Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav chovu a šlechtění zvířat
Přeprava zvířat v ekologických systémech chovu Bakalářská práce
Vedoucí práce:
Vypracovala:
Prof. Ing. Marie Čechová, CSc.
Jana Švancarová
Brno 2013
PROHLÁŠENÍ
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Přeprava zvířat v ekologických systémech chovu vypracovala samostatně a použila jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury. Bakalářská práce je školním dílem a může být použita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího bakalářské práce a děkana Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně.
dne …………………………. podpis ………………………
Abstrakt Tématem této bakalářské práce je ʼʼPřeprava zvířat v ekologických systémech chovuʼʼ. V první části této práce je vysvětlen pojem ekologické zemědělství a jsou uvedeny základy chovu jednotlivých druhů zvířat v ekologickém zemědělství. Další části jsou zaměřeny na vysvětlení pojmu etologie, fyziologie a welfare zvířat. Dále je v bakalářské práci vysvětlen pojem přeprava zvířat a jsou zde uvedeny všechny náležitosti, které musí splňovat dopravní prostředky a samotní dopravci. V následující části jsou popsány ʼʼVlivy působící na welfare zvířatʼʼ. V závěru práce jsou doporučeny některé možnosti přepravy zvířat z pohledu jejich welfare.
Klíčová slova: přeprava zvířat, welfare, ekologické zemědělství.
Abstract The aim of my bachelor thesis is "Transport of animals in enviromental friendly systems". The first part of the thesis explains the term ecological farming and describes basis of animals farming in these conditions.
Next part deals with
the terms of animals´ etology, physiology adn welfare. Following part describes the term transport of animals and further necessary conditions which must be followed, especially by transport companies and trucks themselves. Next part explains influences which affect on animals´ welfare. The last part of the thesis reccommends some possibilities of tranport of animals from their welfare point of view.
Keywords: animal transport, animal welfare, organic farming.
OBSAH 1
ÚVOD........................................................................................................................ 7
2
CÍL PRÁCE ............................................................................................................... 8
3
LITERÁRNÍ PŘEHLED ........................................................................................... 9 3.1
Ekologické zemědělství ..................................................................................... 9
3.1.1
Chov zvířat v ekologickém zemědělství ..................................................... 9
3.1.1.1 Chov skotu v ekologickém zemědělství ................................................ 12 3.1.1.2 Chov ovcí a koz v ekologickém zemědělství ........................................ 12 3.1.1.3 Chov prasat v ekologickém zemědělství ............................................... 13 3.1.1.4 Chov drůbeže v ekologickém zemědělství ............................................ 13 3.1.1.5 Chov koní v ekologickém zemědělství ................................................. 14 3.1.2
Rozdíly mezi intenzivním a extenzivním chovem zvířat.......................... 14
3.1.3
Předpisy na ochranu zvířat v Evropě ........................................................ 15
3.2
Etologie ............................................................................................................ 15
3.3
Fyziologie ......................................................................................................... 16
3.4
Welfare ............................................................................................................. 16
3.5
Přeprava zvířat ................................................................................................. 17
3.5.1
Druhy dopravy .......................................................................................... 18
3.5.1.1 Silniční a železniční doprava ................................................................ 18 3.5.1.2 Letecká a vodní doprava ....................................................................... 20 3.5.2
Způsobilost zvířat k přepravě ................................................................... 21
3.5.3
Postupy při přepravě ................................................................................. 22
3.5.3.1 Nakládka a vykládka ............................................................................. 22 3.5.3.2 Zařízení a postupy ................................................................................. 23 3.5.3.3 Manipulace ............................................................................................ 23 3.5.4
Dopravní prostředky ................................................................................. 25
3.5.4.1 Ustanovení pro všechny dopravní prostředky ....................................... 25
3.5.4.2 Požadavky na velikost prostor .............................................................. 27 3.5.4.3 Označení vozidel přepravujících živá zvířata ....................................... 30 3.5.5 3.6
Odborná způsobilost pro řidiče a průvodce při přepravě zvířat ................ 31
Vlivy působící na welfare přepravovaných zvířat ........................................... 31
3.6.1
Pozemní doprava....................................................................................... 31
3.6.2
Teplota během přepravy ........................................................................... 32
3.6.3
Délka přepravy .......................................................................................... 32
3.6.4
Vliv zdravotního stavu .............................................................................. 33
3.6.5
Vliv na kvalitu masa ................................................................................. 34
3.6.5.1 PSE maso .............................................................................................. 35 3.6.5.2 DFD maso ............................................................................................. 36 3.6.5.3 Akutní nekróza zádových svalů ............................................................ 37 3.7
Doporučené systémy k přepravě zvířat z ekologických chovů na jatka .......... 38
4
ZÁVĚR .................................................................................................................... 39
5
POUŽITÁ LITERATURA ...................................................................................... 40 5.1
Internetové zdroje............................................................................................. 42
5.2
Seznam obrázků ............................................................................................... 43
1 ÚVOD Ekologické zemědělství (EZ) je perspektivní formou hospodaření. Vznik ekologického zemědělství se datuje od dvacátých let minulého století. Impulsem pro jeho vznik byly negativní vlivy hospodaření konvenčním způsobem. Používáním velkého množství těžkých kovů, herbicidů, insekticidů a minerálních hnojiv, docházelo ke stále většímu poškozování přírody. V České republice vše vygradovalo po druhé světové válce, kdy se sjednotily malé rodinné farmy do velkých podniků. Cílem ekologického zemědělství je přispět k rozvoji venkova, k ochraně životního prostření a zajistit trvale udržitelný rozvoj. Pod pojmem trvale udržitelný rozvoj, se rozumí zachovat pro budoucí generace možnost uspokojit jejich základní životní potřeby a zároveň zachovat přirozenou funkci přírody. Dalším cílem v ekologickém zemědělství je produkce potravin bez chemických vstupů, které by mohly narušit funkčnost ekosystémů, zdraví zvířat a lidí. Rozvoj ekologického zemědělství nemá v naší zemi dlouhou tradici, ale se zvyšující poptávkou po ekologických produktech, se zvyšují i počty zemědělců, kteří hospodaří ekologicky. Dodržování podmínek při přepravě zvířat je nedílnou součástí ekologického systému hospodaření. K úpravám podmínek ze strany Evropské unie a Ministerstva zemědělství, došlo zejména se zvyšujícím se povědomí lidí o ekologickém zemědělství. Transport zvířat nesmí mít negativní vliv na přepravovaná zvířata. Velice důležité je dodržet životní pohodu zvířat neboli welfare zvířat. Pozitivní vliv na rozvoj ekologického zemědělství a s tím související činnosti má podpora Ministerstva zemědělství v této oblasti.
7
2 CÍL PRÁCE Cílem této bakalářské práce je ve formě literární rešerše přiblížit přepravu zvířat, která se uskutečňuje v ekologických systémech chovu. V Evropské unii je ekologické zemědělství definováno jako systém řízení zemědělských podniků, které mají velké omezení hnojení a použití pesticidů. Tento způsob výroby je založen na rozmanitých postupech v rostlinné výrobě. Je kladen důraz na ochranu životního prostředí a snaží se o podporu trvale udržitelného rozvoje. Nedílnou součástí práce je vysvětlení pojmu welfare a jsou zde uvedeny vlivy, které působí na přepravovaná zvířata. V závěru práce jsou doporučeny některé možnosti přepravy zvířat z pohledu jejich welfare.
8
3 LITERÁRNÍ PŘEHLED 3.1 Ekologické zemědělství
Zavedení pojmu Ekologické zemědělství je založeno na základě normy pro ekologické zemědělství a zpracování Mezinárodní federací ekologických zemědělců (IFOAM) (Stolz a kol., 2000). V Evropě i u nás je ekologické zemědělství uznávanou metodou, která je dokonce přesně definována zákonem. Pouze takto hospodařící zemědělci mohou své produkty označovat BIO (Šarapatka a kol., 2005). V Evropské unii je ekologické zemědělství definováno jako systém řízení zemědělských podniků, které mají velké omezení hnojení a použití pesticidů. Tento způsob výroby je založen na rozmanitých postupech v rostlinné výrobě. Je kladen důraz na ochranu životního prostředí a snaží se o podporu trvale udržitelného rozvoje. Sleduje se zde několik cílů, jako je výroba produktů, které neobsahují žádné chemické zbytky, rozvoj ekologicky citlivé výrobní metody, která se vyhýbá používání chemických pesticidů a hnojiv, a aplikace výrobních technik, které mají vliv na obnovení a udržení úrodnosti půdy. Kontroly jsou prováděny ve všech fázích výroby (Stolz a kol., 2000). Organické zemědělství využívá v maximální možné míře systém, který spoléhá na střídání plodin, rostlinné zbytky, hnůj, luštěniny, zelené hnojení, odpady pocházející mimo zemědělství, opatření biologické ochrany proti škůdcům. Udržování půdy, dodávání živin a regulace hmyzu, plevelů a dalších škůdců (Lampkin a kol., 1999). Tento způsob zemědělství je šetrnější a citlivější k životnímu prostředí. Je méně škodlivý než konvenční způsob zemědělství (Šarapatka a kol., 2005).
