 14000 jsou například: ISO 14010:1996 pro provádění environmentálního auditu revidovaná na ISO 19011:2002, ISO 14020:2000 pro environmentální značky a prohlášení nebo ISO 14040:2006 pro posouzení životního cyklu (metoda LCA – Life Cycle Assessment).122 V roce 2005 byly revize norem ISO 14001vydány v ČR, proto mají označení ČNS EN ISO 14001 a ČNS EN ISO 14004.
121 122
Quality Centrum, http://www.certifikace-iso.cz/audity-ekologie, staženo 8. 5. 2012 International Organization for Standardization , http://www.iso.org/iso/iso_14000_essentials, staženo 12. 3. 2012
47
Pro instituce s normami ISO není veřejný registr, proto z přibližného počtu 200 000 institucí ve 155 zemích, které ISO 14001:2004 přijaly, nelze určit, kolik z nich připadá na ubytovací zařízení.123
2.11.2
Rozdíl mezi EMAS a ISO 14001
Technická norma ISO 14001 spolu se systémem EMAS jsou způsobem, jak hotel může přistoupit k zavedení principů environmentálního managementu. ISO 14001 a EMAS jsou si velice podobné, přičemž se dá říci, že EMAS rozšiřuje ISO 14001 o další povinnosti, jelikož ISO lze implementovat jen na část organizace (oddělení či úsek), kdežto EMAS se zavádí na celou organizaci.124 Z toho vyplývá, že pokud hotel získá ověření a registraci od Agentury EMAS, automaticky tím vyhovuje i normě ISO 14001. Konkrétní povinné prvky, které EMAS vyžaduje a ISO 14001 jen doporučuje, jsou:
1. environmentální přezkoumání 2. publikace nepřímých environmentálních aspektů 3. soulad s legislativou 4. posuzování nepřímých environmentálních aspektů 5. aktivní účast zaměstnanců na procesu neustálého zlepšování 6. využívání loga 7. registrace125 (rozdíly mezi nimi také viz příloha č. 4)
Přijetím nezávisle ověřeného systému environmentálního managementu jako je EMAS nebo ISO 14001 organizace prokazují svou snahu o ochranu životního prostředí. Tyto dva systémy se z hlediska vlivu na životní prostředí zaměřují na celkový profil organizace. Existuje ale i program, který se týká konkrétních služeb nebo výrobků. Je jím ekoznačení.
123
International Organization for Standardization, http://www.iso.org/iso/iso_catalogue/management_and_leadership_standards/environmental_management.ht m, staženo 12. 3. 2012 124 CENIA, Co je EMAS? http://www.cenia.cz/web/www/web-pub2.nsf/$pid/CENMSFZS9TOS, staženo 17. 3. 2012 125 Klášterka et al, 2007: 3
48
2.12 Ekoznačení Ekoznačení neboli ecolabelling je označování výrobků a služeb, které jsou prokazatelně šetrnější k životnímu prostředí i ke zdraví jejich spotřebitelů. Většina ekoznaček není zaměřena jen na ekologii, s environmentálními parametry se hodnotí také sociální a ekonomické aspekty. Ekoznačka zohledňující environmentální hledisko se může vztahovat na výrobek, službu i na celou budovu. Ekoznaček ve formě certifikátů je celá řada, a v tom může být jistá potíž. V různých regionech jsou certifikáty na různé úrovni, přičemž mají i odlišná kritéria. Společné jim ale zůstávají vyšší nároky na projekt i na zúčastněné dodavatele. Certifikované budovy, výrobky nebo služby lze jednoznačně poznat podle symbolu ekoznačky. Ekoznačení tak podniky efektivně využívají při marketingu a spotřebitelé zase jako vodítko při výběru ekologicky šetrnějšího zboží a služeb126. Na světě existuje více než 430 nejrůznějších ekoznaček, a to v 246 zemích a 25 průmyslových sektorech127. Možnost globálního vyhledávání nabízí Ecolabel Index nebo Global Ecolabelling Network (GEN)128. Podle internetových stránek ECOTRANS (European Network for Sustainable Tourism Development) lze najít minimálně 20 ekoznaček pro oblast ubytování a hotelů129. Evropská agentura pro životní prostředí (European Environment Agency - EEA) v lednu 2001 informovala o tom, že ačkoli byl nárůst počtu udělených ekoznaček v ubytování od roku 1990 pětinásobný, národní studie vykázaly realizaci jejich zavádění jako marginální. Důvod byl shledán v omezeném rozsahu EU k související politice cestovního ruchu130. Nápravou může být podpora turistických produktů v rámci EU jako prostředku trvalého udržitelného rozvoje cestovního ruchu od roku 2009131.
2.12.1 Druhy ekoznaček pro ubytovací služby v ČR Českých ubytovacích zařízení s ekologicky šetrnou službou se týkají dvě ekoznačky. První je ekoznačka Evropské unie "The Flower" (udělována od roku 1992 pro výrobky a od 2003 pro hotely) a druhá česká "Ekologicky šetrná služba" (udělována od roku 2005). Česká značka pro výrobky se nazývá "Ekologicky šetrný výrobek" a je udělována od roku 1994 126
CENIA, O ekoznačení, http://www.ekoznacka.cz/, staženo 25. 3. 2012 Ecolabel Index, http://www.ecolabelindex.com/, staženo 19. 3. 2012 128 http://www.globalecolabelling.net 129 ECOTRANS, http://www.ecotrans.org/2010/publications.html, staženo 5. 5. 2012 130 Evropská agentura pro životní prostředí, http://www.eea.europa.eu/data-and-maps/indicators/tourism-ecolabelling#toc-0, staženo 2. 5. 2012 (vlastní překlad) 131 Evropská komise, Enterprise and industry, http://ec.europa.eu/enterprise/sectors/tourism/iron-curtaintrail/index_en.htm, staženo 2. 5. 2012 (vlastní překlad) 127
49
(značky jsou zobrazeny v příloze č. 3)132. Pokud chce provozovatel ubytovacího zařízení ekologickou certifikaci získat, musí o jednu z ekoznaček požádat. Ačkoli jsou programy pro udělování značek The Flower a Ekologicky šetrná služba dva nezávislé systémy, mohou vedle sebe v rámci ČR koexistovat vzhledem k postupně sjednocujícím se pravidlům zmíněným v "Nařízení o parlamentu a Rady (ES) č. 66/2010 o ekoznačce EU"133. Toto nařízení harmonizuje kritéria pro zavedení The Flower s odpovídajícími předpisy pro udělování ekoznačky v členských státech EU. Zmíněné ekoznačky mají tudíž v ČR stejnou váhu, což je garantováno Ministerstvem životního prostředí. Ekoznačky zprostředkovává a uděluje agentura CENIA (Česká informační agentura životního prostředí)134. CENIA ekoznačky nejen uděluje, ale zároveň radí, jak je získat, jak vyplnit potřebné dokumenty nebo jak splnit pravidla, přičemž zprostředkovává zkušenosti i z jiných hotelů. Protože jsou pravidla pro splnění obou ekoznaček podobná, udělují se často ve formě certifikátu současně. Hotely pro úspěšnou certifikaci musí splnit několik desítek přísných podmínek, které se týkají životního prostředí, zaměstnanců i hostů. Ekologická opatření nejdou na úkor kvality poskytovaných služeb, což dokládají různé úrovně hotelů držících některou z ekoznaček (viz tabulka v příloze č. 5 a fotografie příloha č. 6). O její získání mohou usilovat malé i velké hotely, přičemž základními hledisky jsou náklady na pořízení certifikátu, odlišnost cílových skupin klientů a mentalita majitelů. Získání ekoznačky The Flower je jednorázově zpoplatněno částkou 9.000,- Kč a každý další rok stojí 3.000,- Kč. Za českou ekoznačku se jednorázově platí 5.000,- Kč a za každý následující rok pak 2.500,- Kč135.
2.12.2 Podmínky pro udělení ekoznaček Podmínky pro udělení značky Ekologicky šetrná služba jsou určeny směrnicí Ministerstva životního prostředí ČR "č. 43-2010 Turistické ubytovací služby"136. Pravidla pro získání The Flower pro hotely vymezuje "Rozhodnutí komise Evropského společenství 2009/578/ES"
132
Enviport, Hotely prý mají o značku ekologicky šetrné služby jen malý zájem. http://www.enviport.cz/print.aspx?assID=180, staženo 16. 4. 2012 133 CENIA, Technická směrnice, http://www.cenia.cz/web/www/webpub2.nsf/$pid/MZPMSFHMV9DV/$FILE/432010.pdf, staženo 3. 11. 2012 134 CENIA, Ekoznačení – často kladené otázky, http://www.ekoznacka.cz/__C12571B20041E945.nsf/$pid/MZPMSFHNE6YF#a10, staženo 20.4.2012 135 CENIA, Ekoznačení pro firmy, http://www1.cenia.cz/www/ekoznaceni/ekoznaceni-pro-firmy, staženo 2. 5. 2012 136 CENIA, Seznam platných směrnic, http://www.cenia.cz/__C12571B20041E945.nsf/$pid/MZPMSFHMV9DV, staženo 6. 11. 2012
50
v čl. 2 odst. 1 a 2137. V obou ustanoveních jsou obsažena povinná a volitelná kritéria (kvůli rozsáhlosti dokumentu na 23 stranách jsou všechna kritéria se svými specifikacemi rozepsána ve zkrácené verzi v příloze č. 7). Cílem kritérií je omezit hlavní negativní dopady na životní prostředí, a to v tzv. třech etapách životního cyklu turisty v ubytovacích službách (nákup, poskytování služby, odpady). Účelem je především omezení spotřeby energie a vody, omezení produkce odpadu, preference využívání obnovitelných zdrojů a látek, které jsou méně nebezpečné pro životní prostředí. Jako cíl je také stanovena podpora komunikace a vzdělávání v oblasti životního prostředí.
Každé ubytovací zařízení, které si o ekoznačku zažádá, je posuzováno podle 90 kritérií, z nichž je 29 povinných a 61 volitelných (každému hotelu se v jeho provozu hodí jiná varianta). Podle splnění těchto kritérií se udělují body, jejichž součet musí přesáhnout určený počet. Dané ubytovací zařízení by mělo např. předcházet vzniku odpadu a třídit jej, využívat minimálně z 50 % obnovitelné zdroje energie, omezovat spotřebu vody a výrobky na jedno použití, regulovat teplo, maximálně využívat úsporné zářivky, používat ekologicky šetrné výrobky nebo věnovat vyřazený nábytek a textilie na charitu. Součástí je vyškolený personál, který se učí možnostem, jak redukovat zátěže pro životní prostředí a rozšiřuje tyto informace mezi hosty. Budovy hotelů by navíc měly být velice kvalitně tepelně izolovány a v interiérech by měly panovat přírodní materiály. Praxe je taková, že hotely například používají solární panely, odebírají bioplyn, mají moderní technická zařízení na ovládání oken, světel a topení nebo místo tradičních mýdel a šampónů na jedno použití poskytují dávkovače s ekologickými přípravky. Administrativní prostory jako kanceláře či recepce bývají vybaveny úspornými spotřebiči a recyklovaným papírem. V rámci kritérií pro ekoznačky hotelů je také zahrnuta podmínka pro využívání výrobků s ekoznačkou, které jsou zárukou ekologické šetrnosti, zdravotní nezávadnosti a kvality produktů. Ekoznačka výrobků tak spotřebiteli přináší věrohodnou a srozumitelnou informaci o vlastnostech výrobku, stejně jako záruku o minimálních nepříznivých vlivech na životní prostředí138. Spektrum ekologických a certifikovaných šetrných výrobků je široké: např. prací,
137
Evropská komise, Úřední věstník EU – Komise, http://eurlex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=OJ:L:2009:198:0057:0079:CS:PDF, staženo 4. 4. 2012 138 CENIA, Ekoznačení pro spotřebitele, http://www.ekoznacka.cz/__C12571B20041E945.nsf/$pid/MZPMSFGRIR0O, staženo 25. 3. 2012
51
mycí a čisticí prostředky; textilie, obuv, papírové výrobky, psací potřeby, kovový nábytek, nátěrové hmoty, lepidla, počítače nebo tepelná čerpadla139.
Výhody ekoznaček Díky své dobrovolnosti ekoznačky poskytují hotelům lepší eko-efektivitu; finanční úsporu na energiích, vodě a materiálech; marketingový nástroj pro reklamu a propagaci; konkurenční výhodu i zařazení do oficiálních katalogů a databází vydávaných Evropskou komisí nebo Ministerstvem životního prostředí140. Držitelé ekoznačky nabízejí mnoho výhod i svým hostům. Tou hlavní je garance úrovně služeb, jelikož certifikované hotely jsou pod každoročním dohledem kontrolní organizace CENIA. Dále hosté mohou očekávat příjemné prostředí, nekuřácké prostory, minimální množství škodlivých látek v interiérech a především to, že využitím eko-služeb mohou něco udělat pro kvalitu životního prostředí. Ekohotely mnohdy využívají výrobky z místních farem, tudíž v jejich restauracích mají hosté šanci ochutnat čerstvé regionální potraviny, které jsou často v biokvalitě141.
2.12.3 Vývoj kritérií pro udělení ekoznačky EU Kritéria pro udělení ekoznačky The Flower jsou pravidelně revidována, aby neustále odpovídala aktuálním technologickým možnostem i situaci v daném podnikatelském odvětví. Přezkoumávání kritérií má obvykle za následek jejich zpřísnění. Minulá sada kritérií platila od roku 2005. Současnou platnou verzi kritérií pro certifikaci značení ekologických produktů a služeb Ecolabel vydala Evropská unie 30. ledna 2010. Další revize bude v roce 2014. V roce 2010 byly ve srovnání s předchozími kritérii nynější podmínky zpřísněny. Snahou změn bylo snížení byrokracie, rychlejší zavádění kritérií a jejich kontroly s cílem zvýšit do roku 2015 počet produktových skupin s ekoznačkou téměř na dvojnásobek (od roku 2010 je skupin 26). Výraznou změnou bylo zvýšení požadavku na podíl odběru elektřiny z obnovitelných zdrojů energie, vyšší účinnost vytápění a klimatizace a lepší izolační schopnosti oken. Potíže při opětovném získání ekoznačky byly ve všech státech Evropské unie kromě Itálie a Belgie. Tam platí, že značka ekologicky šetrné služby ovlivní hosta již při samotném výběru hotelu, takže se provozovatelům vyplatí ji získat i za cenu větší snahy či investic142.
139
Seznam označených výrobků lze nalézt na http://www.ekoznacka.cz/__C12571B20041E945.nsf/$pid/MZPMSFHMV9DV 140 CENIA, Zelený hotel, http://www.ekoznacka.cz/web/www/webpub2.nsf/$pid/CENMSFNRQ91O/$FILE/zeleny_hotel_final_k%20tisku.pdf, staženo 1. 11. 2012 141 Bio klub, I hotel může být EKO, http://www.bioklub.cz/vse-o-eko/i-hotel-muze-byt-eko/, staženo 12. 3. 2012 142 Chromá, 2010
52
Rozšíření ekoznačky The Flower Zjišťování aktuálního počtu značek „The Flower“ u konkrétních zemí EU poskytuje elektronický katalog zřízený Evropskou komisí. K 1. květnu 2012 měly všechny členské státy EU dohromady 375 turistických ubytovacích služeb a kempů s ekoznačkou pro služby a výrobky. Nejvíce Itálie (140) a Francie (119) z důvodu zmíněného výše. Spolu s existencí dalších lokálních eko-značek pak není překvapivý nízký počet ekoznaček The Flower za ubytování v Rakousku (24), Španělsku (13) a dalších státech (Irsko 6; BeNeLux a ČR 5; Dánsko, Portugalsko a VB 4; Německo, Finsko a Kypr 2; SR, Slovinsko, Maďarsko, Malta 1; Švédsko, Pobaltí, Polsko, Bulharsko, Rumunsko, Řecko 0).143
2.12.4
Rozšíření ekoznaček pro ubytovací služby v ČR
České hotely a ubytovací zařízení mají o udělení ekoznačky jen minimální zájem. Důvodem jsou obavy provozovatelů hotelů z toho, že kvůli přijetí ekoznačky budou muset například hotel podrobit rekonstrukci. Podle Adély Petrové, vedoucí Agentury pro ekologicky šetrné výrobky a služby, je to omyl, protože na 90 % všech opatření je zcela bez nákladů. Všechny další nutné výdaje k získání ekoznačky se pak prý vrátí už během několika měsíců. Petrová dále vysvětluje, že roli hraje také mentalita vedení jednotlivých hotelů. V praxi se totiž často setkává s názory manažerů hotelů, kteří prý hotely ekologicky provozují a žádnou ekoznačku k tomu nepotřebují. Dle slov Tomáše Kouřila, mediálního zástupce "Programu Česká kvalita", nízké povědomí o ekoznačce za šetrné služby a malý zájem o ní má spojitost s malým počtem certifikovaných výrobků.144 Asi nejrozsáhlejší kampaň o existenci, způsobu získávání a výhodách evropské ekoznačky proběhla v ČR pod záštitou Evropské komise od 15. září do 15. října 2007 v tzv. "Měsíci květiny", pod heslem "The Flower makes it easy to choose green!" (Květina pomáhá vybírat zelenou!).145
143
Evropská komise, The Ecolabel Catalogue, http://ec.europa.eu/ecat/, staženo dne 2. 5. 2012 Enviport, Hotely prý mají o značku ekologicky šetrné služby jen malý zájem. http://www.enviport.cz/print.aspx?assID=180, staženo 16. 4. 2012 145 CENIA, 2007: 3 144
53
3. Empirická část V teoretické části práce jsem se snažila vysvětlit všechny podstatné pojmy spojené s environmentálním managementem využívaným v ubytovacích zařízeních. V navazující empirické části využiji tento informační základ pro vypracování výzkumu, ke kterému přináleží projekt výzkumu, popis cílů a na ně navazující výzkumné otázky, výběr vhodné výzkumné metody i konkrétních respondentů. Pokud v této části nebude explicitně zmíněno označení kemp, penzion nebo hotel, budou pojmem hotel označena všechna ubytovací zařízení.
3.1
Projekt výzkumu Vzhledem (na české poměry) k nové a úzké tématice bude ve výzkumu počet
zúčastněných respondentů zredukován pouze na osoby schopné se k tématu plně vyjádřit. Primárně budu zkoumat a dotazovat se nejen na praktická hlediska a důvody k přistoupení na environmentální management, ale sledovat budu i zkušenosti a zpětnou vazbu. Od věci samozřejmě nezůstanou ani konkrétní zavedená opatření, náročnost realizace, vlastní důsledky pro hotel i další vývoj provozu environmentálním směrem. V rámci možností jsem si naplánovala prohlídku hotelu, čímž se osobně seznámím s praktickou stránkou fungování. Z důvodu věrohodnosti a ověřitelnosti se soustředím na české hotely, popř. penziony, které za zavedení environmentálního managementu získaly certifikát. Dále se omezím na osoby, které ho v konkrétních hotelech realizovaly nebo mají jeho správu na starost. Při vyhledání budu sledovat způsoby, jak se hotely zohledňující ochranu životního prostředí snaží veřejně prezentovat. Ve výzkumu budu respektovat dynamičnost jevu v průběhu času, jelikož často pomůže vysvětlit některé příčinné souvislosti.
3.2
Cíle výzkumu
Hlavním cílem mého výzkumu je kriticky analyzovat dostupné informace o změně managementu hotelů v ČR na environmentální. Vedlejšími cíli, ovšem nutně provázanými s hlavním cílem, je identifikování skutečných praktik, posuzování jejich souladu s deklaracemi a uplatňování prvků environmentálního managementu. Abych splnila cíle svého výzkumu, stanovila jsem si hlavní výzkumnou otázku, která zní: „Jak manažeři ve vybraných hotelech hodnotí zavedení environmentálního managementu?“ K ní jsem využila vedlejší výzkumné otázky, jejichž prostřednictvím zjišťuji "spokojenost" se zavedením 54
environmentálního managementu v hotelech jako jednotku zkoumání. V analýze budu charakterizovat situace a stav hotelů před, v průběhu a po zavedení environmentálního managementu. Ze získaných dat budu interpretovat závěry relevantní pro environmentální postupy v hotelech, objasním důvody a největší problémy spojené se zaváděním i výhody a nevýhody plynoucí z environmentálního provozu hotelu. Cílem je tedy identifikovat výsledky systémů, procesů, okolností, vztahů, situací a aktérů podílejících se na fungování systému řízení zahrnujícím požadavky na ochranu životního prostředí. Nově objevené informace mohou sloužit jako podnět pro uvažování nebo doporučení pro přijetí environmentálního managementu v ubytovacích zařízeních. Budu se tedy snažit nalézt komplexní obraz jeho zavedení do hotelové praxe. V rámci analýzy dat si dovolím nastínit odhad budoucího vývoje environmentálního managementu v hotelech v ČR.
3.3 Hlavní a vedlejší výzkumné otázky Jako jednotku zkoumání jsem zvolila spokojenost se zavedením environmentálního managementu v hotelech. Abych mohla zhodnotit spokojenost manažerů ve vybraných hotelech, stanovila jsem pro výzkum následující hlavní výzkumnou otázku:
„Jak
manažeři
ve
vybraných
hotelech
hodnotí
zavedení
environmentálního
managementu?“
Pro odpověď na hlavní výzkumnou otázku budu muset nejdříve odpovědět na několik vedlejších výzkumných otázek.
Vedlejší výzkumné otázky:
1. „Kdo byl iniciátorem environmentálního managementu ve vybraných hotelech?“ 2. „Jaké byly hlavní důvody zavedení environmentálního managementu ve vybraných hotelech?“ 3. „S jakými největšími problémy se manažeři ve vybraných hotelech během zavádění environmentálního managementu setkali?“ 4. „Splnila se očekávání manažerů ve vybraných hotelech?“ 5. „Jaké jsou konkrétní výhody a nevýhody zavedení environmentálního managementu ve vybraných hotelech?“ 55
3.4 Výzkumná metoda Pro výzkum jsem zvolila kvalitativní metodu. Ta mi umožní získání maximálního množství informací od méně osob pro sběr přesných dat a jejich využití v analýze. Vybraná metoda odkryje význam přikládaný sdělovaným informacím a také pomůže přiblížit popisovanou realitu. Pro minimalizaci zkreslení v průběhu sběru dat a lepšího porozumění jsem vybrala metodu nestandardizovaného rozhovoru při osobním setkání a komunikaci po telefonu. Rozhovory se budou skládat z otevřených otázek, abych neomezila zjištění významných nebo jinak hodnotných informací. Dobu rozhovoru jsem si stanovila na 45 až 60 minut. Plánovaný čas však bude samozřejmě nutné přizpůsobit časové flexibilitě respondentů i obsahu sebraných dat. Vybraným respondentům budu nejprve klást obecné otázky a poté přejdu k jejich konkretizaci. Volbou kvalitativního výzkumu se setkám s nadměrným množstvím informací, které si ale nemusí být blízké svou výpovědní hodnotou. Z důvodu otevřených otázek mohou být sebraná data neúplná, proto nemusí k dostatečnému pokrytí těchto otázek dojít. Nevýhodu metody lze vidět i v nedostatečném počtu vhodných respondentů. V realizaci rozhovoru se také obávám neochoty odpovědět na dané otázky nebo vyhýbavých odpovědí. Pro nedostatečné rozšíření environmentálního managementu v hotelech v ČR předpokládám, že bude méně vhodných respondentů, proto v analytické části také porovnám mnou sebraná data s informacemi z relevantních zdrojů na stejné téma.
3.5 Jednotka zjišťování Jednotkou zjišťování byli v první řadě manažeři hotelů, kteří měli na starost zavedení, průběh, kontrolu a celkovou správu environmentálního managementu. Na základě jejich kompetencí a zkušeností jsem si mohla odpovědět na výzkumné otázky. Abych docílila komplexního pohledu, zařadila jsem do výzkumu také odborníky, kteří se tomuto tématu věnují, a tak mohli poskytnout určitý nadhled.
3.5.1 Vzorek zkoumání – manažeři environmentálního managementu Jako vybranou skupinu pro svůj výzkum jsem zvolila osoby odpovědné za management hotelu zohledňující životní prostředí. Tento výzkumný vzorek jsem si stanovila především z důvodu, že mají největší přehled nejen o fungování celého hotelu, ale i o zkoumané oblasti. 56
Tím tedy mají praktickou zkušenost se zavedením, průběhem a kontrolou environmentálního řízení. Protože jsem v několika hotelech sama působila, domnívám se, že při interview dokáži díky svým zkušenostem lépe porozumět odpovědím a poskytnu bližší informace o hodnocení osob působících na postu manažera environmentálního managementu. Označením manažer environmentálního managementu se rozumí osoba, která řídí a odpovídá za environmentální složku v hotelu v každodenních situacích. Nemusí jím tedy nutně být zaměstnanec vykonávající oficiálně pouze tento post. Funkci manažera totiž může zastávat i majitel, ředitel, zástupce ředitele, vedoucí recepce nebo technik, kterému byla náplň environmentálního řízení přiřazena. Jeho práce je spojena se zajišťováním služeb hostům v běžném provozu s důrazem na omezování negativních vlivů na životní prostředí. Práce zahrnuje stálý kontakt s hosty, všemi zaměstnanci a příslušnými odborně profesními institucemi, mezi které patří např. Asociace hotelů a restaurací, Ministerstvo životního prostředí nebo agentura CENIA (s těmi je nutné průběžně komunikovat a reflektovat všechny možné nově zveřejněné informace). Jedná se tedy o dynamický post vyžadující znalost environmentální problematiky a další neustálé vzdělávání. V ideálním případě by manažeři měli být sami přesvědčeni o správnosti svého jednání a jeho rozšiřování ve svém okolí. Při neúspěšné implementaci environmentálních praktik do chodu hotelu může dojít k demotivaci doprovázené snížením pracovního výkonu či myšlenkám vzdání se svěřené pozice nebo dokonce celé filozofie. Konkrétní manažeři tvořící výzkumný vzorek byli vyhledáváni prostřednictvím internetu, kde jsem vybírala hotely praktikující environmentální management. Nejužitečnější výběr byl pomocí certifikace. V hledání jsem použila i internetové portály, které se daným tématem zabývají nebo jiným způsobem zprostředkovávají informace. Po zvolení konkrétních ubytovacích zařízení jsem všechny kontaktovala s žádostí o rozhovor, a to telefonicky nebo elektronickou poštou. Má prosba byla spojena s představením účelu setkání a získávání dat. Protože jsem neměla možnost ovlivnit úspěšnost kladné odezvy s návrhem termínu schůzky nebo ochotou odpovídat na otázky po telefonu, nemohla jsem se spoléhat na dostatečné množství sebraných dat potřebných pro plánovanou analýzu. Proto jsem hledání současných hotelů s kritérii vypsanými výše rozšířila i na ty zařízení, která daná kritéria splňovala v minulosti. Tímto zvoleným výběrem mohu očekávat větší počet sebraných dat nutných k vytvoření relevantní analýzy. Výrazné omezení ve způsobu postupu vidím v tom, že nemám jistotu, zda respondenti budou výhradně manažery v realizaci environmentálního managementu, jelikož jejich kompetence nebudu moci ověřit oficiální cestou. Ve vybraném vzorku se mohou objevit totiž 57
i jiné osoby (zaměstnanci hotelu), které byť přes svou přímou účast v realizovaném environmentálním managementu mohou pouze reprodukovat předané informace od skutečně odpovědného manažera. Ačkoli je tato má domněnka jenom spekulativní, nelze uvedenou možnost ignorovat.
