Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav chovu a šlechtění zvířat
Zhodnocení chovu plemene Clun Forest v České republice Diplomová práce
Vedoucí práce:
Vypracovala:
Prof. Dr. Ing. Jan Kuchtík Ph.D.
MUDr. Bc. Jana Hlaváčová Zemědělské inženýrství – K
Brno 2011
Mendelova univerzita v Brně Ústav chovu a šlechtění zvířat
Agronomická fakulta Akademický rok: 2010/2011
ZADÁNÍ DIPLOMOVÉ PRÁCE
Autorka práce:
Bc. MUDr. Jana Hlaváčová
Studijní program:
Zemědělská specializace
Obor:
Zemědělské inženýrství
Název tématu:
Zhodnocení chovu plemen Clun Forest v České republice
Rozsah práce:
minimálně 40 stran
Zásady pro vypracování: 1. Diplomantka se ve své práci zaměří na zhodnocení základních reprodukčních ukazatelů (% oplodnění, % plodnosti, mortalita a % odchovaných jehňat). Nedílnou součástí bude i zhodnocení hmotností při porodu a obtížnosti porodu. Z pohledu mortality, bude zjišťována mortalita při porodu, do 5. dnů po porodu a od 5. dnů po porodu. 2. V rámci hodnocení růstu bude zjišťována živá hmotnost při narození a následně budou prováděna pravidelná vážení v cca. měsíčních intervalech. Růstová schopnost bude následně vyhodnocována v závislosti na pohlaví, četnosti, měsíci narození jehňat, věku matky a roku sledování. 3. Součástí této práce, pokud to podmínky dovolí, bude i provedení ultrazvukových měření musculus long. dorsi lumborum et thoracis a výšky podkožního tuku. 4. Zjištěné údaje budou následně vyhodnoceny standardními matematickostatistickými metodami s využitím výpočetní techniky.
2
Seznam odborné literatury:
1. KUCHTÍK, J. -- HOŠEK, M. -- AXMANN, R. -- MILERSKI, M. Chov ovcí. MZLU v Brně: MZLU v Brně, 2007. ISBN 978-80-7375-094-7. 2. DOBEŠ, I. Zhodnocení růstové schopnosti u jehňat z užitkového křížení. Diplomová práce. MZLU v Brně, 2003. 3. Czech Journal of Animal Science (1995-2010) 4. Horák, F. a kol., 2004. Ovce a jejich chov. 5. Kuchtík, J.(1996): Hodnocení vybraných ukazatelů u Charollaiského plemene ovcí, Disertační doktorská práce, MZLU Brno 6. Rešerše: CAB Abstracts, Agricola 7. Small Ruminant Research (1995-2010)
Datum zadání diplomové práce:
říjen 2009
Termín odevzdání diplomové práce: duben 2011
Bc. MUDr. Jana Hlaváčová Kuchtík Autorka práce
doc. Dr. Ing. Jan Vedoucí práce
prof. Ing. Ladislav Máchal, DrSc. Zeman, CSc. Vedoucí ústavu
prof. Ing. Ladislav Děkan AF MU v Brně
3
.
PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma „Zhodnocení chovu plemen Clun Forest v České republice“ vypracovala samostatně a použila jsem jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury. Diplomová práce je školním dílem a může být použita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího diplomové práce a děkana AF MU v Brně.
4
V Brně dne:
……………………
Podpis:
……………………
PODĚKOVÁNÍ Dovoluji si touto cestou poděkovat svému vedoucímu práce prof., Dr. Ing. Janu Kuchtíkovi za cenné připomínky, rady a konzultace při zpracování diplomové práce. Dále pak děkuji paní Michaele Kvisové za konzultace, pomoc a možnost realizace této studie na její farmě a panu Mgr. Janu Kováčovi a panu ing. Martinovi Hoškovi, Ph.D. za konzultace. Poděkování patří i mé rodině za podporu při realizaci této studie.
5
OBSAH
Obsah ................................................................................................................................. 6 1. Abstrakt ......................................................................................................................... 8 2. Úvod .............................................................................................................................. 10 3. Literární přehled ............................................................................................................ 14 3.1 Historie plemene clun forest ....................................................................................... 15 3.2 Základní reprodukční ukazatele .................................................................................. 16 3.2.1 Vlivy působící na reprodukci ................................................................................... 16 3.2.2 Vliv plemenné příslušnosti na reprodukci ................................................................ 17 3.2.3 Pohlaví a četnost vrhu ve vztahu k reprodukci ......................................................... 17 3.2.4 Mortalita jehňat jako součást hodnocení reprodukčních ukazatelů .......................... 17 3.2.5 Vliv věku bahnic na plodnost ................................................................................... 18 3.2.6 Základní reprodukční ukazatele plemene clun forest ............................................... 18 3.3 Růst, vývin a výkrmnost .............................................................................................. 19 3.3.1 Vlivy působící na růstovou schopnost jehňat ........................................................... 19 3.3.2 Vliv výživy a krmení na růstovou schopnost jehňat ................................................. 20 3.3.3 Vliv plemenné příslušnosti na růstovou schopnost jehňat ........................................ 23 3.3.4 Vliv pohlaví a četnosit vrhu na růstovou schopnost jehňat ...................................... 24 3.3.5 Vliv ostatních faktorů na růstovou schopnost jehňat ................................................ 25 4. Cíl práce ......................................................................................................................... 27 5. Materiál a metodika ....................................................................................................... 28 5.1 Charakteristika sledovaného plemene clun forest ....................................................... 28 5.1.1 Standart plemene clun forest ..................................................................................... 28 5.1.2 Zařazení plemene clun forest .................................................................................... 30 5.1.3 Dosavadní výsledky plemene clun forest v kontrole užitkovosti ............................. 30 5.1.4 Šlechtitelské cíle u plemene clun forest .................................................................... 31 5.2 Charakteristika sledovaného chovu čistokrevných ovcí plemene clun forest ............. 32 5.3 Charakteristika hodnocení reprodukčních ukazatelů ve sledovaném chovu clun forest .............................................................................................................. 33
6
5.4. Charakteristika hodnocení růstové schopnosti čistokrevných jehňat clun forest ve sledovaném chovu ................................................................................................. 35 6. Výsledky a diskuze ................................................................................................... 36 6.1 Zhodnocení charakteristik reprodukčních ukazatelů .............................................. 36 6.2. Zhodnocení charakteristik růstové schopnosti jehňat ............................................ 40 6.2.1 Hodnocení živých hmotností jehňat (při narození, ve 30 a ve 100 dnech život) plemene clun forest chovaných na farmě Částkov v roce 2010 v závislosti na sledovaných ukazatelích ...................................................................................... 40 6.2.2 Hodnocení denních přírůstků jehňat plemene clun forest v intervalech od narození do 30. dne, od 30. dne do 100. dne a v intervalu od narození do 100. dne života v závislosti na sledovaných ukazatelích ........................................................................ 41 6.2.3 Srovnání charakteristik růstové schopnosti jehňat plemene clun forest ve sledovaném chovu v roce 2010 s výsledky ostatních plemen ze skupiny všestranně užitkových plemen s převažujícím masným zaměřením (bílá alpská, kerry hill, romney a žírné merino) ............................................................................................................... 44 6.2.4 Hodnocení průměrné hmotnosti vrhu na bahnici a celkové produkce na matku .. 45 7. Závěr ......................................................................................................................... 48 8. Seznam použité literatury ......................................................................................... 51 9.Přílohy .......................................................................................... ............................. 61 9.1. Seznam použitých zkratek ..................................................................................... 61 9.2. Seznam tabulek, grafů a obrázků ........................................................................... 62 9.3. Tabulky, grafy a obrázky ....................................................................................... 64
7
1. ABSTRAKT
Cílem diplomové práce bylo zhodnocení základních reprodukčních a růstových ukazatelů u ovcí plemene clun forest v České republice. Zhodnocení reprodukčních ukazatelů bylo provedeno na základě sledování procenta oplodnění, plodnosti a procenta odchovaných jehňat. Dále byla sledována hmotnost jehňat při narození a obtížnost porodu, mortalita při porodu, do 5. dne po porodu a od 5. dne po porodu. Pro hodnocení růstu byla zjišťována živá hmotnost jehňat při narození, následně ve 30. a 100. dnu po narození. Růstová schopnost byla následně vyhodnocena v závislosti na pohlaví, četnosti vrhu, věku a pořadí laktace matky. Hodnoty oplodnění byly na vynikající úrovni 100 %. Plodnost a intenzita činily 146,2 %, což je poměrně dobrý výsledek. Odchov jehňat byl 138,5 %, mortalita činila 5,3 %, což je při menším počtu bahnic zařazených do kontroly užitkovosti velmi dobrý výsledek. Porody byly velice snadné, z 26 bylo 25 porodů bez pomoci chovatele. Růstové charakteristiky byly na dobré úrovni. Průměrná hmotnost jehňat při narození činila 4,3 kg, ve 30 dnech 12,5kg a ve 100 dnech věku 29,0 kg. Přírůstek hmotnosti jehňat ve 100 dnech věku byl 275 g. Průměrná hmotnost vrhu byla 6,2 kg na bahnici, celková produkce na matku byla 40,2 kg. Klíčová slova: clun forest, oplodnění, plodnost, odchov jehňat, mortalita, hmotnost, přírůstek
8
ABSTRACT
Intention of this thesis was analysis of basic reproductive and growth indexes by the sheep of the breed Clun Forest in the Czech Republic. Analysis of reproductive indexes was made on the basis of monitoring percents of insemination, genial power and percent of reared brought the lambs. Further were monitored the weight of the lambs at birth and difficulty at birth, mortality at birth, till the 5th day and after 5th day . For the monitoring of growth was investigate the live weight of lambs at birth, in consequence in 30th and 100th day after birth. The growing ability was consequently evaluated in dependence on the gender, frequency of the litter, age and the rank of mother lactation. Values of the insemination were on the admirable level 100%. Genial power and the intensity made 146,2%, which is relatively good outcome. Rearing of lambs were 138,5%, mortality made 5,3%, which is, by the smaller number of ewe registered to the control of use, very good outcome. Lambbearing were very easy, of 26 were 25 without help of breeder. Growing characteristics were on good level. The ordinary weight the lambs at birth were 4,3kg, in 30th day 12,5kg and in 100th day 29,0kg. Increase of weight of the lambs in 100 days was 275g. The ordinary weight of the litter was 6,2kg on the ewe, the total production on the mother was 40,2 kg. Key words: Clun Forest, insemination, genial power, Rearing of the lambs, mortality, weight, increase.
9
2. ÚVOD
Chov ovcí je ve světě rozšířen zejména v oblastech s horší bonitou půdy. Ve státech Evropské unie se jedná především o méně příznivé oblasti (Less Favoured Area - LFA), kde hospodaření na trvalých travních porostech je podporováno značnou měrou i dotačními tituly. Na území České republiky je chov ovcí datován již od 9. století. Svým mnohostranným užitkem, odolností vůči klimatickým podmínkám a nenáročností chovu patřily ovce v naší historii k nejvíce využívaným hospodářským zvířatům. HORÁK a kol., 2007 ve své publikaci uvádějí, že ve 14. století tvořily ovce dokonce 75 % všech tehdy chovaných hospodářských zvířat. Chov ovcí se v Čechách v 19. století rozvíjel, původní hrubovlnné ovce byly postupně zušlechťovány dovezenými plemeny. Měnily se též počty chovaných zvířat v závislosti na politickoekonomických podmínkách. V roce 1837 bylo vedeno 2 228 000 chovaných ovcí, zatímco k roku 1935 jen něco málo přes 40 000. Po 2. světové válce stavy ovcí u nás opět narůstaly, využívala se především produkce jemné vlny. K roku 1990 bylo oficiálně vedeno 429 714 ks. Politickoekonomické změny v roce 1989 však odstartovaly změny v zaměření chovu ovcí. Domácí produkce vlny hledala jen stěží uplatnění kvůli dovozu levné vlny ze zahraničí a též díky úpadku našeho textilního průmyslu, skopové maso nepatřilo k oblíbeným a produkce mléčných výrobků měla spíše jen krajovou tradici. HOLÁ, 2008 uvádí, že v roce 1998 bylo v České republice dosaženo novodobého minima 93 557 kusů chovaných ovcí. Historie ovčáctví u nás tedy ukazuje, že pro prosperitu odvětví byla vždy rozhodující
ekonomická
efektivnost
chovu
v
daných
politickoekonomických
podmínkách. Změna socioekonomických podmínek na českém venkově, postupný útlum zemědělství a po vstupu České republiky (ČR) do Evropské unie (EU) v roce 2004 i společná zemědělská politika EU přinesly další fenomén – významné rozšíření trvalých travních porostů
zatravňováním orné půdy především v podhorských a horských
oblastech. Využívání dotačních titulů zejména v LFA oblastech je však vázáno mimo jiné i na předepsaný počet dobytčích jednotek na plochu udržovaných pozemků. A to byl spolu s nenáročností chovu ovcí na lidskou práci a investice jeden ze zásadních
10
důvodů, proč v posledních letech došlo k vzestupu početních stavů ovcí v České republice. HOLÁ, 2008 uvádí v roce 2008 již 183 618 ks ovcí a beranů . S potřebou rozvoje chovu ovcí u nás však souvisely i problémy s uplatněním produkce. Potní vlna je prakticky neprodejná nebo výkupní ceny jsou natolik nízké, že nepokryjí náklady na stříhání, balení a transport. Dokonce zazněly požadavky o zařazení ovčí vlny mezi odpad se všemi důsledky. Skopové maso nebyl náš spotřebitel zvyklý konzumovat a výrobky z ovčího mléka jsou pro většinu spotřebitelů okrajovou záležitostí. K uplatnění produkce bylo tedy potřeba změnit i sortiment chovaných plemen. Z hlediska vlny je v současné době žádoucí buď menší produkce vlny, nebo taková vlna, která je žádaná pro své specifické uplatnění. Jehněčí maso je v řadě států Evropské unie velmi žádané. Ovšem nízká cena jehněčího importovaného z Nového Zélandu, Austrálie a Jižní Ameriky snižuje výhodnost produkce jehněčího v Evropě. V České republice je situace na trhu s jehněčím komplikována ještě navíc tím, že zde neexistují jatka, která by byla schopna porazit v požadované kvalitě a množství dostatečný počet jehňat. Je proto nutno organizovat prodej a transport živých jehňat, což opět snižuje ekonomičnost produkce. Vzhledem k tomu, že jehněčí maso nepatří mezi tradiční suroviny v české kuchyni (i na Velikonoce se konzumovala více kůzlata než jehňata), je třeba, aby dodávané jehněčí maso bylo maximálně kvalitní, aby spotřebitel byl informován o
významu jeho
konzumace pro zdraví, o výhodách jeho příznivého chemického složení pro děti, staré lidi, rekonvalescenty a sportovce ve výkonu. Tyto požadavky na kvalitu jehněčího masa pak byly východiskem pro změnu sortimentu chovaných plemen ovcí u nás a též pro zavádění různých technologií chovu. Chovů zaměřených na produkci ovčího mléka je v České republice podstatně méně než chovů s masnou produkcí (t.č. je v ČR dle Ročenky chovu ovcí 2009 dojeno cca 1000 ks ovcí). V těchto chovech též došlo z důvodu výkonnosti ke změně chovaných plemen. Zde je velký potenciál rozvoje, neboť na ovčí mléko dosud nejsou v Evropské unii stanoveny kvóty a při ekonomickém rozboru vychází chov s produkcí mléka lépe než jen s produkcí jehňat na maso. Navíc výrobky s ovčího mléka získávají mezi spotřebiteli na oblibě a zanedbatelný není ani jejich pozitivní vliv na lidské zdraví. Genofond ovcí u nás od roku 1990 doznal významných změn. Jsou odrazem vývoje užitkového zaměření, techniky i ekonomiky chovu. HORÁK a kol., 2007 ve své
11
publikaci zmiňují, že po roce 1995 se již zcela upustilo od chovu ovcí, orientovaných jen na produkci merinové vlny. Z důvodu zvyšování produkce jatečných jehňat se naši chovatelé začali orientovat na plemena s masnou užitkovostí. HOLÁ, 2008 uvádí zvýšení podílu masných plemen ovcí v našich chovech z původních 0,6 % v roce 1990 na 40,0 % v roce 2008. Spolu s nimi se rozšířila i plemena plodná. Dalším směrem bylo rozšíření i některých plemen s kombinovanou užitkovostí. Jsou vhodná především do marginálních oblastí zejména pro jejich dobrou adaptovatelnost na přírodní podmínky a výborné mateřské vlastnosti. JAKUBEC a kol., 2001 uvádějí jako jejich hlavní využití v těchto oblastech užitkové křížení s masnými a plodnými plemeny ke zvýšení ekonomiky chovu. Významně se změnila od roku 1990 i technologie chovu ovcí.V současné době jsou ovce v České republice chovány různými způsoby. Každý z nich má své výhody i svoje úskalí. Jsou extenzivní systémy s klasickým zimním bahněním ve stáji, systém anglosaský s bahněním v pozdějším období na pastvinu nebo intenzivní systém s bahněním více než 1x ročně. Na ekonomiku chovů má rozhodující vliv též správná výživa a technika krmení. Ovce je typické pastevní zvíře. Systémy pastvy a zajištění vlastní krmivové základny mají své místo v ekologických systémech hospodaření a souvisí i s mimotržními funkcemi chovů. Dalším specifikem chovu ovcí proti chovu dalších hospodářských zvířat je jejich převážné situování do podniků fyzických osob (Graf 1). Z výše uvedených skutečností vyplývá důležitost správné volby plemene pro určitý chov s ohledem na zaměření produkce, na klimatické podmínky, na systém chovu a možnosti krmivové základny. Neméně důležitý na udržení dobré ekonomiky chovu je nízký podíl lidské práce, odolnost a zdravotní stav ovcí a z toho vyplývající menší ztráty chovaných zvířat i nízká potřeba veterinárních zákroků. Z tohoto pohledu je dle HORÁKA a kol., 2007 chovatelsky velmi zajímavé plemeno clun forest s produkční výkonností 46,73 kg ž.hm. na bahnici. Plemeno je vysoce adaptabilní na různé klimatické podmínky, dlouhověké, odolné vůči chorobám, s významnou odolností paznehtů proti nakažlivému kulhání, se zdravými a odolnými zuby a též s velmi snadnými porody snižujícími náročnost na lidskou práci (http://clunforest.schok.cz/node/36). Vyznačuje se výbornou konverzí živin, bahnice
12
jsou mléčné a snadno samy odchovávají jehňata.Plemeno má i dobrou odolnost vůči klusavce (http://www.clunforestsheep.co.uk/). Předkládaná diplomová práce je zaměřena na zhodnocení některých ukazatelů chovu plemene clun forest v podmínkách České republiky.
