Nové trendy implementace ERP systémů (SaaS řešení a jeho perspektivy)

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra Informatiky a kvantitativních metod

Nové trendy implementace ERP systémů (SaaS řešení a jeho perspektivy) Diplomová práce

Autor:

Bc. Natalya Chernykh Informační technologie a management, specializace

Vedoucí práce:

Praha

doc. Ing. Vlasta Svatá

Duben, 2015

Prohlášení:

Prohlašuji, že jsem diplomovou práci zpracovala samostatně a v seznamu uvedla veškerou použitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, že odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámena se skutečností, že se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.

podpis autora V Praze dne

28. 4. 2015

Natalya Chernykh

2

Poděkování: Ráda bych věnovala poděkování vedoucímu své diplomové práce doc. Ing. Vlastě Svaté, CSc. a všem, kteří mi pomáhali s přípravou práce nebo mě jakkoli podporovali během jejího vytváření. 3

Anotace Tato práce se zabývá problematikou podnikových informačních systémů nabízených formou pronájmu systému jako služby a výhodností a efektivností zavedení tohoto řešení. V teoretické části práce jsou popsány nejnovější trendy zavedení ERP s důrazem na SaaS řešení. Dále je zde specifikován pojem cloud computingu, jeho principy, výhody a nevýhody a typy distribuce popisovaného SW, zejména distribuce formou pronájmu systému jako služby, která je popsána detailněji, včetně smluv o poskytované službě. Praktická část práce je tvořena vypracováním uceleného přehledu českého trhu podnikových informačních systémů nabízených ve formě pronájmu systému jako služby. Tento přehled je následně analyzován z pohledu přínosů a rizik tohoto produktu.

Klíčová slova: ERP, Podnikové informační systémy, Software jako Služba, SaaS, Cloud computing, Zavedení ERP, Mobilní ERP.

4

Annotation The aim of this work is the describing of the new trends in the implementation of ERP systems and the issue of systems offered in the form of Systems as a Service and its suitability for small and medium enterprises. Theoretical part describes the latest trends in the implementations of ERP systems with a focus on SaaS Solutions, their functionality and purpose. There’s also specified the term Cloud computing, its principles, advantages and disadvantages and different forms of its distribution. One of the main form of distribution, System as a Service is described specifically in detail, including the necessary Service-level agreement, and its capabilities in renting and providing ERP. The practical part consists of developing a comprehensive overview of the Czech market of ERP systems, which are offered by renting as a service. This list is analyzed from the perspective of a benefits and risks of the product for organizations.

Key words: ERP, Enterprise Resource Planning, System as a Service, SaaS, Cloud computing, Mobile ERP

5

Obsah Poděkování: ................................................................................................................................ 3 Anotace....................................................................................................................................... 4 Obsah .......................................................................................................................................... 6 1.

Úvod .................................................................................................................................... 8

2.

Zamyšlení před zaváděním ERP ......................................................................................... 9

3.

Trendy zavedení ERP systémů ......................................................................................... 10 3.1 Rychlé implementace odlehčených řešení ...................................................................... 10 3.1.1 Princip ...................................................................................................................... 10 3.1.2 Dodavatelé ERP Lite na českém trhu ...................................................................... 11 3.1.3 Budoucí vývoj .......................................................................................................... 12 3.2 Dvouvrstvá architektura ................................................................................................. 12 3.2.1 Princip zavedení dvouvrstvých ERP systémů .......................................................... 13 3.2.2 Využití...................................................................................................................... 16 3.2.3 Hlavními výhody dvouvrstvé strategie: ................................................................... 17 3.2.4 Rizika ....................................................................................................................... 19 3.2.5 Hlavní dodavatelé: ................................................................................................... 19 3.2.5 Závěr ........................................................................................................................ 20 3.3 Mobilní ERP ................................................................................................................... 20 3.3.1 Jednotlivé moduly .................................................................................................... 21 3.3.2 Instalace na soukromá zařízení ................................................................................ 24 3.3.3 Robustní mobilní ERP ............................................................................................. 26 3.3.4 Přizpůsobení stávajících a zastaralých systémů na mobilní zařízení ....................... 28 3.3.5 Vývoj na straně webových aplikací. ........................................................................ 29 3.3.6 Přínosy mobilních ERP ............................................................................................ 29 3.3.7 Závěr ........................................................................................................................ 32 6

3.4 Sociální sítě..................................................................................................................... 32 3.4.1 Globální sociální sítě................................................................................................ 34 3.4.2 Podnikové sociální sítě ............................................................................................ 36 3.4.3 Princip funkcionality ................................................................................................ 36 3.4.4 Výhody ..................................................................................................................... 39 3.4.5 Rizika ....................................................................................................................... 41 3.4.6 Dodavatelé ............................................................................................................... 42 3.4.7 B2B sociální sítě ...................................................................................................... 43 3.4.8 Budoucnost podnikových sociálních sítí ................................................................. 46 4. SaaS ...................................................................................................................................... 46 4.1 Cloud computing ............................................................................................................ 46 4.1.1 Popis ......................................................................................................................... 47 4.1.2 Modely nasazeni ...................................................................................................... 49 4.1.3 Modely služeb (IAAS, PaaS, SaaS) ......................................................................... 50 4.2 SaaS řešení ...................................................................................................................... 54 4.2.1 Definice .................................................................................................................... 54 4.2.2 Zavedení ERP systému formou SaaS ...................................................................... 55 4.2.3 Dodavatelé ............................................................................................................... 58 4.2.4 Hlavní kritéria porovnáni ERP systémů dodávaných formou SaaS ........................ 61 4.2.5 Analýza přínosů a rizik SaaS ................................................................................... 64 4.2.6 Obecná rizika spojená s využíváním SaaS služeb ................................................... 75 4.2.7 Závěr - budoucnost SaaS ......................................................................................... 78 5 Závěr...................................................................................................................................... 79 6 Zdroje .................................................................................................................................... 82 7 Seznam citací......................................................................................................................... 90 8 Seznam Obrázků ................................................................................................................... 92 7

1. Úvod ERP systémy se v posledním desetiletí staly nedílnou součástí středních a velkých podniků, které mají dostatečný rozpočet pro IT oddělení a současně si jsou vědomy, že dobře fungující podnikový informační systém zvyšuje efektivitu podniku a tím se podnik stává i více konkurenceschopným, což je v dnešní době klíčovým faktorem pro to, aby podnik na trhu obstál. Postupně ERP systémy pronikají i do malých podniků, které spolu také intenzivně soupeří v rámci konkurenčního boje v tržní ekonomice. Tento trend vyžaduje i jisté přizpůsobení ze strany dodavatelů ERP systémů. Nejpodstatnější novinkou na poli ERP systémů se tak staly systémy, běžící v cloudu u poskytovatelů těchto služeb. Řešení se obecně nazývá jako Software as a Service a je používáno nejen pro ERP systémy, ale i pro široké spektrum dalšího software, počínaje jednoduchými textovými editory nebo konvertory datových formátu a konče právě rozsáhlými a složitými podnikovými systémy. Tímto globálním poskytováním služeb se obecně přístup k softwaru zjednodušil, už není třeba kupovat celý programový balík, ale lze si software bez rizika pronajmout na jakékoli období s nulovými počátečními náklady. Tohoto samozřejmě začaly využívat nejenom jednotlivci, ale na poli ERP také podniky. Tento trend bude také stěžejním tématem této práce. Hlavním cílem diplomové práce bude popsat a analyzovat hlavní výhody, nevýhody a současný stav poskytování služeb ERP systému formou SaaS. Tohoto bude dosaženo plněním dílčích cílů práce, které se zabývají několika podoblastmi. V prvé řadě proběhne analýza posledních hlavních trendů a novinek v oblasti zavedení ERP systémů a hodnoceni jejich přínosu při zavedeni v podniku. Budou popsány a zhodnoceny produkty na českém i zahraničním trhu ERP systémů. Dále proběhne analýza SaaS řešeni zavedeni ERP systému, jako hlavního z dnešních trendů na poli ERP. Pro pochopení celého tématu práce bude klíčové popsat a pochopit výhody (přínosy, užitečnost) a nevýhody (rizika, hrozby) zavedeni ERP systému formou SaaS. Budu se věnovat i tomu, pro koho je ERP formou SaaS určeno a jací jsou hlavní dodavatelé. Na základě analýzy a rozboru funkčnosti SaaS se následně zamyslím nad budoucím uplatnění SaaS řešeni a jeho dalších perspektivách v budoucnosti. Zda bude úspěšný SaaS i budoucnu, nebo zanikne v horizontu několika následujících let z důvodů jeho nevýhod, které mohou ohrozit podnikové prostředí. Jak jsem již naznačila, půjde především o popis a analýzu používání SaaS služeb v prostředí velkých a středních podniků, jelikož pro malé podniky je hlavním měřítkem cena řešení, bez ohledu na potenciální hrozby, které služby poskytované externě přinášejí. V diplomové práci se budu snažit zodpovědět na zásadní výzkumné otázky, které se týkají aktuální situace na poli ERP. Otázkou bude, zda současní poskytovatelé SaaS služeb nabízejí podmínky, které jsou vhodnější pouze pro malé a střední podniky a nebo se dá očekávat, že v budoucnu bude řešení SaaS vhodné i pro velké organizace. V tomto ohledu předpokládám, že SaaS zaujme silnou pozici především v malých a středních firmách, ale pro velké podniky už jeho výhody z hlediska uplatnění nebudou dostatečné. Vzhledem k jisté znalosti tématu dále 8

předpokládám, že SaaS bude trendem i v následujících letech a bude se snažit prosadit i na poli větších firem, ale s přihlédnutím k jeho rizikům a konkurenci ze strany robustních ERP systémů to bude velmi těžké. Jedná se však pouze prvotní neověřené úvahy, které budou muset být na základě analýzy nabízených ERP řešení ověřeny v této práci. Při zpracování teoretických kapitol a explikaci základních pojmů bude použita zejména deskriptivní metoda. V závěru jednotlivých kapitol bude k deskripci tématu připojena i analýza a syntéza relevantních informací. Autor bude vycházet z česky a anglicky psané odborné literatury, avšak vzhledem k aktuálnosti tématu bude nutné zahrnout mezi zdroje i relevantní webové stránky a další on-line zdroje. Věřím, že se zvolenými metodami podaří dosáhnout výše uvedených cílů práce, dojde k zodpovězení výzkumných otázek, případně z celé práce vyplyne alternativní závěr a otázky bude nutné mírně modifikovat a obohatit o zjištěný stav na trhu ERP systémů a myšlenky z něj vyplývající.

2. Zamyšlení před zaváděním ERP Zavedení ERP informačního systému do podniku je náročný proces, proto je potřeba zvážit samotné jeho zavedení, a v případě, že se se podnik rozhodne systém zavést, tak je dále nutné se alespoň zhruba zorientovat v nabídce dodavatelů ERP systémů. Přechod (optimalizace popř. zavedení nového) ze standardních dobře známých, ale zastaralých systémů, na celopodnikový informační systém neboli ERP systém, je rizikovým krokem pro jakýkoli podnik. Jedná se o seriózní investici, jelikož zavedení je náročný a nákladný proces (z časového i finančního hlediska) a samotný přechod bývá „bolestivý“ jak pro zaměstnance, tak i pro podniková data. Před takovýmto důležitým rozhodnutím podnik musí vědět, proč ERP systém chce měnit, a zvážit jeho zavedení vůbec, konkrétně zda bude tak velká změna přínosná. Podnik si musí položit otázku týkající se vzájemné rovnováhy investice a výsledků a také zvážit, bude-li dosaženo dobrého poměru výkonu oproti ceně. Zavedení ERP systému často ovlivňuje strukturu podniku, jeho finance a celkovou budoucnost ve smyslu úspěšného setrvání na trhu. V případě, že se podnik rozhodne ERP systém zavést, jedná se o spuštění velkého dlouhodobého projektu, který zpravidla zabere hodně zdrojů (finančních, lidských, materiálních a časových). Je nutné stanovit požadavky na systém, jeho rozsah (zda má pokrýt služby a procesy celopodnikové, nebo jen pro potřeby vedeni a managementu případně konkrétních oddělení atd.), funkčnost a celkově pochopit, co se vůbec od zvoleného systému očekává. Až poté, tedy při zavedení IS do podniku, se klient obrací na poradce společnosti dodavatele a obecně formuluje svoje požadavky na budoucí IS. Po analýze potřeb dodavatel klientovi nabízí široké spektrum služeb a množství variant pořízení produktu [1] [2] Zákazník se pak následně rozhoduje nejen na základě poskytnuté nabídky, ale je také do jisté míry ovlivněn prezentovanými novinkami a nejnovějšími trendy na trhu ERP systémů. A právě této tématice se budu věnovat v následující kapitole.

9

3. Trendy zavedení ERP systémů V současné době se na trhu v oblasti zavedení ERP systémů do podnikového prostředí vyskytuje velké množství moderních a poměrně progresivních trendů [4] [5] [6]. V této práci se z hlediska obsahové limitace se budu muset zaměřit pouze na trendy nejvíce známé a používané. Za tyto trendy se považují zejména:  Light ERP - Rychlé implementace odlehčených řešení  Mobilní ERP - Využívání mobilních zařízení  Dvouvrstvá ERP strategie (jeden primární systém pro centrálu a umožnit pobočkám používat řešení, které bude více vyhovovat jejich potřebám)  Podnikové sociální sítě  Cloud computing  SaaS (Software as a Service) – zavedení ERP systémů formou služby

3.1 Rychlé implementace odlehčených řešení 3.1.1 Princip Jedná se o jeden z aktuálních trendů zavádění ERP systémů. Odlehčené řešení zavedení ERP, známé jako Light ERP systémy, je určeno pro segment malých a začínajících firem. Jedná se o rychlou implementaci a přímé zavedení do provozu limitovaného ERP systému, který omezuje zákazníka v určitých vlastnostech. Může se jednat o omezení funkci, počtu uživatelů (obecně možnost kolem 10 současné přihlášených uživatelů), chybí dostupnost dalšího rozšířeni nebo možnosti nadstavby pomocí modulů a jiné omezeni oproti plnohodnotným systémům. Takový systém je určen pro začínající podniky, které vidí potřebu ve využívání kvalitního software již od začátku existence, ale ještě si nemohou dovolit rozsáhlé investice do IT. Hlavni výhody ERP Lite systému jsou minimalizace nákladu, jednoduchá implementace (instalace) a minimální styk s dodavatelem ERP systému. V případě pořízení odlehčeného systému má podnik minimální počáteční investice (nízké pořizovací náklady, IS nevyžaduje složitou před implementační přípravu) ani není potřeba zakoupení silnějšího HW. Náklady jsou spojené s pořízením samotného SW (zakoupeni CD nebo staženi online), zakoupením licence podle počtu uživatelů, a uvedením IS do provozu. Tyto odlehčené ERP systémy nepotřebují servisní podporu při implementaci, ani při zavedení do provozu. Instalace Lite verze se podobá instalaci a nasazení běžného programu [10]. Veškerý servis zákazník dokáže provést sám - od implementace po zavedení, opravy a údržby. Další výhodou je rychlý přechod z existujícího SW na nový ERP systém (extrémně rychlá a snadná instalace, rychlé nasazení, na které stačí několik dní, rychlé a bezpečné zpracování dat) a také rychlé základní zaškolení budoucích uživatelů. S tím vším 10

souvisí okamžité zavedení systému do provozu s minimálním vynaložením času a s minimálními počátečními a budoucími náklady nutnými na servis zvoleného řešení. Samozřejmě jednou z výhod je, že zákazník si může vybrat ERP systém přesně podle oblasti podnikání (strojírenství, CRM, účetní IS, maloobchod atd.) a počtu uživatelů, a tak nepřiplácet za služby, které nepotřebuje. Na druhou stranu tím omezuje sám sebe v případě rozhodnutí o rozšíření oblasti podnikání. Proto hlavní nevýhodou takových systému jsou především slabá podpora dodatečných uživatelských potřeb a malá flexibilita. Před zavedením odlehčeného ERP řešení je nutno se zamyslet o budoucím rozvoji samotného podniku (nejen možnosti podnikaní v jiném odvětví, ale i růstu podniku jako takového, se kterým souvisí růst množství počtu uživatelů systémů, a zvážit využití "omezeného" systému a také možnosti jeho dalšího rozvoje. Smyslem Lite verzí je nabídnout zákazníkovi rychlé a levné standardní ERP řešení za cenu omezené funkcionality a slabým využitím v budoucnu. Proto je nutné, aby podnik pečlivé vybíral dodavatele systému ERP Lite. Bohužel stále ne všichni dodavatelé poskytují možnost rozšíření těchto systémů, a častěji nabízejí jen drobné upgrady, kdy se jedna spíš o pořízení dalších licenci a omezeného množství specializovaných modulů. S tím souvisí další rozvíjení nasazení ERP systému. V dnešní době dodavatelé usilovně pracují nad možností rozšíření systémů ERP Lite. Jestli ještě před několika lety zákazníci, kteří si pořídili ERP Lite neměli možnost rozšíření IS, dnes již je dalším trendem na trhu ERP systému možnost rozšířeni o jednotlivé moduly (nebo komplexní balíček zahrnující jednotlivé funkce a služby), případně celkový upgrade Lite řešení na jeho plnohodnotnou verzi a plný přenos veškerých dat a nastavení do nového systému. Otázkou zůstává cena vynaložená za takovýto přechod na vyšší úroveň. Jestli jednotlivé moduly budou podnik stát v rozmezí několika stovek až tisíc Kč, tak přechod na vyšší verze bude vypočítán podle aktuálního ceníku pro standardní ERP a bude se jednat o stovky tisíc. Počáteční investice související s pořízením ERP Lite tak budou ztracené. Proto cena přechodu na plnohodnotný ERP produkt se jeví pro rozvijící se podnik spíše jako nevýhodná. Některé firmy (například ABRA) jdou ovšem vstříc zákazníkům a poskytuji upgrade z Lite verze na plnohodnotný ERP systém pouze za rozdílovou cenu, což je rozhodně finančně přijatelnější variantou (víc níže). 3.1.2 Dodavatelé ERP Lite na českém trhu Jedním z hlavních a také nejznámějším dodavatelem na trhu je ABRA, poskytující ABRA G2. Jedna se o odlehčenou verzi ERP systému z řady produktu ABRA G s omezeným počtem uživatelů. Hlavním úspěchem toho produktu je možnost přechodu na další verzi (G3 nebo G4) za rozdílovou cenu a je snadně dostupný ke stažení online, případně distribuován na CD. K dalším dodavatelům odlehčených ERP systému patři firma VISION. Nabízí produkt Vision 32 Lite limitovaný počtem položek některých agend s maximální možnou desítkou 11

současně přihlášených uživatelů (limitace počtem zakoupených licencí). Další omezení se vztahují k jednotlivým modulům [8]. Třetím významným dodavatelem Lite verze ERP je podnik CÍGLER SOFTWARE nabízecí jednoduchý účetní SW Money S3 (nejrozšířenější ekonomický systém pro malé i střední firmy) a IS Money S4. Jedna se o odlehčenou verze Money S5. Je to jakýsi mezi systém mezi řadou S3 a řadou S5, pro společnosti, které časem potřebují robustnější informační systém podniku a požadují vlastnosti velkých informačních systémů, ale v současnosti si nemohou dovolit větší investici. Tento ERP systém má omezení na 10 najednou pracujících počítačů a omezení nastavení jednotlivých modulů a funkcí. Hlavním výhodou tohoto systému je možnost plynulého přechodu na plnohodnotné verze ERP systému Money S5 [9]. Navíc společnost poskytuje možnost odpočtu ceny, odvozené od ceny pořízení ERP Lite. 3.1.3 Budoucí vývoj Předpokládám, že v horizontu několika let nad Light verzemi ERP převládne trend SaaS, kde si zákazník faktický muže pronajmout požadovaný SW a vyzkoušet ERP systém jak takový, nebo zaplatit a využívat ERP systém omezený o některé funkcionality podle požadavků klienta. Oproti Light verzím lze kdykoli rozšířit svůj systém o další moduly a licence, stejně jako neomezené využívat všechny funkce v případě, že se zákazník rozhodne pro plnohodnotný ERP systém formou SaaS. Co se týká ceny, SaaS systémy pro malé a začínající podniky mohou byt stejné levné jako ERP Light. Dokonce již hodně poskytovatelů klasických plnohodnotných ERP systémů, nabízejí podnikům možnost vyzkoušeni jejich produktu (odlehčené verze s určitými omezeni) na dálku prostřednictvím internetu (přes webový prohlížeč) formou pronajmu (bez zakoupení licenci). Toto souvisí s nejnovějšími trendy Cloud computing a SaaS (software jako služba), které budu popisovat v příslušných kapitolách mé diplomové práce (kap. 4.1, kap. 4.). Další možností je i mobilní ERP, které v sobě nese přibližně stejnou funkcionalitu, za přibližně stejnou cenu jako Lite ERP. 3.2 Dvouvrstvá architektura Dnešní rozmanitost oboru podnikání na globálním trhu staví před dodavatele ERP důležitou a komplikovanou úlohu - podporovat zákazníky navzdory pestrosti oblasti a způsobu jejich podnikaní. V dnešní době se ukazuje, že stále více podniků má nestandardní strukturu:  Velké firmy, které musí řídit několik poboček najednou, nebo se snaží propojit výrobní závody, továrny a distribuční centra (prodejny), a přitom jim umožnit určitou formu autonomie.  Globální podniky, řídicí prodejny, franšízy a dceřiné společnosti v různých regionech po celém světu.

12

 Velké firmy mnohdy rozvíjející se pomocí akvizic a spolu s koupenou firmou často získávají zcela odlišné IT prostředí. Obecně lze říci, že každý úspěšné rozvíjející se a prosperující podnik vyhledává další směry pro podnikání a může zcela změnit obor nebo region podnikaní (vice v kap. 2.3.4 případy použiti 2Tier ERP). ERP systémy tak musí propojit celkovou organizaci, splňovat požadavky na kontrolu a standartizaci, podporovat dodavatele a umožnit flexibilitu jednotlivých poboček, dceřiných společností a jiných organizačních entit. Již dlouho se na trhu používá globálně jednovrstvý IS. “Ačkoliv 59 % respondentů má svoji strategii založenou na jediném systému ERP, pouze polovině z nich se ho v současnosti podařilo implementovat na většině svých poboček. Třetina z nich proto jako řešení problému zvažuje dvojúrovňovou strategii,“ uvedl James Norwood1. To znamená, že poslední dobu více a více uživatelů uvažuje o větším přizpůsobení SW požadavků jednotlivých podniků a propojení organizačních jednotek. Propojeni nových poboček, s centrálou je ovšem těžkou a rizikovou úlohou, která vyžaduje velmi často velké finanční investice a je i časově náročné. Vzniká otázka, jak organizovat a řídit firmu s nestandardní nebo nadnárodní strukturou. Dodavatele ERP systémů začali nabízet jako řešeni dvouvrstvou ERP strategii (Twotier ERP), která je v České republice obvykle nazývána jako dvouúrovňový ERP systém [11]. České informační zdroje vysvětlují tento systém jako řešení, které umožňuje mít jeden primární systém pro centrálu, řídicí většinu běžných business procesů (většinou toto zajištují systémy od globálních dodavatelů) a současně umožňuje pobočkám se specifickým útvarem nebo regionalitou používat odlišné řešení (dokonce i jiné ERP systémy), které bude více vyhovovat jejich aktuálním potřebám [13],[14],[15],[16]. Transakční a provozní data budou propojené s hlavním ERP systémem [12].

3.2.1 Princip zavedení dvouvrstvých ERP systémů Typickou metodou zavedení ERP v podniku vždy byl a stále zůstává nákup „typového ASW“ (ERP řady 1, v zahraničí známe jako Tier1, první vrstva). Tak zvané jádro systému obsahuje technologickou platformu - aplikační řešení. Je základní typovou variantou informačního systému a nabízí se jako standardní řešeni zavedení ERP systému ve většině případů. Typické aplikační řešení (u společností jako ABRA, SAP, "1C") je navrženo pro automatizaci standardních business procesu, běžných úkolů účetnictví nebo řízení organizace a umožňuje rozšířeni o množství dalších business modulů. Takové systémy nabízejí vysokou funkčnost, ale jsou nákladné a náročné na implementaci. Systémy řady 2 (Tier 2) jsou více přizpůsobeny konkrétním požadavkům zákazníka, oborům podnikaní a taky regionálním rozdílům. Navíc jsou snadně implementované a potřebuji jen malé investice (někteří dodavatelé je nabízejí formou ERP Lite). Existuji také 1

James Norwood - senior viceprezident pro celosvětový produktový marketing společnosti Epicor

13

systémy řady 3 (Tier 3), nejmíň používané řešeni pro malé firmy i pro jednouživatelské prostředí [17]. Dnešní dobou navíc přichází v úvahu možnost propojeni ERP různých typu (dvou třid), jejich integrace a snadná spolupráce. Právě taková integrace se označuje jako dvouvrstvý (two-tier) přístup k ERP. V jeho rámci, v případě že zákazník požaduje přizpůsobit SW přesně podle oboru jeho podnikání (strojírenství, potravinářství apod.), oblasti nebo lokalitě podnikaní pobočky, vývojář dodává (nad výchozí platformou) jakousi integrovanou nadstavbu, která modifikuje základní platformu na požadovaný okruh funkcionality. Poté klient muže nadstandardně rozšířit sestavený systém o nabízené jednotlivé moduly. (obr č. 1) Jelikož se jedná o velmi progresivní trend na českém trhu, je těžké získat přesné informace. Dle různorodých informací v českých i zahraničních zdrojích existují tři hlavní varianty nasazeni dvou úrovňových systémů: 1) Instalaci na centrále hlavního ERP první vrstvy a na pobočkách umožnit používaní vlastního systému (shodným značkou se systémem centrály) podle oboru podnikaní a regionalitě. Současně je nutná propojenost pomocí platforem. Společná databáze a moduly zajištuji konzistenci dat pro řízení, finanční odděleni a dodavatelský řetězec. Důležité je zavedeni systému, který bude na pobočce shodný se systémem centrály (pokud je na centrále zaveden ERP systém ABRA, pobočka musí mít implementován jakékoli jiný systém, ovšem také v řadě ABRA) [15]. 2) Druhá varianta nasazení dvouúrovňového ERP systému je pomoci implementace dvou platforem. V celé organizaci je nasazen primární IS zajištující hlavní platformu a standardní business procesy (účetnictví, řízeni, DB, apod.), který propojí všechny organizační entity (centrálu, pobočky, závody, prodejny). Poté se na různých podnikových odvětvích navíc implementuje druhá platforma (jako druhá vrstva) v závislosti na účelu a lokalitě pobočky. Jedné se o specifickou vlastnost systému zavedení dvojvrstevného systému - poskytnutí nadstaveb na technologickou platformu nezbytných podnikových procesu podle oboru podnikaní (oborových řešení). Příkladem může být: „Platforma Call-centrum“ – speciální modul pro automatizaci účetnictví a podporu vedení na call centrech a pobočkách zaměřených na vztahu se zákazníky; „Platforma zdravotnictví“ - k automatizaci zdravotnických institucí a lékáren. Podobnými specifickými příklady oborových řešení, jsou:

14

Obrázek 1 Oborové řešení dvouúrovňového ERP. Zdroj: Vlastní zpracování (celý seznam na http://programmist1s.ru/programma-1s/)

Tyto specifické platformy fakticky mohou být použity jako nadstavby k hlavní platformě ERP systému (základně), která může být později rozšířena o další business moduly. Tak podnik, který rozhodně investovat do stavebnictví, může zakoupit k stávajícímu ERP systému nadstavbu pro stavebnictví. To zabezpečuje všestranné nastavení systému podle potřeb uživatelů. Jednotlivé moduly jsou navíc parametrizovatelné a nabízí velké množství různorodých nástrojů pro optimální nastaveni systému podle požadavků uživatele. Znázornění na přikladu Architektury 1C: Enterprise (obrázek č. 2).

Obrázek 2 Architektura 1C:Enterprise převzato a přeloženo z http://www.v8.1c.ru/overview/

Takový systém je velice nákladný a jeho zavedení je časově náročné, ale garantuje plnou funkčnost a integritu na všech úrovních podnikání. Výhodou je plná automatizace a stoprocentní kontrola na všech úrovních řízení. Takové řešení je vhodné pro firmy, které řídí velké množství poboček, dceřiných společnosti, franšízy, závody a jiné podnikatelské jednotky, a které chtějí držet všechno pod kontrolou a mít přehled, a to jak finanční, tak i funkční. Současně vyvíjí podnikatelskou činnost v prostředí, kde činnosti jednotlivé pobočky mají velký dopad na korporátní funkcionalitu, management, nebo na jiných místech v rámci celé podnikové organizace. 3) Třetí varianta se používá v případě, že na centrále a jejich největších regionálních centrech je nasazen plnohodnotný globální ERP systém, ale na dalších pobočkách, v distribučních centrech nebo výrobních závodech se používá zcela odlišný systém. Příkladem muže být, když podnikatel investuje do nové společnosti a se zakoupením nové firmy dostava i nový IS, který vede k nekonzistenci se stávajícím ERP podniku. Aby systém na pobočkách byl 15

konzistentní a dokázal spolupracovat se stávajícím SW na centrále, na pobočkách se implementuje druhá vrstva (většinou se jedná o program nebo aplikaci), která propojuje různorodé ERP systémy, sbírá transakční a jiné firemní data a umožnuje sdílení a komunikaci mezi různými systémy. Bohužel v České republice takové řešení zatím není populární, jelikož se jedná o progresivní řešení a existuje pouze málo firem, které by toto řešení mohly využít. Vždy je snadnější nainstalovat v nové firmě stejný SW jako na centrále. Ovšem výše popsaný způsob šetří investice a čas na zavedení ERP systému v novém odvětví podnikání, z důvodu, že není nutno implementovat celou IT infrastrukturu, ale stačí přivést (propojit) existující systém na požadovaný systém. Takovou praktiku zavádějí dodavatelé Epicor, kteří propojuji různorodé ERP systémy pomocí nástroje Epicor Service Connect. (Systémy třídy 2 lze například pomocí nástroje Epicor Service Connect včlenit do větších celků využívajících řešení třídy 1) „Oba ERP systémy provozované vedle sebe mohou být od stejného dodavatele, ale i od různých“ [19]. 3.2.2 Využití Podle odborníků tyto scénáře použití dvou vrstev ERP mají největší smysl pro:  Podnik s velmi specifickým lokálním zaměřením (na jediném místě nebo na více místech v rámci jedné země či regionu). Umístění může hrát důležitou roli při rozhodování o použití dvouúrovňového ERP systému. Například, pokud podnik koupil závod, nebo franšízu v jiné zemi, je důležité, aby byl zaveden ERP systém, který zaměstnanci podniku byli schopni efektivně využít a také, aby bylo zajištěno nepřetržité spojení s centrálou a vedením. Dodržování výrobních předpisů (například regionální legislativa) bude mít vliv na výběr systému. Pokud například jedna z výrobních divizí podniku má přísné a jedinečné zákonem stanovené požadavky, které musí být dodržovány, je vhodné rozdělení a zavedeni vlastního ERP, odlišného od ERP systému centrály [20].  Dvouvrstvá architektura z provozních (funkčních) důvodů Pokud se organizace zabývá množstvím různých činností, například výroba, distribuce, skladování a maloobchod, ERP systém, který je nejlépe využit například ve výrobní divizi, nemusí být nejlepším řešením pro celý podnik. Stejně jako systém zavedený v podniku nemusí přesně odpovídat požadavkům činnosti jiných organizačních jednotek v podniku. Příkladem může být také situace, kdy pobočka (požívající vlastní ERP systém) je zaměřena na konkrétní odvětví, ale nemá velký dopad na korporační činnost, ani významný vliv v rámci celé organizace [20]. Viceprezident firemních aplikací a architektury jedné ze společností ze seznamu Fortune 500 zase prohlásil: „Naši podnikoví ekonomové budou vždy využívat základní systém SAP. Neexistuje však způsob, jak bychom mohli jeden systém ERP provozovat pro celou firmu. V našich firemních modelech je tolik odlišností, že musíme mít dvouúrovňové ERP.“ [22] 16

 Rozšiřující důvod (Two-Tier pro Acquisition). Třetí situace, která by mohla vyvolat potřebu zvážit dvoustupňový ERP přístup, vzniká, když centrála podniku kupuje nové podniky za účelem podpory strategického a funkčního růstu. Pokud zajištění zdrojů na změnu zastaralého ERP systému, který potřebuje být integrován se systémem centrály, znamená pro podnik velké náklady, nebo je časově problematický, je zavedení dvouvrstvého ERP lepším řešením. Příkladem muže být i nová firma, pobočka nebo malá dceřiná společnost bez unifikovaného ERP systému, kde podnik může zavést ERP podle oblasti podnikání, integrovat ho se stávajícím systémem centrály a tak zabezpečit celkový systémový soulad uvnitř společnosti [20]. Další variantou je, když na pobočce, kde je malý provoz, který v současné době nezaručuje plnohodnotného využití podnikového ERP software, vznikne potřeba automatizace přibylých činností podniku a uvedeni do firemní infastruktury. „Organizace s různými obory činnosti, potřebami lokalizace nebo které chtějí postupnou modernizaci starších systémů, najdou v dva-tier ERP strategii jediné možné řešení, které může snížit náklady a poskytnout lepší obchodní hodnotu," říká Ray Wang2 [24]. 3.2.3 Hlavními výhody dvouvrstvé strategie: Dvouvrstvé řešeni zavedení ERP systému v podniku přináší spoustu výhod. Některé z nich uvedu níže.  Otevřenost systému. Otevřenost systému umožňuje nejen integrovat všechny běžné kancelářské aplikace, ale i propojit všechny dosud využívané nezávislé systémy. Hlavní systém (první vrstva) zajisti všechny důležité nezbytné business procesy pro efektivní běh podniku. Nadto druhá vrstva vyplní zbylé, důležité funkcionality pro jednotlivé oblasti podnikání. Tím bude zaručena všestranná podpora podnikání.  Systémy lépe lokalizované s místní podporou. Na úrovni platformy pro hlavní evropské jazyky jsou podporovány národní standardy dat, čísel a principů třídění textů. Z tohoto důvodu existuje možnost nastavení konkrétního aplikačního řešení pro využití regionálních nastavení, které jsou používány v zemích, kde se mluví konkrétním daným jazykem. Lze takto také výrazněji využít regionální specifika a chovat se agilněji a pružněji.  Možnost rychlého nasazení moderních funkcí. V případě implementaci dvouúrovňového systému za použití různých ERP systémů, lze využit všestrannou funkcionalitu obou systémů.

