Zhodnocení potenciálu wellness turistiky v Jihomoravském kraji

Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta

Zhodnocení potenciálu wellness turistiky v Jihomoravském kraji Bakalářská práce

Vedoucí práce: Ing. Klára Mrkosová

Irena Oličová

Brno 2011

Ráda bych na tomto místě poděkovala Ing. Kláře Mrkosové, vedoucí mé bakalářské práce, za její ochotný přístup, odborné vedení a cenné rady, které mi velmi pomohly při zpracování této práce. Také děkuji všem, kteří věnovali svůj čas vyplnění dotazníku a umoţnili mi tak získat potřebné údaje.

Prohlašuji, ţe jsem tuto bakalářskou práci vypracovala samostatně na základě vlastních zjištění a materiálů, které uvádím v seznamu pouţité literatury. V Brně dne 5. května 2011

__________________

Abstract Oličová, I. Evaluation of wellness tourism potencial in the Southern Moravia region. Bachelor thesis. Brno: Mendel University in Brno, 2011. The main objective of this bachelor thesis is to create a rating methodology of wellness resorts in the Czech republic. The methodology is based on consumers´ preferences in the field of wellness tourism, which were obtained in a primary marketing research using questionnaires. Consequently, the methodology was applied on selected wellness hotels in the Southern Moravia region. This thesis also provides recommendations for the wellness resorts to improve their products and services in the field of wellness tourism. Keywords Tourism, wellness tourism, wellness, health, questionnaire, SWOT analysis.

Abstrakt Oličová, I. Zhodnocení potenciálu wellness turistiky v Jihomoravském kraji. Bakalářská práce. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2011. Hlavním cílem této bakalářské práce je vytvořit metodiku hodnocení wellness resortů v České republice. Metodika je zaloţena na preferencích spotřebitelů v oblasti wellness turistiky, které byly zjištěny z primárního marketingového výzkumu pomocí dotazníku. Následně byla metodika aplikována na vybrané wellness hotely v Jihomoravském kraji. Součástí práce je také poskytnout doporučení, která by wellness resortům mohla pomoci zlepšit produkty a sluţby v oblasti wellness turistiky. Klíčová slova Cestovní ruch, wellness turistika, wellness, zdraví, dotazník, SWOT analýza.

Obsah

5

Obsah 1

Úvod a cíl práce

9

1.1

Úvod .......................................................................................................... 9

1.2

Cíl práce .................................................................................................... 9

2

Metodika

11

3

Literární přehled

12

3.1

Cestovní ruch ........................................................................................... 12

3.2

Dělení cestovního ruchu .......................................................................... 13

3.2.1

Dělení cestovního ruchu dle motivace účástníků ............................ 13

3.2.2

Dělení cestovního ruchu dle místa realizace ................................... 14

3.2.3

Dělení cestovního ruchu dle délky pobytu ...................................... 14

3.2.4

Dělení cestovního ruchu dle počtu účastníků ................................. 15

3.2.5

Dělení cestovního ruchu dle způsobu zabezpečení cesty ................ 15

3.2.6

Dělení cestovního ruchu dle způsobu financování .......................... 15

3.3

3.3.1

Lázeňský a léčebný cestovní ruch .................................................... 16

3.3.2

Historie lázeňství ............................................................................. 17

3.3.3

Lázeňství v České republice ............................................................. 17

3.3.4

Druhy lázeňské péče ........................................................................ 19

3.4

4

Zdravotní cestovní ruch ........................................................................... 15

Wellness jako součást zdravotního cestovního ruchu............................. 19

3.4.1

Pojem wellness ................................................................................. 19

3.4.2

Co vše wellness zahrnuje ................................................................ 20

3.4.3

Wellness versus lázeňství................................................................ 23

3.4.4

Wellness zařízení ............................................................................ 24

3.4.5

Organizace wellness ........................................................................ 27

Vlastní práce

30

4.1

Metodika hodnocení wellness resortů .................................................... 30

4.2

Tvorba metodiky ..................................................................................... 30

6

Obsah

4.2.1

Skupina otázek pro určení vah ....................................................... 30

4.2.2

Vyhodnocení otázek první skupiny ................................................. 31

4.2.3

Vyhodnocení otázek druhé skupiny ................................................ 37

4.2.4

Vyhodnocení otázek třetí skupiny ...................................................43

4.3

Aplikace metodiky v praxi .......................................................................43

4.3.1

OREA Wellness Hotel Santon ........................................................ 44

4.3.2

Wellness Hotel PANORAMA .......................................................... 50

4.3.3

Wellness Hotel CELNICE ................................................................ 54

4.3.4

Srovnání hodnocených hotelů .........................................................58

4.4

Potenciál wellness turistiky v Jihomoravském kraji...............................62

4.4.1

SWOT analýza ..................................................................................62

4.4.2

Doporučení ..................................................................................... 64

5

Diskuze

66

6

Závěr

68

7

Použitá literatura

70

8

Přílohy

73

Seznam tabulek

7

Seznam tabulek Tab. 1

Skupina otázek pro určení vah

31

Tab. 2

Služby wellness hotelu

32

Tab. 3

Cena za den wellness pobytu

32

Tab. 4

Lokalita wellness hotelu

33

Tab. 5

Způsob sledování akčních nabídek wellness pobytů

34

Tab. 6

Vybavení wellness hotelu

35

Tab. 7

Vybavení pokoje wellness hotelu

35

Tab. 8

Ostatní vybavení wellness hotelu

36

Tab. 9

Kategorie wellness hotelu

37

Tab. 10

Způsob dopravy do wellness hotelu

37

Tab. 11

Typ stravování v rámci wellness pobytu

38

Tab. 12

Nabízený typ kuchyně ve wellness hotelu

39

Tab. 13

Certifikovaný wellness hotel

39

Tab. 14

Internetové stránky wellness hotelu

40

Tab. 15

Kvalita internetových stránek wellness hotelu

40

Tab. 16

Způsob realizace wellness pobytu

41

Tab. 17

Způsob rezervace a nákupu wellness pobytu

41

Tab. 18

Akce pořádané wellness hotelem

42

Tab. 19

Pobytové balíčky wellness hotelu

43

Tab. 20

Hodnocení hotelu – OREA Wellness Hotel Santon

47

Tab. 21

Hodnocení hotelu – Wellness Hotel PANORAMA

51

Tab. 22

Hodnocení hotelu – Wellness Hotel CELNICE

55

8

Seznam tabulek

Tab. 23

Srovnání hodnocených hotelů

59

Tab. 24

Matice SWOT

63

Úvod a cíl práce

9

1 Úvod a cíl práce 1.1

Úvod

Touha cestovat provází člověka od nepaměti, mění se jen důvody a pohnutky jeho cest. Cestování tedy není pro člověka něčím novým, spojeným s moderní dobou. Zatímco dříve bylo cestování spojeno hlavně s rozšiřováním a poznáváním nových území, dnes patří k důleţitým prvkům volného času člověka. Právě volný čas, moţnost svobodně cestovat a dostatek finančních prostředků jsou hlavními předpoklady pro rozvoj tohoto odvětví. Cestovní ruch je důleţitou částí národního hospodářství a má také vliv na mnoho dalších odvětví. Je důleţitým zdrojem příjmů, pracovních míst a také významným činitelem ve vztahu k rozvoji regionů. Z těchto důvodů je nezbytné toto dynamicky rostoucí odvětví dále rozvíjet a podporovat vznik nových příleţitostí. S dobou se však mění ţivotní styl obyvatel, jejich potřeby a preference. Dochází k technologickému rozvoji, který s sebou přináší nové moţnosti. Všechny tyto aspekty se odráţí v cestovním ruchu a vyvíjí se tak i jeho nabídka. Vznikají nové produkty cestovního ruchu a ty se snaţí přizpůsobovat současné poptávce. Technický pokrok umoţňuje vznik nových forem cestovního ruchu, jakou je kupříkladu geocaching, vesmírná turistika či různé druhy adrenalinové turistiky. Touha vyzkoušet nové věci vede ke vzniku produktů záţitkové turistiky, která se díky tomu rychle rozvíjí. Trendy jako důraz na zdravý ţivotní styl a stále větší uvědomování si významu ekologie a udrţitelného rozvoje vedou k růstu poptávky po venkovské turistice, pobytech v lázních či wellness produktech. Pro moderní dobu je typické, ţe dochází ke stále většímu zatěţování organismu člověka a ten prochází častými stresovými situacemi. Je tedy pochopitelné, ţe wellness turistika je dnes na vzestupu a patří mezi vyhledávané formy cestovního ruchu. Člověk potřebuje v této hektické době uvolnění a relaxaci, kterou mu právě wellness zařízení mohou poskytnout. Je proto důleţité, aby tato zařízení reflektovala preference spotřebitelů, jelikoţ poptávka dnes určuje nabídku a náročnost zákazníků stále vzrůstá. V této práci bude na základě zjištěných preferencí spotřebitelů navrţena metodika hodnocení wellness resortů, a to za účelem zkvalitnění nabízených produktů a sluţeb wellness turistiky.

1.2 Cíl práce Hlavním cílem této bakalářské práce je navrhnout funkční metodiku hodnocení wellness resortů v České republice, a to na základě spotřebitelských preferencí v oblasti wellness turistiky. Metodika hodnocení bude aplikována na vybrané wellness resorty v Jihomoravském kraji. Ty budou hodnoceny například z hlediska profesionální úrovně, nabídky produktů a sluţeb, cenové úrovně

10

Úvod a cíl práce

a dopravní dostupnosti. Díky této metodice hodnocení budou potenciální zákazníci schopni poznat kvalitu vybraného wellness zařízení a porovnat jej s ostatními. Jedním z dílčích cílů je zjistit, jaké jsou názory potenciálního zákazníka na produkty wellness cestovního ruchu. Pro splnění tohoto cíle bude provedeno dotazníkové šetření, které se hlouběji zabývá postoji respondentů k wellness turistice a zjišťuje jejich preference. Cílem práce je také zhodnocení silných a slabých stránek wellness turistiky v Jihomoravském kraji. Na to navazuje navrţení moţného lepšího vyuţití příleţitostí, které tento kraj nabízí a opatření vedoucích k eliminaci hrozeb. Součástí práce je formulace doporučení, která by wellness resortům slouţila pro další moţná zlepšování produktů a sluţeb v oblasti wellness turistiky.

Metodika

11

2 Metodika Prvním krokem při tvorbě této bakalářské práce bylo nastudování odborné literatury a dostupných zdrojů, které se zabývají problematikou cestovního ruchu, respektive wellness turistikou. Na základě toho pak byla vypracována první část práce, která se zabývá obecně vymezením cestovního ruchu a hlouběji se pak zaměřuje na zdravotní cestovní ruch, zvláště pak na jeho specifickou formu, kterou je wellness turistika. Pro vytvoření metodiky hodnocení wellness resortů bylo nutné určit preference spotřebitelů. Ty byly zjištěny na základě dotazníkového šetření. Před vypracováním jednotlivých otázek bylo potřeba vzít v úvahu, jaký je cíl dotazníkového šetření a jaký druh informací je potřeba získat. Samotné otázky si pak kladou za cíl určit poţadavky respondentů na wellness produkty a nabídku wellness hotelů. Dotazník byl mezi respondenty distribuován v elektronické podobě, a to za pomoci výzkumného systému ReLa Provozně ekonomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně. Sběr dat byl realizován po období tří týdnů a průzkumu se celkově zúčastnilo 250 respondentů. Pro statistické vyhodnocení dotazníku byl vyuţit program MS Excel balíčku Microsoft Office. Následně mohla být vytvořena samotná metodika hodnocení wellness resortů v České republice, která vychází z odpovědí respondentů získaných pomocí dotazníkového šetření. Metodika hodnocení byla v dalším kroku aplikována na vybraná wellness zařízení v Jihomoravském kraji, která byla posuzována například dle profesionální úrovně, nabídky produktů a sluţeb, cenové úrovně i dopravní dostupnosti. Tato zařízení byla vybrána náhodně. Podmínkou pro jejich výběr bylo to, ţe ve svém názvu pouţívají „wellness“. Aplikací metodiky byla zařízení zhodnocena a následně mezi sebou porovnána. Na základě výsledků průzkumu byly zhodnoceny silné a slabé stránky wellness turistiky v Jihomoravském kraji. Poté byla formulována doporučení pro další rozvoj wellness turistiky a navrţeno moţné lepší vyuţití příleţitostí, které tento kraj nabízí a opatření vedoucí k eliminaci hrozeb. V kapitole Diskuze byly uvedeny další poznatky vztaţené k wellness turistice. Rovněţ zde bylo diskutováno, jaké problémy se při řešení bakalářské práce vyskytly, proč k nim došlo a jak se jich příště vyvarovat. V kapitole Závěr bylo provedeno shrnutí nejdůleţitějších poznatků celé bakalářské práce.

12


3 Literární přehled 3.1 Cestovní ruch Cestovní ruch dnes můţeme vymezit různými způsoby a existuje velké mnoţství definic, které tento pojem vysvětlují. Podle Indrové (2007) lze na cestovní ruch nahlíţet ze dvou různých pohledů. Ten první vysvětluje pojem cestovní ruch jako způsob uspokojování potřeb. Jde tedy o oblast spotřeby koncového zákazníka. Druhou moţností je vymezení pojmu cestovní ruch jako oblasti podnikatelských příleţitostí. Tato dvě moţná vysvětlení pojmu se liší podle způsobu účasti člověka na cestovním ruchu, a to buď ze strany nabídky nebo ze strany poptávky. Vzhledem k významným přínosům cestovního ruchu do ekonomiky státu a zapojení širokého okruhu subjektů do tohoto odvětví můţeme říci, ţe jde o komplexní a sloţitý sociálně ekonomický jev. Na trhu je dnes řada podnikatelských subjektů, které v této oblasti nabízejí své sluţby koncovým zákazníkům. Ryglová (2009) uvádí, ţe mezi těmito subjekty jsou nejen zprostředkovatelé cestovního ruchu, tedy cestovní kanceláře a agentury, ale také poskytovatelé ubytovacích a stravovacích sluţeb či dopravci. K subjektům cestovního ruchu patří také orgány a organizace, které v této oblasti působí. Pojem cestovní ruch tedy můţeme brát i jako souhrn všech sluţeb, které jsou na tomto trhu poskytovány, neboli jako průmyslové odvětví. Další moţnou definicí cestovního ruchu je ta dle Hornerové a Swarbrookea (2003), kteří jej vymezují jako „krátkodobý přesun lidí na jiná místa, neţ jsou místa jejich obvyklého pobytu, za účelem pro ně příjemných činností“. Tato definice však blíţe nespecifikuje čas, který lidé musí strávit mimo své bydliště, aby byli povaţováni za turisty. Vzhledem k různým způsobům chápání pojmu cestovní ruch a velkému mnoţství definic se jevilo jako vhodné vytvořit obecně platnou definici, která by cestovní ruch vystihovala. Jak uvádí Ryglová (2009), důleţitým bodem se stala Mezinárodní konference o statistice cestovního ruchu, kterou uspořádala Světová organizace cestovního ruchu (UNWTO) v roce 1991 v kanadském hlavním městě Ottava. Na této konferenci byl podán návrh na sjednocení základních pojmů, které souvisejí s cestovním ruchem. Za cestovní ruch je tedy povaţována činnost osoby, cestující na přechodnou dobu do místa mimo její běţné ţivotní prostředí, a to na dobu kratší neţ je stanovena1, přičemţ hlavní účel její cesty je jiný neţ vykonávání výdělečné činnosti v navštíveném místě. Tato definice vystihuje základní charakteristiky, kterými se cestovní ruch vyznačuje. Jsou jimi změna místa pobytu, dočasný charakter pobytu a také nevýdělečnost. U mezinárodního cestovního ruchu je tato doba 1 rok, u domácího cestovního ruchu pak 6 měsíců 1


13

3.2 Dělení cestovního ruchu V odborné literatuře a dostupných zdrojích, které se zabývají problematikou cestovního ruchu, můţeme nalézt různá kritéria, na základě nichţ lze cestovní ruch členit. V následujcí podkapitole budou uvedena kritéria dělení cestovního ruchu, jak je uvádí ve své publikaci Indrová (2007). 3.2.1

Dělení cestovního ruchu dle motivace účástníků

 Rekreační cestovní ruch představuje nejobvyklejší formu účasti obyvatel na cestovním ruchu. Obvykle nejde jen o pasivní trávení volného času, ale spíše o aktivní pobyt v přírodě. Tento pobyt se uskutečňuje ve vhodném rekreačním prostředí (trávení času nejčastěji u vody, v horách či blízkosti lesa). Tato forma cestovního ruchu můţe být také spojena s různými sportovními či zájmovými aktivitami, například s houbařením. Mezi rekreační cestovní ruch můţeme rovněţ zařadit chataření a chalupaření.  Kulturně poznávací cestovní ruch se zaměřuje na poznávání historie, kultury a tradic, a to jak vlastního národa, tak i ostatních zemí. Tato forma cestovního ruchu má tedy edukativní charakter a přispívá k většímu rozhledu obyvatel. Řadíme sem návštěvu kulturně historických památek (hradů, zámků apod.), kulturních zařízení (muzea, galerie, knihovny a další) a také kulturních akcí (příkladem mohou být festivaly, folklórní festivaly či divadelní představení).  Cestovní ruch s náboženskou orientací neboli náboţenský cestovní ruch je zaměřen na návštěvu poutních a posvátných míst, ale také na návštěvu církevních památek a událostí.  Cestovní ruch se společenskými motivy se orientuje na společenské styky a mezilidskou komunikaci. Zahrnuje aktivity jako jsou návštěvy přátel a příbuzných či návštěvy společenských akcí. Spadá sem také klubová turistika, která se vyznačuje vytvářením skupin lidí na základě společných zájmů a oblíbených aktivit.  Cestovní ruch se vzdělávacími motivy se zaměřuje na další učení se a poznávání. Jde například o zájezdy s výukou jazyků či různých sportovních aktivit. Program bývá odborný a často jsou poskytovány také doplňující studijní materiály.  Zdravotně orientovaný cestovní ruch je zaměřen na zdravotní prevenci, rehabilitaci i léčení následků nemocí. Léčebný pobyt je realizován v lázních či jiných léčebných střediscích. Patří sem také různé ozdravné aktivity, kterými jsou například cvičení, masáţe či jiné léčebné procedury. Význam této formy cestovního ruchu se v současné době zvyšuje s uvědomováním si důleţitosti péče o vlastní zdravotní stav. Do zdravotního cestovního ruchu dnes řadíme také jeho poměrně novou formu – wellness turistiku.  Sportovně turistický cestovní ruch je realizován prostřednictvím krátkodobých i dlouhodobých pobytů se sportovní náplní. Můţe jít například o cykloturistiku, pěší turistiku nebo vodní turistiku. K této formě

14




 



cestovního ruchu řadíme rovněţ pasivní účast na sportovních akcích (jde-li o návštěvu těchto akcí mimo trvalé bydliště účastníků). Cestovní ruch orientovaný na poznání přírodního prostředí zahrnuje návštěvu přírodních rezervací, národních parků či chráněných krajinných oblastí. Je zaloţený na poznávání přírody a jejího ţivota. Do této kategorie řadíme rovněţ ekoturistiku, coţ je turistika ohleduplná k přírodnímu prostředí, která zachovává jeho původní hodnoty. Cestovní ruch s dobrodružnými motivy zahrnuje aktivity, které jsou často spojeny s nebezpečím a adrenalinem. Můţe jít o lovecké výpravy, sjezdy divokých řek, návštěvu nebezpečných oblastí nebo extrémní sporty. Cestovní ruch s profesními motivy je realizován převáţně v pracovním čase účastníků a je spojen s profesní činností a profesními zájmy. Do této formy cestovního ruchu spadá kongresový cestovní ruch, cestovní ruch veletrhů a výstav, obchodní cestovní ruch a také incentivní cestovní ruch. Cestovní ruch specificky orientovaný je tvořený různými specifickými aktivitami. Patří sem například nákupní cestovní ruch či politický cestovní ruch.

