Д1Х3Masarykova Univerzita. Б0Й3stav Б0Н0esk literatury a knihovnictv

Masarykova Univerzita ´ fakulta Filozoficka ´ ˇeske ´ literatury a knihovnictv´ı Ustav c

Kateˇ rina V´ıtkov´ a

Umˇ eleck´ y fejeton Jana Sk´ acela ´r ˇska ´ diplomova ´ pra će Bakala

Vedouc´ı práce: Mgr. Jan Tlustý 2008

Prohlaˇsuji, ˇze jsem tuto bakaláˇrskou diplomovou práci vypracovala samostatnˇe s pouˇzit´ım uveden´ ych pramen˚ u a literatury.

......................................................

ii

Na tomto m´ıstˇe bych chtˇela podˇekovat Mgr. Janu Tlustému za odbornou pomoc, cenné rady a pˇripom´ınky. M˚ uj velk´ y d´ık patˇr´ı také Athajovi za trpˇelivost a pomoc s nevypoˇcitatelnou technikou.

iii

Obsah ´ Uvod

1

1 Fejeton 1.1 Vznik a obecné vymezen´ı ˇzánru fejeton . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1.2 Teoretické zkoumán´ı ˇzánru fejeton . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1.3 Fejeton v ˇceském prostˇred´ı . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

3 3 5 7

2 Publicista Jan Sk´ acel 2.1 Host do domu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

10 10

3 Sk´ acel˚ uv umˇ eleck´ y fejeton 3.1 Vymezen´ı ˇzánru . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3.2 Jedenáct´ y b´ıl´ y k˚ un ˇ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3.3 Tˇrináct´ y ˇcern´ y k˚ un ˇ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

13 13 15 16

4 T´ emata Sk´ acelov´ ych fejeton˚ u 4.1 Téma dˇetstv´ı . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4.2 Téma vesnického ˇzivota a pˇr´ırody . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4.3 Sémantické vrstvy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

18 18 19 21

5 Sk´ acelova poetika 5.1 Prvek pˇr´ıbˇehovosti . . . . 5.2 V´ yrazové prostˇredky . . . 5.2.1 Vtip . . . . . . . . 5.2.2 Intertextualita . . . 5.2.3 Ironie a sarkasmus

23 23 24 26 27 28

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

ˇ 6 Cten´ aˇ r

31

7 Z´ avˇ er

33

Bibliografie

35

iv

´ Uvod Jan Skácel je znám pˇredevˇs´ım jako básn´ık a autor nˇekolika sb´ırek poezie. Jiˇz ménˇe známá je vˇsak jeho tvorba publicistická. V letech 1945–1970 a 1983–1989 Skácel spolupracoval s nˇekolika brnˇensk´ ymi periodiky. Mezi lety 1948–1954 byl ˇclenem redakce den´ıku Rovnost, od roku 1960 spolupracoval s literárn´ım mˇes´ıˇcn´ıkem Host do domu, kter´ y jej v záˇr´ı 1963 pˇrijal na m´ısto ˇséfredaktora. Ve zm´ınˇeném obdob´ı Skácel na stránkách list˚ u publikoval nejen básnˇe, ale také tvorbu prozaickou. Pˇredstavil zde malé ” recenze“ – u ´tvar, kter´ y si sám vytvoˇril pro svoji potˇrebu. Právˇe na Skácelovo p˚ usoben´ı v ˇcasopise Host do domu, kde vydával své krátké fejetonistické u ´tvary, se zamˇeˇr´ıme v této práci. Zm´ınˇené fejetony pozdˇeji vyˇsly kniˇznˇe také ve dvou souborech Jedenáctý b´ılý k˚ uˇ n (1964) a Tˇrináctý ˇcerný k˚ uˇ n (1993, aˇz po Skácelovˇe smrti).1 V publikován´ı mal´ ych recenz´ı Skácel pokraˇcoval i v 80. letech na stránkách Brnˇenského veˇcern´ıku. Naˇse tvrzen´ı, ˇze Skácelova tvorba prozaická z˚ ustává ve st´ınu jeho básnického d´ıla, podporuje fakt, ˇze tato ˇcást tvorby je opom´ıjena také v oblasti literárnˇevˇedného zkoumán´ı. Existuje poˇcet interpretaˇcn´ıch ˇclánk˚ u a studi´ı, které reflektuj´ı básnické d´ılo Jana Skácela. Pokud se ale pokus´ıme naj´ıt práce zab´ yvaj´ıc´ı se Skácelovou prózou a publicistikou, bohuˇzel nenajdeme monografii ˇci rozsáhlou studii ani jedinou. Zdenˇek Koˇzm´ın, jako jeden z literárn´ıch vˇedc˚ u, zab´ yvaj´ıc´ı se d´ılem Jana Skácela, je autorem monografie 2 Sk´ acel. Reflektuje zde celé Skácelovo d´ılo od poˇcátku jeho tvorby aˇz do roku 1989, kdy Skácel zemˇrel. Do této monografie Koˇzm´ın zaˇradil také dvˇe kapitoly o Skácelovˇe prozaickém a publicistickém d´ıle. Prvn´ı z nich, Potˇreba prózy“, se zab´ yvá dvˇema vyˇsl´ ymi ” sb´ırkami fejeton˚ u a prozaick´ ych text˚ u Jeden´ actý b´ılý k˚ uˇ n a Tˇrin´ actý ˇcerný k˚ uˇ n. Ve ´ druhé kapitole, nazvané Era Hosta do domu“, se Koˇzm´ın dot´ yká, jak napov´ıdá název, ” obdob´ı Skácelova p˚ usoben´ı v redakci ˇcasopisu Host do domu. Koˇzm´ın chronologicky nahl´ıˇz´ı na Skácelovu tvorbu a popisuje hlavn´ı rysy tematické v´ ystavby Skácelova umˇelecko-publicistického d´ıla. Rovnˇeˇz se snaˇz´ı vysledovat zákony geneze této tvorby. Koˇzm´ın tak na nˇekolika stranách shrnuje nejd˚ uleˇzitˇejˇs´ı fakta a tematické pohnutky Skácelovy prózy, coˇz je prozat´ım nejcennˇejˇs´ım materiálem 1

Souˇc´ ast´ı sb´ırky Tˇrin´ actý ˇcerný k˚ uˇ n, kterou po Skácelovˇe smrti vydal Jiˇr´ı Opel´ık, nejsou jen kurzivky a malé recenze, ale také dva odd´ıly text˚ u, které Skácel psal k r˚ uzn´ ym pˇr´ıleˇzitostem. Nejˇcastˇeji se jedn´ a o pˇredmluvy knih ˇci katalog˚ u v´ ystav. Pˇredmˇetem naˇs´ı pozornosti se stane pˇreváˇznˇe Skácelovo d´ılo publicistické, tedy kurzivky a malé recenze, které tvoˇr´ı podstatnou ˇcást sb´ırky Tˇrin´ actý ˇcerný k˚ uˇ n. 2 ˇ ÍN, Zdenˇek. Sk´ KOZM acel. 1. vyd. Brno : Jota, 1994.

1

zab´ yvaj´ıc´ım se touto problematikou. Je samozˇrejmé, ˇze po vydán´ı Skácelov´ ych sb´ırek na tento poˇcin zareagovala literárn´ı kritika a bylo publikováno nˇekolik recenz´ı v tisku. Mus´ıme ale poznamenat, ˇze zdaleka ne vˇsechny recenze, zab´ yvaj´ıc´ı se sb´ırkami Jeden´ actý b´ılý k˚ uˇ n a Tˇrináctý ˇcerný k˚ uˇ n, jsou dostateˇcnˇe informaˇcnˇe nabity. Pokud mluv´ıme o literárnˇevˇedn´ ych stat´ıch zab´ yvaj´ıc´ıch se prozaickou tvorbou Jana Skácela, nesm´ıme opomenout ani diplomovou práci Petry Netuˇsilové Motivick´ a výstavba próz Jana Skácela, jeˇz byla sepsána v roce 2005 na brnˇenské Pedagogické fakultˇe Masarykovy univerzity.3 C´ılem této práce je analyzovat publicisticko-prozaické d´ılo Jana Skácela z hlediska motivické a tematické v´ ystavby a následnˇe podat ucelené shrnut´ı nejv´ yznamnˇejˇs´ıch témat a sdˇelovac´ıch strategi´ı, které Skácel pˇri tvorbˇe fejeton˚ u uplatˇ nuje. Zpoˇcátku povaˇzujeme za uˇziteˇcné vymezit publicistick´ y ˇzánr fejeton, k ˇcemuˇz nám dopom˚ uˇze také krátk´ y exkurs do jeho historického pozad´ı, které je nast´ınˇeno v prvn´ı kapitole nazvané Fejeton“. Následnˇe pˇredstav´ıme Jana Skácela jako publicistu, pozastav´ıme se u jeho ” ˇcinnosti v den´ıku Rovnost a zejména u obdob´ı, kdy p˚ usobil jako ˇséfredaktor kulturn´ıho mˇes´ıˇcn´ıku Host do domu a pravidelnˇe psával své fejetony, které se pozdˇeji staly obsahem sb´ırek Jedenáctý b´ılý k˚ uˇ n a Tˇrin´ actý ˇcerný k˚ uˇ n. Dále se v kapitole Skácel˚ uv umˇeleck´ y ” fejeton“ zamˇeˇr´ıme jiˇz na Skácelovy fejetony nejprve naz´ yvané kurzivky“, od 60. let ” potom malé recenze“ a pˇredevˇs´ım uvedeme obecné informace t´ ykaj´ıc´ı se zm´ınˇen´ ych ” dvou sb´ırek. V dalˇs´ıch kapitolách vˇenujeme prostor nejv´ yznamnˇejˇs´ım témat˚ um a motiv˚ um, které tvoˇr´ı tematickou v´ ystavbu fejeton˚ u. Neopomeneme ani prvky Skácelova jazyka a poetiky, pomoc´ı nichˇz fejetonn´ı motivy zpracovává. Pˇrestoˇze jsme si vˇedomi skuteˇcnosti, ˇze témata a uˇzité vyjadˇrovac´ı prvky jsou dvˇe ˇcásti pod´ılej´ıc´ı se na tvorbˇe umˇeleckého d´ıla spoleˇcnˇe, dovol´ıme si je od sebe oddˇelit a vˇenovat se kaˇzdé ˇcásti v samostatné kapitole. Tento postup vol´ıme z d˚ uvodu snazˇs´ı orientace v textu. Mezi kapitolami existuj´ı mnohé pr˚ uniky, které jsou zohledˇ novány a oznaˇcovány. Jednu kapitolu vˇenujeme také ˇctenáˇri mal´ ych recenz´ı a vztahu, kter´ y se s n´ım Skácel snaˇz´ı pˇres tyto krátké umˇeleckopublicistické u ´tvary vytvoˇrit. V závˇeru práce se pokus´ıme shrnout informace obsaˇzené v pˇredchoz´ıch kapitolách a vyvodit z nich obecnˇejˇs´ı poznatky.

ˇ ´ Petra. Motivick´ NETUSILOV A, a výstavba pr´ oz Jana Sk´ acela. Brno, 2005. 98 s. Masarykova univerzita. Pedagogick´ a fakulta. Katedra ˇceské literatury. Vedouc´ı diplomové práce Mgr. David Kroˇca, Ph.D. 3

2

1

Fejeton

1.1

Vznik a obecn´ e vymezen´ı ˇ z´ anru fejeton

V této kapitole se pokus´ıme vymezit fejeton jako ˇzánr. Pˇrestoˇze se jedná o publicistick´ y u ´tvar s bohatou histori´ı a tradic´ı, kter´ y je dodnes ˇziv´ y a vyuˇz´ıvan´ y, nen´ı tato identifikace v rámci umˇelecké publicistiky jednoduchá. To potvrzuje i Dalibor Tureˇcek: ˇ anrová hierarchie je zde obzvláˇstˇe nepevná a podléhá znaˇcn´ Z´ ym zmˇenám, dan´ ym ” 4 tˇreba jiˇz osobnost´ı autora a jeho snahou odliˇsit se od autor˚ u ostatn´ıch.“ Pˇres tuto sloˇzitost se pokus´ıme nast´ınit obecné smˇeˇrován´ı fejetonu, jeho teoretické zkoumán´ı v rámci teorie ˇzánru a také v´ yvoj fejetonu v ˇceském prostˇred´ı. Tento teoretick´ y základ nám dále poslouˇz´ı pˇri anal´ yzách a interpretac´ıch fejeton˚ u Jana Skácela. Fejeton vznikl na poˇcátku 19. stolet´ı, v dobˇe kdy divadeln´ı kritik abbé Julien de Geoffroy zaˇcal zveˇrejˇ novat své vtipné a nadnesené postˇrehy o kultuˇre a politice v den´ıku Journal des Débats. Geoffroyovy feuilletony5 si z´ıskaly vysokou oblibu nejen mezi ˇctenáˇri. Také dalˇs´ı publicisté byli nov´ ym ˇzánrem zaujati a zaˇcali psát krátké publicistické u ´tvary v jeho duchu. Obl´ıbenost fejetonu rostla mimo jiné také proto, ˇze mezi ˇrádky krátkého literárn´ıho d´ıla mohl autor pomoc´ı náznak˚ u, metafor a jinotaj˚ u vetknout kritické hodnocen´ı spoleˇcnosti ˇci politického dˇen´ı, které by ve zpravodajské ˇcásti listu vyj´ıt nemohlo. Z ˇcásti tomu tak bylo zvláˇstˇe d´ıky faktu, ˇze fejetony b´ yvaly ˇrazeny k inzertn´ı ˇcásti listu, a proto neprocházely natolik pˇr´ısnou cenzurou jako napˇr´ıklad u ´vodn´ıky nebo bˇeˇzné zpravodajstv´ı. Z domác´ıho (tedy francouzského) prostˇred´ı se feˇ ych zem´ı i do jeton velmi rychle rozˇs´ıˇril po celé Evropˇe – do Nˇemecka, Rakouska, Cesk´ Ruska. V pr˚ ubˇehu 19. stolet´ı se fejeton stával ˇc´ım dál v´ıce vyuˇz´ıvan´ ym ˇzánrem, coˇz s sebou neslo také jeho postupn´ y v´ yvoj a modifikaci. Fejeton mˇel zpoˇcátku funkci pˇreváˇznˇe informativn´ı, moráln´ı ˇci v´ ychovnou, ale zároveˇ n bylo jeho u ´kolem ˇctenáˇre rozpt´ ylit a pobavit. Glosoval aktuáln´ı dˇen´ı v politické i spoleˇcenské sféˇre a souˇcasnˇe tyto informace prol´ınal s lehk´ ym humorem ˇci ˇzertem. Autoˇri nezˇr´ıdka vyuˇz´ıvali také strategii pointy, kterou zaˇrazovali na konec textu. Jiˇz v této dobˇe byl fejeton silnˇe ovlivnˇen prvky, jeˇz byly vlastn´ı jin´ ym ˇzánr˚ um: eseji, pov´ıdce nebo polemice. Podle ˇ Karla Storkána jsou hlavn´ım kritériem kaˇzdého fejetonu konkrétn´ı fakta, která autor ” zobecˇ nuje a jejich pochopen´ı objasˇ nuje umˇeleck´ ymi obrazy.“6 Struktura fejetonu nen´ı ˇ TURECEK, Dalibor. Fejeton Jana Nerudy. 1. vyd. Praha : ARSCI, 2007, s. 13–14. Le feuille“ znamen´ a francouzsky list nebo také zprávu. ” 6ˇ ´ Karel. Umˇen´ı fejetonu. Praha : Novináˇr, 1979, s. 6. STORKAN, 4

5

3

uskuteˇcn ˇována v´ yznamovou posloupnost´ı, ale podle Dagmar Mocné jde vˇetˇsinou o princip v´ yznamové fluktuace. Ve v´ yznamové rovinˇe potom docház´ı k neustál´ ym zmˇenám a zvrat˚ um.7 Ned´ılnou souˇcást´ı fejetonu jsou také jazykové prostˇredky, které podtrhuj´ı nenucenost a humor ˇzánru. Právˇe jazyk napomáhá autorovi vytvoˇrit si vlastn´ı osobit´ y styl, origináln´ı zp˚ usob vyjadˇrován´ı, d´ıky kterému je potom konkrétn´ı fejetonista lehce rozpoznateln´ y. Jazyk fejetonu b´ yvá nasycen nadsázkou, ironi´ı a obrazn´ ymi pojmenován´ımi. Nˇekteˇr´ı autoˇri vyuˇz´ıvaj´ı slovn´ıch hˇr´ıˇcek, nˇekdy dokonce frazeologism˚ u, které pouˇz´ıvaj´ı v jin´ ych situac´ıch, neˇz je obvyklé, nebo je interpretuj´ı doslovnˇe. Dalˇs´ı velmi d˚ uleˇzitou sloˇzkou fejetonu je navázán´ı kontaktu se ˇctenáˇrem. Ve fejetonu – besedˇe je ˇ nasnadˇe dialogická stylizace (j´ıˇz proslavil Karel Capek své sloupky), ale i v klasickém fejetonu se kontaktovost projevuje. Jaroslava Janáˇcková toto sbl´ıˇzen´ı autora se ˇctenáˇrem pˇripisuje faktu, ˇze autor v pr˚ ubˇehu vyprávˇen´ı povˇetˇsinou uˇz´ıvá prvn´ı osoby já“, ˇc´ımˇz ” zd˚ uvˇerˇ nuje a subjektivizuje vˇse, co nap´ıˇse.8 Od ostatn´ıho obsahu b´ yval v historii fejeton oddˇelen ˇcarou, a proto se mu v ˇceském prostˇred´ı dostalo názvu podˇcárn´ık. Jiné oznaˇcen´ı – kurz´ıva nebo kurz´ıvka z´ıskal d´ıky typu p´ısma, kter´ ym b´ yval graficky oddˇelován. Pˇres nejednotnost oznaˇcován´ı (názvy podˇca´rn´ık a kurz´ıva se dnes uˇz´ıvaj´ı jiˇz minimálnˇe)9 se ale jedná stále o stejn´ y publicistick´ y ˇzánr. Jiˇz ve svém poˇcátku byl fejeton v tisku chápán dvoj´ım zp˚ usobem: jednak jako specifick´ y publicistick´ y ˇzánr, jednak jako celá literárnˇe – publicistická pˇr´ıloha den´ıku ” nebo ˇcasopisu“.10 Byly zde k nalezen´ı nejen fejetony a sloupky, ale také napˇr´ıklad kulturn´ı recenze, kritiky nebo u ´vahy, ˇc´ımˇz tato rubrika suplovala kulturn´ı pˇr´ılohu. V 19. stolet´ı bylo toto pojet´ı bˇeˇzné nejˇcastˇeji v nˇemeckém ˇci francouzském tisku (zpoˇcátku i v ˇcesk´ ych Národn´ıch novinách). V zahraniˇcn´ım tisku tato tendence pˇretrvává dodnes, v ˇceském prostˇred´ı dnes chápeme fejeton pouze jako druh publicistického ˇzánru. ´ Dagmar, PETERKA, Josef. Encyklopedie liter´ MOCNA, arn´ıch ˇz´ anr˚ u. 1. vyd. Praha; Litomyˇsl : Paseka, 2004, s. 191. 8 ´ CKOV ˇ ´ Jaroslava. Stoletou alej´ı : o ˇceské pr´ JANA A, oze minulého vˇeku. 1. vyd. Praha : ˇ Ceskoslovensk´ y spisovatel, 1985, s. 90. 9 V ˇceském prostˇred´ı se s n´ azvem kurz´ıva ˇci kurz´ıvka setkáme jen zˇr´ıdka. Toto oznaˇcen´ı vyuˇz´ıvá pˇredevˇs´ım Jan Sk´ acel, kter´ y své umˇelecké fejetony ˇcasto pojmenovává kurzivkami (psáno s krátk´ ym i“). ” 10 ´ Barbora, HALADA, Jan. Praktick´ OSVALDOVA, a encyklopedie ˇzurnalistiky. 2. dopl. vyd. Praha : Libri, 2002, s. 71. 7

