Moţnosti cykloturistiky v Mikroregionu Bystřicko Diplomová práce

MASARYKOVA UNIVERZITA Fakulta sportovních studií Katedra atletiky, plavání a sportů v přírodě

Moţnosti cykloturistiky v Mikroregionu Bystřicko Diplomová práce

Vedoucí bakalářské práce:

Vypracoval:

Mgr. Sylva Hřebíčková, Ph.D.

Bc. Radek Špatka Učitelství tělesné výchovy pro ZŠ a SŠ

Brno, 2011

Poděkování Chtěl bych poděkovat Mgr. Sylvě Hřebíčkové za odborné vedení mé diplomové práce a za předání svých rad. Rád bych také poděkoval vedení města Bystřice nad Pernštejnem a Turistickému informačnímu centru v Bystřici nad Pernštejnem za poskytnutí potřebných materiálů.

2

Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci vypracoval samostatně a na základě literatury a pramenů uvedených v Seznamu zdrojů informací.

V Brně dne 14. března 2011

Podpis: ................................

3

OBSAH ÚVOD ................................................................................................................ 6 1. STÁVAJÍCÍ CYKLOTRASY V MIKROREGIONU BYSTŘICKO ... 8 1.1 Charakteristika Mikroregionu Bystřicko ................................................... 8 1.1.1 Vymezení mikroregionu .................................................................... 8 1.1.2 Historie mikroregionu ....................................................................... 9 1.1.3 Současnost mikroregionu ………………………………………….. 10 1.1.4 Cestovní ruch v mikroregionu ……………………………………. 11 1.2 Cyklotrasy v mikroregionu ……………………………………………… 14 1.2.1 Stávajíc územní stav a geografie v mikroregionu …………………. 14 1.2.2 Silniční síť v mikroregionu ………………………………………... 16 1.2.3 Přehled cyklotras v mikroregionu …………………………………. 17 1.3 Turistické cíle v mikroregionu …………………………………………... 22 1.4 Stanovení výzkumného problému ……………………………………….. 36 2. CÍL A ÚKOLY PRÁCE ........................................................................... 38 2.1 Cíl práce ……………………………………………………………… 38 2.2 Výzkumná otázka ……………………………………………………. 38 2.3 Úkoly práce …………………………………………………………... 38 3. METODIKA PRÁCE ................................................................................ 39 3.1 Pouţité metody výzkumu ..................................................................... 39 3.2 Charakteristika zkoumaného souboru cyklistů ..................................... 40 3.3 Organizace práce .................................................................................. 41 4. VÝSLEDKY PRÁCE ……………………………………………………. 42 4.1 Návrh nové sítě cyklotras v mikroregionu Bystřicko ………………... 42 4.2 Výzkumná otázka 1 ………………………………………………….. 67 4.3 Výzkumná otázka 2 ………………………………………………….. 72 4.4 Výzkumná otázka 3 ………………………………………………….. 75

4

4.5 Výzkumná otázka 4 ………………………………………………….. 78 5. DISKUZE ...................................................................................................... 85 6. ZÁVĚR .......................................................................................................... 87 SEZNAM ZDROJŮ INFORMACÍ ................................................................ 89 PŘÍLOHY RESUMÉ

5

ÚVOD

Cykloturistika se stala v České republice velmi populárním způsobem, jak uniknout od stresu v práci a shonu velkoměsta. Jízda na kole má nejen blahodárné účinky na kaţdý organismus, ale je to také příjemné odreagování od starostí všedních dnů. Cyklistiku mohou provozovat všechny generace, které si touto formou udrţují dobrou kondici a zdraví. Jízdu na kole lze provozovat od nejútlejšího věku a lze si jí tak vybudovat pozitivní vztah k pohybové aktivitě, která je v dnešní době, především u dětí, opomíjena. Jiţ na konci 19. století se po našem území pohybovali první cykloturisté. Největší rozmach však tento druh turistiky zaznamenal aţ s rozšířením horských a trekingových kol. Dnes potkáváme na silnicích a v různých zákoutích naší země mnoho cyklistů, kteří se mohou od dubna do října plně věnovat své milované zálibě. Jedním z mnoha míst na našem území, která jsou vyznavačům cykloturistiky zaslíbená, je i okolí města Bystřice nad Pernštejnem. Tato destinace moţná stále zůstává většině turistů utajena, ale já věřím, ţe ne na dlouho. Region Bystřicko byl totiţ nedávno oceněn v prestiţní soutěţi pořádané Evropskou unií EDEN – European Destination of Excellence. Cílem tohoto klání je zviditelnění méně známých turistických lokalit. Bystřicko triumfovalo mezi dvanácti destinacemi z celé České republiky. To dokazuje, ţe ač region není příliš známý, turistům má jistě co nabídnout. Zviditelnění a popularizace tohoto dosud neobjeveného ráje cyklistů je tedy jedním z důvodu, proč jsem si ho vybral jako téma mé diplomové práce Moţnosti cykloturistiky v Mikroregionu Bystřicko. Dalšími důvody jsou můj kladný vztah k cyklistice a také znalost okolí města, protoţe z Bystřice nad Pernštejnem pocházím. Své vědomosti o mikroregionu jsem si navíc doplnil při práci v Turistickém informačním centru v Bystřici nad Pernštejnem.

6

V diplomové

práci

jsem

se

zaměřil

nejen

na

popis

stávajících

cykloturistických tras, které Bystřickem procházejí, ale hlavně čtenáře seznamuji s novou sítí cyklotras, která by lépe propojovala turisticky zajímavá místa v mikroregionu. Detailněji se věnuji Svratecké vodohospodářské naučné stezce, která lemuje pravý břeh vodní nádrţe Vír a díky níţ získal bystřický region titul EDEN. Cíl práce Cílem této práce bylo navrhnout novou síť cyklotras v mikroregionu Bystřicko a na základě profilu návštěvníků mikroregionu Bystřicko zhodnotit vyuţitelnost a úroveň nabízených sluţeb a jejich oblibu z pohledu návštěvníků mikroregionu. Cílem této práce bylo také zjistit návštěvnost Svratecké vodohospodářské stezky.

7

1. STÁVAJÍCÍ CYKLOTRASY V MIKROREGIONU BYSTŘICKO 1.1 Charakteristika mikroregionu V současné době existují na území České republiky značné rozdíly v sociálně ekonomické situaci jednotlivých regionů, coţ je zapříčiněno různými důvody. V důsledku toho jsou některé regiony vyčleněny jako hospodářsky slabé a není v silách jednotlivých obcí, které do těchto oblastí spadají, svou situaci samostatně řešit. Proto vnikají dobrovolné svazky obcí, tzv. mikroregiony, jejichţ cílem je odstranění, či alespoň zmírnění regionálních rozdílů na území ČR. To umoţňuje zákon č. 128/2000 Sb., o obcích [6]. Cílem vzniku těchto dobrovolných svazků obcí je prosazení společných zájmů při rozvoji svého území, ať uţ v oblasti např. infrastruktury či cestovního ruchu. Pro tyto větší územně správní celky je také reálnější získat finance z různých grantových programů vypisovaných jednotlivými kraji či ministerstvy. V současném plánovacím období EU (2007-2013) je také velice důleţité vyuţít šanci dosáhnout na evropské peníze, protoţe po tomto období bude ČR spíše dárce, neţ příjemce financí z EU [6]. Jedním z mikroregionů, které byly zaloţeny za účelem prosazení společných zájmů, je i Mikroregion Bystřicko, který je kvůli vysoké nezaměstnanosti zařazen do hospodářsky slabých a strukturálně postiţených regionů. Pro tuto oblast je proto obzvláště důleţité tento nelichotivý přívlastek odstranit [6]. 1.1.1 Vymezení mikroregionu Mikroregion Bystřicko spadající pod město Bystřice nad Pernštejnem leţí v severovýchodní části okresu Ţďár nad Sázavou. V rámci kraje Vysočina tvoří jeho nejvýchodnější část, přičemţ sousedí s Jihomoravským a Pardubickým krajem. (Obr.1.). Svoji rozlohou 320 km2 je druhým největším z pěti mikroregionů ţďárského okresu. Počtem obcí 34 se řadí opět na druhé místo za mikroregion Velkomezičíčsko-Bítešsko, který má 55 obcí, druhé místo mu patří i v počtu obyvatel. Podrobnější charakteristika mikroregionů je uvedena v Tab.1. , kde je

8

moţnost udělat si obrázek a porovnat jednotlivé mikroregiony ţďárského okresu. Je zajímavé, ţe okresní město Ţďár nad Sázavou není v současné době členem ţádného funkčního mikroregionu [6]. Tab.1. Základní charakteristika mikroregionů okresu Žďár nad Sázavou k 1. 1. 2008 [6] Hustota Území

Rozloha (km2)

Počet obcí

Počet

zalidnění

obyvatel

(poč.

obyv./

km2) Bystřicko

320

34

19 950

63

Novoměstsko

301

30

19 639

67

455

55

34 432

78

Velké Dářko

96

8

2 850

30

Pod Peperkem

35

4

3 286

94

VelkomeziříčskoBítešsko

1.1.2 Historie mikroregionu Mikroregion vznikl v květnu roku 2000 a hlavním důvodem zaloţení bylo sdruţení většího počtu obcí s cílem společného postupu při vytvoření strategického plánu rozvoje regionu a realizace aktivit, zejména v oblastech ekonomického rozvoje, rozvoje venkova, kvality ţivota, ochrany ţivotního prostředí, rozvoje cestovního ruchu, propagace regionu atd. Dalším důleţitým motivem je větší úspěšnost obcí jako celku, při čerpání prostředků z EU. V neposlední řadě je také účelem vzniku pomoc členským obcím při sestavování ţádostí. Je třeba si uvědomit, ţe prostřednictvím mikroregionu mají i malé obce šanci se prosadit, neboť v rámci tohoto sdruţení mají při hlasování všechny členské obce pouze jeden hlas, nezávisle na počtu obyvatel, coţ je pro malé obce velkou výhodou [6].

9

Od svého zaloţení do roku 2001 byl mikroregion sdruţením právnických osob, coţ znamenalo, ţe jeho členem se mohl stát i jiný právní subjekt neţ obec. V roce 2001 se však Mikroregion Bystřicko v souladu se Zákonem č. 128/2000 Sb. o obcích transformoval na svazek obcí [6]. 1.1.3 Současnost mikroregionu Název Mikroregion Bystřicko svádí k tomu, abychom si představili nějakou malou část území. Tento pojem však v současnosti představuje také samostatný právní subjekt, sdruţení, jehoţ členy mohou být výhradně obce. Mikroregion Bystřicko má své stanovy, které přesně definují, jaká mají členské obce práva a jaké mají povinnosti. Ve stanovách jsou zakotveny i hlavní cíle, které vlastně představují důvody, pro které byl svazek obcí zaloţen. V neposlední řadě stanovy také určují, jakým způsobem je ve svazku moţné přijímat rozhodnutí a jakým způsobem je svazek řízen. Mikroregion Bystřicko má své vlastní finanční prostředky, vede vlastní účetnictví a vztahují se na něj povinnosti jako na kaţdý subjekt, který hospodaří s veřejnými finančními prostředky. Přirozeným centrem území je sídlo pověřeného obecního úřadu, tedy město Bystřice nad Pernštejnem, kde ţije 8 778 obyvatel. Dalšími významnějšími obcemi jsou Dolní Roţínka (683 obyvatel), známá díky těţbě uranové rudy, která pokračuje i v současnosti, dále městys Stráţek (901 obyvatel) a obce Roţná (772 obyvatel) a Vír (730 obyvatel) [6]. Nejvyšším orgánem mikroregionu je členská schůze, kde je všech 34 členských obcí zastoupeno statutárními zástupci nebo jinou pověřenou osobou. Členská schůze rozhoduje o nejdůleţitějších záleţitostech mikroregionu, kterými jsou například schvalování rozpočtu, schválení programu rozvoje mikroregionu nebo změna stanov. Mikroregion má i své předsednictvo, které tvoří zástupci devíti členských obcí. V současnosti to je Bystřice nad Pernštejnem, Dolní Roţínka, Horní Roţínka, Dalečín, Rozsochy, Roţná, Sejřek, Štěpánov nad Svratkou a Vír. Předsednictvo má za úkol scházet se častěji neţ členská schůze a na svých zasedáních schvalovat podrobnější kroky k realizaci rozvojových záměrů [6].

