Větrné elektrárny v lokalitě Vlčkovice-Kostelní vrch

Větrné elektrárny v lokalitě Vlčkovice-Kostelní vrch Rozdílová studie vizuálního vlivu stavby v krajině

ZPRACOVALI: Odpovědný řešitel úkolu: RNDr. Petr Obst – G.L.I., sdružení podnikatelů, pracoviště Havlíčkovo náměstí 839, 396 01 Humpolec, tel.: 606 674 162, e-mail: [email protected] Spoluřešitelka (datové analýzy, grafické práce): Ing. Zlata Obstová – G.L.I., sdružení podnikatelů, pracoviště Havlíčkovo náměstí 839, 396 01 Humpolec, tel.: 723 225 523, e-mail: [email protected]

G.L.I. – sdružení podnikatelů Havlíčkovo nám. 839, 396 01 Humpolec tel.: 606 674 162, 723 225 523 e-mail: [email protected]

OBSAH: 1.

ÚVOD 1.1 1.2 1.3 1.4

Předmět a účel práce Identifikační údaje zadavatele Lokalizace a administrativní příslušnost záměru Charakteristika a stručná historie řešeného problému

1 1 1 1 1

2.

METODIKA PRACÍ

2

3.

HODNOCENÍ VIZUÁLNÍHO VLIVU UVAŽOVANÉ REKONFIGURACE ZÁMĚRU 3.1 Změna rozsahu viditelnosti záměru 3.2 Změna intenzity vizuálního vlivu záměru 3.3 Změna míry dotčení základních hodnot krajinného rázu

3 3 3 4

4.

ZÁVĚR

5

POUŽITÉ PODKLADY A LITERATURA PŘÍLOHY: Příl. 1: Příl. 2:

6

Mapa viditelnosti větrných elektráren instalovaných v lokalitě Vlčkovice-Kostelní vrch; 1 : 50 000 Vizualizace větrných elektráren v lokalitě Kostelní vrch

ZKRATKY POUŽITÉ V TEXTU A V PŘÍLOHÁCH: ÚP ÚTJ ÚSES NUTS

územní plán VE větrná elektrárna územně technická jednotka VTE větrné elektrárny (v oficiálních názvech záměrů) ZÚJ základní územní jednotka územní systém ekologické stability Nomenclature Unit of Territorial Statistic (územně statistická jednotka)

GLI1019: VE Vlčkovice-Kostelní vrch – rozdílová studie vizuálního vlivu stavby v krajině

1.

ÚVOD

1.1.

PŘEDMĚT A ÚČEL PRÁCE

Předkládané dílo je zpracováno na základě objednávky zadavatele; akce je u zpracovatele evidována pod číslem GLI1019. Předmětem práce je posouzení možné změny vizuálního vlivu větrných elektráren na lokalitě Vlčkovice-Kostelní vrch v souvislosti s plánovanou rekonfigurací záměru (viz níže, kap. 1.4). Práce je vyhotovena jako podkladový materiál pro návrh změny č. 2 ÚP obce Mladkov. Zpracovatel hodnocení je odborně způsobilá fyzická osoba, nezainteresovaná na schválení či zamítnutí navrhovaného záměru; totéž platí pro osoby spolupracující.

1.2.

IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE ZADAVATELE Obchodní jméno: IČ: Sídlo:

1.3.

ELDACO, a.s 634 76 860 Rekreační 240/7e, 635 00 Brno

LOKALIZACE A ADMINISTRATIVNÍ PŘÍSLUŠNOST ZÁMĚRU

Posuzovaná lokalita je situována v plošší vrcholové partii celkově poměrně výrazné hřbetnice Kostelního vrchu (kóta 688 m), cca 1 km ssv. od Vlčkovic, 1,5 km z. od Mladkova a 7,5 km sev. od centra Jablonného nad Orlicí. Administrativní začlenění lokality upřesňuje následující tabulka: Admin. jednotka NUTS 2 – oblast NUTS 3 – kraj NUTS 4 – okres NUTS 5 – obec (ZÚJ) katastrální území (ÚTJ)

1.4.

název Severovýchod Pardubický Ústí nad Orlicí Mladkov Vlčkovice u Mladkova

č. (ident. kód) CZ05 CZ053 CZ0534 580 651 783 854

CHARAKTERISTIKA A STRUČNÁ HISTORIE ŘEŠENÉHO PROBLÉMU

V lokalitě Vlčkovice-Kostelní vrch byly plánovány dva záměry výstavby větrných elektráren: I.

