Fakulta sportovních studií. Katedra atletiky, plavání a sportŧ v přírodě. Moţnosti cykloturistiky v oblasti Novohradských hor

MASARYKOVA

UNIVERZITA

Fakulta sportovních studií

Katedra atletiky, plavání a sportŧ v přírodě

Moţnosti cykloturistiky v oblasti Novohradských hor

Diplomová práce

Vedoucí diplomové práce :

Vypracoval :

PaedDr. Jan Ondráček, Ph.D

Bc. Miroslav Majer

Brno, 2010

1

Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci vypracoval samostatně a na základě literatury a pramenŧ uvedených v Seznamu pouţité literatury. Souhlasím, aby práce byla uloţena na Masarykově univerzitě v knihovně Fakulty sportovních studií a zpřístupněna ke studijním účelŧm.

V Trhových Svinech, dne 15. Března 2010

2

…………………..

Děkuji PaedDr. Janu Ondráčkovi, Ph.D za cenné rady a odbornou konzultaci, kterou mi poskytnul po celou dobu zpracování mé závěrečné práce. Bc. Miroslav Majer

3

Obsah ÚVOD

6

1.

TEORETICKÁ ČÁST

7

1.1

Historie turistiky

7

1.2

Historie cyklistiky

8

1.3

Rozdělení jízdních kol

9

1.4

Historie horského kola

10

1.5

Charakteristika cykloturistiky

12

1.6

Kodex terénního cyklisty

12

1.7

Funkce cyklotrasy

13

2.

CÍLE A ÚKOLY PRÁCE

15

3.

METODIKA PRÁCE

16

4.

HISTORIE A SOUČASNOST NAVIGACE

18

4. 1 Historie map a navigačních přístrojŧ

18

4. 2 Historie, současnost druţicové navigace

22

4. 3 Systém NAVSTAR GPS

23

4. 4

Systém GLONASS

25

4. 5

Systém BEIDOU(COMPASS)

27

4. 6

Systém IRNSS

27

4. 7

Systém GALILEO

27

4. 8

Systémy zpřesňující navigaci

28

4. 9

Vyuţití druţicové navigace

29

4

5 . PRAKTICKÁ ČÁST

32

5. 1 Charakteristika oblasti

32

5. 2

Územně správní vývoj regionu

33

5. 3

Cyklotrasa č. 1

Nové Hrady

34

5. 4

Cyklotrasa č. 2

Lniště

40

5. 5

Cyklotrasa č .3

Slabošovka

45

5. 6

Cyklotrasa č. 4

Borovany

50

5. 7

Cyklotrasa č. 5

Benešov

55

5. 8

Cyklotrasa č. 6

Hranice

60

5. 9

Cyklotrasa č. 7

Ţofín

65

6. ZÁVĚR

70

POUŢITÁ LITERATURA A ZDROJE

71

RESUMÉ

5

ÚVOD Jízdní kolo patřilo a v některých oblastech světa patří k základním dopravním prostředkŧm a to jak osob tak i nákladŧ. V České republice, ale i v bývalém Československu má cyklistika

dlouhou historii. V

prvopočátcích plnilo jízdní kolo funkci dopravního prostředku, to hlavně souviselo s tehdejší dopravní obsluţností na území ČSR. I kdyţ ţelezniční síť ČSR patřila k nejhustším v Evropě, tak naopak silniční osobní doprava prakticky neexistovala, nebo byla zastupována pouze potahy, které byly pomalé a na rozdíl od jízdního kola málo flexibilní. Další hromadné uplatnění jízdního kola v ČSR bylo u ozbrojených sborŧ a to jak u armády tak i u četnictva. S postupnou motorizací osobní dopravy upadá funkce jízdního kola jako dopravního prostředku a stává se spíše zdrojem zábavy a aktivního odpočinku. Po roce 1989 dochází se změnami ţivotního stylu k obrovskému rozmachu cyklistiky, jako

jedné z moţností

trávení

volného času. S nárŧstem počtu cyklistŧ dochází k jejich nadměrné koncentraci na turisticky exponovaných místech (Šumava, Krkonoše). Touto prací bych chtěl podpořit rozvoj cykloturistiky v okolí mého bydliště v Trhových Svinech a přilehlých Novohradských horách. Novohradské hory jsou ideálním místem rozvoje turistiky, do současné doby nejsou turisticky významně vyuţívány. Některé partie Novohradských hor byly aţ do roku 1989 prakticky nepřístupné a proto je zde stále nedotčená příroda. Dále by měla práce poslouţit jako podklad pro plánování cyklovýletŧ ZŠ Trhové Sviny a ZŠ Nové Hrady a tím podpořit zdravý rozvoj mladé generace. Tolik vysvětlení mé diplomové práce.

6

1.

TEORETICKÁ ČÁST

1.1 Historie turistiky Historie české turistiky sahá do druhé poloviny 19. století. Vznik a následný rozvoj turistiky souvisel s hospodářskými a politickými změnami v Českých zemích tehdejšího Rakouska – Uherska. Jednou ze změn byl masivní

rozvoj

nových

technologických

procesŧ

a

pracovních

postupŧ.(mechanizace výroby, práce na směnný provoz, atd.), které měly za následek postupné sniţování fondu pracovní doby a tím i více času pro mimopracovní aktivity obyvatelstva. Další změna se týkala vnitropolitické situace v bývalém Rakousku – Uhersku, kdy v Českých zemích byl vyvíjen stále větší tlak na získání autonomie a větší politické svobody. Nejvýraznějším

počinem

v oblasti

tělovýchovy

byl

vznik

Tělovýchovné jednoty praţské(Sokol Praţský) 16. února 1862. Jednalo se o odpověď českých vlastencŧ na spolky zakládané obyvateli, kteří se hlásili k německé národnosti. [19] Dalším výrazným mezníkem pro Českou turistiku je 11. červen 1888 kdy byl v Praze zaloţen Klub českých turistŧ. Klub českých turistŧ se stal samostatnou organizací, která budovala turistické chaty, rozhledny, zřizovala a následně se starala o turistické trasy. První značená turistická trasa vznikla 11. května 1889 označením trasy Štěchovice – Svatojánské proudy. [15] O další masivní rozvoj turistiky se paradoxně zaslouţila I. světová válka a to jak novým vnímáním světa tak i celkovým technologickým pokrokem s masivním rozvojem infrastruktury( ţeleznice , silnice). Začaly se také rozvíjet rŧzné druhy turistiky(vodní, lyţování, cykloturistika). Největší krizi zaţívá turistika v období okupace(1938 – 1945), kdy byly ztraceny pohraniční hory(Sudety) a zřízen protektorát Čechy a Morava a osamostatnilo se Slovensko. V roce 1945 byla činnost obnovena, ale po roce 1948 dochází k velkým změnám. Tělovýchovné organizace(Sokol,

7

Orel, atd) jsou násilně včleněny do ČSTV. Majetek je znárodněn a mnoho členŧ perzekuováno. V letech 1948 – 1989 se turistika zaměřovala převáţně vnitrostátně. Cestování do zahraničí bylo omezeno, ve většině případŧ, pouze na státy bývalého východního bloku. Po roce 1989 se situace naopak změnila ve prospěch mezinárodní turistiky.[19]

1.2 Historie cyklistiky „Kolo jako takové vynalezli jiţ Sumerové v době asi 2500 př.n.l. První zmínka o stroji, který vzdáleně připomínal jízdní kolo, se nalézá v hrobce egyptského vládce Tutanchamona. Tato pochází z roku 1350 př.n.l. Kresba v hrobce zobrazuje zařízení poháněné odráţením nohou od země. Další zprávy se objevují na náčrtech Leonarda Da Vinciho kolem roku 1492 n.l. První vozidlo poháněné lidskou silou sestrojil roku 1650 hodinář Johan Hautzche. V roce 1791 sestrojil Francouz Mede de Sivrac – celeriferu. Ale prakticky aţ v roce 1813 začal rozvoj moderní cyklistiky konstrukcí tzv. draisinu, jehoţ konstruktérem byl Karel Fridrich von Drais. Tento vynález byl řiditelný a měl stejně velké přední a zadní kolo. Tato kola byla okována ţeleznou obručí. Stroj měl délku 2,5 metru a dosahoval rychlosti aţ 15 km/hod“.[6] „V roce 1861 otec a syn Ernest a Pierre Michauxovi postavili stroj, který měl šlapadla na předním kole. Pro zvýšení rychlosti bylo nutno zvětšit přední kolo. Tento dopravní prostředek byl vystaven roku 1867 na Světové výstavě v Paříţi pod názvem velociped (velox – rychlý, pedes – nohy). K výrobě těchto velocipedŧ se jiţ nepouţívalo jako hlavní materiál dřevo, ale ţelezné tyče a ocelové pásy. Váha těchto strojŧ dosahovala aţ 60 kg“.[6] „Koncem 19. století se na jízdním kole začaly uplatňovat vynálezy tehdejší doby. Například - vynález řetězového pohonu zadního kola – autorem byl Francouz Guilmet v roce 1878, kolo z ocelových trubek se stejně velkým předním a zadním kolem – jeho autorem byl Angličan Bate. Roku 1893 byl vynalezen zadní náboj, který plnil funkci jak pohonu a

8

brzdy, tak i volnoběhu. Dalším vynálezem, který zjednodušil a zpříjemnil jízdu, bylo nahrazení ţelezných obručí obručemi kaučukovými. Funkci dnešních pneumatik plnila i nafouknutá zvířecí střeva“.[6] „První pneumatiku si dal patentovat irský zvěrolékař John Dunlop v roce 1888. V témţe roce sestrojil John Kemp Starley variantu kola, jehoţ prŧměr předního kola se velice přiblíţil prŧměru zadního a pohon obstarávaly pedály, kliky, řetěz a ozubená kola. Tento typ rámu se stal vzorem pro dalších 100 let. V roce 1895 bylo vyrobeno nízké kolo, které pouţívalo k pohonu řemenový převod na zadní kolo. Od řemenového převodu se začíná upouštět po zavedení řetězového převodu angličana Lawsona v roce 1899. První měnič převodŧ uplatnil na kole v roce 1911 Francouz Joanny Panel. Tento měnič měl tři polohy a k jejich změně slouţila táhla“.[6] „Toto vše jsou technické vynálezy, které se pouţívají v konstrukci kol (v pozměněné podobě) do současnosti“.[6]

1.3

Rozdělení jízdních kol

Silniční kola – nejrychlejší, nejaerodynamičtější, nejlehčí typ jízdního kola. Je určen převáţně pro jízdu na zpevněných komunikacích (asfaltové cesty). Rám je koncipován tak, aby byl co nejpevnější, ale zároveň co nejlehčí. Všechny komponenty kola jsou odlehčené. Pláště kol jsou vysokotlaké a co nejuţší, aby se zredukoval valivý odpor. Celková geometrie kola je volena tak, aby byl posez cyklisty co nejlepší z hlediska aerodynamiky.[20] Horská kola (Mountain bike – MTB) – horská kola jsou určena pro jízdu mimo zpevněné komunikace (lesní a polní cesty). Má menší a robustnější rám, výše poloţený střed pro lepší prŧchodnost terénem, široké pláště s terénním vzorkem. Dále jsou horská kola vybavena velkým rozsahem převodŧ pro jízdu v náročném terénu. Většina horských kol je

9

zkonstruována s odpruţenou přední, ale v mnoha případech i zadní vidlicí, které pohlcují rázy a vibrace spojené s jízdou v náročném terénu. Tato kola nejsou vhodná pro delší jízdy na zpevněných komunikacích z výše uvedených dŧvodŧ (větší valivý odpor pneumatik, vyšší celková hmotnost, atd.)[20] Krosová a trekingová kola – jsou kompromisem mezi silničním a horským kolem. Jedná se o kola univerzální, vhodná pro jízdu

na

zpevněných komunikacích i v lehčím terénu. Tato kola jsou vhodným kompromisem pro rekreační cyklistiku. Jejich konstrukce vychází ze silničního kola (prŧměr kola), mají odolnější rám, více převodŧ, podobně jako horská kola i širší pláště s hrubším dezénem. Mezi trekingovým a krosovým kolem jsou malé odlišnosti, krosové kolo je určeno spíše pro sportovnější jízdu.[20] Downhil kola - speciály určené pro sjezdové disciplíny (zesílené celoodpruţené rámy).[20] Freestyle kola – kola určená pro skokanské discíplíny a akrobacii. [20] BMX kola – kola pro závody bmx.[14]

1.4 Historie horského kola Při praktické realizaci diplomové práce bylo pouţito k najetí jednotlivých cyklotras především horské kolo. Z tohoto dŧvodu bych se chtěl více věnovat historii a vývoji horského kola. „První zmínka o kole, které jiţ částečně připomínalo horské kolo, je z roku 1955 , kdy skupina Francouzŧ, sdruţených ve Vélo-cross Club de Paris, pořádala cyklistické závody. Jedním z prŧkopníkŧ horského kola byl i spoluzakladatel tohoto klubu Guy Santucq“.[6]