2

Ray Wang - hlavní analytik a generální ředitel společnosti Constellation Research

17

 Výrazná úspora nákladů. Použiti dvouvrstvé strategie je nákladově efektivnější než unifikované zavedení jediného globálního dodavatele na všech úrovních podniku. Pro menši divize a regionální zastoupení je efektivnější a méně nákladné volit menši ERP systémy, než spouštět globální projekt pro zavedení plnohodnotného ERP systému na každém odvětví podnikové organizace [15]. Přestože zavedení více systémů může znít jako zvýšení nákladů, je nutné na řešení nahlížet z globálního hlediska. Pokud se vezme v potaz časový faktor realizace a samotný přechod na globální systém, průběžné poplatky na údržbu, zavedení, aktualizace a modifikace, může dvoustupňový systém nabídnout výrazné finanční úspory. Často je systém druhé vrstvy nabízen dodavatelem k zavedení do podniku za konkrétním specifickým účelem jako jednotlivé SW (buď obor podnikání, přizpůsobení lokalitě, nebo implementace jednotlivých specifických aplikací) tak, aby byly nutné minimální úpravy při implementaci, zavedeni do provozu i při aktivním využívání systému (jednoduché rozhraní, množství modifikací, přizpůsobeni funkce podle požadavků uživatele). Také úprava starších systémů může být velmi časově a finančně náročná. Navíc často systém druhé vrstvy (například specifická platforma pro obor podnikáni) má nižší celkové náklady na vlastnictví (TCO3), protože obsahuje snížený čas na realizaci a nižší náklady na licence. Gartner Research zjistil, že podniky vykazují 33% snížení nákladů na implementaci a 50% snížení celkové doby k plnému zavedení do provozu systému, při použiti řešeni dvouvrstvého ERP řešení [26]. V případové studii zástupce ředitele IT velkého globálního výrobce spotřebitelských výrobků uvedl: „Celkové náklady na nasazení dvouvrstvého ERP byly poloviční ve srovnání s výdaji na nasazení našeho jednoúrovňového řešení Oracle. Vytváření reportů a zaškolení uživatelů našeho nového systému také trvalo kratší dobu.„ [22].  Automatizace toku dat a využívaní informačních vazeb. Data mezi systémy budou vždy aktuální, konzistentní, integrované a nebudou ztrácena nebo je nebude třeba přenášet ručně. Jednotlivé transakce uživatele budou kontrolované, sdílené a archivované s centrálou [14] [15].  Zvýšená flexibilita, která vede ke zvýšení efektivnosti běhu podniku. Dvojvrstva strategie nabízí kromě standardních komplexních mechanismů navíc vysokou parametrizovatelnost a velké množství různorodých nástrojů pro optimální nastavení systému podle skutečných potřeb obchodní jednotky (jednotlivé pobočky, prodejny,…) a požadavků uživatele. Firma s dvouúrovňovým systémem je tak vice flexibilní, dochází k snadnějšímu startováni podnikatelských činnosti a podporuje všechny uživatelské

3

Total Cost of Ownership, používá se zkratka TCO, je metoda hodnocení nákladových variant. Prostřednictvím TCO se vyjadřují kompletní náklady na investici a její provoz, zohledňující nejen pořizovací cenu, ale také výdaje vznikající vlastnictvím hodnocených statků [32] business encyklopedie

18

požadavky. Zaměstnanci mají všechny potřebné prostředky, informace a data, které potřebují, aby se lépe mohli rozhodovat a provádět v případě potřeby změny [16].

3.2.4 Rizika Vzhledem k tomu, že dvojvrstvé ERP řešení je novým trendem, oprávněně existuje řada pochybností a možných rizik spojených se zavedením tohoto typu systému. Hlavní rizika jsou následující [31]: Značné riziko je spojeno s nasazením dvouúrovňového systému od různých dodavatelů, kdy na centrále a hlavních podnikatelských centrech je implementován globální ERP systém a na pobočkách je menši ERP systém od jiného dodavatele propojený s centrálou. Ztrácí se tím mnoho efektivnosti, kterou podnik očekával získat. Účinnost se ztrácí neustálou inovací, integrací a aktualizací s hlavním systémem, v neprospěch hovoří i složitost související s požadavky na průběžné seřizování systémů pomocí dodavatele řešení. Hlavním problémem vždy bude aktualizace dat napřič různorodými systémy. V rámci jednoho systému aktualizace dat probíhá buď nepřetržitě, nebo v dávkovém režimu a zabírá pouhé vteřiny. Naopak aktualizace dat mezi různorodými systémy může trvat podstatně déle. Nejde jenom o množství přenášených dat, ale především o sjednocení formátu dat tak, aby byl kompatibilní s oběma vrstvami ERP. Také je potřeba mít na paměti, že je velmi důležité, aby údaje, data z druhé vrstvy systému mohly být bez problémů sdíleny s primárním systémem centrály. Musí být zajištěn bezodkladný bezprostřední přístup k informacím podle potřeb uživatelů a dodavatel ERP musí zabezpečit nepřetržitý bezchybný datový tok v rámci celého podniku [16] 3.2.5 Hlavní dodavatelé: SAP jako největší ze světových dodavatelů ERP systému nabízí podnikatelům komplexní řešeni SAP Business One jako SW dvouvrstvého řešení. Nadstavbu lze plně integrovat s řídícím ERP SW. Jedná se o řešení pro všechny podniky využívající SAP ERP (jako centrální systém), kteří chtějí propojit menší pobočky, dodavatele, provozy, obchodní partnery, franšízy atd. První vrstva (tier-one) je samotný software SAP, který řídí velké obecné operace v celém podniku (organizace, finance, controling, analytics, řízení apod.) a je lokalizován na centrále společnosti. Zatímco SAP Business One představuje druhou vrstvu (tier-two) a řídi menši organizační složky. Díky své flexibilitě se dokáže přizpůsobit prostředí zákazníka i specifickým oborům podnikaní, navíc pak SAP Business One komunikuje s kteroukoliv aplikací SAP (v rámci obchodní sítě) a umožnuje plnou integraci, koordinaci procesů a dat s řídícím ERP systémem (v rámci celé organizace). Taková integrace a centralizace funkcí na společné softwarové infrastruktuře minimalizuje redundance a nekonzistence dat, eliminuje množství oddělených tabulek, statistik a umožnuje vést společnou databázi celé organizace. Manažeři tak mohou sledovat příjmy a náklady podřízených organizací, mohou přebírat rozhodnutí a ovlivňovat výkonnost firmy. To vše 19

samozřejmě vede k lepší kontrole a efektivitě. Druhá vrstva ERP tohoto řešení je výhodná pro malé organizace (pobočky, franšízy apod.), kteří mají malou vlastní vnitřní strukturu, a tak umožnuje eliminovat velké investice na IT v podřízené firmě. „Constellation Research podnikům doporučuje zhodnotit před zavedením dvouúrovňového ERP systému řadu kritérií. Je mezi nimi také porovnání nákladů na upgrade existujícího jednoúrovňového systému s nasazením dvouúrovňového interního systému či stanovení finanční náročnosti spojené s odpovídající integrací ERP systémů.“ [22] 3.2.5 Závěr Dvouúrovňové ERP řešení je pravděpodobně nejlepším klasickým řešením pro konzervativní podniky s nestandardní strukturou skládající se z většího množství organizačních jednotek. I přes jisté nevýhody, zejména jistou „těžkopádnost“ koordinace podnikových dat je jedná o pokrokové, dobře fungující a efektivní řešení, které se v mnoha případech ukazuje jako bezkonkurenčně nejlepší varianta (pokud nepřipadá v úvahu SaaS řešení).

3.3 Mobilní ERP Mobilní zařízeni již několik let zasahují téměř do všech lidských činností jak v běžném životě, tak i v pracovní sféře. Na trhu ERP systémů převažuje trend mobilních ERP a mobilita obecně. Podniky jsou již dostatečně saturovány mobilními zařízeními (chytrými mobilními telefony, tablety, notepady a jinými zařízeními) na platformách iOS, Android či Windows (RT nebo Phone) a chtějí je využívat i v podnikových procesech. „Současný svět je stále mobilnější a organizace proto potřebují, aby podobně mohli pracovat i jejich zaměstnanci,“ uvádí Cliff Godwin4 [35]. Za poslední desítku let se mobilní ERP značně posunuli kupředu a neustále se vyvíjejí a zdokonalují po stránce dostupnosti různorodých aplikaci, včetně podpory podnikových činností. S tím souvisí i obrovské množství informačních zdrojů a studii věnováních mobilním ERP systémům jako trendu. Jedním z nich je (závěrečná práce Mobilní ERP 2012 – viz zdroje), kde je podrobně popsaná veškerá funkcionalita a trendy v oblasti mobilních ERP. Dodavatelé mobilních aplikaci nepřestávají usilovně pracovat na vývoji v oblasti podpory podnikových procesů, zaplavují trh množstvím různorodých podpůrných agend a malých aplikací (mobilní MySQL, apod.), vytvářejí ovšem i aplikace shodné s plnohodnotným ERP systémem. V současné době již nejde jen o reporty, agendu a dashboardy, ale také o vykonávání klíčových podnikových procesů v rámci mobilního ERP [36]. Mezi nejvýznamnější změny na poli mobilního ERP v horizontu posledních 2-3 let patří, že dodavatelé přinesli na trh zejména:  Moduly ERP systémů jako jednotlivé mobilní aplikace  Přesunuli mobilní aplikace z firemních zařízení na soukromá zařízeni zaměstnanců  Zavedli plnohodnotné systémy na mobilních zařízeních 4

Cliff Godwin - viceprezident pro vývoj aplikací ve společnosti Oracle

20

 Přizpůsobili stávající systémy tak, aby dokázaly spolupracovat s mobilními aplikacemi  Zavedli a rozšířili Cloud řešení 3.3.1 Jednotlivé moduly Zásadními změnami je větší funkcionalita a flexibilita nativních aplikací a také možnost instalace jednotlivých modulů. Většina instalací mobilních systémů podporovala pouze sdílení a případně ještě spravováni databáze (náhled, úpravy a jiné drobné funkce), jednoduché transakce a činnosti, řízení změn podniku (aktuality v podniku, aktualizace dat, sdíleni informací, poznámky, akce a oznámeni o různých událostech), řízeni objednávek a další podobně jednoduché úkoly. Nedávno dodavatele ERP systémů začali navíc nabízet doinstalovaní odborných aplikací jako dalších modulů ERP systémů, které by zajistili požadovaný oborový okruh funkcionalit. Nové moduly jsou zaměřeny například na jednotlivé oddělení ve firmě nebo oblast činnosti zaměstnance. Takové aplikace můžou zajištovat například oblast řízeni finančních toků, nebo aplikace řízení vztahu se zákazníky – CRM (obsahují seznam klientů, obchodních styků, obchodních závazků apod.), aplikace řízení objednávek a skladu a jiné oblasti činnosti zaměstnanců. Další moduly, které poskytují dodavatelé, jsou spíše zaměřené podle oboru podnikaní (cestovní kancelář, farmacie apod.). Tyto aplikace jsou využitelné spíš v nativním řešení zavedení systému, jelikož jsou jednoduché a nemají velké nároky na HW mobilního zařízení. Jedná se o instalaci jednoduché aplikační verze SW, která klade důraz spíše na internetové připojení (sítové, Wi-Fi), přesto že aplikační část je uložena na zařízení, veškera data sdílená přes internet. Toto řešeni je výhodné jak ze strany implementace, tak ze strany využití, jelikož jednotlivá aplikace odpovídající požadavkům a funkcionalitě zvlášť pro každý okruh zaměstnanců zvyšuje efektivitu podnikových aktivit. Existuji dvě hlavni výhody tohoto aplikačního řešení: a) nezávislost jednotlivých modulů na bázovém řešení (není potřeba mít primární globální systém) b) plné propojení, spolupráce jednotlivých modulů mezi sebou. Tak aplikační řešení poskytují možnost instalace pouze nutných jednotlivých modulů. Příkladem může být modul sklad pro řízení stavu materiálu a zboží na skaldu nebo modul řízeni dodavatelských řetězců. Zajímavé je, že tyto zvlášť nainstalované moduly budou mezi sebou plně integrované a budou mezi sebou efektivně spolupracovat (sdílet společné data transakce). Příklady dodavatelů: Společnost MIBCON nedávno uvedla mobilní podnikové aplikace se zaměřením na podporu obchodních marketingových a jiných členitých podnikových aktivit v terénu. Hlavní výhodou aplikace, kterou nabízí tato společnost, je možnost instalace jednotlivých modulů. Společnost nabízí modul mibWAREHOUSE (určený pro společnosti skladující zboží, 21

výrobky a jiné tovary, pro řízení stavu skladu a pro zjednodušení prací skladníků při příjmu a výdaji zboží, řízení objednávek apod.), dále Modul mibSALE určený pro obchodní zástupce a zaměstnance pracující v terénu (řízení obchodních zakázek, schůzek, marketingových akcí apod. Úplný seznam nabízených modulů lze najit na stránce společnosti MIBCON nebo na http://www.itpoint.cz/mibcon/clanky/?i=mobilni-informacni-systemy-s-integraci-dopodnikoveho-erp-8838 [37]. Milan Kováčik5 uvedl v článku Článek MIBCON a.s. (27. března 2013) o modulu mibSALE : "Díky mibSALE se podařilo maximálně usnadnit práci obchodních zástupců, zvýšit jejich informovanost a motivaci a současně managementu společnosti umožnit efektivní řízení obchodních týmů." Společnost ORACLE nabízí svým klientům 14 nových mobilních aplikací pro práci v systému Oracle E-Business Suite6. Novinka zahrnuje specializované aplikace pro zaměstnance jednotlivých oddělení a různých oblastí činnosti. Aplikace umožňují přístup k jednotlivým funkcím určeným pro různá firemní oddělení a zahrnuji takové oblasti jako: objednávky prodeje (Mobile Sales Orders), Projektový management (Mobile Project Manager), terénní servis, zakázky, zásoby, výroba a jiné (úplný seznam na stránkách ORACLE). Tyto různorodá aplikace zajištuji úplnou podporu provádění obchodních operaci a klíčových podnikových funkcí vedou ke zvýšení efektivity práce jednotlivých zaměstnanců. „Všechny nově uvedené aplikace jsou k dispozici v rámci současných produktových licencí“, to znamená, že zákazníci můžou pořídit služby mobilních aplikačních řešeni bez dodatečných nákladů a investici do zavedení mobilních systémů budou zahrnovat pouze ceny dodatečných licenci za používání aplikace [35]. Dalším dodavatelem ERP systémů na českém trhu, který nabízí mobilní servis je ICT system a.s. Společnost je hlavním dodavatelem ERP systému Altus Vario® (all-in-one). Tato společnost nabízí nativní Aplikace erpDROID, která je vytvořena pro platformu mobilního OS Android. (vice o tomto systému na [39]. Jejich hlavni novinkou na mobilních zařízeních jsou implementace modulů (aplikace) „obchodní zástupce“ (dal OZ) a „Výkony“. Mobilní Modul „OZ“ je určen pro obchodní firmy, jejichž zaměstnanci pracuji v terénu nebo jsou na cestách (obr. č 3). Aplikace nabízí uživatelům sdílení informaci o skaldových zásobách, aktuálních cenách a objednávkách (zakázkách), přehled v katalogu zboží, možnost vedení poznámek deníku, dává možnost vytvoření zakázek přímo u zákazníka na základě stávajících skladových zásob a nabízí celkový přehled o obchodních činnostech firmy [40]. Aplikace „Výkony“ (obr. č 4) představuje mobilní verzi modulu „Výkony“ (který je provozován na pevném ERP systému). Základní funkcí této aplikace je evidence, průběžné zadávání a řízeni odvedených pracovních výkonu, který pak lze následně zpracovávat [41].

5

Milan Kováčik - zástupce obchodního ředitele velkoobchodní divize GECO a.s. Komponenty: Mobile Sales Orders, Mobile Inventory, Mobile Product Information, Mobile Procurement, Mobile Project Manager, Mobile Discrete Production Supervisor:, Mobile Process Production Supervisor, Mobile Project Manufacturing, Mobile Maintenance a Mobile Field Service.) 6

22

Obrázek 3 Mobilní Modul „OZ“

Obrázek 4 Mobilní aplikace „Výkon“

Aplikace společnosti můžou byt zavedené na běžných dotykových mobilních telefonech nebo tabletech s operačním systémem Android. Samotná práce s daty (aktualizace, sdíleni, přenos) řešena připojením k internetu prostřednictvím datových služeb operátora nebo přes Wi-Fi. Přenos dat zajištuje komunikační server, sdílená data jsou zpracovaná v centrále podniku a následně přenesena do IS Altus Vario. Dalším příkladem dodavatele muže být společnost CzBrand.cz s.r.o. nabízecí ERP systém „1C:Enterprise“7. 1C:Enterprise usiluje o zajištění podpory podnikání ve všech sférách zákaznického servisu, jelikož obsahuje rozsáhlé množství nadstaveb a modulů se zaměřením na různé typy oborů a oblastí činnosti podniku. Celý seznam modulů lze najit na http://v8.1c.ru/ [42]. Níže uvedu pouze příklady využití různých typů modelů a řešení pro různorodé typy podnikaní.  Modul účetnictví – typicky finanční modul pro účetnictví a tvorbu rozpočtů.  Modul Zakázky (nákup prodej) – modul pro řízení obchodováni se zbožím, který zahrnuje řízení objednání, prodej a nákup zboží  Modul sklad – modul pro podporu řízeni zásob a skladu.  1C CRM - Customer Relationship Management modul řízeni vztahy se zákazníky (v 1C:Enterprise obsahuje i složku řízení vztahu s dodavateli - SCM).  (BI) Celková statistika - shromažďování informací o datech. Tento typ analýzy se používá pro předběžnou studii analyzovaného zdroje dat a zahrnuje běžné statistické výpočty. Lze použít pro určení často společně nakupovaných produktu a služeb.  modul Enterprise (určené pro manažery a vedení) pro sledování obchodních činnosti podniku [42] [43]. 1C:Enterprise disponuje i následujícími moduly:

7

Přímým výrobcem a hlavním dodavatelem Enterprise je Ruská společnost „1C“.

23

Obrázek 5 Moduly 1C Enterprise Zdroj: Vlastní zpracování

Hlavní výhodou 1C:Enterprise je multi- platformnost. Nativní aplikace pracuji skoro na všech běžných OS (Windows, Linux, Android, Symbian a jiné), které mají přístup k internetu. Platforma je přizpůsobena mobilní zařízení (iPad, PDA, smartphony, tablety, a jiné mobilní zařízení nižších úrovní). Navíc poskytuje možnost pracovat s SQL databázemi stejně jako na osobních počítačích. Tabulka „Systémové požadavky 1C: Enterprise 8“ zveřejněna na http://v8.1c.ru/requirements/ [44]. Bohužel na českém trhu tato mobilní verze systému 1C:Enterprise ještě nebyla zprovozněna i přes úspěch ruského dodavatele na globálním trhu. 3.3.2 Instalace na soukromá zařízení Společnosti autorizují možnost instalace (přesunu z firemních zařízení) aplikace na soukromá zařízeni zaměstnanců. Žijeme v době mobilních technologii a lze říci, že nelze najit člověka který by neměl aspoň jedno mobilní zařízení. Mobilní telefony už nejsou exotickým příslušenstvím nebo jednoduchým komunikačním prostředkem, a tablety nebo notebooky jsou cenově dostupné běžným uživatelům. Logicky to vede k tomu, že při používaní mobilních telefonů ve firmě, zaměstnanci, kteří už mají vlastní zařízení, nejsou většinou ochotni měnit svá zařízení na firemní, a už vůbec budou proti, nosit s sebou dvě zařízení, jedno soukromé a jedno firemní. Velkým problémem který vzniká, je potřeba zavedení ERP systémů do soukromých zařízení zaměstnanců. Vždy šlo o ohrožení firemních dat, špatné zabezpečení dat, riziko zneužití firemních dat, špatnou transparentnost a kontrolu využívaní těchto dat apod. Navíc podniky mohou očekávat značnou investici, složitou implementaci při zavádění ERP systémů do soukromých telefonů zaměstnanců. Povoleni zavedení ERP systémů na soukromých zařízeních zaměstnanců vychází z dalšího trendu, který lze nazvat jako „Vývoj zabezpečeni“ anebo „zajištění provozu systému“, včetně bezpečnosti. Mezi typické zajištění bezpečnosti systémů obecně patří autentizace uživatele, tj. určení totožnosti osoby hlásící se do systému, přihlašovací údaje, hesla apod. V dnešní době navíc dodavatelé nabízejí autorizace uživatele, čili oprávnění pracovat v systému, oprávněni pracovat v určitém úseku systému (pro vedení vzniká možnost 24

přidělení práv, kterou provádí správce systému nebo dodavatel při zavedeni systému). Další velkou novinkou je víceúrovňové zabezpečení. Platforma zařízení se dělí na soukromé prostředí uživatele a business prostředí, které je zabezpečena tak, aby oblast systému, do níž se uživatel hlásí, byla určená a viditelné pouze pro tohoto uživatele (např. Samsung KNOX). Samsung přináší na trh nový bezpečnostní firemní systém zvaný KNOX. Jde o duální řešení platformy Android, kde na platformě zavadí se dva OS. To znamená, že celý systém se děli na soukromou a pracovní část (jak na hardwarové tak i na softwarové úrovni) s možností přepínání mezi nimi. Soukromá část určena pro každodenní běžné užívaní a soukromé využití zařízení. Oproti tomu paralelně běžící „pracovní“ část je určena pro pracovní činnosti a jejím účelem je poskytnout funkcionální pracovní prostředí a uchovávat a chránit citlivá data. Zabezpečená pracovní plocha se spouští jednoduchým přepínáním do prostředí KNOXu přístupným z horní lišty. Po přepnutí a zadání hesla se uživatel nachází v části SElinux, kde lze spouštět pouze zabezpečené a ověřené business aplikace. Ppodrobný popis mechanismu fungovaní KNOX lze najit na stránkách Samsungu nebo v tomto zdroji [45]. Další novinkou v oblasti zabezpečeni v aplikační rovině je MDM řešeni (Mobile Device Management). Jedná se o doinstalovatelnou (poskytovanou a implementovanou třetí stranou) bezpečnostní aplikaci, která zajištuje šifrování toku dat a bezpečnou obousměrnou komunikaci. Toto řešení se již dříve používalo na starších “mobilních modelech“ a později byly přepracovano pro platformu Android. Příkladem muže byt Soti MobiControl nebo Mobile Client dodávané od IBM, mezi další zástupce patří například MaaS360, Citrix Mobile Connect nebo MobileIron Mobile@Work. Další drobná zlepšení v oblasti zabezpečení při zavedeni ERP systémů na mobilních zařízeních zaměstnanců jsou:  Bezpečnost přenosu pomoci šifrování - během přenosu dat od uživatele do systému nemůže dojít k odposlechu;  Integrita přenášených dat - během přenosu dat od uživatele do interního systému nemůže dojít k jejich nežádoucím úpravám třetí osobou, ani data nemůžou být pozměněna systémem bez svolení uživatele;  Uložení jednotlivých transakcí do mezi paměti zařízení, což vede k větší kontrole činnosti uživatele (zaměstnance). Uživateli je také možno kdykoliv prokázat provedení dané transakce v daný okamžik, stejné je možné zpětně ověřit, který uživatel byl přihlášen do systému, kdy a jaké akce vykonal;  Správce vždy má přehled o tom, kdo přihlášen v mobilním systému v daný okamžik, a jaké akce (transakce) jsou provedeny. Existuje samozřejmě možnost dálkového odepření přístupu, blokováni procesu probíhajících na jednotlivých zařízeních, aby bylo možné zamezit neoprávněným přístupům nebo zneužiti podnikových dat.  Systém je dostatečně stabilní, aby zaručoval maximální dostupnost a bezporuchovost (přepracováno z angličtiny [3]) [46].

25

3.3.3 Robustní mobilní ERP Úplný přechod z personálních (stolních) počítačů a notebooku na mobilní zařízeni. Zavedeni plnohodnotných systémů na mobilních zařízeních. Jedním z nejvýraznějších trendů na zahraničním trhu ERP systémů je možnost zavedení plnohodnotného ERP systémů na mobilních zařízeních. Mobilní aplikace se poslední dobu vyvíjí s obrovskou rychlosti a programování business aplikací začíná být s každým dnem snadnější, rychlejší a pohodlnější. Dřív šlo o vytvoření jednotlivých aplikace pro podporu podnikání (agenda), nebo propojeni zařízeni s firemním systémem (nativní nebo hybridní řešeni - závěrečná práce Mobilní ERP 2012– [47]). Postupem času podniky začaly být “více mobilní“ a vzrostla s tím i potřeba na ERP systémy, nejen co se týká mobility, ale i širší funkcionality. Německý dodavatel ERP systémů zkušebně uvedl plnohodnotný ERP systém ve verzi pro mobilní zařízení, který lze zavést jednoduchou instalaci aplikace na příslušném zařízení. Jedna se o aplikační řešeni pro malé a střední podniky a podniky pracující převážně v terénu, mimo centrálu (případně nemající žádné pevné sídlo), které potřebují mít plně funkční volně přenosný ERP systém. Takový systém nepotřebuje velké nasazení, protože podnik nedisponuje centrálou. Jedná se o instalaci plnohodnotného ERP systému obsahující všechny důležité business procesy (účetnictví, CRM, objednávky, dodavatele apod.) i nadstandardní moduly. Navíc dodavatel nabízí vytvoření nadstandardního systémů podle potřeb a činnosti podniku. Při zavedení plnohodnotných systému na mobilních zařízeních existují tři varianty (1), 2), 3)): 1) Instalace bázového ERP systému, obsahující veškeré standardní business procesy a podporující běžné činnosti podniku. Jako správa a vedení klientely, vyřízení objednávek, vedení účetnictví (přehled jednotlivých výdajů, fakturace, příjmy a výdaje firmy), řízení dodavatelského řetězců, vedení databáze a jiné typické agendy (plánováni schůzek, vedení kalendáře, statistika). Dále je zde možnost přizpůsobení typového aplikačního balíku potřebám konkrétního podniku. Jedná se o rozšíření bázového řešení, kdy se klientovi nabízí přizpůsobeni programu potřebám podnikaní pomocí zabudováni do systému (k základnímu programu) samostatných, nezávislých modulů. Tato varianta poskytuje standardní řešení pro malé a střední podniky, obsahuje základní obchodní aplikace (standardní obsah) a jejich rozšíření o jednotlivé moduly (SCM, HR, logistika, sklad, apod.). 2) Implementace jednotlivých modulu (vice předchozí kap 3.3.1). 3) Třetí variantou (nejméně využívanou) je takzvaný „systém na míru“, kdy probíhá vývoj programu podle všech, klientem stanovených, požadavku v rámci nového projektu. I když celkový systém má byt vytvořen tak, aby mohl pokrýt široký okruh nezbytných business procesů různých typů podniků, a obsahuje velké množství nadstaveb a rozšíření, může se stát, že i tak nebude vyhovovat veškerým přáním zákazníka. 26

Jedním z dodavatelů takového řešeni mobilních ERP je Společnost 1C, která poslední dva roky nabízí možnost spouštěni projektu pro vývoj mobilních systému podle předem stanovených požadavků. Jejich projektové služby zahrnuji:  Analýzu potřeb podniku dodavatelem 1C:Enterprise. Probíhá na základě komunikace mezi dodavatelem a zákazníkem. Klient sdílí společnosti popis stávajícího systému, problémy a požadavky na nový systém;  Návrh řešeni. Dodavatel analyzuje současný systém klienta, nároky na nový systém a navrhuje možné řešení (zakoupeni typového ASW, zakoupení jednotlivých modulů, vývoj zcela nového řešení);  Dodání (připadně vývoj) programu a implementace;  Zavedení do provozu a školení;  Provoz a údržba (zajištuje klient, ale v případu potíží nebo případných chyb v systému, úplná podpora dodavatelem). Ceny jsou stanovené sumou pořizovacích cen všech zakoupených licence, rozsahem prací, časovou náročností. Na českém trhu vývoje mobilních aplikací dle individuálních požadavků nabízí společnost ICTsystem, a.s. Tato společnost nabízí analýzu podnikatelských požadavků, návrh a následný vývoj mobilního ERP systému (nebo jednotlivých mobilních řešení) jak pro telefony, tak pro tablety. Jejich projekty zahrnují:  Analýzu prostředí podniku (obor podnikání, počet budoucích uživatelů, oddělení, které budou zařazeny do ERP systému), požadavky podniku na mobilní ERP a analýzu technických možností podniku (HW, SW, OS mobilních zařízení)  návrh řešení (znázorněny předběžný návrh aplikačního řešeni pomoci UML, wireframing, use cases a jine)  návrh a následná grafická realizace uživatelského rozhraní  samotný vývoj mobilní aplikace pomocí standardních technologických postupů a nástrojů (JIRA, SVN, MS SQL, JAVA, .NET)  Integrace sociálních sítí (Twitter, Facebook, Google plus, LinkedIn a ostatní využívané sociální služby) - (více kap č 9)  Následné vytvoření manuálu, případně školení uživatelů, údržba, servis a aktualizace mobilní aplikace  publikace a zpřístupnění ke stažení vytvořené aplikaci na Google play (mobilní obchod ke stažení různorodých aplikací pro zařízení s OS Android) [49]. ICTsystem doposud realizoval projekty pro společnosti STICKit a WITHUP, spol. s r.o. Hlavni výhodou vývoje aplikačního řešeni na míru je otevřenost architektury. Otevřenost systému umožňuje nejen integrovat všechny běžné kancelářské aplikace, ale i propojit všechny dosud využívané nezávislé agendy a programy podporující podnikaní. Lze tak zautomatizovat toky dat a využívat informačních vazeb. Mobilní ERP nabízí přizpůsobení typového aplikačního balíku potřebám konkrétního podniku nastavováním určitého množství 27

parametrů. Z hlediska integrace všech agend pokrytých jedním systémem takové systémy nabízí optimální míru integrace, včetně integrace uživatelského rozhraní. Všechny komponenty jsou postaveny na základní filosofii, že řešení musí přirozeně fungovat a reagovat v souladu s potřebami uživatele, stejně tak nesmí být umělé a těžké na naučení. Proto komponenty systému jsou přizpůsobeny logice uživatele natolik, že jsou požadavky na školení minimální a osvojení uživatelem je velmi rychlé. Bohužel hlavním problémem s kterým bojuje dodavatel je nepřizpůsobený HW mobilních zařízení k tak robustním systémům. Systémové požadavky na zařízení jsou příliš vysoké a mobilní zařízení dnešní dobu nemůžou zaručit spolehlivého chodu systému. Muže se jednat o nedostatek paměti zařízeni pro ukládání dat, nebo malou systémovou paměť na samotný běh systému, což vede ke značnému poklesu rychlosti uskutečnění jednotlivých operaci v systému, špatně odezvě systému a jiné problémy souvisící s nedostatečností HW. Tyto problémy lze vyřešit modelem SaaS (vice kap 3.6), který umožňuje zavedení plnohodnotného ERP systému na mobilní zařízení formou služby. 3.3.4 Přizpůsobení stávajících a zastaralých systémů na mobilní zařízení Přizpůsobeni stávajících a zastaralých systémů tak, aby spolupracovaly s mobilními aplikacemi. V průběhu vývoje podnikového prostředí se firmy mohou setkat se závažným problémem, kdy stávající ERP systém nemá potřebnou funkcionalitu pro podporu mobilních aplikací. Většina globálních dodavatelů ERP systémů jako například ABRA a SAP nabízí ke svým systémům různorodé produkty a služby s naprostou podporou a integraci s hlavním systémem. Proto pro podniky nevzniká tento problém, protože ke stávajícímu systému od ABRA lze navíc zavést mobilní řešení systému pomocí nabízených aplikací od stejného dodavatele. Ale existuje řada jiných dodavatelů na trhu ERP systémů, kteří nenabízejí další produkty než samotný firemní ERP systém a tak stávající IS v podniku nedokáže spolupracovat s mobilními zařízeními. Další variantou je firma udržující zastaralý systém, která nepotřebuje zavedení úplně nového plnohodnotného ERP systémů (buď z finančního důvodu, nebo z důvodu uspokojivé funkcionality zastaralých systémů), ale chtěla by se vyvíjet po stránce mobility podnikání. Aktuálním trendem je přizpůsobení jednotlivých ERP systémů tak, aby se dokázali propojit a spolupracovat s mobilními aplikacemi. A to, ať jde o zastaralé lehké systémy, nebo robustní ERP systémy od neglobálních dodavatelů. Dodavatele jednotlivých služeb na trhu IS začali nabízet zajištěni přístupu mobilních aplikací k pevnému firemnímu systému a opačně. Zabezpečují tak přistup aplikačního řešení na mobilních zařízeních k firemním datům, aby bylo možné:  propojení a následující možnost spravování, provedení změn a aktualizace firemní databáze

