Podíl wellness center na provoz hotelů ve Zlínském kraji

Podíl wellness center na provoz hotelů ve Zlínském kraji

1

Prohlášení Prohlašuji, ţe předloţená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, ţe citace pouţitých pramenů je úplná, ţe jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále téţ „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím uţitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, ţe na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, ţe VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o uţití mé bakalářské práce a prohlašuji, ţe s o u h l a s í m s případným uţitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, ţe uţít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu vyuţití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne poţadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaloţených vysokou školou na vytvoření díla (aţ do jejich skutečné výše), z výdělku dosaţeného v souvislosti s uţitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne ................................................... Podpis 2

Poděkování Zde bych chtěla poděkovat vedoucímu práce Doc. RNDr. Jiřímu Vaníčkovi, CSc. za odborné vedení práce a za trpělivost při jejím vytváření. Poděkování také patří wellness hotelu Augustiniánský dům v Luhačovicích především Ing. Janu Borákovi za poskytnutí důleţitých informací a umoţnění provádění výzkumu, bez kterého by tato práce ztrácela svůj smysl. Nesmím také opomenout poděkovat knihovně VŠPJ a Moravské zemské knihovně v Brně za poskytnutí odborné literatury. Nakonec můj velký dík patří mé rodině a přátelům, kteří mě při psaní této práce dokázali inspirovat.

3

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu

Podíl wellness center na provoz hotelů ve Zlínském kraji Bakalářská práce

Autor: Lucie Prchalová Vedoucí: Doc. RNDr. Jiří Vaníček, CSc. Jihlava 2012 4

Copyright © 2011 Lucie Prchalová

5

Abstrakt Prchalová, Lucie: Podíl wellness center na provoz hotelů ve Zlínském kraji. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce Doc. RNDr. Jiří Vaníček, CSc. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2012. 80 stran. Bakalářská práce na téma Podíl wellness center na provoz hotelů ve Zlínském kraji se zabývá provozem wellness hotelů jiţ ve zmíněném kraji. Popisuje vývoj od lázeňství přes fitness aţ k wellness sluţbám, které mohou vyvolat konkurenční výhodu a jakými wellness procedurami se snaţí ubytovací zařízení přilákat potencionální klienty. Cílem práce je zjistit prostřednictvím výzkumu podíl wellness centra na provozu hotelu v dané oblasti. Na základě získaných informací je vypracována SWOT analýza, z které potom vycházejí návrhy na zvýšení návštěvnosti wellness centra.

Klíčová slova: Wellness. Lázeňství. Fitness. Regenerace.

Lázeňské organizace.

Marketingový výzkum.

Abstract Prchalová, Lucie: A share of Wellness Centers on the Operations of the Hotels in Zlín Region. College of Polytechnics Jihlava. Tourism Studies Department. Degree of qualification:

Bachelor. Tutor of work: Doc. RNDr. Jiří Vaníček, CSc. Jihlava 2012. 80 pages. The thesis A Share of Wellness Centers on the Operations of the Hotels in Zlín Region is engaged in the operation of spa hotels in Zlín region. Describes the development of the spa through fitness to wellness services which can lead to competitive advantage. They try to attract more potential clients with providing of wellness services. The aim of this share is to map these processes. Further research was conducted, which would to determine the number of hotels that deal with wellness services and a survey at one of them. Results of the survey were utilized for SWOT analysis of the wellness hotel and propose the measures for the increase of visitors.

Key words: Wellness. Spa. Fitness. Regeneration. Spa organizations. Market survey.

6

Obsah 1 Úvod a cíl práce..........................................................................................................9 2 Pojem lázeňství ........................................................................................................ 10 2.1 Počátky lázeňství ............................................................................................... 10 2.2 Lázeňství ve světě .............................................................................................. 11 2.2.1 Anglie ......................................................................................................... 11 2.2.2 Maďarsko ................................................................................................... 12 2.2.3 USA............................................................................................................ 12 2.2.4 Japonsko ..................................................................................................... 12 2.2.5 Turecko....................................................................................................... 13 2.3 Lázeňství u nás .................................................................................................. 13 2.3.1 Středověk .................................................................................................... 13 2.3.2 Období mezi světovými válkami ................................................................. 14 2.3.3 Po roce 1948 ............................................................................................... 14 2.3.4 Porevoluční období ..................................................................................... 14 2.4 Lázeňská místa v ČR ......................................................................................... 15 3 Lázeňství ve Zlínském kraji ...................................................................................... 16 3.1. Lázně Luhačovice ............................................................................................. 16 3.1.1 Historie a vývoj lázní .................................................................................. 16 3.2 Architektura Luhačovic ..................................................................................... 17 3.1.3 Léčba v Luhačovicích ................................................................................. 18 4 Wellness a fitness ..................................................................................................... 19 4.1 Welness ............................................................................................................. 19 4.1.1 Vývoj wellness............................................................................................ 19 4.1.2 Jak zlepšit wellness ..................................................................................... 20 4.1.3 Zdroje wellness ........................................................................................... 21 4.1.4 Wellness procedury ..................................................................................... 21 4.2 Fitness ............................................................................................................... 25 4.2.1 Nové formy fitness ...................................................................................... 26 4.2.2 Pojem regenerace ........................................................................................ 28 5 Lázeňské a wellness organizace ................................................................................ 30 5.1 Sdruţení lázeňských míst ČR ............................................................................. 30 7

5.2 Svaz léčebných lázní ČR.................................................................................... 30 5.3 Asociace evropských lázní (European Spas Association) ................................... 31 6 Marketing v lázeňství ............................................................................................... 33 6.1 Marketingový mix ............................................................................................. 33 6.2 Marketingový výzkum ....................................................................................... 35 6.2.1 Kvalitativní a kvantitativní marketingový výzkum ......................................35 7 Metodika marketingového výzkumu ......................................................................... 37 7.1 Sběr sekundárních dat ........................................................................................ 37 7.1.1. Analýza wellness hotelů ve Zlínském kraji ................................................. 37 7.2 Sběr primárních dat............................................................................................ 49 7.2.1 Řízený rozhovor s majitelem hotelu Augustiniánský dům ........................... 50 7.2.2 Vyhodnocení dotazníkového šetření ............................................................ 50 8 SWOT analýza ......................................................................................................... 68 8.1 Návrhy a doporučení vybranému hotelu ............................................................. 69 9 Závěr ........................................................................................................................ 71 Zdroje informací..........................................................................................................73 Seznam obrázků, grafů a tabulek ................................................................................. 78 Seznam příloh ............................................................................................................. 80

8

1 Úvod a cíl práce V současné době většina lidí ţije v uspěchaném ţivotě, který je podmětem pro narušení lidského zdraví. Stres, nadmíra času stráveného v práci, nedostatek pohybu, špatná ţivotospráva, zhoršující se ţivotní prostředí, to vše ovlivňuje naše „well being“. Právě proto vznikla i nová forma cestovního ruchu, kterou je právě wellness. Samotní jedinci potřebují mít kontrolu nad svým ţivotním stylem a vyhledávají provozovny na zlepšení kvality ţivotního stylu. Dříve tuto funkci zastávala pouze lázeňská zařízení, která disponují přírodními léčivými zdroji (minerální vody, peloidy, plyny, klimatické podmínky), jejichţ účinky na lidské zdraví jsou více neţ známé. Zvyšující se poptávka po ozdravných nebo spíše relaxačních pobytech, které za krátkou dobu zregenerují lidský organismus (čas je drahý a ne kaţdý můţe strávit několik týdnů v lázních), dala impuls řadě ubytovacích zařízení rozšířit svoje sluţby o wellness produkty. Ubytovací zařízení tak mohou rozvinout své podnikatelské činnosti do dalších oblastí. Nejedná se o pouhý výstřelek dnešní doby, ale o trend s vizí do budoucnosti. Současná moderní doba si ţádá něco navíc, nestačí uţ jen pouhé ubytování nebo stravování v hotelech, a proto řada hoteliérů začala nabízet wellness sluţby. Je to způsob, kterým si své hosty můţou hýčkat. Hlavním cílem této bakalářské práce je zjistit počet wellness hotelů ve Zlínském kraji, zjistit přesně jaké sluţby nabízí svým potenciálním zákazníkům, jakou škálou produktů se je snaţí nalákat. Prostřednictvím výzkumu, který bude zaloţen především na dotazníkovém šetření zjistit v jaké míře je vyuţíváno wellness centrum v jednom z hotelů ve Zlínském kraji, jak jsou klienti spokojení s úrovní poskytovaných sluţeb, coţ ve většině případů ovlivňuje chuť znovu se odhodlat k návštěvě stejného zařízení. Součástí práce je taktéţ vytvoření SWOT analýzy, ze které vycházejí návrhy, jak by bylo moţné zvýšit návštěvnost zařízení.

9

2 Pojem lázeňství „Slovo lázeňství má svůj základ v pojmu lázeň ve významu koupel. Nejdůležitějším rysem lázeňství je zaměření na léčení a obnovu fyzických a psychických sil s využitím léčivých přírodních zdrojů (vody, peloidů, plynů a klimatických podmínek). Účinek je úzce spojen se změnou prostředí a místa na delší dobu (v ČR se za minimální délku pobytu se zdravotním účinkem považuje 21 dní, např. ve Francii jen 18 dní). Lázeňství se tradičně zaměřuje na léčení rekonvalescenci, rehabilitaci, v posledních letech roste význam lázeňství pro zdravotní prevenci, relaxaci a odpočinek. “ 1 Zároveň pobyt v lázních napomáhá prevenci proti nemocem. Tělo člověka si odpočine, zvýší sportovní výkonnost a má moţnost se pobavit, coţ vede k tomu, ţe se člověk cítí šťastněji a je mnohem atraktivnější pro své okolí.

2.1 Počátky lázeňství Archeologická historie datuje koupání v minerální vodě jiţ do doby před více neţ 5000 lety. V antických dobách bylo koupání v minerálních vodách velice oblíbené. Římské lázně byly do značné míry ovlivněny Kréťany, Řeky a Etrusky, kteří ovládali zákony stavitelství a tlakové vodopády. Římané nechali postavit významné veřejné lázně zvané Thermae. Jednalo se o rozsáhlý komplex, který byl schopen v jednom okamţiku pojmout aţ 1000 lidí. Lázně byly rozděleny do tří velkých místností podle teploty vody – horké, vlaţné a studené. Mezi další menší místnosti patřila čekárna, šatna a odpočívadlo. Vrchní společenská vrstva vyuţívala otroky k práci ve veřejných lázních. Mezi další pracovníky lázní patřili šatnáři, topiči, lázeňští nebo sprchovači. O zdravotní stav návštěvníků se starali osoby s medicínskými dovednostmi, kterým se říkalo aedilové a cenzoři. Léčebnou funkci ovšem termy začaly plnit aţ o něco později. Dodrţovala se pitná kúra pomocí léčivých minerálních pramenů, uţívalo se koupelí ve vanách, masáţí, potních lázní, ale i jeskyní většinou přírodních, kde ve vulkanickém terénu vystupovaly horké páry. Mezi další léčebné procedury patřily bahenní obklady a bankování.

1

RYGLOVÁ, K., BURIAN, M. a VAJČNEROVÁ, I. Cestovní ruch: podnikatelské principy a příležitosti v praxi. 2011, s. 194

10

Z počátku byly lázně dostupné pro všechny a nebylo zde ţádné sociální dělení, ale později se začalo vybírat vstupné, které však nepředstavovalo ţádnou závratnou částku. Ovšem pro děti byl zachován vstup zdarma. Také se často řešila otázka, zda mají být Termy oddělené zvlášť pro muţe a pro ţeny. Ovšem po určité době většina Římanů odhodila stud a většina lázeňských prostor se stala smíšenými. Výstavba lázní byla financována státem, dary nebo z nadací bohaté společenské vrstvy. Stavbu řídil císař, který si tímto způsobem získával oblibu svých poddaných. Také se termy jmenovaly po aktuálně vládnoucích císařích. Největší byly termy Diocletianovy a Caracallovy. Byly vystaveny na ploše 124 000 m² a splňovaly nejvyšší nároky na účelnost i na přepych. Lázně se staly nedílnou součástí denního ţivota, neplnily pouze hygienickou funkci, ale také společenskou a sportovní.

2

2.2 Lázeňství ve světě Jak uţ je napsáno výše, tak velký vliv na historii vyuţívání přírodních zdrojů měli staří Římané. Ovšem ne v kaţdém státě nebo na kaţdém kontinentu se lázně vyuţívaly stejným způsobem. Jaký smysl měly nebo ještě mají lázeňská zařízení na různých místech, řeší tahle kapitola.

2.2.1 Anglie Římané vystavili více neţ stovky lázeňských míst. Jedním z nejznámějších je určitě anglické město Bath situované nedaleko Londýna. V tomto městě byly lázně pojmenovány Ague Sulis po velice oblíbeném bohu Sul. Římané věřili, ţe minerální prameny jsou zasvěceny bohům a nymfám, proto házeli do bazénů mince ve víře, ţe se jim povede v osobním ţivotě. Lázně se po letech staly neudrţovanými a pomalu se začaly rozpadat. K jejich opětovnému rozkvětu napomohla aţ vláda královny Anglie Alţběty I. Lázně měli moţnost vyuţívat i běţní občané nejen společenská smetánka. V roce 1588 doktor Wiliam Turner vydal první knihu o minerálních pramenech v Bath – Kniha o přírodním bohatství, která popisovala i léčebné účinky pramenů v Itálii a Německu.

2

KŘÍŢEK, V. Obrazy z dějin lázeňství. 2002, s. 33-45

11

2.2.2 Maďarsko V Evropě si však lázně zachovaly svoji věrnost návštěvníků. Mezi významné evropské město patří Budapešť v Maďarsku. V Budapešti je evidováno více neţ 100 pramenů minerálních vod a podle nejnovějších výzkumů se zjistilo, ţe lázně si kaţdoročně dopřává více neţ dva miliony Maďarů.

3

V celém státě je registrováno 300 termálních

zřídel a 500 minerálních pramenů. Maďarsko je velice oblíbenou destinací velkého počtu Evropanů, kteří sem jezdí za účelem krátkodobých i dlouhodobých pobytů v tamějších lázních. Velkou výhodou jsou příznivé ceny, zvyšující se úroveň poskytovaných sluţeb a moţnost vyuţití koupání v bazénech s minerální vodou na jeden den. V Budapešti jsou nejznámější a nejnavštěvovanější lázně Gellért a Széchniy. 4

2.2.3 USA Obecně se horké prameny vyskytují ve dvou typech prostředí – ve vulkanických oblastech a v oblastech s významným topografickým reliéfem. Nejznámějším vulkanickým pramenům patří ty, které se nacházejí v Yellowstonském národním parku. Jejich počet je vyšší neţ 10 000. Minerální teplá voda disponuje úţasnou vlastností, ţe dokáţe ulevit bolavým svalům. Prameny v Apalačském pohoří získávají svoji teplotu z prostředí, kde dochází k horkému proudění země. Hloubka cirkulace ovlivňuje teplotu kaţdého pramene. V roce 1900 se nacházelo v USA více neţ 2000 lázní. Do roku 1984 toto číslo kleslo na 150. Hlavním důvodem tak prudkého poklesu byl vynález antibiotik. Lidé přestali věřit v léčebné účinky minerálních pramenů. Také velkovýroba automobilů, a tím zvýšená mobilita obyvatelstva (lidé cestovali mnohem dále neţ do místních rekreačních lázní) měla za následek úpadek lázeňství.

2.2.4 Japonsko Stát, který nejvíce vyuţívá tohoto přírodního bohatství je určitě Japonsko. Tato země se rozkládá na vulkanických ostrovech. Japonsko je ze čtyř pětin pokryto pohořím a kaţdoroční průměrné sráţky jsou 154 cm. Působící kombinace všech zmíněných faktorů má obrovský vliv na vyskytující se prameny v této zemi. Najdeme zde více neţ 1000 3

DĚDINA, J. Managemet, organizování a ekonomika lázeňství : vybrané kapitoly. 2004, s. 107-108 Zdroj: http://www.e-dovolena.cz/e-specialy/madarsko-a-lazne-to-jde-k-sobe-10334.html?ok=1 [on-line]. 2012 [cit. 23-2-2012]. 4

12

pramenů, z nichţ pět šestin jsou horké. Japonci silně věří v ozdravné účinky minerálních pramenů a běţně se koupou ve velice horké vodě, která by byla pro jiné lidi nesnesitelná. Tento jejich rituál má však pro ně silný očistný duševní účinek. 5

2.2.5 Turecko Obyvatelé Turecka vyuţívají tamější lázně jiţ několik tisíc let. Jelikoţ se jedná o islámskou zemi, tak moţná ani nikoho nepřekvapí, ţe prostory v lázních jsou zvlášť odděleny pro muţe a ţeny nebo jsou vyhrazeny zvlášť hodiny. V tureckých lázních se provozuje tradiční turecká lázeň Hammam. Nejdříve se vyuţije sauna, kam kaţdý vstupuje s plátěnou rouškou omotanou kolem beder, kde dochází k vyčištění pórů v důsledku zpocení. Potom se očistí tělo v umyvadle v místnosti s názvem Harare. Po očištění je na řadě ulehnutí na nahřáté kameny, kde dochází k masírování těla a zbavování zbytků odumřelé kůţe. Na závěr by měl následovat odpočinek se šálkem horkého čaje nebo studeného nápoje. 6

2.3 Lázeňství u nás Tradice našeho lázeňství jsou mladší neţ v jiţní Evropě. Přesto si však naše lázně získaly v minulosti mimořádný věhlas. Především západočeské lázně se staly uznávaným lázeňským místem. Dokonce balneologie a vodoléčba se staly prvními obory přednášenými na univerzitě v Praze. 7

2.3.1 Středověk Jiţ od středověku české lázně nebyly ţádnou levnou záleţitostí. Platilo se absolutně za všechno. Za příjezd kočáru do lázeňského města, ubytování (v sezoně i dvakrát draţší neţ obvykle), za zapsání do knihy hostů na vyšší pozici, zviditelnění vašeho jména na ubytovacím zařízení, pokud se jednalo o důleţitější osobu, za vstup na kolonádu, za napití z minerálního pramenu, úschovu konviček na vodu z pramenů, dokonce i za uţívání laviček a samozřejmě za vyuţití koupelí v lázeňských domech. 8

5

DĚDINA, J. Managemet, organizování a ekonomika lázeňství : vybrané kapitoly. 2004, s. 105-108 Zdroj: http://www.dovolena-turecko.info/turecke-lazne/ [on-line]. 2012 [cit 23-2-2012]. 7 KŘÍŢEK, V. Obrazy z dějin lázeňství. 2002, s. 182 8 KŘÍŢEK, V. Obrazy z dějin lázeňství. 2002, s. 182 6

13

„Křivky návštěvnosti lázeňského místa a jejich růst byly vždy spolehlivým a citlivým seizmografem hospodářské prosperity, stabilizovaných poměrů, klidných mírových dob. Války, politická nejistota a finanční otřesy se ihned odrážely poklesem návštěvnosti.“ 9

2.3.2 Období mezi světovými válkami Před I. Světovou válkou se v Karlových a Mariánských lázních setkávala umělecká, finanční i politická elita z celého světa. Návštěvnost českých lázní před I. Světovou válkou také výrazně vzrostla. Bylo to také dáno tím, ţe pojišťovny začaly projevovat zájem i o lázeňskou léčbu. Ovšem si pojišťovny řádně kontrolovaly své pacienty v lázních tím, ţe začaly zřizovat lázeňská reţimová sanatoria, která zaručovala kontrolovanou komplexní lázeňskou péči, a tím byl poloţen základ našeho lázeňství, jak jej známe dnes. I v období mezi válkami bylo moţné vybírat z lázeňských pobytů ve více neţ padesáti lázeňských objektů, které slouţily domácím a zahraničním klientům.10

2.3.3 Po roce 1948 Po roce 1948 nebyly do lázeňských zařízení vkládány ţádné finanční prostředky a lázeňská střediska tak postupně chátrala a technicky zastarala. Tento stav trval aţ do roku 1990. V předlistopadové revoluci byla vytvořena nová legislativa, kdy české lázně byly vtěsnány do celkové zdravotní péče. Moţná proto ve většině obyvatel Česka přetrvává názor, ţe kdyţ nejsou nemocní, tak tam nemají co dělat.

