Masarykova univerzita v Brně Filozofická fakulta
Ústav archeologie a muzeologie studijní rok 2007/2008
Lucie Fišerová posluchačka 3. ročníku muzeologie
Návrh pracovního sešitu pro Technické muzeum Tatra v Kopřivnici
Pracovní sešit pro děti a jejich rodiče
Bakalářská diplomová práce
Vedoucí práce: Mgr. Lucie Jagošová
Brno 2008
Prohlašuji, že jsem bakalářskou diplomovou práci vypracovala samostatně s využitím uvedených pramenů a literatury.
……..………………………
Lucie Fišerová V Brně dne 22. 6. 2008
Obsah 1
Úvod .....................................................................................................................4
2
Technické muzeum Tatra v Kopřivnici ...............................................................6
2.1 3
Expozice a práce s veřejností ............................................................................7 Návrh pracovního sešitu pro Technické muzeum Tatra v Kopřivnici – teoretická čás t .....................................................................................................................11
3.1
Děti a volný čas ...............................................................................................11
3.2
Rodič v roli lektora v Technickém muzeu Tatra .............................................13
3.3
Schopnosti a dovednosti dítěte mladšího školního věku .................................14
3.4
Pracovní sešit obecně ......................................................................................17
4
Návrh pracovního sešitu pro Technické muzeum Tatra v Kopřivnici – praktická část ......................................................................................................................19
4.1
Postup při tvorbě..............................................................................................20
4.2
Akce „Prohlídka muzea s Tatrou Kleopatrou“ ................................................21
4.3
Pracovní sešit – úkoly s komentářem ..............................................................23
5
Závěr...................................................................................................................35
6
Resumé ...............................................................................................................36
7
Odkazy a poznámky ...........................................................................................37
8
Seznam pramen literatury...................................................................................40
9
Seznam příloh .....................................................................................................44
3
1
Úvod Muzeum je vzdělávací instituce, která může probouzet a rozvíjet kreativitu
a fantazii, je to centrum neobyčejných zážitků a poznání. Pro některé návštěvníky může být z dřívějších dob muzeum chápáno jako chladná a nepřístupná organizace, ale po účasti například na muzejně-pedagogických programech pro celé rodiny se lidé těchto předsudků rychle zbavují. Vždyť muzeum nabízí prostor k tomu, aby všechny generace mohly společně příjemně strávit volný čas. Inspirací k tématu mé bakalářské práce mi byla návštěva expozice Technického muzea Tatra s mou rodinou. Zjistila jsem, že se malí návštěvníci nevydrží na prohlídku dlouho soustředit. Tehdy mě napadla myšlenka vytvořit pro muzeum pracovní sešit a nabídnout jej rodinám s dětmi, aby tak všichni prožili příjemnou zábavu, procvičili si některé své schopnosti a dovednosti a také se něco nového dozvěděli. Tento muzejně-didaktický materiál by rovněž mohl přispět ke zkvalitnění poznání i prožitku a snad by i pomohl upevnit vztahy mezi dětmi a rodiči. Zbývalo ještě vyřešit otázku, kdo bude dětem pomáhat při řešení úkolů. Po té, co jsem zjistila, že v muzeu prozatím není žádný lektor, napadlo mě obsadit do role lektora rodiče, což by mohlo muzejním pracovníkům ulehčit práci. Na jejich prosbu byl sešit částečně upraven tak, aby jej mohly řešit i školní skupiny. Velký důraz byl kladen na vyzkoušení materiálu dětmi přímo v expozici, abych zjistila případné nedostatky a mohla je odstranit. Při zpracování bakalářské práce jsem vycházela nejen z odborné literatury, ale i z dětských časopisů a ze zkušeností získaných při výchově svého syna. Jedním z dokumentů pro formulování teoretické části práce byl také Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání. Tato práce je členěna do tří hlavních kapitol a je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V úvodní kapitole se zmiňuji o práci s veřejností v Regionálním muzeu v Kopřivnici a o expozici Technického muzea Tatra, kdy se zaměřuji především na nejslavnější sbírkové předměty. Některé fotografie a obrázky těchto proslavených vozů jsem zařadila do návrhu pracovního sešitu. Ve druhé kapitole shrnuji teoretická východiska, ze kterých jsem vycházela při tvorbě pracovního sešitu. Zamýšlím se zde nad tím, jak děti tráví volný čas 4
a zmiňuji se o tom, že ho mohou hezky prožít i v muzeu. S muzejními aktivitami jim může pomáhat rodič, který se v tomto případě stává lektorem a rádcem. V dalších podkapitolách se zabývám klíčovými kompetencemi dětí základní školy a principy správné tvorby sešitu. Stěžejní část práce představuje návrh pracovního sešitu s názvem Prohlídka s Tatrou Kleopatrou. Kromě postupu při tvorbě sešitu a komentáře k jednotlivým úkolům zde také důkladně rozpracovávám podkapitolu, týkající se akce nazvané Prohlídka s Tatrou Kleopatrou.
Za poskytnutí cenných rad, informací, materiálů a podnětných připomínek k práci bych ráda poděkovala vedoucí práce Mgr. Lucii Jagošové, kurátorům Mgr. Radimu Zátopkovi a Mgr. Janu Ražnokovi a logopedce Mgr. Petře Řezáčové. Dále bych chtěla poděkovat paní vychovatelce a všem dětem, které se účastnily akce Prohlídka s Tatrou Kleopatrou.
5
2
Technické muzeum Tatra v Kopřivnici Tato kapitola mi byla zdrojem cenných informací, které jsem později využila
při koncipování pracovního sešitu. Na začátku bych se chtěla dotknout některých důležitých mezníků v historii Technického muzea v Kopřivnici. Pro lepší komplexnost celého díla se v následujících dvou podkapitolách v krátkosti zmíním o oblasti práce s veřejností v muzeu a rovněž o expozici, která dokumentuje historický vývoj firmy Tatra. Zaměřím se především na nejzajímavější exponáty, jenž pomocí průkopnických metod významně přispěly k rozvoji automobilového průmyslu u nás. Některé fotografie a obrázky těchto proslavených vozů jsem zařadila do návrhu pracovního sešitu. Muzeum v Kopřivnici (tehdy zvané Lašské muzeum) bylo poprvé otevřeno veřejnosti 24. srpna 1947. V té době expozice prezentovala převážně předměty národopisného a vlastivědného charakteru. Později se k nim přidaly i výrobky místní továrny na hliněné zboží. Do sbírky postupem času přibývaly i historické automobily značky Tatra a Nesselsdorf. O šest let později bylo rozhodnuto, že se Lašské muzeum přetvoří na muzeum automobilového a keramického průmyslu. Někdejší mistr sportu Josef Veřmiřovský obohatil sbírku o součástky, motory i vyřazené vozy značky Tatra a Nesselsdorf1. V roce 1967 byl v blízkosti Lašského muzea postaven nový prosklený pavilon a muzeum bylo přesunuto pod správu tehdejšího podniku Tatra, n. p. Od roku 1981 se připojil k muzejnímu komplexu další objekt – Fojtství, který je chráněn Národním památkovým ústavem České republiky2. Dne 2. října 1997 byla oficiálně dokončena stavba nového Technického muzea. Architektům se podařilo nevyužitou a nepěknou část kulturního domu přetvořit na společenské centrum, ve kterém se nacházejí kromě muzea i kino a restaurace. V nové budově byla soustředěna většina sbírkových předmětů a zbylý prosklený pavilon u Lašského muzea sloužil jako depozitář. Na konci roku 1997 byla podepsána zástupci města Kopřivnice a Tatry, a. s. listina, potvrzující vznik nového právního subjektu označeného jako – Regionální muzeum Kopřivnice, o. p. s. O rok později byla k nově vzniklé organizaci přičleněna i budova muzea Fojtství. V březnu roku 2004 se pod tíhou sněhu zřítila
6
střecha starého proskleného depozitáře Technického muzea, vznikly tak nemalé škody, budova byla určena ke zbourání a exponáty musely být přemístěny do nového depozitáře v areálu společnosti Tatra3.
