MASARYKOVA UNIVERZITA Fakulta sportovních studií Katedra atletiky, plavání a sportů v přírodě
Možnosti cykloturistiky v oblasti Česká Kanada Diplomová práce
Vedoucí diplomové práce:
Vypracovala:
Mgr. Sylva Hřebíčková
Bc. Eva Syslová, Aplikovaná sportovní
edukace
bezpečnostních
složek 1
Brno, 2010
Prohlašuji,
že
jsem
diplomovou
práci
vypracovala
samostatně na základě literatury a zdrojů uvedených v seznamu použité literatury a za odborného vedení vedoucí práce Mgr. Sslvy Hřebíčkové. Souhlasím, v souladu s ustanovoením § 47b zákona č. 111/1998 Sb. v platném znění, se zveřejněním diplomové práce v nezkrácené podobě elektronickou formou. A dále souhlasím, aby práce byla uložena na Masarykově univerzitě v knihovně
2
Fakulty sportovních studií a zpřístupněna ke studijním účelům. V Brně dne 15.dubna 2010 ………………………Bc. Eva Syslová
3
.…..
Poděkování Za vedení, odborné konzultace, spolupráci a cenné rady v průběhu zpracování diplomové práce děkuji slečně Mgr. Sylvě Hřebíčkové. Brno, duben 2010 OBSAH ÚVOD ….................................................................................................... ..............5 1.
TEORETICKÁ
ČÁST.......................................................................................6 1.1
Definice
cestovního
ruchu.................................................................................6 1.2
Přístupy
k hodnocení
potenciálu
cestovního
ruchu...........................................7 1.3
Definice
cykloturistiky................................................................................... ....7 1.4 Potenciál využití Přírodního parku Česká Kanada z pohledu cykloturistiky....9 2.
CÍL
A
ÚKOLY
PRÁCE...................................................................................23 3. METODIKA..................................................................................... ................23 4.
PRAKTICKÁ
ČÁST........................................................................................25 4.1
Charakteristika
cyklotras.................................................................................25 4.2
Cyklotrasa
č.
1.................................................................................................26 4.3
Cyklotrasa 4
č.
2.................................................................................................36 4.4
Cyklotrasa
č.
3.................................................................................................44 4.5
Cyklotrasa
č.
4.................................................................................................53 4.6
Cyklotrasa
č.
5.................................................................................................60 4.7
Cyklotrasa
č.
6.................................................................................................68 4.8
Cyklotrasa
č.
7.................................................................................................75 4.9
Cyklotrasa
č.
8.................................................................................................84 5.
SWOT
ANALÝZA....................................................................................... ....92 5.1
Silné
stránky............................................................................................ .........92 5.2
Slabé
stránky............................................................................................ ........92 5.3 Příležitosti....................................................................................... .................93 5.4 Hrozby............................................................................................. .................93 ZÁVĚR SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY A ZDROJŮ RESUMÉ
5
ÚVOD V současné společnosti je sport neoddělitelnou součástí tělesné kultury. Jeho úkolem je i všestranný harmonický rozvoj člověka.
Sport svými
projevy
zasahuje
do mnoha
oblastí
společenského života. Cyklistika je velmi oblíbený sport a řada z nás jízdou na kole tráví mnoho volného času. Ještě nedávno byla jízda na kole záležitostí pouze silniční. To vše se s vynálezem horského kola změnilo. Horské kolo díky své konstrukci umožňuje pohyb v jakémkoli terénu. Cykloturistika jako je ideálním spojením jízdy na kole a cestování.
Oproti pěší turistice není tolik časově náročná
přičemž nabízí stejné možnosti pohybu v přírodě. Současně se podílí i na formování zdravého životního stylu. Cyklistika je dlouhodobě chápána jako zážitková forma cestovního ruchu, kdy cyklistické trasy a stezky představují potenciál pro sport, turistiku a rekreaci, přinášejí užitek také v oblasti ochrany přírody a kulturního dědictví, jsou výzvou ke zdravějšímu životnímu stylu a udržitelnému využívání místních zdrojů. Zvolené téma diplomové práce spojuje mé dva zájmy a to cyklistiku, převážně na horském kole, a geografii. Prostřednictvím horského kola je možné vydat se do oblasti Přírodního parku Česká Kanada a přilehlého okolí a objevovat zde přírodní krásy i lidovou architekturu. Cílem diplomové práce je prozkoumat dostupné materiály o České
Kanadě,
shromáždit
a
utřídit
co
nejvíce
informací
týkajících se cestovního ruchu a především cykloturistiky v dané
6
oblasti. Na tomto základě potom vytvořit analýzu potenciálu rozvoje cykloturistiky v České Kanadě. Mezi metody práce patří studium dokumentů, analýza literatury, internetových zdrojů a materiálů z informačních center a následné zpracování získaných údajů do SWOT analýzy cestovního ruchu. Úvodní kapitola se věnuje vymezení pojmů a následně ukazuje
na
konkrétní
možnosti
cestovního
ruchu
resp.
cykloturistiky v České Kanadě. Rozděluje je na lokalizační, selektivní a realizační podmínky a předpoklady a podrobně o nich referuje. Druhá kapitola navrhuje několik možných cykloturistických tras. V závěru tohoto oddílu jsme nejdůležitější faktory ovlivňující rozvoj cestovního ruchu potažmo cykloturistiky v oblasti zahrnuli do SWOT analýzy. 1. TEORETICKÁ ČÁST 1.1 Definice cestovního ruchu V úvodu bychom se měli věnovat definici cestovního ruchu, i když
definování
samotného
pojmu
cestovní
ruch
není
jednoduché. Tento pojem bývá používán v různých souvislostech – jako označení pro pohyb osob, jako odvětví národního hospodářství, jako služby poskytované
účastníkům cestovního
ruchu i v dalších spojeních. Cestovní ruch je složitým sociálněekonomickým jevem, který se dotýká mnoha stránek společnosti. Na cestovní ruch je možné pohlížet jako na oblast spotřeby i jako na oblast nejrůznějších podnikatelských aktivit. Uvedené definice různých autorů nejsou příliš odlišné. Pro srovnání jich několik uvedeme. Definice
United
Nation
World
Tourism
Organisation
(Světová organizace cestovního ruchu při OSN), která byla přijata v roce 1991 na mezinárodní konferenci v Kanadě ve městě Ottava, říká: … „cestovním ruchem se rozumí činnost osoby
7
cestující na přechodnou dobu do místa ležícího mimo její běžné prostředí (místo bydliště), a to na dobu kratší než je stanovená, přičemž hlavní účel cesty je jiný než výkon výdělečné činnosti v navštíveném místě.“ (Hesková, M. a kol., 2006, s 11) J. Orieška uvádí, že cestovní ruch je soubor činností uspokojující potřeby, které souvisejí s cestou a pobytem mimo místo trvalého bydliště. Uskutečňuje se ve volném čase, nejen za účelem
zotavení,
poznání,
kontaktu
s lidmi,
kulturního
a sportovního vyžití, lázeňského léčení, ale také za účelem pracovních cest. [8] Obecně se cestovní ruch definuje jako krátkodobý přesun lidí na jiná místa, než jsou místa jejich obvyklého pobytu, za účelem pro ně příjemných činností. Definice zní jednoduše, ale není
plně
výstižná.
Nezahrnuje
například
lukrativní
oblast
služebních cest, kde hlavním smyslem cestování je práce, nikoli zábava. Je také nesnadné určit, jak daleko člověk musí cestovat nebo kolik nocí musí strávit mimo domov, abychom jej mohli považovat za turistu. [4] Cestovní ruch je tedy komplexní společenský jev, který se prolíná mnoha oblastmi a mnoha hledisky, a který souvisí s narůstající mobilitou lidí motivovanou uspokojováním jejich potřeb v oblasti využití volného času, rekreace, cestování a poznání. Cestovní ruch je mnohostranným odvětvím, které zahrnuje
dopravu,
ubytovací
a stravovací
služby,
služby
cestovních kanceláří a agentur, průvodcovské služby, informační systémy a další služby s cestovním ruchem spojené. Musí být založen na dlouhodobém šetrném využívání, ochraně a rozvoji potenciálu přírodního i společenského prostředí. 1.2 Přístupy k hodnocení potenciálu cestovního ruchu Existují různé přístupy autorů k hodnocení potenciálu cestovního ruchu v dané oblasti. Na čem se ale autoři shodují, je,
8
že pro to, aby se určité území stalo cílem cestovního ruchu, musí vykazovat určité podmínky. [1] Autorem, ze kterého převážně čerpá tato práce je Václav HRALA a jeho kniha Geografie cestovního ruchu, kde uvádí podmínky přímo ovlivňující cestovní ruch. Uvádí, že využití oblasti v aktivním cestovním ruchu úzce závisí na selektivních, lokalizačních a realizačních podmínkách. Autorem, který se převážně věnuje zkoumání lokalizačních podmínek, je Jan Bína, který potenciál cestovního ruchu bere jako komplexní okruh lokalizačních podmínek a předpokladů pro další rozvoj cestovního ruchu. [1] 1.3 Definice cykloturistiky Nejprve opět několik definic turistiky a cykloturistiky, kdy autoři literatury se vesměs shodují. Turistika je aktivní forma účasti na cestovním ruchu, maximálně a pohybu
využívající v
možnosti
přírodním
bezprostředního
prostředí
a zpravidla
pobytu spojená
s jednoduchými formami ubytování a stravování (ve vlastním stanu, vlastní příprava jídel), jako příklad lze uvést turistiku: pěší, horskou,
vysokohorskou,
vodní,
vodáckou,
lyžařskou,
cykloturistiku, mototuristiku, atd. [2] Turistika je druh cestovního ruchu, kdy se účastník pohybuje vlastní silou (případně s využitím síly zvířat, ale nemotorizovaně). Formami turistiky jsou pěší, cykloturistika, vysokohorská hipoturistika,
turistika,
silvoturistika,
kameloturistika,
dobrodružný
survival, vodní turistika, běh na lyžích aj.
speleoturistika, cestovní
ruch,
Termín turistika (byl
odvozen od slova túra) se často nesprávně používá i pro označení činností, v nichž pohyb vlastní silou nepřevažuje nebo není jejich hlavním smyslem a měly by být označovány jako cestovní ruch (případně turismus). [9]
9
Turistika je komplex činností spojených s aktivním pohybem a
pobytem
v přírodě;
společenských
má
za
cíl
poznání
přírodních
a
poměrů ve zvolené oblasti; k tomu využívá
odborně technických znalostí a dovedností. [6] Cykloturistika je jedna z forem turistiky, aktivní cestování zaměřené na poznání přírodních a společenských zajímavostí v určité oblasti na kole, nejčastěji pomocí speciálně upraveného cestovního kola (trekking bike) nebo horského kola (mountain bike). Populární se stávají package bike and ride (kombinace dopravy vlakem a jízdy na kole), zvyšuje se kvalita služeb pro cykloturistiku, budovány jsou cyklostezky, cykloturistické trasy, místní
cyklotrasy, dálkové
cyklotrasy a naučné
stezky
pro
cykloturisty. [9] Cykloturistika je druh turistiky, při níž se k cestování používá jízdní kolo a zažívá rozvoj v souvislosti s potřebou dnešního
člověka
vracet
se
do
přírody.
Spojuje
v sobě
jednoduchost pěší turistiky s výhodami mototuristiky, využívá jejich přednosti a nahrazuje nedostatky. Jízda na kole má významný pozitivní vliv na zdraví člověka a nenarušuje životní prostředí. Zároveň umožňuje poměrně intenzivní vnímání okolí. Přesun na kole předpokládá zvládnutí techniky jízdy na kole, znalost dopravních předpisů, nebezpečí na silnici, první pomoci a základních oprav. [6] Můžeme tedy říci, že cykloturistika je část turistiky spojená s využitím jízdního kola, a to buď na cyklotrasách, samostatných cyklostezkách nebo na jiných cestách (lesních, polních nebo na turistických trasách). Cykloturistika je druhem cestovního ruchu, který má potenciál obohatit turistické zážitky návštěvníků, současně přispívá k rozvoji zdravého životního stylu a nezatěžuje nadměrně životní prostředí. Cykloturistika má rovněž pozitvní dopad na vytváření nových pracovních příležitostí – zejména v oblasti doprovodných služeb pro cyklisty.
10
Cykloturistiku
lze
rozdělit
dle
použitého
typu
kola
(pomineme-li různé hybridy a kola určená pro speciální disciplíny např. freeride, biketrial, dowhill atp.) •
silniční kola – určena k jízdě po silnici
•
horská kola – kola určená pro jízdu v terénu
•
trekingová kola – kolo vhodné pro zpevněné cesty, není vhodné pro jízdu v terénu
1.4 Potenciál využití Přírodního parku Česká Kanada z pohledu cykloturisktiky Rozdělení potenciálu využití oblasti v cestovním ruchu vychází z knihy Václav
HRALA.
Geografie cestovního ruchu, kterou napsal Kdy
dělí
podmínky
potenciálu
využití
selektivní, lokalizační a realižační, které ještě dále rozlišuje. Níže je vše přehledně uvádíme. 1. Selektivní (stimulační) podmínky a) objektivní faktory - stablita a charakter politického systému - životní úrověň populace - urbanizace - životní prostředí b) subjektivní faktory - psychologické pohnutky - reklama a propagace 2. Lokalizační podmínky a ) přírodní podmínky a atraktivity - klimatické poměry - hydrologické poměry - reliéf a morfologické poměry - rostlinstvo a živočišstvo b) společenské podmínky a atraktivity - kulturněhistorické památky 11
na
- kulturní zařízení, kulturní a jiné akce - sportovní a zábavní zařízení a akce 3. Realizační podmínky a) doprava b) ubytovací a stravovací zařízení [5] V následující části se věnujeme již konkrétním informacím k oblasti Přírodního parku Česká Kanada a řadíme je dle výše uvedeného rozdělení. 1.4.1 Selektivní (stimulační) podmínky Objektivní faktory Stablita a charakter politického systému v ČR Česká republika je demokratický stát s liberální ústavou a politickým
systémem
založeným
na
svobodné
soutěži
politických stran a hnutí. Politický systém České republiky je parlamentní zastupitelská demokratická republika s pluralitním politickým systémem. Výkonná moc je vykonávána vládou a prezientem, zákonodárnou moc tvoří dvoukomorový parlament. V současnosti
je
zapojena
do
politických
struktur
demokratického západu od 12.března 1999 byla přijata do Severoatlantické aliance (NATO) a 1.května 2004 vstoupila do Evropské unie. Dále je jedním ze států Visegrádské skupiny. Životní úrověň populace v ČR Chceme-li získat představu o tom, jaká je životní úroveň v ČR,
musíme
změřit
celkovou
hodnotu
všeho,
co
Česká
republika vyprodukuje během kalendářního roku (její „hrubý domácí produkt“, HDP), a tento údaj pak vydělit počtem obyvatel. Výsledky
šetření
Životní
podmínky
2008
odrážejí
všeobecně pozitivní situaci v české společnosti z roku 2007 a prvních měsíců roku 2008. Ekonomika se vyvíjela příznivě, pokračoval pokles nezaměstnanosti a to i dlouhodobé, průměrné
12
nominální mzdy rostly nejrychleji od roku 2003. V sociální oblasti začala platit nová zákonná úprava životního a tzv. existenčního minima spolu se zákonem o pomoci v hmotné nouzi, který upravuje poskytování pomoci fyzickým osobám, jež se nacházejí v hmotné nouzi a dále zákon o sociálních službách, který přinesl zásadní změny do systému úhrady této péče tím, že poskytuje ve formě příspěvku na péči prostředky na úhradu péče přímo potřebným osobám. V rámci zákona o státní sociální podpoře byly významně zvýšeny dávky u rodičovského příspěvku. To vše se promítlo do příjmů domácností a do jisté míry poznamenalo i dlouhodobější trendy ve vývoji jejich příjmů. V průměrné domácnosti dosáhl v uvedeném roce úhrnný čistý peněžní příjem na osobu téměř 128,0 tis. Kč, tedy bezmála o 10 tis. Kč (8,4 %) více než v roce předchozím. Hrubé příjmy z pracovní činnosti vzrostly v průměru o 8,8 %, pracující člen domácnosti přinesl do domácnosti přibližně o 19 tis. Kč více než v roce 2006.[15] Údaje jsou z let 2007 a 2008, neboť údaje roku 2009 ještě nebyly souhrně zveřejněny. Dá se však předpokládat, že životní úroveň v roce 2009 byla ovlivněna celosvětovou finanční krizí. Urbanizace v oblasti Přírodního parku Česká Kanada Pro celou oblast je charakteristická nepřítomnost velkých průmyslových středisek. Významnější jsou podnikatelské aktivity v textilním odvětví (Jitka v Jindřichově Hradci) a kovozpracujícím průmyslu
(v porovnání
s celostátním
měřítkem
však
bezvýznamné). V minulosti byly pro region charakteristické významné podnikatelské aktivity malého a středního stavu, podpořené sítí drobných a středních zemědělských usedlostí, sahajících až za hranice republiky. Díky poválečnému odsunu Němců a následné izolaci velké části příhraničního území došlo k úpadku středního stavu a orientaci na centrálně plánovité zemědělství a lesnictví bez kořenů k vlastnictví půdy, a zároveň k částečné
devastaci
k postupnému
kulturní
vybydlení
krajiny.
usedlostí
13
Často
a k jejich
docházelo následnému
opouštění,
popřípadě
a bourání
vesnic
v těsném
cílené
příhraničí
a plánovité.
