MASARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA Katedra biologie
Příklady pokojových rostlin nevhodných pro pěstování v podmínkách školy se zaměřením na toxicitu a morfologii
Bakalářská práce
Brno 2010
Vedoucí práce: Ing. Helena Jedličková, Ph.D.
Autor práce: Linda Minaříková
Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a použila jen prameny uvedené v seznamu literatury. Souhlasím s tím, aby moje práce byla uložena na Masarykově univerzitě v knihovně Pedagogické fakulty a zpřístupněna ke studijním účelům. V Brně dne 1. 12. 2010
Linda Minaříková
2
A) TEORETICKÁ ČÁST ÚVOD ................................................................................................................. 5 1.
VZDĚLÁVÁNÍ PRO 21. STOLETÍ ............................................................... 7
1.1
Pokojové rostliny v celoživotním vzdělávání ............................................................................. 8
1.2 Pokojové rostliny ve vzdělávání v ČR ................................................................................................ 8 1.3 Profese učitele základní školy.............................................................................................................. 9
2. POKOJOVÉ ROSTLINY NA ZÁKLADNÍ ŠKOLE ........................................ 10 2.1 Vymezení pojmu pokojová rostlina .................................................................................................. 11 2.2 Vymezení pojmu nebezpečná rostlina .............................................................................................. 11 2.3 Vymezení pojmu jedovatá rostlina, alergie, otrava ......................................................................... 11
3. LÁTKY OBSAŢENÉ V POKOJOVÝCH ROSTLINÁCH A JEJICH ÚČINKY NA ČLOVĚKA .................................................................................................. 13 3.1 Intoxikace ............................................................................................................................................ 13 3.1.1 Dělení intoxikací .......................................................................................................................... 14 3.1.2 Vstupní cesty intoxikace do organismu ........................................................................................ 14 3.1.3 Faktory ovlivňující závažnost intoxikace ..................................................................................... 15 3.2 Chemická povaha a účinky nebezpečných látek .............................................................................. 16 3.2.1 Alkaloidy ...................................................................................................................................... 17 3.2.2 Silice, pryskyřice .......................................................................................................................... 18 3.2.3 Glykosidy ..................................................................................................................................... 19 3.2.4 Saponiny ....................................................................................................................................... 20 3.2.5 Třísloviny ..................................................................................................................................... 21
4. APLIKACE ZNALOSTÍ O NEBEZPEČNÝCH POKOJOVÝCH ROSTLINÁCH PRO PEDAGOGICKOU PRAXI ....................................................................... 22 4.1 Základní druhy nebezpečných pokojových rostlin.......................................................................... 22 4.1.1 Agaveceae – agávovité ................................................................................................................. 23 4.1.2 Amaryllidaceae – amarylkovité .................................................................................................... 26 4.1.3 Apocynaceae – toješťovité ........................................................................................................... 29 4.1.4 Araceae – áronovité ...................................................................................................................... 31 4.1.5 Araliaceae – aralkovité ................................................................................................................. 37 4.1.6 Euphorbiaceae – pryšcovité .......................................................................................................... 38 4.1.7 Geraniaceae – kakostovité ............................................................................................................ 41 4.1.8 Moraceae – morušovníkovité ....................................................................................................... 43 4.1.9 Primulaceae – prvosenkovité ........................................................................................................ 45 4.2 Informační zdroje a rozdílný pohled na nebezpečné pokojové rostliny ........................................ 46 4.2.1 Nejčastěji diskutované pokojové rostliny ..................................................................................... 46 4.2.2 Nebezpečné rostliny ve studijních materiálech na PdF MÚ Brno ................................................ 47
3
4.3 Prevence a první pomoc ..................................................................................................................... 48
5. CÍLE PRÁCE ................................................................................................ 51 6. METODIKA ................................................................................................... 52 6.1 Průzkum názorů budoucích učitelů na úroveň znalosti pokojových rostlin pro vzdělávání na základní škole ........................................................................................................................................... 52 6.1.1 Metodika průzkumu...................................................................................................................... 53 6.1.2 Metodika zpracování dat .............................................................................................................. 53 6.2 Metodika zpracování výukového CD k prezentaci pokojových rostlin ......................................... 56
7. VÝSLEDKY................................................................................................... 57 7.1 Výsledné zpracování odpovědí z průzkumu .................................................................................... 57 7.2 Tabulka základních nebezpečných pokojových rostlin .................................................................. 59 7.3 Studijní podpora pro výuku o pokojových rostlinách pro pedagogickou praxi ........................... 60
8. DISKUZE ...................................................................................................... 64 9. ZÁVĚR .......................................................................................................... 66 10. RESUMÉ..................................................................................................... 68 11. SEZNAM LITERATURY ............................................................................. 70 12. ELEKTRONICKÉ ZDROJE ........................................................................ 72 13. SEZNAM OBRÁZKŮ, TABULEK A FOTOGRAFIÍ .................................... 73 Seznam fotografií ..................................................................................................................................... 73 Seznam tabulek ........................................................................................................................................ 74 Seznam obrázků ....................................................................................................................................... 74