II.

Výstavba 2 VTE v k.ú. Vlčkovice (záměr PAK210; dále v textu VTE Vlčkovice) – 2 VE rozměrové kategorie 82/80/121 m (průměr rotoru / výška tubusu / výška celková) na vrcholové hřbetnici Kostelního vrchu; Větrné elektrárny Mladkov (záměr PAK298; dále v textu VE Mladkov) – 2 VE rozměrové kategorie 90/105/150 m mírně severně a severozápadně od vrcholové hřbetnice Kostelního vrchu.

Vzhledem ke zřejmé prostorové kolizi obou záměrů došlo po dohodě investorů ke sloučení staveb do jednoho záměru, přičemž sloučený projekt přejal pozice věží záměru VTE Vlčkovice (s možnými mírnými posuny v řádu max. desítek metrů) a rozměrovou kategorii elektráren VE Mladkov. Aktuálně je tedy v posuzované lokalitě plánováno umístění dvou VE o celkové výšce 150 m v pozicích na vrcholové hřbetnici Kostelního vrchu. Cílem předkládaného posouzení je tedy vyhodnocení možné změny vizuálního vlivu větrných elektráren o celkové výšce 150 m oproti dříve uvažovaným VE o výšce 121 m, pro něž bylo zpracováno původní hodnocení krajinného rázu (OBST–OBSTOVÁ 2006a).


-1-

2.

METODIKA PRACÍ

Z předchozího textu vyplývá, že předložená práce není standardním hodnocením vlivu záměru na krajinný ráz, ale rozdílovou studií s cílem posoudit míru změny vizuálního vlivu stavby v souvislosti s její uvažovanou rekonfigurací. Následující text tedy neobsahuje podrobnou analýzu krajiny, vymezení místa a oblasti krajinného rázu, přírodních a kulturních dominant a hodnot atd.; tam, kde studie s těmito pojmy pracuje, vychází z údajů původního hodnocení krajinného rázu pro záměr VTE Vlčkovice (OBST–OBSTOVÁ 2006a). Pro posouzení změny vizuálního vlivu stavby v krajině je nutno vyhodnotit tři základní hlediska: A) B) C)

změnu celkového rozsahu viditelnosti stavby (vizuálně dotčené plochy); změnu celkové intenzity vizuálního vlivu stavby, resp. změnu jejího vizuálního působení v krajinných pohledech; na změnu míry dotčení základních hodnot krajinného rázu podle § 12 zák. č. 114/1992 Sb., tj. významných krajinných prvků, zvláště chráněných území, kulturních dominant krajiny, harmonického měřítka krajiny a harmonických vztahů v krajině.

Pro řešení zadaného úkolu byly využity dva základní typy podkladů: I. II.

mapy viditelnosti stavby (resp. jejich rozdílová verze); fotorealistické vizualizace záměru.

Ad I.: Pro zhotovení rozdílové mapy viditelnosti VE z lokality Vlčkovice-Kostelní vrch byly použity mapy z hodnocení původních záměrů podle zák. 100/2001 Sb., tzn.: mapa viditelnosti VTE Vlčkovice 1 : 100 000 v okruhu cca 30 km od posuzované lokality (mapová příloha in OBST–OBSTOVÁ 2006a), mapa viditelnosti VE Mladkov 1 : 50 000 v okruhu do 7,5 km od posuzované lokality (GEODIS 2007 in CETL ET AL. 2007) Pro zpracování rozdílové mapy (příl. 1) byly podklady sjednoceny do shodného měřítka 1 : 50 000 a shodného rozsahu do 7 km od posuzované lokality. Tento rozsah je dostatečný k postižení situace v okruzích silné a zřetelné viditelnosti VE ve smyslu Metodického návodu k vyhodnocení možností umístění větrných a fotovoltaických elektráren z hlediska ochrany přírody a krajiny (SKLENIČKA–VOREL 2009; dále v textu pouze Metodický návod), tzn. v území s předpokládaným relativně nejvýznamnějším vlivem posuzované stavby. Ad II.: Fotorealistické vizualizace, tj. fotomontáže větrných elektráren do panoramat území (příl. 2), jsou pořízeny ze tří vybraných, pro hodnocenou situaci charakteristických pozic uvnitř okruhů silné a zřetelné viditelnosti VE ve smyslu Metodického návodu (SKLENIČKA–VOREL 2009), konkrétně z okraje lesa pod vrcholem Studený nad Vlčkovicemi (příl. 2.01), z východního okraje Mladkova (příl. 2.02) a ze strání nad Těchonínem (příl. 2.03).


