Perspektivy a trendy oboru knihovnictví Jaké budou knihovny za 30 let?
3.11.2014 České Budějovice Vít Richter Národní knihovna ČR
Hlavní témata Vliv ICT na činnost knihoven IFLA Trend Report 2013
Budou lidé číst? Co budou číst? Knižní trh Budou lidé chodit do knihoven? Priority pro budoucí rozvoj Pracovníci knihoven a jejich kompetence 2
Dva scénáře budoucího rozvoje knihoven Knihovny si i v budoucnu zachovají své významné místo v oblasti vzdělávání, uchování a zpřístupnění informací i pro volnočasové aktivity
Knihovny se stanou zbytečnou institucí, zaniknou jako telefonní budky nebo budou pouhou raritou
3
Který scénář je správný? Který je pravděpodobnější? Jaké budou knihovny za 30 let? Jaké budou knihovny v roce 2044?
Vývoj knihoven v příštích 30 letech?
?
1450 1984
5
Rozvoj médií a ICT
1984
6
Dynamický rozvoj knihoven v posledních 30 letech 1984
ZÁKON VK
ZÁKON JSK
K. ZÁKON
PIK 2014
7
Digitalizace lidského života Objem informací šířených v globálním informačním prostředí překročil v roce 2010 rozsah 1 zettabytu a očekává se, že se tento objem zdvojnásobí každé dva roky. Provoz internetu se v posledních 10 letech v zemích OECD zvýšil o 13 000 %. V letech 2008 – 2011 bylo vytvořeno více digitálních informací než zahrnují záznamy za celou uplynulou historii lidstva. V září 2013 Národní bezpečnostní agentura (NSA) v Utahu ve Spojených státech otevřela nové datové centrum s kapacitou 12 exabytů (12 000 petabytů). K tomu, aby bylo možno uložit všechny doposud napsané knihy ve všech různých jazycích, potřebujeme kapacitu asi 400 terabytů. Jestliže jeden petabyt obsahuje 1000 terabytů, potom by nám na uložení všech knih stačilo méně než jedno procento kapacity centra v Utahu (0,0033 %). IFLA Trend Report 2013 8
Pět hlavních trendů, které mění informační prostředí knihoven 1. 2. 3. 4. 5.
Nové technologie budou rozšiřovat a současně omezovat přístup k informacím Online vzdělávání umožní demokratizaci a globalizaci vzdělávání Ochrana osobních údajů – hranice pro soukromí Hyperkonektivita celé společnosti Globální informační ekonomie se bude vlivem nových technologií rychle proměňovat IFLA Trend Report 2013 9
Pět hlavních trendů, které mění informační prostředí knihoven 1.
Nové technologie budou rozšiřovat a současně omezovat přístup k informacím Růst významu informační gramotnosti Bariéra duševního vlastnictví, nové obchodní modely Digitální propast Snahy o kontrolu internetu
2.