3.2.2

Dělení cestovního ruchu dle místa realizace

 Domácí cestovní ruch – účastníci nepřekračují státní hranice své země, jde tedy o cestovní ruch domácích obyvatel (neboli rezidentů) na území jejich státu. Do domácího cestovního ruchu však řadíme také spotřebu rezidentů spojenou s cestami do zahraničí, jestliţe byla tato spotřeba realizována na území České republiky (jde například o marţi cestovních kanceláří, které zajišťují zahraniční zájezd).  Zahraniční cestovní ruch – dochází při něm k překračování hranic států. Patří sem výjezdový a příjezdový cestovní ruch.  Aktivní cestovní ruch – jde o příjezdový cestovní ruch neboli příjezdy zahraničních návštěvníků do dané země. Zahrnuje celkový objem prostředků vydaných na cestovní ruch nerezidenty a plynoucích do České republiky.  Pasivní cestovní ruch – jedná se výjezdy občanů dané země do zahraničí. Zahrnuje tedy spotřebu rezidentů mimo Českou republiku.  Tranzitní cestovní ruch – dochází při něm k průjezdu cestujícího přes území jednoho státu cestou do jiného cílového státu. Řadíme sem také mezipřistání letadla, aniţ by cestující prošel celním odbavením a pasovou kontrolou. 3.2.3

Dělení cestovního ruchu dle délky pobytu

 Krátkodobý cestovní ruch je charakteristický krátkou dobou pobytu, zpravidla se jedná o maximálně tři přenocování.


15

 Dlouhodobý cestovní ruch zahrnuje pobyt s více jak třemi přenocováními. Počet přenocování však nesmí přesáhnout šest měsíců v domácím cestovním ruchu a jeden rok v zahraničním cestovním ruchu. 3.2.4

Dělení cestovního ruchu dle počtu účastníků

 Individuální – jde o takový cestovní ruch, kdy turista cestuje individuálně či s rodinou.  Skupinový – pobyt a cesta jsou zajišťovány hromadně pro různé kolektivy. Jeho zvláštní formou je klubový cestovní ruch. 3.2.5

Dělení cestovního ruchu dle způsobu zabezpečení cesty

 Organizovaný – cestu a pobyt zajišťují cestovní kanceláře nebo jiní zprostředkovatelé, účastník cestovního ruchu nakupuje jiţ ucelený zájezd (to znamená kombinaci minimálně dvou základních sluţeb cestovního ruchu, například dopravy a ubytování).  Neorganizovaný – veškeré sluţby si účastník vybírá sám a zajišťuje si je ve své reţii. 3.2.6

Dělení cestovního ruchu dle způsobu financování

 Volný cestovní ruch – účastník této formy cestovního ruchu si hradí veškeré náklady v plném rozsahu ze svých vlastních finančních prostředků. Tato forma bývá jinak nazývána také jako komerční cestovní ruch.  Vázaný cestovní ruch – jde o takový cestovní ruch, kde část nákladů spojených s účastí na cestovním ruchu je hrazena za přispění nějaké organizace. Jedná se o úhradu sluţeb ze společenských fondů. Příkladem je podniková rekreace, dětské tábory nebo některé lázeňské pobyty.

3.3 Zdravotní cestovní ruch Zdravotní cestovní ruch je důleţitou součástí cestovního ruchu v České republice. Autoři Pásková a Zelenka (2002) definují zdravotní cestovní ruch jako „formu cestovního ruchu, směřující především do lázní nebo rekreačních center, u níţ hlavní motivací účasti je zlepšování zdravotního stavu návštěvníků nejčastěji pomocí kombinace zdravotní terapie a zdravotních sluţeb, pobytu v prostředí s léčebnými účinky, změny ţivotosprávy, tělesného cvičení, diety a relaxačních programů“. V současné době si lidé začínají více uvědomovat důleţitost péče o zdravotní stav a význam správné ţivotosprávy. Ačkoliv zdravotní cestovní ruch nepředstavuje ţádný nový způsob cestování, jeho jednotlivé formy nachází v této době stále více stoupenců, kteří usilují o vyšší kvalitu ţivota. Podle autorky Heskové (2006) je zdravotní cestovní ruch (neboli health tourism) „reakcí na růst zdravotního uvědomění lidí a jejich snahy preventivně

16


ovlivňovat své zdraví před negativními důsledky vysokého ţivotního tempa a současného způsobu ţivota“. Zdravotní cestovní ruch je však širší pojem a zahrnuje další podoblasti. Jsou jimi lázeňský cestovní ruch, léčebný cestovní ruch a také jeho moderní forma, kterou je wellness turistika. O wellness turistice bude pojednáno v samostatné kapitole. 3.3.1

Lázeňský a léčebný cestovní ruch

Lázeňský cestovní ruch je podle Páskové a Zelenky (2002) vysvětlován jako „druh cestovního ruchu, účast na němţ je charakteristická pobytem v lázních, ať jiţ za účelem regenerace, poznání nebo sociálních kontaktů“. Dle Čertíka (2000) můţeme pojem lázeňství vyloţit dvěma způsoby. Tím prvním je lázeňství jako jeden z oborů zdravotnictví, který v převaţující míře patří do veřejné ekonomiky. Druhá moţnost výkladu pojmu je lázeňství jako specifická forma cestovního ruchu, při kterém jak lázenští hosté, tak i ostatní návštěvníci lázní vyuţívají komplex lázeňských a dalších navazujících sluţeb. Spojitost cestovního ruchu a lázeňství popisuje Dědina (2004), který uvádí několik znaků, které mají tyto obory společné. Jsou jimi:  Orientace na člověka a regenerace jeho duševních a fyzických sil.  Shodná materiální základna (kulturní a sportovní zařízení, infrastruktura).  Sluţby cestovního ruchu a lázeňství jsou poskytovány mimo místo trvalého bydliště a s tím je spojena nutnost ubytování.  U obou se vyuţívá příznivého působení přírodního prostředí. Indrová (2007) dále řadí mezi shodné prvky lázeňství a cestovního ruchu níţe uvedené:  Sluţby jsou vyuţívány v komplexu a vyvolávají realizaci dalších doplňkových sluţeb.  Obě činnosti mají významný ekonomický přínos pro daný region.  Oba obory vznikaly a vyvíjely se historicky společně. Jak můţeme vidět, oba obory jsou provázané a vzájemně se podporující. Lázeňský cestovní ruch a jeho produkty jsou dnes cíleně propagovány agenturou CzechTourism, a to jak u nás, tak i v zahraničí. Léčebný cestovní ruch je dalším podtypem zdravotního cestovního ruchu. Podle Páskové a Zelenky (2002) spočívá hlavní rozdíl mezi lázeňským a léčebným cestovním ruchem v tom, ţe léčebný cestovní ruch nemusí být provozován vţdy v lázních. Nicméně shodnými prvky jsou motivace zlepšování vlastního zdravotního stavu, tělesné a psychické kondice a také podstupování léčebných kúr, procedur a terapií.


3.3.2

17

Historie lázeňství

Historie lázeňství sahá hluboko do minulosti. Kříţek (2002) uvádí, ţe jiţ první vyspělé civilizace začaly vyuţívat léčivých zdrojů a objevily význam léčebných účinků minerálních a termálních vod. Kromě těchto byly pro léčbu vyuţívány rovněţ loţiska rašeliny či slatiny, která se uţívala pro koupele a zábaly. Pojem lázně byl známý jiţ ve starověkém Řecku a Římě, kde vznikaly nejen velké veřejné lázně, ale také malé soukromé lázně v bohatších domácnostech. Ve středověku se oblasti lázeňství příliš dobře nedařilo vzhledem k značné politické nestabilitě a také nízké kulturnosti, která se odráţela mimo jiné v nízké péči o lidské tělo a zdraví. Pokrok ve vzdělání a rozvoj nových oborů vědy v 18. a 19. století umoţnily, aby se lázeňství mohlo dále rozvíjet. Ţelezniční doprava byla jedním z předpokladů pro rozkvět tohoto oboru, jelikoţ umoţňovala hromadnou přepravu osob do cílového místa. Lázeňská města a střediska se tak staly dostupnými pro větší počet návštěvníků. 3.3.3

Lázeňství v České republice

Co se týče lázeňství na našem území, o jeho historii se můţeme dozvědět z publikace Burachoviče (2001). Autor uvádí, ţe tradice lázeňství v Čechách je mnohem mladší neţ v jihoevropských zemích či středomořských oblastech. První zmínky o lázeňství na našem území pocházejí z 15. století, kdy se začalo vyuţívat minerálních pramenů. Zlatým obdobím pro české lázeňství je však teprve 18. a 19. století, kdy byly zakládány první lázeňské domy. Rozvoji lázeňství napomohla z velké míry šlechta, která podporovala zakládání lázní, jelikoţ existence lázní na jejich panstvích představovala společenskou prestiţ a uznání. Na českém území v malebném prostředí vznikala celá lázeňská střediska a kolonády, charakteristické svou specifickou architekturou. Zejména západočeské lázně se staly fenoménem a pojmem v mezinárodním lázeňském cestovním ruchu a přitáhly velké mnoţství návštěvníků. Obecně patří české lázeňství mezi ta nejvyspělejší na světě. Na našem území se nachází velké mnoţství léčivých přírodních zdrojů. Vhodné vyuţití těchto přírodních podmínek nám dává moţnost prosadit se v tomto oboru cestovního ruchu a vytvořit protiváhu a konkurenci okolním silným evropským lázeňským státům. Čertík (2000) rozřadil evropské země z hlediska mnoţství lázní a počtu pacientů následovně:  Lázeňské velmoci – sem patří Německo, Itálie a Francie.  Země s významným lázeňstvím – řadí se sem Rakousko, Švýcarsko, Slovinsko, Maďarsko, Slovensko, Portugalsko, Španělsko, Řecko, Rusko, Rumunsko a také Česká republika.  Země s méně významným lázeňstvím – Belgie, Polsko, Ukrajina, Finsko a Chorvatsko.  Země bez lázeňství – skandinávské státy, Velká Británie a Nizozemsko.

18


Dle autora tedy Česká republika patří mezi země s významným lázeňstvím. Lázeňský cestovní ruch představuje pro Českou republiku důleţitou formu cestovního ruchu s významným ekonomickým přínosem. Lázeňství se podílí na hrubém domácím produktu, příjmech státu a lazeňských měst a je také nezanedbatelným zdrojem devizových příjmů. Důleţitost rozvoje tohoto oboru se odráţí také ve schválených státních programech pro podporu cestovního ruchu, které se zaměřovaly zejména na rozvoj a regeneraci českého lázeňství. První z těchto programů byl vládou schválen (ve spolupráci s Ministerstvem pro místní rozvoj) jiţ v roce 2000, přičemţ jeho realizace začala v roce 2001. Jak se můţeme dozvědět z internetových stránek Ministerstva pro místní rozvoj (Ministerstvo pro místní rozvoj, 2010), tento program byl rozdělen na čtyři podprogramy:  Podprogram na podporu rozvoje měst a obcí se statutem lázeňského města.  Podprogram pro podporu vlastníků lázeňské infrastruktury.  Podprogram pro rozšiřování ubytovací kapacity v kategorii ubytování v soukromí ve městech a obcích se statutem lázeňského místa.  Podprogram pro rozvoj lázeňské turistiky. Poslední z uvedených podprogramů je určen podnikatelům a institucím podnikajícím v lázeňském cestovním ruchu. Formou podpory je dotace pro vytváření a realizaci nových produktů lázeňské turistiky. Programy pro podporu cestovního ruchu byly realizovány také v dalších letech a vţdy obsahovaly podporu rozvoje lázeňství. Vzhledem k důleţitosti lázeňství v příjezdovém cestovním ruchu se tímto oborem hojně zabývá agentura CzechTourism. Oddělení lázeňství této agentury vzniklo v roce 2005 a za pět let své existence uspořádalo přes 100 akcí v zahraničí i Česku na podporu českého lázeňství. To je podporováno v rámci různých prezentací, workshopů a roadshow. Dále jsou pořádány lázeňské expozice a vydávány lázeňské propagační materiály. Agentura CzechTourism rovněţ zaštiťuje projekt Karlovarský týden, kde mají lázeňská města moţnost představit svoje produkty a sluţby a přilákat i zahraniční návštěvníky. (Karlovarský týden, 2010) Na našem území existují také další odborná sdruţení, která působí v tomto oboru. Svaz léčebných lázní ČR je zájmovým sdruţením léčebných lázní a jiných subjektů podnikajících v této sféře. Zároveň je členem Evropského svazu lázní. Jde o sdruţení, jehoţ hlavním cílem je zlepšovat české lázeňské prostředí a vytvářet podmínky pro další léčebné lázně na našem území. (Svaz léčebných lázní, 2010) Dalším subjektem je Sdruţení lázeňských míst ČR, které je zájmovou nevládní organizací lázeňských měst a obcí. Hlavním cílem tohoto sdruţení je zlepšovat stav lázní a rozvíjet lázeňskou infrastrukturu, ale také prezentovat česká lázeňská místa. (Sdruţení lázeňských míst ČR)


19

Dle agentury CzechTourism je v České republice více neţ 30 lázeňských míst. Mezi ty nejdůleţitější řadíme Karlovy Vary, Mariánské Lázně či lázně Luhačovice. (CzechTourism, 2010) 3.3.4

Druhy lázeňské péče

Lázeňská péče má svá specifika z hlediska moţné úhrady pobytu v lázních. Její druhy můţeme rozřadit do tří skupin. V odborné literatuře (Indrová, 2007) se můţeme setkat s následujícím dělením:  Komplexní lázeňská péče, kdy zdravotní pojišťovna plně hradí náklady spojené s léčbou, ubytováním a stravováním v lázeňském zařízení.  Příspěvková lázeňská péče, kdy na léčbu částečně přispívá zdravotní pojišťovna. Tato péče je poskytována u nemocí, které jsou obsaţeny v indikačním seznamu, kde nejsou splněny podmínky pro poskytnutí komplexní lázeňské péče.  Samoplátecká lázeňská péče, kdy si návštěvník sám v plném rozsahu hradí veškerou lázeňskou péči a sluţby poskytované v jejím rámci. Tento druh lázeňské péče je jediným moţným pro zahraniční návštěvníky, kteří na příspěvek nemají nárok. První dva uvedené typy lázeňské péče tedy spadají pod vázaný cestovní ruch a samoplátecká lázeňská péče odpovídá charakteristice volného cestovního ruchu.

3.4 Wellness jako součást zdravotního cestovního ruchu 3.4.1

Pojem wellness

V publikaci Müllerové (2008) se můţeme dozvědět, ţe autorem novodobého výrazu wellness je americký lékař Halbert L. Dunn. Ten v roce 1961 vydal knihu s názvem High Level Wellness, kde vyjádřil své myšlenky na zdravý ţivotní styl. Autor uvedl pojem wellness jako spojení dvou slov – well-being (stav dobrého bytí) a fitness (fyzická zdatnost). Je důleţité uvědomit si, ţe wellness nepředstavuje pouze fyzické či jen duševní aktivity. Wellness zahrnuje vše, co přispívá k dobrému pocitu člověka. Kaţdý člověk je však jiný a pro kaţdého mohou být aktivity, které napomáhají k pocitu spokojenosti, odlišné. Proto je velmi sloţité pojem wellness definovat. K obtíţnosti vhodného vysvětlení pojmu přispívá i to, ţe jde o výraz poměrně nový a celá oblast wellness prochází neustálým vývojem. Cathala (2007) definuje ve své publikaci wellness následovně:  Stav, při kterém se cítíme dobře, v pohodě, vyrovnaně, harmonicky.  Cesta, která nás k hledanému stavu vede.  Filozofie, která vytyčuje cestu a záměr a dává smysl tomuto stavu.  Označení struktury, zařízení či provozu, kde je realizován program s touto filozofií.

20


 Program, technika, metoda, procedura, menu, které navozují tento stav, činnosti působící příjemně, zdravě a pozitivně na naši entitu, na jednotu těla, mysli, duše a energie.  Prostor pohody, krásy, klidu a míru. Tato komplexní definice v sobě zachycuje jak pocity vyvolané wellness, tak způsob, jak tohoto stavu docílit. Autorka do definice dále zahrnuje označení wellness zařízení, neboli materiálně-technické základny, kde mohou být wellness aktivity provozovány. Podle České asociace Wellness pojem wellness znamená „stav/pocit blahobytu, jeţ je maximálně orientovaný na individuální moţnosti člověka – vlastní osoby. Je to dlouhotrvající stupňující se proces přeměny psychické, intelektuální, emoční, sociální, duchovní a okolní pohody. Tyto parametry jsou nejdůleţitější součástí wellness“. Česká asociace Wellness dále uvádí, ţe pojem wellness se dá vyloţit i jako označení pro zařízení, kde jsou činnosti vedoucí k pocitům wellness realizovány. (Česká asociace Wellness, 2010) Viceprezident této asociace Jan Bejdák (2008) říká, ţe její vznik byl podmíněn také chaotickým a často anarchistickým pouţíváním pojmu wellness. Úkolem asociace je dle něj mimo jiné očistit slovo wellness a dát mu správnou tvář, aby označovalo jen činnosti a produkty, které odpovídají jeho obsahu. 3.4.2

Co vše wellness zahrnuje

Existuje široké spektrum wellness aktivit, které jsou v současné době prezentovány a nabízeny wellness centry v rámci jejich sluţeb. Tyto aktivity můţeme rozdělit na pohybové a relaxačně-regenerační. Jak uvádí kolektiv autorů jedné z odborných publikací (Institut obchodu a cestovního ruchu, 2006), důleţitou sloţkou wellness je však kromě výše uvedeného také správná výţiva. Pohybové aktivity Pohybové aktivity jsou důleţitou sloţkou wellness. Technické vymoţenosti nám sice usnadňují v mnoha ohledech ţivot a zlehčují naši práci, ale zároveň nás připravují o přirozený pohyb. Člověk, který tráví většinu své pracovní doby za stolem u počítače, pohyb pro svou pohodu a zdraví potřebuje. Proto se často tyto aktivity snaţí ve svém volném čase vyhledávat. Wellness centra s tímto faktem počítají a nabízejí značné mnoţství nejrůznějších pohybových aktivit. Cathala (2007) ve své publikaci uvádí ty nejzákladnější pohybové činnosti, které jsou s pojmem wellness spojeny:  Fitness – jde o posilování částí těla, bodybuilding, cvičení nejrůznějších forem.  Aerobic – jde o sérii rytmických cvičení, které jsou doprovázeny hudbou.  Pilates – je to soubor přesně určených pomalých cvičení s koordinovaným dýcháním.


