MOŽNOSTI LYŽAŘSKÉ TURISTIKY V OBLASTI ČESKÁ KANADA. Bakalářská práce

MASARYKOVA UNIVERZITA Fakulta sportovních studií Katedra atletiky, plavání a sportů v přírodě

MOŽNOSTI LYŽAŘSKÉ TURISTIKY V OBLASTI ČESKÁ KANADA Bakalářská práce

Vedoucí bakalářské práce: Mgr. Sylva Hřebíčková, Ph.D.

Vypracoval: Lukáš Stoupenec Management cestovního ruchu

Brno, 2011

Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci vypracoval samostatně a na základě literatury a pramenů uvedených v pouţitých zdrojích.

V Brně dne 15. prosince 2011

podpis

Poděkování Na tomto místě bych chtěl především poděkovat vedoucí své bakalářské práce Mgr. Sylvě Hřebíčkové, Ph.D. za vedení a odborné připomínky, bez nichţ by tato práce nemohla vzniknout.

Obsah

Úvod ........................................................................................................................................... 6 1

Teoretická část .................................................................................................................... 8 1.1

Charakteristika zimní turistiky .................................................................................... 8

1.1.1

Lyţařská turistika ................................................................................................. 8

1.1.2

Turistika na sněţnicích ......................................................................................... 8

1.1.3

Pěší zimní turistika ............................................................................................... 9

1.2

Historie lyţování.......................................................................................................... 9

1.2.1

2

3

1.3

Historie zimní turistiky v oblasti Česká Kanada ....................................................... 10

1.4

Charakteristika oblasti Česká Kanada ....................................................................... 10

1.4.1

Lokalizace území ................................................................................................ 10

1.4.2

Etymologie názvu oblasti ................................................................................... 11

1.4.3

Geologická struktura oblasti............................................................................... 11

1.4.4

Příroda ................................................................................................................ 12

1.4.5

Rostlinstvo a ţivočišstvo .................................................................................... 12

1.4.6

Vodstvo .............................................................................................................. 12

1.4.7

Horstvo ............................................................................................................... 13

1.4.8

Klima .................................................................................................................. 13

1.4.9

Přírodní zajímavosti ........................................................................................... 13

Cíl práce ........................................................................................................................... 16 2.1

Základní výzkumná otázka ........................................................................................ 16

2.2

Úkoly práce................................................................................................................ 16

Metodologie práce ............................................................................................................ 17 3.1

Zdůvodnění výběru zkoumané oblasti ....................................................................... 17

3.1.1

4

Počátky lyţování v Čechách ................................................................................ 9

Zdůvodnění výběru zkoumaných lyţařských tras .............................................. 17

3.2

Sběr dat ...................................................................................................................... 17

3.3

Analýza dat ................................................................................................................ 18

Hodnocení potenciálu krajiny z hlediska cestovního ruchu ............................................. 19

5

4.1

Hodnocení lokalizačních faktorů ............................................................................... 19

4.2

Hodnocení realizačních faktorů ................................................................................. 20

4.2.1

Doprava a dopravní obsluţnost .......................................................................... 20

4.2.2

Ubytování ........................................................................................................... 21

4.2.3

Stravování........................................................................................................... 22

Analytická část ................................................................................................................. 23 5.1

Přehled zimních běţeckých tras v České Kanadě ..................................................... 23

5.1.1

Seznam značených běţeckých tras ..................................................................... 23

5.1.2

Seznam dalších moţných tras, které nejsou strojově upravované...................... 24

5.2

Popis vybraných lyţařských tras ............................................................................... 25

5.2.1

Lyţařská trasa č. 1 : SENOTÍNSKÝ OKRUH ZBT 06+07 ............................... 25

5.2.2

Lyţařská trasa č. 2 : MATĚJOVEC ZTB 01 + 02 ............................................. 30

5.2.3

Lyţařská trasa č. 3 : ČESKÝ RUDOLEC .......................................................... 37

5.2.4

Lyţařská trasa č. 4 : NOVÁ BYSTŘICE ZBT 09 ............................................ 42

5.2.5

Lyţařská trasa č. 5 : SLAVONICE – ZVŮLE ZBT 01.................................... 47

6

SWOT analýza ................................................................................................................. 58

7

Závěr................................................................................................................................. 60

Pouţité prameny a zdroje ......................................................................................................... 62 Resumé ..................................................................................................................................... 64

Úvod Trávení volného času můţe nabývat mnoha podob a způsobů. Způsob, jakým trávíme svůj volný čas, je ovlivněn mnoha faktory. Nemůţu a ani nechci rozebírat všechny moţnosti, jakými lze volný čas trávit. V této práci se zaměřím na jeden určitý druh volnočasových aktivit, tak jak ho dále budu v práci definovat. Aktivní formy volnočasových aktivit jsou závislé na faktorech jako např. roční období, počasí, geografická dispozice, ale nejen na nich. Rozdíl mezi volnočasovými aktivitami samozřejmě bude, pokud se nacházíme v letním období na Floridě, nebo pokud se nacházíme v prosinci na ledovci Dachstein. Pokud chceme trávit volný čas na území České republiky, musíme počítat s tím, ţe podmínky mohou nabývat velice rozmanitých podob. Podnebný pás, ve kterém se nacházíme, nabízí vše od silných mrazů aţ po velmi vysoké teploty, od velmi vlhkých období po velmi suchá období. Samozřejmě i na území České republiky jsou lokality, kde se dá očekávat určitý vývoj povětrnostních podmínek, který bude odlišný od jiných lokalit. Určité lokality budou vhodnější spíše pro provozování letních aktivit, jiné spíše pro provozování zimních. Některé lokality budou díky svým dispozicím vhodné pro koupání, jiné pro cykloturistiku, další pro horské túry a jiné např. pro lyţování. Záměrem této práce je věnovat se oblasti České Kanady, která se nachází na jihu České republiky poblíţ měst Dačice, Slavonice, Nová Bystřice a Kunţak. Tato oblast, ač na jihu republiky, tak (jak uţ vypovídá sám její název) disponuje velmi charakterisickými (především) povětrnostními podmínkami. S trochou nadsázky se dá říci, ţe díky své přírodní rozmanitosti, představuje oblast České Kanady ráj pro letní turistiku, především cykloturistiku a pěší turistiku. V těchto případech je oblast navštěvována turisty z celého území České republiky a nejen z České republiky, ale i ze zahraničí, a to především z blízkého Rakouska. Podmínky pro tento druh turistiky jsou velmi kvalitně zmapovány a monitorovány. Území je protkáno hustou sítí cyklostezek a turistických cest a můţe se pochlubit kvalitní infrastrukturou. Nicméně v poslední době je patrný i značný nárůst zimní turistiky a to hlavně v podobě klasického lyţování. Vzhledem ke klimatickým specifikám nabízí Česká Kanada velmi kvalitní podmínky i pro tento druh turistiky. Jelikoţ roste zájem i o tento druh turistiky, tak se v této práci pokusím zjistit, jaké jsou moţnosti lyţařské turistiky v tomto regionu. Tato práce bude analyzovat vybrané lyţařské

6

trasy, a v návaznosti na to přistoupím k analýze dalších faktorů, jako dopravní dostupnost oblasti a ubytovací či stravovací podmínky. Tato práce si neklade za záměr úplné detailní prozkoumání všech lyţařských tras či dokonce vytvoření něčeho, čemu by se dalo říkat „lyţařská příručka pro návštěvníky České Kanady“. Záměrem skutečně bude zjistit, zdali zde existují dobré podmínky pro lyţařskou turistiku v České Kanadě a dále to ilustrovat na několika konkrétních lyţařských trasách.

7

1

Teoretická část

1.1 Charakteristika zimní turistiky Samotný obsah turistiky je pohyb v přírodě a její poznávání a u zimní turistiky tomu není jinak. Pohyb v zasněţené krajině, kde se teploty pohybují pod bodem mrazu, je o hodně náročnější něţ v jiném ročním období. Vyţaduje lepší vybavení a větší znalost terénu. K rozvoji zimní turistiky dochází především v posledních desetiletích. Souvisí to s lepší dostupností turisticky zajímavých míst, jejich lepší infrastrukturou, větší mobilitou populace a s rozvojem

nových

technologií

umoţňujících

pobyt

v nepříznivých

povětrnostních

podmínkách. Zimní turistika nabízí několik druhů pohybových aktivit. Je to lyţařská turistika na běţeckých či turistických lyţích, turistika na sněţnicích a pěší zimní turistika. [11][16] 1.1.1 Lyžařská turistika Tomuto druhu zimní turistiky se věnuje naprostá většina turistů v zimní přírodě. K pohybu na sněhu vyuţíváme běhu, chůze a sjíţdění. To vyţaduje základní znalost lyţařské techniky od chůze sunem a skluzem aţ po klasickou techniku běhu na lyţích, znalost sjíţdění, zatáčení a brzdění. Tento druh turistiky vyţaduje základní lyţařskou výzbroj. Tou se myslí především lyţe. Pro turistiku v projetých nebo strojově upravených stopách lze pouţít lehčí turistické lyţe nebo výkonnostní lyţe. Pro náročnější turistiku ve volném neupraveném terénu jsou vhodnější lyţe typu backcountry. K lyţařské výzbroji patří dále lyţařské hole, lyţařské boty a vázání. Pro zimní turistiku je třeba pouţívat vhodné oblečení skládajícího se ze tří vrstev. Důraz je třeba klást především na první vrstvu, ta by měla být s moţností pouţití do velmi chladného podnebí. Svrchní vrstva by měla chránit především proti mrazu a větru. [11] [16] 1.1.2 Turistika na sněžnicích Chůze na sněţnicích je historicky velmi stará forma pohybu na sněhu. Sněţnice slouţily v severských zemích lidem při kaţdodenních činnostech. V současné době si získávají velkou oblibu díky moţnosti poznání nových lokalit, které jsou na lyţích špatně dostupné. Jsou určeny do hlubšího sněhu a neupraveného terénu. Tento druh turistiky vyţaduje dostatečnou vrstvu sněhu. Technika pohybu na sněţnicích není náročná a odpovídá běţné chůzi, kterou je schopen zvládnout prakticky kaţdý. [11]

8

1.1.3 Pěší zimní turistika Na podmínky je nenáročná, turista se můţe pohybovat prakticky kdekoliv, po silnicích, polních cestách i ve volném terénu. Klade se zde důraz na kvalitní vybavení jako jsou vysoké boty nad kotníky s membránou a dostatečné mnoţství teplého oblečení a samozřejmě věci na převlečení. [11]

1.2 Historie lyžování Lyţování se vyvinulo z různých forem pohybů na sněhu. Slouţilo především k přeţití v oblastech, které se lidé potýkali se sněhem a ledem, kde samotná chůze činila problém. Tyto podmínky vedly obyvatelstvo k tomu, ţe si začali zhotovovat nástroje, které jim chůzi usnadňovaly. Různé nářadí připomínající sněţnice nebo lyţe se vyuţívalo zprvu k dopravě, práci, vojenským účelům a lovu. V Evropě se pro pohyb v zasněţeném prostředí pouţívaly především lyţe, naopak v Severní Americe se vyuţívaly hlavně sněţnice. Kolem roku 1860 se lyţe začaly vyuţívat k sportovním účelům, především k běhu a skoku na lyţích. Tento rozvoj začal v severských státech Evropy, kde zdokonalili techniku pohybu na lyţích a začali pouţívat novou metodu zvanou telemark a kristánie1 a chůzi skluzem. V dobách první světové války byl rozvoj lyţování zpomalen, ale po skončení války se na rozvoj navázalo především v alpských oblastech. [12] 1.2.1 Počátky lyžování v Čechách Počátky lyţování na území Čech spadají do druhé poloviny 19. století, kdy se zakládaly sportovní spolky. Jednalo se nový celosvětový trend zaměřený na tělovýchovu a sport. Tato sportovní hnutí naráţela na řadu překáţek, nepochopení veřejnosti a nedůvěru úřadů a církví. Ale díky osobám jako byl Miroslav Tyrš, Jiří Stanislav Guthov – Jarkovský a Josef Rössler – Ořovský se podařilo tento celosvětový trend sportovního hnutí udrţet i u nás. Josef Rössler – Ořovský byl významným propagátorem sportu a zakladatelem lyţování v Čechách. Na základě dohody tří lyţařských klubů a pana Ořovského byl v roce 1903 zaloţen „Svaz lyţařů v Království českém“. Od této doby se lyţování u nás rozvíjelo poměrně rychle, zvyšoval se počet závodů, lyţařských klubů a areálů. [11] [12]

1

Technika „telemark“ má svůj název podle stejnojmenné obce a stejně jako kristánie představuje první technicky propracovaný způsob zatáčení.