14. SEZNAM PŘÍLOH ...................................................................................... 75
4
Úvod Pokojové rostliny nás obklopují na každém kroku. Ve škole, v domácnosti, u lékaře i na úřadech. Pocházejí většinou z pásu subtropického a tropického. Jelikož v zimním období by nevydržely teploty mírného pásu, jsou proto pěstovány ve vnitřních prostorách budov (bytech, kancelářích, školách a jejich učebnách, chodbách apod.). Při umístění ve školních zařízeních většinou dodržujeme teplotní limity, ale v prostorách, kde předpokládáme vyšší kumulaci dětí, by měla být zohledněna především jejich toxicita a morfologie (trny, ostny, ostré okraje listů). Nebezpečné pokojové rostliny obsahují látky, které mohou vyvolávat různě závažné poruchy organismu, a to při kontaktu přímém i nepřímém. Reakce alergického typu (podráždění sliznice, otok, zarudnutí) mohou vyúsťovat v krajním případě v anafylaktický šok ohrožující základní životní funkce nebo jiné reverzibilní či ireverzibilní poškození organismu. Reakce závisí na množství požité toxické látky nebo alergenu, citlivosti daného jedince, fázi ve které se rostlina v daném okamžiku nachází, na části rostliny, která intoxikaci nebo zvýšenou přecitlivělost způsobila. Domníváme se, že doposud chybí přehledná odborná publikace. Jelikož výzkumy, s ohledem na látky obsažené v pokojových rostlinách, v návaznosti na zdraví člověka probíhají teprve několik desítek let. Tato problematika byla zpracována v různě zaměřených publikacích pouze částečně, tedy nedostatečně, je naší snahou zjištěné poznatky o úskalí života s nebezpečnými pokojovými rostlinami sjednotit v teoretické části bakalářské práce. Cílem práce rozhodně nemá být nabádání k úplnému odstranění rizikových pokojových rostlin z prostor školy, ale naopak jejich využití při výuce. Protože se žáci s nebezpečnými pokojovými rostlinami budou v životě setkávat, je povinností pedagogů v základním vzdělávání předávat dostatečné znalosti o toxicitě rostlin žákům, poučit je i o případné první pomoci při požití jedovaté látky. Jelikož učitel bude nositelem této gramotnosti, zajímají nás názory na potřebné znalosti o pokojových rostlinách u studentů 1. ročníků studia pedagogického asistentství. V počátku práce bude proveden průzkum u studentů biologických disciplín na pedagogické fakultě, který napoví, jaké znalosti o preferují a znají. Cílem je,
5
aby vznikl sumář rostlin vhodných pro zařazení do výuky. Na vytvořený vzorek rostlin budou aplikovány teoretické znalosti z oblasti toxikologie a morfologie s použitím odborné literatury. V praktické části bude z fotodokumentace pokojových rostlin na pracovišti Kejbaly vytvořena studijní podpora, která by měla umožnit studentům sebereflexí učení. Přehledné zpracování toxických látek umožní vytvořit abecední seznam pokojových rostlin, v němž budou seřazeny dle závažnosti negativního vlivu na lidský organismus. Charakter bakalářské práce tedy vede přes teoretické bádání v oblasti toxikologie pokojových rostlin, k praktickému výzkumu na pedagogické fakultě MU a k vytvoření studijní opory. Zajímá nás, které rostliny jsou z hlediska výše popsaných rizik nevhodné k aranžmá školních prostor či názornému užití ve výuce. Toxikologicky nebezpečné pokojové rostliny budou dále komentovány, bude popsána jejich toxicita, případně obsahové látky, specifické umístění jedovatých látek v rostlině a první pomoc při intoxikaci. Cílem bakalářské práce není nabádání k úplnému odstranění nebezpečných pokojových rostlin z prostředí s vyšším výskytem dětí, ale podat informace o jejich nebezpečí a případné první pomoci při intoxikaci. Cíle bakalářské práce v bodech: Vytvořit přehled základních znalostí o toxicitě a morfologii pokojových rostlin Výzkum názorů studentů na nebezpečné pokojové rostliny ve škole Vytvoření tabulky s příklady nebezpečných pokojových rostlin z pohledu toxikologie Přehled zásad první pomoci při intoxikaci Vytvoření CD s prezentací pokojových rostlin sloužící jako studijní podpora pro výuku na katedře biologie PdF MU
6
1. Vzdělávání pro 21. století Vzdělávání je neustálý proces formování osobnosti a budování partnerských vztahů mezi jedinci, skupinami a národy. Je důležité, aby vzdělávání pomohlo hledat a rozvíjet individuality každého žáka bez rozdílů, jedině pak může pomoct rozvoji celé společnosti. Je důležité naučit žáky chápat souvislosti, získávat znalosti a dovednosti, tvořit postoje. Během vzdělávání je snaha žáka připravit k výběru vlastního povolání, následně k jeho studiu a uskutečnění. Přání poznávat pomáhá vytvářet vlastní názor nebo si ověřovat učené téma. Základní vzdělávání je v současné době jedinou částí vzdělání, která je povinná pro všechny děti v naší republice. Je tedy důležité pro další rozvoj společnosti i následné celoživotní vzdělávání jedince. Je důležitým prostředkem pro správné pochopení interakcí mezi jednotlivými obory vzdělávání a životem. Důraz by měl být kladen především na motivaci k učení, osvojování si základních principů, rozvíjení každého žáka, respektu a tolerance k druhým, citu a vnímaní vztahu k přírodě. Ve 21. stoleté se mění postavení učitele ve vzdělávání. Stává se rádcem, který provádí studenta celoživotním vzděláváním. V základním vzdělávání pro 21. století by měl učitel u žáků rozvíjet kompetence prostřednictvím učiva, které je důležité pro život a zdraví jedince i společnosti. Témata, která propojují teorii a praxi. Témata, která pomáhají občanům učit se a motivovat žáky k celoživotnímu zájmu o vzdělávání. Jestliže vnímáme rostliny jako živé organismy, pak pro pochopení principů života na Zemi jsou pokojové rostliny důležitým prostředkem. Významné místo v učení zaujímá zážitková pedagogika. Klade důraz na vlastní aktivitu žáka. Samotný zážitek však k učení nestačí, ale pomáhá žákům zapojit vlastní kritické myšlení, spolupracovat a rozvíjet odpovědnost za své učení.
7
1.1 Pokojové rostliny v celoživotním vzdělávání Jak uvádí mnohé informační zdroje, zdravotní stav dnešní populace je v mnohých směrech velmi alarmující. Je míněno, že fyzický stav je spjatý s psychickým stavem. Obě tyto roviny mohou být ovlivněny přítomností pokojových rostlin. Pokojové rostliny nás obklopují na různých místech. Nachází se nejen v našich domovech, ale i ve společných prostorách, ve škole nebo v zaměstnání. Pokojové rostliny mohou zdravotní stav jedince ovlivňovat pozitivně i negativně. Ukazuje se, že právě toto téma často přivádí děti a později i dospělého občana k potřebě celoživotního vzdělávání. V současné době využívání internetu umožňuje se setkávat s obrovským rozvojem informačních zdrojů. Je životu nutné naučit žáky v základním vzdělávání rozlišovat informace podstatné od nepodstatných, klamné od odborných. Pro celoživotní vzdělávání jsou tedy důležité fundamentální znalosti a dovednosti získané během základního vzdělávání. Na ně se nabaluje vlastní poznávání a utváření si názorů. Pokojové rostliny jsou vhodným a modelovým tématem ze života, které
může
vést
k potřebě
celoživotního
vzdělávání.
Informace
vyskytující
se v neodborných publikacích jsou mnohdy zavádějící a nepřesné. O některých účincích a pokojových rostlinách kolují mýty, které se mnohdy přenáší z generace na generaci.
