Možnosti a perspektivy zpracování bioodpadu Antonín Slejška Úvod V souèasné dobì pøevažuje v ÈR likvidace odpadù nad jejich využíváním. Tento zpùsob zacházení s odpady není dlouhodobì tolerovatelný. Nejrozšíøenìjší metodou nakládání s odpady v ÈR je skládkování, které zaèíná být èásteènì nahrazováno spalováním. Recyklace se rozšiøuje pouze pomalu a bolestnì. Skládkování je vìtšinou považováno za nejhorší možný zpùsob nakládání s odpadem, ale ve vyspìlých zemích se skládky zaèínají pøemìòovat nebo jsou nahrazovány manipulaènì-výrobními sklady/skládkami, ve kterých probíhá dotøiïování u zdroje tøídìného odpadu, mechanická úprava jednotlivých složek odpadu, jejich ukládání na pøipravená místa tak, aby byly kdykoliv k dispozici, atd. Vedle toho jsou bezprostøednì zpracovávány ty složky odpadu, jejichž technologie zpracování je v daném místì a èase dostupná. Bioodpad je kompostován, sklo, plasty, kovy a papír jsou odváženy do zpracovatelských závodù, organické toxické látky jsou spalovány apod. Proces pokraèuje distribucí recyklovaných hmot (surovin), jejich pøemìnou na výrobky... Tímto jsem chtìl naznaèit, že skládkování je možné pøemìnit na metodu nakládání s odpadem daleko ménì zatìžující životní prostøedí, než jak je tomu v souèasnosti, která usnadòuje recyklaci odpadù tím, že vytváøí zásoby jednotlivých složek odpadù èi pøímo recykluje (zejména prostøednictvím kompostování). Podobnì i spalování aby mohlo být zváno ekologickým, muselo by pøejít na spalování tøídìného odpadu, a to nejenom kvùli emisím, které je možné odfiltrovat, ale zejména kvùli zamezení znehodnocování cenných surovin. Napø. bioodpad, pokud je po kompostování využit pro hnojení, dodává do pùdy nejenom živiny, ale i stabilizovanou organickou hmotu s vysokým obsahem huminových kyselin a fulvokyselin – humus – a pestrou škálu pùdì prospìšných mikroorganismù. Humusové látky zvyšují pufraèní schopnost pùdy a vododržnost, snižují vyplavování živin a nepøíznivé úèinky toxických látek na rostliny. Mikrobiální oživení pùdy zrychluje rozklad organických cizorodých látek a redukuje poèet èi alespoò úèinek fytopatogenních organismù. Celkovì mùžeme øíci, že promyšlené využívání kompostovaného bioodpadu ke hnojivým úèelùm výraznì zvyšuje výnosy a kvalitu zemìdìlských plodin a pøispívá ke snižování negativních vlivù zemìdìlství na pøírodu. Podobnì je možné zhodnotit i ostatní složky odpadù.
1
Jak vidno, tøídìní odpadù je klíèovým bodem recyklace. Dokud se nenauèíme tøídit dostateènì kvalitnì a v co možná nejvìtší kvalitì a šíøi, sotva mùžeme uvažovat o velkoplošné recyklaci odpadu. To se týká zejména domovních odpadù, u kterých závisí efektivita tøídìní u zdroje pøedevším na ochotì obèanù omezit své pohodlí pro zlepšení spoleèného životního prostøedí. Bydlím na pražském sídlišti Prosek, a proto vím, že nauèit nìkteré èásti èeské spoleènosti tøídit odpady je a bude velmi nároèný úkol. Tøídìní je možné provádìt rovnìž mechanicky na separaèních linkách. V naší republice nemáme zatím s takovýmto pøístupem dobré zkušenosti. Základní chybou vìtšiny separaèních systémù je, že zaèínají drcením, což vede k nadmìrné kontaminaci substrátu cizorodými látkami. Aby mohla být mechanická separaèní technologie použitelná, musí být splnìny zejména tyto požadavky: •
ve svozové oblasti je nutné provozovat co možná nejdetailnìjší sbìr nebezpeèných odpadù (v celospoleèenském mìøítku je vhodné omezovat prodej výrobkù obsahující cizorodé látky, napø. zaèátkem bøezna tohoto roku byl ve Francii zakázán prodej rtu•ových teplomìrù),
•
drtit pouze ty materiály, u kterých je jistota, že neobsahují žádné rizikové složky nebo pøípadná kontaminace není na závadu pøi dalším zpracování / využití,
•
kontrola výskytu cizorodých látek musí být u tìchto technologií obzvláš• peèlivá.
Mechanizované technologie jsou sice dosti drahé, možná by se však mohly stát alternativou tøídìní u zdroje tam, kde je zapojení obyvatelstva do sbìru obtížné. V pøípadì, že ani po všech opatøeních nedosáhne kompost, vyrobený z mechanicky separované organické frakce smìsného odpadu, patøièných parametrù, aby byl použitelný alespoò pøi rekultivacích, dosáhne se zmenšení zabraného prostoru skládky a využití alespoò nìkterých frakcí odpadu (zejména plastù a kovù).
Zpracování bioodpadu Bioodpad je využitelný zejména prostøednictvím kompostování a anaerobní digesce (AD). Vedle toho mùže být bioodpad zkvašován napø. na ethanol nebo pøemìòován na palivo prostøednictvím nìkterého z pyrolytických èi termolytických procesù. Nìkdy je možné bioodpad využít ke krmným úèelùm. 1. Kompostování Kompostování je pravdìpodobnì nejstarší a nejrozšíøenìjší vìdecky zpracovanou technologií využívání bioodpadu. Spoèívá v øízeném aerobním mikrobiálním rozkladu organické hmoty, který je ukonèen stabilizací (dokonèení kondenzaèních a polymerizaèních pochodù – tvorba humusových látek). 2
Rozeznáváme zhruba tøi úrovnì kompostování domovního bioodpadu: domovní (rodinné), komunitní a komunální (prùmyslové) kompostování. Malorozmìrové decentralizované metody kompostování vyžadují nižší dopravní náklady, zatímco centralizované technologie umožòují kvalitní øízení procesu a kontrolu výsledného produktu. Domovní kompostování probíhá buï na zahrádkách napø. v zahradních kompostérech nebo na balkónech v balkónových vermikompostérech (vermikompostování je metoda kompostování s využitím žížal napø. vyšlechtìné deš•ovky hnojní (Eisenia foetida) tzv. kalifornského èerveného hybrida). Tyto metody jsou celkem dobøe známé, a k jejich rozšíøení staèí vìtšinou propagaèní kampaò. Napø. Vossen a Rilla (1996) dokázali bìhem dvouleté kampanì snížit množství odpadù z oblasti kolem americké Sonomy o 0,5% (èíslo se zdá nízké, jelikož jako celek jsou brány všechny odpady vèetnì prùmyslových...), pøièemž v rodinách, jež zaèaly s kompostováním bylo zaznamenáno prùmìrné snížení produkce odpadù o 18,3% (hmotnostních). Komunitní kompostování mùže být provádìno napø. pro skupinu domù, jeden èi dva panelové domy, zahrádkáøskou kolonii apod. Vìtšinou se urèí zodpovìdná osoba, která se o kompost stará. Zaøízení pro drcení, pøekopávání a koneènou úpravu kompostu je buï manuální nebo mechanické mobilní, které mùže sloužit zároveò pro více komunitních kompostáren. Pro kompostování je možné používat rovnìž jednoduché bioreaktory. Komunální kompostování bývá vìtšinou plnì mechanizované. Provádí se buï na hromadách, èi v bioreaktorech. Kompostování na hromadách musí být provádìno na vodohospodáøsky zabezpeèených plochách, což mohou být napø. silážní žlaby. Zaøízení pro výrobu kompostu není tøeba kupovat, nýbrž je možné využít služeb firmy, která objíždí kompostárny se svými stroji a provádí jednotlivé úkony (zakládku kompostu, pøekopávky a koneènou úpravu). Ve vyspìlých státech sílí trend kompostování v uzavøených prostorech. Zejména I. fáze (termofilní) by mìla být provádìna „indoor“, jelikož právì v jejím prùbìhu dochází èasto k tvorbì zapáchajících plynù, které by mìly být zachytávány napø. v biofiltrech. 2. Anaerobní digesce (AD) Další možností zpracování bioodpadu je anaerobní digesce – fermentace za nepøístupu vzduchu bìhem níž vzniká bioplyn, což je smìs methanu a CO2 vìtšinou v pomìru kolem 6/4 s malým množstvím H2S a H2. AD je rovnìž možné provádìt ve všech tøech mìøítcích. V našich podmínkách však pøipadají v úvahu spíše vìtší mìøítka. Na rodinné úrovni je AD rozšíøena napø. v Èínì, Nepálu èi Indii. Nejèastìji používaným bioreaktorem bývá tzv. èínský fermentor. Tuto technologii využívají zejména rodiny malých 3
rolníkù, pro které pøedstavuje pomìrnì snadnou metodu získávání paliva s minimálním negativním vlivem na životní prostøedí a zdraví uživatelù (na rozdíl od sušených kravìncù èi døeva) a zpùsob zpracování exkrementù hospodáøských zvíøat spolu s domovním bioodpadem na kvalitní organické hnojivo (Gautam 1996). V mìøítku komunitním experimentují s využíváním AD napø. Otterpohl et al. (1997), kteøí v nìmeckém Lübecku vybudovali sídlištì, ve kterém je bioodpad zpracováván anaerobní digescí. Bioodpad je v kuchyních drcen ve vestavìných drtièích, odvádìn potrubím, míchán s odpadní vodou z toalet a biozplynován. Vzniklé hnojivo je využíváno v okolí, což bývá pøi centralizovaném zpracování odpadních vod èasto pøedmìtem rùzných sporù, jelikož tyto vody bývají èasto nadlimitnì kontaminovány cizorodými látkami (zejména tìžkými kovy), což je vìtšinou zavinìno pøimíšením odpadních vod z prùmyslu. Jedním z typických pøíkladù technologie komunálního kompostování je závod v rakouském Salzburgu (Lutz 1994), kde se pøivezený bioodpad nejprve ruènì zbavuje náhodných neèistot, pak je drcen v kladivovém mlýnì a proséván na sítu s okem 40 mm. Materiál propadnuvší sítem je zbaven kovových pøedmìtù, a po ohøátí je plnìn do fermentoru Dranco, kde je fermentován tøi týdny pøi teplotì 55°C (teplota vìtšiny anaerobních fermentorù navržených pro tento úèel). Bioplyn je spalován v plynovém motoru za produkce horké vody a elektøiny. Fermentovaný materiál je odvodnìn na 50%-ní sušinu, a po pøimíchání porézního materiálu (napø. zelené štìpky) je kompostován. Kompost je prodáván jako pøídavek do hrnkových substrátù a jako organominerální hnojivo. Obdobná technologie je provozována v belgickém Brechtu (Sinclair a Kelleher 1995). Bioodpad je tam svážen i z okolních vesnic. S ohledem na jejich roztroušenost je svážen pouze jednou za dva týdny, což zapøíèiòuje v teplejších letních mìsících vznik nepøíjemného zápachu.
Závìr Spoleènì se vstupem ÈR do EU se bude naše environmentální legislativa pøizpùsobovat evropské. To bude mimo jiné znamenat zvýšení požadavkù na intenzitu a kvalitu recyklace odpadù, zvýšení poplatkù za skládkování a pøibudou i další omezení pro zneškodòování odpadù. To znásobí zájem o recyklaèní technologie zpracovávající bioodpad. Zatím je hlavní ohnisko zájmu upøeno na kompostování, ale spoleènì se zavádìním ekologických daní na fosilní paliva a ubýváním neobnovitelných zdrojù energie se bude zvyšovat zájem rovnìž o AD. Bioplyn bude využíván zejména kogeneraènì, ale nelze zcela vylouèit jeho èištìní na kvalitu zemního plynu a rozvod ke koneèným uživatelùm prostøednictvím stávající potrubní sítì.
4
Literatura Další informace o možnostech využití bioodpadu je možné nalézt napø. na webových stránkách CZ BIOMu: http://www.vurv.cz/czbiom/ (vèetnì zkráceného pøekladu èlánku – Gautam 1996) GAUTAM, K.M.: Prospects of Biogas Utilization in Nepal. IN: Proceedings from International Conference on Biogas Energy Systems, Tata Energy Research Institute, New Delphi, p. 34-41, 1996. LUTZ, W.: Anaerobic-aerobic system in Salzburg. Biocycle. p. 60, June 1994. OTTERPOHL, R.; GROTTKER, M. a LANGE, J.: Sustainable water and waste management in urban areas. Wat. Sci. Tech. Vol. 35, No. 9. pp. 121-133, 1997. SINCLAIR, R. a KELLEHER, M.: Anaerobic digestion for household organics. Biocycle. pp. 5053, April 1995. VOSSEN, P. a RILLA, E.: Trained home composters reduce solid waste by 18%. California Agriculture, p. 11-15, Sept.-Oct. 1996.
Ing. Antonín Slejška Výzkumný ústav rostlinné výroby Drnovská 507, 161 06 Praha 6 – Ruzynì tel.: 02 / 33022354, fax: 02 / 365228
[email protected], ICQ#: 31786785 http://www.theoffice.net/slejska
5
Sbìr a tøídìní bioodpadù - zkušenosti firmy SSI SCHÄFER. Jiøí Nìmec Podle statistických zdrojù obsahují domovní odpady v Nìmecku témìø 40% bioodpadù. Pøi roèním výskytu 29 miliónù tun domovních odpadù (rok 1995), pøedstavoval tento podíl 11,8 miliónù tun organických odpadù. Po
skromných
zaèátcích
na
konci
osmdesátých
let,
množství
vytøídìných
a zpracovaných bioodpadù z domovních odpadù postupnì roste. Koncem roku 1996 bylo v Nìmecku na systémy tøídìní bioodpadù zapojeno již témìø 40 miliónù obyvatel. Plynulé, hygienicky zajištìné tøídìní a sbìr bioodpadù jsou prvním pøedpokladem jejich efektivního zpracování a využívání. Zatímco sbìr odpadù ze zelenì nepøináší podstatné problémy, sbìr a tøídìní bioodpadù z domácností je provázen dvìma nepøíjemnými faktory - rizikem zápachu a výskytu èervíkù. Pøi realizaci systémù sbìru organických složek domovních odpadù je nutné tyto faktory co nejvíce eliminovat. Firma SSI SCHÄFER se dlouhodobì zabývá vývojem a dodávkami vhodného vybavení pro úèely sbìru a tøídìní domovních odpadù vèetnì bioodpadù. Její provìtrávané Compostainery rùzných velikostí, vyvinuté v prùbìhu osmdesátých let ve spolupráci s univerzitou v Giesenu, doplnìné souborem malých kuchyòských nádob o obsahu 7 nebo 10 litrù se v provozu plnì osvìdèily a staly se pøedstavitelem i pro jiné aplikace myšlenky startu aerobní pøemìny biohmoty již pøi jejím sbìru a shromažïování. Princip provìtrávané nádoby pro sbìr bioodpadù - Compostaineru je na obr. 1. Pojízdná plastová nádoba má ve spodní èásti sklopný rošt z nerezavìjící oceli. Èást nádoby pod ním tvoøí jímku pro shromažïování odkapávající vlhkosti. V úrovni roštu jsou v boèních stìnách nádoby pøívodní otvory vzduchu. Jejich pøesné umístìní i velikost jsou dány dlouhodobými zkušenostmi z provozu, otvory musí být dobøe dimenzovány k optimálnímu odpaøování vlhkosti a jejich umístìní musí omezovat vytékání shromáždìné kapaliny z nádrže pøi vyklápìní nádoby. Stìny nádoby jsou uvnitø svisle žebrovány. Žebra zabraòují pøilnutí biohmoty ke stìnám a ulehèují trvalé proudìní vzduchu podél stìn vzhùru k otvorùm ve víku. Horními otvory v boèních stìnách nádoby se množství proudícího vzduchu dále zvyšuje. Víko s otvory je chránìno støíškou proti zatékání. Vìtrací soustava nádoby tedy využívá komínového efektu a vložený bioodpad pod stálým proudem vzdušného kyslíku
6
nezahnívá a tudíž nezapáchá. Odpaøováním vlhkosti ztrácí obsah nádoby na hmotnosti a zvyšuje se využití pøípustné nosnosti vozidel. Již první typy nádob s usmìrnìným pøístupem vzduchu, zkoušené v praxi asi pøed dvaceti lety, pøinesly pøíznivý obrat v názorech na reálnost plošného a pøitom hygienického sbìru bioodpadù. Odpùrci, kteøí takové nádoby dosud k dispozici nemìli, poukazovali na údajnou nízkou úèinnost omezení zápachu a naopak opticky vìtší výskyt èervíkù, unikajících z aerobnì zahøívané biohmoty, na lemu nádoby pod víkem. Vìdecký výzkum provedený v roce 1991 Univerzitou Giesen a pozdìji Inženýrskou spoleèností ve Witzenhausenu prokázal, že právì výskyt zápachu a èervíkù jsou u moderních typù Compostainerù SSI SCHÄFER redukovány na minimum. Porovnáním dùležitých hodnot vývoje obsahu kyslíku, teploty vložené biohmoty a ztráty hmotnosti u tøí rozdílných provedení nádob - Compostaineru SSI SCHÄFER, jednoduše vìtrané nádoby bez vnitøních žeber a standardní uzavøené nádoby bez vìtrání, byly pøednosti Compostaineru prokázány. (Grafy prùbìhu hodnot - obr. 2). Výzkum vzniku zápachu ukázal u Compostaineru rovnìž výraznì lepší hodnoty (Graf obr. è. 3). Pøibližnì 40 miliónù nìmeckých obèanù se již podílí na systémech tøídìní bioodpadù. Bez vìtraných Compostainerù by to nebylo možné. Shrnutí: Pouze v maximálnì provzdušòované nádobì mùže zaèínat aerobní proces odbourávání biohmoty. Teplota roste až na 500 Celsia pøi minimalizaci vzniku zápachu a výskytu èervíkù. Compostainer biologicky a ekologicky umožòuje ekonomicky pøijatelný 14 - denní cyklus odvozu. Poznatky z ÈR: Sbìr bioodpadù je zatím v plenkách a to pøesto, že i u nás pøedstavuje tato frakce asi 1/3 celkového objemu domovních odpadù. Je to logické, tøídìní bioodpadù je nejvíce nároèné na organizaci, vybavení a na dodržování urèených pravidel tøídìní a sbìru. Bioodpad totiž na rozdíl od jiných frakcí (sklo, papír, plasty) nelze „dotøídit“ a jakékoliv hrubé zneèištìní znehodnocuje celou šarži. Dùležitá je též vzdálenost od místa sbìru ke zpracování. Sbìr je velmi citlivý i na poèasí, zejména v zimì a v horkém létì. Kapacity zpracování jsou u nás zatím omezené, a pøi depresi zemìdìlství je i odbyt produktù ze zpracování bioodpadù problematický. Legislativa zatím pøíjem této frakce do skládek nijak zvláš• neomezuje a prosté skládkování za stávajících cenových relací je stále podstatnì levnìjší než komplikovaný systém tøídìní a zpracování se všemi nároènými problémy, vèetnì nutnosti dùsledné kontroly jakosti produktù a limitù obsahù neorganických látek v nich. 7
Nìkteré experimenty, by• úspìšné (napø. Praha-Košík, sídlištì Mìlník), i širší provozní systémy (Luhaèovice, Písek) jsou zatím pouze náznakem nìkterých cest, kterými by se moderní hospodaøení s domovními odpady mìlo ubírat. Firma SSI SCHÄFER je pøipravena ke spolupráci s každým zájemcem o rozvoj této metody.
Ing. Jiøí Nìmec Kontakt: SSI SCHÄFER s.r.o. Obchodní oddìlení Praha, Technika pro odpady (AT) Pøeštínská 1415, 153 00 PRAHA 5 – Radotín Tel. 02/57 911 590, Fax. 02/57 911 951
8
9
10
Obr. 3
11
SEPAROVÁNÍ
A KOMPOSTOVÁNÍ
KOMUNÁLNÍHO
BIOODPADU Josef Gabryš Naše firma JOGA LUHAÈOVICE s.r.o. se zabývá separací komunálního a prùmyslového odpadu již od roku 1992. Na zaèátku bylo získávání zkušeností se separací a kompostováním komunálního bioodpadu zejména od rakouských a nìmeckých firem na kompostárnách v Grazu, St. Poltenu apod. Od roku 1996 se naše firma zabývá svozem a tøídìním komunálního a prùmyslového odpadu vèetnì kompostování bioodpadu. V souèasné dobì provozujeme již tøetím rokem kompostovací plochu ve Slavièínì, kde kompostujeme vytøídìný komunální bioodpad s tzv. zeleným odpadem, což je tráva, listí, štìpky apod. Na kompostovací ploše, která je vybavena fólií a jímkou provozujeme aerobní kompostování v 7-8 krechtech. Kapacita kompostovací plochy je roènì cca 800-900 tun vyprodukovaného kompostu. Protože samotná technologie aerobního kompostování je velmi jednoduchá a v souèasné dobì není problémem odbyt (vzhledem k velkému nedostatku kvalitní zeminy a i podornice v našem „valašském“ regionu) soustøedil bych se na jiné dva prioritnìjší problémy kompostování, a to je zaprvé naprosto nezbytná kvalitní osvìta a propagace pøi tøídìní bioodpadu v domácnostech a napø. v hotelech, s vazbou na nekompromisní dùraz na èistotu vytøídìného bioodpadu, ekonomiku a rentabilitu tøídìní a kompostování komunálního bioodpadu.
ad 1/ Propagace a osvìta pùvodcù odpadu – vliv na kvalitu vytøídìného bioodpadu Jako jeden ze základních problémù pøi tøídìní a kompostování bioodpadu je maximálnì zabezpeèit kvalitu vstupního materiálu, tedy zejména komunálního bioodpadu. Protože kvalita dalších vstupních materiálù, tzn. štìpkù, listí, trávy apod., pokud není pøímo kontaminovaná, tak je samozøejmì vysoká a tedy bezproblémová. Samozøejmì kvalita vytøídìných druhù odpadu je všeobecnì platný požadavek a zámìr, ale na rozdíl napø. od papíru a skla jiné druhy odpadu v tìchto komoditách (napø. plasty, textil, kusové „N“ odpady apod.) se dají velmi jednoduše na dotøíïovací lince nebo pøi ruèním tøídìní ještì vyseparovat a odstranit. To samozøejmì již tak neplatí u vytøídìného bioodpadu, protože jednak dále dotøíïovat bioodpad na kompostárnì není nijak pøíjemná práce, ale hlavnì pøi kontaminaci bioodpadu nìkterými druhy nebezpeèného odpadu jsou vzniklé náklady velmi vysoké. Proto je všeobecnì rozšíøený názor, že pokud kompostovat, tak pouze tzv.“zelený odpad“ a kompostování bioodpadu vùbec nerealizovat. Pøesto naše firma provádí
12
tøídìní a kompostování bioodpadu, a to zejména díky maximální propagaci a osvìtì obèanù, obcí a dalších producentù komunálního bioodpadu. V souèasné dobì odebíráme bioodpad od obèanù, hotelù, jídelen a penzionù. U právnických osob je odebrání vytøídìného bioodpadu takøka bezproblémové. Všem našim dodavatelùm pøedáme pøesný seznam druhù odpadu, které mohou být v jejich bioodpadu vèetnì konzistence, a pokud vytøídìný bioodpad není správnì separován, kontejner, nádoby nebo pytle s bioodpadem zkrátka pracovníci svozového vozidla neodeberou, nalepí etiketu „NEVYTØÍDÌNÝ BIOODPAD“ a dodavatel má dvì možnosti: buï svùj vytøídìný bioodpad znova øádnì vytøídí nebo zaplatí naší firmì v hotovosti náklady za uložení na skládku. Samozøejmì tento docela ovìøený postup nemùžeme aplikovat na obèany. Obèané v našem svozovém regionu tøídí bioodpad do hnìdých pytlù, hnìdých plastových nádob na bioodpad a od roku 1998 také do hnìdých kontejnerù ll00 l na bio, které jsou uzamykány a s otvory na vhoz. Po tøíletých zkušenostech mùžeme konstatovat, že zdaleka nejjednodušší je systém pytlový pro tøídìní bioodpadu. V každém pøípadì každému doporuèujeme pøi zahájení oznaèit každý hnìdý pytel na bioodpad napø. èárovým kódem. Pøi vyzvednutí pytle na bioodpad dostane každá domácnost letáèek naší firmy, který pøesnì a jednoduše vysvìtlí, co patøí a nepatøí do bioodpadu a dùvody nezbytné zpìtné kontroly pomocí èárového kódu. Souèasnì se nám osvìdèilo, vytisknout na etiketu s èárovým kódem seznam odpadù, které patøí do bioodpadu. Naše firma dodává hnìdé pytle na bioodpad vèetnì èárového kódu za velmi výhodné ceny. Pøi podepsání smlouvy na dodávání pytlù nabízíme zdarma i dodání vzorových propagaèních materiálù domácnostem. Velmi se nám osvìdèila i vypsaná soutìž jako motivace pro obèany mìsta pøi tøídìní bioodpadu, které se zúèastnilo k našemu velkému pøekvapení 87 % domácností, které se zapojily do tøídìní. Nerad bych prozrazoval úplné detaily, protože naše firma provádí propagaci a osvìtu tøídìní profesionálnì a je souèástí už konkrétního projektu zavedení tøídìní bioodpadu ve mìstì. Zájem o tøídìní bioodpadu do pytlù je opravdu velký a úèinnost a kvalita je velmi vysoká. Ale bohužel všude nejde zavést pytlový systém (napø. na sídlišti), protože na rozdíl napø. od Švédska, kde ve mìstì Boras a dalších již mají vybudované skluzy v jednotlivých patrech v sídlištních domech nebo v Nizozemí, kde zase mají v sídlištích systém domovních správcù, kteøí se o organizaci postarají, u nás tento problém zatím nikdo neøešil. Proto je nutné ve velkých mìstech zahájit v pøípadì zájmu obèanù a vedení mìsta i tøídìní bioodpadu na sídlištích. Každý i prùmìrnì informovaný odpadáø ví, že jakékoliv zahájení tøídìní na sídlištích je problematické, proto je nezbytnì nutné udìlat 7 základních krokù, aby tøídìní bioodpadu na sídlištích bylo úspìšné. Celý zkušební provoz tøídìní bioodpadu trvá 2 roky od prvního rozhodnutí vedení mìsta zahájit tøídìní bioodpadu až po 100% zapojení všech domácností 13
v této lokalitì. Protože tento postup je opìt souèástí konkrétního projektu, nebudu popisovat jednotlivé detaily. Jenom bych si dovolil poznámku, že na rozdíl od tøídìní papíru, skla apod. je zavedení tøídìní bioodpadu docela složité a komplikované a provozovatel, který podcení pøípravu nebo nemá projekt zavedení bioodpadu, vìtšinou do 2-3 let od tøídìní bioodpadu odstoupí, což je velká chyba, a to nejen z ekonomických dùvodù. Tím samozøejmì nechci konstatovat, že každý provozovatel si musí zadat odborný projekt, ale v každém pøípadì nesmí podcenit celou pøípravu. Zkušenosti dokazují, že náklady na odborný projekt a realizaci propagace, osvìty a následné kontroly jsou vždy podstatnì menší, než náklady spojené s velkou pracností pøi neustále špatnì tøídìném bioodpadu od domácností nebo dokonce náklady spojené se zrušením tøídìní bioodpadu.