2.1 Expozice a práce s veřejností Regionální muzeum Kopřivnice, jehož součástí je i Technické muzeum Tatra, považuje muzejně-didaktické činnosti za prioritní. Organizuje aktivity pro širokou veřejnost, je otevřené pro všechny generace. Pořádá přednášky a besedy pro dospělé, zařizuje akce pro dětské publikum a nezapomíná ani na nevidomé návštěvníky. Pro ně je zde připravena speciální komentovaná prohlídka, kdy je možné si vybrané automobily osahat a sednout si do nich4. Protože instituci navštěvují ve velkém měřítku rodiny s dětmi, chtějí se muzejní pracovníci pozorněji zaměřit také na malé návštěvníky. Spolupracují se školami, domovem mládeže a se zájmovými skupinami. Například děti z tamějšího dramatického kroužku hrají představení na různých vernisážích a akcích. V Regionálním muzeu prozatím není k dispozici lektor, který by se zabýval výhradně aktivitami pro návštěvníky. Tuto pozici částečně a podle možností zastává 1 pracovník, který je zaměstnán jako kurátor sbírek v Lašském muzeu. Má vysokoškolské vzdělání se specializací na dějiny umění a je vyškolen kurzy pro práci s veřejností, jenž připravuje Asociace muzeí a galerií České republiky. Vytváří mimo jiné i programy pro školy, podílí se na propagaci i organizaci výstav a muzejně-pedagogických akcích pro děti a dospělé. Protože se do budoucna plánuje rozšířit programy o animace, interaktivní lekce, muzejní dílny a jiné, bude pravděpodobně pracovní tým muzea doplněn muzejním lektorem. Ten by se mohl důkladněji soustředit na vzdělávací aktivity pro všechny cílové skupiny návštěvníků. Jak už jsem uvedla, v muzeu zatím není žádný lektor. Toto zjištění, a také prostory expozice Technického muzea Tatra pro mne byly dva výchozí momenty pro zpracování pracovního sešitu. Expozice Technického muzea nabízí průřez historií značky Tatra i prvopočátky věnované značce Nesseldorfer. Pro zvídavé návštěvníky je tu přichystáno 7 audiovizuálních boxů, které poskytují vyčerpávající dodatkové informace o vzniku a vývoji Tatry. Muzeum je otevřené pro všechny generace, nezapomíná ani na zdravotně postižené občany a v celém areálu je
7
bezbariérový
přístup. Pro
nevidomé
návštěvníky
jsou
zde
organizovány
komentované prohlídky, kdy je možné si na vybrané vozy sáhnout a sednout si do nich. V muzeu se mohou návštěvníci procházet sami, nebo si objednat placenou prohlídku s průvodcem, dokonce i v angličtině nebo němčině. Připravují se zde komentované prohlídky pro školy, jenž instituci hojně navštěvují. Tyto akce s podrobným výkladem však mohou absolvovat pouze starší děti. Ti menší mají potíže se soustředěním a s pochopením všech složitých technických informací. Pro ně je zde speciální nabídka – mohou si do jednoho z vozů sednout a vyfotografovat se u něj. Z vlastního pozorování vím, že je to pro děti velká zábava. Instituci často navštěvují rodiny s dětmi, ale rovněž zde pro ně zatím není přichystaný program. Chybí tu muzejní lektor, kterého by však z části mohl zastávat rodič. Vzniká zde tedy prázdné místo, které by bylo hezké zaplnit aktivitami pro ty menší. Také proto jsem chtěla muzejním pracovníkům pomoci s vyplněním tohoto prázdného prostoru a zvolila jsem si návrh pracovního sešitu pro mladší školní věk jako téma své bakalářské práce.
V současné době nabízí Regionální muzeum Kopřivnice tyto čtyři expozice. •
Technické muzeum Tatra
•
Lašské muzeum
•
Muzeum Fojtství
•
Expozici Emila a Dany Zátopkových
Budova Technického muzea má 2 podlaží. Ještě před vchodem do pavilonu vidíme největší exponát, kterým je motorový vůz z roku 1936, zvaný Slovenská strela. Jezdil na trase Praha – Bratislava a dosáhl maximální rychlosti až 150 km/hod. V přízemí začíná kolekce vozů vyrobených v Kopřivnici do roku 1920, která poodhaluje počátky výroby dopravních prostředků v Českých zemích.
Rozdělení expozice I. patro 1. Město – Továrna
8
2. Vozidla vyrobená do roku 1920 3. Vozidla užitková 4. Vozidla aerodynamická
II. patro 1. Vozidla vojenská 2. Vozidla osobní a speciální 3. Vozidla sportovní a závodní 4. Vozidla osobní – současná 5. Vozidla nákladní 6. Vozidla kolejová
Kolekci vévodí vůz zvaný Präsident, první kopřivnický automobil vyrobený v bývalém Rakousku-Uhersku a zároveň v Českých zemích. V muzeu se nachází pouze replika, originál je vystavený v Národním Technickém muzeu v Praze. Mezi nejstarší vozy patří také typ NWS5 20 30, u kterého je poprvé použit motor vyrobený v Kopřivnici. Je to první konstrukce Hanse Ledwinky, zakladatele koncepce automobilů Tatry6. Ve druhé části místnosti jsou vozidla užitková a návštěvníci mohou shlédnout velmi oblíbenou Tatru 57 v různých provedeních, kterým se lidově říkalo „Hadimršky“. V dalším sále se nachází expozice nákladních automobilů. Za zmínku stojí replika vozu z roku 1898, originál se bohužel nezachoval. Další nákladní vůz Tatra 111, se exportoval do mnoha zemí světa. Jeho výroba začala během druhé světové války v roce 1942 a trvala až do roku 1962. Na Sibiři má tento automobil dokonce i pomník. Okruh pokračuje zpět po schodech, kde najdeme malou expozici Stará dílna. Nalezneme zde Tatru 30 v nálezovém stavu a rovněž nářadí, předměty i noviny pocházející ze stejné doby. Po té se návštěvník dostane do části, kde jsou vystaveny aerodynamické vozy, které zahrnujeme do nejslavnějšího období automobilky7. Později se vyráběly v luxusnějším provedení a už v roce 1934 byla zkonstruována Tatra 77, což byl první aerodynamický vůz na světě vyrobený sériově. Zajímavostí je tzv. ploutev pro stabilitu vozu. V Kopřivnici se vyráběly také motory letounů, jejich kompletace a licenční výroba byla v nedaleké Tatře Studénka. Pokud návštěvník vyjde
9
do druhého patra, má možnost si prohlédnout letecké motory a také dvouplošník, Tatru 131 zavěšený u stropu. Vyráběl se v malých sériích v letech 1936 – 19398. Ve druhém patře se nacházejí tři sály, ve kterých nalezneme vojenská vozidla, podvozky, motory a speciální vozidla, jako například osobní motorovou drezínu Tatru 15, což je vlastně automobil na kolejích. Zajímavostí je, že pomocí zvednutí vozu a otočením o 180° se mohlo dosáhnout plynulé jízdy mezi stanicemi tam i zpět. Mezi nadmíru pozoruhodné sbírkové předměty řadíme i prototyp motorových aerosaní Tatra V 855 z roku 1942. Němci je chtěli využít ve druhé světové válce na Sibiři, byl však vyroben pouze jeden prototyp. Další skupinu tvoří závodní automobily, mezi nimi i Tatra 607-2 Monopost z 50. let s maximální rychlostí 120 km/hod. Tyto vozy byly připravovány pro soutěž Formule 1, ale v 50. letech bohužel podle tehdejších předpisů nebyla možnost s nimi vyjet do zahraničí. Sklízely proto velké úspěchy alespoň na domácích závodištích. Poslední část expozice zahrnuje nejmladší automobily v muzeu. Je to jednak Tatra 613, prototyp z roku 1968 a prototyp Tatra 613 pod názvem President z roku 1994, zkonstruovaný podle návrhu českého designera Václava Krále. Tento vůz s maximální rychlostí 230 km/hod se však bohužel nedočkal sériové výroby9. Expozice je také doplněna řadou fotografií automobilů a významných osobností, dobovými plakáty a technickými výkresy. Kromě jiného zde návštěvník ve vitrínách spatří zmenšené modely Tatrovek, podle kterých se pak vyráběly originály a trofeje za různá vítězství v domácích i zahraničních soutěžích.
10
3
Návrh pracovního sešitu pro Technické muzeum Tatra v Kopřivnici – teoretická část V této kapitole a v následujících podkapitolách jsem se pokusila shrnout
teoretická východiska, kterých jsem se držela při tvorbě pracovního sešitu. Zamýšlím se zde nad tím, jak malí návštěvníci tráví volný čas a zmiňuji se o tom, že ho mohou pěkně prožít i v muzeu, například vypracováváním úkolů v pracovním sešitě. S touto aktivitou jim muže pomáhat rodič, který se v tomto případě dostává do role muzejního lektora. Dále se zabývám klíčovými kompetencemi vybrané věkové kategorie a zásadami správné tvorby sešitu.