9

1.3 Historie zimní turistiky v oblasti Česká Kanada K většímu rozvoji zimní turistiky v oblasti České Kanady došlo po roce 2005, kdy byly vytyčeny značené zimní běţecké tratě. Tyto trasy jsou pravidelně upravovány sněţným skutrem a v době dostatku sněhu je jejich celková délka okolo 80 km. Před rokem 2005 zde bylo mnoţství pravidelně neudrţovaných turistických tratí. Pozornosti se zde dostává také sjezdovému lyţování. Sjezdovky byly zřízeny v Nové Bystřici, Mrákotíně, Dolním Radíkově, Studené, atd. Větší tradici a historii má běţecké lyţování v okolí nejvyšší hory Českomoravské vrchoviny Javořice. Kde se nachází obec Řásná, kolem které vede řada běţeckých tratí, které jsou strojově upravované. Mnoho let se na místních tratích ve Studené a Řásné konají běţecké lyţařské závody.

1.4 Charakteristika oblasti Česká Kanada 1.4.1 Lokalizace území Oblast Česká Kanada (Obr. 1) se nachází ve východní části Jihočeského kraje, na historické hranici Čech a Moravy podél státní hranice s Rakouskem. Je ohraničena městy Dačice, Kunţak, Jindřichův Hradec, Lásenice, Nová Bystřice, Staré Město pod Landštejnem a Slavonice. Ze severozápadní části ji tvoří Jindřichohradecká pahorkatina, z jihozápadu přechází do Třeboňské pánve. Česká Kanada je z největší části tvořena Novobystřickou vrchovinou2, která na severu pokračuje do Českomoravské vrchoviny. Její celková rozloha je 283 km2 a v roce 1994 byla Česká Kanada vyhlášena přírodním parkem. Hlavním důvodem k vytvoření přírodního parku byla skutečnost, aby se zde zachovala jedinečnost této přírodní lokality plné rostlin a divoké zvěře. Vyhlášení přírodního parku bylo prvním krokem k rozvoji turismu v této oblasti. Část této oblasti byla před rokem 1989 nepřístupná široké veřejnosti, z důvodu pohraničního pásma. [3] [4]

2

Novobystřická vrchovina vyplňuje území mezi Kunţakem a Landštejnem. Nachází se na ní i nejvyšší vrchol České Kanady, Výsoký kámen (738 m. n. m.).

10

Obr. 1 Mapa České Kanady, zdroj www.mapy.cz 1.4.2 Etymologie názvu oblasti Název Česká Kanada pochází nejspíše od jindřichohradeckého rodáka, praţského novináře Jaroslava Arnošta Trpáka, který při výstavě krajiny Českomoravské vysočiny konané v Jindřichově Hradci roku 1925 poprvé nazval tuto oblast „Českou Kanadou“. Tento název oblast získala nejspíše pro svoji podobnost krajiny s krajinou v Kanadě, tedy pro své hluboké lesy, velké mnoţství vodních ploch, chladné a drsné počasí s častým výskytem sráţek a silných větrů.3 V roce 1938 byl v Jindřichově Hradci vydán obrázkový průvodce pod titulem Česká Kanada.[3] [10] 1.4.3 Geologická struktura oblasti Kopcovitý terén se zde vyvářel tisíciletým vývojem. Horotvorné procesy třetihor vytvarovaly nynější krajinu, kde se průměrná nadmořská výška pohybuje přibliţně kolem 600 m. n. m. Většina území má charakter ploché vrchoviny v rozpětí 468 – 738 m. n. m s nejčastějšími rozdíly mezi 150 – 200 m. Z geologického hlediska se povrch reliéfu skládá převáţně ze ţulového podloţí, které vyvěrá na povrch hlubinnými vyvřelinami. V celém kraji pak můţete najít mnoţství obrovských balvanů samostatných i v zajímavých sestavách. Tyto tzv. 3

Trpák o České Kanadě roku 1928 napsal následující: „přehlíţíte nejromantičtější koutek české země, vlní se terén do kopců a tmaví se lesními porosty, díváte se na nesčetné hladiny nejen velkých rybníků, ale hotových jezer orámovaných hustými lesy. A kamkoliv pohlédnete, všude se lesknou rybníky, široké potoky, točí se řeky, lesnaté kopce řadí se za sebou v nekonečných řadách“. [10]

11

„bludné kameny“ jsou roztroušeny v lesích, na loukách, polích i pastvinách. A tvoří charakteristický prvek zdejší přírody. Na západní straně Česká Kanada přechází do rovinatého kraje Třeboňské pánve. Pokles zemského povrchu tu asi před 50 mil. let umoţnil vytvoření velkého sladkovodního jezera, které postupně odtékalo na sever a na jih. Zanechalo mnoţství baţin, močálů a jezírek, které zde tvořily základ pro budování rybníků. [13] 1.4.4 Příroda Přibliţně jednu třetinu území České Kanady tvoří lesní porost. [13] Většina území byla dříve pokryta smíšenými lesy a listnatými háji, v kterých byly nejvíce zastoupeny duby, buky a habry. Tyto háje se do dnešní doby téměř nezachovaly, můţeme je najít pouze v oblastech, které jsou většinou chráněné jako přírodní rezervace nebo přírodní památka. V dnešní době je skladba lesů převáţně jehličnatá a to díky odlesňování krajiny v 12. století na hospodářsky vyuţitelnou půdu. V 19. století se začalo s výsadbou nových stromů a právě smrky zde byly vysazovány nejčastěji. Mimo to je zde malý podíl borovic, buku, břízy, dubu a modřínu. V kraji bohatém na mnoţství lesů se uchovala i řada unikátních, uměle vysazených jednotlivých stromů, z nichţ k nejproslulejším patří kamenická lípa, letitý buk ve Zvůli, lípa v Novém Vojířově a další. [3] [10] 1.4.5 Rostlinstvo a živočišstvo K nejvíce ekologicky ceněným celkům České Kanady patří ustálená společenstva trav a bylin. Vlhké, sytě zelené louky na nivách potoků a řek jsou jedny z posledních míst, kde se podařilo zachovat jinde uţ vyhynulé druhy vzácných rostlin (prstnatec Traunsteinerův) a ţivočichů (vydra, orel mořský, okáč kostřavový). Charakteristické jsou i četná luční rašeliniště a rašelinné louky, které se nachází především v okolí města Kunţak. Dalším přírodně zajímavým celkem jsou staré pastviny s velkými balvany, které zde zůstaly od konce 2. světové války opuštěné. Z ţivočichů, kteří se zde hojně vyskytují, je nejznámější srna obecná, prase divoké, zajíc obecný. Na loukách je k vidění asi padesát druhů motýlů, káně lesní, poštolka obecná a občas i čáp černý. [3] [13] 1.4.6 Vodstvo Vodstvo v daném regionu patří do dvou úmoří, Černého moře a Severního moře. Do Černého moře se vlévají řeky z oblasti Dačic a Slavonic přes řeku Moravská Dyje, Moravu a Dunaj. Řeky z oblasti Nové Bystřice se přes Luţnici, Vltavu a Labe vlévají do Severního moře. 12

Hlavní řekou v regionu je Moravská Dyje, která pramení u obce Panenská Rozsíčka, necelých 20 km severně od Dačic. Tok protíná region od severu k jihu a poté se stáčí na východ kolem hranice s Rakouskem. Dalšími vodními toky v oblasti jsou Koštěnický potok, řeka Dračice a Hamerský potok. V regionu se nachází mnoţství rybníků, která se dají vyuţít k rekreačním účelům. Pro kopcovitý charakter území zde není tak veliký počet rybníků, jako v oblasti Jindřichova Hradce a Třeboně. [4] [13] K nejznámějším a nejvýznamnějším vodním plochám zkoumané oblasti patří Osika (rozloha 68 ha), která funguje jako kemp, a je vyuţívána především ke koupání, vodní nádrţ Landštejn (rozloha 40 ha), která plní funkci zdroje pitné vody pro celý region, dále Zvůle (rozloha 10 ha), která se vyuţívá jako kemp ke koupání, Hadrava, jeţ slouţí jako záloţní zdroj pitné vody pro Dačice a Hladový rybník, který je vhodný ke koupání. [3] [4] 1.4.7 Horstvo Nejvyšším vrcholem je Vysoký kámen (738 m.n.m.) nacházející se v blízkosti města Kunţak. Druhým nejvyšším bodem je Šibenik (732 m.n.m.) v blízkosti obce Terezín. Pak následují kopce Vysoký kámen (728 m.n.m) nad usedlostí Roţnov, Kunějovský vrch (725 m.n.m), Studnice (722 m.n.m.), Bukový vrch (721 m.n.m.), Větrov (714 m.n.m.) a poslední z řady vrchů nad 700 m.n.m. je Čihadlo (700 m.n.m.). [4] 1.4.8 Klima Dačický mikroregion se nachází v mírně teplé a vlhké vrchovinné oblasti, kde se průměrné roční teploty pohybují mezi 5-7 °C. Zimní průměrná teplota se pohybuje mezi -1 – 1°C, letní pak mezi 11 – 14°C. Nejteplejší měsíc v roce je červenec s teplotou pohybující se mezi 16 – 17°C a nejchladnější měsíc v roce je leden, kdy se teploty v průměru pohybují mezi -2 - -4°C. Průměrně za rok spadne okolo 600 aţ 700 mm sráţek. [13] 1.4.9 Přírodní zajímavosti Na území České Kanady je veliké mnoţství maloplošných chráněných území. Patří mezi ně národní přírodní památky, přírodní rezervace, přírodní památky. Jedná se zejména o ornitologicky a botanicky zajímavé rybníky, jalovcové porosty a rašeliniště. Je jich veliké mnoţství, proto uvedu jen některé z nich. [3]

13

Národní přírodní památka Kaproun Národní přírodní památkou byl vyhlášen v roce 1987 a jeho celková výměra je 2,92 ha. Nachází se necelý kilometr severovýchodně od obce Kaproun. Oblast leţí v terénní sníţenině řeky Dračice a předmětem ochrany je zbytková populace kriticky ohroţeného druhu, orchideje prstnatce Traunsteinerova (Dactylorhiza traunsteineri) na lučním rašeliništi. [3] Národní přírodní památka Rašeliniště Klenová Vyhlášená byla v roce 2002 a důvodem ochrany je zachování mokřadních biotopů a to hlavně lučního rašeliniště s řadou významných rostlinných a ţivočišných druhů a společenstev. [3] Přírodní rezervace Hadí vrch Balvanovitý hřbet a stráň vrcholu Výhon, tomu to místu se říká Hadí vrch. Nachází se nad bývalou obcí Rajchéřov, dva kilometry od obce Navary u Starého Města pod Landštejnem. Centrem ochrany jsou zde bývalé pastviny s vřesovišti s rozsáhlými porosty jalovce obecného. [3] Přírodní rezervace Krvavý a Kačležský rybník Rybníky leţí v terénní sníţenině nedaleko obce Člunek. Důvodem ochrany těchto rybníků jsou příznivé podmínky pro hnízdění ptactva. Rybníky jsou porostlé rákosem a vyskytují se zde i chráněné mokřadní rostliny. [3] Přírodní památka Toužínské stráně Leţí v těsné blízkosti Dačic u obce Touţín. Důvodem ochrany je rulový lom s teplomilnými společenstvy. Vyskytuje se zde mnoho druhů motýlů. [3] Kamenné a skalní útvary Zajímavé skalní a kamenné útvary nalezneme po celém regionu. Jsou důsledkem zvětrávání hrubozrnné ţuly. Vytváří obrazy kamenných bran, stolů a jeskyň. Můţeme je vidět v okolí hradu Landštejn, rybníka Zvůle, na Liščím vrchu nedaleko obce Terezín a mnoho dalších míst. [3] Nejznámějším skalním útvarem je Graselova sluj mezi městy Slavonice a Český Rudolec, necelé 2 km od obce Stálkov. Pojmenovaná je po J.G.Graselovi, který byl známý loupeţník, ţijcí na počátku 18. století.

14

Bizoní farma Bizoní farma se nachází v malé osadě Roţnov, která se nachází v blízkosti obce Matějovec a hradu Landštejn. Na farmě se chová druh amerického bizona. Statek, který k farmě patří, byl dlouhá léta zchátralý, ale nový majitel se pustil do rekonstrukce a má v plánu vybudovat ze statku moderní farmu zaměřenou na agroturistiku. V dnešní době zde uţ funguje občerstvení, které nabízí právě pokrmy z bizona. Pohraniční opevnění V třicátých letech minulého století byl vybudován mohutný obranný val podél československé hranice na obranu proti nacistům. V dnešní době můţeme kolem hranice nalézt velké mnoţství bunkrů, které jsou z větší části volně přístupné. U Slavonic najdeme zachovalý komplex, který je zrekonstruován a vybaven ukázkou dobového vybavení.

