Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav chovu a šlechtění zvířat
Aktuální rozvoj venkovské turistiky v Kraji Vysočina Bakalářská práce
Vedoucí práce:
Vypracovala:
Ing. Vladimír Mikule, Ph.D.
Dana Růžičková
Brno 2013
PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Aktuální rozvoj venkovské turistiky v kraji Vysočina vypracovala samostatně a použila jen zdrojů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury. Bakalářská práce je školním dílem a může být použita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího bakalářské práce a děkana Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně.
dne…………………… podpis ……………….
PODĚKOVÁNÍ Děkuji vedoucímu své bakalářské práce Ing. Vladimíru Mikulemu, Ph.D. za odborné vedení, cenné rady a pomoc, díky nimž jsem mohla tuto práci vypracovat. Děkuji také své rodině a přátelům za podporu a trpělivost, kterou mi věnovali.
ABSTRAKT Téma této bakalářské práce je Aktuální rozvoj venkovské turistiky v Kraji Vysočina. V úvodu se zabývám charakteristikou oblasti Kraje Vysočina a jednotlivých mikroregionů. V další části vymezuji základní pojmy cestovního ruchu a zaměřuji se na současný stav agroturistických a ekoagroturistických provozů v tomto kraji. V třetí části zpracovávám SWOT analýzu, věnuji se programu rozvoje cestovního ruchu na Vysočině a hodnotím současný stav a úroveň venkovské turistiky. Poslední část obsahuje závěr a návrhy možností dalšího rozvoje venkovské turistiky s přihlédnutím k rozvoji ekologického zemědělství na Vysočině. Klíčová slova: venkovská turistika, agroturistika, ekoagroturistika, Kraj Vysočina, SWOT analýza
ABSTRACT The topic of the bachelor thesis is Current development of rural tourism in the Vysocina Region. The introduction is dealing with the characteristics of the Vysocina Region and individual micro-regions. The next part defines the basic concepts of tourism focused on the current state of agrotourism and ecoagrotourism operations in this region. In the third part of bachelor thesis is used SWOT analysis. Further elaborated program of tourism development in the Vysocina Region and evaluation of the current situation and the level of rural tourism. The last section contains the conclusion and possibilities of further development of rural tourism with regard to the development of ecological agriculture in the Vysocina Region.
Keywords: rural tourism, agritourism, ecoagrotourism, the Vysocina Region, SWOT analysis
Obsah 1
ÚVOD ................................................................................................................................... 8
2
CÍL PRÁCE .......................................................................................................................... 9
3
LITERÁRNÍ PŘEHLED ..................................................................................................... 10
3.1
Kraj Vysočina ................................................................................................................. 10
3.1.1
Obyvatelstvo ............................................................................................................... 10
3.1.2
Podnebí........................................................................................................................ 11
3.1.3
Vodstvo ....................................................................................................................... 11
3.1.4
Příroda ......................................................................................................................... 11
3.1.5
Zemědělství ................................................................................................................. 12
3.1.6
Kulturní památky ........................................................................................................ 12
3.1.7
Mikroregiony .............................................................................................................. 13
3.2
Klasifikace venkovské turistiky ...................................................................................... 15
3.2.1
Zelený cestovní ruch ................................................................................................... 15
3.2.2
Ekoturistika ................................................................................................................. 15
3.2.3
Venkovský cestovní ruch ............................................................................................ 16
3.2.4
Vesnická turistika ........................................................................................................ 16
3.2.5
Agroturistika ............................................................................................................... 17
3.2.6
Ekoagroturistika .......................................................................................................... 17
3.2.7
Chataření a chalupaření ............................................................................................... 18
3.3
VYSOČINA – regionální produkt .................................................................................. 19
3.4
Monitoring návštěvníků v turistickém regionu Vysočina ............................................... 20
3.5
Svaz venkovské turistiky................................................................................................. 21
3.6
Program rozvoje cestovního ruchu v Kraji Vysočina ..................................................... 22
3.7
Dotace a regionální podpora na rozvoj venkovské turistiky v Kraji Vysočina ............... 23
3.7.1
Regionální operační program Jihovýchod................................................................... 23
3.7.2
Fond Vysočiny ............................................................................................................ 24
3.8
Agroturistika a ekoagroturistika v Kraji Vysočina ......................................................... 26
3.8.1
Agroekofarma Kadeřávek ........................................................................................... 26
3.8.2
Ekofarma Křišťan a spol. ............................................................................................ 27
3.8.3
Agrofarma Lovětín ...................................................................................................... 28
3.8.4
Agroprivát Novotný .................................................................................................... 28
3.8.5
Ekofarma Ctiboř .......................................................................................................... 29
3.8.6
Statek U Kratochvílů ................................................................................................... 30
3.8.7
Penzion a camp Javořice ............................................................................................. 30
3.8.8
Chadimův mlýn ........................................................................................................... 31
3.8.9
Farma Kovář ............................................................................................................... 31
3.8.10
Kozí farma Dvůr Ratibořice ........................................................................................ 32
3.8.11
Farma Ryko ................................................................................................................. 32
4
SWOT ANALÝZA ............................................................................................................. 34
5
ZÁVĚR ............................................................................................................................... 36
6
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY................................................................................. 38
7
SEZNAM PŘÍLOH ............................................................................................................. 41
1 ÚVOD Bakalářská práce pojednává o rozvoji venkovského cestovního ruchu v Kraji Vysočina, především o agroturistice a ekoagroturistice. Tyto specifické formy venkovského cestovního ruchu nejsou v České republice příliš rozšířené a nemají dlouholetou tradici. V současnosti jsou žádané veškeré formy udržitelného rozvoje a udržitelného života. Sílící zájem občanů tuzemských a zahraničních turistů o pohodovou dovolenou v soukromí tvoří v současné době silný potenciál pro rozvoj venkovské turistiky. V současné době nejde jenom o pobyt na venkově, ale o aktivní využití volného času. Turisté mají možnost se zapojit do zemědělských prací, poznat život farmáře a jeho rodiny. Dále využívají možnosti jízdy na koni, rybaření, lovu zvěře nebo sběru lesních plodin, hub a jejich další zpracování, provozování letních a zimních sportů. Do popředí se dostává příroda, krajina a s tím související životní prostředí. Vybere si opravdu každý. Kraj Vysočina leží v samém středu České republiky na podstatné části Českomoravské vrchoviny. S nádhernou, nedotčenou a zachovalou přírodou má velký potenciál pro rozvoj venkovské turistiky. Celá oblast je bohatá na lesy, rybníky, kopce a údolí. Nacházejí se zde dvě chráněné krajinné oblasti, kterými jsou Žďárské vrchy a Železné hory. Výhodou je také čisté životní prostředí. Turisté zde mohou navštívit také kulturní památky jako hrady, zámky, zříceniny a církevní památky.
8
2 CÍL PRÁCE V této bakalářské práci je charakterizován aktuální rozvoj venkovské turistiky v kraji Vysočina. Cílem práce je zaměření se zejména na současný stav agroturistických a ekoagroturistických provozů a zhodnocení podnikání ve venkovské turistice. Součástí bakalářské práce je SWOT analýza této oblasti a navržení možností dalšího rozvoje v tomto regionu s přihlédnutím k úrovni ekologického zemědělství v kraji Vysočina.