3.1.1
Chov zvířat v ekologickém zemědělství
Chov zvířat v ekologickém zemědělství je jeho nedílnou součástí. Způsob chovu zvířat musí odpovídat fyziologickým a etologický požadavkům zvířat a zajistit pohodu zvířat (Urban a kol., 2003). Nezastupitelná úloha hospodářských zvířat je v produkci organického hnojení a tím zvyšování půdní úrodnost. Zajistí se tak přirozený koloběh 9
živin v přírodě. Důležité je poskytnout zvířatům co nejpřirozenější podmínky, ze kterých je člověk před mnoha tisíciletími vytrhl. Každý druh zvířat má specifické podmínky pro svůj život, ale je nutné dodržovat základní podmínky, které jsou pro všechna zvířata stejné. Do těchto podmínek patří:
Stálý přístup k otevřeným prostranstvím
Vhodná pastva, která splňuje vyživovací a etologické potřeby
Zákaz trvalého uvazování nebo izolování zvířat
Vhodná podestýlka a stelivo
Nízké stavy zvířat
Snaha zkracovat dobu trvání přepravy
Dále je zakázáno používat roštové podlahy v prostorách, ve kterých zvířata odpočívají. (http://ec.europa.eu/agriculture/organic/animal-welfare/husbandry_cs)
Podle nařízení EU o ekologickém hospodaření musí mít osoby chovající zvířata nezbytné znalosti a odbornost v chovu zvířat. Při chovu jednotlivých druhů zvířat je nutné brát ohled na potřeby zvířat. Vytvořit jim takové prostředí, jaké by měla ve volné přírodě. Tomuto způsobu musí být přizpůsobeny i hospodářské procesy. EZ klade důraz na minimalizaci utrpení a bolest zvířat. Je zákaz zmenšování nebo mrzačení zobáků u drůbeže, rohů u skotu, ovcí a ocasů u ovcí, prasat. V ekologickém zemědělství patří k základním principům péče o zdraví zvířat. Nedochází k ovlivnění chovu zvířat negativními vstupy např. antibiotiky (Doležal a kol., 2005). Šarapatka a kol. (2005) uvádí, že hlavním cílem chovu v ekologickém zemědělství je dosáhnout dobrého zdravotního stavu chovaný zvířat. S tímto souvisí i výběr správného plemene. Při výběru plemene se upřednostňují plemena, která jsou původními plemeny pro danou oblast, kde se nachází ekologický chov. Nutné je také přihlédnout ke schopnosti adaptability a ke zdravotnímu stavu, zejména k odolnosti vůči nemocem. Je také možné usilovat o přirozenou obranyschopnost ze strany chovatele. Chovatel se drží takovýchto postupů:
Dostatečné množství krmiva 10
Pravidelný pohyb
Volná pastva na vhodné pastvině
Další metody prevence onemocnění zahrnují:
Udržování vhodného ustájení v dobrých hygienických podmínkách
Přiměřený počet hospodářských zvířat jak při pobytu venku tak i při ustájení např. v průběhu zimních měsíců
I přes dodržování těchto postupů nelze zabránit onemocnění zvířat. V takovémto případě musí chovatel zajistit nezbytnou léčbu zvířat. Chovatel musí postupovat rychle, aby nedocházelo k utrpení zvířat. Veterinární ošetřování upřednostňované v ekologickém zemědělství zahrnuje:
Homeopatie - alternativní léčba využívající přírodní látky v silně zředěném stavu, jež vyvolávají podobné symptomy jako látky, které nemoc způsobují. Tato léčba pomáhá organismu vyrovnat se s nemocí.
Fytoterapie - „bylinná“ léčba využívající rostliny a rostlinné extrakty (http://ec.europa.eu/agriculture/organic/animal-welfare/health_cs)
Existuje i výjimka, pokud léčba pomocí homeopatie a fototerapie není účinná. Dle nařízení Rady EU o ekologickém zemědělství je možné použít za přísných podmínek chemicky syntetizovaná alopatická veterinární léčiva včetně antibiotik, je-li medikace fytoterapeutických, homeopatických a jiných přípravků nedostačující (Šarapatka a kol., 2005; Doležal a kol., 2004). K udržení správného zdravotního stavu a pohodě zvířat patří také krmivo. Zvířata chovaná v ekologickém zemědělství jsou chovatelé povinni od 1.1.2008 krmit krmivem, které má 100% ekologický původ. Takováto krmiva jsou označována evropským logem pro ekologickou produkci. Mláďata jsou krmena mlékem od svých matek. Je zakázáno používat tyto složky v biokrmivech:
Stimulátory růstu 11
Syntetické aminokyseliny
Geneticky modifikované organismy (GMO)
Ostatní složky vyjmenované níže lze použít jen za určitých okolností:
Konvenční materiál rostlinného původu
Složky krmiv živočišného nebo minerálního původu
Krmná aditiva
Výživné doplňky na živočišné bázi, jako jsou enzymy a mikroorganizmy
Pomocné látky při zpracování (http://ec.europa.eu/agriculture/organic/animal-welfare/feed_cs)
3.1.1.1 Chov skotu v ekologickém zemědělství Chov skotu má dominantní postavení. Zejména v oblastech, kde není možné využít konvenční zemědělství. Jsou to oblasti, kterým říkáme méně příznivé (tzv. LFA). Tyto oblasti jsou právě velice příznivé pro chov skotu v ekologickém zemědělství. V ČR jsou tyto oblasti zejména v horských a podhorských oblastech, kde se hojně začala využívat plemena skotu bez tržní produkce mléka (BTPM). Zejména jsou využívána masná plemena a pro produkci mléka využíváno holštýnské plemeno. Chov skotu v ekologickém zemědělství je náročnější než konvenční způsob. Je zde nutnost dosáhnou odpovídající užitkovosti a s tímto je spojena složitější výživa. Preferuje se volné ustájení s přístupem zvířat na pastvu (Šarapatka a kol., 2005). Významnou vlastností je plodnost, která ovlivňuje rentabilitu.
3.1.1.2 Chov ovcí a koz v ekologickém zemědělství Ovce a kozy se vyznačují všestrannou užitkovostí, v současné době roste i mimoprodukční význam chovu, tj. podíl na udržování krajiny v nepříliš příznivých oblastech stejně jako je tomu u skotu. Jejich specifické vlastnosti (způsob pastvy) lze při vhodné aplikaci využít i pro eliminaci plevelů a náletů. U zavedených farem jsou ovce a 12
kozy prvkem, který kromě příznivého vlivu na prostředí přispívá k udržitelnosti, protože zvyšují diverzitu celého ekosystému. Minimalizací stresů volbou adekvátní výživy, prostoru a principů welfare se u zvířat vyvine přirozená imunita vůči parazitům a nemocem. Výběr plemen a jedinců se kromě užitkových vlastností řídí hlavně jejich vitalitou a odolností. V neposlední řadě se využívá původních plemen (Šarapatka a kol., 2005).
3.1.1.3 Chov prasat v ekologickém zemědělství V České republice je v současnosti ekologický chov prasat poměrně málo rozšířen. Ekologický chov prasat je chovatelsky více náročný než ekologické chovy přežvýkavců. Efekt chovu prasat a ostatních monogastrů v ekologickém zemědělství je mnohem vyšší. Jak v případě welfare, tak i v případě kvality produktu. V ekologickém chovu mají prasata životní prostor natolik velký, že u nich fungují přirozené životní pochody, mají přístup do venkovních výběhů. Takto chovaná prasata jsou odolnější a přirozeně zdravější a možnost stresů je minimalizována. Velký význam má ekologický chov prasat v tom, že napomáhá v odbytu rostlinné produkce z orné půdy. Na rozdíl od ostatních hospodářských zvířat jsou prasat chována ve formě kříženců (hybridů). V čistokrevné formě se využívají velice zřídka, a to pouze ve šlechtitelských a rozmnožovacích chovech. Při tvorbě hybridů je využíván heterózní efekt, který kombinuje a zesiluje dobré vlastnosti mateřských a otcovský linií (Šarapatka a kol., 2005).