15

2

Cíl práce

Tato bakalářská práce se zabývá moţnostmi lyţařské turistiky v oblasti Česká Kanada. Cílem práce bylo zjistit aktuální stav zimních běţeckých tras v oblasti Česká Kanada, přiblíţit jejich profil a zhodnotit atraktivitu oblasti z hlediska moţnosti vyuţitelnosti pro lyţařskou turistiku.

2.1 Základní výzkumná otázka Pro splnění cíle práce jsme stanovili následující výzkumnou otázku: „Jaké jsou možnosti lyžařské turistiky v oblasti České Kanady?“

2.2 Úkoly práce Hlavními úkoly této práce bude: -

Prozkoumat značené a neznačené lyţařské turistické trasy v oblasti České Kanady

-

Zmonitorovat vybrané lyţařské trasy v oblasti České Kanady

-

Určit výškový profil a délku analyzovaných lyţařských tras

-

Vytvořit grafický materiál mapující vybrané trasy a jejich výškový profil

-

Zjistit dopravní dostupnost vybraných tras

-

Zjistit moţnosti ubytování a stravování vztahující se k jednotlivým trasám

-

Vypracovat SWOT analýzu zkoumané oblasti

16

3

Metodologie práce

3.1 Zdůvodnění výběru zkoumané oblasti Prvním důvodem pro výběr České Kanady jako zkoumané oblasti je skutečnost, ţe v této oblasti ţiji, tedy je pro mě známá a blízká. Na základě toho pro mě bude jednodušší jak hledání dat, jejich sběr, interpretace, ale i zasazení do kontextu daného území. Druhým, hlavním, důvodem pro výběr této oblasti je skutečnost velice rozšířené letní turistiky v této lokalitě. Budu se snaţit zjistit, zdali jsou moţnosti letní turistiky přenositelné i na zimní období. 3.1.1 Zdůvodnění výběru zkoumaných lyžařských tras Oblast České Kanady nabízí velké mnoţství lyţařských tras. Jak uvádíme výše, není ambicí této práce analyzovat a monitorovat všechny z nich. Do naší analýzy zahrneme omezené mnoţství tras. Kritériem pro výběr zkoumaných tras je jejich délka a dále jejich atraktivnost (místopis). Jedná se ovšem o oficiální trasy, které jsou strojově upravovány a tedy nejedná se o ţádný náhodný výběr. Ve výsledku tedy budeme analyzovat jak vybrané jednotlivé trasy, tak i vzhledem k vysoké variabilitě a moţnosti napojování jednotlivých tras na další moţnosti kombinací několika tras dohromady.

3.2 Sběr dat Základní informace k teoretické části práce o zkoumané lokalitě jsme získávali z papírových pramenů. Jedná se především o mapy (Zimní běţecká mapa Česká Kanada 1:50 000), knihy zabývající se zkoumanou lokalitou, dále internetové zdroje (především internetové stránky měst nacházejících se v České Kanadě), informační centra (v Dačicích, Slavonicích a Nové Bystřici) a z informačních tabulí v terénu. Data k analytické části jsme získávali terénním výzkumem, kdy jsme všechny zkoumané trasy projíţděli a s pomocí GPS4 přístroje typu Garmin GPSMAP 60 cs zaznamenávali trasu do mapy, dále výškový profil trasy, aktuální počet druţic, rychlost, celkovou rychlost, vzdálenost, čas pohybu a čas zastavení. Data potřebná k vytvoření SWOT analýzy jsme získávali z informací, která poskytovala infocentra v Dačicích, Slavonicích a Nové Bystřici.

4

Global Positioning System

17

3.3 Analýza dat Data zaznamenaná GPS přístrojem byla dále upravena v programu Map Source. Tento program vytvořil mapu s vyznačenou trasou. Graf s profilem trasy byl vytvořen pomocí programu GPS Visualizer. Mapa i graf pak byly převedeny do programu Malování, kde byly finálně upraveny a popsány. Kaţdá trasa je podrobně popsána a je u ní napsán místopis s nejzajímavějšími lokalitami a doplněna obrázky. Převýšení tras bylo zpracováno pomocí programu EveryTrail.

18

4

Hodnocení potenciálu krajiny z hlediska cestovního ruchu

Aby se daná lokalita mohla stát cílem cestovního ruchu, musí splňovat určité podmínky, kterými jsou lokalizační a realizačními faktory.

4.1 Hodnocení lokalizačních faktorů Oblast Česká Kanada je velice atraktivním místem, které svými podmínkami splňuje kritérium pro zimní turistiku. Nadmořská výška se zde pohybuje okolo 600 metrů nad mořem a uţ jen v názvu Kanada je patrné to, ţe zde zimy budou bohaté na sněhovou nadílku a teploty pod bodem mrazu. Nevýhodou tohoto území je to, ţe se nachází na jihu České republiky a je obklopeno Třeboňskou pánví ze západu a z východu níţinami z Jiţní Moravy. Hluboké lesy podmiňují to, ţe se zde sníh bude drţet déle neţ na pláních. Členitost reliéfu nabízí turistům mnoho klesání a stoupání, ale nemusí se obávat, ţe stoupání a klesání bude náročné. [10] Oblast České Kanady také nabízí kulturní vyţití. Uţ samotná historie měst je působivá. Nachází se zde město Dačice, které svými kořeny sahá do 10. století. Krásným a po architektonické stránce ceněným je malé město Slavonice na samé hranici s Rakouskem, které je přirovnáváno k městu Telč. A právě zmiňovaná Telč se nachází necelých 13 km severně od Dačic. Toto město je jedním z mála míst v České republice, které je zapsané na seznamu UNESCO. Pro svoje renesanční náměstí a zámek se zámeckou zahradou stojí za návštěvu i v zimě. Kdyţ se ponoříme do nitra České Kanady nalezneme zde zříceninu hradu Landštejn, která je dominantou této krajiny. Kulturní akce se pořádají spíše v Dačicích a Slavonicích a to hlavně v letních měsících, kde města čerpají ze své bohaté historie. Všechny akce, které se ve městech konají, jsou k dispozici na jejich internetových stránkách. V menších obcích se snaţí zachovat tradice, jako je masopust, pálení čarodějnic, kácení májky a řady dalších. [13] V Dačicích je k dispozici řada sportovních areálů - fotbalové hřiště, malá fotbalová hřiště, kuţelna, bowlingové dráhy, tělocvičny, fitness centrum, squashové kurty, tenisové kurty, aquapark, sauna. Slavonice nedisponují takovým zázemím jako Dačice. To je dáno především (přibliţně) poloviční velikostí. Ve městě se nachází fotbalový stadion, kuţelna, tělocvična a malé hřiště. Naopak Nová Bystřice se můţe pyšnit tím, ţe v jejím blízkém okolí se nachází golfové hřiště, které je velkým lákadlem pro turisty nejen z České republiky. Nová Bystřice dále nabízí tenisové kurty, kuţelnu, víceúčelové hřiště a fotbalové hřiště. Obec Nový Vojířov pak nabízí celoroční moţnost vyzkoušet si střelbu z různých zbraní na místní střelnici. 19

4.2 Hodnocení realizačních faktorů 4.2.1 Doprava a dopravní obslužnost Silniční doprava Jedna z nejdůleţitějších silnic, které prochází regionem, je silnice I/23 vedená z Českých Budějovic – J.Hradce – Telče – Třebíče – do Brna. Ale je to silnice, která region protíná pouze na severu. Je vyuţívaná především pro tranzitní dopravu, protoţe spojuje jiţní Čechy s Vysočinou a jiţní Moravou. Hustá sít silnic II. a III. třídy, které spadají pod Správu a údrţbu silnic Jihočeského kraje, protkává celý region. K nejvýznamnějším silnicím regionu patří silnice II/151 Nová Bystřice – Kunţak – Dačice – Moravské Bujějovice, II/152 Nová Bystřice – Staré Město pod Landštejnem – Slavonice – Jemnice – Moravské Budějovice, II/164 J.Hradec – Kunţak, II/406 Telč – Dačice – Slavonice, II/408 Dačice – Jemnice – Deštná, II/409 Studená – Český Rudolec – Slavonice . Jejich vyuţivatelnost je dána tím, ţe se celý region nachází v okrajové části republiky. V ostatních oblastech regionu jsou protkány sítě silnic III. třídy a místních komunikací. Ty zajišťují bezproblémovou dopravu i do těch nejmenších obcí regionu. [13] [21] Silniční doprava v regionu poskytuje dobré moţnosti. Silniční síť je poměrně hustá a turisté se díky ní mohou dopravit do kaţdé vybrané lokality. Jako menší problém se můţe jevit horší kvalita silnic niţších tříd. Autobusová doprava Autobusová doprava je v regionu na dostačující úrovni. Nejvíce je vyuţívána k dopravě zaměstnanců do práce a dětí do škol. Všechny obce finančně přispívají na autobusovou dopravu Jihočeskému kraji. Dopravu zde zajišťuje především ČSAD Jindřichův Hradec a ČSAD Jihotrans pro dálkové spoje a autobusy z jiných krajů. Některé odlehlé a malé obce mají s autobusovou dopravou potíţe, nedaří se jim ji finančně zajistit a i počet cestujících je velice malý. Z těchto obcí jede spoj pouze ráno, aby stihl dojet do měst, kde děti studují a odpoledne, aby zajistil jejich dopravu zpět. O víkendech tyto autobusy vůbec nejezdí. Ale těchto míst, které se potýkají s takovým problémem, je v regionu málo. Dalším důleţitým podílníkem na dopravní obsluze v regionu je dopravní firma Štefl, která zajišťuje právě ty spoje do malých obcí (školní autobusy a dopravu pro turisty). Firma také provozuje městskou dopravu v Dačicích. [13]

20

Autobusová doprava pokrývá téměř celý zkoumaný region. Pravdou je, ţe četnost autobusových spojů do některých obcí je malá, nicméně vzhledem k ekonomické náročnosti udrţování těchto spojů na vyšší četnosti je maximální moţná. Pokud se turista rozhodne navštívit některé odlehlejší části České Kanady, tak musí počítat s tím, ţe bude muset vyuţít i jiný způsob doprava, a to především dopravu po vlastní ose pěšky. Železniční doprava Regionem prochází dvě ţelezniční tratě. Trať č. 227 Kostelec u Jihlavy – Třešť – Telč – Dačice – Slavonice zastavuje v kaţdé vesnici, kterou projíţdí nebo míjí. Trať ve Slavonicích končí. Nicméně uţ dlouhou dobu se jedná propojení tratě s Dolním Rakouskem ve směru na Fratres – Waldkirchen. Po dokončení tohoto projektu by se trať mohla stát významnou pro přepravu osob a nákladu a tím by přispěla k posílení zaměstnanosti a podnikání v regionu. Druhou tratí je tzv. „Úzkorozchodná trať“, která nese označení č. 229. Jedná se o trať mezi Jindřichovým Hradcem a Novou Bystřicí a její délka je pouhých 33 km. Úzkorozchodná se nazývá proto, ţe její rozchod je pouze 760 mm (tzv. bosenský rozchod), namísto obvyklých 1435 mm. A díky tomu, ţe se line krajinou České Kanady, je tato ţeleznice vyhledávána zejména turisty. [13] Ţelezniční doprava pokrývá jen část regionu, proto není příliš vhodná. Vhodnější je tento druh dopravy kombinovat s dalším typem dopravy, a to hlavně s autobusovou. 4.2.2 Ubytování Ubytování je nedílnou sloţkou pro rozvoj cestovního ruchu. Dalo by se říct, ţe na dnešní poměry je ubytování na Dačicku a v České Kanadě dostačující. Největší mnoţství ubytovacích kapacit je situováno ve větších městech (Dačice, Slavonice, Nová Bystřice). V těchto obcích nalezneme takové moţnosti ubytování, které odpovídají velikostí obcí, čili nacházejí se zde jak hotely, tak penziony, tak i turistické ubytovny. V ostatních částech regionu je tato situace horší, v obcích se nacházejí většinou jen priváty. Ty odpovídají venkovskému stylu. Jedná se především o bydlení v chalupách či jejich částech. Limitem tohoto způsobu bydlení je omezená ubytovací kapacita. Nicméně na druhé straně přináší turistům výhody v podobě pochopení individuálních potřeb a také ohleduplný vztah k přírodě. [13] Moţnosti ubytování jsou tedy velmi široké. Nicméně je potřeba přihlédnout k tomu, v jaké obci ubytování hledáme, neboť charakter ubytování můţe být značně rozdílní v návaznosti na velikost obce. 21

4.2.3 Stravování Stravovací sluţby většinou navazují na ubytovací sluţby. Ve větších obcích se nachází klasická restaurační zařízení, která jsou otevřena celoročně. V malých obcích, kde není moţné stravovat se formou restaurací, stravovací moţnosti navazují na dispozice jednotlivých typů ubytování. Majitel ubytovacích objektů většinou nabízí k dispozici kuchyň, kde si ubytovaný vaří sám. Převáţná část turistů má zájem o tradiční českou kuchyň a o speciality, které jsou pro tento region charakteristické. [13] U stravování platí stejně jako u ubytování, ţe existují velké rozdíly v moţnostech stravování mezi jednotlivými obcemi, které se liší velikostí. Především v malých obcí bude problém s nalezením standardních stravovacích zařízení restauračního typu.

