VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu. Podíl wellness center na provoz hotelů Královéhradecký kraj

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu

P o d í l w e l l n e s s c e n t e r n a p ro v o z h o t e l ů Královéhradecký kraj Bakalářská práce

Autor: Lucie Prokešová Vedoucí práce: doc. RNDr. Jiří Vaníček, CSc. Jihlava 2012 1

Copyright © 2012 Lucie Prokešová

2

3

Abstrakt PROKEŠOVÁ, Lucie: Podíl wellness center na provoz hotelů – Královéhradecký kraj. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická v Jihlavě. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce doc. RNDr. Jiří Vaníček, CSc. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2012. 90 stran. Tato bakalářská práce se zabývá trendem posledních let, kdy se hotely snaží přilákat další hosty nabídkou různých forem relaxace. Jedná se především o nabídku fitness a wellness služeb, pomocí které se hotely snaží získat konkurenční výhodu oproti dalším hotelům. Trendu podlehla i tradiční lázeňská centra, ta návštěvníkům nabízí využití lázeňských procedur v kombinaci s wellness službami. Teoretická část podává základní informace o lázeňství v České republice a vysvětluje rozdíly mezi lázeňským, fitness a wellness provozem. Praktická část prezentuje výsledky dotazníkového šetření. Na území Královéhradeckého kraje byl proveden průzkum počtu hotelů nabízejících wellness služby a dále bylo provedeno dotazníkové šetření u vybraného provozovatele. Klíčová slova: lázeňství, wellness, fitness, profesní a zájmové organizace, marketingový výzkum, dotazníkové šetření

4

Abstract PROKEŠOVÁ, Lucie: The share of wellness centers in the hotel operation – Hradec Králové region. Bachelor Thesis. The College of polytechnics, Jihlava. Field of study: Travel tourism. Supervisor: doc. RNDr. Jiří Vaníček, CSc. Degree of qualification: bachelor. In Jihlava 2012. 90 pages. This bachelor thesis deals with the trend of recent years, when hotels are trying to attract new clients with offer of various forms of relaxation. It is primarily about fitness and wellness services which help hotels to raise their competitive advantage compared to other hotels. The trend influenced also traditional spa centers. Those offer to visitors posibility of using spa treatments in combination with wellness services. Theoretical part gives basic information about spa in the Czech Republic and explains differences between the spa, fitness and wellness operation. Practical part presents results of questionnaires. There was done the exploration regarding the number of hotels offering wellness services in Hradec Králové region. As another part of practical part the quiestionnaires concerning selected operators were presented. Keywords: spa, wellness, fitness, professional and interest organization, marketing research, questionnaires

5

Na tomto místě bych chtěla poděkovat vedoucímu bakalářské práce, panu doc. RNDr. Jiřímu Vaníčkovi, CSc., za odborné vedení práce a za podporu a trpělivost při jejím vytváření. Mé upřímné díky patří dále paní Haně Šrollové za vstřícnost, ochotu a za poskytnuté informace důležité pro samotnou tvorbu bakalářské práce. Dále děkuji všem respondentům, kteří mi věnovali čas a obětavě vyplnili dotazníky. V neposlední řadě bych ráda poděkovala svým rodičům a prarodičům, kteří mě podporovali po celou dobu studia.

6

Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne .......................................................... Podpis

7

Předmluva Fenomén wellness v posledních letech výrazně zasahuje do oblasti poskytování ubytovacích služeb, neboť hotelům pomáhá překlenout sezónnost při jejich obsazování. Přesto, že je pojem wellness skloňován ve všech směrech, málokdo skutečně ví, co zmíněný pojem vlastně znamená a co vše zahrnuje. Většina lidí nerozlišuje mezi dvěma rozdílnými pojmy wellness a fitness. Trendu wellness podléhají také tradiční lázeňské hotely, které prochází dynamickým vývojem a zřizují wellness centra, aby přilákaly další klientelu. Proto jsem si jako téma své bakalářské práce zvolila „Podíl wellness center na provoz hotelů v Královéhradeckém kraji“. Chtěla bych prostřednictvím této práce objasnit rozdíly mezi lázeňskou péčí, wellness

a fitness. Dále bych ráda

vysvětlila, co všechno je v dnešní době označováno moderním pojmem wellness a co si pod jednotlivými označeními představit. Dalším důvodem pro volbu zmíněného téma je osobní zkušenost s prací v hotelu, který se snaží poskytnout svým hostům odpočinek a relaxaci formou wellness procedur. Velkou motivací pro sběr informací o daném tématu byl v neposlední řadě také osobní zájem o oblast wellness a zdravého životního stylu. Během své práce se budu dále zaměřovat na porovnání jednotlivých zařízení poskytujících wellness služby ve zkoumaném regionu. Podrobněji se budu věnovat jednomu vybranému zařízení – Lázně Velichovky a.s. Hlavní část bakalářské práce bude věnována dotazníkovému šetření, které bylo ve zmíněném zařízení prováděno a na základě kterého bude možné vyhodnotit podíl hotelového wellness centra na celkové obsazenosti tradičního lázeňského hotelu. Tato práce zkoumá podíl wellness center na provoz hotelů pouze v regionu Královéhradeckého kraje, je tedy jen malou částí celého projektu, zkoumajícího tuto otázku v rámci celé České republiky. Při vypracování bakalářské práce jsem používala pro získání informací veřejně dostupnou literaturu, internetové zdroje, a dále emailovou komunikaci a osobní rozhovory s vedoucí Institutu Wellness Lázně Velichovky.

8

Obsah Předmluva ......................................................................................................................... 8 Úvod................................................................................................................................ 11 TEORETICKÁ ČÁST .................................................................................................... 13 1 Lázeňství a jeho vývoj ................................................................................................. 13 1.1 Kult vody............................................................................................................... 13 1.2 Starověk................................................................................................................. 14 1.3 Středověk............................................................................................................... 16 1.4 Vývoj lázeňství v České republice ........................................................................ 17 2 Lázeňství v současnosti ............................................................................................... 20 3 Wellness ....................................................................................................................... 23 3.1 Co se skrývá pod pojmem wellness ...................................................................... 23 3.2 Pět zaměření wellness ........................................................................................... 24 3.3 Historie wellness ................................................................................................... 25 3.4 Co všechno je dnes označováno termínem wellness............................................. 26 3.4.1 Wellness produkty .......................................................................................... 26 3.4.2 Wellness procedury ........................................................................................ 26 3.4.3 Wellness pobyty ............................................................................................. 27 3.4.4 Wellness koupele ............................................................................................ 27 3.4.5 Wellness cvičení ............................................................................................. 28 4 Fitness .......................................................................................................................... 29 5 Profesní a zájmové organizace v ČR v oblasti lázeňství a wellness ............................ 31 5.1 Česká centrála cestovního ruchu ........................................................................... 31 5.2 Sdružení lázeňských míst ...................................................................................... 32 5.3 Svaz léčebných lázní ČR ....................................................................................... 32 5.4 Česká asociace wellness ........................................................................................ 33 5.5 Wellness club ........................................................................................................ 33 5.6 Asociace pracovníků v regeneraci ........................................................................ 33 6 Kvalitativní a kvantitativní marketingový výzkum ..................................................... 35 EXPERIMENTÁLNÍ ČÁST .......................................................................................... 37 7 Sekundární marketingová data - Královéhradecký kraj .............................................. 37 7.1 Hotel Panorama, s.r.o. ........................................................................................... 38 9

7.2 Hotel Horizont ....................................................................................................... 39 7.3 Hotel Tommy ........................................................................................................ 40 7.4 Hotel Grund Resort ............................................................................................... 41 7.5 Harmony Club Hotel ............................................................................................. 42 7.6 Hotel Bouda Máma ............................................................................................... 43 7.7 Hotel Studánka ...................................................................................................... 44 7.8 Lázně Bělohrad a.s. ............................................................................................... 45 7.9 Lázně Velichovky a.s. ........................................................................................... 47 8 Primární marketingová data – Lázně Velichovky a.s. ................................................. 51 8.1 Řízený rozhovor s představitelem lázní ................................................................ 51 8.2 Dotazníkové šetření mezi návštěvníky lázní a jeho vyhodnocení ........................ 54 8.2.1 Charakteristika respondentů ........................................................................... 54 8.2.2 Vyhodnocení hlavní části dotazníkového šetření ........................................... 57 9 SWOT analýza Lázní Velichovky ............................................................................... 69 10 Shrnutí dotazníkového šetření ................................................................................... 70 11 Doporučení na zvýšení obsazenosti ........................................................................... 73 Závěr ............................................................................................................................... 75 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ............................................................................ 77 SEZNAM ILUSTRACÍ A GRAFŮ ................................................................................ 81 SEZNAM TABULEK .................................................................................................... 82 SEZNAM PŘÍLOH......................................................................................................... 83

10

Úvod Aktuální trend poskytování wellness služeb začíná v současné době zasahovat do mnoha oblastí lidského života a stává se tak způsobem přístupu k životu. Je potřeba ho chápat jako zdravý a aktivní způsob života, který má přinést tělesnou i duševní pohodu. Sílící zájem obyvatel o zdravý způsob života se stává příležitostí pro mnohé podniky cestovního ruchu. Vznikají tak stále nová wellness centra či wellness hotely, které prostřednictvím uspokojování potřeb klientů v oblasti zdravého a aktivního životního stylu, mají větší šanci uspět v konkurenčním boji na trhu cestovního ruchu. Hotely přecházejí od nabídky pouhých fitness služeb k wellness službám. Dokonce lázeňská zařízení začínají kromě tradičních léčebných procedur nabízet stále více wellness procedury, aby nalákala další klientelu, především samoplátce. Cílem této práce je objasnit rozdíly mezi lázeňskou péči, wellness a fitness provozem. Dále podrobněji vysvětlit jednotlivé termíny a uvést ve stručnosti historii jejich vývoje a současný stav. Práce se detailněji zabývá vybraným hotelem, který zároveň provozuje wellness centrum. Cílem práce je mimo jiné sběr sekundárních dat o wellness zařízeních ve zkoumaném regionu, a sběr primárních dat o konkrétním hotelovém zařízení. Jedním z výstupů práce je vyhodnocení marketingových dat, posouzení konkurenčního prostředí v regionu, úrovně poskytovaných služeb v daném zařízení a celkové zhodnocení vlivu wellness centra na návštěvnost hotelu. Teoretická část práce podává základní informace o lázeňství jako takovém, dějiny nevyjímaje. Dále věnuje pozornost přírodním léčivým zdrojům, které k budování lázní v minulosti vedly. Více práce specifikuje význam vody, ta byla již v minulosti uctívána a označována za prostředníka léčebných vlastností. Vzhledem k tomu, že vývoj lázeňství neprobíhal po celém světě jednotně, je další kapitola věnována historii lázeňství na území České republiky. Současný stav lázeňské péče v České republice, včetně nejčastějších přírodních léčivých zdrojů, je též popsán v teoretické části práce. V následující kapitole je podrobně vysvětlen pojem wellness. Co se pod tímto pojmem skrývá, co si s ním spojit, odkud se pojem vlastně vzal, a jaké zaměření se rozlišuje, to vše je předmětem této kapitoly. 11

Čtvrtá kapitola uvádí rozdíly, mezi pojmy fitness a wellness, které se často nerozlišují. Vysvětluje slovo anglického původu, fitness, uvádí jeho členění a zaměření a návrhy na zlepšení tělesné kondice. Profesními a zájmovými organizacemi v oblasti lázeňství a wellness v České republice, které si kladou za cíl tuto oblast podpořit a propagovat, se zabývá kapitola pátá. Charakterizuje blíže jednotlivé organizace, důvod jejich vzniku a jejich cíle do budoucna. Závěrečná kapitola teoretické části práce je věnována základním informacím o kvalitativním a kvantitativním marketingovém výzkum, s ohledem na experimentální část práce, ve které jsou prezentovány výsledky získané marketingovým výzkumem. Praktická část této práce prezentuje zjištěná sekundární a primární data na území Královéhradeckého kraje. Konkrétně byl proveden průzkum počtu hotelů v kraji, které současně poskytují wellness služby. U vybraného provozovatele wellness a hotelu bylo poté provedeno dotazníkové šetření. Experimentální část prezentuje informace získané na základě řízeného rozhovoru s představitelem vybraného zařízení a provedení dotazníkového šetření mezi návštěvníky zařízení. Hlavní část bakalářské práce je věnována dotazníkovému šetření, které bylo ve zmíněném zařízení prováděno a na základě kterého bude možné vyhodnotit podíl hotelového wellness centra na celkové obsazenosti tradičního lázeňského hotelu. Na základě zjištěných informací prezentovaných v praktické části, byly na závěr této části definovány silné a slabé stránky zkoumaného zařízení, dále jeho příležitosti a hrozby. Ze SWOT analýzy jsou vyvozeny závěry a zformulováno doporučení danému hotelu na zlepšení poskytovaných služeb a tím zvýšení obsazenosti hotelu. Bakalářská práce Podíl wellness center na provoz hotelů v Královéhradeckém kraji je určena všem, kteří se zajímají o aktuální trend poskytování wellness služeb v oblasti cestovního ruchu. Výsledky dotazníkového šetření budou zajisté přínosem pro vedení Lázní Velichovky, které může zjištěné informace a názory respondentů použít pro zdokonalení služeb. Bakalářská práce může být užitečná i cestovním kancelářím, které se zaměřují na lázeňské a wellness pobyty. Kromě konkrétních závěrů pro Královéhradecký region je zde možné vysledovat a poznatky, u nichž lze předpokládat i platnost v jiných regionech České republiky. 12

TEORETICKÁ ČÁST 1 Lázeňství a jeho vývoj Dějiny lázní a obecně řečeno lázeňství jsou velmi pestré a zasahují svým obsahem nejen do dějin lékařství, ale i do dějin kulturních, dějin přírodních věd a techniky. „V různých dobách se totiž používání přírodních léčivých zdrojů prolínalo se zásahy vysloveně léčebnými, s procedurami sloužícími preventivně otužujícím účelům, ale i se společenskými koupelemi pro radost, stejně jako s mysticko-náboženskými aplikacemi vody ke koupelím.“ [KŘÍŽEK V.,1987, str.7]. Lázně, tak jak je známe dnes, mohly vzniknout díky existenci přírodních léčivých zdrojů. Využívání těchto zdrojů však není pouze fenoménem posledních let, neboť přírodní léčivé zdroje, koupele, lázně a pití vod, patří odedávna k jednomu z nejstarších způsobů terapie. Kromě výše zmíněných zdrojů byla také cenným materiálem bahna, rašeliny, slatiny a příznivé klima některých míst. V blízkosti těchto zdrojů postupně vznikala léčebná místa. Zajímavostí je, že v minulosti ke vzniku léčebných míst zásadně přispěla silná osobnost reformátorského léčitele, nikoli pouze existence přírodních léčivých zdrojů. Příkladem takového léčebného místa jsou u nás Lázně Jeseník, o jejichž vznik se zasloužil známý Vincenc Priessnitz. [KŘÍŽEK V.,1987, str.7]

1.1 Kult vody Tato bakalářská práce podává základní informace o lázeňství jako takovém, historii nevyjímaje. Lázně, jak je známe v současnosti, však nevznikly ze dne na den, ale jejich budování a vývoj je otázkou několika staletí. Cílem této kapitoly je objasnit důležitost přírodních zdrojů, které k budování lázní vedly. Významnou roli sehrála především voda, je jedním z přírodních léčivých zdrojů, kterému v minulosti byly připisovány nadpřirozené vlastnosti a božské síly. „Zvláštní pozornost budily zejména vývěry vod nápadné svou chutí, barvou nebo přítomností plynů. “ uvádí Křížek [1987, str.9]. Nadpřirozenou vlastnost vodě dával například vznícený metan, který unikal z některých pramenů a působil jako zázračné světlo. „Voda byla vždy nerozlučně spjata se životem. Odedávna se tekoucí vody i prameny čisté vody těšily velké vážnosti a úctě. Lidé začali postupně vodu uctívat jako božstva 13

a vkládali do pramenů sídla samotných bohů a především mnoha sličných stvoření ženského rodu, jako nymf, víl a slovanských rusalek. “ [KŘÍŽEK V.,1987, str.9 - 11] Lidé zcela propadli myšlence, že voda je prostředníkem léčebných vlastností. Mimo to, voda ožila i v nejrůznějších pověstech a pohádkách, kde byla označována jako voda „živá“. Přesněji řečeno podle Křížka [1987, str.11] „voda, která křísila, navracela život, vysvobozovala ze zakletí a omlazovala. “ Lidé v tehdejších dobách očekávali zázračné uzdravení různých vad a chorob jak po pití vod, tak po koupeli v nich. Uctívání vody bylo podnětem k budování poutních míst v blízkosti významných pramenů, studánek a toků. Lidé začali budovat kaple a zřizovat oltáře bohů. Vznikla tak místa, kam lidé chodili vystavovat obětiny či pokládat prosebné a děkovné dary. Voda sloužila lidem též k hygienickým účelům, hrála významnou roli v otázce čistoty a zdravotního stavu. Významné byly lázně, koupele, mytí a jiné hygienické zvyky. „Koupele byly známé již v Mezopotámii v akkadském paláci a jiných stavbách z 3. tisíciletí př. n. l. “ uvádí Křížek [1987, str.16 ] a získaly náboženskou motivaci. Právě motivace měla v tehdejších dobách zásadní vliv na plnění hygienických zásad. Nejznámější náboženské obřady s očistnými koupelemi se odehrávaly a v současné době stále odehrávají na březích velkých indických toků, především na řece Gangu.

1.2 Starověk Starověké lázně byly velmi prosté, používaly se jako očistná zařízení k mytí a koupelím. Koupele se prováděly v malých nádobách, později v nevelkých vanách a bazéncích. Oddělené byly mísy určené pro omývání rukou, obličeje a vlasů od nádob pro koupele nohou. V Řecku, na místech, kde se setkávalo více lidí pohromadě, postupně vznikly veřejné lázně zvané ‚balaneion‘. Vznikaly nedaleko gymnázií, knihoven a sportovních hřišť. V rámci řecké kultury se také poprvé setkáváme s vanami na koupání. Nalezeny byly konkrétně na Krétě a pochází z období mínójsko-mykénské kultury (cca 1900 – 1450 př.n.l.). [KŘÍŽEK V.,1987, str.19] Zkušenosti Řeků ovlivnily značnou mírou lázeňství starověkého Říma, kde nastal největší rozvoj v době císařství. Vznikly lázně soukromé zvané ‚balneae privatae‘, a také lázně veřejné zvané ‚balneae publicae‘ nebo také ‚thermae‘. Císaři výstavbu lázní podporovali, řídili a také se velké termy podle nich nazývali. 14

V tehdejších řeckých a římských lázních byly v provozu i kosmetické salony, dále se zde prováděla depilace ochlupení a v neposlední řadě se koupele spojovaly se cvičením. Jednalo se tedy o přepychové a velké lázně, z nichž největší byly termy Diocletianovy a Caracallovy. Pro představu byly postaveny na ploše až 140 tisíc metrů čtverečních. V 5. století př. n. l. začali Řekové používat pro léčebné koupele minerální a termální vody, což znamenalo jakýsi zrod uvědomělého léčebného používání vody. V blízkosti pramenů termálních a minerálních vod postupně vznikaly léčebné okrsky, ve význačnějších okrscích vznikly dokonce lékařské školy. [KŘÍŽEK V.,1987, str.19 - 29] Ve starověkém Řecku a Římě se mimo samotných koupelí užívalo i dalších lázeňských procedur, jako masáží, potních lázní a bahenních obkladů. Zcela běžné byly také pitné kúry minerálními vodami a známé bylo dokonce i baňkování.