ad 2/ Ekonomika a rentabilita tøídìní a kompostování komunálního bioodpadu Doufám, že nikdo z posluchaèù neèeká výèet pøíjmù a nákladù vèetnì cash-flow kompostování bioodpadu, protože samozøejmì každá kompostárna, každý region má naprosto jiné nebo specifické podmínky, náklady a tím pochopitelnì i výsledky. Samozøejmì je všeobecnì znám názor, že tøídìní a kompostování bioodpadu je ztrátové. Pochopitelnì každého asi napadne myšlenka, proè soukromá firma, která je postavená na zisku, vùbec provádí tøídìní a kompostování bioodpadu. Ano, mùžeme zcela serioznì prohlásit, že v roce 1997 pøi kompostování bioodpadu ze svozové oblasti cca 35.000 obyvatel, kde bylo zapojeno cca 40-45 % obyvatel, jsme mìli roèní ztrátu v pøímých nákladech na kompostovací ploše 185.000,-Kè. Základním principem ekonomiky a rentability je to, že firma musí logicky kromì komunálního bioodpadu na kompostárnì zpracovávat tzv. “zelený“ odpad nebo døevní odpad a to za úplatu. Zcela prokazatelnì ziskový provoz je kompostování bioodpadu s èistírenskými kaly. Naše firma zaèala jako jedna z prvních kompostovat kaly z ÈOV spoleènì s bioodpadem. Problém je v tom, že aby firma mohla úspìšnì zahájit ziskový provoz kompostování kalù z ÈOV napø. s bioodpadem, bohužel musí za to „zaplatit“ ztrátovým provozem pouhého kompostování bioodpadu, aby se technologii nauèila, aby pochopila výhody kompostování bioodpadu s èistírenskými kaly. Po zvládnutí tìchto problémù lze pøistoupit k ziskovému provozu kompostování bioodpadu s kaly z ÈOV. Vzhledem k závazku naší republiky, že pøi vstupu do EU musí do urèité doby zajistit, aby každá obec nad 2.500 obyvatel mìla ÈOV, je kompostování kalù z ÈOV jistì (kromì dalších technologií – brikety, spalování apod.) velmi perspektivní a zajímavé pro všechny provozovatele odpadu v ÈR. Asi nemusím obhajovat názor, že k úspìšné realizaci rentabilního kompostování je zcela nezbytné mít provádìcí projekt, který stanoví nejen technologický postup, množství, vstupní podmínky, 14
organizaci, ale zejména cash-flow celého systému kompostování komunálního bioodpadu v daném regionu vèetnì návrhu cen za pøevzetí jednotlivých odpadù na kompostárnì. Jako velkou pomùcku pro zájemce o provozování bioodpadu mohu doporuèit Katalog odbytu odpadu-verzi 1999, která monitoruje stávající pøehled kompostáren v ÈR vèetnì jejich podmínek pøevzetí bioodpadu a pøípadné ceny za zpracování bioodpadu. Tento „Katalog“ bude každý rok aktualizován, takže každý majitel licenèního softwaru katalogu bude mít neustále aktuální pøehled o této komoditì v ÈR a následnì od roku 2000 i v EU
JOGA LUHAÈOVICE s.r.o. Ing. JOSEF GABRYŠ – øeditel Solné 696, 763 26 Luhaèovice Tel.: 067 / 932602, 932522, fax: 067 / 932998
[email protected]
15
Kompostování bioodpadu Jaroslav Váòa Zpùsoby nakládání s komunálním bioodpadem mohou pozitivnì i negativnì ovlivnit základní složky životního prostøedí. Tyto odpady jsou pøedurèeny k látkovému nebo energetickému využití. Tradièní technologií látkové recyklace komunálního bioodpadu je aerobní kompostování, kterým je stabilizovaná organická hmota bioodpadu udržována v pøírodním kolobìhu jako organické hnojivo a zároveò jsou rostlinné živiny obsažené v bioodpadu využívány pøi pìstování rostlin. Tím je pozitivnì ovlivòována produkce skleníkových plynù a snižována spotøeba neobnovitelných surovin a energie na výrobu syntetických hnojiv.
Separace biodegradabilních složek ze smìsného domovního odpadu V osmdesátých letech byla v Èeské republice na nìkolika místech provozována technologie kompostování biodegradabilních podílù smìsného domovního odpadu s využitím technologického systému Gondard. Smìsný odpad byl rozdrcen a na separaèních linkách byly odstranìny nekompostovatelné podíly. Takto upravená dr• komunálních odpadù byla aerobnì kompostována na zakládkách pøekopávaných èelními nakladaèi. Pøíèinou opuštìní tohoto zpùsobu byla nadlimitní koncentrace cizorodých látek (zejména tìžkých kovù) ve vyrobeném kompostu s následnou kontaminací zemìdìlské pùdy a ohrožením potravinového øetìzce. Zdrojem kontaminace bioodpadu cizorodými látkami byly nebezpeèné složky smìsného odpadu, zejména monoèlánky, elektronika, teplomìry, léky, barvy a chemikálie, které se do smìsného odpadu dostávají nekázní obèanù. Rovnìž v devadesátých letech vybudovaná kompostárna na smìsný domovní odpad s technologií Voest Alpine v Lomnici nad Popelkou pøes veškerou snahu provozovatelù nesplòuje požadavek nezávadnosti kompostu na obsah tìžkých kovù. Separovaný bioodpad v tøídícím závodì v Ostravì je též nadlimitnì kontaminován tìžkými kovy. Snaha snížit kontaminaci bioodpadu pøedfermentováním nedrceného smìsného odpadu nebo jeho biostabilizací a následnou separací nezabezpeèila nezávadnost vyrobeného kompostu s ohledem na obsah tìžkých kovù (VÁÒA 1991). Obdobné zkušenosti byly získány i v zahranièí, kde je technologie kompostování biodegradabilních podílù smìsného domovního odpadu provozována pouze s cílem hygienizace, snížení objemu a stabilizace odpadu, který je následnì ukládán na skládky. Rovnìž ruèní tøídìní smìsného odpadu, které je provádìno v nìkterých státech, není schopno zabezpeèit nekontaminovaný bioodpad. Reálnou cestou získávání nekontaminovaného bioodpadu pro zemìdìlské využití je separovaný sbìr odpadù z domácností. Bioodpad pøi tomto separovaném sbìru je shromažïován v nádobách 16
(Nová Paka) nebo v pytlích oznaèených èárovým kódem (Luhaèovice). Bioodpad ze sbìru z individuální zástavby je zpravidla ménì kontaminován tìžkými kovy než obdobný sbìr bioodpadu ze sídliš•. V tab. è. 1 uvádím jakostní znaky komunálního bioodpadu z databáze mého pracovištì ve srovnání se zahranièními autory (MÛLLER 1989) a s normativy na obsah cizorodých látek podle vyhlášky è. 271/98 Sb. „o stanovení požadavku na hnojiva“. Srovnáním údajù o kontaminaci bioodpadu ze smìsného odpadu a ze separovaného sbìru vyplývá, že pro zemìdìlské úèely vyhovuje pouze separovaný sbìr bioodpadu. Komunální bioodpad je dobrým zdrojem rostlinných živin. V sušinì obsahuje 1,9-2,2 % dusíku, 0,2-0,4 % fosforu, 0,4-1,0 % draslíku a 0,2-0,3 % hoøèíku. Obsah spalitelných látek je v rozmezí 70-80 % sušiny. Tab. è. 1 : Koncentrace tìžkých kovù v rùznì pøipraveném komunálním bioodpadu (prùmìrné hodnoty) ve srovnání s normativními požadavky na vyrobený kompost v mg/kg sušiny. Sledovaný požadave parametr
bioodpad ze smìsného odpadu
separovaný sbìr bioodpadu
k na hnojivo Gondard Gondard pøedferment. Nová (letní
(zimní
období)
období)
prosev
Nová
Paka
Paka
1995
1997
SRN
SRN
Heidelberg Meinz
As
10
29,8
30,8
0,3
0,5
3,2
3,3
x
Cd
2
2,9
3,8
3,2
0,8
0,6
0,6
1,0
Cr
100
102,3
131,8
55,6
4,1
10,6
60,0
19,4
Cu
100
152,7
215,0
130,7
25,5
27,8
30,0
17,5
Hg
1
2,3
5,4
3,5
0,1
0,4
0,2
0,4
Mo
5
3,9
5,7
4,2
2,8
2,3
3,2
x
Ni
50
25,6
19,6
16,7
7,9
6,7
12,0
14,4
Pb
100
499,1
612,3
254,4
23,2
32,9
40,0
30,4
Zn
300
958,3
1480,0
1268,0
262,0 236,0
190,0
90,4
Kompostování bioodpadu je možné na kompostových zakládkách na volném prostranství na vodohospodáøsky zabezpeèené ploše nebo v biofermentoru. Pøi krechtovém kompostování musí být 17
bioodpad minimálnì dvakrát pøekopán, tak aby v prùbìhu zrání dosáhla teplota zakládky minimálnì 55°C po dobu delší než 21 dnù. Hotový stabilizovaný kompost je možné dosáhnout již 35 dnù po založení kompostu. Kompostování je možné provádìt bez pøídavku dalších odpadù nebo s 20-30 % pøídavkem drcené stromové kùry, døevní štìpky z prùøezù nebo s pøídavkem pilin, ale tak, aby pomìr uhlíku a dusíku v èerstvém kompostu nebyl vyšší než 35:1. Dále je možno kompostovat bioodpad v kontinuálních nebo i diskontinuálních aerovaných biofermentorech po dobu 5-10 dnù s dozráním na zakládce po dobu cca 30-40 dnù. Malá množství bioodpadu (rodinné domky, sídlištì) je možno kompostovat za pomoci žížal. Vermikompostováním je možno získat velmi stabilizovaný a agronomicky úèinný kompost, který navíc obsahuje auxinoidní látky stimulující rùst rostlin.
Kompostování bioodpadu v Nové Pace Kompostování bioodpadu bych Vám chtìl pøedstavit na pøíkladu øešení TS Nová Paka, které vzniklo z našeho popudu a technologické dokonalosti dosáhlo zásluhou bývalého øeditele TS pana Škvaøila. Kompostování bioodpadu je navázáno na separovaný sbìr v Nové Pace a okolních obcích, kde je rozmístìno více než 500 sbìrných míst s maximální donáškovou vzdáleností 60 m. Sbìrné nádoby jsou na papír, sklo, plasty, drobné železo a bioodpad. Pro nebezpeèné odpady je urèeno též nìkolik desítek sbìrných nádob. Souèástí systému je dotøiïovna odpadù, kompostárna a sklad. Kompostárna používá ležatý kontinuální aerovaný biofermentor VÚCHZ Brno (obdoba zahranièního systému BAW). Má tvar uzavøeného boxu a je vybaven mechanismem na lineární posun materiálu a biofiltrem na èištìní odplynu. V biofermentoru probíhá fermentace pøi teplotì 5570°C 10 dnù. Dozrávání na volné ploše trvá 5 týdnù. Vyrobený kompost splòuje požadavky stanovené pro hnojiva a je registrován u státní zkušebny. Podobná øešení jsou zcela bìžná v Rakousku i v SRN, v ÈR jde o ojedinìlou záležitost.
Kompostování odpadù z údržby zelenì Na rozdíl od v ÈR ojedinìlého øešení kompostování separovaného bioodpadu, øada technických služeb provozuje nebo buduje kompostárny na tzv. zelené odpady. Jde zpravidla o tzv. krechtové kompostování s pøekopáváním nakladaèi nebo rotaèními pøekopávaèi kompostu. Kompostuje se poseèená tráva, staøina, døevní štìpka z prùøezù, plevelné rostliny, odpad z tržiš•, listí apod. Surovinová skladba kompostù bývá doplnìna dalšími biodegradabilními odpady z provozoven (výlisky ovoce, potravináøské odpady, odpady z veøejného stravování, nezávadné kaly nebo zvíøecí fekálie). Kompostování musí být provádìno na vodohospodáøsky zabezpeèené ploše, jejíž poøízení je finanènì nároèné. Proto doporuèuji pro toto kompostování využít nepotøebné silážní žlaby, 18
zemìdìlská složištì nebo hnojištì, pøípadnì zabezpeèené plochy bývalých provozoven uhelných skladù.
Zaøízení
kompostárny
dokonalým
štìpkovaèem
a technikou
pro
homogenizaci
a pøekopávání kompostù rovnìž nìkdy pøesahuje investièní možnosti technických služeb. Proto jsme inicializovaly služby v této oblasti, které napø. provádí fi Agrofuture s.r.o. Stará Hu• u Dobøíše. Službou je po území republiky zajiš•ováno komplexní zpracování bioodpadu na komposty, substráty a mulèe, vèetnì spolupráce pøi odbytu produktù. Cena této služby je v rozmezí 240-290 Kè (plus DPH 5%) za 1 m3 materiálu se zahrnutím veškerých operací od pøípravy odpadù, až po hotový výrobek. Služba se provádí mobilní linkou, jejíž souèástí je i pøekopávaè zahranièní provenience.
Zpùsoby intenzifikace kompostování bioodpadu Pøedpokladem dobrého prùbìhu kompostování je pomìr C:N v èerstvém kompostu cca 30-35:1. Optimální vlhkost èerstvého kompostu z drceného bioodpadu je v rozmezí 55-62% (VÁÒA 1997). Možnosti intenzifikace kompostování s cílem rychlé pøemìny organických látek odpadù na látky humusové provádíme v poèáteèní hydrolytické fázi kompostování. O jejím prùbìhu rozhoduje pøi optimalizaci chemických a biologických parametrù substrátu intenzita aerace. Nejlepší prostøedí pro tuto fázi nám zabezpeèují aerované kompostovací biofermentory (VÁÒA 1998a). Teplota fermentace v tepelnì izolovaných biofermentorech v rozmezí 60-80°C nám zabezpeèuje úèinnou devitalizaci patogenních mikroorganismù a semen plevelù a vyšší redukci obsahu vody a objemu materiálu než pøi klasickém kompostování v zakládkách. Nejèastìji jsou tyto bioreaktory konstruovány jako tepelnì izolované boxy, kontejnery nebo otáèivé bubny pro diskontinuální provoz. Dalším typem jsou tunelové nebo vìžové bioreaktory, které jsou na vstupu prùbìžnì plnìny a na výstupu po 10 -14 dnech vychází èásteènì zfermentovaný produkt. Pøedpokladem dosažení plné stability substrátu je další dozrání na zakládce po dobu minimálnì 1 mìsíce. Zintenzivnìní kompostovacího procesu v biofermentorech zkracuje dobu dosažení stability o 2-3 týdny. Výhodou moderních biofermentorù je automatické øízení fermentaèních procesù a rovnìž èištìní odplynu v biofiltru. Náhradou za bioreaktory lze s úspìchem realizovat plochy pro kompostování s nuceným provzdušòováním. Podloží pro umístìní zakládky kompostu je vybaveno soustavou aeraèních kanálù s rozvodem tlakového vzduchu dìrovanými polypropylenovými hadicemi. Dalším øešením je odsávání plynù z podloží zakládky vývìvou inicializující vstup èerstvého vzduchu do kompostové zakládky. Toto øešení umožòuje snížení pachových závad a filtraci odplynu v biofiltru. Intenzifikací klasického kompostování na zakládkách je možno docílit zvýšením frekvence pøekopávek a využitím frézových pøekopávaèù. Na nìkterých kompostárnách bioodpadu se 19
zakládka zakrývá kompostovací plachtou, která je porézní pro výmìnu plynù s okolím, ale dobøe tepelnì izoluje zakládku a zabraòuje vstupu srážek do zakládky. Vysoká intenzifikace kompostování byla dosažena použitím biopreparátu Oxygenátor (VÁÒA 1998b), který jsme získali k ovìøení od firmy Sanbien s.r.o. Praha 5. Mikrobiologická kultura doplnìná hydrolytickými enzymy pochází od firmy Sanitree International z Jihoafrické republiky. Tento preparát jsme použili pøi kompostování krátké seèe parkové trávy s pøídavkem 10% kùrodøevní hmoty a 10% zvíøecích fekálií. Kompostování bylo provedeno v 50 l aerovaných pokusných biofermentorech a to jak s použitím preparátu, tak bez preparátu. Již druhý den po založení experimentu byla teplota kombinace s aplikovaným preparátem vyšší o 10°C ve srovnání s kontrolou. Tøetí den se tento teplotní rozdíl zvýšil na 15°C a varianta s preparátem dosáhla 57°C a v dalších dnech zaèala postupnì klesat. Po 7 dnech od založení experimentu byla u zrajícího kompostu s aplikovaným preparátem travní hmota již jen málo znatelná a kompost vykazoval slabý paøeništní zápach. V té dobì byla na kontrolní variantì bez preparátu, vykazující teplotu 42°C, v substrátu struktura travní hmoty zcela patrná. Po 14 dnech od založení pokusu klesla teplota kombinace s preparátem na teplotu okolí a substrát byl dokonale pøemìnìn na stabilizovaný kompost, což bylo potvrzeno biozkouškou vodního výluhu, který neobsahoval žádné fytotoxické produkty. V této dobì kontrolní kombinace stále fermentovala pøi teplotì 38°C a míra stabilizace, která byla u kombinace s použitím biopreparátu dosažena za 2 týdny, byla dosažena až za 32 dnù od založení. Takové zkrácení doby zrání kompostu se nám zatím nepodaøilo dosáhnout žádným jiným mikrobiologickým nebo enzymatickým preparátem.
Závìr V budoucnosti by se bioodpad nemìl vyskytovat na skládkách odpadu. Pøi separaci tuhých domovních odpadù by se nemìlo zapomínat na separaci bioodpadu. Rovnìž odpady z údržby zelenì by mìly být kompostovány a pøemìnìná organická hmota bioodpadù a obsažené rostlinné živiny by mìly zabezpeèovat úrodnost zemìdìlské nebo parkové pùdy.
Literatura MÛLLER G.: Biomüll sammeln und kompostieren. Umwelt 4, 1989 : pp.187-191 VÁÒA J.: Kompostování separovanì shromažïovaného a smìsného tuhého domovního odpadu a regionální zpùsoby øešení. In: Aktuální problémy pøi zacházení s tuhými odpady II pp : 88-103, Spoleènost pro životní prostøedí, Praha 1991
20
VÁÒA J.: Výroba a využití kompostù v zemìdìlství, Institut výchovy a vzdìlávání MZe, 1997, 38 pp. VÁÒA J.: Je kompostování odpadù v Èeské republice perspektivní technologií ? Nový venkov, No.4, 1998, pp. 16-18 VÁÒA J.: Užiteèné mikroorganismy z jižní Afriky. Biom, No.3, 1998, p. 3
Ing. Jaroslav Váòa, CSc. Výzkumný ústav rostlinné výroby Drnovská 507, 161 06 Praha 6 – Ruzynì tel.: 02 / 33022354, fax: 02 / 365228
[email protected]
21
Biologické stavební hmoty Stupeò zušlech•ování kompostu a s tím spojené požadavky na kompostování Uwe Lewandrowski Centrálním tématem ochrany životního prostøedí se v prùbìhu èasu stalo odstraòování odpadu. Avšak na prvním místì musí stát zabránìní vzniku odpadu, následováno zužitkováním odpadu. Odpadní látky by mìly být tak dalece jak jen to je možné vráceny zpìt do pøírodního látkového kolobìhu. Stálý nárùst odpadu a stále menší objem skládek staví mìsta a obce pøed otázku: ,,Jak vyøešit tento problém“?. Kompostování biologického odpadu, který je v domácnostech již oddìlenì sbírán , slouží ke sníženi množství odpadu urèeného na skládku nebo ke spalování. Tím odpovídá toto opatøení stanovenému cíli politiky životního prostøedí - navrátit co možná nejvyšší podíl nárùstu odpadu do hospodáøského popø. pøírodního kolobìhu, ve kterém je vyrábìn vysokohodnotný kompost s nízkým obsahem škodlivin. . Surovina „biologický odpad“ staví z dùvodu svých vlastností vysoké nároky na postup kompostování, stejnì jako stoupající uvìdomìlost obyvatelstva vùèi životnímu prostøedí a povolovací praxe úøadù. Docílená kvalita kompostu je dùležitým kritériem pro jeho šance prodeje na trhu. Podíl biologického odpadu z domácností, hospodáøství, øemesel a zemìdìlství jako mimo jiné organický domácí odpad, kuchyòský odpad, zbytky jídla, usazeniny z odpadních
vod
a odpady
z potravináøského prùmyslu se v posledních letech neustále zvyšoval. Kompostování se vytváøelo jako dùležitý postup v rámci recyklaèního hospodáøství. Jak z technických pokynù o odpadu ze sídliš•, tak i z naøízení o èistírenských kalech i dalších pøedpisù vyplývá pøi likvidaci odpadù trend –„odklon od skládek k takovým postupùm jako je kompostování, které je významným krokem recyklace. Dalšímu rozšiøování kompostování stoji v cestì doposud omezená schopnost zužitkování kompostu. Oblasti použití jsou pøedevším zahradnictví a zemìdìlství. Souèasnì se ukázalo, že stavební materiály jako kámen a beton mohou být znovu zpracovány pouze s vysokými náklady (drcení a využití jako pøídavné látky do stavebního materiálu nebo na zpevnìní silnic). Potøeba likvidace tìchto materiálù se vyvinula a je akutnìjší požadavek, než se døíve pøipouštìlo, nebo• stavby se bourají opìt relativnì èastìji. Také u stavebních materiálù je stále vyšší poptávka po takové schopnosti recyklace, jakou je nespornì kompostování. Žádný doposud bìžný postup 22
recyklace kamenných stavebních materiálù není schopen promìnit zpìtnì kámen nebo beton na zeminu nebo písek.
Co jsou biologické stavební hmoty ? Kompost (jakostní stupeò 4-5) vzniká ze zetlelého syrového kompostu (jakostní stupeò 2-3). Surový kompost mùže být vyrábìn intenzivním kompostováním organického odpadu (nositel N) a strukturního materiálu (nositel C). Cílem intenzivního kompostování je vyrobit v co nejkratší dobì prokazatelnì homogenizovaný hygienicky nezávadný a biologicky stabilní surový kompost. Intenzivního kompostování mùže být dosaženo
elektronicky
øízeným
a intenzivnì
provzdušnìným
plošným
popø.
jámovým
kompostováním nebo v uzavøených nádržích, s elektronicky øízeným intenzivním provzdušnìním. Intenzivní kompostování za pomoci kompostovacího zaøízení v kontejneru podle, „systému Kneer“ pøináší kromì výchozí látky kompostu - pro biologické stavební hmoty rozhodující výhody, jako jsou: •
selektované kompostování (v kontejnerech o obsahu 25 m3) s prokazatelným pøivádìním nejmenších množství vstupního a výstupního materiálu,
•
kontrolovaná homogenizace a hygienizace organického odpadu, jako napø. z velkokuchyní, supermarketù, ze zemìdì1ství, prùmys1u, øemesel atd.