3.1.1.4 Chov drůbeže v ekologickém zemědělství Poptávka po produktech z ekologického chovu drůbeže je podle průzkumů na druhém místě. Další užitek je i v zapojení chované drůbeže do koloběhu látek na statku. Zkrmování vyprodukované hmoty a využití zbytků po sklizni obilovin, zúrodňování půdy trusem a její kypření, aktivní sběr některých vývojových stádií škůdců rostlin. Chov slepic kura domácího je vhodným doplňkem chovu ostatních zvířat. Efektivní je i specializace na produkci biovajec podobně jako je produkce biomléka. Po ukončení 13
snáškového cyklu je navíc možnost nosnice zpeněžit. Při výběru plemene budeme zohledňovat cíl, kterým se chov bude ubírat (Šarapatka a kol., 2005).
3.1.1.5 Chov koní v ekologickém zemědělství
Koně jsou specifická hospodářská zvířata. Jejich využití je dnes především pro hobby a sport (díky kterému však ověřují stále svou užitkovost a plemenné standardy), ačkoliv nezanedbatelný počet především chladnokrevných koní pracuje v lesním hospodářství a také v zemědělství jako ekologicky čistá tažná síla. Některá plemena koní jsou také chováni pro masnou či mléčnou produkci, tento trend však není zatím v České republice příliš rozšířen. U mléčného využití koní (výroba sýrů a mléka) lze v blízké budoucnosti očekávat produkci vyvolanou mezerou na trhu, podobně jako v okolních státech, kde již takové ekofarmy existují. U koní s mléčnou produkcí koně nesmí být za žádných okolností krmeni nebo chováni v rozporu s pravidly pro ekologický chov hospodářských
zvířat
(http://eagri.cz/public/web/mze/zemedelstvi/ekologicke-
zemedelstvi/metodickepokyny/metodicky-pokyn-c-1-10-chov-koni-v-ez.html).
Výběr
vhodného plemene se opět bude odvíjet od vlastností a využití daného plemene a samozřejmě i od vhodnosti do daných podmínek (Šarapatka a kol., 2005).
3.1.2 Rozdíly mezi intenzivním a extenzivním chovem zvířat
Zvířata chovaná v extenzivních podmínkách se mohou lišit od těch, které se chovají v intenzivních hospodářstvích a to nejméně ve dvou ohledech. Nejprve se mohou lišit v jejich genetickém pozadí. Zvířata chovaná v intenzivním zemědělství nejsou tak přizpůsobivá k podmínkám životního prostředí. Zejména prasata a skot, jsou vybíraná podle užitkového směru a nezohledňuje se zde původ plemen. Za to zvířata chovaná v extenzivním zemědělství jsou vybírána s ohledem na jejich původ, jsou zde preferovaná zvířata, která pochází z daného kraje a jsou přizpůsobena na dané přírodní podmínky. Genetické rozdíly jsou velice zajímavé, neboť mohou mít významný vliv na
14
stresové reakce. Může to být alespoň částečně způsobeno vlivy prostředí, ovšem genetické vlivy nelze vyloučit Lawrence a Appleby (1996).
3.1.3 Předpisy na ochranu zvířat v Evropě V Evropě jsou zákony formulovány a vydávány národními vládami. Nicméně jsou specifické předpisy, které vydávají nadnárodní instituce, jako je Rada evropského společenství a Evropská unie. Tyto nadnárodní instituce stanovují minimální požadavky, které musí být přijaty všemi členskými státy. Rada evropského společenství vznikla po druhé světové válce a byla to první nadnárodní instituce, která navrhovala opatření a zajištění welfare zvířat. Výbor odborníku na ochranu zvířat připravil konvenci na ochranu zvířat během přepravy silniční, letecké, námořní a železniční. To vedlo k úmluvě ʼʼO ochraně zvířat během mezinárodní přepravyʼʼ. Tato konvence vedla k úmluvě o minimálních požadavcích pro nakládku a vykládku zvířat a jejich transport (Veissier a kol., 2008). Při přepravě zvířat je nutné respektovat jejich etologické požadavky.
3.2 Etologie Etologie je věda zabývající se chováním živočichů. Vznik etologie se datuje od 19. a 20. století, ale spisy které se zabývaly chování živočichů se datují už od 5. století př.n.l. Za zakladatele etologie jsou považování Konrad Lorenz, Erich von Holst, Karl von Frisch a Nikolas Tinbergen. Ústředním úkolem etologie je vyložit chování jako přizpůsobovací schopnost zdravého organismu v jeho přirozených podmínkách pomocí biologických metod. Chování zvířat se sleduje a zapisuje do etogramů. V etogramu jsou zaznamenány všechny projevy chování zvířat. Takový etogram slouží pro vyhodnocení chování pozorovaného zvířete. Využívá se i telemetrie a analýza chování pomocí počítačově vyhodnocovaných videozáznamů (Veselovský, 2005).
15
3.3 Fyziologie Termín fyziologie se poprvé začal používat v 16. století. O rozvoj fyziologie se zasloužil francouzský profesor Claude Bernard v 19. století. Mezi významné české fyziology patřil Jiří Procházka a Jan Evangelista Purkyně v 18. století. V České republice dochází k rozvoji fyziologie až po druhé světové válce a to díky rozvoji vysoký škol. Fyziologie je věda zabývající se průběhem, příčinami a podstatou životních procesů v organismu. Studuje a vysvětluje příčiny a průběh funkcí živého a zdravého organismu. Fyziologie využívá rozsáhlých metodických aspektů, jako jsou: biologické, fyzikální, chemické a matematicko-statistické. Ekologická fyziologie se zabývá životními procesy s přihlédnutím k životnímu prostředí. Životní prostření může být zatíženo biologickými, fyzikálními a chemickými faktory (Jelínek, 2003).
3.4 Welfare
Zabývá se zachováním základních podmínek života a zdraví zvířat a jejich ochranou před negativními činiteli, které mohou ohrožovat jejich zdraví, působit jim bolest, utrpení a psychickou újmu. Ochrana zvířat proti týrání je v podmínkách ČR upravena příslušným zákonem a dalšími právními předpisy v aktuálním znění. (http://www.zootechnika.cz/clanky/zaklady-chovatelstvi/obecnazootechnika/welfare/welfare-obecne-.html) Welfare zvířat se dá přeložit jako životní pohoda zvířat nebo také jako kvalita života zvířat. Aktivní působení ve smyslu welfare zvířat začalo v šedesátých letech zejména ve Velké Británii až na úrovni parlamentu a vlády. V roce 1965 tzv. Brambellova komise shrnula poprvé základní požadavky kvality života zvířat do pěti zásad známých jako pět svobod:
Svoboda od hladu a žízně
Svoboda od nepohodlí 16
Svoboda od bolesti, zranění a onemocnění
Svoboda od strachu a stresu
Svoboda projevit přirozené chování
(Pond a kol., 2011) Docílit životní pohodu zvířat lze také chápat tak, že zvířatům zajistíme jejich přirozené prostředí, ve kterém je budeme chovat. Je nutné se objektivně seznámit s biologickými vlastnostmi, chováním a potřebami na základě soudobých etologických poznatků zvířat. Snahu o přirozené prostředí ovšem ovlivňují i podmínky dané legislativou, producentem a konzumentem. Zásady welfare platí pro všechna zvířata chovaná člověkem. Pohoda zvířat je jedním ze stavebních pilířů ekologického zemědělství. Podle Puttena (1981) ,,Životní pohoda zvířat je stav naplnění všech materiálních a nemateriálních podmínek, které jsou předpokladem zdraví organismu, kdy je zvíře v souladu se svým životním prostředím." (Šarapatka a kol., 2005). Welfare je individuální stav zvířete. Jde o pokusy vyrovnat se s prostředím a zahrnuje rozsah snadných i obtížných zvládání situací (Broom, 2006).