28

 řízení transakcí (zajištění a kontrola běžných transakcí a činností v podniku, které jsou určené pro chod podniku)  sdílení seznamu kontaktů (telefonní a adresní údaje, seznam obchodních kontaktů, klientely zaměstnanců a jiné)  sdílení společného kalendáře (schůzky, plánované akce, oznámeni události, objednávek apod.)  sdílení jednotlivých informaci podle požadavku klienta a oblasti funkcionality uživatele (například sdílení stavu skladu) Dodavatelé: Jako přiklad mohu uvést dvě z mobilních aplikačních řešení od Asseco Solutions – HELIOS na cesty a HELIOS Mobile [50]. Dalším příkladem je mAgent od firmy Sunnysoft, aplikace kterou dodavatel dokáže napojit na naprostou většinu ERP systémů jako Helios, Pohoda, César a přes dvacet dalších včetně i globálních IS (ABRA). Aplikace mAgent byla použita v řadě významných firem, jako například Ferrero, Haribo, BontonFilm, Computer Press nebo Hořické trubičky a Profimed [51]. 3.3.5 Vývoj na straně webových aplikací. Dnešním fenoménem je Cloud computing (vice kap 4.1) a s ním spojené cloudové řešeni v rámci plnohodnotného ERP systému v jakémkoli zařízení (jedná o model nasazení SaaS). Pokud mluvíme o ERP systému na mobilních zařízeních, cloud řešení přináší pro podniky spoustu nových možnosti (SaaS, IAAS, PaaS). SaaS systémy nabízí především možnost plnohodnotného systémů na všech mobilních zařízeních dostupné přes webové prohlížeče. 3.3.6 Přínosy mobilních ERP Žijeme v dynamickém a rychle měnicím se světě, kde se lidé snaží šetřit každou vteřinu. Mobilní zařízení přestali být prerogativou luxusu a zábavy a začali být věcí, bez které se člověk nedokáže ráno probudit. Tablety a smartphony už dávno nejsou jenom prostředkem pro komunikaci a zábavu ale mají důležitou roli ve světě podnikání jako investice, která šetří drahocenný čas a tak i peníze. Bylo otázkou času kdy se podniky začnout rozvíjet i v oblasti mobility. Mobilní zařízení vždy bylo asociováno v prostředí byznysu jako prostředek pro komunikaci a jakékoli další funkční využití se v pracovním prostředí považovalo se za „neseriózní přístup“ ke své prací. Zaměstnanec nemohl přijít na prezentaci a pomoci telefonu spouštět prezentaci na plátně, nepochopilo by to ani vedení, ani klienti. Podnikatel nemohl přijít na schůzku s klientem nebo investorem s tabletem a uskutečnit zakázky přes mobilní zařízení. Vždy to bylo neprofesionální, nepochopitelné a urážející pro klienty. Ale moderní doba rozvijících technologii nám ukazuje, že mobilní technologii je dobrou a užitečnou pomůckou pro podnikatele a zaměstnance pracující v terénu. Šetři čas, dává možnost podnikatelům pružně reagovat na měnicí se požadavky klienta, neprodleně vytvářet zakázky, 29

mít bezporuchovou stálou komunikace s podnikem, vedením a jinými obchodními účastníky. Dnešní podnikatelská kultura je založena na principu „všechno a hned“. Ale nikdo nedostane nic hned, pokud bude muset zapsat ručně výsledek obchodní schůzi na papír, vypisovat objednávky a jiné doklady, poté jet do centrály, zapsat objednávky do podnikového ERP systémů a jen potom uskutečnit samotnou transakci. Klienti tak budou poměrně dlouho čekat na výsledek obchodního jednaní. Čas jsou ovšem peníze. S mobilním přístupem k obchodním příležitostem přicházejí zjevné výhody i pro podniky. Následující výhody jsou jen špičkou ledovce, pokud jde o přínos mobilních ERP pro podniky [53].  Lepší kvalita služeb Tím, že mobilní ERP systémy poskytují pracovníkům okamžitý přístup k důležitým informacím, bez ohledu na to, kde jsou, umožňuje flexibilně reagovat na požadavky klienta a vedení, poskytovat důležité údaje pro zákazníky a dodavatele, kteří by jinak museli čekat. Už není nutně telefonovat do firmy a zjišťovat skladové zásoby, ceny, pohledávky a jiné, protože všechny tyto informace budou po ruce v mobilním zařízení. Tato forma podnikové mobility také umožňuje zaměstnancům získat informace o zákaznících na místě, aby bylo snadně přizpůsobit individuálním potřebám a historii každého klienta.  Vyšší produktivita Vzhledem k tomu, že zaměstnanci mohou mít přístup k informačním systémům přes podnikové mobilní aplikace na cestách, výrazně se snižují se prostoje kvůli cestování. Pracovníci mají 24 denně kompletní přístup ke všem obchodním datům, které potřebují, aby pokračovali v práci, jako by byli v kanceláři. Snižuje to “papírování“, a uvolňuje čas pro další produktivní pracovní činnosti. • Aktivní reporting Okamžitá zpětná vazba obchodnímu zástupci  Přesnější sběr dat Vzhledem k tomu, že všechny transakce lze provést na místě v reálném čase prostřednictvím podnikových mobilních aplikací, není potřeba znovu zadávat je později do kancelářského centrálního systému. Tím se sníží počet chyb způsobených při zadávání dat, což šetří čas a peníze.  Konkurenční výhoda Nakonec mobilní přístup k obchodním informacím dává podnikům zjevný náskok před konkurencí. Zákazníci chtějí obchodovat s firmou, která může poskytnout ty nejlepší a nejrychlejší služby při nejnižších nákladech. A pravě zvýšení produktivity a zkvalitnění poskytovaných služeb zákazníkům v terénu budou společnosti schopny poskytnout prostřednictvím mobilních ERP.  Zkracují se dodací lhůty

30

Centrála, příslušné odděleni, skladníci dostanou vytvořené objednávky "z terénu" v reálném čase (hned při vytvořeni) a budou je moci ihned zpracovat v systému, zrealizovat, připravit a odeslat zákazníkům.  Šetří čas a peníze, Zvyšuje tržby a zisky Jelikož veškera potřebná firemní data z ERP systému bude vždy po ruce a zaměstnanci budou ihned pohotově připravení na jednání se zákazníky. Tím se vyhýbá plýtvání časem na přípravu a zbytečnou administrativu, který lze využít na uzavírání více nových obchodních případů a nových objednávek. Chtěla bych taky uvést další menší výhody a novinky mobilních zařízení, kteří přináší letos dodavatele ERP systémů a kteří nebyli dřivé mnou uvedené, ale můžou být zajímavé a inspirativní pro podniky [37]:  Správa dokumentace provozovny - pořizování fotografií provozovny pro kontrolu umístění zboží a reklamních předmětů na provozovně. Následné nahrávání fotek z aplikace do centrální databáze .  Prodej z vozu i prodej ze skladu včetně vystavení pokladního dokladu a jeho uhrazení přímo na místě  Mobilní katalog pro chytré telefony a tablety. Jedná se o katalog zboží s aktuálními cenami v reálném čase, slevové podmínky daného zákazníka. Například aplikace pro mobilní telefony a tablety s operačním systémem Android od společnosti ICTM s.r.o [55].  Podpora marketingu- zajištění cenových, letákových, prodejních a marketingových akcí, automatizované dotazníky a marketingové průzkumy  Aktivní reporting - okamžitá zpětná vazba obchodnímu zástupci  Kontakty, vztahy a historie práce se zákazníkem, aktuální informace o platební morálce zákazníka  Napojení na veřejné registry (ARES)  Přesné vyhledání umístění firem, podniků, zákazníků prostřednictvím podpory GPS (integrace s Google Maps)  Přímá komunikace mobilních ERP aplikaci se standardními aplikacemi mobilního zařízení (sdílení seznamu kontaktu, provedení telefonních hovoru spouštěných přes ERP systém, poslané e-maily ze systémů)  Větší podpora široké škály koncových zařízení s různými OS Android

31

 A mnoho dalších přínosu pro zajištění nepřetržitého chodu podniku a efektivní práce zaměstnanců v terénu [37]. 3.3.7 Závěr Při rozhodování o zavedení ERP ve společnosti, by měl podnik zejména uvažovat, zda doopravdy potřebuje seriózní a robustní ERP systém implementovaný na počítačích, nebo zda mu postačí jednodušší, levnější ale stejné funkcionální produkt v podobě mobilního ERP. Mobilní ERP přináší pro podnik nesporné výhody popsané v kapitole 3.3.6 a pro malé a střední podniky je s velkou pravděpodobností jediným rozumným řešením, které je jednoduché, flexibilní a poměrně levné. 3.4 Sociální sítě Firmy již řadu let usilují o zajištění jednotného místa shromažďovaní firemních informací. Nejedná se pouze o firemní databáze, ale obecně o prostor, kde firemní zaměstnanci mohou mezi sebou sdílet nejen pracovní dokumenty, ale i své znalosti, dovednosti, pracovní postupy a know how. Od roku 1971 podniky využívají pro komunikaci elektronickou poštovní schránku – email. Tento, více než 40 let starý způsob komunikace, je stále běžně používaným v pracovním i soukromém prostředí a slouží k zasílání jednoduchých zpráv, hromadných oznámení, vytvoření diskuzních skupin a samozřejmě i pro sdílení pracovních dokumentů. Časem se samozřejmě tento druh konverzace vyvíjel a zdokonaloval. Vhodným příkladem je většina největších poskytovatelů jako YahooMail, Google Mail, Live Mail a jiných, kteří postupně zvětšovali objem poštovní schránky, velikost přiložených příloh, začali spojovat zprávy se stejným adresátem nebo předmětem zprávy a začali tak vytvářet přehlednější a spolu související konverzace. Hlavní výhodou emailu vždy byli a zůstávají nízké náklady, případně užití služby zdarma při využiti hlavních světově známých free-mailů a rychlost komunikace. Hlavní nevýhodou mailu je jeho omezenost, možné zahlcení schránky a celková nepřehlednost. Ve velkých firmách, kde probíhá nepřetržitá komunikace mezi odděleními a pracovníky firmy, vzniká problém přemnožení počtu zpráv a s ním související nárůst potřebného datového objemu pro provoz poštovních schránek na serveru. S tím je spojené složité vyhledávaní ve zprávách, komplikovanost udržení historie konverzace a získání potřebné informace obecně, narůst počtu spamových a jinak nepotřebných zpráv. Email je sice rychlý a spolehlivý způsob komunikace, ale není vhodný pro veřejnou diskusi, sbírání námětů a firemní dokumentaci a skupinovou komunikaci. Postupem doby podniky tuto skutečnost vzaly nevědomí a začali používat další komunikační prostředek, kterým je „firemní síť“ [57]. Tak začal existovat firemní intranet, jehož hlavní funkcí je shromažďování, ukládání a následné poskytnutí informací a potřebných dokumentů celé společnosti. Na začátku to byl nástroj, využívaný převážně vedením společnosti, případně personálním oddělením pro zveřejňování důležitých informací a oznámení pro zaměstnance. Postupně se však intranet rozšířil o mnoho dalších funkcí a efektivních nástrojů. Dnešní intranet zahrnuje týmové 32

(skupinové) weby a sdílené uložiště dokumentů, úkolů (včetně přehledu o svěřených úkolech v týmu), kalendáře, přehledů, reportů a spoustu dalších firemních nástrojů. Intranet také přispívá k zamezení nekontrolovaného přeposílání rozpracovaných dokumentů mezi zaměstnanci prostřednictvím emailu. Tak zaměstnanci přestávají pracovat s neaktuálními verzemi dokumentů a zefektivňuje se jejich pracovní výkon. Prostřednictvím e-mailu tak zaměstnanci jednoduše můžou sdílet pouze odkaz na uložený aktuální dokument na intranetu. První náznaky sociálních sítí se objevují ve formě diskuzních skupin distribuovaných prostřednictvím internetu kolem roku 1980 v podobě Usenet, který postupně začíná být úspěšný po celém světě. Zjednodušeně řečeno, Usnet byl předchůdcem internetových fór. V současné době bych na něj nahlížela spíše jako na jakési hybridní diskuzní fórum, přístupné z webu, ve kterém bylo možno komunikovat prostřednictvím e-mailu. Výhodou Usenetu je to, že uložená informace je členěna podle stanovených pravidel (vytvořeni stromové struktury, nutnost existence složek) a nízké náklady na zavedení i provoz této služby. Podstatnou nevýhodou je absence možnosti přímé komunikace mezi zaměstnanci, jeho nedostupnost při výpadcích služby a celková nepřehlednost. V roce 1995 vzniká další internetový fenomén jménem Wikipedie, která se celosvětově velice rychle adaptovala jako jednotná intranetová znalostní báze. Různé formy firemní wikipedie obratem získali svou popularitu ve větších společnostech a staly se i široce využívanými jako součást intranetových portálů. „Firemní wiki“ je nejvíce využívaná pro shromažďování ukládaní a sdíleni různorodých firemních informací. Obsahují popisy pracovních procesů, postupů, produktů, slovníčky pojmů, manuály pro nové zaměstnance, firemní dokumenty a další jiné informace užitečné v každodenní pracovní rutině. Klíčovou výhodou je to, že informace, uložená na portálu, je k dispozici v takové formě, že zaměstnanci k ní mají nepřetržitý přístup a sami ji mohou nastudovat, aktualizovat či doplnit, případně smazat a nahrát novější verzi této informace. Toho v masovém měřítku využívají hlavně velké společnosti, kde se tyto potřebné informace podstatně obtížněji shánějí. Firemní wiki tak pomáhá výrazně šetřit čas jak zaměstnancům, tak i případným zákazníkům, kteří využití těchto informací vyžadují. Nevýhodou zůstává, že takovéto prostředí nepočítá s přímou, živou komunikaci mezi zaměstnanci, chybí zde možnost komentáře a tak i možnost přímé diskuse na dané téma. Navíc se potřebné dokumenty se musí stahovat lokálně na disk [57]. Nejvýraznějším fenoménem v oblasti komunikace jsou bezpochyby sociální sítě. Po zprovoznění prvních sítí se velmi rychle se rozšířily8 a během několika málo let začaly být celosvětově úspěšné. Do podnikové infrastruktury ovšem sociální sítě pronikly nedávno, a to v okamžiku, kdy si společnosti uvědomily vliv sociálních sítí nejenom na lidsky život, ale i na podnikovou kulturu. Tak se začaly propojovat první firmy s takovými sociálními sítěmi jako 8

Pohled do historie sociálních site :  Myspace a LinkedIn – 2003  Orkut, sociální sit od Google a Facebook – 2004  Twitter – 2006  Google- kolem 2011

33

Facebook, Twitter nebo Google+. Zpočátku šlo o pouhou prezentaci společnosti, protože tyto webové služby poskytuji snadno realizovatelnou reklamu pomoci vytváření veřejně přístupné vlastní stránky (vizitku společnosti) na serveru sociálních sítí, který má velmi dobrou relevanci v případě vyhledání společnosti pomocí vyhledávače. Prezentace společností volně přístupné veřejnosti tak poskytují vizitku podniku a současně dovolují sdílet, komentovat a prezentovat podnik v jeho okolí. 3.4.1 Globální sociální sítě Využiti globálně známých sociálních sítí jako Facebook, Google+ (případně Twitter nebo Linkedln) stále zůstává populárním a hodně úspěšným řešením. Velké množství podniků využívá globální podnikové sítě k pracovním účelům (které budou popsány níže) a proto povoluji svým zaměstnancům aktivní využívání sociálních sítí za účelem komunikace napřič organizaci. Facebook a Google+ umožnuje vytvářet stránky jak pro prezentaci společnosti, tak i jednotlivé uzavřené skupiny pro zaměstnance a konkrétní oddělení podniku. Sociální síť LinkedIn je navíc zaměřena pouze na pracovní život zaměstnanců. Na jednotlivých personálních profilech zaměstnanci vytvářejí své osobní prezentace obsahující pracovní zkušenosti, profesní historii, dovednosti a další pracovní charakteristiky zaměstnance, případně celopodnikové vizitky (prezentace společnosti, obor podnikání, zkušenosti, obchodní vztahy společnosti atd.). Tato sociální síť na jedné straně slouží jako osobní vizitka jednotlivce, na straně druhé jako veřejná prezentace společnosti jako celku. Současně dovoluje zapojení do veřejných komunit orientovaných dle oblasti podnikání. Využití sociálních sítí:  Marketingové užití na základě jednoduché a levné prezentace celé společnosti, představení nabízených služeb a produktů. Proaktivní reklama. Možnost rychle zaujmout. Navíc sami uživatelé mohou propagovat služby, které se jim líbí, sdílet tyto služby spolu se známými, sledovat obchodní novinky a diskusí přispívat ke zlepšení služeb.  Pro firmu sociální síť přináší větší porozumění koncovému zákazníkovi a více osobní interakce. Sociální síť znamená přímou a obousměrnou komunikaci s veřejností, otevřený přístup k prezentaci společnosti nabízí lidem možnost pokládat otázky, komentovat produkty, služby a servis.  Sledování konkurence – podniky využívají sociální sítě konkurentů ke sledování jejich obchodních aktivit a akcí. Lze tak získat dostatečně jasný obraz zákaznické báze konkurence i vytvořit profil obvyklého zákazníka.  Propojení zaměstnanců firmy pro každodenní komunikaci. Na sociální síti jsou tvořeny diskusní skupiny pro zaměstnance společnosti (skupiny jsou tvořeny dle oblasti činnosti, oddělení ve společnosti, oblasti řešeni jednotlivých problémů atd.). Primárně tak umožnují efektivnější komunikaci mezi zaměstnanci společnosti. 34

 Na sociálních sítích lze také vytvářet různé podnikové akce  Slouží i k řízení obchodních vztahů (zákaznici, klienti, dodavatelé, konkurence).  V neposlední řadě slouží sociální sítě i k vyhledávání nových obchodních příležitosti, nejlépe odrážejí, co veřejnost očekává, které zájmy na trhu převládají, co zákazníci vyhledávají a jaké jsou jejich preference.  Sociální sítě se v B2B prostředí využívají pomocí jednotlivých aplikací (podrobně v kap. č. 3.4.4 B2B „Jednotlivé aplikace“)  V případě atraktivnějších typů pozic jsou sociální sítě pro personalisty i zdrojem zajímavých či doplňujících informací o uchazečích. Slouží do jisté míry jako vizitka potenciálního zaměstnance.

Nevýhody sociálních sítí Rizika sociálních sítí vyplývají z jejich extra-podnikového charakteru. Jde o oblast poskytovanou třetí stranou, mimo kontrolu podniku. Z toho samozřejmě pramení i nedostatečná kontrola nad daty a informacemi tímto způsobem sdílenými. Tak logicky může dojit k úniku informací, různých znalostí, know how a dalších citlivých podnikových dat. Daniel Dočekal, internetový publicista, říká o zabezpečení firemní informaci v prostředí Facebook následující: "Tady (na Facebooku), žádné soukromí neexistuje, to je jenom falešné zdání. Stejně tak, jako když si na svoji zeď pověsíte něco, co označíte jenom pro přátele, tak to vlastně neznamená vůbec nic." [58] Další nevýhodou je, že tyto služby nejsou zcela vhodné pro interní účely. Například je velmi obtížné řešit krizové situaci. Navíc je občas nutné znát pravidla a správný postup pro komunikaci. Příkladem muže byt globální sociální síť Twitter, kde je nutně umět znaky (hashtagy) a pravidla komunikace (obr č. 6) tak, aby zpráva byla správně přiřazena k tématům a bylo ji možné následně veřejně dohledat.

Obrázek 6 Zprava v soc. sítí Twitter

35

3.4.2 Podnikové sociální sítě Nejnovějším trendem v oblasti vnitrofiremní komunikace se staly podnikové sociální sítě [61]. Jedná se o uzavřenou podnikovou sociální síť (zvané někdy jako „Firemní Facebook“) pro komunikaci a sdílení znalosti omezené skupiny uživatelů (zpravidla pouze pro firemní zaměstnance). Princip fungovaní popsán v kapitole 3.4.3 Funkcionalita na přikladu Yammeru. Firemní sociální sítě přináší především lepší sdílení podnikových znalostí. Fakticky firemní sociální síť obsahuje firemní wiki, e-mail, chat a diskusi v jednom. Takové řešení snižuje nejen počet posílaných emailů, ale vylepšuje i kvalitu komunikace. Komunikace se stává přímější, existuje rychlá zpětná vazba, ukládaní zpráv formou konverzace z toho pramenící udržení historie konverzace. Sociální síť zajištuje spojeni zaměstnanců napříč celou organizací (závody, franšízy, pobočky), v rámci jednotlivých oddělení, jednotlivých funkcí, případně na základě řešených projektů. Přínosem je posílení sdílené spolupráce, společné řešeni problémů a vytvoření týmových diskuse. Pro firmy, které mají zavedeny ve firmě ERP systém, někteří dodavatelé podnikových sociálních sítí nabízejí přímou integraci soc. sítí do ERP systému podniku. To umožnuje vytvoření diskuzí, komentářů k jednotlivým aplikacím ERP systému, transakcím, objednávkám, datům a činnostem v podniku, zaslání rychlých zpráv uživatelům na základě provedené činnosti. Ke každé aplikaci je přidělena funkce vytvoření diskuse nebo komentáře a jsou přidáni i příjemci. Vše je následně synchronizováno se sociální sítí a hned zveřejněno zúčastněným, případně vybraným uživatelům. Tento systém zvyšuje produktivitu a snižuje podíl provedené duplicitní práce. 3.4.3 Princip funkcionality Princip funkcionality bude vysvětlen na příkladu podnikové sociální sítě Yammer, která je v České republice nejznámější a nejvíce využívanou sítí a obsahuje všechny funkcionality, které jsou standardem pro podnikové sociální sítě. Na podobném principu je tak založena drtivá většina sociálních sítí.  Vytvoření komunit Hlavní funkce, kterou nabízí aplikace Yammer, je vytvářeni veřejných a soukromých komunit (skupin) uvnitř podnikových sociálních sítí. Hlavní výchozí skupinou je celá společnost, jejímž členem se automaticky stává každý firemní zaměstnanec. Do této skupiny každý muže publikovat příspěvek, který bude dále publikován a zveřejněn napříč celou organizací. Tuto skupinu tvoří správce sítí a registrují všichni účastnici, kteří budou využívat sociální síť, případně importuje seznam kontaktů z ERP systému.

36

Ostatní skupiny jsou tvořeny správcem sítí na základě ve firmě existujících oddělení, profese, nebo rozdělení uživatelů podle oboru zájmů, řešení problémů nebo témat. Skupiny mohou být veřejně přístupné, nebo naopak soukromé skupiny, do kterých zaměstnanec musí obdržet pozvaní. Fulltextové vyhledávání napříč aplikací umožnuje vyhledat skupiny, ke kterým je možné se připojit. Skupiny jsou vhodným způsobem, jak naučit zaměstnance pracovat v týmu, propojit je podle oblasti pracovní činnosti, oboru znalostí, zkušeností nebo jiných charakteristik, které v daných skupinách mohou být užitečné. Další výhodou je přístup k informacím o nějakém tématu. 

„Sledovaní“

Další užitečnou funkci, kterou nabízí aplikace je funkce sledováni. Jedná se o sledování skupiny nebo konkrétního člena komunity. Když někoho sledujete, znamená to automaticky, že sleduje příspěvky, skupiny a diskuse, kterých se zúčastní a které se následně stávají objektem zájmu, případně jsou zdrojem užitečné informace. Tyto informaci jsou poté zobrazeny v soukromém informačním kanálu uživatele. Uživatele a skupiny lze vyhledat pomoci vyhledávacích nástrojů nebo ve veřejném informačním kanále skupiny “cela společnost“.  Komunikace Nejvíce ale Yammer je užitečný díky své hlavni funkce „Messages“ (česky „zprávy“). Napřič cele aplikace uživatel má okamžitý přistup k chatovacímu oknu (pravý dolní roh Obrázek 8). Pole pro zprávy obsahuje jak seznam všech kontaktu v sítí, které uživatele jsou v daný okamžik v sítí, taky seznám kontaktu, které jsou uživatelem sledované, nebo nejvíce užívané (favorite chats). Zprávy taky lze nechávat ke každému příspěvku. Tyto zprávy budou okamžitě zobrazeny majiteli příspěvku a lidem, kteří tento příspěvek sledují. To usnadňuje sledování komentářů, kdo co říká a co si o daném problému myslí. V konverzačních a komunikačních oknech jsou uživatelům nabízeny služby vložení nejenom textového vzkazu, ale také možnost vložení a následného sdílení dokumentů, obrázků ostatních příloh, vytvořeni veřejného hlasováni, sdíleni mezi jednotlivými uživateli a mnoho dalších funkcí. Příkladem muže byt okno příspěvků (zobrazené v informačním kanálu) které je vyobrazeno na obrázku č. 7.

Obrázek 7 Stránka soc. sítí Yammer (převzato z http://www.bestonline.cz/yammer/ )

Veškeré odpovědi, konverzace a jednotlivé zprávy jsou uložené a lze je spravovat, filtrovat a řadit podle priority ve složce „Doručena pošta“. Tato složka obsahuje soukromé zprávy zaměstnanců, skupinové konverzace, hromadné oznámení, diskuse, kterých se uživatel 37

zúčastnil a ostatní zprávy a oznámeni. Navíc je tato služba propojena se soukromou poštovní schránkou uživatele.  „To se mi libí“ Další funkce, dobře známá a převzatá z globálních sociálních sítí je funkce „To se mi líbí“. Pomoci této funkci uživatele ukazuji, že se jim líbil příspěvek, že viděli zprávu a taky můžou vyjadřovat svůj další názor.  Informační kanál Informační kanál je hlavním uživatelským centrem informaci a obsahuje tři položky zobrazení (kanálů, oken): 1) „TOP“ – první okno, které zobrazuje nejzajímavější a často i nejdůležitější informace a konverzace. Příspěvky a zprávy jsou sebrané na základě uživatelem sledovaných položek (skupin, uživatelů, témat, zájmů) a využívanými službami. 2) „Vše“- obsahuje veškeré konverzace, příspěvky, položky, ke kterým má uživatel povolený přistup, a je přihlášen. 3) „Sledování“- zde jsou zobrazené veškeré sledované položky a konverzace, které uživatel odebírá. Patři sem diskuse zaměstnanců, kteří sledují daného uživatele, příspěvky daného uživatele, které se líbily ostatním zaměstnancům, a také veškera aktivity a konverzace komunit které uživatel sleduje. Dále jsou prostřednictvím tohoto rozhraní přístupné komentáře příspěvkům uživatele a příspěvkům, které byly tímto uživatelem označené nebo okomentované. Jak jsem psala výše, Yammer samozřejmě není jedinou podnikovou sociální sítí, ale sloužil pouze pro demonstraci, jak taková sociální síť funguje. Na podobném principu fungují například Chatter od Salesforce.com a řada dalších podobných produktů. Zavedení podnikové sociální sítě Před zavedením podnikové sociální sítě by měl podnik především analyzovat firemní situaci. Analýza se skládá z požadavků na systém, názorů zaměstnanců a vedení na potřebu zavedení takových sítí a v neposlední řadě také přínosu takového kroku pro celý podnik. Dalším krokem je stanoveni cílů a termínů splnění jednotlivých úkolů, vytvoření zodpovědného tymů a schválení celého projektu vedením. Pro výběr jednotného řešení zavedení sociální sítě je nutná spolupráce s konzultanty a občas i přímá komunikace s výrobcem řešeni. Samotné zavedení sociální sítě je jednoduché. Většina firemních sociálních sítí je provozovaná pomocí cloud computingu (více v kapitole 4.1) nebo formou SaaS (kap 4.) a dostupná uživatelům odkudkoliv přes webový prohlížeč. Jinými slovy stačí pouhá registrace společnosti na webu a následné splnění obchodních podmínek včetně úhrady za službu. Druhou variantou je staženi z webu a následná instalace firemní sociální sítě přímo na firemní 38

počítače. Spolu s tímto přichází i uhrazení nutného množství uživatelských licencí. Složitější částí celého procesu je propojení s organizační strukturou, registrace uživatelů, vytvoření stránky společnosti a jiné formální úkony. Následně by měla být ve firmě vytvořena pozice správce sociálních sítí, který bude zodpovědný za přidělení uživatelských práv, registraci zaměstnanců, vytvoření bázových diskuzních skupin a jiné správcovské funkce. Dalším krokem je analýza dokumentů pro „firemní wiki“ spolu s úvahou, co vše je nutně zavést na úložiště, která data budou sdílená a veřejně přístupná, kdo bude mít k těmto datům přístup a jaká bude mít uživatelská práva (sdílení, ukládaní, editování, stahování ze serveru a jiné) v prostoru firemních sociálních sítí. Úložiště by mělo být napojené na existující cloudové systémy jako SharePoint, OneDrive a jiné využívané systémy. Proces spuštění by měl zahrnovat školení uživatelů, předvedení obsahu uživatelům firemní wiki, zaslání pozvánek uživatelům, ukázku výhod a taky aktivní přípravu a poskytnutí podpory uživatelům, případně vytvoření manuálu. Vůbec nejtěžší části zavedení podnikových sociálních sítí je zapojeni zaměstnanců do používání “firemního Facebooku“ tak, aby sociální sítě začali žít svým životem. Nezanedbatelná část zaměstnanců jsou z principu proti sociálním sítím, někteří nebudou chápat, jaký přínos přináší registrace v sociálních sítích, jestli můžou napsat zprávu jednoduše přes email. Ostatní zase budou raději řešit vzniklé problémy rozhovorem naživo, a ne přes internetové rozhraní. Podniky musí být v tomto ohledu trpělivé a mít IT oddělení, který bude správně motivovat zaměstnance a různým zajímavým způsobem podporovat jejich využíváni sociálních sítí (např. vytvářet zajímavé skupiny, spouštět diskuse, ankety apod.). Dle mého názoru existuje i rychlejší způsob přivést své zaměstnance k používání sociálních sítí - například sdílet veškerou důležitou pracovní informaci pouze v prostředí podnikových sociálních sítí. Zaměstnanec, který nechce zmeškat obchodní schůzku nebo poradu vedení se bude muset aktivně zapojit se do účasti na firemní sociální síti. 3.4.4 Výhody Mezi výhody podnikových sociálních sítí patří zejména:  Vetší zabezpečeni oproti globálním soc. sítím. Podnikové sociální sítě jsou vzhledem k jisté internosti nepoměrně výše zabezpečeny proti úniku citlivých korporátních informací nebo zneužití uložených dat. Je možné omezit přístup na určité IP adresy (například pouze vnitrofiremní nebo autorizované MAC adresy) a tak podstatně zvýšit bezpečnost oproti podnikovému užití globálních sítí. Na druhou stranu samotná bezpečnost dat je často přeceňována, a to nejen z hlediska sociálních sítí. Myslím si, že ke krádeži a zneužívaní firemních dat a informaci dochází častěji úplně jiným způsobem, než přes sociální sítě. Většinou to jsou samotní zaměstnanci, kteří vynesou data, tak, že je jednoduše zkopírují na periferní zařízení, případně přenesou na svoje zařízení.  Využiti intelektuálního kapitálu Na sociálních sítích dochází obecně ke spojení znalostí z různých oddělení a profesí. Bez sociálních sítí se většinou nelze dozvědět, že někdo ve společnosti má potřebnou informaci. 39

Ve společnostech jsou vždy zaměstnanci s užitečnými znalostmi, které lze sdílet napřič pobočkami ve všech regionech. K informacím se tak mohou dostat ostatní zaměstnanci, kteří touto informací nedisponují ani nepracují na té či oné konkrétní pobočce, která potřebnou informací disponuje.  Úspora času Společné řešeni firemních situací a problémů, okamžitá zpětná vazba na nové myšlenky, sběr námětů, nápadů mezí zaměstnanci, odděleními a pobočkami. Čas potřebný na komunikaci je nižší oproti běžně užívané komunikaci například prostřednictvím emailu. Uživatelé sociální sítě mohou zasílat rychlé zprávy, které jsou bez prodlení doručeny a zobrazeny příjemci a ten je schopen obratem na obdrženou informaci reagovat. Dochází tak i k okamžité zpětné vazbě na sdílené názory. Dalším přínosem je rychlejší školení nově přijatých zaměstnanců. Firemní sociální sít funguje jako obrovské živé znalostní uložiště. Nový uživatel má přístup nejen ke všem potřebným informacím, ale i ke zkušenostem jiných zaměstnanců. Podnikový systém umožňují inteligentním způsobem zpřístupnit informace firemním zaměstnancům.  Úspora času i v jiných měřítkách:  Oblast HR – propojení zaměstnanců, kdo kde a jaké kompetence má, co přesně a jak vykonává, Dochází také k eliminaci duplicitních, případně redundantních pracovních pozic v případě velkého podniku, který nemá dokonalý přehled o vypisovaných výběrových řízeních.  Lepši poměr čas/výkon – rychlejší přístup k informacím vede k získání přesnějších informací, rychlejší komunikaci a okamžité zpětné vazbě, společná účast na úkolech, které mohu být již z části splněné jiným zaměstnancem apod. Existuje tak možnost online spolupráce na tvořených dokumentech.  Naplnění informační strategie podniku, tedy jaké informace jsou pro fungování rozhodování v organizaci klíčové. Hodnota informací je většinou také závislá na čase dodání a na kvalitě dodané informaci (spolehlivost a důvěryhodnost informačního zdroje).  Online přistup umožnuje zaměstnancům být vždy dostupnými k případné komunikaci. To zajištuje rychlejší a snadnější práci nejen lokálně v podniku, ale především v terénu, zpravidla na pracovní cestě. Je možné tak mnohem operativněji vyřešit případný problém.  Transparentnost veřejných informací uvnitř podniku – veřejné informace jsou okamžitě sdílené a zaměstnanci k nim mají přístup. Jednoduše znají, co se aktuálně v podniku děje a jaké problémy se řeší. Tuto vlastnost sociálních sítí lze hodnotit jednoznačně pozitivně.  Integrace do ERP systému.