3.5.2 Vzorek zkoumání – odborníci Pro zjištění bližších informací hodnotných pro environmentální management v hotelech taktéž použiji metodu osobního interview s odborníky zabývajícími se touto oblastí. Za ně považuji osoby, které přicházejí s tímto tématem každodenně nebo pravidelně do styku, tudíž se mohou k položeným otázkám plně vyjádřit a přispět tak k žádaným informacím pro zpracování analýzy. Osobní rozhovory s nimi proběhnou ve stejném období jako s manažery, jelikož jsem přesvědčena, že ve mně souběžnost jejich výpovědí zmírní možnou zaujatost. Odborníky vyhledám na internetu a na základě doporučení mezi zaměstnanci institucí úzce souvisejících se zaměřením mého zkoumání. Vybrané osoby poté oslovím s žádostí o rozhovor, a to stejně jako u manažerů - po telefonu a elektronickou poštou. Během interview se budu vyptávat na začátky, současnost i pravděpodobný vývoj environmentálního managementu v hotelech, stejně jako na možnosti dalších zdrojů, které by doplnily mou badatelskou činnost. Tyto osoby mi tak poskytnou možné informace, které manažeři nezohledňují.
3.6 Vybrané výzkumné oblasti V této kapitole popisuji jednotlivé vedlejší výzkumné otázky, prostřednictvím nichž si odpovím na hlavní otázku: „Jak manažeři ve vybraných hotelech hodnotí zavedení environmentálního managementu?“. Toto hledisko sleduji v následujících oblastech: hlavní důvody zavedení; osoba iniciátora; největší problémy s ním spojené; (ne)splněná očekávání a konkrétní výhody a nevýhody.
1. „Kdo byl iniciátorem environmentálního managementu ve vybraných hotelech?“ Dotazováním se budu snažit zjistit osobu, popř. osoby, které ideu spojení environmentálního způsobu řízení v provozu buď zmínili či představili jako první, nebo tuto ideu realizovali a starali se o zajištění dokumentace. Zajímat se také budu o veškeré potřebné změny, které byly přijaty, aby nově nastavený systém splňoval všechny podmínky certifikace. Možná je i situace, kdy iniciátor myšlenku environmentálního managementu sám navrhl a realizoval. 58
Dalším cílem bude objasnit, jakým způsobem získali informace, zda prostřednictvím školení, pracovní cesty, od nadřízeného, z médií, odborné literatury, doporučení apod. Zohledňovat budu i názory, s jakými se iniciátor setkal při představení své myšlenky, a taktéž dobu, která uběhla od tohoto představení do samotné realizace.
2. „Jaké byly hlavní důvody zavedení environmentálního managementu ve vybraných hotelech?“ V otázce chci obsáhnout veškeré možné příčiny a podněty, které předcházely myšlenkám o samotné koncepci a realizaci změn vedoucích k upravení či přijmutí nového stylu managementu. Na základě informací zmíněných v teoretické části očekávám jako nejčastější motivaci, samotné přesvědčení iniciátorů, konkurenceschopnost a snížení nákladů za provoz hotelů v budoucnosti. V této otázce chci odpovědět i na to, zda a jak moc se nechávali inspirovat environmentálním managementem rozšířeným v zahraničních zemích.
3. „S jakými největšími problémy se manažeři ve vybraných hotelech během zavádění environmentálního managementu setkali?“ Protože se manažeři při zavádění environmentálního managementu mohli setkat s celou řadou problémů, budu se při rozhovoru snažit identifikovat především stěžejní problémy. Informace, které mi budou sděleny, porovnám s problémy zmíněnými v teoretické části. Mohou to být např. finanční důvody, neshody s vedením, nepochopení a nepodpora ze strany zaměstnanců či technická neproveditelnost. Zajímat mě bude, zda se manažeři shodují nejen ve jmenovaných problémech, ale také i v jejich řešení. S tím souvisí zjišťování způsobu řešení, úspěšnost a doba trvání potřebná na nápravu.
4. „Splnila se očekávání manažerů ve vybraných hotelech?“ Úkolem interview nebude jen odpovědět, zda se očekávání splnila či ne, ale také posoudit konkrétní důvody, anebo podložená tvrzení, která potvrzují či negují vyjádření. Úkolem tedy bude zjistit, proč a v čem se očekávání splnila, respektive nesplnila. Věřím, že se během výpovědí ve většině případů setkám se stejnými očekáváními, to ale neznamená, že informace odlišného typu budu opomíjet, protože splnění všech očekávání může hrát důležitou roli pro samotné pokračování a další vývoj environmentálního managementu v hotelu. Dle mého odhadu by se z nesplněných očekávání měli manažeři poučit.
59
5. „Jaké jsou konkrétní výhody a nevýhody zavedení environmentálního managementu ve vybraných hotelech?“ Jelikož výhod a nevýhod může být celá škála, pokusím se je na základě odpovědí jasněji odlišit. U této otázky se budu soustředit na informace, které výhody a nevýhody z výzkumu vyplynuly, a zda se poté postoj hostů či zaměstnanců hotelu k environmentálnímu managementu nějakým způsobem změnil. Stranou by neměly zůstat ani údaje, jestli jsou konkrétní výhody a nevýhody krátkodobé nebo trvalé, přechodné nebo stabilní. Za nezbytné považuji komparovat výsledky hotelů se zavedeným systémem environmentálního řízení s hotely konvenčními.
Cílem všech výše uvedených otázek bude komplexně obsáhnout veškeré důsledky týkající se zavedení environmentálního managementu v hotelu.
3.7
Teoretické předpoklady Ve své analytické části vycházím z předpokladu, že hotely s environmentálním
managementem dodržují jeho pravidla, ať v rámci zveřejněné environmentální politiky nebo certifikace. Na základě stanovených zásad by všichni zaměstnanci měli být poučeni o konkrétních pracovních postupech a jejich účelech tak, aby pochopili jejich smysl a stali se pro ně zvykem. Záštitu nad personálem přebírá odpovědný manažer, který zároveň kontroluje vše, co s environmetálním řízením souvisí. Měl by pro ně být oporou a umět řešit nenadálé situace, s kterými by si ostatní pracovníci nemuseli vědět rady. Mimo poskytování duševní podpory a environmentálních znalostí by osoba manažera měla disponovat analytickou schopností pro správné vyhodnocování situací. Stejný přístup by měl také zaujímat k dodavatelům, obchodním partnerům a samozřejmě hostům. S tím souvisí prezentace hotelu jako celku. Pokud
využiji výzkum
environmentálního
managementu
v zahraničí
zmíněný
v teoretické části, měl by takovýto hotel dát veřejně najevo svou image tak, aby jeho pozitivní vliv na životní prostředí pochopilo celé okolí. Správné porozumění veřejnosti může výrazně zlepšit jeho renomé, a tím přilákat nové hosty nebo inspirovat další hotely. Jestliže se po zavedení jako výsledek neprojeví zvýšená oblíbenost u hostů ve srovnání s konkurencí nebo zlepšení vztahů s jinými organizacemi, lze očekávat výhody v podobně snížených výdajů především za energie a vodu. Z účinků může být také naplněn nemateriální
60
obsah, kdy dojde k vnitřnímu uspokojení (dobrému pocitu) z environmentálního jednání všech zúčastněných, především pak iniciátorů a realizátorů dané myšlenky.
3.8 Analýza výzkumu a interpretace dat V této analytické části jsou obsažena zjištěná data na základě stanovených vedlejších otázek. Získané informace využívám k interpretaci daných skutečností a následné odpovědi na hlavní otázku v závěru. Součástí výzkumu je také popis hledání relevantních hotelů, pomocí nichž jsem nalezla vhodné vzorky zkoumání. Na konci analýzy je prostor věnovaný mému odhadu budoucího vývoje environmentálního managementu v hotelech ČR.
3.8.1
Vyhledání hotelů s environmentálním managementem v ČR
Existenci environmentálního managementu v hotelech na území ČR jsem nalezla, ačkoli poměrně komplikovaně (s velkou časovou náročností) pomocí internetu. Zadáváním souvisejících hesel ("environmentální management v hotelu", "ekohotel", "zelený hotel", "ekologický hotel" atd.) do vyhledávače jsem získala informace, které mně poskytly další možnosti hledání. Protože je tento způsob řízení novým a dynamickým fenoménem, setkala jsem se často s údaji obsahujícími odlišnou výpovědní hodnotu. Nepřesná nebo zastaralá sdělení jsem tedy ověřovala u originálních zdrojů. Prohlížením nejrůznějších odkazů jsem postupně vytvářela seznam všech ubytovacích zařízení, o kterých bylo zveřejněno, že svůj provoz řídí environmentálním způsobem. Jelikož je jeho zavedení dobrovolné a mohl by být ve svých dosažených cílech diskutabilní, rozdělila jsem seznam hotelů na dvě skupiny. První skupina se systémem řízení zahrnujícím požadavky na ochranu životního prostředí je označena nezávislými posuzovateli, byť se tak sama neprezentuje a nemůže to ani nijak deklarovat. Druhou skupinu tvoří hotely, u nichž lze environmentální management sledovat oficiálně - ty, které vlastnily a vlastní certifikaci nebo ekoznačku. Jakýmsi mezistupněm jsou ubytovací zařízení se značkou za ubytovací služby, kde je pouhou součástí, nikoli hlavní složkou.
3.8.1.1 Výsledek hledání hotelů s environmentálním managementem v ČR Tři neoficiálně zelené hotely bez certifikace mi vyhledal portál Environmentally Friendly Hotel: Castle Steps Hotel Prague, InterContinental Prague a Prague City
61
Apartments146. Nezávislý průvodce mezi zelenými hotely Eco Hotels of the World registroval Hotel Praha147. Na webové stránce Green Hotels Assiciation jsem žádný český hotel nenalezla148. Značka ECEAT Quality Label environmentální management sice explicitně nedeklaruje, ale jeho principy využívá pro naplňování zásad udržitelného rozvoje v cestovním ruchu. Značku vlastní devět ubytovacích zařízení: Centrum Veronika Hostětín, Chadimův mlýn, Chata Doubravka, Ekoagrofarma Vojetice, Ekofarma Rybník, Farma Vyšehrad, Petrovický mlýn, Rodinná farma Karilo a Selský dvůr149. S využitím certifikace EMAS jsem také žádný hotel nenašla150. Po prověření nejrůznějších zdrojů jsem neobjevila ani hotel, který by vlastnil ČNS EN ISO 14001:2005. Pro nejzásadnější orientaci v hotelech s environmentálním managementem pomohla ekoznačka "Ekologicky šetrná služba" a "The Flower". Zjistila jsem, že hotelům s ekoznačkou se v českém prostředí běžně říká ekohotely. V rámci ČR získal jako první ekoznačku hotel Adalbert (v areálu Břevnovského kláštera v Praze) v roce 2006151. Další prvenství získala v roce 2007 residence Chateau Mcely (ve Svatojiřském lese u Nymburku), která obdržela ekoznačku jako první pětihvězdičkový hotel v ČR. V dalším roce hotel získal i světové ocenění World Travel Awards a stal se tak nejlepším ekologickým hotelem na světě152. V průběhu roku 2007 se v ČR zvýšil počet hotelů oceněných ekoznačkou na čtyři, do roku 2010 jich bylo deset153. Současně ale došlo i k aktualizaci kritérií evropské ekoznačky, která byla pro většinu českých ekohotelů nesplnitelná nebo si ji nechtěly znovuobnovit. Proto se ke dni 2. 11. 2012 snížil počet na sedm: v Praze Adalbert, Adria, Alta Plaza, Mosaic House a Jurys Inn; u Nymburku Chateau Mcely a u Uherského Hradiště Centrum Veronika
146
Environmentally Friendly Hotels, http://www.environmentallyfriendlyhotels.com/search.php?q=Czech+republic, staženo 10. 11. 2012 147 Eco Hotels of the World, http://www.ecohotelsoftheworld.com/index.php?option=com_jreviews&task=list&criteria=2&query=all&co ntentfields=title_introtext_fulltext&content=czech&order=alpha&Itemid=117, staženo 1. 11. 2012 148 Green Hotels Association, http://greenhotels.com/members.php, staženo 10. 11. 2012 149 ECEAT, http://www.eceat.org/fx/en/49/certified-accomodation, staženo 10. 11. 2012 150 Evropská komise, Reports & statistics, http://ec.europa.eu/environment/emas/register/reports/reports.do, klik na Search engine-> Show Advaces Search Criteria-> Site-> výběr Country: Czech Republic a NACE code 55.10, 55.20, 55.30 a 55.90, staženo 10. 11. 2012 151 Hotel Adalbert, http://www.hoteladalbert.cz/CS/historie, staženo 15. 3. 2012 152 Hotel Chateau Mcely, http://www.chateaumcely.com/cs/oceneni.php, staženo 12. 3. 2012 153 Enviport, Hotely prý mají o značku ekologicky šetrné služby jen malý zájem. http://www.enviport.cz/print.aspx?assID=180, staženo 16. 4. 2012
62
Hostětín154. Náhodně jsem na internetu také našla Horský ekohotel Uran, který je výstavbě v Peci pod Sněžkou155. O ekoznačku v ČR přišel hotel Mamaison v Praze, hotel Irida v Plzni, Sporthotel Zátoň u Českého Krumlova, Penzion Jelen ve Vranově nad Dyjí, Pension Jana u Děčína, Hotel Šumava Inn na Kvildě, ale také autocamp Oasa Staňkov v Chlumu u Třeboně. Udávanou příčinou ztráty byla recertifikace v roce 2010, která neobsahovala dřívější závazky ve zjednodušení kritérií (naopak je zvýšila), jež měly snížit i finanční nároky. Kvůli nově nastaveným podmínkám již některá ekologicky zaměřená ubytovací zařízení o značku neusilovala156.
Výše vyjmenovaný výčet dokazuje, že ekoznačku lze vzhledem k její univerzálnosti aplikovat do různých lokalit ČR; do malých a velkých hotelů i s různou úrovní kvality služeb. Potencionální zákazníky o environmentální ubytování nemusí ve výběru hotelu limitovat ani cena, která je srovnatelná s konvenčními hotely (viz sestavená tabulka v příloze č. 5 nebo fotografie v příloze č. 6). Ačkoli jsem v teoretické části již zmínila a odkázala na podmínky, které hotely pro získání ekoznačky musí splňovat (viz příloha č. 7), seznámila jsem se u hotelů (pokud to bylo možné) i s jejich konkrétními environmentálními praktikami (viz příloha č. 8) a dalšími zveřejněnými informacemi, abych je mohla využít při rozhovorech i analýze. Při zjišťování informací o hotelech a postavení environmentálního managementu v ČR jsem na internetu také nalezla rozhovory, které byly již dříve provedeny a ztotožňují se s charakteristikou mého výzkumu. Výpovědi dotazovaných z těchto rozhovorů využívám k porovnání mých dat.
3.8.1.2 Jednotky zjišťování Účelovým výběrem byli za respondenty zvoleni manažeři, resp. zaměstnanci hotelu, kteří mají environmentální management na starost, ať už v pozici majitele, ředitele hotelu, vedoucího recepce nebo provozního. Z výčtu vypsaného výše jsem se soustředila na hotely a penziony, které s ním mají prokazatelné zkušenosti, neboť ekoznačku měly nebo mají.
154
CENIA, Aktuální seznam označených výrobků, http://www.cenia.cz/__C12571B20041E945.nsf/$pid/MZPMSFHMV9DV, září 2012: aktualizace dne 2. 11. 2012, staženo 6. 11. 2012 155 CENIA, Informační systém EIA, v rozšířeném hledání kód HKK338P, http://portal.cenia.cz/eiasea/view/eia100_podlimitni, staženo 10. 11. 2012 156 Chromá, 2010
63
Takto vybrané hotely jsem kontaktovala elektronickou poštou nebo po telefonu a nechala si doporučit kompetentní osoby. Ve čtyřech případech (Alta Plaza, Jurys Inn, Sporthotel Zátoň a Irida) nebyla možnost kontaktovat zamýšlené osoby přímo, a to z důvodu nezveřejněných jmen, telefonních čísel i e-mailových adres. Proto jsem osobně navštívila recepci v Alta Plaza a Jurys Inn, do Sporthotelu Zátoň a Iridy jsem zatelefonovala. Ze Sporthotelu Zátoň se ředitel a majitel pan Jedlička odmítnul rozhovoru účastnit. V dalších třech hotelech mi recepce směly na osoby zodpovědné za environmentální management poskytnout pouze e-mailovou adresu. Po rozeslání e-mailů s žádostí o rozhovor zůstala reakce (i po jednom opakovaní) nulová. V rámci telefonátu s recepcí hotelu Irida jsem se dozvěděla, že ačkoli certifikát ekoznačky již nemají, dál pokračují v plnění jejich pravidel. O to se prý zasluhuje majitelka hotelu Kateřina Říhová, která tuto praxi zavedla na základě vlastního přesvědčení. V případě penzionu Jana jsem byla informována o změně majitele (před 2 lety), který environmentální prvky managementu v novém hotelu nepraktikuje. Tyto informace mi oznámila Kateřina Budská (vedoucí nového hotelu), která z vlastní zkušenosti s předchozím provozem vyjádřila podivení nad tím, že předešlý majitel ekoznačku pro penzion vůbec získal. Podobný scénář proběhl u hotelu Šumava Inn, jehož rok nový majitel principy nezachoval. Hotel Adria byl kontaktován prostřednictvím společnosti Perfect Hotel Concept157 (u které jsem se chtěla přihlásit na kurz o environmentálním managementu hotelnictví, jelikož jej vyučuje ředitel hotelu Adria a současně uznávaný odborník na toto téma pan Doubek). Za společnost i pana Doubka mi sekretářka paní Zmeková tlumočila omluvu z důvodu pracovní vytíženosti i podobnosti obsahu rozhovoru, kterých je v Adrii žádáno kolem deseti za měsíc. Stejnou odpověď jsem obdržela od manažerky marketingu paní Zimové z hotelu Chateau Mcely. Paní Zimová schůzku odmítla vzhledem k začátku sezóny i množství zájemců 157
Společnost Perfect Hotel Concept nabízí poradenskou a konzultační činnost v oblasti řízení hotelů, restaurací a cestovního ruchu. Lektory nabízených kurzů bývají zaměstnanci hotelů. Mezi semináři jsem našla i téma "Zelený hotel – environmentální management v hotelnictví". Za cíl si tento kurz dává prohloubit znalosti a dovednosti manažerů v oblasti environmentálního managementu. Společnost plánuje účastníky kurzu seznámit s konceptem udržitelného rozvoje, ekologickým tříděním odpadu, efektivní a úspornou spotřebou materiálu, efektivním využíváním energetických zdrojů a vody, a to vše v kontextu hotelového provozu. Kurz je prakticky orientovaný na okamžité využití dovedností v praxi, přičemž se uskuteční v prostorech pražského ekohotelu Adria, jelikož kurz vyučuje její ředitel p. Doubek. Kurz trvá půl dne a stojí 3.590,- Kč. Zdroj: Perfect Hotel Concept, http://www.www.perfecthotelconcept.cz/obrazky/KURZY%20PODZIM%202011%20_%20ANOTACE%20_% 20PHC.pdf, staženo 11. 3. 2012 Do tohoto kurzu jsem se chtěla přihlásit, byla jsem ale odmítnuta, protože jsem byla jediná, kdo o něj projevil zájem.
64
o rozhovory či vyplnění dotazníků, kterých dostává i několik desítek denně. Na základě telefonátu s Centrem Veronika Hostětín jsem paní Křivákové zaslala otázky elektronickou poštou. I po připomenutí jsem odpověď nedostala. Na základě zdravotní neschopnosti a práce z domova mi rozhovor po telefonu poskytla paní Šibřinová z hotelu Mamaison. Po telefonu jsem také hovořila s paní Vrbovou z penzionu Jelen, panem Soukupem z kempu Oasa a na vlastní žádost s panem Turynským z hotelu Adalbert. Osobní rozhovor jsem provedla s paní Uhlířovou přímo v hotelu Mosaic House, která mě po celé budově i provedla.
Při hledání odborníků, kteří s environmentálním managementem v hotelu přicházejí každodenně do styku, jsem využila agenturu CENIA. Po telefonickém kontaktování mi byl doporučen zaměstnanec pan Pavel Hrubý, který žádost o rozhovor přijal. Pan Hrubý zodpovídá za informační zprávy o ekoznačkách a je také kontaktní osobou mezi CENIA a žadateli o ekoznačku. Má tedy širokou znalost celé problematiky včetně zkušeností z reálného zavádění v rámci komunikace se současnými i bývalými držiteli ekoznaček. Ve své pracovní náplni poskytuje poradenství v postupech i s administrativou, účastní se setkávání všech manažerů z ubytovacích zařízení s ekoznačkou a v neposlední řadě provádí kontroly. S panem Hrubým jsem se setkala při příležitosti veletrhu "biostyl, evolution, ecoworld a esoterika" na Holešovickém výstavišti v Praze, kde měla CENIA stánek. V dalším hledání osob jsem kontaktovala vysoké školy, které ve svých akademických strukturách obsahují příbuznost s mým zvoleným tématem. Nebyla jsem úspěšná, až na základě osobního doporučení jsem kontaktovala paní Hanu Zábranskou, která na Vysoké škole obchodní v Praze vede kurzy zaměřené na management a marketing v cestovním ruchu včetně hotelnictví. Paní Zábranská se sama ve své badatelské činnosti věnuje environmentálním způsobům cestování, ubytování i ekoznačkám. Žádost o rozhovor ochotně přijala a setkala se se mnou v budově VŠO v Praze.
Během všech telefonátů a schůzek jsem se (mimo odpovědí pro výzkum) snažila získat nové kontakty pro další rozhovory nebo informace, kde bych mohla hledat další osoby, které by byly způsobilé rozšířit můj sběr dat. Dotazy v tomto ohledu zůstaly bez odpovědí. Nedostatečnou rozšířenost a využitelnost environmentálního managementu v oboru hotelnictví Tomáš Görner, externí vědecký pracovník Ústavu pro životní prostředí Univerzity Karlovy v Praze, ještě rozšířil na oblast odbornou: „… v ČR se touto problematikou prakticky 65
nikdo nezabývá, kromě několika nabídek "ekohotelů", kde asi ani sami provozovatelé neví, co to ve skutečnosti znamená.“158 O možné změně zájmu však napovídá množství žádostí o rozhovory v hotelech, kterým není jejich vliv na stav životního prostředí lhostejný.
Konečná podoba výzkumného vzorku je následující:
• Hrubý Pavel
jednatel s ekohotely za společnost CENIA
• Soukup Jiří
ředitel kempu Oasa
• Šibřinová Eva
manažerka hotelu Mamaison
• Turynský David
ředitel hotelu Adalbert
• Uhlířová Vendula
manažerka hotelu Mosaic House
• Vrbová Jana
vedoucí penzionu Jelen
• Zábranská Hana
lektorka na Vysoké škole obchodní v Praze, obor Marketing a management
Výzkumné vzorky ke komparaci
•
Audes Marek
bývalý ředitel hotelu Irida
•
Brýdl Hynek
ředitel pensionu Martina
•
Doubek Karel
ředitel hotelu Adria
•
Jedlička Ivo
ředitel Sporthotelu Zátoň
•
Kühnel Filip
bývalý ředitel hotelu Adalbert
•
Levý Lubomír
bývalý ředitel penzionu Jana
•
Vacek Milan
ředitel hotelu Lucia
•
Vajda Ondrej
bývalý ředitel hotelu Adalbert
3.8.2 Data zjištěná k výzkumným otázkám Ačkoli jsou data z provedených rozhovorů rozdělena dle vedlejších výzkumných otázek, mnohdy se jejich výpovědní hodnoty prolínají z důvodu jejich úzké souvislosti. Tato souvislost je také dána velkou částí sdělených informací odvíjejících se od zkušeností s ekoznačkami za ubytovací služby, pomocí nichž je možné environmentální management 158
Görner, 2012, e-mailová komunikace
66
v ČR sledovat. Pod vlastními zjištěnými daty uvádím pro srovnání úryvky z cizích rozhovorů, které však kontextuálně zapadají.
