MASARYKOVA UNIVERZITA
Fakulta sportovních studií Katedra plavání, atletiky a sportů v přírodě
Možnosti cykloturistiky v oblasti Jeseníky Bakalářská práce
Vedoucí bakalářské práce:
Vypracoval:
Mgr. Sylva Hřebíčková
Dominik Liberda 3. ročník, UM/ASAK
Brno, 2009
Za cenné rady a konzultace děkuji slečně Mgr. Sylvě Hřebíčkové. Za propůjčení notebooku a další technické zázemí děkuji Ing. Josefu Liberdovi.
2
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracoval samostatně a použil pouze literaturu uvedenou v seznamu literatury, který je v práci uveden. Souhlasím, aby práce byla uložena na Masarykově univerzitě v knihovně Fakulty sportovních studií a zpřístupněna ke studijním účelům.
V Brně dne 28.dubna 2009 -------------------------------------
3
Obsah
ÚVOD……………...……………………………………………………….……..5
1.
TEORETICKÁ ČÁST……...……………………………………….…...6
1.1
MTB cyklistika – historie……………..…………………………….……..6
1.2
Význam a správné pojetí MTB cykloturistiky...………..……………........7
1.3
Podmínky pro MTB na Jesenicku...…………………..……………...........9
1.3.1
Rekreační cesty……...…………………………………………………..9
1.3.2
Projekt cyklostezky………………...…………………………………..10
1.3.3
SINGLTREK – rekreační stezky pro terénní cyklisty…………………12
2.
CÍLE A ÚKOLY PRÁCE………………………………………………14
3.
METODIKA PRÁCE…………………………………………………...15
4.
PRAKTICKÁ ČÁST………………………………………………........16
4.1
Charakteristika oblasti……………………………………………………16
4.2
Obecná charakteristika cyklotras………………...……………………….18
4.3
Cyklotrasa č. 1………………………………………………………...….19
4.4
Cyklotrasa č. 2……………………………………………………………24
4.5
Cyklotrasa č. 3……………………………………………………………29
4.6
Pracovní list ……………………………………………………………...33
ZÁVĚR…………………………………………………………………….……38
POUŽITÉ ZDROJE …...…………………………...............................................39 PŘÍLOHA ……………………………………………………………………….41 RESUMÉ …………….………………………………………………………….42
4
ÚVOD
Na Jesenicku je cykloturistika poměrně hojně pěstovanou sportovní činností. Samotné město Jeseník je svou lokací dobrým místem pro rozmanité výjezdy do blízkého i vzdáleného okolí. Mezi místními lidmi je veliké množství těch, kteří se cyklistice věnují na různé úrovni sportovní výkonnosti a Jesenicko je rovněž regionem, kam se za cykloturistikou jezdí odjinud. Funguje zde bohatá síť značených cyklistických cest a místní lesy jsou brázděny množstvím lesních cest využitelných pro potřeby terénní cyklistiky. Velká část tohoto kraje spadá pod Chráněnou krajinnou oblast Jeseníky s mnoha zvláště chráněnými územími. Je proto třeba dbát, aby cyklisté nenarušovali a nepoškozovali přírodní bohatství. Zároveň by ale měly být respektovány jejich potřeby. V teoretické části práce se budu věnovat problematice vhodného pojetí horské cykloturistiky a jejího rozvoje – obecně i v rámci jesenického regionu. Přestože jsou zde velmi dobré podmínky pro cykloturistiku, nejsou v rámci vzdělávání mládeže na druhém stupni základních škol a na středních školách, dostatečně využity. Přitom je zdejší kraj pro své přírodní a kulturní bohatství otevřenou učebnicí, která často zůstává žáky nedotknuta. Mými studijními obory jsou učitelství matematiky pro střední školy a animátor sportovních aktivit. V praktické části práce se budeme snažit o jejich propojení. Představíme několik vhodných cyklotras, aby svou náročností odpovídaly schopnostem většiny dětí navštěvujících 2. stupeň základních škol (ZŠ), nebo středních škol (SŠ) a umožnily jim hodnotnou poznávací činnost. K jedné z nich vytvoříme vhodné matematické příklady vztažené ke konkrétním místům a popíšeme průběh terénního cvičení.
Věřím, že tato práce bude užitečná pro všechny, kteří chtějí pěstovat v sobě i ve druhých kladný vztah k pohybu, poznání a přírodnímu prostředí, v němž žijí.
5
1. TEORETICKÁ ČÁST
1.1.
MTB cyklistika – historie
V 70. letech minulého století se v Kalifornii v USA objevila skupina nadšenců, kteří začali využívat kolo k jízdě v náročnějším terénu. Gary Fisher a Joe Breeze se neupraveným terénem vydali k hoře Tamalpais ve výšce 850 m n.m. Začala nová vlna využití kol, která se v osmdesátých letech dostala přes západní Evropu i k nám. [2] Nový druh kol přizpůsobený jízdě v těžkém terénu se postupně vyvíjel a zdokonaloval. Vznikl časopis „Fat Tire Flyer Magazin“. Kola s tlustými pneumatikami (Fat Tire Bike) byl asi první název tohoto typu kol. Garry Fisher a Charlie Kelly se zasloužili o rozšíření nového trendu v cyklistice, v roce 1979 založili firmu na prodej kol a dali jim nový název „Mountain Bike“ (MTB). [2] Horská cyklistika (MTB cyklistika) jako sportovní odvětví byla původně záležitostí hrstky nadšenců. Konaly se tzv. „repack-závody“ a řady závodníků se rychle rozšiřovaly. V roce 1983 byly závody zakázány pro jejich nebezpečnost. Tentýž rok ale horská cyklistika povstala se založením organizace NORBA (National Off-Road Bicycle Association), která dala novému sportu pravidla a dál pořádala závody, včetně šampionátu USA. Výrobci horských kol se stávají sponzory závodníků a vznikají i první profesionální stáje MTB. [2] Evropa časem upustila od předsudků, přijímá MTB a „bajkeři“ obou kontinentů měli chuť se poměřovat na nejvyšší úrovni. To jim umožnil seriál závodů Světového poháru a později, v 90. letech, oficiální mistrovství světa. Závod na okruzích (cross country) a závod ve sjezdu (downhill) se od sebe časem oddělily do dvou disciplín. Cross country klade důraz především na fyzickou kondici a vytrvalost, downhill spíše na techniku a odvahu. Horská cyklistika se zařadila mezi přední sporty a v roce 1996 bylo cross country mužů i žen zařazeno do programu olympijských her v Atlantě. [2] Dalšími soutěžními disciplínami MTB jsou: dual, biketrial a MTB marathon. [5]
6
1.2.