9
3 LITERÁRNÍ PŘEHLED 3.1 Kraj Vysočina Kraj Vysočina leží v srdci České republiky a je obklopen dalšími českými a moravskými kraji. Na severovýchodě sousedí s Pardubickým krajem, na severozápadě se Středočeským krajem a na jihozápadě s Jihočeským krajem. Jihovýchodní hranici má společnou s krajem Jihomoravským. [9] Území kraje tvoří vrchoviny a pahorkatiny Českomoravské vrchoviny, která patří mezi oblasti s nejzachovalejší přírodou v České republice. Charakter vrchoviny mají především Žďárské vrchy a Javořická vrchovina. Ostatní části mají spíše ráz pahorkatiny. [10] Svojí rozlohou 6796 km2 se mezi kraji České republiky řadí na páté místo, ale z hlediska hustoty osídlení patří mezi nejméně zalidněné regiony. Administrativně je kraj rozčleněn na pět okresů a patnáct správních obvodů obcí s rozšířenou působností. Statutárním městem je město Jihlava. V kraji se nachází 704 obcí, s celkovým počtem obyvatel 513 195. Nachází se rovněž v dopravním středu země, kde ho protíná nejvýznamnější spojnice dvou největších měst České republiky Prahy a Brna, dálnice D1. [6]
3.1.1
Obyvatelstvo
Přírodní podmínky rozptýlily obyvatele Vysočiny do více než tisíce sídel, která jsou propojena hustou sítí silnic. Charakteristické jsou malé vesnice nepříliš vzdálené od tamějšího centra. Lze čekat, že toto uspořádání bude výhodou s rostoucí životní úrovní a mobilitou obyvatel, neboť umožňuje využívat pozitiva venkovského bydlení a zároveň zaručuje dostupnost městského centra. Kraj Vysočina má 513 195 obyvatel, hustota zalidnění je 75 obyvatel na km2, což je třetí nejnižší hodnota mezi kraji České republiky. Od roku 2005 docházelo k mírnému nárůstu obyvatel a v posledních letech dochází ke stagnaci. Věkový průměr je 40,8 let, což je pod celorepublikovým průměrem. [10]
10
3.1.2
Podnebí
Většina území se nachází v mírně teplé podnebné oblasti. Pouze nejvyšší části Hornosvratecké a Javořické vrchoviny patří do chladné oblasti. Nejchladnějšími oblastmi jsou Žďárské a Jihlavské vrchy. Na většině území dosahují průměrné roční teploty 6-8 °C. Roční úhrn srážek se pohybuje od 500 mm do 800 mm. Na množství a intenzitě se podílí reliéf a západní a severozápadní směr větru. Nejdeštivější je oblast Žďárských vrchů. Naopak jihovýchodní část Třebíčska leží ve srážkovém stínu a úhrn srážek je nejnižší. Počet dnů se sněhovou pokrývkou se udává 60 – 100 a počet letních dnů mezi 20 – 40. [11]
3.1.3
Vodstvo
Krajem prochází hlavní evropské rozvodí. Ze západní části odtékají vody do Severního moře a z východní části odtékají do Černého moře. Mezi nejvýznamnější řeky patří Sázava, Doubrava, Svratka, Oslava, Jihlava a Moravská Dyje. Do úmoří Severního moře teče řeka Sázava. Největším přítokem Sázavy z levé strany je Želivka, na které leží vodní nádrž Švihov. V severní části kraje náleží do úmoří Severního moře také řeka Doubrava. Největší část Vysočiny odvodňuje řeka Jihlava, na které byly vybudovány vodní nádrže Dalešice a Mohelno. Levostranným přítokem Jihlavy je Oslava, pravostranným Rokytná. Ve Žďárských vrších pramení řeka Svratka, na které je vodní nádrž Vír, která je významnou zásobárnou pitné vody. Největším pravostranným přítokem Svratky je Loučka. Na Vysočině nalezneme také velké množství rybníků. Nejvíce jich nalezneme na Žďársku a Jihlavsku. Největším rybníkem je Velké Dářko o rozloze přes 200 ha, který slouží k chovu ryb a rekreaci. Dalším rekreačně nejvíce využívaným rybníkem je Velký pařezitý rybník, který se nachází u Telče. [11]
3.1.4
Příroda
Vysočina je rozsáhlé pohoří mající charakter zvlněné pakorkatiny, jehož průměrná nadmořská výška se pohybuje mezi 600 – 800 m. n. m. Oblast nádherné a zároveň drsné přírody. Členitá krajina je charakteristická střídáním luk, pastvin, polí, lesů a rybníků. 11
Dodnes si zachovala charakter vyvážené a zachovalé kulturní krajiny. V Jihlavských vrších se nachází nejvyšší hora Javořice (837 m). Jen o metr nižší je vrchol Devět skal ve Žďárských vrších. Přírodní bohatství kraje tvoří chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy a Železné hory, dále národní přírodní rezervace a četné přírodní rezervace. Lesem je dnes pokryto území asi z jedné poloviny. Přirozený jedlobukový les je nahrazen smrkovými monokulturami. Zvláště cenná jsou společenstva rašelinišť s významným výskytem chráněných a ohrožených druhů rostlin. [12]
3.1.5
Zemědělství
Většina území kraje leží v mírně teplé oblasti s dostatkem srážek. Nejvíce jsou zde hnědé půdy vhodné pro pěstování méně náročných plodin. Zemědělství představuje tradiční odvětví a počet zaměstnaných je více jak dvojnásobný ve srovnání s ČR. Zemědělská půda tvoří asi 60% rozlohy kraje, z toho největší část tvoří orná půda 77%, na louky a pastviny připadá 20%. Většina území spadá do bramborářské výrobní oblasti, pouze malá část patří do řepařské oblasti a kukuřičná oblast se v kraji nevyskytuje. Velkou část osevních ploch zaujímají obiloviny, především pšenice a ječmen, v menší míře i žito. Dlouhou tradici má pěstování brambor a lnu, i když osevní plochy výrazně poklesly. Třetinu osevních ploch zaujímají pícniny - jetel, vojtěška a krmná kukuřice. Naopak osevní plochy rostou u řepky a máku. Hlavním odvětvím živočišné výroby je chov skotu. V souvislosti s významným zastoupením chovu skotu dominuje Vysočina v produkci mléka. Významný je i chov prasat. Stále oblíbenější je chov ovcí, jejichž stavy neustále rostou. Naopak chov drůbeže stále klesá a je pro Vysočinu méně významný. [11]
3.1.6
Kulturní památky
V Kraji Vysočina nalezneme mnoho kulturních a historických památek. Do seznamu světového kulturního dědictví UNESCO jsou zapsány poutní kostel Sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře, Bazilika Sv. Prokopa a židovské město v Třebíči a historické centrum Telče. Za pozornost stojí zámek Jaroměřice nad Rokytnou, Chotěboř, Přibyslav nebo Roštejn a hrad Polná. Na hranici Kraje Vysočina a Jihomoravského Kraje leží gotický hrad Pernštejn. V Pelhřimově zámek Říčanských,
12
kde se nachází muzeum Vysočiny, Muzeum rekordů a kuriozit a Muzeum strašidel. Za zmínku stojí i zříceniny hradů Zubštejn, Pyšolec a Orlík. V krajském městě Jihlavě se nachází rozsáhlý systém katakomb, historické jádro města a městské hradby. Řadu památek a zajímavostí nalezneme ve Velkém Meziříčí, Třebíči, Havlíčkově Brodě, Třešti nebo Moravských Budějovicích. Vysočina je proslavená i stavěním betlémů a sklářskou tradicí. Mezi nejvýznamnější kulturní akce patří Mezinárodní hudební festival Petra Dvorského v Jaroměřicích nad Rokytnou, Mezinárodní festival dokumentárního filmu Jihlava a folkový festival Prázdniny v Telči. [13]
3.1.7
Mikroregiony
V Kraji Vysočina je celkem 41 mikroregionů. V následující tabulce jsem uvedla jejich výčet, ve kterém okrese leží, počet členských obcí, počet obyvatel a rozlohu v km2. Počet Počet členských obyvatel obcí
Název mikroregionu
Okres
Brána Vysočiny
Pelhřimov
6
2 363
76,8
Mikroregion Bystřicko
Žďár nad Sázavou
33
20 038
315,4
Svazek obcí mikroregionu Černé lesy
Jihlava, Třebíč
18
11 813
201,2
Mikroregion Černý les
Žďár nad Sáz.
4
1 976
43,7
Dobrovolný svazek obcí 2002
Třebíč
5
893
34,1
Mikroregion Dušejovstvo
Jihlava
6
1 112
25
Svazek obcí Haberska
Havlíčkův Brod
9
3 121
89,4
Horácko-ekologický mikroregion
Třebíč, Žďár nad Sáz.
33
10 682
258
Dobrovolný svazek obcí Hořepnický region
Pelhřimov
4
847
26,9
Dobrovolné sdružení regionu Hrotovicka
Třebíč
16
7 085
178,6
Chvojnice - mikroregion
Třebíč
11
3 606
73,6
Jemnický mikroregion
Třebíč, Znojmo, J. Hradec
30
11 034
296,2
13
Rozloha v km2
Mikroregion Jihlavsko
Jihlava
11
54 287
176,9
Mikroregion Košeticko
Pelhřimov
5
1 054
36,7
Havlíčkův Brod
6
2 056
44,6
19
10 489
177,2
19
15 329
297
Jihlava
6
6 795
82
Třebíč
23
15 597
228,9
Mikroregion Náměšťsko
Třebíč
15
9 736
129,4
Mikroregion Novoměstsko
Žďár nad Sáz.
29
19 572
294,9
Mikroregion Novoříšsko
Jihlava, Jindříchův Hradec
12
2 758
72,7
Sdružení mikroregionu Pelhřimov
Pelhřimov
27
23 011
286,6
Mikroregion Podhůří Mařenky
Třebíč
7
3 251
59,5
Svazek obcí Podoubraví
Havlíčkův Brod
26
22 328
314,4
Dobrovolný svazek obcí Svazek obcí Pod Peperkem
Žďár nad Sázavou
4
3 199
35,1
Mikroregion Polensko
Havlíčkův Brod, Žďár nad Sáz.,Jihlava
22
12 924
223
Mikroregion obcí Povodí Stařečského potoka
Třebíč
4
2 342
29,5
Svazek obcí Přibyslavska
Havlíčkův Brod, Žďár nad Sáz.,Jihlava
22
13 593
246,5
Rokytná-ekologická mikroregion
Třebíč
21
10 083
197,8
Mikroregion Stonařovsko
Jihlava
7
2 324
65,9
Svazek obcí mikroregionu Stražiště
Pelhřimov
20
8 789
179,3
Svazek obcí mikroregionu Světelsko
Havlíčkův Brod
14
10 666
144,8
Sdružení Svidník
Pelhřimov
7
3 494
107,4
Dobrovolný svazek obcí Krupsko Svazek obcí mikroregionu Ledečsko Svazek obcí Lípa Svazek obcí mikroregionu Loucko Moravskobudějovický mikroregion
Havlíčkův Brod, Kutná Hora Pelhřimov, Jihlava
14
Mikroregion Telčsko
Jihlava, Jindříchův Hradec
43
13 740
297,6
Mikroregion Třebíčsko
Třebíč
9
42 629
123,5
Mikroregion Třešťsko
Pelhřimov, Jihlava
18
13 891
244,9
Žďár nad Sáz.