Obrázek 1: Staré řecké lázně [15]

Očistné koupele a lázně byly již v době starověku zcela běžné v zemích orientu, na území Blízkého a Středního východu. Panoval zde vysoký životní standard, spojený s vysokou úrovní hygieny. Arabská města se pyšnila luxusními veřejnými lázněmi, tak zvanými ‚hammámy‘, které plnily funkci hygienickou a zároveň i společenskou. Jejich centrem bývala tzv. harára, představující vyhřáté místo o teplotě 44-48 °C. Místo, kde 15

návštěvníci lázní leželi na matracích, potili se a následně byli masírováni. Prováděla se zde také celá řada kosmetických procedur, zahrnujících péči o kůži, vlasy a vousy. Mimořádná péče se věnovala depilaci, ta byla pro ženy dokonce povinná. Nejproslulejší léčebné lázně tehdy byly v Turecku, Tunisu, Alžírsku a Maroku. [KŘÍŽEK V.,1987, str.29 - 35] Koupele a lázně byly známé také v Číně a Japonsku, první zmínky pochází z období let 1000 až 500 př. n. l. Očista těla však neměla pevně daný cyklus, míra koupání a mytí závisela na daném panovníkovi. Tak se stalo, že jednou byla pětidenní perioda mytí, potom desetidenní, a jinde se myli lidé třeba desetkrát za den. Zvláštností byla teplota koupele, kterou Japonci snášeli. Jednalo se o teploty přesahující 50 °C, na tyto teploty se lidé adaptovali již od dětských let. Vedle koupelí byla oblíbená i masáž, a dále bahenní a pískové zábaly. [KŘÍŽEK V.,1987, str.34 - 36]

1.3 Středověk Středověk je označován za dobu špinavou a nehygienickou, za období, které nebylo lázeňství nakloněno. Toto tvrzení podporoval i fakt, že církev v té době vyvíjela tlak proti koupelím a obecně potlačovala hygienu. Silně tak poklesl zájem o kulturu těla. Avšak ve skutečnosti zájem o koupele stoupal, a to ve všech společenských vrstvách. Nastalo období koupání nejen kvůli očistě, ale také pro radost, což mělo za následek budování koupelen s vanami a ojediněle s bazénky. Koupele se staly oblíbeným zvykem a společenskou povinností a to až do té míry, že se do van zvali hosté, aby společně s hostitelem poseděli, popili a pojedli. [KŘÍŽEK V.,1987, str.37 - 40] Ve středověku se oblíbenými staly koupele léčebné, ty byly tradiční především v Itálii a ve Francii, později pronikly do Španělska, Německa a k nám na východ. Koupele byly typické svou délkou trvání, která se počítala na hodiny. Celá ozdravná kúra byla předepisována na 100 až 200 hodin koupelí, což mělo negativní dopady především pro chudé. Ti si na rozdíl od zámožných nemohli dovolit ubytování, a tak se snažili absolvovat celou kúru v kuse, aniž by vylezli z bazénu. Nejeden člověk se při tak dlouhém koupání utopil. Původně se koupalo nalačno, s výjimkou slabých a nemocných, kteří měli povolení se najíst. Ovšem délka koupelí si postupně vynutila stoly s jídlem a pitím pro všechny. Dlouhé koupele se zpříjemňovaly a vylepšovaly různými přísadami, často se přidávaly minerální soli, kamenec, soda či jódové soli. 16

Oblíbené byly taktéž bylinkové extrakty obsahující éterické oleje. Netypické byly koupele v oslím mléce, v odvarech ze zvířecího masa nebo tzv. koupele mravenčí, ve výluhu ze spařených mravenců. V literatuře jsou mimo jiné uváděné i koupele v krvi, které měly léčit vyrážky. [KŘÍŽEK V.,1987, str.37 - 44]

1.4 Vývoj lázeňství v České republice Lázeňství se nerozvíjelo po celém světě stejně a ani lázně nejsou rozloženy rovnoměrně. Přesto, že se přírodní léčivé zdroje odedávna vyskytovaly na mnoha místech, zůstalo lázeňství v dnešním slova smyslu převážně evropskou záležitostí. V rámci Evropy je však tradice našeho lázeňství podstatně mladší, než je tomu například v jižní Evropě. Přesto si však dokázalo v minulosti získat mimořádný věhlas v evropském povědomí a své místo v dějinách lázeňství a balneologie. Především naše západočeské lázně se staly pojmem. [KŘÍŽEK V.,1987, str.7] Vývoj našich lázní je opředen spíše legendami a pověstmi, skutečná historie není doložena. Nejproslulejší pověst se vztahuje ke vzniku Karlových Varů, kdy byly náhodně objeveny horké prameny v přítomnosti vladaře Karla IV. Panovník podle pověsti pronásledoval jelena, který se zachránil skokem ze skály, zatímco honicí psi zahynuli ve vroucí vodě. Podobná pověst se traduje i o objevení pražských Václavských lázní, kdy údajně jelen vyhrabal pramen svými kopyty ze skály při lovu sv. Václava. Václav Hájek z Libočan zase vypráví o objevení teplého pramene Teplic v Čechách, ten byl prý vyhrabán zaběhlými vepři. [KNOP K.,1999, str.11] [KŘÍŽEK V.,1987, str.11 15] V období středověku klesl zájem o hygienu těla, význam lázeňství byl z toho důvodu u nás minimální. „Jen pro nejvýznamnější a nejbohatší vrstvu obyvatel byl pobyt v lázeňských místech rozptýlením, spojeným většinou s hony a jinými kratochvílemi. “ [KNOP K.,1999, str.11] Nicméně již v této době se začaly objevovat počáteční zárodky lázeňského života, zejména v Karlových Varech a Teplicích. K rozkvětu lázeňství dochází v období 18. a 19. století, především díky rozvoji vědy, techniky a společenské komunikace. Budují se lázeňské domy, kolonády, ale i divadla a koncertní sály. Lázně se stávají doménou nejbohatší vrstvy společnosti. Poprvé se také

17

stává balneologie (1841), a později i vodoléčba (1848), oborem přednášeným v Praze na Karlově univerzitě. Za „zlatou éru“ lázeňství na našem území se označuje období konce 19. století a počátku 20. století, ve kterém docházelo k dostavbám lázeňských komplexů, modernizaci léčebných procesů a v neposlední řadě k modernizaci zařízení pro tuto péči. Naše lázeňství se díky tomu začalo proslavovat léčebnými účinky a kvalitou lázeňských lékařů. [KNOP K.,1999, str.11 - 13] Mezníkem v rozvoji lázeňské péče byl vznik prvních zdravotních pojišťovacích společností v období před druhou světovou válkou. Ten přinesl nabídku lázeňské péče širším vrstvám společnosti. Pojišťovací společnosti se podílely na úhradě této péče, a tak se staly lázeňské pobyty relativně přístupné i chudší klientele. „V této době se také na stavbě významných lázeňských domů a veřejných budov v lázních podílela řada předních architektů té doby, např. J. Zítko (kolonáda v Karlových Varech) a D. Jurkovič (Lázeňský dům v Luhačovicích), nebo zahradní architekt V. Skalník (parková úprava Mariánských Lázní). “ [DROBNÁ D., MORÁVKOVÁ E., 2004, str.112 - 113]

Obrázek 2: Zámecká kolonáda Karlovy Vary z roku 1923 [16]

18

V období okupace byla většina významných lázeňských komplexů zabrána Německem, lázeňský život byl přerušen a lázně se začaly používat pro vojenské účely. Došlo k ničení lázeňských objektů, tím pádem i k zastavení do této doby slibného rozkvětu lázeňství na našem území. Znovu se zničené lázně začaly obnovovat až po druhé světové válce. Další ránu utrpělo naše lázeňství v roce 1948, kdy byl vydán zákon o znárodnění přírodních léčivých zdrojů a lázní. Ty byly od výše uvedeného roku tedy ve výhradním vlastnictví státu. Rokem změn byl i rok 1964, ve kterém stát vymezil hlavní funkce lázeňství ve zdravotním systému i ve společnosti. V návaznosti na zmíněné vymezení vznikl o dva roky později zákon o péči o zdraví lidu, v němž byly lázeňské léčebné ústavy využívající přírodní léčivé zdroje a klimatické podmínky zakotveny jako vhodné k léčení. [KNOP K.,1999, str.13 - 15] Do roku 1989 byly lázně hlavně zdravotnickým zařízením, kdy nejvíce hostů hradilo svůj

pobyt

z

prostředků

zdravotního

pojištění.

Jedinou

cestovní

kanceláří

specializovanou na lázeňské klienty byla Balnea. Po roce 1992 se stala většina lázní majetkem soukromníků, byly vytvořeny akciové společnosti a společnosti s ručením omezeným. Ve vlastnictví státu zůstalo pouze několik dětských léčeben a lázeňských rehabilitačních zařízení (např. Janské Lázně, Karlova Studánka, Lázně Bludov). Co se týče přírodních léčivých zdrojů, ty zůstávají v České republice ve vlastnictví státu, a ten je pronajímá lázeňským zařízením. Kromě zařízení v resortu ministerstva zdravotnictví patří některá lázeňská zařízení například pod ministerstvo obrany nebo vnitra. [DROBNÁ K., MORÁVKOVÁ E., 2004, str.112 - 113]

19

2 Lázeňství v současnosti Lázeňství v České republice je v současné době jedinečné a vyhledávané. Disponuje veškerými předpoklady, které mu zajišťují slibný vývoj i v budoucnosti. Současné lázeňství spojuje kvalitní lékařskou péči, moderní léčebné a rehabilitační metody s tradičními aplikacemi unikátních léčivých zdrojů.

[1]

K tomu všemu se připojuje také

dlouholetá tradice českého lázeňství. Česká lázeňská místa kromě přírodních léčivých zdrojů nabízejí také vhodné fyziatrické prostředí (fyziatrie = nauka o léčbě přírodními a fyzikálními prostředky), léčebné stravování, estetické přírodní prostředí (parky, apod.) a společensko-kulturní vyžití. [ORIEŠKA J.,1999, str.121] Nejčastějším přírodním léčivým zdrojem v České republice jsou přírodní léčivé vody, ty se od ostatních vod liší fyzikálními nebo chemickými vlastnostmi. Rozlišují se na vody termální a minerální. „Minerální, tj. podzemní vody, které obsahují velké množství rozpuštěných minerálů různého složení a koncentrace (arzen, jod, železo) a často i vysoký podíl rozpuštěných plynů jako je oxid uhličitý.“ „Termální prameny, tj. nepřetržitě vyvěrající prameny vody s teplotou mezi 20 °C a 100 °C.“ [DROBNÁ K., MORÁVKOVÁ E., 2004, str.114 - 115] „Léčivé vody se aplikují ve formě koupelí, pitné kúry, inhalací nebo výplachy. “ Vzácnějšími přírodními zdroji jsou vřídelní plyny a emanace (radioaktivní plyny vznikající při rozpadu některých radioaktivních prvků). „Mezi další léčivé přírodní zdroje se řadí peloidy, tj. látky, které vznikly v přírodě geologickými pochody a které se s míchané s vodou používají na peloidní koupele nebo zábaly. Peloidy se člení na rašeliny, slatiny, slatinné zeminy a bahno. Účinky se projeví intenzivním přívodem tepla do organismu.“ [ORIEŠKA J.,1999, str.121] „Klimatické podmínky jsou potom k léčení vhodné tehdy, jestliže způsobují vhodné změny reaktivity nebo jiné fyziologické funkce organismu. “ [ORIEŠKA J.,1999, str.121] V současné době také dávno neplatí, že do lázní jezdí jen staří a nemocní. Ke klasickým lázeňským procedurám v posledních letech přibyla nabídka těch, které mají lidem pomoc uniknout stresu, zapomenout na každodenní starosti a nechat se hýčkat. [1] 20

Typickým znakem lázeňství dnešní doby je fakt, že se nejedná pouze o záležitost zdravotnickou, jak by se mohlo na první pohled zdát, ale i záležitost ekonomickou. Pokud pomineme, že léčebné účinky nelze měřit ekonomickými kritérii, jinak lázeňství přispívá k rozvoji měst a celých regionů, dále vytváří pracovní místa a v neposlední řadě je nositelem devizových prostředků. Česká republika je bohatá na místa, kde vyvěrají minerální prameny, z čehož vyplývá i dlouhý seznam lázní a lázeňských středisek, které se na našem území vyskytují. V Čechách, na Moravě a ve Slezsku

je celkem 37 lázeňských míst, které

disponují přírodními léčivými zdroji, jako jsou právě minerální prameny nebo také plyny. [2]

Obrázek 3: Mapa lázní České republiky [3]

21

Mezi tato lázeňská místa patří: Bechyně, Bílina, Bludov, Dubí, Darkov – Karviná, Františkovy Lázně, Hodonín, Jáchymov, Janské Lázně, Jeseník, Karlova Studánka, Karlovy Vary, Klimkovice, Konstantinovy Lázně, Lázně Bělohrad, Lázně Bohdaneč, Lázně Kundratice, Lázně Kynžvart, Lázně Libverda, Lázně Toušeň, Lipová- Lázně, Luhačovice, Mariánské Lázně, Mšené-lázně, Ostrožská Nová Ves, Poděbrady, Slatinice, Teplice, Teplice nad Bečvou, Třeboň, Velichovky, Velké Losiny, Vráž. [4] V českých lázních se v současnosti léčí různé choroby, tj. nemoci, při nichž lze poskytnout lázeňskou péči. Veškeré choroby jsou uvedené ve vyhlášce ministerstva zdravotnictví č. 58/1997 Sb. Jedná se o tzv. Indikační seznam pro lázeňskou péči o dospělé a Indikační seznam pro lázeňskou péči o děti a dorost. V indikačních seznamech je u každé indikace uveden seznam lázní, ve kterých se dané onemocnění léčí, a to včetně kontraindikací (kontraindikace = stav, při kterém nelze lázeňskou péči poskytnout). Mezi hlavní indikační skupiny chorob léčených v českých lázních patří: nemoci onkologické, nemoci oběhového ústrojí, nemoci trávicího ústrojí, poruchy metabolizmu, nemoci dýchacího ústrojí, nemoci nervové, nemoci pohybového ústrojí, nemoci močového ústrojí, duševní poruchy, nemoci kožní, nemoci ženské. [ORIEŠKA J.,1999, str.122] Orientační přehled indikačního zaměření jednotlivých lázeňských zařízení je uveden v příloze.

22

3 Wellness Nadměrný příjem potravy, psychická zátěž, stres, znečištěné životní prostředí, nedostatek pohybu, to vše má za následek vznik obezity a dalších chorob, jako jsou srdeční onemocnění, cukrovka, mozkové mrtvice, vysoký krevní tlak a mnohé další. Potravinářský průmysl v současné době také není nastaven na to, abychom z potravin byli zdraví, ale aby byly potraviny co nejlevnější a co nejdříve k dostání. Naše tělo strádá nedostatkem vitaminů, minerálů, stopových prvků a bílkovin. Stresem opotřebovaný organizmus potom nemá dostatek energie na potřebnou regeneraci. Volný čas tráví většina lidí pasivně, u televize, počítače, vysedáváním v restauracích či opalováním u moře. Všechny tyto skutečnosti mají vliv na naše zdraví, které je v ohrožení. Dnes si však stále více lidí začíná uvědomovat, jak je pro nás zdraví, a s tím související psychická a fyzická pohoda, důležité jako předpoklad plnohodnotného a spokojeného života. Lidé se snaží své zdraví upevnit, a tak se začínají často skloňovat pojmy jako zdravý životní styl a poměrně nový pojem wellness. Slovíčko wellness se v posledních letech stalo v podstatě fenoménem. Denně slýcháme o wellness centrech, o vzniku wellness hotelů, o wellness aktivitách, které se staly nedílnou součástí všemožných nabídek. Cílem zmíněných wellness center a aktivit je dostat nás do tělesné a duševní pohody. Co se pod tímto pojmem skrývá, co si s ním spojit a odkud se pojem vlastně vzal, to vše bude objasněno v následujících kapitolách.

3.1 Co se skrývá pod pojmem wellness Wellness, volně přeloženo, znamená být v pohodě či být fit. Toto slovo bylo poprvé v roce 1654 použito v monografii sira A. Johnsona jako ‚wealnesse‘. „Dr. Halbert Louise Dunn, americký lékař, zavádí v šedesátých letech minulého století nové slovo wellness složené z well-beying (dobré bytí) a fitness či hapiness.” [CATHALA H.,2007, str.14] „Slovo WELLNESS znamená stav/pocit blahobytu, jež je maximálně orientovaný na individuální možnosti člověka - vlastní osoby. Je to dlouhotrvající - stupňující se proces přeměny Vaší psychické, intelektuální, emoční, sociální, duchovní a okolní pohody. Tyto parametry jsou nejdůležitější součástí wellness. Wellness je také označení pro strukturu, 23

zařízení

a

prostor,

které

jsou

realizovány

v

konceptu

s

touto

filozofií

(architektura,design, barvy…) a pro programy, které nás k pocitům wellness vedou (procedury, balíčky, menu…). Wellness prostor je v nás i v přírodě, pokud nám zajišťuje prožitek krásy, klidu a míru. ” [5] „Wellness je cesta, postup, přístup, který jsme zaujali k sobě samému a k okolí. Wellness je filozofie, pro kterou se svobodně rozhodneme a kterou budeme vyznávat.” [CATHALA H., 2007, str.14] Wellness tedy zahrnuje širokou škálu činností jako procházky, návštěvy sauny, bazénu, různých koupelí, masáží a jiných činností, prostřednictvím kterých se dostáváme do tělesné i duševní pohody. Nejčastěji je pojem wellness spojován s termíny celkové zdraví, správná kondice, dostatek energie, kontrola a regulace hmotnosti, mladistvý vzhled, péče o pleť a vlasy, zpomalení stárnutí. [MULLEROVÁ A., 2008, str.14]

3.2 Pět zaměření wellness Existuje pět zaměření wellness, přičemž každé můžeme ovlivňovat samostatně a zároveň bychom mezi jednotlivými zaměřeními měli docílit rovnováhy. Jedná se o zaměření fyzické, emocionální, mentální, sociální a spirituální. 

Fyzické zaměření je označováno za nejdůležitější pro zdraví. Patří sem všechny fyzické oblasti našeho života, které mohou ovlivnit jeho kvalitu, jako například zdravá výživa, kontrola hmotnosti, prevence nádorových a jiných onemocnění.



Emocionální zaměření je definováno jako soubor všech emocionálních stavů. Skládá se ze tří hlavních oblastí – poznání pocitů vlastních a pocitů ostatních lidí, dále přijetí těchto pocitů a pochopení emocí, a poslední oblastí je kontrola vlastních pocitů. Emocionální wellness je tedy schopnost radovat se ze života, umění akceptovat ve svém životě změny a umění se vypořádat se stresovými situacemi.



Mentální zaměření wellness bere v úvahu fakt, že náš mozek je schopen se neustále učit a vstřebávat nové poznatky a informace. Zahrnuje veškeré tvůrčí schopnosti přispívající ke zvýšení našeho intelektu. Ke zvýšení intelektu a tím i kvality života přispívají například vzdělávací činnosti, jako studium, školení, odborné semináře, apod. 24



Sociální zaměření zahrnuje společenské a mezilidské vztahy. Patří sem porozumění si s jinými lidmi, slušné a spravedlivé chování. K vysoké úrovni wellness a zdraví přispívají také rodinné vztahy a navazování důvěryhodných přátelství.



Spirituální zaměření se uvádí jako cesta sebepoznání, to znamená důvěra v sebe samých, rozvíjení naší osobnosti a duševna, či hledání smyslu života. Přičemž cesta sebepoznání je u každého jiná a každý si musíme najít tu svou. [BLAHUŠOVÁ E., 2005, str.18 - 21]

3.3 Historie wellness Přestože se mluví o wellness jako o pojmu zcela novém, není to ve skutečnosti úplně pravda. Počáteční prvky wellness je možné najít již ve starověkém Řecku, kde se pěstoval princip duševní a tělesné rovnováhy, zvaný ‚kalokagathiá´. Zřizovány tehdy byly jakési útulky pro nemocné, kteří měli v rámci procesu uzdravování naordinované i různá cvičení a masáže. Péče o lidské tělo se rozvíjela také v dobách Římského impéria, kdy se objevují první podoby vířivých van. Také ve starověkém Egyptě lidé využívali vířivé vany a bazény k terapeutickým účelům. [MULLEROVÁ A., 2008, str.10] Wellness v dnešním slova smyslu má svůj původ ve spojení dvou slov (well-being a fitness), jak již bylo vysvětleno v úvodu kapitoly o významu wellness. Na evropský kontinent proniklo toto chápání wellness v 60. letech 20. století. Do České republiky se pojem wellness dostal ke konci 20. století. V posledních letech došlo v České republice k obrovskému rozmachu v této oblasti. Pořádají se tematické semináře, konference a rozšiřuje se nabídka wellness služeb. Jako houby po dešti se objevují stále nová wellness centra a vznikají nové wellness hotely. Stávající centra jsou nucena své služby rozšiřovat díky vzrůstající poptávce ze strany zákazníků. V rámci rozšiřování služeb vznikají nové trendy v oblasti wellness. „Kromě různých zařízení pro volný čas, zábavních a tematických center, speciálních salonů, hotelových středisek a lázeňských pobytů spojených s wellness se k těmto účelům přidaly i další moderní prvky: využití přírodních i uměle vytvořených jeskyní, chladové terapie, nejrůznější druhy masáží a přírodních procedur. ” [MULLEROVÁ A., 2008, str.10 - 11]

25

3.4 Co všechno je dnes označováno termínem wellness V předchozích kapitolách bylo vysvětleno, proč se pojem wellness v posledních letech čím dál více skloňuje, co pojem wellness znamená, jaká je jeho historie a jaké zaměření wellness rozeznáváme. Wellness je tedy pojmem zasahujícím do několika oblastí současně. Označení wellness se stává velice moderním, v současné době, co nemá v názvu slovíčko wellness, jakoby neexistovalo. Můžeme se tedy setkat s wellness produkty, wellness procedurami, wellness koupelemi, wellness pobyty a wellness cvičením. Cílem této kapitoly je ve zkratce upřesnit, co si pod těmito označeními představit.