10

Obr.1. Mapa Kraje Vysočina (zeleně je zvýrazněno území Mikroregionu Bystřicko) [6]

1.1.4 Cestovní ruch v mikroregionu Pro cestovní ruch neboli turismus existují v Mikroregionu Bystřicko velmi příznivé předpoklady. Je to dáno na jedné straně turistickým potenciálem krajiny, která svojí výškovou členitostí vytváří mnoţství atraktivních zákoutí, pohledů a příleţitostí pro různé typy turistických výletů, na druhé straně mnoţstvím historických, kulturních a technických památek, které jako výsledky úsilí

11

minulých generací doplňují obraz krajiny a dodávají jí neopakovatelný výraz. Je to právě jedinečná kulturní krajina, která je pro turisty tím největším lákadlem. Výhodou mikroregionu je také jeho blízkost a velmi dobrá dopravní dostupnost k Brnu, coţ umoţňuje jeho obyvatelům pořádat třeba jen jednodenní výlety na Bystřicko. Centrum oblasti, město Bystřice nad Pernštejnem, poskytuje zájemcům všechny potřebné sluţby od ubytování a stravování aţ po moţnosti sportovního a kulturního vyţití. Ubytování samozřejmě nabízí i obce mimo Bystřici nad Pernštejnem (Tab. 2.) [6]. K nejatraktivnějším místům v oblasti patří údolí řeky Svratky, kde dochází k vysokému relativnímu převýšení (místy i přes 300 m). Vrchy kolem Svratky patří k těm nejvyšším na Bystřicku - Horní les (774 m) u Nyklovic a Kočičí kopec (756 m) u Sulkovce. Podstatná část oblasti Bystřicka leţí v přírodním parku Svratecká hornatina, který byl vyhlášen v roce 1996. Bystřicko patří do úmoří Černého moře. Celou oblast odvodňuje řeka Svratka se svými přítoky, z nichţ největší jsou pravostranné Fryšávka, Bystřice, Nedvědička a Loučka. Svratka pramení u Křivého Javora a Ţákovy hory, je dlouhá 173,9 km a plocha povodí je 7118,7 km2. Vlévá se do Dyje v nádrţi Nové Mlýny. Kolem uvedených toků se zachovala spousta hradních zřícenin. Na březích Svratky je to Dalečín, Pyšolec, Zubštejn a Hradisko u Štěpánova. Dominantní vodní plochou v mikroregionu je přehradní nádrţ Vír (dokončená v roce 1957) s třetí nejvyšší hrází v ČR (76,5 m) a vodní plochou 223,6 ha. Vytváří v krajině výraznou dominantu a slouţí jako zásobník pitné vody pro Brno. Kolem přehrady je vybudována cyklostezka – Svratecká vodohospodářská naučná stezka, jeţ je hojně vyhledávána milovníky cykloturistiky. Nejnavštěvovanějšími rybníky v oblasti jsou Skalský a Domanínský v těsné blízkosti Bystřice n. P. [6]. Jedno z nejvíce turisticky atraktivních míst v Mikroregionu je Westernové městečko Šiklův Mlýn u Zvole, které v posledních letech proţívá nebývalý boom a kaţdoročně sem přijíţdí několik tisíc návštěvníků. Dominantou celé oblasti, i kdyţ jiţ spadá do jiného kraje, je bezesporu hrad Pernštejn, jeden z nejkrásnějších a turisticky nejpřitaţlivějších hradů v České republice. Další turisticky atraktivní památkou je gotický kostel sv. Michaela ve

12

Vítochově a také barokní kostel sv. Václava ve Zvoli, který je známým dílem architekta Jana Blaţeje Santiniho. Tab.2. Ubytovací kapacity v obcích v Mikroregionu Bystřicko [6]

Obec

Bystřice n. P.

Bolešín Dalečín Horní Roţínka Jimramovské Pavlovice Karasín Lísek Prosetín Rovečné Rozsochy Roţná Stráţek Štěpánov Svratkou Ujčov Vír Věcov Zvole

nad

Typ zařízení

Název

Ubyto vací kapaci ta (lůţek)

Hotel Penzion Penzion Penzion Ubytovna Ubytovna Soukromé Soukromé Rekreační zař.

Hotel Angela Penzion Hotelovka Penzion Borovinka – Domanín Penzion pod Lipami – Domanín Sporthotel Domov mládeţe Starý špitál Zbyněk Matuška – Domanínek Domanínský rybník

29 35 49 14 51 118 7 5 28

Penzion Soukromé Soukromé Soukromé Soukromé Soukromé Penzion Soukromé Soukromé Soukromé Hotel Soukromé Soukromé Soukromé Penzion Penzion Soukromé Hotel Ubytovna Penzion Penzion Soukromé Penzion Soukromé Ubytovna Autocamp Soukromé Agrofarma Soukromé Hotel Penzion

U Šikulů Apartmány Dalečín Gama Group apartmány Gama Group Vila U sjezdovky Statek Doubravka Chalupa Pohádka Selské stavení Na Hájence Ski areál Hotel Skalský Dvůr U Houdků Katalin Hájovna – Vojtěchov Čtyři Dvory Penzion U Lípy U Pazderů Slovácká chalupa v Roţné Ubytovna obce Roţná Lesní penzion Podmitrov Penzion Hodůnka U Kotlánů Penzion Zubr U Lukášků – Lískovec Ubytovna obce Vír Autocamp Na kopci U Hamříků Agrofarma Kadeřávek Chalupa u potoka Hotel Colorado Grand Šiklův Mlýn Penzion Colorado Grand Šiklův Mlýn

40 8 18 16 15 11 30 12 20 14 122 6 8 12 37 30 8 23 8 100 25 8 22 10 45 34 12 15 12 84 120

13

1.2 Cyklotrasy v mikroregionu 1.2.1 Stávajíc územní stav a geografie na Bystřicku Mikroregion Bystřicko je přibliţně ohraničen obcí Dalečín na severu, obcí Zvole na východě, Nedvědicí na jihu a řekou Svratkou na východě (Obr.2.).

Obr.2. Červený obdélník naznačuje hranice Mikroregionu Bystřicko [26]. Mikroregion Bystřicko tvoří obce: Blaţkov, Bohuňov, Bukov, Bystřice nad Pernštejnem, Dalečín, DolníRoţínka, Horní Roţínka, Chlum-Korouhvice, Korouţné, Lísek, Milasín, Nyklovice, Písečné, Prosetín, Rodkov, Rovečné, Rozsochy, Roţná, Sejřek, Strachujov, Stráţek, Stříteţ, Sulkovec, Štěpánov nad Svratkou, Ubušínek, Ujčov, Unčín, Velké Janovice, Velké Tresné, Věchnov, Věstín, Vír, Zvole a Ţdánice.

14

Obr.3. Geografie území Mikroregionu Bystřicko [26] Ve východní části Bystřicka řeka Svratka vytváří nejhlubší údolní zářez na Českomoravské vrchovině. Výškové rozdíly tu dosahují i více neţ 300 m. Svratecké hornatiny zde tvoří obtíţně překonatelný pás, jenţ prostupují jen hlavní komunikace, které jsou vedeny jen podél přítoků řeky Svratky (Obr.3).

15

1.2.2 Silniční síť na území Bystřicka Páteřní dopravní síť v kraji je tvořena silnicí první třídy I/19 a silnicemi třídy druhé: II/388, II/357, II/387 a II/385. K nim lze přiřadit ještě silnici III/38810, kterou řidiči často vyuţívají při cestě na Brno, resp. Tišnov. Doplňková síť třetích tříd není příliš hustá, komunikace často tvoří jediné (slepé) napojení příslušné obce (Tab.3, Obr.4.). Tab.3. Silnice procházející Mikroregionem Bystřicko [26] Číslo silnice

Směr

Trasa

komunikace

na

území Bystřicka I/19

SZ – JV

Nové Město n. Mor. – Bystřice nad Pernštejnem (obchvat) – Štěpánov nad Svratkou

II/388

JZ – SV

Zvole – Horní Roţínka – Bystřice n/P (obchvat) – Vír

II/357

S–J

Jimramov – Dalečín – Bystřice

n/P

(jednosměrný průtah) II/387

S–J

Vír

–

Štěpánov

n/Svratkou - Nedvědice II/385

SZ – JV

Zvole – Dolní Roţínka

III/38810

S–J

Bystřice n/P – Nedvědice (dále na Tišnov a Brno)

16

Obr.4. Silnice procházející Mikroregionem Bystřicko [26] Celkové zatíţení silniční sítě je v porovnání s jinými regiony poměrně nízké. Nejzatíţenějším úsekem komunikace je jihovýchodní obchvat Bystřice – silnice II/388. Dále jsou významněji zatíţeny silnice II/388 na příjezdu do Bystřice od jihozápadu, silnice I/19 - jednak část tvořící severní obchvat města, ale také příjezd od Nového Města, kde celodenní intenzity překračují 3 tisíce vozidel za 24 hodin. Intenzita nad 2 tisíce vozidel za 24 hodin je ještě překročena na úsecích I/19 směr Štěpánov a na II/357 směr Dalečín [26].

1.2.3 Přehled cyklotras v mikroregionu Region je vybaven přiměřeně hustou sítí značených cyklotras. Většina z nich má pouze regionální význam. Z celorepublikového hlediska je pro region Bystřicka nejvýznamnější vedení cyklotrasy č.1, tzv. Praţské stezky, která protíná

17

region v severozápadním směru od Nedvědice přes město Bystřice nad Pernštejnem a pokračuje dále směrem na Novoměstsko a Ţďárské vrchy [26]. Z regionálního hlediska je nejvýznamnější a nejkvalitnější stezkou na Bystřicku Svratecká vodohospodářská naučná stezka, která lemuje pravý břeh vodní nádrţe Vír. Trasa 1 (Praţská stezka) Průběh trasy: (Brno) – Nedvědice – Pernštejn – Věchnov – Bystřice n. Pernštejnem - Domanín – Lísek - (Praha) Popis trasy na území Bystřicka: Cyklotrasa vede výhradně po komunikaci s asfaltovým povrchem, v úseku Nedvědice – Bystřice n. Pernštejnem po silnici III/38810 a dále ve směru na Lísek po silnici III/36035. Zajímavá místa na trase: Hrad Pernštejn, Penzion Borovinka, Domanínský rybník, Hotel Skalský dvůr. Svratecká vodohospodářská naučná stezka Průběh trasy: naučná stezka je částí cyklotrasy 4025 Dalečín (náměstí) – vodní nádrţ Vír – obec Vír – Švařec úpravna vody (trasa 4025 pokračuje dále do Nedvědice) Popis trasy na území Bystřicka: Trasa je dlouhá 16,1 km. Začíná v Dalečíně a dále vede po pravém břehu nádrţe po lesních účelových komunikacích. Tato komunikace byla v nedávné minulosti kvalitně zrekonstruována a dnes je jednou z nejlepších komunikací v regionu vyhrazených pro cyklisty.

V místech informačních tabulí jsou zřízena i

odpočinková místa s přístřešky pro kola (Obr.5). Od přehradní hráze vede stezka po silnici 2. třídy 387 Vír – Švařec hlubokým údolím řeky Svratky. Součástí stezky je i 17 panelů s naučnými texty a grafickými materiály a také 5 informačních panelů o obcích na trase. Panely popisují obec Dalečín, zaniklou obec Chudobín, na jejímţ místě je vybudována nádrţ Vír a dále se návštěvníci

18

dočtou informace o obcích Vír, Korouţné a Švařec. Cyklotrasa 4025 pokračuje po silnici II/387 do Nedvědice. Zajímavá místa na trase: Vodní nádrţ Vír.

Obr.5. Jedno z odpočívadel s informační tabulí na Svratecké stezce

Trasa 5180 Průběh trasy: Bystřice nad Pernštejnem – Ţdánice – Písečné - Dalečín Popis trasy na území Bystřicka: Cyklotrasa vede po silnici II/357 v úseku Bystřice – odbočka na Ţdánice a Písečné – Dalečín. Přes obec Ţdánice a Vítochov jde po komunikaci III/35731. Za obcí Ţdánice je odbočka na obec Karasín s rozhlednou. Zajímavá místa na trase: Rozhledna Karasín, Vítochovský kostel, vodní nádrţ Vír. Trasa 5061 (Santiniho cyklotrasa) Průběh trasy: (Ostrov nad Oslavou) – Zvole – Rozsochy – Bystřice n/P.

19

Popis trasy na území Bystřicka: Komunikace z Bystřice vede do strmějšího stoupání k letišti, dále po méně významné komunikaci do Rozsoch. Zde pokračuje po silnici III/3853 na křiţovatku nad Horní Roţínkou, kde pokračuje do obce Horní Roţínka a dále do Zvole a obce Olešníky, odkud je jiţ moţné dojet na Šiklův Mlýn. Zajímavá místa na trase: Westernové městečko Šiklův Mlýn, Kostel Sv. Václava od Jana Blaţeje Santiniho. Trasa 5235 Průběh trasy: (Velká Bíteš) – Stráţek – Blaţkov - Zvole Popis trasy na území Bystřicka: Trasa vede po méně významných silnicích III. třídy. Zajímavá místa na trase: Westernové městečko Šiklův Mlýn, Kostel Sv. Václava od Jana Blaţeje Santiniho Trasa 5130 Průběh trasy: (Nové Město na Moravě) – Šiklův mlýn – Roţná – Hrad Pernštejn Popis trasy na území Bystřicka: Tato trasa spojuje po silnicích III. třídy a po polních silnicích tři atraktivní místa – Nové Město na Moravě, Westernové městečko Šiklův Mlýn a hrad Pernštejn. Na této trase ve směru od Nedvědice do Nového Města jsou častá prudká stoupání. Zajímavá místa na trase: Hrad Pernštejn, Westernové městečko Šiklův Mlýn. Trasa 5218 Průběh trasy: Karasín – Vírská přehrada – Vír – Nyklovice Popis trasy na území Bystřicka:

20

Jedná se o náročnější cyklotrasu určenou pro sportovce, která spojuje rozhledny Karasín a Horní les v blízkosti Vírské přehrady. Cyklotrasa vede po pravobřeţní vírské komunikaci. Od odbočky do obce Vítochov vede obtíţným úsekem podél Karasínského potoka se strmým klesáním k přehradě Vír. Dále pokračuje po pravobřeţní vírské komunikaci k hrázi po břehu Víru do obce Chlum a nahoru do stoupání přes Javorův kopec na Horní les k rozhledně. Zajímavá místa na trase: Rozhledna Karasín, Vítochovský kostel sv. Michaela, vodní nádrţ Vír, rozhledna Horní les. Sjezd k Víru od Karasína je velmi strmý s kamenitým povrchem. Za deštivého počasí je kluzký a špatně sjízdný. Trasa je vhodná hlavně pro sportovce kamenitý povrch, prudká stoupání, brod na trase. Trasa 19 (Posázavská stezka) Průběh trasy: Lísek – Nové Město na Moravě – (Davle u Prahy) Popis trasy na území Bystřicka: Jde o významnou celostátní cyklotrasu, která začíná na okraji Mikroregionu Bystřicko v obci Lísek odbočením z Praţské stezky. Bystřickem prochází jen v krátkém úseku.

