Masarykova univerzita Fakulta sportovních studií Katedra atletiky, plavání a sportů v přírodě. Bakalářská práce

Masarykova univerzita Fakulta sportovních studií Katedra atletiky, plavání a sportů v přírodě

Potenciál využití GPS v cykloturistických kurzech ZŠ v oblasti Žďárské vrchy (Potential of GPS usage in biking courses of primary schools in Žďárské vrchy) Bakalářská práce

Vedoucí bakalářské práce:

Vypracoval:

Mgr. Sylva Hřebíčková, Ph.D.

Vojtěch Uchytil ASAK + ZE3

Brno, 2014

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracoval samostatně a na základě literatury a pramenů uvedených v použitých zdrojích. Souhlasím, aby práce byla uložena v knihovně Masarykovy univerzity a zpřístupněna ke studijním účelům.

V Brně dne 20. dubna 2014

podpis:

Poděkování Tímto bych chtěl poděkovat Mgr. Sylvě Hřebíčkové Phd. za vedení, odborné konzultace, spolupráci a cenné rady v průběhu zpracování bakalářské práce. Dále bych chtěl poděkovat rodině, za podporu při mém studiu.

OBSAH ÚVOD ......................................................................................................... 7 1

Teoretická část ...................................................................................... 8 1.1

Definice cykloturistiky .................................................................. 8

1.1.1 Historie cyklistiky.................................................................... 8 1.1.2 Horská cyklistika ..................................................................... 9 1.1.3 Cykloturistika ........................................................................ 11 1.2

Materiálové vybavení- MTB ....................................................... 13

1.3

Orientace v přírodě ...................................................................... 13

1.3.1 Mapy ...................................................................................... 13 1.4

Definice GPS (Global Positioning System) ................................ 16

1.4.1 Kosmický segment ................................................................ 17 1.4.2 Řídící segment ....................................................................... 17 1.4.3 Uživatelský segment .............................................................. 17 1.5 2

Využití GPS u pohybové aktivity ................................................ 17

Cíl a úkoly práce ................................................................................. 20 2.1

Cíl práce....................................................................................... 20

2.2

Výzkumná otázka ........................................................................ 20

2.3

Úkoly práce ................................................................................. 20

3

Metodika práce ................................................................................... 21

4

Praktická část ...................................................................................... 22 4.1

Obecná charakteristika cyklotras ................................................. 22

4.2

Milovy ......................................................................................... 22

4.3

Obecná charakteristika pracovních listů ...................................... 24

4.4

Cyklotrasa č. 1 ............................................................................. 24

4.4.1 Popis trasy.............................................................................. 24

4.4.2 Pracovní list č. 1 .................................................................... 29 4.5

Cyklotrasa č. 2 ............................................................................. 33

4.5.1 Popis trasy.............................................................................. 33 4.5.2 Pracovní list č. 2 .................................................................... 38 4.6

Cyklotrasa č. 3 ............................................................................. 41

4.6.1 Popis trasy.............................................................................. 41 Popis trasy ......................................................................................... 41 4.6.2 Pracovní list č. 3 .................................................................... 46 4.7

Cyklotrasa č. 4 ............................................................................. 49

4.7.1 Popis trasy.............................................................................. 49 4.7.2 Pracovní list č. 4 .................................................................... 53 4.8

Cyklotrasa č. 5 ............................................................................. 56

4.8.1 Popis trasy.............................................................................. 56 4.8.2 Pracovní list č. 5 .................................................................... 61 5

6

SWOT ANALÝZA ............................................................................. 64 5.1

Silné stránky ................................................................................ 64

5.2

Slabé stránky ............................................................................... 64

5.3

Příležitosti .................................................................................... 64

5.4

Ohrožení ...................................................................................... 65

Diskuze ............................................................................................... 65

Závěr .......................................................................................................... 66 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY A ZDROJŮ................................... 67 PŘÍLOHY .................................................................................................. 70 Resumé ...................................................................................................... 76 Summary ................................................................................................... 76

ÚVOD Jízdní kolo je dopravní prostředek, který od svého vzniku prošel řadou změn, až do podoby v jaké ho známe dnes. Dříve bylo kolo těžko dostupné, nyní je tomu však jinak. Díky nástupu masové výroby a velkému cenovému rozpětí se stalo kolo dostupnější a tím vzrostla i jeho obliba. Vznik a rozvoj horských kol nám dává možnosti jezdit těžším terénem a dostat se na místa, která byla dlouhou dobu dostupná pouze pěším turistům. Na kole jezdí závodníci, sportovní nadšenci, ale i celé rodiny s dětmi, kteří spojují aktivní pohyb na kole s pobytem na čerstvém vzduchu, poznáváním přírodních a kulturních památek. Cykloturistika obsahuje všechny tři složky běžné turistiky, a to pohybovou, poznávací i odborně technickou. Je tedy ideálním sportem pro všechny věkové kategorie. Cykloturistické kurzy a výlety jsou velmi oblíbené mezi studenty základních a středních škol. Mají dobrý vliv na zdraví, zlepšení atmosféry v kolektivu, vzájemnou spolupráci žáků a také zlepšení vztahů mezi žáky a učitelem. Cykloturistika je tedy ideální pohybovou aktivitou pro školní výlety, a proto jsem navrhnul pět tras, které studenty provedou kolem nejzajímavějších míst v oblasti Žďárských vrchů. Jako výjezdové místo jsem zvolil obec Milovy. Tuto oblast Žďárských vrchů kolem této obce velmi dobře znám, proto jsem mohl výběr tras pečlivě zvážit a trasy vést kolem nejzajímavějších přírodních památek. Navíc terén je zde členitý a není fádní, proto je vhodný pro cykloturistiku. Na Masarykově univerzitě studuji tělesnou výchovu s kombinací se zeměpisem, proto jsem se snažil o propojení těchto dvou oborů. Vytvořil jsem pracovní listy, které mají ukázat studentům využití map, buzoly a Global positioning systém (dále jen GPS). Pomocí GPS se snažím vytvořit trasy zajímavějšími a zábavnějšími pro studenty a ostatním učitelům ukázat, jak tuto moderní technologii využít.

7

1

Teoretická část

1.1 Definice cykloturistiky 1.1.1

Historie cyklistiky Cyklistika se mohla rozvíjet až po rozšíření přepravního prostředku – kola,

velocipedu či bicyklu. Historie kola se začala odvíjet již v době sumerské a egyptské říše. Novodobá historie zasahuje do 1. poloviny 19. století. V roce 1817 12. července vynálezce baron Ludvig Von Drais ze Sauerbronu v Badénsku vyrazil na velocipédu vlastního návrhu a urazil na něm 15 km. Zkonstruovaný stroj však nebyl poháněn přímo šlapáním, nýbrž odrážením nohou od země. V roce 1861 v Paříži vylepšil mechanik Pierre Michaux stroj o samostatné přední kolo s klikami a pedály, zatímco zadní menší kolo plnilo rovnovážnou funkci. Celé konstrukce byla stále ze dřeva. Další zlepšení přišlo v roce 1868, kdy se celá konstrukce předvedla v kovové podobě, vytvořené rodinou Michauxů pod názvem vélocipede. (Ondráček & Hřebíčková, 2007, s.10) První silniční závod se konal roku 1869 mezi městy Paříž a Rouen a dlouhý byl 126 km. Postupem času se kolo neustále zdokonalovalo a jeho výroba se stávala levnější. Tím se stalo dostupné pro širší vrstvy zájemců a začalo rovněž fungovat jako dopravní prostředek. (Ondráček & Hřebíčková, 2007, s.10) Závody na bicyklech se stávaly stále populárnější. S tímto rozvojem paralelně postupoval i vývoj konstrukční. Jednou z velkých novinek bylo zavedení snímatelné pneumatiky z firmy bratří Michelinů. (Ondráček & Hřebíčková, 2007, s.10) V roce 1885 se objevil předchůdce dnešního nízkého kola, který byl pojmenován Rover Safery a konstrukce velocipedu se od té doby výrazně nezměnila, došlo pouze ke vzniku nebo ke změnám nových komponent. Na přelomu 19. a 20. století byl velocipéd doplněn o zásadní prvek bezpečnostibrzdy, buď ve formě protišlapné (kolo ještě nebylo opatřeno volnoběhem) nebo brzdy axiální (konstrukce pracovala se speciálním ráfkem, opatřeným o speciální brzdné plochy). (Ondráček & Hřebíčková, 2007, s.10) 8

Popularita cyklistiky se zvýšila i se vznikem dnes legendárního etapového závodu Tour de France, který byl založen jako propagační závod novin L’Auto. S výjimkou 1. a 2. světové války probíhá závod každoročně. (Ondráček & Hřebíčková, 2007, s.10) S technickým rozvojem společnosti postupně přicházely změny i do rozvoje cyklistiky. Jednalo se o použití nových materiálů, které stavbu jednotlivých částí kola zlepšovaly a přispěly i k většímu pohodlí rekreačních jezdců. S možností stavby nových kol se oddělily i jednotlivé druhy cyklistiky. Na silnicích i na dráze se jezdilo nadále. Protipólem silniční cyklistiky se však stala cyklistika v terénu- horská kola (mountainbiking- MTB). K jejímu rozvoji došlo v USA v 70. letech 20. Století, avšak počátek má již v 50. letech ve Francii.

(Ondráček & Hřebíčková, 2007, s.10) 1.1.2

Horská cyklistika V roce 1955 několik Francouzů z Paříže, kteří se mezi lety 1951 – 1956

sdružovali v klubu Vélo Cross Club Parisien (VCCP), uspořádalo na pařížském předměstí cyklistické závody na upravených bicyklech, jakýchsi prvních MTB. VCCP byl sice později – v roce 1999 – zařazen do Síně slávy horské cyklistiky, ale horská kola se ve Francii neujala. (Hrubíšek, 2002, s.13) V zimě roku 1973 se vydávají dva kaliforňané, Gary Fisher a Joe Breeze, na svých letitých bicyklech značky Schwim Cruiser, k hoře Tapalpais. Stoupání terénem s občasným tlačením kol a zejména zpáteční prudký sjezd neupravenou cestou plnou štěrku, výmolů a kořenů jim přináší zatím nepoznané zážitky. Na tomto 850 metrů vysokém kopci začíná éra kol do každého terénu. Gary Fisher a Joe Breeze, se tedy stali hlavními průkopníky v oblasti horských kol. Později se k nim přidala i další dvě jména – Charles Kelly a později Tom Richie (Hrubíšek, 2002, s.13) Rok 1976 byl dobou prvních závodů, proslulou závodní dráhou byl asi tři kilometry dlouhý úsek nedaleko Fairfaxu., v pahorkovité krajině Marin country. Pro tyto závody se vžilo označení ,,repack“ a to z důvodu nutné činnosti po každém sjezdu, kdy bylo nutné doplňovat mazací tuk do protišlapné brzdy (angl.

9

repack = znovu utěsnit, vyměnit těsnění). (Ondráček & Hřebíčková 2007, s.11) Závody vypisované každé dva až tři týdny měly velký podíl na neustálém zdokonalování kol. Praskání trubky řidítek zabránila výměna za motocyklová řidítka, málo účinnou protišlapnou brzdu nahradil Gary Fisher bubnovými brzdami vpředu i vzadu. Brzdové páky byly motocyklové součástky značky Magura. (Haymann & Stanciu, 2009, s.) Jednoho dne namontoval Gary Fisher na své kole přehazovačku s pěti převody. Řazení mnohonásobně rozšířilo akční rádius bikerů. (Haymann & Stanciu 2009, s.) Ten přišel i s další novinkou. Ovládací prvek měniče řazení umístil z dolní rámové trubky na řidítka tak, aby mohl bezpečně měnit převody pouze palcem pravé ruky během divoké jízdy terénem. (Ondráček & Hřebíčková 2007, s.11) Charles Kelly se rozhodl popularizovat nový druh cyklistiky v amerických cyklistických časopisech. V roce 1981 založil vlastní cyklistický časopis Fat Tire Flyer Magazine a kromě toho začal s Joem Breezem pracovat na stavbě vlastního rámu, za vzor jim sloužil rám starého Schwinn Excelsior. Taktéž Garry Fisher přišel s návrhy speciálních rámů. Při konstrukci mu pomáhal Tom Ritchey. V roce1979 založili Fisher s Kellym obchodní společnost zaměřenou na prodej specializovaných kol, která byla určena pro pohyb v terénu. Základ kola tvořil rám z produkce Toma Ritcheyho doplněný o nové komponenty. Tyto modely kol byly nazvány Mountain bike (MTB). Sportovní odvětví se v pozdějších letech začalo dělit na jednotlivé druhy, jak je známe dnes: cross – country (XC), downhill (DH), foucross (4cross), MTB maratony, bikros, trial a další. Pro nezávodní část cyklistické populace přinesl zrod horského kola zpříjemnění jízdy na kole se zvýšeným komfortem odpružení, a tím i lepšího pohybu v terénu. (Ondráček & Hřebíčková 2007, s.11) V roce 1983 byla založena National Off Road Bicycle Association (NORBA), která zpracovala pravidla mountainbikingu. Poté byly pod její patronací pořádány první závody, jež vedly k postupnému konstituování profesionálních MTB stájí. Na konci 80. a začátkem 90. let minulého století začala probíhat sportovní konfrontace amerických a evropských jezdců na

10

mezinárodním poli, začaly první závody série o Světový pohár a rovněž první Mistrovství světa. Od roku 1996 (Atlanta) jsou závody MTB v cross – country zařazeny do programu letních olympijských her. (Hrubíšek 2002, s. 16) Stěžejní význam horské cyklistiky nespočívá jen v oblasti výkonnostního sportu. Její záběr je mnohem širší. Tím, že se horská cyklistika odpoutala od silnic a zamířila do přírody, přivedla k mountainbikingu značnou část mladé generace a mnoho lidí, kteří by o šlapání na běžném silničním bicyklu neprojevili zájem. Zařadila se mezi nejrozšířenější sportovní rekreační aktivity, která se stala součástí životního stylu mnoha lidí. (Hrubíšek 2002, s. 16)

1.1.3

Cykloturistika Cykloturistiku chápeme jako pohyb člověka v přírodě (ale i v městských

podmínkách), se stanoveným cílem a odůvodněním, bez soutěžních ambicí, vykonávaný prostřednictvím jízdy na kole. Cykloturistika je tedy druh cyklistiky, při kterém se používá jízdní kolo. Spojuje jednoduchost pěší turistiky a s výhodami mototuristiky, využívá jejich přednosti a nahrazuje nedostatky. Jízda na kole má výrazný pozitivní vliv na zdraví člověka, nenarušuje příliš životní prostředí a zároveň umožňuje poměrně intenzivní vnímání okolí. (Ondráček & Hřebíčková 2007, s.12) Pro výchovu a výuku mládeže ve školní TV, je cykloturistika sportem v přírodě, při jehož provozování vynakládá účastník fyzickou námahu a v jehož průběhu získává kulturní znalosti i odborně technické dovednosti. Tím splňuje cykloturistika hlavní úkoly tělesné výchovy – zdravotní, výchovné a vzdělávací. Cykloturistiku lze rozdělit dle prostředí, v němž ji budeme provozovat. S tím souvisí i použití různých druhů kol (Ondráček & Hřebíčková 2007, s.12): 

silniční kola - pro cykloturistiku prováděnou na silnicích



horská kola - speciálně upravená kola určená pro jízdu v terénu



trekkingová kola – mezistupeň mezi silničním a horským kolem, určené pro zpevněné komunikace, do terénu se příliš nehodí



city bike – pro městskou turistiku

11

Z hlediska vlastního provozování cyklistiky a cykloturistiky lze stanovit základní kategorie: 

rekreační cyklistika – je forma cyklistiky, jejíž hlavním cílem je zdravotní aspekt této pohybové činnosti, která je velmi propojena s cykloturistikou.