Tento kompost smíchaný se zpevòovaèi jako jsou klihy , lepidla, škroby atd. tvoøí pøi dodržení •
pomìru smíchání kompostu (jakostní stupeò 4-5) a zpevòovaèe
•
zrnitosti kompostu (jakostní stupeò 4-5) a
•
vlastností a stavu zpevòovaèe
Základ pro biologické stavební hmoty Aby se dal použít kompost (jakostní stupeò 4-5), s vlastnostmi vlastními kontejnerovému kompostování podle „systému Kneer“, jako souèást biologického stavebního materiálu, musí tento kompost vykazovat co možná nejmenší zrnitost. Tuto zrnitost je možno zajistit co možná nejmenší zrnitostí vstupního materiálu pøed kompostováním. Jako zpevòovaèe jsou použity vodou rozpustné a vodou nerozpustné klihy, lepidla, škroby atd. Tato vlastnost urèuje v rozhodující míøe úèel použití biologického staviva, buï jako znovu kompostovatelný materiál nebo jako trvalé stavivo. Míchací pomìr podílu kompostu a podílu vodou 23
rozpustného zpevòovaèe ovlivòuje dobu rozpustnosti biologického staviva a míchací pomìr kompostu a vodou nerozpustného zpevòovaèe ovlivòuje pevnost a tvrdost biologického staviva. Kontejnerové kompostovací zaøízení podle „systému Kneer“ slouží k zužitkování organických souèástí odpadu. Technickými prostøedky se optimalizuje jinak v pøírodì probíhající biologický proces, èímž se znaènì zkracují jednotlivé fáze procesu tlení. Postup výroby kompostu v uzavøených kontejnerech, pøináší minimalizaci úniku emisí. Vyhnívací kontejnery vytvoøí stanici a spojí se s provzdušòovacím a øídícím zaøízením. Možnost seøazení pøináší tu výhodu, že mohou být optimálnì využity ne pøíliš velké, ohranièené plochy, které jsou k dispozici. Seøazení vyhnívacích stanic mùže být podle potøeby zmìnìno a tím se nabízí velká flexibilita. Vyhnívací stanice , také modul pro tlení, sestává z 8 kontejnerù, jednoho biofiltru a pøíslušné øídící a vìtrací jednotky. Jedno kontejnerové kompostovací zaøízení sestává z maximálnì 8 modulù pro tlení a pøíslušných øídících a vìtracích jednotek. Prostøednictvím kontejnerového kompostováni podle „systému Kneer“ vyrábìný produkt obsahuje pouze rozložené organické substance, takže je hygienický a to znamená, že neobsahuje žádné pùvodce nemocí a semena plevelù. Produkt je biologicky stabilní a bez pachových emisí. Když zvážíme tyto vlastnosti, je produkt vhodný nejen ke zlepšení kvality zeminy ale také jako kompost. Tento produkt vzniklý z kompostování má vzhledem k rozdílnému použitému vstupnímu materiálu i kvalitativnì rozdílné parametry a obsahy živin. To se vztahuje mimo jiné na obsah vody, hodnotu pH, obsah soli, organické substance, pomìr C/N, dusík, fosfát, draslík, magnesium, vápník. Výroba kompostu vysoké kvality, která je základním pøedpokladem trvalého a jistého odbytu, je do znaèné míry závislá na vstupním materiálu. Rozdílné organické odpady jako napø. biologický, zahradní, zelený a podobné organické odpady z domácností, prùmyslu, øemesel a zemìdìlství vyžadují vždy zvláštní složení vstupního materiálu. Úprava a pøíprava vstupního materiálu je závislá na správném pomìru faktorù jako jsou: -druh organického odpadu, druh strukturního materiálu, zrnitost výchozího materiálu, vlhkost výchozího materiálu, vyváženost zavážky kontejneru a výška násypu výchozího materiálu apod. Výhodou kontejnerového kompostovacího zaøízení ,,systému Kneer“ je, že lze kompostovat i malá a nejmenší množství organických odpadù rozdílnì podle vstupního materiálu, vyžaduje však rychlou, jistou a odbornou úpravu a pøípravu vstupního materiálu. Na závìr mùže být øeèeno, že kontejnerové kompostovací zaøízení ,,systém Kneer“ - zajiš•uje pøíslušné požadavky pro výrobu kompostu jako výchozího materiálu pro biologické stavební hmoty. 24
Tím vzniká hygienicky èistý , bezodpadový, náklady a životní prostøedí šetøící pøírodní systém, který uvádí systém odpadového hospodáøství do pravého pøírodního kolobìhu. Pøi kompostování vznikají biologickým procesem nové látky, které jsou hygienicky èisté, bez bakterií, homogenizované a vykazuji nové vlastnosti.
DRE/CON Dr. Uwe Lewandrowski , Eberswalde.
25
Øízené intenzivní kompostování -systém KNEER Josef Èechman Bioodpady tvoøí stále velmi významnou skupinu odpadù a zpùsoby nakládání s nimi mohou velmi pozitivnì èi naopak negativnì, ovlivòovat rùzné složky životního prostøedí. Využívání biologických odpadù moderními metodami se neustále rozvíjí a to nejen za úèelem ochrany pøírody, ale i s úmyslem ekonomického a úèelného využití hodnoty tìchto odpadù jako organického hnojiva, alternativních zdrojù energie (bioplyn, pelety)a jako stavebních materiálù. Jako jedno z možných zaøízení ke zhodnocení bioodpadù (domovní odpady, kaly z ÈOV atd.) se nabízí využít modulární kontejnerové kompostovací zaøízení systému KNEER. Tento kontejnerový systém zabezpeèuje komplexnì øízený proces vyhnívání upravených bioodpadù, které trvá pouhých 14 dní, èímž se celý proces na získávání kompostu podstatnì zkracuje oproti pøirozenému zrání. Øízení celého procesu intenzivního zrání zabezpeèuje programovatelné ovládání napojené na kontejnery, k zavzdušòovacímu a odvzdušòovacímu systému a k potrubí odvádìjícímu odpadní vodu. Pøivádìní vzduchu provdušòovacím dnem kontejneru v øízených èasových intervalech zabezpeèuje dobré aerobní podmínky ve všech èástech kontejnerù. Ponìvadž je celý systém uzavøen, nemohou vycházet žádné pachy zatìžující okolní prostøedí a tak zaøízení mùže pracovat i v tìsné blízkosti mìstské zástavby. Vysoké teploty procesu (60-80°C) vedou k odbourání organické substance, a tím k hygienizaci hnijícího materiálu tzn. k likvidaci veškerých plevelných semen a pùvodcù nemocí. Vzniklý èerstvý kompost je biologicky stabilní (stupeò II-III) a nezpùsobuje bìhem dalšího ošetøení a zpracování žádné nepøíjemné emise. Vedle samotného systému zaøízení na úpravu a zpracování odpadù formou kontejnerového kompostování, nabízí firma DRE/CON služby a zaøízení na další dodateèné zpracování kompostù na organická hnojiva a stavební materiály.
Nejvýznamnìjší pøednosti využití tohoto zaøízení: • èistota pracovního prostøedí bez zápachù • využití odpadních surovin a jejich zhodnocování • úspora finanèních prostøedkù obcí na zpracování odpadù skládkováním • øešení problémù organických odpadù z pohledu nového Zákona o odpadech • pøínos finanèních prostøedkù pøi realizaci prodeje koneèných produktù • vytváøení pracovních pøíležitostí v oblasti využití odpadních surovin 26
• zpracování vybraných kalù z ÈOV a jejich zhodnocení • možnost zpracování zemìdìlských odpadù, kejdy, slámy, atd. • domovních odpadù, usazenin z odpadních vod, potravináøských odpadù atd.
Podrobnìjší informace o zaøízení obdržíte na adrese: Zastoupení DRE/CON ÈR Judr. Ing. Josef Èechman Divadelní 3 601 00 BRNO
tel 05/ 42139256
fax
42215220
e-mail
[email protected]
27
Využití kuchyòských odpadù pro krmné úèely Ladislav Slavík 1.Úvod Kuchyòské a potravináøské odpady jsou surovinami využitelnými po pøíslušné úpravì pro krmné úèely, pøípadnì ke kompostování. Jejich oddìlený sbìr se již delší dobu provádí v nìkterých vyspìlých státech. Je nìkolik dùvodù, pro které by i v naší republice mìly být tyto odpady opìt organizovanì sbírány a využívány. Jedná se o dùvody hygienické, ekologické i ekonomické. Jejich sbìrem lze omezit zdroje potravy pro škodlivé hlodavce. Ti pùsobí znaèné škody požerem krmiva, zemìdìlských produktù a zásob. K tomu je tøeba pøipoèíst i nepøímé škody pùsobené znehodnocením krmiva a potravin, poškozením rùzných objektù apod. Jsou též významným pøenašeèem rùzných parazitóz a chorob domácích a hospodáøských zvíøat jako salmonelózy, tularémie, trichinózy, leptospirózy Weilovy choroby, rickettsiózy a dalších. Vznikají mnohamilionové škody. Oddìleným sbìrem a využíváním kuchyòských odpadù by bylo možné výraznì snížit množství odpadù, vyvážených na øízené skládky.
2.Literární pøehled Sbìr a využívání odpadù pro krmení zvíøat má již velmi dlouhou tradici. První zprávy jsou známé již ze støedovìku. Od 60. let pøibylo písemných informací o sbìru, úpravì a využití kuchyòských a potravináøských odpadù. Všechny práce publikované u nás i v zahranièí doporuèují, aby kuchyòské a podobné odpady byly sbírány èerstvé, byly z nich odstranìny nežádoucí pøímìsi (sklo, kovy, plasty aj.), byly sterilovány, rozmìlnìny a po pøidání dalších komponentù promíseny. Pak by mìly být po pøípadné konzervaci rozvezeny ke krmení prasatùm nebo dalším druhùm hospodáøských zvíøat. Napø. tzv. krmná pasta ze závodu Hostivaø, státního statku Praha mìla v roce 1967 toto složení: sušina 20,27%,
dusíkaté látky 2,45%,
tuk 2,28%,
popel 0,93%
O situaci v zahranièí máme informace pøedevším z odborné literatury, ale i ze zahranièních cest. Za podnìtné lze považovat využívání recyklovatelné biomasy v USA. V ÈR bylo koncem 80. let v provozu až 30 zpracoven kuchyòských odpadù a potravináøských zbytkù. Ceny tìchto odpadù stále rostly a zejména se rychle zvyšovaly náklady na dopravu. Proto 28
vìtšina tìchto zpracoven zanikla. Ve státech EU ani v ÈR není povoleno kuchyòské odpady zkrmovat bez ošetøení. Hostivaøská zpracovna produkovala do r. 1993, než byla zrušena, až 100 tun kašovitého krmiva dennì. Vrbová (1995) sledovala skladbu domovního odpadu v Praze a zjistila prùmìrné hodnoty jejich týdenní produkce na 1 obyvatele pro jednotlivé typy zástavby od 2,83 do 3,97 kg. Celkem byla v Praze odhadnuta roèní produkce komunálního odpadu 306477-328357 tun. Novák a Bøezina (1995) zjiš•ovali množství a druhy odpadù, vznikajících pøi stravování vojsk v ÈR. Krutová a Šatra (1996) publikovali pøíklady z Písku a Plznì. V roce 1997 vykonal Špitálský, øeditel VAÚ a.s. Tišice, návštìvu SRN, aby se informoval o sbìru a využití kuchyòských odpadù . Jednal s majitelem
firmy B e r n d t
GMBH,
O b e r d i n g , která se zabývá zpracováním odpadù živoèišného pùvodu a zároveò i zpracováním kuchyòských zbytkù. Oba provozy jsou naprosto oddìleny. Kuchyòské odpady jsou sváženy z Mnichova a celého kraje v denním množství asi 140 – 180 tun (Mnichov má asi 1,2 mil. obyvatel). Svoz se provádí z více než 2500 míst a zajiš•ují ho 3 dopravní organizace. Shromažïování u producentù odpadù je buï ve 120 nebo 240 l plastových popelnicích. Ty vlastní producenti odpadù nebo je mají v nájmu. Každý potøebuje dvojnásobný poèet, nebo• jsou sváženy do zpracovatelského závodu, po vyprázdnìní jsou umyty a pøipraveny opìt k výmìnì za plné u producentù odpadù. Odpady jsou zpracovány pøi teplotì 133oC a tlaku 0,3 MPa po dobu 20 minut. Hotová krmná pasta musí mít pH menší než 5, protože pøi vyšším dochází ke korozi nerez materiálù a pøi pH 7 a vyšším k tvorbì plísní. Hotová pasta je skladována ve 3 nerezových tepelnì izolovaných zásobnících o obsahu 30, 40 a 100 tun, což slouží k tomu, že teplota neklesne pod 60oC. Její rozvoz provádí firma B e r n d t
vlastními cisternovými vozy pøímo na farmy
zemìdìlcù, kteøí mají v pronájmu nerezové tanky (izolované zásobníky). Ke krmení prasat se pasta využívá v hmotnostním množství asi 35% krmné dávky. Složení pasty kolísá v rozsahu ± 0,5%. Složení krmné pasty - polévky (Futtersuppe) bylo následující : voda 82,5%, sušina 17,5%, bílkoviny (NL.6,25) 5,2%, tuk 2,5%, popel 2,8%, cukry 0,9%, škroby 1,9%, vápník 2,16%, fosfor 0,76% , sodík 0,80%, ME MJ/kg 2,6. Ekonomika je ve zkratce následující: • producent, který má ménì než 10 kg zbytkù dennì je likviduje jak chce, • producenti s vyšším výskytem tyto skladují do pøipravených nádob, které jsou dennì pøi odvozu vymìòovány za èisté,
29
• od 1.1.1995 platí zákon, podle kterého producenti odpadù musí prokázat, jakým zpùsobem tyto zbytky neškodnì odstraòovali. Jinak jim hrozí vysoké pokuty a odebrání živnostenského povolení, • veškeré náklady spojené se svozem a provozem linky -závodu, jsou hrazeny výbìrem poplatkù od jednotlivých producentù odpadù, • od zemìdìlských farem je vybírán pouze poplatek, který hradí rozvoz krmné pasty na jednotlivá místa, • zpracovatelské náklady bez dopravy do závodu èiní 130 DM/t.
3. Výsledky 3.1. Metodický postup Metodický postup (po konzultaci na MZe ÈR, SVS ÈR, Magistrátu hl.m. Prahy, Mìstské hygienické stanici hl.m.Prahy a dalších institucích) zahrnoval: v získání informací o množství a kvalitì kuchyòských odpadù, produkovaných na území hlavního mìsta Prahy a také o tom, jakým zpùsobem jsou odstraòovány nebo využívány: Ø - vlastním prùzkumem u producentù odpadù, v kontejnerech analýzou vzorkù odpadù, Ø získáním podkladù na Mìstské hygienické stanici hl.m. Prahy aj., Ø využití publikovaných výsledkù o prùzkumu vznikajících odpadù na území Prahy v zhodnocení získaných výsledkù s využitím matematických metod v vypracování kvalifikovaného odhadu o množství a kvalitì kuchyòských odpadù, vznikajících na území Prahy v vypracování návrhu øešení této problematiky
3.2. Výsledky 3.2.1. V letech 1997 a 1998 jsme uskuteènili osobní návštìvu u významných i menších producentù kuchyòských odpadù. Získané údaje jsou shrnuty ve zprávì, kterou jsme pøedali MZe ÈR - odboru zem. výroby. Prùzkum jsme provedli ve 30 institucích, v 8 prùmyslových podnicích, 8 školách, 3 zdravotnických zaøízeních, 5 úøadech, 5 hotelích a restauracích, 1 výzkumném ústavu. Jen ve 2 hotelích nám nebyla poskytnuta požadovaná informace. Z výše uvedeného prùzkumu odhadujeme, že nejménì 90% kuchyòských odpadù, vznikajících ve spoleèných stravovacích zaøízeních je využito ke krmení hospodáøských a domácích zvíøat 30
a nejvýše 10 % je dáváno do kontejnerù nebo pouštìno do mìstské kanalizace. Zjištìný obsah živin kolísal, zde ho neuvádíme. V letech 1997-98 jsme provedli prùzkum obsahu 11 kontejnerù v Praze 9, ulici Šluknovské ( je zde postaveno 7 kontejnerù na domovní odpad, 3 na plasty, bílé a barevné sklo) a v ulici Jablonecké stejného sídlištì. Byly naplnìny v období od pondìlí do støedy, za celý týden se pak toto množství odhadem zvýší 3,5-4x. Prùmìrný obsah jednotlivých skupin odpadù v kontejnerech tab. Druh
Obsah
odpadu v %
kg
%
papír
18,6
29,8
plasty
1,3
2,2
sklo
1,5
2,4
textil
0,8
1,3
kovy
1,6
2,6
kuch.odp.
25,1
40,1
rùzný odp.
13,5
21,6
Celkem
62,4
100,0
Z tohoto prùzkumu vyplynulo, že nejvìtší podíl tvoøily kuchyòské odpady, na 2. místì byl papír a lepenka, na 3. místì rùzný odpad (napø. vyøazené kožené neb gumové boty, døevo, radiopøijímaèe, léky, rozbité koøenáèe apod.) Po pøepoètu zjištìných množství na poèet obyvatel, pøipadajících na 1 kontejner pak lze odhadnout napø. týdenní produkci domovního odpadu na 1 obyvatele na 1,93-2,32 kg a roèní potom na 100,36120,64 kg , z èehož kuchyòský odpad èinil 40,1%, tj. 40,0-48,0 kg roènì. V zimním a jarním období je možno pøedpokládat až o 25% nižší produkci kuchyòských odpadù, takže roèní výskyt se bude pohybovat asi mezi 35 až 40 kg na 1 obyvatele. Pomìrnì znaèné množství kuchyòských odpadù, vznikajících nepravidelnì v rùzných místech Prahy, je odváženo na øízené skládky nebo do spalovny (z letištì Praha, po velkých kulturních nebo sportovních akcích, po prezentacích nìkterých firem, návštìv ze zahranièí a oslav). 3.2.2. Zpráva z Mìstské hygienické stanice hl.m. Prahy 31
Jednali jsme s vedoucí odboru HV a PBU Mìstské hygienické stanice MUDr. J. Kahudovou, která nám poskytla ústní a písemné informace. Problematiku kuchyòských odpadù jsme konzultovali s RNDr. Zelenkovou z Mìstské hygienické stanice, pracovištì Bulovka 4. Bylo potvrzeno, že ve sledovaných organizacích jsou kuchyòské odpady hygienickým zpùsobem shromažïovány a odváženy k využití. 3.2.2 Odhad výskytu kuchyòských odpadù na území hl. m. Prahy Po dùkladném prostudování dostupných domácích a zahranièních literárních pramenù jsme pro tento úèel vycházeli pøedevším z tìch, které byly publikovány v naší republice a nejlépe vystihovaly stav v této oblasti a to jak v minulém období tak zejména v souèasnosti. Odhad produkce kuchyòských odpadù na 1 obyvatele dennì kg
roènì kg
0,13-0,17
46,50-61,00
3.2.4. Souhrn výsledkù S využitím literárních údajù a vlastního prùzkumu, mùžeme uvést pøedpokládaný objem výskytu a využití kuchyòských odpadù na 1 obyvatele následovnì : • z domácností dennì 0,11-0,13 kg, roènì 40-48 kg • ze spoleèných stravovacích zaøízení dennì 0,02-0,08, roènì 6,5-9,20 kg Po orientaèním pøepoètu tzn. roèní produkce kuchyòských odpadù z domácností 40-52,8 tis. tun, ze spoleèného stravování 7,15-28,6 tis.tun, z èehož asi 10%, tj. nejménì 715-2860 tun (bez zapoèítání velkých spoleèenských akcí) se dostává do kontejnerù a popelnic, pøedevším však do mìstské kanalizace, mùžeme konstatovat, že jen nízký podíl kuchyòských odpadù je hygienicky odstraòován nebo využíván. Nejvìtší podíl slouží jako potencionální zdroj potravy pro nebezpeèné hlodavce, pøièemž øízené skládky a spalovna jsou zásobeny velkým množstvím organické i jiné hmoty, která tam podle požadavkù na vyspìlé zemì rozhodnì nepatøí.
Použitá literatura je k dispozici u autorù
Doc. Ing. Ladislav Slavík,CSc. Výzkumný ústav krmiváøského prùmyslu, s.r.o. Peèky Tel.: 0324 / 945545, fax: 0324 / 945369
32
Kompostování
odpadù
a potencionální
riziko
mikrobiální
kontaminace Magdalena Zimová a Ladislava Matìjù 1.0 Úvod V celém svìtì vzrùstá snaha o znovu-využívání nejrùznìjších druhù odpadù a vedlejších produktù z nejrùznìjších prùmyslových a zemìdìlských èinností vèetnì odpadù z domácností. Organické odpady se nejèastìji pøepracovávají biologickými metodami. Nejèastìjší je kompostování za aerobních i anaerobních podmínek (Déportes et al., 1995). Technologické postupy jsou velmi rùznorodé a záleží pøedevším na typu zpracovávaných odpadù a dále pak na požadovaných produktech, napø. kompost, bioplyn, pøedèištìná odpadní voda a pod. Pøi výbìru materiálu pro kompostování je pozornost vìnována pøedevším chemickému složení, zejména obsahu tìžkých kovù a dalších cizorodých látek. Tento zájem je oprávnìný, protože obsah cizorodých látek nebezpeèných pro životní prostøedí, kulturní rostliny, živoèichy i lidi se èasto v prùbìhu kompostovacího procesu nemìní a zùstává i v koneèném produktu, takže s ním pøecházejí do zemìdìlské pùdy a pod. (Henry a Harrison, 1992, Garcia et al., 1990). Odpady urèené ke kompostování nejsou však vùbec hodnoceny a sledovány z hlediska mikrobiologického, pøestože jejich kontaminace fekálními streptokoky (enterokoky), fekálními koliformními bakteriemi i dalšími patogenními a podmínìnì patogenními mikroorganismy je èasto velmi vysoká. Proto je v poslední dobì vìnována v celém svìtì pozornost tomu, jak jednotlivé technologické postupy kompostování èi jiného biologického zpracování odstraòují a nièí tyto nežádoucí mikroorganismy. Tento zájem je velmi dùležitý zejména s ohledem na nìkteré druhy použití výsledných produktù biologického zpracování odpadù. Velmi èasto jsou komposty a z nich odvozené substráty používány ke hnojení høiš•, parkù a dalších veøejných prostranství, kde nebezpeèí inhalace pøežívajících mikroorganismù je velmi vysoké. Nebezpeèí kontaminace je i pøi otevøených zranìních pøi sportu na kompostem èi substrátem ošetøených travnatých sportovištích (Pepper et al., 1993, Scanlan et al., 1989). Ještì vìtší je nebezpeèí u dìtí. Studie totiž prokázaly, že dítì mùže dennì orálnì pøijmout až 100 mg prachu z pùdy. Když dítì trpí geophagií, množství požité pùdy mùže být až 5 g za den (Calabrese et al., 1989, Sheppard et al., 1992). Vzhledem k tomu, že v souèasné dobì je velké množství kompostù a substrátù distribuováno v maloobchodní síti a jejich využití je velmi èasté i v domácnostech napø. v kvìtináèích èi pøi pìstování rùzných rostlin na balkónech a lodžiích, je potøeba mikrobiologické kontroly a snižování 33
poètu podmínìnì patogenních a patogenních mikroorganismù nezbytná stejnì jako úèinné postupy potlaèující nežádoucí mikrobiální osídlení již pøi samotné výrobì.
2.0 Biologická rizika S ohledem na biologická rizika používání kompostù bylo ve svìtì i u nás provedeno velké množství studií, které mìly za hlavní cíl urèit velikost rizika a jeho druhy. V rámci tìchto prací byly v kompostech sledovány výskyty jednotlivých typù organismù, které mají urèitý vztah ke vzniku ohrožení. Stanovení byla provádìna jak v kompostech, tak ve vzduchu kompostáren, skladovacích prostorech kompostù a pod. Napø. Salmonella byla nalezena ve ètyøech vzorcích ze 108 zkoumaných, Escherichia coli se vyskytovala v poètech 0 až 158 bunìk na 1 gsuš kompostu, celkový poèet koliformních bakterií dosahoval až 106 KTJ na 1 gsuš a vyskytovaly se v 95 % zkoumaných vzorkù kompostu, fekální streptokoky ve 24 vzorcích se vyskytovaly v poètech 102 až 109 KTJ na gsuš kompostu. Výskyt vajíèek nìkterých èervù se pohyboval ve zkoumaných vzorcích od 0 do 90 kusù v g kompostu (Déportes et al., 1995). Pøi studiu obsahu rùzných organismù ve vzduchu kompostáren byly zjiš•ovány plísnì, aktinomycety, gramnegativní bakterie i kvasinky. U pracovníkù v kompostárnách (pøedevším zpracovávajících pøebyteèný aktivovaný kal a organický podíl domovního odpadu) byly zjištìny i zdravotní problémy (Heida et al., 1995, Sigsgaard et al.,1994). 2.1 Cesty šíøení Životní prostøedí i lidé jsou vystaveni nepøíznivým vlivùm kompostù pøi jejich výrobì, skladování a zrání, jejich aplikaci i následnì. Pokud není kompost dostateènì sanitovaný mùže docházet k ohrožování životního prostøedí i lidského zdraví ve všech døíve uvedených pøípadech. Pøi výrobì a skladování dochází k rozprachu a obohacování výstupních plynù (pøi nucené aeraci). Lidé jsou pøímo ohrožováni inhalací mikroorganismù adsorbovaných na prachových èásticích. Pøi aplikaci kompostù dochází rovnìž k rozprachu a pøi nedostateèné ochranì mohou lidé kompost i nedopatøením požít. Po aplikaci mùže kompost ulpìt na zeleninì èi jiných rostlinách a pøi nedostateèném omytí mùže být snìden. Aplikací, zejména opakovanou, dochází k obohacování pùdy o nežádoucí organismy , které mohou být pøi ošetøování pùdy rozprášeny, mùže docházet k jejich vyplavování vlivem srážek do podzemní vody i povrchových tokù. Pøi sportování na trávnících dochází rovnìž k rozprachu. Navíc pøi zranìních kùže mùže dojít k pøímému zanesení infekce.