3.5 Přeprava zvířat Přeprava zvířat je nezbytnou součástí chovu zvířat. Značné množství všech hospodářských zvířat je přepravováno v určité fázi svého života, někdy do míst, kde je lepší dostupnost krmiv, někdy k novému majiteli nebo na jiné místo ustájení, a někdy na porážku. Manipulace, nakládka, přeprava a vykládka zvířat může mít velmi podstatný vliv na welfare jedince a na jeho stav (Broom, 2005). Zvířata se musí přepravovat šetrně, aby u nich nedošlo k silné únavě nebo k onemocnění. Přepravovat se mohou pouze zvířata způsobilá k přepravě. Musí být klinicky zdráva, bez zjevných příznaků onemocnění a v dobré fyzické kondici. Výjimku tvoří zvířata, která jsou přepravována za účelem léčby (Kuběnová, 2007). Příčiny únavy a onemocnění jsou různé. Jde především o náhlou změnu životních podmínek, která záleží v nezvyklém prostředí 17
pohybujícího se vozidla, změny v krmení a napájení, teploty, omezení odpočinku zvířat a mnohé další. Důsledkem toho je celková svalová a nervová únava Hájek a Rezler (1955). Od 5. ledna 2007 došlo ke změně právních předpisů na úseku ochrany zvířat při přepravě. Tím nabylo účinnosti Nařízení Rady (ES) č. 1/2005 o ochraně zvířat během přepravy a souvisejících činnostech, které znamená zejména pro přepravce skotu, koní, ovcí, koz a prasat např. nové schvalovací řízení pro schválení vozidel a výměnu současných dokumentů, pro které je stanoven jednotný vzor evropského osvědčení pro vozidla, řidiče průvodce zásilek zvířat atd. Další úprava byla provedena novelou zákona č.246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání zákonem 312/2008 Sb. (úplné znění uvedeného zákona v je v zákoně 409/2008 Sb,.) a vyhláškou č.4/2009Sb. o ochraně zvířat při přepravě (http://www.svscr.cz/index.php?art=169).
3.5.1 Druhy dopravy 3.5.1.1 Silniční a železniční doprava
Podle Hanouska (2001) patří silniční doprava k nejvyužívanějším. Silniční doprava má ze všech druhů dopravy nejhustější dopravní síť. Silniční vozidla mohou zajišťovat dopravu door to door, neboli od dveří ke dveřím. Dochází zde i k úsporám času. K pozitivním vlivům dále patří rychlost, spolehlivost a přizpůsobivost. Nakládka a vykládka zvířat není nijak omezena. Stejně tak uvádí i Kuběnová (2007). Železniční doprava patří k nepříliš využívaným možnostem transportu zvířat. Tento druh přepravy má svá negativa, ale i pozitiva. V ČR je železniční sít hustě a rovnoměrně rozložena. Mezi pozitivní vlivy patří šetrnost k životnímu prostředí a jeví se i jako ekonomicky výhodná. Mezi negativní vlivy patří možnosti nakládky a vykládky, které budou omezeny. Ve většině případů bude nutné kombinovat tento typ dopravy i s jinými typy dopravy (Hanousek, 2001).
18
Obr. 1 Síť dálnic a rychlostních silnic v ČR (Hanousek, 2001)
Obr. 2 Železniční koridory v ČR (http://www.zemepis.com/koridory.php)
19
3.5.1.2 Letecká a vodní doprava
Letecká doprava patří statisticky k nejbezpečnějším. K pozitivním vlivům patří její rychlost, využívá se na dlouhé vzdálenosti. Mezi negativní vlivy patří ekonomika dopravy. V ČR se nachází 7 mezinárodních letišť. Letecká doprava zvířat je v ČR využívána v mezinárodní rovině (Hanousek, 2001). Vodní doprava v ČR je ovlivněna několika okolnostmi. Mezi hlavní patří počasí a stav hladiny vody. Dále je vodní doprava ekonomicky značně nákladná a v ČR se nevyužívá (Hanousek, 2001). Podle Ministerstva dopravy (2013) by bylo možné v budoucnosti vytvořit koridor Dunaj-Odra-Labe, který by spojil trojici řek. Celá trasa by měřila 370 km a větší částí by se měla nacházet právě v České republice. Česká republika by se tak stala významnou křižovatkou mezi Severním, Baltským a Černým mořem. Tento projekt je ovšem pouze úvahách.
Obr. 3 Vodní cesty v ČR (Hanousek, 2001)
20
3.5.2
Způsobilost zvířat k přepravě
Chovatel muže zvířata přepravovat nebo je předat k přepravě dopravci pouze tehdy, jsou-li pro plánovanou cestu způsobilá. Poraněná zvířata a zvířata s fyziologickými potížemi nebo patologickými stavy se nepovažují za způsobilá k přepravě, zejména pokud
se bez bolesti nebo pomoci nemohou sama pohybovat
mají velké otevřené rány nebo výhřezy
jde o březí zvířata, u nichž již uplynulo 90 % či více očekávané doby březosti, nebo jde o samice, které porodily v předcházejícím týdnu
jde o novorozená zvířata, která ještě nemají úplně zahojený pupek
jde o selata mladší 3 týdnu, jehňata mladší 1 týdne a telata mladší 10 dnu, ledaže jsou přepravována na vzdálenost menší než 100 km
savce, kteří dosud nebyli odstaveni od matky nebo kteří dosud nepřivykli samostatnému přijímání potravy a tekutin, pokud nejsou přepravováni společně s matkou; to neplatí u volné žijících zvířat v případě, kdy muže dojít k ohrožení mláděte matkou
jde o jelenovité v období, kdy se jim obnovuje paroží
Ustanovení neplatí pro přepravu zvířat:
k ošetření veterinárním lékařem a zpět, nebo je-li přeprava jinak nutná k zamezení dalších bolestí, utrpení nebo škod
na pokyn veterinárního lékaře k diagnostickým účelům
(Zákon č.246/1992 Sb., § 8d)
21
3.5.3
Postupy při přepravě
3.5.3.1 Nakládka a vykládka Více pozornosti je potřeba věnovat při vykládce než při nakládce. Po transportu jsou zvířata unavená, zraněná nebo nemocná. U vykládky dochází k větším ztrátám (Broom, 2006). Náležitou pozornost je třeba věnovat potřebám některých kategorií zvířat, jako jsou volně žijící zvířata, aby před plánovanou cestou přivykla na způsob dopravy. Pokud nakládka nebo vykládka trvá déle než čtyři hodiny, vyjma drůbež:
musí být k dispozici vhodné zařízení k pobytu zvířat, jejich krmení a napájení mimo dopravní prostředek, aniž by byla přivázána;
musí na tyto činnosti dohlížet schválený veterinární lékař a musí být přijata zvláštní opatření, aby se zajistily dobré životní podmínky zvířat během těchto činností. (Zákon č.246/1992 Sb., § 8f)
Obr. 4 nakládka ovcí (http://www.hsa.org.uk/Transport.htm)
22
3.5.3.2 Zařízení a postupy Zařízení k nakládce a vykládce, včetně podlahy, musí být navrženo, konstruováno, udržováno a provozováno tak, aby bylo čisté a dezinfikované a aby se předešlo zranění a utrpení a minimalizovalo podráždění a stres během přepravy zvířat a zajistila se jejich bezpečnost. Povrchy nesmí být zejména kluzké a musí být zajištěna boční ochrana, aby zvířata nemohla uniknout. Rampy nesmějí být pro prasata, telata a koně strmější než úhel 20°, tj. 36,4 % k horizontální rovině, a pro ovce a skot vyjma telata než úhel 26° 34', tj. 50 % k horizontální rovině. Pokud je sklon strmější než 10°, tj.17,6 % k horizontální rovině, musí být rampy vybaveny systémem, např. příčnými latěmi, který umožní, aby zvířata mohla bez rizika nebo potíží vyjít nahoru či sejít dolů. Zdvižné plošiny a horní podlaží musí mít bezpečnostní hrazení, aby zvířata během nakládky a vykládky nemohla vypadnout nebo uniknout. Zboží, které má být přepravováno ve stejném dopravním prostředku společně se zvířaty, musí být umístěno tak, aby nemohlo zvířatům přivodit zranění, utrpení nebo stres. Během nakládky a vykládky je nutno zajistit náležité osvětlení. Pokud jsou kontejnery se zvířaty umístěny v dopravním prostředku na sebe, musí být přijata nezbytná opatření, aby se předešlo tomu, že na zvířata umístěná dole padá moč nebo výkaly, nebo v případě drůbeže, králíků a kožešinových zvířat byly tato moč a výkaly omezeny na minimum. Musí být zajištěna stabilita kontejnerů a nesmí být omezeno větrání (Zákon č.246/1992 Sb., § 8f).