Většinou

je

prováděna

v mimoměstském

popřípadě příměstském prostředí. 

hobby cyklistika- jedná se o amatérské závodní jezdce, bez sponzorského zázemí, z nichž ti nejkvalitnější přecházejí do registrované cyklistiky



vlastní cykloturistika – jediná ze všech uvedených kategorií bezezbytku splňuje tři základní složky turistiky- pohybovou, odborně technickou a poznávací. Je vhodná pro všechny věkové i sociální skupiny. Bývá prováděna v mimoměstském i městském prostředí.

Cykloturistika přináší alternativu k pasivním formám rekreace i turistiky a udržitelný rozvoj cestovního ruchu, který je vhodný ke zpomalení životního tempa a ke zvýšení intenzity k intenzivnějšímu prožívání turistických zážitků. Cykloturistika je druhem cestovního ruchu, který má potenciál obohatit turistické zážitky návštěvníků. Zároveň nadměrně nezatěžuje životní prostředí, a ani nevyvolává další náklady zúčastněným obcím. Atraktivní cyklistická nabídka pomáhá i turistickým městům v České republice. (Ondráček & Hřebíčková 2007, s.12) Cílem současného dopravního plánování by měla být systematická podpora dopravy šetrná k životnímu prostředí. Mezi takové druhy dopravy patří i cyklistika. Její pozitiva jsou bezhlučnost, nulové emise, finanční a prostorová nenáročnost. Půlhodinová jízda na kole denně působí jako vynikající prevence civilizačních chorob, cyklisté nemají takové problémy s hledáním parkovacích míst, s dopravními zácpami a kolapsy. (Ondráček & Hřebíčková 2007, s.12)

12

1.2 Materiálové vybavení- MTB Horské kolo je, dle údajů prodejců jízdních kol, nejperspektivnějším prodejním artiklem v této oblasti. Prodej MTB kol neustále narůstá. MTB kola jsou také nejvhodnějším typem kola pro provozování cykloturistiky, protože jsou vhodná na všechny typy povrchu. Z těchto důvodů se zaměříme hlavně na popis MTB. (Hrubíšek, 2002, s. 15) Hlavní znaky, kterými se horské kolo odlišuje od ostatních, jsou: geometrie rámu, tvar řidítek, velikost kol, šířka a dezén plášťů, osazení převodů, brzdy a odpružení. Horská kola se postupným vývojem rozdělila na dvě výrazně odlišné skupiny: kola pro cross country (XC) a kola pro downhill (sjezd). (Hrubíšek, 2002, s. 15) Kola pro XC – kola pro cross - country byla původně neodpružená, poté s odpruženým předním kolem a dnes jsou i kola celoodpružená. Typickým kolem je kolo s odpruženou přední vidlicí. Kola jsou určena pro co nejrychlejší jízdu v členitém terénu. Z hlediska použitých materiálů je kladen důraz na nízkou hmotnost. (Ondráček & Hřebíčková 2007, s. 15; Hrubíšek, 2002, s. 20) Kola pro downhill- jsou určena pro závody ve sjezdu. Jsou osazena vidlicí s velkým zdvihem, ale i velkou možností nastavení. Jedná se o speciální kola, která díky bezpečnostnímu charakteru součástek jsou tak těžká, že nejsou vhodná k normálnímu ježdění, ale pouze ke sjezdům. Do kopce je musí sjezdový závodníci tlačit, nebo vyvést lanovkou.(Sidwells, 2004, s. 64)

1.3 Orientace v přírodě 1.3.1

Mapy Mapa je zmenšený obraz části zemského povrchu. Podle vzniku mapy dělíme mapy na původní, originální, které vznikly z

přímého měření v terénu či na základě vyhodnocení leteckých snímků a na mapy odvozené, které jsou zpracované z map původních, obvykle většího měřítka s použitím kartografické generalizace (tj. výběr hlavních a podstatných objektů znázorňovaných na mapě). (Ondráček & Hřebíčková 2006)

13

Obsah mapy Vedle matematických prvků jako jsou zeměpisné souřadnice, měřítko a mapový rám, obsahuje mapa také polohopis, výškopis a popis mapy. Polohopis znázorňuje vzájemnou polohu objektů na zemském povrchu bez závislosti na terénním reliéfu. Jeho hlavními složkami jsou pobřežní čáry, vodstvo, vegetační porosty, sídla, dopravní linie, hranice aj. Výškopis znázorňuje výškové rozčlenění krajiny. Reliéf je znázorněn pomocí vrstevnic, výškových bodů, stínováním a barevnými vrstvami. Vrstevnice je pomyslná čára spojující všechny body se stejnou nadmořskou výškou a jsou zakresleny v závislosti na měřítku mapy a členitosti povrchu. (Ondráček & Hřebíčková, 2006) (Hnízdil & Kirchner, 2005, s. 13) Popis mapy slouží k vysvětlení ostatního obsahu mapy. Zeměpisná jména (názvy jednotlivých sídel, pohoří, vodních toků aj.) jsou v mapě uvedena smluveným, vzájemně odlišným písmem (písmo různého druhu, velikosti, sklonu a tvaru). (Ondráček, 2006) Druhy map Mapy jsou tříděny podle různých kriterií, nejčastěji podle měřítka, obsahu a účelu. (Ondráček & Hřebíčková, 2006) Podle měřítka mapy dělíme na: 

mapy velkého měřítka (plány a topografické mapy) – do 1:200 000



mapy středního měřítka – od 1:200 000 do 1:1 000 000



mapy malého měřítka – nad 1:1 000 000. Podle obsahu mapy dělíme na: 

mapy s topografickým obsahem, které znázorňují přírodní a společenské jevy. Patří sem mapy podrobné (velkých měřítek do 1:5000, katastrální mapy, které zachycují pozemkové vlastnictví), topografické mapy (přesné mapy velkých a středních měřítek od 1:10000 do 1:50000), obecně geografické mapy (přehledné mapy většinou malého měřítka, které znázorňují velké územní celky. Jsou hlavní náplní atlasů)



mapy tematické, jejichž hlavní náplň tvoří obsah tematický a obsah topografický je redukován. Patří sem mapy přírodních jevů (např. mapy geologické, meteorologické atd.), mapy společenských jevů

14

(mapy silniční, železniční, obyvatelstva atd.), ostatní tematické mapy (mapy turistické, dějepisné, životního prostředí atd.). Podle účelu dělíme mapy na vědecké mapy, vojenské mapy, školní mapy, mapy pro hospodářskou výstavbu a na atlasy. (Ondráček & Hřebíčková, 2006) Mapy turistické a cykloturistické Turisté a cykloturisté mohou využít map turistických a cykloturistických. Oba druhy map používají stejnou legendu, ale cykloturistické mapy jsou obohaceny o specifické

značení pro cykloturistiku (značení cyklotras,

cyklostezek, kilometráže, nebezpečné úseky, servisů atd.). Oba druhy map obsahují rejstřík přírodních zajímavostí, kulturních a historických památek nacházejících se v této oblasti. (Ondráček & Hřebíčková, 2006) Obsah turistické mapy Jednou z nejdůležitějších částí je název mapy, tj. název regionu, který je na mapě zobrazen, dále tematické zaměření mapy a její měřítko. (Ondráček, 2006) Měřítko mapy je poměr dvou čísel, který udává, kolikrát je skutečná vzdálenost při zakreslení do mapy zmenšena. (např. 1 : 200 000 znamená, že skutečná vzdálenost dvě stě tisíc centimetrů je na mapě zmenšena na jediný centimetr). (Ondráček & Hřebíčková, 2006) Ekvidistance vrstevnice je výškový rozdíl mezi dvěma sousedícími vrstevnicemi. Na mapách v měřítku 1:50000 bývají vrstevnice po 10 metrech, na mapách v měřítku 1:100000 po 20 metrech. (Skauti Stařeč, 2013) Vrstevnice jsou na mapě znázorněny světle hnědou barvou a každá pátá je pro přehlednost zvýrazněna. (Ondráček & Hřebíčková, 2006) Orientace mapy Správně zorientovaná mapa, je základem úspěšného výletu. Většina map je kreslena tak, aby její horní okraj směřoval přesně k severu. Pokud tomu tak není, vyznačuje

orientaci

mapy nakreslená

směrovka.

Jestliže

máme

dobře

zorientovanou mapu, vidíme v terénu objekty ve stejném směru, v jakém je vidíme zakreslené na mapě. (Skauti Stařeč, 2013)

15

Orientace podle buzoly či kompasu Nejpřesněji mapu zorientujeme za použití buzoly či kompasu. Oba dva přístroje slouží k přesnému určení světových stran. Světové strany jsou označeny písmeny S-J-V-Z (v češtině), nebo N-S-E-W (v angličtině). Součástí obou přístrojů je střelka, která se otáčí kolem své osy a směřuje k severnímu magnetickému pólu. Sever se určí tak, že buzolu či kompas položíme na vodorovnou plochu. Po ustálení magnetické střelky začneme pomalu otáčet celou buzolou či kompasem, dokud se hrot střelky nestřetne s písmenem označující sever. Pokud jsme již takto určili sever, přiložíme pod buzolu či kompas mapu, kterou točíme tak, aby magnetická střelka přístroje směřovala k severnímu okraji mapy. (Ondráček, 2006) Orientace v terénu Jestliže na mapě dovedeme ukázat místo, kde se ve skutečnosti nacházíme a někde v okolí vidíme nějaký význačný objekt (např. kostelík, nádraží, vesničku atd.), najdeme tento objekt na mapě a otáčíme mapou tak, aby naše stanoviště na mapě spolu s význačným objektem byly ve stejném směru, jako je skutečný směr v terénu.

1.4 Definice GPS (Global Positioning System) Na počátku sedmdesátých let byla myšlenka vybudovat družicový, pasivní, dálkoměrný systém, se kterým by bylo možné určovat přesnou polohu v trojrozměrném prostoru, spolu s přesným časem. Pojem pasivní systém znamená, že uživatel vlastnící GPS může data jen přijímat, nikoliv odesílat. Dne 17.12.1973 padlo v USA definitivní rozhodnutí na vybudování prvního tohoto systému. (Babčaník, 2006) GPS systémem vznikl jako armádní projekt, pro civilní použití je dostupný od 90. let. Do roku 2000 byla ale přesnost pro civilní použití záměrně armádou omezena zhruba na sto metrů a to z důvodu bezpečnosti. Plnohodnotné zpřístupnění GPS pro veřejnost přineslo velké výhody. Podstatně se tak urychlil jeho vývoj. Přišly nové moderní přístroje, které se stále zmenšovaly. Zvýšila se jejich přesnost, a staly se i lépe cenově dostupnými. (Babčaník, 2006)

16

GPS se skládá ze tří základních segmentů: 1.4.1

Kosmický segment Kosmický segment je tvořen soustavou družic obíhajících kolem země po

definovaných drahách. Dále je určený počtem družic a jejich rozmístěním. GPS má 24 družic, z toho je 21 družic pracovních a 3 rezervní. Družice jsou umístěny ve vzdálenosti 20183km nad povrchem Země a jsou umístěny na šesti oběžných drahách. Z každého místa na zemi je viditelných 6 družic. K určení zeměpisné šířky a délky nám postačí tři družice. K určení nadmořské výšky potřebujeme družice čtyři. Čím větší počet družic máme v dosahu, tím je určení polohy přesnější. (Babčaník, 2006) 1.4.2

Řídící segment Řídící segment je tvořen pozemními stanicemi. Hlavní řídící stanice je na

letecké základně v Colorado Springs v USA. Ostatní monitorovací stanice jsou rozmístěny rovnoměrně po obvodu Země a to kolem rovníku. Pokud družice prolétne nad touto stanicí, probíhají korekce v dráze letu družice a i korekce vysílaného signálu. (Babčaník, 2006) 1.4.3

Uživatelský segment Uživatelský segment se skládá z GPS přijímačů jednotlivých uživatelů a

dalších technických zařízení, které umožňují využívání družicového polohového systému. Tento systém je pasivní a to z bezpečnostních důvodů. Přijímače GPS nemohou být zaměřeny nepřítelem. Jelikož přijímače nekomunikují s družicemi, je systém GPS schopen obsloužit neomezený počet uživatelů. (Babčaník 2006)

1.5 Využití GPS u pohybové aktivity Geocaching Geocaching je hi-tech hra, kterou hrají tisíce hráčů a snaží se najít skrýše, ve kterých se ukrývají poklady, tzv. kešky. Ty jsou skryté po celém světě. Kešky se ukrývají ve voděodolném obalu, který obsahuje registrační knihu a odměnu za nalezení. Zeměpisná poloha jednotlivých kešek je zveřejněna na webových stránkách www.geacathing.com . Souřadnice zvolené kešky se zadávají do GPS a s pomocí mapy a GPS můžeme kešku najít. (Lary, 2004) 17

Head Up Games Jejich snahou je vrátit děti zpět z pokojíků, kde tráví většinu času na PC nebo herních konzolích, zpátky ven na čerstvý vzduch, jak tomu bývalo dříve a komunikovat spolu tváří tvář a ne pomocí sociálních sítí. Head Up Games k tomu využívají moderních technologií, na které je dnešní Gamboy generace zvyklá, např. chytré mobilní telefony, GPS, hifi. Tyto moderní hry jsou zaměřeny na soutěže, vzájemnou spolupráci, komunikaci a fyzickou aktivitu. (Soute, Markopoulos & Magielse, 2010) Příklady her: 

V okolí lesa (Wood) – děti vyrazí do lesa, který je doplněn o mobilní a pevné informace, které mají děti sbírat. Děti chodí v páru a každý pár má PDA (mobilní telefon) a GPS.