21

 Strečink – forma gymnastiky, jejímţ cílem je protaţení, uvolnění a lepší ohebnost.  Spinning – jde o energeticky vysoce účinné cvičení na stacionárním kole (spinneru).  Cvičení na míči – cvičení na míčích různých velikostí slouţí jak pro zpevnění svalových skupin, tak pro harmonizaci koordinačních poruch.  Fitbox – jde o aerobní cvičení na speciálně upravených boxovacích totemech.  Jóga – tradiční cvičení kladoucí důraz na dýchací cvičení a protahování.  Vycházky v přírodě – jsou často doplňovány různými cvičeními a realizovány ve skupině.  Nordic walking (neboli severská chůze) – jde o metodu chůze se speciálními hůlkami. Mezi pohybové aktivity, které jsou spojeny s vodním prostředím, řadí autorka několik dalších aktivit. Patří mezi ně níţe uvedené:  Aqua-aerobic – jde o přenesení klasického sálového aerobiku do vodního prostředí.  Aqua-fitness – vyuţívá prvky z pozemního fitness posilování jednotlivých svalových skupin.  Aqua-gymnastika – jde o cvičení ve vodě, i za pouţití různých doplňkových předmětů.  Aqua-cycling – jedná se o cvičení na vodním kole.  Aqua-boxing – pohyb z bojových umění je realizován pod vodní hladinou. Toto byl výčet těch nejzákladnějších pohybových aktivit, které by wellness zařízení měla nabízet. Vzhledem k širokému záběru wellness a odlišnosti potřeb spotřebitelů však do pohybových činností, které přispívají k osobnímu blahu a pocitům wellness, můţeme zařadit prakticky jakoukoliv sportovní aktivitu. Viceprezident České asociace Wellness Jan Bejdák (2008) k aktivním wellness činnostem dále řadí například plavání, squash, jízdu na koni, bowling, tenis, golf, badminton, lyţování a jiné sporty. Relaxační a regenerační procedury Jako příklady relaxačních a regeneračních procedur (neboli pasivních wellness aktivit) uvádí Bejdák (2008) tyto:  Masáže – existuje široké spektrum nabízených druhů masáţí. Příkladem je masáţ lymfatická, thajská, sportovní, baňkování či masáţ lávovými kameny.  Sauny – nejčastěji jde o finskou saunu, řadíme sem ale také infrasaunu či soft saunu.  Bath procedury – jedná se o různé koupele, aromatické lázně či bylinné parní lázně.

22


 Ochlazovací procedury – příkladem mohu být ledové sprchy či ochlazovací bazény.  Respirační procedury – návštěva solných jeskyní, inhalatorium nebo ozonoterapie.  Vodní svět – můţe se jednat například o whirlpooly, masáţní sprchy nebo skotské střiky.  Beauty procedury – thalasso terapie (neboli terapie zaloţená na vyuţití mořské vody), solárium, kosmetika, manikúra či pedikúra. Výživa Abychom se cítili dobře a zdravě, nestačí pouze podstupovat pasivní wellness aktivity či aktivně sportovat. Podle Lesové (2008) je sledování hmotnosti a výţivy jednou ze součástí ţivotního stylu wellness. V současné době roste počet dospělých i dětí, kteří trpí obezitou a mají špatné stravovácí návyky. Výţiva je klíčovým aspektem lidského zdraví, a proto také vznikl evropský projekt FOOD (Projekt FOOD, 2010), který zkoumal stravovací návyky v šesti zemích Evropské unie, mezi nimiţ byla také Česká republika. Ta z průzkumu vyšla s poměrně neuspokojivými výsledky. Bylo zjištěno, ţe Češi jedí celkově větší porce jídel a nadměrné mnoţství příloh ve srovnání s ostatními státy. Také v našem jídelníčku chybí dostatečné mnoţství zeleniny a typická česká jídla jsou kaloricky příliš vydatná. Lidé si ale důleţitost správného stravování začínají uvědomovat, coţ se odráţí také v tom, ţe chtějí znát nutriční hodnoty kupovaných výrobků, jejich původ a také to, zda jde o bio produkty. Podle Poděbradského (2008) jsou právě bio produkty novým trendem v oblasti wellness v České republice. Dle autora je nezbytné zabývat se otázkou zařazení bio výrobků do nabídky stravovacích zařízení ve wellness centrech, coţ můţe přispět k vyšší kvalitě a prestiţi celého zařízení. Cathala (2007) uvádí jako příklady terapií ve wellness, které jsou spojené se zdravou výţivou, následující:  Fytoterapie – jde o terapii léčivými rostlinami, které se vyuţívají jak pro léčbu nemocí, tak pro vhodnou prevenci před onemocněním.  Vinoterapie – je to pouţívání vína a vinných hroznů pro udrţení dobrého zdravotního stavu. Další aspekty wellness Jak jiţ bylo uvedeno výše, wellness je pojem velmi komplexní a zahrnuje mnohem více dalších sloţek. Podle National Wellness Institutu (National Wellness Institute, 2010) existuje celkem 6 rozměrů wellness. Jedná se o tyto dimenze:  Sociální – zahrnuje vztah člověka k přírodě a také k ostatním členům společnosti. Klade důraz na harmonii, přátelství, mezilidské vztahy a lepší komunikaci.


23

 Pracovní – týká se osobního uspokojení a obohacení lidského ţivota prostřednictvím vhodného výběru povolání, které má korespondovat s osobními hodnotami jedince.  Duchovní – tento rozměr wellness se snaţí o poznání smyslu a účelu lidského bytí.  Fyzická – zahrnuje potřebu pravidelné fyzické aktivity. Zároveň se jedná o naučení se správných stravovacích návyků.  Intelektuální – jde o dimenzi wellness, která se zabývá otázkami týkajícími se řešení problémů, kreativity a učení. Zahrnuje také stimulaci duševní činnosti.  Emocionální – týká se uvědomění si a vyjádření vlastních pocitů a emocí, coţ můţe napomoci při vytváření kvalitních vztahů s ostatními. Cathala (2007) ve své publikaci zachycuje, jaká je dle jejího stanoviska optimální skladba wellness a také uvádí poměr mezi jednotlivými sloţkami následovně:  10 % pohybové činnosti,  10 % zdravé výţivy,  20 % péče o tělo,  20 % mentálního rozvoje,  20 % komunikace a vztahů,  10 % duchovního rozvoje,  10 % kontaktu s přírodou. Můţeme říci, ţe toto pojetí obsahu wellness je do velké míry shodné s předchozím, které se zabývalo dimenzemi wellness. Nicméně optimální skladbu wellness nelze jednoznačně určit a pro kaţdého je odlišná, s jiným poměrem jednotlivých sloţek. Oba výše uvedené přístupy mají společné to, ţe jsou holistické (neboli celostní) a obsahují všechny sloţky lidského ţivota. Wellness zařízení by se tedy měla snaţit o co nejkomplexnější přístup, znát filozofii wellness a nabízet různorodé aktivity. 3.4.3

Wellness versus lázeňství

Předchozí kapitola se zabývala tím, co vše wellness zahrnuje. Důleţité je však také uvést, jaký je vztah mezi wellness a lázeňstvím, jelikoţ tyto pojmy se mohou zdát v mnoha ohledech velmi podobné. Je tomu tak proto, ţe wellness aktivity v sobě mohou obsahovat některé z léčebných metod pouţívaných v tradičním lázeňství a naopak lázeňská zařízení dnes často poskytují sluţby, které jsou spojeny spíše s wellness. Obě tyto formy však spadají pod zdravotní cestovní ruch. O rozdílnosti obou forem pojednává Poděbradský (2008). Nejdůleţitější rozdíl je ten, ţe lázně mají hlavní léčebnou funkci. Pacienti sem přijíţdí se zdravotními komplikacemi a ty jsou zde odborně léčeny kvalifikovaným

24


personálem za pouţití tradičních procedur. Oproti tomu wellness je zaměřeno zejména na prevenci těchto zdravotních komplikací. Jeho cílem je vhodnou aplikací jednotlivých relaxačních, regeneračních i fyzických aktivit udrţovat zdraví člověka a předcházet nemocem. Další rozdíl spočívá ve způsobu financování. Jak jiţ bylo dříve v této práci zmíněno, lázeňský pobyt můţe být hrazen či spoluhrazen zdravotní pojišťovnou v rámci komplexní či příspěvkové lázeňské péče, můţe však být také samoplátecký. Wellness pobyt je naopak typický tím, ţe je výhradně samoplátecký, tedy veškeré náklady si hradí kaţdý jednotlivec sám za sebe. Tradiční lázeňský pobyt má také odlišnou průměrnou délku pobytu. Ta obvykle trvá tři týdny aţ měsíc, zatímco wellness pobyty jsou podstatně kratší – většinou jde o týdenní či jen víkendovou dobu trvání. Odlišností také je, ţe lázeňská léčebná zařízení se nacházejí u přírodního léčivého zdroje (lázeňské minerální prameny), kdeţto wellness zařízení můţe fungovat prakticky kdekoliv. Posledním důleţitým rozdílem mezi wellness a lázeňstvím je legislativní úprava. V České republice existuje zákonná norma pro léčebné lázně – lázeňský zákon (zák. č. 164/2001 Sb.). Dále existuje Český inspektorát lázní a zřídel, který je součástí Ministerstva zdravotnictví. Ten stanovuje podmínky pro vyhledávání, ochranu, vyuţívání a rozvoj přírodních léčivých zdrojů, přírodních minerálních vod, přírodních léčebných lázní a lázeňských míst (Ministerstvo zdravotnictví, 2010). Lázeňská zařízení jsou tedy hlídána a podléhají kontrole. Naopak wellness centra v Čechách nejsou certifikována a nemají ţádnou legislativní ochranu. Na certifikaci subjektů nabízejících wellness sluţby však pracuje Česká asociace Wellness. 3.4.4

Wellness zařízení

Wellness sluţby jsou dnes obvykle podle autora Poděbradského (2008) poskytovány v rámci následujících zařízení:  Wellness centra,  lázeňská zařízení,  hotely. Co se týče wellness center, jejich součástí je obvykle fitness, beauty salon, relaxační centrum a bazén. Vzhledem k chybějící legislativě v této oblasti však není striktně určeno, co vše by takováto centra měla obsahovat, aby vůbec mohla disponovat přízviskem wellness. Často se tak můţeme setkat i s takovými subjekty, které nabízejí například pouze masáţe a kosmetické sluţby a nazývají se wellness. Přitom význam wellness spočívá zejména v komplexnosti nejrůznějších aktivit. Současným trendem je, ţe současná lázeňská zařízení kromě tradičních léčebných procedur poskytují také wellness sluţby, které mohou být nabízeny formou produktových balíčků.


25

Hotelové wellness, respektive ubytovací zařízení autor Poděbradský (2008) dělí dle míry zahrnutí wellness ideálů do koncepce hotelu následovně:  Wellness hotely, kde je filozofie wellness hlavní myšlenkou a součástí všech činností hotelu. Cílem takového hotelu je, aby se zákaznici cítili dobře a byla jim poskytnuta veškerá péče, která uspokojí jejich potřeby.  Hotely s wellness aspekty sice poskytují různé sluţby wellness, ale jde o nabízenou přídavnou sluţbu; celkový koncept wellness zde chybí. Dle Asociace hotelů a restaurací České republiky a její oficiální jednotné klasifikace ubytovacích zařízení spadá wellness hotel pod specifická hotelová zařízení. Na oficiálních internetových stránkách zabývajících se jednotnou klasifikací (Hotelstars, 2010) se můţeme dozvědět, ţe „ubytovací zařízení, které splňuje veškeré poţadavky pro kategorii Hotel 3*-5* a zároveň poskytuje sluţby wellness, bude současně certifikováno podle výstupů z projektu Ministerstva pro místní rozvoj zvaného Zavádění národních standardů kvality ve vybraných sektorech cestovního ruchu“. Kolektiv autorů (Institut obchodu a cestovního ruchu, 2006), řadí mezi hlavní přínosy, které plynou ze zakomponování wellness sluţeb do nabídky provozu, následující:  Získání nových zákazníků,  prodlouţení hotelové sezóny,  moţnost poskytování doplňkových sluţeb nezávislých na počasí,  vyšší víkendová obsazenost,  zvýšení obratu,  pozitivní image provozu. Subjekt, který poskytuje wellness, můţe těmito sluţbami získat nejenom domácí klientelu, ale také zahraniční hosty, kteří jsou pro české lázeňské a wellness provozy lukrativním segmentem. Poděbradský (2008) dále rozvádí výhody plynoucí ze zakomponování wellness sluţeb do hotelového provozu. Hotely s wellness sluţbami mohou podpořit incentivní cestovní ruch. Zaměstnanci různých společností mohou do wellness hotelu přijíţdět například v rámci teambuildingových pobytů či jiných firemních akcí. Ubytovací zařízení poskytující wellness mohou být také lákavým cílovým místem pro business klientelu – zaměstnanci na pracovních cestách ocení moţnost relaxace a odpočinku, navíc wellness programy podporují produktivitu. Výše uvedený typ klientů cestuje většinou příleţitostně, mimo hlavní sezónu. Proto je pro hotel velkým přínosem vyplnění ubytovacích kapacit v době, kdy je poptávka po jeho sluţbách obecně niţší. Další výhodou je, ţe většina wellness sluţeb je nabízena v rámci areálu hotelu, proto nezávisí na počasí a hoteloví hosté si mohou takovýchto aktivit dopřávat i za nepříznivého počasí, a to celoročně. Většina wellness pobytů je realizována v rámci víkendu, takţe v provozu hotelu se tento fakt odráţí ve vyšší víkendové obsazenosti. Hotelový provoz při začlenění wellness do své

26


struktury můţe získat lepší image, jelikoţ wellness je v současné době často pouţívaným pojmem a moderním trendem. Otázkou je, jak by mělo vypadat a co vše by mělo obsahovat moderní wellness zařízení. Autoři jedné z odborných publikací (Institut obchodu a cestovního ruchu, 2006) uvádějí, ţe hmotné zázemí wellness centra lze rozdělit na tři hlavní části, kterými jsou sportovní zařízení, relaxační centrum a beauty salon. Sportovní zařízení je tvořeno posilovnou, plaveckým bazénem, kurtem pro tenis i squash, golfovým hřištěm a jinými místy pro sportovní vyţití. Relaxační centrum zahrnuje soubor relaxačních a regeneračních zařízení (bazén, hydromasáţní zařízení, masáţní salon, solárium, parní lázeň a jiné). V beauty (neboli kosmetickém) salonu jsou vyuţívány produkty přírodní kosmetiky, bylinné koupele, regenerační zábaly či aromaterapie. Jak píše Poděbradský (2008), zákazník by se ve wellness hotelu měl cítit pohodlně a dobře. Kaţdé hotelové zařízení by mělo brát v potaz, ţe spokojenost hosta je ovlivněna několika faktory. Jsou jimi vybavení a prostředí hotelu, hotelový personál, kvalita a komplexnost nabízených sluţeb a kvalita stravovacích sluţeb. Co se týče vybavení hotelového wellness centra, autor zmiňuje příklady tohoto vybavení. V hotelu by neměl chybět prostor pro vodní terapie (vířivá vana, vana pro perličkové koupele, aromalázně), dále by zde měly být zastoupeny různé druhy saun (finská sauna či vário sauna, která umoţňuje volit kromě klasické finské sauny i mezi tropickou lázní a vlhkou bylinnou lázní), solná jeskyně, bazén či aquapark, centrum pro kosmetickou péči, fitness centrum (s posilovnou, spinningem, aerobicem apod.) a také centrum pro světelné terapie (solárium či infrakabina). U hotelu poskytujícího wellness sluţby je také velmi důleţitým aspektem úspěšného fungování samotné prostředí hotelu, které by mělo působit příjemně a harmonicky. Je proto třeba klást důraz na design interiéru i exteriéru wellness hotelu. Jako vhodný styl se jeví pouţití přírodních prvků – doporučované jsou zemité barvy, přírodní materiály či vyuţití kamenů a dřeva pro dekoraci. Příroda je jedním z pilířů wellness a přírodní prvky působí uklidňujícím dojmem. Interiér wellness zařízení je sice významnou sloţkou spokojenosti hosta, neméně důleţité je ale také samotné umístění tohoto provozu. Nejlepším místem je opět přírodní prostředí a klidná lokalita. Kvalifikovaný hotelový personál je další podstatnou částí úspěšného wellness provozu. Zaměstnanci hotelu by měli být seznámeni s jeho konceptem a filozofií. Také by měli být odborně proškoleni a mít potřebné znalosti. Hotel by rovněţ měl zaměstnávat odborníky v jednotlivých oblastech, které jsou návštěvníkům v rámci wellness poskytovány. Těmito odborníky jsou například poradci pro výţivu, fyzioterapeuté, trenéři fitness, maséři a další specialisté. Pestrá nabídka sluţeb má rovněţ vliv na uspokojení potřeb zákazníka. Je zřejmé, ţe čím větší a bohatší je rozsah sluţeb, tím širší spektrum návštěvníků můţe shledávat nabídku hotelu jako atraktivní. Kvalitní sluţby v oblasti stravování jsou další neméně významnou součástí dobře fungujícího wellness hotelu. Jak jiţ bylo v této práci uvedeno, oblast výţivy neodmyslitelně patří k wellness. Personál kuchyně by měl znát principy vyváţené stravy