-2-

3.

HODNOCENÍ VIZUÁLNÍHO VLIVU UVAŽOVANÉ REKONFIGURACE ZÁMĚRU

3.1.

ZMĚNA ROZSAHU VIDITELNOSTI ZÁMĚRU

Z rozdílové mapy viditelnosti větrných elektráren (příl. 1) je patrné, že rozdíl viditelnosti obou hodnocených situací na lokalitě Vlčkovice-Kostelní vrch není příliš výrazný – v okruhu zřetelné viditelnosti (do 6 km od posuzované lokality – SKLENIČKA–VOREL 2009) představuje nárůst vizuálně dotčené plochy po instalaci větrných elektráren o celkové výšce 150 m (GEODIS 2007 in CETL ET AL. 2007) oproti situaci pro VE o celkové výšce 121 m (OBST–OBSTOVÁ 2006a) pouhá 4 % hodnoceného okruhu, přičemž nárůst má převládající charakter úzkých zón při okrajích již aktuálně dotčených území a nezakládá žádnou nově ovlivněnou rozsáhlejší enklávu. K uvedenému výsledku významně přispívá i skutečnost, že záměr, byť situovaný na poměrně výrazné kótě, se do okolní krajiny promítá především poměrně úzkými průhledy mezi mohutnými zalesněnými hřbety, typicky např. východním směrem do Králické kotliny průhledem mezi masivem Suchého vrchu a Hraničních vrchů (viz příl. 1) nebo jižním směrem k Těchonínu a Jablonnému n. O. průlomem Tiché Orlice mezi Suchým vrchem a masivem Studeného (viz příl. 1 a příl. 2.03). Při tomto typu viditelnosti záměru nezávisí u řádově zhruba stejně vysokých staveb (což je posuzovaný případ) rozloha dotčeného území ani tak na výšce objektu, jako spíše na šířkách průhledových profilů terénu, které se mění pouze při výraznější změně pozic staveb na lokalitě (v řádu alespoň vyšších stovek metrů, což není posuzovaný případ). Zvýšení rozsahu viditelnosti VE z lokality Kostelní vrch po instalaci věží o celkové výšce 150 m namísto původně uvažovaných VE o celkové výšce 121 m lze tedy hodnotit jako nevýznamné.

3.2.

ZMĚNA INTENZITY VIZUÁLNÍHO VLIVU ZÁMĚRU

Vizualizace záměru ze stanovišť, specifikovaných v kap. 2, zachycují příl. 2.01–2.03. Při srovnání vizualizací pro VE o celkové výšce 121 m (příl. 2.01a, 2.02a, 2.03a) a VE o celkové výšce 150 m (příl. 2.01b, 2.02b, 2.03b) je sice rozdíl výšky větrných elektráren patrný, současně je ale zřejmé, že při necíleném celkovém pohledu na zobrazená panoramata není tento rozdíl, tzn. ani nárůst vizuálního vlivu VE v krajinných obrazech, nijak zásadní, zvláště s rostoucí pozorovací vzdáleností (srov. příl. 2.01ab a 2.03ab). Rozdíl vizuálního vlivu záměru v krajinných pohledech lze tedy pro základní porovnávané varianty o celkové výšce 121 a 150 m označit za málo významný (v bližších pohledech) až nevýznamný (z vyšších pozorovacích vzdáleností), přičemž tento závěr je ještě nutno upřesnit: V reálné terénní situaci bez možnosti přímého srovnání jednotlivých výškových variant se totiž uplatní specifický fenomén, související se subtilní konstrukcí větrných elektráren a jejich jednoduchým designem, založeném na hladkých aerodynamických liniích – nestojí-li v reálném terénu náhodou přímo u paty tubusu jako měřítko nějaký objekt obecně známých rozměrů (člověk, automobil apod.), běžný laický pozorovatelI velmi těžko odhaduje, zda se dívá na konvertory o celkové výšce např. 100, 120 nebo 150 m (pokud pochopitelně tuto výšku nezná) a vzhledem ke zmíněné subtilní konstrukci věží, snižující jejich vizuální mohutnost, má tendenci rozměry elektráren spíše podhodnocovat. Určujícím prvkem vizuálního vlivu větrné elektrárny je navíc především její nejnápadnější část – rotor –, přičemž v daném případě se průměr rotoru mění z 82 m na 90 m. Vliv VE o celkové výšce 121 nebo 150 m při současné změně průměru rotoru o necelých 10 % se tedy běžnému pozorovateli bude v krajinném panoramatu jevit jako téměř totožný.

■▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬ I Nikoli tedy odborník na větrnou energetiku, schopný rozlišovat jednotlivé typy VE a odhadovat jejich výšku např. z poměru rotoru vůči tubusu apod. GLI1019: VE Vlčkovice-Kostelní vrch – rozdílová studie vizuálního vlivu stavby v krajině

-3-

3.3.

ZMĚNA MÍRY DOTČENÍ ZÁKLADNÍCH HODNOT KRAJINNÉHO RÁZU

Pro posouzení případného zvýšení míry dotčení základních hodnot krajinného rázu podle § 12 zákona č. 114/1992 Sb. (viz kap. 2) po instalaci vyšších VE jsou zásadní výsledky předchozích dílčích hodnocení:

Větrnými elektrárnami o celkové výšce 150 m bude ovlivněno prakticky totéž území, jako věžemi o celkové výšce 121 m (viz kap. 5.1 a příl. 1), dotčen tedy bude i prakticky shodný soubor základních hodnot krajinného rázu. Po uvažované rekonfiguraci větrných elektráren v lokalitě Kostelní vrch se nijak výrazně nezmění ani intenzita vizuálního vlivu stavby a její projev v krajinných panoramatech (viz kap. 5.2 a příl. 2). Téměř shodná s původně uvažovanou situací bude tedy i významnost případných vizuálních kolizí záměru se základními hodnotami krajinného rázu, pouze se mírně zvýrazní role větrných elektráren jako nové antropogenní krajinné dominanty bezprostředního okolí lokality (do cca 1–1,5 km – viz např. příl. 2.01ab).

S přihlédnutím k výše uvedeným dílčím závěrům, potvrzeným v podobných případech i na řadě dalších lokalit,II lze změnu míry dotčení základních hodnot krajinného rázu danou mírným zvýrazněním nové antropogenní krajinné dominanty v bezprostředním okolí lokality hodnotit jako málo významnou až nevýznamnou.

■▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬ II Např. OBST 2004; OBST P., OBSTOVÁ Z. 2005a, 2005b, 2006b, 2006c, 2009 a 2010 GLI1019: VE Vlčkovice-Kostelní vrch – rozdílová studie vizuálního vlivu stavby v krajině

-4-

4.

ZÁVĚR

Předmětem předkládané práce bylo posouzení možné změny vizuálního vlivu větrných elektráren na lokalitě Vlčkovice-Kostelní vrch v souvislosti s plánovanou instalací věží o celkové výšce 150 m oproti dříve uvažovaným VE o výšce 121 m, pro něž bylo zpracováno původní hodnocení krajinného rázu (OBST–OBSTOVÁ 2006a). Na podkladě map viditelnosti a fotorealistických vizualizací hodnocených variant předmětné stavby byly vyhodnoceny tři základní aspekty posuzované situace – změna celkového rozsahu viditelnosti stavby (vizuálně dotčené plochy), změna celkové intenzity vizuálního vlivu (projevu) stavby v krajinných panoramatech a změna míry dotčení základních hodnot krajinného rázu podle § 12 zák. č. 114/1992 Sb. – – s následujícími výsledky: I.

II.

III.

