VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu
Podíl wellness center na provoz hotelů – kraj Vysočina Bakalářská práce
Autor: Hana Buchtová Vedoucí: Doc. RNDr. Jiří Vaníček, CSc. Rok: 2011
Copyright © 2011 Hana Buchtová
Abstrakt BUCHTOVÁ, Hana: Podíl wellness center na provoz hotelů – kraj Vysočina. Vysoká škola polytechnická v Jihlavě. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce Doc. RNDr. Jiří Vaníček, CSc.. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2011. 70 stran. Bakalářská práce na téma Podíl wellness center na provoz hotelů – Kraj Vysočina se zabývá poměrně novým trendem v provozech hotelů, kterým je nabízení wellness sluţeb. Hotely se odklání od pouhých sluţeb fitness k wellness sluţbám. Cílem této práce je zmapovat tyto procesy. Byl proveden průzkum počtu hotelů nabízejících wellness sluţby v kraji Vysočina, a dále bylo provedeno dotazníkové šetření u vybraného provozovatele wellness a hotelu. Jako hlavní zdroje slouţilo studium odborné literatury, internetové zdroje a v neposlední řadě vlastní zkušenosti.
Klíčová slova: Wellness. Lázeňství. Fitness. Profesní a zájmové organizace. Marketingový výzkum.
Abstract BUCHTOVÁ, Hana: A share of Wellness Centers on the Operations of the Hotels – Vysočina Region. Polytechnic College, Jihlava. Tourism Studies Department. Degree of Qualification: Bachelor. Supervisor Doc. RNDr. Jiří Vaníček, CSc. Jihlava 2011. 70 pages. The thesis A Share of Wellness Centers on the Operations of the Hotels – Vysočina Region is concerned with the wellness services offer, a relatively new trend in the operations of the hotels. The hotels decline from the offer of the single fitness services to the broad wellness services. The aim of this thesis is to map this process. Series of research of the hotels offering the wellness services in the Vysočina region were made as well as the questionnaire of the chosen hotel and wellness operator was carried out. As a main source served the studies of the field literature, internet sources and my personal experiences.
Key words: Wellness. Balneology. Fitness. Professional Organizations and Interest Groups. Market Research.
Poděkování Zde bych chtěla upřímně poděkovat vedoucímu práce Doc. RNDr. Jiřímu Vaníčkovi, CSc. za odborné vedení práce a za trpělivost při jejím vytváření. Velký dík patří také následujícím hotelům za poskytnutí informací: Sport V Hotel Hrotovice, Hotel Rustikal Horní Cerekev, Zámecký hotel Třešť, Hotel Vivaldi Jihlava a především můj zaměstnavatel Resort Svatá Kateřina Počátky. Nesmím opomenout ani Městské knihovny Počátky a Jihlava a také Městské muzeum Počátky za poskytnutí odborných informací. Velký dík patří také mé rodině, blízkým a přátelům, kteří mě při tvorbě této práce velmi podporovali.
Prohlášení Prohlašuji, ţe předloţená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, ţe citace pouţitých pramenů je úplná, ţe jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále téţ „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím uţitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, ţe na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, ţe VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o uţití mé bakalářské práce a prohlašuji, ţe s o u h l a s í m s případným uţitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, ţe uţít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu vyuţití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne poţadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaloţených vysokou školou na vytvoření díla (aţ do jejich skutečné výše), z výdělku dosaţeného v souvislosti s uţitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 11.5.2011 ....................................................... Podpis
Obsah 1 Úvod a cíl práce ................................................................................................................... 11 2 Teoretická část ..................................................................................................................... 12 2.1 Historie lázeňství ........................................................................................................... 12 2.1.1 Starověk ................................................................................................................. 12 2.1.2 Středověk ............................................................................................................... 13 2.2 Lázeňství v České republice .......................................................................................... 14 2.3 Lázeňství v současnosti ................................................................................................. 15 2.4 Lázně Svaté Kateřiny .................................................................................................... 17 2.5 Wellness ....................................................................................................................... 18 2.5.1 Co znamená wellness .............................................................................................. 19 2.5.2 Dimenze wellness a jak je pozitivně ovlivňovat ...................................................... 19 2.5.3 Vývoj wellness v České republice ........................................................................... 21 2.5.4 Wellness v cestovním ruchu .................................................................................... 21 2.5.5 Příklady produktů wellness ..................................................................................... 22 2.6 Fitness ........................................................................................................................... 23 2.6.1 Jak zlepšit úroveň fitness ........................................................................................ 23 2.6.2 Účinky aerobního cvičení, posilování a flexibility na zdraví .................................... 24 2.7 Profesní a zájmové organizace v České republice v oblasti lázeňství a wellness ............. 24 2.7.1 Česká centrála cestovního ruchu ............................................................................. 25 2.7.2 Sdruţení lázeňských míst ČR .................................................................................. 25 2.7.3 Svaz léčebných lázní ČR......................................................................................... 26 2.7.4 Česká asociace wellness ......................................................................................... 26 2.7.5 Asociace pracovníků v regeneraci ........................................................................... 27 2.7.6 Wellness club ......................................................................................................... 27 2.8 Marketingový výzkum................................................................................................... 27 3 Experimentální část .............................................................................................................. 29 7
3.1 Sběr sekundárních marketingových dat .......................................................................... 29 3.1.1 Sport V Hotel ......................................................................................................... 29 3.1.2 Hotel Rustikal ......................................................................................................... 30 3.1.3 Zámecký hotel Třešť ............................................................................................... 31 3.1.4 Hotel Vivaldi .......................................................................................................... 32 3.1.5 Resort Svatá Kateřina ............................................................................................. 33 3.1.6 Hotel Skalský Dvůr ................................................................................................ 36 3.1.7 Hotel Jelínkova Vila ............................................................................................... 37 3.1.8 OREA Hotel Devět Skal ......................................................................................... 38 3.1.9 OREA Hotel Colorado Grand ................................................................................. 38 3.2 Sběr primárních marketingových dat ............................................................................. 39 3.2.1 Řízené rozhovory s představiteli hotelů ................................................................... 39 3.2.2 Dotazníkový průzkum mezi návštěvníky Resortu Svatá Kateřina ............................ 41 3.3 SWOT analýza vybraného hotelu .................................................................................. 57 3.3.1 Doporučení vybranému hotelu ................................................................................ 57 4 Závěr ................................................................................................................................... 59 Seznam pouţitých zdrojů ........................................................................................................ 61 Přílohy .................................................................................................................................... 64
8
Seznam obrázků, grafů a tabulek Seznam obrázků Obr.1 Mapa lázní ČR……………………………………………………………….…15 Obr.2 Sport V Hotel…………………………………………………………………..28 Obr.3 Hotel Rustikal………………………………………………………………......29 Obr.4 Zámecký hotel Třešť…………………………………………………….……...30 Obr.5 Hotel Vivaldi…………………………………………………………………...31 Obr.6 Resort Svatá Kateřina……………………………………………………..........32 Obr.7 Vana z lávového kamene………………………………………………….……33 Obr.8 Hotel Skalský Dvůr…………………………………………………………….35 Obr.9 Hotel Jelínkova Vila…………………………………………………………....36 Obr.10 OREA Hotel Devět Skal……………………………………………………...37 Obr.11 OREA Hotel Colorado Grand………………………………………………...37 Seznam grafů Graf 1 Počet obyvatel bydliště………………………………………………………..41 Graf 2 Věk respondentů………………………………………………………………41 Graf 3 Vzdělání respondentů…………………………………………………………42 Graf 4 Zaměstnání respondentů………………………………………………………42 Graf 5 Četnost návštěv wellness centra………………………………………………43 Graf 6 Návštěvy dle ročních období………………………………………………….44 Graf 7 Délka pobytu v regionu……………………………………………………….44 Graf 8 Čas strávený ve wellness centru………………………………………………45 Graf 9 Upřednostňované typy zařízení……………………………………………….46 Graf 10 Získání informací o hotelu………………………………………………..….47 Graf 11 S kým hosté přijeli do hotelu…………………………………………….…..48 Graf 12 Dopravní prostředek…………………………………………………………49 Graf 13 S čím byli klienti nespokojeni…………………………………………….….49 Graf 14 Co se v hotelu líbilo………………………………………………………….50 Graf 15 Co se v hotelu nelíbilo……………………………………………………….51 Graf 16 Doporučení tohoto objektu………………………………………….……….53 9
Graf 17 Návštěvnost jiných wellness center……………………………………………53 Graf 18 Vzdálenost z místa bydliště…………………………………………………....55 Seznam tabulek
Tab. 1 Průměrné známky kvality sluţeb…………………………………………….....52 Tab. 2 Bydliště klientů…………………………………………………………..……...54 Tab. 3 SWOT analýza………………………………………………………………….56
10
1 Úvod a cíl práce Fenoménem poslední doby je nabízet hotelovým hostům nejen pouhé fitness sluţby, ale také i wellness sluţby. Tyto sluţby mají do hotelů přilákat více hostů. Jedná se především o hotely, kde hosté tráví svou dovolenou a je třeba jim zajistit pestřejší nabídku sluţeb. Tyto tendence nevidíme pouze u klasických hotelů, ale i v tradičních lázeňských centrech, která chtějí přilákat návštěvníky-samoplátce, kteří částečně vyuţívají lázeňské procedury v kombinaci s wellness sluţbami. Cílem práce je zmapovat tyto procesy. V kraji Vysočina byl udělán průzkum počtu hotelů, které nabízejí wellness sluţby, případně naopak wellness centra, která nabízejí i ubytování. Bylo provedeno dotazníkové šetření u vybraných provozovatelů wellness a hotelu a dále dotazníkové šetření u samotných návštěvníků Resortu Svatá Kateřina. Toto téma bylo zvoleno z důvodu vlastního zájmu zpracovat tuto problematiku s ohledem na vlastní zkušenosti z pozice recepční Resortu Svatá Kateřina.
11
2 Teoretická část V první části práce je popsána historie lázeňství jak ve světě, tak v Evropě, vysvětlení pojmů wellness a fitness. Zmapovány jsou profesní a zájmové organizace a sdruţení v České republice v oblasti lázeňství a wellness. První část práce je také věnována popisu marketingového výzkumu, kterého je vyuţito ve druhé části práce.
2.1 Historie lázeňství 2.1.1 Starověk Počátky lázeňství spadají do období starověku, kdy se začalo vyuţívat přírodních léčivých pramenů, koupelí či pitných kúr jako způsob terapie. V dnešním slova smyslu lázeňství bylo především evropskou záleţitostí, o něco méně se ovšem vyvíjelo i v Asii, především v Číně, Japonsku a Indii. V Evropě se lázeňství šířilo zejména v jiţní Evropě, v oblasti s antickými vzory. Tehdejší lázně slouţily nejprve jako očistná zařízení, kde se mylo úsporně v malých nádobách, pod sprchou a později v bazéncích. Kde se scházelo více lidí pohromadě, byly zřizovány veřejné lázně ‚balaneion„, které se nacházely v blízkosti gymnázií, knihoven a především sportovních hřišť. V Řecku se s prvními vanami ke koupelím setkáváme na Krétě, které pochází z období mínójsko-mykénské kultury (cca 1900 – 1450 př.n.l.). Rozvoj lázeňství v Římě nastal v době císařství, kdy vznikaly lázně soukromé, ale i lázně veřejné, ‚balnea publicae„ nebo také ‚thermae„. Největší termy Diocletianovy a Caracallovy byly postaveny na úctyhodné ploše 140 a 124 tisíc metrů čtverečních. Kromě samotných koupelí se k léčbě vyuţívalo pitných kúr, potních lázní, masáţí, bahenních zábalů, známé bylo tehdy i baňkování. V orientě, na území Blízkého a Středního východu, bývaly ve starověku lázně běţné. Jiţ tehdy tam panovala vysoká úroveň hygieny. Luxusní veřejné lázně – hammámy – bývaly chloubou arabských měst. Jejich počty se pohybovaly i ve statisících. Stejně jako v Evropě měly tyto lázně funkci nejen očistnou, ale i společenskou. Centrem lázní 12
byla tzv. harára, coţ byl vyhřátý prostor o teplotě 44-48 °C, kde lidé leţeli na matracích či rohoţích a potili se. Následovaly masáţe s pomocí olejů a rukavic z vlny nebo kozí srsti. Prováděla se zde celá řada kosmetických procedur, kdy bylo pečováno o kůţi, vlasy a vousy. Oblíbené bylo barvení vlasů hennou. V Číně a Japonsku se setkáváme s koupelemi jiţ mezi roky 1000 a 500 př.n.l. Míra tehdejší očisty těla závisela na konkrétním panovníkovi. Existovala pětidenní perioda koupelí, jindy se myli lidé více neţ desetkrát denně. Vyuţívalo se koupelí minerálních, sirných, slaných či kamencových. Koupele měly velmi vysokou teplotu, aţ 50°C, na kterou si lidé zvykali uţ od dětství. Oblíbené byly i terapie léčivými bylinami. Kromě koupelí byla velmi oblíbená masáţ. [KŘÍŢEK V.,1987, str.19 - 36]
2.1.2 Středověk O středověku se říká, ţe je nečistý a lidé se hygieně nevěnovali, coţ podporovala i řada církevních dogmat, která potlačovala tělesnou hygienu. Ovšem ve skutečnosti zájem o koupele stoupal jak u feudálů, tak i u městského obyvatelstva. V hradech a zámcích se objevují koupelny s vanami nebo bazénky. Hosté se do těchto koupelen zvali, aby mohli posedět s hostitelem ve vaně, společně popít i pojíst. Nejoblíbenější byly ve středověku léčebné koupele. Celá ozdravná kúra trvala i 100 aţ 200 koupelí, coţ mělo spíše negativní dopady. Chudí se snaţili celou kúru absolvovat úsporně bez ubytování, a tak se nejeden člověk při tak dlouhém koupání utopil. Původně se lidé koupali nalačno, postupem doby s ohledem na délku koupelí se na hladinách bazénků objevují stoly s jídlem a pitím. Pro zpříjemnění se koupele vylepšovaly různými přísadami, kterými byla mořská sůl, kamenec, jódové a brómové soli, případně i bylinkové extrakty či éterické oleje. Velice netypickými byly koupele v odvarech ze zvířecího masa nebo výluh ze spařených mravenců. [KŘÍŢEK V.,1987, str.37 - 42]
13
2.2 Lázeňství v České republice Lázeňství v České republice je mladší neţ je tomu v jiţní Evropě, přesto si v minulosti dokázalo získat obrovský věhlas. Díky obrovskému mnoţství léčivých zdrojů a minerálních pramenů se na našem území nacházelo aţ 250 lázní. „K nejstarším lázním Čech patří Teplice, jejichž prameny byly známy již v prvních staletích našeho letopočtu, což dokládají keltské a římské nálezy.” [ŠPIŠÁK L.a kol.,2010, str.10] Mnoho českých lázní bylo zaloţeno v období středověku a renesance. Dle pověsti Karlovy Vary vznikly při lovu Karla IV., který pronásledoval jelena, který se zachránil skokem ze skály, zatímco honicí psi zahynuli ve vroucí vodě. Tak bylo objeveno Vřídlo, na jehoţ základě Karlovy Vary vznikly. Praţské Václavské lázně byly dle pověsti zaloţeny podobným způsobem, kdy při lovu svatého Václava bílý jelen vyhrabal svými parohy ze země pramen. Největšího věhlasu dosáhlo naše lázeňství v období 18. a 19. století, kdy se u téměř kaţdého kvalitnějšího pramene vody zřizovaly lázně. Obvykle byly velice skromné aţ primitivní. Často byly tyto lázně zřizovány s vidinou velice rychlého zbohatnutí. „Důležitou roli při zakládání lázní sehrály šlechtické rody a katolická církev, jež podporovala jak z ideologických, tak i z komerčních důvodů popularizaci tzv. zázračných studánek, u nichž zřizovala kaple, poutní kostely a kláštery.” „Lázně jsou pozoruhodným kulturně společenským fenoménem, který se mimo jiné projevil i v jejich svébytné architektuře a parkových úpravách, jež se inspirovaly šlechtickými zámeckými zahradami a parky. Lázeňská místa měla a mají specifický stavební ráz, jehož typickým a klasickým prvkem je již od starověku objekt kolonády či altánku nad pramenem. Některé české a moravské lázně se vyznačují mimořádnou architekturou, poznamenanou tvůrčím géniem výrazných stavitelských osobností (Dušan Jurkovič – Luhačovice, Ferdinand Fellner a Hermann Helmer – Karlovy Vary, Gustav Wiedermann – Františkovy Lázně a další).” [BURACHOVIČ S., 2001, str.25] Největší ránou pro české lázeňství bylo období první a druhé světové války, kdy lázně často slouţily jako válečné lazarety či rehabilitační zařízení. Mnoţství minerálních pramenů v severozápadních Čechách zaniklo v souvislosti s bezohlednou těţbou uhlí po roce 1945. Další ranou pro naše lázeňství byla éra komunistické totality, kdy byla centra lázeňských měst včetně lázeňských budov a kolonád, zahrad, parků a pavilonů 14
zdevastována. Rok 1989 přinesl kromě nesporných kladů mnoho škod, kdy byla většina upadajících lázeňských zařízení privatizována s vidinou následného prodeje a zisku. [BURACHOVIČ S., 2001]
2.3 Lázeňství v současnosti Česká republika se dnes řadí mezi země s vynikající úrovní lázeňství, coţ je dáno dlouholetou tradicí a výbornými léčebnými výsledky. Počet hostů lázeňských zařízení stále roste, dochází i k navýšení počtu hostů samoplátců na úkor pacientů, jejichţ pobyt je hrazen zdravotními pojišťovnami. Stoupá i podíl zahraničních hostů. Lázeňství je zaměřeno na léčení a obnovu fyzických a psychických sil s vyuţitím přírodních léčivých zdrojů. Minimální délka pobytu je u nás 21 dní.