3.8.2.1 Iniciátor environmentálního managementu Během rozhovoru s paní Vrbovou z penzionu Jelen jsem se dozvěděla, že původcem myšlenky i realizátorem byla ona sama. Paní Vrbová mi vyjádřila svou výraznou sounáležitost k tamějšímu kraji a uvědomění si, jak ho zbytečně nezatěžovat. Pro snížení negativních dopadů na okolí pro ni bylo jednoduché udělat v provozu pár změn, jež hosté ani neměli možnost zaznamenat. Rady, jak více minimalizovat nepříznivé vlivy na životní prostředí, hledala na internetu, kde našla inspiraci v zahraničních hotelech s ekoznačkou, jejímiž pravidly se poté řídila a nakonec o ni zažádala a získala. Pro paní Vrbovou tedy byla ekoznačka
návodem,
jak
realizovat
své
vlastní
přesvědčení
ztotožňující
se
s environmentálním managementem. Při zavádění změn na ekologický provoz se s námitkami v penzionu nesetkala, jelikož je vedoucí provozu se 3 zaměstnanci, a zároveň spolumajitelkou budovy. Velkou míru nepochopení však zaznamenala z blízkého okolí (od spoluobyvatel malého města Vranova nad Dyjí), především v době, kdy zvýšila své úsilí o získání ekoznačky. Obdobně tomu bylo u pana Soukupa v kempu Oasa, který vybudoval kemp na pozemku, který v restituci dostala jeho manželka. Protože pan Soukup pracoval 5 let v Rakousku, získal velké zkušenosti i praxi s ekologickým jednáním, v němž se sám vzhlédl a poté vnesl do svého kempu. V jeho realizaci ho podporovala celá rodina, která dle jeho slov ekologii „fandí“. Po několika úpravách vedoucích ke snížení ekologické zátěže v rámci chodu budov a správě pozemku mu dle jeho slov jedna z jeho návštěvnic (zaměstnankyně CENIA) pověděla o možnosti ekoznačky, neboť poznala, že provoz zařízení většinu podmínek pro udělení již splňuje. Pan Soukup se pro certifikaci ekoznačky rozhodl především proto, že měl možnost mít první kemp v ČR s tímto oceněním. Následné mírné změny kvůli stanoveným kritériím ekoznačky však v kempu pod jeho režií nebyly žádným zásadním obratem. Pan Soukup se ale poté setkal s překvapivým nedorozuměním ze strany hostů i místních lidí z obce Staňkov. Milně se prý domnívali, že za ekoznačku pobírá nějaké dotace nebo jiné výhody, které mu přispívají k úspěchu. Hosté také některé postupy v chodu kempu chápali i jako omezování jejich činností. V hotelu Adalbert se o environmentální management zasadil především tehdejší ředitel Filip Kühnel za vydatné podpory vedení společnosti Intercatering, která je provozovatelem. 67
Zřejmě proto, že se v ekologických myšlenkách shodl ředitel i provozovatel hotelu, nenastaly při zavádění managementu s ohledem na životní prostředí žádné konfrontace. Zaměstnanci nový styl přijali bez problémů, buď díky podobnému názoru, nebo v rámci výrazu loajality. Kladným odezvám se iniciátorům dostalo především od sousedů - z Břevnovského kláštera, jelikož způsob managementu zapadl do celého okolního prostředí. Od počátku vzniku hotelu roku 2003 se tyto vztahy se neměnily, ani po roce 2006, kdy Adalbert jako první hotel v ČR ekoznačku získal. V ekologickém stylu po panu Kühnelovi pokračoval i další ředitel Ondrej Vajda, včetně současného dotazovaného pana Turynského. Pan Turynský dle svého vyjádření environmentální řízení přijal nejen za své, ale dál ho i rozšiřuje. Poskytl mi také vyplněnou žádost o udělení ekoznačky z roku 2010 (viz příloha č. 9). Za podpory zahraničního majitele se o environmentální řízení v Mamaison nejvíce zasloužila dotazovaná paní Šibřinová, která čerpala zkušenosti od pobočky Mamaison na Slovensku. Zaměstnanci hotelu akceptovali nový druh managementu bez výhrad. Paní Šibřinová si ani nevybavila žádné připomínky z blízkého okolí - pražského Náměstí Míru, kde je koncentrace hotelů poměrně vysoká. V hotelu Mosaic House mi paní Uhlířová sdělila, že o environmentálním managementu rozhodl anglický majitel, který jeho realizaci přenechal specializované extérní firmě, jež se o jeho správu stará dodnes. Paní Uhlířová dále uvedla, že majitelovými požadavky zároveň byly snahy odlišit se, což se povedlo zavedením nejnovějších technologií, které není potřeba obsluhovat lidmi. Tuto skutečnost mi dokázala v rámci prohlídky. Ukázala mi jedinečný systém recyklace odpadní (tzv. šedé) vody, v němž se filtruje a čistí voda odvedená ze sprch a umyvadel. Recyklovanou vodu z tohoto zařízení pak opětovně používají jako vodu užitkovou při úklidu nebo při splachování WC. Dalším vizuálním důkazem, že se Mosaic House něčím odlišuje, je také kombinace slohu budovy a filozofie. Paní Uhlířová mě totiž upozornila na architekturu fasády a interiéru, v které je využito prvku mozaiky; i na „mozaikovitou“ atmosféru hotelu, v níž podporují různost stylů a kultur, aby si každý návštěvník našel „to své“. Proto tak byl symbolicky zvolen i název – Mosaic House. Podle zadání majitele je budova dokonce řešena tak, že půlka pokojů je na úrovni čtyřhvězdičkového hotelu a půlka na úrovni hostelu. Všechny nápady a inovace včetně environmentálního managementu byly zavedeny během jeho výstavby. Stavba je tedy úplně nová – otevírala se na podzim roku 2010, a když nastupovali zaměstnanci, byl jimi speciální management podle paní Uhlířové přijímán neutrálně s odůvodněním, že ekologický hotel pracuje stejně jako neekologický, jenom jiným způsobem. Doslova řekla: „Zaměstnanci pravidla dodržují, ale jinak je jim to jedno.“ Ekologický provoz nijak výrazně nereflektovali 68
ani sousedé z okolí – hotel se nachází u Karlova náměstí v Praze v ulici s plně navazujícími budovami, mezi nimiž určitým způsobem vládne anonymita. Paní Zábranská se přiznala, že iniciátor může být vlastně kdokoli, a zároveň dodala, že úspěšné zavedení může být podmíněno vlastnictvím majetku, o který se majitel současně stará. Dodržování environmentálních principů tak závisí na jedinci, s jehož důsledností stojí a padá smysl celého systému řízení. S ohledem na iniciátorovo místo působení kladla důraz na rozdílnost velikosti měst. Je přesvědčena, že ekohotel kupříkladu v Praze by mohl mít kladnější výsledky než někde na maloměstě nebo v hůře dostupné obci. Vysvětluje to především zahraniční klientelou zvyklou na ekologickou nabídku, která se v hlavním městě soustřeďuje a je u ní vyšší pravděpodobnost využití daného hotelu. Tím by se iniciátor mohl dočkat uznání od hostů s možností opakované návštěvy nebo doporučení někomu dalšímu. Pak by se stal environmentální management velkou motivací a stoupl by na vážnosti. Na druhou stranu pak o hotel v nefrekventovaném a špatně dostupném místě nemusí mít nikdo zájem, jelikož jsou návštěvníky hlavně domácí, kteří význam environmentálního řízení neznají a ani by ho nemuseli neocenit. Pavel Hrubý, který se za společnost CENIA pravidelně schází s manažery ekohotelů a žadatelům o ekoznačku poskytuje poradenství, vidí nejčastěji v roli iniciátora ředitele nebo manažera většího hotelu nebo majitele s "duší environmentalisty" menšího nezávislého penzionu. Nehledě pak na velikost či umístění hotelu konstatuje, že byť využití environmentálního managementu nezná limity, setkává se v ohlasu na ekoznačku jen se skromným zájmem. To koresponduje i s jím vypozorovanou chabou náklonností o certifikaci při pořádaných přednáškách či seminářích.
Odpovědi na otázku, kdo byl iniciátorem (myšlenky i realizace) environmentálního managementu, byly jednoznačné. Zasloužili se o něj především ředitelé a majitelé hotelu, přičemž se žádný z nich, v rámci svého objektu, zpočátku prováděných změn nesetkal s žádnými těžkostmi či nepochopením. Zřejmě nejjednodušší pozici během realizace měli ti iniciátoři, kteří budovu hotelu zároveň vlastní. Pro ně však nastala jiná situace později, při zvýšeném úsilí zavádět ekologická opatření kvůli certifikaci ekoznačky. Protože všichni iniciátoři více či méně plnili principy environmentálního managementu již dříve, uváděli průměrnou dobu pro získání ekoznačky (i s vyřizováním administrativy) v trvání čtyř až šesti měsíců od chvíle jejich rozhodnutí a začátku naplňování kritérií. Za důležité považuji zmínit, že těm co se ekoznačku nepodařilo obnovit (Vrbová, Soukup, Šibřinová), důrazně uváděli, že od svého záměru neupustili a dál pokračují ekologickým směrem. 69
Data z přejatých rozhovorů S použitím přejatých rozhovorů s jinými manažery se opět většinově setkáme s iniciátorem v osobě ředitele a majitele hotelu, kterému je ekologie blízká. Jejich zkušenosti posouvají moje pátrání v hodnocení environmentálního managementu dál. Na stránkách enviweb.cz je uvedené sdělení Milana Vacka, ředitele a majitele hotelu Lucia, který environmentální management praktikuje, ačkoli certifikaci nevlastní. Pan Vacek se domnívá, že „ekologie začíná uvnitř každého z nás ….“159. S informací paní Zábranské o rozšířenosti ekologické nabídky a její využití v zahraničí koresponduje v rozhovoru s Janou Zamboriovou výrok ředitele a iniciátora Karla Doubka v hotelu Adria, který rozděluje názor společnosti na ekologické jednání dle národnosti: „Reakce jednotlivých klientských skupin není stejná. Nejpozitivnějšího ohlasu se nám dostává od klientů ze zemí severní a severozápadní Evropy – Skandinávie, Velké Británie, Beneluxu. Tito hosté mnohdy považují aktivity, které děláme, za standard, a přinášejí nám náměty na další posilování myšlenky odpovědného přístupu hotelu k životnímu prostředí. Pro hosty ze západní Evropy a Spojených států amerických je naše činnost velmi příjemným a vítaným překvapením. Ohlasy od hostů ze zemí na jih od nás jsou sice pozitivní, leč „vlažné“ – neprojevují příliš snah o aktivní účast v našich aktivitách, k nimž mají možnost se v průběhu pobytu v hotelu připojit. Klientela z východu – zejména tedy z Ruska a postsovětských republik, se o podrobnosti myšlenky sice zajímá, nicméně je vidět, že je pro ně spíš novinkou a voní jim určitou mírou exotiky.“160 Se mnou zjištěným případem pana Soukupa v Oase je shodná situace, kterou podává Klára Chromá o Sporthotelu Zátoň, jež vybudovala rodina Jedličkových v obci, z níž také pochází. Protože měli Jedličkovi k okolní přírodě vždy kladný vztah, byl jejich přístup s ohledem na životní prostředí v realizaci hotelu samozřejmostí. Mimo pořízení moderních technologií (např. tepelného čerpadla a zemních kolektorů) a zateplení pro budovy včetně izolačních skel, zřídili i vlastní čističku odpadních vod161. V rozhovorech paní Chromé a paní Zamboriové jsou obsaženy rozdílné zkušenosti se zaměstnanci v otázce pochopení realizace environmentálního managementu a snaze získat ekoznačku. Tým kolegů zřejmě nebyl oporou panu Audesovi, bývalému řediteli Hotelu Irida, který považoval adaptaci lidské složky za nejtěžší a musel zaměstnance naopak motivovat: „Pro zaměstnance připravujeme motivační program, který by je přinutil se chovat ekologicky 159
Enviweb, Zelené hoteliérství, http://www.enviweb.cz/clanek/archiv/83265/zelene-hotelierstvi, staženo 5. 4. 2012 160 Zamboriová, 2009 161 Chromá, 2008
70
především doma, což by dále přesvědčilo jejich okolí o správnosti takového chování. To by jim pak v práci připadalo běžné a přirozené.“162 Pozitivní sdělení ale podal pan Doubek: „Bez podpory podstatné části mých spolupracovníků a jejich aktivní účasti na ekologických aktivitách bych se pravděpodobně o získání certifikace nepokoušel. Stabilní a podobně smýšlející skupina spolupracovníků je dle mého názoru základním klíčem k úspěchu v uskutečnění myšlenky dlouhodobého rozvoje hotelu vstřícného životnímu prostředí.“163
Mé tvrzení o osobách v pozici iniciátora a zároveň ředitele a majitele podporuje i telefonát s hotelem Irida nebo informace na webových stránkách hotelu Chatau Mcely164.
Pokud shrnu pozice iniciátorů z mých i přejatých rozhovorů, jedná se o řídící posty, z kterých lze dění v hotelu výrazně ovlivňovat a prosazovat návrhy. Ukázalo se, že pokud vlastníci hotelového objektu nejsou samotnými iniciátory celé realizace, jsou alespoň tvůrci myšlenky. Bez ohledu na vlastnictví či znalosti způsobu environmentálního managementu projevovali jasné ekologické jednání. Nesourodá jsou však data vypovídající o porozumění za strany veřejnosti a z blízkého okolí. Iniciátoři z pražských hotelů se setkali s bezproblémovým přístupem od zaměstnanců i veřejnosti. Ti mimo Prahu byli lidmi nepochopeni, z důvodu nízkého resp. žádného environmentálního povědomí. V případě osobního majetku hotelu může být vysvětlením i nepřejícnost veřejnosti.
3.8.2.2 Hlavní důvody zavedení environmentálního managementu v hotelu Hlavní důvod vedoucí k rozhodnutí zavést environmentální management byl ze všech výpovědí respondentů na první pohled stejný. Bylo jím vlastní přesvědčení iniciátora v potřebě snižovat negativní vlivy na životní prostředí. Z osobních pohnutek však iniciátoři praktikovali environmentální principy již mnohem dříve, kdy ještě neznali pojmenování jejich jednání jako environmentální management. Konkrétní rozbor důvodu ale ukázal různost v získání jejich názorů. Z odpovědí pana Turynského, pana Soukupa a paní Vrbové se jako důvod zavedení jasně ukázalo porozumění o potřebě ochrany životního prostředí formou snížení nepříznivých dopadů (především omezení chemických látek a třídění odpadů). Tento důvod se odrážel v osobách iniciátorů, kteří ekologicky šetrné jednání uplatňovali již dlouho i v osobním 162
Chromá, 2008 Zamboriová, 2009 164 Hotel Chateau Mcely, http://www.chateaumcely.com/cs/historie.php, staženo 29. 10. 2012 163
71
životě. V Adalbertu to byla osoba pana Kühnela. U pana Soukupa a paní Vrbové, jakožto iniciátorů i manažerů, se dokonce projevil úzký vztah k blízkému okolí a pocit nutnosti přispět k jeho zdravému stavu. Od paní Šibřinové a paní Uhlířové jsem se dozvěděla, že vliv na změnu řízení pocházel od osoby zahraničního majitele. Ačkoliv obě manažerky majitele osobně znají, nedokázali určit, zda rozhodnutí o environmentálním managementu bylo dáno jejich vlastním přesvědčením nebo vlivem vyšší úrovně ekologického uvědomění v cizí zemi. Možnost silného účinku ekologické výchovy potvrzují i tvrzení paní Zábránské a pana Hrubého, kteří navíc hodnotí environmentální chování v zahraničí už jako zvyk (především v Německu, Rakousku, severských zemích a státech Beneluxu). S těmito informacemi mi vyplývá, že osoby iniciátorů s jejich ekologickým vnímáním a smýšlením byly částečně sami důvodem k zavedení environmentálního řízení, aby mohly uspokojit své potřeby a prosadit své názory. U těchto osob se tak projevila kombinace rozšířeného povědomí o přímém lidském vlivu na stav přírody a možnosti využití ekologického stylu v pracovních činnostech. Stejného přesvědčení jsou i všichni manažeři. S důvodem vyznívajícím ve výpovědích respondentů jako hlavním, souvisí příčina v ponížení finančních výdajů v rámci snížené spotřeby přírodních zdrojů, zejména elektřiny a vody, které zatěžují rozpočet ubytovacích zařízení nejvíce. Podle pana Turynského a paní Vrbové byla materiální stránka věci ve snížení finančních nákladů příjemným důsledkem dobrovolných ekologických aktivit, přičemž k nim přispěly hlavně nové doplňky jako kohoutky a sprchy se sníženým průtokem vody nebo regulace vytápění prázdných místností. Podobně tomu bylo i v Oase, kde pan Soukup navíc využil vlastní vzdělání, kreativitu a ekologické smýšlení prý již před 20 lety. Zprovoznil například tepelné čerpadlo, které z elektrické energie spotřebované na chlazení piva vyrobí třikrát více tepla než přímým elektrickým ohřevem. Oběhovým čerpadlem zase zajistil oběh vody po celé budově, dále instaloval úsporné žárovky, ventilátory spínající se při přítomnosti lidí nebo dvojitá okna. V informacích paní Šibřinové a paní Uhlířové se se snížením energií a vody počítalo na základě zkušenosti majitelů s jinými hotely. S ekonomickým faktorem rozhodně počítal majitel Mosaic House, když po koupi a kompletní rekonstrukci budovy nechal instalovat nejmodernější technologie, které umožňují úsporu energie, recyklaci odpadní vody, monitoring obsazenosti pokojů i dálkové ovládání zavírání oken či zhasínání světel. Více než manažeři, paní Zábranská a pan Hrubý přikládali ve svých výrocích důvodu ušetření finančních výdajů mnohem větší váhu, což si vysvětluji jimi získanými teoriemi, které se shodují i s informacemi o výhodách ekoznačky v teoretické části této diplomové práce.
72
Podobná úroveň důvodu jako u ušetřených výdajů, vyznívala ze všech výpovědí v možnosti zlepšení hotelového podnikání v rámci zvýšené konkurenceschopnosti. Důvod vyniknout mezi jinými hotely tedy byl sice zmiňován, ale s výrazně slabší argumentací. Ačkoli se samotní manažeři k úsudku marketingu jako důvodu stavěli velice střídmě, zjistila jsem, že toto jejich tvrzení odpovídá situaci před získáním ekoznačky. V ohledu zviditelnění hotelu s environmentálním managementem se paní Zábranská s panem Hrubým oproti manažerům opět shodně vyjadřovali jako k výraznému pozitivu a častému důvodu s tím, že tato situace více odpovídá v ekologicky silněji uvědomělých státech. Jako k velice málo pravděpodobnému, byť možnému důvodu se všichni respondenti přikláněli v podobě ohlasu nebo dokonce tlaku za strany hostů, dodavatelů či vládních a nevládních institucí.
Ve shrnutí lze tvrdit, že nejsilnějším důvodem zavedení environmentální managementu byl přirozený lidský impuls v potřebě ochraňovat přírodu. Úcta a kladný vztah osob k okolí se vyvinuly v aktivní opatření (až zodpovědnost), jež zohledňují k životnímu prostředí. Nenucenými a zároveň promyšlenými postupy docházelo z popudu iniciátorů ke konkrétním ekologickým změnám, které se pro ně staly samozřejmé, smysluplné a přinášely jim radost. Takovéto jednání si dovolím jednoznačně označit za environmentální chování, jehož podstatu tvůrci i manažeři (pokud jimi nejsou v jedné osobě) naplňovali ještě dříve, než o něm vůbec slyšeli. Zahraniční iniciátoři, pro které je environmentální chování běžnější, zaváděli úpravy do hotelů již automaticky. Všichni manažeři pak environmentální filozofií dokázali převést i na účel ve snížení nejčastějších finančních výdajů v ubytovacích službách. Kombinaci osobní a pracovní stránky environmentální činnosti považuji za šťastnou, jelikož u manažerů vyvolává pocit spojení dobrého s užitečným. Důvod získání nových hostů si žádný z dotazovaných příliš nepřipouštěl a ušetřené výdaje z provozu brali spíše jako výhodu, než primární důvod. Předpoklad, že k realizaci environmentálního řízení může dojít z důvodu sníženého odtoku financí a zvýšení konkurenceschopnosti, tak zůstává více zdůrazňován na stránkách knih, než tomu bývá ve skutečné praxi.
Data z přejatých rozhovorů S využitím rozhovoru paní Zamboriové s Karlem Doubkem, který je iniciátorem ekoznačky a ředitelem v hotelu Adria, se utvrzuje primární důvod z vlastního přesvědčení. Pan Doubek na otázku, zda hotel realizoval ekologické opatření před požádáním o ekoznačku, odpověděl: „Hotel Adria prováděl ekologická opatření již od svého novodobého vzniku – tedy 73
od roku 1993, i když jsme tehdy těmto opatřením neříkali „ekologická“, ale spíš jsme hovořili o slušnosti, odpovědnosti a dobrém pocitu z toho, co děláme a jak se chováme. Koneckonců tato slova u nás převažují dosud (a chceme, aby tomu tak bylo i v budoucnu). Ta slova nám připadají mnohem osobnější a jednoduše vystihují motivy našeho počínání.“165 V Adrii tedy projevovali environmentální smýšlení již dříve, než rozpoznali, že pro obdržení ekoznačky již nijak výrazně nemusí měnit své činnosti nebo nahrazovat současný procesní systém. Stejný podtext má i sdělení Terezy Nosálkové od bývalého ředitele Adalbertu Odreje Vajdy: „Pokračujeme i kvůli tomu, že je to v nás, uvažujeme ekologicky, i když nejsme žádní zarytí „greenpeasáci“, máme úctu k přírodě.“166 Vlastní přesvědčení vyznívá i z komentářů na stránkách enviweb.cz, které zároveň vyjadřují, že environmentální management nemusí být nutně podnikatelskou reklamou ani prostředkem pro získání náklonosti zákazníků. Tvrzení dokazuje ředitel penzionu Martina pan Brýdl: „Environmentalismus nechápeme jako součást našeho PR, ale jako součást našeho myšlení. Uvažujeme o zavedení ekoznačky EU „The Flower“. Ne však kvůli klientům, ale kvůli dalším podnikům, které by nás mohly následovat.“167 Spojení marketingu a environmentálního řízení odmítá i ředitel z hotelu Lucia pan Vacek: „Náš přístup k ekologii příliš neprezentujeme. Nemá tedy ani vliv na hostův výběr našeho penzionu.“168 Další informaci o dobrovolném praktikování ekologického provozu před oceněním ekoznačkou, obsahuje rozhovor paní Chromé s ředitelem Sporthotelu Zátoň panem Jedličkou, který řekl: „Zařazení našeho hotelu do ekologicky šetrných zařízení pro nás znamenalo především ocenění našeho snažení. Přidanou hodnotou je nám pak zviditelnění na různých akcích s tematikou ekologických služeb.“169
Při studování webových stránek ekohotelů jsem u hotelu Jurys Inn zjistila, že se jedná o řetězec, který má mimo pražskou pobočku své působení omezené na Anglii a Irsko s celkem 31 hotely, přičemž je u každého hotelu uvedena místní ekoznačka "The Green Tourism"170. Tím se prokazuje zahraniční environmentální pokročilost i vliv, který přispívá k rozšíření české ubytovací nabídky a zároveň nabourává české konzervativní hotelnictví.
165
Zamboriová, 2009 Nosálková, 2010 167 Enviweb, Zelené hoteliérství, http://www.enviweb.cz/clanek/archiv/83265/zelene-hotelierstvi, staženo 5. 4. 2012 168 Enviweb, Zelené hoteliérství, http://www.enviweb.cz/clanek/archiv/83265/zelene-hotelierstvi, staženo 5. 4. 2012 169 Chromá, 2008 170 Jurys Inn, http://www.jurysinns.com/our_locations, staženo 11. 11. 2012 166
74
Sdělené informace v rámci vlastních i přejatých rozhovorů svědčí o tom, že důvody zavedení tkví v jednotlivých environmentálně smýšlejících osobách. Hlavním důkazem je to, že ve vlastních ani přejatých rozhovorech nebyl zmiňován údaj, že by některý z hoteliérů znal teorii, postupy a činnosti environmentálního managementu dříve, než jej začal praktikovat. Získání ekoznačky bylo potom posuzováno jako symbol, v němž manažeři hotelů našli stvrzení svých projevovaných a samozřejmých aktivit směřujících k ochraně přírody.
3.8.2.3 Největší problémy při zavádění environmentálního managementu U všech výpovědí měly problémové situace vždy stejného jmenovatele: finance. Žádné environmentálně řízené ubytovací zařízení se neobešlo bez velice drahých moderních technologií a doplňků, které zajišťují lepší využití a snížený odběr elektrické energie a vody nebo vyrábějící vlastní energii a nezávadných výrobků denního užívání. Finanční náročnost zmiňovali všichni respondenti okamžitě jako první a primární. Shodovali se i ve výčtu těch nečastějších a nejdražších předmětů - u všech jsem slyšela čerpadla, kotle, fotovoltaické panely, elektrické spotřebiče, kohoutky a sprchy s nižším průtokem vody, dual flush splachování, čidla, měřiče, izolace, dvojitá okna, úsporné žárovky, ekologicky šetrné výrobky a biopotraviny. Problémy materiálního typu ale nebyly pro manažery nepřekonatelné, protože se daly řešit alternativními úpravami mechanizací nebo jednoduše počkali, dokud staré přístroje nedosloužili. Finanční výdaje byly nutné i na stavební úpravy. Se stavebním zásahem do hotelových budov je spojen druhotný problém - nemožnost úprav. Zákaz některých technických opatření si sdělil pan Turynský pro hotel Adalbert, který se nachází v prostředí Břevnovského kláštera a má status historické a národní kulturní památky. Takový důvod je ale pochopitelný a respektují ho i jinak přísná kritéria pro udělení ekoznačky. Stejně je na tom Mosaic House, u něhož jsem se od paní Uhlířové dozvěděla, že z jedné strany budovy nemohou vyměnit okna kvůli zachování historické fasády a budova je tak hodnocena energetickou třídou B. Mimo výjimky historického významu jsou podmínky pro oficiální uznání ekologicky šetrné ubytovací služby nastaveny velice striktně, dle vyjádření paní Šibřinové až zbytečně tvrdě. Řekla mi, že ač jinak plně ekologicky fungující Mamaison, neobhájil ekoznačku po recertifikaci v roce 2010, kdy nesplnil zpřísněné byrokratické stanovy na skladbu zdí. Nejinak tomu bylo v Oase, kde pan Soukup z prostorových důvodů nedokázal překročit limit minimálně 50 % z obnovitelných zdrojů energie pro vlastní využití. Pan Soukup se nebál přirovnání, že by musel zastavět celou plochu kempu solárními panely, aby potřebnou energii získal. 75
V mimopražských hotelech se navíc výrazněji projevovaly problémy nemateriálního typu, které se ve skutečnosti ukázaly jako těžší, než finanční, jelikož je manažeři nemohli nijak ovlivnit. Vyjádřili lítost nad nepochopením okolí a téměř nulovém environmentálním chování hostů a veřejnosti, kteří svým negativním postojem dávali najevo názor na různá opatření šetřící a chránící přírodu. Musím doplnit, že se jedná o ryze české společenské vyjadřování, nikoli zahraniční. Dovolím si použít slovo zklamání, které bylo cítit ze slov paní Vrbové, která se především na počátku své realizace ekologických změn kvůli ekoznačce setkávala s až pohrdavými názory spoluobyvatel města. Její znění mi téměř zopakoval pan Soukup. Ten mi uvedl z praxe jako příklad situaci, v které návštěvníci nerespektovali jeho opakovaná upozornění, aby nejezdili automobilem k rybníku, ale parkovali na parkovišti vzdáleném deset metrů. Pro zabránění vysázel u břehu stromky, ale návštěvníci do nich bez okolků vjížděli, aby to měli co nejblíže. Při napomenutí hostů se mu dostalo reakce, že „když nemůžou tady, půjdou jinam, ke konkurenci“. S podobným přístupem se setkává v situaci, kdy lidé nejsou ochotní třídit odpad, jež pak musí sám přetřiďovat do kontejnerů. Ty se navíc rychle naplní a zbylé odpady musí skladovat - firma na svoz odmítá jezdit častěji, protože v okolí po svozu tříděného odpadu není poptávka. Pochopení a podpory se nedočkal ani na úřadech, kde byly jeho žádosti, podněty a návrhy prý posouzeny jako „obtěžování“. Příčinu takových postojů vidí jasně v ekologicky nezralé společnosti a v malé velikosti obce. Současnou situaci na vesnici si vysvětluje nedostatečným motivováním obyvatel ze strany státu a vzdělávacích institucí. Uvedl mi příklad z Rakouska, kde jsou děti k ekologickému chování motivování hračkou, která vypadne potom, co vhodí určitý počet plechovek do patřičného kontejneru. Jiné problémy mi nesdělila ani paní Zábranská. Pan Hrubý mimo častých finančních problémů hotelů vztáhnul finanční problémy i na střídmou podporu ekologických možností a slabou ekologickou výchovu za strany státu, přesněji ze strany Ministerstva životního prostředí. Údajně se již několikrát chystala příprava rozpočtu a programu na zlepšení ekologického přístupu Čechů, ale nakonec vždy finance připadly na jiný projekt. Hrubý spatřuje jako problém i osobu samotného iniciátora managementu, pokud jeho úvahy nejsou dostatečně seriózní. Během své praxe se setkal s vedoucím hotelu, jenž měl dobrou vůli pro prosazení environmentálního řízení, ale nedokázal ho implementovat, protože zřejmě nebyl o jeho principech vnitřně přesvědčen, a tím jeho úsilí upadlo. Tento případ hodnotil spíše jako výjimečný, jelikož doba vymezená pro poskytování odborných rad za strany CENIA je bezplatná a není nijak omezená, tudíž není jiný důvod, proč by žadatel měl od svého záměru upustit. Hrubý mě dále informoval, že při udělování ekoznačky provádí CENIA obvykle nejprve nezávislé posouzení a v případě 76
nesrovnalostí poskytuje doporučení na nápravu. Případné nedostatky prý bývají mírného charakteru a často mají rychlá řešení, jako např. najít místního producenta určitého sortimentu. Uvedl ale i výhodu, že CENIA pořádá setkání žadatelů o ekoznačku i jejich držitelů, na kterých si společně vyměňují zkušenosti a rady. Komunikace manažerů s CENIA probíhá i v době kontrol, které nejsou nahodilé, ale předem nahlášené. Paní Zábranská jako velký problém opět vidí prvotní finance i to, že stvrzení ekoznačkou vyžaduje od hoteliérů trpělivost. Spatřuje jej také v certifikačním poplatku, který musí provozovatelé zaplatit, a přitom vykonávají dobrovolnou činnost omezující škodlivé vlivy na životní prostředí. To už je ale byrokratická otázka, s kterou je spojená i nízká podpora státu. Podle ní ČR v ekologickém hledisku stále tzv. dobíhá ostatní evropské státy. Pan Hrubý mi sdělil, že někteří žadatelé o ekoznačku měli v dobách úplného začátku problém najít dodavatele s bioprodukty nebo s výrobky s ekoznačkou, jelikož jejich rozšíření nebylo dostatečné. V kritériích byly totiž uvedeny u některých požadavků na produkty limity, které trh ČR před několika lety nebyl schopen neposkytovat.