4

1.2

Teoretick´ e zkoum´ an´ı ˇ z´ anru fejeton

Podle Dalibora Tureˇcka11 definoval pojem fejeton v ˇceském prostˇred´ı poprvé Rieger˚ uv Slovn´ık nauˇcný.12 Dále se pokusil teoreticky uchopit fejeton Servác Bonifác Heller v hodnot´ıc´ım ˇclánku z roku 1876. Zde se Heller snaˇz´ı na Nerudovˇe d´ıle vysledovat obecné prvky fejetonu. Paralelnˇe s Hellerem vydává své pojednán´ı o tomto ˇzánru také nˇemeck´ y fejetonista Ernst Ekstein, kter´ y v tomto ˇzánru vyzdvihuje pˇredevˇs´ım jeho subjektivitu zobrazen´ı, v ˇcemˇz se shoduj´ı s Hellerem. Tureˇcek si dále vˇs´ımá snah teoretik˚ u v 19. stolet´ı zrovnoprávnit ˇzánr fejeton se slovesn´ ym umˇen´ım. Na poˇcátku 20. stolet´ı vˇsak proti tomuto chápán´ı vystupuj´ı vˇedci, chápaj´ıc´ı fejeton v´ yluˇcnˇe jako ˇzánr publicistick´ y.13 Mezi pˇredstavitele takového m´ınˇen´ı ˇ Tureˇcek ˇrad´ı F. X. Saldu a Arne Nováka. V 50. letech 20. stolet´ı si ˇzurnalistická praxe ˇzádala pˇresnˇejˇs´ı vymezen´ı ˇzánru, ˇc´ımˇz byla vyprovokována diskuse na pˇr´ısluˇsné téma v ˇcasopise Novináˇr. Jak v této dobˇe upozorˇ noval Vladim´ır Stiboˇr´ık, samostatné publicistické u ´tvary jako ˇcrta, reportáˇz, medailon nebo soudniˇcka postupnˇe ztrác´ı svoji ˇzánrovou platnost a pˇretváˇr´ı se ve fejeton.14 Dále se zkoumán´ı fejetonn´ıho ˇzánru podle Tureˇcka rozdˇelilo na dva proudy: prvn´ı zkoumal fejeton jako ˇzánr pˇredevˇs´ım ve vztahu k novináˇrské praxi. Druh´ y proud byl 15 orientován na teoretické a historické vymezen´ı fejetonu. Jiˇz od 70. let pozorujeme ˇ snahy o typologizaci fejetonu. Obecné závˇery v této oblasti shrnul Karel Stork´ an, kdyˇz popsal tˇri základn´ı typy fejeton˚ u, které se doposud objevuj´ı v ˇceském tisku. Jedná se o fejeton – besedu, fejeton polemick´ y a fejeton satirick´ y. Jak jiˇz vypl´ yvá z názvu fejeton – beseda, jedná se o formu rozhovoru se ˇctenáˇrem, na kterého se autor obrac´ı. Tento ˇ TURECEK, Dalibor. Fejeton Jana Nerudy. 1. vyd. Praha : ARSCI, 2007, s. 13–31. Feuileton (fr. fejeton, p˚ uv. l´ıstek), ˇcástka novin a ˇcasopis˚ u, v˚ ubec vespod pod ˇcarou aneb na konci ” listu drobnˇejˇs´ım p´ısmem tiˇstˇen´ a a obsahuj´ıc´ı pˇredevˇs´ım litern´ı, divadeln´ı, umˇelecké i jiné zprávy a posudky, pak nejrozmanitˇejˇs´ı drobné ˇclánky formy co moˇzná svobodné a stˇr´ıdavé, o vˇsem, co jest v˚ ubec zaj´ımavé aneb co se d´ a uˇciniti zaj´ımav´ ym.“ (RIEGER, Frantiˇsek, Ladislav (red.). Slovn´ık nauˇcný. D´ıl 3. Praha : I. L. Kober, 1863, s. 77.) Zcela prvn´ı záznam o teoretickém zkoumán´ı ˇzánru fejeton poskytuje jiˇz v roce 1859 J. E. Sojka v ˇcasopise Jasoˇ n. Tureˇcek ale tuto definici povaˇzuje za nevˇedeckou a nedostateˇcnou. Sojka pravdˇepodobnˇe vycházel z cizojazyˇcné fejetonistiky. Pˇrestoˇze se nejedná o vˇedecké vymezen´ı ˇz´ anru, je pro n´ as tato zm´ınka d˚ ukazem pozornosti, která byla jiˇz v 19. stolet´ı na poli teorie ˇ ˇzánru fejetonu vˇenov´ ana. (TURECEK, Dalibor. Fejeton Jana Nerudy. 1. vyd. Praha : ARSCI, 2007, s. 14.) 13 Jednalo se o prvn´ı liter´ arnˇehistorické ocenˇen´ı fejetonu, které ale ustálilo na tento ˇzánr pˇrehl´ıˇziv´ y ˇ náhled. (TURECEK, Dalibor. Fejeton Jana Nerudy. 1. vyd. Praha : ARSCI, 2007, s. 15.) 14 ˇ Zde vˇsak Stiboˇr´ık navazuje na F. X. Saldu. 15 Zde Tureˇcek jmenuje napˇr´ıklad práci Mojm´ıra GrygaraUmˇen´ı report´ aˇze, která se zab´ yvá ˇ umˇeleckou publicistikou a problematikou jej´ıch ˇzánr˚ u. (TURECEK, Dalibor. Fejeton Jana Nerudy. 1. vyd. Praha : ARSCI, 2007, s. 19.) 11

12

5

druh fejetonu má v ˇceském prostˇred´ı silnou tradici, kterou zapoˇcal uˇz Jan Neruda, a dodnes je ˇcasto pouˇz´ıvan´ y. Polemick´ y fejeton b´ yvá zaloˇzen na nˇejakém názorovém sporu. Autor u ´toˇc´ı na m´ınˇen´ı, které se snaˇz´ı ˇctenáˇri vyvrátit, a nab´ız´ı mu vlastn´ı u ´hel pohledu. Takto se pokouˇs´ı obrátit ˇctenáˇre na svoji stranu. Satirick´ y fejeton je postaven na nevyb´ıravé ironii a satiˇre, kterou kritizuje aktuáln´ı dˇen´ı ve spoleˇcnosti. Hlavn´ı roli zde hraj´ı jazykové prostˇredky, které mus´ı b´ yt dostateˇcnˇe v´ yrazné a u ´toˇcné, naopak 16 nesm´ı chybˇet vtip a nadsázka. V 80. letech se problematice fejetonu vˇenoval E. Kadnár, kter´ y pohl´ıˇz´ı na tento ˇzánr z hlediska komunikace autora se ˇctenáˇrem. Dále Tureˇcek vyzdvihuje práci Dagmar Mocné a Josefa Peterky, kteˇr´ı pohl´ıˇz´ı na fejeton zcela odliˇsn´ ym zp˚ usobem neˇz jejich ˇ anr chápou jako dynamicky se rozv´ıjej´ıc´ı a promˇenliv´ pˇredch˚ udci. Z´ y v ˇcase a v historickém kontextu. Formálnˇe má fejetonu bl´ızko causerie, ˇzánr nápadnˇe podobn´ y fejetonu t´ım, ˇze se pohybuje na pomez´ı publicistiky a umˇelecké tvorby. Podle Praktické encyklopedie ˇzurnalistiky: Jde o drobnou novináˇrskou prózu, druh v´ ypovˇedi bez konkrétn´ı ” gradace textu. Causerie je autorsky subjektivn´ı a vyuˇz´ıvá jak prvk˚ u ˇzurnalistick´ ych, tak 17 beletristick´ ych.“ Slovn´ık liter´ arn´ı teorie pˇrisuzuje causerii dojem bezprostˇredn´ıho ” besedován´ı autora se ˇctenáˇrem.“18 Právˇe tyto aspekty causerie ji ˇcin´ı bl´ızkou fejetonu. Dagmar Mocná spatˇruje rozd´ıl mezi tˇemito dvˇema ˇzánry pouze v kontaktn´ım pomˇeru k adresátovi: v causerii je komunikace ze strany autora smˇerem k adresátovi bezprostˇredn´ı aˇz familiérn´ı. Z tohoto d˚ uvodu povaˇzuje Mocná causerii pouze za dalˇs´ı typ fejetonu.19 Pˇrestoˇze pˇrib´ yvá pokus˚ u o zdokonalen´ı teorie ˇzánru fejetonu, nadále je tento publicistick´ y ˇzánr charakterizován v r˚ uzn´ ych slovn´ıc´ıch a publikac´ıch velmi obecn´ ymi definicemi. Dalibor Tureˇcek nam´ıtá, ˇze se nejedná o problém pouze v ˇceské literárn´ı teorii, problém vymezen´ı ˇzánru fejetonu se objevuje také v nˇemeck´ ych nebo anglick´ ych 20 prac´ıch. Nˇekteˇr´ı fejetonisté se chtˇej´ı vymanit limit˚ um ˇzánru, a proto u ´myslnˇe poruˇsuj´ı 16 ˇ

´ Karel. Umˇen´ı fejetonu. Praha : Novináˇr, 1979, s. 100–104. STORKAN, ´ Barbora, HALADA, Jan. Praktick´ OSVALDOVA, a encyklopedie ˇzurnalistiky. 2. dopl. vyd. Praha : Libri, 2002, str. 36. Heslo causerie 18 ˇÍN, Stˇ ˇ ep´ ˇ VLAS an (red.). Slovn´ık liter´ arn´ı teorie. 2. vyd. Praha : Ceskoslovensk´ y spisovatel, 1984, s. 52. 19 ´ Dagmar, PETERKA, Josef. Encyklopedie liter´ MOCNA, arn´ıch ˇz´ anr˚ u. 1. vyd. Praha; Litomyˇsl : Paseka, 2004, s. 191. 20 Jako pˇr´ıklad Tureˇcek jmenuje nˇemeckou práci Sachw¨ orterbuch f¨ ur den Literaturunterricht a práci ˇ anglického autora J. A. Cuddona A Dictionary of Literary Terms. (TURECEK, Dalibor. Fejeton Jana Nerudy. 1. vyd. Praha : ARSCI, 2007, s. 21.) 17

6

formu klasického fejetonu. T´ımto vˇsak ne´ umyslnˇe rozˇsiˇruj´ı moˇzné formáln´ı vymezen´ı ˇzánru a docház´ı tak k neustálému v´ yvoji tohoto publicistického u ´tvaru.

1.3

Fejeton v ˇ cesk´ em prostˇ red´ı

Poˇcátky ˇceského fejetonu sahaj´ı aˇz k poˇcátku 19. stolet´ı do praˇzsk´ ych periodik. Poprvé se fejeton objevuje v roce 1818 v Praˇzsk´ ych novinách, kde jsou nadále pravidelnˇe publikovány fejetony s moráln´ım podtextem (napˇr´ıklad fejeton Pen´ıze, o pivˇe, Zchudlý mudrc a mnoho dalˇs´ıch). Fejetonu jako novému tehdejˇs´ımu ˇzánru se v den´ıc´ıch vˇenovali ˇ a vˇcela), Václav Bolem´ır autoˇri jako Josef Kajetán Tyl (v ˇcasopisech Kvˇety, Cesk´ ˇ a vˇcela), Karel Havl´ıˇcek Borovsk´ y (N´ arodn´ı noviny), V´ıtˇezslav Nebesk´ y (Kvˇety, Cesk´ ˇ Hálek (Kvˇety), Jan Neruda (Hlas, Cas, N´ arodn´ı listy) a dalˇs´ı. V této dobˇe rozmachu fejetonu byl zˇrejm´ y siln´ y politick´ y podtext v tématech fejeton˚ u: autoˇri t´ımto zp˚ usobem bojovali proti metternichovské V´ıdni za národn´ı identitu. Snad právˇe tato skuteˇcnost tvoˇrila v ˇceském prostˇred´ı tradici nevyb´ırav´ ych politick´ ych fejeton˚ u. Vedle nich ale nesm´ıme zapom´ınat ani na fejetony se zcela odliˇsnou tématikou – at’ uˇz kulturn´ı, cestovatelské fejetony nebo d´ıla zab´ yvaj´ıc´ı se vˇsedn´ımi a kaˇzdodenn´ımi záleˇzitostmi, které se pokouˇs´ı nahl´ıˇzet z neotˇrelého u ´hlu pohledu. Za jednoho z nejv´ yznamnˇejˇs´ıch fejetonist˚ u v historii ˇceského fejetonu je povaˇzován Jan Neruda. Za svoji letitou novináˇrskou praxi napsal v´ıce jak dva tis´ıce fejeton˚ u, které podepisoval troj´ uheln´ıkem, pozdˇeji znamen´ım ˇst´ıra ze zvˇerokruhu. Ve svém polytematickém fejetonn´ım d´ıle ˇcasto reagoval na aktuáln´ı politické a spoleˇcenské dˇen´ı. Eliˇska Krásnohorská o Nerudov´ ych prac´ıch sm´ yˇslela jako o takˇrka nejvyˇsˇs´ım vládci ˇ ach.21 Neruda nelpˇel na tradiˇcn´ı fejetonové formˇe, naopak ˇzánr veˇrejného myˇslen´ı v Cech´ fejetonu dále rozv´ıjel a upravoval dle sv´ ych vlastn´ıch potˇreb. Obratnˇe vyuˇz´ıval metafor a jinotaj˚ u, d´ıky ˇcemuˇz obcházel dobovou kritiku. Neruda byl mistrem fejetonistické tvorby – témata dokázal podávat s vtipnost´ı a lehkost´ı. Jeho styl byl sice struˇcn´ y a u ´sporn´ y, to ale dodalo fejeton˚ um spád. Mezi jeho pracemi najdeme jak fejetony polemické, literárnˇe kritické, satirické, tak fejetony vˇenované cestován´ı nebo kultuˇre. Tyto fejetony byly vydány v nˇekolika sborn´ıc´ıch, jmenujme alespoˇ n nejznámˇejˇs´ı z nich: ˇ Studie krátké a kratˇs´ı, Zerty hravé i dravé, Drobné klepy, Proti srsti, B´ aby i baby.22 Kdyˇz ve 20. letech 20. stolet´ı do Lidov´ ych novin nastupuje nová generace fejeˇ tonist˚ u, j´ıˇz dominuje Karel Capek, uvaˇzuje redakce o aktualizaci fejetonu a obmˇenˇe ˇ VLCEK, Jaroslav. Dˇejiny ˇceské literatury. Praha : Jednota ˇcesk´ ych filolog˚ uv, 1914, str. 162. ´ Barbora. Fejeton. In OSVALDOVA, ´ Barbora, KOPA ´ C, ˇ Radim. o fejetonu, s feOSVALDOVA, jetonem. Praha : Karolinum, 2007, s. 9. 21

22

7

ˇefredaktor Arnoˇst Heinrich chce vytvoˇrit kvalitn´ı novináˇrskou jeho zabˇehnuté formy. S´ ” ˇ beletrii, nˇeco ˇcasovˇe zaj´ımavého a pˇritom pro ˇctenáˇre pˇritaˇzlivého.“23 Karel Capek se dle zadán´ı zˇrekl strnulé formy fejetonu a pokusil se ji obohatit nov´ ymi prvky. Vytvoˇril tak novou odnoˇz fejetonu, kterou nazval sloupkem. Své oznaˇcen´ı z´ıskal sloupek pˇr´ıhodnˇe d´ıky svému grafickému vzhledu: byl uveˇrejˇ nován na novinové stránce v jedˇ nom sloupci. Capkovy sloupky vycházej´ıc´ı v Lidov´ ych novinách se ˇcasto zab´ yvaly vˇecmi vˇseobecnˇe znám´ ymi, takˇrka kaˇzdodenn´ımi, avˇsak nahl´ıˇzen´ ymi z jiného u ´hlu pohledu. Tato témata sice ztrácela na do této doby tolik cenˇené ˇcasovosti, ˇctenáˇre ale zaujala ˇ natolik, ˇze sloupek nahradil funkci u ´vodn´ıku. Capek sloupky povˇetˇsinou zaˇc´ıná nˇejakou otázkou ˇci nápadem, ten nadále s humorem rozv´ıj´ı a konˇc´ı pointou. Vyuˇz´ıvá také nové ozvláˇstˇ nuj´ıc´ı metody: vedl se ˇctenáˇrem lehkováˇzné dialogy, k ˇcemuˇz pouˇz´ıval kontaktové fráze, jako napˇr´ıklad: Vezmˇete si. . . “, To vám mus´ım povˇedˇet. . . “ atd. Podaˇrilo se mu ” ” ˇ aˇr také oceˇ tak navázat kontakt se ˇctenáˇrem, ˇc´ımˇz právˇe podn´ıtil jeho zájem. Cten´ noval ˇ ˇ d˚ uvˇern´ y vztah mezi n´ım a autorem, kter´ y Capek kontaktovost´ı vytváˇrel. Capkovy fejetony a sloupky vyˇsly souhrnnˇe ve sb´ırkách Zahradn´ık˚ uv rok, Jak se co dˇel´ a, Kritika slov, o lidech, Anglické listy, Italské listy a dalˇs´ıch (nˇekteré v´ ybory byly vydány aˇz po ˇ Capkovˇ e smrti). Jak jsme naznaˇcili, sloupek se ve 20. letech minulého stolet´ı vydˇelil z fejetonu. Pˇrestoˇze jsou si tyto dva ˇzánry velice bl´ızké, nesm´ıme opomenout zm´ınit také jejich ˇ odliˇsnosti: Jiˇz sám zakladatel sloupku, Karel Capek, tvrdil, ˇze jedna z podstatn´ ych odliˇsnost´ı spoˇc´ıvá v délce textu. Zat´ımco fejeton je u ´tvar delˇs´ı a jeho autor nen´ı natolik omezován jeho rozsahem, sloupek bylo naopak nutné vtˇesnat do pˇredem vymezeného prostoru. Proto je sloupek ve srovnán´ı s klasick´ ym fejetonem sevˇrenˇejˇs´ı a vyˇzaduje struˇcnˇejˇs´ı a pˇresnˇejˇs´ı vyjadˇrován´ı. V pováleˇcné dobˇe fejetony vycházely ve vˇetˇsinˇe existuj´ıc´ıch den´ık˚ u. Po nástupu komunistické vlády ale nadeˇsly fejetonu nepˇr´ıznivé ˇcasy. Literárn´ı ˇzánr, jenˇz kriticky hodnot´ı dobové aktuáln´ı události, nemohl b´ yt vládou akceptován. Mnoho periodik bylo zastaveno a ty, které vycházet smˇely, byly podrobeny velmi pˇr´ısné cenzuˇre. Pro publicisty je to t´ıˇzivá doba, mnoho z nich má zákaz oficiálnˇe publikovat, jejich fejetony proto vycház´ı alespoˇ n samizdatovˇe. Takov´ ym pˇr´ıkladem nám m˚ uˇze b´ yt Ludv´ık Vacul´ık, kter´ y v 60. letech zaˇcal psát své fejetony pro Liter´ arn´ı noviny. Od 70. let jiˇz oficiálnˇe publikovat nesmˇel, a proto se uch´ ylil k samizdatu, kde kaˇzdoroˇcnˇe vycházel jeho proslul´ y jarn´ı“ fejeton, ale i dalˇs´ı fejetonistické práce. Jan Skácel v obdob´ı 50. ” 23 ˇ

´ Karel. Umˇen´ı fejetonu. Praha : Novináˇr, 1979, s. 60. STORKAN,

8

a 60. let psal umˇelecké fejetony pro den´ık Rovnost a pˇredevˇs´ım pro ˇcasopis Host do domu, kde v roce 1963 nastoupil jako ˇséfredaktor. Na poˇcátku 70. let byl ale zaˇrazen do seznamu zakázan´ ych“ autor˚ u a oficiálnˇe mohl publikovat aˇz v 80. letech. V obdob´ı ” 70. let se Skácel publicistické ˇcinnosti nevˇenoval. V 70. a 80. letech se stal fejeton ˇzánrem typick´ ym pro tvorbu disident˚ u, kter´ ym tehdejˇs´ı politická moc znemoˇzn ˇovala oficiálnˇe publikovat. Fejetony disident˚ u vycházely pˇredevˇs´ım v samizdatovém ˇcasopise Obsah (vycházel v nákladu 33 exempláˇr˚ u).24 V 90. letech, po pádu komunistického reˇzimu, se fejeton vyv´ıj´ı na stránkách r˚ uzn´ ych periodik – novin, ˇcasopis˚ u i magaz´ın˚ u. Od 90. let je v Brnˇe dokonce poˇrádána mezinárodn´ı soutˇeˇz Evropsk´ y fejeton, jej´ımˇz zakladatelem je Jan Trefulka. Dnes se nejˇcastˇeji setkáváme s politicky zamˇeˇren´ ymi fejetony ˇci s fejetonov´ ymi komentáˇri. Pˇrestoˇze je podle Frantiˇska Schildbergera dnes fejeton v tisku sp´ıˇse na u ´stupu, nacház´ıme jej napˇr´ıklad v Lidových novin´ ach pod titulkem Posledn´ı slovo“ (zde jsou ” k nalezen´ı fejetony v´ yznamn´ ych ˇcesk´ ych publicist˚ u, mezi které patˇr´ı i Ludv´ık Vacul´ık, Ondˇrej Neff nebo Ivan Kl´ıma) a na stránkách den´ıku Pr´ avo.25 V Mladé frontˇe DNES v souˇcasnosti vycház´ı fejetony sp´ıˇse zˇr´ıdka – dˇr´ıve zde ale otiskovali své fejetonistické práce autoˇri jako Martin C. Putna nebo Michal Viewegh. V rozliˇcn´ ych ˇcasopisech a magaz´ınech fejetony dnes ˇcasto nahrazuj´ı u ´vodn´ıky. Dneˇsn´ı autoˇri navazuj´ı na své pˇredch˚ udce a svázané sb´ırky sv´ ych fejetonn´ıch prac´ı vydávaj´ı kniˇznˇe. Tak se na ˇceské literárn´ı scénˇe m˚ uˇzeme setkat se sb´ırkami Rudolfa Kˇrest’ana, Ivana Kl´ımy, Frantiˇska Nepila, Ludv´ıka Vacul´ıka a dalˇs´ıch.

24 SCHILDBERGER, Frantiˇsek. Publicistické ˇz´ anry v tiˇstˇených médi´ıch. Brno: Masarykova univerzita, 2003. 25 Tamtéˇz.