Význam a správné pojetí MTB cykloturistiky
Pravý význam horské cyklistiky nespočívá ve výkonu. Je to hlavně spojení s přírodou, návrat z asfaltových cest na cesty lesní a polní, dýchání lepšího vzduchu a zážitek z pohybu, co dává této sportovní činnosti osobitý ráz, a proto stále oslovuje mladé lidi a stává se pro ně mnohdy životním stylem. Označením bajkeři se odlišují od silničních cyklistů, kde odlišnost je dána především důrazem na přírodu. Je nutné rozlišovat tato označení: cyklodoprava, cykloturistika a terénní cyklistika (MTB cyklistika). Když k terénní cyklistice přidáme prvek cíleného putování a poznávání, dostáváme pojem terénní cykloturistika (MTB cykloturistika). [4]
Návaznost na pěší turistiku
Terénní cyklistika bývá konfrontována s ochranou přírodního prostředí. V podvědomí mnoha lidí funguje představa cyklisty na horském kole jako rebelanta záměrně a bezohledně ničícího přírodu pro své potěšení a adrenalinové zážitky. Nebudeme se zaměstnávat dokazováním toho, že skutečnost je zcela jiná. MTB cykloturistika, která je prezentována v této práci, je sportovní činností pro širší veřejnost, využívá kolo jako prostředek umocňující prožitek z pohybu a kontaktu s krajinou a navazuje na tradici české pěší turistiky. MTB cykloturistika naplňuje všechny tři složky turistiky: pohybovou, poznávací a odborně technickou činnost, a tyto složky dále rozvíjí. [5] „Turista přeci není slovníková definice, ale stav, rozhodnutí poutníka.“ (Kvasnička, 2007)
Ochrana životního prostředí a uživatelský konflikt
Terénní cyklistika sama o sobě není v rozporu s ochranou přírodního prostředí. Konfliktní se v tomto ohledu stává ve chvíli, když se jí účastní bezohlední jednotlivci nerespektující obecně platné normy a hodnoty. Nejčastějšími problémy jsou napomáhání erozi půdy ježděním mimo značené cesty, ježděním ostrých zatáček smykem a uživatelské konflikty na lesních a turistických cestách. Uživatelský konflikt vzniká ve chvíli, kdy uživatelé cest (tj. nejčastěji pěší turisté, 7
cykloturisté, jezdci na koních, účastníci motorizovaného hospodářského provozu) vzájemně nebo jednostranně nerespektují či omezují ostatní uživatele. Česká Mountainbiková Asociace (ČeMBA) proto vydává Kodex terénního cyklisty v následujícím znění: •
Jezdi pouze po povolených cestách Jestliže je cesta označena jako zakázaná, nepoužívej ji.
•
Nezanechávej stopy Přizpůsob styl jízdy povrchu cesty tak, abys jej nepoškozoval. Jezdi jen po existujících cestách, nevytvářej nové. Nejezdi smykem. Nezanechávej po sobě odpadky.
•
Ovládej své kolo Jezdi tak, abys dokázal zastavit na viditelnou vzdálenost. Všude můžeš někoho nebo něco potkat. Nepřeceňuj svou technickou a fyzickou zdatnost.
•
Dávej přednost ostatním Upozorni ostatní, že kolem nich projíždíš. Při míjení dostatečně zpomal a jeli to z hlediska bezpečnosti nezbytné, zastav. Buď vstřícný a přátelský. Při míjení koní respektuj pokyny jezdce.
•
Buď ohleduplný ke zvířatům, rostlinám a majetku Neplaš zvířata a dávej jim dostatek prostoru k úniku. Nenič rostliny. Nepoškozuj přírodní útvary a soukromý majetek. Zavírej brány ohrad. Nepoškozuj zemědělské kultury, zvláště před sklizní.
•
Jednej s rozmyslem Jezdi s takovým vybavením, abys byl soběstačný. Předvídej nebezpečné situace a změny počasí. Používej přilbu.
•
Zpomal, usměj se, pozdrav… jsi vyslancem našeho sportu! [20]
8
1.3.
Podmínky pro MTB na Jesenicku
1.3.1. Rekreační cesty
V Jeseníkách, jako na většině míst v ČR, je terénní cyklistika vázána na hustou síť lesních cest, které jsou využívány především jako cesty hospodářské a provoz na nich je tedy převážně motorizovaný. Mimo to jsou cesty využívány pěšími turisty a stále více i jezdci na koních. Každá skupina návštěvníků na ně má různé nároky a vliv na jejich stav. Převážně hospodářský provoz má na stav cest nežádoucí dopad. Za několik posledních let tu velmi vzrostl počet značených lesních cyklostezek a dá se říct, že stávající lesní cesty se pro potřeby horské cykloturistiky téměř vyčerpaly. Rekreační cesty by měly být pestré po vizuální i pohybové stránce. [3] Tyto předpoklady však, často účelové, hospodářské cesty nemohu vždy zaručit. Z hlediska dalšího rozvoje cykloturistiky je vhodné uvažovat o takových úpravách cest, které by splňovaly následující vlastnosti:
1. poskytuje svým uživatelům pestré, přírodě blízké zážitky 2. minimalizuje škody na přírodě 3. minimalizuje uživatelský konflikt 4. vyžaduje minimální údržbu [3] V podmínkách České republiky lze požadavky na vhodné rekreační cesty splnit kombinací následujících kroků: 1. posílením informovanosti o existenci cest vhodných pro rekreaci 2. harmonizací hospodářské a rekreační funkce stávajících lesních cest 3. realizací nových úseků přírodě blízkých trvale rekreačních cest [3] Zastavíme se nyní u třetího bodu.
9
1.3.2. Projekt cyklostezky
V současné době je trendem investovat velké peníze do asfaltových stezek pro účely cyklistů a in-line bruslařů. I na Jesenicku je podle Průvodní zprávy cyklo-in-line trasy v úseku Ostružná – Jeseník (odbočka z/do Bělé pod Pradědem) – Mikulovice (odbočka z/do Vidnavy) plánován velký projekt tohoto typu. Brzy se má začít budovat in-line stezka propojující obce směrem na sever k polské hranici a její druhá část má vést do horské oblasti k turistickým destinacím. Stezka by měla být časem plně zpřístupněna i cyklistům. Tento projekt může zajistit příjemný rekreační zážitek pro určitou skupinu cyklistů holdujících pohodlné jízdě po hladkém asfaltovém koberci. Obávám se však, že jejich počet se ani v nejmenším nerovná množství cyklistů vyznávajícím pohyb v přirozeném přírodním prostředí. Netroufám si odhadovat, kolik peněz z veřejných prostředků tento projekt pojme, ale troufám si tvrdit, že jeho přínos cykloturistice nebude úměrný nákladům pro jeho realizaci.
Rozpory projektu
Výše zmiňovaná Průvodní zpráva popisuje plánovaný průběh trasy v několika variantách na jednotlivých úsecích trasy. Nejspornější je přitom úsek trasy Ramzová – Horní Lipová. Ramzová je významné horské turistické středisko pod horou Šerák v Hrubém Jeseníku. Silnice II. třídy vedoucí přes Ramzovské sedlo do Horní Lipové a dále na Jeseník je pro nemotorová vozidla nebezpečná. Propojení těchto míst je tedy turisticky žádoucí. Cesta vedená z Horní Lipové by ale musela překonávat veliké převýšení a i přes snahy vést cestu po vrstevnici by se na mnoha místech stala pro in-line bruslaře nesjízdnou. Druhá varianta je vytvoření několika točnic (serpentin), které by umožnily sjízdnost problémových úseků. Ta však pochopitelně není akceptovatelná ochranáři přírody. V obou případech by to znamenalo vyasfaltovat nejméně 10 kilometrů cesty lesem. [9] Přinejmenším v tomto úseku trasy můžeme podloženě pochybovat o jejím využitelnosti in-line bruslaři a vyslovit názor, že hezká přírodní cesta by byla pěšími turisty a cyklisty (v zimě běžkaři) ceněná více. Druhá podstatná věc, kterou však nebudeme dále rozebírat je dopad na krajinu.