2.3.4 Porevoluční období Po roce 1989 byl v Mariánských lázních zrušen balneologický ústav, který ověřoval nové vědecké metody v lázeňské léčbě, coţ situaci ještě více zhoršilo. V devadesátých letech docházelo k privatizaci většiny lázeňských zařízení. Ve většině případů se transformovaly na akciové společnosti. Prodávaly se tedy jako celky a ne jednotlivé části, coţ umoţnilo lázeňským organizacím se lépe rozvíjet. Samozřejmě ţe finančně nejlépe jsou na tom lázně se zahraniční klientelou jako Karlovy Vary, Mariánské a Františkovy lázně.

11

Pro lepší vývoj lázeňských středisek je ale nejdůleţitější celkový

zájem jejich vlastníků, kteří investují čas a finanční prostředky do marketingové sekce lázeňského zařízení. 9

KŘÍŢEK, V. Obrazy z dějin lázeňství. 2002, s. 185 DĚDINA, J. Managemet, organizování a ekonomika lázeňství : vybrané kapitoly. 2004, s. 108 11 DĚDINA, J. Managemet, organizování a ekonomika lázeňství - vybrané kapitoly. 2004, s. 109 10

14

2.4 Lázeňská místa v ČR Hlavním předpokladem pro vznik léčebného lázeňského místa je existence přírodních léčivých zdrojů. Česká republika nemá o tyto zdroje nouzi spíše naopak. Nejvyskytovanějším a nejpouţívanějším zdrojem jsou minerální prameny na oxid uhličitý, brom a jód. V současné době se na našem území vyskytuje 37 lázeňských míst, které zdroje vyuţívají k léčbě různých indikací. Největší koncentrace lázní se nachází v Olomouckém kraji, ovšem nejsou tak známé a navštěvované jako ty v Karlovarském kraji – Mariánské lázně, Karlovy Vary, Františkovy lázně atd.12

12

Zdroj: http://cestovani.krkarlovarsky.cz/cz/pronavstevniky/Lazenstvi/lazenstvialazenskamista/Stranky/default.aspx [on-line]. 2012 [cit. 23-2-2012].

15

3 Lázeňství ve Zlínském kraji Jedním z nejčastějších cílů návštěvníků Zlínského kraje jsou zdejší lázeňská zařízení, ta se řadí mezi nejkvalitnější v Evropě. Konkurují nabídkou sluţeb, lékařskou péčí i příjemným prostředím a čistým ovzduším. Mezi nejznámější lázně tohoto kraje patří bezesporu Luhačovice, ale kraj disponuje i dalšími lázeňskými místy jako Ostroţská Nová Ves nebo Kostelec.13

3.1. Lázně Luhačovice Lázně Luhačovice se nacházejí v jihovýchodní části Moravy, na rozhraní Valašska a Moravského Slovácka. Celá lokalita se nazývá Luhačovické Zálesí a patří do Chráněné krajinné oblasti Bílých Karpat. Lázně Luhačovice jsou čtvrté největší lázně České republiky a nejnavštěvovanější lázně Moravy s dlouhou tradicí lázeňství. 14 Město Luhačovice a jeho okolí jsou ideálním místem pro rekreaci a relaxaci. Nabízí širokou škálu sportovního vyţití v létě (tenis, minigolf, volejbal, jízda na koních, squash) i zimě (běţecké i sjezdové lyţování). Významným centrem rekreace je přehrada v blízkých Pozlovicích, jejíţ kvalita vody umoţňuje v létě příjemné koupání a je i rájem pro rybáře. Milovníci turistiky a cyklistiky najdou v okolí dobře značené stezky. Město nabízí pestrý společenský a kulturní program (divadelní představení, kolonádní koncerty, festivaly váţné hudby). 15

3.1.1 Historie a vývoj lázní Léčivé účinky luhačovických minerálních pramenů byly poprvé písemně doloţeny v roce 1669, kdy byla ve Vídni publikována kniha Tartaro-Mastix Moravie brněnského doktora a fyzika Jana Hertoda. Chemické rozbory, ze kterých byly zjištěny léčebné účinky pramenů, přesvědčily velkostatkáře a majitele luhačovického panství hraběte Ondřeje Serényiho vyuţít přírodní bohatství svého panství pro podnikání. Postupně začal upravovat místa pramenů a pojmenovávat je. Jako první byly vyzděny prameny Amandka a Vincetka, které se začaly vyváţet do okolních měst pod názvem Luhačovská voda. Velký rozvoj nastal v roce 1777, kdy byl zveřejněn další chemický 13

Zdroj: http://www.oknodokraje.cz/1902n-lazenstvi-ve-zlinskem-kraji-patri-mezi-spicku [on-line]. 2012 [cit. 5-3-2012]. 14 Zdroj: http://luhacovice-lazenskepobyty.webnode.cz/lazne-luhacovice/ [on-line]. 2012 [cit. 26-2-2012]. 15 HOUDEk, J. a kol. Sdružení lázeňských míst ČR. 2003, s. 42

16

rozbor uznávaným vídeňským profesorem Crantzem, který luhačovické prameny ve svém článku velice vychvaloval. Zveřejnění napomohlo nejen ke zvýšení návštěvnosti Luhačovic, ale také k vývozu Vincentky a Amandky. U zřídel byl vystaven nový hostinec s dalšími pokoji a o rok později tři dřevěné budovy s koupelnami, které hrabě Vincenc Serényi pojmenoval Vincencovy, Eliščiny a Ţidovké lázně. Další majitel panství Jan Serényi nechal v roce 1822 zbořit dřevěné budovy a vybudoval Janův dům s lepšími léčebnými kabinami. Dále nechal postavit plnírnu Vincetky, skladiště naplněných lahví a domy pro ubytování hostů. 1852 byly do pramenů vsazeny pumpy k čerpání vody, do té doby si hosté nabírali vodu pomocí dřevěného háku. Po tom, co byla prodlouţena dráha aţ do Újezdce, přijíţdělo do Luhačovic čím dál více návštěvníků, a proto byly postaveny Růţová vila, vila Slavia a Austria, vila U Najady a od ní směrem k zámku vyrostla řada domků s byty pro hosty tzv. lázeňský rajón. Na konci 19. Století začala návštěvnost prudce klesat a lázně začaly chátrat. Téhle situaci se snaţil zabránit brněnský lékař František Veselý. Jeho nápad zahrnoval odkoupení lázní i s pozemky od hraběte Serényiho a zaloţení akciové společnosti. Od jejího zaloţení začalo město skvétat. Návštěvníci si uţívali lázeňských procedur, plovárny, výletů, promenádní kapely a dokonce večerních programů, které se staly nedílnou součástí lázeňského ţivota. Díky růstu počtu návštěvníků a neustále se zlepšující péči o ně byly lázně Luhačovice roku 1915 prohlášeny za oficiální léčebné místo.

3.2 Architektura Luhačovic Lázně Luhačovice jsou proslaveny také svojí architekturou, na které má největší zásluhu slovenský architekt Dušan Jurkovič. Jurkovič dal svým stylem lázním osobitý ráz. V jeho tvorbě se mísí prvky lidového umění a moderní secesní architektury. Při svých plánech respektoval charakter místní Obr. 1: Jurkovičův dům, zdroj: http://www.netrek.cz/3938.jpg

krajiny, a proto volil lehčí stavby, které ji příliš nezatěţovaly. V letech 1901 – 1907

17

zde vyrostlo deset nových staveb a čtyři původní byly přestaveny. Došlo k rekonstrukci Janova domu (dnes Jurkovičova domu), kuchyňský dům se přestavěl na vilu Chaloupku, Vodoléčebný ústav byl rozšířen o Sluneční a říční lázně. Pro rodiny s dětmi nechal postavit vilu Jestřabí, gastronomické záţitky nabízel restaurant na lázeňském náměstí a pobyt v Luhačovicích zpříjemňoval atypický hudební pavilón. Léčba v lázních byla podporována pitím mléka, a proto zde nechyběla mlékárna. Dušan Jurkovič zakončil svoji tvorbu v lázních vytvořením regulačního plánu lázní, u kterého nechyběl náčrtek kolonád v roce 1914. V meziválečném období byly některé stavby z plánu realizovány, ovšem uţ pod vedením jiných architektů. Mezi další významné stavby v Luhačovicích, na kterých se jiţ nepodílel Jurkovič, patří vila Vlasta, Augustiniánský dům (dnes wellness hotel), nebo bohatý secesní Dům Bedřicha Smetany od architekta Emila Králíka.16

3.1.3 Léčba v Luhačovicích V 19. století se léčba v Luhačovicích zaměřila na onemocnění trávicího traktu a ve 20. století na onemocnění dýchacích cest. Lázně měly zpočátku sezonní charakter a řada pacientů sem docházela ambulantně. K léčbě slouţily především minerální prameny (dodrţování pitné kůry). V Luhačovicích vyvěrá 16 hydrouhličitano-chloridosodných pramenů a jeden sirný pramen. Jedná se o studené prameny, jejichţ teplota u vývěru je 10 – 15 °C. Mezi další důleţité léčebné procedury s vyuţitím pramenů jsou uhličité a sirné koupele a inhalace. V roce 1906 se zde začala provozovat vzduchoplavba. Jednalo se o cvičení v lese na slunném místě, jehoţ cílem bylo otuţování lidského těla a naučení se pracovat s dechem. V současné době se v lázních Luhačovice léčí chronická nespecifická onemocnění dýchacích cest, chronická onemocnění dýchacího ústrojí, onkologická onemocnění a cukrovka. 17

16 17

ČINČOVÁ, Y. a PETRÁKOVÁ, B. Počátky moderního lázeňství v Luhačovicíh. 2002 HOUDEk, J. a kol. Sdružení lázeňských míst ČR. 2003, s. 42

18

4 Wellness a fitness 4.1 Welness Slovo wellness bylo poprvé pouţito v roce 1654 v monografii sira A. Johnsona a znamená cítit se dobře. Zahrnuje fyzickou i psychickou stránku člověka.

18

Wellness

člověka se odvíjí od jeho ţivotního stylu. Nejedná se o ţádný neměnný stav, ale o přijímání neustále nových změn, prostřednictvím kterých lze dosáhnout vyššího stupně rovnováhy a pohody. 19 „Wellness zahrnuje nejenom vnější dojem, mentální bystrost a dobrý humor, pružnost a sílu těla a krásu, ale i vnitřní stav a duchovní naplnění, které se nedají kvantitativně ani kvalitativně změřit nebo vyjádřit.“ 20

4.1.1 Vývoj wellness Vývoj wellness je moţné rozdělit do tří etap. První etapa zahrnuje uvědomění si, ţe kaţdý z nás zná svůj vlastní stav, kdy se cítí dobře. Nejde o překonání vlastních fyzických sil, jako tomu bylo u fitness. Je pravda, ţe wellness převzalo řadu sportovních technik z fitness, ale došlo k jejich zjednodušení a mírnějšímu tempu. Ve fitness centrech se začaly vyučovat umírněnější techniky bojových umění, relaxační techniky, strečink, pilates nebo třeba jóga. Nejde jiţ o soupeření s někým jiným nebo posilovacím strojem, ale především o hýčkání vlastního těla a duše. V druhé etapě se začala zvyšovat poptávka po vyuţití wellness zařízení. Bylo to způsobeno především zlepšení ekonomické situace a velkým počtem světové populace, která se začala zajímat o svůj ţivotní styl. Tato situace donutila lázeňská střediska, která doposud byla dotována státem a klienty, tvořili především pacienti, jejichţ pobyty a léčbu hradily pojišťovny, upravit svoji nabídku i klientům, kteří měli zájem o regenerační a relaxační pobyty. Lázeňská zařízení začala vytvářet pobytové balíčky, kvůli kterým musela přizpůsobit prostředí, zaměstnance, přijala vyuţívání alternativní medicíny a umoţnila svým klientů přístup k ozdravným přírodním zdrojům.

18

CATHALA, H. Wellness : od vnějšího pohybu k vnitřnímu klidu. 2007, s. 14 BLAHUŠOVÁ, E. Wellness. Jak si udržet zdraví a pohodu. 2009, s. 3 20 CATHALA, H. Wellness : od vnějšího pohybu k vnitřnímu klidu. 2007, s. 15 19

19

Poslední třetí etapa dala moţnost zvýšení trţeb soukromým podnikatelským subjektům, a to především hotelům. V posledních letech je velkým hitem zřizovat v ubytovacích zařízeních spadajících do kategorie hotel vlastní wellness centrum, kde nechybí při nejmenším finská sauna, whirpooll a bazén. Větší hotely se snaţí vytvořit dokonalý prostor pro wellness, jenţ bude působit na všechny smysly jedince. 21

4.1.2 Jak zlepšit wellness Fyzickou a psychickou rovnováhu jedince neovlivňují jen samotné dispoziční geny a vliv prostředí, ale především ţivotní styl. Přijetím zdravého ţivotního stylu lze ovlivnit genetické dispozice k určitým chorobám. Na začátku i během zlepšování ţivotního stylu, který ovlivňuje naše wellness, je důleţité drţet se čtyř základních kroků: 1. Ujasnit si cíl – podstata tohoto kroku tkví v tom, abychom si uvědomili, kterou část ţivotního stylu je potřeba změnit. Nejčastějšími cíly bývají sniţování hmotnosti, protoţe obezita brání lepší fyzické zdatnosti a stejně tak kouření, které sniţuje obranyschopnost organismu. Naše Motivace by v prvé řadě měla být zaměřená na zlepšení zdravotního stavu, a aţ potom na naši vizuální stránku. 2. Vytvořit plán – změnit ţivotní styl nelze ze dne na den. Kdybychom hned druhý den po rozhodnutí začali denně běhat několik kilometrů a jedli hlavně zeleninu, byl by to pro náš organismus obrovský šok a ani bychom nedosáhli pozitivního výsledku. Kaţdé dva týdny lze zařadit do svého reţimu další cvičební prvky, sporty či obměnění jídelníčku. 3. Uvědomit si výsledky – po jisté době na sobě začneme pociťovat výsledky změny. Je důleţité si uvědomit ta pozitiva, která nám nový styl přináší. 4. Snaţit se udrţet nový ţivotní styl – i kdyţ dosáhneme svých stanovených cílů, to neznamená, ţe jsme na konci cesty a vrátíme se k původnímu způsobu ţivota. Nesmíme zapomenout, ţe zlepšení našeho wellness stavu, nás stálo spoustu času, dřiny a odříkání a hlavně by byla škoda si pokazit naši novou psychickou i fyzickou pohodu. 22

21 22

CATHALA, H. Wellness : od vnějšího pohybu k vnitřnímu klidu. 2007, s. 15-16 BLAHUŠOVÁ, E. Wellness. Jak si udržet zdraví a pohodu. 2009, s. 13 - 14

20

Na obrázku je schéma pro zlepšení úrovně wellness. Zahrnuje pět nejdůleţitějších součástí ţivotního stylu, které mají velký význam pro zlepšení úrovně wellness.

Obr. 2: Způsob zlepšení úrovně wellness, zdroj: BLAHUŠOVÁ, E. Wellness. Jak si udržet zdraví a pohodu. 2009, s. 14

4.1.3 Zdroje wellness Zdroje wellness lze najít téměř všude. Nejvíce energie člověk čerpá kaţdý den při setkání se svojí rodinou nebo přáteli, při provozování svých koníčků, které nás duševně naplňují. Ovšem v lázeňských a wellness hotelech nejvíce čerpají zdroje z přírody. Wellness vyuţívá všechny čtyři přírodní elementy: země, vodu, vzduch, oheň. Elementy jsou upraveny tak, aby se daly pouţít při různých procedurách. Ale existují i takové procedury, u kterých není potřeba vyuţití nějakých prostředků.

