Masarykova univerzita v Brně Fakulta sportovních studií Katedra sportovní edukace
MOŽNOSTI CYKLOTURISTIKY V OBLASTI HOSTÝNSKÝCH VRCHŮ Diplomová práce
Vedoucí diplomové práce: PaedDr. Jan Ondráček, Ph. D.
Vypracoval: Bc. Radek Matulík UTV, 2. ročník
Brno, 2007
Prohlašuji, že jsem diplomovou práci zpracoval samostatně a použil pouze literaturu uvedenou v seznamu literatury, který je v práci uveden. Souhlasím, aby práce byla uložena na Masarykově univerzitě v Brně v knihovně Fakulty sportovních studií a zpřístupněna ke studijním účelům.
………………………. Bc. Radek Matulík
Děkuji panu PaedDr. Janu Ondráčkovi, Ph.D. za vedení práce, cenné rady a odborné konzultace.
OBSAH ÚVOD ........................................................................................5 1.
TEORETICKÁ ČÁST ......................................................6
1.1
Charakteristika turistiky ...................................................6
1.2
Význam turistiky ..............................................................7
1.3
Složky turistiky ................................................................8
1.4
Druhy turistiky ...............................................................10
1.5
Cykloturistika.................................................................11
1.6
Horská kola ...................................................................12
1.7
Druhy cykloturistických akcí ..........................................14
2.
CÍL A ÚKOLY PRÁCE..................................................15
2.1
Cíl práce........................................................................15
2.2
Úkoly práce ...................................................................15
3.
METODIKA PRÁCE......................................................16
4.
PRAKTICKÁ ČÁST ......................................................17
4.1
Charakteristika oblasti Hostýnských vrchů ....................17
4.2
Charakteristika podmínek pro provozování cykloturistiky v dané oblasti...........................................19
4.3
Cyklotrasa I ...................................................................22
4.4
Cyklotrasa II ..................................................................28
4.5
Cyklotrasa III .................................................................33
4.6
Cyklotrasa lV .................................................................39
4.7
Cyklotrasa V..................................................................44
4.8
Cyklotrasa VI.................................................................51
ZÁVĚR.....................................................................................58 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY..........................................59 RESUMÉ
ÚVOD Ohromný technický rozvoj, jenž je tak příznačný pro dnešní dobu, přináší řadu změn v chování a životním stylu člověka. Nové technologie, moderní stroje a dokonalá výpočetní technika činí v mnohém lidský život snadnější a pohodlnější. Uvedené skutečnosti jsou však na druhé straně také příčinou malé tělesné aktivity nejen dospělých, ale i dětí a mládeže. Tento stav vede k vytváření podmínek pro nezdravý způsob života, jehož důsledkem je nárůst zdravotních problémů (obezita, nemoci oběhového systému, dýchací problémy, různé psychické potíže) ve všech věkových kategoriích. Člověk je ve své podstatě biologická součást přírody s tělesnými dispozicemi k pohybu. Tím se dnešní málo aktivní způsob života dostává do kontrastu s přirozeným lidským vývojem. Proto je dnes velmi důležité, aby zejména mladí lidé využívali svůj volný čas k upevnění tělesného a duševního zdraví. Vhodným způsobem k naplnění tohoto cíle je tělesný pohyb ve zdravém prostředí. Z tohoto důvodu se v této práci chci zaměřit na zdravý a smysluplný pobyt člověka ve volné přírodě, což umožňuje cykloturistika, neboť kolo nabízí
ideální
spojení
zábavy
a
aktivního
odpočinku
s možností
objevování a poznávání přírodních a turistických zajímavostí. Přírodní park Hostýnských vrchů poskytuje výborné podmínky pro provozování této činnosti. Tato diplomová práce seznamuje čtenáře s možnostmi provozování cykloturistiky v dané oblasti.
5
1. TEORETICKÁ ČÁST 1.1 Charakteristika turistiky Rozvoj tělesné kultury napomáhá k odstranění negativních vlivů dnešní moderní civilizace a je to bezpochyby i velmi důležitý předpoklad pro upevnění zdraví člověka. Turistika a pobyt v přírodě patří k základním složkám tělesné kultury.
Tělesnou kulturu dělíme podle většiny autorů na základní subsystémy: •
tělesnou výchovu
•
sport
•
pohybovou rekreaci
•
turistiku
•
rehabilitaci pohybem
•
pohybové umění.
Turistika spojuje účinky pohybové aktivity s vlivem přírodního prostředí, s poznávacím procesem i se zvládnutím řady odborně technických činností (Vyškovský, 1997). Jedná se tedy o aktivní pohyb v terénu (chůze, jízda na lodi..), spojený se zdoláváním terénních překážek a s cílevědomým poznáváním přírodních krás a společenských poměrů v dané oblasti. I když lze turistiku řadit mezi sportovní odvětví, nejde při ní primárně o dosahování vysokých sportovních výkonů, ale spíše o vytváření trvalých hodnot, které působí kladně na rozvoj osobnosti jedince. Turistika a pobyt v přírodě můžou být také velmi prospěšné při zotavování a regeneraci v každé věkové kategorii.
6
1.2 Význam turistiky Moderní společnost s ohromným technickým rozvojem nese za následek změny v životním stylu člověka. Dochází k úbytku aktivní tělesné činnosti a nárůstu požadavků na duševní vyspělost člověka. Každá společnost, a nyní snad již celý civilizovaný svět, se snaží na ”potřebu přírody” reagovat, v prvé řadě země, kde technizace života i životní úroveň dosáhly vysokého stupně u většiny obyvatelstva. Také my musíme řešit následující problémy: •
rozšiřovat prostor a možnosti pro pěstování aktivit v přírodě tak, aby vyhovovaly potřebám populace,
•
uvádět rozvoj aktivit v přírodě do souladu se zachováním přírodní rovnováhy,
•
formovat a realizovat vzdělávání tak, aby lidé získávali impulzy pro pestrou a mnohostrannou náplň volného času a rekreace,
•
dále rozvíjet ty okruhy výchovy člověka, které v sobě integrují mnohostranné využívání volného času, pohybovou aktivitu i vztah k přírodnímu prostředí (Neuman, 2000). Turistika a pobyt v přírodě mohou svým charakterem napomáhat ke
splnění těchto cílů.
Vyškovský (1997) dělí turistiku podle cíle do tří částí:
Vzdělávací: •
rozvíjí pohybové schopnosti a dovednosti potřebné pro aktivní zvládnutí jednotlivých druhů turistiky,
•
učí novým odborně technickým dovednostem, podporuje manuální zručnost (táboření, opravy jízdních kol, lodí apod.),
•
rozšiřuje kulturní rozhled a znalosti, dává poznatky a vědomosti z mnoha oborů lidské činnosti,
•
dochází k ověřování poznatků při praktické činnosti.
7
Výchovný: •
působí na osobnost žáka. Tělesný pohyb, poznávací a odborné činnosti vytvářejí předpoklady k mnohostranné tvůrčí aktivitě,
•
umožňuje bezprostřední aktivní působení učitele,
•
rozvíjí volní a další vlastnosti nutné k absolvování plánované túry, podporuje víru ve vlastní síly,
•
turistika a různé formy pobytu v přírodě se používají jako terapie u narušené mládeže,
•
k upevnění vztahu mezi členy rodiny pomáhají rodinné formy turistiky,
•
člověk uspokojuje svoji potřebu sociálních vztahů,
•
poznání přírodních i uměleckých krás pomáhá utvářet estetický vkus,
•
podporuje navázání citových vztahů k přírodě, kultuře, lidem.
Zdravotní: •
dochází k aktivnímu spojení tělesného pohybu s příznivými vlivy přírodního prostředí,
•
upevňuje a rozvíjí vytrvalost, jež má klíčový význam z hlediska dobré tělesné kondice,
•
zlepšuje otužilost a odolnost organismu,
•
pobyt v přírodě uvolňuje psychické napětí,
•
je vhodná i pro lidi s nižší úrovní tělesné zdatnosti,
•
prodlužuje aktivní stáří,
•
v přiměřené míře pomáhá při léčení oběhového a dýchacího systému.
1.3 Složky turistiky Tělovýchovný proces v turistice je specifický tím, že na osobnost turisty působíme rozmanitými prostředky, které v sobě zahrnuje pohybová, odborně technická a kulturně poznávací složka. To se plně projevuje
8
v turistice i při posuzování výkonnosti, kterou tvoří nejen úroveň tělesných výkonů, ale i další dovednosti a znalosti (Sýkora, 1986).
Složka pohybová Pohybovou složku turistiky tvoří cyklické pohyby s poměrně jednoduchou strukturou provádění (chůze, běh, jízda na kole apod.), které se prolínají s odborně technickou složkou (bivakování, mazání lyží apod.). Pohybová složka pomáhá rozvíjet všechny hlavní pohybové schopnosti (rychlost, sílu, vytrvalost, koordinaci) a vyžaduje tak určitý stupeň fyzické zdatnosti. Podle Vyškovského (1997) je obecná vytrvalost nejpodstatnější předpoklad pro turistiku i pro zdravý způsob života.
Odborně technické činnosti Složka
odborně
technických
vědomostí
zahrnuje
vědomosti
a dovednosti potřebné pro pobyt a pohyb v přírodě s ohledem na cíle turistické činnosti. Důraz se při tom klade na účelnost a bezpečnost života v přírodě se všemi aspekty všestranného rozvoje osobnosti (Sýkora, 1986). Podle Vyškovského (1997) se obsah odborně technické činnosti uplatňuje v teorii a praxi turistiky v těchto tématických celcích: a)
výstroj a výzbroj jednotlivce a skupiny, ošetřování, údržba, základní opravy materiálů, amatérská výroba a stavba lodí, mazání lyží, doprava apod.
b)
stravování, vaření, využití ohně,
c)
stanování a bivakování,
d)
táboření (výstavba, organizace a vedení táborů, základen),
e)
topografie a orientace,
f)
hygiena a první pomoc,
g)
zdroje nebezpečí, jeho prevence a předpověď počasí v turistice,
h)
tábornická tvořivost a dovednost,
i)
označení turistických cest, lyžařské a vodácké značení,
j)
dopravní předpisy a značky cestovního ruchu a jízdy na řekách s lodní dopravou, 9
k)
vědomosti a dovednosti související s ochranou přírody. Při osvojování a rozvíjení vědomostí, dovedností a návyků
v odborně technické činnosti (při uplatňování přiměřené motivace a pedagogických principů) se nejčastěji používají v teoretickém vyučování metody vysvětlení, rozhovoru (besedy s diskusí), usměrňovaného pozorování a individuálního studia; v praxi potom vysvětlení a předvedení úkonu, samostatné činnosti s průběžnou kontrolou a usměrněním a rovněž metoda soutěžení (Sýkora, 1986).