3.1 Děti a volný čas „Volný čas můžeme chápat jako opak nutné práce nebo povinnosti. Je to doba, kdy si své činnosti vybíráme svobodně a děláme je dobrovolně a rádi10.“
Ve svém volnu se lidé věnují aktivitám, které je baví a uspokojují, přinášejí jim radost, uvolnění a zábavu. Děti jsou prostřednictvím pestrých a zajímavých činností motivovány k hodnotnému využití volného času a k získávání nových vědomostí, dovedností i návyků11. Je prokázané, že ve většině případů potomek napodobuje své rodiče, přebírá jejich životní styl, a tedy i způsob trávení času mimo vyučování. Na způsob, jak naložit se svým volnem, má značný vliv kromě rodiny i škola, učitelé, vrstevníci, kamarádi, známí nebo například hromadné sdělovací prostředky či literatura12. Jedním z cílů výchovy je naučit dítě rozumně a smysluplně využívat své volno, formovat jeho mimoškolní aktivity, rozvíjet talent a podporovat hluboký a celoživotní zájem. Vhodné pedagogické usměrňování volnočasových aktivit je důležitou formou prevence závažných výchovných problémů, jako jsou projevy agresivního jednání nebo drogová závislost. Dítě, které nemá žádného koníčka, se nudí a může snadno podlehnout negativním vlivům v okolí. Naopak žák, který navštěvuje nějaký kroužek, může využít zájmové činnosti například i pro přípravu na budoucí povolání13.
11
Po skončení vyučování, bývají žáci často fyzicky i psychicky unaveni z nadměrného zatěžování svalů při dlouhém sezení nebo proto, že se musí dlouho soustředit na učitelův výklad. Je tedy nutné, aby si malý student dobře odpočinul a nebyl přetěžován dalším učením. Na tuto křivku pozornosti je třeba dbát při koncipování typů úkolů a jejich náročnosti. Proto je vhodné zařadit do pracovního sešitu některé úlohy, patřící do skupiny odpočinkových činností. Týká se to například výtvarných aktivit.
V této části bych krátce shrnula některé výchovně-vzdělávací činnosti mimo vyučování, jak je ve své knize popisuje autorka Jiřina Pávková14.
Odpočinkové činnosti
musí být fyzicky i psychicky nenáročné, aby se dítě zbavilo únavy.
Rekreační činnosti
slouží také k odstranění únavy, ale jsou zaměřeny více na sportovní nebo pohybové aktivity.
Zájmové činnosti
vedou děti k rozvíjení svých zájmů a koníčků. Přispívají
k duševní
rovnováze,
spokojenosti
a vyrovnanosti, ale také fyzické zdatnosti a odolnosti. Příprava na vyučování
souvisí s plněním školních povinností. Tyto aktivity by měly být zajímavé a odlišné od vyučování.
Prostředí, ve kterém děti tráví mimoškolní aktivity, je velmi různorodé. Místem pro využití volného času a získávání kulturních zkušeností může být také muzeum. To by se mělo snažit o hledání nových postupů, jenž by oslovily prakticky všechny věkové kategorie návštěvníků a motivovaly je k získávání kladného vztahu ke sbírkovým předmětům15. Někteří návštěvníci vnímají muzeum jako chladnou a uzavřenou instituci, ale po účasti ku příkladu na muzejně-pedagogických programech pro celé rodiny se jejich předsudky ztrácejí. Vždyť muzeum umožňuje, aby všichni společně příjemně prožili volný čas. Domnívám se, že pokud chceme přilákat do muzea více dětí, musíme oslovit jak školu, tak rodinu a zjistit, jaké požadavky či potřeby mají a jak je chtějí uspokojit16.
12
3.2 Rodič v roli lektora v Technickém muzeu Tatra Činnost muzejního lektora je zaměřena na učení a vzdělávání v nejrůznějších vědních disciplínách. „Ve své práci využívá mnoho různých metod s cílem kombinovat vizuální prožitek s dalšími formami verbální i neverbální komunikace s tvůrčími aktivitami17.“ Měl by vést muzejní publikum adekvátními metodami a kreativním přístupem k pochopení historických i kulturních souvislostí a seznámit je se sbírkovými předměty v muzejních expozicích a výstavách. Pokud se rodič zapojí s dětmi do muzejně-pedagogických programů, dostává se tak vlastně do role muzejního lektora18. Je v podstatě ve funkci rádce, může pomáhat svým potomkům například s vypracováváním úkolů v pracovních sešitech a listech. Mnohdy dochází k tomu, že rodiče tyto činnosti dělají rádi, zapomenou při nich na své starosti a velmi příjemně tak stráví čas v muzeu celá rodina. Často poprvé přicházíme do této instituce na I. stupni základní školy. Domnívám se ale, že by si dítě mělo vytvořit kladný vztah k muzeu již v předškolním věku. Mělo by se naučit vnímat ho jako místo, kam si může jít hrát, odpočinout, nabrat nové zkušenosti a zážitky. Ne jako šedou nepřístupnou budovu se zamračenými dozorci, kde se nesmí křičet, na nic sahat a na nic se ptát. Může být velmi zajímavé, když se dítě zapojí společně s rodiči do příprav a plánování první návštěvy muzea. Abychom probudili jeho zvědavost a zájem, je dobré komunikovat s ním o tom, co tam uvidí. Také je podstatné vědět, co našeho potomka zajímá a jaké má koníčky, abychom podle těchto kritérií vybrali tu správnou expozici či výstavu19. Musíme je rovněž seznámit s tím, že ne všude se mohou dotýkat vystavených exponátů. Děti však mají radost, když mají možnost si na muzejní exponáty sáhnout. Proto pro ně některá muzea připravují interaktivní programy, kde návštěvníci mohou sbírkové předměty vnímat nejen vizuálně, ale mohou si je také ohmatat, vyzkoušet si jejich funkce a pohrát si s nimi. Na základě komplexnějšího prožitku dochází k dlouhodobějšímu zapamatování informací a hlouběji se rozvíjí fantazie a kreativita 20. Když malý návštěvník vstoupí do muzea poprvé, je pro něj toto prostředí cizí a jiné než zná z domova, stává se, že je nesoustředěné a mnohdy se nudí. Zpočátku nemusí být zrovna jednoduché ho zaujmout.
13
Položme si důležitou otázku: „Čím jako rodič /lektor dítě v muzeu zaujmout?“
Myslím si, že jednou z nejdůležitějších věcí je malého návštěvníka motivovat a vzbudit u něj zvědavost a touhu zkoumat. Dítě potřebuje nalézt odpovědi na své otázky a má radost, když rodič projeví zájem o jeho vlastní názory a diskutuje s ním o daném problému. Motivací může být pochvala za splněný úkol nebo i obrázek. Musíme brát zřetel na to, že je malý návštěvník spontánní, zvědavý a má velkou chuť tvůrčím a hravým způsobem zpracovávat nové zkušenosti. Je nutné, abychom se snažili u dětí zohlednit zvýšenou pohybovou aktivitu. Někteří nevydrží dlouho na jednom místě, jiní se projevují hlučněji, než by měli, další se rychle unaví. Aby dítě nezlobilo, nesmí se nudit a je důležité ho pořád něčím zaměstnávat. Protože kdo si hraje, nezlobí. A toto osvědčené pravidlo platí i v muzeu. Hry pokoušejí zvídavost a tvořivost všech věkových skupin návštěvníků. Hrou si mnohem více zapamatujeme, je to jedna z nejefektivnějších forem učení, které i v muzeu může být zábavné, živé a plné fantazie. Domnívám se, že pokud se malý návštěvník zúčastní kvalitního a poutavého programu, má tendenci se do muzea vracet, a to i se svými rodiči a prarodiči. Všichni tak mohou kvalitním způsobem naplnit svůj volný čas a o to by mělo jít muzejním pracovníkům v prvé řadě.
