MASARYKOVA UNIVERZITA Fakulta sportovních studií Katedra atletiky, plavání a sportů v přírodě
Analýza rozvoje aktivních forem cestovního ruchu na Znojemsku Bakalářská práce
Vedoucí bakalářské práce:
Vypracoval:
Mgr. Sylva Hřebíčková
Jakub Hort, TVS-MCR
Brno, 2009
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracoval samostatně a na základě literatury a pramenů uvedených v Seznamu použité literatury.
V Brně dne
.
podpis..........................
Na tomto místě bych rád poděkoval vedoucí práce Mgr. Sylvě Hřebíčkové za odborné rady a cenné připomínky.
OBSAH ÚVOD
5
1. Znojemský region
6
1.1 Znojmo
2. Historie cestovního ruchu na Znojemsku 3. Analýza možností cestovního ruchu na Znojemsku
7
8 10
3.1 Faktory rozmístění cestovního ruchu na Znojemsku
10
3.1.1
Selektivní předpoklady
10
3.1.2
Lokalizační předpoklady
12
3.1.2.1 Přírodní předpoklady rozvoje cestovního ruchu 3.1.2.1.1 Národní Park Podyjí
3.1.2.2 Kulturně – historické předpoklady rozvoje cestovního ruchu
3.1.3
Realizační předpoklady
12 15
18
21
4. Možnosti aktivních forem cestovního ruchu na Znojemsku 23 4.1 Cykloturistika
23
4.2 Turistika
26
4.3 Vodní aktivity
28
4.4 Vinařství (Vinařský turistický program, Znovín walking)
39
4.5 Památky
31
4.6 Akce
34
4.7 Hatě
34
5. SWOT analýza – cestovní ruch Znojmo
35
Závěr
37
Použitá literatura a zdroje
38
Resumé
40
ÚVOD: V posledních letech se zvyšuje počet lidí se zájmem o aktivní dovolenou. Tato skutečnost má mnoho příčin. Jednou z nich může být dnešní trend zdravého životního stylu a „kult“ zdravého člověka. Další příčinou může být to, že spojení rekreačního sportu spolu s poznáním cizí krajiny představuje pro jistou skupinu lidí zábavu, pro kterou jsou ochotni obětovat svoji dovolenou a volný čas. Cílem bakalářské práce je rozbor Znojemského regionu z pohledu cestovního ruchu. Důraz bude kladen především na jeho aktivní formy. Motivací pro výběr zvoleného tématu byl především vlastní zájem o aktivní způsob cestování a trávení volného času. Znojemsko jsem si zvolil, protože zde žiji a celou oblast relativně dobře znám. Navíc se nedaleko Znojma nachází jeden ze čtyř národních parků České republiky, Národní park Podyjí, který je velice vhodný k realizaci aktivních forem cestovního ruchu. Při studiu Znojemského regionu z různých hledisek jsem využíval odborné literatury z oblasti cestovního ruchu, dokumentů a map Znojemské oblasti a v neposlední řadě internetových zdrojů.
5
1. Znojemský region Znojemský region se rozkládá v jihozápadní části jižní Moravy při hranici s Rakouskem. Jeho reliéf je rozdělen do dvou oblastí, a to na západní část a východní část. Západní část je oddělena linií Retz-Znojmo a patří do soustavy Česká vysočina – Českomoravská vrchovina – Jevišovická pahorkatina. Východní část je tvořena Dyjsko-svrateckým úvalem, který spadá pod západní Karpaty. [2] Bohatě zvlněný povrch Jevišovické pahorkatiny je pokryt hlubokými lesy, střední nadmořská výška dosahuje hodnot okolo 410 m. n. m. a nejvyšší vrchol měří 633,5 metrů nad mořem (Zadní hora). Krajinu dokreslují protékající řeky Dyje, Jihlava, Oslava, Rokytná a Jevišovka, které tvoří hluboká údolí. [2] Dyjsko-svratecký úval je oproti Jevišovické pahorkatině jednotvárný. Je tvořen převážně rovinami a zemědělskými plochami s minimem lesů. Nejvyšší bod se jmenuje Vinný vrch a dosahuje výšky 294 m. n. m. Turisty lákají do úvalu rozsáhlé vinice a sady.[2] Na hranicích znojemského regionu s Rakouskem se nachází nejmenší ze čtyř národních parků České republiky, Národní park Podyjí. Svůj název získal od řeky Dyje, která jím protéká a tvoří krásné přírodní scenérie. [2] Významnými turistickými body jsou Vranovská přehrada, město Znojmo (městská památková rezervace, Rotunda sv. Kateřiny), hrady a zámky na řece Dyji (Vranov nad Dyjí, Bítov, Znojmo), vinařské obce (Šatov, Chvalovice, Jaroslavice, Vrbovec, Hnanice), vinice Šobes, hraniční přechod Hatě s jeho obchody a free shopy aj. „Centrem regionu je město Znojmo, druhé největší město jihomoravského kraje a zároveň středisko vyhlášené vinařské oblasti“ [15].
6
1.1 Město Znojmo Okresní město Znojmo, ležící na řece Dyji, se rozkládá na jihozápadě jižní Moravy nedaleko hranic s Rakouskem. Díky své poloze na rozhraní obchodních cest patřilo v minulosti k velice důležitým městům. V 11. století zde dal kníže Břetislav I. postavit hrad, který byl začátkem 18. století přestavěn na barokní zámek, který dnes slouží jako expozice Jihomoravského muzea a budova sama je významnou historickou památkou města. V těsné blízkosti se nalézá nejdražší klenot Znojma, rotunda sv. Kateřiny. Střed města s malebnými uličkami patří do městské památkové rezervace. V rezervaci je možno spatřit gotické, renesanční i barokní měšťanské domy. Dalšími cennostmi jsou místní kostely a kláštery, městské hradby, radniční věž a znojemské podzemí s dosud neprobádanými chodbami. Nejvíce lidí přiláká každoročně pořádaná akce s mnohaletou tradicí, Znojemské historické vinobraní (viz. 4.6 Akce). Ve sportu město nejvíce proslavil zdejší hokejový klub, HC Znojemští Orli. Mimo to se zde hraje 3. fotbalová liga a florbalová a korfbalová extraliga. K využití volného času obyvatel slouží nově vybudovaná městská plovárna, nacházející se v areálu historického Louckého kláštera. Krásná příroda a výhledy (obr. 1) v okolí Znojma lákají za pěkného počasí stovky romantiků a milovníků procházek.