Online vzdělávání umožní demokratizaci a globalizaci vzdělávání Vzdělání bude bohatší, levnější a dostupnější. Online otevřené vzdělávací zdroje Velký důraz bude kladen na celoživotní vzdělávání a uznávání neformálního a informálního učení – certifikace vzdělávání Narušení tradičních modelů vzdělávacího procesu, transformace výuky ve školách, kurzy na míru Otevřený přístup k vědeckým publikacím, sdílení informací IFLA Trend Report 2013
10
Pět hlavních trendů, které mění informační prostředí knihoven 3. Ochrana osobních údajů – hranice pro soukromí Personifikace, vytváření služeb na míru Metody monitorování a filtrování budou ohrožovat individuální soukromí a důvěru Růst počtu a významu komerčních platforem – zvýšená kontrola Trvalá digitální stopa
4. Hyperkonektivita celé společnosti umožní prezentaci různých názorů a hnutí Pokles významu tradičních stran. Informace z veřejného sektoru budou transparentnější, bude kladen důraz ne veřejné služby Vznik a organizace nových hnutí – globalizace extrémizmu Zranitelnost globálního informačního prostředí IFLA Trend Report 2013 11
Pět hlavních trendů, které mění informační prostředí knihoven 5. Globální informační ekonomie se bude vlivem nových technologií rychle proměňovat Mobilních zařízení – hlavní přístup k informacím, obsahu a službám Hyper připojení, síťové senzory, 3D tisk – kontrola zdraví, přístup ke vzdělávání… Technologie strojového překladu – snadná dostupnost informací Informačních technologie umožní lidem být déle ekonomicky aktivní nezávisle na místě svého působení Informační technologie mění pojetí „autorství“ a „vlastnictví“ – narušení tradičního řetězce: autor, vydavatel, distributor, prodejce, knihovna, čtení Kdo bude profitovat z globální ekonomiky? Zranitelnosti nových technologií – tlak na nadměrnou regulaci IFLA Trend Report 2013
12
Dostupnost internetu kdykoliv a kdekoliv
Autorský zákon
Prodej a využívání eknih
ROK 2020: zdigitalizováno 80 – 100 mil. stran Masová digitalizace knihovních fondů
13
Co bude v roce 2044? Všichni připojení 24 hodin denně
Vše co bylo vytištěno, bude v digitální podobě Změna způsobu vyhledávání a využívání informací Digitalizace vzdělávacích procesů Knihovny mají poprvé v historii konkurenci ve svých hlavních funkcích 14
Historická změna Mění se postavení knihy a knihoven v komunikaci Knihovny se poprvé v dějinách dostávají do konkurence ve svých hlavních funkcích: Shromažďovat Uchovávat Zpřístupňovat autorská díla
Knihy budou dále vyráběny, prodávány, čteny… 15
Co přinese digitalizace tištěné produkce? Zlepšení přístupu k textům Okamžitý přístup k milionům knih nezávisle na tom, kde jsou uloženy Prohledávání plných textů + strojový překlad Objevování a zpřístupnění zapomenutých autorů
Nastane odklon od čtení tištěných textů? Knihy – encyklopedie, slovníky, beletrie, různé obory Noviny, časopisy Zvýšení prodeje a zisku z e-books Pokles prodeje a snížení zisku u tištěné produkce? Zvýšení příjmů držitelů práv 16
Vliv digitalizace na knihovny Jaká bude úloha knihoven? Pokles zájmu o půjčování tištěné produkce? Budou moci knihovny půjčovat eknihy? Jak budou využívány výsledky masové digitalizace? Jaké služby budou knihovny poskytovat? Knihovny musí poskytovat služby, které lidé potřebují a vyžadují 17
Budou lidé číst? Budou číst více nebo méně? Budou číst knihy? Budou číst více pknihy nebo eknihy?
Pkniha nebo Ekniha - jaká je budoucnost? 33 osobností: prozaici, básnici, překladatelé, nakladatelé, knihkupci, knihovníci, editoři… Obavy nad osudem Pknihy – něco se děje Většinový názor: Pkniha a Ekniha budou existovat vedle sebe Kdy a v jakých proporcích?