40

Některé systémy jsou plně integrované a propojené jak s podnikovou sociální síti tak i samotným ERP systémem podniku natolik, že aktuální informace proudí přímo z aplikace a umožňují přístup k datům pouhým kliknutím [61]. Například zpráva o problematické faktuře by měla umožňovat prokliknout náhled přímo do ERP aplikace tak, aby bylo možné problém vyřešit v reálném čase. Při vytvoření nové objednávky systém umožňuje z prostředí aplikace rozesílat zprávy a otevírat diskuse v prostředí sociálních síti. To znamená, že každý sdílený uživatel dostává s danou informací i přesný kontext, tak aby mohl jednat správným způsobem. Sekvence „sleduj–sdílej–jednej" definuje novou generaci ERP systémů s informacemi a aktivitami, které relevantní pracovníci odebírají, aniž by je museli pracně vyhledávat [62]. Tato funkce je nejlépe vykonatelná při zavedeni ERP systému pomocí modelu SaaS. (kap. 4.) 3.4.5 Rizika  Plýtvání časem vymezené pracovní doby Rizikem je, že nástroj primárně určen k úspoře času může být současně jedním z největších „konzumentů času“. Místo praktického využívání sociální sítě v pracovním směru se zaměstnanci začnou bavit o soukromých záležitostech, tedy kdo co dělal o víkendu, kam jdou na oběd, jaký je nový zaměstnanec ve firmě, zkoumají fotky a zabývají se dalšími nepracovními záležitosti. Za účelem omezení těchto aktivit by samozřejmě měl jednat správce sítě, který bude kontrolovat běh komunikace, mazat nepotřebné skupiny, „banovat“ zaměstnance, případně omezovat takovým uživatelům přístup k určitým diskusím, nebo obecně možnost psát a přispívat na firemní sociální síti.  Únik dat (ve výrobních podnicích a podnicích se zvlášť cenným know how). Jak jsem psala výše, čím více lidí disponuje přístupem k informacím, tím větší je riziko zneužití těchto informací ve svůj osobní prospěch. Jak ve velkých, tak i v malých a středně velkých podnicích často dochází ke zneužití firemních dat, úniku důležitých informací nebo krádeži důležitých know-how. Proto je nutné mít zodpovědného správce za vytvoření „firemní wiki“, který bude sledovat, jaké informace jsou vkládány do této databáze, kdo k těmto informacím má přístup a jestli konkrétní informace má být přístupná k veřejnému zobrazení, nebo ne. Firemní wiki by se měla používat především na záznamy pracovních postupů a slovníku pojmů, nikoli na ukládání citlivých firemních informací jako know- how nebo finanční data (účetnictví apod.).  Větší transparentnost není vždy výhodou. Obecně lidé s radostí sdílejí mezi sebou jakékoli informace. Tak jsou v podnikových sociálních sítích populární diskuse jako špatné nebo neférové chování vedení, hádky mezi zaměstnanci, zajímavé příhody zaměstnanců nebo porušování bezpečnosti práce a jiné nepříjemné pracovní situace, které vznikají v podniku a měly by být utajené před podnikovou veřejností [64]. Obecně pořízení podnikové sociální sítě vyžaduje spolehlivého dodavatele, který zajistí bezchybné a kontrolované fungování produktu, jinak sociální síť může být spíše 41

na obtíž. Další problémem může být i možné zahlcení nežádoucím obsahem a spamem a s tím související nepřehlednost. 3.4.6 Dodavatelé V současnosti existuje jen velmi málo specializovaných technologických dodavatelů celopodnikových sociálních sítí. Mezi nejznámější patří Yammer od společnosti Microsoft (Oficiální stránka https://www.yammer.com), Jive Software, IBM Connections a IBM Sametime. Dále pak lze uvést Oracle, Chatter od Salesforce.com a Slack. Nejvíce známá a nejvíce užívaná jak na zahraničním tak i českém trhu je platforma sociální sítě Yammer od společnosti Microsoft. V Americe ji používá 85 procent největších společností. Mezi nimi jsou společnosti, jako Ford, Telefónica O2, DHL, Ebay, LG Electronics a mnoho dalších. Jedním z provozovatelů Yammeru v České Republice je Workline od společnosti Idealine Solutions s.r.o [65]. Úspešnost Yammeru souvisí s tím, že vypadá a používá se stejně jako celosvětově známá a využívaná síť Facebook. Proto má také jednoduché a intuitivní ovládání pro uživatele. Jediný rozdíl oproti Facebooku je, že Yammer určen pro interní soukromé použití v rámci organizace. Jinak Yammer nabízí už známé rozhraní používané v sítí Facebook a funkce jako obecnou příspěvkovou zeď, vytvářeni komunit, třídění do skupin a jednoduché vyhledávaní napříč celou sítí [66]. Platformu Yammer v České republice aktivně užívá například společnost Slevomat.cz, s.r.o.

Obrázek 8 Stránka soc. sítí Yammer (převzato z)

Výhody Yammeru oproti ostatním podnikovým sociálním sítím:  Snadné zavedeni. 42

Hlavní výhodou Yammeru je to, že je postaven na konceptu SaaS (Software as a Servise) a je velmi snadné jej implementovat a začít používat.  Intuitivní přívětivé rozhraní. Snadné nasazení ve firemním prostředí je však jednou věcí, druhou je pak dokázat přesvědčit zaměstnance, aby se do interakce na podnikových sociálních sítích zapojili a využívaly je opravdu pouze pro pracovní účely. V tomto ohledu Yammer díky svému snadnému používání a uživatelsky přívětivému rozhraní slavil u zaměstnanců úspěch.  Dostupné v češtině. Většina podnikových sociálních sítí je vytvořena v zahraničí a není optimalizovaná pro český trh. Oproti tomu Yammer nabízí kompletní českou lokalizaci.  Propojeni s firemními aplikacemi a ERP systémem. Yammer nabízí možnost napojení na ostatní interní vnitrofiremní systémy, a některé cloudové aplikace, které již používá společnost a taky propojeni s ERP systémem podniku.  Cena Podle informaci zveřejněné na oficiálních stránkách Yammer, základní (basic) verzi se poskytuje zcela zdarma. Placena verze se oproti základní verzi odlišuje jen integrací s ostatními interními systémy, jako importování seznamu kontaktu, úkolů a kalendářů z podnikových systémů. Tato verze stoji 100 USD za licenci na každého uživatele. Co se týká dalších dodavatelů podnikových sociálních sítí, tak ucelených aplikací nabízejících implementaci podnikové sociální sítě je jen málo. Příčinou toho, že existuje takto omezený počet specializovaných podnikových sociálních sítí, souvisí především s širokým využitím globálních sociálních sítí, ale také s dalším současným trendem, a sice SaaS. ERP systémy založené na principu SaaS mají přímo v sobě integrované sociální sítě, obsahující komunikační kanál pro chat, výměnu dat a možnost spouštění diskuse v každém aplikačním modulu (případně ke každé transakci a činnosti) a mnoho dalších komunikačních prostředků. Tyto aplikace v sobě obsahuje snad každý ERP dodávaný formou SaaS, proto samostatná řešení v této konkurenci jen velmi těžko obstojí. 3.4.7 B2B sociální sítě Dalším druhem sociálních sítí, které bych chtěla zmínit, je sociální síť zaměřená na zajištění komunikačního portálu typu B2B (business to business). Jejich hlavní funkcí je propojeni trhů, podniků a lidí podle oblasti nebo oboru podnikání (strojírenství, energetika, finance, marketing a jiné). Cílem je otevřít možnost spolupráce a výměny, sdílení poznatků a znalostí mezi lidmi stejného profesního profilu a odvětví, udržení kontaktů a komunikace 43

s klíčovými lidmi. Takové sociální sítě přináší řadu výhod pro podniky (jaké postupy mají ostatní firmy, jak řeší jednotlivé situaci, přehled trhu v různých regionech, inspirace, kooperace s experty, přichází s novými trendy napříč obory, komentáře a rady). Online prostředí nabízí představení společnosti, jednotlivých oddělení společnosti i jednotlivých pracovníků, vytváření profesních skupin podle oblasti podnikání, odvětví nebo pracovní příležitosti. Některé sociální sítě navíc poskytuji uživatelům platformu pro prezentaci společnosti jako vložení katalogu, videí a foto prezentací [59]. Otázkou je, kolik podniků souhlasí se sdílením svých znalostí a know-how ostatním a tak přicházet o konkurenční výhodu. Zatím B2B sociální sítě připadají v úvahu spíše jako jedna z možností udržování vztahů se spolupracujícími firmami a dodavateli, řešení společných problémů, a podobně. Navíc vhodné varianty pro společnosti, které chtějí zavést praktiku využíváni sociálních sítí B2B kromě služeb Facebooku a Google+ nevidím. Jinak řečeno, oficiální globální sociální sítě zaměřené zvlášť na B2B nejsou. Michal Černý (Služby a obsah, 20. 02. 2013) ve svém článku [60] udává příkladem projekt od AOL Industry9 (a udává stránku, na které ho lze shlédnout http://industry.aol.com/). Ten má nabídnout sociální síť zaměřenou na propojení manažerů ve vybraných odvětvích. Ale při bližším studiu jsem zjistila, že se jedná pouze o projekt, protože na uvedeném odkaze není ani stopy ukazující na existenci sociální sítě B2B od AOL Industry. Vzdáleným příkladem tak může být pouze síť LinkedIn, zaměřená právě na pracovní stránku života. Zdá se mi, že sociální síť B2B je dobrý nápad, má velkou budoucnost, a v případě že by se vývojem někdo začal zabývat, šlo by o velký a globálně přínosný projekt. Sociální síť B2B je nepokrytý prostor, který nabízí hodně možností jak pro osoby, které by se odvážily provést a realizovat tak rozsáhlý projekt, tak i pro společnosti, které by byly ochotné se aktivně zapojit a používat globální business síť. Jsem si jistá, že kdyby existovaly oficiální globální B2B sítě, určitě by se velké množství společností rádo podělilo se svými nápady, radily by si navzájem a řešily by tak problémy, které se týkají každého podniku společnými silami. Tak by mohla vzniknout globální podniková komunita, vlastnící společný lidský znalostní kapitál a best practisies. Jednotlivé aplikace Jedná se o podnikové sociální aplikace (většinou provozované pomoci cloud computingu) pro podporu spolupráce (dle mého názoru převážně B2B) a poskytujících možnost společného řízení podnikových činnosti napříč celou organizací, propojení zaměstnanců různých oddělení a zaměření, dodavatelů a klientů na základě využití v jednotlivých projektech. Největší využití mají tyto aplikace v projektech nebo při řešení konkrétních problematických pracovních situací. Pokud je aplikace provozována pomoci cloud computingu, je dostupná přes webový prohlížeč, jde instalovat na firemních počítačích a mobilních zařízeních. Dále nabízí propojení pomocí sociálních sítí Facebook a Google+

AOL Inc- americky poskytovatel on-line služeb. Vlastnil sociální síť Bebo a vytvořil známou chatovací aplikace AIM (pro všechny platformy), vlastní Open Directory Project 9

44

(případně i jiné méně využívané sociální sítě) a informace o změnách zasílané uživateli emailem nebo jiným typem oznámení. Funkcionalita:  Připojení spolupracujících uživatelů k projektu. Zpravidla se jedná o firemní zaměstnance (napříč celou organizací), ale mohou se podílet i obchodní partneři, dodavatelé (B2B) a jiní účastnici, kteří se svojí činností účastní projektu.  Popis jednotlivých kroků a úkolů provedení projektu. Vytváří se přesný postup řešení projektu na základě vytváření jednotlivých úkolu a pod-úkolů (sub procesů) Příkladem takového sub procesu může být: kontaktovat klienta - vytvořit objednávku – poslat objednávku na sklad – vyskladnit – vystavit fakturu – zaplatit - přijmout platbu – odeslat objednávku klientovi – potvrzení doručení od klienta – uzavření objednávky).  Přidělení jednotlivých kroků a úkolů příslušným účastníkům (pracovníkům). Tento úkon provádí buď vedení, manažer, vedoucí projektu nebo se k úkolům přihlašují samotní zaměstnanci, kteří jsou ochotní a kompetentní úkol vykonat.  Každý uživatel má přistup ke všem položkám, tedy i k těm položkám, které nemají, ale mohou vykonávat. Tak může například manažer splnit úkol podřízeného, a naopak.  Mezi uživateli lze provádět výměnu úkolů, vytvářet komentáře a popis k jednotlivým úkolům (nebo celému projektu), otevírat diskuze, přidělovat další funkce a úkoly (hromadně a zvlášť každému z uživatelů), vkládat potřebné dokumenty a sdílet internetové stránky. Lze také generovat www stránku projektu a jednotlivých úkolů pro veřejnou publikaci přes webové prohlížeče.  Hlavními praktickými přínosy je aktualizace splněných úkolů mezi pracovníky v reálném čase, jednoduché sdílení podkladů, upozornění na probíhající aktivity a sledování časového plánu. Aktivní zapojení různorodých lidských zdrojů vede k rychlejšímu vykonání jakékoli procesu (každý se podílí na splnění jak svých tak i společných úkolů), flexibilnímu přístupu k vzniklým a aktuálním problémům, řízení a kontrola splnění úkolů na všech úrovních (dodavatelský řetězec, pobočky, klient…). Propojení se sociálními sítěmi umožnuje rychlejší komunikaci, sledováni průběhu práce (oznámení o přidělení úkolů a řešení úkolů přicházejí jak na email, tak i na stránku jednotlivce v sociální síti) a jiné výhody. Bohužel takovéto řešení je vhodné pouze pro firmy zabývající se malými projekty, které jsou zaměřeny na rychlost a flexibilitu řešeni projektů. Ve větších podnicích by nasazení aplikací tohoto typu způsobilo spíše zmatek, protože by velký počet uživatelů způsobil situaci, kdy by nebylo příliš zřejmé, kdo nad čím pracuje, jestli neděla náhodou to samé co jiný uživatel, případně, zda již pracovní situace není vyřešena. Z tohoto důvodu ve větších podnicích zavedení takových aplikace moc užitečné není, zvlášť vezmeme-li v potaz, že robustní ERP systémy

45

mají širokou nabídku podpůrných agend pro řízení úkonů a často obsahují i integrovanou podnikovou sociální síť. Příkladem podnikových sociálních aplikaci muže být mobilní aplikace Business Taskes Pro, která je plně propojena s Google+. (integruje kontaktní adresář jednotlivce nebo firmy registrované na Google+, využívá skupiny, kalendář a úkoly vytvořené uživateli na sociální síti Google+). 3.4.8 Budoucnost podnikových sociálních sítí Stejně jako každé jiné řešení, i podnikové sociální sítě mají své výhody a nevýhody. Dle mého názoru může být zavedení specializovaných podnikových sociálních velice užitečnou, ale ne až tak potřebnou záležitostí. Výhody, které přináší podnikové sociální sítě, téměř plnocenně suplují globální sociální sítě (Facebook, Google+ a jiné), které si jsou vědomy jistého potenciálu v tomto směru a s každým rokem rozvijí podporu firemního prostředí při současném vývoji adekvátního zabezpečení. Za přínosný krok naopak považuji zavedení „firemní wiki“ pro udržování historických dat, postupu a know how. Co se tyká komunikace, robustní systémy jako ABRA a Oracle v poslední době zavedly praktickou integraci systémů komunikačního kanálu do ERP, včetně možnosti spouštěni chatu u jednotlivých aplikací nebo k jednotlivým transakcím. Toto nabízí i ERP systémy provozované formou SaaS (více v kapitole 4.). Dle výše uvedeného bych si dovolila tvrdit, že investování času, finančních a lidských zdrojů do zavedení robustních korporativních sociálních sítí by bylo zbytečné. V tomto případě je doopravdy více užitečné vytvořit „firemní wiki“ a v případě, že současný podnikový ERP systém nepodporuje komunikační kanál, by postačila registrace na globálních sociálních sítích nebo zavedeni firemního intranetu, dokonce by stačil pouze vnitřní podnikový messenger (jednoduchý freeware jako např. Skype). Tento způsob komunikace je široce využívaný třeba v prostředích zahraničních firem. Mobilní ERP například navíc řeší tento problém poskytovaným množství různých aplikaci zajištující komunikaci v podniku. Jedinou podstatnou výhodou podnikových sociálních sítí je integrované řešení, tedy sdružení emailu, chatu, firemní wiki a dalších případných funkcí do jediného prostoru.

4. SaaS 4.1 Cloud computing V této kapitole definuji a vysvětím pojem cloud computingu jeho přínosy a nejčastější využití v IT službách. Pro účely dalšího výkladu a lepši pochopení modelu SaaS považuji za nezbytné předem vymezit pojem cloud computing, jehož součásti je samotný SaaS. Výše mnou popsané trendy tak či jinak souvisí s terminem cloud computingu, jinak řečeno s cloudovým řešením, které je v dnešní dobu nejen populární, ale také běžně používanou metodou provozováni různorodých IT služeb. Cloud computing je již několik let jedním z nejvýznamnějších trendů v informačních technologiích a se používá se nejen ve firemních 46

prostředích, ale je i široce užívanou službou běžnými uživateli, kdy výrazně zasahuje do každodenního života. Příkladem může být ukládání dat na serverech jako Dropbox, SharePoint, Onedrive a jiných cloudových veřejně přístupných službách. Tato běžně používaná řešení jsou jen malou části toho, co přináší v IT cloud computing. 4.1.1 Popis Pojem cloud computing je velmi často diskutován, zejména na specializovaných stránkách IT webových portálů nebo v odborných diskusích, odborných konferencí, IT odděleních jednotlivých firem a poslední dobu i při běžné komunikaci. Nicméně různé organizace a jednotlivce mají rozlišnou představu, co ten termín doopravdy znamená (nebo jaké jsou jeho charakteristické rysy) a poskytují různorodé odlišné a často nesprávné definice. Cloud computing bych definovala jako model vývoje a virtualizace využití sdíleného fondu konfigurovatelných výpočetních zdrojů, sdílených počítačových technologii, výpočetních prostředků (aplikace, služby a datová uložiště) a jejich využití na vyžádání formou služby. Tento model poskytuje pohodlný všudypřítomný, samoobslužný, elastický, na internetu založeny přistup ke službám a programům poskytovaný pomoci webového rozhraní. Jedná se o vlastní, mírně modifikovanou definici10 Národního institutu pro normalizaci a standardy (dále “NIST“). Přestože je cloud computing stále se rozvijící služba, je definice NITS stále nejrozšířenější a nejlépe popisuje současnou charakteristiku cloud řešení. Obecně lze cloud computing charakterizovat jako službu poskytovanou uživatelům třetí stranou na vyžádání přes síť internet. Uživatelé tak například neplatí za vlastní software, ale za jeho užití v rámci internetových služeb. Muže se jednat o využití jednotlivých kancelářských a běžných aplikací (Office 365), výpočetního výkonu, úložného prostoru, přes systémy pro distribuované výpočty, až po operační systémy provozované v prohlížečích (eyeOS), či plnohodnotné ERP systémy provozované přes internet. Cloud computing obsahuje (podle NITS) pět základních charakteristik (On-demand self-service, Broad network access, Resource pooling, Rapid elasticity a Measured service) [73].  Služba na vyžádání (Measured service) Uživatelé mají prostřednictvím cloud computingu možnost nezávislého samoobslužného využití služeb (programů, aplikací, datového uložiště, atd.) na vyžádání dle vzniku jejich potřeby. Poskytnutí služby proběhne většinou on-line bez nutnosti přímé komunikace s poskytovatelem cloudove služby.  Neomezený přístup po síti (Broad network Access)

10

Cloud computing is a model for enabling ubiquitous, convenient, on-demand network access to a shared pool of configurable computing resources (e.g., networks, servers, storage, applications, and services) that can be rapidly provisioned and released with minimal management effort or service provider interaction [73] 47

Služby poskytované v cloudu jsou dostupné skrz síťové připojení protokoly za pomoci mechanismu použití “light“ a plnocenných síťové připojení zajištuje neomezený přístup k potřebným datům a minimálně ve většině uživatelských zařízení (mobilní telefony, jednoduše přes webový prohlížeč.

a standardní internetové klientů. Širokopásmové službám ve všech, nebo notebooky, nebo PDA)

 Sdružováni zdrojů (Resource pooling) Výpočetní sdílené zdroje jsou sdružené. Jedná se o seskupení serverových a úložných jednotek do velkých celků za účelem poskytnutí služeb více uživatelům/spotřebitelům najednou dle jejich aktuálních potřeb pomocí multi-nájemního modelu s rozdílnými fyzickými a virtuálními zdroji, které jsou dynamicky přidělovány spotřebiteli. Toto má mimo jiné za následek, že služby jsou poskytované bez ohledu na fyzické umístění výpočetních prostředků.  Vysoká elasticita (Rapid elasticity) Služby takto poskytované jsou pružné a velmi rychlé. Prostředky jsou většinou alokované a uvolněné automaticky tak, aby rychle pokryly požadovaný počet odběratelů. Proto zdroje mohou byt poskytnuté kdykoliv v jakékoli množství a tím navenek připadají neomezené, přestože tomu tak není [68] [69] [73].  Měřitelnost služby (Measured service) Systémy uložené cloudu obsahují systémy za účelem monitorovaní, kontroly, optimalizace a poskytnuti různých reportů a jsou tak transparentní a přehledné jak pro poskytovatele služeb tak i uživatele. Měření se týká zejména velikosti paměťového uložiště, šířky pásma, počtu aktivních uživatelů a jiných měřitelných služeb. Tato vlastnost je použitá při vyúčtování poskytovaných služeb (pay as you go), pomocnou funkci dává také poskytovateli při optimalizaci využití zdrojů [68] [71]. Podle definice společnosti Gartner Research [72], zabývající se výzkumem a analýzou technologického trhu, cloud computing obsahuje šest vlastností dle obrázku č. 9.

Obrázek 9 Šest atributů cloud computingu dle Gartner Research (zdroj obrázku: vlastní)

Na základě výše uvedené definice cloud computingu, NIST rozděluje takzvané “cloudy“ do dvou základních kategorií: modelu nasazení (deployment model) a servisního modelu (service model). Tento širší pohled na cloud computing je přehledně znázorněn na následujícím obrázku č. 10.

48

Obrázek 10 NIST cloud definition Framework. Zdroj [75]

4.1.2 Modely nasazeni Modely nasazení cloud computingu (deployment models) znamenají způsob, jakým jsou služby provozované (kde je fyzický hardware situován, kdo se o něj stará a jak k němu zákazník přistupuje). Jestli je privátní, nebo se jedná o veřejné prostředí, které využívá sdílené zdroje. Tak NIST dělí modely nasazení služeb do čtyř kategorií: privátní, komunitní, veřejný a hybridní cloud. Každý model má své určité vlastnosti i své omezení.  Privátní cloud (private cloud) Privátní cloud prostředí je provozované výhradně pro vlastní interní užití (účely organizace) a je spravován buď samotnou organizací, nebo třetí stranou. Technologie muže být umístěna přímo v sídle konkrétní společnosti (on-site private cloud) nebo u poskytovatele služeb (outsourced private cloud). Příkladem realizace privátního cloudu s vlastní infrastrukturou je většinou poskytovaní SW formou služby (SaaS kapitola č 3.6) svým firemním zaměstnancům, dodavatelům a klientům při efektivním využití vlastního hardware společnosti. Prostředky takto využívané jsou přístupné pouze společnosti, která svůj privátní cloud provozuje. Dalším variantou je „Outsourcing Private cloud“, který nabízí fyzické oddělení virtuálního stroje od ostatních zákazníků v datovém centru poskytovatele. Privátní cloud je umístěn v prostorách poskytovatele služby, ale je striktně oddělen od ostatních výpočetních zdrojů a poskytován jen jednomu klientovi, který je odběratelem služby, což je ve své podstatě je charakteristikou private cloudu. Zákazník v tomto případě nevynakládá finanční prostředky na nákup hardware a ušetři také na nákladech na jeho správu a údržbu.  Veřejný cloud (Public cloud) 49

Oproti předchozímu řešení je veřejný cloud modelem, kde jsou cloudove služby k dispozici široké veřejnosti nebo velké průmyslové skupině a zpravidla také využívané více uživateli na základě smluvních podmínek uzavřených s poskytovatelem cloudových služeb (CSP), který je vlastní. Jedná se o nejčastější model, který se na trhu vyskytuje.  Komunitní (community cloud)11 Komunitní cloud je provozován v rámci úzké komunity (skupiny organizací s podobnými zájmy) a je ve své podstatě cloudem privátním (ve smyslu umístění infrastruktury, které je v podstatě stejné, jako u privátního cloudu). Hlavním důvodem pro existenci cloudu tohoto typu je efektivnější využívání zdrojů a optimalizace finančních nákladů [73].  Hybridní cloud (Hybrid clouds) Jde o kombinaci některých z výše popsaných modelů, které zůstávají samostatné, ale jsou spojené standardizovanou nebo proprietární technologií, která umožňuje datovou a aplikační přenositelnost. Příkladem muže byt Cloud bursting – případ, kdy spotřebitel služby využívá svůj privátní cloud a v případě potřeby vyššího výkonu se připojí na externí cloudy. 4.1.3 Modely služeb (IAAS, PaaS, SaaS) Servisní modely neboli modely služby označují daný objekt (produkt) dodávaný formou služby. Existuje velké množství různorodých služeb, se kterými se lze na trhu setkat, například Computing as a Service (Verizon), Security as a Service (McAfee), Desktop as a Service(Dell) atp. Ty jsou ovšem z pohledu definice NIST pouze podmnožinou definovaných servisních modelů, pro které se používá souhrnné označení Everything as a Service (XaaS). Základní modely jsou pouze tři:  Infrastructure as a Service (IaaS)  Platform as a Service (PaaS)  Software as a Service (SaaS)

11

„The cloud infrastructure is provisioned for exclusive use by a specific community of consumers from organizations that have shared concerns. It may be owned, managed, and operated by one or more of the organizations in the community, a third party, or some combination of them, and it may exist on or off premises.“ [73] 50

Obrázek 11 Separation of Responsibilities Cloud Computing Převzato z [79]

IAAS Infrastructure as a Service (IaaS), tedy řešení infrastruktury jako služby, představuje nejnižší úroveň a nejjednodušší formu služeb cloud computingu. Zákazník si v tomto případě pronajímá jako službu základní infrastrukturu, fundamentální výpočetní zdroje, jako výpočetní výkon, datové uložiště (HW), síťové prostředky a jine zdroje potřebné pro provoz konkrétní aplikace [73]. Tuto službu zajištuje virtualizovaný stroj (server), který umožnuje instalaci nutných komponent pro správný běh vlastní aplikace. Uživatelé tak mají přístup k uložištím, síťovým komponentům a hlavně k instalaci libovolného OS (operační systém) na platformu a aplikace dle vlastního výběru. Zákazníci využívající této služby snižují komplexnost vlastního IT prostředí a zvyšují efektivitu využití IT zdrojů. Hlavní výhody této služby jsou obecně flexibilita a úspory. Flexibilita spočívá zejména v tom, že lze službu libovolně měnit podle svých potřeb a je časově neomezená. K úspoře dochází z důvodu nulových prvotních investic, přesného plánování nákladů (cenové ohodnocení služby dle aktuálních ceníků, proto nemůže dojít k neočekávaným nákladům), úspora lidských zdrojů a levný provoz [76]. Existuje i řada dalších výhod, které nese s sebou nejen IaaS, ale Cloud Computing obecně. Jako přiklad typických poskytovatelů této cloudove služby mohu uvést Amazon Web Services (popř. Amazon Elastic Compute Cloud (EC2)) a Microsoft Windows Azure. (Rozdělení odpovědnosti a cloud computing - obrázek 11) PaaS Platform as a Service (PaaS), tedy „platforma jako služba“, představuje střední vrstvu cloudové technologie. Poskytovatel této služby poskytuje klientům určitou platformu, která klientům umožnuje provozovat jednotlivé aplikace pomocí různých programovacích jazyků a nástrojů poskytovatele a zajištuje kompletní prostředky pro vývoj, testování a údržbu vlastních (případně zakoupených nebo pronajímaných) aplikací dostupných prostřednictvím internetu [81]. Jedná se většinou o poskytnutí web hostingových služeb a vývojářského 51

prostředí, kde uživatel může na poskytnutou platformu nasadit libovolnou aplikaci, případně tuto aplikace vytvářet a testovat v poskytovatelem nabízeném prostředí [73]. V tomto případě zodpovědnost za chod celé infrastruktury (OS, sítě, úložiště, servery, database management servery (DBMs), a jiné zdroje, které mají obsahovat „komplexní“12 PaaS ) je přesunuta ze zákazníka na poskytovatele služeb a uživatel má možnost spravovat pouze své vlastní aplikace a také nastavení hostovaného prostředí cloudu. (obrázek 11). Příkladem PaaS může být opět platforma Windows Azure nebo velmi dobře známá platforma Google App Engine, která nabízí prostředí pro vytvoření vlastních aplikací provozovaných na OS Android. Dále platforma The Salesforce1 Platform, která nabízí různé typy služeb (Heroku , Force.com, Visual Force a jiné) pro vývoj různorodých aplikací [78]. SaaS Podrobně o softwaru jako služba bude pojednáno v kapitole 4.2 SaaS. Na tomto místě bych jen krátce zmínila, co tato služba představuje. Nejjednodušeji lze SaaS (Software jako služba) definovat jako Software (připadne aplikace) poskytovaný jako hostovaná služba prostřednictvím internetu13 [82]. Veškera infrastruktura aplikace (sítě, servery, operační systémy, úložiště, a jiné individuální nástroje SW) je v rukou poskytovatele služeb, zákazníkům umožněno pouze používaní samotného software běžící ve sdíleném cloud prostředí (obrázek č. 12). Software je přístupný zákazníkovi z libovolných klientských zařízení, přes internetové rozhraní (webový prohlížeč nebo mobilní zařízeni, nebo rozhraní tenkých klientů). O chod a správu samotného SW či IT infrastruktury se stará další strana (poskytovatel služby), zákazník tuto službu může využívat podle podmínek stanovených ve smlouvě o užívání (poskytovaní) služeb, a také upravovat nastaveni aplikace podle vlastních požadavků. Podle JÜRGEN BARTOS „Více než 60 procent evropských poskytovatelů IT má alespoň jednu SaaS nabídku. Až 17 procent firem by do dvou let rádo některou nabídku využilo, dalších 14 procent o tom uvažuje. Jen 8 procent firem nic podobného neplánuje.“14 [83]. Jako typický přiklad poskytovatele této služby můžu uvést Microsoft poskytující kancelářský balík „Microsoft Office 365“15 (klasická sada Microsoft Office poskytovaná formou cloudove služby), a taky dodavatele komplexního ERP systému Salesforce.com.