bylo
Tento
vysídlování pro
oblast
charakteristický jev je patrný z výsledků sčítání obyvatelstva, prováděného vždy na počátku desetiletí. Odliv obyvatelstva z obcí a jejich místních částí v regionu je značný a pouze v posledních letech došlo k velmi mírnému nárůstu díky novým možnostem příhraničního styku. Životní prostředí v oblasti Přírodního parku Česká Kanada Životní prostředí v oblasti Přírodního parku Česká Kanada je v porovnání s jinými částmi republiky v celkově dobrém stavu. Větší zdroje znečištění se nacházejí pouze uvnitř přilehlých největších sídel jako např. Jindřichův Hradec, Dačice apod. Za největšího narušitele životního prostředí je tak možné považovat silniční dopravu, která znečišťuje ovzduší a způsobuje značný hluk. Dalším prvkem životního prostředí je zajištění kvality vod, kdy je hlavní dodržování právních předpisů pro skladování a provoz látek škodlivých vodám jak u obyvatelstva tak i u podnikatelských subjektů, dále dodržování výjimek na rybnících pro krmení a hnojení rybníků. Jižní
část
republiky
platí
za
území
s relativně
málo
znečištěným ovzduším v otevřené krajině. To platí obecně i pro Přírodní park Česká Kanada. V budoucnu se rýsuje perspektiva většího
využívání
obnovitelných
zdrojů
energie,
což
je
podporováno ze strany státu i ze strany Evropské unie. Hlavním liniovým zdrojem znečišťování ovzduší je doprava. Možnými cestami
k nápravě
současného
stavu
jsou
modernizace
vytápěcích technologií a postupná plynofikace dané oblasti. Součástí ochrany přírody je zvládnutí staré ekologické zátěže. Při ochraně krajiny na území přírodního parku je potřeba dbát na vzájemné vazby v krajině. Je proto nutné využívat efektivně
a šetrně
stávajících 14
přírodních
zdrojů,
aktivně
upravovat vztahy v krajině a napravovat chyby, které byly učiněny v minulosti. Na většinu větších sídel regionu navazuje intenzivně obdělávaná zemědělská půda, kterou v mnoha místech protékají upravované vodní toky. Vyšší přírodní hodnotu mají území s vyšším podílem lesů, luk a vodních ploch, kterých je v přírodním parku dostatek. Jedním z nejvýznamnějších prvků územního systému ekologické stability je řeka Nežárka, která je řazena mezi biokoridory regionálního významu. Absence
těžkého
a těžšího
průmyslu,
řidší
osídlení
a donedávna nepřístupné hraniční pásmo umožnilo zachovat jedinečnost a čistotu zdejší krajiny. Subjektivní faktory Patří mezi ně řada psychologických pohnutek, kterými je ovlivňováno rozhodování obyvatel k účasti na cestovním ruchu a jeho směřování. Významnou roli zde má reklama a propagace, které mají vliv na vytváření mondénnosti a módnosti některých středisek a oblastí. [5] 1.4.2 Lokalizační podmínky Přírodní podmínky a atraktivity Přírodní park Česká Kanda se nachází ve správním obvodu obcí s rozšířenou působností Jindřichův Hradec a Dačice. Leží v obvodu územní působnosti obcí Český Rudolec, Číměř, Člunek, Heřmaneč, Horní Pěna, Hospříz, Kačlehy, Kunžak, Nová Bystřice, Slavonice, Staré město pod Landštejnem a Studená. [11] Hranice přírodního parku je vymezena takto: Od hraničního přechodu Nová Bystřice – Grametten po silnici II. třídy č. 128 na sever k obci Nová Bystřice, tu obchází z východu po hranici zastavěného území obce a vrací se zpět na silnici č. 128, po které pokračuje na křižovatku se silnicí III. třídy č. 1491, odtud vede na západ po silnici III. třídy č. 1491 k obci Lhota, kterou obchází ze severu po hranici zastavěného území a vrací se zpět na silnici 1491. Pokračuje k obci Sedlo, kterou obchází po východní hranici 15
zastavěného území a pokračuje po silnici III. třídy č. 1492 vedoucí severovýchodně k obci Bílá, kterou obchází po východní hranici zastavěného území obce a pokračuje po silnici 1492 na křižovatku se silnicí II. třídy č. 128, po které vede na sever k obci Horní Pěna, kterou obchází z jihovýchodu po hranici zastavěného území obce a napojuje se na silnici III. třídy č. 12849, po které vede k obci Kačlehy, tu obchází z jihu po hranici zastavěného území obce a pokračuje po polní cestě k jihu na hráz rybníka Kačležský, přechází přes hráz a napojuje se na silnici III. třídy č. 12853, po které vede k obci Kunějov a dále na sever po silnici III. třídy č. 12855 k obci Člunek, kterou obchází z jihovýchodu po hranici zastavěného území obce a napojuje se na silnici II. třídy č. 164, po které vede k obci
Lomy, kterou obchází po jižní
a východní hranici zastavěného území obce a dále pokračuje po silnici 164 k obci Kunžak, kterou obchází z jihu po hranici zastavěného území obce a napojuje se na silnici II. třídy č. 151, po které vede jihovýchodně k obci Mosty, kterou obchází z jihu a východu po hranici zastavěného území obce a pokračuje na sever po místní komunikaci k obci Suchdol. Z obce Suchdol vede hranice po silnici III. třídy č. 02316 na severozápad k obci Jalovčí, kde se stáčí zpět na východ po místní komunikaci k obci Olšany, kterou obchází z jihu po hranici zastavěného území a pokračuje po silnici III. třídy č. 40916 k obci Heřmaneč, kde se napojuje na silnici II. třídy č. 409, po které pokračuje na jihovýchod k obci Lipnice, kterou obchází ze západu po hranici zastavěného území a pokračuje dále na jih po silnici č. 409 k obci Markvarec, kterou obchází
ze
severu
po
hranici
zastavěného
území
obce
a pokračuje na západ a jih po silnici č. 409 k obci Český Rudolec, kterou obchází po západní hranici zastavěného území obce a pokračuje dále na jih po silnici č. 409 k obci Nová Ves, kde na konci obce u autobusové zastávky hranice přírodního parku zatáčí směrem na západ na lesní cestu číslo 523 (místně „ Za Habrem“). Po této cestě jde až na křižovatku s další lesní cestou
16
číslo 5061, po které pokračuje západním směrem k silnici III. třídy č. 40920, kde se stáčí zpět na jihovýchod a pokračuje po této silnici k obci Vlastkovec, kterou obchází po jihozápadní hranici zastavěného území obce a pokračuje po silnici III. třídy č. 40920 zpět na křižovatku se silnicí II. třídy č. 409, po které jde hranice k jihu
ke kapličce
s místním
názvem
Dobrá
Voda
nedaleko
Slavonic, kde hranice přírodního parku znovu opouští silnici a pokračuje po polní cestě jihozápadně ke kostelu Svatý Duch a dále
k silnici
III.
třídy
č. 40632,
po
které
pokračuje
severozápadním směrem k samotě Bejčkův mlýn, kde tuto silnici opouští a stáčí se po místní komunikaci k jihu na silnici II. třídy č. 152. Po silnici č. 152 vede hranice přírodního parku zpět na jihovýchod ke křižovatce se silnicí III. třídy č. 15211, po které pokračuje hranice na jihozápad k obci Maříž kterou obchází po západní hranici zastavěného území obce a napojuje se na místní komunikaci vedoucí na jihozápad ke státní hranici k hraničnímu patníku VII/4. Z jihu tvoří hranici přírodního parku státní hranice. [11] Klimatické poměry Podnebí je tu poměrně drsné, s nižšími
průměrnými
teplotami a vydatnými srážkami. Průměrné roční teploty kolísají mezi 7 - 8 °C. V letním období se pohybují v rozmezí 14 – 18 °C, v zimním pak v rozmezí -3 – 2°C. Nejteplejším měsícem je, jako ve většině jiných částech země, červenec (17 – 20 °C), nejstudenějším naopak leden (0 - -4 °C). Průměrný roční úhrn srážek činí 550 – 750 mm. V přiložených tabulkách je toto blíže uvedeno. V tabulce (tab. 1) je uveden přehled průměrných měsíčních teplot v oblasti ve srovnání s průměrnou roční teplotou v ČR. tab. 1:
Průměrná měsíční teplota [13]
17
Teplota (ºC) Rok 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009
1. 2. 3. -2,7 -4,7 3,5 -4,5 -0,2 1,5 -1 -4,2 0,6 -6 -3,6 -0,5 2,6 2,1 4,6 0,5 1,6 2,5 -4,4 -1,7 2,5
4. 6,9 8,2 8,7 7,8 10 7,7 11,9
Měsíc – Month 5. 6. 7. 15,2 19,4 18,2 10,7 14,9 16,7 12,7 15,6 17,5 12,3 16,6 20,9 13,9 18 18,2 13,4 17,2 17,6 12,9 14,5 17,8
8. 20,4 17,8 15,5 14,4 17,7 17,4 18,1
9. 13 12,4 13,8 15,3 11 11,8 14,4
10. 11. 12. 4,8 4,5 -1,2 8,8 3 -1,4 8,9 1,4 -2 10 5,1 1,6 6,8 0,6 -1,8 8 4,3 0 6,8 4,8 -1,3
Průměr ČR 8,1 8,4 7,3 7,8 7,3 7,7 7,8 8,2 8,6 9,1 8,5 8,9 8 8,4
Rok
V následující tabulce (tab. 2) je přehled měsíčního úhrnu srážek v oblasti ve srovnání s ročním úhrnem v ČR. tab. 2: Průměrný měsíční úhrn srážek.[13] Srážky (mm) Rok 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009
1. 2. 3. 46 10 11 81 55 52 77 65 29 46 43 79 68 50 59 33 20 64 19 70 83
4. 24 50 39 72 3 34 14
Měsíc – Month Průměr Rok 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. ČR 110 26 74 35 34 73 24 56 532 516 52 89 61 63 57 42 73 16 689 680 73 46 150 95 58 5 25 66 726 732 96 88 38 163 10 25 49 18 725 708 75 64 78 43 134 32 93 27 726 755 50 61 89 60 47 26 61 29 574 619 78 122 127 81 19 61 36 56 766 747
Další tabulka (tab. 3) nabízí přehled trvání slunečního svitu v oblasti. tab. 3: Sluneční svit uveden v hodinách[13] Sluneční svit (h) Rok 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009
Měsíc – Month 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 23,9 115,4 147,1 200,4 218 274,9 198,5 25,2 43,1 122,6 172,3 155,3 159,9 202,5 43,3 56,8 132,2 176,7 223,2 223,2 188,8 60,7 80,9 97,5 153,8 212,7 254,5 324,4 42,9 30,2 31,8 5,3 52,1 82,8 113 43 125,9 120,8 140,2 224,2 211,1 204,1 38,7 35,3 61,5 254,5 199,6 176,7 222,5
8. 292,4 212,6 153,8 133,9 73 225,2 254,9
9. 194,1 173,4 166,8 237,6 92,1 132,6 166,6
10. 11. 12. 82,3 44 23,5 97,5 21,1 22,7 149,6 15 15,5 151,3 53,8 46,4 21,5 55,8 20,6 122,4 40,9 43,8 68 77,5 36,1
Rok 1814,5 1408,2 1544,9 1807,5 621,1 1634,2 1591,9
Hydrologické poměry Českou Kanadu roztíná středem evropské rozvodí mezi Severním a Černým mořem,
přičemž
je obepínána řekami
Nežárka a Moravská Dyje. Oblast odvodňují četné potoky (Pstruhovec, Bolíkovský potok, Lhotský potok), které napájejí rybníky, na které je zejména západní část popisované oblasti velmi bohatá. Mezi 18
nejdůležitější patří: Kačležský, Pěněnský neboli Dřevo, Osika, Dolní panský, Žišpažský. Rybníky slouží především k chovu ryb (k tomuto účelu také byly budovány), často k závlahám a mnohé mají význam jako hnízdiště a shromaždiště vodního ptactva. V létě se některé z nich mění v oblíbená přírodní koupaliště (Osika, Pěněnský a Zvůle). Přehled přírodních koupališť a rekreačních rybníků v abecedním pořadí: Benešák - Nová Bystřice Dolní Šatlava - Stálkov u Slavonic Dolní Žišpašský rybník - Blato u Nové Bystřice Hladový rybník – Matějovec Horní Hamr - Radíkov u Českého Rudolce Horní Šatlava - Stálkov u Slavonic - 11.5 ha, max. hloubka 3.8 metru Horní Žišpašský rybník - Blato u Nové Bystřice Komorník - Kunžak-Strmilov - 56.3 ha, max. hloubka 9 metrů, možnost kempování a vodních sportů Mnišský rybník - Nová Bystřice Novomlýnský rybník - Nový Vojířov (u hotelu Peršlák) Osika - Albeř u Nové Bystřice - 67.3 ha, max. hloubka 5 metrů, možnost kempování a vodních sportů Pěněnský rybník (Dřevo) - Horní Pěna u J. Hradce - 65 ha, max. hloubka 6 metrů, možnost kempování Ratmírovský rybník - Malý Ratmírov - 78 ha, max. hloubka 5 metrů, půjčovna loděk, šlapacích kol, tenisových raket, míčů a bicyklů Rybník u Starého města pod Landštejnem Starý rybník (Vožralý) - Slavonice - 6.6 ha, max. hloubka 3 metry Struhy (Nový rybník) - Kunžak - 0.6 ha Velký Klikovský rybník- Člunek Velký Spálený rybník - Slavonice - 3.5 ha, max. hloubka 3 metry
19
Zvůle - Mosty u Kunžaku - 8 ha, max. hloubka 2.5 metru, možnost kempování a vodních sportů Reliéf a morfologické poměry Severozápadní část tvoří Jindřichohradecká pahorkatina, která na jihozápadě navazuje na třeboňskou pánev. Větší část oblasti
však
pokrývá
kopcovitá
a silně
zalesněná
žulová
Novobystřická vrchovina, která na severu navazuje na masív Českomoravské vrchoviny. Nejvyšším vrcholem České Kanady je Vysoký kámen u Kunžaku, a který dosahuje nadmořské výšky 738 m. Další krajinné dominanty tvoří Šibeník (732m), Kunějovský vrch (725m), Vysoký kámen (723m), Studnice (722m), Bukový vrch (721m),
Větrov
(714m)
a Čihadlo
u Starého
Města
pod
Landštejnem (700m). Kopce jsou převážně ploché, s balvany a kamennými stády na
vrcholech.
V bizardních
skalních
útvarech
z hrubozrnné
a landštejnské žuly roztroušených po zdejších lesích vytvořilo zvětrávání
kamene
skalní
mísy
(například
v
okolí
hradu
Landštejna nebo Suchdola u Kunžaku) a nechybí ani viklany. Východní část tvoří Dačická pahorkatina, která má ráz protáhlé sníženiny. Zajímavé skalní útvary jsou u rybníka Zvůle nebo na Liščím vrchu nedaleko Terezína u Kunžaku. Po polích jsou rozesety balvanovité ostrůvky. Vyšších výšek pak dosahují související Jihlavské vrchy, které jsou však za hranicí oblasti. Rostlinstvo a živočišstvo Význam rostlinstva na rozmístění cestovního ruchu není výrazný. Pro funkční využití krajiny má pozitivní vliv. Z pohledu cestovního ruchu je nejdůležitější les. U nevýrazné krajiny je jediným předpokladem pro její rekreační využití. [10] Živočišstvo
má
z uvedených
přírodních
předpokladů
nejmenší význam pro cestovní ruch. Uplatnění nalézá pouze
20
u specifických rekreačních činností jako je lov a rybolov. [10] V oblasti Přírodního parku Česká Kanada jsou rozsáhlé lesní komplexy, množství chráněných rašelinišť se vzácnými druhy živočichů
a vzácnou
rašeliništní
flórou
s ohroženými
druhy
rostlin, rybníky s vysokou diverzitou planktonu, bývalé pastviny s výskytem porostu jalovce obecného a s vyvinutým vřesovým, bylinným a keříkovým porostem. Společenské podmínky a atraktivity Kulturněhistorické památky Celé území České Kanady se může pyšnit mnoha svými památkami. Každá obec má kostel, kapičku či kašnu, které jsou památkově městská
významné.
památková
Konkrétně
rezervace
lze
jmenovat
Slavonice,
například:
zřícenina
hradu
Landštejna, Klášter, městská památková zóna Nová Bystřice, úzkorozchodná
železniceč.229
atd.
Podrobněji
se
o těchto
památkách zmíníme později. Přítomnost památek je spojena s jejich neustálou údržbou, která je však velmi náročná na finanční prostředky. Jednotlivé obce a města se s tímto problémem často potýkají. Představitelé jednotlivých obcí chápou význam této problematiky. Přítomnost památek, jejich udržování a propagace ve spojení s dalšími doprovodnými
aktivitami,
jsou
důležitým
faktorem
rozvoje
cestovního ruchu. Kulturní zařízení, kulturní a jiné akce Zhlediska pořádání kulturních akcí jsou centrem dění města Slavonice, Nová Bysřice, Kužak, Dačice, tím že čerpají z bohaté kulturní historie. Města se snaží na toto dědictví navazovat i v současnosti pořádáním tradičních kulturních a společenských akcí. Kulturní akce se města snaží financovat formou grantů a příspěvků. Je podporována činnost kulturních a společenských organizací,
spolků
a souborů ve
městech,
jak
po
stránce
poskytování finančních dotací, tak po stránce úzké spolupráce při
21
organizování různých akcí. V menších obcích regionu je patrná snaha o zachování místních tradic a zvyků v podobě pořádání malých akcí jako jsou každoroční
plesy,
pouťové
oslavy,
setkávání
rodáků
nebo
důchodců, dny dětí. Časté je pořádání různých menších slavností a kulturních akcí místního významu, k nimž patří masopusty, pálení čarodějnic, slavnosti piva atd. (většinou pod záštitou příslušných zájmových spolků a sdružení). Tyto aktivity je potřeba ve vztahu k udržení, obnově a rozvoji místních kulturních tradic, venkovského životního stylu, pospolitosti obyvatel obcí a jejich vědomí odpovědnosti za rozvoj a obnovu obcí udržovat a pečovat o ně. Zájmové spolky v oblasti kultury jsou soustředěny převážně ve městech Slavonice, Nová Bystřice, Kunžak, Dačice a Jidřichův Hradec. V ostatních obcích je spolková činnost soustředěna především do oblasti sportu a ostatních činností (hasiči, myslivci, včelaři apod.) Vybrané kulturní akce konající se v oblasti České Kanady jsou uvedeny v přehledu přílohy č. 4. Bližší a aktuální informace jsou např. v infocentrech v Nové Bystřici a ve Slavonicích. Sportovní a zábavní zařízení a akce V oblasti sportovního vyžití není postavení Dačic, Slavonic, Kunžaku, Nové Bystřice již tak dominantní jako v případě kulturních akcí a zařízení. Prakticky v každé členské obci je pro obyvatele k dispozici nějaký sportovní areál, hřiště nebo místo, kde lze provozovat různé sportovní aktivity. Zájem o sport ze strany obyvatel měst a obcí je značný, což ukazuje i velké množství sportovních klubů, které vyvíjejí aktivní činnost. Pro obyvatele malých obcí jsou sportovní akce pořádané jejich sportovními kluby nejen formou sportovního vyžití, ale také formou podpory sociální integrace.
22
- Z hlediska cykloturistiky a cyklistiky budou v roce 2010 pořádány např. tyto akce: Liga Cyklosport Hájek – seriál závodů horských kol, informace na www.liga.cyklosporthajek.cz - Závod horských kol, září 2010, pořadatel Hostinec U Koudelky, Český Rudolec, termín bude upřesněn. V oblasti Přírodního parku Česká Kanada je v současné době vyznačena síť cyklotras. Cyklotrasy č. 32 a 48 jsou součástí dálkové cyklotrasy Greenways Praha – Vídeň. Ostatní cyklotrasy v příhraničí s Dolním Rakouskem byly značeny jako jedny z prvních jihočeských cyklotras. V následující tabulce (tab.4) je uveden přehled cyklotras procházející Přírodním parkem Česká Kanada, jejich celková délka a délka v přírodním parku. tab. 4: Přehled cyklotras [12] Evidenční číslo dle KČT 16 32 1003 1004 1006 1007 1115 1116 1117 1119 1241
Průběh trasy Hlinsko – Jihlava – Třešť – Telč – Kostelní Vydří – Dačice – Hradišťko – Vnorovice – Staré Hobzí – Slavonice Lom – Tučapy – Dírná – Červená Lhota – Jindřichův Hradec – Nová Bystřice – Klášter – Landštejn – Staré Město p. Landšt. - Slavonice Slavonice – Maříž – Trojmezí - Kadolecký rybník Slavonice – Peníkov – Český Rudolec – Matějovec – Slavonice Klášter – Staré město pod Landštejnem – Stálkov – Stoječín Lesní hotel Peršlák – Nová Bystřice – Artolec – Staré město pod Landštejnem Vlčice – Kunžak – Landštejn Kunžak – Nová Bystřice Lásenice – Rožnov - Matějovec Suchdol – Mosty – Kunějov – Dobrá voda Jindřichův Hradec – Kačlehy – Kaproun
Trasa Region km km 125
0
91 7 26 16 23 20 16 21 20,5 24
28 7 26 16 20 16 16 16 20,5 8
1.4.3 Realizační podmínky Doprava Autobusová obslužnost mikroregionu je na dostatečné úrovni, spoje zajišťují zejména dopravu zaměstnanců a dětí do škol. Obce přispívají na systém dopravní obslužnosti Jihočeskému kraji. Dopravu zajišťují převážně autobusy ČSAD Jindřichův Hradec a ČSAD Jihotrans, dálkové spoje i autobusy společností 23
z jiných
krajů
(Vysočina
ad.).
Některé
okrajové
obce
mikroregionu se potýkají s problémy nedostatečného počtu spojů (zejména pro děti, které dojíždějí do škol mimo obec). Především v odpolední době a o víkendech je v těchto obcích počet spojů skutečně velmi malý (v některých místních částech nulový) a je nutné řešit tuto situaci použitím vlastního vozidla. Jedná se však pouze o výjimečné případy. Žádné autobusy obsluhující obce v České Kanadě nepočítají s přepravou kol a nejsou na toto speciálně vybavené. V blízkosti
přírodního
parku
je
regionální
trať
č. 227
Kostelec u Jihlavy – Telč – Slavonice. Trať je ve Slavonicích ukončena, takže její význam pro dopravu je minimální. Její významby se mohl zvýšit po plánovaném propojení do Dolního Rakouska ve směru Fratres – Waldkirchen. Trať se pak může stát významnou tepnou osobní i nákladní dopravy, která by mohla posílit zaměstnanost a místní podnikání v regionu. Přímo přírodním parkem prochází úzkorozchodná železnice č. 229. Trať provozuje společnost Jindřichohradecké místní dráhy, a.s.,
která
je
prvním
soukromým
provozovatelem
veřejné
železniční dopravy v Čechách. Trať je dlouhá 33 km, otevřena byla
1.
11.