7
2 722
88,1
Žďár nad Sáz., Brno-venkov
53
34 234
440,2
Pelhřimov
18
15 491
187,3
Svitavy, Blansko
5
1 238
32,2
Subregion Velké Dářko dobrovolný svazek obcí Mikroregion VelkomeziříčskoBítešsko Svazek obcí mikroregionu Zálesí Rozvojové sdružení Zdeňkov
Zdroj: Odbor regionálního rozvoje Krajského úřadu Kraje Vysočina
3.2 Klasifikace venkovské turistiky 3.2.1
Zelený cestovní ruch
V současné době je stále více nových forem cestovního ruchu, které mají stejný záměr. Všechny spojuje šetrnost k cílovým místům cestovního ruchu, ohleduplnost k přírodě, životnímu prostředí i ohleduplnost ve vztazích mezi lidmi. Tyto nové formy cestovního ruchu jsou zahrnuty do tzv. „zeleného cestovního ruchu“. Zelený cestovní ruch zdůrazňuje uskutečňování cestovního ruchu ve volné krajině a v mírně osídlených oblastech. Charakterizuje ho přání návštěvníků spojit se s přírodou i lidským prostředím. Do zeleného cestovního ruchu se řadí: -
ekoturistika,
-
venkovský cestovní ruch. [1]
3.2.2
Ekoturistika
Cestovní ruch zaměřený na poznávání přírodních krás, přírodních rezervací, národních parků, chráněných krajinných oblastí a přírodních atraktivit způsobem nenarušujícím volnou krajinu. Doprovodné programy se zaměřují na pobyty v přírodě s jejím pozorováním. Je pro ně typická pěší turistika, cykloturistika, hipoturistika, fotografování volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin. [8]
15
3.2.3
Venkovský cestovní ruch
Venkovský cestovní ruch se rozvíjí mimo oblasti rekreačních a turistických center i mimo oblast městského osídlení. Je vázán na venkovské osídlení spjaté se zemědělstvím. Zahrnuje všechny činnosti účastníka venkovského cestovního ruchu v prostředí venkova.[1] Cílem je návrat k přírodě a ekologické počínání. Do venkovského cestovního ruchu patří: -
vesnická turistika,
-
agroturistika,
-
ekoagroturistika a
-
chataření a chalupaření. [7]
Do venkovské turistiky nelze zahrnout střediska poskytující hromadné turistické služby vysoce koncentrovaným způsobem velkému počtu návštěvníků. Jsou to horské turistické oblasti, lázeňské oblasti, hrady, zámky, historická jádra měst regionálního a celostátního významu s vysokou návštěvností. [2]
3.2.4
Vesnická turistika
Vesnická turistika je forma cestovního ruchu, jehož aktivity jsou bezprostředně spjaty s přírodou, krajinou a venkovským prostředím. Náplní jsou rekreační aktivity využívající konkrétního venkovského prostředí. Představuje soubor přírodních a kulturních atraktivit: sport, kulturu, řemesla, školy v přírodě, ubytovací zařízení a další speciální nabídku služeb. Ubytování je zpravidla v rekreačních objektech, v rodinných domech, v hotelích a penzionech nebo v historických objektech. Není vyloučeno ubytování typu chatová osada a kemp. Ubytovací kapacita je limitována. Zamezit má nadměrnému soustředění turistů v dané lokalitě. Zároveň má umožnit zvýraznění specifik turistiky ve venkovském prostředí. Stravování ve veřejných ubytovacích zařízeních je nezbytné zajistit celodenní nebo minimálně snídani. [1]
16
3.2.5
Agroturistika
Agroturistika je specifická forma venkovské turistiky, představuje bezprostřední vztah přírody a krajiny venkova, s přímým vztahem k zemědělským pracím nebo usedlostem se zemědělskou funkcí. Provozována je podnikateli v zemědělské prvovýrobě. Agroturistika slouží jako vedlejší doplňková činnost k získání dodatečných finančních prostředků s tím, že zemědělská výroba je dominantní. Vytváří podmínky pro hospodaření i na méně výnosných či dokonce ohrožených zemědělských farmách a podnicích. Provozování agroturistiky vyžaduje určitý stupeň vybavenosti zemědělské usedlosti a tím se zvyšuje celkový standard zemědělských domácností. [3] Pro agroturistiku je důležitá účast turistů na zemědělských pracích. Jedná se o oblíbený sběr ovoce, zeleniny, práce na senoseči, žňové a úklidové práce, krmení drůbeže, králíků, holubů. Tyto aktivity se líbí především dětem, pro něž je to formování osobního postoje, přístupu k přírodě a živým tvorům. V rámci venkovské turistiky je populární sběr lesních plodů a hub, dále jejich úprava, konzervace a sušení. Agroturistika se řadí podle počtu účastníků mezi cestovní ruch individuální a maloskupinový. [4]
3.2.6
Ekoagroturistika
Ekoagroturistika je forma venkovského cestovního ruchu, zařazená do přírodně zachovalých oblastí, která obsahuje aktivní propagaci ochrany životního prostředí. Zahrnuje pobyty na ekologicky hospodařících farmách produkujících bio-produkty. Podstatným znakem je nejen sepětí s farmářskou rodinou, ale i účast na zemědělských pracích a konzumace produktů jejich ekologického zemědělství. [3] Systém ECEAT QUALITY LABEL vznikl v roce 1994 jako součást nového segmentu cestovního ruchu, jenž ECEAT v Evropě vytvořil – ekoagroturistiky. Dnes je systém ECEAT QUALITY LABEL využíván ve všech typech ubytovacích kapacit jak na venkově, tak ve městech. [7] Nevládní nadace ECEAT byla založena v Holandsku. Za cíl si klade podporu ekologického zemědělství a oživení venkova pomocí šetrné turistiky. ECEAT CZ je česká nezávislá nezisková organizace, která zastupuje Českou republiku v mezinárodní programu ECEAT, jehož sídlo je v Amsterdamu.
17
Nadace ECEAT podporuje pomocí šetrné venkovské turistiky setrvalý rozvoj venkova, přispívá k rozvoji odborných znalostí a schopností poskytovatelům služeb, zabezpečuje systém kontroly kvality služeb ve venkovské turistice a jejich jednotnou certifikaci. Novým produktem venkovské turistiky jsou tzv. Stezky dědictví. Jde o propojenou síť přírodního a kulturního bohatství, služeb a zařízení, sloužící pro určité skupiny návštěvníků, včetně jejich ubytování s orientací na pěší a cyklodovolenou nebo jízdu na koni a to bez nebo s průvodcem. Stezky dědictví zahrnují různé typy environmentálně příznivého cestovního ruchu: agroturistiku, hipoturistiku, silvoturistiku, krasovou turistiku, gurmánský cestovní ruch, turistiku vodní, pěší a cykloturistiku. [1]
3.2.7
Chataření a chalupaření
Jedná se o pobyt na chatových osadách, které jsou umístěny mimo vesnické osídlení, případně o rekreační objekty na samotě nebo o kempy ve volné přírodě. Pro své odlišnosti od ostatních forem cestovního ruchu zůstává v pozadí pozornosti a není považována našimi občany za cestovní ruch. Hlavní příčinou je to, že jedou do svého zařízení. Tato zařízení však plní rekreační funkci a účastníci využívají účelně volný čas. Z toho důvodu je třeba pobyt chatařů a chalupářů považovat za rovnocennou formu venkovského cestovního ruchu. [1]
18
3.3 VYSOČINA – regionální produkt Stejně jako každý region v České republice, i region Vysočina má svůj vlastní neopakovatelný charakter daný přírodním bohatstvím, kulturou a staletými tradicemi. Také výrobky pocházející z Vysočiny nesou tento charakter. Výrobky s certifikátem VYSOČINA – regionální produkt jsou řemeslné, zemědělské a potravinářské produkty s garantovaným původem z Vysočiny. Od roku 2007 se označují místní výrobky a tato značka znamená, že všechny prošly přísným procesem certifikace. Značku uděluje Zemědělská ekologická regionální agentura, o.s. Cílem zavedení značky je zviditelnit malebný region Vysočiny pomocí zdejších výrobců a zároveň usnadnit orientaci jak turistům, tak i místním obyvatelům. Zákazník získá kvalitní a jedinečný výrobek a zároveň podpoří výrobce, ekonomiku regionu a chrání životní prostředí. Kromě toho, že výrobky musí být vyrobeny na Vysočině, musí být také dostatečně kvalitní, šetrné vůči životnímu prostředí a jedinečné ve vztahu k Vysočině a to buď svou vysokou kvalitou, tradiční technologií nebo vyrobené ručně a z místních surovin. Stylizované „V“ v logu reprezentuje typickou kopcovitou krajinu Vysočiny se zbrázděnými bramborovými poli. Nepravidelná kontura symbolu značí ruční práci, osobní přístup a známku dlouhodobého používání a kvality. Výrobky mohou být značeny visačkami a samolepkami na jeho obal. U některých je značka začleněna přímo do etikety. Pokud nejde označit každý výrobek např. u pečiva, je označen regál, ve kterém se výrobky prodávají. V současné době používá značku VYSOČINA – regionální produkt 44 výrobců. [25] Obr. 3 Značka VYSOČINA – regionální produkt (www.vysocinaregionalniprodukt.cz)
19
3.4 Monitoring návštěvníků v turistickém regionu Vysočina „Monitoring návštěvníků v turistických regionech České republiky“ financovala a vypracovala agentura CzechTourism ve spolupráci s regionálními subjekty. Výzkum dává odpovědi na otázky, co v českých regionech vylepšit, do kterých oblastí investovat čas a peníze, a naopak které z aktivit jsou vnímány pozitivně a v čem je region výjimečný. Monitoring návštěvníků byl prováděn metodou osobního dotazování. Touto formou bylo osloveno přes sto tisíc respondentů, kteří neměli tvořit homogenní skupiny. Skladba respondentů musela být co nejpestřejší. Z důvodu podchycení sezónních rozdílů byl sběr dat organizován ve dvou časových etapách, v létě a v zimě. Lokalitami, ve kterých byli návštěvníci oslovováni, byla místa soustředěného cestovního ruchu. Kromě významných turistických cílů to byla také turistická informační centra, sportovní centra, místa konání slavností, ubytovací kapacity, kempy, lázně, muzea a výstavy. Monitoring návštěvníků se zaměřuje na skladbu návštěvníků, způsob trávení volného času, spokojenost, vybavením regionu a kvalitou poskytovaných služeb. Shrnutí z turistického regionu Vysočina: -
