Mendelova univerzita v Brn Lesnická a d eva ská fakulta Ústav základního zpracování d eva
Nízkoenergetická d evostavba
BůKůLÁ SKÁ PRÁCE Samostatná p íloha: projektová dokumentace
2016
Jan Behančín
Prohlašuji, že jsem práci: Nízkoenergetická d evostavba vypracoval samostatn a veškeré použité prameny a informace uvádím v seznamu použité literatury. Souhlasím, aby moje práce byla zve ejn na v souladu s § 47b zákona č. 111/1řřŘ Sb.,o vysokých školách ve zn ní pozd jších p edpis a v souladu s platnou Směrnicí o zveřejňování vysokoškolských závěrečných prací. Jsem si v dom, že se na moji práci vztahuje zákon č. 121/2000 Sb., autorský zákon, a že Mendelova univerzita v Brn má právo na uzav ení licenční smlouvy a užití této práce jako školního díla podle § 60 odst. 1 autorského zákona. Dále se zavazuji, že p ed sepsáním licenční smlouvy o využití díla jinou osobou Ěsubjektemě si vyžádám písemné stanovisko univerzity, že p edm tná licenční smlouva není v rozporu s oprávn nými zájmy univerzity, a zavazuji se uhradit p ípadný p ísp vek na úhradu náklad spojených se vznikem díla, a to až do jejich skutečné výše. V Brn dne:………………………..
…………………………………… podpis
Pod kování Rád bych pod koval vedoucí bakalá ské práce doc. Dr. Ing. Zdeňce Haví ové za ochotu a čas, který strávila se mnou nad bakalá skou práci. Dále také mojí rodin , která mi byla p i psaní bakalá ské práce oporou.
Abstrakt Jméno studenta: Jan Behančín Název práce: D evostavba v nízkoenergetickém standardu Bakalá ská práce se zabývá návrhem d evostavby v nízkoenergetickém standardu. Objekt je konstrukčn navrhnut tak, aby ho bylo možné kdykoliv rozší it. Zpracovány budou dv varianty rozší ení, p dorysn nebo dostav ním podkroví. Objekt je postaven na pozemku, který se nachází v obci Červené Pečky. Bakalá ská práce je rozd lená na dv části, textovou část a výkresovou dokumentaci. V textové části jsou popsány druhy systém d evostaveb, difúzn otev ený a uzav ený systém, konstrukční ešení objektu, posouzení konstrukcí z hlediska tepelné ochrany a vytáp ní. Výkresová dokumentace obsahuje základy, p dorysy, krovy, ezy, pohledy a výpis skladby konstrukcí. Klíčové slova: nízkoenergetická d evostavba, p dorys, podkroví, difúzn otev ený systém, difúzn uzav ený systém
Abstract Author: Jan Behančín Title of the thesis: Low energy wooden building The bachelor's thesis concerns the design of a wooden structure in a low-energy standard. The object is constructed in a manner which allows further expansions at any point. Two variations are processed, a ground plan and a completion of the attic. The object is built on a lot in the village of Červené Pečky. The thesis is divided into two parts – a text part and a design documentation. In the text part are described various types of wooden structural systems, along with a diffusely open or closed system, building design solutions, structural assessment in term of thermal protection and heating. The design documentation includes groundwork, ground plans, the roof, various views of the structure and a layer construction plan. Keywords : low-energy wooden structure, ground plan, attic, diffusely open system, diffusely closed system
Obsah 1
ÚVOD ............................................................................................................................................... 1
2
CÍL PRÁCE......................................................................................................................................... 2
3
METODIKA ....................................................................................................................................... 3
4
LITERÁRNÍ PŘEHLED......................................................................................................................... 4 4.1
Ko strukč í systé y dře ě ý h sta e .................................................................................. 4
4.1.1
Srubové stavby ................................................................................................................ 4
4.1.2
Hrázdě é sta y .............................................................................................................. 5
4.1.3
Balloon-Frame a Platform-Frame .................................................................................... 7
4.1.4
Rámové stavby ................................................................................................................ 8
4.1.5
Skeletové stavby ............................................................................................................ 10
4.1.6
Stavby z
4.2
asi ího dře a .............................................................................................. 11
Difúz ě ote ře á a uza ře á ko struk e .............................................................................. 12
5
KONSTRUKČNÍ ŘEŠENÍ OBJEKTU ................................................................................................... 15
6
KONSTRUKČNÍ ŘEŠENÍ VARIANTY BUNGALOV .............................................................................. 21
7
KONSTRUKČNÍ ŘEŠENÍ VARIANTY PODKROVÍ ............................................................................... 28
8
VYTÁPĚNÍ OBJEKTU ....................................................................................................................... 34
9
DETAILY.......................................................................................................................................... 36
10
DISKUZE ..................................................................................................................................... 38
11
ZÁVĚR ........................................................................................................................................ 40
12
SUMMARY ................................................................................................................................. 41
13
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY.................................................................................................. 42
14
SEZNAM OBRÁZKŮ .................................................................................................................... 43
15
SEZNAM TABULEK ..................................................................................................................... 44
16
SEZNAM PŘÍLOH ........................................................................................................................ 44
1 ÚVOD Pokud bychom posuzovali stavební materiály z hlediska mechanických, tepeln technických, estetických vlastností a dopadu na životní prost ední, vyšlo by nám bezkonkurenčn d evo. Vlastnosti, kterými d evo oplývá, jsou nízká tepelná akumulace, schopnost p ijímat nadm rnou vlhkost z prost edí, schopnost uvolňovat vlhkost ven do suchého prost edí, schopnost pohlcovat škodlivé látky z interiéru, schopnost udržovat p íjemné vnit ní klima i v letním období a rychlé zvýšení vnit ního povrchu st n p i vytáp ní. D evo se používalo ve stavebnictví od nepam ti. Díky dobré opracovatelnosti a možnosti tvarovatelnosti d eva m žeme najít d ev né konstrukce prakticky u všech historických staveb. ůž do pr myslové revoluce bylo d evo využíváno jako hlavní stavební materiál. Po pr myslové revoluci p išly na trh nové stavební prvky, vyráb né z jiných materiál , než je d evo. Na n jakou dobu se tak d evo p estalo v Evrop využívat ke stavebním účel m. V současnosti se lidstvo znovu vrací ke d evostavbám. Lidé dávají p ednost p írodním materiál m. Dalo by se íct, že se vracíme zpátky k p írod . Vezmeme- li si nap íklad t eba takový nosný sloupek, tak na v tšinu lidí zap sobí lépe sloupek ze d eva než z betonu. Dnešní doba nás nutí začít šet it na energiích. To ale není jediný d vod, je pot eba se zamýšlet více nad materiály z obnovitelných zdroj a t chto zdroj si více vážit a využívat je. Dnešní stavby na bázi d eva nabízejí nízkou spot ebu energie pro vytáp ní, vynikající tepeln izolační vlastnosti, nízkou celkovou energetickou bilanci, včetn výroby a p epravy stavebních dílc . D evo jako stavební materiál má zápornou bilanci emisí. P i r stu stromu se totiž pohltí a reguluje více škodlivin, než po zabudování d evo vyprodukuje. Prefabrikované stavby na bázi d eva se vyznačují navíc rychlou výstavbou. Zatímco v České Republice tvo í d evostavby jen 1 % postavených staveb, v N mecku je to 7 %, v Rakousku, Švýcarsku, Finsku a Dánsku je to p es 60 %. Každým rokem se ale zájem o d evostavby zv tšuje.
1
2 CÍL PRÁCE Cílem práce je navrhnout d evostavbu v nízkoenergetickém standardu s možností jejího rozší ení. Objekt bude navržen tak, aby v budoucnu bylo možné rozší ení užitné plochy dom . Navrženy budou dv
varianty rozší ení, jednak rozší ení bungalovu
p dorysn nebo dostavbou podkroví. U obou variant bude popsáno dispoziční ešení a možné konstrukční ešení. Dispoziční ešení bude v souladu s platnými hygienickými p edpisy a souvisejícími normami. Navržené konstrukce budou posouzeny z hlediska tepelné ochrany tak, aby splňovaly nízkoenergetický standard. Pro navrženou variantu ešení bude vypracována podrobn výkresová dokumentace a technická zpráva.
2
3 METODIKA Bakalá ská práce bude rozd lena na dv
části, textovou a výkresovou. Ve
výkresové dokumentaci bude návrh a dispoziční ešení objektu s ohledem na možnost plánovaného rozší ení užitné plochy domu kdykoliv v pr b hu jeho užívání. Návrh bude proveden v souladu s normou ČSN 73 4301 – Obytné budovy a objekt bude situován vzhledem ke sv tovým stranám tak, aby co nejvíce využíval sluneční zisky. Výkresová dokumentace bude provedena dle platných norem a zásad platných pro výkresy ve stavebnictví. V textové části práce budou popsány druhy systém d evostaveb a konstrukční ešení objektu. Podrobn budou popsány návrhy svislých a vodorovných konstrukcí a materiály do nich použité. Součástí textové části je i technická zpráva. Dále budou svislé a vodorovné konstrukce posouzeny z hlediska spln ní požadavk na tepelnou ochranu budov v souladu s požadavky normy ČSN 73 0540 – Tepelná ochrana budov.