1897
a v současnosti
je
unikátní
technickou
památkou. Rozchod má 760 mm. Nejvyšší povolená rychlost na trati je 50 km/h. Je určena převážně k osobní a rekreační dopravě. Provozovatel úzkorozchodné železnice počítá i se službou pro cyklisty, kdy poslední vagón slouží pro přepravu kol. Stav
komunikací
v jednotlivých
částech
mikroregionu
vykazuje značné rozdíly, což je dáno i polohou některých obcí na dopravních tazích celokrajského významu, na rozdíl od menších obcí s polohou okrajovou, nemajících význam pro dopravu ve větším spádovém území.
24
V nejlepším stavu se nachází komunikace II. třídy, která leží na hranici přírodního parku Česká Kanada a je ve správě Ředitelství silnic a dálnic ČR. Komunikace III. třídy jsou rovněž v poměrně dobrém stavu, kromě některých úseků, u kterých předpokládá jejich majitel Jihočeský kraj rekonstrukci. Nejhorší situace je u místních komunikací, které jsou v majetku obcí. Obce spravují místní komunikace v délkách od 2 do 60 kilometrů, přičemž zhruba 50 až 80 procent těchto cest vyžaduje
určitý
stupeň
rekonstrukce.
Jedná
se
většinou
o problematiku silnic s nezpevněným povrchem, u nichž mají již obce navrženy úpravy, chybí na ně pouze finanční prostředky. Dále se jedná například o osázení krajnic komunikací vyšší zelení v zájmu zachování venkovského charakteru krajiny. V souhrnu z pohledu cykloturistiky lze říci, že silnice II i III třídy jsou vhodné pro horská i trekingová kola. Pro silniční cyklistiku jsou spíše vhodné silnice II, ale je potřeba počítat s úseky, které jsou více rozbité. Silnice nevhodné pro cykloturistiku jsou č. 128 Jindřichův Hradec – Číměř – Nová Bystřice, č. 164 Jindřichův Hradec – Kunžak a č. 151 Kunžak – Dačice. Ubytovací a stravovací zařízení, služby Důležitou podmínkou pro rozvoj cykloturistiky je, kromě dobře zajištěné turistické infrastruktury a dostatečného množství kulturních a přírodních atraktivit lákajících návštěvníky, také odpovídající síť ubytovacích a stravovacích zařízení, kde mohou trávit volný čas jak návštěvníci regionu, tak místní obyvatelé. Převážná
část
významnějších
ubytovacích
zařízení
je
situována v Dačicích a Slavonicích, Kunžaku a Nové Bystřici. V ostatních obcích je nabídka těchto služeb spíše malá. Kromě typicky venkovských pohostinství, která se nachází v téměř každé obci a jsou omezena jak šíří nabízených služeb, tak otevírací
dobou.
K rozšiřování
25
nabídky
ubytovacích
a stravovacích služeb je třeba přistupovat s ohledem na případné přílišné
zatěžování
životního
prostředí,
které
je
v regionu
zachovalé a díky němu je zdejší oblast turisticky poměrně atraktivní. Ačkoliv
se
a stravovacích
může
kapacit
zdát
situace
uspokojivá,
je
v oblasti nutné
ubytovacích vzít
v úvahu
následující faktory – omezená otevírací doba, nedostatečné kapacity, nedostatečná kvalita některých zařízení. Tyto faktory tak
v zásadě
vylučují
využití
některých
ubytovacích
či
stravovacích zařízení pro cestovní ruch, resp. cykloturistiku. Vývoj by tedy měl směřovat spíše k podpoře cykloturistiky či hippoturistiky apod. a s tím souvisejících služeb (budování ubytovacích zařízení soukromého typu na selských usedlostech nebo
renovace
již
existujících
objektů
v menších
sídlech
mikroregionu, ve kterých jsou pro toto ideální podmínky). Tento způsob podnikání by mohl přispět k většímu zájmu obyvatel o turistický ruch. Dalším předpokladem je návaznost turistických služeb na cyklostezky, pěší naučné stezky apod. Projekt Cyklisté vítání v Přírodním parku česká Kanada Cyklisté vítáni je celonárodní certifikační systém, který z pohledu cyklistů prověřuje nabídku a vybavenost stravovacích a ubytovacích
služeb,
kempů
a turistických
cílů.
Turistická
zařízení, která projdou certifikací, jsou označena zelenobílou známkou s usmívajícím se kolem. Certifikace obsahuje standardy srovnatelné se systémy jiných evropských zemí (např. např. Bett & Bike v Německu nebo RADfreundliche Betriebe v Rakousku). Každé zařízení, které chce získat značku Cyklisté vítáni, musí splňovat určité podmínky (viz. Příloha č.1). [14] Autor a manažer celého projektu je Nadace partnerství. Jde o nejvýznamnější českou nadaci, která podporuje ekologické projekty ve všech regionech České republiky. V oblasti cyklistiky realizuje např. úspěšný program Zelené stezky Greenways
26
(obsahuje známé Moravské vinařské stezky nebo Green ways Praha-Vídeň). [14] Z přehledu uvedeného
v příloze č.3
je patrné, že
v samotném centru České Kanady není příliš mnoho servisů a půjčoven kol. Všechny jsou soustředěny ve větších městech na hranici přírodního parku, kde se nachází i turistická informační centra. Ubytovacích zařízení, která jsou certifikovaná tak, aby vyhovovala cyklistům, je v České Kanadě a okolí dostatek (viz. Příloha č.2).
27
2. CÍL A ÚKOLY PRÁCE CÍL PRÁCE Cílem diplomové práce je přiblížit a navrhnout veřejnosti možnosti cykloturistiky v Přírodním parku Česká Kanada a v jeho nejbližším okolí. Zároveň zhodnotit, zda je oblast vhodná pro cykloturistiku. V práci jsou navržené trasy seřazeny dle místa začátku, tak aby si každý mohl zvolit dle svého zájmu a možností. Trasy jsou vedeny od nenáročných zpevněných cest až po technicky náročný terén. Cyklotrasy jsou vedeny z několika výchozích stanovišť města Slavonice, Nové Bystřice, Kunžaku a Českého Rudolce. Jejich počet je dán podmínkami pohybu v Přírodním parku Česká Kanada a přilehlém okolí. Výzkumná otázka Pro
splnění
cíle
práce
jsme
si
stanovili
následující
výzkumnou otázku: Je oblast Přírodního parku Česká Kanada vhodná pro provozování cykloturistiky? ÚKOLY PRÁCE •
Prostudovat mapy a literaturu vztahující se k Přírodnímu parku Česká Kanada.
•
Předběžně
vybrat
nejpřijatelnější
trasy
s ohledem
na
náročnost, bezpečnost a KČT. •
Projet vybrané trasy s přístrojem Global Positioning Systém (dále
jen
GPS)
a zjistit,
zda
odpovídají
předpokladům
a dojmům získaným z map a literatury. •
Vyhodnotit záznam z přístroje GPS Garmin 60 CSx.
•
Obsahově a metodicky zpracovat vhodné trasy.
•
Vypracovat SWOT analýzu oblasti
28
3. METODIKA PRÁCE Informace ke zpracování diplové práce jsme získávaly několika způsoby: •
z dokumentů
knižní
povahy
od
autorů
věnující
se
cestovnímu ruchu a cykloturistice •
z mapy Edice klubu českých turistů 1:50 000 Česká Kanada a Slavonicko
–
zjišťování
profilů
tratí
(délkového
a
výškového) •
z publikací a internetu – místopis jednotlivých lokalit
•
z charakteristiky oblasti
•
z turistických informačních center v oblasti Zpracování grafů bylo provedeno v programu Every Trail,
který je volně dostupný na internetu (http://www.everytrail.com) a spolupracuje s přístrojem GPS Garmin 60 CSx. Grafy
znázorňují
výškový
profil
trasy,
kdy
v něm
jsou
vyznačeny body z místopisu, kdy tot bylo zpracováno v programu Mircrosoft Malování, verze 5.1. Mapy byly zpracovány v programu Map Soucre Application, kdy s tímto programem spolupracuje přístroj GPS Garmin 60 CSx. Každá trasa je v úvodní části blíže popsána. Místopis, nejzajímavějších lokalit, byl doplněn obrázky. SWOT
analýza
možností
cykloturistiky
v podmínkách
Přírodního parku Česká Kanada byla zpracována zejména za základě následujících podkladů a poznatků: - Hodnocení potenciálu cestovního ruchu dle autora knihy Geografie cestovního ruchu Václava Hraly a získaných informací k dané oblasti. -
Výsledky
terénního
šetření
prováděného
v informačních
centerech v oblasti České Kanady. - Informace poskytnuté dalšími organizacemi působícími přímo či nepřímo v oblasti rozvoje cyklisticky na území České Kanady. 29
Analýza
SWOT
je
standardní
metodou
používanou
k souhrnné prezentaci poznatků zjištěných v rámci analytického šetření. Jejím principem je jednoduchá, avšak výstižná a pokud možno
vyčerpávající
oblasti
v podobě
a objektivní
silných
charakteristika
a slabých
stránek
zkoumané a příležitostí
a ohrožení významných pro šetřenou oblast. Diplomová práce je zaměřena na vypracování návrhu cyklotras vhodných pro horská kola, vzhledem k současnému trendu výběru a nákupu tohoto druhu jízdních kol. V omezené míře lze užít i kola trekingová, ale silniční kola jsou pro vybrané trasy zcela nevhodná. 4. PRAKTICKÁ ČÁST 4.1 Charakteristika cyklotras Tři trasy jsou vedeny ze Slavonic, jedna z Českého Rudolce, následující dvě z Kunžaku a dvě jsou vedeny z Nové Bytřice. Startují u turistických rozcestníků na náměstích. Nejdelší trasa měří 45 km a její převýšení je 685 m. Jejich celková délka je 246 km. Průměrné převýšení je 509 m. Trasy jsou vedeny z většiny terénem, po cyklostezkách nebo stezkách pro pěší turisty. Možnostmi změn se tato práce nezabývá, a záleží uvážení vedoucího skupiny, na domluvě a zvážení vlastních a kolektivních fyzických sil. Všechny trasy lze zkrátit nebo obměňovat vzhledem ke změnám klimatickým (náhlá změna počasí), fyzickým a psychickým (únava) nebo technickým (defekt aj.). Každá trasa je vedena v blízkosti míst, kde lze v případě zdravotních nebo technických problémů provést základní úkony ke zmírnění následků. Ze subjektivního hodnocení jsou trasy středně náročné. Možnosti občerstvení je nejen ve většině obcí (Slavonice, Český rudolec, Kunžak, Nová Bystřice atd.), ale i v místech, která
30
jsou častým cílem turistů např. hrad Lanštejn, Zvůle. Možnosti koupání v oblasti je dostatek (řeka Moravská Dyje, rybníky Hladový rybník, Osika, Zvůle apod.). Celá oblast Přírodního parku Česká Kanda nabízí množství přírodních zajímavostí (rašeliniště, kamenné útvary apod.) Také o historické památky není v okolí nouze např. zřícenina hradu Landštejn, městská památková rezervace Slavonice, Kláštěr.
4.2 Cyklotrasa Č. 1 SLAVONICE – MONTSERRAT – LOUCKÝ MLÝN - DAČICE – TOUŽÍN – CIZKRAJOV – DOLNÍ BOLÍKOV – VLASTKOVEC – SLAVONICE Popis trasy délka: 38 km + 2 km zajížďka převýšení: 574 m (obr.1) Ze slavonického náměstí pojedeme od rozcestníku po silnici po zelené turistické značce, kterou budeme sledovat až do Dačic. Po 3 km odbočíme ze silnice vlevo na polní cestu, která poté přechází v lesní a stoupá až na Montzerrat. Odtud sjezdem po lesní cestě sjedeme do vesnice Mutná. Zde odbočíme vpravo na silnici a jedeme po ní a na 7 km, kdy zelená odbočuje vlevo, zahneme na polní cestu a po kilometru se napojíme na silnici. Na ní se dáme vlevo a z ní za mostem přes říčku Moravská Dyje
31
odbočíme vlevo na polní cestu k Louckému mlýnu. A pojedeme dále po zelené značce, kdy cesta se průběžně mění na pěšinu náročnější na techniku jízdy (kořeny, kameny). Za chatovou oblastí cesta i značka odbočuje prudce vpravo do kopce a ústí na silnici, na které odbočíme vlevo a dojedeme po ní až do vesnice Hradištko. Na konci vesnice odbočíme vlevo na polní cestu a dojedeme až do města Dačice. Od turistického rozcestníku pokračujeme po žluté turistické značce silnicí, která směřuje do vesnice Toužín. Zde žlutá značka odbočuje vpravo na polní cestu a jde přes vesnici Urbaneč do Cizkrajova. Kdy odtud sleduje silnici do Dolního Bolíkova. V Dolním Bolíkově můžeme odbočit vpravo a po místním žlutém značení dojet po asfaltové lesní cestě k bývalým železárnám a stejnou cestou se vráti zpět do Dolního Bolíkova. Odtud polní cestou pokračujeme po žluté značce do vesnice Nová Ves. Zde je potřeba odbočit vlevo a jet přibližně 400 metrů a ze silnice poté odbočit vpravo na polní cestu značenou žlutou značkou, kdy vede do vesnice Vlastkovec. Tady odbočíme z turistické značky vlevo, poračujeme po silnici a zároveň cyklotrase č. 1004 a dojedeme zpět do Slavonic. (obr. 2) Místopis: Slavonice Městská památková rezervace byla vyhlášena roku 1961. Osídlení Slavonic slovanským obyvatelstvem se předpokládá ve 2.pol.12.stol.
Tehdy
vzniká
nedaleko
důležité
křižovatky
obchodních cest osada s kostelem. V těsném sousedství této osady byla pak ve 2.pol.13.stol. vystavěna trhová ves. První písemná zpráva jako o vsi s farním kostelem je z roku 1260. Během 13.stol. byly Němci kolonizovány nejen Slavonice ale i zdejší okolní krajina. Od pol.14.stol. jsou uváděny jako město. Roku 1360 je první zmínka o opevnění. Roku 1423 přitáhla husitská vojska, město samotné však nedobyla. Ve 2.pol. 15.stol.
32
A
zejména
v 16.stol.
je
v městečku
proslulé
soukenictví,
významné je též tkalcovství, řeznictví a pekařství. Z roku 1549 je zmínka
o stříbrných
dolech
v okolí
trati
zvané
Silberwald.
Slavonice rychle bohatly především díky soukenictví, které se stalo proslulým daleko za hradbami města. Výhodná poloha a silniční spojení umožnňovaly rozvoj obchhodu. V roce 1537 stihl rozkvétající město zhoubný požár, který pohltil téměř celé náměstí.
Obyvatelé
města
se
dali
do
výstavby
a opravy
zničeného města. Na gotických základech nechali vystavět renesanční domy na dolním a horním náměstí. Navíc po nástupu Habsburků na český trůn vyvstala otázka spojení Vídně s Prahou. Tehdy byla zvolena cesta přes Hollabrunm Drosendorf, Slavonice, Kunžak a Tábor do Prahy. K pravidelnému vozovému spojení Vídně s Prahou dochází v roce 1560. Se zřízením stálé poštovní stanice
dochází
k hospodářskému
a společenskému
vrcholu.
Reskriptem Marie Terezie z roku 1750 se však překládá poštovní cesta z Vídně do Prahy přes Znojmo, Jihlavu a Čáslav. Tato skutečnost přinesla městu hospodářskou stagnaci, ta však podmínila zachování dnes unikátní městské zástavby. Slavonice bývaly
poddanským
z Hradce,
městem.
Slavatové,
Postupně
pánové
je
drželi
pánové
z Lichtensteinu-Castelcornu
a Podstatzky-Lichtensteinové. Roku 1902 je zahájen provoz na železniační dráze Slavonice – Telč – Jihlava, v následujícím roce je dráha prodloužena do Rakouska. [12] Město je opevněno již ve 14.stol. V obvodu historického jádra
hradební
zdí.
Fortiifikační
soustava
pronikavě
rekonstruována v 16.stol., v poslední fázi vývoje měl městský pevnostní systém svojí zeď s několika válcovými i pravoúhlými baštami, ty jsou zachovány ve fragmentaech. Z parkánové zdi zachovány značné úseky na vých. obvodu a dále po severní straně historického jádra. Ze tří věžových bran se zachovaly dvě, třetí brána Rakouská (též Bejdovská, Poštovní) na jižní straně města zbořena v pol. 1.stol. Jemnická brána (též Horní,
33
Znojemská) pův.gotická, pronikavě přestavěna v pol. 16.stol. dvoupatrová hranolová stavba, průčelí zdobena s grafitovým kvádrováním. Dačická
brána (též Dolní, Bolíkovská) pův.
gotická, pronikavě přestavěna v roce 1551, částečné úpravy i později.
Vysoká
hranolová
sedlovou
střechou
a
stavba
barokní
se
stupňovitými
věžičkou.
Průčelí
štíty,
pokrývá
psaníčkové sgrafitování. U brány zachována část pův. barbakánu. [12] Hlavním kompozičním znakem města je mohutná hranolová veřejnosti přístupná kostelní věž s ochozem a helmicí, dokončená před pol. 16.stol. původní gotický kostel Nanebevzetí P. Marie postaven od pol.14.stol. Je trojlodní z poslední třetiny 14.stol. Pův. sklenuty pouze boční lodi, kdežto střední loď, prozatímně krytá dřevěným stropem, byla sklenuta až v 15.stol. V lodi gotické nástěnné malby z pol. 14.stol. Špitální kostel sv. Jana Křtitele je v jádře gotická stavba z pol. 15.stol. Roku 1845 vyhořel, opraven a zaklenut roku 1848. Z pův. gotické stavby zachována pouze žebrová klenba s presbyteriu. Na výšině severozápadně od města stojí poutní kostel sv. Ducha a Božího Těla, pozdně gotická dvoulodní stavba z let 1460-92, na místě kaple z konce 13.stol. Poutě po svátku Těla a krve. Hřbitovní
kaple
sv.
Kříže
z roku
1702
má
pozoruhodný
renesanční portl z roku 1586 s figurálními reliéfy. Zachoval se z původní stavby. V Nádražní ulici barokní kaple sv. Jana Nepomuckého z 1.pol. 18.stol. Lutheránská
modlitebna,
expozice starého hospodářského nářadí. [12] Největší pozornost ve Slavonicích zasluhují pozdně gotické a renesanční domy, postavené vesměs v 16.stol. na obou náměstích. Renesanční umění zaujímá ve Slavonicích velmi výzanmné místo, a to jak počtem, tak kvalitou a relativní neporušeností jednostného komplexu památek. Zdejší městské domy patří k nejvzácnějším svého druhu v ČR. Průčelí domů jsou členěna
sgrafitovou,
v mnoha
34
případech
figurální
nebo
malovanou výzdobou. Pozoruhodné jsou též četné interiéry s rozsáhlými mázhauzy a ukázkami různých druhů sklípkových kleneb ze 16.stol. Jako příklad lze uvést domy čp. 536-538, 479, 517, 522, 453-454, 459 a 480. V letní sezóně jsou zpřístupněny slavonické podzemní chodby. expozicemi:
hmotná
fotodokumentace
Městské muzeum se stálými
kultura
městské
města
zástavby,
v
15.-19.stl.,
archeologické
nálezy
zaniklé středověké vsi Pfaffenschlag. Za Slavonicemi v bývalé myslivně, při silnici na Stálkov je volně zpřístupněná výstava samorostů (p. Karel Tůma, Dačická 442). [12] Montserrat Je zalesněný kopec (548m) s poutním kostelem P. Marie Bolestné (obr.3), je to krajinná dominanta. Byl založen roku 1651 císařským
plukovníkem
Bartolomějem
Tannazollem-Zillem,
pánem na Bolíkově. V letech 1712-17 zde byl postaven nový rozměrnější barokní poutní kostel. Za Josefa II r. 1786 zrušen a částečně
rozbourán.