Ze zahraničních návštěvníků jsou hosté nejčastěji ze Slovenska, Německa, Holandska a Rakouska
-
2/3 návštěvníků použily pro cestu automobil, ostatní zájezdové autobusy, linkové autobusy nebo vlaky
-
Hlavním důvodem návštěvy je poznání, dále relaxace, turistika, sport a návštěva známých
-
Nejčastěji přijíždí s partnery, přáteli nebo sami
-
Z aktivit nejvíce láká poznávací a pěší turistika, dále společenský život, zábava a vodní sporty
-
Jako nejčastější ubytování volí návštěvníci známé, příbuzné, popř. na vlastní chatě či chalupě, v kempu a v penzionu
-
Polovina zahraničních návštěvníků se stravuje v restauracích, Čechů jen třetina
-
Pozitivně je hodnocena péče o památky, přátelskost místních lidí a jejich péče o čistotu a pořádek
-
Spokojenost se službami a vybaveností regionu je podprůměrná
20
-
Nejvíce informací získávají z propagačních materiálů, prospektů a průvodců, z internetu, návštěvou turistických informačních center a informováním se od příbuzných a známých
-
Z hlediska délky pobytu je polovina jednodenních a polovina vícedenních [26,27]
3.5 Svaz venkovské turistiky Svaz venkovské turistiky byl založen v roce 1997 jako Svaz podnikatelů ve venkovské turistice a agroturistice. Svaz je dobrovolné, nepolitické profesní sdružení podnikatelů ve venkovském cestovním ruchu. Spolupracuje s agenturou CzechTourism, ECEAT CZ a krajskými úřady. Je členem mezinárodní organizace svazů venkovské turistiky Eurogites a součástí Hospodářské komory České republiky. Svaz přispívá k ekonomickému, kulturnímu a společenskému oživení venkova, obnově tradic, údržbě krajiny a ke stabilizaci osídlení. Prosazuje a hájí zájmy svých členů a venkovských podnikatelů. Pomáhá při rozvoji odborných schopností poskytovatelů služeb a při propagaci ubytovacích zařízení. Dále kontroluje kvalitativní standardy ubytovacích kapacit na venkově. [28]
Obr. 4 Logo Svazu venkovské turistiky (http://www.svazvt.cz)
21
3.6 Program rozvoje cestovního ruchu v Kraji Vysočina Sektor cestovního ruchu je významný segment ekonomického rozvoje regionu. Příspěvková organizace Vysočina Tourism koordinuje turistické aktivity včetně marketingové podpory. Pro rozhodování a přípravu turistické nabídky se musí sledovat vývoj poptávky a údaje o návštěvnosti regionu. Potřeba je zintenzivnit spolupráci veřejnoprávních subjektů s podnikatelskými subjekty, orientovat se na organizaci informačních a servisních služeb a na podporu prodeje turistických nabídek. K nejdůležitějším článkům propagace a účinným nástrojem rozvoje cestovního ruchu jsou turistická informační centra (TIC). TIC jsou většinou prvním navštíveným místem v lokalitě a spolehlivými informacemi ovlivňují pobyt návštěvníků. Podílí se na vytváření dojmu, který si turisté z regionu odvážejí. Kraj Vysočina se může prosadit nabídkou kvalitních regionálních turistických produktů, pro které má ideální předpoklady. Významný potenciál Vysočiny představuje rozvoj venkovského cestovního ruchu, agroturistiky a dalších šetrných forem cestovního ruchu v nabídce zejména pro domácí klientelu. Podpora rozvoje venkovského cestovního ruchu zároveň přispěje ke stabilizaci venkovského prostoru. V Kraji Vysočina chybí dostatek ubytovacích zařízení s vyšším standardem služeb, sportovní a rekreační zařízení v turistických střediscích a zařízení pro trávení volného času. Existuje zde také rozdílnost v kvalitě nabízených služeb. Pro udržení návštěvnosti je nutné zabezpečit odpovídající infrastrukturu a současně je žádoucí podporovat zvýšení návštěvnosti formou zpřístupňování dalších turisticky neobjevených míst a aktivit. Pro zachování kultury a kulturních tradic je vytvořen systém s fungující sítí kulturních organizací. Rozvíjí se mnohaletá tradice pořádání mezinárodních festivalů, přehlídek, veletrhů. Projevem uvědomování si hodnoty tradic je podpora uchovávání i znovuoživování tradiční lidové kultury. Na bohatosti se podílí množství zájmových organizací a uměleckých souborů. Cílem je dále podporovat modernizaci systému muzeí, galerií a knihoven, rozvoj kulturních aktivit a zkvalitňování veřejných služeb. [29]
22
3.7 Dotace a regionální podpora na rozvoj venkovské turistiky v Kraji Vysočina Podnikatelské subjekty provozující venkovskou turistiku na území Kraje Vysočina mají možnost čerpat finanční podporu a dotace ze dvou zdrojů na regionální úrovni. Z Regionálního operačního programu Jihovýchod, který přerozděluje finanční prostředky z evropských fondů a druhou variantou je Fond Vysočiny.
3.7.1
Regionální operační program Jihovýchod
Regionální operační program Jihovýchod je jedním ze sedmi regionálních operačních
programů
v rámci
jednotlivých
regionů
soudržnosti
(NUTS
2)
v programovém období 2007 – 2013. Program má k dispozici 704 milionů eur, což znamená přibližně 17,6 miliard Kč. Finance jsou čerpány z Evropského fondu pro regionální rozvoj (ERDF). Všechny činnosti spojené s řízením programu, konzultace a sběr projektů, jejich hodnocení, realizaci a kontrolu provádí Regionální rada regionu soudržnosti Jihovýchod jako řídící orgán ROP Jihovýchod. [30] Globálním cílem je „posilování konkurenceschopnosti regionu vytvořením podmínek pro efektivní využívání rozvojového potenciálu na území NUTS 2 Jihovýchod prostřednictvím komplexního zlepšení dopravní dostupnosti a propojením rozvojových pólů regionu. Součástí globálního cíle je i využívání potenciálu v oblasti cestovního ruchu a zkvalitňování podmínek pro život obyvatel ve městech a na venkově v souladu s principy udržitelného vývoje.“ Hlavními cíli ROP JV jsou: -
posílení dopravní dostupnosti a dopravní obslužnosti regionu v souladu s udržitelným rozvojem,
-
zkvalitnění podmínek pro rozvoj cestovního ruchu v regionu, koordinace rozvojových aktivit, marketingu a lidských zdrojů,
-
systematické zvyšování konkurenceschopnosti regionu posilováním rozvojového potenciálu měst a stabilizací osídlení ve venkovském prostoru.
Regionální operační program je realizován prostřednictvím čtyř prioritních os a dvanácti oblastí podpory, které vycházejí z hlavních cílů programu. Prioritní osa 1 se zabývá dostupností dopravy, prioritní osa 2 rozvojem udržitelného cestovního ruchu, osa 3 řeší udržitelný rozvoj měst a venkovských sídel a osa 4 je technická pomoc. 23
Podpora podnikatelských aktivit v oblasti venkovské turistiky, ekoagroturistiky a agroturistiky je zahrnuta v rámci osy 2 – Rozvoj udržitelného cestovního ruchu. Cílem Rozvoje udržitelného cestovního ruchu (prioritní osa 2) je zkvalitnit podmínky pro rozvoj cestovního ruchu v regionu podporou rozvoje infrastruktury a technického zázemí pro rozvoj udržitelného cestovního ruchu, koordinace rozvojových aktivit, marketingu a lidských zdrojů. Oblast podpory 2.1 – Rozvoj infrastruktury pro cestovní ruch je zaměřena především na výstavbu a technické zhodnocení turistické infrastruktury. Investice pak zahrnují rekonstrukce a obnovy památek s následným zpřístupněním veřejnosti, modernizace ubytovacích a stravovacích zařízení, značení a úpravy cyklotras, turistických tras a stezek pro pěší, lyžaře a jezdce na koních nebo naučných stezek. Finanční objem prostředků je 114 milionů eur. Oblast podpory 2.2 – Rozvoj služeb v cestovním ruchu se zabývá tvorbou marketingovým strategií a konkurenceschopných forem cestovního ruchu regionálního významu. Podporou a propagací specifických regionálních produktů, vytvářením systémů informování turistů o atraktivitách a kulturních akcích. Dále marketingovými a informačními kampaněmi zaměřenými na propagaci regionu jako jedinečné turistické destinace. Příjemci podpory mohou být obce, kraje, nestátní neziskové organizace, organizace zřizované nebo zakládané kraji a obcemi, právnické osoby s účasti samosprávy a malí a střední podnikatelé. Finanční objem prostředků je 20 milionů eur. [31]
3.7.2
Fond Vysočiny
Fond Vysočiny byl zřízen v roce 2002 jako účelový rozvojový fond. Představuje nástroj k realizaci cílů v rámci schváleného Programu rozvoje Kraje Vysočina. Grantové programy, které jsou vyhlašovány, postihují řadu regionálních aktivit – opravy kulturních památek, volnočasové aktivity, pořádání kulturních, sportovních a vzdělávacích akcí, rozvoj informačních technologií a samozřejmě i podporu projektů v oblasti cestovního ruchu. Návrhy grantových programů jsou připravovány ve spolupráci odborných komisí rady, výborů zastupitelstva a odborů krajského úřadu. Do konce roku 2012 bylo vyhodnoceno celkem 280 programů, v nichž bylo částkou 692 363 118 Kč podpořeno 8 675 projektů. [32]
24
V následující tabulce je přehled vypsaných grantových programů z Fondu Vysočiny na podporu cestovního ruchu v letech 2002 – 2012 a jejich čerpání v mil. Kč.