9

2

Publicista Jan Sk´ acel

Jak jsme jiˇz zm´ınili v u ´vodn´ı kapitole, Jan Skácel je znám pˇredevˇs´ım jako básn´ık a jeho publicistická próza b´ yvá ˇcasto neprávem opom´ıjena. Jeho prozaické d´ılo má vˇsak také svou umˇeleckou hodnotu a podle Vladim´ıra Justla tvoˇr´ı protipól Skácelovy tvorby básnické.26 Publicistická ˇcinnost Jana Skácela zaˇc´ıná v roce 1948, kdy nastoupil do redakce Rovnosti. Sv´ ymi básnˇemi a publicistick´ ymi ˇclánky ale pˇrisp´ıval také do jin´ ych periodik. V roce 1952 musel Skácel post redaktora Rovnosti opustit a k redaktorské profesi se vrátil aˇz o rok podˇeji, v roce 1953, kdy nastoupil do literárnˇe – dramatického ˇ oddˇelen´ı brnˇenské redakce Ceskoslovensk´ eho rozhlasu. Mezi léty 1963–1969 p˚ usobil jako ˇséfredaktor ˇcasopisu Host do domu. Právˇe v rozhlase a na stránkách Hosta do domu publikoval své malé recenze. Po zastaven´ı ˇcasopisu v roce 1970 byl Skácel dál veden jako ˇ spisovatel z povolán´ı, pˇrestoˇze v 70. letech nesmˇel v Ceskoslovensku oficiálnˇe publikovat. V té dobˇe vycházely jeho sb´ırky poezie samizdatovˇe ˇci v exilov´ ych nakladatelstv´ıch, fejetonistice se v tomto obdob´ı nevˇenoval. V 80. letech, kdy Skácelovi bylo dovoleno opˇet vydávat své d´ılo oficiálnˇe, se vrátil kromˇe poezie také k mal´ ym recenz´ım, které mezi léty 1983–1989 vycházely v Brnˇenském veˇcern´ıku.

2.1

Host do domu

ˇ Casopis Host do domu s podtitulem Mˇes´ıˇcn´ık pro literaturu, umˇen´ı a kritiku“ vydávan´ y ” brnˇenskou poboˇckou Svazu ˇceskoslovensk´ ych spisovatel˚ u vycházel v letech 1954–1970. Jednalo se o ˇcasopis nezávisl´ y, kter´ y nebyl spojován s ˇzádnou generac´ı, nebyl ani skupinov´ ym listem. Nejprve vycházel jako mˇes´ıˇcn´ık, ale od dubna 1969 se vˇsak jeho ˇ actiden´ık periodicita zmˇenila na ˇctrnáctiden´ık a také podtitul byl upraven na Ctrn´ ” pro literaturu, umˇen´ı a kritiku“. Jan Skácel zpoˇcátku obˇcasnˇe pˇrisp´ıval do jednotliv´ ych vydán´ı sv´ ymi básnˇemi, fejetony a mal´ ymi recenzemi. V 6. roˇcn´ıku (1959) vyˇsly v Hostu do domu dvˇe Skácelovy básnˇe (Moˇre a Sonet na lunu a ˇclovˇeka), v dalˇs´ım roˇcn´ıku (1960) se poprvé objevily jeho kurzivky (Pane, sednˇete si; Sto pades´ at Hamlet˚ u; Proˇc 27 kufr ano a krinol´ına ne? ; U brady prorokovy ) a medailonek ke 150. v´ yroˇc´ı narozen´ı K. H. Máchy. V 8. roˇcn´ıku (1961) byla Skácelovi mimo dvou básn´ı otiˇstˇena kurzivka ˇ anky: Oˇc V´ Cestovali jsme s poezi´ı, dále také dva texty v rubrice Cl´ aclavek prosil a Ti26 27

JUSTL, Vladim´ır. Trocha poezie nikoho nezabije. Divadeln´ı noviny. 1994, roˇc. 3, ˇc. 10, s. 6. Do sb´ırky Jeden´ act´ y b´ıl´ y k˚ un ˇ zaˇrazeno pod názvem Kdyˇz se znovu zaˇcaly nosit krinol´ıny.

10

cho nahlas(ˇclánek vyˇsel k 15. v´ yroˇc´ı smrti Karla Tomana). V 9. roˇcn´ıku (1962) vyˇsly ´ opˇet jen dvˇe kurzivky. Prvn´ı, Dostojevskij a tr´ ava v Azerbajdˇ z´ anu patˇr´ı mezi cestopisné reportáˇze, druhá, Pˇreˇzvykován´ı je klasickou kurzivkou. V roce 1963, v 10. roˇcn´ıku bylo publikováno kurzivek v´ıce: Harfa ve snˇehu, Henri Rousseau z Ivanˇcic, Mal´ a recenze na cenu lidské hlavy, Opoˇzdˇená recenze na zaˇc´ atek ˇskoln´ıho roku28 a Posledn´ı setk´ an´ı.29 V záˇr´ı 1963 vystˇr´ıdal Skácel p˚ uvodn´ıho ˇséfredaktora Bohum´ıra Macáka. Tato v´ ymˇena ve vedouc´ı pozici b´ yvá chápána jako mezn´ık v historii Hosta do domu. Zdenˇek Koˇzm´ın dˇel´ı Skácel˚ uv pod´ıl na formován´ı ˇcasopisuna dvˇe odliˇsná obdob´ı, za pˇredˇel povaˇzuje jeho nástup na post ˇséfredaktora a pˇredevˇs´ım rok 1964, kdy Skácel provedl v ˇcasopise mnohé zmˇeny. Pˇr´ımo uvád´ı: Skácel vytvoˇril v redakci ˇcasopisu novou at” mosféru, i kdyˇz bylo na co navázat z pˇredchoz´ıch let. V lecˇcems se mohlo dát zcela organicky pokraˇcovat, ale v mnohém razil Skácel nové, velké projekty.“30 Po svém nástupu zaˇcal Skácel mˇenit celkovou podobu Hosta. Mˇel v u ´myslu vytvoˇrit ˇctivou ” revue, která bude m´ıt své stálé ˇctenáˇre, a tomuto aspektu pˇrizp˚ usoboval jednotlivé rubriky“.31 Bylo tak vytvoˇreno nˇekolik nov´ ych rubrik a odd´ıl˚ u, které pˇredstavovaly literárn´ı autory a jejich d´ıla v novém svˇetle. Host do domu ˇcasto otiskoval tvorbu starˇs´ı generace umˇelc˚ u, zamˇeˇroval se vedle beletristick´ ych dˇel také na práce vˇedecké. Podle typu a obsahu rubrik, které Skácel po svém nástupu na post ˇséfredaktora Hosta do domu zavedl, mu ˇslo nejen o zkvalitnˇen´ı literárnˇevˇedn´ ych rubrik, ale také o vytvoˇren´ı zábavn´ıho prvku ˇcasopisu, kter´ y by vedle vˇedecké ˇcásti ˇcasopisu p˚ usobil jako odlehˇcen´ı. Mimo jiné vznikla rubrika Malé recenze, kde Skácel od roku 1964 otiskoval své fejetony jiˇz pravidelnˇe v kaˇzdém ˇc´ısle.32 Redakce Hosta do domu byla, zvláˇstˇe v 60. letech, silnˇe spjata s brnˇenskou literárn´ı ˇ a dramatickou redakc´ı Ceskoslovensk´ eho rozhlasu. Skácelovy Malé recenze na. . . byly p˚ uvodnˇe psány právˇe pro rozhlasov´ y poˇrad Nashledanou v sobotu, na kterém Skácel ˇ spolupracoval s Anton´ınem Pˇridalem. Teprve po odvys´ılán´ı v Ceskoslovensk´ em rozhlase b´ yvaly publikovány v Hostu do domu. Skácel psal pro rozhlasové vys´ılán´ı také cestopisné reportáˇze ˇci literárn´ı recenze. Jan Skácel se na nové podobˇe ˇcasopisu nepod´ılel pouze jako organizátor, ale také jako publicista: jednou z jeho autorsk´ ych rubrik (vyjma Malých recenz´ı) byla Drzá interview, kde uveˇrejˇ noval netradiˇcn´ı rozhovory s dobov´ ymi umˇelci, ale také fiktivn´ı 28

Pro sb´ırku Jeden´ actý b´ılý k˚ uˇ n je tato recenze upravena a je zde uvedena pod názvem Kˇr´ıdla. Do sb´ırky Jeden´ actý b´ılý k˚ uˇ n zaˇrazeno pod názvem Posledn´ı setk´ an´ı s Garrym Cooperem. 30 ˇ ÍN, Zdenˇek. Sk´ KOZM acel. 3. dopl. vyd. Brno : Jota, 2006, s. 89. 31 ˇ SOMEN, Branko. Tak ˇspatn´ a pravda a tak krásná ˇreˇc. ROK. 1990, roˇc. 1, ˇc. 3, s. 10. 32 Vyjma 3. ˇc´ısla 11. roˇcn´ıku – 1964, 7. ˇc´ısla 14. roˇcn´ıku – 1967, 16. ˇc´ısla 16. roˇcn´ıku – 1969. 29

11

rozhovory s jiˇz neˇzij´ıc´ımi autory nebo s literárn´ımi postavami. Sám Skácel ale upozorˇ noval, ˇze za zmˇenou formy Hosta do domu nestál jen on sám, spolupracoval s Janem ˇ Trefulkou, Milanem Uhde, Oldˇrichem Mikuláˇskem, Oldˇrichem Bártou, Pavlem Svandou ˇ ıdem.33 Blahoslav Dokoupil poznamenává, ˇze pod veden´ım Jana Skácela a Janem Sm´ se Host do domu stal jedn´ım z nejpodstatnˇejˇs´ıch dobov´ ych kulturn´ıch ˇcasopis˚ u.34 Také ˇ erbová povaˇzuje Host do domu za jeden z nejpodnˇetnˇejˇs´ıch ˇcasopis˚ Alena Stˇ u 50. a 60. let, pˇrestoˇze ˇcasopis v poˇcátc´ıch své historie podléhal politickému kánonu doby. Podle ˇ erbové ale i v tˇechto letech byl jedn´ım z nejvyhledávanˇejˇs´ıch kulturn´ıch a literárn´ıch Stˇ ˇcasopis˚ u.35 Na postu ˇséfredaktora Skácel setrval aˇz do roku 1969, kdy jej musel nucenˇe opustit a ˇséfredaktorem se stal Jan Trefulka. I pˇresto zde Skácel ale nadále publikoval nejen své malé recenze, ale i dalˇs´ı texty aˇz do konce existence ˇcasopisu. Pˇrestoˇze se Host do domu v posledn´ıch ˇc´ıslech vyh´ ybal jak´ ymkoli politick´ ym polemikám a vˇenoval se v´ yhradnˇe jen otázkám umˇen´ı, veˇrejnost´ı byl chápán jako jedno z center názorové ” opozice“36 , coˇz vedlo v roce 1970 k jeho zastaven´ı. Vid´ıme, ˇze role Jana Skácela v literárn´ım ˇcasopise Host do domu byla velmi d˚ uleˇzitá. Pozdvihl u ´roveˇ n ˇcasopisu, kter´ y se v polovinˇe 60. let stal jednak obsahovˇe jeˇstˇe kvalitnˇejˇs´ım v oblasti kulturn´ıho zájmu a jednak d´ıky nov´ ym rubrikám také ˇctenáˇrsky atraktivnˇejˇs´ım. Právˇe na stránkách Hosta do domu Skácel vytvoˇril a pozdˇeji dále rozv´ıjel formu osobit´ ych fejeton˚ u naz´ yvan´ ych malé recenze.

´ Bronislava, MARC ˇ AK, ´ Bohumil. Host do domu. Mezi B´ıl´ GABRIELOVA, ym konˇem a Metliˇckami. ROK. 1992, roˇc. 3, ˇc. 1, s. 67. 34 DOKOUPIL, Blahoslav. Slovn´ık ˇceských liter´ arn´ıch ˇcasopis˚ u, periodických liter´ arn´ıch sborn´ık˚ u a almanach˚ u 1945–2000. 1. vyd. Brno : Host, 2002, s. 67. 35 ˇ ˇ ´ Alena. Z Hosta do domu do rozhlasu a naopak. In Acta Universitatis Palackianae STERBOVA, Olomucensis. Olomouc : Univerzita Palackého, 2004, s. 237. 36 DOKOUPIL, Blahoslav. Slovn´ık ˇceských liter´ arn´ıch ˇcasopis˚ u, periodických liter´ arn´ıch sborn´ık˚ u a almanach˚ u 1945–2000. 1. vyd. Brno : Host, 2002, s. 69. 33

12

3 3.1

Sk´ acel˚ uv umˇ eleck´ y fejeton Vymezen´ı ˇ z´ anru

Jiˇz pˇri svém p˚ usoben´ı v Rovnosti (v letech 1945–1952) zaˇcal Jan Skácel psát krátké publicistické prózy, které mˇely svou formou bl´ızko k fejetonu nebo ke sloupku. V tˇechto krátk´ ych u ´tvarech, jeˇz naz´ yval nejprve kurzivkami a pozdˇeji mal´ ymi recenzemi, m´ıchal prvky r˚ uzn´ ych publicistick´ ych ˇzánr˚ u: sloupku, fejetonu, reportáˇze, causerie nebo ˇcrty. Slovn´ık ˇceské prózy 1945–1994 popisuje Skácelovy recenze jako krátké publicistické ” prózy subjektivnˇe, s chápav´ ym nadhledem reflektuj´ıc´ı dobové spoleˇcenské i duchovn´ı klima“.37 Skácelovy kurzivky a malé recenze se vymykaj´ı tradiˇcn´ımu pohledu na fejetonistiku, jak jej popisujeme v prvn´ı kapitole této práce. Vˇs´ımáme si pˇredevˇs´ım faktu, ˇze se jedná o fejetony nadˇcasové. V tomto ohledu má Skácel bl´ızko k fejeton˚ um Karla ˇ Capka, které vycházely v Lidov´ ych novinách. Pokusme se tento typ fejetonu, jenˇz se zab´ yvá kaˇzdodenn´ımi vˇecmi a záleˇzitostmi, srovnat napˇr´ıklad s fejetonem nerudovsk´ ym. Zat´ımco Nerudovy fejetony jsou tˇeˇzko srozumitelné pro ˇctenáˇre, kter´ y nen´ı obeznámen s tehdejˇs´ım dobov´ ym kontextem a politicko-sociáln´ı situac´ı, fejetony Jana Skácela jsou aktuáln´ı a bl´ızké ˇctenáˇri dodnes. Tento rozd´ıl je dán odliˇsnost´ı ve funkci obou zm´ınˇen´ ych fejeton˚ u: Neruda podporoval mimo jiné zvláˇstˇe sloˇzku informativn´ı a publicistickou, naopak Skácel dbá sp´ıˇse na funkci estetickou. Jak p´ıˇse Jiˇr´ı Trávn´ıˇcek: Malé recenze nebyly urˇceny pro denn´ı potˇrebu tisku, a proto je v nich upozadˇena ” sloˇzka informativn´ı; rovnˇeˇz mˇely ˇcas b´ yt lépe pˇripraveny a rozloˇzeny. Skácel si v mnoha pˇr´ıpadech v nich dokázal naj´ıt m´ısto pro pointu, pro bonmotické vy´ ustˇen´ı ˇci vˇedomˇe je smˇeˇroval kriticky. A protoˇze jejich sepˇet´ı s bezprostˇredn´ı realitou nen´ı tolik tˇesné jako u reportáˇz´ı a kurzivek, jsou z dneˇsn´ıho pohledu trvanlivˇejˇs´ı‘, maj´ı vˇetˇs´ı sdˇelnou ’ hodnotu.“38 Zpoˇcátku by nás mohlo zmást oznaˇcen´ı malé recenze“, které Skácel vyuˇz´ıval, ” pˇrestoˇze se o klasické recenze v tomto pˇr´ıpadˇe vlastnˇe nejednalo. Nad názvem Skácelova nového u ´tvaru se pozastavuje také Zdenˇek Koˇzm´ın: Skácelovy malé recenze si kdysi ” ´ Miroslav, DOKOUPIL, Blahoslav. Slovn´ık ˇceské pr´ ZELINSKY, ozy 1945-–1994. 1. vyd. Ostrava : Sfinga, 1994, s. 348. 38 ´ ÍCEK, ˇ TRAVN Jiˇr´ı. P˚ usoben´ı Jana Sk´ acela v Rovnosti v letech 1945–1952. Brno, 1984. 119 s. Univerzita J.E. Purkynˇe v Brnˇe. Filozofická fakulta. Vedouc´ı dizertaˇcn´ı práce prof. PhDr. Milan Suchomel, CSc., s. 84–85. 37

13

vyp˚ ujˇcily název od kritické rubriky, jak redakce oznaˇcila menˇs´ı kritické anal´ yzy literatury. Uˇz tento start z kritické rubriky mˇel zˇrejmˇe humorn´ y akcent, ale zároveˇ n tu Skácel – vˇedomˇe ˇci bezdˇeky – vyjádˇril sv˚ uj zámˇer svˇet a vˇeci i lidi v nˇem hodnotit. A tak malé recenze jsou jeˇstˇe nav´ıc také nabl´ızku skuteˇcné recenzi, takˇze i tento aspekt se na Skácelovˇe ˇzánrové jedineˇcnosti pod´ıl´ı.“39 Zanedlouho si tyto recenze naˇsly své publikum a Skácel v jejich psan´ı pokraˇcoval nejen pro stránky tiˇstˇen´ ych médi´ı, ale 40 také pro rozhlasov´ y poˇrad Na shledanou v sobotu. o Skácelovˇe próze jako o flexibiln´ım prozaickém modelu dále Zdenˇek Koˇzm´ın p´ıˇse: Jan Skácel si vypracoval v hostovsk´ ych ” mal´ ych recenz´ıch nosn´ y model prozaického textu, kter´ y byl otevˇren neustál´ ym moˇzn´ ym renovac´ım. Byl otevˇren´ y do takové m´ıry, ˇze z nˇeho bylo moˇzno pˇrej´ıt také k v´ ystavbˇe 41 rozsáhlejˇs´ıch u ´tvar˚ u.“ M˚ uˇzeme konstatovat, ˇze se Skácel pˇri hledán´ı motiv˚ u pro své fejetony zámˇernˇe inspiruje nejen sv´ ymi ˇzivotn´ımi zkuˇsenostmi a vzpom´ınkami z dˇetsk´ ych let, ale v mal´ ych recenz´ıch nav´ıc postava autora vystupuje jako subjekt, k nˇemuˇz se váˇz´ı názory a myˇslenky ve fejetonech prezentované. Tento zp˚ usob autobiografiˇcnosti nen´ı ve fejetonistické tvorbˇe niˇc´ım neobvykl´ ym: nejedná se totiˇz o pravou fikci, kdy autor tvoˇr´ı smyˇslen´ y pˇr´ıbˇeh, ale o tvorbu publicistickou, jeˇz reaguje na nˇejaké v´ıceménˇe aktuáln´ı dˇen´ı ˇci problém (v pˇr´ıpadˇe Jana Skácela se jedná o témata, která jsou dobovˇe aktuáln´ı aˇz do dneˇsn´ı doby). 42 ˇ Skácelovy fejetony b´ yvaj´ı ˇcasto pˇripodobˇ novány k fejeton˚ um Karla Capka. Proti tomu jednoznaˇcnˇe vystupuje Miroslav Petˇr´ıˇcek, kter´ y mezi tˇemito dvˇema autory vid´ı diametráln´ı rozd´ıl pˇredevˇs´ım ve smyslu jejich fejetonistiky: Skácel jich [fejeton˚ u – ” pˇresnˇe ˇzert˚ u hrav´ ych a drav´ ych; pozn. K. V.] nevyuˇz´ıvá jen k tomu, aby v nejbliˇzˇs´ıch ’ vˇecech‘ po ˇcapkovsku objevoval nekoneˇcnou bohatost reality.“43 Dále si vˇs´ımá, jak Skácel vyuˇz´ıvá bˇeˇzn´ ych událost´ı, které ale ukazuje ve svˇetle zázraˇcn´ ych vˇec´ı ˇzivota“.44 ” Tyto prosté maliˇckosti následnˇe stav´ı proti nám sam´ ym, ˇc´ımˇz je konfrontuje s naˇsimi zabˇehan´ ymi mechanismy a obvykl´ ym zp˚ usobem naz´ırán´ı na nˇe. Jak je vidˇet, Skácelovo pojet´ı fejetonistiky se v mnoha smˇerech vzdaluje od dosavadn´ı ˇceské fejetonistické tvorby. Odliˇsné jsou nejen Skácelovy zámˇery a c´ıle, kter´ ych chce ˇ ÍN, Zdenˇek. Sk´ KOZM acel. 1. vyd. Brno : Jota, 1994, s. 98. ´ OPELÍK, Jiˇr´ı. Ediˇcn´ı pozn´ amka. In SKACEL, Jan. Jeden´ actý b´ılý k˚ uˇ n. Brno : Blok, 1996, s. 141. 41 ˇ ÍN, Zdenˇek. Sk´ KOZM acel. 1. vyd. Brno : Jota, 1994, s. 100. 42 ˇ Sk´ acelovy malé recenze srovn´ av´ a s Capkov´ ymi fejetony napˇr´ıklad Zdenˇek Koˇzm´ın: Je to navrácen´ı ” do nerudovsk´ ych a ˇcapkovsk´ ych hlubin emotivity a intelektu, ale souˇcasnˇe otevˇren´ı do nˇeˇceho v´ yraznˇe ˇ ÍN, Zdenˇek. Sk´ souˇcasného.“ KOZM acel. 1. vyd. Brno : Jota, 1994, s. 37. 43 ˇ ÍCEK, ˇ PETR Miroslav. Sk´ acelovy ˇzerty hravé i dravé. Host do domu. 1965, roˇc. 12, ˇc. 4, s. 24. 44 Tamtéˇz. 39

40

14

sv´ ymi fejetony dosáhnout, pˇredevˇs´ım ale vol´ı zcela jiné uchopen´ı ˇzánru. Vyuˇz´ıvá do té doby nestandardn´ıch motiv˚ u, témat a vyjadˇrovac´ıch prvk˚ u, které se v nˇekter´ ych m´ıstech pˇribliˇzuj´ı sp´ıˇse Skácelovu básnickému jazyku. V dosavadn´ı ˇceské fejetonistické tvorbˇe se nám nepodaˇr´ı naj´ıt obdobu Skácelov´ ych fejeton˚ u, coˇz je dáno právˇe jedineˇcnost´ı a osobitost´ı kurzivek a mal´ ych recenz´ı. Skácelovy fejetony, o kter´ ych hovoˇr´ıme, byly sebrány do dvou sb´ırek s názvy Jeden´ actý b´ılý k˚ uˇ n a Tˇrináctý ˇcerný k˚ uˇ n, jimˇz se budeme vˇenovat v následuj´ıc´ıch podkapitolách.