obr. 1 Výhled na Znojemskou přehradu
7
2. Historie cestovního ruchu na Znojemsku Turistika na Znojemsku se poprvé objevuje před více než sto lety a je spojena s územím Národního parku Podyjí. Počátky sahají do poloviny 19. století, kdy se v okolí Vranovského zámku začaly stavět romantické stavby sloužící k odpočinku a výletům nejen šlechty ale i prvních turistů. Patří k nim například Clariho kříž, Lusthauz (letohrádek Braitava), Obelisk u Ledových slují a Mníškův kříž. [18] Ke konci 19. století byly zakládány spolky a kluby za účelem rozvoje cestovního ruchu na Znojemsku. Jednalo se převážně o německé turistické spolky, s výjimkou Matice školské, Sokola a Národní jednoty pro jihozápadní Moravu. Roku 1883 vznikla „Znojemská sekce Rakouského turistického klubu". Její příslušníci vyznačili první trasy v okolí Znojma (např. Nový Hrádek – Retz, Čížov – Ledové sluje, Popice – Sealsfieldův kámen). [16] Na začátku 20. století vznikla dvě díla popisující turistiku v okolí Znojma. „Znojmo – Vranov – Bítov“ od pana Pětníka a „Führer von Znaim, Retz und Umgebung“ od pana Herbsta. [18] Po
vzniku
Československa
v roce
1919
byl
založen
„Klub
Československých turistů ve Znojmě“, který se zaměřil na budování a provozování turistických nocleháren, značení turistických cest a na vydávání turistické literatury a turistických map. Rozvoj turistiky byl přerušen dvěma světovými válkami. Za druhé světové války a okupace byly zrušeny všechny kluby, a tedy i Klub československých turistů ve Znojmě. Jeho činnost byla obnovena až v prosinci roku 1946. Po roce 1948 došlo k dalším komplikacím spojeným s politickou situací České republiky. Vznikla tzv. železná opona, která odřízla oblast v okolí řeky Dyje od všech turistických aktivit na dlouhá desetiletí. Pouze západně od Znojma zůstaly dva malé turistické okruhy, které zpřístupňovaly vyhlídky Králův stolec a Sealsfieldův kámen. [18] Po roce 1989 se otevřelo Podyjí tisícům návštěvníků. Byly vybudovány mosty, přístřešky, lávky a vyhlídky. Památkovým ústavem v Brně byla zpřístupněna zřícenina Nového Hrádku (obr. 2). Významným mezinárodním počinem se stalo obnovení hraničního přechodu pro pěší turisty a cykloturisty
8
v Hardeggu. Spoluprací Klubu českých turistů a Správy národního parku Podyjí vznikla hustá, dobře značená síť turistických a cykloturistických cest. [18]
obr. 2 Zřícenina nový hrádek [18]
9
3. Analýza možností cestovního ruchu na Znojemsku
3.1 Faktory rozmístění a rozvoje cestovního ruchu na Znojemsku Faktory rozvoje a rozmístění cestovního ruchu se z geografického a ekonomického hlediska dělí na selektivní faktory, lokalizační faktory a realizační faktory. Selektivní faktory se označují jako poptávka po rekreaci. Funkci nabídky zaujímají lokalizační faktory. Úspěšnou realizaci cestovního ruchu dovolují, jak již název napovídá, faktory realizační. [10] Selektivní předpoklady rozvoje cestovního ruchu
tvoří
především
„poptávku“ po cestovním ruchu. Ovlivňují tedy hlavně počty návštěvníků, kteří vycestují za rekreací. My se zaměříme hlavně na to, jaké možnosti cestovního ruchu nám daná oblast nabízí. Centrem našeho zájmu budou tedy lokalizační faktory a materiálně technická základna. Pro úplnost si však uvedeme i pár informací o selektivních faktorech.
3.1.1 Selektivní předpoklady rozvoje cestovního ruchu na Znojemsku Selektivní předpoklady mají primární postavení v rozvoji cestovního ruchu. Díky nim se mohou využít předpoklady pro cestovní ruch v konkrétních oblastech. Do této skupiny patří demografické faktory, urbanizační faktory, ekonomické faktory a faktory politické. [10]
Demografické faktory – popisují složení obyvatelstva z hlediska věku, pohlaví, narození, úmrtí, náboženství atd. Složení obyvatelstva má rozlišovací vliv nejen na počet lidí podílejících se na cestovním ruchu, ale i na specifickou náplň volného času. Jiné zájmy mají rodiny s dětmi, starší lidé nebo studenti. Nejvíce se demografických faktorů využívá v marketingových studiích, které slouží jako předloha plánování v turistických destinacích (ubytovací kapacity a vybavení turistických chat a hotelů). [10]
Urbanizační faktory – Jsou spojeny s pojmem urbanizace. Tento pojem je znám jako poměšťování obyvatelstva a do cestovního ruchu zasahuje tím, že venkovské obyvatelstvo má oproti městskému zcela jiné požadavky na trávení volného času. 10
Můžeme porovnat například víkendovou rekreaci. V celoevropském průměru se krátkodobé (víkendové) rekreace účastní více či méně pravidelně kolem 40% městského a jen asi 5 – 10 % venkovského obyvatelstva. Velký význam má také velikost města, jeho socioekonomická struktura a funkce. Nejčastěji cestují lidé z měst s vysokou úrovní služeb (tzv. terciárního sektoru) naopak lidé z průmyslových měst cestují méně často. [10] Ve Znojemském regionu žije 112459 (2007) obyvatel a hustota zalidnění je 71 ob./km2. Největším městem je Znojmo. Se svými 34 902 obyvateli (12/2006) překračuje jako jediné v regionu počet 10000 obyvatel. Dalšími většími obcemi se statusem města jsou Moravský Krumlov, Miroslav, Hrušovany nad Jevišovkou a Jevišovice. V regionu tedy převládá počet venkovského obyvatelstva, což může mít záporný vliv především na krátkodobou (víkendovou) rekreaci.
Ekonomické faktory – Mezi jedny z nejdůležitějších ukazatelů rozvoje cestovního ruchu patří dosažená životní úroveň obyvatel a množství jejich volného času. Všeobecné zkrácení pracovní doby a prodloužení volných dnů zvyšuje počet lidí účastnících se cestovního ruchu. [10] Okres Znojmo patří mezi hospodářsky slabé okresy České republiky. Míra nezaměstnanosti Znojemska dlouhodobě ukazuje nadprůměrné hodnoty. Projevuje se zde sezonní nezaměstnanost spojená s pracemi v zemědělství a v cestovním ruchu. Faktorem snižujícím nezaměstnanost je hlavně poloha u hranic, která rozšiřuje nabídku práce.
Politické faktory – Hlavní politické faktory ovlivňující cestovní ruch jsou mírová uspořádání bez válečných konfliktů, vnitropolitická situace a charakter politického systému. [10]
11
3.1.2 Lokalizační předpoklady rozvoje cestovního ruchu na Znojemsku Lokalizační předpoklady rozvoje cestovního ruchu slouží k určení konkrétní oblasti, kde se bude cestovní ruch realizovat. K jeho rozvoji mají sekundární význam. Mohou být společenského nebo přírodního charakteru. Rozhodují o funkčním využití konkrétní oblasti cestovním ruchem z hlediska přírodních možností, charakteru a kvality společenských podmínek. V souhrnu tvoří „fyzickou“ a objektivní základnu pro uspokojování poptávky po cestovním ruchu a základní schéma pro územní uspořádání realizace cestovního ruchu ve vnitrostátním i mezinárodním měřítku. V zásadě poskytují jen možnosti, kde se může cestovní ruch provozovat. Mluvíme zde o potenciálu cestovního ruchu. O využití oblasti pro turismus rozhodují selektivní faktory a realizační podmínky. [3]
3.1.2.1 Přírodní předpoklady rozvoje cestovního ruchu Přírodní předpoklady jsou významné svou relativní stálostí a většinou plošně rozsáhlejším územím. Do této skupiny patří přírodní podmínky a atraktivity, klimatické poměry, hydrologické poměry, reliéf a morfologické poměry, flóra a fauna. Pro rozvoj cestovního ruchu je důležitá ojedinělost a vysoká poutavost jednotlivých složek. [3]
Reliéf a morfologické poměry – Reliéf je základním strukturním prvkem přírodních rekreačních zdrojů. Jeho tvary umožňují rozdílné využití dané krajiny pro účely cestovního ruchu. Právě on nejvíce podmiňuje výskyt a umístění řady ostatních přírodních rekreačních prvků např. říční sítě, vegetačního krytu, hospodářského využití území, rozmístění sídel apod. Reliéf je jednou z hlavních přírodních podmínek formujících atraktivnost krajiny z hlediska cestovního ruchu. Je výsledkem působení exogenních a endogenních sil. V současnosti je nejvíce ovlivňován lidským faktorem. [10] Mezi nejdůležitější charakteristiky či prvky reliéfu, které ovlivňují umístění rekreačních zařízení, patří: formy povrchu, výšková poloha, vertikální
12
(sklony svahů) a horizontální (hustota říční sítě, délka údolí) členitost reliéfu, expozice. [10] Z toho nejvíce ovlivňuje rekreaci relativní vertikální členitost. Díky ní dostává krajina nezaměnitelný vzhled a estetickou hodnotu a nabízí využití pro turistiku a zimní sporty. Rozmanitý reliéf je vhodnější pro realizaci cestovního ruchu nežli jednotvárný. [10] Jako důležité kritérium pro vyjádření vhodnosti území pro cestovní ruch, lze považovat střední úhel sklonu reliéfu. Tyto údaje jsou důležité zejména pro turistiku a lyžování. [10] Horizontální členitost není v našich podmínkách pro cestovní ruch až tak podstatná. Spíše ovlivňuje využití krajiny v přímořských rekreačních oblastech. Týká se členitosti mořského pobřeží. [10] Atraktivnost geologické stavby území ovlivňuje rekreační potenciál krajiny.