3.3 Schopnosti a dovednosti dítěte mladšího školního věku Při tvorbě edukačního programu je nezbytné, aby muzejní lektor bral tyto kompetence na zřetel. Proto bych nyní chtěla objasnit základní schopnosti a dovednosti dětí od 7 do 12 let, řadící se do kategorie mladšího školního období. Toto věkové vymezení odpovídá 1. stupni základní školy. Při zpracování této podkapitoly jsem čerpala z knih, tykající se vývojové psychologie, kognitivní a sociální psychologie žáka základní školy a psychologie duševního vývoje dětí. Ve všech oblastech vnímání můžeme sledovat ve školním věku výrazné pokroky. Dítě je pozornější, vytrvalejší, všechno rádo a důkladně zkoumá. Při tvorbě pracovního sešitu je nutné počítat s tím, že bude třeba zvolit velké a výrazné písmo a barevné fotografie, protože pro malé školáky je obtížné vidět
14
drobná písmena a nevýrazné obrázky. Musí zaostřovat čočku, tím je více zatížena jejich pozornost a snižuje se i motivace. Proto u této činnosti jedinec dlouho nevydrží. Školáci už věci nevnímají vcelku, ale dokáží je prozkoumávat po částech, až do malých detailů, mezi nimiž hledají určité logické vztahy. V praxi to znamená, že už dokáží najít v obrázku různé geometrické tvary nebo jejich počet21. V průběhu prohlídky muzea žák často používá sluchové vnímání. Musíme mít na paměti, že sluchové podněty mají omezené časové trvání a proto je třeba informace opakovat. Při muzejně-pedagogických programech je důležité, aby jedinec používal sluchové i zrakové vnímání, protože si danou informaci lépe zapamatuje. Porozumění výkladu závisí na tom, jakým způsobem dítě uvažuje. „Jeho myšlení je vázané na realitu, to znamená, že je schopno uvažovat o něčem určitém, co samo zná. Stačí mu i dřívější zkušenost, aby si to, co potřebuje mohlo alespoň představit22.“ Proto žákům pomáhá v uvažování možnost ověřit si výklad pedagoga prakticky nebo prostřednictvím nejrůznějších didaktických pomůcek, které mohou být i ve formě sbírkových předmětů. Postupně se vyvíjí konkrétní logické myšlení, což je umění posuzovat skutečnost podle více hledisek a brát v úvahu různé souvislosti a vztahy. Dítě již dovede věci logickým způsobem uspořádat a třídit například podle barvy nebo tvaru. Mladší školáci se ještě nedovedou učit, jejich paměť funguje převážně mechanicky. Musíme brát v úvahu to, že vštípené znalosti si nepamatují příliš dlouho, protože zde postrádají vzájemné souvislosti. Aby se něčemu naučili, musí probíranou látku pochopit a porozumět jí23. Při sestavování úkolů do pracovního sešitu jsem tedy dbala na to, aby byly texty krátké a srozumitelné. Na začátku prvního stupně musíme u mnohých jedinců počítat se slabou, krátkodobou a bezděčnou pozorností. Pro zapamatování určitých informací je nezbytné, aby žák dával pozor. Pokud se dobře nesoustředí, může se stát, že vyřeší zadaný úkol nesprávně. Raději se soustředí na ty informace, které jsou nové, atraktivní, mají pro něj určitý význam nebo jsou něčím zvláštní či nápadné24. Do pracovního sešitu jsem z toho důvodu zařadila detektivní úkoly s poutavými barevnými obrázky, které by děti více motivovaly ke splnění všech úkolů a zároveň si díky nim procvičily paměť a pozornost. Ti mladší se nedovedou na výuku intenzivně koncentrovat delší dobu. Proto je správné, aby byly do edukačního 15
programu v muzeu zařazovány různé oddychové činnosti, které pomohou udržet pozornost. Do pracovního sešitu se tedy jeví jako vhodná varianta začlenit náročnější úkoly, které se střídají s odpočinkovými a zábavnými aktivitami. Slovní zásoba dětí se tvoří především pod vlivem rodiny, zkušeností ze školy, z kontaktů se svými vrstevníky, ale také z televize, rádia a dalších médií. Žák má tendenci si zafixovat takové slovní výrazy, které jsou pro něj užitečné. Ve školním období se řeč zdokonaluje, slovní zásoba se rozšiřuje a dochází rovněž k rozvoji gramatiky25. K procvičování slovní zásoby dochází při řešení křížovky, kterou jsem proto zařadila i do pracovního sešitu. Úspěšnost vzdělávacích aktivit značně závisí na schopnostech rozumět mluvenému i psanému slovu a na kvalitě verbálního vyjadřování. V tomto věkovém období jsou projevy emocí ( např. radost, vztek, hněv, strach…) ještě silné, snadno vznikají a lehce odeznívají. S věkem jsou citové stavy stabilnější a dlouhodobější. Dítě se začíná stále více kontrolovat a ovládat, je klidnější než v předškolním věku. Agresivita ustupuje do pozadí. City jsou stále ještě nestabilní, dítě se pro nějakou věc rychle nadchne, ale také na ni může stejně rychle zapomenout. Hlavní složkou duševního dění byly v předškolním období vizuální představy, postupem vývoje dochází k jejich pomalému útlumu. Školáci již pozvolna opouštějí dětský svět fantazií a pohádek a zaměřují se také na dobrodružství a realitu. V pracovním sešitě se dětská fantazie promítla v dokončení obrázkové pohádky. Někdy i překvapivé odpovědi malých tvůrců přikládám v příloze. Pro mladší školní věk je charakteristické růst do výšky, prodlužování horních a dolních končetin, nabývání svalové hmoty a zvyšování hmotnosti. Dítě nachází v pohybu potěšení, radost a usiluje o jeho větší dokonalost. Zvyšuje se jeho svalová koordinace, hlavně drobných svalů ruky, dochází ke zlepšování hrubé i jemné motoriky. Pohyby při psaní se soustřeďují nejprve v ramenním a loketním kloubu, později po důkladném procvičování již děti používají více zápěstí a prsty. Zlepšuje se i koordinace celého těla a dochází k značnému zájmu o pohybové a sportovní hry, kde se projeví rostoucí síla, zdatnost a obratnost26. Do pracovního sešitu tedy bude vhodné zařadit jako jeden z úkolů omalovánku, aby si děti procvičily jemnou motoriku.
16
3.4 Pracovní sešit obecně Jednou z nejvyužívanějších a nejoblíbenějších dětských činností v muzeu je plnění úkolů v pracovních sešitech k expozicím nebo výstavám. Tématikou pracovních listů i sešitů se zabýval jeden ze seminářů projektu nazvaného Škola a muzeum pod jednou střechou27. Autoři studijního materiálu k tomuto semináři, Markéta a Nikola Křístkovi, uvádí zcela výstižnou charakteristiku: „Pracovní listy/sešity jsou didaktickou pomůckou připravenou pro tématický celek, projekt nebo i jednotlivé učební činnosti, která pomocí několika zadání úkolů, otázek či informací na předtištěných listech papíru vede žáky k aktivnímu a osobnímu přístupu k učivu28.“ Jiná definice uvádí, že můžeme pracovní sešity považovat za určitou formu didaktického neučebnicového textu, který je vypracován k dané výstavě či expozici a podporuje zájem muzejního publika o získávání nových informací z nejrůznějších vědních oborů. Hravou a atraktivní metodou mají vést k propojení školní výuky s činností muzea29. Sešity pomáhají lépe pochopit výstavu, slouží k podpoře aktivity dětí v muzeu i pro další využití ve škole či v rámci trávení volného času. Rozvíjejí také komplexní smyslové vnímání a formují vkus. Jejich hlavním cílem je zpravidla to, aby se malí návštěvníci do muzea stále a s nadšením vraceli a přiváděli s sebou i své rodiče, prarodiče nebo kamarády. Někdy se k pracovnímu sešitu vytvářejí i metodické materiály pro učitele, které jsou zpracovány tak, aby pedagogovi umožnili přípravu a následné vyzkoušení ve škole. Mnohdy muzea nabízejí semináře pro učitele, kde je možné se dozvědět, jak správně s listy pracovat.
Některé základní předpoklady pro úspěšné vytvoření pracovního sešitu podle pedagoga Vladimíra Jůvy30
1. Každý sešit se zpracovává s určitým pedagogickým záměrem.
2. Musí vycházet ze sbírkových předmětů prezentovaných ve výstavě.
3. Úkoly jsou přizpůsobeny úrovni žáků. Je-li třeba, rozšíří se sešity o mutace, které se upraví pro danou věkové kategorii. 17
4. Důležitá je i celková grafická úprava, která je přizpůsobena úrovni žáka. Měli bychom používat výrazné písmo a barevné obrázky, které děti jistě velmi zaujmou.
5. Orientace v textu by měla být rychlá a snadná.
6. Vyplněný sešit se často stává podkladem pro další práci.
7. Odpovědi na otázky vyžadují co nejméně psaní a úkoly by měly být krátké, aby se děti brzo neunavily a vyřešily pracovní sešit až dokonce.
8. Jestliže se žákům nelíbí celková úprava nebo mají potíže s plněním úkolů, je třeba se zamyslet nad přepracováním listů.
Dětskou zvídavost nejvíce posilují neobvyklé úkoly, které ale nepřesahují hranici jejich chápání. To znamená, že je musí dokázat vyřešit samy, nebo s pomocí pedagoga. Pokud je pro ně úkol příliš obtížný, motivace k vyřešení prudce klesá. Úkoly musí být zajímavé, dobře propracované a úzce provázané se sbírkovými předměty ve výstavě či expozici. Abychom se vyvarovali případných chyb, je nutné ještě před začátkem výstavy pracovní sešit s dětmi vyzkoušet a zjistit, s kterými úkoly měly potíže a proč. Tvůrce pracovního sešitu musí promyslet i otázku grafického designu a financí. Pracovní listy s barevnými obrázky jsou pro děti atraktivnější, ale zase je jejich zpracování finančně náročnější. Uvědomuji si, že ne všechna muzea mají dost prostředků k vytištění barevných listů. Často je jejich jedinou šancí získat pro tuto aktivitu dar od sponzorů31.