3.5.3.3 Manipulace
Metody používané při manipulaci, nakládání a vykládání mohou mít velký vliv na dobré životní podmínky zvířat. Vzhledem k tomuto zatížení bylo prokázáno, že tyto postupy jsou s největší pravděpodobností příčinou špatných životních podmínek přepravovaných zvířat. Postupy, které budou použity, musí být pečlivě plánovány. Velká zvířata mohou být přesunována z místa na místo pomocí zkušených průvodců přepravy zvířat. Ti se pohybují tak, aby využili výhod při manipulaci se zvířaty. Zvířata se budou pohybovat vpřed, když handler vstoupí do zóny v bodu rovnováhy. Manipulace se zvířaty bez použití tyčí nebo elektrický poháněčů má za následek lepší pohodu a snižuje riziko špatné kvality jatečně upraveného těla. Dobrá znalost chování 23
zvířat a vhodné zařízení jsou důležité pro dobré welfare při manipulaci a nakládání. Pokud dojde k onemocnění nebo zranění zvířat během transportu, tak v místě určení by měla existovat vhodná zařízení a vybavení pro humánní manipulaci se zvířaty (Broom, 2006). Podle zákona č.246/1992 Sb., § 8f je zakázáno:
zvířata bít nebo kopat
používat tlak na zvlášť citlivé části těla tak, aby tím byla způsobená zbytečná bolest nebo utrpení
zavěšovat zvířata pomocí mechanických prostředků
zvedat nebo tahat zvířata za hlavu, uši, rohy, končetiny, ocas nebo srst, nebo s nimi zacházet tak, aby jim tím byla působena zbytečná bolest nebo utrpení
používat poháněče nebo pomůcky se špičatými konci
úmyslně zdržovat zvířata, která jsou poháněna nebo vedena prostorem, ve kterém se manipuluje se zvířaty
Pokud je to možné, je třeba se vyhnout používání elektrických obušků. Tyto se v každém případě smějí používat jen u dospělého skotu a prasat v případě, když odmítají pohyb, a to jen tehdy, když zvířata mají dostatečný prostor k průchodu. Výboje nesmějí trvat déle než jednu vteřinu, musí být vhodným způsobem časově rozloženy a smějí být aplikovány jen na svaly zadních končetin. Výboje se nesmějí používat opakovaně, pokud zvíře nereaguje. Trhy nebo sběrná střediska musí zajistit zařízení k přivázání zvířat, je-li to nutné. Zvířata, která nejsou na přivázání zvyklá, musí být nepřivázaná. Zvířata musí mít přístup k vodě, nesmějí být přivázána za rohy, parohy, kroužky v nose ani za nohy svázané k sobě. Telata nesmějí mít náhubek. Domácí koňovití starší osmi měsíců musí mít během přepravy ohlávku, vyjma nezkrocených koní. Pokud musí být zvířata přivázána, musí mít provazy, řetězy nebo jiné použité prostředky upevnění:
dostatečně pevné, aby se za normálních přepravních podmínek nemohly přetrhnout
24
takové, aby v případě potřeby umožnily zvířatům, aby si lehla, nakrmila se a napojila se
takové, aby se zabránilo jakémukoli riziku uškrcení nebo poranění a aby bylo možno zvířata rychle uvolnit
3.5.4 Dopravní prostředky 3.5.4.1 Ustanovení pro všechny dopravní prostředky Dopravní prostředky, kontejnery a jejich vybavení musí být navrženy, konstruovány, udržovány a provozovány tak, aby:
se předešlo zranění a utrpení a zajistila bezpečnost zvířat
zvířata byla chráněna před nepříznivým počasím, vysokými teplotami a nepříznivými změnami klimatických podmínek
byly čisté a dezinfikované
zvířata neměla možnost z nich uniknout nebo vypadnout a mohla snášet stres související s pohybem vozidla
bylo zajištěno, že lze udržet kvalitu a množství vzduchu odpovídající přepravovanému druhu zvířat
byl umožněn přístup ke zvířatům za účelem jejich kontroly a péče o ně
podlaha nebyla kluzká
podlaha minimalizovala prosakování moči a výkalů
bylo zajištěno vhodné osvětlovací zařízení umožňující kontrolu a péči o zvířata během přepravy
Uvnitř oddělení pro zvířata musí být dostatek prostoru a na všech podlažích musí být zajištěno dostatečné proudění vzduchu nad zvířaty, když stojí v přirozeném postoji, aniž by byl omezen jejich přirozený pohyb. Pro volně žijící zvířata a pro druhy jiné než domácí koňovití a domácí skot, ovce, kozy a prasata musí být zvířata případně doprovázena těmito doklady:
25
oznámením uvádějícím, že se jedná o zvířata volně žijící, plachá nebo nebezpečná.
písemnými pokyny o krmení, napájení a jakékoli vyžadované zvláštní péči.
Přepážky musí být dostatečné pevné, aby unesly hmotnost zvířat. Vybavení musí být konstruováno pro rychlou a snadnou manipulaci. Selata o hmotnosti méně než 10 kg, jehňata o hmotnosti méně než 20 kg, telata mladší šesti měsíců a hříbata mladší čtyř měsíců, musí být opatřena vhodnou podestýlkou nebo rovnocenným materiálem, který zaručí pohodlí se zřetelem na druh, počet přepravovaných zvířat, délku trvání cesty a počasí. Tento materiál musí zajistit přiměřené nasávání moči a výkalů (Zákon č.246/1992 Sb., § 8e). Aniž jsou dotčeny předpisy Společenství nebo vnitrostátní předpisy o bezpečnosti osádky a cestujících, pokud má přeprava na plavidle, v letadle nebo železničním vagónu trvat déle než tři hodiny, musí mít průvodce nebo osoba na palubě, která má potřebné znalosti k provedení humánního a účinného poražení, k dispozici nástroj vhodný k poražení daného druhu zvířat (Úřední věstník EU,2005).
26
Obr. 5 Kamion určen k přepravě hospodářských zvířat (http://fotogaleria87.picturepush.com/album/26739/p-Livestocktransport.html#column2::/album/26739/detail/958843)
3.5.4.2 Požadavky na velikost prostor Ustanovení § 4 vyhlášky č. 4/2009 Sb., ,,O ochraně zvířat při přepravě´´, stanovuje požadavky na velikost prostor pro přepravu jednotlivých druhů hospodářských zvířat. Požadavky zakotveny ve vyhlášce pro jednotlivé druhy hospodářských zvířat jsou následující:
27
Tab. 1 Požadavky na velikost prostor pro koně, osli a jejich křížence Kategorie zvířat
Minimální podlahová
Minimální rozměry stání
plocha na jedno zvíře [m2]
na jedno zvíře [m]
1,75
0,7 x 2,5
1,20
0,6 x 2,0
2,40
1,2 x 2,0
1,00
0,6 x 1,8
1,40
1,0 x 1,4
Dospělí koně Mladí
cesta do
koně
48 hod.
(6 až 24 měsíců)
cesta nad 48 hod.