3
4 LITERÁRNÍ P EHLED 4.1 Konstrukční systémy d ev ných staveb 4.1.1 Srubové stavby Srubové stavby mají velkou tradici. V minulosti tento typ konstrukce výrazn ovlivnil vývoj evropské architektury d ev ných staveb. V oblastech Ruska a Skandinávie srubové stavby určují obraz tradičního prost edí. V t chto oblastech se nestav ly pouze srubové obytné domy, ale také paláce, v že a kostely ze d eva. Jako obytné domy m ly srubové stavby velké využití ve st edoevropských horách a to p edevším v ůlpách. Dnes se m žeme stále setkat se srubovými stavbami v horských oblastech ve Švýcarsku, N mecku a Rakousku. Díky v domosti generace tesa , která byla p edávaná mladé generaci, se staví dále nové srubové stavby, které musí být p izp sobeny novým standard m bydlení. Srubové stavby si zachovaly osobitost a jsou v nich zachovány charakteristické regionální znaky, jako je vysoká emeslná dovednost a um lecké rohové spoje. Je pot eba zmínit i fakt, že se nehodí stav t srubové stavby v místech, kde tyto stavby nezdomácn ly. P esto se však m žeme setkat i s takovou možností návrhu. Tyto návrhy mnohdy nedodržují konstrukční zásady, které jsou založeny na dlouhodobých zkušenostech. Srubové stavby vždy pat ily do horského prost edí a proto je pot eba odborník , kte í dokážou stavbu správn postavit (Kolb 2008). Srubová konstrukce Zdivo se skládá z vodorovných ukládaných trám , které se d lí na nehran né Ěkuláčeě, polohran né Ěpolokuláčeě nebo hran né ezivo (hranoly). Trámy se spojují v ložné spá e na tupo s vý ezem V, na pero a drážku, vloženým pérem, ozubeným spojem a spojovacími prost edky. Rohové spoje jsou buď vytvá eny p eplátováním srubu se záhlavím, které p esahuje 100 až 200 mm nebo nárožním rovným plátkem s kolíkem nebo prostorovým rybinovým spojem a zámkovým spojem. Podobn se spojuje i obvodové zdivo s vnit ním zdivem. U systému s rohovým spojem trámy doléhají na sebe nebo se mezi nimi nechává mezera. Tloušťky st n srubu se pohybují mezi 150 až 300 mm ĚŠtefko et al. 2009)
4
Obr. 1.: Vývoj srubových staveb (Kolb 2008) 4.1.2 Hrázd né stavby Charakteristický znak u ady hrázd ných staveb je viditelná nosná d ev ná kostra, kde jsou jednotlivá volná pole vypln na nejčast ji cihlovým zdivem ĚŠtefko et al. 2009). Tento konstrukční systém je rozší en ve východní a st ední Evrop , ůnglii, severním N mecku, Dánsku a Nizozemsku. V severských zemích je konstrukce vytvo ena pravideln a tvo í v tšinou pom rn hustou síť obdélník a čtverc . Ve Francii se setkáme s podobn
vytvo enou konstrukční strukturou, ve které je p edevším
zd razn na konstrukční logika. Dekorační elementy podtrhují celou strukturu. V jižním N mecku a p ilehlých částech Švýcarska se vyvinula bohat utvo ená architektura tohoto systému. Nejvíce se vyvinuly hrázd né stavby v regionech, kde byl nedostatek d eva, které je pot eba nap íklad pro výstavbu srubových staveb (Kolb 2008). Hrázd né stavby s nosnou viditelnou konstrukci se v současné dob
už
nepoužívají. Tato viditelná část byla nahrazena novými materiály na bázi d eva. Jiná je také výrobní metoda s konstrukčn zajímavými alternativami, jako jsou t eba čepy, zapušt ní a lepší spojovací prost edky. V dnešní dob se hrázd né stavby staví pro použití v zem d lství nebo pro jednopodlažní až nejvýše dvoupodlažní účelové stavby. Provádí se ze smrkového a jedlového d eva (Kolb 2008). Konstrukční části Vodorovný práh slouží jako ohraničení hrázd né st ny sm rem dol
a jako
spojovací část mezi základem a st novou konstrukcí. Práh je podep ený v celé délce 5
nebo krátkých vzdálenostech. Pevnost prah se požaduje pouze na tlak kolmo k vláknu, proto se nepoužívají vysoké hranoly, ale d ev né prvky uložené na širší ploše pr ezu a na vn jší stran . Sloupky a stojky m žeme rozd lit na rohové, vázané, dve ní, okenní a mezilehlé. Rohové sloupky se nachází v rozích stavby. Vazné sloupky a sloupky najdeme v bod k ížení hrázd né st ny. Jsou umíst ny pro p enos zatížení st ešní konstrukce. Rozd lení sloupk v p dorysu vychází z p dorysu, jak je uspo ádán. B žná vzdálenost sloupk je 800 a 1200 mm. Namáhány jsou na vzp r a ohyb, proto je pot eba brát v úvahu oslabení pr ezu otvoru pro čepy. Vzp ry zajišťují v konstrukci pot ebnou tuhost v rovin
st ny. P enášejí
vodorovné síly prost ednictvím horních rám a prah do podpor. Vzp ry, které p sobí proti sob , jsou vždy v páru. P íčky p enášejí obklad st ny nebo jeho nosnou konstrukci. P i správném uspo ádání a provedení obklad st ny lze ušet it d ev né prvky p íček, protože tyto neplní žádnou nosnou ani statickou funkci. Pouze u vysokých hrázd ných konstrukcí brání vybočení vzp r a sloupk v rovin st ny. Nutné jsou p ekladové a parapetní p íčky sloužící pro doraz oken, dve í a p ilehlých obklad st n (Kolb 2008).
Obr. 2: Hrázd ná konstrukce Ěhttp://www.dumabyt.czě
6
4.1.3 Balloon-Frame a Platform-Frame Konstrukce se d lí na dva základní typy. V polovin 1ř. století byly rukod lné techniky výroby d evostaveb vytlačeny strojními výrobními prost edky. Koncem 1ř. století tomu napomohla také jednodušší možnost p epravy, která vedla k dostupnosti nových nepoužitých materiál . V architektu e a stavební technice se tyto účinky projevily tím, že v Evrop
vyšly d evostavby z módy. Naproti tomu v mladých
Spojených státech amerických začaly vznikat stavby s požadavkem na rychlou výstavbu. Díky tomu okolo roku 1850 vznikly nové konstrukce pod označením BallonFrame. Konstrukce se skládá z d ev ného žebrového stavebního systému, sestaveného ze sloupk , které jsou rozestav ny v malých vzdálenostech. Sloupky jsou vyztuženy prvky nebo deskami na bázi d eva, které jsou p itlučeny h ebíky. V Severní Americe se prosadily dva konstrukční systémy d evostaveb ĚKolb 2008): Balloon-Frame Konstrukcí procházejí st nové sloupky pr b žn p es dv a více podlaží. Spodní a horní uzav ení tvo í prahy a vaznice. Stropní nosníky jsou uloženy na stojaté fošn , která je zapušt na do zá ez st nových sloupk (Kolb 2008).
Obr. 3: Ballon-Frame konstrukce (deepenergyretrofit.wordpress.com) Platform-Frame Konstrukční systém je v Severní ůmerice dodnes b žný pro jedno a dvoupodlažní domy. Systém umožňuje standardizaci, prefabrikaci a používání normalizovaných konstrukčních prvk . Stav ní je flexibilní vzhledem ke konstrukci i architektonickému ešení (Kolb 2008). 7
Obr. 4: Platform-Frame konstrukce (eu.lib.kmutt.ac.th) V dnešní dob
se sloupkové stavby amerického vzoru vyvinuly v r zné
konstrukční systémy, jako je nap íklad rámový systém d evostaveb. U sloupkových staveb nosná část konstrukce získává stabilitu pomocí venkovního bedn ní z desek z masivního d eva nebo desek na bázi d eva. Spoje jsou provedeny buď kontaktními spoji namáhanými na tlak, h ebíky, p eplátováním anebo také čepovým spojem (Kolb 2008). 4.1.4 Rámové stavby P edch dce rámových konstrukcí je systém Ballon-Frame a Platform-Frame Ěpopsána viz výšeě, který se vyvinul v USů, Kanad a skandinávských zemích. Podle odhad se tímto systémem staví až ř0 % voln stojících obytných objekt . Rámové stavby se za poslední dv desetiletí staly b žné a m žeme o nich hovo it jako o dob e zavedeném systému. Ve st ední Evrop
jsou rámové d evostavby odlišné oproti
p vodním z Ameriky. Vlastnosti tohoto systému jsou p izp sobeny našim podmínkám. M žeme očekávat, že se tento systém bude dále prosazovat. Jeho velké výhody jsou v jednoduchosti zkonstruování a také hospodárnost. Vn jší vzhled neodpovídá d evostavbám, na které jsme ve st ední Evrop zvyklí (Kolb 2008). Konstrukce se skládá ze sloupkové nosné kostry z eziva a z vn jšího oplášt ní tvo eného z desek na bázi d eva, které stabilizuje nosnou kostru (Kottjé 2008). Sloupky p enáší svislá zatížení ze st echy a podlaží. Plášť p enáší vodorovná zatížení, které vznikají účinkem v tru a výztužných sil. V dnešní dob se preferuje prefabrikace p ímo ve výrob . Podle využití objektu se navrhují r zné skladby st n, strop a st echy, které se vyrábí jako dílce. Pro 8
p epravu a montáž dílc
jsou využívány výkonné zdvihací a p epravní prost edky.