Znovu byl objeven v letech 1858-65, exteriér upraven novorománsky. zamýšlen
jako
Byl kopie
benediktýnského kostela ve Španělském Montserratu. V interiéru, který však není běžně přístupný (pouze během konání poutí), lze na hlavním oltáři spatřit zajímavou sošku Marie s Ježíškem, kteří oba mají černou barvu pleti. [12]
obr. 3: Pohled na
Montzerrat [14] Loucký mlýn Je jeden z nejstarších mlýnů na Moravě. Písemná zpráva o něm je již z roku 1190, kdy ho vévoda Ota Český věnoval
35
kláštěru Louka u Znojma. V držení tohoto kláštera byl až do začátku 17.stol., pak byl prodán a měnil majitele. Roku 1901 vyhořel, po čtyřech letech byl obnoven. Technickou památkou z 16.stol. je náhon a splav. [12] Dačice Město na Moravské Dyji v Dačické kotlině, městská památková zóna vyhl.v roce 1990. Poprvé se uvádějí r. 1183 jako majetek Konráda Otynojemského a řadí se tak mezi nejstarší sídliště na jihozápadní Moravě. Brzy připadly pánům z Bílkova a postupně je pak vlastnili pánové z Hradce, Krajířové z Krajku, pánové z Třebomyslic, z Dubé a Lipého, z Osteinu, a Dalbergové. Jako městečko jsou uváděny ve 14.stol. A jako město v 16. stol. V Dačicích byla založena r. 1821 první lesnická škola na Moravě a v letech 1841-42 zde byl vyroben v čp. 4 Švýcarem J.K.Radem první kostkový cukr na světě v r. 1843 byl patentován. Této události je věnován pomník poblíž kostela. [12] Pamětihodnosti: původní románský kostel sv. Vavřince doložen r 1183, pozdně gotická přestavba z let 1775-88, podle plánů
dačického
stavitele
Michaela
Kirchmayera.
Výtvarně
vynikající iluzivní nástěnné malby jsou dílem znojemského malíře Josefa Winterhaltera. Ke kostelu přiléhá mohutná, 51 m vysoká renesanční městská věž s arkádovým ochozem, vystavěná v letech 1586-92 italským stavitelem Francescem Gadrofem de Bisson. Stará radnice s věží je jednoduchá renesanční stavba z roku 1559, několikrát přestavovaná. Věž postavena roku 1617. Tzv. starý zámek, panské obydlí charakteru renesančního městského paláce, postavený v letech 1572-79 pro Albrechta Krajíře
a jeho
choť
Magdalénum
zřejmě
některým
ze
severoitalských mistrů tehdy usedlých v Dačicích. Venkovní fasáda
zdobena
psaníčkovým
sgrafitem.
Nový
zámek,
renesanční stavba z roku 1591, radikálně empírově přestavěný r. 1816 vídeňským stavitelem Riedlem, vnitřek se schodištěm
36
z let
1831-32
podle
návrhu
vídeňského
architekta
Josefa
Schlepse. Novobarokní a secesní úpravy v letech 1900-10 podle návrhu
architekta
H.Prutschera.
Čtyřkřídlá
budova
kolem
čtvercového dvora je obklopena zámeckým parkem 19 ha v anglickém slohu. Objekt s uměleckými sbírakami je přístupný veřejnosti. Městské muzeum a galerie, v budově nového zámku, se zaměřuje na region Dačicka. Bohatá galerie, umění v 16.-18.stol., české výtvarné umění 19. a 20.stol. Od roku 2001 národní kulturní památka. Šestiboká empírová kašna z konce 19.stol. Mariánské sousoší z doby kolem roku 1725, sloup s plastikami sv. Václava, Cyrila a Metoděje, na vrcholu sloupu
plastika
Immaculaty.
Na
Stráňském
předměstí
jednolodní raně barokní kostel sv. Antonína Paduánského s františkánským klášterem z let 1672-77. Raně barokní klášter z let 1660 až 1664 tvoří s kostelem architektonický celek. Je tvořen kvadraturou s ambity a rajským dvorem. Ke klášteru vede kryté schodiště. V historickém jádru města se vyskytuje několik domů, které sice mají historické jádro, ale v pozdější době byly dále upravovány, např. dům č. 23-24. Cenný je hřbitov ze 16.stol. s raně barokní kaplí sv. Rocha ze 17.stol. a náhrobky předních šlechtických rodů. Hodnotné funkcionalistické pavilony nemocnice od architekta Bedřicha Rozehnala z 30. let 20.stol. V Antonínské ulici 75/2 u Jirsů zahradní železnice s rozchodem 600mm s lokomotivou vlastní konstrukce. Za městem, při silnici na Jemnici, pamětní kámen na místě, kde 23.5.1945 zahynulo při výbuchu třaskavin šest dačických občanů. [12] Toužínské stráně (obr. 4) Při faunistickém průzkumu bylo na území přírodní památky zjištěno přes 600 druhů motýlů, z nichž vysoký podíl tvoří druhy teplomilné s vazbou na nelesní
37
ekosystémy. [12]
obr. 4: Toužínské stráně [25] Cizkrajov Obec byla původně patrně městečko s pozoruhodnou širokou obdelníkovou návsí. Původně gotický kostel sv. Petra a Pavla je doložen r. 1395, je působivý exteriérem. Pozdně gotická
dvoulodní
rchitektura
z dob
před
rokem
1500,
s polygonálním presbitářem a sev. věží, přistavěnou v roce 1503. Loď zaklenuta křížovými a hvězdnicovými žebrovými klenbami, v chóru klenba síťová. Upraven v 16.st. a na zač. 18 st. Barokně. Uprostřed hřbitova litinový kříž ze zaniklé bolíkovské huti z r. 1835. Barokní fara č.p. 13 z roku 1731. Severně od kostela tvrziště ve tvaru nepravidelného čtyřúhelníku s dochovaným příkopem na východní a jižní straně. Tvrz z doby kolem roku 1300 zanikla pravděpodobně kolem roku 1440. [12] Dolní Bolíkov Ves s tvrzí je připomíná r. 1358. Před r. 1848 je silnou židovskou náboženskou obcí. V minulosti zde byla proslulá výroba papíru, železa, litin, kyseliny sírové. Od konce 16.stol. do 18.stol. zde stávala panská papírna. Původní bolíkovský papír z r. 1714 je uložen v dačickém muzeu. [12] Roku 1810 byly založeny poblíž vsi železárny. Postavena vysoká pec a dva hamry. Železná ruda byla získávána z více ložisek v okolí. V železárnách se výrábělo surové železo a litina. Výrobky měli dobrou kvalitu a prodávaly se v okolí, v Praze, Vídni, Štýrském hradci. Vyráběly se desky, kotle, hrnce, ale i umělecká litina a ozdobné kříže. Ve 20.letech 19.stol. patřily bolíkovské železárny svou výrobou k předním podnikům svého druhu na
38
Moravě. Začátkem 50.let došlo k úpadku železáren, neboť rudná ložiska v okolí byla vyčerpána a výroba se prodražovala také tím, že konkurence přecházela k používání jiných paliv, zatímco ceny dřeva rostly. V roce 1853 byla vysoká pec vyřazena z provozu. V dačickém muzeu jsou ukázky kovoliteckých výrobků a plán železáren podle stavu z roku 1828. V Bolíkovském údolí jsou dosud zachovány zbytky pecí („sklípky“), zbytky kamenného zdiva, strusková halda a příkop, pozůstatek po vodním náhonu. Na horním konci návsi je pozdně klasicistní kaple sv. Jana Nepomuckého z 2.čtvrti 19.stol. a barokní socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1729. Židovský hřbitov byl založen koncem 18.stol. [12] Vlastkovec Je místní část Slavonic, kam byl v roce 1964 přičleněn v rámci intergrace obcí. Dříve byl samostatnou obcí. Nachází se 6 km severozápadně od Slavonic v nadmořské výšce 563 m. Malá obec byla dříve osídlena německým obyvatelstvem s českou menšinou, po roce 1945 byli Němci odsunuti a žije zde české obyvatelstvo. Kostelík Korunování Panny Marie, z roku 1883. Sousoší Kalvárie z 2. čtvrtiny 18. stol. kaple Poustevnická studánka Je datována roku 1770.
39
obr.2: Mapa cyklostrasy č.1
40
41
obr.1: Výškový profil cyklotrasy č.1. 42
tab.5: itinerář cyklotrasy č.1
43
5.3 Cyklotrasa č. 2 SLAVONICE – MAŘÍŽ – TROJMEZÍ – SLAVONICE Popis trasy délka: 15 km + 1 km zajížďky převýšení: 270 m (obr. 5) Ze slavonického náměstí pojedeme po silnici a zároveň cykloturistické trase č. 1003 do Maříže. Touto vsí projedeme a po asfaltové
cestě
se
dostaneme
na
rozcestí,
kde
můžeme
pokračovat rovně (cyklotrasa č. 1003 prudce odbočuje vravo), a kdy dojedeme k bývalé vsi Leštnice. Po stejné cestě se vrátíme zpět na cyklotrasu. Po ní se táhlým stoupáním po zpevněné lesní cestě dostaneme na Trojmezí. Pojedeme po cyklotrase dál a po mírném sjezdu asfaltovou cestou dojedeme na cyklotrasu č. 32 (silnice č.152). Na ní odbočíme vpravo a pojedeme přibližně 200 metrů. Pak uhneme ze silnice uhneme vlevo na zpevněnou lesní cestu. Na ni se po 100 metrech napojuje červená turistická značka a tuto budeme nadále sledovat. Cesta je lesní zpevněná. U rozcestníku Dědkův rybník můžeme zabočit vlevo na zelenou turistickou značku a po 500 metrech dojet na Pfaffenschlag. Odtud se po stejné cestě vrátit zpět na červenou. U rozcestníku odbočíme vlevo a po červené tur.značce dojedeme do Slavonic. Cesta je po celou dobu zpevněná, mírně zvlněná a prochází Areálem čs. opevnění. Po projetí areálu klesá až do Slavonic. (obr. 6) Místopis: Slavonice Městská památková rezervace vyhlášená roku 1961 při hranici
s Rakouskem.
Osídlení
Slavonic
slovanským
obyvatelstvem se předpokládá ve 2.pol.12.stol. Tehdy vzniká nedaleko důležité křižovatky obchodních cest osada s kostelem.
44
V těsném sousedství této osady byla pak ve 2.pol.13.stol. vystavěna trhová ves. První písemná zpráva jako o vsi s farním kostelem je z roku 1260.[12] Během 13.stol. byly Němci kolonizovány nejen Slavonice ale i zdejší okolní krajina. Od pol.14.stol. jsou uváděny jako město. Roku 1360 je první zmínka o opevnění. Roku 1423 přitáhla husitská vojska, město samotné však nedobyla. Ve 2.pol. 15.stol. A
zejména
v 16.stol.
je
v městečku
proslulé
soukenictví,
významné je též tkalcovství, řeznictví a pekařství. Roku 1549 je zmínka
o stříbrných
dolech
v okolí
trati
zvané
Silberwald.
Slavonice rychle bohatly především díky soukenictví, které se stalo proslulým daleko za hradbami města. Výhodná poloha a silniční spojení umožnňovaly rozvoj obchhodu. V roce 1537 stihl rozkvétající město zhoubný požár, který pohltil téměř celé náměstí. Obyvatelé města, zřejmě dobře finančně zajištěni se dali do výstavby a opravy zničeného města. Na gotických základech nechali vystavět renesanční domy na dolním a horním náměstí. Navíc po nástupu Habsburků na český trůn vyvstala otázka spojení Vídně s Prahou. Tehdy byla zvolena cesta přes Hollabrunm Drosendorf, Slavonice, Kunžak a Tábor do Prahy. K pravidelnému vozovému spojení Vídně s Prahou dochází v roce 1560.
Se
zřízením
stálé
poštovní
stanice
dochází
k hospodářskému a společenskému vrcholu. Reskriptem Marie Terezie z roku 1750 se však překládá poštovní cesta z Vídně do Prahy přes Znojmo, Jihlavu a Čáslav. Tato skutečnost přinesla městu hospodářskou stagnaci, ta však podmínila zachování dnes unikátní
městské
zástavby.
Slavonice
bývaly
poddanským
městem. Postupně je drželi pánové z Hradce, Slavatové, pánové z Lichtensteinu-Castelcornu a Podstatzky-Lichtensteinové. Roku 1902 je zahájen provoz na železniační dráze Slavonice – Telč – Jihlava, v následujícím roce je dráha prodloužena do Rakouska. [12] Město je opevněno již ve 14.stol. V obvodu historického
45
jádra
hradební
zdí.
Fortiifikační
soustava
pronikavě
rekonstruována v 16.stol., v poslední fázi vývoje měl městský pevnostní systém svojí zeď s několika válcovými i pravoúhlými baštami, ty jsou zachovány ve fragmentaech. Z parkánové zdi zachovány značné úseky na vých. obvodu a dále po severní straně historického jádra. Ze tří věžových bran se zachovaly dvě, třetí brána Rakouská (též Bejdovská, Poštovní) na jižní straně města zbořena v pol. 1.stol. Jemnická brána (též Horní, Znojemská) pův.gotická (obr. 7), pronikavě přestavěna v pol. 16.stol.
dvoupatrová
s grafitovým
hranolová
kvádrováním.
stavba,
Dačická
průčelí
brána
(též
zdobena Dolní,
Bolíkovská) pův. gotická, pronikavě přestavěna v roce 1551, částečné
úpravy
i později.
Vysoká
hranolová
stavba
se
stupňovitými štíty, sedlovou střechou a barokní věžičkou. Průčelí pokrývá psaníčkové sgrafitování. U brány zachována část pův. barbakánu. [12] Hlavním kompozičním znakem města je mohutná hranolová veřejnosti přístupná kostelní věž s ochozem a helmicí, dokončená před pol. 16.stol. původní gotický kostel Nanebevzetí P. Marie postaven od pol.14.stol. Je trojlodní z poslední třetiny 14.stol. Pův. sklenuty pouze boční lodi, kdežto střední loď, prozatímně krytá dřevěným stropem, byla sklenuta až v 15.stol. V lodi gotické nástěnné malby z pol. 14.stol. [12] Špitální kostel sv. Jana Křtitele je v jádře gotická stavba z pol. 15.stol. Roku 1845 vyhořel, opraven a zaklenut roku 1848. Z pův.
gotické
stavby
zachována
pouze
žebrová
klenba
s presbyteriu. Na výšině severozápadně od města stojí poutní kostel sv. Ducha a Božího Těla, pozdně gotická dvoulodní stavba z let 1460-92, na místě kaple z konce 13.stol. Poutě po svátku Těla a krve. Hřbitovní kaple sv. Kříže z roku 1702 má pozoruhodný renesanční portl z roku 1586 s figurálními reliéfy. Zachoval se z původní stavby. V Nádražní ulici barokní kaple sv. Jana
Nepomuckého
z 1.pol.
46
18.stol.
Lutheránská
modlitebna, expozice starého hospodářského nářadí. Největší pozornost
ve
renesanční
Slavonicích
zasluhují
pozdně
gotické
a
domy, postavené vesměs v 16.stol. na obou
náměstích. Renesanční umění zaujímá ve Slavonicích velmi významné místo, a to jak počtem, tak kvalitou a relativní neporušeností jednostného komplexu památek. Zdejší městské domy patří k nejvzácnějším svého druhu v ČR. Průčelí domů jsou členěna
sgrafitovou,
v mnoha
případech
figurální
nebo
malovanou výzdobou. Pozoruhodné jsou též četné interiéry s rozsáhlými mázhauzy a ukázkami různých druhů sklípkových kleneb ze 16.stol. Jako příklad lze uvést domy čp. 536-538, 479, 517, 522, 453-454, 459 a 480. V letní sezóně zpřístupněny slavonické podzemní chodby. Městské muzeum se stálými expozicemi:
hmotná
fotodokumentace
kultura
městské
města
zástavby,
v
15.-19.stl.,
archeologické
nálezy
zaniklé středověké vsi Pfaffenschlag. Za Slavonicemi v bývalé myslivně, při silnici na Stálkov je volně zpřístupněná výstava samorostů (p. Karel Tůma, Dačická 442). [12] obr. 7: Jemnická brána [35] Maříž První zmínka o obci je z roku 1372.
V roce
1921
zde
v 65
domech žilo 267 obyvatel, z toho 44
Čechů
a 201
Němců.
Na
východním okraji stávala románskogotická tvrz doložená r. 1372, přestavěna r. 1717 na barokní zámek, rozšířený v pol. 19 st. Až na části zdí zbořený r. 1951, z kterého se do dnešní doby zachovala nepatrná část obvodové zdi západního křídla. Kolem se rozprostíral rozsahlý park, jehož součástí bylo několik rybníků. [12] Obec byla po vzniku hraničního pásma po roce 1945
47
postupně
zcela
obehnána
drátěným
zátarasem,
byla
zde
stavební uzávěra a obydleny byly asi čtyři domy. Z ostaních objektů se postupně staly ruiny. Po odchodu posledních obyvatel měla být obec zcela zbořena. Po roce 1989 se sem postupně vracel život a všechny ruiny se za patnáct let od roku 1989 opět proměnily v domy, které slouží převážně k rekreaci. [12] V současné době je zde asi 20 domů. Asi jeden a půl kilometru východním směrem se nacházel u lesa lovecký zámeček
Baron
Offermann´sches
Jagdschloss
(později
přebudovaný na penzion Brünner Ferienheim), který v byl důsledku vytvoření hraničního pásma zcela zbořen. Od roku 1991 budována tradice místní keramiky – autorská originální keramika Maříž. [12] býv. ves Leštnice (obr. 8) Obec
ležela
přímo
na
hranici
s Rakouskem na dohled asi jeden kilometr vzdálené rakouské obce Reinolz. První zmínka o ní je z roku 1399. Byla to malá vesnice přináležející ke Slavonicím. [12]
obr. 8: býv. ves Leštnice [47] Trojmezí (Dreiländerstein) Hraniční kámen (obr. 9) na styku Čech, Moravy
a Dolního
Rakouska,
též
kameny šlechty Hoys. [12] br. 9: Hraniční kámen [42]
48
hraniční
Pfaffenschlag (obr. 10) Veřejnosti přístupná zaniklá středověká ves. Na lesní mýtině byly archeologickým výzkumem v 50. a 60. letech 20 stol. odhaleny zbytky obytných stavení zaniklé vsi. Ty ve dvou řadách vymezují náves se Slavonickým potokem uprostřed. Půdosrys dvorců, vyznačené zbytky zdiva, byly ponechány odkryty. [12] Lokalita byla osídlena již v 11.stol. Po zániku kolem pol. 12.stol. byla na jejím místě koncem 13.stol. založena nová vesnice, coby kolonizační podnik slavonického faráře. Ves pak byla patrně vyvrácena za husitského vpádu roku 1423 a nikdy už nebyla obnovena. pravidelně skládající
Pfaffenschlag uspořádanou se
byl vesnicí,
z redukovaných
„franckých“ dvorců. Všechny obytné dvojdomy této vsi byly zděné, roubené byly tu a tam vedlejší vnitřní příčky mezi komorami, téměř všechny jsou špýcharového typu.[12] obr. 10: Pfafffenschlag [34] rybník Dědek u Slavonic Přírodní památka. Ekosystém průtočného lesního rybníka s maloplošnými rašeliništními společenstvy ve výtopě, s pestrou druhovou
skladbou
fyto-
a
zooplanktonu
a rašelinnými
společenstvy ve výtopě, charakteristický pro oligomezotrofní a rašelinné vody. [12] Areál čs.opevnění
49
Jeden z nejlépe opravených areálů československého
opevnění
z let
1935-38 (obr. 11). 6 „řopíků“ vzor 37
je
doplněno
průseky
a překážkami. Je zde samostatná naučná stezka vyznačená značkou naučné stezky. [12] obr. 11: hraniční opevnění [41]
50
obr. 6: Mapa cyklotrasy č.2
51
obr. 5: Výškovy profil cyklotrasy č.2 52
tab. 7: Itinerář cyklotrasy č.2
53
4.4 Cyklotrasa č. 3 SLAVONICE – STARÉ MĚSTO POD LANDŠTEJNEM – LANDŠTEJN – ROŽNOV – MATĚJOVEC – STOJEČÍN – STÁLKOV - SLAVONICE Popis trasy délka: 38 km převýšení: 673 m (obr. 12) Ze slavonického náměstí pojedeme po čevené turistiké značce do Starého města pod Landštějnem. Cesta ze Slavonic stoupá až
k Areálu čs. opevnění poté se mírně vlní a před
Starým městem pod Landštejnem klesá úvozem úzkou pěšinou a ústí na silnici, po které dojedeme do Starého města pod Landštejnem. Na náměstí u rozcestníku se dáme i nadále po červené značce, která silnicí stoupá k hradu Landštejn a po dvou kilometrech odbočuje ze silnice vpravo na lesní pešinu a prudce stoupá vzhůru. Po 500 metrech přejedeme sinici a poračujeme po značce zpevněnou lesní cestou, která ústí u hradu Landštejna. Od
rozcestníku
pokračujeme
dále
po
červené
značce
po
zpevněné lesní cestě, která klesá do vesnice Vitíněves a odtud mírně stoupá až k rozcestníku Klenovský/Hamerský rybník. Zde odbočíme vpravo na silnici a zároveň cyklotrasu č. 1117, po ní pojedeme do vsi Rožnov a odbočíme vlevo na asfaltovou lesní cestu značenou modrou turistickou značkou, která prvně stoupá a poté se mírně vlní. Přibližně po kilomertu na první křižovatce odbočíme
vpravo
na
asfaltovou
cyklotrasu
č. 1241
a tuto
sledujeme do vesnice Matějovec. Matějovcem po cyklotrase projedeme a na konci před býv. odbočíme vpravo na polní cestu značenou jako lyžařská turistická trasa.