1.2 Pokojové rostliny ve vzdělávání v ČR Tématu pokojové rostliny by se mělo v základního vzdělávání věnovat větší pozornost. Obsah učiva by měl vycházet především z toho, co člověk k životu potřebuje. Dle RVP v základním vzdělání není důležitý samotný obsah ale klíčové kompetence žáka. Novým smyslem vzdělávání je rozvíjení dovedností a celoživotních postojů žáka. Téma pokojové rostliny je modelovým příkladem, protože umožňuje propojovat různé oblasti. Můžeme je využívat v těchto oblastech: Člověk a jeho svět, Člověk a příroda, Člověk a zdraví, Člověk a svět práce i v průřezových tématech.
8
1.3 Profese učitele základní školy Jak uvádí memorandum pro celoživotní vzdělávání učitel je jedním z nejdůležitějších článků vzdělávacího systému. Podle nových RVP a klíčových kompetencí by měl být učitel průvodcem v celoživotním vzdělávání. Nemá být jen hlavním zdrojem informací, ale musí dokázat žáky nasměrovat k samostatnému učení, vyhledávání informací, komunikaci s ostatními a orientaci v jednotlivých tématech. Aby mohl být učitel dobrým průvodcem dané problematiky (např. modelového tématu pokojových rostlin), musí být dostatečně vzdělán. Obsah bakalářské práce je orientován nejen na utřídění informací pro studenty učitelství k dané problematice, ale také na zjišťování názorů studentů na znalosti potřebné pro život, k tématu pokojové rostliny. Významnou součástí je i vytvoření studijní opory, která daným tématem slouží i studentům v celoživotním vzdělávání.
9
2. Pokojové rostliny na základní škole Na základních školách se dle mých zkušeností vyskytují i nebezpečné pokojové rostliny. Domnívám se, že učitelé by měli být připraveni na potencionální nebezpečí hrozící při kontaktu (přímém nebo nepřímém) s těmito rostlinami. Původem poškození zdraví dětí může být nešťastná náhoda, neznalost nebo lehkovážné jednání. Proto při výběru pokojových rostlin pro školu by měl být brán zřetel nejen na estetiku a ekologickou náročnost rostlin ale především na zdravotní hledisko, zda zrovna vybraný druh rostliny nepatří do početné skupiny jedovatých či jinak nebezpečných rostlin. Rostliny a to nejen pokojové jsou ve školách pro výuku velmi důležité. Proto se domnívám, že negativní vliv na zdraví by neměl být důvodem k výběru jiného nezávadného druhu, ale k zvýšené opatrnosti při volbě vhodného umístění ve škole. Velmi důležité je především získání dostatečných znalostí, aby učitelé mohli čelit reálnému nebo hrozícímu nebezpečí. Snahou bakalářské práce je upozornit na rostliny, které mohou při nesprávné manipulaci zapříčinit poškození zdraví. Myslíme si, vzhledem k návaznosti na praktický život a výskyt nebezpečných pokojových rostlin v okolí člověka, že děti by se s nimi měly seznamovat. Nebezpečné pokojové rostliny by měly být zahrnuty jako názorná ukázka například v hodinách přírodopisu nebo pěstitelství (výchově ke zdraví). Například v hodinách pěstitelství se žáci učí přesazování pokojových rostlin. Při takovýchto praktických činnostech by měl být učitel dostatečně informovaný o možném nebezpečí, týkající se například alergických reakcí, vyvolaných při kontaktu se specifickou rostlinou. Pro účel bakalářské práce jsou v následujících kapitolách vymezeny základní pojmy, mezi které patří pokojová rostlina, nebezpečná rostlina, jedovatá rostlina, alergie a otrava.
10
2.1 Vymezení pojmu pokojová rostlina Pod uživatelským pojmem pokojová rostlina ve většině případů rozumíme rostliny, které nejsou přizpůsobené životu v našich klimatických podmínkách (zvláště v zimě). Pokojové rostliny původem pocházejí většinou z pásu subtropického a tropického, nebo se může jednat o šlechtěné kultivary. V bakalářské práci je pokojovou rostlinou myšlena rostlina, která je záměrně pěstovaná v prostorách školy a to k účelu aranžování prostor a v neposlední řadě k didaktickému využití při výuce (v hodinách přírodopisu, pěstitelství aj.). Ve školách se mohou vyskytovat i rostliny, které jsou většinou pěstované jako balkónové či venkovní.
2.2 Vymezení pojmu nebezpečná rostlina V této práce je jako nebezpečná rostlina označena i ta rostlina, která může mít u většiny populace v ČR negativní vliv na zdraví. Nebezpečná rostlina není jen taková, která obsahuje jedovaté látky způsobující otravy, ale také látky nazývané alergeny, či rostliny nebezpečná svojí stavbou (trny, ostny,..). Taková zranění nebývají většinou život ohrožující, ale mohou být spojená s dalšími komplikacemi doprovázející možnost vzniku alergické reakce.
2.3 Vymezení pojmu jedovatá rostlina, alergie, otrava Jak uvádí NOVÁK (2004), jedovaté rostliny většinou nemají uložené toxické látky v celé rostlině stejně, ale v některých jejich částech se mohou vyskytovat v koncentrovanější formě nebo mohou zcela chybět. Nahromaděné jedovaté látky se vyskytují především v hlízách, cibulích, kořenech nebo plodech, kůře, stoncích či listech. Vzácností je nahromadění jedů v květech. Vymezené pojmu mezi jedovatou a léčivou rostlinou bývá někdy nepřesné, závisí na množství požité látky a kondici jedince. Proto jsou kritické koncentrace látek normovány. Výsledkem kontaktu s nebezpečnou rostlinou může být alergická reakce, projevující se například jako kožní
11
alergie, či podráždění horních cest dýchacích. Může dojít i k závažnějším poruchám organismu či orgánových soustav. Například některé látky působí na srdce, nervovou soustavu, trávící soustavu nebo mohou ovlivňovat dýchací ústrojí apod. Alergie (SALAŠ, USTOHALOVÁ, 1982) je stav změněné aktivity organismu na podněty z vnějšího i vnitřního prostředí. Ke vzniku alergického stavu dochází stykem organismu s určitým antigenem – alergenem. Antigen je látka vyvolávající specifickou imunitní reakci, např. tvorbu protilátek. K nastartování alergické reakce může dojít nejen po vnitřním užití, ale velmi často i stykem pokožky s alergenem. Reakce může být okamžitá nebo pozdní. Otrava (NOVÁK, 2004) je nemoc, která má konkrétního původce, inkubační dobu, příznaky, průběh, někdy také pozdější následky, a to jako projev vzájemného působení (interakce) organismu a jedovaté látky. Toxikologie (SALAŠ, USTOHALOVÁ, 1982) je věda o nežádoucích účincích látek (věda o jedech), pomáhá při prevenci a léčbě otrav.