13
3. LITERÁRNÍ PŘEHLED
Vzhledem ke všem výše uvedeným zásadním změnám v produkčním zaměření a technologii chovů se šlechtitelská činnost u ovcí zaměřila především na masnou užitkovost s důrazem na plodnost. Pro urychlení šlechtitelského procesu byla do České republiky po roce 1990 k tomuto účelu dovezena ze zahraničí následující velmi užitková plemena: z Francie plemeno charollais, texel, clun forest, hampshire a lacaune, ze SRN suffolk, německá černohlavá, lein, vřesová ovce, východofríská ovce, kamerunská ovce a romanovská ovce, z Nizozemí texel, suffolk, hampshire, zwartbles, východofríská ovce, jacob, romanovská ovce a kerry hill, z Dánska oxford down, leicester, z Maďarska romney, z Rakouska bergschaf, východofríská ovce, jurská ovce, ze Slovenska cigája, lacaune, oxford down, kamerunská ovce, z Polska berrichon du cher, romanovská a olkuská ovce, z Ukrajiny romanovská ovce a ze Švýcarska bílá alpská ovce. Každé importované plemeno mělo a stále má v dlouhodobém šlechtitelském programu zpracovaném Radou plemenné knihy ovcí zcela konkrétní využití (zaměření). V České republice se v roce 2010 chovalo celkem 33 plemen ovcí, z toho osm masných, 21 s kombinovanou užitkovostí, dvě plodná a dvě dojná plemena. Z hlediska produkčního zaměření největší skupinu tvořily užitkové chovy. Cca 25% bahnic v nich bylo zařazeno do kontroly užitkovosti s tím, že jsou určeny k produkci plemenných beranů. Šlechtitelské chovy zaujímají pouze menšinovou část populace – cca do 10% ze stavu bahnic v kontrole užitkovosti, přesto by z těchto chovů měl v budoucnu pocházet rozhodující počet vyprodukovaných plemenných beranů. Šlechtitelské cíle by proto měly být do budoucna nastaveny tak, aby umožnily v maximální míře vyjádřit genetickou dispozici v rámci chovu plemene. Základním nástrojem úspěšného šlechtění je bezchybné přesné provádění kontroly užitkovosti. V rámci České republiky tuto činnost zajišťují čtyři oprávněné organizace, majoritní je Svaz chovatelů ovcí a koz (SCHOK). Zjištěné hodnoty se zpracovávají centrálně. Odhad celkové plemenné hodnoty (CPH) zvířat se provádí metodou BlupAnimal model pro jednotlivé vlastnosti. Souhrnné vyhodnocené užitkové vlastnosti jedinců se pro praktické využití následně vyjadřují v tzv. selekčních indexech (převzato: PINĎÁK, 2010).
14
3.1. Historie plemene clun forest
Plemeno clun forest (CF) bylo vyšlechtěno v Anglii v oblasti Clun v Shropshire (obr. 1) z plemen radnor, shropshire a kerry hill kolem roku 1865. Samo se podílelo dále na vzniku plemen cambridge, colbred a crickley barrow. Plemeno clun forest sheep je v oblasti svého původu ceněno jako vysoce adaptabilní i pro vysokohorské podmínky. Je označováno jako “A Breed for all Seasons” – “Plemeno pro všechna roční období” (CLUN FOREST WHEEL BREEDERS SOCIETY LTD, http://www.clunforestsheep.co.uk/, 2010) a pro jednoduchost v chovu patří v Anglii mezi nejpopulárnější horské ovce (obr.2). HORÁK, TREZNEROVÁ, 2010 zmiňují založení plemenné knihy v roce 1925 v Anglii. V dalších letech se plemeno rozšířilo do mnoha zemí Evropy, především do Francie a Holandska, v roce 1958 do USA a Kanady. HORÁK a kol., 2007 uvádějí, že rozvoj plemene je řízen francouzskou asociací chovatelů plemene clun forest. Do České republiky bylo plemeno clun forest dovezeno v roce 2000. V roce 2005 bylo poprvé použito do otcovské pozice pro křížení s romanovskými ovcemi s výbornými výsledky. Generace F1 se rodila naprosto snadno, bez pomoci chovatele a jehňata měla výborné přírůstky a větší tělesný rámec než rodiče. Pro výborné vlastnosti ovcí clun forest se rozhodli na farmě Částkov chovat plemeno clun forest v čistokrevné formě. Počty plemenných zvířat se postupně zvyšovaly. Dne 23.08.2008 byl v Částkově založen Club Clun Forest Sheep České republiky. V roce 2009 bylo již do kontroly užitkovosti zařazeno 21 bahnic. Členové klubu se zúčastňovali výstav v České republice a získali řadu ocenění za kolekce svých zvířat. V roce 2010 klub zorganizoval hromadný import dalších plemenných beranů a jehnic z Holandska a Francie. V současné chvíli je díky této aktivitě na území ČR 12 nepříbuzných linií beranů a počet bahnic by měl v roce 2011 atakovat trojmístné číslo. Členové klubu rozhodli, aby všechny jehnice byly prodávány pouze chovatelům, kteří se zavážou, že zvířata budou zapojena do kontroly užitkovosti. Pro propagaci plemene bude letos na půdě
2. ročníku Národní výstavy
hospodářských zvířat a zemědělské techniky v Brně uspořádána II. National Clun Forest Sheep Show. V rámci této výstavy budou představeny i výrobky z vlny ovcí clun forest (KVISOVÁ, 2011).
15
3.2 Základní reprodukční ukazatele
3.2.1 Vlivy působící na reprodukci Reprodukce
–
plodnost
patří
mezi
nejdůležitější
užitkové
vlastnosti
hospodářských zvířat. Podmiňuje produkci masa, mléka, kůží a nepřímo i vlny, a tím i ekonomiku chovu. Z biologického i fyziologického hlediska se řadí mezi nejkomplikovanější užitkové vlastnosti. Je ovlivňována řadou faktorů, v první řadě plemennou příslušností, genetickou dispozicí, selekčním zaměřením, zdravotním stavem, ale zejména chovatelskými podmínkami v celém komplexu. K nim patří zapouštění jehnic v optimálním věku a živé hmotnosti, řádný odchov jehňat, průběžná negativní i pozitivní selekce především v době odchovu, výživa a u některých plemen zejména při zimním bahnění i ustájení. Plodnost i ostatní dílčí užitkové vlastnosti jako je růst jehňat a mléčnost matek mají relativně nízký koeficient dědivosti (20 %), jejich úroveň významně ovlivňují podmínky prostředí (KUCHTÍK a kol., 2007). HORÁK a kol., 2007 uvádějí plodnost jako komplexní vlastnost ovlivňovanou řadou vnitřních i vnějších faktorů. Genetickou podmíněnost udávají též jen asi z 20%, uznávají vliv plemene (plodná plemena – ovce romanovská a finská, ovce s geny FF – např. booroola). Více než geneticky však považují reprodukci za podmíněnou vnějšími faktory, jako výživou, chovatelskými a klimatickými podmínkami, zdravotním stavem, věkem i intenzitou reprodukce. Reprodukci posuzujeme dle procenta oplodnění, plodnosti, intenzity a počtu odchovaných jehňat. Dle KUCHTÍKA, 1995 je ekonomická efektivnost chovu masných plemen ovcí podmíněna především počtem narozených jehňat. Nezbytnou podmínkou optimální plodnosti je dostatečně vysoké procento oplodnění zapouštěných zvířat. Jako jeden z nejdůležitějších faktorů ovlivňujících reprodukční ukazatele uvádí vliv plemene, dále výživu, věk, šlechtitelskou práci, zdravotní stav a chovatelské podmínky.
16
3.2.2 Vliv plemenné příslušnosti na reprodukci FREDERIKSEN, 1991 hodnotil plodnost u plemene leicester (LE) a oxford down (OD). U plemene leicester byla plodnost 165 %, u oxford down 200 %, procento odchovu v 60 dnech věku jehňat byla u plemene LE 136 % a u OD pouze 142 %. NOVOTNÝ, 1993 zjistil plodnost u plemene suffolk 188 % a u plemene texel 137 %. KŘÍŽEK, 1991 zaznamenal plodnost u plemene cigája 102 – 106 %, u plemene severokavkazské masovlnařské merino 85 %. ŠPAČEK a kol., 1987 zjistili plodnost u merinových plemen 110 – 120 %, u zušlechtěné valašky a šumavské ovce 120 – 125 %, u plemene berrichon du cher 120 – 140 % a u plemene kent 110 – 130 %. 3.2.3 Pohlaví a četnost vrhu ve vztahu k reprodukci KENT, 1992 dlouhodobě - šest let - sledoval poměr pohlaví u plemene suffolk. Z hlediska absolutních hodnot nenalezl významný rozdíl, narodilo se 49,56 % beránků a 50,44 % jehniček. Zato z pohledu vlivu četnosti vrhu byli u jedináčků beránci zastoupeni 56,33 %, u dvojčat 47,73 % a u trojčat pouze 43,59 %.
3.2.4 Mortalita jehňat jako součást hodnocení reprodukčních ukazatelů Mortalitu jehňat jako neméně důležitou součást sledování reprodukčních ukazatelů hodnotila řada autorů. HORÁK a kol., 2007 uvádějí, že prenatální vývoj plodu je závislý významně na správné výživě matek v době jejich gravidity. Nedostatečná výživa bahnic může způsobit nízkou živou hmotnost jehňat při narození, jejich sníženou životaschopnost a tím zvýšit procento mortality jehňat. Negativně ovlivňuje zejména jehňata z vícečetných vrhů. RANVIG, PETERSEN, 1991 udávají procento mrtvě narozených jehňat u plemen oxford down 9 %, leicester 4,2 %, texel 8,2 %, dorset down 7,4 %, romney marsh 5,6 %. Celkový úhyn jehňat v intervalu od narození do dvou měsíců věku byl významně nejvyšší u oxford down 16,2 % a nejnižší u romney marsh 9,1 %. Vliv pohlaví na mortalitu jehňat sledovali LALITA, KAUL, TAJANE, 1991 u plemene rambouillet u chovu ve vysoké nadmořské výšce a v drsných klimatických podmínkách. Zjistili významně vyšší úhyn u beránků 20,44 % než u jehniček, které 17
měly úmrtnost 18,08 %. Analyzovali etiologii úhynů, nejčastější příčiny byly pneumonie ve 38,46 % a gastroenteritis v 11,9 %. GYUROS, KUKOVICS, THUROCZY, 1989 sledovali ve čtyřletém rozmezí základní reprodukční ukazatele u plemene corriedale. Zjistili procento oplodnění 87,5 – 95,7 %, plodnost 128,7 - 155,0 %, intenzitu 110,0 – 146 %, úhyn jehňat do odstavu 3,9 – 14,5 %.
3.2.5 Vliv věku bahnic na plodnost Vliv věku na plodnost u plemen berrichon du cher, charmoise, ile de France, suffolk, lacaune, texel, vendéen a charollais sledoval PERRET, 1986. Zjistil, že procento plodnosti se opakovaným bahněním postupně zvyšuje, maxima dosahuje u plemene lacaune ve 4 – 5 letech věku (175 %), u plemene vendéen v 5 – 6 roce věku (175 %), u ile de France v 6 – 7 roce věku (176 %) a u plemene texel v 6 – 7 roce věku (184 %). Ze všech sledovaných plemen zaznamenal významně nejvyšší průměrnou plodnost u plemene charollais ve věku 4 – 6 let (194 %). MOMANI, ŠÁDA, ŠTOLC, 1994 sledovali procento oplodnění u plemene charollais a zjistili významnou závislost plodnosti na věku bahnice. U jehnic do jednoho roku života udávají procento oplodnění 41,8 % a jehnic ve věku 1 – 2 roky 80 %, u bahnic ve věku 2 – 3 roky 94,8 %. Plodnost u jehnic do jednoho roku života byla 113,4 %, u bahnic ve věku 2 – 3 roky 160,3 % a u bahnic tříletých a starších 173,3 %.
3.2.6 Základní reprodukční ukazatele plemene clun forest U plemene clun forest uvádějí HORÁK a kol., 2007 ve standardu plemene plodnost na obahněnou bahnici 150 – 170 %. HORÁK a kol., 2007 udávají, že v letech 2002 – 2003 bylo v České republice zapojeno v kontrole užitkovosti
10 čistokrevných bahnic clun forest. Procento
oplodnění u nich bylo 90%, plodnost 180 %, intenzita a odchov jehňat 160 %. Dle Ročenky chovu ovcí a koz v České republice 2009 bylo již v roce 2009 do kontroly užitkovosti zapojeno 21 bahnic ve dvou stádech s těmito výsledky: oplodnění 100 %, plodnost 166,7 %, intenzita 166,7 %, odchov jehňat 147,6 %.
18
3.3 Růst, vývin a výkrmnost
3.3.1 Vlivy působící na růstovou schopnost jehňat JELÍNEK a kol. 2003 definují růst jako základní schopnost živého organismu ovlivňovanou řadou faktorů. Převažují v něm anabolické procesy, trvá od vzniku zygoty až po dosažení dospělosti. Z práce, kterou publikovali KESBI et al. 2008, vyplývá, že růstová schopnost organismu je jen málo ovlivňována genetickými faktory, tomu odpovídá její celkem nízká heritabilita. HROUZ, ŠUBRT 2000 ve své publikaci dělí vývoj organizmu na prenatální a postnatální část. Prenatální fáze růstu a vývoje organismu zahrnuje období od vzniku zygoty do porodu mláděte. Odehrává se v těle matky, lze tedy nový organizmus ovlivňovat jejím prostřednictvím. Tato fáze je rozdělena na tři období. Ovulární fáze trvá 6 - 8 dní, na ni navazuje až do 5. - 6. týdne embryonální fáze. Poslední je fetální fáze, kdy dle JELÍNKA a kol. 2003 je plod již podobný dospělci. Celková doba prenatálního období u ovcí trvá 150 ± 5 dní. Růst a vývoj jedince je v prenatálním období ovlivňován především výživou a zdravotním stavem matky. Nevhodná či nedostatečná výživa může růst a vývoj brzdit či způsobit abnormality ve vývinu plodu a tak se stát příčinou vysoké poporodní mortality. Růst je v tomto období významně ovlivňován také četností gravidity. JELÍNEK a kol. 2003 uvádějí hmotnost jehněte na úrovni 7 – 8 % živé hmotnosti matky, u trojčat je tento podíl pak snížen na 4 – 6 % živé hmotnosti matky. Důležitý je též vliv plemene matky, jejího zdravotního stavu, věku a dalších faktorů. Postnatální období začíná narozením jedince a končí jeho smrtí. Je rozděleno podle druhu přijímaného krmiva na fázi mlezivovou, mléčnou a fázi rostlinné výživy. Další způsob dělení je dle vztahu k reprodukci. Pohlavní dospělost je období, kdy jedinec začíná produkovat pohlavní buňky schopné oplození. U ovcí je nástup pohlavní dospělosti dán většinou plemennou příslušností, dostavuje se v rozmezí 4 - 7 měsíců věku. Dalším stupněm je chovná dospělost, tedy období, kdy jsou ovce zařazovány do plemenitby. V tomto okamžiku by jejich hmotnost měla dosahovat cca 60% předpokládané hmotnosti dospělého jedince. Chovné dospělosti ovce dosahují cca v 6 - 17 měsících života. Poslední fází vývoje je tělesná dospělost, ovce ji dosahují cca ve 2 - 3 letech a charakterizuje ji dokončení růstu dlouhých kostí.