19
Nahradí elektronické knihy knihy tištěné? 2010
2013 51 44
22
22 16
15
13 9 5
3
Rozhodně souhlasí
Spíše souhlasí
Spíše nesouhlasí
Rozhodně nesouhlasí
Neví 20
Použítí techniky na četbu knih - Všichni Stále
Občas
Počítač, notebook
18
Smartphone
4 6 3
Tablet 2 4 3
Čtečka 1 3 2
Zřídka
17
Nikdy
Bez odpovědi
8
56
0
86
1
90
1
92
1
21
Kolik minut denně věnujete mediálním aktivitám? 1996
2007
2010
2013
118 108 110
Televize
Rozhlas
78 0
46
Internet
Sociální sítě
Audio
Video
Knihy
Tisk
1996
0 0 0
59
88
136
32 28 25 26
2013
130
46
Internet
59 79
87 0
79
Sociální sítě
24 + 79 = 103 minut
0 0 24 36
Knihy
17 23 22 24 36 31 30 33
2010
0
24 36 29 29 29
2007
31 30 33 32
Tisk
28 25 26 22
Češi patří k silným čtenářským národům Ti, kteří nepřečetli za rok ani jednu knihu (EU - 15) 2002
% 80
67
70 58
60
54
50
50
44
43
40
41 35
33
30
53 42% průměr EU
37
38 25
24
17% ČR
19
20 10
bu rs N ě ko m ec Ni ko zo ze m sk Po o rtu ga ls R a ko ko us ko Ře ck Šp o an ě ls k Šv o éd sk Ve l. B o ri t án ie
It á li e
m
Zdroj: Keys Figures on Cultural Participation in EU, 2002
Lu ce
ko Irs
Fr
an
cie
ko ns Fi
ko
Dá ns
Be
lg i
e
0
23
Děti: Kolik knih přečteš za měsíc? 3 a více knih; 7%
Žádnou; 29%
1 knihu; 48%
2 knihy; 16%
51% 44%
43%
45%
38% 34%
19%
20%
20%
20%
18% 13%
13% 9%
9% 4%
Žádnou
1 knihu
2 knihy
3 a více knih 24
Mezinárodní průzkum PIAAC (1998-2012) Zkoumá dovednosti nezbytné pro vzdělání a práci: Čtenářskou gramotnost Numerickou gramotnost Dovednost řešit problémy v prostředí ICT
Čtenářská gramotnost Čechů se za 15 let nezlepšila ani nezhoršila Mírně se zhoršuje čtenářská gramotnost mladých Čtenářská gramotnost souvisí se subjektivním hodnocením vlastního zdraví, důvěry v ostatní, s dobrovolnictvím a s možností ovlivnit politiku Nejvyšších dovedností dosahují lidé ve věku 24-34 let Funkční gramotnost klesá pomaleji, pokud se člověk vzdělává 25
Knižní trh IFLA Trend Report 2013
Podíl eknih na trhu USA, Velká Británie cca 15 % prodeje eknih Pokles prodeje pknih 5-9 % Norsko méně než 1 % Nizozemsko 2,2 %
Vývoj tžeb z prodeje eknih v USA Růst tržeb z prodeje eknih 2010
+ 252 %
2011
+ 159 %
2012
+ 28 %
2013
+5%
Vývoj tržeb naznačuje, že eknihy budou spíše doplňkem tištěných knih (stejně jako zvukové knihy), než aby byly náhradou tištěných knih 26
Knižní trh Český trh: podíl prodeje eknih 1,5 % Nelegální stahování Pokles prodeje pknih?
Prodeje e-knih v Česku
Rok 2011 2012 2013
Prodané eknihy 17 000 200 000 500 000
Počet dostupných elektronických titulů
Rok 2010 2011 2012 2013
Odhad počtu 250 1500 4000 6500 27
Budou Češi eknihy číst jako Američané? V České republice se proti chřipce očkuje asi 5 % lidí
V Německu, Velké Británii, Francii či Španělsku to je přes 20 % V USA se proti chřipce očkuje 46 % lidí
28
Budou lidé chodit do knihoven?
Využili jste v posledním roce služby veřejné knihovny? 1996
2007
2010
2013
48 40
38
37 32
30
33
31 27
34
28 22
Ano
Ne, dříve ano
Ne, nikdy
30
Návštěvníci knihoven - intenzita čtení Ano
Ne, ale dříve navštěvoval
Vášnivý čtenář (50+)
73
Častý čtenář (13+)
Nečtenář (0) 2
19
62
Pravidelný čtenář (7-12)
Sporadický čtenář (1-6)
Ne, nikdy nenavštěvoval
26
44
21
23
8
13
30
26
38
41
74 31
V budoucnu bude lépe?
