Hospodářská politika a perspektivy eurozóny
Ing. Pavel Řežábek, Ph.D. člen bankovní rady a vrchní ředitel ČNB
VŠE, Praha Vencovského aula 1. prosince 2010
Struktura prezentace
1
Obecná východiska
2
Stav v oblasti nominálních veličin
3
Reálná kriteria
4
Aktuální stav a hospodářskopolitické implikace
5
Závěr
2
1
Obecná východiska
3
Základní informace o eurozóně Základní mezníky: • 1.1.1999 - Euro bylo zavedeno jako elektronická měna • 1.1.2002 – do oběhu jsou uvedeny eurobankovky a mince Historie společné měny však sahá zpět do historie: 1950 + : poválečná léta (EPU – Evropská platební unie, Římská smlouva - 1957,...) 1969 + : Hágský summit, Wernerova zpráva, Rozpad Bretton-Woodského systému 1978+ : Evropský měnový systém (ECU, ERM) 1986 : Podpis Jednotného evropského aktu (Single European Act) 1989 : Delorsova zpráva (mj. vytvoření ESCB, 3 fáze EMU) 1991-2 : Maastrichtská smlouva 1994 : Začátek druhé fáze EMU (založen European Monetary Institute – předchůdce ECB) 1995 : jméno „euro“ a adaptace Madridského scénáře 1997 : Amsterdamské zasedání Evropské rady (Pakt stability a růstu, ERMII) 1998 : Rozhodnutí o prvních členech eurozóny (11 států) : vzniká ECB a nahrazuje tak EMI : nastavení konverzních poměrů měn k euru (31.12.1998) 1999 : zrození eura 2000 : Řecko vstupuje do eurozóny, Dánsko v referendu odmítá euro 2002 : bankovky a mince 2003 : Švédsko v referendu odmítá vstup do eurozóny 2007 : Slovinsko vstupuje do eurozóny 2008 : Malta a Kypr vstupují do eurozóny 2009 : Slovensko vstupuje do eurozóny 2011 : Estonsko vstoupí do eurozóny jako 17 země
4
Hospodářská politika Makroekonomická oblast zabezpečování základních ekonomických cílů společnosti opatření na straně nabídky a poptávky
Rozpočtová (fiskální) politika Měnová (monetární) politika Mezinárodní politika
Sociální politika
Hospodářská politika
Důchodová politika Mikroekonomická oblast zvyšování efektivnosti při alokaci zdrojů společnosti
Strukturální politika Politika zaměřená na veř. sektor Environmentální politika Ochrana hosp. soutěže 5
Základní informace o eurozóně
Estonsko od 2011
6
1
... Základní informace o eurozóně
7
Základní informace o EU HDP na obyvatele v PPS (EU-27 = 100), údaje za rok 2009 Další údaje za rok 2009 (ČR vs. EU): cenová hladina (71%) prod. práce (72%) mzdy (odhad 30%)
Zdroj: Eurostat
8
Postavení ČR v rámci eurozóny Konvergenční kritéria (nominální):
1. 2. 3. 4.