10

„Opravdová historie horských kol se začala psát v roce 1973 v USA ve státě Kalifornie, kdy dva mladíci Gary Fisher a Joe Breeze podnikali první cylistické sjezdy z okolních hor. Později se k nim přidávali další nadšenci, kteří jsou dnes ve světě horských kol velmi známými pojmy: Charles Kelly a Tom Ritchey. Ke sjezdŧm se pouţívala robustní kola s balónovými pneumatikami značky Schwinn Cruiser“.[6] „Od roku 1976 se začaly konat první závody. Při těchto závodech se zjistilo, ţe doposud pouţívaná kola jsou nevyhovující, zejména z těchto dvou dŧvodŧ: praskání rámŧ a řídítek, malá účinnost brzd (brzda pouze zadní – protišlapací). Závodníci proto začali jízdní kola upravovat protišlapací brzda byla nahrazena bubnovými brzdami na obou kolech, zvýšil se počet převodŧ, ovládání přehazovačky bylo přesunuto na řídítka, začaly se pouţívat speciální pneumatiky, kola také získala odolnější rámy. Charles Kelly začíná v roce 1977 stavět speciální rámy pro tento druh sportu. Geometrie je převzata ze starých jízdních kol značky Schwinn Exelsior, u nichţ byla zvýšena pevnost a tuhost rámu. Dalším milníkem ve vývoji horských kol bylo spojení Gary Fishera a Charlese Kellyho. V roce 1979 zakládají firmu na výrobu jízdních kol a s touto společností přišel na svět i dodnes pouţívaný název pro tato kola - Mountain Bike“.[6] Počátkem osmdesátých let minulého století nastává obrovský rozmach a vývoj horských kol, a to nejen v USA, ale postupem času i v Evropě a zbytku světa. „Z počátku se jednalo o adrenalinovou zábavu hrstky jedincŧ, která se později stala velmi populárním sportem, v němţ se jezdí světové poháry, mistrovství světa a je zařazen od roku 1996 jako závod crosscountry na program olympijských her. Horská cyklistika se zároveň rozvinula v masový sport a stala se součástí ţivotního stylu“. [6]

11

1.5 Charakteristika cykloturistiky „Jízdní kolo patří k ekologickým dopravním prostředkŧm vhodným k osobní dopravě. Jeho hlavními výhodami jsou zejména ekologická šetrnost a malá finanční a prostorová náročnost. Jízdní kolo dříve plnilo funkci dopravního prostředku (např. pro jízdu do zaměstnání), postupem času se z něho stává spíše zdroj zábavy. Proto je třeba při plánování a realizaci cyklostezek přihlédnout k oběma těmto poţadavkŧm. Cyklistická doprava je snadno přizpŧsobitelná konkrétním podmínkám, je však citlivá na klimatické podmínky. Rozvoji cyklistiky v dnešní době nebrání ani členitá krajina, s cyklisty se mŧţeme hojně setkat i v oblastech s kopcovitým terénem.“ [6]

1.6 Kodex terénního cyklisty V České republice je jízda na kole na některých polních a lesních cestách omezena orgány ochrany přírody. V NP a VPR vyuţívej proto k jízdě na kole jen vyznačené cesty schválené orgány ochrany přírody. 1.

Jezdi pouze na povolených cestách

Jestliţe je cesta označena jako zakázaná, nepouţívej ji. [8] 2.

Nezanechávej stopy

Přizpŧsob styl jízdy povrchu cesty tak, abys ji nepoškozoval. Jezdi jen na existujících cestách, nevytvářej nové. Nejezdi smykem. Nezanechávej po sobě odpadky.[8]

12

3.

Ovládej své kolo

Jezdi tak, abys dokázal zastavit na viditelnou vzdálenost. Všude mŧţeš někoho potkat nepřeceňuj svou technickou a fyzickou zdatnost.[8] 4.

Dávej přednost ostatním

Upozorni ostatní, ţe kolem nich projíţdíš. Při míjení dostatečně zpomal a je- li to z hlediska bezpečnosti nezbytné, zastav. Buď vstřícný a přátelský. Při míjení koní respektuj pokyny jezdce.[8] 5. Buď ohleduplný ke zvířatům, rostlinám a majetku. Neplaš zvířata a dávej jim dostatek prostoru k úniku. Nenič rostliny. Nepoškozuj přírodní útvary a soukromý majetek. Zavírej brány ohrad. Nepoškozuj zemědělské kultury, zvláště před sklizní.[8] 6. Jednej s rozmyslem Jezdi s takovým vybavením, abys byl soběstačný. Předvídej nebezpečné situace a změny počasí.[8]

1.7 Funkce cyklotrasy Dopravní funkce - jízda na kole je přepravou k cíli Doprava do zaměstnání, do školy atd. Jedná se ve většině případŧ o cyklostezky ve větších městech, které se vyznačují poţadavkem na co nejkratší cestovní dobu [13]

13

Rekreačně-turistická funkce – cílem je samotná jízda na kole Doprava za cíli mimo zastavěná území, nevadí zajíţďky. Základním poţadavkem je bezpečnost a atraktivita prostředí. Uţivatelé jsou velmi rŧznorodou skupinou, jak co do věku, tak i do cyklistické zkušenosti a výkonnosti. Závislost na příznivém počasí. Cyklisté jezdí jednotlivě, ale častěji ve skupinách i s malými dětmi.[13] Dělení cyklotras dle dopravního významu : Místní

-

Regionální -

doprava na menší vzdálenosti – většinou v obci spojuje významné cíle v regionu (města, památky, atd.v regionu)

Dálkové

-

spojování vzdálených cílŧ , (evropská síť) [13]

14

2.

CÍLE A ÚKOLY PRÁCE Cílem diplomové práce je slouţit jako podklad pedagogŧm ZŠ

Trhové Sviny a ZŠ Nové Hrady pro plánování cyklokurzŧ pro ţáky druhého stupně základních škol. Dalším úkolem diplomové práce je zmapování moţností rozvoje cykloturistiky v oblasti Novohradských hor. V teoretické části je popsaná historie, současnost a praktické vyuţití druţicových navigačních systémŧ. V praktické části je popsáno sedm cyklotras v oblasti Novohradských hor. Pět ze sedmi cyklotras má svŧj start z výchozího stanoviště v Trhových Svinech, jedna cyklotrasa má start z obce Horní Stropnice a další z obce Hojná Voda. Jednotlivé cyklotrasy jsou voleny tak, aby byla moţnost výběru jak dle náročnosti profilu a celkové délky tras, ale také jejich moţné vzájemné návaznosti. Podklad pro pořádání cyklokurzŧ základních škol v dané oblasti Rozvoj cykloturistiky v oblasti Novohradských hor Příprava podkladŧ pro praktickou realizaci cyklostezek Propagace daného regionu Rozvoj zdravého ţivotního stylu

ÚKOLY PRÁCE Prostudování map a dostupné literatury k dané oblasti Předběţný výběr jednotlivých cyklotras Prvotní najetí cyklotras (sjízdnost, prŧchodnost) Konzultace a dotazování k jednotlivým cyklotrasám Praktické najetí cyklotras ( záznam GPS) Metodické a obsahové zpracování tras ( grafy, mapy, přehledy)

15

3.

METODIKA PRÁCE V této práci je pět ze sedmi cyklotras vedeno z jednoho výchozího

bodu a to z města Trhové Sviny, další cyklotrasa je vedena z obce Horní Stropnice a poslední z obce Hojná Voda. Obce Horní Stropnice a Hojná Voda se nacházejí v centrální části Novohradských hor, město Trhové Sviny leţí v jejich podhŧří. Jednotlivé cyklotrasy lze dle potřeby navzájem kombinovat tak, aby profil a vzdálenost tras odpovídala výkonnosti skupin či jednotlivých cyklistŧ. U jednotlivých cyklotras lze vyuţít moţnosti dopravy pomocí cyklobusŧ ČSAD Jihotrans. V trasách se kombinuje celá řada povrchŧ od zpevněných ţivičných povrchŧ aţ k nezpevněným horským stezkám.

Data a informace pro diplomovou práci byla získávána : Z mapových podkladŧ popisované oblasti Z publikací a internetu Konzultace a dotazování( ZŠ Trhové Sviny, Městský úřad Trhové Sviny, Lesy obcí Trhové Sviny a Besednice, Lesy ČR, ČSAD Jihotrans České Budějovice) Po seznámení s poţadavky na profil a vzdálenost cyklotras ze strany ZŠ Trhové Sviny a ZŠ Nové Hrady byla provedena rekognoskace stávajících cyklotras na daném území se zaměřením na jejich umístnění, návaznost a dopravní obsluţnost pomocí cyklobusŧ. Dále byla prostudována literatura týkající se dané problematiky (internet, mapy časopisy, odborné publikace). Ze zjištěných informací byla provedena srovnání,vyvození závěrŧ, návrhy opatření a výsledná řešení. Po této teoretické přípravě následovalo prvotní najetí budoucích cyklotras. Po následných konzultacích s pedagogy

ZŠ Trhové Sviny,

pracovníky Městského úřadu Trhové Sviny a Lesŧ ČR, byla provedena

16

korekce cyklotras ( prŧchodnost, vzdálenost, povrchy), tak aby odpovídaly poţadovaným připomínkám. Po tomto vyhodnocení následovalo finální najetí cyklotras . Pro přijímání signálu z druţic systému NAVSTAR – GPS slouţilo zařízení NAVILOCK s čipem Sifr III. Data z příjmového zařízení byla dále předávána pomocí bluetooth do záznamového zařízení – mobilního telefonu Nokia E 50, do jehoţ operačního systému byla nainstalována aplikace SmartCom GPS. Další zpracování

proběhlo přenosem dat ,

pomocí datového kabelu, do PC. Zde byla data zanesena do programu OziExplorer. Zpracované mapy

jednotlivých cyklotras nemají stejné

měřítko z dŧvodu rŧzné délky a profilu tras.

17

4.

HISTORIE A SOUČASNOST NAVIGACE

4. 1 Historie map a navigačních přístrojů Jiţ od počátkŧ cestovatelských a dobyvatelských výprav byla snaha o co nejdokonalejší navigaci a to jak na zemi tak i na moři. V prvopočátcích navigace se pouţívalo k orientaci hlavně slunce měsíce a hvězd. Prvním přístrojem který zásadně ovlivnil navigaci se stal kompas(obr č. 1). Jeho historie sahá

do 2 aţ 6. století před naším

letopočtem. Tou dobou začali pouţívat v Číně pouţívat magnetit , který zpracovávali do magnetitových lţiček. Tato lţička umístněná na hladké měděné destičce ukazovala pozici k jihu.[7]

Obrázek č. 1: Čínský kompas Dalším typem kompasu který vzešel z Číny byl kompas vodní. Jednalo se většinou o dřevěnou nebo hliněnou misku naplněnou vodou. Na vodní hladinu v misce byl umístněn malý dřevěný plovák do něhoţ byla vloţena tyčinka z magnetitu, která udrţovala zeměpisnou orientaci sever jih. Kompas si začal razit cestu světem a s postupem čínské mořeplavby

18

po Asii ale i k arabskému poloostrovu se dostává aţ do Evropy, kde se zásadním zpŧsobem spolupodílel na budování nových námořních tras. Dalším významným přístrojem který zásadním zpŧsobem ovlivnil navigaci je sextant (obr. č. 2) a aţ do rozvoje druţicových navigačních systémŧ patřil a někde stále patří k základním navigačním pomŧckám mořeplavcŧ a cestovatelŧ. Přímými předchŧdci sextantu byla Jakobova hŧl, jejíţ pomocí se měřila úhlová vzdálenost dvou bodŧ a dále astroláb který odměřoval skutečnou výšku nebeských těles.[7] Princip sextantu objevil Isaac Newton.. Okolo roku 1730 sextant nezávisle znovu objevil anglický matematik John Hadley a americký vynálezce Thomas Godfrey.[7] Sextantu se nejvíce pouţívalo v astronavigaci, kdy se za pomocí změření uhlŧ mezi horizontem (mořskou hladinou) a sluncem, měsícem nebo určenou hvězdou určovala pozice na mapě.