Dospělí nad 15 let Ano 32%
Ne, nik dy 37% Ne, dří ve ano 31%
Děti 9 až 14 let Ne, nik dy 33% Ne, dři ve ano 16%
Ano 51%
32
Veřejné knihovny 1989 - 2013 80
73
73
Počet výpůjček; 64
70
70
67 63
62 60
59
57
57
59
60
60
61
66
67 62
64
64
Počet knih. jednotek ; 65
50
40
Online návštěvy; 32 30
30
21
20
17
17 14
21
22
18
Počet návštěvníků; 24
14
10
2,1 0
r. 1989
24
Počet registrovaných 1,4 čtenářů; 1,4 1,5
r. 1992
1,4
r. 1995
1,5
r. 1998
1,5
r. 2001
1,5
r. 2004
1,5
r. 2007
1,4
r. 2010
r. 2012
r. 2013 33
Návštěvnost knihoven 2009
2010
2011
2012
2013
35
32 30 29
30
25
22 19 18,9 18,5
20
17 17 16 15
10
5
3
3
3
3
3
1,5 1,7 1,7 1,9 2,0
0,5 0,5 0,6 0,6 0,7
0
Návštěvy výpůjč.služby
Návštěvy internetu
Návštěvy kult.akcí
Návštěvy vzděl.akcí
Návštěvy online 34
Veřejné knihovny - počet výpůjček (mil.) 80,0
75,0
72,9
73,2 69,9 70,0
67,4
66,8
67,2
66,3
65,0
62,6
64,2
60,0
57,4 56,9 55,0
1989
1992
1995
1998
2001
2004
2007
2010
2011
2012
2013 35
Skladba knihovního fondu - beletrie, naučná literatura (%) Naučná l.
Beletrie
80,0
70,0
67,7
68,2
67,8
68,2
68,2
29,8
30,0
29,3
29,3
62,4
60,0
50,0
40,0
30,0
32,3 27,7
20,0
10,0
0,0
1989
1996
2004
2009
2012
201336
Podíl na výpůjčkách - beletrie, naučná literatura (%) Naučná dospělí
46
Beletrie dospělí
47
Naučná děti
Beletrie děti
51
52
14 13
14 13
4
3
3
2009
2012
48
45
29
30
26 20 16 8
1989
8
1996
16 13
11
7
2004
201337
Knihovny, pobočky a pracovníci 9000
8423 8000
8133 7 786 7 319
7000
[NÁZEV ŘADY]; [HODNOTA]
7 180 6 826 6 343
6 342
[HODNOTA]
6000
5618 5000
[HODNOTA]
5400 5089 4788
4844
5059
5147
5131 [NÁZEV ŘADY]; [HODNOTA]
4000
3000
2000
Počet knihoven v roce 2064? 3 000 až 5 000
ČR = 5,1 knihovny/10 000 obyv. EU = 1,3 knihovny/10 000 obyv. Stačilo by nám 1 370 knihoven?
1000
0
Počet pracovníků? r. 1989 r. 1992 r. 1995 r. 1998 r. 2001 r. 2004 r. 2007 r. 2010
r.2012
38 r. 2013
Jaké budou knihovny za 30 let?
8 směrů pro rozvoj knihoven Knihovna jako místo Rovnost šancí
Digitální knihovna
Klasická knihovna
Pracovníci knihoven
Knihovna jako vzdělávací, kulturní cent.