34
Z uvedeného je zøejmé, že cest kontaminace je velké množství a že je nezbytné sanitaci kompostù vìnovat velkou péèi. Tato skuteènost nabývá na významu také proto, že stále vìtší množství kompostù a nejrùznìjších substrátù se využívá v domácnostech pøi pìstování kvìtin èi rostlin. Proto je nezbytné, aby mikrobiologická kvalita kompostù byla stanovena závaznými ukazateli, které musí všichni výrobci dodržovat. Je samozøejmé, že sanitace kompostu je nezbytná. Samotné technologické postupy mohou podstatnì eliminovat nežádoucí organismy, avšak pøi skladování a zrání kompostù, jejich balení a pøepravì dochází èasto k sekundární kontaminaci, která má v kompostu velmi dobré podmínky k množení. 2.2 Rizika Z mikrobiologického hlediska mohou rizika pùsobit organismy obsažené ve zpracovávaném materiálu, organismy vznikající v prùbìhu kompostování nebo mikroorganismy, které se do kompostù dostanou jako sekundární kontaminace. Mikroorganismy pøicházející do procesu se zpracovávaným odpadem jsou vìtšinou spojeny se zažívacím traktem a vìtšina by jich mìla v prùbìhu kompostování vymizet. Organismy, které se vyvinou v prùbìhu kompostování a podílejí se na degradaci organické hmoty, jsou vìtšinou mezofilní a termofilní bakterie a plísnì. Mezi nimi se vyskytuje nìkolik podmínìnì patogenních druhù (Strauch, 1987). Organismy, jejich spory i toxiny (endotoxiny gramnegativních bakterií) pùsobí zdravotní nebezpeèí u pracovníkù kompostáren i uživatelù kompostù. Do organismu se dostávají pøedevším dýchacími cestami. Jsou to grampozitivní bakterie (vèetnì aktinomycet), gramnegativní bakterie a plísnì. O tom, jaká kriteria z biologického hlediska by kompost mìl splòovat se vedou stále spory. Avšak jako doporuèené hodnoty z literatury lze uvést následující: fekální streptokoky max. 5x103/g, enterobakterie 5x102/g, nepøítomnost salmonel ve 100 g kompostu a nepøítomnost vajíèek parazitù (Strauch, 1987). Pøežívání virù závisí pøedevším na vlhkosti a teplotì. Jejich množení v hotovém kompostu nebylo prokázáno. Pøežívání vajíèek parasitù (Ascaris) je velmi dlouhé. Byla nalezena i tøi roky po aplikaci kompostu do pùdy. V kompostech byly kvalitativnì prokázány i aflatoxiny. Jejich koncentrace však nebyly zjištìny, a proto nelze posoudit jejich negativní vliv (Epstein a Epstein, 1985). Gramnegativní bakterie jsou nebezpeèné proto, že tvoøí endotoxiny. Jako limit se uvádí koncentrace gramnegativních bakterií v 1 m3 vzduchu 1000 KTJ. Stanovení endotoxinù ve vzduchu v kompostárnách ukázalo jejich koncentraci v rozmezí 10 až 14 ng/m3 vzduchu. Tato koncentrace je považována za neškodnou (Désportes et al., 1995). 35
Pomìrnì velké riziko souvisí s výskytem aktinomycet. Jejich negativní vliv byl prokázán již døíve u zamìstnancù v žampionárnách. Koncentrace aktinomycet jsou v kompostech èasto velmi vysoké a jejich negativní pùsobení na zdraví zamìstnancù kompostáren bylo prokázáno (Shenyi et al., 1991). V kompostech byla sledována i pøítomnost patogenních kvasinek, zejména kvasinky Candida albicans. Tento druh ani jiné patogenní kvasinky nebyly v kompostech nalezeny. Pøi kompostování organického podílu vytøídìného z pevného domovního odpadu po drcení byly nalezeny fekální koliformní bakterie, enterokoky, Salmonella, gramnegativní bakterie a plísnì (Jager et al., 1994). V Australii bylo prokázáno, že vìtšina infekèních onemocnìní pùsobených bakteriemi z rodu Legionella je zpùsobována druhem Legionella longbeachae, který byl prokázán v kompostech z døevních odpadù (Hughes a Steele, 1994). Kromì tohoto druhu se v tomto druhu kompostu vyskytovala i L. bozemanii a nìkteré další druhy tohoto rodu. Vzhledem k rozsahu infekcí (Cameron et al., 1991) byl proveden podrobný prùzkum v kompostech vyrábìných prùmyslovì i na zahrádkách a v parcích soukromých osob. V podstatì ve všech vzorcích byly bakterie rodu Legionella nalezeny (Hughes a Steele, 1994).
Z literárních údajù vyplývá, že patogenní organismy zjištìné v kompostovaných odpadech zahrnují pøes dvacet druhù virù, 15 druhù protozoí, kolem 30 druhù a rodù bakterií, 15 druhù plísní a 14 druhù helminthù (Déportes et al., 1995).
3.0 Požadavky na kvalitu kompostu V souèasné dobì se kvalitì kompostù vèetnì jejich zdravotní nezávadnosti vìnuje ve státech Evropské unie stále vyšší pozornost.Vysoká kvality výsledného produktu závisí na výbìru vhodných vstupních surovin a øízení kompostovacího procesu. Stále více je využíván separovaný odpad z domácností vèetnì zeleného odpadu. V Evropì je tak vyprodukováno okolo 5 milionù tun kompostu. Pøístup ke kvalitì kompostování není ve všech státech EU jednotný, lze jej rozdìlit do tøí skupin. V první skupinì, kam patøí Rakousko, Belgie, Nìmecko, Dánsko, Luxembursko, Holansko a Švýcarsko, mají stanovena kriteria kvality a tvoøí cca 85 % celkové produkce kompostu z bioodpadu.
36
Do druhé skupiny se øadí Francie, Finsko, Itálie, Švédsko a UK. Tyto státy se teprve pøipravují na pøevzetí pravidel pro øízení kvality kompostování. Ve tøetí skupinì zatím nejsou pøijata žádná pravidla pro využívání separovaného odpadu a vìtšinou se používá neseparovaný TKO. Sem patøí Øecko, Španìlsko, Irsko a Portugalsko. Zemì patøící do první skupiny si stanovily vlastní kriteria kvality. Kde každá zemì kromì obecných požadavkù preferuje i další kriteria. Napø. Belgie pachové emise, Dánsko obsah organických látek. Hygienické pøedpisy v Rakousku mají konkrétní požadavky na kompostovací proces. Teplota kompostovaného materiálu musí mít teplotu bìhem regulovaného kompostování po 4 dny více než 64 stupòù Celsia. Podmínky pro regulované kompostování se stanovují pøed uvedením zaøízení do provozu a pøi každé zmìnì technologie. V Nìmecku musí být výsledkem kompostovacího procesu hygienicky bezpeèný produkt, který v žádném pøípadì nesmí obsahovat patogenní mikroorganismy. V øíjnu 1998 byl pro kompostování bioodpadu pøijat zvláštní pøedpis, který stanoví pøípustné materiály do kompostu, obsah tìžkých kovù, hygienická kriteria, postup pøi odbìru a analýze vzorkù. V Holansku musí být každá kompostárna individuálnì certifikována.
4.0 Èeské zkušenosti Od roku 1986 byl sledován výskyt pathogenních organismù v nìkterých typech odpadù ve výzkumné skupinì pùdy a odpadù Státního zdravotního ústavu v Praze. Výsledky dlouhodobého sledování jsou graficky znázornìny na obr. è. 1. Procentuální výskyt indikátorù fekálního zneèištìní a salmonel ve sledovaných vzorcích je uveden v tab. è. 3. TABULKA è. 3 Procentuální výskyt indikátorù fekálního zneèištìní v kejdách, kalech a tuhém domovním odpadu (procento vzorkù obsahujících sledované mikroorganismy) Odpad
Koliformní
Fekální
bakterie
koliformní
Enterokoky Salmonely
bakterie Kejda
56,0
48,0
40,0
8,3
Kaly
100,0
100,0
100,0
45,5
Tuhý domovní odpad
100,0
100,0
100,0
0
37
Z výsledkù uvedených v tab. è. 3 je zøejmé, že výskyt bakterií rodu Salmonella je nejèastìjší v kalech z mechanicko-biologických èistíren odpadních vod. (Zimová, 1994) MIKROBIOLOGICKÝ ROZBOR KEJD, KALÙ A TUHÝCH DOMOVNÍCH ODPADÙ KEJDA KALY
10
TDO
9 8 7 6 5 4 3 2 1 0
mesofilní bakterie
sporulující bakterie
termofilní bakterie
koliformní bakterie
fekální koliformní bakterie
enterokoky
Na základì dlouholetých zkušeností a praktických znalostí a v souladu s doporuèenými smìrnicemi WHO byly stanoveny limitní poèty mikrobiálního zneèištìní pro èistírenské kaly aplikované do zemìdìlských pùd, pro komposty a z nich pøipravené substráty: fekálnì koliformní bakterie < 10 KTJ v g, enterokoky < 10 KTJ v g, bakterie rodu Salmonella nesmí být pøítomné (Klánová a Masná, 1990). Pro velkoplošnou aplikaci kompostù jsou limitní poèty deseti násobné, pøítomnost bakterií rodu Salmonella je pøípustná, avšak nebyla konkretizována (Klánová a Masná, 1990). Novela zákona o odpadech navrhuje pro kaly aplikované na zemìdìlskou pùdu vyšší limitní hodnoty: pro fekální koliformní bakterie a enterokoky 103 KTJ/g. Bakterie rodu Salmonella nesmí být pøítomné. Na našem pracovišti do pøijetí zákona o hnojivech bylo pravidelnì provádìno hodnocení výrobkù pøed schválením jejich distribuce v obchodní síti (komposty, zeminy, hnojiva) se provádí mikrobiální charakteristika výrobkù. V tab. è. 4 jsou uvedeny procentuální poèty výrobkù, které nesplnily výše uvedené hygienické limity. TABULKA è. 4 Procentuální výskyt indikátorù fekálního zneèištìní v kompostech, kompostované kejdì, aerobnì stabilizovaném kalu (procento vzorkù, které nevyhovìly hygienickým limitùm). Výrobek
Fekální
koliformní Enterokoky
Salmonely
bakterie Kompost
33,3
66,7
38
0
Kompostovaná kejda 57,1
28,5
0
Kaly z ÈOV
50,0
20
66,7
Výsledky ukazují, že kompostovací technologie v souèasné dobì nejsou dostateènou zárukou hygienizace odpadù. Zvýšené obsahy podmínìnì pathogenních a pathogenních mikroorgasnimù mohou být zpùsobeny také sekundární kontaminací pøi manipulaci a skladování výsledných produktù. V souèasné dobì se však kontrola kompostù po stránce hygienické dìlá velmi ojedinìle a ze strany UKZUZ je požadována v ojedinìlých pøípadech. Z tìchto dùvodù nám není zcela jasné jak probíhá kontrola výrobkù z hlediska možných rizik tak, aby bylo vyhovìno zákonu o hnojivech. Sledování kvality kompostovaných odpadù má své opodstatnìní vzhledem k tomu, že mnoho výrobcù zøejmì nedodržuje technologickou kázeò. Mikrobiologická kontrola pøi výrobì by mìla být nedílnou souèástí výrobní praxe, aby nedocházelo k distribuci výrobkù ohrožujících jejich uživatele a životní prostøedí.
5.0 Použitá literatura American Public Health Association (1992): Standard methods for the analysis of water and wastewater, 18th edition, American Public Health Association, Washington D.C. Calabrese, E.I., Barnes, R., Stanek, E.J., Pastides, H., Gilbert, C.E., Veneman, P., Wang, X., Laszuty, A., Kostecki, P.T. (1989): How much soil do young childern ingest: an epidemiologic study, Regul.Toxicol.Pharmacol. 10:123 Déportes, I., Benoit-Guyond, J.-L., Zmirou, D. (1995): Hazard to man and the environemnt posed by the use of urban waste compost: a review, Sci.Total Environ. 172:197 Epstein, E., Epstein, J.J. (1985): Health risk of composting, BioCycle, May-June:38 Feachem, R.G., Bradley, D.J., Garelick, H., Mara, D.D. (1983): Sanitation and Disease - Health Aspects of Excreta and Wastewater Management, John Wiley and Sons, Chichester p. 145 Garcia, C., Hernandez, T., Costa, F. (1990): The influence of composting and maturation processes on the heavy metals extractability from some organic wastes, Biol.Wastes, 31:291 Goluecke, C.G. (1991):When is compost save, The Biocycle Guide to the Art and Science of Composting, J.G. Press, Emmaus, USA p. 220 Heida, H., Bartman, F., Zee van der, S.C. (1995): Occupational exposure and indoor air quality monitoring in a composting facility, Am.Ind.Hyg.Assoc.J. 56:39 39
Henry, C.L., Harrison, R.B. (1992): Fate of trace metal in sewage sludge compost in C.D. Adriano (Ed.), Biochemistry of Trace Metal, Lewis, London, p. 195 Hill, R.T., Knight, I.T., Anikis, M.S., Colwell, R.R. (1993): Benthic distribution of sewage sludge indicated by Clostridium perfrigens at a deep ocean dump site, Appl.Environ. Microbiol. 59:47 Hughes, M.S., Steele, T.W. (1994): Occurence and distribution of Legionella species in composted plant materials, Appl.Environ.Microbiol. 60:2003 Huysman, F., Renterghem, B.V., Verstraete, W. (1992): Antibiotic resistant sulphite reducing clostridia in soil and groundwater as indicator of manuring practises, Water Air Soil Poll. 69:243 Jager, E., Ruden, H., Zeschmar-Lahl, B. (1994): Kompostierungsanlagen, 2. Mitteilung: Aerogene Keimbelastung an verschiedenen Arbeitsbereichen von Kompostierungsanlagen, Zbl.Hyg. 196:367 Klánová, K., Masná, D. (1990): Návrh jednotných mikrobiologických vyšetøení pùdy, tekutých a tuhých materiálù, Acta.Hyg.Epidem.Microbiol. pøíloha è. 15. Larsen, H.E., Munch, B., Schlundt, J. (1994): Use of indicators for monitoring the reduction of Pathogens in animal waste treated in biogas plants, Zbl.Hyg. 195:544 Pepper, I.L., Josephson, K.L., Balley, R.L., Burr, M.D., Gerba, C.P. (1993): Survival of indicator organisms in Sonoran Desert soil amended with sewage sludge, J.Environ.Sci. Health A28(6):1287 Pillai, S.D., Widmer, K.W., Dowd, S.E., Ricke, S.C. (1996): Occurence of airborne bacteria and pathogen indicators during land application of sewage sludge, Appl.Environ.Microbiol. 62:296 Scanlan, J.W., Psaris, P.J., Kuchewither, R.D., Nelson, M., Metcalf, M., Reinero, R.S., Akero, T.G., Flynn, B.P., Schafer, P.L., Kelly, J.M. (1989): Review of EPA sewage sludge technical regulations, Water Poll.Contr.Fed. 36:256 Shenyi, E., Kurup, V.P., Fink, J.N. (1991):Circulating antibodies against thermophilic actinomycetes in farmers and mushroom workers, Hyg.Epidemiol.Microbiol.Immunol. 35:309 Sheppard, S.C., Gaudet, C., Sheppard, M.I., Cureton, P.M., Wrong, M.P. (1992): The development of assessment and remediation guidelines for contaminated soil: a review of the science, Can.J.Soil.Sci. 72:359 Sigsgaard, T., Malmros, P., Nersting, L., Petersen, C. (1994): Respiratory disorders and atopy in Danish refuse workers, Am.J.Respir.Crit.Care Med. 149:1407
40
Strauch, D. (1987): Microbiological specification of disinfected compost, in Compost: Production, Quality and Use, Elsevier Applied Science, Barking, UK, p.210 Zimová, M. (1994): Studie hodnocení souèasného stavu aplikace kalù z ÈOV veøejných kanalizací na zemìdìlskou pùdu z hlediska ochrany veøejného zdraví a souèasné legislativy, SZÚ TABULKA è. 1 Pøíklady pathogenních bakterií a protozoí ve výkalech (Feachem et al., 1983) Organismus
onemocnìní
zdroj
Campylobacter fetus spp. jejuni
diarrhoea
zvíøata a èlovìk
Pathogenní
diarrhoea
èlovìk
Salmonella typhi
tyfoidní horeèka
èlovìk
Salmonella paratyphi
paratyfoidní horeèka
èlovìk
Ostatní salmonely
poškození potravin a
Bakterie
ostatní salmonelosy
zvíøata a èlovìk
Shigella spp.
dysenterie
èlovìk
Vibrio cholerae
cholera
èlovìk
Ostatní vibria
diarrhoea
èlovìk
Yersinia enterocolitica
diarrhoea
zvíøata a èlovìk
diarrhoeae a dysenterie
èlovìk a zvíøata
Protozoa Balantidium coli
(zvláštì krysy a prasata) Entamoeba histolytica
Giardia lamblia
amoební dysenterie zánìty jater
èlovìk
diarrhoea
èlovìk a zvíøata
MUDr. Magdalena Zimová, CSc. a Ing. Ladislava Matìjù Státní zdravotní ústav, Národní referenèní laboratoø pro hygienu pùdy a odpadù Šrobárova 48, 100 42 Praha 10 Tel.: 02 / 67082267, fax: 02 / 67082303,
[email protected]
41
Využití biodegradabilního odpadu kompostováním Petr Žalud Úvod Pro náš stát je charakteristické, že pevné odpady se až na výjimky prozatím pøed zneškodnìním netøídí. Ve spalovnách a na skládkách pak dochází ke ztrátì organického materiálu bez možnosti další recyklace. Tomu lze pøedejít použitím jiných metod zneškodòování organických odpadù. Je to napø. kompostování, které pøedstavuje dùležitou souèást odpadového hospodáøství ve smyslu zhodnocení zùstatkových látek. Evropské zemì vyvíjejí v posledních letech znaèné úsilí zpracovávat organický odpad biologickými metodami. Pøestože ještì nìkteré kompostárny zpracovávají netøídìný TKO (tuhý komunální odpad), zvláštì v jihoevropských zemích, trend je jednoznaèný – tøídìný sbìr organického odpadu z domácností, zahrad a veøejné zelenì.
Využitelný biodegradabilní odpad v Brnì Množství TKO mìsta Brna v roce 1998 èinilo cca 120 kt, což zahrnuje odpad zpracovaný mìstskou spalovnou + odpad uložený na skládku [1]. V souèasné dobì není sbírána v Brnì organická èást TKO (bioodpad) oddìlenì od TKO, což by se mìlo v souladu se zákonem 125 / 1997 Sb. zmìnit. Termín, od kdy bude separovaný sbìr bioodpadu v Brnì zaveden, stanoví Magistrát mìsta Brna v závazné vyhlášce dle §9 zák. 125 / 1997 Sb. Kompostování netøídìného TKO naráží na problém nadlimitního výskytu cizorodých látek ve vyrobeném kompostu (tìžké kovy, PCB a ropné deriváty), jejichž zdrojem jsou napø. monoèlánky, elektronika, staré léky, zbytky barev, chemikálie atd. Pøi dùsledné separaci organického odpadu obyvatelstvem lze podíl tìchto cizorodých látek významnì snížit. Podle analýz domovního odpadu v období 7 / 1997 až 1 / 1998 fy SAKO a.s. v mìstských èástech Masarykova ètvr•, Sobìšice a Lesná byl prùmìrný podíl organického odpadu cca 30 %. Podíl bioodpadu pro mìsto Brno je uvažován cca 30 % podle roèního období. Dalším vhodným odpadem ke kompostování je odpad z mìstské zelenì, tj. listí, tráva, odpad ze seøezaných stromù a keøù. K ekologickému využití cca 35 – 40 kt organického odpadu (bioodpad + zelený odpad) roènì je zapotøebí vybudování kompostárny, jejímž produktem by byl kompost rùzného stupnì biochemické 42
degradace a byl tak použitelný napø. k rekultivaci postižených èástí krajiny, ochranì proti erozi, zlepšení pùdy atd.
Kompostárna biodegradabilních odpadù Pøi projektování kompostárny je tøeba zvážit, zda-li bude výhodnìjší varianta celomìstské – centrální kompostárny, nebo rozmístìní menších detašovaných kompostáren. Ze studie [3] vyplývá, že výhodnìjší variantou jsou menší vhodnì rozmístìné kompostárny z hlediska rozložení zelenì ve mìstì a nenavazujících ploch k rekultivaci, jakož i delších dopravních vzdáleností k centrální kompostárnì. Výhodou by rovnìž byl postupnìjší nábìh provozu podle zkušeností v jednotlivých místech a také nižší finanèní nároènost rozbìhu realizace a provozu. Pro rozbìh, získání znalostí a povìdomí pro obyvatelstvo i spotøebitele kompostu by byla výhodná varianta vybudování kompostárny biodegradabilního odpadu s kapacitou 2,5 kt roènì na území mìstské èásti Brno – Sever, kde je již na základì vlastního zájmu této mìstské èásti zpracována studie [4]. Pøi uvedení do provozu se uvažuje s kompostováním 1,2 – 1,3 kt zeleného odpadu roènì, což odpovídá množství vyprodukovanému touto mìstskou èástí [2]. Se zavedením systému separace bioodpadu vzroste zpracovávané množství o cca 1,1 – 1,7 kt roènì (20 – 30 % podíl TKO Brna – Sever). Je však tøeba poèítat s pøechodným obdobím minimálnì 3 – 5 let, než bude systém akceptován vìtšinou obyvatelstva a než bude dosaženo 30 % podílu vytøídìného bioodpadu. Umístìní kompostárny je tøeba volit tak, aby pozdìji byla možnost kapacitního rozšíøení na násobek ( dvoj až trojnásobek ). Další tøi až ètyøi kompostárny se stejnou roèní kapacitou by pak pokrývaly potøebu zpracování biodegradabilního odpadu na území mìsta Brna.
Požadavky na technologii kompostárny biodegradabilního odpadu Kompostování bioodpadu a zeleného odpadu lze rozdìlit podle technologie øízení organického rozkladu, provozní techniky a doby intenzivního rozkladu. Ve své práci jsem se zamìøil na kompostování v bioreaktoru. Charakteristické vlastnosti takové kompostárny jsou následující: • krátká doba intenzivního rozkladu, cca 1 týden až 10 dní v uzavøeném systému a doba dozrávání kompostu trvá max. 3 mìsíce • kontrola parametrù rozkladu • nízké emise zápachu a výskyt odpadní vody ( kolobìh prùsakové vody ) • bezproblémová hygienizace rozkládajícího se materiálu 43
• v dùsledku kratší doby dohnívání jsou nároky na plochu nižší • možnost automatického nakládání a vykládání bioreaktoru • žádné emise choroboplodných zárodkù bìhem intenzivního hnití Již pøi projektování kompostárny je tøeba stanovit potøebné kapacity strojù a zaøízení pro zpracování odpadù na základì hmotnostních tokù materiálu v závislosti na èase. K tomu je výhodné použít poèítaèové simulace na matematickém modelu. Reálný systém kompostárny, který má pøesnì vymezeny cesty a charakter styku s okolím, lze modelovat matematickým abstraktním modelem [6].
Matematický model kompostárny Èinnost
kompostárny
z hlediska
materiálových
hmotnostních tokù je simulována matematickým modelem a slouží ke kapacitnímu vyvážení jednotlivých zaøízení kompostárny. Pomocí simulace mùžeme urèit optimální poèet bioreaktorù, velikost skladovacích ploch pro svážený odpad,
potøebnou
plochu
pro
dozrávání
kompostu
v krechtech i velikost skladu hotového kompostu. Rovnìž nám simulace modelu pomùže zjistit potøebnou kapacitu obslužných zaøízení (drtièe, sít), poèet kolových nakladaèù, poèet vozù na svoz odpadu. Vývojový diagram Obr. 1 Vývojový diagram matematického modelu
matematického modelu je na obr.1.
Provozní podmínky Množinu zaøízení kompostárny biodegradabilních odpadù lze rozdìlit na: • hlavní zaøízení (bioreaktory, krechty k dozrávání kompostu) •
obslužná zaøízení (kolový nakladaè, drtiè, soustava sít, pytlovací zaøízení, skladovací plochy, systémy aparátù typu èerpadla, filtry, výmìníky tepla, prvky mìøicí a regulaèní techniky)
Optimální chod celé kompostárny vyžaduje, aby pracovní cykly jednotlivých bioreaktorù a krechtù na sebe navazovaly tak, aby provozní režim obslužných zaøízení byl pokud možno kontinuální. Pracovní cyklus kompostárny vytváøejí svou posloupností jednotlivé dílèí operace hlavních a obslužných zaøízení. Každý dílèí èas reálné èinnosti je pøi modelování nutno považovat za 44
stochastickou velièinu s urèitým rozdìlením pravdìpodobnosti. Typ distribuèní funkce je dán specifikou procesu a povahou operace.