Ze získaných informací se v rozhovorech jednoznačně jako nejčastější problém objevil finanční faktor, což se očekávalo v předpokladu v teoretické části. Ačkoli jsou finance nepopiratelně velkým problémem, na základě zjištěných dat usuzuji, že ještě větším problémem je faktor lidský, resp. psychický, a to vzhledem ke své délce trvání. Negativní postoje veřejnosti totiž mohou zásadně ovlivnit nejen úspěch environmentálních ubytovacích zařízení, ale i jejich další rozšiřování. Zlepšení přístupu veřejnosti lze spatřovat v podpoře patřičného vzdělání za strany státu. Pokud vztáhnu lidský faktor na manažera, vidím možný problém v jeho nedostatečné poctivosti plnění environmentálních praktik mimo ohlášenou kontrolu. Může totiž nastat situace, i když čistě hypotetická, že manažer a zaměstnanci hotelu budou postupy do příchodu kontroly zanedbávat. Přestože je systém řízení dobrovolný a k podvodnému jednání by nemělo docházet, mohl by se i tak některý manažer domnívat, že mu status ekohotelu přinese zisk i bez realizace ekologických principů (viz greenwashing).
V rámci rozhovorů provedených jinými tazateli jsem se s daty o problémech při zavádění environmentálního managementu nesetkala. Z toho ale neusuzuji, že by jiní manažeři problémy neměli. Domnívám se, že pouze nebyly nikde veřejně zmíněny, aby se tak zamezilo poškozování samotného managementu. Kdyby totiž problémy manažerů z ekohotelů zveřejněny byly, mohlo by to mít negativní vliv na hoteliéry, kteří o něm přemýšlejí, neboť by to dělalo špatnou reklamu jak environmentálnímu managementu, tak i samotnému 77
dotazovanému manažerovi. Je přirozené, že problémy žádný manažer neprezentuje a pokud možno je řeší uvnitř hotelu nebo jen s blízkými spolupracovníky. Mimo možnosti jejich přímého oslovení a doufání, že prozradí těžkosti, s kterými přišli do styku, vidím možnost v provedení kontroly ve smyslu mystery shoppingu. Na základě osobního pátrání by bylo pak snazší najít nedostatky včetně výpovědí i z řad personálu.
3.8.2.4 (Ne)splněná očekávání Na počátku zavádění environmentálního managementu (přibližně před 10 až 15 lety, kdy takovéto označení sami iniciátoři/manažeři ještě neznali), byla očekávání z dobrovolných změn spatřována především ve snížené zátěži na životní prostřední a snížené spotřebě čerpané energie a vody. Tyto dva předpoklady rozdělily možné ověřování výsledků na hodnocení pomocí osobních pocitů a kvantitativního vyjádření. Na základě vlastního ekologického přesvědčení a potřebě co nejvíce eliminovat negativní dopady z provozu hotelu, činili iniciátoři/manažeři v rámci svých možností vše, aby plnili sobě dané cíle. Dle jejich vyjádření dosáhli všichni vnitřního uspokojení z (pro ně samozřejmého) např. třídění odpadů, omezení produktů na jedno použití, preferencí ekologicky šetrných výrobků nebo rozšiřování zelených ploch. Očekávání ze snížené spotřeby odebírané elektrické energie a vody se dokázala především snížením finančních výdajů, díky nově zavedeným technologiím, které vyrábí elektřinu vlastní, nebo spotřebovávané množství elektřiny a vody. Obě dvě očekávání se tedy v daném ohledu splnila.
Změna nastala v době, kdy se manažeři seznámili s možností stvrzení jejich ekologického jednání v podobě ekoznačky, která nabízela i výhody v rámci marketingu a odlišení od konkurence. Následná jimi nově přijatá a zavedená opatření do provozu směřovala nejen k šetrnějšímu přístupu k životnímu prostředí, ale i postupnému plnění jednotlivých bodů uvedených jako podmínky pro získání ekoznačky, která se stala jejich dalším cílem. Během rozhovorů se manažeři otevřeně doznávali, že v ekoznačce viděli nástroj, který dával možnost vylepšení jejich ekologického úsilí i využití v oblasti podnikání. Lepší pozici oproti konkurenci a zvýšený zájem hostů čekali minimální. Jejich výpovědi však nasvědčovali tomu, že v to alespoň částečně doufali, protože se o zkušenostech s ekoznačkou značně omezovali na hodnocení konkurenční pozice, podnikatelských výsledků a popisu přístupu hostů. 78
Paní Vrbová se po získání certifikace nesetkala s praxí, v které by se některý z hostů ubytoval v jejím penzionu jen proto, že má ekologický status. Některé hosty však o něm informovala, když si sami při vstupu na recepci všimli loga The Flower. Reakce hostů ale vždy zůstali bez výraznější odezvy. V situacích, kdy návštěvníky upozorňovala na určité odlišnosti od jiných hotelů (např. měnění ručníků a ložního prádla na vyžádání, separace odpadů
nebo
kosmetické
produkty
v dávkovačích
místo
jednorázových
balení),
nevypozorovala žádné zvláštní projevy či dokonce uznání. Její verzi jsem si potvrdila na internetu na webových stránkách penzionu, kde hosté mohli nechávat vzkazy – děkovali za milou pohostinnost, přátelský přístup, skvělý odpočinek v krásném prostředí atd. Nikdo ale neděkoval za přístup s ohledem za životní prostředí. Podobný scénář mi vyprávěl pan Soukup, v jehož kempu čeští hosté často chápali ekologický provoz doslova jako omezení. Na rozdíl od paní Vrbové měl ale několik hostů z Rakouska, kteří o jeho ekokempu slyšeli a kvůli němu přijeli. Zvýšenou poptávku kvůli ekoznačce nebo potěšení z možnosti bydlet v ekohotelu nezaznamenala ani paní Šibřinová, ačkoli se v Mamaison ubytovávají hlavně cizinci z nejrůznějších zemí. Návštěvníky všech národností (především studenty) potkává i paní Uhlířová v Mosaic House, která se velice často pohybuje na recepci, a tak registruje reakce hostů na upozornění, která se vztahují k technickým úpravám hotelu. V Mosaic House totiž recepce musí všechny hosty seznámit s regulovanou teplotou nebo dálkovým zavíráním oken a ovládáním žaluzií. Mnohdy jim také vysvětluje instruktáž k ovládacím prvkům nebo důvod, proč jsou pokoje poměrně přítmě osvětlené. Odezva hostů na ekologický provoz prý začala a skončila kývnutím, že informaci berou na vědomí. Žádná zpětná vazba se hotelu nedostává ani z dotazníku na rady a připomínky, které jsou v každém pokoji. Paní Vrbová a pan Soukup mi ještě v rámci diskuze o ekoznačce shodně pověděli o slavnostním setkání při předávání certifikace ekoznačky (v roce 2007) a následných několika málo návštěvách novinářů v jejich zařízení. Tím ale veškerá spolupráce cituji: „hasla“. Další kontakty byly při kontrole CENIA, přičemž během té poslední nemohli splnit změněná kritéria ekoznačky. Nově stanovenými podmínkami také neprošel hotel Mamaison, kdežto hotel Adalbert a Mosaic House získali ocenění The Flower znovu. Přesto manažeři ze všech pěti zařízení hodnotili daná pravidla totožně jako velice přísná. Mám za to, že opětovné či neopětovné získání ekoznačky výrazně ovlivnilo obecné hodnocení o ní ze strany manažerů. Údaje se ale vztahovaly jen na pozici hotelu oproti konkurenci, užití ekoznačky jako reklamy nebo zájmu hostů i médií. 79
Nespokojenost mi vyjádřila paní Vrbová, podle které ekoznačka „byla o ničem“ jako „forma bez obsahu“, jelikož neshledala jediný přínos, jež by jí přinesla. Na základě tohoto sdělení jsem nabyla přesvědčení, že paní Vrbová přijala udávané výhody ekoznačky, o kterých byla informována, jako sliby, které se nesplnily. Protože ale začala realizovat ekologické principy již před ekoznačkou a pravděpodobně ještě důsledněji s ní, stal se environmentální management naplněným cílem, který nahradily právě v průběhu času neuskutečněné výhody. Samotná ekoznačka tak zřejmě způsobila skrytá očekávání pozitivních projevů v možnosti propagace, oslovení určité skupiny hostů i zlepšení podnikatelské pozice, ke kterým nedošlo. Ovlivnění ekoznačkou kvůli jejím zveřejňovaným výhodám tak původní smysl eliminovalo - nadšení z originální certifikace tlumilo funkci věrohodnosti o šetrném způsobu jednání vzhledem k životnímu prostředí a zvýraznilo podnikatelský
účel.
Takové
tvrzení
koresponduje
s výzkumy
environmentálního
managementu v zahraničí uvedených v teoretické části práce. Pan Soukup se, mimo několika rakouských návštěvníků, také nedoslechl od českých hostů o příčině jejich příjezdu kvůli existenci ekoznačky, stejně jako nezaznamenal jinou možnou výhodu například v jednodušší komunikaci s úřady. Jeho stručný projev o nerealizovaných výhodách doplnil sdělením o neustále naplněném kempu. V tomto ohledu tedy pan Soukup nečekal výhodu v navýšení hostů, ale v samotném rozšíření a povědomí o šetrnějších možnostech služeb ve vztahu k životnímu prostředí a ekologickém jednání vůbec. Protože žil několik let v Rakousku, byl zvyklý na zcela odlišné společenskoekologické jednání, které je podle něj v ČR alespoň o deset let nazpět. Jako viníka této skutečnosti označil nedostatečnou podporu ze strany státu a vzdělávacích institucí. V jeho názoru vyznívala chybějící motivace českých obyvatel v daném kontextu jako stěžejní. Politování pana Soukupa nad ztrátou ekoznačky však nahrazovala stálá možnost zavádět vlastní nápady a řešení. Zde se tedy projevil případ, v kterém z držitelství nebylo počítáno s navýšením podnikatelských výsledků. U paní Šibřinové, která měla na prvním získání ekoznačky v roce 2007 největší podíl, jsem zaznamenala pocit neférovosti z neobhájení certifikace v roce 2010. Tento dojem manažerka nabyla z důvodu nesplnění nových kritérií na strukturu zdiva hotelu, u něhož je z jeho pozice řadové budovy stavební rekonstrukce nemyslitelná. Protože budova není považována za historickou, nedostal Mamaison výjimku (jak tomu bylo v případě Adalbertu). Pan Turynský jako očekávání uvedl i snahu o prodloužení ekoznačky v roce 2010. Po jejím získání se soustřeďuje opačným směrem, ven z hotelu – plánuje zviditelnit Adalbert zapojením do místních ekologických aktivit. Zamýšlí oslovit organizace zabývající se 80
ochranou životního prostředí, které by pomohly například sestavit katalog dřevin v zahradách Břevnovského kláštera, jež chce poté nabízet hostům. Rád by také nechal vyrobit ptačí budky pro bird watching, na jejichž stavbě se může podílet i skautský oddíl působící v klášteře. Pan Turynský očekává, že tak vznikne síť vztahů a spolupráce spolků i jednotlivců, jež spojuje společný zájem ochrany životního prostředí a respekt k přírodě. K možnému oslovení českých hostů díky ekoznačce tvrdí, že na českém trhu není žádná výrazná skupina osob hledající výhradně ekologické ubytování. Osobně si myslí, že pokud nenastane globální změna klimatu či podmínek života na Zemi, k nárůstu hostů v blízké budoucnosti ani nedojde. Vyslovil se však, že se s ekologickým uvažováním setkává u hostů z Velké Británie a USA, kde je v tomto uvažování větší tradice. Dále přiznal spolupráci Adalbertu s podniky, které pro zlepšení své image hledají partnery s ekoznačkou. Paní Uhlířová vypověděla, že pro hotel z ekoznačky zatím nevyplývá žádný výrazný marketingový užitek, s kterým počítají více do budoucna. V současnosti se hosté v Mosaic House staví k ekologickému ubytovaní vlažně, přičemž hotelovou kapacitu lehce zaplní vzhledem ke své výhodné pozici v Praze. Podle paní Zábranské je poměrně častá skutečnost, ve které manažeři hotelů od ekoznačky čekají více, než jim může nabídnout. Údajně i v zahraničních zemích manažeři očekávají, že jim certifikace přinese finanční výhody nejen formou snížených nákladů, ale i zvýšením klientely. V takových úsudcích prý ale očekávání manažerů většinou zůstanou nevyplněna, protože „ekoznačka není produkt, který pracuje sám“. Je pravda, že je marketingovým nástrojem a výhody umožňuje, ale její samotné pořízení výhody nezajistí - musí se umět využít. V případě certifikace ji musí manažeři zajistit viditelnost, rozšiřovat o ní informace, stejně jako dodržovat principy, které prezentuje. Takové vysvětlení poodhaluje důvod možné nespokojenosti manažerů, jelikož mimo její účel označení ekologických služeb očekávají i další přínosy. Pan Hrubý jako očekávání u žadatelů o ekoznačku viděl snahu o odlišení se od ostatních ubytovacích zařízení. Sám také vypozoroval, že doufali v přiučení se něčemu novému - nejen jak vylepšit své ubytovací služby pro hosty a ušetřit finance, ale i v přístupu a možnostech, jak více omezovat chemikálie, výrobky na jedno použití nebo ozvláštnit nabídku jídel. Během recertifikace ekoznačky v roce 2010, kdy některá ubytovací zařízení věděla, že nové podmínky nesplní, zjistil, že si ji dosavadní držitelé oblíbili, i když nesplnila jejich očekávání ve zvýšeném ohlasu hostů.
81
V souhrnu mohu tvrdit, že se očekávání ve snížení zátěže na životní prostřední a snížení finančních výdajů splnila. Při shrnutí vyjadřovaných očekávání po získání ekoznačky lze rozpoznat odlišné názory, které se odvíjí od přímého vlastnictví ubytovacích zařízení, od vlastního úsilí ekoznačku získat i od vlastních nabytých zkušeností. Kontext pozice osoby iniciátora považuji za velice důležitý, jelikož se v ní odráží přístup nejen k samotné ekoznačce, ale především k environmentálnímu managementu, jenž je nutné neustále zlepšovat. Společným výsledkem ale je, že většina hotelových manažerů neumí certifikaci naplno využít a ta pak nedokáže prokázat své výhody v marketingu a odlišením se od konkurence. V tomto ohledu se očekávání nesplnila.
Data z přejatých rozhovorů Očekávání a přesvědčení o návratu investic za drahé technologie dosvědčuje sdělení v rozhovoru s paní Chromou pan Jedlička, ředitel a majitel Sporthotelu Zátoň: „Při současném zvyšování cen energií je pro nás velmi významná úspora provozních nákladů. Nemalé pořizovací náklady na výstavbu a technologie se tak v relativně krátké době vrátí.“171 V rozhovoru Terezy Nosálkové s Lubomírem Levým, bývalým ředitelem penzionu Jana, je vyjádřeno jeho nesplněné očekávání ve zvýšeném zájmu hostů i pocitu smysluplnosti z vykonané práce: „Že by k nám vyloženě přišel někdo s tím, že chce ubytovat kvůli ekoznámce, to se nestalo. Stálo mě to jen energii, peníze a úsilí.“172 Během hledání výzkumného vzorku jsem při telefonátu s penzionem Jana byla informována, že pan Levý již majitelem ani ředitelem není, a zároveň vyslechla informaci, že se ve skutečnosti o žádný ekohotel nejednalo, protože pan Levý pravidla nedodržoval. Vyplývá zde asociace s vyjádřením pana Hrubého, že problémem při zavádění environmentálního managementu může být i sám manažer. I z informace na enviweb.cz vyznívá, že možná očekávání ve zvýšeném zájmu hostů o ekologické ubytování nezaregistroval ani hotel Chateau Mcely. V rámci ekoznačky a jejích environmentálních principů však zaznamenal úspěch ve své restauraci, na níž se její pravidla vztahují také. „Zatím jsme nezaregistrovali větší nárůst rezervací s ohledem na zelenou certifikaci. Nicméně je tento fakt hosty velmi kladně hodnocen. Ekologické fungování se promítá i do naší gastronomie. Bio a místní produkty na stole nechybějí a hosté to velmi
171 172
Chromá, 2008 Nosálková, 2010
82
oceňují. Bio a zdravý životní styl je stále více populární a důležitou součástí života.“173 V tomto případě se tedy projevil pozitivní ohlas v rámci stravovací nabídky, kterou konvenční hotely velice často ignorují. Na očekávání z využití ekoznačky v marketingové strategii se ptala paní Zamboriová ředitele hotelu Adria pana Doubka: „Pro marketingovou strategii hotelu bylo získání ekoznačky nejvýznamnějším prvkem v loňském a i letošním roce. Musím ovšem přiznat, že využití potenciálu této značky je záležitost ohromně citlivá – zejména proto, že řadou podniků je myšlenka ekologie do určité míry zneužívána k neopodstatněnému ekonomickému prospěchu, nekalé reklamě atp. Pro nás je velmi důležité jasně dávat najevo, že takovéto chování a pojímání myšlenky je nám cizí. Soudím, že vytěžení potenciálu ekoznačky máme ještě před sebou resp., že jej mnohde teprve objevujeme.“174 Z takového tvrzení lze vyčíst pochopení ve výhodě prezentace environmentálního managementu, která se však nemusí projevit okamžitě formou finančního úspěchu.
Rozhovory s jinými manažery popisují porozumění v očekávání dlouhodobějšího trvání. S vytrvalostí a přičinlivostí se pak vykazují jednotlivé výsledky postupně. Splněná očekávání se tedy nedostaví automaticky zavedením ekoznačky bez skutečné víry a přesvědčení provozovatelů o smyslu environmentálního managementu.
3.8.2.5 Konkrétní výhody a nevýhody Ačkoli hlavní výhodou environmentálního managementu je snížení negativního vlivu na životní prostředí, manažeři ho důrazně nezmiňovali. To si vysvětluji jejich zkresleným pohledem životního postoje, v kterém mají environmentální principy ustálené již několik let. Jejich ohleduplné ekologické činnosti jim poté nepřipadají jako výhody, ale jako každodenní záležitosti, jež jim dává možnost jednat podle jejich uvážení. Debata o výhodách tak více zahrnovala výhody vztažné na hotel. Jako první byly opět zmiňovány finance, což je pochopitelné, jelikož na nich hotel jako podnikatelský subjekt stojí. Okruh finanční výhody byl omezen na ušetřené výdaje, které byly ve všech ubytovacích zařízeních zajištěny výrobou vlastní energie (většinou fotovoltaickými panely a tepelnými čerpadly) a vody, jejíž průtok snížily nové sprchy a kohoutkové baterie. Výhodu viděli manažeři i v tom, že se hosté na základě jejich žádosti sami mohli na šetření energií a vody podílet. V informování hostů, 173
Enviweb, Zelené hoteliérství, http://www.enviweb.cz/clanek/archiv/83265/zelene-hotelierstvi, staženo 5. 4. 2012 174 Zamboriová, 2009
83
které údajně zahrnovalo i další možnosti ekologického jednání, je obsažena i výhoda dobrovolnosti. Protože celý environmentální princip ubytování je založen na dobrovolnosti, všichni manažeři tvrdili, že hostům je ponechána volba, jak budou během pobytu jednat. Že hosty vlastním zapojením do ekologického provozu nelze nutit, vysvětlovali i základním pravidlem všech provozovatelů „náš zákazník, náš pán“. Při komunikaci manažerů s hosty vyplynulo, že nejvíce oceňovali nekuřácké prostory, zdravější jídla a využívali příležitost třídit odpad na pokojích. Vyšlo také najevo, že se hosté v drtivé většině setkávali s ekologickým provozem nebo ekoznačkou poprvé, což pojímali jako originální. To může být v ubytovacím zařízení chápáno jako velké pozitivum. Manažeři tak vsází na nevšední zážitek, o kterém se hosté rádi zmíní svým blízkým. Například podle paní Uhlířové vedení Mosaic House věří, že se za stejnou cenu turisté raději ubytují v hotelu ekologickém, než obyčejném. Výhoda vycházející z originality, resp. jedinečnosti, je ale zatím v realitě pouze částečná u všech hotelů. Manažeři nepocítili výhodu jedinečnosti ani v rámci obchodních styků. Pro manažery byla opomenutelná také výhoda zviditelnění jejich ubytovacího zařízení pomocí ekoznačky. Zájem médií byl prý jen při získání ekoznačky, poté ale upadl. Ve srovnání s konvenčními hotely je v environmentálním managementu výraznou nevýhodou nutnost pořídit několik nákladných mechanizací, připlácet za ekologické výrobky nebo bioprodukty. Co se prvotních finančních výdajů za technologie týče, všichni manažeři potvrdili jejich návratnost bez výhrad. Pan Soukup koupil například biologickou čističku za milion korun, ale chválí si její trvalý prospěch. Pan Turynský žádnou výraznou nevýhodu v ekologickém provozu nevidí. Nevýhodou technologií, která je tedy v otázce finanční dočasná, je jejich náročnost na prostor, protože bývají často poměrně velké. Jako velice nízkou míru nevýhody připustil v pravidelném proškolování personálu nejen proto, aby zvládl environmentální části provozu hotelu, ale také aby mohl poskytnout hostům konkrétní a správné informace. Podobně se vyjádřila paní Uhlířová a paní Šibřinová, které jako slabou nevýhodu vidí ve vykonávané kontrolní práci navíc, během níž se kontroluje dodržování pravidel ekoznačky. Jako další nevýhodu paní Uhlířová zmínila neustále se střídající studenty, kteří dochází do hotelu na školní praxi. Těch se školení o environmentálním provozu netýká, protože by bylo časově náročné a stejně se o něj ani sami dobrovolně nezajímají. Přitom v mladé lidi jako nastupující generaci pan Soukup vkládá naději, neboť mají možnost změnit (ideálně zvýšit) ekologický přístup české národnosti. Z nevýhod také musím uvést zajímavý postřeh paní Vrbové. Prozradila mi situaci, v které pravidla ekoznačky naráží na pravidla hygienická. Z důvodu omezení jednorázových výrobků chtěla nahradit porcované máslo, marmeládu a med v plastových obalech (které servíruje hostům k snídani) za nádoby, 84
z kterých si hosté nabírají sami. Užívání společných nádob je však hygienickými předpisy zakázáno. Také se setkala s neobvyklými okolnostmi v době, kdy nechala pořídit kontejnery na tříděný odpad. Všimla si, že v nich jsou předměty, které tam nejenže nepatří, ale které tam i sama nevhodila. Časem zjistila, že do kontejnerů na separovaný odpad někdo sype i odpad smíšený z vlastní domácnosti. To už ale je nevýhoda společenského problému v nepochopení obyvatel rozebíraný výše. Stejný význam výhod mi vyjmenovala paní Zábranská a připojila komentář, že udané výhody se neprojevují ihned, ale sílí časem. Na základě vývoje environmentálního managementu a ekoznačky v zahraničí dále hovořila o neschopnosti českých manažerů umět jejich potenciál dostatečně využít, což se kvůli novému oficiálnímu ekologickému stylu ubytovacích zařízení v českém prostředí teprve učí. Jelikož je sama lektorkou managementu a marketingu v hotelnictví a sama se ekoznačením zabývá, sdělila mi, že na VŠO i jiných vzdělávacích institucích v daném oboru se tématika environmentálního managementu vejde v rámci dalších informací do jedné přednáškové hodiny, ne-li několika minut. Pan Hrubý vidí v ekoznačce hlavně výhodu v její věrohodnosti zaštítěné institucemi, které ji zprostředkovávají i ve stanovených kritériích, jež obsahuje. Nevýhodu však shledává ve vysokých nárocích, které se navíc stále stupňují, protože je vytváří Evropská komise, jež má pojetí o environmentální zodpovědnosti na jiné úrovni, než jednotlivé státy. Na základě zpětných vazeb současných a bývalých českých držitelů ekoznačky se tak setkal s domněnkami, že při zachování takového postupu nemusí v budoucnu žádné ubytovací zařízení kritéria splnit.