Savannah- v této hře jsou děti vybaveny GPS, mobilním telefonem a wi-fi. Jejich úkolem je spolupracovat jako smečka lvů a lovit v savaně imaginární kořist. (Soute, Markopoulos & Magielse, 2010)

Skattjakt Skattjakt je hra, která byla vytvořena na posílení fyzické aktivity a spolupráci při řešení problému pomocí orientačních a mobilních technologií. Až šest týmů může současně soutěžit s použitím mobilních telefonů. Silný příběh ducha bývalé paní panství Anny Konskull, která se snaží zjistit tajemství svého ztraceného manžela, který postavil panství na univerzitním kampusu v šesti lokalitách. Mobilní aplikace poskytuje interaktivní mapu, kterou si mohou studenti přiblížit či oddálit. Děti si hrají a komunikují se serverem, který jim poskytuje informace jak postupovat ve hře. Děti musí najít místa s informacemi, které přenesou do svého mobilního telefonu (audionahrávky, text atd.). Jakmile dostanou informaci, je třeba spolupracovat a řešit různé úkoly, skládat skládačky jako např. puzzle, dekódovat čísla, najít orientační body atd. (Spikol & Milrad, 2008)

18

Raygun Při této hře se na displeji telefonu zobrazují duchové jako barevné tečky. Úkolem je všechny tečky pochytat dřív než ostatní hráči. K tomu je zapotřebí co nejrychleji se pohybovat a správně se zorientovat. (Kushner, 2006) Sportovní aplikace Jedná se o aplikace pro mobilní telefony, které jsou schopné měřit informace, zaznamenávat trasy a výkony při sportovních aktivitách. To jsou cenné poznatky, díky kterým získáme přehled o své kondici nebo můžeme přizpůsobit svůj tréninkový plán. Tyto aplikace fungují na principu GPS, takže k těmto aplikacím se nemusí dokupovat žádné doplňky s výjimkou snímačů tepové frekvence. Aplikace měří průměrnou rychlost, spálené kalorie, ujetou vzdálenost, maximální rychlost, délku pohybové aktivity a také nám zobrazí projetou trasu na mapě a výškový profil trasy. Všechny údaje mohou uživatelé těchto aplikací sdílet na sociálních sítích, což jim může pomoci motivovat sebe i ostatní k lepším výkonům. Mezi nejznámější aplikace patří RunKeeper, Sports tracker, Endomondo. (Nerad, 2013) Podobné informace podávají i specializované přístroje, např. Garmin Edge 810, který je kombinací tachometru, sportesteru a GPS.

19

2

Cíl a úkoly práce

2.1 Cíl práce Cílem práce je vytvoření metodického materiálu pro výuku topografie s využitím Global positioning systému v rámci vzdělávání tělesné výchovy v oblasti Žďárské vrchy. Zaměřili jsme se na náročnější formu cyklistiky - MTB (jízda na horském kole). Dílčím cílem je naplánování 5 tras, na kterých budeme Global positioning systém využívat. Ke každé trase jsme vypracovali pracovní list se zaměřením na orientaci v mapě, práci s buzolou a využití GPS. Tento list má jízdu na kole obohatit a ukázat praktické využití topografických pomůcek. Trasy jsou navrženy pro sportovní jedince ze sportovních gymnázií a sportovních tříd (7. – 9. Třída).

2.2 Výzkumná otázka Pro splnění cíle práce jsem si stanovil následující výzkumné otázky: Jakým způsobem lze využít GPS v cykloturistických kurzech v oblasti Žďárské vrchy v rámci tělesné výchovy?

2.3 Úkoly práce 

Vybrat vhodnou lokalitu pro uskutečnění cykloturistického kurzu v oblasti Žďárské vrchy



Prostudovat literaturu a mapy týkající se CHKO Žďárské vrchy



Předběžně vybrat a naplánovat trasy s ohledem na náročnost, bezpečnost a chráněné krajinné území



Naplánovat a projet tratě s přístrojem Garmin 60 CSx



Vyhodnotit záznam z přístroje GPS Garmin 60 CSx



Obsahově a metodicky popsat jednotlivé trasy



Navrhnout metodický materiál pro výuku topografie s využitím GPS systému pro každou trať



Vypracování SWOT analýzy

20

3

Metodika práce Pro získání informací o dané problematice byla v teoretické části použita

metoda sběru dokumentů. Informace byly získávány studiem teoretických podkladů na základě dokumentů a webového prostředí. Jednalo se o dokumenty o cyklistice, turistice a GPS. Získané podklady byly prostudovány a z nich byly vybrány použitelné části pro bakalářskou práci. U plánování jednotlivých tras bylo použito analytické metody. Pomocí mapy Žďárské vrchy v měřítku 1:55 000 bylo naplánováno 5 tras. Za výjezdové místo byla zvolena pěší asfaltová cesta u Milovského rybníka a u náročnějších tras byla zohledněna možnost jejich zkrácení. Trasy byly projety na kole Superior XP 920 a pokud bylo potřeba, byly trasy mírně upraveny, projety a zaznamenány znovu tak, aby byly vhodné pro cílovou skupinu. V práci v terénu byla použita metoda měření. Trasy byly měřeny za pomocí přístrojů Garmin GPS 60 CSx a cyklocomputeru Sigma Sport BC 1009. Byla měřena délka a výškový profil jednotlivých tras a zaznamenány jejich zeměpisné souřadnice. Zpracování tratí bylo provedeno v programu MapSource, který spolupracuje s Garmin GPS 60 CSx. Soubory gdb. jsou součástí přílohy DVD. Profil trati byl zpracován v programu MapSource a upraven v programu malování, který je součástí systému Windows: soubory JPG. jsou součástí přílohy DVD. Ke každé trase je napsánu stručná charakteristika a nejzajímavější lokality byly doplněny obrázkem. Informace o místech, kterými trasa vede, byly získány z odborných publikací a internetu. Fotografie nejzajímavějších míst a hlavních bodů byly nafoceny fotoaparátem Nikon. Všechny trasy jsou doplněny mapou a výškovým profilem. Dále byl vytvořen metodický materiál, pro výuku topografie na sportovních gymnáziích a sportovních tříd ZŠ. Ke každé trase byl vytvořen pracovní list, který obsahuje úkoly, jenž musí studenti na jednotlivých trasách plnit. Cílovou skupinou byli zvoleni žáci 7. – 9. tříd. V osnovách mají turistický kurz a cykloturistika je mezi žáky všeobecně oblíbená. Jejich věku a znalostem byly přizpůsobeny jak trasy, tak úkoly v pracovních listech. Bakalářská práce je zaměřena na naplánování cyklotras pro horská kola, trekové nebo silniční kolo není vhodné. Hlavním cílem bakalářské práce je tvorba

21

materiálu pro výuku topografie s využitím Global positioning systému a vytvoření pracovního listu ke každé trase.

4

Praktická část

4.1 Obecná charakteristika cyklotras Všechny trasy začínají ve stejném bodě na cestě u břehu Milovského rybníka. Milovy se nachází v centrální části CHKO Žďárské vrchy a každá trasa vede na jinou světovou stranu, abychom prozkoumali co nejvíce z této oblasti. Nejkratší trasa měří 26,7 km, nejdelší 43,5 km. Jedná se o trasy pro děti staršího školního věku a tomu byly přizpůsobeny i jejich délky. Trasy jsou vedeny po turistických trasách, cykloturistických trasách i mimo ně. Většinou jsou trasy vedeny lesem a po loukách, avšak v menší míře po silnicích. Vhodným kolem pro zdolání těchto tras je kolo horské (MTB), kola trekkingová nebo silniční nejsou vhodná. U náročnějších tras je naznačena možnost zkrácení, jestliže by došlo k fyzickému vyčerpání nebo zhoršení počasí. Ke každé trase je vypracován pracovní list, který slouží ke zpestření jednotlivých tras. Studenti využívají při plnění úkolů technologii GPS, mapu a buzolu. Trasy jsou vedeny kolem nádherných přírodních útvarů, které se v chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy nachází, ať už se jedná o skalní útvary, rybníky či malebné výhledy. Trasy vedou obcemi či vesničkami, kde je možné se občerstvit, nebo v jejich těsné blízkosti. Oblast Žďárských vrchů patří k oblíbeným a vyhledávaným lokalitám mezi cyklisty. O tom svědčí množství cyklistů, které zde v letních měsících tráví svůj volný čas a to nejen díky nádherné přírodě, ale především proto, že je zde členitý terén kde se střídá takřka v ideálním poměru stoupání a klesání, který je velmi vhodný pro horská kola a zároveň je zde minimum míst, kde platí zákaz jízdy na kole.

4.2 Milovy Milovy vznikly v pozdní fázi kolonizace po obou stranách řeky Svratky v místech, kde Svratka tvořila přirozenou hranici mezi Čechami a Moravou, a tím i hranici mezi různými panstvími. Tak se stalo, že na české straně na panství 22

rychmburském vznikly České Milovy a na moravské straně na území novoměstského panství Moravské Milovy. Název dostala osada podle zdejších pozemků, neboť již v roce 1587 při odhadu novoměstského panství byly zde uváděny louky a potok „Milojovi“. Osada se začala rozrůstat především po roce 1740, kdy zde byla postavena vysoká pec na výrobu železa. Do roku 1790 zde byl postaven také vrchnostenský dvůr a při něm později kořalna. V roce 1850 byly Moravské Milovy přičleněny ke Sněžnému (tehdy Německé) a zůstaly zde dodnes jako část obce pod názvem Milovy. V roce 1935 zde byl postaven turistický hotel, a tím byl dán základ nynějšímu rekreačnímu využití této oblasti. V roce 1989 byl u Milovského rybníka vybudován nový moderní hotel Devět skal OREA. (Městys Sněžné, 2007) Když byl na Březinách na území rychmburského panství založen v roce 1648 železářský hamr, začali si krátce nato stavět zdejší dělníci domky v místech dnešních Českých Milov. Významnou událostí pro osadu bylo založení sklářské huti na Českých Milovech v roce 1835 rychmburskou vrchností. Při huti vznikla soukromá škola, pekařský a masný krám a několik obydlí pro skláře a pomocníky. Od roku 1850 do roku 1927 byly České Milovy osadou obce České Křižánky. Od roku 1975 byly přičleněny ke Sněžnému, v roce 1990 se osamostatnily. Geologické podloží Milov tvoří převážně dvojslídné ruly. Územím Moravských Milov proniká ve směru SZ-JV pruh svorových rul a pruh dvojslídných svorů. Milovy leží v tzv. Milovské kotlině, kde jedinečný úsek meandrujícího

toku

Svratky

vytváří

nejkrásnější

a

přírodovědecky

nejpozoruhodnější údolní nivu této řeky. (Městys Sněžné, 2007) Dnes jsou Milovy významným rekreačním střediskem a východiskem túr do nejkrásnějších částí Žďárských vrchů. Jihozápadně od Milov je dobře dostupný vrcholový hřeben Žďárských vrchů s Devíti skalami, Lisovskou skálou, Malinskou skálou a Dráteničkami. Severně od Milov vedou turistické značky ke dvěma pozoruhodným skalním útvarům. Nedaleko Českých Milov jsou Čtyři palice (732 m) a Milovské perníčky. (Městys Sněžné, 2007) Milovy mají dobré autobusové spojení na lince Nové Město na Moravě Svratka. Dálkové autobusové linky spojují Milovy i s Brnem.

23

Na Milovech je moderní hotel Devět skal OREA, několik podnikových rekreačních zařízení, autokempink a pohostinství. Milovský rybník je ideálním místem pro rekreační koupání. Ke koupání lze využít i plavecký bazén hotelu Devět skal. (Městys Sněžné, 2007) Protože je zde mnoho možností pro výběr ubytování, jsou Milovy dobrou lokalitou pro uskutečnění cykloturistických kurzů. Pro náročnější je k dispozici Orea hotel Devět skal, který disponuje minigolfem, bazénem, saunou a posilovnou. (Orea Hotels, 2011-2013) Méně nároční se mohou ubytovat v restauraci u Šlechtů, nebo Poslední míli. Pro školní výlety je ideální ubytování ve stanech nebo v chatkách autocempu Milovy.

4.3 Obecná charakteristika pracovních listů Pracovní listy jsou zaměřeny na práci studentů s mapou, buzolou a využití GPS. Studenti budou rozděleni do skupinek po pěti a ke každé skupince bude přiřazen jeden pedagog, který bude dohlížet pouze na bezpečnost a chování studentů. Samotné úkoly a orientování se v mapě, práci s buzolou a GPS provádějí studenti samy. Pracovní listy mají udělat cyklistický kurz zajímavější a mají studenty naučit základy topografie.