10
Stereotyp rodinné cyklistiky
V této souvislosti je potřeba upozornit na „stereotyp rodinné cyklistiky“ (viz Obr.2) podle ČeMBY: „Pojetí cykloturistiky je v ČR omezeno na rodinnou cyklistiku s malými dětmi v nenáročné krajině a v nenáročném terénu. Díky tomu určují hranice toho, co je oficiálně považováno za cyklistiku hodnou podpory, hypotetické jezdecké schopnosti a fyzická zdatnost průměrného pětiletého dítěte.“ (Kvasnička, 2007) Je důležité, aby se do podvědomí podporovatelů cyklistiky dostalo, co cyklisté ve skutečnosti chtějí. Prodej horských kol jasně převládá nad prodejem ostatních typů kol. Jejich rozmach a obliba mezi lidmi je spjatý především s jízdou v terénu (viz Obr.1). Jaký má tedy význam budovat asfaltové cesty pro horská kola? Pokud má Jesenicko zůstat nadále krajem přátelským MTB cykloturistice, mělo by začít budovat i jiným způsobem. S něčím novým k nám přichází ČeMBA. [4]
Obr.1 Terénní cyklistika [18]
Obr.2 Rodinná cyklistika [18]
11
1.3.3. SINGLTREK – rekreační stezky pro terénní cyklistiku
Stejně jako není moudré stavět asfaltové stezky pro MTB, nebylo by ani moudré brázdit lesy novými cestami využitelnými pouze pro terénní cyklisty, když stávající síť lesních cest je pro tyto účely na mnoha místech dostatečná. Je třeba se zamýšlet, jak doplnit tuto síť o vhodné zkratky a prodlužky tak, aby umocnili rekreační zážitek a byly udržitelné ekologicky i společensky. Takovéto cesty využitelné nejen pro účely MTB nazýváme singltreky (viz Obr. 3). [3]
ČeMBA
ČeMBA (Česká Mountainbiková Asociace) je organizace, která hájí zájmy českých terénních cyklistů, usiluje o zlepšení podmínek pro terénní cyklistiku a klade důraz na ohleduplné chování k přírodě, lidem a majetku. Organizace je rovněž průkopníkem myšlenky singltreku u nás. ČeMBA je napojena na síť podobných organizací ve světě, především na coloradskou International Mountain Bicycling Association (IMBA) a „přináší k nám hodnoty a kulturu účasti a spoluzodpovědnosti terénních cyklistů za trvale udržitelné podmínky pro rekreaci v lesích, která se již plně osvědčila ve světě.“ [4, 11] Organizace vydala řadu odborných textů, mezi nimi i „Singltrek – rekreační stezky pro terénní cyklistiku“, ve které předseda ČeMBY, Tomáš Kvasnička, vysvětluje problematiku singltreku a jeho výhody. „Dobře provedená cesta je zároveň udržitelná a zároveň umocňuje přírodní zážitky svých uživatelů. Rekreační stezky by měli být natolik atraktivní, aby omezovaly touhu návštěvníků je opouštět, toulat se po okolí, a tím zvyšovat svůj vliv na přírodní prostředí.“ (Kvasnička, 2007)
12
Obr.3 Ukázka singltreku [18]
Při navrhování nových cest u nás je důležité, aby se líbily i ostatním uživatelům, především pěším turistům. Cesty pro terénní cyklisty lze využít jako nástroje regionálního rozvoje. Jak ukazují zkušenosti ze zahraničí, singltreky v sobě skrývají ekonomický potenciál a rozvíjí turistický ruch citlivý k přírodnímu prostředí. [3] Dobrou zprávou pro jesenickou cykloturistiku je, že ČeMBA v čele s cyklo-aktivistou Pavlem Horníkem rozjela na jaře 2009 projekt obnovy lesních stezek na Rychlebsku, v okolí Černé Vody. Ve spolupráci s Lesy ČR se má do léta 2009 dokončit první etapa projektu – 30 kilometrů tras, z toho 11 kilometrů obnovených historických chodníků. [11]
Jesenicko je region žijící převážně z turistického ruchu a domnívám se, že by ve svých projektech na podporu turistiky mělo vzít potenciál singltreku na zřetel.
13
2. CÍL A ÚKOLY PRÁCE
CÍL PRÁCE
Cílem práce je navrhnout a zpracovat tři cyklotrasy spojené s kulturně poznávací činností na Jesenicku vhodné pro výlety na horských kolech s mládeží od 14 let. Na jedné z nich vytvořit pracovní list s matematickými úkoly, jejich řešením a průběhem jednodenního matematického terénního cvičení pro skupinu žáků vyššího gymnázia.
ÚKOLY PRÁCE •
Prostudovat mapy a literaturu vztahující se k danému místu (Jesenicko).
•
Vybrat nejpřijatelnější trasy s ohledem na náročnost, bezpečnost a didaktické cíle.
•
Projet vybrané trasy a zjistit, zda dojmy a předpoklady z map a literatury odpovídají skutečnosti.
•
Zpracovat vhodné trasy po obsahové a metodické stránce.
•
Z projetých tras vybrat jednu a vytvořit na ní vhodné matematické úlohy pro vybraný ročník gymnázia.
14
3. METODIKA PRÁCE
Informace ke zpracování bakalářské práce budu čerpat: •
z publikací a internetu – místopis oblastí, teoretická část práce, charakteristika oblastí,
•
z map – praktická část práce,
•
z práce s GPS a zpracování dat v programu MapSource – zjišťování výškových profilů tras a jiných údajů o trasách
•
z konzultací a vlastních konstruktivních úvah - tvorba příkladů ve vztahu k danému prostředí a didaktickým cílům.
Mapová schémata jsou produktem „google maps“, byla vytvořena on-line programem „GPSVisualiser.com“ a spolu s výškovými profily tras dále upravena v programu “Malování“ sady „Microsoft Office 2007“.
Ke každé trase je uveden popis, fotografie zajímavých míst, výškový profil doplněný o turistické značení na trase a mapové schéma trasy. Podrobnější mapy a záznamy tras jsou v přiloženém CD.
Cyklotrasy v této bakalářské práci jsou vhodné pro horská kola. Jejich náročnost by měla odpovídat schopnostem sportovně založené mládeže. Příklady v pracovním listu předpokládají znalost určité matematicko-fyzikální oblasti, která je uvedena před každou úlohou. Úroveň obtížnosti příkladů odpovídá znalostem žáků nejvýše třetího ročníku gymnázia.
15
4. PRAKTICKÁ ČÁST
4.1.