27

a zdravého jídelníčku. Vhodná je také přítomnost specialisty na zdravou výţivu v hotelu. Poděbradský (2008) formuloval hlavní doporučení pro marketing wellness zařízení. Jsou jimi níţe uvedené:  Odlišit wellness cestovní ruch od lázeňských a léčebných pobytů.  Stanovit si konkrétní strategii vyplývající z analýzy trhu.  Povaţovat management kvality za klíčovou součást wellness turistiky.  Intenzivně školit personál.  Maximálně vyuţít kooperace s dalšími zařízeními.  Soustředit se na svoji specifičnost, odlišovat se.  Investovat nejen do získávání nových zákazníků, ale věnovat se i péči o zákazníky stávající.  Flexibilně reagovat na přání zákazníků.  Inspirovat se úspěšnými zařízeními, a to nejen v České republice. Toto jsou principy, jejichţ dodrţováním lze dosáhnout úspěšného fungování zařízení. Wellness produkty je potřeba odlišovat od léčebných pobytů. Lázeňské pobyty totiţ spíše evokují řešení zdravotních komplikací a lázně jsou často spojovány hlavně s léčbou nemocných pacientů. Oproti tomu wellness pobyty jsou dnes módní a přitaţlivé. Kdyţ se řekne wellness pobyt, lidé si vybaví oproti léčbě spíše prevenci, relaxaci a rozmazlování, ačkoliv procedury wellness mohou být i zcela shodné s některými lázeňskými procedurami. Proto jsou pobyty specializované na wellness v době růstu ţivotní úrovně tolik oblíbené. Se stoupajícími nároky zákazníků, kteří mají moţnost naše wellness zařízení porovnávat s těmi zahraničními, je třeba klást velký důraz na kvalitu, a to ve všech oblastech provozu. S tím souvisí i výběr profesionálního personálu. Wellness je narozdíl od lázeňství oblastí samopláteckou a zákazníci za své peníze vyţadují perfektní sluţby, které jsou poskytovány odborníky. Neméně důleţitým bodem je také odlišení se od konkurence. Prostředkem k tomu můţe být nabídka netradičních a méně obvyklých procedur (například medová masáţ, pivní lázně či čokoládová terapie). Dosáhnout odlišení můţe wellness zařízení také prostřednictvím ekologického přístupu s důrazem na přírodu – organické produkty a výrobky bio jsou dnes ţádané a proto by mohlo být ku prospěchu jejich přidání do nabídky stravovacích sluţeb hotelu. Péče o stávající zákazníky hraje rovneţ důleţitou roli v úspěšném provozu. Příkladem takovéto péče jsou věrnostní karty či zvláštní nabídky pro stálé zákazníky. Co se týče spolupráce s ostatními zařízeními, efektivní můţe být kooperace v rámci regionu (například společný marketing) a také kooperace s cestovními kancelářemi, jejichţ prostřednictvím se o wellness zařízení můţe dozvědět více potenciálních zákazníků. (Poděbradský, 2008) 3.4.5

Organizace wellness

Tato kapitola se zabývá organizacemi wellness, a to jak domácími, tak těmi, které působí v mezinárodním měřítku.

28


Organizace wellness v České republice a certifikace wellness zařízení V České Republice zatím neexistuje obecně platný systém hodnocení kvality, na základě kterého by zároveň bylo rozhodováno, které ze subjektů mohou pro své označení pouţívat titul wellness. V roce 2007 vznikla Česká asociace Wellness, coţ je státem registrovaná, nezávislá, nepolitická, odborná, dobrovolná a otevřená zájmová organizace. Byla zaloţena za účelem podpory wellness a jeho dalšího rozvíjení. Asociace sdruţuje právnické i fyzické osoby, které působí v oblasti wellness, přičemţ členové získávají určité výhody z členství plynoucí. Jde například o pravidelné informace o novinkách a trendech, které usnadňují orientaci na trhu, moţnost spolupráce a výměny zkušeností mezi členy, moţnost zviditelnění členů a jejich činností nebo příleţitost vyuţití poradenského centra. Mezi cíle asociace patří zmapování sluţeb garantovaných subjektů, rozvíjení vzdělávacích aktivit v oblasti wellness, zvyšování úrovně oboru wellness, navazování vztahů s odbornými organizacemi (tuzemskými i zahraničními), nabízení společných marketingových aktivit a propagace oblasti wellness prostřednictvím odborných publikací, pořádaných konferencí či veletrhů. (Česká asociace Wellness, 2011) Jedním z hlavních cílů této organizace je však zavést podrobnou klasifikaci wellness hotelů. Fischer (2011) uvádí, ţe Česká asociace Wellness připravila povinná kritéria pro certifikaci wellnessů v jednotlivých hotelech. Její snahou je garantovat kvalitu v celém spektru nabízených sluţeb. Podle míry naplnění jednotlivých kritérií pak hotely obdrţí certifikaci „wellness gold“, „wellness silver“ nebo „wellness bronze“. Wellness je v České republice poměrně novým pojmem a teprve dochází k postupnému rozvoji této oblasti. Proto zatím na našem území neexistuje větší počet organizací, které by se zabývaly wellness na profesionální úrovni. Z dalších subjektů, které se problematikou wellness zabývají, stojí za zmínku také WELLNESS CLUB působící na našem území od roku 2000. Jak je uvedeno na vlastních internetových stránkách této organizace (WELLNESS CLUB, 2010), klub sdruţuje sportovní a relaxační centra, pořádá wellness workshopy a také vydává ročenku Průvodce Wellness Centry. Hlavním cílem klubu je vzájemně prospěšná spolupráce wellness zařízení. Mezinárodní organizace wellness Asi nejznámější mezinárodní wellness organizací je European Audit Institute Wellness & Spa. Tento institut vznikl v roce 2008 a jeho zakládajícími členy byli wellness experti a organizace z Německa, Rakouska a Švýcarska. Jde o uznávanou evropskou asociaci, která poskytuje certifikaci wellness. Evropské wellness certifikáty jsou po splnění podmínek vydávány hotelům v pěti moţných kategoriích:  Wellness & SPA – pro hotely se speciální nabídkou v oblasti wellness a lázeňství.  Medical SPA – pro hotely, které nabízejí zdravotnické wellness sluţby.


29

 Golf & SPA – hotely s konceptem wellness a golfu, s dostupným golfovým kurtem ve vzdálenosti do 15 kilometrů.  Thalasso & SPA – pro hotely s konceptem thalasso2.  Ayurveda SPA – hotely, které poskytují ayurvédu3. Aby zařízení mohlo získat poţadovaný certifikát, musí splnit základní kritéria. Mezi ty se řadí minimálně 4 hvězdičková úroveň hotelu, profesionální personál, atraktivní zázemí hotelu a jeho vybavení, výborná atmosféra v celém areálu wellness, adekvátní cena vzhledem k poskytované kvalitě či široká nabídka wellness sluţeb. (European Audit Institute Wellness & Spa, 2010)

2 3

Centrum thalassoterapie vyuţívá k preventivní a terapeutické péči mořskou vodu. Ayurvéda je medicínský systém a nauka o zákonitostech ţivota

30

Vlastní práce

4 Vlastní práce 4.1 Metodika hodnocení wellness resortů Cílem této bakalářské práce je na zakládě průzkumu preferencí spotřebitelů navrhnout metodiku hodnocení wellness resortů. Pro zjištění těchto preferencí musel být nejdříve vytvořen dotazník. Jeho jednotlivé otázky byly sestaveny tak, aby respondenti mohli komplexně vyjádřit své názory na jednotlivé aspekty wellness pobytů. Zkoumány byly poţadavky respondentů na vybavení wellness hotelů, jejich lokalitu, poskytované sluţby, cenovou úroveň a jiné další atributy ovlivňující výběr vhodného hotelu pro wellness pobyt. Po získání potřebných dat byl dotazník vyhodnocen a poslouţil jako podklad pro tvorbu samotné metodiky hodnocení wellness resortů.

4.2 Tvorba metodiky Otázky z dotazníku byly rozděleny do čtyř skupin. Jedná se o skupinu otázek pro určení vah a dále pak další tři skupiny, přičemţ kaţdá z těchto skupin má svůj specifický způsob hodnocení. Postupy hodnocení otázek podle skupin a jejich popis jsou uvedeny dále. 4.2.1


Tato skupina otázek byla klíčová pro určení vah, na základě kterých byly jednotlivým otázkám přidělovány různé počty bodů. Výchozí otázkou pro stanovení vah byla otázka, která byla do dotazníku zařazena pod číslem 9, ve které respondenti určovali na škále s celkem deseti body důleţitost jednotlivých faktorů. Mezi tyto faktory byla zařazena cena a parametry wellness pobytu (kombinace sluţeb), kvalita wellness hotelu, jeho vybavenost, lokalita, dopravní dostupnost a nabízené akce či slevy. Po statistickém vyhodnocení této otázky pomocí váţeného aritmetického průměru bylo sestaveno „pořadí důleţitosti“ výše uvedených faktorů, které uvádí Tabulka 1.

Vlastní práce Tab. 1

31


Sledovaný faktor

Maximální možný počet přidělených bodů

Parametry wellness pobytu (kombinace sluţeb) Cena wellness pobytu Lokalita wellness hotelu Slevy, akce Vybavenost wellness hotelu Kvalita wellness hotelu (počet hvězdiček) Dopravní dostupnost hotelu

100 95 92 89 86 80 72

Zdroj: Vlastní zpracování

V Tabulce 1 je kromě pořadí důleţitosti faktorů uveden také maximální moţný počet bodů, který wellness hotel můţe získat za splnění tohoto faktoru. Jako maximum bodů byl určen počet 100, čemuţ odpovídal faktor s nejvyšším získaným procentem důleţitosti pro respondenty. Od počtu 100 byly následně podle dosaţených procent důleţitosti všech ostatních faktorů odstupňovány jejich bodové hodnoty, které rovněţ zachycuje tabulka. Faktory uvedené v levém sloupci tabulky odpovídají vţdy jedné či více otázkám dotazníku. Daná otázka, která hodnotí některý prvek wellness hotelu, tak můţe získat maximální moţný počet bodů podle faktoru, ke kterému se váţe. Všechny otázky váţící se k jednomu z výše uvedených faktorů byly zařazeny do první skupiny otázek. 4.2.2

Vyhodnocení otázek první skupiny

Otázka „Které služby ve wellness hotelu jsou pro Vás důležité?“ Tato otázka se vztahuje k faktoru „Parametry wellness pobytu (kombinace sluţeb)“. Maximální moţný počet bodů, který můţe být získán v rámci této otázky, je 100. Respondenti však dále uváděli pomocí škály, jak je pro ně daná sluţba důleţitá při wellness pobytu. Hodnoceno bylo celkem pět druhů sluţeb, které nejběţněji poskytuje wellness hotel: masáţe, léčebné procedury, pohybová cvičení s instruktorem, beauty centrum a solárium. Pro vyhodnocení otázky byl pouţit váţený aritmetický průměr, na základě něhoţ byly jednotlivé sluţby seřazeny podle důleţitosti. Následně byly vypočteny procentní podíly těchto sluţeb na celku a mezi ně proporcionálně rozděleny body, které můţe wellness hotel získat tím, ţe sluţbu poskytuje. Bodové rozdělení zachycuje Tabulka 2.

32 Tab. 2

Vlastní práce Sluţby wellness hotelu

Služba Masáţe Pohybová cvičení s instruktorem Léčebné procedury Solárium Beauty centrum

Počet bodů připadajících na danou položku 25,8 22,8 22,5 10,8 18,1


Při hodnocení konkrétního hotelu je přihlíţeno k tomu, které sluţby má ve své nabídce a dle toho získává vţdy počet bodů odpovídající dané sluţbě. Otázka „Jakou maximální částku jste ochoten/ochotna zaplatit za wellness pobyt?“ U této otázky měli respondenti vybrat jeden z nabízených intervalů, představujících cenu, jakou by maximálně za wellness pobyt zaplatili. Navíc zde respondenti měli uvést, za jakou dobu trvání pobytu by danou částku utratili. Vzhledem k různým uvedeným počtům dní wellness pobytu a různým částkám za ně byly nejdříve určeny průměrné ceny za den pobytu u všech jednotlivých odpovědí respondentů. Na základě vypočítaných cen za den wellness pobytu byly tyto hodnoty opětovně rozděleny do několika intervalů, které uvádí Tabulka 3. Následně byl vypočítán procentuální podíl odpovědí u jednotlivých intervalů a na základě toho určeny výsledné body pro dané moţnosti. Celá otázka se váţe k faktoru „Cena wellness pobytu“, a proto je ohodnocena maximem 95 bodů. Tabulka 3 uvádí výsledné bodové hodnoty. Tab. 3

Cena za den wellness pobytu

Cena za den wellness pobytu do 400 Kč 401-800 Kč 801-1 200 Kč 1 201-1 600 Kč 1 601-2 000 Kč nad 2 001 Kč

Počet získaných bodů 15,4 36,7 28,6 12,4 1,9 0


Konkrétní hodnocené wellness hotely získají počet bodů podle ceny za den wellness pobytu. Kaţdý z hotelů nabízí obvykle několik druhů wellness pobytů, a proto bude určena průměrná cena za den ze všech hotelem nabízených pobytových balíčků. Bude-li tedy průměrná cena za den pobytu například 1 300 Kč, wellness hotel bude ohodnocen 12,4 body.

Vlastní práce

33

Otázka „Jakou lokalitu hotelu pro wellness pobyt preferujete?“ V této otázce respondenti volili preferovanou lokalitu hotelu pro wellness pobyt. Bodové maximum této otázky je 92 bodů, coţ bylo určeno dle faktoru „Lokalita wellness hotelu“. Respondenti mohli zvolit jen jednu z nabízených moţností nebo vepsat moţnost vlastní. Proto tato otázka mohla být jednoduše vyhodnocena výpočtem procenta, které připadalo na kaţdou z moţností a proporcionálním rozdělením bodů. Respondenti mohli označit jednu z těchto nabízených moţných lokalit wellness hotelu: v přírodě v blízkosti lesa, v přírodě v blízkosti vody, na okraji města nebo v centru města. Pouze čtyři respondenti uvedli jinou (vlastní) moţnost, kterou bylo umístění hotelu v horách. Bodové hodnoty jednotlivých moţností uvádí Tabulka 4. Tab. 4

Lokalita wellness hotelu

Preferovaná lokalita pro wellness pobyt V přírodě v blízkosti lesa V přírodě v blízkosti vody V centru města Na okraji města Jiné (hory)

Počet bodů připadajících na danou položku 44,7 29,4 10,4 6 1,5


Wellness hotel, který bude posuzován, získá počet bodů odpovídající jeho umístění dle výše uvedených moţností. Otázka „Zajímáte se o akční nabídky wellness pobytů?“ V rámci této otázky mohl respondent označit i více odpovědí. Nabízeny zde byly různé způsoby, kterými se lze dozvědět o zvýhodněných nabídkách wellness pobytů. Respondent zajímající se o akční nabídky wellness pobytů se o nich nejběţněji můţe dozvědět těmito způsoby: pomocí internetových stránek či portálů, kde jsou slevové akce inzerovány, prostřednictvím cestovních kanceláří či agentur nebo přímo na stránkách daného wellness hotelu. Další moţností pro respondenta bylo uvést, ţe akční nabídky wellness pobytů nesleduje. Tuto moţnost zvolilo 144 respondentů, a proto tito nebyli v samotném hodnocení započítáni a posuzovány byly pouze odpovědi respondentů, kteří se o akční nabídky zajímají. Tato otázka se váţe k faktoru „Slevy,akce“ a je proto ohodnocena maximálním počtem 89 bodů. Pro určení dílčích bodových hodnot byl vypočten procentní podíl jednotlivých variant na celku a tomu odpovídající výsledné body, které zachycuje Tabulka 5.

34 Tab. 5

Vlastní práce Způsob sledování akčních nabídek wellness pobytů

Způsob, jakým respondent sleduje akční nabídky wellness pobytů Pomocí internetu či prostřednictvím internetových stránek jako například Slevomat.cz, Berslevu.cz, Vykupto.cz apod. Prostřednictvím webových stránek samotných wellness hotelů Prostřednictvím cestovních kanceláří či agentur

Počet bodů připadajících na danou položku 59 21,5 8,5


U konkrétních wellness hotelů bude posuzováno:  Zdali na svých internetových stránkách zveřejňují výhodné nabídky wellness pobytů (například pobyty typu last minute),  zdali spolupracují s cestovními kancelářemi a agenturami, které dále propagují a nabízejí zvýhodněné pobyty těchto hotelů,  zdali se účastní moţnosti nabízet své produkty na portálech, které slouţí pro inzerování výhodných nabídek. Daný wellness hotel tak můţe získat v součtu maximálně 89 bodů, pokud splňuje všechna výše uvedená kritéria. Otázka „Označte, nakolik jsou pro Vás důležité tyto položky vybavení hotelu pro výběr wellness pobytu“ V této otázce respondenti vyjadřovali pomocí škály, jak důleţitá je pro ně která poloţka vybavení wellness hotelu. Pomocí váţeného aritmetického průměru byla určena důleţitost daných poloţek vybavení a následně na základě ní vypočteny procentní podíly těchto poloţek na celku. Body za jednotlivé poloţky byly přiděleny proporcionálně podle určených procentních podílů. Maximální počet bodů u této otázky je 86, jelikoţ se váţe k faktoru „Vybavenost wellness hotelu“. Výsledné bodové rozdělení uvádí Tabulka 6.