19
HROUZ, ŠUBRT 2000 popisují růstovou křivku organizmu jako obecně sigmoidální, s fází autoakcelerační a autoretardační. První fázi charakterizuje intenzivní růst, v druhé fázi se růst zpomaluje, přírůstky klesají až k nulovým hodnotám. Výkrmnost je dědičně podmíněna a je definována jako schopnost zvířat vytvářet živou hmotu (především svalovinu) ekonomicky výhodně ve vztahu ke spotřebě různých krmiv různě dlouho a do různých živých hmotností. Je dána především růstovými schopnostmi jedince a jeho schopností využít živiny krmiv na tvorbu tělesných tkání. HROUZ, ŠUBRT, 2000 hodnotí výkrmnost průměrným denním přírůstkem a spotřebou krmiva na jednotku přírůstku.
3.3.2 Vliv výživy a krmení na růstovou schopnost jehňat Při krmení se řídíme obecnými zásadami krmení polygastrických zvířat. ZEMAN a kol., 2006 udávají, že nedostatečná výživa nebo náhlé změny krmné dávky se vždy projeví zhoršením výživového stavu. HORÁK a kol., 2007 upozorňují na to, že pro rostoucí organizmus je nesmírně důležitá i voda. Úrovní výživy lze ovlivnit intenzitu růstu zvířat, jak uvádějí HOLUB a kol., 1969. Při produkci masných jehňat jsou využívány různé systémy chovu ovcí. Časově nejkratší systém je mléčný výkrm jehňat. Provádí se do věku cca dvou měsíců a do porážkové hmotnosti v rozmezí 12-18 kg. Hlavní komponentou je mateřské mléko, dále se zkrmuje jadrná směs a kvalitní seno. Tento druh výkrmu není v ČR významněji rozšířen. Uplatňuje se hlavně v chovech dojených ovcí. Dalším systémem je intenzivní výkrm jehňat za účelem dosažení co možno nejvyšších přírůstků. Finální porážková hmotnost se pohybuje v rozmezí 34 – 42 kg. Základem krmné dávky je velká dávka jadrného krmiva. Jeho produkce však většinou není rentabilní tam, kde je rozšířen chov ovcí. Ekonomičnost tedy závisí na možnostech získávání těchto krmiv a na jejich ceně. Tento způsob výkrmu je vhodný především pro chovatele s menší základnou pastvin a s jistotou realizace produkce. Třetí možností je polointenzivní výkrm jehňat. U tohoto typu výkrmu jsou jehňata v první fázi chována i s matkami ve stáji a základem jejich krmné dávky je mateřské mléko, jadrné krmivo a přídavek kvalitního sena. Po odstavu jsou jehňata na pastvinách a jsou případně přikrmována jádrem. Doba výkrmu je cca 6 – 7 měsíců, intenzita růstu je nižší, finální hmotnost se pohybuje v rozmezí 30 – 50 kg. V České republice je tento systém poměrně rozšířen pro svou menší pracovní náročnost a nižší závislost na kvalitě pastvin při možnosti příkrmu jadrnou směsí. 20
Další systém využívaný v České republice je pastevní výkrm jehňat. Je převzat z tzv. anglosaského systému chovu ovcí, kde jsou jehňata spolu s matkami chována na pastvinách (není zde vůbec prováděn odstav). Krmná dávka je založena na přijmu mateřského mléka, kvalitní pastvě s eventuelně malým přídavkem jadrné směsi. Tento systém je odvislý od dostatečného množství kvalitní pastvy a od správného systému pasení. Dle HORÁKA a kol., 2007 je však pastevní výkrm jehňat pro ovce coby pastevní zvířata nejpřirozenější a pro chovatele ekonomicky nejzajímavější. Růstovou schopnost jehňat v systému intenzivního výkrmu, pastevního výkrmu bez a s jadrnou směsí u jehňat plemene merino branco a kříženců s plemenem Ile de France porovnávali SANTOS – SILVA et al., 2002. Při intenzivním výkrmu byla jehňata odstavena od matek a krmena jadrným koncentrátem (11,5 MJ ME/kg, 18% hrubý protein) a pšeničnou slámou ad libitum. Druhý systém byl charakterizován výkrmem jehňat na pastvě (porost na bázi jílku mnohokvětého - Lolium multiflorum), kde byla spolu s matkami, u třetího systému byla jehňata navíc přikrmována jadrnou směsí. Nejvyšší denní přírůstky do živé hmotnosti 30 kg byly zjištěny u jehňat intenzivně vykrmovaných s využitím jadrné krmné směsi (322 g). Jehňata vykrmovaná na pastvině s přídavkem jadrné směsi měla denní přírůstek do 30 kg živé hmotnosti 252 g. Nejnižší denní přírůstek byl zjištěn u jehňat vykrmovaných pouze na pastvině (189 g). Mezi denními přírůstky všech sledovaných skupin byly zjištěny průkazné rozdíly (p£ 0,05). V publikaci „Sheep production - science into practice“ (SPEEDY, +1980) je zvažován faktor optimálního protučnění jehněte. Z této studie vyplývá, že u intenzivního výkrmu je u jehňat dosahována vyšší intenzita růstu, ale dochází i k dřívějšímu ukládání tuku. Tedy jehňata krmená intenzivněji porostou rychleji, ale dosáhnou dříve požadovaného stupně protučnění a proto je jejich živá hmotnost při porážce nižší než u skupiny jehňat, která jsou krmena extenzivněji. Tato sice rostou pomaleji, avšak stejného stupně protučnění dosáhnou v pozdějším věku. FRASER et al., 2004 ve své studii sledovali vliv složení pastevních porostů na růstovou schopnost jehňat. V případě jejich studie byli kříženci Suffolk x „Mule“ vykrmováni na třech typech monokulturních pastevních porostů. První porost tvořila čistá vojtěška setá (Medicago sativa), druhý porost byl monokulturou jetele lučního (Trifolium pratense) a třetí porost tvořila monokultura jílku vytrvalého (Lolium perenne). Obavy z možného nadmutí se nenaplnily, nevyskytl se žádný případ přesto, že
21
jehňatům nebyly podávány preparáty proti nadmutí. Významně nejvyšší denní přírůstky (p £ 0,001) byly zjištěny u skupiny jehňat pasených na jeteli lučním (305 g), o něco nižší denní přírůstky měla jehňata pasená na vojtěšce seté (243 g) a nejnižší hodnota denních přírůstků nalezli autoři u jehňat pasených na porostu jílku vytrvalého (184 g). U úpravy píce před sušením nezjistili PETIT et al., 1997 průkazný vliv na denní přírůstek jehňat. Efekt přídavku jádra na denní přírůstek jehňat však byl vysoce průkazný (p£ 0,01). KUCHTÍK a kol., 1999 se zabývali dalším limitujícím faktorem masné užitkovosti jehňat, a to obsahem některých minerálních látek v krmné dávce. Hodnotili růstovou schopnost jehňat v závislosti na přídavku selenu a zinku do krmné dávky. První skupině jehňat byl do krmné dávky přidáván selen, druhé skupině selen a zinek a třetí skupina byla kontrolní, bez přídavku těchto minerálů. Skupina s přídavkem selenu a skupina s přídavkem selenu a zinku v krmné dávce měly obě průkazně vyšší (p £ 0,01) denní přírůstky v intervalech od narození do odstavu a od odstavu do porážky než kontrolní skupina bez přídavku těchto minerálních látek do krmné dávky. Mezi denními přírůstky u prvních dvou skupin nebyl zjištěn významný rozdíl, i když jehňata s přídavkem obou minerálů měla v obou intervalech vyšší přírůstky než jehňata s přídavkem samotného selenu (200 g vs. 198 g v intervalu od narození do odstavu a 235 g vs. 221 g v intervalu od odstavu do porážky). Pro výkrm jehňat plemene clun forest je většinou používán pastevní systém – jehňata jsou společně s matkami, dostávají i seno ev. senáž a poté následuje společná pastva, někteří chovatelé přidávají i oves v jehněčí školce. Obecně je možno konstatovat, že se odstavují pouze beránci ve 120 dnech, jehničky se neodstavují vůbec. Předností plemene clun forest je dosahovat přírůstků odpovídajících standartu plemene bez
nutnosti
dalších
ekonomických
vstupů
(dostupné
na
http://www.clunforestsheep.org/). Výsledky z kontroly užitkovosti (Ročenky chovu ovcí a koz 2008 a 2009) ukazují na velmi příznivé výsledky tohoto způsobu zároveň při velmi dobré ekonomice chovu. Vzhledem k tomu, že patříme k zemím s nejnižším obsahem selenu v půdě v Evropě a navíc kyselá reakce většiny půd snižuje jeho biologickou dostupnost, je vhodné jehňatům dodávat přídavek selenu do krmné dávky. Americké chovy tyto přídavky neuvádějí, zřejmě proto, že tam tento problém nemají. Rozbory obilí dovezeného z USA se totiž vyznačovaly (http://oldweb.lfp.cuni.cz/journals/imj/1999/2/c31.html).
22
vysokým obsahem selenu
V některých oblastech naší republiky je i velice nízký obsah jódu v půdě a pokud jsou ovce krmeny jen krmivem z místních zdrojů, může dojít k hypothyreose z nedostatku jódu. Obohacený minerální liz tuto otázku řeší jen částečně, jod velmi snadno sublimuje a přijatá dávka je pak nižší než deklarovaná. Chovatelé tento problém řeší různě, osvědčilo se přidávat jodové preparáty do vody v napaječkách.
3.3.3 Vliv plemenné příslušnosti na růstovou schopnost jehňat Při sledování přírůstků v závislosti na plemenu byly zjišťovány rozdíly mezi kombinovanými a masnými plemeny i uvnitř skupiny plemen s masnou užitkovostí při stejné technologii chovu a krmení. JORGENSEN et al., 1993 ve své studii hodnotili masnou užitkovost u jehňat plemen texel (T), oxford down (OD), shropshire (SH), dorset (D), romney march (RM), leicester (L). Nejvyšší denní přírůstky zaznamenali u jehňat masného plemene oxford down (v intervalu 0 – 60 dní 332g a v intervalu 0 – 120 dní 294g), nejnižší u kombinovaného plemene plemene romney march ( 277 g v obou intervalech). Denní přírůstky masných plemen suffolk (SF) a berrichone du cher (BE) porovnávali NIEDZIOLKA et al.., 2001. Vyšší denní přírůstek v intervalu 0 – 100 dní zjistili u plemene berrichone du cher (109,35% přírůstku jehňat suffolk). DŘEVO a kol., 2001 srovnávali denní přírůstky jehňat plemen suffolk (SF), charollais (CH) a kříženců F1 mezi plemeny charollais x merino v Severočeském regionu. Nejvyšší přírůstky (256 g) měla jehňata kříženců F1 mezi plemeny charollais x merino. Čistokrevná jehňata charollais měla mírně nižší přírůstek (251 g), vysoce významně (p ≤ 0,001) nejnižší denní přírůstky zjistili u jehňat plemene suffolk (235 g). HOPKINS et al., 1992.; KUCHTÍK, HORÁK, 2001; MACIT et al., 2001; VEJČÍK, KERNEROVÁ, 2000 též ve svých studiích uvádějí vyšší denní přírůstky u kříženců mezi masným a kombinovaným plemenem než u čistokrevných jehňat. Růstová schopnost jehňat byla srovnávána i mezi plemeny masnými, dojnými a jejich kříženci. DAWSON et al., 2003 se ve své studii zabývali srovnáním denních přírůstků jehňat masného plemene texel (T) a dojného plemene rouge de l’ouest (RLO) (originální Camembert) a jejich kříženců F1 a F2. Nejvyšší denní přírůstky zjistil u jehňat F1 generace T x RLO - 168 g, Tx(RLOxT) – 157 g a RLOx(RLOxT) – 155 g. Významně nejnižší denní přírůstky (p ≤ 0,05) 133g měla čistokrevná jehňata texel.
23
Podobný nejnižší denní přírůstek u čistokrevných jehňat plemene texel ve stejně vedeném pokusu nalezli autoři ve své o rok starší studii (DAWSON et al., 2002). Při sledování růstové schopnosti jehňat kříženců plemene suffolk (SF) v otcovské pozici a plemene východofríská ovce (VF) v mateřské pozici nejvyšší denní přírůstky zjistilili ve své studii DOBEŠ, KUCHTÍK, 2004b u F1 kříženců SFxVF (215,09 g). Další práce sledovaly vliv plemene otce a matky na růstovou schopnost jehňat. FREKING, LEYMASTER, 2004 sledovali vliv plemene otce a matky na růstovou schopnost jehňat. V mateřské pozici byla plemena composite III (C3) a northwestern whiteface (WF), v otcovské pozici plemena dorset (D), finská ovce (FO), romanovská ovce (RO), texel (T) a montadale (MO). Z jejich studie vyplynulo, že růstová schopnost jehňat se na základě různých mateřských ani otcovských plemen příliš nelišila – rozdíly v přírůstcích byly minimální ve všech sledovaných věkových intervalech. KUCHTÍK, DOBEŠ, 2006 sledovali růstovou schopnost jehňat z převodného křížení z plemene zušlechtěná valaška (ZV) na východofrískou ovci (VF). Zjistili statisticky významně (p ≤ 0,05) nejvyšší růstovou schopnost v celém sledovaném období u jehňat s podílem krve VF 50%, což odpovídá nejvyššímu působení heteróznímu efektu. 3.3.4 Vliv pohlaví a četnosti vrhu na růstovou schopnost jehňat Řada prací se zabývá vztahem četnosti vrhu a pohlaví jehňat na jejich následnou růstovou schopnost. THIEME et al., 1999 sledovali ve své studii vliv četnosti vrhu a pohlaví na hmotnost jehňat při narození a jejich denní přírůstky. Nalezli vyšší hmotnost jedináčků při narození (4,09 kg), zatímco dvojčata měla průměrnou hmotnost nižší (3,39 kg). Beránci měli při narození vyšší průměrnou hmotnost (3,81 kg), proti jehničkám (3,68 kg). Obě pozorování byla významná (p ≤ 0,05). Vlivem četnosti vrhu na růstovou schopnost jehňat se ve své studii zabývali DŘEVO,
ŠTOLC, 2003. Sledovali denní přírůstky jehňat plemene charollais
v intervalu 0 – 100 dní. U jedináčků zjistili přírůstky 262 g, u dvojčat 230 g a u trojčat 219 g. Z jejich studie vyplynul i vliv faktoru pohlaví na růstovou schopnost
24
jehňat – u beránků autoři zjistili vyšší denní přírůstek (245 g), u jehniček nižší přírůstek (229 g). Podobné výsledky sledování u jehňat plemene berrichone du cher zjistili NIEDZIOLKA et al., 2005 - vyšší přírůstky u beránků (351 g) nižší u jehniček (246 g). Jejich pozorování se však lišilo tím, že dvojčata měla významně (p ≤ 0,05) vyšší přírůstky (365g) než jedináčci (341 g). Obdobně BROWN, JACKSON, 1995 uvádějí významně (p ≤ 0,01) vyšší hmotnost jedináčků (3,3 kg) při narození proti dvojčatům (2,7 kg) a trojčatům (2,3). Stejně průkazné rozdíly zjistili u hmotnosti v 90 dnech – jedináčci 18,3 kg, dvojčata 14,6 kg, trojčata 13,5kg. Podobný výsledek, rozdíl mezi hmotností jedináčků a dvojčat ve 100 dnech, zjistili i DOBEŠ, KUCHTÍK, 2004c. Byl nalezen významný rozdíl (p ≤ 0,01) – jedináčci měli průměrnou hmotnost 25,39 kg s denními přírůstky do 100 dní věku 217 g a dvojčata dosáhla 22,01 kg s denními přírůstky do 100 dní věku 190 g.
3.3.5 Vliv ostatních faktorů na růstovou schopnost jehňat Jako další faktor ovlivňující růstovou schopnost jehňat zejména v období mléčné výživy bývá uváděn i věk matky. Sledováním tohoto faktoru u jehňat plemene morada nova (žírné plemeno) se zabývali FERNANDES et al., 2001. Ve svém sledování zjistili nejvyšší hmotnost jehňat po narození u dvou- a tříletých matek (2,25kg). Při odstavu v průměrně 112 dnech nalezli nejvyšší hmotnost u jehňat matek dvouletých (11,30 kg), o něco nižší u matek tříletých (10,97 kg) a čtyřletých (10,96 kg). Nejnižší hmotnosti při odstavu zjistili u jehňat matek starších šesti let. SHAKER MOMANI a kol., 1995 a DOBEŠ, KUCHTÍK, 2004a však v některých svých studiích zase tak jednoznačný vliv pořadí laktace na růstovou schopnost jehňat neprokazují. Dalším faktorem majícím vliv na růstovou schopnost jehňat je období bahnění. MALIK et al., 1996 nalezli průkazně (p ≤ 0,05) vyšší hodnoty denních přírůstků u jehňat narozených v jarním období (březen – duben) (251 g), nižší u jehňat narozených v zimním období (listopad-prosinec) ( 194 g). I autoři OBST et al. 1991 uvádějí významně (p ≤ 0,05) vyšší hmotnosti při narození a při odstavu u jarních jehňat než u podzimních.