Obrázek č. 2: Sextant

19

Dalším dŧleţitým článkem navigace je začátek mapování území a moří, který souvisel s potřebou zaznamenat zemský povrch a to tak aby bylo moţno v budoucnu těchto informací pouţít. V této oblasti byli nejdále čínští učenci, kteří jiţ kolem roku 2 100 př. n. l. vytvořili první mapu Číny. Postupně se začala vyvíjet kartografie jako nový vědní obor a v roce 618 př. n. l., za vlády dynastie Tchang, vznikla i mapa hvězdné oblohy. Od roku 25 n. l. se jiţ mapy kreslily v měřítku.[18] Rozvoj map a navigace v tehdejší Evropě se odehrával hlavně v Řecku, kde jiţ ve 2. století př. n. l. dokázali spočítat délku zemského obvodu, zkonstruovali první globusy. První Římská mapa vznikla kolem roku 335 a měla jiţ měřítko a obsahovala místopis.[18] Po tomto období nastává dočasný útlum středověku, za střed map je ve většině případŧ vydáván Jeruzalém (vliv církve). Dŧleţitým milníkem byl rok 1375, kdy vznikl podle vyprávění mořeplavcŧ

Katalánský atlas, který znázorňoval tehdejší známý svět.

S postupným objevováním nových území byla potřeba nové mapy registrovat a schvalovat. Proto byla zaloţena v 15 století první hydrografická kancelář. (Lisabon). Pro rozšíření map byl nejdŧleţitější vynález knihtisku v 15. století, tím se cena map rapidně sníţila a mohlo tím dojít k jejích masovému rozšíření. První tištěnou mapu vyrobili v Anglii a jmenovala se Zrcadlo světa.[18] S postupem času se začaly mapy zpřesňovat. V roce 1554 vzniká na svou dobu jiţ přesná šestidílná mapa Evropy od Gerharda Marcatora. Na další vývoj má, jak jinak, velký podíl armáda. Za Napoleonských válek byli kartografové součástí francouzské armády a

jejich úkolem bylo

mapovat území kterými prošla armáda. Z toho dŧvodu se podařilo zmapovat celou Evropu a dokonce část Ruska.[18]

20

Počátkem 19. století zvyšoval atraktivitu map barevný tisk. V polovině století se začalo prosazovat měřítko 25 palcŧ k 1 míli (63,5 cm : 1 609m). [18] Pro České země a Moravu měla význam Müllerova mapa Čech a Moravy. Tyto mapy vznikly na objednávku armády a vládních úřadŧ. Na svou dobu byly poměrně podrobné, měřítko 1 : 132 000 pro Čechy a 1 :166 000 pro Moravu. Od této mapy se odvíjelo vojenské mapování. První proběhlo v letech 1764 – 1768, jednalo se o mapování takzvané Josefské. Při tomto mapování byl kladen dŧraz především na komunikace (sjízdnost) , řeky, potoky (šířka, hloubka), ale například i na vyuţití orné pŧdy. Mapy byly zpracovány v měřítku 1 : 28 800.[17] Další vojenské mapování území Čech a Moravy proběhlo v letech 1836 – 1852. Tomuto mapování předcházela vojenská triangulace, která mapování zpřesnila. Měřítko zŧstalo stále na 1 : 28 800 , pouze byly přidány výškové parametry.[17] Mapy tak jak je známe z dnešní doby vznikly při třetím vojenském mapování Rakouska – Uherska, které proběhlo v letech 1876 – 1880. Jejich podkladem se staly mapy katastrální do kterých byl zanesen výškopis , ale jak známe z dnešních map také vrstevnice a kóty. Mapy byly částečně kolorované. Měřítko jiţ bylo 1 : 25000, jednalo se o přímé předchŧdce dnešních turistických map.[17]

21

Obrázek č. 3: Müllerova mapa

4. 2 Historie, současnost druţicové navigace Vývoj systémŧ druţicové navigace se začíná datovat jiţ na konec čtyřicátých let 20. století. Jejich podoba je částečně odvozena od pozemních radiových navigačních systémŧ té doby. Mezníkem jeho vzniku je rok 1957 kdy je vypuštěna první umělé druţice země Sputnik, kterou do kosmu vyslal tehdejší Sovětský Svaz. Při vědeckých měřeních se zjistilo, ţe frekvence vysílaného signálu je vyšší kdyţ se Sputnik přibliţoval a niţší kdyţ se vzdaloval a při známé poloze přijímače na zemi lze určit polohu Sputniku na jeho oběţné dráze( při známých parametrech oběţné dráhy Sputniku) pomocí měření frekvenční změny.[9] Prvním navigačním systémem pouţívajícím druţice byl systém Transit provozovaný vojenským námořnictvem USA. Jeho vznik se datuje na rok 1960, kdy byla vypuštěna první druţice. Postupem času bylo

22

vyneseno na oběţnou dráhu země celkem pět druţic, které dokázaly určit polohu jednou za hodinu. Dalším systémem vojenského námořnictva USA je systém Omega s druţicemi Timation z roku 1967. V současnosti k pouţívaným nebo budovaným systémŧm patří NAVSTAR GPS, GLONASS, GALILEO, IRNSS, BEIDOU(Kompas).[9]

4. 3 Systém NAVSTAR GPS Počátkem 70. let dvacátého století byl zahájen vývoj systému GPS. Systém byl vyvinut Ministerstvem obrany Spojených Státŧ Amerických (United States Department of Defense) a jeho oficiální název je NAVSTAR GPS (NAVigation Signal Timing And Ranging Global Positioning System). Druţicový a pozemní systém je

řízen letectvem

armády USA..[9] Celý systém se skládá ze tří základních částí, kosmické, řídící a uţivatelské. Kosmický segment „Kosmický segment je tvořen GPS druţicemi, lze se setkat ještě s označením Space Vehicles, SV. 24 Druţic je rovnoměrně rozloţeno v šesti oběţných rovinách. Oběţné roviny jsou centrické vzhledem k Zemi. Roviny mají přibliţně sklon k rovníku 55° a jsou k sobě posunuty o 60° podél rovníku (posunutí rektascenze výstupních uzlŧ). Druţice obíhají ve výšce přibliţně 20 000 kilometrŧ (11 000 námořních mil), kaţdá druţice oběhne svou dráhu dvakrát za hvězdný den, takţe přeletí nad stejným místem na Zemi jednou za den (oběţná doba je rovna 11h a 58 min,to znamená, ţe pozorovatel na Zemi uvidí druţici vycházet (pohybuje se stále po stejné trajektorii) vţdy o 4 minuty dříve). Oběţné dráhy jsou navrţeny tak, ţe alespoň šest druţic je vţdy viditelných téměř z kteréhokoli místa na Zemi“.[10]

23

Řídící segment „Dráhy letu GPS druţic jsou sledovány monitorovacími stanicemi v těchto lokalitách: Havajské ostrovy, Kwajalein, Ascension, Diego Garcia a Colorado Springs, Colorado. Sledovací data (tracking information) jsou poslány do hlavní řídící stanice, která se nachází na Letecké základně Schriever (Schriever Air Force Base) v Colorado Springs, Colorado. Základna je pod velením Leteckých Sil Spojených Státŧ, jmenovitě je spravována Druhou "Vesmírnou řídící" skupinou (2nd space Operations Squadron, 2nd SOPS). 2nd SOPS pravidelně posílá kaţdé GPS druţici aktualizaci navigačních dat (vyuţívá přitom pozemní antény, které jsou součástí zařízení stanic Ascension, Diego Garcia, Kwajalein a Colorado Springs). Tyto aktualizace synchronizují druţicové atomové hodiny s přesností do jedné mikrosekundy a upravují druţicové efemeridy, které jsou posléze vysílané druţicí. Aktualizace jsou vytvořeny pomocí Kalmanova filtru, který vyuţívá data od pozemních monitorovacích stanic, informace o "vesmírném počasí" a další rŧzné zdroje dat“.[10] Uţivatelský segment „GPS přijímače uţivatelŧ tvoří uţivatelský segment GPS. GPS přijímače se obecně skládají z antény, procesoru přijímače, a vysoce stabilních hodin (často s pasivní elektronickou součástkou zvanou krystal). Také mohou být vybaveny displejem, na kterém se uţivateli mohou zobrazit údaje o jeho poloze a rychlosti. U GPS přijímače se často uvádí počet kanálŧ, které značí počet druţic od kterých je přijímač najednou schopen přijímat signály. Pŧvodně se jednalo o 4 aţ 5 kanálŧ, ale v současné době se tento počet zvýšil na standardních 12 aţ 20 kanálŧ“.[10] Tento systém se stal plně funkčním v roce 1994, kdy bylo moţno poprvé pouţít k navigaci všech 24 druţic a tím byl plnohodnotný signál(minimálně 4 druţice) dostupný po celém světě. V tomto období došlo také ke zpřístupnění signálu pro civilní uţivatele, kde se začal hojně uţívat v dopravě, zemědělství, lesnictví, v geologii atd. Významným

24

mezníkem v civilním pouţití GPS navigace je datum 2. května 2000, kdy byla vypnuta aplikace kterou do signálu vkládala armáda USA. Tato aplikace umoţňovala vkládat do signálu GPS záměrné chyby, které ve svém dŧsledku znamenaly nepřesnost v navigaci desítky a v případě vojenských konfliktŧ i stovky metrŧ. V současné době

armáda USA

nevkládá tyto záměrné chyby globálně, ale dokáţe rozladit signál GPS regionálně. Proto lze v současné době určit polohu dle terénu a přijmu signálu v rozmezí 3 aţ 10 metrŧ.

4. 4 Systém GLONASS Glonass (globální navigační satelitní systém) je druţicový navigační systém , dříve Sovětského Svazu dnes Ruské federace. Jedná se o podobný systém jaký vlastní armáda USA nebo jaký budují evropské státy Galileo. Navigační systém Glonass

provozuje Úřad ruských

vojenských kosmických sil. Budováním systému začalo jako odpověď na systém Navstar GPS americké armády v roce 1976. První testovací druţice Uragan byly vyneseny na oběţnou dráhu země v roce 1982 a do roku 1991 bylo v plném provozu dvanáct druţic, které ovšem nezajišťovaly celoplošné pokrytí země. Po rozpadu Sovětského Svazu převzalo jako nástupnický stát tento systém Rusko.To ale z dŧvodu finanční krize v devadesátých letech nebylo schopno dále tento systém provozovat v plném rozsahu. A tak postupem času klesal počet funkčních satelitŧ s pŧvodních 20 - 22

aţ na 8 satelitŧ v roce 2001. S postupným

ekonomickým oţivením Ruska v letech 2000 – 2009 došlo také k oţivení systému Glonass. Došlo k modernizaci vynášených druţic, prodlouţení jejich ţivotnosti , a v neposlední řadě ke zvýšení počtu funkčních druţic. V současné době se jejich počet odhaduje na 20- 22. Na rozvoji systému Glonass se spolu s Ruskem snaţí spolupracovat Indie. V polovině roku 2007 byl signál systému uvolněn k civilnímu pouţití.[11]

25

„Charakteristickým znakem GLONASS konstelace je její identické opakování rozmístění druţic kolem Země kaţdých osm dní. Kaţdá "orbitální" rovina obsahuje 8 druţic, po jednom hvězdném dni v ní dochází k neidentickému opakování (non-identical repeat, to znamená, ţe jiná druţice zaujme stejné místo jako předchozí) rozmístění druţic. Tímto se GLONASS liší od GPS, kde dochází k identickému opakování (identical repeat) během periody rovnající se jednomu hvězdnému dni“.[12] „Při nejvyšším stupni dokončení systém poskytoval standardní určení polohy a času (coarse-acqusition nebo C/A) charakterizované takto: horizontální polohová přesnost mezi 57-70 metrŧ, vertikální přesnost do 70 metrŧ, přesnost vektoru rychlosti do 15 cm/s a určení času do 1 µs. Tyto údaje platily, pokud měření bylo výsledkem příjmu signálŧ od 4 druţic najednou. O dost přesnější signál (precision nebo také P(Y)) byl k dispozici jen ruské armádě“.[12] „Stejně jako u GPS se kompletní GLONASS konstelace skládá z 24 druţic, z nichţ 21 bude v provozu a 3 budou záloţní (kaţdá v jedné ze tří oběţných rovin). V kaţdé rovině má být osm druţic, identifikovatelné pomocí pozičního čísla (číslo určuje odpovídající rovinu oběţné dráhy a pozici v rámci této roviny: 1-8, 9-16, 17-24). Roviny oběţných drah jsou vzájemně posunuty o 120° (podél roviny rovníku), druţice v jedné rovině jsou vzájemně posunuty o 45°. Oběţné dráhy jsou přibliţně kruhové se sklonem k rovině rovníku 64.8° a hlavní poloosou o délce 25,440 km. Druţice systému GLONASS obíhají Zemi ve výšce 19,100 km (pro srovnání GPS druţice ve výšce cca 20 000 km). Kaţdá druţice oběhne Zemi kaţdých 11 hodin a 15 minut. Uragan druţice budou rozmístěné na oběţných drahách tak, aby minimálně 5 jich bylo kdykoli viditelné z jakéhokoli místa na Zemi“.[12]

26

4. 5 Systém BEIDOU(COMPASS) Satelitní navigační a polohový systém je projektem Čínské lidové republiky. V pŧvodním projektu se mělo jednat o regionální navigační systém ale s postupným ekonomickým a politickým vlivem Číny došlo k přehodnocení projektu na globální aplikaci. V současné době systém Compass funguje pouze v regionální podobě se zaměřením na Čínu a jeho okolí (1500-2000 km ) a to z dŧvodu ţe prozatím vyuţívá pouze pět geostacionárních druţic, které mohou pokrýt jenom oblast nad kterou jsou umístněny.[9] V současné době funkční v oblasti vymezené těmito souřadnicemi: 70° aţ 140° východní délky a 5° aţ 55° severní šířky.[9] Do budoucna Čínská lidová republika plánuje vytvoření nového globálního navigačního systému (COMPASS) s 35 druţicemi. Systém má do budoucna poskytovat dva druhy sluţeb placenou a bezplatnou, s tím ţe u bezplatné bude zaručena přesnost polohy cca 10 m.[9]

4. 6 Systém IRNSS Jedná se o regionální druţicový polohový navigační systém Indie. Je budován indickou vládou jako odpověď na navigační systém Beidou Čínské lidové republiky. Systém má za úkol poskytovat přesná navigační data na území Indie a přilehlých oblastech do 2000 km od hranic státu, jeho přesnost se má v budoucnu pohybovat s přesností 10 m. V operačním nasazení má být podle posledních informací kolem roku 2012.

