VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu
P o d í l w e l l n e s s c e n t e r n a p ro v o z u h o t e l ů First Class v Praze Bakalářská práce
Autor: Hana Zálohová Vedoucí práce: Doc. RNDr. Jiří Vaníček, CSc. Jihlava 2012
Abstrakt ZÁLOHOVÁ, Hana: Podíl wellness center na provozu hotelů First Class v Praze. Vysoká škola polytechnická v Jihlavě. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce Doc. RNDr. Jiří Vaníček, CSc. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2012. 61 stran. Bakalářská práce na téma Podíl wellness center na provozu hotelů First Class v Praze se zabývá poměrně novým trendem v provozech hotelů, kterým je nabízení wellness sluţeb. Hotely se odklání od pouhých sluţeb fitness k wellness sluţbám. Cílem této práce je zmapovat tyto procesy. Byl proveden průzkum počtu hotelů nabízejících wellness sluţby v Praze, a dále bylo provedeno dotazníkové šetření u vybraného provozovatele wellness a hotelu. Jako hlavní zdroje slouţilo studium odborné literatury, internetové zdroje a v neposlední řadě vlastní zkušenosti.
Klíčová slova: Wellness. Lázeňství. Fitness. Profesní a zájmové organizace. Marketingový výzkum. Praha.
Abstract ZÁLOHOVÁ, Hana: A share of Wellness Centers on the Operations of the First Class Hotels in Prague. Polytechnic College, Jihlava. Tourism Studies Department. Degree of Qualification: Bachelor. Supervisor Doc. RNDr. Jiří Vaníček, CSc. Jihlava 2012. 61 pages. The thesis A share of Wellness Centers on the Operations of the First Class Hotels in Prague is concerned with the wellness services offer, a relatively new trend in the operations of the hotels. The hotels decline from the offer of the single fitness services to the broad wellness services. The aim of this thesis is to map this process. Series of research of the hotels offering the wellness services in the Prague were made as well as the questionnaire of the chosen hotel and wellness operator was carried out. As a main source served the studies of the field literature, internet sources and my personal experiences.
Key words: Wellness. Balneology. Fitness. Professional Organizations and Interest Groups. Market Research. Prague.
Poděkování Děkuji vedoucí práce doc. RNDr. Jiřímu Vaníčkovi, CSc. za poskytnutí praktických rad a odborné pomoci při řešení bakalářské práce.
Prohlášení Prohlašuji, ţe předloţená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, ţe citace pouţitých pramenů je úplná, ţe jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále téţ „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím uţitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, ţe na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, ţe VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o uţití mé bakalářské práce a prohlašuji, ţe s o u h l a s í m s případným uţitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, ţe uţít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu vyuţití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne poţadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaloţených vysokou školou na vytvoření díla (aţ do jejich skutečné výše), z výdělku dosaţeného v souvislosti s uţitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 5. 5. 2012 ...................................................... Podpis
Obsah Úvod a cíl práce ................................................................................................................ 8 1
Teoretická část .......................................................................................................... 9 1.1
Lázeňství v České republice............................................................................... 9
1.2
Wellness ........................................................................................................... 12
1.2.1
Standardy pouţívané v sektoru wellness .................................................. 14
1.2.2
Wellness jako ekonomické odvětví v cestovním ruchu ............................ 14
1.2.3
Certifikace wellness subjektů ................................................................... 15
1.2.4
Výhody pro členy České Asociace Wellness ........................................... 16
1.3
Fitness .............................................................................................................. 18
1.4
Profesní a zájmové organizace v České republice v oblasti lázeňství a wellness 20
2
1.4.1
Česká centrála cestovního ruchu............................................................... 20
1.4.2
Česká asociace wellness ........................................................................... 20
1.4.3
Asociace pracovníků v regeneraci ............................................................ 21
1.4.4
Sdruţení lázeňských míst ČR ................................................................... 22
1.4.5
Svaz léčebných lázní České republiky...................................................... 22
1.4.6
Wellness club ............................................................................................ 23
1.5
Kvantitativní výzkum ....................................................................................... 24
1.6
Kvalitativní výzkum ......................................................................................... 25
Praktická část .......................................................................................................... 27 2.1
Charakteristika Prahy ....................................................................................... 27
2.2
Hotely First Class s wellness v Praze ............................................................... 29
2.3
Hotel Panorama Praha ...................................................................................... 30
2.3.1
Kategorie ubytování .................................................................................. 31
2.3.2
Gastronomie .............................................................................................. 32
2.3.3
Wellness a fitness...................................................................................... 32
2.4
Marketingový průzkum – sběr informací od manaţera hotelu ........................ 36
2.5
Vlastní marketingový průzkum ........................................................................ 37
2.6
SWOT analýza Hotelu Panorama .................................................................... 48
2.7
Doporučení Hotelu Panorama .......................................................................... 49
Závěr ............................................................................................................................... 50
5
Seznam pouţitých zdrojů ................................................................................................ 52 Přílohy............................................................................................................................. 55
6
Seznam obrázků Obrázek 1: Lázně v ČR ................................................................................................... 11 Obrázek 2: Definice zdraví ............................................................................................. 12 Obrázek 3: Certifikát členství České Asociace Wellness ............................................... 17 Obrázek 4: Praha - katastrální území a městské části ..................................................... 27 Obrázek 5: Kosmetická masáţ ........................................................................................ 35 Obrázek 6: Hotel Panorama ............................................................................................ 35
Seznam grafů Graf 1: Počet obyvatel bydliště ....................................................................................... 37 Graf 2: Vzdálenost místa bydliště ................................................................................... 38 Graf 3: Věk ..................................................................................................................... 38 Graf 4: Vzdělání.............................................................................................................. 39 Graf 5: Zaměstnání ......................................................................................................... 39 Graf 6: Návštěvy dle ročních období .............................................................................. 40 Graf 7: S kým hosté přijeli do hotelu .............................................................................. 41 Graf 8: Pouţitý dopravní prostředek ............................................................................... 42 Graf 9: Důvod návštěvy města (regionu) ........................................................................ 42 Graf 10: Počet návštěv hotelu nebo wellness centra....................................................... 43 Graf 11: Místa ubytování ................................................................................................ 43 Graf 12: Typ zařízení, kde se hosté ubytovávají ............................................................ 44 Graf 13: Získání informací o hotelu ............................................................................... 45 Graf 14: Návštěvnost wellness center ............................................................................. 45 Graf 15: Doporučení hotelu ............................................................................................ 46
7
Úvod a cíl práce Pojem wellness je v současné době stále častěji skloňovaným slovem neţ dříve. Člověk touţí po příjemném ţivotě bez ohledu na věk, pohlaví, profesi a místě, kde se zrovna nachází, ať uţ pracovně nebo soukromě. Wellness se stává důleţitou součástí nabídky hotelů, lázeňských zařízení a relaxačních center. Je chápán jako synonymum zdravého ţivotního stylu. Dříve hotely nabízely pouze fitness sluţby, které nejsou v dnešní době dostačující. Wellness má do hotelu nalákat více hostů. Jak velké hotely, tak i menší popřípadě lázeňská centra se snaţí svou nabídku rozšířit, nabízejí wellness sluţby v ceně ubytování nebo jako další sluţbu, kterou můţe host vyuţít za poplatek. Cílem práce je zmapovat tyto procesy. V Praze byl udělán průzkum počtu hotelů, které nabízejí wellness centra, případně naopak wellness centra, která poskytují i ubytování. Bylo provedeno dotazníkové šetření u vybraných provozovatelů wellness a hotelu a dále dotazníkové šetření u návštěvníků hotelu Panorama. Toto téma bylo zvoleno z důvodu vlastního zájmu o zdravý ţivotní styl a otázkou, jak je tento styl oblíben u praţských hostů.
8
1 Teoretická část V této části práce jsou popsány základní informace o lázeňství v České Republice, rozdíly mezi lázeňským, wellness a fitness provozem. Dále zde jsou informace o organizacích v České republice, které se věnují oblasti lázeňství a wellness. Poslední část teoretické práce je věnována kvalitativnímu a kvantitativnímu marketingovému výzkumu.
1.1 Lázeňství v České republice Tradice našeho lázeňství je mladší, neţ například v jiţní Evropě a ve středomořské oblasti. Ale i naše lázeňství získalo v minulosti věhlas. Nejznámější historie o vzniku lázní se vztahuje k zaloţení Karlových Varů – podle pověsti zde byly při lovu na jelena, jehoţ se účastnil sám Karel IV., náhodně objeveny horké prameny. Ve středověku se lázeňství nedařilo, klesl zájem o hygienu a péči o vlastní tělo. V této době se nicméně objevily zárodky lázeňského ţivota – např. v Karlových Varech a v Teplicích. Většina našich lázní vznikla v 18. a 19. století – díky pokroku ve vzdělání a rozvoji vědy. Balneologie a vodoléčba se jako vědní obor poprvé přednášely na Karlově univerzitě uţ v 18. století. Objevují se nové léčebné metody (např. vodoléčba podle V. Priessnitze), budují se honosné lázeňské budovy, ale i kolonády, divadla a koncertní sály. Lázně se stávají doménou nejbohatší vrstvy společnosti. Naše lázně zaţily největší rozvoj před druhou světovou válkou. Západočeské lázně se staly evropským pojmem. Díky vzniku prvních zdravotních pojišťovacích společností, které se podílely na úhradě lázeňské péče, se stávají lázeňské pobyty přístupnější mnohem širší klientele. Vedle honosných budov se staví menší, méně honosné ubytovací kapacity, které jsou v péči právě těchto pojišťoven. V období před druhou světovou válkou se na stavbě významných lázeňských domů a veřejných budov v lázních podílela řada předních architektů té doby, např. J. Zítko (kolonáda v Karlových Varech), D. Jurkovič (Lázeňský dům v Luhačovicích) a zahradní architekt V. Skalník (parková úprava Mariánských Lázní). 9
V roce 1948 byly přírodní léčivé zdroje a lázně znárodněny, došlo k potlačení komerčních aktivit a k zařazení lázní do systému zdravotní péče. Lázně se staly hlavně zdravotnickými zařízeními. Nejvíce hostů mělo hrazeno svůj pobyt z prostředků zdravotního pojištění. Mezi hosty ze zahraničí převládali hosté ze zemí východního bloku. Na jedné straně zde byla snaha umoţnit lázeňskou léčbu co nejširšímu okruhu lidí (poukazy na léčbu jsou rozdělovány prostřednictvím odborů), na druhé straně však docházelo k chátrání a zaostávání lázní za evropským průměrem. Tento stav trval aţ do roku 1989. Jedinou cestovní kanceláří specializovanou na lázeňské klienty byla do tohoto roku Balnea. Po roce 1992 se většina lázní dostala do soukromého sektoru - stala se akciovými společnostmi a společnostmi s ručením omezeným. Období transformace mělo výrazný vliv na počet léčených pacientů – za deset let od roku 1985 do roku 1995 poklesl jejich počet o 30%. Od roku 1995 začal počet všech pacientů výrazně stoupat – zásluhou rostoucího podílu pacientů, kteří si léčbu hradili na vlastní náklady. Dle údajů Ústavu zdravotnických informací a statistik ČR přijelo do lázeňských léčeben v roce 2002 celkem 295 968 pacientů. Ve vlastnictví státu – po roce 1992 - zůstaly některé dětské léčebny a několik lázeňských rehabilitačních zařízení (např. Janské Lázně, Karlova Studánka, Lázně Bludov). I přírodní zdroje zůstaly ve vlastnictví státu – stát je pronajímá lázeňským zařízením. Kromě zařízení v resortu ministerstva zdravotnictví patří některá lázeňská zařízení
například
pod ministerstvo
obrany nebo vnitra (10
lázeňských
zařízení
s kapacitou 1 200 lůţek), která kromě zdravotní péče pro své zaměstnance poskytují část kapacit i pro komerční účely. V České republice a společenským
má
lázeňství
ţivotem
(pobyty
dlouholetou známých
tradici
a
propojení
osobností), vysokou
s kulturním
kvalitu
péče
a léčebných metod, tudíţ má slibnou budoucnost. Dnes se nachází 37 lázní v České Republice, největší koncentrace je v západních Čechách a v Olomouckém kraji.