Kulturně poznávací činnost (KPČ) ”Vydejme se za nějakým cílem – to je ze všeho nejdůležitější,“ říká ve své knížce Kniha lesních moudrostí E. T. Seton. Právě kulturně poznávací činnost se dá pokládat za cíl při provozování turistiky. Kulturně poznávací činnost (KPČ) obsahuje poznávání přírody i tvůrčí činnosti člověka. Zahrnuje také problematiku ochrany přírody a kulturní dědictví lidské společnosti. Má motivační charakter, je specifickou složkou turistiky, jež dává turistickým akcím cíl a smysl (Vyškovský, 1997). Nestačí tedy jen pohyb ve zdravém prostředí, ale je nutné se také dívat, naslouchat a pozorovat. Podle Vyškovského (1997) tvoří předmět KPČ: •
znalost místopisu – hloubka geografické informace musí odpovídat věku a vzdělání skupiny
•
příroda navštívené oblasti
•
lidská společnost. Krajinu se snažíme poznat všestranně, nestačí se omezit jen na
výběr zeměpisných kuriozit. Snažíme se nejen poznávat, ale i hodnotit jednotlivé přírodní a společenské jevy.
1.4 Druhy turistiky Turistiku rozdělujeme podle toho, jakým způsobem ji provozujeme. Základní druhy turistiky jsou:
10
•
pěší turistika
•
vysokohorská turistika
•
lyžařská turistika
•
vodní turistika
•
cykloturistika
•
jiné Tato práce se zaměřuje na možnosti cykloturistiky v oblasti
Hostýnských vrchů. Z tohoto důvodu se bude dále zabývat pouze cykloturistikou.
1.5 Cykloturistika Cykloturistika, jako jedna ze základních druhů turistiky, je v současné době velmi oblíbený způsob pohybové rekreace. Kolo bylo vždy důležitým dopravním prostředkem, sportovní disciplínou i zdrojem zábavy a aktivního odpočinku. Cykloturistika jako lidská činnost splňuje starořeckou myšlenku “kalokagathiá”, protože cykloturistikou rozvíjíte nejen svou fyzickou zdatnost, ale i “duši” (příroda, pamětihodnosti, duševní relaxace) (Čegan, Skeřil, 2003). Zvýšený zájem o tuto aktivitu je také díky technickému pokroku. V současnosti jsou kola kvalitnější, lehčí, odpruženější a velmi snadno se dají ovládat. Důležitá je také cenová dostupnost a široká nabídka prodávaných kol. Cykloturistika je aktivita vyhledávaná širokou veřejností pro její skloubení zdravého pobytu v přírodě a sportu. Jízda na kole je ideálním způsobem snižování tělesné hmotnosti zejména proto, že můžeme konat tělesný pohyb mírné intenzity po relativně dlouhou dobu. Nejsou přitom staticky zatěžovány ani dva nejdůležitější klouby v lidském těle – kloub kyčelní a kolenní, čímž je předcházeno těžkému opotřebení chrupavek. Výhodou cyklistiky je, že pohyb může být vykonáván vsedě s využitím síly největších svalových skupin – síly dolních končetin. Je rovněž ideálním sportem pro opětovné získání kvality a síly svalově-
11
šlachového aparátu, proto se jízda na kole doporučuje i v rámci rehabilitace (Landa, Lišková, 2004).
Podle Martinka a Soulka (2000) dělíme cyklistiku do čtyř skupin: •
rekreační (cykloturistika a jiné účelové jízdy, např. jízda do práce),
•
silniční (na úrovni zájmové, sportovní nebo výkonnostní),
•
horská (na úrovni zájmové, sportovní nebo výkonnostní),
•
dětská kola.
Cykloturistiku můžeme dále rozdělit podle prostředí, kde je provozována, a jaký druh kola je používán: •
silniční kola – cykloturistika prováděná po silnicích,
•
trekinková kola – tvoří mezistupeň mezi silničními a horskými koly,
•
horská kola – speciálně upravená kola určená pro pohyb v terénu.
Nutnou
preventivní
podmínkou
provozování
cykloturistiky
je
pravidelné používání cyklistické přilby jako ochranné pomůcky, hlavně před zraněním při nekontrolovaném pádu z kola. Díky velkému rozmachu cykloturistiky nejen u nás, ale i ve světě, vzniká množství kvalitních a dobře značených cyklostezek a cyklotras. Tohoto trendu využívají i rekreační oblasti, kde se stále častěji objevují půjčovny kol, cyklobusy a další podobně zaměřené služby.
1.6 Horská kola Vzhledem k charakteru krajiny a cykloturistickým podmínkám Hostýnských vrchů je nutné se zaměřit na horská kola, která jsou ideálním prostředkem provozování cykloturistiky v této oblasti. Jízdní kola se už od doby svého vzniku používala i mimo silniční komunikace. Lidé se již dříve rádi pohybovali na kolech v terénu a někdy počátkem 20. století se dokonce pořádaly první cyklistické terénní závody. Mountain-biking (MTB) je obecně uznávaný název a zkratka pro označení kol používaných v horské cyklistice. Toto odvětví cyklistiky se
12
objevilo v 70. letech v USA, kde se také roku 1996 (Atlanta) poprvé objevila horská kola jako součást letních olympijských her. Horské kolo je charakteristické robustní konstrukcí rámu, koly se širokými plášti a menším průměrem, aby dobře překonávalo nerovnosti v terénu. Je konstruováno více na odolnost a sílu na rozdíl od silničního kola, které je přizpůsobeno především pro rychlost. Výhodou horských kol je umístění všech ovládacích prvků na řídítkách pro snadnější manipulaci v náročném prostředí. Tento typ kola je ideální pro nezpevněné lesní cesty plné různých druhů překážek jako jsou kameny, kořeny a další terénní nerovnosti. Horské kolo nám svými vlastnostmi umožňuje pohybovat se na turistických stezkách i ve volném terénu. Můžeme tak poznávat i málo dostupné přírodní a turistické zajímavosti, které bychom jinak mohli navštívit jen jako pěší turisté. Cykloturistika po lesních cestách, pěšinách a v horském terénu proto vyžaduje dodržování určitých pravidel a zásad, které by měly napomáhat k ochraně přírody a ohledu vůči ostatním turistům. Gerig a Frischknecht (2004) nabízejí desatero horské cyklistiky. 1.
Berte ohled na přírodu a nejezděte chráněnými zónami.
2.
Používejte zpevněné, široké cesty a podle možností vyznačené cyklistické stezky.
3.
Respektujte turisty a dávejte jim přednost.
4.
Šetřete turistické stezky a nezpůsobujte zbytečně rýhy bržděním.
5.
Plánujte své výlety a jezděte po méně frekventovaných cestách.
6.
Přizpůsobte svůj styl jízdy a rychlost svým dovednostem.
7.
Chovejte se ohleduplně a dbejte na to, aby byli horší cyklisté i nadále uznáváni jako přátelé přírody a mohli tak neomezeně provozovat svůj sport.
8.
Nezanechávejte nikde odpadky.
9.
Berte zvláštní ohled na divokou zvěř.
10.
Užívejte si!
13
1.7 Druhy cykloturistických akcí Naše práce je zaměřena na provozování cykloturistiky v oblasti Hostýnských vrchů pro studenty středních škol. Ve školách patří cykloturistika mezi sporty v přírodě, během kterých účastníci vynakládají fyzickou námahu. Při cykloturistických akcích získávají žáci nejen fyzickou kondici, ale zároveň i kulturní znalosti a osvojují si odborně technické dovednosti. Zmíněné aspekty naplňují hlavní úkoly školní tělesné výchovy – zdravotní, výchovný, vzdělávací. Při pořádání cykloturistických výletů pro žáky základních a středních škol se nabízí různé způsoby jejich organizace. Skeřil a Čegan (2003) dělí cykloturistické akce na tyto druhy: •
Putování je klasickým druhem cykloturistiky. Skupina se přesunuje po naplánované trase z jednoho místa ubytování na druhé. „Bagáž“ si vezeme na kole nebo v doprovodném vozidle. Denní trasa je buď společná (celá skupina je na přibližně stejné výkonnostní úrovni) nebo k místu dalšího ubytování volíme několik různě náročných tras (různá výkonnostní úroveň).
•
Hvězdicové vyjížďky jsou nejvhodnějším druhem pro děti a začínající cyklisty. Skupina je ubytovaná na jednom místě a vyjíždí do okolí na různě dlouhé trasy. Denní trasa je opět společná nebo volíme několik tras podle výkonnosti.
•
Kombinovaná je vhodná pro delší cykloturistické akce. Máme-li k dispozici autobus s přívěsem na kola podnikáme hvězdicové vyjížďky z několika různých míst ubytování nebo kombinujeme vyjížďku s přesunem v autobusu.
•
Dálkové jízdy jsou vhodné pro zdatné cyklisty. Jsou zaměřeny spíše na výkonnost. Lze je však podnikat i jako cykloturistické akce. Jsou však náročné na organizaci. Doporučujeme je podnikat se specializovanými cestovními kancelářemi. Vzhledem k charakteru námi zvolené lokality (Hostýnské vrchy)
jsme pro cykloturistický kurz žáků středních škol zvolili hvězdicové vyjížďky z turistického střediska oblasti Tesák.
14
2. CÍL A ÚKOLY PRÁCE
2.1 Cíl práce Cílem diplomové práce je zjistit podmínky pro provozování cykloturistiky v oblasti Hostýnských vrchů a navrhout cyklotrasy pro pětidenní cykloturistický kurz studentů středních škol vzhledem k naplnění kulturně poznávací činnosti v této lokalitě. Všechny cyklotrasy jsou vedeny z turistického střediska Tesák, které je svou polohou a ubytovacími možnostmi vhodné výchozí místo pro pořádání cykloturistického kurzu.
2.2 Úkoly práce •
Prostudovat mapy, literaturu a internetové stránky vztahující se k oblasti Hostýnských vrchů.
•
Předběžně navrhnout vhodné trasy s ohledem na náročnost, bezpečnost a kulturně poznávací činnost.