Pomocí t chto za ízení je možné vyráb t dílce v tší než d íve. Konstrukční části pro jednopodlažní a dvoupodlažní objekty vyhovují u obvodového nosného zdiva d ev ným prvk m s pr ezem 60/120 mm (Kolb 2008). Sloupky mají rozestoupení mezi s sebou nejčast ji 625 mm. Prostor mezi sloupky je vypln n tepelnou izolací (Kottjé 2008). Dnes je ale požadována v tší tloušťka izolace, proto je pot eba zv tšit pr ez ze 120 mm na 160, 180, 200 a více, nebo je možnost ponechat 120 mm a použít druhou izolační vrstvu jako nezávislou na nosnou konstrukci. Díky druhé izolační vrstv eliminujeme také tepelné mosty, proto se tato možnost up ednostňuje více. Pokud se jedná o objekt o více podlažích, je nutnost rozší it pr ez (Kolb 2008). Zateplení konstrukce V dnešní dob se kladou čím dál více požadavky na tepeln technické parametry konstrukcí. Volí se tedy vyšší pr ezy 160 až 220 mm v kombinaci s druhou vn jší vrstvou tepelné izolace. Pokud se volí tloušťka st ny 120 mm, je pot eba použít v tší tloušťku vn jší izolace. Nejčast ji se pro vn jší izolační vrstvu používají izolace d evovláknité, celulózové a minerální. Pro zlepšení součinitele prostupu tepla U je možné také izolovat laťový rošt, ale v praxi se tato varianta používá minimáln (Kolb 2008). Skladba st ny Skladba konstrukce závisí nejen na tepeln technických požadavcích, ale také na konstrukci vnit ního plášt . Nejčast ji se setkáme se skladbou s kombinací druhé izolační vrstvy. M žeme se, ale také setkat s variantou konstrukce z t ívrstvé izolační vrstvy v r zných kombinacích. Chceme-li zlepšit hodnotu U, m žeme rovn ž laťový rošt a instalační rovinu zaizolovat. Tím dosáhneme lepší nepr vzdušnosti t sn ní a vrstvy s difúzním odporem. P i takovém provedení je pot eba dbát na to, aby nedocházelo uvnit konstrukce ke kondenzaci. Je pot eba posoudit konstrukci na stavebn fyzikální posouzení. Pokud použijeme variantu, kde ze strany místnosti jsou nepr vzdušné vrstvy a vrstvy s difúzním odporem a není zde použitá dodatečná tepelná izolace, potom není pot eba stavebn fyzikální posouzení. V praxi se typ skladby s laťovým roštem používá minimáln . Setkáváme se čast ji s venkovní izolaci. Tato
9
možnost je stavebn fyzikáln jednodušší a snadn ji dosáhneme požadované hodnoty U (Kolb 2008). Míra sednutí Podle počtu a rozm r vodorovn zabudovaných d ev ných prvk se určí míra sednutí. Sednutí je zp sobeno sesycháním a bobtnáním d eva. Proto je pot eba zabudovávat d ev né prvky do konstrukce s vlhkostí d eva okolo 12 %. Pozornost je t eba v novat konstrukcím, které mají velký podíl vodorovn zabudovaných d ev ných prvk . Tloušťka d ev ných prvk Ěpráh, vaznice a nosníky) se pohybuje v rozmezí 240 až 500 mm na poschodí (Kolb 2008). 4.1.5 Skeletové stavby Díky velké poptávce po d ev ných konstrukcích o více podlažích a vysoce objemových stavbách, získává zrovna tento systém d ležitost. Často se u této konstrukce setkáváme s kombinací oceli nebo železobetonu a tento systém je ideální pro jednopodlažní až dvoupodlažní budovy. K oblíbenosti skeletových systém p isp ly také nové prutové materiály na bázi d eva a jejich technika spojování. Skeletový stavební systém je jeden z nejstarších systém . V minulosti se jednoduše kladly d ev né kmeny vodorovn na sebe a u srub se poté zahrabávaly do zem jako svislé sloupy. Do vidlice v tví pak p išlo vkládání st ešních p íčných d ev. Mezery mezi sloupy se vyplňovaly pletivem z v tví s povrchovou úpravou z hlíny. Z t chto konstrukcí se časem vyvinuly hrázd né stavby, které se stav ly celá staletí po ad region v Evrop . Dnešní skeletové stavby mohou nabídnout primární konstrukce vykazující velké rozm ry rastru a je možné do nich vkládat libovolnou vnit ní a vn jší st nu. Nabízejí také architektonickou mnohostrannost a čistotu konstrukce. Dovolují nám také v tší rozp tí st n s menším počtem použitých vnit ních sloupk . V praxi to zanechává p i návrhu relativní volnost pro ešení p dorysu. Proto se skeletové stavby hodí pro správní, pr myslové a provozní budovy (Kolb 2008). Konstrukční část Hlavní nosná část je tvo ena z lamelového lepeného d eva a její úkol je p enášet zatížení z vedlejší nosné konstrukce do základ . Vedlejší nosnou konstrukci tvo í nosné prvky nebo prefabrikované stavební dílce. Vodorovné vyztužení je tvo eno buď zav trovacími pásy, diagonálami z ploché oceli nebo deskami na bázi d eva. Svislé 10
vyztužení je tvo eno buď ocelovými k íži Ěplochá nebo kruhová ocelě, diagonálami z rostlého d eva, deskami na bázi d eva Ěplné tabuleě nebo masivními vestavbami jako jsou schodišt , v trací šachty a požární st ny. Rastrový rozm r Skeletové stavby se projektují ve vodorovném a také svislém rastru. Zvolí se základní modul, který určuje uspo ádání nosné konstrukce s p dorysným a výškovým rastrem. Rozm r závisí na zásadách p dorysu, účelu stavby a konstrukčních zásadách. Pokud máme v tší p dorysný rastr, vznikají nám sice v tší náklady na d evo, ale celkové náklady na d ev ný skelet klesají. Nejpoužívan jší rozm ry rastru pro d ev né skeletové stavby jsou 1250/1250 mm, 2500/2500 mm, 5000/5000 mm, 6250/6250 mm, 7500/7500 mm atd. Rozm ry se určují z modulu 625 mm kv li b žným materiál m používající se pro plášť (Kolb 2008). Druhy skeletových staveb Jsou odlišeny vzhledem vytvo ených sloupk , nosník a spojovacích prost edk . Správný typ se určí podle architektonického ešení, p dorysného rastru a zatížení, která budou p sobit na konstrukci. M žeme je rozlišit na: 1.
Sloup a dvojitý nosník
2.
Dvojitý sloup a nosník
3.
Sloup a na n m uložený nosník
4.
Sloup a p ilehlý nosník
5.
Vidlicový sloup 4.1.6 Stavby z masivního d eva V posledních letech se díky výrob velkoplošných dílc zavedly nové systémy,
které vytvá ejí mnohostranné dílce využitelné pro st ny, stropy a st echy. Konstrukční prvky se skládají v tšinou z masivního d eva Ělepeného, p íčn lepeného, spojovaného hmoždíky nebo h ebíkyě. Nosný systém se skládá z nosného jádra, které je vytvo eno z masivního d eva nebo desek na bázi d eva. Nejčast ji se používá smrkové nebo jedlové d evo. Jako alternativa za masivní d evo se využívají materiály na bázi d eva (tiskové desky, OSB atd.). B hem výroby se st nové desky s otvory pro okna a dve e spojují tak, aby byly p ipraveny na montáž. Stropy je možné vyráb t stejným zp sobem, nebo se kombinují s jinými konstrukcemi (Kolb 2008). Konstrukční části 11
Nosná část konstrukce je tvo ena z masivního d eva. Elektroinstalaci je možné vytvo it frézovaným vybráním nebo pomocí instalační roviny s laťovým roštem. U venkovní st ny je pot eba jako u každého d ev ného systému sladit difúzní odpor vnit ních vrstev s odporem vn jších vrstev. Masivní prvky odebírají vlhkost z interiéru, vážou ji a vydávají ji. S ohledem na nepr vzdušnost konstrukce nemusíme používat vrstvy z plastických materiál , ale m žeme je nahradit plošným, kompaktním vnit ním obložením st n, deskou na bázi d eva anebo také samostatnou nepr zvučnou vrstvou (Kolb 2008). Sesychání a bobtnání K ížové slepené desky nebo desky spojené kolíky mají výhodu p íčného uspo ádání eziva, kde se p edpokládá nízké sesychání a bobtnání. Ostatním deskám z jednotlivých vrstev rostlého d eva je pot eba v novat v tší pozornost, pokud nejsou uspo ádány k ížov . P i bobtnání a sesychání je pot eba vytvo it dilatační spáry ve stycích dílc . Vlhkost d ev ných konstrukčních prvk p i zabudování do stavby musí odpovídat pozd ji ustálené rovnovážné vlhkosti. U obytných staveb se vlhkost u konstrukcích pohybuje okolo 12 %, u strop z vrstveného eziva se volí vlhkost vyšší a to až 1Ř % ĚKolb 200Řě.