Shrnutí Kvalitativní a kvantitativní odlehèení skládek TKO lze docílit separovaným sbìrem bioodpadu a jeho kompostováním. Pro množství organického odpadu, které napø. vyprodukuje mìsto Brno (roènì cca 35-40 kt) je tøeba vybudovat kompostárnu, jejíž produkce je upotøebitelná napø. pøi rekultivaci krajiny, ochranì proti erozi, zlepšení pùdy atd. Pro rozbìh, získání znalostí a povìdomí pro obyvatelstvo i spotøebitele kompostu se jeví výhodnou varianta vybudování kompostárny biodegradabilního odpadu s kapacitou 2,5 kt roènì na území mìstské èásti Brno – Sever. Umístìní kompostárny je tøeba volit tak, aby pozdìji byla možnost kapacitního rozšíøení na násobek ( dvoj až trojnásobek ). Další tøi kompostárny (celkem tedy ètyøi) se stejnou roèní kapacitou by pak pokrývaly potøebu zpracování biodegradabilního odpadu na území mìsta Brna. Pøed vlastní realizací je však nutné provést kapacitní propoèet kompostárny z hlediska materiálových tokù pro dané množství odpadu. K tomu je výhodné vytvoøit matematický model zaøízení. Pomocí simulace na modelu mùžeme kapacitnì vyvážit jednotlivá zaøízení kompostárny z hlediska materiálových hmotnostních tokù ještì pøed její realizací. Pøi pøechodu na systematické vytøiïování organického odpadu z TKO je tøeba poèítat s pøechodným obdobím minimálnì 3 – 5 let, než bude systém akceptován vìtšinou obyvatelstva. V brnìnských podmínkách je tøeba øešit otázky výbìru vhodné technologie kompostování, logistiku sbìru a svozu separovaného odpadu, osvìtové kampanì pro obyvatelstvo – nutnost tøídit odpad, a struktury poplatkù za zneškodnìní odpadù.
Literatura [1] [2]
Sdìlení Magistrátu mìsta Brna, OŽP, Brno, 2/ 1999 Sdìlení Úøadu mìstské èásti Brno - Sever, OŽP, Brno, 1998
[3]
Pospíchal Z., Jícha J.: Technicko – ekonomická studie kompostovacího zaøízení na území mìsta Brna, Ekologická nadace Envioptimum Brno, 11/ 1997
[4]
Vostal D.: Studie možnosti kompostování organických odpadù z údržby zelenì v mìstské èásti Brno – Sever, Úmè Brno – Sever, OŽP, 12/ 1995
[5]
Sdìlení firmy SAKO a.s., Brno, 1998
45
[6]
Blatný J., Rábová Z., Keprt V.: Modelování na poèítaèích, Diskrétní SNTL, Praha 1974.
Ing. Petr Žalud Vysoké uèení technické v Brnì, fakulta strojní Ústav procesního a ekologického inženýrství e-mail:
[email protected], Tel.: 05-4114 2365, fax: 05-748 710
46
systémy,
skripta,
Praktická abeceda kompostování Karel Vajík Chci-li optimálním zpùsobem odpady nejen likvidovat, ale i využívat, je tøeba je pokud možno již ve fázi vzniku tøídit. Zaènu-li se pak zabývat jako jednou z tìchto vytøídìných složek biologickým odpadem, nutnì se dostanu k technologii kompostování a to jak s cílem získání nového využitelného produktu, tak pøípadnì i s ponìkud kvalitativnì nižším cílem jakési stabilizace bioodpadu napø. pøed jeho uložením na skládku. V tomto druhém pøípadì nejenom šetøím skládkový prostor, nebo• pøi kompostování klesá pùvodní objem odpadu vstupujícího do procesu mnohdy až o 50%, ale zejména odbourávám èasto vysoké provozní náklady, které jsou vyvolány bouølivými biodegradaèními procesy výraznì ovlivòujícími kvalitu a množství prùsakové vody a skládkového plynu. Vra•me se však k øízenému kompostování jako procesu, jehož produktem má být vysoce kvalitní, zemìdìlsky, lesnicky èi jinak využitelný kompost. Pøedem je tøeba uvést, že kompostování je pøi jeho správném provozování technologií témìø nezatìžující životní prostøedí. Vstupující odpad je v plném rozsahu pøetvoøen pro další využití. Je tøeba však již pøedem vzít na zøetel, že i ve vyspìlých státech je likvidace bioodpadu procesem kompostování bez návazných technologií vìtšinou nerentabilní a vyžaduje urèité dotace èi vytvoøení pøijatelných ekonomických podmínek pro jeho provozování. Ve svém základì lze technologie kompostování rozdìlit na dvì kategorie. Zatímco kompostování anaerobní se používá v menší míøe a výhradnì pøi velkých objemech kompostovaného materiálu (nad 20 000 tun/rok) o pomìrnì vysoké vlhkosti, aerobní kompostování je podstatnì rozšíøenìjší. Jedná se o technologicky jednodušší proces, i když je tøeba si uvìdomit, že nastolení optimálních podmínek jak pøi pøípravì materiálu, tak i v prùbìhu procesu má pøímý vliv na délku procesu i kvalitu výsledného produktu. Pøitom nemusí být vùbec rozhodující, zda proces probíhá ve speciálních boxech opatøených vzduchotechnikou a speciálním „mísícím“ zaøízením nebo za použití bìžné mechanizace na otevøené ploše. Pøirozenì v obou pøípadech se pøedpokládá øízený režim zbytkové vody, která je výraznì zatížena organickým zneèištìním. Tuto je tøeba jímat a likvidovat. Pokusy o její recirkulaci ztroskotaly na neúnosném nárùstu organického zneèištìní, zejm. obsahu solí. Docházelo nejen k zasolování nespotøebované vody, ale i zrajícího kompostu, èímž byl tento znehodnocován. Jak jsem již uvedl, prvním krokem pro optimální nastartování procesu je pøíprava suroviny. Ta se obvykle skládá z kuchyòských zbytkù, odpadù z potravin, odpadù z výroby pochutin, odpadu ze 47
zelenì, popø. kalù bez obsahu nežádoucích složek, zejm. tìžkých kovù. K problému kalù je tøeba poznamenat, že škodliviny jako jsou napø. tìžké kovy se kompostováním ani v nejmenším neodbourávají, naopak vzhledem k tomu, že biologická složka se pøi procesu èásteènì odbourává, koncentrace tìžkých kovù v celkovém množství produktu tímto narùstá. Pomìr jednotlivých složek smìsi vstupující do procesu je tøeba volit tak, aby bylo jednak dosaženo struktury umožòující snadné pronikání kyslíku, jehož absence by okamžitì zpùsobila zahnívání smìsi, a dále aby byla nastavena optimální vlhkost. Dostateèný obsah vody je nezbytný, nebo• mikroorganismy pùsobící pøi procesu èerpají znaènou èást živin právì z ní. Nepøíznivý vliv má však i nadmìrná vlhkost, protože v tomto pøípadì voda zaplní póry, vytlaèí kyslík a pøibrzdí aerobní proces. Nezbytnou zásadou pro pøípravu vstupní smìsi je dosažení optimálního pomìru uhlovodíkù a dusíku. Hlavním zdrojem první složky je odpad ze zelenì, druhou reprezentují napø. èistírenské kaly. Stejnì dùležité jako dosažení optimálních pomìrù jednotlivých složek materiálu je jeho dokonalé promíchání, které zaruèí rovnomìrný prùbìh degradaèního procesu v celé dávce. Samotný proces mùže probíhat buïto na volné ploše nebo ve speciálních boxech bez ohledu na to, zda je zajištìn urèitý stupeò ochrany proti povìtrnostním vlivùm nebo ne. Výhodou boxu s kontinuálním provzdušòováním oproti volné ploše je zejména menší potøeba manipulace s hmotou v prùbìhu procesu. Vzhledem k tomu, že obsažený kyslík se spotøebovává už v prùbìhu nìkolika hodin, je tøeba materiál na volné ploše zejména v první fázi neustále pøevrstvovat. Vhodnou kombinací je využití boxù v první fázi procesu a následné pøemístìní materiálu na volnou plochu, kde je tento pak pravidelnì pøevrstvován. Bez pøevrstvení nelze dlouhodobì ponechat ani obsah kontinuálnì provzdušòovaného kompostovacího boxu, protože pøi procesu narùstá nehomogenita materiálu. Vlhèení smìsi se na rozdíl od provzdušòování neprovádí kontinuálnì, protože voda se spotøebovává podstatnì pomaleji než kyslík. Voda se nespotøebovává pouze pøi biodegradaèním procesu, ale je též strhávána pøi umìlém provzdušòování a èást se odpaøí. Pøi kompostovacím procesu vzniká teplo. Již po nìkolika dnech stoupne teplota kompostované hmoty na 60 až 70°C a udrží se na této úrovni po nìkolik týdnù. Tato skuteènost je velmi pøíznivá zejm. pro nezávadnost výsledného produktu. Pøi této teplotì totiž dochází ke spolehlivé likvidaci pøípadných nebezpeèných organismù, které se mohou ve smìsi vyskytnout. Ve vyspìlých západních 48
zemích (napø. Nìmecko, Rakousko) jsou povinnì vyžadovány normované hygienické provìrky pøítomnosti nebezpeèných organismù. V praxi to znamená, že napø. v rámci zkušebního provozu kompostovacího zaøízení probìhnou všechna pøedepsaná mìøení a rozbory a na základì deklarace nemìnného technologického procesu a obdobných vstupù je v rámci provozu trvale sledována teplota smìsi, pøièemž je pøedepsáno, po jakou dobu musí být dosaženo empiricky stanovené teploty. Aby nebyla z výše zmínìných dùvodù kompostovaná smìs nežádoucím zpùsobem ochlazována, není vhodné zejm. v chladném období používat k provzdušòování pøirozenì chladného vzduchu. Je proto dobré vzduch pøedehøívat, nebo zvolit uzavøený vzduchotechnický systém. Køivka závislosti teploty kompostované smìsi na èase velmi spolehlivì vypovídá o tom, jak degradaèní proces probíhá. Podle teplotní køivky lze celý proces kontinuálnì ovlivòovat, a to jak napø. regulací množství a teploty vhánìného vzduchu, tak i volbou vhodného okamžiku pro pøevrstvování a provlhèování smìsi. Zdaøí-li se nám pøipravit optimální vstupní surovinu a po celou dobu kompostovacího procesu udržet ideální, nebo alespoò témìø ideální podmínky pro prùbìh biodegradaèních procesù, získáme v krátké dobì (cca po tøech týdnech) tzv. èerstvý kompost, tj. materiál charakteru kompostu, který již lze podmínìnì využít k dalším úèelùm. Jeho druhotné využití se však pøíliš neosvìdèilo. Tzv. vyzrálého kompostu, který již mùže mít široké využití jsme schopni dosáhnout cca po deseti týdnech.
Ing. Karel Vajík Dekont Umwelttechnik, spol. s r. o. Letná 2086, 760 01 Zlín Tel.: 067 / 7210208, fax: 067 / 7210223
[email protected]
49
Budoucnost využití bioplynu v Nepálu Prospects of Biogas Utilization in Nepal Krishna N. Gautam Antonín Slejška - pøeklad a úprava
Abstract The total energy demand of Nepal is estimated at about 252 million GJ and 95% of this is used in the domestic sector, mainly for cooking. The bulk of the energy demand is met by firewood, agricultural residues, dung cakes, petroleum products, and electricity. Of all other sources of alternative energy tried out in the past, biogas technology has proved to be the most preferred as economically viable, socially acceptable, technically feasible as well as sustainable and manageable. In Nepal, biogas is used mainly for domestic cooking and to some extent for lighting to replace firewood and kerosene. The industrial application of biogas, for instance, to run dual fuel engines, refrigerators, and generate electricity has been made on a limited scale. This paper brings out the potential of biogas in the country and states that in terms of average family size plants of 10 m3. Nepal has a potential of establishing 1,3 million biogas plants. The paper gives a brief history of how biogas technology was introduced in Nepal and how it gradually grew to become an important alternative source of energy. The various plants and policies of the Government of Nepal are also included. The governmental and non-governmental organizations in Nepal which are involved in the biogas sector are featured, briefly bringing out their main activities. The performance of the biogas sector with respect to technical aspects, distribution, economics, social and gender aspects, research, training and extension and institutional growth is reviewed. The major weakness faced are (a) oversized construction, (b) poor performance of biogas lamps, (c) sub-optimal use of the biogas slurry, (d) limiting the technology to household level, and (e) insignificant research programmes.
Úvod Celková spotøeba energie v Nepálu je pøibližnì kolem 252 mil. GJ, z èehož 95% je používáno v domácnostech, zejména na vaøení. Tato spotøeba je uspokojována zejména palivovým døevem, zemìdìlskými zbytky, sušenými kravinci, ropnými produkty a elektøinou. Z ostatních alternativních energetických zdrojù testovaných v minulosti se anaerobní digesce ukázala jako nejlepší s ohledem na ekonomickou úspìšnost, sociální akceptovatelnost, technickou jednoduchost, ekologickost a snadný provoz. V Nepálu je bioplyn používán hlavnì pro vaøení a nìkdy i svícení 50
v domácnostech, kde nahrazuje palivové døevo a petrolej. Prùmyslová aplikace bioplynu, napø. pro pohon motorù, chladicích zaøízení a na výrobu elektøiny, byla zkoušena v omezené míøe. V tomto èlánku jsou uvedeny údaje o potenciálu bioplynu v Nepálu, z kterých vyplývá, že pøi prùmìrném objemu rodinného bioreaktoru 10 m3 mùže být v Nepálu celkem provozováno až 1,3 mil. bioplynových stanic. Hlavní nedostatky bioplynové technologie spoèívají v (a) pøedimenzované konstrukci, (b) nedokonalém provozu bioplynových svítilen, (c) neoptimálním využití vzniklého hnojiva, (d) omezení technologie pouze pro domácí použití, (e) nedostateèných výzkumných programech.
1. Energetika v Nepálu Nepál je zemìdìlská zemì s více než 90% populace pracující v zemìdìlství a pøíbuzných oborech. S redukcí lesù na relativnì mladém pùdním profilu v hornatém Nepálu vznikají znaèné problémy s pùdní erozí, sesuvy pùdy a povodnìmi. Spoleènì s rostoucí populací vzrùstá tlak na zbývající les a ornou pùdu. Celková potøeba energie v Nepálu je odhadována na 252 mil. GJ, z èehož 95% je pro domácnosti. Témìø 80% energetické spotøeby je pokrýváno palivovým døevem, skoro 11% zemìdìlskými zbytky, asi 9% kravinci, pøibližnì 1% ropnými produkty a 1/2% elektøinou. V porovnání s roky 1980-81 vzrostlo do roku 1992 spalování zemìdìlských odpadù a kravincù 15x. To vyvolává silnou potøebu substituce tradièních domácích paliv alternativní energií. Pro podmínky Nepálu se nejlépe osvìdèila výroba bioplynu.
2. Potenciál bioplynu Teoreticky je možno bioplyn vyrábìt ze všech biodegradabilních materiálù, ale v praxi se používají pro tyto úèely zejména zvíøecí exkrementy. V našich výzkumech jsme se zabývali mimo zvíøecích exkrementù i zemìdìlskými a komunálními odpady. Jednou z hlavních potøeb naší zemì je vyvinout celkový koncept a technologii pro produkci metanu z komunálních a zemìdìlských odpadù, aby se zabránilo zneèiš•ování pøírody zároveò se ziskem energie a organického hnojiva. Celková populace dobytka v Nepálu byla v roce 1990/91 kolem 9,3 mil. a prùbìžnì se zvyšuje. Tato zvíøata produkují kolem 37,4 mt (mil. tun) exkrementù roènì. Pøi využití 75% je možné produkovat bioplyn z 28,1 mt exkrementù (Wim van Ness, 1992). Z toho vyplývá, že Nepál mùže roènì produkovat 673 mil. m3 bioplynu, což je ekvivalentní 4 038 GWh energie, a nebo mùže substituovat 390 mil. l petroleje, èi 3,7 mt palivového døeva.
51
S ohledem na roèní teploty pouze 56 z celkem 75 oblastí Nepálu bylo shledáno vhodných pro provoz bioplynových stanic. Prùmìrná velikost potencionálních bioplynových stanic je, s ohledem na množství zvíøat chovaných v prùmìrné rolnické rodinì, mezi 6-8 m3. Spotøeba bioplynu pro vaøení a svícení v „potencionální bioplynové domácnosti“ je 878 m3 za rok, což je 77% produkèního potenciálu prùmìrné farmáøské rodiny.
3. Struèná historie vývoje bioplynu v Nepálu Technologie První bioplynová stanice v Nepálu byla postavena roku 1955 uèitelem B.R. Saubollem z použité ropné cisterny na škole v Kathmandu. Svìtová energetická krize v roce 1973 zpùsobila vytvoøení komise pro rozvoj bioplynu (BDC) jako èást výzkumné a vývojové skupiny pro energii na Tribhuwanské univerzitì. Ministerstvo zemìdìlství zahrnulo v roce 1975/76 bioplyn jako zvláštní program zamìøený mimo jiné i na snižování odlesòování a prevenci spalování kravincù. Prvních 250 domovních stanic bylo postaveno v letech 1975-76. Všechny tyto stanice mají plovoucí plynojem (obr. 1). Obtíže s transportem tìžkého a velkého kovového plynojemu se staly hlavním limitujícím faktorem pro širší využívání tohoto typu reaktoru. Proto byla v roce 1978 vyvinuta varianta èínského fermentoru, jenž nemá plynojem. Tento typ se stal pro své nízké poøizovací náklady velmi populární. Jelikož parametry bioplynových stanic jsou kontrolovány úøadem pro podporu bioplynu (BSP), který stanicím nesplòující jeho požadavky nedá pøíspìvek, bylo dosaženo více než 90% úspìšnosti postavených stanic. Tento limitující pøístup je nyní opatrnì mìnìn, aby bylo umožnìno zavedení nových typù jako je Deenbandhu (obr. 2). Velikosti bioplynových reaktorù stavìných rùznými firmami jsou 4, 6, 8, 10, 15 a 20 m3, pøièemž velikosti 8 a 10 m3 jsou nejbìžnìjší. Prùmìrná velikost bioplynového reaktoru byla snížena z 10 m3 v roce 1990 na 9,25 m3 v roce 1995. Nyní se snažíme snížit tuto velikost na 8 m3.
Vládní politika a plány První podpora bioplynu byla udìlena roku 1976 jako bezúroèná pùjèka na výstavbu reaktoru. V následujícím roce bylo toto opatøení zmìnìno na pùjèku s 6% úroèením. V letech 1982/83 byla podpora 5.500 NR (nepálských rupií) na každý postavený reaktor, ale pouze v nìkterých regionech Nepálu. V letech 1985-90 vláda poskytovala podporu na 25% konstrukèních nákladù a 50% na 52
pùjèku ze zemìdìlské rozvojové banky v Nepálu (ZRB/N). V letech 1990-91 byly tyto podpory zrušeny. Tyto èasté zmìny vyvolávaly zmatky. Od roku 1992 vláda poskytuje podporu 7.000 NR na každý „rodinný reaktor“, který splòuje stanovené parametry. Pro horské oblasti je navíc poskytována dotace 3.000 NR na dopravu. Tyto podpory jsou vypláceny bez ohledu na velikost reaktoru. První plán na konstrukci bioplynových reaktorù byl vytvoøen v letech 1985-90 s cílem postavit 4000 reaktorù. Tento plán, který byl považován za velmi ambiciózní, byl celkem bez obtíží splnìn. S ohledem na povzbuzující výsledky prvního plánu byl v letech 1992-97 stanoven cíl 30.000 rodinných bioplynových stanic, což pravdìpodobnì bude (v souèasné dobì asi už bylo) bez problémù splnìno. Tøi nejdùležitìjší faktory pøispívající k rychlému rozšiøování poètu bioplynových stanic jsou tyto: (a) realizace finanèní pomoci BSP od Nizozemské rozvojové korporace (SNV); (b) privatizace prùmyslu, která pobídla podnikatele k založení nových podnikù, takže v zemi je nyní 22 firem zabývajících se bioplynem; (c) jednodušší tok podpory skrz banky.
4. Organizace v sektoru bioplynu Vládní agentury V letech 1975/76 se rozvojem bioplynové technologie zabývalo zejména Ministerstvo zemìdìlství. Èásteènì se tím zabývala také Divize energetického plánování sekretariátu Komise pro vodu a energii. Ta se zabývala zejména monitorováním, vyhodnocováním a zaškolováním. Nyní se uvažuje o vytvoøení vládního orgánu pro dohled nad bioplynovým sektorem.
ZRB/N a ostatní komerèní banky ZRB/N byla ustanovena roku 1968. Dlouhou dobu byla jedinou bankou poskytující podporu pro konstrukci bioplynových stanic, avšak v souèasnosti je tato podpora poskytována i jinými bankami.
Sponzoøi, nevládní organizace, konzultaèní firmy Rozvoj bioplynového programu v Nepálu podporují sponzoøi jako je SNV, UNICEF, Save the childern USA a Plant international a FAO. Tyto organizace poskytují zejména finanèní podporu a dùležitou technickou asistenci.
53
Poèet nevládních organizací a konzultaèních firem, zabývajících se bioplynem stále roste. Aktivity tìchto organizací jsou limitovány na sociálnì ekonomický výzkum, vyhodnocování bioplynového programu a zaškolování.
Program pro podporu bioplynu (BSP). BSP zaèal v roce 1992 ve spolupráci se soukromými firmami, bankami a sponzory. Hlavní cíle programu jsou tyto: (a) podporovat výstavbu 20 000 reaktorù pomocí poskytování podpory skrz ZRB/N, (b) uèinit bioplyn atraktivnìjší pro drobné zemìdìlce v horách, (c) formulovat doporuèení pro rozvoj soukromého sektoru v oblasti bioplynu.
FAO FAO podporovalo rozvoj bioplynové technologie v rozvojových zemích mnoho let. Její podpora zahrnuje zejména školení zedníkù a uživatelù a využívání organického zbytku po digesci jako hnojiva.
5. Pøehled bioplynového sektoru Technologie Jelikož se v Nepálu používá prakticky pouze jeden druh reaktoru, byla úspìšnost pøes 90% postavených stanic, a to jak v hornatých, tak v rovinných èástech zemì. V souèasnosti se pøechází na více modelù. Nejvìtší problémy s bioplynovými stanicemi jsou (sestupnì): (a) nižší produkce bioplynu než je kapacita reaktoru, (b) úniky plynu z kupole, (c) z trubek, (d) ucpání vpusti, (e) úniky plynu z ventilu, (f) nekvalitní konstrukce. Ostatní bìžné problémy jsou tyto: •
s ohledem na nedostatek investièních prostøedkù u malých farmáøù je souèasná úroveò vládní podpory považována za nízkou i pøesto, že pøedstavuje více než 50% základní investice,
•
nedokonalé pokonstrukèní služby a nedostateèné školení uživatelù,
•
všeobecný trend ke snižování poètu zvíøat v domácnostech po konstrukci stanice,
•
s rostoucím nedostatkem vody v hustì osídlených oblastech zaèíná být nedostatek vody pro provoz bioplynových stanic,
•
vysoká rozdílnost používaných materiálù a ceny, kterou vyžadují bioplynové podniky,
54
•
tendence ke konstrukci pøedimenzovaných reaktorù, což vyplývá z toho, že stavební firmy si pak mohou více naúètovat a zemìdìlci mohou dostat vìtší pùjèku z banky pro vìtší reaktory.
Rozložení bioplynových stanic Ze 75 okresù Nepálu mùže pouze 19 dosáhnout postavení maxima 1000 bioplynových stanic s ohledem na klimatické a populaèní omezující faktory. Koncentrace bioplynových stanic je vìtší v mìstských oblastech a v oblastech, kam vedou silnice. Tato tendence je pøipisována zvyšujícímu se nedostatku domácích paliv v tìchto oblastech a snadnému pøístupu k informacím, podporám a institucím. Zvyšující se nedostatek a cena palivového døeva, snadný pøístup k úvìrùm a technickému zabezpeèení a vzrùstající ekologická uvìdomìlost byly tøi hlavní motivaèní faktory farmáøù pro stavbu bioplynových stanic. Z celkového potenciálu 1,3 mil. reaktorù je 62% na rovinách, 37% v pahorkatinách a 1% v horách.
Ekonomie Prùmìrné ceny bioplynových stanic o rozmìrech 8 m3 a 10 m3 se pohybují (v cenách roku 1996) kolem 22.000 a 25.000 NR. Majitel bioplynové stanice dostane podporu 7.000 NR v nížinách a 10.000 NR v pahorkatinách na každý reaktor bez ohledu na jeho velikost. Bìžná pùjèka se splácí 7 let s 16% úrokem. V závislosti na dosažitelnosti místa silnicí a dostupnosti konstrukèních materiálù se mùže cena stavby snížit až o 40% (Karki, Gautam, Joshi, 1993). Pro porovnání ekonomické výhodnosti bioplynové stanice se bere do úvahy cena petroleje. Desetikubíkový reaktor mùže v optimálních podmínkách produkovat 3 m3 bioplynu za den. Pøi odhadu, že 1 m3 bioplynu je ekvivalentní 0,58 l petroleje, dosahuje bioplynová stanice pøi cenì petroleje 9 NR za litr èistý zisk 5.715 NR za rok (pøi rozpoètu nákladù na 20 let). Tato jednoduchá kalkulace nebere do úvahy vedlejší nepøímé zisky jako je zlepšení životního prostøedí a sanace odpadù, snížení zdravotních problémù žen v domácnostech a pod.