Charakteristika oblasti
Jesenicko, nejsevernější moravský region mezi vrcholky Jeseníků, Rychleb a polskými nížinami Slezska, leží v severní části Olomouckého kraje. Hraničí převážně s Polskem (na západě, severu a severovýchodě), dále na jihovýchodě s Bruntálskem a na jihozápadě s Šumperskem. [12]
Obr.4 Region Jeseník [18]
V naší práci se zaměříme převážně na bližší okolí města Jeseník, které bude výchozím bodem pro všechny cyklotrasy. Z hlediska horopisu se tato oblast dělí na Zlatohorskou vrchovinu na východě (výšky 650-850 m n.m.), Hrubý Jeseník na jihu (výšky 750-1400 m n.m.) a Rychlebské hory na západě (výšky 700-1100 m n.m.). [7] Tradičně se tato oblast nazývá Jeseníky. Reliéf Jeseníků odpovídá členité hornatině s hluboce zaříznutými údolími a táhlými zaoblenými hřbety. Jejich jádrem je Hrubý Jeseník, po Krkonoších druhé největší pohoří v České Republice. To také tvoří největší část Chráněné krajinné oblasti Jeseníky (dále CHKO Jeseníky). [1] 16
CHKO Jeseníky zahrnuje Hrubý Jeseník a přilehlé části Hanušovické a Zlatohorské vrchoviny. Byla vyhlášena v roce 1969 na rozloze 740 km². Nejvyšší horou je Praděd s nadmořskou výškou 1492 m n.m. Území z 80% pokrývají lesy, převážně druhotné smrčiny nebo bučiny spolu se zachovalými zbytky přírodních lesů. Klimaticky je většina území řazena mezi chladné oblasti, hřebeny Jeseníků patří k nejchladnějším oblastem v republice. Posláním CHKO je předat krajinu a přírodní dědictví v co nejzachovalejším stavu dalším generacím. [12]
Geografická orientace: 49° 54´-50° 18´N, 17° 00´-17° 26´E Nadmořská výška: 339-1492 m (Praděd) Maloplošná zvláště chráněná území: • 4 národní přírodní rezervace (Praděd, Šerák – Keprník, Rejvíz, Rašeliniště Skřítek) • 18 přírodních rezervací • 6 přírodních památek [12]
Pohled správy CHKO Jeseníky:
„Lesnaté hory se zaoblenými hřbety, prameny živé vody stékající hlubokými údolími, staleté pralesy přecházející v horskou tundru, kamenná moře, ledovcové kary s padajícími lavinami, nespoutané horské bystřiny se stříbřitě bílými vodopády a průzračnými mechovými tůněmi, tajemná rašeliniště opředená pověstmi o skřítcích, květnaté podhorské louky a do údolí zasazené dlouhé horské vesnice se starými chalupami, harmonická krajina, ve které hledáme a stále nacházíme inspiraci – to vše jsou Jeseníky…“ (Ing. Jan Halfar a kolektiv, správa CHKO Jeseníky)
17
4.2.
Obecná charakteristika cyklotras
Jeseníky inspirují a nabízí hodně těm, kteří dokážou ocenit zdejší přírodní bohatství. Navrhované trasy si nekladou za úkol navštívit všechna malebná místa popisovaná výše, to v rámci cykloturistiky ani není možné, mají odkrýt část z nich a vzbudit potřebu je hlouběji poznávat. Pro cykloturistiku se drsný terén Jeseníků může jevit jako nevyhovující. Jeseníky však kromě náročné jízdy členitým terénem nabízejí i táhlé vrstevnicové cesty, jízdy po loukách i střídmě kopcovitým terénem. Na své si tak přijdou cyklisté s různými potřebami a schopnostmi. Musí však zvolit vhodné trasy. Trasy v této bakalářské práci mají poměrně velké převýšení. Proto, zcela účelně, nepřesahují délku 30 kilometrů. Pro lepší představu o jejich náročnosti uvádíme v popise každé trasy subjektivní hodnocení: lehká – středně náročná – náročná. Všechny jsou vedené z města Jeseník a částečně využívají síť značených cyklotras. Ve městě funguje několik specializovaných cyklistických obchodů a servisů. Trasy často vedou delší dobu náročnějším terénem, je tedy dobré vybavit se před vyjížďkou základním nářadím pro opravu drobných závad a tekutinami. Na trasách je možné se občerstvit v obcích, turistických a lázeňských oblastech. Na trase č. 2 je možné koupání v zatopeném pískovém lomu nebo na krytém bazénu.
18
4.3.
Trasa č. 1
JESENÍK – KŘÍŽOVÝ VRCH – ZLATÝ CHLUM – CHLAPECKÉ KAMENY REJVÍZ – PRAMENY JAVORNÉ – SKALNÍ STEZKA - ČERTOVY KAMENY – JESENÍK (SMETANOVY SADY)
POPIS TRASY Délka: 22 km Převýšení: 550 m Terén: lesní cesta (50%), asfaltová cesta (35%), pěší cesta (15%) Náročnost: náročná Profil trasy: Obr.10, mapové schéma: Obr.11
Z Jeseníku vyrážíme od Smetanových Sadů po zadní asfaltové komunikaci podél řeky, projíždíme ulicí Nábřežní a u mostu se napojíme na hlavní komunikaci směrem na Dědřichov. Po 600 m odbočíme vlevo na ulici Za Pilou – směr Křížový Vrch. Následuje 2 km dlouhé stoupání po asfaltové cestě s náročným závěrem u Křížového vrchu. Z Křížového Vrchu vede modrá značka na Zlatý Chlum po zpevněné lesní cestě. Dál vede červená značka až na Rejvíz. Na ní se střídají hospodářské lesní cesty s užšími turistickými pěšinami a místy se objevují fyzicky i technicky náročnější úseky trasy. Je možné se zastavit u Bílých skal a později u Chlapeckých kamenů, za nimiž následuje krátký záživný sjezd. Z Rejvízu se necháme vést žlutou značkou až do Jeseníku. Zprvu po asfaltové hospodářské cestě s mírným klesáním k Pramenům Javorné, odtud pokračuje zpevněnou lesní cestou s převládajícím mírným stoupáním ke Skalní stezce a dále na Čertovy Kameny. Žlutá pokračuje klesáním po asfaltové cestě do Jeseníku na ulici Nerudovu. Lesní pěšinou kolem lesního jezírka dojedeme do Smetanových Sadů.