35

Vybavení wellness hotelu

Položka vybavení wellness hotelu Infrasauna Vnitřní Bazén Parní lázeň Whirlpool Finská sauna Fitness centrum Squash Bowling Solná jeskyně

Počet bodů připadajících na danou položku 8 12 9,3 11 10 10,5 7,4 8,9 8,9


Konkrétní wellness hotel tedy můţe získat maximálně 86 bodů, a to v případě, ţe bude vybaven všemi v tabulce uvedenými poloţkami. Otázka „Kterými z následujících položek by měl být pokoj wellness hotelu vybaven?“ Zde respondenti vyjadřovali, kterými poloţkami by měl být vybaven pokoj hotelu, ve kterém stráví svůj wellness pobyt. V této otázce bylo moţné zvolit i více odpovědí. Maximální moţný počet bodů za celou otázku je 86, jelikoţ se váţe stejně jako předchozí otázka k faktoru „Vybavenost wellness hotelu“. Bodové hodnoty vypočtené u jednotlivých poloţek byly získány určením jejich procentního podílu na celku. Počty bodů připadajících na dané poloţky jsou zachyceny v Tabulce 7. Tab. 7

Vybavení pokoje wellness hotelu

Položka vybavení pokoje wellness hotelu Klimatizace SAT TV Telefon Rádio WIFI Minibar Trezor Lednice Balkón Fén Zdroj: Vlastní zpracování

Počet bodů připadajících na danou položku 9,7 9,5 3,5 5,2 16,7 3,2 4 12,5 12,85 8,85

36

Vlastní práce

U konkrétního wellness hotelu bude zjišťováno, kterými z výše uvedených prvků vybavení pokojů disponuje a na základě toho mu budou přiděleny odpovídající body. Otázka „Kterými z následujících položek by měl wellness hotel disponovat?“ Tato otázka je zaloţena na stejném principu jako otázka předchozí a rovněţ náleţí k faktoru „Vybavenost wellness hotelu“ s maximálním moţným počtem 86 bodů. Nebude zde proto znova uveden shodný postup pro určení bodové hodnoty jednotlivých poloţek, ale pouze zachycení výsledků, které zobrazuje Tabulka 8. Tab. 8

Ostatní vybavení wellness hotelu

Položka vybavení wellness hotelu Restaurace Dětské hřiště Venkovní bazén Tobogány a vodní atrakce Tenisový kurt Minigolf Parkoviště/garáţ Půjčovna či úschovna kol

Počet bodů připadajících na danou položku 21,5 5,1 12,2 4,4 5,8 7,8 15,3 13,9


Podobně jako u předchozí otázky se u konkrétního wellness hotelu bude sledovat, které poloţky uvedené v tabulce má ve svém vybavení a tomu bude odpovídat součet moţných získaných bodů. Otázka „Jakou kategorii hotelu pro wellness pobyt preferujete?“ V rámci této otázky respondenti označovali kategorii hotelu, kterou povaţují za optimální pro wellness pobyt. Otázka se váţe k faktoru „Kvalita wellness hotelu (počet hvězdiček)“ a je proto ohodnocena maximem 80 bodů. Respondenti mohli označit vţdy pouze jednu preferovanou kategorii wellness hotelu nebo uvést, ţe toto kritérium pro ně není důleţité. Tuto poslední moţnost zvolilo celkem 88 respondentů, a proto tito nebyli zahrnuti do konečného výpočtu bodových hodnot. Výsledné body pro kaţdou z kategorií byly stanoveny výpočtem jejich procentního podílu na celku. Kategorii hotelu s * či bez certifikace neoznačil ţádný z respondentů, a proto tyto hotely nezískávají ţádný bod. Počty bodů připadající na jednotlivé kategorie zachycuje Tabulka 9.


37

Kategorie wellness hotelu

Kategorie hotelu 5* 4* 3* 2* 1* Bez certifikace

Počet bodů připadajících na danou položku 2,5 28,7 44,8 4 0 0


Konkrétní wellness hotel tedy můţe získat pouze takový počet bodů, který odpovídá jeho kategorii. Otázka „Jakým způsobem se obvykle dopravujete na místo pobytu (wellness pobyt v České republice)?“ Tato otázka se váţe k faktoru „Dopravní dostupnost hotelu“ a v rámci ní tak můţe být získáno maximálně 72 bodů. Respondenti zde vybírali jejich předpokládaný způsob dopravy do wellness hotelu. Moţnosti byly následující: příjezd do hotelu automobilem, autobusem, vlakem či jiným způsobem, který zde mohl být uveden. Body pro jednotlivé způsoby dopravy byly vypočteny na základě jejich procentního podílu na celku. Výsledky zachycuje níţe uvedená Tabulka 10, přičemţ nikdo z respondentů neuvedl jinou neţ nabízenou moţnost dopravy, a proto se zde tato poloţka neuvádí. Tab. 10

Způsob dopravy do wellness hotelu

Způsob dopravy na místo wellness pobytu Autem Vlakem Autobusem

Počet bodů připadajících na danou položku 53,7 9,4 8,9


U hotelů bude posuzována jejich dostupnost jednotlivými dopravními prostředky. Hotel tak můţe získat i maximum 72 bodů, bude-li dobře dostupný všemi výše uvedenými prostředky. V případě dopravy vlakem a autobusem bude hodnoceno, zdali se v blízkosti hotelu nachází vlaková či autobusová stanice, ze které se dá pohodlně k hotelu dostat. 4.2.3

Vyhodnocení otázek druhé skupiny

V rámci této skupiny byly do dotazníku zařazeny otázky, které hodnotí další prvky wellness hotelu a jsou doplňujícího charakteru k otázkám patřícím

38

Vlastní práce

do první skupiny. Tyto otázky nemají stanovenu váhu důleţitosti, a proto byl pro určení jejich maximální hodnoty zvolen výpočet pomocí prostého aritmetického průměru. Ten byl získán součtem všech maximálních bodových hodnot parametrů uvedených ve skupině otázek pro určení vah (viz Tabulka 1) a následným vydělením jejich celkového počtu. Byla tak získána hodnota 87,7, která bude maximální bodovou hodnotou pro celou druhou skupinu otázek. Otázka „Jaký typ stravování v rámci wellness pobytu upřednostňujete?“ U této otázky respondenti uváděli typ stravování, který v rámci wellness pobytu preferují. Na výběr měli z těchto moţností: stravování all inclusive, plná penze, polopenze, pouze snídaně, pouze večeře či vlastní stravování. Respondenti mohli vţdy zvolit pouze jednu z nabízených moţností, a proto byly bodové hodnoty určeny jednoduše na základě výpočtu jejich procentního podílu na celku. Dílčí bodové hodnoty pro kaţdou variant z maximálního moţného počtu bodů 87,7 můţeme nalézt v Tabulce 11. Tab. 11

Typ stravování v rámci wellness pobytu

Typ stravování v rámci wellness pobytu All inclusive Plná penze Polopenze Pouze snídaně Pouze večeře Vlastní stravování

Počet bodů připadajících na danou položku 19,4 17,2 43 3,5 0,7 3,9


Wellness hotel, který bude hodnocen, můţe získat body za kaţdou z výše uvedených typů stravování, nabízí-li je v rámci svých wellness pobytů. V součtu tak můţe dosáhnout i maxima 87,7 bodů. Co se týče vlastního stravování, je obvyklé, ţe je hotely umoţňují, a proto bodovou hodnotu odpovídající této poloţce získají prakticky v kaţdém případě. Otázka „Ocenil/a byste, kdyby hotelová restaurace nabízela některý z následujících typů stravování?“ Zde respondenti mohli označit i více odpovědí, zachycujících jejich preferované typy stravování nabízené hotelem, jako například regionální česká kuchyně, mezinárodní kuchyně či bio strava. Respondenti také mohli vyplnit jinou moţnost či uvést, ţe jim na daném kritériu nezáleţí. Toto kritérium shledalo celkem 31 respondentů nepodstatným, a proto tito nebyli započítáni v rámci bodového vyhodnocení otázky. Body pro kaţdou z variant byly stanoveny na základě jejich procentního podílu na celku. Maximální moţný počet bodů

Vlastní práce

39

za tuto otázku je opět 87,7. Bodové hodnoty u kaţdé z moţností uvádí Tabulka 12. Tab. 12

Nabízený typ kuchyně ve wellness hotelu

Nabízený typ kuchyně ve wellness hotelu Bio strava Regionální česká kuchyně Mezinárodní kuchyně Zdravé stravování Speciální jídelníček

Počet bodů připadajících na danou položku 8,5 18,5 21,9 29,2 9,6


Konkrétní wellness hotel bude posuzován z pohledu nabídky výše uvedených typů stravování. Umoţňuje-li hotel všechny v tabulce vyjmenované typy jídelníčků, získá maximální počet bodů, který je 87,7. Nabízí-li pouze některou z uvedených moţností stravování, získá vţdy tolik bodů, kolik je určeno v tabulce u onoho typu stravování. Otázka „Ovlivnil by Vás při výběru hotelu pro wellness pobyt fakt, že daný hotel je certifikovaným wellness zařízením?“ U této otázky respondenti určovali, zdali je pro ně důleţitá certifikace wellness zařízení. V současné době neexistuje oficiální certifikace wellness hotelů, a proto zatím není moţné hotel z tohoto pohledu hodnotit. Nicméně certifikace je připravována Českou asociací Wellness ve spolupráci s AHR ČR (Ulrych, 2009) a v blízké době by měla být v České republice zavedena. Otázka byla do dotazníku zařazena proto, ţe metodika si klade za cíl být co nejobjektivnější a pouţitelná pro hodnocení hotelů i do budoucna. Proto je důleţité zhodnotit i tento faktor. Celkem na 156 respondentů by mělo vliv, ţe hotel je certifikovaným wellness zařízením. Tomu odpovídá počet bodů vypočtený procentem z celku, který je uveden v Tabulce 13. Tab. 13

Certifikovaný wellness hotel

Je hotel certifikovaným wellness zařízením? Ano

Počet získaných bodů 55,2


Certifikace wellness hotelů, která je připravována, je dobrovolnou záleţitostí a kaţdý subjekt se můţe rozhodnout, zdali ji chce podstoupit. Hotel, který certifikát obdrţí, tak můţe v hodnocení získat navíc 55,2 bodů.

40

Vlastní práce

Otázka „Je pravděpodobné, že před realizací pobytu v hotelu navštívíte jeho internetové stránky pro zjištění dalších doplňujících informací?“ Respondenti zde měli zvolit právě jednu moţnost, tedy jestli navštíví či nenavštíví před realizací svého pobytu internetové stránky wellness hotelu. 247 respondentů z celkem 249, kteří zodpověděli tuto otázku, uvedli, ţe stránky hotelu navštíví. Tento faktor je tedy pro respondenty velice důleţitý. Tomu odpovídá i počet bodů, určený jako procentní podíl z celku. Bodová hodnota je zachycena v Tabulce 14. Tab. 14

Internetové stránky wellness hotelu

Navštívíte před realizací pobytu internetové stránky wellness hotelu? Ano

Počet získaných bodů 87


U hotelů bude posuzováno, zda vůbec mají nějaké internetové stránky, kde by respondenti mohli nalézt potřebné informace před uskutečněním jejich pobytu. Pokud je tedy odpověď na tuto otázku kladná, hotel získá 87 bodů (z celkového maximálního počtu 87,7). Otázka „Rozhoduje při výběru wellness hotelu kvalita jeho internetových stránek?“ Zde respondenti opět vybírali jednu z moţností „ano“ či „ne“. Celkem pro 78 % respondentů je důleţitá kvalita webových stránek a je ovlivňujícím faktorem pro výběr wellness hotelu. Uvedenému procentnímu podílu odpovídá počet bodů, který je uveden v Tabulce 15. Maximem zde opět bylo 87,7 bodů. Tab. 15

Kvalita internetových stránek wellness hotelu

Je při výběru wellness hotelu rozhodující kvalita jeho internetových stránek? Ano

Počet získaných bodů 68,6


Wellness hotel s kvalitními webovými stránkami získá celkem 68,6 bodů. Za kvalitní webové stránky lze povaţovat takové, na kterých se potenciální zákazník dozví všechny relevantní informace pro uskutečnění pobytu v hotelu. Jsou to zejména informace o ubytování, nabízených pobytech, cenách, vybavení hotelu a poskytovaných sluţbách. Podstatnou informací pro zákazníka je i uvedení kontaktu na wellness hotel a způsob rezervace pobytu.

Vlastní práce

41

Otázka „Jakým způsobem preferujete realizaci svého wellness pobytu?“ U této otázky měli respondenti vybrat, jestli preferují jiţ připravené pobytové balíčky nebo zda je pro ně lepší volbou zakoupení pouze ubytování v hotelu a následné dokoupení různých wellness aktivit dle individuálního výběru. Výsledné bodové hodnoty, určené jednoduše na základě procentního podílu obou moţností, uvádí Tabulka 16. Tab. 16

Způsob realizace wellness pobytu

Způsob realizace wellness pobytu Zakoupení pobytového balíčku Zakoupení pouze ubytování a dokoupení sluţeb

Počet získaných bodů 48,7 39


Posuzovaný hotel zde získá body podle toho, nakolik splňuje výše uvedené moţnosti realizace wellness pobytů. Nabízí-li hotel pobytové balíčky, získá 48,7 bodů. Pokud hotel umoţňuje rovněţ zakoupení ubytování a má naceněné jednotlivé wellness aktivity k dokoupení, získá dalších 39 bodů. Celkově tedy můţe obdrţet 87,7 bodů, odpovídajících maximu druhé skupiny otázek. Otázka „Jakým způsobem preferujete nákup wellness pobytu?“ Respondenti měli u této otázky zvolit jeden ze způsobů, který upřednostňují pro nákup wellness pobytu. Maximální moţný počet bodů připadajících na tuto otázku je 87,7. Bodové hodnoty byly určeny pomocí jejich procentního podílu na celku. Celkem 81,5 % respondentů by pobyt nejraději rezervovalo prostřednictvím internetových stránek hotelu, čemuţ odpovídá i vysoká hodnota 71,4 bodů. Výsledky a počty bodů u všech moţností můţeme vidět v Tabulce 17. Tab. 17

Způsob rezervace a nákupu wellness pobytu

Způsob rezervace a nákupu wellness pobytu Rezervace a nákup prostřednictvím formuláře na internetových stránkách hotelu Nákup pobytu aţ na místě Rezervace a nákup přes zprostředkovatele

Počet získaných bodů 71,4 4,3 12


U wellness hotelů bude posuzováno, jestli umoţňují výše uvedené způsoby rezervace a nákupu pobytů a v závislosti na tom jim budou přidělovány body. V případě první moţnosti bude zjišťováno, zdali hotel má na svých internetových stránkách rezervační formulář, který je dle získaných výsledků

42

Vlastní práce

pro respondenty nejpohodlnějším způsobem rezervace. Nákup pobytu na místě je obvykle samozřejmostí a proto se předpokládá, ţe bodovou hodnotu odpovídající tomuto způsobu získá prakticky kaţdý posuzovaný hotel. U třetího způsobu rezervace a nákupu pobytu (tedy prostřednictvím zprostředkující cestovní kanceláře či agentury) bude přihlíţeno k tomu, jestli hotel s těmito subjekty vůbec spolupracuje a zda tyto jeho pobyty nabízejí. Otázka „Ocenila/a byste, kdyby wellness hotel pořádal některé z následujících akcí?“ U této otázky měli respondenti zvolit jednu nebo více odpovědí, vyjadřující jejich zájem o vyjmenované akce, které by wellness hotel mohl pořádat. Bodové hodnoty uvedených akcí byly vypočteny na základě jejich procentních podílů na celku. Maximum bodů za tuto otázku je 87,7. Bodové shrnutí uvádí Tabulka 18. Tab. 18

Akce pořádané wellness hotelem

Typ pořádané akce Koncerty Taneční večery Kurzy (sportovní,jazykové apod.) Organizované výlety po okolí Teambuildingové akce pro firmy

Počet získaných bodů 14,4 23 20,4 20,7 9,2


Konkrétní wellness hotel bude hodnocen v závislosti na tom, které z akcí pořádá a podle toho mu budou přidělovány bodové hodnoty. Otázka „Který z následujících typů pobytových balíčků byste pro svůj pobyt nejraději využil/a?“ Stejně jak u předchozí otázky byly respondentům nabídnuty moţnosti, ze kterých měli vybrat jednu či více. Také bodové vyhodnocení otázky bylo provedeno stejným způsobem, a to z maximálního počtu 87,7 bodů. Stanovené bodové hodnoty uvádí Tabulka 19.


43

Pobytové balíčky wellness hotelu

Typ pobytového balíčku Aktivní wellness (kombinace relaxačních a sportovních aktivit) Odpočinek a relaxace Ozdravný pobyt s léčebnými procedurami Romantický pobyt Wellness pro ţeny Wellness pro muţe

Počet získaných bodů 21,8 21,8 12,1 17 13,3 1,7


Pro přidělení bodů wellness hotelu bude posuzováno, které z pobytových balíčků má ve své nabídce a podle toho bude získávat daný počet bodů. 4.2.4

Vyhodnocení otázek třetí skupiny

Otázkám spadajícím do třetí skupiny nebudou přidělovány ţádné body, jelikoţ tyto otázky přímo nehodnotí wellness hotely. Tato skupina otázek se sice zabývá preferencemi spotřebitelů, ale slouţí pouze pro další doporučení a pro získání komplexního přehledu o zkoumané problematice. Ve třetí skupině otázek jsou zachyceny další aspekty týkající se wellness turistiky, jako například důleţitost nízké vzdálenosti wellness hotelu od místa bydliště či míra důleţitosti profesionality personálu. Tyto otázky poslouţily především jako podklad pro formulaci doporučení wellness hotelům a pro komplexnější náhled na danou problematiku.

4.3 Aplikace metodiky v praxi Tato část práce se zabývá aplikací vytvořené metodiky na konkrétní hotely. Náhodně byly vybrány tři hotely, které se nacházejí v Jihomoravském kraji a které ve svém názvu pouţívají „wellness“. Jde o tyto hotely:  OREA Wellness Hotel Santon  Wellness Hotel PANORAMA  Wellness Hotel CELNICE V následujícím textu bude kaţdý hotel stručně charakterizován a ohodnocen na základě metodiky. Slovní hodnocení, které vyjadřuje, jak bylo při hodnocení hotelu postupováno, bude uvedeno pro ilustraci pouze u prvního z hotelů. Další dva hotely jiţ budou ohodnoceny pouze formou tabulky.