•
Projet navrhované trasy a posoudit jejich realizovatelnost na základě
vlastních
zkušeností
a
informací
a literatury. •
Obsahově a metodicky zpracovat zvolené trasy.
15
získaných
z map
3. METODIKA PRÁCE Při zpracování této diplomové práce jsme získávali informace z následujících zdrojů: •
mapy – zjišťování profilu tratí (délka, nadmořská výška), určování polohy jednotlivých míst,
•
publikace a internet – charakteristika oblasti a místopis jednotlivých cyklotras,
•
praktická činnost v dané lokalitě – hledání a fotografování turistických zajímavostí, měření vzdáleností a zjišťování povrchů jednotlivých cyklotras.
Zpracování
tabulek
k jednotlivým
trasám
bylo
provedeno
v programu Microsoft Excel. Tabulky ukazují časový a kilometrový harmonogram jednotlivých tras s určením nadmořské výšky vybraných lokalit. Dále jednoduchým způsobem charakterizují povrch zvolených tras. Grafy byly zpracovány v programu Corel Draw a znázorňují výškový profil tras. Mapy k jednotlivým trasám byly naskenovány z turistické mapy Hostýnské vrchy č. 94, s měřítkem 1 : 50 000, kterou vydala TRASA, spol. s r.o. KČT. Součástí jejich úpravy bylo vyznačení linie zvolených tras v programu Adobe Photoshop. Místopis jednotlivých tras byl doplněn o fotodokumentaci pořízenou během praktické činnosti v dané lokalitě. Členitost krajiny a charakter povrchu zvolených tras vyžaduje použití horského kola.
16
4. PRAKTICKÁ ČÁST
4.1 Charakteristika oblasti Hostýnských vrchů Přírodní park Hostýnské vrchy vyhlášen 29. 6. 1986 Vyhláškou ONV Kroměříž, kterou se zřizuje oblast klidu Hostýnské vrchy, přehlášeno nařízením OkÚ Kroměříž č. 3/95 ze dne 21. 4. 1995 o zřízení parku Hostýnské vrchy. Rozloha: cca 98 km2 Hostýnské vrchy jsou zalesněná vrchovina, která se nachází na východní Moravě ve Zlínském kraji severně od Zlína. Oblast je vymezena městy Holešov, Bystřice pod Hostýnem, Valašské Meziříčí, Vsetín, Vizovice a Fryšták. Pohoří patří do západních flyšových Karpat s nejvyšším vrcholem Kelčský Javorník (865 m n.m). Vrchovina je pojmenována podle výrazného vrcholu a poutního místa Hostýn (735 m n. m) nad Bystřicí pod Hostýnem. K dalším známým vrcholům patří např. Lysina (598 m n. m) nebo Pišková (578 m n. m). V Hostýnských vrších se nachází několik přírodních rezervací např. Čerňava a Dubová, které chrání původní pralesovité porosty. Hostýnské vrchy v letě lákají svými nenáročnými turistickými trasami, pestrými lezeckými terény v přilehlých skalách a v neposlední řadě i množstvím cykloturistických tras všech obtížností. V zimě můžou návštěvníci využít lyžařských sjezdovek ve střediscích Tesák nebo Troják a vyznavači běžeckého lyžování pak kvalitních terénů na dlouhých hřebenech s malými výškovými rozdíly. Přes celý rok pak oblast nabízí ideální
podmínky
pro
procházky
rozlehlými
lesy,
pastvinami
či
prosluněnými loukami s roztroušenými valašskými chalupami a krásnými výhledy do okolí.
Geologie, geografie Hostýnské vrchy patří k flyšovému pásmu vnějších Západních Karpat. Jádrem Hostýnských vrchů je Holý kopec, odkud vybíhají větve Javornická (přes Tesák a Čerňavu ke Kelčskému Javorníku), Hostýnská
17
(přes Skalný na Hostýn), Ondřejovská (směrem na Rusavu) a Jurikovská (přes Bludný a Čečetkov).
Zoologie Fauna je zastoupena běžnými středoevropskými druhy, ovšem najdeme zde většinu druhů obojživelníků, z avifauny se udržel např. jeřábek lesní, čáp černý, holub doupňák, sluka lesní.
Botanika Z hlediska fyto a zoogeografického jde o značně pestré území. Lesy patří převážně do bukového a jedlobukového stupně a jsou největším bohatstvím Hostýnských vrchů. Nejcennější části původních porostů, mající převážně charakter pralesů a suťových lesů, patří mezi zvláště chráněná území (7 lesních ZCHÚ). V důsledku lesnického hospodaření byly na části území vysazeny smrkové monokultury. Na pastvinách a prameništích se vyskytují některé vzácné druhy rostlin (především druhy z čeledi Orchidaceae).
Kulturní památky Pro krajinný ráz je typické velké zastoupení lesů a pastvin a charakteristická historická zástavba obcí valašského typu (např. lidové stavby na Rusavě). Oblast je bohatá na kulturní památky od nejstarších dob (zbytky keltského oppida na Hostýně), přes zříceniny středověkých hradů (Šaumburk, Obřany) až po technické zajímavosti (nádrž na plavení dříví
–
klauza).
Mimořádně
významným
prvkem
je
Sv.
Hostýn
s množstvím církevních památek, který patří mezi nejznámější mariánská poutní místa v naší republice.
Historie Nejstarší stopy po zalidnění regionu najdeme již v pravěku, ve starší době kamenné (např. Svatý Hostýn). V mladší a pozdní době kamenné již byla oblast osídlena člověkem zabývajícím se zemědělstvím. Hostýn byl také místem, kde zbudovali svoje oppidum Keltové, což dokládají rozsáhlé valy na svahu hory. 18
V době Velkomoravské říše stála oblast na okraji zájmu, až za prvních Přemyslovců se do oblasti začali stěhovat osadníci. Tehdy byly zakládány starší osady a města (Holešov, Lukov, Slušovice, Vizovice). V období do husitských válek se oblast intenzívně kolonizovala, vznikaly nové vesnice a rozvíjela se stávající centra výroby. Husitské období se v kraji projevilo výrazným poklesem moci církve a nárůstem moci šlechty (bitva u Slušovic, vypálení vizovického kláštera). Postupný hospodářský vzestup oblasti se odehrával až do Bílé hory. Po ní bylo místní obyvatelstvo vystaveno těžkému rekatolizačnímu tlaku, v mnoha panstvích to vedlo k velkému napětí. Počátky průmyslu v oblasti se datují do 18. a 19. století a jsou spojeny zejména s těžbou dřeva v lesích. Po první světové válce se do historie kraje zapsal zejména Tomáš Baťa se svou firmou ve Zlíně, která výrazně přispěla k rozvoji celého regionu. V průběhu druhé světové války byli v horách usídleni partyzáni (brigáda Jana Žižky), osvobození proběhlo v prvních květnových dnech 1945.
4.2
Charakteristika
podmínek
pro
provozování
cykloturistiky v dané oblasti Podmínky pro provozování cykloturistiky v oblasti Hostýnských vrchů jsme posuzovali podle čtyř hledisek: •
povrch a charakter cykloturistických tras,
•
ubytovací a stravovací možnosti,
•
dopravní dostupnost,
•
přírodní a turistické zajímavosti.
Povrch a charakter cykloturistických tras Hostýnské vrchy nabízejí velké množství cyklotras různých náročností. Převážná většina tras je kombinace zpevněných cest (místní komunikace, asfaltové lesní cesty) a nezpevněných cest (lesní pěšiny, hliněné a kamenité cesty). V oblasti se vyskytují i oficiální cyklotrasy
19
označené žlutými tabulkami, na kterých se dají využít i trekingová kola. Trasy, které návštěvníkům umožňují poznat nejatraktivnější místa pohoří, jsou nejčastěji vedeny po turistických stezkách, které jsou velmi dobře značeny, ale vyžadují použití především horských kol. Cykloturisté si zde mohou vychutnat dlouhé sjezdy všech obtížností (asfaltové silnice, lesní pěšiny) i prudká stoupání v technicky náročném terénu. Důkazem atraktivnosti zdejšího pohoří pro příznivce cykloturistiky je pravidelné konání bikemaratonu Drásal, který svou délkou (120 km), převýšením (3 200 m) a členitostí trasy patří k nejnáročnějším podnikům svého druhu v České republice. Česká spořitelna Bikemaraton Drásal je v celém svém rozsahu veden oblastí Hostýnských vrchů a každoročně sem na začátku léta přiláká stovky závodníků a příznivců horských kol ze všech částí naší republiky.
Ubytovací a stravovací možnosti Oblast
Hostýnských
vrchů
poskytuje
celou
řadu
možností
k ubytování a stravování. Přístupová města – Bystřice pod Hostýnem, Holešov,
popř.
Zlín
nabízejí
ubytování
především
v hotelech
a ubytovnách. Velmi dobré ubytovací příležitosti v různých cenových relacích se nacházejí v samotných turistických centrech oblasti, kde je možnost noclehu v horských hotelech a chatách, penzionech, rekreačních zařízeních a kempech. Kvalitní ubytovací podmínky jsou nabízeny např. v Rajnochovicích v hotelu Polom a penzionu Ve dvoře, v Rusavě v hotelu Ráztoka, penzionu Čecher nebo v kempu. Na hřebenech Hostýnských vrchů je možno využít k ubytování významná střediska oblasti Tesák a Troják. V obci Držková provozuje své služby místní kemp. Hotely, restaurace, hospůdky a rychlá občerstvení, nacházející se téměř ve všech lokalitách
pohoří,
pak
nabízejí
pestré
možnosti
k občerstvení
i celodennímu stravování.
Dopravní dostupnost Do výše zmiňované oblasti se turisté mohou dostat auty po silnicích. Další možnou variantou je užití železniční dopravy s následným výstupem v některém z přístupových měst (Holešov, Bystřice pod 20
Hostýnem a Valašské Meziříčí). V červnu roku 2003 začala kroměřížská dopravní společnost Krodos provozovat sezónní linku cyklobusu do Hostýnských vrchů. Jedná se o ideální způsob dopravy do této lokality především pro cykloturisty ze Zlínska a Kroměřížska. Pravidelné linky spojují Zlín a Kroměříž s hlavními turistickými centry pohoří. Služby cyklobusu mohou ve volných dnech využívat i školy či sportovní kluby.