3.4.1 Wellness produkty Wellness produkty se používají při wellness procedurách pro umocnění zážitku z relaxace. Na současném trhu existuje nepřeberné množství druhů těchto produktů, dalo by se říci, že každá kosmetická firma začala vytvářet své vlastní tzv. wellnes řady výrobků. Pokud tedy navštívíme dvě různá wellness centra, každé bude zajisté používat jiný druh produktu. Co jiný pracovník wellness centra, to jiný produkt, záleží pouze na vkusu. K wellness produktům patří masážní olejíčky, různé voňavé a bylinkové esence, oleje do koupelí a perličkových lázní. Pro zpříjemnění wellness procedur se dále používají produkty jako pleťové peelingy, masky, masážní krémy, přípravky pro zábaly, přípravky pro péči o ruce a chodidla. K wellness produktům se řadí i různé doplňky stravy, jež mají za cíl doplnit tělo energií, potřebnými živinami, nebo dokonce spálit přebytečné tukové polštářky. Hlavním rozdílem mezi jednotlivými produkty je především jejich cena. [14]

3.4.2 Wellness procedury Nabídka wellness procedur je taky velice široká a pestrá. Každý má tak možnost vybrat si tu nejvhodnější, která bude nejlépe vyhovovat jeho požadavkům, nárokům či náladě. Ne všem vyhovuje to samé. Někdo může být omezen zdravotními problémy a smí absolvovat jen některé procedury, jiný je může vyzkoušet všechny. Nejrozšířenější a nejoblíbenější wellness procedurou jsou masáže všeho druhu. Částečné, celkové, relaxační, medové, čokoládové, lymfatické…pro každého se najde nabídka. Mezi wellness procedury dále patří saunování, plavání, aqua cvičení, kryoterapie, perličkové 26

koupele či lázně, bylinné koupele, zábaly, inhalace všeho druhu, solárium a mnohé další. Jedná se opravdu o širokou škálu aktivit, jež nám pomáhají relaxovat, regenerovat tělo či dokonce zeštíhlet. Nabídku základních wellness procedur má dnes většina hotelů či relaxačních center. Vzniklo také mnoho specializovaných hotelů a lázní se širší nabídkou procedur. Je tedy jen na nás, kde a jakou procedurou se necháme hýčkat. [14]

3.4.3 Wellness pobyty Téměř každý hotel se snaží hostům zpříjemnit pobyt a nabízet jim alespoň základní wellness procedury. Přibývá však hotelů nabízejících celé wellness pobyty. Nejčastěji bývá wellness pobyt nabízen za zvýhodněnou cenu a zahrnuje kombinaci pobytu s vybraným druhem stravy a určenými procedurami v ceně. Vznikají tak stále nové specializované wellness hotely a lázeňská zařízení. Takové pobyty bývají nejčastěji víkendové, ale mohou být i týdenní nebo delší. Pobyty bývají Obrázek 4: Relaxační pobyt [17]

také tematicky zaměřené a určené pro danou skupinu hostů, například rodinné pobyty, romantické pobyty

pro dva, relaxační a odpočinkové pobyty, nebo dámské hubnoucí pobyty pro ženy či sportovní pro pány. Nabídka je pestrá, záleží pouze na možnostech či fantazii provozovatele a představách klienta. [14]

3.4.4 Wellness koupele Dalším

příjemným

způsobem

k relaxaci

je

využití

různých

koupelí.

Ve

specializovaných wellness hotelech a zařízeních jich je na výběr většinou několik druhů. V nabídce bývá klasická whirpool s teplou vodou, kde nám tělo masírují podvodní trysky. Oblíbené bývají také masážní vany, kde nám soustava trysek masíruje a uvolňuje ztuhlé svalstvo, přičemž se do vody na přání zákazníka přidávají speciální vonné esence nebo bylinné oleje. Mezi wellness koupele se řadí i tzv. skotské střiky, které tělo nejen namasírují, ale zároveň i nabudí k aktivnější činnosti. To vše díky střídání teplého a studeného proudu vody. [14]

27

3.4.5 Wellness cvičení Za wellness cvičení jsou v dnešní době označovány v podstatě veškeré druhy cvičení, které jsou známy už dávno a nejsou žádnou novinkou, jen se k nim přidal termín wellness. Cvičení totiž patří ke zdravému životnímu stylu, jehož je právě slovíčko wellness synonymem. Zahrnují se sem různé druhy pohybu, které člověka baví a přináší mu uspokojení. Jedná se o duševní uspokojení, které přináší cvičení typu jóga, a další pohyby v rychlejším rytmu, jako dnes populární zumba a aerobic. Patří sem dále chůze, plavání, cvičení v posilovnách a různá aqua cvičení pod dozorem vyškolených lektorek. [14]

28

4 Fitness Pojmy wellness a fitness se lidem často pletou. Jen málokdo ví, že fitness je pouze jedna část wellness, mnohými označována za tu nejdůležitější. Fitness je slovíčko anglického původu, pro které se v češtině jako nejvhodnější výraz používá fyzická zdatnost. Fitness tedy souvisí s fyzickými aktivitami, které vykonáváme, jedná se o jakoukoli činnost vyžadující energii. Nepatří sem pouze úmorné cvičení v posilovnách, jak by si někteří mohli myslet, ale řadí se sem také každodenní pohyb typu chůze, uklízení, vaření. Fitness se zaměřuje na zlepšení celkové tělesné kondice, vytrvalosti, tvarování postavy a celkovou fyzickou zdatnost. Fitness se dělí na dvě kategorie – zdravotně orientovaný fitness, dovednostně orientovaný fitness. Rozdíl mezi nimi spočívá v účinku, který mají na zdraví. První, zdravotně zaměřený fitness, má kladný účinek na zdraví, jak již vyplývá z názvu. Mezi jeho složky patří: kardiorespirační vytrvalost, svalová síla a vytrvalost, flexibilita a složení těla. Výkonnostně orientovaný fitness ovlivňuje výkonnost, ale nemá přímý účinek na zdraví. K jeho složkám se řadí hbitost, rovnováha, koordinace, rychlost, reakční doba. [BLAHUŠOVÁ E., 2005, str.27] Tělesnou kondici můžeme zlepšit tělesným cvičením různé zátěže. Uvádí se, že je vhodné pravidelně několikrát v týdnu provádět aerobní činnost, díky které se zlepší úroveň kardiovaskulární vytrvalosti, zrychlí metabolismus v těle, zároveň se spálí zásoby podkožního tuku a přitom nedojde ke ztrátě svalové hmoty. Svalová hmota se zpevní následně posilováním, začne produkovat více enzymů a je schopna odbourat více zásobního tuku. Strečinkem se získá optimální flexibilita, díky které lze provádět pohyby bez problémů a nepoškodí se při tom svaly, vazy a klouby. [BLAHUŠOVÁ E., 2005, str.29] Pro člověka, který chce udržet solidní úroveň zdraví, zabránit vzniku nemoci, rychleji se zotavit po nemoci nebo operaci, se obvykle doporučuje aerobní cvičení nebo posilování. Tyto formy tělesné zátěže organizmus stimulují, ale nezatěžují. [6] „Aerobní aktivity prokazatelně pozitivně ovlivňují stav srdce, cév a plic. Vhodně stimulovány bývají i svaly dolních končetin. To vše zefektivňuje práci oběhového systému, šetří srdeční sval a optimalizuje metabolismus. Při aerobním cvičení se do 29

krevního oběhu vyplavují endorfiny, látky, snižující bolest a navozující kladné pocity. Endorfiny omezují působení stresu, pozitivně ovlivňují stavy úzkosti a deprese. Pravidelná aerobní zátěž zvyšuje odolnost organismu a snižuje výskyt onemocnění horních cest dýchacích a dalších infekčních chorob. Aerobní zátěž zvyšuje pevnost kostí, zvláště obratlů páteře a dolních končetin. Tím snižuje riziko vzniku a rozvoje osteoporosy. ” [6] „Posilování je cvičení s měnitelnými zátěžemi, tj. s činkami, kladkami a na přístrojích. Pokud posílíme sval, zesílí se automaticky i kost, ke které se upíná nebo na níž začíná. Rychlá svalová vlákna představují nejlepší prevenci pádů, které mohou ve vyšším věku vážně ohrozit muže i ženy. I při posilování dochází k vyplavování endorfinů a tím ke snižování rizika vzniku depresí a úzkosti. ” [6] Posilování má pozitivní změny na svalovo-kosterní tkáně, díky posilování se zvětšuje síla svalových stahů, pevnost šlach, hustota kostí a pevnost vazů. Posilování dále přispívá k udržení přiměřené tělesné hmotnosti, ovlivňuje stres a pocity úzkosti, je prevencí bolestí v oblasti bederní a krční páteře, je nejúčinnějším prostředkem k prevenci osteoporózy a slouží jako prevence cvičebních či pracovních zranění. Flexibilita neboli kloubní pohyblivost nám zajistí zlepšení zdatnosti a výkonnosti, snižuje rizika zranění, zvyšuje zásobu krve a živin v kloubním systému, zlepšuje nervosvalovou koordinaci, zlepšuje svalovou rovnováhu a držení těla, snižuje riziko bolestí

v zádech,

redukuje

únavu

a

především

zlepšuje

požitek

z pohybu.

[BLAHUŠOVÁ E., 2005, str.39 - 58]

30

5 Profesní a zájmové organizace v ČR v oblasti lázeňství a wellness V oblasti lázeňství a wellness v České republice působí několik organizací, které si kladou za cíl podpořit a propagovat tuto oblast. Patří mezi ně Česká centrála cestovního ruchu, Sdružení lázeňských míst ČR, Svaz léčebných lázní České republiky, Česká asociace wellness, Asociace pracovníků v regeneraci a Wellness club.

5.1 Česká centrála cestovního ruchu Česká centrála cestovního ruchu (ČCCR) je příspěvkovou organizací Ministerstva pro místní rozvoj České republiky, která byla zřízena v roce 1993 za účelem propagace země jako atraktivní turistické destinace na zahraničním i domácím trhu. Od 1. srpna 2003 používá jako oficiální název Česká centrála cestovního ruchu – CzechTourism. CzechTourism podporuje příjezdový a domácí cestovní ruch a dále se zaměřuje na propagaci konkrétních oblastí cestovního ruchu, kterými jsou lázeňství, kongresová a incentivní turistika a golfová turistika. Na podporu cestovního ruchu pořádá agentura různé semináře, prezentace, účastní se výstav a veletrhů, pořádá fam tripy, press tripy.[7] „Česká republika s jedinečnými minerálními prameny, s téměř lázeňskými místy a s několikasetletou tradicí lázeňské léčby je právem považována za lázeňskou velmoc. České medicínské lázeňství je také důležitou součástí příjezdového cestovního ruchu, proto si agentura CzechTourism zvolila jako jedno z hlavních marketingových témat právě propagaci českých lázní. ” [8] CzechTourism vyvíjí několik typů aktivit, aby nalákala klientelu do českých lázní. V sousedních zemích (Německo, Rakousko, Polsko, Slovensko) a v tuzemsku pořádá prezentace v nákupních centrech. Prostřednictvím těchto prezentací představuje v otevírací době některého nákupního a zábavního centra aktuální nabídku pobytů v českých lázních. Dále pořádá lázeňské workshopy, na základě kterých pak mají lázeňské subjekty možnost se setkat se zahraničními partnery a navázat obchodní kontakty. Lázeňské workshopy jsou pořádané také v tuzemsku v rámci informativních cest. Mimo jiné centrála organizuje expozice na regionálních či specializovaných veletrzích cestovního ruchu, kde je jedním z hlavních témat lázeňství. [8] 31

Mimo to pořádá centrála individuální a hromadné fam tripy, press tripy a infotripy – tj. informativní cesty pro všechny důležité zprostředkující skupiny (zahraniční CK, novináře či lékaře), které se snaží přivážet do ČR, aby okusily atmosféru českých lázní na vlastní kůži. [8]

5.2 Sdružení lázeňských míst „Sdružení lázeňských míst ČR je dobrovolnou zájmovou organizací lázeňských měst a obcí v ČR. Posláním sdružení je aktivně přispívat k vytváření podmínek a nástrojů pro regeneraci a rozvoj lázeňství a lázeňských míst, zejména ke zlepšování stavu a rozvoji lázeňské a městské infrastruktury, obnovy lázeňských památek a k rozvoji českého lázeňství a českých lázeňských měst a obcí. Pro dosažení vytyčených cílů usiluje sdružení o spolupráci mezi státem, obcemi a občany, lázeňskými organizacemi a sdruženími, ale i o spolupráci na mezinárodní úrovni. Zajisté ne druhořadým cílem sdružení je prezentovat a spolupracovat při prezentaci českých lázeňských míst jako unikátních cílů pro návštěvníky hledající nejen lázeňskou péči, ale i velice zajímavé turistické cíle. ” [9]

5.3 Svaz léčebných lázní ČR Svaz léčebných lázní České republiky byl založen jako zájmové sdružení léčebných lázní v roce 1995. Roku 2001 se součástí svazu stalo i Sdružení odborných lázeňských zařízení. Svaz nyní sdružuje 44 členů, z toho 42 léčebných lázní. Je členem Evropského svazu lázní a platným partnerem i oponentem Ministerstva zdravotnictví ČR. Cílem svazu je zdokonalit prostředí a vytvářet podmínky pro další léčebné lázeňství v České republice a hájit společné i individuální zájmy členů. Od počátku své existence Svaz léčebných lázní ČR podpořil již několik projektů, např. modernizaci, rekonstrukci a zvýšení standardu ubytovacích a stravovací služeb v akciové společnosti Léčebné lázně Jáchymov, dostavbu lázeňského centra Agricola v Léčebných lázních Jáchymov a.s., modernizaci a rekonstrukci Lázní Kundratice a.s., rozvoj a marketing lázeňských produktů cestovního ruchu v Konstantinových lázních a modernizace a dostavbu lázeňského domu – Masarykův Dům v Lázních Velichovky. [10]

32

5.4 Česká asociace wellness Českou asociace wellness je státem registrovaná, nezávislá, odborná a dobrovolná zájmová organizace, založená v roce 2007 k podporování a rozvoji oboru wellness v České republice. Je sdružením právnických a fyzických osob působících v oblasti wellness. Úsilí asociace směřuje k tomu, aby název wellness reprezentoval pouze činnosti a produkty, které odpovídají obsahu tohoto slova. „Aby se etika, kvalita služeb a všestranný profesionalismus staly standardem ve všech provozech. Aby se asociace stala i vaší referenční a komunikační platformou, na které si můžeme předávat nové myšlenky, inspiraci, poznatky a zkušenosti. ” [11] Cílem ČAW je rozvíjet a propagovat oblast wellness pomocí publikací, konferencí, veletrhů, dále zastupovat zájmy svých členů, monitorovat kvalitní rozvoj v oblasti wellness a certifikace subjektů, zmapovat, definovat a nabízet služby garantovaných subjektů, rozvíjet vzdělávací aktivity v oblasti wellness. Neméně významnými cíli jsou též zvyšování kvalifikace a zajišťování rekvalifikace pracovníků, pořádání školení, kurzů a seminářů, které mají za cíl poskytnout aktuální informace z oboru. [11]

5.5 Wellness club Wellness club byl založen před 12 lety, tedy roku 2000 a sdružuje 100 sportovních a relaxačních center. Prezidentem Wellness Clubu je jeho zakladatel, Michael Zima. Sdružení podporuje zdravý a aktivní životní styl wellness. Cílem Wellness clubu je vzájemná prospěšná spolupráce, rozvoj a výměna zkušeností. K aktivitám clubu patří každoroční vydávání publikace Průvodce wellness centry, pořádání Wellness marathonu v O2 Aréně. K setkávání manažerů a podnikatelů slouží dobročinná akce VIP Wellness party a VIP Wellness cup. Jako novinku od roku 2012 zavádí Wellness club poradenství, tzv. Health and Wealth management. Poradenství slouží lidem, kteří chtějí být v dnešní době zdravý a fit [12]

5.6 Asociace pracovníků v regeneraci Asociace pracovníků v regenerace (APR) je společenskou organizací sdružující bazény, sauny, maséry, poskytovatele a provozovatele regeneračních služeb, projektanty, školicí

33

střediska a dodavatele produktů zdravého životního stylu. Členové asociace mají možnost se zúčastnit odborných kurzů, seminářů, konferencí a exkurzí, které asociace poskytuje. Dále APR zajišťuje odborný růst pracovníků v oborech regenerace. Nově v rámci Asociace pracovníků wellness vznikají další tematické sekce poradců správné výživy a solárního opalování. Současnými členy jsou provozovatelé bazénů, saun, solárií, wellness a fitness center, maséři, výživoví poradci, provozovatelé hotelů a lázeňských zařízení. [13]

34

6 Kvalitativní a kvantitativní marketingový výzkum S ohledem na experimentální část práce, ve které jsou prezentovány výsledky získané marketingovým výzkumem, je úkolem této kapitoly objasnit, k čemu se marketingový výzkum využívá. Dále stručně vysvětlit rozdíl mezi kvalitativním a kvantitativním marketingovým výzkumem. Marketingový výzkum je systematické shromažďování a následné vyhodnocování informací, potřebných k hlubšímu pochopení daného zkoumaného problému. Pomocí nashromážděných informací lze potom definovat marketingové příležitosti a hrozby, a tím

zmenšovat

rizika

při

uskutečňování

marketingových

rozhodnutí.

Cíle

marketingového výzkumu spočívají v poskytnutí relevantních, objektivních, kvalitních a především aktuálních informací. Veškeré informace rozšiřují znalosti o trhu a využívají se při distribuci, v oblasti reklamy, při vývoji produktu, stanovení ceny, výzkumu spotřebitele nebo konkurence. [18] K hlavním funkcím marketingového výzkumu patří [19] : 

identifikovat příležitosti a definovat hrozby



vytvořit vhodné metody ke sběru informací



analyzovat nashromážděné informace



poskytnout informace o potřebách, požadavcích a chování spotřebitelů



vyhodnotit nákupní chování spotřebitelů



poskytnout informace o konkurenci



poskytnout informace o předpokládaném vývoji na trhu



podat managementu informace důležité pro tvorbu marketingových strategií, cílů a řízení podniku

Kvalitativní marketingový výzkum Kvalitativní výzkum se snaží nalézt odpovědi na otázky: Proč? Jak? Cílem výzkumu je zjistit příčiny chování, konání a motivace lidí. Hlouběji zkoumá názory vybraných představitelů cílových skupin na zkoumaný problém. Metodami kvalitativního výzkumu jsou hloubkové individuální a skupinové rozhovory, projekční techniky. [19]

35

Kvantitativní marketingový výzkum Kvantitativní výzkum odpovídá na otázky: Kolik? Co? Jak často? Cílem je pokrýt velké množství respondentů, aby vznikl dostatečně reprezentativní vzorek. Na daném reprezentativním vzorku zkoumá postoje a názory spotřebitelů k daným výrobkům či službám. Metodami kvantitativního výzkumu jsou písemné, telefonické, osobní nebo elektronické dotazování a pozorování. [19] Nejpřímější a nejpoužívanější metodou pro získávání informací o zkoumaném vzorku respondentů je dotazování. Zmíněnou metodu jsem používala také při získávání dat pro experimentální část této bakalářské práce. Kromě osobního dotazování může být též dotazování elektronické či telefonické. Pro získání potřebného vzorku respondentů jsem používala metody dotazování osobního i elektronického. Při osobním dotazování je důležité dodržovat několik zásad. Nejdůležitější z nich je dobře připravený rozhovor s přesně definovanou kostrou, od které se v průběhu rozhovoru nesmí vychýlit. [20] Výhodou osobního dotazování je získání velkého objemu informací s náměty a inspiracemi. Nevýhodou je časová náročnost, stydlivost a v případě většího geografického rozsahu i finanční náročnost. [20] Výhoda

elektronického

dotazování

spočívá

v

oslovení

velkého

množství potenciálních zákazníků bez ohledu na geografický rozsah. Respondent má mimo jiné dost času si své odpovědi důkladně promyslet. Na druhou stranu nevýhodou je velmi nízká návratnost rozeslaných dotazníků (do 20 procent), vyšší možnost nepravdivých odpovědí atd. [20] Při dotazování komunikujeme s respondentem na základě předem připraveného formuláře, tzv. dotazníku. Měl by obsahovat otázky jednoznačné, výstižné, srozumitelné. Vyhnout bychom se měli otázkám dvojsmyslným, zavádějícím, a také otázkám vyvolávající negativní emoce a zábrany.