Kritérium cenové stability Kritérium dlouhodobých úrokových sazeb Kurzové konvergenční kritérium Kritéria udržitelnosti veřejných financí • Kritérium veřejného deficitu • Kritérium hrubého veřejného dluhu
konvergenční kritéria mají zajistit, aby hospodářský rozvoj v rámci hospodářské a měnové unie byl vyvážený a nezpůsobil vznik napětí mezi členskými státy
kritéria udržitelnosti veřejných financí vztahující se k rozpočtovému schodku a veřejnému dluhu musí být dodržována i po přijetí eura
sledování sladěnosti a připravenosti
Konvergenční zprávy ECB + Konvergenční zprávy EK
Pakt stability a růstu
9
2
Stav v oblasti nominálních veličin
10
Postavení ČR v rámci eurozóny
1. květen 2004 – ČR členem EU
ČNB členem ESCB
nedílnou součástí přistoupení ČR k EU je i závazek o následném přistoupení k eurozóně: ČLÁNEK 4 (Akt o podmínkách přistoupení): „Každý nový členský stát se účastní hospodářské a měnové unie ode dne přistoupení jako členský stát, na který se vztahuje výjimka, ve smyslu článku 122 Smlouvy o ES“
prozatím má ČR status členské země s dočasnou výjimkou pro zavedení eura
před zavedením měny euro musí ČR splnit maastrichtská konvergenční kritéria (včetně slučitelnosti právních předpisů v oblasti HMU – Hospodářské a měnové unie)
časový okamžik pro zavedení eura či pro splnění konvergenčních kritérií evropská legislativa explicitně neupravuje
11
Stav příprav zavedení eura v ČR Stará eurostrategie „Strategie přistoupení České republiky k eurozóně“
schválená vládou 13. října 2003 jako společný dokument vlády a ČNB roční vyhodnocování vládou, podklady z MF, MPO, ČNB na základě vyhodnocení podmínek rozhoduje o přijetí vláda ČR (následně legislativní změny Parlament) Vyhodnocení strategie vládou 25.10.2006
souhlasila s doporučením, aby česká měna v roce 2006 resp. 2007 nevstupovala do kurzového mechanismu ERM II uložila ministru financí ve spolupráci s guvernérem ČNB posoudit strategii přijetí eura Českou republikou a předložit vládě do 31. srpna 2007 výsledky tohoto posouzení Aktualizovaná eurostrategie 12
Stav příprav zavedení eura v ČR Plnění nominálních kritérií v ČR poslední vyhodnocení strategie vládou 21. prosince 2009 již připraveno nové vyhodnocení
Kritérium cenové stability ČR v roce 2009 splnila Kritérium dlouhodobých úrokových sazeb ČR plní Formální vyhodnocení kurzového kritéria je možné provádět až po vstupu ČR do kurzového mechanismu ERM II a souvisejícím vyhlášení centrální parity pro kurz koruny