4.4 Cyklotrasa č. 1 4.4.1

Popis trasy Milovy – Rumpoltův mlýn – Křivý javor – Stříbrná studánka – Rumpoltův

mlýn – Devět skal (rozc.) – Bílá skála - Milovy Délka trasy: 26,7 km Převýšení: 805 m Charakteristika: Trasa č. 1- (Obr. 17) se nachází v centrální části Žďárských vrchů, jihozápadně od obce Milovy. Trasa je kratší a tudíž i vhodná pro všechny děti. Pro méně zdatné cyklisty jsou na mapě vyznačena 2 místa, kde je doporučeno slézt z kola a vést ho. Jedná se o 2 sjezdy, které jsou dlouhé asi 20 m.

24

Popis trasy: Trasa začíná na asfaltové cestě u Milovského rybníka (Obr. 1:Milovský rybník), kde se vydáme kolem bufetu po zelené do mírného kopce, až

narazíme na asfaltovou silnici, kde zahneme vlevo a pokračujeme dále po zelené, která je totožná s cyklotrasou 4022. Po této trase dojedeme až k rozcestí na Dráteníčky, kde budeme pokračovat rovně po asfaltové cestě, po které vede cyklotrasa 4022. Ujedeme asi 970 m, zahneme prudce doprava po nové štěrkové cestě a dojedeme k rozcestí mezi Malinskou a Lisovskou skálou. Zde pokračujeme rovně po neznačené lesní cestě, po které pojedeme, dokud nenarazíme na asfaltovou silnici. Zde se dáme vlevo a dojedeme k rozcestí mezi Lisovskou skálou a Devíti skalami. Odtud pojedeme doprava po štěrkové cestě a budeme se držet červené turistické trasy asi 1,2 km, zde červená směřuje doprava, ale my se budeme držet štěrkové cesty a kolem krmelce dojedeme po 1,1 km k asfaltové silnici. Zde musíme dávat pozor. Dojeli jsme k silnici 2. třídy a musíme dát přednost projíždějícím automobilům. Zde zahneme vlevo a po silnici dojedeme k Rumpoltovu mlýnu, ke kterému zahneme. Přejedeme hráz rybníka a zahneme vlevo, kde pojedeme po lesní cestě cca 300 m a dojedeme k asfaltové silnici, kde se dáme doprava a dojedeme až na vrchol kopce Křivý javor. Poté se budeme držet stále asfaltové cesty, ale musíme být opatrní, protože po prudkém sjezdu, zhruba v polovině sjezdu, zahneme prudce doprava, kde pojedeme po zelené. Poté dojedeme ke křižovatce a odpojíme se z asfaltové silnice a budeme pokračovat terénem dále po zelené, po které dojedeme k rozcestí před Fryšavským kopcem a zde zahneme doprava a pokračujeme dále po zeléné po které dojedeme k Národní přírodní rezervaci Žákova hora. Zde zahneme doprava a po zelené vedoucí kolem NPR Žákova hora dojedeme ke Stříbrné studánce. Dále pokračujeme po zelené, až dojedeme k rozcestí na Žákovu horu, zde zahneme doprava a pokračujeme po červené. Zde musíme být opatrní! Po 50 m sjezdu přijde složitější 20 m pasáž, kde doporučuji slézt z kola a kolo vést, poté můžeme dále pokračovat v jízdě. Poté budeme křižovat asfaltovou lesní cestu, ale nadále budeme pokračovat terénem po červené. Asi po 320 m přijde druhý, těžko sjízdný úsek, s velikým množstvím kořenů. Zde doporučuji z kola slézt a vést ho. Tento úsek je dlouhý přibližně 20 m. Dále pokračujeme po červené, až dojedeme k Rumpoltovu mlýnu, kde přejedeme hráz rybníka a po asfaltové silnici se dáme

25

doprava. Zde musíme být obezřetní, jedná se o silnici 2. třídy. Touto cestou vede cyklotrasa č. 1, které se budeme držet až k parkovišti na Devět skal, kde se dáme doleva po žluté. Dojedeme k rozcestí u Lisovské skály a pojedeme dále po žluté. Přibližně po 400 m odbočíme doprava. Nyní se nacházíme na neznačené lesní cestě, které se budeme držet do té doby, než se napojíme na modrou, po které budeme projíždět kolem Bílé skály. Po modré dojedeme ke křižovatce, kde se kříží čtyři cesty. Zde zahneme doprava a pojedeme po neznačené trase asi 600 m a poté zahneme doleva. Nyní se nacházíme na štěrkové lesní cestě, které se budeme držet. Projedeme kolem posedu a dojedeme na křižovatku lesních cest, kde se dáme doprava. Odtud se budeme držet cesty, na kterou jsme se napojili, než dojedeme k ubytovně Poslední míle. U ubytovny se dáme doprava a po 220 m zahneme doleva, kde se napojíme na zelenou, po které dojedeme k Milovskému rybníku.

Obr. 1:Milovský rybník

Zdroj: (http://itras.cz/penzion-a-vinoteka-ullet-cz/galerie/5814/#foto) Místopis Malinská skála Jedná se o tři skalní útvary, které patří mezi význačné geomorfologické objekty s okolní

balvanitou

sutí

a

vegetačním

pokryvem.(Obr. 2: Malinská skála) Vrchol je vysoký 811 m. n. m. a pozoruhodností je i malá jeskyňka 3 m hluboká. (Jurman, 1998, s.)

26

Obr. 2: Malinská skála Zdroj: vlastní tvorba (http://www.obeckrizanky.cz/turistickycil/malinska-skala

)

Lisovská skála Skalní útvar v centrální části Žďárských vrchů zvaný Lisovská skála (Obr. 3: Lisovská skála) ve výšce 802 m. n. m. Vrcholové

skalisko

vzniklo

vypreparováním

výstupku pruhu ortorul z okolních méně odolných hornin procesy mrazového zvětrávání ve starších čtvrtohorách. Útvar Lisovská skála je tvořen dvěma na sebe navazujícími skalními hřebeny s délkou 44 a 35 m, výškou do 12 m,

Obr. 3: Lisovská skála Zdroj: vlastní tvorba

Lisovská skála a její okolí tvoří chráněnou přírodní památku o rozloze 0,46 ha, které je obklopeno ochranným pásmem v okruhu 50m. Narozdíl od jiných okolních skal, zde není dovoleno provozovat horolezectví. (Hrady.cz, 1996) Křivý javor Třetí nejvyšší vrchol Žďárských vrchů sahající do výšky 824 m. n. m. Hřeben Žďárských vrchů odděluje v tomto místě vrcholy pouze mělkými sedly. Tento kopec mátl dlouho poutníky svým názvem – na vrcholu žádný javor, natož teprve křivý, nebyl. (Turistika.cz) Fryšavský kopec- rozcestí Turistický rozcestník v blízkosti vrcholu Fryšavského kopce (Obr. 4: Fryšavský kopec). Nedaleko je památník partyzánské brigády M. J. Husa – místní značení. (Turistika.cz)

Obr. 4: Fryšavský kopec

Zdroj: vlastní tvorba

Stříbrná studánka Jeden z pramenů řeky Svratky, označený na mapě již v roce 1741, na jihovýchodním svahu Žákovy hory asi 7 km od Svratky. U Stříbrné studánky 27

(Obr. 5: Stříbrná studánka) je památník, na kterém je označení, že zde pramení řeka Svratka, který byl položen v roce 1970, kdy prezident Ludvík Svoboda jmenoval

Žďárské

vrchy

chráněnou

krajinou

rezervací. (Soukup & David 2010, s.266)

Obr. 5: Stříbrná studánka Zdroj: Vlastní tvorba

Žákova hora

Jeden z vrcholů Žďárských vrchů, který leží v nadmořské výšce 809 m. n. m. asi 6,5 km od Svratky. Lidově je hora nazývána Žákovice. V roce 1946 byl na vrcholu zřízen jeden ze základních bodů naší trigonometrické sítě – tím se Žákova hora řadí mezi 145 nejvýznamnějších vrcholů v ČR. Bod slouží k průzkumu pohybu zemské kůry. Území je od roku 1933 chráněno a v roce 1990 se stalo národní přírodní rezervací. Cenná jsou výjimečně zachovalá pralesovitá lesní společenstva, udržely se zde organismy, které z okolních, zejména smrkových lesů vymizeli. V minulosti se zde těžilo dřevo k výrobě dřevěného uhlí pro potřeby okolních sklářských hutí. Dnes je historické jádro rezervace zcela ponecháno přirozenému vývoji. (Soukup & David 2010, s.336) Bílá skála Památka se nachází v lesním komplexu (Obr. 6: Bílá skála) na centrálním hřbetu Devítiskalské vrchoviny

nad obcí Křižánky ve Žďárských vrších. Typický málo narušený geomorfologicky význačný rulový skalní útvar je hnízdištěm vzácného ptactva. Horolezecká činnost je v území časově omezena z důvodu regenerace vegetačního pokryvu a zajištění klidu ke hnízdění Obr. 6: Bílá skála Zdroj: vlastní tvorba

ptactva. (www.detictvivysociny.cz, 2011)

28

4.4.2

Pracovní list č. 1 Geocaching První pracovní list číslo 1 (Příloha č. 1- Pracovní list č. 1), bude na bázi hry

geocatching. Trasu předem znát nebudeme, ale body jsou umístěny tak, aby nás vedly přesně námi zvolenou trasou. Budeme znát první bod, ke kterému když dorazíme, nalezneme na indicii souřadnice dalšího bodu. Souřadnice každého bodu zadáme do GPS a s pomocí mapy určíme cestu kudy se vydat. Poslední bod, který nás dovede zpátky k Milovskému rybníku, bude skrývat sladkou odměnu. Studenti budou kombinovat práci s GPS a mapou CHKO Žďárské vrchy. Na počátku trasy u Milovského rybníka (Obr. 1:Milovský rybník) dostaneme mapu, GPS a první bod. V tomto případě to bude bod 1 - N49°39,684´ E16° 04,134´, který leží na rozcestí mezi Malinskou a Lisovskou skálou (Obr. 7: Bod 1.). Bod leží na křižovatce neznačené zpevněné cesty a červené turistické trasy. Aby žáci nesjeli z cesty a nevydali se dále po červené, která je těžce sjízdná, bude na indicii prvního bodu napsán pokyn „pokračuj rovně po zpevněné cestě“. Na indicii budou také souřadnice 2. bodu - N49°39,919´ E16°00,799´. Druhý bod je schován u lesnické boudy (Obr. 8: Bod 2.) a je u něj souřadnice třetího bodu. Na indicii, bude pro jistotu napsáno „pokračuj v cestě“, aby se studenti nevraceli zpátky a pokračovali ve správné cestě, a souřadnice 3. bodu - N49°39,624´ E16°00,811´. 3. bod (Obr. 10: Bod 4.) leží u Rumpoltova mlýna, konkrétně v odbočce do leva za rybníkem. Na indicii bude napsáno „pokračuj po zpevněné cestě“, aby studenti náhodou neodbočili z trasy a souřadnice 4. bodu - N49°38,439´ E16°00,990´. 4. Bod (Obr. 9: Bod 3.) je křižovatka dvou cest. Bod zde byl dán úmyslně, aby studenti nepřejeli odbočku a nemuseli se vracet. Na indicii budou pouze souřadnice 5. bodu - N49°38,312´ E16°00,509´. Bod se nachází u stromu, při sjezdu z asfaltové cesty na lesní (Obr. 11: Bod 5.). Na indicii, bude napsáno „ pokračuj dále po zelené“ to proto, aby studenti dodrželi naplánovanou trasu, a souřadnice 6. bodu – N49°39,241´ E15°59,922. 6. bod leží u památníku pramene řeky Svratky, u Stříbrné studánky (Obr. 12: Bod 6.)Na indicii, bude napsáno „ až pojedeš po červené z kopce, po 50 m zastav a veď kolo cca 20 m“, a indicie 7 bodu- N49°39,573´ E16°00,390´. 7. bod je bezpečnostní (Obr. 13: Bod 7.), na

29

indicii bude napsáno „ veď kolo cca 20 m“ a indicie 8. bodu - N49°39,636´ E16°00,789´. Ten se nachází na břehu Rumpoltova mlýna (Obr. 14: Bod 8.). Na indicii budou pouze souřadnice 9. bodu - N49°39,602´ E16°02,010´. 9. bod je schován v přístřešku na parkovišti k Devíti skalám (Obr. 15: Bod 9.). Na indicii bude napsáno „ Až dojedeš k rozcestníku, jeď cca 400 m směrem k Devíti skalám, pak zahni doprava“, a souřadnice 10. bodu - N49°40,295´ E16°03,680´. Bod se nachází v blízkosti posedu (Obr. 16: Bod 10.) a obsahuje poslední souřadnice N49°40,038´ E16°05,242´. Poslední bod, který skrývá poklad, je ukryt v těsné blízkosti Milovského rybníka.