4.2 Difúzn otev ená a uzav ená konstrukce Lidé, kte í se rozhodují mezi zd nou stavbou nebo d evostavbou a zvolí d evostavbu, si musí uv domit, že tímto jejich rozhodnutí nekončí. Další otázkou z stává konstrukční systém d evostavby, jestli difúzn
otev enou nebo difúzn
uzav enou konstrukci (Soukupová 2011). 4.2.1 Difúzn otev ená konstrukce Posledních 10-15 let se rozmohl tento typ konstrukce u d evostaveb. D vodem jsou nové technologie, zejména konstrukčn izolační materiály jako jsou minerální izolace a izolace na bázi d eva. Difúzn otev ená konstrukce funguje na principu prostupnosti plyn . V praxi to znamená, že v konstrukci není použitá parot snící zábrana, která znemožňuje proces difúze. Parot snící zábrana se používá do konstrukcí obvodových plášť
a plášt
podkroví. Plyny se prostorem ší í dv ma zp soby a to buď konvekcí, pomocí objemového toku, který je pohán n rozdílem tlak , nebo kondukcí, pomocí difúze, kde 12
hnací síla je rozdíl hmotových nebo molárních podíl . Nejčast jší prostupující plyny ve stavebnictví jsou sm si suchého vzduchu a vodní páry. Difúzn otev ená konstrukce zjednodušen propouští určité látkové množství vodních par ven z objektu, tedy p enáší vlhkost na molekulární úrovni z vlhčího prost edí do suššího prost edí a z teplejšího do chladn jšího (Soukupová 2011). Množství páry propušt né do konstrukce je regulováno pomocí parobrzdy. Hodnota ekvivalentní difúzní tloušťky parobrzdy Sd se pohybuje okolo 5 m. Zásadním pravidlem pro skladbu difúzn otev ené konstrukce je pot eba vrstev, které umožní pr chod vodní páry. Čím blíže je pára k exteriéru, tím je to lépe. Jednoduše ečeno pá e, kterou p es parobrzdu pustíme, už nic nebrání, aby se bezpečn dostala do exteriéru ĚR žička 2014).
Obr. 5: Ukázka skladby difúzn otev ené konstrukce Ěwww.levne-domy.com) Výhody Množství vlhkosti, které proudí p es konstrukci, nevyhovuje plísním, houbám a mikroorganism m. Vnit ní kvalita ovzduší u difúzn otev ené konstrukce je kvalitn jší než u difúzn
uzav ené konstrukce. Dále difúzn
otev ené konstrukce mají lepší
akumulační schopnosti, zvukovo-izolační vlastnosti a díky difúzn otev enému systému dokáže konstrukce sama regulovat vlhkost ve vnit ním klimatu. To znamená, že p i zvýšené vlhkosti v interiéru dokáže určitou vlhkost absorbovat a naopak p i poklesu vlhkosti se z konstrukcí st n začne uvolňovat vlhkost do interiéru (Soukupová 2011). Nevýhody Nejv tším problémem u tohoto systému je, že je to velmi nový systém a mnohé firmy a projektanti mají málo zkušeností s difúzn otev enou konstrukcí. Mohou tedy 13
tak vzniknout konstrukce se špatnými materiály. Další nevýhodou je také vyšší finanční náročnost oproti klasickým konstrukčním systém m (Soukupová 2011). 4.2.2 Difúzn uzav ená konstrukce D evostavby jsou nejčast ji tvo eny systémem rámové konstrukce, která má mezi sloupky minerální izolaci a z vn jší strany bývá p idána druhá vrstva izolace. Pokud se podíváme na hledisko stavební fyziky konstrukce, pot ebujeme ješt omezení prostupu vodních par z interiéru sm rem do konstrukce. Pokud by se tak neučinilo, v konstrukci by vlhkost v rosném bod zkondenzovala na kapalinu a hromadila by se v konstrukci. Díky zvyšující se vlhkosti by hrozilo napadení konstrukce d evokaznými houbami nebo hmyzem. Pokud by se tak stalo, m že nastat narušení statiky konstrukce, zhorší se kvalita vnit ního prost edí a vlhkost sníží i izolační schopnosti st ny. Proto jsou st ny z interiéru opat eny parozábranou, která zamezuje pr niku vodních par do konstrukce. Nejčast ji bývá umíst na mezi rámovou konstrukcí a deskou na bázi d eva ĚOSB, sádrovlaknitá deska), nejblíže k vnit nímu líci konstrukce (Soukupová 2012). Hodnota ekvivalentní difúzní tloušťky parozábrany Sd se pohybuje v rozmezí 40 – 200 m, ale na trhu se setkáme i s materiály s hodnotou 1500 m ĚR žička 2014).
Obr. 6: Ukázka skladby difúzn uzav ené konstrukce (www.levne-domy.com) Výhody Velké zkušenosti firem a projektant s tímto systémem, a protože je levn jší než varianta difúzn otev ené konstrukce, tak i její cena (Soukupová 2012). Nevýhody
14
Vysoké požadavky na výrobu a montáž na staveništi, vnit ní klima má pom rn nízkou vzdušnou vlhkost a závislost difúzn
uzav eného systému na parozábran
(Soukupová 2012).
5 KONSTRUKČNÍ EŠENÍ OBJEKTU 5.1 Lokalita umíst ní Pozemek se nachází v obci Červené Pečky, která se nachází 6 km jižn od Kolína. Obec má 1804 obyvatel a její katastrální území má rozlohu 1617 ha. Nachází se zde pošta, škola a zdravotnické za ízení. V roce 2011 zde bylo zaregistrováno 746 adres. Obcí prochází železniční trať Kolín – Ledečko. V blízkém okolí se nachází Lom u Červených Peček s poz statky k ídového mo e Ěwww.cervenepecky.czě.
Obr. 7: Mapa obce Červené pečky (www.google.cz) Historie První zmínka o Pečkách je z roku 1333 a je udávána jako statek, který pat il bratr m Zdislava z Peček a Václava z Bohuňovic. Po jejich smrti p echází statek do vlastnictví vladyk
z Bohouňovic. Bohouňovice jsou situované asi 3 km západn
sm rem od Červených Peček. Do d jin se zaznamenává v regionu událost b hem husitských válek za druhé k ížové výpravy (1421 – 1422ě a to b žn uvád ná bitva u Kutné Hory, která ve skutečnosti prob hla 6, ledna u Nebovid. 15
Roku 1754 se panství ujímá svobodný pán Ignát Koch, aby v 10. kv tna 1755 dosáhl povýšení Peček od Marie Terezie na m stečko. Od roku 1Ř6Ř dostává m stečko oficiální název Červené Pečky. Název Červené Pečky vznikl nejspíše podle nat ení Zámeckého pivovaru volskou krví (www.cervenepecky.cz). Umíst ní stavby Objekt bude umíst n na parcele Č.P 17Ř, 17Ř, 47/1 a 47/2, Červené Pečky, které se nachází na ulici Bendova. Vlastníkem parcely je paní Behančínová. Zp sob provedení stavby bude dodavatelskou firmou. V součastné dob se na pozemku nachází obytný objekt a zahrady. P ed stavbou bude tento objekt zbourán.
Obr. 8: Parcela vyznačena oranžov Ěwww.ikatastr.cz)
Obr. 9: Fotka parcely č. 1
16
Obr. 10: Fotka parcely č. 2 Geologické podmínky Zjistil jsem, že pozemek leží na p d tvo ené typem horniny metamorfit. Druhy hornin jsou zde migmatit a ortorula (www.geology.cz). T ída t žitelnosti je III.
5.2 Svislé konstrukce Vn jší obvodová nosná konstrukce byla zvolena difúzn uzav ená. D vodem je finanční hledisko, které v projektu hraje nejv tší roli a také dlouholetá zkušenost firem s difúzn uzav enou konstrukcí. P i porovnání difúzn uzav ené nebo difúzn otev ené konstrukce (viz nížeě vidíme, že cenový rozdíl je 70 tisíc Kč.
Difúzn uzav ená skladba kce Kč/m2 Isover obvodová 200 Rigidur sadrovlaknitá 253 Isover vnit ní 200 parozabrana 13 Rigidur sadrovlaknitá 253 celková suma celková plocha zdí celková cena
Difúzn otev ená
tl. (mm) 150 15 120 1 15
919 120 m2 110 2Ř0 kč
skladba kce D evovláknitá deska Isover vnit ní parobrzda Rigidur sadrovlaknitá celková suma
Kč/m2 tl. (mm) 1000 120 200 120 35 1 253 15 1488
celková plocha zdí
120 m2
celková cena
1Ř1 0Ř0 kč
Tab. 1: Cenové porovnání difúzn uzav ené a otev ené konstrukce
17
5.2.1 Obvodová nosná st na Konstrukce je difúzn uzav ená, tvo ena ze sloupk smrkového d eva o rozm ru 60/120, v modulu po 625 mm a z obou stran jsou sloupky oplášt né sádrovláknitou deskou firmy Rigidur, tloušťky 15 mm. Jako fasádní izolace je použita minerální izolace firmy Isover, tloušťky 120 mm. Fasádní izolace je p ilepena na obvodovou nosnou st nu pomocí lepidla. Po 24 hodinách se provede p ebroušení izolačních desek, aby se odstranily nerovnosti. Po p ebroušení jsou izolační desky ukotveny talí ovými hmoždinkami. Množství, délka a umíst ní hmoždinek vyplývá z normy ČSN 73 2ř02 a p edpis výrobce ETICS. Mezi sloupky je umíst na minerální izolace od firmy Isover, tloušťky 120 mm. Na sloupky jsou p ibité z obou stran sadrovláknité desky Rigidur tloušťky 15 mm. Mezi sloupky a sadrovláknitou deskou je z vnit ní strany osazena parozábrana firmy Gutta, tloušťky 1 mm. Ze strany interiéru je na sádrovláknitou desku Rigidur osazena instalační p edst na, kterou tvo í sloupky 40/60 mm a vzduchová mezera. Sloupky jsou oplášt ný sádrokartonovou deskou firmy Rigips, tloušťky 15 mm.