Po ní dojedeme do
Stoječína hned zkraje odbočíme doprava na modrou turistickou značku zpevněnou lesní cestu a dojedeme po ní k rozcestníku Zaječí les. Tady se dáme vlevo po silnici a cyklotrase č. 1004 do vesnice Stálkov. V této vsi se napojíme na žlutou turistickou značku, která na křižovatce odbočuje vlevo a tuto následujeme 54
k rozcestníku Velký Troubný rybník, zde odbočíme vpravo na lesní cestu znečenou jako Graselova stezka jedeme kolem kostela Svatého Ducha a Božího těla až do Slavonic. (obr. 13) Místopis: Slavonice Městská
památková
rezervace
vyhlášená
roku
1961.
Osídlení Slavonic slovanským obyvatelstvem se předpokládá ve 2.pol.12.stol.
Tehdy
vzniká
nedaleko
důležité
křižovatky
obchodních cest osada s kostelem. V těsném sousedství této osady byla pak ve 2.pol.13.stol. vystavěna trhová ves. První písemná zpráva jako o vsi s farním kostelem je z roku 1260. Během 13.stol. byly Němci kolonizovány nejen Slavonice ale i zdejší okolní krajina. Od pol.14.stol. jsou uváděny jako město. Roku 1360 je první zmínka o opevnění. Roku 1423 přitáhla husitská vojska, město samotné však nedobyla. Ve 2.pol. 15.stol. A
zejména
v 16.stol.
je
v městečku
proslulé
soukenictví,
významné je též tkalcovství, řeznictví a pekařství. Roku 1549 je zmínka
o stříbrných
dolech
v okolí
trati
zvané
Silberwald.
Slavonice rychle bohatly především díky soukenictví, které se stalo proslulým daleko za hradbami města. Výhodná poloha a silniční spojení umožnňovaly rozvoj obchhodu. V roce 1537 stihl rozkvétající město zhoubný požár, který pohltil téměř celé náměstí.
Obyvatelé
města
se
dali
do
výstavby
a opravy
zničeného města. Na gotických základech nechali vystavět renesanční domy na dolním a horním náměstí. Navíc po nástupu Habsburků na český trůn vyvstala otázka spojení Vídně s Prahou. Tehdy byla zvolena cesta přes Hollabrunm Drosendorf, Slavonice, Kunžak a Tábor do Prahy. K pravidelnému vozovému spojení Vídně s Prahou dochází v roce 1560. Se zřízením stálé poštovní stanice
dochází
k hospodářskému
a společenskému
vrcholu.
Reskriptem Marie Terezie z roku 1750 se však překládá poštovní cesta z Vídně do Prahy přes Znojmo, Jihlavu a Čáslav. Tato
55
skutečnost přinesla městu hospodářskou stagnaci, ta však podmínila zachování dnes unikátní městské zástavby. Slavonice bývaly
poddanským
z Hradce,
městem.
Slavatové,
Postupně
pánové
je
drželi
pánové
z Lichtensteinu-Castelcornu
a Podstatzky-Lichtensteinové. Roku 1902 je zahájen provoz na železniační dráze Slavonice – Telč – Jihlava, v následujícím roce je dráha prodloužena do Rakouska. [12] Město je opevněno již ve 14.stol. V obvodu historického jádra
hradební
zdí.
Fortiifikační
soustava
pronikavě
rekonstruována v 16.stol., v poslední fázi vývoje měl městský pevnostní systém svojí zeď s několika válcovými i pravoúhlými baštami, ty jsou zachovány ve fragmentaech. Z parkánové zdi zachovány značné úseky na vých. obvodu a dále po severní straně historického jádra. Ze tří věžových bran se zachovaly dvě, třetí brána Rakouská (též Bejdovská, Poštovní) na jižní straně města zbořena v pol. 1.stol. Jemnická brána (též Horní, Znojemská) pův.gotická, pronikavě přestavěna v pol. 16.stol. dvoupatrová hranolová stavba, průčelí zdobena s grafitovým kvádrováním. Dačická
brána (též Dolní, Bolíkovská) pův.
gotická, pronikavě přestavěna v roce 1551, částečné úpravy i později.
Vysoká
sedlovou
střechou
hranolová a
stavba
barokní
se
stupňovitými
věžičkou.
Průčelí
štíty,
pokrývá
psaníčkové sgrafitování. U brány zachována část pův. barbakánu. [12] Hlavním kompozičním znakem města je mohutná hranolová veřejnosti přístupná kostelní věž s ochozem a helmicí, dokončená před pol. 16.stol. původní gotický kostel Nanebevzetí P. Marie postaven od pol.14.stol. Je trojlodní z poslední třetiny 14.stol. Pův. sklenuty pouze boční lodi, kdežto střední loď, prozatímně krytá dřevěným stropem, byla sklenuta až v 15.stol. V lodi gotické nástěnné malby z pol. 14.stol. Špitální kostel sv. Jana Křtitele je v jádře gotická stavba z pol. 15.stol. Roku 1845 vyhořel, opraven a zaklenut roku 1848. Z pův. gotické stavby
56
zachována pouze žebrová klenba s presbyteriu. Na výšině severozápadně od města stojí poutní kostel sv. Ducha a Božího Těla, pozdně gotická dvoulodní stavba z let 1460-92, na místě kaple z konce 13.stol. Poutě po svátku Těla a krve. Hřbitovní
kaple
sv.
Kříže
z roku
1702
má
pozoruhodný
renesanční portl z roku 1586 s figurálními reliéfy. Zachoval se z původní stavby. V Nádražní ulici barokní kaple sv. Jana Nepomuckého z 1.pol. 18.stol. Lutheránská
modlitebna,
expozice starého hospodářského nářadí. Největší pozornost ve Slavonicích zasluhují pozdně gotické a renesanční domy, postavené vesměs v 16.stol. na obou náměstích. Renesanční umění zaujímá ve Slavonicích velmi výzanmné místo, a to jak počtem, tak kvalitou a relativní neporušeností jednostného komplexu památek. Zdejší městské domy patří k nejvzácnějším svého druhu v ČR. Průčelí domů jsou členěna sgrafitovou, v mnoha
případech
figurální
nebo
malovanou
výzdobou.
Pozoruhodné jsou též četné interiéry s rozsáhlými mázhauzy a ukázkami různých druhů sklípkových kleneb ze 16.stol. Jako příklad lze uvést domy čp. 536-538, 479, 517, 522, 453-454, 459 a 480. V letní sezóně jsou zpřístupněny slavonické podzemní chodby. Městské muzeum se stálými expozicemi: hmotná kultura města v 15.-19.stl., fotodokumentace městské zástavby, archeologické nálezy zaniklé středověké vsi Pfaffenschlag. Za Slavonicemi v bývalé myslivně, při silnici na Stálkov je volně zpřístupněná výstava samorostů (p. Karel Tůma, Dačická 442). [12] Staré město pod Landštejnem (obr. 14) Obec v Landštejnské kotlině na potoku Pstruhovci je poprvé připomínána ve 14. stol. jako trhová ves. Koncem 15.stol. byla povýšena na městečko. Trvale náležela k landštejnskému panství. [12] Kostel na Nebevzetí P. Marie je slohově jednotná trojlodní
57
pozdně gotická stavba z let 1495-1520. Hlavní oltář je barokní z roku 1723. Samostatná hranolová věžová zvonice z lomového kamene ze 17.stol. V okolí kostela jsou plastiky sv. Jana Nepomuckého a sv. Donáta z 2. pol. 18.stol. U kostela též kamenný
most
o dvou
obloucích
z doby
kolem
r. 1800.
Jednopatrový klasicistní zámek v Dobrohoři obdélného půdorysug z r. 1847 na místě býv. pivovaru při poplužním dvoře. Dnes jako hospodářský objekt v havarijním stavu. [12] Ve Starém Městě pod Landštejnem existovala židovská čtvrť již v 17. století. Původní dřevěná synagoga shořela v roce 1830. V 1. polovině 19. století byla postavena nová zděná. Byla spolu se židovskou čtvrtí zbořena v 60. letech 20. století. Na místě zbořené židovské čtvrti stojí dvě bytovky a obchod.
Židovský
hřbitov, který je asi půl kilometru
severně
od
Starého Města byl těžce poškozen zde
nacisty.
náhrobky
poloviny
od
18.
Jsou 1.
století.
V obci a okolí je řada sloupkových a zděných božích muk, např. na silnici na Stálkov z r. 1683. [12] obr. 14: Staré město p. Landštejnem [44] Landštejn (obr. 15) Zřícenina mohutného hradu v místech, kde se setkávaly hranice Čech, Moravy a Rakouska. V současné době jedna z našich
nejrozsáhlejších
a nejlépe
dochovaných
hradních
zřícenin. Hrad postaven na poč. 13.stol. v románském slohu pravděpodobně bavorskými pány z Hirschbergu. Kolem poloviny
58
13.stol. se na Landštejně usídlili Vítkovci, píšící se pak podle hradu jako páni z Landštejna. Od roku 1381 vlastnili hrad Krajířové z Krajku, za nich v 16.stol. Rozsáhlé přestavby. Od konce 16.stol. hrad rychle měnil majitele. V r. 1618 hrad dobyt. Poslední vlastníci, hrabata ze Sternbachu, udržovali již jen zříceninu hradu, protože r. 1771 celý areál hradu po úderu blesku zcela vyhořel. Od roku 1972 zde probíhají rozsáhlé záchranné práce. Hrad byl zpřístupněn veřejnosti od r. 1990.[12] Zřícenina se tyčí na skále lemované dvěma pásy gotickorenesančního opevnění s půlkruhovými baštami. Nejstarší části hradu jsou dvě čtvercové mohutné věže. Hořejší část vyšší věže je upravena na vyhlídkovou terasu, z níž je daleký výhled, zejména do Rakouska. Ve srovnání s ostatní českou hradní architekturou představuje dvouvěžová dispozice Landštejna zcela ojedinělý obranný komlex. K nejstarší části hradu náleží také palác nacházející se mezi věžemi a mohutná hradba, která vymezila pětiboký areál románského hradu. Stavební vývoj hradu se uzavřel r. 1579, kdy zadlužení Krajířové hrad prodali. Celkově lze na zřícenině sledovat vývoj obranného hradního systému od románské doby až po renesanci. Od
r. 1991
zde probíhá
architektonický výzkum. Charakteristické pro okolí hradu jsou rozsáhlé převážně jehličnaté lesy. Převládající horninou je hrubozrnná landštejnská žula a středně zrnitá číměřská žula. Bizardní skalní útvary, některé s mísami. [12] obr. 15: Hrad Landštejn [32]
59
Hladový rybník Rašeliništní rybník. Místo ke koupání. Sltálkov Ve vsi se nachází návesní kaple z 19. stol., kamenný kříž z roku 1839 před kapličkou, pomník padlým ve 2. světové válce a k osvobození v květnu 1945. [12] Matějovec Ves, přes kterou do pol. 18.stol vedla vídeňsko-pražská silnice. Kostel sv. Oldřicha a Linharta byl postaven majitelem panství v Českém Rudolci Fr. A. Hartlem v letech 1744-47. Jedná se o jednolodní, slohově jednotná barokní stavba s dobovým malovaným hlavním oltářem. [12] Velký Troubný rybník Též Velký rákosný rybník. Je to přírodní památka o rozloze 8,2 ha + ochranné pásmo 1,8 ha přilehlých lesních porostů 1,3 km severovýchodně od místní části Stálkov. Byla vyhl. v roce 1995. Jedná se o lesní středně úživý mezomorfní rybník s vysokou druhovou diverzitou fytoplanktonu a zooplanktonu a výskytem početných populací obojživelníků. [12] Svatý duch Poutní a Božího gotická
Těla
kostel
sv.
Ducha
(obr. 16),
pozdně
dvoulodní
stavba
z let
1460-92, na místě kaple z konce 13.stol. [12]
obr. 16 Kostel sv. Ducha a Božího těla [38]
60
Graselova stezka Měří Slavonic k vodní
23 ke
km
vede
Graselově
pile
ze sluji,
v Peníkově,
pokračuje přes Český Rudolec kolem býv. železáren do Dolního Bolíkova.
Je
značena
bílým
písmenem G, v němž se nachází žluté kolečko (obr. 17). [12]
obr. 17: značení graselovy stezky [30]
61
obr. 13: Mapa cyklotrasy č.3
62
obr. 12: Výškový profil cyklotrasy č.3 63
tab.7: Itinerář cyklotrasy č.3
64
4.5 Cyklotrasa č. 4 ČESKÝ RUDOLEC – PENÍKOV – STÁLKOV – ROŽNOV – ZVŮLE – ČESKÝ RUDOLEC Popis trasy délka: 33 km převýšení: 630 m (obr. 18) Od rozcestníku v Českém Rudolci pojedeme po Graselově stezce (značeno písm. G, ve kterém je žluté kolečko), která lesní pěšinou po celou dobu mírně stoupá až ke Graselově sluji. Odtud mírně klesá k rozcestníku Velký Troubný rybník. Odtud vpravo sledujeme
žlutou
turist.značku
k rozcestníku
Nad
Potokem
Pstruhovcem přičemž projedeme vesnicí Stálkov. Zde se vpravo napojíme na modrou turistickou značku, kdy lesní cest mírně stoupá k rozcestníku U Rožnova a odtud vede po rovině do vesnice Rožnov, kde odbočíme vpravo. Po modré pokračujme po asfaltové cestě na rozcestí Mostecké polesí. Tady odbočíme v pravo na štěrkovou lesní cestu s červenou turistickou značkou. Po kilometru se značka napojí na silnici, na které odbočíme po prudce vpravo a pojedeme po ní k rozc. Pod Skalkou. Zde odbočíme po červné značce vlevo a budeme stoupat lesní pěšinou, která po chvíli klesá na pevněnou lesní cestu, na které se dáme vlevo a na křižovatce lesních cest vpravo. Po této štěrkové lesní cestě značené červenou značkou dojedeme do vesnice Zvůle a ke stejnojmennému rybníku. Kolem rybníka Zvůle projedeme po lesní cestě a budeme stoupat do vesnice Terezín. Zde s červenou značkou odbočíme vlevo na silnici a vesnicí projedeme až k rozcestníku. U rozcestníku odbočíme vpravo na lesní cestu, která stoupá a posléze klesá a ústí na zpevněnou lesní cestu, na které se dáme vlevo a po této cestě dojedeme na silnici na ní zahneme vpravo a přes obec Dolní Radíkov sjedeme do Českého Rudolce. Po celou dobu se držíme červené tur.
65
značky. (obr. 19) Místopis: Český Rudolec Kolonizační osada návesního typu s ulicovým prodloužením podél býv. „poštovní silnice“ Praha – Vídeň. Rudolec s trvzí se stal středem panství, v jehož državě se vystřídalo více rodů. [12] Pozdně gotický kostel sv. Jana Křtitele, z doby kolem roku 1480
(sakristie).
Gotické
dvoulodí
s pětiboce
zakončeným
chórem z pol.15.stol., zaklenuté křížovými klenbami s gotickou kruchtou a záp. věží. V chóru je hvězdová klenba, na stěnách zbytky
renesančních
maleb
z 2.pol.
16.stol.
Z původního
vybavení se zachovaly sedile, pozdně gotická křtitelnice z r. 1488 s renesanční figurální epitaf. Jižní předsíň je z roku 1833. U kostela stojí čtyři památné stromy – lípy malolisté, stáří 150 let, výška 20-30 m, obvod nejsilnějšího kmene je 375 cm. V čp. 77 je bývalý
renesanční
pivovar. Původně
renesanční
zámek
ze
16.stol., byl upraven barokně v 17.stol. a po požáru v r. 1860 přestavěn 1860-61.
ve
stylu
Stavba
anglické
novogotiky
pozoruhodného
vnějšího
(obr. 20) vzhledu,
v letech bohaté
novogotické prvky je nazývána „malá Hluboká“ (tč. v havarijním stavu). V místě zámku stávala pravděpodobně gotická vodní tvrz z poč. 14.stol. [12] Na návrší stojí barokní hřbitovní kaple sv. Kříže z r. 1761. Na hřbitově několik je litinových náhrobních křížů a desek z bolíkovské huti z 1.pol.19.stol. Při silnici do Valtínova postaven sloup s plastikou P. Marie, kvalitní barokní práce z roku 1748. V obci a okolí je řada zděných
a sloupkových
božích muk. V r. 1939 se zde narodil RNDr. Jan Kounický, CSc.,
vědecký
odborník
66
fyzikální metalurgie. Tragicky zahynul jako horolezec 26.5.1973 v Himalájích na hoře Makalu. [12] obr. 20: Zámek v Českém Rudolci [33] Peníkov Dnes hospodářský Bílý dvůr, dříve zde stávala ves, v roce 1672 v „lesem zarostlá“. Při budově býv. mlýna na Peníkovském potoku se nachází objekt dřevěné vodní pily z roku 1865 s kolem na horní vodu. Jedná se o unikátní technické památky. Schillerovy kameny (obr. 21) Traduje se, že zde německý dramatik a básník Friedrich von Schiller (1759-1805) napsal své slavné dílo „Loupežníci“. Na památku je do kamene vytesáno jeho jméno.
obr. 21: Schillerovy kameny [30] Graselova sluj (obr. 22) Zajímavé seskupení balvanů. Jedno z údajných míst úkrytu Johanna
Georga
(1779-31.1.1818
Grasela oběšen ve
Vídni), který vedl loupežnickou bandu
na
poč.
19.stol.
území
jižních
Moravy
a Dolního
Graselovo
jméno
Čech,
na jižní
Rakouska. přešlo
do
lidové mluvy ve formě nadávky 67
„grázl“. obr. 22: Graselova sluj [30] Velký troubný rybník Též Velký rákosný rybník. Je to přírodní památka o rozloze 8,2 ha + ochranné pásmo 1,8 ha přilehlých lesních porostů 1,3 km severovýchodně od místní části Stálkov. Byla vyhl. v roce 1995. Jedná se o lesní středně úživý mezomorfní rybník s vysokou druhovou diverzitou fytoplanktonu a zooplanktonu a výskytem početných populací obojživelníků. [12] Rožnov Původně jen dvůr (dříve nazván Růžená). Poblíž dvora byla v r. 1720 zřízena skelná huť, která zanikla v roce 1726. V roce 1808 v lese u Rožnova byla sklárna obnovena a vyrábělo se duté a tabulové sklo, jenž se vyváželo do Vídně, Itálie, Španělska. V roce 1875 byl provoz skláren zastaven. Ve je dvoře nyní chov bizonů. [12] Šibeník Zalesněný kopec (732m), významný bod Novobystřické vrchoviny. Kuželovitý vrch tvořený dvojslídnou žulou se skalními útvary – izolované skalky, balvany a skalní bloky. Západně v lomu je kamenný stůl. V 60.letech 20.stol. zde stávala dřevěná pětiposchoďová triangulační věž s pěkným výhledem do okolní lesnaté krajiny. [12] Zvůle Rekreační
osada
v prostředí
rozsáhlých
lesů
Vysokokamenské vrchoviny, v těsné blízkosti stejnojmenného rybníka. Dvouprostorový dům čp. 28 roubenný z kuláčů s černou kuchyní z pol.18.stol. Myslivna čp. 10 z r. 1811 je na původním místě dřevěné z r. 1783. Kaplička je z roku 1904. V lesnatém okolí
68
kamenná bludiště. Zvůle Rekreační rybník rozlohy 8 ha. Po celé ploše dna i v širém okolí jsou roztroušeny kameny. Rybník byl vystavěn za Krajířů z Krajku kolem r. 1571.