22

5

Analytická část

5.1 Přehled zimních běžeckých tras v České Kanadě Na vytvoření sítě běţeckých tras se podílelo Sdruţení pohraničních obcí a měst okresu Jindřichův Hradec (Nová Bystřice, Staré Město pod Landštejnem, Slavonice, Dačice, Český Rudolec, Číměr, Člunek), Jihočeský kraj, podnikatelé, kteří zde mají své zájmy v cestovním ruchu a sportovním odvětví. Do značení stezek se zapojila i skupina E.ON pod označením „Oranţová stopa Českou Kanadou“. Pro milovníky běţeckého lyţování zde bylo vytvořeno na 80 km strojově upravovaných tras, které jsou buď okruhy nebo trasy vedené mezi obcemi a místy, kde se nachází významné památky. Vzhledem k nadmořské výšce 600 – 700 m.n.m. jsou sněhové podmínky dobré. Lyţařská sezona zde začíná v druhé polovině prosince a končí v první polovině března. 5.1.1 Seznam značených běžeckých tras Oblast České Kanady nabízí na svém území poměrně velké mnoţství značených a strojově upravovaných zimních běţeckých tras (ZBT). ZBT 01

Maříţ – Trojmezí – Staré Město pod Landštejnem – Landštejn – Matějovec

(cca 15,5 km) ZBT 01

Matějovec – Terezín – Zvůle – Na Jitrách (cca 7,5 km)

ZBT 01A

Trojmezí – U Kadolce – Slavonice – Maříţ (cca 8,4 km)

ZBT 01B

Trojmezí – Košťálkov - hraniční přechod s Rakouskem (cca 7,3 km)

ZBT 02

Matějovec – Roţnov – Pstruhovec – Matějovec (cca 11 km)

ZBT 03

Matějovec – Stoječín – Bukový vrch – Matějovec (cca 5 km)

ZBT 04

Matějovec – Dolní Radíkov (cca 2,5 km)

ZBT 05

Malý okruh kolem Zvůle (cca 4 km)

ZBT 06

Senotín – Kunějovské dvory – Kunějov – Senotín (cca 9,5 km)

ZBT 07

spojnice ZBT 06 pod Kunětickým vrchem (cca 1,5 km)

ZBT 08

Dobrá voda – Kunějovské samoty – Kunějov – Dobrá voda (cca 7,6 km)

ZBT 09

Nová Bystřice – Hradiště – Nový Vojířov – Peršlák – Nová Bystřice (cca 11,5 km)

ZBT 10

Štramberská okruh u Nové Bystřice (cca 3,3 km)

ZBT 11

Okruh Dolní oborou u Nové Bystřice (cca 2,7 km)

Nově vyznačený okruh Český Rudolec – Penikov- Stoječín – Matějovec – Dolní Radíkov Český Rudolec 23

Okruh u Dačic (Dačice – Touţín) [7] Geografickou lokalizaci daných tras ukazuje Obr. 2

Obr. 2 Mapa zimních běţeckých tras, zdroj: http://www.novabystrice.cz/mapy/bezecke-trasy 5.1.2 Seznam dalších možných tras, které nejsou strojově upravované Nedílnou součástí území je velké mnoţství neoficiálních, neznačených a strojově neupravovaných lyţařských tras. Tyto trasy si lyţaři udrţují sami prostřednictvím hojného vyuţívání. Mezi nejoblíbenější patří následující trasy. Dačice – Háj- Volfířov – Dolní Němčice – Dačice Matějovec – Klenovské samoty – Hamerský rybník – Roţnov – Matějovec Dačice – Touţín – Urbaneč – Urbanečský vrch – Urbaneč – Touţín – Dačice Mosty – Suchdol – Lipnice (cesta lesem) Valtínov – Terezín – Zvůle (po zelené a červené turistické značce) Klenová – Landštejn – Vysoký kámen – Kunţak (po ţluté, modré a červené turistické značce) Kaproun – Landštejn (červená turistická značka) 24

Nová Ves – Hejlíček – Kačleţský rybník – Hospříţ – Jindřiš Lásenice – Nový Vojířov – Nová Bystřice (zelená turistická značka) Malíkov nad Neţárkou – Nová Ves – Prokopský kříţ – Peršlák [7]

5.2 Popis vybraných lyžařských tras 5.2.1 Lyžařská trasa č. 1 : SENOTÍNSKÝ OKRUH ZBT 06+07 Délka trasy: 9,7 km Převýšení: 290 m 5.2.1.1 Doprava Z Dačic po silnici II/151 do Kunţaku, odbočit vlevo, pořád po silnici II/151 do Kaprounu, kde se odbočí doprava na silnici III/1517, poté u kolejí zahnout opět doprava na silnici III/12854 do Senotína. Celková vzdálenost 29 km. Z Jindřichova Hradce po silnici II/128 směr Nová Bystřice do Číměře, zde odbočit vlevo na silnici III/12854 do Senotína. Celková vzdálenost 17 km. Z Nové Bystřice po silnici II/152 směr Slavonice, odbočit vlevo na silnici III/12854 směr Hůrky, Senotín. Celková vzdálenost 6,9 km. Vlakem z Jindřichova Hradce směr Nová Bystřice, zastávka Senotín. Úzkorozchodná ţelezniční trať č. 229. [21] 5.2.1.2 Ubytování Ubytování v obcích na lyţařské trati není v dnešní době moţné, nejbliţší ubytování je v obci Hůrky, kde se jedná o ubytování v soukromé chalupě. Od Senotína jsou Hůrky vzdálené necelé 2 km. 5.2.1.3 Popis trasy Trasa je vedena jako okruh, kde start i cíl je v obci Senotín. Obec nedisponuje ţádným záchytným parkovištěm, nicméně míst k parkování je v obci dostatek. Nejpříhodnější místo je u kapličky, od které se dá vyrazit na cestu. Odtud můţeme jet podél silnice za mostek a za ním odbočit doleva do kopce. Projedeme aţ nad vesnici, kde se cesta rozděluje. My se vydáme po té, co vede doprava. Dále pokračujeme po louce (Obr. 3). Cesta vede pořád rovně a její profil je mírně zvlněný. Po vjetí do lesa začne cesta klesat a zde musíme být na pozoru, protoţe jsou zde prudké zatáčky. Mineme malý rybník po pravé straně, za kterým následuje chatová oblast a hájovna. Poté po louce dojedeme aţ k Velkému Klikovskému rybníku (Obr. 25

8). U něj se nachází informační tabule s mapou lyţařské trasy (Obr. 4). Zde se musíme dát doleva, projedeme kolem chatek a jednoho většího statku. Od statku cesta vede do kopce nad obec Kunějov. Na kopci po pravé straně mineme malý kříţek. Cesta poté vede mírně z kopce do Kunějova, kterým projedeme a na konci vesnice dáme po cestě nahoru směrem Senotín. Tato cesta vede lesem skoro aţ k vrcholu Kunětický vrch. Zde začne cesta klesat aţ do Senotína.

Obr. 3 Louka nad Senotinem, autor: Ondřej Kalvoda, zdroj: http://powershot.rajce.idnes.cz/

Obr. 4 Informační tabule u Klikovského rybníka, autor: Ondřej Kalvoda, zdroj: http://powershot.rajce.idnes.cz/

26

5.2.1.4 Grafické znázornění trasy a podrobný itinerář Následující dva obrázky graficky znázorňují výše popsanou trasu. První (Obr. 5) ukazuje mapu trasy a druhý obrázek (Obr. 6) výškový profil trasy. Následná tabulka (Tab. 1) popisuje podrobný itinerář trasy.

Obr. 5 Mapa trasy č. 1, zdroj: zpracoval autor na základě získaných dat

Obr. 6 Výškový profil trasy č. 1, zdroj: zpracoval autor na základě získaných dat

27

Tab. 1 Podrobný itinerář trasy: Vzdálenost

Popis trasy

0 km

Start na konci obce Senotín

0,116 km

Odbočka doprava (louka)

0,54 km

Rozcestí na zkrácený okruh, pořád rovně (louka)

1,15 km

Vjezd do lesa

1,68 km

Mírně doleva (les)

2,08 km

Mírně doleva (les)

2,96 km

Hájovna (les x louka)

3,37 km

Informační mapa, Kunějovický dvůr, odbočka doleva (louka)

3,57 km

Louka x les

3,72 km

Les x louka

3,72 km – 5,1 km

Stále po louce přes kopec do obce Kunějov

5,1 km

Doleva podél silnice

5,67 km

Obec Kunějov

5,93 km

Rozcestí ţlutá, směr Senotín (rovně)

6,2 km

Louka x les

6,5 km

Rozcestí za zkrácení okruhu

7,55 km

Kříţek u cesty

7,9 km

Les x louka

8,7 km

Začátek obce Senotín

8,9 km

Doleva podél silnice

9,1 km

Doleva do kopce

9,7 km

Konec trasy

5.2.1.5 Místopis trasy Senotín (Loc. N 49°3'53", E 15°8'44") Obec Senotín (Obr. 7) patří městské části Nová Bystřice v okrese Jindřichův Hradec. Má 23 obyvatel a leţí na úzkorozchodné dráze Jindřichův Hradec - Nová Bystřice. V 16. – 17. století se poblíţ obce těţilo stříbro a pyrit. V Senotíně se nacházela i továrna na výrobu tmavého skla. Dominantou obce je kaple sv. Michala, která byla postavena v pozdně rokokovém stylu v roce 1793. Okolí obce patří do přírodní chráněné krajiny Česká Kanada, kde ještě v 17. století ţili běţně mědvědi a vlci. Před rokem 1948 patřily Hůrky i Senotín do soudního okresu Nová Bystřice, který byl součástí okresního hejtmanství Jindřichův Hradec, od roku 1949 jsou součástí okresu Jindřichův Hradec. Senotín má celou řadu zajímavých starých vesnických 28

staveb, které v poslední době slouţí jako rekreační objekty. Necelý jeden kilometr od obce směrem na Klenovou leţí ţelezniční zastávka. [5]

Obr. 7 Obec Senotín, autor: Ondřej Kalvoda, zdroj: http://powershot.rajce.idnes.cz/ Velký Klikovský rybník (Loc. N 49°5'39", E 15°8'40")

Obr. 8 Velký Klikovský rybník, autor: Ondřej Kalvoda, zdroj: http://powershot.rajce.idnes.cz/ Kunějovský Dvůr (Loc. N 49°5'36", E 15°8'22") Kunějovický Dvůr představuje malou osada domků a statků, které se od své výstavby téměř nezměnily. Součástí je i hájovna.

29

Na bývalé cestě mezi Kunějovem a Kunějoveckým dvorem se blízko vrcholku kopce po levé straně nachází kříţek. Byl zde postaven v roce 1803. [5] Kunějov (Loc. N 49°5'1", E 15°7'33") Malá vesnice s 51 stálými obyvateli, většina domů slouţí k rekreaci. Součástí obce je i malý kostelík u cesty. Obcí vede ţlutá turistická trasa. [5] 5.2.2 Lyžařská trasa č. 2 : MATĚJOVEC ZTB 01 + 02 Matějovec - Hladový rybník – Roţnov - Landštejn-Matějovec Délka trasy: 18,6 km Převýšení: 466 m 5.2.2.1 Doprava Z Dačic po silnici II/151 směr Kunţak, odbočit vlevo na silnici II/ 406 směr Slavonice, pak odbočit vpravo na silnici III/40626 směr Český Rudolec, směr Matějovec po silnici III/1516. Celková vzdálenost 15 km. Z Nové Bystřice po silnici II/151 směr Kunţak, v obci Klenová odbočit vpravo na silnici III/1516 směr Matějovec. Celková vzdálenost 15 km. Z Jindřichova Hradce po silnici II/164 do města Kunţak, zde odbočit vlevo na silnici III/1518 směr Matějovec. Celková vzdálenost 26 km. [21] 5.2.2.2 Ubytování Ubytovací moţnosti formou privatu poskytuje obec Matějovec (apartmán 23). Další moţnost na ubytování představuje Landštejnský dvůj v obci Landštejn. Toto zařízení zároveň nabízí také moţnosti stravování. Nevýhodou je pouze víkendový provoz v zimním období. 5.2.2.3 Popis trasy Trasa je vedena jako okruh, který se skládá ze dvou značení. První je okruh ZBT 02 a je prodlouţen o trasu ZBT 01, která vede k hradu Landštejn a zpět na okruh ZBT 02. Začátek trasy je na návsi v obci Matějovec. Odtud projedeme po pravé straně kolem kostela dolů z kopce, dále kolem rybníka a zahneme doprava k informační tabuli. U té se vydáme doprava do mírného kopce podél lesa. Trať nás dovede k silnici, kde se nachází ukazatel. Ten nás vede směrem doleva po silnici k Hladovému rybníku. Stopa vede po hrázi do lesa kolem letního tábora. V tomto místě po pravé straně objíţdíme vrchol kopce Vysoký kámen (728 m.n.m) a vyjíţdíme z lesa nad osadu Roţnov. Z mírného kopce se trať stáčí 30