4. 7 Systém GALILEO Jde o globální druţicový navigační systém který se snaţí budovat a vyvíjet společnými státy Evropská Unie. Bude se jednat na rozdíl od jiných navigačních systémŧ o

civilní navigační systém(nebudou ho

27

provozovat armády členských zemí EU, ale civilní agentura) V současné době se projekt potýká se značným zpoţděním. Pŧvodním plán kdy se počítalo s jeho uvedením do provozu kolem roku 2010 se stále oddaluje. Poslední informace o spuštění systému hovoří o posunutí tohoto termínu na rok 2015. Kompletní systém Galileo bude obsahovat 30 druţic obíhajících ve třech rovinách po kruhových drahách ve výšce cca 23500 km. Kaţdá z rovin dráhy bude svírat s rovinou rovníku úhel 56°, coţ umoţní vyuţívat navigační systém bez potíţí aţ do míst leţících na 75° zeměpisné šířky. Velký počet druţic, z nichţ tři budou záloţní, zajistí spolehlivou funkci systému i kdyţ některá druţice přestane správně pracovat. Galileo umoţní kaţdému drţiteli přijímače signálu určit jeho aktuální polohu s přesností lepší neţ jeden metr. [9] Základní sluţba (Open Service ) Sluţba bezpečnosti (Safety of Life service ) Komerční sluţba (Commercial Service ) Veřejně regulovaná sluţba (Public Regulated Service ) Vyhledávací a záchranná sluţba (Search And Rescue service ) [9]

Fungování systému bude rozděleno na sluţby

základní, komerční a

speciální. Základní sluţby budou přístupné všem uţivatelŧm bez omezení. Komerční sluţby pouze registrovaným a platícím uţivatelŧm Speciální sluţby primárně určené ozbrojeným sloţkám.

4. 8 Systémy zpřesňující navigaci Jedná se o systémy které jsou schopny přijímat signály několika navigačních systémŧ a pomocí speciálních aplikací zpřesňovat navigační

28

polohu.

V současnosti

vyuţívají

signálŧ

navigačních globálních systémŧ a to

dvou

provozuschopných

Navstar GPR a Glonass.

V podmínkách Evropské unie je moţnost vyuţívat systém EGNOS. Tento systém pracuje na principu získávání dat ze stávajících globálních systémŧ ke kterým dodává další data ze tří vlastních satelitŧ a přibliţně čtyřiceti kontrolních stanovišť. Po zpracování dat dochází ke zpřesnění polohy z patnácti metrŧ na jeden metr.[11] K dalším podobným systémŧm patří například CWAAS (Kanada) nebo MSAAS (Japonsko).[11]

4.9 Vyuţití druţicové navigace Pŧvodní vyuţití druţicové

navigace bylo pouze pro vojenské

účely. Jejím úkolem bylo přesně určovat pozice jednotek a to jak vlastních tak i nepřátelských. V poslední době se také vojenské druţicové navigace poţívá k zaměřováni „inteligentních“ zbraňových systémŧ. S uvolněním signálu GPS navigace pro civilní účely se škála pouţití rozrostla prakticky do všech činností člověka.

Zemědělství - vyuţití při osevních postupech, aplikaci prŧmyslových hnojiv, kontrola

zemědělských dotací, atd.

Doprava - navigace leteckého provozu, výběr a kontrola mýta, elektronické vedení knihy jízd, automobilní navigace, atd. Geografie - měření a zápis do digitálních map. Stavebnictví - přesné zakládání staveb, atd. Lesnictví – přesné vedení a evidence pozemkŧ. Jiné – vyhledávání odcizených aut nebo nákladu.

Další činností kde lze vyuţívat druţicové navigace, jsou volno časové aktivity. Jedná se ve většině případŧ o turistické navigační přístroje

29

vyuţívajících ve většině případŧ signálu systému Navstar GPS. V dnešní době je na trhu mnoho přístrojŧ mnoha výrobcŧ, které umoţňují instalaci rŧzných tipŧ map nebo mapových podkladŧ. Přenosné navigační přístroje lze rozdělit podle několika kritérií. Jedno z kritérií je zda se jedná o přístroj víceúčelový nebo jednoúčelový. Přístroje určené pro turistiku jsou obvykle řešeny tak, aby byly schopny pracovat ve ztíţených podmínkách (voda, mráz,nárazy)mají také lepší příjem signálu GPS, jejich nevýhodou je větší hmotnost. Ve většině případŧ se jedná o jednoúčelové přístroje. Mezi víceúčelové přístroje lze zařadit například kapesní počítače (PDA), které plní funkci přenosného počítače a telefonu, ale mají i moţnost přijmu signálu druţicové navigace a mohou tak plnit i funkci navigační. Výhoda PDA je v moţnosti instalace mnoha mapových a navigačních programŧ. Jejich nevýhodou je malá odolnost, menší spolehlivost (jedná se o počítač) menší výdrţ zdroje energie. Mezi další víceúčelové přístroje patří mobilní telefony, které mají ve svém systému nainstalovanou aplikaci, která umoţňuje příjem signálu GPS. Starší typy přístrojŧ na bázi PDA či mobilních telefonŧ byly řešena tak, ţe měly přijímací modul signálu GPS a antény umístněny externě a propojení mezi přístroji bylo prováděno pomocí datových

kabelŧ nebo bezdrátovou technologií Bluetooth.

Nevýhodou bylo samostatné napájení jednotlivých komponentŧ systému, proto dnes drtivá většina PDA či mobilních telefonŧ , které umoţňují pouţívání navigace, poţívá vestavěný navigační čip s interní anténou. Další významné dělení navigačních přístrojŧ je na mapové a nemapové. Mapové přístroje dokáţí zobrazit polohu(pozici) přímo v nainstalované mapě. Mapy jsou v přístroji jiţ nainstalovány od výrobce nebo je lze postupně nahrávat podle dané lokality.Velmi záleţí na kapacitě paměti daného přístroje , čím je paměť vetší, tím je větší moţnost nahrávat podrobnější nebo obsáhlejší mapové soubory. Nemapové přístroje zobrazují ve většině případŧ pouze polohu (zeměpisné souřadnice). Nevýhodou turistických navigačních přístrojŧ je, ţe mapové soubory jsou na instalovány jiţ od výrobce nebo se nakupují jako licencované. Proto je menší moţnost nainstalovat mapové soubory jiných výrobcŧ.[16]

30

Navigační přístroje dokáţí poskytnout velké mnoţství údajŧ. K základním patří určení zeměpisných souřadnic a určení polohy v mapě u mapových přístrojŧ. Dále poskytují:záznam trasy, výškový profil, ušlá vzdálenost,

nadmořská

výška,

barometr,vzdálenost do cíle atd.

31

doba

stoupání,

doba

klesání,

5 . PRAKTICKÁ ČÁST 5. 1 Charakteristika oblasti Oblast popisovaných cyklostezek se nachází na jihu České republiky v Jihočeském kraji. Administrativně přísluší do okresŧ Český Krumlov, České Budějovice a okrajově okresem Jindřichŧv Hradec, do obcí s rozšířenou pŧsobností České Budějovice, Český Krumlov, Kaplice a Trhové Sviny. Významnými centry jsou populačně největší sídla Kaplice, Trhové Sviny, Velešín, Borovany, Nové Hrady, Ledenice. Region téměř hraničí s okrajem krajského města České Budějovice, tudíţ sídla nacházející se v jeho severní části mají na krajské město velmi těsné přirozené vazby. Naopak sídla na jihu regionu u státní hranice s Rakouskem mají nevýhodnou dopravní

i obsluţnou polohu, leţí

v příhraničí, málo exponované, periferní horské a podhorské oblasti.[3] Oblastí procházejí dvě dŧleţité dopravní tepny – silnice E 55 ( Praha – Dolní Dvořiště) a ţelezniční trať České Budějovice – České Velenice. Podle geomorfologického členění České republiky náleţí popisovaný region převáţně provincii Česká vysočina, subprovincii Šumavská soustava

(oblast

Šumavská

hornatina,

celky

Novohradské

hory,

Novohradské podhŧří, přičemţ sem ještě od západu a severozápadu zasahuje malá část Šumavského podhŧří). Do oblasti podle severní a východní hranice regionu nepatrně zasahuje Českomoravská subprovincie, a to svou oblastí Jihočeské pánve, celky Českobudějovická pánev, Třeboňská pánev. Plošně největší část oblasti zaujímá Novohradské podhŧří s vrcholem Kohout (870 m n.m.) [3] Novohradské

hory

tvoří

přirozenou

hranici

mezi

Českou

republikou a Rakouskem. Nejvyšším vrcholem na české straně je Kamenec (1072 m n.m.), na rakouské jde o Viehberg (1112 m n.m.) Hřebeny Novohradských hor jsou součástí hlavního evropského rozvodí Dunaj – Labe, Severní moře – Černé moře.

32

5. 2

Územně správní vývoj regionu Nejstarší správní regiony, které vznikaly jiţ v 10. století, byly tzv.

úděly. Jednalo se o území českých zemí, spravovaných členy panovnického rodu. Svou správní funkci úděly plnily aţ do konce 12. století a definitivně zanikly na počátku 13. století. Zároveň s úděly existovala i hradní správa, která v ranném středověku představovala dŧleţitou oporu státní moci. Hrady plnily nejprve funkci správní, ale postupně i berní a soudní. V 10. století je doloţena existence hradŧ jako správních center na některých níţinných a sídelně exponovaných územích českých zemí, koncem 11. a na počátku 12. století byly zakládány hrady i v postupně kolonizovaných okrajových oblastech státu. Ve zkoumaném regionu byly dŧleţitým spravním hradem Doudleby. Ve druhé polovině 13. století, za vlády Přemysla II.Otakara se hradské zřízení začalo rozpadat a na přelomu 14. a 15. století funkci hradských obvodŧ přebraly kraje.[3] „Kraje z počátku zastávaly pouze funkci berní jednotky, postupem času se transformovaly na samostatné polyfunkční správní jednotky, existující od poloviny 15. století aţ do poloviny 19. století. Oblast Novohradských hor a podhŧří spadala do kraje Bechyňského, po jeho rozdělení na severní a jiţní část reformou z roku 1751 do kraje Budějovického. Krajské úřady byly zrušeny roku 1862, ale jejich pravomoci byly zachovány aţ do roku 1868, kdy kraje nebyly správní reformou obnoveny a krajské zřízení zaniklo. Obnoveno bylo mezi lety 1949 a 1990, přičemţ naše republika byla rozdělena na 19 krajŧ a v roce 2000, kdy vzniklo 14 současných krajŧ, respektive tzv. vyšších územních samosprávných celkŧ“.[6] „Kraje se dále dělily na politické okresy (od roku 1918 název okresní hejtmanství), které zŧstaly zachovány i po zrušení krajského zřízení roku 1868. Sledované území příslušelo i do politických okresŧ České Budějovice, Český Krumlov, Kaplice a Třeboň. Do roku 1920 však České Velenice a osady při hranicích s Rakouskem v okolí Nových Hradŧ (neţ byly připojeny k Československé republice) spadaly do politického okresu Waidhofen an der Thaya, od roku 1890 do politického okresu Gmünd.