12
3. Látky obsaţené v pokojových rostlinách a jejich účinky na člověka Dle odborné literatury látky obsažené v rostlinách specificky působí na zdraví člověka, vznikají převážně jako produkty sekundárního metabolismu. Každá takováto látka má typické chemické složení. Různé druhy rostlin však mohou obsahovat látky stejné i odlišné (např. látka tujin je obsažená v tuji i v jalovci). Tyto látky se mohou vyskytovat v kterékoliv části rostliny, obvykle jsou však v některých částech ve vyšších koncentracích (často např. v oddenku, kořenu či plodu). Jak uvádí NOVÁK (2007) sekundární metabolismus je svými procesy úzce spjat s primárním metabolismem. Jako produkty (sekundární metabolity) obvykle nejsou pro rostliny životně nepostradatelné. Pro člověka jde však často o zajímavé a užitečné rostlinné produkty, využívané zvláště ve farmacii a medicíně. Funkce mnohých obsažených látek je pro rostlinu dosud neujasněná. Jak již bylo řečeno, látky příznačné pro určitý druh se mohou vyskytnout u více druhů, někdy u celého rodu případně čeledi. Sloučeniny, které mají výrazné účinky na lidský organismus se označují se jako účinné látky. Mezi účinné látky nejčastěji obsažené v rostlinách, které budou dále popsány, patří alkaloidy, glykosidy, saponiny, silice a další.
3.1 Intoxikace Podle SALAŠ, USTOHALOVÁ (1982) intoxikací neboli otravou rozumíme škodlivé působení chemických, živočišných (zvířecích), rostlinných nebo bakteriálních nebo jiných jedů na organizmus člověka. Tato otrava je vyvolána zevními (exogenními) vlivy. K otravám vyvolaným vnitřními příčinami (endogenní intoxikace) počítáme stavy změněné látkové přeměny při různých onemocněních, které způsobují podobné příznaky.
13
3.1.1 Dělení intoxikací Dle informačních zdrojů (NOVÁK, 2007) jsou nejčastějšími důvody otrav nešťastné náhody nebo otravy způsobené neznalostí rostliny, záměnou druhu nebo nerozumným jednáním. U dětí bývají následkem zvědavosti, lehkomyslnosti, vychloubání. Zpravidla se jedná o požití jedovatých semen, sladkých částí rostlin nebo požitím šťávy z květů. Děti jsou ochotné sníst ledacos, známé jsou například požití semen blínu, durmanu nebo rulíku. Intoxikace můžeme dělíme například podle důvodu otravy na: Náhodná Kriminální Nenáhodná
3.1.2 Vstupní cesty intoxikace do organismu Dle odborné literatury jedovaté látky přítomné v rostlinách vnikají do organismu nejčastěji ústy – požitím rostlin nebo jejich částí. Kromě toho mohou nebezpečné látky vniknout do organismu dýchacími cestami, sliznicí, při vdechování i plícemi, některé mají dráždivé účinky zevně na kůži.
Podle
vstupní
cesty
nebezpečné
látky
do
organismu
z farmakologického hlediska (SALAŠ, USTOHALOVÁ, 1982) na: Perorální Kontaktní Inhalační
14
dělíme
intoxikace
3.1.3 Faktory ovlivňující závaţnost intoxikace Jedním z rozhodujících činitelů je průběh vstřebávání nebezpečné látky v lidském organismu. Rychlost a intenzita působení nebezpečné látky závisí na řadě faktorů. Důležité jsou i vlastnosti účinné látky, např. rozpustnost ve vodě, vstřebatelnost, prchavost aj. Obvyklým způsobem vstupu rostlinných jedů do organismu je požití celých rostlin nebo častěji jejich částí (především jedovatých plodů). Vstřebávají se zejména v tenkém střevě. Některé jedovaté látky však vnikají do těla i kůží, sliznicemi či vdechováním výparů. Rozdílné příznaky otravy způsobuje odlišná fyzikální a chemická povaha látek. Záleží také na cestě, kterou škodlivá látka do těla vnikne, a na míře a kvalitě odpovědi eliminačních mechanismů, které proti přítomnosti jedu v těle bojují. Rostliny téhož druhu nemusí být vždy stejně jedovaté. Stupeň jejich jedovatosti může být ovlivněn podmínkami stanoviště, na kterém se rostlina nachází (jeho vlhkostí, obsahem minerálních látek, slunečním zářením, složením půdy aj.), ročním obdobím, vegetačním stádiem a stářím rostliny. Některé rostliny nebo jejich části jsou jedovaté v čerstvém stavu, u některých se jedovatost snižuje v důsledku rozpadu látek. Většinou se však jedovaté účinky rostlin při pochodech nemění. Rostlina může obsahovat buď jednu jedovatou látku nebo celou řadu různě složitých jedů, či kombinaci jedu a jinak nebezpečné látky (například z pohledu alergických reakcí). V takovém případě záleží v nejvyšší míře na citlivosti organismu jedince. Co je pro jednoho člověka velkým alergickým podnětem je pro jiného člověka nealergenní.
15
3.2 Chemická povaha a účinky nebezpečných látek Účinné látky obsažené v rostlinách vznikají jako produkty sekundárního metabolismu. Je pro ně typické určité složení. Mohou se vyskytovat v kterékoliv části rostliny, obvykle se však v některých orgánech nacházejí ve vyšších koncentracích (kořenu, oddenku, plodu). V následujících podkapitolách jsou zmíněné nejobvyklejší obsahové látky. Kapitola uvádí pouze nejdůležitější příklady obsahových látek. Čerpaná byla především z publikací: KUČERA, M., MINAŘÍK, J. Přírodní léčiva : Farmakognosie. 1. vydání. Praha : Avicenum, 1971. 202 s.; MINAŘÍK, J. Farmakognosie. 1. vydání. Praha : Avicenum, 1979. 383 s. Vzorce zobrazené u některých skupin obsahových látek jsou tvořené pomocí programu ChemSketch.