4.1.4 Wellness procedury Oblast wellness jiţ nezahrnuje pouze sauny, vířivky a plavecké bazény. Čerpá z historie, tradice asijských kultur a nejnovějších poznatků fyziky, chemie a biologie. Nabízí nejrůznější terapie, programy a lázeňské kůry. Wellness procedury lze rozdělit na preventivní a terapeutické, jejíţ smysl spočívá ve vzájemném působení mezi terapeutem a jeho klientem. Kde kaţdá výměna energií je blahodárná a léčí třeba jen psychické problémy jako je nespavost a stres. Jiné procedury se podávají jen na

21

lékařské doporučení a mají vyšší hodnotu při jejím opakování. Přesto i jedna aplikace můţe být velkým přínosem pro tělo i naši psychiku. 23 Alopatické a alternativní procedury vychází ze současného stavu zdravotnictví. Alopatické je to, co současné lékařství povaţuje za klasické a vědecké. Alternativní techniky nejsou lékařsky uznávány. Ovšem stoupenci alternativní medicíny si stojí za svým a upřednostňují ji. Pro vybavení wellness a SPA center vyvinul průmysl mnoho přístrojů, které mají zdokonalit kvalitu sluţeb, urychlit účinnost procedur a nahradit lidskou sílu. Jedná se o úkony jako koupel, vibrace, parní lázeň, chemoterapie, infrasauna, aromaterapie nebo také zábaly a peeling. Mnoho procedur v oblasti proti stárnutí a jiných kosmetických programů vyuţívá k úkonům přístrojové techniky. 24 Další procedury se dají vykonávat jen s vyuţitím jistých prostředků, aby procedura splnila svůj účinek. U masáţí se pouţívají oleje, bylinné balíčky, nebo nahřívané kameny. Další procedury jsou kompletně zaloţeny na pouţití přírodních zdrojů (vodní střik, kámen při masáţi), nebo se stávají prostředím, které má přímo preventivní či terapeutický vliv na klienta. 

Vodní procedury - působí na náš organismus chemicky, fyzikálně i smyslově.

Vodní koupele masážní (hydromassage bath) – existují nejjednodušší perličkové i nejkomplexnější programy se stovkami trysek a funkcí. Hlavní účinek je tepelný. Podvodní masáže (underwater massage) – jsou prováděny manuálně na různých částech těla. Slouţí k terapeutickým a relaxačním účinkům. Vodní koupele přísadové – přísady solné, bylinné, jodové, aromatické přinášejí klientovi uvolňující záţitek. Chemické a energetické působení přísady je podpořeno působením vody.

23 24

CATHALA, H. Wellness : od vnějšího pohybu k vnitřnímu klidu. 2007, s. 106 CATHALA, H. Wellness : od vnějšího pohybu k vnitřnímu klidu. 2007, s. 107

22



Procedury s využitím země - vyuţívají se přírodní zdroje pocházející ze země, jako jsou bahno, rašelina, slatina, písek, kameny a rostlinstvo. Jejich účinky jsou chemické, termální a energetické.

Peloterapie – představuje škálu procedur, které vyuţívají nejenom bahno, ale všechny peloidy (rašelinové a slatinné zeminy). Pro lidský organismus jsou prospěšné kvůli jejich obsahu minerálních solí a stopových prvků. Peloidy jsou rozpustné ve vodě, coţ umoţňuje přenos pozitivních látek do těla. Mají detoxikační účinek. Jejich pouţití je vhodné pro zaţívací problémy, dermatologické a pohybové. Peloidní koupele – jsou velice oblíbené v českém lázeňství ve formě rašelinových koupelí v oblasti pohybových problémů. Ve wellness se vyuţívají k hloubkovému uvolnění a mineralizaci. Softpack – při proceduře klient leţí na prostorném vaku zabalen do teplých řas, bahna, rašeliny, nebo bylinných směsí. Po dokončení zábalu se vak naplní vodou, obejme a přikryje celé tělo. Člověk se takto můţe zcela uvolnit. Procedura často bývá doplněna masáţí a je velice oblíbená časově vytíţenými lidmi, protoţe trvá jen deset minut a můţete mít na sobě oblečení, ve kterém jste do centra přišli. Přináší regeneraci organismu. Pískové zábaly (sand therapy) – vyuţívají se pro léčení revmatu, koţních a svalových nemocí. Peeling – odstraňuje odumřelé buňky z pokoţky, prokrvuje ji a vyţivuje. K peelingu se vyuţívá sůl, rozemletý minerál, písek, rostlinné částice, zrnka kávy atd. Fytoterapie – zahrnuje různé techniky s vyuţitím přírodních rostlin a plodů (květy, listy, stvoly, kořeny, dřevo, kůra stromů, jehličí, pyl, seno, mořské řasy, ovoce, zelenina, cereálie), které mají význam pro lidské zdraví.

25

Aromaterapie – aromatické esence z rostlin a květů pouţívané k léčení a ke zpříjemnění prostředí se vyuţívají jiţ více neţ 6 tisíc let.

25

CATHALA, H. Wellness : od vnějšího pohybu k vnitřnímu klidu. 2007, s. 107-110

23

Senná koupel (hay bath) – začala být oficiálně pouţívána v 19. Století hydroterapeutem Sebastianem Kneippem. Seno sloţené z léčivých rostlin je tři dny ponecháno k vysušení, a potom je aplikováno na tělo jako zábal nebo se klient ponoří do senných van. Procedura má podobné, ale jemnější účinky jako sauna nebo parní lázeň, působí detoxikačně. V dnešních wellness centrech se nabízí seno zahřáté na 42°C po dobu 30 minut. Lomi Lomi – jedná se o masáţ pocházející z Havaje. Je typická rytmickým houpavým pohybem při masáţi prsty, rukama, předloktími. Pouţívá zahřátých bylinkových pytlíků k přikládání. 26

 Procedury s využitím vzduchu - základem u těchto procedur je kyslík. Okysličení organismu má podobné účinky jako několik hodin spánku. Proto některé hotely nabízejí pobyt v okysličených místnostech obohacených vyšším procentem čerstvého kyslíku. 27 Oxygenoterapie (oxygen therapy) – všechny terapie pouţívají k léčení a regeneraci kyslík. V centru se kyslík vdechuje maskou nebo trubičkami. Dochází k lepšímu okysličení orgánů, včetně mozku, pomáhá zlepšovat paměť, pozornost, odstraňuje únavu a stres. Inhalace (inhalation therapy) – podporuje léčbu problémů dýchacích cest vdechováním par z minerálních vod nebo mořské vody. Ozonoterapie (ozone therapy) – ozon se v minimálním mnoţství přidává do kyslíku, ale i do výřivek, bazénů, koupelí či do suchých koupelí v pytlích. Plynové suché koupele CO2 (bioterik) – vše probíhá v plynovém vaku za pouţití oxidu uhličitého. Procedura má účinek na lepší prokrvení cévního systému a celkovou regeneraci těla. Vyuţíváno především v lázeňství.

26

CATHALA, H. Wellness : od vnějšího pohybu k vnitřnímu klidu. 2007, s. 112 - 113 Zdroj: http://www.mip-s.cz/hotelovy-marketing-2011/kyslik-jako-marketingovy-nastroj/ [on-line]. 2012 [cit. 24-2-2012] 27

24



Procedury s využitím ohně - Přímý oheň se ve wellness procedurách nepouţívá. Oheň, ale představuje teplo, které nám předávají některé procedury. 28

Masáž horkými kameny – pouţívá horké kameny někdy i v kombinaci se studenými, které posilují imunitní systém. Vyuţívají se kameny lávového původu (balzat), které dokáţí déle udrţet teplo. Terapeut pohybuje kameny po těle s vyuţitím vonného oleje, klient drţí kameny v ruce a jsou i mezi prsty u nohou. Z teplých kamenů se čerpá energie, kterou vám předávají. 

Procedury bez použití prostředků - patří sem masáţe, drenáţe, energetické procedury bezdotykové a mentální procedury. Jedná se o vzájemné působení klienta s jedním či více terapeuty.

Masáž švédská – jedná se o klasickou masáţ. Do devadesátých let byla v českých zemích nejrozšířenější. Vyuţívá jemných dotyků, tření, poklepávání, vibrací a k usnadnění pohybů oleje, emulze a krémy. Masáž thajská – provádí se na zemi na matraci (futon), v oblečení a je kombinací protahovacích cviků, houpání a působení na tlakové body vedoucí k energetizaci organismu. Shiatsu – jedná se o masáţ, která kromě prstů u rukou vyuţívá i předloktí, kolen a nohou. Fyzioterapeutické techniky – techniky jsou velice oblíbené ve wellness. Napomáhají k uvědomění si pohybů (chybných) a jejich následků, které vedou k tělesné i psychické rovnováze. 29

4.2 Fitness Fitness je chápáno jako tělesná zdatnost a schopnost těla efektivně fungovat s optimální účinností a hospodárností. Hlavním cílem fitness je zlepšení fyzické zdatnosti, zlepšení drţení těla a zlepšení postavy. Kardiorespirační vytrvalost, svalová síla, svalová vytrvalost, kloubní pohyblivost, sloţení těla jsou zdravotně orientované sloţky fitness, 28 29

CATHALA, H. Wellness : od vnějšího pohybu k vnitřnímu klidu. 2007, s. 115 CATHALA, H. Wellness : od vnějšího pohybu k vnitřnímu klidu. 2007, s. 116 - 117

25

které lze ovlivnit tělesnou aktivitou. Výsledkem činnosti zaměřené na zmíněné sloţky fitness dochází ke zlepšení vytrvalosti, sníţení rizika určitých typů rakoviny, diabetu, či zmenšení únavy. Další kategorií fitness je dovednostně orientované fitness. Tato kategorie fitness nemá přímý vliv na zdraví, ale výsledkem je zlepšení hbitosti, drţení rovnováhy, koordinace a zvýšení rychlosti. 30 „Jedná se o cvičení ve fitness centrech, jehož náplní je cvičení s volnými činkami a cvičení na trenažerech, doplněné o aktivity aerobního charakteru na speciálních trenažérech, dodržování určitého dietního režimu včetně použití doplňků výživy a o celkový životní styl, jehož cílem je rozvoj celkové zdatnosti, zlepšení držení těla, zlepšení postavy při současném působení na upevňování zdraví a rozvoj síly.“ 31 Velkou výhodou fitness je, ţe se zlepšením fyzické zdatnosti se dá začít v kaţdém věku, nezávisle na pohlaví. Cvičení lze provozovat celoročně a kaţdému zájemci lze vypracovat individuální plán, který respektuje jeho zdravotní stav. 32

4.2.1 Nové formy fitness Fitness v současné době nezahrnuje pouze aktivity, které směřují pouze k formování těla pomocí posilovacích strojů tzv. bodybuilding. Zahrnuje cvičení a aktivity různých forem, které ovlivňují funkčnost těla a zdraví. Ve fitness centrech u nás se v posledních dvaceti letech vyučuje řada těchto cvičebních technik, jenţ mohou být pro řadu jedinců mnohem zajímavější a prospěšnější neţ zmíněný bodybuilding. Aerobic je snad nejběţnější a nejvíce známou pohybovou aktivitou vyučovanou ve fitness centrech. High Impact Aerobic během cvičení více zatěţuje klouby, protoţe zahrnuje prvky skoků a poskoků. Jednodušší formou aerobicu je Low Impact Aerobic bez poskoků, se sníţenou pozicí. Cvičení aerobicu probíhá za doprovodu hudby opakováním sérií cviků. Má za úkol zlepšit oběhové funkce, posílit pohybový systém, zvýšit vytrvalost a spalovat kalorie.

30

BLAHUŠOVÁ, E. Wellness, fitness. 2005, s. 27 - 28 STACKEOVÁ, D. Fitness programy. Teorie a praxe: Metodika cvičení ve fitness centrech. 2008, s. 14 32 STACKEOVÁ, D. Fitness programy. Teorie a praxe: Metodika cvičení ve fitness centrech. 2008, s. 19 31

26

Pilates se do podvědomí české populace dostal v 90. letech 20. století. „Jedná se o soubor přesně určených pomalých cvičení s koordinovaným dýcháním, eventuálně se speciálními pomůckami. Zvyšuje pružnost, posiluje a zpevňuje." Cvičení na míči zlepšuje balančnost těla a zpevňuje svalstvo pomocí jeho napínání. Cvičení na míči se vyuţívá v gymnastice i v medicíně při rehabilitacích. Jeho velkou výhodu je, ţe při cvičení odlehčuje váhu, a tím nezatěţuje klouby. Tato metoda cvičení se doporučuje pro lidi trpící obezitou a je také velice šetrná k těhotným ţenám.

33

Cathala 38 Strečink je forma protahování těla, která si klade za cíl zlepšit jeho ohebnost, protáhnout a uvolnit. Strečink se provádí většinou před a po provozování jakýchkoliv druhů sportů (běh, fotbal, posilování apod.). Přebírá jednodušší prvky z gymnastiky a jógy. Spinning představuje jeţdění na rotopedu při nasazení rychlého tempa. Probíhá ve skupině cvičících, kde je pomocí hudby a cvičitele nasazena motivující atmosféra. Pravidelný spinning vede k posílení svalstva ve spodní části těla, zlepšuje tepovou i dechovou frekvenci, umoţňuje spálit vysoké mnoţství kalorií během jediné hodiny. Fitbox vychází z pár základních kopů a úderů, ze kterých jsou instruktoři schopni sestavit těţší nebo lehčí sestavy. Fitbox se neobejde bez speciálních boxovacích totemů a rukavic. U totemů stojí většinou dvě osoby snaţící se pomocí kopů a úderů vybít svoji energii, coţ velice napomáhá ke zlepšení duševní vyrovnanosti. Během cvičení spálí několikanásobně více kalorií neţ u jiných klasických forem cvičení, posiluje a zpevňuje svalstvo po celém těle. 34 Jóga je tradiční hinduistické cvičení. I kdyţ se jóga můţe zdát na první pohled jednoduchá, není tomu tak. Klade důraz na propojení techniky pozic s pravidelným dýcháním, a to tak aby veškeré pohyby na sebe navazovaly a vypadaly plynule. Jóga nabízí duševní i tělesnou pohodu, napomáhá lepší koordinaci a zlepšuje funkci srdce. Z

33

CATHALA, H. Wellness : od vnějšího pohybu k vnitřnímu klidu. 2007, s. 38 Zdroj: http://ocviceni.fitweb.cz/fitbox--budte-fit-a-vybijte-negativni-energii-a276.html [on-line]. 2012 [cit. 22-3-2012] 34

27

původní jógy se vyvinula její modernější forma, tzv. power jóga, která svojí dynamičností (častější změna pozic) napomáhá ke sniţování váhy.

35

Tai Chi Chuan vychází z čínské gymnastiky i tradičního bojového umění. Jedná se o komplex filozofických, léčebných a prevenčních systémů, jehoţ stáří je více neţ 6 tisíc let. Tai Chi Chuan se zaměřuje na relaxaci a koordinaci. Má schopnost anti-aging (zpomalení stárnutí). Blahodárné účinky můţeme pozorovat na starších obyvatelich Číny, u kterých je metoda velice oblíbená. Cvičení probíhá ve skupinách, nejlépe v přírodním prostředí. Pomáhá k uvědomování si svého tělesného schématu, rozvoje bdělosti, citlivosti, koncentrace a získávání pozitivní energie z vnějšího okolí. 36 Pohybové aktivity ve vodním prostředí se většinou odehrávají v bazénu. Cvičení ve vodě je jiţ řadu let vyuţíváno k rehabilitaci. Voda nadlehčuje tělo, nedochází k opotřebování kloubů a zároveň při kaţdém pohybu klade přirozený a rovnoměrný odpor. Voda slouţí jako opora, takţe nemůţe dojít ke zranění následkem pádu. Ke cvičení se vyuţívají různé předměty, které ulehčují pohyb ve vodě (disky, plochy, plovací desky) nebo naopak zvyšují náročnost cvičení (nedofouknuté balony, natahovací gumy, činky). Do vody byla přenesena řada fitness forem, které se běţně provozují v sálech - aqua-aerobik,aqua-relax (kombinace tai chi a strečinku ve vodě o teplotě 34 C a hloubce 1,3 - 1,4 m), aqua-fitness (odpor vody zvyšují pouţívané rukavice a činky), aqua-cycling (cvičení na vodním kole), aqua-boxing, aqua-building (představuje posilování ve vodě pomocí pásů naplněných vodou upevněných kolem paţí a nohou), apod. 37 4.2.2 Pojem regenerace Po fyzické námaze přichází většinou únava. Při únavě dochází ke sniţování schopnosti reagovat na podněty, k narušení vnitřního prostředí organismu zejména k nahromadění některých produktů metabolismu (např. kyseliny mléčné). Regenerace představuje všechny děje, které umoţní návrat všech fyzických a psychických sil. Rychlost a kvalita regenerace závisí na charakteru předchozí fyzické námahy, na jeho náročnosti, časové délce a následném odpočinku.

35

Zdroj: http://ocviceni.fitweb.cz/joga-a3.html [on-line]. 2012 [cit. 22-3-2012] CATHALA, H. Wellness : od vnějšího pohybu k vnitřnímu klidu. 2007, s. 41 37 CATHALA, H. Wellness : od vnějšího pohybu k vnitřnímu klidu. 2007, s. 50 - 51 36

28

K regeneraci lze dospět pomocí dvou forem. První forma se nazývá pasivní regenerace. Během tohoto procesu se tělo zotavuje svépomoci, bez našeho vědomí. Aktivní regenerace představuje vnější zásahy. K aktivní regeneraci vyuţíváme regenerační prostředky, které dělíme na čtyři základní skupiny (pedagogické prostředky, psychologické prostředky, biologické prostředky a farmakologické prostředky). Pro moji bakalářskou práci jsou nejpodstatnější biologické prostředky představující správnou výţivu, pravidelný pitný reţim, přísun minerálů ve správných dávkách, dále prostředky fyzikální (masáţe, vodní procedury, elektroprocedury a světelné procedury) a regenerace pohybem. Stejně jako má pojem regenerace blízký vztah k fitness, tak má blízko i k wellness. 38

38

STACKEOVÁ, D. Fitness programy. Teorie a praxe: Metodika cvičení ve fitness centrech. 2008, s. 87

29

5 Lázeňské a wellness organizace V České republice nalezneme hned několik organizací zabývající se podporou cestovního ruchu se zaměřením na lázeňství a wellness. Mezi ty hlavní patří Sdruţení lázeňských míst ČR a Svaz léčebných lázní ČR. Důleţitou průkopnickou organizací sdruţující lázeňská zařízení v rámci Evropy je Asociace evropských lázní (ESPA), jejímţ členem je i Česká republika.