Obr. 7: Bod 1. Zdroj: vlastní tvorba




30



Obr 14: Bod 8. Zdroj: vlastní tvorba Obr. 10


Obr. 15: Bod 9. Zdroj: vlastní tvorba Obr. 16: Bod 10. Zdroj: vlastní tvorba 31

Obr. 17. – Trasa 1

32

Obr. 18: Výškový profil trasa 1


Popis trasy Milovy – Malinská skála – Devět skal – Křižánky- Milovské perníčky –

Čtyři palice – Hotel Podlesí - Milovy Délka trasy: 26 km Převýšení trasy: 920 m Charakteristika: Trasa č. 2 (Obr. 22: Trasa 2) se nachází v centrální části Žďárských vrchů, západně až severozápadně od obce Milovy. Trasa je kratší a tudíž i vhodná pro všechny děti. Pro méně zdatné cyklisty je v mapě vyznačeno 1 místo, kde je doporučeno slézt z kola a vést ho. Jedná se o sjezd dlouhý cca 50 m. Popis trasy: Trasa začíná na asfaltové cestě u Milovského rybníka (Obr. 1), kde se vydáme kolem bufetu po zelené do mírného kopce, až narazíme na asfaltovou silnici, kde zahneme vlevo a pokračujeme dále po zelené, která je totožná s cyklotrasou 4022. Po této trase dojedeme až k rozcestí na Dráteníčky, kde budeme pokračovat rovně po asfaltové cestě, po které vede cyklotrasa 4022. Ujedeme asi 970 m a zahneme prudce doprava po nové štěrkové cestě a dojedeme k rozcestí mezi Malinskou a Lisovskou skálou. Zde pokračujeme rovně po neznačené lesní cestě, po které pojedeme až do té doby než nenarazíme na asfaltovou silnici. Zde se dáme vlevo a dojedeme k rozcestí mezi Lisovskou

33

skálou a Devíti skalami. Odtud pojedeme doprava terénem po žluté turistické cestě, až dojedeme k Devíti skalám. Poté se po žluté vrátíme asi 330 m zpět a zde odbočíme doprava, až dojedeme k rozcestí u Žida. Zde pojedeme doprava a budeme se držet žluté. Přibližně po 1,4 km dojedeme na lesní asfaltovou cestu, kde zahneme doleva a pojedeme přibližně 490 m a dojedeme k rozcestí, kde zahneme doprava. Ujedeme 450 m a dojedeme k dalšímu rozcestí, kde budeme pokračovat rovně dále po lesní asfaltové cestě. Nyní budeme pokračovat stále po lesní asfaltové cestě, ze které nesjedeme asi 1,6 km až dojedeme do obce Křižánky. Zde musíme být opatrní. Dojeli jsme k hlavní silnici, kde odbočíme doprava a přibližně po 850 m odbočíme doleva a z hlavní silnice sjedeme. Nyní budeme pokračovat rovně a držet se modré. Cesta je nejprve asfaltová a poté se mění ve zpevněnou cestu. Po modré pojedeme přibližně 1,8 km, až dojedeme k rozcestí, kde odbočíme vpravo. Pojedeme po asfaltové silnici, po které vede cyklotrasa 4184 přibližně 1,4 km. Nyní se nacházíme na rozcestí, kde odbočíme doprava na lesní cestu a pojedeme po modré, které dojedeme až k Milovským perníčkům (Obr. 20: Milovské perníčky). Pokračujeme stále po modré, až dojedeme ke Čtyřem palicím (Obr. 21: Čtyři palice). Odtud se vrátíme přibližně 170 m zpět na rozcestí, kde odbočíme vlevo a budeme se držet žluté turistické značky. Po ujetí přibližně 100 m nás čeká sjezd, který je poměrně náročný, a proto doporučuji slézt z kola a vést ho 50 m. Po sjezdu dojedeme k rozcestí, kde odbočíme doprava a pokračujeme dále po žluté. Po ujetí 250 m zahneme doleva a pokračujeme dále po žluté. Po ujetí 380 m dojedeme k místu, kde budeme přejíždět silnice, proto zde musíme být opatrní. Pokračujeme dále po žluté, až dojedeme k hotelu Podlesí. Odtud se vrátíme po žluté přibližně 360 m a odbočíme do leva na neznačenou polní cestu, po které dojedeme do obce Milovy. Dojedeme k místnímu penzionu, přejedeme hlavní silnici (zde musíme být opatrní) a po břehu Milovského rybníka dojedeme až k místu výjezdu. Místopis Malinská skála Viz. trasa číslo 1.

34

Devět skal Nejvyšší vrchol Žďárských vrchů, jen o metr nižší než nejvyšší hora Českomoravské vrchoviny Javořice, který se nachází 5 km jižně od města Svratka. Od roku 1976 chráněna jako přírodní památka. Skalní útvar byl vymodelován

mrazovým

zvětráváním

ve

čtvrtohorách a má podobu menšího skalního města. Vrcholová skála je rozčleněna do devíti větších a tří menších bloků, vysokých až 15 m. Na vrchol Devíti skal, je turisticky přístupná upravená vyhlídka, k níž vede odbočka ze značené Obr. 19: Devět skal Zdroj: Vlastní tvorba cesty. (Soukup & David 2010, s.44) Křižánky Obec v mělkém romantickém údolí s četnými olšemi i vrbami na obou březích řeky Svratky. V obci Křižánky je mimořádně hodnotný soubor lidové architektury. Nacházejí se zde jak roubená obydlí drobných zemědělců, tak velké usedlosti bohatších sedláků s hospodářským zázemím. V katastru obce se nachází i nejvyšší vrchol Žďárských vrchů Devět skal. (Soukup & David 2010, s.139) Milovské perníčky Rulový skalní útvar nacházející se 4,5 km jihovýchodně od města Svratka. Od roku 1977 jsou chráněnou přírodní památkou. Skály vznikly mrazovým zvětráváním ve čtvrtohorách, vytvářejí skupinu tří větších a dvou menších bloků. Typická je lavinovitá odlučnost na temenech skalní mísy, lidově nazývaná perníčky.

(Soukup & David Obr. 20: Milovské perníčky Zdroj:Vlastní tvorba

2010, s.166) Čtyři palice

Rulové skalní útvary nacházející se 1,5 km severně od obce Milovy. Od roku 1990 chráněné jako přírodní rezervace. Vrchol Čtyř palic (Obr. 21: Čtyři palice) se nachází v nadmořské výšce 732 m. n. m. Skály byly vymodelovány

35

mrazovým zvětráváním ve starších čtvrtohorách. Vznikly tři mohutné skalní bloky, na které navazuje nižší skalní hřeben. Nejznámější a nejvyšší je 50 m dlouhá a 33 m vysoká Čtyřpaličatá skála – podle puklin jsou členěny čtyři rozeznatelné bloky, nazývané lidově „palice“. (Soukup & David 2010, s.40) Obr. 21: Čtyři palice Zdroj: vlastní tvorba Hotel Podlesí Hotel Podlesí se nachází v ekologicky nejčistší oblasti České republiky, v samém srdci Českomoravské vrchoviny, 2 km od obce Sněžné u Nového Města na Moravě. Součástí hotelu je také pohádková vesnička.

36

Obr. 22: Trasa 2

37

Obr. 23: Výškový profil trasa 2

4.5.2

Pracovní list č. 2 Tajenka Druhý pracovní list (Příloha č. 2- Pracovní list č. 2) nese název tajenka. Na

mapě je tentokrát znázorněna celá trasa a na ní je vyznačených šest míst, na kterých jsou ukryté otázky pro zpracování tajenky. Dále je součástí mapy tajenka, do které se zapisují odpovědi na otázky. Protože na pracovním listu budou zobrazené všechny cesty a trasy, po kterých by měli studenti jet, není potřeba dávat indicie, aby studenti nesjeli z trasy. Souřadnice každého bodu studenti zadají do GPS a s pomocí mapy budou hledat skrýše, ve kterých se schovávají otázky. Poslední bod nás dovede zpátky k Milovskému rybníku, kde studenti ukážou vyplněnou tajenku. Studenti budou kombinovat práci s GPS a mapou CHKO Žďárské vrchy. Na počátku trasy u Milovského rybníka dostanou studenti GPS, mapu a pracovní list. První bod má souřadnice N 49° 39,687´; E 16°04,268´ a jedná se o bod v blízkosti Malinské skály (Obr. 25: Bod 1.). Otázka, která se ukrývá ve skrýši je „U které skály se nacházíte?“. Studenti zapíší odpověď do první kolonky a pokračují dále po vytyčené cestě k bodu číslo dvě. Druhý bod má souřadnice N 49° 40,271´ ; E 16°01,871´ a bod je ukrytý v blízkosti Devíti skal Obr. 26: Bod 38

2(Obr. 26: Bod 2.). Otázka, která je schovaná na tomto místě zní „ Kolik nás tady je?“. Studenti zapíší odpověď do páté kolonky a pokračují dále v cestě ke třetímu bodu. Na mapě je znázorněno rizikové místo, kde studenti budou přejíždět silnici. Třetí bod má souřadnice N 49°41,330´; E 16°03,802´ a je ukrytý na parkovišti v obci Křižánky (Obr. 27: Bod 3.). Studenti při příjezdu do obce neviděli ceduli s názvem obce, proto otázka schovaná na tomto místě zní „ Ve které obci se nacházíte?“. Studenti napíší odpověď do druhé kolonky a pokračují dále ke čtvrtému bodu. Čtvrtý bod má souřadnici N 49°41,595´ E 16° 05,287´ a nachází se v těsné blízkosti Milovských perníčků (Obr. 28: Bod 4.)Otázka, která se zde ukrývá

je

„ Jsme Rybenské nebo Milovské perníčky?“. Studenti zapíší odpověď do třetí kolonky a pokračují dále v cestě, až dojedou k pátému bodu. Pátý bod má souřadnice N 49° 41, 256´; E 16°05,628´ a nachází se v těsné blízkosti Čtyř palic (Obr. 29: Bod 5.). Otázka ukrytá na tomto místě zní „ Kolik je tu palic?“. Studenti napíší odpověď do poslední, šesté kolonky a pokračují k šestému bodu. Na mapě na pracovním listu mají vyznačený problémový úsek, kde je jim doporučeno kolo vést. Šestý bod má souřadnice N 49°40,041´; E 16°06,530´ a nachází se v blízkosti hotelu Podlesí (Obr. 30: Bod 6.). Otázka zde ukrytá zní „ Součástí hotelu Podlesí je i vesnička, jaká?“. Studenti napíší odpověď do poslední čtvrté kolonky. Po zodpovězení poslední otázky vyrazí na kontrolu svých odpovědí zpátky k Milovskému rybníku, který má souřadnice N49°40,047´ E 16°05,302´. Ukázka tajenky a správných odpovědí viz Obr 24: Tajenka.

1 3

M A L I N S K Á K Ř I Ž Á N K Y

4 M I L O V S K É 6

P O H Á D K O V Á

2

D E V Ě T

5

Č T Y Ř I

Obr. 24: Tajenka 39







40


Popis trasy Milovy – Kyšperský rybník- Herálec- Mariánské hutě – Kameničky –

Filipov- Čachnov- Karlštejn – Svratka- Milovy Délka trasy: 43,5km Převýšení trasy: 940 m Charakteristika: Trasa č. 3 (Obr. 33: Trasa 3.)se nachází v centrální části Žďárských vrchů, severozápadně od obce Milovy. Je poměrně delší, a proto se na ní nachází možnost zkrácení pro méně zdatné jedince. Na trase se nenachází místo, kde by bylo potřeba slézt z kola a vést ho. Popis trasy Trasa začíná na asfaltové cestě u Milovského rybníka (Obr. 1:Milovský rybník), kde se vydáme kolem bufetu po zelené do mírného kopce, až narazíme na

asfaltovou silnici, kde zahneme doprava a po ujetí asi 235 m odbočíme vlevo. Odtud budeme pokračovat stále rovně po asfaltové lesní cestě, až po ujetí přibližně 2,6 km dojedeme na rozcestí, kde odbočíme doprava a pojedeme po modré přibližně 720 m a odbočíme doleva na neznačenou polní cestu, po které ujedeme 280 m, zahneme doprava a vyjedeme u Kyšperského rybníka. Odtud pojedeme nezpevněnou lesní cestou po zelené, které se budeme držet přibližně 2,4 km, až dojedeme k rozcestí Na Brušovci. Zde odbočíme vpravo a pokračujeme dále po zelené, po které pojedeme přibližně 820 m terénem, až narazíme na zpevněnou lesní cestu, po které pojedeme vlevo. Ujedeme přibližně 720 m a dojedeme na rozcestí, kde se dáme po modré turistické doprava. Po ujetí 1,6 km dojedeme k rozcestí, které se nachází v obci Herálec a zde sjedeme z modré a odbočíme doleva. Po ujetí 180 m dojedeme k hlavní silnici, kde odbočíme doprava a budeme po ní pokračovat 160 m k Hostinci u Mostu, u kterého zahneme doleva. Při odbočování musíme být opatrní. Nyní pojedeme po asfaltové silnici pořád rovně. Přibližně po 450 m narazíme na rozcestí, kde budeme pokračovat dále rovně, až dojedeme na panelovou cestu. Dojedeme nakonec panelové cesty, kde odbočíme doleva a pojedeme po polní cestě, po které dojedeme ke zpevněné lesní cestě, u které zahneme doprava. Po ujetí přibližně 1,6

41

km dojedeme k hlavní silnici. Zde musíme být opatrní. Přejedeme silnici a pokračujeme dále rovně. Nyní se nacházíme na cyklotrase 4122, po které dojedeme, kolem rybníku Krejcar, do obce Kameničky. Nyní se nacházíme na hlavní silnici, proto musíme být obezřetní. Projedeme obcí Kameničky, dokud nenarazíme na značenou odbočku do obce Filipov. Zde zahneme doprava a pokračujeme dále po zelené. Dojedeme k rozcestníku v obci Filipov, u kterého zahneme doprava a pokračujeme dále po zelené. Zelená vede převážně terénem po nezpevněné polní cestě, nebo nezpevněné lesní cestě. Po ujetí přibližně 4,8 km dojedeme k hlavní silnici, kterou budeme přejíždět. Studenti musí být opatrní a pořádně se rozhlédnout. Přejedeme hlavní silnici a pokračujeme dále po zelené, dokud nedojedeme do obce Čachnov. Přijedeme k hlavní silnici, u které zahneme doprava a budeme se držet modré turistické značky, po které dojedeme až k zámečku Karlštejn (Obr. 31: Karlštejn). Zde zahneme doprava po červené, projedeme kolem golfového hřiště a dojedeme přibližně po 2 km od zámku Karlštejn k hlavní silnici. Zde musíme být opatrní, k hlavní silnici vede prudký sjezd! U hlavní silnice se kříží tři cesty. My se vydáme doleva mezi zástavbu, nikoli po hlavní silnici. Budeme pokračovat stále rovně po zpevněné lesní cestě, po níž dojedeme po ujetí 2km k rozcestí a dáme se doprava po modré. Po ní ujedeme 760 m a narazíme na zpevněnou lesní cestu, kde odbočíme vpravo a budeme se držet cyklotrasy č. 4184, po které dojedeme až ke křižovatce s hlavní silnicí. Zde musíme být opatrní, křížíme hlavní silnici! Odbočíme vlevo a pokračujeme po hlavní silnici, po které dojedeme až k Milovskému rybníku, kde po hrázi dojedeme až k místu výjezdu. Místopis Herálec Obec na historickém česko-moravském pomezí, jehož hranicí zde byla řeka Svratka. Na levém břehu ležela česká část obce, na pravém moravská. Původní osada obklopená lesy vznikla asi v roce 1279, první písemná zmínka o obci Herálec se datuje z roku 1358. V okolí byly v provozu čtyři hutě. Hodnotný je soubor lidové architektury. Původní domy z konce 18. a 19. století byly roubené a stály na kamenné podezdívce. Cennou památkou je i kamenný most přes řeku Svratku a také kostel sv. Kateřiny. (Soukup & David 2010, s.64)