S takovýmto výčtem lze lehce nabýt dojmu, že environmentální management má více nevýhod, než výhod. To vyplývá především z nastavených pravidel a povinností ekoznačky. Mimo výhodu v omezení negativního vlivu na životní prostředí, kterou manažeři chápali spíše jako přirozenou, jsem vyslechla důrazněji sdělení o prokázaných výhodách ve formě snížených finančních výdajů. Možnosti, které jsou hostům nabízeny, nemusí sami brát jako výhody, protože je nevnímají jako kladné. Diskuze o dalších výhodách měla velice obecný charakter, jelikož se dobrovolnost a konkurence projevily s nízkou mírou. Zavádění nutných opatření bylo sice náročné, po čase se však zaběhlo a stalo běžnou součástí hotelu. Nevýhodami jsou neustále se zvyšující nároky kritérií ekoznačky i schopnost manažerů je plně využít.
Data z přejatých rozhovorů 85
Dobrovolnost a motivaci zároveň dokazuje bývalý ředitel a iniciátor v hotelu Adalbert Filip Kühnel: „Hrajeme určitou hru a nabízíme klientům, aby se jí účastnili. Je na jejich vůli, jestli budou třídit odpad a jestli na naše doporučení využijí hromadnou dopravu. Pro nás je zpětnou vazbou například to, že si zažádají o lístky na MHD, které zdarma poskytneme každému, kdo se o náš ekologický program zajímá.“175 Možnost volby hostů a jejich spolupráce v ekologickém jednání prezentuje v rozhovoru s paní Chromou i pan Jedlička, ředitel a majitel Sporthotelu Zátoň: „Informujeme nenásilně naše hosty o šetrném provozu a o možnostech jejich zapojení.“176 Podobné vyjádření je na enviweb.cz od ředitele penzionu Lucia pana Vacka: „Nenutíme ani nenabádáme hosty k tomu, jaký důraz mají klást na ekologii.“177 Ačkoli se v rozhovoru paní Zamboriová dotazovala, zda získání ekoznačky vyžadovalo velké investice, pan Doubek v odpovědi sdělil prokazatelné výhody: „Tuto otázku dostávám pravidelně a často při své odpovědi na ni sleduji určitou míru nedůvěry na straně tazatele, zda to, co říkám, je opravdu pravdivé. Inu: nemám sebemenší potřebu kohokoliv přesvědčovat a manipulovat s údaji: náš přístup je takový, že při pohledu na činnosti, které děláme, vždy posuzujeme, aby míra ekologického a ekonomického přínosu byla pokud možno v souladu (ono to kupodivu většinou jde, i když veřejné mínění žije v zažitém klišé, že ekologická a ekonomická kritéria jsou již svojí podstatou v rozporu a jdou proti sobě). Výsledkem je, že naplnění všech podmínek pro získání certifikace nás od okamžiku, kdy jsme o ni začali usilovat, stálo necelých 80 tisíc Kč, roční měřitelný přínos v úspoře přímých nákladů je několikastatisícový, přínos na straně výnosů (tedy projevený ve zvýšené poptávce po našich službách a jejich realizací) nedokážu přesně změřit, nicméně rozhodně je velmi podstatný.“178 Rozhovor paní Nosálkové s bývalým ředitelem hotelu Adalbert panem Vajdou informuje o jeho hodnocení výhody: „Velkým plusem je odlišení se od konkurence. V neposlední řadě je tu i finanční stránka. Ekologie bývá sice finančně náročná, ale ve finále to má ekonomický ráz, určitě to pomáhá se šetřením energie a provozu hotelu jako takového.“179
V přejatých rozhovorech jiní manažeři opět sdělovali finanční výdaje a návraty za provedené změny. Dále se vyjadřovali k volbě, zda se hosté do environmentálního 175
Enviweb, Zelené hoteliérství, http://www.enviweb.cz/clanek/archiv/83265/zelene-hotelierstvi Chromá, 2008 177 Enviweb, Zelené hoteliérství, http://www.enviweb.cz/clanek/archiv/83265/zelene-hotelierstvi 178 Zamboriová, 2009 179 Nosálková, 2010 176
86
managementu zapojí či nikoli. Domnívám se, že možnost výběru návštěvníky určitě osloví, jelikož současné hotely jsou ve svých provozech velice fádní. Otevřená nabídka pro jejich projevy je tedy výhodou i inspirací pro obě strany. Hosté tak mají šanci spojit příjemné s užitečným a hotely se zase mohou v chování poučit, co by mohly vyhlídkově zlepšit.
Shrnutí Iniciátory environmentálního managementu v hotelech ČR byly jejich majitelé a ředitelé, kteří projevovali úctu k přírodě i uvědomění o nutnosti omezovat nepříznivé vlivy na životní prostředí. Vzhledem k přímému vlastnictví majetku nebo rozhodovací funkci v hotelu, nesetkali se během prosazování environmentálních principů s žádnými těžkostmi ze strany zaměstnanců. Odlišná situace ale byla v reakci veřejnosti na ubytovací zařízení mimo Prahu, kde obyvatelé menších měst a obcí vyjadřovali nepochopení s celým smyslem nového managementu. Důvody zavedení jsem v případě českých hoteliérů našla tři: motivace vlastního přesvědčení, plán snížit finanční náklady a odlišení se od konkurence. Jako nejčastější variantu jsem rozpoznala pohnutku vlastního environmentálního smýšlení. Domnívám se, že tato motivace je nejlepší, protože je pak celá realizace systému řízení s ohledem na životní prostředí naprosto přirozená, nevynucovaná a mnohdy i zdárnější. Manažeři nebo personál pak dělají svou práci více odpovědně, s radostí, s pocitem sebenaplnění a přispění k něčemu smysluplnému. Výjimkou není ani kreativita, která má pozitivní dopad na pokračování managementu, ale i na význam lidské seberealizace. Druhým jednoznačným důvodem bylo ušetření financí za odběr energií a vody. Posledním je důvod výjimečnosti oproti konkurenci, jehož úkolem je především zviditelnění hotelu před ostatními, například "zelenou image" s nabídkou ekologických služeb, bioproduktů nebo zdravějším prostředím. Provoz hotelu tak vsází na zvýšení kredibility oproti jiným konvenčním hotelům s cílem přilákat nové zákazníky. Jako největší problémy byly zmiňovány finance, za které iniciátoři pořídily inovativní technologie k výrobě vlastní elektřiny nebo ke snížení odběru přírodních zdrojů. Finanční otázka však byla krátkodobějšího rázu, než druhý největší problém, a to nepodpora od ČR napříč celým státním aparátem (od městských úřadů po Ministerstvo životního prostředí). Na základě výše zmíněných dat se domnívám, že další problém je neoslovení českých hostů ekologickou nabídkou či "zelenou prestiží". Pokud ale vedení hotelu bude přesto doufat, že hotel s ekoznačkou české hosty přiláká, dočká se s velkou pravděpodobností jen zklamání, které by mohlo vést k deziluzi a upuštění od environmentálního směru v provozu hotelu. 87
Očekávání ušetřených financí za snížený odběr přírodních zdrojů se ve vybraných hotelech vyplnila. Z výše uvedených informací je ale naopak zřejmé, že environmentální management stále čeká na možné rozšíření v povědomí české společnosti i v dalších ubytovacích zařízeních. Pravděpodobnost v rozšíření jeho znalosti v případě hostů vidím v analogii se zvýšením environmentálním chováním, které mohou výrazně ovlivnit vzdělávací instituce. Ty pokud svůj přístup v jeho podpoře nezmění, respektive nezlepší, zaslouží se o to jen nepatrně. Pokud se ale postoj české veřejnosti k ekohotelům nezmění, nebudou mít další hoteliéři bez vlastního přesvědčení důvod systém řízení s ohledem na ochranu životního prostředí zavádět. Přesto je možné, že se na základě své zveřejněné certifikace dočkají poptávky od zahraničních hostů, kteří jsou na environmentální životní styl více zvyklí a mohou výběr ekohotelu upřednostnit. Úspěch u zahraniční klientely ale více stoupá ve větších městech nebo v blízkosti atraktivních míst, která jsou hojně navštěvována. Jasnou výhodou je redukce finančních nákladů díky energii z obnovitelných zdrojů, úsporným technologickým zařízením a střídmém používání všech přírodních surovin. Velkou výhodu spatřuji v dobrovolném environmentálním jednání, které je velice lehké získat, ale už těžší ztratit. Dobrovolnost je nejen na straně provozovatelů, ale i na straně hostů, kteří se při pobytu v hotelu mohou naučit novým přístupům a praktikám. Nevýhodou jsou pak přísná kritéria na ekoznačku a nemalé investice do technologických zařízení bez, kterých se žádný environmentální management neobejde.
3.8 3 Osobní
predikce
budoucího
vývoje
environmentálního
managementu
v hotelech ČR Svůj předpoklad vývoje zakládám na vysvětlení řetězce od příčiny k důsledku, resp. od původce k výsledku. Původcem bývá většinou hybná síla, která dává impuls k dalším krokům. Tento impuls v kontextu environmentálního managementu dává politický stát, čímž rozšiřuje jeho institucionální a výchovný aspekt. Jako původce v tomto případě tedy určuji samotnou ČR, která má sílu nejen rozhodovat, ale i ovlivňovat. Stát tedy ze své funkce může nařídit ekologická opatření a iniciovat ekologickou výchovu, přičemž opatření musí být systematická a výchova důsledná. Pokud tomu tak bude, stane se ekologie pro obyvatele přirozenou a jako vžitá už nebude muset být dále uměle podporována. V ČR jsou ale podněty a motivace slabé, jelikož se projevují neznalostí i nezájmem například právě v oblasti ekologické ubytování. Jistou útěchou je alespoň znatelný vliv ze zahraničí.
88
S realistickou vyhlídkou do budoucna (v odrazu současné situace) si dovolím střídmé konstatování, že k navýšení počtu ekohotelů nedojde, stejně tak se poptávka českých hostů po nich nezvýší. Budoucí kontrola rozšíření environmentálního managementu v hotelech se může odehrát opět pouze díky počtu certifikací nebo otevřenými prohlášeními.
89
4. Závěr Tato diplomová práce se tematicky věnovala environmentálnímu managementu hotelů, jako novému přístupu v ubytovacích službách reagujícím na rozšiřování ochrany životního prostředí. K tomuto tématu mě dovedlo osobní environmentální smýšlení a vlastní zkušenost z hotelového prostředí, a proto jsem se v textu snažila obsáhnout všechny složky, jež jsou ve spojení environmentálního přístupu a provozu hotelu podstatné. Jelikož jsou hotely součástí oboru hotelnictví, které je významným odvětvím cestovního ruchu, byla na začátku textu nastíněna jejich souvislost s novými přístupy, kterými se chtějí zasadit o redukci svých negativních vlivů na životní prostředí. Mnohé hotely s pozadím environmentálního diskurzu přehodnocují způsob, jakým je jejich provoz řízen, přičemž dávají ochraně životního prostředí stejnou důležitost jako dalším činnostem a funkcím. S jeho uplatněním tak dochází k prolínání environmentálních, společenských a ekonomických cílů, které se navzájem doplňují. Důvodem užívání není jen obava z důsledku poškozování přírody a životního prostředí lidskými aktivitami či ušetřit finance za snížené odběry přírodních zdrojů, ale i strategický tah, kterým se snaží prostřednictvím marketingu oslovit více zákazníků. Pro jeho zavedení se nabízejí tři možnosti - "systém environmentálního řízení a auditu" (EMAS), "norma ISO 14001" a "ekoznačka". Ekoznačku evropskou "The Flower" a českou "Ekologicky šetrná služba" jsem vybrala jako kritérium pro svůj výzkum řízení hotelů v ČR. Ve výzkumu bylo hlavním cílem analyzovat dostupné informace o změně provozu hotelů na environmentální. Vedlejšími cíli bylo identifikovat skutečné praktiky a posoudit jejich soulad s deklaracemi v rámci uplatňování prvků environmentálního managementu. Abych
dosáhla
stanovených
cílů,
zjišťovala
jsem
spokojenost
se
zavedením
environmentálního managementu prostřednictvím hlavní výzkumné otázky: „Jak manažeři ve vybraných hotelech hodnotí zavedení environmentálního managementu?“ Pro její obsáhlost jsem si stanovila vedlejší otázky sledující osobu iniciátora, hlavní důvody pro zavedení, největší problémy, splněná očekávání a (ne)výhody. Pro zodpovězení na všechny otázky jsem zvolila výzkumnou kvalitativní metodu formou nestandardizovaného rozhovoru s manažery a odborníky, kteří tvořili výzkumný vzorek vhodný pro vyjádření se k tématu. Pro vyhledání zamýšlených hotelů a vzorků jsem využila pouze internet. Osobních a telefonních rozhovorů se účastnilo celkem pět manažerů a dva odborníci. Výsledky
získané
z výzkumu
ukazují
za
iniciátory
myšlenky
a
realizace
environmentálního managementu jako ředitele a majitele hotelu, často v jedné osobě. Žádný 90
z nich se do doby zvýšeného úsilí pro získání ekoznačky nesetkal s problémy z řad zaměstnanců nebo okolí. V jeho průběhu se ale mimopražští vlastníci ubytovacích zařízení setkávali s nepochopením od veřejnosti i hostů, které bylo způsobeno nižší mírou ekologického povědomí v méně obydlených obcích. Majitelé, kteří environmentální provoz zaváděli, měli přesto výraznou podporu od svých rodin. Ačkoli někteří iniciátoři ekoznačku s novými kritérii již nemohli obnovit, vyslovovali se pro pokračování využívání environmentálního managementu i bez ní. Hlavní důvody pro zavedení byly tři. Nejsilnějším bylo vlastní přesvědčení iniciátora o potřebě snižovat negativní vlivy na životní prostředí. Impulsy pro jejich rozhodnutí byly dány vztahem k přírodě a vlivem ze zahraničí, kde je environmentální jednání rozšířenější. S prvním důvodem byl spojen druhý, v němž při snížení nepříznivých dopadů dochází ke snížení finančních výdajů, které zatěžují rozpočet ubytovacích zařízení nejvíce. Třetí důvod byl spatřován ve zlepšené pozici oproti konkurenci a možnosti využití v marketingu při oslovování klientely. Za největší problémy při zavádění pak byly určovány prvotní investice do moderních technologií a trvalejší neporozumění environmentálních principů od české veřejnosti i hostů v mimopražských lokalitách po získání ekoznačky. Tím se také projevil problém nedostatečné podpory v environmentálním vzdělávání a motivaci ze strany českého státu, který je ve srovnání s jinými zeměmi v jednání obyvatel a možnostmi až 15 let pozadu. Určitým problémem je i ekoznačka sama o sobě ve své náročnosti na vykonávání přísných pravidel. Očekávání po zavedení environmentálního managementu se splnila ve snížení negativních dopadů na životní prostřední a snížení finančních nákladů. Naplnila se také osobní touha přispět k omezení negativních vlivů na životní prostředí. Nesplnila se však očekávání ve vylepšení hotelového podnikání v rámci marketingu a odlišení od konkurence. Zde se ale ukázalo jako odůvodnění krátká doba, po kterou se provozovatelé navykají na ekoznačku a nedokáží tak její potenciál dostatečně využít. Jako nejčastější výhodou byly pro ubytovací zařízení právě ušetřené finanční výdaje za snížený odběr přírodních zdrojů a výrobu vlastní energie. Další výhodou, ačkoli hosty nedostatečně vyslyšenou, byla originalita přístupu oproti konvenčním hotelům, a to jak provozní, tak jejich stravovací nabídky, přičemž si hosté mohli vybrat, zda této výhody využijí či nikoli. Nevýhodou je pak vysoká náročnost měnících se kritérií obsažených v ekoznačce. S ní spojené poměrně nedávné přijetí způsobuje nedostatečnou dovednost provozovatelů ji úspěšně využít. V neposlední řadě je možnou nevýhodou neoceněné uznání za prokazatelně šetrnější činnosti hotelů nejen k životnímu prostředí, ale i ke zdraví hostů. 91
Po tomto zodpovězení vedlejších otázek mohu přistoupit k odpovědi na hlavní výzkumnou
otázku:
„Jak
manažeři
ve
vybraných
hotelech
hodnotí
zavedení
environmentálního managementu?“ Na základě získaných dat a výpovědí respondentů soudím, že odpověď na mou zvolenou otázku je nejednoznačná. Výzkum ukázal pozitivní zjištění, že v rámci environmentálního managementu realizovali majitelé a ředitelé hotelů na základě svých vlastních stanovisek k životnímu prostředí touhu přispět k omezování negativních vlivů, které ho poškozují. Získaná data také vygenerovala shodu v kladném hodnocení ušetřených financí za nejdůležitější a největší položky hotelového rozpočtu. Při získání ekoznačky s jejími stanovenými kritérii se ještě více zvýšilo úsilí zasadit se o snížení zátěže na životní prostředí v provozu hotelů, a zároveň se zvýšila i očekávání z jejích efektů, které se měly projevit lepším postavením oproti konkurenci, marketingovou výhodu i oslovením nových hostů. V těchto ohledech však, v doprovodu nevýznamné podpory státu, k žádné výrazné změně nedošlo. Z toho vyplynulo, že v očích majitelů a ředitelů nebyl environmentálním managementem v hotelech splněn celý účel. Přesto žádný z nich nepřipouštěl, že by od jeho principů v budoucnu ustoupil. Ve svém výzkumu za nejcennější zjištění považuji informaci, že čeští hoteliéři zatím nevlastní dovednosti jak ekoznačku plně využít, aby mohla prokázat své výhody. Je pak otázkou času a zkušeností, kdy si osvojí určitý strategický způsob a naučí se s ní zacházet. V tomto sdělení je obsažená i má rada pro všechny hoteliéry a provozovatele ubytovacích zařízení, kdy nesmí vzdát svou snahu a neustále pracovat na zlepšeních. I přes mou upřímnou skepsi vyjádřenou v predikci věřím, že se do většího počtu hotelů rozšíří alespoň některé prvky environmentálního managementu zohledňující péči o vlastní majetek, vztah k blízkému okolí nebo ušetření financí.
92
5. Seznam použité literatury a pramenů Monografie Bělčík, M., Pavlík M.: Společenská odpovědnost organizace. Praha: Grada Publishing, a.s., 2010. Engel, W. H., Tóth, G.: EMAS jednoduše! Systémy environmentálníhořízení a program EMAS v České republice podle Nařízení Evropského Parlamentu a Rady (ES) č. 761/2001. Praha: CPC, 2004. dostupné na http://www.cir.cz/emas-jednoduse-/482653/1833675 Gregor, F.: Společenská odpovědnost firem a ochrana životního prostředí. Praha:Zelený kruh, 2007. dostupné na http://www.zelenykruh.cz/dokumenty/spolecenska-odpovednost-firem-aochrana-zp-publikace.pdf Hrubý, P.: Vlastní environmentální tvrzení aneb férová reklama v praxi. Praha: CENIA, 2010. dostupné na http://www.cenia.cz/web/www/webpub2.nsf/$pid/CENMSFYO4WH8/$FILE/VET_prirucka_CENIA_def.pdf Indrová, J., Malá, V., Mlejnková, L., Netková, J., Petrů, J.: Cestovní ruch (základy). Praha: Oeconomica, 2007. Kovaříková, H., Placková, R.: Ekoagroturistika. Jeseník: Hnutí Brontosaurus Jeseníky, 2007. dostupné na http://www.hnutiduha.cz/olomouc/data/publications/ekoagroturistika-2007.pdf Křížek, F., Neufus, J.: Moderní hotelový management. Praha: Grada, 2011. Librová, H.: Pestří a zelení (kapitoly o dobrovolné skromnosti). Brno: Veronika, Hnutí DUHA, 1994. Neale, G.: The green travel guide. London: Earthscan Publications, 1998. Šlesinger, J., Kozielová, Z., Najmanová, K.: Čistší produkce. Příručka pro podniky a veřejnou správu. Praha: CENIA, 2007. dostupné na http://www.cenia.cz/web/www/webpub2.nsf/$pid/CENMSFMP6GG9 Veber, J.: Ekologický management. Praha: Oeconomica, 2002. CD verze Welford, R., Gouldson, A.: Environmentální řízení & strategie podnikání. Praha: České ekologické manažerské centrum, 1997. originál: Environmental Management & Business Strategy. Pitman Publishing, 1993. Zadražilová, D. a kol.: Společenská odpovědnost podniků. Praha: C. H. Beck, 2010. 93
Články v časopisech Ayuso, S.: Adoption of voluntary environmental tools for sustainable tourism: analysing the experience of Spanish hotels, v: Corporate Social Responsibility & Environmental Management. Vol. 13, No. 4, Sep/2006, s. 207-220. Bohdanowicz, P.: Green the Business: European Hoteliers' Environmental Attitudes, v: Cornell Hotel & Restaurant Administration Quarterly. Vol. 46, No. 2, May/2005, s. 188204. Bonilla-Priego, J. M., Najera, J. J., Font, X.: Environmental management decision-making in certified hotels, v: Journal of Sustainable Tourism. Vol. 19, No. 3, Apr/2011, s. 361–381. CENIA: Evropský měsíc ekoznačení, v: Zpravodaj Ministerstva životního prostředí. roč. XVII., 10/2007, s. 3. dostupnost na http://www.mzp.cz/osv/edice.nsf/04C747DE6B079F61C125737E00276FCF/$file/19968983. pdf Klášterka, J., Růžička, P., Babička, L., Remtová, K.: EMAS Systém environmentálního řízení a auditu. PLANETA. roč. XV., 1/2007, s. 1-16, Praha: Ministerstvo životního prostředí. dostupnost na http://www.mzp.cz/osv/edice.nsf/3FF4C9DCBE525490C125725900455BF1/$file/planeta1_fi nal.pdf Kolářová, H.: „Měkkým nástrojům“ nejvíc věřím. v: Zpravodaj Ministerstva životního prostředí. roč. XVII., 10/2007, s. 17-18. dostupnost na http://www.mzp.cz/osv/edice.nsf/04C747DE6B079F61C125737E00276FCF/$file/19968983. pdf Ledvina, P.: Za zodpovědným cestováním, v: Sedmá generace, 2/2005. dostupnost na http://www.sedmagenerace.cz/text/detail/za-odpovednym-cestovanim Lee, J., Hsu, L., Han, H., Kim, Y.: Understanding how consumers view green hotels: how a hotel’s green image can influence behavioural intensions, v: Journal of Sustainable Tourism. Vol. 18, No. 7, Sep/2010, s. 901–914. Marcus, A. A., Fremeth, R. A.: Green Management Matters Regardless, v: Academy of Management Perspectives, Vol. 23, No. 3, Aug/2009, s. 17-26. Remtová, K.: Dobrovolné environmentální aktivity - orientační příručka pro podniky. PLANETA. roč. XIV., č. 6/2006, str. 12, Praha: Ministerstvo životního prostředí. dostupnost na http://www.mzp.cz/C1257458002F0DC7/cz/dobrovolne_enviro_aktivity/$FILE/opzpplaneta_dn-20081021.pdf
94
Siegel, S. D.: Green Management Matters Only If It Yields More Green: An Economic/Strategic Perspective, v: Academy of Management Perspectives, Vol. 23, No. 3, Aug/2009, s. 5-12.