36

EXPERIMENTÁLNÍ ČÁST Praktická část této práce prezentuje zjištěná sekundární a primární data na území Královéhradeckého kraje. Konkrétně byl proveden průzkum počtu hotelů v kraji, které současně provozují wellness centrum. U vybraného provozovatele wellness a hotelu bylo poté provedeno dotazníkové šetření. Experimentální část prezentuje informace získané na základě řízeného rozhovoru s představitelem vybraného zařízení a provedení dotazníkového šetření mezi návštěvníky zařízení.

7 Sekundární marketingová data - Královéhradecký kraj Nabízení wellness služeb se stalo takovým trendem, že tyto služby zavádí v posledních letech téměř každý alespoň průměrný hotel. V Královéhradeckém kraji najdeme několik wellness hotelů, ne všechny však nabízejí wellness atmosféru v pravém slova smyslu. Dokonce tradiční lázeňská střediska kombinují klasickou lázeňskou péči s prvky wellness, aby nalákala širší klientelu. Celkem osm hotelů provozuje na území Královéhradeckého kraje ubytovací činnost a zároveň poskytuje wellness služby ve větším rozsahu – Hotel Panorama, Hotel Horizont, Hotel Tommy, Hotel Vyhlídka, Hotel Grund Resort Golf & Ski, Harmony Club Hotel, Hotel Bouda Máma a Hotel Studánka. Specializované wellness služby v tomto kraji nabízí padesát relaxačních a wellness center. Pouze Harmony Hotel neposkytuje wellness služby jako doplňkovou činnost, ale má zřízené wellness centrum. Ve zkoumaném kraji se nachází dvě lázeňská střediska nabízející služby wellness centra, a to Lázně Velichovky a Lázně Bělohrad. S ohledem na vzdálenost od místa bydliště, byly pro dotazníkové šetření vybrány Lázně Velichovky, které v průběhu vytváření bakalářské práce ochotně spolupracovaly. Lázně Velichovky mají také zřízeno vlastní wellness centrum.

37

7.1 Hotel Panorama, s.r.o. Čtyřhvězdičkový Hotel Panorama se nachází na okraji města Rychnov nad Kněžnou. Jedná se o rodinný hotel poskytující ubytování

ve

dvou

i

vícelůžkových

pokojích, přičemž celková kapacita hotelu je 30 pokojů. Převážná většina pokojů není bezbariérově Obrázek 5: Hotel Panorama [21]

zařízena.

Pro

hosty

s invalidním vozíkem je upraven pouze jeden pokoj. Hotel má k dispozici 25

dvoulůžkových pokojů, 1 třílůžkový a 3 rodinné pokoje se dvěma oddělenými pokoji. Speciální je pokoj tzv. Panorama Suite poskytující výhled na podhůří Orlických hor. Panorama Suite má obývací pokoj, balkónový ochoz a koupelnu se sprchovým koutem a vanou pro 2 osoby. Má velmi luxusní výbavu, velký plazmový televizor, satelit, telefon, minibar, trezor, k zapůjčení župany a pantofle. Všechny ostatní pokoje disponují samostatnou koupelnou a samostatným WC, vanou nebo sprchou, balkónem nebo lodžií, televizí, telefonem, přípojkou na internet, minibarem, vysoušečem vlasů. Ve vybraných pokojích jsou k dispozici DVD přehrávače. Součástí ceny ubytování je parkování (1 parkovací místo na 1 pokoj), sedm hodin pobytu ve wellness centru s bazénem a vířivkou a Wi-Fi připojení k internetu. Stravování hostů probíhá v hotelové restauraci, která se dělá na část kuřáckou a část nekuřáckou, její kapacita je 42 míst. V období letní sezóny je k dispozici ještě zahrádka s kapacitou 36 míst. Hosté restaurace si mohou vybrat z tradiční české a mezinárodní kuchyně, vegetariánská jídla, speciality z čerstvých ryb, z jihoamerické svíčkové či BIO menu. Kvalitní gastronomie je doplněna také širokou nabídkou nápojů, například špičkovými moravskými nebo zahraničními víny, tradiční skotskou a irskou whisky, francouzskými koňaky, portskými víny a calvados, kubánskými rumy. V hotelu je možné pořádat kongresy a školení, firemní akce či svatební hostiny. Nabízí konferenční místnosti s kapacitou 80, 20 a 16 osob. Dále nabízí zahradu s dětským hřištěm, dětskou lanovou dráhu, kuželky, kulečník a šipky.

38

K relaxaci či regeneraci slouží krytý nerezový bazén a vířivkou a denním světlem. Pro milovníky masáží jsou v nabídce například medové detoxikační masáže, lymfodrenáže, čokoládové masáže a zábaly, aromatické masáže. Pobyt si je možné zpestřit návštěvou sauny, ta je vybavená unikátním vyvíječem sněhu, zařízením tropického deště a kádí s ledovou vodou. Pro různé skupiny zákazníků vytváří hotel speciální tzv. pobytové balíčky. Na výběr jsou například balíčky pro zamilované, wellness balíčky, rodinné balíčky, business balíčky nebo last minute pobyty. [21]

7.2 Hotel Horizont Čtyřhvězdičkový

Hotel

Horizont

leží

v centru

malebného střediska Pec pod Sněžkou, na úpatí Sněžky, nejvyšší hory České republiky. Nabízí k ubytování 132 dvoulůžkových pokojů, 3 hotelové apartmány a 14 rodinných apartmánů v přilehlé depandanci. Dvoulůžkové pokoje jsou vybaveny telefonem, TV, minibarem, trezorem, koupelnou se sprchovým koutem, WC a fénem. Hotelové apartmá se skládá z ložnice a obývacího pokoje, na rozdíl od pokojů, je vybaveno koupelnou s vanou. Rodinné Obrázek 6: Hotel Horizont [22]

apartmány jsou potom dva dvoulůžkové pokoje, které disponují

televizí

se

satelitem,

telefonem,

bezdrátovým připojením k internetu, vybavenou kuchyňkou, WC a sprchou. Snídaně a večeře se hostům podávají v hotelové restauraci.

Snídaně jsou formou

bufetu, který bývá několikrát týdně tematicky zaměřen – speciality krkonošské, drůbeží, tradiční české, apod. Gastronomické zážitky si hosté užijí dále v nočním baru, Havana baru a Sport baru. Dále je hostům k dispozici služba donášky jídla na pokoj, tzv. roomservis.V létě je k dispozici letní terasa s výhledem na Sněžku. Kvalitní zázemí a bohaté zkušenosti nabízí hotel pro pořádání konferencí, seminářů, školení a firemních akcí. K dispozici má místnosti včetně veškerého audiovizuálního vybavení. 39

V rámci sportovních aktivit v hotelu je hostům k dispozici bazén s protiproudem, místnost pro stolní tenis, hřiště na tenis a squash, kuželková dráha, posilovna, spinning. Pro zpříjemnění pobytu a relaxaci jsou hostům nabízeny masáže, sauna, vířivá vana, perličkové koupele, zábaly z rašeliny a minerálního bahna, lymfodrenáže, a další. V okolí hotelu jsou pěší turistické trasy, cyklotrasy, sjezdové a běžecké tratě. Je také možnost využít v letní sezoně vyhlídkových jízd vláčkem, popřípadě v zimních měsících vyhlídkových jízd na sněžném skútru či rolbě. [22]

7.3 Hotel Tommy Nově zrekonstruovaný Hotel Tommy je umístěn v centru města Náchod. Nabízí 30 dvoulůžkových

pokojů

zařízených

v luxusním zámeckém stylu. Hotelové pokoje Obrázek 7: Hotel Tommy [23]

jsou

rozděleny

do

kategorie Economy class, Standard class a Superior class. Romantické podkrovní

pokoje nabízejí překrásný výhled na česko - polskou hranici s podhůřím kladské kotliny. Hotel je řešen jako bezbariérový. K příjemnému posezení zve netradičně zařízená hotelová restaurace v rustikálním stylu, kde se podává snídaně, oběd a večeře. Servis studené kuchyně s nabídkou kávy a domácích dezertů poskytuje také lobby bar ve vstupní hale. Přestože se jedná o malý rodinný hotel, je možné zde pořádat různá školení, konference a firemní akce. K dispozici jsou konferenční prostory s denním světlem, jednací sál a menší salonek. Samozřejmostí je vybavení potřebnou audiovizuální technikou a wi-fi připojení na internet. Od předešlých hotelů se Hotel Tommy odlišuje nabídkou služeb, které zajišťuje ke společenským akcím. Zajímavostí je zajištění kouzelníka či tanečního vystoupení. Pro upevnění zdraví a zlepšení kondice hotel připravil celou řadu relaxačních procedur a wellness pobytů. V nabídce je bazén s protiproudem, vířivá vana, hydromasážní vana pro aromatické a bylinné koupele ve dvou, finská sauna, infra kabina a fitness rotopedy. 40

Z nabídky wellness balíčků je určitě lákavý Romantický víkend pana „Amora“ a za vyzkoušení by zajisté stál i wellness prodloužený víkend Ve službách Jejího Veličenstva. Speciálně pro seniory potom hotel nabízí wellness Senior pobyt. [23]

7.4 Hotel Grund Resort Příjemné ubytování s veškerým komfortem nabízí krkonošský čtyřhvězdičkový Hotel Grund Resort. Je specifický svým citlivým zasazením do krajiny, kdy se při stavbě hotelu dbalo na okolní přírodu a životní prostředí. Hotel poskytuje 24 dvoulůžkových pokojů a 4 apartmá, přičemž každý pokoj je vybaven sprchovým koutem, televizí se Obrázek 8: Hotel Grund Resort

[24]

satelitem, minibarem, trezorem a připojením k internetu.

2

apartmá

jsou

vybavena

hydromasážní vanou. V ceně každého pokoje jsou zahrnuty veškeré poplatky, snídaně formou bufetu a vstup do hotelového wellness. Svým hostům a návštěvníkům nabízí hotel kvalitní gastronomii v hotelové restauraci. Podávají se standardní menu, která se zpestřují sezónní kuchyní. Občerstvení v podobě speciálních baget a sendvičů je nachytáno v lobby baru. Grund Resort nabízí zázemí pro firemní akce, součástí hotelu jsou konferenční místnosti s kapacitou 60 osob. Je vhodným místem pro školení, semináře, meetingy, teambuildingy či pro soukromé oslavy, jednání a porady. V rámci uvolnění a regenerace je k dispozici bazén s protiproudem a masážní lavicí, vířivá vana, sauna, multifunkční vana s vibračním dnem. Nabízené wellness procedury jsou založené zejména na čínských relaxačních technikách a orientálních tradicích. Pestrá je též nabídka masáží – relaxační, exotické, sportovní. Mimo jiné jsou v hotelu salony pro pedikúru a manikúru. V neposlední řadě je možné si zajít na rekondiční cvičení. Milovníky golfu zajisté potěší 18jamkové golfové hřiště, které je součástí Resortu. [24]

41

7.5 Harmony Club Hotel Harmony Club Hotel Superior se nachází v samotném

centru

Krkonoš

–

ve

Špindlerově Mlýně. Hotel je od roku 2007 po kompletní rekonstrukci ubytovací části. Celková kapacita hotelu je 104 pokojů, celkem

217

lůžek.

Převažují

pokoje

dvoulůžkové, těch je 80, dále jsou pokoje Obrázek 9: Harmony Club Hotel [25]

jednolůžkové, čtyřlůžkové, studia, apartmá a apartmány LUX. Pokoje jsou vybaveny

vlastním sociálním zařízením, televizí se satelitem, telefonem, trezorem, připojením k internetu. Nadstandardnímu vybavení odpovídá též počet různých restaurací. Pro hosty, kteří mají pobyt s polopenzí je bufetová restaurace, ve které se podávají snídaně a večeře. Restaurace je v letních měsících rozšířena o letní terasu. Speciality domácí i mezinárodní kuchyně mohou hosté ochutnat v Harmony restauraci a baru, jejíž široká nabídka je ještě doplněna o vinný sklípek s možnosti degustací vín. Na servis skotských, irských a amerických whisky je potom orientován Lounge bar a kavárna. Součástí hotelu jsou dokonce dvě otevřená ohniště v zadní části hotelu a minigril na letní terase. Samozřejmostí je nabídka kongresových prostor s doprovodnými službami. Hotel se specializuje na pořádání firemních a incentivních akcí, spojených s gastronomickým servisem. K dispozici jsou pro klienty tlumočnická zařízení, ozvučení, řečnický pult, atd. Dále hotel pořádá sportovní a kulturní akce. Širokou škálu wellness a sportovních aktivit nabízí wellness centrum hotelu Harmony. V nabídce je hotelový krytý bazén, hydromasážní vířivá vana, solárium, sauna, masáže. Co se týče saunování, novinkou hotelu je otevření tzv. saunového světa. Jedná se o saunový relaxační prostor, je zde k ozkoušení pět typů saun – velká finská, tropická, eukalyptová, parní, bylinková. Mezi speciální masáže potom patří

aroma masáž,

pepřová masáž nebo bankování. V rámci sportovního vyžití nabízí hotel Harmony svým hostům dvě bowlingové dráhy, dvě kryté tenisové haly, kurt na squash, fitness centrum a hodiny pravidelného cvičení (Aqua Aerobic, Dance Aerobic, Pilates, Joga). [25] 42

7.6 Hotel Bouda Máma Náročným zákazníkům se snaží nabídnout své služby také hotel Bouda Máma v Peci pod

Sněžkou.

Hotel

otevřel

novou

čtyřhvězdičkovou část v moderní budově s prostornými pokoji. V nabídce jsou pokoje tříhvězdičkové a čtyřhvězdičkové s lepším vybavením. Převládají pokoje dvoulůžkové a

třílůžkové.

V nabídce

jsou

však

i

jednolůžkové, pětilůžkové a dva apartmány.

Obrázek 10: Hotel Bouda Máma [26]

Na pokoji naleznete televizi se satelitním příjmem, trezor, antialergické pokrývky, samozřejmostí je toaleta a sprcha u každého pokoje. Čtyřhvězdičkové pokoje nabízí prostornou koupelnu se sprchovým koutem, dále jsou vybaveny psacím stolkem s křeslem,

samostatným

sezením

s

konferenčním

stolkem,

kufrboxem,

denně

doplňovaným minibarem, velkým trezorem. Součástí hotelu je hotelová restaurace poskytující výběr ze tří hlavních jídel, polívek, dále salátový bar. Jednou týdně bývá specialita, pro děti je možnost objednat dětské menu. Co se týče nabídky sálů pro pořádání seminářů a jiných akcí, hotel je vhodný i pro pořádání větších akcí. Kapacita salonku je 40-50 míst. Samozřejmostí je zajištění veškerého cateringu pro tyto typy akcí. Od letošního roku hotel nově nabízí pro nejmenší ratolesti vybavený dětský koutek. Pro jejich rodiče je k dispozici půjčovna kol, fitness centrum, bowling, stoly na stolní tenis, šipky, kurt na squash, badminton a další aktivity. Novou zónou v hotelu je také wellness zóna představující nový rozměr odpočinku. Všichni hosté hotelu mohou zdarma využít rozmanité služby této zóny v podobě bazénu s protiproudem, vířivé vany, finské sauny či fitness. Netradiční je nabídka privátních vířivých van, jedná se o diskrétní zónu, kdy jsou chvíle odpočinku ve vířivé vaně zpříjemněné sklenkou sektu s mísou čerstvého ovoce a vodního lůžka. K tradičním službám potom patří perličkové koupele, bylinná sauna, finská sauna, solná lázeň, masážní sprcha, masáže. [26] 43

7.7 Hotel Studánka Hotel

Studánka

představuje

pěkné

ubytování v Rychnově nad Kněžnou. Hotel je umístěn do prostředí, které již od 17. století sloužilo rekreačním a lázeňským účelům.

Hotel

zvolil

netradiční

pojmenování pokojů, kdy každý pokoj má svůj název vztahující se k určitému příběhu. Hosté tak mohou bydlet U Vodníka, V Říši

Obrázek 11: Hotel Studánka [27]

baječin nebo například U Tří koček. V každém pokoji jsou umístěny pověsti vztahující se k historii jednotlivých pokojů, pověsti

pocházejí

z okolí

hotelu

a

přilehlého

lesa.

Pokoje

odpovídají

čtyřhvězdičkovému standardu hotelu, jsou všechny vybaveny vlastním sociálním zařízením, televizí, telefonem, trezorem, minibarem. V hotelové restauraci jsou připravovány běžná jídla a dále pokrmy tradiční české podle receptů M. D. Rettigové. Na své si přijdou také vegetariáni a vyznavači bio stravy. Součástí restaurace je dětský koutek. Jediným prostorem, v němž je povoleno kouření, je hotelová vinárna. Dále hotel disponuje také hotelovou kavárnou. Pro konání školicích akcí a firemních zasedání nabízí hotel Studánka sál s kapacitou 230 osob, dále menší salonek pro 15 osob a VIP salonek pro 6 osob. Samozřejmostí je zajištění doprovodných služeb k akcím a příprava audiovizuální techniky. V nabídce wellness procedur a pobytů můžeme vidět návaznost s lázeňskou tradicí, o kterou se hotel snaží. V prostředí hotelu mohou hosté využít wellness a spa procedur, kosmetiky, pedikúry, bazénu, saun, slunečních paprsků, nebo protáhnout tělo ve fitness centru. V nabídce jsou dále hydroterapie, haloterapie (solná terapie), aromaterapie, bazén s masážními tryskami, vodotryskem, apod. Samozřejmostí je pestrá nabídka masáží. [28]

44

7.8 Lázně Bělohrad a.s. Lázně Bělohrad akciová společnost se nachází

v poklidném

městečku

Lázně

Bělohrad, nedaleko města Nová Paka. Lázně s více než 125letou tradicí se svým klientům

snaží

vytvářet

během

jejich

pobytu pocit domova. Klienti do zdejších lázní přijíždějí převážně s onemocněním Obrázek 12: Lázně Bělohrad [29]

pohybového

ústrojí.

revmatické

choroby,

Jde

hlavně

bolesti

o

páteře,

Bechtěrevovu chorobu, artrózy, stavy po úrazech a ortopedických operacích, kořenové syndromy při onemocnění páteře a chabé periferní obrny. Kromě klasických léčebných pobytů jsou k dispozici také pobyty rekondiční a speciálně zaměřené. Lázně Bělohrad jsou známé také pod pojmenováním Anenské slatinné lázně. O vznik lázní se zasloužila roku 1885 pruská hraběnka Anna z Asseburgu, která provedla první úspěšné pokusy s léčivostí místní rašeliny. Odtud tedy pojmenování Anenské. V roce 1888 byly již lázně úředně uznány za léčivé a bylo jim povoleno užívat označení sirné slatinné lázně. Lázně byly před rokem 1989 součástí lázní Poděbrady. V rámci restitucí byla část majetku vrácena rodině MUDr. Janečka, zbytek byl privatizován. V roce 1992 byla založena akciová společnost, která se vrátila k původnímu názvu Anenské slatinné lázně. Lázně

disponují

třemi

lázeňskými

hotely

a

dvěma

depandancemi.

Součástí lázeňských hotelů je i balneologická část lázní. Bezproblémový pohyb po lázeňském areálu umožní méně pohyblivým pacientům bezbariérové propojení. Klienti lázní tak poznají Lázně Bělohrad a.s. jako moderní rehabilitační zařízení, které se může pyšnit kromě perfektní zdravotnické péče a individuálního přístupu ke klientovi rovněž systémem „all in one“ aneb vše pod jednou střechou. Mezi lázeňské hotely patří lázeňský hotel Grand, hotel Anna Marie a hotel Janeček. Celková kapacita hotelů je 248 lůžek. Hotely poskytují ubytování v jednolůžkových a dvoulůžkových pokojích se standardní výbavou, navíc je k dispozici lednička. [30]

45

Nedaleko léčebného provozu jsou umístěny dvě depandance, Vila Karluška a Vila Stefanie. Jejich celková kapacita je 22 lůžek, svým vybavením odpovídají nejvyšším požadavkům. Nově je v blízkosti lázeňského provozu vybudován Spa Resort Tree of Life, který spojuje tradici stoletých lázní, přírody a pohodlí moderního hotelu. Jeho celková kapacita je 146 lůžek. V lázních je v rámci pobytů připravováno stravování základní, dietní a racionální. Z dietní stravy je na výběr dieta bezlepková, diabetická, žlučníková, redukční či vegetariánská. Jídla jsou připravována podle čtyřtýdenního jídelníčku, kdy každý třetí týden patří racionální výživě. V rámci tohoto jídelníčku se pro přípravu jídel používají potraviny jako tofu, kuskus, seitan, cizrna, pohanka, robi maso či sojové maso. Hlavní jídelna s kapacitou 166 míst se nachází v hotelu Grand.