Poníci (výška do 144 cm) Hříbata do 6 měsíců
Tab. 2 Požadavky na velikost prostor pro skot Kategorie zvířat
Přibližná hmotnost
Minimální podlahová plocha na
zvířat [kg]
jedno zvíře [m2]
Malá telata
50
0,30 až 0,40
Středně velká telata
110
0,40 až 0,70
Těžká telata
200
0,70 až 0,95
Středně velký dospělý skot
325
0,95 až 1,30
Těžký dospělý skot
550
1,30 až 1,60
nad 700
nad 1,60
do 55
0,40 až 0,50
nad 55
nad 0,50
Velmi těžký dospělý skot Vysoko březí kozy
28
Tab. 3 Požadavky na velikost prostor pro ovce a kozy Kategorie zvířat
Ostříhané ovce
Neostříhané ovce
Vysoko březí ovce
Kozy
Vysoko březí kozy
Hmotnost
Minimální podlahová plocha na jedno
zvířat [km]
zvíře [m2]
do 55
0,20 až 0,30
nad 55
nad 0,30
do 55
0,30 až 0,40
nad 55
nad 0,40
do 55
0,40 až 0,50
nad 55
nad 0,50
do 35
0,20 až 0,30
35 až 55
0,30 až 0,40
nad 55
0,40 až 0,75
do 55
0,40 až 0,50
nad 55
nad 0,50
Tab. 4 Požadavky na velikost prostor pro drůbež Plocha [cm2]
Kategorie Jednodenní kuřata
21 až 25 na 1 kuře
do 1,6 kg
180 až 200 na 1kg
Drůbež vyjma 1,6 až 3 kg
160 na 1 kg
jednodenní 3 až 5 kg
115 na 1 kg
nad 5 kg
105 na 1 kg
29
3.5.4.3 Označení vozidel přepravujících živá zvířata Podle nařízení Rady (ES) č. 1/2005 je stanoveným způsobem označení vozidla přepravujícího zvířata nápis TRANSPORT ZVÍŘAT, případně do zahraničí LIVE ANIMALS TRANSPORT (velikost písma ani barva není stanovena). Tento nápis lze ještě doplnit doporučeným označením - symbolem. Jestliže dopravce tento doporučený symbol použije, měl by být minimálně ve velikosti A4 umístěn na přední i na zadní části vozidla. Symbol se použije, jen pokud vozidlo právě přepravuje zvířata; při jízdě bez
zvířat
je
vozidlo neoznačené
(http://eagri.cz/public/web/mze/ochrana-
zvirat/preprava-zvirat/prehled-potrebnych-materialu/).
Obr. 6 Symbol k označení vozidla přepravující zvířata (http://eagri.cz/public/web/mze/ochrana-zvirat/preprava-zvirat/prehled-potrebnychmaterialu/)
30
3.5.5 Odborná způsobilost pro řidiče a průvodce při přepravě zvířat
Chování lidí, kteří přicházejí do styku se zvířaty během přepravy je nesmírně důležité. Školení také napomáhá motivovat pracovníky a zlepšuje úroveň vědomostí při práci. To jim zejména napomůže při manipulaci, svozu, nakládce a vykládce. Důležité je zajištění welfare a bezpečnosti jak pro zvířata, tak i pro personál. Welfare a bezpečnost by měla jít ruku v ruce Seng a Laporte (2005). Dobrý dopravce přizpůsobí dopravní podmínky a práci se zvířaty kategoriím zvířat, se kterými pracuje dle zákonů (Fisher a kol., 2008). Kursy k získání způsobilosti pro řidiče a průvodce jsou nařízeny podle čl. 17 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 1/2005 o ochraně zvířat během přepravy a souvisejících činností mohou pořádat pouze odborně způsobilá pracoviště. Obsahem odborného kurzu jsou právní předpisy o ochraně zvířat a zajištění jejich pohody během přepravy, příčiny a projevy stresu zvířat, rozpoznání zdravého zvířete, způsoby usmrcení zvířat, zásady šetrného nakládání se zvířaty, technika a používání pomůcek při manipulaci se zvířaty, zásady
čištění
a
desinfekce
dopravních
prostředků
(http://www.vfu.cz/studium/icvi/kvalifikacni-a-odborne-kurzy/preprava-zvirat.html).
3.6 Vlivy působící na welfare přepravovaných zvířat 3.6.1 Pozemní doprava Pozemní doprava se stala nejpopulárnější volbou a to nejen proto, že je to mnohem přístupnější, ale také proto, že má tendenci umožnit větší míru kontroly. Vliv dopravy může mít tři typy dopadů na welfare přepravovaných zvířat. Za prvé je to manipulace a nakládka zvířat, nové prostředí. To může vyvolat psychický stres u zvířat. Za druhé snížení příjmu krmiva a vody. Zde je potřeba udržet vybalancovanou rovnováhu během přepravy, toto může způsobit problémy fyziologické rovnováhy. Posledním vlivem jsou fyzikální podmínky vozidla, cesta může způsobovat riziko porušení fyziologické
31
rovnováhy zvířat (Fisher a kol., 2008). Během přepravy dochází důsledkem stresu ke snižování hmotnosti zvířat v závislosti na době trvání přepravy (Steinhauser, 1995).
3.6.2
Teplota během přepravy
Na cestovní podmínky může mít vliv příliš chladné anebo příliš horké počasí. V chladných podmínkách zvířata začnou mobilizovat rezervy energie v těle, aby udržela tělesnou teplotu. V horkých podmínkách může docházet k dehydrataci. Velice nepříznivě působí teplé a dusné počasí u prasat. Vykrmená prasata mají sklon k přehřátí, které podporuje silná vrstva podkožního tuku. Nejvhodnější venkovní teplota pro přepravu zvířat je 5 °- 18 °C, při teplotě nad 23 °C se přeprava zvířat nedoporučuje. V letním období se přeprava uskutečňuje v brzkých ranních anebo večerních hodinách (Kuběnová, 2007). Dopravní prostředky musí být vybaveny systémem kontroly teploty a musí mít poplašný systém, který upozorní na odchylky teploty. Proudění vzduchu musí být rovnoměrné s minimální kapacitou 60 m3/h/KN (Knowles a kol., 1999). Rozdíly mezi plemeny v reakci na vysoké teploty byly zjištěny u drůbeže, podobně reagují i některý plemena prasat (Stolz a kol., 2000).
3.6.3
Délka přepravy
Zvířata se začnou adaptovat během 1-3 hodin přepravy, počáteční stres se začne snižovat v průběhu přepravy. Ve studiích na Novém Zélandu byly přepravovány šest měsíců březí dojnice po dobu devíti hodin, netrávily žádný čas v leže a již dvě hodiny po příjezdu se klidně pásly (Fisher a kol., 1999, cit. podle Fisher a kol., 2008). Únava je pravděpodobně vyšší u transportů na delší vzdálenosti, i když každé zvíře může reagovat jinak. Skot přepravovaný po dobu 31 hodin v lůžkových vozech měl tendenci po 24 hodinách začít ulehat (Knowles a kol., 1999, cit. podle Fisher a kol., 2008). Únava bude způsobovat větší problém u těžších zvířat (Fisher a kol., 2008). Za nejcitlivější na přepravní zátěž jsou považována telata. Za optimální vzdálenost u přepravy telat se považuje maximálně 80 km. Doporučená vzdálenost je 50 km. Při
32
přepravě na jatka se telata přepravují na co nejkratší vzdálenost a poražení se provádí bezprostředně po příjezdu, tzv. z nohy (Steinhauser, 1995).
3.6.4 Vliv zdravotního stavu
Zdraví je důležitou součástí welfare, zatímco cítit bolest, strach a různé formy potěšení vyvolávají mechanismy obrany organismu. Během transportu mohou zvířata onemocnět nebo být zraněna. Takováto zvířata jsou včasně detekována a jsou přijata náležitá opatření. Pokud jsou kontroly prováděny s dostatečnou frekvencí, je možné efektivně předcházet zraněním a onemocněním. Problémy s kontrolou přepravovaných zvířat mohou nastat u přepravníku s několika poschodími (Broom, 2006). Během přepravy zvířat dochází ke ztrátám, jsou to ztráty kvantitativní (úhyn, hmotnost přepravovaný zvířat) a ztráty kvalitativní (zhoršená kvalita masa). Přepravní nemoc je vyvolána fyzickou únavou, psychickou zátěží, otřásáním vozidla, vlivem působení tepla a zvýšení relativní vlhkosti vzduchu, nedostatečným větráním prostoru, žízněním. Příznaky přepravní nemoci jsou následující: neklid, zvýšená dráždivost, nejistá až kolísavá chůze, polehávání, omezená schopnost vstání, překrvení sliznic, nepravidelná srdeční činnost (Steinhauser, 1995). Přepravovaná zvířata se mohou nakazit patogeny, které mohou být z prostředí nebo od ostatních zvířat. Takováto infekce může mít značný vliv na welfare zvířat. Například u mladých zvířat při kontaktu se zvířaty, která byla ustájena v jiných budovách anebo jiných farmách je vysoká pravděpodobnost onemocnění dýchacího a trávicího traktu. Ovšem tato onemocnění se mohou projevit i bez kontaktu s ostatními zvířaty důsledkem přepravy (Evropská komise, 2002). Při poranění kůže může dojít k infekci a ke znehodnocení kůže. Z poranění jsou nejběžnější zhmožděniny tkání a zlomeniny kostí. K těmto poraněním může dojít i při nakládce. K nejzávažnějšímu, poraněním které znehodnocuje kvalitu masa, patří tzv. rozčísnutí pánve, protože způsobuje znehodnocení partií kýty. Pokud dojde k poranění měkkých tkání nebo i k zlomeninám, dochází k zánětům okostice nebo kloubů. Tato vada masa se projeví až při zpracování masa a dojde ke kažení masa od kosti (Steinhauser, 1995). Například u jehňat bylo na JUT 33
zjištěno zhmoždění tkání nejčastěji na zádech a žebrech. Zlomeniny nebyly zjištěny (Miranda‐de la Lama, 2012). Zvíře, které onemocní nebo se zraní v průběhu transportu, musí být vhodným způsobem ošetřeno nebo humánně utraceno. Nutné případy je vhodné konzultovat s veterinárním lékařem (Broom, 2006).