15
V současné době se v České republice nachází celkem 37 lázní, z nichţ nejvíce se jich nalézá v Karlovarském a Olomouckém kraji. Mezi těchto 37 lázní patří: Bechyně, Bílina, Bludov, Dubí, Farntiškovi Lázně, Hodonín, Jáchymov, Jánské Lázně, Jeseník, Karlova Studánka, Karlovy Vary, Karviná, Klimkovice, Konstantinovi Lázně, Lázně Bělohrad, Lázně Bohdaneč, Lázně Kynţvart, Lázně Libverda, Lázně Toušeň, Lipová – lázně, Luhačovice, Mariánské Lázně, Mšené – lázně, Náchod, Osečná, Ostroţská Nová Ves, Poděbrady, Pozlovice, Skalka, Slatinice, Teplice, Teplice nad Bečvou, Třeboň, Velichovky, Velké Losiny, Vráţ, Lázně Aurora [1]
Obrázek č.1: Mapa lázní ČR Zdroj: http://www.hotel-prag.org/img/mapa-lazne-cz.gif
16
2.4 Lázně Svaté Kateřiny S ohledem k teoretické části, ve které se zabýváme krajem Vysočina a především Resortem Svatá Kateřina, bychom se rádi v této části práce věnovali Lázním Svatá Kateřina, coţ jsou jedny z mála lázní, které se v kraji Vysočina nacházely. Lázně Svatá Kateřina se nacházejí zhruba 3 km od Počátek, pod malebným vrchem Lísek, uprostřed lesů. O zřízení lázní se nám bohuţel ţádné materiály nedochovaly, lázně vděčí za svůj vznik zřejmě rodu pánů s Léskovce, kteří sídlili na nedaleké tvrzi. Jeden z nich měl dvě dcery, Kateřinu a Markétu. Ty onemocněly tyfem a posléze se zázračně uzdravily, kdyţ začaly pít vodu z lesních pramenů. Jejich otec z vděčnosti zbudoval nad jedním z nich kapličku, kterou zasvětil sv.Kateřině a druhý pramen sv.Markétě. Svého času na toto místo jezdili i páni z Hradce, zejména za panování pana Adama z Hradce v letech 1507 aţ 1531. Jelikoţ bylo toto místo hojně navštěvováno, byl zde v letech 1721 aţ 1729 z dobrovolných příspěvků obyvatel vystavěn kostel. V roce 1789 koupil pozemky od města Počátek František Krniak a začal zde budovat lázně. Do této doby zde byla pouze ‚dřevěná koupárna se šesti lazebními a deseti hostinskými komorami„, hospoda se třemi světnicemi, kuchyní, chlévy a kaple sv.Kateřiny. V roce 1810 koupil lázně František Bukovský a vzhledem k tomu, ţe se stále zvyšoval počet hostů, přistavěl ještě patrový dům s patnácti ‚lazebními komorami„, jídelnu, tančírnu, čtyři další pokoje, kuchyň a sklep. Kvůli úrazu je nucen František Bukovský lázně prodat v roce 1843 Karlu Pechrovi, který je následně prodává roku 1848 Josefu Habrovi. V této době lázně chátrají a ubývá i hostů. Roku 1852 kupuje lázně bohatý továrník z Vídně Matěj Joudl, který budovy a zařízení postupně opravuje a také rozšiřuje. Lázně poskytují koupele vanové, kropicí, parní, zaobalující, potírací a skapací, smrkovité, ţelezité i sírové. Léčí se zde téměř vše – dna, revmatismus, chudokrevnost, nervové choroby, nemoci míšní, nemoci zaţívacího ústrojí či chronické choroby koţní. [BACHMAN K., 1872, str.3 - 9]
17
Lázně byly i hojně navštěvovány místními obyvateli Počátek díky restauracím a tanečnímu sálu. Ordinoval zde dokonce otec bratří Čapků MUDr. Čapek, který do lázní jezdil s celou rodinou. Roku 1899 se zde léčil F.X.Šalda, a dalším neméně významným pacientem lázní byl Julius Zeyer, jehoţ část románu Dobrodruţství Mandrány se odehrává právě zde. Lázně v roce 1917 z neznámých důvodů vyhořely a nebyly jiţ uvedeny do provozu v původním rozsahu. Od roku 1953 zde fungovala dětská ozdravovna pro nespecifické nemoci horních cest dýchacích. Vedení ozdravovny se snaţilo stále zlepšovat podmínky pro pobyt dětí. Byla zbudována škola či bazén. Ročně se v léčebně vystřídalo zhruba 770 dětí. Později byla léčebna kvůli nedostatečnému vytíţení a neekonomickému provozu převedena z vlastnictví státu do vlastnictví kraje. Roku 2005 projevil zájem o koupi Ing. Petr Zempliner z Prahy. Po rozsáhlé a velice nákladné rekonstrukci zde vznikl Resort Svatá Kateřina, který nabízí odpočinkové či hubnoucí pobyty, teambuildingové akce nebo různá školení.
2.5 Wellness Přemíra stresu, nadbytek alkoholu, kouření, tučná strava, špatné ţivotní prostředí, nedostatek pohybu, to vše se negativně projevuje na našem zdraví. Tyto všechny negativní faktory zapříčiňují civilizační choroby v podobě nadváhy, cukrovky, rakoviny, vysokého krevního tlaku a další nemoci, které ohroţují naše zdraví. V posledních letech si lidé začínají uvědomovat, jak jsou pro nás zdraví, fyzická i psychická pohoda důleţité. Mnoho lidí si začíná své zdraví upevňovat změnou ţivotního stylu, ke kterému patří i poměrně nové slovíčko wellness. Vznikají různá wellness centra, wellness hotely či wellness salóny, jejichţ cílem je nás dostat do tělesné a duševní pohody.
18
2.5.1 Co znamená wellness Wellness ve volném překladu znamená být v pohodě či být fit. Toto slovo bylo poprvé v roce 1654 pouţito v monografii sira A.Johnsona jako ‚wealnesse„. „Dr. Halbert L.Dunn, americký lékař, zavádí v šedesátých letech minulého století nové slovo wellness složené z well-beying (dobré bytí) a fitness či hapiness.” [CATHALA H.,2007, str.14] „Wellness provází novou vlnu péče o zdraví, která přerůstá známý, i u nás zdomácnělý fitness (zdatnost). Již nejde jenom o tělesnou zdatnost, ale o celý životní styl, v němž hraje důležitou roli jako základ zdravého způsobu života a z něho plynoucí pohody. Wellness se definuje jako stálé a uvážené úsilí k udržení zdraví a dosažení nejvyšší úrovně životní pohody. Mít vysokou úroveň wellness znamená těšit se dobrému zdraví, být šťastný, být schopen řešit stresové situace, účastnit se náročné fyzické činnosti, být energický, mít dostatek sebedůvěry, milovat a být milován a žít plnohodnotným životem.” [BLAHUŠOVÁ E., 2005, str.15] „Wellness je cesta, postup, přístup, který jsme zaujali k sobě samému a k okolí. Wellness je filozofie, pro kterou se svobodně rozhodneme a kterou budeme vyznávat.” [CATHALA H., 2007, str.14] Wellness zahrnuje celou řadu aktivit jako procházky, saunu, bazén, masáţe, koupele a další příjemné činnosti, které stimulují naše smysly a mobilizují naše fyzické i duševní síly.
2.5.2 Dimenze wellness a jak je pozitivně ovlivňovat Wellness je kombinací pěti dimenzí, které člověk musí ovlivňovat v případě, ţe chce dosáhnout kvalitního ţivota. Patří mezi ně fyzická dimenze, spirituální, emocionální, sociální a mentální dimenze. Fyzická dimenze Fyzická dimenze zahrnuje všechny fyzické apsekty našeho ţivota, mezi které patří tělesná zdatnost, kontrola a ovlivňování hmotnosti, zdravá výţiva, ale také i alkohol, tabák nebo drogy. Mezi doporučení jak zlepšit fyzickou dimenzi patří například sniţování nadměrné hmotnosti, prodlouţení doby spánku či odpočinku, zlepšení flexibility, svalové síly, redukování spotřeby cigaret či sníţení spotřeby alkoholu. 19
Spyrituální dimenze Spyrituální dimenzí rozumíme rozvoj vnitřní osobnosti, duševna a zahrnuje schopnost identifikovat a změnit vlastní slabosti, být skromný, přiznat svoje chyby nebo pomáhat ostatním. Obecná doporučení pro zlepšení spirituální dimenze jsou například umění prosadit svoje názory, být tolerantní k názorům ostatních, zlepšení svých slabých charakterových vlastností, rozvíjení osobních vlastností jako jsou trpělivost, schopnost odpouštět, denně se věnovat chvíli přemýšlení nebo duševní relaxaci. Emocionální dimenze Emocionální dimenze wellness znamená schopnost radovat se ze ţivota, umění se vypořádat se stresem, schopnost smát se. Zahrnuje poznání vlastních pocitů a pocitů ostatních lidí, pochopení lidských emocí, schopnost kontrolovat a umět se vypořádat s osobními pocity, udrţet emocionální stabilitu. Zlepšení emocionální dimenze nastává po rozpoznání a vyjádření svých pocitů, akceptování lidských nedostatků, vypořádání s napětím a stresem vhodnou relaxační činností. Sociální dimenze Sociální dimenze wellness zahrnuje schopnost rozumět si s ostatními lidmi, navazování přátelství a blízkých vztahů, návštěvy přátel či dávat najevo slušnost a spravedlnost. Zlepšit sociální dimenzi znamená být méně kritický ke svým přátelům, být spolehlivý, lépe komunikovat s rodinou a přáteli nebo ukázat ostatním více citu. Mentální dimenze Mentální dimenze wellness zahrnuje především tvůrčí schopnosti, radost ze získávání nových znalostí a zkušeností v podobě studia, konferencí, odborných seminářů či literatury. Můţeme zde zahrnout v podstatě jakoukoliv činnost, která zvyšuje intelekt a kvalitu ţivota. Zlepšení mentální dimenze zahrnuje četbu, věnování pravidelného času studiu, čtení novin, zvýšení koncentrace během studia, ale také i zkrácení doby sledování televize. [BLAHUŠOVÁ E., 2005, str.18 - 21]
20
2.5.3 Vývoj wellness v České republice Wellness se do naší republiky dostalo se zpoţděním v 90.letech 20.století. Je to dáno zejména separací od západního světa do roku 1989 a zřejmě také i vnímáním lázeňské péče. Zatímco ve světě jsou lázně synonymem relaxace a odpočinku, u nás má lázeňství výrazný medicínský charakter. Postupem doby se ovšem wellness začíná rozvíjet v ubytovacích zařízeních, lázeňských a fitness centrech. Získává stále větší popularitu a vznikají i samostatná wellness centra, která nabízí zejména sály pro aerobic, jógu, spinning, tenisové a squashové kurty. Vzrůstá poptávka po masáţích, whirpoolech, saunách, soláriích a beauty sluţbách. [2]
2.5.4 Wellness v cestovním ruchu Wellness v cestovním ruchu je zahrnuto pod zdravotní cestovní ruch a u nás se rozvinuly dvě formy wellness cestovního ruchu. Jedná se o lázeňský a hotelový wellness. Lázeňský wellness se vyvinul v místech, kde je poskytována klasická lázeňská péče. Jelikoţ lázeňských hostů ubývá z důvodu menší ochoty pojišťoven platit tyto pobyty, musely lázně nabídnout wellness pobyty, které jsou daleko kratší neţ klasické lázeňské pobyty. Ty se hned staly hitem v českých lázních. Tyto pobyty si klienti hradí výhradně sami, a jelikoţ se jedná o zákazníky zdravé, nemusí být pod dohledem lékařů. V tomto případě se jedná vlastně o aktivní dovolenou, a jelikoţ jde o klienty samoplátce, je důleţité poskytovat vysokou kvalitu nejen samotných wellness sluţeb, ale i sluţeb spojených s ubytováním a stravováním. Hotelový wellness se vyznačuje připojením wellness sluţeb ke klasickým hotelovým sluţbám. V některých hotelech nalezneme nabídku wellness sluţeb obsáhlejší, někde pouze doplňkovou. Vznikají uţ i vysoce specializované wellness hotely, které kromě pestré nabídky sluţeb nabídnou i celkovou atmosféru wellness. Tato zařízení jsou tvořena samotným wellness centrem, dále fitness centrem a kosmetickými salóny. Obrovským přínosem pro tyto hotely je získání nových zákazníků a zvýšení obratu. Neopomenutelným přínosem je i prodlouţení turistické sezóny, jelikoţ wellness sluţby nejsou závislé na počasí. [2]
21
2.5.5 Příklady produktů wellness Kromě jednotlivě nabízených sluţeb wellness jsou hojně vyuţívány klienty pobytové programy, které jsou vţdy nějakým způsobem zaměřeny. Relaxační a odpočinkové programy Zřejmě nejoblíbenější druh pobytových programů. Obvykle zahrnují vstup do bazénu, vířivky, sauny, páry, různé druhy masáţí a koupelí, případně vstup do fitness a nějakou sportovní aktivitu či zapůjčení sportovního vybavení. Programy pro ženy Tyto typy programů bývají obvykle o něco delší neţ relaxační programy a jsou připraveny výhradně pro ţeny. Kromě obvyklých vstupů do bazénu, sauny a páry zahrnují specifičtější typy masáţí, např. lymfatickou či anticelulitní, které odvádí z těla škodlivé a nebezpečné látky. Dále tyto programy obvykle zahrnují pedikúru, manikúru, kosmetické ošetření, případně konzultace s odborníky v oblasti krásy a ţivotního stylu. Hubnoucí programy Takovéto programy učí klienty zdravému ţivotnímu stylu, přiměřenému sportování a vhodnému stravování. Obvykle bývají dlouhé i týden a zahrnují především velké mnoţství různorodých cvičebních lekcí, aby měl klient moţnost vyzkoušet různorodá cvičení, dále plnou penzi, která klienta naučí, ţe je důleţité jíst pravidelně v menších porcích. Samozřejmě zahrnují vstupy do bazénu, sauny a páry a různé druhy masáţí, aby klient mohl i relaxovat. Časté bývají i konzultace s odborníky v oboru či psychology. Sportovní programy Tyto programy mohou být přímo zaměřené na určitý druh sportu jako je jóga, pilates, zumba či mohou zahrnovat různé typy cvičebních lekcí. Samozřejmě tyto typy programů zahrnují zapůjčení sportovního vybavení a vstup do fitness. K těmto pobytovým balíčkům bývá přidávána zejména sportovní masáţ, která uvolňuje a regeneruje celé tělo.