doleva a vede nás po loukách do osady Roţnov. U rozcestníku se dáme doprava k bizoní farmě a rovně přes pláně. U lesa je rozcestník turistických tras „U Roţnova“, my se dáme rovně do lesa. V lese je nebezpečný sjezd s pravoúhlou zatáčkou následovanou zatáčkou doleva. Po sjezdu přijedeme k rozcestníku „Nad rybníkem Pstruhovcem“. Zde se na okruh ZBT 02 napojuje trasa ZBT 01. Pokud se dáme směrem doprava, tak opustíme ZBT 02 a dáme se směrem na Landštejn, pokud zabočíme doleva, pojedeme stále po ZBT 02 zpět na Matějovec. Naše trať na Landštejn je vedena mírně do kopce aţ nad obec Vitiněves (Obr. 13), ke které se sjíţdí po louce z kopce. U obce Vitiněves se napojíme na silnici a stálým stoupáním vyjedeme k vesnici Landštejn a k hradu Landštejn. Po stejné cestě se vrátíme zpět aţ k rozcestníku „Nad rybníkem Pstruhovcem“ kde se dáme rovně zpět na ZBT 02. Trať vede mírně z kopce aţ k levotočivé zatáčce, která nás přivede k hrázi rybníka Pstruhovec. Projedeme kolem něj do lesa, kde se nachází ostrá pravotočivá zatáčka, po níţ trať začne prudce stoupat. Cestou přejedeme lesní cesta, u které je krmelec. Dále stoupáme aţ na louky nad Matějovcem. (Obr. 9) Poté nás čeká jen mírně zvlněná cesta, na které budeme míjet odbočku na okruh ZBT 03 do vesnice Stoječín. Pojedeme stále rovně a po pár stovkách metrů přijedeme do Matějovce k místu, odkud jsme startovali.

Obr. 9 Louky nad Matějovcem, autor: Ondřej Kalvoda, zdroj: http://powershot.rajce.idnes.cz/

31

5.2.2.4 Grafické znázornění trasy a podrobný itinerář

Obr. 10 Mapa trasy č. 2, zdroj: zpracoval autor na základě získaných dat

32

Obr. 11 Výškový profil trasy č. 2, zdroj: zpracoval autor na základě získaných dat Tab. 2 Podrobný itinerář trasy Vzdálenost

Popis trasy

0 km

Start na návsi v obci Matějovec

0,06 km

Odbočka doprava

0,4 km

Odbočka doprava

0,46 km

Odbočka doleva

0,9 km

Louka, odbočení doleva na silnici

1 km

Sjezd ze silnice doprava k Hladovému rybníku

1,7 km

Odbočka doprava

2,3 km

Pravoúhlá zatáčka doleva

2,4 km

Pravoúhlá zatáčka doprava

3,1 km

Pravoúhlá zatáčka doleva na modrou turistickou značku

3,15 km

Pravoúhlá zatáčka doleva (sjezd z modré turistické značky)

3,7 km

Pravoúhlá zatáčka doleva do kopce

4,1 km

Les x louka, výhled na osadu Roţnov a planiny

4,8 km

Obec Roţnov

4,9 km

Bizoní farma

6,1

Rozcestí „U Roţnova“, rovně

6,76 km

Mírně doleva

7,05 km

Sjezd

7,45 km

Prudká zatáčka doprava

8,25 km

Rozcestí „Nad rybníkem Pstruhovcem“, odbočka doprava

8,85 km

Zatáčka doleva

33

9,4 km

Z kopce doleva na louku nad obcí Vitiněves

10,1 km

Krátký prudký sjezd

10,4 km

Nájezd na silnici mezi Vitiněvsí a Landštejnem

11,2 km

Obec Landštejn a hrad Landštejn

11,2 km – 14,3 km

Zpět po stejně cestě k rozcestí „Nad rybníkem Pstruhovcem“

14,3 km

Rozcestí „Nad rybníkem Pstruhovcem“

14,8 km

Rozcestí „Nad potokem Pstruhovcem“

15,4 km

Rybník Pstruhovec

15,8 km

Prudká odbočka doprava do kopce

16,9 km

Les x louka

17,6 km

Rozcestník se ZBT 03, pokračujeme rovně

18,6 km

Konec v obci Matějovec

5.2.2.5 Místopis Matějovec (Loc. N 49°3'41", E 15°16'1") První zmínky o obci jsou z roku 1399. V polovině 18. století přes vesnici vedla cesta, která spojovala Vídeň s Prahou. Do roku 1918 zde ţilo převáţně německé obyvatelstvo, po tomto roce se zde začala objevovat silná menšina Čechů. Aţ do roku 1974 byl Matějovec samostatnou obcí, poté byl v rámci integrace obcí připojen k Českému Rudolci. Nejvýraznější památkou obce je kostel sv. Oldřicha a Linharta se hřbitovem, který leţí na návsi. Dalo by se říct, ţe Matějovec je centrem České Kanady a jejich lyţařských tras. Je spojnicí několika okruhů a tras. [5] Hladový rybník (Loc. N 49°3'56", E 15°15'28") Krásný rašeliništní rybník, který lze v létě vyuţít ke koupání pro svoji čirou vodu. V zimně jej vyuţívají bruslaři z Matějovce a okolí. [5] Rožnov (Loc. N 49°3'40", E 15°14'11") Jedná se o obrovský statek (dvůr), který se dříve jmenoval Růţená. Do osady Roţnov (Obr. 12) patří i několik chalup, které leţí nedaleko statku. V roce 1720 byla poblíţ dvora postavena sklárna, která o šest let později zanikla. K obnově došlo aţ v roce 1808, výrobky byly exportovány do Rakouska, Itálie a Španělska. Před rokem 1900 byla sklárna opět zrušena. V dnešní době je dvůr vyuţíván k chovu bizonů. [5]

34

Obr. 12 Roţnov, autor: Ondřej Kalvoda, zdroj: http://powershot.rajce.idnes.cz/ Landštejn (Loc. N 49°1'35", E 15°13'48") Jedná se o hradní komplex, který byl vystavěn na jednom ze ţulových vrchů. Leţí na historické hranici tří zemí - Čech, Moravy a Rakouska. Hradní komplex patří k jednomu z nejstarších, nejrozsáhlejších a nejvíce zachovalých u nás. Dnešní vzhled mu byl dán po důkladné rekonstrukci v 70. a 80. letech 20. století. Landštejn (Obr. 14) byl postaven v románském stylu na začátku 13. Století. Nejspíše k tomu dal impuls samotný král Přemysl Otakar I. Hrad měl být významnou vojenskou oporou na dost neklidné hranici Čech a Rakouska a protiváhou blízkého rakouského hrádku v Pomezí. V polovině 13. století hrad zaţil veliký rozkvět, získali ho Vítkovci z třeboňské větve a majitelem se stal Vilém z Landštejna. Po Vilémově smrti se rozkvět hradu zastavil a přišly majetkové spory mezi šlechtici. Po dlouhých sporech přidělil král Václav IV. hrad svému oblíbenci Konrádu Krajířovi z Krajku. Tento rod se na hradě usídlil skoro na dvě století. Jako velcí odpůrci husitství se účastnili neúspěšného dobývání Tábora, coţ se jim později vymstilo. Ţiţka se svým vojskem dobyl a vypálil Landštejn a Bystřici jako pomstu za obléhání Tábora. V 2. polovině 15. století byl Landštejn přestavěn a nově opevněn, toto nové opevní dokázalo odvrátit útoky císařského vojska v 30leté válce. V následujících letech sláva hradu pomalu upadala, aţ do roku 1771, kdy po zásahu bleskem hrad zcela shořel a zbyla z něj neobyvatelná zřícenina. Na obnovu hrad čekal aţ do roku 1972, kdy pod vlastnictvím státu začala rekonstrukce, která dala hradu nynější vzhled. [6]

35

Obr.

13

Krajina

u

hradu

Landštejn,

autor:

Ondřej

Kalvoda,

zdroj:

http://powershot.rajce.idnes.cz/

Obr. 14 Hrad Landštejn, zdroj: www.turistickyatlas.cz 5.2.2.6 Možnosti zkrácení a prodloužení trasy Jak je uvedeno výše, tato trasa je velmi variabilní a můţe být podle vlastního uváţení zkrácena nebo naopak prodlouţena. Pokud se zaměříme na moţnosti zkrácení, tak můţeme vynechat úsek od rozcestí „Nad rybníkem Pstruhovcem“ k hradu Landštejn a zpět. Tímto okruh zkrátíme na 11 km. Moţností prodlouţení je několik. Z jihu se dá tato trasa prodlouţit z Landštejna do Starého Města pod Landštejnem, Trojmezí, Slavonic nebo k hraničnímu přechodu s Rakouskem 36

Košťálkov (ZBT 01, ZBT 01A, ZBT 01B). Ze severu je potom moţnost prodlouţit trasu z Matějovce směrem k obci Zvůle (ZBT 01) nebo na malý okruh do obce Stoječín (ZBT 03) nebo na větší okruh do obce Český Rudolec. 5.2.3 Lyžařská trasa č. 3 : ČESKÝ RUDOLEC Český Rudolec – Penikov – Stoječín – Matějovec –Radíkov – Český Rudolec Délka trasy: 12,36 km Převýšení: 248,5 m 5.2.3.1 Doprava Z Dačic po silnici II/151 směr Kunţak, odbočit vlevo na silnici II/ 406 směr Slavonice, odbočit vpravo na silnici III/40626 do Českého Rudolce. Celková vzdálenost 10 km. Z Nové Bystřice po silnici II/152 směr Kunţak, v obci Klenová odbočit vpravo na silnici III/1518 do Českého Rudolce. Celková vzdálenost 20 km. Z Jindřichova Hradce směr Kunţak, silnice II/164, v Kunţaku rovně směr Dačice, po silnici II/151. Za vesnicí Valtínov odbočka v pravo do Českého Rudolce po silnice II/409. Celková vzdálenost 28 km. [21] 5.2.3.2 Ubytování Ubytovací moţnosti nabízí obce Český Rudolec, kde se nachází Pension Čas, Pension Rudolec, turistická ubytovna Český Rudolec a apartmán Český Rudolec 141, Penikov, ve kterém je moţnost celoročního ubytování v apartmánu. Dále jiţ výše v textu popsaný Matějovec a také Radíkov, ve kterém se nachází pension Národní výbor. Nejlepší podmínky pro stravování nabízí obec Český Rudolec, kde se nachází několik restauračních zařízení. 5.2.3.3 Popis trasy Trasa začíná v obci Český Rudolec a je vedena jako okruh, ale začátek trasy je na druhém konci vesnice neţ konec. Start je u konečné značky vesnice směrem na Peníkov. Stopa vede podél silnice aţ do Penikova a je vedena po louce. V Peníkově za statkem zahýbá doprava do mírného kopce (aţ do Stoječína vede cesta souběţně s modrou turistickou značkou). Nad Penikovem se odbočí doleva a projede se lesem aţ k Panskému rybníku, který je nad Stoječínem. Z kopce sjedeme do Stoječína a dáme se doprava kolem kapličky. Projedeme nad vesnici na louku a po té jedeme aţ do Matějovce. V Matějovci musíme pokračovat přes náves, přes kterou dorazíme na rozcestí s trasou ZBT 01. My se dáme po cestě vpravo. Trať chvíli vede po louce, pak začneme sjíţdět lesem aţ k obci Radíkov. V Radíkově musíme přejít 37

silnici, trať ji zde totiţ křiţuje. Navazuje na cestě, která vede k ubytovně. Za ubytovnou se stopa stáčí doprava kolem plotů. Za vesnicí se jede přes louky k silnici směřující do Českého Rudolce. Trať je vedena souběţně se silnicí a končí na začátku Českého Rudolce. 5.2.3.4 Grafické znázornění trasy a podrobný itinerář

Obr. 15 Mapa lyţařské trasy č. 3, zdroj: zpracoval autor na základě získaných dat

Obr. 16 Výškový profil trasy č. 3, zdroj: zpracoval autor na základě získaných dat 38

Tab. 3 Podrobný itinerář trasy Vzdálenost

Popis trasy

0 km

Start v obci Český Rudolec

1,6 km

Penikov

1,65 km

Odbočka vpravu (aţ do obce Stoječín vede trasa souběţně s modrou turistickou značkou)