42

Mariánské hutě Nejstarší sklářská huť v okolí Herálce, která se datuje od roku 1604 a byla v provozu do roku 1914, kdy se přestalo dodávat dřevo a spousta mladých sklářů narukovala na frontu. Huť se specializovala na lité tabulové sklo i na foukané užitkové sklo. (Soukup & David 2010, s.64) Krejcar Malebně položený rybník (13,7 ha) na Chlumětínském potoce nacházející se asi 7 km jihovýchodně od města Hlinska. Rybník slouží k chovu ryb a také ke koupání. (Soukup & David 2010, s.116) Kameničky Půvabná obec v plochém úvalu pramenné oblasti řeky Chrudimky asi 5,5 km jihovýchodně od města Hlinska, poprvé uváděna v roce 1350. V severní části obce se nachází barokní kostel Nejsv. V Kameničkách pobýval mezi lety 18701910 nejznámější český malíř impresionista Antonín Slavíček. (Soukup & David 2010, s.98) Čachnov Malá osada 3,5 km jihovýchodně od Krouny. Osada vznikla v roce 1733 v souvislosti se zřízením železničního hamru. Za první republiky zde byla v provozu velká pila. (Soukup & David 2010, s.31) Karlštejn Rekreační osada na kopci 2 km východně od města Svratka. V roce 1776 zde začal budovat Filip Kinský rokokový lovecký zámek (Obr. 31:Karlštejn), kolem kterého byla zřízena obora s jelení zvěří. V roce 1945 byl celý areál znárodněn a nakonec začal soužit jako rekreační podnikový objekt. (Soukup & David 2010, s.100)

Obr. 31: Karlštejn Zdroj: vlastní tvorba

Golfové hřiště Svratka Na přelomu let 1939 – 1940, bylo vytvořeno devíti jamkové hřiště. Počátkem šedesátých let nebylo hřiště udržováno. V roce 1967 došlo k obnovení prvních sedmi jamek a v osmdesátých letech dokončeno. (gks1923)

43

Obr. 32: Golfové hřiště Zdroj: Vlastní tvorba

Svratka Město 17 km severovýchodně od Žďáru nad Sázavou, pojmenované podle klikatící se říčky. Svratka vznikla zřejmě již ve druhé polovině 13. století. Je dělena na Českou Svratku, Moravskou Svratku a Cikánku. Ve městě se nachází podnik Mars, který je největší firmou ve městě i v okolí. Z turisticky zajímavých místům patří lyžařská sjezdovka, muzeum, golfové hřiště. Dále jsou pro lyžaře v zimním období dostupné upravené lyžařské tratě. (Soukup & David 2010, s.276)

44

Obr. 33: Trasa 3

45

Obr. 34:Výškový profil trasa 3

4.6.2

Pracovní list č. 3 Kreslení mapy Pracovní list č. 3 (Příloha č. 3: Pracovní list č. 3) se nazývá Kreslení mapy.

Studenti mají k dispozici pracovní list, na kterém jsou vyznačeny body, kam mají dojet a je u nich také napsán azimut. Azimut ukazuje, kde se nachází místo, které mají studenti zakreslit do pracovního listu. Trasa je zobrazena na pracovním listu a studenti by se jí měli držet. Na pracovním listu budou zobrazené všechny cesty. Trasa, po které by měli studenti jet, bude barevně vyznačená, není potřeba dávat indicie, aby studenti nesjeli z trati. Souřadnice každého bodu studenti zadají do GPS a s pomocí mapy a pracovního listu naleznou bod, ze kterého mají kreslit to, co vidí pod daným azimutem. Pomocí kompasu určí azimut a zakreslí dominantu, kterou mají ve svém zorném poli. Studenti mají k dispozici pracovní list, GPS, kompas a mapu CHKO Žďárské vrchy. Studenti vyjíždí od hráze Milovského rybníka k prvnímu bodu. První bod se nachází u Kašperského rybníku a penzionu Bukáček a má souřadnice N49°41,090´; E 16°03,458´. Zde se studenti zastaví a nakreslí to, co vidí pod azimutem 60°. Jedná se o Kašperský rybník (Obr. 35: Bod 1.).Odtud pojedou k druhému bodu, který se nachází nad obcí Herálec. Na mapě v pracovním listu bude zdůrazněna vysoká opatrnost, studenti budou přejíždět hlavní silnici a také 46

na to, aby v Herálci nesjeli z cesty. Druhý bod má souřadnice N 49°41,069 E 15°58,365´ a azimut místa, které studenti budou kreslit je 60°. Jedná se o obec Herálec (Obr. 36: Bod 2.). Po zakreslení do pracovního listu pokračují studenti dále ke třetímu bodu. Na mapě na pracovním listu bude zdůrazněna vysoká opatrnost při přejezdu ke třetímu bodu, protože studenti budou křižovat hlavní silnici. Třetí bod má souřadnice N 49°43,357´ E 15°58,196´ a azimut místa, které studenti budou kreslit je 120. Místo, které studenti zakreslí do pracovního listu je rybník Krejcar (Obr. 37: Bod 3.). Poté studenti pokračují ke čtvrtému bodu. Na mapě na pracovním listu je zdůrazněná potřebná vysoká opatrnost cyklistů, protože pojedou přes hlavní silnici. Čtvrtý bod má souřadnice N 49° 44,175´; E 16° 00,375 a nachází se nad obcí Filipov. Azimut místa, které mají studenti zakreslit do pracovního listu je 205° a jedná se o osamocený strom na louce (Obr. 38: Bod 4). Po zakreslení pokračují studenti k pátému bodu. Pátý bod má souřadnice N 49° 44,586´; E 16°03,907´ a nachází se v obci Čachnov. Azimut místa, které studenti zakreslují do pracovního listu je 207 a jedná se o roubenku v obci (Obr. 39: Bod 5.). Poslední šestý bod má souřadnice N 49° 42, 895 E 16°08,858´. Azimut místa, které mají studenti kreslit je 205°. Jedná se o zámeček Karlštejn (Obr. 40: Bod 6.). Odtud pojedou studenti po vyznačené trase, zpátky na Milovy, kde odevzdají svůj pracovní list. Na mapě na pracovním listě, jsou zdůrazněna riziková místa, kde musí být studenti opatrní.



47





48


Popis trasy Milovy – Rybenské perníčky – Pustá rybná - Lucký vrch – Telecí – Krásné

– Daňkovice – Líšná - Líšeňský dvůr – Sněžné – Blatiny - Milovy Délka trasy: 32 km Převýšení: 990 m Charakteristika: Trasa č. 4 (Obr.57: Trasa 5) se nachází v centrální části Žďárských vrchů severně až východně od obce Milovy. Není příliš dlouhá, ale terénní profil trati je náročný, a proto se na ní nachází možnost zkrácení pro méně zdatné jedince. Na trase se nenachází místo kde by bylo potřeba slézt z kola a vést ho. Trasa prochází několika obcemi, kde je v případě potřeby možné se občerstvit. Popis trasy: Trasa začíná na asfaltové cestě u Milovského rybníka (Obr. 1:Milovský rybník), kde se vydáme po asfaltové cestě kolem břehu rybníka a u Milovské

restaurace zahneme vlevo a přijedeme k hlavní cestě. Zde musíme být opatrní! Odbočíme vlevo a napojíme se na hlavní silnici, po které dojedeme přibližně po 930 m k rozcestí, kde se dáme doleva a budeme se držet značené cyklotrasy č. 4184, po které ujedeme 4,5 km, až dojedeme k rozcestí, kde zahneme doprava a dále pokračujeme po červené až do Pusté rybné. Z Pusté rybné pokračujeme dále po červené, směrem na Lucký vrch. Po ujetí přibližně 2 km dojedeme na křižovatku, kde musíme být opatrní! Pokračujeme rovně dále po červené, až dojedeme na Lucký vrch, zde je možné se občerstvit. Z Luckého vrchu pokračujeme z kopce dolů po žluté do obce Telecí. Dojedeme k silnici, kde musíme být opatrní, a zahneme vlevo. Po ujetí 200m zahneme vpravo a pokračujeme po zelené, kde se nachází možnost zkrácení cesty (jestliže budeme pokračovat po cyklotrase č. 4101 a poté po 4022), do obce Krásné. Odtud pokračujeme po silnici do obce Daňkovice, kterou projedeme a pokračujeme směrem na Sněžné. Po ujetí 350 m zahneme vlevo, při odbočování musíme být opatrní, odbočujeme z hlavní silnice. Po zpevněné cestě dojedeme po 1,3 km na začátek obce Líšné, kde zahneme doprava na Líšeňský dvůr a odtud pokračujeme po zelené do obce Sněžné. Zde přejedeme silnici, musíme být opatrní, a pokračujeme kolem kostela dále po červené, až dojedeme do obce Blatiny. 49

Projedeme Blatiny a najedeme na rozcestí, zahneme doprava a po ujetí 200 m, zahneme vlevo a pokračujeme po nezpevněné lesní cestě, dokud nenarazíme na zpevněnou lesní cestu, zde zahneme vpravo, až dojedeme na asfaltovou cestu. Po asfaltové cestě ujedeme 80m, zahneme doleva na polní cestu, po které dojedeme až k Milovskému rybníku, kde trasa končí. Místopis Rybenské perníčky Přírodní památka vyhlášená v roce 1980. Chráněn je skalní útvar s charakteristickými tvary (Obr.41: Rybenské perníčky). Dva oddělené mrazové sruby se zde tyčí do výšky 16 a 8 m. Na vrcholové plošině východního ortorulového útvaru, vzniklého mrazovým zvětráváním ve Obr.41: Rybenské perníčky Zdroj: Vlastní tvorba starších čtvrtohorách, se vytvořila výrazná skalní lavice a na ní tři skalní mísy nazývané lidově „perníčky“. (Soukup & David 2010, s.221) Pustá rybná Obec asi 8 km od města Polička, poprvé zmiňovaná v roce 1392. V letech 1660-1700 zde byla v provozu sklářská huť. Vedle skla pro běžnou potřebu se zde vyrábělo i malované a broušené sklo. (Soukup & David 2010, s.212) Lucký vrch Rulový vrch nad Telecím, je mnohými považován za nejkrásnější výhledové místo na Vysočině. Otvírá se zde skvostný výhled – nabízející nejen nádherné scenérie Žďárských vrchů, ale také panorama

vzdálenějších

Krkonoš,

Kralického

sněžníku a Jeseníků (Obr.42: Lucký vrch). V roce 1936 Obr.42: Lucký vrch zde byla vybudována turistická chata. (Soukup & David 2010, s.150)

50

Zdroj: Vlastní tvorba

Telecí Obec nacházející se 5 km jihozápadně od Poličky. Písemně zmiňovaná již v roce 1403. Obec Telecí, je dlouhá 6 km. Na jednom konci se dotýká řeky Svratky a na druhém se tyčí Lucký vrch. Obec zdobí především stavby roubené lidové architektury. Roste zde památný dub letní (Pajkrův dub) a známá Lukasova lípa. Lukasova lípa je nejmohutnější strom v CHKO Žďárské vrchy a je stará přes 600 let. (Soukup & David 2010, s.261) Krásné Obec na pravém břehu řeky Svratky. Název obce byl pravděpodobně odvozen od krásného místa. Uprostřed obce stojí kostel sv. Václava. V obci se dochovalo několik objektů lidové architektury. (Soukup & David 2010, s.132) Daňkovice Obec na úpatí Buchtova kopce 6 km severozápadně od Jimramova. Dochovalo se zde několik staveb původní lidové architektury. U penzionu Selský dvůr je v zimě v provozu lyžařský vlek. (Soukup & David 2010, s.42) Líšná Malá obec v povodí Fryšávky 14 km severně od Nového Města na Moravě poprvé zmiňovaná v roce 1500. V Líšné se dochovalo několik památek Lidové architektury. Jako rekreační středisko se využívá samota Líšeňský dvůr vzdálena asi 1 km západně od obce. (Soukup & David 2010, s.153) Sněžné Městys 7 km od Jimramova, poprvé zmiňovaný jako Německé (Sněžné se jmenuje až od roku 1945). V obci se nachází kostel sv. Kříže, který prošel barokní přestavbou. V obci Sněžné, se nachází tradiční lidová architektura, zajímavostí je i japonská zahrada u Šimonů. V zimě vedou v okolí upravené lyžařské trasy. (Soukup & David 2010, s.260) Blatiny Typická horská ves v jedné z nejkrásnějších částí Žďárských vrchů asi 17 km severně od Nového Města na Moravě, dnes místní část městyse Sněžné. Byly založeny až ke konci kolonizace kraje v 18. století. Je zde pěkný soubor staveb lidové architektury. Nedaleko Blatin se vypíná skalní útvar Dráteníčky. (Soukup & David 2010, s.13)

51

Obr.43: Trasa 4

52

Obr.44: Výškový profil – Trasa 4

4.7.2

Pracovní list č. 4 Geochaching 2 Pracovní list číslo čtyři (Příloha č. 4: Pracovní list č. 4) se jmenuje

Geochaching 2. Na rozdíl od prvního pracovního listu, zde budou mít studenti k dispozici celou trasu a ne pouze jeden bod. U každého bodu bude schován kód, který se po nalezení všech bodu zadá do GPS a studenti dojedou do cíle. Trasa je znázorněna na pracovním listě kromě posledního bodu a studenti by se jí měli držet. Studenti budou mít k dispozici pracovní list s mapou, GPS, buzolu a mapu CHKO Žďárské vrchy. PS, buzolu a mapu CHKO Žďárské vrchy. Po výjezdu od Milovského rybníka, bude na mapě v pracovním listu zdůrazněna zvýšená opatrnost, studenti pojedou část cesty po hlavní silnici, a proto musí být opatrní. První bod má souřadnice N 49°42,381´; E 16°05,189´ a nachází se v blízkosti lesní školky (Obr. 45: Bod 1.). Na papírku, který studenti naleznou, bude číslovka 1, aby věděli, že tento symbol mají napsat po nalezení všech symbolů jako první a písmeno N. Po uschování symbolu pokračují studenti dále k bodu dva. Bod číslo dva, leží v blízkosti Rybenských perníčků (Obr. 46: 53