Různé
útvary
geologicko-geomorfologického
charakteru
(skalní
pískovcová nebo vápencová města, krasový reliéf) jsou lákavé a přidávají na přitažlivosti dané oblasti. [10]
Klimatické poměry – Při určování potenciálu krajiny pro využití v cestovním ruchu hrají klimatické poměry jednu z hlavních rolí. Pro cestovní ruch jsou nároky na
kvalitu
klimatických
faktorů
velice
důležité,
daleko
důležitější
než při posuzování vhodnosti podmínek území pro ostatní hospodářskou činnost. [10] Jak podnebí ovlivňuje využití oblasti pro rekreaci lze hodnotit ze dvou základních pohledů. Prvním je působení horizontální zonality a druhým vertikální zonality podnebí. Z pohledu horizontální členitosti je nejvíce k rekreaci využíván subtropický a mírný pás. Vliv vertikální zonality se projevuje hlavně v mírném pásmu, kde vytváří podmínky pro zimní sporty a rekreaci a rozšiřuje turistickou sezónu. [10] Hydrologické poměry - V celosvětovém měřítku patří hydrologické poměry k nejdůležitějším lokalizačním podmínkám. Určují rozsah, intenzitu a směr turistických proudů a rekreačních pobytů. Ve většině zemí leží destinace cestovního ruchu u vodních ploch a toků. Hydrologické poměry můžeme rozdělit 13
na povrchové vody (moře, jezera, umělé vodní nádrže, vodní toky) a podzemní vody. [10] Z povrchových vod je nejdůležitější moře, které se využívá obzvláště k dlouhodobé rekreaci. Řeky a vnitrozemské vodní plochy slouží spíše k rekreaci krátkodobé. [3] Jezera a umělé vodní plochy mají v cestovních ruchu podobný význam jako moře. Jejich využití závisí na zeměpisné šířce, vertikální zonalitě a lokálních poměrech. Intenzivněji jsou využívány nádrže a jezera vzdálené od moře a v zázemí velkých aglomerací. [3] Řeky se zpravidla uplatňují v uspokojování krátkodobých forem cestovního ruchu (v zázemí městských aglomerací). K jejich atraktivnosti výrazně přispívají různé vodní útvary, jako jsou například kaňony, vodopády a meandry. Atraktivitou prvního řádu jsou vodopády (Niagarské, Yosemitské, Viktoriiny atd.). [3] Vážným problémem cestovního ruchu se v současnosti stává průmyslové znečištění mořských pláží a vnitrozemských vodních ploch. Podzemní vody ovlivňují využití oblasti cestovním ruchem hlavně v místě svého výstupu na povrch. Jejich význam záleží na minerálním složení, teplotě a formě vývěru vody. Největší vliv na rozvoj cestovního ruchu mají termální minerální prameny. V místech jejich výskytu vznikla lázeňská střediska, která patří k historicky nejstarším centrům cestovního ruchu. Dalším typem pramenů významných pro cestovní ruch jsou gejzíry (Island, severní ostrov na Novém Zélandu, Yellowstonský národní park). [3]
Rostlinstvo a živočišstvo - Význam rostlinstva na rozmístění cestovního ruchu není výrazný. Pro funkční využití krajiny má pozitivní vliv. Z pohledu cestovního ruchu je nejdůležitější les. U nevýrazné krajiny je jediným předpokladem pro její rekreační využití. [10] Živočišstvo má z uvedených přírodních předpokladů nejmenší význam pro cestovní ruch. Uplatnění nalézá pouze u specifických rekreačních činností jako je lov a rybolov. [10]
14
Přírodní předpoklady na Znojemsku Reliéf Znojemska je tvořen Jevišovickou pahorkatinou a Dyjskosvrateckým úvalem. Většinu povrchu zabírají zemědělské plochy, vinice a sady. Tento typ reliéfu je vhodný hlavně pro nenáročnou cykloturistiku a turistiku. Klimatické poměry regionu se mění od západu na východ, což souvisí s klesající nadmořskou výškou. Území západně od Znojma spadá pod mírně teplou podnebnou oblast a území východně od Znojma spadá do teplé podnebné oblasti. Z povrchových vod jsou největší řeky Dyje, Jevišovka a Rokytná. Nejdelší a nejvýznamnější je Dyje. Na jejím toku leží tři přehrady: Vranov nad Dyjí, Znojmo a Nové mlýny. Vodní nádrž Vranov nad Dyjí je významným bodem v cestovním ruchu Znojemského regionu.
Z přírodních zajímavostí Znojemska jsme se snažili vybrat ty nejpozoruhodnější a nejnavštěvovanější. Z pohledu reliéfu i skladby flóry a fauny je nejatraktivnějším přírodním předpokladem pro cestovní ruch Národní park Podyjí s přírodními krásami. Dále to mohou být řeka Dyje, Vranovská vodní nádrž, Výrovická přehrada, přírodní park Jevišovka a Rokytná. Většina přírodních cenností Znojemska je dobře dostupná po turistických a cykloturistických stezkách.
3.1.2.1.1 Národní park Podyjí Základní údaje o parku Rozloha NP: 63km2 Ochranné pásmo: 29 km2 Délka toku Dyje v NP: 40 km Nejvyšší bod: 536 m.n.m Nejnižší bod: 207 m.n.m. Lesnatost: 84% Zemědělská půda: 9%
15
Národní park Podyjí (dále jen NP Podyjí) byl vyhlášen 1. července 1991. Svoji rozlohou 63 km2 je nejmenším ze čtyř národních parků na území České republiky. Rozkládá se mezi městy Vranov nad Dyjí a Znojmo. Téměř 42 kilometrů dlouhou páteří NP Podyjí je řeka Dyje, která tvoří romantické údolí s typickými meandry. Území NP Podyjí je výjimečné pestrostí živé i neživé přírody a patří k nejvíce zachovalým říčním údolím svého druhu u nás. K tomuto faktu přispěla paradoxně železná opona, která na téměř 50 let neumožňovala vstup člověka do této oblasti. [18] Většina území parku je pokryta přirozenými nebo přírodě blízkými lesy. Složení lesa se mění od západu na východ spolu s nadmořskou výškou. Na západě jsou vidět zbytky podhorských bučin, kdežto na východě rostou více teplomilné lesní druhy. Počet zvláště chráněných druhů rostlin je 77. [18] Na území parku žije 65 druhů savců (např. vydra říční, netopýr Brandtův) a 152 druhů ptáků, z nichž téměř 2/3 zde i hnízdí (např. čáp černý, výr velký, ledňáček říční). Ze sedmi druhů plazů si největší pozornost zaslouží užovka stromová a ještěrka zelená. V blízkosti řeky lze spatřit obojživelníky jako je mlok skvrnitý nebo čolek velký. Ryby zastupují klasické říční typy jako pstruh obecný, lipan podhorní a siven americký. [18] V NP Podyjí je bohatě zastoupen i řád hmyzu. Z chráněných druhů jsou to kudlanka nábožná, pakudlanka jižní. Motýli jsou zastoupeni dvanácti zvláště chráněnými druhy (např. otakárek fenyklový a ovocný). Z brouků jsou nejzajímavější roháč obecný, nosorožík kapucínek a tesařík obrovský. [18]
Území NP Podyjí je rozděleno do 3 zón se zvláštním režimem ochrany:
1. zóna chrání to nejvzácnější v parku. Jedná se o řeku, její údolí a nenarušenou přírodu v blízkém okolí. Do tohoto území nezasahuje člověk žádnými hospodářskými aktivitami s výjimkou zákroků proti tzv. invazním rostlinám. Turisté se zde smějí pohybovat pouze po vyznačených stezkách. První zónu vyznačují speciální tabulky (obr. 3) a pruhové značky na stromech (obr. 4). [18]
16
obr. 3 Tabulka vyznačující hranici I. zóny NP[18]
obr. 4 Pruhové značení označující průběh hranice I. zóny NP[18]
2. zóna obsahuje lesy, louky a vřesoviště. Zásahy člověka mají za cíl ochránění cenných biotopů a obnovení přirozených procesů. [18]
3. zóna zahrnuje okrajové části parku a je dosti poznamenaná činností člověka. Jedná se převážně o zemědělské plochy na okrajích lesů. K jejich zúrodňování se používají přírodě blízké postupy. [18]
NP Podyjí nabízí návštěvníkům rozsáhlou síť turistických a cykloturistických stezek, díky nimž se mohou seznámit se všemi charakteristickými prvky parku. (viz. 4.1 Cykloturistika v NP Podyjí a 4.2 Turistika v NP Podyjí)
Řeka Dyje vzniká soutokem Moravské Dyje a Rakouské Dyje na území Rakouska. Je dlouhá 235 kilometrů. Na své cestě naplňuje vodou několik přehrad (Vranov nad Dyjí, Znojmo, Nové Mlýny) a protéká územím NP Podyjí, kde tvoří přírodní hranice České republiky. Její rekreační využití se týká hlavně oblasti kolem Vranovské přehrady. Pro cyklisty a turisty tvoří krásné meandry a hluboká údolí hlavně na území NP Podyjí. [25]
Vranovská vodní nádrž byla vybudována na řece Dyji ve 30. letech minulého století. Jezero dlouhé 30 kilometrů přitahovalo do 90. let tisíce návštěvníků, kteří zde trávili letní dovolenou. S postupem času a se stále levnějšími pobyty u moře zájem o Vranovskou vodní nádrž opadá. I tak patří mezi velká lákadla regionu.