44

4.3.1

Vlastní práce

OREA Wellness Hotel Santon

Charakteristika hotelu Wellness hotel Santon patří k hotelovému řetězci OREA HOTELS. Jak je moţné dozvědět se z vlastních internetových stránek společnosti (OREA HOTELS, 2011), řetězec je tvořen celkem 21 hotely, které se dělí do dvou skupin: OREA HOTELS EXCLUSIVE a OREA HOTELS CLASSIC. Hotel Santon se řadí do druhé uvedené skupiny, která je charakterizována jako „hotel s rozsahem sluţeb a vybavení odpovídající kategorii ***“. Společnost OREA HOTELS s.r.o. působí na českém trhu od roku 1992 a je členem Asociace hotelů a restaurací České republiky. Hotely nabízejí lázeňské a wellness pobyty, pobyty pro rodiny s dětmi, lyţařské pobyty na horách a také umoţňují realizaci kongresového cestovního ruchu a incentivní turistiky. Tento řetězec se tak snaţí nabídnout produkt pro více trţních segmentů. Co se týče wellness turistiky, OREA HOTELS nabízí wellness a lázeňské pobyty celkem ve 14 svých hotelech. Označení „wellness hotel“ však mají pouze dva z hotelů, kterými jsou Wellness Hotel Santon a Wellness Hotel Horizont. Hotel Santon se nachází v Brně, a to přímo na břehu Brněnské přehrady. Kromě wellness pobytů, na které se specializuje, nabízí také zázemí pro pořádání školení, seminářů, konferencí, svateb či jiných dalších událostí. Ubytování je zde moţné v jednom ze 105 dvoulůţkových pokojů či 5 apartmánů. Hotel rovněţ nabízí jeden pokoj pro handicapované osoby. Postup hodnocení hotelu Celkové hodnocení hotelu bylo získáno na základě posouzení následujících zkoumaných oblastí:  Nabízené služby – v areálu hotelu Santon se nachází wellness zóna, kde jsou zákazníkům k dispozici odborné masáţe (jako například baňková, sportovní či medová masáţ). Součástí této zóny je také fitness centrum, ale nejsou zde provozována pohybová cvičení s instruktorem. Stejně tak hotel nenabízí léčebné procedury ani sluţby beauty centra. Ve wellness zóně však můţe návštěvník vyuţít vertikální solárium. Proto hotel Santon získá za oblast „Nabízené sluţby“ body pouze za dvě poloţky této oblasti (masáţe a solárium).  Vybavení hotelového wellness centra – co se týče vybavení centra, hotel disponuje vnitřním bazénem, parní lázní, whirlpoolem, finskou saunou, fitness centrem a solnou jeskyní. Proto získá body za vyjmenované poloţky.  Vybavení hotelového pokoje – všechny pokoje hotelu jsou vybaveny telefonem, LCD televizorem a minibarem. U kaţdého z pokojů je také balkón a WIFI připojení mají zákazníci na pokojích zdarma. Pokoje však nejsou klimatizovány a rovněţ zde není rádio, lednice, trezor a fén. Poslední dvě uvedené poloţky jsou k dispozici pouze na recepci. Hotel tak získá

Vlastní práce







 





  



45

za sledovanou oblast „Vybavení hotelového pokoje“ body jen u pěti poloţek, kterými hotelové pokoje disponují. Další vybavení wellness hotelu – další vybavení hotelu tvoří restaurace, tenisový kurt, venkovní parkoviště a půjčovna kol. Ostatní poloţky řadící se do této skupiny v hotelu nejsou zastoupeny, a proto hotel získá příslušný počet bodů pouze za vyjmenované čtyři poloţky. Cena wellness pobytu – pro vyhodnocení této oblasti byla vypočtena průměrná cena za den pobytu, a to ze všech wellness pobytových balíčků, které hotel nabízí. Tato částka je 1 465 Kč, hotel tedy obdrţí body připadající na tuto průměrnou částku. Lokalita wellness hotelu – hotel Santon se nachází na břehu Brněnské přehrady, která je obklopena lesy. Poloha hotelu je na okraji města, a to v městské části Brno-Bystrc. Proto hotel získá body odpovídající jeho umístění v blízkosti vody, lesa a na okraji města. Kategorie hotelu – hotel Santon je tříhvězdičkovým hotelem, takţe získá body na základě bodového ohodnocení dané kategorie. Dopravní dostupnost hotelu – hotel je velmi dobře dostupný automobilem a také spoji brněnské městské hromadné dopravy. Vlaková zastávka je však od hotelu vzdálena 11 kilometrů, a proto hotel nezíská body za dobrou dostupnost vlakovou dopravou. Nabídka stravování – hotel v rámci svých balíčků umoţňuje zakoupit plnou penzi, polopenzi, pouze snídaně či večeře a samozřejmostí je také umoţnění vlastního stravování pro zákazníky, kteří si nezakoupí pobytový balíček. Stravování typu all inclusive v hotelu není nabízeno. Z tohoto důvodu hotel získá body pouze za výše uvedené typy stravování, které má ve své nabídce. Typ stravování – hotel nabízí kromě jídel ze svého standardního jídelníčku také pokrmy zdravého ţivotního stylu. Standardní jídelníček je tvořen pokrmy regionální české a mezinárodní kuchyně. Hotelová restaurace však neumoţňuje zajištění bio stravování ani sestavení speciálního jídelníčku, a proto za zmíněné dva typy stravování body nezíská. Certifikace hotelu – hotel není (a v současné době ani nemůţe být) certifikovaným wellness zařízením. Proto za tuto oblast nezíská ţádné body. Internetové stránky hotelu – hotel disponuje internetovými stránkami, které jsou navíc ve vyhledávači snadno naleznutelné. Získá tak body odpovídající této části hodnocení. Kvalita internetových stránek hotelu – na internetových stránkách hotelu získá potenciální zákazník informace o cenách, ubytování, vybavení hotelu, poskytovaných sluţbách i nabízených pobytech. Je zde také uveden kontakt na hotel a moţná dopravní spojení. Stránky jsou zpracovány kvalitně, a tudíţ za ně hotel získá dané bodové ohodnocení. Akční nabídky hotelu – hotel Santon má na svých internetových stránkách zveřejněny akční nabídky pobytů i pobyty typu last minute. Pobytové balíčky jsou nabízeny několika cestovními kancelářemi a také

46

Vlastní práce









prostřednictvím portálů zaměřených na lázeňský a wellness cestovní ruch. Hotel tedy získá bodové ohodnocení za všechny uvedené způsoby nabídky zvýhodněných pobytů. Nabídka realizace wellness pobytu – hotel umoţňuje zakoupení buď pobytového wellness balíčku, nebo pouze samotného ubytování, k němuţ je moţné dokoupit poţadované aktivity ve wellness zóně. Získává tak body za obě uvedené moţnosti. Způsob rezervace pobytu – na internetových stránkách hotelu je umoţněna rezervace pobytu prostřednictvím rezervačního formuláře. Jak jiţ bylo zmíněno výše, pobyty hotelu jsou nabízeny také přes spolupracující cestovní kanceláře. Zákazník však můţe zakoupit pobyt rovnou na místě. Z toho plyne, ţe hotel získá body za všechny vyjmenované způsoby rezervace a nákupu pobytu. Pořádané akce – hotel Santon disponuje velkým konferenčním sálem a také několika salonky. Ve svých prostorách umoţňuje pořádání koncertů, tanečních večerů, ale rovněţ akcí pro firmy. Pro firemní klientelu jsou nabízeny různé outdoorové aktivity. V nabídce hotelu však nejsou pořádané kurzy ani organizované výlety po okolí. Hotel získá body jen za akce, které jsou v jeho prostorách pořádány. Pobytové balíčky – hotel nabízí aktivní wellness pobyt (kombinace sportovních a relaxačních wellness aktivit), relaxační wellness pobyt, romantický wellness pobyt pro zamilované i wellness pobyt speciálně určený ţenám. V nabídce hotelu však chybí pobyt s léčebnými procedurami a wellness pobyt pro muţe. Bodové hodnocení za tuto oblast tak bude odpovídat nabízeným pobytovým balíčkům.

Tabulka 20 uvádí všechny hodnocené oblasti s jejich bodovým hodnocením a také hotelem reálně získané body. Za kaţdou hodnocenou oblastí je vţdy uveden součtový řádek bodů této oblasti pro větší přehlednost. Poslední řádek v tabulce pak odpovídá výslednému bodovému hodnocení hotelu.


47

Hodnocení hotelu – OREA Wellness Hotel Santon

Bodové OREA Wellness Hotel Santon hodnocení Nabízené služby Masáţe Pohybová cvičení s instruktorem Léčebné procedury Solárium Beauty centrum Celkem bodů za skupinu Vybavení hotelového wellness centra Infrasauna Vnitřní Bazén Parní lázeň Whirlpool Finská sauna Fitness centrum Squash Bowling Solná jeskyně Celkem bodů za skupinu Vybavení hotelového pokoje Klimatizace SAT TV Telefon Rádio WIFI Minibar Trezor Lednice Balkón Fén Celkem bodů za skupinu Další vybavení wellness hotelu Restaurace Dětské hřiště Venkovní bazén Tobogány a vodní atrakce Tenisový kurt Minigolf

Splňuje hotel?

Získané body

25,8 22,8 22,5 10,8 18,1 -

     -

25,8 0 0 10,8 0 36,6

8 12 9,3 11 10 10,5 7,4 8,9 8,9 -

         -

0 12 9,3 11 10 10,5 0 0 8,9 61,7

9,7 9,5 3,5 5,2 16,7 3,2 4 12,5 12,85 8,85 -

          -

0 9,5 3,5 0 16,7 3,2 0 0 12,85 0 45,75

21,5 5,1 12,2 4,4 5,8 7,8

     

21,5 0 0 0 5,8 0

48

Parkoviště/garáţ Půjčovna či úschovna kol Celkem bodů za skupinu Cena wellness pobytu (za den) Do 400 Kč 401-800 Kč 801-1 200 Kč 1 201-1 600 Kč 1 601-2 000 Kč Nad 2001 Kč Celkem bodů za skupinu Lokalita wellness hotelu V přírodě v blízkosti lesa V přírodě v blízkosti vody V centru města Na okraji města Na horách Celkem bodů za skupinu Kategorie hotelu 5* 4* 3* 2* 1* Bez certifikace Celkem bodů za skupinu Dopravní dostupnost hotelu Autem Vlakem Autobusem Celkem bodů za skupinu Nabídka stravování All inclusive Plná penze Polopenze Pouze snídaně Pouze večeře Umoţnění vlastního stravování Celkem bodů za skupinu Typ stravování Bio strava Regionální česká kuchyně

Vlastní práce

15,3 13,9 -

  -

15,3 13,9 56,5

15,4 36,7 28,6 12,4 1,9 0 -

      -

0 0 0 12,4 0 0 12,4

44,7 29,4 10,4 6 1,5 -

     -

44,7 29,4 0 6 0 80,1

2,5 28,7 44,8 4 0 0 -

      -

0 0 44,8 0 0 0 44,8

53,7 9,4 8,9 -

   -

53,7 0 8,9 62,6

19,4 17,2 43 3,5 0,7 3,9 -

      -

0 17,2 43 3,5 0,7 3,9 68,3

8,5 18,5

 

0 18,5

Vlastní práce

Mezinárodní kuchyně Zdravé stravování Sestavení speciálního jídelníčku Celkem bodů za skupinu Certifikace hotelu Certifikované wellness zařízení Celkem bodů za skupinu Internetové stránky hotelu Hotel má fungující internetové stránky Celkem bodů za skupinu Kvalita internetových stránek Stránky obsahují všechny relevantní informace Celkem bodů za skupinu Akční nabídky hotelu Na vlastních internetových stránkách Na internetových portálech Na stránkách cestovních kanceláří či agentur Celkem bodů za skupinu Nabídka realizace wellness pobytu Zakoupení pobytového balíčku Zakoupení pouze ubytování a dokoupení sluţeb Celkem bodů za skupinu Způsob rezervace pobytu Rezervační formulář na internetových stránkách hotelu Umoţnění rezervace a nákupu přes zprostředkovatele Umoţnění rezervace a nákupu aţ na místě Celkem bodů za skupinu Pořádané akce Koncerty Taneční večery Kurzy (sportovní, jazykové apod.) Organizované výlety po okolí Teambuildingové akce pro firmy

49

21,9 29,2 9,6 -

   -

21,9 29,2 0 69,6

55,2 -

 -

0 0

87



87

-

-

87

68,6



68,6

-

-

68,6

21,5



21,5

59



59

8,5



8,5

-

-

89

48,7



48,7

39



39

-

-

87,7

71,4



71,4

12



12

4,3



4,3

-

-

87,7

14,4 23 20,4 20,7 9,2

    

14,4 23 0 0 9,2

50

Vlastní práce

Celkem bodů za skupinu Pobytové balíčky Aktivní wellness Odpočinek a relaxace Ozdravný pobyt s léčebnými procedurami Romantický pobyt Wellness pro ţeny Wellness pro muţe Celkem bodů za skupinu CELKEM

-

-

46,6

21,8 21,8

 

21,8 21,8

12,1



0

17 13,3 1,7 -

   -

17 13,3 0 73,9 1078,85


4.3.2

Wellness Hotel PANORAMA

Hotel PANORAMA se nachází nad městem Blansko v lokalitě zvané Češkovice. Leţí nedaleko Punkevních jeskyní a propasti Macocha, které se řadí k oblíbeným turistickým cílům. Jde o tříhvězdičkový rodinný wellness hotel, jeţ si klade za cíl získat podobu kvalitního evropského wellness hotelu. Tento hotel je v provozu jiţ od roku 1989. Původně byl stavěn jako firemní rekreační středisko, ačkoliv k tomuto účelu nakonec nikdy nebyl vyuţíván. V roce 2000 byl po ukončení nájemního vztahu vrácen majiteli, který začal hotel postupně rekonstruovat a modernizovat. V průběhu let bylo také vybudováno hotelové wellness centrum. Hotel nabízí ubytování s celkovou kapacitou 134 lůţek, a to v pokojích Panorama Classic, Panorama Classic New, Panorama Superior či rodinných studiích. Pokoje označené jako Panorama Classic New slouţí pro ubytování hostů, kteří do hotelu přijíţdí na wellness pobyt. Kromě wellnes pobytů hotel rovněţ nabízí pobyty rekreační a firemní, pro jejichţ realizaci disponuje vhodným zázemím (konferenční sál, společenský sál, technické zázemí pro konference či semináře). (Hotel PANORAMA, 2011) Tento hotel byl hodnocen stejným způsobem jako hotel Santon pomocí metodiky. Jiţ zde proto nebude uveden postup hodnocení, který je zřejmý z předchozího příkladu. Bodové hodnocení Hotelu PANORAMA zachycuje Tabulka 21.


51

Hodnocení hotelu – Wellness Hotel PANORAMA

Wellness Hotel PANORAMA Nabízené služby Masáţe Pohybová cvičení s instruktorem Léčebné procedury Solárium Beauty centrum Celkem bodů za skupinu Vybavení hotelového wellness centra Infrasauna Vnitřní Bazén Parní lázeň Whirlpool Finská sauna Fitness centrum Squash Bowling Solná jeskyně Celkem bodů za skupinu Vybavení hotelového pokoje Klimatizace SAT TV Telefon Rádio WIFI připojení Minibar Trezor Lednice Balkón Fén Celkem bodů za skupinu Další vybavení wellness hotelu Restaurace Dětské hřiště Venkovní bazén Tobogány a vodní atrakce Tenisový kurt Minigolf

Bodové hodnocení

Splňuje hotel?

Získané body

25,8 22,8 22,5 10,8 18,1 -

     -

25,8 0 22,5 10,8 0 59,1

8 12 9,3 11 10 10,5 7,4 8,9 8,9 -

         -

8 12 9,3 11 10 10,5 0 0 0 60,8

9,7 9,5 3,5 5,2 16,7 3,2 4 12,5 12,85 8,85 -

          -

9,7 9,5 3,5 0 16,7 0 4 12,5 12,85 8,85 77,6

21,5 5,1 12,2 4,4 5,8 7,8

     

21,5 5,1 0 0 5,8 0

52


Vlastní práce

15,3 13,9 -

  -

15,3 13,9 61,6

15,4 36,7 28,6 12,4 1,9 0 -

      -

0 0 28,6 0 0 0 28,6

44,7 29,4 10,4 6 1,5 -

     -

44,7 29,4 0 6 0 80,1

2,5 28,7 44,8 4 0 0 -

      -

0 0 44,8 0 0 0 44,8

53,7 9,4 8,9 -

   -

53,7 0 8,9 62,6

19,4 17,2 43 3,5 0,7 3,9 -

      -

0 17,2 43 3,5 0,7 3,9 68,3

8,5 18,5

 

0 18,5

Vlastní práce

Mezinárodní kuchyně Zdravé stravování Sestavení speciálního jídelníčku Celkem bodů za skupinu Certifikace hotelu Certifikované wellness zařízení Celkem bodů za skupinu Internetové stránky hotelu Hotel má fungující internetové stránky Celkem bodů za skupinu Kvalita internetových stránek Stránky obsahují všechny relevantní informace Celkem bodů za skupinu Akční nabídky hotelu Na vlastních internetových stránkách Na internetových portálech Na stránkách cestovních kanceláří či agentur Celkem bodů za skupinu Nabídka realizace wellness pobytu Zakoupení pobytového balíčku Zakoupení pouze ubytování a dokoupení sluţeb Celkem bodů za skupinu Způsob rezervace pobytu Rezervační formulář na internetových stránkách hotelu Umoţnění rezervace a nákupu přes zprostředkovatele Umoţnění rezervace a nákupu aţ na místě Celkem bodů za skupinu Pořádané akce Koncerty Taneční večery Kurzy (sportovní, jazykové apod.) Organizované výlety po okolí Teambuildingové akce pro firmy

53

21,9 29,2 9,6 -

   -

0 0 9,6 28,1

55,2 -

 -

0 0

87



87

-

-

87

68,6



68,6

-

-

68,6

21,5



21,5

59



59

8,5



8,5

-

-

89

48,7



48,7

39



39

-

-

87,7

71,4



0

12



12

4,3



4,3

-

-

16,3

14,4 23 20,4 20,7 9,2

    

14,4 23 20,4 0 0

54

Vlastní práce


-

-

57,8

21,8 21,8

 

21,8 21,8

12,1



12,1

17 13,3 1,7 -

   -

17 0 0 72,7 1050,7


4.3.3

Wellness Hotel CELNICE

Wellness Hotel Celnice se nachází v Břeclavi, nedaleko rakouských hranic. Je umístěn v oblasti Lednicko-Valtického areálu, který je zařazen mezi památky UNESCO. Lokalita hotelu ve vinařské oblasti a blízko města Břeclav, kterým přímo vede jedna z moravských vinařských cyklostezek, rozšiřuje jeho návštěvníkům moţnosti dalšího vyţití. Jde o moderní rodinný hotel, který se specializuje na wellness pobyty, firemní pobyty a na rodinné dovolené. Celkem má hotel k dispozici 34 pokojů. Zákazníci mohou vyuţít ubytování ve standardních pokojích, apartmánech nebo se ubytovat v bezbariérovém pokoji, který je určen pro tělesně postiţené návštěvníky. (Hotel Celnice, 2011) Hodnocení hotelu podle metodiky je uvedeno v Tabulce 22, která obsahuje přehled získaných bodových hodnot za jednotlivé sledované oblasti.