Sociální aspekty Vìtšina uživatelù bioplynu jsou støední a vìtší rolníci. Proti národnímu prùmìru 60% negramotnosti je 80% uživatelù bioplynu gramotných.
Ženy Podle studie vypracované B.B. Silwalem a R.K. Pokharelem (1995) se pøi užívání bioplynu ušetøí 3 hodiny èasu dennì, které by jinak byly vyplnìny vaøením, èištìním hrncù, sbíráním a zpracováním 55
palivového døeva. Použití bioplynu má také pozitivní dùsledky na zdraví žen v domácnosti a to zejména s ohledem na bolesti hlavy, kašel a nemoci oèí. Dokonce i lidé, kteøí již dlouho trpìli astmatem, byli po instalaci bioplynu schopni se opìt ujmout vaøení.
Výzkum Výzkum je jednou z nejvíce zanedbávaných oblastí v Nepálu. A• už s ohledem na lidské èi finanèní zdroje, jež zahrnuje. Výzkum byl zamìøen zejména na zvýšení produkce plynu v prùbìhu zimy. V nížinách se bìhem zimy snižuje produkce plynu o 25%, v pahorkatinách o 50%. Izolací reaktorù se zvýšila produkce plynu o 93%. V souèasnosti se výzkum zamìøuje na vliv pøipojení latrín k reaktorùm, snížení konstrukèních nákladù a možnostem použití místních materiálù.
Zaškolování V roce 1993 bylo zaškoleno celkem 450 zedníkù, 1705 uživatelù a 115 pracovníkù dohlížejících na konstrukci (Karki, Gautam, Joshi, 1993). Zatímco døíve garantoval školení pouze stát, v souèasnosti se na nìm podílí i soukromé firmy a neziskové organizace. V rozšiøování bioplynového programu je bohužel zatím aktivních jen málo žen (Leemakers, 1992).
6. Závìr V souèasnosti zaèíná být bioplynová technologie v Nepálu chápána v širších souvislostech, než jenom jako zdroj levné energie. Zejména jsou vyzdvihovány její možnosti zpracování organických odpadù, produkce hodnotného hnojiva, zlepšení hygieny v mìstech i na vesnicích, ochrany lesù, zamezení eroze apod. Bioplynové technologie se zaèínají zamìøovat zejména na zpracování komunálních odpadù. I pøesto, že vládní podpora aktivit v oblasti výzkumu, školení a podpory institucí je nedostateèná, rozšiøuje se bioplynová technologie velmi rychle po celém Nepálu. Jelikož na životní prostøedí v horách má nejvìtší dopad životní styl tìch nejchudších lidí, mìl by se podpùrný program zamìøit zejména na nì. Chudí lidé uspokojují své energetické potøeby spalováním døeva, zemìdìlských zbytkù a vysušených exkrementù, což zpùsobuje problémy s erozí, èastými záplavami, zhoršením povìtrnostních podmínek a nakonec vede ke zhoršení životních podmínek vìtšiny populace.
Literatura 1. CMS 1994. Evaluation of Biogas Users Group Training FY 1993-94. Biogas Support Programme. SNV-Nepal. April 1994. Kathmandu: Consolidated Management Services. 56
2. CMS 1996. Evaluation of Biogas Users Group Training FY 1995-96. Biogas Support Programme. SNV-Nepal, January 1996. Kathmandu: Consolidated Management Services. 3. Government of Nepal, 1992. The Eighth Five Year Plan 1992-1997. Kathmandu: National Planning Commission, His Majesty's Government of Nepal. 4. Karki, A.B. and Dixit K, Biogas Fieldbook. Kathamndu Sahayogi Press. 5. Karki, A.B., Gautam K.M. and Joshi S.R. 1993. Present Structure of Biogas Sector in Nepal, Kathmandu: Consolidated Management Services. 6. Karki, A.B., Gautam, K.M. and Joshi S.R. 1993. Future Structure of Biogas Sector in Nepal. Kathmandu: Consolidated Management Services. 7. Karki, A.B. and Gautam K.M. 1994: Biogas Users Training Manual: A Guide for Trainer, Kathamndu: Consolidated Management Services. 8. Karki A.B. and Gautam K.M. 1994. Biogas Training Manual for Masons: A Gide for Trainer, Kathmandu: Consolidated Management Services. 9. Karki A.B. and Gautam K.M. 1994. Biogas Refresher Training for Masons: A Guide for Trainer. Kathmandu: Consolidated Management Services. 10.Karki A.B., Gautam K.M. and Karki A. 1994. Biogas for Sustainable Development in Nepal. Paper presented at the Second International Conference on Science and Technology for Poverty Alleviation organized by Royal Nepal Academy for Science and Technology (RONAST), 8-11 June 1994. 11.Karki A.B., Gautam K.M. and Pant A. 1995. Summary Report on Nepal District Biogas Workshop 1994-95, ENFO News, April/September 21. 12.Karki A.B., Gautam K.M. and Karki A. 1994. Biogas Installation from Elephant Dung at Machine Wildlife Resort, Chitwan, Nepal. Biogas Newsletter, Issue No. 45:4. 13.Leemakers M. 1992. Extension of Biogas in Nepal. strategies for Implementation. Kathmandu. SNV-Nepal. 14.Marieke van Vlier, 1993. Effect on the Workload of Women in the Village of Madan Pokhara in Palpa district in Nepal, Kathmandu: SNV Nepal. 15.Silwal B.B. and Pokharel R.K. 1995. Evaluation of Subsidy Scheme for Biogas Plants. Presented at Consortium of Development Experts, December 1995. 16.Wim J. van Nes. 1992. Technical Biogas Potential per District in Nepal. Kathmandu: SNVNepal. 57
Obr. 2
58
Krishna N. Gautam, Consolidated Management Services Nepal (P) Ltd., CMS House, Lazimpat, P.O. Box 10872, Kathmandu, Nepal
59
Zpráva z cesty po nìmeckých bioplynových stanicích Úèastníci: Ing. Jaroslav Váòa, CSc., Ing. Sergej Us•ak, CSc., Ing. Roman Honzík, Ing. Antonín Slejška Termín exkurze: 25. – 28. bøezna 1999 Navštívená místa: bioplynové stanice Oberlungwitz, Hirschfelde,Teugn, Dietrichsdorf, Lindlein, Windischbuch a Svaz výrobcù bioplynu, Kirchberg- Weckelweiler (Fachverband Biogas e. V.)
Bioplynová stanice ke zpracování kejdy hospodáøských zvíøat v Oberlungwitz Popisovaná bioplynová stanice byla uvedena do provozu v roce 1994 a nachází se v Oberlungwitz nedaleko Kamenice (Chemnitz) na zemìdìlském družstvu o výmìøe 2395,5 ha a poètem 950 kusù dojnic, které jsou spolu s telaty a jalovicemi umístìny na mléèné farmì. Vlastní bioplynová stanice sestává ze dvou betonových fermentorù, každý o objemu 1150 m3 se stìnovým a podlahovým vytápìním. Tepelná izolace je provedena 80 mm silnou vrstvou polystyrénové pìny. Jako zásobníky produkovaného bioplynu slouží dva plastové plynojemy o celkovém objemu 800 m3. Anaerobní fermentace probíhá v mezofilní oblasti pøi teplotì 36°C. Všechna zaøízení jsou øízena pomocí centrálního poèítaèe automaticky s možnou ruèní korekcí. Produkovaný bioplyn je spalován v kogeneraèní jednotce. Produkovaná elektrická energie je využívána na vlastní farmì. Nadbyteèná elektøina je dodávána do energetické sítì. Instalovaný termický výkon èiní 350 kW a výkon elektrický 220 kW. Teplo je využíváno z èásti k vytápìní fermentorù a èást je využita pro vytápìní provozních zaøízení Poøizovací náklady na tuto bioplynovou stanici dosahovaly výše 3 003 627 DM a byly hrazeny z 38% z dotaèních podpor. Zemská sasská vláda poskytla 692 960 DM a èástka ve výši 460 000 DM byla hrazena z pøíspìvkù EU. Zbytek financí ve výši 1 850 667 DM poskytl provozovatel z vlastních zdrojù. Ekonomika provozu je poèítána z poøizovacích nákladù a výnosù, které závisí pøedevším na produkci energie. Životnost bioplynové stanice je podle 7% odpisových sazeb stanovena na 16 let. Výpoèty ukazují, že bez poøizovací dotaèní podpory ve výši 38% by tato stanice nepracovala se ziskem. Je patrné, že pøi 3 % úrokové míøe a poskytnutých investièních dotacích a plném provozu dosáhne tato stanice amortizace za 9, 6 roku. V roèních výnosech existují znaèné rezervy, které mohou být v budoucnosti managementem bioplynové stanice využity pro zvýšení výnosù.
60
Bioplynová stanice Hirschfelde pro anaerobní fermentaci tekutých organických odpadù Bioplynová stanice v Hirschfelde se nachází nedaleko obce Zittau (Žitava) na hranici Nìmecka, Polska a ÈR. Jedná se zde o modelovou stanici využívající postup fermentace vyvinutý firmou Bi Utec. Kapacita tohoto zaøízení je 5000 tun roènì. Tato stanice slouží ke zpracovávání pøedevším tekutých potravináøských a zemìdìlských odpadù, obsahù lapolù a èásteènì i k anaerobní stabilizaci odpadù z øeznictví a masozpracujících závodù. Tento odpad je hygienizován po dobu 1/2 hodiny pøi teplotì minimálnì 70°C. Princip provozu: Svážený materiál je shromažïován v jímce, kde je homogenizován a je z nìj odstraòován nefermentovatelný odpad (kov, plasty sklo, písek …). Z této jímky je promíchaný materiál dopravován do prvního nádrže, kde probíhá hydrolýza substrátu. Tento fermentor je temperován a dochází zde ke štìpení substrátu a tvorbì organických kyselin. Hydrolyzovaný substrát je pøeèerpán do fermentoru, ve kterém probíhá vlastní proces metanogeneze. Zde jsou produkty hydrolýzy štìpeny a vytváøí se bioplyn, který díky konstrukci reaktoru míchá substrát a zabraòuje vzniku plovoucích vrstev. Metanogeneze probíhá v mezofilní oblasti pøi teplotì 35°C. Fermentovaný materiál je pomocí šnekového lisu frakcionován, pevná fáze s obsahem 25% sušiny je vhodná jako surovina pro výrobu kompostu, a tekutá fáze je opìt anaerobnì èištìna. Zde dochází také ke tvorbì bioplynu, který zvyšuje celkovou výtìžnost tohoto zaøízení. Produkovaný bioplyn obsahuje 65 až 70% metanu a 30 až 35% CO2. Výhøevnost bioplynu kolísá od 6,5 do 7 kWh/ m3. Pøi spalování v kogeneraèní jednotce je asi 30% energie využito k produkci elektrické energie a asi 50% je zužitkováno ke tvorbì energie tepelné. Závìrem nìkolik hodnot této bioplynové stanice: roèní kapacita
5000 t tekutého odpadu o sušinì 10% = 14 t / bioodpadù dennì.
produkce bioplynu
535 m3 bioplynu na t sušiny pøi 10 % sušinì 53 m3 na tunu odpadu
energetická výtìžnost z
53 m3
344 kWh
elektrická úèinnost
32%
110 kWh (z 53 m3 bioplynu)
tepelná úèinnost
50%
172 kWh (z 53 m3 bioplynu)
cena za 1 kWh energie
0,153 DM / kWh
vlastní spotøeba energie
690 kWh / den pøi venkovní teplotì 20°C
61
Kombinované aerobní a anaerobní zpracování bioodpadu a tøídìného organického odpadu v bioplynové stanici Teugn. Cílem kombinovaného aerobního a anaerobního zpracování separovaných bioodpadù a organických odpadù je dosažení co nejvyšší konverze energií se souèasnou optimalizací produkce kompostu. Na této stanici je provádìna anaerobní digesce bioodpadu, kterého se zpracovává až 26 000 tun roènì, kompostování odpadù z údržby zelenì, tekutých odpadù ze zemìdìlství a štìpkování odpadního døeva, které je pak dodáváno do spaloven pro energetické využití. Pro anaerobní digesci je svážen separovaný odpad ze tøí okresù Ingolstadt, Kehlheim a Regensburk. Kompostování: Kompostování zaèíná zakládkou (èelní nakladaè) – smícháním jednotlivých surovin a navršením èerstvého kompostu do figury. Výroba kompostu trvá pøibližnì 3/4 roku podle vlhkosti a klimatických podmínek. Bìhem této doby se provádí 5-6 pøekopávek (èelní nakladaè) vždy poté, co teplota klesne pod 40-50°C. Po pøekopávkách stoupne teplota vìtšinou až na 70°C. Hotový kompost je prosíván na válcovém sítì (Doppstadt, prùmìr oka 15-100 mm dle použitého síta), hrubší frakce je využívána jako mulè a jemná frakce pro kvìtinové substráty, které jsou vyrábìny ve specializované míchárnì, kam dodává své komposty 27 kompostáren. Z míchárny se vrací zabalený kompost, který majitelé bioplynové stanice sami prodávají. Anaerobní digesce: Hlavním substrátem pro anaerobní digesci je u zdroje tøídìný bioodpad, který je v tøídící hale drcen a homogenizován, pásovým magnetem zbaven kovù a válcovým sítem rozdìlen na jemnou a hrubou frakci. Hrubá frakce jde na ruèní dotøídìní, kde jsou z ní odtøídìny plasty, kovy a nedegradovatelný podíl, zbylý hrubý bioodpad se vrací na poèátek technologické linky. Plasty s nedegradovatelným podílem jsou spalovány, kovy jdou do starého železa. Vzduch z tøídírny je odsáván do biofiltru, který je plnìn kompostem vyrábìným v rámci tamního kompostování. Na ruèní tøídírnì pracují 2-3 dìlníci. K jemnému podílu bioodpadu jsou pøidávány odpady z potravináøského prùmyslu – napø. tuky a fritovací oleje – jež jsou 1/2 hod. hygienizovány pøi teplotì 70°C. Zpracování potravináøských odpadù v Teugnu je však teprve v poèátcích. K bioodpadu je dále pøimícháno 2/3 vody a je dávkován do bioreaktoru. Voda je recirkulována – pøi každém obìhu je pøidáváno pouze 10% èisté vody. Anaerobní digesce je dvoustupòová. Teplota 1. fáze je 37°C a 2. fáze 55°C. Oba bioreaktory jsou vyhøívané, v létì je však potøeba vyhøívání minimální. Izolace je z 50 cm polyuretanové pìny a 20 62
cm betonu. Doba fermentace je 2 x 14 dní (v každém fermentoru dva týdny). Každý fermentor má tøi míchadla s jedním spoleèným pohonem s horním plnìním, zfermentovaná biomasa klesá dolù. Denní produkce bioplynu je díky kombinovanému mezofilnímu a termofilnímu reaktoru vyšší až – 4000 m3. Produkovaná elektrická energie je zèásti využívána pro vlastní potøebu (cca. 25%) a zbytek je dodáván do sítì. Tepelná energie je využívána pro vytápìní provozních budov a fermentorù. Po anaerobní digesci následuje odvodnìní. Tuhá frakce je uložena do aerobních podmínek, kde dozrává až 6 týdnù. V prùbìhu kompostování se substrát zahøívá a probíhá jeho doplòková stabilizace. Výsledný kompost, který neobsahuje žádné sklo, kovy èi plasty, ani nadlimitní obsah tìžkých kovù (napø. obsah Zn bývá pøibližnì 200 mg/kg), je dodáván zemìdìlcùm na hnojení polí. Pomìr C/N kompostu se pohybuje kolem 40. Vyprodukovaný bioplyn je ochlazován, sušen a spalován v kogeneraèní jednotce (3 pøestavìné dieselové motory). Pøi spalování je pøidáváno 5-10% nafty kvùli mazání a chlazení. Teplo z výfukových plynù je pomocí tepelného výmìníku zužitkováno k ohøevu teplé vody. Aktuální produkce elektøiny byla v dobì naší návštìvy následující: 1. kogeneraèní jednotka169 kW, 2. kogeneraèní jednotka 153 kW. Vlastní spotøeba elektrické energie se pohybovala od 80 do 90 kW. Všechna zaøízení jsou øízena pomocí centrálního poèítaèe automaticky, v pøípadì nestandardních operací je možné i manuální nastavení. Pracovníci se musí kompletnì pøevlékat a dodržovat velmi pøísné hygienické pøedpisy. Investièní náklady èinily asi 5 mil. DM bez dotací (ze státní podpory byla hrazena pouze expertní a poradenská èinnost). Prodejní cena kWh elektrické energie je 18 fenikù. Centralizovaná aerobní a anaerobní stabilizace odpadù snižuje provozní náklady i investièní náklady. Vyrobený bioplyn je možné použít k substituci energií použitých k aerobní stabilizaci bioodpadu (na 1 t bioodpadu 50 až 100 kWh). Vysoké teploty u anaerobní stabilizace, termofilní fáze 55°C po dobu 2 týdnù a aerobní stabilizace až 75°C po dobu 4 týdnù zajiš•ují hygienizaci substrátu. Kombinace aerobní a anaerobní stabilizace je možnou cestou od odpadového k bezodpadovému hospodáøství.
Bioplynová stanice Dietrichsdorf (Högl Kompost) Na této bioplynové stanici se zpracovávají 4 tuny bioodpadu separovaného u zdroje vzniku a zbytkù z potravináøského prùmyslu (mimo jiné odpadní tuky a fritovací oleje) a supermarketù za hodinu. Roènì je zpracováno 9.000 tun bioodpadu a 4.100 tun odpadù ze zpracování bachorù. Roèní kapacita závodu je však 15 – 16 tisíc tun.
63
Do závodu jsou pøiváženy popelnice s bioodpadem, které jsou po vyprázdnìní myty. Bioodpad je sbírán ve sto kilometrovém okruhu. Tøídìní je plnì mechanizováno. Kvalita tøídìní je prý vyšší než pøi ruèním dotøiïování, ale menší pøesnost tøídìní (více dobrého materiálu odchází do spalovny). Vzduch z tøídírny je odsáván do biofiltru. V rámci tøídìní je bioodpad rozemlet, promíchán, odpískován (hydrocyklon), zbaven kovù (pásový magnet) a nakonec i papíru a plastù (èeslo). Písek je využíván pøi stavbì silnic, tìžké èásti se deponují a plasty a papíry se spalují. K bioodpadu je pøidáván hygienizovaný odpad z potravinového prùmyslu. Podmínkou hygienizace je zahøátí materiálu o maximální velikosti 30mm na 70°C na 1/2 hod. Poté je bioodpad smíchán pùl na pùl s vodou a je dávkován do bioreaktoru, kde se zdrží 10-12 dní pøi 37-40°C (delší doba by nebyla ekonomická). Bioreaktor má objem 1.630 m3 a je míchán pomocí bioplynu. Z 1 tuny materiálu o vlhkosti 60-70% je vyprodukováno 80-100m3 bioplynu obsahujícího 60 – 65% CH4. V závodu nemají žádný plynojem. Bioplyn je vhánìn pøímo do kogeneraèních motorù, s tepelnými výmìníky pro zužitkování odpadního tepla výfukových plynù. Je-li vysoká produkce bioplynu, tak je pøidán jeden motor (celkem mají tøi motory). Pøi spalování je pøidáváno 5-10% nafty. 1/3 elektøiny je využita pøímo v závodu, zbytek jde do rozvodné sítì. Materiál vycházející z bioreaktoru je odvodòován. Voda je recirkulována, pouze 5-10% je odvádìno do aerobní èistièky o objemu 1000 m3. Vyèištìná voda je dále používána, aktivní kal z èistièky je pøidáván k substrátu dávkovanému do bioreaktoru. Odvodnìný materiál je dokompostováván spoleènì s odpady z údržby zelenì. Kompostování zaèíná smícháním surovin, homogenizací a zakládkou. V prùbìhu 2-3 mìsíèního kompostování je provádìno nìkolik pøekopávek podle teploty kompostovaného materiálu. S tìžkými kovy nemají na bioplynové stanici problémy. Hotový kompost je používán pro hnojení polí, v zahradnictví èi pro výrobu substrátù. Závod pracuje v dvousmìnném provozu. Na jedné smìnì jsou 2-3 pracovníci. Celý proces je øízen poèítaèem. Hlavní zisk pochází ze zpracování odpadu, závod dostává 100-200 DM za odebrání (a zpracování) 1 tuny odpadu. Za elektøinu dostávají 14 fenikù za 1 kWh (za 90% vyrobených z bioplynu, za 10% z motorové nafty dostávají pouze 6 fenikù/kWh). V dobì naší návštìvy právì probíhala údržba dvou kogeneraèních jednotek, a tak závod produkoval pouze 70 kW. Pøebyteèný plyn byl bez užitku spalován. Investièní náklady na poøízení èinily 10 – 15 mil. DM, stavba byla financována zcela ve vlastní režii, kromì konzultaèní a poradenské èinnosti.
64
Odborný svaz Bioplyn se sídlem na zemìdìlské škole Hohenlohe KirchbergWeckelweiler (Fachverband Biogas e. V.) Škola v Hohenlohe se již 6 let zabývá ekologickým vzdìláváním dospìlých. V roce 1992 vznikl z podnìtu školy svaz sdružující inženýry i zemìdìlce zabývající se výrobou bioplynu. Svaz zaèínal se 14 èleny. Nyní má 650 èlenù, z èehož je 80 konstruktérù èi dodavatelù bioplynových zaøízení. Ostatní èlenové jsou vìdci, studenti, farmáøi apod. Svaz je financován z èlenských pøíspìvkù a z poøádání semináøù a exkurzí. Úkolem svazu je podporovat pøenos teorie do praxe, zabezpeèovat propagaci výroby bioplynu, shromažïovat a rozšiøovat informace o této problematice apod. V Nìmecku je v souèasné dobì kolem 600 bioplynových reaktorù, z toho 27 zpracovává více než 100 tun odpadu roènì. V roce 1998 bylo postaveno 150 nových stanic. Pøevažuje kofermentace s kejdou. Èasto se sdruží skupina sedlákù, kteøí si spoleènì postaví bioplynovou stanici. Napø. ve Widmuntu postavilo 67 farmáøù bioplynovou stanici zpracovávající 130.000 tun materiálu roènì. Stanice vyrábí 1,8 MW elektrického proudu. Stavba pøišla na 21 mil. DM. Toto je nejvìtší zemìdìlská bioplynová stanice v SRN. Pro stanici jsou sváženy zemìdìlské odpady ze 7 kilometrového okruhu, což zvyšuje náklady na dopravu a logistiku. V okolí stanice je vytvoøena decentralizovaná energetická sí•. Teplem a elektøinou zásobuje i místní kasárny. Problémem je však nedoøešená regulace, která zpùsobuje nadmìrnou produkci páchnoucích plynù, v dùsledku èehož se v souèasné dobì uvažuje o jejím uzavøení. Naopak nejmenší stanice je pro 6 velkých dobytèích jednotek a produkuje 12 kW. To byl pilotní projekt dotovaný státem. Ekonomie bioplynových stanic nezávisí na jejich velikosti, ale na konceptu, technologii a provedení. Celkem je však možné øíci, že žádná bioplynová stanice není schopna si na sebe vydìlat bez dotaèní podpory. Provoz bioplynových stanic je dotován z 10 – 30%. Je však rozdíl zda jde o prùmyslové èi zemìdìlské stanice. Napø. zákon o využití alternativní energie zvýhodòuje pouze èistì zemìdìlské stanice, èímž znevýhodòuje kofermentaci napø. s bioodpadem. Proto jsou selské stanice konstruovány tak, aby si vystaèily s vlastními odpady a nemusely provozovat kofermentaci. Tyto a jiné finanèní potíže vedou k zavádìní èím dál tím jednodušších øešení (pøechod od high-tech k farm-tech). Pøi využívání odpadù je však možné získat peníze z poplatkù za odebrání a využití odpadu. Napø. u odpadù urèených k hygienizaci jsou minimální poplatky 50 DM za tunu, což je hranice ekonomické rentability. Odsiøování bioplynu se provádí „biologicky“ prùbìžným pøidáváním 3 – 5 objemových % vzduchu do bioreaktoru, což zajistí oxidaci H2S, ale nenaruší produkci CH4. Rovnìž recirkulace procesní tekutiny je všude používána. Nìkde používají zaøízení pro fixaci dusíku, jehož nasazení závisí na ekonomii. Fermentovaná kejda je vždy hned po fermentaci rozvážena na pole. 65
Bioplyn je možné spalovat v benzinové motoru, který vyžaduje vyšší kvalitu bioplynu, nebo v naftovém motoru, do kterého je nutné pøidávat 10% nafty pro zapálení bioplynu. Teoreticky se rovnìž uvažuje o Stirlingovì motoru èi palivových èláncích. Obsah metanu v bioplynu by nemìl klesnou pod 55%, jelikož pak vznikají problémy pøi spalování. Obvykle se pohybuje mezi 60 – 70%. Výtìžnost bioplynu z rostlin závisí na jeho energetickém obsahu vyjádøeném ve škrobových jednotkách. V Nìmecku zatím existuje pouze jedno zaøízení, které biozplynuje samotnou trávu. Je to modelový bioreaktor ve Triesdorfu. Teploty v bioreaktorech se obvykle pohybují mezi 30 – 40°C. S teplotou se zvyšují náklady na teplo a snižuje se stabilita procesu. Vìtšinou se používají dvoustupòové procesy. Doba fermentace bývá kolem 30 dní. Zfermentovaný materiál se pak ještì nechává dozrát pod fólií. Maximální obsah sušiny materiálu je 14%, ale existují i technologie pracující až s 30% sušinou. Bioreaktory jsou vìtšinou stavìny z betonu a oceli. Døíve bylo využíváno pouze teplo, ale dnes mají všechny bioplynové stanice kogeneraci. Elektøinu mají v prvé øadì pro vlastní použití, ale co nespotøebují dodávají do sítì. To je výhodné zejména v letních mìsících, kdy není pro teplo velké využití. Rovnìž ve filozofii výstavby bioplynových stanic došlo k posunu. Zatímco døíve byly stanice projektovány tak, aby odpady byly zpracovávány pouze pomocí zaøízení, které již zemìdìlec má nebo které si mùže sám vyrobit, dnes se spíše uplatòují standardizované díly a prefabrikáty, které je možné doplòovat již použitým zaøízením. Napø. starý motor je možné pøestavìt a zabudovat do kogeneraèní jednotky, což sice významnì sníží náklady, ale zkrátí životnost. Novì koupené motory mají navíc zajištìný servis. Kvalita procesu výroby bioplynu se velmi zvýšila, o èemž svìdèí napøíklad úsilí svazu o povolení hnojení fermentovanou kejdou v pásmech hygienické ochrany. Následkem Agendy 2000 klesla cena obilí pod 200 DM za tunu, takže zemìdìlci radši vyrábìjí energii než obilí. Pøi pìstování energetických plodin navíc dostanou útlumovou dotaci a cenu energie mají garantovanou. Energetické rostliny pak mohou pøidávat do svých bioplynových reaktorù, napø. ve formì siláže, èímž si zvýší produkci bioplynu. Narážejí však na odpor monopolních výrobcù energie, kteøí se snaží zrušit tuto garanci. Hlavním argumentem zemìdìlcù však je, že do ceny neobnovitelných zdrojù energie nejsou zapoèteny všechny externality, jako jsou náklady na rekultivace, škody zpùsobené skleníkovým efektem apod. Po jejich zapoèítání by byly naopak levnìjší obnovitelné energie (i oproti jaderné energii). Svaz vypracoval normy (doporuèení) pro bezpeènost bioplynových zaøízení, jež byly uznány svazem zemìdìlcù, který kontroluje jejich dodržování. Když nejsou plnìny, svaz zemìdìlcù 66
nepovolí provoz. Jelikož pøísnost norem velmi zdražovala anaerobní digesci, došlo k jejich zmírnìní. Jejich plnìní i pøes to zaruèuje bezpeènost provozu. Napø. malé bioplynové stanice nemusí splòovat nìkterá kritéria, jelikož nepracují s pøetlakem. Cena „domácky“ vyrobeného bioreaktoru se pohybuje mezi 500 – 1.500 DM na 1 velkou dobytèí jednotku. U bioreaktoru postaveného na klíè to je 1.500 – 2.500 DM. Cena 2.500 DM je na hranici ekonomické rentability.