Výrovická přehrada na řece Jevišovce dříve sloužila jako zavlažovací nádrž. Dnes nabízí aktivní využití volného času ve formě koupání, jízdy na loďce nebo šlapadle. Oproti Vranovské přehradě je zde koupání klidnější. Využívána je především návštěvníky z blízkého okolí a města Znojma. 17
Přírodní park Jevišovka se rozkládá na 13 840 hektarech Jevišovické pahorkatiny. Zdejšími hlubokými lesy protéká řeka Jevišovka, která poskytuje životní
prostor
významným
druhům
ryb
(ouklejky
pruhované,
mníka
jednovousého a hořavky duhové). Na území parku byla vyhlášena Přírodní památka Rudlické kopce k ochraně stepních společenstev. Celá oblast byla osídlena již ve starší době kamenné, a proto se zde nachází významná archeologická naleziště. Jako příklad můžeme uvést lokalitu Nivky u Hlubokých Mašůvek se světoznámou Hlubokomašůveckou Venuší. [21]
Přírodní park Rokytná se nachází v oblasti kolem stejnojmenné řeky. Slepencové skály, výskyt mnoha vzácných druhů rostlin a živočichů to je pro něj charakteristické. [28]
Z hlediska návštěvnosti Znojemského regionu nejvíce turistů každoročně přiláká NP Podyjí a Vranovská přehrada. Ostatní uvedené oblasti jsou spíše menší rozlohy, i tak v sobě ukrývají jistý potenciál pro cestovní ruch.
3.1.2.2 Kulturně-historické předpoklady rozvoje cestovního ruchu Od předpokladů přírodních se liší tím, že vznikly činností člověka. Je pro ně typické bodové umístění. Jejich hodnotu může zvyšovat fakt, že se nacházejí na územích s atraktivními přírodními podmínkami. Platí u nich, že kvalita vítězí nad kvantitou. Na základě kvalitativních měřítek můžeme kulturněhistorické předpoklady rozdělit do tří podskupin. Jsou to kulturně-historické památky, kulturní zařízení a společenské akce. [3] Kulturně-historické památky mají v tomto souboru největší význam. Jejich využití cestovním ruchem je dáno osobitostí, uměleckou a historickou hodnotou. Nejpřitažlivějšími kulturněhistorickými památkami jsou architektonická díla, jako jsou městské historické komplexy, hrady, zámky, sakrální stavby apod. [3] Mezi kulturní zařízení řadíme muzea, galerie, divadla, hvězdárny a skanzeny.
18
Společenské akce zahrnují kulturní, sportovní, kongresové, veletržní akce a akce spojené s lidovými tradicemi.
Kulturně-historické předpoklady na Znojemsku Z kulturně-historických památek můžeme jmenovat historický střed města Znojma s radniční věží, rotundu sv. Kateřiny, Loucký klášter ve Znojmě, hrady a zámky na Dyji, zámky v Jevišovicích, zámek Kravsko, zříceniny v NP podyjí (Devět mlýnů, Nový hrádek), zříceninu hrádku Lapikus v Jevišovickém přírodním parku a mnoho dalších. Podrobněji se o těchto památkách zmíníme později. Ve Znojemském regionu se nachází desítky kulturních zařízení, jako jsou galerie, muzea a divadla. My se seznámíme s několika nejvýznamnějšími.
Slovanská epopej Alfonse Muchy v Moravském Krumlově vystavuje 20 pláten předního představitele secese. Plátna se nachází v prostorách zámku, který slouží jako galerie již více než 40 let. V dnešní době se jedná o převezení expozice do Prahy. [25]
Jihomoravské muzeum ve Znojmě sídlí v areálu Znojemského hradu. Nabízí stálé expozice živé a neživé přírody na Znojemsku, archeologie a starého umění Znojemska, orientálních zbraní, černého řemesla, aj. Mimo to se zde konají různé přednášky. K muzeu patří ještě další dvě budovy ve městě (Dům umění a Minoritský klášter), které slouží jako výstavní prostory a galerie. [29]
V prostorách starého zámku v Jevišovicích je umístěna Expozice Moravského zemského muzea.
Vodní mlýn ve Slupi je významnou technickou stavbou, a proto byl označen za Národní kulturní památku. O jeho zpřístupnění turistům se stará Brněnské technické muzeum. Ve mlýně je možno shlédnout výstavu mlynářské techniky. [19]
19
Městské divadlo Znojmo bylo postaveno v roce 1900. Během své historie zažilo několik rekonstrukcí. Poslední a nejrozsáhlejší rekonstrukce byla dokončena ke stému výročí v roce 2000. Za částku 32 milionů bylo divadlo zmodernizováno a byl obnoven jeho noblesní ráz městského vkusu z konce 19. Století. [28]
V posledních letech se ve městě Znojmě a okolí začíná dařit různým kulturním akcím spojeným hlavně s vínem a hudbou. Jako příklad mohou sloužit festivaly: Hudební festival Znojmo, Jazz fest Znojmo, studentský Majáles nebo rockový Wake Up fest.
Hudební festival Znojmo mění každý rok svůj název podle skladatele, kterému je věnován. Například ročník 2007 nesl název Ludwig wein Beethoven, ročník 2008 zase In vino Vivaldi. Festival vznikl v roce 2005 a pokaždé nabízí kvalitní hudbu a víno. [14]
Jazz fest Znojmo se koná na začátku roku a je spojen s podtitulem „wine goes to jazz“. [14]
Studentský festival Majáles se po mnoha letech stává populární i ve městě Znojmě. Rok co rok přibývá akcí v programu a rok co rok nabízí festival více hudby a slavných jmen. Dnes je to akce, která na jaře dokáže pohltit celé město a hlavně studenty. [17]
Wake up fest Znojmo to je rocková muzika v areálu Louckého kláštera.
Kulturně zaměřeným turistům má Znojemsko co nabídnout. Region v sobě skrývá bohatství v podobě mnoha kulturních či kulturně-historických zajímavostí: staré mlýny, hrádky, galerie, malá muzea atd. Během letní sezóny řada obcí nabízí turistům atrakce v podobě různých moravských slavností.