3.2

Jeden´ act´ y b´ıl´ y k˚ uˇ n

Sb´ırka krátk´ ych próz Jedenáctý b´ılý k˚ uˇ n obsahuje kurzivky a malé recenze, které byly v minulosti otiˇstˇeny v den´ıku Rovnost nebo v ˇcasopise Host do domu. Nˇekteré z nich ˇ byly také souˇcást´ı poˇradu Ceskoslovensk´ eho rozhlasu Na shledanou v sobotu. Poprvé byla sb´ırka vydána v roce 1964 v Krajském nakladatelstv´ı v Brnˇe a obsahovala 45 fejeton˚ u. Ve druhém, rozˇs´ıˇreném vydán´ı z roku 196645 pˇribylo dalˇs´ıch devˇet fejeton˚ u: Teleˇ fon, Pitomá otázka ˇcili Jak se to vezme46 , Zivot, Mal´ a recenze na Oldˇricha Mikuláˇska, 47 kdyˇz dostal státn´ı cenu , Druh´ a na lingr˚ ustku, Mal´ a recenze na st´ at, A na sirky. Tyto pˇr´ıdavky Skácel napsal pro ˇcasopis Host do domu a den´ık Rovnost aˇz na sklonku roku 1964 a v pr˚ ubˇehu roku 1965, a proto nemohly b´ yt zaˇrazeny jiˇz do prvn´ıho vydán´ı. Své zámˇery Skácel prozrazuje jiˇz v pˇredmluvˇe knihy: Chtˇel jsem, aby tahle kn´ıˇzka byla ” troˇsku veselá, kapánek smutná, maliˇcko sentimentáln´ı a hodnˇe obrázková, nic v´ıc jsem nechtˇel.“48 Sb´ırka je rozˇclenˇena do pˇeti nezávisl´ ych odd´ıl˚ u: Labuti m´ a i loutno m´ a, Chlapeˇcek cviˇc´ı mouchu, Malé recenze, Chodn´ıˇcky a Byli tˇri. Rozˇclenˇen´ı do odd´ıl˚ u nen´ı náhodné ˇci nezámˇerné, Skácel takto sdruˇzuje tematicky podobné recenze. V prvn´ıch dvou odd´ılech je t´ımto tématem dˇetstv´ı a vzpom´ınka na nˇej. Tˇret´ı odd´ıl (Malé recenze) sdruˇzuje recenze, které vycházely v ˇcasopise Host do domu, ty jsou tematicky r˚ uznorodé. Povˇetˇsinou se zde ale Skácel vˇenuje banáln´ım, kaˇzdodenn´ım vˇecem a záleˇzitostem. Na tato témata ˇ rozv´ıj´ı své u ´vahy, ve kter´ ych pˇrikládá velkou váhu maliˇckostem. Ctvrt´ y odd´ıl (Chodn´ıˇcky) ´ OPELÍK, Jiˇr´ı. Ediˇcn´ı pozn´ amka. In SKACEL, Jan. Jeden´ actý b´ılý k˚ uˇ n. Brno : Blok, 1996, s. 141. ´ V ˇcasopise Host do domu otiˇstˇeno pod názvem Mal´ a recenze na pitomost (SKACEL, Jan. Malá recenze na pitomost. Host do domu. 1964, roˇc. 11, ˇc. 12, s. 80.) 47 V den´ıku Rovnost otiˇstˇeno pod názvem Dopis b´ asn´ıku Oldˇrichu Mikul´ aˇskovi, napsaný m´ısto malé ´ recenze (SKACEL, Jan. Dopis b´ asn´ıku Oldˇrichu Mikuláˇskovi, napsan´ y m´ısto malé recenze. Rovnost. 14. 2. 1965, roˇc. 80, ˇc. 39, s. 4.) 48 ´ SKACEL, Jan. Jeden´ actý b´ılý k˚ uˇ n. 3. vyd. Brno : Blok, 1996. 45 46

15

´ naplnily ˇctyˇri cestopisné reportáˇze (Setk´ an´ı s d’´ ablem, Dostojevskij a tr´ ava v Azerbajdˇz´ anu, Nesentimentáln´ı cesta do Rakouska a Henri Rousseau z Ivanˇcic). V pátém a posledn´ım odd´ıle Byli tˇri najdeme troj´ı zastaven´ı nad knihami z autorova dˇetstv´ı. Skácel p´ıˇse o knihách J. Verna (M˚ uj slavný strýc), A. Dumase st. (Otec tˇr´ı muˇsketýr˚ u a toho ˇctvrtého) a K. Maye (Kdo byl Karel May). V tˇechto nápadnˇe dlouh´ ych recenz´ıch (v porovnán´ı s ostatn´ımi ze sb´ırky) Skácel d´ıla nehodnot´ı z pohledu literárn´ıho kritika ˇci spisovatele, zamˇeˇruje se sp´ıˇse na osobnosti autor˚ u, na které nahl´ıˇz´ı dˇetsk´ ym pohledem.

3.3

Tˇ rin´ act´ yˇ cern´ y k˚ uˇ n

Po u ´spˇechu prvn´ı sb´ırky próz se Skácel rozhodl vydat sb´ırku druhou, jej´ıˇz název – Tˇrin´ actý ˇcerný k˚ uˇ n – mˇel napov´ıdat, ˇze se jedná o volné pokraˇcován´ı Jeden´ actého b´ılého konˇe. Jan Skácel mˇel opˇet v u ´myslu vydat kniˇznˇe prózy, které jiˇz byly otiˇstˇeny v Hostu do domu (po roce 1964). Od roku 1970 vˇsak mˇel zakázáno publikovat a po ukonˇcen´ı zákazu v roce 1981 jiˇz knihu nevydal. Jiˇr´ı Opel´ık o této situaci p´ıˇse: I kdyˇz ” mu [Janu Skácelovi; pozn. K. V.] v roce 1981 dovolili vydat novou sb´ırku (Dávné proso), jeho ˇzivot v literatuˇre se uˇz nikdy nevrátil do star´ ych kolej´ı. S jin´ ymi moˇznostmi a jin´ ymi pˇr´ıleˇzitostmi, ale také s jin´ ymi zkuˇsenostmi a jin´ ymi zámˇery se skladba jeho tvorby viditelnˇe promˇenila, malé publicistické ˇzánry ustoupily v jeho d´ıle do pozad´ı a ocitly se v citelné menˇsinˇe.“49 Sb´ırka Tˇrin´ actý ˇcerný k˚ uˇ n vyˇsla aˇz po smrti Jana Skácela, v roce 1993 v nakladatelstv´ı Blok. Editorem byl Jiˇr´ı Opel´ık, kter´ y sebral prózy vydané v periodikách a nˇekolik málo z tˇech, jeˇz mˇel Skácel pro vydán´ı knihy pˇripraveny (jednalo se zvláˇstˇe o pˇredmluvu a prvn´ı, uvozovac´ı fejeton Vˇse o kon´ıch). Druhé vydán´ı Tˇrináctého ˇcerného konˇe bylo doplnˇeno o dalˇs´ı tˇri texty – jednu malou recenzi a dva krátké ˇclánky: Mal´ a recenze na pit´ı s mohamed´ anem, Do nejˇcernˇejˇs´ı tuˇse, Samozˇrejmá, zˇretelná a skuteˇcn´ a. Kniha je opˇet dˇelena do odd´ıl˚ u: N´ avraty, Chodn´ıˇcky, Malé recenze a jedna nepatrn´ a jako pˇr´ıdavek, Imaginárn´ı rozhovory, Krajiny beze slov a Kr´ asn´ a ztroskot´ an´ı. Je patrné, ˇze nˇekteré názvy odd´ıl˚ u se shoduj´ı s názvy z Jeden´ actého b´ılého konˇe, coˇz pˇrisuzujeme skuteˇcnosti, ˇze pˇredlohou pro knihu próz Tˇrin´ actý ˇcerný k˚ uˇ n byla po obsahové i kompoziˇcn´ı stránce kniha pˇredeˇslá, právˇe Jeden´ actý b´ılý k˚ uˇ n. V prvn´ım odd´ıle nazvaném Návraty jsou sdruˇzeny fejetony s tematikou dˇetstv´ı ˇci vzpom´ınek, ´ OPELÍK, Jiˇr´ı. Pˇredmluva k prvn´ımu vydán´ı. In SKACEL, Jan. Tˇrin´ actý ˇcerný k˚ uˇ n. Tˇreb´ıˇc : Blok, 2001, s. 7. 49

16

v´ yjimkou a také odchylkou od zavedené formy je fejeton Co m´ am s p´ anembohem, kter´ y je rozdˇelen do dev´ıti oˇc´ıslovan´ ych odstavc˚ u. Jedná se sp´ıˇse o u ´vahu, kde Skácel v dev´ıti krátk´ ych pˇr´ıbˇez´ıch hodnot´ı svá stanoviska k bohu. Druh´ y odd´ıl s názvem Chodn´ıˇcky sice pˇripom´ıná jeden z odd´ıl˚ u Jeden´ actého b´ılého konˇe, cestopisné reportáˇze v nˇem uvedené ˇ se ale tentokrát net´ ykaj´ı zem´ı vzdálen´ ych, leˇc vˇs´ımaj´ı si samotného Ceskoslovenska. Skácel zde popisuje povodnˇe na jiˇzn´ım Slovensku (Filozofie povodnˇe), vinaˇrské oblasti na jiˇzn´ı Moravˇe (Hora Venuˇsina) a mˇesto Olomouc (Jak´ a Olomouc). Ve tˇret´ım odd´ılu ˇ najdeme mnoˇzstv´ı klasick´ ych Skácelov´ ych mal´ ych recenz´ı. Ctvrt´ y odd´ıl je inspirován pravidelnou rubrikou Hosta do domu Drzé interview. Ve sb´ırce fejeton˚ u je odd´ıl nazván Imaginárn´ı rozhovory, jde totiˇz skuteˇcnˇe o interview fiktivn´ı, kde Skácel rozmlouvá s jiˇz zesnul´ ymi autory (s Jiˇr´ım Mahenem, Homérem), s literárn´ımi postavami (donem Quijotem) ˇci s postavami obecn´ ymi a neurˇcit´ ymi (se zdvoˇril´ ym ˇclovˇekem). Pát´ y odd´ıl Krajiny beze slov je naplnˇen texty o umˇelc´ıch, mal´ıˇr´ıch a jejich krajinách a knihu konˇc´ı ˇsest´ ym odd´ılem Krásná ztroskot´ an´ı, kde najdeme krátké recenze literárn´ıch dˇel. Texty posledn´ıch dvou kapitol jsou sebrány z r˚ uzn´ ych ˇcasopis˚ u, katalog˚ u nebo pˇredmluv ˇci doslov˚ u ke knihám. Zcela mimo rozdˇelen´ı do odd´ıl˚ u stoj´ı prvn´ı fejeton nazvan´ y Vˇse o kon´ıch. Tento fejeton byl p˚ uvodnˇe rozhovorem pro Liter´ arn´ı noviny, kter´ y se Skácelem uskuteˇcnil Vladim´ır Burda. Pozdˇeji Skácel rozhovor pˇrepracoval do podoby fejetonu a chystal se jej vyuˇz´ıt jako u ´vodn´ı fejeton sb´ırky Tˇrin´ actý ˇcerný k˚ uˇ n, coˇz za nˇej pozdˇeji udˇelal Jiˇr´ı Opel´ık. Skácel zde objasˇ nuje v´ yznam názv˚ u obou sb´ırek: podle staré lidové tradice pr´ y bude m´ıt ˇclovˇek ˇstˇest´ı, potká-li stádo kon´ı, v nˇemˇz bude jedenáct´ y b´ıl´ y. Jan Skácel pˇresnˇe p´ıˇse: . . . Tenkrát se jeˇstˇe dost vˇeˇrilo, a já jsem vˇeˇril tomu, ˇze kdyˇz potkám ” na cestˇe do ˇskoly b´ılého konˇe, nebudu vyvolan´ y z matematiky.“50 Dále povˇera prav´ı, jak uvád´ı Jiˇr´ı Opel´ık, ˇze potká-li ˇclovˇek tˇrináctého ˇcerného konˇe, bude jej provázet sm˚ ula.51

50

BURDA, Vladim´ır. S Janem Skácelem o kon´ıch. Liter´ arn´ı noviny. 1967, roˇc. 16, ˇc. 15, s. 4–5. ´ Rozhovor pˇrepracovan´ y do podoby fejetonu: SKACEL, Jan. Vˇsechno o kon´ıch. In Tˇrin´ actý ˇcerný k˚ uˇ n. Ed. Jiˇr´ı Opel´ık. 2. vyd. Tˇreb´ıˇc : Blok, 2001, s. 11. 51 ´ OPELÍK, Jiˇr´ı. Pˇredmluva k prvn´ımu vydán´ı. In SKACEL, Jan. Tˇrin´ actý ˇcerný k˚ uˇ n. Tˇreb´ıˇc : Blok, 2001, s. 7–8.

17

4

T´ emata Sk´ acelov´ ych fejeton˚ u

V této kapitole se zamˇeˇr´ıme na témata, která si Jan Skácel vyb´ıral pro své kurzivky a malé recenze. Pˇrestoˇze v této práci nem˚ uˇzeme postihnout vˇsechna témata, kter´ ym se Skácel vˇenoval, pokus´ıme se shrnout alespoˇ n ta nejpodstatnˇejˇs´ı, jeˇz jej prováz´ı napˇr´ıˇc jeho fejetonistickou tvorbou: pˇredevˇs´ım téma dˇetstv´ı, vesnického ˇzivota a pˇr´ırody.

4.1

T´ ema dˇ etstv´ı

Jedn´ım z nejv´ yznamnˇejˇs´ıch témat Skácelov´ ych fejeton˚ u je dˇetstv´ı. Autor se obrac´ı k minulosti a hledá v n´ı paralely k otázkám a u ´vahám, které si klade jako dospˇel´ y muˇz. Dˇetstv´ı Skácel pˇrisuzuje obrovskou váhu, m´ın´ı, ˇze tato ˇzivotn´ı etapa nadále velkou mˇerou ovlivˇ nuje v´ yvoj ˇclovˇeka a jeho dalˇs´ı ˇzivot. Dˇeti Skácel povaˇzuje za nezkaˇzené bytosti, jeˇz maj´ı na svˇet ˇcist´ y, bezelstn´ y pohled, kter´ y je u dospˇel´ ych jiˇz vzácn´ y. Nejen ˇze se Skácel do dˇetstv´ı ve vzpom´ınkách vrac´ı, ale ˇcasto ve sv´ ych fejetonech vyuˇz´ıvá také dˇetské postavy. Motiv dˇetstv´ı je nejv´ıce patrn´ y v odd´ıle Labuti m´ a i loutno m´ a ze sb´ırky Jedenáctý b´ılý k˚ uˇ n. Setkáváme se tady s kurzivkami inspirovan´ ymi autobiografick´ ymi prvky ze Skácelov´ ych dˇetsk´ ych let (Nejmodˇrejˇs´ı kurzivka nebo Harfa ve snˇehu), ale také s fejetony, kde dˇeti vystupuj´ı. Skácel ovˇsem na své dˇetské postavy pohl´ıˇz´ı netradiˇcnˇe: chápe jejich starosti a obavy, nestav´ı se k nim jako moralizuj´ıc´ı dospˇel´ y, ale naopak vymezuje s nimi vztah rovn´ y a partnersk´ y. Pˇres tento netradiˇcn´ı pohled stav´ı Skácel dˇetstv´ı a dospˇelost také do opozice. Postava dospˇelého vystupuje jako ta zkuˇsená a moudrá, avˇsak d´ıtˇe má vlastn´ı pravdu: Otec trval na svém, protoˇze kdyˇz je mu tˇech padesát, tak by to mˇel pˇrece vˇedˇet. ” Synovi bylo ˇsest, ale vˇedˇel uˇz moc; poznal, ˇze moudrost starˇs´ıch je nudná a nechtˇelo se mu ztrácet ˇcas.“52 Skácel názor d´ıtˇete neodsuzuje, naopak se snaˇz´ı svˇet dˇet´ı pochopit. Dˇetsk´ y náhled na urˇcitou vˇec je mu mnohdy bliˇzˇs´ı neˇz pohled dospˇel´ ych, dokonce pˇr´ımo 53 tvrd´ı: Dˇeti jsou rozumnˇejˇs´ı neˇz dospˇel´ı.“ o tomto Skácelovˇe pˇr´ıstupu k dˇetskému ” svˇetu, se zmiˇ nuje také Slovn´ık ˇceské pr´ ozy 1945–1994: Skácel konfrontuje – byt’ laskavˇe, ” nostalgicky, mnohdy melancholicky, sentimentálnˇe a snad i ponˇekud idealisticky – nedeformovanou a kompaktn´ı dˇetskou vizi svˇeta s okoralost´ı konvenˇcn´ı zakotvenost´ı dospˇel´ ych. Tradiˇcn´ı rodinné hodnoty jsou jistotou v rozkol´ısaném chaosu modern´ı ´ SKACEL, Jan. Polet´ı. In Jeden´ actý b´ılý k˚ uˇ n. 3. vyd. Brno : Blok, 1996, s. 31. ´ SKACEL, Jan. Jedna nedˇele z mého dˇetstv´ı. In Jeden´ actý b´ılý k˚ uˇ n. 3. vyd. Brno : Blok, 1996, s. 45. 52 53

18

spoleˇcnosti.“54 Tˇechto prvk˚ u si m˚ uˇzeme povˇsimnout napˇr´ıklad v kurzivce Rodiˇc˚ um do ucha, aby dˇeti neslyˇsely. Vypravˇeˇc zde mluv´ı o chlapci, kter´ y si vede tˇr´ıdn´ı knihu, do n´ıˇz p´ıˇse rodiˇc˚ um poznámky: Zaloˇzil si jakousi tˇr´ıdn´ı knihu pro své oba rodiˇce. Udˇeluje ” jim v n´ı kˇr´ıˇzky a hvˇezdiˇcky, zapisuje si jejich chován´ı, vˇsechno velk´ ymi, zˇreteln´ ymi tiskac´ımi p´ısmeny. Na tvrdá a mˇekká i a y moc nedbá. Nen´ı formalista.“55 Na tomto pˇr´ıkladu si také vˇsimnˇeme, jak Skácel hodnot´ı chlapcovu neznalost gramatiky. Nijak jej neopravuje ani nevin´ı. Jen konstatuje, ˇze chlapec nen´ı formalista, pˇrestoˇze je zˇrejmé, ˇze malé d´ıtˇe ve ˇspatnˇe napsan´ ych slovech chybovalo a nepsalo je takto se zámˇerem. Skácel zde opˇet stav´ı d´ıtˇe do pozice moudrého ˇclovˇeka. Na dˇetstv´ı Skácel vzpom´ıná s nostalgi´ı a lituje, ˇze svá dˇetská léta nechal jiˇz dávno za sebou. Upozorˇ nuje vˇsak, ˇze b´ yt d´ıtˇetem ˇ také dˇeti jsou nespokojené se sv´ nen´ı jednoduchá role. Ze ym vˇekem a chtˇej´ı uˇz b´ yt dospˇel´ ymi. Tuto nespokojenost autor zohledˇ nuje v kurzivceSmutek, kde popisuje, jak vidˇel tat´ınky s dˇetmi v lunaparku jezdit v elektrick´ ych aut´ıˇckách: Tat´ıˇcci si namlou” vali, ˇze jsou dˇetmi. Dˇeti za volanty se tváˇrily jako dospˇel´ı. A nebyly ani dospˇelé a nebyly ani dˇeti.“ Zpoˇcátku se tyto krátké pˇr´ıbˇehy mohou jevit jako jednoduché, prvoplánové myˇslenky, jeˇz nesleduj´ı ˇzádn´ y hlubˇs´ı zámˇer. Ve skuteˇcnosti se ale jedná o promyˇslenou kompozici, kterou dokazuje pˇredevˇs´ım fakt, ˇze Skácelovy fejetony jsou ˇcasto zakonˇceny pointou nebo logick´ ym vy´ ustˇen´ım. Jedn´ım z takov´ ych fejeton˚ u je Mal´ a recenze na ˇzivot, v n´ıˇz vypravˇeˇc veˇcer hl´ıdá malého chlapce. Kdyˇz se chlapce ptá, co by chtˇel k veˇceˇri, dostane se mu neˇcekané odpovˇedi: Pravil, ˇze nev´ı, ale rozhodnˇe nˇeco jiného.“56 Nej” prve vypravˇeˇc chlapce odbude, pozdˇeji ale uvaˇzuje o tom, ˇze ˇclovˇek vlastnˇe vˇzdy chce nˇeco jiného, neˇz má. Skácel se zde opˇet vrac´ı k tomu, ˇze d´ıtˇe m˚ uˇze vidˇet podstatu nˇekter´ ych vˇec´ı lépe neˇz dospˇel´ y.