22
Romantické programy Stále oblíbenější typy programů, které bývají i těmi nejluxusnějšími a nejdraţšími. Zahrnují společné koupele a masáţe, vstup do bazénu a sauny, romantickou večeři, snídaně servírované na pokoji, jízdy kočárem, dárky v podobě květin, čokolád a ovocných mís.
2.6 Fitness Fitness, nebo-li fyzická zdatnost, je nejdůleţitější součástí wellness ţivotního stylu. Fitness souvisí se schopností vykonávat fyzickou činnost. Mezi fyzickou aktivitu nemusíme zařazovat pouze pohyb nebo cvičení či posilování, ale i všechno, co děláme v průběhu běţného dne: chůze, vaření, ţehlení, úklid nebo třeba jogging. Jedná se víceméně o jakoukoliv činnost, která vyţaduje fyzickou práci a energii. Cílem fitness je zlepšit naši vytrvalost, tělesnou kondici, koncept postavy, posílit srdce, plíce a vaskulární systém, zvýšit flexibilitu. „Fitness je někdy popisovaný jako schopnost provádět každodenní úkoly svižně bez přílišné námahy, s dostatkem energie a s dostatečnou rezervou pro spokojené prožívání volného času a zvládání nepředvídaných událostí. Fitness lze členit na dvě hlavní kategorie: 1.Zdravotně orientovaný fitness, jehož čtyři složky: kardiorespirační vytrvalost, svalová síla a vytrvalost, flexibilita a složení těla mají přímý kladný účinek na zdraví. 2. Dovednostně (někdy také výkonnostně) orientovaný fitness, jehož složky mají vliv na výkonnost, ale nemají přímý účinek na zdraví: hbitost, rovnováha, koordinace, rychlost, reakční doba.” [BLAHUŠOVÁ E., 2005, str.27]
2.6.1 Jak zlepšit úroveň fitness Pro zlepšení celkového fitness je nejúčinnější tělesné cvičení. Alespoň třikrát týdně je vhodné provádět aerobní činnost, která zlepšuje úroveň kardiovaskulární vytrvalosti, zrychluje metabolismus v těle a zároveň spaluje zásoby podkoţního tuku a zabraňuje ztrátě svalové hmoty. Posilováním se zvětší a zpevní svalová hmota, která poté produkuje více enzymů a je schopna odbourat více zásobního tuku. Strečinkem se získá optimální flexibilita, díky které lze provádět pohyby bez problémů a nepoškodí se při tom svaly, vazy a klouby. [BLAHUŠOVÁ E., 2005, str.29] 23
2.6.2 Účinky aerobního cvičení, posilování a flexibility na zdraví Přiměřená pohybová aktivita nám můţe jedině prospět. Srdce a kosterní svaly zesílí, zvýší se počet kapilár v těle, coţ pro nás znamená lepší výměnu kyslíku a kysličníku uhličitého mezi krví a buňkami, sníţí se krevní tlak, zlepší se kapacita plic, zvětší se produkce energie vyuţívané buňkami a enzymů odpovědných za vyuţití tuků, zvýší se mnoţství ‚dobrého cholesterolu„ a sníţí mnoţství ‚špatného cholesterolu„. Pravidelná pohybová aktivita také sniţuje riziko rakoviny, sniţuje procento podkoţního tuku, odstraňuje symptomy napětí a deprese a v neposlední řadě můţe prodlouţit produktivní část ţivota. Posilování přináší pozitivní změny ve svalovo-kosterních tkáních, čímţ se zvětšuje síla svalové kontrakce, zvětšuje se pevnost šlach, hustota kostí a pevnost vazů. Posilování rovněţ zajišťuje přiměřenou tělesnou hmotnost, ovlivňuje stres a pocity úzkosti, je prevencí bolestí v oblasti bederní a krční páteře, je nejúčinnějším prostředkem k prevenci osteoporózy a slouţí jako prevence cvičebních či pracovních zranění. Flexibilita neboli kloubní pohyblivost nám zajistí zlepšení zdatnosti a výkonnosti, sniţuje rizika zranění, zvyšuje zásobu krve a ţivin v kloubním systému, zlepšuje nervosvalovou koordinaci, zlepšuje svalovou rovnováhu a drţení těla, sniţuje riziko bolestí
v zádech,
redukuje
únavu
a
především
zlepšuje
poţitek
z pohybu.
[BLAHUŠOVÁ E., 2005, str.39, 57, 58]
2.7 Profesní a zájmové organizace v České republice v oblasti lázeňství a wellness V České republice nalezneme několik organizací, které mají za cíl podporovat cestovní ruch a s ním samozřejmě neoddělitelnou propagaci lázeňství a wellness. Patří mezi ně Česká centrála cestovního ruchu, Sdruţení lázeňských míst ČR, Svaz léčebných lázní České republiky, Česká asociace wellness, Asociace pracovníků v regeneraci a Wellness club.
24
2.7.1 Česká centrála cestovního ruchu Příspěvková organizace Česká centrála cestovního ruchu (ČCCR) byla zřízena za účelem propagace naší země roku 1993. Organizace spadá pod Ministerstvo pro místní rozvoj ČR a od 1.srpna 2003 její oficiální název zní Česká centrála cestovního ruchu – CzechTourism. ČCCR podporuje příjezdový a domácí cestovní ruch a také konkrétní oblasti CR prostřednictvím tzv. národních produktů. Mezi ně řadíme Bohatství historie (hrady, zámky), České medicínské lázeňství, Aktivní dovolená (pěší turistika, cyklistika, golf), Kongresový, korporátní a incentivní CR a Záţitková dovolená (festivaly, hudby, gastronomie). CzechTourism od ledna 2005 uspořádal přes 100 akcí na podporu českého lázeňství v zahraničí a tuzemsku. Pro nalákání individuální klientely slouţí prezentační stánky v atraktivních nákupních centrech, kde jsou prezentace obohaceny o doprovodný program, který tvoří ţivá hudba, ochutnávky teplých lázeňských oplatek, lázeňských likérů či soutěţe o zajímavé ceny. Pro oslovení zahraničních cestovních kanceláří a touroperátorů slouţí lázeňské workshopy/roadshow. Ty jsou zahajovány úvodním slovem velvyslance či jiného zástupce ČR a následuje prezentace o českých lázních. Nechybí zde občerstvení a na závěr i tombola o ceny, které věnují české subjekty. CzechTourism pořádá také tuzemské workshopy, organizuje tuzemské i zahraniční lázeňské expozice na regionálních či specializovaných veletrzích CR, individuální či hromadné fam tripy, press tripy a infotripy, coţ jsou informativní cesty pro všechny důleţité skupiny (zahraniční CK, novináři, lékaři), které se snaţí přiváţet do ČR, aby si mohly vyzkoušet atmosféru českých lázní. CzechTourism realizuje i známý projekt Karlovarský týden, coţ je spojení festivalu Tourfilm s Lázeňským festivalem a Lázeňskou konferencí. [3]
2.7.2 Sdružení lázeňských míst ČR „Sdružení lázeňských míst ČR je dobrovolnou zájmovou organizací lázeňských měst a obcí v ČR. Posláním sdružení je aktivně přispívat k vytváření podmínek a nástrojů pro regeneraci a rozvoj lázeňství a lázeňských míst, zejména ke zlepšování stavu a rozvoji lázeňské a městské infrastruktury, obnovy lázeňských památek a k rozvoji českého lázeňství a českých lázeňských měst a obcí. Pro dosažení vytyčených cílů usiluje sdružení o spolupráci mezi státem, obcemi a občany, lázeňskými organizacemi a sdruženími, ale i o spolupráci na mezinárodní úrovni. Zajisté ne druhořadým cílem 25
sdružení je prezentovat a spolupracovat při prezentaci českých lázeňských míst jako unikátních cílů pro návštěvníky hledající nejen lázeňskou péči, ale i velice zajímavé turistické cíle.” [4]
2.7.3 Svaz léčebných lázní ČR Svaz léčebných lázní České republiky byl zaloţen roku 1995 jako zájmové sdruţení a v roce 2001 se jeho součástí stalo Sdruţení odborných lázeňských zařízení. Je členem Evropského svazu lázní a platným partnerem i oponentem Ministerstva zdravotnictví ČR. Nyní má 44 členů, z toho 42 je léčebných lázní. Cílem Svazu léčebných lázní ČR je kultivovat prostředí a vytvářet podmínky pro další léčebné lázeňství v ČR a hájit společně i individuální zájmy členů. Za svou dobu působnosti podpořil mnohé projekty, mezi něţ patří např. modernizace, rekonstrukce a zvýšení standardu ubytovacích a stravovací sluţeb v akciové společnosti Léčebné lázně Jáchymov, dostavba lázeňského centra Agricola v Léčebných lázních Jáchymov a.s., modernizace a rekonstrukce Lázní Kundratice a.s., rozvoj a marketing lázeňských produktů cestovního ruchu v Konstantinových lázních a mnoho dalších. [5]
2.7.4 Česká asociace wellness Česká asociace wellness (ČAW) byla zaloţena roku 2007 jako státem registrovaná, nezávislá, nepolitická, odborná, dobrovolná a otevřená zájmová organizace. Je sdruţením právnických a fyzických osob působících v oblasti wellness. Cílem ČAW je rozvíjet a propagovat oblast wellness pomocí publikací, konferencí, veletrhů, zastupovat zájmy svých členů, monitorovat kvalitní rozvoj v oblasti wellness, zmapovat, definovat a nabízet sluţby garantovaných subjektů, rozvíjet vzdělávací aktivity v oblasti wellness a mnoho dalších. ČAW pořádá tzv. wellness odpoledne konaná na různých místech jako jsou solné lázně, různá wellness centra, wellness salóny, jejichţ cílem je upozornit na zajímavé technologie, nová místa nebo wellness sluţby a produkty. Dále pořádá outdoorové semináře, wellnss víkendy nebo zájezdy do zahraničních wellness center a aquaparků. [6]
26
2.7.5 Asociace pracovníků v regeneraci Asociace pracovníků v regeneraci (APR) je profesní společenskou organizací, která sdruţuje bazény, sauny, maséry, provozovatele a poskytovatele regeneračních sluţeb, projektanty, školicí střediska a dodavatele produktů zdravého ţivotního stylu. Členem se můţe stát kaţdá fyzická a právnická osoba, bazény a koupaliště, sauny, maséři, fitness centra, solární studia, polyfunkční sportovně rekreační a rehabilitační centra, hotely a lázeňská zařízení, výţivový poradci, akreditovaná školící pracoviště a jiné kolektivní organizace. Pro své členy poskytuje moţnost odborného růstu formou seminářů, konferencí exkurzí a článků v odborných časopisech. Cílem APR je hájit zájmy svých členů, pravidelně informovat své členy o své činnosti, o nových zákonech a právních předpisech, podávat veřejnosprávním orgánům návrhy, informace a stanoviska o podnikání a ţivnostech v oboru své působnosti a prostřednictvím svých orgánů a funkcionářů prezentuje názory, stanoviska a potřeby svých členů. [7]
2.7.6 Wellness club Wellness club je nezávislým sdruţením a vznikl roku 2000 a sdruţuje 100 sportovních a relaxačních center (50 praţských a 50 ktajská města) směřujících k wellness, dále sdruţuje vybrané wellness hotely a lázně. Sdruţení podporuje zdravý a aktivní ţivotní styl wellness. Cílem Wellness clubu je vzájemná prospěšná spolupráce, rozvoj, výměna zkušeností a know-how, proměna sportovních center na wellness centra a propagace zdravého a aktivního ţivotního stylu wellness. Vydává ročenku Průvodce wellness centry, pravidelně pořádá Wellness marathon v O2 Aréně, dobročinnou V.I.P. Wellness Party na parníku, V.I.P. Wellness Cup v tenise squashi a indol golfu. [8]
2.8 Marketingový výzkum Marketingový výzkum poskytuje informace umoţňující rozpoznávat marketingové příleţitosti a hrozby. Pomáhá nám pochopit chování, postoje či motivace zákazníků v trţní ekonomice. Můţeme ho rovněţ definovat jako souhrn všech aktivit, které zkoumají všechny jevy a vztahy na trhu a vlivy marketingových nástrojů na ně. „Marketingový výzkum je základem marketingového plánování. Je klíčovým analytickým nástrojem pro určení postavení podnikum produktu, ceny, komunikace, konkurence atd. Je základním stavebním prvkem všech podnikatelských záměrů a plánů. Jeho kvalitní 27
zpracování otevírá nejenom příležitosti pro další podnikání, ale odhaluje i existující nebo potenciální rizika. ” [HAVLÍČEK K., 2005, str.70] „Podstatou marketingového výzkumu je poskytovat relevantní, objektivní, kvalitní a aktuální informace, které napomáhají minimalizovat rizika při uskutečňování rozhodnutí. Výzkum také rozšiřuje znalosti o trhu, využívá se při distribuci, v oblasti reklamy, při vývoji produktu, stanovení ceny, výzkumu spotřebitele nebo konkurence.” [9] Ve své práci jsem vyuţila kvalitativního a kvantitativního výzkumu. „Podstatou kvalitativního výzkumu je analýza vztahů, závislostí a příčin přímo u zkoumané jednotky a jejich zobecnění. Jde o hloubkový rozbor některých dílčích jevů a jejich psychologických kvalit. Zaměřuje se na menší vzorky, hledá podrobnější odpovědi na otázku ‚proč‘. Lidé mají vyjádřit své pocity, myšlenky, postoje, názory, aniž by je tazatel omezoval ve způsobu vyjádření. Kvantitativní výzkum zjišťuje především faktické, kvantitativně zjistitelné údaje, u nichž v další fázi zkoumá závislosti a příčinné vztahy. Pomocí terénního kvantitativního výzkumu zjišťujeme poměrně široký okruh otázek. Například spotřební zvyklosti, postoje k určitým výrobkům či službám, účinnost propagace, údaje o životním stylu, cenách, nákupních úmyslech. Tyto výzkumy lze provádět jednorázově, ale také jako opakovaná šetření, jejichž výsledky lze v určitých časových obdobích porovnávat.” [HAVLÍČEK K., 2005, str.71, 72] Nejčastěji vyuţívanou formou kontaktu s respondentem představuje dotazník, který by měl splňovat několik pravidel: Sestavení a formulování otázek musí být takové, aby dotazovaný mohl co nejpřesněji odpovídat Otázky musí být jednoznačné a srozumitelné Dotazník by měl upoutat svou grafickou úpravou Při dotazování je třeba vytvořit takové podmínky, aby se dotazovanému zdál úkol snadný, příjemný, ţádoucí a chtěný [HAVLÍČEK K., 2005, str.73]