21

1.3 Turistické cíle v Mikroregionu Bystřicko Deset turisticky nejzajímavějších cílů v Mikroregionu Bystřicko propojuje nová cyklistická pavučina. Cíle jsou očíslovány 1 – 10 a stejná čísla mají i na mapce nové sítě cyklotras, která je uvedena níţe. (0) Výchozí bod: Město Bystřice nad Pernštejnem Výchozím místem, tedy bodem 0, je přirozené centrum regionu – město Bystřice nad Pernštejnem, respektive jeho centrum Masarykovo náměstí, na kterém se nachází i Turistické informační centrum. Historie města se začala psát na přelomu 12. a 13. století při kolonizaci Vysočiny, kdy na území města vznikla osada. Kolonizaci zde organizovali páni z Medlova, později přejmenovaní na Pernštejny. Díky podpoře Pernštejnů se v této době městečko prudce rozvíjelo. Obdrţelo celou řadu privilegií a právo na pořádání výročních trhů. Rozvoj řemesel, zejména řemesla soukenického, předznamenal, ţe Bystřice bohatla a mohla půjčovat i svému majiteli Vratislavovi z Pernštejna. Ten Bystřickým jako splátku dluhu vymohl u císaře Rudolfa II. povýšení na město

11. dubna 1580. Tehdy město obdrţelo i svůj dodnes

pouţívaný znak: půl hlavy zubra a půl orla dělené štrychem modré barvy na zlatém podkladu (Obr.6.) [17].

Obr.6. Znak města Bystřice nad Pernštejnem [17]

22

Se zapadající slávou Pernštejnů se blíţil i úpadek města, předznamenaný v roce 1585 velkým poţárem celého města a dovršený loupeţivými vpády císařskými i švédskými vojsky za třicetileté války. Nového rozmachu dosáhlo město po reformách Marie Terezie a Josefa II. Bystřice se stala jednou ze tří nejdůleţitějších oblastí výroby sukna na Moravě. Město ovšem potkala další pohroma. Velký poţár 18. září 1841, při kterém shořelo 116 domů, 60 plných stodol, radnice a kostel a následný rozvoj tovární výroby v jiných oblastech přivodil hluboký úpadek města a postupný úbytek obyvatel [17]. Prakticky do začátku 50. let 20. století nemělo město významnější průmyslový podnik a obyvatelstvo se ţivilo drobným podnikáním a zemědělstvím. Rozvoj Bystřice je spojen se zavedením ţeleznice do města v červnu 1905 a později především s rozmachem uranového průmyslu v Dolní Roţínce od poloviny 50. let 20. století. Díky uranovému průmyslu zde vyrostla dvě velká sídliště a počet obyvatel vzrostl na 8 600 [17]. Vzhledem ke třem pustošivým poţárům není město bohaté na historické památky. Tou nejvýznamnější je farní kostel sv. Vavřince. Dnes má Bystřice nad Pernštejnem necelých 9 tisíc obyvatel a je obcí s rozšířenou působností státní správy. Správní obvod zahrnuje takřka jednu třetinu okresu Ţďár nad Sázavou. Dne 29. května 2010 bylo prezidentem republiky Václavem Klausem slavnostně otevřeno nově zrekonstruované Masarykovo náměstí v centru Bystřice nad Pernštejnem (Obr.7.). Stalo se tak na oslavách 430. výročí povýšení Bystřice na město Rudolfem II. [14]. Jiţ několik let je pýchou Bystřice sportovní areál, který zahrnuje víceúčelovou halu s bazénem, squashem, bowlingem a posilovnou. Součástí areálu je fotbalový stadion s ubytovnou, lanové centrum, tenisové kurty a koupaliště se dvěma hřišti na beach volejbal. Areál je hojně vyuţívaný nejen rekreanty, ale i sportovními týmy, které sem jezdí na soustředění. Poslední vzácnou návštěvou byla naše florbalová reprezentace, která zde měla závěrečné soustředění před Mistrovstvím světa ve Finsku v roce 2010, na kterém získala bronzové medaile.

23

Obr.7. Zrekonstruované Masarykovo náměstí v Bystřici nad Pernštejnem s dominantou města, kostelem sv. Vavřince (foto Jaroslav Horák) (1) Hrad Pernštejn Turistickým cílem číslo jedna v Mikroregionu Bystřicko je gotický hrad Pernštejn (Obr.8.) z 1. poloviny 13. století. I kdyţ jiţ nepatří do kraje Vysočina, ale do Jihomoravského kraje, je nejvýznamnější turistickou památkou v regionu. Pernštejn patří bezesporu k nejvýznamnějším moravským hradům. Jeho bývalé podhradí tvořil městys Nedvědice. Monumentální stavba Pánů z Pernštejna byla do 16. století několikrát přebudována a především rozšířena, ale přesto při přeměně na reprezentativní a pohodlné sídlo neztratila svou obranyschopnost. V historických pramenech je první historická zmínka o hradu datována do konce 13. století. Stavba nebyla tak rozsáhlá jako dnes, měla však palác a věţ Barborku, která byla situována ve směru předpokládaného útoku. Moc rodu Pernštejnů a finanční moţnosti rostly a na přelomu 15. a 16. století se uskutečnila větší přestavba na reprezentační politické a správní centrum. Na nově vybudovaném nádvoří vyrostla reprezentativní stavba s nejrozlehlejší místností na

24

hradě nazvanou Rytířský sál. Pernštejn zakrytím věţe Barborky získal výraz mohutné a pevné stavby [27]. Před příchodem druhé poloviny tisíciletí byly rozšířeny také hradby o účinné věţe. Na Pernštejně se ale stavět nepřestalo. Sklípková klenba překlenula vstupní prostor v přízemí. V blízkosti Černé brány byla dostavěna knihovna a několik obytných místností [27]. Hrad Pernštejn je zajímavý svým sloţitým stavebním vývojem a proměnou středověkého hradu v barokní moravskou zemskou pevnost. Nelze opomenout zajímavé architektonické detaily a skvělou sochařskou i malířskou výzdobu. Hradu se někdy říká mramorový pro hojné vyuţití místního, nedvědického mramoru při jeho stavbě [27]. Hrad je známý nejen tím, ţe je často vyhledáván filmaři pohádkových příběhů, ale také tím, ţe nebyl nikdy dobyt. Největší vojenskou katastrofou Pernštejna bylo obléhání hradu Švédy v roce 1645. Hrad byl poškozen, ale obléhání Švédy mu paradoxně i trochu prospělo. Došlo k němu totiţ v období, kdy se do objektu jiţ příliš neinvestovalo. Jeho odolnost prokázaná právě v roce 1645 zapříčinila, ţe byl Pernštejn zařazen mezi udrţované zemské pevnosti. Od roku 1818 se posledními majiteli stávají Mitrovští, jimţ patřil hrad do roku 1945. Dnes je Pernštejn státním hradem. V pátek 15.4. 2005 začalo v bývalé sýpce (dnešním depozitáři) hořet. Jako první na místo dorazili hasiči z Nedvědice, po nich profesionální hasiči z Bystřice nad Pernštejnem a další jednotky z okolí. Povolaní hasiči byli v obtíţné situaci, neboť nebylo moţné dostat se s těţkou technikou na třetí nádvoří. V depozitáři bylo umístěno asi 800 předmětů, převáţně obrazy a nábytek z 18. a 19. století. Cennější předměty byly vystavené v prohlídkových trasách, aby je mohli spatřit návštěvníci, proto nebyly poţárem zasaţeny.

25

Obr.8. Hrad Pernštejn [24]

26

(2) Šiklův Mlýn Šiklův mlýn (Obr.9.) je westernové městečko a přírodní zábavný areál, který se nachází u obce Zvole. Areál westernového městečka se rozkládá na ploše 50 ha a je kopií městeček na Divokém západě Ameriky z konce 19. století. Od roku 1990 zde probíhaly country potlachy, pak přibývaly nové stavby ve stylu Divokého západu. Roku 1994 bylo zaloţeno městečko a v roce 1997 aréna pro rodeo. O čtyři roky později vznikl hotelový komplex. Návštěvníci mohou zhlédnout boj s bandity, jízdu na býku, ukázku drezůry koní i dalších zvířat, kovbojské dovednosti či rýţování zlata [16].

Obr.9. Westernové městečko Šiklův mlýn [19] (3) Domanínským rybník Domanínský rybník ( Obr.10.) je oblíbené přírodní koupaliště v dobrém dosahu od města Bystřice nad Pernštejnem. Rybník původně zaloţili v 15. století Pernštejnové. V roce 1883 se však hráz rybníka protrhla a později se celá plocha postupně zalesnila. Město Bystřice nad Pernštejnem se snaţilo jiţ od počátku 20.

27

století o jeho obnovu, ta se ale podařila aţ v letech 1973-1976. Vodní plocha má výměru 18,2 ha [28]. Rybník je ideálním místem pro rekreaci a poskytuje řadu příleţitostí pro vodní sporty a rybolov. Pláţe jsou zde travnaté, vstup do vody středně strmý. Pro turisty jsou k dispozici chatky k pronajmutí a kemp.

Obr.10. Domanínský rybník (4) Skalský Dvůr Stejně jako Domanínský rybník i Skalský dvůr (Obr.11.) je oblíbeným přírodním koupalištěm v Mikroregionu Bystřicko. Součástí koupaliště je také hotel, který je ideálním místem nejen pro rodinnou dovolenou, ale také pro různé kongresy, školení a semináře. Součástí komplexu jsou např. tenisové kurty, dvě kongresové haly, salonky, učebny a dvě prostorné haly.

28

Obr.11. Hotel Skalský dvůr se stejnojmenným přírodním koupalištěm [23] (5) Borovinka Borovinka (Obr.12.) je sportovně rekreační areál, který se nachází v obci Domanín, 3 km vzdálené od města Bystřice nad Pernštejnem. Areál zahrnuje penzion s restaurací, pro rekreační sportovce je k dispozici minigolf, tenisový kurt, beach volejbal, kulečník, stolní tenis, fitness, půjčovna běţeckých lyţí, petangue, ruská kuţelna a další hry. Ubytovaní hosté mohou vyuţít vyhřívaný bazén se skluzavkou a protiproudem. Pro děti nabízí venkovní areál rozsáhlé dětské hřiště.

29

Obr.12. Sportovně rekreační areál Borovinka v obci Domanín. (6) Rozhledna Karasín Tato dominanta nad obcí Karasín vznikla v roce 2002. Stavba třicetimetrové rozhledny se čtyřhranným půdorysem byla zahájena 15. února a jiţ 25. května byla slavnostně otevřena. Součástí rozhledny je i lyţařský areál a společně tvoří jedno z nejnavštěvovanějších míst Vysočiny. Rozhledna (Obr.13.) je postavena z betonových kvádrů ve výšce 707 m nad mořem. Otevřena je pro veřejnost celoročně. Součástí areálu je také obchod s občerstvením a hřiště s prolézačkami pro děti [16].

30

Obr.13. Rozhledna Karasín. (7) Kostelík sv. Michaela ve Vítochově Pozdně románský kostel z 1. poloviny 13. století je nejstarší památkou v mikroregionu a patří k nejstarším stavbám na Moravě (Obr.14). Podle legendy byl vystavěn na popud svatého Metoděje, který jej měl osobně vysvětit. Kostel byl od 13. století několikrát přestavován a rekonstruován, poslední úpravy proběhly v roce 1967 [16]. Nejcennějšími památkami uvnitř kostelíku jsou kamenná

křtitelnice

z poloviny 13. století a menza z původního kamenného oltáře, která je dnes zazděna za křtitelnicí. Fresky z poloviny 14. století byly odhaleny v roce 1949, restaurovány v roce 1967 a naposledy v roce 2005 [16]. Mladší zvon na věţi odlil v roce 1535 Adam z Meziříčí, druhý zvon je ještě o sto let starší. V kostelíku se zachovalo několik zajímavých kamenů. Od vítochovského kostela se také naskýtají krásné výhledy do okolí [16].

31

Obr.14. Kostelík sv. Michaela ve Vítochově [25] (8) Zřícenina hradu Zubštejn Zubštejn je nejzajímavější a nejdochovanější zříceninou v Mikroregionu Bystřicko (Obr.15). Nachází se nedaleko obce Pivonice spolu s dalšími zříceninami hradů Aueršperk a Pyšolec [16]. Podle keramiky, která se v blízkosti Zubštejnu nalezla, byl hrad vystavěn goticky aţ ve 14. století. První zpráva o něm pochází z roku 1344. Patřil pánům z Medlova, kteří byli předchůdci Pernštejnů a střeţil zde hlavní osu kolonizace, řeku Svratku. Hrad je opuštěný od roku 1596 a jeho zřícenina patří k nejmohutnějším v republice (plocha 1,7 ha) [16]. Dodneška se dochoval zbytek paláce se čtyřmi klenutými místnostmi a část vstupní věţe, k jejíţ bráně vedl padací most. Při průzkumu hradu se našlo několik mincí, cenné střepy a část mramorového nadpraţí s poprsím muţe a nápisem:

32

„Milý pane Boţe…“. Kaţdý rok v červenci se zde koná turisticky oblíbená historická Bitva o hrad. Z hradu je krásný výhled do širokého okolí [16].