Internetové zdroje Arnica Co je EMAS, http://arnika.org/co-je-emas, staženo 15. 4. 2012 Jak EMAS funguje, http://arnika.org/jak-emas-funguje, staženo 15. 4. 2012 Asociace hotelů a restaurací České republiky http://www.ahrcr.cz/cz/odborne-sekce, staženo 15. 4. 2012 Bio klub Co znamená žít LOHAS? http://www.bioklub.cz/vse-o-eko/co-znamena-zit-lohas, staženo 19. 3. 2012 I hotel může být EKO, http://www.bioklub.cz/vse-o-eko/i-hotel-muze-byt-eko, staženo 12. 3. 2012 Business Green – Sustainable thinking Hotel industry moves to standardise carbon reporting efforts, http://www.businessgreen.com/bg/news/2105157/hotel-industry-moves-standardise-carbonreporting-efforts, staženo 9. 4. 2012 Camp Oasa http://www.campoasa.cz/, staženo 1. 5. 2012 http://www.campoasa.cz/index.php?option=com_expose&Itemid=31, staženo 3. 5. 2012 CENIA Aktuální seznam označených výrobků, http://www.cenia.cz/__C12571B20041E945.nsf/$pid/MZPMSFHMV9DV, staženo 6. 11. 2012 Až 90% zelené reklamy klame, http://www.cenia.cz/web/www/web-pub2.nsf/$pid/CENMSFV1SOMO, staženo 10. 4. 2012 Co je EMAS? http://www.cenia.cz/web/www/web-pub2.nsf/$pid/CENMSFZS9TOS, staženo 17. 3. 2012 Ekoznačení pro spotřebitele, http://www.ekoznacka.cz/__C12571B20041E945.nsf/$pid/MZPMSFGRIR0O, staženo 25. 3. 2012 Ekoznačení – často kladené otázky, http://www.ekoznacka.cz/__C12571B20041E945.nsf/$pid/MZPMSFHNE6YF#a10, staženo 20. 4. 2012 Ekoznačení pro firmy, 95
http://www1.cenia.cz/www/ekoznaceni/ekoznaceni-pro-firmy, staženo 2. 5. 2012 O ekoznačení, http://www.ekoznacka.cz, staženo 4. 4. 2012 Informační systém EIA, v rozšířeném hledání kód HKK338P, http://portal.cenia.cz/eiasea/view/eia100_podlimitni, staženo 10. 11. 2012 Rozdíly mezi ISO14001 a EMAS, http://www.cenia.cz/web/www/webpub2.nsf/$pid/CENMSFZS9TOS/$FILE/rozdily_ISO_EMAS.pdf, staženo 17. 3. 2012 Seznam platných směrnic, http://www.cenia.cz/__C12571B20041E945.nsf/$pid/MZPMSFHMV9DV, staženo 6. 11. 2012 Technická směrnice, http://www.cenia.cz/web/www/webpub2.nsf/$pid/MZPMSFHMV9DV/$FILE/432010.pdf, staženo 3. 11. 2012 Zelený hotel, http://www.ekoznacka.cz/web/www/webpub2.nsf/$pid/CENMSFNRQ91O/$FILE/zeleny_hotel_final_k%20tisku.pdf, staženo 1. 11. 2012 CVVM - Centrum pro výzkum veřejného mínění - výzkumné oddělení Sociologického ústavu AV ČR Česká veřejnost o životním prostředí 2010, http://cvvm.soc.cas.cz/media/com_form2content/documents/c1/a3769/f3/101045s_oe100701. pdf, staženo dne 17. 11. 2012 Chování obyvatel a podnikatelské sféry k životnímu prostředí 2002, http://cvvm.soc.cas.cz/media/com_form2content/documents/c1/a2826/f3/100095s_OE20731II .pdf, staženo dne 17. 11. 2012 Názory veřejnosti ohledně šetrného chování k životnímu prostředí – květen 2012, http://cvvm.soc.cas.cz/media/com_form2content/documents/c1/a6885/f3/oe120711.pdf, staženo 17. 11. 2012 CzechTourism Podnikové řízení v oblasti cestovního ruchu - Green management doprovodné materiály str. 4-11, pdf formát, http://vyzkumy.czechtourism.cz/#;year=2008;orderby=novinky, staženo 17. 4. 2012 Význam cestovního ruchu, http://www.czechtourism.cz/didakticke-podklady/1charakteristika-a-vyznam-cestovniho-ruchu-v-cesku/, staženo 12. 4. 2012 Čaník Petr - přednáší na VŠE v Praze, je autorem odborných textů na podnikatelskou etiku a společenskou odpovědnost firem i výzkumů pro Transparency International http://www.canik.cz/2008/02/17/greenwashing-index-ciste-ekologicky-nebo-ciste-pr, staženo 10. 4. 2012 EDEN- European Destination of Excellence http://www.eden-czechtourism.cz/udrzitelny-cestovni-ruch/, staženo 11. 4. 2012 ECEAT - Evropské Centrum pro eko-agro turistiku v ČR http://www.stezky-dedictvi.cz, staženo 12. 4. 2012 http://www.eceat.cz/centrum-zelenych-vedomosti, staženo 12. 4. 2012 96
http://www.eceat.cz/eceat-quality-label/, staženo 4. 4. 2012 http://www.eceat.cz , staženo 12. 4. 2012 ECEAT – European Centre for Ecological and Agricultural Tourism http://www.eceat.org/fx/en/49/certified-accomodation, staženo 10. 11. 2012 Ekoagrofarma Vojetice http://www.biofarmavojetice.cz/, staženo 1. 5. 2012 Ekofarma Chadimův mlýn http://www.chadimmlyn.cz/cs/ubytovani/, staženo 1. 5. 2012 Ekofarma Rybník http://www.ekofarma.unas.cz/, staženo 1. 5. 2012 Eco Hotels of The World http://www.ecohotelsoftheworld.com/homepage.html, staženo 5. 5. 2012 http://www.ecohotelsoftheworld.com/index.php?option=com_jreviews&task=list&criteria=2 &query=all&contentfields=title_introtext_fulltext&content=czech&order=alpha&Itemid=117 staženo 1. 11. 2012 Ecolabel Index http://www.ecolabelindex.com, staženo 19. 3. 2012 ECOTRANS – European Network for Sustainable Tourism Development http://www.ecotrans.org/2010/publications.html, staženo 5. 5. 2012 Enviport Šetrná turistika je na vzestupu, Češi o ní příliš nevědí. ČTK, 24. 8. 2008 Hotely prý mají o značku ekologicky šetrné služby jen malý zájem. ČTK, 19. 8. 2008 Hotel Adria Praha obdržel Ekoznačku, nedatováno vše na http://www.enviport.cz/print.aspx?assID=180, staženo 16. 4. 2012 Environmentally Friendly Hotels http://www.environmentallyfriendlyhotels.com, staženo 19. 3. 2012 http://www.environmentallyfriendlyhotels.com/search.php?q=Czech+republic, staženo 10. 11. 2012 Enviweb Zelené hoteliérství. 29. 8. 2010, http://www.enviweb.cz/clanek/archiv/83265/zelenehotelierstvi, staženo 5. 4. 2012 Jste Lohas? 12. 3. 2010,http://www.enviweb.cz/clanek/zdrav/80843/jste-lohas, staženo 19. 3. 2012 Eurostat
97
http://epp.eurostat.ec.europa.eu/statistics_explained/index.php/Sustainable_development__Consumption_and_production, staženo 2. 5. 2012 Evropská agentura pro životní prostředí http://www.eea.europa.eu/data-and-maps/indicators/tourism-eco-labelling#toc-0, staženo 2. 5. 2012 Evropská komise Enterprise and industry, http://ec.europa.eu/enterprise/sectors/tourism/iron-curtain-trail/index_en.htm, staženo 2. 5. 2012 Reports & statistics, http://ec.europa.eu/environment/emas/register/reports/reports.do, staženo 10. 11. 2012 The Ecolabel Catalogue, http://ec.europa.eu/ecat/, staženo dne 2. 5. 2012 Úřední věstník EU – Komise, http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=OJ:L:2009:198:0057:0079:CS:PDF, staženo 4. 4. 2012 Úřední věstník EU - Nařízení, http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=OJ:L:2009:342:0001:0045:CS:PDF, staženo dne 1. 4. 2012 Farma Karilo http://web.quick.cz/karilo.oldris/, staženo 1. 5. 2012 GfK Czech - poskytovatel služeb v oblasti výzkumu trhu a marketingových analýz. http://www.gfk.cz/public_relations/press/press_articles/006700/index.cz.html, staženo 27. 4. 2012 Green Hotels Association http://greenhotels.com/index.php, staženo 25. 4. 2012 http://greenhotels.com/members.php, staženo 10. 11. 2012 Green Washing Index http://www.greenwashingindex.com, staženo 10. 4. 2012 Hilton Worldwide http://www.hiltonworldwide.com/corporate-responsibility/partnerships/epa-green-power/, staženo 4. 5. 2012 http://www.hiltonworldwide.com/corporate-responsibility/sustainably, staženo 4. 5. 2012 Hotel Adalbert http://www.hoteladalbert.cz/CS/historie, staženo 15. 3. 2012 http://www.hoteladalbert.cz, staženo 1. 5. 2012 http://www.hoteladalbert.cz/CS/galerie, staženo 4. 4. 2012 98
http://www.hoteladalbert.cz/CS/, staženo 22. 3. 2012 http://www.hoteladalbert.cz/CS/zeleny-hotel, staženo 22. 3. 2012 Hotel Adria http://www.hoteladria.cz/ac-ekoznacka/, staženo 25. 3. 2012 http://www.adria.cz/, staženo 1. 5. 2012 http://www.adria.cz/ac-ekoznacka/environmentalni_postupy.phtml, staženo 25. 3. 2012 Hotel Chateau Mcely http://www.chateaumcely.com/cs/historie.php, staženo 29. 10. 2012 http://www.chateaumcely.com/cs/oceneni.php, staženo 24. 3. 2012 http://www.chateaumcely.com/cs/, staženo 1. 5. 2012 http://www.chateaumcely.com/cs/docs/chateau_mcely_cj_small.pdf, staženo 4. 4. 2012 http://www.chateaumcely.com/cs/pokoje.php, staženo 4. 4. 2012 http://www.chateaumcely.com/cs/hotel.php, staženo 24. 3. 2012 http://www.chateaumcely.com/cs/cenik.php, staženo 24. 3. 2012 Hotel InterContinental Praha http://www.icprague.com/, staženo 1. 5. 2012 Hotel Irida http://www.irida.cz/hotel-plzen, staženo 1. 5. 2012 Hotel Jurys Inn http://www.jurysinns.com/our_locations, staženo 11. 11. 2012 http://prahahotels.jurysinns.com/, staženo 1. 5. 2012 Hotel Mamaison http://www.mamaison.com/cz/prague-residence-belgicka-prague.html?src=af, staženo 1. 5. 2012 Hotel Mosaic House http://www.mosaichouse.com/, staženo 1. 5. 2012 http://www.mosaichouse.com/gallery/hotel, staženo 4. 4. 2012 http://www.mosaichouse.com/gallery/shared, staženo 4. 4. 2012 http://www.mosaichouse.com/czech/about/what-we-do, staženo 22. 3. 2012 http://www.mosaichouse.com/czech/about/eco-friendly, staženo 23. 3. 2012 Hotel Plaza Alta http://www.plazahotelalta.com/cs/, staženo 1. 5. 2012 http://www.plazahotelalta.com/cs/ekoznacka, staženo 23. 3. 2012 http://www.plazahotelalta.com/cs/novinky, staženo 23. 3. 2012 Chromá, K. Ekologické hotely v Čechách končí? 24. 10. 2010. http://www.enviweb.cz/clanek/dovol/84031/ekologicke-hotely-v-cechach-konci, 99
staženo 3. 4. 2012 Hotely, které myslí dopředu. 1. 10. 2008 http://www.enviweb.cz/clanek/archiv/72493/hotely-ktere-mysli-dopredu, staženo 5. 4. 2012 IHNED.cz http://ihned.cz/c4-10073040-24268760-000000_d-we-care-aneb-hilton-se-stara, staženo 4. 5. 2012 International Organization for Standardization - ISO http://www.iso.org/iso/iso_14000_essentials, staženo 12. 3. 2012 http://www.iso.org/iso/iso_catalogue/management_and_leadership_standards/environmental_ management.htm, staženo 12. 3. 2012 International Tourism Partnership http://www.tourismpartnership.org, staženo 19. 3. 2012 Komorádová, K., Ihned.cz, Ekologie LHW po (Č)česku, 30. 4. 2008, http://hotel-spa.ihned.cz/c1-24268790-ekologie-lhw-po-c-cesku, 4. 5. 2012 Ministerstvo pro místní rozvoj ČR http://www.mmr.cz/Cestovni-ruch/Koncepce-Strategie/Koncepce-statni-politiky-cestovnihoruchu-v-CR-na-, staženo 5. 5. 2012 Ministerstvo životního prostředí EMAS, http://www.mzp.cz/cz/emas, staženo 10. 11. 2012 Environmentální vzdělávání a poradenství, http://www.mzp.cz/cz/environmentalni_vzdelavani_poradenstvi, staženo 10. 3. 2012 Září – měsíc ekologické aktivity, http://www.mzp.cz/osv/edice.nsf/04C747DE6B079F61C125737E00276FCF/$file/19968983. pdf, str. 8, staženo 16. 4. 2012 Nosálková, T., Lidovky.cz: Éra ekologických hotelů končí, certifikáty EU jsou příliš přísné, 19. 9. 2010 http://byznys.lidovky.cz/era-ekologickych-hotelu-konci-certifikaty-eu-jsou-prilis-prisne-pxz/firmy-trhy.asp?c=A100918_214312_firmy-trhy_ter, staženo 28. 4. 2012 Penzion Jelen http://www.vranov.com, staženo 1. 5. 2012 http://www.vranov.com/index.php?doc=fotky&id=25, staženo 1. 5. 2012 Penzion Farma Vyšehrad http://www.volny.cz/farmavysehrad/, staženo 1. 5. 2012 Penzion Petrovický mlýn http://www.petrovicky-mlyn.cz/, staženo 1. 5. 2012 100
Penzion Selský dvůr http://web.quick.cz/mholstajn/Index2.htm, staženo 1. 5. 2012 Penzion U Černého kohoutka http://www.cernykohoutek.cz/kontakty.htm#mapa, staženo 1. 5. 2012 Penzion Veronika Hostětín http://hostetin.veronica.cz/74/ZO_CSOP_Veronica, staženo 24. 3. 2012 http://hostetin.veronica.cz/486/cenik, staženo 1. 5. 2012 Perfect Hotel Concept – poradenská, konzultační a lektorská společnost v oblasti hotelových provozů a restaurací http://www.www.perfecthotelconcept.cz/obrazky/KURZY%20PODZIM%202011%20_%20 ANOTACE%20_%20PHC.pdf, staženo 11. 3.2012 Quality Centrum http://www.certifikace-iso.cz/audity-ekologie, staženo 8. 5. 2012 Sporthotel Zátoň http://www.sporthotel-zaton.cz/index.php?L=0, staženo 1. 5. 2012 Sustaining Tourism http://www.sustainabletourism.net, staženo 10. 3. 2012 Tesařová, J. Centrum Veronika Hostětín: První ekohotel ve Zlínském kraji. 14. 11. 2008. http://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/tiskove-zpravy/prvni-ekohotel-ve-zlinskem-kraji, staženo 17. 3. 2012 Rozdíl mezi turistikou, ekoturismem, šetrnou turistikou a agroturistikou. říjen 2010, http://www.ekoporadna.cz/wiki/doku.php?id=doprava:jaky_je_rozdil_mezi_turistikou_ekotur ismem_setrnou_turistikou_a_agroturistikou, staženo12. 4. 2012 The Best Green Hotels http://www.thebestgreenhotels.com/, staženo 19. 3. 2012 U Fialů http://www.ufialu.cz/, staženo 1. 5. 2012 Univerzita Hradec Králové Trendy – přednáška, http://ucr.uhk.cz/page.aspx?page_id=5, str. 3, staženo 10. 4. 2012 Trendy vývoje cestovního ruchu a jeho udržitelnost http://ucr.uhk.cz/documents/Cestovni_ruch/text/trendytext.pdf, str. 2, staženo 10. 4. 2012
101
Univerzita Palackého v Olomouci (Katedra ekologie a životního prostředí) http://ekologie.upol.cz/ku/mt/turismus_v_chu-2.pdf, str. 8, staženo 1. 11. 2012 UNWTO – United Nations World Tourism Organization http://media.unwto.org/en/content/understanding-tourism-basic-glossary, staženo 10. 11. 2012 http://sdt.unwto.org/en/content/about-us-5, staženo 12. 4. 2012 Zamboriová, J.,: Ekologický Hotel Adria. 1. 9. 2009. http://www.hotelblog.sk/clanky/ekologia/ekologicky-hotel-adria, staženo 3. 5. 2012
Mediální Ecce homo lohas – Centrum publicistiky a dokumentu televizní studio Brno, Česká televize 2010, vysílaný ČT2 dne 7. 12. 2010 dostupnost na http://www.ceskatelevize.cz/porady/10267658935-ecce-homolohas/31029434012/, staženo 20. 3. 2012
Ústní sdělení Burian, M., předseda sdružení ECEAT, seminář ECEAT- Cestovní ruch, Univerzita Palackého, Olomouc, sdělení na semináři, 13. 11. 2010 Hrubý, P., pracovník CENIA, osobní sdělení, Praha, 22. 4. 2012 Soukup, J., ředitel autocapmu Oasa, telefonický rozhovor, 10. 11. 2012 Šibřinová, E., general manager hotelu Mamaison, telefonický rozhovor, 22. 4. 2012 Turynský, D., ředitel Hotelu Adalbert, telefonický rozhovor, 2. 4. 2012 Uhlířová, V., manager hotelu Mosaic House, osobní sdělení, Praha, 27. 3. 2012 Vrbová, J. spoluvedoucí penzionu Jelen, telefonický rozhovor, 29. 5. 2012 Zábranská, H., přednášející na oboru Managementu a marketingu hotelnictví Vysoké školy obchodní, osobní sdělení, Praha, 27. 3. 2012
E-mailová komunikace
102
Görner, T., obor Ochrana přírody a krajiny, udržitelný turismus; externí vědecký pracovník Ústavu pro životní prostředí Univerzity Karlovy v Praze, 28. 3. 2012 Zmeková, G., Perfect Hotel Concept, 29. 3. 2012
103
6. Jmenný index Ayuso, S.
- 29
Lee, J.
- 28, 29
Babička, P.
- 36, 38, 41, 42,
Librová, H.
- 15, 16, 18
45, 48
Malá, V.
- 12
Bělčík, M.
- 20
Marcus, A. A.
- 20
Bízková, R.
- 106
Mlejnková, L.
- 12
Bohdanowicz, P.
- 30
Najera, J. J.
- 45
Bonilla-Priego, J. M.
- 45
Najmanová, K.
- 32, 37, 38
Burian, M.
- 15
Neale, G.
- 15
Čaník, P.
- 24
Netková, J.
- 12
Duffy, R.
- 16
Neufus, J.
- 13, 17, 34, 35,
Engel, W. H.
- 38, 39, 42
Font, X.
- 45
Nosálková, T.
- 74, 82, 86
Fremeth, R. A.
-20
Pavlík, M.
- 20
Gouldson, A.
-32, 39, 43
Petrů, J.
- 12
Gregor, F.
-21, 22, 46
Placková, R.
- 16
Han, H.
- 28, 29
Remtová, L.
- 14, 36, 38, 41,
Hrubý, P.
- 22
Hsu, L.
- 28, 29
Chromá, K.
- 52, 63, 70, 71,
42
42, 45, 48 Růžička, P.
- 36, 38, 41, 42, 45, 48
74, 82, 86
Siegel, S. D.
- 21
Indrová, J.
- 12
Šlesinger, J.
- 32, 37, 38
Kim, Y.
- 28, 29
Tesařová, J.
- 15, 16, 18
Klášterka, J.
- 36, 38, 41, 42,
Tóth, G.
-38, 39, 42
45, 48
Veber, J.
- 35, 36, 37, 40,
Kolářová, H.
- 106
Komorádová, K.
- 31
Welford, R.
- 32, 39, 43
Kovaříková, H.
- 16
Zadražilová, D. A.
- 26
Kozielová, Z.
- 32, 37, 38
Zamboriová, J.
- 70, 71, 74, 83,
Křížek, F.
- 13, 17, 34, 35,
46
42 Ledvina, P.
- 16
104
86
7. Přílohy Příloha č. 1 Změny ekologického chování domácností Následující tabulka nabízí srovnání let 2002 až 2012ve vyjadřování ekologického chování domácností (v %).
třídí běžný odpad třídí nebezpečný odpad šetří energie a vodu nakupuje ekol. výrobky omezuje jízdu autem nakupuje biopotraviny
±2002 56/42 57/36 40/56 43/44 16/75 --
±2004 67/32 70/26 42/54 26/61 15/76 --
±2005 74/24 72/24 46/50 31/56 18/73 --
±2006 76/23 71/18 48/46 32/54 17/57 --
±2007 78/21 72/20 53/44 34/55 15/57 --
±2008 81/18 71/21 48/48 29/59 12/61 12/82
±2009 80/18 75/19 47/50 29/61 13/64 11/85
±2011 82/18 74/22 40/48 27/64 17/65 12/85
±2012 82/18 76/18 53/44 26/62 19/60 10/83
Pozn.: Plus označuje součet odpovědí „vždy“ a „často“, mínus odpovědi „výjimečně“ a „nikdy“. Dopočet do 100 % tvoří odpovědi „neví“, od roku 2006 také „netýká se“. Zdroj: Názory veřejnosti ohledně šetrného chování k životnímu prostředí – květen 2012. Výzkum proveden: 7. 5. – 14. 5. 2012 kvótním výběrem s 1042 respondenty. http://cvvm.soc.cas.cz/media/com_form2content/documents/c1/a6885/f3/oe120711.pdf, staženo 17. 11. 2012
Příloha č. 2 Environmentální vzdělání v ČR Důležitou stránkou v ochraně životního prostředí je rozšiřování povědomí o environmentálních aspektech, a to napříč všemi věkovými kategoriemi. Záštita nad poskytovanými informacemi spadá pod Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen MŠMT) a Ministerstvo životního prostředí (dále jen MŽP). Samo MŽP na svých webových stránkách zveřejňuje text: „Environmentální vzdělávání, výchova a osvěta (EVVO) a environmentální poradenství jsou významnými preventivními nástroji Státní politiky životního prostředí ČR. Úkolem EVVO je vést občany k takovému myšlení a jednání, které je v souladu s principy udržitelného rozvoje, k vědomí odpovědnosti za udržení kvality životního prostředí a k úctě k životu ve všech jeho formách180.“ Dále se MŽP zmiňuje o nezbytném environmentálním vzdělávání jako celoživotním učení, o environmentálním poradenství poskytujícím odborné kvalifikované rady a doporučení veřejnosti a o udržitelném rozvoji. Státní orgány na všech úrovních spolupracují v oblasti environmentálních problémů i s dalšími subjekty, které velkou měrou přispívají k environmentální vzdělanosti občanů. Jsou jimi mnohé nevládní a neziskové organizace, odborníci, umělci, ale i zapálení 180
Ministerstvo životního prostředí, Environmentální vzdělávání a poradenství, http://www.mzp.cz/cz/environmentalni_vzdelavani_poradenstvi, staženo 10. 3. 2012
105
jednotlivci. Celkový výsledek environmentální kultury ve společnosti tak není jen úspěchem státního orgánu, ale i velkého množství menších činorodých skupin. Rut Bízková se domnívá, že lidé v rámci možností svým chováním prokazují jednání vůči životnímu prostředí pozitivně, jakmile ale musí vynaložit příliš energie, jejich ekologicky přátelské úsilí upadá. Proto by se společnosti mělo poskytnout dostatek informací, v ideálním případě velkými kampaněmi, které by prezentovaly tzv. "měkké" nástroje (např. EMAS, ekologicky šetrné výrobky, dobrovolné dohody nebo výzkum a vývoj v oblasti ochrany životního prostředí). Ty si dle Bízkové zaslouží masivní podporu, ačkoli nepřináší efekt okamžitě a jejich výsledky nejsou ani snadno měřitelné, jsou dlouhodobě pro rozvoj ekologicky odpovědné společnosti klíčové.181 Příkladem je celonárodní kampaň "Měsíc ekologické výchovy", která probíhala pod záštitou MŽP a MŠMT ve dnech od 3. září do 3. října 2007, s cílem objasnit mnohorozměrný obraz ekologické (environmentální) výchovy a vysvětlit její význam pro udržitelný rozvoj i pro obohacení životů v široké veřejnosti bez ohledu na věk182.
Příloha č. 3 Zobrazení ekoznaček 1. EMAS
181 182
2. Loga ekoznačení České republiky
Kolářová, 2007: 17-18 Ministerstvo životního prostředí, Září – měsíc ekologické aktivity, http://www.mzp.cz/osv/edice.nsf/04C747DE6B079F61C125737E00276FCF/$file/19968983.pdf, str. 8, staženo 16. 4. 2012
106
3. Logo ekoznačky Evropské unie „The Flower“
4. ECEAT QUALITY LABEL
Zdroje: CENIA, Co je EMAS? http://www.cenia.cz/web/www/web-pub2.nsf/$pid/CENMSFZS9TOS, CENIA, O ekoznačení, http://www.ekoznacka.cz, ECEAT, http://www.eceat.cz/eceat-quality-label, vše staženo 4. 4. 2012
Příloha č. 4 Rozdíly mezi ISO 14001 a EMAS Rozsah systém managementu zavedení systému environment. přezkoumání veřejné dokumenty environmentální prohlášení zakončení procesu posuzování aspektů zakončení procesu zajišťuje četnost a metodologie provádění auditů registrace
použití loga registr aspektů (vlivů)
ISO 14001
EMAS
ano možné i v části podniku doporučené pouze environmentální politika není požadováno certifikace přímé environentální. aspekty auditor certifikační organizace nestanovena
ano v celém areálu podniku povinné environmentální politika a environmentální prohlášení povinné ověření environ. prohlášení přímé i nepřímé environmentální aspekty akreditovaný environmentální ověřovatel nejdéle 3 - letý
v rámci vydaných certifikátů u jednotlivých certifikačních organizací není (pouze logo certifikačního orgánu) doporučený
odpovědné orgány jednotlivých členských států použití loga EMAS požadovaný
Zdroj: CENIA, Rozdíly mezi ISO 14001 a EMAS, http://www.cenia.cz/web/www/webpub2.nsf/$pid/CENMSFZS9TOS/$FILE/rozdily_ISO_EMAS.pdf, staženo 17. 3. 2012
107
ISO 14001 Normy ISO stanovuje Mezinárodní organizace pro normalizaci. Certifikace ISO není zakotvena v legislativě států. Certifikace se neváže na geografické ani politické hranice. Možno zavést pouze v části certifikovaného subjektu. Přezkoumání vlivů na životní prostředí je doporučováno, není však povinné. Je vyžadován pouze postup identifikace vlivů na ŽP.
EMAS Certifikace EMAS je zakotvena v legislativě Evropského parlamentu (EC) No 1221/2009 Certifikovaný subjekt by neměl přesahovat hranice některého z členských států Evropské unie. Zavádí se plošně v celém subjektu certifikace. Je nutné zpracovat environmentální přezkoumání (podrobné přezkoumání vlivů na životní prostředí). Vyžaduje se identifikace a hodnocení přímých i nepřímých vlivů na ŽP a stanovení kritérií pro posuzování vlivů na ŽP. Požadovaná plná shoda s platnými právními předpisy. Vypracovává se audit souladu s legislativou. Otevřená komunikace s veřejností. Vydání veřejného „environmentálního prohlášení“
Vypracovává se postup identifikace a přístupu k příslušným právním požadavkům. Není možná přímá kontrola ze strany veřejnosti. Nutná pouze komunikace s externími subjekty spolupracujícími s certifikovaným subjektem. Vyžadováno zlepšování negativního vlivu Požadavek na každoroční aktualizaci na ŽP po etapách, doba mezi jednotlivými environmentálního prohlášení. Kontrola zlepšování negativního vlivu na životní kroky ke zlepšení není definovaná. prostředí probíhá s intervalem 1 rok. Vedení podniku přezkoumá vliv řízení na Vedení podniku provádí širší přezkoumání životní prostředí. Nezpracovává se však vlivu řízení na životní prostředí. audit. Zpracovává se audit. Relevantní kroky se projednávají s Přímý vliv certifikace na dodavatele a dodavateli a spolupracujícími spolupracující organizace je vyžadován. organizacemi. Zaměstnanci jsou o procesu certifikace Aktivní zapojení zaměstnanců, jejich informováni, aktivně se do něj však zástupců se vyžaduje. nezapojují. Nezávislost auditora je doporučena. Nezávislost auditora se vyžaduje. Probíhá kontrola aktualizací Ověřovatel schvaluje 1x ročně aktualizace environmentální politiky. Není však environ. prohlášení. Vždy jednou za 3 výslovně vyžadována pravidelně. roky schvaluje prvky environ. politiky tzv. velké environmentální prohlášení. Ověření environmentální politiky externí Ověření environmentálního prohlášení organizací není vyžadováno. provádí certifikovaná externí organizace. Certifikováno kódem EAC. Certifikováno kódem NACE. Není povinnost registrace ani informování Po dosažení certifikace EMAS je orgánů státní správy. vyžadovaná registrace v databázi Ministerstva životního prostředí ČR. Bez nároku na používání loga certifikace. Právo používat logo EMAS. Zdroj: Arnika, Co je EMAS, http://arnika.org/co-je-emas, staženo 15. 4. 2012 108
Příloha č. 5 Ceny, úrovně a status ekohotelů v ČR183 V tabulce jsou zahrnuta ubytovací zařízení, která se hlásí k environmentálním principům řízení. Do tabulky nebyl zařazen Penzion Jana, jehož budova byla před rokem prodána, změnila majitele a prošla změnami na jiný hotel – informace mi sdělila Kateřina Budská (vedoucí nového hotelu), která mi však také sdělila některé postřehy z předchozího provozu. Z téhož důvodu byl vyřazen také hotel Šumava Inn, který má rok nového majitele, jež principy environmentálního řízení nevyužívá.