55

Hodnocení hotelu – Wellness Hotel CELNICE

Wellness Hotel CELNICE Nabízené služby Masáţe Pohybová cvičení s instruktorem Léčebné procedury Solárium Beauty centrum Celkem bodů za skupinu Vybavení hotelového wellness centra Infrasauna Vnitřní Bazén Parní lázeň Whirlpool Finská sauna Fitness centrum Squash Bowling Solná jeskyně Celkem bodů za skupinu Vybavení hotelového pokoje Klimatizace SAT TV Telefon Rádio WIFI připojení Minibar Trezor Lednice Balkón Fén Celkem bodů za skupinu Další vybavení wellness hotelu Restaurace Dětské hřiště Venkovní bazén Tobogány a vodní atrakce Tenisový kurt Minigolf

Bodové hodnocení

Splňuje hotel?

Získané body

25,8 22,8 22,5 10,8 18,1 -

     -

25,8 0 0 0 18,1 43,9

8 12 9,3 11 10 10,5 7,4 8,9 8,9 -

         -

0 0 9,3 11 10 0 0 0 0 30,3

9,7 9,5 3,5 5,2 16,7 3,2 4 12,5 12,85 8,85 -

          -

9,7 9,5 3,5 5,2 16,7 3,2 4 0 0 8,85 60,65

21,5 5,1 12,2 4,4 5,8 7,8

     

21,5 0 12,2 0 0 0

56


Vlastní práce

15,3 13,9 -

  -

15,3 0 49

15,4 36,7 28,6 12,4 1,9 0 -

      -

0 0 28,6 0 0 0 28,6

44,7 29,4 10,4 6 1,5 -

     -

44,7 0 0 0 0 44,7

2,5 28,7 44,8 4 0 0 -

      -

0 27,7 0 0 0 0 27,7

53,7 9,4 8,9 -

   -

53,7 0 0 53,7

19,4 17,2 43 3,5 0,7 3,9 -

      -

0 17,2 43 3,5 0,7 3,9 68,3

8,5 18,5

 

0 18,5

Vlastní práce

Mezinárodní kuchyně Zdravé stravování Sestavení speciálního jídelníčku Celkem bodů za skupinu Certifikace hotelu Certifikované wellness zařízení Internetové stránky hotelu Hotel má fungující internetové stránky Celkem bodů za skupinu Kvalita internetových stránek Stránky obsahují všechny relevantní informace Celkem bodů za skupinu Akční nabídky hotelu Na vlastních internetových stránkách Na internetových portálech Na stránkách cestovních kanceláří či agentur Celkem bodů za skupinu Nabídka realizace wellness pobytu Zakoupení pobytového balíčku Zakoupení pouze ubytování a dokoupení sluţeb Celkem bodů za skupinu Způsob rezervace pobytu Rezervační formulář na internetových stránkách hotelu Umoţnění rezervace a nákupu přes zprostředkovatele Umoţnění rezervace a nákupu aţ na místě Celkem bodů za skupinu Pořádané akce Koncerty Taneční večery Kurzy (sportovní, jazykové apod.) Organizované výlety po okolí Teambuildingové akce pro firmy

57

21,9 29,2 9,6 -

   -

21,9 0 0 40,4

55,2 -

 -

0 0

87



87

-

-

87

68,6



68,6

-

-

68,6

21,5



21,5

59



59

8,5



8,5

-

-

89

48,7



48,7

39



39

-

-

87,7

71,4



71,4

12



12

4,3



4,3

-

-

87,7

14,4 23 20,4 20,7 9,2

    

0 0 0 0 0

58

Vlastní práce


-

-

0

21,8 21,8

 

0 21,8

12,1



0

17 13,3 1,7 -

   -

17 0 0 38,8 906,05


4.3.4


Předchozí část textu se zabývala hodnocením tří konrétních wellness hotelů a Tabulky 20, 21 a 22 uvedly bodová hodnocení těchto hotelů. OREA Wellness hotel Santon získal celkem 1078,85 bodů, Wellness Hotel PANORAMA 1050,7 bodů a Wellness Hotel CELNICE 906,05 bodů. Samotné uvedení výsledných bodových hodnot však potenciálnímu zákazníkovi umoţní pouze jednoduché srovnání hotelů mezi sebou. Wellness je však, jak bylo podrobněji rozebráno v kapitole Literární přehled, široký pojem a kaţdý člověk můţe od wellness pobytu očekávat něco jiného. Pro někoho můţe být důleţité vybavení hotelu, pro jiného zákazníka můţe hrát nejdůleţitější roli pro zakoupení wellness pobytu jeho cena. Proto bych na tomto místě ráda přehledově uvedla všechny oblasti, které byly u wellness hotelů posuzovány a porovnala dané hotely podle těchto oblastí. Tabulka 23 zachycuje získané bodové hodnoty za kaţdou oblast u všech tří hotelů.


59


Hotel Oblast Nabízené sluţby Vybavení hotelového wellness centra Vybavení hotelového pokoje Další vybavení wellness hotelu Cena wellness pobytu (za den) Lokalita wellness hotelu Kategorie hotelu Dopravní dostupnost hotelu Nabídka stravování Typ stravování Certifikace wellness hotelu Internetové stránky hotelu Kvalita internetových stránek Akční nabídky hotelu Nabídka realizace wellness pobytu Způsob rezervace pobytu Pořádané akce Pobytové balíčky CELKEM

OREA Wellness Hotel Santon 36,6

Wellness Hotel PANORAMA 59,1

Wellness Hotel CELNICE 43,9

61,7

60,8

30,3

45,75

77,6

60,65

56,5

61,6

49

12,4

28,6

28,6

80,1 44,8

80,1 44,8

44,7 27,7

62,6

62,6

53,7

68,3 69,6

68,3 28,1

68,3 40,4

0

0

0

87

87

87

68,6

68,6

68,6

89

89

89

87,7

87,7

87,7

87,7

16,3

87,7

46,6 73,9

57,8 72,7

0 38,8

1078,85

1050,7

906,05


První zkoumanou oblastí u hotelů jsou nabízené sluţby. Na tomto místě si nejlépe vede hotel PANORAMA, který má v nabídce masáţe, léčebné procedury i solárium. Léčebné procedury jsou pro wellness a lázeňský cestovní ruch klíčové, a proto je překvapující, ţe další dva posuzované hotely je nenabízí. Pohybová cvičení s instruktorem (jako například spinning či aerobic), která jsou pro respondenty druhou nejdůleţitější nabízenou sluţbou, nemá v nabídce ţádný z hotelů.

60

Vlastní práce

Co se týče vybavení hotelového wellness centra, hotely Santon i PANORAMA získaly velmi podobné ohodnocení. Hotel CELNICE má pouze nejzákladnější vybavení (finská sauna, whirlpool a parní lázeň), kterým disponuje téměř kaţdý provozovatel samostatného wellness centra. Domnívám se, ţe toto vybavení není dostačující pro to, aby se hotel nazýval „wellness hotelem“. Nejlépe vybavené pokoje má z posuzovaných hotelů PANORAMA. Na pokojích chybí pouze rádio a minibar, tyto dvě poloţky však nebyly pro respondenty tolik důleţité jako ostatní vybavení, a proto hotel ztratil pouze minimální počet bodů. Naopak nejméně vybavenými pokoji disponuje hotel Santon. Hotel PANORAMA získal nejvíce bodů také za oblast „Další vybavení wellness hotelu“. V této oblasti bylo pro respondenty nejdůleţitějším vybavením hotelová restaurace a parkoviště, přičemţ všechny posuzované hotely těmito dvěma poloţkami disponují. Třetí nejdůleţitější poloţkou vybavení byla pro respondenty půjčovna či úschovna kol. Tu mají v nabídce hotely Santon i PANORAMA. Moţnost zapůjčit si kolo nebo si jej nechat uschovat nemá pouze hotel CELNICE. Přitom tento hotel se nachází v rovinaté oblasti LednickoValtického areálu, která je protkána cyklistickými stezkami a přímo Břeclaví (od které je hotel vzdálen pouhých 5 kilometrů) vede vinařská cyklistická stezka Podluţí. Je proto škoda, ţe hotel neumoţňuje zapůjčení a úschovu kol. Další posuzovanou oblastí je „Cena wellness pobytu za den“. Hotely PANORAMA i CELNICE získaly shodný počet bodů a hotel Santon za tuto oblast získal naopak bodů nejméně. Je tomu tak proto, ţe cena za den pobytu v hotelech PANORAMA i CELNICE byla pro respondenty přijatelnější neţ cena, kterou nabízí hotel Santon. Tento hotel má ceny ze všech posuzovaných hotelů nastaveny nejvýše. Co se týče lokality wellness hotelu, obecně nejvíce bodů získají hotely, které se nacházejí v přírodě v blízkosti lesa i vody. Toto kritérium splňuje jak hotel Santon, tak i hotel PANORAMA. Svou polohou je na tom naopak nejhůře hotel CELNICE. Nejpreferovanější kategorií hotelu pro wellness pobyt je hotel se třemi hvězdičkami. Proto získaly oba tříhvězdičkové hotely Santon i PANORAMA shodně nejvíce bodů. Čtyřhvězdičkový hotel CELNICE za tuto oblast obdrţel bodů nejméně. Všechny posuzované hotely jsou dobře dostupné automobilem, přičemţ tato doprava byla respondenty ohodnocena jako nejvíce preferovaná. Ţádný z hotelů se však nenachází poblíţ vlakové stanice, a proto jsou za tento způsob dopravy do hotelu všechny ohodnoceny nula body. Co se týče nabídky stravování, hotely nabízejí všechny výše uvedené typy, kromě moţnosti stravování all inclusive. Hotel Santon navíc jako jediný nabízí zdravé stravování (a to i s vyčíslením kalorické hodnoty pokrmů), které je pro respondenty nejdůleţitější ze všech typů, a proto je jeho poskytnutí ohodnoceno nejvíce body. Hotel PANORAMA umoţňuje sestavení speciálního jídelníčku, a to s ohledem na osoby, které drţí bezlepkovou dietu. Pouze hotel

Vlastní práce

61

CELNICE se pevně drţí nabídky svého běţného jídelního lístku, ze které nevybočuje. Jedinou posuzovanou oblastí, za kterou všechny hotely musely zíkat nula bodů, je ta s názvem „Certifikace wellness hotelu“. Tato oblast slouţí pro budoucí vyuţití metodiky, kdy jiţ bude v praxi zavedena certifikace wellness zařízení. Kaţdý z hotelů, jejichţ hodnocením jsem se v této práci zabývala, má fungující a kvalitní internetové stránky, které jsou ve vyhledávači snadno naleznutelné. Proto za oblasti „Internetové stránky hotelu“ a „Kvalita internetových stránek“ získaly hotely shodné počty bodů. Rovněţ za oblast „Akční nabídky hotelu“ obdrţely hotely stejný počet bodů, odpovídající maximu za tuto oblast. Kaţdý z hotelů má na svých internetových stránkách sekci věnovanou zvýhodněným, akčním pobytům. Jejich pobyty jsou také na stránkách zprostředkovatelů (cestovních kanceláří), i na dalších internetových stránkách, které se zabývají wellness pobyty či slevovými akcemi na pobyty. Všechny posuzované hotely nabízejí jak pobytové balíčky, tak zakoupení pouze ubytování a následné dokoupení wellness aktivit, proto i za oblast „Nabídka realizace wellness pobytu“ hotely získaly shodný počet bodů. Nejvíce preferovaným způsobem rezervace pobytu pro respondenty je pouţití rezervačního formuláře přímo na internetových stránkách hotelu. Jediný hotel, který takovýto formulář na svých stránkách v současné době nemá, je hotel PANORAMA, čímţ v celkovém hodnocení přichází o velký počet bodů. Co se týče pořádaných akcí, nejlépe je tom Hotel PANORAMA, který pořádá koncerty, taneční večery i různé kurzy. Oproti tomu Hotel CELNICE neorganizuje ţádnou z akcí, a proto je ohodnocen za tuto oblast nula body. Nejrozmanitější nabídku wellness pobytových balíčků mají hotely Santon a PANORAMA, které tak získaly téměř shodný počet bodů. Hotel CELNICE nabízí pouze pobytový balíček zaměřený na odpočinek a relaxaci a romantický pobyt pro páry. V konečném hodnocení má nejvíce bodů hotel Santon. Jeho výsledný počet bodů však není o moc vzdálen bodovému hodnocení hotelu PANORAMA, který se umístil na druhém místě. Nejslabším z posuzovaných hotelů se tak stal hotel CELNICE, který získal výrazně niţší počet bodů neţ oba další hodnocené hotely. Myslím si, ţe pokud hotel pouţívá ve svém názvu označení „wellness“, měl by jím skutečně být. Vyuţiji-li názvosloví, které pouţívá autor Poděbradský (2008), je třeba rozlišit wellness hotely a hotely s wellness aspekty. Druhá zmíněná kategorie hotelů poskytuje wellness sluţby, ovšem celkový koncept wellness zde chybí. Právě do této kategorie bych zařadila hotel CELNICE, který je spíše standardním hotelem s vybudovaným menším wellness centrem. Pro skutečné wellness hotely je filozofie wellness klíčovou myšlenkou, která se promítá do veškeré jejich činnosti. Připravovaná certifikace wellness zařízení by měla posoudit, zdali je daný hotel v souladu s ideály wellness. Domnívám se, ţe mnou hodnocené hotely Santon a PANORAMA jsou na dobré cestě k tomu stát se uznávanými wellness zařízeními. Nicméně, nejdůleţitější je,

62

Vlastní práce

aby se v daném hotelu cítil dobře zákazník a byla mu poskytnuta maximální péče ve všech ohledech.

4.4 Potenciál wellness turistiky v Jihomoravském kraji 4.4.1

SWOT analýza

Potencionál wellness turistiky je zhodnocen pomocí SWOT analýzy. V této analýze jsou hodnoceny silné a slabé stránky wellness turistiky v Jihomoravském kraji a také hrozby a moţné příleţitosti, které tento kraj nabízí. Matice SWOT je zobrazena v Tabulce 24.


Matice SWOT



Vnitřní prostředí



   



 Vnější prostředí

63

 

 

Silné stránky Dobré vybavení hotelových wellness center a jejich další snahy o modernizaci Vhodná poloha wellness hotelů (moţnost získat i zahraniční klientelu, např. hosté z Rakouska) Spolupráce hotelů s cestovními kancelářemi Široká nabídka pobytových balíčků určená různým segmentům zákazníků Dostatečná lůţková kapacita hotelových pokojů Vyuţití moderních způsobů komunikace (internet, on-line rezervace apod.) Příležitosti Rostoucí uvědomování si významu zdraví a zvyšující se poptávka po wellness produktech Zvyšující se zájem o ekologii, trend organických a bio výrobků Vytvoření certifikace wellness zařízení Českou asociací Wellness Moţnost vyuţití typického přírodního prostředí Jihomoravského kraje pro wellness turistiku (vinařské oblasti) Veletrhy cestovního ruchu Nové segmenty vyuţívající wellness turistiku (firemní wellness, wellness programy pro seniory)


     

    

Slabé stránky Chybějící certifikace wellness zařízení, chybějící pravidla a standardy Chybějící zařízení s celkovou koncepcí wellness Absence profesionálního personálu (poradci pro výţivu, fyzioterapeuté apod.) Nízký počet wellness hotelů (oproti ostatním krajům v ČR) Nedostatečná nabídka „zdravého wellness stravování“ Chybějící aspekt duchovního a mentálního rozvoje v rámci hotelových wellness pobytů Hrozby Konkurence Slovenska a Maďarska coby významných wellness destinací Konkurence místních wellness hotelů Vysoké náklady na vybudování wellness centra hotelu Nedostatečná spolupráce subjektů působících ve wellness cestovním ruchu Nákup levnějších produktů cestovního ruchu

64

4.4.2

Vlastní práce

Doporučení

V této části práce bych ráda formulovala doporučení, vedoucí k lepšímu vyuţití potenciálu wellness turistiky v Jihomoravském kraji. Obor wellness zaţívá v současné době velký boom a poptávka po wellness a lázeňských produktech se zvyšuje. V nabídce hotelů převaţují pobyty relaxační či určené párům a výjimkou nejsou ani pobyty speciálně určené ţenám, které wellness pobyty vyhledávají častěji neţ muţi. Při hodnocení hotelů bylo zjištěno, ţe nabídka wellness pobytů určených firmám není dostačující. Přitom téměř kaţdý hotel disponuje vhodným zázemím pro pořádání konferencí či seminářů a kapacita těchto hotelů je rovněţ dostatečná. Teambuildingové akce pro firmy jsou dnes běţnou záleţitostí a bylo by zajímavé skloubit wellness pobyt s touto firemní aktivitou. Navíc by tak hotely mohly pokrýt niţší obsazenost během měsíců mimo sezónu. Myslím si, ţe hotely mají dostatečné moţnosti a vhodné vybavení pro zabezpečení firemního wellness. Příkladem takovéhoto pobytu můţe být kombinace sportovních (outdoorových a indoorových) aktivit s relaxací ve wellness centru hotelu, doprovázená odbornými školeními (například na téma „stress management“). Zákazník, který se zúčastnil firemní akce a byl spokojen, se můţe do hotelu vrátit i soukromě, coţ je pro wellness zařízení dalším přínosem. Provozovatelé wellness zařízení by rovněţ mohli vyuţít přírodních podmínek oblasti, která je vhodná pro pěstování vinné révy. Zajímavou moţností by bylo spojení relaxačních aktivit s návštěvou vinařských slavností a degustací vín. Hotely by také mohly pořádat prezentace vín, při kterých by místní vinaři seznámili hosty s produkty jejich regionu. Vhodné podmínky pro poskytnutí takového balíčku má například Wellness Hotel CELNICE, který se nachází u Břeclavi či Wellness Hotel Savannah, který leţí ve Znojmě. Je známo, ţe v současné době dochází ke stárnutí populace. Poděbradský (2008) uvádí, ţe podle odhadů by se do roku 2050 měl segment seniorů (osob starších 50 let) podílet 52 % na celkovém počtu populace. Wellness hotely by se proto měly zaměřit také na tento segment s velkým potenciálem. Z hotelů, jejichţ nabídkou jsem se zabývala, pouze hotel Santon umoţňoval zakoupení pobytového balíčku pro seniory. Hotely by při tvorbě tohoto typu pobytových balíčků měly vzít v úvahu potřeby jeho cílového segmentu. Senioři vyţadují zejména léčebné a relaxační procedury, vedoucí k zlepšení zdravotního stavu či prevenci zdravotních obtíţí. Vhodné je také odborné sestavení správného jídelníčku. Po prozkoumání nabídky hotelů jsem zjistila, ţe je podceňován aspekt zdravého wellness stravování. Přitom, jak jiţ bylo uvedeno v kapitole Literární přehled, i strava má důleţitou roli ve wellness a ovlivňuje celkový zdravotní stav. Proto je dobré myslet také na tuto oblast při sestavování wellness pobytů, a to nejen těch pro seniory. Vzhledem k tomu, ţe neustále roste zájem lidí o zdravý ţivotní styl, je důleţité, aby bylo z nabízených wellness produktů patrné, ţe mu odpovídají. V zemích s vysokou úrovní wellness hotelů (jako je například Německo) je běţné, ţe součástí hotelového personálu jsou výţivoví poradci či další

