Kvantitativní a kvalitativní prostorová distribuce lůžkových kapacit v oblasti Česká Kanada

Kvantitativní a kvalitativní prostorová distribuce lůžkových kapacit v oblasti Česká Kanada

Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že souhlasím s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.) Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne ........................................................ Podpis

Poděkování Rád bych poděkoval vedoucímu práce PaedDr. Františku Smrčkovi, Ph. D. za jeho čas, odborné vedení a cenné rady, které přispěly ke zpracování mé bakalářské práce.

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu

Kvantitativní a kvalitativní prostorová distribuce lůžkových kapacit v oblasti Česká Kanada

Bakalářská práce

Autor: Tomáš Dvořák Vedoucí práce: PaedDr. František Smrčka, Ph. D. Jihlava 2015

Copyright © 2015 Tomáš Dvořák

Abstrakt DVOŘÁK, Tomáš: Kvantitativní a kvalitativní prostorová distribuce lůžkových kapacit v oblasti Česká Kanada. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce PaedDr. František Smrčka, Ph. D. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2015. 82 stran. Bakalářská práce se zabývá kvantitativní a kvalitativní prostorovou distribucí lůžkových kapacit a doprovodných služeb v oblasti Česká Kanada. První část se zabývá teorii cestovního ruchu, ubytovacích a doprovodných služeb. Druhá část popisuje metodiku zpracování práce a postupem při zpracování dat. Praktická část práce se věnuje charakteristice území, analýze lůžkové kapacity a doprovodných služeb v jednotlivých částech České Kanady. Grafická část je zpracována v programu ArcGIS 10. 1.

Klíčová slova Cestovní ruch, oblast Česká Kanada, ubytovací zařízení, lůžková kapacita, doprovodné služby.

Vedoucí bakalářské práce PaedDr. František Smrčka, Ph.D.

7

Abstract DVOŘÁK, Tomáš: Quantitative and qualitative spacious distribution of bed capacities in the area of Czech Canada. Bachelor thesis. College of polytechnics Jihlava. Department of tourism. Leader of thesis PaedDr. František Smrčka, Ph. D. Degree of qualification: bachelor. Jihlava 2015. 82 pages. Bachelor thesis deals with quantitative and qualitative spatial distribution of bed capacity and ancillary services in the Czech Canada. The first part deals with the theory of tourism, accommodation and ancillary services. The second part describes the methodology of work and the procedure for processing data. The practical part deals with the characteristics of the territory, analysis of bed capacity and ancillary services in different parts of Czech Canada. Graphic part is processed in the ArcGIS 10.1.

Key words Tourism, the Czech Canada, accommodation services, bed capacity, accompanying services.

Leader of the present bachelor thesis PaedDr. František Smrčka, Ph.D.

8

Obsah Úvod................................................................................................................................ 11 1

Literární rešerše ...................................................................................................... 12 1.1

Cestovní ruch ................................................................................................... 12

1.2

Služby v cestovním ruchu ................................................................................ 13

1.3

Ubytovací služby.............................................................................................. 13

1.3.1

Kategorie ubytovacích zařízení ................................................................ 14

1.3.2

Klasifikace ubytovacích zařízení .............................................................. 15

1.4

2

3

Doprovodné služby .......................................................................................... 15

1.4.1

Sportovně-rekreační služby ...................................................................... 16

1.4.2

Kulturně-společenské služby .................................................................... 16

Metodika ................................................................................................................. 17 2.1

Cíl práce ........................................................................................................... 17

2.2

Hypotézy .......................................................................................................... 17

2.3

Vymezení území............................................................................................... 17

2.4

Sběr a třídění dat .............................................................................................. 17

2.5

Zpracování dat .................................................................................................. 18

2.5.1

Ubytovací služby ...................................................................................... 18

2.5.2

Doprovodné služby ................................................................................... 18

Charakteristika území ............................................................................................. 19 3.1

Lokalizační předpoklady .................................................................................. 19

3.1.1

Přírodní předpoklady ................................................................................ 19

3.1.2

Přírodní zajímavosti .................................................................................. 21

3.1.3

Společensko-kulturní předpoklady ........................................................... 22

3.2

Selektivní předpoklady..................................................................................... 23

3.2.1

Objektivní předpoklady ............................................................................ 23

3.2.2

Subjektivní předpoklady ........................................................................... 23

3.3

Realizační předpoklady .................................................................................... 23

3.3.1

Materiálně technická základna.................................................................. 23

3.3.2

Komunikační předpoklady ........................................................................ 24

3.4

Šetrné formy cestovního ruchu ........................................................................ 25

3.4.1

Cykloturistika............................................................................................ 25

3.4.2

Pěší turistika.............................................................................................. 25

9

3.4.3 4

5

Zimní turistika........................................................................................... 27

Analýzy lůžkových kapacit v oblasti Česká Kanada .............................................. 28 4.1

Jindřichův Hradec ............................................................................................ 28

4.2

Nová Bystřice ................................................................................................... 31

4.3

Horní Pěna ........................................................................................................ 33

4.4

Slavonice .......................................................................................................... 35

4.5

Český Rudolec ................................................................................................. 38

4.6

Dačice ............................................................................................................... 40

4.7

Staré Město pod Landštejnem .......................................................................... 43

4.8

Kunžak ............................................................................................................. 45

4.9

Číměř ................................................................................................................ 48

Zhodnocení celkové situace .................................................................................... 51 5.1

Rozložení lůžkových kapacit ........................................................................... 51

5.1.1

Hotel.......................................................................................................... 53

5.1.2

Penzion...................................................................................................... 54

5.1.3

Apartmány ................................................................................................ 55

5.1.4

Chaty/Chalupy .......................................................................................... 56

5.1.5

Ubytovny .................................................................................................. 57

5.1.6

Chatky /kempy .......................................................................................... 58

5.2

Kvalitativní prostorová distribuce lůžkových kapacit...................................... 59

Závěr ............................................................................................................................... 64 Seznam použité literatury ............................................................................................... 66 Seznam zkratek ............................................................................................................... 69 Seznam tabulek ............................................................................................................... 69 Seznam grafů .................................................................................................................. 70 Seznam obrázků .............................................................................................................. 71 Přílohy............................................................................................................................. 72

10

Úvod Cestovní

ruch

se

řadí

mezi

nejrychleji

se

rozvíjející

odvětví

průmyslu

ve světě, ale i v České republice. Ročně se ho účastní milióny lidí po celém světě, kteří vycestují ze svých domovů za různými účely vyžití v průběhu dovolené. Ať už se jedná o relaxaci, načerpání nových sil, sportovního vyžití, nebo kulturního poznání. Dnešní cestovní ruch souvisí s rozvojem a s rostoucím počtem nových destinací především z rozvojových částí světa. V současnosti ho lze považovat za jeden z hlavních pilířů mezinárodního obchodu a hospodářství. Zároveň se pro mnoho zemí světa stal hlavním zdrojem příjmů. Dostatečnému zajištění služeb pro účastníky cestovního ruchu dochází propojením různého druhu odvětví. Nejdůležitějším odvětvím pro cestovní ruch jsou ubytovací a stravovací služby, dopravní služby, cestovní kanceláře a další. Kvalita a rozmanitost nabízených služeb je jedním z nejvýznamnějších faktorů, které ovlivňují konečný dojem a celkovou spokojenost účastníků cestovního ruchu. Za nejrychleji se rozvíjející částí cestovního ruchu lze považovat ubytovací služby. Široká nabídka lůžkové kapacity v destinaci je jedním z předpokladů pro udržení účastníků na delší dobu v konkrétním místě a tím zvýšit i ekonomický význam. V bakalářské práci se budu zabývat kvantitativní a kvalitativní distribucí lůžkových kapacit a doprovodných služeb v oblasti Česká Kanada. Pro zanalyzování této oblasti jsem se rozhodl z důvodu, že Česká Kanada stále není turisticky tolik atraktivní a navštěvována, jako jsou některé národní parky nebo chráněná krajinná území v České republice. Potenciálem, kterým tato oblast disponuje, předurčuje Českou Kanadu v budoucnu k většímu rozvoji cestovního ruchu a tím i větší poptávce po ubytovacím zařízení. Vytvořením souhrnného seznamu ubytovacích zařízení bych rád přispěl k lepšímu a snadnějšímu rozvoji turismu v překrásné přírodě České Kanady.

11

1 Literární rešerše 1.1 Cestovní ruch Cestovní ruch lze považovat za jiný výraz pro cestování a je postupně spojován s využíváním volného času, s poznáváním a rekreací. Z různých pramenů se můžeme dozvědět, že lidé cestovali již v dávnověku. Za počátky moderního cestovního ruchu lze považovat období 17. a 18. Století, kdy šlechticové a tovaryšové pořádali cesty za získáváním zkušeností. Objevují se také prvotní zmínky o průvodcích z řad místního obyvatelstva, nebo zcestovalých krajanů. Masovou formou se cestovní ruch stává až ve druhé polovině 19. století a k největšímu rozvoji cestovního ruchu dochází po 2. Světové válce.[1] Cestovní ruch se dá popsat mnoha různými definicemi, ale jeho podstata není přesně stanovena. Každý autor v oblasti teoretického zkoumání popisuje definici cestovního ruchu odlišným způsobem dle vlastního chápání teorie o podstatě a funkci cestovního ruchu.[1] V roce 1991 v Ottawě zorganizovala Světová organizace cestovního ruchu UNWTO, za účelem sjednocení definicí cestovního ruchu z hlediska vykazování údajů, konferenci věnovanou statistice cestovního ruchu. Na základě závěru konference byla v roce 1993 přijata OSN definice, jež se stala základem pro statistické zjišťování cestovního ruchu.[2] Definice dle Světové organizace cestovního ruchu „Z hlediska statistiky se cestovním ruchem rozumí činnost osoby, která cestuje na přechodnou dobu do místa mimo své běžné životní prostředí, přičemž hlavní účel cesty je jiný než vykonávání výdělečné činnosti v navštíveném místě“ (1991, Gúčik, 2001). Na území České republiky a Slovenské republiky se v současné době zaobírá celkovým významem cestovního ruchu Marian Gúčík.[2] Definice dle M. Gúčíka „Cestovním ruchem rozumíme soubor činností zaměřených na uspokojování potřeb souvisejících s cestováním a pobytem osob mimo místo trvalého bydliště a obvykle ve volném čase. Jejich cílem je odpočinek, poznávání, zdraví, rozptýlení a zábava, 12

kulturní a sportovní využití, služební cesty, tj. získání komplexního zážitku.“ (2000, In Gúčik, 2004; Gúčik, 2010)

1.2 Služby v cestovním ruchu Při účasti na cestovním ruchu dochází u každého účastníka k uspokojování různých potřeb, které souvisí s cestováním a pobytem mimo místo trvalého bydliště, obvykle ve svém volném čase za účelem získání komplexního zážitku. Potřeby účastníků můžeme rozdělit do dvou skupin, na primární (cílové) potřeby a sekundární (zprostředkující) potřeby. Primární potřeby zahrnují odpočinek, poznávání kulturních a historických pozoruhodností, sportovní vyžití, zábavu, společenskou komunikaci apod.… Sekundární potřeby jako je např. doprava do destinace, stravování a ubytování, zprostředkování služeb apod. podmiňují kvalitní a efektivní uspokojování primárních potřeb. Tyto potřeby produkují podniky cestovního ruchu. Jedná se o následující služby: dopravní

služby,

ubytovací

služby,

stravovací

služby,

lázeňské

služby,

sportovně-rekreační služby, kulturně-společenské služby, zprostředkovatelské služby (cestovní kanceláře a agentury, turistické informační centra).[3]

1.3 Ubytovací služby Za první ubytovací zařízení můžeme považovat zájezdní hostince, jejichž rozvoj souvisel s cestováním za obchodem, s rozvojem dostavníkové dopravy, pošty a v pozdější době vzniku železnic. Lze je považovat za předchůdce hotelů, které se začali jako samostatné ubytovací zařízení objevovat na přelomu 18. a 19. století. Další rozšíření ubytovacích zařízení bylo spojeno s rozvojem cyklistiky a automobilismu. V současné době tvoří největší část příjmů v cestovním ruchu právě ubytovací zařízení, přestože samotné ubytování není cílem žádné cesty, ale jednou z podmínek pro naplnění cesty.[4] „Poskytování ubytovacích služeb je významným předpokladem pro rozvoj zejména pobytového cestovního ruchu. Jejich hlavním úkolem je poskytnout přenocování nebo přechodné ubytování účastníkům cestovního ruchu mimo místo jejich trvalého bydliště, včetně uspokojení dalších potřeb, které s přenocováním nebo přechodným ubytováním souvisejí, zejména jde o potřeby stravovací“(Orieška, 2010). Mezi ubytovatelem a ubytovaným hostem je vytvořen právní vztah, který upravuje občanský zákoník v ustanovení týkajících se smlouvy o ubytování (§ 754 – 759 a dlaší). 13

Uzavřením smlouvy vzniká hostovy právo na užívání prostorů určené k ubytování, společné prostory ubytovacího zařízení a služby, jejichž poskytování je s ubytováním spojeno.[3] 1.3.1

Kategorie ubytovacích zařízení

„Asociace hotelů a restaurací České republiky na základě Usnesení vlády ze dne 17. 7. 1999 č. 717 a za podpory Ministerstva pro místní rozvoj ČR a České centrály cestovního ruchu – CzechTourism sestavila „Oficiální jednotnou klasifikaci ubytovacích zařízení České republiky kategorie hotel, hotel garni, penzion, motel a botel“ pro období let 2013 - 2015“ (Hotelstars.com: oficiální jednotná klasifikace ubytovacích zařízení České republiky. [online]. [cit. 2014-11-30]. Dostupné z: http://www.hotelstars.cz/metodika). Hotel – „ubytovací zařízení s nejméně 10 pokoji pro hosty vybavené pro poskytování přechodného ubytování a služeb s tím spojených (zejména stravovací), člení se do pěti tříd“. Hotel garni – „ubytovací zařízení s nejméně 10 pokoji pro hosty vybavené pro poskytování přechodného ubytování a má vybavení jen pro omezený rozsah stravování (nejméně snídaně), člení se do čtyř tříd“. Motel – „ubytovací zařízení s nejméně 10 pokoji pro hosty poskytující přechodné ubytování a služby s tím spojené zejména pro motoristy, člení se do čtyř tříd, zařízení se nachází v blízkosti pozemních komunikací s možností parkování, recepce a restaurace může být mimo ubytovací část“. Pension – „ubytovací zařízení s nejméně 5 a maximálně 20 pokoji pro hosty, s omezeným rozsahem společenských a doplňkových služeb (absence restaurace), člení se do čtyř tříd“. Botel – „ubytovací zařízení umístěné v trvale zakotvené osobní lodi, člení se do čtyř tříd“.