Bod 2.) a má souřadnice N 49°42,584´; E 16°06,862´. Na papírku, který zde studenti naleznou, bude číslovka 2, aby věděli, že symbol mají napsat po nalezení všech symbolů do GPS jako druhý a číslovka 49. Po uschování symbolu pokračují studenti k bodu tři. Na mapě v pracovním listě bude zdůrazněna zvýšená bezpečnost studentů, studenti budou křižovat silnici v obci Pustá rybná. Bod číslo tři má souřadniceN49°42, 682´; E 16°10, 277´ a nachází se na Luckém vrchu (Obr. 47: Bod 3.). Zde se mohou studenti občerstvit. Na papírku, který studenti najdou, bude číslovka 3, aby věděli, že symbol našli jako třetí a dále číslo 39. Po uschování symbolu pokračují studenti k bodu číslo čtyři. Na pracovním listu bude zdůrazněna zvýšená opatrnost studentů, kteří budou křižovat hlavní silnici v obci Telecí. Bod číslo čtyři má souřadnice N 49° 39,257´; E 16°09,552´ a nachází se na kopci mezi obcemi Telecí a Krásné (Obr. 48: Bod 4.). Na papírku, který zde studenti naleznou je číslovka 4, aby studenti věděli, že symbol našli čtvrtý a symbol 987. Po uschování symbolu pokračují studenti k bodu číslo pět. Studenti pojedou tentokrát poměrně delší úsek po silnici, proto bude na mapě v pracovním listu dbán důraz na jejich zvýšenou opatrnost. Bod číslo pět (Obr. 49: Bod 5.) leží v obci Daňkovice a má souřadnice N 49°39,257; E 16°09,075´. Na lístku, který zde studenti najdou, bude napsána číslovka 5, aby studenti věděli, že symbol našli jako pátý. Symbolem bude písmeno E. Po uschování symbolu pokračují studenti dále v cestě k bodu číslo šest. Studenti pojedou ještě malý úsek cesty po hlavní silnici, a proto bude na mapě v pracovním listě dbán důraz na jejich zvýšenou opatrnost. Šestý bod má souřadnice N 49° 38,392; E 16°08,188´ a nachází se v blízkosti hotelu Líšenský dvůr (Obr. 50: Bod 6.). Na papírku, který zde studenti naleznou, bude číslovka 6, aby studenti věděli, kolikátý je v pořadí a symbolem bude číslo 16. Po uschování papírku pokračují studenti k dalšímu bodu. Cestou k sedmému bodu boudou studenti křižovat hlavní silnici v městyse Sněžné, proto bude kladen důraz na jejich zvýšenou opatrnost. Sedmý bod má souřadnice N 49°39,311´; E 16°05,923´ a nachází se u hospůdky v Blatinách, která nese název Jezdecký klub Blatiny (Obr. 51: Bod 7.). Na papírku, který zde studenti nalezli, je číslovka číslo 7 a symbolem je číslo 05. Odtud pokračují k poslednímu symbolu, který se nachází u bodu číslo osm (Obr. 52: Bod 8.). Ten má souřadnice N 49°39,760´; E 16°05,573´. Na papírku, který zde studenti najdou je číslovka 8 a

54

symbol ,635. Po seřazení všech symbolů vzniknou souřadnice N 49°39,987 a E 16°05,573. Tyto souřadnice zadají studenti do GPS a dojedou do cíle, který leží na druhém břehu Milovského rybníka (Obr. 53: Bod 9.).







55

Obr.51: Bod 7 Zdroj: vlastní tvorba

Obr.52: Bod 8 Zdroj: vlastní tvorba


Cyklotrasa č. 5 4.7.3

Popis trasy Milovy – Podlesí – Buchtův kopec – Daňkovice – Jimramovské paseky –

Věcov – Odranec – Studnice – Kadov – Samotín – Milovy Délka trasy: 30 km Převýšení trasy: 890 m Charakteristika: Trasa č. 5 (Obr.57: Trasa 5) se nachází v centrální části Žďárských vrchů, východně až jižně od obce Milovy. Není příliš dlouhá, ale profil trati je náročný, a proto se na ní nachází možnost zkrácení pro méně zdatné jedince. Na trase se nachází jeden úsek dlouhý 40 m, kde je potřeba slézt z kola a vést ho. Trasa prochází několika obcemi, kde je možné se občerstvit.

Popis trasy: Trasa začíná na asfaltové cestě u Milovského rybníka ( Obr. 1:Milovský

56

rybník), kde se vydáme po asfaltové cestě kolem břehu rybníka, podél kterého

ujedeme přibližně 470 m a dojedeme k hlavní silnici, u které zahneme vpravo. Po silnici ujedeme 180 m a odbočíme doleva na polní cestu. Při odbočování musíme být opatrní! Po polní cestě ujedeme přibližně 1,1 km, až dojedeme ke zpevněné cestě, na kterou najedeme a odbočíme vpravo. Pokračujeme po žluté kolem hotelu Podlesí. Po ujetí přibližně 880 m odbočíme vlevo a pokračujeme dále po žluté. Žlutá vede z větší části nezpevněnou lesní cestou. Po žluté dojedeme až na Buchtův kopec (Obr. 54: Buchtův kopec.). Z Buchtova kopce pokračujeme směrem dolů z kopce, po cestě z dlažebních kostek, po červené, až do obce Daňkovice. Projedeme obcí po červené, až dojedeme ke křižovatce s hlavní silnicí. Zde pokračujeme rovně dále po červené, až přijedeme k Jimramovským pasekám. Po červené dojedeme k silnici, kde zahneme doleva. Musíme být opatrní. Po silnici ujedeme 240 m a zahneme doprava (sjedeme z červené). Pokračujeme stále směrem nahoru do kopce, až narazíme na modrou, po které pokračujeme dále. Po modré ujedeme 980 m a poté se napojíme na polní cestu, po které dojedeme až na okraj obce Věcov, kde zahneme vpravo a pokračujeme po silnici do obce Odranec. Musíme být opatrní, nacházíme se na hlavní komunikaci. Po silnici vede cyklotrasa č. 4342. V obci Odranec narazíme na žlutou, po které odbočíme doleva a budeme se jí držet, až dojedeme do obce Studnice. Přijedeme k rozcestníku a dále budeme pokračovat po zelené směr Kadov. Po ujetí 1,2 km dojedeme po polní cestě k hlavní silnici. Zde musíme být obzvláště opatrní. Silnici přejedeme a pokračujeme po zelené, až dojedeme k Pasecké skále (Obr. 55: Pasecká skála.) Dále pokračujeme po zelené. Po ujetí přibližně 20 m následuje těžký kamenitý sjezd, proto slezeme z kola a budeme ho 40 m vést. Po zelené dojedeme po přibližně 1,5 km k silnici. Zde musíme být opatrní, odbočíme vlevo a pokračujeme dále po silnici. Po silnici vede také zelená turistická trasa, které se budeme nadále držet. Po silnici dojedeme do obce Kadov, kde přejedeme hlavní silnici a pokračujeme po zelené až do osady Samotín. Odtud pokračujeme rovně po zpevněné cestě, směrem dolů z kopce, až dojedeme na křižovatku cest, kde odbočíme vpravo. Pokračujeme po cyklotrase č. 4340, až dojedeme k rozcestí před Drátníkem (Obr. 56: Drátenická skála). Odtud ujedeme přibližně 930 m a zahneme vlevo. Stále se držíme cyklotrasy č. 4340. Pokračujeme dále po

57

cyklotrase č. 4340. Po ujetí 880 m dojedeme ke křižovatce, kde odbočíme vlevo a pokračujeme po zpevněné lesní cestě. Po 1,25 km dojedeme k rozcestí, kde odbočíme vpravo a pokračujeme dále po zelené, až dojedeme k asfaltové silnici u břehu Milovského rybníka. Místopis Buchtův kopec Zalesněný

vrch

(813

m.

n.

m.)

nad

Daňkovicemi. Na vrcholu stojí letecká kontrolní věž s radarem o dosahu 300 km (Obr. 54: Buchtův kopec). Na jižním úpatí leží areál Sanatoria Buchtův kopec. Je zde léčebna respiračních onemocnění, léčebna

dlouhodobě

nemocných

a

oddělení

sociálních služeb. (Soukup & David 2010, s.27) Daňkovice

Obr. 54: Buchtův kopec Zdroj: vlastní tvorba

Viz trasa č. 4. Štarkov Přírodní památka asi 4 km západně od Jimramova, zahrnuje rulový skalní útvar modelovaný mrazovým zvětráváním ve čtvrtohorách. Na vrcholu se tísní zbytky hradu. Mohutné věžovité skalní bloky dosahují výšky až 20 m. (Soukup & David 2010, s.282) Odranec Ves na jihozápadním úbočí kopce Bohdalec. V roce 1619 zde spadli tři meteority. Tuto událost připomíná dřevěný obrázek na stromě vpravo od silnice ve směru na Kuklík. (Soukup & David 2010, s.194) Studnice Půvabná víska poležená nejvýše ve Žďárských vrších (784 m. n. m.), 5,5 km severně od Nového Města na Moravě. V 17. – 19. Století se zde těžila železná ruda a vápenec. Stojí zde několik typických chalup horáckého typu, roubených s lomenicí a žudry. (Soukup & David 2010, s.268) Pasecká skála

58

Skalní útvar (Obr. 55: Pasecká skála) v lesním komplexu 7 km severně od Nového Města na Moravě, chráněný jako přírodní památka. Vrcholový rulový útvar je ukázkou mrazového zvětrávání po puklinách – byl rozčleněn do tří oddělených bloků vysokých až 18 m. (Soukup & David 2010, s.208)

Obr. 55: Pasecká skála Zdroj: vlastní tvorba

Kadov Půvabná obec v okolí obce Fryšávka á km severně od Nového Města na Moravě, vznikla se založením tamních železáren v polovině 17. století. Ruda se těžila v blízkém okolí stejně jako vápenec. Kadovské železo bylo považováno za nejlepší na Moravě. V obci se zachovala řada dokladů lidové architektury, typické jsou robená chalupy na kamenné podezdívce. (Soukup & David 2010, s.111) Samotín Půvabná osada 3,5 km od Sněžného. Pro osadu je typická rozptýlená zástavba s dobře dochovanými stavbami lidové architektury, zděnými i roubenými. (Soukup & David 2010, s.252) Drátenická skála Přírodní památka, vyhlášená v roce 1976, vzdálená asi 200 m od Blatin. Chráněn je vrcholový rulový skalní útvar (775 m. n. m.), známý jako Dráteníčky (Obr.56: Drátenická skála), který má podobu mohutné hradby. Ta je dlouhá asi 200 m a rozčleněna na několik vrcholů, z nichž nejvyšší Sokol dosahuje 35 m. Obr.56: Drátenická skála Skálu vyhledávají turisté i horolezci. Zdroj: vlastní tvorba (Soukup & David 2010, s.51)

59

Obr.57: Trasa 5 60

Obr. 58: Výškový profil – Trasa 5

4.7.4

Pracovní list č. 5 Bojovka Pátý pracovní list (Příloha č. 4- Pracovní list č. 5) se jmenuje Bojovka.

Studenti pojedou po předem vytyčené trase, na které budou získávat indicie. Ty je dovedou ke schovanému pokladu. Studenti dostanou pracovní list, na kterém bude vyznačená trasa, kudy mají jet, ale nebude zdůrazněno umístění jednotlivých bodů. Studenti by z vytyčené trasy neměli sjet. Studenti budou vyjíždět od Milovského rybníka. Jejich pomůcky budou pracovní list s mapou, buzola, GPS a mapa CHKO Žďárské vrchy. Studenti cestou k prvnímu bodu bude překonávat hlavní silnici v obci Milovy, proto bude v pracovním listu zdůrazněna jejich opatrnost v tomto úseku. První bod má souřadnice N 49°39,586´; E 16°08,021´ a nachází u radaru na Buchtově kopci (Obr. 59: Bod 1.). Indicie, kterou zde studenti naleznou, je slovo dřevo. Na indicii budou také napsány souřadnice druhého bodu. Odtud pojedou studenti ke druhému bodu. Na pracovním listu bude zdůrazněna bezpečnost studentů z důvodu křížení hlavních silnice v obcích Daňkovice a Jimravomské paseky. Druhý bod má souřadnice N 49°38,302´; E 16°10,045´ a nachází se v kopci cestou na Štarkov (Obr. 60: Bod 2.). Indicie schovaná na tomto místě je slovo cesta. Na indicii budou napsány rovněž souřadnice třetího bodu. Cestou ke třetímu bodu 61

pojedou studenti část cesty po hlavní silnice z obce Věcov do Odrance. Tato cesta bude zdůrazněna na mapě v pracovním listu a studenti budou upozorněni na zvýšenou opatrnost. Třetí bod (Obr. 61: Bod 3.)se nachází u stavení mezi obcemi Věcov a Studnice a jeho souřadnice jsou N 49°36,859´ E 16°07,282´. Indicií, kterou zde studenti naleznou, je slovo voda. Na zadní straně indicie budou napsány souřadnice čtvrtého bodu. Cestou ke čtvrtému bodu studenti přejíždějí hlavní silnici. Toto místo bude na mapě v pracovním listě zdůrazněno a studenti budou upozorněni na zvýšenou opatrnost v tomto úseku. Čtvrtý bod (Obr. 62: Bod 4.) má souřadnice 49°38,459´; E 16°04,297´ a indicie, která je zde schovaná, je jídlo. Na zadní straně indicie budou napsány souřadnice pátého bodu. Cestou k pátému bodu budou studenti muset křížit hlavní silnici. Toto místo bude vyznačeno na mapě v pracovním listu a studenti budou výrazně upozorněni na to, že zde mají dbát zvýšené opatrnosti. Pátý bod má souřadnice N 49°38,790´; E 16°04,613´ a nachází se na příjezdu z lesní cesty do obce Samotín (Obr. 63: Bod 5.). Indicie, schovaná na tomto místě, je pití. Na zadní straně indicie budou napsány souřadnice šestého bodu. Ten má souřadnice N 49°38,740´; E 16°05,057´ a nachází se u Drátenické skály (Obr. 64: Bod 6.). Indicie, kterou zde studenti naleznou, je slovo stany. Od Drátenické skály, pojedou studenti po vyznačené trase, která končí před Zlatou mílí, a studenti začínají hledat poklad podle indicií, které našli. Poklad je ukrytý u kiosku s občerstvením.