10
Obrázek 1: Lázně v ČR
Zdroj: http://tourism.cz/encyklopedie/seznam.phtml?typ=163,164,430,435&id_mapy=3 9&lng=&menu= Bechyně, Bludov, Darkov - Karviná, Dubí, Františkovy Lázně, Hodonín, Janské Lázně, Jeseník, Jáchymov, Karlova Studánka, Karlovy Vary, Klimkovice, Klášterec nad Ohří, Konstantinovy Lázně, Lednice, Lipová-lázně, Luhačovice, Lázně Bohdaneč, Lázně Bělohrad, Lázně Kundratice, Lázně Kynţvart, Lázně Libverda, Lázně Toušeň, Mariánské Lázně, Mšené-lázně, Ostroţská Nová Ves, Poděbrady, Slatinice, Teplice, Teplice nad Bečvou, Třeboň, Velichovky, Velké Losiny, Vráţ u Písku, Zlín.
11
1.2 Wellness O wellness slyšel v posledních několika letech jistě kaţdý. Málokdo si však přesně dovede představit, co všechno se pod tímto slovem skrývá. Sluţby wellness jsou důleţitou součástí nabídky hotelů, lázeňských zařízení a relaxačních center. Můţeme ho chápat jako synonymum zdravého ţivotního stylu. Odborníci o wellness mluví jako o kultuře těla, duše a mysli. Současné pojetí wellness vychází z řeckého ideálu kalokagathia – tedy harmonie krásného těla (řecky „kalós“) a dobrého ducha (řecky „agáthos“). Slovo wellness vzniklo ze sloţení dvou slov: well-being (stav zdraví a pohody) a fitness (fyzická zdatnost) dle amerického lékaře Halberta L. Dunna. Halbert L. Dunn je autorem myšlenky high level wellness, („zdraví na vysoké úrovni“), kniha na toto téma vyšla v roce 1961 a neměla velký úspěch, proto si jeho myšlenky časem lékaři, trenéři fitness a další odborníci na zdravý způsob ţivota přetvořili k obrazu svému. Na zdraví je však nahlíţeno jako na komplexní fyzickou, sociální a duševní pohodu a nejen jako na absenci nemoci. Definice zdraví: Podle světové zdravotnické organizace (World Health Organization), která vznikla v roce 1947, je zdraví stav biologické, psychické a sociální pohody.
Obrázek 2: Definice zdraví
Zdroj: http://www.jczdravi.cz/definice-zdravi.htm (30. 3. 2012) V rámci tohoto vymezení se wellness člení na jednotlivé dílčí součásti, které jsou i základním předpokladem wellness ţivotního stylu. Jedná se o: tělesnou krásu a zdatnost, pozitivní přístup k ţivotu, zdravou výţivu, osobní návyky a vnitřní rovnováhu. Wellness tedy znamená nejen být zdravý, ale i cítit se tak v co nejvyšší 12
moţné míře. Hlavním cílem je zvýšit kvalitu ţivota. Aby bylo dosaţeno wellness, musí být optimalizovány fyzické, emocionální, mentální, spirituální a sociální podmínky člověka. Tyto sloţky se vzájemně ovlivňují a pro dosaţení co nejvyšší kvality ţivota je nutné je chápat jako komplex. Existuje řada definic wellness a dvě z nich ho definují jako: Slovo wellness znamená stav/pocit blahobytu, jenž je maximálně orientovaný na individuální možnosti člověka – vlastní osoby. Je to dlouhotrvající, stupňující se proces přeměny psychické, intelektuální, emoční, duchovní a okolní pohody… Wellness je také označení pro strukturu, zařízení a prostor, které jsou realizovány v konceptu s touto filozofií (architektura, design, barvy…), a pro programy, které k pocitům wellness vedou… Wellness prostor je v nás i v případě, pokud nám zajišťuje prožitek krásy, klidu a míru. [ČESKÁ ASOCIACE WELLNESS] Wellness - široká škála pohybových a jiných činností umožňující dosáhnout fyzické a psychické kondice; nový životní styl. [VŠEOBECNÁ ENCYKLOPEDIE. DIDEROT, PRAHA 1999]
Změnil se současný rytmus a podmínky ţivota, mění se i zátěţ organismu v zaměstnání. Přibyly stresové situace, se kterými se lidé musí kaţdodenně vyrovnávat. Řada z nás jiţ pochopila, ţe je třeba vzít odpovědnost za své zdraví do svých rukou a přijali nový a zdravý ţivotní styl. Jsou ochotni věnovat čas i prostředky na upevňování a prevenci zdravotního stavu. Z moderního současného pohledu je wellness kombinací relaxačních a některých léčebných metod a naopak lázeňské kúry v sobě zahrnují kromě léčebných funkcí i některé aspekty wellness produktů. Lze říci, ţe z hlediska smyslového vnímání jsou lázeňské kúry pro pacienty i zdrojem potěšení. Uţívají si příjemného pocitu, ţe je o ně odborně pečováno. Proţívají emoční smyslové vjemy, často zaţívají pocit štěstí. Na druhé straně wellness sluţby nabízejí svým zákazníkům moţnost příjemné relaxace, rekondice a regenerace sil a při wellness procedurách nabírají zákazníci nové síly, udrţují si tak i upevňují svoje zdraví. Vţdy se ale bude jednat jen o formu odpočinku, relaxace, rekondice, regenerace, většinou bez kompetentního odborného vedení jako je tomu v lázeňství.
13
Pro správné pochopení wellness je tedy důleţité vymezení jeho rozdílností a shodných prvků s klasickým léčebným lázeňstvím. Nejvýznamnější rozdíl spočívá v tom, ţe klasické lázeňství má v sobě zahrnutu jiţ zmíněnou léčebnou funkci. Jeho hlavním cílem je léčit či doléčovat zdravotní komplikace. Jak jiţ bylo zmíněno výše, cílem wellness je zdravým ţivotním stylem těmto problémům předcházet. Jeho funkce je vedle relaxace a rekondice tedy především preventivní. Jeho hlavním cílem je udrţení a obnovení zdraví člověka.
1.2.1 Standardy používané v sektoru wellness Pro oblast wellness samostatné standardy vytvořeny dosud nebyly, i kdyţ za tímto účelem vznikla v roce 2007 Česká asociace wellness. Oficiální jednotná klasifikace ubytovacích zařízení České republiky pro období 2010 – 2012 zmiňuje v definicích kategorií ubytovacích zařízení mezi specifickými hotelovými zařízeními pojem „Wellness Hotel“. Jedná se o ubytovací zařízení, které splňuje poţadavky pro kategorii Hotel 3* – 5* a zároveň poskytuje sluţby wellness. Nicméně jeho certifikaci ponechává aţ na výstupy z projektu Ministerstva pro místní rozvoj „Zavádění národních standardů kvality ve vybraných sektorech cestovního ruchu“.
1.2.2 Wellness jako ekonomické odvětví v cestovním ruchu Trendem poslední doby je bezesporu ţít zdravě, splňovat ideály wellness. Z prvopočátku byl wellness chápán jen jako novinka, která můţe ovlivnit poptávku trhu na krátké období a poté přijde na trh jiná a lepší filozofie, která současný wellness trend nahradí. Ukázalo se však, ţe wellness je schopen přizpůsobovat se trţním podmínkám a zachovávat si přitom i svou podstatu. Lázeňství a wellness, obě tato odvětví často téţ označována jako wellness & spa, jsou významným segmentem v oblasti cestovního ruchu. Díky lidskému uvědomění si, ţe zdraví je jen jedno a je nepostradatelné a mnohdy i těţko nahraditelné, se ho lidé snaţí chránit před negativními vlivy okolí spjatými s dnešním rychlým tempem a způsobem ţivota. Snaha o zdravý ţivotní styl se promítla i do poţadavků na wellness sluţby, které pomohou zdraví utuţovat a povedou k dynamickému rozvoji této formy cestovního ruchu. 14
Wellness odvětví nabízí vzhledem k rostoucímu zájmu o něj zajímavou podnikatelskou příleţitost a je motivem pro finanční investování. Zatímco v západních zemích uţ nastupuje druhá vlna wellness – tzv. selfness (zaměřuje se na individualitu jednotlivce, respektuje to, ţe kaţdý má svá specifická a nezaměnitelná přání a potřeby), v Česku se zájem o wellness teprve vyvíjí a wellness si postupně získává stále více zastánců. Wellness z pohledu ekonomického lze chápat jako souhrn ekonomických činností různých oborů a odvětví, které svými výsledky uspokojují potřeby zákazníků wellness center. Na trhu wellness sluţeb jsou poptávajícími zákazníci, kteří vyuţívají sluţeb wellness center, a nabízejícími pak provozovatelé jednotlivých wellness zařízení. Kvalita lidských zdrojů je v této oblasti povaţována za velice významnou sloţku. Wellness zasahuje do mnoha sfér ekonomického a sociálního ţivota společnosti. Výdaje na něj vynaloţené a s ním spojené jsou součástí hrubého domácího produktu a přispívají k přebytkové platební bilanci státu. Rozvoj tohoto oboru podporuje investiční činnost a zaměstnanost.