Přírodní a turistické zajímavosti Přírodní park Hostýnských vrchů je velmi bohatý a pestrý na turistické a přírodní zajímavosti. Nejčastějším cílem návštěvníků oblasti je Svatý Hostýn, významné mariánské poutní místo s barokním chrámem Nanebevzetí Panny Marie, s křížovou cestou Dušana Jurkoviče a dalšími církevními a historickými památkami. Turisté dále mohou navštívit zříceniny hradů Obřany, Šaumburk, Lukov nebo obdivovat lidové stavby na Rusavě. Velmi vyhledávaným místem je i ZOO Lešná s krásným zámkem. Mezi další významné památky regionu patří např. Šachova synagoga a židovský hřbitov v Holešově, poutní barokní kostel sv. Anny v Rajnochovicích nebo Laudonský hřbitov v Bystřici pod Hostýnem. V oblasti Hostýnských vrchů se také nachází chráněné přírodní rezervace a památky jako např. Čerňava (původní pralesovitý jedlobukový lesní porost), Kelčský Javorník (zbytek původního smíšeného lesa pralesovitého charakteru) nebo Králky (výrazné skalní útvary vypínající se nad obcí Lukov). Zdatní cykloturisté mohou zdolat vrchol Pardusu nad obcí Rusava s nádherným téměř kruhovým rozhledem do okolí. Horská osada Lázy nabízí daleké výhledy na Moravskoslezské Beskydy a cykloturisté určitě ocení i novou asfaltovou cyklostezku vedoucí z Rusavy přes Grapy až na Hostýn. Hostýnské vrchy poskytují návštěvníkům celou řadu možností k naplnění kulturně poznávací činnosti.
21
4.3 Cyklotrasa l Tesák – U Tří kamenů – Klapinov – Skalný – Bukovina – Hostýn – Bystřice pod Hostýnem – Chvalčov – Tesák
Popis cyklotrasy l Délka: 25,3 km Převýšení: 490 m
Z Tesáku jedeme kamenitou cestou po zelené turistické značce, přejíždíme lyžařskou sjezdovku a pokračujeme až k rozcestí U Tří kamenů. Dále jedeme lesní cestou přes rozcestí Holý vrch stále po zelené turistické značce až do horského sedla Klapinov, které se nachází uprostřed rozlehlé louky. Odtud sledujeme zelenou turistickou značku k rozcestí Skalný, kde se napojíme na modrou turistickou značku, a pokračujeme k rozcestí Bukovina. Na konci lesa odbočíme po asfaltové cestě směrem vpravo a přibližně po 500 m se napojíme na místní komunikaci, která nás dovede až na Hostýn. Z Hostýna jedeme po silnici dolů do Bystřice pod Hostýnem. Z Bystřice pokračujeme po místní komunikaci do Chvalčova a dále stoupáme až na Tesák.
Místopis cyklotrasy l
Tesák Důležité turistické a lyžařské středisko na hřebeni Hostýnských vrchů.
Významná
křižovatka
turistických
i
cykloturistických
tras
s restaurací a chatou KČT a řadou dalších ubytovacích zařízení. V zimním období je možno využít nedalekých lyžařských svahů a nacházejí se zde i vhodné terény pro běžecké lyžování. V roce 1931 zde turisté z KČT v Bystřici pod Hostýnem postavili první chatu s názvem Tesák. Tento název se později vžil i pro celou oblast. V blízkosti chaty jsou pomníčky čsl. vojáků padlých při osvobozovacích bojích v květnu 1945. Nedaleko je
22
vrchol Čerňavy (844 m) s pískovcovými skalami a přírodní rezervací bučin pralesového charakteru.
Obr. č. 1
chata Tesák
U Tří kamenů Toto turistické rozcestí je nazváno podle historických hraničních kamenů oddělujících bývalé lukovské, bystřické a kelčské panství. Je to důležitá
křižovatka
turistických
tras.
Nachází
se
zde
pomníček
kroměřížské studentky Alenky Bábkové, která nedaleko odtud v roce 1947 umrzla.
Klapinov Turistické
rozcestí
nacházející
se
uprostřed
rozlehlé
louky
s krásným výhledem do širého okolí. Nedaleko (asi 1 km) je zřícenina středověkého hradu Obřany ze 14. století, jednoho z nejvýše položených moravských hradů. Hrad byl zbořen v období husitských válek. Do dnešní doby se zachovala část hradební zdi se zbytky věže, hradní val a příkop.
Skalný Turistické rozcestí nacházející se v blízkosti stejnojmenného vrcholu, který je známý svými roztroušenými pískovcovými skalisky. Některé skalní útvary mají své jména (Orel, Zub, Žába) a dosahují výšky až 18 m. Místo slouží jako cvičný horolezecký terén. Podle posledních průzkumů stával v této lokalitě nejvýše položený hrad na Moravě.
23
Hostýn Zalesněný vrch dominující celé oblasti a jedno z nejvýznamnějších poutních míst na Moravě – Svatý Hostýn. Tvoří jej dva vrcholy – vyšší severní s rozhlednou a větrnou elektrárnou (736 m n.m.) a západní vrchol s poutním chrámem a řeholním domem (718 m n.m.) Archeologický výzkum potvrzuje pravěké osídlení Hostýna sahající až do doby bronzové. Keltové zde měli rozsáhlé opevněné sídliště – oppidum s obranným částečně zachovalým valem. Dominantou Hostýna je široké schodiště s 250 schody, nad nímž je bazilika Nanebevzetí Panny Marie z let 1721 – 1748, která je již po mnoho let cílem tísíců poutníků. Nad hlavním vchodem do baziliky vítá příchozí návštěvníky mozaikový obraz Panny Marie složený z 250 tisíc kamínků. K významným uměleckým památkám patří také nová křížová cesta z let 1904 - 1933, dílo architekta Dušana Jurkoviče. V blízkosti poutního chrámu je spousta stánků nabízejících dárky a upomínkové předměty. Kouzlu Hostýna podléhají samozřejmě i turisté a cykloturisté, kteří k cestě na vrchol mohou zvolit hned několik tras podle náročnosti. Místo nabízí možnost občerstvení i levného ubytování.
Obr. č. 2
Sv. Hostýn
24
Bystřice pod Hostýnem Město ležící na řece Bystřičce v podhůří Hostýnských vrchů vzniklo na křižovatce obchodních cest někdy v průběhu 14. století. Svou polohou je Bystřice pod Hostýnem předěl mezi Hanou a Valašskem. K největšímu rozvoji města došlo po roce 1861, kdy zde německý továrník Michael Thonet založil továrnu na ohýbaný nábytek. Z malé podhorské obce, žívící se převážně zemědělstvím, se tak stalo průmyslové město. Mezi významné památky patří farní kostel sv. Jiljí postavený roku 1744, budova radnice na náměstí T. G. Masaryka nebo hřbitov Loudonů s náhrobky místní šlechty. Bystřice pod Hostýnem je centrum turistického ruchu Hostýnských vrchů s možností ubytování a aktivního odpočinku. Město je východiskem turistických a cykloturistických tras a nabízí tak řadu příležitostí pro pěší turisty i cykloturisty. Příměstský park Zahájené je ideálním místem pro aktivní využití volného času. Jsou zde tenisové kurty, koupaliště i hřiště na minigolf.
Chvalčov Obec Chvalčov vznikla sloučením obcí Chvalčov a Chvalčova Lhota v roce 1951. Severozápadním okrajem přímo navazuje na město Bystřice pod Hostýnem. Na území obce je několik přírodních rezervací, značené turistické trasy a rekreační střediska. Nachází se zde kaple zasvěcená sv. Cyrilu a Metodějovi. V obci je SOS dětská vesnička, ústav sociální péče a výchovný ústav pro mládež s lesnickým odborným učilištěm.
25
Tabulka č. 1
Charakteristika cyklotrasy I Nadmořská
Celková
Vzdálenost z
výška
vzdálenost
předchozího
(m.n.m.)
(km)
místa (km)
690
0
0
730
1,8
Klapinov
653
Skalný Hostýn
Místo
Povrch cesty
Časová náročnost (h.m.) při průměrné rychlosti 10 km/h
14 km/h
18 km/h
T
0:00
0:00
0:00
1,8
T
0:14
0:10
0:08
3,9
2,1
T
0:26
0:18
0:14
683
5,5
1,6
T
0:38
0:27
0:21
730
8,3
2,8
T+S
1:00
0:43
0:33
310
14,9
6,6
S
1:17
0:55
0:43
Chvalčov
396
18,7
3,8
S
1:40
1:12
0:56
Tesák
690
25,3
6,6
S
2:32
1:48
1:24
Tesák U Tří kamenů
Bystřice p.Hostýnem
Legenda: T - terén (nezpevněná - lesní, polní, kamenitá cesta) S - silnice (zpevněná - asfaltová, šotolinová cesta)
Graf č. 1
Převýšení cyklotrasy I
26
Obr. č. 3
Mapa cyklotrasy I
27
4.4 Cyklotrasa ll Tesák – U Tří kamenů – Holý vrch – Pod Oklukem – Lukovské polesí – Pod Ondřejovskem – Rusava – Grapy – Skalný – Klapinov – Holý vrch – U Tří kamenů – Tesák
Popis cyklotrasy ll Délka: 25,6 km Převýšení: 480 m
Z Tesáku jedeme kamenitou cestou po zelené turistické značce, přejíždíme lyžařskou sjezdovku a pokračujeme až k rozcestí U Tří kamenů. Dále jedeme lesní cestou k rozcestí Holý vrch. Zde odbočíme vlevo po modré turistické značce a prudce klesáme až k asfaltové cestě (spojnice Držková-Rusava), na které odbočíme vpravo a jedeme asi 100m k další odbočce vlevo a stoupáme k rozcestí Pod Oklukem. Těsně před vrcholem stoupání odbočíme vpravo na zelenou turistickou značku a pokračujeme lesní pěšinou ve zvlněném terénu, než najedeme na asfaltovou cestu, po které dojedeme k rozcestí Pod Ondřejovskem. Dále pokračujeme po modré turistické značce zpevněnou cestou, v závěrečné části prudce klesáme k rozcestí U dubu. Po nájezdu na asfaltovou silnici klesáme vpravo dolů směr Rusava. Po nájezdu na místní komunikaci odbočíme vlevo a pokračujeme do centra tohoto střediska. Na náměstí odbočíme vpravo směrem ke škole a za ní se vydáme vlevo po asfaltové cyklostezce prudkým, dlouhým stoupáním až na hřeben k rozcestí Skalný. Odtud pokračujeme po zelené turistické značce přes sedlo Klapinov až k rozcestí U Tří kamenů. Zde odbočíme vlevo a pokračujeme na Tesák.