25
Dalším faktorem ovlivňujícím růstovou schopnost jehňat je teplota vnějšího prostředí. DIMSOSKI et al., 1999 porovnávali tři stáda s rozdílným managementem. V prvním systému produkce (intenzivním) jsou bahnice zapouštěny v období srpen – září, jehňata se rodí v lednu až únoru, až do odstavu jsou umístěna ve stáji, po odstavu jsou ve výkrmně. Ve druhém systému (extenzivním) se ovce připouštějí v období listopad – prosinec, jehňata se rodí v dubnu až květnu a do odstavu jsou chována na pastvině. Po odstavu jsou na pastvině dále vykrmována. Třetí systém byl nastaven tak, aby se jehňata rodila v srpnu až září na pastvině a po ukončení pastvy se nadále vykrmovala ve výkrmnách. Významně nejvyšší denní přírůstky byly dosaženy v systému se zimním bahněním (285 g), o něco nižší přírůstky měla jehňata narozená v pozdním létě (193 g) a nejnižší denní přírůstky autoři nalezli v systému s jarním bahněním (152g). Vliv na životaschopnost a růst jehňat sledovali ve vztahu k hmotnosti po narození QUINTERO et al.,1997 u plemene west african ve Venezuele. Nejvyšší denní přírůstky byly zaznamenány u jehňat s nejvyšší porodní hmotností (124g), nejnižší potom u jehňat s nejnižší porodní hmotností (82g). Dále uvádějí, že tyto rozdíly se s postupujícím věkem vyrovnávají. Vliv účinku genu Callipyge (Call) na růstovou schopnost DUCKETT et al., 2000 ve své studii neprokázali.
26
4. CÍL PRÁCE
Cílem diplomové práce bylo zhodnocení základních reprodukčních a růstových ukazatelů u ovcí plemene clun forest v České republice. V rámci hodnocení reprodukčních ukazatelů bylo sledováno % oplodnění, % plodnosti, mortalita a % odchovaných jehňat, hmotnosti jehňat při narození a obtížnost porodu. Z pohledu mortality byla zjišťována mortalita při porodu, do 5. dne po porodu a od 5. dne po porodu. Pro hodnocení růstu byla zjišťována živá hmotnost při narození, následně ve 30 a 100 dnech po narození. Růstová schopnost byla následně vyhodnocena v závislosti na pohlaví, četnosti vrhu, věku a pořadí laktace matky. Ultrazvuková měření musculus longissimus lumborum et thoracis a výšky podkožního tuku nebyla provedena z technických důvodů. Zjištěné údaje byly vyhodnoceny standardními matematicko-statistickými metodami s využitím výpočetní techniky.
27
5. MATERIÁL A METODIKA
5.1 Charakteristika sledovaného plemene clun forest
5.1.1 Standard plemene clun forest Clun forest je kombinované plemeno s převažující masnou užitkovostí. V Čechách je často mylně zařazované mezi čistě masná plemena možná i proto, že čistokrevné bahnice clun forest mají produkční výkonnost 46,73 kg živé hmotnosti na bahnici (HORÁK a kol., 2007).
Obr. 3 Clun Forest ze Shropshire Zdroj: http://www.google.cz/images?hl=cs&source=hp&biw=897&bih=389&q=Clun+Forest+ze+Shropshire&b tnG=Hledat+obr%C3%A1zky&gbv=2&aq=f&aqi=&aql=&oq=
Plemeno je středního až většího tělesného rámce, rané, plodné a odolné vůči nepříznivému počasí. Barva hlavy a nohou je sytě tmavohnědá, vlna bílá s čupřinou mezi ušima, sortiment B-C (25 – 33 µm). Obě pohlaví jsou bezrohá. Zvláštností plemene jsou výrazně kolmo postavené kratší uši („za pět minut jedna“) a odlišný výraz ve tvářích proti ostatním plemenům ovcí. Zvířata jsou robustní, silné kostry. Tělo je zavalitého válcovitého tvaru a širokého rovného hřbetu s mírně sraženou zádí. Svalnatý krk je nesen vysoko z jemných ramen. Hrudník je hluboký, bedra silná a boky jsou
28
dobře zaoblené. Živá hmotnost bahnic je 70 – 80 kg, beranů 110 – 120 kg (HORÁK a kol.,2007) (obr. 4, 5, 6). Plemeno je pevné konstituce, dlouhověké, s dobrou konverzí živin. Ovce mají nízkou úmrtnost a jsou vysoce odolné proti chorobám, mají odolné a zdravé zuby do vysokého věku. Významným kladem jsou paznehty odolné proti nakažlivému kulhání. Bahnice se vyznačují dobrou mléčností a silným mateřským instinktem. Porody jsou snadné z důvodu malé hlavy rodících se jehňat. Bahnice většinou rodí dvojčata a výjimkou nebývají ani trojčata (http://clunforest.schok.cz/plemeno/standard). Bahnice jsou produktivní přes 10 let, i ve 12 letech bez problémů rodí dvojčata a jsou dostatečně mléčné. Beran dokáže všechny tyto vlastnosti ovlivnit u svých dcer (http://www.clunforestsheep.org/; http://clunforest.schok.cz/node/36). Plodnost na obahněnou ovci je dle standardu 150 – 170 %, živá hmotnost jehňat ve 100 dnech věku 33 – 38 kg, denní přírůstek v odchovu a výkrmu jehňat 300 – 350g. Výsledky českých chovů dosažené v kontrole užitkovosti v letech 2003 – 2009 jsou seřazeny v tab. 1 – viz kap. 5.1.3. Plemeno je temperamentní, bystré a dle stránek britské společnosti chovatelů i chytřejší než průměrné ovce a též více plaché s “přirozenou schopností létat”. Přesto lze s nimi snadno manipulovat. Na stránkách americké asociace je popisováno jako: „co je arabský
kůň
mezi
koňmi,
to
je
clun
forest
mezi
ovcemi
(http://www.clunforestsheep.org/. Vyhovuje mu spíše oplůtkový systém pastvy, klid a nezasahování do pohybu po pastvině. Nevyžaduje příkrm obilím. Jakákoli nadmořská výška i celoroční pobyt venku jsou snášeny bez problémů. Ve vztahu k poškozování lesních stromů se v praxi chová stejně jako plemeno Shropshire, ze kterého bylo vyšlechtěno. Plemeno Shropshire, jak uvádějí ve své publikaci HORÁK, TREZNEROVÁ, 2010, má totiž výjimečnou vlastnost vypásat travní porost v lesních školkách bez poškození lesní výsadby. Plemeno clun forest je vhodné jak do mateřské pozice, tak do otcovské pozice pro užitkové křížení s jinými plemeny s cílem zlepšení výkrmových a jatečných vlastností jehňat a pro usnadnění porodů u masných plemen. (SCHOK, http://clunforest.schok.cz/plemeno/standard, 2011).
29
5.1.2 Zařazení plemene clun forest Plemeno clun forest (CF) patří mezi „všestranně užitková plemena s převažujícím masným zaměřením“ spolu s plemeny bílá alpská (BA), kerry hill (KH), romney (RM) a žírné merino (ŽM). Tato plemena jsou univerzální, využitelná v produkčních systémech založených na čistokrevné plemenitbě i v systémech užitkového křížení rotačního a terminálního, a to jak v mateřské pozici při křížení s terminálními otcovskými plemeny, tak i v otcovské pozici při křížení s kombinovanými a plodnými plemeny ve specifických podmínkách. Selekce u těchto plemen je prováděná s ohledem na vyvážený rozvoj sledovaných užitkových vlastností. Plemeno romney je určeno pro celoroční chov na pastvině a u části populace je sledována i zmasilost a protučnělost na živých zvířatech prostřednictvím ultrasonografie. Plemena bílá alpská, clun forest a kerry hill jsou u nás zatím málo početná a chov je zaměřen především na zvýšení jejich početních stavů (SCHOK, http://www.schok.cz/slechteni-pk/slechtitelsky-program-v-chovu-ovci, 2011).
5.1.3 Dosavadní výsledky plemene clun forest v kontrole užitkovosti Plemeno clun forest je do kontroly užitkovosti zařazeno od roku 2002. Veškeré údaje z kontroly užitkovosti ovcí jsou zaznamenány v Ročenkách chovu ovcí a koz v České republice, které každoročně vydává Českomoravská společnost chovatelů, a.s. a Svaz chovatelů ovcí a koz v ČR. Výsledky plemene clun forest byly vybrány z přehledů uveřejněných v ročenkách 2007 - 2009 a sestaveny do tabulky 1. Tab.1 Výsledky plemene clun forest v kontrole užitkovosti CF
Počet stád
Počet bahnic ks
Oplodnění %
Plodnost %
Intenzita %
Odchov jehňat v KU %
Přírůstek jehňat [g/den ve 100 dnech věku]
Hmotnost jehňat při narození [kg]
Hmotnost jehňat ve 100 dnech věku[kg]
2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009
1 1 1 1 1 2 2
6 7 8 13 19 23 21
100,0 100,0 100,0 84,6 94,7 100,0 100,0
166,7 114,3 200,0 154,5 127,8 160,9 166,7
166,7 114,3 200,0 130,8 121,1 160,9 166,7
166,7 114,3 187,5 130,8 110,5 143,5 147,6
304 284 273 274 243 269 278
x x x x 4,0 3,9 3,0
x x x x 28,2 30,9 30,8
Zdroj: Ročenky chovu ovcí a koz v České republice za rok 2008 a 2009 Z tabulky č.1 je patrné, že až na roky 2006 a 2007 bylo oplodnění bahnic na vynikající úrovni 100 %. Plodnost byla nejnižší v letech 2004 a 2007 (114,3 % a 127,8 %); v letech 2003, 2008 a 2009 dosahovala poměrně dobré úrovně (160,9 % a 166,7 %). 30
V roce 2005 byla zaznamenána vynikající plodnost 200 %. Intenzita a odchov jehňat byly též na dobré úrovni, hodnoty v jednotlivých letech korelovaly s výsledky plodnosti. Hodnoty sledovaných reprodukčních ukazatelů odpovídají mimo rok 2004 a 2007 standardu plemene. Dále byly v kontrole užitkovosti sledovány živá hmotnost jehňat při narození a ve 100 dnech věku a přírůstky jehňat. V těchto ukazatelích výsledky českých chovů nedosahovaly plemenného standardu. 5.1.4 Šlechtitelské cíle u plemene clun forest a) Hlavní směry šlechtění: Komplexní zlepšování genetických vloh pro poskytování užitkovosti v pastevních podmínkách s důrazem zejména na zlepšení plodnosti a jatečné výtěžnosti. Plemeno je vhodné jak do mateřské pozice, tak otcovské pro užitkové křížení. b) Hmotnost bahnic: Plemenný standard: 70-80 kg Chovný cíl: 80 kg c) Hmotnost plemenných beranů Plemenný standard: 80-105 kg Chovný cíl: 100-120 kg d) Sortiment vlny Plemenný standard: B-C Chovný cíl: B-C e) Plodnost na obahněnou bahnici Plemenný standard: 150-170% Chovný cíl: 180% f) Hmotnost jehňat ve 100 dnech věku Plemenný standard: 30-35 kg Chovný cíl: 36 kg (převzato z: http://clunforest.schok.cz/plemeno/standard)
31
5.2 Charakteristika sledovaného chovu čistokrevných ovcí plemene clun forest
Sledování vybraných ukazatelů užitkovosti u ovcí plemene clun forest probíhalo na farmě „Ranč Beraní ráj“ v Částkově, místní části městyse Žumberk v okrese Chrudim. Částkov leží v Železných horách v nadmořské výšce 355 m.n.m., průměrná roční teplota je zde 8-9 °C a roční úhrn srážek je 700 – 800 mm. Farmu provozuje paní Michaela Kvisová od roku 2002. Hospodaří na 20 ha trvalých travních porostů. Pratotechnika je obvyklá - louky a pastviny se na jaře smykují, během roku se na pastvinách sečou nedopasky. Louky jsou dvousečné, sklízí se na senáž ze zavadlé píce. Seno a jadrná krmiva jsou řešena dodavatelsky. Pastviny jsou hrazeny elektrickými sítěmi a místy ovčím pletivem, pastva je organizována jako oplůtková. Farma je zaměřena na chov plemen romanovská ovce a clun forest a koní plemene Irish cob. Od roku 2008 má titul šlechtitelského chovu romanovské ovce. Od roku 2005 se na farmě začalo chovat plemeno clun forest, v České republice nové. Jeho chov na farmě v Částkově je zaměřen na produkci plemenných beranů, výborné výsledky přineslo i křížení s romanovskou ovcí, kde beran clun forest připouštěl matky plodného romanovského plemene. Kříženci F1 RxCF měli velmi dobré výsledky jako jatečná jehňata (tab. 2 , obr. 7) a jehnice F1 se osvědčily jako výborné matky do užitkových chovů (http://www.beraniraj.cz/). Stádo čistokrevných ovcí plemene clun forest na začátku roku 2010 mělo 26 bahnic a čtyři berany. V srpnu byla pak přivezena další plemenná zvířata (bahnice i berani) z holandských chovů. Harémové připouštění začíná koncem srpna (přirozená plemenitba), bahnění probíhá v únoru. Stádo je v zimním období volně ve stáji s hlubokou podestýlkou, kde od konce ledna do konce února probíhá bahnění. I přes zimní období mají ovce možnost volného dostatečného výběhu. Pastevní sezóna začíná dle počasí začátkem dubna a končí s příchodem sněhu většinou v listopadu. Zimní krmná dávka sestává z jetelotravní senáže (cca 2 kg/ovci), sena (ad libitum), minerálního lizu (Solsel bez mědi) a voda (ad libitum. Bahnicím se přidává jadrné krmivo (směs oves-pšenice-ječmen) tři týdny před porodem (200g) a čtyři až
32
šest týdnů po porodu (200g). Poté se bahnicím již jadrná směs nezkrmuje, ale až do vyhnání na pastvu se jí přikrmují v jehněčí školce jehňata. Krmiva jsou zakládána do žlabu v krmné chodbě. Ta je oddělena zábranami a situována po celé délce stáje. Voda je v napájecích žlabech, minerální liz je zavěšen na držácích. Letní krmná dávka sestává z kvalitní pastvy, vody a minerálního lizu (opět ad libitum). Odstav beránků clun forest se provádí cca ve třech až čtyřech měsících věku, jehničky se ponechávají pod matkami ve stádě (obr. 8a; obr.8b). Ve stádě se provádí zdravotní zkoušky na infekční epididymitis, brucelózu a maedi-visna, stádo má status stáda úředně prostého nákaz. Ovce se vakcinují dle nařízení Státní veterinární správy České republiky (SVS) proti katarální horečce ovcí Bluetongue (BT). Proti klostridiovým infekcím a pasteurelóze se očkuje vakcínou Heptavac Plus. Pravidelně se provádí koprologické vyšetření a následné odčervení dle výsledku vyšetření. V rámci opatření proti scrapii jsou všichni plemenní berani genotypu ARR/ARR nebo méně ARR/ARQ a 90 % základního stáda bahnic má alelu ARR. Stříž se provádí 1x – 2x ročně, zároveň s úpravou paznehtů (obr. 9) . Všechny ovce jsou zařazeny do kontroly užitkovosti SCHOK. Farma je v režimu ekologického zemědělství.
5.3
Charakteristika
hodnocení
reprodukčních
ukazatelů
ve
sledovaném chovu clun forest
Nejdůležitějším reprodukčním ukazatelem v chovu ovcí je počet narozených a odchovaných jehňat na počet bahnic základního stáda v procentech (%). Další nejdůležitější ukazatelé jsou počet živě a mrtvě narozených jehňat a snadnost porodu. Odhady heritability pro reprodukci jsou obecně nízké. Selekce na počet narozených a odstavených jehňat je účinnější než selekce proti jalovosti. Nejúčinnějším selekčním kritériem pro zvýšení úrovně reprodukce, jak uvádějí JAKUBEC a kol., 2001, je výskyt vícečetných vrhů.