Pacienti mohou

využívat stravování ve dvou variantách. Varianta I - směnný provoz pro pojištěnce s komplexní či příspěvkovou péčí. Každý klient s komplexní či příspěvkovou péčí má možnost si doplatit za stravování a zvolit si variantu II – výběrovou stravu. Varianta II - stravování pro klienty samoplátce, ambulantní, hotelové hosty. Rozdíl mezi variantami je v nabídce jídel ke snídani, obědu a večeři. Varianta I. poskytuje snídaně servírované, kdy je na výběr ze tří menu. Obědy a večeře jsou taktéž servírované a na výběr mají pacienti ze čtyř menu. U Varianty II. je snídaně formou bufetu, obědy a večeře jsou servírované a na výběr je z pěti až šesti jídel. Lázně Bělohrad kloubí klasickou lázeňskou péči s wellness procedurami. Připravují jednotlivé pobytové balíčky, v rámci kterých už jsou tyto procedury zkombinované. V rámci pobytu může host například léčebnou péči doplnit o procedury, jako jsou perličkové koupele, masáže, zábaly. K léčebným procedurám patří rašelinový obklad, rašelinový zábal + suchý ovin, individuální inhalace kyslíku, cvičení v bazénu, parafinové zábaly. [30]

46

7.9 Lázně Velichovky a.s. V poklidném

prostředí

Podkrkonoší,

nedaleko od Jaroměře ve Východních Čechách, se nachází Lázně Velichovky a.s. známé výskytem ojedinělé slatinné zeminy. Lázně mají více jak stoletou tradici a specializují se především na rehabilitaci Obrázek 13: Lázně Velichovky [31]

pacientů

s

onemocněním

pohybového

ústrojí, pacientů po úrazech, před a po

operacích kostí a kloubů, včetně kloubních náhrad.

Lázeňské zařízení úzce

spolupracuje s významnými odborníky ortopedické kliniky z Fakultní nemocnice v Hradci Králové, Nemocnice Na Homolce, Nemocnice Bulovka a dalších nemocnic. Historie lázní je spjata se jmény dvou baronek z rodu Höpflingen – Bergendorfu, jedná se o baronku Bess-Chrostin a její sestru Gabrielu Spens-Boden. Baronky už tehdy věděly o existenci slatiny, kterou v těch dobách využíval Dr. Kutík k léčbě ve svém sanatoriu v Hořičkách. Dr. Kutík se zasloužil o vznik lázní ve Velichovkách, neboť na jeho doporučení baronky vybudovaly lázeňské objekty. V roce 1897 byla zahájena výstavba objektů a v následujícím roce byla zahájena první lázeňská sezóna. V dalších letech se lázně rozvíjely a dostaly se tak do širšího povědomí. Rozvoj vyvrcholil ve dvacátých letech výstavbou hlavní budovy, dalších vil v blízkosti, dále parků a zřízením plovárny. Hlavní budova (Masarykův dům) byla pojmenována na počest 1. československého prezidenta, T. G. Masaryka, který poctil lázně svou návštěvou v roce 1926. V průběhu 2. světové války postihl lázně Velichovky stejný osud jako ostatní lázeňská zařízení na našem území a začaly sloužit k vojenským účelům. Hlavní budova a přilehlé vily se tak proměnily v ubytovny pro příslušníky německé armády. Vojenským účelům prostory lázní sloužily až do roku 1945, konkrétně do 8. května zmíněného roku. V ten den do Velichovek dorazil konvoj americké armády, který zdejšímu nacistickému vedení předal německou kapitulaci. Od roku 1945 se ve Velichovkách každým rokem pořádá tzv. Mise Velichovky, vzpomínková jízda vojenských historických vozidel. V současnosti jsou lázně proslavené především díky velmi husté slatině, která je svým složením v České republice jedinečná. Jedná se o křídovou slatinnou zeminu, napájenou 47

prameny vody s obsahem uhličitanu vápenatého a železa. Ložisko, které se nachází nedaleko od lázeňského areálu, má zásobu této slatinné zeminy na 150 – 200let. V letech 2005 – 2006 byl rekonstruován Masarykův dům a došlo tak ke zkvalitnění ubytování, které díky nadstandardnímu vybavení splní i požadavky nejnáročnější klientely. Ve stejném roce byla také dokončena rekonstrukce balneoprovozu poskytujícího vodoléčbu, slatinné koupele, rehabilitační cvičení, perličkové a přísadové koupele. V roce 2007 byla otevřena nová část, zvaná Institute Medical Wellness, která zajišťuje nejvyšší kvalitu poskytovaných služeb a zaměřuje se na relaxační a wellness procedury. [32] Areál lázní je obklopen rozsáhlým parkem, v němž se kromě Masarykova domu nachází dalších šest vil (Domov, Slovenka, Zimní lázně, Morava, Čechie a Zátiší), lázeňská restaurace a lázeňská kavárna. Hostům je poskytováno ubytování v pokojích vybavených televizí se satelitním příjmem, samostatnou koupelnou, WC, minibarem, lednicí, radiobudíkem a telefonem. [33] Nejhezčí lázeňskou depandancí, poskytující ubytování,

je

historická

budova

Vila

Čechie, která prošla v roce 2003 rozsáhlými opravami. Její celková kapacita je nyní 44 lůžek. Ubytovaní hosté se stravují v lázeňské Restauraci pod Kaštanem. Obrázek 14: Vila Čechie Velichovky [34]

Jako jedna z prvních lázeňských budov byla v roce 1989 postavena Vila Zátiší, jejíž

původní název zněl Jetty. Vila se pyšní tím, že zde byl v roce 1926 při své návštěvě lázní ubytován T. G. Masaryk. Celková kapacita vily je 30 lůžek. Obě vily se nachází v areálu lázní, odděleně od hlavní budovy, a slouží jako ubytovací kapacity. Nedisponují vlastní recepcí, restaurací, ani kavárnou. [34] Co se týče stravování lázeňských hostů, jsou jim nabízené dvě varianty stravování. Vaianta I. nabízí stravování v lázeňské jídelně, tato varianta je určena především klientům s komplexní či příspěvkovou péčí. Varianta II. je potom určena spíše klientům samoplátcům a nabízí jim kombinovat snídaně v kavárně a oběd s večeří v restauraci. [33]

48

Hosté komplexní léčebné péče, kteří si chtějí zpříjemnit pobyt pestřejší stravou, si mohou připlatit variantu II. Zahrnuje snídani formou švédských stolů a obědy a večeře servírované, přičemž je na výběr ze 2 polévek a 5 menu české i mezinárodní kuchyně. Restaurace pod Kaštanem se nachází v prostředí rozlehlého lázeňského parku a nabízí kapacitu přes 150 míst. Je rozdělena na hlavní část, kde se podávají obědy a večeře, dále taneční sál, salonek, hernu, bar a v letních měsících restaurace disponuje také letní terasou s kapacitou až 70 míst. Restaurace má celoroční provoz a pro lázeňské hosty jsou zde pořádané kulturní akce typu tanečních večerů s živou hudbou, rautů a plesů. Unikátní prostředí lázní je vhodné k pořádání firemních akcí, rautů, plesů, večírků a svateb. Lázně Velichovky zajišťují kompletní servis podle přání zákazníků, pro pořádání akcí nabízejí velký sál s kapacitou 120 míst či pro komornější akce malý sál s kapacitou 25 míst. Samozřejmostí je zajištění ubytování, stravování a technického vybavení prostor. Dále zařizují časový harmonogram, návrhy programu, organizaci veškerých aktivit, catering, wellness procedury, přípravy areálu, apod. Lázně Velichovky dělí léčebné procedury na ty, co jsou předepsané lékařem a určené pacientům komplexní či příspěvkové péče, a dále na volně prodejné léčebné procedury. Nabízí tak jedinečnou možnost vyzkoušet léčebné procedury i těm, kteří je nemají předepsané lékařem a hrazené pojišťovnou. Hosté si mohou vybrat z široké škály procedur, jako koupel přísadovou solfatanovou (léčí problémy pohybového aparátu), léčebné lymfodrenáže, slatinnou koupel (celkové prohřátí organismu, zlepšení pohyblivosti), oxygenoterapii (prevence proti srdečnímu infarktu), plynové injekce (vhodné proti bolesti kloubů, páteře a u bolestí hlavy). V nedávné době vzniklý Institut Medical Wellness rozšiřuje dosavadní nabídku o relaxační a wellness procedury a pobyty. Na své si v lázních přijde opravdu každý. V rámci pobytu si může host vybrat z velkého množství masáží, koupelí, zábalů, zeštíhlujících procedur, kondičních procedur a relaxačních procedur. Netradiční je nabídka duo masáží pro páry. O tom, že si z procedur vybere opravdu každý, svědčí i pestrá nabídka masáží. Klienti mohou využít masáž konopným olejem s rašelinou, thajskou masáž, klasickou masáž, aroma masáž, baňkování, masáž horkými kameny, medové a čokoládové masáže. [32] K netradičním bych přiřadila procedury Spinal Touch (slouží k narovnání páteře pomocí 49

přesně provedených jemných doteků na bodech, které se nacházejí na hýždích, zádech, krku a hlavě), indickou masáž hlavy, dále tzv. amma masáž (provádí na speciální masážní židli, klienti jsou masírováni přes šaty) a také kraniosakrální terapii. Nabídka kraniosakrální terapie je zcela výjimečná, neboť jiné zkoumané wellness hotely ji nenabízejí. Jedná se o hlubokou a přitom jemnou formu léčení, kdy se terapeut naladí na kraniosakrální rytmus klienta a přivodí tak klientovi pocit hluboké relaxace. Tato procedura podporuje přirozený mechanismus člověka k vylepšení fungování mozku a míchy, k rozptýlení negativních důsledků stresu a zlepšení celkového zdraví a imunity. Techniky využívané při této terapii směřují na nejvyšší možnou harmonizaci pulzující energie a tím na aktivaci vlastních, samoléčebných schopností těla. Jedním z pilířů kraniosakrální terapie je využití vzájemné propojenosti jednotlivých částí těla s orgány, energetickými centry, emocemi, mentální a duchovní rovinou. Z koupelí stojí za vyzdvihnutí koupel se solí z Růžového jezera (obsahem a složením podobné Mrtvému moři, nachází se v Atlantském oceánu), s vůní pomeranče či koupel s mořskou solí a vitaminem C. Ke kondičním procedurám patří aqua aerobic, nordic walking a bazén. Speciálně pro ženy nabízí wellness institut zeštíhlující procedury jako Ultra Contour (alternativa nahrazující liposukci) a anticelulitidní lymfodrenáž. Kombinací procedur vznikají akční balíčky a tzv. relaxační dny, kdy je nabídka tematicky zaměřena na určitou oblast, které odpovídá i spojení procedur. K relaxačním dnům patří například Magická země - 1. smyslový svět, zaměřený na vyhlazení vrásek a zpevnění postavy. Dále Prvotní vody - 2. Smyslový svět zaměřený na hydrataci pleti a pokožky celého těla, nebo Speciální den pro štíhlou linii zahrnující i odbornou konzultaci s lékařem. Pokud se klient cítí unavený a vystresovaný, je pro něj připravena hodina jógy nebo relaxační technika sophrologie, tzn. nácvik uvolnění svalového a duševního napětí. Mimo jiné je k dispozici kosmetický salon, manikúra a pedikúra. Služeb wellness centra mohou využít nejen hosté, ale také místní obyvatelé. Pro ně lázně nově uvedly do provozu lázeňský mikrobus, který jezdí do Jaroměře a zpět 3x v týdnu. Milovníci výletů mohou navštívit v okolí lázní zámek Kuks, Náchodský zámek, Pevnost Josefov, Babiččino údolí nebo Zoo Dvůr Králové nad Labem. [32] 50

8 Primární marketingová data – Lázně Velichovky a.s. 8.1 Řízený rozhovor s představitelem lázní V rámci sběru primárních dat o vybraném zařízení byl proveden řízený rozhovor s vedoucí Institutu Medical Wellness, který od roku 2007 v lázních Velichovky poskytuje relaxační a wellness služby. Cílem rozhovoru bylo zjistit podrobnější informace týkající se provozu institutu a jeho vlivu na celkovou obsazenost hotelu. Na základě rozhovoru bylo zjištěno, že celková ubytovací kapacita lázní je 300 lůžek, z toho převážnou většinu lůžek obsazují klienti komplexní a příspěvkové péče na zdravotních pobytech a zhruba ¼ lůžek obsazují wellness hosté. Z hlediska rozložení ubytovaných hostů podle jednotlivých forem lázeňské péče bylo zjištěno, že stále převažují hosté přijíždějící v rámci komplexní lázeňské péče. Komplexní klienti však nepřevažují v takové míře, jako tomu bylo před vybudováním wellness centra, jedná se o necelých 50% hostů z celkového počtu. Na ubývání komplexních lázeňských hostů má podle vedoucí Institutu Medical Wellness také značný vliv snižující se ochota pojišťoven platit tyto pobyty. Vybudování Wellness Institutu také změnilo rozložení ubytovaných hostů přijíždějících v rámci příspěvkové péče a samoplátecké péče. Tyto dvě skupiny klientů jsou si v podstatě v rozložení rovny, každá z nich tvoří 10% – 15% z celkového počtu ubytovaných. Z toho vyplývá, že cíleně na různé wellness pobyty přijíždí tedy mezi 10% a 15% z celkového počtu ubytovaných hostů. Wellness centrum však navštěvují nad rámec léčebné péče také pacienti komplexní péče, samozřejmě v takovém případě hradí plnou cenu za procedury. Takto využije služby wellness centra cca 20% pacientů. Mimo jiné je wellness centrum přístupné také místním obyvatelům. Za dobu svého provozu si Lázně Velichovky vybudovaly stálou zahraniční klientelu z Německa a zajímavostí je, že lázně také pravidelně navštěvuje skupinka hostů ze Saudské Arábie. Ovšem zahraniční klientela tvoří pouze malý podíl z celkového počtu ubytovaných hostů, jedná se asi o 3%. V průměru tito hosté v lázních pobývají 3 týdny a utratí více peněz než tuzemský návštěvník, rozdíl se pohybuje v řádech deseti tisíců korun.

51

Obecně se uvádí, že nabízení wellness služeb pomáhá hotelům omezit sezónnost při obsazování hotelů. Není tomu tak v Lázních Velichovky. Nejvíce hostů Lázně Velichovky ubytují v období od května do konce srpna, nejoblíbenějším obdobím pro návštěvu je tedy hlavní letní turistická sezona. Může to být dáno tím, že prostředí Velichovek a blízkého okolí je opravdu jedinečné, a tak lidí raději tráví dovolenou v tuzemsku, než li u moře. Z toho také vyplývá, že zavedení Institutu Wellness sice zvýšilo návštěvnost lázní, ale prozatím jim nepomáhá překlenout sezónnost. Nejslabším obdobím pro návštěvu jsou potom měsíce leden a únor. Wellness hosté v lázních průměrně stráví 4 dny, výjimkou jsou zahraniční hosté, ti zde pobývají v průměru 3 týdny. Hosté stráví ve wellness centru v průměru 3 hodiny denně a utratí pouze za wellness služby v průměru 800 Kč denně. Ke stravování užívají wellness hosté hotelovou Restauraci pod Kaštanem, zatímco komplexní pacienti se stravují v hotelové jídelně. Menu v jídelně a v restauraci se tedy liší, v jídelně je upraveno pro hosty na zdravotních pobytech a léčeních. Kromě hotelové restaurace je hostům k dispozici pro krátké občerstvení také kavárna. Do jiných stravovacích zařízení hosté nemíří. Lázně Velichovky zřídily Institut Medical Wellness v roce 2007, poskytují tedy wellness služby celých 5 let. Zavedení wellness centra podle vedoucí Institutu rozhodně zvýšilo celkový zájem klientů o hotel, neboť jsou wellness služby v posledních letech velice žádané a oblíbené. Wellness centrum je využíváno také klienty, kteří nejsou v hotelu ubytováni. Jedná se o místní obyvatele či výletníky z okolí. Míra této návštěvnosti závisí na ročním období, jedná se většinou o nárazové využití, převážně v letních měsících. Jsou období, kdy není potřeba se předem objednat, ale v 90% je nutná objednávka, buď telefonicky, nebo prostřednictvím internetových stránek lázní. V předchozí kapitole byla zmíněna celá řada nabízených wellness procedur. Tuzemští hosté však poptávají jiné procedury, než jaké požadují zahraniční klienti. K nejžádanějším procedurám ze strany tuzemských hostů patří indická masáž hlavy a dále masáž lávovými kameny. Zahraniční klientela se nejvíce zajímá o slatinnou koupel a zábal a další především léčebné procedury. Pro ubytované hosty jsou připravovány různé programy, například výstavy, prodejní akce, taneční večery a také jsou jim k dispozici poradny s lékaři či psychology. 52

Lázně

Velichovky

nenavázaly

spolupráci

s žádnou

destinační

agenturou

v Královéhradeckém kraji. Podle zjištěných informací v kraji působí dvě agentury, a to Destinační společnost Orlické hory a Podorlicko - zájmové sdružení právnických osob, a dále Společnost pro destinační management Broumovska. Lázně Velichovky jako akciová společnost však zatím neprojevují zájem o spolupráci s výše zmíněnými agenturami. Co se týče spolupráce s orgány samosprávy, tak ta probíhá jen v rámci potřebných formalit.

53

8.2 Dotazníkové šetření mezi návštěvníky lázní a jeho vyhodnocení Mezi

návštěvníky

Lázní

Velichovky

bylo

provedeno

dotazníkové

šetření,

prostřednictvím něhož byly zjištěny názory hostů na pobyt v zařízení poskytující wellness, důvody pro výběr zmíněného zařízení a jejich spokojenost s využitými wellness službami. Pro tyto účely bylo použito jednoduchého dotazníku, s využitím uzavřených i otevřených otázek. Bylo osloveno celkem 111 návštěvníků vybraného zařízení, z nichž většinu tvořili hosté ubytovaní a malé množství dotázaných tvořili místní obyvatelé. V této části práce jsou prezentovány výsledky dotazníkového šetření. Pokud není uvedeno jinak, je zdrojem grafu či tabulky vlastní tvorba. Vzor dotazníku je přiložen v příloze.

8.2.1 Charakteristika respondentů Složení respondentů Z celkového počtu 111 dotázaných návštěvníků zařízení tvořilo 62% žen, zbývajících 38% byli muži. Přestože zařízení je navštěvováno hojně páry, je toto rozložení dáno zejména tím, že wellness procedury jsou lákavější spíše pro ženy. Velmi často využívají speciální balíčky ženy-kamarádky a vydávají se společně na pobyty spojené s cvičením jógy, formováním postavy, detoxikací těla či regenerací pleti. Stát, ve kterém mají respondenti trvalé bydliště Z celkového počtu dotázaných bylo 97% tuzemských návštěvníků, s trvalým bydlištěm v České republice. Pouhé 3% tvořili respondenti z jiných států, především z Německa a Slovenska. Lázně Velichovky jsou tedy vyhledávaným cílem především tuzemců, podíl zahraniční klientely je v podstatě zanedbatelný. Může to být dáno tím, že se Lázně Velichovky nenachází pro zahraniční turisty v zajímavém regionu, a tak nemají důvod sem zavítat. Zatímco pro tuzemského návštěvníka je region a okolí lázní lákavý a zajímavý také výskytem turistických cílů, jako zámků, pevností, či českého safari ve Dvoře Králové nad Labem.