Místopis cyklotrasy ll
Tesák Důležité turistické a lyžařské středisko na hřebeni Hostýnských vrchů.
Významná
křižovatka
turistických
28
i
cykloturistických
tras
s restaurací a chatou KČT a řadou dalších ubytovacích zařízení. V zimním období je možno využít nedalekých lyžařských svahů a nacházejí se zde i vhodné terény pro běžecké lyžování. V roce 1931 zde turisté z KČT v Bystřici pod Hostýnem postavili první chatu s názvem Tesák. Tento název se později vžil i pro celou oblast. V blízkosti chaty jsou pomníčky čsl. vojáků padlých při osvobozovacích bojích v květnu 1945. Nedaleko je vrchol Čerňavy (844 m) s pískovcovými skalami a přírodní rezervací bučin pralesového charakteru.
U Tří kamenů Toto turistické rozcestí je nazváno podle historických hraničních kamenů oddělujících bývalé lukovské, bystřické a kelčské panství. Je to důležitá
křižovatka
turistických
tras.
Nachází
se
zde
pomníček
kroměřížské studentky Alenky Bábkové, která nedaleko odtud v roce 1947 umrzla.
Holý vrch (rozcestí) Rozcestí turistických tras pojmenované podle stejnojmenného vrcholu. Nedaleký Holý vrch je zalesněný vrchol bez výhledu, odkud stékájí říčky Dřevnice, Rusava, Bystřička a Juhyně.
Rusava Valašská obec ležící v údolí při západním okraji Hostýnských vrchů mezi říčkami Rusava a Ráztoka. Byla založena podle zakládací listiny v roce 1657 knížetem Janem z Rottálu. Historie Rusavy je popsána v Památníku obce – Muzeum Rusava. V obci se nachází evangelický kostel z roku 1883 a také památkově chráněný katolický kostel z roku 1779. V Rusavě a okolí se nachází mnoho dochovaných staveb lidové architektury ve valašském stylu tzv. dřevěnice. Rusava je rekreační a turistické
středisko
oblasti
s celou
řadou
možností
k ubytování
a stravování. Obec nabízí koupaliště se solárním ohřevem, v zimním období se využívá lyžařský vlek s osvětlením. Je zde také kemp (i pro karavany), volejbalové i fotbalové hřiště a nádrž s možností rybaření.
29
Obr. č. 4
Valašská architektura na Rusavě
Skalný Turistické rozcestí nacházející se v blízkosti stejnojmenného vrcholu, který je známý svými roztroušenými pískovcovými skalisky. Některé skalní útvary mají své jména (Orel, Zub, Žába) a dosahují výšky až 18 m. Místo slouží jako cvičný horolezecký terén. Podle posledních průzkumů stával v této lokalitě nejvýše položený hrad na Moravě.
Klapinov Turistické
rozcestí
nacházející
se
uprostřed
rozlehlé
louky
s krásným výhledem do širého okolí. Nedaleko (asi 1 km) je zřícenina středověkého hradu Obřany ze 14. století, jednoho z nejvýše položených moravských hradů. Hrad byl zbořen v období husitských válek. Do dnešní doby se zachovala část hradební zdi se zbytky věže, hradní val a příkop.
30
Tabulka č. 2 Místo
Charakteristika cyklotrasy II Nadmořská Celková výška vzdálenost (m.n.m.) (km)
Vzdálenost z předchozího místa (km)
Povrch cesty
Časová náročnost (h.m.) při průměrné rychlosti:
10 km/h
14 km/h
18 km/h
0:00
0:00
0:00
Tesák
690
0
0
U Tří kamenů
730
1,8
1,8
T
0:12
0:08
0:06
Holý vrch
724
2,6
0,8
T
0:16
0:12
0:09
Pod Oklukem Pod Ondřejovskem Rusava (kino)
580
4,9
2,3
T+S
0:28
0:20
0:15
607
9,2
4,3
T
0:55
0:39
0:31
360
15,1
5,9
T+S
1:14
0:53
0:41
Grapy
526
17,6
2,5
S
1:40
1:12
0:56
Skalný
683
20,1
2,5
S+T
1:58
1:24
1:06
Klapinov
653
21,6
1,5
T
2:07
1:31
1:11
Holý vrch
727
22,9
1,3
T
2:20
1:40
1:18
U Tří kamenů
730
23,8
0,9
T
2:25
1:44
1:21
Tesák
690
25,6
1,8
T
2:34
1:49
1:25
Legenda: T - terén (nezpevněná - lesní, polní, kamenitá cesta) S - silnice (zpevněná - asfaltová, šotolinová cesta)
Graf č. 2
Převýšení cyklotrasy II
31
Obr. č. 5
Mapa cyklotrasy II
32
4.5 Cyklotrasa lll Tesák – Pod Kyčerou – Pod Křížem – Huťské polesí – Pod Oklukem – Na Písečném – Hrad Lukov – Lukov – Velíková – Kašava – Držková – Hutě – Troják – Tesák
Popis cyklotrasy lll Délka: 31,9 km Převýšení: 600 m
Z Tesáku se vydáme po zelené turistické značce k rozcestí Pod Kyčerou. Odtud pokračujeme po červené turistické značce lesní cestou až k rozcestí Pod Křížem, přejíždíme modrou turistickou značku a velmi prudce klesáme až k Huťskému polesí. Zde odbočíme vpravo a jedeme po asfaltové cestě až na horizont, kde odbočíme vlevo a stoupáme k rozcestí Pod Oklukem. Dále pokračujeme po asfaltové silnici z kopce, po pravé straně míjíme dva menší rybníčky. Dojedeme k rozcestí Kameňák (neznačeno, po levé straně je stavení), zde odbočíme vpravo do kopce (vlevo bychom jeli do Vlčkové). Po levé straně míjíme letní tábor, na horizontu (po levé straně vodárna) odbočíme vlevo po modré turistické značce k rozcestí Na Písečném. Odtud pokračujeme po červené turistické značce lesní pěšinou až k hradu Lukov. Dále sjíždíme lesní cestou, následně silnicí, až do obce Lukov k penzionu seniorů. Zde odbočíme vlevo a pokračujeme po místní komunikaci až do obce Velíková. Dále jedeme směr Hrobice. Tam však nedojedeme, ale odbočíme (značeno ukazatelem) do Kašavy. Tato část se nazývá Zahrádky a sjíždíme prudce dolů mezi domy. Z Kašavy pokračujeme po místní komunikaci do Držkové. Zde v první pravotočivé zatáčce u hospody odbočíme vlevo a pokračujeme po červené turistické značce směrem na Hutě. Odtud se vydáme vpravo po zpevněné neznačené cestě vzhůru. Projedeme část zvanou Košařiska a kolem potoka Dřevnice dojedeme až k silnici (Troják Držková). Zde se dáme vlevo a stoupáme až na Troják. Z Trojáku jedeme po silnici až na Tesák.
33
Místopis cyklotrasy lll
Tesák Důležité turistické a lyžařské středisko na hřebeni Hostýnských vrchů.
Významná
křižovatka
turistických
i
cykloturistických
tras
s restaurací a chatou KČT a řadou dalších ubytovacích zařízení. V zimním období je možno využít nedalekých lyžařských svahů a nacházejí se zde i vhodné terény pro běžecké lyžování. V roce 1931 zde turisté z KČT v Bystřici pod Hostýnem postavili první chatu s názvem Tesák. Tento název se později vžil i pro celou oblast. V blízkosti chaty jsou pomníčky čsl. vojáků padlých při osvobozovacích bojích v květnu 1945. Nedaleko je vrchol Čerňavy (844 m) s pískovcovými skalami a přírodní rezervací bučin pralesového charakteru.
Hrad Lukov Zřícenina
gotického
hradu
s pozdněrománským
jádrem
ze
13. století. Hrad patříval mezi významné moravské hrady a byl nedílnou součástí pevné sítě hradů,
které chránily východní hranice českého
království. Díky své atraktivní poloze uprostřed lesů a činnosti Spolku přátel hradu Lukova je toto místo často cílem turistů, kteří zde mají možnost setkat se s dávnou historií. Asi 300 metrů východně od zříceniny se nacházejí výrazné skalní útvary Králky, které patřily k obrannému systému hradu. Na památku spříznění hraběcích rodin Seilernů z Lukova a Magnisů ze Strážnice bylo toto místo kamenicky upraveno vtesanými sedadly do skály. V současné době se Králky využívají jako cvičné horolezecké terény.
Lukov Obec Lukov se nachází v jihozápadní části Hostýnských vrchů a vznikla z bývalého podhradí stejnojmenného hradu. K významným památkám patří nedaleká zřícenina gotického hradu s pozdněrománským jádrem, kostel sv. Josefa, barokní socha sv. Jana Nepomuckého nad obcí a barokní boží muka na návsi. V roce 1885 zde vrchnost zřídila chudobinec, na jehož místě dnes stojí moderní budova penzionu seniorů. 34
Lukov se svým nedalekým hradem a malebným okolím je ideálním východiskem turistických a cykloturistických tras do Hostýnských vrchů.
Obr. č. 6
hrad Lukov
Velíková Obec leží v jihozápadní části Hostýnských vrchů asi 10 km severovýchodně od Zlína. Velíková byla vždy součástí lukovského panství a první zmínky o vsi pocházejí z konce 14. století. V obci se nachází kaple sv. Cyrila a Metoděje z roku 1999.
Kašava Podhorská obec na jihu Hostýnských vrchů s historií sahající až k roku 1440. Kašava byla součástí lukovského panství. Mezi zajímavosti patří kostel sv. Kateřiny, jehož současná zděná stavba v pozdně barokním stylu pochází z let 1740 až 1745.
Držková Malá podhorská obec ležící na jižní straně Hostýnských vrchů v úzkém údolí říčky Dřevnice. Vesnice byla trvale součástí lukovského panství a její historie sahá až k roku 1391. Na území obce a v její nedaleké blízkosti se nachází několik přírodních památek. Mezi nejzajímavější patří přírodní památka Skály. Jedná se o pískovcové skalní útvary, které slouží jako cvičný horolezecký terén. Na návsi v obci stojí
35
historická dřevěná zvonice i zděná kaple sv. Václava. Návštěvníci také mohou využít možnosti ubytování v místním autokempu.