14

„Ostatní ubytovací zařízení, kterými jsou zejména ubytovny, koleje, svobodárny, internáty, kempy a skupiny chat nebo bungalovů, vybavené pro poskytování přechodného ubytování“. (Kategorizace

ubytovacích

zařízení

[online].

[cit.

2015-04-09].

Dostupné

z: http://www.hotelstars.cz/porovnani-trid

1.3.2 Klasifikace ubytovacích zařízení Klasifikace ubytovacích zařízení platná pro období 2006-2009 vychází z požadavků profesních svazů za podpory Ministerstva pro místní rozvoj ČR a České centrály cestovního ruchu – CzechTourism, má charakter doporučení a slouží pro zařazení ubytovacích zařízení do tříd podle stanovených minimálních požadavků a směruje je k dobrovolné certifikaci. Hlavním cílem je dobrá orientace spotřebitelů, zkvalitnění poskytovaných služeb a zvýšení transparentnosti trhu. Klasifikace není obecně závazným právním předpisem a je na rozhodnutí samostatného provozovatele, zda certifikaci podstoupí, či odmítne.[5] Od roku 2010 Hotel Stars Union drží záštitu nad jednotným systém fungujícím v České republice, která poměrně dynamicky získává další příznivce mezi evropskými hoteliéry a je uznávaná i Evropskou komisí. Tento systém klasifikace provozuje Asociace hotelů a restaurací České republiky. Systém nabízí hostům garanci stejné vybavenosti a struktury služeb dnes již v deseti zemích Evropského kontinentu. [6] Třídy jsou označeny hvězdičkami od nejnižší úrovně * do nejvyšší úrovně *****. Tourist * Economy ** Standard *** FirstClass **** Luxury *****

1.4 Doprovodné služby V dnešní době nejsou služby v cestovním ruchu pouze ubytování a stravování, ale stále více účastníku cestovního ruchu se poohlíží po nabídce doprovodných služeb. Mezi nejžádanější lze zařadit sportovně-rekreační služby a kulturně-společenské služby. V poslední době zažívají velké boom i wellness služby.

15

1.4.1 Sportovně-rekreační služby Lze je považovat za jedny z nejvýznamnějších služeb cestovního ruchu. Umožňují využití přírodních i uměle vytvořených podmínek k rozvoji sportu, rekreace a turistiky. Jejich využívání vede k aktivnímu odpočinku během volného času s určitou mírou fyzické zátěže. Poskytování těchto služeb zabezpečují sportovně-rekreační zařízení, která jsou součástí ubytovacích zařízení nebo vybavení cílových míst cestovního ruchu. Je možno je nabízet jednotlivě nebo v rámci pobytových balíčku. V poslední době se spojují i s animací v cestovním ruchu.[3] 1.4.2 Kulturně-společenské služby Nabízí společenské a kulturní vyžití účastníků cestovního ruchu. Poskytování služeb je spojené s hlavním motivem kulturního a městského cestovního ruchu. Pojí se s poznáváním, zábavou a společenskou komunikací, lze je považovat za součást rekreačního, lázeňského, zdravotního a kongresového cestovního ruchu. Jejich poptávku ovlivňuje délka pobytu v cílovém místě, a proto je důležité, aby zařízení poskytující tyto služby přizpůsobili svojí provozní dobu poptávce návštěvníků.[3] Objekty kulturně-společenských služeb: 

kulturně historické objekty (hrady, zámky, sakrální stavby a památky, památníky, objekty lidové architektury, skanzeny, technické památky, archeologická naleziště.),



kulturní a osvětová zařízení (divadla, kina, koncertní sály, hudební pavilóny, kulturní domy, letní amfiteátry, galerie, obrazárny, knihovny, čítárny, zoologické zahrady, botanické zahrady, parky, lunaparky, jeskyně.),



společenská a zábavní zařízení (kavárny, espressa, libressa).

Velkou částí nabídky kulturně-společenských služeb jsou organizované akce, např. folklórní slavnosti, dožínkové slavnosti, jarmarky, oslavy výročí založení měst a obcí.[7]

16

2 Metodika 2.1 Cíl práce Hlavním cílem mé bakalářské práce je kvantitativní a kvalitativní distribuce lůžkových kapacit v oblasti Česká Kanada a vytvoření souhrnného seznamu ubytovacích kapacit v této oblasti. Informace získávám na základě dostupných zdrojů. Výsledky práce budou publikovány pomocí aplikace ARCGIS v grafické podobě.

2.2 Hypotézy 1. Nabídka lůžkových kapacit v oblasti Česká Kanada je nízká. 2. Největším počtem lůžkové kapacity ve zkoumané oblasti disponují hotely. 3. Na území České Kanady převládají počtem lůžek hromadná ubytovací zařízení. 4. Ubytovací zařízení poskytují nejčastěji služby nadstandardního charakteru.

2.3 Vymezení území V mé bakalářské práci se budu zaobírat územím v jihovýchodních Čechách, které je nazýváno oblast Česká Kanada. Tato oblast se nachází mezi obcemi Jindřichův Hradec, Kunžak, Dačice, Slavonice a Nová Bystřice, z jihu je ohraničena česko-rakouskými hranicemi. Rozloha území je velká přibližně 300 km2. Pro lepší analýzu celého území jsem si Českou Kanadu rozdělil do několika oblastí. Jde o tyto oblasti: Jindřichův Hradec, Nová Pěna, Nová Bystřice, Staré Město pod Landštejnem, Slavonice, Dačice, Český Rudolec, Kunžak a Číměř.

2.4 Sběr a třídění dat Jako první krok jsem se snažil vyhledat souhrnný seznam všech ubytovacích zařízení ve zkoumané oblasti. Jelikož žádný takový souhrn neexistuje, bylo nutné si seznam za pomocí všech dostupných prostředku sestavit. Začal jsem tedy navštěvovat internetové stránky jednotlivých obcí a zde se snažil získat informace o ubytovacích zařízeních v daném místě. Ne úplně všechny obce mají zveřejněné informace o možnostech ubytování. Z toho důvodu jsem navštívil webové stránky turistických informačních center a zde již byla nabídka informací podstatně širší. Aby byl seznam kompletní hledal jsem také na různých rezervačních serverech (www.booking.com; www.trivago.cz; www.e-chalupy.cz;) a turistických portálech (www.czecot.cz). 17

Po sesbírání všech dat z dosud použitých prostředků jsem přistoupil ke kontrole nasbíraných informací a kompletace dat. Kontaktoval jsem obecní úřady, informační centra i samotné ubytovací zařízení přes e-mail, telefonicky a v některých případech pro rychlou komunikaci i kontakty přes sociální sítě.

2.5 Zpracování dat 2.5.1 Ubytovací služby Získaná data jsem následně rozdělil dle kategorie ubytovacích zařízení a podle oblasti, ve které se vyskytují. Ke každé oblasti jsem si v programu Microsoft office excel vytvořil tabulku, ve které byly uvedeny kategorie ubytovacích zařízení a jejich počet lůžek. V oblasti Česká Kanada se jedná o tyto kategorie ubytovacích zařízení: 

Hotel



Penzion



Apartmán (ubytování v soukromí)



Chata/chalupa



Ubytovna



Chatka (rekreační střediska, kempy)

Z hodnot uvedených v tabulkách jsem dále vytvořil grafy, které znázorňují procentuální rozložení lůžek jednotlivých kategorií v dané oblasti. 2.5.2 Doprovodné služby Ubytovací zařízení nenabízí jen možnosti ubytovací. Poskytují také plno doprovodných služeb, které ovlivňují nejen cenu za ubytování ale také rozhodování samotných zájemců o ubytování v konkrétním ubytovacím zařízení. Doprovodné služby se rozdělují do tří jednotlivých kategorií, služby standardní, nadstandardní a exklusivní. 

služby standardní – Do této kategorie můžeme zařadit služby, které jsou v ceně ubytování nebo jsou pro subjekt samozřejmostí a normálním doplňkem běžného života. Kvalita a rozsah služeb se dovíjí od kategorizace a klasifikace ubytovacího zařízení. Tyto služby se nacházejí v ubytovacím zařízení nebo v jeho těsné blízkosti (stravování, prádelna v ubytovacím zařízení, internet, směnárna, bary, kavárny, restaurace apod.)

18



služby nadstandardní – Jde o služby, které dělají ubytovací zařízení atraktivní a je to hlavní důvod proč lidé toto místo navštěvují a podle čeho si ubytovací zařízení vybírají (bazén, sauna, posilovna, masáže, kadeřnictví, kosmetika, půjčovna sportovního náčiní, pronájem sportovních ploch apod.)



služby exklusivní – Tyto služby nabízejí ubytovací zařízení vyšší klasifikace a jsou finančně náročnější (golfové hřiště, all inclusive, wellness, kongresové centrum apod.)

(NOVÁKOVÁ, Zdenka. Kvantitativní a kvalitativní prostorová distribuce lůžkových kapacit v okolí horního toku řeky Jihlavy. 2014. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava).

3 Charakteristika území Oblast Česká Kanada se rozprostírá na území Jihočeského kraje, na historické hranici Čech a Moravy podél státní hranice s Rakouskem o rozloze přibližně 300 km 2. Území se nachází mezi městy Kunžakem, Dačicemi, Slavonicemi, Novou Bystřicí, Starým Městem pod Landštejnem a Jindřichovem Hradcem. V této oblasti je vymezeno území s vyšším stupněm ochrany. Jde o přírodní park Česká Kanada s celkovou rozlohou 187 km2 s několika přírodními rezervacemi. Přírodní park byl vyhlášen v roce 1994 z důvodu zachování jedinečnosti přírodní lokality disponující velkým množstvím rostlin a zvěře. Místopisný název „Česká Kanada“ je odvozen od podobnosti místní krajiny s krajinou v Kanadě. Krajina je charakteristická vyšším počtem vodních ploch, rozsáhlými lesními komplexy s rozesetými balvany a drsnějším podnebím.[8], [9], [10]

3.1 Lokalizační předpoklady 3.1.1 Přírodní předpoklady Z geomorfologického hlediska krajina leží na jihozápadním cípu Javořické vrchoviny, severozápadní část tvoří Jindřichohradecká pahorkatina, na kterou navazuje na jihozápadě třeboňská pánev. Větší část České Kanady je tvořena žulovou Novobystřickou vrchovinou, která na severu navazuje na masív Českomoravské vrchoviny. Průměrná namořská výška se pohybuje v rozmezí 550 až 650 metrů. Nejvyšším vrcholem je Vysoký Kámen u Kunžaku (738 m n. m.). Další dominanty krajiny tvoří Šibeník (732 m n. m.), Kunějovský vrch (725 m n. m.),

19

Studnice (722 m n. m.) a Bukový vrch (721 m n. m.). Kopce jsou převážně plochého rázu s balvany a kamennými stády na vrcholech.[11] Klima Podnebí je v oblasti poměrně drsné s nižšími průměrnými teplotami a vydatnými srážkami. Zima bývá chladnějšího rázu s dostatkem sněhu. Léto se vyznačuje příjemnými letními teplotami. Klimatické podmínky jsou přesto velmi proměnlivé. Za rok zde spadne průměrně okolo 600 až 700 mm srážek.[11] Vodstvo Česká Kanada je rozdělena do dvou evropských rozvodí, mezi Severním a Černým mořem. Do Severního moře jsou odvodněny řeky a potoky z okolí Nové Bystřice přes řeku Lužnici, Vltavu a Labe. Z okolí Dačic a Slavonic se přes řeku Moravská Dyje, Moravu a Dunaj vlévají potoky a řeky do Černého moře. Nejvýznamnější vodní toky v oblasti jsou Koštěnický potok, řeka Dračice a Hamerský potok. Západní část České kanady je velmi bohatá na vodní plochy, zejména rybníky. Mezi nejdůležitější patří Kačležský rybník (176ha), Krvavý rybník (127ha), Ratmírovský rybník (78ha) a rybník Komorník (56ha). Ty byly vybudovány zejména k chovu ryb a často i k závlahám, mnohé z nich slouží jako hnízdiště a shromaždiště vodního ptactva.[11], [12] Fauna a flóra Příroda České Kanady je po staletí téměř neporušenou oblastí, ve které převládají lesní porosty, otevřené louky a pole střídající se s řadami dubů nad hladinami rybníků a s mohutnými masivy lesů a skalními scenériemi. Má mimořádný význam v územním systému ekologické stability. Zdejší rostlinstvo a zvířectvo patří do bioregionu s převažujícím výskytem hercynských druhů flory, bučiny s příměsí smrku, jedle a dubu. Zastoupení zdejší fauny je velmi pestré, jedná se převážně o zastoupení lesními druhy hercynského původu podhorského charakteru. Z vodních ptáků se na hladinách rybníků vyskytují nejčastěji kachny divoké, husy polní, volavky popelavé, labutě. V lesích se nejčastěji vyskytují srny, prase divoké a zajíc obecný. Nad loukami se objevuje až kolem 50 druhů motýlů, káně lesní, poštolka obecná i čáp černý. Na několika místech se vyskytují chráněné a méně časté druhy flóry a fauny.[13] 20