Obr. 11: Schéma obvodové st ny 5.2.2 Vnit ní nosná st na Konstrukce je tvo ena sloupky ze smrkového d eva o rozm ru 120/60 mm, v modulu po 625 mm a z obou stran jsou sloupky oplášt né sádrovláknitou deskou firmy Rigidur, tloušťky 15 mm. Mezi sloupky je umíst na minerální izolace tloušťky 120 mm od firmy Isover
18
Obr. 12: Schéma vnit ní nosné zdi 5.2.3 Vnit ní nenosná st na Konstrukce je tvo ena ze sloupk
smrkového d eva o rozm ru 60/60 mm,
v modulu po 625 mm a z obou stran jsou sloupky oplášt né sádrovláknitou deskou firmy Rigidur, tloušťky 15 mm. Mezi sloupky je umíst na minerální izolace tloušťky 60 mm od firmy Isover.
Obr. 13: Schéma vnit ní nenosné zdi
5.3 Výpočet prostupu tepla pro svislé konstrukce Obvodová nosná st na Pro variantu bungalovu a podkroví je použitý stejný typ obvodové nosné st ny. Proto není pot eba počítat součinitel prostupu tepla U pro každou konstrukci zvlášť. P i výpočtu se nezapočítávala instalační p edst na.
19
Obr. 14: Skladba obvodové st ny skladba kce tl. (mm) lambda Fasádní izolace 0,12 0,038 Rigidur sadrovlaknitá 0,015 0,202 SM 0,12 0,18 Isover vnit ní 0,12 0,038 parozabrana 0,001 Rigidur sadrovlaknitá 0,015 0,202 Tab. 2: Výpis materiálu st ny s minerální izolací
=
�
=
�
=
αi
+
αi
αi
� =
d λ
+
+ ,
a = a+b+c ,
� =
�
,
a = , a+b+c
� =
a = a+b+c ,
d λ
+
d λ
+
d λ
+
, + ,
αe
W m ∗K d d d d + + + + + = ,
λ
λ
λ
λ
W m ∗K d d d d + + + + +
αe
= ,
λ
λ
= ,
λ
W m ∗K
λ
=
αe
=
=
20
+
,
+ +
= ,
+ ,
,
+ ,
= ,
+ ,
,
, ,
,
+ ,
+
,
,
,
+
, ,
+ +
= ,
,
,
,
, ,
+ +
,
,
,
,
+ + +
,
,
, ,
,
�´ =
fb fc fa + + RTa RTb RTc
� = �´´ =
αi
fa
fb fc + + Ra Rb Rc +
d λ
+R +
�=
=
=
,
αe
R´ + R´´ =
+
=
,
,
+
,
,
=
=
R
,
+
,
,
,
,
,
+ , = ,
,
+
, +
+ ,
,
= ,
,
= ,
,
= ,
+
W m∗K
= ,
W m ∗K
W m ∗K
W m ∗K
W m ∗K
Podle normy ČSN 73 0540-2 mají vn jší obvodové lehké st ny požadavek na součinitel prostupu tepla UN= 0,30 W/m2K a doporučená hodnota Urec,20= 20 W/m2K. Konstrukce splňuje oba požadavky na součinitel prostupu tepla.
6 KONSTRUKČNÍ EŠENÍ VůRIůNTY BUNGůLOV 6.1 Základové práce a výkopové práce Budova není podsklepená. Výkopy jsou provedeny formou rýhy do hloubky 0,8 m pod upraveným terénem a s ší kou 0,3 m. Nezamrzlá hloubka je zachována. Základy jsou formou základových pás , které budou provedeny z prostého betonu. Na základové pásy bude uložena základová deska z železobetonu, tloušťky 150 mm. Základová deska bude p ipravená pro rozší ení objektu, takže není pot eba dodatečn dod lávat část základové desky. Mezi zastav nou a dočasn nezastav nou částí desky je provedena tepelná dilatace. Část základové desky, která nebude zatím zastav ná, bude mít spád 2 % a základová deska bude využívána jako terasa. P ed rozší ením objektu bude základová deska se spádem 2 % srovnána na 0 % spád Ěviz výkres č. 2a). Pro srovnání bude použita betonová mazanina. Z d vodu navrhnutí hygienického zázemí v základní části objektu, není pot eba ešit p edem p ipravené odpadní svody pro dostavovanou část objektu.
6.2 Svisle konstrukce Pro část vn jší obvodové st ny, na kterou se bude napojovat rozší ená část objektu, je p edem p ipravená část parozábrany. Tato část parozábrany je p ekrytá sádrovláknitou deskou (Obr. 22). P ed rozší ením objektu, v místech kde se bude 21
p ipojovat rozši ovaná část objektu, bude strhána minerální izolace. Po strhání minerální izolace bude povrch začišt n. Poté bude v rozich napojena obvodová st na pro p istavovaný objekt ĚObr. 23). Po dostav ní budou obvodové st ny zatepleny minerální izolací od firmy Isover, tloušťky 120 mm a na začišt ný povrch p ijde sádrokartonová deska.
6.3 Vodorovné konstrukce 6.3.1 St ešní konstrukce Nad objektem je krov tvo ený z vazník se sklonem st ešních dvou rovin 22°. Vazníky jsou o rozm ru 60/Ř0 a jsou spojeny h ebíkovým spojem. Vazníky jsou rozmíst ny v modulu ř00 mm, krom posledních dvou nosník , které mají jinou osovou vzdálenost (viz výkres č. 5a). Pro zajišt ní tuhosti st ešní konstrukce jsou provedeny ztužidlová pole. Ztužidlové pole je tvo eno dv ma sousedními vazníky, mezi které jsou vložena lisovaná ztužidla v rovin horního a spodního pásu a nadpodporová ztužidla. St ešní plášť je z betonové st ešní krytiny od firmy KMB beta. Barevný povrch betonové st ešní krytiny je cihlové barvy. Cena za m2 tašek je 2ř2 Kč.
Obr. 15: Skladba st ešní konstrukce vazníkového krovu 6.3.2 Stropní konstrukce Místo klasického trámového stropu jsou použity dolní pásnice vazníku. D vodem využití vazníkového krovu je jeho možnost vysokého rozp tí. Na dolní pásnice vaznice bude p ipevn n dvojitý zav šený rošt se sádrovláknitou deskou od firmy Rigidur, tloušťky 15 mm. Prostor mezi vazníky bude vypln n foukanou minerální vlnou, tloušťky 240 mm.
22
Obr. 16: Skladba stropní konstrukce
6.4 Izolace a) Tepelné Na fasádní tepelnou izolaci bude použita minerální izolace od firmy Isover, tloušťky 120 mm. Do vn jší obvodové konstrukce bude použita minerální izolace od firmy Isover, tloušťky 120 mm. Tepelná izolace ve vazníkovém krovu bude z foukané minerální vlny firmy Isover, tloušťky 200 mm. Do základ je použit EPS firmy Isover, tlouštky 150 mm. b) Akustická Vnit ní nosná st ny jsou vypln ny minerální vlnu od firmy Isover, tloušťky 120 mm. P íčky jsou vypln ny také minerální vlnou od firmy Isover, tloušťky 60 mm. c) Hydroizolace Izolace spodní stavby je provedena ze asfaltového pásu Sklobitu S. Izolace v podlahách je také asfaltový pás Sklobit S. d) Parozábrana a difúzní fólie Parozábrana nacházející se ve skladb obvodového nosného zdiva, je od firmy Gutta. Difúzní fólie nacházející se ve skladb st ešní konstrukce je od firmy Gutta.
6.5 Technická zpráva Zemní práce
23
Podle geologického a hydrogeologického pr zkumu se jedná o zeminu s typem horniny metamorfit. T ída t žitelnosti zeminy je III. Hladina podzemní vody je v hloubce asi 10 až 14 m pod p vodním terénem. Radonovým m ením se zjistilo, že hladina radonu spadá do prvního radonového rizika. P ed započetím zemních prací bude sejmuta ornice v tloušťce 0,5 m. Ornice se shrne na severní stranu pozemku a po dokončení stavby se použije k rekultivaci okolí stavby. Pozemek v okolí stavby bude srovnán na úroveň -0,5 m a to do vzdálenosti 3 m od objektu. Výpln otvor Okenní otvory jsou vypln ny plastovými okny od dodavatelské firmy. Okno je tvo eno z 6 komor a okenní výplň je tvo ena z izolačního trojskla. Vyjma oken v koupeln a na WC, kde je okenní výplň tvo ena z izolačního dvojskla. Vstupní dve e jsou vyrobeny z masivu a výplň je kazetová. Vnit ní dve e jsou vypln né dutinovou d evot ískovou deskou. Všechny okna, vstupní dve e a vnit ní dve e budou dodány na zakázku firmou Vekra. Truhlá ské výrobky Kuchyňská linka bude vybraná dle p ání investora a vyrobena na zakázku od firmy, kterou si sám investor vybere. Klempí ské práce aě Nů FůSÁD
– jsou umíst ny svody z pozinkovaného plechu o tloušťce
0,63mm a ocelové háky, do kterých jsou p ipevn ny svody. Venkovní parapety jsou hliníkové tažené Ěextrudovanéě o tloušťce 1,6 až 2,4 mm. Barva je imitace o ech. Parapety dodá firma Vekra. běNů ST EŠE – jsou umíst ny podokapní žlaby z pozinkovaného plechu, tloušťky 0,63 mm a st ešní háky z pozinkovaného plechu tl. 1mm. Oplechování komínu je také z pozinkovaného plechu tl. 0,63mm. Nát ry aěTRUHLÁ SKÉ VÝROBKY – vstupní dve e budou mo eny tmav
hn d .
běZÁMEČNICKÉ VÝROBKY – všechny kliky jsou opat eny matnou st íbrnou barvou. cěKLEMPÍ SKÉ VÝROBKY – svody, žlaby a háky jsou opat eny sv tle hn dou barvou.