18
4
Návrh pracovního sešitu pro Technické muzeum Tatra v Kopřivnici – praktická část V této kapitole se věnuji praktické části mé bakalářské práce. Popisuji zde,
jak jsem postupovala při realizaci pracovního sešitu. Dále podrobně rozpracovávám podkapitolu nazvanou akce Prohlídka s Tatrou Kleopatrou, jenž je zaměřena na prozkoušení pracovního sešitu s dětmi v muzeu. Poslední část je věnována popisu a komentáři k jednotlivým úkolům, které jsem si do tohoto muzejně-didaktického materiálu zvolila. Inspirací k návrhu pracovního sešitu mi byla návštěva expozice tohoto muzea s mou rodinou. Během prohlídky jsem pozorovala u návštěvníků intenzivní zájem o sbírkové předměty, ale zdálo se, že zvláště ti menší se nevydrží na prohlídku dlouho soustředit. Někteří neustále kladli zvídavé dotazy tatínkům, kteří se tak nemohli plně koncentrovat na prohlídku. Zjistila jsem, že muzeum pracovní sešit pro děti nemá a zkusila jsem oslovit vedení emailem, zda by nepotřebovali tento materiál vytvořit. K mé radosti s nápadem souhlasili a zároveň projevili zájem o spolupráci. Na základě souhlasu a velké podpory muzejních pracovníků jsem tedy začala sešit připravovat. Kromě teoretické literatury mi byly hlavními podklady pro praktickou část této práce učebnice a pracovní sešity pro základní školy pro 1. stupeň32. Dále bylo nutné, abych se seznámila se základy grafického programu Photoshop a naučila se s ním pracovat. Inspirací pro typy úkolů do pracovní sešitu mi byly dětské křížovky a časopisy Sluníčko, určené pro tuto cílovou skupinu. Aby děti byly schopné úkoly vyřešit, bylo nutné brát v úvahu základní schopnosti a dovednosti dětí tohoto věku, které jsou blíže popsané v předchozí kapitole. S vybíráním úkolů mi nadšeně pomáhal můj devítiletý syn. Do sešitu byly zařazeny úlohy, které se nám jevily jako velmi oblíbené a ne příliš složité. Z mých zkušeností vím, že zvláště obrázkové pohádky mají v oblibě děti i dospělí. Pracovní sešit s názvem Prohlídka muzea s Tatrou Kleopatrou je primárně určen pro rodiny s dětmi ve věku od sedmi do desíti let. Na prosbu pracovníků muzea byl materiál z části upraven tak, aby se dal využít eventuálně i pro potřeby školních tříd. V tomto případě by jej dokázali vyřešit žáci až od druhé třídy. 19
Prvňáčci by dle mého názoru měli s vypracováním problémy, protože ještě nedokáží přečíst a napsat všechna písmenka a pedagog nebo lektor by jim musel značně pomáhat. Řešením by bylo pro prvňáčky zhotovit jednodušší varianty úkolů. Zaměřila jsem se na vytvoření takových úloh, které by jedince motivovaly k důkladnému prohlednutí exponátů a k tomu, aby se zamysleli nad jejich významem. Mým záměrem bylo přitažlivou formou zpříjemnit dětem prohlídku expozicí, působit na rozvoj jejich klíčových kompetencí tak, jak je definuje Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání33 a zkvalitnit způsob trávení volného času rodin v muzeu. Pracovní sešit je tvořen 11 stranami formátu A4 a obsahuje dohromady 11 úkolů. Pro snadnější četbu bylo použito velké a výrazné písmo typu Comics s velikostí fontu 18. Aby byl sešit co nejvíce poutavý a zajímavý, byly vybrány barevné obrázky a fotografie upravené v grafickém programu Photoshop. Pro zjednodušení a větší přehlednost jsou jednotlivá zadání vložena do barevných rámečků. Každý úkol je označen autíčkem34 nebo domečkem. Je to proto, aby si dítě mohlo případně vybrat úlohy, které bude zpracovávat doma a které v muzeu. Úkoly přímo provázané s expozicí označené autíčkem musí zpracovat v muzeu, ty ostatní si může dokončit doma. Protože podle mého zjištění jsou dva úkoly obtížnější, označila jsem je hvězdičkou. Předpokládaná doba vypracování v muzeu je 45 – 60 minut. Celý pracovní sešit přikládám jako přílohu k této práci.
4.1 Postup při tvorbě Postup, který jsem zvolila při tvorbě pracovního sešitu, by se dal shrnout do sedmi kroků a pro přehlednost jsem je v textu očíslovala.
1. Nejdříve jsme navštívili expozici Technického muzeum v Kopřivnici s rodinou, a po té následovala objednaná prohlídka s průvodcem.
2. Z knih o vývojové psychologii jsem si vyhledala potřebné informace o dovednostech a rozumových schopnostech vybrané věkové skupiny, pro niž je sešit určen. Prostudovala jsem učebnice a pracovní sešity
20
pro 1. - 4. stupeň základní školy, pracovní listy jiných muzeí a časopisy Sluníčko, abych se inspirovala úkoly a aplikovala je do muzejního prostředí.
3. Abych mohla podle potřeby upravovat obrázky a fotografie, bylo třeba naučit se pracovat s grafickým programem Photoshop.
4. Vytvoření návrhu pracovního sešitu.
5. Abych odstranila případné nedostatky, zkusily si pracovní sešit vyplnit 3 děti ve věku osmi let. Dále byly některé úkoly prozkoušeny logopedkou, která je zaměstnána v Mateřské a Základní škole na ulici Barvičové v Brně35. Vybrala a ofotila jsem některým žákům úkoly, u kterých nebyla podmínka řešit je přímo v muzeu. Bylo zjištěno, že jim čtení ani vypracování úkolů nečinilo větší obtíže.
6. S návrhem v ruce jsme spolu s kurátorem panem Radimem Zátopkem ještě několikrát prošli expozici a ověřovali správnost zpracovaného tématu. Po konzultaci s ním došlo k výměně některých fotografií, zařazených do detektivních úkolů. Některá vozidla totiž opouštějí budovu z důvodu různých přehlídek, tudíž musely být vybrány ty fotografie vozů, které v muzeu zůstávají.
7. Po menších úpravách došlo ke zkoušce pracovního sešitu přímo v muzeu se žáky druhých tříd (viz. akce Prohlídka s Tatrou Kleopatrou, kterou popisuji v následující části textu), kteří trávili volný čas ve školní družině.
4.2
Akce „Prohlídka muzea s Tatrou Kleopatrou“ Abych zjistila, jak bude můj návrh pracovního sešitu přijat malými
návštěvníky, bylo nutné tento materiál vyzkoušet v praxi. Dne 18. dubna 2008 proběhla v prostorách Technického muzea akce nazvaná Prohlídka muzea s Tatrou Kleopatrou. Zúčastnilo se jí 14 žáků z druhých tříd a jeden ze třetí třídy36. Tímto bych chtěla poděkovat zaměstnancům muzea, že se podíleli na organizaci akce a že
21
umožnili, abychom s dětmi mohli vyzkoušet pracovní sešit v praxi. Kurátor Lašského muzea, pan Jan Ražnok, oslovil paní vychovatelku v Kopřivnici, která byla ochotna se s dětmi v rámci školní družiny netradičního programu zúčastnit. Domluvili se společně také na vhodném termínu návštěvy. Na začátku akce jsem rozdala pracovní sešity a vysvětlila postup. Pro snadnější řešení úkolů bylo třeba dětem ukázat, kde se na panelech u jednotlivých exponátů vyskytují typové značky vozidel. Po přečtení úvodní strany se malí návštěvníci samostatně procházeli a vypracovávali jednotlivé úkoly. Pokud někdo potřeboval radu, mohl se obrátit na mne, pana Ražnoka nebo paní vychovatelku. Na závěr proběhla stručná diskuse o tom, co se nám v muzeu líbilo, shrnuli jsme si nejdůležitější poznatky a za dobře odvedenou práci všichni získali lízátka. Po té mi žáci vyplněné materiály vrátili zpět. Nakonec jsme se společně u jednoho exponátu vyfotografovali a domluvili se, že jim na památku fotografie i sešity pošlu, aby měli všichni na naši akci hezkou vzpomínku. Bylo patrné, že někteří s potěšením přistoupili na tuto variantu řešení, protože se s pracovními sešity jen velmi neradi loučili. Vyplněné materiály jsem následně použila pro analýzu a vyvození závěrů z tohoto experimentu. Tímto jsem se snažila o vytvoření optimální podoby pracovního sešitu a rovněž o zpracování případných změn. Pokud bych průběh akce měla hodnotit, mohu říci, že se žákům neobvyklá prohlídka expozice líbila a projevovali spokojenost a nadšení. Oceňuji jejich aktivitu, jednotlivé úkoly řešili s velkou horlivostí, zápalem a zdálo se, že je práce těší. Domnívám se, že řešení úkolů a čtení textů pro ně nebylo obtížné, někteří jedinci potřebovali naše rady více, jiní méně. Z mého pozorování vyplynulo, že některé detektivní úkoly žákům činili menší potíže, protože jich bylo příliš. Z toho důvodu bych navrhla některé ze sešitu odstranit. Dva žáci byli pomalejší a nestihli vypracovat celý sešit do konce. Podrobnějším komentářům k jednotlivým úkolům se budu věnovat v následující podkapitole. Čas strávený v muzeu proběhl velmi příjemně, jak pro nás dospělé, tak i pro děti. Mohu konstatovat, že rovněž pro mě to byl nezapomenutelný zážitek, zejména v tom, že jsem měla možnost si alespoň z části vyzkoušet profesi muzejního lektora přímo v praxi. Jsem ráda, že se návrh pracovního sešitu líbil i kurátorům muzea. Není však zcela jisté, zda-li bude na jeho realizaci dostatek financí. Některé úkoly budou pravděpodobně využity alespoň v černobílé podobě. Pokud by měla být 22
zachována barevná verze, musel by pomoci sponzorský dar nebo prostředky z některého grantu EU poskytovaného na vzdělávání. Jestliže se Technické muzeum Tatra odhodlá v budoucnu pracovní sešit využít, bude pro děti zcela jistě příjemným zpestřením při prohlídce, jak v oblasti školních aktivit, tak i v rámci trávení volného času.