28
3 Experimentální část Praktická část práce řeší rozbor hotelů na Vysočině, které nabízejí wellness sluţby.
3.1 Sběr sekundárních marketingových dat Přes nesporný trend posledních let, kdy vzniká mnoţství wellness hotelů, v kraji Vysočina wellness hotelů v pravém slova smyslu mnoho nenajdeme. Takovéto typy hotelů by měly nabízet celkovou wellness atmosféru. Klíčové nejsou pouze nabízené wellness sluţby, ale také zařízení hotelu a jeho poloha, která by měla být co nejblíţe k přírodě. V naší republice bohuţel zatím nefunguje ţádný řízený systém hodnocení kvality dle kterého by bylo moţné určit, který hotel je jiţ ‚wellness„.
3.1.1 Sport V Hotel Sport V Hotel se nachází v obci Hrotovice
v jihovýchodní
části
okresu Třebíč. Hotel disponuje celkem
256 lůţky
v1
dvoulůţkovém pokoji LUX, 7 jednolůţkových 53 dvoulůţkových, Obrázek č.2 Sport V Hotel Zdroj: http://www.hotel-hrotovice.cz/
pokojích, 40
třílůţkových a 5 čtyřlůţkových pokojích.
Všechny
pokoje
disponují koupelnou s WC, televizí a telefonem. V kaţdém pokoji je moţnost připojení k internetu. Ubytování zahrnuje snídani formou švédských stolů a vstup do krytého bazénu. Stravování probíhá v hotelové restauraci, která nabízí bohatý výběr jídel a specialit české i mezinárodní kuchyně, nealkoholických i alkoholických nápojů. K dispozici jsou dvě restaurace, pivnice, tenis-bar a noční bar. V nočním baru si hosté mohou zahrát kulečník, billiard, šipky a fotbálek. Sportovní přenosy je moţno sledovat na velkoplošné obrazovce.
29
Hotel umoţňuje pořádat firemní akce, firemní školení a firemní semináře s různou náplní (teambuilding). K vyuţití je kongresová hala, velký kongresový sál, 3 salonky, tenis bar a 4 učebny. Samozřejmostí je uzpůsobení zasedacího pořádku dle přání klienta. K zapůjčení je i projekční plátno, zpětný projektor, TV+video, flip-chart a dataprojektor. K relaxaci slouţí bazén, který se nachází přímo v hotelovém komplexu, krytá tenisová hala se dvěma tenisovými dvorci s moţností úpravy na volejbalové či nohejbalové hřiště. Samozřejmostí je zázemí s šatnami se sprchami a moţnost zapůjčení sportovních potřeb přímo v hotelu. Pro milovníky squashe je k dispozici squashový kurt, dále bowling se čtyřmi dráhami, sauna, solárium, dvě vířivé vany s různě nastavitelnými programy a spinning. Zajímavostí je také laserová střelnice, ve které se střílí laserovou puškou nebo pistolí na promítané střelecké scény. K dispozici je zhruba 25 různých střeleckých disciplín. Hotel nabízí rovněţ umělou horolezeckou stěnu a lanové centrum. Veškeré zařízení hotelu je k dispozici i pro veřejnost. Pravidelnou součástí programů hotelu jsou cvičební pobyty, ať uţ kondiční nebo zaměřené na problémy s nadváhou. Program těchto cvičebních pobytů je velice rozmanitý vzhledem k velkým moţnostem vyţití přímo v hotelu. [10]
3.1.2 Hotel Rustikal Původní selský statek se nachází v městečku Horní Cerekev na pomezí krajů Vysočina a Jiţní Čechy. Kapacita hotelu činí 96 lůţek s moţností 9 přistýlek ve 3 jednolůţkových pokojích, 38 dvoulůţkových pokojích, 3 čtyřlůţková apartmá a 1 pětilůţkové Obrázek č.3 Hotel Rustikal Zdroj: http://www.rustikal.org/cz/
apartmá. Pokoje mají k dispozici koupelnu s WC, televizi, satelit, telefon,minibar a trezor.
30
Stravování probíhá v hotelové restauraci se 130 místy, v letních měsících je otevřena terasa s 90 místy. V areálu se rovněţ nachází gril se zastřešeným posezením. Je zde i moţnost pořádání rautů, např. zabijačkových, zvěřinových, slavnostních či párty. Hotel umoţňuje pořádat i různá firemní školení či kongresy. K dispozici je malý sál, velký sál s pódiem, 3 salonky a modrý salonek s krbem vhodný především pro komorní přátelské posezení. Samozřejmostí je zapůjčení kongresového vybavení jako jsou mikrofony, CD přehrávač, diaprojektor, zpětný projektor, barevný televizor, videorekordér, DVD přehrávač, plátno, a flipchart. K občerstvení je moţno zajistit coffe break s kávou, minerální vodou, sandwichy, sladkým pečivem, ovocem apod. K relaxaci slouţí krytý bazén, fitness, půjčovna kol, kulečník, stolní fotbálek, pláţový volejbal, tenisový kurt, minigolf, ping-pong, sauna a masáţe. [11]
3.1.3 Zámecký hotel Třešť Zámecký hotel se nachází v městečku Třešť, 19 km od krajského města Jihlavy. Hotel
je
v malebném
situován prostředí
lesoparku. Hotel disponuje celkem Obrázek č.4 Zámecký hotel Třešť Zdroj: http://www.zamek-trest.cz/
pokojích.
111
lůţky
Ubytování
v 61 je
moţné v historické budově
zámku nebo v nově zrekonstruované dependanci, která vznikla v bývalých zámeckých stájích. V budově zámku se nachází 24 dvoulůţkových pokojů, 7 třílůţkových pokojů, 3 apartmány s dvoulůţkem a 2 turistické pokoje se společným sociálním zařízením. V dependanci se nachází 19 jednolůţkových pokojů, 1 jednolůţkový pokoj pro vozíčkáře, 4 dvoulůţkové pokoje s vyhřívanou podlahou pro pobyt hosta s pejskem s bezbariérovým přístupem a 1 dvoulůţkový mezonetový pokoj. Kapacity hotelu je moţno navýšit o dalších 30 přistýlek. Všechny pokoje jsou vybaveny sociálním zařízením, TV se satelitem, telefonem, některé z nich chladničkou. Na pokojích je moţnost připojení k internetu.
31
Stravování probíhá v hotelové restauraci se 45 místy, která nabízí výbornou českou a mezinárodní kuchyní. Hodovní síň s kapacitou aţ 120 osob je vyuţívána především pro pořádání slavnostních akcí, jako jsou svatby, bankety, rodinná setkání či promoce. Hotel je známý především pořádáním kongresů, konferencí, seminářů, firemních setkání či teambuildingových akcí. K těmto účelům slouţí konferenční sál pro 115 osob a 7 konferenčních salonků, z nichţ jeden disponuje i klavírem. Samozřejmostí je zapůjčení konferenčního vybavení jako je televize, video, zpětný projektor, flipchart, plátno, laserové ukazovátko, diaprojektor, ozvučení, mikrofony, notebook apod. K vyuţití volného času slouţí moţnost pořádání gril párty, posezení u venkovního krbu, pétanque, fitness centrum, stolní tenis, volejbal, hřiště na malou kopanou, šipky, minigolf, miniwellness a masáţe, naučná stezka a půjčovna jízdních kol. Zámecké miniwellness disponuje parní lázní, která stimuluje krevní oběh, uvolňuje svalové napětí, vyplavuje škodliviny z těla a celkově harmonizuje tělo. Hostům je k dispozici také masáţí přístroj Cellutec, který umí uvolnit svalové křeče a redukuje stres, klasické masáţe, havajské Magic Hot Stones masáţe či cvičení Jing a Jang. Nově jsou v nabídce různé wellness balíčky, které zahrnují ubytování, stravu a různé wellness procedury. [12]
3.1.4 Hotel Vivaldi Hotel
Vivaldi
v prostorách
se bývalé
nachází fary
v Rančířově, zhruba 1 km od Jihlavy. Ubytovací kapacita činí 81 lůţek ve 14 jednolůţkových pokojích,
31
pokojích, Obrázek č.5 Hotel Vivaldi Zdroj: http://www.hotelvivaldi.cz/
pokoji
dvoulůţkových
v1 a
v1
třílůţkovém apartmánu.
V pokoji je k dispozici koupelna
se sprchovým koutem, WC, televizor, satelit, internet a minibar. Ubytování zahrnuje snídani formou bufetu, parkování v areálu, volný vstup do krytého hotelového bazénu a wi-fi internet.