33
V kontrole užitkovosti se sledují tyto reprodukční vlastnosti: a) číslo plemenice a datum jejího narození b) datum zapuštění pokud je evidované c) způsob plemenitby (inseminace, přirozená plemenitba) d. ušní číslo a státní registr berana – plemeníka e) zmetání (ANO/NE) f) jalovost (ANO/NE) g) datum porodu h) počty živě a mrtvě narozených jehňat podle pohlaví ch) identifikační čísla jehňat i) snadnost porodu: bez pomoci (1), s minimální pomocí chovatele bez repozice plodu (2), porod s nutnou pomocí chovatele nebo vet. lékaře (3) – nepovinný ukazatel j) úhyny jehňat podle pohlaví včetně data úhynu k) počet odchovaných jehňat na vrh l) datum vyřazení plemenice Tyto údaje zjišťuje a eviduje oprávněná osoba (v případě farmy Částkov šlechtitel Petr Jihlavec) na základě chovatelské evidence ve stádě a předává je do centra plemenné knihy ve stanovených termínech. Hodnocení reprodukčních vlastností plemene clun forest v chovu na farmě Částkov v roce 2010 bylo provedeno na základě všech výše uvedených ukazatelů. Sledováno bylo všech 26 bahnic základního stáda, z nichž bylo 38,5 % prvorodiček. Do hodnocení byly zařazeny tyto ukazatele: počet bahnic zařazených do reprodukce a počet bahnic základního stáda celkem, bahnice oplozené – neoplozené, obahnění ano – ne (zmetalky), snadnost porodu, četnost vrhu, úhyny jehňat, počet odchovaných jehňat na vrh, celková hmotnost jehňat při narození, celková hmotnost jehňat ve 100 dnech.
34
5.4 Charakteristika hodnocení růstové schopnosti čistokrevných jehňat clun forest ve sledovaném chovu Hodnocení růstové schopnosti jehňat bylo prováděno v sezoně 2010, do sledování byla zařazena všechna čistokrevná jehňata plemene clun forest obou pohlaví (tj. 38 kusů). Z hodnocených jehňat bylo 22 jehniček a 16 beránků. Z hlediska četnosti vrhu bylo 14 jedináčků a 24 dvojčat. Trojčata se ve sledované skupině v roce 2010 nenarodila. Dvě jehňata během sledování uhynula – první do 24 hodin po extrémně těžkém porodu (hmotnost narozeného jehněte činila 6,8 kg, matka byla jehnice), druhé uhynulo následkem úrazu před 100. dnem věku. Vážení jehňat bylo realizováno po porodu, ve 30 a ve 100 dnech věku. Hmotnost byla zjišťována na závěsné váze s přesností 0,1 kg. Z těchto hodnot se následně vypočítávaly přírůstky v intervalech od narození do 30 dnů věku, od 30. do 100. dne věku a za celé období od narození do 100 dnů věku. Pro statistické vyhodnocení byla jehňata rozdělena do skupin – podle věku matek, pořadí laktace, pohlaví a četnosti vrhu.
35
6. VÝSLEDKY A DISKUZE 6.1 Zhodnocení charakteristik reprodukčních ukazatelů plemene clun forest ve sledovaném chovu v roce 2010 Údaje ze sledování reprodukčních vlastností plemene clun forest na farmě Částkov v roce 2010 jsou uvedeny v tabulkách 3a) a 3b) [3a) v příloze] a vyhodnoceny v tabulce 4. Srovnání reprodukčních vlastností plemene CF a plemen ze stejné skupiny všestranně užitkových plemen s převažujícím masným zaměřením zjištěná v kontrole užitkovosti v roce 2008 a 2009 jsou uvedena pro srovnání v tabulkách 5a) a 5b). Tab. 3b) Výsledky sledování reprodukčních vlastností plemene CF na farmě Částkov v roce 2010 Bahnice zařazené do reprodukce
Oplozené-1 Neoplozené-2
n 26
1 26
2 0
Porod ano-1 Porod ne-2 1 26
2 0
Snadnost porodu 1 25
2 1
3 0
Četnost vrhu: Jedináčci-1 Dvojčata-2 1 14
2 24
Úhyny jehňat
Počet odchovaných jehňat na vrh
m ♂/♀ 2/0
Ø 1,38
Legenda: Snadnost porodu: bez pomoci - 1, s minimální pomocí chovatele bez repozice plodu - 2, porod s nutnou pomocí chovatele nebo veterinárního lékaře – 3. Tab.4 Vyhodnocení reprodukčních vlastností CF na farmě Částkov pro kontrolu užitkovosti za sezonu 2010 CF
Počet stád
Počet bahnic ks
Oplodnění %
Plodnost %
Intenzita %
2010
1
26
100,0
146,2
146,2
Odchov jehňat v KU % 138,5
Z našeho sledování reprodukčních vlastností plemene clun forest vyplývá, že oplodnění (%) bahnic na farmě v Částkově bylo v roce 2010 na vynikající úrovni, která činila 100 %.
36
Při srovnání s výsledky plemene clun forest v kontrole užitkovosti zjišťujeme, že tohoto výborného výsledku oplodnění bylo u plemene clun forest dosahováno od roku 2003 pravidelně, kromě roku 2006 a 2007. Procento plodnosti (%) respektive intenzity (%) činilo na farmě v Částkově v roce 2010 146,2 %, což je poměrně dobrý výsledek vzhledem k věku bahnic. Podíl prvorodiček činil 38,5 % z celkového počtu matek. Ve srovnání s výsledky uvedenými u plemene clun forest v kontrole užitkovosti je však mírně nižší než v letech 2008 a 2009 a vyšší než v roce 2007. Vliv plemenné příslušnosti na reprodukční vlastnosti byl zjišťován srovnáním reprodukčních ukazatelů plemene clun forest chovaného v Částkově s výsledky uváděnými v některých studiích. Při srovnání procenta plodnosti byla zjištěná plodnost u chovu v Částkově v roce 2010 vyšší než plodnost plemene texel (137 %) a nižší než plodnost plemene suffolk (188 %), které uvádí ve své studii NOVOTNÝ, 1993. Ve srovnání s výsledky plodnosti u plemen, která sledovali ŠPAČEK a kol., 1987, mělo plemeno clun forest vyšší plodnost než byla zjištěna u merinových plemen (110 – 120 %), u zušlechtěné valašky a šumavské ovce (120 – 125 %), u plemene berrichon du cher (120 – 140 %) a u plemene kent (110 – 130 %). Plodnost plemene clun forest byla podstatně vyšší než u plemene cigája (102 – 106 %) a než u plemene severokavkazské masovlnařské merino (85 %), které zaznamenali ve svém sledování KŘÍŽEK a kol., 1991. Odchov jehňat činil na farmě v Částkově v roce 2010 138,5 %. Jedná se o poměrně dobrý výsledek, když z celkového počtu 38 jehňat uhynul jen jeden nadměrně velký beránek (6,8kg) v souvislosti s těžkým porodem a jedno jehně zemřelo na následky úrazu. Mortalita tedy činila 5,3 %, což je zvláště při poměrně malém počtu jehňat ve sledování vynikající výsledek. Odchov jehňat plemene clun forest na farmě Částkov v roce 2010 byl při srovnávání s výsledky odchovu jehňat tohoto plemene uvedenými v kontrole užitkovosti nižší než v letech 2008 a 2009 a vyšší než byl v letech 2006 a 2007. Z hlediska vlivu plemene byl odchov jehňat plemene clun forest na farmě v Částkově srovnatelný s odchovem jehňat plemene leicester (136 %) a oxford down (142 %), který sledoval ve své studii FREDERIKSEN, 1991. Mortalita jehňat plemen oxford down (16,2 %) a romney marsh (9,1 %), kterou uvádějí ve své studii RANVIG, PETERSEN, 1991, je významně vyšší než mortalita jehňat plemene clun forest v Částkově v roce 2010. 37
Z hlediska vlivu pohlaví na úmrtnost jehňat ve sledovaném chovu v Částkově v roce 2010 úhyn dvou beránků ( a žádné jehničky) souhlasí s výsledky studie, kterou realizovali LALITA, KAUL, TAJANE, 1991 u plemene rambouillet. Z uvedených zjištění vyplývá, že reprodukční ukazatele plemene clun forest v chovu Částkov v roce 2010 jsou ve všech
sledovaných položkách srovnatelné
s hodnotami reprodukčních ukazatelů plemene clun forest uvedených v kontrole užitkovosti v roce 2008 a nižší než v roce 2009. Nedosahují dosud stanovených šlechtitelských cílů, což je pravděpodobně zapříčiněno vysokým podílem (38,5 %) jehnic - prvorodiček. Hodnocené reprodukční ukazatele plemene clun forest uvedené v kontrole užitkovosti v roce 2008 a 2009 byly porovnány s výsledky dalších všestranně užitkových plemen s převažujícím masným zaměřením. Tyto hodnoty pak byly srovnány ještě se zjištěnými reprodukčními ukazateli u chovu clun forest na farmě v Částkově v roce 2010. Tab.5a Srovnání reprodukčních vlastností plemen ze stejné skupiny všestranně užitkových plemen s převažujícím masným zaměřením a CF v roce 2008 Plemeno (čistokre vní jedinci) CF BA KH RM ŽM
Počet Počet Počet stád bahnic bahnic v ve KU stádě ks ks 2 12 23 1 20 20 1 11 11 33 87 2740 x x 4
Oplodnění %
Plodnost %
Intenzita %
Odchov jehňat v KU %
100,0 95,0 100,0 93,6 100,0
160,9 136,8 136,4 157,3 175,0
160,9 130,0 136,4 147,2 175,0
143,5 115,0 127,3 133,2 150,0
Legenda.: Bílá alpská (BA), Kerry Hill (KH), Romney (RM) a Žírné Merino (ŽM) Zdroj: Ročenka chovu ovcí a koz v České republice za rok 2008
38
Tab.5b Srovnání reprodukčních vlastností plemen ze stejné skupiny všestranně užitkových plemen s převažujícím masným zaměřením a CF v roce 2009 Plemeno (čistokrevní jedinci)
CF BA KH RM ŽM
Počet Počet Počet stád bahnic bahnic v ve KU stádě ks ks 2 11 21 1 29 28 1 13 13 33 91 2862 x x 3
Oplodnění %
100,0 85,7 100,0 89,2 100,0
Plodnost Intenzita % %
166,7 170,8 146,2 157,0 100,0
Odchov jehňat v KU %
166,7 146,4 146,2 147,2 100,0
147,6 142,9 130,8 132,4 100,0
Legenda.: Bílá alpská (BA), Kerry Hill (KH), Romney(RM) a Žírné Merino (ŽM) Zdroj: Ročenka chovu ovcí a koz v České republice za rok 2009
Při srovnání výsledků reprodukčních ukazatelů u plemene clun forest a u plemen ze stejné skupiny všestranně užitkových plemen s převažujícím masným zaměřením v letech 2008 a 2009 jsou všechny ukazatele u plemene clun forest příznivé. Nejvyšší procento oplodnění 100 % měla v kontrole užitkovosti plemena clun forest, kerry hill a žírné merino, tento vynikající výsledek měl i chov plemene clun forest v Částkově v roce 2010. Výsledky plodnosti, intenzity i odchovu jehňat uváděné v kontrole užitkovosti v letech 2008 a 2009 jsou u plemene clun forest spolu s žírným merinem nejvyšší z celé sledované skupiny. Hodnoty zaznamenané u chovu ovcí clun forest v Částkově v roce 2010 jsou nižší a jsou na úrovni ostatních plemen. Obdobný výsledek byl zjištěn u odchovu jehňat. Co se týče snadnosti porodů – z 26 porodů byl jen jeden s pomocí chovatele (pravidelná poloha, ale nadměrně velké 6,8 kg jehně, beránek - jedináček), což je obecně možno považovat za velmi dobrý výsledek. Snadnost porodů u ostatních plemen ke srovnání s plemenem clun forest není v ročence k dispozici – nepovinný ukazatel v kontrole užitkovosti.
39
6.2 Zhodnocení charakteristik růstové schopnosti jehňat plemene clun forest ve sledovaném chovu v roce 2010 6.2.1 Hodnocení živých hmotností jehňat (při narození, ve 30 a ve 100 dnech života) plemene clun forest chovaných na farmě Částkov v roce 2010 v závislosti na sledovaných ukazatelích jsou uvedeny v tabulce č 6. Tab. 6 L.S.M. a S.E.M. živých hmotností jehňat ŽH 0 (kg)
Ukazatel n
L.S.M. ± S.E.M.
Věk bahnice 1 - 2 roky (A) 3 - 4 roky (B) 5 - 11 let (C) Pořadí laktace 1 laktace (A) 2-3 laktace B) 4 laktace (C) 5-9 laktace(D) Pohlaví Beránci (A) Jehničky (B)
Dvojčata (B)
Sign.
L.S.M. ± S.E.M.
ns 1 8 1 2 6
6
Sign. *
28,40 ± 0,89
4,43 ± 0,30
13,10 ± 0,69
31,52 ± 1,38
4,58 ± 0,15
14,17 ± 0,55
35,38 ± 2,20
a *
ns
c
3,93 ± 0,27
12,46 ± 0,61
28,40 ± 0,89
b,d
4,58 ± 0,45 4,28 ± 0,44
13,62 ± 0,67 12,58 ± 1,23
32,53 ± 1,81 30,50 ± 2,16
a
35,38 ± 2,20
a ns
4,58 ± 0,15
14,17 ± 0,55 ns
3,97 ± 0,26
12,48 ± 0,65
30,70 ± 1,45
4,35 ± 0,23
13,26 ± 0,50
30,54 ± 1,03
ns 1 3 2 3
L.S.M. ± S.E.M.
12,46 ± 0,61
ns 1 4 2 2
Sign. ns
ns 1 8 6 6
ŽH 100 (kg)
3,93 ± 0,27
Četnost vrhu Jedináčci (A)
ŽH 30 (kg)
*
*
4,58 ± 0,36
14,54 ± 0,67
b
32,47 ± 1,40
b
4,00 ± 0,17
12,06 ± 0,39
a
29,55 ± 0,99
a
a, b, c, d - * - P £ 0.05 Hodnotili jsme živou hmotnost jehňat plemene clun forest při narození, ve 30 a ve 100 dnech života v závislosti na věku matky, na pořadí laktace, na pohlaví a četnosti vrhu. Věk bahnice měl průkazný vliv (p≤0,05) pouze na živou hmotnost jehňat ve 100 dnech věku – nejvyšších hodnot ve 100 dnech věku dosáhla jehňata od nejstarších bahnic (5 – 11 let).
40
Mezi živými hmotnostmi při narození a ve 30 dnech věku významné rozdíly mezi skupinami jehňat nebyly. Tento výsledek není v souladu s údaji, které ve své studii uvádějí KUCHTÍK, DOBEŠ, TOZSÉR, 2007 - nejvyšší hodnoty živé hmotnosti jehňat ve 100 dnech věku zjistili u jehňat od matek tří- až pětiletých. FERNANDES et al., 2001 uvádějí nejvyšší hodnoty živé hmotnosti jehňat ve 100 dnech věku u matek dvouaž tříletých. Vliv pořadí laktace na hmotnost jehňat u plemene CF se projevil významně (p≤0,05) opět až při živé hmotnosti ve 100 dnech věku – nejnižší živou hmotnost měla jehňata ze skupiny matek na 1.laktaci, nejvyšší hodnoty byly zjištěny u jehňat od matek na 5. - 9. laktaci. V živé hmotnosti jehňat při narození a ve 30 dnech nevykazovaly skupiny bahnic mezi sebou statisticky významné rozdíly. Výsledek je v souladu s předchozími zjištěními. Při zjišťování vlivu pohlaví jehňat CF na živou hmotnost nebyly zjištěny významné rozdíly mezi beránky a jehničkami, nicméně beránci měli mírně vyšší živou hmotnost než jehničky. Tento výsledek se liší od závěrů studie, kterou realizovali KUCHTÍK, DOBEŠ, TOZSÉR, 2007. Četnost vrhu měla průkazný vliv na živou hmotnost jehňat ve 30 dnech i ve 100 dnech (p≤0,05). V obou případech byly vyšší hodnoty zjištěny u jedináčků. Hodnoty živé hmotnosti při narození se významně nelišily mezi jedináčky a dvojčaty. Trojčata se ve sledovaném roce nenarodila. Toto zjištění je v souladu s výsledky, které uvádějí ve svých studiích DOBEŠ, KUCHTÍK, 2004c; FERNANDES et al., 2001; KUCHTÍK, DOBEŠ, TOZSÉR , 2007. Faktor četnosti vrhu se uplatňuje především v první fázi vývoje jehňat. Tato skutečnost je ovlivňována především mléčností matek. Plemeno clun forest odchovává vícečetné vrhy velmi dobře, bez nutnosti aplikace mléčných krmných směsí. Rozdíly mezi živou hmotností jedináčků a dvojčat jsou na nižší hladině významnosti.