1,85 km

Pravoúhlá zatáčka vlevo, louka x les

2,46 km

Panský rybník

3,2 km

Obec Stoječín, odbočka vpravo

5,7 km

Obec Matějovec

5,74 km

Odbočka vpravo, podél kostela

6,1 km

Odbočka vpravo

6,2 km

Rozcestí dvou lyţařských cest, pokračujeme rovně

6,85 km

Louka x les

8,1 km

Les x louka

8,5 km

Obec Radíkov, odbočit vlevo

8,54 km

Odbočka vpravo

8,7 km

Zatáčka vpravo, z kopce podél vesnice

9 km

Za vesnicí mírně doleva, cesta se stáčí od silnice

9,94 km

Cesta se stáčí zpět k silnici

10,8 km

Trať vede podél silnice

12,3 km

Konec v Českém Rudolci

5.2.3.5 Místopis Český Rudolec (Loc. N 49°4'7", E 15°19'27") Obec nacházející se v údolí Bolíkovského potoka byla v minulosti značně frekventovaná, vedla přes ni „poštovní silnice“ mezi Prahou a Vídní. Vesnice byla vybudována během kolonizační vlny v 13. století a ve 14. století zde byla vystavěna tvrz, která byla v 17. století přebudována na renesanční zámek. V roce 1860 zámek shořel a jeho přestavby se ujal majitel panství M. Angela z Picchioni. Zámek (Obr. 17) byl přestaven do romantické anglické novogotiky a svojí podobností je přirovnáván k jihočeskému zámku Hluboká, díky tomu se ji přezdívá „malá Hluboká“Další důleţitou památkou v obci je kostel sv. Jana Křtitele, který byl postaven v 14. století v gotickém stylu a později v 2. pol. 15. století přestavěn do pozdně

39

gotického stylu. Kostel stojí uprostřed vsi a je obklopen lipami, které jsou staré více neţ 350 let. [4] [6]

Obr. 17 Zámek v Českém Rudolci, zdroj: www.hrady.cz Peníkov (Loc. N 49°3'17", E 15°18'33") Malá osada leţící 1,6 km jihozápadně od Českého Rudolce. Její největší chloubou je dřevěná vodní pila (Obr. 18) z 2. pol. 19. století, která je zapsaná jako technická kulturní památka. [4]

40

Obr. 18 Vodní pila Peníkov, zdroj: www.turistika.cz Stoječín (Loc. N 49°2'59 ", E 15°17'35") Vesnice leţí v nadmořské výšce 605 m.n.m. V roce 1843 ţilo v obci 222 lidí, v dnešní době ţije v obci pouze jeden stálý obyvatel. V roce 1880 byla na návsi vystavěna kaple sv. Linharta. [5] Matějovec (Loc. N 49°3'41", E 15°16'1") Charakteristika obce Matějovec viz výše v kapitole „Lyţařská trasa č. 2“.

41

Radíkov (Loc. N 49°4'31", E 15°17'18") Obec leţí ve východní části Novobystřické vrchoviny, v údolí Radíkovského potoka. Součástí Radíkova je osada Nový Svět, která se nachází přibliţně 1,5 km západním směrem. Na návsi byla roku 1880 postavena kaple. [5] 5.2.3.6 Možnosti zkrácení a prodloužení trasy Trať je moţné prodlouţit o malý okruh kolem rybníků Malý a Velký Hvozdec. Tento okruh začíná v Českém Rudolci a navazuje na trať mezi Českým Rudolcem a Peníkovem. Další moţnost prodlouţení je v obci Stoječín, kde se dá najet na okruh ZBT 03, který nás dovede oklikou přes Bukový vrch do Matějovce. 5.2.4 Lyžařská trasa č. 4 : NOVÁ BYSTŘICE ZBT 09 Nová Bystřice – Hradiště – Nový Vojířov – Lesní hotel Peršlák – Nová Bysřice Délka trasy: 12,2 km Převýšení: 243 m 5.2.4.1 Doprava Z Dačic po silnici II/151 přes Kunţak do Nové Bystřice. Celková vzdálenost 36 km. Z Jindřichova Hradce po silnici II/128 přes Číměr do Nové Bystřice. Celková vzdálenost 17 km. [21] 5.2.4.2 Ubytování Ubytování nabízí především Nová Bystřice, která díky své velikosti disponuje poměrně velkou ubytovací kapacitou, na kterou jsou navázány i dobré moţnosti stravování. V městě se nachází Hotel Fogl, Hotel Nobys a Hotel v České Kanadě. Dále je zde řada penzionů penzion Na Bojišti. penzion U Zvěřinů, penzion Ovčárna, penzion Mnich a v nabídce je i řada ubytování v soukromí. Další moţností na ubytování je lesní hotel Peršlák, který taktéţ nabízí moţnosti stravování. K ubytování lze vyuţít i malou obec Nový Vojířov, ve kterém se nachází penzion Medvědí paseka a jedno ubytování v apartmánu. 5.2.4.3 Popis trasy Trať má charakter okruhu, ale mírně problematické se můţe jevit, ţe začátek a konec trasy je na opačné straně města. Start okruhu je na konci města Nová Bystřice směrem na vesnici Hradiště. Stopa je vedena do kopce po loukách (Obr. 19), kolem dvou kříţků aţ před vesnici Hradiště, kde se stáčí doleva a pokračuje k místu, které se nazývá „ Na Malé Smrčné“. Odtud 42

pokračujeme mezi rybníčky, u kterých se trať začne pomalu svaţovat do Nového Vojířova. Projedeme celou vesnicí aţ pod kostelík, kde se cesta rozděluje. My pojedeme po té, co vede doleva a rovně. Z vesnice vyjedeme na louku, kde po chvíli cesta zahne do lesa a dovede nás aţ k Lesnímu hotelu Peršlák.5 Na tomto místě se trať stáčí zpět k Nové Bystřici. Vede po bývalé signální cestě podél hranice s Rakouskem. Cesta vede pořád rovně do kopce kolem rybníka Blanko, u kterého zabočí doprava a po pár metrech zase doleva. Zde následuje mírné stoupání ke golfovému hřišti, u kterého začne trať klesat do Nové Bystřice. Značení končí u parkoviště před městem.

Obr.

19

Louky

nad

Novou

Bystřicí,

autor:

Ondřej

http://powershot.rajce.idnes.cz/

5

Toto místo je důleţité i pro Rakousko, neboť představuje nejsevernější bod jejich země.

43

Kalvoda,

zdroj:

5.2.4.4 Grafické znázornění trasy a podrobný itinerář

Obr. 20 Mapa lyţařské trasy č. 4, zdroj: vypracoval autor na základě získaných dat

Obr. 21 Výškový profil lyţařské trasy č. 4, zdroj: vypracoval autor na základě získaných dat Tab. 4 Podrobný itinerář trasy: Vzdálenost

Popis trasy

0 km

Start v obci Nová Bystřice, směr obec Hradiště

1,7 km

Obec Hradiště, odbočka vlevo

2,85 km

Na malé Smrčné, pořád rovně

4,2 km

Obec Nový Vojířov, rovně z kopce na náves

4,35 km

Obec Nový Vojířov, odbočka vlevo

5,3 km

Louka x les

44

6,2 km

Lesní hotel Peršlák, odbočka vlevo

9,6 km

Odbočka vpravo

9,65 km

Rybník Blanko, rozcestník na hraniční přechod Smrčná, odbočka vlevo

11,35 km

Golf club

12,2 km

Konec trasy v Nové Bystřici

5.2.4.5 Místopis Nová Bystřice (Loc. N 49°1'12", E 15°6'11") Město leţící kousek od hraničního přechodu s Rakouskem bylo vybudováno na staré silnici mezi Vídní a Prahou. První zprávy o Nové Bystřici jsou z roku 1175, kdy zde byl vystaven dvůr na Bystřickém potoce. Po vystavění hradu Landštejn přešla Bystřice pod jeho správu. Roku 1341 byla Bystřici udělena králem Janem Lunembruským městská práva. Na konci 13. století byl v centru města vystavěn gotický hrad, chráněný vodním příkopem. V roce 1420 při svém taţení na Landštejn nechal Jan Ţiţka město vypálit. Město bylo však znovu opraveno a přešlo pod panství Krajířů z Krajku. Ti se o město starali aţ do roku 1575, kdy bylo prodáno Janu z Lobkovic. V roce 1607 postihlo město i hrad poţár, po kterém byly hradní budovy přestavěny na zámek (Obr. 22). Se zámkem sousedí původně gotický kostel sv. Petra a Pavla ze 14. století, který byl po poţárech přestavěn na barokní kostel. V severní části města leţí pozdně gotický kostel sv. Kateřiny z roku 1585, který byl rovněţ upraven na barokní. Na náměstí u zámku stojí mramorový sloup se sochou Nejsvětější trojice z roku 1676 a kašna se sochou sv. Lukáše. Z původního opevnění zde zůstaly jen zbytky hradeb s příkopem na jiţní straně. Necelý 500 m severně od města leţí ţidovský hřbitov, který byl zaloţen pravděpodobně v 16. století. Nová Bystřice je konečnou stanicí úzkorozchodné trať z Jindřichova Hradce. [6]

45

Obr. 22 Zámek v Nové Bystřici, zdroj: www.novabystice.cz Hradiště (Loc. N 49°2'7", E 15°4'50") Nad vesnicí je zalesněný vrcholek Hamerský vrch (606 m.n.m) na kterém stojí skalní hradba více neţ 10 m vysoká a 120 m dlouhá a je tvořena dvojslídou ţulou. [6] Nový Vojířov (Loc. N 49°1'29", E 15°2'57") Vesnice zaloţená v 12. století je spojena hlavně s příhraniční oblastí a to v dobách válečných, kdyby byla v roce 1938 připojena k Říši a po válce bylo všechno německé obyvatelstvo vyhnáno. Vesnice se můţe pyšnit zajímavými stavbami lidové architektury a památnou lípou, který je stará více jak 400 let. [6] Lesní hotel Peršlák (Loc. N 49°1'12", E 15°1'32") První dochovanou zmínkou o osídlení lokality kolem Peršláku jsou z roku 1359, kdy zde mniši postavili novomlýnský rybník, u kterého stál starý mlýn. Ten byl roku 1635 přestavěn na nový mlýn. Přibliţně v roce 1920 byla vystavěna budova nynějšího Lesního hotelu, v které bylo sídlo finanční stráţe ČR. Za 2. světové války zde byli ubytováni němečtí vojáci a po skončení války se zde usídlili vojáci pohraniční stráţe a zůstali tam aţ do roku 1989. V roce 1994 byla budova zrekonstruována na Lesní hotel Peršlák (Obr. 23). Před hotelem je umístěn „kámen republiky“ na kterém je vyobrazena mapa Československé republiky s nápisem „Naše je a naše zůstane 1938“ . Kámen byl vytesán mladými vojáky,

46

kteří zde byli umístěni. Po překročení hranice německými vojáky připojili k nápisu text „Bis wir kamen 1938“ – „Neţ jsme přišli“. [15]

Obr. 23 Lesní hotel Peršlák, autor: Ondřej Kalvoda, zdroj: http://powershot.rajce.idnes.cz/ Rybník Blanko (Loc. N 49°0'49", E 15°4'3") Přírodní rezervace Blanko byla vyhlášena v roce 1998. Na okraji rybníka se nachází slatinné rašeliniště, je domovem ohroţených a chráněných druhů rostlin a ţivočichů, např. orobinec úzkolistý, rákos obecný, ostřice, třtinu šedavou, bublinatku jiţní, smldník bahenní. [1] 5.2.4.6 Možnosti prodloužení trasy U rybníka Blanko je moţnost jet na lyţařské trasy, které jsou za hranicemi. Trať vede přes hraniční přechod Smrčná. 5.2.5 Lyžařská trasa č. 5 : SLAVONICE – ZVŮLE ZBT 01 Slavonice – Mříţ – Trojmezí – Staré Město pod Landštejnem – Landštejn – Matějovec – Terezín – Zvůle Délka trasy: 28,1 km Převýšení: 613 m 5.2.5.1 Doprava Z Dačic po silnici II/151 směr Kunţak, odbočit vlevo na silnici II/406 do Slavonic. Celková vzdálenost 14 km.