5.1 Sdružení lázeňských míst ČR Sdruţení lázeňských míst ČR je nestranickou a nevládní organizací lázeňských měst a obcí ČR. Členové sdruţení povaţují lázeňství ve svých městech za významnou činnost, která přináší uţitek nejen svému místu a region, ale i ČR. Hlavním posláním sdruţení je podpora rozvoje lázeňských měst a obcí, udrţování lázeňských památek, rozvoj městské infrastruktury za pomocí získávání finančních nástrojů. Proto usiluje o spolupráci mezi státem, obcemi a občany, ostatními lázeňskými organizacemi a sdruţeními, a to i na mezinárodní úrovni. V neposlední řadě se stará o propagaci lázeňských míst, aby sem přijíţdělo čím dál více turistů, a to nejen za účelem vyuţití lázeňské péče, ale navštívení velice zajímavých turistických cílů.

39

Sdruţení se skládá ze sněmu, který je nejvyšším

orgánem (sněm tvoří členská základna sdruţení – zástupci radnic lázeňských měst a obcí), dále je tu předseda, který zastupuje sdruţení navenek a jedná jeho jménem (statutární orgán), rada SLM, která řídí činnost sdruţení mezi sněmy a kontrolní komise, která zde plní funkci kontrolního orgánu. 40

5.2 Svaz léčebných lázní ČR Svaz České republiky léčebných lázní byl zřízen v roce 1995 jako zájmové sdruţení léčebných lázní a jiných právnických osob podnikajících ve sféře lázeňství bez rozdílu typu vlastnictví na základě zakladatelské smlouvy členů. Do roku 2001 v ČR samostatně fungovalo Sdruţení odborných lázeňských míst, které se stalo součástí svazu. Svaz se skládá z představenstva, dozorčí rady a členů. V současné době Svaz léčebných lázní ČR sdruţuje 44 členů, z toho 42 léčebných lázní, které tvoří 80% lůţkové kapacity léčebného lázeňství v ČR. Svaz je členem Evropského svazu lázní 39 40

Zdroj:http:// www.spas.cz.htm [on-line]. 2012 [cit. 25-3-2012] Zdroj: http://www.spas.cz/organy.htm [on-line]. 2012 [cit. 25-3-2012]

30

(ESPA). 41 Posláním svazu je kultivovat prostředí a vytvářet podmínky pro další léčebné lázeňství v České republice a hájit společné i individuální zájmy členů. Svaz během své působnosti podpořil jako partner řadu projektů týkajících se přestavby, modernizace, rekonstrukce a zvýšení standardu ubytovacích a stravovacích sluţeb lázeňských i wellness hotelů. 42

5.3 Asociace evropských lázní (European Spas Association) Asociace evropských lázní je zastřešující organizace zastupující 24 členů z 22 evropských zemí se sídlem v Mariánských lázních. Cílem asociace je podporovat lázeňství v Evropě a dbát na to, aby přírodní zdroje jako minerální voda, krajina a klimatické podmínky byly k dispozici, co největšímu počtu návštěvníků. V Evropě existuje více neţ 1200 lázeňských a zdravotních zařízení, které dohromady vytváří silný hospodářský celek podílející se na hrubém domácím produktu celé Evropy. Asociace evropských lázní se snaţí se zapojenými zeměmi spolupracovat na záleţitostech společného zájmu (rozvoj lázeňství v Evropě a jejich propagaci). To vyţaduje větší spolupráci mezi národními a regionálními sdruţeními a soukromými osobami podnikajícími v oboru lázeňství a wellness. Zájmy asociace leţí v jádru Evropské unie, především na čerpání evropských fondů a blízké spolupráci. Za účelem dosaţení hlavního cíle Asociace evropských lázní stanovila následující cíle: 

Sledovat a analyzovat stav lázní a zdravotních středisek v jednotlivých členských zemích



Podporovat výměnu zkušeností, osvědčených postupů a know-how



Vytvářet a rozvíjet programy a strategie pro zdraví, prevenci a rehabilitaci pro všechny občany Evropy



Vytvářet, podporovat a zlepšovat standardy ve všech lázeňských a zdravotních střediscích v Evropě



41

42

Podporovat lázeňský výzkum přírodních zdrojů

Zdroj: http://www.lecebne-lazne.cz/ [on-line]. 2012 [cit. 25-3-2012] Zdroj: http://www.lecebne-lazne.cz/cs/o-svazu-lazni/historie-cile-a-program [on-line]. 2012 [cit. 25-3-

2012]

31



Definovat a sladit společné vzdělávací programy a kurzy a určit profesionální strukturu evropského lázeňství



Vytvořit rámec pro spolupráci obchodních příleţitostí pro členské země ESPA.43

Pro posílení transparentnosti kvalitních lázeňských zařízení asociace ESPA zavedla moţnost

získání

certifikátu

EUROPESPA.

Kritéria certifikace se zaměřují na bezpečnost, hygienu,

lázeňskou infrastrukturu a kvalitu

poskytovaných sluţeb. Mezinárodní certifikáty jsou dvojího typu EUROPESPA med – pro Obr. 3: Známka certifikátu EUROPESPA, zdroj: http://netrek.cz/European_Guality.jpg

zdravotní lázeňská zařízení EUROPESPA welness – pro wellness hotely.

Hlavním cílem EUROPESPA je postupné zvyšování návštěvníků lázeňských zařízení a wellness hotelů, lepší ekonomické úspěchy a mezinárodní věhlas díky lepší kvalitě. Získaný certifikát přináší pozornost turistů, cestovních kanceláří a zdravotních pojišťoven po celé Evropě prostřednictvím adresáře na „www.EuropeSpa.eu“, kde je seznam všech certifikovaných zařízení. 44

43 44

Zdroj: http://www.espa-ehv.eu/association/ [on-line]. 2012 [cit. 11-4-2012] Zdroj: http://www.espa-ehv.eu/EuropeSpaCertification/ [on-line]. 2012 [cit. 11-4-2012]

32

6 Marketing v lázeňství V posledních letech se rozrůstá počet hotelů vlastnící wellness nebo SPA centrum. Nejedná se jiţ o luxus, ale o marketingovou výhodu. Hotel, který chce být na trhu číslo jedna, musí sledovat nové trendy a podřídit se jim. A ve wellness je to obzvlášť důleţité. Všechny poskytované sluţby (ubytování, stravování, wellness centrum), vybavení hotelu by mělo být dovedeno k absolutní souhře a spokojenosti zákazníka. Pokud chce někdo provozovat wellness hotel, tak ať je toto slovo vidět, slyšet, cítit a moţno i ochutnat v kaţdém prostoru pro hosty. To znamená, ţe zařízení hotelu by mělo být v jednodušším, ale kvalitním stylu. Hudba hrající jiţ při vstupu do lobby haly, kde se nachází recepce, musí být uklidňující nejlépe relaxační. Při sestavování jídelního lístku a servírování snídaní kuchaři dávají důraz na kvalitní suroviny a zdravou, ale zároveň chutnou výţivu hotelových hostů. U snídaně nechybí bio koutek a moţnost si vymačkat pomocí lisů na citrusy šťávu z čerstvého ovoce. Hodně důleţitým kusem nábytku v hotelovém pokoji je postel se zdravotní matrací, na kterou by měl být kladen veliký důraz. Kvalitní spánek je taky součástí wellness. Vytyčit si hlavní slova, která by hotel charakterizovala a podle nich se řídit. Důleţité je odlišit se nějakým způsobem od konkurence. Ať uţ třeba název hotelu napovídá, co potenciální host můţe očekávat. Nabízené sluţby musí být vykonávány a nabízeny maximálně dobře neţ raději vůbec. Proto je důleţité poznat svého zákazníka opravdu důvěrně. Ovšem lišit se v ceně nebo jít s cenou příliš dolů není zrovna nejlepší způsob diferenciace. Klient by si měl hotel zapamatovat, pobyt by v něm měl vyvolat chtíč, aby se chtěl v budoucnu vrátit a stát se věrným a loajálním klientem.

45

6.1 Marketingový mix Marketingový mix se skládá z marketingových nástrojů, které hotel vyuţívá k dosaţení svých cílů (zisk, návratnost investic, získání a udrţení zákazníků apod.). Tvorba marketingového mixu je hlavní součástí strategie, která přehodnocuje moţnosti hotelu k vzhledem k vybranému segmentu a nejvýznamnějším konkurentům. Na marketingový

45

DĚDINA, J. Managemet, organizování a ekonomika lázeňství - vybrané kapitoly. 2004, s. 147

33

mix se zaměřuje po výběru cílového segmentu na trhu.

46

Marketingový mix obsahuje

čtyři základní nástroje, a to: 

Product (produkt)



Place (distribuce)



Price (cena)



Promotion (propagace)

„Z hlediska hosta je hotel přitažlivý a zajímavý i podle toho, jak je,, zabalený“, tj. jaká je souhra čtyř nástrojů marketingu, a to produktu, komunikace, prodeje a lidí, kteří poskytují služby. Balení vytváří image hotelu.“ 47 Ovšem v cestovním ruchu se mix rozšiřuje o další čtyři nástroje: 

People (lidé)



Partnership (spolupráce)



Programming (plánování, časová rozvrţennost)



Packacking (tvorba balíčků) - wellness hotely se předhánějí v tom, jaké procedury a produkty nabízet. Skládají pobytové balíčky a dávají jim nejsmyslnější názvy, aby přilákaly co nejvíce hostů.

Poloţky marketingového mixu se rozšiřují proto, ţe zákazníci jsou náročnější na kvalitu sluţeb, ţádají si individuální přístup a přesto sluţby za rozumnou cenu, na trhu neustále roste konkurence, zákazník se stává rozmazlenějším. Aby hotel byl schopný na trhu obstát, musí se hlouběji zamyslet, sloţitěji plánovat a připravovat za vyuţití podstatně sloţitějších marketingových technik. 48 Obstát na trhu cestovního ruchu můţe být o něco sloţitější neţ s běţným produktem. Neustále je potřeba myslet na základní vlastnosti sluţeb:  Nehmatatelnost – sluţbu nelze osahat ani vyzkoušet předem.  Proměnlivost – výrobek nabízí stále stejnou kvalitu, ale kvalita sluţeb je ovlivněna subdodavateli, chováním a znalostmi zaměstnanců. 46

KIRÁL’OVÁ, A. Marketing hotelových služeb. 2002, s. 52 KIRÁL’OVÁ, A. Marketing hotelových služeb. 2002, s. 53 48 RYGLOVÁ, K. BURIAN, M. VAJČNEROVÁ, I. Cestovní ruch: podnikatelské principy a příležitosti v praxi. 2011, s. 109 47

34

 Pomíjivost – sluţby nelze skladovat do budoucna, pokud hotel neprodá pokoj nebo třeba wellness proceduru v určitém čase, tak přichází o výnos. Je potřeba zabezpečit veškeré dostupné distribuční cesty a taky proto je marketing v oblasti hotelnictví a wellness tak důleţitý. Zde na řadu přichází jiţ výše zmíněný programming. Schopnost při plánování dopředu vyuţít téměř kaţdý den (víkendy, svátky, den zamilovaných, čas dovolených apod.) pro přizpůsobení nabídky svých sluţeb.  Podmíněnost nákladů – náklady na sluţby lze dopředu stanovit jen v určitém intervalu, protoţe kaţdý zákazník vyţaduje různý přístup a má jiné poţadavky.  Vztah sluţeb a provozovatele – Pokud provozovatel podniku své práci rozumí a umí řídit své podřízené, tvoří základ jeho úspěšnosti. 49

6.2 Marketingový výzkum Marketingový výzkum je systematické určování, sběr, analýza a vyhodnocování získaných dat. Jedná se o způsob kontroly, kterým lze zjistit účinnost marketingového mixu, podchytit slabé a silné stránky, příleţitosti a hrozby. „Zjednodušeně řečeno marketingový výzkum jsou v podstatě výzkumné studie zaměřené na specifické problémy firmy, jako je například charakteristika trhů, analýza tržních podílů, analýza prodeje, studie konkurenčních výrobků, cenová analýza, hodnocení stávajících výrobků a mnoho dalších.“ 50Křesťan a Vašíček s. 75 Malé firmy vyuţívají externí způsob výzkumu, a to prostřednictvím najímání výzkumných organizací. U velkých firem probíhá výzkum interně prostřednictvím vlastních výzkumných pracovníků.

6.2.1 Kvalitativní a kvantitativní marketingový výzkum Kvantitativní výzkum se zabývá získáváním údajů o četnosti výskytu něčeho, co jiţ proběhlo nebo se děje právě nyní. Pomocí kvantitativního výzkumu získáme měřitelné číselné údaje. Pracuje se s velkým mnoţstvím respondentů prostřednictvím formálního dotazování, pozorováním frekvence určitých jevů nebo analýzou sekundárních dat.

49

RYGLOVÁ, K. BURIAN, M. VAJČNEROVÁ, I. Cestovní ruch: podnikatelské principy a příležitosti v praxi. 2011, s. 97 50 KŘESŤAN, V., M. VAŠÍČEK. Marketing. 2005, s. 75

35

Kvalitativní výzkum řeší otázku „Proč se tak událo“. Pracuje se s vědomím konečných spotřebitelů, a proto je potřeba mít k dispozici kvalifikovanější tým tazatelů s psychologickou přípravou. „Účelem je zjistit motivy, mínění a postoje vedoucí k určitému chování. Využíváme k tomu individuální hloubkové nebo skupinové rozhovory a projektivní techniky. Pracujeme zpravidla s menším vzorkem.“51. Kvalitativní výzkum si ţádá přesnější odpovědi na otázky. Jde o hloubkový rozbor některých dílčích jevů. 52

51 52

Kozel, R. a kol. Moderní marketingový výzkum. 2006, s. 120 Kozel, R. a kol. Moderní marketingový výzkum. 2006, s. 126

36

7 Metodika marketingového výzkumu 7.1 Sběr sekundárních dat Jako hlavní zdroj pro zjišťování sekundárních dat poslouţil internet. Hlavním cílem bylo zjistit jaká je koncentrace wellness hotelů ve Zlínském kraji, které hlavně mohou být konkurencí pro hotel Augustiniánský dům. Pro tento cíl je nutné znát jejich nabízející sluţby a stejně tak jejich cenovou politiku.

7.1.1. Analýza wellness hotelů ve Zlínském kraji Hotely Miramare Lázeňský komplex se nachází ve velice klidném prostředí

a

přesto

v blízkosti

městského

a

lázeňského centra Luhačovice. Můţe se pochlubit certifikátem Obr. 4: Hotel Miramare, zdroj: http://www.miramare-luhacovice.cz/

EUROSPAMED,

který

uděluje

evropský svaz lázní a svědčí o vysoké kvalitě poskytovaných

sluţeb.

Miramare

nabízejí

komplexní sluţby pod jednou střechou. Komplex se skládá ze dvou propojených budov a další jeho částí je Vila Helena, Vila Antoaneta a Vila Valaška. Host si můţe vybrat ze dvou kategorií ubytování, a to Superior nebo Standard. Celková kapacita ubytování je 215 lůţek a před hotely je k dispozici pro hosty parkoviště zdarma. Komplex Miramare nabízí lázeňské i wellness pobyty. Lázeňská léčba se zaměřuje na léčení horních a dolních cest dýchacích, trávicího ústrojí, poruchy výměny látkové a ţláz s vnitřní sekrecí (diabetes, obezita), pohybového ústrojí, periferních cév a nervů, onkologické onemocnění. Na léčbu dohlíţí vysoce kvalifikovaný zdravotní personál. V komplexu lze vyuţít 2 léčebné prameny, dva bazény, širokou nabídku koupelí, saunu a solárium, masáţe, zábaly, jávský masáţní salon, kadeřnictví, manikúra, pedikúra a kosmetiku. 53 Gastronomickou stránku provozu zajišťují dvě restaurace s moţností dietní stravy a konzultace s odborným lékařem (dietologem).

53

Zdroj: http://www.miramare-luhacovice.cz/ [on-line]. 2011 [cit. 14-12-2011]

37

Nabídka wellness pobytů: 

Rozmazlovací týden pro ţeny



Dovolená s dětmi



Jávská Vanita



Jávská exotická kůra



Program pro formování postavy



Wellness Gold a welnness Silver Hotel Albácie & wellness Hotelový komplex Albácie se nachází na okraji Valašského

Meziříčí

v blízkosti

soutoku

Vsetínské a Roţnovské Bečvy. Historie budovy

Obr. 5: Hotel Albácie & wellness, zdroj: http://www.hotel-abacie.cz/

sahá do 30. let minulého století. Hotel nabízí ubytování ve 24 komfortně

zařízených pokojích světového standardu, moderní designové wellness, gastronomii, nekuřácké prostředí, širokou škálu sportovního vyuţití, kosmetiku, masáţe, solárium, fitness. Hotel je zároveň vybaven konferenčními prostory s technikou, vhodnými pro pořádání konferenčních událostí a seminářů. Hotel má k dispozici vlastní parkoviště o celkové kapacitě 50 míst a pro cyklisty je součástí budovy úschovna kol, kde mohou v bezpečí uschovat svá kola. Samozřejmostí je 24 hodinová sluţba recepce a hotelový servis jako praní prádla, ranní buzení atd. Návštěvníci jistě ocení nekuřáckou restauraci, kde si mohou vybrat s nabídky mezinárodní kuchyně i naší české tradiční. Wellness je k dispozici pro všechny ubytované v hotelu, a také pro všechny návštěvníky hotelu. Ve wellness části jsou k dispozici 4 sauny, Kneippův chodník, tepidárium, ledová studna, ochlazovací venkovní bazén. Mezi lázeňské procedury patří termoterapie, hydroterapie a masáţe. Pro zájemce hotel nabízí soukromé Spa pro 2

38

osoby zahrnující perličkovou hydromasáţní koupel, finskou saunu, nahřívanou vodní postel, čerstvé ovoce, karafu s čerstvou vodou. 54 Nabídka wellness pobytů: 

Romantický wellness víkend



Sportovně relaxační pobyt, Sezónní wellness pobyt



Wellness víkendový pobyt



Businnes pobyt s wellness Hotel Horal Hotel je umístěn ve Valašském kraji, který je bohatý na přírodní i kulturní památky. V Roţnově pod Radhoštěm se nachází muzeum lidového stavitelství (skanzenové městečko). Samotný hotel

Obr. 6: Hotel Horal, zdroj: http://www.hotel-horal.cz/

se snaţí poskytovat sluţby na vysoce kvalitní úrovni. Patří do třetí ubytovací třídy (Standard).