Kritérium udržitelnosti veřejných financí ČR neplní
13
Stav příprav zavedení eura v ČR 300,0% 280,0% 260,0%
mandatorní výdaje stále rostou vysokým tempem a dosahují skoro výše příjmů SR
240,0%
ztratili jsme manévrovací prostor
220,0% 200,0% 180,0% 160,0% 140,0% 120,0%
HDP v b.c. Příjmy SR Výdaje SR Mandatorní výdaje
100,0% 14 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009
E U R O Z Ó N A
Vládní deficit (% HDP) EU (27) Eurozóna (16) Lucembursko Finsko Německo Rakousko Malta Itálie Nizozemí Slovinsko Belgie Kypr Francie Slovensko Portugalsko Španělsko Irsko Řecko Švédsko Estonsko Dánsko Maďarsko Bulharsko Česká republika Polsko Rumunsko Litva Lotyšsko Velká Británie zdroj: Eurostat
2000 0,6 0,0 6,0 6,8 1,3 -1,7 -6,2 -0,8 2,0 -3,7 0,0 -2,3 -1,5 -12,3 -2,9 -1,0 4,8 -3,7 3,7 -0,2 2,3 -3,0 -0,3 -3,7 -3,0 -4,7 -3,2 -2,8 3,6
2001 -1,4 -1,9 6,1 5,0 -2,8 0,0 -6,4 -3,1 -0,2 -4,0 0,4 -2,2 -1,5 -6,5 -4,3 -0,6 0,9 -4,5 1,6 -0,1 1,5 -4,0 0,6 -5,6 -5,3 -3,5 -3,6 -2,1 0,5
2002 -2,5 -2,6 2,1 4,0 -3,7 -0,7 -5,5 -2,9 -2,1 -2,5 -0,1 -4,4 -3,1 -8,2 -2,8 -0,5 -0,3 -4,8 -1,2 0,3 0,4 -8,9 -0,8 -6,8 -5,0 -2,0 -1,9 -2,3 -2,1
2003 -3,1 -3,1 0,5 2,4 -4,0 -1,4 -9,8 -3,5 -3,1 -2,7 -0,1 -6,5 -4,1 -2,8 -2,9 -0,2 0,4 -5,6 -0,9 1,7 0,1 -7,2 -0,3 -6,6 -6,2 -1,5 -1,3 -1,6 -3,4
2004 -2,9 -2,9 -1,1 2,3 -3,8 -4,4 -4,7 -3,5 -1,7 -2,2 -0,3 -4,1 -3,6 -2,4 -3,4 -0,3 1,4 -7,5 0,8 1,6 2,1 -6,4 1,6 -3,0 -5,4 -1,2 -1,5 -1,0 -3,4
2005 -2,5 -2,5 0,0 2,7 -3,3 -1,7 -2,9 -4,3 -0,3 -1,4 -2,7 -2,4 -2,9 -2,8 -6,1 1,0 1,6 -5,2 2,3 1,6 5,2 -7,9 1,9 -3,6 -4,1 -1,2 -0,5 -0,4 -3,4
2006 -1,5 -1,4 1,4 4,0 -1,6 -1,5 -2,7 -3,4 0,5 -1,3 0,2 -1,2 -2,3 -3,2 -4,1 2,0 2,9 -5,7 2,3 2,4 5,2 -9,3 1,9 -2,6 -3,6 -2,2 -0,4 -0,5 -2,7
2007 -0,9 -0,6 3,7 5,2 0,3 -0,4 -2,3 -1,5 0,2 0,0 -0,3 3,4 -2,7 -1,8 -2,8 1,9 0,0 -6,4 3,6 2,5 4,8 -5,0 1,1 -0,7 -1,9 -2,6 -1,0 -0,3 -2,7
2008 -2,3 -2,0 3,0 4,2 0,1 -0,5 -4,8 -2,7 0,6 -1,8 -1,3 0,9 -3,3 -2,1 -2,9 -4,2 -7,3 -9,4 2,2 -2,8 3,4 -3,7 1,7 -2,7 -3,7 -5,7 -3,3 -4,2 15 -5,0
2009 -6,8 -6,3 -0,7 -2,5 -3,0 -3,5 -3,8 -5,3 -5,4 -5,8 -6,0 -6,0 -7,5 -7,9 -9,3 -11,1 -14,4 -15,4 -0,9 -1,7 -2,7 -4,4 -4,7 -5,8 -7,2 -8,6 -9,2 -10,2 -11,4
E U R O Z Ó N A
Hrubý veřejný dluh (% HDP) EU (27) Eurozóna (16) Lucembursko Slovensko Slovinsko Finsko Španělsko Kypr Nizozemí Irsko Rakousko Malta Německo Portugalsko Francie Belgie Řecko Itálie Estonsko Bulharsko Rumunsko Litva České republika Lotyšsko Dánsko Švédsko Polsko Velká Británie Maďarsko zdroj: Eurostat