69
obr. 19: Mapa cyklotrasy č.4
70
Obr. 18: Výškový profil cyklotrasy č.4 71
tab.8: Itinerář cyklotrasy č.4
72
4.6 Cyklotrasa č. 5 NOVÁ BYSTŘICE – NÁVARY – STARÉ MĚSTO POD LANDŠTEJNEM – LANDŠTEJN – POMEZÍ – KLÁŠTER – ALBEŘ – NOVÁ BYSTŘICE Popis trasy délka: 31 km převýšení: 514 m (obr. 23) Od rozcestníku na náměstí v Nové Bystřici pojedeme po sinici značené jako cyklotrasa č. 1007 do obce Artolec, kde na křižovatce po směru cyklostezky odbočíme vlevo a po asfaltové lesní budeme stoupat na Křížový vrch odkud jsemdeme do obce Návary. Odtud po mírně zvlněné silnici dojedeme do Veclova aodtud sjedeme do Starého města pod Landštějnem. Na náměstí u rozcestníku se dáme po červené značce, která silnicí stoupá směrem k hradu Landštejn a po dvou kilometrech odbočuje ze silnice vpravo na lesní pešinu a prudce stoupá vzhůru lesní pěšinou. Po 500 metrech přejedeme sinici a pokračujeme po značce zpevněnou lesní cestou, která ústí u hradu Landštejna. Od rozcestníku Landštejn pokračujeme dále po modré tur. značce směr Nová Bystřice. Od Landštejna silnící sjedeme do Pomezí, kde po modré odbočíme na lesní cestu, která v tomto úseku prudce stoupá. Je to výjezd náročnější na techniku jízdy, jsou zde vymletá koryta, kořeny a kameny. Modře značená lesní cesta vede kolem Muzea čs. opevnění, kde vybíhá na silnici(též cyklotrasa č.32). Po sinici sledujeme stále modré turistické značení a ve vesnici Konrač na křižovatce odbočíme vpravo a jedeme dál až k obci Klášter. Zde značka uhýbá vpravo k historickému kostelu. Poté se po kilometru vrací na silnici a sjíždí k rybníku Osika. Před železničním mostem zahneme po modré značce vlevo na asfaltovou cestu do obce Albeř. Touto obcí prochází modrá značka po asfalté silnici a pojedeme po rovině až do Nové Bystřice. (obr. 24)
73
Místopis: Nová Bystřice Město na staré „Vídeňské silnici“ nadaleko hraničního přechodu do Rakouska. První zpráva o Bystřici je z roku 1175. Tato osada německých kolonistů náležela ve svých počátcích až do roku 1381 k hradu Landštejnu. V jejím držení se pak vystřídlo několik
šlechtických
rodů
např.
Krajířové,
Lobkovicové,
Salavatové, Fünfkirchenové. Roku 1420 byla za Žižkova tažení na Landštějn vypálena a pobořena. Po opětovném vystavění je uváděna jako Nová Bystřice. [12] Městská památková zóna byla vyhlášena 1990. Původní gotický kostel sv. Petra a Pavla z 1.pol. 14.stol., pětiboký presbytář, loď barokně upravena v letech 1651-53 a znovu v letech
1696-97.
Původní
gotická
věž
barokně
přestvěna
v l. 1786-88. Štuková výzdoba z r. 1674 od I. Comety. Zařízení z 18.stol., hlavní oltář z let 1765-66 od Matěje Strachovského a Jana
Červenky
z Dačic.
V chóru
gotické
nástěnné
malby
představující světce ze 2.čtvrtiny 14.stol. U kostela sousoší Nejsvětější trojce z roku 1727. Bývalý hřbitovní jednolodní renesanční
kostel
sv.
Kateřiny
asi
z roku
1585
barokněpřestaven r. 1685. Sloup Nejsvětější Trojce z roku 1679 od Z. Lichtenberga. Zámek, pův. gotický hrad z konce 13.stol. chráněný dokola vodním příkopem. Přestavěn a rozšířen v renesanční zámek v l. 1607-11, později další úpravy barokní a klasicistní. Příklad rozlehlého městského zámku. V centru města u zámku, na terase bývalého parku roste památný strom kalopanax, největší v republice (obvod kmene 275cm). Na náměstí některé domy v jádře renesanční, přestavěné empírově převážně v 1.pol. 19.stol. Hodnotné zjeména domy čp. 42, 49, 57 a 59. Osmiúhelníková barokní kamenná kašna z roku 1859 s plastikou sv. Lukáše. Zbytky opevnění – městské hradby, pozdně gotické městské opevnění jsou dochované na jižní straně města.
Doklad
městské
fortifikace
74
se
zachovalým
valem
a příkopem, pojímajícím do obranného systému také vodní tok. Židovský hřbitov založen provděpodobně v 16.stol. Bývalá synagoga čp. 372 v ul. T.G.Masaryka z let 1875-78, po roce 1900 necitlivě zmodernizována. Ve městě a okolí je řada sloupkových božích muk, např. u silnice na Smrčnou z r. 1694. [12] Artolec Kostel sv. Antonína Paduánského z r. 1891. [12] Staré město pod Landštejnem Obec v Landštejnské kotlině na potoku Pstruhovci je poprvé připomínána ve 14. stol. jako trhová ves. Koncem 15.stol. Byla povýšena na městačko a trvale náležela k landštejnskému panství. Kostel na Nebevzetí P. Marie je slohově jednotná trojlodní pozdně gotická stavba z let 1495-1520. Hlavní oltář je barokní z roku 1723. Samostatná hranolová věžová zvonice z lomového kamene ze 17.stol. V okolí kostela jsou plastiky sv. Jana Nepomuckého a sv. Donáta z 2. pol. 18.stol. U kostela též kamenný
most
o dvou
obloucích
z doby
kolem
r. 1800.
Jednopatrový klasicistní zámek v Dobrohoři obdélného půdorysug z r. 1847 na místě býv. pivovaru při poplužním dvoře. Dnes jako hospodářský objekt v havarijním stavu. [12] Ve Starém Městě pod Landštejnem existovala židovská čtvrť již v 17. století. Původní dřevěná synygóga shořela v roce 1830. V 1. polovině 19. století byla postavena nová zděná. Byla spolu se židovskou čtvrtí zbořena (obr. 25) v 60. letech 20. století.
Na
místě
zbořené
židovské čtvrti stojí dvě bytovky a obchod. který
je
Židovský asi
půl
hřbitov, kilometru
severně od Starého Města byl těžce poškozen nacisty. Jsou zde náhrobky
od 1. poloviny 18.
75
století. . V obci a okolí se nachází řada sloupkových a zděných božích muk, např. u silnice na Stálkov z r. 1683. [12] obr. 25: Bývalá synagoga [44] Landštejn Zřícenina mohutného hradu v místech, kde se setkávaly hranice Čech, Moravy a Rakouska. V současné době jedna z našich
nejrozsáhlejších
a
nejlépe
dochovaných
hradních
zřícenin. Hrad postaven na poč. 13.stol. v románském slohu pravděpodobně bavorskými pány z Hirschbergu. Kolem poloviny 13.stol. se na Landštejně usídlili Vítkovci, píšící se pak podle hradu jako páni z Landštejna. Od roku 1381 vlastnili hrad Krajířové z Krajku, za nich v 16.stol. Rozsáhlé přestavby. Od konce 16.stol. hrad rychle měnil majitele. V roce 1618 hrad dobyt. Poslední vlastníci, hrabata ze Sternbachu, udržovali již jen zříceninu hradu, protože r. 1771 celý areál hradu po úderu blesku zcela vyhořel. Od roku 1972 zde probíhají rozsáhlé záchranné práce. [12] Zřícenina se tyčí na skále lemované dvema pásy gotickorenesančního opevnění s půlkruhovými baštami. Nejstarší části hradu jsou dvě čtvercové mohutné věže. Hořejší část vyšší věže je upravena na vyhlídkovou terasu, z níž je daleký výhled, zejména do Rakouska. Ve srovnání s ostatní českou hradní architekturou představuje dvouvěžová dispozice Landštejna zcela ojedinělý obranný komlex. K nejstarší části hradu náleží také palác nacházející se mezi věžemi a mohutná hradba, která vymezila pětiboký areál románského hradu. Stavební vývoj hradu se uzavřel r. 1579, kdy zadlužení Krajířové hrad prodali. Celkově lze na zřícenině sledovat vývoj obranného hradního systému od románské doby až po renesanci. Od r. 1991 zde probíhá architektonický výzkum. Charakteristické pro okolí hradu jsou rozsáhlé
převážně
jehličnaté
lesy.
Převládající
horninou
je
hrubozrnná landštejnská žula a středně zrnitá číměřská žula.
76
Bizardní skalní útvary, některé s mísami.[12] Muzeum čs.opevnění Areál vojenského opevnění z 30. let 20.stol. Opevnění bylo vybudováno k obraně státní hranice v roce 1938. Zrenovovaný expoziční
objekt
je
vybaven
dobovým
zařízením,
výzbrojí
a výstrojí československých vojáků. V okolí pevnůstky se nachází mnoho nevybavených
objektů
i zachovalé
zákopy
r. 1938.
době
V
příležitostná
(obr. 26)
z mobilizace letní
možnost
sezóny prohlídky
interiérů – kontaktní adresa Miroslav Sviták, Vídeňská 31/III, 377 01 Jindřichův Hradec, tel.:384 327 207. [12] obr. 26: Vojenské opevnění [22] Klášter Víska, která vznikla při klášteru. Konrád Krajíř z Krajku se pokusil o kolonizaci zdejší nehostinné krajiny, povolal sem paulánské mnichy, r. 1501 jim vybudoval klášter a r. 1507 kostel nad
zázračným
pramenem.
Když
r. 1533
Krajíř
vypověděl
z Novobystřicka přívržence sekty novokřtěnců, přepadli uprchlíci při svém odchodu na Moravu kláštěr a zapálili jej i s mnichy. R. 1626 obnovil Adam Pavel Slavata býv. klášter, povolal sem šest mnichů paulánského řádu z Burgunska. Za císaře Josefa II r. 1785 klášter zrušen a užíván jako fara. R. 1959 klášter zbořen a zůstala z něj zachována jen tzv. Červená chodba, přiléhající ke kostelu. [12] Poutní kostel Nejsvětější Trojce (obr. 27) je jednolodní slohově čistá raně barokní a v širokém regionu ojedinělá stavba z let
1668-82
s původním
mobiliářem.Architektem
pravděpodobně Domenico Orsi. Kostel ojedinělé prostorové koncepce. Štukovou výzdobu provedl v letech 1674-75 Giovanni
77
B. Cometa. Hlavní oltář z r. 1678, třetí největší v Evropě, provedl Zikmund Lichtenberg z Nové Bysřice, který vytvořil i soubor plastik. V sakristii drobná dřevořezba z doby kolem r. 1720 „Strom života“. [12]
obr. 27: Poutní kostel Nejsvětější Trojce [17] Osika Rekreační rybník (obr. 28) rozlohy 68 ha. Založen mnichy z Kláštera pod názvem Aspe. Toto
jméno
vzniklo
z počátečních označení Sancti
kláštera:
Pauli.
žulový s nápisem
písmen Poblíž
Abatia rybníka
čtyřboký „Meridian
jehlan von
Theresienthal“ z poč. 19.stol., obelisk, připomínka založení nejstarší měřické sítě v českých zemích. Od Obelisku výhled na Novobystřicko a Novohradské hory.[12]
obr. 28:
Rybník Osika [16] Albeř Ves ve stejnojmenné kotlině. Novorománská kaple z doby kolem r. 1870. Hraběnka Terezie Trautmansdorfová zde r. 1811 nechala vystavět vysokou pec, hamry a zámeček. Vyráběly se
78
zde hřbitovní kříže, hřebíky, obruče a litá kamna. Empírový záměček Terezínov z let 1810-15 je v současnosti rekonstruován. [12]
79
obr. 24: Mapa cyklotrasy č.5 80
obr. 23: Výškový profil cyklotrasy č.5 81
tab.9: Itinerář cyklotrasy č.5
82
4.7 Cyklotrasa č. 6 NOVÁ BYSTŘICE – HOTEL PERŠLÁK – NOVÝ VOJÍŘOV – HRADIŠTĚ – NOVÁ BYSTŘICE Popis trasy délka: 17 km převýšení: 276 m (obr. 29) Z náměstí v Nové Bystřici pojedeme po asfaltové cestě a zároveň cyklotrase č. 1007. Tato za budovama býv. pohraniční stráže zatáčí doprava do mírného kopce kolem golfového hřiště. Poté klesá k rybníku Blanko. Zde na křižovatce býv. signálních cest uhýbá cyklostezka vpravo a po 50 metrech vlevo a pokračuje v přímém směru mírným klesáním k Hotelu Peršlák. Zde se napojíme na cyklotrasu č. 32 a pojedeme po ní k rozcestí Dolní Pstruhový. Tady
odbočíme vpravo na zelenou turistickou
značku na lesní cestu, kdy po 500 metrech na křižovatce lesních cest odbočíme se zelenou vpravo. Touto lesní a posléze polní cestou se dostaneme kolem bývalého Mládkova mlýna do vesnice Nový Vojířov. Odtud z návsi od rozcestníku vede po polní cestě červená lyžařská turistická trasa k vesnici Hradiště, před kterou ústí na silnici a uhýbá po ní vpravo. Tudy dojedeme zpět do Nové Bystřice. (obr. 30) (tab.10 ) Místopis: Nová Bystřice Město na staré „Vídeňské silnici“ nadaleko hraničního přechodu do Rakouska. První zpráva o Bystřici je z roku 1175. Tato osada německých kolonistů náležela ve svých počátcích až do roku 1381 k hradu Landštejnu. V jejím držení se pak vystřídlo několik
šlechtických
rodů
např.
Krajířové,
Lobkovicové,
Salavatové, Fünfkirchenové. Roku 1420 byla za Žižkova tažení na
83
Landštějn vypálena a pobořena. Po opětovném vystavění je uváděna jako Nová Bystřice. [12] Městská památková zóna vyhlášena 1990. Původní gotický kostel sv. Petra a Pavla z 1.pol. 14.stol., pětiboký presbytář, loď barokně upravena v letech 1651-53 a znovu v letech
1696-97.
Původní
gotická
věž
barokně
přestvěna
v l. 1786-88. Štuková výzdoba z r. 1674 od I. Comety. Zařízení z 18.stol., hlavní oltář z let 1765-66 od Matěje Strachovského a Jana
Červenky
z Dačic.
V chóru
gotické
nástěnné
malby
představující světce ze 2.čtvrtiny 14.stol. U kostela sousoší Nejsvětější trojce z roku 1727. Bývalý hřbitovní jednolodní renesanční
kostel
sv.
Kateřiny
asi
z roku
1585
barokněpřestaven r. 1685. Sloup Nejsvětější Trojce z roku 1679 od Z. Lichtenberga. Zámek, pův. gotický hrad z konce 13.stol. chráněný dokola vodním příkopem. Přestavěn a rozšířen v renesanční zámek v l. 1607-11, později další úpravy barokní a klasicistní. Příklad rozlehlého městského zámku. V centru města u zámku, na terase bývalého parku roste památný strom kalopanax, největší v republice, obvod kmene 275cm. (obr. 31) [12] Na náměstí některé domy v jádře renesanční, přestavěné empírově převážně v 1.pol. 19.stol. Hodnotné zjeména domy čp. 42, 49, 57 a 59. Osmiúhelníková barokní kamenná kašna z roku 1859 s plastikou sv. Lukáše. Zbytky opevnění – městské hradby,
pozdně
gotické
městské opevnění dochované na jižní straně města. Doklad městské
fortifikace
se
zachovalým valem a příkopem, pojímajícím
do
obranného
systému
také
Židovský
hřbitov
provděpodobně
vodní
tok.
založen v 16.stol.
84
Bývalá synagoga čp. 372 v ul. T.G.Masaryka z let 1875-78, po roce 1900 necitlivě zmodernizována. Ve městě a okolí je řada sloupkových božích muk, např. u silnice na Smrčnou z r. 1694. [12]
obr. 31: Památný strom kalopanax [19]
Artolec Kostel sv. Antonína Paduánského z r. 1891.[12] Staré město pod Landštejnem Obec leží v Landštejnské kotlině na potoku Pstruhovci poprvé je připomínána ve 14. stol. jako trhová ves. Koncem 15.stol.
byla
povýšena
na
městečko
a
trvale
náležela
k landštejnskému panství. Kostel na Nebevzetí P. Marie je slohově jednotná trojlodní pozdně gotická stavba z let 1495-1520. Hlavní oltář je barokní z roku 1723. Samostatná hranolová věžová zvonice z lomového kamene ze 17.stol. [12] V okolí kostela jsou plastiky sv. Jana Nepomuckého a sv. Donáta z 2. pol. 18.stol. U kostela též kamenný most o dvou obloucích z doby kolem r. 1800. Jednopatrový klasicistní zámek v Dobrohoři
obdélného
půdorysug
z r. 1847
na
místě
býv.
pivovaru při poplužním dvoře. Dnes jako hospodářský objekt v havarijním stavu. [12] Ve Starém Městě pod Landštejnem existovala židovská čtvrť již v 17. století. Původní dřevěná synygoga shořela v roce 1830. V 1. polovině 19. století byla postavena nová zděná. Byla spolu se židovskou čtvrtí zbořena v 60. letech 20. století. Na místě zbořené židovské čtvrti stojí dvě bytovky a obchod. Židovský hřbitov, který je asi půl kilometru severně od Starého Města byl těžce poškozen nacisty. Jsou zde náhrobky od 1. poloviny 18. století. . V obci a okolí řada sloupkových a zděných božích muk, např. u silnice na Stálkov z r. 1683.
85
rybník Blanko (obr. 32) Přírodní
rezervace
o rozloze
11,93 ha + ochranné pásmo 11,07 ha, vyhlášena v r 1998. Jedná se o rašelinný
rybník
pobřežními
s cennými
porosty
a luční
rašeliniště na poloostrově. obr. 32: Rybník Blanko [13] Lesní hotel Peršlák a Kámen republiky V místě dnešního Lesního hotelu Peršlák bývala 14. rota 3. praporu 15. brigády Pohraniční stráže. Rota se nacházela 150 m od státní hranice. V úseku této roty se nachází nejsevernější bod Rakouska. U hotelu Peršlák, připomíná Kámen republiky
(obr. 33)
odhodlání
našich
vojáků bránit republiku před fašistickým Německem obr. 33:
Kámen
republiky [20] nejsevernější
bod
Rakouska
(obr. 34) Hraniční
místo
v blízkosti
hotelu
Peršlák. [12]
obr. 34: Nejsevernější bod rakouska [21] býv. Mládkův mlýn Mládkův mlýn stál na Koštěnickém potoku (dřívější název:
86
potok Hostice) nedaleko od obce Peršlák (Bernschlag), která se dnes jmenuje Nový Vojířov. Zanikl z důvodu vzniku hraničního pásma. [12] Nový Vojířov Zděné a roubené lidové stavby. Památná lípa malolistá, stáří 400 let, obvod kmene 750 cm, výška 25 m.[12] Hradiště (Hamerské skály) (obr.35) Na
zalesněném
vrcholu skalní hradba 120 m dlouhá, 17 m široká, a více než 10 m vysoká, tvořená Soustava
číměřskou
žulou.
skalních
míst
„Tajemné místo“. [12] obr. 35: Hamerské skály [18]
87
obr. 30: Mapa cyklotrasy č.6 88
obr. 29: Výškový profil cyklotrasy č.6 89
tab.10: Itinerář cyklotrasy č.6
90
4.8 Cyklotrasa č. 7 KUNŽAK – STŘÍŽOVICE – ROZKOŠ – STRMILOV – SUCHDOL – VALTÍNOV – TEREZÍN – VYSOKÝ KÁMEN – LOMY – KUNŽAK popis trasy délka: 45 km převýšení: 685 m (obr.36) Od rozcestníku na náměstí v Kunžaku vyrazíme po sinici a cyklotrase 1115 směrem do vesnice Střížovice a poté do vesnice Vlčice. Zde na křižovatce silnic odbočíme vpravo na žlutou turistickou značku, ktrerá vede po silnici až do obce Budkov. Tady žlutá značka uhýbá doleva na lesní pěšinu, která obchází rybník Hejtman a u hřbitovního kostela Sv. Ondřej ústí na silnici č. 164 (též cyklotrasa 1242), na které odbočíme vlevo. Po ní
dojedeme
do
Strmilova
na
náměstí
k rozcestníku.