MÍSTOPIS
Jeseník (520 m n.m.) Město Jeseník, nazývané též „Perlou Jesenicka“ bylo založeno počátkem 13. století, jeho původní název byl Frývaldov. Leží pod svahy hor na soutoku řek Bělá a Staříč. Významným pojítkem s minulostí města a kulturní památkou je Vodní tvrz 19
(viz Obr.5), současné Vlastivědné muzeum Jesenicka. O provozu muzea se lze dozvědět na webové stránce: http://muzeum.jesenik.net/. Historie města je spjata s hornictvím (těžba rud) a plátenictví (výrobky byly vyváženy do celého světa), bohužel ale i s čarodějnickými procesy v 17. století a s dramatickým odsunem sudetských němců po 2. světové válce. O rozmach turistiky se zasloužil německý turistický spolek MSSGV. Dalšími významnými objekty jsou např. romanticky upravený farní kostel Nanebevzetí P. Marie, renesanční radnice a tzv. Katovna. Za zmínku jistě stojí městský park Smetanovy Sady s letním divadlem a sousoším V. Priessnitze. [1]
Obr.5 Pohledy na Jeseník [18]
Křížový vrch (671 m n.m.) Na kopci Křížový vrch se klene Kaple sv. Anny (viz Obr.6), dříve hojně navštěvované poutní místo. První zmínky o dřevěné hornické kapli nad Frývaldovem je ze 17. století. Do 19. století byla kaple dřevěná. Za mohutné podpory místních obyvatel byla postavena kaple kamenná. Křížová cesta, která k místu vedla z Frývaldova, byla nedávno obnovena. Dnes na Křížovém vrchu stojí kromě krásné kaple i vyhlášená výletní restaurace. [15]
20
Obr.6 Křížový Vrch [18]
Zlatý Chlum (875 m n.m) Přímo z Jeseníku a blízkého okolí je dobře vidět kamenná rozhledna Zlatý chlum (viz Obr.7). Pro mnohé se tak stává orientačním bodem pro toulky po okolí Jeseníku. Stojí na stejnojmenném kopci již od roku 1899 a byla postavena v rekordně krátké době. Měří 26 metrů a je přístupná veřejnosti, která je ochotna vystoupat po 145 schodech vedoucích na vyhlídkovou terasu. Těm se naskytne nádherný kruhový výhled na Jeseník, Rychleby, přilehlou Zlatohorskou vrchovinu, celé pásmo Hrubého Jeseníku od Pradědu až k Šeráku a Polské nížiny. [15]
Obr.7 Zlatý Chlum – letecký snímek [18]
Rejvíz (750-800 m.n.m.) Horská osada Rejvíz (viz Obr.8) leží uprostřed Trojúhelníku Jeseník – Zlaté Hory – Vrbno pod Pradědem. Ze severu je Rejvízská náhorní plošina otevřená s dalekými výhledy do javornické a polské roviny, ale z jihu je uzavřená masivem Hrubého Jeseníku [10]. Jedním z rejvízských symbolů je jezerní pastýř Gill, patron a dobrý duch Rejvízu. Dnes má osada řádově desítky obyvatel. Malý kostel 21
z počátku 19. století, kamenný pomník obětem 1. světové války a především největší moravské rašeliniště, které je vyhlášeno národní přírodní rezervací, jsou zdejšími turistickými lákadly. Známá je také Noskova chata (penzion Rejvíz) s vyřezávanými židlemi postav rejvízských usedlíků a některých známých osobností. U ní začíná naučná stezka – Rejvíz. Stezka má 3 kilometry, není náročná a má celkem 5 zastavení. Hlavním zastavením je Velké mechové jezírko. [15] Motto: Kdo jednou na Rejvíz přišel, přichází častěji. Kdo přichází často, nejraději by tu zůstal. (Jeroným Pavlík)
Obr.8 Rejvíz [18]
Čertovy kameny (690 m n.m) Tvoří je několik skalních hradeb. Největší z nich (viz Obr.9) s délkou přes 100 metrů patří mezi nejmohutnější skalní hradby v Jeseníkách. Po vyznačené stezce lemované řetězy se lze dostat na vyhlídkovou plošinu, odkud je dobrý výhled na protilehlé Rychleby a přilehlé údolí. Skalní útvary jsou často využívány jako cvičné stěny pro horolezce. Poblíž stojí stejnojmenná chata a místo je i pro snadnou dostupnost hojně navštěvováno turisty.
Obr.9 Čertovy Kameny [18]
22
Obr.10 Výškový profil trasy č. 1
Obr.11 Mapové schéma trasy č. 1
23
4.4.
Trasa č. 2
JESENÍK – PRIESSNITZOVY LÁZNĚ JESENÍK – JITŘNÍ PRAMEN – VEČERNÍ PRAMEN – SOKOLÍ SEDLO – JESKYNĚ NA ŠPIČÁKU – PÍSEČNÁ – ČESKÁ VES – JESENÍK
POPIS TRASY Délka: 22,5 km Převýšení: 580 m Terén: asfaltová cesta (50%), lesní cesta (40%), pěší cesta (10%) Náročnost: lehká Profil trasy: Obr.16, mapové schéma: Obr.17
Vyrážíme od Gymnásia Jeseník směrem k vlakovému nádraží ulicí Tyršova, 40 m za mostem odbočíme vpravo a ke kolejím sledujeme modrou značku. Za přejezdem odbočíme vlevo a pokračujeme ulicí Kramériova, na křižovatce odbočíme vpravo – směr Priessnitzovy lázně. Po silnici dorazíme až k Priessnitzovu sanatoriu, odkud pokračujeme ve stoupání po červené turistické značce. Asi 400 m vede asfaltová stezka, dále lesní ceta k Enhuberovu památníku a k Jitřnímu prameni. Odtud stále sledujeme modrou značku. Za Večerním pramenem následuje 1,5 km klesání a začíná méně náročná část trasy. Pod Jehlanem začíná pevná hospodářská lesní cesta. U Potoku Lubina odbočuje modrá vlevo a cesta stoupá až k Sedélku Klen. Přes sedlo vede 400 m dlouhá nezpevněná turistická cesta, která navazuje na postupně klesající lesní cestu. Po 1300 m je potřeba opustit modrou a vydat se značenou cyklotrasou vpravo, následuje poutavý sjezd po lesní cestě lemované skalkami. Napojíme se na modrou. Ta nás po luční cestě dovede k Jeskyním na Špičáku a do Písečné kolem pískovny (možnost koupání). V Písečné za mostem už modrou opustíme a po značené cyklotrase č. 53 dojedeme přes Českou Ves až do Jeseníku.