Vzdělávání, čtenářská gramotnost
Efektivita výkon 40
Knihovny v papírovém a digitálním světě Papírový svět: knihy, časop isy, noviny…
Služby knihoven
Digital born
Masová
digitalizace 41
Překonání roztříštěnosti informačních zdrojů Katalogy jednotlivých knihoven Bibliografické databáze
Licencované elektronické informační zdroje
Souborné katalogy
Digitální knihovny a repozitáře
42
Centrální portál knihoven
43
Priority knihoven v příštích 30 letech • • • • •
K. ZÁKON
PIK 2014
Digitalizace Vývoj služeb v digitální prostředí Vývoj tradičních Integrace a digitálních služeb = CPK Koncentrace Změny čtecích Dlouhodobé uchování dokumentů digitálních digitálních distribuce, zařízení jako navigátor Knihovník a streamování? poradce zdrojů 2044
• Knihovna jako informační, kulturní, vzdělávací, komunitní centrum • Podpora čtenářské, informační, digitální gramotnosti • Specializované služby pro skupiny ohrožené vyloučením • Knihovna jako místo - rozšíření a zkvalitnění prostor, vybavení ICT 44
Pracovníci knihoven
Složení pracovníků veřejných knihoven podle pohlaví Muži 11%
Ženy 89%
46
Věkové složení pracovníků veřejných knihoven 0%
20%
40%
60%
80%
100%
Obec. knih. MK do 5000 MK 5-20000 MK 20-100000 MK nad 100000 Krajské Veř. knih. celkem
18-30
31-40
41-50
51-60
60+
47
Vzdělání pracovníků veřejných knihoven 0%
20%
40%
60%
80%
100%
OK MK 5 000 MK 5 - 20 000 MK 20 - 100 000 MK nad 100 000 KK VK celkem
ZŠ
SŠ knih
SŠ neknih
VŠ neknih
VŠ knih
48
Požadavky na nové a inovované kompetence Pokles objemu prací v oblasti katalogizace tištěných dokumentů – přebírání záznamů, zpracované fondy Nové kompetence pro akvizici digitálních dokumentů a zahraniční literatury Vyhledávání a zpracování digitálních zdrojů Digitalizace, správa digitálních knihoven, dlouhodobé uchování digitálních dokumentů Zvyšování a trvalá inovace kompetencí ve službách – zvládnutí různých rešeršních strategií, vyhledávání ve specializovaných databázích, referenční služby, jazykové znalosti, zvládnutí nových nástrojů a aplikací, mobilní aplikace, práce s různými koncovými zařízeními – tiskárny, skenery, PC, tablety apod. Lektorské dovednosti – informační, mediální, digitální gramotnost, besedy Organizace vzdělávacích a kulturních akcí Profesionalizace práce s různými skupinami uživatelů – děti, mládež, senioři, rodiny, matky s dětmi, nezaměstnaní, zdravotně znevýhodnění apod. 49
Požadavky na nové a inovované kompetence Nové kompetence pro akvizici digitálních dokumentů a zahraniční literatury Pokles objemu prací v oblasti katalogizace tištěných dokumentů – přebírání záznamů, zpracované fondy Vyhledávání a zpracování digitálních zdrojů Digitalizace, správa digitálních knihoven, dlouhodobé uchování digitálních dokumentů Zvyšování a trvalá inovace kompetencí ve službách – zvládnutí různých rešeršních strategií, vyhledávání ve specializovaných databázích, referenční služby, jazykové znalosti, zvládnutí nových nástrojů a aplikací, mobilní aplikace, práce s různými koncovými zařízeními – tiskárny, skenery, PC, tablety apod. Lektorské dovednosti – informační, mediální, digitální gramotnost, besedy Organizace vzdělávacích a kulturních akcí Profesionalizace práce s různými skupinami uživatelů – děti, mládež, senioři, rodiny, matky s dětmi, nezaměstnaní, zdravotně znevýhodnění apod. 50
Umíme to?
• • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • •
Co Google nenajde? Ebay, Amazon: úvod do online eshopping Rešerše na internetu Video v síti – YouTube a Vimeo Vyhledávání fotografií a jejich sdílení přes Flicker Umíte organizovat a sdílet s wiki? E-výpůjčka – ze sítě do mého mobilu (Vážné) hry Ověřování termínů a jejich třídění Jak poprvé zveřejnit text vlastní e-knihy IPad v zaměstnání Jistota je jistota: základní ochrana mého počítače Využívání podcastů Online komunikace s veřejnou správou Lépe organizovat s mentálními mapami Výměna dat na internetu prostřednictvím Droboxu Kreativní psaní pro bloggery Hudební produkce pomocí iPadu Street art Podcasting – základy a tipy Digitální fotografie Digitální zpracování obrazů Jak si vytvořím svůj vlastní blog? Filmová produkce na iPadu a iPhonu 51
Do jaké míry určí ICT naší budoucnost? Vliv technologií není přímočarý a jejich působení lze obtížně prognózovat Móda nebo hluboká a zásadní změna?