Obr.15. Zřícenina hradu Zubštejn [22] (9) Vodní nádrţ Vír Mohutná stavba nad obcí Vír (Obr.16.) zcela změnila zdejší krajinu a zatopila překrásné údolí vesničky Chudobín. V roce 1949 začala stavba betonové hráze, která je dnes třetí nejvyšší hrází u nás (76,5 m). Materiál na stavbu přepravovala lanovka z Bystřice nad Pernštejnem. Stavba byla dokončena v roce 1957 [16]. Plocha nádrţe je 223 ha a její délka od hráze je 9,3 km. Nádrţ sahá aţ k obci Dalečín a vynutila si vystěhování 143 obyvatel obce Chudobín a 105 občanů z části obce Korouhvice. Někteří jen těţko opouštěli rodné údolí [16]. Pro vyuţití vodní energie bylo dílo osazeno turbínami typu Francis o výkonu 6 a 1,15 MW. Vodní dílo Vír však vzniklo hlavně za účelem regulace průtoku v povodí řeky Svratky, ale jeho význam byl hned v počátcích provozu rozšířen o vyuţití pro vodárenské účely. Na vodárenském významu nabyla nádrţ výstavbou

33

oblastního vodovodu s úpravnou vody v obci Švařec, který vznikal v letech 1988 – 2001. Voda z této úpravny napomáhá v zásobování Brna a jeho okolí pitnou vodou. V nádrţi je tedy zákaz koupání i rybolovu. Jak jiţ bylo zmíněno, podél nádrţe vede Svratecká vodohospodářská naučná stezka [16].

Obr.16. Vírská přehrada [20] (10) Rozhledna Horní les Posledním, desátým hojně vyhledávaným turistickým cílem v regionu je rozhledna Horní les (Obr.17.), která stojí na nejvyšším bodě Svratecké hornatiny. Oproti Karasínu nabízí lepší výhled severním směrem. Rozhledna se nachází u obce Rovečné. Její stavba začala v roce 2001 a otevřena byla o rok později. Slouţí zároveň jako telekomunikační věţ a měří 59 metrů. Po zdolání 201 schodu se naskýtá z ochozu, který je ve výšce 38 metrů, výhled na překrásnou krajinu. Za ideálních podmínek je moţné vidět i Jeseníky a nejvyšší moravskou horu Praděd, Kralický Sněţník a dokonce i Krkonoše [16].

34

Obr.17. Rozhledna Horní les [29]

35

1.4 Stanovení výzkumného problému Cestovní ruch má na Bystřicku, které se vyznačuje pestrou, přitaţlivou krajinou, neporušenou přírodou, řadou historických památek a spoustou zařízení pro sportovní vyţití, dobré podmínky. Ve strategii rozvoje Mikroregionu Bystřicko je s cestovním ruchem počítáno jako s nástrojem přinášejícím zaměstnanost a ekonomické přínosy. Od roku 2005 dochází na Bystřicku k realizaci řady investičních rozvojových projektů s dopadem do oblasti cestovního ruchu. Došlo k rozšíření a dobudování Areálu sportu v Bystřici nad Pernštejnem, vybudování Turistického informačního centra v Bystřici nad Pernštejnem, vybudování Svratecké vodohospodářské naučné stezky, přestavbě Městského muzea v Bystřici nad Pernštejnem, vybavení obcí informačními tabulemi, zahájení rekonstrukce zříceniny hradu Zubštejn nebo otevření Vírského Mlýnku. Nezanedbatelné procento turistů v oblasti tvoří cyklisté, kterým je okolí Bystřice nad Pernštejnem přímo zaslíbeno. Pohyb po značených stávajících cyklotrasách, které vedou většinou po frekventovaných komunikacích, však ne kaţdého cykloturistu uspokojí, nehledě na zvýšené riziko při pohybu na těchto komunikacích. Návrh nové sítě cyklotras je pro turisty mnohem atraktivnější. Jednotlivé okruhy spojují turisticky zajímavé cíle v mikroregionu, střídá se v nich jízda v terénu i po silnici. Při návrhu se dbalo nejen na atraktivitu, ale i na bezpečnost cyklistů. V rámci moţností se tedy trasy co moţná nejvíce vyhýbají frekventovaným komunikacích. S narůstajícím počtem turistů v regionu rostou i jejich nároky, proto je průzkum návštěvnosti a spokojenosti turistů se sluţbami pro budoucnost Mikroregionu Bystřicko velmi důleţitý. V roce 2010 vyhrál region soutěţ pořádanou Evropskou komisí EDEN – vyhlášený turistický region, který oceňuje méně známé, ale turisticky velmi zajímavé destinace. Výhra v soutěţi jistě přiláká do oblasti velké mnoţství turistů, proto je nutné vyhodnotit jejich potřeby nebo případné námitky, aby se do mikroregionu vrátili nebo jej doporučili přátelům a známým.

36

V soutěţi EDEN Bystřicko triumfovalo zásluhou Svratecké vodohospodářské stezky, která je jedinou delší cyklostezkou v mikroregionu. Součástí praktické části práce je tedy její monitoring. Návštěvnost naučné stezky, kterou jsme sledovali pomocí speciálního přístroje, napoví, jak se triumf v soutěţi projevil v její návštěvnosti.

37

2. CÍL A ÚKOLY PRÁCE

2.1 Cíl Cílem této práce bylo navrhnout novou síť cyklotras v mikroregionu Bystřicko a na základě profilu návštěvníků mikroregionu Bystřicko zhodnotit vyuţitelnost a úroveň nabízených sluţeb a jejich oblibu z pohledu návštěvníků mikroregionu. Cílem práce bylo také zjistit návštěvnost Svratecké vodohospodářské stezky.

2.2 Výzkumná otázka Pro splnění cíle práce jsme stanovili následující výzkumné otázky: 1. Jaký je profil návštěvníka Mikroregionu Bystřicko? 2. Jaké sluţby vyuţívají návštěvníci Mikroregionu Bystřicko? 3. Jak jsou návštěvníci Mikroregionu Bystřicko spokojeni se sluţbami v cestovním ruchu? 4. Jaká je návštěvnost Svratecké vodohospodářské stezky? 2.3 Úkoly práce Na základě vytyčených cílů práce byly stanoveny následující úkoly: 1. Vyhledat a zpracovat literaturu a jiné zdroje informací zabývající se cykloturistikou v Mikroregionu Bystřicko 2. Navrhnout síť cyklotras v Mikroregionu Bystřicko 3. Sestavit anketní dotazník pro návštěvníky Bystřicka 4. Provést anketní dotazníkové šetření u návštěvníků Bystřicka 5. Provést monitoring návštěvnosti Svratecké vodohospodářské stezky. 6. Zjištěné údaje vyhodnotit 7. Vyvodit a sepsat závěry vycházející z výzkumu

38

3. METODIKA PRÁCE

3.1 Pouţité metody výzkumu Síť cyklotras byla navrţena na základě zkušeností a znalosti Mikroregionu Bystřicko. Výzkumné otázky 1, 2 a 3 byly zjišťovány pomocí dotazníkového šetření. Anketní dotazník (Příloha 1) byl anonymní a skládal se ze tří hlavních částí (rubrik) - profil návštěvníka, vyuţívání sluţeb, spokojenost se sluţbami. Tyto části se dále dělí. Pro uplatnění dotazníků bylo vybráno 6 podniků, u kterých se předpokládala jednak reprezentativní návštěvnost, jednak dostatečně profesionální přístup a pochopení pro průzkum. Předání bylo provedeno v roce 2010. Šlo o Turistické informační centrum v Bystřici nad Pernštejnem, sportovní areál Borovinka, hotel Skalský Dvůr, Slováckou chalupu v Roţné, Turistickou ubytovnu Vír a Rozhlednu Karasín. Návratnost z jednotlivých podniků byla 272 dotazníky (Obr.18.). Respondenti neprovedli v řadě případů vyplnění všech rubrik, v některých případech bylo odpovědí na dotaz několik. Do souboru nebyly započítávány nevyplněné rubriky. Získaný soubor dat tedy nekoresponduje číselně s počtem respondentů. Výzkumná otázka 4 byla zjišťována pomocí automatického sčítače Eco – counter, Pyro Box Compact (Obr.19). Jedná se o kompaktní monitorovací zařízení pro sčítání všech uţivatelů stezek (chodců, cyklistů, in-line bruslařů atd. bez odlišení). Sčítání je zaloţeno na rozdílnosti teplot lidského těla a okolního prostředí. Díky dvěma odděleným čidlům dokáţe monitorovací zařízení rozlišit směr pohybu. Je nezávislé na externím zdroji energie, obsahuje baterii s garantovanou ţivotností 10 let, paměťovou kartu, tepelný senzor a volitelně také GSM modem pro přenos dat přímo do počítače. Data jsou do paměti ukládána v hodinových intervalech. Flexibilní upevňovací systém umoţňuje instalaci na libovolný sloup. Pro monitoring návštěvnosti byla vybrána lokalita u vodní nádrţe Vír – Svratecká vodohospodářská stezka. Sčítač byl umístěn na účelovou komunikaci s

39

ţivičným povrchem o šířce 4 m. Komunikace je opatřena dopravní značkou zákaz vjezdu motorových vozidel, takţe je zde umoţněn pohyb cyklistům a pěším. Monitoring proběhl ve dnech 3.8. 2010 – 16.8. 2010 (24 hodin denně).

3.2 Charakteristika zkoumaného souboru Data získaná z dotazníkového šetření pochází ze 6 zařízení pro cestovní ruch v mikroregionu (TIC, obsluţné zařízení rozhledny, 3 stravovací a ubytovací zařízení, 1 ubytovací zařízení). Osloveno bylo náhodně 272 respondentů, kteří byli ochotni se průzkumu zúčastnit a dotazník vyplnit.

Data jsou z letní a

částečně z jarní a podzimní sezóny 2010. Data získaná z monitoringu Svratecké stezky pochází od všech návštěvníků stezky ve sledovaném období bez rozdílu věku, pohlaví nebo účelu návštěvy stezky (chodci, cyklisté, in – line bruslaři…).

120

100

80

60

40

20

Sl. Ch.

Ubyt. Vír

Skalský D.

Borovinka

Rozhl. K.

TIC

0

počet dotazníků

Obr.18. Graf návratnosti dotazníků z jednotlivých podniků

40

Obr.19. Eco – counter, Pyro Box Compact [30] 3.3 Organizace práce Výzkumný problém byl stanoven v dubnu 2010. Poté začalo vyhledávání a zpracovávání zdrojů informací týkajících se problematiky cykloturistiky v Mikroregionu Bystřicko. Následně byly sepsány moţnosti cykloturistiky v Mikroregionu Bystřicko a byla navrţena síť cyklotras. Anketní dotazník byl sestaven v květnu. Od května do listopadu proběhlo vyplňování anketních dotazníků turisty. Mezi 3. a 16. srpnem 2010 bylo instalováno zařízení pro monitoring Svratecké vodohospodářské stezky. Ve druhé polovině listopadu byly vyhodnoceny a interpretovány výsledky z dotazníkového šetření a sepsána diplomová práce.

41

4. VÝSLEDKY PRÁCE 4.1 Nová síť cyklotras v Mikroregionu Bystřicko Nová síť cyklotras na Bystřicku spojuje deset nejatraktivnějších turistických cílů v oblasti. Vychází ze stávajících cyklotras, které jsou uvedeny výše, ale jsou poskládány a propojeny tak, ţe nabídnou cyklistům více technických nebo historických památek na trase. Projíţďka je tak pro návštěvníky regionu atraktivnější. Nové trasy jsou vedeny co moţná nejméně po frekventovaných komunikacích, proto je tato síť také pro cyklisty bezpečnější. Jednotlivé cíle jsou číslovány 1 – 10 a detailněji jsou popsány výše v kapitole 1.3. Navrţené tratě jsou zajímavější jak z hlediska poznávacího, tak sportovního. Cílovou skupinou většiny tras v cyklistické pavučině Bystřicka jsou rodiny s dětmi. Některé cíle jsou vzhledem k nutnosti překonání většího výškového rozdílu (rozhledny a zříceniny) náročnější. Navrţené cyklotrasy křiţující Mikroregion Bystřicko (Obr.20.), spojují nebo procházejí zajímavými turistickými cíly v oblasti, které jsou popsány a očíslovány v kapitole 1.3.

42

Obr.20. Navrţené cyklotrasy v Mikroregionu Bystřicko jsou značeny barevně písmeny, černá čísla označují zajímavé turistické cíle [26]

43

Trasy: A: Bystřice (0) – Roţná – Hrad Pernštejn (1) B: Bystřice – Rozsochy – Zvole – Šiklův Mlýn (2) C: Bystřice – Domanín – Borovinka (5) – Skalský dvůr (4) – Domanínský ryb. (3) D: Bystřice – Karasín (6) – Vítochov (7) – Dalečín – nádrţ Vír (9) E: Bystřice – Zubštejn (8) – Vír (9) – Rovečné – Horní les (10) F: Dalečín – nádrţ Vír (9) – Vír – Štěpánov n/S – Ujčov – Lískovec G: Bystřice – Věchnov – Nedvědice – Hrad Pernštejn (1) J: Bystřice – Domanínský ryb. (3) – Janovičky – Písečné M: po městě Bystřici nad Pernštejnem - - - přerušovanou černou čarou jsou značeny spojovací cesty mezi jednotlivými cyklotrasami Nová síť cyklotras je konkrétněji vidět na Obr. 21.,

kde jsou jednotlivé

cyklotrasy rozfázovány na kratší úseky. Ty jsou níţe podrobněji popsány, stejně jako spojovací (doplňkové) trasy (označené písmenem S). Př. Trasa A (Bystřice – Roţná – Hrad Pernštejn) je rozdělena na úsek A1, A2,….

44

Obr.21. Navrţené cyklotrasy rozfázovány na jednotlivé úseky [26]

TRASA A: Bystřice (0) – Roţná – Hrad Pernštejn (1) Hlavní trasa směr Hrad Pernštejn. Délka trasy: 16 km Úsek A.1 Číslo silnice: Ulice Nádraţní (II/388), směr do centra ul. Na Skřipci Délka úseku: 0,5 km Povrch: ţivičný, v dobrém stavu.