62

Obr.59: Bod 1. Zdroj: vlastní tvorba






63

5

SWOT ANALÝZA Výčtem silných a slabých stránek hodnotíme současný stav cykloturistiky

v oblasti Žďárské vrchy. Nezabýváme se analýzou a přístupem jednotlivých měst a obcí, ale celým regionem.

5.1 Silné stránky 

Výhodná poloha ve středu České republiky



Dobrá dopravní dostupnost



Krásné přírodní památky a nádherné výhledy



Přítomnost památky UNESCO (poutní kostel Jana Nepomuckého na Zelené hoře ve Žďáru nad Sázavou)



Využívání dotací z EU (stavba singletrackových tras v Novém Městě na Moravě, pravděpodobně naláká další cykloturisty)



Ideálně členitý reliéf (bez dlouhých stoupání a dlouhých nezáživných rovinných úseků)



Málo znečištěné ovzduší



Kvalitní síť cyklistických a turistických tras

5.2 Slabé stránky 

Nedostatečná nabídka kvalitních ubytování a stravovacích zařízení (zdravá strava pro cyklisty, servis, úschovny kol)



Nedostatečné vybavení cyklistických tras (chybí stání na kola, informační tabule)



Špatně dostupné informace o možnostech trávení volného času v regionu



Malá propagace regionu



Špatný stav některých kulturních památek

5.3 Příležitosti 

Lepší propagace regionu, vytvoření letáků pro různé cílové skupiny



Vytvoření nových cyklistických tras



Vybudování nových stanovišť a odpočívadel pro potřeby cykloturistů 64



Možnost čerpání dotací z Evropské unie, pro potřeby rozvoje turismu v oblasti Žďárské vrchy



Vybudování nových objektů, pro aktivní trávení volného času.

5.4 Ohrožení 

Devastace přírody



Zánik tradiční lidové kultury



Zhoršení stavu historických památek



Nedodržení podmínek pro čerpání dotací z Evropské unie



Migrace obyvatel do větších měst, zánik lidové kultury a občerstvovacích zařízení

6

Diskuze V diskuzi se zaměříme na možnost využití GPS u cykloturistických kurzů. Dle mého názoru je přínos GPS poměrně velký. Dnešní děti jsou zvyklé

využívat moderní technologie, jako jsou notebooky, chytré mobilní telefony a tablety. Proto by pro ně práce s GPS nebyla ničím složitým a novým. Dle mého názoru má GPS velký potenciál udělat cykloturistiku zajímavější a zábavnější, a to i pro děti, které nejsou sportovně založeny. Pomocí různých her můžeme udělat trasu pestřejší. Jestliže jsou děti rozděleny do skupinek, naučí se vzájemné spolupráci při řešení úkolů, mohou společně obdivovat krásy přírody, kolem kterých vedou jednotlivé trasy a v neposlední řadě bude dětem cesta rychleji utíkat. Navíc GPS není jedinou topografickou pomůckou, kterou studenti musejí na trasách využívat. Naplánované trasy a úkoly jsou navrženy tak, aby děti musely spolupracovat jak s GPS tak klasickou tištěnou mapou či buzolou a tím se naučí využití těchto pomůcek v praxi. Jednou z nevýhod GPS je vyšší pořizovací cena. Cena GPS, která se nechá umístit na kolo, stojí cca 4000 Kč a výše. Tento problém se ovšem nechá vyřešit stáhnutím bezplatné aplikace do chytrého mobilního telefonu, který má v dnešní době téměř každé dítě. Jako další problém, na který jsme při plánovaní jednotlivých tras přišli a jeden z hlavních důvodů, proč by dle mého názoru měli mít s sebou všichni

65

cestující s GPS mapu v klasické tištěné podobě, jsou chyby v mapových podkladech, které navigace využívají. Jedná se především o špatně značené turistické stezky, které jsou na GPS mapových podkladech vyznačeny jinou barvou než ve skutečnosti a na tištěných mapách. Při vlastním tvorbě jednotlivých tras jsme se setkávali s problémem špatně naplánované trasy a řešili jsme možnosti, kudy nejlépe trasu vést. Proto, aby byla trasa vhodná pro vybranou cílovou skupinu, jsme každou trasu jeli minimálně dvakrát a u náročnějších tras jsme hledali možnosti zkrácení. Dle mého názoru jsou pracovní listy k jednotlivým trasám vhodným doplňkem pro cyklistické kurzy a mohou udělat kurz zajímavější.

Závěr V teoretické části jsme se zabývali vznikem kola jako dopravního prostředku a jeho samotným vývojem. Zvýšený důraz jsme kladli na vývoj horského kola a jeho popis. Zabývali jsme se počátky cyklistiky a cykloturistiky, která je ideální pohybovou aktivitou pro širokou populaci lidí a dle mého názoru je jedním z nejoblíbenějších sportů vůbec. V teoretické části je popsáno, jak funguje Global positioning systém a možnosti jeho využití u pohybové aktivity. Jako hlavní cíl práce jsme si stanovili vytvoření metodického materiálu pro výuku topografie s využitím GPS v rámci vzdělávání tělesné výchovy v oblasti Žďárské vrchy. K tomuto účelu jsme najeli pět různých cyklistických tras, které studenty provedou kolem nejzajímavějších míst CHKO Žďárské vrchy. Ke každé trase jsme vytvořili doprovodný program, který naučí studenty základům topografie, především práce s GPS, mapou a buzolou. GPS byla využita především k upřesnění polohy hledaných bodů a cílem bylo udělat cykloturistiku pro studenty zajímavější. Trasy jsou různých obtížností a délek a jsou vedeny převážně terénem, místy po silnici, proto je na zdolání cyklotras nejvhodnější horské kolo. Trasy jsou převážně náročnějšího charakteru a jsou určeny pro studenty druhého stupně sportovních tříd nebo sportovních gymnázií. Každá trasa byla doplněna místopisem a nejzajímavější místa trasy fotografií. Trasy jsou ve formátu gdb. Součástí přílohy č. 1 na DVD. Tímto byl splněn cíl práce.

66

Dalším cílem bylo nalezení vhodné lokality v CHKO Žďárské vrchy. Jako místo, kde by se kurz měl odehrávat, jsme zvolili obec Milovy. Obec se nachází široké spektrum možnosti ubytování, rybník ke koupání a také se nachází v jedné z nejkrásnějších oblastí Žďárských vrchů. Domnívám se, že by tato práce mohla být přínosem pro cykloturistické kurzy a výlety, díky propojení předmětu tělesná výchova a zeměpis, konkrétně práce s mapou, buzolou a GPS. Mohla by obohatit cykloturistické kurzy a udělat je ještě zábavnějšími. Pracovní listy nám ukazují, jakým způsobem se nechá využít GPS v cykloturistických kurzech a tím byla zodpovězena výzkumná otázka „ Jakým způsobem lze využít GPS v cykloturistických kurzech v oblasti Žďárské vrchy v rámci tělesné výchovy?“.

67

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY A ZDROJŮ TIŠTĚNÉ ZDROJE David, P., & Soukup, V. (2009). Velká turistická encyklopedie:Vysočina (Vyd. 1., 360 s.) Praha: Knižní klub. David, P., & Soukup, V. (2010). Velká turistická encyklopedie:Pardubický kraj. (Vyd. 1., 328 s.) Praha: Knižní klub. Haymann, F., & Stanciu, U. (2009). Jak dokonale zvládnout horské kolo. (1. vyd., 125 s.) Praha: Grada. Hnízdil, J., & Kirchner, J. (2005). Orientační sporty: běh, běh na lyžích, radiový, horská kola, potápění. (1. vyd., 97 s.) Praha: Grada. Hrubíšek, I. (2002). Horské kolo od A do Z. (5. aktualiz. vyd., 123 s.) Praha: Sobotáles Jurman, H. (1998). Žďársko: turisticko-vlastivědný průvodce obcemi a jejich okolím. (1. vyd., 207 s.) Tišnov: SURSUM. Kushner, D. (2006). Location, location, location [location-based games].Spectrum, IEEE, 43(1), 62-67. Lary, L. M. (2004). Hide And Seek GPS And Geocaching In The Classroom.Learning & Leading with Technology, 31(6), 14-18. Ondráček, J., & Hřebíčková, S. (2007). Cykloturistika. (1. vyd., 123 s.) Brno: Masarykova univerzita. Sidwells, C. (2004). Velká kniha o cyklistice. (240 s.) Praha: Slovart. Soute, I., Markopoulos, P., & Magielse, R. (2010). Head Up Games: combining the best of both worlds by merging traditional and digital play. Personal and Ubiquitous Computing, 14(5), 435-444. Spikol, D., & Milrad, M. (2008, March). Combining physical activities and mobile games to promote novel learning practices. In Wireless, Mobile, and

68

Ubiquitous Technology in Education, 2008. WMUTE 2008. Fifth IEEE International Conference on (pp. 31-38). IEEE. ELEKTRONICKÉ ZDROJE Babčaník, J.. (2006). Jak funguje GPS?. www.hw.cz [online]. Dostupné z: http://www.hw.cz/teorie-a-praxe/jak-funguje-gps.html Edmondo. Bezvaběh [online]. Dostupné z: http://www.bezvabeh.cz/clanek/1340behani-s-mobilem-runkeeper-sports-tracker-nebo-endomondo Hrady.cz: Lisovská skála. (1996). Dostupné z http://www.hrady.cz/index.php?OID=4608 Nerad, K.. (2013). Běhání s mobilem: Runkeeper, Sports tracker nebo Městys Sněžné [online]. Dostupné z: http://www.snezne.cz/milovy/ Ondráček, J., & Hřebíčková, S. (2007). Turistika I. Skauti Stařič: orientace. (2013). www.skautistaric.cz [online]. Dostupné z: http://www.skautistaric.cz/orientace/ Správa CHKO Žďárské vrchy: Bílá skála. (2013). Dostupné z: http://zdarskevrchy.ochranaprirody.cz/zakladni-udaje-o-chko/zvlaste-chranenauzemi/prirodni-pamatka-bila-skala/ Turistika.cz: Fryšavský kopec- rozcestí. (2012.) : Dostupné z: http://www.turistika.cz/mista/frysavsky-kopec-rozcesti

Turistika.cz: Křivý javor. (2012) Dostupné z: http://www.turistika.cz/mista/krivyjavor

Mapy: Žďárské vrchy Železné hory: turistická a cykloturistická mapa. (2002). (1. digitální vyd.) Šumperk: JENA

69

PŘÍLOHY Seznam příloh: Příloha č. 1- pracovní list č. 1 Příloha č. 2- pracovní list č. 2 Příloha č. 3- pracovní list č. 3 Příloha č. 4- pracovní list č. 4 Příloha č. 5- pracovní list č. 5 Příloha č. 6- DVD- text práce (Word, PDF) -doprovodné fotografie v původním rozlišení (JPG) -soubory dgb – mapy tras -mapy a výškové profily tras (JPG) -pracovní listy(JPG)

70

Příloha č. 1- Pracovní list č. 1

Zadej souřadnice do GPS, na místě kam dojedeš, najdeš indicii s dalšími souřadnicemi. Tu zadej do GPS a pokračuj dále. Takto pokračuj až do konce trasy

71


Na mapě je zadáno 6 bodů a trasa, kterou máte jet. Na každém bodě je otázka kterou zodpovíte a zapíšete odpověď do tajenky. Po vyplnění všech otázek zjistíte řešení tajenky.

72


Na mapě je znázorněna trasa a body ke kterým máte dojet. U každého bodu je napsán azimut pod, kterým se nachází objekt, který máte zakreslit do příslušného prostoru.

73

Příloha č. 4.- Pracovní list č.4

Na mapě je znázorněna trasa a body, kde se nachází indicie. Na každé indicii je napsaný symbol, který po nalezení všech symbolů dá souřadnice posledního bodu, kam máte dojet. 74


Na mapě, je zakreslená trasa a první bod, ke kterému máte dojet. Na indicii prvního bude je napsána nápověda, která vám má pomoci najít poklad a souřadnice dalšího budu, který máte najít. Takto to bude s každým dalším bodem. 75

Resumé Tématem bakalářské práce je Potenciál využití GPS v cykloturistických kurzech ZŠ v oblasti Žďárské vrchy. Cílem bakalářské práce je vytvoření metodického materiálu pro výuku topografie s využitím GPS v rámci vzdělávání tělesné výchovy v oblasti Žďárské vrchy. Teoretická část je věnována historii cyklistiky a vývoji horského kola. Dále se věnuje obecné charakteristice cykloturistiky, popisu systému GPS a jeho využití u pohybové aktivity. V praktické části je popsáno pět cyklotras a ke každé z nich byl vytvořen pracovní list, který ukazuje možnosti využití topografických pomůcek, včetně systému GPS u cykloturistických kurzů. Práce uzavírá SWOT analýza, která vystihuje silné a slabé stránky oblasti Žďárské vrchy.

Summary This bachelor thesis deals with the potential of using GPS for biking courses for primary schools in the region Žďárské vrchy. The aim of the thesis is to create a handbook for teaching topography with using GPS within physical education courses in this region. The theoretical part is devoted to the history of cycling and development of a mountain bike. It also discusses the general characteristics of biking, description of GPS and its use for physical activities. The practical part describes the five cycling routes. Worksheet was created for each of them and it shows the possibility of using topographic tools, including GPS for cycling courses. The last part shows SWOT analysis, which describes the strengths and weaknesses of the region Žďárské vrchy.

76

Masarykova univerzita Fakulta sportovních studií Katedra atletiky, plavání a sportů v přírodě. Bakalářská práce

Recommend Documents