Zemìdìlská bioplynová stanice Lindlein Tato stanice je na farmì a zpracovává exkrementy z 20 velkých dobytèích jednotek. Stanice má novì postavený bioreaktor (1. fáze), za kterým následuje zásobník (studená vyhnívaèka – 2. fáze), který pùvodnì sloužil jako hlavní reaktor. Bioplyn je zachycován v balonovém plynojemu a spalován v kogeneraèní jednotce o výkonu 11 kW, což dìlá 55 kWh dennì, jelikož spalování je provádìno 5 hodin dennì. Teplem z chlazení je vytápìn dùm. Bioreaktor je míchán dvakrát dennì (ráno a veèer). Generátor stál 15.000 DM plus 10.000 DM instalace. Stavba 1m3 nového bioreaktoru stála cca. 100 DM. Poøizovací náklady byly 80 – 90.000 DM.
Zemìdìlská bioplynová stanice Windischbuch Na této stanici je provádìna kofermentace exkrementù z 80 dobytèích jednotek s odpadem z potravináøské výroby (s tukem). Dennì je zde zpracováváno 2-3 m3 tuku. Pomìr kejda/tuk je 3/2. Fermentace probíhá ve 2 ležatých reaktorech (l = 15m, r = 2m). Bioplyn je zachycován v balonovém plynojemu o objemu 100 m3. Odsiøování je provádìno pomocí dvou akvarijních motùrkù (pro každý reaktor jeden), které foukají vzduch do vrchní èásti reaktorù, ze které je odebírán bioplyn. Produkce bioplynu je 60 m3/hod. Kogeneraèní jednotky pracují nepøetržitì, produkují 45 kW elektrické energie. Kogeneraèní jednotky mají výmìník tepla na výfucích a tlumièe hluku. Míchání se spouští každé 1/2 hod. na dvì minuty. Bìhem této doby se míchadlo otoèí 4-krát. Zfermentovaný materiál je rozvážen pole. Pøipojení na elektrické vedení bylo velmi nákladné, jelikož rozvodné závody si stále vymýšlely nové zpùsoby, jak pøipojení zkomplikovat. Navíc pokud chtìjí majitelé bioplynové stanice odebírat proud ze sítì, musí platit 3-4 násobnou cenu oproti bìžnému uživateli. Majitelé stanice poci•ují snahu velkých energetických závodù potlaèit malé výrobce energie.
67
I pøes tyto problémy budují nový vyhøívaný bioreaktor, aby dosáhli optimálního využití odpadu. Z odpadu prošlého procesem totiž ještì stále unikal bioplyn (bublinky byly snadno pozorovatelné). Prodloužení potøebné doby fermentace je zpùsobeno vysokým pøídavkem tuku. Nový bioreaktor bude betonový s døevìným zastøešením a balonovým plynojemem. Materiál bude do reaktoru vstupovat spodem. Tepelná izolace je z umìlé hmoty Styrodur. Míchat se bude boèním míchadlem. Míchání bioplynem by vyžadovalo øídký a homogenní substrát. Objem reaktoru bude 450 – 500 m3, cena samotného reaktoru 55.000 DM, vèetnì ostatních zaøízení 100.000 DM. Oèekávaná životnost je 20 – 30 let. Investice by se mìla vrátit bìhem 10 – 12 let.
Závìreèné shrnutí Tato pracovní cesta, realizovaná za pøispìní nadace Partnership, nám pøinesla mnoho zajímavých poznatkù týkajících se anaerobní stabilizace zemìdìlských a prùmyslových bioodpadù. Je patrný významný rùst poètu bioplynových stanic v Nìmecku, kdy za rok 1998 stoupl poèet zprovoznìných bioplynových stanic o 150, což je asi ètvrtina všech bioplynových stanic zastøešených svazem producentù bioplynu (Fachverband Biogas e.V.). Sdružení CZ Biom jehož jsme èleny je díky navázanému partnerství s výše uvedeným sdružením schopné propagovat a podporovat myšlenku ekologické produkce energie z bioodpadu formou anaerobní stabilizace. Tato cesta je spolu s pøímým spalováním biomasy a kompostováním organických odpadù jednou z alternativ pøinášejících budoucnost i našim zemìdìlcùm. Tyto tøi technologie si nekonkurují, ale vzájemnì se doplòují.
68
Ekonomika a financování procesu výroby bioplynu. Jaime Munoz Úvod. Ekonomika jako významný prvek ovlivòující spoleèenské hodnoty velmi podmiòuje èinnost výrobních faktorù a stává se pro nì až rozhodující. Vhodné ekonomické výsledky urèitého hodnocení svìdèí o realizovatelnosti návrhu, který má velké procento úspìšnosti v tržních podmínkách. V této situaci výroba bioplynu jako alternativního zdroje má velmi pozitivní následky z hlediska mikro- a makro-ekonomického. Neuniká ekonomické realitì a z tohoto dùvodu se potøebuje èím dál tím více zdokonalovat, aby poskytla všestranný užitek pro spoleènost a pro vlastní výrobu bioplynu.
Technicko-ekonomické hodnocení. To je první krok, který se provádí pøi stavbì nebo pøi implementaci programu bioplynu. Toto hodnocení se provádí prostøednictvím nákladovì-užitkové analýzy (analýza nákladù a užitku programu) s využitím: •
makroekonomické analýzy.
Srovnání bioplynového programu s jinými programy a užitek programu pro spoleènost nebo státy. V této analýze mùžeme uvést zlepšení stavu èistoty životního prostøedí, udržení optimálního stavu lesa a pøírodních rezervací spolu se snížením úèinku eroze pùdy, zlepšení životní úrovnì nejchudších vrstev obyvatelstva, tvoøení nových pracovních pøíležitostí a vzdìlání obyvatelstva venkovského regionu, atd. •
mikroekonomické analýzy.
Tady pøevládá urèení výnosnosti bioplynové jednotky z hlediska uživatele. Je možné také poukazovat na výrobu energie za nízkou cenu, zvýšení výnosù zemìdìlských kultur využitím kvalitního hnojiva vlastní výroby, atd. . V této otázce je velmi dùležité srovnání výroby bioplynu s dalšími alternativami, ukázání nejvýhodnìjších možností a také ho uvažovat jako náhradu èásti importu jiných dražších paliv.
69
Obr. è.1: pøehled ekonomických podmínek bioplynové jednotky.
Ekonomické hodnocení bioplynové jednotky. Pøi provádìní tohoto hodnocení nahlédneme do : •
vlastního využití vyprodukovaných prostøedkù venkovskou rodinou (bioplyn, hnojivo,atd.),
•
nákladù bioplynové stanice (výrobní, provozní a kapitálové náklady),
•
makroekonomických hodnocení (ekologické a spoleèenské následky, atd.),
•
finanèní a veøejné podpory.
Také je potøeba uvést kladný vliv výroby bioplynu na sociální politiku se zlepšením podmínek èistoty prostøedí a zdraví obyvatelstva, zlepšení kvality výživy, podporou kulturních a vzdìlávacích aktivit ve spoleènosti, zlepšení podmínek v zamìstnání, odborné kvalifikace a zásob potravin, zmìn podmínek na èásti pøíjmù a vlastnických vztahù. 70
Na stranì užitku pro životního prostøedí je nutné zvýraznit úlohu bioplynu pøi ochranì klimatu a snížení emisí skleníkových plynù. Analýza užitku pro uživatele bioplynové stanice. V této èásti je úèinek založen jednak: •
na substituci jiných energetických zdrojù: využití bioplynu k výrobì tepla nebo elektrické energie,
•
na substituci anorganických hnojiv využitím biohnojiva: hnojení organickým hnojivem produkovaným anaerobní digesci,
•
na finanèní úspoøe pøi likvidaci a vlastní digesci substrátu: zpracování odpadní vody a zemìdìlských odpadù,
•
na úspoøe èasu pøi manipulaci se substrátem: vylouèení sbìru, pøípravy a manipulace s palivem.
Náklady bioplynové stanice. Hodnocení stavby a provozu bioplynové stanice slouží ke srovnání nákladù alternativních modelù, k informování uživatelù o dosahu budoucích finanèních nákladù a návrhu na možnosti veøejné subvence ze strany státu. Kategorie nákladù. •
výrobní nebo poøizovací náklady: výdaje a ztráty pøíjmù nutných k vybudování bioplynové stanice. Faktory urèující tyto typy nákladù jsou náklady na poøizování pùdy, model bioplynové stanice, velikost jednotky, množství a ceny materiálù, pracovní vstupy a mzdy, stupeò zúèastnìní uživatelù pøi stavbì jednotky .
Je tøeba øíci, že digestor zahrnuje kolem 35 - 40 % celkových nákladù a že rozdíl ve velikosti bioplynových stanic je velmi výrazný z hlediska nákladù (velké, støední a malé jednotky). Velké jednotky jsou výhodnìjší než malé. •
náklady na opravy a údržbu (provozní náklady): zahrnují 3 - 5 % poøizovacích nákladù. Mezi hlavními operacemi je pøíjem substrátu, zdroj technologické vody, zásobování a obsluhování stanice, kontrola, údržba a opravy stanice, skladování a zpracování odpadù, distribuce a využití bioplynu a koneènì správa bioplynové stanice.
•
kapitálové náklady: to je možnost návratnosti prostøedkù a úrokù na financování stavebních nákladù (využití roèní dynamické kalkulace nákladù).
•
Životnost zaøízení: doba amortizace nebo vlastní výrobní životnost zaøízení. 71
•
cena konkurujících paliv.
Makro-ekonomické hodnocení. Je to hodnocení projektu v rámci národního hospodáøství, které mùže vést k regionálním nebo národním efektùm jako: •
tvorba ekonomických externalit: pozitivní vliv na uživatele a spoleènost,
•
náhrada fosilních paliv bioplynem,
•
konkurenèní schopnost tržní ceny bioplynu,
•
decentralizace výroby energie,
•
zlepšení životní úrovnì venkova, a
•
možnost využití vlastních zdrojù materiálu ve výstavbì biopl. stanice.
Makro-ekonomické hodnocení ukazuje na užitek v oblasti: •
Energie a zdroje hnojiva,
•
Životního prostøedí,
•
Zdravotnictví,
•
Zamìstnanosti a zahranièního obchodu.
72
Obr. è.2: Schéma bioplynové stanice.
Finanèní analýza. Kvantifikace faktorù k urèení vhodnosti stavby bioplynové stanice. Pøevažují tøí hlavní faktory: •
minimální nákladová analýza,
•
nákladovì-užitková analýza,
•
absolutní a variabilní vhodnost.
73
Analýza pak vìnuje pozornost na hodnocení souèasné valorizace projektu a na investièní kriteria (èistá souèasná hodnota projektu, návratnost prostøedkù, náklady na jednotku produkce a roèní amortizace projektu).
Obr. è.3: Ekonomický potenciál bioplynových stanic v ÈR.
Závìr. Jako nejvhodnìjší zpùsob hodnocení úspìšnost výroby bioplynu je všestranné hodnocení faktorù ovlivòujících výrobu bioplynu, které budou schopné ukázat na pozitivní externality dosažené tímto procesem. Dále se ve svìte osvìdèila lepší rentabilita u hybridních systémù energie (dvojitépalivové plynofikaèní systémy) a snížení nákladù ve spojení s výrobou obnovitelných zdrojù energie.
Literatura: Producers-gas technology for rural applications, FAO agricultural services bulletin n. 61, 1985, Anaerobic digestion of animal manure in Eastern Countries, Congres Thermie, September 1994, Market study, http://gate.gtz.de/isat/, Biogas digestion, 1999. Ing. Jaime Munoz Výzkumný ústav rostlinné výroby Drnovská 507, 161 06 Praha 6 – Ruzynì tel.: 02 / 33022354, fax: 02 / 365228
[email protected] 74
Biomasa ve sbìrném dvoøe – souèasnost a perspektivy Jana Skoøepová Na zaèátek je nutné zmínit nìkolik demografických i geografických informací, které ovlivnily postup hospodaøení s bioodpadem v našich podmínkách. Mìstská èást Praha 12 je situována do jižního cípu hlavního mìsta Prahy o celkové výmìøe 2 333 ha. Z toho je 204 ha zahrad u rodinných domù a 145 ha ploch veøejné zelenì v sídlištích. Souèástí územního celku je šest katastrálních území – Modøany, Komoøany, Toèná, Cholupice, Kamýk a èást Libuše, v nichž žije 58 493 obyvatel (asi 12 tisíc obyvatel žije ve 2466 rodinných domech a 46 tisíc obyvatel v 606 domech na sídlištích).Celkovì je na tomto území 21 849 bytù Výhodou umístìní je napø. pomìrnì èisté ovzduší, vìtší množství lesních celkù i polí. Bohužel právì to, co vytváøí lepší životní podmínky pro obyvatelstvo, je lákadlem pro vytváøení èerných skládek, zvláštì na místech skrytých v zátoèinách komunikací v lese, mezi poli ,na bøehu Vltavy èi v nezastavìných zákoutích sídlištních celkù. S pøihlédnutím ke sdìlenému a dále k tomu, že Mìstská èást Praha 12 má svou pøíspìvkovou organizaci- Technické služby Praha – Modøany, která je vybavena dostateèným množstvím velkoobjemových kontejnerù i dalším technickým vybavením, byl stanoven dvojí zpùsob nakládání s odpadem ze zahrad a ploch veøejné zelenì: 3. mobilní sbìr 4. stálé zaøízení
Mobilní sbìr Byl zahájen ve druhé polovinì r. 1991. V zástavbì rodinných domù bylo postupnì urèeno celkem 17 stanoviš•, kde jsou pravidelnì 1x mìsíènì po dobu jeden a pùl až dvou hodin pøistavovány kontejnery, do nichž pod dozorem pracovníka Technických služeb Praha – Modøany mohou obèané odkládat biologický odpad ze zahrad (shrabky, listí, zbytky rostlin a ovoce, tráva…). Stejnì tak je postupováno v pøípadì døevních zbytkù z oøezu keøù a stromù (svoz je provádìn taktéž 1x mìsíènì), nebo• je zájem na tom, aby se na zahradách pálilo co nejménì a tak nedocházelo ke zhoršování ovzduší. Je již v povaze èeského èlovìka, hoøí-li oheò, pøihodit do nìj vše, èeho se potøebuje právì zbavit, tj. i staré gumovky pøíp. pneumatiky nebo igelity z fóliovníkù. 75
V sídlištní zástavbì je provádìna údržba ploch veøejné zelenì prostøednictvím tzv. „zelených firem“ na základì výbìrového øízení. Jejich èinnost je stanovena zadáním smlouvy. Pøi úhradì provádìných prací nemají hrazeno uložení bioodpadu vèetnì døevní hmoty a dopravu do 20 km., protože koneèné øešení provádìly a dále provádìjí též Technické služby Praha – Modøany. Prùmìrné množství biohmoty z obou èástí území (rodin. i sídlištní zástavby) pøedstavuje roènì cca 1 600 m3. Je poskytována ke kompostování firmì vybrané výbìrovým øízením bez zpìtného využití na vlastním území. Døevní hmota pøed zpracováním (tj. pøed seštìpkováním) je obdobného množství.
Stálé zaøízení- Støedisko druhotných surovin – sbìrný dvùr Pro kvalitní chod systému odpadového hospodáøství MÈ Praha 12 chybìla pevná základna, kam by mohli obèané bez ohledu na rozpis služeb na sbìr jednotlivých komodit donést èi dovézt jakýkoliv odpad. Již prvotní zkušenosti se zapojením dvora Technických služeb Praha – Modøany prokázaly nejen její vhodnost , ale pøímo potøebnost. Stacionární zaøízení se nám podaøilo uvést do provozu v závìru r. 1996. Bylo využito zaøízení staveništì, které již nebylo potøebné. S finanèním pøíspìvkem Magistrátu hl. m. Prahy (850 tis. Kè) a všestrannou podporou místní rady Mìstské èásti Praha 12 byly vybudované pøístøešky na kontejnery a štìpkovaè, dotøiïovací plocha a stavební úpravy dvou jeseníkù. Následnì bylo doplnìno drapákem a ještì stále se pokraèuje ve zpevòování ploch uvnitø zaøízení. Od 1.dubna t.r. je doplnìno o speciální zaøízení na sbìr nebezpeèného odpadu provádìného firmou IMP-servis, která zvítìzila ve výbìrovém øízení MHMP. V souèasné dobì má celotýdenní provoz vèetnì sobot. Provozovatelem Støediska druhotných surovin jsou Technické služby Praha – Modøany, nebo• se využívá nejen jejich kontejnerù, dopravních prostøedkù, ale i nakladaèù a další potøebné techniky vèetnì pøechodného personálního posilování v dobì vìtšího množství odpadù. Zaøízení je od r. 1999 zaøazeno do celopražského systému odpadového hospodáøství. Je pøechodnou stanicí odpadù, jejímž pùvodcem je nejen MÈ Praha 12, ale i obyvatelé ostatních mìstských èástí hlavního mìsta Prahy (kromì zbytkového (smìsného) odpadu, který je svážen firmami stanovenými ve výbìrovém øízení hl. m. Prahy).
Propagace Jak již bylo uvedeno, systém odpadového hospodáøství MÈ Praha 12 se rozbíhal v r. 1991. Postupnì byly získávány zkušenosti, podle nichž se upravoval jeho rozsah: byl sbírán bioodpad, 76
rostlá døevní hmota, papír, kovový odpad a objemný odpad. Pro tyto komodity byla koncová zajištìní. Posléze se upustilo od sbìru papíru, protože byla vytvoøena stanovištì na sbìr tøídìného odpadu (sklo, papír, plasty). Aby bylo obyvatelstvo dostateènì informováno, je od r. 1993 pravidelnì koncem února distribuován do všech domácností bulletin „ODPADY ..“. Zde je v pøehledech podána informace o celém systému odpadového hospodáøství. Jeho souèástí je kalendáø s vyznaèením sbìru jednotlivých komodit. Kromì tohoto mohou získat obèané informace z mìsíèníku „Noviny Prahy 12“ a dále dotazy na odboru životního prostøedí Místního úøadu Praha 12 a Technických službách Praha –Modøany. Lze øíci, že realizovaným systémem odpadového hospodáøství se podaøilo snížit poèet a rozsah èerných skládek, což je stálým cílem této èinnosti.. Jak bylo již na zaèátku øeèeno, na souèasných skládkách mají lví podíl obèané projíždìjící naším územím. Mezi našimi domácími obyvateli jsou však také takoví, kteøí nemají chu• zanechat tradièního ukládání odpadù. V jejich pøípadì vìøím, že se také jednou zaøadí mezi ty poøádkumilovné.
Perspektiva Na Støedisku druhotných surovin je dostateèný prostor, kde by po patøièné stavební úpravì mohl být bioodpad v budoucnu zpracováván s pøímìsí jistého množství drcené døevní hmoty a potøebnými pøímìsemi pro zkvalitnìní kompostu. Provedeme-li si kalkulaci, pak jen skuteènost, že v souèasné dobì za uložení 1m2 bioodpadu platíme 180,-Kè pøi pøedpokládaném prùmìrném množství a s tím, že by nebylo nutno kompost kupovat, jistì by návratnost nákladù (vybudování øádnì izolované vany s lehkým pøístøeškem a èásteèným využitím technických možností provozovatele) nebyla delší než dva až tøi roky. Vyrobený kompost by byl využit do ploch veøejné zelenì na sídlištích, které jsou na našem území vytváøené vìtšinou na staveništních plochách Vhodný zpùsob kompostování zatím není stanoven..
Jana Skoøepová odbor životního prostøedí MÚ Praha 12, Hausmannova 3013 tel. 02 / 4016524, 4016788, e-mail:
[email protected]
77
Pøíloha: Mìstská èást Praha 12
„ODPADY 99 “ Vážení obèané, máte v rukou opìt celoroèní souhrnnou informaci o odpadovém hospodáøství uskuteèòovaném na území Mìstské èásti Praha 12. Realizace je provádìna jak firmami stanovenými Magistrátem hl. m. Prahy, tak podle instrukcí odboru životního prostøedí MÚ Praha 12 prostøednictvím Technických služeb Praha – Modøany,tak jak je již zde obvyklé. Èást služeb bude kryta z finanèních prostøedkù Magistrátu hl. m. Prahy, vìtšina však bude zase hrazena z rozpoètu Mìstské èásti Praha 12. Souèástí bulletinu jsou potøebné informace týkající se všech druhù odpadù kromì odpadù nebezpeèných, jejichž režim sbìru se teprve upøesòuje. Informace o tomto i další, které nejsou zpracovateli známé, budou vèas oznámené prostøednictvím mìsíèníku „Noviny Prahy 12“. Platí nadále v plném rozsahu naše „patero“ pro co nejefektivnìjší hospodaøení s odpadem: 1. Uložit bulletin „Odpady 99 “ na pøíhodné místo, aby byl vždy k nahlédnutí. Je v nìm mnoho termínù a rùzných informací jež vám poslouží po celý rok. 2. Roztøídit odpad hned v domácnosti, ze zahrady, pùdy i sklepa na ty suroviny, které lze využít a k využití je poskytnout tím, že je uložíme na stanovené místo do pøíslušného barevného kontejneru. 3. Zbývající odpad uložit jako zbytkový buï do popelnice èi kontejneru nebo do velkoobjemového kontejneru pro objemný odpad. 4. Na využití odpadu i jeho množství myslet pøi nákupech. Vybírat recyklovatelný obal, vhodné množství a sledovat i univerzálnost výrobku. 5. Když si nebudete vìdìt rady, zavolat na tel. èíslo 401 65 24, 401 67 88 / odbor životního prostøedí MÚ Praha 12, Hausmannova 3013 / nebo 402 56 25 / Technické služby Praha – Modøany /.Praxe ukázala, že se každý problém vyøešil. Budovat èerné skládky není vùbec nutné! Jejich úklid je vìtšinou velmi nároèný na práci i peníze. Pokud budete chtít odložit odpad døíve, než umožòují stanovené termíny, je možné ho odložit ve Støedisku druhotných surovin. Je umístìno pøi silnici Kolarovova nad koneènou tramvajové tratì: Vzhledem k tomu, že je toto støedisko zaøazeno do celopražského systému odpadového hospodáøství , má otevøeno následovnì: 78
V zimním období ( od 15.11. do 15.3. ):
pondìlí až pátek od 8,30 – 17,00 hodin sobota od 8,30 – 15,00 hodin
V letním období ( kromì dovolené ):
pondìlí až pátek od 8,3O – 18,00 hodin sobota od 8,30 – 15,00 hodin
V uvedeném èase lze sem odkládat všechen odpad ve vytøídìném stavu: obèan zdarma (kromì inertního odpadu, jehož bezplatné množství je do 200 kg), podnikatel za úplatu, která pokryje náklady za pøípadné dotøídìní, manipulaci a uložení na skládku nebo k recyklaci. Dotazy týkající se provozu Støediska druhotných surovin je možné získat též na telefonickém èísle 44400164. BIOODPAD a VÌTVE – zahájení 1.bøezna , ukonèen 25. listopadu 1999 Objízdný zpùsob. Od 16.7. – 15.8. 1999 vèetnì bude svoz pøerušen pro dovolenou. Stanovištì: Tyršova ètvr• – ul. Do Ètvrti
Hodina: od 16,00 – 17,30 hod.