12

„Komplexní PaaS balíček by měl obsahovat technologie aplikačních serverů, database

management servery (DBMs), portály, aplikační a datovou integraci, business process management balíčky, messaging a další podoby aplikační infrastruktury. Všechny by samozřejmě mely být nabízeny ve formě služby.“ Dle společnosti Gartner [77] 13

SaaS can be defined as "software deployed as a hosted service and accessed over the Internet." (Gianpaolo Carraro, Fred Chong, Microsoft Corporation) [82] 14 zdroj: FRAUNHOFER IAO 15 Office 365 pro firmy – software zajišťující produktivitu firmy [21]

52

Příkladem služeb z kategorie SaaS mohou být dále také Google Apps for Work16 , CRM systém od Salesforce17 nebo komunikační nástroj Citrix GoToMeeting18. Řadu potenciálních zákazníků zajímá, co všechno přináší SaaS, jaké výhody v sobě nese a hlavně zda této služby je bezpečně schopen používat. Ano, Cloud Computing je široce využívanou službou ve všech sférách života, dokonce i podniky, chránící své prostředí a zdroje, začali využívat ve svém pracovním prostředí služby cloudu. Zatím převážně pouze na úrovni sdílení aktivních dat v prostředí internetu, zatímco dlouhodobé ukládaní firemních dat (databáze, dokumenty, a jiná podniková data) dále provádí na vlastním firemním HW. Velké podniky zatím nejsou připraveny používat ani HWaaS (HW as a Servise). Na trhu se velmi rychle rozvijí trend software jako služba, která zahrnuji nejen specifickou službu poskytnutí paměťového uložišti (HW), ale faktický i veškeré spektrum služeb (celková IT infrastruktura, včetně samotného SW). Z tohoto důvodu se budu podrobně zabývat tím, zda SaaS doopravdy je takový, jak to líčí dodavatelé a reklamy, aby přesvědčili zejména velké podniky k provozu svých služeb prostřednictvím třetí strany, a to i přes veškerá rizika. Princip Cloud Computing: První vrstva je vrstvou fyzických zdrojů (Physical Resource Layer) a obsahuje vše potřebné pro provoz datového centra (tzn. veškerý hardware, diskové pole, síťové prvky, chlazení a jiné). Další vrstvou je vrstva pro řízení a virtualizaci zdrojů (Resource Abstraction and Control Layer) obsahující potřebné nástroje a systémy pro rozdělení (popř. oddělení) výpočetního výkonu, vytvoření virtuálních serverů a jejich správu. Toto uspořádání by mělo splňovat pět charakteristik cloud computingu[67]. Až nad těmito vrstvami se nalézají různé modely služeb (PaaS, IAAS, SaaS a jiné), které již částečně může ovlivňovat uživatel těchto služeb. V předchozí kapitole jsem stručně vysvětlila, odkud se vydělil SaaS. V této hlavní části diplomové práce bych se chtěla hlouběji zaměřit na tento nejvýznamnější trend v IT současnosti. Většina odborných článků a prací z oblasti ERP SaaS popisuji jako nejvýznamnější novinku na trhu IT. Velké množství firem začíná používat nejen cloud computing v pracovních podmínkách, ale postupně mají zájem i o přechod na ERP systém ve formě SaaS. Podle JÜRGENa BARTOSa [83] ze všech služeb, které nabízí cloud computing, mají firmy největší zájem o model SaaS (83%) a podle nejnovějších prognóz expertů objem trhu SaaS bude pokračovat a strmě růst (během posledních tří let se tento objem zdvojnásobil) a ke konci roku 2015 již dosáhne hranici 15 milionu eur.

16

Google Apps for Work – E-mail, nástroje pro spolupráci a mnoho dalších služeb [93] CRM and Cloud Computing To Grow Your Business - Salesforce.com [23] 18 Easy Online Meetings With HD Video Conferencing [25] 17

53

4.2 SaaS řešení 4.2.1 Definice Software as a Servise neboli software jako služba (dále jen „SaaS“) je moderní model poskytování a provozovaní standardních softwarových produktů (jedná se zpravidla o podnikové SW), informačních systémů, webových aplikací a jiných souvisejících služeb formou pronájmu služby prostřednictvím internetu (jako on-line webová aplikace) či aplikačního hostingu, která je přístupná odkudkoli přes počítačovou síť a je typicky poskytována na základě smlouvy, včetně vymezení SLA19 [73]. Jinými slovy dodavatel SaaS služeb provozuje své služby na vlastním technickém vybavení a vlastní infrastruktuře20 a poskytuje (pronajímá) tento software na základě smlouvy formou služby, za kterou zákazník platí. Zákazník využívá služby plně provozované na infrastruktuře poskytovatele, sám k této infrastruktuře přistupuje prostřednictvím internetu (zpravidla přes web browser) a platí pouze za jím využívané služby, případně licence dle podmínek specifikovaných ve smlouvě o poskytování služeb nebo dle doplňkových smluv typu SLA apod. Uživatel v tomto případě neinvestuje do nákupu licencí software, hardware, jeho instalace a provozu (a jiných komponent potřebných k provozu SW), ale platí pouze za pronájem všech potřebných komponent formou služby za relativně nižší pravidelné poplatky [86]: „Správa systému je přenechaná poskytovateli, zákazník nemusí investovat do hardwarového a softwarového vybavení, správy, provozu a údržby hardwarového a softwarového vybavení.“ Z technického hlediska SaaS funguje jako standardní softwarový produkt. Klient stanoví požadavky na systém (především co očekává od SW, k čemu SW potřebuje, jaké funkce má SW vykonávat) a vybere si z portfolia dodavatelů SaaS služeb. Neplatí přitom ovšem ani za vývoj SW ani za jeho pořízení, neboť se nekupuje kompletní SW. Nejedná se tak o jednorázovou investici do SW ani o zakoupení softwarové licence, ale pouze za jeho pronájem na dálku pomocí sítě internet. Praktický to znamená, že SW nepřechází klientova vlastnictví, ale klient platí jen za možnost využívání SW na základě podmínek stanovených poskytovatelem služeb, smlouvy o poskytování služeb, podnikových smluv, SLA a jiných. Dohodnuté paušální poplatky jsou standardně placené pravidelně ve zvolených intervalech (převážně měsíčně nebo ročně). Další možností je, že zákazník platí pouze za skutečně využité služby podle stanoveného ceníku21. Parametry služby jsou stanoveny v rámci SLA smlouvy mezi poskytovatelem služeb a klientem, který této služby využívá [86]. Jelikož SaaS funguje jako standardní software, znamená to, že z hlediska funkcionality nabízí zákazníkům formou služeb široké spektrum produktů (programy, informační systémy, aplikace, sociální sítě, databáze a jiné). Dnes lze fakticky provozovat prostřednictvím 19

SLA- Service Level Agreement

Využívá k provozování svých služeb vlastní HW, sítě, servery, operační systémy, úložiště, a jiné individuální nástroje SW 20

21

Ceník salesforce.com [85]

54

internetu veškeré aplikace, programy a dokonce i informační systémy, a to včetně ERP systémů. Klient si může být prakticky stoprocentně jistý, že ať jde o jakýkoli požadavek na program, bude na trhu schopen najít jeho SaaS ekvivalent. Poněkud jinak tomu ovšem je u zavedení ERP systému v podniku formou SaaS. Zavedeni ERP formou těchto služeb je novinkou na trhu. Ze začátku dodavatelé nabízeli pouze jednoduché verze ERP systému, především jednotlivé aplikace pro podporu podnikových, procesů jako například CRM nebo ERP verze light (vice kap. 3.1). Následně se poskytovatelé SaaS snažili rozšířit oblast funkcionalit svých nabízených produktů pro podporu veškerých podnikových procesů, aby mohli podporovat různá specifika průmyslu, v němž firmy podnikají (více níže). Proto postupem doby na místo jednoduchých ERP systémů (které připomínají spíš light verze) přicházejí robustní plnohodnotné ERP systému s širokou oblastí funkcionality. 4.2.2 Zavedení ERP systému formou SaaS Zavedení ERP pomocí modelu SaaS přineslo pro malé a středně velké podniky podstatnou změnu. Nyní mohou využívat velké robustní ERP systémy, které by si při formě zavedení klasického ERP systému většinou nemohli dovolit. V poslední době se na trhu objevilo hodně různých dodavatelů ERP systémů formou SaaS. Ze začátku sice šlo pouze o jednoduché verze ERP systémů, které obsahovaly pouze základní aplikace, jako CRM, finanční a skladové moduly a jiné standardní složky ERP systémů, které podporují pouze běžné činnosti převážné většiny podnikání. Postupem doby dodavatelé těchto typů systémů intenzivně pracovali na tom, aby uvedli na trh plně funkční robustní ERP systémy provozované formou SaaS pro podporu veškerých podnikových činností a všech oblastí podnikání. A tak dnešní moderní technologie již umožnují firmám zavedení plnohodnotných ERP systémů a integraci všech standardně používaných funkcí, nástrojů a aplikací ERP systému formou SaaS. Dochází tak k eliminaci potřeb instalace a provozu aplikací na vlastních zařízeních. Podle zkoumaní a analýzy na trhu jednotlivých dodavatelů standardně existují čtyři varianty poskytování ERP systémů formou SaaS [89]. Tyto čtyři SaaS architektury se liší úrovní vyspělosti a parametry (konfigurovatelnost, schopnost provozu pro vice uživatelů a rozšiřitelnost). Samozřejmostí je, že každá architektura má vlastní požadavky na aplikační SW a přizpůsobení systému na model SaaS (například schopnost prohlížeče zobrazit jednotlivou aplikaci).  SaaS na míru. Dodavatelé běžně připravují také SW řešení tvořené na zakázku podle potřeb uživatele. V tomto případě se software upravuje, popřípadě vyvíjí na míru podle potřeb zákazníka a ve výsledku pak každý podnik využívá vlastní verzi aplikace. Každá taková verze aplikace nebo software běží separátně na hostovaných serverech jako jedna konkrétní instance pro konkrétní podnik.  Konfigurovatelné řešení 55

Tato úroveň nabízí možnost využívání separátních instancí softwaru se stejným aplikačním kódem a možnosti konfigurovatelných metadat. Společný aplikační kód umožnuje plnění odlišných požadavků klientů na SW za zjednodušených podmínek správy a údržby a poskytuje větší flexibilitu softwaru. Potřebné úpravy SW jsou tak minimální.  Konfigurovatelné řešení pro více uživatelů Od předchozí architektury tuto architekturu odlišuje jenom schopnost v rámci jedné vytvořené instance aplikace obsloužit více uživatelů (firem) najednou. Jinak řečeno každou, co nejvíce optimálně vytvořenou instanci aplikace, provozovat odděleně pro co nejvíce uživatelů. Tento přístup ve značné míře zefektivňuje využívání zdrojů dodavatele v oblasti hardwarových zdrojů. Současně však vzniká otázka rozšiřitelnosti systému.  Konfigurovatelné rozšiřitelné řešení Toto je nejvyšší úroveň modelu SaaS. Toto řešení podporuje víceúrovňová architektura „load balancing“, umožňující provozovat jedinou aplikační softwarovou instanci na proměnlivém počtu serverů pro neomezený počet uživatelů. Uživatelům jsou umožněny konfigurace SW podle vlastních požadavků již uvnitř systému. Jedná se o jednoduchou parametrizovatelnost rozhraní a výběr přidělení nebo odstranění jednotlivých modulu uvnitř aplikace (například přidání modulu CRM).  Poslední varianta se tyká rozšíření o jednotlivé funkcionality Jedná se o progresivní model provozování ERP systému formou SaaS. V podstatě jde o situaci, kdy dodavatel služby ERP systému poskytuje službu v rámci „Specializace“ nebo „Funkcionality“ jiného poskytovatele. Příkladem je, když poskytovatel ERP systému přes definované rozhraní napojí na své služby službu jiného poskytovatele a tak rozšíří (doplní) vlastní SW o další oblast funkcionality (například další funkční modul, který původní ERP neobsahuje). Dalším možností integrace funkcionalit IT služeb do jediného prostředí (například propojeni aplikace Salesforce s Google Apps). Podrobně tento proces popsán v článku „SaaS model dodávky aplikací a z něho vyplývající transformace IT průmyslu“ (Polanský, Vořišek) [91]. Typicky z důvodu, že SaaS software je optimálně utvořen tak, aby všichni uživatelé využívali tentýž SW, je podstatou tohoto modelu dáno, že funkcionalita SaaS aplikace je v porovnání s tradičním modelem zavedeni systému (zakoupením licence) méně rozsáhlá. Customizace využívaného SW je ale velmi limitována [91]. Zákazníkům se proto spíše nabízí velké spektrum různorodých SW, aby byli schopni vybrat požadovaný systém podle oboru podnikaní, nebo podle požadavků na funkcionalitu systému. Na druhé straně se dodavatelé snaží co nejpřesněji vytvořit jednotný SW pro podporu podnikání vhodný pro co nejvíce uživatelů tak, aby potřeboval během využití co nejméně úprav. Poté si podniky mohou vybrat mezi modely softwaru pro potřeby call centra, nebo standardní ERP systém který bude zahrnovat všechny základní důležité funkcionality (modul účetnictví, database, dodavatelský řetězec, řízení výroby a skaldu). Vybraný a následně podnikem využívaný systém bohužel 56

uživatel muže dále upravovat a optimalizovat velmi málo. Současným trendem je proto také snaha pokrýt tento problém pomocí nových nástrojů, které umožnuji customizaci systémových prostředí podle potřeb konkrétního uživatele. Příkladem může být nástroj Sforse 3.0 pro přizpůsobení uživatelského rozhraní, aplikační logiky a databází podle specifických požadavků zákazníka. Standardně existuje několik možností provozního řešení zavedení ERP systému formou SaaS v podniku, o kterých bych chtěla krátce pohovořit. Prvním je standardní SaaS řešeni, kde je celý systém umístěn a provozován v datovém centru dodavatele služeb a sdílen mezi více uživateli využívajícími pronájmu služeb. Jedná se o typickou variantu, kdy si podnik pouze pronajímá služby a poté za ně platí. Úhrada probíhá buď za samotný pronájem SW v závislosti na počtu uživatelů, nebo paušálně měsíčně pouze na základě využívání SW (spolu s možností registrace neomezeného počtu uživatelů). Poslední možností je platba dle toho, na kolik intenzivně byl poskytovaný SW využíván (intenzita může být stanovena například na základě počtu hodin připojení k aplikačnímu serveru). Ve všech případech se veškerá podniková data uchovávají na HW provozovatele služeb a jsou uživatelům přístupný přes webové rozhraní (typicky webový prohlížeč Internet Explorer, Opera, Firefox a jiné). Druhou variantou je, že konkrétní společnost vytváří samostatné oddělené aplikační prostředí s dedikovaným HW umístěním v datovém centru zákazníka. Jinými slovy aplikační infrastruktura je provozována na hardwarových zdrojích poskytovatele služeb, ale vlastní data budou uchována, a přenášena na HW uživatele přes vysoce zabezpečený síťový protokol [90]. Toto řešeni je vhodné pro podniky, kteří mají zvýšené požadavky na zajištění bezpečnosti pro podniková data (nejlepším příkladem mohou být banky). Toto jsou pouze nejzákladnější varianty zavedeni. Je zřejmé, že každý poskytovatel nabízí navíc vlastní řešení zavedení ERP systému formou SaaS. Vše výše v této kapitole uvedené je jenom stručný popis principu SaaS modelu. Existuje velké množství odborných článků, absolventských prací a internetových zdrojů zaměřených na podrobný popis principu softwaru provozovaného jako služba. Jedním z nich je článek „SaaS model dodávky aplikací a z něho vyplývající transformace IT průmyslu [91]. Drtivá většina odborných publikací zastává názor, že model pořízení software jako služby je vhodný nejen pro malé a střední firmy, ale i pro velké korporace či státní správu. Já tento názor nesdílím a jsem přesvědčena, že již ze své podstaty je řešení „software as a servise“ spíše vhodné pro nově vznikající firmy či projekty, případně malé podniky, které nemají velké datové nároky (neobsahuji rozsáhlou databázi, množství dokumentů a firemní data), nemají velké požadavky na funkcionalitu systému a nejsou připravené na jednorázovou investici do robustních systémů a SW. Současně ale chtějí již od začátku používat velmi kvalitní a výkonný SW. V případě větších podniků by bylo pravděpodobně problematické převést veškera firemní data a infrastrukturu do omezených systémů poskytovaných formou služeb, ani nemluvě o rizikách spojených s takovýmto přesunem. Jsem toho názoru, že čím podnik je „větší“, tím více konzervativní řešení si vybírá. Z prostého důvodu, že standardní řešení s sebou nenesou tolik rizik. Tato situace je dána tržním trendem, neplatí jen v České republice, ale obecně v celé EU. Pokud porovnáme situaci v EU s USA, pak v EU je méně 57

než 10 % zákazníků využívajících pro provoz IS cloud, ale v USA je to každá čtvrtá implementace, tedy kolem 25 % trhu [92]. Trendové novinky jsou spíše pro mladé podnikatele, kteří hledají nejsnadnější a nejrychlejší cestu dosaženi cílů a vzhlížejí se k státům jako USA, které každý rok přinášejí nové trendy a modernizují oblast IT. Podrobněji bude tato problematika rozebrána v dalších kapitolách. Stejně jako „mobilní ERP“, SaaS má malé počáteční investice, rychlou implementaci a lze provozovat odkudkoliv a z jakéhokoli zařízení (také z prostředí mobilního zařízeni). To jsou hlavní a nejzásadnější výhody, které přitahují podniky k cloudovým službám a SaaS. 4.2.3 Dodavatelé Dodavatelé ERP systémů formou SaaS působící na českém trhu jsou převážně zaměřeni na oblast malých a středně velkých podniků. V této kapitole proto proběhne krátká analýza nabídky ERP systémů pro malé a střední podniky formou SaaS od dodavatelů, kteří jsou na českém trhu nejúspěšnější. Jedná se o společnosti, které distribuují zahraniční software, popřípadě vyvíjí vlastní ERP systémy a následně je poskytuji zákazníkům formou SaaS. Jako hlavni zdroj pro zpracování této kapitoly jsem využila přehled informačních systémů [27] a taky informace poskytované prostřednictvím www stránek jednotlivých dodavatelů SaaS. ABRA SaaS Největší a jeden z nejvíce známých dodavatelů podnikových informačních systémů na českém a slovenském trhu je společnost ABRA Software a.s. Tato společnost je tradičním vývojářem ERP systémů pro firmy všech velikostí. Nejvíce známé jsou ERP systémy ABRA G4 (pro velké podniky) a softwary ABRA řady G1 pro jednotlivé malé podniky a živnostníky. Ve formě SaaS společnost ABRA nabízí software ABRA SaaS22. Tato služba zajištuje on-line provoz a optimalizované prostředí pro informační systémy řady ABRA G3 a ABRA G4 na internetu. Jinými slovy podniky již používající systémy ABRA (případně podniky uvažující o zavedení ERP systému ABRA) můžou spustit (zavést) svůj informační systém přes internet bez nutnosti instalace na svých serverech. ABRA SaaS obsahuje stejné standardní funkce a moduly obsažené v klasické verzi instalace software23. Společnost garantuje dostupnost služby 99,9 %. Cena této služby vypočítaná podle aktuálního ceníku společnosti ABRA Software a.s., který je zveřejněn na oficiálních stránkách společnosti [29]. Obecně se cena odvíjí od počtu současně pracujících uživatelů a dále dle kritéria, zda podnik již vlastní nějakou licenci od společnosti ABRA, nebo jde o nového uživatele. Standardně služby (ABRA G3) jsou Na stránkách ABRA v oddělení software tato služba nabízí se jako ABRA on-line [28] a v ceníku tato služba uvedena v oddílu pronájem 22

Standardní moduly systému ABRA G3: Prodej, Nákup, Sklad, Účetnictví, Banka, Pokladna, Majetek, Kniha jízd a Evidence pošty 23

58

nabízené za cenu 1490,- Kč za měsíc užíváni na jednoho pracujícího uživatele (v ceně je zahrnuta licence na IS ABRA G3, obsahující veškeré standardní moduly systému ABRA, technická podpora, průběžná aktualizace systému, neomezené školeni uživatelů). Cena řady G4 je vyšší, protože navíc oproti G3 obsahuje placenou licenci nejvýkonnější databáze ORACLE [28]. Samozřejmostí je možnost vyzkoušení služeb ABRA SaaS zdarma po dobu 30 dnů formou takzvaného dema ERP, nebo ERP Light (více o ERP Light kapitola č 3.1). Za jednorázový příplatek v ceně od 800 do 6 400,-Kč si klienti mohou pořídit k svému on-line ERP systému některý z rozšiřujících produktů k IS ABRA24, jako ABRA iGate (edice ENTRY, PROFI, UNLIMITED) a ABRA Publisher. ERP řady G4 formou pronájmu nabízí navíc rozšiřující produkt ABRA eSHOP. Další službou, které nabízí společnost ABRA, je tvorba rozsáhlých webových ERP systémů na míru podle požadavků předem stanovených zákazníkem25. Společnost ABRA nabízí vývoj samostatného plnohodnotného software, propojeni několik ERP systému dohromady jediným systémem formou SaaS, poskytuje nadstavby informačních systémů a taky správu již existujících systémů v technologiích. NET a PHP FlexiBee online Společnost ABRA Software a.s. je také dodavatelem informačního systému firmy FlexiBee Systems s.r.o. Tento systém je primárně vytvořen tak, aby byl poskytován prostřednictvím internetu a určen pro jednotlivé živnostníky a malé podniky. Celý systém je zaměřen na podporu finančních podnikových transakcí a činností. Hlavními moduly tohoto systému jsou daňová evidence, podvojné účetnictví, fakturace, banka, pokladna a jiné. Jako podpůrné funkce nabízí systém FlexiBee online standardní moduly sklad, objednávky a jiné užitečné moduly pro podporu podnikaní (více v tomto zdroji [7]). Cena využívání služeb je účtovaná podle počtu současně pracujících uživatelů. Zajímavě je řešen způsob užíváni zakoupených licencí. Systém muže být faktický využit libovolným počtem uživatelů, pokud počet současně pracujících uživatelů nepřekročí počet firmou zakoupených licencí (zakoupené licence nejsou vázáné na konkrétním HW). Základní verze „One“ stoji 395,- Kč za každého uživatele (přičemž licence na prvního uživatele je poskytovaná zdarma). Pořízení systému řady „Business“ stojí 595,- Kč měsíčně. Varianta „Premium“ nabízena za cenu 795,- Kč/měsíc. Každá varianta se liší pouze počtem zahrnutých modulu a služeb. Navíc ke každé variantě společnost nabízí možnost dokoupení jednotlivých modulu za cenu do 500,- Kč. Příkladem jsou moduly pokročilá banka (online napojení Fio banky, příkaz k inkasu, import SIPO, podpora automatizace přeplatků, import PayPal), EDI komunikace (elektronická výměna dat mezi obchodními partnery), kusovník (strukturovaný kusovník - výroba) a mnoho dalších modulu pro podporu podnikáni [7]. Dalšími nabízenými službami jsou technická podpora, servisní zásah nebo školení (vše v ceně okolo 1200,-Kč). 24

http://www.abra.eu/informacni-systemy/cenik [87]

25

http://www.abra.eu/sluzby/webove-informacni-systemy [84]

59

Nejzajímavější na tomto produktu je, že jelikož první licence (na jednoho uživatele) se poskytuje zcela zdarma, tato služba nemá konkurenci při použití pro živnostníky nebo samostatné obchodníky. Služba „One“ pro jednoho uživatele stoji 0,-Kč měsíčně, je navždy zdarma a obsahuje všechny základní účetní moduly jako daňová evidence, podvojné účetnictví, fakturace, banka a pokladna, sklady, majetek apod. SAP Business One On Demand Tento informační systém byl vyvinut nejznámější zahraniční společností SAP pro potřeby malých a středních podniků. V České republice je distribuován společností Versino CZ, s.r.o [30]. Podnikový informační systém SAP Business One OnDemand je způsob zavedení klasického ERP systému SAP Business One formou SaaS. Aplikace v tomto případě obsahuje veškerou funkcionalitu a moduly26 klasického systému, včetně implementace aplikace CRM (řízení vztahů se zákazníky), ale je hostovány dodavatelem služby a zákazníkům se poskytuje prostřednictvím internetu.27 Tato službu je nabízena již od ceny 2 200,- Kč formou měsíčních poplatků pro minimální počet tří uživatelů. Standardní platební model je vypočítán podle počtu unikátních uživatelů. Cena služeb SAP Business One OnDemand zahrnuje licence systému SAP Business One, licenci databáze, doplňkové moduly rozšiřující základní funkcionality, zajištění zavedení do provozu, technickou podporu, průběžnou aktualizaci systému a školení. V případě, že podnik tento typ ERP systému již využívá klasickou formou, cena hostování provozu SAP Business One v cloudu činí 1 125,- Kč měsíčně. Službu lze také vyzkoušet formou trial verze (demo) zdarma po dobu 30 dní. Společnost garantuje dostupnost služby 99 %, v případě poruchy firma uvádí, že reakční doba muže trvat až 4 hodiny. Další službou, kterou nabízí společnost SAP, je možnost integrace s dalšími aplikacemi provozovanými formou služeb. Integrační platforma SAP B1i (součást SAP Business One) umožnuje propojeni ERP systému s nejrůznějšími cloudovými službami a aplikaci, jako například e-Commerce, PowerOLAP a manažerský controlling [33]. NetSuite Tento produkt je dodáván společnosti ARC consulting Czech Republic, s.r.o. Podnikový software NetSuite obsahuje všechny základní funkce a moduly pro podporu podnikových procesů, od účetnictví a plánování podnikových zdrojů (klasicky ERP), včetně modulu řízení vztahů se zákazníky (CRM), až po webové funkce (e-commerce) a business inteligence. Cena tohoto produktu je dána počtem uživatelů ve spojení s počtem integrovaných modulu informačního systému a jednotlivých funkcí obsažených v ERP systému. V ceně je zahrnuto školení uživatelů, jednotlivé příručky lze dokoupit ke každému Základní funkcionalitu toho řešení – finance a účetnictví, prodej a zákazníci, nákup a zásobování, zásoby a distribuce a vykazování a správa. 26

27

Větší přehled na http://www.systemonline.cz/prehled-informacnich-systemu/cloud-computing-SaaS/sap-

business-one-ondemand-1.htm [67]