Hutě Turistické rozcestí s hájenkou asi 2 km severně od obce Držková při soutoku říček Červenky a Dřevnice. Na místě stávala sklářská huť z 19. století.
Troják Důležité turistické a lyžařské středisko na hlavním hřebeni Hostýnských vrchů. Významné křižovatka turistických a cykloturistických tras s možností stravování a ubytování. V zimním období je místo navštěvováno příznivci běžeckého a sjezdového lyžování. Nachází se zde skiareál se dvěma vleky. Návštevníci zde můžou také využít služeb hotelu Troják (bowling, sauna).
Obr. č. 7
hospoda Na Trojáku
36
Tabulka č. 3 Místo
Tesák Pod Kyčerou Pod Křížem Huťské polesí Pod Oklukem Na Písečném hrad Lukov Lukov (penzion seniorů)
Veliková (tur.ukazatel)
Kašava (kostel) Držková (aut.zastávka)
Hutě Troják Tesák
Charakteristika cyklotrasy III Vzdálenost Časová náročnost (h.m) Nadmořská Celková Povrch z při průměrné rychlosti: výška vzdálenost předchozího cesty (m.n.m.) (km) 10 km/h 14 km/h 18 km/h místa (km)
690 702 644 473 578 480 519
0 0,5 2,2 3,8 5,6 10,1 10,9
0 0,5 1,7 1,6 1,8 4,5 0,8
T T T S S+T T
0:00 0:03 0:17 0:26 0:42 1:04 1:12
0:00 0:02 0:12 0:19 0:30 0:46 0:51
0:00 0:02 0:10 0:14 0:23 0:36 0:40
325
13,1
2,2
T+S
1:21
0:58
0:45
396
15,6
2,5
S
1:38
1:10
0:55
338
18,9
3,3
S
1:52
1:20
1:02
365
21,2
2,3
S
2:03
1:28
1:09
402 590 690
23,3 27,6 31,9
2,1 4,3 4,3
S S+T S
2:14 2:47 3:11
1:36 1:59 2:17
1:15 1:33 1:46
Legenda: T - terén (nezpevněná - lesní, polní, kamenitá cesta) S - silnice (zpevněná - asfaltová, šotolinová cesta)
Graf č. 3
Převýšení cyklotrasy III
37
Mapa cyklotrasy III
Obr. č. 8
38
4.6 Cyklotrasa lV Tesák – Rajnochovice – Nad Bílovou – Lázy – Mikulůvka – Pržno – U Holáňů – Pod Chladnou – Háje – Bludný – Troják – Tesák
Popis cyklotrasy lV Délka: 44,8 km Převýšení: 720 m
Z Tesáku se vydáme po asfaltové silnici směrem vlevo do Rajnochovic. V centru Rajnochovic odbočíme doprava a u kostela se dáme vlevo. Pokračujeme po asfaltové silnici, která se změní na lesní cestu. Po této cestě dojedeme (značena jako žlutá lyžařská
značka)
k turistickému rozcestí Nad Bílovou. Dále jedeme po červené turistické značce do horské obce Lázy. Na konci obce odbočíme vpravo a dlouhým klesáním po asfaltové silnici se dostaneme do obce Mikulůvka, na jejímž konci odbočíme vpravo a jedeme po pravém břehu vsetínské Bečvy směr obec Pržno. Těsně před obcí odbočíme vpravo a stoupáme po zpevněné silnici na hřeben, jedeme po žluté turistické značce kolem hostince U Holáňů směr kopec Chladná. Po sjezdu z Chladné najíždíme na asfaltovou silnici až k rozcestí Háje, kde pokračujeme vlevo po zelené turistické značce lesní cestou směr vrchol Bludný. Odtud sjíždíme po hřebenu (asfaltová cesta) až na Troják. Zde odbočíme vpravo a po silnici jedeme až na Tesák.
Místopis cyklotrasy lV Tesák Důležité turistické a lyžařské středisko na hřebeni Hostýnských vrchů.
Významná
křižovatka
turistických
i
cykloturistických
tras
s restaurací a chatou KČT a řadou dalších ubytovacích zařízení. V zimním období je možno využít nedalekých lyžařských svahů a nacházejí se zde i vhodné terény pro běžecké lyžování. V roce 1931 zde turisté z KČT v Bystřici pod Hostýnem postavili první chatu s názvem Tesák. Tento
39
název se později vžil i pro celou oblast. V blízkosti chaty jsou pomníčky čsl. vojáků padlých při osvobozovacích bojích v květnu 1945. Nedaleko je vrchol Čerňavy (844 m) s pískovcovými skalami a přírodní rezervací bučin pralesového charakteru.
Rajnochovice Známé rekreační středisko se rozkládá v severovýchodní části Hostýnských vrchů v údolí říčky Juhyně. Obec byla založena v roce 1721 bačou Mikulášem Rajnochem. Nad obcí se zvedá nejvyšší hora Hostýnských vrchů Kelčský Javorník (865 m) s rezervací původního přirozeného lesa. Mezi pamětihodnosti patří architektonicky cenný kostel sv. Anny z roku 1716. Další zajímavostí je i nově obnovená soustava vodních přehrádek sloužících v minulosti k plavení dřeva.
Obr. č. 9
kostel sv. Anny
Lázy Horská
osada
tvořená
několika
pasekářskými
usedlostmi,
rozkládající se na hřebeni ve východní části Hostýnských vrchů. Vznikla koncem 18. století uprostřed vysokých a hlubokých lesů. V 19. století se tu vyrábělo hrnčířské zboží. Nachází se zde zvonička z roku 1925. Vzhledem ke své poloze místo nabízí daleké výhledy na Moravskoslezské Beskydy. Lázy jsou místní částí obce Loučka.
40
Mikulůvka Obec
se
rozkládá
v malebném
údolí
na
východním
úpatí
Hostýnských vrchů a její historie sahá k roku 1652. V centru obce je dřevěná zvonička z roku 1906, která se stále používá k tradičnímu ohlašování poledne v obci. Chráněnou kulturní památkou je objekt bývalého vodního mlýna, ke kterému patří dřevěnice s valašskou jizbou. Zde je trvalá expozice dějin obce. Před budovou základní školy je umístěn památník padlým v 1. světové válce z roku 1938 s bustou T. G. Masaryka. V letním období je možno využít solárně vyhřívané koupaliště.
Pržno Obec
leží
v údolí
Vsetínské
Bečvy
na
východním
úpatí
Hostýnských vrchů. První zmínky o obci pocházejí z roku 1372. Mezi památky patří evangelický kostel z roku 1872, katolický kostel Narození Panny Marie postavený roku 1889 a památná lípa asi 300 let stará stojící před vchodem do katolického kostela.
Bludný Nezalesněný travnatý vrch (659 m n.m.) na hřebeni mezi Trojákem a osadou Lázy. Z vrcholu se nabízí nádherný kruhový rozhled po hřebenech Hostýnských a Vsetínských vrchů. Na travnatých stráních se vyskytují vzácné rostliny jako např. jalovec, knotovka červená, bukovinec kapraďovitý aj.
Troják Důležité turistické a lyžařské středisko na hlavním hřebeni Hostýnských vrchů. Významné křižovatka turistických a cykloturistických tras s možností stravování a ubytování. V zimním období je místo navštěvováno příznivci běžeckého a sjezdového lyžování. Nachází se zde skiareál se dvěma vleky. Návštěvníci zde můžou také využít služeb hotelu Troják (bowling, sauna).
41
Tabulka č. 4 Místo
Charakteristika cyklotrasy IV Nadmořská Celková výška vzdálenost (m.n.m.) (km)
Vzdálenost z předchozího místa (km)
Povrch cesty
Časová náročnost (h.m.) při průměrné rychlosti:
10 km/h
14 km/h
18 km/h
0:00
0:00
0:00
Tesák
690
0
0
Rajnochovice
432
7,9
1,8
S
0:25
0:18
0:14
Nad Bílovou
657
12,2
4,3
S+T
1:03
0:45
0:35
Lázy
586
14,5
2,3
T
1:20
0:57
0:45
Mikulůvka
390
19,4
4,9
S
1:32
1:06
0:51
Pržno
321
24,5
5,1
S
1:54
1:21
1:03
U Holáňů Pod Chladnou Háje
485
27,8
3,3
S
2:26
1:44
1:21
545
29,9
2,1
T
2:43
1:57
1:31
620
32,3
2,4
T+S
3:06
2:13
1:43
Bludný
659
37,2
4,9
T
3:47
2:43
2:06
Troják
590
40,4
3,2
T+S
4:02
2:53
2:15
Tesák
690
44,8
4,4
S
4:29
3:12
2:29
Legenda: T - terén (nezpevněná - lesní, polní, kamenitá cesta) S - silnice (zpevněná - asfaltová, šotolinová cesta)
Graf č. 4
Převýšení cyklotrasy IV
42
Obr. č. 10
Mapa cyklotrasy IV
43
4.7 Cyklotrasa V Tesák – U Tří kamenů – Holý vrch – Rusava – U Dubu – Lukoveček – Fryšták – ZOO Lešná – Lukov – Kašava – Držková – Troják – Tesák
Popis cyklotrasy V Délka: 40,1 km Převýšení: 660 m
Z Tesáku jedeme kamenitou cestou po zelené turistické značce, přejíždíme lyžařskou sjezdovku a pokračujeme až k rozcestí U Tří kamenů. Dále jedeme lesní cestou k rozcestí Holý vrch. Zde odbočíme vlevo po modré turistické značce a prudce klesáme až k asfaltové cestě, na které odbočíme vpravo a sjíždíme až do obce Rusava. Po pravé straně míjíme pohostinství U kůlu a následně odbočíme vlevo a prudce stoupáme k rozcestí U Dubu. Zde odbočíme mírně vlevo na šotolinovou cestu a klesáme do obce Lukoveček. Před hospodou U Hřiba odbočíme vlevo a po asfaltové silnici podél lesa jedeme do Fryštáku. Projíždíme městem až na náměstí, kde na hlavní silnici odbočíme vlevo a pokračujeme ke značené odbočce směr Lešná. Jedeme kolem zoologické zahrady Lešná směr obec Lukov. Na křižovatce u penzionu seniorů se vydáme vpravo, projedeme celou obcí a pokračujeme přes kopec Rablina do Kašavy a odtud stále po místní komunikaci do
Držkové. Dále
stoupáme přes Troják až na Tesák.