MÍSTOPIS
Jeseník (520 m n.m.) Místo popsáno v trase č. 1 (str. 19) 24
Priessnitzovy lázně Jeseník (620 m n.m.) Na svazích Studničního vrchu asi 2 kilometry od města Jeseník leží Priessnitzovy lázně Jeseník. Tyto světově proslulé lázně tvoří dominantu širokého okolí (viz Obr.12). Jedinečné klima a zázemí se využívá k léčbě horních a dolních cest dýchacích, potíží krevního oběhu, nervové soustavy a vegetativního nervstva. Jejich zakladatelem je Vincenz Priessnitz, známý jako „vodní lékař“. V roce 1822 založil na Gräfenbergu první vodoléčebný ústav na světě. Na svazích Studničního vrchu vyvěrá ze země na 80 registrovaných a pojmenovaných pramenů. [16] Veřejnost se zde může obdivovat řadě pomníků, kamenným skulpturám na Jižním Svahu, a projít se po kolonádě s hrobkou V. Priessnitze. K rekreaci lze využít provoz bazénu, minigolfu, tenisových kurtů, nebo volně přístupných nízkých lanových překážek. Více informací: http://www.priessnitz.cz/
Obr.12 Sanatorium [18]
Jitřní Pramen (792 m n.m.) Jitřní Pramen (viz Obr.13) byl vystavěn v roce 1842 v lese nad Gräfenberkem českými lázeňskými hosty. Byl několikrát přestavován a přejmenován. V roce 1946 se přemalovávaly turistické značky. Ráno se začalo právě tady a za soumraku se skončilo u pramene, který pak byl nazván Večerní (leží rovněž na naší trase). Voda je mírně radioaktivní a může mít léčivé účinky. [13]
25
Obr.13 Jitřní Pramen [18]
Jeskyně Na Špičáku (450 m n.m.) Jeskyně prostupuje vrchem Velký Špičák. Horizontální labyrint chodeb, puklin a síní vytvořily vody povrchových toků. Jejich neobvyklé srdcové tvary (viz Obr.14) jim vtiskla podzemní jezera tavných vod z kontinentálního ledovce. Na stěnách a stropech je mnoho historických nápisů a kreseb. Ve střední Evropě patří Jeskyně Na Špičáku mezi nejstarší písemně doložené jeskyně. Délka všech dosud známých chodeb je 400 m. Prohlídka návštěvního okruhu (230 m) trvá 30 min. Jeskyně je součástí národní přírodní památky Na Špičáku, vyhlášené v roce 1970 ministerstvem kultury ČR. [12] Více informací: http://www.caves.cz/
Obr.14 Srdcovitá chodba [18]
Česká Ves (400 m n.m.) Obec leží v údolí řeky Bělé a její jižní část navazuje na Jeseník. Údolí je lemováno lesnatými kopci, které na severozápadní straně patří k Rychlebským horám. 26
Turistům obec nabízí možnost osvěžení v krytém bazénu, nebo výlet do Westernového městečka s adrenalinovým parkem, chovem a projížďkami na koních i na motorových čtyřkolkách. Mezi místní zajímavosti řadíme kostel sv. Josefa s ojedinělým dvouvěžovým řešením (viz Obr.15). [17]
Obr.15 Část obce Česká Ves [18]
27
Obr.16 Profil trasy č. 2
Obr.17 Mapové schéma trasy č. 2
28
4.5.
Trasa č. 3
JESENÍK – POMNÍK ČARODĚJNICKÝCH PROCESŮ – PRIESSNITZOVY LÁZNĚ JESENÍK – JESKYNĚ NA POMEZÍ – LOMY NA SMRČNÍKU – HORNÍ LIPOVÁ – LESNÍ BAR – MIROSLAV – BOBROVNÍK – JESENÍK
POPIS TRASY Délka: 30 km Převýšení: 620 m Terén: lesní a polní cesta (55%), asfaltová cesta (40%), pěší cesta (5%) Náročnost: středně náročná Profil trasy: Obr.24, mapové schéma: Obr.25
Vyrážíme od Gymnázia Jeseník směrem na Priessnitzovy lázně Jeseník jako v trase č. 2. Při výjezdu z ulice Kramériovy se dáme vpravo – směr Priessnitzovy lázně. Poté sjedeme ze silnice na paralelní pěší cestu vedoucí kolem Pomníku čarodějnických procesů. Dál se pěšina sbíhá s asfaltovou cestou. Na první křižovatce se dáme vlevo a necháme se vést žlutou značkou. Asfaltová lesní cesta nás po cca. 4 km dovede k vápence. Na křižovatce se dáme vpravo a za kolejemi sjedeme vlevo lesní pěšinou k jeskyním. Odtud pokračujeme zpět k vápence a dál mírným stoupáním po žluté. Asfalt po chvíli střídá pěkná lesní cesta, která se s výjezdem z lesa mění v cestu polní. Míjíme Lomy na Smrčníku a vlevo se odkrývá výhled na Hrubý Jeseník a Horní Lipovou v údolí. Dál cesta převážně klesá po lesní cestě. Na rozcestí Pod Kopřivným po zelené dolů do Horní Lipové. Lesní cesta se mění na asfaltovou. Za viaduktem pokračujeme vpravo k dalšímu viaduktu, za ním sledujeme směrové tabulky k Lesnímu baru. Stejnou cestou se pak vrátíme a po hlavní cestě pokračujeme do Lipové Lázně. V Lipové využijeme zadní cestu podél řeky, ale asi po 500 m se vracíme na silnici, abychom po 100 m odbočili vpravo k areálu Miroslav. Nad areálem se napojíme se na zelenou a stoupáme na louku. Odtud se nabízí výhled na Lomy na Smrčníku, které jsou teď v přibližně stejné nadmořské výšce přes údolí oddělující Jeseníky od Rychleb. Vracíme se nad areál a po zelené se necháme luční cestou vést do Lipové. Odtud po červené (zadní cestou přes Schrothovy lázně) na Bobrovník. Asfaltová cesta přechází
29
v lesní stezku, která lemuje řeku a od Bobrovníku pokračuje kolem silnice po žluté do Jeseníku.
MÍSTOPIS
Jeseník (520 m n.m.) Místo popsáno v trase č. 1 (str. 19)
Pomník čarodějnických procesů (465 m n.m.) Po třicetileté válce, v letech 1622, začala v Jeseníku série čarodějnických procesů, která si tady a v blízkém okolí vyžádala stovky obětí. V tehdejším Frývaldovsku byly procesy inscenovány až do roku 1684. První obětí se stala žena jesenického pastýře Barbora Schmiedová. [15] Na památku těchto událostí zde stojí pomník (viz Obr.18).
Obr.18 Pomník čarodějnických procesů [18]
Lázně Jeseník (620 m n.m.) Místo popsáno v trase č. 2 (str. 25)
Jeskyně Na Pomezí (555 m n.m.) Jedná se o oblast, kde na poměrně malém území jsou vyvinuty významné povrchové i podzemní krasové jevy. Nachází se zde několik jeskyní, přičemž Jeskyně Na Pomezí je z nich největší a je zpřístupněna pro veřejnost. Návštěvníkům je přístupná trasa o délce přes 500 m. Jeskyně Na Pomezí jsou chráněným přírodním výtvorem. Je to nejrozsáhlejší jeskynní systém tvořený v krystalických vá30
pencích v rámci České republiky. V jeskyni je množství obdivuhodných krápníků (viz Obr.19) a v oblasti lze předpokládat zatím neobjevené jeskynní systémy. [12] Více informací: http://www.caves.cz/
Obr.19 Jeskyně Na Pomezí – krápníkové útvary [18]
Horní Lipová (590 m n.m.) Malebná část lázeňské obce Lipová Lázně v podhůří hrubého Jeseníku je skvostem mezi jinými jesenickými obcemi. Je obklopena masivem Šeráku z jedné strany a úbočím Rychlebských hor ze strany druhé. Zdejší raritou je Muzeum Slezského Semmeringu na nádraží Českých drah (viz Obr.20) a Lesní bar (viz Obr.21). Lesní bar je zařízení pár set metrů pod horou Smrk, které nabízí turistům občerstvení. Nevšední na české podmínky je, že nemá žádnou obsluhu. Je tu však kasička na dřevěném stolku a obdivuhodná důvěra provozovatelů.