3.1.2 Přírodní zajímavosti Na území České Kanady se vyskytuje poměrně velké množství maloplošných chráněných území, národní přírodní památky, přírodní rezervace, přírodní památky. Nalezneme zde různé ornitologické a botanicky zajímavé rybníky, rašeliniště, lesní porosty, památné stromy a kamenná společenství. Níže uvedu jen některé ze zajímavých a významných lokalit. NÁRODNÍ PŘÍRODNÍ PAMÁTKA KAPROUN Jde o rašelinnou louku nad malým rybníčkem s rozlohou 2,92ha. Lokalita se nachází v terénní sníženině, jíž protéká pramenný úsek řeky Dračice. Předmětem ochrany je zbytková populace kriticky ohroženého druhu orchideje prstnatce Traunsteinerova (Dactylorhiza traunsteineri). Toto místo je jednou ze tří lokalit tohoto druhu v České republice. Louka se nachází přibližně 0,8 km severovýchodně od obce Kaproun. NÁRODNÍ PŘÍRODNÍ PAMÁTKA GEBHÁRECKÝ RYBNÍK U SKALKY Lesní rybník s navazujícím lučním rašeliništěm, které je krajinářsky velmi hodnotný. Rybník je charakteristický svojí oligotrofní vodní vegetací. V okolí rybníka se nachází luční rašelinná společenstva, vyskytují a rozmnožují se zde chráněné druhy rostlin a živočichů. [14] PŘÍRODNÍ REZERVACE HADÍ VRCH Bývalé balvanité pastviny s vřesem a jalovcem obecným na svahu vrchu Výhon o rozloze 13,37ha. Nachází se asi 2 km od obce Navary u Starého Města pod Landštejnem. Lokalita je významná z důvodu vysoké estetické hodnoty krajiny. PŘÍRODNÍ REZERVACE KRVAVÝ A KAČLEŽSKÝ RYBNÍK Rybníky jsou prorostlé rákosem a chráněnými mokřadními druhy rostlin. Jsou to ornitologicky významné rybníky s vhodnými podmínkami pro hnízdění ptáků. [15] VYSOKÝ KÁMEN Dříve zvaný jako Markův kámen je nejvyšším bodem České Kanady. Jedná se o kuželový vrchol s mohutným izolovaným skaliskem, v jehož okolí se nacházejí různá zajímavá seskupení balvanů. [14]

21

ČIHADLO Skalní útvary na zalesněném kopci u rakouských hranic jihovýchodně od Starého Města pod Landštejnem. Na úpatí vrchu Čihadlo se nachází Trojmezní kámen, vytyčující hranici Čech, Moravy a Dolních Rakous.[14] 3.1.3

Společensko-kulturní předpoklady

Česká Kanada může nabídnout velké množství kulturních památek, které dokážou uspokojit široké spektrum návštěvníků. HRAD LANDŠTEJN Hrad vznikl ve 13. století jako vojenská hraniční pevnost. Byl postaven v románském stylu a v současnosti je to jedna z nejlépe dochovaných hradních zřícenin. Nejstarší část hradu s palácem vestavěným mezi dvě obranné věže je v České republice ojedinělou stavbou. V pozdější době bylo dostavěno gotické opevnění s obytnou věží a rozšířila hrad o další nádvoří. V areálu hradu se dnes nachází stálá expozice středověkých zbraní a místních vykopávek. [16] OSADA KLÁŠTER Nachází se na břehu rybníka Klášter přibližně 4 km východně od Nové Bystřice. V letech 1501 – 1507 byl založen prvotní klášter pro mnichy paulánského řádu. Ke klášteru byl přistaven v pozdější době ještě kostel Nejsvětější Trojce, který patří mezi nejvýznamnější barokní památky v Jižních Čechách. Dominantou kostela je barokní oltář dosahující výšky 23 metrů a je zároveň druhým největším oltářem ve střední Evropě. Součástí kostela jsou i katakomby přístupné veřejnosti. [16] PFAFFENSCHLAG Jedná se o zaniklou středověkou ves mezi Slavonicemi, Stálkovem a Starým Městem pod Landštejnem. Archeologové nalezli na lesní mýtině zbytky obytných stavení, půdorysy dvorců, zbytky zdiva, které zůstaly odkryté a zpřístupněné veřejnosti. Lokalita byla osídlena už v 11. století a pravděpodobně zanikla za husitského období. [16] AREÁLY ČESKOSLOVENSKÉHO OPEVNĚNÍ Více či méně zachovalé objekty československého pohraničního opevnění se táhnou podél česko-rakouských hranic. Opevnění bylo vybudováno v letech 1935 – 1938, 22

ale nebyly nikdy použity. Mezi nejznámější se řadí pevnostní areál Slavonice, který leží přibližně 2 km na západ od stejnojmenného města. Hlavním objektem areálu je druhosledový objekt typu D1, který je vybaven a vyzbrojen do stejné podoby jako v roce 1938. Zbylých 5 objektů je v současnosti rekonstruováno a jeden z nich je upraven do podoby z 60. let.[16]

3.2 Selektivní předpoklady 3.2.1 Objektivní předpoklady Politické faktory v České Kanadě měli v minulosti významnou roli a jejich dopady jsou patrné dodnes. Na přelomu 40. a 50. let 20. století bylo v oblasti zřízeno hraniční pásmo a vedly tudy dráty železné opony. Velká část oblasti proto byla až do začátku 90. let veřejnosti nepřístupná. V dnešní době si turisté a návštěvníci mohou díky dřívější izolaci užívat nenarušené a čisté krajiny. Největším městem oblasti je Jindřichův Hradec s 21,6 tisíci obyvatel (k 1. 1. 2014). Menšími středisky jsou Dačice, Slavonice, Nová Bystřice a Kunžak.[17] 3.2.2 Subjektivní předpoklady „Aktivní trávení dovolené si získává stále větší přízeň. Obliba „ležících“ dovolených u moře pomalu opadá. V západní Evropě se dovolená strávená v přírodním prostředí stává velmi oblíbenou. I obyvatelé České republiky zjišťují, že naše země má mnoho, co nabídnout a mnohdy za podstatně méně peněz. Lidé chtějí odjíždět z dovolené s pocitem, že udělali něco pro své zdraví a navíc poznali nová nezapomenutelná místa. K tomu má Česká Kanada ty nejlepší podmínky“(HAVLÍČKOVÁ, Anna. Venkovská turistika v oblasti Česká Kanada. 2010. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava).

3.3 Realizační předpoklady 3.3.1 Materiálně technická základna Ubytovací zařízení Možnost využití ubytovacích zařízení je v oblasti Česká Kanada poměrně široká. K dispozici jsou téměř všechny kategorie ubytování různých kvalit služeb a typů zařízení. Najdeme zde několik hotelů, penzionů, kempů, ubytoven ale také ubytování

23

v soukromí či v chalupách a chatách. Více se ubytovacím službám věnuji v praktické části mé bakalářské práce. Stravovací zařízení Možnost stravování je návštěvníkům nabízena v několika podnicích různého typu a cen stravování. Na výběr jsou restaurace, hostince, bufety a stánky s rychlým občerstvením. Stravování je i součástí ubytovacích služeb, kde ubytovaným hostům je jídlo poskytnuto v ceně ubytování přímo v restauraci či jídelně daného objektu. Největší výběr stravovacích zařízení se koncentruje v Jindřichově Hradci a ve větších obcích, např. Nová Bystřice, Dačice, Staré Město pod Landštejnem. 3.3.2 Komunikační předpoklady Silniční doprava Přestože oblastí Česká Kanada neprochází žádná dálnice je dostupnost tohoto území velice dobrá. Hlavní dopravní tepnu tvoří dvě silnice první třídy č. 23 a č. 34. Po silnici č. 23 západním směrem, která se napojuje u Veselí nad Lužnicí na dálnici D3, je nejrychlejší spojení s Prahou. Východním směrem vede silnice č. 23 přes Telč a Třebíč přímo do Brna. Druhá silnice č. 34 spojuje Jindřichův Hradec na jihu s Českými Budějovicemi a na severu s Pelhřimovem a Humpolcem, kde se napojuje na dálnici D1. Silniční dostupnost do ostatních obcí je po silnicích druhých a třetích tříd. Autobusová doprava v kraji je zabezpečena autobusovými dopravci ČSAD Jindřichův Hradec a.s. a JH BUS s.r.o. Železniční doprava Pro dopravu do České Kanady můžeme i využít vlakovou dopravu, kterou zajišťují České Dráhy a.s. vlaky zajíždí téměř do všech větších obcí, a to do Jindřichova Hradce, Slavonic, Dačic. Přes Českou Kanadu vede taky jedinečný technický unikát a tím je úzkokolejka vedoucí z Jindřichova Hradce do Nové Bystřice. Trať je dlouhá 33 km a rozchod kolejí je 760mm. Provozovatelem úzkokolejky jsou Jindřichohradecké místní dráhy a. s. a zajišťují pravidelnou dopravu pro veřejnost i nákladní dopravu motorovými nebo parními vlaky.[18]

24

3.4 Šetrné formy cestovního ruchu 3.4.1 Cykloturistika Téměř celé území České Kanady je velmi dobře dostupné na kolech. Oblast je protkána hustou sítí cyklotras, které se většinou vyhýbají silnicím s větším provozem. Veškeré trasy v České Kanadě spadají dle náročnosti do žluté, zelené a červené skupiny. Vybrané značené cykloturistické trasy: 

č. 1003 St. Město pod Landštejnem - Trojmezí - Maříž – Slavonice



č. 1004 Slavonice - Stálkov - Matějovec - Český Rudolec - Peníkov Vlastkovec – Slavonice



č. 1006 Klášter - Filipov - Stříbrný vrch - Dobrotín - St. Město pod Landštejnem - Stálkov - rozcestí pod Vichrovým kopcem



č. 1007 Peršlák - Nová Bytřice - Artoleč - Větrov - Návary - Veclov - Dobrohoř - St. Město pod Landštejnem



č. 1008 Nová Bystřice - Mnišský rybník - ke hranicím – Artoleč



č. 1009 Rozcestí U Nové Vsi - Sedlo - Nový Vojířov



č. 1113 J. Hradec - Jindřiš - Malý Ratmírov - Strmilov - Zahrádky - Mrákotín – Telč



č. 1115 Kunžak - rozcestí Pod Skalkou - rozcestí Pod Šibenikem - Rožnov – Landštejn



č. 1116 Kunžak - Kaproun - Klenová – Albeř. [19]

3.4.2 Pěší turistika Turistika je v České Kanadě velmi rozšířena, je zde mnoho značených turistických cest, které vedou po celé oblasti. Nachází se zde i několik naučných stezek. Naučné stezky: 

Graselovy stezky – „Graselovy stezky jsou značené turistické trasy po místech, místy, kde loupil a skrýval se loupežník Johann Georg Grasel. Vedou po obou stranách rakousko - české hranice. Tvoří sedm výletních okruhů kolem obcí 25

a měst – Raabs (10,5 km), Karlstein (34,5 km), Dobersberg (46 km), Slavonice (23 km), Vratěnín (7 km), Nové Syrovice (10 km) a Nová Bystřice (29 km). Hranici překračuje stezka ze Slavonic přes Maříž do Dobersbergu (22 km). Z informačních tabulí se dozvíte o historii tohoto kraje a lidí, kteří zde žili na přelomu 18. a 19. století. Graselovy stezky jsou v Rakousku značeny standardně bíločerveným pruhem, na české straně jsou značeny žlutým terčem orámovaným bílým písmenem G“(Graselovy stezky. [online]. [cit. 2015-0402]. Dostupné z: http://www.grasel.eu/prehled-stezek). 

Textilní stezka (okruh nad Novou Bystřicí) – „Stezka mapující historii textilnictví začíná za Novou Bystřicí a opisuje oblouk severovýchodním směrem. Po stezce je umístěno sedm informačních tabulí. Stezka je vhodná pro cyklisty, v některých usecích vede i po cestách s neupraveným povrchem, jehož kvalita může kolísat v závislosti na počasí. Celková délka cca 25 km“ (Textilní stezka. [online].

[cit.

2015-04-02].

Dostupné

z:

http://www.novadomus.cz/ckanada/turistika/pesi.php). 

Stezka 20. století (okruh od Nové Bystřice na jihovýchod) – „Česko-reakouská přeshraniční stezka představuje ve dvou okruzích (dlouhém a krátkém) historický vývoj místního regionu ve 20. století. Po stezce je umístěno několik informačních tabulí. Krátký okruh měří 19 km a většina trasy vede po nefrekventovaných zpevněných cestách, větší část v Rakousku. Dlouhý okruh (cca 30 km) zabíhá až do Starého Města pod Landštejnem a některé jeho úseky vedou po lesních a polních cestách“ (Stazka 20. století. [online]. [cit. 2015-0402]. Dostupné z: http://www.novadomus.cz/ckanada/turistika/pesi.php).



Stezka vyznání (okruh od Nové Bystřice na jihovýchod) – „Stezka v podobě pěti naučných tabulí ukazuje zásadní momenty dějin Novobystřického regionu, které úzce souvisely s proměnami nejen křesťanského náboženství. Vzhledem ke své délce (téměř 50 km) je vhodná spíše pro cyklisty a motoristy, ke všem tabulím lze dojet po silnicích se zpevněným povrchem“ (Stezka vyznání. [online].

[cit.

2015-04-02].

Dostupné

z:

http://www.novadomus.cz/ckanada/turistika/pesi.php).