Místopis cyklotrasy V
Tesák
Důležité turistické a lyžařské středisko na hřebeni Hostýnských vrchů.
Významná
křižovatka
turistických
i
cykloturistických
tras
s restaurací a chatou KČT a řadou dalších ubytovacích zařízení. V zimním období je možno využít nedalekých lyžařských svahů a nacházejí se zde
44
i vhodné terény pro běžecké lyžování. V roce 1931 zde turisté z KČT v Bystřici pod Hostýnem postavili první chatu s názvem Tesák. Tento název se později vžil i pro celou oblast. V blízkosti chaty jsou pomníčky čsl. vojáků padlých při osvobozovacích bojích v květnu 1945. Nedaleko je vrchol Čerňavy (844 m) s pískovcovými skalami a přírodní rezervací bučin pralesového charakteru.
U Tří kamenů Toto turistické rozcestí je nazváno podle historických hraničních kamenů oddělujících bývalé lukovské, bystřické a kelčské panství. Je to důležitá
křižovatka
turistických
tras.
Nachází
se
zde
pomníček
kroměřížské studentky Alenky Bábkové, která nedaleko odtud v roce 1947 umrzla.
Holý vrch (rozcestí) Rozcestí turistických tras pojmenované podle stejnojmenného vrcholu. Nedaleký Holý vrch je zalesněný vrchol bez výhledu, odkud stékájí říčky Dřevnice, Rusava, Bystřička a Juhyně.
Rusava Valašská obec ležící v údolí při západním okraji Hostýnských vrchů mezi říčkami Rusava a Ráztoka. Byla založena podle zakládací listiny v roce 1657 knížetem Janem z Rottálu. Historie Rusavy je popsána v Památníku obce – Muzeum Rusava. V obci se nachází evangelický kostel z roku 1883 a taky památkově chráněný katolický kostel z roku 1779. V Rusavě a okolí se nachází mnoho dochovaných staveb lidové architektury ve valašském stylu tzv. dřevěnice. Rusava je rekreační a turistické středisko oblasti s celou řadou možností k ubytování a stravování. Obec nabízí koupaliště se solárním ohřevem, v zimním období se využívá lyžařský vlek s osvětlením. Je zde také kemp (i pro karavany), volejbalové i fotbalové hřiště a nádrž s možností rybaření.
45
U Dubu Sedlo a důležitá křižovatka turistických tras, průjezd jižním hřbetem Hostýnských vrchů mezi Lukovečkem a Rusavou.
Lukoveček Obec leží v údolí na jihozápadním úpatí Hostýnských vrchů na cestě z Fryštáku do Holešova. První písemná zmínka o vsi pochází z roku 1480. Ves bývala součástí lukovského panství. Uprostřed obce stojí kaple z roku 1879.
Fryšták Městečko Fryšták se nachází v kotlině na jihozápadě Hostýnských vrchů asi 9 km severně od Zlína a svou polohou je ideálním východiskem cykloturistických tras do oblasti Hostýnských vrchů. První zprávy o městečku se objevují roku 1356. V minulosti byl Fryšták obchodní a řemeslnické centrum lukovského panství. K významným památkám patří barokní kostel sv. Mikuláše, barokní socha sv. Jana Nepomuckého na náměstí a Dům Ignáce Stuchlého – bývalý klášter, od roku 1927 ústav řádu selesiánů. Na náměstí stojí starobylá Hrubá hospoda (dům čp. 1). Za zmínku stojí i zrenovovaná budova základní školy z roku 1890. V Horní Vsi se dá v letním období využít místní přírodní nádrž ke koupání a rybolovu. Jižně od Fryštáku je přehrada sloužící jako nádrž na pitnou vodu pro město Zlín.
Obr. č. 11
Základní škola ve Fryštáku
46
ZOO Lešná Zoologická
zahrada
Lešná
patří
mezi
moderní
a
velmi
navštěvované zoologické zahrady. Areál ZOO je přehledně členěn podle geografických oblastí a má téměř 48 ha expozičních ploch s výskytem asi 220 druhů zvířat. Celému areálu dominuje zámek Lešná, který nechal postavit majitel tehdejšího panství František Seilern na místě původní zámecké budovy z roku 1807. Od roku 1929 začíná v zámeckém parku a oboře chov zvěře, který byl postupně rozšiřován do podoby dnešní zoologické zahrady. Od roku 1948 je je zoologická zahrada přístupná veřejnosti. V roce 2000 se zahrada stala členem WAZA – Světové asociace zoologických zahrad a akvárií.
Obr. č. 12
zámek Lešná
Lukov Obec Lukov se nachází v jihozápadní části Hostýnských vrchů a vznikla z bývalého podhradí stejnojmenného hradu. K významným památkám patří nedaleká zřícenina gotického hradu s pozdněrománským jádrem, kostel sv. Josefa, barokní socha sv. Jana Nepomuckého nad obcí a barokní boží muka na návsi. V roce 1885 zde vrchnost zřídila chudobinec na jehož místě dnes stojí moderní budova penzionu seniorů. Lukov se svým nedalekým hradem a malebným okolím je ideálním východiskem turistických a cykloturistických tras do Hostýnských vrchů.
47
Kašava Podhorská obec na jihu Hostýnských vrchů s historií sahající až k roku 1440. Kašava byla součástí lukovského panství. Mezi zajímavosti patří kostel sv. Kateřiny, jehož současná zděná stavba v pozdně barokním stylu pochází z let 1740 až 1745.
Držková Malá podhorská obec ležící na jižní straně Hostýnských vrchů v úzkém údolí říčky Dřevnice. Vesnice byla trvale součástí lukovského panství a její historie sahá až k roku 1391. Na území obce a v její nedaleké blízkosti se nachází několik přírodních památek. Mezi nejzajímavější patří přírodní památka Skály. Jedná se o pískovcové skalní útvary, které slouží jako cvičný horolezecký terén. Na návsi v obci stojí historická dřevěná zvonice i zděná kaple sv. Václava. Návštěvníci také mohou využít možnosti ubytování v místním autokempu.
Troják Důležité turistické a lyžařské středisko na hlavním hřebeni Hostýnských vrchů. Významné křižovatka turistických a cykloturistických tras s možností stravování a ubytování. V zimním období je místo navštěvováno příznivci běžeckého a sjezdového lyžování. Nachází se zde skiareál se dvěma vleky. Návštevníci zde můžou také využít služeb hotelu Troják (bowling, sauna).
48
Tabulka č. 5
Charakteristika cyklotrasy V
Nadmořská výška (m.n.m.)
Celková vzdálenost (km)
Vzdálenost z předchozího místa (km)
Tesák
690
0
0
Holý vrch
724
2,6
2,6
398
8,1
264
(zoolog. zahrada)
Místo
Povrch cesty
Časová náročnost (h.m.) při průměrné rychlosti:
10 km/h
14 km/h
18 km/h
0:00
0:00
0:00
T
0:23
0:16
0:13
5,5
T+S
0:45
0:32
0:25
16,3
8,2
S
1:24
1:00
0:47
307
19,2
2,9
S
1:42
1:13
0:57
Lukov
325
22,2
3
S
2:03
1:28
1:08
Kašava
338
27,3
5,1
S
2:30
1:47
1:23
Držková
365
29,6
2,3
S
2:44
2:57
1:31
Troják
590
35,7
6,1
S
3:31
2:30
1:57
Tesák
690
40,1
4,4
S
4:00
2:52
2:14
Ráztoka Fryšták (náměstí)
Lešná
Legenda: T - terén (nezpevněná - lesní, polní, kamenitá cesta) S - silnice (zpevněná - asfaltová, šotolinová cesta)
Graf č. 5
Převýšení cyklotrasy V
49
Obr. č. 13
Mapa cyklotrasy V
50
4.8 Cyklotrasa Vl Tesák – Chvalčov – Bystřice pod Hostýnem – Slavkov pod Hostýnem – Brusné – Chomýž – Holešov – Přílepy – Hadovna – U Dubu – Hutě – Troják – Tesák
Popis cyklotrasy Vl Délka: 49,9 km Převýšení: 710 m
Z Tesáku klesáme po silnici do obce Chvalčov a pokračujeme rovně do Bystřice pod Hostýnem. Orientujeme se podle silničních ukazatelů a z Bystřice se vydáme do Slavkova pod Hostýnem a dále přes obec Brusné až do obce Chomýž. Odtud se napojíme na značenou cyklotrasu č. 5033 a pokračujeme po polní cestě do Jankovic, Odtud jedeme podél železniční tratě po zpevněné asfaltové cestě až do Dobrotic. Zde přejíždíme přes silniční komunikaci (Bystřice p. Hostýnem – Holešov) a stále sledujeme značenou cyklotrasu, která nás vede podél potoka a následně zámecké zahrady až do centra Holešova. Odtud se vydáme po silnici přes Přílepy směr Lukoveček. Před Lukovečkem odbočíme vlevo (cyklotrasa č. 5121) kolem Hadovny a začínáme prudce stoupat po asfaltové cestě do sedla U Dubu. Odtud klesáme do Rusavy , na konci sjezdu odbočíme vpravo a pokračujeme stále rovně do mírného kopce a následně sjíždíme k rozcestí Hutě. Odtud se vydáme vlevo po zpevněné neznačené cestě vzhůru. Projedeme část zvanou Košařiska a kolem potoka Dřevnice dojedeme až k silnici (Troják - Držková). Zde se dáme vlevo a stoupáme na Troják. Z Trojáku jedeme po silnici až na Tesák.
Místopis cyklotrasy Vl
Tesák Důležité turistické a lyžařské středisko na hřebeni Hostýnských vrchů.
Významná
křižovatka
turistických
51
i
cykloturistických
tras
s restaurací a chatou KČT a řadou dalších ubytovacích zařízení. V zimním období je možno využít nedalekých lyžařských svahů a nacházejí se zde i vhodné terény pro běžecké lyžování. V roce 1931 zde turisté z KČT v Bystřici pod Hostýnem postavili první chatu s názvem Tesák. Tento název se později vžil i pro celou oblast. V blízkosti chaty jsou pomníčky čsl. vojáků padlých při osvobozovacích bojích v květnu 1945. Nedaleko je vrchol Čerňavy (844 m) s pískovcovými skalami a přírodní rezervací bučin pralesového charakteru.