33

Soustava politických okresŧ byla zachována aţ do roku 1949, kdy byly nově ustanovené kraje rozděleny na okresy. Mezi lety 1949 aţ 1960 patřilo zkoumané území k okresŧm České Budějovice, Český Krumlov, Kaplice, Trhové Sviny a Třeboň. Reformou z roku 1960 se počet okresŧ zmenšil“.[6]

5. 3 Cyklotrasa č. 1 - Nové Hrady TRHOVÉ SVINY - REJTA - HRÁDEK - BUKOVÁ - JANOVKA – NOVÉ HRADY – TERČINO ÚDOLÍ – HUMENICE – BOŢEJOVSTŘEZIMĚŘICE – BOŢEJOV- ŢUMBERK – PĚČÍM - TRHOVÉ SVINY Popis trasy Délka trasy

35410 m

( mapa č. 1)

Minimální nadmořská výška 467 m n. m. (graf č. 1) Maximální nadmořská výška 605 m n. m. ( graf č. 1)

Začátek trasy je v Trhových Svinech na křiţovatce ulic Budovatelská a Nové Město(470 m n.m.výjezd na Nové Hrady). Vyjíţdíme směrem na východ po regionální cyklotrase “Paměti slepičích hor“ kolem Velkého rybníka směrem k obci Rejta. Po pravé straně míjíme dobývací prostor kamenolomu a za mírného stoupání (510 m n. m.) vjíţdíme do obce Rejta, kde vjíţdíme na místní asfaltovou komunikaci a pokračujeme kolem Tereziánského rybníka směrem na obec Hrádek. U Tereziánského rybníka vjíţdíme na polní cestu,která nás dovede do obce Hrádek, kde začínáme stoupat po lesní šotolinové cestě k obci Buková (565 m n.m.)V Bukové se na kříţení místní komunikace silnice III tř. Olešnice – Ţár odpojujeme z místní cyklostezky a pokračujeme rovně do dolní části obce Buková, kde pokračujeme po polní cestě k rybníku Horní

34

Stávek. Zde se napojujeme na cyklostezku č. 1050 (Paměti Novohradska) po které jedeme směrem k samotám Janovka, zde odbočujeme na modrou turistickou značku směr Nové Hrady. Cestou jedeme kolem rybníkŧ Oborský , Písař, sádek rybářství Petrŧv Zdar Nové Hrady a přijíţdíme na křiţovatku s hlavní silnicí č. 156 Nové Hrady – České Budějovice. Zde odbočením vpravo, směr Trhové Sviny, opouštíme modrou turistickou stezku. Pokračujeme po silnici č. 156 do obce Údolí kde u zastávky autobusu odbočením vlevo začneme prudce stoupat k Novým Hradŧm kde vyjíţdíme na spodní části náměstí. Zde pokračujeme k hradu vzdálenému od náměstí 200 m. Od hradu Nové hrady pokračujeme zpět na náměstí kde odbočujeme vpravo do ulice Hradební směr autobusové nádraţí kde se napojíme na cyklostezku č. 34 a pokračujeme 1200 metrŧ k Městskému mlýnu. Zde sjíţdíme vpravo (16520 m trasy) k Novohradskému potoku a kolem jeho koryta přijíţdíme do obce Údolí. Zde u soutoku Novohradského potoka a říčky Stropnice

vjíţdíme do Terčina údolí.

Pokračujeme po šotolinové cestě proti proudu říčky Stropnice národní přírodní památkou (krajinářský park)Terčino údolí. Projíţdíme kolem umělého vodopádu k vodnímu dílu Humenice. Po projetí stejnojmenné obce pokračujeme po panelové cestě na jejímţ konci odbočíme vpravo na asfaltovou cestu a cyklostezku č. 1046. Po cyklostezce pokračujeme přes obce Svébohy, Střeziměřice, Ţumberk. Na výjezdu z obce Ţumberk u hřbitova (546 m n. m.) odbočíme vlevo a napojíme se na zelenou turistickou trasu, po které za mírného klesání vjíţdíme do obce Pěčín. Zde na rozcestí u místní kaple odbočíme vlevo kde se po betonovém mostku dostaneme přes koryto Svinenského potoka, za kterým pokračujeme kolem soustavy rybníkŧ do chatové oblasti Prelát. Zde se napojíme na cyklotrasu č. 1128, kterou opustíme po 600 m odbočením vpravo. Přejedeme betonovou lávku přes Svinenský potok a pokračujeme po šotolinové cestě k silnici č 156. Po silnici dojíţdíme do cíle cyklotrasy na kříţövatku ulic Budovatelská a Nové Město.

35

Cyklotrasa je svým profilem a délkou vhodná pro ţáky 5 – 6 třídy základní školy, nebo pro rekreační cyklisty a rodiny z dětmi. Na trase je jenom minimum prudkých stoupání či sjezdŧ většina trasy vede mírně zvlněným terénem po cestách s minimálním provozem. Pro jízdu na cyklotrase jsou nejvhodnější trekingová a krosová kola.

36

Mapa č. 1

37

Graf č. 1 Místopis Trhové Sviny zaloţeny ve 13. století Vítkovci a v roce 1359 koupily osadu Roţmberkové. Ve 14. století osada povýšena na město se stává politickým ale hlavně ekonomickým centrem oblasti. V obci se konaly vyhlášené dobytčí trhy. K nejznámějším památkám patří trojlodní kostel Nanebevzetí Panny Marie,¨který byl postaven v 15. století. V současnosti patří Trhové Sviny k obcím s rozšířenou pŧsobností pro výkon státní správy. Obec má čtrnáct částí o celkové rozloze 1500 ha , kde ţije 4 810 obyvatel.[3] Buková byla zaloţena v 16.století, ale první zmínky byly jiţ ve 14.století. Nyní je obec Buková součástí obce Olešnice. Vesnice leţí mezi Olešnicí a Ţárem, na hranici mezi Třeboňskou pánví na východě, a Stropnickou pahorkatinou na jihu.

38

Nové Hrady Jejich historie sahá daleko do minulosti. Hrad uprostřed lesŧ byl zaloţen na místě starého slovanského sídliště. Majitelem hradu se ve 13.století stal Vítkovec Ojíř. Dále pak Nové Hrady vlastnili Roţmberkové a aţ do roku 1945 zde sídlili Buquoyové. Mimo hradu, kostela a zámku jsou v Nových Hradech soustředěny na nezvykle malém prostoru i další cenné stavební památky. Je to hlavně klášter Sluţebníkŧ Panny Marie – servitŧ.[3] Nové Hrady nyní mají 2620 obyvatel, skládající se ze sedmi částí, katastr je 6177 ha.[3] Údolí

vesnice vznikla jako podhradí

novohradského hradu na jeho

severním úpatí leţí. Nachází se zde historická budova bývalého pivovaru postaveného v 17. století a kaple s barokním prŧčelím.[5] Národní přírodní památka Terčino údolí vyhlášena v roce 1949 na výměře 139,29 ha. Je zřízena na ochranu krajinářského parku zaloţeného ve 2. polovině 18. století. Součástí je i pozdně středověká tvrz Cuknštejn.[3] Vodní nádrţ Humenice Jedná se o retenční nádrţ vybudovanou v 80.letech 20.století. Jejím úkolem je zadrţovat nadměrné prŧtoky na řece Stropnici. Střeziměřice (Tříčmery-Tritcchmersch)

je obec tvořena několika

budovami, které jsou volně roztroušeny na poměrně velké ploše. Nejedná se o celistvou vesnici, ale o seskupení několika samot. Boţejov. První zmínka o Boţejově, německy Buschendorf, je z roku 1390, kdy ji vlastnil Jindřich z Roţmberka Jedná se o soubor typických vesnických stavení, které jsou ve většině případŧ vyuţívána k rekreaci.[3]

39

5. 4 Cyklotrasa č. 2 - Lniště TRHOVÉ SVINY – BUKVICE – OLEŠNICE – HRÁDEK – PĚČÍN – PRELÁT – MEZILESÍ U TRHOVÝCH SVINŦ – BORŠÍKOV – SVATÁ TROJICE – LNIŠTĚ – NĚCHOV – TODNĚ – TODEŇSKÁ HORA – NEŢETICE – BŘEZÍ – TRHOVÉ SVINY Popis trasy Délka trasy

34210 m

(mapa č. 2)

Minimální nadmořská výška 435 m n.m. (graf č. 2) Maximální nadmořská výška 608 m n. m. (graf č. 2) Start trasy je v obci Trhové Sviny v ulici Budovatelská. Z ulice Budovatelská sjíţdíme směr na křiţovatku s ulicí Třebízského, kde odbočujeme vpravo na silnici III.tř. směr Olešnice. Po této komunikaci pokračujeme přes obec Bukvice těsně před obcí Olešnice na vzdálenosti 5041 metrŧ odbočujeme za kamenným památníkem vpravo na šotolinovou cestu k místu zvanému Kostelík. V tomto místě se napojujeme na zelenou turistickou trasu, po které projíţdíme přes obec Hrádek . Vpravo od cesty jsou viditelné rozvaliny starého středověkého sídla. Po projetí obce Hrádek pokračujeme stále po zelené turistické trase, přejíţdíme silnici č. 156 České Budějovice – Nové Hrady a pokračujeme do obce Pěčín. Po mírném klesání jedeme vpravo po betonovém mostě přes Svinenský potok k chatové osadě Prelát. Zde odbočujeme vlevo na modrou turistickou trasu, která nás dovede do obce Mezilesí u Trhových Svinŧ. Na návsi odbočíme vpravo, mírným stoupáním a následně prudkým sjezdem se dostaneme na křiţovatku se silnicí III.tř. Trhové Sviny – Benešov nad Černou. Na křiţovatce odbočíme vpravo a napojíme se na cyklotrasu č. 1123. Po projetí obcí Boršíkov v klesání na vzdálenosti 14140 metrŧ odbočujeme vlevo na šotolinovou cestu , která je součástí naučné stezky Trhové Sviny – Buškŧv hamr. Tato stezka nás vede kolem unikátní

40

barokní památky kostela Nejsvětější Trojice. Dále pokračujeme po místní komunikaci do obce Lniště. Za obcí pokračujeme po polní cestě do údolí Keblanského potoka, po jehoţ překonání stoupáme lesní cestou k silnici III. tř. , která spojuje obce Trhové Sviny –Velešín. Po této cestě vjíţdíme do obce Něchov, za kterou odbočujeme vpravo do obce Todně. Na návsi se u pomníku obětem první světové války napojujeme na cyklostezku č. 1131, po které pokračujeme směr Sedlo –Komářice. Za mírného stoupání přijíţdíme na kříţení cyklotrasy a červené turistické trasy. Po červené turistické trase stoupáme na nejvyšší místo této cyklotrasy Todeňskou horu (608 m n. m.). Na vrcholu Todeňské hory se napojujeme na ţlutou turistickou trasu, po které sjíţdíme do obce Neţetice. Zde se u autobusové zastávky napojujeme na cyklotrasu č.1131 , která nás postupně vede přes obec Březí, kolem technické památky Buškŧv hamr do města Trhové Sviny. Štefanikovou ulicí se dostáváme na nábřeţí Svatopluka Čecha, po kterém dojedeme na autobusové nádraţí, kde tato cyklotrasa končí.

Cyklotrasa je svým profilem, délkou a technickou náročností vhodná pro ţáky druhého stupně základních škol. V některých místech jsou prudké sjezdy a výjezdy na nezpevněném povrchu, kde je nebezpečí pádu. Po určité korekci je mohou pouţít sportující rodiče s dětmi.Pro jízdu je vhodné zvolit horské nebo trekingové kolo.