Obr. 7 Poranění končetiny během přepravy (http://www.fao.org/docrep/003/X6909E/x6909e04.htm)
3.6.5 Vliv na kvalitu masa Kvalitě masa věnujeme zvýšenou pozornost. Mezi hlavní důvody pro nákup ekologicky produkovaného masa jsou zdravotní aspekty a nadprůměrná chuť. Je zde používán termín jakost masa. Tento pojem zahrnuje vlastnosti, které mohou být přímo měřené vědeckými metodami. Vliv transportu zde hraje významnou roli (Stolz a kol., 34
2000). U jehňat, může mít před porážkou stres významný a velice škodlivý dopad na kvalitu masa. Pokud dojde před porážkou k aktivaci stresový reakcí, důvodem manipulace a transportu dojde ke zvýšení hladiny glukokortikoidu (kortizol) v důsledku aktivace hypotalamu-hypofýzy-nadledvin. Následkem toho se kvalita masa snižuje (Miranda‐de la Lama, 2012). Jakostní ukazatele byly měřeny i u jatečných prasat dvou hybridních kombinací. Jedna kombinace byla (BUxL) x D a druhá hybridní kombinace byla (BUxL) x Pn. Náležitosti transportu a porážky byly srovnatelné, jatečně upravená těla (JUT) byla o stejné hmotnosti s odchylkou +/- 9,6 kg. Byly zjištěny průkazné rozdíly mezi oběma sledovanými hybridními kombinacemi prasat. U prasat hybridní kombinace (BUxL) x Pn byly hodnoty glukózy a pH průkazně vyšší než u druhé hybridní kombinace (Jůzl a kol., 2009).
Obr. 8 Graf znázorňující hodnotu pH u normální svaloviny, svaloviny DFD a PSE (http://qpc.adm.slu.se/Driving_to_stunning/page_10.htm)
3.6.5.1 PSE maso Takto postižená svalovina se projevuje následkem neadekvátního transportu a vysokých teplot, zejména v letním období. Zkratka PSE je převzatá z anglického originálu a znamená pale, soft, exudative = bledé, měkké, vodnaté. Tato odchylka masa u prasat značně ovlivňuje zpeněžování masa. V důsledku stresu dochází k biochemickým pochodům a k uvolnění výrazného množství glykolýzy post-mortem (Kuběnová, 2007). Ve svalovině dojde k denaturaci bílkovin a v interfilamentárním 35
prostoru vznikne negativní elektrostatický odpor, dochází ke snížení vazebné kapacity vody. Voda se přesune do sarkoplazmatických tekutých složek z intracelulárního prostoru. Tato vada se projevuje více ve svalech s větším podílem bílých svalových vláken s vysokou glykolytickou aktivitou. Dojde k rychlé přeměně glykogenu na kyselinu mléčnou. Zvyšuje se tak hodnota pH. Předejít poruchám PSE je možné přísnou selekcí prasat a dodržením všech náležitostí během přepravy (Steinhauser, 1995).
Obr. 9 vlevo normální svalovina a vpravo svalovina postižená (http://www.pig333.com/nutrition/magnesium-in-pig-nutrition_580/)
3.6.5.2 DFD maso Tato vada mase se projevuje zejména u hovězího dobytka individuálně ustájeného během výkrmu. Tato zkratka je stejně jako PSE převzatá z anglického originálu, dark, firm, dry = tmavé, tuhé, suché maso. Příčiny této poruchy jsou v úplném fyzickém vyčerpání během předporážkového ustájení. Genetické predispozice jsou zde minimální. Na rozdíl od PSE masa je DFD maso charakteristické vysokým pH a nízkou hladinou kyseliny mléčné, zvýšená je vaznost vody. Takto postižené maso je vhodné do tepelně opracovaných masných výrobků (Kuběnová, 2007).
36
Obr. 10 vlevo normální svalovina a vpravo svalovina postižená DFD(http://www.fao.org/docrep/003/X6909E/x6909e04.htm)
3.6.5.3 Akutní nekróza zádových svalů
K tomuto postižení svalů dochází po silném působení stresorů po dobu delší jak 2-5 hodin. Dojde zde k pasivní buněčné smrti. Po vyčerpání zásob glukózy dochází k acidóze a selhání sodíkodraselné pumpy. Sodík je zadržen ve svalových vláknech a zároveň dochází k vázání vody. Svalová vlákna začínají otékat a dochází k tzv. hydroskopické degeneraci. Zásobení kyslíkem a krví je narušeno a dochází k odumření buněk. Zvířata jsou cyanotická, mají zvýšenou teplotu a tachykardii. Zvířata mají zakřivenou záď, otok zádových svalů a ve většině případů se u zvířat objeví tzv. psí posed. Tato nemoc se také označuje jako banánová nemoc. Zvíře většinou uhyne na edém
plic
či
kardiogenní
šok
(http://www.soubory.vfu.cz/fvl/klinika_chorob_prasat/PSS-stresovy-syndrom.doc).
Obr. 11 Makroskopický a mikroskopický obrázek akutní nekrózy (http://www.soubory.vfu.cz/fvl/klinika_chorob_prasat/PSS-stresovy-syndrom.doc)
37
3.7 Doporučené systémy k přepravě zvířat z ekologických chovů na jatka Zvířata určená k porážce musí být podle schváleného ekologického nařízení poražena na schválených a kontrolovaných jatkách. Oproti současným zkušenostem se zavíráním a centralizací jatek, ekologicky chovaná zvířata musí být dopravována delší dobu na větší vzdálenosti (ale nesmí přesahovat více jak 8 hodin), někteří toto obchází a nechají zvířata porážet na neschválených jatkách. V mnoha případech to není ekologické ani vhodné pro zvířata. Podle Hammarberga (2001) je nejvhodnější, aby zvířata chovaná v ekologickém zemědělství byla poražena na nejbližších jatkách. Nejlepší by bylo porážet zvířata přímo na farmách nebo na schválených malých farmách s porážkou. Toto je možné v rámci evropských regulací. Takovéto rozhodnutí by zkrátilo přepravní dobu a možná také zlepšilo ekonomiku pro malé farmy s porážkou. Dalším způsobem jak zlepšit tuto situaci je přijmout shodnou veterinární prohlídku zvířat, jako je tomu u vysoké zvěře. Nicméně orgány EU nemusí tuto možnost vzít v úvahu. Evropské zemědělství bylo znepokojeno podmínkami přepravy zvířat. V prvé řadě bylo hlavním cílem snížení úmrtnosti, poranění měkkých tkání a výskytu nekvalitního masa. V některých evropských zemích, jako je například Anglie, se veřejnost začala zajímat o welfare zvířat během přepravy. Důsledkem tohoto bylo přijetí několika právních předpisů Evropskou komisí. Stres má vliv na neuroendogenní systém a na vyplavení stresových hormonů, které mají přímý vliv na kvalitu masa (Neindre a kol., 2001). Je žádoucí, aby si průmysl byl vědom toho, že je to také ekonomická stránka a dobré podmínky během přepravy by měly být považovány za faktor kvality,tejně jako je tomu u krmení, napájení a zdraví. Například některé řetězce jako je McDonald nebo KFC požadují kvalitní podmínky a dobrý zdravotní stav během přepravy. Toto by mohla být cesta jak zlepšit podmínky během přepravy a bylo by to významným pokrokem v živočišné výrobě, pokud by takto začaly jedna i ostatní řetězce a výrobci masných výrobků Seng a Laporte (2005).