4.2

T´ ema vesnick´ eho ˇ zivota a pˇ r´ırody

S motivem dˇetstv´ı b´ yvá ve Skácelovˇe próze ˇcasto spojováno téma vesnice. Pˇredevˇs´ım potom vesniˇcky Vnorovy a Poˇstorná na Tˇreb´ıˇcsku, kde autor vyr˚ ustal. Do svého d´ıla odtud pˇrej´ımá mnoho motiv˚ u a ˇcasto se k m´ıst˚ um svého dˇetstv´ı vrac´ı. Typick´ ym pˇr´ıkladem, kdy se Skácel inspiruje sv´ ym dˇetstv´ım a kde jsou uˇzity autobiografické ´ Miroslav, DOKOUPIL, Blahoslav. Slovn´ık ˇceské pr´ ZELINSKY, ozy 1945 –1994. 1. vyd. Ostrava : Sfinga, 1994, s. 348. 55 ´ SKACEL, Jan. Rodiˇc˚ um do ucha, aby dˇeti neslyˇsely. In Jeden´ actý b´ılý k˚ uˇ n. 3. vyd. Brno : Blok, 1996,, s. 37. 56 ´ SKACEL, Jan. Mal´ a recenze na ˇzivot. In Tˇrin´ actý ˇcerný k˚ uˇ n. Ed. Jiˇr´ı Opel´ık. 2. vyd. Tˇreb´ıˇc : Blok, 2001, s. 77. 54

19

prvky, je kurzivka Jedna nedˇele z mého dˇetstv´ı: . . . staré vˇence u krchovn´ı z´ıdky von´ı ” svˇecenou vodou, ˇcichám, aˇz se mi chce k´ ychat, jdu dom˚ u, cestou pˇrelezu plot a kradu jablka, pokud moˇzno nezralá. . . “57 V citované kurzivce Skácel l´ıˇc´ı bˇeˇznou nedˇeli, kterou jako mal´ y chlapec zaˇz´ıval. Celá kurzivka je psána stˇr´ıpkovitou metodou, kde autor pouze pomoc´ı ˇcárek oddˇeluje jednotlivé ˇcinnosti nebo vjemy, které popisuje. Skácel z tˇechto vjem˚ u tvoˇr´ı pásmo. Snaˇz´ı se t´ım navodit dojem, ˇze pˇr´ıbˇeh vypráv´ı opravdu mal´ y chlapec, kter´ y je pˇri popisu sv´ ych záˇzitk˚ u tak rozruˇsen´ y, ˇze nedokáˇze mluvit v souvisl´ ych vˇetách. Skácel popisuje venkov jako idylické prostˇred´ı a s jeho konzervativn´ımi hodnotami jej stav´ı do opozice k mˇestu: Ve mˇestech je vˇsechno sam´ y brusel a umˇelá hmota, ale na ” dˇedinˇe, na konci autobusové linky tenounké jako vlas, najdete jeˇstˇe starou hospodu, kde nemus´ıte obˇedvat ve stoje, kde maj´ı dubové lavice a poctiv´ y oheˇ n v litinov´ ych kam58 nech.“ Mimo domác´ı prostˇred´ı Skácel vzpom´ıná také rodinu, pˇredevˇs´ım maminku. V Nejmodˇrejˇs´ı kurzivce j´ı vˇenuje cel´ y fejeton, jinde nacház´ıme pouze krátké zm´ınky o rodiˇc´ıch (napˇr´ıklad v Malé recenzi na Jindˇrich˚ uv Hradec letmo zmiˇ nuje maminku, v Malé recenzi na auto tat´ınka). Skácel od vesnického prostˇred´ı pˇrecház´ı také k pˇr´ırodn´ı tématice. K pˇr´ırodˇe pˇristupuje se zjevnou pokorou, coˇz je patrné nejen v jeho próze, ale rovnˇeˇz v básnickém d´ıle. ˇ ˇ V malé recenzi Jak Ceskoslovensk´ y rozhlas nat´ aˇcel v Zidlochovic´ ıch slav´ıˇcka vypravˇeˇc popisuje své obavy, ˇze se technik˚ um skuteˇcnˇe podaˇr´ı slav´ıka na magnetofonov´ y pásek natoˇcit: Mˇel jsem strach. Hroznˇe jsem se bál, ˇze bude zp´ıvat i dnes, nebot’ já v´ım, ” co je to slaviˇc´ı zpˇev. Je vzácn´ y. Mus´ıte za n´ım chodit, mus´ıte ˇcekat, dlouho ˇcekat, mus´ıte trávit veˇcery a noci na trávˇe a mus´ıte m´ıt ˇstˇest´ı. Tlukot slav´ıka je velebn´ y, protoˇze velebné je vˇsechno okolo. Noc, krajka strom˚ u, luna, ˇrepniˇstˇe, v´ıtr, b´ılé sv´ıce 59 v korunách kaˇstan˚ u. “ Vˇsimnˇeme si, jak Skácel na pˇr´ırodu naz´ırá a ˇc´ım jsou zaj´ımavé jeho pˇr´ırodn´ı popisy. Registruje maliˇckosti a popisuje je témˇeˇr básnick´ ym jazykem: zde ponejv´ıce vyuˇz´ıvá zkráˇsluj´ıc´ıch prvk˚ u – metafor, metonymi´ı ˇci pˇrirovnán´ı.60 Do tˇechto pˇr´ırodn´ıch popis˚ u také pˇridává ponauˇcen´ı, vyzvedává v nich hodnoty, které bychom 57

´ SKACEL, Jan. Jedna nedˇele z mého dˇetstv´ı. In Jeden´ actý b´ılý k˚ uˇ n. 3. vyd. Brno : Blok, 1996, s.

44. ´ SKACEL, Jan. Na vesnickou hospodu. In Jeden´ actý b´ılý k˚ uˇ n. 3. vyd. Brno : Blok, 1996, s. 71. ´ Miroslav, DOKOUPIL, Blahoslav. Slovn´ık ˇceské pr´ Stejn´ y pˇr´ıklad uv´ ad´ı také ZELINSKY, ozy 1945 –1994. 1. vyd. Ostrava : Sfinga, 1994, s. 349. 59 ´ ˇ ˇ SKACEL, Jan. Jak Ceskoslovensk´ y rozhlas natáˇcel v Zidlochovic´ ıch slav´ıˇcka. In Jeden´ actý b´ılý k˚ uˇ n. 3. vyd. Brno : Blok, 1996, s. 20. 60 Jazykov´ ym prostˇredk˚ um, jeˇz Sk´ acel vyuˇz´ıvá k popis˚ um pˇr´ırody, se vˇenujeme v následuj´ıc´ı kapitole Skácelova poetika“. ” 58

20

se mˇeli od pˇr´ırody pˇriuˇcit: Nic jsem tak Lotyˇssku nezávidˇel jako vody, velebné, mo” hutné, ˇsiroké ˇreky val´ıc´ı se do riˇzského zálivu. Baltické moˇre je hubené. Mohly by se na nˇem pást kozy. Vody, které je syt´ı, jsou pˇrekrásné, jako je krásn´ y kaˇzd´ y, kdo syt´ı 61 hladového.“ V pˇr´ırodˇe a venkovském ˇzivotˇe vid´ı Skácel pˇrirozeno“, tradiˇcn´ı ˇzivot ” a hodnoty, které postrádá v dneˇsn´ım zrychleném svˇetˇe. V recenz´ıch ˇcasto vyjadˇruje nepochopen´ı pro modern´ı tradice, pro situace, kdy ˇclovˇek jedná proti tzv. zákon˚ um pˇr´ırody. Je tomu tak napˇr´ıklad v Malé recenzi na veˇskeré kvaltov´ an´ı, kde Skácel rozv´ıj´ı myˇslenku, ˇze Sienkiewiczovo Quo vadis (kam jdeˇs) by v dneˇsn´ı dobˇe mˇelo b´ yt vystˇr´ıdáno rˇcen´ım Quo proteras (kam spˇecháˇs). Skácel nechápe, proˇc jsou lidé stále ve spˇechu, proˇc je rychlost tak d˚ uleˇzitou hodnotou pro ˇclovˇeka: Lidé budou jeˇstˇe dlouho bˇehat s vy” plazen´ ym jazykem, neˇz dobˇehnou k nˇejakému rozumu.“62 Svoji malou recenzi potom konˇc´ı: Loˇ nského léta pozoroval jsem krávu na pastvˇe, pásla se pokojnˇe, rozhl´ıˇzela ” se kolem sebe krásn´ yma oˇcima a pohybovala se co noha nohu mine. A mˇela nohy ˇctyˇri. o dvˇe v´ıc neˇz my.“63 Skácel takto upozorˇ nuje na jednán´ı, kdy se ˇclovˇek vymyká pˇrirozenému chován´ı a sv´ ym hodnotám, kdy jedná proti nim. Opˇet zde nepˇr´ım´ ym a nenucen´ ym zp˚ usobem nabádá ˇctenáˇre, aby si vzal pˇr´ıklad z pˇr´ırody. Miloˇs Pohorsk´ y o této problematice p´ıˇse: Zvláˇstn´ı osobitosti nab´ yvaj´ı tyto záˇzitky právˇe ve spojen´ı ” s dneˇsn´ı autorovou zkuˇsenost´ı, s jeho moudrost´ı‘, která se steskem tuˇs´ı, ˇze se nˇeco ’ cenného z daleké uˇz minulosti den ode dne nenahraditelnˇe ztrác´ı. [. . . ] Tˇreba na dvou krátk´ ych stránkách v kurz´ıvˇe Jedna nedˇele z mého dˇetstv´ı zachytil s intenzivn´ı silou lyrismu obvykl´ y pr˚ ubˇeh sváteˇcn´ıho dne vesnického chlapce.“64

4.3

S´ emantick´ e vrstvy

Skácelovy recenze b´ yvaj´ı velmi ˇcasto polysémantické. V jednom fejetonu se objevuje hned nˇekolik v´ yznamov´ ych vrstev, které jsou vzájemnˇe propojeny. Zdenˇek Koˇzm´ın si vˇs´ımá nˇekolika typ˚ u tematického vrstven´ı Skácelov´ ych text˚ u: V malé recenzi na auto shledává tˇri tematické vrstvy: autorovo vyznán´ı z nelibosti k aut˚ um, pˇr´ıbˇeh o Romainu Rollandovi, kter´ y byl u Skácel˚ u kdysi ubytován, a na konci vyniká tˇret´ı vrstva, kdy se Skácel obrac´ı k Bohu a rozmlouvá s n´ım.65 Nejv´ıce typické pro Skácelovy fejetony jsou 61 ´ ´ SKACEL, Jan. Dostojevskij a tráva v Azerbajdˇ zánu. In Jeden´ actý b´ılý k˚ uˇ n. 3. vyd. Brno : Blok, 1996, s. 92. 62 ´ SKACEL, Jan. Mal´ a recenze na veˇskeré kvaltován´ı. In Tˇrin´ actý ˇcerný k˚ uˇ n. Ed. Jiˇr´ı Opel´ık. 2. vyd. Tˇreb´ıˇc : Blok, 2001, s. 191. 63 Tamtéˇz. 64 ´ Miloˇs. B´ POHORSKY, asn´ık p´ıˇse prózu. Kulturn´ı tvorba. 1965, roˇc. 3, ˇc. 32, s. 12. 65 ´ SKACEL, Jan. Na auto. In Jeden´ actý b´ılý k˚ uˇ n. 3. vyd. Brno : Blok, 1996, s. 77–78.

21

podle nˇej lehce dualizované a sp´ıˇse symetricky komponované texty“.66 Tedy takové, ” kde se prol´ınaj´ı dvˇe v´ yznamové vrstvy, pˇriˇcemˇz ve vztahu k sobˇe b´ yvaj´ı kontrastn´ı. Pˇr´ıkladem je Koˇzm´ınovi Malá recenze na ˇzivot, kde se stˇr´ıdá sémantická vrstva dialogu s mal´ ym chlapcem a vypravˇeˇcova filosofického rozj´ımán´ı. Tˇret´ım moˇzn´ ym typem sémantického rozvrstven´ı je asymetrick´ y model. Koˇzm´ın jej demonstruje na pˇr´ıkladu Malé recenze na Jindˇrich˚ uv Hradec. Skácel zde nastiˇ nuje pˇr´ıbˇeh, kdy policejn´ı komisaˇr Dedera odváˇz´ı Karla Havl´ıˇcka Borovského do vyhnanstv´ı do Brixenu, cestou ale zjist´ı, ˇze byli oba vychovateli Bedˇricha Smetany, a proto tito kolegové“ spolu stráv´ı veˇcer ” v Jindˇrichovˇe Hradci.67 To je hlavn´ı zápletkou fejetonu. Skácel ale rozv´ıj´ı dalˇs´ı vrstvy fejetonu, kter´ ymi se ale od p˚ uvodn´ıho pˇr´ıbˇehu vzdaluje. Tˇemito vrstvami je vypravˇeˇcova zm´ınka, ˇze si v pap´ırnictv´ı koupil kaleidoskop, dále zase uvaˇzuje o smyslu tohoto fejetonu.68 Celková v´ ystavba fejetonu nám m˚ uˇze pˇripom´ınat pásmo myˇslenek, které autor vytváˇr´ı na základˇe asociativn´ıho myˇslen´ı. Obecnˇe lze ˇr´ıci, ˇze nejv´ yznamnˇejˇs´ım motivem v publicistickém d´ıle Jana Skácela je návrat. Autor c´ıt´ı velkou nespokojenost s modern´ım svˇetem a za v´ ychodisko povaˇzuje uch´ ylen´ı se k tradiˇcn´ım hodnotám. Odtud pramen´ı motivy k tematické v´ ystavbˇe Skácelova prozaického d´ıla: touha po návratu do ran´ ych, dˇetsk´ ych let, do vesnického prostˇred´ı nebo k tradiˇcn´ım lidsk´ ym hodnotám. S podobn´ ymi dominantn´ımi motivy se setkáváme také ve Skácelovˇe básnickém d´ıle. Nesm´ıme opomenout zm´ınit, ˇze Skácel také pracuje s námˇety naprosto kaˇzdodenn´ımi. Ty ale obohacuje o nové u ´hly pohledu, zaj´ımavé u ´vahy a myˇslenky, ˇc´ımˇz se z námˇet˚ u kaˇzdodenn´ıch stávaj´ı nové a neotˇrelé.

ˇ ÍN, Zdenˇek. Sk´ KOZM acel. 3. dopl. vyd. Brno : Jota, 2006, s. 92. ´ SKACEL, Jan. Mal´ a recenze na Jindˇrich˚ uv Hradec. In Tˇrin´ actý ˇcerný k˚ uˇ n. Ed. Jiˇr´ı Opel´ık. 2. vyd. Tˇreb´ıˇc : Blok, 2001, s. 84–86. 68 ˇ ÍN, Zdenˇek. Sk´ KOZM acel. 3. dopl. vyd. Brno : Jota, 2006, s. 91–93. 66 67

22

5

Sk´ acelova poetika

Pˇrestoˇze v´ yrazová sloˇzka je neoddˇelitelnou souˇcást´ı tematické v´ ystavby d´ıla, rozhodli jsme se jazykov´ ym prostˇredk˚ um a Skácelovˇe poetice vˇenovat v samostatné kapitole, abychom pˇredeˇsli nepˇrehlednosti textu. V pr˚ ubˇehu kapitoly se pokus´ıme demonstrovat prvky Skácelova jazykového plánu na pˇr´ıkladech kurzivek a mal´ ych recenz´ı.

5.1

Prvek pˇ r´ıbˇ ehovosti

Ve Skácelov´ ych fejetonech je patrné spojen´ı lyrického vidˇen´ı s epiˇcnost´ı pˇr´ıbˇehu. Shledáváme zde pˇr´ıbˇehovost, dominuj´ı ale popisné pasáˇze nebo u ´vahy. Miloˇs Pohorsk´ y ve svém ˇclánku Básn´ık p´ıˇse prózu prvek pˇr´ıbˇehovosti ve Skácelov´ ych fejetonech pop´ırá: Skácelova nová kn´ıˇzka ale nen´ı ani próza, pokud prózou rozum´ıme aspoˇ n skrytou ” 69 pˇr´ıtomnost epického prvku.“ Jako argument pro své tvrzen´ı, ˇze epick´ y prvek ve Skácelovˇe próze nem˚ uˇzeme zcela popˇr´ıt, uvád´ıme pˇr´ıklad Malé recenze na zlodˇeje hvˇezd, v n´ıˇz se vypráv´ı o známém zlodˇeji, kter´ y suˇzoval celou ves, kde Skácel jako d´ıtˇe vyr˚ ustal, sv´ ymi ˇciny. Skácel se tehdy obával, ˇze zlodˇej jednou ukradne také hvˇezdy z oblohy. Tato historka z dˇetstv´ı se mu vybav´ı, kdyˇz si v novinách pˇreˇcte zprávu, ˇze z newyorského muzea byl ukraden mˇes´ıˇcn´ı prach.70 Jak je z pˇr´ıkladu patrné, k epiˇcnosti se Skácel uchyluje zvláˇstˇe pˇri popisech dˇetstv´ı. Pˇr´ıbˇehovosti ˇcasto vyuˇz´ıvá k nastolen´ı nˇejakého tématu, v nˇekter´ ych pˇr´ıpadech bychom tyto pˇr´ıbˇehy mohli témˇeˇr pˇrirovnat k exem” pl˚ um“, která slouˇz´ı u ´vahám, jeˇz Skácel vede jiˇz v pˇr´ıtomném ˇcase (tedy jako dospˇel´ y muˇz). Nejvhodnˇejˇs´ım pˇr´ıkladem pro uˇzit´ı exempla je Nepatn´ a recenze na zd´ anlivˇe nepa71 trnou moudrost. Skácel zde mluv´ı o válkách, které by snad ani nebyly, naz´ yvali-li by lidé vˇeci prav´ ymi jmény. Jako pˇr´ıklad tohoto svého tvrzen´ı pˇripom´ıná ˇc´ınskou pov´ıdku se znám´ ym námˇetem, kdy se jeden ˇclovˇek rozhoduje, jak pojmenovat koˇcku. Nejprve ji pojmenuje Tygr, ale jeho pˇrátelé mu porad´ı pojmenovat ji Drak, nebot’ se jedná o zv´ıˇre mnohem silnˇejˇs´ı a mocnˇejˇs´ı. Takto pˇrejdou pˇres nˇekolik jmen, aˇz skonˇc´ı u jména Koˇcka. ´ Miloˇs. B´ POHORSKY, asn´ık p´ıˇse prózu. Kulturn´ı tvorba. 1965, roˇc. 3, ˇc. 32, s. 12. ´ SKACEL, Jan. Mal´ a recenze na zlodˇeje hvˇezd. In Tˇrin´ actý ˇcerný k˚ uˇ n. Ed. Jiˇr´ı Opel´ık. 2. vyd. Tˇreb´ıˇc : Blok, 2001, s. 173–175. 71 ´ SKACEL, Jan. Nepatrn´ a recenze na zdánlivˇe nepatrnou moudrost. In Tˇrin´ actý ˇcerný k˚ uˇ n. Ed. Jiˇr´ı Opel´ık. 2. vyd. Tˇreb´ıˇc : Blok, 2001, s. 178–179. 69