41

Mapa č. 2

42

Graf č. 2 Místopis Bukvice leţí na silnici z Trhových Svinŧ do Olešnice, kde dochází k přechodu z rovinaté Třeboňské pánve na kopcovitý terén podhŧří Novohradských hor. První zmínka o Bukvici pochází z roku 1392. Jedné se také o vesnici, která leţela na pomezí mezi česky a německy hovořícím obyvatelstvem v této oblast. Jsou zde známky dřívější německé architektury. Hrádek byl zaloţen ve 14. století jako opevněný hrádek pánŧ Pešíka, Lipoida, Lavičeky . K dalším majitelŧm patří Roţmberkové. Nedaleko od osady, jiţním směrem, se nachází starověké keltské obřadiště. Do roku 1938 převaţovalo v této obci obyvatelstvo, které se hlásilo k něměcké národnosti. Proto od roku 1945 je tato vesnice jen minimálně obydlena. [4] Pěčín leţí 1 km mimo hlavní silnici Trhové Sviny – Nové Hrady v údolí Svinenského potoka. Patřil k Roţmberskému panství a od roku 1620

43

náleţel Buquoyŧm. Tato obec byla také do roku 1945 převáţně obydlena německy mluvícím obyvatelstvem. [4] Mezilesí u Trhových Svinů (Trutmaň/Trautmanns) leţí o,5 km východně Trhové Sviny –Benešov nad Černou. Dříve se jednalo o zemanský dvŧr, o němţ je první zmínka z roku 1378 Vesnice byla do roku 1945 obydlena převáţně německy mluvícím obyvatelstvem. [4] Lniště leţí mimo hlavní silnici Trhové Sviny –Slaveč. První zmínka o Lništi je z roku 1351, kdy patřil k Cuknštejnu, později k tvrzi Ţumberk. Na návsi je umístěn pomník obětem první a druhé světové války. [4] Něchov jedná se zřejmě o nejstarší osadu na českém jihu. Podle pověsti ji zaloţili Něchované, coţ je větev slovanských Doudlebŧ. První zmínky jsou aţ z roku 1186. [4] Dominantou obce je vodárenská věţ z roku 1929. Jedná so o věţ vysokou 30m, leţí při silnici Něchov - Trhové Sviny. Je součástí skupinového vodovodu Něchov, Todně, Besednice, Nesměň. [1] Neţetice první zmínka je z roku 1186, kdy patřily do vlastnictví kláštera ve Zwettlu. Později přešly do vlastnictví rodu Buquoyŧ. [3] Březí osada vznikla v první polovině 14.století. Nejstarším známým drţitelem byl Trojan z Doubravice, který zde zaloţil tvrz. V roce 1601 koupil ves Petr Vok z Roţmberka. [3]

44

5. 5 Cyklotrasa č.3 - Slabošovka TRHOVÉ SVINY – NĚCHOV – NESMĚŇ – SLABOŠOVKA – BESEDNICE – KOHOUT (rozcestí) – KLENÍ – KONDRAČ – KLAŢARY – ŢUMBERK – ŢÁR – OLEŠNICE – LHOTKA – BUKVICE – TRHOVÉ SVINY Popis trasy Délka trasy

51747 m

(mapa č.3)

Minimální nadmořská výška 453 m n.m. (graf č.3) Maximální nadmořská výška 799 m n.m. (graf č.3) Start trasy je v obci Trhové Sviny v ulici Budovatelská. Z Budovatelské ulice najíţdíme na Ţiţkovo náměstí, kde pokračujeme ulicemi Branka, nábřeţí Svatopluka Čecha a Štefánikova. Zde se napojujeme na cyklostezku č. 1130, která nás postupně dovede k technické památce Buškŧv hamr a dále pak aţ do obce Něchov. Zde u vodárenské věţe odbočujeme nejdříve na místní komunikaci a potom na polní cestu kolem kóty 562 aţ do obce Nesměň. Zde se na vzdálenosti 10 600 m odbočením vlevo napojujeme na silnici III.třídy Besednice – Ločenice. Po té pokračujeme 1100 m a v levotočivé zatáčce odbočíme vpravo na polní cestu, po které dojedeme pod rozhlednu na hoře Slabošovka. Z rozhledny sjedeme 200 metrŧ po pŧvodní trase, kde u kapličky odbočíme vpravo a pokračujeme do jiţ viditelné obce Besednice. Z obce pokračujeme po asfaltové cestě táhlým stoupáním aţ pod vrchol Kohouta. Na rozcestí několika turistických tras a cyklostezek odbočím vlevo po cyklostezce č. 1187 směr Předlesí. Ta nás dovede aţ na křiţovatku se silnicí III. třídy Trhové Sviny – Benešov nad Černou. Zde se z cyklostezky odpojujeme vlevo a pokračujeme směrem do obce Klení. Po projetí obce Klení se napojíme na ţlutou turistickou trasu, která nás vede po šotolinové cestě kolem rybníka Klení. Lesní a potom polní cestou

45

přijíţdíme do obce Kondrač. Z Kondrače stále pokračujeme po ţluté turistické trase, která je souběţná s naučnou stezkou „ Krajinou humanity“aţ k bodu Na vyhlídce u Klaţar. Zde najíţdíme na místní asfaltovou komunikaci

a po odbočení vpravo přijíţdíme k samotám

Klaţary. Zde přejíţdíme koryto Svinenského potoka a táhlým stoupáním pokračujeme kolem chatové oblasti aţ do obce Ţumberk. Ze Ţumberku pokračujeme po místní cyklostezce „Paměti Slepičích hor“ do obce Ţár. Zde se napojujeme na silnici I.třídy č.156 Trhové Sviny – Nové Hrady . Za obcí na hrázi Ţárského rybníka odbočíme na křiţovatce vlevo směr Olešnice a pokračujeme po asfaltové cestě mírně zvlněným profilem přes obec Buková aţ do Olešnice. Na návsi odbočíme vlevo a po asfaltové silnici přijíţdíme do obce Lhotka, kde u místní kapličky odbočujeme vlevo na hráz rybníka Lhotka. Za hrází se napojujeme na lesní cestu, po které pokračujeme lesním porostem. Na křiţovatce lesních cest a na vzdálenosti trasy 47 100 m odbočujeme vlevo na lesní cestu, po které přijíţdíme do obce Bukvice. Tady se napojujeme na silnici III. třídy Trhové Sviny – Olešnice, po které přijíţdíme do cílového místa ulice Budovatelská v Trhových Svinech.

Cyklotrasa je profilem vzdáleností a celkovou náročností určena ţákŧm osmých tříd. Na trase se vyskytují dlouhé a prudké výjezdy a prudké sjezdy. Trasa je také vhodná pro středně zdatné turisty. Vhodný dopravní prostředek pro tuto cyklostezku jsou trekingová a horská kola.

46

Mapa č. 3

47

Graf č. 3

Místopis Buškův hamr jedná se o technickou památku kovárny na vodní pohon. Byl postaven roku 1780 na místě kostního mlýna. Je jedním ze tří zachovalých a funkčních hamrŧ v České republice. Voda je k hamru přiváděna náhonem, který je dlouhý 350 m a napájí se vodou z Klenského potoka, který tudy protéká. Voda je přiváděna do vantrok(dřevěné bednění) a padá po vysunutí klapek na tři kola, které pohánějí jednotlivé tři stroje: kobylu(velké kladivo), brus a měchy. V tomto hamru se vyráběly rŧzná zemědělské a zahradnické nářadí. Kovalo se zde aţ do roku 1950. Rozhledna Slabošovka v roce 2002 byla pod vrcholem Slabošovky,1 km západně od obce Besednice, postavena

36 metrŧ vysoká ocelová

konstrukce. Sluoţí jednak jako telekomunikační převaděč společnosti TMobile a jednak jako rozhledna. Pro tento účel byla ve 24 metrech vybudována vyhlídková plošina.

48

Besednice nejstarší zmínka je z roku 1378 kdy byla prodána Roţmberkŧm. K nejvýraznějším památkám v obci patří kostel sv. Prokopa postaveny v roce 1738. Roku 1910 byla Besednice povýšena na městys. Besednicko je známým nalezištěm vltavínŧ(moldavitŧ, tektonické křemičité sklo), kterém se zde těţí jak legálním, ale i nelegálním zpŧsobem. [4] Přírodní památka besednické vltavíny vyhlášena v roce 1995 na výměře 28 ha. Chráněné území Besednické vltavíny bylo vyhlášeno pro ochranu vltavínonosných vrstev v údolí Besednického potoka. [3] Klení osada horského typu leţící na východní straně Slepičích hor. První zmínky ve 13. století kdy zde stálo zemanské sídlo pánŧ z Michalovi. Výraznou dominantou je pŧvodně raně gotický kostel sv. Vavřince ze 13 století. U kostela je nestarší hřbitov Novohradských hor. Do roku 1945 zde ţilo převáţně obyvatelstvo, které se hlásilo k německé národnosti. V současnosti je Klení hlavně rekreační oblastí. [4] Kondrač poprvé připomínaná v roce 1367. V současnosti je zde řada unikátních selských stavení. Od roku 1824 se zde těţila málo kvalitní ţelezná ruda.[3] Ţumberk první historický zápis je z roku 1279, kdy je Ţumberk uváděn jako samostatný statek V roce 1602 získal vesnici Petr Vok z Roţmberka. Od roku 1618 je Ţumberk připojen k novohradskému panství. K největším památkám zde patří gotický kostel sv. Jana Křtitele zaloţený ve 14. století a opevněná tvrz z 15. století. Tvrz opravena v letech 1997 dnes slouţí jako pobočka Jihočeského muzea. Je zde stálá expozice malovaného lidového nábytku a expozice jihočeského sklářství. [3]

49

5. 6 Cyklotrasa č. 4 - Borovany TRHOVÉ SVINY – BŘEZÍ – NEŢETICE – RANKOV – VESELKA – OSTROLOVSKÝ ÚJEZD – BOROVANY – HLUBOKÁ U BOROVAN – JÍLOVICE – JÍLOVICE NÁDRAŢÍ – LHOTKA – BUKVICE- TRHOVÉ SVINY Popis trasy Délka trasy

35119 m (mapa č. 4)

Minimální nadmořská výška 439 m n.m.(graf č. 4) Maximální nadmořská výška 528 m n.m. (graf č. 4) Trasa cyklotrasy má start v Trhových Svinech v ulici Budovatelská, pokračuje ulicemi Třebízského přes Ţiţkovo náměstí, dále ulicemi Svatopluka Čech a Štefánkova. V této ulici se napojujeme na cyklotrasu č. 1123, po které pokračujeme kolem Buškova hamru , dále přes obce Březí a Neţetice. V Neţenicích dochází ke změně asfaltového povrchu na povrch šotolinový. Stoupáním se dotáváme do obce Rankov, kde na kříţení cyklostezky se silnicí I.třídy č.156 odbočujeme vlevo k samotám Jedovary a Veselka. Zde míjíme část pevnostní linie vybudované v letech 1935 – 1938. Jedná se o řopík vzor 37 z roku 1938, který je v současné době provozován jako historické muzeum. Zde také znovu přejíţdíme silnici I.třídy č. 156 a najíţdíme po zelené turistické trase na místní asfaltovou komunikaci, která vede proti proudu řeky Stropnice do obce Ostrolovský Újezd. V Ostrolovském Újezdě najíţdíme na asfaltovou silnici, která je také cyklostezkou č. 1123. Pokračujeme směrem k obci Borovany. Při jízdě mŧţeme pozorovat na několika místech rozvaliny prvosledového obraného postavení budovaného v letech 1935-1938. Na vzdálenosti trasy 12460 metrŧ je moţno odbočit na naučnou stezku „ Totalita rozděluje“. Na této stezce jsou k vidění pozŧstatky bunkrŧ z první republiky, ale také tzv. Pohraniční skanzen. Mírným stoupáním se kolem fotbalového hřiště

50

dostáváme do obce Borovany , kde odbočujeme vpravo směr obec Trhové Sviny a sjíţdíme k nádraţí ČD, kde za kamenným viaduktem odbočujeme vlevo na místní asfaltovou komunikaci , která vede okolo dalšího obraného postavení, vybudovaného za první republiky. Jedná se o řopík vzor 36 z roku 1936. Další cesta kopíruje ţelezniční trať. Po této cestě přijíţdíme na křiţovatku se silnicí Borovany – Jílovice, kde odbočujeme vpravo a tím se napojíme na cyklostezku č.1050. Cesta nás zavádí do obce Hluboká u Borovan, kde jsou také zbytky prvorepublikového opevnění. Za Hlubokou u Borovan pokračujeme lesní asfaltovou cestou k obci Jílovice. Zde odbočíme vpravo a stále pokračujeme po cyklostezce č.1050. Před Veským rybníkem odbočujeme na křiţovatce lesních cest vpravo po zelené turistické trase přes obec Lhotka proti proudu Ţárského potoka aţ k rybníku Skopský, u kterého vyjíţdíme odbočením vpravo na silnici III.třídy Olešnice – Trhové Sviny. Po té pak pokračujeme přes obec Bukvice do Trhových Svinŧ , kde v ulici Budovatelská tato trasa končí.

Cyklotrasa je svým profilem,délkou a náročností vhodná jak pro ţáka I. stupně tak pro ţáky II. stupně. Trasu také mohou vyuţít rodiče s dětmi. Jako dopravní prostředek je moţné pouţít trekingové kolo.

51

Mapa č. 4

52

Graf č. 4

Místopis Řopík Veselka U stejnojmenné obce se nachází část prvosledového opevnění, lehké typu, budovaného v letech 1935 aţ 1938 Československou armádou. Opevnění bylo budováno jako reakce na opětovnou militarizaci Německa. V roce 1935 začala celková modernizace československé armády, která zahrnovala i výstavbu opevnění. V oblasti Opavy, Ostravy a Mikulova vznikalo takzvané těţké opevnění na ostatním území státu se počítalo s lehčími stavbami typu Řopík. U obce Veselka byl vybudován obranný objekt vzor 37 A 140 Z. V současné době je uveden do pŧvodního stavu a provozován jako muzeum. Podél cesty z Ostrolovského Újezda do Borovan je moţné zahlédnout zbytky několika řopíkŧ vz. 37. Ostrolovský Újezd

první písemná zmínka ve 14. století, posléze

zbudována tvrz. Roku 1692 prodán Újezd městu české Budějovice. V současné době je středem obce zámek a bývalý pivovar se sýpkou. Jiţně

53

od vesnice je stejnojmenná přírodní rezervace a západním směrem bylo objeveno mohylové pohřebiště. [4] Borovany leţí na silnici Trhové Sviny – Ledenice. První zmínky jsou jiţ z roku 1186, proto se jedná o jednu z nejstarších osad v této oblasti. Osídlení zde bylo zřejmě jiţ dříve, lze tak usuzovat podle nálezu slovanského, které bylo nalezeno nedaleko za městem směrem Ledenice.

na

Odhady hovoří na 9 -10 století našeho letopočtu.