Zaměření GP a rok vyhlášení
objem grant. podpory
požadovaná výše podpory
poskytnutá výše podpory
Propagace turistické nabídky (2002)
3,0
7,9
3,0
Doprovodná infrastruktura CR (2003)
4,0
4,7
4,0
Produktově orientovaná turistická nabídka (2003)
3,0
4,5
2,1
Modernizace ubytovacích zařízení vhodných pro venkovskou turistiku (2003)
3,0
7,5
2,9
Doprovodná infrastruktura CR (2004)
5,0
4,1
3,6
Balíčky služeb a tvorba turistických produktů (2004)
2,0
0,1
0,1
Doprovodná infrastruktura CR (2005)
2,5
3,3
2,5
Modernizace ubytovacích zařízení (2005)
4,0
5,3
3,6
Modernizace ubytovacích zařízení (2006)
4,0
4,5
3,6
Doprovodná infrastruktura CR (2006)
2,0
4,8
2,0
Doprovodná infrastruktura CR (2007)
3,0
6,7
3,0
Modernizace ubytovacích zařízení (2007)
3,0
2,8
2,2
Doprovodná infrastruktura CR (2008)
5,0
5,7
5,0
Doprovodná infrastruktura CR (2009)
4,5
5,4
4,5
Rozvoj zážitkové turistiky (2011)
2,5
4,1
2,5
Rozvoj zážitkové turistiky (2012)
2,0
2,3
1,8
Celkem
52,5
73,7
46,4
Zdroj: Fond Vysočiny – databáze grantových programů 25
3.8 Agroturistika a ekoagroturistika v Kraji Vysočina Z publikací Prázdniny na venkově a internetových zdrojů jsem vybrala 11 agroekoturistických a agroturistických farem v Kraji Vysočina. U každé farmy je popsáno kde se nachází, možnost ubytování, kam vyrazit za památkami, okolní atraktivity a co vše lze na farmě zažít a zkusit. Rozmístění těchto farem je nepravidelné. K znázornění umístění slouží mapa uvedená níže na obr. 1. Největší koncentrace je mezi Telčí, Jihlavou a Pelhřimovem. Ve zbylé části Kraje Vysočina je koncentrace velmi malá nebo vůbec žádná. V jihovýchodní části jsou úrodné hnědozemě, a proto provozovatelé zemědělské výroby nevyhledávají další zdroje příjmů ve formě agroturistiky. Obr. 1 Agroturistické a ekoagroturistické farmy na Vysočině
(zdroj: www.google.cz, Dana Růžičková)
3.8.1
Agroekofarma Kadeřávek
Statek se nachází na Českomoravské vrchovině v obci Věcov asi 10 km severovýchodně od Nového Města na Moravě. Terén je kopcovitý a částečně lesnatý s průměrnou nadmořskou výškou 600 m. n. m. Ubytování v nově vybudované farmě je ve třech komfortních apartmánech v podkroví. Každý apartmán má vybavenou kuchyni
26
s jídelním koutem, TV, sociálním zařízením a samostatným vchodem. K dispozici je parkoviště, zahrada s pískovištěm, zahradním nábytkem a malým grilem. [5] Majitel začínal s 25 ha pastvin. Při stávajícím intenzivním chovu ovcí nyní hospodaří na 114 ha pastvin a luk. Na statku produkují plemenné jehničky a beránky plemene Merinolandschaf a Suffolk. Další možnost využití volného času je poskytování informací o jízdě na koni a následná vyjížďka po místním okolí. Klient se může zapojit do veškerých zemědělských prací, pomoc je vždy vítaná. Ve spolupráci s lektory na statku nabízí zajímavé kurzy, např. kurz zpěvu, spřádání ovčí vlny nebo kurz zdravého životního stylu. V létě může klient pro svoji aktivní dovolenou využít značené cyklotrasy po Žďárských vrších, vedoucích v těsné blízkosti farmy a v zimě jsou zde běžecké terény a do 10 km se nachází i několik sjezdovek. Majitelé nabízí vlastní produkty z ekologické farmy, k nimž patří jehněčí a skopové maso, jehňata k chovu, med, medovina, ovčí kůže. V sezóně je k dispozici k prodeji od partnerské farmy také domácí ovčí a kozí sýry a široká nabídka vín z jižní Moravy. [14]
3.8.2
Ekofarma Křišťan a spol.
Ekologická farma se nachází nedaleko Pelhřimova. V prostorách statku je apartmán se 3 třílůžkovými pokoji s možností přistýlky, kuchyňkou, sociálním zařízením, velkou společenskou místností a venkovní terasou. Celková kapacita je sice jen 12 osob, ale ekofarma nabízí i možnost ubytování v kempu ve vlastních stanech. [5] Statek je obklopen vzrostlými stromy, má uzavřený dvůr a velkou zahradu s malým rybníčkem. V blízkosti jsou lesy, kde je možné nasbírat lesní plody nebo zahlédnout divokou zvěř, dále rybníky vhodné ke koupání. Překrásná příroda láká na romantické procházky, dlouhé pěší túry nebo cyklistické vyjížďky. Na farmě se hospodaří ekologicky, pěstují se převážně brambory, obiloviny a chovají se ovce, drůbež a včely. V případě zájmu může klient ochutnat biobrambory, domácí med, vejce nebo jehněčí maso. Pro zábavu a odpočinek je k dispozici pískoviště pro děti, volejbalové hřiště, stolní tenis, kuželky, altán, knihovna, ohniště s možností rožnění. Nedaleko ekofarmy se mohou navštívit obce Pelhřimov s muzeem rekordů a kuriozit a muzeem strašidel, Jihlava se zoo, katakombami a koupalištěm, dále památka UNESCO Telč, zámek Žirovnice, hrad Kámen nebo rozhledna Křemešník.