6.2.2 Hodnocení denních přírůstků jehňat plemene clun forest chovaných na farmě Částkov v roce 2010 v intervalech od narození do 30. dne, od 30. dne do 100. dne a v intervalu od narození do 100. dne života v závislosti na sledovaných ukazatelích
Sledovali jsme denní přírůstky jehňat plemene CF v intervalech od narození do 30. dne, od 30. dne do 100. dne a v intervalu od narození do 100. dne života v závislosti na věku matky, na pořadí laktace, na pohlaví a četnosti vrhu. 41
Zjištěné hodnoty denních přírůstků jsou uvedeny v tabulce 7.
Tab.7 L.S.M. a S.E.M. denních přírůstků jehňat (DP) Ukazatel
DP 0 – 30 (g) n
L.S.M. ± S.E.M.
3 - 4 roky (B) 5 - 11 let (C) Pořadí laktace
1 8 1 2 6
2 - 3 laktace (B) 4 laktace (C) 5 - 9 laktace (D)
6
Jehničky (B)
Jedináčci (A) Dvojčata (B)
c
Sign. *
0,29 ± 0,02
0,18 ± 0,01
0,32 ± 0,01
0,21 ± 0,02
a *
0,31 ± 0,05
a *
0,28 ± 0,01
0,16 ± 0,01
d
0,25 ± 0,03
b,d
0,30 ± 0,02 0,28 ± 0,03
0,19 ± 0,01 0,18 ± 0,01
0,28 ± 0,04 0,26 ± 0,05
a
0,32 ± 0,02
0,21 ± 0,02
0,31 ± 0,05
a
0,25 ± 0,03
a
ns
0,28 ± 0,02
0,18 ± 0,01
0,27 ± 0,05
0,30 ± 0,01
0,17 ± 0,01
0,26 ± 0,04 ns
ns
0,33 ± 0,01
B
0,18 ± 0,01
0,28 ± 0,05
0,27 ± 0,01
A
0,18 ± 0,01
0,26 ± 0,05
a, b, c, d - * - P £ 0.05
Věk bahnice měl průkazný vliv na denní přírůstky jehňat plemene clun forest na farmě v Částkově v intervalu 30 – 100 dní a 0 – 100 dní věku (p≤0,05). Nejvyšších hodnot v intervalu 30 – 100 a 0 - 100 dní věku dosáhla jehňata od nejstarších bahnic (5 – 11 let). Výsledky se liší od hodnot, které zjistili KUCHTÍK, DOBEŠ, TOZSÉR, 2007. Uvádějí významně vyšší denní přírůstky hmotnosti u jehňat od bahnic 3 - 5 letých, u starších nalezli již hodnoty nižší. Podobné výsledky jako KUCHTÍK, DOBEŠ, TOZSÉR, 2007 zaznamenali ve své práci i THIEME et al.,1999 – vrchol denních přírůstků zjistili u jehňat 4-letých matek, růstová intenzita pak na obě strany klesala. Toto zjištění nejvyššího přírůstku hmotnosti jehňat od bahnic 5 – 11 letých u plemene clun forest odpovídá standardu plemene, jak je uvedeno již výše. Clun forest jsou ovce dlouhověké a i ve vyšším věku dávají jehňata s dobrými denními přírůstky hmotnosti.
42
c
0,27 ± 0,04
ns
**
A, B, – * * - P £ 0.01;
L.S.M. S.E.M.
0,16 ± 0,01
Četnost vrhu 1 3 2 3
Sign. *
ns 1 4 2 2
DP 0 – 100 (g)
0,28 ± 0,01
Pohlaví Beránci (A)
L.S.M. ± S.E.M.
ns 1 8 6 6
1 laktace (A)
Sign. ns
Věk bahnice 1 - 2 roky (A)
DP 30 –100 (g)
Vliv pořadí laktace na přírůstky hmotnosti jehňat u plemene clun forest se projevil významně v intervalu 30 – 100 dní a 0 – 100 dní věku (p≤0,05). V intervalu 30 – 100 dní věku měla jehňata od matek na 1. laktaci nejnižší denní přírůstky a nejvyšší denní přírůstky měla jehňata od matek na 5. – 9. laktaci. V intervalu 0 – 100. den věku nejnižší přírůstky hmotnosti měla jehňata ze skupiny matek na 1.laktaci, nejvyšší hodnoty byly zjištěny u jehňat od matek na 2. – 3. laktaci a stejně na 5. - 9. laktaci. V denních přírůstcích hmotnosti od narození do 30. dne nevykazovaly skupiny bahnic mezi sebou statisticky významné rozdíly. Výsledek koreluje se zjištěným vlivem věku bahnice na denní přírůstky jehňat. Vliv pohlaví na denní přírůstky hmotnosti jehňat nebyl zjištěn ani u jednoho sledovaného věkového intervalu. Tento výsledek se rozchází se závěry studií, které realizovali DŘEVO, ŠTOLC, 2003; KUCHTÍK, DOBEŠ, TOZSÉR, 2007. Četnost vrhu měla vysoce významný vliv (p≤0,01) na denní přírůstky hmotnosti jehňat v intervalu od narození do 30. dne věku, poté již mezi skupinami nebyl signifikantně významný rozdíl. Významně vyšší hodnoty měli jedináčci. Zjištění je v souladu s údaji, které publikovali DOBEŠ et al., 2007; KUCHTÍK, DOBEŠ, TOZSÉR, 2007.
KUCHTÍK, DOBEŠ, TOZSÉR, 2007 uvádí, že nižší přírůstky u
vícečetných vrhů do 30 dnů věku jsou ovlivňovány tím, že jediný zdroj potravy je mléko od matek. Vyrovnanost přírůstků jehňat ve vyšším věku z pohledu četnosti pak vysvětlují DOBEŠ et al., 2007 kompenzačním růstem jehňat pocházejících z dvojčat či z trojčat. Často zásadním faktorem, který ovlivňuje růstovou schopnost jehňat je však faktor roku. DOBEŠ a kol., 2007 udávají, že z důvodu počasí, rozdílů v krmné dávce, rozdílné situaci ve zdravotním stavu stáda či z důvodu managementu chovu mohou být významné rozdíly jak v denním přírůstku, tak v živé hmotnosti jehňat na konci sledování. Faktor roku nebyl předmětem diplomové práce, neboť sledování chovu clun forest v Částkově probíhalo pouze v roce 2010.
43
6.2.3 Srovnání charakteristik růstové schopnosti jehňat plemene clun forest ve sledovaném chovu v roce 2010 s výsledky ostatních plemen ze skupiny všestranně užitkových plemen s převažujícím masným zaměřením (bílá alpská, kerry hill, romney a žírné merino) Byly srovnávány ukazatele z kontroly užitkovosti uvedené v Ročenkách chovu ovcí a koz v ČR 2007, 2008 a 2009 (BUCEK et al.2008, 2009, 2010), a to: přírůstek jehňat, hmotnost jehňat při narození a hmotnost jehňat ve 100 dnech věku. Výsledky všech plemen zmiňovaných plemen byly uspořádány do tabulky 8.
Tab. 8 Srovnání ukazatelů růstové schopnosti jehňat plemene CF ve sledovaném chovu v roce 2010 s údaji z kontroly užitkovosti z roku 2008 a 2009 plemen CF, BA, KH, RM a ŽM KU 2008
KU 2009
Výsledky chovu Částkov 2010
Hmotnost Hmotnost Hmotnost Hmotnost jehňat ve Hmotnost jehňat ve Hmotnost jehňat ve Přírůstek Přírůstek Přírůstek jehňat při jehňat při jehňat při 100 100 100 jehňat jehňat jehňat narození dnech narození dnech narození dnech [g] [g] [g] [kg věku [kg věku [kg věku [kg] [kg] [kg]
CF CF BA KH RM ŽM
x 269 295 184 267 262
x 3,9 3,3 3,7 3,3 x
x 30,9 32,8 22,1 30,0 x
x 278 291 221 279 297
x 3,0 3,2 3,2 3,3 3,9
x 30,8 32,3 25,3 31,2 29,4
275 x x x x x
4,3 x x x x x
Přírůstek jehňat byl v roce 2008 nejnižší u plemene kerry hill, nejvyšší byl u plemene bílá alpská ovce, u ostatních plemen byl vyrovnaný. V roce 2009 měly nejvyšší přírůstek jehňat plemena žírné merino (zde ale byly do kontroly užitkovosti zařazeny pouze tři bahnice) a bílá alpská ovce, o něco nižší clun forest a romney, nejnižší přírůstek byl zaznamenán opět u plemene kerry hill. Přírůstek jehňat u plemene clun forest ve sledovaném chovu v Částkově v roce 2010 byl na přibližně stejné úrovni jako v roce 2009 a vyšší než v roce 2008. Při hodnocení hmotnosti jehňat při narození měla v roce 2008 jehňata plemen clun forest a kerry hill vyšší hmotnost než jehňata plemen bílá alpská ovce a romney. V roce 2009 měla nejvyšší hmotnost jehňata plemene žírné merino, nižší plemena bílá alpská ovce, kerry hill a romney, nejnižší porodní hmotnost měla jehňata plemene clun forest. Porodní hmotnost jehňat clun forest ve sledovaném 44
29,0 x x x x x
chovu v roce 2010 byla ze všech uvedených hmotností v letech 2008, 2009 a 2010 nejvyšší. Nejvyšší hmotnost ve 100 dnech věku v roce 2008 měla dle kontroly užitkovosti jehňata plemene bílá alpská ovce, jen o málo nižší je uvedena u plemen clun forest a romney, nejnižší byla zjištěna u plemene kerry hill. V roce 2009 měla nejvyšší hmotnost ve 100 dnech věku jehňata plemen bílá alpská ovce, jen o málo nižší hmotnost byla u plemen romney a clun forest, ještě nižší je uvedena hmotnost u plmene žírné merino a opět nejnižší hodnoty byly zaznamenány u plemene kerry hill. U sledovaného chovu v Částkově v roce 2010 měla jehňata plemene clun forest mírně nižší živou hmotnost ve 100 dnech věku než v letech 2008 a 2009. Jako zajímavost lze uvést hmotnosti JUT jehňat plemene clun forest uváděná na stránkách americké asociace. V sedmi měsících mají jehňata při pastevním výkrmu bez přídavku jadrného krmiva průměrnou hmotnost JUT 36 – 42 liber (tj. 16,3 – 19,1 kg) (http://www.clunforestsheep.org/).
6.2.4 Zhodnocení průměrné hmotnosti vrhu na bahnici a celkové produkce na matku Experimentálně byla zjišťována průměrná hmotnost vrhu při porodu a též celková produkce na matku. Celková produkce jehněčího na matku se v posledních letech stává důležitým kritériem hodnocení ekonomiky chovu. Pro zhodnocení ukazatelů byla tabulka ze sledování reprodukčních vlastností plemene clun forest doplněna o celkovou živou hmotnost vrhu a celkovou živou hmotnost odchovaných jehňat ve 100 dnech na jednu bahnici (tab.9a).
45
Tab. 9a) Výsledek sledování celkové produkce jehněčího na matku u bahnic plemene CF na farmě Částkov v roce 2010
Bahnice zařazené do reprodukce
n 26
Oplozené-1 Neoplozené-2
Porod ano-1 Porod ne-2
1 26
1 26
2 0
2 0
Snadnost porodu
1 25
2 1
Četnost vrhu Jedináčci -1 Dvojčata-2
3 0
1 14
2 24
Úhyn jehňat
Počet odchovaných jehňat na vrh
Hmotnost vrhu (Celková živá hmotnost jehňat při narození na jednu bahnici) (kg)
m 2
Ø 1,38
Ø 6,2
Celková produkce na matku (Celková živá hmotnost jehňat ve 100 dnech na jednu bahnici) (kg) Ø 42,3
Pro srovnání s ostatními plemeny ze skupiny všestranně užitkových plemen s převažujícím masným zaměřením [(bílá alpská (BA), kerry hill (KH), romney (RM) a žírné merino (ŽM)] byly u těchto plemen hodnoty hmotnosti vrhu a celkové živé hmotnosti odchovaných jehňat ve 100 dnech odvozeny z hodnot v kontrole užitkovosti. Výsledky jsou uvedeny v tabulce 9b).
Tab.9b Hodnoty hmotnosti vrhu a celkové živé hmotnosti odchovaných jehňat ve 100 dnech na bahnici odvozené z hodnot v kontrole užitkovosti 2008 Z výsledků KU Plemeno
CF BA KH RM ŽM
Hmotnost vrhu [kg] 5,6 3,8 4,7 4,4 x
Celková produkce na matku [kg] 44,3 37,7 28,1 40,0 x
2009 Z výsledků KU Hmotnost vrhu [kg] 4,4 4,6 4,2 4,4 3,9
Celková produkce na matku [kg] 45,5 46,2 33,1 41,3 33,6
2010 Experimentální výsledky chovu v Částkově Celková Hmotnost produkce na vrhu matku [kg] [kg] 6,2 42,3 x x x x x x x x
Hmotnost vrhu odvozená z hodnot výsledků kontroly užitkovosti je v roce 2008 významně nejvyšší u plemene clun forest, v roce 2009 je celkem u všech sledovaných plemen vyrovnaná, pouze u plemene žírné merino je nižší.. Celková živá hmotnost odchovaných jehňat ve 100 dnech na bahnici odvozená z hodnot v kontrole užitkovosti je v roce 2008 nejvyšší u plemene clun
46
forest, v roce 2009 u plemen bílá alpská ovce a clun forest. Nižší hodnoty má romney marsh, nejnižší hodnoty jsou u kerry hill a žírného merina. Experimentálně zjištěné hodnoty průměrné hmotnosti vrhu a celkové živé hmotnosti odchovaných jehňat ve 100 dnech na bahnici ve sledovaném chovu plemene clun forest v Částkově ve srovnání s rokem 2008 i 2009 jsou vyšší v průměrné hmotnosti vrhu a nižší v celkové živé hmotnosti odchovaných jehňat ve 100 dnech na bahnici. Při srovnání s hodnotami celkové produkce na matku s ostatními plemeny ve skupině se stejným užitkovým zaměřením jsou experimentálně zjištěné hodnoty srovnatelné s plemenem bílá alpská ovce a romney marsh.
47
7. ZÁVĚR Z hodnocení reprodukčních ukazatelů vyplývá: ·
Do reprodukce byly zařazeny všechny čistokrevné bahnice CF ve stádě (26 kusů), 38,5 % z nich byly jehnice.
·
Oplodnění bylo na vynikající úrovni 100%.
·
Plodnost byla 146,2%, což je poměrně dobrý výsledek, odpovídá vlivu vyššího počtu prvorodiček .
·
Intenzita činila 146,2 %, opět se jedná o poměrně dobrý výsledek, koreluje s předchozím zjištěním (vliv primipar).
·
Odchov jehňat byl 138,5 %, přičemž mortalita činila 5,3 %. Při poměrně malém počtu jehňat ve sledování se jedná o vynikající výsledek.
·
Sledovaný ukazatel snadnosti porodu byl na velmi dobré úrovni, z 26 porodů byl jen jeden s pomocí chovatele (2), všechny ostatní bez pomoci chovatele (1).
·
Závěrem lze konstatovat, že reprodukční ukazatelé ve sledovaném stádě byly v roce 2010 na velmi dobré úrovni. Byly příznivé i ve srovnání s reprodukčními ukazateli plemen ze stejné skupiny všestranně užitkových plemen s převažujícím masným zaměřením.
Z hodnocení růstové schopnosti jehňat vyplývá: Vliv věku matky na živou hmotnost jehňat: ·
Nejvyšších hodnot živé hmotnosti ve 100 dnech věku dosáhla jehňata od nejstarších bahnic (5 – 11 letých).
·
Naproti tomu nejnižší živou hmotnost ve 100 dnech věku měla jehňata od nejmladších bahnic (1 – 2 letých).
·
Výsledek odpovídá dlouhověkosti plemene clun forest při zachování dobrého zdraví a kondice.
Vliv pořadí laktace na živou hmotnost jehňat: ·
Nejvyšší živou hmotnost ve 100 dnech věku dosáhla jehňata od bahnic na 5. – 9. laktaci a na 2. – 3. laktaci.
·
Naproti tomu nejnižší živou hmotnost ve 100 dnech věku měla jehňata ze skupiny matek na první laktaci.
48
·
Výsledek koreluje s předchozími zjištěními.
Vliv pohlaví na živou hmotnost jehňat: ·
Pohlaví nemělo ve sledovaném stádě průkazný vliv na živou hmotnost jehňat do 100 dní věku, přestože beránci měli o něco vyšší hmotnost než jehničky.
Vliv četnosti vrhu na živou hmotnost jehňat: ·
V hodnotách hmotnosti při narození se jedináčci a dvojčata signifikantně nelišili, ve 30 a ve 100 dnech věku měli jedináčci vyšší živou hmotnost.
Vliv věku bahnice na denní přírůstek jehňat: ·
Nejvyšších hodnot denních přírůstků hmotnosti v závislosti na věku matky dosáhla v intervalu 30 – 100 dní a 0 – 100 dní věku jehňata od nejstarších bahnic (5 – 11 letých).