45

Komentář: Cyklotrasa je od Masarykova náměstí vedena ulicí Nádraţní aţ po křiţovatku s ul. Na Skřipci, obousměrně. Od této křiţovatky je pak ulice Nádraţní jednosměrná ve směru z centra. Ve směru do centra budou jednosměrný úsek ul. Nádraţní cyklisté objíţdět ulicí Na Skřipci. Úsek A.2 Číslo silnice: Ulice Nádraţní Délka úseku: 0,3 km Povrch: ţivičný Úsek A.3 Silnice: Ulice Suchý kopec Délka úseku: 0,5 km Komentář: Cyklotrasa je vedena průmyslovým areálem (dnes z větší části opuštěným). Povrch: makadam, ţivičný Úsek A.4 Silnice: III/38711 (křiţovatka směr Věchnov, Roţná – Roţná) Délka úseku: 5 km Povrch: ţivičný, v dobrém stavu. Úsek A.5 Silnice: III/38710 (Roţná – Hrad Pernštejn) Délka úseku: 9 km Povrch: ţivičný, v dobrém stavu. Úsek A.6 Silnice: III/38710 (Hrad Pernštejn – Nedvědice) Délka úseku: 0,7 km Povrch: ţivičný, v dobrém stavu. TRASA B: Bystřice (0) – Rozsochy – Zvole – Šiklův Mlýn (2) Hlavní trasa směr Šiklův Mlýn a Zvole. Kopíruje cyklotrasu 5061 Santiniho. Délka trasy: 15,0 km Začátek trasy po městských úsecích M.1 a M.2 Úsek B.1

46

Číslo silnice: nečíslovaná silnice Bystřice – Rozsochy vedoucí kolem letiště pro ultralehká letadla (Obr.22.) Délka úseku: 3,3 km Povrch: ţivičný, v dobrém stavu. Komentář: Od Domanínku je strmější stoupání, silnice je málo frekventovaná. Úsek B.2 Číslo silnice: III/3553 (směr na Horní Roţínku) Délka úseku: 2,7 km Povrch: ţivičný, vyhovující. Úsek B.3 Číslo silnice: II/388 (Horní Roţínka – Olešínky) Délka úseku: 5 km Povrch: ţivičný, nově opravené Komentář: Stávající trasa je vyhovující, intenzita dopravy v tomto úseku silnice II/388 je méně neţ 1 tisíc vozidel za 24 hod. Úsek B.4 Číslo silnice: neznačená silnička Olešínky – Blaţkov Délka úseku: 3,3 km Povrch: ţivice, ve špatném stavu Komentář: Jedná se o jednu ze dvou moţných příjezdových cest do Šiklova Mlýna, pro cyklisty je vhodnější, protoţe hlavní příjezdová cesta je poměrně úzká a je více vyuţívána motorovou dopravou.

47

Obr.22. Nečíslovaná, málo frekventovaná silnice Bystřice – Rozsochy vedoucí kolem letiště.

TRASA B-II: Šiklův Mlýn (2) – Dolní Roţínka – Roţná – Bystřice (0) Alternativní trasa k trase B. Délka trasy: 13 km Začátek trasy je shodný s trasou A v úsecích A.1 – A.4 Úsek B.5 Číslo silnice: neznačená silnička Olešínky – Blaţkov , III/36042 do Dolní Roţínky, krátce po II/385 a dále vlevo po III/38710 do Roţné Délka úseku: 4,6 km Povrch: ţivice, vyhovující Komentář: V úseku od Blaţkova jde o hlavní cestu pro motorovou dopravu k Šiklově Mlýnu. V návaznosti na návštěvu Westernového městečka se lze zastavit i ve Strašidelném zámku v Dolní Roţínce.

48

TRASA C: Bystřice (0) – Domanín – Borovinka (5) – Skalský dvůr (4) Domanínským rybník (3) Délka trasy - Domanín: 3,5 km Domanínským rybník: 4,5 km Sklaský dvůr: 7 km Začátek trasy je po městských úsecích M.1 a M.2 Úsek C.1 Číslo silnice: I/19 Délka úseku: 1,2 km Povrch: ţivice, v dobrém stavu Komentář: Úseku je součástí mezinárodní trasy č. 1 Praha - Brno. Je vedený ulicí Na Pile a je kritický v tom, ţe je třeba bezpečně překonat silnici I/19, která je nejfrekventovanější silnicí v mikroregionu. Úsek C.2 Číslo silnice: polní cesta podél silnice III/36035 (do Domanína) Délka úseku: 2,3 km Komentář: Tento úsek vede do obce Domanín po úzké cestě, kde jezdí motorová vozidla a chodí chodci, je třeba dbát zvýšené opatrnosti. Úsek C.3 Číslo silnice: III/36035 Délka úseku: 2,0 km Povrch: ţivice, v dobrém stavu Komentář: Na tomto úseku leţí sportovně rekreační areál a penzion Borovinka. Úsek končí za obcí Bohuňov. Úsek C.4 Číslo silnice: zpevněná polní cesta (Obr.23) Délka úseku: 1,6 km Povrch: mlatová konstrukce ve špatném stavu Komentář: Polní cesta vede ke Skalskému rybníku. Úsek C.5

49

Číslo silnice: zpevněná polní cesta od obce Domanín k Domanínskému rybníku (Obr.24.) Délka úseku: 1,4 km Povrch: makadam s kamením Úsek C.6 Číslo silnice: lesní cesta k Domanínskému rybníku (Obr.25) Délka úseku: 600 m Povrch: nezpevněná lesní cesta, velké kameny

Obr.23. Polní cesta od Bohuňova ke Skalskému dvoru (v pozadí vpravo), úsek C.4

50

Obr.24. Zpevněná cesta Domanín – Domanínský rybník v úseku C.5

Obr.25. Lesní cesta na příjezdu k Domanínskému rybníku v úseku C.6

TRASA D: Bystřice (0) – Karasín (6) – Vítochov (7) – Dalečín – nádrţ Vír (9) Cyklotrasa vede k oblíbeným příměstským cílům. Délka trasy - Karasín (rozhledna): 5,0 km

51

Vítochov: 5,5 km Dalečín: 10,5 km Začátek trasy je po městském úseku M.3 Úsek D.1 Číslo silnice: nečíslovaná polní cesta Bystřice – Ţdánice (Obr.26.) Délka úseku: 1,8 km Silnice: polní cesta, nestmelený povrch Komentář: V budoucnu bude tato polní cesta vedena jako cyklostezka a předpokládá se, ţe by, po její nezbytné rekonstrukci, mohla stáhnout rekreační cyklisty ze silnice II/357. Úsek D.2 Číslo silnice: nečíslovaná silnice pro zemědělskou techniku, III/35731 Délka úseku: 3,1 km Povrch: povrch nečíslované silnice ke Ţdánicím je asfaltový, povrch silnice III/35731 je ţivičný, nově opravený Komentář: Úsek je vedený po komunikaci s nízkým provozem, po kvalitním povrchu. Úsek D.3 Číslo silnice: III/35731 (Ţdánice – Vítochov) Délka úseku: 3,2 km Povrch: ţivičný Komentář: Úsek je vedený po komunikaci s nízkým provozem, po kvalitním povrchu do obce Vítochov, kde je románský kostelík. Úsek D.4 Číslo silnice: II/357 (Písečné – Dalečín) Délka úseku: 3,7 km Povrch: ţivičný Komentář: Úsek do obce Dalečín je vedený po komunikaci 2. třídy s nízkým provozem. V Dalečíně začíná Svratecká vodohospodářská naučná stezka kolem přehrady Vír. Úsek D.5 Číslo silnice: III/35732 (vede k rozhledně Karasín)

52

Délka úseku: 1,4 km Povrch: ţivičný, nově opravený Komentář: Úsek je vedený po komunikaci s minimálním provozem, po kvalitním povrchu, stoupání je, zejména v obci a pak nahoru k rozhledně, prudší.

Obr.26. Polní cesta z Bystřice do Ţdánic TRASA E: Bystřice (0) – Zubštejn (8) – Vír (9) – Rovečné – Horní les (10) Cyklotrasa k blízkým zříceninám s moţností pokračovat dále k rozhlednám nebo podél Vírské přehrady. Délka trasy- Zubštejn: 6,0 km Horní les (rozhledna): 16,5 km Vír (obec): 11 km Začátek trasy je po městském úseku M.4 Úsek E.1 Číslo silnice: polní cesta kolem čističky odpadních vod (Obr.27) Délka úseku: 1,0 km Povrch: zpevněná cesta

53

Komentář: V tomto úseku je opět nebezpečný přechod silnice I/19, který je navíc v křiţovatce. Dále pak vede cyklotrasa po stávající turistické trase podél řeky Bystřice. Úsek E.2 Číslo silnice: lesní cesta podél řeky Bystřice směrem na Dvořiště Délka úseku: 800 m Povrch: nezpevněná lesní cesta, 50 m pěšina, která není sjízdná Komentář: Posledních 150 m tohoto úseku je pro cyklisty nepříjemných. Lesní cesta je plná velkých kamenů, strmě klesá k potoku, který je nutné překročit (chybí lávka) a pak navazuje jen úzká pěšina skrz bujnou zeleň opět strmě nahoru k silnici. Cyklista musí kolo vést. Tento problematický úsek lze objet po delší trase přes úseky M.3 – D.1 – S.13. Úsek E.3 Číslo silnice: III/01846,7 Délka úseku: 3,5 km Povrch: ţivičný Komentář: Úsek je vedený po komunikaci s nízkým provozem, vyhovujícím krytem aţ do obce Kobylnice. Zřícenina Zubštejn leţící v tomto úseku není na kole přístupná – je nutné kolo odloţit a vydat se k nim pěšky. Úsek E.4 Číslo silnice: lesní cesta spojující Kobylnici s obcí Vír. Délka úseku: 2,6 km Povrch: mlatový, nově opravený Komentář: Trasa je vedená po dobře sjízdné komunikaci. Trasa nabízí zajímavé výhledy. Úsek E.5 Číslo silnice: II/388 Vír - Rovečné Délka úseku: 3,8 km Povrch: ţivice Komentář: Intenzita dopravy na tomto úseku silnice II. třídy není velká. Trasa je určena zdatnějším cyklistům, protoţe na tomto úseku je třeba překonat více neţ

54

200 m převýšení, aby pak následovalo další 200 výškových metrů v dalším úseku aţ k samotné rozhledně. Úsek E.6 Číslo silnice: bez čísla, silnice Rovečné – Dudkovice – Horní les (rozhledna) Délka úseku: 2,4 km Povrch: makadam, sjízdný, místy zničený Komentář: Jedná se nejlepší cestu k rozhledně, která nabízí oproti rozhledně nad Karasínem mnohem lepší severní výhled.

Obr.27. Turistická trasa kolem řeky Bystřice ke zřícenině Zubštejn TRASA F: Dalečín – nádrţ Vír (9) – Vír – Štěpánov n/S – Ujčov – Lískovec Trasa vedoucí podél řeky Svratky kopíruje stávající trasu 4025 (Svratecká vodohospodářská naučná stezka). Trasu lze spojit do okruhu trasami D a G, případně delším okruhem přes obec Lískovec – trasami D a A. Délka trasy: 26,0 km okruh přes Lískovec (trasy D+F+G): 51,0 km okruh přes Nedvědici (trasy D+F+A): 56,0 km Úsek F.1

55

Číslo silnice: účelová komunikace podél nádrţe Vír Délka úseku: 10 km Povrch: ţivice, kvalitní nově opravená komunikace, v obci Vír je povrch z ţulových kostek Komentář: 8 km nad přehradou Vír je v současné době nejlepší cyklotrasa v regionu, navíc s naučnou vodohospodářskou stezkou. Nechybí kvalitní vybavení pro cyklisty včetně odpočívadel a přístřešků. Od hráze navazuje sjezd serpentinou dolů do obce, kde následují i kratší úseky po povrchu z ţulových kostek (Obr.28.). Úsek F.2 Číslo silnice: II/387 Obec Vír - Švařec Délka úseku: 9 km Povrch: ţivice, v dobrém stavu, v obci Vír kostky Komentář: Jedná se o rovinatý úsek podél řeky Svratky. Naučná stezka od Vírské přehrady pokračuje aţ po úpravnu vody v obci Švařec. Úsek F.3 Číslo silnice: II/387 Švařec – Štěpánov nad Svratkou Délka úseku: 3 km Povrch: ţivice, v dobrém stavu Komentář: Jedná se o rovinatý úsek silnice 2. třídy pokračující údolím řeky Svratky. Úsek F.4 Číslo silnice: II/387 Štěpánov nad Svratkou – křiţovatka u obce Lískovec za obcí Ujčov Délka úseku: 3,1 km Povrch: ţivice, v dobrém stavu Komentář: Jedná se o rovinatý úsek podél řeky Svratky, která kopíruje stávající trasu cyklotrasy 4025. Od křiţovatky se silnicí I/19 v obci Štěpánov je komunikace zatíţena vyšší intenzitou motoristů, kteří směřují na Brno. Úsek F.5 Číslo silnice: III/3875 a dále nečíslovaná komunikace směr Věchnov Délka úseku: 2,1 km Povrch: ţivice

56

Komentář: Jedná se o velmi náročný výjezd z údolí Svratky přes obec Lískovec a kopec nad obcí Věchnov, kde se napojujeme na trasu G umoţňující návrat do Bystřice. Stoupání se lze vyhnout pokračováním po silnici II/387 do Nedvědice (spojka S.11), odtud se vrátit trasou A vedoucí podél řeky Nedvědičky.

Obr.28. Od hráze přehrady Vír vede prudké klesání serpentinami k obci Vír TRASA G: Bystřice (0) – Věchnov – Nedvědice – Hrad Pernštejn (1) Další trasa na Hrad Pernštejn. Délka trasy: 11,5 km Začátek trasy shodný s trasou A v úsecích A.1 – A.3 Úsek G.1 Číslo silnice: III/38810, nečíslovaná komunikace směr Věchnov Délka úseku: 5,7 km Povrch: ţivice Komentář: Výjezd z Bystřice je shodný s trasou A. Pak směřuje do obce Věchnov, vede přes kopec nad Věchnovem, odkud je zajímavý pohled zpět na Bystřicko (Obr.29.) Úsek G.2

57

Číslo silnice: nečíslovaná komunikace směr Kovářová, III/3879, III/38810 do Nedvědice Délka úseku: 4,1 km Povrch: ţivice, v dobrém stavu Komentář: Pěkná, minimálně zatíţená komunikace přes obec Kovářová, kde je náročné stoupání.