26

3.4.3 Zimní turistika Při dobrých sněhových podmínkách se lze téměř po celé oblasti České Kanady věnovat běžkám na skútrem upravovaných trasách při dostatku sněhu. Tyto trasy jsou vyznačeny v nových lyžařských mapách, které jsou k dostání v informačních střediscích. Značené a udržované běžecké trasy: 

ZBT01 Maříž - Trojmezí - Staré Město pod Landštejnem - Landštejn Matějovec (15,5 km)



ZBT01

Matějovec - Terezín - Zvůle - Na Jitrách (7,5 km)



ZBT02

Matějovec - Rožnov - Pstruhovec - Matějovec (11 km)



ZBT03

Matějovec - Stoječín - Bukový vrch - Matějovec (5 km)



ZBT04

Matějovec - Dolní Radíkov (2,5 km)



ZBT05

Malý okruh kolem Zvůle (4 km)



ZBT06

Kunějov - Kunějovské dvory - Senotín - Kunějov (8,5 km)



ZBT07

spojnice ZBT06 kolem Kunějovského vrchu (1,5 km)



ZBT08

Dobrá voda - Kunějovské samoty - Kunějov - Dobrá voda (7,6 km)



ZBT09

Nová Bystřice - Hradiště - Nový Vojířov - Peršlák - Nová Bystřice

(12,4 km) 

ZBT10

Štramberský okruh u Nové Bystřice (3,3 km)



ZBT11

Okruh Dolní oborou u Nové Bystřice (2,7 km). [20]

27

4 Analýzy lůžkových kapacit v oblasti Česká Kanada 4.1 Jindřichův Hradec První zmínky o Jindřichově Hradci jsou z 10. století, kdy na místě dnešního Jindřichova Hradce vyrostlo slovanské hradiště. První doložená zmínka o tržním místě Hradci je z roku 1174. Na počátku 13. století se stal jedním z ohnisek kolonizační snahy jihočeského rodu Vítkovců. Nejstarší syn Vítka z Prčice, Jindřich, nechal na místě starého hradiště vybudovat gotický hrad, který byl latinsky nazýván Novum castrum (nový hrad). Roku 1220 byla první zmínka o hradu jako o sídle Jindřicha Vítkovce. Plné znění dnešního názvu Jindřichův Hradec je používáno až od roku 1410. Erb pánů z Hradce, zlatá růže v modrém poli, doplněný privilegiem krále Vladislava II. z roku 1483 o dva zlaté královské lvy a iniciálu W s korunkou, je dodnes ve znaku města. Vrchol rozvoje města byl zaznamenán za vlády posledních pánů z Hradce ve 2. polovině 16. století. V té době se přestavují původní gotické domy a staví se nové renesanční měšťanské domy na náměstí i v přilehlých ulicích. V současnosti se město rozprostírá na ploše o rozloze 74,27 km2 a má necelých 22 tisíc obyvatel. Městem protéká řeka Nežárka a Hamerský potok, jednou z velkých dominant celého města je rybník Vajgar o rozloze 46 hektarů, v jehož hladině se odráží panorama gotického hradu a renesančního zámku. V roce 1993 při oslavách 700. výročí města, se znovu otevřely brány pro veřejnost opraveného státního hradu a zámku. Historické jádro města bylo díky početnému souboru unikátních stavebních a uměleckých památek v roce 1961 vyhlášeno městskou památkovou rezervací. [21], [22] Návštěvníkům, kteří zavítají do Jindřichova Hradce, je k dispozici široká nabídka kulturního, společenského a sportovního vyžití v krásném prostředí historického města. Z kulturních

památek

můžeme

navštívit

různé

galerie,

památky,

koncerty

nebo pravidelná představení opery na zámku. Pro sportovně zaměřené návštěvníky je zde připravena široká nabídka cyklotras a turistických stezek po okolní přírodě, či možnost relaxace v aquaparku. V centru města je i velký počet kaváren nebo restaurací. Současný Jindřichův Hradec je městem bez většího průmyslu, s velkým souborem dochovaných památek, na nějž navazují novější účelové stavby. Lze ho považovat za město živé, univerzitní a zároveň kulturní. Město obklopené krásnou přírodou a relativně čistějším ovzduším.[23]

28

Návštěvníci, kteří se rozhodnout v Jindřichově Hradci zůstat delší dobu, mohou využít poměrně velké množství ubytovacích zařízení různého typu a nabídky služeb. Tabulka č. 1: Počet lůžek v jednotlivých kategorií UZ v oblasti Jindřichův Hradec

Kategorizace UZ

Počet lůžek

Hotely

313

Penziony

491

Apartmány/ubytování v soukromí

154

Chaty/chalupy Ubytovny

27 214

celkem

1199 Zdroj: vlastní data, 2015

Z tabulky lze vyčíst, že v Jindřichově Hradci můžeme využít pro přenocování 957 lůžek v ubytovacích zařízeních různých kategorii. Největší lůžkovou kapacitu nabízí penziony. K dispozici je 349 lůžek v 16 objektech. Nejmenší kapacitu v dané oblasti poskytují chaty a chalupy, využít lze pouze 15 lůžek.

Procentuální podíl lůžek v jednotlivých kategorií UZ Hotely Penziony

18%

26%

2% 13% 41%

Apartmány/ubytován í v soukromí Chaty/chalupy Ubytovny

Graf č. 1: Procentuální podíl lůžek v oblasti Jindřichův Hradec (zdroj: vlastní data, 2015)

29

Tabulka č. 2: Rozdělení doprovodných služeb v jednotlivých kategorií UZ v oblasti Jindřichův Hradec

Služby Kategorizace UZ

Standartní

Nadstandartní

Exkluzivní

Hotely

0

3

3

Penziony

6

17

7

12

7

3

Chaty/chalupy

3

1

0

Ubytovny

2

2

0

23

30

13


celkem

Zdroj: vlastní data, 2015

Ubytovací zařízení v Jindřichově Hradci nabízí služby všech tří kategorii. Nejvíce je nabízeno ubytovacích zařízení s nadstandardními službami. Tyto služby nabízí celkem 21 objektů, nejvíce penziony, kde se jedná celkem o 8 objektů. Pro náročnější klienty jsou k dispozici i hotely či penziony s exklusivními službami. Nejčastěji jsou nabízeny wellness služby.

Rozložení doprovodných služeb v jednotlivých kategorií UZ 18 16 14 12 10 8 6 4 2 0

Služby Standartní Služby Nadstandartní Služby Exkluzivní

Graf č. 2: Rozložení doprovodných služeb v oblasti Jindřichův Hradec (zdroj: vlastní data, 2015)

30

4.2 Nová Bystřice Město leží 16 km od Jindřichova Hradce u česko-rakouských hranic. První zmínka o Bystřici je datovaná do roku 1173. Od roku 1278 patřila ves pánům z Landštejna a roku 1341 získala od krále Jana Lucemburského městská práva. Roku 1420 během husitských válek bylo město i s hradem vypáleno Žižkovým vojskem, nakonec muselo být téměř zcela nově postaveno. Z této doby pochází také nynější název Nová Bystřice. Roku 1607 zachvátil město požár, což vedlo k velkým renesančním přestavbám. Koncem 30. let 20. století se díky velké převaze německého obyvatelstva stalo město centrem sudetoněmeckého hnutí. Po roce 1990 otevřeným hraničním přechodem získalo opět svůj turistický význam. Mezi významné památky města patří zámek postavený na základech gotického hradu a jeho opevnění ze 13. století. Z hradu se po požáru v roce 1611 zachoval východní trakt dnešního zámku se sklepy s valenými klenbami, na nádvorní straně pak patrová renesanční arkáda. Zámek je dnes soukromým majetkem a pro veřejnost je nepřístupný. Další zajímavou památkou je Kostel sv. Petra a Pavla s gotickým jádrem. Za návštěvu stojí také historické centrum města, které je na jižní straně obklopené zbytky opevnění z 15. století.[24] Nová Bystřice má i několik místních částí, patří mezi ně vesničky Albeř, Artolec, Blato, Hradiště, Hůrky, Klášter I, Klášter II, Klenová, Mýtinky, Nový Vojířov, Senotín, Skalka, Smrčná. Celkový počet obyvatel včetně místních částí je 3,2 tisíc obyvatel.[25] V této oblasti je možnost ubytováni v různých kategoriích ubytovacích zařízení. Tabulka č. 3: Počet lůžek v jednotlivých kategorií UZ v oblasti Nová Bystřice

Kategorizace UZ

Počet lůžek

Hotely

156

Penziony

376


191

Chaty/chalupy

75

Chatky/kemp

75

celkem


31

Z tabulky můžeme zjistit, že v Nové Bystřici je k dispozici pro ubytování 873 lůžek v různých kategoriích ubytovacích zařízení. Nejrozšířenější kategorii jsou penziony, které nabízí ve 12 objektech 376 lůžek pro hosty. Nejmenší počet ubytovacích kapacit nabízí ubytování v soukromí s celkovým počtem 53 lůžek.

Procentuální podíl lůžek v jednotlivých kategorií UZ Hotely 9% 8%

18%

Penziony Apartmány/ubytování v soukromí

22%

Chaty/chalupy Chatky/kemp

43%

Graf č. 3: Procentuální podíl lůžek v oblasti Nová Bystřice (zdroj: vlastní data, 2015)

Tabulka č. 4: Rozdělení doprovodných služeb v jednotlivých kategorií UZ v oblasti Nová Bystřice


Standartní

Nadstandartní

Exkluzivní

Hotely

1

1

2

Penziony

2

1

9

v soukromí

4

6

Chaty/chalupy

1

3 3

Chatky/kemp

1

0

0

celkem

9

8

17

Apartmány/ubytování

0


32

V oblasti Nová Bystřice převažují na rozdíl od Jindřichova Hradce ubytovací zařízení převážně s exklusivními službami. Největší počet exklusivních služeb nabízí penziony, jedná se o 9 objektů z celkem 12 penzionů nacházejících se v této oblasti.

Rozložení doprovodných služeb v jednotlivých kategorií UZ 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1 0


Graf č. 4: Rozložení doprovodných služeb v oblasti Nová Bystřice (zdroj: vlastní data, 2015)

4.3 Horní Pěna Obec se nachází v údolí pod hrází Pěněnského rybníka. Podle první písemné zmínce pocházející z roku 1354 se jedná na tu dobu o poměrně velkou obec s farou a kostelem. Svůj název obec získala podle chuchvalců pěny, které se ve velkém množství tvořily na Pěněnském potoce, který obcí protéká. V roce 1918 osídlili Horní Pěnu německy mluvící občané a poté v roce 1938 po podpisu Mnichovské dohody byla obec přidělena do oddělených Sudet a připojena do okresu Nová Bystřice, do říšské župy Niederdonau. Koncem 2. sv. války byla 9. Května 1945 osvobozena. Poté došlo k odsunu německy mluvících občanů do Rakouska. V obci tak zůstalo z původního obyvatelstva pouhých šest rodin a téměř všechny domy byly nově osídleny. V současné době je rozloha Horní Pěny pouhých 14,82 km2 a žije zde 593 obyvatel (k 1. 1. 2014).[26] V této oblasti je možnost ubytováni poměrně omezená, přesto je možné využít ubytovací zařízení různých kategorii.

33

Tabulka č. 5: Počet lůžek v jednotlivých kategorií UZ v oblasti Horní Pěna

Kategorizace UZ

Počet lůžek

Penziony

27


24

Chaty/chalupy

21

celkem


Z tabulky lze vyčíst, že v Horní Pěně je k dispozici pro ubytování 68 lůžek ve třech kategoriích ubytovacích zařízení. Nejvíce lůžek nabízí penzion, ve kterém je k dispozici 27 lůžek pro hosty. Zbylý počet lůžek je poskytnut v apartmánech nebo je možnost se ubytovat v chatách či chalupách.

Procentuální podíl lůžek v jednotlivých kategorií UZ Penziony 29%

38%

Apartmány/ubytová ní v soukromí Chaty/chalupy

33%

Graf č. 5: Procentuální podíl lůžek v oblasti Horní Pěna (zdroj: vlastní data, 2015)

34

Tabulka č. 6: Rozdělení doprovodných služeb v jednotlivých kategorií UZ v oblasti Horní Pěna


Standartní

Penziony

Nadstandartní

Exkluzivní

1

0

0

v soukromí

0

3

0

Chaty/chalupy

3

0

1

celkem

4

3

1



V této oblasti můžeme využít tří ubytovacích zařízení se standardními službami a tří ubytovacích zařízení s nadstandardními službami. Pouze v jednom ubytovacím zařízení je hostům nabídnuto exklusivních služeb.