·
Nejnižší denní přírůstky hmotnosti měla jehňata od nejmladších matek (1 – 2 letých).
·
Výsledky odpovídají dlouhověkosti plemene při zachování dobrého zdraví a kondice.
Vliv pořadí laktace na denní přírůstek jehňat: ·
Nevyšší denní přírůstky hmotnosti v intervalu 30 – 100 dní věku byly zjištěny u jehňat matek na 5. – 9. laktaci.
·
Nevyšší denní přírůstky hmotnosti v intervalu 0 – 100 dní věku byly zjištěny u jehňat od matek – na 2. – 3. laktaci a na 5. – 9. laktaci
·
Nejnižší denní přírůstky hmotnosti v intervalu 30 – 100 dní i 0 – 100 dní věku měla jehňata od matek na 1. laktaci
·
V denních přírůstcích hmotnosti jehňat od narození do 30. dne nevykazovaly skupiny bahnic mezi sebou významný rozdíl.
·
Zjištěné závěry korelují s vlivem věku matek na hodnoty denních přírůstků jehňat.
Vliv pohlaví na denní přírůstek jehňat: ·
Vliv pohlaví na denní přírůstky hmotnosti jehňat ve sledovaném chovu nebyl do 100 dní věku zjištěn.
Vliv četnosti vrhu na denní přírůstek jehňat: ·
Četnost vrhu měla vysoce významný vliv na denní přírůstky hmotnosti jehňat v intervalu od narození do 30. dne věku, přičemž vyšší přírůstky hmotnosti měli jedináčci. 49
Závěrem lze konstatovat, že ukazatele růstu u jehňat plemene clun forest vykazují velmi dobré výsledky. Mimo
základní rámec
sledování
bylo
provedeno
srovnání růstových
charakteristik plemene clun forest s reprodukčními a růstovými ukazateli u dalších plemen stejné užitkové skupiny ovcí (bílá alpská, kerry hill, romney a žírné merino). Plemeno clun forest mělo výsledky srovnatelné s plemenem bílá alpská ovce a lepší než ostatní srovnávaná plemena. Jako zajímavost byla zjišťována u plemene clun forest i průměrná roční produkce. Celková živá hmotnost odchovaných jehňat ve 100 dnech na jednu bahnici činila ve sledovaném chovu v roce 2010 42,3 kg. I tento výsledek je ovlivněn vysokým procentem prvorodiček. Při srovnání s výsledky plemen stejné užitkové skupiny ovcí byla celková produkce na matku nejvyšší u plemen clun forest a bílá alpská ovce. Na úplný závěr je možno konstatovat, že plemeno clun forest má dle předběžných výsledků z kontrolních porážek i dobrou jatečnou hodnotu. Taktéž vlna tohoto plemene se vyznačuje velmi zajímavými parametry. Je vhodná zejména pro ruční spřádání, tkaní a výrobu futonů (tab.10, obr.10). Jako zajímavost lze uvést dojení ovcí tohoto plemene ve Francii a severní Americe s velmi dobrými výsledky při zpracování na specielní sýry (tab. 11).
50
8. SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY
BROWN, M. A., JACKSON, W. G. (1995): Ewe productivity and subsequent preweaning lamb performance in St. Croix sheep breed at different times during the year. Journal of Animal Science, 73, s. 1258 – 1263.
BUCEK, P., KÖLBL, M., MILERSKI, M., PINĎÁK, A., MAREŠ, V., KONRÁD, R., MARTÍNKOVÁ, E., KUCHTÍK, J., MATUROVÁ, H., KVISOVÁ, M., ŠKARYD, V., JANŠTOVÁ, B., HUTÁR, D., ŠTĚPÁNEK, Z. (2008): Ročenka chovu ovcí a koz 2007, Českomoravská společnost chovatelů, a.s., Svaz chovatelů ovcí a koz v ČR, s. 107. ISBN 978-80-904131-1-5
BUCEK, P., KÖLBL, M., MILERSKI, M., PINĎÁK, A., MAREŠ, V., WOLF, J., WOLFOVÁ, M., KONRÁD, R., MARTÍNKOVÁ, E., KUCHTÍK, J., KVISOVÁ, M., LÁTALOVÁ, J., ŠKARYD, V., RYBA, Š., RAFAJOVÁ, M. (2009): Ročenka chovu ovcí a koz 2008, Českomoravská společnost chovatelů, a.s., Svaz chovatelů ovcí a koz v ČR, s. 106. ISBN 978-80-904131-3-9
BUCEK, P., KVAPILÍK, J., KÖLBL, M., MILERSKI, M., PINĎÁK, A., MAREŠ, M., KONRÁD, R., KUCHTÍK, J., KVISOVÁ, M., LÁTALOVÁ, J., ŠKARYD, V., RAFAJOVÁ, M., KLIMEŠ, M., MARGETÍN, M., ORAVCOVÁ, M.,MACHYNOVÁ, A., ŠUTÝ, J. (2010): Ročenka chovu ovcí a koz 2009, Českomoravská společnost chovatelů, a.s., Svaz chovatelů ovcí a koz v ČR, červenec, s. 109. ISBN 978-80904131-5-3
CLUN FOREST WHEEL BREEDERS SOCIETY LTD, dostupné z www: http://www.clunforestsheep.co.uk/ , vyhledáno 11.11.2010, 15:30
DAWSON, L. E. R., CARSON, A. F., MCCLINTON, L. O. W. (2002): Comparison of the produktivity of Texel and Rouge de L´ouest ewes and their crosses. Animal Science, 75, s. 459-468.
DAWSON, L. E. R., CARSON, A. F., MCCLINTON, L. O. W., KILPATRICK, D. J., MOSS, B. W. (2003): Comparison of the carcass characteristics and meat quality of 51
lambs produced from Texel and Rouge de L´ouest ewes and their crosses. Animal Science, 77, s. 57-65.
DIMSOSKI, P., TOSH, J. J., CLAY, J. C., IRWIN, K. M. (1999): Influence of management system on litter size, lamb growth and carcass characteristics in sheep. Journal of Animal Science, 77, s. 1037-1043.
DOBEŠ, I. (2003): Zhodnocení růstové schopnosti u jehňat z užitkového křížení. Diplomová práce. MZLU v Brně.
DOBEŠ, I., KUCHTÍK, J., (2004 a): Vliv vybraných faktorů na růst jehňat kříženců plemen Charollais, Suffolk a Zušlechtěná Valaška. Acta Universitatis Agriculturae et Silviculturae Mendelianae Brunensis, 53 (2), s. 39-44.
DOBEŠ, I., KUCHTÍK, J., (2004 b): Vliv vybraných ukazatelů na růst jehňat při aplikaci pastvy. Sborník příspěvků z mezinárodní konference Pastvina a zvíře, s. 19-22.
DOBEŠ, I., KUCHTÍK, J., (2004 c): Vliv vybraných faktorů na růst jehňat. Sborník přednášek z Mezinárodní konference a setkání chovatelů ovcí a koz při příležitosti nedožitého 100. výročí pana Doc. Dr. Ing. Viléma Kurze OVCE-KOZY, SEČ, s. 83-86.
DOBEŠ, KUCHTÍK, PETR, FILIPČÍK (2009): Vliv vybraných faktorů na růstovou schopnost jehňat kříženců s využitím plemene suffolk v otcovské pozici, ROČENKA CHOVU OVCÍ A KOZ V ČR, s. 49. DŘEVO, V., ŠTOLC, L., VANĚK, D., KAČEROVSKÁ, P. (2001): Hodnocení reprodukčních ukazatelů u ovcí masných plemen Charollais, Suffolk a kříženců ChxM ukazatele intenzity růstu jehňat těchto plemen. Sborník přednášek z Mezinárodní konference a setkání chovatelů ovcí a koz při příležitosti významného životního jubilea pana prof. F. Horáka,CSc. OVCE-KOZY, SEČ , s. 69-72. DŘEVO, V., ŠTOLC, L. (2003): Hodnocení intenzit růstu jehňat plemene Charollais. Sborník přednášek z mezinárodní konference a setkání chovatelů OVCE-KOZY SEČ, s. 21-24.
52
DUCKETT, S. K., SNOWDER, G. D., COCKETT, N. E. (2000): Effect of the callipyge gene on muscle growth, calpastatin aktivity, and tenderness of three muscles across the growth curve. Journal of Animal Science, 78, s. 2836 – 2841.
FERNANDES, A. A. O., BUCHANAN, D., SELAIVE-VILLARROEL, A. B. (2001): Avaliacao dos fatores ambientais no desenvolvimento corporal de cordeiros deslanados da raca Morada Nova. Revista Brasileira Zootecnia, 30 (5), s. 1460-1465.
FRASER,M. D., SPEIJERS, M. H. M., THEOBALD, V. J., FYCHAN, R., JONES, R. (2004): Production performance and meat quality of grazing lambs finished on red clover, Lucerne or perennial ryegrass swards. Grass and Forage Science, 59, s. 345-356.
FREDERIKSEN, J. H. (1991): Oplaeg til krydsningsforsog. Tidsskrift for Dansk Fareavl. 56 (8), s.4-6. FREKING, B. A., LEYMASTER, K. A. (2004): Evaluation of Dorset, Finnsheep, Romanov, Texel, and Montadale breeds of sheep: IV. Surfoval, growth, and carcass traits of F1 lambs. Journal of Animal Science, 82, s. 3144-3153.
GYUROS, T., KUKOVICS, S., THUROCZY, Z. (1989): Mimořádné užitkové vlastnosti plemene ovcí corriedale. Sborník referátů semináře: Intenzifikační faktory pastvy ovcí, Kupařovice 7-8. 11, s. 52-65. HOLÁ, J. (2008): Situační a výhledová zpráva OVCE – KOZY, červenec, s. 3.
HOLUB, A., ARENDARČIK, J., BÍLEK, J., BOĎA, K., JELÍNEK, J., JEŽKOVÁ, D., LEBEDA, M., PADALÍKOVÁ, D., PRAVDA, D., SERVÍT, Z., RADIL-WEISS, T. (1969): Fyziologie hospodářských zvířat. 1. vydání,Státní zemědělské nakladatelství,s. 673. HOPKINS, D. L., GILBERT, K. D., PIRLOT, K. L., ROBERTS, A. H. K. (1992): Elliottdale and crossbred lambs: growth rate, wool production, fat depth, saleable meat yield, carcass composition and muscle content of selected cuts. Australian Journal of Experimental Agriculture, 32, s. 429-434.
53
HOPKINS, D. L.,HOLST, P. J., HALL, D. G., ATKINSON, W. R., a. (1995): Carcass and meat quality of second-cross cryptorchid lambs grazed on Chicory (Cichorium intybus) or Lucerne (Medicago sativa). Australian Journal of Experimental Agriculture, 35, s. 693-697.
HORÁK, F., BEŇUŠKA, N., INGR, I., JELÍNEK, P., KŘÍŽEK, J., SLANÁ, O., ZELENKA, J. (1987): Produkce jehněčího masa, Ministerstvo zemědělství a výživy ČSR, Státní zemědělské nakladatelství, Praha, s. 195
HORÁK, F. a kol. (2007) : Ovce a jejich chov. Nakladatelství Brázda, s. r. o., Praha, ISBN 80-209-0328-3, s. 303.
HORÁK, F., TREZNEROVÁ, K. (2010) : Světový genofond ovcí a koz. Mendlova univerzita v Brně, květen, ISBN 978-80-904 140-6-8, s.226. HROUZ, J., ŠUBRT, J. (2000): Obecná zootechnika – skriptum pro posluchače AF, Mendlovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně, s. 207. Imunoanalytické metody v diagnostice, číslo 2, Stopové prvky, dostupné na http://oldweb.lfp.cuni.cz/journals/imj/1999/2/c31.html , nahlíženo 24.03.2011,21:03 JAKUBEC, V., ŘÍHA, J., GOLDA, J., MAJZLÍK, I. (2001): Šlechtění ovcí. Asociace chovatelů masných plemen,VÚCHS, ČZU v Praze, Rapotín, s. 152
JELÍNEK, P., KOUDELA, K., DOSKOČIL, J., ILLEK, J., KOTRBÁČEK, V., KOVÁŘŮ, F., KROUPOVÁ, V., KUČERA, M., KUDLÁČ, E., TRÁVNÍČEK, J., VALENT, M. (2003): Fyziologie hospodářských zvířat. Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, Vydání 1., s. 409.
JORGENSEN, J. N., PETERSEN, P. H., RANVIG, H. (1993): Environmental factors influencing lamb growth in six Danish sheep breeds. Acta Agriculturae Scandinavica, 43, s. 16-22.
54
KENT, J. P. (1992): Birth sex ratio in sheep over six lambing seasons. Behavioral Ekology and Sociobiology, 30 (3-4), s. 151-155. KESBI, F. G., ESKANDARINASAB, M., HASSANABADI, A. (2008): Estimation of genetic parameters for lamb weight at various ages in Mehraban sheep. Italian Journal of Animal Science, 7, s. 95-103.
KŘÍŽEK, L. a kol. (1991): Parametry reprodukčních schopností ovcí pro tvorbu syntetické populace ovcí na podkladě plemene Cigára. Živočišná výroba, 36 (3), s. 255263. KUCHTÍK, J. (1995): Hodnocení vybraných ukazatelů u Charollaiského plemene ovcí, Disertační doktorská práce, MZLU Brno.
KUCHTÍK, J., DOBEŠ, I. (2006): Effect of some factors on growth of lambs from crossing between the Improved Walachian and East Friesian. Czech Journal of Animal Science, 51 (2), s. 54-60.
KUCHTÍK, J., DOBEŠ, I., TÖZSÉR, J. (2007): Effect of some non-genetic factors on growth of lambs of the Charollais breed. Allattenyesztes es Takarmanyozas, 56 (2), s. 125-133. KUCHTÍK, J., HORÁK, F. (2001): Growth ability, carcass and meat quality of lambs of the German Long-wooled sheep and their crosses. Czech Journal of Snímal Science, 46 (10), s. 439-448. KUCHTÍK, J. -- HOŠEK, M. -- AXMANN, R. -- MILERSKI, M. (2007): Chov ovcí, MZLU v Brně, ISBN 978-80-7375-094-7.
KUCHTÍK, J., CHLÁDEK, G., KOUTNÍK, V., HOŠEK, M. (1999): Efekt přídavku selenu a zinku při polointenzivním výkrmu jehňat na vybrané ukazatele masné užitkovosti. Czech Journal of Animal Science, 44, s. 415-421.
KVISOVÁ M.(2008): Soukromý fotoarchiv.
KVISOVÁ M.(2010): Soukromý fotoarchiv.
55
KVISOVÁ, M.(2010): Zpráva o činnosti klubu Clun forest sheep the Czech Republic, dostupné z www: http://clunforest.schok.cz/node/36, 01.03.2011,10:00
LALITA, K., KAUL, P. L., TAJANE, K. R. (1991): Postnatal losses in Rambouillet lambs under temperate conditions of Jammu. Indian Veterinary Journal. 68 (4), s. 375377. LAZAROV, I., PEICHEVSKI, P., MINEVA (1979): Milk yields and compositions during the suckling period of Romanov and Clun Forest ewes, V, dostupné na http: //www.cababstractsplus.org/abstracts/Abstract.aspx?AcNo=19800155554, 15.12.2009.23:00 MACIT, M., KARAOGLU, M., ESENBUGA, N., KOPUZLU, S., DAYIOGLU, H. (2001): Growth performance of purebred Awassi, Morkaraman and Tushin lambs and their crosses under semi-intensive management in Turkey. Small ruminant research, 41, s. 177-180.
MALIK, R. C., RAZZAQUE, M. A., ABBAS, S., AL-MUTAWA, T., AL-KHOZAM, N. (1996): Breeding Australian crossbred ewes with Arabian fat-tailed rams for intensive lamb production. Australian Journal of Experimental Agriculture, 35, s. 31-36.
MILERSKI, M. (2001): In vivo assessment of meatiness and fattiness of Charollais ramlambs. Czech Journal of Animal Science, 46 (6), s. 275-280. MOMANI, M. S., ŠÁDA, I., ŠTOLC, L. (1994): Reprodukční vlastnosti a intenzita růstu jehňat plemene Charollais v České republice. Živočišná výroba. 39 (12), s. 10211028.
NIEDZIOLKA, R., PIENIAK, L., LENDZION, K., SZELIGA, W., CHILCZUK, K. (2001): Porównawcza charakterystyka maciorek rasy Suffolk i Berrichone du Cher na przykladzie wybranych stad z Podlasia. Sborník přednášek z Mezinárodní konference a setkání chovatelů ovcí a koz při příležitosti významného životního jubilea pana prof. F. Horáka,CSc, s. 45-47.
56
NIEDZIOLKA, R., PIENIAK, L., LENDZION, K., HOROSZEWICZ, E. (2005): Zhodnocení růstu a reprodukce u plemen Berrichone du Cher. Sborník přednášek ze setkání chovatelů a mezinárodní konference OVCE-KOZY, SEČ, s. 37-41.