Knihovny nejsou pouze technologií Silné historické, kulturní, sociální, psychologické a filozofické vlivy
Rostou požadavky společnosti znalostí – vzdělávání jako celoživotní kontinuální proces Autorská práva limitují přístup k digitálním dokumentům Světy tištěných a digitálních médií nebudou nikdy totožné Knihovny mají v informační společnosti rozvojový potenciál …..ale musí se měnit O knihovnách rozhodnou jejich uživatelé Knihovny musí definovat svůj vztah k potřebám znalostní společnosti Musí poskytovat služby, které lidé potřebují 52
Trendy Bude nabídka digitálních služeb?
Půjčování v knihovnách
Budou služby knihoven koncentrovány?
Počet knihoven
Budou klesat výpůjčky tištěných knih?
Počet pracovníků
Budou knihovny půjčovat eknihy?
Zájem o prostory knihovny
Budou lidé číst?
Zájem o studium v knihovně
Budou číst knihy?
Zájem vzdělávací aktivity
Budou číst více eknihy
Zájem o kulturní akce
Bude klesat produkce a prodej pknih?
Zájem o volnočasové aktivity
Bude stoupat produkce eknih?
Zájem o rovný přístup 53
Co všechno nabízí svým čtenářům veřejná knihovna, kam nejčastěji chodíš? Ano
Ne
Nevím, nejsem si jist(á)
Příjemní a hodní knihovníci (knihovnice)
90%
Klid
86%
Někdo, kdo mi poradí, co si mám půjčit
10% 10%
77%
Možnost připojení k internetu (wifi)
13% 11% 9% 15%
76%
Nové knihy, které právě vycházejí
70%
Prostor pro poslech hudby a povídání
41% 25%
Možnost půjčování nebo poslechu mluveného… 16% Možnost půjčování čteček elektronických knih
8%6%
80%
Dostatečně široká nabídka knih – abych vždy…
Různé stolní a deskové hry
5% 5%
6%
7% 32%
27%
37% 26% 37%
23%
39% 58% 57%
0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90%100% 54
Dva scénáře budoucího rozvoje knihoven Knihovny si i v budoucnu zachovají své významné místo v oblasti vzdělávání, uchování a zpřístupnění informací i pro volnočasové aktivity
Knihovny se stanou zbytečnou institucí, zaniknou jako telefonní budky nebo budou pouhou raritou
55
Děkuji za pozornost!
Perspektivy a trendy oboru knihovnictví Jaké budou knihovny za 30 let?
3.11.2014 České Budějovice Vít Richter Národní knihovna ČR
Několik otázek pro budoucí vývoj Autorská práva – dobrý nebo příznivý vliv? Budou knihovny zajišťovat bezplatný přístup k autorsky chráněným dílům? Knižní trh v ČR je velmi malý, neexistuje ekonomický model pro půjčování eknih Nabídka eknih v ČR je zatím velmi omezená
Dokáží knihovny vytvořit zajímavou nabídku produktů a služeb v digitálním prostředí? Budou existovat nějaká národní specifika v užívání eknih? Bude se zhoršovat čtenářská gramotnost? Pokud ano, přijme společnost nějaká opatření?
Mění se proporce v půjčování beletrie a naučné literatury? Jedná se o vliv využívání internetu? Poklesne počet knihoven? Poklesne také počet pracovníků? Zvládnou knihovny rozšíření svých funkcí jako informační, vzdělávací, kulturní a komunitní centra? Budou se stavět a rekonstruovat knihovny? Zvýší se, změní se kompetence pracovníků knihoven ve vztahu k rozvoji ICT? Jakou roli v tom hraje věková a genderová skladba? 58