1.2.3 Certifikace wellness subjektů Díky stoupajícím nárokům zákazníků wellness center, Česká asociace wellness (ČAW) připravuje certifikaci subjektů, které nabízejí sluţby z oblasti wellness a uvaţuje se také o vytvoření jednotné klasifikace wellness hotelů. Je navrhováno, aby byla vybudována odborná a kvalitní základna profesionálů, kteří by odsouhlasené standardy prosazovali. Jednotné standardy by mohly ulehčit zákazníkům orientaci na trhu. Zajistila by se potřebná úroveň kvality. Certifikace ubytovacím wellness zařízením pravděpodobně přinese nárůst skupiny zákazníků, která certifikované sluţby vyhledává a při výběru destinace dává přednost wellness hotelům a ubytovacím zařízením označeným známkou kvality. Označení různých stupňů kvality wellness sluţeb v hotelech je pozitivní zároveň pro cestovní kanceláře, které by tím mohly také zvýšit zájem svých zákazníků. Podle ČAW bude zavedení klasifikace trvat delší dobu (v řádu několika let). Zavádět by se měla na základě určení sedmi základních kritérií, podle míry jejich naplnění by se konkrétnímu hotelu mohl udělit status bronz, silver a nebo gold. Dále existují hotely, kde wellness centra nemusí být primárním produktem, ale mohou nabídku sluţeb pouze doplňovat. Tyto hotely jsou obvykle vybaveny např. bazénem, 15
fitness centrem či kosmetickým salónem, ale dále nejsou aspekty wellness ţivotního stylu zahrnuty do pojetí hotelu a dalších poskytovaných sluţeb.
1.2.4 Výhody pro členy České Asociace Wellness v oblasti výměny informací: usnadnění přístupu k know-how v oblasti wellness aktivit pravidelné informace vedoucí k lepší orientaci na trhu - novinky a trendy u nás a v zahraničí informační servis na www.spa-wellness.cz Magazín ČAW v podobě newsletteru, zasílaného členům emailem příleţitost komunikovat s profesionály v oboru zvýhodněné sluţby poradenského centra ČAW v oblasti spolupráce členů: výměna zkušeností mezi členy ČAW vyuţívání zvýhodněných cen poskytovaných ostatními členy bezplatné
zadání
poţadavku
nabídky/poptávky
práce
na
www.spa-wellness.cz moţnost vyuţívání slev vzájemně poskytované členy ČAW ostatním členům vzájemné propojení a podpora všech členů asociace v oblasti prezentace: ideální příleţitost zviditelnění jednotlivých členů a jejich aktivit zařazení do seznamu členů ČAW prolinkování ze stránek ČAW na stránky členů ČAW moţnost inzerce na stránkách www.spa-wellness.cz moţnost
zvýhodněné
inzerce
u
mediálních
partnerů
např.
na
www.wellnessnoviny.cz moţnost bezplatné nebo zvýhodněné účasti na B2B setkáních - pravidelných wellness odpoledních ČAW 16
moţnost pouţívat razítko a označení v grafické podobě: JSEM členem/členkou ČESKÉ ASOCIACE WELLNESS moţnost volit a participovat na rozhodovacích procesech prostřednictvím Valné hromady ČAW cenové zvýhodnění členů na kurzech, seminářích, workshopech, tuzemských a zahraničních akcích pořádaných ČAW Nové sluţby pro členy od ledna 2012: zajištění právní a odborné legislativní poradny členské karty ČAW - vzájemné slevy členů ČAW zajištění schůzek s úředníky a představiteli státních úřadů a organizací zejména pro mimopraţské členy bazar – nabídka pouţitého vybavení na webu ČAW nabídka pracovních míst na webu ČAW a v informačním servisu nabídka aktuálních sluţeb (wellness pobyty) našich členů na webu ČAW a v dalších médiích
Obrázek 3: Certifikát členství České Asociace Wellness
17
1.3 Fitness Jedná se o cvičení ve fitness centrech, jehoţ náplní je cvičení s volnými činkami a cvičení na trenaţérech, doplněné o aktivity aerobního charakteru na speciálních trenaţérech, dodrţování určitého dietního reţimu včetně pouţití doplňků výţivy a o celkový ţivotní styl, jehoţ cílem je rozvoj celkové zdatnosti, zlepšení drţení těla, zlepšení postavy při současném působení na upevňování zdraví a rozvoj síly. (Kolouch, 1990). Fitness, chápáno v širším kontextu jako tělesná zdatnost, je schopnost těla efektivně fungovat s optimální účinností a hospodárností. Má 5 sloţek a všechny souvisejí se zdravím. (Blahušová, E., 2005). Kardiorespirační vytrvalost je nejdůleţitější součástí fitness. Je to schopnost přenášet důleţité ţiviny a kyslík pracujícím svalům a odstraňovat přebytečné produkty vzniklé během fyzické zátěţe. To má za následek zlepšení funkce srdce, cév, plic a redukci rizikových faktorů jejich onemocnění. Nejúčinnějším prostředkem pro zlepšení vytrvalosti je aerobní cvičení. Svalová síla je schopnost svalu vyvinout maximální sílu proti odporu. Charakterizuje ji vysoká intenzita a krátká doba trvání výkonu. Příkladem je zvednutí těţkého břemene. Cvičení rozvíjející svalovou sílu se provádějí se zátěţí, zpravidla s činkami nebo na posilovacích strojích. Svalová vytrvalost je schopnost svalu opakovaně vydávat sílu proti odporu nebo výdrţ ve svalové kontrakci. Charakterizuje ji dlouhodobá aktivita niţší intenzity. Příkladem cvičení rozvíjejících svalovou vytrvalost je kalanetika, posilování s lehkými činkami nebo s gumovými expandéry. Kloubní pohyblivost neboli flexibilita umoţňuje provádět pohyb bez potíţí a pomáhá předejít poškození kloubů, vazů a svalů. Starší lidé mají sníţenou kloubní pohyblivost a z toho plynoucí problémy. Flexibilitu lze zlepšit strečinkem. Složení těla – sledujeme mnoţství podkoţního tuku a mnoţství aktivní tělesné hmoty. Podíl podkoţního tuku vzhledem k aktivní tělesné hmotě je pro úroveň fitness důleţitější neţ celková tělesná hmotnost. 18
Pojem fitness byl v posledních letech nahrazován pojmem wellness, který jeho obsah rozšířil o psychickou stránku, dobrou psychickou kondici a pocit ţivotní pohody. Původní fitness centra se skládala pouze z posilovacích strojů a činek. Později začala být doplňována o tzv. aerobní zóny. Nově vznikající wellness centra obsahují kromě těchto 2 částí ještě část určenou pro regeneraci (vodní procedury, sauny, solária apod.). Důkazem nejednotnosti terminologie je i fakt, ţe fitness nebo wellness je často kromě cvičení v posilovně chápáno i jako cvičení aerobiku včetně jeho různých nových forem. V posledních letech díky silnému vlivu komerce bývá fitness dokonce uţíváno i v názvech potravin, kosmetických přípravků apod. a jeho význam je chápán velmi vágně, často není ani dáván do souvislosti se cvičením ve fitness centrech, spíše je chápáno jako jakákoliv kondiční pohybová aktivita či jakákoliv aktivita, i nesportovního charakteru, směřující ke zdraví.
19
1.4 Profesní a zájmové organizace v České republice v oblasti lázeňství a wellness V České republice funguje několik organizací, které podporují cestovní ruch a ostatní oblasti s ním spojené, jako je lázeňství a wellness. Mezi tyto organizace patří Česká centrála cestovního ruchu, Česká asociace wellness, Asociace pracovníků v regeneraci, Sdruţení lázeňských míst ČR, Svaz léčebných lázní České republiky a Wellness club.
1.4.1 Česká centrála cestovního ruchu Česká centrála cestovního ruchu – CzechTourism je státní příspěvkovou organizací Ministerstva pro místní rozvoj České republiky. Byla zřízena v roce 1993 za účelem propagace České republiky jako atraktivní turistické destinace na zahraničním a od roku 2003 také na domácím trhu. Významnými partnery agentury při této propagaci jsou domácí turistické regiony, města a obce i podnikatelské subjekty. CzechTourism se v rámci podpory příjezdového a domácího cestovního ruchu zaměřuje zejména na propagaci konkrétních oblastí cestovního ruchu, kterými jsou lázeňství, česká gastronomie, kongresová a incentivní turistika a golfová turistika, ale i další témata: bohatství historie, záţitková a aktivní dovolená. Kromě těchto zmíněných oblastí CzechTourism dlouhodobě propaguje v domácím cestovním ruchu regionální akce, které byly vybrány ve spolupráci se zástupci krajů. (1)
1.4.2 Česká asociace wellness Česká asociace wellness (ČAW) byla zaloţena roku 2007 jako státem registrovaná, nezávislá, nepolitická, odborná, dobrovolná a otevřená zájmová organizace. Je sdruţením právnických a fyzických osob působících v oblasti wellness.