32
Stravování probíhá v hotelové restauraci, která nabízí příjemné prostředí s klenbovými stropy, v létě je moţno posedět na venkovní zahrádce obklopené zelení. Restaurace Vám jistě zajistí gastronomický záţitek, v podobě typicky českých a zahraničních specialit včetně pochoutek z mořských plodů, který můţete zakončit ochutnávkou moravských a zahraničních vín. Hotel je vhodný i k pořádání konferencí. K dispozici je 5 konferenčních sálů, z nichţ největší nabízí prostor aţ pro 115 osob. V ceně pronájmu prostor je konferenční technika v podobě diaprojektoru, plátna, flipchartu a přístupu na internet. Relaxační centrum nabízí bazén, whirpool, parní kabinu, saunu a masáţe dle objednání. Hotel také disponuje multifunkční krytou halou vhodnou pro tenis, fotbal či nohejbal. [13]
3.1.5 Resort Svatá Kateřina Resort
Svatá
Kateřina se nachází zhruba
3
km
od městečka Počátky na pomezí krajů Vysočina a Jiţní Čechy. Hotel Obrázek č.6 Resort Svatá Kateřina Zdroj: http://www.katerinaresort.cz
disponuje 160 lůţky ve
dvoulůţkových
pokojích, které se nachází ve třech hotelových budovách. V hlavní hotelové budově Svatá Kateřina se nachází pokoje Cabernet, Merlot, Sauvignon s vlastní terasou či luxusní pokoje Pinot a Carmenere. V hotelu Svatá Kateřina se nachází recepce, restaurace, kavárna, lobby bar a wellness centrum. Pokoje Chardonnay nalezneme v hotelu Garnison, kde se nachází obchůdek Sport Republic se sportovním oblečením, vybavením pro golfisty, kosmetikou a hygienickým zboţím. Pokoje Shiraz jsou v hotelu Gymnasion, kde se nachází fitness, kadeřnictví, manikúra, pedikúra, tělocvičny a dietologická laboratoř. Všechny pokoje jsou zařízeny moderním a vkusným nábytkem s pohodlnými postelemi. Koupelny jsou vybaveny vanou/sprchovým koutem, fénem, samozřejmostí jsou ţupany a froté trepky. Ubytování zahrnuje snídani formou bohatého 33
bufetu, neomezený vstup do fitness a ve dnech pondělí aţ pátek neomezený vstup do wellness centra zahrnujícího sauny, páry, vířivku a relaxační místnosti. S ohledem na filosofii resortu je do objektu zakázán vjezd motorovými vozidly. Hosté parkují v Počátkách na hlídaném parkovišti a do hotelu je doveze hotelový shuttle bus. Strava probíhá v hotelové restauraci Voda, která disponuje 60 místy. Restaurace překvapí vynikající mezinárodní kuchyni, kde je kladen velký důraz na kvalitu pouţívaných surovin a sníţenou kalorickou hodnotu. Neošizeni zůstanou i vegetariáni či hosté vyţadující bio kvalitu. Kávu a výborné dezerty je moţno si vychutnat v kavárně Orangerie, která disponuje také 60 místy, za pěkného počasí hosté usedají na venkovní terasu, která disponuje dalšími 50 místy. V případě firemní klientely je k dispozici historický objekt Pavillion s 80 místy k sezení s okolními terasami, které pojmou aţ dalších 100 hostů. Tento prostor dýchá staletími, kávu zde popíjel otec bratří Čapků, Julius Zeyer či strýc France Kafky. Pavillion je vybaven kuchyní, barem a pánským klubem s kulečníkem. Resort je vhodným a nesporně oblíbeným místem ke konání různých konferencí, školení či teambuildingových akcí. Disponuje celkem 7 konferenčními sály a místnostmi, z nichţ největší pojme aţ 150 hostů. Všechny konferenční sály se dají uzpůsobit dle přání klienta. K dispozici je veškerá moţná konferenční technika v podobě notebooku,
dataprojektoru, DVD
plátna,
přehrávače,
ozvučení, mikrofonu, flipchartu či laserového ukazovátka. Obrázek č.7 Vana z lávového kamene Zdroj: http://www.katerinaresort.cz
K relaxaci slouţí rozsáhlé wellness centrum, které zahrnuje finskou a
aromatickou saunu, parní aromatickou a parní solnou lázeň, bublinkovou lázeň a Rasulbath, coţ je orientální procedura, při níţ se nechává na pokoţku působit bahno z Mrtvého moře. Hosté mohou odpočívat ve 3 relaxačních místnostech. Wellness centrum dále nabízí relaxační, harmonizující, uvolňující koupele doplněné o aromatické masáţe. Koupele probíhají v jedinečné vaně z jednoho kusu lávového kamene. Je moţno vyuţít i bahenního či dánského skořicového zábalu. Oblíbené jsou masáţe, kterých je v nabídce nespočet, aromaterapeutické, sportovní, medové, čokoládové, 34
bambusové, jogurtové masáţe, masáţe horkými lávovými kameny, čakrové masáţe či masáţe aromaterapeutickou vonnou svíčkou. O víkendu jsou k dispozici i četné thajské masáţe, které zajišťují Thajky z praţského centra Sabai. V případě, ţe si klient neumí poradit s velkým mnoţstvím procedur a jejich zkombinováním, v tomto případě můţe vyuţít zvýhodněné balíčky 3 doporučených procedur. Novinkou jsou v resortu 4 dokonalé hydromasáţní vany pod širým nebem. Vyuţít hosté mohou kosmetiky, která nabízí základní, bio či luxusní ošetření kolagenovou maskou. Oblíbená je i pedikúra a manikúra. Unikátní je dietologická laboratoř s jedinečným přístrojem InBody 720, který určuje rozloţení svalové hmoty podkoţního tuku, minerálních látek a vody v těle. Dietolog je na základě měření schopen sestavit ideální výţivový a zátěţový plán klientů. Hosté v resortu mohou samozřejmě vyuţít i nesčetných aktivit, kterými jsou různá cvičení v podobě jógy, pilates, zumby, kardioaktivit, coţ je nordic walking, jízda na kole a jogging. Nezapomenutelná je jízda psím spřeţením či jízda na koni. Pro vyznavače golfu sice resort nedisponuje golfovým hřištěm, má však nádhernou tréninkovou louku, která je nejvýše poloţenou cvičnou loukou v České republice. Resort Svatá Kateřina má i několik sportovišť: 3 antukové tenisové kurty, 1 multifunkční hřiště, travnaté fotbalové hřiště, 3 stoly na stolní tenis či hřiště na pétanque. Veškeré sportovní vybavení je samozřejmě k zapůjčení. V případě zájmu o pobyt mohou hosté vyuţít nejenom klasické ubytování, ale jiţ předem připravené pobytové balíčky, z nichţ si jistě vybere kaţdý klient. Patří mezi ně například pobytový balíček Dny plné odpočinku, který je zaměřen na odpočinek a relaxaci. Pro zamilované páry je připraven víkend snů, který zahrnuje romantickou večeři, jízdu kočárem, snídani servírovanou na pokoj a mnoho dalšího. Sportovně zaloţení hosté vyuţijí cvičební pobyty zaměřené na jógu, pilatek či zumbu. Ti co chtějí shodit nějaká ta kila, přijíţdí do resortu na Dny štíhlé linie, kdy se hosté učí zdravě stravovat, přiměřeně sportovat a vydatně odpočívat. Pro dámy, které se chtějí stát ještě krásnějšími, jsou připraveny programy Beauty & Lifestyle, Krásná a sexy či AntiAge. O kvalitě a jedinečnosti tohoto místa svědčí i udělení prvního místa v ţebříčku Best of Spa 2008 zveřejněný v časopise Dolce Vita. [14]
35
3.1.6 Hotel Skalský Dvůr Hotel Skalský Dvůr se nachází ve vesničce Lísek nedaleko měst Bystřice nad Pernštejnem a Nové Město na Moravě. Ubytovací kapacita činí 182 lůţek
v 11
dvoulůţkových Obrázek č.8 Hotel Skalský Dvůr Zdroj: http://www.skalskydvur.cz/
apartmánech, pokojích,
51 4
čtyřlůţkových pokojích a 2 pokojích pro imobilní. Všechny pokoje jsou
vybaveny koupelnou se sprchovým koutem. Nově zrekonstruované pokoje, kterých je 11, jsou vybaveny navíc trezorem, minibarem a vanou. Celodenní stravování je zajištěno v hotelové restauraci se 130 místy. Snídaně probíhají formou švédských stolů, obědy a večeře probíhají výběrem z jídelního lístku. Restaurace je vhodná pro pořádání rautů, slavnostních hostin či grilovacích párty na terasách s výhledem na krásnou okolní přírodu. Hotel nabízí rozsáhlé prostory pro pořádání seminářů, školení, konferencí, kongresů, firemních akcí či teambuildingů. K dispozici jsou 2 konferenční šály, 5 učeben, 6 salonků, 2 prostorné haly a 3 letní terasy. K zapůjčení je veškerá moţná kongresová technika – dataprojektor, ozvučení, zpětný projektor, projekční plátno, flipchart, televize, DVD přehrávač či laserové ukazovátko. Samozřejmostí je zajištění doplňkových sluţeb v podobě tlumočnictví, zajištění dopravy, kopírovací a sekretářské sluţby. K relaxaci slouţí krytý bazén s protiproudem a vířivkou, sauna, fitness, klasické i speciální masáţe, kulečník a stolní tenis. V těsné blízkosti hotelu se nachází Skalský rybník, který je kromě koupání vhodný na rybaření a projíţďky na lodičkách. Součástí areálu hotelu jsou tenisové a volejbalové kurty a hřiště na streetball. Je moţno zapůjčení veškerého sportovního vybavení jako jsou rakety, míče, pétanque, horská kola, pramice či kánoe. [15]
36
3.1.7 Hotel Jelínkova Vila Hotel Jelínkova Vila se nachází ve Velkém Meziříčí v blízkosti dálnice D1. K dispozici je 45 lůţek ve standardních
Obrázek č.9 Hotel Jelínkova Vila Zdroj: http://www.jelinkovavila.cz/
jednolůţkových
a
dvoulůţkových
pokojích,
v5
historických
pokojích,
2
apartmánech
a
v jednom
prezidentském apartmánu. Všechny
pokoje jsou vybaveny koupelnou se sprchovým koutem či vanou, televizí s rádiem, telefonem, minibarem, vysoušečem vlasů a ţupany. Apartmány mají i vlastní kuchyňku. Ke stravování je určena hotelová restaurace se salonkem s celkem 90 místy k sezení. Restaurace je originálně zařízena ve stylu starého mlýna s tradičním rukodělným pivovarem. Restaurace kromě vlastního piva Harrach nabízí speciality z čerstvých sladkovodních ryb, vepřová ţebírka, pokrmy z jehněčího, hovězího, vepřového a kuřecího masa, těstoviny, dezerty a bohatý výběr nealkoholických i alkoholických nápojů a kvalitních moravských vín. Hotel je vhodný k pořádání kongresů a různých konferencí. K dispozici jsou tři sály s kapacitou aţ 70 osob. K zapůjčení je veškerá kongresová technika. Je moţno připravit i coffe breaky. K dispozici je hostům krytý bazén s protiproudy a sauna. Na přání je moţno zajistit různé druhy masáţí, squash, bowling, kulečník, jízdní kola, tenis či spinning. [16]
37
3.1.8 OREA Hotel Devět Skal Hotel se nachází v obci Milovy na území Chráněné krajinné oblasti Ţďárské vrchy v těsné
blízkosti
Milovského
rybníka.
Hotel disponuje celkem 261 lůţky ve dvoulůţkových a třílůţkových pokojích a apartmánech.
Pokoje
jsou
vybaveny balkónem, sociálním zařízením, Obrázek č.10 OREA Hotel Devět Skal Zdroj: http://www.orea.cz/cs/hotely/seznamvsech-hotelu/orea-hotel-devet-skal.html
TV se satelitem a telefonem. Jeden pokoj je kompletně bezbariérový.
Stravování probíhá v restauraci Devět Skal se 156 místy a baru Zátiší se 45 místy. Restaurace nabízí speciality jak české tak světové kuchyně či krajové speciality, teplé a studené dezerty a bohatý výběr alkoholických a nealkoholických nápojů. Hotel je vhodný k pořádání středně velkých a velkých národních i mezinárodních kongresů, konferencí, seminářů či školení. K dispozici je 6 salónků a 2 kongresové místnosti s kapacitou aţ 200 míst. Samozřejmostí je vyuţití kongresové techniky v podobě ozvučení, diaprojektorů či flipchartu. K jednání je moţno připravit coffe break. K relaxaci slouţí krytý hotelový bazén, sauna, posilovna, různé druhy masáţí, tělocvičny, minigolf, tenisový kurt, stolní tenis a kulečník. K zapůjčení je nepřeberné mnoţství sportovního vybavení. [17]
3.1.9 OREA Hotel Colorado Grand Hotel se nachází v areálu Westernového
městečka
Šiklův Mlýn v obci Zvole nad říčky
Pernštejnem
v údolí
Bobrůvky.
Hotel
v mexickém stylu nabízí 81 lůţek v hotelové budově a 120 Obrázek č.11 OREA Hotel Colorado Grand Zdroj: http://www.orea.cz/cs/hotely/seznam-vsech-hotelu/oreahotel-colorado-grand.html
lůţek
v dependanci. 38
Pokoje jsou dvoulůţkové aţ šestilůţkové a apartmány. Všechny hotelové pokoje jsou vybaveny sociálním zařízením se sprchovým koutem, apartmány s vířivou vanou a navíc disponují minibarem, jeden apartmán má i krb, více koupelen a terasu. Pokoje v dependanci mají společné sociální zařízení na podlaţích. Hosté se stravují v hotelové restauraci s 39 místy a na letní terase s 25 místy. K dispozici jsou i 3 lobby bary, dva z toho v dependanci. V letním období mohou hosté vyuţít i stravování v rozlehlém areálu westernového městečka, kde se nachází 2 restaurace, caffe house, steak house, 2 bary a herna. Hotel disponuje veškerým technickým vybavením pro pořádání konferencí či firemních akcí. Na výběr je 9 konferenčních prostor s kapacitou aţ 500 míst. Samozřejmostí je zapůjčení konferenčního vybavení v podobě ozvučení, projektorů, TV s videem, řečnického pultu či flipchartů. V hotelu se nachází solárium, sauna, posilovna a vířivá vana pro 8 osob. Je moţné zapůjčit veškeré sportovní vybavení. [18]
3.2 Sběr primárních marketingových dat 3.2.1 Řízené rozhovory s představiteli hotelů Tento průzkum probíhal v rámci 5 hotelů, jejichţ manaţeři byli ochotni věnovat chvilku času na rozhovor ohledně svých klientů a vyuţívání sluţeb wellness. Jedná se o Resort Svatou Kateřinu, Zámecký hotel Třešť, Hotel Vivaldi, Sport V Hotel Hrotovice a Hotel Rustikal. Za dobu svého působení si 3 hotely získaly stálou zahraniční klientelu, pouze Resort Svatá Kateřina a Zámecký hotel Třešť stálou klientelu ze zahraničí nemá. Zahraniční klientela ovšem u všech hotelů tvoří pouze malý podíl všech klientů, kteří sluţeb hotelů vyuţijí. Nejméně zahraničních klientů navštíví Resort Svatou Kateřinu – 5%, nejvíce jich zavítá do Hotelu Rustikal – 30%. Ostatní hotely navštíví v průměru 10 – 15% zahraničních klientů. Tito hosté ve všech hotelích neutratí více peněz neţ tuzemský návštěvník. Nejčastěji pochází z okolních států jako je Slovensko, Německo a Rakousko, Zámecký hotel Třešť navštěvují i klienti ze Švýcarska, do hotelu Vivaldi jezdí i hosté z Francie, v hotelu Rustikal jsou častými návštěvníky klienti z Belgie. 39
Nejoblíbenějším obdobím pro návštěvu těchto hotelů je období podzimu a následuje období jara. Je to dáno tím, ţe Vysočina je cílem návštěvníků zejména mimo hlavní sezóny, jelikoţ klienti v zimě zamíří raději na hory a v létě do oblíbených středomořských destinací. Z toho jasně vyplývá, ţe nejméně klientů navštíví tyto hotely v létě a nejméně navštěvovaným obdobím je zima. Průměrnou délku pobytů 2,5 dne uvedl Resort Svatá Kateřina a Zámecký Hotel Třešť, o něco méně, celé 2 dny, uvedly hotely Vivaldi a Sport V Hotel. V průměru celých 6 dnů stráví klienti v Hotelu Rustikal. Ve všech těchto 5 hotelech vyuţívají hosté ke stravování hotelovou restauraci, pouze malý podíl výjimečně zamíří za stravováním do jiných stravovacích zařízení. Nejdéle wellness centrum provozuje Sport V Hotel Hrotovice, jiţ od roku 2001, následuje jihlavský hotel Vivaldi, který má své wellness centrum od zaloţení hotelu v roce 2004. Od roku 2007 funguje wellness centrum v Resortu Svatá Kateřina. Nejmladší wellness centra provozují hotely Rustikal a Zámecký Hotel Třešť, od roku 2009. Tato wellness centra rozhodně zvýšila zájem klientů o tyto hotely, jelikoţ to znamená další sluţby, která jsou v posledních letech velice oblíbená. Wellness centra jsou i vyuţívána klienty, kteří nejsou v hotelích ubytováni, nejvíce jich zavítá do Sport V Hotelu Hrotovice. Nejméně je neubytovanými klienty vyuţíváno wellness centrum Resortu Svatá Kateřina, jelikoţ v oblíbené víkendové časy je wellness plně vytíţeno hotelovými hosty. K nevýhodě těchto hotelů se v kraji nenachází ţádná destinační agentura, se kterou by hotely navázaly spolupráci, pouze Resort Svatá Kateřina spolupracuje s příspěvkovou organizací Vysočina Tourism. Co se týče spolupráce s orgány samosprávy, Zámecký Hotel Třešť, Hotel Vivaldi a Sport V Hotel Hrotovice spolupracují s městy. Zejména, jedná- li se o pořádání akcí, která mohou oslovit i místní obyvatele.