Rozložení doprovodných služeb v jednotlivých kategorií UZ 4

Služby Standartní

3

Služby Nadstandartní

2

Služby Exkluzivní

1 0

Graf č. 6: Rozložení doprovodných služeb v oblasti Horní Pěna (zdroj: vlastní data, 2015)

4.4 Slavonice Jde o malé městečko ležící na východním okraji České Kanady na pomezí Čech, Moravy a Rakouska spadající do Jihočeského kraje. Město vzniklo kolem 12. století a nejstarší písemná zpráva pochází z roku 1260. Původně se jednalo o osadu, později se z ní stala trhová ves patřící pánům z Hradce z rodu Vítkovců. Postupem času se původní ves rozvíjela v opevněné město. Ve 14. století došlo k rozšíření starší kruhovité osady v prostornější mírně se svažující tržiště směrem na západ (dnešní náměstí Míru) 35

a východním směrem o tržiště v podobě rozšířené ulice (dnešní Horní náměstí). Obě náměstí tvořila zástavba středověkých měšťanských domů, které byly postaveny na dlouhých parcelách s úzkými dvory. Výraznou dominantu mezi náměstími tvoří kostel Nanebevzetí Panny Marie s městskou věží. S přibývajícími lety se město dále rozvíjelo na severním a jižním okraji města, kde vznikaly boční ulice s řadou malých domků. Do dnešní doby se zachovaly části městského opevnění a také dvě ze tří městských bran. Těžkým obdobím pro město byla třicetiletá válka, kdy po roce 1624 bylo z původních 164 domů 73 vypálených, nebo zůstaly opuštěny. V 19. a 20. století byla část městského opevnění zbourána a stará radnice ze 14. století byla nahrazena novou. V 50. letech 20. století byly památky rekonstruovány a v roce 1961 bylo město pro svoji ojedinělost vyhlášeno městskou památkovou rezervací. V roce 1945, po odsunu německých obyvatel, byly Slavonice vylidněny a do města přišli noví obyvatelé.[27], [28] Tabulka č. 7: Počet lůžek v jednotlivých kategorií UZ v oblasti Slavonice

Kategorizace UZ

Počet lůžek

Hotely

172

Penziony

77


152

Chaty/chalupy

36

Chatky

20

celkem


V oblasti Slavonic je pro návštěvníky poměrně velké množství ubytovacích kapacit v různých kategoriích ubytovacích zařízení. K dispozici je 446 lůžek. Nejvíce lůžek poskytují hotely, které nabízejí 172 lůžek pro hosty. Návštěvníci Slavonic a okolí mohou využít ubytování také v penzionech, apartmánech, chatách nebo chalupách. Nejméně ubytovací kapacity poskytují chatky, které nabízí pouze 20 lůžek.

36

Procentuální podíl lůžek v jednotlivých kategorií UZ Hotely 8%

4% Penziony 38%

Apartmány/ubytování v soukromí Chaty/chalupy

33% Chatky 17%

Graf č. 7: Procentuální podíl lůžek v oblasti Slavonice (zdroj: vlastní data, 2015)

Tabulka č. 8: Rozdělení doprovodných služeb v jednotlivých kategorií UZ v oblasti Slavonice

Kategorizace UZ Hotely Penziony Apartmány/ubytování v soukromí Chaty/chalupy Chatky/kemp celkem


Standartní

Exkluzivní

1 0

2 3

1 0

7 3 1 12

5 1 0 11

0 1 0 2


Celkem se v oblasti Slavonic nachází 23 objektů ubytovacích zařízení, z nichž pouhé 2 objekty se mohou pyšnit exklusivními službami. Zbývajících 21 objektů nabízí služby standardní a nadstandardní, které jsou rovnoměrně rozděleny. Standardní služby nabízí 11 objektů ubytovacích zařízení a 10 objektů poskytuje služby nadstandardní.

37

Rozložení doprovodných služeb v jednotlivých kategorií UZ 8 7 6 5 4 3 2 1 0


Graf č. 8: Rozložení doprovodných služeb v oblasti Slavonice (zdroj: vlastní data, 2015)

4.5 Český Rudolec Obec Český Rudolec se nachází v překrásné krajině na rozhraní Čech a Moravy, ve východní části České Kanady. První písemné zmínky jsou dochovány z roku 1343. Osada vznikla za německé kolonizace při hledání stříbra. V polovině 14. století byla v podmáčeném okolí vybudována tvrz, která byla založena na dubových pilotech, a stala se tak dominantou vsi. V 17. století byla tvrz přestavěna na renesanční zámek, tehdy také vznikl v obci pivovar a lihovar. V roce 1712 byla v Rudolci vybudována poštovní mezistanice na poštovní trase mezi Prahou a Vídní. Středu obce dominuje kostel sv. Jana Křtitele z roku 1440, socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1736 a kamenný kříž z roku 1843. Obec je v dnešní době výchozím místem turistických a cykloturistických tras. Součástí obce jsou části Markvarec, Matějovec, Nová Ves, Stoječín, Radíkov, Horní Radíkov, Lipnice a Rožnov s celkovým počtem kolem 1000 obyvatel.[29]

38

Tabulka č. 9: Počet lůžek v jednotlivých kategorií UZ v oblasti Český Rudolec

Kategorizace UZ Penziony Apartmány/ubytování v soukromí Chaty/chalupy celkem

Počet lůžek 62 22 71 155


Ubytovací možnosti v Českém Rudolci jsou téměř totožné jako v Horní Pěně. Ubytovací zařízení poskytují pouze 94 lůžek. Nejvíce jich nabízejí penziony a to celých 62 lůžek. Zbylou kapacitu obstarávají apartmány s 22 lůžky a chaty či chalupy s pouhými 10 lůžky.

Procentuální podíl lůžek v jednotlivých kategorií UZ Penziony 40%

46%


14%

Graf č. 9: Procentuální podíl lůžek v oblasti Český Rudolec (zdroj: vlastní data, 2015) Tabulka č. 10: Rozdělení doprovodných služeb v jednotlivých kategorií UZ v oblasti Český Rudolec

Kategorizace UZ


Standartní

Exkluzivní

Penziony

1

1

1

Apartmány/ubytování v soukromí Chaty/chalupy celkem

0 5 6

2 2 5

0 0 1


39

V Českém Rudolci najdeme pouze 7 objektů poskytující ubytovací služby. Čtyři objekty poskytují svým hostům nadstandardní služby, dva objekty nabízí standardní služby. Pouze jeden penzion může poskytnout služby exklusivní.

Rozložení doprovodných služeb v jednotlivých kategorií UZ 6 5 4 3 2 1 0


Graf č. 10: Rozložení doprovodných služeb v oblasti Český Rudolec (zdroj: vlastní data, 2015)

4.6 Dačice Jedno z nejstarších měst v půvabné krajině Českomoravské vrchoviny. První písemná zmínka se datuje do roku 1183, jenž dokládá působnost osady ležící na křižovatce obchodních cest mezi Znojemskem, jižními Čechami, Jihlavskem a Rakouskem. Téměř 200 let od první písemné zmínce obdržely Dačice v roce 1377 městská privilegia. Největšího rozmachu dosáhly za vlády Krajířů z Krajku v 16. století, kdy se v Dačicích usídlili italští stavitelé, kteří goticky strohé město přeměnili v město renesanční. Vznikla nová radnice, byl postaven zámek a kolem něj vznikla nová městská čtvrť, domy dostaly nové renesanční štíty a byla postavena věž kostela sv. Vavřince. V 17. století přišly na město velké pohromy. Nejdříve Dačice postihl mor a později je zachvátil rozsáhlý požár, který zničil renesanční a barokní podobu města. Rok 1843 přinesl Dačicím světové prvenství, když v jednom domě na Palackého náměstí v Dačicích vznikl kostkový cukr, jenž je dnes zcela běžným zbožím. V roce 1990 bylo historické jádro města vyhlášeno městskou památkovou rezervací. V dnešní době žije ve městě a jeho místních částech přibližně 8 tisíc obyvatel.[30], [31]

40

Tabulka č. 11: Počet lůžek v jednotlivých kategorií UZ v oblasti Dačice

Kategorizace UZ

Počet lůžek

Hotely

95

Penziony

161


57

Chaty/chalupy

17

Ubytovna

10

celkem


Ubytování v Dačicích zabezpečují téměř všechny kategorie ubytovacích zařízení o celkové kapacitě 340 lůžek. Největší ubytovací kapacitu poskytují penziony se 161 lůžky. Téměř o polovinu nižší kapacitu nabízí hotely, jež mají k dispozici 95 lůžek. Zbylá kapacita je rozprostřena mezi apartmány, chaty, chalupy a s pouhými 10 lůžky je zde možnost ubytovat se na ubytovně.

Procentuální podíl lůžek v jednotlivých kategorií UZ 3% 5%

Hotely 28%

17%

Penziony Apartmány/ubytován í v soukromí Chaty/chalupy Ubytovna

47%

Graf č. 11: Procentuální podíl lůžek v oblasti Dačice (zdroj: vlastní data, 2015)

41

Tabulka č. 12: Rozdělení doprovodných služeb v jednotlivých kategorií UZ v oblasti Dačice


Standartní

Nadstandartní

Exkluzivní

Hotely

1

2

0

Penziony

1

3

3

v soukromí

2

2

1

Chaty/chalupy

1

1

0

Ubytovna

1

0

0

celkem

6

8

4


Zdroj: vlastní data, 2015 V oblasti Dačice je celkem 18 objektů ubytovacích zařízení, z nichž jich 8 nabízí služby nadstandardního charakteru. Jedná se především o penziony, hotely a apartmány. Standardní služby poskytuje 6 objektů. Zbývající 4 ubytovací zařízení mají pro své hosty k dispozici služby exklusivní.

Rozložení doprovodných služeb v jednotlivých kategorií UZ 4 3 2 1 0


Graf č. 12: Rozložení doprovodných služeb v oblasti Dačice (zdroj: vlastní data, 2015)

42

4.7 Staré Město pod Landštejnem Obec leží na trojmezí Čech, Moravy a Rakouska v oblasti Novobystřické vrchoviny jižních Čech. Ve 12. století vznikla původní osada, která se dále rozrostla ve 14. století na trhovou ves a v 15. století byla povýšena na městečko. Klíčovým obdobím se pro město stala průmyslová revoluce. Ta se městečku vyhnula velkým obloukem, nebyl zde vybudován žádný průmysl, dokonce ani železnice, a tak začal význam městečka postupně upadat.

Spolu s úpadkem významu městečka začal i odliv obyvatelstva,

v roce 1840 mělo 1036 obyvatel o sto let později, v roce 1939 už mělo pouze 531 obyvatel. Středem města je malé náměstí, na jehož kraji se nachází kostel Nanebevzetí Panny Marie. V okolí města je velké množství cyklostezek, turistických tras a v zimním období i trasy pro běžecké lyžování. Mezi největší turisticky lákavé místo je hrad Landštejn.[32], [33] Tabulka č. 13: Počet lůžek v jednotlivých kategorií UZ v oblasti Staré Město pod Landštejnem

Kategorizace UZ

Počet lůžek

Hotely

28

Penziony

22


76 105

Ubytovna

58

Chatky

30

celkem


Na území Starého Města pod Landštejnem mají turisté možnost ubytovat se v ubytovacích zařízeních o celkové kapacitě 227 lůžek. Lůžková kapacita je poměrně rovnoměrně rozprostřena mezi všechny kategorie. Nejvíce lůžek nabízí ubytování v apartmánech s kapacitou 76 lůžek. Nejméně lůžek nabízí chaty a chalupy, ve kterých je k dispozici pouze 13 lůžek.

43

Procentuální podíl lůžek v jednotlivých kategorií UZ 9%

Hotely

9% 7%

Penziony

18%


24%

Ubytovna 33%

Graf č. 13: Procentuální podíl lůžek v oblasti Staré Město pod Landštejnem (zdroj: vlastní data, 2015)

Tabulka č. 14: Rozdělení doprovodných služeb v jednotlivých kategorií UZ v oblasti Staré Město pod Landštejnem


Standartní

Nadstandartní

Exkluzivní

Hotely

0

1

0

Penziony

0

1

0

v soukromí

3

4

1

Chaty/chalupy

3

5

0

Ubytovna

1

1

0

Chatky/kemp

0

1

0

celkem

7

13

1



Z celkového počtu 15 objektů poskytující ubytovací služby ve Starém Městě pod Landštejnem jich 8 nabízí svým hostům služby nadstandardní, polovina z nich jsou apartmány. Standardní služby poskytuje 6 objektů a pouze 1 apartmán nabízí služby exklusivní. 44



Graf č. 14: Rozložení doprovodných služeb v oblasti Staré Město pod Landštejnem (zdroj: vlastní data, 2015)

4.8 Kunžak Obec se nachází na křižovatce obchodních cest v kraji lesů a rybníků. Původní osada byla založena německými kolonizátory ve 13. Století. Nejstarší dochovanou písemnou zmínkou je latinsky psaná listina z roku 1288. V tomto období patřil Kunžak ke královskému městu Telč. V roce 1339 získal telčské panství Oldřich z Hradce od Jana Lucemburského. Za vlády krále Vladislava II. bylo městu uděleno právo výročního trhu a povýšil jej na město. Zlaté období pro město bylo 16. století, kdy se rozvíjela řemesla, obchod a byly také založeny rybníky Komorník a Zvůle. Následná 30letá válka byla pro město zkázou. Vojska vyplenila obec, propukl mor a šířily se požáry. Kunžak byl v té době malý kousek od zaniknutí. V 70. letech 17. století se začal znovu rozvíjet obchod, tkalcovství a byly opraveny cesty. V roce 1808 postihl Kunžak rozsáhlý požár, při kterém shořelo 105 domů, a poškozen byl místní kostel.[34]

45

Tabulka č. 15: Počet lůžek v jednotlivých kategorií UZ v oblasti Kunžak

Kategorizace UZ

Počet lůžek

Penziony

226


102

Chaty/chalupy

181

Chatky

409

celkem


Celkový počet 918 lůžek, které jsou k dispozici návštěvníkům Kunžaku a jeho okolí, je poměrně vysoký. Tento počet je však ovlivněn výskytem auto kempů a rekreačních středisek, jež disponují 409 lůžky. Větší množství nabízí také penziony s kapacitou 226 lůžek a chaty nebo chalupy s kapacitou 181 lůžek.

Procentuální podíl lůžek v jednotlivých kategorií UZ

Penziony

25%


44%

Chaty/chalupy 11% Chatky 20%

Graf č. 15: Procentuální podíl lůžek v oblasti Kunžak (zdroj: vlastní data, 2015)

46

Tabulka č. 16: Rozdělení doprovodných služeb v jednotlivých kategorií UZ v oblasti Kunžak

Služby Kategorizace UZ Penziony

Standartní

Nadstandartní

Exkluzivní

1

3

2

1

6

0

Chaty/chalupy

10

5

1

Chatky/kemp

2

1

0

14

15

3


celkem


Oblast Kunžak nabízí ubytování ve 32 objektech poskytující ubytovací služby, z nichž 15 objektů nabízí služby nadstandardní. Tyto služby poskytují převážně apartmány a chaty s chalupami. Standardní služby poskytuje 14 objektů, nejvíce standardních služeb nabízí 10 objektů typu chaty a chalupy. Pouze ve 3 ubytovacích zařízení najdeme služby exklusivní, které poskytují 2 penziony a 1 chalupa.