Cíle České Asociace Wellness Zastupovat zájmy členské základny Rozvíjet sluţby pro členskou základnu Zmapovat, definovat a nabízet sluţby garantovaných subjektů Rozvíjet a propagovat oblast wellness všemi dostupnými prostředky (publikace, konference, veletrhy) 20
Monitorování kvalitního rozvoje v oblasti wellness a certifikace subjektů wellness Rozvíjet vzdělávací aktivity v oblasti wellness, napomáhat vytváření podmínek pro zvyšování kvalifikace a zajišťování rekvalifikace pracovníků odvětví, pořádat či spolupořádat školení, kurzy a odborné semináře, poskytující aktuální informace z oboru Garantovat koncepční a obsahovou náplň subjektů nesoucí název wellness, bojovat s nekalou soutěţí a nevhodným pouţíváním označení wellness Zvyšovat úroveň a pověst oboru wellness na národní i mezinárodní úrovni Nabízet společné marketingové aktivity Navazovat kolegiální vztahy s odbornými organizacemi, institucemi a ţivnostenskými společenstvy v tuzemsku i zahraničí ke spolupráci a výměně zkušeností (2)
1.4.3 Asociace pracovníků v regeneraci Asociace pracovníků v regeneraci je profesní společenskou organizací sdruţující bazény, sauny, maséry, provozovatele a poskytovatele regeneračních sluţeb, projektanty, školicí střediska a dodavatele produktů zdravého ţivotního stylu. V rámci APR vznikají nyní nové tematické sekce – poradců správné výţivy a solárního opalování. Pro své členy a ostatní zájemce poskytuje moţnost odborného růstu formou odborných seminářů, konferencí, exkurzí a článků v odborných publikacích. Poskytuje poradenskou činnost investorům při výběru dodavatelů a projektantů pro investiční činnost v oblasti bazénů, koupališť a ostatních regeneračních pracovišť i odbornou pomoc pro stavební úřady a hygienický dozor. Prostřednictvím akreditovaných školících zařízení – členů APR zajišťuje odborný růst pracovníků v oborech regenerace. (3)
21
1.4.4 Sdružení lázeňských míst ČR Sdruţení lázeňských míst ČR je dobrovolnou zájmovou nestranickou a nevládní organizací lázeňských měst a obcí v ČR (dále jen lázeňská místa), na jejichţ území se nacházejí lázeňská zařízení a mají schválený statut lázní. Členové sdruţení povaţují lázeňství za významnou činnost ve své obci či městě, která má význam pro rozvoj nejen svého místa a regionu, ale i ČR. Posláním sdruţení je aktivně přispívat k vytváření podmínek a nástrojů pro regeneraci a rozvoj lázeňství a lázeňských míst, zejména ke zlepšování stavu a rozvoji lázeňské a městské infrastruktury, obnovy lázeňských památek a k rozvoji českého lázeňství a českých lázeňských měst a obcí. Pro dosaţení vytyčených cílů usiluje sdruţení o spolupráci mezi státem, obcemi a občany, lázeňskými organizacemi a sdruţeními, ale i o spolupráci na mezinárodní úrovni. Zajisté ne druhořadým cílem sdruţení je prezentovat a spolupracovat při prezentaci českých lázeňských míst jako unikátních cílů pro návštěvníky hledající nejen lázeňskou péči, ale i velice zajímavé turistické cíle. (4)
1.4.5 Svaz léčebných lázní České republiky Svaz léčebných lázní České republiky byl zaloţen jako zájmové sdruţení léčebných lázní v roce 1995, v roce 2001 se jeho součástí stalo i Sdruţení odborných lázeňských zařízení. Svaz nyní sdruţuje 44 členů, z toho 42 léčebných lázní, které tvoří s více neţ 20 000 lůţek 80 % lůţkové kapacity léčebného lázeňství v ČR. Svaz léčebných lázní České republiky je členem Evropského svazu lázní a platným partnerem i oponentem Ministerstva zdravotnictví ČR. Posláním svazu je kultivovat prostředí a vytvářet podmínky pro další léčebné lázeňství v České republice a hájit společné i individuální zájmy členů. Za svou dobu působnosti podpořil mnohé projekty, mezi něţ patří např. modernizace, rekonstrukce a zvýšení standardu ubytovacích a stravovací sluţeb v akciové společnosti Léčebné lázně Jáchymov, dostavba lázeňského centra Agricola v Léčebných lázních Jáchymov a.s., modernizace a rekonstrukce Lázní Kundratice a.s., rozvoj a marketing lázeňských produktů cestovního ruchu v Konstantinových lázních a mnoho dalších. (5)
22
1.4.6
Wellness club
Wellness club byl zaloţen v roce 2000, kdy začal pořádat akce propagující zdravý a aktivní
ţivotní
styl
wellness.
Sdruţuje
na 100
sportovních
a relaxačních
center, vydává ročenku Průvodce wellness centry. Pořádá oblíbený wellness Marathon v O2 Aréně, kterého se v roce 2011 zúčastnilo rekordních 3.500 cvičících. Pořádá dobročinnou VIP wellness party na parníku Europe, kde dochází k přátelskému setkávání se manaţerů a podnikatelů, stejně jako na VIP wellness CUP v wellness Health & Wealth Management, wellness poradenství. (6)
23
1.5 Kvantitativní výzkum zjišťuje znalost produktů na trhu zjišťuje kvalitu vyuţívaných jednotlivých sluţeb hledá, jakou pozici má produkt na trhu ve srovnání s konkurencí zkoumá účinnost jednotlivých reklamních aktivit Příklady kvantitativních metod: písemné dotazování – dotazování pomocí dotazníku posílaného poštou, anketa; dotazování prostřednictvím internetu – dotazování přes e-mail, webovou stránku; telefonické dotazování – telefonické dotazování s podporou nebo bez podpory počítače; panelová diskuse – panel je skupina lidí, kteří souhlasili s účastí při pravidelně se opakujících průzkumech. Probírají se nejrůznější otázky. metody pozorování - spočívají v záměrném, cílevědomém sledování reakcí, aniţ by pozorovatel nějak zasahoval. Tyto reakce jsou zaznamenány (kamera, diktafon, oční kamera) a následně vyhodnocovány. Pouţívají při studii nákupního chování, efektivity propagačních materiálu a tištěné reklamy, nebo testování internetového projektu. experimentování - při této metodě pracujeme se dvěma (nebo více) výzkumnými skupinami, z nichţ jedna je experimentální a druhá kontrolní. Podstatou experimentu je to, ţe v kontrolovaných podmínkách zavádíme působení nějaké nezávislé proměnné a sledujeme jaké efekty (změny) v závisle proměnných vyvolává. Pro co nejpřesnější údaje srovnáváme experimentální skupinu s kontrolní skupinou, ve které proces probíhá “normálně” (bez působení nezávisle proměnné). Při tom je třeba, aby si obě skupiny byly maximálně podobné ve všech znacích, které jsou z hlediska experimentu podstatné.
24
1.6 Kvalitativní výzkum zkoumá názory a postoje ke značce hledá motivace zákazníků zjišťuje reakce při zavádění nových mediálních strategií zjišťuje názory na vývoj nových produktů zjišťuje o co je v současné době největší zájem testuje kvalitu obalů, názvů a koncepcí Výhodou metod kvalitativního výzkumu je vysoká validita (platnost) poznatků, získávaných a vzájemně ověřovaných kombinací přímých otázek a specifických psychologických metod, při relativně nízké ceně. Mezi nejčastěji pouţívané kvalitativní metody patří: Skupinové diskuse, tzv. focus groups – skupina odborníků nebo spotřebitelů pod vedením moderátora diskutuje o různých problémech, otázkách; účelem je získání nových informací, nových pohledů, názorů. Většinou se pouţívá při vývoji a testování nových výrobků. Hloubkové rozhovory – nejčastěji s psychologem, který se snaţí získat od respondenta poţadované informace pomocí různých otázek či testů. Brainstorming – většinou se dělá ve skupině. Po stanovenou dobu se zapisují všechny nápady, které účastníci vysloví, a nehodnotí se v tuto chvíli. Po uplynutí této doby jsou nápady probírány a tříděny, aţ zůstane několik, které představují případné řešení problému. Projekční techniky (projektivní testy)- tato metoda se pouţívá v případech, kdy respondent není ochoten, či schopen, reagovat na přímé otázky. Dotazovanému se předkládá mnohoznačný podnět, který má pouze okomentovat. Patří mezi ně například test dokončování vět, test dokončování příběhů, test doplňování obrázků, techniky přiřazování barev, hraní rolí... Malé a střední firmy zřejmě spíše vyuţijí při plánování některé z metod kvantitativního výzkumu, neboť kvantitativní výzkum umoţňuje vyhodnotit větší mnoţství dat, která lze kvantifikovat. Další výhodou je, ţe výsledky z kvantitativního výzkumu jsou více 25
realistické neţ výsledky z kvalitativního výzkumu, neboť ty jsou mnohdy zaloţeny na úsudku zpracovatele, byly získány od menšího vzorku respondentů a mohou být subjektivní.
26
2 Praktická část 2.1 Charakteristika Prahy Rozloha: 496 km2 Počet obyvatel: 1 272 690 Počet správních obvodů: 22 Nejvyšší bod: vrch Teleček mezi Sobínem a Chrášťany (399 m n. m.) Nejniţší bod: hladina Vltavy u Suchdola (177 m n. m.)
Obrázek 4: Praha - katastrální území a městské části
Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Prague_districts.svg (9. 3. 2012)
27
Hlavní město České republiky je naší nejvýznamnější městskou památkovou rezervací. Od roku 1992 je historické jádro Prahy o rozloze 866 hektarů zapsáno do Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Jiţ od středověku měla Praha pověst jednoho z nejkrásnějších měst na světě a byly jí dávány přívlastky „zlatá“, „stověţatá“, „koruna světa“, „kamenný sen“. Po staletí vzdávaly Praze hold významné osobnosti. Z okouzlení její krásou a výstavností se vyznal W. A. Mozart, L. van Beethoven, G. Apollinaire, P. I. Čajkovskij, F. M. Dostojevskij, A. Rodin, O. Kokoschka i britská královna Alţběta II., papeţ Jan Pavel II. aj. Rodná Praha se promítla do tvorby Jana Nerudy, Jaroslava Haška, Jaroslava Seiferta, Franze Kafky, Maxe Broda nebo Egona Erwina Kische. Praha představuje jedinečný komplex památek, jemuţ vysoko nad městem vévodí Praţský hrad. Je ukázkou všech uměleckých slohů a směrů. Historické jádro města se rozkládá na obou březích řeky Vltavy a tvoří je 6 částí, kdysi samostatných měst, v 18. století sjednocených. Jsou to: Staré Město, Josefov (dochovaná část bývalého Ţidovského Města - dnes součást Starého Města), Nové Město, Malá Strana, Hradčany a Vyšehrad. Zde je také soustředěno největší mnoţství památkových objektů, muzeí a galerií. (7) Deset nejnavštěvovanějších turistických zajímavostí: Zoo Praha, Praţský hrad, Národní muzeum, Ţidovské muzeum, Národní galerie, Karlův most, Staroměstská radnice s orlojem, Prašná brána, Petřínská rozhledna, Vyšehrad.