2000 61,9 69,2 6,2 50,3 : 43,8 59,3 48,7 53,8 37,8 66,5 55,9 59,7 50,5 57,3 107,9 103,4 109,2 5,1 74,3 22,5 23,7 18,5 12,3 52,4 53,6 36,8 41,0 55,0
2001 61,0 68,2 6,3 48,9 26,8 42,5 55,5 52,1 50,7 35,6 67,1 62,1 58,8 52,9 56,9 106,6 103,7 108,8 4,8 67,3 25,7 23,1 24,9 14,0 49,6 54,4 37,6 37,7 52,0
2002 60,4 68,0 6,3 43,4 28,0 41,5 52,5 64,6 50,5 32,2 66,5 60,1 60,4 55,6 58,8 103,5 101,7 105,7 5,7 53,6 24,9 22,3 28,2 13,5 49,5 52,6 42,2 37,5 55,6
2003 61,9 69,1 6,1 42,4 27,5 44,5 48,7 68,9 52,0 31,0 65,5 69,3 63,9 56,9 62,9 98,5 97,4 104,4 5,6 45,9 21,5 21,1 29,8 14,6 47,2 52,3 47,1 39,0 58,4
2004 62,2 69,5 6,3 41,5 27,2 44,4 46,2 70,2 52,4 29,7 64,8 72,3 65,8 58,3 64,9 94,2 98,6 103,8 5,0 37,9 18,7 19,4 30,1 14,9 45,1 51,1 45,7 40,9 59,1
2005 62,8 70,1 6,1 34,2 27,0 41,7 43,0 69,1 51,8 27,4 63,9 70,1 68,0 63,6 66,4 92,1 100,0 105,8 4,6 29,2 15,8 18,4 29,7 12,4 37,8 50,8 47,1 42,5 61,8
2006 61,5 68,5 6,7 30,5 26,7 39,7 39,6 64,6 47,4 24,8 62,1 63,4 67,6 63,9 63,7 88,1 106,1 106,6 4,4 21,6 12,4 18,0 29,4 10,7 32,1 45,0 47,7 43,4 65,7
2007 58,8 66,2 6,7 29,6 23,4 35,2 36,1 58,3 45,3 25,0 59,3 61,7 64,9 62,7 63,8 84,2 105,0 103,6 3,7 17,2 12,6 16,9 29,0 9,0 27,4 40,0 45,0 44,5 66,1
2008 2009 61,8 74,0 69,8 79,2 13,6 14,5 27,8 35,4 22,5 35,4 34,1 43,8 39,8 53,2 48,3 58,0 58,2 60,8 44,3 65,5 62,5 67,5 63,1 68,6 66,3 73,4 65,3 76,1 67,5 78,1 89,6 96,2 110,3 126,8 106,3 116,0 4,6 7,2 13,7 14,7 13,4 23,9 15,6 29,5 30,0 35,3 19,7 36,7 34,2 41,4 38,2 41,9 47,1 50,9 52,1 68,2 16 72,3 78,4
E U R O Z Ó N A
HDP (mr. zm. v %) EU (27) Eurozóna (16) Slovensko Irsko Lucembursko Řecko Kypr Slovinsko Španělsko Finsko Rakousko Nizozemí Belgie Malta Francie Portugalsko Německo Itálie Estonsko Litva Lotyšsko Bulharsko Rumunsko Polsko České republika Maďarsko Švédsko Velká Británie Dánsko zdroj: Eurostat
2000 3,9 3,9 1,4 9,7 8,4 4,5 5,0 4,4 5,0 5,3 3,7 3,9 3,7 : 3,9 3,9 3,2 3,7 10,0 3,3 6,9 5,7 2,4 4,3 3,6 4,9 4,5 3,9 3,5
2001 2,0 1,9 3,5 5,7 2,5 4,2 4,0 2,8 3,6 2,3 0,5 1,9 0,8 -1,6 1,9 2,0 1,2 1,8 7,5 6,7 8,0 4,2 5,7 1,2 2,5 3,8 1,3 2,5 0,7
2002 1,2 0,9 4,6 6,5 4,1 3,4 2,1 4,0 2,7 1,8 1,6 0,1 1,4 2,6 1,0 0,7 0,0 0,5 7,9 6,9 6,5 4,7 5,1 1,4 1,9 4,1 2,5 2,1 0,5
2003 1,3 0,8 4,8 4,4 1,5 5,9 1,9 2,8 3,1 2,0 0,8 0,3 0,8 -0,3 1,1 -0,9 -0,2 0,0 7,6 10,2 7,2 5,5 5,2 3,9 3,6 4,0 2,3 2,8 0,4
2004 2,5 2,2 5,1 4,6 4,4 4,4 4,2 4,3 3,3 4,1 2,5 2,2 3,2 0,9 2,5 1,6 1,2 1,5 7,2 7,4 8,7 6,7 8,5 5,3 4,5 4,5 4,2 3,0 2,3