24
Podlahy Nášlapná vrstva podlah je tvo ena z vlys
nebo keramické dlažby. Umíst ní
jednotlivých typ podlah je uvedeno ve výpisu skladby podlah Ěviz výkres č. 8). Obklady aěVNIT NÍ – Uvnit objektu jsou použity keramické obklady, jejichž barvy a vzory budou vybrány na p ání investora. Výška obkladu v koupeln je 2000 mm, na WC 2000 mm a v kuchyni 800 mm. V kuchyni obklad začíná od horní hrany kuchyňské linky. běVN JŠÍ – Po celém obvodu objektu bude vytvo en pískovcový obklad do výšky 250 mm od upraveného terénu. Omítky aěVNIT NÍ – Všechny vnit ní omítky jsou hladké, dvouvrstvé v tloušťce 10 mm. Barva bude vybrána po dohod s investorem. běVN JŠÍ – Vn jší omítka je fasádní omítka UNIFůS základní bílé barvy, pokud investor bude požadovat jinou, je možnost jiného barevného odstínu. Povrchové úpravy Klempí ské výrobky jsou opat eny hn dou barvou a zámečnické výrobky jsou opat eny matnou st íbrnou barvou. Všechny interiérové dve e jsou opat eny povrchovou úpravou CPL lamino v imitaci javoru. Barva oken je imitace o echu. Komínové t leso je obloženo keramickým obkladem imitujícím cihelné zdivo. Okolní p ístupové cesty a terasy jsou vytvo eny betonovou zámkovou dlažbou. Domovní kanalizace Vnit ní p ipojovací potrubí je provedeno z PVC. Svislé potrubí je provedeno z litiny a ležaté potrubí je provedeno z kameniny. Ležaté potrubí má spád 3% a je napojeno na ve ejnou kanalizaci. U objektu se nachází revizní šachta provedena z prostého betonu a nachází se v ní čistící kus. Vytáp ní D m bude vytáp n systémem elektrického vytáp ní. Zdrojem tepla jsou elektrické p ímotopy. Otopná t lesa v jednotlivých místnostech jsou navržena jako elektrické infrapanely firmy FENIX. Vodovod Vodovodní p ípojka je v hloubce 1200mm pod UT. P ípojka je provedena 25
z polypropylenového potrubí. Vodom rná sestava bude umíst na ve vodom rné šacht s poklopem 600x600 mm a šachta bude ŽB rozm ry 1400x1500x1200 mm. V šacht se nachází vodom rná sestava. Rozvody v dom budou sva ované z plastových trubek. Rozvody bude rozd lena teplá i studená voda. Plynovod Objekt je napojen na plynovodní ád. Hloubka p ípojky je 1400mm pod terénem. Hlavní uzáv r plynu je umíst n společn s plynom rem v plynom rné sk íni v plotu na hranici pozemku. Plynová instalace bude provedena na základ platné projektové dokumentace odsouhlasené JMP a.s. Trubky v zemi budou bezešvé s asfaltovou ochranou. V objektu budou tytéž trubky, ale bez asfaltové ochrany. Elektroinstalace Objekt je p ipojen k sítí Eon. Do objektu jsou p ivedeny dráty s nap tím 220 V a 380 V. Hlavní pojistná sk íň i s elektrom rem je umíst na v rozvad či u hlavního vstupu do budovy. P ípojka na 3Ř0 V bude tažena do kuchyn na p ipojení keramické desky. Rozvody 220 V budou nataženy podle výkresu elektroinstalace po celém dom . Rozvody budou provedeny z m di. Bleskosvod Pro bleskosvod je použito klasické tyčové za ízení, které je svedeno k zemniči tvo eného okružním zemnícím páskovým vedením.
6.6 Vypočet součinitele prostupu tepla bungalov Skladba vazníkového krovu
Obr. 17: Skladba stropní konstrukce
26
skladba kce tl. (mm) lambda Foukana vata 0,16 0,038 SM 0,08 0,18 Foukana vata 0,08 0,038 Rigidur sadrovlaknitá 0,015 0,202 Tab. 4: Výpis materiálu vazníkového krovu a = a+b+c ,
� =
a = a+b+c ,
� =
�
�
=
=
=
αi
+
d λ
αi
+
αi
+
d λ
d λ
�´ =
+
+
+
+
λ
d
d λ
d
+
λ
d
+
λ
λ
d λ
+
+
+
αe
=
αe
=
αe
=
fb fc fa + + RTc RTa RTb
� = �´´ =
d
αi
fa
Ra
+
d λ
fb fc + Rb + Rc +R +
�=
=
=
R
,
,
, ,
+
,
+
+
,
+
,
,
,
, ,
,
,
+ , = ,
= ,
+ ,
+
,
= ,
+ ,
, + ,
+
,
=
,
,
+
=
R´ + R´´
,
+
=
αe
=
+
= ,
+ ,
, + ,
a = , a+b+c
� =
�
, + ,
,
,
, ,
,
+
, ,
+
,
+
, + ,
+ ,
= ,
+ ,
,
+
+
, ,
+ = ,
= ,
+
W m∗K
, ,
= ,
= , W m ∗K
W m ∗K
W m ∗K
W m ∗K
W m ∗K
= ,
W m ∗K
= ,
W m ∗K
Podle normy ČSN 73 0540-2 pro st echy ploché a šikmé se sklonem 45˚ je požadavek na součinitel prostupu tepla UN= 0,24 W/m2K a doporučená hodnota Urec,20= 0,16 W/m2K. Konstrukce splňuje oba požadavky na součinitel prostupu tepla.
27
7 KONSTRUKČNÍ EŠENÍ VůRIůNTY PODKROVÍ 7.1 Základové práce a výkopové práce Budova není podsklepená. Výkopy jsou provedeny formou rýhy do hloubky 0,8 m pod upravený terén s ší kou 0,3 m. Nezamrzlá hloubka je zachována. Základy jsou formou základových pás , které jsou provedeny z prostého betonu. Na základové pásy bude uložena základová deska z železobetonu, tloušťka desky je 150 mm Ěviz výkres č. 2b).
7.2 Vodorovné konstrukce 7.2.1 Stropní konstrukce Konstrukce je vytvo ena z trám o rozm rech 60/240 mm. Mezera mezi trámy je vypln na minerální vlnou od firmy Isover, tloušťky 100 mm. Nad minerální vlnou je vytvo ena vzduchová mezera tloušťky 140 mm. Ve strop je p ichystána vým na pro schodišťový otvor. Tato vým na bude zabedn na sádrovláknitou deskou. P ed dostav ním podlaží bude schodišťový otvor otev en. Dále je také nachystaná vým na pro stupačky. Tento otvor bude zabedn n sádrovláknitou deskou, která se odmontuje.
Obr. 18: Skladba stropní konstrukce 7.2.2 St ešní konstrukce Krovová konstrukce je vytvo ena jako hambálkový krov s osovou vzdáleností krokví ř00 mm. Mezera mezi krokvemi je vypln na minerální vlnou tloušťky 240 mm. St ešní krytina je z pálených tašek typu Francouzská 14 od firmy Tondach. 28
Obr. 19: Skladba st ešní konstrukce Konstrukce krovu je vytvo ena jako hambálkový krov se sklonem dvou st ešních rovin 40°. St ešní krytina je pálená krytina typu Francouzská 14 od firmy Tondach. Hambálkový krov byl zvolen z d vodu co nejv tšího ušet ení prostoru a také volnosti p i navrhování 2. NP. 7.2.3 Schodišt Schodišt bude d ev né oboustrann podporované. Bočnice, schodišťové stupn , sloupky a výpln zábradlí jsou vyrobeny z Dubu. Schodišťových stupň je 17 a ší ka ramene je 900 mm.
7.3 Izolace a) Tepelné Fasádní izolace je tvo ena z minerální izolace od firmy Isover, tloušťky 120 mm. Zateplení vn jší obvodové st ny je vypln né minerální izolací od firmy Isover, tloušťky 120 mm. Vnit ní nosné st ny jsou vypln ny minerální izolací od firmy Isover, tloušťky 120 mm. P íčky jsou vypln né minerální izolací od firmy Isover, tloušťky ř0 mm. Pro zateplení st ešní konstrukce bude použita minerální izolace od firmy Isover, tloušťky 240 mm. b) Akustická Vnit ní nosné st ny jsou vypln ny minerální izolací od firmy Isover, tloušťky 120 mm. P íčky jsou vypln né minerální izolací od firmy Isover, tloušťky 60 mm. 29
U varianty se zateplením stropní konstrukce není pot eba dod lávat opat ení pro zlepšení kročejové nepr zvučnosti. Stropní konstrukce je zaizolována minerální izolací od firmy Isover, tloušťky 100 mm. Pokud by kročejová nepr zvučnost vycházela vysoká, je možné vrchní vrstvu doplnit o kročejovou izolaci, p itížit pot r nebo podlahovou krytinu Ěkoberecě. Je možné také p ipevnit vruty další vrstvu akustické izolace do stropní konstrukce, ale tato varianta není zrovna kvalitní. D vodem je vznik most , p es které by se mohl pohybovat zvuk. ůbychom mosty eliminovaly, m la by být akustická izolace p ipevn na na p íponku, která bude p ipevn na vruty do stropní konstrukce. Je pot eba vruty zcela nedotahovat, aby se p i vibracích vzniklých ze zvuku mohla akustická izolace pohybovat. c) Hydroizolace Izolace spodní stavby je provedena z asfaltového pásu Sklobitu S. Izolace v podlahách je také provedena z asfaltového pásu Sklobit S. d) Parozábrana a difúzní folie Parozábrana, nacházející se ve skladb obvodového nosného zdiva, je od firmy Gutta. Difúzní fólie, která se nachází se ve skladb st ešní konstrukce, je od firmy Gutta. e) Proti radonu Podle geologického pr zkumu není izolace proti radonu pot ebná, protože se objekt nachází v oblasti prvního stupn radonového rizika.