40
3.2.2 Dotazníkový průzkum mezi návštěvníky Resortu Svatá Kateřina V této části práce jsou získány názory klientů Resortu Svatá Kateřina na svůj pobyt v resortu. Bylo vyuţito jednoduchého dotazníkového výzkumu, ve kterém bylo pouţito uzavřených a otevřených otázek. Celkový počet dotazovaných klientů bylo 224, z nichţ všichni resortu vyuţili i k ubytování. S ohledem na skutečnost, ţe resort navštěvuje minimální mnoţství místních, nebyl tento typ klientů do dotazníkového šetření zahrnut. Vzor dotazníku je přiloţen v příloze.
3.2.2.1 Charakteristika respondentů Struktura respondentů Z celkového počtu 224 dotázaných bylo 64% ţen, zbývajících 36% tvořili muţi. Ačkoliv resort navštěvují velice často páry, převaha ţen je dána tím, ţe veliké mnoţství z nich jezdí na speciální pobytové balíčky spojené s cvičením jógy, pilates či zumby, které muţi obvykle nenavštěvují. Stát, ve kterém mají respondenti bydliště 99% dotázaných tvořili lidé bydlící v České republice, pouhé procento je ze Slovenska, jelikoţ Resort Svatá Kateřina je vyhledávaným cílem k odpočinku především u tuzemských klientů, zahraniční klientela zde tvoří pouze minimální podíl. Moţná je to dáno i tím, ţe resort je nově vybudovaným zařízením, které se nenachází v typické oblasti, kterou vyhledávají zahraniční turisté.
41
Počet obyvatel bydliště
Graf č.1 Počet obyvatel bydliště Zdroj: Vlastní tvorba
V dotazníku jsme se snaţili oslovit rozmanitou skupinu lidí. Jak je vidět z grafu, většina pochází z větších měst, ale do resortu zavítají i klienti z menších městeček či vesnic. Věk
Graf č.2 Věk respondentů Zdroj: Vlastní tvorba
I přes snahu dosáhnout rovnoměrného věkového sloţení respondentů, z grafu je zřejmé, ţe nejvíce návštěvníků je poměrně mladého věku, mezi 26-35 lety.
42
Vzdělání
Graf č.3 Vzdělání respondentů Zdroj: Vlastní tvorba
Z tohoto grafu je patrné, ţe nejvíce klientů má vysokoškolské vzdělání, o něco méně má vzdělání středoškolské. Jen minimální počet má základní vzdělání či je vyučeno. Zaměstnání
Graf č.4 Zaměstnání respondentů Zdroj: Vlastní tvorba
V této otázce nejvíce respondentů odpovědělo, ţe pracuje v soukromém sektoru, celých 43%. 34% z 224 dotázaných pracuje ve veřejných sluţbách. 12% dotazovaných podniká či má ţivnost. 8% dotázaných je v domácnosti či na mateřské a 3% dotazovaných je v důchodu. Nikdo neodpověděl, ţe je nezaměstnaný, coţ vyplývá i z toho, ţe pobyt v resortu nepatří k nejlevnějším záleţitostem a člověk s minimálním příjmem by nebyl schopen tento pobyt zaplatit. 43
3.2.2.2 Vyhodnocení otázek Uzavřené typy otázek jsou vyhodnoceny grafem, otevřené jsou rozepsány. Jaký je hlavní důvod Vaší návštěvy v tomto regionu (městě)? Díky této otázce je naprosto jasné, ţe většina návštěvníků jede do resortu z důvodu odpočinku a relaxace. Celých 93% klientů odpovědělo, ţe jeli do Resortu Svatá Kateřina na dovolenou, za odpočinkem. Zbylých 15% dotázaných odpovědělo, ţe je zde na sluţební cestě, jelikoţ v resortu se konají i firemní akce a školení. Nikdo z dotázaných na toto místo nejel z důvodu zdravotního pobytu, protoţe resort není lázeňským zařízením a pobyt je vhodný pro lidi zdravé či s mírnou nadváhou. Jak často navštěvujete tento hotel nebo wellness centrum hotelu?
Graf č.5 Četnost návštěv wellness centra Zdroj: Vlastní tvorba
Drtivé mnoţství respondentů navštívilo tento hotel poprvé. Je to dáno tím, ţe resort je zařízením poměrně novým a nemělo ještě takovou moţnost dostat se do povědomí široké veřejnosti. 20 dotázaných odpovědělo, ţe jsou zde podruhé či potřetí, a to díky kladné zkušenosti z předchozí návštěvy. Jen tři dotázaní odpověděli, ţe sem jezdí pravidelně, zhruba jednou ročně.
44
Ve kterém ročním období toto zařízení nejčastěji navštěvujete (i více odpovědí)?
Graf č.6 Návštěvy dle ročních období Zdroj: Vlastní tvorba
S ohledem na předchozí otázku musí být jasné, ţe tato otázka není úplně objektivní, jelikoţ většina dotázaných zde byla poprvé. Odpovědi jsou tedy především dané tím, kdy byly dotazníky řešeny. Ovšem mnoţství dotázaných v jednotlivých obdobích celkem zřetelně kopíruje návštěvnost v daných obdobích. Z toho vyplývá, ţe nejvíce návštěvníků toto zařízení navštíví na jaře, následuje podzim, poté léto a nakonec zima. Tento výsledek je také srovnatelný s informacemi, které mi poskytl samotný hotel. Jak dlouho se tentokráte zdržíte v tomto regionu (městě)?
Graf č.7 Délka pobytu v regionu Zdroj: Vlastní tvorba
Z tohoto grafu je patrné, jak jsou oblíbené víkendové pobyty v tomto hotelu. Právě nejvíce dotázaných zde bylo ve víkendovém termínu a trávili zde dny pátek aţ neděle. 2 dny zde tráví především firemní klientela, která je v hotelu obvykle pouze na jednu noc. 45
1 den odpovídali obvykle klienti, kteří vyuţili hotel jen k přespání, jelikoţ přijeli pozdě večer a brzy ráno odjíţděli. 9 dnů zde strávili klienti, kteří si vybrali pobytový balíček Dny štíhlé linie. Průměrná délka pobytu činí 3,04 dne. Odhadněte čas, který jste tentokrát strávil(a) ve wellness centru po dobu Vašeho pobytu.
Graf č.8 Čas strávený ve wellness centru Zdroj: Vlastní tvorba
Wellness centrum je nejoblíbenějším cílem návštěvníků tohoto hotelu. Z grafu jasně vyplývá, ţe hosté ve wellness centru stráví většinu volného času. I přes to, ţe toto byla otevřená otázka, pro lepší přehlednost byly uváděné časy sesumarizovány do třech oddílů. Největší procento klientů stráví ve wellness centru 6-10 hodin. O téměř polovinu dotazovaných méně, 26%, stráví ve wellness 11-15 hodin. 22% dotázaných stráví ve wellness centru 1-5 hodin. Průměrná doba strávená ve wellness centru činí 7,87 hodin. Jste-li zde na více dnů, kde ještě budete ubytován(a)? Většina dotázaných, celých 96%, zde uvedla, ţe budou ubytováni pouze v tomto hotelu. 4% klientů uvedla, ţe budou ještě ubytována někde v tomto regionu.
46
Pokud cestujete, jakému typu zařízení dáváte přednost?
Graf č.9 Upřednostňované typy zařízení Zdroj: Vlastní tvorba
V této otázce nejvíce dotazovaných odpovědělo, ţe vyuţívá především ubytování v penzionu. S ohledem na skutečnost, v jakém zařízení dotazování proběhlo je i zřejmé vysoké číslo dotazovaných, kteří jako odpověď vybrali, ţe vyuţívají k ubytování zařízeních, které poskytují wellness sluţby. Jiţ méně klientů vyuţívá levnějších variant v podobě chat a chalup, kempů či tábořišť. Nejméně dotazovaných uvedlo, ţe preferuje ubytovní u známých nebo příbuzných, coţ je poměrně limitující odpověď, jelikoţ ne všude kam cestujeme máme známé či příbuzné.
47
Kde jste získal(a) informace o tomto hotelu, který poskytuje wellness?
Graf č.10 Získání informací o hotelu Zdroj: Vlastní tvorba
Zde je naprosto zřejmé, jak je důleţité mít kvalitní webovou prezentaci. Nejvíce dotázaných získalo informace o hotelu z internetu. Kvalitní sluţby zajistili i vysoké procento dotázaných, kteří získali informace díky referencím od známých. 40 dotázaných odpovědělo, ţe informace získalo z tisku, jelikoţ různé aktuální nabídky a také jedinečnost tohoto zařízení zajistila, ţe je resort publikován v nejednom časopise. 20 dotázaných uvedlo, ţe má informace od cestovních kanceláří, jelikoţ resort spolupracuje s nejednou CK, která zajišťuje pobyty v tomto hotelu. Pouze 4 respondentni uvedli jako zdroj informací svou zkušenost. Tu obvykle získali během první návštěvy, kdy zde byli na školeních a různých seminářích. Kdy jste se rozhodl(a) k návštěvě tohoto zařízení? Drtivá většina respondentů, celých 99%, odpověděla, ţe návštěvu plánovala. Tento výsledek byl očekávaný, jelikoţ relaxační pobyt nepatří mezi nejlevnější pobyty a je třeba vše dobře naplánovat. Pouze jedno procento respondentů uvedlo, ţe se pro návštěvu rozhodli aţ na místě. To bylo dáno tím, ţe jeli kolem a vzpomněli si, ţe zde kdysi navštěvovali původní dětskou ozdravovnu a chtěli se podívat, jak to na místě vypadá v dnešní době.
48
Co hodláte v tomto regionu ještě navštívit anebo jste již navštívil(a)? Tato otázka je úzce spojena s otázkou předchozí. Jelikoţ většina klientů svůj pobyt plánuje dopředu a chtějí především relaxovat, uţ nemají v plánu navštěvovat další místa v regionu. Proto 89% klientů odpovědělo, ţe přijeli pouze za účelem strávit své volno v tomto hotelu. 6% dotázaných navštívilo nedalekou Telč, která je známá díky zařazení na seznam UNESCO. Další 3% dotázaných jelo do Jihlavy, zejména kvůli zoo či katakombám. Zbylá 2% dotázaných navštívilo Pelhřimov, jelikoţ chtělo vidět muzeum rekordů a kuriozit. S kým jste přijel(a)?
Graf č.11 S kým hosté přijeli do hotelu Zdroj: Vlastní tvorba
Nejvíce dotázaných, 39%, uvedlo, ţe do hotelu přijelo s partnerem či partnerkou. O něco méně, 33% dotázaných, přijelo s kamarády či známými. 14% dotázaných navštívilo hotel samo. Zde klienti uváděli, ţe si chtějí odpočinout od všeho a od všech. 8% dotázaných na místo přijelo s dětmi a pouze 6% se skupinou či zájezdem. Obvykle se jednalo o firemní klientelu.
49
Jaký dopravní prostředek jste použil(a)? (uveďte jen dopravní prostředek do tohoto místa)
Graf č.12 Dopravní prostředek Zdroj: Vlastní tvorba
Zde je patrné, ţe drtivá většina vyuţívá pohodlí cesty automobilem, kdy se dostane na hlídané hotelové parkoviště nejrychleji bez zbytečných komplikací. 4% klientů vyuţilo cestu vlakem, jelikoţ nedaleká zastávka Počátky-Ţirovnice leţí na trase Plzeň-České Budějovice-Brno-případně Ostrava a je tedy jednoduše dostupná pro mnohé lidi. Autobus vyuţily 2% návštěvníků. Samozřejmostí je, ţe klienty cestující hromadnou dopravou hotelový shuttle bus vyzvedne na zastávce a doveze je do hotelu. S čím jste při návštěvě tohoto místa byl(a) nespokojen(a)? (i více odpovědí)
Graf č.13 S čím byli klienti nespokojeni Zdroj: Vlastní tvorba
V této uzavřené otázce celkem 83% respondentů odpovědělo, ţe není nic s čím by byli nespokojeni. 11% jich uvedlo, ţe jim vadilo parkování, které se nenachází přímo u hotelu a musí jet k hotelu ještě hotelovým shuttle busem. 6% respondentů mělo problémy se značením parkoviště v Počátkách a nemohli ho najít.
50
Co se Vám v tomto hotelu (wellness) nejvíce líbilo?
Graf č.14 Co se v hotelu líbilo Zdroj: Vlastní tvorba
Tato otázka byla otevřená, ale přes obrovské mnoţství respondentů byla pro přehlednost sesumarizována do grafu, jelikoţ odpovědi se často opakovaly. Nejvíce respondentů, celých 27% ,bylo nadšeno okolní téměř nedotčenou přírodou či klidem, který zde panuje. 22% dotázaných odpovědělo, ţe je nejvíce nadchly masáţe. Zde klienti uváděli i jednotlivé typy masáţí, ale s ohledem na jejich mnoţství byly všechny typy zahrnuty po souhrnné masáţe. 17% dotázaných uvedlo, ţe se jim nejvíce líbil zdejší klid. Zde se zmínili i klienti, kterým původně vadilo parkování v Počátkách, jak jsou rádi za klid bez věčně hrčících motorů aut Hosté také často uváděli, ţe se jim nejvíce líbily nové venkovní hydromasáţní vany, které zejména v zimě mají neobyčejné kouzlo. Tuto moţnost uvedlo 14% klientů. 8% dotazovaných uvedlo, ţe jsou nadšeni personálem a ochotou všech zaměstnanců hotelu. 5% klientům se nejvíce líbila restaurace, coţ je také jedna z nejvíce rozporuplných odpovědí. Zde evidentně platí, 100 lidí, 100 chutí. Klienti, kteří vyuţili jízdu psím spřeţením byli právě nejvíce nadšeni z tého sluţby, která tvoří 2% z celkového mnoţství odpovědí. Pouze 1% klientů uvítalo prodlouţený nedělní check-out, který je aţ do 18 hodin.