Obr.20 Muzeum Slezského Semmeringu [18]
Obr.21 Lesní bar [18]
Dolní Lipová (520 m n.m.) Druhá část obce Lipová Lázně je významná svými lázněmi (viz Obr.22). Lázně Dolní Lipová byly založeny roku 1829 Johannem Schrothem. Téměř 180 let se tu 31
léčí obezita. Dalším zajímavým místem je Ski centrum Miroslav (viz Obr.23), v chráněné krajinné oblasti Jeseníků pod vrcholem Miroslav. Na místě je penzion a i přes léto se tu může návštěvník odreagovat v klidném prostředí s výhledem na okolní hory. Kousek nad areálem se otvírají pohledy ještě plnější.
Obr.22 Lázně Dolní Lipová [18]
Obr.23 Ski centrum Miroslav [18]
Obr.24 Profil trasy č. 3
Obr.25 Mapové schéma trasy č .3
32
4.6.
Pracovní list
Počet účastníků: 15 žáků, 3 dospělí vedoucí Vybavení jednotlivce: funkční vybavené horské kolo, helma, náhradní duše, pumpička, sešit a tužka Potřebné vybavení navíc: 3x tachometr, alespoň 3x mobilní telefon, 2m dlouhý provázek, 110cm dlouhá tyč nebo klacek Minimální čas potřebný k realizaci: 6 hodin
› Sraz je v ranních hodinách ve Smetanových Sadech, účastníci se rozdělí do tří vyrovnaných skupin (rozhoduje fyzická zdatnost a logicko-matematické schopnosti jednotlivců). Každé skupince je přidělen jeden vedoucí. V celou hodinu se první skupina vydává na cestu po trase č. 1 s instrukcemi k první úloze. Další skupiny vyráží s odstupem 15 minut po předchozí. Čas čekání na začátku a kdekoliv na trati využijí k řešení „volnočasových úloh“.
Volnočasová úloha 1 (předpokládá znalost základů kombinatoriky a pravděpodobnosti) Při hře molekuly ve skupině deseti dětí se na povel vytvoří náhodné n-tice. Ve skupině je 6 chlapců a 4 dívky. a) Byl dán povel DVOJICE. Určete počet všech možných dvojic, v nichž jsou pouze dívky. b) Určete pravděpodobnost, s jakou se při hře taková dvojice utvoří. c) Vyřešte tutéž úlohu (a i b) pro TROJICE chlapců.
Řešení: a) počet dvoj kombinací ze 4 = 6 b) P = 6/45 = 0,13 c) 15 trojic, P= 1/3
› Následně si ve skupině hru zahrajeme a pokusíme se sledovat, jestli se výsledky blíží výpočtům.
33
Volnočasová úloha 2 (Předpokládá znalost základních vlastností funkcí) Znázorněte křivku, kterou opisuje pevný bod na plášti pneumatiky při pohybu kola po rovině? Převeďte křivku na graf do souřadného systému, kde na ose y je výška bodu od země, na ose x je horizontální vzdálenost bodu od počátku. Počátek souřadného systému je v bodě P[0,0]. Charakterizujte vlastnosti křivky jako funkce závislosti y na x.
Řešení: Funkce je periodická s periodou 2πr, rostoucí na intervalu (0,o/2), klesající na intervalu (o/2,o), omezená (shora i zdola) – viz Obr.26.
Obr.26 Průběh funkce
Úkol č. 1 (Předpokládá znalost základních fyzikálních vzorců) › Skupina vyjíždí ze Smetanových Sadů (bod A) po trase č. 1 s instrukcemi zaznamenávat průměrnou rychlost, ujetou vzdálenost a čas. V Bukovicích po odbočení na ulici Za Pilou skupina zastaví u mostu před začínajícím stoupáním (bod B). Všimneme si cedule ukazující vzdálenost na Křížový Vrch. Zapíše si hodnoty a vymaže záznam z tachometru a dále smí sledovat pouze průměrnou rychlost. Pokračují na Křížový Vrch (bod C). Tady doplní údaj o průměrné rychlosti v druhé části cesty a celkovém čase pohybu z A (odečte se doba čekání v B).
Úloha: Znáte celkový čas t pohybu z A do C, vzdálenost s1 a průměrnou rychlost v1 z A do B a průměrnou rychlost v2 z B do C. Ze známých údajů ověřte výpočtem, že vzdálenost 2 km do C na ukazateli v bodě B byla správná. 34
Řešení: využitím vzorce s = v·t vyjádříme t1 a t2, ze vztahu t1+t2 = t vyjádříme s2=cca 2 km.
Úkol č. 2 (předpokládá znalost podobnosti trojúhelníků) › Skupina dojede k rozhledně Zlatý Chlum. Vedoucí zabodne do země tyč ve vzdálenosti přibližně 20 m od rozhledny. Zabodnutá tyč měří od země 1 m.
Úloha: Víme, že rozhledna má 26 m, tyč má výšku 1 m. S využitím provázku, aniž byste se přiblížili k rozhledně na vzdálenost menší, než je od ní vzdálena tyč, určete přibližnou vzdálenost tyče od rozhledny.
Řešení: Natažením provázku od vrcholu tyče k zemi tak, aby se jeho pomyslné prodloužení dotýkalo vrcholu rozhledny (lze ověřit pohledem z boku), zjistím vzdálenost a. Dál využiji podobnosti trojúhelníků (viz Obr.27).
Obr. 27 Schéma
› Po vyřešení pokračuje skupinka na Rejvíz, kde počkají na zbytek výpravy. Volný čas využijí k řešení Volnočasové úlohy.
Úkol č. 3 (Předpokládá znalost podobnosti a základních fyzikálních vzorců) › Po příjezdu poslední skupiny, vyráží všichni společně k Pramenům Javorné. Tady se každé skupině předá mapové schéma (viz níže) a zadá následující úloha. 35
Úloha: a) Z mapového schématu (viz Obr.28) určete co nejpřesněji vzdálenost z Pramenů Javorné na Čertovy Kameny.
Obr. 28 Mapové schéma k úkolu č. 3
Dále: •
Skupina č. 1 vyráží k Čertovým Kamenům první, na trase má jednu pauzu 3 min.
•
Skupina č. 2 vyráží po 1 min, na trase má jednu pauzu 5 min.
•
Skupina č. 3 vyráží 1 min po 2. skupině, na trase má pauzu 7 min.
b) Určete konstantní rychlost, kterou pojedou jednotlivé skupiny po celou dobu jízdy (časy rozjíždění a brzdění můžeme zanedbat), aby dojely na Čertovy Kameny současně, 35 min od startu první skupiny.
Řešení: a) s=5 km, využijeme provázku a ukazatel podobnosti na mapě b) Zajímá nás čas jízdy, rychlost se snadno dopočítá… 1. skupina: t=32min, v= 9 km/h; 2. skupina: t=29min, v=10 km/h; 3. skupina: t=26min, v=11,5 km/h.
› Výsledky ověříme napříč skupinami a realizujeme úlohu v praxi (nepředpokládáme komplikace). Pro pauzy při jízdě je vhodná např. Skalní stezka. 36
› Společně pokračujeme do Smetanových sadů, kde zhodnotíme průběh cvičení a projdeme řešení jednotlivých úloh s diskuzí o příčinách nesrovnalostí v praxi.