16
3.2.1 Alkaloidy Jedná se o organické látky jejichž znakem je heterocyklicky vázaný dusík, vnikají při metabolismu aminokyselin. Dosud bylo izolováno kolem 7000 alkaloidů přítomných v 10-20 % vyšších rostlin (NOVÁK, 2007). Jejich reakce jsou zásadité povahy. Většinou mají velmi silný fyziologický účinek. Některé jednoduché alkaloidy jsou obsaženy v mnoha rostlinách různých čeledí, složitější alkaloidy se nacházejí jen v určitém rodu. Nejčastěji se v rostlině nenachází pouze jediný alkaloid ale celá skupina příbuzných sloučenin. Alkaloid vyskytující se v největším množství, je označován jako jeho hlavní složka. Zastoupení a obsah jednotlivých skupin alkaloidů v rostlině je předurčen geneticky. Jejich množství není většinou v celé rostlině stejné, ale některé části mají obsah dané látky vyšší. Vyskytují se ve dvou formách a to buď vázané na organickou kyselinu nebo ve formě soli, zřídka jsou v rostlině vázány na cukernou složku tedy ve formě glykosidů. Většina alkaloidů jsou krystalické látky, bez barvy a zápachu, ale silně hořké chuti. Názvy mohou být odvozené od matečné rostliny, účinků nebo optické aktivity. Alkaloidy jsou látky se silnými fyziologickými účinky (výrazný účinek na nervovou soustavu podmíněný inhibicí tedy blokací důležitého enzymu). Na organismus působí v již velmi nepatrných dávkách. Podle molekulové struktury alkaloidů (zejména typu dusíkatého heterocyklu) je rozlišujeme do několika skupin: fenylalkylaminy (dusík je v postranním řetězci), alkaloidy
izochinolinové,
indolové,
chinolinové,
imidazolové,
pyridinové
a piperidinové, tropanové, purinové, steroidní a terpenické. Vyskytují se především v rostlinách čeledí mákovité, liliovité, lilkovité nebo pryskyřníkovité. Vybrané dusíkaté heterocykly – základy alkaloidů H N N H
Pyrolidin
piperidin
N
N
N
pyridin
chinolin
17
izochinolin
3.2.2 Silice, pryskyřice Silice tvoří velmi rozsáhlou skupinu. Jedná se o tekuté odpadní produkty sekundárního metabolismu rostlin, které jsou z chemického hlediska jen velmi těžko definovatelné. Nejsou tvořeny pouze jedinou látkou ale rozmanitými směsmi látek. Vlastností je lipofilní povaha a nízká hustota, charakteristický zápach, jsou opticky aktivní. Ve vodě nerozpustné, dobře rozpustné v organických rozpouštědlech, éteru, chloroformu, olejích. Pro všechny rostliny jsou významné jako ochrana před škůdci nebo jako lákadlo pro opylovače. Hromadí se ve speciálních buňkách, mezibuněčných prostorech, schizogenních kanálcích, siličných nádržkách nebo pod kutikulou trachomů nebo papil. V jejich přítomnosti se často vyskytují pryskyřice a společně vytvářejí balzámy. Získávání silic se provádí destilací s vodními párami. Složky silic jsou dvojího typu, a to převážně terpeny nebo deriváty fenylpropanu. Jednotlivé látky jsou buď bezkyslíkaté nebo kyslíkaté. V každé silici některá látky nebo typ převládá. Jedovaté pryskyřice jsou křehké a bezbarvé. Vylučují je pryskyřičnými kanálky. Uplatnění nacházejí často ve farmacii jako diuretika (protože dráždí ledviny), dezinfekce, dráždí sliznice a kůži, dále ve voňavkářství a v potravinářství. Vybrané typy siličných látek:
geraniol
citronelol
18
mentol
3.2.3 Glykosidy Skládají se z části cukerné a necukerné. Jejich účinek je podmínění aglykonem (cukerná složka), avšak často účinkuje celý glykosid, aglykon účinkuje málo nebo vůbec. Cukerná složka je tvořená jednoduchým cukrem (např. glukózou). Tato cukerná složka ovlivňuje rozpustnost glykosidu a vstřebávání. Obsah glykosidů v rostlinách je nestálý a velmi kolísá. Syntéza a odbourávání jsou podmíněny specifickými enzymy. Glykosidy dělíme podle charakteru aglykonu do několika skupin: fenolické kumarinové flavonové antrachinonové kardiotonické (ovlivňují kontraktilitu srdeční svaloviny) thioglykosidy (jedná se o fytoncidy, fyziologicky účinné látky, toxické pro bakterie, prvoky, houby) kyanogenní glykosidy (charakteristická vůně a chuť po hořkých mandlí) atd.
19
3.2.4 Saponiny Saponiny jsou látky glykosidního charakteru. Typická je pro ně vlastnost snižovat povrchové napětí vody, ve které jsou rozpuštěny. Proto jsou schopné tvořit silnou pěnu podobnou pěně mýdla. Byly prokázány u více než 500 rostlinných druhů. Saponiny obsahují terpenický aglykon (který má lipofilní charakter) a cukernou složku (hydrofilní charakter). Struktura aglykonů nám umožňuje saponiny rozdělit do dvou skupin: saponiny triterpenoidní (aglykon je pentacyklický triterpén) steroidní (aglykon má steroidní povahu) Na aglykonu některých saponinů bývá navázáno až několik cukerných zbytků. Saponiny s jedním cukerným zbytkem nazýváme monodesmosidy, se dvěma cukernými zbytky bidesmosidy. Triterpenické saponiny, které mají navázanou karboxylovou kyselinu (na C17), nazýváme také kyselé. Nejdůležitější jsou aglykony oleanolového typu (oleanolová kyselina, gypsosid, atd.) nebo také nebo také saponiny ursanové (escinigenin) a lupanolové (kyselina botulinová). Charakteristickým účinkem saponinů je hemolytický účinek (uvolňování hemoglobinů z erytrocytů – hemolýza červených krvinek), způsobený právě schopností snižovat povrchovou aktivitu a vazností na steriny a proteiny. Mezi účinky saponinů řadíme dráždění sliznic, vyvolávají zvracení (emetický účinek) a kýchání, projímavý účinek nebo dráždění ledvin, zvýšení peristaltiky a sekrece žláz střeva. Nalézt je můžeme např. v bramboříku nebo v břečťanu. Příklad saponinu: kyselina glycyrrhetinová O H 3C