2005 2006 2007 2008 2009 průměr 2,0 3,2 3,0 0,5 -4,2 1,5 1,7 3,0 2,8 0,5 -4,1 1,4 6,7 8,5 10,5 5,8 -4,8 4,6 6,0 5,3 5,6 -3,5 -7,6 3,7 5,4 5,0 6,6 1,4 -3,7 3,6 2,3 4,5 4,3 1,3 -2,3 3,3 3,9 4,1 5,1 3,6 -1,7 3,2 4,5 5,9 6,9 3,7 -8,1 3,1 3,6 4,0 3,6 0,9 -3,7 2,6 2,9 4,4 5,3 0,9 -8,0 2,1 2,5 3,6 3,7 2,2 -3,9 1,7 2,0 3,4 3,9 1,9 -3,9 1,6 1,7 2,7 2,9 1,0 -2,8 1,5 4,0 3,6 3,7 2,6 -2,1 1,5 1,9 2,2 2,4 0,2 -2,6 1,5 0,8 1,4 2,4 0,0 -2,6 0,9 0,8 3,4 2,7 1,0 -4,7 0,9 0,7 2,0 1,5 -1,3 -5,0 0,5 9,4 10,6 6,9 -5,1 -13,9 4,8 7,8 7,8 9,8 2,9 -14,7 4,8 10,6 12,2 10,0 -4,2 -18,0 4,8 6,4 6,5 6,4 6,2 -4,9 4,7 4,2 7,9 6,3 7,3 -7,1 4,6 3,6 6,2 6,8 5,1 1,7 4,0 6,3 6,8 6,1 2,5 -4,1 3,4 3,2 3,6 0,8 0,8 -6,7 2,3 3,2 4,3 3,3 -0,4 -5,1 2,0 2,2 2,8 2,7 -0,1 -5,0 1,7 17 2,4 3,4 1,6 -1,1 -5,2 0,9 Pozn.: průměr pouze aritmetický pro orientaci
3
Reálná kriteria
18
Reálná kriteria Reálné veličiny
vysoká míra otevřenosti české ekonomiky velká obchodní i vlastnická provázanost s eurozónou i s EU příliv FDI z EU
dosažení konvergence v míře inflace dosažení konvergence v nominálních úrokových sazbách
dlouhodobá stabilizace veřejných rozpočtů
úroveň HDP na obyvatele cenová hladina trh práce regionální mobilita (trh s byty, deregulace, dopravní infrastruktura) mezinárodní mobilita (jazykové bariéry, omezení pracovat v rámci zemí EU) sladěnost ekonomického cyklu
19
Reálná kriteria
náklady plynoucí ze ztráty vlastní měnové politiky České republiky budou citelné, zejména v případě, že česká ekonomika nebude sladěna s ekonomikou eurozóny
vzroste význam zodpovědnosti fiskální politiky
s vyšší sladěností budou rizika přistoupení ČR k eurozóně klesat
provázanost ČR-eurozóna: obchodní vlastnická ekonomický cyklus
podobnost struktury ekonomické aktivity s eurozónou by měla snižovat riziko výskytu asymetrických ekonomických šoků
náklady vs. výnosy
20
Reálná kriteria
sladěnost ekonomické aktivity a podobnost ekonomických šoků napomůže účinnému a vhodnému působení jednotné měnové politiky na ekonomiku v měnové unii
analýzy signalizují sbližování vývoje celkové ekonomické aktivity v průběhu hospodářského cyklu v České republice a eurozóně
21
Reálná kriteria
Česká republika dosahovala v HDP na hlavu 74 % průměru eurozóny a má tak srovnatelnou životní úroveň s jejími nejméně vyspělými členy.
Cenová hladina České republiky je však nadále nižší, než by odpovídalo dosažené ekonomické úrovni, když v roce 2009 dosáhla 68 % eurozóny.