27
V rámci Nadačního fondu rytíře Františka Horského získali ocenění Bartákův hrnec za rok 1999 pro nejlepšího ekozemědělce roku. Pořádali celostátní dožínky a rožnění s doprovodným programem. Neobvyklé nejsou ani víkendové oslavy, kde často hostí návštěvy z vysokých škol nebo univerzit, pro něž organizují exkurze po farmě. [15]
3.8.3
Agrofarma Lovětín
Zrekonstruovaná selská usedlost z 16. století se nachází na okraji malé obce Lovětín, která leží v malebné krajině Jihlavských vrchů asi 8 km od Třeště. Ubytování ve třech apartmánech, celkem 7 lůžek a dětská přistýlka. V létě možnost ubytování v minicampu v blízkosti agrofarmy. [5] Na farmě je k dispozici tenisový kurt, půjčování dětských kanoí, ohniště. Dále možnost posezení v uzavřeném dvoře a společenská místnost. Na návsi asi 50 m od statku je vybudovaný dřevěný areál různých houpaček. V místě jsou také dvě přírodní koupaliště a okolní lesy lákají na procházky, houbaření, pěší turistiku a cykloturistiku. V létě si hosté mohou pochutnat na zelenině a sezónním ovoci, které si sami natrhají ve velké zahradě nebo na záhoně na dvoře. Jsou zde jablka, hrušky, třešně, hrášek, jahody, rybíz nebo angrešt. Ze zvířat jsou na farmě k vidění ovce, kozy, krávy, drůbež, včely, pes a kočky. Kromě klasických farmářských činností lze zhlédnout vytáčení medu z plastů od včel a ochutnání kozího mléka. Velikou zajímavostí je ukázka toho, jak se dříve sekly žně a jak se skládaly do tzv. panáků, kde se obilí nechalo vyschnout. Vše se dělá ručně podle tradic. Zakoupit lze vlastní výrobky, k dostání je kozí mléko, vejce, med a ovoce. V zimě je možné využít nedalekých lyžařských vleků, okolí je vhodné pro jízdu na běžkách. Zajímavostí a raritou je ledovec vzdálený 500 m od vsi, který každou zimu vyrůstá z tryskajícího pramene čisté vody až do výše 11 m podle mrazu. [16]
3.8.4
Agroprivát Novotný
Agroprivát Novotný se nachází v obci Stranná ležící 4 km východně od Telče. Typické selské stavení stojí na samotě blízko lesa, s krásným výhledem na Telčskou kotlinu a horu Javořice. K ubytování jsou k dispozici 3 apartmány s celkovou kapacitou ubytování 13 lůžek. [5]
28
V okolí lze navštívit město s renesančním zámkem Telč, hrad Roštejn, Jaroměřice nad Rokytnou, Jindřichův Hradec, Jihlavu, Vranov nebo Českou Kanadu. V bližším okolí obklopuje statek 40 ha zemědělské půdy, luk, lesů a rybníků. V letních měsících je možné sbírat maliny, ostružiny, lesní jahody a borůvky. Z aktivit se nabízí pěší turistika, cykloturistika, koupání v okolních rybnících, rybaření, golf nebo kroket. Dále tady jsou vhodné podmínky pro houbaření. V zimních měsících se udržují běžkařské trasy a ledy na bruslení. Přímo na statku majitelé chovají ovce, koně a psy. Klient se může zapojit do péče o veškerou zvěř a údržby okolí statku nebo absolvovat projížďku na koni po místním okolí. Příjemné je také posezení u ohně s možností grilování. Majitel nabízí k prodeji vlastní výrobky, mezi které patří med, vajíčka a mléko. [17]
3.8.5
Ekofarma Ctiboř
Ekofarma Ctiboř leží v malé vesničce Ctiboř asi 4 km od Počátek. Téměř všechny cesty vedoucí do této vesničky jsou lemovány nádhernými alejemi vzrostlých stromů. Ubytování je v penzionu, který je umístěn v části selského stavení s uzavřeným dvorem. Celkem jsou 3 pokoje s počtem 10 lůžek, s přistýlkami lze dosáhnout 20 míst. Vybavení penzionu je co nejpřírodnější, nejpřirozenější a co nejméně zatěžující životní prostředí. V okolí se nachází mnoho polí, luk, lesů a rybníků. Hektary luk postupně majitelé přetvořili do velké úrodné zahrady. Dnes pěstují zeleninu na 2-3 ha. Turisté mohou vyzkoušet práci, seznámit se s jednotlivými, i méně známými druhy zeleniny a to od semínka až po zpracování. Každou zeleninu je možné ochutnat. Na ekofarmě chovají i zvířata a to ovce a kozy. Děti si s nimi mohou hrát a pozorovat je, odvážnější mohou zkusit kozu i podojit. Velmi atraktivní pro děti jsou traktory, na kterých se mohou svézt. Na uzavřeném dvoře je pískoviště a skluzavka, za domem houpačky a hřiště, velká travnatá plocha v sadu a ohniště. Na ekofarmě vzniká expozice s názvem „OD SEMÍNKA K PLÁTNU“. K historicky laděnému pojetí zemědělství patří i pěstování lnu a jeho zpracování. Nabízí také mnoho kurzů např. výuka makrobiotického vaření, dřevěná výroba malých předmětů, tanec v kruhu žen a mnoho dalších. Majitelé nabízí k prodeji biozeleninu a to přímo ze dvora nebo rozváží zeleninové bedýnky do Jihlavy, Pelhřimova, Prahy a Telče. [18]
29
3.8.6
Statek U Kratochvílů
Rodinný statek U Kratochvílů se nachází v malé vesničce Vysoké v blízkosti města Žďár nad Sázavou. Oblast leží v CHKO Žďárské vrchy. Ze statku jsou v dostupnosti pěší procházky památka Zelená hora zapsaná na seznamu UNESCO. Ubytování je v hospodářském stavení s celkovou kapacitou 8 míst. [5] V uzavřeném dvoře je krytá pergola a ohniště. Velká zahrada slouží pro míčové hry, pétanque, šipky a badminton. Na statku umožňují poznat požitek nejkrásnějšího pohledu na svět, pohledu ze hřbetu koně. Nabízí výuku jízdy na koních. Pro začátečníky jsou připraveny jízdy na jízdárně. Získají základní informace k ovládání koně a poté vyjížďky do přírody. Možno vyzkoušet péči o koně. Každoročně se pořádá dětský letní tábor. Děti se učí jak se o koně starat, jak jezdit v sedle i bez něj. Těšit se mohou na jízdu v jízdárně i v přírodě. Na konci je pro děti uspořádána jízda zručnosti, ve které ukáží, co se naučily. V krásné přírodě a na čerstvém vzduchu se věnují také nejrůznějším sportovním aktivitám, hrám, výletům do okolí a soutěžím. Na statku jsou chováni králíci a slepice. Králíky je možné zakoupit, slepice pak poskytují dostatečné množství vajec, které slouží k prodeji. [19]
3.8.7
Penzion a camp Javořice
Penzion a camp Javořice je rozlehlá zemědělská usedlost ležící ve Lhotce nedaleko Telče. Hospodářské prostory přebudovali od základů na penzion, který nabízí 7 pokojů umístěných v 1. patře a podkroví. Po zkušenostech s požárem je celý dům nekuřácký. Na zahradě je mini kemp, kde se vejde asi 15 stanů a 5 karavanů. Kousek za domem se rozkládají pastviny pro ovce, včely, malý lesík, zahrada s ovocnými stromy, kde jsou třešně a švestky volně k dispozici. O něco dál je několik rybníků jak na koupání, tak i rybolov. V lesích rostou houby, maliny, ostružiny a borůvky. Pro aktivní hosty je k dispozici travnaté hřiště na fotbal a pískové hřiště na volejbal a nohejbal, dětské pískoviště, 2 ohniště a pec na grilování selat a jehňat. K půjčení je badminton, míče, nafukovací člun, pétanque, kroket, stolní tenis a společenské hry.
30
K prodeji nabízí med světlý, tmavší a tmavý. Z velkého množství ovoce, především z jablek a hrušek, se v nedaleké moštárně vyrábí mošt, který je pak připraven na prodej. Dále majitel nabízí deky z ovčí vlny, kožešiny, ale i samotná jehňata. [20]
3.8.8
Chadimův mlýn
Chadimův mlýn se nachází ve vesničce Horní Dubenky kousek od Batelova. Ubytování je v části mlýna, kde je byt, ve kterém jsou 3 pokoje. Celkový počet lůžek je 11 a jedna dětská postýlka. Byt má vchod ze dvora, kde se nachází parkoviště a místnost pro kola nebo lyže. V létě je možnost využít kemp na travnatých plochách kolem mlýna. Kapacita je 8 stanových míst. [5] Dnes je mlýn rodinná ekofarma, která hospodaří na 50 ha luk a pastvin a 10 ha lesa. V lesním porostu se provádí vysazování sazenic, vyžínání a probírka. Na pastvinách se celoročně pase stádo mastného skotu Aberdeen-Angus. Návštěvník může vidět život na pastvině, krmení krav, značkování telat, přehánění dobytka nebo stroje při práci. V původní mlýnici je muzeum, kde lze zhlédnout mlynářské stroje, mlecí kameny, kašnu s turbínou, náhon a dozvědět se informace o mletí obilí, mlynářství a historii mlýna. Pro děti je připraveno pískoviště a vláček. Návštěvníci mohou využít několik ohnišť, přenosný gril, opékací potřeby, různé sportovní potřeby a společenské hry. V recepci lze zakoupit suvenýry na památku, mapy a pohledy. Kopcovitý terén v okolí mlýna vybízí k pěší turistice, cykloturistice, běžkování nebo houbaření. [21]
3.8.9
Farma Kovář
Rodinná farma se nachází na samotě v oblasti Křemešníku v samém srdci Vysočiny. Ubytování je v plně zařízeném apartmánu nebo v kempu přiléhajícímu k farmě. Kapacita kempu je omezena na 4 až 5 stanů či karavanů. Kemp se nachází na louce obehnané jabloněmi, třešněmi, švestkami a hrušněmi. Majitelé hospodaří na 30 ha zemědělské půdy a zabývají se pastevním odchovem dobytka a pěstováním brambor. Ti, kteří se chtějí seznámit s životem na farmě, si mohou prohlédnout hospodářská zvířata nebo se svézt v zemědělské technice. Milovníkům koní může majitel zajistit projížďku nebo svezení v kočáře. Před chalupou lze využít venkovní posezení v zahrádce, ohniště, děti mohou trávit volný čas na houpačkách, hraním ruských kuželek, badmintonu nebo házením míče na 31
koš. V okolí nalezneme značené i neznačené pěší a cyklistické stezky. V lesích lze nasbírat maliny, ostružiny, borůvky nebo košík plný hub. [22]
Kozí farma Dvůr Ratibořice
3.8.10