Hotel disponuje 18-ti útulně vybavenými pokoji, z toho je 14 dvoulůţkových, 2 apartmány, 1 čtyřlůţkový dvoupokoj a jeden bezbariérový pokoj. Gastronomické sluţby zajišťuje luxusní restaurace, salonek a vinný bar, kde se dají pořádat různé společenské oslavy a akce. V restauraci se pořádají pravidelně taneční večery. Podstatnou součástí hotelového provozu je wellness centrum, které nabízí příjemné uvolnění od únavy a stresu. Vybavené wellness centrum nabízí hydromasáţní vanu, bylinnou parní saunu, solnou parní saunu, Finskou saunu, tepidárium, ledovou sprchu, ledovou kašnu, fontánku s pitnou vodou, ochlazovací bazén s vodopádem a masáţe. Sportovní vyuţití, které je nedílnou součástí wellness: tenisový areál, golfové hřiště, cyklostezka Bečva, zábavný park Gibon. Hotel nenabízí ţádné speciální wellness pobyty. 55

54 55

Zdroj: http://www.hotel-albacie.cz/ [on-line]. 2011 [cit. 14-12-2011] Zdroj: http://hotel-horal.cz/ [on-line]. 2011 [cit. 14-12-2011]

39

Lázně Niva Lázně se nacházejí nad Luhačovickou přehradou v přírodním prostředí vhodném pro relaxaci a načerpání nových sil a 20 minut pěší chůze od lázeňské kolonády. Lázně Niva jsou rozděleny do dvou lázeňských domů. Domy jsou na sobě zcela

Obr. 7: Lázně Niva, zdroj: http://www.niva.cz/

nezávislé a poskytují lázeňskou a rehabilitační péči

jiţ 15 let. Domy nabízejí ubytování v 1 – 3 lůţkových pokojích. Stravování je zajištěno v jídelnách obou lázeňských domů, kde si kaţdý můţe vybrat z pestré nabídky včetně dietních pokrmů. V lázních Niva se léčí nemoci onkologické, trávicího ústrojí, oběhového ústrojí, nemoci z poruchy výměny látkové, pohybového ústrojí, onemocnění dýchacích cest. Pro klasické wellness pobyty jsou hostům k dispozici venkovní bazény, vnitřní bazény se slanou vodou, sauna, fitcentrum, tenisové a volejbalové kurty, tělocvična, stolní tenis, půjčovna a úschovna horských kol. 56 Nabídka wellness pobytů: 

Lázeňská medová relaxace



Romantický pobyt pro 2 Hotel Zálesí (Pohoda) Hotel Zálesí je situován v těsné blízkosti přehradní hráze. Jedná se tříhvězdičkový moderně zařízený hotel. Disponuje letní terasou a vlastním parkovištěm. K relaxaci je hotelovým hostům k dispozici relaxační

Obr. 8: Hotel Zálesí, zdroj:http//hotely.zalesi.cz

centrum, které nabízí: suché uhličité koupele, kyslíkovou

terapii,

inhalace

minerální

vody

Vincentka, slatinné obklady, parafinové zábaly, bahenní zábaly z Mrtvého moře, koupele, obklady, klasické částečné i celkové masáţe, aromaterapeutické masáţe, 56

Zdroj: http://www.niva.cz/ [on-line]. 2011 [cit. 14-12-2011]

40

uvolňující masáţe krční páteře, bodové masáţe, reflexní masáţe plosky nohy, reflexní lymfodrenáţe, kyslíkové inhalace, infračervenou kabinu a saunu. V současné době hotel prochází rekonstrukcí. Po znovuotevření změní svoje jméno na hotel Pohoda. 57 Hotel Mlýn Velehrad Hotel nabízí komfortní ubytování v klidném a tichém poutním místě pouhých pět minut autem od Uherského Hradiště. K ubytování je dispozici 28 pokojů (4 jednolůţkové, 19 dvoulůţkových, 2 Obr. 9: Hotel Mlýn Velehrad, zdroj: http://www.hotelmlyn.cz

Junior suit a 2 apartmá) o celkové kapacitě 50 lůţek. V hotelu je vybudovaný osobní výtah.

Hotel má vyhrazené prostory pro konání konferenčních akcí a poskytuje veškeré sluţby související s pořádáním takovýchto událostí. Gastronomické sluţby zajišťuje hotelová restaurace poskytující pokrmy české, moravské i mezinárodní. Milovníci vína si určitě přijdou na své ve vinném sklípku s bohatou nabídkou. Restaurační prostory jsou vhodné pro pořádání svatebních hostin, rodinných oslav, firemních akcí a setkání. Pro wellness pobyty jsou hostům k dispozici finská sauna, venkovní whirpool, masáţe, kosmetika, zábaly, peeling. Během pobytu hotel půjčuje hostům i horská kola pro vyuţití cyklostezek, silniční koloběţky, míče, hole pro nordic walking, pálky na stolní tenis, golfový trenaţér, petangue a různé stolní hry. 58 Hotel nenabízí předem sestavené wellness balíčky, ale nabízí balíčky relaxačního centra, které si může každý přikoupit ke svému pobytu:

57 58



Elixír mládí – sauna, peeling, zábal a masáţ těla



Ţivotní energie – jako Elixír mládí, ale navíc obsahuje masáţ zad



Dotek přírody – peeling a zábal celého těla, masáţ zad



Oáza klidu – peeling masáţ a zábal celého těla



Sen o kráse – peeling nebo zábal celého těla, masáţ celého těla

Zdroj: http//hotely.zalesi.cz/ [on-line]. 2011 [cit. 15-12-2011] Zdroj: http://www.hotelmlyn.cz/ [on-line]. 2011 [cit. 15-12-2011]

41



Naber druhý dech – sauna, bankování, prohřívací zábal



Očista organismu – detoxikace těla – lymfatická masáţ, detoxikační zábal



I muţi mají své dny – sauna, rekondiční masáţ zad, zábal z Mrtvého moře



Cesta k dokonalé postavě – lymfatická masáţ skořicový zábal



Aloha – masáţ horkými lávovými kameny, hydratační zábal Hotel Galaxie Komplex Galaxie v sobě sdruţuje zábavní park, hotel, wellness sluţby a gurmánský restaurant. Nachází se ve Sportovním areálu Vršava na okraji Zlína. V jeho těsné blízkosti se nachází tenisové haly a kurty a také několik fotbalových hřišť.

Obr. 10: Whirpool v hotelu Galaxie, zdroj: http://www.ubytovanivcr.cz/galaxiehotel-zlin-zlin-previo-30148.html

Kolem

haly

prochází

hlavní

cyklostezka

propojující město Zlín se ZOO Lešná. Nedaleko komplexu se nachází i golfové hřiště a koupaliště.

Tříhvězdičkový hotel nabízí kvalitní ubytování v jednou, dvou aţ čtyřlůţkových pokojích za příznivé ceny a je vhodný hlavně pro rodiny s dětmi. Celková kapacita ubytování je 31 lůţek. Pokoje jsou standardně vybaveny. Hosté hotelu mají 50 % slevu na vstup do welness centra a do zábavního parku. Restaurace Galaxie nabízí chutná jídla národní i mezinárodní kuchyně. Záměrem šéfkuchaře je nabídnout poctivou kuchyni, postavenou výhradně na vaření z čerstvých surovin. Wellnesscentrum je součástí hotelového komplexu Galaxie, a proto veškeré nabízené wellness sluţby podléhají galaktickému stylu. Naleznete zde profesionálně vybavené zařízení, které obsahuje saunu s hvězdným nebem, vesmírný whirlpool s videoprojekcí, odpočívárnu, masáţní salon, šatnu a sociální zařízení. Výhodou wellness zařízení je naprosté soukromí. 59

59

Zdroj: http://hotel.galaxiezlin.cz/ [on-line]. 2011 [cit. 15-12-2011].

42

Nabídka wellness pobytů: 

Galaxie Family



Galaxie pro dva Lázně Leopoldov Lázně

Leopoldov

na

Smraďavce

jsou

rekreačním místem nacházejícím se v malebném údolí Chřibů nedaleko Buchlovic. Lázně nabízí ubytování na pokojích, které navozují atmosféru Obr. 11: Lázně Leopoldov, zdroj: http://malovanykraj.cz/mk_11_03_14.php

loveckého zámečku. Kaţdý pokoj má své sociální zařízení a připojení na internet.

Celková kapacita hotelu je 43 lůţek. Součástí hotelového areálu jsou i chatky pro 5 osob vyuţitelné v letním období. Součástí lázní je lovecká restaurace, která nabízí speciality z ryb, masa, drůbeţe a zvěřiny. Restaurace můţe být vyuţita i pro slavnostní den, jako je promoce, narozeniny, svatba a různé firemní akce. Součástí restaurace je salonek s kapacitou 20 osob. Wellness zařízení nabízí masáţe, koupele, saunování, zábaly, kosmetiku a peeling. 60 Nabídka wellness pobytů:

60



Relaxační pobyt pro dva



Relaxační balíček pro seniory



Relaxační pobyt pro ţeny



Relaxační pobyt pro muţe

Zdroj: http://www.lazneleopoldov.eu/fotogalerie/ [on-line]. 2011 [cit. 15-12-2011]

43

Hotel Vega Wellness hotel je umístěn nad přehradou pod Komoncem v Pozlovicích daleko od dopravního a městského hluku. Hotel se specializuje na relaxační Obr. 12: Hotel Vega, zdroj: http://www.golfhotely.eu/czech/ce ska-republika/zlinsky/slusovice/

pobyty pro seniory, pro dva, pro rodiny s dětmi a pobyty pro ţeny. Dále se zaměřuje i na organizaci teambuildingových akcí. Hosti, kteří nevyuţívají

vlastní dopravu, mají moţnost vyuţít dopravu z nádraţí, kterou hotel poskytuje zdarma. Na hotelu je k dispozici 23 dvoulůţkových pokojů, 4 rodinné pokoje a 3 apartmány. V ceně za ubytování je zahrnuta snídaně, bazén, fitness a parkování u hotelu. Stravování je moţné v hotelové restauraci, kde se podávají snídaně formou švédských stolů a v případě polopenze si mohou hosté vybrat ze tří menu. V restauraci je samozřejmě moţné uspořádat různé společenské akce. Dále je moţné vyuţít relaxační posezení u kávy v hotelové kavárně. Wellness centrum nabízí saunu, whirpool, bazén, solárium, různé druhy masáţí, zábaly, elektorakupresuru, hydromasáţ a perličkovou koupel. Pro aktivní relaxaci je v hotelovém areálu k dispozici squashová hala, fitness, stolní tenis, půjčovna horských kol, tenisový kurt, badminton, minigolf, petangue a fotbalové hřiště. Pro děti je v hotelu připraven dětský koutek, který má východ na dětské venkovní hřiště plné atrakcí. V letních měsících je jednou týdně zajištěno společné venkovní opékání na otevřeném ohni a hlídání dětí s připraveným zábavným programem. Nabídka wellness pobytů:

61



Wellness pobyty pro ţeny Afrodité



Wellness pobyty na přání



Relaxační pobyty

Zdroj: http://www.hotelvega.cz/ [on-line]. 2011 [cit. 15-12-2011]

44

61

Hotel Galik Hotel v údolí Léskové je výborným výchozím bodem mnoha turistických i cyklistických tras. Svou cenou je nakloněn jak rodinám, seniorům, Obr. 13: Hotel Galik, zdroj: http://www.cestujsdetmi.cz/ubytovani/ho tel-galik.html

studentům, tak i nenáročným cestovatelům. Hotel Galik nabízí ubytování ve 22 pokojích

s celkovou kapacitou 89 lůţek a 24 přistýlek. Sociální zařízení je společné na patře. Pokoje jsou jednoduše, ale útulně zařízeny. Nemá ţádné wellness balíčky, ale pouze saunu s odpočívárnou, kulečník, bowlingovou dráhu, stolní tenis. Jedná se o horský hotel. Vhodný k zimní rekreaci a lyţování.

62

Hotel Lanterna Hotel se nachází v obci Velké Karlovice. Jedná se o menší ubytovací zařízení, ovšem velice luxusní čtyřhvězdičkový hotel. Hotel disponuje kapacitou 53 dvoulůţkových pokojů. Nabízí Obr. 14: Hotel Lanterna, zdroj: http://www.lanterna.cz/

ubytování

v nadstandardně

vybavených

a

moderně zařízených pokojích. Kaţdý host na

svém pokoji nalezne tašku s osuškami, ručníky, ţupany a přezůvkami, která je určená pro vyuţití relaxačního centra L-Spa. Gastronomické sluţby zajišťuje Restaurace & Café Laterna, kde na jídelním lístku nechybí především nabídka tradičních valašských pokrmů. Kavárenská část restaurace se vyjímá volně dostupnou menší knihovnou a dětským koutkem s kuličkami. Gastronomické záţitky pro gurmány zajišťuje restaurace Vyhlídka. Relaxační centrum L-Spa nabízí saunový svět s venkovní ochlazovací terasou, dvě masáţní místnosti s nabídkou tradičních i exotických masáţí, kosmetické studio pro ţeny, whirpool bazén se slanou vodou, infra kabinu s chromoterapií, krytý bazén 62

Zdroj: http://www.galik.cz/ [on-line]. 2011 [cit. 15-12-2011]

45

s vodními atrakcemi, finskou saunu, parní lázeň s vonnými nebo solnými esencemi, ochlazovací jezírko, vedro ledové horské vody, multifunkční sprchy, odpočinkovou terasu s vyhlídkou. Podstatnou součástí relaxačního centra je L-Spa bar s nabídkou ozdravných čajů a 100% ovocných nápojů, které neodmyslitelně patří k udţování těla v dobré fyzické i duševní kondici. Cena ubytování vţdy zahrnuje polopenzi, neomezený vstup do L-Spa relaxačního centra, denní vstup do termálních bazénů Horal a fitness centra na tři hodiny, parkování a animační programy.

63

Nabídka wellness pobytů: 

Relaxační neděle



Valentýnský pobyt pro dva



Wellness pobyt v Beskydech



Zimní dovolená v Beskydech



Golf v Beskydech

Hotel Horal Velké Karlovice Horský wellness hotel se nachází nad valašským údolím v CHKO Beskydy. Ubytování je rozděleno do čtyř rezidencí. Jednotlivé rezidence nabízejí ubytování ve dvoulůţkových pokojích. Všechny rezidence svojí architekturou zapadají do prostředí Obr. 15: Hotel Horal, zdroj: http://magazin.ceskenoviny.cz/cestovan i/aktualitycr/zpravy/wellness-hotelhoral-sbira-jedno-oceneni-zadruhym/713938&id_seznam=

chráněné krajinné oblasti. Poslední rezidence byla vybudována teprve nedávno a nabízí ubytování pro tu nejnáročnější klientelu na čtyřhvězdičkové úrovni. V rezidenci jsou vybudovány apartmány

Suite Spa. Ubytování zahrnuje snídani formou švédských stolů, víkendové animační programy zdarma, parkování u hotelu zdarma, jednorázový denní vstup do wellness centra hotelu. Obyvatelé apartmánů mají vstup neomezený. Gastronomické sluţby hotelu nabízí valašská hospůdka, restaurace a bar Horal. Z jídelního lístku si kaţdý můţe vybrat speciality národní i mezinárodní kuchyně. 63

Zdroj: http://www.lanterna.cz/ [on-line]. 2011 [cit. 15-12-2011]

46

Všechna tři gastronomická zařízení se dají propojit a celková kapacita po propojení nabízí 190 míst k sezení. Wellness centrum hotelu se rozprostírá na ploše 7 500 m². Centrum tvoří tři části – saunový svět, termální bazény s teplotou 36 C a kardio fitness. Mezi další wellness sluţby, které hotel nabízí, patří různé druhy masáţí, tepidarium, finská sauna, bylinná parní lázeň, multifunkční vana, whirpool bazén, Kneippův oblázkový chodník, tělové zábaly, ochlazovací bazény – vnitřní i venkovní, multifunkční sprchy, odpočívárna s vodními lůţky. Hotel nabízí širokou škálu animačních programů, které jsou zaměřeny na aktivní pohyb (Pilatesova metoda, salsa, power jóga, turnaj v bowlingu, outdoor trénink a jiné). V areálu ubytovacího zařízení se nachází veřejné devítijamkové golfové hřiště, lanové centrum, lyţařská sjezdovka s moţností vyuţití lyţařské školy hotelu Horal. Milovníci snowboardingu ocení snowpark s větším mnoţstvím udrţovaných překáţek. V zimě je moţné na dráhách provozovat snowtubing – jízda v gumových člunech zasněţeným korytem. 64 Nabídka wellness pobytů: 

Relaxační den v Beskydech – pro neubytované hosty



Wellness pobyt v Beskydech



Relaxační neděle



Termální bazény wellness Horal pro seniory Hotel Augustiniánský dům Hotel Augustiniánský dům se nachází na konci lázeňského centra města Luhačovice směrem k Pozlovicím pod Jestřabí horou, v luxusní vilové části A. Václavíka známé také jako Praţská čtvrť. Pouze pět minut pěší

Obr. 16: Augustiniánský dům, zdroj: Vlastní tvorba

chůzí od kolonády. Hlavní cílovou skupinou je business klientela, ovšem v poslední době

se snaţí vyhovět svojí nabídkou sluţeb i rodinám s dětmi. Čtyřhvězdičkový wellness & 64