Srovnatelná cenová hladina (spotřebitelské ceny, EU27=100)
22
Zdroj: Eurostat
Reálná kriteria HDP na obyvatele v PPS (EU-27 = 100), údaje za rok 2009
ČR: 80.0
Zdroj: Eurostat
23
Reálná kriteria Produktivita práce na zaměstnanou osobu (EU-27 = 100), údaje za rok 2009
ČR: 71.8
Zdroj: Eurostat
24
Reálná kriteria Světová výroba osobních automobilů Evropa z toho: Německo Francie Itálie Španělsko Velká Británie NAFTA (USA+Kanada+Mexiko) z toho: USA Mercosur z toho: Brazílie Asia z toho: Čína z toho: Japonsko Zbytek světa Celkem
2007
2008
2009
19 473 139
18 358 696
15 111 199
-17,7%
5 709 139 2 550 869 910 680 2 308 774 1 534 567 15 021 044 10 473 193 3 310 553 2 797 321 21 947 849 5 382 480 9 944 637 667 759 60 420 344
5 532 030 2 145 935 659 221 2 013 861 1 446 619 12 579 453 8 447 493 3 561 611 3 004 535 22 294 911 5 677 030 9 928 143 2 305 400 59 100 071
4 964 523 1 819 462 661 100 1 832 999 999 460 8 558 226 5 577 148 3 525 668 3 024 755 21 797 467 8 379 789 6 862 161 2 104 600 51 097 160
-10,3% -15,2% 0,3% -9,0% -30,9% -32,0% -34,0% -1,0% 0,7% -2,2% 47,6% -30,9% -8,7% -13,5%
Zdroj: Německé sdružení automobilového průmyslu (VDA)
Změna v %
25
Reálná kriteria
Zdroj:
graf převzat od Sdružení automobilového průmyslu
ČR Slovensko Německo Velká Británie
Výroba os. aut rok 2009 983 992 463 140 4 964 523 999 460
Obyvatelstvo 10 400 000 5 400 000 82 060 000 58 000 000
Poměr 10,6 11,7 16,5 58,0
26
Reálná kriteria
poměrně vysoká energetická náročnost a téměř úplná závislost české ekonomiky na dovozu ropy jsou důvodem pro analýzu dopadů možného ropného šoku na českou ekonomiku
negativní účinek potenciálního ropného šoku bude záviset na velikosti změn ceny ropy a na jejich dopadech na světovou poptávku a poptávku po českém vývozu
155
600
135
533
220 200 180
115
467
95
400
75
333
160 140 120 100
267
55
80 35
200 I/06
I/07
I/08
I/09
I/10
I/11
I/12
60 I/06
I/07
I/08
I/09
I/10
I/11
I/12
Zdroj: Bloomberg, MMF, EIU (předpověď komoditních indexů), výpočty ČNB Ropa Brent
Ropa Ural
Zemní plyn (pr. osa)
Průmyslové kovy Komoditní koš celkem
Zemědělské komodity 27
Reálná kriteria Energetická náročnost ekonomiky, údaje za rok 2008
ČR: 525.30
Pozn: Hrubá tuzemská energetická spotřeba v podílu na HDP. Zdroj: Eurostat
28
Reálná kriteria
je stejná výše nominálních úrokových sazeb vhodná pro všechny členy eurozóny?!?
viz současné problémy Řecko/Irsko
rozdíl mezi českými úrokovými sazbami a úrokovými sazbami eurozóny je již od roku 2002 v podstatě nulový či záporný
pokud nedojde k výraznějším změnám, lze ze současného pohledu očekávat spíše malé dopady konvergence úrokových sazeb při budoucím vstupu ČR do eurozóny
29
Reálná kriteria E URO S HORT TE RM RE P O (E CB)
30/11/10
7
6
Měnověpolitické sazby
5
4
3
2
Eurozóna 1
Česká republika
0
USA 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010
EURO MAIN REFIN. OPERATIONS (ECB) - MIDDLE RATE CZECH REPUBLIC REPO 2 WEEKS - MIDDLE RATE US FEDERAL FUNDS TARGET RATE - MIDDLE RATE Source: Thomson Datastream
30
Reálná kriteria CZE CH KORUNA TO E URO (CZ)
30/11/10
45
40
Kurz
35
30
25
EURO
20
USD 15
10 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 CZECH KORUNA TO EURO (CZ) - EXCHANGE RATE CZECH KORUNA TO US $ (CZ) - EXCHANGE RATE
31 Source: Thomson Datastream
Reálná kriteria Podíl vývozu do EA-13 na celkovém vývozu (v %)
Zdroj: MMF, výpočet ČNB.