4.3 Pracovní sešit – úkoly s komentářem V této podkapitole bych chtěla podrobněji rozpracovat a komentovat úkoly, které jsem s pomocí svého syna vybrala a zařadila do pracovního sešitu. U každé úlohy je uvedeno, co bylo jejím cílem a měřila jsem i to, jak dlouho děti jednotlivé úkoly řešily. Pro přehlednost byly všechny tyto informace vloženy do tabulky. Žáci vypracovávali všechny úlohy v jednotlivých sálech Technického muzea Kopřivnice. Jako doplňkové muzejně-didaktické pomůcky byly použity psací a výtvarné potřeby. Aby se dětem dobře psalo a malovalo, zajistil pracovník muzea dostatek tvrdých podložek . Na úvodní straně se děti seznámí s Tatrou Kleopatrou, která je provází celým pracovním sešitem a zároveň jim představí úkoly, které mohou očekávat. Pro snadnější četbu bylo použito velké a výrazné písmo. Zároveň jsem se snažila využít barevné obrázky a fotografie37, aby byl sešit co možná nejvíce poutavý a zajímavý. Do této podkapitoly jsem zakomponovala i svoje postřehy z experimentu, které jsou zpracované v tabulkách v podobě komentářů a časového vymezení pro vypracování úkolů. Na závěr bych chtěla podotknout, že stanovený cíl reflektuje rozvoj příslušných kompetencí.
23
Úkol číslo 1 Zadání NAJDI V MUZEU TYTO DOPRAVNÍ PROSTŘEDKY A URČI PODLE POPISEK, KTERÝ JE NEJSTARŠÍ A KTERÝ NEJMLADŠÍ. NA ŘÁDKY ZAPIŠ JEDNOTLIVÉ ROKY VÝROBY. 1.
2.
__________________
___________________
3.
4.
__________________
___________________
Název:
Detektivní úkol
Cíl:
Cílem je zábavnou formou představit jedny z nejslavnějších exponátů muzea. Děti si procvičují pozornost, postřeh, zrakové vnímání a porovnávání většího a menšího.
Popis úkolu:
Děti mají v muzeu objevit 4 vozidla podle barevných fotografií a všímat si také popisek na plastových panelech. Budou zjišťovat a porovnávat roky výroby vozidel.
Čas:
6 minut
Komentář:
Při zahájení akce jsem žákům podrobně vysvětlila, kde mají na popiskách hledat roky výroby, a proto byl pro ně úkol poměrně jednoduchý. Trošku jsme jim museli pomáhat s porovnáváním čísel. Děti byly velmi rády, že se jim podařilo najít všechny vozy na fotografiích.
24
Úkol pro chytré hlavičky
Úkol číslo 2
Zadání VE ČTYŘSMĚRCE JE UKRYTO 11 DOPRAVNÍCH PROSTŘEDKŮ. AŽ JE VYŠKRTÁŠ, ZŮSTANE TI 12 PÍSMEN. PŘEČTI SI TAJENKU PO ŘÁDCÍCH. NÁPOVĚDA:
V TAJENCE
SE
UKRÝVÁ
JMÉNO
VÝZNAMNÉHO
KONSTRUKTÉRA TATRY VYŠKRTNI: VLAK, AUTO, KOLO, TRAMVAJ, LOĎ, NÁKLAĎÁK, MOTORKA, LETADLO, AUTOBUS, TRAKTOR, METRO V
L
A
K
T
A
U
T
O
M
E
U
H
R
K
O
L
O
O
T
T
R
A
M
V
A
J
T
A
O
K
E
A
N
S
O
D
B
L
T
T
E
D
W
R
L
U
I
O
R
N
K
A
K
O
S
R
O
L
O
Ď
A
N
Á
L
A
Ď
Á
K
K
Název:
Čtyřsměrka
Cíl:
Cílem je zábavnou formou představit jednoho z nejvýznamnějších konstruktérů Tatry. Rozvoj pozornosti, postřehu, zrakového vnímání a logického uvažování.
Popis úkolu:
Žáci mají řešit čtyřsměrku a najít tajenku. Pomůže jim nápověda se seznamem dopravních prostředků, které musí vyškrtnout. Tajenka skrývá jméno proslulého konstruktéra Tatry Hanse Ledwinky.
Čas:
9 minut
Komentář:
Úkol je obtížnější, proto je na začátku stránky označen hvězdičkou. Jeho řešení zabralo dětem nejvíce času, a proto potřebovaly naši pomoc. Ale nakonec všechny dospěly ke správnému řešení.
25
Úkol pro chytré hlavičky
Úkol číslo 3
Zadání NAJDI V MUZEU NEJMÉNĚ 2 AUTA, STOJÍCÍ VEDLE SEBE, ZVANÉ LIDOVĚ „HADIMRŠKA“. NAPIŠ NA ŘÁDKY TYPOVÉ OZNAČENÍ TĚCHTO VOZŮ. V HOUSENCE NAJDEŠ NÁPOVĚDU.
1. T ………………………………. 2. T ………………………………. 3. T ……………………………….
Název:
Detektivní úkol
Cíl:
Záměrem je seznámit se s jedním z nejoblíbenějších vozů 30.let 20. století. Rozvoj postřehu, pozornosti, zrakového vnímání a logického uvažování.
Popis úkolu:
V detektivní úloze budou malí návštěvníci hledat typ vozu, kterému se lidově říkalo „Hadimrška“. V housence je napsaná nápověda, kde děti přiřazují čísla k písmenkům, která barevně ladí k sobě.
Čas:
6 minut
Komentář:
Tento úkol, označený hvězdičkou, se ukázal být jako nejtěžší ze všech. Museli jsme žákům naznačit, ve kterém sále mají hledat a poté už neměli problém se zorientovat v popiskách a najít správný exponát.
26
Úkol číslo 4 Zadání NAJDI V MUZEU HASIČSKÉ VOZY. KOLIK JICH JE DOHROMADY? ZAKROUŽKUJ SPRÁVNOU ODPOVEĎ.
1. TŘI 2. ČTYŘI 3. ŠEST 4. SEDM
Název:
Detektivní úkol
Cíl:
Rozvoj pozornosti, paměti a zrakového vnímání.
Popis úkolu:
Žáci musí nalézt správný počet hasičských vozů a vyberou si správnou odpověď ze čtyř možností.
Čas:
8 minut
Komentář:
Tato aktivita byla náročnější na čas. Děti musely projít celé muzeum, a při tom se opravdu pozorně dívat a hledat všechny hasičské vozy. S naší pomocí se jim podařilo najít správné řešení.
27
Úkol číslo 5 Zadání TATRA VYRÁBĚLA RŮZNÉ DOPRAVNÍ PROSTŘEDKY. VYŠKRTNI DVA, KTERÉ NEVYRÁBĚLA A TY JE NENAJDEŠ V MUZEU.