Vlastní práce

65

specialisté, kteří dbají na správnou skladbu jídelníčku. V zahraničních wellness hotelech jsou také obvykle přítomni fyzioterapeuté, lékaři, fitness trenéři či osobní kouči. V českých wellness hotelech toto zatím není běţné a v rámci nabízených pobytů také chybí aspekt duchovního a mentálního rozvoje. Ţádný z hotelů, které jsem pomocí metodiky posuzovala, nenabízel například ayurvédu či jógu. Významnou příleţitostí pro wellness hotely v České republice je jejich připravovaná certifikace. V současné době se zákazník můţe jen velmi těţko zorientovat v nabídce hotelů. Mnohé hotely pouţívají označení wellness, a přitom mají napříkad pouze vybudovaný bazén a saunu. Certifikace je sice dobrovolnou záleţitostí, nicméně hotely by ji měly podstoupit. Podle dotazníkového šetření, které jsem v rámci své práce provedla, by na 63 % respondentů mělo vliv, zdali je hotel certifikovaným wellness zařízením. Zákazníci by se díky jednotné certifikaci snadno vyznali a byli by schopni odlišit skutečné wellness hotely od těch, jejichţ koncept není celostní. Získání certifikátu by pro hotely mělo také další význam. Jak se uvádí v jednom z odborných článků (Ulrych, 2009), certifikovaná zařízení by byla zvýhodněna například v oblasti státní propagace a mohla by být přednostně zobrazena v rezervačních systémech portálů orientovaných na cestovní ruch. Jedním z klíčových prvků pro rozvoj cestovního ruchu v dané oblasti je spolupráce jeho jednotlivých subjektů. Kooperace i společný marketing wellness zařízení v regionu můţe pomoci vytvořit image silné destinace s kvalitními wellness produkty a přilákat zákazníky. Výhodnou se jeví také spolupráce s cestovními kancelářemi, které dále mohou propagovat dané hotely. Zúčastnění se veletrhů cestovního ruchu můţe taktéţ pomoci hotelu zviditelnit se a představit se potenciálním návštěvníkům. Jihomoravský kraj má dobrou polohu a je dobře dostupný rovněţ pro zahraniční hosty. Díky dobré propagaci a image destinace by i zákazníci například z Rakouska či Slovenska mohli vyuţít nabídky wellness hotelů na Jiţní Moravě. Konkurence ze strany nedalekého Slovenska i Maďarska jakoţto oblíbených wellness destinaci je velká, a to i vzhledem k výhodným cenám za lázeňské a wellness pobyty v těchto zemích. V tomto ohledu je zajímavou moţností pro české hotely vyuţít sluţeb slevových internetových portálů, jejichţ počet v této době rychle stoupá. Hotely tak mohou své akční nabídky wellness pobytů umístit na zmíněné internetové stránky, k nimţ se denně dostanou tisíce potenciálních zákazníků. Z provedeného dotazníkového šetření vyplynulo, ţe téměř 58 % respondentů sleduje akční nabídky pobytů na internetu. Hotely tak mají další způsob, jak se zviditelnit. Nicméně nabízení výrazného cenového zvýhodnění by se nemělo dít příliš často a stát se pravidlem. Zákazníci by si totiţ na nízké ceny mohli zvyknout a vţdy je pak očekávat při nákupu dovolené. Nabízení pobytových balíčků za výhodné ceny tedy můţe být svým způsobem nevýhodné vzhledem k moţné následné větší cenové citlivosti spotřebitelů. Provozovatelé wellness zařízení by měli klást důraz na komunikaci se zákazníkem a vysvětlit, ţe za kvalitní produkty je třeba očekávat rovněţ i vyšší cenu.

66

Diskuze

5 Diskuze I přes svůj rychlý rozvoj a velkou oblíbenost je wellness turistika v České republice stále „v kolébce“ oproti jiným státům, kde je jiţ vyspělým oborem. Teprve v roce 2007 vznikla Česká asociace Wellness, která je i v současné době jedinou odbornou profesní organizací, která se podporou wellness zabývá. Vzhledem k nerozvinutosti oboru není mnoho odborných publikací, které by se danou problematikou zabývaly. Moţná také proto jsem se při řešení své bakalářské práce setkala s častou neznalostí pojmu wellness. Mnozí si vysvětlují wellness jako pouhou péči o krásu (tedy beauty procedury), jiní pojem chápou jako relaxaci ve vybudovaném wellness centru. Mohlo by se zdát, ţe odborníky tolik zdůrazňovaná nutnost chápání pojmu wellness ve své celistvosti se v českém pojetí zcela vytrácí. Hotely, které disponují bazénem a vířivkou si pro zvýšení atraktivity nechají říkat „wellness hotely“. Zákazník, který potom vidí „wellness“ všude kolem sebe si tak můţe pomyslet, ţe je hotely klamán. Ve své práci jsem se snaţila o vytvoření metodiky, která by slouţila pro hodnocení wellness hotelů. Vycházela jsem z preferencí spotřebitelů, kteří prostřednictvím vyplnění dotazníku poskytli svá stanoviska k jednotlivým aspektům wellness turistiky. Překvapivým zjištěním bylo, ţe 63 % respondentů shledalo certifikaci wellness zařízení důleţitou pro výběr svého pobytu. Zákazníci tedy chtějí mít přehled o wellness hotelech a být schopni je odlišit od ostatních hotelů. Metodika tak můţe tomuto účelu slouţit a usnadnit orientaci zákazníků. Problémem však je, ţe v České republice stále chybí certifikace wellness hotelů, a proto zatím není moţné je pomocí metodiky zhodnotit. Ve své práci jsem kvůli absenci této certifikace pro hodnocení hotelů pouţila ty, které slovo wellness pouţívají ve svém názvu. Otázkou však je, zdali by tyto hotely obstály v reálném procesu certifikace a vůbec se mezi wellness zařízení mohly zařadit. Jednou z otázek dotazníkového průzkumu byla významnost ekologické šetrnosti hotelu pro respondenty. Pro 52 % osob, které dotazník vyplnily, je ekologická šetrnost hotelu důleţitá. Výsledek dotazníkového šetření dokazuje, ţe ekologie získává na významu, a to i v oblasti wellness. Ekologický provoz hotelu je rovněţ jednou z podmínek pro zařazení hotelu mezi wellness zařízení v zahraničí. Ţádný z hotelů, který jsem ve své práci hodnotila, nic o ekologickém aspektu svého podnikání neuváděl. Domnívám se, ţe i mnohé další české hotely s přízviskem wellness tento faktor nezohledňují. Je tomu tak nejspíše proto, ţe propojení ekologie a wellness je moderním trendem, který se do Česka dostává se zpoţděním. Bude proto zajímavé sledovat, zdali bude oblast ekologie brána v úvahu při budoucí certifikaci wellness provozů. Samotný průzkum slouţil pro vypracování metodiky hodnocení wellness hotelů a zhodnocení potenciálu wellness turistiky v Jihomoravském kraji. Doporučení, která byla v předchozí kapitole formulována, mohou v praxi poslouţit pro lepší vyuţití příleţitostí, které se v souvislosti s wellness turistikou nabízejí, či se minimálně stát inspirací pro wellness zařízení.

Diskuze

67

Naopak metodika hodnocení můţe být přínosem pro koncového zákazníka, kterému můţe pomoci lépe se orientovat ve wellness hotelech a jednotlivých aspektech jejich nabídky. V neposlední řadě mohou dosaţené výsledky poslouţit jako sekundární data pro další výzkumy týkající se wellness turistiky.

68

Závěr

6 Závěr Hlavní náplní této práce bylo vytvořit funkční a plnohodnotnou metodiku hodnocení wellness resortů v České republice. K tomu bylo zapotřebí nejdříve zjistit preference spotřebitelů ohledně jednotlivých aspektů wellness turistiky. Práce se nejprve zaměřovala na poznání vztahu spotřebitelů k nabídce vybavení wellness hotelů, poskytovaným sluţbám, cenové úrovni, profesionalitě personálu, lokalitě hotelů a dalším faktorům ovlivňujícím výběr hotelu pro realizaci wellness pobytu. Wellness turistika u nás ještě bohuţel není tolik zavedeným a ustáleným oborem, jak je tomu v jiných zemích, a to zejména těch západoevropských. Vzhledem k moţnému špatnému pochopení či neznalosti pojmu wellness jsem se rozhodla zkusit dotazník distribuovat také přímo mezi respondenty, kteří wellness turistiku a její produkty vyhledávají. Podařilo se mi dotazník umístit na internetové stránky organizace WELLNESS CLUB, která se problematikou wellness zabývá. Stěţejní částí této práce pak byla analýza primárních dat, která byla prostřednictvím dotazníkového šetření získána. Data byla sbírána v průběhu tří týdnů a průzkumu se zúčastnilo celkem 250 respondentů. Celkem 81,5 % respondentů tvořily ţeny. Tato nerovnoměrnost byla očekávaná, jelikoţ ţeny se o wellness turistiku zajímají více neţ muţi. 74 % respondentů patřilo do věkové kategorie 21-30 let. Jak uvádí autor jednoho z odborných článků (Ulrych, 2009), lidé narození v letech 1981-1995 tvoří velkou část klientely lázeňských a wellness zařízení, takţe i tato nerovnováha byla očekávaným výsledkem. Navíc díky umístění dotazníku na stránky WELLNESS CLUBU se k dotazníku dostali lidé, kteří se o wellness zajímají. Na základě dotazníkového šetření bylo rovněţ zjištěno, ţe pro 78 % respondentů je při wellness pobytech důleţitá profesionalita personálu. Právě vysoká profesionalita a odbornost personálu je důleţitou sloţkou hodnocení wellness resortů v zahraničí a bývá jednou z podmínek pro udělení certifikátu danému wellness hotelu. Co se týče nízké vzdálenosti wellness hotelu od bydliště, pro 56 % respondentů toto nebylo důleţité kritérium. Většina zákazníků je tak ochotna cestovat i do více vzdáleného wellness hotelu. Naopak 75 % respondentů klade důraz na lokalitu wellness hotelu. Ideální je jeho umístění v přírodě, coţ odpovídá obecnému charakteru wellness turistiky. Návštěvníci hotelu chtějí svůj pobyt strávit v poklidném a harmonickém prostředí, které koresponduje s jejich představou relaxace a celkového zregenerování sil. Blízkost přírodního prostředí je běţným kritériem, které musí wellness hotel v zahraničí splňovat. Z průzkumu také vyplynulo, ţe celkem 64 % respondentů by na wellness pobyt jelo s partnerem. Toto vysoké procento bylo očekávané a je patrné, ţe wellness hotely tento fakt reflektují vzhledem k jejich velké nabídce partnerských pobytů. Co se týče ideálního období pro realizaci pobytu, nejvíce respondentů, a to 40 %, uvedlo jaro. Zbývající roční období získala prakticky

Závěr

69

rovnoměrné procentuální rozdělení. Z průzkumu tedy vyplynulo, ţe wellness pobyty jsou pro hotely skutěčně výhodné z hlediska moţnosti jejich pořádání v libovolném ročním období. Po zpracování primárních dat byla navrţena metodika hodnocení wellness resortů, která mohla být následně prakticky aplikována na zhodnocení vybraných wellness hotelů. Šlo o konkrétní hotely v Jihomoravském kraji, které byly vybrány náhodně. Podmínkou pro jejich výběr bylo to, ţe ve svém názvu pouţívají pojem „wellness“. Tím byla alespoň částečně vykompenzována absence jednotné certifikace těchto zařízení, bez které v současné době není moţné skutečné wellness hotely reálně rozpoznat. Po zhodnocení hotelů a jejich vzájemnému porovnání bylo přikročeno k dalšímu z cílů práce, kterým bylo zhodnocení silných a slabých stránek wellness turistiky v Jihomoravském kraji. Na to navazovala část práce věnovaná formulaci doporučení pro moţné lepší vyuţití příleţitostí, které se v rámci wellness turistiky nabízejí. Práce můţe poslouţit wellness zařízením pro zjištění potřeb zákazníka či jako doporučení pro další moţná vylepšování produktů a sluţeb. Konečný zákazník můţe oproti tomu získat díky metodice informaci o kvalitě vybraného wellness zařízení. Obecně ve většině oblastí je v současné době nabídka určována na základě poptávky. Aplikujeme-li tento poznatek na wellness turistiku, hotely by se měly zaměřit na potřeby zákazníků, jelikoţ právě oni jsou klíčovým faktorem pro úspěšnost jejich podnikání. Nicméně, wellness je natolik specifickou oblastí, ţe i hotel, který nemusí disponovat moderním vybavením či širokou škálou poskytovaných sluţeb, můţe přesto být kvalitním wellness zařízením. Je tomu tak proto, ţe se hosté v tomto hotelu zkrátka cítí dobře. A přesně to je podstatou wellness. Závěrem bych ráda zmínila, ţe wellness je oblastí, která je natolik komplexní a rychle se rozvíjející, ţe je moţné zabývat se jí z mnoha dalších pohledů. K jejímu vývoji také významně přispěje ona jiţ tolikrát zmíněná certifikace wellness zařízení, která by měla být jiţ brzy v praxi zavedena. Proto bych se k této problematice ráda vrátila i při řešení své diplomové práce.

70

Pouţitá literatura

7 Použitá literatura BEJDÁK, J. Slovo odborníka na wellness. In Wellness jako životní styl. Brno: ERA, 2008. S. 126-128. ISBN 80-7366-134-2 BURACHOVIČ, S. Encyklopedie lázní a léčivých pramenů v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. 1.vyd. Praha: Libri, 2001. 456 s. ISBN 80-7277048-9 CATHALA, H. WELLNESS: Od vnějšího pohybu k vnitřnímu klidu. Praha: Grada, 2007. 168 s. ISBN 80-247-2323-5 ČERTÍK, M. a kol. Cestovní ruch: vývoj organizace a řízení. 1.vyd. Praha: Off, 2000. 352 s. ISBN 80-238-6275-8 DĚDINA, J. Management, organizování a ekonomika lázeňství – vybrané kapitoly. 1.vyd. Praha: Vysoká škola cestovního ruchu, hotelnictví a lázeňství, 2004. 170 s. ISBN 80-86592-01-4 HESKOVÁ, M. Cestovní ruch: pro vyšší odborné školy a vysoké školy. 1.vyd. Praha: Fortuna, 2006. 223 s. ISBN 80-7168-948-3 HORNER, S., SWARBROOKE, J. Cestovní ruch, ubytování a stravování, využití volného času. Praha: Grada, 2003. 486 s. ISBN 80-247-0202-9 INDROVÁ, J. a kol. Cestovní ruch (základy). 1.vyd. Praha: Oeconomica, 2007. 120 s. ISBN 80-245-1252-5 INSTITUT OBCHODU A CESTOVNÍHO RUCHU. Moderní trendy v hotelnictví – Wellness. 1.vyd. Praha: MAG Consulting, 2006. 101 s. ISBN 80-86724-21-2 KŘÍŢEK, V. Obrazy z dějin lázeňství. 2.vyd. Praha: Libri, 2002. 263 s. ISBN 807277-092-6 LESOVÁ, M. Wellness a hotelové sporty. Praha: Vysoká škola hotelová v Praze 8, 2008. 122 s. ISBN 80-86578-77-4 MÜLLEROVÁ, A. Wellness jako životní styl. 1.vyd. Brno: ERA, 2008. 129 s. ISBN 80-7366-134-2 PÁSKOVÁ, M., ZELENKA, J. Cestovní ruch – výkladový slovník. 1.vyd. Praha: Ministrestvo pro místní rozvoj, 2002. 448 s. PODĚBRADSKÝ, J. Wellness v ČR. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj, 2008. 129 s. RYGLOVÁ, K. Cestovní ruch. 3. vyd. Ostrava: KEY Publishing, 2009. 81 s. ISBN 80-87071-44-1 ULRYCH, P. Certifikace wellness dostává zřetelné obrysy. In COT Business, 2009, č. 9, s.69-72. ISSN 1212-4281


71

Elektronické zdroje CzechTourism – Lázeňství: [online]. c2005-2010 [cit. 2010-10-29]. Dostupné z WWW: Česká asociace Wellness: [online]. [cit. 2011-02-03]. Dostupné z WWW: Česká asociace Wellness – Význam slova wellness: [online]. [cit. 2010-11-07]. Dostupné z WWW: European Audit Institute Wellness & Spa – Wellness Europe Certificates: [online]. [cit. 2010-11-01]. Dostupné z WWW: Evropský projekt FOOD: [online]. 2009 [cit. 2010-11-01]. Dostupné z WWW: FISCHER, J. Wellness hotel ovládá naše hotelnictví. Magazín ČAW [online]. 2008, č. 1 [cit. 2011-03-02]. Dostupné z WWW: Hotel Celnice – Hotel: [online]. [cit. 2011-04-15]. Dostupné z WWW: Hotel PANORAMA – Základní informace: [online]. [cit. 2011-04-14]. Dostupné z WWW: Hotelstars – Ubytovatelé – Metodika: [online]. [cit. 2010-11-01]. Dostupné z WWW: Karlovarský týden – O projektu: [online]. 2009 [cit. 2010-10-30]. Dostupné z WWW: <www.karlovarskytyden.cz> Ministerstvo pro místní rozvoj: Cestovní ruch – Dotace a programy – Státní program podpory cestovního ruchu [online]. [cit. 2010-11-01]. Dostupné z WWW: Ministerstvo zdravotnictví: Odborník | Zdravotník - Český inspektorát lázní a zřídel – Základní informace [online]. 2010 [cit. 2010-10-29]. Dostupné z WWW: National Wellness Institute: About the Institute – 6 Dimensional Model [online]. [cit. 2010-10-29]. Dostupné z WWW: WELLNESS CLUB: [online]. [cit. 2010-11-14]. Dostupné z WWW: OREA HOTELS – Společnost – Představení OREA HOTELS: [online]. [cit. 2011-04-14]. Dostupné z WWW:

72


Sdruţení lázeňských míst ČR: [online]. [cit. 2010-10-30]. Dostupné z WWW: Svaz léčebných lázní České republiky: [online]. 2009 [cit. 2010-10-30]. Dostupné z WWW:

8 Přílohy Příloha č. 1: Dotazník

Zhodnocení potenciálu wellness turistiky v Jihomoravském kraji

Recommend Documents