Graf č. 16: Rozložení doprovodných služeb v oblasti Kunžak (zdroj: vlastní data, 2015)

47

4.9 Číměř Obec se nachází 10 km jihovýchodně od města Jindřichův Hradec na břehu potoka Dračice. Číměř byla založena v polovině 13. Století na emfyteutickém právu za německé kolonizace. Původně obec náležela třeboňskému klášteru, ale od roku 1463 byla přidělena k Hradeckému panství. Většímu rozvoji městečka bránilo v průběhu let několik požárů, naštěstí žádný z požárů nezničil větší část obce. V letech 1550 – 1582 zasáhla Číměř morová epidemie. Největší škody během 30leté války způsobili dezertéři ukrívajicí se v okolních lesích. Po konci 30leté války byla Číměř v roce 1675 povýšena na tržní městečko a získalo právo na dva výroční trhy. Další rozvoj byl zaznamenán v 18. a 19. století rozvojem textilního průmyslu v obci a jeho okolí. V té době se počet obyvatel zdvojnásobil a žilo zde až 720 německy mluvících občanů. V druhé polovině 19. století dochází k útlumu textilní výroby a nedostatek pracovních příležitostí vedl k poklesu obyvatel. Z Číměře se tak znovu stalo místo s převažující zemědělskou výrobou. Ve 30. letech 20. století se obec stává jedním z regionálních center sudetoněmeckého hnutí, odehrávaly se zde různá nacistická shromáždění a slavnosti. Po konci 2. sv. války došlo k odsunu většiny německého obyvatelstva, které bylo doprovázeno brutálními excesy.[35], [36] V dnešní době je okolí obce vhodné pro pěší turistiku, cykloturistiku a rekreaci. Jsou zde vybudovány různé cyklostezky, z nichž jsou některé součástí cykloturistické trasy Praha – Vídeň. Tabulka č. 17: Počet lůžek v jednotlivých kategorií UZ v oblasti Číměř

Kategorizace UZ

Počet lůžek

Penziony

31

Apartmány/ubytování v soukromí Chaty/chalupy celkem

9 82 122


Nabídka ubytovacích možností v oblasti Číměře není nikterak široká. Najdeme zde ubytování v penzionech, které disponují kapacitou o počtu 31 lůžek. Největší ubytovací kapacity poskytují chaty a chalupy s celkovou kapacitou 82 lůžek. Pouhých 9 lůžek je

48

pro zájemce k dispozici v apartmánech. Ubytovací zařízení v této oblasti nabízí zájemcům celkem 122 lůžek.

Procentuální podíl lůžek v jednotlivých kategorií UZ

26%

Penziony Apartmány/ubytování v soukromí 7%

Chaty/chalupy

67%

Graf č. 17: Procentuální podíl lůžek v oblasti Číměř (zdroj: vlastní data, 2015)

Tabulka č. 18: Rozdělení doprovodných služeb v jednotlivých kategorií UZ v oblasti Číměř

Služby Kategorizace UZ Penziony

Standartní

Nadstandartní

Exkluzivní

0

1

1

v soukromí

0

1

0

Chaty/chalupy

3

6

0

celkem

3

8

1



V oblasti Číměře poskytuje převážná část ubytovacích zařízení služby nadstandardní, nejvíce chaty a chalupy. Pouze 1 penzion svým hostům může poskytnout služby exklusivního charakteru.

49

Rozložení doprovodných služeb v jednotlivých kategorií UZ 7 6 5 4 3 2 1 0

Služby Standartní Služby Nadstandartní

Graf č. 18: Rozložení doprovodných služeb v oblasti Číměř (zdroj: vlastní data, 2015)

50

5 Zhodnocení celkové situace 5.1 Rozložení lůžkových kapacit V oblasti Česká Kanada se nachází 228 ubytovacích zařízení o celkové kapacitě 4455 lůžek. Ubytovací zařízení můžeme dále rozdělit na dva typy, na hromadná ubytovací zařízení (hotel, penzion, chatky, kempy, ubytovny) a na individuální ubytovací

zařízení

(apartmány,

ubytování

v soukromí,

chaty

a

chalupy).

Do hromadných ubytovacích zařízení spadá 96 objektů s kapacitou 3053 lůžek. Zbývajících 131 objektů patří do individuálního typu ubytovacích zařízení o kapacitě 1402 lůžek. Nejvíce lůžek v oblasti Česká Kanada nabízí město Jindřichův Hradec, kde se nachází celkem 66 ubytovacích zařízení s kapacitou 1199 lůžek.

Lůžková kapacita v jednotlivých obcí oblasti Česká Kanada 1400 1200 1000 800 600 400 200

Lůžková kapacita

0

Graf č. 19: Lůžková kapacita v jednotlivých obcích v oblasti Česká Kanada (zdroj: vlastní data, 2015)

51

Obrázek č. 1: Kartogram rozložení lůžkové kapacity oblasti Česká Kanada (zdroj: mapový podklad ArcGis, vlastní data, 2015)

52

5.1.1 Hotel V oblasti Česká Kanada se nachází celkem 18 hotelů o celkové kapacitě 764 lůžek. Nejvíce hotelů najdeme v Jindřichově Hradci, kde je možnost využít služeb až 6 hotelů s celkovou kapacitou 313 lůžek. Čtyřmi hotely disponují obce Nový Bystřice a Slavonice. V Nové Bystřici je k využití 156 lůžek a ve Slavonicích 172 lůžek. V Dačicích se nám nabízí možnost ubytovat se ve 3 hotelech s celkovou kapacitou 95 lůžek. Zbývající 1 hotel se nachází ve Starém Městě pod Landštejnem, který má kapacitu pouze 28 lůžek.

Obrázek č. 2: Kartogram rozložení lůžkových kapacit hotelů v oblasti Česká Kanada (zdroj: mapový podklad ArcGis, vlastní data, 2015)

53

5.1.2 Penzion V nabídce penzionů můžeme vybírat z celkem 65 objektů o celkové kapacitě 1473 lůžek. Jedná se o ubytovací zařízení, které nabízí v oblasti Česká Kanada nejvíce ubytovacích lůžek. V samotném Jindřichově Hradci nalezneme téměř celou polovinu z nabízených penzionů. Lůžková kapacita penzionů v Jindřichově Hradci čítá 491 lůžek. Dalších 12 penzionů se nachází v Nové Bystřici s kapacitou 376 lůžek. Dalšími obcemi, ve kterých se vyskytuje větší počet penzionů, jsou Dačice, se 7 penziony o celkové kapacitě 161 lůžek, a obec Kunžak, kde je 6 penzionů disponujících kapacitou 226 lůžek. Zbývajících 10 penzionů je rovnoměrně rozprostřeno v ostatních obcích České Kanady.

Obrázek č. 3: Kartogram rozložení lůžkových kapacit penzionů v oblasti Česká Kanada (zdroj: mapový podklad ArcGis, vlastní data, 2015)

54

5.1.3 Apartmány Ubytování v apartmánech nebo v soukromém zařízení je turistům nabízeno celkem v 73 objektech s kapacitou 787 lůžek. Největší lůžkovou kapacitu mají apartmány v Nové Bystřici, kde 191 lůžek nabízí 13 objektů. Více apartmánu je už jen v Jindřichově Hradci, ve kterém 22 ubytovacích zařízení disponuje 154 lůžky.

Obrázek č. 4: Kartogram rozložení lůžkové kapacity apartmánů oblasti Česká Kanada (zdroj: mapový podklad ArcGis, vlastní data, 2015)

55

5.1.4 Chaty/Chalupy Milovníkům krásné přírody a klidného okolí se v České Kanadě naskýtá možnost ubytování v chatách nebo chalupách. Nacházejí se jak v okrajových částech obcí, tak i na samotě u lesa popřípadě v blízkosti vodních nádrží. Celkem je možnost využít služeb 59 chat nebo chalup se 615 lůžky. Tento druh ubytování najedeme ve všech obcích spadající do České Kanady.

Obrázek č. 5: Kartogram rozložení lůžkové kapacity chat/chalup oblasti Česká Kanada (zdroj: mapový podklad ArcGis, vlastní data, 2015)

56

5.1.5 Ubytovny Tento typ ubytovacích zařízení je určen především k přespání, většinou nenabízí žádné nadstandardní služby. V oblasti Česká Kanada je celkem 7 ubytoven, které najdeme především ve větších městech. V Jindřichově Hradci jsou 4 ubytovny, v Dačicích 1 ubytovna a ve Starém Městě pod Landštejnem najdeme 2 ubytovny.

Celková

ubytovací kapacita ubytoven je 282 lůžek.

Obrázek č. 6: Kartogram rozložení lůžkové kapacity ubytoven v oblasti Česká Kanada (zdroj: mapový podklad ArcGis, vlastní data, 2015)

57

5.1.6 Chatky /kempy V okolí rybníků a řek je v České Kanadě možnost ubytovat se v 6 kempech nebo rekreačních střediscích. V těchto kempech je k dispozici 534 lůžek v chatkách a velké množství míst určených k postavení vlastních stanů.

Obrázek č. 7: Kartogram rozložení lůžkových kapacit chatek/kempů v oblasti Česká Kanada (zdroj: mapový podklad ArcGis, vlastní data, 2015)

58

5.2 Kvalitativní prostorová distribuce lůžkových kapacit Ubytovací zařízení neposkytují hostům pouze možnost k přespání, ale v dnešní době se snaží přilákat klientelu různými doprovodnými službami. Jedná se o různé wellness služby, půjčovny sportovního vybavení, tenisové kurty, golfová hřiště, bazény, wi-fi internet a mnohé další. Doprovodné služby dělíme na tři kategorie, služby standardní, nadstandardní a exklusivní. Záleží na pestrosti a druhu nabízených doprovodných služeb. Tabulka č. 19: Rozdělení doprovodných služeb dle kategorie v oblasti Česká Kanada

Kategorizace UZ

Standartní


Exkluzivní

Celkem

Hotely Penziony

3 12

9 30

6 23

18 65

Apartmány/ubytování v soukromí Chaty/chalupy Ubytovna Chatky/kemp celkem

29 32 4 4 84

33 24 3 2 101

11 3 0 0 43

73 59 7 6 228


Procentuální zobrazení rozložení služeb v oblasti Česká Kanada 19% 37%


44%

Graf č. 20: Procentuální zobrazení rozložení služeb v oblasti Česká Kanada (zdroj: vlastní data, 2015)

59

Důkladným šetřením jsem na základě kvalitativního rozdělení doprovodných služeb v oblasti České Kanady zjistil, že 101 ubytovacích zařízení nabízí nadstandardní služby, 84 zařízení poskytuje služby standardní a zbývajících 43 zařízení má ve své nabídce služby exklusivní. Z 18 hotelů v oblasti jich 9 nabízí služby nadstandardního charakteru, 6 hotelů se pyšní exklusivními službami a zbylé 3 hotely poskytují služby standardní. Z 65 penzionů v oblasti jich 30 nabízí své služby jako nadstandardní. Exklusivní služby pro své klienty nabízí 23 penzionů a zbylých 12 penzionů poskytuje pouze služby standardní. Apartmánů, případně ubytování v soukromí je v oblasti 73, z toho 33 apartmánů nabízí služby nadstandardní a 29 jich poskytuje služby standardní. V 11 případech se ubytovaní hosté setkají se službami exklusivního typu. Ti, kteří zvolí ubytování v klidnějších podmínkách, si mohou vybrat z 59 chat nebo chalup. Celkem 32 chat/chalup nabízí standardní služby, 24 chat/chalup má svoji nabídku rozšířenou a služby nadstandardní. Pouze ve 3 chatách/chalupách se setkáme s exklusivními službami. Ze 7 ubytoven poskytují 4 standardní služby a zbylé 3 ubytovny nabízí služby nadstandardní. Při ubytování v kempech se ve 4 případech dočkáme pouze standardních služeb. Nadstandardní služby čekají na klienty pouze ve 2 případech.

60

Obrázek č. 8: Kartogram standardních služeb v oblasti Česká Kanada (zdroj: mapový podklad ArcGis, vlastní data, 2015)

61

Obrázek č. 9: Kartogram nadstandardních služeb v oblasti Česká Kanada (zdroj: mapový podklad ArcGis, vlastní data, 2015)

62

Obrázek č. 10: Kartogram exklusivních služeb v oblasti Česká Kanada (zdroj: mapový podklad ArcGis, vlastní data, 2015)

63

Závěr V mé bakalářské práci jsem se věnoval zmapování a vyhodnocení lůžkové kapacity v oblasti Česka Kanada. Zanalyzoval jsem kvantitu a také kvalitu rozložení lůžek v jednotlivých ubytovacích zařízeních. Pro lepší orientaci jsem si oblast České Kanady rozdělil do 9 částí, a to na Jindřichův Hradec, Horní Pěna, Číměř, Nová Bystřice, Kunžak, Staré Město pod Landštejnem, Slavonice, Český Rudolec a Dačice. Při inventarizaci všech zařízení nabízející ubytovací služby jsem provedl rozdělení ubytovacích zařízení do 6 kategorií a jejich doprovodné služby do 3 kategorií. Sesbíraná data jsem publikoval v tabulkách a grafech, grafické znázornění bylo vytvořeno v programu ArcGIS 10.1. V příloze se nachází souhrnný seznam veškerých ubytovacích zařízení v oblasti. V úvodu mě bakalářské práce jsem stanovil hypotézy, které jsem stanovil bez předešlé zkušenosti s ubytovacími zařízeními v České Kanadě, a byly stanoveny na mém vlastním subjektivním pohledu na ubytovací možnosti v této oblasti. Šetřením jsem se snažil původní hypotézy potvrdit, případně vyvrátit. Hypotéza č. 1: „Nabídka lůžkové kapacity v oblasti Česká Kanada je nízká“. Na území České Kanady o celkové rozloze přibližně 300 km2 nabízí ubytovací služby celkem 228 zařízení o celkové kapacitě 4455 lůžek. Průměrně na 1 km2 připadá 14,85 lůžek a na jedno ubytovací zařízení připadá 19,54 lůžek. Z celkové analýzy vyplývá, že nabídka ubytovací kapacity v České Kanadě je nízká. Tím se moje stanovená hypotéza potvrdila. Hypotéza č. 2: „Největším počtem lůžkové kapacity ve zkoumané oblasti disponují hotely“. Ve zkoumané oblasti se nachází celkem 18 hotelů s celkovou kapacitou 764 lůžek. Počtem nabízených lůžek se hotely řadí až na třetí místo v počtu lůžek. Větší ubytovací kapacitu poskytují penziony se 1473 lůžky, a také ubytování v apartmánech nebo v soukromí, které dohromady nabízí 787 lůžek. Z tohoto šetření vyplývá, že tato hypotéza se nepotvrdila a hotely neposkytují největší počet lůžkové kapacity.