51
Co se Vám v tomto hotelu (wellness) naopak nelíbilo?
Graf č.15 Co se v hotelu nelíbilo Zdroj: Vlastní tvorba
Stejně jako předchozí otázka, i tato byla otevřená, ale pro přehlednost je sesumarizována do grafu. Nejvíce lidem v hotelu schází bazén, coţ uvedlo celých 37% respondentů. O téměř polovinu méně, 21%, jich uvedlo, ţe jim chybí na pokoji rádio, případně televize. V tomto případě se jedná o poměrně rozporuplnou odpověď jelikoţ si resort zakládá na tom, aby se zde hosté naučili odpočívat. 19% klientů uvedlo, ţe se jim nelíbí, ţe voda z pramene sv.Kateřiny je v restauraci zpoplatněna. 12% dotazovaných vadil malý výběr jídel v restauraci. 8% klientům se nelíbí docházení z vedlejších budov do hlavní hotelové budovy na jídlo a do wellness centra. Nejméně klientů, 3%, uvedla, ţe jim chybí večerní zábava. Ta je zajišťována obvykle pouze ve speciální akce, jako jsou Vánoce, Silvestr či Valentýn.
52
Můžete pomocí školní stupnice upřesnit kvalitu služeb v tomto hotelu a wellness centru, pokud s nimi máte zkušenost? V této otázce klienti pomocí školní stupnice upřesňovali kvalitu sluţeb v tomto hotelu a wellness centru. 1 znamená nejlepší, 5 nejhorší. Známky byly pro přehlednost zprůměrovány a uvedeny v jednoduché tabulce. Srozumitelnost informací pro návštěvníky (značení apod.) 1,36 Přístup a vstřícnost obsluhy personálu objektu
1,48
Kvalita ubytování
1,3
Kvalita stravování
2,16
Kvalita zařízení wellness centra
1,32
Cena poskytovaných wellness sluţeb
2,02
Úroveň informací pro návštěvníka (tištěné, audia apod.)
1,67
Celkový dojem z návštěvy hotelu a wellness centra
1,54
Celková spokojenost s úrovní sluţeb
1,4
Tabulka č.1 Průměrné známky kvality služeb Zdroj: Vlastní tvorba
53
Doporučil(a) byste svým přátelům a známým návštěvu tohoto objektu?
Graf č.16 Doporučení tohoto objektu Zdroj: Vlastní tvorba
Velká většina dotázaných zde uvedla, ţe by resort přes velice kladnou zkušenost doporučila svým známým, jedná se o celkem 62%, coţ znamená pro hotel tu nejlevnější reklamu a skvělou vizitku. 23% jich uvedlo, ţe by s měnšími výhradami resort doporučili dále. 11% respondentů nevědělo, zda-li resort doporučit. Pouze 3% by jich resort spíše nedoporučilo a 1% respondentů s negativní zkušeností by resort rozhodně nedoporučili. Navštěvujete wellness centra v jiných městech?
Graf č.17 Návštěvnost jiných wellness Zdroj: Vlastní tvorba
V této otázce nejvíce dotazovaných odpovědělo, ţe další wellness centra navštěvují jen výjimečně,jedná se o 42% všech dotázaných. O něco méně, 32%, dotázaných odpovědělo, ţe další wellness centra navštěvují jen občas, návštěva wellness bývá součástí výletu nebo dovolené. 24% dotázaných odpovědělo, ţe wellness centrum 54
navštěvují kdykoliv mají moţnost a čas. Pouze 2% dotázaných odpovědělo, ţe navštěvuje pouze toto wellness centrum. Pokud nejste z tohoto města, jste ochoten/ochotna uvést konkrétní místo Vašeho trvalého bydliště? Praha
34%
Brno
8%
Olomouc
4%
Jihlava
3%
Třebíč
3%
Liberec
2%
Hradec Králové
1%
Ústí nad Labem
1%
ostatní (Karlovy Luhačovice)
Vary,
Třeboň,
44%
Tabulka č.2 Bydliště klientů Zdroj: Vlastní tvorba
Drtivá většina klientů Resortu Svatá Kateřina pochází z Prahy, celých 34%. Jiţ daleko méně jich uvedlo jako své bydliště Brno. Překvapením je poměrně vysoké procento návštěvníků z Olomouce. Čekat se dala i vyšší čísla v návštěvnosti z větších měst, která se nachází nedaleko resortu, jako je Jihlava či Třebíč, shodně 3%. Následují města Liberec, Hradec Králové a Ústí nad Labem. V kolonce ostatní jsou zahrnuta zbylá města, městečka a vesnice, jelikoţ klientela Resortu Svatá Kateřina je z celé České republiky včetně návštěvníků z lázeňských měst jako jsou Karlovy Vary, Poděbrady, Třeboň či Luhačovice.
55
Odhadněte vzdálenost z místa Vašeho bydliště do tohoto místa
Graf č.18 Vzdálenost z místa bydliště Zdroj: Vlastní tvorba
Tato otázka je úzce sjata s otázkou předchozí, jelikoţ nejvíce klientů je z Prahy, Brna a dalších měst v okruhu 100 aţ 200 km. Velké mnoţství lidí jelo do resortu i větší vdzálenost neţ je 200 km, avšak jiţ nikdo z dotazovaných nebydlí dále neţ je 400 km od resortu.
56
3.3 SWOT analýza vybraného hotelu
SWOT analýza Silné stránky
Slabé stránky
• výhodná poloha uprostřed ČR
• absence bazénu
• krásná zachovalá krajina
• problémy s parkováním
• pestrá paleta sluţeb
• malý zájem podpory města
• vysoká ubytovací kapacita
• vyšší ceny
• profesionalita personálu
• chybí bezbariérový přístup
• existence cyklo a turistických tras
Příležitosti
Ohrožení
• zbudování bazénu
• rostoucí konkurence
• prohlubování spolupráce s agenturami CR
• nestabilní počasí
• zajištění večerní zábavy
• nedostatečná propagace v zahraničí
• zvyšování cen Tabulka č.3 SWOT analýza Zdroj: Vlastní tvorba
3.3.1 Doporučení vybranému hotelu Resort Svatá Kateřina se nachází v nádherné přírodě uprostřed Vysočiny, coţ z něho dělá atraktivní místo pro trávení dovolené. S ohledem k filosofii hotelu mají auta do areálu vjezd zakázán a hosté parkují zdarma na hotelovém parkovišti v Počátkách, vzdálených 3 km. Z parkoviště je k hotelu zaveze hotelový shuttle bus. Samotný příjezd je tedy hned ze začátku pro hosty poměrně nepříjemný a pro mnohé i komplikovaný. 57
I přes nesporný fakt, ţe na resortu vládne příjemný klid a ticho, jedním z doporučení je zváţit parkování blíţe u hotelu, případně zajistit vhodné zázemí na parkovišti v Počátkách, které tam chybí. Ideální by byla společenská místnost s automatem na pití a samozřejmě toalety. Na základě dotazníků bylo také zjištěno, ţe klientům nejvíce vadí absence bazénu. Přestoţe hotel nabízí pestrou škálu sluţeb, kaţdý se rád osvěţí a zaplave si v bazénu. Tento fakt je poměrně zaráţející, jelikoţ kaţdý lépe vybavený hotel bazén k dispozici má. Resort Svatá Kateřina je velice vytíţeným zařízením zejména o víkendu. Doporučením tedy je se zaměřit na hosty, kteří by mohli navštěvovat wellness centrum zejména v týdnu. Jednalo by se spíše o místní lidi, kteří by například přijeli si na dvě hodinky zarelaxovat. K tomu by právě mohlo dopomoci i vybudování bazénu, který všeobecně v této části Vysočiny chybí. Nejbliţší bazény se nachází aţ v Pelhřimově, Jindřichově Hradci a Jihlavě. Tímto by sem jistě zavítali klienti z Počátek, Ţirovnice, Kamenice nad Lipou a přilehlých vesniček. Malý zájem místních obyvatel navštívit zdejší wellness centrum souvisí i s vyššími cenami. Vhodné by bylo těmto lidem nabídnout zvýhodněné balíčky sluţeb, které by zahrnovaly například vstup do sauny, páry, vířivky, relaxačních místností a k tomu masáţ. Velice oblíbené u hotelových hostů jsou venkovní vířivé vany, které jsou bohuţel v týdnu také nevyuţité. Doporučením by tedy bylo zváţit sníţení cen, které by nalákaly více hostů a vany by se vyuţili i v méně atraktivní pracovní dny.
58
4 Závěr V posledních letech se do České republiky dostal fenomén jménem wellness. I přes jeho nesporně vzrůstající oblibu, nalezneme u nás pouze minimum hotelů, které nabízejí celkovou atmosféru wellness. Ta vyţaduje polohu hotelu v blízkosti přírody, kvalitní ubytování a vkusně zařízené prostory, pestrou paletu sluţeb od nabízených sportovních aktivit, přes sauny, páry, bazény aţ po masáţe a koupele. Samozřejmostí je profesionální přístup veškerého personálu hotelu. Většina hotelů v České republice se prozatím přiklonila k rozšíření sluţeb právě o wellness procedury. Ty mají nalákat do hotelů více návštěvníků. Cílem této práce bylo zmapovat tyto wellness procesy v kraji Vysočina. V kraji Vysočina byl proveden průzkum počtu hotelů, které provozují wellness centra. Dále byly vedeny rozhovory s managery těchto hotelů, kdy zavedli wellness sluţby, jak jsou vyuţívány, zda-li uvaţují o rozšíření těchto sluţeb a jak ovlivnily obsazenost hotelu. Bylo provedeno dotazníkové šetření u samotných návštěvníků vybraného wellness zařízení, jak se jim poskytované sluţby líbí či nelíbí, kolik hodin strávili ve wellness centru či odkud získali informace o hotelu, který poskytuje právě wellness sluţby.
V těchto
průzkumech
bylo
vyuţito
kvalitativního
a
kvantitativního
marketingového výzkumu. Na základě průzkumu bylo zjištěno, ţe v kraji Vysočina se nenachází mnoho hotelů, které by nabídly celkovou wellness atmosféru. Pouze Resort Svatá Kateřina a Sport V Hotel Hrotovice mohou svou nabídkou wellness sluţeb konkurovat zahraničním wellness hotelům. Většina dalších hotelů, kterých je mnoho, nabízí wellness sluţby jako rozšíření svých doposud nabízených sluţeb. Tyto hotely se zaměřují především na kongresovou turistiku a vyuţití wellness sluţeb není tak markantní. Dle rozhovorů s managery hotelů bylo zjištěno, ţe zbudování wellness centra mělo pouze pozitivní přínosy. Je to jasné, jelikoţ se jedná o další sluţbu, kterou je moţno klientovy nabídnout a není závislá na ročním období. To vţdy zvýší zájem klienta o sluţby daného hotelu. Důleţitá je vysoká kvalita poskytovaných sluţeb a profesionální přístup personálu. Hosté při svém pobytu vnímají kaţdý detail. Je proto důleţité zajistit nejen kvalitní wellness sluţby, samozřejmostí je i vysoká kvalita ubytování a 59
stravování. To hotelu zajistí, ţe host v něm zůstane po celý den. Kraj Vysočina není typickým cílem zahraničních klientů, proto tvoří pouze malou část návštěvníků, kteří zavítají do těchto hotelů. Nejoblíbenějším ročním obdobím k návštěvě je podzim, který následuje jaro. Většina hotelů nabízí své sluţby i pro neubytované klienty, kteří ovšem, aţ na výjimku v podobě Sport V Hotelu Hrotovice, těchto sluţeb vyuţívají minimálně. V Resortu Svatá Kateřina bylo v průběhu jednoho roku osloveno 224 klientů, kteří odpovídali na otázky týkající se především nabízených sluţeb. Většina dotázaných byla se svým pobytem spokojena a doporučí svůj pobyt dále, coţ je ta nejlepší reklama pro hotel. Klienti, kteří pochází z celé České republiky, nejvíce ocenili přírodu a klid, který v místě panuje. Neopomenuli ani vyzdvihnout kvalitu všech poskytovaných sluţeb, především masáţe, vířivé vany a také velkou profesionalitu personálu. Co většině dotázaných vadilo, byla absence bazénu a parkování v Počátkách a následná cesta do hotelu shuttle busem. Na základě výzkumů byla vytvořena SWOT analýza a následná doporučení Resortu Svatá Kateřina, která by měla zvýšit návštěvnost tohoto objektu. Do budoucna se dá očekávat vzrůstající konkurence v této oblasti. Proto je pro hotely důleţité udrţovat si svou klientelu kvalitními sluţbami, za kterými se budou znovu rádi vracet. S tím souvisí i to, ţe spokojený klient, který z hotelu odjede, si svou zkušenost nenechá pouze pro sebe, ale podělí se o ni se svými přáteli, známými a příbuznými. V neposlední řadě je důleţitá poloha hotelu. Měl by být dobře přístupný, ovšem obrovskou výhodou je poloha blízko přírody, coţ jasně vyplynulo i ze šetření mezi klienty. Klid a čistá příroda je téměř poloviční zárukou toho, ţe klient dostane to, za čím přijel – odpočinek. I přes to, ţe kraj Vysočina není typickým lázeňským regionem, má návštěvníkům mnoho co nabídnout. Je vidět, ţe zde vznikají další hotely a penziony, které budou chtít klientům nabídnout především oblíbené a kvalitní wellness sluţby.