Kozí farma Dvůr Ratibořice leží u Jaroměřic nad Rokytnou. Specializuje se na produkci kozích bioproduktů. V současné době je na farmě chováno asi 225 kusů koz plemene koza bílá krátkosrstá. V rámci služeb nabízí skupinám dětí a dospělých exkurze. Součástí je návštěva stájí se zvířaty a ochutnávka výrobků z kozího mléka. Návštěvník se dozví zajímavé informace o chodu farmy, chovu koz a biopotravinách. K exkurzím slouží agrocentrum, které bylo postaveno na základě projektu „Přestavba a vybavení hospodářských objektů pro agroturistiku“ v Operačním programu Rozvoje venkova a multifunkčního zemědělství. V současné době je možné také navštívit farmu vždy v sobotu, kdy je farma přístupná veřejnosti. Návštěvníci mohou navštívit stáje se zvířaty, využít příjemné posezení a zakoupit výrobky ze široké škály kozích výrobků od jogurtů až po sýry, které jsou vyráběny v mlékárně přímo na farmě. Farma se také stává místem pořádání různých akcí zaměřených na propagaci ekologického zemědělství a biopotravin. Při pořádání akcí spolupracují s organizací PRO-BIO. Součástí akcí je prodej kozích výrobků DoRa. [23]
Obr. 2 Logo DVŮR RATIBOŘICE (http://www.kozimleko.cz)
3.8.11
Farma Ryko
Rodinná farma leží na samotě u hlubokého lesa v oblasti Křemešníka v samém srdci Vysočiny. Na odvráceném konci farmy má vlastní vchod apartmán. V přízemí je 32
koupelna s WC a obytná místnost se zařízenou kuchyní. V podkroví se nachází dvě ložnice. Ubytování je možné i v menším kempu přiléhajícímu k farmě. V blízkém okolí se nachází gotický hrad Roštejn, poutní kostel Křemešník, města Telč a Jihlava. Farma hospodaří na 30 ha zemědělské půdy a zabývá se pastevním odchovem dobytka a pěstováním brambor. Zájemci o hospodaření si mohou prohlédnout hospodářská zvířata či se svézt v zemědělské technice. Majitel na požádání zajistí projížďku na koních nebo svezení kočárem. Před chalupou je venkovní posezení v zahrádce a posezení u ohniště. Dále také možnost využití hřiště s basketbalovým košem a půjčení badmintonu. V okolí je mnoho značených i neznačených pěších a cyklistických stezek, kopcovitá krajina plná polí, luk a nekonečných lesů vybízí k procházkám a houbaření. [2]
33
4 SWOT ANALÝZA Analýza SWOT představuje kombinaci dvou analýz, SW a OT. Jedná se o metodu kvalitativního vyhodnocení veškerých důležitých stránek. SWOT je zkratkou slov z angličtiny S – strengths (silné stránky), W – weaknesses (slabé stránky), O – opportunities (příležitosti), T – threats (hrozby). Velmi přehledně lze identifikovat silné a slabé stránky vnitřního prostředí a příležitosti a hrozby vnějšího prostředí. Následně je možné využít identifikované silné stránky a příležitosti a eliminovat zjištění slabé stránky a hrozby. S – silné stránky -
Výhodná geografická poloha kraje
-
Poloha mezi dvěma nejvýznamnějšími aglomeracemi ČR
-
Bohaté kulturní dědictví regionu, tři památky na Seznamu světového dědictví UNESCO
-
Velký počet kulturních a historických památek
-
Tradiční a lidová kultura
-
Nízké znečištění ovzduší venkova
-
Hustá síť dobře značených turistických cest
-
Vysoký počet poskytovatelů turistických služeb
-
Prezentace Vysočiny na Regiontour
-
Vhodné podmínky pro produkci mléka, hovězího masa, brambor, řepky a lnu
W – slabé stránky -
Nízká intenzita soukromého podnikání ve srovnání s ostatními kraji ČR
-
Rozdílná úroveň kvality turistických služeb
-
Podprůměrné využití ubytovací kapacity v rámci ČR
-
Podprůměrný podíl cizinců mezi návštěvníky v rámci ČR
-
Drsnější a chladnější oblasti
-
Malá síť informačních center
-
Sezónnost cestovního ruchu
-
Nedostatek kapitálu pro podnikání
34
-
Nedostatečná podpora a informovanost začínajících malých a středních podnikatelů
-
Špatná kvalita ubytovacích a stravovacích služeb
O – příležitosti -
Rozvoj venkovské turistiky a agroturistiky
-
Vytváření pracovních míst v turistickém ruchu
-
Budování cyklostezek, pěších tras a hipoturistických tras
-
Podpora propagace turistické nabídky kraje prostřednictvím finančních zdrojů ze strukturálních fondů EU
-
Zpřístupnění dosud opomíjených turistických zajímavostí
-
Zavádění ekologického zemědělství
-
Zviditelnění tradiční řemeslné kultury, vytváření podmínek pro předvádění a rozvíjení tradiční a lidové kultury
-
Rekonstrukce a modernizace farem
-
Poptávka po domácích produktech a bioproduktech
-
Trendy ve zdravém životním stylu
T – hrozby -
Odchod mladých a kvalifikovaných obyvatel mimo kraj
-
Zánik tradiční a lidové kultury
-
Nárůst konkurence mezi regionem Vysočina a regiony s podobnou strukturou nabídky v ČR i zahraničí
-
Omezování finančních prostředků pro provoz informačních center
-
Dlouhodobá absence atraktivních turistických programů
-
Ztížené získávání finančních prostředků z fondů EU v důsledku tvrdých podmínek čerpání
-
Necitlivé zásahy do krajiny a poškození přírody
35
5 ZÁVĚR Mezi základní předpoklady rozvoje cestovního ruchu patří přírodní potenciál, jako asi nejvýznamnější složka předurčující možnosti využívání území a kulturně-historický potenciál. Ten v sobě skrývá široké spektrum atraktivit, tedy nejen obecně kulturněhistorické, ale i církevní, technické, vojenské a další. Uvedené předpoklady lze zařadit mezi lokalizační faktory cestovního ruchu, které rozhodují o konkrétní lokalizaci a funkčním využití dané oblasti cestovním ruchem. Kraj Vysočina má vysoký potenciál pro rozvoj cestovního ruchu. Je to dáno především estetickou hodnotou kulturní krajiny, množstvím jedinečných přírodních lokalit a kulturních a historických památek i tradicí pořádání prestižních kulturních, sportovních a společenských akcí. Kromě turistické nabídky zahrnujících historická města, hrady, zámky, církevní památky, přírodní atraktivity, letní rekreace u vody, horská turistika, nabízí kraj také hodnotné kulturně – historické památky a zejména příležitosti pro pobytovou letní a zimní turistiku. Ti, kteří netouží po přeplněné destinační oblasti, vyhledávají odpočinek a klid na Vysočině. Vybere si tramp, cyklista, vodák, návštěvník památek a kultury i rodina s dětmi. Obliba venkovské turistiky, především agroturistiky a ekoagroturistiky stále roste. Přestože je to velká šance přilákat turisty do Kraje Vysočina, je rozvoj agroturistiky pozvolný a obtížný. Agroturistika je poměrně novou formou cestovního ruchu bez jakékoliv tradice. Většina území je ideální pro provozování klidné a čisté agroturistiky. Úplný přehled o podnikatelích a jejich počtu v agroturistice a ekoagroturistice na území Kraje Vysočina neexistuje. K dispozici je však katalog „Prázdniny na venkově“, který eviduje 185 farem, chalup a malých penzionů v regionu Vysočina. Zemědělskou výrobu a turistiku spojily téměř dvě desítky farmářů. Každá farma bohužel poskytuje jinou úroveň ubytovacích a stravovacích služeb. Mnohé mají společné a mnohé má každá
farma
jedinečné.
Porovnání
se
nachází
v popisu
agroturistických
a
ekoagroturistických farem uvedených výše. Všechny farmy vznikly rekonstrukcí historických objektů, selských usedlostí a statků. Ze všech farem se dají podnikat výlety k historickým a kulturním památkám, do chráněných území a přírodních rezervací. Především na jaře a v létě mohou klienti využít okolní přírodu k pěší turistice a cykloturistice, naopak v zimě pro běžecké i
36
sjezdové lyžování. Častým způsobem relaxace je houbaření i sběr lesních plodů. Za nejlepší je považována samotná práce na farmě. Farmy jsou ovšem vybaveny i pro sportovní vyžití. Půjčují pálky na badminton, stolní tenis, pétanque, šipky, míče na volejbal a basketbal, stolní hry a další. Návštěvníci mohou na farmách zakoupit domácí produkty – maso, mléko, vejce, med, ovoce, zeleninu, ovčí kožešiny, deky z ovčí vlny a mnoho dalších. Ke zvýšení prodeje místních výrobků může přispět jejich certifikace v rámci regionálních produktů a označení speciálním logem „VYSOČINA – regionální produkt.“
37
6 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY
KNIŽNÍ ZDROJE: [1] POUROVÁ, M. Agroturistika. 1. vyd. Praha: CREDIT Praha, 2002. ISBN: 80-2130962-2. [2] JANOTKA, K. Venkovská turistika a agroturistika. Specifické segmenty cestovního ruchu. Pardubice: SOŠ, 1999 [3] STŘÍBRNÁ, M. Venkovská turistika a agroturistika. 1. vyd. Praha: Profi Press, 2005. ISBN: 80-86726-14-2.. [4] HABÁN, M. – OTEPKA, P. Vidiecky turizmus a agroturizmus. Nitra: Slovenská polnohospodářská univerzita v Nitre, 2007. ISBN: 978-80-89088-52-2. [5] VYSOČINA TOURISM. Prázdniny na venkově. Vision Graphics, 2011. [6] TOUŠEK, V. Česká republika – Portréty krajů, Praha – MMR ČR. 1. vyd. ISBN 80-239-6305-8. [7] Udržitelný rozvoj venkova a cestovní ruch, Sborník konference, 1. vyd. Pardubice: Callisto-96, 2010. ISBN: 978-80-86832-54-8. [8] PÁSKOVÁ, M. – ZELENKA, J. Výkladový slovník cestovního ruchu. MMR ČR. Praha 2002, ISBN 978-80-7201-880-2.
38
INTERNETOVÉ ZDROJE: [9] Charakteristika Kraje Vysočina [online] [cit. 2012-10-18]. Dostupný na WWW: http://www.jezdecka-turistika.sothis.cz/ [10] Vítejte na Vysočině [online] Kraj Vysočina [cit. 2012-10-19]. Dostupný na: http://www.krvysocina.cz/vismo5/dokumenty2.asp?id_org=450008&id=4000086&p1= 1205 [11]
GIS
Vysočina
[online]
[cit.
2012-10-19].