183
Z důvodu častých změn v ceníku i délce několikařádkových znaků, byla pro jednostnost většina odkazů na ubytovací zařízení ponechána v základnější formě domácí webové adresy, vše staženo 1. 5. 2012. Hotel InterContinental Praha - http://www.icprague.com, Ekofarma Chadimův mlýn - http://www.chadimmlyn.cz, Ekoagrofarma Vojetice - http://www.biofarmavojetice.cz, Ekofarma Rybník - http://www.ekofarma.unas.cz,/ Penzion Farma Vyšehrad - http://www.volny.cz/farmavysehrad/, Penzion U Černého kohoutka - http://www.cernykohoutek.cz/kontakty.htm#mapa Penzion Petrovický mlýn - http://www.petrovicky-mlyn.cz/, Farma Karilo - http://web.quick.cz/karilo.oldris/ Penzion Selský dvůr - http://web.quick.cz/mholstajn/Index2.htm, U Fialů - http://www.ufialu.cz/ Hotel Adalbert - http://www.hoteladalbert.cz , Hote Adria - http://www.adria.cz/, Hotel Alta Plaza - http://www.plazahotelalta.com/cs/ Hotel Mosaic House - http://www.mosaichouse.com/, Hotel Jurys Inn - http://prahahotels.jurysinns.com/ Hotel Chateau Mcely - http://www.chateaumcely.com/cs/, Penzion Veronika Hostětín - http://hostetin.veronica.cz/486/cenik Hotel Mamaison - http://www.mamaison.com/cz/prague-residence-belgicka-prague.html?src=af Sporthotel Zátoň - http://www.sporthotel-zaton.cz/index.php?L=0, Hotel Irida - http://www.irida.cz/hotel-plzen, Penzion Jelen - http://www.vranov.com Camp Oasa - http://www.campoasa.cz
109
název Castle Steps
město Praha
označení Environmentally Friendly
úroveň hotel
cena v Kč
InterContinental
Praha
Environmentally Friendly
hotel 5*
3.800
Praha Environmentally Friendly Hostětín (Uherské Hradiště) ECEAT Quality Label Horní Dubenky (Jihlava) ECEAT Quality Label
7 hotelů
City Apartments Veronika Chadimův mlýn Ekoagrofarma Ekofarma Rybník Farma Vyšehrad U Černého kohoutka Petrovický mlýn Farma Karilo Selský dvůr U Fialů Vír No 6 Adalbert Adria Alta Plaza Mosaic House Jurys Inn Chateau Mcely Veronika Mamaison Sporthotel Zátoň Irida Penzion Jelen Oasa Staňkov
Vojetice (Sušice) Hostouň (Domažlice) Hraničná (Janov nad Nisou) Nový Dvůr (Zadov) Kasanice (Zruč nad Sázavou) Oldříš (Karlovy Vary) Raspenava (Liberec) Vír (Ždár nad Sázavou) Praha Praha Praha Praha Praha Mcely (Nymburk) Hostětín (Uherské Hradiště) Praha Český Krumlov Plzeň Vranov nad Dyjí Chlum u Třeboně
penzion ekofarma/ kemp
792 580/120
ECEAT Quality Label
biofarma/kemp
200
ECEAT Quality Label
ekofarma
720
ECEAT Quality Label
penzion
350
ECEAT Quality Label
penzion
950
ECEAT Quality Label
penzion
500
ECEAT Quality Label
kemp
200
ECEAT Quality Label
penzion
600
ECEAT Quality Label ekoznačka česká, EU ekoznačka EU ekoznačka EU ekoznačka česká, EU ekoznačka EU ekoznačka EU
chalupa hotel 3* hotel 4* hotel 4* hotel 4*/hostel hotel 4* hotel 5*
850 1.875 3.325 1.675 2.490/1.000 2.186 5.760
ekoznačka česká ekoznačka do 2010 ekoznačka do 2010 ekoznačka do 2010 ekoznačka do 2010 ekoznačka do 2010
penzion hotel 4* hotel 4* hotel 3* hotel 3* kemp
792 1.915 1.179 1.700 1.400 200
Pozn.: U hotelů je cena dle webových stránek daného ubytovacího zařízení v období letních prázdnin pro 2 osoby za 1 noc, vč. snídaně u pokojů typu standart (u cen nebyly zohledňovány slevy a akce). Cena snídaně není zahrnuta u ubytování s označením ECEAT Quality Label (snídaně poskytují). Pro srovnání bylo nutné ceny přepočítávat, proto jsou ceny orientační!
Příloha č. 6 Fotografie vybraných ekohotelů Hosté si mohou vybrat environmentální hotel podle vizuálního hlediska, podle úrovně nebo podle ceny (více příloha č. 5). Výběr následujících fotografií byl náhodný.
110
5* Hotel Chateau Mcely (okres Nymburk)
Zdroj: Hotel Chateau Mcely, http://www.chateaumcely.com/cs/docs/chateau_mcely_cj_small.pdf, http://www.chateaumcely.com/cs/pokoje.php, staženo 4. 4. 2012
4* Hotel Mosaic House/ hostel (Praha)
Zdroj: Hotel Mosaic House http://www.mosaichouse.com/gallery/hotel, staženo 4. 4. 2012 http://www.mosaichouse.com/gallery/shared, staženo 4. 4. 2012
111
3* Hotel Adalbert (Praha)
Zdroj: Hotel Adalbert, http://www.hoteladalbert.cz/CS/galerie, staženo 4. 4. 2012
3* Penzion Jelen (Vranov nad Dyjí)
Zdroj: Penzion Jelen, http://www.vranov.com/index.php?doc=fotky&id=25, 1. 5. 2012
Autocamp Oasa (Staňkov, Chlum u Třeboně)
Zdroj: Camp Oasa, http://www.campoasa.cz/index.php?option=com_expose&Itemid=31, staženo 3. 5. 2012 112
Příloha č. 7 Rozhodnutí komise ES 2009/578/ES Rozhodnutí komise ES 2009/578/ES, kterým se stanovují ekologická kritéria pro udělování ekoznačky Společenství ubytovacím službám pro turisty. Zkrácená verze (z původních 23 stran): Oddíl A – povinná kritéria v čl. 2 ENERGIE 1. Elektrická energie z obnovitelných zdrojů Alespoň 50% elektrické energie musí pocházet z obnovitelných zdrojů. 2. Uhlí a oleje Jako zdroj energie se nesmí používat těžké oleje s obsahem síry vyšším než 0,1 % a uhlí. Kritérium se nevztahje na uhlí do krbu pro dekorativní účely. 3. Energetická účinnost a výroba tepla V případě instalování nového zařízení na výrobu tepla během doby platnosti ekoznačky se musí jednat o vysoce účinnou kogenerační jednotku, tepelné čerpadlo nebo účinný kotel. V posledním uvedeném případě musí účinnost takového kotle odpovídat označení čtyřmi hvězdičkami (přibližně 92 % při 50 °C a 95 % při 70 °C). 4. Klimatizace Každý klimatizátor vzduchu pro domácnost zakoupený v době platnosti ekoznačky musí mít energetickou účinnost alespoň třídy A, nebo musí mít rovnocennou energetickou účinnost. 5. Energetická účinnost budov Ubytovací zařízení pro turisty musí být v souladu s vnitrostátními právními předpisy a místními stavebními předpisy týkajícími se energetické účinnosti a energetické náročnosti budov. 6. Izolace oken Všechna okna ve vytápěných nebo klimatizovaných místnostech a společných prostorech musí mít odpovídající stupeň tepelné izolace podle místních předpisů a klimatických podmínek a musí zajišťovat odpovídající stupeň zvukové izolace. 7. Vytápění topení nebo klimatizace Pokud se při otevření oken topení nebo klimatizace automaticky nevypíná, musí být v místnosti hostům snadno dostupné upozornění, aby zavíral okna, je-li zapnuto topení nebo klimatizace. 8. Zhasínání světel Jestliže místnosti nejsou vybaveny systémem automatického zhasínání světel, musí být v ubytovacím zařízení hostům snadno dostupné upozornění, aby při odchodu z místnosti zhasínali světla. 9. Energetická účinnost žárovek Alespoň 80 % žárovek v ubytovacím zařízení pro turisty musí mít energetickou účinnost třídy A. 10. Venkovní topidla K vytápění venkovních prostorů, jako jsou například koutky pro kuřáky nebo venkovní stravovací prostory, musí ubytovací zařízení pro turisty využívat pouze přístroje napájené energií z obnovitelných zdrojů. 11.
VODA Průtok vody z kohoutků a sprch Průměrná hodnota průtoku vody z kohoutků a sprch, s výjimkou kuchyňských a vanových kohoutků, nesmí překročit 9 litrů za minutu. 113
12.
Odpadkové koše na toaletách Na každé toaletě musí být umístěn vhodný odpadkový koš a hosté musí být vyzváni, aby jej pro určité druhy odpadů používali místo toalety. 13. Splachování pisoárů Všechny pisoáry musí být vybaveny automatickým (časovaným) nebo ručním splachováním navrženým tak, aby nedocházelo k nepřetržitému splachování. 14. Výměna ručníků a ložního prádla Ručníky a ložní prádlo se na pokojích mění na žádost, jinak dle stanovené doby. 15. Správné zneškodňování odpadních vod Ubytovací zařízení pro turisty musí informovat hosty a personál o správném používání kanalizace, aby se do ní nevypouštěly látky, které by mohly bránit čištění odpadních vod v souladu s plánem nakládání s komunálními odpadními vodami. 16. Dezinfekční prostředky Dezinfekční prostředky se smějí používat pouze v případech nezbytných ke splnění zákonem stanovených hygienických požadavků. ODPAD 17. Třídění odpadu prováděné hosty Hosty je nutno informovat, jak a kde mohou třídit odpad podle optimálních místních nebo vnitrostátních systémů v oblasti, do níž ubytovací zařízení pro turisty patří. Vhodné nádoby na tříděný odpad musí být dostupné na pokojích nebo ve snadno dosažitelné vzdálenosti. 18. Třídění odpadu Odpad se musí třídit do kategorií, které mohou být odděleně zpracovávány místními nebo vnitrostátními zařízeními na zpracování odpadu, pro nebezpečný odpad je nutno zajistit jeho vhodné zneškodnění. 19. Výrobky na jedno použití Nevyžaduje-li to zákon, nesmí být v ubytovacím zařízení pro turisty k dispozici toaletní potřeby na jedno použití (jejichž náplň nelze doplňovat), jako například šampóny a mýdlo a další výrobky (které nelze opakovaně používat), jako například sprchovací čepice, kartáčky, pilníky na nehty a podobné výrobky. 20. Balení potravin podávaných k snídani Nestanoví-li zákon jinak, nesmějí se k snídani nebo v rámci jiných stravovacích služeb podávat jednotlivě balené porce s výjimkou roztíratelných výrobků z mléčného tuku. JINÉ SLUŽBY Zákaz kouření ve společných prostorech Ve všech společně užívaných vnitřních prostorech musí být k dispozici nekuřácká oddělení. 22. Veřejná doprava Hostům i personálu musí být prostřednictvím hlavního komunikačního prostředku používaného v ubytovacím zařízení poskytovány snadno přístupné informace, jak se lze dostat do ubytovacího zařízení pro turisty a z něho veřejnou dopravou. 21.
OBECNÝ SYSTÉM NAŘÍZENÍ Údržba a opravy kotlů a klimatizačních systémů Údržba a opravy kotlů a klimatizačních systémů musí být prováděny kvalifikovanými odborníky podle norem IEC a podle použitelných vnitrostátních norem nebo podle pokynů výrobce, a to nejméně jednou ročně nebo i častěji pokud je to nezbytné. 24. Environmentální politika a program 23.
114
Vedení ubytovacího zařízení pro turisty musí mít vypracovanou politiku ochrany životního prostředí a musí v tomto smyslu sestavit stručné prohlášení a přesný akční program, který zajistí uplatňování environmentální politiky. 25. Školení personálu Ubytovací zařízení pro turisty musí personálu poskytnout informace a školení včetně písemných postupů nebo příruček, aby se zajistilo provádění environmentálních opatření, a aby se zvýšilo povědomí zaměstnanců o chování šetrném k životnímu prostředí. 26. Informování hostů Ubytovací zařízení pro turisty musí hostům a účastníkům konferencí poskytovat informace o své environmentální politice včetně bezpečnostních a protipožárních předpisů a vyzývat je, aby přispívali k jejímu provádění. 27. Údaje o spotřebě energie a vody Ubytovací zařízení pro turisty musí stanovit postupy sběru a kontroly údajů o celkové spotřebě energie (v kWh), o spotřebě elektrické energie a dalších druhů energie (v kWh) a o spotřebě vody (v litrech). 28. Sběr dalších údajů Ubytovací zařízení pro turisty musí stanovit postupy sběru a kontroly údajů o spotřebě chemikálií vyjádřené v kilogramech nebo litrech s uvedením, zda se jedná či nejedná o koncentrát, a s uvedením množství vzniklého odpadu (v litrech nebo kilogramech netříděného odpadu). 29. Informace uvedené na ekoznačce Pole 2 ekoznačky musí obsahovat následující text: „Toto ubytovací zařízení pro turisty aktivně přijímá opatření k využívání obnovitelných zdrojů energie, úsporám energie a vody, omezení vzniku odpadů a zlepšení místního životního prostředí.“ Oddíl B –volitelná kritéria v čl. 2 odst. 1 a 2 Aby bylo možno udělit ubytovacímu zařízení pro turisty ekoznačku, musí získat alespoň 20 bodů. Celkový požadovaný počet bodů se zvýší o 3 body za každou z následujících doplňkových nabízených služeb pro turisty: stravovací služby, rekreační a tělovýchovné aktivity nebo zelené a venkovní plochy. Posuzuje se: ENERGIE 30. Výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů energie 31. Energie z obnovitelných zdrojů energie 32. Energetická účinnost kotle 33. Emise NOx z kotle – kotle musí být třídy 5 podle normy EN 297/A3 o emisích NOx a musí emitovat méně než 60 mg NOx/kWh (kondenzační plynové kotle) 34. Dálkové vytápění 35. Kombinovaná výroba tepla a elektrické energie – kogenerace 36. Tepelné čerpadlo 37. Rekuperace tepla 38. Regulace teploty 39. Audity energetické náročnosti budov 40. Klimatizace 41. Automatické vypínání klimatizace a vytápění 42. Bioklimatická architektura
115
43. Energeticky účinné chladničky, trouby, myčky nádobí, pračky, sušičky prádla včetně bubnových sušiček a kancelářské přístroje 44. Elektrické sušiče rukou a vysoušeče vlasů s fotobuňkou 45. Umístění chladniček 46. Automatické zhasínání světel v místnostech 47. Časový spínač v sauně 48. Vyhřívání bazénu energií z obnovitelných zdrojů 49. Automatické zhasínání venkovních světel VODA 50. Využívání dešťové vody a recyklované vody 51. Automatické systémy pro zavlažování venkovních ploch 52. Průtok vody z kohoutků a sprchových hlavic 53. Splachování toalet 54. Spotřeba vody myčkami nádobí 55. Spotřeba vody pračkami 56. Teplota a průtok vody z kohoutků 57. Časové spínače u sprch 58. Zakrytí bazénu 59. Odstraňování náledí 60. Údaje o tvrdosti vody 61. Úsporné pisoáry 62. Místní druhy vegetace používané pro novou venkovní výsadbu DETERGENTY A DEZINFEKČNÍ PROSTŘEDKY 63. Prací, mycí a čisticí prostředky 64. Vnitřní a venkovní malby a nátěry 65. Podpora alternativ k umělým podpalovačům pro grilování 66. Bazény: dávkování dezinfekčních prostředků nebo přírodní či ekologická koupaliště 67. Mechanické čištění 68. Ekologické zahradnictví 69. Prostředky odpuzující hmyz a škůdce ODPAD 70. Kompostování 71. Nápoje v jednorázových obalech 72. Zneškodňování tuků a olejů 73. Použitý textil, nábytek a ostatní výrobky JINÉ SLUŽBY 74. Zelené střechy 75. Komunikace a vzdělávání v oblasti životního prostředí 76. Zákaz kouření ve společných prostorech a místnostech 77. Jízdní kola 78. Převoz hostů do ubytovacího zařízení pro turisty 79. Vratné nebo znovu naplnitelné láhve 80. Používání dobíjecích a znovu naplnitelných výrobků 81. Papírové výrobky 82. Předměty dlouhodobé spotřeby 83. Místní potravinářské výrobky 116
84. Ekologické potraviny 85. Kvalita vzduchu v interiérech OBECNÝ SYSTÉM ŘÍZENÍ 86. Registrace EMAS nebo certifikace ISO ubytovacího zařízení pro turisty 87. Registrace EMAS nebo certifikace ISO dodavatelů 88. Splnění povinných kritérií subdodavateli 89. Elektroměry a vodoměry 90. Doplňková opatření v oblasti životního prostředí Zdroj: Evropská komise, Úřední věstník EU – Komise, http://eurlex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=OJ:L:2009:198:0057:0079:CS:PDF, staženo 4. 4. 2012
Příloha č. 8 Příklady environmentálního managementu hotelu v ČR Adalbert Hotel Adalbert nacházející se v Břevnovském klášteru v Praze byl v roce 2006 prvním ekologickým hotelem v České republice. Pobyt v tomto hotelu je ojedinělý už jen svým prostředím, v 1000 let starém a stále fungujícím klášteře, obklopeném rozlehlou zahradou. Hotel vlastní ekoznačku evropskou „The Flower“ i českou „Ekologicky šetrná služba“. Motivací pro certifikační proces bylo osobní přesvědčení bývalého ředitele hotelu a zpětná vazba od zahraničních zákazníků, kteří jsou na unijní ekoznačku zvyklí. Dělat něco pro životní prostředí je přístup lidí, kteří přenáší svou morální odpovědnost do zaměstnání i volného času. Sami hosté jsou tedy vyzíváni například k regulaci teploty, zhasínání při odchodu, použití městské hromadné dopravy nebo zamezení zbytečně protékající vody třeba při čištění zubů. Hosti však k těmto úkonům nejsou nuceni. Pokud si host nepřeje jinak, jsou lůžkoviny měněné po třech dnech. Navzdory obavám si v koupelně hosté kvůli manipulaci pochvalují dávkovače kosmetiky místo jednorázových balení. Jsou zavedena i opatření, kterých si hosté vůbec nevšimnou, jako úsporné baterie s menším průtokem vody nebo úsporné baterie.184 Mezi další ekologická opatření podniknutá v hotelu patří: patřičné školení všech zaměstnanců, splachování mušlí pouze po použití, třídění odpadů (plast, papír, sklo), zpracování a recyklování odpadu z provozu, třídění a náležité likvidování nebezpečného odpadu (baterie, tonery tiskáren apod.), vybírání hubících prostředků podle hygienických požadavků EU, omezení výrobků na jedno použití, vybírání ekologicky šetrných čisticích prostředků. Hotel má tepelně izolovaná okna, automatické vypínání světel na chodbách díky pohybovým čidlům nebo oddělenou regulaci topení. Naopak nepoužívá vzduchotechniku. V neposlední řadě hotel také upřednostňuje místní dodavatele potravin a věnuje vyřazené textilie a nábytek na charitativní účely.185 Adria Čtyřhvězdičkový Hotel Adria v Praze se nachází přímo na Václavském náměstí. Kloubí péči o hosty i o životní prostředí, což má zastřešené ekoznačkou EU „The Flower“. Podle slov ředitele hotelu Adria Karla Doubka nebylo splnění kritérií k dosažení ekoznačky zas až tak náročné, jelikož zaměstnanci hotelu většinu kritérií již dávno zahrnuli do svých standart a stali 184 185
Hotel Adalbert, http://www.hoteladalbert.cz/CS/, staženo 22. 3. 2012 Hotel Adalbert, http://www.hoteladalbert.cz/CS/zeleny-hotel, staženo 22. 3. 2012
117
se tak přirozenou součástí jejich každodenní činnosti. Hotel upozorňuje, že jeho mnohá provozní opatření šetřící vodu a energii či snižování odpadu pomáhá životnímu prostředí, ale dotýká se bezprostředně nás všech. Výčet environmentálních postupů je následující: zainteresovaní zaměstnanci se podílí v ochraně přírody a hostům poskytují rady, zavedli se koše na tříděný odpad, žárovky se vyměnily za úsporné, zaizolovala se okna, ve veřejných prostorách instalovala pohybová čidla, ve sprchách se nahradily kohoutky s nepřesahujícím průtokem 12 litrů za minutu a na WC jsou na výběr tlačítka dual-flush. Pokud si host nepřeje jinak, mění se ručníky a lůžkoviny jednou za jeho pobyt. V denním provozu se omezuje používání výrobků na jedno použití a preferují ekologicky šetrné čisticí prostředky. Dále se používají dřevěné tužky, půjčují jízdní kola nebo se vyřazené textilie a nábytek poskytuje k charitativním účelům.186 Ve svých konferenčních prostorách Adria nabízí i „Eco-friendly Eventy“, čímž dále vyzývá k minimalizování ekologické stopy. Pro klienty hledající při pobytu podporu v ochraně životního prostředí má hotel na internetových stránkách ekologickou kalkulačku.187 Interaktivní tabulka při zadání počtu osob a počtu nocí vypočítá, jakou měrou host při pobytu v Adrii přispěje životnímu prostředí.188 Ekohotel obdržel několik ocenění, například v soutěži TOP Odpovědná firma 2011 za udržitelné a odpovědné podnikání, rozvoj společnosti, snižování dopadu na životní prostředí a za přinášející inovativní řešení. Podle slov ředitele Karla Doubka úspěch tkví v lidech, v zaměstnancích, kteří přicházejí s nápady, jak vylepšit péči o hosty i prostředí v okolí. Po zrealizovaných idejích se prý kladný výsledek dostavuje díky chuti v práci a vlastnímu přesvědčení. Není tak překvapením, že se na Evropský týden mobility (16. 9. – 22. 9.) a na Den bez aut (22. 9.) hotel aktivně zapojil do podpory této myšlenky. Zaměstnanci jezdili na kolech nebo chodili pěšky, zatímco zaměstnavatel pořádal soutěž o nejoriginálnější způsob dopravy na vlastní pohon. Hotel nevynechává ani spoluúčast při mezinárodní akci Hodina Země (poslední sobota v březnu ve 20 hodin), kdy domácnosti i podniky vypnou své osvětlení a elektrické spotřebiče po dobu jedné hodiny pro zvýšení informovanosti o změnách klimatu. To, že zaměstnanci hotelu neustále něco pro ekohosty vymýšlí, dokládá i akce vaření džemu z jahod, které vlastnoručně natrhali na plantáži. Nebo že zaměstnanci celé léto sbírali, sušili a vázali různé bylinky a květiny z českých luhů a hájů a poté pověsili do hotelových pokojů. Zaměstnanci za hotel dokonce vyzkoušeli a otestovali eletrokola při výjezdu na Petřín, kde se nachází studánka Petřínka, již si vzal hotel pod svůj patronát. Celý hotel přispěl i k obnově centra Prahy v natírání laviček, k zorganizování ekologické výchovy pro děti, sestavením běžecké trasy pro hosty i v podpoře chráněných dílen, jejichž výrobky prodává na recepci hotelu. Za propagaci ekoznačky EU, aktivity v informovanosti veřejnosti a celkově vynikající výsledky, udělila Evropská komise hotelu cenu v soutěži „EU Ecolabel Communication Award“. Alta Plaza Čtyřhvězdičkový hotel Alta Plaza v Praze Holešovicích provedl v roce 2007 rekonstrukci a v roce 2009 byl uznán šetrným k životnímu prostředí a obdržel ekoznačku EU „The Flower“. Vedení hotelu je přesvědčeno, že zeleným hotelům patří budoucnost. Ví se, že čím dál více hostů si při výběru hotelu všímá ekologických parametrů. Při rekonstrukci byl velký důraz kladen na šetření energií. Byla provedena tepelná izolace pláště budovy i oken, regulace radiátorů a instalace úsporných zdrojů světla. Samozřejmostí je třídění odpadu, 186
Hotel Adria, http://www.adria.cz/ac-ekoznacka/environmentalni_postupy.phtml, staženo 25. 3. 2012 Hotel Adria, http://www.hoteladria.cz/ac-ekoznacka/, staženo 25. 3. 2012 188 Při zadání do tabulky 1 osoby a 1 noci, vypočítá se ušetřený ekvivalent k 13 kg CO2 emisí, 0,3 stromů, 17 litrů vody, 46 najetých kilometrů a 2 litry odpadu. Podle zvyšujících se počtů osob i nocí se vygenerované hodnoty poměrně navyšují. 187
118
zahrnující i použité tuky a oleje. Za pomocí nových vodovodních baterií je průtok vody omezen na méně než 10 litrů za minutu. Informace o ekoprogramu hotelu jsou pro hosty umístěné ve všech pokojích. Z financí hotelu byla také zelení osazena nevyužitá plocha před hotelem. Ekologická filozofie hotelu i blízkost parku Stromovka rozhodly o rozšíření služeb v půjčování cyklistických kol. V „Den Země“ 22. 4. hotel poskytuje půjčení kol zdarma. Navíc veškerý vyřazený nábytek věnuje do nedalekého azylového domu.189 V roce 2011 byl generální ředitel hotelu Vojtěch Kačerovský za své ekologické vedení hotelu oceněn cenou „Green Manager“. Hotel také podporuje nedalekou základní školu ve třídění odpadů, čím dává najevo, že pozitivní vliv pro životní prostředí nemusí hned znamenat výdej velkých financí. Hotel tak prezentuje myšlenku, že každý z nás může v určité míře životnímu prostředí vyjít vstříc, tím jakým způsobem žijeme a jednáme.190 Chateau Mcely Chateau Mcely je název zámeckého ekohotelu s pěti hvězdičkami, který je svou kvalitou služeb, interiérem a zasazením do přírody pravou volbou pro ty nejnáročnější klienty. Chateau Mcely jsou důkazem, že ekologie nevylučuje nejvyšší luxus. K hotelu a restauraci přináleží sály, vinný sklep, lázně, knihovna ve věži, střešní observatoř, anglický park s jezírkem a písečnou pláží, multifunkční hřiště i bylinná zahrádka. Tento ekohotel vlastní nejvyšší certifikaci EU pro zelené hotely a je členem prestižní sítě Small Luxury Hotels of the World. Zámecký komplex byl ještě v roce 2001 zchátralý, přesto byl koupen do osobního vlastnictví a v roce 2006 po náročné rekonstrukci opět otevřen. Až po velkém zájmu hostů byl zámek postupně přetvořen na hotel.191 Podle typu pokoje, výběru služeb a dalších nároků hosta se obvíjí i cena. Jedna noc ve dvoulůžkovém pokoji vyjde v průměru na 5.700,- Kč a v apartmá až na 18.000,- Kč192. Chateau Mcely je držitelem hned několika ocenění. Z těch nejvýraznějších: v roce 2006 získal nejvyšší ocenění v prestižní soutěži „Best of Reality 2006“ v hotelové kategorii za citlivou rekonstrukci zámku, v roce 2007 se stal druhým nejlepším zeleným „a eco chic“ hotelem v Evropě, v roce 2008 získal zámek cenu World Travel Award 2008 - „Oskara“ v cestovním ruchu v kategorii zelených hotelů a v roce 2009 obdržel výkonný ředitel hotelu Vladimír Plch ocenění „Green Manager roku“.193 Mosaic House Po třech letech rekonstrukčních úprav (náklady včetně koupi budovy vyšly na 400 milionů Kč), se stal Mosaic House v Praze u Karlova náměstí zeleným. Že se nejedná o typický hotel, napovídá všudypřítomná zeleň, kterou bylo osazeno 40 % plochy objektu. Mosaic House využívá 100 % elektřiny z obnovitelných zdrojů a 100 % bioplyn. Chod hotelu na ekologické bázi šetří na spotřebě elektřiny, plynu i vody. Instalované moderní technické vybavení hotelu se chová šetrně i bez spoluúčasti člověka.194 Ačkoli v podzemí není místo pro nádoby na odchytanou dešťovou vodu, podařilo se zavést systém cirkulující dešťové vody ve fontánce na dvoře. Energii hotel šetří a získává kombinací solárních panelů na střeše hotelu a využitím odpadního tepla technologických zařízení zajišťujících provoz hotelu. Díky panelům se v létě provoz budovy dokonce obejde bez ohřevu vody plynem. Hotel disponuje systémem rekuperace tepla ze vzduchotechniky, která odchozí vzduch podle potřeby otepluje 189
Hotel Alta Plaza, http://www.plazahotelalta.com/cs/ekoznacka/, staženo 23. 3. 2012 Hotel Alta Plaza, http://www.plazahotelalta.com/cs/novinky/, staženo 23. 3. 2012 191 Hotel Chateu Mcely, http://www.chateaumcely.com/cs/hotel.php, staženo 24. 3. 2012 192 Hotel Chateu Mcely, http://www.chateaumcely.com/cs/cenik.php, staženo 24. 3. 2012 193 Hotel Chateu Mcely, http://www.chateaumcely.com/cs/oceneni.php, staženo 24. 3. 2012 194 Hotel Mosaic House, http://www.mosaichouse.com/czech/about/what-we-do, staženo 22. 3. 2012 190
119
nebo ochlazuje vzduch příchozí.195 Hotel je na úrovni 4* a má sloužit široké veřejnosti lidí, tudíž nezáleží, zda je host punker nebo politik. Podle provozovatele jde o snahu vytvořit živou atmosféru hotelu, spokojenost a dobrý pocit z pobytu. Vedení hotelu dbá o to, aby si každý host našel to, co mu vyhovuje. S tím koresponduje i nabídka ubytování ve studentských pokojích (14€ za osobu na jednu noc) i luxusní střešní pokoje (90€ za pokoj na jednu noc). Pokud se sám host chce o ekologickém chování poučit, najde v hotelu potřebné informace. Hotel tedy spíše sází na osobní přístup hosta. Pokud se host chce chovat neekologicky, je mu to umožněno. Hosté při svém pobytu nejsou nuceni, aby jedli biopotraviny nebo používali schody .196 Centrum Veronika Hostětín Ve Zlínském kraji se nachází první držitel české ekoznačky „Ekologicky šetrná služba“ Centrum Veronika Hostětín otevřené v roce 2006. Veronika v obci Hostětín (nacházející se v území Chráněné krajinné oblasti Bílé Karpaty) získala certifikát v roce 2008. Má působiště i v Brně, s kterým tvoří Ekologický Institut Veronika, jež je profesionálním a poradenským pracovištěm Základní organizace Českého svazu ochránců přírody Veronika.197 V Centru Veroniky je využito maximální úspory energie díky konceptu pasivního domu, energie z biomasy a slunce. Jejím vybavením jsou spotřebiče energetické třídy A, dřevěné výrobky z certifikovaných lesů (FSC= Forest Stewardship Council), přírodní linoleum a další. V běžném provozu se třídí odpad, používají čisticí prostředky s ekoznačkou nebo se odchytává dešťová voda pro splachování WC. V menší kuchyni se používají biopotraviny a Fair Trade suroviny.198 Centrum Veronika neposkytuje jen ekologické bydlení (základní cena 340,- Kč na jednu noc), ale věnuje se také environmentální výchově, která se těší čím dál větší oblibě. Během roku pořádá řadu vzdělávacích akcí, seminářů, workshopů, exkurzí i školení pro zástupce veřejné správy a nevládní organizace. Své ekologické aktivity přenáší do obce i okolí. Místní originalitou je kořenová čistírna odpadních vod, restaurovaná sušírna ovoce i výtopna spalující dřevní štěpky, z které odebírá teplo většina domácností v Hostětíně. Unikátní je také moštárna, která využívá úrody jablek z dalekého okolí. Do Hostětína míří rok od roku čím dál více návštěvníků nejen za inspirativními ekologickými projekty, ale také za nádhernou přírodou. Příloha č. 9 Žádost o udělení ekoznačky hotelu Adalbert Pan Turynský mi zaslal následující znění, bez příloh.