OH
O CH3
CH3 CH3 HO H 3C
CH3
20
3.2.5 Třísloviny Třísloviny jsou chemicky nejednotné látky, nerozpustné ve vodě, částečně rozpustné v lihu. Jsou uložené buď v pletivech nebo jen v některých jejich orgánech (kůře). Jejich název je odvozen od jejich schopnosti tříslit neboli srážet bílkoviny. Tříslení závisí na propojení polypeptidových řetězců bílkovinných molekul a vzniku nerozpustných komplexů. Přírodní třísloviny jsou vysokomolekulární polyfenolické látky, které podle jejich struktury dělíme na: hydrolyzovatelné neboli galové (galotaniny); nehydrolyzovatelné neboli katechinové (kondenzované). Galové třísloviny jsou estery cukrů s kyselinou galovou nebo jejími depsidy (u vyšších rostlin kyselina digalová a dlahová) či kondenzačními produkty – taniny. Mezi katechinové třísloviny patří katechiny a leukoantokyanidiny. Tříslit dokáží pouze přechodem ve vysokomolekulární, ve vodě rozpustné třísloviny a to účinkem vzdušného kyslíku a činností polyfenoloxidáz. Postupnou kondenzací tvoří ve vodě nerozpustné flobafény (tříslovinné červeně). Třísloviny mají výrazný adstringentní účinek (stahující). Ve vyšších koncentracích pronikají hluboko do tkání a mohou dráždit, vyvolávat dávení nebo dokonce poškodit játra. Příklad základní látky tříslovin (hydrolyzovatelných): kyselina galová OH HO
OH
HO
O
21
4. Aplikace znalostí o nebezpečných pokojových rostlinách pro pedagogickou praxi Jedním z rizikových faktorů při výuce a vzdělávání dětí na škole mohou být i pokojové rostliny vyskytující se v jejich bezprostřední blízkosti. S narůstajícím počtem žáků léčících se na alergické reakce, se stala předmětem výzkumu i otázka vlivu pokojových rostlin na zdraví žáka. Pozitivní vliv pokojových rostlin na psychiku, čistotu a vlhkost ovzduší ve třídě je dokázán, avšak toxické působení pokojových rostlin je
zkoumáno
intenzivně
především v poslední
době. Ve třídách
je
nutné
se s nebezpečnými rostlina seznámit a při kontaktu dětí (i dospělých), mít znalosti o jejich nebezpečnosti, aby učitel mohl předcházet a zabránit možnému nebezpečí. V méně komplikovaném případě se může jednat o mechanická zranění o ostré okraje listů (trny, ostny,..). Významnější jsou alergické reakce a v krajním případě i otravy. Domníváme se tedy, že je nutné, aby pedagog znal nejen základní nebezpečné pokojové rostliny, ale také základy první pomoci při nežádoucích změnách organismu při kontaktu s rizikovými pokojovými rostlinami.
4.1 Základní druhy nebezpečných pokojových rostlin Kapitola obsahuje základní druhy nebezpečných pokojových rostlin, které byly vybrány na základě výsledků zkoumaných prostřednictvím dotazníku. Pokojové rostliny jsou uspořádány abecedně dle čeledí. Pokud čeleď obsahuje více zástupců, tak pro lepší přehlednost jsou rostliny uspořádány taktéž dle abecedního pořadí. Mezi základní pokojové rostliny diskutované v této práci patří 15 druhů. K zařazení jednotlivých druhů rostlin do čeledí a k základní charakteristice byl použit jako hlavní zdroj HIEKE (2003).
22
4.1.1 Agaveceae – agávovité Rostliny z čeledi Agavaceae patří mezi jednoděložné rostliny. Zástupci se vyskytují na celém světě: v Evropě, Asii, Africe, v Severní a Jižní Americe a v severní Austrálii. Obvykle se jedná o vytrvalé rostliny, které mohou být jak jednodomé tak dvoudomé. Mezi zástupci této čeledi najdeme i epifyty a rostliny stromkovitého charakteru. Jak charakteristiku uvádí JAHODÁŘ (2006, s. 180), cit.: „ Listy jsou protáhlé, tlustě masité, často s pichlavou špičkou a ostny na okraji. Mohutná květenství se tvoří obvykle jednou za život, po dozrání plodů rostlina odumírá. Celoživotní růste se děje meristematickým pletivem uloženým při obvodu stonku mezi kůrou a souborem uzavřených cévních svazků (Agave, Yucca). Tento meristém vytváří nové základní parenchymatické pletivo a nové cévní svazky. Plodem jsou tobolky. Metabolismus rostlin produkuje steroidní saponiny, některé rostliny jsou technicky použitelné.“ Mezi dětem nebezpečné zástupce této čeledi patří agáve (Agave) a tenura („tchýnin jazyk“, Sanseviera).
23
Agáve - Agave L
Foto 1: Agave („Kejbaly“ 2005)
Polopouštní rostlina, přirozeně se vyskytující v Mexiku a zdomácněla ve Středomoří. Je známo asi 300 druhů. Typické jsou dužnaté kožovité, často trnité listy, které vyrůstají z přízemní růžice. U starších exemplářů vykvétají ze středu na dlouhé čepeli zvonkovité květy. Rostlina kvete za svůj život pouze jedenkrát, po odkvětu pokračují v růstu dceřiné rostliny. Ostny na koncích listů mohou způsobit zranění, proto je tento rod řazen mezi nebezpečné rostliny pro žáky základních škol.
24
Tenura (nesprávně „tchýnin jazyk“) - Sansevieria Thunb
Foto 2: Tenura („Kejbaly“ 2005)
Původní oblastí výskytu je tropická a jižní Afrika. U nás je velmi oblíbenou pokojovou rostlinou. Je známo asi 60 druhů. Ze silného podzemního oddenku vyrůstají trsy kopinatých listů. V jejich úžlabí se mohou vytvářet hroznovitá květenství, která jsou složená z vonných květů ronících medovici (hustá lepkavá látka bohatá na cukry). Plodem je bobule. Osahuje saponiny, které vyvolávají silné zvracení, bolesti hlavy a poruchy trávícího ústrojí.