20
3.1.3 Realizační předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu na Znojemsku Realizační
předpoklady
mají
hlavní
postavení
pro
finální
fázi
uskutečňování různých forem cestovního ruchu. Jejich význam spočívá ve schopnosti propojit místa se zájmem o rekreaci (tj. póly nabídky) a cílové oblasti s potenciálem pro cestovní ruch (tj. nabídku). Umožňují pomocí dopravy využívání materiálně technické základny. Do materiálně technické základny řadíme ubytovací, stravovací, sportovně rekreační a účelová zařízení a cestovní kanceláře. [10] Dopravní předpoklady patří k primárním předpokladům prostorové realizace a rozvoje cestovního ruchu a rekreace. Specifický význam má doprava u mezinárodního turismu. [10]
Doprava ve Znojemském regionu Kvalitní dopravní síť je základním předpokladem pro příjezd turistů do oblasti. Znojemský region je protkán hustou sítí komunikací. Většinu této sítě však tvoří silnice 2. a 3. třídy. Silnice 1. třídy jsou na Znojemsku tři. Jedná se o úseky Znojmo - Pohořelice – Brno (I/53), Znojmo – Moravské Budějovice – Jihlava (I/38) a Znojmo – hraniční přechod Hatě (E59). Tyto cesty spojují Znojmo s velkými městy a měly by být v dobrém technickém stavu. V případě úseku Znojmo – Pohořelice (I/53) tomu tak ovšem není. Vyjeté koleje, drolící se asfalt a k tomu neukázněnost řidičů to je typické pro tento úsek, přezdívaný též jako „silnice smrti.“ Všechny tři hlavní tahy jsou docela přetíženy vzrůstající automobilovou dopravou. Vše by měla vyřešit plánovaná rozšíření a opravy starých komunikací. V dohledné době bude vybudován obchvat kolem Znojma, který odkloní dopravu z centra a bude přímo navazovat na mezinárodní komunikaci na Vídeň (E59), Brno i Jihlavu. Kvalita silnic druhé a třetí třídy je proměnlivá. Železniční síť není v regionu příliš rozšířena. Tři trasy spojují Znojmo s Břeclaví, Okříškami a Vídní. Nejvýznamnější je v současné době budování elektrifikovaného spojení do Vídně a s tím spojená přestavba nejvyššího viaduktu
21
na jižní Moravě. Nejvíce je železnice využívána občany cestujícími do okolních vesnic a turisty na kolech. Díky
stále
narůstajícímu
rozvoji
cykloturistiky
jsou
otevírány
a zprovozněny nové cyklostezky, úschovny a půjčovny kol, stojany na kola a servisní místa.
Ubytovací a stravovací zařízení ve Znojemském regionu Ubytovací a stravovací služby patří k základním prvkům materiálně technické základny. Jejich dostatečná kapacita a kvalita ovlivňuje příjezdový cestovní ruch. Region nabízí docela širokou škálu ubytovacích i stravovacích zařízení. Ubytování se pohybuje v rozmezí čtyřhvězdičkový hotel až privátní ubytování. Nejmodernější služby jsou nabízeny ve Znojmě a v blízkosti hranic. V oblasti u Vranovské přehrady jsou k dispozici převážně turistické ubytovny a kempy. Stravovacích zařízení je v regionu nepřeberné množství. Vinárny, restaurace a kavárny jsou téměř na každém rohu.
22
4. Možnosti aktivních forem cestovního ruchu na Znojemsku Z široké palety možností využití forem cestovního ruchu jsme se snažili vybrat ty nejoblíbenější, od typicky aktivních podob cestování po kulturně poznávací formy. I ty, však mohou být spojené s turistikou nebo cykloturistikou.
4.1 Cykloturistika
Znojemský region je pro cykloturistiku téměř všech obtížností jako stvořený. Jsou tu rozsáhlé nenáročné roviny, těžší vlnité pahorkatiny i strmé kopce. Zvláště v oblasti NP Podyjí se nachází mnoho cykloturistických tras s obtížnějšími stoupáními a adrenalinovými sjezdy. Další perlou Znojemska jsou bezesporu jeho vinice a viniční tratě, které se táhnou podél hranic. Cyklistům jsou k dispozici servisní místa, penziony a hotýlky, jejichž součástí jsou i úschovny kol.
Cykloturistika v NP Podyjí – V NP Podyjí se otvírají cyklistům nádherné výhledy na řeku Dyji a její hluboké kaňony. Trasy (obr. 7) probíhají členitým terénem a seznamují turisty s panenskou přírodou. NP Podyjí je optimální pro milovníky romantických výletů a projížděk. Česká strana NP Podyjí je značena klasickými cykloturistickými značkami (obr. 5) a cyklisté nesmí jezdit mimo vyznačené trasy. Stezky jsou vhodné jak pro horská, tak pro trekkingová kola. [18]
obr. 5 Cykloturistické značení[18]
obr. 6 Směrovka self service [18]
Na území parku se nacházejí směrovky s označením „self-service“(obr. 6), které vedou k místům technické a první pomoci. Na těchto místech najdeme kufr s nářadím na základní opravu kola a batoh první pomoci s lékařským materiálem. 23
Na rakouské straně je dovolena jízda pouze po cestách a silnicích mimo území národního parku. I tak lze spatřit malebnou krajinu s množstvím lesů. Silnice jsou v dobrém stavu a vhodnou volbou je silniční kolo. V roce 1992 byly na obou stranách Podyjí vyznačeny 3 tematické cyklistické okruhy Znojemsko – Retzer Land s logem příslušné trasy: Trasa NP Podyjí – Thaytal, Trasa šesti měst a Viniční trasa. [18]
obr. 7 Cykloturistické trasy na území NP Podyjí – Thayatal [18]
Moravská vinařská stezka se dá nazvat magistrálou propojující Znojmo s Uherským Hradištěm. Můžeme po ní putovat všemi moravskými vinařskými podoblastmi a seznamovat se s místními zvyklostmi a vínem. Na své cestě jižní Moravou protíná sedm z deseti okruhů místních vinařských stezek. Na mapě (obr. 8) je zaznamenán její úsek červenou barvou. [20]
Znojemská vinařská stezka – Nejdelší vinařská stezka se táhne pětapadesáti vinařskými obcemi a měří 165 kilometrů. Turistům nabízí ochutnávku především bílých aromatických vín. Severní část stezky a úsek okolo řeky Dyje, který 24
probíhá kolem lánů polí a vinicemi, je vhodný pro vyznavače silniční cyklistiky. Naopak oblast NP Podyjí se hodí pro vyznavače náročnějších terénů. Na mapě (obr. 8) je znojemská vinařská stezka vyznačena zelenou barvou. [20]
obr. 8 Vinařské stezky na Znojemsku [20]
Trasa 48 – Greenways Praha – Vídeň – Cyklotrasa probíhá na Znojemsku po ose Hevlín – Hnanice - Šobes – Vranov nad Dyjí – Vratěnín. Tento úsek je dlouhý 93 kilometrů a navazuje na Greenways v jiných regionech. Z Vratěnína pokračuje stezka do jihočeských Slavonic. [12]
Vinařská 50 Author Znovín Cup – Vinařská 50 je na Znojemsku velice oblíbený závod horských kol s letos již desetiletou tradicí. Patronát nad závodem přebírají již od počátku vinařská společnost Znovín Znojmo a znojemský Cyklo Klub Kučera. Tento závod nabízí trať dlouhou zhruba 50 kilometrů, místy strmé stoupání i rychlé sjezdy. O všem vypovídá výškový profil trati (obr. 9). Závodí se ve třech kategoriích, muži, ženy a týmy. Jednotlivé kategorie se dělí ještě podle věku na jednotlivé podkategorie. [22] 25
obr. 9 Výškový profil Vinařská 50 [22]
Start i cíl závodu je v areálu sídla firmy Znovín Znojmo a.s. v Šatově. Téměř celá trať probíhá územím České republiky, jen ke konci si odskakuje do sousedního Rakouska na úsek dlouhý zhruba 15 kilometrů. [22]
4.2 Turistika
Znojemský region je rájem nejen pro vyznavače kol a ochutnávek vín. Díky krásné přírodě je také oblíbenou oblastí hlavně místních lidí pro turistické výlety. Již z polohy regionu je jasné, že se zde provozuje převážně lehká až středně těžká turistika. Největším lákadlem je logicky NP Podyjí a oblast okolo Vranovské přehrady a Bítova. Za zhlédnutí stojí turisticky méně známé přírodní parky severně od Znojma, Jevišovka a Rokytná. Téměř celý Znojemský region je poset hustou sítí různých turistických značení.