K nejznámějším památkám patří augustiánský klášter zaloţený 1455 přestavěný v letech 1780 - 1784 na zámek , kostel Navštívení P. Marie. [4] Hluboká u Borovan leţí u ţelezniční trati České Budějovice – České Velenice. Ve 14 století zde byla postavena tvrz, která postupně měnila mnoho majitelŧ nejznámější je asi Petr z Lindy. Asi jeden kilometr jiţně od Hluboké stojí zámek Nový Dvŧr, kde jsou v současnosti chováni koně a také pštrosy. [4] Jílovice nejstarší zmínka pochází z roku 1366, osídleny jiţ byly mnohem dříve odhaduje se ţe

jiţ ve 12. století. Dva kilometry od Jílovic

jihozápadním směrem bylo na ţelezniční trati České Budějovice – České Velenice vybudováno nádraţí.[4] V místě Jílovice – nádraţí se také nachází národní přírodní rezervace Brouskŧv mlýn. Rozloha rezervace je 138,2 ha a byla zaloţena v roce 1991 na ochranu jedinečného biotopu této oblasti. [1]

54

5. 7 Cyklotrasa č. 5 - Benešov TRHOVÉ SVINY – BORŠÍKOV – ČÍŢKRAJICE – CHVALKOV – KLENÍ – BENEŠOV NAD ČERNOU – RYCHNOV U NOVÝCH HRADŦ – VESTCE – SVÉBOHY – SVARYŠOV – BUKOVÁ – OLEŠNICE – BUKVICE – TRHOVÉ SVINY Popis trasy Délka trasy

37076 m

(mapa č.5)

Minimální nadmořská výška 460 m n.m. (graf č.5) Maximální nadmořská výška 711 m n. m. (graf č.5) Start trasy je v obci Trhové Sviny na Ţiţkově náměstí. Z náměstí odbočujeme vpravo do ulice Branka, po které se dostáváme na silnici III.třídy Trhové Sviny – Benešov nad Černou. Za městem začínáme stoupat přes obec Svatá Trojice k obci Boršíkov. Po pravé straně od silnice leţí barokní kostel Nejsvětější Trojice. Po projetí obcí Boršíkov se přes mírné údolí dostáváme do obce Čiţkrajice . Další obcí na trase jsou samoty Chvalkov, kde rovně přejíţdíme křiţovatku směrem na obec Benešov. Zde je také moţnost se napojit na naučnou stezku „Krajinou humanity“. Naše trasa pokračuje zvlněným profilem přes obec Klení do Benešova nad Černou. Za obcí Klení jsme se napojili na cyklotrasu č.1187, po které dojíţdíme na náměstí obce Benešov nad Černou. Z náměstí pokračujeme po cyklotrase č.1191 směr Rychnov u Nových Hradŧ. Z Benešova stoupáme po afaltové cestě k obci Valtéřov a pokračujeme aţ do obce Rychnov u Nových Hradŧ.Stále pokračujeme po cyklotrase č.1191, která je součástí místní cyklotrasy „ Paměti Slepičích hor“. V Rychnově u Nových Hradŧ se odpojujeme z cyklotrasy č.1191 a pokračujeme směrem na Nové Hrady. Po 700 metrech odbočujeme vlevo na silnici III. třídy směr Svébohy. Cesta vede převáţně lesním porostem. Po výjezdu z lesa začíná převládat rovinatější část úseku trasy , kdy na levé straně jsou

55

samoty Meziluţí a na pravé straně osada Vesce. Na vzdálenosti 23070 m přijíţdíme do obce Svébohy, kde odbočujeme vlevo a po silnici III.třídy se dostáváme do obce Svaryšov. V tomto úseku mŧţeme pozorovat Novohradskou rybniční soustavu, kdy postupně míjíme rybníky Nový, Rákosový, V kolébce , Velký ovčí rybník. V obci Svaryšov se napojujeme na silnici II.třídy č.156 České Budějovice – Nové Hrady, kde odbočujeme doleva

a pokračujeme po hrázi Ţárského rybníka. Na konci hráze

odbočíme vpravo na silnici III.třídy směr obec Olešnice . Po levé straně míjíme výrobnu zahradnických substrátŧ. Dále pokračujeme přes obec Buková aţ do obce Olešnice. V Olešnici odbočujeme vlevo po silnici III. třídy a jedeme na obec Trhové Sviny. Z Olešnice táhlým klesáním dojíţdíme do údolí Ţárského potoka, kde začíná krátké , ale prudké stoupání přes obec Bukvice. Z Bukvice jiţ pokračujeme mírným klesáním otevřeným terénem k obci Trhové Sviny, kde se ulicí Třebízského dostáváme na Ţiţkovo náměstí, kde je cíl trasy.

Cyklotrasa je svým profilem, délkou, voleným povrchem hustotou dopravy vhodná pro ţáky I. stupně základních škol. Mohou ji také vyuţít rodiče s dětmi. Vhodným dopravním prostředkem na této trase je silniční nebo trekingové kolo.

56

Mapa č.5

57

Graf č. 5

Místopis Boršíkov Osada bývala ve středověku rozdělena, v jedné části sídli jiţ od roku 1373 Albert z Vartéřova neboli z Boršíkova. Druhá část patřila vladykŧm z Chvalkova. Od 17.století patří k Novohradskému panství. [3] Číţkrajice Obec byla zaloţena ve 13.století, ale jiţ dříve zde stávala opevněná tvrz. Roku 1745 přešla do majetku Buquoyŧ. [3] Rychnov u Nových Hradů První zmínka o Rychnovu pochází z roku 1361, kdy byl v drţení Vítkovŧ. Ve 14. století jej získali Roţmberkové. Dominantou obce je kostel Sv.Jiljí, který byl pŧvodně gotický a později přestavěn na barokní. Prapŧvodní kostel zde byl zaloţen jiţ roku 1259. Do roku 1945 zde bylo 99,9 % obyvatel hlásící se k německé národnosti, kteří byli po válce odsunuti a to zpŧsobilo velký úpadek obce. [4]

58

Benešov nad Černou Město leţící na hlavní silnici Nové Hrady – Kaplice. Do roku 1946 nesl název Německý Benešov. Zaloţen byl počátkem 14. století Benešem z Michalovi. Od roku 1570 zde pŧsobil také Jakub Krčín z Jelčan. Benešov byl v 18.století centrem prŧmyslu na Novohradsku –ţelezárny Gabriela. Benešov byl a dodnes je střediskem zpracování dřeva. V okolí Benešova bylo v 18. a 19. století zaloţeno mnoho skláren, kde se tavilo známé hyalitové sklo. [4] Ţár Jedná se o jednu z nejstarších obcí na Novohradsku, která se připomíná jiţ v roce 1186 jako pohraniční ves v majetku kláštera Zwettl. Později ho odkoupili Vítkovci a od roku 1359 drţeli celou ves Roţmberkové. [3] Ţárský rybník Patří k největším a také nejstarším rybníkŧm v Čechách. První zmínka je z roku 1221. V roce 1358 došlo k jeho zvětšení a i dnes je se 120,45 ha největším rybníkem na Novohradsku. [3]

59

5. 8 Cyklotrasa č. 6 - Hranice HOJNÁ VODA – LUKOV - ŠEJBY – JEDLICE – VEVEŘÍ NAKOLICE – BYŇOV- JAKULE – TĚŠÍNOV – OLEŠNICE – BUKVICE – TRHOVÉ SVINY Popis trasy Délka trasy

45500 m

(mapa č. 6)

Minimální nadmořská výška 460 m n. m. (graf č.6) Maximální nadmořská výška 919 m n. m. (graf č. 6) Start této cyklotrasy je u autobusové zastávky v obci Hojná Voda. Na zastávku je moţná doprava cyklobusem dopravce ČSAD Jihotrans. Od zastávky jedeme do mírného stoupání po cyklotrase č. 34 ke kříţení několika několika turistických tras. Zde

odbočujeme vlevo na místní

asfaltovou komunikaci, která nás vede kolem hory Vysoká k bývalé osadě Lukov. Kolem zbytkŧ rozvalin pokračujeme rovně najetím na šotolinovou cestu , která nás dovede ke státní hranici s Rakouskem. Zde 20 metrŧ vpravo od cesty jsou umístněny historické hraniční kameny. Je zde také památníček přestřelky

mezi SOS hlídkou četnictva a stoupencŧ

Henleinovy sudetoněmecké strany z roku 1937. Zde se napojujeme na místní asfaltovou komunikaci , která kopíruje profil státní hranice. Na vzdálenosti 5200 metrŧ přijedeme k národní přírodní památce Hojná Voda. Zde je také moţnost prohlídky stejnojmenné naučné stezky. Dále pokračujeme prudkým sjezdem k silnici Dobrá Voda – Šejby, kde odbočujeme vpravo a napojujeme se na cyklotrasu č. 1048 , po které přijíţdíme do obce Šejby. Za obcí Šejby odbočujeme vlevo na místní asfaltovou komunikaci a stoupáme , stále po cyklotrase č.1048, k místu Vraní hnízdo. Zde se trasa stáčí vpravo a

pokračuje lesním terénem

k pamětnímu kříţku, kde odbočujeme vpravo k bývalé vesnici Jedlice. Zde na 15450 m trasy odbočujeme vlevo a jedeme po šotolinové cestě

60

zvlněným terénem k Veverskému rybníku. Za Veverským rybníkem je vpravo od trasy přírodní památka Přesličkový rybník. Trasa dále pokračuje přes koryto Novohradského potoka k bývalému hraničnímu přechodu Nové Hrady – Pyhrabruck. Zde také končí cyklotrasa č. 1048. Přejetím silnice se napojujeme na červenou turistickou trasu po které pokračujeme kolem státní hranice ke kříţení s cyklotrasou č. 34 „Paměti Vitorazska“ po které dojedeme do obce Majolice. Zde odbočujeme vlevo na silnici III. tř. Nové Hrady - České Velenice, která je také součástí cyklotrasy č.1034( Třeboňsko – Waldviertel). Po silnici jedeme 1800 metrŧ

a za místní

pískovnou odbočujeme vpravo na šotolinovou cestu směr obec Byňov (cyklotrasa č. 1034). V Byňově odbočujeme vpravo na silnici č. 154, která také tvoří cyklotrasu č. 1034, kde za hrází Byňovského rybníka přijíţdíme do obce Jakule (Nové Hrady –nádraţí ČD). Zde za ţelezničním přejezdem trati České Budějovice – České Velenice odbočíme vlevo a pokračujeme směrem na město Třeboň. U odbočky z hlavní silnice na obec Hrdlořezy odbočujeme vlevo na lesní asfaltovou silnici zvanou jako Hamerská cesta. V tomto místě se také odpojujeme z cyklotrasy č. 1034. Po Hamerské cestě jedeme naprosto rovným lesním úsekem s minimálním převýšením 4800 metrŧ k samotám Těšínov. Kde se u rybníka Smrček napojujeme na zelenou turistickou trasu, která nejdříve vede po místní asfaltové komunikaci, poté po šotolinové cestě po hrázích rybníkŧ Rouda, Vejšovec, Janovec a Březina. Dojíţdíme do obce Olešnice, kde za návsí odbočujeme na silnici III.tř. směr Trhové Sviny. Po asfaltové cestě sjíţdíme táhlým klesáním k Ţárskému potoku a stoupáme obcí Bukvice. Za Bukvicí zbývá poslední sjezd a táhlá rovinka za kterou vjíţdíme do cíle cyklotrasy města Trhové Sviny

Cyklotrasa je svým profilem a délko hodná pro ţáky 7.a 8. tříd základní školy, dále ji mohou vyuţít středně zdatní cykloturisté. Jako nejvhodnější typ jízdního kola je kolo trekingové nebo horské.