25
4.1.2 Amaryllidaceae – amarylkovité Rostliny z čeledi amaryllidaceae patří mezi jednoděložné rostliny. Zástupci se vyskytují po celém světě. Jedná se převážně o vytrvalé byliny s cibulemi, méně často s oddenky. Mají úzké přízemní listy, květy trojčetné (spodní semeník) vytvářející hroznovitá květenství. Plodem se bobule nebo tobolka. Všechny rostliny čeledi amarylkovité jsou jedovaté. Obsahují velké množství alkaloidů, které způsobují otravu. Jedovatá je celá rostlina, ale zvýšená koncentrace alkaloidů je v cibuli. PATOČKA (2008) uvádí: cit. „Důležitou skupinou jedů amarylkovitých jsou lycorinové alkaloidy, jejichž nejvýznamnějším reprezentantem je samotný lycorin (též lykorin). Po chemické stránce se jedná o derivát pyrrolofenantridinu a látka je dostupná i synteticky). Po stránce biologické se jedná o látku zajímavých farmakologických vlastností. Lycorin je silným inhibitorem biosyntézy kyseliny askorbové
v rostlinách
a
do
její
syntézy
zasahuje
tak,
že
inhibuje
galaktondehydrogenázu, enzym který mění L-galaktono-γ-lakton na askorbát. Lycorin působí cytotoxicky a inhibuje buněčné dělení a diferenciaci u eukaryont a působí jako inhibitor terminace proteosyntézy (Vrijsen et al. 1986).“ Mezi dětem nebezpečné vybrané zástupce této čeledi patří hvězdník (Hippeastrum, zornice) a řemenatka (Clivia, klívie).
26
Hvězdník, zornice (nesprávně „Amarylis“– Hippeastrum Herb.
Foto 3a: Hvězdník květ („Kejbaly“ 2005)
Foto 3b: Hvězdník cibule a list („Kejbaly“ 2005)
Známých je asi 70 druhů. Velmi často se hvězdník nesprávně nazývá „amarylis“. Pochází z tropické Ameriky, především z Brazílie a Peru. Hvězdník vyžaduje hodně světla, vyšší vzdušnou vlhkost. Jedná se o rostlinu patřící mezi cibuloviny, má dlouhé mečovité listy a typický nálevkovitě zvonkovitý květ. Plodem je tobolka. Jak již bylo zmíněno v obecné charakteristice čeledi, rostliny hvězdníku obsahují alkaloidy, které jsou koncentrovanější v cibuli. Toxiny způsobují malátnost, zvracení a bolesti břicha (NOVÁK, 2004).
27
Řemenatka, klívie – Clivia Lindl.
Foto 4: Řemenatka – vegetativní fáze („Kejbaly“ 2005)
Známé jsou 3 druhy, pochází z jihovýchodní Afriky,. Podle HIEKE (2003): cit. „Jedná se o rostliny s dužnatými kořeny, tuhé a temně zelené, řemenité listy. Okolíky žlutě oranžových až červených květů. Při správném pěstování je dlouhověkou pokojovou rostlinou.“ NOVÁK, 2007 uvádí: cit. „Celá rostlina je jedovatá, neboť obsahuje specifické alkaloidy lykorin, klivimin a klivatin. Při intoxikaci se dostavuje slinění, zvracení a průjem, větší dávky mohou způsobit ochrnutí až kolaps.“.
28
4.1.3 Apocynaceae – toješťovité Rostliny z čeledi apocynaceae patří mezi dvouděložné rostliny. Vyskytují se po celém světě. Mezi zástupci můžeme nacházet byliny, polokeře i dřeviny. Listy jsou jednoduché, kožovité. Květy vyrůstají buď ve vrcholových květenstvích nebo z úžlabí listů a jsou pětičetné. Mezi
zástupce
patří
například
zmíněný
a kardiotonické glykosidy (NOVÁK, 2007).
29
oleandr.
Obsahuje
alkaloidy
Oleandr, bobkovnice – Nerium L.
Foto 5: Oleandr („Kejbaly“ 2005)
Známé jsou 3 druhy. Pochází z oblasti Středozemního moře. Rostlina velmi náročná na sluneční záření. Stálezelená dřevina s jednoduchými kožovitými úzce kopinatými listy, vyrůstajícími v přeslenu po třech. Květenství bývá červené, růžové, bílé, zřídka žluté. Květy jsou pětičetné. Plodem je dvojitý měchýřek. Obsahuje srdeční glykosidy: oleandrin, neriin, neriantin aj. Tyto jedovaté látky se nacházejí v květech, listech, ale i ve dřevě a kůře. Účinky toxických látek mohou vést od poruch srdeční činnosti až ke smrti. Na kůži způsobují alergickou reakci. U dětí lze pozorovat i přecitlivělost na vůni oleandru.
30
4.1.4 Araceae – áronovité Rostliny z čeledi araceae patří mezi oblíbené pokojové rostliny. Jedná se o vytrvalé byliny. Listy jsou řapíkaté, květy drobné, trojčetné, tvořící květenství palice, který je obklopen různě zbarveným listenem (toulcem). Plodem je bobule. Rostliny obsahují šťavelan vápenatý, rozpustné šťavelany a kyselinu šťavelovou, alkaloidy, saponiny, silice a další látky (NOVÁK, 2007). Mezi dětem nebezpečné na školách se vyskytující zástupce patří aglaonema (Aglaonema),
diefenbachie
(Dieffenbachie),
(Scindapsus) a toulitka (Anthurium).
31
monstera
(Monstera),
šplhavice
Aglaonema – Aglaonema Schott
Foto 6: Aglaonema („Kejbaly“ 2005)
Známých je asi 40 druhů. Původním místem výskytu je východní Indie, Malajský poloostrov, Borneo, Filipíny a Celebes. Rostliny mají tlustý dřevnatý stonek a podlouhlé skvrnité listy. Květ tvoří květenství - palice, která je chráněna listenem (toulcem). Plodem je červená bobule. Některé druhy vytvářejí malé kmínky. Pro člověka je jedovatá.
32
Mramornatka, Diefenbachie – Dieffenbachie Schott
Foto 7: Mramornatka („Kejbaly“ 2005)
Existuje asi 27 druhů. Původním místem výskytu je tropická Amerika. Diefenbachie je rostlina s tlustým stonkem, který postupně dřevnatí. Lesklé listy jsou vejčité, řapíkaté, světle skvrnité, mramorované nebo pruhované. V podmínkách v ČR rostlina kvete jen výjimečně palicí žlutých drobných květů. Plodem je červená bobule. Je známo velké množství zahradnických kultivarů. NOVÁK, 2007 uvádí, že obsahuje saponiny, glykosidy, jedovaté bílkoviny a alkaloidy. Ve stonku obsažené saponiny, glykosidy, jedovaté bílkoviny a alkaloidy způsobují její jedovatost (rafidy šťavelanu vápenatého) a alergické reakce v podobě poškození sliznice, kůže atd.