60

modulu zvlášť. Službu lze vyzkoušet po dobu 14 dnů zcela zdarma (formou demo verze). Společnost garantuje dostupnost služby 99,5 %, a v případě poruchy řešení problému do 90 minut. Hosting Infinity Hosting Infinity je produkt společnosti Microsoft, který distribuuje její certifikovaný partner firma Infinity a.s. Tento produkt představuje cloudovou verzi klasických informačních systémů jako Dynamics NAV a Dynamics AX [46]. V této službě je navíc ke klasickému balíku ERP zahrnutý modul CRM, kancelářský balík Office 365 a emailová schránka. Cena služeb představuje fixní měsíční škálovatelný paušál, který se počítá dle počtu uživatelů, skutečně využitých produktů a ceny zvolené konfigurace ERP. V ceně je zahrnuto i školení uživatelů [38]. Potencionální klienti si mohou vyzkoušet tuto službu zdarma dle dohody po dobu jednoho až třech měsíců. Společnost garantuje dostupnost služby 99,8 % a dobu odezvy v případě poruchy do 5 hodin (reakční doba činí jednu hodinu a 4 hodiny na opravu poruchy). Společnost navíc nabízí širokou parametrizovatelnost systému a možnost integrace s jinými aplikacemi [38]. V této kapitole jsem z velkého objemu dodavatelů popsala pouze malou část. Přesto věřím, že byly vybrány nejpoužívanější a nejvíce známé firmy nabízející ERP systémy formou SaaS na českém trhu. S každým rokem tento seznam roste a dodavatelé nabízejí širší spektrum aplikací, stále se snaží rozvíjet konkurenceschopnost svých služeb tak, aby mohli pokrýt co nejvíce oborů podnikání, a tak nabízet své služby více zákazníkům. Některé společnosti se snaží transformovat své klasické systémy tak, aby je bylo možné provozovat formou SaaS bez ztráty standardní funkcionality. Jiné se zaměřují na vytvoření integrovaného softwarového řešení pro propojení jednotlivých podnikových modulů. Další vyvíjí jednotlivé aplikace pro specifické oblasti podnikání nebo pro specifickou činnost podniku (účetní cloudové aplikace, CRM nebo dodavatelský řetězec). Společným znakem je, že většina z nich nabízí služby spíše pro střední a malé podniky. Pouze malá skupina dodavatelů vyvíjí produkty, které podporují podnikové procesy větších společností. Konkurence na této části trhu zhruba sjednotila ceny, a tak dodavatelé nabízejí obsahově přibližně stejné produkty za přibližně stejnou cenu (přepočítáno na uživatele a rozsah). Jediným vybočujícím a bezpochyby výhodným produktem je služba ONE řešení FlexiBee, která je, jak bylo zmíněno výše, zdarma. Porovnáni mnou zmíněných a dalších jednotlivých dodavatelů ERP systémů formou SaaS je dobře zpracováno například v diplomové práci Bc. Vladimíra Petríka [29]. 4.2.4 Hlavní kritéria porovnáni ERP systémů dodávaných formou SaaS Z předchozí kapitoly je patrné, že nabídka SaaS na českém trhu je poměrně rozmanitá a vzhledem k rostoucímu zájmu, lze očekávat ještě další nárůst nabídky ERP systémů poskytovaných formou SaaS. V této kapitole bych se zaměřila na důležité aspekty, podle kterých jednotlivé SaaS lze hodnotit, srovnávat a vybírat. Srovnání proběhne za pomoci vymezení pěti kritérii, podle kterých porovnám a zhodnotím ERP systémy dodávané formou SaaS. Danými kritérii je Funkčnost dodávaného systému, garance, které poskytuje dodavatel, 61

metoda zabezpečení dat, platební model jednotlivých SW a také možnosti custumizace rozšiřitelnosti a možnosti prací s daty. Funkčnost informačního systému. Při pronájmu ERP systému by podnik mělo zejména zajímat, zda dané řešení poskytuje veškerou standardní funkcionalitu běžnou pro všechny ERP systémy (moduly účetnictví, logistiky, lidských zdrojů a jiné moduly pro podporu běžných podnikových procesu). Další pod-kritériem jsou i funkce, které systém poskytuje navíc oproti konkurenci. Garance dodavatele Dalším kritériem je úroveň spolehlivosti a dostupnosti služby poskytované dodavatelem. Dostupnost souvisí i s reakční dobou dodavatele nutnou servisní zásah za účelem opravy výpadku. Bezpečnost dat Třetím kritériem je zabezpečeni dat v cloudu. Jak jsem již psala v kapitole týkající se zabezpečení dat, dodavatelé cloudových služeb investují do bezpečnosti dat mnohem více prostředků, než si samotný podnik může dovolit. Především je důležité znát, odkud je poskytována služba datového centra, zda dodavatel SaaS provozuje systém na vlastním datovém centru nebo využívá pro účely této služby třetí strany. Důležitým je i typ zabezpečeni a možnosti autentizace uživatelů, případně zda poskytovatel využívá nějaké alternativní prvky autentizace. Platební model Dalším důležitým kritériem je způsob platby za využívané služby. Ceny za produkty se liší frekvenci plateb a způsobu, podle kterého je služba účtovaná. Způsobem může být počet přístupů uživatelů, přidělený výkon, množství využívaných služeb apod. nelze opomenou ani které služby jsou zahrnuty v ceně produktu a kteří jsou účtované navíc, jako například školeni uživatelů. Důležitým faktorem je také omezení počtu uživatelů, protože limitovaný počtem uživatelů (ať minimální, či maximální dovolený počet uživatelů) je překážkou, pokud je této limitace dosaženo. Rozšiřitelnost systému a práce s daty Posledním hlavním kritériem je možnost rozšiřitelnosti systému možnost custumizace a nabízené možnosti práce s daty. Customizace je důležitá v případě že firma vyžaduje detailnější nastavení služby podle svých vlastních požadavků. Rozšiřitelnost je nutné posoudit i z hlediska zda umožnuje integraci s jinými aplikacemi, či jestli je tu možnost využívání ke službě kompatibilní služby od jiných výrobců a distributorů. Důležitá je taky možnosti práce s daty, zejména zda dodávaný produkt umožnuje import a export požadovaných dat v různých formátech. Jako přiklad porovnání SaaS, v následující tabulce porovnám tři nejvýznamnější dodavatele ERP systémů formou SaaS v České Republice na základě mnou stanovených kritérii. Nabízené ERP formou SaaS již dospěly na úroveň, kdy žádná nemá výrazné nevýhody oproti ostatním, a proto nejde ani objektivně zhodnotit, který z nich je vhodnější. Hodnocení je nutné vztáhnout následně až ke konkrétnímu řešení v podniku, kde jsou 62

konkrétnější požadavky a jeden systém může obstát lépe, než druhý. Proto se na tomto místě nebudu zabývat hodnocením a tabulka níže bude poskytovat pouze přehled klíčových vlastností nabízených řešení v závislosti na stanovených kritériích. Tabulka 1 srovnání ERP formou Saas

Název služby

Abra SaaS

NetSuite

SAP Business One OnDemand

Základní funkce ERP

ano

ano

ano

CRM

ano

ano

ano

SCM

ano

ne

ano

BI

ano

ne

ano

další moduly

DMS, email

DMS

ne

Dostupnost služby (%)

99,99

99,5

99,99

Reakční doba (hodiny)

1

1

4

platforma služby

vlastní datové centrum

autentizace uživatelů

jedno faktorová

vlastní datové centrum jedno i více faktorová

Funkčnost

Garance dodavatele

Bezpečnost dat ZUTOM s.r.o. jedno faktorová

Platební model cena od (v Kč bez DPH)

1 399

nezjištěno

2 200

Vyzkoušení (demo)/ lomit v počtu dní

ano / 30

ano / 14

ano / 30

frekvence platby

měsíční

čtvrtletní předem

měsíční

platební jednotka

uživatel

uživatel

uživatel

počet uživatelů

1 a více

1 a více

3 a více

Školení

v ceně

v ceně

v ceně

podpora

ano

ano

ano

možnost customizace

ano

ano

ano

možnost integrace

ano

všechny aplikace s API

Office, Versino Portal Factory, PowerOLAP

export dat

ano

ano

ano

import dat

ano

ano

ano

Rozšiřitelnost, customizace

Možnosti práce s daty

63

4.2.5 Analýza přínosů a rizik SaaS V této kapitole se budu věnovat silným a slabým stránkám řešení založených na modelu SaaS. Konkrétně jaké všechny přínosy a výhody přináší zavedení ERP formou SaaS, co dělá model SaaS tak populárním v současné době, ale také jaké hrozby a rizika jsou v modelu SaaS ukryté. Dále bude rozebrána otázka, proč takové množství firem začíná uvažovat o zavedení podnikových systémů formou této služby a proč některé podniky tomuto modelu nevěří a obávají se ho využívat. Dle mého názoru hlavní přínosy SaaS vycházejí z přínosu cloud comptuingu a samotného principu provozu produktu formou služby. Mluvím především o takových přínosech jako úspora a mobilita. SaaS s sebou nese i řadu jiných výhod a vylepšeni pro podniky, které chtějí mít zaveden ERP systém. Ale každý přinos většinou více či méně souvisí s potenciálním rizikem. Tato kapitola se proto bude podrobně věnovat silným a slabým stránkám SaaS řešení a následně analyticky dovozovat vliv na budoucnost SaaS na českém i globálním trhu. Best practices a IT experts Popis přínosů započnu hlavním globálním přínosem SaaS modelu. SaaS totiž přináší na trh software obsahující všechny formy best practices IT oboru, které si obvykle malé a střední podniky nemohou dovolit. Technologické zdroje, cena na ERP, implementaci, financovaní IT odděleni v podniku, školení a jiné investice na pořízení ERP systému dělaly ERP systémy dostupné spíše pro velké prosperující podniky, které mají dostatek zdrojů pro investování do IT. Jinak je tomu u SaaS řešení, které kromě dostupné ceny nabízí uživatelům i širokou škálu vyspělých technologii. Vývojáři SaaS spolupracuji s největšími organizacemi IT oboru a tím získávají cenné zkušenosti, které díky cloud computingu následně nabízejí všem zákazníkům za stejných podmínek. PaaS a IaaS zabezpečují nejnovější technologii, virtualizaci a vyspělá datová centra. SaaS nabízí funkcionální ERP systémy dostupné uživatelům a podnikům všech velikosti. Tyká se to i moderních technologií zabezpečení serveru, výpočetních zdrojů a práce v samotném systému. Navíc provoz SaaS služeb zajišťují týmy vyškolených expertů, kteří služby v cloudu spravují. Tito experti jsou profesionály v oboru, neboť se nevěnují pouze podpoře jednoho podniku prostřednictvím IT oddělení, ale starají se o provoz stovek podniků v rámci typového cloud řešení. Tyto vlastnosti SaaS zabezpečují to, že ERP systémy formou SaaS zajištují kvalitní služby na vyšší úrovni a začínají být dostupné nejenom vyspělým organizacím, ale i novým, malým a středním podnikům. Financování- úspory a náklady na pořízení Díky rozvoji IT oboru došlo k poklesu ceny softwaru, přesto jsou systémy každým rokem složitější a začínají klást na svoji obsluhu vyšší nároky (i přes snahu zjednodušit uživatelské rozhraní). Proto narůstají náklady na správu a obsluhu SW, které začínají být pomalu dražší než samotný SW[54]. SaaS je moderním modelem, který umožnuje formou pronájmu SW stlačit náklady na minimum. Dodavatelé na základě skutečně využitého programového vybavení vypočtou cenu za pronájem SW, který slouží základem pro vypočítání ceny služeb a je platný po celou dobu užíváni SW. Zavedení ERP systému formou 64

SaaS je nejenom rychlejší, ale díky nízkým počátečním nákladům také mnohem jednodušší. Souvisí to především s tím, že zákazník ve většině případů nevynakládá počáteční investici na pořízení licence, používáni SW a HW na který má být zakoupený SW instalován. V SaaS modelu zavedeni ERP systému dochází pouze k pronájmu licencí a jejich následnému využití na určitou konkrétní, případně neurčitou dobu. K faktickému pořízení licence zde vůbec nedochází. Předplatné formou měsíčního paušálu je pak znatelně levnější, rozložené v době a proto i výhodnější oproti značným nákladům spojeným s pořízením klasického software. S tím úzce souvisí i nízké TCO a lepší návratnost investic (ROI) Za cenu služeb klient dostává celé spektrum služeb jako nonstop technická podpora provozu systému, údržba, monitorování a testovaní chodu, průběžná aktualizace systému, archivace a jiné specifické služby, které nabízejí jednotliví dodavatelé. Ceny služeb se vypočítávají pomoci několika parametrů. Cena závisí převážně na typu pronajímaného SW, množství rozšiřujících modulů a počtu aktivních uživatelů. Jednoduchý ERP systém pro firmu střední velikosti může stát v řádech několika tisíc Kč měsíčně. Naopak pronájem plnohodnotných robustních ERP systémů nebo vývoj na míru bude stát několikanásobně více (řádově statisíce až miliony). Cena je dále odvozena od funkcionality a rozšiřitelnosti systému s tím, že cena za standardní funkcionalitu je jednotná. Za každou další funkcionalitu nebo modul (například možnost vedení statistiky, nebo modul skladu) se standardní cena zvyšuje. Větší dodavatelé nabízejí kromě výběru mezi standardními modely funkcionality systému navíc k dokoupení jednotlivé moduly, které lze dokoupit resp. pronajmout již v průběhu využívání stávajících služeb. Lze tak ekonomicky velmi efektivně reagovat na obchodní potřeby společnosti, různé výkyvy trhu, nové požadavky, rozšíření poskytovaných služeb a podobně. Cena licence na software, jak bylo uvedeno výše, se odvíjí i podle počtu jeho uživatelů. A to bud jednotně (za každého uživatele), nebo paušálně (například fixně snížená cena za nákup licence do 50 uživatelů, nebo 100 uživatelů a tak dále, a samozřejmě podle cenové politiky jednotlivých dodavatelů služeb nebo smluvní dohodě. Celkové vynaložené náklady na pořízení SaaS je také spojené se všemi doplňkovými službami, které nabízejí dodavatelé. Standardní servis by měl zahrnovat v ceně školení uživatelů na začátku a v průběhu využívaní systému. Ale jako každá služba může smlouva obsahovat i skryté poplatky. V ceníkové ceně nemusí být zahrnuty servisní služby jako cena za implementaci řešení (na počítačích nebo mobilních zařízeních) třetí stranou, která může znamenat značný nárůst nákladů hned na počátku užití SW, archivace nebo servisní prohlídka funkčnosti a aktuálnosti IS za určité časové období, případně využití dalších placených služeb dodavatele. Nákladovým faktorem, na který taky často zapomíná při pořízení SaaS, je migrace firemních dat do cloudového prostředí, která se provádí většinou za příplatek třetí stranou. Nepředpokládá se, že by podnik chtěl na tomto procesu ušetřit a zavedl by veškeré data včetně dokumentu a databáze manuálně do nového řešení vlastními prostředky. Tento náklad je samozřejmě irelevantní pro nové začínající podniky. Další kladnou vlastností je flexibilita služeb, která úzce souvisí s cenou dodaného SW. Jak bude popsáno níže, SaaS je velmi flexibilní, klient muže v průběhu využívání odebírat využívané služby, nebo naopak potřebné služby doplňovat. Příkladem může být zvýšení 65

výkonu serveru nebo dodaní potřebného modulu v sezonní špičce. Podle toho se měsíční poplatky za služby mohou měnit a fixním nákladem zůstává jen základní cena za využívání SaaS. Potencionální uživatel by již na začátku měl být seznámen se všemi náklady, které ho čekají na počátku, tak i v průběhu užívaní nabízených služeb. Na základě sepsané smlouvy je klient povinen platit za služby paušálně za dohodnuté fakturační období. Klient je pak na základě platby oprávněn používat software pouze po dobu, na kterou má uhrazenou službu. Někteří dodavatelé nabízejí platbu na konci měsíce podle zjednodušeného modelu „Pay as You Use“, kdy klient platí pouze za služby a produkty, které skutečně využíval. Kalkulace ceny je zpravidla prováděná podle počtu přihlášených uživatelů za měsíc, skutečně využitých potřebných služeb a zdrojů, nebo dle počtu dnů, kdy byla služba reálné využívána (například APEX Computer, s.r.o. nabízí IS formou SaaS zvaný KOSTKA za cenu 38,- Kč za den využívání služby) [48]. Do celkových nákladů je vhodné zahrnout investici potřebnou pro takzvanou „Strategii ukončení služby“ v případě změny potřeb podniku nebo změny na straně dodavatele systému[56]. Služba totiž může kdykoli skončit z důvodů problémů dodavatele (ukončení poskytování služeb, úpadek atd.) a organizace musí mít připravené alternativní náhradní řešení, nejlépe také formou SaaS. Tato strategie přechodu k jinému dodavateli SaaS služeb obsahuje postupy náhrady aplikace, kroky pro převod vytvořených dat a také určení vlastnictví a peněžní ohodnoceni dat. Z výše popsaného se SaaS možná nejeví jako ekonomicky efektivní řešení, protože je zřejmé, je konečná cena se ve většině případů nerovná pouze ceníkové ceně poskytované dodavatelem. Veškeré vynaložené náklady na služby a správu systému mohou být vysoké a v konečném důsledku po určité době využívaní SW a při určitém počtu uživatelů přichází bod zlomu, kdy náklady na pořízení a pronájem SaaS převýší náklady na provoz srovnatelného SW lokálně instalovaného ve vnitrofiremním prostředí [62]. Z tohoto důvodu se mi zdá, že řešení formou SaaS je spíše vhodné pro malé a střední podniky, kde není tolik uživatelů a bod zvratu by teoreticky mohl nastat až za desítky let, kdy firma už ani nemusí existovat. Dále je SaaS výhodný také pro krátkodobé až střednědobé projekty, které zanikají dosažením cíle, respektive podnikatelského záměru. V neposlední řadě záleží také na vybraném konkrétním druhu SW, jeho dodavatelích a také na tom, za které služby musí zákazník platit navíc, a které jsou již zahrnuté v ceně. Jestli porovnávat cenovou stránku zavedení ERP systému formou SaaS a standardní řešení, tak na demonstraci stačí jednoduchý příklad. Většinou málokterý podnik si muže dovolit upgrade/aktualizaci ERP systému, a tak již po třech letech už vlastní zastaralý systém, případně začíná vynakládat obrovské investice na aktualizace SW. Naopak upgrade SaaS provádí průběžně dodavatel služby a je zahrnut většinou v ceně. V případě, že poskytovatel služeb požaduje za aktualizaci doplatek, je doplatek je vždy u SaaS levnější, než u klasických ERP systémů. Ale pravdou je, že ceny za služby nabízené dodavateli SaaS řešení jsou transparentní, fixní a většinou nepřesahují několik tisíc korun českých. Z tohoto důvodu lze 66

přesně vypočítat měsíční fixní náklad, který dle mého bude podstatně nižší než pořízení klasického ERP systému. Tento výpočet ovšem pravděpodobně nebude platit, když do SaaS bude investovat velký podnik, kde se řešení kvůli velkému počtu uživatelů (a z toho vyplývajícího velkého množství zakoupených licencí) prodraží a v krátké době nastane bod zvratu a SaaS začne být dražší, než klasický ERP systém včetně ceny za servis. Toto je podpořeno i celkovou stabilitou a delším časovým horizontem provozu velkých a tradičních firem. Nízká počáteční cena za řešení SaaS je dána i tím že se jí dodavatelé snaží udržet jako hlavní výhodu SaaS řešení. Pokud by naopak dodavatelé služeb stanovili vysokou cenu za implementaci v jednorázové platbě, ztratil by SaaS hlavni konkurenční výhodu oproti tradičním systémům a jeho vývoj by nepokračoval takovým tempem, jako doposud. Rychlost zavedení Studie, které se zabývají důvody pro zavedení ERP systému pomoci SaaS, vyzdvihují na prvním místě rychlost a snadnost nasazeni systému, a to bez ohledu na velikost nebo obor podniku. Oproti klasickým systémům je implementace software formou služby výrazně rychlejší. Už nejde o nasazení informačního systému, který potřebuje tvorbu dlouhodobého projektu, odpadá nutnost čekat na dodání požadovaného HW, instalace operačního systému, instalace ERP systému, implementace databáze a jiné kroky, prodlužující zavedení standardních podnikových IS. Při zavedeni ERP systému formou SaaS klient pouze žádá o přístup k aplikaci (obdrží přístupová práva, údaje k přístupu a jiné náležitosti, které se u každého poskytovatele různí) a muže začít aplikaci používat. Podnik tak nejvíce času investuje pouze do samotného výběru vhodného dodavatele. Ostatně výběr dodavatele ERP formou SaaS bývá podstatně jednodušší, než při výběru investice do dodavatele klasického ERP. Toto souvisí to především s tím, že v praxi implementace klasických ERP systémů mají podniky ve zvyku přizpůsobovat svoji organizaci a tím se samotné zavedení IS značně protahuje. Méně se už hledí na fakt, že je na trhu široký výběr ERP systémů, které by byly schopny pokrýt převážnou část podnikových požadavků na IS. Jinak je tomu u SaaS řešení. Z důvodu, že se dodavatelé SaaS snaží pokrýt jedním SW co největší okruh uživatelů, výběr samotných SW je poměrně omezený. Proto podniku postačuje prozkoumat varianty SW dodávaných na trhu, vybrat nejvíce jejich požadavkům odpovídající řešení a porovnat ceny, A to je vše, na co se musí zaměřit podnik jako zákazník při výběru ERP systému pomoci SaaS. Na druhou stranu to vypovídá o tom, že celý ERP systém bude poněkud omezen, protože se snaží pokrýt pouze nejstandardnější podnikové procesy, které využívá široký okruh zákazníků. Stále ale zůstává pravdou, že nasazeni ERP systému formou SaaS je nejrychlejším řešením pro podniky obecně. Toho hojně využívají podniky, které chtějí využívat ERP systém, ale nemají čas ani prostředky na dlouhodobé investice od standardního SW. SaaS tak umožnuje neztrácet čas a začít pracovat hned po výběru vhodného dodavatele SW. V tomto je SaaS bezkonkurenční, o rychlejším zavedení jednoduše není pochyb. Celková doba výběru dodavatele a zavedení softwaru do pracovního provozu je nesrovnatelná s dobou nasazení ERP systémů dodaných v tradičním modelu. Mínusem zůstává pouze fakt, že SW formou SaaS je ve srovnání s klasickými SW doopravdy málo a aplikace neumožnují rozsáhlejší 67

úpravy. To klade velké nároky na výběr dodavatele a SW, který by měl poskytovat všechny funkcionality potřebné pro konkrétní podnik a současně mít co největší customizovatelnost pro potencionální podnikový vývoj. Flexibilita Nespornou výhodou služeb na bázi cloudu je jejích flexibilita. Klient muže odebírané služby měnit velmi pružně a to kdykoliv (samozřejmě v závislosti na smlouvě). Nejedná se jenom o možnost dynamické měnit počet pracujících uživatelů - nejenom přidávat počet uživatelů, ale i snižovat, a s tím ušetřit na měsíčních platbách za počet licencí. Důležité je také to, že zákazník může kdykoliv odebrat nebo přidat jednotlivé funkce nebo moduly využívané v konkrétním SW podle reálných potřeb podniku. Navíc zákazník muže kdykoli požádat dodavatele o přidání objemu datového uložiště, nebo výkonu procesoru v pracovní sezonní špičce. To softwaru umožňuje pružně reagovat na potřeby podniku, překonávat sezonní špičky, a odebírat služby v případě, že jich není nepotřeba a v ostatních měsících se plánovat jejich efektivnější využívání. Podnik tak nemusí dokupovat další HW nebo spouštět samostatný projekt pro implementaci dalších modulů tak, jako tyto potřeby vznikají v případě tradičních ERP systémů. To všechno díky systému řízení zdrojů a vitalizace hardwarových zdrojů, které popisuje magazín Online Tech: „Virtualizace tedy značně zvyšuje hodnotu fyzického serveru. Namísto 5 serverů s 10 procentním využitím CPU lze díky sdílení zdrojů virtualizovat 5 serverů na jednom fyzickém stroji. Sníží to požadované místo v racku, odběr energie a hlavně se servery mnohem lépe spravují. Díky virtualizaci lze servery také jednoduše klonovat a při jakémkoliv problému velmi rychle obnovit. S využitím správných systémů pro řízení zdrojů lze také automaticky alokovat potřebné zdroje, nebo naopak vypnout server, pokud není využíván.“ (zdroj [63], přeloženo z [68]) Tato flexibilita se týká i cenového modelu, neboť po změně služeb klient dále platí pouze za služby, které v daném období reálně využívá. Měsíční poplatky dodavateli se tak mohou flexibilně měnit. Tato flexibilita SaaS ERP ovšem zaleží na dodavateli SaaS a na smlouvě s ním sjednané. Může nastat i situace, že SaaS bude mít stejné možnosti v oblasti změn (například počtu uživatelů) jako klasické řešení, a dodavatel bude ochoten pouze zvyšovat počet uživatelů. S tím samozřejmě bude souviset i vyšší investice ze strany zákazníka. Na druhou stranu model SaaS, přestože umožnuje různorodé menší úpravy aplikací dle požadavku klienta, se stále drží organizace v rámci standardního původního řešení, protože nemá velkou parametrizovatelnost ani možnost zásahu do infrastruktury softwaru nutnou pro širší customizaci a nastaveni podle specifičtějších potřeb podniku. Podnik jednoduše bez větších změn akceptuje to, co mu nabízí dodavatel s tím, že lze rozšířit aplikace o standardně nabízené moduly. Toto je zřejmou nevýhodou pro větší společnosti, které mají specifické nároky právě na konfigurovatelnost systému a kompletní pokrytí veškerých podnikových procesů. Možná customizace SaaS řešení nikdy není srovnatelná s ERP systémy tradičního modelu. Pro společnosti disponující specifickými a variabilními podnikovými procesy je prakticky nemožné najít a přizpůsobit ERP systém dodávaný formou služby, proto zpravidla 68

investují do standardního robustního ERP řešení, případně by bylo nutné vyvinout SaaS řešení na míru podle jejich požadavku. Práce s daty a zabezpečení Dalším rámcem, dle kterého je vhodné software poskytovaný jako služby posuzovat, je možnost práce s daty a bezpečnost těchto dat v prostoru cloudu. Povaha firemních dat má klíčový vliv na výběr SW a ve výsledku muže zamítnout jakékoli myšlenky o přesunu citlivých podnikových dat do cloudu a s tím i SaaS řešení. Obecně záleží na tom, do jaké míry jsou předmětná data citlivá, jakou mají povahu a zda jsou potřebná pro každodenní využití, nebo mají charakter dlouhodobé zálohy případně archivovaných položek. Otázky se týkají i zabezpečeni dat v cloudu. Toto téma představuje stále velký problém a je pro většinu firem hlavním argumentem proti zavedení ERP systému formou SaaS. Pro většinu velkých firem představuje značné riziko přesun i uložení podnikových dat do prostředí cloudu. Tyto firmy zpravidla investují do zabezpečení dat vice prostředků než malé a střední podniky, pro něž ztráta podnikových dat nebo unik informací nebude znamenat tolik, jako pro velké organizace disponující průmyslově využitelným know-how a dalšími, konkurencí snadno zneužitelnými postupy. Dodavatele cloud computingu a zvlášť SaaS proto investují do zabezpečení datových center a vybavují je nejmodernějšími metodami pro zabezpečení a šifrování jim svěřených dat. Objem vynaložených prostředků je samozřejmě mnohonásobně vyšší, než vynakládají samotné podniky a od toho je odvislé i nesrovnatelně modernější zabezpečení podnikových dat. I přesto je SaaS z tohoto hlediska pro podniky často neakceptovatelný. Na tomto místě rozebereme možnosti práce s daty.  Archivace dat Poskytovatele cloudových služeb mají zpravidla velmi dobře vyvinuté mechanismy pro ukládání, uchování a archivovaní dat svých klientů. Samozřejmostí je pravidelné zálohování a archivace dat. Archivace probíhá většinou automaticky jednou za určité časové období nebo ročně. Uživatel pak ve svém pracovním prostředí může toto období zkrátit, nebo po prací s daty manuálně tyto data zálohovat. Služba nabízí i jednotlivé procesy pro obnovu systému a obnovu firemních dat (většinou související s poslední archivací) v případě neočekávaných chyb a událostí. Ovšem služby zálohování dat a systému nejsou nabízené všemi dodavateli SaaS. Nezanedbatelná část dodavatelů nechává uživatele ukládat podniková data na svých zařízeních a tím se zbavují odpovědnosti za případnou ztrátu nebo poškozeni dat, případně úniku citlivých podnikových informací. V tomto případě si archivaci a zálohování dat zajištuje sám uživatel aplikace. Opět je nutné pečlivě vybírat dodavatele služeb a předem zhodnotit, který způsob zabezpečení dat podniku více vyhovuje. V případě, že podnik rozhodne data uchovávat, archivovat a zálohovat vlastními silami, je potřeba zajistit potřebné HW zdroje pro ukládání dat a záloh s dostatečnou kapacitou uložiště. Toto řešeni teoreticky řeší otázky obavy za vlastní data, ale je obtížnější samotná práce s daty. V případě uložení dat u dodavatele mají 69

uživatelé neomezený přímý přístup k potřebným datům z prostředí aplikace a neztrácí čas na importování potřebných dat z externího zdroje do prostředí aplikace. Další otázkou je životní cyklus dat, jak data bezpečně obnovit případně odstranit (z důvodu ukončeni platnosti dat, obnovy podniku nebo zrušeni služby cloudu). Dodavatelé zabezpečují data tak, aby data jednotlivých podniku byla striktně oddělena od dat ostatních klientů. Tak lze data bezpečně užívat, obnovovat, měnit a odstraňovat, aniž by tyto operace ohrozily data jiných klientů.  Přenositelnost Jak jsem naznačila výše, standardním řešením uchování a práce s daty je ukládání dat v prostoru SaaS na zdrojích dodavatele služeb. Samozřejmosti je, že v prostředí aplikace je uživatelům dána možnost importu nových potřebných dat (dokonce i importu celé databáze), a taky exportu systémových a firemních dat ze systému v podobě a formátu vyhovujícím uživatelům (soubory, tabulky, pdf, csv. atd.). Problémem ovšem stále zůstává, že uživatelé SaaS přistupuji do svého ERP systému přes internetovou síť, a proto při importu a exportu objemných dat může dojit k překročení rychlostní kapacity sítě a tak dojít k časovým omezením a zpožděním. Podnik přesouvající firemní data do/z prostředí cloudu si tak musí zajistit vhodného dodavatele internetové konektivity. Ze strany dodavatele je samozřejmě zajištěno efektivní řízení a správa HW zdrojů a včetně konektivity tak, aby systém zvládal zatížení bez omezení klienta. Další častou obavou podniků je, že budou závislé na konkrétním dodavateli SaaS a nebudou moci v případě potřeby změnit poskytovatele služeb. Tato obava vychází z reálných základů. Dodavatelé služeb většinou využívají vlastní proprietární prostředí a standardizaci, a tak mezi sebou často nejsou kompatibilní, případně pouze těžce přizpůsobitelní. V případě PaaS prostředí se jedná o odlišné virtualizační platformy, které nejsou přenositelné mezi sebou. IaaS obsahuje různorodé vývojové platformy, které mezi sebou často nekompatibilní (PHP, Java, Ruby). V SaaS jsou problémem různorodé datové modely, které využívají poskytovatelé, a přenositelnost dat z jednoho ERP systému na jiný. Přenositelnost dat obecně záleží na dodavateli služeb a jeho spolupráci s novým dodavatelem, kam budou data migrována. Jak jsem naznačila v kapitole výše, někteří dodavatelé mezi sebou natolik kooperují, že nabízejí možnost integrace modulů od jiných dodavatelů. Poskytovatelé služeb se vyvíjí v rámci kooperace a vytvoření jednotného standardu datových modelů. Tak například někteří dodavatelé jako Auriga SaaS28 garantují snadný přechod k jinému dodavateli služeb, ale i k jinému softwarovému řešeni jak takovému. Jednoznačně lze řičí, že při vyhodnocování přenositelnosti služby je nutné se zaměřit nejen na práci s daty nebo export a import dat do prostředí poskytovatele, ale také v jakém formátu data jsou nebo budou ukládána a zda budou přenositelná v případě přechodu k jinému poskytovateli do prostředí nového systému. Někteří poskytovatelé SaaS služeb účelně nabízejí procesy nebo nástroje pro konverzi dat do požadovaného formátu nutného pro migraci dat. Na druhou stanu například společnost Microsoft pro služby Office 365 nabízí export dat pouze 28

http://www.aurigasystems.cz/cz.phtml

70

pomocí Microsoft nástrojů do formátů, které jsou převážně podporované právě pouze produkty Microsoft a tak je nezbytné využívat služeb Microsoftu i nadále.  Dostupnost, spolehlivost Co se týká zajištění dostupnosti služeb, datová cloudová centra jsou téměř vždy virtualizována a technologie zajištující dostupnost a spolehlivost SaaS služeb samozřejmostí. Maximální dostupnost služeb zajištují automatizace procesů, konfigurace HW, geografické rozložení zátěže, nepřetržité monitorovaní služeb a zálohování a jiné technické prvky. Poskytovatelé SaaS mají velké množství procesních a doporučených postupů pro řízení rizik, řízení změn a řízení chyb způsobených lidským faktorem, řízení obnovy a archivace dat, řízeni neočekávaných události a provádějí různorodé kontroly kvality služeb [70]. Tyto postupy a procesy řízení služeb umožnují dodavatelům služeb garantovat spolehlivost a kvalitu nabízených služeb s téměř stoprocentní dostupností.  Zabezpečení Nelze opomenout hlavní otázku zavedení SaaS, kterou je bezpečnost dat při výběru vhodného poskytovatele služeb. Tato otázka je hlavním problémem, kterým argumentují velké korporace v neprospěch použití SaaS. Podstatné je, zda dodavatel služeb provozuje služby a ukládá data ve vlastním datovém centru, nebo za využití služeb třetí strany. Dále jak zabezpečuje svěřená data, jaká autentizace uživatele se využívá pro přístup do systému, co všechno chrání uživatele proti krádeži a následnému zneužívaní dat, úniku informací a případně i proti ztrátě důležitých informací v podobě podnikových dat. Zabezpečení se týká především citlivých dat, která se společnosti snaží udržet v tajnosti před konkurencí, a proto dávají přednost chránit tato data na vlastním hardwaru. Ochrana podnikových dat je regulována pomocí uzavřených NDA smluv29 na základě jak tuzemské, tak unijní právní úpravy. Státy v právním prostoru Evropské unie se řídí směrnicí 95/46/EC označovanou jako „Data Protecion Directive“, která stanovuje minimální standardy pro ochranu osobních údajů a je závazná pro všechny členské státy Evropské unie. V České republice jsou tyto záležitosti dále regulovány zákonem č. 101/2000 Sb., O ochraně osobních údajů ve spojení se zákonem č. 127/2005 Sb., O elektronických komunikacích. Co se týká zabezpečení dlouhodobě v cloudu uchovaných podnikových dat (archivace), závěrečná práce „Poskytování ICT služeb v cloudu“ [68] toto podrobně vysvětluje a zdůvodňuje, proč jsou služby cloud computingu absolutně bezpečné. Současně uvádí, že podniky většinou nejsou schopné dosáhnout lepší ani podobné úrovně zabezpečení v systému podnikových dat. Dodavatelé služeb dbají především na zabezpečení přístupu k systému a na zabezpečení přístupu k datovému centru, využívají firewaly, pokročilé šifrovaní a jiné technicky zabezpečení. Cloud služby jsou tímto bezpochyby bezpečnější než 29