61

Mapa č. 6

62

Graf č. 6 Místopis Hojná Voda Jedná se o obec leţící ve výšce 770 m n.m. V minulosti se jí říkalo buď Svatá Anna nebo Vilémova hora Heilbrunn. Vznikla jako poutní a lázeňské místo s léčivou vodou. V roce 1592 získala Hojná Voda městské výsady.V současné době je Hojná Voda cílem turistŧ a je centrem rekreace v Novohradských horách. [5] Národní přírodní památka Hojná Voda Vyhlášena pŧvodním majitelem Jiřím Augustem Buquoyem jiţ v roce 1838. Znovu byla vyhlášena v roce 2004 na výměře 9,19 ha. [3] Šejby Obec leţící na silnici z Horní Stropnice do Hrabachu. První zmínky byly jiţ ve 12.století. Uprostřed návsi stojí pseudorenesanční kaple.[5]

63

Jedlice Místo bývalé staré osady, o které jsou první zmínky z roku 1360. Dnes obec není jiţ osídlena, jsou zde pouze zbytky stavení a kamenný kříţek. [18] Přírodní památka Přesličkový rybník Byla vyhlášena v roce 1991 na celkové výměře 8,45 ha. Skládá se ze dvou menších rybníkŧ, kde je výskyt několika vzácných druhŧ ostřic a přesličky. Je zde také významný výskyt horských a podhorských broukŧ a váţek.[3] Byňov Vesnice na hlavní silnici z Nových Hradŧ do Třeboně, první zmínka je z roku 1359, kdy jej kupují Roţmberkové poté v drţení Švamberkŧ a Buquyoŧ. [4] Jakule - Ţelezniční zastávka Nové Hrady. První zmínka z roku 1339. Velký rozvoj nastal v roce 1746 kdy byla Jakule vybrána jako centrum lesní výroby rodu Buquyoŧ. V roce 1796 zde bylo zřízeno první lesnické učiliště v Čechách. V současné době je v obci Jakule významná výrobna betonových výrobkŧ pro ţeleznici.(praţce). Severním směrem od Jakule se těţí prŧmyslovým zpŧsobem rašelina. [1] Těšínov Nejedná se typickou jihočeskou vesnici, ale o soustavu samot kolem silnice Petříkov – Jílovice. K Těšínovu v minulosti patřily osady Nepomuk a Jiříkovo údolí a mlýny U Svitákŧ, Locpecen, U Koudelŧ a u Řeţábŧ. V součsné době je součástí obce Petříkov. [5]

64

5. 9 Cyklotrasa č. 7 - Ţofín HORNÍ STROPNICE - DOBRÁ VODA – HOJNÁ VODA – STARÉ HUTĚ – ŢOFÍN – ŢOFÍNSKÝ PRALES – SKLENĚNÉ HUTĚ – HUŤSKÝ RYBNÍK – ČERNÉ ÚDOLÍ – HORNÍ STROPNICE Popis trasy Délka trasy

37700 m (mapa č.7)

Minimální nadmořská výška 570 m

(graf č.7)

Maximální nadmořská výška 897 m

(graf č.7)

Tato cyklotrasa má svŧj start na autobusovém nádraţí v obci Horní Stropnice, kam se lze dopravit pomocí cyklobusŧ ČSAD Jihotrans. Z nádraţí vyjíţdíme po silnici č. 154 směr Rychnov u Nových Hradŧ. Na konci obce Horní Stropnice odbočujeme na komunikaci III. třídy, která je součástí cyklotrasy č. 34 „ Roţmberské dědictví“. Po cyklotrase pokračujeme táhlým stoupáním přes obce Dobrá Voda a Hojná Voda na horizont, kde je rozcestí několika cyklotras a turistických tras. Zde pokračujeme po cyklotrase č.34 přes obec Staré Hutě, samoty Mlýnský vrch a Starý Holand. Klesáním sjíţdíme do obce Černé Údolí, kde opouštíme cyklostezku č. 34 a napojujeme se na zelenou turistickou trasu.Trasa nás vede po místní asfaltové komunikaci a za stálého stoupání přijíţdíme do obce Ţofín. V obci Ţofín opouštíme zelenou turistickou značku a u hájovny (dnes restaurace) pokračujeme rovně směrem k Ţofínskému pralesu. Ţofínský prales objíţdíme , míjíme pískovnu a proti proudu Tisového potoka přijíţdíme ke státní hranici s Rakouskem v místech bývalé sklářské hutě (Skleněné Hutě). Zde pokračujeme po vrstevnici kolem Stříbrného vrchu (938 m n.m.) k Huťskému rybníku. Od Huťského rybníka sjíţdíme táhlým klesáním kolem kóty Smrčina a Pivonických skal, okolo obce Terčí ves na silnici III. třídy z Pohoří na Šumavě do Černého Údolí. Z Černého údolí jedeme po silnici III. třídy

65

směr Horní Stropnice přes samoty u Jindřichova, kolem pramenu Svinenského potoka a obce Chlupatá Ves aţ do obce Horní Stropnice , kde je na autobusovém nádraţí cíl cyklotrasy.

Cyklotrasa je

svou délkou, profilem a náročností vhodná pro

zdatnější ţáky 8. a 9. tříd základní školy. Dále ji mohou vyuţít středně zdatní cykloturisté. Cyklotrasu lze operativně prodlouţit nebo zkrátit podle zdatnosti a výkonnosti jednotlivých cyklistŧ. Lze také vyuţít cyklobusŧ fa. ČSAD Jihotrans České Budějovice, která má na několika místech trasy své zastávky.

66

Mapa č. 7

67

Graf č. 7 Místopis Horní Stropnice Leţí na březích řeky Stropnice a na trase silnice Nové Hrady – Benešov nad Černou. Vesnice vznikla roku 1260, kdy patřila Voku z Roţmberka . K nejznámějším památkám obce patří trojlodní gotický kostel sv. Mikuláše, který stojí přímo na náměstí. Ve 14. století byl zde zřízen vodovod , jehoţ zajímavostí je, ţe pouţíval dřevěné potrubí. K obci náleţí další obce Humenice a Světví. [4] Dobrá voda je to podhorská osada patřící dnes k obci Horní Stropnice.Vyvěrá zde léčivý pramen, proto obec patřila jiţ v minulosti k lázeňským místŧm. Dominantou celé obce je dvouvěţový kostel Nanebevzetí Panny Marie. [2] Ţofínský prales Je to Národní přírodní rezervace vyhlášena v roce 1838 hrabětem Jiřím Augustem Buquoyem. Přehlášena bylo v roce 1933 a nově

68

vymezena v roce 2004 na celkové výměře 102,71 ha. Jedná se o první a nejstarší přírodních rezervací v Evropě. [3] Stříbrné Hutě Jedno z míst kde dříve stály sklárny, které byly zřízeny v letech 1771 – 1772. Sklárny byly jedním z impulzŧ rozvoje prŧmyslu na Novohradsku, kdy sklárny na svém území zřizovali Buquoyové. Většina skláren vznikala na dnešním Česko – Rakouském pomezí, kudy vedly tehdejší obchodní cesty. [3] Černé Údolí Jedná se o bývalou dřevařskou osadu, která vznikla na trase spojující Benešov nad Černou s Horní Stropnicí. Vznik je datován na začátek 19. století , kdy byl poţadavek na pracovní silu k obsluze plavení dřeva po řece Černé. [4]

69

6. ZÁVĚR Tato práce má slouţit pedagogŧm základních škol k plánování cyklokurzŧ v oblasti Novohradských hor a Novohradského podhŧří. Dále mŧţe slouţit jako inspirace pro všechny milovníky cykloturistiky při objevování nových zajímavých míst v

Novohradských horách a

Novohradském podhŧří. Velká území v Novohradských horách patřila aţ do konce roku 1989 k uzavřeným oblastem, proto je zde stále krásná a neporušená příroda. V Novohradských horách je řada cest které vedou do míst dnes jiţ neexistujících obcí. Další cesty byly vybudovány v období totality pro potřeby Pohraniční stráţe. V teoretické části se věnuji historii, současnosti a vyuţití druţicové navigace, dále je zde popsána historie jízdního kola. V praktické části diplomové práce se zabývám charakteristikou cyklotras a dané oblasti. Popisuji kulturní ,technické, přírodní a další zajímavosti na trase. Práce obsahuje také grafickou část, kde jsou pomocí map a grafŧ vyznačeny přesné záznamy vzdálenosti a výškových profilŧ jednotlivých cyklotras. Trasy jsou určeny pro plánování cyklokurzŧ ţákŧ druhého stupně základních škol. Cyklotrasy mohou také vyuţít rekreační cyklisté, kteří mohou volit jednotlivé trasy podle svých fyzických dispozic. Tato práce by mohla pomoci k propagaci Novohradských hor a Novohradského podhŧří a dostat tuto neprávem opomíjenou oblast do povědomí širší veřejnosti.

70

POUŢITÁ LITERATURA A ZDROJE [1] Cukr Jiří, Netradiční turistické cíle, 2007, Nakladatelství a vydavatelství Bohumír Němec – VEDUTA, ISBN 978-80-86829-26-5 [2]

Černý Jiří, Poutní místa Českobudějovicka a Novohradska, 2004,

Nakladatelství a vydavatelství Bohumír Němec – VEDUTA, ISBN 8086829-03-0 [3] Kolektiv autorŧ. Novohradské hory a Novohradské podhŧří, 1. vyd., Nakladatelství Miloš Uhlíř – Baset 2006, ISBN 80-740-091-X [4] Kroupa Stanislav, Hory pout zbavené, 2006, Nakladatelství a vydavatelství Bohumír Němec – VEDUTA, ISBN 80-6829-17-0 [5] Kroupa Stanislav, Zázraky před jiţní hranicí, 2005, Nakladatelství a vydavatelství Bohumír Němec – VEDUTA, ISBN 80-86829-12-X [6]

Majer Miroslav , Bakalářská práce, Moţnosti cykloturistiky v oblasti

Novohradských hor a Třeboňska s .6, 8, 9, 10,11, 12, 33. Brno 2008 [7]http://algernon.webzdarma.cz/astro/technikaapristroje/!technikaapristroj e.htm (15.2. 2010) [8] http://www.cemba.cz/kodex-cyklisty/ (24.7. 2009) [9] http://www.czechspace.cz/cs/galileo (17. 2. 2010) [10] Šunkevič Martin, Americký družicový navigační system NAVSTAR GPS

[on-line]

2007-01-09

[cit

2010-02-18].

Dostupné

na

http://www.czechspace.cz/cs/galileo/aktuality-GPS-Glonass/GPS [11] http://www.czechspace.cz/cs/galileo/aktuality-GPS-Glonass

(15. 2.

2010) [12]

Šunkevič Martin, Ruský globální navigační system GLONASS

[on-line]

2008-08-01

[cit

2010-02-11].

Dostupné

na

http://www.czechspace.cz/cs/galileo/aktuality-GPS-Glonass/GLONASS [13] http://www.edip.cz/index.php.cyklo (12.2. 2008) [14] http://igorpechanec.aspone.cz/page/Historie-cyklistiky.aspx 2010) [15] http://web.kct.cz/ (12. 1. 2010) [16] http://navigovat.mobilmania.cz/clanky/AR (22.2. 2010)

71

(20.10.

[17] http://oldmaps.geolab.cz/, http://www.env.cz, http://www.hiu.cas.cz. (16. 2. 2010) [18] http://obchod.poznam.cz/info/o-mapach-a-pruvodcich/ (16. 2. 2010) [19] http://www.sokol.eu/COS/sokol.nsf/Search

pouţito z přednášky

Mgr. Zlaty Kozákové (15.3. 2010) [20] http://www.vht.cz/cykloturistika.html (26. 6.2009)

72

RESUMÉ

Cílem diplomové práce je vytvořit podklady pedagogŧm ZŠ Trhové Sviny a ZŠ Nové Hrady pro plánování cyklokurzŧ pro ţáky druhého stupně základních škol. Dalším cílem je podpořit moţnosti rozvoje cykloturistiky v oblasti Novohradských hor. Pět cyklotras má svŧj začátek v obci Trhových Svinech. Jedna cyklotrasa má svŧj start v obci Horní Stropnice a další z obce Hojná Voda. Trasy cyklotras jsou voleny tak, aby byla moţnost výběru dle náročnosti profilu a celkové délky tras. V teoretické části je popsán vývoj jízdního kola, historie, současnost navigace a systémem získávání podkladŧ pro diplomovou práci. V praktické části jsou popisovány jednotlivé cyklotrasy, místopis a zajímavosti v oblasti Novohradských hor.

The aim of graduation thesis is to create a bases to teachers from Trhové Sviny and Nové Hrady elementary schools and to lead them how to plan cyclo courses for pupils of the second degree of elementary schools. Additional point is to boost the development of cyclotourism in Nové Hrady region. Five cycling trails have their beginning in the village Trhové Sviny, one in the village Horní Stropnice and the other one in the village Hojná Voda. There are possibilities of choice by the profiles and the overall lengths of the cyclo trails. The theoretical section describes the development of bicycle, history, presence of navigation and system of gaining dates for a thesis. The practical section describes single cyclo trails, topography and tourist attractions in Nové Hrady region.

73