30
7.4 Výpočet součinitele prostupu tepla ve variant podkroví Skladba st ešní konstrukce
Obr. 20: Skladba st ešní konstrukce skladba kce tl. (mm) lambda Minerální vata 0,24 0,038 SM 0,24 0,18 Minerální vata 0,8 0,038 Laťový rošt SM 0,8 0,18 Rigidur sadrovlaknita 0,15 0,202 Tab. 6: Výpis materiálu st ešní konstrukce Výpočet SM Krokev+Minerální vata � = � =
�
�
�
� =
= Rsi +
= Rsi +
= Rsi +
a , = a+b+c , + ,
b , = , + , a+b+c
c , = a+b+c , + ,
d λ
d λ
d λ
+ Rse = , +
+ Rse = , +
+ Rse = , + 31
,
,
,
,
,
,
+ ,
+ ,
+ ,
+ ,
+ ,
+ ,
= ,
= ,
= ,
= ,
= ,
= ,
W m ∗K
W m ∗K
W m ∗K
´=
�
fb fc fa + + RTa RTb RTc
� =
fa
+
Ra
fb
+
Rb
Výpočet rošt ze SM+Minerální vata � = � = � = �
�
�
�
Součet vrstev
a = a+b+c ,
b = , a+b+c
c = a+b+c , = Rsi +
= Rsi +
= Rsi + ´=
d λ
d λ
d λ
+
+
+
d λ
d λ
d λ
fc
Rc
= ,
, + ,
fa
Ra
W m ∗K
W m ∗K
+ ,
, + ,
+ ,
, + ,
+ ,
+ Rse = ,
+ Rse = ,
+ Rse = ,
fa fb fc + + RTa RTb RTc
� ´=
= ,
fb fc + Rb + Rc
= ,
= ,
= ,
= ,
= ,
W m ∗K W m ∗K W m ∗K W m ∗K
W m ∗K
W m ∗K W � =� +� ´= , m ∗K d W �´´ = + +R + = , αi λ αe m ∗K R´ + R´´ W �= = , m ∗K W = = , R m∗K Podle normy ČSN 73 0540-2 pro st echy ploché a šikmé se sklonem 45˚ je � ´=�
´+�
´= ,
požadavek na součinitel prostupu tepla UN= 0,24 W/m2K a doporučená hodnota Urec,20= 0,16 W/m2K. Konstrukce splňuje oba požadavky na součinitel prostupu tepla.
32
Stropní konstrukce
Obr. 21: Skladba stropní konstrukce skladba kce tl. (mm) lambda osb 0,015 0,2 izolace 0,1 0,038 SM 0,24 0,18 Rigidur sádrovláknitá 0,025 0,202 Tab. 7: Výpis materiálu stropní konstrukce a = , a+b+c b � = = , a+b+c c � = = , a+b+c d d d + + + + = , � =
W αi λ λ λ αe m ∗K d d d W + + + = , � = + αi λ λ λ αe m ∗K d d d W � = + + + + = , αi λ λ λ αe m ∗K W = , �´ = fa fb fc m ∗K RTa + RTb + RTc W � = = , fa fb fc m ∗K + + �
=
Ra
Rb
Rc
33
�´´ =
αi
+
d λ
+
d λ
+R + �=
αe
=
R´ + R´´
=
R
=
,
+
,
,
= ,
= ,
+ ,
W m ∗K W m∗K
+
W m ∗K
= ,
Podle normy ČSN 73 0540-2 pro st echy ploché a šikmé se sklonem 45˚ je požadavek na součinitel prostupu tepla UN= 0,24 W/m2K a doporučená hodnota Urec,20= 0,16 W/m2K. Konstrukce splňuje oba požadavky na součinitel prostupu tepla.
8 VYTÁP NÍ OBJEKTU Vytáp ní je nejnákladn jší energetický výdaj objektu za rok. Je proto pot eba po ádn promyslet tepelný zdroj, který bude mít nízké provozní náklady. M žeme totiž na n m nejvíce ušet it. U navrhovaného objektu se rozhodovalo mezi elekt inou nebo plynem. Nakonec byla zvolena elekt ina. P i srovnání p ibližné ceny za elekt inu nebo plyn, nám vychází mnohem lépe plyn. Cena elekt iny je totiž zhruba 5,25 Kč/kWh a plynu 1,25 Kč/kWh. U plynu je pot eba ješt p ičíst účinnost kotle, spalného tepla a dalších poplatk . Konečná cena za plyn činní 2,54 Kč/kWh. Cena je ale po ád nižší než u elekt iny. Pokud se rozhodneme pro elekt inu, je možné požádat o zvýhodn ný tarif elekt iny D45d. Takže místo zmín ných 5,25 Kč/kWh bude elekt ina účtována pouze za 3,55 Kč/kWh. V této cen je zahrnut i v tší nájem za jističe (Novák 2014). Cena je stále tedy po ád vyšší u elekt iny než u plynu, ale nakonec roční výdaje za energie vyjdou levn ji p i použití elekt iny. Je to zp sobeno tarifem D45d, díky kterému uspo íme nejen za vytáp ní, ale také za spot ebiče v domácnosti. Pr m rná domácnost spot ebuje za m síc je 340 kWh.
Vytáp ní Elekt ina Plyn
Ztráta objektu (kWh) 7790 7790
Cena za vytáp ní ĚKčě 23 915,30 17 060,10
Sazba za Pr m. spot eba el. spot ebič ĚkWhě ĚKč/kWhě 4080 3,55 4080 5,25
Celkem ĚKčě 38399,3 38480,1
Tab. 8: Výpočet energií za vytáp ní a elekt iny za rok Je pot eba zohlednit také po izovací cenu topného systému, která u plynu p ijde investora na mnohem v tší investici. Pro plyn je pot eba započítat plynovou p ípojku, kotel a topná t lesa. Náklady na po ízení se m žou pohybovat až k 160 000 Kč. U 34
elektrického topného systému nám stačí po ídit pouze elektrický p ímotop. Na výb r máme mezi elektrickým p ímotopem nebo elektrickým infrapanelem. Elektrický p ímotop funguje na principu konvekce Ěproud níě chladn jšího vzduchu u podlahy, kde je nasáván dutým prostorem k horké spirále a ta oh ívá vzduch. Cena elektrického p ímotopu se pohybuje od 600 až 3 000 Kč. Elektrické infrapanely díky lepším energetickým standard m zažívají vzestup. Dnes se m žeme setkat s desénovým tvarem t chto desek. Generují infračervené zá ení a díky tomu mají podstatn nižší konvekční složku než elektrické p ímotopy. Povrchová teplota zdroj je Ř0 až 110 °C. Cena elektrického infrapanelu se pohybuje od 3 000 až Ř 000 Kč (Novák 2012). V objektu budou použity elektrické infrapanely od firmy FENIX. D vodem je, že pro stejný pocit tepla jako z elektrického p ímotopu se v místnosti udržuje teplota o 2 až 3 °C nižší, nedochází k proud ní a p epalování prachových částí. Snadno se instaluje a má vysokou tepelnou setrvačnost oproti elektrickým p ímotop m. Nevýhodou elektrických infrapanel je malá dynamika, tedy pomalý náb h výkonu. Také nesmí být p ed panelem žádný p edm t a je nutno mít v místnosti nezávislý termostat.