64

Hypotéza č. 3: „Na území České Kanady převládají počtem lůžek hromadná ubytovací zařízení“. Z celkového počtu 228 ubytovacích zařízení je 96 objektů hromadného typu ubytování (hotely, penziony, ubytovny a chatky/kempy) a 132 objektů individuálního typu ubytování (apartmány/ubytování v soukromí, chaty/chalupy). V objektech hromadného typu ubytování je k dispozici celkem 3053 lůžek, zbylých 1402 lůžek je možné využít v objektech individuálního typu ubytování. Přestože je hromadného ubytovacího zařízení v oblasti méně o 36 objektů než typu individuálního, nabízí hromadná ubytovací zařízení téměř dvakrát více lůžek než individuální zařízení. Z těchto výsledků je patrné, že má hypotéza se potvrdila. Hypotéza č. 4: „Ubytovací zařízení poskytují nejčastěji služby nadstandardního charakteru“. Ubytovací zařízení všech kategorii, která se vyskytují ve zkoumané oblasti, nabízí svým klientům služby všech tří kategorií, standardní, nadstandardní i exklusivní služby. Z celkového počtu 228 ubytovacích zařízení jich 84 nabízí služby standardního typu, 101 ubytovacích zařízení poskytuje služby nadstandardního typu a zbylých 43 ubytovacích zařízení nabízí služby exklusivní. Na základě šetření mohu potvrdit mou předem stanovenou hypotézu, že ubytovací zařízení nabízí nejčastěji služby nadstandardní. Při získávání dat potřebná k analýze kvantity a kvality lůžkových kapacit v oblasti Česká Kanada jsem nenašel žádný souhrnný seznam ubytovacích zařízení pro danou oblast. Informační centra, cestovní agentury zaměřující se na Českou Kanadu a ani obecní úřady jednotlivých obcí neposkytují kompletní seznam. Z toho důvodu bylo nutné spojit dostupné informace o nabídce ubytování z více pramenů, na jehož základě jsem poté mohl vytvořit souhrnný seznam. Pro zvýšení a zlepšení komfortu pro účastníky cestovního ruchu v oblasti je lepší, když by takový seznam ubytovacích zařízení měli k dispozici. Zvýší to nejen dostupnost informací ale také kvalitu ubytování v České Kanadě. Bude li ze stran informačních center zaměřených na Českou Kanadu a také obecních úřadů jednotlivých obcí v oblasti zájem, rád tento souhrnný seznam poskytnu k jejich využití pro větší rozvoj a zkvalitnění cestovního ruchu v oblasti Česká Kanada.

65

Seznam použité literatury Tištěné zdroje [1] PETRŮ, Zdenka. Základy ekonomiky cestovního ruchu. 2., upr. vyd. Praha: Idea

servis, 2007, 124 s. ISBN 9788085970555. [2] LINDEROVÁ, Ivica. Cestovní ruch: základy a právní úprava. 1. vyd. Jihlava:

Vysoká škola polytechnická Jihlava, 2013, 265 s. ISBN 978-80-87035-82-5. [3] ORIEŠKA, Ján. Služby v cestovním ruchu. 1. vyd. Praha: Idea servis, 2010, 405 s.

ISBN 978-808-5970-685. [4] RYGLOVÁ, Kateřina, Michal BURIAN a Ida VAJČNEROVÁ. Cestovní ruch -

podnikatelské principy a příležitosti v praxi. 1. vyd. Praha: Grada, 2011, 213 s. ISBN 978-80-247-4039-3. [5] VANÍČEK, Jiří a Vladimír KŘESŤAN. Marketing cestovního ruchu. Praha:

Ministerstvo pro místní rozvoj Č R, Praha, 2007, 30 s. ISBN CZ.04.1.03/4.2.00.1/0001. Dostupné

z:

http://www.mmr.cz/getmedia/ba898846-3cc2-4274-9c8e-

6bb974c08475/GetFile20.pdf

Bakalářské práce [12] STOUPENEC, Lukáš. Možnosti lyžařské turistiky v oblasti Česká Kanada. 2011. Bakalářská práce. Masarykova Univerzita, fakulta sportovní, Brno. [17] (HAVLÍČKOVÁ, Anna. Venkovská turistika v oblasti Česká Kanada. 2010.

Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava).

Internetové zdroje [6] Oficiální klasifikace v ČR. HotelStars.cz [online]. © 2010 - 2014 [cit. 2015-03-25].

Dostupné z:http://www.hotelstars.cz/oficialni-klasifikace-v-cr [7] Charakteristika a význam cestovního ruchu v Česku. CzechTourism [online]. © Copyright

2005-2014

[cit.

2015-03-25].

Dostupné

z:

http://old.czechtourism.cz/didakticke-podklady/1-charakteristika-a-vyznam-cestovnihoruchu-v-cesku/

66

[8]

Česká

Kanada.

[online].

[cit.

Dostupné

2015-03-25].

z:

http://infocentrum.jh.cz/cs/ceska-kanada.html [9]

Turistické

informace.

[online].

[cit.

Dostupné

2015-03-25].

z:

http://novadomus.cz/ckanada/region/informace.php [10]

Název

regionu.

[online].

[cit.

Dostupné

2015-03-25].

z:

www.ceska-

kanada.cz/nazev-regionu.html [11] Vymezení a charakteristika oblasti. [online]. [cit. 2015-03-25]. Dostupné z:

http://www.rudolec.cz/kanad-cz.html [13]

Příroda

České

Kanady.

[online].

[cit.

2015-03-29].

Dostupné

z:

www.novadomus.cz/ckanada/region/priroda.php [14] Krajina. [online]. [cit. 2015-03-25]. Dostupné z: www.ceska-kanada.cz/krajina.html [15]

Přírodní

památky.

[online].

[cit.

2015-03-29].

Dostupné

z:

Dostupné

z:

http://www.novadomus.cz/ckanada/pamatky/priroda.php [16]

Přírodní

památky.

[online].

[cit.

2015-03-29].

http://www.novadomus.cz/ckanada/pamatky/pamatky.php [18] Železniční doprava na úzkorozchodných tratích. [online]. [cit. 2015-03-29].

Dostupné z: http://jhmd.cz/o-nas [19]

Cykloturistické

trasy.

[online].

[cit.

2015-04-02].

Dostupné

z:

2015-04-02].

Dostupné

z:

http://www.novadomus.cz/ckanada/turistika/cyklo.php [20]

Zimní

běžecké

trasy.

[online].

[cit.

http://www.novadomus.cz/ckanada/turistika/lyze.php [21]

Historie

Jindřichova

Hradce.

[cit.

2015-03-25].

Dostupné

z:

[cit.

2015-03-25].

Dostupné

z:

[online].

http://www.novadomus.cz/jhradec/mesto/mesto.php [22]

Historie

Jindřichova

Hradce.

[online].

http://infocentrum.jh.cz/cs/o-meste/historie-jindrichova-hradce.html [23] Současnost Jindřichova Hradce. [online]. [cit. 2015-03-25]. Dostupné z:

http://www.novadomus.cz/jhradec/mesto/soucasnost.php 67

[24] Historie obce Nová Bystřice.

[online]. [cit. 2015-03-25]. Dostupné z:

http://novadomus.cz/ckanada/pamatky/novabystrice.php [25]

Nová

Bystřice

informace.

[online].

[cit.

2015-03-25].

Dostupné

z:

http://www.novabystrice.cz/zakladni-informace/ms-1789/p1=1789 [26]

Obec

Horní

Pěna.

[online].

[cit.

2015-04-06].

Dostupné

z:

http://www.hornipena.cz/index.php?nid=736&lid=cs&oid=1717920 [27]

Historie

města

Slavonice.

[online].

[cit.

2015-04-06].

Dostupné

z:

http://www.i.slavonice-mesto.cz/historie-mesta/d-2547/p1=25044 [28]

Obec

[online].

Slavonice.

[cit.

2015-04-06].

Dostupné

z:

http://www.slavonice.cz/mesto/3 [29]

Obec

Český

Rudolec.

[online].

[cit.

2015-04-08].

Dostupné

z:

Dostupné

z:

http://www.ceskyrudolec.cz/cesky-rudolec-a-okoli/d-11538/p1=3574 [30]

Historie

města

Dačice.

[online].

[cit.

2015-04-08].

http://www.dacice.cz/turistika-1/historie/ [31] Město Dačice. [online]. [cit. 2015-04-08]. Dostupné z: http://www.dacice.cz/mesto-

3/informace-o-meste/ [32] Historie Starého Města pod Landštejnem. [online]. [cit. 2015-04-08]. Dostupné z:

http://www.staremestopl.cz/vismo/dokumenty2.asp?id_org=15459&id=1114&p1=1058 [33] Staré Město pod Landštejnem. [online]. [cit. 2015-04-14]. Dostupné z:

http://www.srdceceskekanady.cz/stare-mesto-pod-landstejnem.html [34]

Obec

Kunžak.

[online].

[cit.

2015-04-14].

Dostupné

z:

http://www.kunzak.cz/cs/section-19/8/casti-obce-kunzak.htm [35]

Historie

obce

Číměř.

[online].

[cit.

2015-04-14].

Dostupné

z:

http://www.obeccimer.cz/www/obeccimer/fs/historie.pdf.pdf [36]

Obec

Číměř.

[online].

[cit.

2015-04-14].

Dostupné

z:

http://www.obeccimer.cz/obec/o-obci/

68

Seznam zkratek UNWTO – Světová organizace cestovního ruchu OSN – Organizace spojených národů UZ – Ubytovací zařízení

Seznam tabulek Tabulka č. 1: Počet lůžek v jednotlivých kategorií UZ v oblasti Jindřichův Hradec ..... 29 Tabulka č. 2: Rozdělení doprovodných služeb v jednotlivých kategorií UZ v oblasti Jindřichův Hradec ........................................................................................................... 30 Tabulka č. 3: Počet lůžek v jednotlivých kategorií UZ v oblasti Nová Bystřice ............ 31 Tabulka č. 4: Rozdělení doprovodných služeb v jednotlivých kategorií UZ v oblasti Nová Bystřice ................................................................................................................. 32 Tabulka č. 5: Počet lůžek v jednotlivých kategorií UZ v oblasti Horní Pěna................. 34 Tabulka č. 6: Rozdělení doprovodných služeb v jednotlivých kategorií UZ v oblasti Horní Pěna ...................................................................................................................... 35 Tabulka č. 7: Počet lůžek v jednotlivých kategorií UZ v oblasti Slavonice ................... 36 Tabulka č. 8: Rozdělení doprovodných služeb v jednotlivých kategorií UZ v oblasti Slavonice ......................................................................................................................... 37 Tabulka č. 9: Počet lůžek v jednotlivých kategorií UZ v oblasti Český Rudolec .......... 39 Tabulka č. 10: Rozdělení doprovodných služeb v jednotlivých kategorií UZ v oblasti Český Rudolec ................................................................................................................ 39 Tabulka č. 11: Počet lůžek v jednotlivých kategorií UZ v oblasti Dačice...................... 41 Tabulka č. 12: Rozdělení doprovodných služeb v jednotlivých kategorií UZ v oblasti Dačice ............................................................................................................................. 42 Tabulka č. 13: Počet lůžek v jednotlivých kategorií UZ v oblasti Staré Město pod Landštejnem .................................................................................................................... 43

69

Tabulka č. 14: Rozdělení doprovodných služeb v jednotlivých kategorií UZ v oblasti Staré Město pod Landštejnem......................................................................................... 44 Tabulka č. 15: Počet lůžek v jednotlivých kategorií UZ v oblasti Kunžak .................... 46 Tabulka č. 16: Rozdělení doprovodných služeb v jednotlivých kategorií UZ v oblasti Kunžak ............................................................................................................................ 47 Tabulka č. 17: Počet lůžek v jednotlivých kategorií UZ v oblasti Číměř ....................... 48 Tabulka č. 18: Rozdělení doprovodných služeb v jednotlivých kategorií UZ v oblasti Číměř .............................................................................................................................. 49 Tabulka č. 19: Rozdělení doprovodných služeb dle kategorie v oblasti Česká Kanada ............................................................................................................................ 59