Chvalčov Obec Chvalčov vznikla sloučením obcí Chvalčov a Chvalčova Lhota v roce 1951. Severozápadním okrajem přímo navazuje na město Bystřice pod Hostýnem. Na území obce je několik přírodních rezervací, značené turistické trasy a rekreační střediska. Nachází se zde kaple zasvěcená sv. Cyrilu a Metodějovi. V obci je SOS dětská vesnička, ústav sociální péče a výchovný ústav pro mládež s lesnickým odborným učilištěm.
Bystřice pod Hostýnem Město ležící na řece Bystřičce v podhůří Hostýnských vrchů, vzniklo na křižovatce obchodních cest někdy v průběhu 14. století. Svou polohou je Bystřice pod Hostýnem předěl mezi Hanou a Valašskem. K největšímu rozvoji města došlo po roce 1861, kdy zde německý továrník Michael Thonet založil továrnu na ohýbaný nábytek. Z malé podhorské obce, žívící se převážně zemědělstvím, se tak stalo průmyslové město. Mezi významné památky patří farní kostel sv. Jiljí postavený roku 1744, budova radnice na náměstí T. G. Masaryka nebo hřbitov Loudonů s náhrobky místní šlechty. Bystřice pod Hostýnem je centrum turistického ruchu Hostýnských vrchů s možností ubytování a aktivního odpočinku. Město je východiskem turistických a cykloturistických tras a nabízí tak řadu příležitostí pro pěší turisty i cykloturisty. Příměstský park Zahájené je ideálním místem pro aktivní využití volného času. Jsou zde tenisové kurty, koupaliště i hřiště na minigolf.
52
Chomýž Obec leží v podhůří Hostýnských vrchů jižně od Bystřice pod Hostýnem. První zmínky o obci pochází z roku 1365, kdy třetina vsi náležela k panství bystřickému, třetina panství holešovskému a třetina k hradu Křídlo. K památkám patří sousoší svaté Anny z roku 1742 stojící při cestě do Jankovic, kamenný kříž nad obcí z roku 1762, památník padlým v 1. světové válce a památník obětem 2. světové války.
Holešov Město se nachází na rozhraní Hané a Valašska na úpatí nejzápadnějších výběžků Hostýnských vrchů.
Svou polohou je jednou
z hlavních vstupních bran do oblasti Hostýnských vrchů. Holešov je starobylé město připomínané již od 12. století jako majetek olomouckého biskupství. Významnou památkou je rozměrný barokní zámek z 2. poloviny 17. století se zahradami a rozlehlým parkem s oborou. Mezi další pamětihodnosti patří barokní kostel sv. Anny z let 1742-47 a také barokní kostel Nanebevzetí Panny Marie s cennou vnitřní výzdobou z let 1708 až 1711. Důkazem existence početné židovské komunity je Šachova synagoga se stálou expozicí dějin Židů na Moravě a židovský hřbitov ze 16. století. Město nabízí řadu možností k ubytování a v letních měsících můžou návštěvníci využít místní zámecké koupaliště.
Obr. č. 14
židovský hřbitov v Holešově
53
Obr. č. 15
barokní zámek v Holešově
Přílepy Obec se rozkládá na zalesněném úpatí jižní strany Hostýnských vrchů asi 2.5 km od Holešova. Historie obce sahá až k roku 1278, kdy se majitelem této osady stal Jindřich z Přílep. Mezi nejstarší památky patří kamenný kříž se sochami a erbem z roku 1763, u kterého po staletí probíhaly bohoslužby. Další významnou pamětihodností je lesní kaple Panny Marie Svatohostýnské nad obcí z roku 1882. Kaple je obcí a místními občany stále udržována a slouží k pobožnostem v letním období. Od roku 2001 je možno využít ke koupání místní retenční nádrž postavenou na potoce Mojena.
U Dubu Sedlo a důležitá křižovatka turistických tras, průjezd jižním hřbetem Hostýnských vrchů mezi Lukovečkem a Rusavou.
Hutě Turistické rozcestí s hájenkou asi 2 km severně od obce Držková při soutoku říček Červenky a Dřevnice. Na místě stávala sklářská huť z 19. století.
Troják Důležité turistické a lyžařské středisko na hlavním hřebeni Hostýnských vrchů. Významné křižovatka turistických a cykloturistických
54
tras s možností stravování a ubytování. V zimním období je místo navštěvováno příznivci běžeckého a sjezdového lyžování. Nachází se zde skiareál se dvěma vleky. Návštevníci zde můžou také využít služeb hotelu Troják (bowling, sauna).
Obr. č. 16
Hostýnské vrchy
55
Tabulka č. 6
Charakteristika cyklotrasy VI Nadmořská výška (m.n.m.)
Celková vzdálenost (km)
Tesák
690
0
0
Chvalčov
396
6,5
1,8
310
10,1
380
Chomýž
Místo
Vzdálenost Povrch z předchozího cesty místa (km)
Časová náročnost (h.m.) při průměrné rychlosti:
10 km/h
14 km/h
18 km/h
0:00
0:00
0:00
S
0:20
0:15
0:11
3,6
S
0:35
0:25
0:20
13,3
3,2
S
0:56
0:40
0:31
295
16,3
3
T+S
1:10
0:50
0:39
Holešov
224
23,1
6,8
S
1:49
1:18
1:01
Přílepy
292
26,2
3,1
S
2:06
1:30
1:10
Hadovna
321
29,5
3,3
S
2:24
1:43
1:20
U Dubu
496
32,9
3,4
S
3:02
2:10
1:41
Hutě
402
41,2
8,3
S
3:45
2:40
2:05
Troják
590
45,6
4,4
T+S
4:27
3:11
2:28
Tesák
690
49,9
4,3
S
5:00
3:34
2:46
Bystřice p.Hostýnem Slavkov
Legenda: T - terén (nezpevněná - lesní, polní, kamenitá cesta) S - silnice (zpevněná - asfaltová, šotolinová cesta)
Graf č. 6
Převýšení cyklotrasy VI
56
Obr. č. 17
Mapa cyklotrasy VI
57
ZÁVĚR Tato práce by měla sloužit jak pedagogickým pracovníkům tak i ostatním zájemcům o cykloturistiku v Přírodním parku Hostýnské vrchy. V teoretické části jsme se zabývali turistikou, její charakteristikou, významem, složkami a druhy s následným zaměřením na cykloturistiku. V praktické části jsme nejprve popsali oblast Hostýnských vrchů, charakterizovali podmínky pro provozování cykloturistiky v dané oblasti a dále předložili návrhy cykloturistických tras, které by dle našeho názoru měli být vhodné pro organizaci cykloturistického kurzu středních škol s ohledem na naplnění kulturně poznávací činnosti. Rovněž se domníváme, že oblast Hostýnských vrchů splňuje podmínky pro provozování cykloturistiky a její rozvoj. Povrch a charakter cykloturistických tras je velmi pestrý od jednoduchých tras po zpevněných cestách až po prudké sjezdy v technicky náročném terénu. Všichni příznivci cykloturistiky si v lokalitě Hostýnských vrchů mohou vybrat vhodný cykloturistický terén s ohledem na věk a zdatnost. Oblast také poskytuje celou řadu možností k ubytování a stravování jak v přístupových městech (Bystřice pod Hostýnem, Holešov, Zlín) tak i v samotných turistických centrech oblasti (Tesák, Troják, Rusava aj.). Dopravní dostupnost do oblasti s využitím vlakové nebo autobusové dopravy je bezproblémová. Přírodní park Hostýnských vrchů nabízí celou řadu přírodních a turistických zajímavostí většího než jen regionálního charakteru (Svatý Hostýn).
58
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY 1.
GERIG, U., FRISCHKNECHT, T. Jezdíme na horském kole. 1. vyd. České Budějovice: Kopp, 2004. ISBN 80-723-227-3
2.
KOHOUTEK, J. Hrady jihovýchodní Moravy. 1. vyd. Zlín: Archa, 1995. 165s. ISBN 80-900 249-8-X
3.
LANDA, P., LIŠKOVÁ, J. Rekreační cyklistika. 1. vyd. Praha: Grada, 2004. 96s. ISBN 80-247-0726-8
4.
LUDVÍK, M. Hostýnské vrchy, Vizovické vrchy. 1. vyd. Praha: Olympia, 1988.
5.
MATULÍK, R. Možnosti cykloturistiky v oblasti Hostýnské vrchy. Brno: Masarykova univerzita, 2005. Bakalářská práce
6.
NEKUDA, V. Zlínsko. 1. vyd. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost v Brně, 1995. 832s. ISBN 80-85048-57-4
7.
NEUMAN, J. a kol. Turistika a sporty v přírodě. 1. vyd. Praha: Portál, 2000. ISBN 80-7178-391-9
8.
PETŘVALSKÝ, J. Beskydy. 1. vyd. Praha: freytag & berndt, 2001. 136s.
9.
SKEŘIL, M., ČEGAN, P. Cykloturistika pro všechny. Ostrava: Montanex, a. s., 2003. ISBN 80-7225-108-2
10.
SOULEK, I., MARTINEK, K. Cyklistika. 1. vyd. Praha: Grada, 2000. 112s. ISBN 80 – 7169-951-9
11.
SÝKORA, B. a kol. Turistika a sporty v přírodě. 1. vyd. Praha: SPN, 1986. 224s.
12.
VYŠKOVSKÝ, J. a kol. Turistika. 1.vyd. Brno: MU, 1992. 73s. ISBN 80-210-0496-7
13.
VYŠKOVSKÝ, J. a kol. Turistika a sporty v přírodě. 1. vyd. Brno: MU, 1997. ISBN 80-210-1552-7
14.
http://www.mrr.wz.cz
15.
http://www.karpaty.net
16.
http://www.podhostynsko.cz
17.
http://nature.hyperlink.cz/Hostynske_vrchy.htm
59
RESUMÉ Cílem práce bylo zjistit podmínky pro provozování cykloturistiky v oblasti Hostýnských vrchů a navrhnout cyklotrasy pro pětidenní cykloturistický kurz studentů středních škol v této oblasti. Teoretická část se zabývá turistikou a cykloturistikou obecně, jejich dělením a popisem jednotlivých druhů. Praktická část je věnována možnostem cykloturistiky v oblasti Hostýnských vrchů.
The aim of this thesis was to find out conditions for biking in the area of Hostýnské vrchy and suggest cycling routes appointed for the fiveday touristic course on mountain bicycles in this area. This course is for students of secondary schools. The theoretical part deals with tourism and cycling in general, with its division and description of individual types. The practical part is concerned with the opportunities of cycling in the area of Hostýnské vrchy.
60