28
2.2 Hotely First Class s wellness v Praze Elite Hotel, Ostrovní 32, Praha 1, 11000 Praha Rezidence Vyšehrad, Lumírova 1715/33, Praha 4, 140 00 Praha Grand Majestic Plaza, Truhlářská 16, Praha 1, 110 00 Praha Anděl´s Hotel Prague, Stroupeţnického 21, Praha 5, 15000 Praha Panorama Hotel Prague Milevská 7, Praha 4, 14063 Praha Angelo Hotel Prague, Radlická 1, Praha 5, 150 00 Praha Castle Residence Praha, Květinářská 755, Praha 8, 182 00 Praha Golden Prague Residence, Nám. Curieových 43/5, Praha 1, 110 00 Praha Hotel Crystal Palace, Malá Štěpánská 17, Praha 2, 110 00 Praha Hotel Downtown, Ţitná 53, Praha 1, 110 00 Praha Amarilis – Jerome, Štěpánska 18, Praha 1, 11000 Praha Union Hotel Prague, Ostrcčilovo námestí 4, Praha 2, 12800 Praha Casa Marcello, Rásnovka 783, Praha 1, 110 00 Praha Hotel Askania, Rostislavova 19, Praha 4, 140 00 Praha Hotel Haštal Prague Old Town, Haštalská 1077/16, Praha 1, 110 00 Praha Prague Apartments by Hoffmeister, Pod Bruskou 7, Praha 1, 118 00 Praha Design and Style Hotel Neruda, Nerudova 44, Praha 1, 118 00 Praha Dorint Hotel Don Giovanni Prague, Vinohradská 157, Praha 3, 130 20 Praha Spa hotel Carolline, Karolíny Světlé 20, Praha 1, 110 00 Praha Hotel Absolutum, Jablonského 4, Praha 7, 17000 Praha Wellness Hotel Step, Malletova 1141, Vysočany, Praha 9, 10900 Praha Golfyacht Prague, U Libeňského Mostu 1, Praha 8, 180 00 Praha Chateau St. Havel - Wellness & Golf Hotel, Před nádraţím 6, Praha 4, 140 00 Praha Clarion Congress Hotel Prague, Freyova 33, Praha 9, 190 00 Praha Top Hotel Prague, Blazimská 1781/4, 14900 Praha Pension Lucie, Klapkova 53, Praha 8, 18200 Praha Villa Milada, V Šáreckém údolí 466/10, Praha 6, 160 00 Praha Volcano Spa Hotel, K sopce 30, 15500 Praha
29
2.3 Hotel Panorama Praha Hotel Panorama je nově zrekonstruovaný hotel s nádherným výhledem na hlavní město. Adresa je Milevská 7, Praha 4, nedaleko stanice metra C Pankrác. Cesta do centra Prahy trvá metrem 8 minut. V blízkosti hotelu se nachází obchodní centrum Arkády Pankrác, Česká televize, Kongresové centrum a další hotely. Další výhodou hotelu je rychlý přístup na dálnici D1. Letiště Ruzyně je vzdálené 22 km. Budova hotelu má 24 pater. Panorama Hotel disponuje 450 - ti moderně zařízenými, elegantními pokoji king size. Většina pokojů je nekuřáckých, dvoulůţkových nebo s dvěma oddělenými lůţky. K dispozici jsou i bezbariérové pokoje, 10x apartmá a 1 prezidentské apartmá. Všechny pokoje jsou klimatizovány a jsou vybaveny televizí, mini barem, sejfem, telefonem a fénem. V hotelu je známá restaurace Mezzo, která nabízí v polovině týdně obchodní obědy a - la - carte večeře. Panorama Kavárna je ideální pro setkání s přáteli. Pro hosty, kteří hledají odpočinek a relaxaci, je wellness a fitness centrum s panoramatickým bazénem nacházející se v nejvyšším patře budovy. Pro ty, kteří chtějí na nákupy je vhodná pasáţ Arkády Pankrác, která nabízí více neţ 100 mezinárodních značkových obchodů. Večer mohou hosté navštívit hotelové kasino a hrát blackjack, poker nebo ruletu. Kromě narozenin, koktejlů a soukromých párty, hotel nabízí širokou škálu flexibilních setkání, incentivů, konferencí a dalších moţností. Hotel poskytuje zázemí pro malá aţ středně velká setkání kolem počtu 100 účastníků aţ po velké konference pro 286 účastníků v Městském a Konferenčním Centru, které se nachází hned vedle hotelu. Vše zorganizuje tým hotelu bez stresu a úspěšně.
Hotelové sluţby: VIP Casino, wifi, restaurace, kavárny, Business centrum a konferenční místnosti, Concierge, prádelna a čistírna, pokojová sluţba, buzení hostů, nekuřácké pokoje, kadeřnicví.
30
2.3.1 Kategorie ubytování Superior pokoje výběr z kuřáckých a nekuřáckých pokojů centrální klimatizace samostatné postele nebo manţelská postel koupelna s vanou, sprchovým koutem a fénem satelitní televize, mini-bar, telefon LAN data-port (RJ11)
Rodinné apartmá nekuřácké centrální klimatizace 2 místnosti pro spaní 2 dospělých a 2 dětí do 12 let koupelna s vanou, sprchovým koutem a fénem satelitní televize, mini-bar, telefon, wifi LAN data-port (RJ11)
Business pokoje výběr z kuřáckých a nekuřáckých pokojů centrální klimatizace Panorama Dream postele buď samostatné 2 postele, nebo 1 manţelská postel koupelna s vanou, sprchovým koutem a fénem 31
42 palcové plazmové obrazovky výborně vybavené pokoje doplňky a osvětlením satelitní televize, mini-bar, telefon, wifi zdarma nejvyšší patra hotelu s nádherným výhledem
Prezidentské apartmá nekuřácké centrální klimatizace loţnice, pokoj pro hosty, pracovna, konferenční místnost koupelny se sprchovým koutem (1 s jacuzzi a vlastní saunou) satelitní televize, mini-bar, telefon, wifi LAN data-port (RJ11)
2.3.2 Gastronomie Gastronomie je dostupná ve 3 částech hotelu: Mezzo restaurace, Panorama kavárna, kavárna na terase. Šéfkuchařovi speciality jsou Pěna ze světlých bylin, Fondán z hořké čokolády, Grilovaný steak z lososa, Jehněčí kolínko s pečenou bramborovou kaší.
2.3.3 Wellness a fitness Hosté mohou uvolnit své tělo a mysl ve Wellness a Fitness Centru na „horní palubě“, v patře na střeše hotelu. Při cvičení a relaxaci mají hosté krásný výhled na Prahu. Otevřeno denně od 6:30 do 22:00 hodin ve všední dny a od 7:00 do 22:00 hodin o víkendu. Je doporučené přicházet 15 minut před zahájením procedury, lekce či kurzu.
32
Vstup do wellness a fitness je moţný po koupi jednotlivých vstupů nebo členství. Při koupi členství jsou 2 moţnosti: Individuální členství – posilovna, bazén, sauna, pára, vířivka a Rodinné členství – 2 dospělí a 2 děti do 18 let. Vybavení wellness a fitness v hotelu: Recepce s poradenskou sluţbou, Fitness Centrum, šatny, uzamykatelné skříňky, 1× krytý bazén, 1× vířivka, 2× pára a sauna, 2× odpočívárna, 1× solárium, 2× masáţní místnost, 1× tělocvična. Vstup pro děti pod 18 let je povolen pouze v doprovodu dospělého. Dětem mladším 15 let je zakázán vstup do posilovny. Děti do 5 let mohou navštívit Top Deck do 18:00 hodin. Zařízení Top Deck mohou vyuţívat všichni lidé, včetně těhotných ţen, osob s vysokým krevním tlakem, alergiemi, onemocněním srdce, zraněními, jinými onemocněními či postiţením, které by mohlo ovlivnit průběh poskytované procedury či sluţby. Těmto lidem je doporučeno upozornit na toto terapeuta nebo recepční Top Deck, kteří pomohou zvolit nejvhodnější proceduru či sluţbu. Samozřejmostí je moţnost platby kreditní kartou. Wellness a Fitness Centrum přijímá kreditní karty VISA, MasterCard, JCB, American Express, Diners Club, Maestro. Možnosti wellness a fitness v hotelu Wellness a fitness balíčky: Fit and wet balíček - posilovna, bazén, sauna, pára, vířivka Wet balíček - bazén, sauna, pára, vířivka Balíček sportovních aktivit - budokon, aqua aerobik, yoga, zumba, gymballs, pilates Rehabilitační balíček - aqua aerobik 1 hodina + sauna, pára 1 hodina Spa rituál balíček Aroma-vital balíček Anti-stresový balíček
33
Aerobní aktivity: budokon, aqua aerobik, yoga, zumba, zumba dance, gymballs, pilates, spinning, kickbox. Relaxační místnost „Five Senses“
Masáţe: Švédská masáţ Medová detoxikační terapie Relaxační masáţ chodidel Masáţ lávovými kameny Chiromasáţ obličeje a zátylku Anti-celulitidová terapie ozonovým krémem Ceremoniál zeleným čajem Aromaterapeutická masáţ Terapie horkou čokoládou Tělový peeling kávou a aromaterapie Prenatální masáţ Cukrový vánek z ráje Fiji rituál
34
Obrázek 5: Kosmetická masáž
Zdroj: http://www.panoramahotelprague.com/home?l=1 (1. 5. 2012)
Obrázek 6: Hotel Panorama
Zdroj: http://www.easytobook.com/en/czech-republic/praha/prague/corinthia-panoramahotel/ (1. 5. 2012)
35
2.4
Marketingový průzkum – sběr informací od manažera hotelu
V této části marketingového průzkumu jsou zpracovány informace od manaţera Hotelu Panorama. Ubytovací kapacita hotelu je 450 pokojů. Hotel má stálou zahraniční klientelu, která zde utratí více peněz neţ tuzemští hosté, průměrně v hotelu stráví 2 dny. Více jsou zde ubytováni cizinci, nejčastěji přijíţdí z Izraele a z Asie, z Evropy je to pak hlavně z Německa a Velké Británie. Jednoznačně nejvíce ubytovaných hostů v hotelu je v létě, coţ je podmíněno tím, ţe přes léto hotel vyuţívají klienti, kteří přijeli do Prahy na výlet či dovolenou. Tito klienti také vyuţívají více stravovací zařízení ve městě, oproti ostatním hostům, kteří vyuţívají hotelovou restauraci. Wellness centrum je v provozu stejnou dobu jako hotel a částečně zvýšilo zájem o hotel. Obyvatelé města a výletníci z okolí ho vyuţívají méně neţ ubytovaní hosté. Hotel Panorama spolupracuje s orgány samosprávy pro podporu propagace a reklamy hotelu. Dále velmi spolupracuje s destinačními agenturami, které mají velký podíl na počtu ubytovaných hostů.
36
2.5 Vlastní marketingový průzkum V této části bakalářské práce jsou zpracované informace pocházející z dotazníkového šetření v Hotelu Panorama. Bylo vyuţito dotazníku, který je v příloze. Pokud není u obrázků a tabulek uvedeno jinak, pak jsou výsledkem vlastního výzkumu. Osloveno bylo celkem 200 respondentů, 74 % muţů a 26 % ţen. Pouhé 2 % hostů byly obyvatelé z Prahy a 98 % hostů trvale bydlí jinde. Zmíněná 2 % hostů z Prahy ve městě pobývají trvale nad 30 let.