195
Hotel Mosaic House, http://www.mosaichouse.com/czech/about/eco-friendly, staženo 23. 3. 2012 Tesařová, 2008 197 Penzion Veronika Hostětín, http://hostetin.veronica.cz/74/ZO_CSOP_Veronica/, staženo 24. 3. 2012 198 Tesařová, 2008 196
120
Žádost o udělení ekoznačky Společenství ubytovacím službám pro turisty Tato dokumentace je prohlášením pro splnění kritérií a podmínek podle Rozhodnutí komise 2009/578/ES. ODDÍL A POVINNÁ KRITÉRIA UVEDENÁ V čl. 2 odst. 1 a 2 1. Elektrická energie z obnovitelných zdrojů Hotel Adalbert je připojen na elektrickou rozvodnou síť Břevnovského kláštera, který je velkoodběratelem a je připojen přes vlastní trafostanici. Břevnovský klášter neodebírá elektrickou energii z obnovitelných zdrojů a z tohoto důvodu nemůže takovouto energii odebírat ani hotel Adalbert. Pro ne příliš dobrou komunikaci se správcem objektu kláštera, jakožto i majitelem budovy hotelu, se nám nepodařilo do dnešního přemluvit správu kláštera k užívání zelené energie, resp. jakékoliv změně. Vzhledem k původu a charakteru objektu Břevnovského kláštera jako kulturní národní památce není ani možné využití jiných alternativních zdrojů el. energie (fotovoltaické články či tepelné čerpadla). Objekt Břevnovský klášter je nejstarším mužským klášterem na území České republiky, datuje se od roku 1993. Viz příloha č. 1 a č. 2 2. Uhlí a těžké oleje Hotel ADALBERT je vytápěn čtyřmi plynovými kotli, a tudíž nepoužívá k vytápění uhlí ani těžké oleje. Viz příloha č. 1, 3, 13 3. Energetická účinnost a výroba tepla Hotel ADALBERT je vytápěn čtyřmi plynovými kotli, a tudíž nepoužívá k vytápění elektrickou energii ani uhlí či těžké oleje. Dokumentace viz. přílohy. Revize správné funkčnosti kotlů probíhá 2x ročně. Vždy před a po topné sezóně. Viz příloha č. 3.1 a č. 3.2 4. Klimatizace Hotel Adalbert není vybaven klimatizací. 5. Energetická účinnost budov Hotel důkaz energetické náročnosti budovy nepředkládá a to z důvodů již zmíněné špatné komunikace se správcem budovy a taktéž dle jeho vyjádření a vyjádření architekta Bř.kláštera kdy „Energetický audit budovy nebyl stanoven pro historický charakter objektu“. Viz příloha č. 1 6. Izolace oken V celém hotelu byla provedena kontrola a následná izolace oken gumovým těsněním. Nemohlo zde dojít k výměně ani k drastičtější úpravě oken, neboť objekt spadá pod památkovou péči. Výměna těsnění probíhá 2x ročně. Vždy před a po topné sezóně. 7. Vypínání topení nebo klimatizace Topný systém není vybaven automatickým vypínáním při otevření oken. Hosté jsou informování v informační knize o nutnosti vypnutí topení pří otevření okna. Hotel Adalbert není vybaven klimatizací. Viz. příloha č. 4 8. Zhasínání světel Pokoje nejsou vybaveny zařízeními na automatické vypínání světel. Hosté jsou informování v informační knize o nutnosti zhasnutí světla v případě odchodu z pokoje. 121
Viz. příloha č. 4 9. Energetická účinnost žárovek Naprostá většina žárovek v hotelu (cca 95%) nyní splňuje energetickou třídu A (PhilipsMaster). Zbylé % žárovek jsou v křišťálových lustrech, v kterých výměna za nové probíhá průběžně. 10. Venkovní topidla Hotel není vybaven venkovními topidly, a tudíž se na něj nevztahuje toto kritérium. 11. Průtok vody z kohoutků a ze sprch Všechny kohoutky na pokojích hostů byly upraveny na průtok menší než 9l vody za minutu. Sprchové kouty jsou vybaveny hlavicemi, které nedovolují větší průtok než 9l vody za minutu. Jak kohoutky, tak i sprchy jsou opatřeny tzv. perlátori. Jediné kohoutky, které nelze upravovat, jsou u výlevek a v kuchyni. Zde je stejně nutnost vysokého průtoku kvůli rychlému napouštění úklidových nádob. 12. Odpadkové koše na toaletách Všechny toalety jsou vybaveny odpadkovými koši a hosté jsou o jejich používání informováni v informační knize. Viz. příloha č. 4 13. Splachování pisoárů Všechny toalety na pokojích a veřejných záchodech jsou vybaveny dvojím splachováním. Pánské pisoáry taktéž automatickým splachováním, fotobuňkou. Zároveň hosté jsou informováni o možnostech úspory vody v informační knize. Viz. příloha č. 4 14. Výměna ručníků a ložního prádla Hosté byli v informační knize upozornění na politiku ochrany životního prostředí a z toho vyplývající režim výměny prádla a ručníků. Další tabulka upozorňující na tuto skutečnost se nachází v koupelně přímo na ručnících. Personál byl vyškolen o systému výměny ložního prádla a ručníků. Viz. příloha č. 4, 5, 6, 19 15. Správné zneškodňování odpadních vod Budova hotelu je součástí Břevnovského kláštera, který je napojený na centrální kanalizační síť. Hotel je napojen na městský kanalizační systém (Pražské vodovody a kanalizace, a.s.). Personál byl vyškolen v rámci ekologického školení o nutnosti kontroly a hlášení všech nedostatků. Zároveň jsou hosté informováni v informační knize o nutnosti upozornit personál na případné poruchy. Personál je o zákazu vylívání chemických látek a desinfekčních prostředků pravidelně školen. Viz. příloha č. 1, 4 16. Dezinfekční prostředky Dezinfekční prostředky jako je Savo se používá pouze při týdenní údržbě kuchyně a toalet a v úklidových místnostech. Vždy však pouze v množství nezbytně nutném k provedení dezinfekce. Prací prášek používaný pro praní oblečení hostů a hotelového stolního prádla má označení Ekologický šetrný výrobek. Zaměstnanci byli o tomto seznámeni při školení. Viz. příloha č. 6, 10 17. Třídění odpadu prováděné hosty Hosté jsou instruování v informační knize kde a jak recyklovat odpad. Více jak polovina pokojů je vybavena recyklačními koši. Hosté ze zbylých pokojů mají k dispozici recyklační koše na chodbě, nebo za ně třídí personál. Zaměstnanci byli o tomto seznámeni při školení. Viz. příloha č. 4, 7 122
18. Třídění odpadu V hotelu se třídí odpad do pěti kategorií: 1. Papír - odvoz zajištěn místními orgány 2. Plasty - odvoz zajištěn místními orgány 3. Sklo - odvoz zajištěn místními orgány 4. Tetra Pack - odvoz zajištěn místními orgány 5. Gastro odpad - odvoz zajištěn místními orgány 6. Nebezpečný odpad - odvoz zajišťuje ředitel hotelu Viz. příloha č. 1, 7, 8 19. Výrobky na jedno použití Hotel je kompletně vybaven dávkovači na mýdlo u umyvadel a na sprchový gel a šampon ve všech sprchách. Hostům nejsou dodávány žádné jiné výrobky na jedno použití. Plastové kelímky či jiné nádoby nejsou na hotelu používány. Hotel je kompletně vybaven porcelánovým nádobím a nerezovými příbory. Personál byl vyškolen v rámci ekologického školení. Viz. příloha č. 7 20. Balení potravin podávaných k snídani V rámci stravovacích služeb snídani se z hygienických a ekonomický důvodů používají jednotlivě balené potraviny (máslo, džemy, margarín, tavený sýr, nutela a paštiky). Tyto potraviny se používají také z důvodů delší doby trvanlivosti, čímž nedochází k jejich znehodnocování. Viz příloha č. 12 21. Zákaz kouření ve společných prostorech Kouření je zakázáno ve snídaňové místnosti, na recepci, ve veřejných prostorách a v obou konferenčních saloncích. Omezit kouření na pokojích technicky nejde zakázat (kouřové čidla nelze namontovat kvůli památkářům). Proto spoléháme na dobré slovo hostů. Kouření je povoleno před oběma vchody do hotelu. 22. Veřejná doprava Personál je vyškolen v poskytnutí informací ohledně městské hromadné dopravy, která je velice dobře dostupná do/z hotelu. Na recepci jsou k dispozici mapky městské hromadné dopravy a jsou zde k prodeji také lístky na MHD. Zároveň v rámci podpory MHD mají hosté možnost požádat o 2 lístky v rámci pobytu zdarma. Viz příloha č. 4 23. Údržba a opravy kotlů a klimatizačních systémů Kotle jsou kontrolovány každý rok pravidelně vždy před a po topné sezóně. Klimatizační jednotkou hotel nedisponuje. Viz příloha č. 3, 13 24 Enviromentálni politika program Za stanovení politiky a dodržení zásad je odpovědný ředitel hotelu Ondrej Vajda. Politika i zásady jsou uvedeny v příloze. Viz příloha č. 14, 5 25. Školení personálu Personál je pravidelně proškolován a byly mu dány veškeré podklady nutné ke zvládnutí environmentální části provozu hotelu. Nový personál bude proškolen nejpozději do čtyř týdnů od nástupu. Hotelový personál je připraven a vyškolen k aktivnímu přístupu k hostům v otázkách ekologie. Taktéž ekologické chování je jedním z podmínek pro přitají zaměstnance mezi naše řady zaměstnanců hotelu Adalbert. Školení probíhá vždy 2 x ročně. Viz. příloha č. 5, 14
123
26. Informování hostů Hotel zpracoval pro hosty informační knihu, která je k dispozici na každém pokoji. Informace v tomto dokumentu se průběžně aktualizují dle potřeby. Nejbližší aktualizace je připravena na podzim 2010. Zároveň byl zřízen informační stolek na recepci hotelu, kde krom jiného se dozví i o dalších ekologických aktivitách jako je získaní certifikace Cyklisté vítaní (www.cyklistevitani.cz). Viz. příloha č. 4, 16 27. Údaje o spotřebě energie a vody Vedení hotelu sbírá data o spotřebě energií z faktur Břevnovského kláštera, který jakožto majitel objektu tyto spotřeby přefakturovává hotelu. Evidence je zároveň i v PC ředitele hotelu. Viz. příloha č. 11 28. Sběr ostatních údajů Od udělení ekoznačky hotel sbírá údaje o spotřebách čistících a dezinfekčních prostředcích použitých v rámci hotelu. Taktéž vede evidenci spotřeby žárovek. V rámci celé společnosti se vede i evidence tonerů tiskáren a tiskových materiálů. Sběr probíhá 2x ročně. 29. Informace uvedené na ekoznačce Text je vložen do informační knihy pro hosty nacházející se na každém pokoji i na informačním stolku u recepce. Viz příloha č. 4, 15 Část B VOLITELNÁ KRITÉRIA UVEDENÁ V čl. 2 odst. 1 a 2 Hotel Adalbert *** patří do kategorie hotelů 3 hvězdiček Garni, neboli Bed & Breakfast. Součástí ubytovacích služeb jsou i stravovací služby, resp. snídaně. (3 body) Další možností strav. služeb je i přilehlá restaurace Klášterní šenk (www.klasternisenk.cz ) Hotel Adalbert *** se nachází v jedinečném historickém prostředí Břevnovského kláštera. Poskytuje nejen komfortní ubytování v neobvyklém prostředí, ale zároveň je obklopen klášterními záhradami a parkem s dvěma rybníčky. Opodál se nachází další dva parky, kde je letních měsících možnost využití a vyžití kolečkových bruslích či rekreačního běhu a v zimních měsících běžeckého lyžování. (3 body) V roce 2009 jsme pro náš hotel získali certifikaci Cyklisté vítaní pro poskytování služeb cyklistické části naši hoteloví klientely. Více informací na www.cyklistevitani.cz nebo viz příloha č. 16 Hotel poskytuje pro své hosty i možnost využití infrasauny, zcela zdarma. (3 body) 38. Regulace teploty (1,5 bodu) Všechny radiátory jsou vybaveny termoregulační hlavicí. Radiátory v koupelnách mají ventil na regulaci průtoku tepla. Regulace teploty v pokojích, ve veřejných prostorách a konferenčních sálech je obsluhovaná personálem, který je patřičně 2x ročně proškolen. Viz. příloha č. 5 42. Bioklimatická architektúra (1 bod) Budova hotelu Adalbert asi není postavena podle zásad bioklimatické architektury ani není nízkoenergetický dům ale vzhledem, že se jedná o budovu, která byla torzem bývalého konventu, založeného opatem Tomášem Sartoriem r. 1668 a v roce 1737 byl konvent podle plánů Kiliána Ignáce Dientzenhofera přestavěn na klášterní špitál a po ubourání severního křídla získal dnešní
124
podobu. Můžeme s veškerou úctou k stavitelům tehdejší doby složit poklonu a obdiv jak nízkoenergetický dům dokázali postavit. Proto si dovolím požádat o získání alespoň jednoho bodu v této části volitelných kritérií. Viz. příloha č. 5 45. Umístění chladniček (1 bod) Všechny ledničky, mrazák a minibary nejsou umístěny v blízkosti tepelných zdrojů ani spotřebičů nebo na osluněných místech. 47. Časový spínač v sauně (1 bod) Hotel má infrasaunu již od výrobce opatřenou časovým spínačem, resp. saunu je možné zapnout jedině nastavených doby saunování. Viz. příloha č. 17 (strany 14 – 16) 50. Využívaní dešťové vody (2 body) a) Dešťová voda se shromažďuje pod okapem do určené nádoby a používá se k zálivce květin v truhlíkách ve spolupráci s místní zahradnickou firmou, která se stará o veškerou zeleň v objektu Břevnovského kláštera. 53. Splachováni toalet (1,5 bodu) Všechny toalety jsou opatřeny dvojím splachováním. Pro ne příliš dobrou komunikaci se správcem objektu kláštera jakožto i majitelem budovy hotelu se nám nepodařilo získat dokumentaci pro doložení našeho tvrzení o spotřebě vody při jednom spláchnutí max šesti litry vody. 59. Odstraňování náledí (1,5 bodu) O odstraňování náledí a sněhu v zimním období se stará hotel ve spolupráci s místní zahradnickou firmou, která se stará o veškerou zeleň v objektu Břevnovského kláštera. A právě kvůli místní zeleni je používání chemického posypu a soli zakázáno. Používá se mechanické odstraňování nebo písek. 60. Údaje o tvrdosti vody (1 bod) Údaje o tvrdosti vody hotel získal přímo od dodavatele společnosti Veolia a.s. v rámci pravidelné kontroly jelikož hotel používá kohoutkovou vodu na snídaních, při pořádaní konferencí čili běžně jako pitnou vodu. Tedy balonu vodu nepoužíváme. Viz. příloha č. 18 61. Úsporné pisoáry (1,5 bodu) Všechny pisoáry (2 kusy na pánských záchodech) jsou opatřeny systémem splachování fotobuňkou pohybu. Opětovně pro ne příliš dobrou komunikaci se správcem objektu kláštera jakožto i majitelem budovy hotelu se nám nepodařilo získat dokumentaci pro doložení našeho tvrzení o spotřebě vody při jednom spláchnutí max. šesti litry vody. Viz příloha č. 20 62. Místní druhy vegetace používané pro novou venkovní výsadbu (1 bod) O místní zeleň a vegetaci se stará místní zahradnická firma, která má ve správě i veškerou zeleň v objektu Břevnovského kláštera. Tzn. prostory v areálu kláštera ale i v záhradách, ve kterých od tohoto roku probíhá celková rekonstrukce i díky Eurodotacím v hodnotě více než 16 mil. korun.
125
63. Prací, čistící a mycí prostředky (3 body) Hotel pro čištění, desinfekci, mytí a praní prádla používá prostředky, pokud je to i finančně přijatelné, s označením ekologicky šetrný výrobek. Pro praní prádla konkrétně od společnosti Qalt a pro čištění od společnosti Ecolab. Viz příloha č. 9, 10 69. Prostředky odpuzující hmyz a škůdce (2 body) V hotelu se nepoužívají žádné prostředky odpuzující hmyz a škůdce. Za mého dvouletého působení v hotelu Adalbert ve funkci ředitele jsem se nesetkal s nutností požití obrany proti škůdcům. 70. Kompostování (2 body) O kompostování hotelové zeleně (uschlých kytek apod.) se stará s místní zahradnická firma, která má ve správě i veškerou zeleň v objektu Břevnovského kláštera. O organický odpad je postaráno společností Pražské služby, a.s., která se stará o dovoz kuchyňského odpadu společně s odpadem z restaurace Klášterní šenk. Viz příloha č. 8 71. Nápoje v jednorázových obalech (2 body) V hotelu se nepoužívají jednorázové obaly. Pouze skleněné obaly a to jenom pro milibary na pokojích hostů. Ty jsou ve vratných obalech. Veškeré další nápoje jsou výhradně ve velkých baleních. Jednorázový plastový obal je použít jenom pro minibarovou vodu Evian, která se v malém balení (0,2l) ve skleněném obalu na našem trhu neprodává. 72. Zneškodňování tuků a olejů (2 body) Při přípravě snídaní přebývají tuky pouze z pečení slaniny. Tyto tuky se shromažďují ve spolupráci s restaurací Klášterní Šenk, která má smlouvu s dodavatelem na likvidaci tuků. Viz. příloha č. 21 75. Komunikace a vzdělávání v oblasti životního prostředí (1,5 bodu) Hostům jsou poskytovány informace o životním prostředí a jeho aktivní ochraně hotelovým personálem. Ekologické chování je jedním z podmínek pro přitají zaměstnance hotelu Adalbert. Informace jsou částečně také i v informační knize na každém pokoji a u info stolku u recepce. Součástí informací podávaných hostům na pokojích je i dotazník zkoumající hostův názor na environmentální postup hotelu. Hosté jsou také žádáni o aktivní přístup a případné připomínky a podněty. Viz. příloha č. 4, 5, 15 79. Vratné nebo znovu naplnitelné láhve (2 body) V hotelu se poskytuje pivo a nealkoholické nápoje ve vratných lahvích. Znovu naplnitelnými láhvemi hotel nedisponuje. 83. Místní potravinářské výrobky Veškeré pekárenské výrobky jsou vyráběny lokálně, na Praze 6. Ovoce podávané na snídaních je dle sezónní nabídky. Viz. příloha č. 22
(3 body)
Celkem bodů
38,5
Prohlašuji, že výše uvedené údaje se zakládají na pravdě. Hotel Adalbert se stal v roce 2006 prvním ekohotelem v České republice.
126
Už na počátku bylo jasné, že toto ubytovací zařízení nemůže splnit všechna kritéria 100%-ně pro získání ekoznaček Ekologický šetrná služba a zároveň The Flower. No přesto jsme se o to pokusili a obě značení získali. Dnes, jsme v podobné situaci a znova vás žádáme o získání ekoznaček i přesto, že nové kritéria jsou podstatně přísnější, možná až drsná (s ohledem na místní podmínky). Hotel Adalbert se nachází v nádherném prostředí Břevnovského kláštera, který je historickou a národní kulturní památkou. S ohledem k této skutečnosti se snažíme, aby provoz hotelu byl co nejvíce v souladu s ekologií a v rámci možností splnil požadovaná kritéria. Víme, že splnit všechna kritéria není v našich možnostech. Historie a nové ekologické požadavky na ubytovací zařízení není možné skloubit. I přes různé překážky a omezení vás znova žádáme o poskytnutí práva užívaní ekoznaček dle Rozhodnutí komise EU. V případě nezískaní ekoznačení bude hotel i nadále fungovat ekologicky jako tomu bylo před získáním certifikátů. S vřelým pozdravem, Ondrej Vajda, ředitel hotelu
V Praze dne 30. 6. 2010
127