Turistika v Národním parku Podyjí – Skoro po celý rok nabízí NP Podyjí – Thayatal příznivé podmínky pro pěší turistiku. Trasy vedou, tak aby ukázaly návštěvníkům všechny přírodní charakteristiky parku. K nim patří vřesoviště, skalní vyhlídky, údolí řeky Dyje a historické památky. V současné době nabízí park 76 kilometrů značených turistických tras. V první a druhé zóně národního parku se mohou turisté pohybovat pouze po vyznačených stezkách. Stezky jsou značeny klasickým pásovým značením Klubu českých turistů. (obr. 10, obr. 11) [18]
26
obr. 10 Turistické značky[18]
obr. 11 Pásové značení[18]
obr.12Tabulky NP Thayatal [18]
Rakouský NP Thayatal nabízí šest kratších turistických tras, označených barevnými tabulkami s číslem trasy, názvem a logem národního parku (obr. 12). Trasy NP Thayatal: Thayatalweg: 3 hodiny Einsiedlerweg: 2,5 hodiny Hardegger Rundwanderweg: 1,5 hodiny Merkersdorf Rundwanderweg: 2,5 hodiny Kajaweg: 30 minut Hennerweg: 40 minut
„Turistika nemá v Podyjí masový charakter, a tak se poutníci nemusejí obávat syndromu turistického davu. Spíše mohou očekávat romantické osamocení zpestřené setkáním s vyznavači klasické turistiky.“ [18]
Turistika na Vranovsku a Bítovsku není až tak propagovaná jako turistika v NP Podyjí. Tyto oblasti jsou vhodným prostředím pro rekreaci u vody a vodní sporty. Avšak i pro turistiku se zde najdou místa, která stojí za to navštívit. Mezi nejznámější patří Vranovský zámek, Bítovský hrad, zřícenina hradu Cornštějn. Nedaleko Bítova, pár kilometrů proti proudu řeky, se nachází vesnice Podhradí nad Dyjí, nad kterou se tyčí zřícenina hradu Frejštejn. V minulosti společně s Cornštejnem bránily královský hrad Bítov. [1]
Oblast
Přírodního
parku
Jevišovka
je
významná
především
archeologickými nalezišti z pozdní doby kamenné. V lokalitě Nivky byla objevena světoznámá Hlubokomašůvecká Venuše. V parku se nachází zřícenina hrádku Lapikus. Z okolních turistických lákadel stojí za zmínku dva zámky v Jevišovicích, zámek Plaveč s románskou rotundou, zámek a zámecký park se 27
sekvojemi v Kravsku. Z technických památek má turistický význam jedna z nejstarších přehrad v Evropě, Jevišovická přehrada. [21]
4.3 Vodní aktivity
Vodní turistika – Znojemsko není příliš vyhledávanou destinací pro vodáky. Zdejší řeky nedosahují patřičných parametrů pro vykonávání této činnosti. Jedinou splavnou řekou je Dyje. Vodácky atraktivní úsek se nachází mezi Znojmem a Krhovickým splavem. Na tomto úseku se také každý rok na jaře a na podzim koná odemykání a zamykání řeky Dyje. Mezi Vranovem a Znojmem je vodní turistika zakázána. To je dáno především polohou řeky v NP Podyjí a vodní nádrží Znojmo, která slouží jako zásobárna vody pro město a okolí. K vodním sportům a rekreaci slouží vodní nádrže. Hlavní úlohu přebírá vodní nádrž Vranov nad Dyjí, která je pro své klimatické podmínky nazývána „Moravským Jadranem“. Oblibu získala u milovníků koupání, vodních sportů a rybářů. V létě je na hladině možno spatřit desítky plachetnic a windsurfařů. Jezero je dlouhé zhruba 30 kilometrů a zasahuje až pod hrad Bítov. Největší rekreační střediska jsou koncentrována v okolí Vranova nad Dyjí, Bítova a Podhradí nad Dyjí. Na březích jezera se nachází řada rekreačních zařízení nabízejících možnost zapůjčení šlapadel, windsurfů, pramic a jiných náčiní pro sport a využití volného času. [27] V roce 2006 byla na Vranovské přehradě po čtrnácti letech obnovena lodní doprava, která spojuje Vranov nad Dyjí a Bítov. K dispozici jsou dvě plavidla Valentýna a Viktorie (obr. 13) o kapacitě 80 a 100 osob.
28
obr. 13 Loď Viktorie
Z menších přehrad na Znojemsku využívaných pro rekreační účely lze jmenovat Výrovickou přehradu a Jevišovickou přehradu. Znojemská vodní nádrž slouží pouze jako zásobárna vody a veškeré vodní sporty a rekreace jsou na ní zakázány. Další možnost pro aktivní strávení dne nabízí řada koupališť. Nejmodernější je znojemská plovárna Louka a koupaliště Pohoda v Únanově. Obě tato koupaliště nabízí moderní bazény, různé vodní atrakce a kvalitní zázemí.
4.4 Vinařství (Vinařský turistický program, Znovín walking)
Vinařství je společně s NP Podyjí největším magnetem Znojemského regionu. V posledních letech se spolu s rostoucím zájmem o cykloturistiku zvyšuje i zájem o víno a jižní Moravu. Vznikají vinařské stezky, které spojují nejkrásnější vinice, sklepy a vinařské obce. Několik desítek sklípků podél stezek nabízí zvědavým turistům možnost ochutnávky místních vín a specialit. Na Znojemsku se obzvláště daří bílým aromatickým vínům. Kromě typického Veltlínského zeleného zde najdeme odrůdy jako Müller Thurgau, Sauvignon, Ryzlink Rýnský a Pálava. Z červených vín můžeme potom jmenovat Frankovku, Svatovavřinecké a odrůdu André. Největší vinařské společnosti jsou Znovín Znojmo se sídlem v Šatově a. s. a Vinné sklepy Lechovice.
29
Vinařský turistický program
Mezi nejcennější klenoty vinařství okolo Znojma patří Křížový sklep v Příměticích, Malovaný sklep v Šatově, Moravský sklep v Šatově, vinice Šobes a sklepy Louckého kláštera. Všechna tato místa se snaží vrýt do povědomí návštěvníků tzv. Znovínský vinařský turistický program. Křížový sklep v Příměticích dali postavit Jezuité v letech 1740 – 1756. Patří mezi největší křížové sklepy na světě. Hlavní chodba má rozměry 110 x 10 metrů a rameno kříže měří 56 metrů. Klenby jsou vysoké 6,5 metru a v kopuli 7,5 metru. Jedinečnost sklepu dodává také silná vrstva ušlechtilé plísně, díky níž zde nejsou potřeba žádná klimatizační zařízení. Ve sklepě je uloženo 750 000 až 1 200 000 litrů nejkvalitnějšího bílého vína. [5] Malovaný sklep byl vyhlouben do pískovcového svahu poblíž Šatova. Ačkoliv je vinným sklepem, víno se v něm nikdy nevyrábělo ani neuchovávalo. Pravděpodobně měl funkci vinárny s příjemným posezením v každou roční dobu. Pobyt ve sklípku zpestřují kromě vína plastické malby na stěnách zobrazující výjevy ze znojemské historie a pohádek. [5] Moravský sklípek v Šatově je stálicí Vinařského turistického programu. Jeho součástí je tři sta let starý vinný sklep. [5] „V hlubokém údolí Dyje, v samém srdci Národního parku Podyjí leží na úbočí skalního ostrohu v meandru řeky jedna z nejstarších a patrně nejlepších vinic evropských vinařských poloh – Šobes“[5]. Díky své poloze na jižním svahu v blízkosti řeky a okolním lesům, které ji chrání proti větru, rodí tato vinice hrozny nejvyšší kvality. Mezi zdejší proslulé odrůdy patří Ryzlink rýnský a Rulandské šedé. [5] Nedávno zrekonstruované přízemí Louckého kláštera slouží jako turistické informační centrum s možností úschovy kol. V rozsáhlých sklepích zrají lahvová vína. K dispozici je návštěvníkům ochutnávka vín, vinařské a bednářské muzeum a prohlídková trasa. U kláštera začíná okružní jízda vyhlídkového vláčku. [5]
30
Znovín walking
Znovín walking je program společnosti Znovín Znojmo, a.s. se sídlem v Šatově (dále pouze Znovín Znojmo) pro rozšíření nového turistického trendu – návratu k chůzi, která léčí. [9] Co to je Znovín walking? Je to chůze s pomocí turistických holí. Ve Finsku známá jako Nordic walking. Celkem bylo sestaveno 14 tras. Sedm lehkých a sedm těžkých. Tyto trasy seznamují chodce s krajinou NP Podyjí, železnou oponou, historickými zajímavostmi (válečné opevnění), viničními tratěmi a stánky s ochutnávkou. [9] Znovín walking je nenáročná volnočasová aktivita, kterou je možno posílit celé tělo. Potřeba jsou jen turistické hole o správné délce, pohodlná obuv a oblečení. [9]
4.5 Památky Všechny památky leží na turisticky značených stezkách pro pěší i cyklisty popřípadě ve městě Znojmě. Dají se tedy označit za hlavní cíle výletů, a proto je zběžně popíšeme. Ve městě je pro cykloturisty možnost úschovy kol např. v budově vlakového nádraží, v turistickém informačním centru u radniční věže, v Louckém klášteře a v mnoha penzionech.