70

23

5.2

V´ yrazov´ e prostˇ redky

Typick´ ym prvkem Skácelova jazyka jsou ozvláˇstˇ nuj´ıc´ı prvky. T´ım nejpatrnˇejˇs´ım jsou metafory ( abych nemˇel za nehty a v duˇsi ˇcerno“72 , za n ˇadry maj´ı ˇzivé král´ıˇcky“73 ) ” ” a pˇrirovnán´ı ( Ale ve snˇehu, na zasnˇeˇzené mezi, stoj´ı keˇr pln´ y jasnˇe ˇcerven´ ych ˇs´ıpk˚ u. ” Jako by tu nˇekde bl´ızko vykrvácel pták minulého léta a ˇc´ısi milosrdná ruka posb´ırala kapky krve a zavˇesila je na keˇr plané r˚ uˇze. . . “74 nebo Trat’ vede krajinou mezi rybn´ıky ” a rákosem ostr´ ym jako touha. . . “75 nebo Letn´ı odpoledne je zlaté jako ornát. Minuty ” tenounké jako stránky P´ısma svatého. . . “76 ). Jak jiˇz bylo ˇreˇceno v´ yˇse, nejv´ıce zdobn´ y jazyk pouˇz´ıvá Skácel v pˇr´ırodn´ıch popisech, ovˇsem i jinde najdeme mnoho podobn´ ych náznak˚ u. Autor zde tvoˇr´ı básnick´ y jazyk, jemu vlastn´ı poetiku, coˇz je v takto velké m´ıˇre v prozaickém d´ıle neobvyklé. Právˇe zde si m˚ uˇzeme vˇsimnout podobnosti jazyka v autorov´ ych d´ılech poetick´ ych i prozaick´ ych. Miloˇs Pohorsk´ y v ˇclánku B´ asn´ık p´ıˇse prózu srovnává Skácel˚ uv prozaick´ y styl s prozaick´ ym stylem tradiˇcn´ım“: Ale kaˇzdé slovo ” ” v n´ı [pozn. ve sb´ırce Jedenáctý b´ılý k˚ uˇ n; K. V.] má podstatnˇe vˇetˇs´ı váhu, neˇz tomu jsme v naˇs´ı próze zvykl´ı; pojmenován´ı skuteˇcnosti nen´ı vyb´ıráno se spˇechem tolik svádˇej´ıc´ım k ˇsedivostem, k bezv´ yraznosti nebo naopak k planému hran´ı.“77 Sv˚ uj jazyk Skácel také podtrhuje metaforick´ ym vyuˇzit´ım barev. V kurzivce nazvané Nejmodˇrejˇs´ı kurzivka vypravˇeˇc popisuje, jak v létˇe, kdyˇz se urodilo hodnˇe ˇsvestek, maminka pekla ˇsvestkové koláˇce: Jak pˇriˇsel konec léta, bylo na stole vˇsechno modré. ” Bylo to modro proˇslé varem, ˇzárem, modro na mouce, modro zabalené do mouky.“78 ˇ Svestky zde Skácel metaforicky naz´ yvá modrem“. Dál vypravˇeˇc vzpom´ıná na mamin” ˇciny narozeniny, kdy j´ı daroval ˇsvestkov´ y táˇc, stejn´ y, jako maminka kdysi pekla sv´ ym dˇetem. Maminka se ale nakonec sv´ ym dˇetem svˇeˇr´ı, ˇze povidlov´ y koláˇc nemá ráda. Maminka sloˇzila do kl´ına ruˇciˇcky, na kter´ ych bylo m´ısto deseti prst˚ u deset pomnˇenek.“79 ” Tady Skácel vyuˇz´ıvá pomnˇenku k pˇripodobnˇen´ı modré barvy, která signalizuje prsty ´ SKACEL, Jan. Nostalgick´ a kurzivka na nov´ y rok. In Jeden´ actý b´ılý k˚ uˇ n. 3. vyd. Brno : Blok, 1996, s. 18. 73 ´ SKACEL, Jan. Mal´ a recenze na okurkovou sezónu. In Tˇrin´ actý ˇcerný k˚ uˇ n. Ed. Jiˇr´ı Opel´ık. 2. vyd. Tˇreb´ıˇc : Blok, 2001, s. 199. 74 ´ SKACEL, Jan. Mal´ a recenze na sn´ıh v novém roce. In Tˇrin´ actý ˇcerný k˚ uˇ n. Ed. Jiˇr´ı Opel´ık. 2. vyd. Tˇreb´ıˇc : Blok, 2001, s.204. 75 ´ SKACEL, Jan. Mal´ a recenze na vlastn´ı smrt. In Tˇrin´ actý ˇcerný k˚ uˇ n. Ed. Jiˇr´ı Opel´ık. 2. vyd. Tˇreb´ıˇc : Blok, 2001, s. 122. 76 Tamtéˇz. 77 ´ Miloˇs. B´ POHORSKY, asn´ık p´ıˇse prózu. Kulturn´ı tvorba. 1965, roˇc. 3, ˇc. 32, s. 12. 78 ´ SKACEL, Jan. Nejmodˇrejˇs´ı kurzivka. In Jeden´ actý b´ılý k˚ uˇ n. 3. vyd. Brno : Blok, 1996, s. 13. 79 Tamtéˇz. 72

24

umazané od povidl´ı. Modrou barvu ˇsvestek ale Skácel vyuˇz´ıvá i nadále, kde ji pˇrej´ımá na dalˇs´ı vˇeci, ale i pocity jako smutek nebo radost: Tohle nám ˇrekla a najednou ” vˇsechno bylo modré, den byl modr´ y, smutek byl modr´ y, radost byla modrá i stromy ˇ e kurzivce o tom nejˇcernˇejˇs´ım je ˇcerná barva znázorˇ byly modré.“80 Naopak v Cern´ nuj´ıc´ı deˇstn´ık pouˇzita v daleko menˇs´ı m´ıˇre. Jednak v názvu kurzivky, podruhé metaforicky v textu: V létˇe pouˇz´ıvali té srolované ˇcernˇe m´ısto vycházkové hole. . . “81 V dalˇs´ıch ” textech jiˇz barvy nejsou pˇr´ım´ ymi metaforami, b´ yvaj´ı sp´ıˇse spojnic´ı mezi básnick´ ym prvkem a pojmem, kter´ y za n´ım stoj´ı: Krev prosakuje pod obvazem, jako by tam ” 82 byla rozdrcená malina.“ Skácel zde nevyuˇz´ıvá ˇcervenou barvu pˇr´ımo, ale pˇres barvu krve se dostává k pˇripodobnˇen´ı k malinˇe. Podobného vyuˇzit´ı barev vyuˇz´ıvá na mnoha jin´ ych m´ıstech (napˇr´ıklad b´ıl´ ym rubáˇsem naz´ yvá Skácel sn´ıh).83 V souvislosti s ozvláˇstˇ nuj´ıc´ımi prvky, které Skácel vyuˇz´ıvá, mluv´ı Jiˇr´ı Trávn´ıˇcek o fenoménu zd˚ uvˇernˇen´ı“ a odabstraktnˇen´ı“. Jako pˇr´ıklad uvád´ı Skácelovu kurzivku ” ” O Hybeˇsovi: Pamatuji jej v klobouku deset let starém, s d´ırou prohmatanou vpˇredu, ” a pˇrece nikdy pˇred pány nesmekal. Byla to d´ıreˇcka poctivá jako zad´ ychané kukátko, kter´ ym se zmrzl´ ym oknem d´ıvaly dˇeti tkalc˚ u na zl´ y boˇz´ı svˇet.“84 Trávn´ıˇcek si vˇs´ımá, jak Skácel pˇripodobˇ nuje Hybeˇsovu b´ıdu k d´ırce v klobouku, ˇc´ımˇz ji právˇe ˇctenáˇri zd˚ uvˇerˇ nuje.85 Zd˚ uvˇernˇen´ı, jak jej popisuje Trávn´ıˇcek, je jedn´ım z prvk˚ u pˇribl´ıˇzen´ı textu 86 postav ˇctenáˇri. O prvku zlidˇstˇen´ı“ mluv´ı také Zdenˇek Koˇzm´ın, kter´ y jej pozoruje ” v Malé recenzi na luny tváˇr. Vypravˇeˇc nacház´ı v novinách fotografie mˇes´ıˇcn´ıho povrchu, které jsou mu jakoby d˚ uvˇernˇe známé. Nejprve hledá smysl této znalosti v Máchov´ ych verˇs´ıch, nakonec pˇrirovnává vzhled povrchu Mˇes´ıce ke krajinˇe p´ıseˇcného dolu, kam chod´ıval jako mal´ y chlapec.87 Ozvláˇstnˇen´ı stylu Skácel nedosahuje jen pomoc´ı umˇeleck´ ych trop˚ u, do svého slovn´ıku zaˇrazuje také r˚ uzné dialektismy, pˇreváˇznˇe z prostˇred´ı Moravy a Brna (napˇr´ıklad slova ´ SKACEL, Jan. Nejmodˇrejˇs´ı kurzivka. In Jeden´ actý b´ılý k˚ uˇ n. 3. vyd. Brno : Blok, 1996, s. 13. ´ ˇ SKACEL, Jan. Cern´ a kurzivka o tom nejˇcernˇejˇs´ım. In Jeden´ actý b´ılý k˚ uˇ n. 3. vyd. Brno : Blok, 1996, s. 14. 82 ´ SKACEL, Jan. Jedna nedˇele z mého dˇetstv´ı. In Jeden´ actý b´ılý k˚ uˇ n. 3. vyd. Brno : Blok, 1996, s. 45. 83 ´ SKACEL, Jan. Mal´ a recenze na sn´ıh v novém roce. In Tˇrin´ actý ˇcerný k˚ uˇ n. Ed. Jiˇr´ı Opel´ık. 2. vyd. Tˇreb´ıˇc : Blok, 2001, s. 205. 84 ´ SKACEL, Jan. Kytiˇcka o Hybeˇsovi. Rovnost. 29. 1. 1950, roˇc. 65, ˇc. 25, s. 2. 85 ´ ÍCEK, ˇ TRAVN Jiˇr´ı. P˚ usoben´ı Jana Sk´ acela v Rovnosti v letech 1945–1952. Brno, 1984. 119 s. Univerzita J.E. Purkynˇe v Brnˇe. Filozofická fakulta. Vedouc´ı dizertaˇcn´ı práce prof. PhDr. Milan Suchomel, CSc., s. 67. 86 ˇ aˇr“. Pˇribl´ıˇzen´ı textu ˇcten´ aˇri budeme dále rozv´ıjet v kapitole Cten´ ” 87 ´ SKACEL, Jan. Mal´ a recenze na luny tváˇr. In Tˇrin´ actý ˇcerný k˚ uˇ n. Ed. Jiˇr´ı Opel´ık. 2. vyd. Tˇreb´ıˇc : Blok, 2001, s. 89–90. 80

81

25

ˇsalina, psék, nebo celá vˇeta: Kámo, dé mi ohˇrát rórku.“) ˇci v´ yrazy argotické (j´ıt do ” ˇsumu). Tyto prvky maj´ı funkci estetickou – maj´ı navodit ˇctenáˇr˚ uv pocit, ˇze postavy jsou skuteˇcné a pravdivé, je to pro nˇej jist´ ym vod´ıtkem, jak postavy vn´ımat a jak si je pˇredstavovat. Skácel jich uplatˇ nuje pˇredevˇs´ım ve fejetonech s tématem venkova nebo jeho mˇestského ˇzivota v Brnˇe. 5.2.1

Vtip

D˚ uleˇzitou sloˇzkou fejetonu je vtip. Pˇrestoˇze malé recenze jsou sp´ıˇse reflexivn´ı povahy, lze v nich naj´ıt mnoho humorn´ ych situac´ı, které Skácel rozv´ıj´ı pro pobaven´ı ˇctenáˇre. ˇ Jiˇz osvˇedˇcen´ ym vtipem, kter´ y pouˇz´ıval také Karel Capek a dalˇs´ı souˇcasn´ı autoˇri, je rozhoˇrˇcen´ı se nad maliˇckostmi, uvaˇzován´ı o nich s nadsázkou a doveden´ı tˇechto u ´vah ´ aˇz do absurdity. Tak Skácel ˇcin´ı napˇr´ıklad v Malé recenzi na Amose, kde pob´ıhá dlouhou dobu s kufrem v ruce, protoˇze u u ´schovny zavazadel visela cedulka: jen pro nekuˇráky. Druh´ ym podobnˇe typick´ ym pˇr´ıkladem je doslovné vykládán´ı pˇr´ıslov´ı (Mal´ a recenze na na r˚ uˇz´ıch ustláno). Jinde Skácel vyuˇz´ıvá moˇznost´ı ˇceského jazyka: V Malé recenzi na pˇri vzpom´ıná na katechetu, jenˇz sv´ ym ˇzák˚ um ˇr´ıkával: Nebud’te, chlapci, ve pˇri!“88 Na ” základˇe této vzpom´ınky Skácel hledá ve slovn´ıku slova s pˇredponami pˇri“ a pˇre“, ” ” která posléze r˚ uznˇe variuje a zapojuje do textu: Nuˇze, z tˇechto dvou zvuˇcn´ ych vˇet ” jsem velice pˇrimoudˇrel a pˇriveselil se.“89 Vyuˇzit´ı tˇechto slov se vˇsak vymyká bˇeˇznému pouˇzit´ı, coˇz zde slouˇz´ı jako vtip. Jazyk nen´ı jedin´ ym prostˇredkem Skácelova humoru. Prvek komiˇcnosti jinde vytváˇr´ı t´ım, ˇze neposkytne dostatek informac´ı, aby ˇctenáˇr hned zpoˇcátku pochopil prav´ y smysl fejetonu. Vyuˇz´ıvá zde dvojznaˇcnosti, kterou osvˇetluje pozdˇeji v textu. V kurzivce Starosti se státn´ıkem90 vypravˇeˇc zpoˇcátku prozrad´ı ne´ uplnou informaci, ˇze nˇejak´ y chlapec má starosti se státn´ıkem, které se zdaj´ı b´ yt váˇzné. Aˇz v druhé ˇcásti kurzivky se ˇctenáˇr dozv´ı, ˇze chlapec pouze rozbil zasklenou fotografii státn´ıka a ted’ mus´ı dát obraz do poˇrádku. Skácel zapojuje do hry také moment pˇrekvapen´ı – nejdˇr´ıve nechá ˇctenáˇre tápat a následnˇe umnˇe naˇcasuje chv´ıli, kdy ˇctenáˇri vyjev´ı prav´ y d˚ uvod chlapcova zarmoucen´ı. Právˇe dvojznaˇcnost´ı, ze které vyplyne naprosto absurdn´ı situace, a vhodnˇe naˇcasovan´ ym osvˇetlen´ım autor vnáˇs´ı do kurzivky vtip. Skácel vid´ı u ´smˇevné okamˇziky v kaˇzdodenn´ıch situac´ıch, o kter´ ych se pozdˇeji rozepisuje. Jiˇz v popisech dˇetského ´ SKACEL, Jan. Mal´ a recenze na pˇri. In Tˇrin´ actý ˇcerný k˚ uˇ n. Ed. Jiˇr´ı Opel´ık. 2. vyd. Tˇreb´ıˇc : Blok, 2001, s. 148. 89 Tamtéˇz. 90 ´ SKACEL, Jan. Starosti se st´ atn´ıkem. In Tˇrin´ actý ˇcerný k˚ uˇ n. Ed. Jiˇr´ı Opel´ık. 2. vyd. Tˇreb´ıˇc : Blok, 2001, s. 42–44. 88

26

svˇeta je mnoho humorného, vzpomeˇ nme kurzivku Rodiˇc˚ um do ucha, aby dˇeti neslyˇsely . Skácel se ale nesnaˇz´ı dˇetsk´ y svˇet nijak zlehˇcovat nebo se mu vysm´ıvat. U ˇctenáˇre vzbuzuje pouze shov´ıvav´ yu ´smˇev. Milan Pohorsk´ y o Skácelovu vtipu p´ıˇse: Skácel se ” nehon´ı za paradoxem a vtipnost´ı za kaˇzdou cenu, neozdobuje vˇety do dekorativn´ıch tvar˚ u, v˚ ubec neˇreˇs´ı mnohomluvnost´ı a je mu naprosto ciz´ı jakákoli senzaˇcnost.“91 5.2.2

Intertextualita

Skácel své fejetony mnohdy doplˇ nuje intertextuáln´ımi odkazy nebo aluzemi. Odkazuje takto na autory ˇceské i svˇetové literárn´ı historie. Z ˇcesk´ ych autor˚ u vzpom´ıná Karla Hynka Máchu a uvád´ı u ´ryvky z Máje (v Malé recenzi na luny tv´ aˇr ), jinde cituje jeden z epigram˚ u Karla Havl´ıˇcka Borovského (v Malé recenzi na vodu). V Malé recenzi na bedern´ı kalhoty nalezneme citaci z Bible a v Malé recenzi na veˇskeré kvaltov´ an´ı zase uˇz´ıvá název Sienkiewiczova románu Quo vadis? a dále jej aktualizuje. Tyto intertextuáln´ı odkazy maj´ı jednu spoleˇcnou vlastnost: vˇzdy odkazuj´ı ke klasickému, vˇseobecnˇe známému d´ılu národn´ı literatury. Jinde Skácel parafrázuje lidová pˇr´ıslov´ı, nejzˇretelnˇeji v Malé recenzi na holuby, kterou zakonˇcuje: Tak jsem jim to pˇrem´ yˇslen´ı ” pˇrenechal. Tˇem koˇ n˚ um. Maj´ı vˇetˇs´ı hlavu neˇz já. A taky hezˇc´ı.“92 Skácel v tomto pˇr´ıpadˇe pˇr´ıslov´ı nejen pˇrej´ımá, také je aktualizuje. Zaˇrazen´ı krátk´ ych vˇet, jen nˇekolikaslovn´ ych, zde má sv˚ uj smysl nejen v estetické rovinˇe. Skácel ˇctenáˇre lehce nap´ıná, d´ıky ˇcemuˇz nen´ı tolik zˇrejmé, ˇze se jedná o zaˇzité pˇr´ıslov´ı. Odliˇsnˇe se k naráˇzkám na jiné literárn´ı texty stav´ı v posledn´ım odd´ıle knihy Tˇrin´ actý ˇcerný k˚ uˇ n Kr´ asn´ a ztroskot´ an´ı. Jeden text nazval Svˇetlem pˇrikrytý, coˇz zkuˇseného ˇctenáˇre hned odkáˇze k básnické sb´ırce Jaroslava Seiferta Svˇetlem odˇená. Pˇrestoˇze je cel´ y text o Jaroslavu Seifertovi, Skácel to pˇr´ımo neprozrazuje a pˇrestoˇze ˇclánek neuvád´ı explicitnˇe jako hádanku, nechává ˇctenáˇre hádat, o kterého básn´ıka se jedná. Postupnˇe v ˇclánku dává ménˇe zkuˇsenému ˇctenáˇri dalˇs´ı indicie, aby básn´ıka poznal. V jedné z nápovˇed, kterou odkazuje ke sb´ırce Svˇetlem odˇená, mluv´ı o Praze: Do prvn´ı hvˇezdy nad Prahou. Praha a on. Odˇel ji do svˇetla a ona ” ho vdˇeˇcnˇe pˇrikr´ yvala c´ıpem svého roucha pokaˇzdé, kdyˇz mu b´ yvalo v ˇzivotˇe zima.“93 ˇ aˇre tak aˇz do Správnou odpovˇed’ zm´ın´ı aˇz na konci textu – jako posledn´ı slova. Cten´ posledn´ı chv´ıle nechává nejistého, zda je jeho u ´vaha o jménu básn´ıka správná. Také zde m˚ uˇzeme hovoˇrit o pointˇe, kterou Skácel odhaluje aˇz na konci textu. ´ Miloˇs. B´ POHORSKY, asn´ık p´ıˇse prózu. Kulturn´ı tvorba. 1965, roˇc. 3, ˇc. 32, s. 12. ´ SKACEL, Jan. Mal´ a recenze na holuby. In Tˇrin´ actý ˇcerný k˚ uˇ n. Ed. Jiˇr´ı Opel´ık. 2. vyd. Tˇreb´ıˇc : Blok, 2001, s. 96. 93 ´ SKACEL, Jan. Svˇetlem pˇrikryt´ y. In Tˇrin´ actý ˇcerný k˚ uˇ n. Ed. Jiˇr´ı Opel´ık. 2. vyd. Tˇreb´ıˇc : Blok, 2001, s. 269. 91

92

27

5.2.3

Ironie a sarkasmus

Postupem ˇcasu Skácelovy fejetony pˇridávaj´ı na ironii a ostrovtipu, stále ˇcastˇeji v nich nacház´ıme naráˇzky na nˇejaké absurdn´ı dˇen´ı, které Skácel ve svém okol´ı pozoruje. Napˇr´ıklad v Malé recenzi na brnˇenské kaˇsny, kde Skácel odhaluje, ˇc´ım se vyznaˇcuj´ı brnˇenské kaˇsny – nikdy v nich netryská voda.94 Mal´ a recenze na zdvoˇrilé stromy se ˇ vˇenuje kácen´ı strom˚ u za u ´ˇcelem zisku parkovac´ıch m´ıst: Skoda, ˇze jsou stromy tak ” zdvoˇrilé, ˇskoda, ˇze nemaj´ı lokty. Nepotrvá dlouho a rodiˇce budou muset vyvézt dˇeti daleko za mˇesto, aby jim mohli ukázat stromy. Naˇstˇest´ı maj´ı auta.“95 Skácel uˇz´ıvá témˇeˇr naivn´ı ironii a upozorˇ nuje t´ımto zp˚ usobem na problémy a nedostatky, které jsou ˇctenáˇr˚ um bl´ızké z jejich vlastn´ı zkuˇsenosti. V nˇekter´ ych recenz´ıch si m˚ uˇzeme povˇsimnout také naráˇzek na komunistick´ y reˇzim, se kter´ ym se Skácel zvláˇstˇe v 2. polovinˇe 60. letech myˇslenkovˇe rozcházel. Politick´ y 96 kontext je zˇrejm´ y pˇredevˇs´ım v recenz´ıch z let 1967–1969. V Malé recenzi na kan´ arka Skácel se sv´ ym pˇr´ıtelem Ludv´ıkem Kunderou pˇrem´ yˇsl´ı o kanárc´ıch chovan´ ych v klec´ıch: Ale bylo mi sympatické, ˇze kanárek odm´ıtá zp´ıvat ve tmˇe. Kdyˇz pˇrehod´ıte pˇres klec ” ˇsátek, pták zmlkne. Tohoto zp˚ usobu tmáˇrstv´ı se uˇz´ıvá ve vˇsech rodinách, které vlastn´ı kanárky. A to tenkrát, kdyˇz se zpˇev stává obt´ıˇzn´ ym.“97 Dále Skácel pokraˇcuje: Ale ” zato jsme chápali, ˇze jednou zaˇcas je nutno kanárkovi ostˇr´ıhat drápky. Ani jsme to tak nechápali, jako znali.“98 Zde nacház´ıme skrytou kritiku dobové cenzury, která zakazovala spisovatel˚ um publikovat, jestliˇze se stávaly jejich texty obt´ıˇzn´ ymi“. Tato kritická ” 99 recenze nebyla vydána pouze jako malá recenze v Hostu do domu , p˚ uvodnˇe poslouˇzila jako projev na sjezdu Svazu ˇcs. spisovatel˚ u v Praze (28. 6. 1967). Tiˇstˇená verze byla ale okleˇstˇena o posledn´ı odstavec, kde Skácel cituje Pascala a mluv´ı o riziku, které nastává, kdyˇz jsou problémy nahl´ıˇzeny jen z jedné strany.100 V jin´ ych recenz´ıch Skácel ˇ pˇrizná politick´ y podtext aˇz v samém závˇeru. Casto aˇz v posledn´ıch vˇetách je osvˇetlena pointa celé recenze a právˇe aˇz v n´ı se skr´ yvá zmiˇ novan´ y politick´ y podtext: Budete ” ´ SKACEL, Jan. Mal´ a recenze na brnˇenské kaˇsny. In Tˇrin´ actý ˇcerný k˚ uˇ n. Ed. Jiˇr´ı Opel´ık. 2. vyd. Tˇreb´ıˇc : Blok, 2001, s. 193–194. 95 ´ SKACEL, Jan. Mal´ a recenze na zdvoˇrilé stromy. In Tˇrin´ actý ˇcerný k˚ uˇ n. Ed. Jiˇr´ı Opel´ık. 2. vyd. Tˇreb´ıˇc : Blok, 2001, s. 198. 96 ˇ ÍN, Zdenˇek. Sk´ Tento pˇr´ıklad uv´ ad´ı i Zdenˇek Koˇzm´ın: KOZM acel. 1. vyd. Brno : Jota, 1994 s. 94. 97 ´ SKACEL, Jan. Mal´ a recenze na kanárka. In Tˇrin´ actý ˇcerný k˚ uˇ n. Ed. Jiˇr´ı Opel´ık. 2. vyd. Tˇreb´ıˇc : Blok, 2001, s. 114. 98 Tamtéˇz, s. 115. 99 ´ SKACEL, Jan. Mal´ a recenze na kanárka. Host do domu. 1967, roˇc. 14, ˇc. 8, str. 88. 100 ´ ˇ A ´ N, ˇ Michal. z dˇejin ˇceského SKACEL, Jan. Ze ˇctvrtého sjezdu : Malá recenze na kanárka. In PRIB myˇslen´ı o literatuˇre : antologie k dˇejin´ am ˇceské literatury 1945–1990. 3. d´ıl, 1958–1969. 1. vyd. Praha : ´ ˇ 2003. s. 411. Ustav pro ˇceskou literaturu AV CR, 94