47

Z Jindřichova Hradce po silnici II/164 do Kunţaku, v Kunţaku rovně na silnici II/151 směr Dačice, odbočka vpravo na silnici II/409 směr Český Rudolec, Slavonice. Celková vzdálenost 38 km. Z Nové Bystřice po silnici II/152 směr Slavonice. Celková vzdálenost 21 km. Vlakem Z Kostelce u Jihlavy - Slavonice, trať č. 229 [21] 5.2.5.2 Ubytování Tato trasa nabízí poměrně velké mnoţství ubytovacích kapacit. Největší moţnosti najdeme ve městě Slavonice – ve městě se nachází pět hotelů (hotel Arkáda, hotel Dům u růţe, hotel Besídka, hotel Alfa a hotel Petrik), dále pension Bejčkův mlýn a řada privátů a apartmánů, a Staré Město pod Landštejnem – zde se nachází pension Adria I a Adria II, pension Albatros, pension Mrkovická a pension Modrý dům a řada privátů a apartmánů. Další moţnosti pak nabízí jiţ výše popsaný Landštejn a Matějovec a dále také obce Terezín a Zvůle. Většina z výše uvedených obcí také nabízí moţnosti stravování. Nejlepší opět najdeme v obcích Slavonice a Staré Město pod Landštejnem. 5.2.5.3 Popis trasy Trať je vedena od jihu na sever a spojuje více lyţařských tras a okruhů. Start je značen u obce Slavonice, po levé straně silnice na Staré Město pod Landštejnem. Lyţařská stopa je vyjetá po poli do kopce nad Slavonice. Před odbočkou do vesnice Maříţ se trať stáčí doleva a vede podél silnice aţ do Maříţe. Zde po pravé straně budeme míjet Janův rybník. Přibliţně 0,6 km za Maříţí odbočíme doprava do mírného kopce, vjedeme do lesa a pokračujeme aţ k rozcestníku „Trojmezí“. Na tomto bodě je moţnost odbočení vpravo, které vede zpět do Slavonice přes obec Kadolec. My pokračujeme z Trojmezí rovně z kopce dolů do Starého Města pod Landštejnem. Asi tak v půli této cesty je další moţnost odbočení z trasy na trať, která vede k hraničnímu přechodu Košťálkov. Ve vsi Staré Město pod Landštjnem se dáme směrem na Landštejn a na konci vsi odbočíme vpravo a přes louky se dostaneme k lesu, kde nás cesta vyvede aţ k vodní nádrţi Landštejn a následně i k vesnici Landštejn. Ve vsi se dáme doprava kolem hospody Holubník směr Vitiněves. Do Vitiněvse je cesta pořád z kopce, musíme si dát pozor, protoţe v prudké levotočivé zatáčce budeme sjíţdět z cesty, tím pádem pojedeme rovně k hrázi rybníka Punčoška. Za hrází trať odbočuje doleva na louky nad Vitiněvsí. Zde je krásný výhled na hrad Landštejn. Z louky pojedeme do lesa, ve kterém se odbočí doprava a dojede se aţ k rozcestníku „Nad rybníkem Pstuhovcem“. Zde se dáme rovně směrem k rozcestí „ Nad potokem Pstruhovcem“. Na rozcestí zahneme doleva k rybníku 48

Pstruhovec. Projedeme podél jeho břehu do lesa, kde po necelých 300 m odbočíme prudce doprava do kopce a stoupáme aţ na louky nad Matějovcem. Trať nás dovede k silnici, která vede na Stálkov. Cestou mineme rozcestí na okruh do Stoječína. My pojedeme pořád rovně na náves v Matějovci, kde odbočíme vlevo, objedeme kostel z pravé strany dolů k rybníku. Na konci rybníka odbočíme vpravo k rozcestníku s informační tabulí. Zde se cesta opět rozděluje, na trasu směrem Radíkov (rovně) a doleva, kterou pojedeme my. Po necelých 500 m se trať opět rozděluje, doleva na okruh ZBT 02 a rovně, po které se vydáme my. Cesta vede po rovně po louce do lesa, v kterém po necelých 150 m odbočíme mírně vpravo. Trať lesem se klikatí kolem místa zvané Vlčí jámy aţ do obce Terezín. Zde se trať dělí, jedna vede rovně Terezínem na Zvůli a ještě dál na místo zvané Na Jitrách, kde trasa končí. My v Terezíně odbočíme vpravo a pojedeme k malé osadě U Panského lesa. U té se trať stočí doleva a dovede nás aţ k vesnici Zvůle, kde skončíme.

49

5.2.5.4 Grafické znázornění trasy a podrobný itinerář

Obr. 24 Mapa lyţařské trasy č. 5, zdroj: vypracoval autor na základě získaných dat

50

Obr. 25 Výškový profil trasy č. 5, zdroj: vypracoval autor na základě získaných dat Tab. 5 Podrobný itinerář trasy: Vzdálenost

Popis trasy

0 km

Start na konci obce Slavonice u silnice na Staré Město pod Landštejnem

0,4 km

Mírná zatáčka doleva

2,25 km

Maříţ

3,05 km

Odbočka vpravo

3,5 km

Louka x les

4,95 km

Rozcestí „Trojmezí, pokračujeme rovně

6,2 km

Rozcestí, pokračujeme vpravo

7,1 km

Les x louka

7,55 km

Přechod silnice

8,05 km

Odbočka vlevo

8,4 km

Obec Staré Město pod Landštejnem, odbočka vpravo

8,65 km

Odbočka mírně vpravo

9,75 km

Odbočka vlevo, podél lesa do kopce

10,5 km

Louka x les

10,7 km

Odbočka mírně vlevo

11,5 km

Mírně vlevo

12,1 km

Doprava podél silnice

12,3 km

Obec Landštejn, odbočka vpravo

13,1 km

Odbočka mírně vpravo

13,35 km

Za rybníkem odbočit vlevo

13,9 km

Louka x les

51

14,1 km

Odbočka doprava

14,6 km

Zatáčka vpravo

15,3 km

Rozcestí „Nad rybníkem Pstruhovcem“, pokračujeme rovně

15,8 km

Rozcestí „Nad potokem Pstruhovcem“, pokračujeme vlevo

16,5 km

Rybník Pstruhovec

17,1 km

Prudká odbočka vpravo do kopce

18,4 km

Les x louka

19,6 km

Rozcestí, pokračujeme rovně

20,3 km

Obec Matějovec, odbočka doleva

20,35 km

Kolem kostela mírně doprava

20,7 km

Odbočka vpravo

20,75

Rozcestí, pokračujeme vlevo

21,3 km

Rozcestí, pokračujeme rovně

21,5 km

Louka x les

21,7 km

Odbočka mírně vpravo

22,1 km

Odbočka vpravo

22,6 km

Odbočka vlevo

23,2 km

Přejezd potoka, odbočka vlevo na červenou turistickou značku

23,9 km

Mírně doleva, sjezd z červené turistické značky

24,2 km

Doleva podél silnice

24,5 km

Obec Terezín, na rozcestí pokračujeme vpravo

25,8 km

Osada U Panského lesa

26,2 km

Odbočka vlevo

27,1 km

Odbočka vpravo

28,1 km

Obec Zvůle, konec trasy

5.2.5.5 Místopis Slavonice (Loc. N 48°59'55", E 15°21'6") Město leţí v nejjiţnější části Dačické sníţeniny, v široce rozevřeném údolí Slavonického potoka a na přilehlých svazích. Jeho nadmořská výška se pohybuje okolo 512 m.n.m. Město je známé díky souboru pozdně gotických a renesančních domů. Městská památková rezervace Slavonice leţí v těsné blízkosti státní hranice s Rakouskem. Původně zde byla pouze stráţní stanice, která měla za úkol chránit kupce, putující po cestě z Vídně do Prahy. Časem se rozrostla na trhovou osadu, o které jsou zmínky z roku 1260. Uţ roku 1277 Slavonice povýšili na město, které díky českým králům získalo řadu 52

výsad. Roku 1278 bylo město opevněno. Prvním majitelem byli páni z Hradce, které do dnes připomíná zlatá pětilistá růţe ve znaku města. V roce 1423 bylo město obléháno husitským vojskem, které předtím dobylo město Bystřici a Landštejn, ale bez úspěchu. V 2. pol. 15. století a 16. století dochází k růstu města a rozvoji řady řemesel. Vystavěla se obě náměstí s měšťanskými domy. Mezi náměstími byl postaven roku 1549 kostel Nanebevzetí Panny Marie s věţí (Obr. 26), která se stala dominantou města. Roku 1750 postihlo město velký poţár, který zasáhl téměř celé náměstí. Ale bohatí měšťané rychle postavili na gotických základech nové renesanční domy. Rozvoj města zpomalila 30letá válka, obsazení Švédy, mor a mnoho poţárů. K úpadku města přispělo i to, ţe se vystavěla nová poštovní cesta mezi Vídní a Prahou, která vedla přes Znojmo. Pro město to znamenalo stagnaci, ale i to ţe se zde zachovala renesanční podoba města. V roce 1902 pomohla k oţivení města výstavba ţelezniční tratě mezi Kostelcem u Jihlavy a Schwarzenou se zastávkou ve Slavonicích. Po roce 1945 ovlivnil ţivot ve Slavonicích odsun německé obyvatelstva, díky tomu zanikla řada okolních vesnic, protoţe se je uţ nepodařilo osídlit. Od poloviny 20. století začala rekonstrukce památek a roku 1961 byly Slavonice pro svoji ojedinělost prohlášeny městskou památkovou rezervací. Dodnes je moţnost vidět hradební soustavu města a zbytky parkanových zdí (zeď, která byla před hradbami a která měla účel chránit pohyb obránců hradeb). Ze zdí se dochovaly dvě věţové brány, Jemnická brána (Obr. 27), která byla původně gotická, druhou je Dačická brána. Druhým kostelem ve Slavonicích je kostel sv. Jana Křtitele, jehoţ jádro je gotické. V roce 1845 vyhořel a roku 1848 byl opraven. Největší zájem ale vzbuzují gotické a renesanční domy. Jejich soubor patří k nejcennějším u nás. Jejich průčelí jsou členěna sgrafitovou, v řadě případů hradební nebo malovanou výzdobou, uvnitř s mázhausy a různými druhy sklípkových kleneb. Pozoruhodný je Panský dům s loubím o sedmi širokých obloucích s kříţovou klenbou. [5] [6]

53

Obr. 26 Kostel Nanebevzetí Panny Marie, zdroj: www.photo.czechtourism.com

Obr 27 Jemnická brána, zdroj: www.rolfrover.estranky.cz Maříž (Loc. N 48°59'11", E 15°19'4") První zmínky o obci nacházející se 2,5 km jihozápadně od města Slavonice jsou z roku 1372. Ve východní části obce stávala romáskogotická tvrz, která byla roku 1717 přestavěna na barokní zámek, který byl aţ na pár zdí roku 1951 zbořen. V dobách po 2 světové válce se

54

obec stala součástí pohraničního pásma. Většina lidí z obce odešla. Obec Maříţ byla určena k likvidaci, a proto byla obehnána kolem dokola dráty. Na počátku 90. let zbyly z obce jen ruiny, ale díky krásné a nedotčené přírodě se zde začíná vracet ţivot. Dnešní Maříţ je známá díky své keramice, a tím ţe nabízí lidem moţnost tvorby vlastních keramických. [5] Trojmezí (Loc. N 48°59'34", E 15°17'21") Jedno ze čtyř trojmezí v České republice. Jedná se o významný zeměpisný bod, na kterém se schází tři geografické celky, v tomto případě jde o Rakousko, Moravu a Čechy. Staré Město pod Landštejnem (Obr. 28) (Loc N 49°0'13", E 15°15'14") Obec byla nejspíše zaloţena roku 1170 pány z Tierny. Ve 14. století se rozrostla na trhovou ves, která spadala pod hrad Landštejn. Na konci 15. století doslala statut města. V letech 1495 aţ 1514 byl vystavěn kostel Nanebevzetí Panny Marie, jedná se o pozdně gotickou stavbu. Nedaleko kostela je kamenný most s dvěma oblouky přes potok Pstruhovec. V dnešní době je v rekonstrukci. V minulosti ve městě bylo ţidovské gettho, které zde připomíná ţidovský hřbitov, leţící na severním okraji města. [5]

Obr. 28 Pohled na Staré Město pod Landštejnem, autor: Ondřej Kalvoda, zdroj: http://powershot.rajce.idnes.cz/ Landštejn (Loc. N 49°1'35", E 15°13'48") Viz výše v kapitole Lyţařská trasa č. 2

55

Matějovec (Loc. N 49°3'41", E 15°16'1") Viz výše v kapitole Lyţařská trasa č. 2 Vlčí jáma (Loc. N 49°4'27", E 15°15'51") Jedná se o místo, kde se konají letní tábory (Obr. 29). Leţí uprostřed lesů mezi Matějovcem a Terezínem v údolí Radíkovského potoka.