Seznam grafů Graf č. 1: Procentuální podíl lůžek v oblasti Jindřichův Hradec .................................... 29 Graf č. 2: Rozložení doprovodných služeb v oblasti Jindřichův Hradec........................ 30 Graf č. 3: Procentuální podíl lůžek v oblasti Nová Bystřice .......................................... 32 Graf č. 4: Rozložení doprovodných služeb v oblasti Nová Bystřice .............................. 33 Graf č. 5: Procentuální podíl lůžek v oblasti Horní Pěna ............................................... 34 Graf č. 6: Rozložení doprovodných služeb v oblasti Horní Pěna ................................... 35 Graf č. 7: Procentuální podíl lůžek v oblasti Slavonice .................................................. 37 Graf č. 8: Rozložení doprovodných služeb v oblasti Horní Pěna ................................... 38 Graf č. 9: Procentuální podíl lůžek v oblasti Český Rudolec ......................................... 39 Graf č. 10: Rozložení doprovodných služeb v oblasti Český Rudolec ........................... 40 Graf č. 11: Procentuální podíl lůžek v oblasti Dačice .................................................... 41 Graf č. 12: Rozložení doprovodných služeb v oblasti Dačice ........................................ 42 Graf č. 13: Procentuální podíl lůžek v oblasti Staré Město pod Landštejnem................ 44 70

Graf č. 14: Rozložení doprovodných služeb v oblasti Staré Město pod Landštejnem ... 45 Graf č. 15: Procentuální podíl lůžek v oblasti Kunžak ................................................... 46 Graf č. 16: Rozložení doprovodných služeb v oblasti Kunžak....................................... 47 Graf č. 17: Procentuální podíl lůžek v oblasti Číměř ..................................................... 49 Graf č. 18: Rozložení doprovodných služeb v oblasti Číměř ......................................... 50 Graf č. 19: Lůžková kapacita v jednotlivých obcích v oblasti Česká Kanada ................ 51 Graf č. 20: Procentuální zobrazení rozložení služeb v oblasti Česká Kanada ................ 59

Seznam obrázků Obrázek č. 1: Kartogram rozložení lůžkové kapacity oblasti Česká Kanada ................. 59 Obrázek č. 2: Kartogram rozložení lůžkových kapacit hotelů v oblasti Česká Kanada ............................................................................................................................ 60 Obrázek č. 3: Kartogram rozložení lůžkových kapacit penzionů v oblasti Česká Kanada ............................................................................................................................ 61 Obrázek č. 4: Kartogram rozložení lůžkové kapacity apartmánů oblasti Česká Kanada ............................................................................................................................ 62 Obrázek č. 5: Kartogram rozložení lůžkové kapacity chat/chalup oblasti Česká Kanada ............................................................................................................................ 63 Obrázek č. 6: Kartogram rozložení lůžkové kapacity ubytoven v oblasti Česká Kanada ............................................................................................................................ 64 Obrázek č. 7: Kartogram rozložení lůžkových kapacit chatek/kempů v oblasti Česká Kanada ............................................................................................................................ 63 Obrázek č. 8: Kartogram standardních služeb v oblasti Česká Kanada ......................... 66 Obrázek č. 9: Kartogram nadstandardních služeb v oblasti Česká Kanada .................... 69 Obrázek č. 10: Kartogram exklusivních služeb v oblasti Česká Kanada ....................... 70

71

Přílohy Seznam příloh Příloha č. 1: Seznam hotelů v oblasti Česká Kanada ...................................................... 72 Příloha č. 2: Seznam penzionů v oblasti Česká Kanada ................................................. 73 Příloha č. 3: Seznam hotelů v oblasti Česká Kanada ...................................................... 76 Příloha č. 4: Seznam hotelů oblasti Česká Kanada ......................................................... 79 Příloha č. 5: Seznam hotelů oblasti Česká Kanada ......................................................... 82 Příloha č. 6: Seznam hotelů v oblasti Česká Kanada ...................................................... 82

Příloha č. 1: Seznam hotelů v oblasti Česká Kanada

Hotel

Obec

Hotel Perla

Jindřichův Hradec

Hotel Vajgar

Jindřichův Hradec

OREA Hotel Concertino Zlatá Husa

Jindřichův Hradec

Grand Hotel Černý Orel

Jindřichův Hradec

Hotel Bílá paní

Jindřichův Hradec

Hotel Frankův dvůr

Jindřichův Hradec

Lesní Hotel Peršlák

Nová Bystřice

Hotel Fogl

Nová Bystřice

Hotel NOBYS

Nová Bystřice

Hotel v České Kanadě

Nová Bystřice

Hotel ALFA

Slavonice

Hotel ARKÁDA

Slavonice

72

Hotel BESÍDKA

Slavonice

Hotel U RŮŽE

Slavonice

Hotel U Koníčka

Dačice

Hotel Dyje

Dačice

Hotel U Stadionu

Dačice

Hotel Landštejnský Dvůr

Staré Město pod Landštejnem


Příloha č. 2: Seznam penzionů v oblasti Česká Kanada Penzion

Obec

Penzion Měšťan

Jindřichův Hradec

Penzion u Hesů

Jindřichův Hradec

Pension Skrýchov

Jindřichův Hradec

Penzion Panama

Jindřichův Hradec

penzion Gentleman

Jindřichův Hradec

U Trojice

Jindřichův Hradec

Penzion Dobré časy

Jindřichův Hradec

Penzion Dobré časy

Jindřichův Hradec

Penzion na 15. Poledníku

Jindřichův Hradec

Děbolín

Jindřichův Hradec

Penzion Pod Zámkem

Jindřichův Hradec

Penzion Tancerová

Jindřichův Hradec

Penzion Iga

Jindřichův Hradec

73

penzion Romance

Jindřichův Hradec

penzion Pavel Prášek

Jindřichův Hradec

Penzion Kapitán

Jindřichův Hradec

Penzion Eva

Jindřichův Hradec

Penzion u Muzea

Jindřichův Hradec

Penzion na Hradbách

Jindřichův Hradec

Penzion u Papoušků

Jindřichův Hradec

Penzion u Keramika

Jindřichův Hradec

Penzion u Václava JH

Jindřichův Hradec

Penzion Marie

Jindřichův Hradec

Penzion U starýho dubu

Jindřichův Hradec

Pension Gibbon

Jindřichův Hradec

Udírna

Jindřichův Hradec

Penzion Hana Club

Jindřichův Hradec

Penzion Pod věží

Jindřichův Hradec

U Součků

Jindřichův Hradec

Penzion U Tkadlen

Jindřichův Hradec

Penzion Ovčárna

Nová Bystřice

Penzion na Bojišti

Nová Bystřice

Penzion U Zvěřinů

Nová Bystřice

Penzion U Paulánů

Nová Bystřice

Penzion U Dračice

Nová Bystřice

74

Penzion ve Smrčné

Nová Bystřice

Penzion Blanko

Nová Bystřice

Penzion Medvědí Paseka

Nová Bystřice

Penzion Bobas

Nová Bystřice

Penzion U Kostela

Nová Bystřice

Wellness penzion LIFE

Nová Bystřice

Penzion U Myslivců

Nová Bystřice

Penzion Racek

Horní Pěna

Penzion Bejčkův Mlýn

Slavonice

Penzion Petrik

Slavonice

Penzion Na Zámečku

Slavonice

Selský Dvůr

Slavonice

Penzion Čas

Český Rudolec

Penzion Rudolec

Český Rudolec

Penzion Zámek

Český Rudolec

Penzion u Kačenky

Dačice

Penzion Dačice

Dačice

Penzion Chytrov

Dačice

Sluneční Hodiny

Dačice

Penzion Ve Škole

Dačice

Sportcentrum Rockhill

Dačice

Penzion Adria


75

Penzion Arabela

Kunžak

Penzion Cihelna

Kunžak

Penzion Bělidlo

Kunžak

Penzion Klondike

Kunžak

Penzion Skalíček

Kunžak

Penzion U Točíka

Kunžak

Penzion LIFE

Číměř Zdroj: vlastní data, 2015

Příloha č. 3: Seznam apartmánů v oblasti Česká Kanada Apartmány

Obec

Privat Buk 100

Jindřichův Hradec

Privat Myra

Jindřichův Hradec

Jezdecká stáj Robin

Jindřichův Hradec

Mika

Jindřichův Hradec

Apartmán u zámku

Jindřichův Hradec

Ubytování v Soukromí - Zdeňka Kolářová

Jindřichův Hradec

Jiří Kolář - privat

Jindřichův Hradec

Rekreační byt

Jindřichův Hradec

Apartmán č.p. 4/I

Jindřichův Hradec

Rekreační dům Liduška

Jindřichův Hradec

U Soukupů

Jindřichův Hradec

Privat Astra

Jindřichův Hradec

76

Na Vejminku

Jindřichův Hradec

František Sládek - privat

Jindřichův Hradec

Eva Krejčová - privat

Jindřichův Hradec

Věra Hronzová - privat

Jindřichův Hradec

U Tomáše

Jindřichův Hradec

Ubytování U Nováků

Jindřichův Hradec

Dům Avalon

Jindřichův Hradec

U zámku

Jindřichův Hradec

Blanka Holoubková - privat

Jindřichův Hradec

Apartmány Sluníčko

Nová Bystřice

Apartments Elisabeth

Nová Bystřice

Blanko

Nová Bystřice

Golfvillage Obora

Nová Bystřice

Pohádková usedlost

Nová Bystřice

Apartmány Obora

Nová Bystřice

Ubytování Bednářová

Nová Bystřice

Ubytování u Volků

Nová Bystřice

U Dohnalů

Nová Bystřice

Na Větrově

Nová Bystřice

Ve Smrčné

Nová Bystřice

Apartmán U Jezírka

Nová Bystřice

Ubytování u Jantačů

Horní Pěna

77

Apartmán Horní Pěna

Horní Pěna

Ubytování Tomanovi

Horní Pěna

Secesní dům

Slavonice

Rekreační dům Jiří Nerad

Slavonice

Apartmán Pod Věží

Slavonice

Apartmán Cejpková Jana

Slavonice

Apartmán Geistovi

Slavonice

Na Staré Poště

Slavonice

U Svatého Ducha

Slavonice

Vila Slavonice

Slavonice

Zahradní domek

Slavonice

Apartmán Rozporka

Slavonice

Apartmán Renesance

Slavonice

U Svatého Floriána

Slavonice

Ubytování Český Rudolec

Český Rudolec

Apartmán Roman Pátek

Český Rudolec

Nad Koupalištěm

Dačice

Apartmány Duo

Dačice

Apartmán na Chalupě

Dačice

Privát Denny

Dačice

Apartmán Bouda

Dačice

Penzion Markovická


78

Apartmán Pod Landštejnem


Pod Věží


Apartmán u Zdendy


Ubytování Podlesí


Ubytování Klvaňová


Ubytování Hošek


Ubytování U Martínků

Kunžak

Ubytování Sobek

Kunžak

Ubytování Burian

Kunžak

Ubytování v soukromí čp. 82

Kunžak

Rošáda

Kunžak

Ubytování Číměř 40

Číměř


Příloha č. 4: Seznam chat a chalup v oblasti Česká Kanada Chata/chalupa

Obec

Chalupa Karolína

Jindřichův Hradec

chata Zahradní bungalow

Jindřichův Hradec

chata Beranovi

Jindřichův Hradec

Tadeáš Chrobok - chata

Jindřichův Hradec

Chalupa Studený Pramen

Nová Bystřice

Chalupa U Potoka

Nová Bystřice

Chaty Walter

Nová Bystřice

79

Chata Haughschlag

Nová Bystřice

Chalupa v Novém Vojířově

Nová Bystřice

Chata Augustín

Horní Pěna

Chalupa Statek

Horní Pěna

Chata s bazénem

Horní Pěna

Ranch Veselíčko

Slavonice

Renesanční dům

Slavonice

Chalupa Maříž

Slavonice

Ubytování u Berušky

Slavonice

Chata Stálkov

Slavonice

U Dřevaře

Český Rudolec

Na Hrázi

Český Rudolec

Mlýn U Splavu

Dačice

U Starého Hobzi

Dačice

Lesní chalupa Filipov


Chalupa u Heřmánků


Chalupa u Součků


Chalupa U Čerta

Kunžak

Chalupa Kaproun

Kunžak

Chalupa Studený Pramen

Kunžak

Chalupa U Viklanu

Kunžak

Chata Eldorádo

Kunžak

80

Lesní azyl

Kunžak

Hobití Doupě

Kunžak

Srb U Kocoura

Kunžak

Chata Vyhlídka

Kunžak

Chata Komorník

Kunžak

Chata Ajax

Kunžak

Chata U Císaře

Kunžak

Chata Vodní ráj

Kunžak

Chata Orlí Hnízdo

Kunžak

Strmilovská chalupa

Kunžak

Chalupa Meziluka

Číměř

Samota Haring

Číměř

Statek

Číměř

Chalupa elfa Evelína

Číměř

Chalupa Číměř

Číměř

Chata Kunějovské samoty

Číměř

Chalupa Kunějovské samoty

Číměř

Chalupa Česká Kanada

Číměř

Žlutohnědá Chalupa

Číměř


81

Příloha č. 5: Seznam ubytoven v oblasti Česká Kanada Ubytovna

Obec

Jindřichův Hradec - ubytovna

Jindřichův Hradec

Ubytovna Jitka

Jindřichův Hradec

Turistická ubytovna TJ Slovan

Jindřichův Hradec

Ubytovna Správy vojenského bytového fondu

Jindřichův Hradec

Ubytování ve sportovní hale

Nová Bystřice

TJ Centropen

Dačice Zdroj: vlastní data, 2015

Příloha č. 6: Seznam chatek a kempů v oblasti Česká Kanada

Chatky/kemp

Obec

Cyklocamp pod Landštejnem

Nová Bystřice

Rekreační středisko Walter

Nová Bystřice

Ubytování Karel Kunc

Slavonice

Chatová osada Strmilov

Staré Město pod landštejnem

Autocamp Komorník

Kunžak

Autokemp Zvůle

Kunžak

Rekreační centrum Česká Kanada

Kunžak


82

Kvantitativní a kvalitativní prostorová distribuce lůžkových kapacit v oblasti Česká Kanada

Recommend Documents