28

jinaˇc´ı, budete jin´ı, budete se odliˇsovat a budete tiˇse, ale d˚ uraznˇe nápadn´ı uˇz tenkrát, kdyˇz z˚ ustanete stejn´ı. Takov´ı, jac´ı jste. Tˇreba to ani nikdo nepozná, ale právˇe proto. Tak tohle je pˇr´ıklad z oblasti od´ıván´ı. Ve sféˇre idej´ı, politiky a krásn´ ych umˇen si tuto 101 zkuˇsenost netroufám rozv´ıjet. Ani mne nenapadne.“ Zvláˇstˇe v recenz´ıch s politicˇ aˇre tak udrˇzuje v napˇet´ı aˇz do k´ ym podtextem se Skácel uchyluje k uˇzit´ı pointy. Cten´ posledn´ıch vˇet a podnˇecuje jej vracet se k textu a zpˇetnˇe v nˇem hledat souvislosti. Snad nejostˇrejˇs´ı Skácelovou kritikou je Mal´ a recenze na Liter´ arn´ı noviny z roku 1967. Skácel reaguje na rozhodnut´ı Svazu ˇcs. spisovatel˚ u zastavit vydáván´ı dosavadn´ıch Liter´ arn´ıch novin a zapoˇcet´ı publikován´ı t´ yden´ıku stejného názvu i grafické u ´pravy, ˇ ovˇsem pod veden´ım Cs. svazu literárn´ı kultury. Tˇemto nov´ ym“ Liter´ arn´ım novinám ” se mezi lidmi zaˇcalo ˇr´ıkat Lit.erárky“, coˇz Skácel komentuje ve své recenzi: Souhlas´ım ” ” s nov´ ym ˇséfredaktorem LN dr. Janem Zelenkou, Csc., naprosto jsem s n´ım zajedno, ˇze nové Literárky jsou Literárky a ne nˇejaké Erárky, jak o tom koluje nevhodn´ y vtip. Kdyby tomu tak bylo, iniciály hlaviˇcky by znˇely EN a nová redakce by si uˇsetˇrila nepˇr´ıjemnosti s trucovit´ ym v´ ytvarn´ıkem.“102 Celá recenze je v ironickém, aˇz sarkastickém duchu, ˇc´ımˇz Skácel vyjadˇruje sv˚ uj nesouhlas s nov´ ymi Liter´ arn´ımi novinami. Problém s názvem novin zesmˇeˇsn ˇuje právˇe t´ım, ˇze se k nˇemu stav´ı s nadsázkou, zdánlivˇe váˇznˇe, ale souˇcasnˇe jej zjednoduˇsuje. V Malé recenzi na modlitbu Skácel zase uvaˇzuje o situaci, kdy mu pˇriˇsel poˇstou ˇretˇezov´ y dopis - modlitba. V textu stoj´ı psáno, ˇze odeˇsleli 20 kopi´ı modlitby dalˇs´ım lidem, bude m´ıt ˇstˇest´ı – moˇzná vyhraje 7 milion˚ u dolar˚ u, nepoˇsle-li modlitbu dál, do t´ ydne zemˇre. Pro autora je to tˇeˇzká volba – pen´ıze vyhrát nechce, ale zemˇr´ıt také ne. Skácel svoji u ´vahu konˇc´ı: Avˇsak modlitba za sedm milion˚ u ” 103 nebo smrt mne dˇes´ı a nechutná mi. A koneˇcnˇe – nˇeco mi to pˇripom´ıná.“ V této recenzi ˇ z roku 1969 autor opˇet naráˇz´ı na politickou situaci v tehdejˇs´ım Ceskoslovensku, kdy 104 lidé nemˇeli právo svobodné volby. Zanedlouho po vydán´ı této a j´ı podobn´ ych recenz´ı musel Skácel opustit m´ısto ˇséfredaktora ˇcasopisu a o rok pozdˇeji mu bylo zakázáno oficiálnˇe publikovat nejen publicistické u ´tvary, ale také poezii. Pokusili jsme se shrnout nejv´ yraznˇejˇs´ı vyjadˇrovac´ı prvky Skácelov´ ych próz, jimiˇz nastoluje zvolená témata a námˇety. Jiˇz v kapitole Témata Skácelov´ ych fejeton˚ u“ jsme ” ´ SKACEL, Jan. Mal´ a recenze na jinak. In Tˇrin´ actý ˇcerný k˚ uˇ n. Ed. Jiˇr´ı Opel´ık. 2. vyd. Tˇreb´ıˇc : Blok, 2001, s. 154. 102 ´ SKACEL, Jan. Mal´ a recenze na Literárn´ı noviny. In Tˇrin´ actý ˇcerný k˚ uˇ n. Ed. Jiˇr´ı Opel´ık. 2. vyd. Tˇreb´ıˇc : Blok, 2001, s. 118. 103 ´ SKACEL, Jan. Mal´ a recenze na modlitbu. In Tˇrin´ actý ˇcerný k˚ uˇ n. Ed. Jiˇr´ı Opel´ık. 2. vyd. Tˇreb´ıˇc : Blok, 2001, s. 160. 104 Pochopen´ı Sk´ acelov´ ych fejeton˚ u, které jsou vázány k nˇejakému dobovému tématu, dneˇsn´ım ˇ aˇr“. ˇctenáˇrem zohledn´ıme v kapitole Cten´ ” 101

29

zm´ınili souvislost mezi tématy Skácelov´ ych fejeton˚ u a poezie. Poloˇz´ıme-li si otázku, zda m˚ uˇzeme podobné tendence vysledovat také v rovinˇe poetiky, odpovˇed’ bude kladná. V próze Skácel vyuˇz´ıvá moˇznosti vyjádˇrit se plnˇe, ne ve zkratce, jak tomu b´ yvá v jeho básn´ıch. Nechává si prostor na vyl´ıˇcen´ı pˇr´ıbˇeh˚ u, vysvˇetlen´ı problému, kter´ y pˇredkládá ˇctenáˇri. I pˇres tento prostor se ale zámlky zcela nevzdává. Skácel ji zaˇrazuje v momentech, kdy chce vyjádˇrit podstatu celé recenze – at’ uˇz se jedná o pointu nebo o ponauˇcen´ı. Krátce shrne pointu na konci recenze, nepostihne vˇsak celou myˇslenku, pouze naznaˇc´ı ˇctenáˇri, kter´ ym smˇerem se maj´ı jeho u ´vahy o smyslu textu ub´ırat. Právˇe v tˇechto chv´ıl´ıch vyb´ız´ı ˇctenáˇre, aby pˇrem´ yˇslel o tom, co mu mˇel text sdˇelit a podnˇecuje jeho aktivitu. Otázka zámlky ale zdaleka nen´ı jedin´ ym momentem, kdy se Skácel pˇribliˇzuje básnickému vyjádˇren´ı. Naopak básnick´ y jazyk, jak pozorujeme, procház´ı cel´ ym prozaick´ ym d´ılem.

30

6

ˇ Cten´ aˇ r

Abychom lépe pochopili zámˇery a c´ıle, kter´ ych chtˇel Skácel ve sv´ ych mal´ ych recenz´ıch dosáhnout, je tˇreba zamˇeˇrit se také na ˇctenáˇre, pro kterého autor své fejetony psal. Budeme se vˇenovat nejen typu ˇctenáˇre, kterému jsou malé recenze urˇceny, ale také zp˚ usobu, jak´ ym si Skácel buduje vztah se sv´ ym recipientem. Fejetonisté se nejˇcastˇeji snaˇz´ı navázat se ˇctenáˇrem kontakt pomoc´ı ˇreˇcnick´ ych otázek. ˇ S t´ımto typem kontaktovosti se setkáváme jiˇz v d´ıle Karla Capka. Jan Skácel vˇsak vyuˇz´ıvá jin´ ych metod, ˇctenáˇre pˇr´ımo neoslovuje ani s n´ım nenavazuje rozhovor. Ve sv´ ych mal´ ych recenz´ıch se neobrac´ı k ˇsirokému publiku, jako sp´ıˇse k individuáln´ımu ˇctenáˇri. Vztah se ˇctenáˇrem poˇc´ıná d´ıky zvolen´ ym témat˚ um, která jsou mnoh´ ym pˇr´ıjemc˚ um známá a bl´ızká. Zpov´ıdá se ze sv´ ych vlastn´ıch myˇslenek a názor˚ u, uznává své chyby i omyly, ale stejn´ ym zp˚ usobem zd˚ uvˇerˇ nuje také ostatn´ı postavy recenz´ı – at’ uˇz to jsou malé dˇeti, postavy z dˇetstv´ı nebo jeho pˇrátelé – spisovatelé. Zd˚ uvˇernˇen´ı pˇrisp´ıvaj´ı také autobiografické rysy (zvláˇstˇe vzpom´ınky na dˇetstv´ı), jimiˇz Skácel nechává ˇctenáˇre pˇribl´ıˇzit své vlastn´ı osobˇe. D˚ uleˇzitou vlastnost´ı Skácelov´ ych prozaick´ ych text˚ u je také jejich aktuálnost i v dneˇsn´ı dobˇe, o ˇctyˇri des´ıtky let pozdˇeji. Pouˇz´ıvané motivy k nám naopak mohou promlouvat s jeˇstˇe d˚ uraznˇejˇs´ı naléhavost´ı, protoˇze vˇsechny neˇsvary modern´ı spoleˇcnosti, kter´ ych se Skácel dot´ yká, se s ˇcasem stále prohlubuj´ı. Pokud se zastavujeme u otázky aktuálnosti Skácelov´ ych fejeton˚ u, je nutné zamˇeˇrit se také na jejich ˇcasovost a srozumitelnost textu pro dneˇsn´ıho ˇctenáˇre. Vˇs´ımáme si, ˇze v nˇekolika málo Skácelov´ ych fejetonech se vyskyˇ tuj´ı naráˇzky na politickou situaci v Ceskoslovensku v 60. letech. Skuteˇcnˇe se jedná pouze o zm´ınky, Skácel nevysvˇetluje ˇzádná fakta, ˇcasto naráˇzku s politick´ ym podtextem tvoˇr´ı aˇz závˇer recenze a pˇredchoz´ı text se t´ yká zcela odliˇsn´ ych témat, mezi kter´ ymi posléze vytvoˇr´ı nˇejakou paralelu ˇci spojitost. Pˇr´ıpadn´ y dneˇsn´ı mladˇs´ı ˇctenáˇr, jenˇz nemá osobn´ı zkuˇsenost s komunistick´ ym reˇzimem a nemá ani povˇedom´ı o ˇceskoslovenské historii 60. let, je sice ochuzen o pointu malé recenze, text mu ale stále jeˇstˇe nab´ız´ı mnoho dalˇs´ıch zaj´ımav´ ych námˇet˚ u a estetick´ ych prvk˚ u, které ho mohou zaujmout. V naˇsich u ´vahách o ˇctenáˇri uvaˇzujeme také o kontextu, kter´ y malé recenze prováz´ı. Pokud se ˇctenáˇr setkával s mal´ ymi recenzemi jako se souˇcást´ı ˇcasopisu Host do domu, nesm´ıme opomenout toto urˇcuj´ıc´ı pozad´ı.Host do domu nebyl ani v nejmenˇs´ım urˇcen nenároˇcnému ˇctenáˇri. Vyskytovaly se zde literárn´ı recenze, pˇreklady dˇel svˇetové literatury, ukázky z dˇel národn´ı literatury a také literárnˇevˇedné ˇclánky. T´ım bylo pˇredurˇceno,

31

ˇze ˇctenáˇr Hosta do domu bude sp´ıˇse vzdˇelanˇejˇs´ı ˇclovˇek se zájmem o ˇceskou i svˇetovou literaturu, v´ ytvarné umˇen´ı a kulturu. S pˇredpokladem nároˇcného ˇctenáˇre tedy musel Skácel poˇc´ıtat i pˇri tvorbˇe mal´ ych recenz´ı. Sv´ ymi tématy se sice dot´ yká obyˇcejného ˇzivota, ovˇsem u ´vahy v nich skryté jsou adresovány ˇctenáˇri, kter´ y bude myˇslenky cht´ıt dále rozv´ıjet a uvaˇzovat o nich. Text vede ˇctenáˇre k u ´vahám nad vlastn´ı ˇzivotem, ale také nad maliˇckostmi, které jej prováz´ı. Z tohoto d˚ uvodu nejsou do kategorie ˇctenáˇre mal´ ych recenz´ı zaˇrazeny dˇeti, ale sp´ıˇse ˇclovˇek, jenˇz jiˇz nabyl ˇzivotn´ıch zkuˇsenost´ı a je nejen schopen, ale souˇcasnˇe také ochoten nechat se textem vést k vlastn´ım u ´vahám. Malé recenze mˇely slouˇzit jako odlehˇcen´ı jinak nároˇcného obsahu Hosta do domu. Byly otiskovány na posledn´ı stranˇe ˇcasopisu, ˇc´ımˇz dávaly najevo sv˚ uj odstup od zbyl´ ych pˇr´ıspˇevk˚ u v ˇcasopise. Vˇsechny ostatn´ı rubriky ˇcasopisu (i zábavn´ı) byly tematicky zamˇeˇreny pouze na literaturu ˇci kulturn´ı dˇen´ı. T´ım se malé recenze této ˇsablonˇe vymykaj´ı, a proto mluv´ıme o jejich formáln´ım odstupu od zbylého obsahu ˇcasopisu. ˇ aˇr, kter´ Cten´ y se s mal´ ymi recenzemi setkal aˇz ve sb´ırce fejeton˚ u, si je sice pravdˇepodobnˇe vˇedom skuteˇcnosti, ˇze malé recenze vycházely v minulosti jiˇz ˇcasopisecky, kontext s ˇcasopisem Host do domu pro nˇej ale nen´ı urˇcuj´ıc´ı. Ztrác´ı se zde pˇredpoklad ˇctenáˇrova ˇsirˇs´ıho zájmu o literaturu a literárn´ı vˇedu, ale také jedna z funkc´ı mal´ ych ˇ aˇr je i v tomto pˇr´ıpadˇe recenz´ı – odlehˇcit formu obsahovˇe nároˇcného ˇcasopisu. Cten´ veden textem k u ´vahám a myˇslenkám. V ideáln´ım pˇr´ıpadˇe na tuto hru“ pˇristoup´ı. Malé ” recenze nejsou koncipovány k tomu, aby ˇctenáˇr pˇreˇcetl celou knihu naráz. Jednotlivé fejetony vyˇzaduj´ı ˇcas k pˇrem´ yˇslen´ı. Text také nevede ˇctenáˇre k lineárn´ımu ˇcten´ı fejeton˚ u tak, jak za sebou následuj´ı, ale nechává recipientovi svobodnou volbu v tom, jak´ ym zp˚ usobem bude v ˇcetbˇe postupovat. Nast´ınili jsme typ ˇctenáˇre, na kterého jsou malé recenze zac´ıleny. Skácel hledá pˇredevˇs´ım pˇrem´ yˇslivého recipienta, kter´ y se bude na v´ ystavbˇe textu pod´ılet aktivnˇe – bude dom´ yˇslet Skácelovy u ´vahy, které z˚ ustaly zamlˇceny a na nˇeˇz autor pouze odkazuje. Zm´ınili jsme, ˇze nˇekteré recenze jsou dobovˇe aktuáln´ı a dnes pro historie neznalé ˇctenáˇre m˚ uˇze b´ yt jejich pochopen´ı obt´ıˇzné. Jedná se ale skuteˇcnˇe jen o nˇekolik málo recenz´ı, které ale ˇctenáˇri nab´ızej´ı dalˇs´ı v´ yznamové vrstvy, jeˇz jsou jiˇz dobovˇe neukotvené. Dovolujeme si proto tvrdit, ˇze i pro dneˇsn´ıho pˇr´ıjemce jsou Skácelova témata stále aktuáln´ı a lze v nich nalézt stále platné lidské hodnoty.