NORTH
AMERICAN
CLUN
FOREST
ASSOCIATION,
dostupné
z www:
http://www.clunforestsheep.org/, vyhledáno 11. 11. 2010, 23:15
NOVOTNÝ, M. (1993): Zkušenosti s rozvojem chovu texelského plemene na ISBE Jevíčko. Sborník ze semináře. Produkci, kvalita, spracovanie a odbyt ovčieho masa na Slovensku, 18. 3. 1993, VUO Trenčín, s. 57-65. OBST, J. M., THOMPSON, K. F., CAYLEY, J. W. D., THOMPSON, R. L., SAUL, G. R., BRUCKHUS, M. A., CUMMINS, L. J., WILSON, J. M., BUTLER, K. L. (1991): Effects of breed, season of lambing and fecundity level on production per ewe and per hectare. Australian Journal of Experimental Agriculture, 31, s. 15-23.
PERRET, G. (1986): Races ovines, Itovic, Paris, France. PETIT, H. V., TREMBLAY, G. F., SAVOIE, P. (1997): Performance of growing lambs fed two levels of concentrate with conventional or macerated timothy hay. Journal of Animal Science, 75, s. 598-603.
PINĎÁK, A. (2010) : O chovu ovcí od dávné minulosti k současnosti. Zpravodaj SCHOK 1/2010, s.30.
QUINTERO, A., BOSCÁN, J., GONZÁLES, A., PALOMARES, R., BOISSIERE, J. (1997): Influencia del peso del cordero West-African al nacimiento sobre la tasa de mortalidad y crecimiento. Archivos Latinoamericanos de Producción Animal, 5 (1), s.430 – 432.
RANVIG, H., PETERSEN, P. (1991): Helseregistrering hos far og lam. Dansk-Fareavl. 56 (10), s. 26-28.
57
SANTOS – SILVA, J., MENDES, I. A., BESSA, R. J. B. (2002): The effect of genotype, feeding system and slaughter weight on the quality of light lambs. 1. Growth, carcass composition and meat quality. Livestock Production Science, 76, s. 17-25. SHAKER MOMANI, M., ŠÁDA, I., ŠTOLC, L., VOHRADSKÝ, F., VEČEŘOVÁ, D. (1995): Vliv vnitřních a vnějších činitelů na růst jehňat u plemene Charollais. Živočišná výroba, 40 (4), s. 149-153.
SCHOK, dostupné na http://www.schok.cz/slechteni-pk/slechtitelsky-program-v-chovuovci, 30.03.2011, 14:30
SCHOK, dostupné na: http://clunforest.schok.cz/node/36, 14.02.2011, 23:20
SCHOK, dostupné na:
, 23:50
SCHOK, dostupné na: www: http://www.schok.cz/, 12.12.2010, 15 :00 SPEEDY, A. W. (1980): Sheep production - science into praktice. Longman group limited, first Publisher. s. 195 STANĚK,
S.
(2009):
Stříhání
berana
na
Ovenálii
09,
dostupné
na:
http://www.zootechnika.cz/fotoalbum/ovce-a-kozy/strihani-berana-na-oveniale-09/, 23.09.2009 ŠPAČEK, F. a kol. (1987): Atlas plemen hospodářských zvířat. SZN Praha.
THIEME, O., KARAZEYBEK, M., ALI AZMAN, M., UGURLU, A. (1999): Performance of village sheep flocks in central Anatolia. I. Growth of lambs. Turkish Journal of Veterinary and Animal Science, 23, s. 467-474.
URL:http://74.125.87.132/translate_c?hl=cs&sl=en&u=http://www.agroparistech.fr/svs/ genere/especes/ovins/clunfor.htm&prev=/search%3Fq%3Dclun%2Bforest%2Bsheep%2 6hl%3Dcs%26lr%3D%26sa%3DN%26start%3D70&rurl=translate.google.cz&usg=AL kJrhiYn8pDMiEfzRLFk1au_hl4cPTJSQ, nahlédnuto 17.08.2009, 12:15
58
URL:http://www.agroweb.cz/Farma-ovci-plemene-lacaune__s45x8543.html, nahlédnuto 25.2.2011 12:00
URL:http://www.beraniraj.cz/, nahlédnuto 25.2.2011 12:05
URL: http://www.google.cz/images?hl=cs&source=hp&biw, nahlédnuto 25.2.2011 12:45
URL:http://www.naschov.cz/@AGRO/informacni-servis/Nejlepsi-chovy-vSeci__s485x48490.html, nahlédnuto 25.2.2011 12:50
URL:http://www.google.cz/images?hl=cs&source=hp&biw=897&bih=389&q=Clun+F orest+ze+Shropshire&btnG=Hledat+obr%C3%A1zky&gbv=2&aq=f&aqi=&aql=&oq=, nahlédnuto 25.2.2011 12:55
URL:http//www.cababstractsplus.org/abstracts/Abstract.aspx?AcNo=19800155554, nahlédnuto 25.2.2011 13:05
URL:http://www.google.cz/images?hl=cs&source=hp&biw=897&bih=389&q=Clun+F orest+ze+Shropshire&btnG=Hledat+obr%C3%A1zky&gbv=2&aq=f&aqi=&aql=&oq =, nahlédnuto 25.2.2011 13:10 URL:http://www.clunforestsheep.org/&ei=F_OISqvyI8bsAaH3viHCA&sa=X&oi=trans late&resnum=1&ct=result&prev=/search%3Fq%3Dclun%2Bforest%2Bsheep%26hl%3 Dcs%26lr%3D%26sa%3DG, nahlédnuto 25.2.2011 13:15
URL: http://clunforest.schok.cz/plemeno/standard, nahlédnuto 12. 04. 2011,22:00 VEJČÍK, A., KERNEROVÁ, N. (2000): Výsledky křížení Šumavské ovce s plemeny Texel a Oxford Down. Sborník přednášek Chov ovcí a koz v předvstupním období do Evropské unie, SEČ, s. 19-20.
ZEMAN, L., DOLEŽAL, P., KOPŘIVA, A., MRKVICOVÁ, E., PROCHÁZKOVÁ, J., RYANT, P., SKLÁDANKA, J., STRAKOVÁ, E., SUCHÝ, P., VESELÝ, P.,
59
ZELENKA, J. (2006): Výživa a krmení hospodářských zvířat. Nakladatelství Profi Press Praha, s. 360.
60
9. PŘÍLOHY
9.1 Seznam použitých zkratek ARR – varianta genu pro prionový protein, alela, vyjadřující geneticky podmíněnou odolnost proti scrapii ARQ - varianta genu pro prionový protein, alela, vyjadřující geneticky podmíněnou menší resistenci proti scrapii BA - plemeno bílá alpská BE - plemeno berrichone du cher BT - katarální horečka ovcí, Bluetongue C3 - plemeno composite III CF - clun forest CH - plemeno charollais CPH - celkové plemenné hodnoty ČR - Česká republika D - plemeno dorset EU - Evropská unie FO - plemeno finská ovce KH plemeno kerry hill LE – plemeno leicester LFA - Less Favoured Area, méně příznivé oblasti MO - plemeno montadale OD – plemeno oxford down RLO - plemeno rouge de l’ouest RM - plemeno romney march RO - plemeno romanovská ovce SF - plemeno suffolk SH - plemeno shropshire SCHOK – Svaz chovatelů ovcí a koz SRN – Spolková republika Německo SVS – Státní veterinární správa České republiky T - plemeno texel 61
VF plemeno východofríská ovce WF - plemeno northwestern whiteface ŽM plemeno žírné merino
9.2.Seznam tabulek, grafů a obrázků
Grafy: Graf 1 Podíl hlavních právních forem zemědělských podniků (2007)
Seznam tabulek: Tab. 1 Výsledky plemene clun forest v kontrole užitkovosti Tab. 2 Výkrmnost a jatečná hodnota kříženců a kontrolních skupin v roce 2008 Tab. 3a) Výsledky sledování reprodukčních vlastností plemene CF na farmě Částkov v roce 2010 Tab. 3b) Výsledky sledování reprodukčních vlastností plemene CF na farmě Částkov v roce 2010 Tab. 4 Vyhodnocení reprodukčních vlastností CF na farmě Částkov pro kontrolu užitkovosti za sezonu 2010 Tab. 5a Srovnání reprodukčních vlastností plemen ze stejné skupiny všestranně užitkových plemen s převažujícím masným zaměřením a CF v roce 2008 Tab. 5b Srovnání reprodukčních vlastností plemen ze stejné skupiny všestranně užitkových plemen s převažujícím masným zaměřením a CF v roce 2009 Tab. 6 L.S.M. a S.E.M. živých hmotností jehňat Tab. 7 L.S.M. a S.E.M. denních přírůstků jehňat (DP) Tab. 8 Srovnání ukazatelů růstové schopnosti jehňat plemene CF ve sledovaném chovu v roce 2010 s údaji z kontroly užitkovosti z roku 2008 a 2009 plemen CF, BA, KH, RM a ŽM Tab. 9a) Výsledek sledování celkové produkce jehněčího na matku u bahnic plemene CF na 62
farmě Částkov v roce 2010 Tab. 9b) Hodnoty hmotnosti vrhu a celkové živé hmotnosti odchovaných jehňat ve 100 dnech na bahnici odvozené z hodnot v kontrole užitkovosti Tab. 10 Některé charakteristiky vlny CF Tab. 11 Některé ukazatele z produkce mléka u 10 bahnic plemene CF
Seznam obrázků: Obr. 1 Shropshire, Clun, místo původu vyšlechtění plemene Clun Forest Obr. 2 Členové Clun Forest Wheel Breeders Society 1952 a emblém společnosti vyjadřující hlavní přednost plemene clun forest Obr. 3 Clun Forest ze Shropshire Obr. 4 Berani CF Obr. 5 Bahnice CF Obr. 6 Beránek plemene clun forest, otec Fraser Obr. 7 Polní test – kříženci F1 CFxR Obr. 8a Ranč Beraní ráj – přívěs pro přepravu živých zvířat a stáj Obr. 8b Ranč Beraní ráj – zima, jaro, léto, podzim Obr .9 Mistr ČR ve stříhání ovcí Lukáš Neugebauer a stříhání berana CF Obr. 10 Vlna plemene clun forest je vhodná pro ruční spřádání a jemné výrobky
63
9.3. Grafy, tabulky a obrázky
Grafy
% podíl práv. forem na celkových stavech
100 80 Podniky právnických osob Podniky fyzických osob
60 40 20 0 skot
prasata
drůbež
ovce
Graf 1 Podíl hlavních právních forem zemědělských podniků (2007) Zdroj: Ročenka chovu ovcí a koz 2009, s. 13
64
Tabulky
Tab. 2 Výkrmnost a jatečná hodnota kříženců a kontrolních skupin v roce 2008 1.místo
CFxR (13,2cm²) R (10,7 cm2)
2. místo BExR * (45,4 %) TxS (45,4 %) R* (43,2 %) S (42,2 %) HxVF (11,9 cm2) VF (10,1 cm2)
Kříženci
CFxR (33,7 %)
TxS (31,8 %)
Kontrolní skupina
R (33,1 %)
S (29,0 %)
Kříženci
BE x R * (4,4 bodů)
CF x R (4,2 bodů)
Kříženci
CFxR (47,5 %)
Kontrolní skupina
R (41,4 %)
Jatečná výtěžnost (%)
Plocha MLD (cm2)
Procentický podíl kýty (%)
Kříženci Kontrolní skupina
ZWxS (42,9 %)
S (41,7 %) ZWxS (10,9 cm2) S (9,4cm2) ZWxS (31,3 %) S (29,7 %) TxS (3,8 bodů) ODxS (3,8bodů)
Zmasilost (body) Kontrolní skupina
Denní přírůstek (g)
3. místo
Kříženci Kontrolní skupina
R* (2,8 bodů) BE * (4,2 bodů) SFxML (272g) S (269 g)
Legenda: * v krmné dávce přídavky granulí a krmných směsí Zdroj: Ročenka chovu ovcí a koz v ČR za rok 2009, str.43-49
65
R (2,6 bodů) HxVF (245 g) VF (242 g)
S (2,6 bodů) S (3,2 bodů) CF x R (244 g) R (214 g)
Tab. 3a) Výsledky sledování reprodukčních vlastností plemene CF na farmě Částkov v roce 2010 Snad- Četnost Úhy-
Bahnice
Oploze-
Porod
zařazené
né-1
ano-1
nost
do
Neoplo-
Porod
porod
reproduk-
zené-2
ne-2
u
vrhu
ny
Počet
Hmotnost
Celková
odchovaných
vrhu
produkce
kg
na matku
jeh- jehňat na vrh ňat
ve 100
ce
dnech
1.
1
1
1
2
0
2
5,7
52,2
2.
1
1
1
2
0
2
6,8
58,5
3.
1
1
1
2
1
1
8,8
44,2
4.
1
1
1
2
0
2
7,0
60,8
5.
1
1
1
2
0
2
6,8
44,0
6.
1
1
1
1
0
1
5,8
40,6
7.
1
1
1
2
0
2
8,6
61,0
8.
1
1
1
2
0
2
7,9
65,7
9.
1
1
1
2
1/úra
1
6,3
28,3
z 10.
1
1
1
1
0
1
5,0
37,4
11.
1
1
1
1
0
1
5,1
37,6
12.
1
1
1
1
0
1
3,2
31,2
13.
1
1
1
1
0
1
5,4
37,3
14.
1
1
1
2
0
2
9,6
59,6
15.
1
1
1
1
0
1
5,0
29,4
16.
1
1
1
1
0
1
4,2
22,3
17.
1
1
1
1
0
1
1,9
28,9
18.
1
1
1
2
0
2
7,2
55,6
19.
1
1
1
1
0
1
3,7
29,0
20.
1
1
2
1
1/do
0
6,8
0
24 hod 21.
1
1
1
1
0
1
3,2
30,2
22.
1
1
1
2
0
2
11,1
60,0
23.
1
1
1
1
0
1
5,9
36,1
66
24.
1
1
1
2
0
2
9,3
56,7
25.
1
1
1
1
0
1
6,6
32,5
26.
1
1
1
1
0
1
4,5
29,6
6,2
42,3
Průměr
Legenda: Snadnost porodu: bez pomoci (1), s minimální pomocí chovatele bez repozice plodu (2), porod s nutnou pomocí chovatele nebo vet. lékaře (3)
Tab.11 Některé charakteristiky vlny plemene ckun forest
Roční stříž potní vlny
Bahnice
Berani
3,5 – 4,0 kg
4,0 – 5,0 kg
Délka vlny
6 – 10 cm
Výtěžnost vlny
50 – 55 %.
Sortiment vlny
Středoevropská stupnice
Bradfordská stupnice
B-C (25 – 33 µm),
56 – 58
Stříž
1x ročně
Poznámka:
Rouno je jemné, husté, rovnoměrné, bez černých vláken, smetanově bílé.
Zdroj: HORÁK a kol., 2007 Tab. 12 Některé ukazatele z produkce mléka u 10 bahnic plemene CF Denní Sušina Mléčný Mléčný Kasein Rozpustn Popelovin Ca (%) P (%) produkc (%) tuk (%) protein (%) ý protein y (%) e mléka (%) (%) (ml) CF 706 17,1 5,7 5,5 4,4 1,3 1,0 0,3 0,2 Zdroj: LAZAROV, V., PEICHEVSKI, I., MINEVA, P., 1979
67
Obrázky
Obr.1 Shropshire, Clun, místo původu vyšlechtění plemene Clun Forest Zdroj: http://www.clunforestsheep.co.uk/
68
Obr. 2 Členové Clun Forest Wheel Breeders Society 1952 a emblém společnosti vyjadřující hlavní přednost plemene clun forest Zdroj: http://www.clunforestsheep.co.uk/
69
1954 beran Champ.Mynde 1. cena
2002 rez.Champ.Sigwells beran Obr.4 Berani CF Zdroj: http://www.clunforestsheep.co.uk/
1927 bahnice 1.cena
2003 rez. Champ.Peperharow bahnice Obr. 5 Bahnice CF Zdroj: http://www.clunforestsheep.co.uk/
Obr. 6 Beránek plemene clun forest, otec Fraser Zdroj: Foto Michaela Kvisová, 2010
70
Obr. 7 Polní test – kříženci F1 CFxR Zdroj: Foto Michaela Kvisová, 2008
71
Obr.8a Ranč Beraní ráj – přívěs pro přepravu živých zvířat a stáj
72
Obr.8b Ranč Beraní ráj – zima, jaro, léto, podzim Zdroj: Foto Michaela Kvisová, 2010
73
Obr.9 Mistr ČR ve stříhání ovcí Lukáš Neugebauer a stříhání berana CF Zdroj: Foto Stanislav Staněk
74
nb
Obr.10 Vlna plemene clun forest je vhodná pro ruční spřádání a jemné výrobky Zdroj: http://www.google.cz/images?hl=cs&source=hp&biw
75