32
Reálná kriteria pružnost mezd může přispět ke schopnosti ekonomiky vstřebat šoky, na které nemůže reagovat společná měnová politika. Analýzy ukazují, že pružnost reálných mezd v České republice je v současnosti nízká, podobně jako v ostatních srovnávaných zemích, a v čase se významně nezlepšila
vysoký podíl dlouhodobé nezaměstnanosti (>50 %)
Počet volných prac. m íst
160 150 140 130 120 110 100 90 80 70 60 50 40 30
1/08
Beveridgeova křivka zdroj ČNB
1/07 1/05 1/09
1/06 1/04
8/10 300 320 340 360 380 400 420 440 460 480 500 520 540 560 580
Počet nezaměstnaných osob
33
Reálná kriteria Dlouhodobá nezaměstnanost, údaje za rok 2009
ČR: 2.0
Pozn: Dlouhodobě nezaměstnaní (12 měs. a více) v podílu na celkové aktivní populaci. Zdroj: Eurostat
34
Reálná kriteria Zdanění příjmů, údaje za rok 2008
ČR: 39.5
Pozn: Podíl daní a sociálního pojištění na celkové (hrubé) mzdě. Zdroj: Eurostat
35
Reálná kriteria
stabilita a výkonnost bankovního sektoru je předpokladem jeho schopnosti spolupůsobit při vstřebávání dopadů ekonomických šoků
kapitálová přiměřenost
dynamické oprávkování
testování odolnosti bankovního sektoru
36
Reálná kriteria Realizační ceny bytů (meziroční změny v %) 40 30
16
Úvěry podnikům a domácnostem (meziroční změny v %)
40 30
12
20
20
8
10
10
4
0
0
0
-10 -20 -10
-4 1/05
1/06
1/07 1/08 1/09 Úvěry celkem Úvěry nefinančním podnikům Úvěry domácnostem HDP, běžné ceny (pravá osa)
1/10
-30 I/06 II
III IV I/07 II
ČR
III IV I/08 II
Praha
III IV I/09 II
III IV I/10 II
ČR bez Prahy
7 6 5
Úrokové sazby z úvěrů podnikům (nové obchody, v %)
4 3 2 1 5/07
5/08 5/09 5/10 Do 30 mil. Kč s pohyblivou sazbou a poč.fixací do 1 roku Do 30 mil. Kč s poč. fixací nad 5 let Nad 30 mil. Kč s pohyblivou sazbou a poč. fixací do 1 roku Nad 30 mil. Kč s poč. fixací nad 5 let 3M PRIBOR Výnos 10letého vládního dluhopisu
37
Reálná kriteria
poměr primárních vkladů a klientských úvěrů je v ČR příznivější než ve většině nových a zejména původních zemí EU 140 120 100 80 60 40 20 0 CZ SK PL BGROHU SI LT EELV
BEDEAT FR
UK SEDK
EA EU
banky mají dostatek primárních zdrojů pro poskytování úvěrů a nemusí hledat ve velkém rozsahu zdroje na trhu nebo v zahraničí 38
4
Aktuální stav a hospodářskopolitické implikace
39
Společná hospodářská politika? •
• • • • • •
již mnoho let systematicky varuji před hédonistickým pojetím fungování současné Evropy http://www.cnb.cz/cs/o_cnb/bankovni_rada/cle nove_bankovni_rady/cnb_rezabek.html) především eurozóna vykazuje značnou dávku vnitřní nestability potvrzuje se hypotéza neudržitelné heterogenity uvnitř eurosystému včetně asynchronního chování hospodářských cyklů proto neexistuje vhodná hospodářská politika (měnová / fiskální) hédonistické vládnutí se především odráží ve fiskální části hospodářskopolitického mixu v takovémto systému musí logicky existovat institut černých pasažérů mainstream styl EU / eurozóny – prosazování zájmů několika nejsilnějších v rámci klubu (splňují pravidla klubu?) – potlačení principů svobody a suverenity – vedl k propasti
Zdroj: kahi.cz/blog/politicky-rozcestnik + vlastní doplnění
40
Jak dále? • • • • •
•
•
krize obnažila nedostatky --- léčba: příčiny vs. následky EK, ECB, vlády: schopnost řešit? návrat ke kořenům – alespoň dodržování Paktu stability a růstu dopady na finanční trh: domácnosti, korporace, banky, penzijní fondy, ... varianty vývoje: status quo ... s tím, že černí pasažéři budou neustále sanováni (kolik? kdo? jak dlouho vydrží?) razantní změny v pravidlech fungování eurosystému (jednotná hospodářská politika?!) vystoupení některých zemí z eurozóny terminace politického projektu společné měny další vývoj ne zcela optimálního a především drahého politického projektu společné měny může z hlediska teorie optimálních měnových zón vést k vytváření nových, opravdu optimálních, geopolitických celků se společnou měnou či dokonce se společnou hospodářskou politikou náklady vs. výnosy (výhody vs. nevýhody) 41
5
Závěr
42
Závěr • • • • • • • •
prozatím existuje politický závazek přijmout euro, podmínky se ale mění (Lisabonská smlouva) existují závazná nominální kritéria (o jejich správnosti můžeme pochybovat, můžeme s nimi i nesouhlasit, ale ...) je mnohem důležitější sledovat reálná kritéria a posuzovat výhody a nevýhody velkou otázkou zůstává další směřování EU a eurozóny (centrální řízení vs. svoboda a konkurence) chceme do eurozóny? zavedení eura v ČR podporuje 30 % občanů (vyplývá z výsledků průzkumu agentury STEM - září/2010) chce nás vlastně eurozóna? bude členství v eurozóně přínosem pro ČR a naopak?