Zdroj: http://www.horal-hotel.cz/ [on-line]. 2011 [cit.15-12-2011]

47

spa hotel nabízí ubytování ve 26 převáţně dvoulůţkových pokojích s celkovou kapacitou 53 lůţek. Ubytování nabízí ve více variantách – klasický dvoulůţkový pokoj Augustian, pokoj Classic a Superior, Junior Suite, apartmá Leoše Janáčka. Jeden pokoj je zcela bezbariérový. Hotel Augustiniánský dům je plně klimatizován. Své chuťové buňky kaţdý můţe uspokojit v restauraci Symfonie. Restaurace nabízí nádherný výhled do Jurkovičovy aleje. Nabízí pokrmy národní i regionální. Kaţdou neděli je připravena gala večeře, coţ je menu o pěti chodech. Toto menu je zvýhodněno v pětidenních a týdenních pobytech. Šéfkuchařem restaurace je Peter Babol. Sloţení jídelního lístku šéfkuchaře se vyznačuje výjimečnými pokrmy, které přinesou neopakovatelný záţitek. Wellness centrum nabízí bazén, solnou parní lázeň, mentolovou parní lázeň, bylinkovou saunu, finskou saunu, relaxační místnost, whirpool, ledovou studnu, masáţní sprchy, fontánu, masáţe, zábaly, kosmetiku, peelingy, relaxační terapie, reflexní terapie plosky nohy. Wellness balíčky: 

Beauty woman



Business man



Top manaţer – Manaţerské hýčkání

Hotel se můţe pochlubit i několika oceněními, které získal v průběhu své krátké působnosti. V roce 2010 obdrţel první místo v soutěţi Best of realty v kategorii hotely v ČR. Soutěţ se koná pod záštitou Asociace pro rozvoj trhu nemovitostí. Dále mu bylo uděleno třetí místo v soutěţi o nejlepší turistickou nabídku v ČR v regionu Východní Morava. Centrála cestovního ruchu Východní Morava udělila řediteli hotelu ocenění za významný počin v cestovním ruchu za projekt Janáčkův zdroj inspirace. Jedná se o produkt cestovního ruchu, který nejlépe vystihuje Slovácko. 65

65

Zdroj: http://www.augustian.cz/ [on-line]. 2011 [cit 26-7-2011]

48

7.1.1.1 Sumarizace získaných sekundárních dat Ve Zlínském kraji se nachází celkem 13 hotelů poskytující wellness sluţby. Největší koncentrace hotelů se nachází ve městě Luhačovice (Augustiniánský Dům, Niva, Zálesí, Miramare) a jeho okolí a ve městě Velké Karlovice (Galík, Lanterna, Horal) nedaleko města Vsetín. Všechny hotely nabízí kvalitní ubytování a gastronomické sluţby. Některé hotely jako třeba Augustiniánský Dům se zaměřují na Bussiness klientelu a jiné jako Galaxie ve Zlíně se zaměřuje na rodiny s dětmi. 100 % vyuţití wellness centra mají hotely, které nabízejí vstup do centra v ceně pobytu (Augustiniánský Dům, Lanterna, Albácie, Zálesí, Horal Velké Karlovice). Hotel Lanterna ve Velkých Karlovicích nabízí pro neubytované hosty, kteří vyuţijí masáţe nebo kosmetické ošetření mají neomezený vstup do L-Spa zdarma. Hotel Galík vyuţívá wellness sluţeb hotelu Horal se slevou 50% pro ubytované klienty a hotel Lanterna vyuţívá termální bazény hotelu Horal pro své hosty. Wellness hotely nejčastěji nabízí masáţe – švédské, thajské, Lomi Lomi, drenáţové, reflexní masáţ chodidel plosky nohy, zábaly – parafinové, medové, čokoládové, koupele s vonnými esencemi a kosmetické ošetření. V lázních Leopoldov lze vyuţít Solnou jeskyni, která se nenachází v ţádném jiném wellness hotelu. Zálesí se můţe pochlubit procedurami, jako jsou suché uhličité koupele, infračervená kabina, kyslíková terapie a inhalace. V lázních Niva naleznete veškeré ozdravné i relaxační procedury.

7.2 Sběr primárních dat Primární

marketingový

výzkum

probíhal

v letech

2011-12

v areálu

hotelu

Augustiniánský dům. V kaţdém ročním období bylo osloveno 50 respondentů tedy dohromady na 200. Výzkum probíhal na základě dotazníkového šetření mezi návštěvníky hotelu, kteří vyuţívají wellness centrum a na základě řízeného rozhovoru se samotným majitelem hotelu. K dispozici byly dotazníky obsahující 25 otázek, které se následně graficky vyjádřily a zhodnotily. Grafy jsou výsledkem vlastní práce, pokud není uvedeno jinak. Hlavním cílem bylo zjistit, jaký podíl má wellness centrum na provozu hotelu a jak moc byly hosté se sluţbami spokojení. Na základě výsledků byla navrhnuta opatření, která by mohla zajistit ještě vyšší návštěvnost hotelu Augustiniánský dům.

49

7.2.1 Řízený rozhovor s majitelem hotelu Augustiniánský dům Na základě rozhovoru s majitelem hotelu byly zjištěny informace týkající se návštěvníků hotelu a vyuţívání wellness centra. Hotel je otevřený od 16. 3. 2010 a jedná se o hotel zaměřený na wellness. Většina hostů sem právě přijíţdí kvůli wellness centru a relaxaci. Má stálou zahraniční klientelu, která pochází většinou ze Slovenska, Německa, Rakouska a Velké Británie. Zahraniční klientela tvoří asi 25% z celkové kapacity ubytovaných hostů. Průměrná délka pobytu hosta jsou čtyři dny a kaţdý průměrně utratí 2000 - 2 500 Kč za den. Útrata zahraničních klientů se nijak neliší od těch tuzemských. Nejvíce hostů je ubytováno na podzim, potom následuje léto, jaro a nakonec zima. Ke stravování hosté vyuţívají hotelovou restauraci. Všichni hosté během svého pobytu vyuţívají wellness centrum, protoţe mají bazén, saunu a parní lázně v ceně pobytu. Ostatní wellness procedury vyuţívá 70% ubytovaných hostů. Neubytovaní hosté tvoří přibliţně 30% návštěvníků wellness centra. Marketingové oddělení hotelu spolupracuje při své propagaci s Východní Moravou. Aktivně se podílí na tvorbě produktů pro celou Moravu a samozřejmě s městem Luhačovice opět se jedná o tvorbu produktů pro návštěvníky města. Ve městě existuje destinační agentura Luhainfo, která propaguje produkty hotelu návštěvníkům. Jelikoţ byl hotel vybudován teprve nedávno, tak řízení hotelu zatím neuvaţuje o rozšíření nabídky wellness sluţeb.

7.2.2 Vyhodnocení dotazníkového šetření Základní údaje o respondentech Se svými 54% mají převahu v návštěvě hotelu ţeny. Ovšem muţi nejsou za nimi o tolik pozadu. Celých 46% tvoří muţi, coţ je důkazem, ţe čím dál více muţů věnuje péči o své tělo a duševní pohodu. Tohle uţ není jen přední výsadou ţen. Na návštěvnosti muţů se také ve velké míře podílí jejich ţeny, protoţe častými návštěvníky wellness & Spa hotelu jsou páry.

50

4% 2% Česká republika Rakousko

9% 10%

Slovensko

75%

Německo Graf 1: Stát trvalého bydliště

Nejvíce návštěvníků hotelu tvoří tuzemci, jejichţ podíl je více neţ tři čtvrtiny z dotázaných respondentů. Cizinci se na návštěvnosti podílejí 23%, kde na první příčce jsou Rakušané, potom Slováci, Němci a nakonec Poláci a Britové. Návštěvníci ze Slovenska a Rakouska ve většině případů uváděli trvalé místo bydliště nacházející se nedaleko hranic s ČR. Z toho tedy vyplívá, ţe návštěva Lázní Luhačovice pro ně byla nejpřijatelnější volbou v případě vzdálenosti. 4% 3 - 10 tis

8%

37%

10%

10 - 50 tis do 3 tis

16%

50 - 100 tis 25%

100 tis - 1 mil nad 1 mil

Graf 2: Počet obyvatel trvalého bydliště

V otázce týkající se počtu obyvatel byla nejčastější odpovědí respondentů 3 – 10 tisíc. Hlavním důvodem můţe být fakt, ţe welnness navštěvují často místní obyvatelé, potom sem přijíţdějí na pár hodin i výletníci z okolních městeček, aby vyplnili svůj volný čas o víkendu. Častými hosty hotelu bývají i různí podnikatelé, jejichţ bydliště se často nachází v menší obci u větších měst. 1%

11%

10%

35%

13% 30%

Graf 3: Věk 51 respondentů

26 - 35 36 - 45 46 - 55 18 - 25 56 a více do 17 let

Celých 36% respondentů uvedlo svůj věk mezi 26 – 35 lety. Tito lidé patří do kategorie mladých, bezdětných a hlavně finančně zaopatřených, kteří se snaţí uţívat ţivota. Překvapující věkovou skupinou byla v rozmezí 36 – 45 let (30%). Vysvětlení lze najít v dnešní rychlé době, kdy řada párů nechá své ratolesti na víkend prarodičům a snaţí se alespoň nechvíli utéct ze všedního ţivota. Průměrný věk návštěvníků hotelu, kteří se zúčastnili dotazníkového šetření, je 37 let.

6%

zaměstnanec soukromí sektor podnikatel/živnostník

5% 2%

9%

47%

zaměstnanec veřejné služby

11% důchodce 20%

v domácnosti/mateřská student nezaměstnaný Graf 4: Zaměstnání

U otázky týkající se zaměstnání se potvrdilo, ţe hotel navštěvují s podílem 47% především zaměstnanci soukromého sektoru a podstatnou část tvoří i podnikatelé. Nepřekvapí, ţe u skupin s niţšími (zaměstnanec veřejného sektoru, důchodci, rodiče na mateřské dovolené) nebo dokonce ţádnými příjmy (studenti, nezaměstnaní) je účast podstatně niţší. Tak jako mají návštěvníci vysoké nároky na poskytované sluţby, stejně tak má hotel vysoké nároky na své hosty po finanční stránce. Na tuto otázku bych navázala i tím jaká je struktura dosaţeného vzdělání u respondentů. Nejvíce jich odpovědělo, ţe mají středoškolské vzdělání (47%), potom bylo o něco méně těch s vysokoškolským vzděláním (38%) a nejméně s výučním listem (15%).

52

Vyhodnocení otázek 1. Jste obyvatelem města (obce) anebo jste na návštěvu hotelu nebo wellness centra přijel odjinud? Jiţ z řízeného rozhovoru s majitelem hotelu vyplynulo, ţe wellness centrum navštěvují i místní obyvatelé. Ovšem překvapující je, ţe jejich podíl je o 10% niţší, neţ bylo očekáváno. Rezidenti města tvoří pouhých 20% a nerezidenti 80% z celkového počtu dotázaných. Důvodem můţe být velká konkurence v okolí a ne kaţdý navštěvuje jen jedno zařízení poskytující wellness sluţby. 2. Pokud nejste obyvatel města, Jaký je hlavní důvod Vaší návštěvy v tomto regionu (městě)?

Dovolená, odpočinek

6%

5%

5% 5%

Výlet Služební cesta

8% 71%

Návštěva příbuzných/známých Pouze projíždím Zdravotní pobyt, léčení

Graf 5: Důvod návštěvy regionu

U otázky jaký je hlavní důvod vaší návštěvy u nerezidentů, jednoznačně převaţovala odpověď dovolená nebo odpočinek s 71%. Výsledek odpovídá účelu, ke kterému je hotel určen. Zbývajících 29% odpovědí je téměř rovnoměrně rozděleno mezi výlet, návštěvu příbuzných a známých, zastavení za účelem odpočinku při cestě do jiného místa, sluţební cestu a dokonce se našlo i pár jedinců, kteří vyuţili wellness & spa hotelu při svém probíhajícím zdravotním pobytu v Luhačovicích.

53

3. Pokud jste obyvatel města, jak dlouho již v tomto městě pobýváte (trvale nebo přechodně)? 13%

36%

13%

6-10 let 1 – 5 let

15%

nad 30 let

23%

10 -20 let 20 -30 let Graf 6: Délka pobytu

Obyvatelé města vyuţívající wellness sluţby hotelového komplexu Augustiniánský dům pobývající v Luhačovicích je v 36% případů 6 - 10 let, hned za nimi následují obyvatelé ţijící ve městě méně jak 5 let. Další početnější skupinou jsou obyvatelé ţijící ve městě nad 30 let tedy většinou od narození a stejný počet 13% náleţí věkovým skupinám mezi 10 – 20 lety a 20 – 30 lety. Klienti navštěvující wellness centrum hotelu jsou obyvateli města průměrně 13 let. 4. Jak často navštěvujete tento hotel nebo wellness centrum hotelu?

60

56

Procenta

50 40 30 20 10

19 11

6

4

4

2

0 Poprvé Podruhé Potřetí Více než Asi 3 x Jiná Asi 1 5x za rok četnost ročně ročně Četnost návštěvy Graf 7: Četnost návštěv wellness centra

Následující graf zachycuje odpovědi na otázku, jak často navštěvují respondenti tento hotel. 56% dotázaných odpovědělo, ţe jsou zde poprvé. Jelikoţ je hotel otevřen teprve třetím rokem, tak má poměrně vysokou úspěšnost v návratnosti svých klientů. Podruhé

54

hotel navštívilo 19% respondentů, potřetí 11% a zbývajících 14% navštěvuje wellness hotel více neţ třikrát ročně. Početnější návštěvnost je přikládána kvalitnímu a modernímu zařízení ve wellness centru a také přispívá fakt, ţe hoteloví hosté mají vyuţití spa centra v ceně a pro návštěvníky zvenčí není výše vstupného příliš závratná. 5. Ve kterém ročním období toto zařízení nejčastěji navštěvujete (i více odpovědí)?

21%

22%

Jaro Léto Podzim

Zima 26%

31%

Graf 8: Návštěvy dle ročních období

U otázky v jakém ročním období zařízení nejčastěji navštěvujete, dopadlo jako nejvytíţenější roční období podzim, následuje léto, zima a jenom o jedno procento méně navštěvuje zařízení na jaře. 6. Pokud nejste obyvatel města, jak dlouho se tentokrát zdržíte v tomto regionu (městě)? Cílem šesté otázky bylo zjistit jaká je nejčastější délka ubytovaných hostů, a to ve dnech nebo v hodinách. Většina dotazovaných 53% dávala přednost kratším pobytům tedy 1 – 3 dny. Zde hraje hlavní roli faktor, ţe panuje trend víkendových nebo prodlouţených pobytů. 4 – 6 dnů se zdrţelo v hotelu 35% respondentů a 7 – 10 dnů 11% dotazovaných. Dokonce se našlo i 1% osob, které uvedli, ţe se zdrţí déle neţ 11 dnů, ale tyto většinou přišli za účelem vyuţití wellness centra a ubytování měly v jiném zařízení. Průměrná délka pobytu vychází na 4 dny. Respondenti, kteří přijeli do města pouze na výlet, se průměrně zdrţeli 4,2 hodiny.

55

7. Odhadněte čas, který jste tentokrát strávil ve wellness centru? 5% 29% 1 - 3 hodiny 66%

4 - 6 hodin 7 - 10 hodin

Graf 9: Čas strávený ve wellness centru

Tato otázka přesně navazuje na předchozí poloţenou otázku. Délka času strávená ve wellness centru se odvíjí od celkové délky pobytu v regionu nebo přímo v hotelu. V dotazníku je tato otázka poloţena jako otevřená, ale pro lepší přehlednost grafu byly časy rozděleny do tří intervalů. Největší procento klientů, 66 %, stráví ve wellness centru 1 – 3 hodiny. Průměrná délka pobytu strávená ve wellness centru odpovídá třem hodinám. Můţe se to zdát jako nízké číslo, ale musíme brát v úvahu, ţe wellness vyuţívají i místní obyvatelé, kteří sem přijdou třeba jen na hodinovou masáţ, a potom jdou hned domů. Také řada respondentů při vyplňování této otázky ještě nekončila svůj pobyt. O více neţ polovinu dotazovaných méně, 29%, věnovala svůj čas relaxaci ve wellness centru 4 – 6 hodin a posledních 5 % dotázaných dopřávali svému tělu wellness 7 – 10 hodin. 8. Jste-li zde na více dnů, kde ještě budete ubytován (a)? Odpovědi na tuto otázku byly v 80% totoţné, a to v tom, ţe respondenti vyuţili k ubytování pouze hotel, který se stal předmětem výzkumu. Shodných 6% odpovědělo, ţe se hodlají ubytovat na více místech nebo v Praze, 5% v tomto regionu a 3% ještě uvedla jiné místo, kde nejčastější odpovědí bylo Brno. Ubytování na více místech lze přikládat především cizozemcům, kteří návštěvu našeho kraje spojili s příjemným odpočinkem ve wellness hotelu.

56

9. Pokud cestujete, jakému typu zařízení dáváte přednost?

hotel, který poskytuje právě wellness služby

4% 9%

7%

34%

ubytování v soukromí nebo penzion chata, chalupa

12%

nebo jinak

34%

u známých/příbuzných kempink/ tábořiště Graf 10: Upřednostňovaný typ ubytování

Cílem této otázky bylo zjistit, jak moc jsou wellness hotely u respondentů oblíbené. Hotel, který poskytuje wellness sluţby upřednostňuje více neţ jedna třetina dotázaných. Stejně tak tomu je u ubytování v soukromí nebo v pensionu. 12% z celkového počtu dotázaných upřednostňuje chaty a chalupy, 9% si zvolilo svoji vlastní variantu s častou odpovědí hotel, 7% dává přednost pohodlí u svých známých a příbuzných, pokud ovšem bydlí v místě jejich vybrané destinace a nakonec se našli i tací, kteří dávají přednost přírodním podmínkám a do wellness centra si zajdou jen zaplavat nebo na proceduru. 10. Kde jste získal informace o tomto hotelu, který poskytuje wellnes?