NDA - non disclosure agreement

71

podniková síť, neboť využívají nejmodernější technologie, kterými předcházejí možným útokům a ostatním hrozbám. Níže stručně popíši nejběžnější technologie, které dodavatelé SaaS využívají pro zabezpečení svých služeb.  Security Center – centrální bezpečností systém pro komplexní management, správu a reporty událostí souvisejících s bezpečností datového centra.  Antivirový program – korporátní verze antivirových programů, které pomocí pokročilých analýz a detektorů zvládají zachytávat a blokovat široké spektrum virů, různorodých škodlivých kódu a jiných hrozeb. Antivirový SW je dále podpořen přítomností Anti-Malware SW spolu s filtrováním URL adres. Chrání tak nejen proti standardním virům, ale i před zcela novými viry a dalšími potenciálními hrozbami.  Firewall – chránící systém především před hackery, krádežemi identit a dat. Současně detekuje a blokuje jakýkoliv podezřelý, nevyžádaný nebo neautorizovaný přistup z prostředí internetu a také do vnitřního prostředí firemní sítě.  Antispamový systém – systém pro klasifikaci a blokaci hrozeb v podobě výskytu nepotřebného spamu, nevhodného obsahu nebo virů. Filtruje příchozí a odchozí emaily a předává do karantény podezřelé dokumenty, aby se zabránilo hrozbě šíření viru a s tím související poškození rozsáhle sítě SaaS. Tento systém zastavuje e-mailové hrozby a útoky dříve, než dorazí do podnikové sítě.  Attack Protection- technika detekovaní a blokovaní Denial-of-Service (DoS) útoků a různých dalších útoků směřujících například na SMTP servery  Vulnerability Scanning – zajištuje automatické monitorovaní zabezpečení sítí a detekci zranitelných míst v systémech nebo aplikaci. Dodavatelé kromě těchto standardních prostředků využívají i řadu dalších technologií k zabezpečení sítě a datových center jako šifrovaní dat nebo šifrování síťové komunikace proti odposlechu a jiné. Oproti dodavatelům služeb SaaS, podniky využívající vlastní klasické systémy a často zanedbávají problematiku zabezpečení s tím, že se uspokojuji myšlenkou, že mají vše pevně pod kontrolou za pomoci bezpečnostního řešení starého několik let. Dodavatelé SaaS si zanedbání takového rozsahu nemohou dovolit, neboť chrání cizí data a v případě problému by související nedůvěra mohla znamenat i zánik dodavatele. Uživatel má samozřejmě také možnost přispět k minimalizaci šance výskytu nebezpečí a může kontrolovat, co probíhá v jeho systému. Správce IT v podniku je schopen sledovat kdo je přihlášen do systému, jaké akce jsou vykonané a kým. Dále je oprávněn přidělovat práva využívat podnikový systém. Může tak omezit některým uživatelům například mazání podnikových dat, nebo přístup do složek obsahující důležitá firemní data. Dodavatelé SaaS poskytují komplexní monitoring využívaní služeb, tzn. kolik uživatelů bylo přihlášeno za konkrétní období, jaké moduly byly nejvíce využité a další statistiky. Zajímavě ovšem je, že i dodavatel SaaS má přistup a právo na řízení dat pro kontrolu přístupu k zákaznickým datům a procesům probíhajícím v prostředí ERP systému (mazaní souborů, odpojení od sítě, přidání práv uživatelům, a jiné). To vše je samozřejmě s oboustrannou důvěrou že se nevykoná nic, co by nebylo v zájmu firmy, která si SaaS řešení pořídila. Jsem toho názoru, že tím podnik 72

využívající služby SaaS tímto v nějakém smyslu ztrácí kontrolu nad svými daty a schopnost vidět kdo k nim má přistup a kdo je ovládá [71]. „Jedním z kritiků tohoto konceptu je i Richard Stallman, zakladatel projektu GNU30. Poukazuje především na nebezpečí ztráty soukromí uživatelů a nárůstu moci společností, u kterých by byla data uživatelů ukládána“ [74]. Nejčastěji dochází k útokům, zneužití dat a úniku tajných informací souvisejících s know - how podniku, které následně ohrožují konkurenceschopnost podniku na trhu. Z tohoto důvodu nelze globálně přejít na SaaS řešení, protože stále existují specifické případy, kdy je vhodné minimalizovat hrozbu zneužití dat tím, že jsou držena na vlastních zdrojích, nad kterými bude mít podnik plnou kontrolu. Mobilita a globální působnost podniku Další nespornou výhodou, kterou přináší SaaS pro uživatele je vysoká mobilita. SaaS řešení bylo primárně navrženo a vyvíjeno pro webový přistup a na mobilní zařízení. Uživatelé tak mají operativní přístup (nepodmíněný přítomností v podniku) nejenom k důležitým podnikovým datům, ale i k celému ERP systému. Mohou tak nejen získat potřebné informace, ale také jsou schopni provádět nezbytné úkony prostřednictvím mobilní kanceláře. Je potřeba pouze připojení k internetu, přístupové údaje a konkrétní SaaS řešení podporující browser. Tato kapitola úzce souvisí s trendem mobilního ERP, proto výhody a možnosti využiti mobility SaaS jsou podrobně popsané již v kapitole 3.3. Uživatelé ERP systému, poskytovaného formou služeb, mají přístup z jakéhokoli zařízení, tedy jak z PC, tak i z notebooku nebo mobilního zařízeni (smartphonu a tabletu). SaaS je podporován na všech operačních systémech, počínaje MS Windows, Android, iOS, Blackbery a Linux přes webové prohlížeče Internet Explorer, Opera, Chrome a Firefox. Aplikace je flexibilně přizpůsobena možnostem zobrazení konkrétního zařízení a tak zůstává efektivně pracovat na poměrně širokém spektru HW. Nároky na HW jsou odvozeny od výkonu browseru zařízení, na kterém se přistupuje k SaaS (možnosti zobrazení, rychlosti načítaní a výpočetní výkon HW při práci s browserem), a na rychlosti poskytované internetové konektivity (v případě připojení přes GSM síť i na hardwarem zařízení podporované nejvyšší rychlosti připojení). Rychlost načtení webového rozhraní, kde je provozován SaaS, je přímo úměrná rychlosti datového připojení uživatele a dále nemůže být ovlivněna poskytovatelem služby SaaS. Tímto vzniká firmě využívající SaaS další náklad související s cenou vynakládanou na spolehlivou internetovou konektivitu, který je dána cenou poskytovatele těchto služeb, zpravidla mobilního a pevného datového připojení. Dalším z přínosů mobility SaaS je možnost globální působnosti podniku využívající SaaS a s tím spojené propojení všech ERP systémů pro kontrolu obchodováni a řízení mezinárodních podnikových procesů. Řada podniků využívá stejný ERP systém napřič celou organizací a nasazuje ho na každé pobočce bez ohledu na region. Pomocí SaaS je nasazení Projekt GNU - projekt zaměřený na svobodný software, obsahuje čtyři základní svobody: (0) spouštět program, (1) studovat a měnit program v podobě zdrojového kódu, (2) šířit nezměněné kopie a (4) šířit svoje upravené, vylepšené verze [80] 30

73

jednodušší a ušetřené náklady na implementaci tak mohou být značné. Tato výhoda souvisí s další vlastností SaaS a sice možností integrace s jinými systémy. V souvislosti s rostoucí mobilitou podniky zajímá i propojení nebo přizpůsobení jednotlivých stávajících ERP systémů tak, aby bylo možné propojit svůj stávající ERP systém tak, aby spolupracoval s ostatními systémy a především také s mobilními aplikacemi. Propojení a vzájemná spolupráce je požadována jak u zastaralých light verzí ERP systémů, tak u robustních ERP nebo ERP provozovaných formou SaaS. Cloud služby, včetně SaaS, nemají s integrací problémy a vývoj tyto možnosti stále vylepšuje. V případě propojení SaaS se stávajícím klasickým systémem je nutně zjistit možnosti integrace a správný formát dat. V případě propojení systémů od stejného dodavatele (například Abra G3 a ABRA G3 formou SaaS) se neočekávají žádné komplikace. Problémy vznikají spíše u individuálně vyvinutých systémů a doplňkových aplikací. Zde je nutné také zvážit odezvu systémů a datovou kapacitu síťového připojení v případě migrace větších objemů dat. Další variantou je propojeni jednotlivých SaaS systémů mezi sebou. Jsem toho názoru, že výše uvedené výhody SaaS řešení by měly znatelný přínos i při zavedení ERP systému ve velkých podnicích pomoci modelu „Dvouúrovňového ERP systému“ (podrobně kap č. 3.2). Podnik vlastnící robustní ERP systém by umožnil pobočkám využívat jejich vlastní ERP systém formou SaaS, který by odpovídal požadavkům konkrétní pobočky (v regionálním smyslu i smyslu oboru podnikání). Sekundární podniková jednotka (například pobočka, marketingové oddělení nebo i jednotliví zaměstnanci pracující v terénu) by tak využila všechny výhody SaaS systému. Odpadla by tak potřeba zavádět na všech úrovních společnosti stejný robustní a velice drahý ERP systém. Postačovalo by pouze vybrat jednotný SaaS software, implementovat ho na jednotlivých pobočkách a následně tento systém propojit se systémem centrály, tedy s klasickým plnohodnotným ERP systémem. Tak by veškerá důležitá data byla uchovaná na vlastních zdrojích podniku. Tím by odpadly časté obavy o data a jejich zabezpečení, které jsou častým důvodem pro zamítnutí nasazení SaaS ve velkých podnicích. Pobočky fungující na SaaS řešení by k těmto datům měly přístup a nadto by měly vlastní ERP systém, který bude lépe odpovídat konkrétnímu odvětví, než na centrále běžící robustní ERP. Fakticky ani ekonomicky není potřeba zavedení plnohodnotného ERP systému na všech pobočkách. Například pobočka zabývající se marketingem v určité oblasti nepotřebuje mít na svém vnitřním systému modul výroba, sklad apod. Podnik tak nepřeplácí za nepotřebné funkce jako u klasického ERP, ale přitom každá pobočka bude využívat jednotný SaaS, jen pro každou pobočku bude vybrána konkrétní a nejvíce adekvátní funkcionalita. Nadto, jak bylo popsané v kapitole č 3.3 „Mobilní ERP“, podnik nemusí investovat do pořízení veškerých výpočetních zdrojů v případě, že firemní jednotce budou stačit pro pracovní účely pouze mobilní zařízení. Pro velké podniky, které kompletně nechtějí přecházet na SaaS, buď z důvodu rizika úniku informací, ztráty dat, špatnému zabezpečení nebo konzervativnímu přístupu, zavedeni ERP systému modelem „Dvouúrovňového ERP systému“ s propojením k modelu SaaS je bezpochyby nejlepším řešením. Dosáhne se tak největší možné efektivity při pokrytí všech podnikových procesů a požadavků na systém a efektivnímu vynakládaní podnikových 74

finančních zdrojů. Zde se myslím, že existují rezervy a možnosti vývoje SaaS směrem k využití ve velkých korporacích. Snaha poskytnout kvalitní služby propojení SaaS s vnitřními systémy jednotlivých podniků může SaaS řešení poskytnout dostatek finančních prostředků i pro jeho následný vývoj a budoucí nasazení v rámci velkých podniků. Do doby, kdy nebudou rozvinuté robustní systémy formou SaaS, nepřestane být toto řešení „novinkou“ a tím bude stále odrazovat velké konzervativní společnosti od jeho nasazení namísto klasického podnikového ERP. Automatické zahrnutí sociálních sítí v ERP formou SaaS Užití ERP formou SaaS přináší podniku také výhodu nativní podpory a přímé integrace sociálních sítí v ERP systému. Odpadá tak složitá implementace sociální sítě do klasického ERP a zaměstnanci mohou začít využívat všech výhod sociálních sítí již od zavedení SaaS řešení do podniku. 4.2.6 Obecná rizika spojená s využíváním SaaS služeb Jako každé řešení i SaaS sebou přináší jisté nevýhody. Na tomto místě bych chtěla analyzovat již získané informace a popsat hlavní hrozby, které při zavedení SaaS nelze opomíjet a které považuji za podstatné zmínit. Jedná se o rizika spojená s následujícími vlastnostmi řešení SaaS nebo možnými událostmi nastalými v souvislosti s jeho zavedením. Výpadek přístupu k SaaS Problémem kterým začnu, je výpadek serveru. Občas se jednoduše stane, že služba není bez předchozího upozornění dostupná. V běžném životě se uživatelé webových služeb potkávají s takovými situacemi poměrně často. Většinou se nejedná o nic závažného, uživatelé počkají několik minut nebo hodin než dojde k obnovení přístupu k webové stránce nebo přihlášení k poštovní schránce. A žádný poskytovatel služeb stoprocentní spolehlivost nemůže zaručit. U firemních ERP systémů každý výpadek a s ním související zpoždění může pro společnost znamenat ztráty. V případě použití na vlastních zdrojích instalovaných klasických ERP systémů, během výpadků vnitřního serveru celá firma většinou pokračuje pracovat s daty, která jsou uložena na jejich počítačích. Proto výpadek serveru neovlivni celý chod podniku a výrazněji zasáhne pouze některá oddělení a maximálně neumožní aktualizaci a sdílení dat. Jinak je tomu u SaaS, který při výpadku bude zcela nepřístupný, včetně firemních dat, které jsou většinou přístupné online a otevírají se v prostoru internetového prohlížeče. Pokud chybí přístup k serveru, případně není internetové připojení, celý podnik je značně limitován a část pracovníků musí čekat, až dojde ke znovuspuštění služby. Výpadkům se nedokázali vyhnout ani majoritní poskytovatelé cloudových služeb jako Amazon Web Services nebo Gmail. Samozřejmě každý dodavatel SaaS smluvně garantuje spolehlivý běh systému (který je vyjádřen v procentech s tím, že většina poskytovatelů garantuje spolehlivost služby na 99% a více) a v případě výpadku slibuje servisní zásah do jedné hodiny, opravu a následné dodáni služby v nejkratší době (většinou do tří hodin). Nepřístupnost služby může způsobit nejen chyba dodavatele služeb, ale i selhání internetového připojení nebo chyba na straně uživatele. Podniky na tyto případy musí být připraveny a snažit se minimalizovat 75

možnost vyskytnu výpadku z jejich strany. Výběr spolehlivého internetového providera tak může být prvním krokem. Tyto rizika tak jde do jisté míry kontrolovat a dodavatelé služeb se samozřejmě snaží co nejvíce selháním předcházet a v případě, že k chybě dojde, přistupují odpovědně ke vzniklému problému a činí všechny potřebné kroky k jeho nápravě. Riziko výpadku serveru je rizikem, které sice nejde stoprocentně odvrátit, ale jde mu výše uvedenými postupy poměrně účinně předcházet a tím ho také do značné míry eliminovat. Toto riziko tak jde dle mého názoru ze strany podniku podstoupit. Zvláštní pozornost by mu měly věnovat firmy, kde se pracujete s daty, které během několika hodin přináší vysoké příjmy a několikahodinový výpadek může znamenat značné ztráty (typicky například investiční společnosti). Upgrade systému Dalším problémem je nevyžádaná a neočekávaná automatická aktualizace systému. Automatický průběžný upgrade systému udržuje systém aktuální pro všechny uživatele, umožňuje průběžně vylepšování funkcionalit a celkového systému, a neznamená přitom další investici pro podnik. Ale aktualizace nemusí být vždy vhodné pro všechny uživatele. Většina IT odborníků předem doporučuje neaktualizovat aplikaci bez rozmyslu, ale počkat až dodavatelé nové verze SW řádně otestují a opraví veškeré systémové chyby, bugy a ostatní s aktualizací spojené problémy, které se mohou vyskytnout v nových verzích SW. Poskytovatelé SW se zpravidla snaží co nejrychleji dodat SW a pak tento SW průběžně za chodu opravují, a tak uživatele většinou pracuji s ne zcela dokončenými verzemi, které obsahují menší systémové chyby. Tento problém se přímo týká i SaaS. U desktopových klasických ERP systémů, v případě nabídky aktualizace systému, uživatel sám rozhodne, zda a jestli vůbec upgrade potřebuje a následně nainstaluje. Častý jevem je, že uživatel je s již využívanou aplikací spokojen a je na ni zvyklý, a nová verze mu nemusí zcela vyhovovat (jiný interface, jiná funkcionalita, nebo další jiná vlastnost, se kterou uživatel nebude spokojen). Proto IT oddělení formy ponechá zaměstnance pracovat ve starší verzi systému bez toho, aby byl někdo nucen systém aktualizovat. U systémů poskytovaných jako služba přes webové rozhraní je tomu úplně jinak. Uživatel SaaS se aktualizacím nevyhne a musí se přizpůsobit změnám a přijmout nové vzhledy, funkcionality a možnosti SW. Většinou se jedná pouze o drobná vylepšení, ale občas se vývojáři zaměří na celkový redesign systému a namísto dobře známého prostředí se uživatelé ráno setkají bez předchozího upozornění s absolutně novým SW. Následně potřebují nějaký čas na seznámení s pracovním prostředím a jeho funkcionalitami. Takováto průběžná aktualizace tak může značně zbrzdit zaběhlý pracovní proces v podniku. Cenzura podnikových dat S cenzurou se lze setkat převážně na serverech, které poskytuji službu zpracování a zveřejňování datových obsahů. Provozovatelé serveru jsou v určitém smyslu zodpovědní za obsah zveřejněný přes jejich služby, a mají povinnost sledovat, aby data byla v souladu přinejmenším se zákony a dobrými mravy. Jednou z výhod SaaS je v tom, že nabízí široké možnosti sdílení souborů a dat nejenom mezi zaměstnanci, ale i jejich zveřejnění a sdílení přes webové služby (MS Sharepoint, sociální sítě jako Facebook, Google +, Twitter a jiné). V 76

okamžik porušení pravidel pro obsah sdílených dat mají poskytovatelé právo sdílená data omezit nebo zablokovat. Tak se může stát, že mohou být potřebná podniková data zablokovány omylem, protože automatizované filtry obsahu vždy nepracují stoprocentně. Dobrým příkladem může být třeba spam filtr na příchozí poštu, který může omylem zachytit potřebnou korespondenci. Omezení služeb/uživatele Při využívaní služeb poskytovatele, uživatel dává poskytovatelům určitá práva. Například možnost omezeni služeb při nedodržení data splatnosti faktury za poskytované služby. Toto je největším rizikem, které může podnik očekávat. Může se jednoduše stát, že platba nedorazí včas. Způsobeno to může být jak uživatelem, tak i třetí stranou, například nezdařeným bankovním převodem, výpadkem banky a jiné externí služby a v souvislosti s tím dojde k zamítnutí přístupu ke službě s tím, že veškerá podniková data jsou v daný okamžik zadržena v prostředí zablokovaného systému. Další častou variantou je omezeni systému, případně zablokováni přístupu k systému podmíněné minimálním počtem přihlášeni nebo dobou, kdy nebyl žádný uživatel přihlášen. Tak uživatel, který služby nevyužíval delší dobu, bude uvědomen (většinou pomoci emailu) o zrušení, nebo zablokování existujícího účtu, případně o omezení služeb (například snížení objemu úložiště za účelem osvobozeni místa pro ty, kteří služby aktivně využívají, apod.). Uživatel služeb tak bude vždy závislý na vůli poskytovatele služby. Obtěžování Scénář poskytováni jakékoli služby je nalákat zákazníka tak, aby využíval této služby co nejvíce. A v okamžiku, kdy uživatelé začnou využívat zaplacených služeb, dodavatelé začnou proaktivně nabízet přidružené služby a funkcionality, agendy a různorodé aplikaci navíc, samozřejmě za příplatek. Zpravidla se jedná o malé příplatky, ale po objednání několika služeb navíc to pro firmu znamená nárůst nákladů v řádu tisíců korun ročně. Dodatečné funkce se nabízejí pomocí reklamy, zasílaní emailu (spamů), umístění nefunkčních tlačítek do rozhraní aplikace tak, aby zákazník viděl, jakou službu navíc může mít pouze za malý doplatek. Při využití těchto doplňkových služeb celková cena časem může vzrůst natolik, že dojde k dosažení bodu zvratu, kdy pořízení klasického ERP systému bude výhodnější než SaaS řešení. Ztráta podnikových dat Nejde ani o to, jak moc efektivně poskytovatelé SaaS zabezpečují SaaS proti ztrátám nebo úniku uživatelských dat. Muže dojit, jak jsem popsala výše, k výpadku systému, kdy uživatel nebude mít přístup ke svým datům. Druhou variantou je ta, že zákazník nezvládne zaplatit služby a přístup mu bude odepřen dříve, než uživatel stihne důležitá data exportovat na vlastní zařízení (pokud je takový export vůbec možný). Třetí nejhorší, ale stále reálnou hrozbou je, že z jakýchkoliv důvodů dodavatel služeb přestane služby poskytovat (ekonomický zánik poskytovatele apod.) a služba bude bez předchozího oznámení náhle ukončena a firemní data v lepší variantě budou dlouhodobě nedostupná, v té horší nenávratně 77

ztracena. Reálná možnost takovéto situace je dle mého názoru největším rizikem jakékoli služby založené na cloudovém řešení. 4.2.7 Závěr - budoucnost SaaS SaaS má své nesporné výhody. Vývojáři dělají vše pro to, aby zavedení ERP formou SaaS bylo co nejsnadnější a co nejvíce dostupné širokému okruhu uživatelů. SaaS znamená i snížení nákladů, nejde již o velké investice (milionové investice, které jsou vynakládány za takové ERP systémy jako je SAP). Jde i o jednodušší řešeni pro podniky, než rozhodovat o spouštění dlouhodobého projektu týkajícího se zavedeni robustního ERP systému, jehož kompletní zavedení může trvat podle velikosti firmy i několik let. SaaS se snaží získat nové uživatele i svým intuitivním uživatelským rozhraním, které firmě snižuje časové nároky na proškolení zaměstnanců/uživatelů podnikového systému. Nelze tak pochybovat o tom, že podnikové systémy provozované formou SaaS se začnou v dohledné době prosazovat nejen na globálním, ale i tuzemském trhu. Pro malé a střední podniky existuje poměrně široká nabídka cloudových řešení, která se jeví oproti tradičním řešením velmi konkurenceschopná, a v mnohém je již co do poměru ceny k výkonu přesahují. Rozhodně bych podpořila myšlenku malého či středního podniku využít ERP systém dodávaný formou SaaS, za podmínky, že dostatečně zmapuje situaci na trhu a následně vybere stabilního dodavatele tohoto řešení. Kde je tedy dle mého názoru budoucnost SaaS? Jedním z hlavních poznatků v této souvislosti je, jak již bylo opakovaně uvedeno, že dodavatelé EPR systémů se snaží vytvořit co nejuniverzálnější SW tak, aby pokryl značný okruh uživatelů, proto je poměrně omezený a většinou obsahuje pouze standardní a nejvíce v podnicích využívané funkce, respektive moduly. Proto jsou, v souladu s mými předpoklady, vhodné spíše pro malé a střední podmínky a operativní podnikové procesy (operativa). Jak již bylo zmíněno v předchozích kapitolách, velké podniky si vybírají SW řešení tak, aby pokrylo celou oblast funkcionalit společnosti, z čehož pramení i nadstandardní požadavky na ERP systém. Proto SaaS bude vhodný pro velké společnosti jenom v případě nákupu tohoto řešení pouze pro určitou skupinu zaměstnanců (případně konkrétní oddělení). K tomu dochází pouze za předpokladu, že se nevyplatí pro zmíněnou skupinu pracovníků implementovat robustní řešení. SaaS řešení je vhodné také v případě, když je proces ve všech jednotkách organizace standardizován na stejné úrovni, vykonáván totožným způsobem a neobsahuje žádné specifické požadavky na systém, jinými slovy není potřeba žádný velmi specifický modul. Přikláním se k názoru, že pro velké podniky je vhodné použít dvouúrovňový ERP systém. Konkrétně se tento dvouúrovňový model bude skládat z instalace primárního robustního ERP systému na centrále, kde budou shromážděné a uchované veškeré podnikové data. Druhou vrstvou pro pobočky, franšízy a jiné podnikové jednotky bude ERP systém formou SaaS, který bude plně kompatibilní a kooperovat se systémem centrály. V současné době lze použít například systém ABRA, který nabízí svůj robustní ERP systém, a současně nabízí ERP i formou SaaS. Tím garantuje bezproblémová a plně kompatibilní propojení klasického systému se systémem na cloudu. Toto řešení souvisí s dalším doporučením níže. 78

Jedná se o doporučení, která se týkají podniků všech velikostí. Jednoznačně je vhodné nechávat archivaci dat v kompetenci podnikového IT oddělení, které následně data uchovává ve formě záloh na vlastních hardwarových zdrojích. Podniky, které nechávají ukládaní a uchovaní podnikových dat na zdrojích dodavatele se pravděpodobně nemusí obávat zneužiti nebo ztráty dat, ale spíše se vystavují riziku, že k podnikovým datům neočekávaně ztratí přístup, a to buď z důvodu zaviněného svojí platební morálkou, či chybou ze strany dodavatele. Přestože poskytovatelé SaaS využívají prakticky všechny moderní technologie pro zabezpečení podnikových dat, celého systému a přidružených pracovních procesů a tyto technologie bývají často nedostupné (převážně z finančního hlediska) podnikům, je riziko nedostupnosti služby a s tím spojené nedostupností podnikových dat podstatně reálnější, než v případě, že jsou data uložena lokálně. V budoucnu lze očekávat, že se poskytovatelé zaměří na vývoj propojení SaaS s firemními ERP systémy za účelem jednoduché synchronizace dat, zejména v případě, když podnik požaduje ukládat data na vlastních zdrojích a zabezpečených serverech, případně aby bylo možné propojit vlastní ERP systém centrály s cloudovým ERP systémem, který využívají pobočky. Tak bude pokryt další segment trhu, kde se SaaS ještě příliš neprosadil, a sice velké podniky. Dodavatelé SaaS dají možnost podnikům podílet se na zabezpečení vlastních podnikových dat a současně rozšíří funkcionalitu vlastních systémů poskytovaných formou služeb. Důležité je také sjednocení architektur a datových formátů pro data importovaná nebo exportovaná z ERP systémů. Souvisí to především se snadným přesunem mezi jednotlivými dodavateli a také s propojením různorodých služeb poskytovatelů mezi sebou, respektive propojení modulů od různých dodavatelů. Usnadní se tak například i rozšíření oboru podnikaní, pokrytí všech podnikových procesů a podobně. Dalším zjištěním plynoucím z mojí práce je, že řešení založené na SaaS je vhodné spíše pro segment menších podniků, především z finančního hlediska. I toto hledisko má ovšem svá úskalí. Přestože se zavedení ERP systému formou SaaS jeví jako levná záležitost, při větším počtu uživatelů a využitých služeb nastává bod zvratu a ERP systém formou služeb začíná být finančně nevýhodný, jako levnější řešení se jeví řešení založené na robustním ERP systému. Z tohoto důvodu velké podniky, které již tak v SaaS řešení oprávněně vidí určitá rizika, raději zvolí investici v podobné výši do standardního ERP systému. Poskytovatelé SaaS by se tak v budoucnu měli více zaměřit na cenovou politiku při poskytovaní služeb a vytvořit akceptovatelný platební a cenový model pro rozsáhlejší podniky s více uživateli, jako například poskytovat fixní slevu na počet uživatelů vetší než 100, případně stanoveni ceny podle délky licence pro neomezený počet uživatelů, včetně stanovení minimální délky užití (závazku). Tento trend lze například již pozorovat v novém ceníku IT Park s.r.o. pro rok 2015 na produkt podpory podnikání s názvem „Task Manager“ [18].

5 Závěr

79

Nejnovějšími trendy implementace ERP systémů, zejména SaaS je opakovaně diskutovanou tématikou mezi laickou veřejností s IT povědomím i IT profesionály, kteří se zabývají přímo vývojem těchto systémů a aplikací. V rozsahově omezeném prostoru diplomové práce jsem se zaměřila na SaaS řešení a jeho podrobnější popis z hlediska jeho budoucího uplatnění, případně i ovládnutí trhu. Cíle v úvodu práce stanovené se mi podařilo naplnit a prognózované skutečnosti jsem dostatečně ověřila analýzou informací získaných z relevantních a aktuálních zdrojů. Celkově z práce vyplynulo, že na poli ERP se vyčlenilo několik majoritních trendů, které budou v budoucnu posilovat a naopak některé z donedávna populárních trendů pravděpodobně zaznamenají značný úbytek uživatelů. Prvním z trendů implementace ERP, který v dnešní době nastupuje a s jistotou zůstane mezi předními nejen na poli ERP systémů, je mobilita. Doba si žádá rychlá a efektivní řešení pomocí pracovníků v terénu a těm musí v plnění úkolů mimo zázemí firmy pomáhat spolu s dostatečně dimenzovaným HW i spolehlivé, rychlé a efektivní ERP řešení. Dalším trendem, který bude získávat na trhu ERP systémů stále větší podíl je SaaS. Tento typ ERP založený na principu cloud computingu nabízí poměrně levné řešení pro menší a střední podniky. S využitím nejmodernějších technologií a profesionálním servisem a špičkovým technickým zabezpečením se stává silným konkurentem pro robustní ERP systémy běžící na centrálách společností. I přes své nevýhody spočívající především v práci s podnikovými daty, obtížnější migrací na jiný ERP a slabší customitovatelností se toto řešení bude velmi rychle vyvíjet a spolu s tím se pokusí i tyto prozatímní nevýhody vyřešit ke spokojenosti odběratele služby. Otázky stanovené v úvodu práce se tak podařilo v průběhu práce na základě získaných informací ověřit. Na poli malých středních firma, které vzhledem k jednodušší organizační struktuře nevyžadují žádné složité ERP řešení SaaS přináší v současné době již dostatek funkcionalit a je jednoznačně výhodnějším, než klasické ERP řešení, a bude tomu tak i do budoucna. Pokud SaaS řešení rozsahově menší a střední firmy nevyužívají, je toto výsledkem spíše jisté neznalosti a konzervativnosti, než samotným problémem řešení SaaS, které je již pro tento typ klientely zcela připraveno. Co se týká otázky vhodnosti či nevhodnosti SaaS řešení pro velké korporace, dospěla jsem k závěru, že nevhodnost SaaS pro velká korporátní řešení byla také dostatečně prací potvrzena. Neočekávám, že by došlo k situaci, kdy celý ERP systém v podniku o několika tisících zaměstnanců bude nahrazen SaaS řešením. Nejen, že by bylo toto řešení nákladné vzhledem k počtu nutných licencí, ale stále zde panuje jistý konzervatizmus a nezřídka charakter podniku, například banky nebo podniky pracující s citlivými daty, vyžaduje, aby byla data uložena lokálně na centrále podniku. Na základě studia problematiky jsem ale dospěla k možnosti částečného uplatnění SaaS v této části trhu. Řešení nebylo zatím v praxi nasazeno, ovšem dle mých závěrů a domněnek by v budoucnu mohlo najít své uplatnění. Jak bylo již v práci popsáno, v oblasti trhu ERP systémů pro rozsáhlé podnikové struktury posiluje model zavedení dvouúrovňového ERP. Není tak zcela vyloučeno, že na základě existujících nebo v budoucnu vyvinutých modulů propojujících jedno ERP s druhým (první vrstvu ERP s druhou), by se součástí těchto dvouúrovňových modul stalo i ERP formou SaaS. Zcela novou myšlenou dovozenou na 80

základě této práce je tak pouze možnost, že na poli velkých podniků a mezinárodních koncernů řešení SaaS začne postupně pronikat do robustních ERP v podobě druhé vrstvy stávajícího klasického ERP řešení. Ve dvouvrstvé architektuře tak vidím jedinou možnost, jak řešení SaaS bude možné implementovat do podniku o velkém počtu zaměstnanců a široké působnosti. SaaS se tak vzhledem k svým charakteristickým vlastnostem i specifickým požadavkům rozličných institucí pravděpodobně stane dominantním pravděpodobně na poli menších a středních podniků, a do velkých možná pronikne částečně jako součást druhé vrstvy stávajícího ERP řešení v rámci two-tier architektury. SaaS je do jisté míry limitován také svojí závislostí na kvalitní internetové konektivitě, která svým výpadkem může destabilizovat celý podnik běžící na tomto řešení. Přesto toto řešení považuji za velmi univerzální a je pravděpodobné, že se bude v delším časovém horizontu vyvíjet a bude odstraněna, případně potlačena, značná část jeho dnešních nevýhod. Současně s nárůstem tržního podílu mobilního ERP, SaaS řešení a dvouvrstvé architektury ERP, některé z předchozích řešení zaznamenávají pokles tržního podílu, a do budoucna je jistě postihne znatelný úbytek uživatelů. Bude se jednat zejména o staré robustní ERP systémy používané v menších a středních firmách a light verze ERP. Vzhledem ke skutečnosti, že tyto do jisté míry zastaralá řešení nejsou schopné konkurenčně obstát na trhu s SaaS řešením, které je jednodušší, levnější a nabízí i nové funkcionality, light ERP a zastaralé klasické ERP systémy přetrvají pouze ve firmách, které nemají dostatečně fundované IT oddělení, případně IT oddělením vůbec nedisponují. Věřím, že se mi v mé diplomové práci podařilo dostatečně podrobně popsat a analyzovat současnou situaci a trendy implementace ERP systémů, opřít popis o relevantní zdroje a zodpovědět většinu aktuálních otázek souvisejících s tímto tématem.