Obr.29. Silnice nad obcí Věchnov, která vede přes obec Kovářová do Nedvědice. TRASA J: Bystřice (0) – Domanínský ryb. (3) – Janovičky - Písečné Hlavní trasa k Domanínskému rybníku. S trasou C vytváří zajímavý okruh. Délka trasy: Domanínský ryb.: 4,5 km Okruh s trasou C: 17,0 km Začátek trasy je po městských úsecích M.1 a M.2 a po úseku B1. Úsek J.1 Číslo silnice: nová stezka pro cyklisty(Obr. 30) Délka úseku: 2,5 km Povrch: asfaltový

58

Komentář: Nově postavená stezka pro cyklisty a vyznavače in-line bruslí byla dokončena v závěru roku 2010. Stezka je unikátní nejen svou délkou, ale také tím, ţe podél ní vede ještě jedna zpevněná cesta. Asfaltový pás pro cyklisty je široký dva a půl metru a je zábradlím oddělený od čtyřmetrového pásu, který slouţí pro pohyb zemědělské techniky. Zábradlí odděluje oba pruhy, aby nedošlo při případném provozu techniky ke zranění cyklistů a aby zemědělské stroje neničily cyklostezku. Úsek J.2 Číslo silnice: nečíslovaná zpevněná komunikace k Domanínskému rybníku (Obr.31.) Délka úseku: 0,7 km Povrch: ţivice, lesní cesta nezpevněná Komentář: Cyklisté musí opět přejíţdět frekventovanou silnici I/19. Pak sjíţdí k Domanínskému rybníku. Úsek J.2 pak kopíruje úsek C.6. Úsek J.3 Číslo silnice: polní cesta Délka úseku: 1,2 km Povrch: makadam, pro cyklisty hůře sjízdná Úsek J.4 Číslo silnice: spojka Janovičky - Písečné Délka úseku: 2,6 km Povrch: ţivičný Komentář: Do obce Janovičky vede kvalitní silnice, za obcí směrem na Písečné je kamenná polní cesta, hůře sjízdná (Obr.32.).

59

Obr.30. V roce 2010 byla zrekonstruována stezka k Domanínskému rybníku v úseku J.1.

Obr.31. Přístupová silnička k Domanínskému rybníku po překročení silnice I/19. Úsek J.2.

60

Obr.32. Kamenná polní cesta od Janoviček do Písečného. Úsek J.4.

SPOJKY S Hlavní značenou síť cyklotras doplňují spojky. Jedná se o komunikace, které jsou pro cyklisty vhodné nebo zajímavé. Umoţňují vytvářet alternativy, zkracování dlouhých tras, nebo vytváření okruhů. Spojka S.1 Spojuje trasy: Bystřice–D Délka spojky: 2,5 km Silnice: II/357, ţivičný, nově opravený úsek včetně odbočky na Ţdánice Komentář: Silnice II/357 (po odbočku na Ţdánice) je jiţ výrazněji zatíţena motorovou dopravou. Přesto je to pro cyklisty oblíbený úsek. Spojka S.2 Spojuje trasy: C–D Délka spojky: 1,6 km Silnice: asfaltová komunikace v horším stavu.

61

Komentář: Spojka lze vyuţít při kratších příměstských projíţďkách. Spojka začíná za obcí Ţdánice, část vede lesem (Obr.33.). Spojka S.3 Spojuje trasy: C–B Délka spojky: 5,8 km Silnice: asfaltová komunikace s minimálním provozem, stav dobrý, v obci Rozsochy je ţulová dlaţba. Komentář: Alternativní trasa k trase C spojující Skalský Dvůr a Rozsochy. Spojka S.4 Spojuje trasy: B–A Délka spojky: 3,2 km Silnice: asfaltová komunikace celkově s nízkým provozem, avšak je vyuţívána těţkou dopravou státního podniku DIAMO. Komentář: Vytváří méně náročný okruh bez nutnosti zajet na Šiklův Mlýn. Spojky S.5,6 Spojuje trasy: A–G Silnice: Nově opravené asfaltové komunikace s minimálním provozem. Komentář: Spojky zavádějí cyklisty do malebné části Bystřicka nad obcí Věţná.

Obr.33. Spojovací úsek S.2. začíná za obcí Ţdánice.

62

Spojka S.7 Spojuje trasy: F–A Silnice: Asfaltová komunikace na Vrtěţíř. Odtud vede polní cesta s kamenitým povrchem. Komentář: Jedná se o jednu z mála moţností, jak se z údolí řeky Svratky dostat zpět nahoru na vrchovinu. Spojka S.8 Spojuje trasy: D–F Délka spojky: 3,2 km Silnice: Lesní cesta, povrch je v části úseku kamenitý. Komentář: Tato spojka po červené turistické trase spojuje rozhlednu Karasín s vodní nádrţí Vír (Obr.34.). Spojka S.9 Spojuje trasy: D–F Délka spojky: 4,8 km, z toho 2,8 km je lesní cesta Silnice: Lesní cesta, mlatový povrch, nově opravený Komentář: Spojka opět spojuje Karasín a řeku Svratku, tentokrát vede pod přehradu.

Obr.34. Spojka S.8. vedoucí z Karasínské rozhledny k přehradě.

63

Spojka S.10 Spojuje trasy: F–E Délka spojky: 4,4 km, z toho 2,0 km lesní cesta Silnice: lesní cesta Komentář: Spojka vytváří další alternativu výjezdu na rozhlednu Horní les. Po cestě jsou zajímavé pohledy na přehradu. Spojka S.11 Spojuje trasy: F–A Délka spojky: 2,9 km, Silnice: silnice II/387, ţivice Komentář: Komunikace je více zatíţena motorovou dopravou. Od úseku F.4 vede do Nedvědice. Spojka S.12 Spojuje trasy: Bystřice – E.3 Délka spojky: 2,6 km. Silnice: cesta podél sil. I/19 Spojka S.13 Spojuje trasy: E–D Délka spojky: 3,2 km Silnice: asfaltová komunikace pro zemědělskou techniku Spojka S.14 Spojuje trasy: Bystřice – Věchnov (M - G) Délka spojky: 2,7 km Silnice: asfaltová komunikace pro zemědělskou techniku Komentář: Spojka spojuje Bystřici s Věchnovem přes obec Bratrušín, kam vede od Bystřice prudké stoupání. Spojka S.15 Spojuje trasy: Věchnov – Zlatkov (A - G) Délka spojky: 1,7 km, Silnice: polní cesta, povrch je ve špatném stavu Spojka S.16

64

Spojuje trasy: J–D Délka spojky: 2,1 km Silnice: polní cesta Komentář: Spojka v kombinaci se spojkou S.2 doplňuje hlavní trasy. Trasy M: Trasy vedoucí městem Bystřice nad Pernštejnem Úsek M.1 Trasa: Koupaliště – Tenisové kurty – podél řeky Bystřice Délka úseku: 700 m Povrch: mlatový povrch, nová Komentář: stávající odpočinková stezka se smíšeným provozem chodců a cyklistů s mnoţstvím odpočinkových míst s lavičkami vedoucí příjemným prostředím podél řeky (Obr.35.). Úsek M.2 Trasa: Fotbalové hřiště – Domanínek – podél řeky Bystřice Délka úseku: 1300 m Povrch: ţivice Komentář: Úsek je jednou z páteřních cyklistických tras vedoucích do širšího okolí Bystřice - trasy B, C, J (Obr.36.). Úsek M.3 Trasa: Masarykovo nám. – ul. Bočkova – ul. Antonína Štourače Délka úseku: 500 m Povrch: ţivice Úsek M.4,6 Trasa: ul. Pod Kaštany, ul. Novoměstská Délka úseku: 700 m Povrch: ţivice Komentář: V úseku je niţší intenzita i rychlosti dopravy. Úsek M.5 Trasa: Masarykovo nám. Délka úseku: 350 m Povrch: ţivice, nová

65

Úsek M.7 Trasa: Ulice Hornická Délka úseku: 800 m Povrch: ţivice Úsek M.8 Trasa: ul. K Domanínku Délka úseku: 1400 m Povrch: ţivice

Obr.35. Úsek M.1, vedoucí podél řeky Bystřice a podél koupaliště.

Obr.36. Úsek M.2 směřující k městské části Domanínek podél řeky Bystřice a fotbalového hřiště.

66

4.2 Výzkumná otázka 1

Profil návštěvníka Návštěvnická kategorie Podle celkových počtů odpovědí 29% tvoří návštěvníci nad 50 let, 25% návštěvníci do 50 let, rodiny s dětmi 24%. První graf znázorňuje celkové výsledky (Obr.36.). Druhý graf znázorňuje údaje z jednotlivých sběrných míst (Obr.37).

80 70 60 50 40 30 20 10 0 školní výlet

rodina s dětmi

ind. do 50 ind. nad 50 let let

jiné

Obr.36. Graf znázorňuje celkové výsledky ze všech podniků

67

70 60 50 40 30 20 10 0 šk.výlet

rodina s dětmi

ind.do 50

ind. nad 50

Skalský Dvůr

Slov.chalupa

Ubytovna Vír

Rozhledna Karasín

Borovinka

TIC

jiné

Obr.37. Graf znázorňující výsledky z jednotlivých podniků

Délka pobytu Převaţují návštěvníci pobývající na Bystřicku týden - 40%. Následují je návštěvníci s délkou pobytu 2-3 dny - 35%. Jednodenní návštěvy tvoří 14%. Do pobytu označeného jako „jiné“ spadají návštěvníci

s trvalým pobytem a

s pobytem delším neţ 3 dny, ale kratším neţ týden. Spodní graf udává výsledky o pobytu v absolutních číslech (Obr.38).

68

120 100 80 60 40 20 0 1 den

2-3 dny

týden

více

jiné

Obr.38. Graf znázorňující délku pobytu návštěvníku mikroregionu Bydliště návštěvníků Získané výsledky dokladují převahu návštěvníků (40%) z jiných krajů ČR neţ z Jihomoravského, Pardubického a kraje Vysočina (Obr.39).

Zahr. a jiné 5%

Jiné kraje 40% Pardub. 8%

Vysočina 20%

Jihom. 27%

Obr.39. Graf znázorňující bydliště návštěvníků mikroregionu

69

Způsob příjezdu - použitý dopravní prostředek Dotazovaní návštěvníci přijíţdějí v 75% případů autem. 12% z respondentů přijelo na kole.

272

V 1% jiné dopravy je pěší cesta i motorka.

Následující graf znázorňuje výsledky průzkumu v absolutních číslech (Obr.40).

kolo 34

jiné 4

vlak 26

autobus 8

auto 203

Obr.40. Graf způsobu příjezdu do mikroregionu Účel návštěvy Odpovědi v této kategorii byly v dotazníku voleny velmi detailně, coţ vedlo respondenty k tomu, ţe uváděli současně několik moţností. Kombinaci dovolené a ozdravného pobytu, pracovní cesty a výletu za poznáním regionu apod. U jiného důvodu návštěvy se objevují důvody: zábava s přáteli, návštěva divadla, ekologický kurz, školení vodáků. 46% respondentů uvádí dovolenou, poznání regionu 22% respondentů, sport 15%. Kromě průjezdu se 3% respondentů jsou další rubriky (ozdravný pobyt, návštěva příbuzných a známých, pracovní cesta a jiné důvody) srovnatelné (Obr.41).

70

účel návštěvy 140 120 100 80 účel návštěvy 60 40 20

dů vo d jin ý

pr ůj ez d

sp or t

po zn án ír eg . do vo le ná oz dr .p ob yt ná vš .p ř .a z. pr ac .c es ta

0

Obr.41. Graf účelu návštěvy Opakování návštěv Příjemná zjištění přinesla tato kategorie průzkumu. Jde převáţně o nové návštěvníky Bystřicka, z nichţ řada udává, ţe se bude vracet. I druhý bod kategorie uvádí, ţe na Bystřicko se návštěvníci vracejí. Opět hlasovali respondenti i v několika kategoriích (Obr.42).

71

120 100

80

60

40

20

0 První pobyt

Několikátý pohyb

Příslib návratu

Jiné

Obr.42. Graf znázorňuje návštěvnost na Bystřicku 4.3 Výzkumná otázka 2 Vyuţívání sluţeb Využití služeb Z průzkumu vyplynulo vysoké procento vyuţívání ubytovacích, stravovacích a sportovních sluţeb při pobytu na Bystřicku. Relativně malé, pouze 6%, je v porovnání s tím vyuţití sluţeb Turistického informačního centra v Bystřici nad Pernštejnem (Obr.43).

sport.zař. 13%

jiné sl.TIC 4% 6%

ubytování 42%

Obr.44 Graf vyuţití sluţeb

72

stravování 35%

Specifikace ubytování Výsledky jsou ovlivněny místy průzkumu. Pro ubytování v hotelu se vyjádřilo nejvíce respondentů, ale je to dáno tím, ţe nejvíce vyplněných dotazníků pocházelo z hotelu Skalský dvůr (Obr.45). Proto tomuto výzkumu není dobré přikládat velký význam.

160 140 120

u rodiny, známých penzion

100

hotel ubytovna

80

kemp 60

stan nejsem ubytován

40

jiné

20 0 1

2

Obr.45 Graf specifikace ubytování, který díky umístění dotazníků nemá velkou vypovídací hodnotu Informace o Bystřicku Respondenti

uvádějí nejčastěji jako svůj zdroj informací o Bystřicku

informace ústním podáním od známých apod. - 31%. Následují informace prostřednictvím webu - 30%, jiné zdroje (vlastní zkušenost, knihy) 20%. Poměrně vysoké je procento těch, kteří uvádějí, ţe informace o Bystřicku nemají - 12%. Nejvíce respondentů, kteří neměli informace o Bystřicku, pocházelo z rozhledny v Karasíně

(Obr.46).