8%

internet

5% 2% 1%

reference od známých 39%

8%

vlastní zkušenost tištěné informace

11%

infocentrum 26%

informace od CK jiný……………. rozhlas, televize

Graf 11: Informační zdroj o hotelu

57

Nejčastějším informačním zdrojem se stal internet, kterého vyuţilo při hledání vhodného ubytování s nabídkou wellness sluţeb 39% respondentů. O více jak 10% méně dalo na reference svých známých nebo příbuzných, 11% uvedlo, ţe hotel vyuţili jiţ v minulosti a ovlivnila je vlastní zkušenost. Shodných 8 % dotázaných získalo informace v místním infocentru nebo si je přečetli v propagačních materiálech, pouze 5% vyuţilo nabídku od CK, a dokonce 1% slyšelo reklamu v místním rozhlase. 11. Kdy jste se rozhodl (a) k návštěvě tohoto zařízení? Přesně tři čtvrtiny respondentů odpovědělo na tuto otázku, ţe návštěvu objektu plánovalo ještě před zahájením svého pobytu. Tento výsledek se dal očekávat především z toho důvodu, ţe wellness pobyty nejsou nejlevnější záleţitostí a téměř kaţdý si vše velice dobře promyslí a zajistí dopředu. 16% dotázaných zvolilo variantu ubytování aţ po příjezdu do Luhačovic. Tyto odpovědi lze odůvodnit tím, ţe někteří vyuţili ubytování v hotelu Augustiniánský dům jen ke krátkému odpočinku při své cestě do cílového místa nebo přijeli do regionu kvůli pracovním povinnostem a v pozdějších odpoledních hodinách hledali narychlo ubytování. 12. Co hodláte v tomto regionu ještě navštívit anebo jste již navštívil (a)? I více odpovědí I kdyţ je hotel určen k odpočinku a relaxaci, tak 40% dotázaných odpovědělo, ţe se nebude pohybovat pouze v areálu hotelu, ale projde se alespoň po okolí, navštíví lázeňskou kolonádu a prohlídne si místní architekturou. 24% respondentů přijelo vyloţeně za účelem zůstat po celou dobu návštěvy v hotelu. 14% dotázaných navštívilo nebo se chystalo navštívit město Zlín a prohlédnout si místní zámek a muzeum, 9% se odhodlalo k návštěvě ke vzdálenějšímu městu Kroměříţ, kde se nachází barokní zámek a jedny z nejkrásnějších zámeckých zahrad u nás. Celý komplex je zapsán na Listině světového a přírodního dědictví UNESCO. 8% respondentů si našlo i čas navštívit Zoo Lešná, 4% město Vizovice a 1% nestačil bazén v hotelu a touţil po návštěve Aquaparku v nedalekých Pozlovicích.

58

13. S kým jste přijel?

s partnerem/kou 5% 2% sám/sama 14%

33%

s kamarády/se známými s rodinou (děti)

19%

se skupinou/se zájezdem jinak…

27%

Graf 12: Přijel host sám nebo s doprovodem

Další otázka zjišťovala, zda do hotelu přijel respondent sám anebo s doprovodem. Nejvíce vyuţívají wellness pobyty v tomto hotelu páry. Překvapujícím zjištěním bylo, ţe hned po nich přijíţdějí do hotelu samotní jedinci, aby si odpočinuli od svého obvyklého prostředí. Necelých 20% přišlo nebo přijelo s kamarády nebo se známými, 14% se svojí nejbliţší rodinou. Nabídku přijet se skupinou nebo zájezdem vyuţilo 5% dotázaných a 2% odpovědělo, ţe jsou na pracovní cestě a přijeli se svým kolegou nebo kolegyní. 14. Jaký dopravní prostředek jste použil (a)? (uveďte jen dopravní prostředek do tohoto místa)

58 Procenta

60 40 20

16

13

5

5

3

0

Dopravní prostředek Graf 13: Dopravní prostředek

Z grafu je patrné, ţe nejvyuţívanějším dopravním prostředkem je automobil, který vyuţilo při své cestě do Luhačovic téměř 60 % z dotazovaných hostů hotelu. Auto je 59

pohodlné, rychlé a hodně se do něj vleze, člověk nemusí tahat zavazadla v rukách a nemusí se mačkat v hromadných dopravních prostředcích. Tímto výrokem většina přijíţdějících doplňovala poloţenou otázku. U hotelu je rozlehlé dvouúrovňové parkoviště, takţe pro hotel je dobré, ţe parkoviště slouţí svému účelu. Autobus vyuţilo 16% dotázaných, za ním hned následovala pěší chůze. Je příjemné vidět, ţe řada místních chodí do hotelu pěšky. Protoţe, kdyţ uţ se rozhodli vyuţít wellness, za který musí platit, tak ho rovnou spojili s procházkou prospěšnou pro tělo, která si neţádá vynaloţení dalších finančních prostředků. 15. S čím jste při návštěvě tohoto místa byl (a) nespokojen (a) – i více odpovědí? nic 6%

6%

4%

neochotní obyvatelé/ personál špatné značení

8% 8% 68%

problémy s parkováním malá nabídka služeb

doprava (MHD) Graf 14: Co zapříčinilo nespokojenost v daném regionu

Tato otázka se spíše týká nespokojenosti s okolím hotelu, protoţe svůj názor na poskytované sluţby a ostatní záleţitosti, které s hotelem souvisí, mohli respondenti vyjádřit v následujících dvou otázkách, které jsou otevřené. Při vyhodnocování této otázky bylo podstatné zjištění, ţe většina uvedla odpověď nic. Shodných 8% získalo špatnou zkušenost s místním obyvatelstvem nebo mělo problémy najít hotel dle značení. Ostatní respondenti by uvítali větší nabídku sluţeb, více moţných parkovacích míst nebo existenci MHD ve městě.

60

16. Co se vám v tomto hotelu (wellness) nejvíce líbilo? 25% 25% Procenta

20%

19%

17%

16%

15% 8%

10%

6%

5%

4%

3%

2%

0%

Nejvíce se líbilo

Graf 15: Co se nejvíce líbilo

Otázka číslo 17 byla zcela otevřená, tudíţ kaţdý z respondentů mohl plně projevit svůj názor na to, co mu v daném zařízení přišlo nejlepší, nejpříjemnější, z čeho měl prostě největší záţitek. Čtvrtině dotazovaných se celkově nejvíc líbilo prostředí hotelu a okolí, 19% dotazovaných se nejspíš nedovedlo rozhodnout, protoţe uvedli všechno, coţ je velice příznivé pro hotel, dalších 17% uvádělo různé druhy vybavení spa centra (bazén, sauny, parní lázně apod.) nebo se jim líbilo celé spa centrum, 16% respondentů si velice vychvalovalo, ţe pro ně největším záţitkem bylo vyuţití wellness procedury. Gurmánské záţitky nebo uspokojení chuťových buněk v hotelové restauraci zapůsobilo na 8% dotázaných. Krásné vybavení a útulnost pokojů uvedlo 6% z celkového počtu respondentů. Někteří hosté také uvedli, ţe se jim líbil bazén, který je poměrně velký a vybavený masáţními trysky a vodopády. 3% respondentů bylo pozitivně překvapeno z kaple přímo v hotelu a 2% se líbil večerní program v podobě hudební a taneční zábavy.

61

Procenta

17. Co se vám v tomto hotelu (wellness) naopak nelíbilo?

30% 25% 20% 15% 10% 5% 0%

27% 19% 14%

12%

10%

7%

7%

4%

Co se nelíbilo Graf 16: Co se v hotelu nelíbilo

Z celkového počtu dotazovaných bylo pouhých 64, kteří uvedli, ţe v hotelu nebyli s něčím spokojení. Nejvíce se hostům nelíbily příliš vysoké ceny nabízených sluţeb ve wellness hotelu, 19% se nelíbilo chování personálu, ale většinou se jednalo o nedorozumění, které bylo rychle vyřešeno, ale v hostovi zanechalo následek v podobě neuspokojení. Na to následuje další častá odpověď – dlouhé čekání, ať uţ na jídlo v restauraci, při check-in nebo při check-out, popřípadě čekání na proceduru. Pár jedinců (12%) uvedlo, ţe měli špinavé skleničky, zaprané ručníky, flíček na koberci v pokoji nebo pavučinku na stropě, tak tyto byly zahrnuty do nedostačujících sluţeb. Starším osobám chyběla v pár případech absence výtahu nebo si stěţovaly na hluk z vedlejšího pokoje. Bohuţel se našlo i 4% respondentů, kteří nebyli spokojeni s odvedenou sluţbou týkající se wellness procedur.

62

18. Jaké wellness procedury a zařízení spa centra jste využil (a)? - i více odpovědí

7%

Celé spa centrum 7%

33%

8%

masáže bazén

8%

koupele

12% 25%

zábaly saunu Jiné

Graf 17: Využité wellness procedury a zařízení spa centra

Cílem této otázky bylo zjistit, v jakém poměru jsou vyuţívány nabízené wellness procedury a jestli kaţdý, kdo přijde do spa centra si vyzkouší všechny atraktivity, které nabízí. Na základě zjištěných odpovědí lze říci, ţe celé spa centrum si vyzkoušelo 33% dotázaných. Jelikoţ bylo moţné zaškrtnout v dotazníku více odpovědí, tak docházelo k různým kombinacím vyuţitých procedur a atraktivit ve spa centru. Nejoblíbenější procedurou se staly masáţe (25%). O mnohem méně dotázaných uvedlo vyzkoušení koupelí s vonnými a léčivými esencemi a zábalů (kaţdá 8%). Ostatní procedury jako peeling těla nebo kosmetické ošetření si získalo dohromady 7% respondentů. Procedury byly často doplňovány plaváním v bazénu, saunou nebo parní lázní. 19. Můžete pomocí školní stupnice upřesnit kvalitu služeb v tomto hotelu a wellnes centru, pokud s nimi máte zkušenost? Tabulka 1: Stupnice pro upřesnění kvality služeb

Předmět hodnocení

Průměrná známka

Kvalita zařízení wellness centra Přístup a vstřícnost obsluhy a personálu objektu Kvalita ubytování Celková spokojenost s úrovní sluţeb Celkový dojem z návštěvy hotelu a wellness centra Srozumitelnost informací pro návštěvníky (značení, apod.) Kvalita stravování Úroveň informací pro návštěvníka (čištěné, audia, apod.) Cena poskytovaných sluţeb

1,2 1,3 1,3 1,3 1,4 1,5 1,5 1,6 2,3

Respondenti byli poţádáni, aby na základě svých zkušeností a svého uváţení ohodnotili sluţby, se kterými během svého dosavadního pobytu přišli do styku, a to známkou 1 – 63

nejlepší aţ 5 – nejhorší. Pro větší přehlednost byla vytvořena tabulka s průměrnou známkou u kaţdé poloţky. Mezi nejlepší hodnocené poloţky patří kvalita zařízení wellness centra, kvalita ubytování a přístup a vstřícnost obsluhy a personálu objektu. Celkový dojem z návštěvy hotelu a wellness centra ovlivnily známky za ceny poskytovaných sluţeb a také úroveň informací poskytovaných návštěvníkovi prostřednictvím propagačních materiálů apod. 20. Doporučil (a) byste svým přátelům a známým návštěvu tohoto objektu? 1% 15%

určitě ano

49% spíše ano

35%

nevím spíše ne

Graf 18: Doporučení hotelu svým známým

Tato otázka navazuje na předešlou, která hodnotila spokojenost se sluţbami a celkovou návštěvou hotelu. Téměř polovina odpověděla, ţe by svým příbuzným a známým o hotelu určitě řekla a v kladném slova smyslu o něm poreferovala. Coţ jak uţ bylo zjištěno u otázky č. 10, jsou reference návštěvníků hotelu svým známým velice důleţité a zároveň se jedná o nejlevnější formu propagace. Dalších 50% dotázaných by moţná trochu váhalo a úplné minimum odpovědělo, ţe spíše ne, protoţe v minulosti navštívili lepší hotel nebo je zklamala nějaká sluţba.

64

21. Hodláte navštívit tento objekt i v budoucnu? 13% 53%

34%

Nevím Ano Ne

Graf 19: Návštěva objektu v budoucnu

Při rozhodování respondentů, jestli se chystají navštívit objekt v budoucnu, jich 53% odpovědělo, ţe neví. Odpověď je zcela přirozená a ne nijak pro hotel alarmující. Pokud člověk někam jede, tak hned nepřemýšlí, ţe by se tam znovu vrátil. Důleţité je, ţe hotel navštívili a mohou o něm říct dalším lidem. Poměrnou část tvořili i respondenti, kteří na tuto otázku odpověděli ano. Na této části má podíl fakt, ţe se vesměs jednalo o stálé klienty hotelu. Pouze 13% dotazovaných jiţ bylo rozhodnuto, ţe hotel znovu nenavštíví. Vysvětlením můţe být, ţe neradi navštěvují stejná místa vícekrát. 22. Navštěvujete wellnes centra v jiných městech?

13%

Navštěvuji další wellness jen výjimečně

7% 47%

33%

Jen občas je návštěva wellness součástí výletu Chodím jen do tohoto wellness Ano, kdykoliv mám možnost a čas

Graf 20: Návštěvnost jiných wellness

Jedna z posledních otázek se snaţila zjistit, jestli respondenti věnují svůj čas i návštěvám wellness zařízení v jiných městech. Nejvíce dotazovaných odpovědělo, ţe navštěvují další wellness centra jen výjimečně, 33% uvedlo, ţe svoji návštěvu občas spojí s výletem. Důleţitou hodnotou pro hotel je 13%, protoţe tato patří jejich nejvěrnějším klientům, kteří jiná wellness centra nenavštěvují. Pouhých 7% patřilo dotazovaným, kteří si zajdou do wellness centra, kdykoliv mají čas. Poslední hodnota je zcela pochopitelná, protoţe návštěva wellness centra není nejlevnější záleţitostí.

65

23. Pokud nejste z tohoto města, jste ochoten uvést konkrétní místo Vašeho trvalého bydliště?

50

42

Procenta

40 30

19 20 10

11 6

5

5

4

3

2

1

1

1

0

Název kraje bydliště Graf 21: Název kraje bydliště

Respondenti na tuto otázku odpovídali vesměs uvedením názvu obce, ve které bydlí. Jelikoţ obcí bylo při vyhodnocování výzkumu velká spousta, tak graf uvádí pouze kraje. Jak je vidět, tak respondenti zastupují téměř kaţdý kraj v ČR, chybí pouze obyvatelé Libereckého a Středočeského kraje. Největší podíl návštěvnosti mají respondenti Zlínského kraje. Tento výsledek byl očekávaný, protoţe se v něm daný hotel nachází. O více jak 20% méně respondentů do hotelu zavítalo z Jihomoravského kraje, a to především z Brna, po něm následuje Vysočina s 11%, mezi kterými se našli i návštěvníci z Jihlavy. Překvapením bylo, ţe blízký Olomoucký kraj byl předběhnutý svojí návštěvností krajem Královéhradeckým, Moravskoslezským a Pardubickým. Méně neţ 10% patřilo dohromady kraji Jihočeskému, statutárnímu městu Praha, Plzeňskému, Ústeckému a Karlovarskému kraji. Co se týká hostů ze zahraničí, tak ti pokud nebyli v hotelu zrovna spolu, pocházeli vţdy z jiného města. Ze slovenských měst zde mělo zastoupení např. Bratislava, Banská Bystrica, Kysucké Nové Město nebo Myjava, z rakouských měst např. Retz, St. Pölten, Kapfenberg, z německých měst Landshut, Norimberk, Karlsruhe.

66

24. Odhadněte vzdálenost z místa Vašeho bydliště do tohoto místa?

Procenta

40 30 20

31 21

20 13 6

10

5

2

1

1

0

Vzdálenost z místa bydliště Graf 22: Vzdálenost z místa bydliště do hotelu

Vyhodnocením získaných dat u této otázky bylo zjištěno, ţe nejvíce respondentů pocházelo ze vzdálenosti do 200 km. Z grafu je vidět, ţe se na návštěvnosti podílí místní obyvatelé a také obyvatelé okolních obcí do vzdálenosti 50 km. Aţ 400 km bylo ochotno ujet 20 % dotázaných. A více jak 400 km (15%) urazili především návštěvníci z Německa a Velké Británie, aby si uţili odpočinku ve wellness hotelu ve Zlínském kraji.