1. OSOBNÍ AUTO 2. NÁKLADNÍ AUTO 3. VLAK 4. MOTORKA 5. LETADLO 6. TRAKTOR
Název:
Detektivní úkol
Cíl:
Rozvoj pozornosti, paměti a zrakového vnímání.
Popis úkolu:
Toto je další z detektivních úloh, kde děti vyškrtnou ze sloupce dopravní prostředky, které v muzeu nenajdou.
Čas:
5 minut
Komentář:
Dvěma žákům jsme poradili, že musí škrtnout i vlak (zapomněli na exponát před muzeem). Ale jinak správné řešení našli všichni.
28
Úkol číslo 6 Zadání PŘIŘAĎ ČÁSTI HASIČSKÉHO VOZU TAM, KAM PATŘÍ. SPOJ OBRÁZKY V DOLNÍ ČÁSTI STRÁNKY SE SPRÁVNÝMI BÍLÝMI OBDÉLNÍČKY.
2.
1.
3.
4.
5.
Název:
Spojování částí hasičského auta
Cíl:
Rozvoj postřehu, pozornosti a smyslu pro jednotlivost a celek a logického uvažování.
Popis úkolu:
V této úloze se přiřazují části hasičského vozu na místo, kam patří. Jako předloha slouží přímo sbírkový předmět.
Čas:
4 minuty
Komentář:
Úkol byl pro děti velmi jednoduchý a měly ho poměrně rychle vyřešený, moc se jim líbil také obrázek autíčka.
29
Úkol číslo 7 Zadání VYBARVI SI OBRÁZEK AUTÍČKA.
Název:
Omalovánka
Cíl:
Dochází k procvičování jemné motoriky, kreativity a kreslení.
Popis úkolu:
Toto je typ výtvarné, odpočinkové aktivity, kde si malí návštěvníci mohou vymalovat autíčko.
Čas:
4 minuty
Komentář:
Velmi jednoduchá a oblíbená aktivita byla zařazena do sešitu na přání mého syna. Menší komplikace způsobilo to, že jsme měli k dispozici málo stolečků na psaní a malování. Děti to ale vyřešily po svém a tyto aktivity provozovaly na zemi.
30
Úkol číslo 8
AUTOMOBILKA
TATRA
ZÍSKALA
SVŮJ
NÁZEV
PODLE
SLOVENSKÝCH HOR-TATER. V ROCE 1919 SE DĚLALY V TĚCHTO HORÁCH ZKOUŠKY VOZŮ. PROTOŽE DO TÉ DOBY TAK VYSOKO ŽÁDNÝ VŮZ NEVYJEL, DRUHÝ ZKOUŠENÝ AUTOMOBIL JIŽ BYL OZNAČEN NÁPISEM TATRA NA DVEŘÍCH.
Zadání V MUZEU JE POUZE PODVOZEK PRVNÍHO AUTOMOBILU, KTERÝ BYL PRVNÍ OZNAČEN NÁPISEM TATRA. NAJDI HO A ZAPIŠ NA ŘÁDEK TYPOVOU ZNAČKU.
Název:
Detektivní úkol
Cíl:
Rozvoj pozornosti, postřehu a zrakového vnímání, čtení a paměti.
Popis úkolu:
Protože je úkol obsáhlejší, může informace na začátku přečíst lektor, učitel nebo rodič. Záměrem je, aby si dítě zapamatovalo, jak vznikl název slavné automobilky. Po přečtení základních informací už budou děti podle fotografie samostatně pátrat po podvozku automobilu poprvé označeného nápisem Tatra.
Čas:
6 minut
Komentář:
Ti šikovnější si přečetli zadání sami, jiným jsem odstaveček přečetla já. Protože jsou podvozky dohromady v jedné místnosti, nebyl pro žáky problém najít ten správný.
31
Úkol číslo 9 Zadání VYLUŠTI KŘÍŽOVKU A ZJISTI TAJENKU. OBRÁZKY TI NAPOVÍ.
CH
Název:
Křížovka
Cíl:
Tento úkol je náročnější na přemýšlení, procvičuje se slovní zásoba a zrakové vnímání.
Popis úkolu:
Děti poznávají obrázky a doplňují jejich názvy do křížovky.
Čas:
4 minuty
Komentář:
Křížovky patří mezi velmi oblíbené aktivity, a proto jsem jednu zařadila i do pracovního sešitu. Pro větší přehlednost byly využity barevné obrázky. Úkol byl poměrně jednoduchý a všichni ho vyřešili bez naší pomoci.
32
Úkol číslo 10 Zadání NAJDEŠ CESTU K AUTÍČKU?
Název:
Bludiště
Cíl:
Rozvoj prostorové představivosti, kombinačních schopností a logického uvažování.
Popis úkolu:
Dítě vyznačí tužkou správnou cestu od vstupu do bludiště k autíčku.
Čas:
3 minut
Komentář:
Na bludiště se všichni velice těšili. Do pracovního sešitu jsem ho zařadila na přání mého syna. Úkol byl pro žáky velmi jednoduchý, proto od nás nepotřebovali radu a vyřešili ho rychle a zcela samostatně.
33
Úkol číslo 11 Zadání PŘEČTI SI POHÁDKU, KTERÁ NEMÁ KONEC. VYMYSLI SI KRÁTKÝ ZÁVĚR A NAPIŠ HO NA DRUHOU STRANU LISTU.
O ZATOULANÉM
BYLO JEDNOU JEDNO
SVÍTILO
A CESTA MU RYCHLE UBÍHALA. „TO JSOU ALE
,
PĚKNÉ
POTKALO
A TO SI VYRAZILO NA VÝLET.
A
“, ŘÍKALO SI. CESTOU
. „KAMPAK JEDEŠ
„JEDU NA VÝLET,“ ODPOVĚDĚLO
ZEPTAL SE
I
?" ZEPTAL SE
.
. „MŮŽU JÍT S TEBOU?“
. A TAK ŠLI SPOLEČNĚ. NAJEDNOU SE SETMĚLO A
SE ZAČALI TŘÁST STRACHY…
Název:
Obrázková pohádka
Cíl:
Rozvoj vyjadřování, slovní zásoby, fantazie, čtení a psaní.
Popis úkolu:
Neboť jsou pohádky velmi oblíbené, zařadila jsem jednu také do pracovního sešitu. Místo obrázku žák doplňuje slova a na konci dopíše konec příběhu.
Čas:
6 minut
Komentář:
Obrázková pohádka měla největší úspěch. Uvědomuji si, že ne všichni mají v tomto věku takovou fantazii, a proto jsem netrvala na vytvoření závěru k pohádce. Kromě dvou napsali konec příběhu všichni, a tyto materiály jsou vloženy v příloze. U pohádky bylo třeba zjistit, jestli se bude text dobře číst. Logopedka mi potvrdila, že písmo nedělá žákům potíže.
34
5
Závěr V současném světě si muzea stále více uvědomují svoji nezastupitelnou
výchovně-vzdělávací funkci a zaměřují se na dětské návštěvníky, pro které se organizují interaktivní programy, výtvarné dílny, exkurze do přírody, edukační aktivity pro školní skupiny a jiné. To, že má práce s dětmi velký smysl, vidí i Technické muzeum v Kopřivnici, jenž se snaží na tuto cílovou skupinu intenzivně soustředit. Abych v této instituci aspoň z části přispěla k rozvoji aktivit pro malé návštěvníky, snažila jsem se ve svojí práci navrhnout pro muzeum pracovní sešit, věnovaný dětem mladšího školního věku. Jelikož zde prozatím není žádný lektor, je sešit koncipován tak, že se do role pomocníka dostává rodič, který tak se svým potomkem aktivně a smysluplně stráví volný čas. Jsem velmi ráda, že se s
pomocí muzejních pracovníků podařilo
zorganizovat akci nazvanou Prohlídka s Tatrou Kleopatrou a prakticky si s dětmi vyzkoušet sešit v muzeu, aby tak došlo k ověření správnosti vypracování jednotlivých úkolů. Pokud bych měla tuto aktivitu hodnotit, musím konstatovat, že proběhla velmi úspěšně, líbila se dětem i nám dospělým. Při této příležitosti se mi k mému potěšení povedlo vyzkoušet si práci muzejního lektora přímo v praxi. Pracovní sešit se setkal s velkým ohlasem, děti mi ho jen nerady vracely. Proto jsme se domluvili, že jim ho na památku naší akce pošlu zpět. Jako výsledek mého úsilí v kombinaci se zpětnou vazbou od pracovníků muzea, logopedky a samotných malých návštěvníků tedy vznikl pracovní sešit pro rodiny s dětmi, skládající se z úkolů, jenž napomáhají rozvíjet některé schopnosti a dovednosti. Věřím, že se pracovníkům Technického muzea v Kopřivnici podaří můj návrh realizovat a že se bude líbit dětem i dospělým. Byla bych velmi ráda, kdyby se moje práce stala v této instituci podkladem pravidelných aktivit pro malé i velké návštěvníky. Ti menší si potom mohou vytvářet kladný vztah k muzeu, a to z nich může vychovávat potenciální dospělé návštěvníky, kteří se sem často a rádi vracejí, aby tu příjemně strávili svůj volný čas.