43
Závěr - pokračování • • • •
• • •
euro prozatím přežije pouze díky dalším anabolickým dávkám financí ... na úkor dlouhodobého růstu dají se očekávat závažné problémy dalších států eurozóny vzhledem k velké angažovanosti ostatních států bude pokračovat finanční sanace (opět bohužel aplikováno politické řešení politického projektu) jak dále v hospodářské politice? (měnové války, fiskální disciplína, mezinárodní hospodářská politika a geopolitické hrozby) hospodářská politika a schopnost její reakce na tržní signály zůstane pod dávky anabolik otupělá problémem hospodářské politiky bude čas od času nestandardní a nesystémová reakce
44
Závěr - pokračování • • •
•
v oblasti mezinárodní hospodářské politiky budou velkou roli hrát globální nerovnováhy určitě se dají očekávat snahy nadnárodních institucí o „správné“ globální řešení (např. G20, dirigismus volného trhu) ... avšak současná krize prokázala, že právě globální řešení neexistuje, a když už je aplikováno (např. jednotná měnová politika pro heterogenní uskupení), pak je velmi neefektivní monetární unie --- fiskální unie --- politická unie
45
Závěr Pravidelné komentáře a publikační činnost k tématu: • Cimburek, J.;Řežábek, P. (2010). Centrální bankovnictví v kontextu právního řádu na území České republiky. Český finanční a účetní časopis, 2010, roč. 5, č. 2, s. 18-31. ISSN 1802-2200 • Řežábek, P. (2010). Jsme zadluženi víc, než si myslíme. Lidové noviny, 16.1.2010, strana 16 • Řežábek, P. (2009). Zadlužený stát, Dluhopisy občanům. (ČT 24 6.12.2009, Otázky VM) • Řežábek, P. (2009). 20.8.2009 – Hospodářské noviny: „Volby nevolby, je třeba škrtat“ • Řežábek, P. (2009). The Czech Republic Faces up to the Crisis. Doing Business in the Czech Republic, vol.2009/2010, pp 18-19. Praha: PP Agency • Řežábek, P. (2009). Euro: kdy je reálné jeho zavedení v ČR? Sborník č.29. Seminář Fontes Rerum • Řežábek, P. (2009). Jednoletý úvěr jako smrtící past. Bankovnictví 27.1.2009 str. 11 • Řežábek, P. (2008): Optimismus z americké krize je nemístný. E15 18.8.2008 str. 12 • Řežábek, P. (2007). 10.7.2007 – MF Dnes: „Nemusíme do euroklubu spěchat“ • Řežábek, P. (2006). 29.5.2006 – Hospodářské noviny: „Vláda hédonismu: až přijdou zlé časy“ • Řežábek, P. (2006). 12.7.2006 – Hospodářské noviny: „Proč koalice mlčí o euru?“ • pravidelné úvodní přednášky pro workshopy České bankovní asociace a ČNB k problematice eura od roku 2005 další prezentace a komentáře na: 46 http://www.cnb.cz/cs/o_cnb/bankovni_rada/clenove_bankovni_rady/cnb_rezabek.html
47
Děkuji za pozornost
Ing. Pavel Řežábek, Ph.D. člen bankovní rady a vrchní ředitel ČNB
Praha 1. prosince 2010