37
ZÁVĚR
Práce se zabývá možnostmi cykloturistiky v oblasti Jeseníky. Vzhledem k hornatému terénu regionu se specializuje na MTB cyklistiku, pojednává o jejím vhodném pojetí a propojení se vzděláváním. V první části se věnuje MTB cykloturistice z hlediska jejího vývoje ke sportovní činnosti v harmonickém vztahu k okolnímu prostředí. V této souvislosti popisuje situaci na Jesenicku, hodnotí projekt plánované výstavby cyklostezky a předkládá jinou variantu v řešení otázky zdravého rozvoje turistiky na Jesenicku. Druhá část práce je věnována popisu dané oblasti a prezentaci tří cyklotras vytvořených s apelem na jejich využitelnost v rámci vzdělávání na 2. stupni ZŠ a SŠ. Trasy mají nabídnout hodnotnou fyzickou i kulturně-poznávací činnost a odhalit část z přírodního bohatství Jeseníků. Ke každé trase je uveden její popis, místopis významných bodů s obrázky a grafická část obsahující výškový profil trasy a mapové schéma s linií trasy. Závěrem druhé části práce je pracovní list s matematickými úkoly, jejich řešením a průběhem jednodenního matematického terénního cvičení pro skupinu žáků vyššího gymnázia. Na trase č. 1 musí žáci ve skupinkách plnit připravené úkoly a dokázat aplikovat matematické myšlení a postupy v reálných situacích. Mimo ostatní didaktické cíle, jako např. utváření klíčových kompetencí skrze spolupráci ve skupinkách v náročných podmínkách, je význam takového cvičení v propojení mezipředmětových vazeb. Mnohým může být takové cvičení motivací ke studiu matematických věd a v neposlední řadě koresponduje s ústřední myšlenkou práce – výchově k radosti z pohybu a zájmu o přírodní a kulturní bohatství kraje. Práce by měla vést k zamyšlení nad směřováním MTB cykloturistiky. Představené trasy doplňují síť cyklostezek pro MTB cykloturistiku na Jesenicku. Vytvořené terénní cvičení vytváří model pro ozvláštnění výuky a přístupu ke vzdělávání mládeže.
38
POUŽITÉ ZDROJE
Seznam literatury včetně odborných textů
[1] David, P., Soukup, V., Kratěna, J. Lázně Jeseník a okolí – Průvodce po Čechách, Moravě a Slezsku. 1. vyd. Praha: S&D, spol. s r.o. 1998. 79 s. [2] Hrubíšek, I. Horské kolo od A do Z. 5. vyd. Praha: Sobotáles, 2002. 316 s. [3] ČeMBA, Kvasnička, T. Singltrek: Rekreační stezky pro terénní cyklistiku. [4] ČeMBA, Terénní cyklistika na konferenci Národní strategie rozvoje cyklistické dopravy ČR, Velké Karlovice, 17. května 2007. [5] Ondráček, J., Hřebíčková, S. Cykloturistika. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita. 2007. 123 s. [6] Steiner, I., Černý, J. GPS od A do Z. 4. vyd. Praha: eNav, spol. s r.o. 2006. 258 s.
Seznam map a turistických průvodců
[7] Jesenicko 1:75 000 – Velká cykloturistická mapa. Zlín: SHOCart, spol. s.r.o. 1999. [8] Jeseníky – Hory, zdraví, odpočinek. Šumperk: Jesenické nakladatelství. [9] Jeseníky, Králický sněžník 1:60 000. Vizovice: SHOCart, spol. s.r.o. 2007. [10] Region Jesenicko – Rejvíz. Jeseník: Městské informační centrum Jeseník.
Seznam internetových zdrojů
[11] http://cemba.cz/ [12] http://www.ejeseniky.com [13] http://expedice.rps.cz/lokality/9389-jitrni-pramen-pramen.html [14] http://prameny.jeseniky.org/ [15] http://www.jesenik.org [16] http://www.priessnitz.cz/article.php?content=priessnitz_news&id=2 [17] http://www.cves.cz
39
[18] Zdroje obrázků Obr.1: http://www.cyklostrategie.cz/images/temata49.jpg Obr.2: http://zlin.cz/upload/0/06ce0434_b_1_2_rodinna_idylka_b.jpg Obr.4: http://www.jesenicko.eu/index.php?option=com_searchobce&Itemid=382&lang=cs Obr.5: http://www.edb.cz/grmat/obr/w2105821519000_obr.jpg Obr.6: http://www.hotelkoliba.cz/vylety_clip_image009.jpg Obr.7: http://www.vllje.cz/obr/b_chlum.jpg Obr.8: http://hrpmik.foto24.cz/image/head_j.jpg Obr.9: http://www.adrex.cz/obj/48/fotogalerie_foto_14243_foto_vetsi.jpg Obr.12 : http://www.hledej-ubytovani.cz/soubory/uzivatel/f0000029949.jpg Obr.13 : http://www.prameny.jeseniky.org/obr/u%20pr.nahledy/jitrni8.jpg Obr.14: http://www.ok-tourism.cz/jeseniky/foto/439/preview200 Obr.15: http://www.cves.cz/VismoOnline_ActionScripts/Image.aspx?id_ org=2190&id_obrazky=1231&datum=3.11.2008+20%3A23%3A58
Obr.19: http://www.rychleby-jeseniky.cz/images/galerie/rych/454.jpg Obr.20: http://www.lipova-lazne.cz/soubory/8466/p0249910.JPG Obr.21: http://www.lipova-lazne.cz/soubory/8466/p0590051.jpg Obr.22: http://foto.lazne.cz/Budovy/Moravanka/lazne21.jpg Obr.23: http://www.rsmiroslav.cz/images/foto2_big/1.jpg
40
RESUMÉ
Práce pojednává o možnostech cykloturistiky v oblasti Jeseníky. Cílem je vytvořit tři cyklotrasy s využitelností ve školní praxi. V první části popisuje situaci na Jesenicku, zaměřuje se na MTB cykloturistiku a zabývá se jejím vhodným pojetím. V druhé části představuje danou oblast a tři cyklotrasy spojené s kulturně poznávací činností na Jesenicku. Dalším výstupem práce je pracovní list s matematickými úkoly, jejich řešením a průběhem jednodenního matematického terénního cvičení pro skupinu žáků vyššího gymnázia.
This bachelor’s thesis deals with the bicycle touring opportunities in the Jeseniky region. The aim of this work is to create three cycling routes, which could be used during the school routine. In the first part the author covers the current situation and focuses on MTB cycling and a responsible approach towards this activity. The second part presents three different cycling routes which are closely connected with the history and culture of the region. Another outcome of this work is a mathematical tasks project for a day outdoor activity for a group of high school students.
41
PŘÍLOHA
Jako přílohu vkládám CD se záznamy tras projetých s GPS, s mapami tras vytvořených programem „GPSVisualizer.com“ a s výškovými profily tras. Trasa č. 3 je doplněna o fotodokumentaci.
42