38
4 ZÁVĚR Chov zvířat v ekologickém zemědělství je velice sledovaným odvětvím a to nejen ze strany nadřazených orgánů jako je Ministerstvo zemědělství a Evropská unie, ale i ze strany laické veřejnosti. Každoročně se zvyšuje počet ekologicky hospodařících zemědělců. Ekologické zemědělství podléhá přísným regulím stejně jako přeprava zvířat. Přeprava zvířat patří k velice kontrolovaným odvětvím v ekologickém chovu zvířat. Negativní vlivy během přepravy zatěžují organismus zvířat. Může docházet k zraněním, dehydrataci a stres může vyvolat i smrt přepravovaných zvířat. U jatečných zvířat se zejména sledují dopady na kvalitu jatečně upraveného těla. Vlivem stresu dojde k vadám masa a snížení ceny masa nebo dokonce označením jako nepoživatelné. Špatná organizace dopravy potom negativně ovlivňuje rentabilitu ekologicky hospodařícího podniku.
39
5 POUŽITÁ LITERATURA
Broom D.M., 2005: The effects of land transport on animal welfare. Rev. sci. tech. Off. int. Epiz., 2005, 24 (2), 683-691. Doležal O., Bílek M., Dolejš J., 2004: Zásady welfare a nové standardy EU v chovu skotu. VÚŽV, Praha – Uhříněves, 72 s. European commission health & consumer protection directorate-general, 2002: The welfare of animals during transport (details for horses, pigs, sheep and cattle). Report of the Scientific Committee on Animal Health and Animal Welfare, 130 s. Fisher A., Colditz I. & Ferguson C.L.D., 2008: The impact of land transport on animal welfare. Animals in transit: The journey a head. 2008, 1-7. Franck D., 1996: Etologie, Karolinum, Praha, 323 s. Fraser D., 2009: Animal behaviour, animal welfare and the scientific study of affect. Applied Animal Behaviour Science 118, 108–117. Hájek Z., Rezler J., 1955: Přejímání a přeprava jatečných zvířat. Státní zemědělské nakladatelství, Praha, 134 s. Hammarberg K.E., 2001: Animal Welfare in Relation to Standards in Organic Farming. Acta vet. scand. 2001, Suppl. 95, 17-25. Hanousek F., 2001: Základy dopravy a přepravy. Střední odborná škola veterinární a zemědělská, České Budějovice, 102 s. Jelínek P., Koudelka K. a kol., 2003: Fyziologie Hospodářských zvířat. MZLU Brno, 414 s. Jůzl M., Kučera B., Ingr I., 2009 : Vybrané jakostní ukazatele masa a obsah glukózy v krvi u dvou hybridů jatečných prasat v závislosti na vzdálenosti od jatečného provozu. Aktuální poznatky v chovu a šlechtění prasat, 75, 36. Kuběnová H., 2007: Hygiena a technologie potravin I. Díl, Maso a masné výrobky. Vyšší odborná škola ekonomická a zdravotnická a Střední škola, Boskovice, 109 s. Knowles T.G., Warriss, P.D., Brown, S.N. & Edwards, J.E., 1999: Effects on cattle of transportation by road for up to 31 hours. Veterinary Record , 1999, 145: 575-582.
40
Lawrence A. B. & Appleby M.C., 1996: Welfare of extensively fanned animals: principles and practice. Applied Animal Behaviour Science 49 (I 996) 1-8. Manteca X. & Ruiz de le Torre J.L., 1996: Transport of extensively farmed animals. Applied Animal Behaviour Science 49 (1996) 89-94. Miranda‐de la Lama G.S., Salazar-Sotelo M.I., Pérez-Linares C., Figueroa-Saavedra F., Villarroel M., Sañudo C., Maria G.A., 2012: Effects of two transport systems on lamb welfare and meat quality. Meat Science 92 (2012) 554-561. Neindre P., Terlouw L., Boivin X., Boissy A. & Lensink A., 2001: Behavioral research and its application to livestock transport and policy: A European perspective. Journal of animal science (2001), 79:159-165. Pond W.G., Fuller W.B., Bernard E. R., 2012: Animal welfare in animal agriculture: Husbandry, steward ship ang sustainability in animal production, CRC PRESS USA, 313s. Seng P.M. & Laporte R. , 2005: Animal welfare: the role and perspectives of the meat and livestock sector. Revue Scientifique et Technique-Office, (2005),24(2), 613-623. Steinhauser L. a kol., 1995: Hygiena a technologie masa. Učební texty VFU Brno, 220 s. Stolze, M., Piorr, A., Häring A.M. & Dabbert S., 2000: Environmental impacts of organic farming in Europe. Universität Hohenheim, Stuttgart-Hohenheim, 143 s. Šapatka B., Urban J. a kol., 2005: Ekologické zemědělství: učebnice pro školy v praxi. II. Díl. PRO-BIO, Šumperk, 334 s. Urban J., Šapatka B. a kol., 2003: Ekologické zemědělství: učebnice pro školy v praxi. I. Díl, MŽP Praha, 280 s. Úřední věstník Evropské unie, 2005: NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 1/2005 o ochraně zvířat během přepravy a souvisejících činností a o změně směrnic 64/432/EHS a 93/119/ES a nařízení (ES) č. 1255/97, ze dne 22. prosince 2004. Veissier I. , Butterworth A. ,Bock B. , Roe E. , 2008: European approaches to ensure good animal welfare. Applied Animal Behaviour Science 113 (2008) 279–297. Veselovský Z., 2005: Etologie, Biologie chování zvířat, Academia, Praha, 407 s. Vyhláška č. 4/2009 Sb., O ochraně zvířat při přepravě
41
Zákon č.246/1992 Sb. České národní rady na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů.
5.1 Internetové zdroje
Driving Pigs to Stunning: Consequences of bad pre-slaughter handling. [cit. 2013-0407]. Dostupné na:
Euro train hobby, 2013: Animal transport car. [cit. 2013-04-07]. Dostupné na: FAO Corporate Document Repository, 2013: Effects of stress and injury on meat and by-product quality. [cit. 2013-04-07]. Dostupné na: Geogarafický portál Zemepis.com, 2012: Železniční koridory. [cit. 2013-04-07]. Dostupné na: Picturepush, 2013: Livestock transport. [cit. 2013-04-07]. Dostupné
na:
Pig 333, 2013: Magnesium in Pig Nutrition. [cit. 2013-04-07]. Dostupné na: Portál eAGRI, 2011: Přeprava zvířat, Materiály potřebné pro dopravce přepravující zvířata. [cit. 2013-02-15]. Dostupné na: Portál Evropská komise, 2013: Zemědělství a rozvoj venkova [cit. 2012-11-11]. Dostupné na: Veterinární a farmaceutická univerzita Brno, 2013: Odborný kurz pro získání osvědčení o způsobilosti pro řidiče a průvodce silničních vozidel přepravující zvířata [cit. 201302-15]. Dostupné na: Veterinární a farmaceutická univerzita Brno, 2013: Klinika chorob prasat, PPS – stresový syndrom. [cit. 2013-02-10]. Dostupné na:
42
5.2 Seznam obrázků
Obr. 1 Síť dálnic a rychlostních silnic v ČR (Hanousek, 2001) Obr. 2 Železniční koridory v ČR (http://www.zemepis.com/koridory.php) Obr. 3 Vodní cesty v ČR (Hanousek, 2001) Obr. 4 Nakládka ovcí (http://www.hsa.org.uk/Transport.htm) Obr. 5 Kamion určen k přepravě hospodářských (http://fotogaleria87.picturepush.com/album/26739/p-Livestocktransport.html#column2::/album/26739/detail/958843)
zvířat
Obr. 6 Symbol k označení vozidla přepravující zvířata (http://eagri.cz/public/web/mze/ochrana-zvirat/preprava-zvirat/prehled-potrebnychmaterialu/) Obr. 7 Poranění končetiny (http://www.fao.org/docrep/003/X6909E/x6909e04.htm)
během
přepravy
Obr. 8 Graf znázorňující hodnotu pH u normální svaloviny, svaloviny DFD a PSE (http://qpc.adm.slu.se/Driving_to_stunning/page_10.htm) Obr. 9 Vlevo normální svalovina a vpravo svalovina PSE(http://www.pig333.com/nutrition/magnesium-in-pig-nutrition_580/)
postižená
Obr. 10 Vlevo normální svalovina a vpravo DFD(http://www.fao.org/docrep/003/X6909E/x6909e04.htm)
postižená
svalovina
Obr. 11 Makroskopický a mikroskopický obrázek akutní nekrózy (http://www.soubory.vfu.cz/fvl/klinika_chorob_prasat/PSS-stresovy-syndrom.doc)
43