54

Počet obyvatel bydliště Počet obyvatel bydliště

Podíl respondentů

do 3 tis 3-10 tis 10-50 tis 50-100 tis 100 tis - 1 mil nad 1 mil

9% 5% 26% 27% 25% 8%

Tabulka 1: Počet obyvatel bydliště

Jak je patrné z tabulky, byla oslovena pestrá skupina lidí, z nichž převážná většina pochází z větších měst. Nejvíce respondentů, celkem 27%, pochází z měst, která mají mezi 50 až 100 tisíci obyvatel. V těsném závěsu jsou respondenti mající bydliště ve městech mezi 10 až 50 tisíci obyvatel a ve městech nad 100 tisíc obyvatel. Malé procento dotázaných, pouze 8%, pochází z měst nad 1 milion obyvatel. Do Lázní Velichovky zavítají také lidé z menších městeček nebo vesnic. Věk respondentů Věk

Podíl respondentů

18-25 26-35 36-45 46-55 56 a více

22% 27% 30% 8% 13% Tabulka 2: Věk respondentů

Jak vyplývá z tabulky, věkové rozložení respondentů není sice rovnoměrné, ale ani jedna věková skupina výrazně nevyčnívá nad ostatními skupinami. Největší skupina návštěvníků je středního věku, mezi 36-45 lety. Hned za nimi jsou návštěvníci mladšího věku, mezi 26-35 lety a mezi 18-25 lety. Je tedy zřejmé, že zavedení wellness centra má vliv na věkové rozložení návštěvníků lázní. Do lázní už v takové míře nejezdí starší pacienti na zdravotní pobyty, ale díky nabídce wellness balíčků se lázně stávají cílem podstatně mladších klientů.

55

Vzdělání Vzdělání základní/vyučen

Podíl respondentů 2%

střední

59%

vysokoškolské

39%

Tabulka 3: Vzdělání respondentů

Nejvíce klientů v Lázních Velichovky, kteří navštívili wellness centrum, má středoškolské vzdělání s maturitou. O něco méně klientů má vysokoškolské vzdělání. Jen minimální počet respondentů má pouze základní vzdělání nebo je vyučeno. Zaměstnání Zaměstnání

Podíl respondentů

zaměstnanec veřejné služby

20%

zaměstnanec soukromý sektor

33%

podnikatel/živnostník

19%

v domácnosti/mateřská

8%

důchodce

11%

nezaměstnaný

9%

Tabulka 4: Zaměstnání respondentů

Na tuto otázku nejvíce oslovených odpovědělo, že pracuje v soukromém sektoru, konkrétně celých 33%. Dále 20% ze 111 oslovených odpovědělo, že jsou zaměstnanci veřejného sektoru. Z celkového počtu dotázaných podniká nebo má živnost celých 19%. Zbývajících 17% je rozděleno mezi klienty, kteří jsou v domácnosti nebo dokonce nezaměstnaní. 9% z oslovených uvedlo, že nejsou zaměstnaní, což je vcelku překvapující zjištění, že si mohou dovolit využívat služeb wellness centra. Tato skutečnost může vypovídat o tom, že pobyty v Lázních Velichovky jsou cenově dostupné a z nabídky si vyberou i lidé s minimálním příjmem.

56

8.2.2 Vyhodnocení hlavní části dotazníkového šetření V následující části práce jsou vyhodnoceny zjištěné informace, přičemž uzavřené typy otázek jsou vyhodnoceny a prezentovány grafem a otevřené typy otázek jsou rozepsány. Jste obyvatelem města (obce) anebo jste na návštěvu hotelu a wellness centra přijel odjinud? První otázka v dotazníku byla rozdělovací. Jak vyplývá z grafu níže, převážná většina respondentů nebyla přímo z obce Velichovky, ale z jiných částí České republiky či ze sousedních zemí. Návštěvníci, kteří jsou trvale obyvateli obce, tvoří pouhých 11% ze všech dotazovaných.

Graf 1: Podíl respondentů, kteří trvale bydlí jinde

Pokud nejste obyvatel města, jaký je hlavní důvod Vaší návštěvy v tomto regionu (městě)? Druhá otázka byla zaměřena na respondenty, kteří nejsou obyvateli obce Velichovky. Díky této otázce je zřejmé, že do regionu a do lázní přijíždí velké počty hostů díky službám wellness centra. Více jak polovina respondentů uvedla, že hlavním důvodem návštěvy města či regionu byla dovolená a odpočinek. 19 % dotazovaných se do Královéhradeckého regionu a do obce Velichovky vydalo v rámci výletu. Vzhledem k tomu, že Velichovky provozují lázeňské zařízení, 16% dotázaných se sem vydalo ze zdravotních důvodů a za léčením. Zbylí návštěvníci pouze buď projížděli, byli na služební cestě, nebo jejich cílem v regionu byla návštěva příbuzných.

57

Graf 2: Hlavní důvod návštěvy regionu

Pokud jste obyvatel města, jak dlouho již v tomto městě pobýváte? Tato otázka byla určena pro obyvatele obce Velichovky kvůli zjištění jejich délky pobytu v této obci. Nejvíce obyvatel, 46%, zde žije 20 – 30 let a v zápětí za nimi 23% oslovených obyvatel uvedlo, že ve městě bydlí 1 – 5 let. Dalšími skupinami jsou obyvatelé, kteří ve městě pobývají 6 – 10 let. Vyrovnaní jsou potom dotázaní, kteří žijí v obci 10 – 20 let a nebo nad 30 let.

Graf 3: Délka pobytu místních obyvatel

Jak často navštěvujete tento hotel nebo wellness centrum hotelu? Z grafu uvedeného níže lze vyčíst, že 47% respondentů navštívilo hotel nebo wellness centrum hotelu poprvé. Jedná se hlavně o hosty ze vzdálenějších míst České republiky. 23% oslovených navštěvuje wellness centrum hotelu asi jednou za rok. Těsně za nimi je 58

skupinka, která hotel nebo wellness centrum hotelu navštívila podruhé, a to celých 20%. Respondenti, kteří navštívili hotel a wellness centrum podruhé, uvedli jako důvod kladnou zkušenost z předchozí návštěvy. Velmi malou skupinu tvořili respondenti, kteří pobývali v hotelu potřetí. Nejmenší skupinu tvořili respondenti, kteří hotel a wellness centrum hotelu navštěvují více než 3 krát a 5 krát za rok. Do této skupiny patří z velké většiny obyvatelé Velichovek a blízkého okolí, kteří bydlí ve městech do vzdálenosti 10 kilometrů od obce Velichovky. Zbývající návštěvníci uvedli jinou četnost, jako například jednou za tři roky, jednou za pět let, nebo dokonce jednou za 8 let.

Graf 4: Četnost návštěv hotelu nebo wellness centra hotelu

Ve kterém ročním období toto zařízení nejčastěji navštěvujete? Dále nás zajímalo, ve kterém ročním období je hotel a jeho wellness centrum nejvíce navštěvován. Tato otázka však není zcela objektivní vzhledem k předchozí otázce, kdy většina respondentů uvedla, že hotel navštívila poprvé. Výsledky zobrazené v následujícím grafu odrážejí také období, ve kterém bylo dotazování prováděno. Vznikly dvě velice vyrovnané skupiny, které se lišily jen opravdu malým počtem respondentů. Z tohoto důvodu jsou v následujícím grafu uvedeny přímo počty odpovědí, nikoliv procenta. Lze tak vidět, že ze 111 dotázaných zvolilo 46 pro návštěvu hotelu a wellness centra období letních prázdnin. Hned v zápětí je skupinka, která pro pobyt zvolila období jara, a to 43 dotázaných. Zbývající respondenti zvolili pro pobyt v hotelu a jeho wellness centru podzimní měsíce. Nejméně hostů potom přijede v zimních měsících. Výsledky mimo jiné korespondují s informacemi, které mi poskytla vedoucí wellness centra během osobního rozhovoru. 59

Graf 5: Návštěvnost dle ročních období

Pokud nejste obyvatel města, jak dlouho se tentokrát zdržíte v tomto regionu (městě)? Cílem této otázky bylo zjistit délku pobytu hostů v hotelu, městě či regionu. 44% dotázaných uvedlo, že se v hotelu chystá strávit 4 dny, což odpovídalo délce pobytových wellness balíčků. O něco míň respondentů, celkem 25%, uvedlo, že se v hotelu a jeho wellness centru chystá pobývat 3 dny. Většinou se jednalo o klienty, páry, kteří využili wellness služeb o prodloužených víkendech. Výraznější je dále skupina, především hostů na léčebných pobytech, kteří v hotelu strávili více jak 20 dní. Nejméně časté jsou pobyty pěti denní a šesti denní. Nejčastěji tedy hosté ve vybraném zařízení stráví 3-4 dny, což odpovídá také informacím, které mi poskytlo vedení hotelového wellness centra. Délka pobytu

Podíl respondentů

3 dny 4 dny 5 dní 6 dní 7 dní 14 dní nad 20 dní

25% 44% 5% 1% 5% 4% 16%

Tabulka 5: Délka pobytu respondentů v regionu

60

Odhadněte čas, který jste tentokrát strávil (a) ve wellness centru. Výsledky další otázky ukazují, do jaké míry je wellness centrum hosty využíváno a kolik času v něm v průměru hosté stráví. Tato otázka byla opět otevřená a odpovědi tak byly velmi rozmanité. Pro přehlednost byly výsledky sumarizovány a rozděleny do čtyř kategorií, jak lze vidět v následující tabulce. Největší procento oslovených, 53%, stráví ve wellness centru 1-5 hodin. O téměř polovinu dotazovaných méně, 27%, stráví ve wellness 6-10 hodin. 12% dotázaných stráví ve wellness centru dokonce více než 16 hodin. Tento podíl je dán klienty, kteří pobývají v hotelu na zdravotních pobytech a kombinují léčebné procedury s wellness procedurami. Čas ve wellness centru

Podíl respondentů

1-5 hodin 6-10 hodin 11-15 hodin 16 a více hodin

53% 27% 8% 12%

Tabulka 6: Čas strávený ve wellness centru

Jste-li zde na více dnů, kde ještě budete ubytován (a)? Většina dotázaných (86%) jako odpověď uvedla, že budou ubytováni pouze v tomto hotelu. 12% klientů uvedlo, že budou ještě ubytováni někde jinde a přitom zůstanou v tomto regionu. Zbývající dotázaní uvedli, že budou ubytováni mimo zkoumaný region. Pokud cestujete, jakému typu zařízení dáváte přednost? S ohledem na skutečnost, že dotazování probíhalo v hotelu s wellness centrem, není překvapující výsledek, který je znázorněn v grafu níže. Nejčastěji (59% dotázaných) tedy respondenti při svých cestách upřednostňují právě hotel poskytující wellness služby. Méně klientů, konrétně 30%, dává přednost ubytování v soukromí nebo penzionu. 8% ze 111 oslovených klientů dále uvedlo, že pokud je to možné, tak při svých cestách nejraději volí ubytování u svých příbuzných a známých. Nejméně dotazovaných volí pro přespání chatu, chalupu nebo kempink.

61

Graf 6: Jaký typ ubytování respondenti upřednostňují

Kde jste získal (a) informace o tomto hotelu, který poskytuje wellness? Následující graf poukazuje na důležitost a v dnešní době také nezbytnost kvalitních internetových stránek, prostřednictvím kterých hotely mohou značnou mírou nalákat potencionální zákazníky .V drtivé většině oslovení získali potřebné informace o hotelu a jeho wellness službách právě z internetových stránek vybraného zařízení. Tuto možnost zvolilo z celkového počtu 111 respondentů celkem 42%. Vliv na celkový počet ubytovaných hostů má bez pochyby poskytování kvalitních služeb, díky kterým se pak spokojení klienti rádi vracejí a doporučují hotel dál svým známým. Na základě doporučení od příbuzných se do Lázní Velichovek přijelo ubytovat celkem

31%

dotázaných klientů. Díky kladným předchozím zkušenostem přijelo do Velichovek 19% z celkového počtu oslovených. Tato procenta svědčí o skutečně výborných službách, které Lázně Velichovky svým klientům poskytují. K nejméně zastoupeným zdrojům informací o hotelu se řadí tištěné dokumenty, infocentra, rozhlas či televize. Malé procento dotázaných uvedlo jiné zdroje informací, například doporučení od pracovníků z jiného hotelu v okolí.

62

Graf 7: Zdroje informací o hotelu a jeho wellness centru

Kdy jste se rozhodl (a) k návštěvě tohoto zařízení? 98% respondentů na tuto otázku odpovědělo, že návštěvu Lázní Velichovky plánovalo již nějaký čas před zahájením pobytu. V podstatě byl tento výsledek očekávaný, neboť relaxační a wellness pobyty jsou velmi žádané a je nutné si je předem zakoupit a procedury si objednat. Zbývající 2% oslovených uvedla, že se pro návštěvu wellness centra rozhodla až na místě. Zmíněná skupina oslovených byla tvořena místními obyvateli obce či výletníky, kteří obcí projížděli na kole a zavítali do zdejšího wellness centra. Co hodláte v tomto regionu ještě navštívit anebo jste již navštívil (a)? Tato otevřená otázka má prakticky návaznost na otázku předchozí, a tomu také odpovídají získané odpovědi. V předchozí otázce bylo zjištěno, že drtivá většina klientů svůj pobyt plánovala předem a přijela cíleně za odpočinkem a relaxací, nikoli za poznáváním dalších míst v regionu. Není tedy překvapující, že se celých 87% respondentů chystá strávit pobyt pouze v hotelu a nemá v plánu opustit areál lázní. Dalších 7% uvedlo, že má v úmyslu navštívit nedalekou zoo ve Dvoře Králové nad Labem. 4% oslovených uvedla jako další cíl návštěvy památky blízkého okolí, nejčastěji to byl zámek Kuks a pevnost Josefov. Zbývající 2% uvedla, že v rámci pobytu chtějí vyjet na výlet do Polska.

63

S kým jste přijel (a)? Z grafu níže vyplývá, že nejčastějším doprovodem respondentů byl jejich partner, jak uvedlo 39% oslovených. Je to dáno nabídkou wellness programů a pobytů zaměřených na páry. Další velkou skupinou jsou respondenti pobývající v lázních sami, celkem 32% dotázaných. Jedná se především o klienty na zdravotních pobytech, kteří si nad rámec léčebné péče připlatí i wellness procedury. Dalších 20% přijelo do hotelu s kamarády či se známými, přičemž velkou část z této skupiny tvořili ženy kamarádky. Zbývajících 10% oslovených bylo doprovázeno rodinou s dětmi.

Graf 8: Nejčastější doprovod respondentů

Jaký dopravní prostředek jste použil (a)? (uveďte jen dopravní prostředek do tohoto místa) Velká většina respondentů, celých 73%, přijela do hotelu vlastními automobily. Respondenti tedy volí nejčastěji pohodlí svého vozu a dostanou se tak přímo na hotelové parkoviště bez zbytečných komplikací. 10% oslovených využilo autobusu jako dopravního prostředku do areálu lázní, jedná se spíše o kombinaci dálkového autobusu s autobusy v rámci městské hromadné dopravy, které jezdí pravidelně do obce Velichovky z okolních měst. Další dvě vyrovnané skupiny jsou ti, co přijeli do lázní vlakem (5%) a ti, co přijeli na kole (5%). Na kole sem zavítali respondenti v rámci výletu z nedalekého okolí nebo přímo místní obyvatelé obce. Obyvatelé obce Velichovky přišli samozřejmě do wellness centra pěšky.

64

Graf 9: Nejčastěji použitý dopravní prostředek

S čím jste při návštěvě tohoto místa byl(a) nespokojen(a)? (i více odpovědí) Dále nás zajímalo, s čím respondenti během svého pobytu v hotelu a během návštěvy wellness centra nebyli spokojeni. U této otázky měli respondenti možnost vyjmenovat více skutečností, které se jim nezamlouvali. Přesto drtivá většina, celkem 79% z nich, této možnosti nevyužila a odpověděla, že není hotelu co vytknout. Vyplvývá z toho, že celých 79% dotázaných bylo spokojeno s veškerými poskytnutými službami. 12% uvedlo, že mělo problémy s parkováním na hotelovém parkovišti. Nejčastějším důvodem byla nedostatečná kapacita parkoviště. 4% respondentů si stěžovala na nedostatečné značení a 5% respondentů se nelíbila městská hromadná doprava. Co se Vám v tomto hotelu (wellness) nejvíce líbilo? Následující otázka byla opět otevřená a dávala respondentům možnost volného vyjádření. Zaměřuje se na to, co se hostům v hotelu a jeho wellness centru nejvíce líbilo, co je zaujalo a s čím byli nejvíce spokojeni. Odpovědi byly velice podobné a často se opakovaly, nejčastější odpovědi byly rozděleny do několika kategorií, jak ukazuje tabulka níže. Více jak polovina respondentů, 58%,

byla celkově nadšena

z wellness centra a nabízených wellness procedur, nejčastěji z masáží. Dalších 20% velmi pozitivně hodnotilo chování personálu, podle respondentů je personál velmi milý, usměvavý, vstřícný a ochotný. 15% oslovených bylo nadšeno z areálu lázeňského parku a bylo potěšeno klidem, který jim vyhovoval ve chvílích volna a odpočinku. Zbývajících 7% velmi chválilo celkovou čistotu hotelu, zejména ubytovací části. 65

Co se líbilo

Podíl respondentů

příjemný a ochotný personál

20%

wellness procedury

58%

klid a příroda

15%

čistota ubytování

7%

Tabulka 7: Co se respondentům nejvíce líbilo

Můžete pomocí školní stupnice upřesnit kvalitu služeb v tomto hotelu a wellness centru, pokud s nimi máte zkušenost? Tato otázka byla zaměřena na zjištění úrovně kvality služeb, které hotel a wellness centrum hotelu poskytuje svým zákazníkům. Respondenti hodnotili služby, s kterými se v hotelu a wellness centru setkali, pomocí školní stupnice. V případě, že s nimi neměli žádnou zkušenost, zvolili odpověď „nevím“. Známky od dotazovaných byly pro lepší přehled zprůměrovány a seřazeny od nejlepšího hodnocení do tabulky níže. Výsledky této otázky, jak je vidět, potvrzují informace získané z předchozí otázky. Nejlépe byl hodnocen přístup personálu, což je pro Lázně Velichovky velmi pozitivní hodnocení vzhledem ke skutečnosti, že jsou v současné době v cestovním ruchu na lidské zdroje kladeny zvýšené nároky. Druhá příčka opět potvrzuje odpovědi z předchozí otázky, neboť další nejlépe hodnocenou se stala celková kvalita zařízení wellness centra. Nejhůře respondenti hodnotili kvalitu poskytnutého stravování. Toto zjištění bylo překvapující vzhledem k tomu, že v jedné z předchozích otázek jsme se respondentů ptali, co se jim v hotelu nelíbilo, a stravování nezmínil ani jeden respondent. Stejně tak byla překvapením průměrná známka týkající se ceny poskytnutých služeb. Celkový dojem z návštěvy hotelu a wellness centra byl však hodnocen téměř na výbornou. Přístup a vstřícnost obsluhy a personálu

1,24

Kvalita zařízení wellness centra

1,31

Celkový dojem z návštěvy hotelu a wellness centra

1,32

Celková spokojenost s úrovní služeb

1,34

Srozumitelnost informací pro návštěvníky (značení apod.)

1,38

Úroveň informací pro návštěvníka (tištěné apod.)

1,47

Kvalita ubytování

1,52

Cena poskytovaných služeb

1,96

Kvalita stravování

2,11

Tabulka 8: Průměrné hodnocení kvality poskytovaných služeb

66

Doporučil (a) byste svým přátelům a známým návštěvu tohoto objektu? Na otázku, zda by hosté doporučili svým přátelům a známým pobyt v Lázních Velichovky, odpovědělo 55% z nich bez váhání „určitě ano“. 40% respondentů mělo menší výhrady k pobytu a zvolilo tedy možnost „spíše ano“. 5% zvolilo možnost „nevím“, zřejmě se jejich původní představa o pobytu zcela neshodovala se skutečností. Pozitivní však je, že možnosti „spíše ne“ a „určitě ne“, nebyly zvoleny ani jedním respondentem. Ani jeden oslovený tedy neprojevil svoji úplnou nespokojenost s pobytem v hotelu či v jeho wellness centru. Z výsledků vyplývá, že převážná většina respondentů byla s pobytem a poskytnutými službami velmi spokojená a doporučí hotel k návštěvě, což je pro budoucnost hotelu a jeho wellness institutu zajisté pozitivní zpráva.