60
Seznam použitých zdrojů Tištěné zdroje BACHMANN, Karel. Lázně Kateřinky. Hradec Králové: Vlastní náklad, 1872. 16s. BLAHUŠOVÁ, Eva. Wellness, fitness. 1.vyd. Praha: Karolinum, 2005. 235 s. ISBN 80246-0891-X BURACHOVIČ S., WIESER S., Encyklopedie lázní a léčivých pramenů v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. 1.vyd. Praha: Libri, 2001. 456 s. ISBN 80-7277-048-9 CATHALA, Hana. Wellness – od vnějšího pohybu k vnitřnímu klidu. 1.vyd. Praha: Grada Publishing a.s., 2007. 168 s. ISBN 978-80-247-2323-5 HAVLÍČEK K., KAŠÍK M. Marketingové řízení malých a středních podniků. 1.vyd. Praha:Management Press, 2005. 171 s. ISBN 80-7261-120-8 KŘÍŢEK, Vladimír. Obrazy z dějin lázeňství. 1.vyd. Praha: Avicenum 1987. 176 s. Elektronické zdroje [1] www.spas.cz [online]. 2011 [cit. 2011-04-12]. Sdruţení lázeňských míst ČR. Dostupné z WWW:
. [2] lenka.tomanova.eu [online]. 2011 [cit. 2011-04-12]. Dostupné z WWW: . [3] www.ceskelazenstvi.cz [online]. 2011 [cit. 2011-04-12]. České lázně. Dostupné z WWW:. [4] www.spas.cz [online]. 2011 [cit. 2011-04-12]. Sdruţení lázeňských míst ČR. Dostupné z WWW:. [5] www.lecebne-lazne.cz [online]. 2011 [cit. 2011-04-12]. Svaz léčebných lázní České republiky. Dostupné z WWW:< http://www.lecebne-lazne.cz/cs/o-svazu-lazni/historie-cile-aprogram>.
61
[6] www.spa-wellness.cz [online]. 2011 [cit. 2011-04-12]. Česká asociace Wellness. Dostupné z WWW: . [7] www.aprcz.cz [online]. 2011 [cit. 2011-04-12]. Asociace pracovníků v regeneraci. Dostupné z WWW: . [8] www.wellnessclub.cz [online]. 2011 [cit. 2011-04-12]. Wellness Club. Dostupné z WWW: . [9] www.marketingovenoviny.cz [online]. 2011 [cit. 2011-04-12]. Marketingový výzkum v kostce. Dostupné z WWW: . [10] www.hotel-hrotovice.cz [online]. 2011 [cit. 2011-04-18]. Hotel, ubytování, Třebíč Vysočina – Sport Hotel Hrotovice. Dostupné z WWW: < http://www.hotel-hrotovice.cz/>. [11] www.rustikal.org/cz [online]. 2011 [cit. 2011-04-18]. Hotel Rustikal Horní Cerekev. Dostupné z WWW: . [12] www.zamek-trest.cz [online]. 2011 [cit. 2011-04-18]. Konferenční centrum AV ČR. Dostupné z WWW: . [13] www.hotelvivaldi.cz [online]. 2011 [cit. 2011-04-18]. Hotel Vivaldi. Dostupné z WWW: . [14] www.katerinaresort.cz [online]. 2011 [cit. 2011-04-18]. Wellness pobyty, wellness víkend
pro
dva,
relaxační
víkend
pro
dva.
Dostupné
z
WWW:
. [15] www.skalskydvur.cz [online]. 2011 [cit. 2011-04-18]. Hotel Skalský dvůr. Dostupné z WWW: . [16] www.jelinkovavila.cz [online]. 2011 [cit. 2011-04-18]. Hotel Jelínkova Vila – Velké Meziřící. Dostupné z WWW: . [17] www.orea.cz [online]. 2011 [cit. 2011-04-18]. OREA Hotel Devět Skal***. Dostupné z WWW: .
62
[18] www.orea.cz [online]. 2011 [cit. 2011-04-18]. OREA Hotel Colorado Grand***. Dostupné z WWW: .
63
Přílohy Seznam příloh Příloha č.1 Pobytový leták Resortu Svatá Kateřina Příloha č.2 Nabídka wellness balíčků Zámeckého Hotelu Třešť Příloha č.3 Přehled lázní, jejich zaměření a způsob léčby Příloha č.4 Dotazník pro návštěvníky hotelu/wellness centra
Příloha č.1 Pobytový leták Resortu Svatá Kateřina Zdroj: http://www.katerinaresort.cz
64
Příloha č.2 Nabídka wellness balíčků Zámeckého Hotelu Třešť Zdroj: http://www.zamek-trest.cz/
65
Místo
Hlavní léčebné zaměření
Přírodní léčebné zdroje
Bechyně
nemoci pohybového ústrojí, nemoci kožní
Bělohrad, a.s.
nemoci pohybového ústrojí, nemoci nervové, nemoci kožní
peloid
Bludov, s.p.
nemoci z poruch látkové výměny, netuberkulózní nemoci dýchacího ústrojí, nemoci pohybového ústrojí, nemoci močového ústrojí
sirnaté vody
Bohdaneč, a.s.
nemocí pohybového ústrojí
peloid
Darkov, a.s., Karviná
nemoci nervové, nemoci kožní, nemoci pohybového ústrojí, nemoci jodobromová voda oběhového ústrojí
Františkovy Lázně, a.s.
nemoci oběhového ústrojí, nemoci ženské, nemoci pohybového ústrojí, nemoci onkologické
uhličitá voda, peloid, léč. plyn
Hodonín
nemoci pohybového ústrojí, nemoci oběhového ústrojí, nemoci nervové
jodobromová voda
Jáchymov, a.s.
nemoci pohybového ústrojí, nemoci nervové
radonová voda
Janské Lázně, s.p.
netuberkulózní nemoci dýchacího ústrojí, nemoci nervové, nemoci pohybového ústrojí, nemoci kožní
termální voda
Jeseník, a.s.
netuberkulózní nemoci dýchacího ústrojí, duševní poruchy, nemoci kožní, nemoci z poruch látkové výměny a žláz s vnitřní sekrecí, nemoci ženské, nemoci oběhového ústrojí
klima
Karlova Studánka, s.p.
nemoci onkologické, netuberkulózní nemoci dýchacího ústrojí, nemoci oběhového ústrojí
uhličitá voda
Karlovy Vary
nemoci onkologické, nemoci pohybového ústrojí, nemoci z poruch látkové výměny a žláz s vnitřní sekrecí, nemoci trávicího ústrojí
termální voda
Karviná
nemoci nervové, nemoci pohybového ústrojí, nemoci kožní, nemoci oběhového ústrojí
jodobromová voda
Klimkovice, a.s.
nemoci nervové, nemoci pohybového ústrojí, nemoci ženské
jodobromová voda
66
Konstantinovy Lázně
nemoci oběhového ústrojí, nemoci pohybového ústrojí
uhličitá voda
Kostelec u Zlína, spol.s.r.o.
nemoci pohybového ústrojí, nemoci kožní
termální voda
Kundratice
nemoci nervové, nemoci pohybového ústrojí
Kynžvart
netuberkulózní nemoci dýchacího ústrojí, nemoci kožní
uhličitá voda, minerální voda, hydrogén
Libverda, a.s.
nemoci oběhového ústrojí, nemoci pohybového ústrojí, duševní poruchy
uhličitá voda
Lázně Dolní Lipová, s.r.o.
nemoci z poruch výměny látkové a žláz s vnitřní sekrecí, nemoci pohybového ústrojí, nemoci kožní
klima
Luhačovice
nemoci onkologické, nemoci z poruch výměny látkové a žláz s vnitřní sekrecí netuberkulózní nemoci dýchacího uhličitá voda, sirná voda ústrojí, nemoci oběhového ústrojí, nemoci pohybového ústrojí, nemoci trávicího ústrojí
Mariánské lázně
nemoci onkologické, netuberkulózní nemoci dýchacího ústrojí, nemoci pohybového ústrojí, nemoci z poruch látkové výměny a žláz s vnitřní sekrecí, nemoci ženské, nemoci nervové, nemoci močového ústrojí
Mšené Ostrožská Nová Ves, s.r.o. Poděbrady, a.s.
Slatinice
uhličitá voda
nemoci nervové, nemoci pohybového ústrojí nemoci kožní, nemoci pohybového sirná voda ústrojí nemoci oběhového ústrojí, nemoci z poruch výměny látkové a žláz s vnitřní uhličitá voda sekrecí, nemoci pohybového ústrojí, nemoci nervové minerální voda přírodní sirná, nemoci pohybového ústrojí hypotonická s obsahem sirovodíku
Teplice nad Bečvou, a.s.
nemoci oběhového ústrojí, nemoci pohybového ústrojí, nemoci kožní
Teplice v Čechách
nemoci oběhového ústrojí, nemoci nervové, nemoci pohybového ústrojí
Toušeň
nemoci pohybového ústrojí, nemoci pohybového ústrojí
uhličitá voda
67
Třeboň, s.r.o.
nemoci pohybového ústrojí, nemoci nervové
peloid
Velichovky, a.s.
nemoci pohybového ústrojí, nemoci nervové
peloid
Velké Losiny, a.s.
nemoci pohybového ústrojí, nemoci nervové, netuberkulózní nemoci dýchacího ústrojí
sirná voda
Příloha č.3 Přehled lázní, jejich zaměření a způsob léčby Zdroj: http://www.cpzp.cz/clanek/455-0-Orientacni-prehled-lazenskych-mist.html
68
Dotazník č. ……….. Pro hosty hotelu a wellness centra 1. Jste obyvatelem města (obce) anebo jste na návštěvu hotelu nebo wellness centra přijel odjinud? Jsem obyvatel města Trvale bydlím jinde 2. Pokud nejst obyvatel města, jaký je důvod Vaší návštěvy v tomto městě (regionu)? Výlet Jiné důvody………….. Dovolená, Návštěva odpočinek příbuzných, známých Pouze projíţdím
Sluţební cesta
Zdravotní pobyt, léčení
3. Pokud jste obyvatel města, jak dlouho jiţ v tomto městě pobýváte (trvale nebo přechodně)? Do 1 roku 1 – 5 let 6 – 10 let 10 – 20 let 20 – 30 let Nad 30 let 4. Jak často navštěvujete tento hotel nebo wellness centrum hotelu? Poprvé Podruhé Potřetí Asi 3 krát za rok
Více neţ 5x ročně
Asi 1 ročně
Jiná četnost ………………………………….
5. Ve kterém ročním období toto zařízení nejčastěji navštěvujete (i více období)? Jaro Léto Podzim Zima
6. Pokud jste obyvatel města, jak dlouho se tentokrát zdrţíte v tomto regionu (městě)? Kolik hodin (bez Kolik dnů ……………… přenocování)…………………… 7. Odhadněte čas, který jste tentokrát strávil ve wellness centru? Kolik hodin ……………………. 8. Jste zde na více dnů, kde ještě budete ubytován(a)? V tomto regionu V Praze Jen v tomto místě
Na více místech
Jinde…………..
9. Pokud cestujete, jakému typu zařízení dáváte přednost? Hotel, který Ubytování Chata, chalupa, kempink/tábořiště poskytuje právě v soukromí nebo wellness sluţby penzion
U známých příbuzných nebo jinak …..
10. Kde jste získal informace o tomto hotelu, který poskytuje wellness? Vlastní zkušenost Reference od známých Internet
Tištěné informace
Rozhlas, televize
Infocentrum
Informace od CK
Jiný…………
11. Kdy jste se rozhodl(a) k návštěvě tohoto zařízení?
69
Návštěvu jsem plánoval(a) ještě před zahájením tohoto pobytu Jinak ……………………………………………… Pro návštěvu jsem se rozhodl(aú aţ na místě a dnes 12. Co hodláte ještě v tomto regionu navštívit? …………………………………………… 13. Kým jste přijel? Sám/sama
S rodinou (děti)
S kamarády/se známými
S partnerem/s partnerkou
Se skupinou/se zájezdem
Jinak……………………
14. Jaký dopravní prostředek jste pouţil (a)? (jen dopravní prostředek do tohoto místa) Automobil Motocykl Kolo Vlak Autobus Pěšky
Jinak ……
15. S čím jste při návštěvě tohoto místa byl (a) nespokojen (a) – i více odpovědí? Nic Neochotní obyvatelé/personál Problém s parkováním Špatné značení
Malá nabídka sluţeb
Doprava (MHD)
Jiné 16. Co se Vám v tomto hotelu/welness nejvíce líbilo? ………………………………… 17. Co se Vám v tomto hotelu/wellness naopak nelíbilo? ……………………………… 18. Můţete pomocí školní stupnice upřesnit kvalitu sluţeb v tomto hotelu a wellness centru, pokud s nimi máte zkušenost (zakrouţkujte, 1 – nejlepší a 5 – nejhorší) Hodnocení nejlepší průměr Nejhorší Srozumitelnost informací pro návštěvníky (značení apod.)
1
2
3
4
5
Nevím
Přístup a vstřícnost obsluhy a personálu
1
2
3
4
5
Nevím
Kvalita ubytování
1
2
3
4
5
Nevím
Kvalita stravování
1
2
3
4
5
Nevím
Kvalita zařízení wellness centra
1
2
3
4
5
Nevím
Cena poskytovaných sluţeb
1
2
3
4
5
Nevím
Úroveň informací pro návštěvníka (tištěné, audio apod.)
1
2
3
4
5
Nevím
Celkový dojem z návštěvy hotelu a wellness centra
1
2
3
4
5
Nevím
70
Celková spokojenost s úrovní sluţeb
1
2
3
4
19. Doporučil(a) byste svým přátelům a známým návštěvu tohoto objektu? Určitě ano Spíše ano Nevím Spíše ne 20. Navštěvujete wellness centra v jiných městech? Ano, kdykoliv mám Jen občas je Navštěvuji další moţnost a čas návštěva wellness wellness jen součástí výletu nebo výjimečně dovolené
5
Nevím
Určitě ne
Chodím jen do tohoto wellness
21. Pokud nejste z tohoto města, jste ochoten uvést konkrétní město Vašeho trvalého bydliště? ………………………………………………………………………………. 22. Odhadnete vzdálenost z místa Vašeho bydliště do tohoto města? 0 aţ 10 km 11 aţ 50 km 51 aţ 100 km
101 aţ 200 km
201 aţ 400 km
401 aţ 800 km
801 aţ 1200 km
1201 aţ 1600 km
1601 aţ 2000 km
2001 aţ 3000 km
3001 aţ 5000 km
Víc neţ 5001km
23. Údaje o Vás Pohlaví: Muţ
Ţena
Stát, ve kterém máte trvalé bydliště: Česká Republika Slovensko
Německo
Počet obyvatel bydliště: Do 3 tis. 3 – 10 tis.
10 – 50 tis.
50 – 100 tis.
100 – 1 mil.
Nad 1 mil.
Věk: Do 17 let
26 - 55
36 - 45
|46 - 55
56 a více
18 - 25
Vzdělání: Základní/vyučen Zaměstnání: Zaměstnanec veřejné sluţby
V domácnosti/mateřská
Místo:
Jiné ………………….
Střední
Vysokoškolské
Zaměstnanec soukromý sektor
Podnikatel/ţivnostník
Důchodce
Nezaměstnaný
Tazatel:
Datum:
Příloha č.4 Dotazník pro návštěvníky hotelu/wellness centra Zdroj: Vlastní tvorba
71