Dostupný
na
WWW:
http://gym.nmnm.cz/gisvysociny/index.php?ln=cz&id=3&cat=c&typ=menu [12] Příroda na Vysočině [online] [cit. 2012-10-30]. Dostupný na WWW: http://remix.nicm.cz/priroda-na-vysocine/
[13] Vysočina – krajina [online] [cit. 2012-10-30]. Dostupný na WWW: http://www.turistik.cz/cz/kraje/vysocina/kategorie/krajina/ [14] Agroekofarma Kadeřávek a Chalupa U Potoka [online] [cit. 2013-01-05] Dostupný na WWW: http://www.chalupa-vysocina.cz/ [15] Ekofarma Křišťan a spol. [online] [cit. 2013-01-05]. Dostupné na WWW: http://www.miloticky.unas.cz/ [16]
Agrofarma
Lovětín
[online]
[cit.
2013-01-05].
Dostupné
na
WWW:
2013-01-08].
Dostupné
na
WWW:
http://www.agrofarma.unas.cz/index1.htm [17]
Agroprivát
Novotný
[online]
[cit.
http://www.agroprivat.cz/ [18]
Ekofarma
Ctiboř [online]
[cit. 2013-01-01-08]. Dostupné na WWW:
http://www.ekofarma-ctibor.cz/ [19] Statek U Kratochvílů [online] [cit. 2013-01-09]. Dostupné na WWW: http://www.statek.unas.cz/ [20] Penzion a camp Javořice [online] [cit. 2013-01-09]. Dostupné na WWW: http://www.javorice.cz/
39
[21]
Chadimův
mlýn
[online]
[cit.
2013-01-09].
Dostupné
na
WWW:
Dostupné
na
WWW:
http://www.chadimmlyn.cz/ [22]
Farma
Kovář
[online]
[cit.
2013-01-09].
http://www.farmakovar.cz/ [23] Kozí farma Dvůr Ratibořice [online] [cit. 2013-01-10]. Dostupné na WWW: http://www.kozimleko.cz/ [24] RYKO – farma na Vysočině [online] [cit. 2013-01-10]. Dostupné na WWW: http://dovolena.idnes.cz/zajezdy/detail/ryko-farma-na-vysocine?id=185175991 [25] VYSOČINA – regionální produkt [online] [cit 2013-01-15]. Dostupné na WWW: http://www.vysocinaregionalniprodukt.cz/ [26] Statistická ročenka Kraje Vysočina 2012 (pdf objekt) [online] Český statistický úřad
2012
[cit.
2013-01-15]
Dostupné
na
WWW:
http://www.czso.cz/csu/2012edicniplan.nsf/krajp/631011-12-xj [27] Monitoring návštěvníků v turistickém regionu Vysočina (pdf objekt) [online] CzechTourism [cit. 2013-01-15]. Dostupné na WWW: http://www.czechtourism.cz/ [28] Svaz venkovské turistiky [online] [cit. 2013-01-23]. Dostupné na WWW: http://www.svazvt.cz/ [29] Program rozvoje Kraje Vysočina (pdf objekt) [online] Kraj Vysočina [cit. 2013-01-23]. Dostupné na WWW: http://www.kr-vysocina.cz/program-rozvojekraje-vysocina/ds-300352/p1=4786 [30] Strukturální fondy [online] Ministerstvo pro místní rozvoj ČR [cit. 2013-03-11]. Dostupné na WWW: http://www.strukturalni-fondy.cz [31] Regionální rada regionu soudržnosti Jihovýchod [online] [cit. 2013-03-12]. Dostupné na WWW: http://www.jihovychod.cz/ [32] Finance Kraje Vysočina [online] Kraj Vysočina [cit. 2013-03-12]. Dostupné na WWW: http://www.kr-vysocina.cz/grantove-programy-a-statistiky/ds-300552/p1=7076
40
7 SEZNAM PŘÍLOH Příloha 1: Produkty značky VYSOČINA – regionální produkt Příloha 2: Fotografie farem na Vysočině Příloha 3: Vysočina v grafech
41
Příloha 1: Produkty značky VYSOČINA – regionální produkt Značku VYSOČINA regionální produkt získaly tyto výrobky:
-
Bramborové knedlíky v prášku, Bramborová kaše – Amylon, a.s.
-
Spotřebitelské balení brambor VYSOČINA – Společnost EURO AGRAS s.r.o.
-
Výrobky bytového textilu – Zera – Zemědělská a ekologická regionální agentura, o.s.
-
Kované výrobky – Pavel Tasovský UMĚLECKÝ KOVÁŘ
-
Farmářské jogurty, Farmářský tvaroh – Farma rodiny Němcovy, s.r.o.
-
MED – medovicový, květový, pastovaný, akátový, pohankový – Včelařská farma Kurtin
-
Med – květový, smíšený, medovicový a pastový – Jiří Bula
-
Bítešský chléb pšenično - žitný, Svatební koláčky – Jeřábkova pekárna, s.r.o.
-
Tasovské celozrnné křupavé placky – Pekařství, Zdeněk Švestka
-
Žampiony, Univerzální substrát – Zdeněk Kittler
-
Zelenina, brambory a mák – Luboš Pospíšil
-
Tvorba – kožené plastiky, kožená galanterie, dámské kabelky – Blanka Mudrová
-
Oděvní originály pro chráněnou značkou IN-spirace – Irena Šikulová
-
Rebel tradiční, Rebel Haškův CK, Czech Rebel Beer, Rebel originál premium, Rebel 2000 – Měšťanský pivovar Havlíčkův Brod, a.s.
-
Ručně dělaná bižuterie – Eva Kadrnožková
-
Ručně dělané šperky z korálků a drátků – Michaela Převrátilová
-
Užitková a dekorativní keramika – Hrnčířství Havran
-
Český med z Kamenice nad Lipou a Kamenická medovina – Filip Liška
-
Výrobky ručně paličkované krajky – Lenka Malátová
-
Skleněné výrobky tvořené technologií FUSING – Miroslav Dvořák – Výroba a zpracování skla
-
Keramické výrobky, výrobky z ovčí vlny, voskové svíce, výtvarná díla, smalty – Občanské sdružení Benediktus
-
Zahradní nádoby, užitné zahradní i interiérové plastiky a didaktické pomůcky – Axmanova technika modelování – Občanské sdružení Slepíši
-
Ručně malované hedvábné výrobky – Hana Čihalová 42
-
Klobása Vysočina – Zemědělská a.s. Krucemburk, akciová společnost
-
Vinuté perly, šperky z vinutých perel – Jana Pašková
-
Pivo Chotěboř – Pivovar Chotěboř, s.r.o.
-
Jihlavský koláč, chléb pšenično žitný konzumní – LAPEK, a.s.
-
Výrobky z kozího mléka – Ing. Jan Dvorský – DVORSKY STATEK
-
Šátek pirát, spodní prádlo – Pleas a.s.
-
Výrobky ze skla – vitráž – tiffany – Tomíšková Hana
-
Slaměné vánoční ozdoby a dekorativní předměty ze slámy – Kratochvílová Jana
-
Patchworkové výrobky – Bohuslavová Zuzana
-
Háčkovaná a pletená móda – PLETA DESIGN s.r.o.
-
Dveřní kování ŠEMÍK – Šemík Marek
-
Kralická medovina, med – Vala Josef
-
Bítešské výrobky a bítešské paštiky – Uzenářství a lahůdky Sláma s.r.o.
-
Tvarohové a šlehačkové dezerty a listové těsto – Uzenářství a lahůdky Sláma s.r.o.
-
Bylinky od Ludmilky – Ludmila Horáková
-
Ručně modelovaná bižuterie – Hana Čihalová
-
Cílené bylinné směsi, byliny Nový svět – Jana Hunalová
-
Ovocný mošt – Mgr. Petr Procházka
-
Dekorativní a umělecké předměty – Komunitní škola „Krok za krokem“
-
Meziříčské uzeniny a zabíjačkové speciality – Jiří Malec
-
Med a výrobky z medu včelí farmy Nosek – Luboš Nosek
43
Příloha 2: Fotografie farem na Vysočině
Obr. 5 a 6 Agroekofarma Kadeřávek (zdroj: http://www.chalupa-vysocina.cz/)
Obr. 7 a 8 Ekofarma Křišťan a spol. – farma, rožnění (zdroj: http://www.miloticky.unas.cz/)
Obr. 9 a 10 Agrofarma Lovětín (zdroj: http://www.agrofarma.unas.cz)
Obr. 11 a 12 Agroprivát Novotný (zdroj: http://www.agroprivat.cz) 44
Obr. 13 a 14 Ekofarma Ctiboř (zdroj: http://www.ekofarma-ctibor.cz/)
Obr. 15 a 16 U Kratochvílů (zdroj: http://www.statek.unas.cz)
Obr. 17 a 18 Penzion a camp Javořice (zdroj: http://www.javorice.cz/)
Obr. 19 a 20 Chadimův mlýn (zdroj: http://www.chadimmlyn.cz/)
45
Obr. 21 a 22 Farma Kovář (zdroj: http://www.farmakovar.cz/)
Obr. 23 a 24 Kozí farma Dvůr Ratibořice (zdroj: http://www.kozimleko.cz/)
Obr. 25 Farma Ryko (zdroj: http://dovolena.idnes.cz/zajezdy/detail/ryko-farma-navysocine?id=185175991)
46
Příloha 3: Vysočina v grafech
Graf 1: Doprava návštěvníků, zdroj: CzechTourism
47
Graf 2: Délka pobytu, zdroj: CzechTourism
Graf 3: Nejlákavější aktivity, zdroj: CzechTourism
48