( U Šumavìnky) Lysina, køižovatka ulic
od 17,45 – 19,00 hod.
od 16,00 – 17,30 hod.
od 17,45 – 19,00 hod.
od 16,00 – 17,00 hod.
bioodpad – první støeda vìtve – tøetí støeda
od 17,30 – 19,00 hod.
Šumavského a Emlerova Køižovatka ulic
bioodpad – první úterý vìtve – tøetí úterý
Na Floøe a U Èokoládoven Køižovatka ulic
bioodpad – první úterý vìtve - tøetí úterý
U modøanské školy Køižovatka ulic
bioodpad – první pondìlí vìtve – tøetí pondìlí
Darwinova a Voborského Modøanské námìstí
bioodpad – první pondìlí vìtve –tøetí pondìlí
Lysinská a K Orionce Køižovatka ulic
V mìsíci:
bioodpad – první støeda vìtve – tøetí støeda
od 16,00 – 17,30 hod.
K Dolùm a Na Havránce
bioodpad – první ètvrtek vìtve – tøetí ètvrtek
79
Køižovatka ulic
Od 17,45 – 19,00 hod.
Nad Ražákem a Bojovská
Bioodpad – první ètvrtek Vìtve – tøetí ètvrtek
Køižovatka ulic
Od 16,00 – 17,30 hod.
Koláøova a K Beránku
Bioodpad – druhé pondìlí Vìtve – ètvrté pondìlí
Násirovo námìstí
Od 17,45 – 19,00 hod.
Baba III
Bioodpad – druhé pondìlí Vìtve – ètvrté pondìlí
Komoøany proti restauraci
Od 16,00 – 17,30 hod.
U Bukaèù
Bioodpad – druhé úterý Vìtve – ètvrté úterý
Køižovatka ulic
Od 17,45 – 19,00 hod.
Na Beránku a Skalnatá
Bioodpad – druhé úterý Vìtve – ètvrté úterý
Cholupický vrch,
Od 16,00 – 17,30 hod.
Malá Lada - u dìtského høištì Cholupický vrch
Bioodpad – druhá støeda Vìtve – ètvrtá støeda
Od 17,45 – 19,00 hod.
Zahrádkáøská kolonie
Bioodpad – druhá støeda Vìtve – ètvrtá støeda
Køižovatka ulic
Od 16,00 – 17,30 hod
Palmetova a Pod Lesem
Bioodpad – druhý ètvrtek Vìtve – ètvrtý ètvrtek
Dolnojirèanská
Od 18,00 – 19,00 hod
Bioodpad druhý ètvrtek
parkovištì
Vìtve – ètvrtý ètvrtek
Parkovištì u prodejny Jasná Od 16,30 – 17,30 hod.
Bioodpad – druhý ètvrtek
blíže
Vìtve – ètvrtý ètvrtek
k ulici
Krhanická
–
jen
multikára V Cholupicích a Toèné je vìtšina bioodpadu vlastníky rodinných domù kompostována. Budou-li nìkteøí obèané èi chataøi potøebovat bioodpad odvézt, dohodnou se spolu na vìtším množství a zavolají na odbor životního prostøedí ( 4016524 nebo 4016788 ), kde bude urèen termín odvozu. Pøipadne-li termín svozu na svátek, bude svoz proveden ve stejném èase následující den. V pøípadì nepøíznivých klimatických podmínek ( sníh, mráz ) do konce února, bude svoz bioodpadu zahájen až od 1.dubna 1999, budou-li nepøíznivé klimatické podmínky ke konci roku, bude i termín ukonèení k tomu pøizpùsoben. 80
OBJEMNÝ ODPAD Velkoobjemové kontejnery budou po loòských zkušenostech rozestavìny na 30 známých stanovištích 8x roènì od bøezna do konce listopadu, a to vždy od pondìlí do ètvrtka vèetnì. Stanovištì budou rozdìlena do ètyø skupin. Od 16. 7. do 15. 8. 1999 vèetnì bude svoz pøerušen pro dovolenou. I. skupina:
Stanovištì:
Termín: první celý týden v mìsíci
U automatické ústøedny Modøany, u prodejny Delvita (Labe), Hassova ulice, parkovištì pøi ulici Zárubova, parkovištì u prodejny Jasná, u SBO v ulici Cílkova, na parkovišti v ulici Dolnojirèanská, na parkovišti v ulici Rabyòská POZOR ! V èervnu bude kontejner pøistaven až v úterý 1.èervna 1999. II. skupina: Stanovištì:
Termín: druhý celý týden v mìsíci
Køižovatka ulic Levského u lesa, køižovatka ulic Botevova a Pejevova, u prodejny Sázava, Pavlíkova ulice – parkovištì u kotelny, Baba III – ulice Urbánkova, køižovatka ulic Lešetínská a K Beránku, Násirovo námìstí, køižovatka ulic Nad Ražákem a Bojovská. III. skupina: Stanovištì:
Termín: tøetí celý týden v mìsíci
Tyršova ètvr• pøed samoobsluhou, køižovatka ulic Lysinská a Šumavského, Modøanské námìstí pøed školou, køižovatka ulic Na Floøe a U Èokoládoven, køižovatka ulic K Dolùm a Na Havránce, køižovatka ulic Skalnatá a Hornocholupická, Cholupický vrch – Malá lada u dìtského høištì. IV. skupina: Stanovištì:
Termín: ètvrtý celý týden v mìsíci
Cholupice – náves, Toèná – nám. Antonína Pecáka, køižovatka Na Stráòkách a K Závorám, køižovatka Starý lis a Hájíèkova, Komoøany – proti restauraci U Bukaèù, Nad Teplárnou u mateø. školy, køižovatka ulic Palmetova a Pod Lesem. Ve stanovených termínech bude možné do velkoobjemových kontejnerù odložit to, co nepatøí do zbytkového odpadu – šedivých kontejnerù nebo popelnic, nelze to dát do nádob na separovaný odpad ani do sbìru železa. Odkládejte do nich napø. starý nábytek, matrace, pneumatiky, staré 81
odìvy. Papír, bioodpad, vìtve , železo a výrobky z umìlých hmot do nich nepatøí, a proto je tam ani neukládejte. Tyto suroviny jsou recyklovatelné a pro jejich uložení jsou na našem území stanovena jiná stanovištì. Plnìní kontejnerù je Technickými službami Praha – Modøany sledováno, ale telefonické ohlášení plného kontejneru na tel. èíslo 4025625 bude vítáno. ŽELEZO: Sbìr bude proveden objízdným zpùsobem 3x roènì, a to vždy v sobotu od 8,00 hodin v tìchto termínech: 3.dubna
5.èervna
2.øíjna
Staré železo vyneste ráno pøed 8. hodinou na chodník a složte tak, aby nevadil chodcùm. Na hromady vyneste jen železný šrot – jiný odpad nebude odvážen. Svážet budou Technické služby Praha – Modøany s øádnì oznaèenými vozy. Vzhledem k tomu, že staré železo je jediná surovina, která není pøi uložení ztrátová, je èasto zcizována rùznými jedinci èi firmami. Všimnìte si proto oznaèení odvozce, aby získaný obnos šel jen do pokladny MÈ Praha 12. PAPÍR, SKLO, PLASTY: V rámci celopražského systému odpadového hospodáøství je na území MÈ Praha 12 stanoveno 122 sbìrných míst, na která budou nejpozdìji do konce února umístìné tøi kontejnery: zvon na sklo,žlutý kontejner na plasty a modrý na papír. Sklo je odváženo 2x mìsíènì,plasty a papír 1x týdnì. VÁNOÈNÍ STROMKY: budou odváženy jako obvykle od kontejnerových stání pøíp. stanoviš• pro popelnice od 7.ledna 2000 pravidelnì 1x týdnì do konce ledna, pak podle potøeby. INERT: malé množství zbytkù z drobných oprav domù èi bytù ( 1m3) lze odvézt do Støediska druhotných surovin po pøedchozí dohodì na tel. TSM ( 4025625 ) nebo SDS ( 44400164 ). Pokud se bude jednat o vìtší opravy, pøi nichž je odpadu na celý kontejner, je možné na tel. TSM 4025625 objednat kontejner proti úhradì objednavatelem. ZBYTKOVÝ ODPAD zvaný též smìsný odpad - ukládá se do šedivých kontejnerù nebo popelnic. Smlouvy na odvoz jsou podepisované mezi Magistrátem hl. m. Prahy a vlastníkem domu prostøednictvím Pražských služeb, které byly usnesením Zastupitelstva hl. m. Prahy stanoveny odpovìdným managerem za odvoz smìsného odpadu a separovaných surovin. Výbìrovým øízením byly pro MÈ Praha 12 vybrány: firma A.S.P.,s.r.o. pro svoz v Komoøanech,Toèné a Cholupicích a
82
pro Modøany firma Pražské služby, a.s. – Peèlivé tøídìní odpadù v domácnosti má nesporný vliv na snižování množství zbytkového odpadu!
NEBEZPEÈNÝ ODPAD je organizován pod záštitou Magistrátu hl. m. Prahy, provádí jej firma IN-servis. Stálé odbìrné místo bude od 1.dubna 1999 na Støedisku druhotných surovin. Kromì toho budou organizovány mobilní sbìry, o kterých budou vèas vydány informace prostøednictvím Informaèního systému MÚ Praha 12 (modré vývìsky) nebo mìsíèníku „Noviny Prahy 12“. Zatím je možné ve Støedisku druhotných surovin ukládat autobaterie (celé!). KONTEJNERY U HØBITOVA v Cholupicích a Modøanech: jsou pøistavované pouze pro potøeby pozùstalých na odpad z úprav hrobù. Navážení jiného odpadu je zakázáno a pøistižení bude sankcionováno. Další informace k odpadovému hospodáøství Zatím co systém odpadového hospodáøství MÈ Praha 12 vstupuje do osmého roku svého trvání, rozvíjí se druhým rokem celopražský systém. Úhrada sbìru separovaných surovin, pøispìní na svoz objemného odpadu, organizace sbìru nebezpeèného odpadu i podpora provozu Støediska druhotných surovin je výrazným vylepšením modøanského odpadového systému, který je vázán omezenými možnostmi mìstského rozpoètu. Dùležité upozornìní: zákon 125/97 Sb., o odpadech nedovoluje odpad pálit. Letošního roku se realizuje další èást splaškové kanalizace, a to v ul. Frézaøské, Hoblíøské,Lešetínské a v èásti ulic U Èekárny a Na Havránce. Pøesto je absence splaškové kanalizace stále nedoøešený problém na území Praha 12. Proto bude dále poskytován pøíspìvek na vyvážení fekálií a odpadních vod. Jeho výše s ohledem na neustálé zvyšování cen bude rozhodnutím Místní rady Mìstské èásti Praha 12 upravena. Informace bude veøejnosti poskytnuta prostøednictvím mìsíèníku Noviny Prahy 12 a v informaèním systému (modrých vývìskách ).Øádná likvidace fekálií a odpadních vod je nutná, protože celé správní území MÈ Praha 12 je situováno do II. pásma ochrany pitné vody pro vodárnu v Podolí. Budou nadále provádìné namátkové i systematické kontroly. Spojení na firmy provádìjící odvoz z MÈ Praha 12: B. Simandl - 4021485, mobil 0602284902, S.Kinduch-61911483, Musil-4294185, Štìdrý-762664, mobil 0603213391, Balák - 894331, Schindler-320141. Vážení obèané, bylo našim pøáním poskytnout vám ucelený pøehled informací o hospodaøení s odpadem a tak vám pomoci pøi zdolávání problémù, která tato oblast nám všem pøináší. Pøi jeho zpracování bylo využito všech pøipomínek, s nimiž jsme se pøi zajiš•ování systému odpadového hospodáøství setkali. Každá další pøipomínka nám bude pobídkou hledat dál co nejlepší cestu za vyøešením nerudovského problému „kam s ním “. Odbor životního prostøedí, MÚ Praha 12
83
H A R M O N O G R A M èištìní komunikací Na území MÈ Praha 12 jsou komunikace ve vlastnictví MÈ Praha 12 a Magistrátu hl. m. Prahy. Tento harmonogram se týká pouze komunikací, které jsou ve vlastnictví MÈ Praha 12. Technické služby Praha – Modøany provádìjí èištìní místních komunikací s bezprašným povrchem podle jednotlivých ètvrtí a oblastí.Èištìní se provádí v níže uvedených termínech. Zbývající dny se èištìní provádí podle pokynù Místního úøadu Praha 12 a momentální situace.Ve dnech èištìní je tøeba, aby na uvedených vozovkách nebyly pøekážky, které by znemožòovaly jejich øádný úklid. Žádáme proto obèany, aby v pøíslušných dnech èištìní neparkovali svá vozidla na uvedených komunikacích. Je žádoucí neparkovat ani pøed kontejnerovými stáními a sbìrnými místy – dochází k pøeplòování nádob a zneèiš•ování okolí. Stane-li se, že nìkterá z komunikací nebude podle tohoto harmonogramu vyèištìna, ohlaste to laskavì na tel. 4011056 (oddìlení dopravy odboru ŽP). První pondìlí v mìsíci: K Otoèce, Ke Schodùm, Borová, U Šumavìnky, Do Ètvrti, Pod Lomem, Malá Tyršovka, Zátišská První úterý v mìsíci: Lysinská, Nad Belárií, U Tyršovky, Zlíchovská, Barunèina, K Vyhlídce (pouze v úseku Barunèina – Nad Vinicí), K Orionce, Nad vinicí První støeda v mìsíci: K Údolí, Družná, Hermannova, Høebíkova, Hájenská, Na Cikorce,Hrubínova, Šumavského, Andìlova, Píšovická, Emlerova, K Trnkám První ètvrtek v mìsíci: Chuchelská, Pøevoznická, Klášterského, Voborského, Karasova (pouze v úseku Chuchelská – Vojtova), Pod Vinicí, Pod Belárií, U Èokoládoven, U Zastávky, Mezi vodami První pátek v mìsíci: Darwinova, Lehárova, Vojtova, Pancíøova, Na Holém Vrchu, U Modøanské školy, Klostermannova, U Studny, U Chmelice, Písková, Na Blanseku Druhé pondìlí v mìsíci: K Vltavì, Povodòová, K Dolùm, Na Havránce, U Pily, Nesvatbova, Neèova, Ke Kaplièce, Ke Zvonici, Pod Sady, Vošahlíkova, Barákova, Soukupova + spojka k poliklinice, Amortova, Prokofjevova Druhé úterý v mìsíci: Bojovská,
K Vystrkovu,
Dolnocholupická,
K Beránku,
Koláøova
(pouze
v úseku
od
Dolnocholupické po ulici Ke Srážku), Churnajevova, Ke Spofì, Sekorova, Ke Srážku, Hamrová, 84
K Zatáèce, Nad Zavážkou (v úseku os ulice Sekorova po ulici Koláøova), Staromodøanská, Branislavova, Pekárkova, Na Schùdkách Druhá støeda v mìsíci: Násirovo námìstí, Na Cimbále, Nad Doly, Mezihorská, Hubièkova, Benáèanova (pouze v úseku Písková – V Potoèkách),V Potoèkách, Na Havránce (vyjma úseku Rozvodova – Dolnocholupická), Nad Ražákem (pouze v úseku Písková – Bojovská) Druhý ètvrtek v mìsíci: Hornocholupická, Odboèná, U Jizby, K Potùèku, Ploštilova, Skalnatá, Na Výšinì, Malá Lada, Dolnobøežanská, V Hájkách, Toèenská Druhý pátek v mìsíci: Kyslíkova, Revoluce, Do Koutù, Na Poustkách, Krupná, Pod Lesem, Za Sídlištìm, Palmetova, Na Komoøsku, K Nouzovu, K Petrovì Komoøe, U Cihelny, Pacholíkova, Písková Tøetí pondìlí v mìsíci: U Klubu, K Lahovièkám, Nad Soutokem, Nad Vltavou, Nad Teplárnou, Na Homoli, Okružní, Na Šabatce, U Vleèky Tøetí úterý v mìsíci: Cholupice – Podchýšská, Ke Køížku, Boješická, Lichá, Ražická, Ke Kálku, K Dýmaèi, Hrazanská, K Bøeèkám Tøetí støeda v mìsíci: Toèná – námìstí A.Pecáka, K Výboru, Keltská, Ke Starému Høišti (pouze v úseku Keltská – Ke Zbraslavi), Starý lis (pouze v úseku od ulice K Výboru po ulici Ke Zbraslavi), U Olšièek, Nad Zbraslaví, Votrubova, Ke Spálence (pouze v úseku od ulice K Výboru po høištì), Na Stráòkách (pouze v úseku Branišovská po ulici K Závorám), K Závorám, Hrazanská, Nickerleho, Hospodáøská, K Hradišti, Pod Èihadlem (pouze v úseku Branišovská – K Závorám), Ke Zbraslavi Tøetí ètvrtek v mìsíci: K Otoèce, Ke Schodùm, Borová, U Šumavìnky, Do Ètvrti, Pod Lomem, Zátišská, Malá Tyršovka Tøetí pátek v mìsíci: Lysinská, Nad Belárií, U Tyršovky, Zlíchovská, Barunèina, K Vyhlídce (pouze v úseku Barunèina – Nad Vinicí), K Orionce, Nad Vinicí, Písková 85
Ètvrté pondìlí v mìsíci: K Údolí, Družná, Hermannova, Høebíková, Hájenská, Na Cikorce, Hrubínova, Šumavského, Andìlova, Píšovická, Emlerova, K Trnkám Ètvrté úterý v mìsíci: Chuchelská, Pøevoznická, Klášterského, Voborského, Karasova (pouze v úseku Chuchelská – Vojtova), Pod Vinicí, Pod Belárií, U Èokoládoven, U Zastávky, Mezi Vodami Ètvrtá støeda v mìsíci: Darwiniva, Lehárova, Vojtova, Pancíøova, Na Holém Vrchu, Klostermannova, U Modøanské školy, U Studny, U Chmelnice, Na Blanseku Ètvrtý ètvrtek v mìsíci: K Vltavì, Povodòová, K Dolùm, Na Havránce (kromì úseku Rozvodova – Dolnocholupická), U Pily, Nesvatbova, Ke Kaplièce, Neèova, Ke Zvonici, Pod Sady, Vošahlíkova, Barákova, Soukupova + spojka k poliklinice, Amortova, Dolnocholupická, Prokofjevova. Poznámka: V ulicích Pøevoznická, Voborského (v úseku Chuchelská – Darwinova) a Karasova (v úseku Chuchelská – Darwinova) bude zvýšena èetnost èištìní z dùvodu opadu listí z lipových alejí mìstských komunikací (pøedpokládané období – od 15. øíjna do konce listopadu). V dobì od 1.ledna do 31.bøezna 1999 a od 1.listopadu do 31.prosince 1999 se provádí zimní údržba komunikací. Po tuto dobu se provádí èištìní komunikací pouze s ohledem na klimatické podmínky.
86
87
OBSAH ANTONÍN SLEJŠKA: MOŽNOSTI A PERSPEKTIVY ZPRACOVÁNÍ BIOODPADU
1
Úvod
1
Zpracování bioodpadu
2
Závìr
4
Literatura
5
JIØÍ NÌMEC: SBÌR A TØÍDÌNÍ BIOODPADÙ - ZKUŠENOSTI FIRMY SSI SCHÄFER. 6 JOSEF GABRYŠ: SEPAROVÁNÍ A KOMPOSTOVÁNÍ KOMUNÁLNÍHO BIOODPADU 12 ad 1/ Propagace a osvìta pùvodcum odpadu v závislosti na kvalitu vytøídìného bioodpadu
12
ad 2/ Ekonomika a rentabilita tøídìní a kompostování komunálního bioodpadu
14
JAROSLAV VÁÒA: KOMPOSTOVÁNÍ BIOODPADU
16
Separace biodegradabilních složek ze smìsného domovního odpadu
16
Kompostování bioodpadu v Nové Pace
18
Kompostování odpadù z údržby zelenì
18
Zpùsoby intenzifikace kompostování bioodpadu
19
Závìr
20
Literatura
20
UWE LEWANDROWSKI: BIOLOGICKÉ STAVEBNÍ HMOTY
22
Stupeò zušlech•ování kompostu a s tím spojené požadavky na kompostování
22
Co jsou biologické stavební hmoty ?
23
Základ pro biologické stavební hmoty
23
JOSEF ÈECHMAN: ØÍZENÉ INTENZIVNÍ KOMPOSTOVÁNÍ -SYSTÉM KNEER Nejvýznamnìjší pøednosti využití tohoto zaøízení:
26 26
LADISLAV SLAVÍK: VYUŽITÍ KUCHYÒSKÝCH ODPADÙ PRO KRMNÉ ÚÈELY 1.Úvod
28 28
2.Literární pøehled
288
88
3. Výsledky
30
3.2. Výsledky
30
MAGDALENA ZIMOVÁ A LADISLAVA MATÌJÙ: KOMPOSTOVÁNÍ ODPADÙ A POTENCIONÁLNÍ RIZIKO MIKROBIÁLNÍ KONTAMINACE 33 1.0 Úvod
33
2.0 Biologická rizika
34
3.0 Požadavky na kvalitu kompostu
36
4.0 Èeské zkušenosti
37
5.0 Použitá literatura
39
PETR ŽALUD: VYUŽITÍ BIODEGRADABILNÍHO ODPADU KOMPOSTOVÁNÍM
42
Úvod
42
Využitelný biodegradabilní odpad v Brnì
42
Kompostárna biodegradabilních odpadù
43
Požadavky na technologii kompostárny biodegradabilního odpadu
43
Matematický model kompostárny
44
Provozní podmínky
44
Shrnutí
45
Literatura
45
KAREL VAJÍK: PRAKTICKÁ ABECEDA KOMPOSTOVÁNÍ
47
KRISHNA N. GAUTAM: BUDOUCNOST VYUŽITÍ BIOPLYNU V NEPÁLU
50
Abstract
50
Úvod
50
1. Energetika v Nepálu
51
2. Potenciál bioplynu
51
3. Struèná historie vývoje bioplynu v Nepálu
52
4. Organizace v sektoru bioplynu
53
5. Pøehled bioplynového sektoru
54
6. Závìr
56
89
Literatura
57
ZPRÁVA Z CESTY PO NÌMECKÝCH BIOPLYNOVÝCH STANICÍCH 60 Bioplynová stanice ke zpracování kejdy hospodáøských zvíøat v Oberlungwitz
60
Bioplynová stanice Hirschfelde pro anaerobní fermentaci tekutých organických odpadù
61
Kombinované aerobní a anaerobní zpracování bioodpadu a tøídìného organického odpadu v bioplynové stanici Teugn.
62
Bioplynová stanice Dietrichsdorf (Högl Kompost)
63
Odborný svaz Bioplyn se sídlem na zemìdìlské škole Hohenlohe Kirchberg-Weckelweiler (Fachverband Biogas e. V.)
65
Zemìdìlská bioplynová stanice Lindlein
67
Zemìdìlská bioplynová stanice Windischbuch
67
Závìreèné shrnutí
68
JAIME MUNOZ: EKONOMIKA A FINANCOVÁNÍ PROCESU VÝROBY BIOPLYNU.69 Úvod.
69
Technicko-ekonomické hodnocení.
69
Ekonomické hodnocení bioplynové jednotky.
70
Náklady bioplynové stanice.
71
Makro-ekonomické hodnocení.
72
Finanèní analýza.
73
Závìr.
74
Literatura:
74
JANA SKOØEPOVÁ: BIOMASA VE SBÌRNÉM DVOØE – SOUÈASNOST A PERSPEKTIVY
75
Mobilní sbìr
75
Stálé zaøízení- Støedisko druhotných surovin – sbìrný dvùr
76
Propagace
76
Perspektiva
77
PØÍLOHA: MÌSTSKÁ ÈÁST PRAHA 12 „ODPADY 99 “
78
90
OBJEMNÝ ODPAD
81
NEBEZPEÈNÝ ODPAD
83
H A R M O N O G R A M èištìní komunikací
84
OBSAH
88
91