Bydliště hostů: 28 % z celkového počtu hostů přijelo z Izraele, další nejčastější hosté přijeli z Asie procentuálně 26 %. 17 % bylo z Velké Británie, 13 % z Německa. Ze Slovenska přijelo 8 % návštěvníků, z České Republiky pouze 5 %. Zbylá 3 % tvořili hosté z ostatních zemí.
Počet obyvatel bydliště 40 %
37 %
35 % 30 % 23 %
25 %
18 %
20 % 13 %
15 % 10 %
6% 3%
5% 0% Do 3 000
3 000 - 10 000
10 000 - 50 000
50 000 - 100 000
100 000 - 1 000 000
Nad 1 000 000
Graf 1: Počet obyvatel bydliště
Z grafu je zřejmé, ţe většina hostů bydlí ve větších městech.
37
Odhadnete vzdálenost z místa Vašeho bydliště do tohoto města? 0 - 10 km 2%
101 - 200 km 5%
Více než 5001 km 26% 2001 - 3000 km 28%
201 - 400 km 8%
401 - 800 km 13%
1601 2000 km 13%
801 - 1200 km 5%
Graf 2: Vzdálenost místa bydliště
Z grafu je vyčteme, ţe největší část hostů je ze vzdálených zemí, z kterých přicestovali letecky. Hosté neuvádějí místo bydliště.
Věk Věk Do 17 let 1%
Věk 56 a více 11% Věk 46 - 55 20%
Věk 18 - 25 3% Věk 26 - 55 29%
Věk 36 - 45 36%
Graf 3: Věk
Největší část návštěvníků tvoří lidé ve věku od 26 do 55 let.
38
Vzdělání 76 % hostů Hotelu Panorama je vysokoškolsky vzdělaných, dalších 21 % má střední vzdělání a zbylá 3 % mají základní vzdělání nebo výuční list. Základní/ vyučen 3%
Střední 21%
Vysokoškolské 76%
Graf 4: Vzdělání
Zaměstnání V domácnosti/ mateřská dovolená 5%
Důchodce 7%
Zaměstnanec veřejné služby 18% Podnikatel/ živnostník 29%
Zaměstnanec soukromý sektor 41%
Graf 5: Zaměstnání
Z průzkumu vyšlo, do hotelu téměř nejezdí důchodci a lidé na mateřské dovolené či v domácnosti. Hotel nejvíce vyuţívají zaměstnanci soukromého sektoru, manaţeři nadnárodních firem.
39
Ve kterém ročním období hotel nejčastěji navštěvujete (i více období)?
Podzim 7%
Zima 13%
Jaro 21%
Léto 59%
Graf 6: Návštěvy dle ročních období
Z výsledků dotazníkového šetření i z rozhovoru s manaţerem hotelu jasně vyplývá, ţe nejvíce hostů je zde ubytováno v létě a nejméně na podzim.
40
S kým jste přijel/a? 50 % 45 % 40 % 35 % 30 % 25 % 20 % 15 % 10 % 5% 0%
43 %
25 % 16 % 10 % 6%
Graf 7: S kým hosté přijeli do hotelu
Nejčastěji hosté přijíţdějí do hotelu sami, jedná se o manaţery, firemní klientelu, obchodní zástupce atd. Nejméně je hotel vyuţíván rodinami s dětmi, z důvodu jeho ceny za ubytování.
41
Jaký dopravní prostředek jste použil/a (jen dopravní prostředek do tohoto místa)? MHD 2%
Automobil 18% Autobus 8% Vlak 5%
Letadlo 67%
Graf 8: Použitý dopravní prostředek
Jelikoţ velká část ubytovaných hostů pochází z Izraele a z Asie, tak je nejvyuţívanějším dopravním prostředkem letadlo v 67 %. Pouhá 2 % přicestovala MHD, coţ jsou obyvatelé města Prahy. 18 % vyuţilo dopravu automobilem. Cestu autobusem a vlakem vyuţila menší část hostů, kteří přijeli z bliţších evropských států. Pokud nejste obyvatel města, jaký je důvod Vaší návštěvy v tomto městě (regionu)? Zdravotní pobyt, léčení 7% Dovolená, odpočinek 24% Služební cesta 28%
Pouze projíždím 15%
Výlet 23% Návštěva příbuzných, známých 3%
Graf 9: Důvod návštěvy města (regionu)
42
Nejméně hostů je zde kvůli návštěvě příbuzných či známých, ostatní moţnosti jsou bez velkých rozdílů. Jak často navštěvujete tento hotel nebo wellness centrum hotelu? 60
54 %
50 40 30 20
15 %
10
9%
7%
4%
11 %
0 Poprvé
Podruhé
Potřetí
Asi 1 ročně
Asi 3 krát za rok
Více než 5krát ročně
Graf 10: Počet návštěv hotelu nebo wellness centra
Přes polovinu hostů je v hotelu nebo wellness centru poprvé, ostatní se sem vracejí po několikáté. 35 % hostů tvoří stálá klientela. Jste zde na více dnů, kde ještě budete ubytován/a?
Jinde 18%
Na více místech 28%
Jen v tomto místě 48%
V tomto regionu 6%
Graf 11: Místa ubytování
43
Téměř polovina hostů je ubytovaná pouze v Panorama Hotelu, další dotazovaní uvedli další česká města (například Brno, Karlovy Vary, Olomouc). 80 % hostů mělo naplánovanou návštěvu hotelu ještě před zahájením pobytu, 16 % se rozhodlo aţ na místě v ten den. Zbylá 4 % se přestěhovala odjinud. Pokud cestujete, jakému zařízení dáváte přednost? 2% 6% Hotel, který právě poskytuje wellness služby
9%
Ubytování v soukromí nebo penzion Chata, chalupa, kemping nebo tábořiště
83%
U známých, příbuzných nebo jinak
Graf 12: Typ zařízení, kde se hosté ubytovávají
Z grafu jednoznačně vyčteme, ţe největší část hostů, kterou tvoří 83 %, se ubytovává v hotelu, který poskytuje wellness sluţby. Ostatní hosté vyuţívají jiné typy ubytování v malých procentech. Co hodláte ještě v tomto regionu navštívit? Nejčastější odpovědi byly praţské památky, divadlo, další kulturní a sportovní akce.
44
Kde jste získal informace o tomto hotelu, který poskytuje wellness? Reference od známých 13%
Informace od CK 21%
Vlastní zkušenost 29%
Internet 37%
Graf 13: Získání informací o hotelu
Z grafu vyplývá, ţe nejméně informací hosté získávají od svých známých, nejvíce z internetu a z vlastní zkušenosti. Cestovní kanceláře jsou vyuţity z 21 %. Navštěvujete wellness centra v jiných městech? Chodím jen do tohoto wellness 5%
Ano, kdykoliv mám možnost a čas 18%
Navštěvuji další wellness jen výjimečně 26%
Jen občas je návštěva wellness součástí výletu nebo dovolené 51%
Graf 14: Návštěvnost wellness center
Pouhých 18 % hostů uvedlo, ţe navštěvují wellness, kdykoliv mají moţnost, 5 % chodí pouze do wellness centra Hotelu Panorama. Nejčastěji uvedený čas, strávený ve wellness při této návštěvě byl 2 aţ 3 hodiny.
45
S čím jste při návštěvě tohoto místa byl/a nespokojen/a – i více odpovědí? 57 % návštěvníků bylo spokojeno se vším. 26 % hostů si stěţovalo na cenu, která je podle nich vysoká v poměru k nabízeným sluţbám. 10% návštěvníků mělo problém s obyvateli a personálem, na stravování si stěţovala 4 %. Zbylá 3 % byla nespokojena s připojením Wifi. Nikdo neuvedl, ţe je zcela nespokojený se značením Hotelu Panorama, dostupností MHD a parkováním. Všichni hosté se shodli na tom, ţe jsou spokojeni s nabídkou sluţeb. Co se Vám v tomto hotelu/wellness nelíbilo? Hluční a neukáznění hosté ve vedlejších pokojích a na chodbě. Někteří zaměstnanci hotelu by měli být více přátelští a usměvaví. Ceny v Hotelu Panorama neodpovídají sluţbám, bar je předraţený. K snídani bylo málo potravin (šunky). Co se Vám v tomto hotelu/wellness nejvíce líbilo? Dotazovaní se jasně shodli na tom, ţe je výborná poloha hotelu a moţnosti nakupování. Jako další z dotazníků vyplynula čistota hotelu. Moţnost návštěvy centra Prahy pomocí MHD nebo pěšky se líbila nejvíce hostům ze vzdálených zahraničních zemí. Hosté se v dotaznících shodovali, ţe jsou spokojeni s ubytováním, stravováním i personálem, coţ vyplývá z počtu stálých hotelových hostů. S wellness centrem byli spokojeni všichni, kteří ho do dotazníku uvedli (35 %). Doporučil/a byste svým přátelům a známým návštěvu tohoto objektu? Spíše ne 4%
Určitě ne 2%
Nevím 12%
Spíše ano 24%
Určitě ano 58%
Graf 15: Doporučení hotelu
46
Můžete pomocí školní stupnice upřesnit kvalitu služeb v tomto hotelu a wellness centru. Známkování je stejné jako školní stupnice: 1 nejlepší, 5 nejhorší. Srozumitelnost informací pro návštěvníky (značení apod.)
1,4
Přístup a vstřícnost obsluhy a personálu
1,8
Kvalita ubytování
1,9
Kvalita stravování
1,5
Kvalita zařízení wellness centra
1,4
Cena poskytovaných sluţeb
3,1
Úroveň informací pro návštěvníky (tištěné, audio apod.)