Obr. 29 Vlčí jáma, autor: Ondřej Kalvoda, zdroj: http://powershot.rajce.idnes.cz/ Terezín (Loc. N 49°4'59", E 15°14'41") Jedná se asi o nejmladší osadu v okolí, která nejspíše vznikla aţ v roce 1810. V roce 1938 osadili osadu němečtí vojáci. Její nadmořská výška je 660 m.n.m. [5] Zvůle (Loc. N 49°5'48.362", E 15°14'12") Malá osada u stejnojmenného rybníka, který byl vytvořen v roce 1571. V dnešní době se jedná o rekreační oblast. U rybníka je vytvořená pláţ, autokemp a chatky. [5] 5.2.5.6 Možnosti zkrácení a prodloužení trasy Trať je moţno zkrátit u rozcestníku Trojmezí, kde by se odbočilo vpravo přes obec Kadolec do Slavonic. Dále je moţné asi kilometr za rozcestníkem Trojmezí odbočit vpravo směrem na hraniční přechod Košťálkov, kde je moţné navázat na rakouské lyţařské trasy. Velká řada příleţitostí pro zkrácení a prodlouţení je ve vesnici Matějovec, kde se kříţí trasy ZBT 02, ZBT 03 a okruh Český Rudolec.

56

Trať se je moţno prodlouţit v osadě Terezín pokračovat přes osadu rovně do osady Na Jitrách.

57

6

SWOT analýza

Zkratka SWOT je sloţena ze začátečních písmen čtyř anglických slov - Strengths (silné stránky), Weeknesses (slabé stránky), Oportunities (příleţitosti) a Threats (hrozby). SWOT analýza je sloţena ze dvou analýz, a to vnitřního prostředí a vnějšího prostředí. Vnitřní analýza neboli analýza silných a slabých stránek regionu má popisný charakter a odráţí se v ní současný stav regionu. Zjištěním silných stránek dosáhneme toho, jaké má region konkurenční a komparativní výhody. U slabých stránek naopak zjistíme, které faktory region ohroţují v rozvoji. Analýza vnitřního prostředí je zamněřena na přítomnost. Za vnější analýzu povaţujeme analýzu příleţitostí a hrozeb, které hledí do budoucna. U příleţitostí se berou ty skutečnosti, které zvyţují schopnost uspokojit zákazníka, naopak u hrozeb se díváme na ty skutečnosti, které mohou sníţit zájem zákazníka nebo zapříčinit jeho nespokojenost. [9] Cílem SWOT analýzy je zjistit, do jaké míry je region schopný vyrovnávat se se změnami, které nastávají v prostředí. Silné stránky 

zachovalá příroda a krajina, řeka Dyje



vhodné přírodní podmínky pro zemědělství, lesnictví a rybářství



existence regionálního centra Dačice



vyznačená síť cyklistických tras - cyklotrasa Greenways



vyznačená sít zimních běţeckých tras



dlouhodobé partnerství a sousedství s Dolním Rakouskem



moţnosti pro rozvoj kultury a sportu (Dačice, Slavonice, Nová Bystřice)



spolupráce mezi jednotlivými městy a vesnicemi



dostatek ubytovacích kapacit

Slabé stránky 

nevýhodná poloha na okraji Jihočeského kraje



špatná kvalita místních komunikací a silnic II. a III.třídy



nedostatečná spolupráce mezi samosprávou a podnikateli



nedostatečný management mikroregionu



krátká historie sdruţení obcí, horší výsledky v čerpání dotací



značné rozdíly mezi centrem a malými obcemi v mikroregionu



vysoký podíl neobydlených nebo částečně vyuţívaných budov v malých obcích



nízká míra financování do úpravy běţeckých tratí 58

Příležitosti 

zaloţení organizační struktury mikroregionu



silniční a ţelezniční propojení s Dolním Rakouskem (Slavonice – Fratres)



vyuţití atraktivního přírodního prostředí pro venkovskou turistiku v malých obcích (v návaznosti na kulturní atraktivitu Dačic a Slavonic)



rozvoj přeshraniční spolupráce – blízká hranice s Rakouskem



vyuţití objektů v majetku obcí pro potřeby cestovního ruchu nebo podnikání (např. staré objekty škol)



větší zapojení obcí mikroregionu do Programu obnovy venkova a jeho soutěţe Vesnice roku s následným vyuţitím získaných finančních prostředků pro cíle POV

Ohrožení 

niţší zájem investorů kvůli špatnému dopravnímu napojení



znehodnocení krajiny a ţivotního prostředí



zhoršující se stav silnic a místních komunikací



pokračující vysoká závislost obcí na regionálním centru Dačice – zaměstnanost, sociální a zdravotní vybavenost



proces urbanizace a odchod lidí do větších měst [13] [7]

59

7

Závěr

Tato práce nazvaná „Moţnosti lyţařské turistiky v oblasti Česká Kanada“ si vytyčila za cíl zjistit aktuální stav moţností zimní lyţařské turistiky v regionu, který se nachází mezi obcemi Dačice, Slavonice, Nová Bystřice, Kunţak a Jindřichův Hradec. V práci jsme se snaţili odpovědět na hlavní výzkumnou otázku, která zněla „Jaké jsou možnosti lyžařské turistiky v oblasti České Kanady?“. V práci jsem nejprve přiblíţil, v čem spočívá zimní lyţařská turistika, jaká jsou její specifika a historie. Dále jsem jsem podrobně přiblíţil zkoumaný region České Kanady, její přírodu, vznik a přírodní a kulturní památky. V praktické části jsem se poté soustředil na zodpovězení výše uvedené výzkumné otázky. Abych dosáhl co nejlepší odpovědi, sestavil jsem sadu úkolů, na které jsem postupně v práci odpovídal. Tyto úkoly zněly následovně: -

Prozkoumat značené a neznačené lyţařské turistické trasy v oblasti České Kanady

-

Zmonitorovat vybrané lyţařské trasy v oblasti České Kanady

-

Určit výškový profil a délku analyzovaných lyţařských tras

-

Vytvořit grafický materiál mapující vybrané trasy a jejich výškový profil

-

Zjistit dopravní dostupnost vybraných tras

-

Zjistit moţnosti ubytování a stravování vztahující se k jednotlivým trasám

-

Vypracovat SWOT analýzu zkoumané oblasti Jak je uvedeno v úvodu práce, nebylo mou ambicí analyzovat a monitorovat všechny

lyţařské trasy ve zkoumané oblasti, ale „pouze“ na základě vybraných tras odpovědět na otázku, jaké jsou moţnosti lyţařské turistiky ve zkoumané oblasti. Předmětem analýzy vedle vybraných tras bylo také zjištění aktuálního stavu infrastruktury (v tomto ohledu myslím dopravní dostupnosti, ubytovacích kapacit a stravovancích moţností), která je spojena s oblastí České Kanady. Základním výstupem práce je tedy analýza pěti lyţařských tras, u kterých jsme analyzovali jejich profil, délku a zázemí, které mohou lyţařům nabídnout. Nelze vytvořit ţádné konkrétní shrnující tvrzení, které by bylo platné pro všechny trasy. Jednotlivé trasy se více či méně liší. Je nutné brát v potaz skutečnost, ţe zkoumaná lokalita disponuje poměrně velkou rozdílností sídel. Z toho potom vychází i to, ţe trasa, která vede obcemi vesnického charakteru či osadami, bude nabízet jiné podmínky neţ trasy, které vedou z/do/přes velké či větší obce. Nicméně, vzhledem k velikosti a rozloze zkoumaného území můţeme konstatovat, 60

ţe zázemí pro lyţaře a zimní turisty je v dané lokalitě na dobré úrovni. Vzdálenosti, které je nutné překonávat k tomu, abychom se z námi zvoleného ubytování či stravovacího zařízení dopravili k vybrané trase, nejsou nijak velké a trasy jsou dobře dostupné. Pokud se zaměříme na charakter tras, tak můţeme konstatovat, ţe trasy nabízejí to, co od nich lyţaři očekávají. Trasy nejsou extrémně obtíţné (určování obtíţnosti tras nebylo účelem této práce), krajina, kterou vedou, nabízí velké a rozmanité mnoţství kulturních a přírodních památek a samotná příroda České Kanady nabízí krásné pohledy a scenérie, které jsou moţné vidět pouze zde. Za zmínku stojí především scenérie s hradem Landštejn, dále hluboké lesy či širé pláně. Můţeme volit mezi krátkými či dlouhými trasami a velkou výhodou je značná variabilita tras, kdy je moţné navázat na jednu trasu druhou a tím si sám určovat délku. Výše v textu popsané trasy nepředstavují ţádné přesně vymezené trasy z bodu A do bodu B bez moţnosti volby jiné cesty. Tyto trasy byly zvoleny s ohledem na to, aby demonstrovaly co nejširší paletu moţností, které můţe region České Kanady nabídnout. Pokud tedy odpovím na otázku, jaké jsou moţnosti lyţařské turistiky v oblasti České Kanady, tak na základě předchozího textu můţeme konstatovat, ţe Česká Kanada nabízí dobré podmínky pro lyţařskou turistiku podpořené kvalitní infrastrukturou. Kombinace velkých obcí, které nabízí standardní škálu sluţeb, které očekáváme od obcí těchto velikostí, a malých obcí nabízejících sluţby vesnického charakteru, poskytují návštěvníku velkou variabilitu v tom, jaké zázemí zvolí. Samotné lyţařské trasy turistům nabízí kvalitní moţnost sportovního vyţití. V případě dostatku sněhu jsou trasy kvalitně upravené a díky krajině, kterou vedou, i velice atraktivní.

61

Použité prameny a zdroje [1] Blanko [online]. 2011 [cit. 2011-12-12]. Blanko. Dostupné z WWW: www.blanko.cz [2] Czechtourism [online]. 2011 [cit. 2011-12-12]. Czechtourism. Dostupné z WWW: <www.photo.czechtourism.com>. [3] Česká Kanada [online]. 2011 [cit. 2011-12-11]. Česká Kanada. Dostupné z WWW: . [4] Česká Kanada [online]. 2011 [cit. 2011-12-11]. Česká Kanada. Dostupné z WWW: . [5] Dačicko Slavonicko Telčsko. Brno : Vlastivěda moravská, 2005. 1072 s. ISBN 80-7275059-3. [6] DAVID, Petr; SOUKUP, Vladimír. 999 turistických zajímavostí České republiky. Praha : Kartografie Praha, 1999. 392 s. ISBN 80-7011-656-0. [7] HAVLÍČKOVÁ, Anna . Venkovská turistika v oblasti Česká Kanada. Jihlava, 2010. 42 s. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. [8] Hrady a zámky České republiky [online]. 2011 [cit. 2011-12-12]. Hrady a zámky České republiky. Dostupné z WWW: <www.hrady.cz>.¨ [9] JAKUBÍKOVÁ, Dagmar. Strategický marketing : Strategie a trendy. Praha : Grada, 2008. 272 s. ISBN 978-80-247-2690-8. [10] JIRÁSKO, Luděk . Česká Kanada : Zmizelé Čechy. Praha - Litomyšl : Paseka, 2011. 75 s. ISBN 978-80-7432-117-7. [11] KORVAS, Pavel , et al. Aktivní formy cestovního ruchu. Brno : Masarykova univerzita, 2007. 149 s. ISBN 9788021043619. [12] KULHÁNEK, Otto. Zlatá kniha lyžování : Z dějin československého a světového lyžařství. Praha : Olympia, 1989. 574 s. [13] Mikroregion Dačicko [online]. 2011 [cit. 2011-12-11]. Mikroregion Dačicko. Dostupné z WWW: <www.m-dacicko.cz>.

62

[14] Nová Bystřice [online]. 2011 [cit. 2011-12-11]. Nová Bystřice. Dostupné z WWW: . [15] Peršlák [online]. 2011 [cit. 2011-12-12]. Peršlák. Dostupné z WWW: <www.perslak.com>. [16] Pohyb v prirode a turistika. Bratislava : Slovenské pedagogické nakladatelstvo, 1973. 247 s. [17]Rajče.net [online]. 2011 [cit. .

2011-12-12].

Rajče.net.

Dostupné

z

WWW:

[18] Rolfovo putování [online]. 2011 [cit. 2011-12-12]. Rolfovo putování. Dostupné z WWW: www.rolfrover.estranky.cz [19]Turistika.cz [online]. 2011 [cit. 2011-12-12]. Turistika.cz. Dostupné z WWW:turistika.cz . [20]Turistický atlas [online]. 2011 [cit. 2011-12-12]. Turistický atlas. Dostupné z WWW: <www.turistickyatlas.cz>. [21] Www.mapy.cz [online]. 2011 [cit. 2011-12-11]

63

Resumé

Tato bakalářská práce se zabývá moţnostmi lyţařské turistiky v oblasti Česká Kanada. Práce mapuje aktuální běţecké tratě v dané oblasti, jejich dostupnost, délku a převýšení. Práce se dále snaţí zmapovat moţnosti ubytování a stravování v blízkosti běţeckých tratí. Závěr bakalářské práce je doplněn o SWOT analýzu zkoumaného regionu.

This bachelor thesis deals with opportunities of ski tourism in the region of Česká Kanada. The thesis explores current cross country ski trails in the area, their availability, length and elevation difference. The thesis will also explore opportunities of accommodation and catering in the proximity of the trails. Conclusion of the thesis also includes the SWOT analysis of the analysed region.

64