Od
rozcestníku pojedeme vpravo po zelené tur. značce, která tři kilometry kopíruje silnici a poté uhýbá vpravo na polní cestu a vede do vesnice Leština. Na koci vesnice zelená poní cestou prudce odbočuje vlevo do mírného kopce. Na křižoatce poních cest se zelenou odbočíme vpravo a sjedeme do vesnice Jalovčí, za kterou zelená zatáčí doleva na asfaltovou cestě, po níž dojedeme do vesnice Suchdol. U rozcestníku zelená značka zahýbá vlevo na polní cestu mezi stavení a pokračuje mírným stoupáním a následným sjezdem do Valtínova. Kde na silnici odbočíme vlevo a na návsi u rozcestníku vpravo do kopce na polní cestu. Polní cestu značenou zelenou dále sledujeme až do Terezína, kde zelená značka u rozcestníku končí. Napojíme se tady na červenou turistickou značku. Projedeme vesnicí Terezín, za kterou odbočíme vpravo na lesní cestu, která mírným sjezdem vede k rybníku Zvůle. U rybníka červé přetína sinici a pokračuje lesní cestou mírným stoupáním. Na křižovatce lesních cest zahneme s červenou značkou vlevo a po 500 metrech vpravo na
91
lesní pěšinu., která klesá k rozcestníku Pod Skalkou. U něj zahneme vpravo a po silnici dojedeme k rozcestníku Na Jitrách a spolu s červenou zatočíme prudce vlevo na štěrkovou lesní cestu, která nás dovede k rozcestníku Pod Vysokým kamenem. Odtud pojedeme po žluté turistické znčce, která vede do kopce lesní pěšinou na Vysoký kámen. Pojedeme dále po lesní cestě značené žlutou značkou dlouhým mírným sjezdem, kdy žlutá značka končí u vlakového nádraží uzkorozchodné železnice. Na nádraží se napojíme na poní cestu, cyklotrasu č. 1241. Po této pojedeme a na první křižovatce s asfaltovou cestou odbočiíme vlevo na cyklotrasu č. 1119. Tato mírným stoupáním křižuje žlutou tur. značku a následně silnici č. 151, od níž zpevněnou štěrkovou lesní cestou sjíždí k potoku Struha.
Zde odbočíme
vlevo na červenou turistickou značku a po ní dojedeme zpět do Kunžaku. (obr. 37) (tab.11) Místopis: Kunžak Letovisko
obklopené
lesy
a rybníky,
místy
žulovými
balvany. Založen za vlády Přemysla Otakara II. jako opěrný bod proti
okolním
državám
Vítkovců
(z tohoto
německý
název
Königseck). V pramenech je poprvé jmenován roku 1288 jako Cunsek. Ve 14.stol. získán od krále pány z Hradce, po nich vlastněn
Slavaty,
Lichtensteiny
z Castelcornu
a Podstatzky-
Lichtensteiny. Před rokem 1385 byl povýšen Kunžak na městečko, roku 1487 privilégiem Vladislava II. povoleny trhy. Roku 1753 v hostinci na náměstí přenocovala Marie Terezie. V 19.stol. rozšířeno tkalcovství. Dnes potravinářský průmysl, pila. [12] Farní jednolodní gotický kostel sv. Bartoloměje z doby kolem r. 1370. Roku 1556 kostel vyhořel a přistavěna věž, loď barokně a po roce 1808 empirově přestavěna. Kašna čtvercová z roku 1665. Barokní most se sochou sv. Jana Nepomuckého, technická památka asi z pol. 18.stol. V obci a okolí stojí řada
92
sloupkových
božích
muk.
Hodnotný
dům
čp.
63.
Rodák
akademická sochařka Karla Vobišová (1887-1961). Zajímavostí Kunžaku je několik kašen. Největší je na náměstí . Technickou památkou je kašna z roku 1665, která byla vytesána z jednoho žulového bloku (obr. 38) - je umístěna u náměstí, za školou. Most přes Lánský potok s barokní sochou svatého Jana Nepomuckého byl
vyhlášen
technickou
památkou.
[12] obr. 38: Náměstí s kašnou [40] V okolí,
zejm.
množství
jižně,
bizardních
balvanů, např. Čertův kámen s mísami.[12] Střížovice (obr. 39) Řada
prostých
většinou
trojbokých
a pozdně
klasicistních
usedlostí s bizardní kulisou panelových
bytovek.
Hodnotné zejm. čp. 6, 14 – 20,
22
a 35.
Roubená
chalupa čp. 12. [12]
obr. 39: Letecký
pohled na
Střížovice [45] Rozkoš Začátkem 19.stol. Zde založena textilní provozovna (pův.
93
tvrz). V roce 1935 koupil továrnu s klasicizujícím předním traktem v dražebním jednání majitel známé továrny na uzeniny ve Studené Jan Satrapa, takže postupně továrna v Rozkoši přešla na výrobu plechových obalů. Dnes výroba jemných kovových obalů a uzávěrů na sklenice převážně pro potraviářský průmysl. Na místě mlýna je novogotický zámeček býv. majitelů továrny z pol. 19.stol. s věží a tří obloukovým mostem. U továrny leží renesanční
dvanáctiboká
kašna
pravděpodobně
z r. 1599
s empírovou mísou se čtyřmi chrliči a nevelký krajinářský park. [12] Hejtman Rybník
(72ha).
Vybudován
za
Zachariáše
z Hradce
v 16.stol. a nazván podle jeho tehdejší funkce moravského hejtmana. [12] rybník Hrádeček Přírodní
rezervace
(18ha,
vyhl.v
r.
2002).
Komplex
mokřadných biotopů rašelinišť, rašelinních luk, rybníků a jejich pobřežních pásem. [12]
Sv. Ondřej Hřbitovní k nejstarším
kostel na
(obr. 40),
svým
způsobem
patří
Jindřichohradecku.
Jednolodní stavba pozdně románského založení,
přestavěná
v 17.
a 18.
století. Dne 24.8.1991 na zdi kostela odhalena pamětní deska devíti letcům USA Force, kteří zahynuli 24.8.1944 nedaleko
vesnice
Vlčice
během
Jindřichohradeckem. [12] obr. 40: Hřbitovní kostel [23]
94
letecké
bitvy
nad
Strmilov (obr. 41) Poprvé byl připomínán roku 1255. Postupně patřil pánům z Hradce, Salavatům, Lichtensteinům z Castelcornu a PodstatzkyLichtensteinům. Městečkem je nazýván od konce 14.stol. Na tradiční podomáckou textilní výrobu navazuje dnes dílna na výrobu kvalitních ručně tkaných látek. Farní kostel sv. Jiljí je trojlodní
pozdně
empírová
stavba z let 1843-49 na místě staršího doloženého roku 1376. Na
rodném
domě
čp.
8
Františka Staňka (1867-1936), spoluzakladatele samostatnosti,
naší je
pamětní
deska. Ve středu obce je také jeho pomník. Jedinečná socha Nejsv. Trojce z r. 1865 má na rubové straně reliéf Panny Marie. Zvláštností též úzké spojovací uličky zvané soudky. V Kunžatecké ulici je malé muzeum obr. 41: Strmilov [24] tkalcovství. Ve Švehlově mlýně je malé muzeum minulosti. Mezi Strmilovem a Studenou r. 1801 byl na hranicích mezi Čechami a Moravou postaven asi 150 cm vysoký zemský mezník. rašeliniště u Suchdola Přírodní památka (2,55 ha + ochranné pásmo 6,26 ha, vyhl.
1987).
Jedná
se
o prameništní
rašeliniště
s hojným
výskytem reliktních druhů mechů. Například Srpnatka Fermežová je už přes 20 let druhem téměř vyhynulým, posledními jejími výskytištěmi jsou právě suchdolské rašeliniště. [12] Suchdol První písemná zpráva o Suchdole je z roku 1373. V období 30-ti leté války bylo toto místo mnohokrát navštíveno vojsky. Podle místní tradice došlo na místě zvaném Kohoutí strouha
95
k potyčce místních obyvatel s císařskými vojáky. V 19. století se zde
rozvíjel
obchod
a zemědělství,
v mnoha
chalupách
se
objevily tkalcovské stavy. Obec náležela pánů z Hradce, od Slavatů přešel do držení hrabat Lichtenštejnů. Od roku 1762 do roku 1926 byl pod vrchností hrabat Podstatských z Prusic. Pak byl samostatnou obcí a od roku 1964 je místní částí Kunžaku. Spisovatelka Vlasta Javořická (1890-1979) ve svém lidovém románu „Potok“ čepala téma ze života suchdolských obyvatel na konci 19. a poč. 20.stol. [12] Valtínov (obr. 42) Ves
vnikla
z Landštejna
na
před
území r. 1358,
pánů kdy
přešla do držby Dobše z Kamenice. Valtínov se vyvýjel podél staré staré zemské stezky, vedoucí ze Slavonic přes Český
Rudolec
do Kunžaku
a Jindřichova Hradce. V roce 1571 zde
vznikl
bratrský
V 17.stol.připadl
sbor. Valtínov
k dačickému panství. Ve vsi jsou dva kostely:
evangelický,
postavený
v letech 1904-05 a novogotický kostel Panny Marie, postavený v l. 1905-06, v oltářní části paprsčitá klenba. [12] obr. 42: Valtínoská náves [39] Zvůle Rekreační
osada
v prostření
rozsáhlých
lesů
Vysokokamenské vrchoviny, v těsné blízkosti stejnojmenného rybníka. Dvouprostorový dům čp. 28 roubenný z kuláčů s černou kuchyní z pol.18.stol. Myslivna čp. 10 z r. 1811 je na místě původní dřevěné z r. 1783. Kaplička z roku 1904. V lesnatém okolí kamenné bludiště. [12]
96
Zvůle Rekreační rybník rozlohy 8 ha. Po celé ploše dna i širém okolí jsou roztroušeny kameny. Rybník vystavěn za Krajířů z Krajku kolem r. 1571. [12] Vysoký kámen (obr. 43) 738 m, též Markův kámen (z němec.Markstein – hraniční kámen)
v 16.stol.
zde
vedla
hranice
tří
diecézí:
pražské,
olomoucké a pasovské. Nejvyšší bod Novobystřické vrchoviny, která je téměř celá zalesněna. zvláštní seskupení kamenů. Co se týká objemu kamene, je toto seskupení největší v okolí. Dokud okolní lesy nevyrostly do dnešních výšek, byly z Vysokého kamene za dobrého počasí vidět i vrcholky Alp. Býval zde triangulační bod a dřevěná konstrukce sloužící jako rozhledna, která po několika desítkách let ztrouchnivěla a spadla. Asi 200 let na vrcholku vysokého kamene stával žulový obelisk, který se v roce 1922 zřítil,
vzápětí
betonovým,
byl
nahrazen
který
na
Kolem
roku
1842
triangulační
bod
–
novým
vrcholku
stojí
dodnes. [12] zde
zřízen
železobetonový
měřický pilíř, který byl ještě v 60.letech 20.stol.
Obestavěn
dřevěnou
jednoposchoďovou konstrukcí s pěkným výhledem do kraje. [12]
obr. 43: Vysoký kámen [36]
97
obr. 37: Mapa cyklostrasy č.7
98
obr. 36: Výškový profil cyklotrasy č.7 99
tab.11: Itinerář cyklotrasy č.7
100
4.9 Cyklotrasa č. 8 KUNŽAK – KAPROUN – KLENOVÁ – SENOTÍN – KUNĚJOV – KAČLEŽSKÝ RYBNÍK – LOMY – KUNŽAK popis trasy délka: 29 km převýšení: 450 m (obr. 44) Od rozcestníku na náměstí v Kunžaku jedeme po cyklotrase č. 1116 mírně do kopce do obce Kaproun a dále do vesnce Klenová.
Zde
odbočíme
na
křižovatce
vpravo
na
žlutou
turistickou značku, tato kopíruje silnici do Senotína. U rozcestníku zahneme se žlutou značkou vpravo na polní později lesní cestu, po kilometru asfaltovou. Sotupáním přes Kunějovský vrch a následným sjezdem se dostaneme k rozcestníku Kunějov, kde žlutá prudce zatáčí vlevo. Po několika desítkách metrů žlutá uhýbá vpravo na polní cestu, po které přes stoupání na kopec Kozlíkův
kopec
a následným
sjezdem
po
asfaltové
cestě
dojedeme ke Kunějovským samotám. Tady se žlutá stáčí vpravo na silnici, po níž dojedeme ke Kačležskému rybníku. Na hrázi rybníka se napojíme na cyklotrasu č. 1241, která kopíruje silnici do
vesnice
Kunějov,
kde
na
křižovatce
silnic
zabočíme
s cyklotrasou vlevo. Po dvou kilometrech cyklotrasa ze silnice uhýbá vlevo na asfaltovou lesní cestu. Na křižovatce asfaltových lesních cest u Malého Klikovského rybníka se dáme doleva a na další křižovatce vlevo, na polní cestu po níž dostaneme se do obce
Lomy
k zastávce
úzkorozchodné
železnice.
Odtud
pojedeme dále rovně po silnici na křižovatku se silnici č. 164, odbočíme vpravo a dojedeme do Kunžaku. (obr. 45) (tab.12) Místopis: Kunžak Letovisko
obklopené
lesy
101
a rybníky,
místy
žulovými
balvany. Založen za vlády Přemysla Otakara II. jako opěrný bod proti
okolním
državám
Vítkovců
(z tohoto
německý
název
Königseck). V pramenech je poprvé jmenovánroku 1288 jako Cunsek. Ve 14.stol. získán od krále pány z Hradce, po nich vlastněn
Slavaty,
Lichtensteiny
z Castelcornu
a Podstatzky-
Lichtensteiny. Před rokem 1385 povýšen Kunžak na městečko, roku 1487 privilégiem Vladislava II. povoleny trhy. Roku 1753 v hostinci na náměstí přenocovala Marie Terezie. Roku 1808 velký požár. V 19.stol. rozšířeno tkalcovství. [12] Dnes potravinářský průmysl, pila. Farní jednolodní gotický kostel sv. Bartoloměje z doby kolem r. 1370. Roku 1556 kostel vyhořel a přistavěna věž, loď barokně a po roce 1808 empirově přestavěna. Kašna čtvercová z roku 1665. Barokní most se sochou sv. Jana Nepomuckého, technická památka asi z pol. 18.stol. V obci a okolí stojí řada sloupkových božích muk. Hodnotný dům čp. 63. Rodák akademická
sochařka
Vobišová
Karla
(1887-1961).
Zajímavostí Kunžaku je několik kašen. Největší je na náměstí . Technickou památkou je kašna z roku 1665, která byla vytesána z jednoho
žulového
bloku
(obr. 46) - je umístěna u náměstí, za školou. Most přes Lánský potok s barokní sochou svatého Jana Nepomuckého byl vyhlášen technickou památkou. [12] obr. 46: Náměstí s kašnou [40]
Kaproun Hodnotný
soubor
převážně
klasicistních usedlostí, hodnotné čp. 1, 2, 8,11, 12, 15 a 18. V blízkosti
102
zastávka úzchorozchodné železnice – pam. Tabule na Járu Cimrmana. [12] (obr. 47)
obr .47:
Deska
Járy
Cimrmana [15] Kaproun Národní přírodní památka (2,92ha, vyhl. v roce 1987). Přechodové
luční
rašeliniště
s výskytem
prstnatce
Traunsteinerova.[12] (obr. 48)
obr. 48: Kaproun, rašeliniště [46] Klenová Kaple sv. Anny z roku 1858 – dnes rekreační objekt. [12] rašeliniště Klenová (obr. 49) Přírodní vyhlášená
památka r.2002)
(4,5
ha
Výskyt
chráněných rostlin. [12]
103
obr. 49: Rašeliniště Klenová [48] Skalák u Senotína (obr. 50) Přírodní rezervace (rozl. 14 ha vyhl. roku 2002), komplex lučních a mokřadních
biotopů
zasažených
minimálně intenzivním
hospodařením.[12]
obr. 50: Rybník Skalák [48] Senotín Návesní jednoslodní pozdně rokoková kaple sv. Michala z roku 1793, ojediněle kvalitní stavba. Ucelený soubor lidové architektury, nejcenější je osamělý klasicistní dům datovaný r. 1838 na sev. okraji vsi. Dále hodnotné čp. 2, 5, 8, 10, 29, 30 č.e. 03, 09. Krátká naučná stezka s informačními tabulemi seznamuje s přírodou a historií Senotínska.[12] Kunějov Lidová architektura. Romantická kaple sv. Filipa a Jakuba z roku 1885. Starobylý dům čp. 33 s vysokou roubenou světnicí, přestavěný
r. 1841.
Hodnotné
stáje
při
čp.
5
s valenou
hloubkovou klenbou.[12] Kunějovské samoty Velký mlýn čp. 94 z 18.až 19.stol.[12] Kačležský rybník (obr. 51) Krajinově
působivý,
obklopen
lesnatými
vrchy
na
Koštěnickém potoce. Poslední úpravu prováděl Jakub Krčín 104
v r. 1544 ještě před stavbou Rožmberka. Zemní hráz je 9m vysoká, délka v koruně 648 m, vodní plocha 176 ha, objem 4,3mil. m3, délka rybníka je 2,7 km.[12]
obr. 51: Kačležský rybník [26] Lomy Kaple sv. Floriána z roku 1830. Zastávka úzkorozchodné železnice. [12] Úzkorozchodná železnice č.229 z Jindřichova Hradce do Nové Bystřice Koncese jí byla udělena 18.12.1894, uvedena byla do provozu 1.11.1897, délka trati je 33 km. Rozchod má 760 mm, nejvyšší stoupání 16 %0. Na stavbě trati pracovalo mnoho italských dělníků. Od 28.2.1998 ji vlastní a provozuje a.s. Jindřichohradecké
místní
dráhy.
Druhá
větev
úzkokolejky
propojuje Jindřichův Hradec přes Kamenici nad Lipou s Obrataní. [12] Na
společném
s normálně
rozchodnou
úseku tratí
z
Jindřichova Hradce vytváří v délce 2 km
kolejovou
koleje vložena
splítku,
normálního třetí
kdy
uvnitř
rozchodu
je
kolejnice.
Úzkorozchodná se pak odděluje, v ČR ojedinělý jev. Provoz tratě zajišťují motorové lokomotivy řady 705.9 a T 105
47.01 z let 1954-58. Příležitostně využívána parní lokomotiva U 47.001 z.r. 1907, U 37.008 z r. 1899 (obr. 52) se soupravou historických vozů nebo rumunská Rešica U 46.001 z r. 1958. [12] obr. 52: parní lokomotiva [37]
106
obr. 45: Mapa cyklotrasy č.8
107
obr. 44: Výškový profil cyklotrasy č.8 108
tab.12: Itinerář cyklotrasy č.8
109
5. SWOT ANALÝZA Níže uvedené shrnuje silné a slabé stránky, příležitosti a ohrožení pro oblast cykloturistiky v oblasti Přírodního parku Česká Kanada. Jedná se o souhrnnou analýzu, u které není možné jít do detailů zahrnujích všechny dílčí otázky na úrovni jednotlivých měst či obcí regionu. 5.1 Silné stránky ●
rozsáhlá a dobře značená síť cyklistických tras na území Přírodního parku Česká Kanada
●
atraktivita
Přírodního
parku
Česká
Kanada
a jeho
jednotlivých částí pro rozvoj cykloturistiky (kulturní a přírodní památky) ●
zájem ze strany municipálního sektoru (města, obce, mikroregiony) o další rozvoj cykloturistiky
●
vhodné
uspořádání
krajiny
(možnost
volby
mezi
nenáročnou formou či horskou formou cykloturistiky) ●
pozitivní trend rozšiřování vazeb cyklistických tras na ostatní formy dopravy v regionu (železniční doprava)
●
rozvoj propojení na sousední státy (budování nových hraničních přechodů pro pěší a cyklisty)
●
vysoká frekvence využití cyklostezek a cyklotras v regionu (zájem cyklistů)
5.2 Slabé stránky
nedostatek finančních prostředků pro rozvoj cykloturistiky v Jihočeském
kraji
(zejména
chybějící
prostředky
pro
budování cyklostezek a údržbu značení cyklotras)
nedořešená otázka správcovství a údržby značení cyklotras
nedostatek
kvalitních
a certifikovaných
doprovodných
služeb podél cyklistických tras (půjčovny a opravny kol, apod.)
nedostatečná
provázanost 110
aktivit
v oblasti
tvorby
webových portálů, např. chybějící internetová prezentace včetně interaktivních mapových podkladů
stále
nedostatečné
cestovního
ruchu
množství tvořených
atraktivních speciálně
produktů
pro
oblast
cykloturistiky v Jihočeském kraji
nedostatečné
vybavení
některých
cyklistických
tras
mobiliářem (parkoviště, odpočívadla, kolostavy, informační tabule apod.)
místně nekvalitní povrch značených cyklotras
nepříliš informačních a propagačních služeb na celokrajské úrovni (internetové portály, mapy dostupné na intrenetu apod.)