1,5
Celkový dojem z návštěvy hotelu a wellness centra
1,6
Celková spokojenost s úrovní sluţeb
1,5
47
2.6 SWOT analýza Hotelu Panorama Silné stránky poloha hotelu návaznost MHD ubytovací kapacita stálá klientela odborný personál vzhled a vybavení hotelu Slabé stránky vysoké ceny obsazenost hotelu mimo letní období vzdálenost hotelu od přírody Příleţitosti rozšíření nabídky sluţeb zvýšení počtu ubytovaných v měsících s nejmenší poptávkou speciální nabídky pro větší skupiny hostů Ohroţení zdraţování konkurence v širokém okolí stagnace zvyšování se počtu stálých hostů
48
2.7 Doporučení Hotelu Panorama Vzhledem k výhodné poloze, vybavení a vzhledu hotelu není mnoho, co vylepšovat. Bylo by dobré změnit cenovou nabídku hotelové restaurace a baru, aby je navštěvovali i obyvatelé města. Dle stíţností několika ubytovaných hostů na wifi, je nezbytné posílit sílu signálu internetového připojení. V dnešní době je nutné neustále proškolovat personál, sniţovat jazykovou bariéru mezi hotelovými pracovníky a hosty. Moţností je vysílat pracovníky hotelu na zahraniční stáţe s výukou cizího jazyka. Wellness centrum by bylo jistě navštěvovanější, kdyby nabízelo speciální balíčky pro obyvatele města se zvýhodněnými cenami, protoţe stávající ceny jsou pro ně dost vysoké. Hotel Panorama by mohl poskytovat zvýhodněné vstupy, například při koupi vstupu do vířivky bude vstup do sauny zdarma. Jednotlivé druhy masáţí lze prodávat v nabídce se slevou při koupi 2 typů masáţí apod. V létě, kdy je v hotelu ubytováno nejvíce hostů, by jim mohl být k dispozici hotelový delegát, který na objednávku provede hosty po památkách města a sestaví pro zájemce individuální výlet. Zvýšit poptávku po ubytování v hotelu v ostatních obdobích mimo léto lze pomocí pořádání zábavných programů a balíčků pro skupiny s určitou tématikou. Další moţností je pořádání večerních akcí pro širokou veřejnost.
49
Závěr V posledních letech se zvyšuje počet osob, který hledají odpočinek, psychické i fyzické uvolnění. Zvyšuje se poptávka po víkendových programech a ubytování v klidném prostředí. Roste povědomí o wellness a fitness pobytech. Zájem o wellness se projevuje v nabídkách hotelů, penzionů a ostatních ubytovacích zařízení. Tyto sluţby jsou často za příplatek a hosté se snaţí najít rovnováhu mezi nabídkou sluţeb a cenou. Hosté očekávají velký výběr v moţnostech od běţného bazénu aţ po speciální koupele. Samozřejmostí je, ţe ve wellness centru pracují specializovaní pracovníci, kteří hostům poradí a doporučí nejlepší moţnost, jak jim zpříjemnit pobyt a odpočinek. Nabídka wellness zvyšuje poptávku po ubytování v hotelu. Cílem této práce bylo zmapovat tyto procesy v Praze, kde je situace sloţitější, protoţe jsou zde ve větší míře ubytováni lidé na sluţební cestě neţ v ostatních krajích a městech. Moţnost odjet za město do přírody je dána mnoţstvím volného času, pro někoho tedy velice obtíţná nebo téměř ţádná. V Praze je široká nabídka sluţeb a hotely si jsou navzájem obrovskou konkurencí. Kaţdý se snaţí mít co největší nabídku sluţeb a vyhovět i nejnáročnějším poţadavků svých hostů. Důraz je kladen na spokojenost zákazníka a v nejlepším případě na zákazníkovy opakované návraty. V Praze bylo provedeno šetření počtu First Class hotelů s nabídkou wellness centra. Na základě rozhovoru s představitelem Hotelu Panorama byly získány informace, které potvrzují, ţe wellness centrum má dobrý vliv na počet hostů. V dotazníkovém šetření v tomto hotelu byly informace potvrzeny. Hotel je nejvíce navštěvován v létě a nepotřebuje tolik navyšovat obsazenost hotelu jako v ostatních obdobích, v kterých hosty láká nabídka wellness centra. V Hotelu Panorama je široká nabídka sluţeb, poskytovány jsou i balíčky. Výhodou wellness centra je jeho otevírací dob. Mohou ho vyuţívat i přes den zaneprázdnění lidé či účastníci konferencí, kdyţ skončí s pracovními povinnostmi aţ večer.
50
V dotazníkovém šetření byly pouţity otázky týkající se hotelu, wellness centra a otázky zaměřené na informace o respondentech. Počet dotazovaných byl 200, z kterého přijelo 95 % hostů ze zahraničí. Pouhých 5 % ubytovaných pocházelo z České republiky. Hotel Panorama směřuje nabídku sluţeb pro zahraniční klienty, kteří vyţadují nadstandardní vybavenost hotelu a profesionalitu pracovníků. Proto jsou v hotelu i vyšší ceny za poskytované sluţby. Podle výsledků průzkumu má na tyto podmínky negativní ohlas 26 % ubytovaných. Z výsledků dotazníkového šetření byla vytvořena SWOT analýza. Je zřejmé, ţe hotel velice dobře prosperuje a reaguje na stávající poptávku výborně. Doporučení pro hotel je, aby směřoval nabídku, upravil ceny a vytvořil speciální balíčky pro místní občany. Zvýšila by se návštěvnost a moţnost dalšího výdělku. Sice jistě menšího neţ je z útraty zahraničních hostů, ale stálého. Místní obyvatelé by navštěvovali wellness centrum a vznikla by tak konkurenční výhoda Hotelu Panorama oproti ostatním poskytovatelům wellness a fitness moţností v Praze.
51
Seznam použitých zdrojů Tištěné zdroje DĚDINA, J. Management, organizování a ekonomika lázeňství. Praha: VŠ CRHL, 2004. 170 s. ISBN 80-86592-01-4. PODĚBRADSKÝ, J. Wellness v ČR. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, 2008. CZ.041.03/4.2.001/009 SEIFERTOVÁ, V. Marketing v lázeňském cestovním ruchu. Praha: Vysoká škola cestovního ruchu, hotelnictví a lázeňství, 2003. ISBN 200380-86592-00-6. BLAHUŠOVÁ, Eva. Wellness, fitness. 1.vyd. Praha: Karolinum, 2005. 235 s. ISBN 80246-0891-X CATHALA, Hana. Wellness – od vnějšího pohybu k vnitřnímu klidu. 1.vyd. Praha: Grada Publishing a.s., 2007. 168 s. ISBN 978-80-247-2323-5 Všeobecná encyklopedie v osmi svazcích: Encyklopedie Diderot, Praha 1999 BUCHTOVÁ, Hana. Podíl wellness center na provoz hotelů – kraj Vysočina. Bakalářská práce. Jihlava, 2011. KNOP, K. Lázeňství, ekonomika a management. Praha: Grada Publishing 1999. ISBN 80-7169-717-6. Hendl, Jan. Kvalitativní výzkum: základní metody a aplikace. 1. vyd. Praha: Portál, 2005. 408 s. ISBN 80-7367-040-2
Elektronické zdroje 1. Czech
Tourism.
[Online]
[Citace:
29.
2
2012.]
Dostupné
z WWW:
http://www.czechtourism.cz/. 2. Česká Asociace Wellness. [Online] [Citace: 29. 2 2012.] Dostupné z WWW: http://www.spa-wellness.cz/ceska-asociace-wellness/cile-caw/. 3. Asociace pracovníků v regeneraci. [Online] [Citace: 29. 2 2012.] Dostupné z WWW: http://aprcz.cz/. 4. Sdružení lázeňských míst ČR. [Online] [Citace: 29. 2 2012.] Dostupné z WWW: http://www.spas.cz/osdruzeni.htm. 5. Svaz
léčebných
lázní
ČR.
[Online]
29.
2
2012.
Dostupné
z WWW:
http://www.lecebne-lazne.cz/cs/o-svazu-lazni/historie-cile-a-program.
52
6. Wellness
Club.
[Online]
[Citace:
29.
2
Dostupné
2012.]
z WWW:
http://www.wellnessclub.cz/kdo-jsme. 7. Prague Welcome. [Online] [Citace: 12. 3. 2012.] Dostupné z WWW: http://www.praguewelcome.cz/cs/informace/o-praze/index.shtml. 8. Sport & wellness management [online]. 2012 [citace: 2012-03-12]. Dostupné z WWW: www.sportawellness.cz 9. Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR [online]. 2012 [citace: 2012-04-22]. Dostupné z WWW: http://www.uzis.cz/ 10. Turistický portál ČR [online]. 2012 [citace: 2012-04-22]. Dostupné z WWW: http://www.czecot.cz/ 11. Firemní
akce
[online].
2012
[citace: 2012-04-22].
Dostupné
z
WWW:
http://www.firemniakce.cz/clanek/ceska-asociace-wellness/ 12. Wellness noviny [online]. 2012 [citace: 2012-04-26]. Dostupné z WWW: http://www.wellnessnoviny.cz/rubrika/wellness-mozaika/ 13. Booking
[online].
2012
[citace: 2012-03-26].
Dostupné
z
WWW:
http://www.booking.com/city/cz/prague.cs.html?aid=319918;label=praguelfh7KJaq0rp3rIpIEYtHRwS6515504536;ws=&gclid=CMTRhMe596oCFcqzAodCV5I2g 14. Hotely v Praze [online]. 2012 [citace: 2012-03-26]. Dostupné z
WWW:
http://cz.my-prague-hotels.com/ 15. Booked
[online].
2012
[citace: 2012-03-26].
Dostupné
z
WWW:
http://www.booked.cz/hotel/panorama-hotel-prague-306696#overviewtab 16. Holiday Check [online]. 2012 [citace: 2012-03-26]. Dostupné z WWW: http://www.holidaycheck.cz/hotelCestovn%C3%AD+informace_Panorama+Hotel+Prague-hid_292053.html 17. Panorama Hotel [online]. 2012 [citace: 2012-03-26]. Dostupné z WWW: http://www.panoramahotelprague.com/home?l=1 18. Národní informační centrum pro mládež [online]. 2012 [citace: 2012-04-26]. Dostupné z WWW: http://www.nicm.cz/orientacni-prehled-lazenskych-mist
53
Citovaná literatura 1. Czech Tourism. [Online] [Citace: 29. 2 2012.] http://www.czechtourism.cz/. 2. Česká Asociace Wellness. [Online] [Citace: 29. 2 2012.] http://www.spawellness.cz/ceska-asociace-wellness/cile-caw/. 3. Asociace pracovníků v regeneraci. [Online] [Citace: 29. 2 2012.] http://aprcz.cz/. 4. Sdružení lázeňských míst ČR. [Online] [Citace: 29. 2 2012.] http://www.spas.cz/osdruzeni.htm. 5. Svaz léčebných lázní ČR. [Online] 29. 2 2012. http://www.lecebne-lazne.cz/cs/osvazu-lazni/historie-cile-a-program. 6. Wellness Club. [Online] [Citace: 29. 2 2012.] http://www.wellnessclub.cz/kdo-jsme. 7. Prague Welcome. [Online] [Citace: 12. 3 2012.] http://www.praguewelcome.cz/cs/informace/o-praze/index.shtml. 8. Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR. [Online] [Citace: 12. 4 2012.] http://www.uzis.cz/.