Graf 10: Doporučení Lázní Velichovky

Navštěvujete wellness centra i v jiných městech? Z grafu níže je patrné, že pouhých 23% respondentů navštěvuje další wellness centra v jiných městech kdykoli je možnost a čas. 48% dotázaných dále uvedlo, že zavítají do wellness centra jen občas, a to tehdy, pokud je wellness součástí dovolené nebo výletu. Tato skutečnost vypovídá o tom, že klienti na wellness pobyty jezdí cíleně a vybírají si wellness hotel pro dané pobyty pečlivě a předem. Ze stejného důvodu zřejmě další skupina respondentů, celých 23%, uvedla, že navštěvují další wellness jen opravdu výjimečně. Zbývající část respondentů, převážně místní obyvatelé Velichovek a blízkého okolí, navštěvuje jen zkoumané wellnes centrum v Lázních Velichovky.

67

Graf 11: Podíl respondentů, kteří navštěvují i jiná wellness centra

Pokud nejste z tohoto města, jste ochoten/ochotna uvést konkrétní místo Vašeho trvalého bydliště (město či kraj)? Na tuto otázku respondenti nereagovali příliš kladně, velká většina z nich nebyla ochotná uvést konkrétní město trvalého bydliště, a dokonce ani kraj. Ta část respondentů, která bez problému odpověděla, přijela do Lázní Velichovky nejčastěji z Královéhradeckého kraje, následoval kraj Pardubický a Středočeský. Výjimečně se do lázní vydali také klienti z Jihomoravského kraje, kraje Vysočina, či Jihočeského kraje. Odhadněte vzdálenost z místa Vašeho bydliště do tohoto místa. Ve srovnání s předchozí otázkou, na vzdálenost od místa bydliště, odpovídali dotázaní mnohem vstřícněji. Získané odpovědi jsou zaznamenány v následující tabulce. Vzdálenost v km

Podíl respondentů

0 až 10 km 11 až 50 km 51 až 100 km 101 až 200 km 201 až 400 km 401 až 800 km

6% 23% 30% 22% 15% 2% 2%

1201 až 1600 km

Tabulka 9: Vzdálenost respondentů z místa bydliště

68

9 SWOT analýza Lázní Velichovky Silné stránky dlouholetá tradice lázeňské péče rozlehlý přírodní park rozsáhlá nabídka wellness procedur jedinečné prostředí k odpočinku - klid vysoká ubytovací kapacita příjemný personál pravidelné pořádání kulturních akcí

Slabé stránky chybí bezbariérový přístup nedostatečná kapacita parkoviště nízká kvalita stravování sezónnost v obsazenosti hotelu vyšší cena služeb

množství památek v okolí lázeňský mikrobus možnost sestavení vlastního pobytu na míru Příležitosti

Hrozby

zahájení spolupráce s destinačními agenturami kupní síla obyvatel zlepšení spolupráce s orgány místní samosprávy nedostatečná propagace v zahraničí rozšíření nabídky wellness balíčků velká konkurence v regionu rekonstrukce starší ubytovací části zvýšení počtu místních klientů Tabulka 10: SWOT analýza Lázní Velichovky

69

10 Shrnutí dotazníkového šetření Praktická část bakalářské práce je založena na zjištěných informacích v regionu Královéhradecka a zaměřena na bližší poznání provozu Lázní Velichovky. Na základě průzkumu počtu hotelů, které zároveň poskytují wellness služby, bylo zjištěno, že v Královéhradeckém regionu je velká konkurence, co se týče nabídky wellness služeb. Tato konkurence je především v oblasti horských turistických středisek, jako je Pec pod Sněžkou, Špindlerův Mlýn, apod. Zdejší velké hotely se trendu wellness velmi rychle adaptovali a nabízí skutečně pestrou nabídku procedur a pobytů, které uspokojí i nejnáročnější klientelu. Zmíněné hotely se zaměřují na bohatší klientelu, jejich ceny odpovídají nabídce služeb a nejsou přijatelné pro lidi s menším příjmem. Veškeré poskytované služby jsou také lákadlem pro zahraniční klienty, kteří do této oblasti míří především v zimních měsících. Aktuálnímu trendu wellness se ve zkoumaném regionu snaží přizpůsobit také menší, spíše rodinné hotely, které chtějí uspokojit zákazníka nabídkou relaxačních a wellness balíčků. Jedná se o hotely v Rychnově nad Kněžnou a Náchodě, ty sice nabízejí různé wellness služby, ale nedá se v jejich případě mluvit o pravé atmosféře wellness se vším všudy. Hotely nemají prostory pro zřizování samostatných wellness center, snaží se konkurenčním hotelům vyrovnat alespoň luxusním ubytováním, originální gastronomií či specifickými kulturními akcemi, aby přilákaly další hosty. Také tradiční lázeňské hotely začínají kombinovat nabídku léčebných procedur s nabídkou wellness služeb, aby přilákaly klienty samoplátce a udržely se v současném tvrdém konkurenčním boji na trhu cestovního ruchu. V Královéhradeckém regionu se vyskytují hned dvě lázeňská zařízení s dlouholetou lázeňskou tradicí, jsou to Lázně Bělohrad a.s. a Lázně Velichovky a.s. Vzhledem ke vzdálenosti od místa bydliště byly pro dotazníkové šetření vybrány Lázně Velichovky, které velmi ochotně spolupracovaly po celou dobu vytváření této práce. Z výsledků šetření vyplývá, že z celkového počtu 111 náhodně oslovených klientů hotelu a wellness centra, jich 89% není obyvatelem obce a přijelo z jiných koutů České republiky. Nadpoloviční většina respondentů přijela do lázní cíleně za odpočinkem a za účelem strávení dovolené v hotelu. Z toho vyplývá, že velký vliv na příjezd této skupiny

70

hostů má bez pochyby wellness centrum hotelu, které nabízí relaxační a wellness pobyty. Toto tvrzení potvrzuje i fakt, že 98% respondentů uvedlo, že návštěvu lázní plánovalo předem na základě pečlivého vybírání wellness procedur. 86% oslovených se chystalo strávit pobyt pouze v areálu lázní, nemělo v plánu navštívit okolní památky a turistické cíle. Pouhých 14% dotázaných uvedlo, že se v době pobytu vydá po přírodních nebo kulturních památkách regionu. Nadpoloviční většina, celých 59%, dále při svých cestách upřednostňuje hotel poskytující wellness služby, a proto navštívila i Lázně Velichovky. Zmíněné skutečnosti opět potvrzují cílený příjezd hostů za relaxací a wellness službami. Pouze 16% z celkového počtu dotázaných přijelo za účelem léčení a na zdravotní pobyty. Záměrem práce bylo mimo jiné zjistit, co vedlo respondenty k návštěvě právě Lázní Velichovky, a jak často lázně navštěvují. Dle vyhodnocení zavítalo do Lázní Velichovky 47% hostů poprvé, a to na základě informací získaných z internetových stránek hotelu. Zde se projevila důležitost mít v dnešní době propracované internetové stránky, které potencionální klienty osloví a zaujmou natolik, že je přimějí k příjezdu. Podstatný vliv na celkový počet ubytovaných hostů má bez pochyby poskytování kvalitních služeb, díky kterým se pak spokojení klienti rádi vracejí a doporučují hotel dál svým známým. Na základě doporučení od příbuzných se do Lázní Velichovek přijelo ubytovat celkem 31% dotázaných klientů. Díky kladným předchozím zkušenostem přijelo do Velichovek 19% z celkového počtu oslovených. Tato procenta svědčí o skutečně výborných službách, které Lázně Velichovky svým klientům poskytují. Obecně se uvádí, že poskytování wellness služeb pomáhá hotelům překlenout sezónnost v obsazenosti. Není tomu tak podle zjištěných informací v Lázních Velichovky, neboť 46 respondentů ze 111 dotázaných navštěvuje hotel nejčastěji v době letních měsíců, tedy v době hlavní turistické sezóny. Následuje období jarních měsíců. Nabídka wellness produktů tedy zatím v Lázních Velichovky neřeší problém se sezónním obsazením hotelu. Nejčastěji hosté přijížděli v doprovodu partnera, chystali se strávit v hotelu 4 dny a ve wellness centru 1-5 hodin. Do Lázní Velichovky se dopravovali nejpohodlnějším způsobem, tedy vlastními automobily. 73% dotázaných zvolilo jako dopravní prostředek automobil, kterým se bez větších komplikací dostali až na hotelové 71

parkoviště. Těmto respondentům se však nelíbila kapacita parkoviště, přišla jim nedostatečná. Tento problém způsobil často nespokojenost hostů s celkovými službami hotelu. Cílem výzkumu bylo také zjistit úroveň poskytovaných služeb a spokojenost hostů s nimi. Velmi kladně hodnotili hosté celkové služby wellness centra a přístup personálu po celou dobu pobytu. Tato hodnocení se odrazila také v celkovém hodnocení hotelu a wellness centra, kdy hosté hodnotili služby pomocí školní stupnice. Nejlepší průměrnou známkou (1,24) byl hodnocen přístup a vstřícnost personálu, druhou v pořadí nejlepší známkou (1,31), byla hodnocena celková kvalita wellness centra. Nejméně spokojeni byli hosté s kvalitou stravování a někteří také vytýkali vyšší ceny za poskytnuté služby. Přesto hosté celkový dojem z návštěvy hotelu a wellness centra hodnotili kladně, téměř na výbornou a 55% respondentů by Lázně Velichovky určitě doporučila svým příbuzným a známým.

72

11 Doporučení na zvýšení obsazenosti Na základě zjištěných výsledků, jsem se snažila navrhnout nějaká řešení a opatření, která by vedla ke zlepšení poskytovaných služeb a tím ke zvýšení obsazenosti hotelu. Nebyl to však jednoduchý úkol, vzhledem ke skutečnosti, že dle výzkumu nelze Lázním Velichovky moc co vytknout. Lázně Velichovky se nachází v malé obci nedaleko od Jaroměře ve Východních Čechách, což z nich dělá místo poskytující nerušený klid k relaxaci. Atraktivní místo pro trávení dovolené dělá z lázní také rozlehlý přírodní park, ve kterém se nachází všechna lázeňská zařízení, včetně restaurace a institutu wellness. Lázně pořádají pravidelně kulturní a jiné akce pro hosty lázní i pro širokou veřejnost. V okolí je spousty kulturních památek k navštívení, a nabídka sportovního vyžití. Lázně disponují také místnostmi vhodnými pro konání konferencí, seminářů, firemních akcí, apod. S nabídkou služeb tedy problém není, jen nedostatečně funguje propagace lázní. Pro zvýšení obsazenosti bych určitě doporučila zahájení spolupráce s destinačními agenturami, prostřednictvím kterých by se lázně dostaly do širšího styku s odbornou veřejností a do povědomí klientů. Zajisté by také nebylo od věci zlepšit spolupráci s orgány místní samosprávy, aby se i tyto orgány podílely na propagaci potenciálu lázní a zvýšení návštěvnosti regionu. Řešením by byla určitě větší propagace Lázní Velichovky ze strany turistických informačních center v regionu a cestovních kanceláří a agentur, které se specializují na lázeňské a wellness pobyty. Vhodným řešením pro odstranění sezónnosti v obsazenosti hotelu, by mohlo být navázání bližší spolupráce s okolními firmami, které by v prostorách lázní pořádali firemní školení, teambuildingové akce, semináře, firemní wellness víkendy a jiné akce. Popřípadě by svým zaměstnancům za splněné cíle v práci, darovali jako odměnu poukázku na návštěvu wellness centra za zvýhodněnou cenu. Tím by se z těchto zaměstnanců, staly další potencionální hosté, kteří v případě spokojenosti budou šířit jméno lázní dalším známým a příbuzným. Lázně Velichovky jsou dále vytížené spíše o víkendech, kdy hosté přijíždějí na prodloužené wellness pobyty. Lázně by se mohly zaměřit na potencionální hosty, kteří můžou hotel a wellness centrum navštěvovat zejména v týdnu. Jednalo by se spíše o místní obyvatele a lidi z okolních měst, kteří by například přijeli si na dvě hodiny 73

odpočinout. Ze strany místních obyvatel však není velký zájem, souvisí to s vyššími cenami. Vhodné by bylo těmto lidem nabídnout zvýhodněné balíčky služeb. Na základě výsledků bylo zjištěno, že hosté nejsou spokojeni s kvalitou stravování. Bylo by vhodné se zamyslet nad nabídkou a kvalitou poskytovaných pokrmů, popřípadě vytvořit pro hosty menší dotazníky, které by zjišťovaly spokojenost hostů se službami a vytvářely tak hotelu zpětnou vazbu. Hosté nejčastěji uváděli, že jim jídlo nechutná, že nabídka není dostatečně pestrá a že jídlo není lákavé ani po stránce vizuální. Z dotazníků byla také zjištěna nespokojenost hostů s kapacitou parkoviště, k tomuto problému nelze moc co doporučit, jelikož hotel se nachází v malé obci a parkování nelze zajistit u podobných objektů. Problémy s parkováním se však vyskytly nejvíce v letních měsících, kdy do přírodního parku lázní přijíždějí také lidé z okolních měst, ne však za účelem ubytování, ale pouze strávit příjemné odpoledne v jedinečném areálu. Počet těchto návštěvníků však nelze předem předpovídat, aby mohla být zavedena nějaká opatření.

74

Závěr V posledních letech je v České republice velmi moderní označovat vše možné termínem wellness. Denně slýcháme o wellness procedurách, wellness pobytech, wellnes přípravcích, wellness centrech a wellness hotelech. Slovíčko wellness se na nás hrne ze všech stran. Není tedy divu, že tomuto trendu podlehla i tradiční lázeňská zařízení, která hojně budují vlastní wellness centra a spojují tak léčebnou péči s wellness procedurami. Přes stále se zvyšující oblibu wellness služeb, nalezneme u nás pouze minimum hotelů, které nabízejí celkovou atmosféru wellness. Celková atmosféra v pravém slova smyslu je totiž tvořena několika faktory, a to polohou hotelu v blízkosti přírody, kvalitním ubytováním a luxusně zařízenými prostory, širokou nabídkou služeb od sportovních aktivit, přes bazény, vířivky, sauny, koupele, masáže až po kosmetické služby. Nedílnou součástí je také vstřícný personál. Většina hotelů v České republice však nedisponuje prostorami k vytvoření vlastního wellness centra, a proto rozšiřuje nabídku služeb pouze o wellness procedury. Poskytují tedy wellness služby pouze jako doplňkovou službu zaměřenou na zvýšení obsazenosti hotelu. Stále minimální množství lidí opravdu ví, co pojem wellness skutečně znamená a co si pod tímto označením představit. Naopak je mnoho lidí, kteří nedělají rozdíly mezi pojmy wellness a fitness. Cílem práce bylo objasnit rozdíly mezi těmito pojmy. Cíle práce byly podle mého názoru naplněny, byl vysvětlen rozdíl mezi lázeňstvím, wellness a fitness. Přičemž bylo objasněno, že lázeňská péče má především léčebnou funkci, zatímco wellness má hlavní cíl tělesnou a duševní pohodu člověka. Wellness je tedy chápán jako zdravý životní styl, jako způsob života, který má nemocem předcházet. Další rozdíl tkví také v legislativě České republiky. Jak bylo zmíněno, v České republice je dán přesný seznam lázní a jejich procedur. Další rozdíl spočívá v platbě za pobyty. Zatímco lázeňské pobyty jsou zcela, nebo zčásti placené pojišťovnami, wellness pobyty si hradí klienti z vlastních zdrojů. Podstatným rozdílem je také existence přírodních léčivých zdrojů, díky kterým bylo možné lázně v daných místech budovat. Oproti tomu wellness hotely a wellness centra mohou fungovat i bez přírodních léčivých zdrojů. Jak vyplývá z dotazníkového šetření, je také rozdíl v délce pobytu lázeňských hostů a wellness hostů. Lázeňští hosté pobývají v zařízeních v průměru 20 dní, přijíždí do lázní na zdravotní pobyty a doléčení například po operacích. Wellness hosté však pobývají v průměru 3-4 dny, využívají víkendových 75

wellness pobytů či speciálních týdenních relaxačních programů. Fitness v překladu znamená fyzická zdatnost, jedná se o posilování nebo aerobní činnost, která má přispívat k zlepšení zdatnosti těla, kondice, flexibilitě kloubů, udržení váhy. Dále byl v Královéhradeckém regionu proveden průzkum počtu hotelů, které provozují wellness centra. Zjištěné informace byly pro srovnání prezentovány v praktické části práce. Na základě rozhovorů s vedoucí Institutu Medical Wellness v Lázních Velichovky, byly zjištěny podrobnější údaje, například kdy zavedli wellness služby, jak jsou využívány, zda-li uvažují o rozšíření těchto služeb a jak ovlivnily obsazenost hotelu. Bylo provedeno dotazníkové šetření mezi návštěvníky vybraného wellness zařízení a bylo zjištěno, jak se jim poskytované služby líbí či nelíbí, kolik hodin strávili ve wellness centru či odkud získali informace o hotelu, který poskytuje právě wellness služby. Na základě vyhodnocení dotazníkového šetření lze konstatovat, že zavedení Institutu Medical Wellness výrazně ovlivnilo celkový zájem klientů o hotel. Lázeňské zařízení, jako jsou Lázně Velichovky, tedy rozhodně není jen pro staré a nemocné, ale má co nabídnout i širší klientele (rodiny s dětmi, ženy středního věku, zahraniční klientela, partneři, a další). Díky zavedení wellness centra se staly lázně cílem i podstatně mladší klientely. Dokazují to výsledky výzkumu, kdy převážnou většinu respondentů, reprezentovala věková kategorie od 36-45 let a následovala věková kategorie 26-35 let. Do lázní se už nejezdí pouze na zdravotní pobyty, ale převládají důvody odpočinku a trávení dovolené. Opět to dokazují výsledky dotazníkového šetření, ve kterém respondenti uvedli, že do Lázní Velichovky přijeli cíleně za odpočinkem a relaxací a chystají se trávit pobyt v areálu lázní. Jako každý podobný typ zařízení, i Lázně Velichovky mají určité nedostatky, kterých si návštěvníci všímají. Ale nejedná se o zásadní nedostatky, pouze o menší problémy, které nebude těžké odstranit. Lázně Velichovky jsou si některými nedostatky vědomy, bohužel jsou při snaze je odstranit limitovány omezenými finančními prostředky. Podle výzkumu mají Lázně Velichovky výborné předpoklady pro zvýšení obsazenosti, především díky zavedení wellness institutu. Do budoucna mohou k zdokonalení poskytovaných služeb využít také poznatky této práce, zpracované na základě výsledků dotazníkového šetření mezi návštěvníky lázní.