73

100 80 60 40 20 0 Jiné TIC

Z doslechu

Z webu

Skalský Dvůr Rozhledna Karasín

Z časopisu

Nemám informace

Slovácká chalupa Borovinka

jiné zdroje

Ubytovna Vír TIC

Obr.46 Graf znázorňuje, odkud se respondenti dovídají informace o Bystřici Zájmy návštěvníků na Bystřicku Naprosto převaţující zájem návštěvníků je o přírodu Bystřicka. Svůj zájem o ni vyslovilo 175 respondentů. Následuje zájem o historické památky, kulturní památky, sportovní zařízení. 27 x byl označen jiný zájem. Následující graf udává procentuelní zastoupení jednotlivých oblastí zájmu (Obr.47).

sportovní zařízení 11%

jiné 6%

příroda 40%

kulturní památky 18% historické památky 25%

Obr. 47 Graf zájmů návštěvníků Bystřicka

74

4.4 Výzkumná otázka 3 Spokojenost návštěvníků Bystřicka s kvalitou sluţeb Kategorie spokojenosti návštěvníků je velmi subjektivní. 2382 získaných odpovědí v této kategorii je tedy značně reprezentativní vzorek. O to příznivější je skutečnost, ţe spokojených odpovědí je 1444, zatím co nespokojených jen 146. Pokud do odpovědí vyjadřujících nespokojenost zahrneme i ty, kde je označena spokojenost průměrná, neutrální, i tak převaţují významně, o 35%, odpovědi vypovídající o spokojenosti. Následující graf souborná čísla ze všech bodů kategorie představuje v procentech (Obr 48).

6% 33%

61%

spokojenost

neutrální postoj

nespokojenost

Obr.48 Graf celkové spokojenosti respondentů

75

Následující sloupkový graf udává absolutní hodnoty získaných odpovědí v kategorii spokojenosti návštěvníků ve všech zkoumaných bodech (Obr.49). Naprosto zřejmá je převaha spokojenosti v kategoriích týkajících se moţností a kvality ubytování, moţnosti a kvality stravování, dostupnosti informací a pocitu návštěvníků, ţe jsou na Bystřicku vítáni. Přetrvává rezervovaný aţ nespokojený postoj s dopravní infrastrukturou. Poměrně překvapující je s ohledem na slušné vybavení mikroregionu převaţující neutrální postoj návštěvníků k vybavení, které je jim k dispozici pro sport. Absolutně nejvyšší čísla nespokojenosti jsou u moţnosti stravování - 24 hlasů. 66% se na nich podílí respondenti z Turistické ubytovny ve Víru.

76

nespokojenost

m

or to

do st

do pr

vn po av í o cit u vy ní žn bí p p ,ž é n dk ba os in č o e e f st ts a ve ra jsm o ub i tra ní s n p t fo yt ru am e na vo r ví ov k m á vá t lé tá u t án a k t r ni n c o a y í í í

na

sp

0

77

50

neutrální postoj

100 150

spokojenost

Obr. 49 Graf spokojenosti návštěvníků v jednotlivých kategoriích

200

4.5 Výzkumná otázka 4 Monitoring návštěvnosti Svratecké vodohospodářské stezky Svratecká vodohospodářská stezka je detailněji popsána v kapitole 1.2.3. Vyhodnocení celkové návštěvnosti stezky Ve sledovaném období bylo zaznamenáno celkem 1 009 uţivatelů stezky, přičemţ 68% z tohoto počtu připadá na pracovní dny (10 dní) a 32% na dny víkendu (4 dny). Z hlediska směrovosti jsou data poměrně vyrovnaná, mírně převaţuje počet uţivatelů jedoucích směrem na Vír nad těmi, kteří směřují do Dalečína. Tento poměr zůstává zachován v pracovních dnech, o víkendu je tomu naopak (Tab. 4.). Tab. 4. Vyhodnocení celkové návštěvnosti stezky ve sledovaném období Ukazatel

počtu

uţivatelů Oba

stezky

směry Směr Vír

celkem

Směr Dalečín

(OPS01 OUT) (OPS01 IN)

(OPS01) celkem všechny dny

1 009

517

492

celkem pracovní dny

683

367

316

celkem nepracovní dny

326

150

176

Vyhodnocení denní návštěvnosti stezky Návštěvnost byla ve sledovaném období ovlivňována zejména dvěma faktory, a to rozdělením dnů na pracovní a nepracovní a povětrnostními vlivy. Denní průměr počtu uţivatelů činí 72, v pracovní dny klesá na 68 a naopak v nepracovní dny roste na 82. Rozdíl mezi návštěvností v pracovní a nepracovní dny opět není příliš výrazný. Denního minima bylo dosaţeno v pátek 5.8. a to 27, naopak denního maxima 168 uţivatelů bylo dosaţeno v neděli 8.8. (Tab. 5.)

78

Z hlediska směrovosti jsou denní počty uţivatelů téměř vyrovnané. Nejvýraznější rozdíl lze sledovat ve středu 4.8., kdy počet uţivatelů stezky ve směru na Vír cca 2krát převyšuje počet uţivatelů ve směru na Dalečín (Obr.50). Rozloţení návštěvnosti mezi jednotlivými dny v týdnu je ve sledovaném období nestejnoměrné. Prvenství dosahuje neděle s podílem 22% na celkové návštěvnosti, následuje středa s 19%, čtvrtek se 17%, úterý s 15%, pondělí s 11% a v závěru sobota s 10% a pátek se 7% (Obr. 51.)

Tab. 5. Vyhodnocení denní návštěvnosti stezky ve sledovaném období Ukazatel

počtu

uţivatelů Oba

stezky

směry Směr Vír

celkem

Směr Dalečín

(OPS01 OUT) (OPS01 IN)

(OPS01) denní maximum

168 (8.8.)

81 (8.8.)

87 (8.8.)

denní minimum

27 (5.8.)

15 (5.8.)

12 (5.8.)

denní průměr všechny dny

72

37

35

denní průměr pracovní dny

68

37

32

denní průměr nepracovní dny

82

38

44

79

Obr. 50. Denní návštěvnost stezky ve sledovaném období (osoby)

Obr.51. Rozloţení návštěvnosti mezi jednotlivými dny v týdnu za sledované období (osoby,%)

80

Vyhodnocení hodinové návštěvnosti stezky Vzhledem k tomu, ţe data jsou do paměti sčítače ukládána po hodinách, je moţné vyhodnotit hodinovou návštěvnost stezky. Ta dosáhla maxima 41 uţivatelů v neděli 8.8. v čase mezi 16 a 17 h, coţ koresponduje s maximem denní návštěvnosti. Průměrná hodinová návštěvnost při započítání všech hodin ve sledovaných dnech činí 3 osoby, stejně tak v pracovní i nepracovní dny. Při započítání pouze denního intervalu 8 aţ 20 h, v rámci něhoţ je započítáno 98% všech uţivatelů, se průměrná hodinová návštěvnost zvyšuje na 6, resp. 6 v pracovní a 7 v nepracovní dny (Tab. 6.)

Tab. 6. Vyhodnocení hodinové návštěvnosti stezky ve sledovaném období Ukazatel počtu uţivatelů Oba stezky

směry Směr Vír

celkem

Směr

(OPS01 OUT)

Dalečín

(OPS01 IN)

(OPS01) hodinové maximum hodinový průměr všechny dny hodinový průměr pracovní dny hodinový průměr nepracovní dny hodinový průměr všechny dny 8-20h hodinový průměr pracovní dny 8-20h hodinový průměr nepracovní dny 8-20h

41

(8.8.,

16- 17

(8.8.,

16- 25

17h)

17h)

15h)

3

2

1

3

2

1

3

2

2

6

3

3

6

3

3

7

3

4

81

(5.8.,

14-

Z hlediska rozloţení návštěvnosti je významný interval mezi 11 a 18 h, v rámci něhoţ je realizováno téměř 80% všech návštěv. Nejfrekventovanější je pak doba mezi 16 a 17 h s 15% všech návštěv. Naopak nevýznamná je noční a dopolední doba od 20 h do 10 h, kdy stezku téměř nikdo nevyuţívá.

V případě Svratecké vodohospodářské naučné stezky je v důsledku nízkého počtu uţivatelů nejednoznačný rozdíl v rozloţení návštěvnosti v rámci pracovního a nepracovního dne. V případě pracovního i nepracovního dne začíná významnější pohyb na stezce od 8 h ráno, tudíţ je stezka vyuţívána téměř výlučně pro účely turistiky. Poté následuje první vrchol návštěvnosti mezi 11 a 13 h a po obědové pauze návštěvnost zaznamenává druhý vrchol mezi 15 a 17 h a pohyb na stezce ustává ve 20 h (Obr.52, Obr.53). Zajímavostí je, ţe v nepracovní den bývá první vrchol návštěvnosti výraznější neţ druhý, o víkendech je tomu naopak.

Obr.52. Rozloţení návštěvnosti mezi jednotlivými hodinami v typický pracovní den (osoby,%)

82

Obr.53. Rozloţení návštěvnosti mezi jednotlivými hodinami v typický nepracovní den (osoby,%) Vyhodnocení struktury uživatelů stezky Vzhledem ke skutečnosti, ţe k monitoringu nebylo pouţito zařízení, které sleduje odděleně jednotlivé typy uţivatelů a nebylo provedeno ani doplňující kvalitativní šetření, není moţné detailně vyhodnotit strukturu uţivatelů stezky dle typu (cyklisty, pěší, in-line bruslaře, atd.), demografických charakteristik (věku, pohlaví, vzdělání, místa bydliště atd.) či účelu vyuţívání stezky (rekreace, sport nebo doprava, délka výletu, výchozí a cílové místo atd.).

Vyhodnocení povětrnostních vlivů na návštěvnost stezky Povětrnostní vlivy představují jeden z nejdůleţitějších faktorů návštěvnosti. Obr.54 znázorňuje srovnání návštěvnosti stezky s teplotami a sráţkami. Nízké srpnové teploty s největší pravděpodobností negativně ovlivnily celkovou

83

návštěvnost stezky ve sledovaném období. Pro ověření míry ovlivnění by bylo zapotřebí

dlouhodobějšího

monitoringu.

U

sráţek

je

situace

mnohem

markantnější, neboť v případě deště počet uţivatelů klesá velmi výrazně (viz. pátek 6.8. a sobota 7.8.).

180

40,0

160

35,0

140

30,0

120

25,0

100

20,0

80 15,0

60

10,0

40

5,0

0

0,0

čt v

04 V

ře da st

út e

rý

03 V

III

20 10 I I I2 rte 01 k0 0 5 pá VI II te 20 k0 10 6 so V bo III ta 20 07 10 ne V dě III 20 le 08 10 po VI nd I I2 ěl 0 í0 9 V 10 út III er ý 1 201 0 0V st ře III da 20 11 10 čt V III vr te 20 k1 10 2 pá VI I te k 1 I 20 10 3 so VI bo I I ta 20 14 10 ne V dě III 20 le 15 10 po V nd III ěl 20 í1 6 V 10 III 20 10

20

Počet uži va tel ů (os oby)

Ma xi má l ní denní tepl oty (°C)

Cel kový úhrn s rá žek za den (mm)

Obr.54 Srovnání návštěvnosti stezky se sráţkami a maximálním denními teplotami (osoby, mm, °C)1

1

Data o maximálních denních teplotách a mnoţství sráţek jsou převzata z údajů meteorologické stanice Svratouch zveřejněných na www.freemeteo.com.

84

5. DISKUZE Jedním z důvodů vzniku Mikroregionu Bystřicko bylo spojení méně ekonomicky silných obcí v celek, který by mohl lépe konkurovat ostatním regionům. Konkurenční boj zahrnuje také bitvu o turistu. Stále více českých turistů dává přednost výletům po republice před zahraniční dovolenou. Vítězství v prestiţní soutěţi pořádané Evropskou unií European Destantions of Excellence (EDEN) Bystřicko dokázalo, ţe má návštěvníkům hodně co nabídnout. Titul EDEN jistě přiláká do regionu nové turisty, proto jsou průzkumy spokojenosti návštěvníků důleţité pro rozvoj i pro případné změny v přístupu k nim. Průzkum ukázal, ţe Bystřicko se zatím neprofiluje jako destinace školních výletů. Školy si prozatím k výletům vybírají jiné destinace. Jihomoravský kraj a Brno je s 27% respondentů hlavním krajem, ze kterého se rekrutují návštěvníci Bystřicka. Spousta lidí z Brna má také v mikroregionu svoje chalupy a chaty. 75% návštěvníků přijíţdí na Bystřicko auty, ale významný je také podíl cyklistů. Cyklotrasám je určena teoretická část práce. Město Bystřice nad Pernštejnem má v plánu výstavbu dalších cyklostezek. Z průzkumu je také patrné, ţe dovolené, výlety za poznáním a sport jsou hlavními účely cest na Bystřicko. 58% návštěvníků opakovalo, nebo hodlá opakovat své návštěvy. Průzkum zachytil 38% návštěvníků, kteří byli na Bystřicku poprvé a toto číslo by se vzhledem k propagaci regionu mělo zvyšovat. Návštěvníci na Bystřicku vyuţívají ze sluţeb především nejrůznější ubytování. Poměrně malé je vyuţití Turistického informačního centra. Informace o Bystřicku mají návštěvníci nejčastěji (31%) z doslechu, od známých apod. Těsně následují informace z webu. Klíčovým důvodem, proč návštěvníci přijíţdějí na Bystřicko, je příroda. Návštěvníci Bystřicka jsou se sluţbami převáţně spokojeni. Chválí si nabídku i kvalitu stravování a ubytování, dostupnost informací a vstřícnost obyvatel Bystřicka. Jsou však lokality, kde si dostupnost stravování vyslouţila nespokojenost. Relativně nevýznamné procento návštěvníků bylo spokojeno s dopravní infrastrukturou, zde je tedy v budoucnu co zlepšovat.