54
Přílohy Seznam příloh Příloha č. 1 Přehled lázeňských míst v České republice s jejich zaměřením a léčebnými zdroji Příloha č. 2 Dotazník pro návštěvníky hotelu/wellness centra
55
Místo Bechyně
Hlavní léčebné zaměření Přírodní léčebné zdroje Pohybový aparát Peloid Nemoci zaţívacího ústrojí, Minerální prameny Bílina ledvin, močového měchýře obezita, pohybové ústrojí, dýchací ústrojí, nemoci Radioaktivní léčebný pramen Bludov ledvin Pohybový aparát Peloid Bohdaneč Pohybový aparát, duševní Nemá vlastní zdroj, upravená pitná Dubí choroby, poúrazové stavy voda Nemoci oběhového ústrojí, nemoci ţenské, nemoci Uhličitá voda, peloid, léč. plyn Františkovy lázně pohybového ústrojí Pohybový aparát, oběhové Ţeleznatá jodová minerální voda Hodonín ústrojí Onkologická onemocnění, dýchací ústrojí, nervové Minerální voda Jánské lázně onemocnění, pohybový aparát, koţní nemoci Pohybový aparát, periferní nervstvo, metabolické Radonová voda Jáchymov poruchy Nemoci dýchací, duševní poruchy, koţní nemoci, Klima Jeseník nemoci oběhového ústrojí, poruchy látkové výměny Onkologická onemocnění, dýchací ústrojí, cévní Uhličitá voda Karlova Studánka choroby, silikózy Onk. onemocnění, trávicí ústrojí, metabolické Termální voda, přírodní rašelina, Karlovy Vary poruchy, nadváha, přírodní CO2 pohybové ústrojí, ţlučníku Nervové nemoci, pohybový aparát, koţní Jodobromová voda Karviná - Lázně Darkov nemoci Pohybový aparát, gynekologická a Jodobromová voda Klimkovice neurologická onemocnění, nemoci oběhového systému Nemoci oběhového ústrojí, Hydrogen-uhličitano-sodnoKonstantinovy lázně nemoci srdce hořečnatá voda Pohybový aparát Termální voda Kostelec u Zlína Dýchací ústrojí, koţní Uhličitá voda, klima Kynžvart nemoci Pohybový aparát, koţní nemoci, nervová Peloid Lázně Bělohrad onemocnění 56
Lázně Libverda
Lipová lázně Lázně Mšené Luhačovice
Mariánské lázně Náchod Osečná - lázně Kundratice Ostrožská Nová Ves Poděbrady Pozlovice Skalka Slatinice Teplice nad Bečvou
Teplice Toušeň Třeboň - lázně Berta Velichovky Velké Losiny Vráž
Oběhová ústrojí, pohybový aparát, neurologické a hydrogenuhličitanohořečnatá voda psychiatrické nemoci Koţní choroby, poruchy metabolismu, zvýšená klima činnost štítné ţlázy, obezita Pohybový aparát, Peloid neurologická onemocnění Onkologická onemocnění, trávicí ústrojí, metabolické Hydrouhličitanochloridosodná voda, poruchy, dýchací poruchy, sirná voda cukrovka Onkologická onemocnění, dýchací ústrojí, močové Uhličitá voda, peloid, klima ústrojí Pohybový aparát Uhličitá voda Pohybový aparát Pohybový aparát, koţní nemoci Nemoci srdce, oběhové ústrojí, poruchy metabolismu, cukrovka, obezita Navazují na Luhačovice Diabetes, trávicí ústrojí Pohybový aparát Oběhové ústrojí, koţní nemoci, pohybový aparát Pohybový aparát, neurologická onemocnění, cévní choroby, duševní choroby Pohybový aparát Pohybový aparát Pohybový aparát, nervová onemocnění Nervová onemocnění, pohybový aparát, dýchací nemoci Nervová onemocnění, pohybový aparát
Sirnoţelezitá slatina Sirná voda Hydrouhličitano-chloridová sodnovápenatá voda Rehabilitační pavilony Sirnato- alkalická voda Sirná voda Hydrogen-uhličito-vápenatá voda Hydrogenuhličitano-sirnatovápenato-sodná voda Peloid Peloid Peloid Sirná voda Slatina
Příloha 1: Přehled lázní, jejich zaměření a indikace
Zdroj: http://www.nicm.cz/orientacni-prehled-lazenskych-mist
57
DOTAZNÍK č…… Pro hosty hotelu a wellness centra
1. Jste obyvatelem města (obce) anebo jste na návštěvu hotelu nebo wellness centra přijel odjinud? Jsem obyvatel města
Trvale bydlím jinde
2. Pokud nejste obyvatel města, Jaký je hlavní důvod Vaší návštěvy v tomto regionu (městě)? příbuzných,
Návštěva
Dovolená, odpočinek
Výlet
Pouze projíţdím
Sluţební cesta
Jiné důvody
známých
……………………
Zdravotní pobyt, léčení
3. Pokud jste obyvatel města, jak dlouho jiţ v tomto městě pobýváte (trvale nebo přechodně)? Do 1 roku
1 – 5 let
6-10 let
10 -20 let
20 -30 let
Nad 30 let
4. Jak často navštěvujete tento hotel nebo wellness centrum hotelu? Poprvé
Podruhé
Potřetí
Jiná četnost
Asi 1 ročně
Asi 3 krát za rok
Více neţ 5 x ročně
………………
5. Ve kterém ročním období toto zařízení nejčastěji navštěvujete (i více odpovědí)? Jaro
Léto
Podzim
Zima
6. Pokud nejste obyvatel města, jak dlouho se tentokrát zdrţíte v tomto regionu (městě)? Kolik hodin (bez přenocování)…….……..
Kolik dnů ………………..
7. Odhadněte čas, který jste tentokrát strávil ve wellness centru? Kolik hodin …….……..
8. Jste-li zde na více dnů, kde ještě budete ubytován (a)? Jen v tomto místě
V tomto regionu
V Praze
Na více místech
Jinde ………….
9. Pokud cestujete, jakému typu zařízení dáváte přednost? Hotel, který poskytuje
Ubytování v
Chata, chalupa
U známých/příbuzných
58
právě wellness sluţby
soukromí
kempink/tábořiště nebo jinak …………
nebo penzion
10. Kde jste zákal informace o tomto hotelu, který poskytuje wellness? Vlastní zkušenost
Reference od známých
Internet
Tištěné informace
Rozhlas, televize
Infocentrum
Informace od CK
Jiný……………
11. Kdy jste se rozhodl (a) k návštěvě tohoto zařízení? Návštěvu jsem plánoval (a) ještě před zahájením tohoto pobytu (výletu)
Jinak………………………………
Pro návštěvu jsem se rozhodl aţ na místě a dnes
12. Co hodláte v tomto regionu ještě navštívit? …………………………………………. 13. S kým jste přijel? Sám/sama
S rodinou (děti)
S kamarády/se známými
S partnerem/partnerkou
Se skupinou/se zájezdem
Jinak………………
14. Jaký dopravní prostředek jste pouţil (a)? (jen dopravní prostředek do tohoto místa) Automobil Motocykl Kolo Vlak Autobus Pěšky
Jinak ………….
15. S čím jste při návštěvě tohoto místa byl (a) nespokojen (a) – i více odpovědí? Nic Špatné značení
obyvatelé/
Neochotní
Problém s parkováním
personál
Malá nabídka sluţeb
Doprava (MHD)
Jiné ……………………………………………………………………………
16. Co se Vám v tomto hotelu/wellness nejvíce líbilo?………………………………… 17. Co se Vám v tomto hotelu/wellness naopak nelíbilo?……………………………… 18. Můţete pomocí školní stupnice upřesnit kvalitu sluţeb v tomto hotelu a wellness centru, pokud s nimi máte zkušenost? (zakrouţkujte, 1 – nejlepší a 5 – nejhorší) Hodnocení
nejlepší
Srozumitelnost informací pro návštěvníky 1
průměr
nejhorší
2
3
4
5
nevím
2
3
4
5
nevím
(značení ap.) Přístup a vstřícnost obsluhy a personálu 1 objektu
59
Kvalitu ubytování
1
2
3
4
5
nevím
Kvalita stravování
1
2
3
4
5
nevím
Kvalita zařízení wellness centra
1
2
3
4
5
nevím
Cena poskytovaných sluţeb
1
2
3
4
5
nevím
Úroveň informací pro návštěvníka (tištěné, 1
2
3
4
5
nevím
2
3
4
5
nevím
2
3
4
5
nevím
audia p.) Celkový dojem z návštěvy hotelu a wellness 1 centra Celková spokojenost s úrovní sluţeb
1
19. Doporučil (a) byste svým přátelům a známým návštěvu tohoto objektu? Určitě ano
Spíše ano
Spíše ne
Nevím
Určitě ne
20. Navštěvujete wellness centra v jiných městech? Ano, kdykoliv mám moţnost a čas
Jen občas je návštěva
Navštěvuji další
wellness součástí výletu
wellness jen
nebo dovolené
výjimečně
Chodím
jen
do
tohoto wellness
21. Pokud nejste z tohoto města, jste ochoten uvést konkrétní místo Vašeho trvalého bydliště? …………………………………………………… 22. Odhadněte vzdálenost z místa Vašeho bydliště do tohoto místa? 0 aţ 10 km
11 aţ 50 km
51 aţ 100 km
101 aţ 200 km
201 aţ 400 km
401 aţ 800 km
801 aţ 1200 km
1201 aţ 1600 km
1601 aţ 2000 km
2001 aţ 3000 km
3001 aţ 5000 km
Více neţ 5001
23. Údaje o Vás: Pohlaví: muţ
ţena
Stát, ve kterém máte trvalé bydliště: Česká republika
Slovensko Německo
Jiné………...….
Počet obyvatel bydliště: Do 3 tis.
3-10 tis.
10-50 tis.
50-100 tis.
100- 1 mil.
Nad 1 mil.
Věk: Do 17 let
18 - 25
26 - 35
36 - 45
46 - 55
56 a více
60
Vzdělání: Základní/vyučen
Střední
Vysokoškolské
Zaměstnání: zaměstnanec veřejné sluţby v domácnosti/mateřská
Místo:
zaměstnanec soukromý sektor důchodce
Tazatel:
podnikatel /ţivnostník nezaměstnaný
Datum:
Příloha 2: Dotazník pro hosty hotelu a wellness centra
61