81

6 Zdroje [1] MARINIČ, ŠTEFAN. VÝBER A IMPLEMENTACE INFORMACNÍHO SYSTÉMU PRO FIRMU: ICT SELECTION. BRNO, 2014. Dostupné z: https://www.vutbr.cz/www_base/zav_prace_soubor_verejne.php?file_id=86201. BAKALÁRSKÁ PRÁCE. VYSOKÉ UCENÍ TECHNICKÉ V BRNE. [2] bivs\DP\vsichni trendy a zacatek.pdf [3] SLUNÉČKO, Zdeněk. Lesk a bída mobilních podnikových aplikací. IT SYSTEMS [online]. 2012 [cit. 31.3.2015]. Dostupné z: http://www.systemonline.cz/erp/lesk-abida-mobilnich-podnikovych-aplikaci.htm [4] Trendy v podnikových informačních systémech ERP v roce 2014. In: ERP FORUM [online]. 2014 [cit. 2015-03-31]. Dostupné z: http://www.erpforum.cz/erptrendy/trendy-v-podnikovych-informacnich-systemech-erp-v-roce-2014.html [5] SODOMKA, Petr a Hana KLČOVÁ. Aktuální trendy českého ERP trhu. Časopis IT Systems [online]. 2014 [cit. 2015-03-31]. Dostupné z: http://www.systemonline.cz/erp/aktualni-trendy-ceskeho-erp-trhu.htm [6] ORACLE. Oracle Day - Exkluzivní událost: DIGITAL DISRUPTION [dokumentace k udalosti]. Clarion Congress Hotel Prague Freyova 33 Praha 9 Czech Republic, 2014 [cit. 2014-07-10] Dostupné z: http://eventreg.oracle.com/profile/web/index.cfm?PKWebId=0x1029621072 [7] Ceny a varianty: Ceník. FLEXIBEE SYSTEMS S.R.O. ABRA FlexiBee [online]. 2015 [cit. 2015-03-31]. Dostupné z: https://www.flexibee.eu/ceny-a-varianty/cenik/ [8] Vision Informační systém: IS Vision je software, který Vám bude pomáhat. VISION PRAHA S. R. O. Vision [online]. 2015 [cit. 2014-11-28]. Dostupné z:http://www.vision.cz/isvision32-le/vision32-le.aspx [9] Money S4: ERP informační systém podniku pro střední společnosti. CÍGLER SOFTWARE [online]. 2015 [cit. 2015-03-31]. Dostupné z:http://www.money.cz/money-s4/ [10] Účetní online software: Prezentace programu. FLEXIBEE SYSTEMS S.R.O. ABRA FlexiBEE [online]. 2015 [cit. 2015-03-31]. Dostupné z: https://www.flexibee.eu [11] BEAL, Vangie. What is two- tier enterprise resource planning (ERP). Webopedia.com [online]. 2015 [cit. 2015-03-31]. Dostupné z: http://www.webopedia.com/TERM/T/two_tier_enterprise_resource_planning_erp.html [12] CHERNYKH, Natalya. Analýza textu (text mining) pomocí vybraného softwaru [online]. Praha, 2013 [cit. 2014-04-04]. Dostupné z: 82

http://info.sks.cz/www/zavprace/soubory/76170.pdf. Bakalářská práce. VŠE. Vedoucí práce Ing. Stanislava Hrušková Ph.D,. [13]ERP – podnikové informační systémy [online]. 2014-01-21 [cit. 2014-04-02]. Dostupné z: http://www.erpforum.cz/erp-trendy/trendy-v-podnikovych-informacnich-systemecherp- vroce-2014.html [14] Trendy v podnikových informačních systémech ERP v roce 2014. Erp-systemy.cz: erp systém, podnikové systémy [online]. 2014 [cit. 2015-03-31]. Dostupné z: http://erpsystemy.cz/tag/dvouvrstva-erp-strategie/ [15] Trendy v informačních systémech ERP v roce 2013: Aktuality, Tiskové zprávy. J.K.R [online]. 29. 01. 2013 [cit. 2015-03-31]. Dostupné z: http://www.jkr.cz/trendy-vinformacnich-systemech-erp-v-roce-2013 [16] Benefits of a Two-Tier ERP Solution. ERP Software Blog[online]. 2012[cit.2015-03-31]. Dostupné z: http://www.erpsoftwareblog.com/2012/02/benefits-of-a-two-tier-erp-solution/ [17] EPICOR SOFTWARE CORPORATION. EPICOR: ERP Software Solutions [online]. 2015 [cit. 2015-03-31]. Dostupné z:http://www.epicor.com/czech/Pages/default.aspx [18] IT PARK S.R.O. Task Manager: Ceník aplikace Task Manager [Online] 2015 [cit. 201504-01]. Dostupné z: http://taskmanager.cz/tmpage/files/pricelist-v2.0.pdf [19] Víceúrovňový přístup k ERP ušetří náklady a zajistí větší pružnost: [Tisková zpráva] Společnost Epicor zveřejňuje výsledky průzkumu strategií firem ve vztahu k ERP systémům. Lupa.cz: server o českém Internetu. 2011. Dostupné z: http://www.lupa.cz/tiskovezpravy/viceurovnovy-pristup-k-erp-usetri-naklady-a-zajisti-vetsi-pruznost/ [20] ENCORE BUSINESS SOLUTIONS. When a Two-Tier ERP Solution Makes Business Sense [online]. 2012 [cit. 2015-03-31]. Dostupné z: http://www.erpsoftwareblog.com/2012/01/when-a-two-tier-erp-solution-makes-businesssense/ [21] Office 365. S Office 365 se podniká lépe. Microsoft Corporation, [online]. 2014 [cit. 2015-04-01]. Dostupné z: http://office.microsoft.com/cs-cz/business/ [22] IDG CZECH REPUBLIC, a. s. COMPUTERWORLD: UCELENÝ INFORMAČNÍ ZDROJ PRO IT PROFESIONÁLY. Praha, 2013, 826 s. ISBN 80-86304-01-9. Dostupné z: https://www.palmknihy.cz/downloadable/download/linkSample/link_id/10604/ [23] Salesforce.com [online]. 2014 [cit. 2015-04-01]. Dostupné z: http://www.salesforce.com/eu/?ir=1 [24] ROBB, Drew. Two-tier Strategy a Way to 'Reinvigorate' ERP. IT Business Edge: Enterprise APPS todays [online]. 2012 [cit. 2015-03-31]. Dostupné z:http://www.enterpriseappstoday.com/erp/two-tier-strategy-reinvigorate-erp.html 83

[25] GoToMeeting [online]. 2014 [cit. 2015-04-01]. Dostupné z: http://www.gotomeeting.com/online/collaboration/home [26] ENCORE BUSINESS SOLUTIONS. Benefits of a Two-Tier ERP Solution. ERP Software Blog. 2012. Dostupné z: http://www.erpsoftwareblog.com/2012/02/benefits-of-atwo-tier-erp-solution/ [27] Přehledy IS - Cloud computing (SaaS). In: SystemOnLine: S přehledem ve světě informačních technologií [online]. 2014 [cit. 2014-12-16]. Dostupné z: http://www.systemonline.cz/prehled-informacnich-systemu/cloud-computingsaas/?start=1&pole=&razeni=&search=& [28] ABRA on-line, informační systém na internetu. ABRA [online]. 2013 [cit. 2015-04-01]. Dostupné z: http://www.abra.eu/sluzby/abra-on-line [29] PETRÍK, Vladimír. Analýza nabídky ERP systémů pro malé a střední podniky formou SaaS v ČR DIPLOMOVÁ PRÁCE Student : Bc. Vladimír Petrík Vedoucí : Ing. Josef Basl, CSc. Oponent : Ing. Jana Fortinová 2014 [online]. Praha, 2014 [cit. 2015-04-01]. Dostupné z: https://www.google.cz/url?sa=t&rct=j&q=&esrc=s&source=web&cd=1&ved=0CEAQFjAA &url=http%3A%2F%2Fisis.vse.cz%2Flide%2Fclovek.pl%3Fzalozka%3D13%3Bid%3D442 %3Bstudium%3D131340%3Bdownload_prace%3D1&ei=Vpn9VMukD4rvUpXzgrAD&usg= AFQjCNH8StoEKDBIv9LqbdZnB1kntQw2RQ&bvm=bv.87611401,d.d24&cad=rja. Vysoká škola ekonomická. Vedoucí práce Ing. Josef Basl, CSc [30] VERSINO CZ, s.r.o. SAP Gold Business Partner: SAP Business One Versino [online]. 2013 [cit. 2014-01-22]. Dostupné z: http://www.versino.cz/Produkty/SAP-Business-OneOnDemand.aspx [31] ERP Strategies: Choosing Between Single Instance or a Two-Tier Approach. Retrieved December 2011 [cit. 2015-03-31]. from CompareERPsoftware.com Dostupné z: http://www.compareerpsoftware.com/offer/erp-strategies-choosing-between-single-instanceor-a-two-tier-approach/ [32] MANAGEMENTMANIA.COM. Total Cost of Ownership (TCO): Co je Total Cost of Ownership. 2013. Dostupné z: https://managementmania.com/cs/total-cost-of-ownership [33] Cloud One: Pronájem nebo outsourcing provozu informačního systému SAP Business One v cloudu. VERSINO CZ, s.r.o. Cloud One: powered by SAP Business One [online]. 2014 [cit. 2015-04-01]. Dostupné z: https://www.cloudone.cz/cs-CZ/Sluzby/Cloud-One.aspx [34] ARC CONSULTING, s.r.o. ARC Consulting, s.r.o [online]. 2013 [cit. 2014-12-22]. Dostupné z: http://www.arc-consulting.cz/ [35] ERP systemy: Oracle uvádí 14 nových mobilních aplikací pro snadnou práci se sadou Oracle E-Business Suite. · erp-systemy.cz: erp systém, podnikové systémy [online]. 2014 [cit.

84

2015-03-31]. Dostupné z: http://erp-systemy.cz/oracle-uvadi-14-novych-mobilnich-aplikacipro-snadnou-praci-se-sadou-oracle-e-business-suite/ [36] KOLÁŘ, Pavel. Jaké trendy nás letos čekají ve sféře podnikových ERP systémů?. Nitemedia s.r.o., [online]. 2014 [cit. 2015-03-31]. Dostupné z: http://www.itbiz.cz/clanky/jake-trendy-nas-letos-cekaji-ve-sfere-podnikovych-erp-systemu [37] Mobilní informační systémy s integrací do podnikového ERP. MIBCON a.s [online]. 2013 [cit. 2015-03-31]. Dostupné z: http://www.itpoint.cz/mibcon/clanky/?i=mobilniinformacni-systemy-s-integraci-do-podnikoveho-erp-8838 [38] Hosting Infinity. SystemOnLine [online]. 2015 [cit. 2015-04-01]. Dostupné z: http://www.systemonline.cz/prehled-informacnich-systemu/cloud-computing-saas/hostinginfinity-1.htm [39] erpDROID - řešení pro ERP systémy: erpDROID pro Altus Vario. In: ICTsystem, a.s [online]. 2014, 2014 [cit. 2015-03-31]. Dostupné z: http://www.ict-software.cz/vyvojaplikace-pro-android.html [40] Mobilní OZ: Mobilní obchodní zástupce. In: ICTsystem, a.s [online]. 2014, 2014 [cit. 2015-03-31]. Dostupné z: http://www.ict-software.cz/obchod-mobilni-oz.html [41] Mobilní Výkony: Mobilní Výkony pro Váš Android. In: ICTsystem, a.s [online]. 2014, 2014 [cit. 2015-03-31]. Dostupné z: http://www.ict-software.cz/mobilni-vykony.html [42] Přehled "1C: Enterprise 8". 1C [online]. 2012 [cit. 2014-11-01]. Dostupné z: http://www.v8.1c.ru/overview/ [43] Softwarový systém "1C:Enterprise 8" [online] CzBrand. 2004-2013 [online] [cit. 201411-01] Dostupné z: http://www.czbrand.cz/index.php?option=com_content&view=section&id=10&Itemid=250& lang=cs [44] Požadavky na systém: Technologická platforma 1C:Enterprise. In: 1C:Enterprise: IS SW [online]. 2014, 2014 [cit. 2015-03-31]. Dostupné z:http://www.v8.1c.ru/overview/ [45] CHROUST, Martin. Samsung KNOX: bezpečnost především [recenze]: Zabezpečený režim Samsung KNOX je u Androidu velkou bezpečnostní výztuhou, skrývá ale i některá úskalí. In: SamsungMania.cz [online]. Mlada Fronta, 2014 [cit. 2015-03-31]. Dostupné z: http://samsungmania.mobilmania.cz/clanky/samsung-knox-bezpecnost-predevsim-recenze/sc309-a-1325928 [46] INFINITY, a.s. Kompletní IT řešení: Infinity [online]. 2013 [cit. 2014-12-22]. Dostupné z: http://www.infinity.cz/ [47] HRUBEŠ, Jan. Mobilní technologie v ERP. Praha, 2012. http://isis.vse.cz/zp/102681/podrobnosti. Dostupné z: 85

http://www.vse.cz/vskp/29784_mobilni_technologie_v erp. Diplomová práce. Vysoká škola ekonomická. [48] Software as a Service - Software jako služba. APEX Computer, s.r.o [online]. 2012 [cit. 2015-04-01]. Dostupné z: http://www.kostka.net/cs/zpusoby-financovani/saas [49] Vývoj mobilních aplikací dle požadavků. ICTsystem, a.s [online]. 2014 [cit. 2015-0331]. Dostupné z: http://www.erpdroid.cz/produkty/vyvoj-mobilnich-aplikaci/ [50] PICEK, Ing. Radan. O mobilitách a ERP. E15.cz: Asseco Solutions, a.s [online]. 2014 [cit. 2015-03-31]. Dostupné z:http://zpravy.e15.cz/byznys/technologie-a-media/o-mobilitacha-erp-1129101#utm_medium=selfpromo&utm_source=e15&utm_campaign=copylink [51] O nás: SUNNYSOFT. MAgent: sunnysoft [online]. 2013 [cit. 2015-03-31]. Dostupné z: http://mobilnierp.cz/o-nas.php [52] SAP Business One: ideální řešení pro řízení dceřiných firem a poboček v rámci velkých korporací. VERSINO CZ, s.r.o. Cloud one: powered by SAP Business One [online]. 2014 [cit. 2015-04-01]. Dostupné z: https://www.cloudone.cz/cs-CZ/SAP-Business-One-ve-velkychfirmach.aspx [53] JONES, Charlie. Popular Features in Business Mobile: The Benefits of Business Apps. SevenTablets: Full spectrum B2B mobility Solutions. 2015. Dostupné z: http://seventablets.com/blog/category/user-experience/ [54] Software jako služba (SaaS): móda nebo revoluce v IT. Firemnifinance.cz: Auriga [online]. 2010 [cit. 2015-04-01]. Dostupné z: http://firmy.finance.cz/zpravy/finance/266764-software-jako-sluzba-saas-moda-neborevoluce-v-it [55] Mobilní katalog: Mobilní katalog pro chytré telefony a tablety. In: ICTsystem, a.s [online]. 2011, 2014 [cit. 2015-03-31]. Dostupné z: http://www.ict-software.cz/mobilnikatalog.html [56] Understand The True Cost Of Cloud Services. Forrester: CIO Proffesionals [online]. 2012 č. 1 [cit. 2015-04-01] Dostupné z: www.forrester.com [57] HASALÍK, Radim. Jak zavést ve firmě vlastní sociální síť. LINKEDIN CORPORATION. Práce na dálku [online]. 2012, 2015 [cit. 2015-04-01]. Dostupné z: http://www.slideshare.net/hasalik/vnitrofiremn-sociln-st [58] 10 let Facebooku: Jak změnil podnikání i životy uživatelů?. Česká televize [online]. 2014 [cit. 2015-04-01]. Dostupné z:http://www.ceskatelevize.cz/ct24/ekonomika/260838-10-letfacebooku-jak-zmenil-podnikani-i-zivoty-uzivatelu/ [59] Sociální sítě pro firmy a B2B marketing. Frey Consulting,s.r.o [online]. 2012 [cit. 201504-01]. Dostupné z: http://www.frey-consulting.cz/products/socialni-site-pro-firmy-a-b2b86

marketing/?utm_source=copy&utm_medium=paste&utm_campaign=copypaste&utm_content =http%3A%2F%2Fwww.frey-consulting.cz%2Fproducts%2Fsocialni-site-pro-firmy-a-b2bmarketing%2F [60] ČERNÝ, Michal. Firemní sociální sítě: výzva, nutnost nebo buzzword?. ADSL s.r.o [online]. 2013 [cit. 2015-04-01]. Dostupné z: http://www.dsl.cz/clanek/2823-firemni-socialnisite-vyzva-nutnost-nebo-buzzword [61] ANGOVE, Duncan. Moderní ERP dnes znamená sociální ERP. ERP Forum [online]. 2013 [cit. 2015-04-01]. Dostupné z: http://m.erpforum.cz/erp-trendy/moderni-erp-dnesznamena-socialni-erp.html [62] Info~Tech, SaaS: What is it and why you should care, September [online]. 2006 [cit. 2015-04-01] Dostupné z: http://www.infotech.com/images/upload/Premium_Technology_What_Is_SaaS.pdf nebo ZÁVODNÝ, Michal. Vliv modelu "software jako služba" na dodavatelskou a uživatelskou stranu a na jejich produktivitu [online]. Praha, 2008 [cit. 2015-04-01]. Diplomová práci. Vysoká škola ekonomická. Dostupné z: https://www.google.cz/search?client=opera&q=Vliv+modelu+%22software+jako+slu%C5% BEba%22+nadodavatelskou+a+u%C5%BEivatelskou+stranu+a+na+jejichproduktivituMichal +Z%C3%A1vodn%C3%BD&sourceid=opera&ie=UTF-8&oe=UTF8#q=Vliv+modelu+%22software+jako+slu%C5%BEba%22+na+dodavatelskou+a+u%C5%B Eivatelskou+str%C3%A1nku+a+na+jejichproduktivitu+michal [63] Online Tech Inc. Top 5 reasons why your company should transition to private cloud computing.ONLINE TECH [Online] 2012 [cit. 2015-04-01] Dostupné z: http://www.onlinetech.com/resources/etips/cloud-computing/top-5-reasons-why-yourcompany-should-transition-to-private-cloudcomputing. [64] Sociální sítě nutí firmy hrát fér, každý přešlap je vidět. Česká televize: ČT24 [online]. 2014 [cit. 2015-04-01]. Dostupné z: http://m.erpforum.cz/erp-trendy/moderni-erp-dnesznamena-socialni-erp.html [65] NEPUSTILOVÁ, Radka. Firemní sociální sítě: zavedení vnitrofiremní komunitní sítě Yammer a konzultace pro využití Linkedin pro firemní účely. Idealine Solutions s.r.o [online]. 2015 [cit. 2015-04-01]. Dostupné z: http://www.worklinesluzby.cz/sluzby/firemnisocialni-site [66] MARTOCH, Michal. Jak zavést firemní sociální síť v praxi: Podnikové IS. CIO Business World [online]. 2012 [cit. 2015-04-01]. Dostupné z:http://businessworld.cz/podnikove-is/jakzavest-firemni-socialni-sit-v-praxi-9244

87

[67] Přehledy IS: SAP BUSINESS ONE ONDEMAND. SystemOnLine [online]. 2012, 2013 [cit. 2015-04-05]. Dostupné z:http://www.systemonline.cz/prehled-informacnichsystemu/cloud-computing-saas/sap-business-one-ondemand-1.htm [68] NEUMANN, Jiří. Poskytování ICT služeb v cloudu [online]. Praha, 2012 [cit. 2015-0401]. Dostupné z:http://www.diplomovaprace.cz/2012/68/NEUMANN_final.pdf. DIPLOMOVÁ PRÁCE. Vysoká škola ekonomická v Praze. Vedoucí práce prof. Ing. Jiří Voříšek, CSc [69] ZACH, Tomáš. Cloud computing, jeho využití a dopad na korporátní prostředí. Praha, 2013. BAKALÁŘSKÁ PRÁCE. Unicorn College. Vedoucí práce Ing. Tomáš Kroček. [70] RHOTON, John. Cloud Computing Explained : Implementation Handbook for Enterprises. United States : Recursive Press, 2009. 508 s. ISBN 978-0956355607 [71] BADGER, Lee, a další. DRAFT Cloud Computing Synopsis and Recommendations [Online] 2011 [cit. 2015-2-28.] http://csrc.nist.gov/publications/drafts/800-146/Draft-NISTSP800- 146.pdf. [72] Gartner Highlights Five Attributes of Cloud Computing [online]. Stamford, USA: Gartner, Inc., 2011 [cit. 2014-2-08]. Dostupné z: http://www.gartner.com/newsroom/id/1035013 [73] MELL, Peter a GRANCE, Timothy. The NIST Definition of Cloud Computing: Recommendations of the National Institute of Standarts and Technology[online]. Gaithersburg, 2011 [cit. 2015-04-01]. 800-145. Dostupné z: http://csrc.nist.gov/publications/nistpubs/800-145/SP800-145.pdf. Special Publication. National Institute of Standarts and Technology. [74] ČÍŽEK, Jakub. Cloud computing: slibná budoucnost nebo marketing?. In: ŽIVE [online]. 13. 11. 2008 [cit. 2015-04-28]. Dostupné z: http://www.zive.cz/Clanky/Cloud-computingslibna-budoucnost-nebo-marketing/sc-3-a-144443/default.aspx [75] MELL, Peter a GRANCE, Timothy NIST cloud definition Framework Zdroj: Prezentace Effectively and Securely Using the Cloud Computing Paradigm, Information Technology Laboratory, [online] 2009 [cit. 2015-04-01] Dostupné z: http://www.slideshare.net/crossgov/presentation-on-effectively-and-securely-using-the-cloudcomputing-paradigm-v26-3310272 [76] Infrastruktura jako služba. SystemOnLine: S přehledem ve světě informačních technologií [online]. 2014 [cit. 2014-12-28]. Dostupné z: http://www.systemonline.cz/infrastruktura-jako-sluzba/ [77] SMITH, D. M. Hype Cycle for Cloud Computing, 2011. Stamford, USA: Gartner, Inc., 2011, s. 46. ID Number: G00214915.

88

[78] Salesforce1 Platform. GARTNER. 1-800-NO-SOFTWARE: Salesforce [online]. 2015 [cit. 2015-04-01]. Dostupné z:http://www.salesforce.com/platform/overview/ [79] CHOU, Yung. Cloud Computing Primer for IT Pros. In: Microsoft: TechNet [online]. 2010 [cit. 2015-04-01]. Dostupné z:http://blogs.technet.com/b/yungchou/archive/2010/11/15/cloud-computing-primer-for-itpros.aspx [80] Co je to svobodný software?: Definice svobodného software. Operační systém GNU: ree Software Foundation [online]. 2001, 2014 [cit. 2015-04-01]. Dostupné z: http://www.gnu.org/philosophy/free-sw.html [81] PaaS: Platforma jako služba. Sapti Electronics s.r.o [online]. 2014 [cit. 2015-04-01]. Dostupné z: http://www.sapti.cz/sapticloud/346-paas-platforma-jako-sluzba [82] CHONG, Frederick, CARRARO, Gianpaolo. Architecture Strategies for Catching the Long Tail [online] 2006 [cit. 2015-04-01] Dostupné z: https://msdn.microsoft.com/enus/library/aa905332.aspx [83] SOFTWARE JAKO SLUŽBA. TRENDY // TESTY // TECHNIKA: CHIP.CZ [online]. 2013 [cit. 2015-04-01]. Dostupné z: http://www.chip.cz/soubory/dokumenty/266ba5589cea82226cbcb3a54528376c.pdf [84] ABRA. Webové informační systémy [online]. ABRA Publisher. 2013, 2015 [cit. 201504-05]. Dostupné z: http://www.abra.eu/sluzby/webove-informacni-systemy [85] Sales Cloud: Sales force automation and CRM. 1-800-NO-SOFTWARE. Sales Force: The Customer Succes Platform [online]. 2015 [cit. 2015-04-01]. Dostupné z: http://www.salesforce.com/crm/editions-pricing-flyout.jsp?r=X&s_tnt=77012:1:0 [86] Software jako služba. PEAKPOINTNET, s. r. o. Web2applications [online]. 2010 [cit. 2015-04-01]. Dostupné z: http://www.peakpointnet.cz/cs/klienti/budte-nasimiklienty/obchodni-modely/software-jako-sluzba [87] Ceny informačních systémů ABRA. ABRA. ABRA Publisher [online]. 2013, 2015 [cit. 2015-04-05]. Dostupné z: http://www.abra.eu/informacni-systemy/cenik [88] Služby: SOFTWARE JAKO SLUŽBA. COSMOTRON. Cosmotron Slovakia and Bohemia [online]. 2015 [cit. 2015-04-01]. Dostupné z:http://www.peakpointnet.cz/cs/klienti/budte-nasimi-klienty/obchodni-modely/softwarejako-sluzba [89] JIRUŠE, Pavel. IT Systems 9/2009: ERP jako služba pro menší a střední podniky?. SystemOnLine: Časopis IT Systems [online]. 2009 [cit. 2015-04-01]. Dostupné z: http://www.systemonline.cz/erp/erp-jako-sluzba-pro-mensi-a-stredni-podniky.htm

89

[90] SaaS model prodeje: Případové studie. Lemonway s.r.o [online]. 2015 [cit. 2015-04-01]. Dostupné z: http://www.lemonway.com/index.php/pripadove-studie-cz/46-saas-modelprodeje [91] VOŘIŠEK, Jiři a Ondřej POLANSKÝ. SaaS model dodávky aplikací a z něho vyplývající transformace IT průmyslu. Katedra Informačních technologií, Fakulta Informatiky a statistiky, VŠE Praha. 2008. Dostupné z: http://nb.vse.cz/~vorisek/FILES/Clanky/2008_PolanskyVorisek_SaaS_a_transformace_IT_prumyslu.pdf

[92] BLÁHOVEC, Pavel, Jiří RÁKOSNÍK, Vladimír BARTOŠ a Michal HANKO. Anketa: Mobilita v rámci ERP, software jako služba, pohledem dodavatelů ERP systémů: Mobilita v rámci ERP, software jako služba, pohledem dodavatelů ERP systémů. Hospodářské Noviny: iHNed [online]. 2014 [cit. 2015-04-01]. Dostupné z: http://archiv.ihned.cz/c1-62942520anketa-mobilita-v-ramci-erp-software-jako-sluzba-pohledem-dodavatelu-erp-systemu [93] Google Apps for Work [online]. Google, 2014 [cit. 2015- 04-01]. Dostupné z: http://www.google.cz/intx/cs/work/apps/business/

7 Seznam citací [1] Víceúrovňový přístup k ERP ušetří náklady a zajistí větší pružnost: [Tisková zpráva] Společnost Epicor zveřejňuje výsledky průzkumu strategií firem ve vztahu k ERP systémům. Lupa.cz: server o českém Internetu. 2011. Dostupné z: http://www.lupa.cz/tiskovezpravy/viceurovnovy-pristup-k-erp-usetri-naklady-a-zajisti-vetsi-pruznost/ [2] IDG CZECH REPUBLIC, a. s. COMPUTERWORLD: UCELENÝ INFORMAČNÍ ZDROJ PRO IT PROFESIONÁLY. Praha, 2013, 826 s. ISBN 80-86304-01-9. Dostupné z: https://www.palmknihy.cz/downloadable/download/linkSample/link_id/10604/ [3] ROBB, Drew. Two-tier Strategy a Way to 'Reinvigorate' ERP. IT Business Edge: Enterprise APPS todays [online]. 2012 [cit. 2015-03-31]. Dostupné z:http://www.enterpriseappstoday.com/erp/two-tier-strategy-reinvigorate-erp.html [4] ERP systemy: Oracle uvádí 14 nových mobilních aplikací pro snadnou práci se sadou Oracle E-Business Suite. · erp-systemy.cz: erp systém, podnikové systémy [online]. 2014 [cit. 2015-03-31]. Dostupné z: http://erp-systemy.cz/oracle-uvadi-14-novych-mobilnich-aplikacipro-snadnou-praci-se-sadou-oracle-e-business-suite/ [5] ERP systemy: Oracle uvádí 14 nových mobilních aplikací pro snadnou práci se sadou Oracle E-Business Suite. · erp-systemy.cz: erp systém, podnikové systémy [online]. 2014 [cit. 2015-03-31]. Dostupné z: http://erp-systemy.cz/oracle-uvadi-14-novych-mobilnich-aplikacipro-snadnou-praci-se-sadou-oracle-e-business-suite/

90

[6] 10 let Facebooku: Jak změnil podnikání i životy uživatelů?. Česká televize [online]. 2014 [cit. 2015-04-01]. Dostupné z:http://www.ceskatelevize.cz/ct24/ekonomika/260838-10-letfacebooku-jak-zmenil-podnikani-i-zivoty-uzivatelu/ [7] MELL, Peter a GRANCE, Timothy. The NIST Definition of Cloud Computing: Recommendations of the National Institute of Standarts and Technology[online]. Gaithersburg, 2011 [cit. 2015-04-01]. 800-145. Dostupné z: http://csrc.nist.gov/publications/nistpubs/800-145/SP800-145.pdf. Special Publication. National Institute of Standarts and Technology. [8] SOFTWARE JAKO SLUŽBA. TRENDY // TESTY // TECHNIKA: CHIP.CZ [online]. 2013 [cit. 2015-04-01]. Dostupné z: http://www.chip.cz/soubory/dokumenty/266ba5589cea82226cbcb3a54528376c.pdf [9] Software jako služba. PEAKPOINTNET, s. r. o. Web2applications [online]. 2010 [cit. 2015-04-01]. Dostupné z: http://www.peakpointnet.cz/cs/klienti/budte-nasimiklienty/obchodni-modely/software-jako-sluzba [10] ČÍŽEK, Jakub. Cloud computing: slibná budoucnost nebo marketing?. In: ŽIVE [online]. 13. 11. 2008 [cit. 2015-04-28]. Dostupné z: http://www.zive.cz/Clanky/Cloud-computingslibna-budoucnost-nebo-marketing/sc-3-a-144443/default.aspx

91

8 Seznam Obrázků Obrázek 1 Oborové řešení dvouúrovňového ERP. .................................................................. 15 Obrázek 2 Architektura 1C:Enterprise ..................................................................................... 15 Obrázek 3 Mobilní Modul „OZ“ ............................................................................................. 23 Obrázek 4 Mobilní aplikace „Výkon“ ...................................................................................... 23 Obrázek 5 Moduly 1C Enterprise ............................................................................................. 24 Obrázek 6 Zprava v soc. sítí Twitter ........................................................................................ 35 Obrázek 7 Stránka soc. sítí Yammer ........................................................................................ 37 Obrázek 8 Stránka soc. sítí Yammer ........................................................................................ 42 Obrázek 9 Šest atributů cloud computingu dle Gartner Research ........................................... 48 Obrázek 10 NIST cloud definition Framework. ....................................................................... 49 Obrázek 11 Separation of Responsibilities Cloud Computing................................................. 51

92