35
9 DETAILY 9.1 Detail napojení obvodové st ny p ed rekonstrukcí
Obr. 22: Detail rohu obvodové st ny
9.2 Detail napojení obvodové st ny po rekonstrukci
Obr. 23: Detail napojení obvodových st n
36
9.3 Detail napojení obvodové st ny na základovou desku
Obr. 24: Detail napojení obvodové st ny na základovou desku
37
10 DISKUZE Rámovou konstrukci d evostavby jsem si zvolil proto, že d ev ný stavební systém m nejvíce oslovil. D vodem je jednoduchost výstavby, p ijatelná cena ve srovnání s ostatními systémy a také hlavn minimální množství použitého d eva. Na rámovou konstrukci d evostavby se ze všech dnešních systém d evostaveb používá nejmén d eva. Stavba se nemusí provád t panelová, ale m že být zhotovena p ímo na staveništi. Možnost zhotovení na staveništi je výhodná pro investora. M že totiž zvládnout n které práce svépomocí. Vypln ním prostoru mezi sloupky tepelnou izolací, dostáváme dobré tepeln
izolační vlastnosti konstrukce. Sednutí stavby je nižší než u srubové
d evostavby. P i rozhodování o konstrukčním systému jsem m l na výb r mezi difúzn otev eným systémem nebo difúzn uzav eným systémem. Od tohoto rozhodnutí se nakonec odvíjela skladba st ny a hlavn druh použitého materiálu. Jelikož mi šlo o co nejnižší finanční náklady za d evostavbu, zvolil jsem proto difúzn uzav ený systém. U difúzn uzav eného systému není pot eba materiálu, který umožňuje velký pr chod vodních par ven. Materiál s možností vysokého prostupu vodních par je nap íklad d evovláknitá deska, která je p i porovnání s minerální izolací 3 x dražší. Jako fasádní izolaci jsem navrhnul minerální izolaci. D vodem je p írodní zdroj tohoto materiálu a srovnáme-li ceny za EPS a minerální izolaci, dostáváme se na malý cenový rozdíl. U instalační p edst ny jsem mohl použít na oplášt ní sloupk sádrovláknitou nebo sádrokartonovou desku. Vybrána byla sádrokartonová deska a to z d vodu p ijateln jší ceny. Vychází totiž vzhledem k sádrovláknité desce levn ji o 100 Kč/m2. Stropní konstrukci u varianty s podkrovím bylo možné ud lat buď s p edem p ipravenou vým nou pro schodišt , nebo vým nu dodatečn p i rozší ení dod lat. Zvolil jsem variantu s p edem p ipravenou vým nou. Díky tomu si totiž ušet íme mnoho času a práce. U varianty s podkrovím jsou dv možnosti zateplení vodorovných konstrukcí buď varianta se zateplením stropu, nebo varianta se zateplením st ešní konstrukce. Pokud bychom se rozhodli pro variantu se zateplením stropu, byla by vložena do stropu tepelná izolace firmy Isover, tloušťky 1Ř0 mm a st ešní konstrukce by byla prozatím bez tepelné izolace. Díky možnosti využití sušené slámy, by se mohl použít starý zp sob zateplení v zim
a na strop by se kladla sušená sláma, která by zlepšila tepelné
38
vlastnosti stropu. Po dod lání podkroví by byla st ešní konstrukce zaizolována a tepelná izolace ve strop by byla ponechána. Srovnáme-li tyto dv možnosti, tak nám z hlediska finančních náklad , které vložíme do realizace objektu p ed dod láním podkroví, vyjde levn ji varianta se zateplením stropu. Ale v konečném výsledku vychází levn ji, a to i z hlediska časové a pracovní náročnosti, varianta se zateplením st ešní konstrukce. Kdybychom se rozhodli pro variantu se zateplením stropu, použijeme daleko více izolace. Izolace ve strop by musela být ponechána. Není totiž možné jí vyjmout a to z d vodu možného porušení, protože by izolace ztratila svoje tepelné vlastnosti a nesed la by modulov mezi krokve. Také pracnost tohoto provedení by byla velká. U vytáp ní jsme se rozhodovali mezi plynem a elekt inou. Pokud bychom ešili pouze vytáp ní, vycházel by nám levn ji plyn. ůle sečteme-li si energii používanou na vytáp ní a elektrickou energii na spot ebiče, vyjde levn ji zvolit vytáp ní elekt inou. Hlavní výhra spočívá v tom, že pokud se rozhodneme pro vytáp ní elekt inou, m žeme zažádat o levn jší tarif D45d a ten nám zlevní nejen energii na vytáp ní, ale také na spot ebiče. Díky tomu v konečném výsledku vychází elekt ina levn ji.
39
11 ZÁV R P i srovnání, jestli je výhodn jší postavit bungalov nebo patrový d m, byla hlavním kritériem cena objektu. Ta vychází levn ji u bungalovu, který p ibližn vyšel na 2 300 000 Kč, naproti tomu patrový d m na 2 500 000 Kč. D ležité je zmínit, že patrový d m má v tší užitnou plochu. Kdybychom cht li postavit bungalov se stejnou užitnou plochou, vyšel by finančn nákladn ji už jen z d vodu pot eby v tší plochy základové desky a st echy. Bungalov má také v tší zastav nou plochu, je tedy pot eba v tší pozemek. P i rozhodování, jestli zvolit rad ji bungalov nebo patrový d m, hrálo hlavní roli to, že objekt by byl postaven na pozemku v rodinném vlastnictví a ten svojí rozlohou by nám výstavbu bungalovu umožnil. Ceny pozemk v obci Červené Pečky se pohybují pr m rn
Ř50 Kč/m2. Výhody bungalovu jsou levn jší cena za objekt,
rychlejší výstavba, ušet ení místa za schodišťový prostor a možnost vložit jakýkoliv typ st echy.
40
12 SUMMARY When comparing whether it is more advantageous to build a bungalow or a storey-house, the main criterion was the price of the object. The cost of the bungalow is lower, counting 2 300 000 CZK, whereas the storey-house's cost is about 2 500 000 CZK. It is necessary to mention that the storey-house has a considerably bigger usable area. If it was intented to build a bungalow with the same usable area, the financial cost would rise because of the need for a larger base plate and a bigger roof. The bungalow also has a larger built-up area, thus a bigger lot is required. The primary role in deciding between the bungalow and the storey-house was the fact that the object would be built on a lot in a family ownership, which was the final factor which made me decide for the bungalow. Prices of land in the Červené Pečky on average Ř50 CZK/m2.The bungalow is of a more pleasant cost, has a faster construction rate, allows more space for the staircase and enables the usage of any kind of a roof.
41
13 SEZNůM POUŽITÉ LITERůTURY KOLB, J. Dřevostavby: Systémy nosných konstrukcí, obvodové pláště. Praha: Grada Publishing a.s. 2008. 320 s. ISBN 978-80-247-2275-7. R ŽIČKů, M. Moderní dřevostavba. Praha: Grada Publishing a.s. 2014. 160 s. ISBN 978-80-247-3298-5. ŠTEFKO J., REINPRECHT L., KUKLÍK P. Dřevěné stavby: Konstrukce, ochrana a údržba. Bratislava: Jaga group. 2008.199 s. ISBN 978-80-8076-080-9. JOHANNES KOTTJE. Jak se staví dřevěný dům, od projektu k nastěhování. Praha: Grada Publishing a.s. 2008. 128 s. ISBN 978-80-247-2531-4 Internetové zdroje Soukupová. Difúzn otev ená konstrukce. Dřevostavitel [online] citováno 23. b ezna
2016.
Dostupné
http://www.drevostavitel.cz/clanek/difuzne-otevrena-
z:
drevostavba Soukupová. Difúzn otev ená konstrukce. Dřevostavitel [online] citováno 23. b ezna
2016.
Dostupné
z:
http://www.drevostavitel.cz/clanek/difuzne-uzavrena-
drevostavba Novák. Elekt ina nebo plyn: Kdo zaplatí víc? Počítejte s námi. Dostupné z Dřevostavitel
[online]
citováno
10.
dubna
2016.
Dostupné
z:
http://www.drevostavitel.cz/clanek/jak-nevyhodit-penize-kominem
Novák. Kdy se elektrické p ímotopy vyplatí – 1. Díl. Dřevostavitel [online] citováno 12. dubna 2016. Dostupné z: http://www.drevostavitel.cz/clanek/kdy-sevyplati-elektricke-primotopy-1dil Novák. Kdy se elektrické p ímotopy vyplatí – 2. Díl. Dřevostavitel [online] citováno 12. dubna 2016. Dostupné z: http://www.drevostavitel.cz/clanek/kdy-seelektricke-primotopy-vyplati-2dil Náklady na vytáp ní. Dřevostavitel [online-nástroj] citováno 12 dubna 2016. Dostupné z: http://www.drevostavitel.cz/nastroj/naklady-na-vytapeni Elektronické odkazy http://www.cervenepecky.cz/ http://www.dumabyt.cz
42
http://www.geology.cz http://www.ikatastr.cz Normy ČSN 73 4301 – Obytné budovy ČSN 73 0540 – Tepelná ochrana budov ČSN 73 2ř02 – Vn jší tepeln izolační kompozitní systémy ČSN 73 410Ř – Hygienické za ízení a šatny
14 SEZNůM OBRÁZK Obr. 1: Vývoj srubových staveb (Kolb 2008) Obr. 2: Hrázd ná konstrukce Ěhttp://www.dumabyt.cz) Obr. 3: Ballon-Frame konstrukce (deepenergyretrofit.wordpress.com) Obr. 4: Platform-Frame konstrukce (eu.lib.kmutt.ac.th) O r. : Sklad a difúz ě ote ře é ko struk e (
.le e-domy.com)
O r. : Sklad a difúz ě uza ře é ko struk e (www.levne-domy.com) Obr. 7: Mapa obce Červené pečky Ěwww.google.czě Obr. 8: Parcela vyznačena oranžov Ěwww.ikatastr.czě Obr. 9: Fotka parcely č. 1 Obr. 10: Fotka parcely č. 2 Obr. 11, 14: Schéma obvodové st ny Obr. 12: Schéma vnit ní nosné zdi Obr. 13: Schéma vnit ní nenosné zdi Obr. 15: Skladba st ešní konstrukce vazníkového krovu Obr. 16, 17: Skladba stropní konstrukce Obr. 18, 21: Skladba stropní konstrukce Obr. 19, 20: Skladba st ešní konstrukce Obr. 22: Detail rohu obvodové st ny Obr. 23: Detail napojení obvodových st n Obr. 24: Detail napojení obvodové st ny na základovou desku
43
15 SEZNAM TABULEK Tab. 1: Cenové porovnání difúzn uzav ené a otev ené konstrukce Tab. 2: Výpis materiálu st ny s minerální Tab. 3: Výpočet energii za vytáp ní a elekt iny za rok Tab. 4: Výpis materiálu vazníkového krovu Tab. 5: Výpis materiálu st ny s EPS Tab. 6: Výpis materiálu st ešní konstrukce Tab. 7: Výpis materiálu stropní konstrukce Tab. 8: Výpočet energií za vytáp ní a elekt iny za rok
16 SEZNůM P ÍLOH
44