85

Monitoring Svratecké vodohospodářské stezky ukázal, ţe i přes to, ţe byl proveden v letních měsících, které přejí turistice, není návštěvnost stezky příliš vysoká. 1009 návštěvníků během 14 dní a průměr 72 návštěvníků denně není na tak turisticky atraktivní období vysoké číslo. Tato čísla ukazují, ţe zdejší region není příliš známý, i kdyţ má co nabídnout. Je tedy nutné zapracovat na publicitě nejen této stezky, která byla oceněna v soutěţi EDEN, ale na publicitě a propagaci celého mikroregionu.

86

6. ZÁVĚR Cílem práce bylo navrhnout novou síť cyklotras v mikroregionu Bystřicko a na základě profilu návštěvníků mikroregionu Bystřicko zhodnotit vyuţitelnost a úroveň nabízených sluţeb a jejich oblibu z pohledu návštěvníků mikroregionu. Cílem této práce bylo také zjistit návštěvnost Svratecké vodohospodářské stezky. Cykloturistika má na Bystřicku tradici a díky členitému terénu je mikroregion pro cyklisty ideální. Nejdříve bylo nutné mikroregion představit a popsat ho nejen z hlediska cestovního ruchu. Teoretická část dále seznamuje čtenáře se stávajícími cyklotrasami, které regionem procházejí. Jednou z nich je také nejvýznamnější cyklostezka v oblasti – Svratecká vodohospodářská naučná stezka, která lemuje pravý břeh vodní nádrţe Vír a byla hlavním trumfem Bystřicka v soutěţi EDEN. V praktické části diplomové práce je představen návrh nové sítě cyklotras v Mikroregionu Bystřicko, který můţe pomoci návštěvníkům, kteří zdejší tratě neznají, uţít si jízdu na kole v plné míře. Cyklistická pavučina spojuje atraktivní turistické cíle a je vedena v co moţná největší míře mimo frekventované komunikace. Při jejím návrhu jsme tedy dbali jak na její atraktivitu, tak na bezpečnost cyklistů. Dále byl proveden výzkum, který byl rozdělen na výzkumnou otázku 1, 2, 3 a 4. První tři otázky byly zjišťovány pomocí dotazníkového šetření, čtvrtá – monitoring Svratecké stezky, byl proveden pomocí speciálního přístroje. Výzkumná otázka 1 se týkala profilu návštěvníka Mikroregionu Bystřicko. Cílem bylo zjistit, jaký je typický návštěvník regionu. Podle toho se pak orgány mikroregionu mohou zaměřit na určitou cílovou skupinu lidí. Z dotazníku je patrné, ţe typickým návštěvníkem oblasti je občan starší padesáti let, který dorazil autem z Jihomoravského kraje a chce se na Bystřicku zdrţet týden za účelem dovolené. Většina turistů do oblasti přijíţdí poprvé a nezanedbatelné procento se chce do mikroregionu vracet. Výzkumnou otázkou 2 jsme zjišťovali, jaké sluţby návštěvníci mikroregionu vyuţívají. Vyuţívají hlavně ubytování a stravování, velmi malé je vyuţívání turistického informačního centra, coţ je otázka pro orgány mikroregionu a pro město Bystřice nad Pernštejnem, zda je propagace informačního centra

87

dostatečná. Návštěvník Bystřicka se o regionu dovídá převáţně od známých nebo z internetu a láká ho hlavně zdejší příroda a historické památky. Výzkumná otázka 3 zjišťovala úroveň spokojenosti návštěvníka s jednotlivými sluţbami v Mikroregionu Bystřicko. V této kategorii je potěšující, ţe drtivá většina odpovědí byla pozitivních, coţ je pro region velmi dobrá vizitka. Z průzkumu vyplynulo, ţe návštěvníci jsou nejvíce spokojeni s nabídkou a kvalitou ubytování a s moţnostmi a kvalitou stravování. Uspokojivá je i dostupnost informací o mikroregionu a návštěvníci také oceňují, ţe mají v regionu pocit, ţe jsou vítání, coţ je důkazem vstřícnosti a péče personálu a zaměstnanců jednotlivých podniků o turisty. Naopak nespokojenost převládá u dopravní infrastruktury a sportovního vybavení na léto. Pravdou je, ţe kromě cykloturistiky a koupání v umělých nebo přírodních nádrţích mikroregion mnoho sportovních aktivit nenabízí. Výzkumná otázka 4 zjišťovala návštěvnost Svratecké vodohospodářské stezky. Bylo zjištěno, ţe ač region triumfoval v soutěţi EDEN zásluhou této stezky, její návštěvnost není vysoká. Vítězství s soutěţi je čerstvé a z řad odpovědných orgánů neproběhla potřebná propagace a publicita stezky. Věříme, ţe text poslouţí všem vyznavačům cykloturistiky, kteří se rozhodnou navštívit Mikroregion Bystřicko a vyuţijí při svých výletech na kole cyklistickou pavučinu oblasti. Splněním cílů práce jsme upozornili orgány mikroregionu a vedení města Bystřice nad Pernštejnem na nedostatky v oblasti turistickém ruchu v Mikroregionu Bystřicko.

88

SEZNAM POUŢITÝCH ZDROJŮ 1. MAKEŠ, P., KRÁL, L. Velká kniha cyklistiky. Praha : Computer Press, 2002. 142 s. ISBN 80-7226-815-5. 2. BRODESSER, S. Jak plynul čas podél řeky Svratky. Brno : Moravské zemské muzeum, 2003. 90 s. ISBN 80-7028-207-X. 3. ALTMAN, K, et al. Vír v údolí Svratky. Vír : [s.n.], 2008. 251 s. ISBN 978-80-254-3430-7. 4. SAMEK, B. Pernštejn, středověký hrad na Moravě. Brno : [s.n.], 1996. 71 s.

ISBN 80-85032-51-1.

5. SEDLÁK, J. Významné památky okresu Žďár n.S.. Ţďár nad Sázavou : [s.n.], 1982. 52 s. 6. SÝKORA, Pavel. Strategie rozvoje Mikroregionu Bystřicko. Zlín, 2009. 57 s. Diplomová práce. Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně. 7. VOJKOVSKÝ, R. Pernštejn. Dobrá : Beatris, 2010. 70 s. ISBN 978-8086737-66-9. 8. VOJKOVSKÝ, R. Pyšolec. Dobrá : Beatris, 2007. 15 s. ISBN 978-8086737-75-1. 9. VOJKOVSKÝ, R. Aueršperk. Dobrá : Beatris, 2007. 11 s. ISBN 80-863776-8. 10. Bystřicko. Bystřice nad Pernštejnem : [s.n.], 1996. 33 s. 11. LANDA, P.; LIŠKOVÁ, J. Rekreační cyklistika. Praha : Grada Publishing, 2004. 92 s. ISBN 80-247-0726-8. 12. KORVAS, P., et al. Aktivní formy cestovního ruchu. Brno : [s.n.], 2007. 152 s. ISBN 978-80-210-4361-9. 13. HURYCHOVÁ, A. Turistika II. Brno : [s.n.], 1976. 185 s. 14. JURMAN, H. Na bystré vodě. Bystřice nad Pernštejnem : [s.n.], 2010. 267 s. 15. ŠKRABAL, Z. Pernštejn. Brno : Gloriet, 2007. 16 s. ISBN 80-7276-0246. 16. 7 divů Bystřicka. Bystřice nad Pernštejnem : [s.n.], 2010. 23 s.

89

17. Bystricenp.cz [online]. 2002 [cit. 2011-04-26]. Historie města Bystřice nad Pernštejnem. Dostupné z WWW: . 18. JURMAN, H. Bystřicko. Brno : Sursum, 1998. 260 s. ISBN 80-85799-316. 19. Western.cz [online]. 2010 [cit. 2011-04-26]. Městečko Šiklův Mlýn. Dostupné z WWW: . 20. Virvudolisvratky.cz [online]. 2002 [cit. 2011-04-26]. Vírská přehrada. Dostupné z WWW: . 21. Bystricenp.cz [online]. 2010 [cit. 2011-04-26]. Bystřicko - Vyhlášený turistický

region

2010.

Dostupné

z

WWW:

. 22. Kampocesku.cz [online]. 2008 [cit. 2011-04-26]. Zubštejn. Dostupné z WWW: . 23. Travelguide.cz [online]. 2010 [cit. 2011-04-26]. Skalský dvůr. Dostupné z WWW: . 24. Info.bystricenp.cz [online]. 2010 [cit. 2011-04-26]. Pernštejn. Dostupné z WWW: . 25. Kudyznudy.cz [online]. 2008 [cit. 2011-04-26]. Vítochovský kostel. Dostupné

z

WWW:


12/2008-12-10-220047-pamatky-pisecne.html>. 26. JONÁŠ, M. Cyklistická pavučina Bystřicka. Pardubice : [s.n.], 2009. 35 s. 27. Pern%C5%A1tejn (hrad). In Wikipedia : the free encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida) : Wikipedia Foundation, , last modified on 28.2. 2011

[cit.

2011-05-01].

Dostupné

z

WWW:

. 28. Turistik.cz [online]. 2011 [cit. 2011-05-01]. Domanínsky rybník. Dostupné z

WWW:


sazavou/bystrice-nad-pernstejnem/domaninsky-rybnik/>. 29. Foto.mapy.cz [online]. 2007 [cit. 2011-05-01]. Horní les. Dostupné z WWW: .

90

30. Eco-compteur.com [online]. 2009 [cit. 2011-05-01]. Eco – counter, Pyro Box

Compact.

Dostupné

z

WWW:


compteur.com/files/ECO_44666_1296312168575_photo-pyro.jpg>.

91

Seznam příloh Příloha 1

Anketní dotazník

92

Příloha 1

Anketní dotazník

DOTAZNÍK PRŮZKUMU SLUŢEB PRO CESTOVNÍ RUCH V MIKROREGIONU BYSTŘICKO Správnou odpověď zatrhněte či jinak označte v pravé části dotazníku

A/ PROFIL NÁVŠTĚVNÍKA A.1: Návštěvnická kategorie Školní výlet Rodina s dětmi Individuální návštěvník, do 50 let Individuální návštěvník, nad 50 let Jiné… A.2: Délka pobytu 1 den 2 – 3 dny Týden Více neţ týden Jiné… A.3: Bydliště Území Bystřicka Kraj Vysočina Jihomoravský kraj Brno a nejbliţší okolí Pardubický kraj Ostatní kraje ČR

93

Zahraničí Jiné…

A.4: Způsob příjezdu Vlak Auto Autobus Kolo Jiné… A.5: Účel návštěvy Výlet za poznáním regionu Dovolená Ozdravný pobyt Návštěva příbuzných, známých Pracovní cesta Sport Průjezd za jiným účelem Jiný důvod

A.6: Opakování návštěv Úplně první pobyt na Bystřicku Je to jiţ několikátá návštěva Bystřicka Není to poslední návštěva, budeme se vracet Jiné…

94

B/ VYUŢÍVÁNÍ SLUŢEB B.1: Vyuţití sluţeb Stravování Ubytování Sportovní zařízení Návštěva turistického informačního centra v Bystřici Jiné…

B.2: Specifikace ubytování Ubytování u rodiny, známých Penzion Hotel Ubytovna Kemp Stan, vlastní zařízení Nejsem ubytován Jiné… B.3: Informace o Bystřicku máte Z jiného TIC Z doslechu Z webových stránek Z časopisu Nemám informace Jiné…

95

B.4: Při návštěvě Bystřicka Vás zajímá hlavně Příroda Historické památky Kulturní památky Sportovní zařízení Jiné… C/ SPOKOJENOST SE SLUŢBAMI

spokojen

neutrální postoj

Nabídka a výběr ubytování Úroveň a kvalita ubytování Moţnosti stravování Úroveň a kvalita stravování Vybavenost pro sportovní vyţití v létě Vybavenost pro sportovní vyţití v zimě Přístupnost a dostupnost informací o Bystřicku Dostatečné mnoţství informací o Bystřicku Kvalita péče o památky a turistická zařízení v Mikroregionu Bystřicko Nabídky vyţití pro děti Dopravní infrastruktura Moţnosti pro společenské vyţití a zábavu Pocit, ţe jsme jako návštěvníci na Bystřicku vítáni

96

nespokojen

RESUMÉ Diplomová práce se v teoretické části zabývala stávajícími cyklotrasami v Mikroregionu Bystřicko. V praktické části diplomové práce je navrţena nová cyklistická síť tratí, které regionem procházejí a spojují místní zajímavé turistické cíle. V této části dále práce zjišťovala profil typického návštěvníka Mikroregionu Bystřicko. Dále zjišťovala, které sluţby cestovního ruchu v oblasti vyuţívá a jak je s nimi spokojen. Součástí práce je také monitoring Svratecké hospodářské naučné stezky.

SUMMARY The theoretical part of this Final Thesis deals with the current cycle lanes in the Bystricko Region. In its practical part there is a plan of the new network of cycle lanes which pass through the region and connect some interesting local tourist attractions. In the practical part the Thesis investigated the profile of a typical visitor to the Bystricko Region. Furthermore it attempted to discover which tourism services the visitors use and whether they are satisfied with them. Monitoring of Svratecka water service educational footpath is also part of the Final Thesis.

97

Klíčová slova: cykloturistika

Keywords: bicycle touring

cyklotrasa

bikeway

mikroregion Bystřicko

Bystricko region

turistický cíl

tourist target

cestovní ruch

tourism

98