5.3 Příležitosti ●
partnerství a spolupráce mezi organizacemi působícími v oblasti rozvoje cykloturistiky
●
finanční dostupnost domácí destinace
●
trvalá péče o kulturně historické památky
●
nedostatek
doplňkové
cykloturistické
infrastruktury
(půjčovny, opravny a další doplňková infrastruktura) ●
účinná ochrana cenných přírodních lokalit zvyšujících přírodní atraktivitu
●
rostoucí osvěta, informovanost a propagace cykloturistiky jako vhodné formy turistiky šetrné k životnímu prostředí
●
nedostatek ubytovacích kapacit se vzrůstajícími požadavky cykloturistů
5.4 Hrozby ●
nízká mobilita pracovní síly
●
vysidlování a vylidňování malých obcí
●
podcenění
významu
zajištění
dopravní
obslužnosti
v oblastech atraktivních pro cyklisty ●
vzrůstající nároky na dopravu a nárůst expozice emisí
111
z dopravy ●
narušení ekologické stability území
●
narušení
bezpečnosti
chodců
a ostatních
účastníků
dopravy v důsledku nezodpovědného chování cyklistů ●
na cyklistických trasách se vyskytují závady ohrožující bezpečnost turistů
●
podcenění rozvoje doprovodných služeb pro turisty
ZÁVĚR Tato práce by měla sloužit všem zájemcům o cykloturistiku v Přírodním parku Česká Kanada a jeho blízkém okolí, přiblížit charakter oblasti a možnosti turistiky. V teoretické části se věnujeme popisu potenciálu využití oblasti z hlediska cykloturisty jako součásti aktivního cestovního ruchu. A zjištěné informace následně v závěru vyhodnocuje do SWOT analýzy. Praktická část se nejprve zabývá charakteristikou cyklotras. Uvedené trasy jsou vedeny převážně terénem, upřednostňuje se výběr horského kola. Každá prezentace trasy obsahuje popis, místopis
s významnými
body
kulturně-poznávací
činnosti
a
grafickou část, v níž je zaznamenán výškový profil trasy. Vše dokresluje mapa s linií trasy a itinerář. Vybrané trasy jsou určeny turistům a cykloturistům, kteří mají již zkušenosti s jízdou v terénu, jejich obtížnost odpovídá vyšší fyzické přípravě a technickým dovednostem účastníků. Oblast však nabízí vzhledem k výškovému profilu snadnější dostupnost terénu, čímž se zvyšuje i možnost vyšší ujeté vzdálenosti a tím i množství kulturně–poznávací činnosti jako jsou
112
přírodní památky a lidová architektura. Pohybem na kole a poznáváním kulturních, společenských a přírodních rysů jsou uplatněny všechny složky turistiky a spolu s pobytem
v přírodě
napomáhají
ke
komplexnímu
rozvoji
osobnosti. Z všech výše uvedených informací je patrné, že oblast Přírodního parku Česká Kanada je vhodná pro provozování cykloturistiky a její případný další rozvoj.
POUŽITÁ LITERATURA A ZDROJE 1. BÍNA, J.: Hodnocení potenciálu cestovního ruchu v obcích České republiky. Brno: Ústav územního rozvoje, 2001. 2. ČECH, J. Malá encyklopedie cestovního ruchu. Praha : Idea Servis, 1998. 130 s. ISBN 80-85970-19-8. 3. HESKOVÁ, M. a kol. Cestovní ruch pro VOŠ a VŠ. Praha : Fortuna, 2006. 224 s. ISBN 80-7168-948-3. 4. HORNER, S., SWARBROOKE, J. Cestovní ruch, ubytování a stravování, využití volného času. Praha : Grada, 2003. 486 s. ISBN 80-247-0202-9 5. HRALA, Václav. Geografie cestovního ruchu. 4. upravené vydání.
Praha:
Idea
servis,
2002.
173
s.
ISBN80-85970-36-8. 6. HŘEBÍČKOVÁ, S. Diplomová práce. Brno: MU, 2003. 7. MARIOT, P.: Funkčné hodnotenie predpokladov cestovného ruchu ako podkladpre vytvorenie priestorového modelu
113
cestovného ruchu. Praha: Geografický časopis, ročník XXIII, č. 3, 1971. 8. ORIEŠKA, J. Technika služeb cestovního ruchu. Praha : Idea Servis, 1999. 244 s. ISBN 80-85970-27-9. 9. PÁSKOVÁ, M., ZELENKA, J. Výkladový slovník cestovního ruchu. Praha: MMR ČR, 2002. 10.VYSTOUPIL, J., ŠAUER, M. Základy cestovního ruchu – Distanční studijní opora. 1. vydání. Brno: Masarykova univerzita Ekonomicko – správní fakulta, 2006. 163 s. ISBN 80-210-4205-2. Ostatní zdroje 11.NAŘÍZENÍ JIHOČESKÉHO KRAJE č. 1/2004 ze dne 6. dubna 2004 o přírodním parku Česká Kanada. 12.Soubor turistických map 1:50 000. Česká Kanada a Slavonicko. 3. vydání. Praha: VKÚ a.s. Harmanec, 2007. ISBN 978-80-7324-143-8. Internetové zdroje 13.URL:
[cit. 2009-10-16] 14. URL: [cit. 2009-10-17] 15. URL: [cit.2009-10-17 ] 16. URL: [cit.2009-10-17] 17. URL: [cit. 2009-10-17] 18. URL: [cit. 2009-10-16] 19. URL: [cit. 2009-10-16] 20. URL: [cit. 2009-10-17] 21. URL:
novobystricka/pamatky-v-okoli-nove-bystrice/nejsevernejsi-bodrakouska> [cit. 2009-10-16] 22. URL: [cit. 2009-10-16] 23. URL: [cit. 2009-10-17] 24. URL: [cit. 2009-10-17] 25. URL: [cit. 2009-10-16] 26. URL: [cit. 2009-10-16] 27. URL: [cit. 2010-3-8] 28.URL: [cit. 2010-3-8] 29. URL:
[cit.
2010-3-8] 30. URL: [cit.2009-10-16] 31. URL: [cit. 2009-10-17] 32. URL: [cit. 2009-10-17] 33. URL: [cit. 2009-10-17] 34. URL: [cit.2009-10-17 ] 35. URL: [cit. 2009-10-17] 36. URL: [cit. 2009-10-17] 37. URL: [cit. 2009-10-17] 38. URL: [cit.2010-10-17] 39. URL: [cit. 2009-10-17] 40. URL: [cit. 2009-10-17 ] 41. URL: [cit. 2009-10-17] 42. URL: [cit. 2009-10-17] 43. URL:
id_org=15459&id_ktg=1010&p1=1012> [cit. 2009-10-17] 44. URL: [cit. 2009-10-17] 45. URL: [cit. 2009-10-17] 46. URL: [cit. 2009-10-17] 47. URL:
[cit.
2009-10-17] 48. URL: [cit. 2009-10-17]
PŘÍLOHY Seznam příloh Příloha č. 1: Podmínky pro udělení značky Cyklisté vítáni Příloha č. 2: Přehled objektů s certifikací Cyklisté vítáni v oblasti České Kanady a nejbližšího okolí: Příloha č. 3: Přehled prodejen a sevisů kol a turistických informačních center
v oblasti Přírodního parku Česká Kanda
a blízkém okolí Příloha č. 4: Vybrané kulturní akce v České Kanadě
116
Příloha č. 1: Podmínky pro udělení značky Cyklisté vítáni KRITÉRIA PRO UBYTOVACÍ ZAŘÍZENÍ (hotely, penziony, priváty a chaty) Základní požadavky, povinné 1. Možnost ubytování na jednu noc 2. Nabídka energeticky vydatných snídaní s minimem tuků (na požádání hosta jogurt, müsli, ovoce) 3. Možnost vyprání a usušení oblečení a výstroje 4. Uzamykatelná místnost/boxy pro bezplatné uschování jízdních kol 5. Poskytnutí základního nářadí pro jednoduché opravy kol 6. Možnost umytí kola, základní vybavení pro mytí kola 117
7. Lékárnička 8. Informační tabule Cyklisté vítáni Doplňková nabídka ubytovacích zařízení, min. 3 položky povinné 1. Zajištění odvozu či přepravy zavazadel pro cyklisty 2. Zprostředkování výpůjčky kvalitních kol 3. Možnost zakoupení obědových balíčků 4. Poskytnutí základních náhradních dílů pro kola 5. Prodej cyklistických a turistických map okolí 6. Nabídka doporučených jednodenních výletů na kole v okolí 7. Seznam ubytovacích možností v regionu, které jsou vhodné pro cyklisty 8. Rezervační servis pro zajištění dalšího ubytování, které poskytuje služby pro cyklisty 9. Přístup na internet 10. Cizojazyčné informační materiály KRITÉRIA PRO STRAVOVACÍ ZAŘÍZENÍ (restaurace, vinařské sklepy, pivnice) Základní požadavky, povinné 1. Přizpůsobení nabídky nápojů potřebám cyklistů, v nabídce alespoň jeden osvěžující „cyklonápoj“, ovocné nebo bylinkové čaje. Cena nesmí přesáhnout cenu ostatních nealko nápojů a piva 2. V nabídce alespoň jedno teplé a jedno vegetariánské nesmažené jídlo během celé provozní doby. Nabídka musí obsahovat jídlo s malým obsahem tuků 3. Kvalitní, pokud možno zastřešené, odstavné místo pro kola a zavazadla v dohledu hosta nebo uzamykatelná místnost/boxy pro bezplatné uschování kol a zavazadel 4. Poskytnutí základního nářadí pro jednoduché opravy kol 5. Lékárnička 6. Informační tabule Cyklisté vítáni Doplňková nabídka ubytovacích zařízení, min. 3 položky povinné 1. Možnost zakoupení obědových balíčků 2. Trojjazyčné jídelní lístky 3. Nabídka místní gastronomické speciality 4. Nabídka speciálního Cyklo Menu 5. Celodenní provozní doba 6. Možnost usušení oblečení a výstroje 7. Možnost umytí kola, základní vybavení pro mytí kola 8. Poskytnutí základních náhradních dílů pro kola 9. Prodej cyklistických a turistických map okolí 10. Nabídka doporučených jednodenních výletů na kole v okolí 11. Seznam ubytovacích možností v regionu, které jsou vhodné pro cyklisty 118
12. Přístup na internet 13. Cizojazyčné informační materiály KRITÉRIA PRO KEMPY (chatové osady, kempy) Základní požadavky, povinné 1. Vymezená a oddělená stanová zóna pro cyklisty a jiné nemotorizované hosty 2. Povrchy k postavení stanů musí být travnaté, pokud možno hladké a na rovině 3. Odstavné a parkovací možnosti kol v blízkosti stanů, parkování jízdních kol na území kempu bez poplatků 4. Kvalitní, pokud možno zastřešené, odstavné místo pro kola nebo uzamykatelná místnost/boxy pro bezplatné uschování kol 5. Možnost vyprání a usušení oblečení a výstroje 6. Poskytnutí základního nářadí pro jednoduché opravy kol 7. Možnost umytí kola, základní vybavení pro mytí kola 8. Lékárnička 9. Informační tabule Cyklisté vítáni: aktuality a informace o službách pro cyklisty Doplňková nabídka ubytovacích zařízení, min. 3 položky povinné 1. Zajištění odvozu či přepravy zavazadel pro cyklisty 2. Nabídka posezení u stolků v blízkosti stanové zóny, dle možností zastřešených 3. Umožnit návštěvníkům vaření na zařízení kempu 4. Možnost nákupu nejnutnějších potravin 5. Dostatečné osvětlení přístupových cest ve stanovém areálu 6. Možnost pronájmu stanů, chatek, bungalovů aj. 7. Poskytnutí základních náhradních dílů pro kola 8. Prodej cyklistických a turistických map okolí 9. Nabídka doporučených jednodenních výletů na kole v okolí 10. Seznam ubytovacích možností v regionu, které jsou vhodné pro cyklisty 11. Rezervační servis pro zajištění dalšího ubytování, které poskytuje služby pro cyklisty 12. Přístup na internet 13. Cizojazyčné informační materiály KRITÉRIA PRO TURISTICKÉ CÍLE (hrady, zámky, muzea, skanzeny a přírodní památky) Základní požadavky, povinné 1. Kvalitní, pokud možno zastřešené, odstavné místo pro kola a zavazadla nebo uzamykatelná místnost/boxy pro bezplatné uschování kol a zavazadel 2. Poskytnutí základního nářadí pro jednoduché opravy kol 3. Lékárnička 119
4. Informační tabule Cyklisté vítáni Doplňková nabídka ubytovacích zařízení, min. 2 položky povinné 1. Možnost umytí kola, základní vybavení pro mytí kola 2. Poskytnutí základních náhradních dílů pro kola 3. Prodej cyklistických a turistických map okolí 4. Nabídka doporučených jednodenních výletů na kole v okolí 5. Seznam ubytovacích možností v regionu, které jsou vhodné pro cyklisty 6. Informační/rezervační servis pro zajištění ubytování, které poskytuje služby pro cyklisty 7. Přístup na internet 8. Cizojazyčné informační materiály Zdroj: URL: [cit. 2008-3-28]
120
Příloha č.2: Přehled objektů s certifikací Cyklisté vítáni v oblasti České Kanady a nejbližšího okolí: Rekreační chalupa Klášter, Klášter Penzion Lada – restaurace, Blato Apartmánový dům Matějovec, Matějovec Hostinec U Koudelky, Český Rudolec Turistická ubytovna Lesy České republiky, Český Rudolec Penzion Bejčkův mlýn, Slavonice Hotel Petrik, Slavonice Hotel Arkáda, Slavonice Autorská originální keramika Maříž, Maříž Cyklocamp pod Landštejnem, Staré město pod Landštejnem Lesní hotel Peršlák, Nová Bystřice Vila a apartmány Blanko, Blanko Hotel Concertino, Jindřichův Hradec Cyklopenzion Jindřichův Hradec, Jindřichův Hradec Chatový tábor TJ Slovan J.Hradec, Malý Ratmírov Autokemp Komorník, Strmilov Motel Dačic, Dačice Hotel U Koníčka, Dačice Penzion U Kačenky, Dačice Mlýn U Splavu, Vnorovice
121
Příloha č.3: Přehled prodejen a sevisů kol a turistických informačních center v oblasti Přírodního parku Česká Kanda a blízkém okolí Prodejny, servisy a půjčovny kol Opravna kol a půjčovna kol, sportovní potřeby – Sport U Čápů, Jana Žižky 51, Slavonice, tel.: 606 133 522, denně 9.00-18.00 Opravy kol, půjčovan kol – Železářství Adam Andruszkiw, Horní náměstí 538, Slavonice, tel.: 603 479 245, Otevírací doba: po pá 8.00 - 12.00 13.00 – 17.00, so 8.00 – 11.00. Případně kdykoliv na tel. 603 479 245 KG Sport, Mírové nám., Nová Bystřice, tel. +420 602 471 634, +420 608 357 177, Otevírací doba: květen, červen: po – so 9.00 – 12.00; 13.00 – 17.00 Ski Servis Kunžak, Hradecká 160, Kunžak, tel.: 602 175 516 Opravy a prodej kol – Kunkal, Křížovická 70, Dačice, tel.: 384 423 377, Otevírací doba: po-pá 8.00-12.00 13.00-17.00, so 8.00-12.00 Jan Hájek, Klášterecká 94, Jindřichův Hradec, tel.384 361 345, Otevírací doba po-pá 9.00-17.00, so 9.00-11.30 Opravy kol – zámečnictví Kněžíček, Stálkov 16, tel.: 384 498 692 Bike Sport Joma, Václavská 544, Jindřichv Hradec, tel. 384 323 433, Otevírací doba: po-pá 9.00-17.00, so 8.00-10.00 České dráhy - ŽS Jindřichův Hradec, Nádražní ulice, tel.: 387 851 111, 384 361 095, půjčovna kol Jiří prokeš, nám. Míru 8, Jindřichův Hradec, tel.384 363 115 Tomáš Gášek, Štítného 116, Jindřichův Hradec, tel.384 364 464 Informační střediska v oblasti: Informační středisko Nová Bystřice Mírové náměstí 53, tel.: 384 [email protected], web:
386 909, e-mail: www.novabystrice.cz
Turistické informační centrum Slavonice Náměstí Míru 480, tel.: 384 493 320, 720 280 183, e-mail: [email protected], web: www.i.slavonice-mesto.cz
122
Infocentrum Dačice Palackého nám. 1, tel.: 384 401 265, e-mail: [email protected], web: www.dacice-mesto.cz Informační středisko Jindřichův Hradec Panská ulice, tel. 384 363 546, e-mail: [email protected], web: www.jh.cz
Příloha č. 4: Vybrané kulturní akce v České Kanadě únor ČESKOU KANADOU Další ročník závodů psích spřežení pořádaný Musher's club LONG HAIR TAILS (ON CAPS). Závod mistrovství ČR kategorie MID se koná vždy v polovině února, záleží však především na sněhových podmínkách. Bližší informace najdete na http://www.ceskoukanadou.cz červenec EXPRES TROPICKÉ NOCI Podvečerní akce na úzkorozchodném nádraží v Hůrkách, výlet parním vláčkem. Na místě vystupují taneční a hudebníky skupina. Více informací na http://www.jhmd.cz AFRIKA TANČÍ NA LADNŠTEJNĚ Známá skupina afrických studentů vystupuje zatím každoročně s programem plným afrických písní a tanců také na Ladštejně. Více http://www.hrad-landstejn.eu ZE ŽIVOTA STŘEDOVĚKÉHO HRADU Večerní divadelní vystoupení na Landštejně ze života středověkého hradu. Více http://www.hrad-landstejn.eu SLAVONICKÉ KULTURNÍ LÉTO Od června až do září budou ve Slavonicicíh probíhat zajímavé kulturní akce. Informace na http:://www.i.slavonice-město.cz srpen PŘEPADENÍ ŘOPÍKŮ 123
O prázdninách, většinou na přelomu července a srpna, ožívá Pevnostní areál čs. opevnění Slavonice s dobovými ukázkami bojů, výstroje a výzbroje. SLAVNOSTI TROJMEZÍ 2010 Letní festival mírně alternativní kultury ve Slavonicích. Koncerty, hudební dílna, divadelní produkce, letní kino, lampiony, ohně, výstavy a výlety. To vše v první polovině srpna. Bližší informace http://www.i.slavonice-mesto.cz září SLAVONICKÝ JARMARK Tradiční slavonický jarmark se uskutečňuje ve druhé polovině září. Bližší informace vždy na tel. 384 493 320 a http://www.i.slavonice-mesto.cz ČESKÝ POHÁR VODÁKŮ - Hamerský potok Oblíbené Vodácké dny - sjezd Hamerského potoka z Malého Ratmírova do Jindřiše, spojený se zamykáním "Hameráku". Uskutečňuje se ve druhé polovině září. Více informací na http://www.hthsystem.cz/hamerak
RESUMÉ Tématem diplové práce je Možnosti cykloturistiky v oblasti Česká Kanada. Cílem
diplomové
práce
je
přiblížit
oblast
veřejnosti
a navrhnout možnosti cykloturistiky v Přírodním parku Česká Kanada a jeho blízkém okolí. V první, teoretické části je popsána oblast Přírodního parku Česká Kanada rozborem faktorů cestovního ruchu. Druhá, praktická část je věnována možnostem cykloturistiky v oblasti a prezentována v podobě osmi analýze
zaměřené
tras. Konec je věnován SWOT
na cestovní
ruch
oblasti
z
pohledu
cykloturistiky. RESUMÉ The topic of thesis is The Possibilities of bike-tourism in 124
area of Česká Kanada (Czech Kanada). The aim of this diploma thesis is to present area and suggest possibilities of bike-tourism in National park Česká kanada (Czech Kanada) and around this area. The first part is theoretical, and it describes area National park Czech Kanada in factors of deployment of tourism. The second part is practical. It deals with possibilities of biking this area, and present eight biking routes. The End of thesis is devoted to SWOT analysis – tourism in area for cycling-tourism.
125