67

8 SWOT analýza Silné stránky  Nově zrekonstruovaná budova s moderním zázemím a zároveň historie budovy  Přehledné webové stránky  Vyuţívání internetového marketingu při své propagaci  Znají svoji cílovou skupinu  Spa centrum v ceně ubytování  Minigolf a dětské hřiště, rozlehlé parkoviště  Velice dobře vyškolený personál  Restaurace se špičkovým kuchařem Slabé stránky  Menší nabídka wellness programů (pobytů)  Vyšší ceny  Většina hostů navštíví hotel pouze jednou  Niţší ubytovací kapacita  Nevyuţitelnost konferenčního sálu Příleţitosti  Zachovalá příroda a krajina  Sportovní příleţitosti v okolí v letním i zimním období – vodní nádrţ, turistické stezky a cyklostezky  Spolupráce s okolními hotely  Získání certifikace EUROPESPA  Čtvrté nejnavštěvovanější lázně v ČR  Nalezení nového segmentu na trhu  Zvýšení propagace na veletrzích Hrozby  Mnoţství konkurence v okolí  Růst ceny ropy, DPH, daně z příjmu právnických osob  Sniţování ţivotní úrovně obyvatelstva 68

 Neudrţované komunikace v okolí

8.1 Návrhy a doporučení vybranému hotelu Hotel je nově zrekonstruovaný, takţe nabízí moderní a útulné ubytování a wellness centrum. Přesto se nabízí řada návrhů, jak lze návštěvnost hotelu zvýšit. V prvé řadě je důleţité prodlouţit pobyt u přijíţdějících hostů. Na tento problém lze reagovat výhodnou cenovou nabídkou na delší pobyty (více jak 3 dny) a taky je podstatné zajistit, aby se host v hotelu nenudil. Wellness centrum sice nabízí řadu relaxačních procedur, ale v letním období chybí animační programy, coţ je velká škoda, protoţe jak bylo zjištěno z výzkumu, tak pro některé hosty byla nabídka sluţeb nedostačující. Moţná je to tím, ţe ne kaţdý upřednostňuje pasivní formu relaxace. Zavedením alespoň pár hodin týdně aqua-aerobicu nebo aqua-fitnessu by si hotel zajistil menší konkurenční výhodu a zvýšil vyuţitelnost bazénu, Potenciál minigolfového hřiště lze zvýšit pořádáním turnajů pro ubytované hosty. Turnaj by mohl mít formu teambuildingu, coţ by vedlo k vzájemnému seznámení mezi hosty a k dalšímu prohlubování vztahů by jistě vyuţili posezení u sklenky dobrého jídla a pití v hotelové restauraci. Zavedením věrnostního programu by si hosté mohli přestat stěţovat na vyšší ceny a hotelu by mohl zaručit stálejší klientelu. Dalším doporučením je zaměřit se nabídkou svých produktů na širší segment a především věnovat svoji pozornost na rodiny s dětmi. Hotel je umístěn ve velice atraktivní lokalitě. Luhačovice jsou uţ desetiletí vyuţívány nejen jako lázeňská destinace, ale také jako místo k rekreaci u přehrady nebo jsou zde často vyuţívané cyklostezky. Proto by pro hotel bylo dobré vybudovat úschovnu kol. Hosté by sice přes den trávili mimo hotel, ale v pozdějších odpoledních hodinách by jim wellness centrum přišlo vhod. Bazén ve spa centru svojí hloubkou není nejvhodnější pro nejmenší děti, ale v hotelu by mohla být moţnost zapůjčení nafukovacích rukávků nebo kola. Výkonnost a chování zaměstnanců lze lépe kontrolovat prostřednictvím Mystery shoppingu, stejně tak kvalitu poskytovaných sluţeb v celém hotelu. Sluţbu Mystery shopping nabízí řada kvalifikovaných firem. Práce Mystery shoppera spočívá v tom, ţe přijede do hotelu a chová se jako běţný host (ţádný ze zaměstnanců ani vedení neví, ţe 69

se jedná o způsob kontroly) a úplně na konci svého pobytu ohodnotí sluţby hotelu prostřednictvím formuláře nebo sepíše zprávu, která je později předána vedení hotelu. Někoho můţe napadnout, ţe postačí sestavený dotazník, který host vyplní. Ovšem ne kaţdý host je svolný k vyplňování dotazníku a navíc ho můţe tato záleţitost odradit k další návštěvě. Mystery shopper účelně zjišťuje schopnosti a znalosti personálu, na základě kterých mohou být oceněni. Takţe i pro ně je tento způsob kontroly značně motivující. V neposlední řadě je potřeba zaměřit se na cílenou propagaci, udrţování a vytváření nových forem spolupráce. Na základě analýzy a vyhodnocení dat bylo zjištěno, ţe hotel navštěvují osoby ve věku 26 – 46 let, a to buď s partnerem, nebo sami. Pokud jsou sami, tak by bylo dobré jim například poskytnout poukázku na masáţ pro příští pobyt zdarma, pokud přijedou s další osobou. V zásadě je dobré, ţe se hotel drţí spolupráce s místním informačním centrem Luhainfo a regionální kanceláří pro kongresovou turistiku Východní Morava. Ještě se nabízí moţnost spolupracovat s CK Wellness tour ve Zlíně a s dalšími cestovními kancelářemi ve vzdálenějších místech ČR. Host z větší dálky by mohl zůstat ubytován na delší dobu. V létě lze pro zvýšení návštěvnosti wellness centra vyuţít k propagaci nedaleký kemp, kde během sezóny mají kapacitu téměř přetíţenou. Takţe navázání jisté formy spolupráce s místním kempem by pro hotel mohlo být více neţ výhodné.

70

9 Závěr Bakalářská práce charakterizuje hotelnictví zaměřené na wellness ve Zlínském kraji. Provozování wellness center v hotelích se stalo velkým trendem, kterým se hotely snaţí nalákat své klienty a zároveň se podílí na rozvíjení cestovního ruchu. Výzkumem byl zjištěn počet wellness hotelů v daném kraji a taky jaký má podíl provozování wellness centra na celkovém provozu hotelu u jednoho z nich. Ve Zlínském kraji se nachází 13 hotelů provozující wellness. Velký podíl na tak poměrně vysokém počtu má určitě skutečnost, ţe se ve Zlínském kraji nacházejí čtvrté nejnavštěvovanější lázně v České republice, kterými jsou Lázně Luhačovice. Dalším důleţitým faktorem je téměř nedotčená příroda, která k wellness neodmyslitelně patří. Do počtu hotelů jsou zahrnuta i lázeňská zařízení disponující ubytovací kapacitou a wellness zařízením, protoţe do těchto lázní uţ nejezdí jenom lidé za účelem zotavení, ale i za účelem relaxace. Při získávání potřebných informací pro tuto práci se došlo k faktu, ţe ne kaţdý wellness hotel byl za tímto účelem zřízen. Stejně tak existují podstatné rozdíly v tom, co si jednotlivé hotely představují pod pojmem wellness. Jelikoţ u nás neexistuje ţádné nařízení, které by stanovilo povinnost splnění základních znaků pro označení wellness hotel, tak řada z nich ve svém objektu zřídí saunu a whirpool a neváhá s pouţitím tak libozvučného přívlastku. Před zahájením dotazníkového šetření ve vybraném hotelu proběhl rozhovor se samotným majitelem hotelu Augustiniánský dům, na základě kterého bylo zjištěno, ţe hotel byl zřízen za účelem poskytování wellness sluţeb a za tímto účelem sem jezdí i většina hostů, nejčastěji Češi, ale hotel má i svoji pravidelnou zahraniční klientelu. Hosté zde utratí v průměru stejnou částku a nezáleţí na tom, jestli je to tuzemec nebo cizozemec. Pro hotel je důleţitá spolupráce s místním informačním centrem a také to, ţe wellness centrum vyuţívají i místní obyvatelé. Dotazníkové šetření bylo zaměřeno na zjištění spokojenosti hostů s poskytovanými sluţbami, jaké sluţby vyuţili během svého pobytu, co se jim v hotelu nejvíce líbilo a co ne, z jaké vzdálenosti nejčastěji přijíţdějí a s kým a v neposlední řadě, jakým způsobem se dozvěděli o hotelu. 71

V hotelu Augustiniánský dům bylo osloveno 200 respondentů v průběhu všech čtyř ročních období, z nichţ většina nejlépe ohodnotila poskytované wellness sluţby a zároveň jsou tyto sluţby hlavním důvodem, proč sem přijeli. Hotelové sluţby zaměřené na relaxaci jsou spojené s celkovým dojmem, kterým se hotel prezentuje. Je důleţité, aby všechny oddělení spolupracovaly, aby si hosté nemuseli dělat s ničím starosti. Téměř polovina klientů se sem ráda vrací, co vypovídá o funkčnosti celého hotelu včetně wellness centra. Navíc druhým informačním zdrojem o hotelu hned po internetu jsou reference známých a příbuzných a tento způsob propagace nelze ovlivnit ţádným jiným způsobem neţ poskytnutím kvalitních sluţeb a příjemným chováním zaměstnanců. Poslední část práce se zaměřila na vytvoření SWOT analýzy ze získaných dat. Velkou výhodou pro hotel je převaha silných stránek nad těmi slabými a také navrţené moţnosti nevyuţitých příleţitostí. Hotel Augustiniánský dům na trhu působí teprve dva roky, coţ mu umoţňuje sledovat trendy a posunovat se dál. Doporučení, která vycházejí ze SWOT analýzy nepomůţou zvýšit jen vyuţitelnost wellness centra, ale zároveň mohou přilákat více turistů do Zlínského kraje, který jim má co nabídnout.

72

Zdroje informací Knižní publikace: 1) BLAHUŠOVÁ, Eva. Wellness, Fitness. Vydání první. Praha: Karolinum, 2005, 235 s. ISBN 80-246-0891-x 2) BLAHUŠOVÁ, Eva. Welness. Jak si udržet zdraví a pohodu. První vydání. Velké Bílovice: TeMi CZ, 2009, 152 s. ISBN 978-80-87156-33-9 3) CATHALA, Hana. Wellness : od vnějšího pohybu k vnitřnímu klidu. Vydání první. Praha : Grada Publishing, 2007. 168 s. ISBN 978-80-247-2323-5. 4) ČINČOVÁ, Yvona a Blanka PETRÁKOVÁ. Počátky moderního lázeňství v Luhačovicích. Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně, 2002. 5) DĚDINA, Jiří. Managemet, organizování a ekonomika lázeňství - vybrané kapitoly. Vydání první. Praha : PRAGOLINE, 2004. 170 s. ISBN 80-86592-014. 6) HOUDEK, Jiří, a kol. Almanach lázeňských míst V ČR. Sdruţení lázeňských míst ČR, 2003, 76 s. 7) CHARLESWORTH,

Edward.

NATHAN,

Ronald.

Stress

management

A

Comprehensive guide to wellness. 1st edition. Houston, Texas : Biobehavioral and Distributors, 1981. 488 s. ISBN 0-938176-03-X. 8) KIRÁL’OVÁ, Alţběta. Marketing hotelových služeb. Vydání první. Praha: Ekopress, 2002, 148 s. ISBN 80-86119-44-0. 9) KOZEL, Roman a kol. Moderní marketingový výzkum. První vydání. Praha: Grada Publishing, 2006. 277 s. ISBN 80-247-0966-X 10) KŘESŤAN, Vladimír a Miloslav VAŠÍČEK. Marketing. 1. vydání. Jihlava: Vysoká škola polytechnická Jihlava, 2005, 141 s.

73

11) KŘÍŢEK, Vladimír. Obrazy z dějin lázeňství. Druhé vydání. Praha: Libri, 2002. 263 s. ISBN 80-7277-092-6 12) RYGLOVÁ, Kateřina, Michal BURIAN a Ida VAJČNEROVÁ. Cestovní ruch: podnikatelské principy a příležitosti v praxi. První vydání. Praha: Grada Publishing, 2011, 213 s. ISBN 978-80-247-4039-3. 13) SEIFERTOVÁ, Věra. Marketing v lázeňském cestovním ruchu. Vydání první. Praha : PRAGOLINE, 2003. 120 s. ISBN 80-86592-00-6. 14) STACKEOVÁ, Daniela. Fitness programy. Teorie a praxe: Metodika cvičení ve fitness centrech. Druhé vydání. Praha: Galén, 2008, 209 s. ISBN 978-80-7262-5413. 15) TOMEK, Gustav, Věra VÁVROVÁ. Marketing od myšlenky k realizaci. První vydání. Příbram: PB tisk Příbram, 2007, 308 s. ISBN 978-80-86946-45-0 Internetové zdroje: [1] Maďarsko a lázně to jde k sobě. [on-line]. 2012 [cit. 23-2-2012]. Dostupné z . [2] Turecké lázně. [on-line]. 2012 [cit 23-2-2012]. Dostupné z . [3] Trochu z historie lázeňství. [on-line]. 2012 [cit. 23-2-2012]. Dostupné z . [4] Lázeňství ve Zlínském kraji patří mezi špičku. [on-line]. 2012 [cit. 5-3-2012]. Dostupné z . [5] Historie města – Lázně Luhačovice. [on-line]. 2012 [cit. 26-2-2012]. Dostupné z . [6] PEŤOVSKÝ, V. Netrek.cz. [on-line]. 2012 [cit. 11-4-2012]. Dostupné z . 74

[7] Hotelový marketing. [on-line]. 2012 [cit. 24-2-2012]. Dostupné z . [8] Fitbox: buďte fit a vybijte negativní energii. [on-line]. 2012 [cit. 22-3-2012]. Dostupné z . [9] Jóga. [on-line]. 2012 [cit. 22-3-2012]. Dostupné z . [10] Spas. [on-line]. 2012 [cit. 25-3-2012]. Dostupné z < http:// www.spas.cz.htm>. [11]

Orgány

sdružení.

[on-line].

2012

[cit.

25-3-2012].

Dostupné

z

. [12] Svaz léčebných lázní ČR. [on-line]. 2012 [cit. 25-3-2012]. Dostupné z <www.lecebne-lazne.cz>. [13] Historie, cíle a program. [on-line]. 2012 [cit. 25-3-2012]. Dostupné z . [14] Espa association. [on-line]. 2012 [cit. 11-4-2012]. Dostupné z . [15] PEŤOVSKÝ, V. Netrek.cz. [on-line]. 2012 [cit. 11-4-2012]. Dostupné z . [16] Europespa Certification. [on-line]. 2012 [cit. 11-4-2012]. Dostupné z . [17] Lázeňský hotel Miramare. [on-line]. 2011 [cit. 14-12-2011]. Dostupné z . [18] Wellness hotel Albácie. [on-line]. 2011 [cit. 14-12-2011]. Dostupné z . 2011 [cit. 14-12-2011]. Dostupné z

[19] Wellness hotel Horal. [on-line]. . [20]

Lázeňský

hotel

Niva.

[on-line].

.

75

2011

[cit.

14-12-2011].

Dostupné

z

[21]

Hotel

Zálesí.

[on-line].

2011

[cit.

Dostupné

15-12-2011].

z

. [22] Hotel Mlýn Velehrad. [on-line]. . [23]

Hotel

Galaxie.

[on-line].

2011 [cit. 15-12-2011]. Dostupné z

2011

[cit.

Dostupné

15-12-2011].

z

. [24]

Lázně

Leopoldov.

[on-line].

2011

[cit.

Dostupné

15-12-2011].

z

. [25]

Hotel

Vega.

[on-line].

2011

[cit.

Dostupné

15-12-2011].

z

. [26] Hotel Galik. [on-line]. 2011 [cit. 15-12-2011]. Dostupné z . [27]

Hotel

Lanterna.

[on-line].

2011

[cit.

Dostupné

15-12-2011].

z

. [28] Hotel Horal Velké Karlovice. [on-line].

2011 [cit. 15-12-2011]. Dostupné z

. [29] Wellness & Spa hotel Augustiniánský dům. [on-line]. 2011 [cit. 26-7-2011]. Dostupné z . [30] Wellness v hotelu. 2011 [cit. 15-12-2011]. Dostupné z . [31]

Malovaný

kraj.

[on-line].

2011

[cit.

15-12-2011].

Dostupné

z

. [32]

Hotel

Vega.

[on-line].

2011

[cit.

15-12-2011].

Dostupné

z

Dostupné

z

. [33]

Ubytování.

[on-line].

2011

[cit.

15-12-2011].

.

76

[34] Wellness hotel Horal sbírá jedno ocenění za druhým. [on-line]. 2011 [cit. 15-122011].

Dostupné

z

.

77

Seznam obrázků, grafů a tabulek Seznam obrázků Obr. 1: Jurkovičův dům ............................................................................................... 17 Obr. 2: Způsob zlepšení úrovně wellness ..................................................................... 21 Obr. 3: Známka certifikátu EUROPESPA.................................................................... 32 Obr. 4: Hotel Miramare ............................................................................................... 37 Obr. 5: Hotel Albácie & wellness ................................................................................ 38 Obr. 6: Hotel Horal......................................................................................................39 Obr. 7: Lázně Niva ......................................................................................................40 Obr. 8: Hotel Zálesí ..................................................................................................... 40 Obr. 9: Hotel Mlýn Velehrad ....................................................................................... 41 Obr. 10: Whirpool v hotelu Galaxie ............................................................................. 42 Obr. 11: Lázně Leopoldov ........................................................................................... 43 Obr. 12: Hotel Vega .................................................................................................... 44 Obr. 13: Hotel Galik .................................................................................................... 45 Obr. 14: Hotel Lanterna ............................................................................................... 45 Obr. 15: Hotel Horal.................................................................................................... 46 Obr. 16: Augustiniánský dům ...................................................................................... 47

Seznam grafů Graf 1: Stát trvalého bydliště ....................................................................................... 51 Graf 2: Počet obyvatel trvalého bydliště ......................................................................51 Graf 3: Věk respondentů.............................................................................................. 51 Graf 4: Zaměstnání ......................................................................................................52 Graf 5: Důvod návštěvy regionu .................................................................................. 53 Graf 6: Délka pobytu ................................................................................................... 54 Graf 7: Četnost návštěv wellness centra ....................................................................... 54 Graf 8: Návštěvy dle ročních období ...........................................................................55 Graf 9: Čas strávený ve wellness centru....................................................................... 56 Graf 10: Upřednostňovaný typ ubytování .................................................................... 57 Graf 11: Informační zdroj o hotelu .............................................................................. 57 Graf 12: Přijel host sám nebo s doprovodem ................................................................ 59 Graf 13: Dopravní prostředek ...................................................................................... 59 Graf 14: Co zapříčinilo nespokojenost v daném regionu .............................................. 60 Graf 15: Co se nejvíce líbilo ........................................................................................ 61 Graf 16: Co se v hotelu nelíbilo ................................................................................... 62 Graf 17: Vyuţité wellness procedury a zařízení spa centra ...........................................63 Graf 18: Doporučení hotelu svým známým .................................................................. 64 Graf 19: Návštěva objektu v budoucnu ........................................................................ 65 78

Graf 20: Návštěvnost jiných wellness ..........................................................................65 Graf 21: Název kraje bydliště ...................................................................................... 66 Graf 22: Vzdálenost z místa bydliště do hotelu ............................................................ 67

Seznam tabulek Tabulka 1: Stupnice pro upřesnění kvality sluţeb ........................................................ 63

79

Seznam příloh Příloha A – Dotazník Příloha B – Geografické rozmístění wellness hotelů ve Zlínském kraji Příloha C – Propagační materiál hotelu Augustiniánský dům

80

Příloha A - Dotazník

81

82

83

Příloha B – Geografické rozmístění wellness hotelů ve Zlínském kraji

84

Příloha C – Propagační materiál hotelu Augustiniánský dům

85