32

7

Z´ avˇ er

V této práci jsme se pokusili o interpretaci Skácelovy publicistické tvorby – jeho fejeton˚ u, které jsou souˇcást´ı sb´ırek Jeden´ actý b´ılý k˚ uˇ n a Tˇrin´ actý ˇcerný k˚ uˇ n. Po vymezen´ı ˇzánru fejetonu v prvn´ı kapitole jsme dospˇeli ke zjiˇstˇen´ı, ˇze Skácelova fejetonistická tvorba se vymyká bˇeˇznému pojet´ı klasického publicistického fejetonu. Jedná se o d´ıla nadˇcasové povahy, kde je upozadˇena informativn´ı sloˇzka a naopak estetická a reflexivn´ı funkce fejeton˚ u je pos´ılena a vyvstává do popˇred´ı. To nás vede k myˇslence, ˇze ve Skácelovˇe pˇr´ıpadˇe se nejedná o fejeton publicistick´ y, ale sp´ıˇse umˇeleck´ y. Jak p´ıˇse Dalibor Tureˇcek, kaˇzd´ y autor fejeton˚ u se pokouˇs´ı o vytvoˇren´ı vlastn´ıho specifického a osobitého stylu.105 V´ yjimku zde netvoˇr´ı ani Jan Skácel, kterému se podaˇrilo vytvoˇrit styl naprosto jedineˇcn´ y, ke kterému se v ˇceském literárn´ım prostˇred´ı jen tˇeˇzko hledá srovnán´ı. D˚ uleˇzitou sloˇzkou fejeton˚ u je rovnˇeˇz jejich autorsk´ y zámˇer. Jiˇz svou básnickou tvorbou Skácel dokazuje, ˇze chce ˇctenáˇre nabádat k uvaˇzován´ı o nastolen´ ych tématech, ve fejetonistické tvorbˇe v tomto odhodlán´ı pokraˇcuje. Proto Skácel hledá aktivn´ıho ˇctenáˇre, kter´ y bude respektovat jeho pravidla a zapoj´ı se do této hry“. Témata, o nichˇz ” Skácel nechává ˇctenáˇre uvaˇzovat, se t´ ykaj´ı povˇetˇsinou moráln´ıch zásad, které b´ yvaj´ı nedodrˇzovány nebo pˇr´ımo poruˇsovány. Smˇeˇruje také k návratu k tradiˇcn´ım hodnotám. Skácel ale v ˇzádném pˇr´ıpadˇe nemoralizuje. Navád´ı recipientovo pˇrem´ yˇslen´ı o tématu nenucen´ ym zp˚ usobem, takˇze pˇr´ıjemce z fejeton˚ u vyvod´ı jen lidské hodnoty a zásady, které jsou mu bl´ızké a ke kter´ ym ve sv´ ych u ´vahách dojde sám. Jiˇz v pr˚ ubˇehu minul´ ych kapitol jsme se dotkli bl´ızkosti Skácelovy prózy s poezi´ı. Nast´ınili jsme souvislosti mezi volen´ ymi tématy, které se jak v tvorbˇe publicistické, tak básnické pˇrekr´ yvaj´ı. Mezi tato témata patˇr´ı pˇredevˇs´ım námˇety dˇetstv´ı, pˇr´ırody a tradiˇcn´ıch hodnot.106 Skácel si byl vˇedom rozd´ıln´ ych moˇznost´ı tˇechto dvou poloh – prozaického a poetického textu. V rozhovoru s Anton´ınem J. Liehmem pˇriznává, ˇze pro nˇej existuj´ı témata, která nejsou vhodná pro poetické vyjádˇren´ı: Uznávám specifiˇcnost ” ˇzánr˚ u, a t´ım pronikavˇeji si uvˇedomuji, jak omezená je oblast toho, kde m˚ uˇze p˚ usobit nebo co m˚ uˇze vyjádˇrit poezie. Jisté vˇeci se prostˇe vzp´ıraj´ı tomu, aby byly ˇreˇceny ve verˇsi, ˇr´ıkat je verˇsem by bylo krvesmilstvo.“107 ˇ TURECEK, Dalibor. Fejeton Jana Nerudy. 1. vyd. Praha : ARSCI, 2007, s. 13–14. V této pr´ aci se vˇenujeme pˇredevˇs´ım nejv´ yznamnˇejˇs´ım témat˚ um Skácelovy prózy a nepostihujeme proto celou ˇsk´ alu tˇechto motiv˚ u. Mezi ménˇe ˇcastá témata ˇrad´ıme napˇr´ıklad téma ticha nebo smutku. 107 ˇ LIEHM, Anton´ın J. Generace. 1. vyd. Praha : Ceskoslovensk´ y spisovatel, 1990, s. 261. 105

106

33

Kaˇzd´ y slovesn´ y umˇelec vtiskuje svému textu nezamˇenitelnou peˇcet’ své osobnosti, ” svou individualitu.“108 Pojmem individualita“ zde Milan Jel´ınek zam´ yˇsl´ı neopako” ” vateln´ y zp˚ usob poetického vyjadˇrován´ı myˇslenek, pˇredstav, dojm˚ u a cit˚ u.“109 Nezb´ yvá neˇz s Jel´ınkem souhlasit: Skácelova poetika je skuteˇcnˇe nabita individualitou“, kterou ” pˇrenáˇs´ı z básnické tvorby také do d´ıla fejetonistického. Dále spatˇrujeme mnohé paralely mezi Skácelovou básnickou a publicistickou tvorbou také v rovinˇe jazykové. Pˇredevˇs´ım se jedná o metafory, pˇrirovnán´ı a dalˇs´ı básnická pojmenován´ı, kter´ ymi se Skácel nejˇcastˇeji pokouˇs´ı vystihnout pˇr´ırodn´ı motivy nebo sv˚ uj vztah k dˇetskému svˇetu. Rovnˇeˇz jsme zm´ınili problém pˇr´ıtomnosti autora ve svém fejetonn´ım d´ıle. Jan Skácel vyuˇz´ıvá klasick´ ych autobiografick´ ych prvk˚ u napˇr´ıklad v popisech dˇetstv´ı, kdy se inspiruje pˇr´ıhodami ze svého mlád´ı a souˇcasného ˇzivota. Jinde ale vstupuje do textu jeˇstˇe jin´ ym moˇzn´ ym zp˚ usobem: vypravˇeˇc ˇctenáˇre vede jako osoba Jana Skácela k mravn´ım hodnotám a ponauˇcen´ı. K tomuto problému se v´ ystiˇznˇe vyjadˇruje Petra Netuˇsilová: Prostˇrednictv´ım jednotliv´ ych text˚ u jsme vtahováni do svˇeta Jana Skácela, ” svˇeta, v nˇemˇz hlavn´ımi hodnotami, tedy Dobr´ ymi vˇecmi‘, jsou pˇredevˇs´ım láska a u ćta ’ 110 k tradici.“ Jan Skácel sv´ ym publicistick´ ym d´ılem vytvoˇril netradiˇcn´ı typ umˇeleckého fejetonu, se kter´ ym jsme se v rámci ˇceské literatury dosud nemˇeli moˇznost setkat. Jedineˇcnost Skácelov´ ych fejeton˚ u spatˇrujeme pˇredevˇs´ım v jejich moráln´ım podtextu a také v bl´ızkosti poetickému stylu, ˇc´ımˇz se tyto fejetony stávaj´ı protipólem Skácelovy tvorby básnické.

ˇ ÍN, Zdenˇek. B´ıl´ JELÍNEK, Milan. o stylu poezie Jana Skácela. In KOZM a ˇz´ızeˇ n. Tˇreb´ıˇc : FiBox, 1993, s. 61. 109 Tamtéˇz. 110 ˇ ´ Petra. Motivick´ NETUSILOV A, a výstavba pr´ oz Jana Sk´ acela. Brno, 2005. 98 s. Masarykova univerzita. Pedagogick´ a fakulta. Katedra ˇceské literatury. Vedouc´ı diplomové práce Mgr. David Kroˇca, Ph.D., s. 93. 108

34

Bibliografie Prim´ arn´ı literatura Sb´ırky fejeton˚ u ´ SKACEL, Jan. Jedenáctý b´ılý k˚ uˇ n. 3. vyd. Brno : Blok, 1996. ´ SKACEL, Jan. In Tˇrináctý ˇcerný k˚ uˇ n. Ed. Jiˇr´ı Opel´ık. 2. vyd. Tˇreb´ıˇc : Blok, 2001. Citovan´ e fejetony ze sb´ırek ´ ˇ a kurzivka o tom nejˇcernˇejˇs´ım. In Jeden´ SKACEL, Jan. Cern´ actý b´ılý k˚ uˇ n. 3. vyd. Brno : Blok, 1996, s. 14–15. ´ ´ SKACEL, Jan. Dostojevskij a tráva v Azerbajdˇ zánu. In Jeden´ actý b´ılý k˚ uˇ n. 3. vyd. Brno : Blok, 1996, s. 88–94. ´ ˇ ˇ SKACEL, Jan. Jak Ceskoslovensk´ y rozhlas natáˇcel v Zidlochovic´ ıch slav´ıˇcka. In Jeden´ actý b´ılý k˚ uˇ n. 3. vyd. Brno : Blok, 1996, s. 19–21. ´ SKACEL, Jan. Jedna nedˇele z mého dˇetstv´ı. In Jeden´ actý b´ılý k˚ uˇ n. 3. vyd. Brno : Blok, 1996, s. 43–45. ´ ´ SKACEL, Jan. Malá recenze na Amose. In Tˇrin´ actý ˇcerný k˚ uˇ n. Ed. Jiˇr´ı Opel´ık. 2. vyd. Tˇreb´ıˇc : Blok, 2001, s. 105–107. ´ SKACEL, Jan. Malá recenze na bedern´ı kalhoty. In Tˇrin´ actý ˇcerný k˚ uˇ n. Ed. Jiˇr´ı Opel´ık. 2. vyd. Tˇreb´ıˇc : Blok, 2001, s. 116–118. ´ SKACEL, Jan. Malá recenze na brnˇenské kaˇsny. In Tˇrin´ actý ˇcerný k˚ uˇ n. Ed. Jiˇr´ı Opel´ık. 2. vyd. Tˇreb´ıˇc : Blok, 2001, s. 193–194. ´ SKACEL, Jan. Malá recenze na holuby. In Tˇrin´ actý ˇcerný k˚ uˇ n. Ed. Jiˇr´ı Opel´ık. 2. vyd. Tˇreb´ıˇc : Blok, 2001, s. 95–96. ´ SKACEL, Jan. Malá recenze na jinak. In Tˇrin´ actý ˇcerný k˚ uˇ n. Ed. Jiˇr´ı Opel´ık. 2. vyd. Tˇreb´ıˇc : Blok, 2001, s. 153–155. ´ SKACEL, Jan. Malá recenze na Jindˇrich˚ uv Hradec. In Tˇrin´ actý ˇcerný k˚ uˇ n. Ed. Jiˇr´ı Opel´ık. 2. vyd. Tˇreb´ıˇc : Blok, 2001, s. 84–86. ´ SKACEL, Jan. Malá recenze na kanárka. In Tˇrin´ actý ˇcerný k˚ uˇ n. Ed. Jiˇr´ı Opel´ık. 2. vyd. Tˇreb´ıˇc : Blok, 2001, s. 114–115. ´ SKACEL, Jan. Malá recenze na Literárn´ı noviny. In Tˇrin´ actý ˇcerný k˚ uˇ n. Ed. Jiˇr´ı Opel´ık. 2. vyd. Tˇreb´ıˇc : Blok, 2001, s. 118–120.

35

´ SKACEL, Jan. Malá recenze na luny tváˇr. In Tˇrin´ actý ˇcerný k˚ uˇ n. Ed. Jiˇr´ı Opel´ık. 2. vyd. Tˇreb´ıˇc : Blok, 2001, s. 89–90. ´ SKACEL, Jan. Malá recenze na modlitbu. In Tˇrin´ actý ˇcerný k˚ uˇ n. Ed. Jiˇr´ı Opel´ık. 2. vyd. Tˇreb´ıˇc : Blok, 2001, s. 159–160. ´ SKACEL, Jan. Malá recenze na na r˚ uˇz´ıch ustláno. In Tˇrin´ actý ˇcerný k˚ uˇ n. Ed. Jiˇr´ı Opel´ık. 2. vyd. Tˇreb´ıˇc : Blok, 2001, s. 145–146. ´ SKACEL, Jan. Malá recenze na okurkovou sezónu. In Tˇrin´ actý ˇcerný k˚ uˇ n. Ed. Jiˇr´ı Opel´ık. 2. vyd. Tˇreb´ıˇc : Blok, 2001, s. 199–200. ´ SKACEL, Jan. Malá recenze na pˇri. In Tˇrin´ actý ˇcerný k˚ uˇ n. Ed. Jiˇr´ı Opel´ık. 2. vyd. Tˇreb´ıˇc : Blok, 2001, s. 147–148. ´ SKACEL, Jan. Malá recenze na sn´ıh v novém roce. In Tˇrin´ actý ˇcerný k˚ uˇ n. Ed. Jiˇr´ı Opel´ık. 2. vyd. Tˇreb´ıˇc : Blok, 2001, s. 204–205. ´ SKACEL, Jan. Malá recenze na veˇskeré kvaltován´ı. In Tˇrin´ actý ˇcerný k˚ uˇ n. Ed. Jiˇr´ı Opel´ık. 2. vyd. Tˇreb´ıˇc : Blok, 2001, s. 190–191. ´ SKACEL, Jan. Malá recenze na vlastn´ı smrt. In Tˇrin´ actý ˇcerný k˚ uˇ n. Ed. Jiˇr´ı Opel´ık. 2. vyd. Tˇreb´ıˇc : Blok, 2001, s. 121–122. ´ SKACEL, Jan. Malá recenze na vodu. In Tˇrin´ actý ˇcerný k˚ uˇ n. Ed. Jiˇr´ı Opel´ık. 2. vyd. Tˇreb´ıˇc : Blok, 2001, s. 110–111. ´ SKACEL, Jan. Malá recenze na zdvoˇrilé stromy. In Tˇrin´ actý ˇcerný k˚ uˇ n. Ed. Jiˇr´ı Opel´ık. 2. vyd. Tˇreb´ıˇc : Blok, 2001, s. 198–199. ´ SKACEL, Jan. Malá recenze na zlodˇeje hvˇezd. In Tˇrin´ actý ˇcerný k˚ uˇ n. Ed. Jiˇr´ı Opel´ık. 2. vyd. Tˇreb´ıˇc : Blok, 2001, s. 173–175. ´ SKACEL, Jan. Malá recenze na ˇzivot. In Tˇrin´ actý ˇcerný k˚ uˇ n. Ed. Jiˇr´ı Opel´ık. 2. vyd. Tˇreb´ıˇc : Blok, 2001, s. 77. ´ SKACEL, Jan. Na auto. In Jeden´ actý b´ılý k˚ uˇ n. 3. vyd. Brno : Blok, 1996, s. 77–78. ´ SKACEL, Jan. Na vesnickou hospodu. In Jeden´ actý b´ılý k˚ uˇ n. 3. vyd. Brno : Blok, 1996, s. 71–72. ´ SKACEL, Jan. Nejmodˇrejˇs´ı kurzivka. In Jeden´ actý b´ılý k˚ uˇ n. 3. vyd. Brno : Blok, 1996, s. 13–14. ´ SKACEL, Jan. Nepatrná recenze na zdánlivˇe nepatrnou moudrost. In Tˇrin´ actý ˇcerný k˚ uˇ n. Ed. Jiˇr´ı Opel´ık. 2. vyd. Tˇreb´ıˇc : Blok, 2001, s. 178–180. ´ SKACEL, Jan. Nostalgická kurzivka na nov´ y rok. In Jeden´ actý b´ılý k˚ uˇ n. 3. vyd. Brno : Blok, 1996, s. 18–19. ´ SKACEL, Jan. Polet´ı. In Jeden´ actý b´ılý k˚ uˇ n. 3. vyd. Brno : Blok, 1996, s. 31.

36

´ SKACEL, Jan. Rodiˇc˚ um do ucha, aby dˇeti neslyˇsely. In Jeden´ actý b´ılý k˚ uˇ n. 3. Brno : Blok, 1996, s. 36–37. ´ SKACEL, Jan. Starosti se státn´ıkem. In Tˇrin´ actý ˇcerný k˚ uˇ n. Ed. Jiˇr´ı Opel´ık. 2. Tˇreb´ıˇc : Blok, 2001, s. 42–44. ´ SKACEL, Jan. Svˇetlem pˇrikryt´ y. In Tˇrin´ actý ˇcerný k˚ uˇ n. Ed. Jiˇr´ı Opel´ık. 2. Tˇreb´ıˇc : Blok, 2001, s. 269–270. ´ SKACEL, Jan. Vˇsechno o kon´ıch. In Tˇrin´ actý ˇcerný k˚ uˇ n. Ed. Jiˇr´ı Opel´ık. 2. Tˇreb´ıˇc : Blok, 2001, s. 11–13.

vyd. vyd. vyd. vyd.

Fejetony v tisku ´ SKACEL, Jan. Dopis básn´ıku Oldˇrichu Mikuláˇskovi, napsan´ y m´ısto malé recenze. Rovnost. 14. 2. 1965, roˇc. 80, ˇc. 39, s. 4. ´ SKACEL, Jan. Kytiˇcka o Hybeˇsovi. Rovnost. 29. 1. 1950, roˇc. 65, ˇc. 25, s. 2. ´ SKACEL, Jan. Malá recenze na kanárka. Host do domu. 1967, roˇc. 14, ˇc. 8, str. 88. ´ ˇ A ´ N, ˇ Michal. SKACEL, Jan. Ze ˇctvrtého sjezdu : Malá recenze na kanárka. In PRIB Z dˇejin ˇceského myˇslen´ı o literatuˇre : antologie k dˇejin´ am ˇceské literatury 1945–1990. ´ ˇ 2003. s. 411. Dos3. d´ıl, 1958–1969. 1. vyd. Praha : Ustav pro ˇceskou literaturu AV CR, tupn´ y z WWW: hhttp://www.ucl.cas.cz/edicee/data/antologie/zdejin/3/skacel.pdfi. ´ SKACEL, Jan. Malá recenze na pitomost. Host do domu. 1964, roˇc. 11, ˇc. 12, s. 80. ´ SKACEL, Jan. Malá recenze na ˇzivot. Host do domu. 1965, roˇc. 12, ˇc. 6, s. 84.

Sekund´ arn´ı literatura Kniˇ zn´ı publikace ´ CKOV ˇ ´ Jaroslava. Stoletou alej´ı : o ˇceské pr´ JANA A, oze minulého vˇeku. 1. vyd. Praha : ˇ Ceskoslovensk´ y spisovatel, 1985, s. 90. ˇ ÍN, Zdenˇek. Skácel. 1. vyd. Brno : Jota, 1994. KOZM ˇ ÍN, Zdenˇek. Skácel. 3. dopl. vyd. Brno : Jota, 2006. KOZM ˇ LIEHM, Anton´ın J. Generace. 1. vyd. Praha : Ceskoslovensk´ y spisovatel, 1990, s. 242– 262. ´ OPELÍK, Jiˇr´ı. Ediˇcn´ı poznámka. In SKACEL, Jan. Jeden´ actý b´ılý k˚ uˇ n. Brno : Blok, 1996, s. 141–144. ´ OPELÍK, Jiˇr´ı. Ediˇcn´ı poznámka. In SKACEL, Jan. Tˇrin´ actý ˇcerný k˚ uˇ n. Tˇreb´ıˇc : Blok, 2001, s. 299–313.

37

´ OPELÍK, Jiˇr´ı. Pˇredmluva k prvn´ımu vydán´ı. In SKACEL, Jan. Tˇrin´ actý ˇcerný k˚ uˇ n. Tˇreb´ıˇc : Blok, 2001, s. 7–8. ˇ ´ Karel. Publicistické ˇz´ STORK AN, anry. 1. vyd. Praha : Novináˇr, 1980. ˇ ´ Karel. Umˇen´ı fejetonu. Praha : Novináˇr, 1979. STORK AN, ˇ TURECEK, Dalibor. Fejeton Jana Nerudy. 1. vyd. Praha : ARSCI, 2007. ˇ VLCEK, Jaroslav. Dˇejiny ˇceské literatury. Praha : Jednota ˇcesk´ ych filolog˚ uv, 1914, s. 162. Slovn´ıky a encyklopedie DOKOUPIL, Blahoslav. Slovn´ık ˇceských liter´ arn´ıch ˇcasopis˚ u, periodických liter´ arn´ıch sborn´ık˚ u a almanach˚ u 1945–2000. 1. vyd. Brno : Host, 2002, s. 66–70. ´ Dagmar, PETERKA, Josef. Encyklopedie liter´ MOCNA, arn´ıch ˇz´ anr˚ u. 1. vyd. Praha; Litomyˇsl : Paseka, 2004, s. 191–194. ´ Barbora, HALADA, Jan. Praktick´ OSVALDOVA, a encyklopedie ˇzurnalistiky. 2. dopl. vyd. Praha : Libri, 2002. RIEGER, Frantiˇsek, Ladislav (red.). Slovn´ık nauˇcný. D´ıl 3. Praha : I. L. Kober, 1863, s. 77. ˇÍN, Stˇ ˇ epán (red.). Slovn´ık liter´ ˇ VLAS arn´ı teorie. 2. vyd. Praha : Ceskoslovensk´ y spisovatel, 1984, s. 52. ´ Miroslav, DOKOUPIL, Blahoslav. Slovn´ık ˇceské pr´ ZELINSKY, ozy 1945 –1994. 1. vyd. Ostrava : Sfinga, 1994, s. 348–350. Studie ˇ ´ Petra. Motivick´ NETUSILOV A, a výstavba pr´ oz Jana Sk´ acela. Brno, 2005. 98 s. Masarykova univerzita. Pedagogická fakulta. Katedra ˇceské literatury. Vedouc´ı diplomové práce Mgr. David Kroˇca, Ph.D. SCHILDBERGER, Frantiˇsek. Publicistické ˇz´ anry v tiˇstˇených médi´ıch. Brno : Masarykova univerzita, 2003. ´ ÍCEK, ˇ TRAVN Jiˇr´ı. P˚ usoben´ı Jana Sk´ acela v Rovnosti v letech 1945–1952 . Brno, 1984. 119 s. Univerzita J.E. Purkynˇe v Brnˇe. Filozofická fakulta. Vedouc´ı dizertaˇcn´ı práce prof. PhDr. Milan Suchomel, CSc.

38

Sborn´ıky ˇ ÍN, Zdenˇek. B´ıl´ JELÍNEK, Milan. o stylu poezie Jana Skácela. In KOZM a ˇz´ızeˇ n. Tˇreb´ıˇc : FiBox, 1993. s. 61–67. ´ Barbora. Fejeton. In OSVALDOVA, ´ Barbora, KOPA ´ C, ˇ Radim. o feOSVALDOVA, jetonu, s fejetonem. Praha : Karolinum, 2007, s. 9 ˇ ERBOV ˇ ´ Alena. Z Hosta do domu do rozhlasu a naopak. In Acta Universitatis ST A, Palackianae Olomucensis. Olomouc : Univerzita Palackého, 2004 ˇ Casopiseck´ e a novinov´ eˇ cl´ anky BURDA, Vladim´ır. S Janem Skácelem o kon´ıch. Liter´ arn´ı noviny. 1967, roˇc. 16, ˇc. 15, s. 4–5. ´ Bronislava, MARC ˇ AK, ´ GABRIELOVA, Bohumil. Host do domu. Mezi B´ıl´ ym konˇem a Metliˇckami. ROK. 1992, roˇc. 3, ˇc. 1, s. 67. JUSTL, Vladim´ır. Trocha poezie nikoho nezabije. Divadeln´ı noviny. 1994, roˇc. 3, ˇc. 10, s. 6. ˇ ÍCEK, ˇ PETR Miroslav. Skácelovy ˇzerty hravé i dravé. Host do domu. 1965, roˇc. 12, ˇc. 4, s. 24. ´ Miloˇs. Básn´ık p´ıˇse prózu. Kulturn´ı tvorba. 1965, roˇc. 3, ˇc. 32, s. 12. POHORSKY, ˇ SOMEN, Branko. Tak ˇspatná pravda a tak krásná ˇreˇc. ROK. 1990, roˇc. 1, ˇc. 3, s. 10.

39

Д1Х3Masarykova Univerzita. Б0Й3stav Б0Н0esk literatury a knihovnictv

Recommend Documents