Zvýšení rozsahu viditelnosti VE z lokality Kostelní vrch po instalaci věží o celkové výšce 150 m namísto původně uvažovaných VE o celkové výšce 121 m představuje pouhá 4 % hodnoceného okruhu silné a zřetelné viditelnosti záměru a lze jej tedy hodnotit jako nevýznamné. Navýšení intenzity vizuálního vlivu stavby (změna jejího projevu) v krajinných panoramatech po instalaci věží o celkové výšce 150 m stoupá na hladinu malé významnosti pouze v bezprostředním okolí posuzované lokality; v kontextu širšího dotčeného území lze tento aspekt celkově hodnotit jako nevýznamný. Pro posouzení případného zvýšení míry dotčení základních hodnot krajinného rázu podle § 12 zákona č. 114/1992 Sb. po realizaci posuzovaného záměru vyplývají z předchozích dílčích závěrů následující skutečnosti: elektrárnami o celkové výšce 150 m bude ovlivněno prakticky totéž území, jako věžemi o celkové výšce 121 m, dotčen tedy bude i shodný soubor základních hodnot krajinného rázu; po uvažované rekonfiguraci záměru bude téměř shodná s původně uvažovanou situací i významnost případných vizuálních kolizí záměru se základními hodnotami krajinného rázu. S přihlédnutím k výše uvedeným dílčím závěrům lze změnu míry dotčení základních hodnot krajinného rázu hodnotit jako málo významnou až nevýznamnou.

Z uvedených výsledků vyplývá, že v případě záměru výstavby větrných elektráren na lokalitě Kostelní vrch lze rozdíl vizuálního vlivu VE o celkové výšce 150 m oproti původně plánovaným VE o výšce 121 m považovat celkově za nevýznamný. Pro stanovení vlivu aktuálně uvažovaných 2 VE o celkové výšce 150 m jsou tedy použitelné závěry původního hodnocení krajinného rázu pro záměr VTE Vlčkovice (OBST–OBSTOVÁ 2006a), v němž byly větrné elektrárny v lokalitě Vlčkovice-Kostelní vrch označeny za záměr z pohledu ochrany krajinného rázu akceptovatelný.

V Humpolci, 20. 10. 2010

RNDr. Petr Obst – – –

soudní znalec v oboru ochrana přírody držitel autorizace k hodnocení vlivů staveb, činností a technologií na životní prostředí podle zák. 100/2001 Sb. autorizovaný projektant ÚSES


-5-

POUŽITÉ PODKLADY A LITERATURA CETL P. ET AL. (2007): Větrné elektrárny Mladkov – oznámení záměru. - MS, ELDACO, a.s., Brno GEODIS (2007): Analýza viditelnosti projektované větrné elektrárny v lokalitě Mladkov. - MS, archív ELDACO, a.s., Brno OBST P. (2004): Větrné elektrárny Zbinohy. Porovnání vlivu dvou výškových variant na krajinný ráz území. - MS, G.L.I. Humpolec. OBST P. – OBSTOVÁ Z. (2005a): Farma větrných elektráren Kryštofovy Hamry. Rozdílová studie krajinného rázu. MS, G.L.I. Humpolec. OBST P. – OBSTOVÁ Z. (2005b): Větrná farma Nová Ves v Horách. Rozdílová studie vlivu záměru na krajinný ráz. MS, G.L.I. Humpolec. OBST P. – OBSTOVÁ Z. (2006a): Výstavba 2 VTE v k.ú. Vlčkovice. Hodnocení krajinného rázu. - MS, G.L.I. Humpolec. OBST P. – OBSTOVÁ Z. (2006b): Větrný park Petrovice. Rozdílová studie vlivu záměru na krajinný ráz. - MS, G.L.I. Humpolec. OBST P. – OBSTOVÁ Z. (2006c): Větrný park Jindřichovice-Stará. Hodnocení krajinného rázu (var. Vestas V90 a Enercon E82). - MS, G.L.I. Humpolec. OBST P. – OBSTOVÁ Z. (2009): Vizualizace VE Bojiště ve variantách o výšce tubusu 70, 80 a 100 m. - MS, G.L.I. Humpolec. OBST P. – OBSTOVÁ Z. (2010): Farma větrných elektráren Kryštofovy Hamry II. Rozdílová studie krajinného rázu. MS, G.L.I. Humpolec.


-6-

Větrné elektrárny v lokalitě Vlčkovice-Kostelní vrch

Recommend Documents