76

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY Knižní zdroje BLAHUŠOVÁ, Eva. Wellness, fitness. 1.vyd. Praha: Karolinum, 2005. 235 s. ISBN 80-246-0891-X BURACHOVIČ, Stanislav; WIESER, Stanislav. Encyklopedie lázní a léčivých pramenů v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. 1.vyd. Praha: Libri, 2001. 456 s. ISBN 80-7277048-9 CATHALA, Hana. Wellness – od vnějšího pohybu k vnitřnímu klidu. 1.vyd. Praha: Grada Publishing, 2007. 168 s. ISBN 978-80-247-2323-5 DROBNÁ, Daniela; MORÁVKOVÁ, Eva. Cestovní ruch: pro střední školy a veřejnost. 1.vyd. Praha: Fortuna, 2007. 205 s. ISBN 80-7168-901-7 KNOP, Karel a kol. Lázeňství: ekonomika a management. 1.vyd. Praha: Grada Publishing, 1999. 232 s. ISBN 80-7169-717-6 KŘÍŽEK, Vladimír. Obrazy z dějin lázeňství. 1.vyd. Praha: Avicenum 1987. 176 s. MULLEROVÁ, Alena. Wellness jako životní styl. 1.vyd. Brno: Era, 2008. 129 s. ISBN 978-80-7366-134-2 ORIEŠKA, Ján. Technika služeb cestovního ruchu. Praha 1 : Idea servis, 1999. 244 s. ISBN 80-85970-27-9 Internetové zdroje [1] CzechTourism [online]. c2005 - 2012 [cit. 2012-03-24]. Katalog lázní a wellness. Dostupné z WWW: http://www.czechtourism.cz/files/lazenstvi/katalog/cz/index.html [2] InLázně [online]. 2011 [cit. 2012-03-24]. Přírodní léčivé lázně a minerální prameny v ČR. Dostupné z WWW: http://www.inlazne.cz/ceske-lazne/prirodni-lecive-zdroje-amineralni-prameny-v-cr.html [3] Mapa lázně ČR [online]. 2012 [cit. 2012-03-24]. Lázně v ČR. Dostupné z WWW: http://www.penzion-hotel.cz/

77

[4] Svaz léčebných lázní ČR [online]. 2009 [cit. 2012-03-26]. Přehled lázní. Dostupné z WWW: http://www.lecebne-lazne.cz/cs/lazne-cr [5] Česká asociace wellness [online]. 2012 [cit. 2012-03-30]. Význam slova wellness. Dostupné z WWW: http://www.spa-wellness.cz/ceska-asociace-wellness/vyznam-slovawellness/ [6] Vzdělávací a konzultační centrum pro fitness a wellness [online]. 2007 [cit. 201203-30]. Vliv aerobního cvičení a posilování na tělo. Dostupné z WWW: http://www.fitnet.cz/index.php?&desktop_back=clanky&action_back=&id_back=27&d esktop=clanky&action=view&id=240 [7] CzechTourism [online]. c2005 - 2012 [cit. 2012-04-04]. Informace o CzechTourism. Dostupné z WWW: http://www.czechtourism.cz/informace-o-czechtourism/ [8] CzechTourism [online]. c2005 - 2012 [cit. 2012-04-04]. Lázeňství. Dostupné z WWW: http://www.czechtourism.cz/lazenstvi/ [9] Sdružení lázeňských míst ČR[online]. 2011 [cit. 2012-04-04]. O sdružení. Dostupné z WWW: http://www.spas.cz/osdruzeni.htm [10] Svaz léčebných lázní ČR [online]. 2009 [cit. 2012-04-04]. O svazu lázní. Podpořené projekty. Dostupné z WWW: http://www.lecebne-lazne.cz/cs/o-svazulazni/podporene-projekty [11] Česká asociace wellness [online]. 2012 [cit. 2012-04-04]. Cíle ČAW. Dostupné z WWW: http://www.spa-wellness.cz/ceska-asociace-wellness/cile-caw/ [12] Wellness club [online]. 2012 [cit. 2012-04-04]. Informace o klubu. Dostupné z WWW: http://www.wellnessclub.cz/kdo-jsme [13] Asociace pracovníků v regeneraci [online]. 2012 [cit. 2012-04-04]. Profil organizace. Dostupné z WWW: http://www.aprcz.cz/index.php [14] Wellness – vše o wellness [online]. 2011 [cit. 2012-04-08]. Wellness produkty, procedury, pobyty, koupele, cvičení. Dostupné z WWW: http://www.tvojewellness.cz [15] FotoVideo [online]. c2005 – 2012 [cit. 2012-04-08]. Staré řecké lázně. Dostupné z WWW: http://fotografroku.ifotovideo.cz/obrazek.php?picture=221879&theme=108 78

[16] HistoGrafica – historické obrázky měst [online]. c2010 [cit. 2012-04-08]. Zámecká kolonáda. Dostupné z WWW: http://www.histografica.com/view.aspx?p=x9l8a2b [17] Wellness – vše o wellness [online]. 2011 [cit. 2012-04-08]. Wellness pobyty, galerie obrázků. Dostupné z WWW: http://www.tvojewellness.cz/wellness-pobyty-23 [18] Marketingové noviny [online]. c2001 – 2012 [cit. 2012-04-16]. Definice marketingového výzkumu. Dostupné z WWW: http://www.marketingovenoviny.cz/index.php3?Action=View&ARTICLE_ID=2363 [19] Vladimír Matula – marketing [online]. 2012 [cit. 2012-04-16]. Kvalitativní a kvantitativní marketingový výzkum. Hlavní funkce marketingového výzkumu. Dostupné z WWW: http://www.vladimirmatula.zjihlavy.cz/marketingovy-vyzkum.php [20] iPodnikatel [online].

c2011 [cit. 2012-04-16]. Techniky marketingového

výzkumu.

z WWW:

Dostupné

http://www.ipodnikatel.cz/Priprava-na-

podnikani/pruzkum-trhu-vlastnimi-silami.html [21] Hotel Panorama Rychnov nad Kněžnou [online]. c2011 [cit. 2012-04-17]. Informace o hotelu. Ubytování a stravování. Wellness nabídka. Kongresy a školení. Fotogalerie. Dostupné z WWW: http://www.hotelpanorama.eu/ [22] Hotel Horizont Pec pod Sněžkou [online]. c2009 [cit. 2012-04-17]. Informace o hotelu. Ubytování. Restaurace. Konference. Sportcentrum. Fotogalerie. Dostupné z WWW: http://www.hotelhorizont.cz [23] Hotel Tommy Náchod [online]. 2012 [cit. 2012-04-17]. Informace o hotelu. Ubytování. Restaurace. Konferenční prostory. Relaxační a wellness centrum. Dostupné z WWW: http://www.hotel-tommy.com [24] Hotel Grund Resort Krkonoše [online]. 2012 [cit. 2012-04-17]. Informace o hotelu. Ubytování. Restaurace. Aktivity a okolí. Wellness. Konference. Dostupné z WWW: http://www.grundresort.cz [25] Harmony Club Hotel Špindlerův Mlýn [online]. c2005 – 2011 [cit. 2012-04-17]. O hotelu. Ubytování a stravování. Wellness a sport. Ostatní aktivity. Dostupné z WWW: http://www.harmonyclub.cz

79

[26] Hotel Bouda Máma Pec pod Sněžkou [online]. 2012 [cit. 2012-04-17]. Hotel. Ubytování. Služby pro firmy. Wellness. Dětský koutek. Aktivity. Dostupné z WWW: http://www.boudamama.cz/hotel/ [27] Kam po Česku [online]. 2012 [cit. 2012-04-17]. Nabídka služeb a fotogalerie Hotelu Studánka. Dostupné z WWW: http://www.kampocesku.cz/clanek/5699/hotelstudanka-rychnov-nad-kneznou [28] Hotel Studánka Rychnov nad Kněžnou [online]. c2010 [cit. 2012-04-20]. Informace o hotelu. Ubytování. Restaurace, vinárna, kavárna. Kongresové služby. Wellness služby. Aktivity. Dostupné z WWW: http://www.hotelstudanka.cz [29] Lázeňské pobyty [online]. 2003 – 2012 [cit. 2012-04-20]. Lázně Bělohrad. Fotogalerie. Dostupné z WWW: http://www.lazenskepobyty.cz/lazne-belohrad/ [30] Lázně Bělohrad [online]. c2009 [cit. 2012-04-20]. Filozofie a historie. Ubytování a gastronomie. Léčebné procedury. Wellness nabídka. Aktivity volného času. Dostupné z WWW: http://www.belohrad.cz [31] Rozmanité památky [online]. [cit. 2012-04-20]. Lázeňství a wellness – Lázně Velichovky. Historie. Popis. Fotogalerie. Dostupný z WWW: http://rozmaniteubytovani.cz/cz/kultura-a-pamatky/lazenstvi-a-wellness/1.html?ido=137 [32] Velichovky Spa [online]. c2010 – 2012 [cit. 2012-04-23]. Historie lázní. Současnost – ubytování, restaurace. Léčebné pobyty a procedury. Relax a Wellness pobyty a procedury. Akční nabídky. Kulturní akce. Firemní akce. Dostupné z WWW: http://www.velichovky.cz/ [33] Lázeňské pobyty [online]. 2003 – 2012 [cit. 2012-04-23]. Lázně Velichovky. Areál lázní.

Léčebné

vily.

Varianty

stravování.

Dostupné

z WWW:

http://www.lazenskepobyty.cz/lazne-velichovky/ [34] Lázně-SPA.cz [online]. c2012 [cit. 2012-04-23]. Vila Čechia. Vila Zátiší. Dostupné z WWW: http://www.spa.cz/lazne-velichovky/

V případě, že není uveden u obrázku, grafu či tabulky zdroj, jedná se o vlastní zdroj autora práce. 80

SEZNAM ILUSTRACÍ A GRAFŮ Obrázek 1: Staré řecké lázně [15] ..................................................................................... 15 Obrázek 2: Zámecká kolonáda Karlovy Vary z roku 1923 [16] ....................................... 18 Obrázek 3: Mapa lázní České republiky [3] ..................................................................... 21 Obrázek 4: Relaxační pobyt [17] ...................................................................................... 27 Obrázek 5: Hotel Panorama [21] ..................................................................................... 38 Obrázek 6: Hotel Horizont [22] ........................................................................................ 39 Obrázek 7: Hotel Tommy [23] .......................................................................................... 40 Obrázek 8: Hotel Grund Resort [24] ................................................................................. 41 Obrázek 9: Harmony Club Hotel [25]............................................................................... 42 Obrázek 10: Hotel Bouda Máma [26] ............................................................................... 43 Obrázek 11: Hotel Studánka [27]...................................................................................... 44 Obrázek 12: Lázně Bělohrad [29] ..................................................................................... 45 Obrázek 13: Lázně Velichovky [31] ................................................................................. 47 Obrázek 14: Vila Čechie Velichovky [34] ........................................................................ 48

Graf 1: Podíl respondentů, kteří trvale bydlí jinde ......................................................... 57 Graf 2: Hlavní důvod návštěvy regionu .......................................................................... 58 Graf 3: Délka pobytu místních obyvatel ......................................................................... 58 Graf 4: Četnost návštěv hotelu nebo wellness centra hotelu .......................................... 59 Graf 5: Návštěvnost dle ročních období ......................................................................... 60 Graf 6: Jaký typ ubytování respondenti upřednostňují ................................................... 62 Graf 7: Zdroje informací o hotelu a jeho wellness centru .............................................. 63 Graf 8: Nejčastější doprovod respondentů...................................................................... 64 Graf 9: Nejčastěji použitý dopravní prostředek .............................................................. 65 Graf 10: Doporučení Lázní Velichovky ......................................................................... 67 Graf 11: Podíl respondentů, kteří navštěvují i jiná wellness centra................................ 68

81

SEZNAM TABULEK Tabulka 1: Počet obyvatel bydliště ................................................................................. 55 Tabulka 2: Věk respondentů ........................................................................................... 55 Tabulka 3: Vzdělání respondentů ................................................................................... 56 Tabulka 4: Zaměstnání respondentů ............................................................................... 56 Tabulka 5: Délka pobytu respondentů v regionu ............................................................ 60 Tabulka 6: Čas strávený ve wellness centru ................................................................... 61 Tabulka 7: Co se respondentům nejvíce líbilo............................................................... 66 Tabulka 8: Průměrné hodnocení kvality poskytovaných služeb .................................... 66 Tabulka 9: Vzdálenost respondentů z místa bydliště...................................................... 68 Tabulka 10: SWOT analýza Lázní Velichovky .............................................................. 69

82

SEZNAM PŘÍLOH Příloha 1: Orientační přehled lázeňských zařízení ......................................................... 84 Příloha 2: Vzor dotazníku ............................................................................................... 87

83

Příloha 1: Orientační přehled lázeňských zařízení Místo

Hlavní léčebné zaměření

Přírodní léčebné zdroje

Bechyně

nemoci pohybového ústrojí, nemoci kožní

Bělohrad, a.s.

nemoci pohybového ústrojí, nemoci nervové, nemoci kožní

peloid

Bludov, s.p.

nemoci z poruch látkové výměny, netuberkulózní nemoci dýchacího ústrojí, nemoci pohybového ústrojí, nemoci močového ústrojí

sirnaté vody

Bohdaneč, a.s.

nemocí pohybového ústrojí

peloid

Darkov, a.s., Karviná

nemoci nervové, nemoci kožní, nemoci pohybového ústrojí, nemoci jodobromová voda oběhového ústrojí

Františkovy Lázně, a.s.

nemoci oběhového ústrojí, nemoci ženské, nemoci pohybového ústrojí, nemoci onkologické

uhličitá voda, peloid, léč. plyn

Hodonín

nemoci pohybového ústrojí, nemoci oběhového ústrojí, nemoci nervové

jodobromová voda

Jáchymov, a.s.

nemoci pohybového ústrojí, nemoci nervové

radonová voda

Janské Lázně, s.p.

netuberkulózní nemoci dýchacího ústrojí, nemoci nervové, nemoci pohybového ústrojí, nemoci kožní

termální voda

Jeseník, a.s.

netuberkulózní nemoci dýchacího ústrojí, duševní poruchy, nemoci kožní, nemoci z poruch látkové výměny a žláz s vnitřní sekrecí, nemoci ženské, nemoci oběhového ústrojí

klima

Karlova Studánka, s.p.

nemoci onkologické, netuberkulózní nemoci dýchacího ústrojí, nemoci oběhového ústrojí

uhličitá voda

Karlovy Vary

nemoci onkologické, nemoci pohybového ústrojí, nemoci z poruch látkové výměny a žláz s vnitřní sekrecí, nemoci trávicího ústrojí

termální voda

Karviná

nemoci nervové, nemoci pohybového ústrojí, nemoci kožní, nemoci oběhového ústrojí

jodobromová voda

84

Klimkovice, a.s.

nemoci nervové, nemoci pohybového ústrojí, nemoci ženské

jodobromová voda

Konstantinovy Lázně

nemoci oběhového ústrojí, nemoci pohybového ústrojí

uhličitá voda

nemoci pohybového ústrojí, nemoci

Kostelec u Zlína, spol.s.r.o. kožní

termální voda

Kundratice

nemoci nervové, nemoci pohybového ústrojí

Kynžvart

netuberkulózní nemoci dýchacího ústrojí, nemoci kožní

uhličitá voda, minerální voda, hydrogén

Libverda, a.s.

nemoci oběhového ústrojí, nemoci pohybového ústrojí, duševní poruchy

uhličitá voda

Lázně Dolní Lipová, s.r.o.

nemoci z poruch výměny látkové a žláz s vnitřní sekrecí, nemoci pohybového ústrojí, nemoci kožní

klima

Luhačovice

nemoci onkologické, nemoci z poruch výměny látkové a žláz s vnitřní sekrecí netuberkulózní nemoci dýchacího ústrojí, nemoci oběhového ústrojí, nemoci pohybového ústrojí, nemoci trávicího ústrojí

uhličitá voda, sirná voda

Mariánské lázně

nemoci onkologické, netuberkulózní nemoci dýchacího ústrojí, nemoci pohybového ústrojí, nemoci z poruch látkové výměny a žláz s vnitřní sekrecí, nemoci ženské, nemoci nervové, nemoci močového ústrojí

uhličitá voda

Mšené Ostrožská Nová Ves, s.r.o. Poděbrady, a.s.

nemoci nervové, nemoci pohybového ústrojí nemoci kožní, nemoci pohybového ústrojí nemoci oběhového ústrojí, nemoci z poruch výměny látkové a žláz s vnitřní sekrecí, nemoci pohybového ústrojí, nemoci nervové

sirná voda

uhličitá voda

Slatinice

nemoci pohybového ústrojí

minerální voda přírodní sirná, hypotonická s obsahem sirovodíku

Teplice nad Bečvou, a.s.

nemoci oběhového ústrojí, nemoci pohybového ústrojí, nemoci kožní

uhličitá voda

85

Teplice v Čechách

nemoci oběhového ústrojí, nemoci nervové, nemoci pohybového ústrojí

Toušeň

nemoci pohybového ústrojí, nemoci pohybového ústrojí

Třeboň, s.r.o.

nemoci pohybového ústrojí, nemoci nervové

peloid

Velichovky, a.s.

nemoci pohybového ústrojí, nemoci nervové

peloid

Velké Losiny, a.s.

nemoci pohybového ústrojí, nemoci nervové, netuberkulózní nemoci dýchacího ústrojí

sirná voda

86

Příloha 2: Vzor dotazníku 1.Jste obyvatelem města (obce) anebo jste na návštěvu hotelu nebo wellness centra přijel(a) odjinud? Jsem obyvatel města

Trvale bydlím jinde

2. Pokud nejste obyvatel města, jaký je hlavní důvod Vaší návštěvy v tomto regionu (městě)? dovolená, odpočinek

výlet služební cesta

pouze projíždím

návštěva příbuzných, známých

jiné důvody………

zdravotní pobyt, léčení

3. Pokud jste obyvatel města, jak dlouho již v tomto městě pobýváte (trvale nebo přechodně)? do 1 roku

1 – 5 let

6-10 let

10 -20 let

20 -30 let

nad 30 let

4. Jak často navštěvujete tento hotel nebo wellness centrum hotelu? poprvé asi 3 krát za rok

podruhé potřetí více než 5 krát ročně Jiná četnost ……..

asi 1 ročně

5. Ve kterém ročním období toto zařízení nejčastěji navštěvujete (i více odpovědí)? jaro

léto

podzim

zima

6. Pokud nejste obyvatel města, jak dlouho se tentokrát zdržíte v tomto regionu (městě ) ? kolik hodin (bez přenocování)…….

kolik dnů ……

7. Odhadněte čas, který jste tentokrát strávil(a) ve wellness centru. kolik hodin ………. 8. Jste-li zde na více dnů, kde ještě budete ubytován(a)? jen v tomto místě v tomto regionu v Praze

na více místech jinde…………… 87

9. Pokud cestujete, jakému typu zařízení dáváte přednost? hotel, který poskytuje právě wellness služby

ubytování v soukromí nebo penzion

chata, chalupa kempink/tábořiště

u známých/příbuzných nebo jinak …………

10. Kde jste získal(a) informace o tomto hotelu, který poskytuje wellnes? vlastní zkušenost rozhlas, televize

reference od známých internet infocentrum informace od CK

tištěné informace jiný ……….

11. Kdy jste se rozhodl(a) k návštěvě tohoto zařízení? návštěvu jsem plánoval (a) ještě před zahájením tohoto pobytu (výletu) pro návštěvu jsem se rozhodl až na místě a dnes

jinak:

12. Co hodláte v tomto regionu ještě navštívit anebo jste již navštívil(a)? Doplnit další cíle Pouze tento hotel

13. S kým jste přijel(a)? sám/sama s partnerem/partnerkou

s rodinou (děti) se skupinou/se zájezdem

s kamarády/se známými jinak………………………

14. Jaký dopravní prostředek jste použil(a)? (uveďte jen dopravní prostředek do tohoto místa) motocykl

kolo

vlak

autobus

pěšky

jinak…..

15. S čím jste při návštěvě tohoto místa nebyl(a) spokojen(a) – i více odpovědí? nic špatné značení jiné:

neochotní obyvatelé/ personál doprava (MHD)

problémy s parkováním malá nabídka služeb

88

16. Co se vám v v tomto hotelu (wellness) nejvíce líbilo? …………………………………………………………………………………………… … 17. Co se vám v tomto hotelu (wellness) naopak nelíbilo? …………………………………………………………………………………………… … 18. Můžete pomocí školní stupnice upřesnit kvalitu služeb v tomto hotelu a wellnes centru, pokud s nimi máte zkušenost? (zakroužkujte Váš stupeň hodnocení 1 – jako nejlepší a 5 – nejhorší) hodnocení Srozumitelnost informací pro návštěvníky Přístup a vstřícnost obsluhy a personálu objektu Kvalitu ubytování Kvalita stravování Kvalita zařízení wellnes centra Cena poskytovaných služeb Úroveň informací pro návštěvníka (tištěné, audia p.) Celkový dojem z návštěvy hotelu a wellness centra Celková spokojenost s úrovní služeb

1 1 1 1 1 1

2 2 2 2 2 2

3 3 3 3 3 3

4 4 4 4 4 4

5 5 5 5 5 5

nevim nevim nevim nevim nevim nevim

1

2

3

4

5

nevim

1 1

2 2

3 3

4 4

5 5

nevim nevim

19. Doporučil (a) byste svým přátelům a známým návštěvu tohoto objektu? určitě ano

spíše ano

nevím

spíše ne

určitě ne

20. Navštěvujete wellnes centra v jiných městech? Ano, kdykoliv mám Jen občas je návštěva wellness součástí možnost a čas výletu nebo dovolené

Navštěvuji další wellness jen výjimečně

Chodím jen do tohoto wellness

21. Pokud nejste z tohoto města, jste ochoten uvést konkrétní místo Vašeho trvalého bydliště (buď město, či kraj nebo část státu, ve kterém bydlíte? ………………………………………………………………………………………… 22. Odhadněte vzdálenost z místa Vašeho bydliště do tohoto místa? 0 až 10 km 201 až 400 km 1601 až 2000 km

11 až 50 km 401 až 800 km 2001 až 3000 km

51 až 100 km 801 až 1200 km 3001 až 5000 km

101 až 200 km 1201 až 1600 km 5001 a více 89

23. Údaje o Vás: muž žena pohlaví stát, ve kterém máte bydliště Česká republika Slovensko Německo jiný stát ….. počet obyvatel bydliště věk vzdělání

zaměstnání

do 3 tis

3-10 tis

10-50 tis

50-100 tis

do 17 let 18-25 26-35 36-45 základní/vyuč středn vysokoškols en í ké

zaměstnanec veřejné zaměstnanec služby soukromý sektor v domácnosti/mateřská důchodce

100mil

1 nad mil 56 46-55 více

1 a

podnikatel /živnostník nezaměstnaný

90