35
6
Resumé Tématem mojí bakalářské práce je návrh pracovního sešitu nazvaný
Prohlídka muzea s Tatrou Kleopatrou. Tento materiál je určen pro děti mladšího školního věku a jejich rodiče a je vytvořen pro Technické muzeum Tatra v Kopřivnici. V teoretické části této práce popisuji nejslavnější exponáty Technického muzea, zabývám se prací s veřejností a volným časem dětí. Zmiňuji se také o rodiči v roli muzejního lektora, a shrnuji základní schopnosti a dovednosti dítěte mladšího školního věku. V praktické části této práce popisuji postup při tvorbě pracovního sešitu a shrnuji poznatky z akce nazvané Prohlídka s Tatrou Kleopatrou. V poslední části podrobně rozpracovávám a komentuji jednotlivé úkoly, které jsem do sešitu zařadila.
36
7 1
Odkazy a poznámky ROSENKRANZ, Karel, KOZLOVSKÝ, Jan. Technické muzeum Tatra Kopřivnice . Kopřivnice :
Tatra, 1985, s. 2. 2
ROSENKRANZ, Karel, KOZLOVSKÝ, Jan. Technické muzeum Tatra Kopřivnice . Kopřivnice :
Tatra, 1985, s. 2. 3
Regionální muzeum v Kopřivnici, o.p.s. [online]. 2007-2008 [cit. 2008-05-25]. Dostupný z WWW:
. 4
Regionální muzeum v Kopřivnici, o.p.s. [online]. 2007-2008 [cit. 2008-05-25]. Dostupný z WWW:
. 5
Značka NW vznikla jako akronym původního označení kopřivnické továrny, tedy Nesseldorfer
wagenbau-fabriksgesellschaft – přeloženo do češtiny Kopřivnická továrna pro výrobu a prodej kolejových vozidel. Informace čerpána z publikace ROSENKRANZ, Karel, KOZLOVSKÝ, Jan. Technické muzeum Tatra Kopřivnice . Kopřivnice : Tatra, 1985. 6
ROSENKRANZ, Karel, KOZLOVSKÝ, Jan. Technické muzeum Tatra Kopřivnice . Kopřivnice :
Tatra, 1985, s. 9. 7
V této době byl šéfkonstruktérem automobilky Hans Ledwinka a jeho syn se podílel na výrobě
těchto aerodynamických vozů. 8
ROSENKRANZ, Karel, KOZLOVSKÝ, Jan. Technické muzeum Tatra Kopřivnice . Kopřivnice :
Tatra, 1985, s. 34. 9
ROSENKRANZ, Karel, KOZLOVSKÝ, Jan. Technické muzeum Tatra Kopřivnice . Kopřivnice :
Tatra, 1985, s. 14. 10
PÁVKOVÁ, Jiřina. Pedagogika volného času : teorie, praxe a perspektivy mimoškolní výchovy
a zařízení volného času. 1. vyd. Praha : Portál, 1999, s. 15. 11
PÁVKOVÁ, Jiřina. Pedagogika volného času : teorie, praxe a perspektivy mimoškolní výchovy
a zařízení volného času. 1. vyd. Praha : Portál, 1999, s. 11.
37
12
PÁVKOVÁ, Jiřina. Pedagogika volného času : teorie, praxe a perspektivy mimoškolní výchovy
a zařízení volného času. 1. vyd. Praha : Portál, 1999, s. 12. 13
PÁVKOVÁ, Jiřina. Pedagogika volného času : teorie, praxe a perspektivy mimoškolní výchovy
a zařízení volného času. 1. vyd. Praha : Portál, 1999, s. 40. 14
PÁVKOVÁ, Jiřina. Pedagogika volného času : teorie, praxe a perspektivy mimoškolní výchovy
a zařízení volného času. 1. vyd. Praha : Portál, 1999, s. 52. 15
JŮVA, Vladimír. Muzeum a výchova. In SPOUSTA, Vladimír, et al. Metody a formy výchovy ve
volném čase. 1. vyd. Brno : Masarykova univerzita v Brně, 1998. s. 68. 16
Děti, mládež, ...a muzea? 1. vyd. Brno: Moravské zemské muzeum, 1995. s. 33.
17
JŮVA, Vladimír. Dětské muzeum : edukační fenomén pro 21. století. Brno : Paido, 2004. s. 163.
18
Mgr. Jagošová Lucie člení dále muzejní profese na dozorce, průvodce a muzejního lektora.
JAGOŠOVÁ, Lucie. Spolupráce muzea a školy z pohledu pracovníků muzea v oblasti práce s veřejností (kvalitativní případová studie). In Tradiční lidová kultura a výchova : Na pomoc dětským folklorním souborům a muzikám (2). Strážnice : Národní ústav lidové kultury, 2007. s. 48
19
20
JŮVA, Vladimír. Dětské muzeum : edukační fenomén pro 21. století. Brno : Paido, 2004. s. 146.
VEČEŘA, Josef. Dětský návštěvník v muzejním areálu "Bitvy tří císařů" na Prateckém kopci.
Diplomová práce. Brno: Filosofická fakulta Masarykovy univerzity, Ústav archeologie a muzeologie, 2006. 21
VÁGNEROVÁ , Věra. Kognitivní a sociální psychologie žáka základní školy. 1. vyd. Praha :
Karolinum, 2001. s. 42. 22
VÁGNEROVÁ , Věra. Kognitivní a sociální psychologie žáka základní školy. 1. vyd. Praha :
Karolinum, 2001. s. 49. 23
VÁGNEROVÁ , Věra. Kognitivní a sociální psychologie žáka základní školy. 1. vyd. Praha :
Karolinum, 2001. s. 85. 24
VÁGNEROVÁ , Věra. Kognitivní a sociální psychologie žáka základní školy. 1. vyd. Praha :
Karolinum, 2001. s. 86.
38
25
VÁGNEROVÁ , Věra. Kognitivní a sociální psychologie žáka základní školy. 1. vyd. Praha :
Karolinum, 2001. s. 107. 26
LANGMEIER, Josef, KREJČÍŘOVÁ, Dana. Vývojová psychologie. 3. dopl. vyd. Praha : Grada
Publishing, 1998. s. 117. 27
Tento seminář probíhal v roce 2005 a jeho cílem bylo naučit se správně vytvořit pracovní listy a
umět také posoudit jejich kvalitu. Škola a muzeum pod jednou střechou [online], 2008 [cit. 2008-06-19]. Dostupný z WWW: .
28
KŘÍSTKOVÁ, Markéta - KŘÍSTEK, Nikola. Pracovní listy : studijní materiál. Praha 2004. s. 1.
29
JŮVA, Vladimír. Dětské muzeum : edukační fenomén pro 21. století. Brno : Paido, 2004. s. 136.
30
JŮVA, Vladimír. Dětské muzeum : edukační fenomén pro 21. století. Brno : Paido, 2004. s. 139.
31
Dalšími typy doprovodných materiálů nalezneme v této publikaci:
JŮVA, Vladimír. Dětské muzeum : edukační fenomén pro 21. století. Brno : Paido, 2004. s. 138. 32
GERŽOVÁ, Miroslava, FUKANOVÁ, Jaroslava. Český jazyk 2 nově : Pracovní sešit pro
2. ročník. Fukanová Jaroslava. Brno : Nová škola, 2006. s. 46. MÜHLHAUSEROVÁ, Hana, SVOBODOVÁ, Jaromíra. Prvouka 1 : pro 1. ročník základní školy. Jitka Krejčiříková. 1. vyd. Brno : Nová škola, 2002. s. 55. 33
Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání [online]. Praha: Ministerstvo školství,
mládeže a tělovýchovy [cit.2008-6-20]. Dostupný z: . 34
Autíčko je vlastně logem Technického muzea v Kopřivnici. Děti si tak logo dobře zapamatují.
35
Tato škola je mimo jiné zaměřena na děti s vývojovými vadami řeči a s lehkou mozkovou
dysfunkcí, poruchami pozornosti, hyperaktivitou a jiné. Mateřská škola a Základní škola Barvička [online], c2005-2008, [cit. 2008-06-19]. Dostupný z WWW: . 36
37
14 žáků ze ZŠ Dr. Milady Horákové Kopřivnice a 1 žák ze ZŠ Hroznova Brno.
Všechny fotografie jsem do práce použila se souhlasem kurátora Technického muzea Tatra.
39