Znojmo – K základním opěrným bodům využívaným v cestovním ruchu patří bezesporu znojemský hrad, z počátku 18. století přebudovaný na zámek. Byl postaven roku 1046 a jeho historie je spojena s Přemyslovci a s plameny vzpoury. Dnes poskytuje návštěvníkům muzejní prostory. Z nádvoří hradu je krásný výhled na Znojemskou vodní nádrž, která leží na území NP Podyjí a řeku Dyji. V těsné blízkosti stojí národní kulturní památka Rotunda nanebevzetí P. Marie a sv. Kateřiny. Ta je významná zachovalými nástěnnými malbami. Návštěvníkům se její dveře otevírají pouze za příznivých klimatických podmínek. Znojemské kostely jsou také vyhledávanými památkami turistů. Největším je gotický kostel sv. Mikuláše. Hned vedle stojí záhadná svatováclavská kaple, která nesla pověst jedné z nejstarších staveb ve střední Evropě. Dalšími sakrálními 31
památkami jsou např. kostel sv. Michala, sv. Hypolita na Hradišti a řada klášterů, z nichž nejdominantnější je Premonstrátský klášter. Ten je též nazýván Louckým klášterem a jeho prostory využívá Znovín Znojmo. Historické jádro města společně s klikatými uličkami a hradbami patří do městské památkové rezervace. Součástí rezervace je i nepřehlédnutelná radniční věž z roku 1445. Dosahuje výšky téměř osmdesáti metrů. Návštěvníkům je přístupná a nabízí nevšední pohledy na celé Znojmo. Historickým unikátem je znojemské podzemí. Svým rozsahem a složitostí patří k největším labyrintům ve střední Evropě. 27 kilometrů dlouhá síť chodeb sloužila kdysi jako skladiště potravin a sklepní prostory. Dnes je pro veřejnost zpřístupněn 1 kilometr chodeb. [28]
Hrady, zámky, zříceniny – Turisticky atraktivní jsou hrady a zámky na řece Dyji. Všechny tyto památky se nalézají v krásné přírodě v blízkosti NP Podyjí nebo Jevišovické pahorkatiny. Leží na vyznačených turistických stezkách a patří k hlavním cílům výletníků. Pro cykloturisty jsou jisté možnosti odložení kola do stojanů popřípadě opření kola o strom. Horší je to s hlídáním kola. Přímo nad řekou u ústí Vranovské přehrady se tyčí na skále velmi silný a nikdy nepokořený hrad Bítov. Návštěvníkům nabízí sbírku zbraní a vycpaných psů, malou zoologickou zahradu a mnoho dalšího. [13] Nedaleko přes řeku z lesa vykukuje zřícenina hradu Cornštejn. Od roku 1542 opuštěný hrad začíná pomalu znovu ožívat. Turistům je však zpřístupněn pouze v červenci a srpnu. [13] Za zmínku stojí ještě 9 kilometrů vzdálená zřícenina hradu Frejštejn. Oba hrady, Frejštejn a Cornštejn, byly vybudovány k ochraně královského hradu Bítova. [13] Zámek Vranov nad Dyjí (obr. 14) stojí na 70 metrů vysoké skále a majestátně hledí do krajiny. Původně hrad byl v 17. století přestavěn na barokní zámek. Jeho atraktivní poloha a pozadí láká filmaře z Čech i celého světa. Točila se tu například pohádka Nesmrtelná teta nebo Holywoodský megafilm XXX.
32
Návštěvníky především láká krásnými interiéry a výhledem na Vranov a řeku Dyji. [13]
obr. 14 Zámek Vranov nad Dyjí
Uprostřed NP Podyjí se nachází zřícenina původně gotického hradu Nový Hrádek. Dřívější lovecké sídlo je od května do srpna přístupné turistům. [13] Posledním hradem na řece Dyji ve znojemském regionu je Znojemský hrad. K dalším hradům a zámkům Znojemska patří dva zámky v Jevišovicích. První, tzv. Starý zámek, slouží Moravskému zemskému muzeu a nabízí stálé expozice
historického
vývoje
Jevišovicka,
depozitář
lidového
nábytku
a historických hudebních nástrojů a dlouhodobou výstavu s názvem Umění skalních maleb. Druhý, tzv. Nový zámek, dnes slouží jako domov důchodců. Zřícenina hrádku Lapikus je součástí Přírodního parku Jevišovka, od 15. století opuštěná stavba zpestřuje turistům a cyklistům výlety v této lokalitě. Nachází se v blízkosti turistické stezky a je volně přístupná. Zvláště na podzim ji nejvíce ocení milovníci romantických výhledů. [13]
33
4.6 Akce
Většina těchto akcí nemá moc společného s aktivním cestovním ruchem, ale svou velikostí a mezinárodním významem rozšiřují možnosti města Znojma a celého regionu v cestovním ruchu.
Vinobraní Znojemské historické vinobraní je každoroční dvoudenní slavnost věnovaná oslavě vína a burčáku. Jeho vznik sahá do roku 1966 a je spojen se jménem Františka Koukala. Dnes je to festival hudby, tance a zábavy. Každý rok láká do Znojma desetitisíce návštěvníků ze všech koutů světa. Celá akce probíhá v historickém jádru města. Pro návštěvníky je připraven bohatý doprovodný program,
historické
trhy
a
stovky
jiných
stánků
s burčákem, různými
pochutinami, suvenýry a starožitnostmi. Součástí Vinobraní je i historický průvod městem. Stovky účinkujících s koňmi, psy a jinými zvířaty se vydává na zhruba 5km dlouhý pochod uličkami. Hlavními postavami jsou král Jan Lucemburský a jeho choť Eliška Přemyslovna. Průvod končí u hlavní tribuny, kde probíhá slavnostní scéna. Po scéně na tribuně se celá družina přesouvá do prostor Louckého kláštera, kde probíhá rytířský turnaj. [23] Znojemský hrozen Festival publicistické
Znojemský a
zábavné
hrozen televizní
je a
mezinárodní rozhlasové
soutěžní
tvorby
se
přehlídkou zaměřením
na gastronomii a s tím spojený životní styl.
4.7 Hatě Když se řekne Znojmo, většině lidí se vybaví 12 kilometrů vzdálená nákupní oblast, ležící v dřívější bezcelní zóně přesně na státní hranici s Rakouskem. Tato oblast se nazývá Hatě podle vesničky, která tu dříve ležela. Dnes jsou tu dvě obrovská nákupní centra, Excalibur City a Freeport. Právě ty jsou důvodem příjezdů tisíců nákupu chtivých lidí z České republiky i sousedního Rakouska. 34
5. SWOT analýza – cestovní ruch Znojmo Tabulka 1: SWOT analýza- silné, slabé stránky[7]
SILNÉ STRÁNKY
SLABÉ STRÁNKY
Velké množství významných Výrazný sezónní charakter kulturních památek ve Znojmě i v turistických služeb, chybí nabídka blízkém okolí – velký potenciál pro služeb v cestovním ruchu i pro zimní další rozvoj turistiky období Omezená nabídka služeb Poloha města na hranicích v cestovním ruchu v případě s Rakouskem – rozvoj přeshraniční nepříznivého počasí turistiky Chybějící doprovodné služby Rozvíjející se vinařská turistika v cestovním ruchu Kvalitní a rozvinutá síť Špatná nabídka obchodů v centru města – zaplavení obchody cykloturistických stezek a tras s textilem s napojením do Rakouska Negativní image plynoucí Významné kulturní akce – z množství poskytovatelů erotických především Znojemské historické služeb ve Znojmě a okolí vinobraní Špatné napojení města na železniční dopravní síť Příznivé turistické image města a Nedostatek ubytovacích zařízení jeho okolí (zachovalá a nepoškozená vyšších kategorií příroda, zdravý vzduch, historické a Nedostatečná ubytovací kapacita a kulturní město atd.) kapacita jednotlivých restaurací Dobře fungující turistické v případě potřeby ubytování a informační centrum obsluhy autobusového zájezdu v centru města Spolupráce s regionem Weinviertel Nedostatečné zainteresování Silné podnikatelské zázemí v oblasti podnikatelů v cestovním ruchu na cestovního ruchu jeho dalším rozvoji Nedostatečná nabídka služeb Velké množství kulturních a v cestovním ruchu pro cestovní společenských institucí kanceláře Značné množství zájmových Nedostatečná infrastruktura pro organizací v oblastech kultury a návštěvníky (např. WC apod.) sportu Nedostatečný počet parkovacích ploch v širším centru města (centrum Nově vybudovaná městská plovárna je městská památková rezervace, což Silné sportovní zázemí na vrcholové omezuje možnosti zřizování úrovni (lední hokej, plavání) parkovacích míst) Nízká cena pracovní síly ve srovnání Málo produktů cestovního ruchu s Rakouskem – vyšší Nevyhovující informační zařízení v ulicích města konkurenceschopnost
35
Tabulka 2: SWOT analýza- příležitosti a hrozby[7]
PŘÍLEŽITOSTI
HROZBY
Postavení Znojma jako turistického Nedostatek veřejných zdrojů na centra celého regionu (včetně dofinancovávání možných Rakouska) podpor/dotací z programů/fondů Využití polohy Znojma v blízkosti Velká konkurence při žádostech o státní hranice k získání prostředků dotace na projekty rozvoje z evropských fondů na přeshraniční a cestovního ruchu – nutná kvalitní mezinárodní spolupráci příprava Vstup do EU znamená zvýšení Podcenění propagace města povědomí o městě v zahraničí regionu, „usnutí na vavřínech“
a
Elektrifikace trati Znojmo – Retz – Podcenění rozvoje cestovního ruchu zrychlení dopravy do Rakouska a rekreace mimo vlastní Znojmo Další využívání zelených ploch ve Vysoká cena za železniční přepravu městě pro odpočinek a rekreaci ve směru do Rakouska Prohloubení spolupráce s ostatními Podcenění rozvoje doprovodných městy a regiony při organizování služeb pro turisty společenských a kulturních aktivit Postupné srovnání cenové základny Další zvýrazňování image města jako u nás a v Rakousku – snížení turistického centra; zvyšování konkurenceschopnosti a snížení obecného povědomí o kulturních počtu zahraničních návštěvníků aktivitách Nedostatek ubytovacích kapacit se Rozvoj nabídky v cestovním ruchu vzrůstajícím cestovním ruchem (např. zpřístupnění dalších částí znojemského podzemí) Vytvoření motivačního programu pro podnikatele v cestovním ruchu Využití areálu Louckého kláštera pro další rozvoj cestovního ruchu Vypracování balíčků služeb pro cestovní ruch využívajících blízkosti významných turistických cílů (Vranovská přehrada, Bítov, Vranov nad Dyjí, NP Podyjí, vinařství, Rakousko - Waldviertel atd.) a jejich prosazení do katalogu cestovních kanceláří Vyšší využití potenciálu Znojemska jako vinařské oblasti; zvýšení povědomí o znojemském víně v zahraničí
36
Závěr Tato práce měla poukázat na možnost spojení volného času s rekreačním sportováním na Znojemsku. Měla by sloužit jako předloha pro tvorbu výletů a organizování osobního volna místního obyvatelstva i přijíždějících turistů. První dvě kapitoly jsou zaměřeny na představení Znojemského regionu, města Znojma a na historii cestovního ruchu na Znojemsku, spojenou hlavně s územím NP Podyjí. V třetí kapitole jsou uvedeny činitelé (faktory) ovlivňující rozvoj cestovního ruchu a přirovnání k podmínkám v okolí Znojma. Následuje výčet různých forem cestovního ruchu. Důraz je kladen na aktivní formy cestovního ruchu, jako je cykloturistika a turistika. Jsou zde však uvedeny i příklady např. kulturně-poznávacích činností. Bakalářská práce je zakončena SWOT analýzou zaměřenou na cestovní ruch města Znojma. Mocný pilíř cestovního ruchu na Znojemsku představuje NP Podyjí s okolím. Doslova unikátním úkazem evropského formátu je spojení vinařství s cestovním ruchem. Ve Znojmě se toto spojení týká především společnosti Znovín Znojmo a jeho dvou produktů pro cestovní ruch – Vinařského turistického programu a Znovín walkingu. Tato tzv. vinařská turistika přiláká každoročně tisíce návštěvníků. Společnost Znovín Znojmo tak ukazuje na využití krásné a slunečné krajiny jinak než pro zemědělské účely. V neposlední řadě se rozrůstá infrastruktura
pro
cykloturistiku. Díky
rozmanitému
reliéfu představuje
Znojemsko oblast pro rekreační i náročné příznivce tohoto sportu.
37
Seznam použité literatury a internetových zdrojů 1. Cykloturistická mapa Znojemsko – Retzerland. 1. vydání. Zlín: Shocart, 1998. ISBN 80-7224-082-x. 2. DAVID, P., SOUKUP, V. a kol. Průvodce po Čechách, Moravě, Slezsku: Podyjí - Znojemsko. 1. vydání. Praha: S&D, 1997. 176 s. ISBN 80–86050– 14–9. 3. HRALA, V. Geografie cestovního ruchu. 4. vydání. Praha: Ideaservis, 2002. 176 s. ISBN 80-85970-36-8. 4. JANKŮ, V., SVOBODA, J. Znojmo. Úvaly: České panorama, 1994. 151 s. ISBN 80-901717-0-2. 5. OBŮRKOVÁ, E. Vinařský turistický program. Propagační brožura. Bravissimo 2008. 6. RYGLOVÁ, K. Cestovní ruch (soubor studijních materiálů). 2. vydání. Ostrava: KEY Publishing s.r.o., 2007. 82 s. ISBN 978-80-87071-44-1. 7. Strategický
rozvojový
plán
města
Znojma,
dostupný
z
8. SYSLOVÁ, E. Možnosti cykloturistiky v oblasti Národním parku Podyjí a Znojemska (bakalářská práce). Brno:MU, 2006. 56 s. 9. VAJČNER, P., ROHOVSKÝ, L. Znovín walking. Propagační brožura. Bravissimo 2008. 10. VYSTOUPIL, J., ŠAUER, M. Základy cestovního ruchu – Distanční studijní opora. 1. vydání. Brno: Masarykova univerzita Ekonomicko – správní fakulta, 2006. 163 s. ISBN 80-210-4205-2. 11. ZAHRADNÍČKOVÁ, J. Možnosti cykloturistiky v okolí Dalešické přehrady (bakalářská práce). Brno:MU, 2006. 50 s.
38
Internetové zdroje: 12. http://www.cyklo-jizni-morava.cz 13. http:// www.hrady.cz 14. http:// www.hudbaznojmo.cz 15. http:// www.jizni-morava.cz 16. http:// www.kct-znojmo.wz.cz 17. http:// www.majaleszn.cz 18. http:// www.nppodyji.cz 19. http://www.slup.cz/index.php?ID=915 20. http:// www.stezky.cz 21. http:// www.turistika.cz 22. http:// www.vinarska50.cz 23. http:// www.vinobrani.cz 24. http:// www.wakeup.cz 25. http:// www.wikipedie.cz 26. http:// www.wineofczechrepublic.cz 27. http://www.znojemsko.info/o-regionu.php?region=vranovsko&lang= 28. http:// www.znojmocity.cz 29. http:// www.znojmuz.cz 30. http:// www.znovin.cz
39
Resumé Tématem bakalářské práce je Analýza rozvoje aktivních forem cestovního ruchu na Znojemsku. Hlavním cílem je rozbor Znojemska z pohledu aktivní rekreace. První dvě části uvádí informace o Znojemském regionu a historii cestovního ruchu na daném území. Třetí část se zabývá rozborem faktorů rozmístění a rozvoje cestovního ruchu na Znojemsku. Čtvrtá kapitola uvádí aktivní formy cestovního ruchu. Konec je věnován SWOT analýze zaměřené na cestovní ruch města Znojma. The topic of thesis is Analysis of the Development of Active Forms of Tourism in Znojmo Region. The main objective is to analyse and evaluate Znojmo region for active forms of tourism. The first two parts give information about Znojmo region and the history of tourism in the territory. The third part deals with analysis of factors of deployment and development of tourism in the Znojmo region. The fourth chapter provides the active forms of tourism. The End of thesis is devoted to SWOT analysis – tourism in Znojmo.
40