33
Monstera, nesprávně filodendron – Monstera Adans
Foto 8: Monstera („Kejbaly“ 2005)
Známých je asi 30 druhů, původním místem výskytu je tropická Amerika. Pnoucí rostlina s dlouze řapíkatými srdčitými listy, vyrůstajícími ve dvou řadách,. Mladé jsou celokrajné, později starší listy jsou hluboce vykrojené. Květenstvím je palice drobných květů, chráněných toulcem bílé barvy. V pokojových podmínkách kvete vzácně. Plodem je bobule. Ve stoncích a listových řapících jsou rafidy šťavelanu vápenatého, šťavelany, kyselina šťavelová a další látky. Způsobují podráždění pokožky, sliznice, otoky. V souvislosti s dalšími vlastnostmi je však často tato rostlina zařazována také mezi rostliny s ozdravnými účinky.
34
Šplhavice, Pothos – Scindapsus Schott
Foto 9: Šplhavice („Kejbaly“ 2005)
Celkem známe asi 20 druhů, pochází z Malajsie,. Jedná se o liány s celokrajnými, matnými, hladkými listy. V zahradnictví se nejčastěji vyskytují druhy, pro něž jsou a typické jsou pro ně skvrny bílé až stříbrné barvy. Čeleď áronovitých obsahuje krystaly šťavelanu vápenatého, rozpustné šťavelany a kyselinu šťavelovou, alkaloidy, saponiny, silice aj. Tyto látky jsou příčinou alergií.
35
Toulitka – Anthurium Schott
Foto 10a: Toulitka - listy („Kejbaly“ 2005)
Foto 10b: Toulitka - květenství („Kejbaly“ 2005)
Známých je asi 500 druhů. Pochází většinou z Brazílie a Kolumbie. Vytrvalé byliny s kožovitými listy různých tvarů (foto 10a), nápadné toulcem zbarveným červeně (foto 10b), růžově, bíle nebo zeleně. Květenstvím je palice, plodem bobule. Obsahuje rozpustné šťavelany a kyselinu šťavelovou. Jejich obsah není tak velký jako u jiných rostlin téže čeledi. Způsobuje především alergické reakce, jako jsou: otoky, svědění kůže a sliznice.
36
4.1.5 Araliaceae – aralkovité Rostliny z čeledi araliaceae patří mezi dvouděložné rostliny. Vyskytují se v tropech a subtropech, vzácněji v mírném pásu. V mírném pásu se jedná o stálezelené popínavé nebo plazivé keře. Drobné květy tvoří okolíkovitá květenství v hroznech. Rostliny této čeledi často obsahují šťavelan vápenatý, saponiny, organické látky, silice, pryskyřice aj. Mezi rostliny nebezpečné dětem zařazujeme břečťan (Hegera).
Břečťan – Hedera
Foto 11: Břečťan („Kejbaly“ 2005)
Existuje asi 7 druhů, původní je v Evropě i Asii,. Plazivý keř s jednoduchými stálezelenými listy, které jsou dlanitě laločnaté (foto 11). Na kvetoucích (fertilních) větévkách jsou listy široce vejčité. Květy jsou žlutozelené tvořící hrozny složené z okolíků. Plodem jsou bobule tmavě fialové až černé barvy. Jak uvádí JAHODÁŘ (2006), břečťan obsahuje saponiny (hederakosidy), seskviterpeny, flavonoidy a stopy alkaloidu (emetinu aj.)
37
4.1.6 Euphorbiaceae – pryšcovité Rostliny čeledi euphorbiaceae patří mezi dvouděložné vyskytující se převážně v tropech a subtropech. Jedná se o byliny i dřeviny, ze kterých vytéká šťáva zvaná latex. Listy jsou jednoduché, květy drobné a nenápadné. Plodem je tobolka. Čeleď je nebezpečná pro obsah toxikologicky významných látek jako jsou alkaloidy, kyanogenní sloučeniny, jedovaté bílkoviny, pryskyřice, organické kyseliny aj. látky. Ve školách se nejčastěji vyskytují kroton nebo různé druhy pryšců.
38
Kroton, obojan – Codiaeum A. Juss.
Foto 12: Kroton („Kejbaly“ 2005)
Celkem je známo asi 14 druhů. Malajské souostroví a ostrovy v Tichém oceánu jsou původním místem výskytu této pestré rostliny. Keř nebo strom s dekorativními kožovitými, široce oválnými listy s výraznou pestrou kresbou v žluté, červené či okrové barvě. Květy jsou velmi drobné tvořící hroznovitá květenství. V pokojových podmínkách kvete jen výjimečně. Plodem je tobolka. Obsahuje třísloviny, šťáva způsobuje alergické reakce na pokožce, sliznici, zvracení či nevolnost.
39
Pryšec – Euphorbia L.
Foto 13: Pryšec – Trnová koruna („Kejbaly“ 2005)
Foto 14: Pryšec („Kejbaly“ 2005)
Celkem existuje asi 1600 druhů. Původním místem výskytu této nenáročné rostliny jsou Mexiko a Madagaskar. Jedná se o byliny, polokeře nebo dřeviny. Listy jsou jednoduché, srdčité, podlouhlé vejčité nebo kopinaté listy. Některé druhy mají trny (foto 13). Prudkost otravy této pokojové rostliny je sporná. Informace z různých zdrojů se velmi liší, některé zdroje uvádí až smrtelné nebezpečí. Vytékající latex vyvolává podráždění pokožky (vznik puchýřků), zvracení a průjem.
40
4.1.7 Geraniaceae – kakostovité Rostliny z čeledi jsou byliny s žlaznatými trichomy. Listy jsou vstřícné nebo střídavé, spodní listy řapíkaté, horní jsou až přisedlé. Čepel dlanitá nebo peřeně členěná. Květy vyrůstají ve vrcholičnatých květenstvích, jsou pravidelné, oboupohlavné, pětičetné. Zařazení rostlin této čeledi do nebezpečných rostlin je z důvodu přítomnosti žlaznatých trichomů a typického aroma, které mohou způsobovat u citlivých jedinců nepříjemné alergie.
41
Muškát, pelargonie muškát - Pelargonium L´Hér.
Foto 15: Muškát páskatý („Kejbaly“ 2005)
Celkem existuje asi 240 druhů. Ve školách se nachází převážně hybridní rostliny, většina původních druhů pochází z Jižní Afriky. Jsou to polokeřovité nebo keřovité a tučnolisté rostliny. Listy mají rozmanité tvary, nepravidelné květy tvořící květenství okolík. Některé druhy jsou velmi aromatické, což může způsobovat alergie (např. Pelargonium odoratissimum – silně voní po citronech).
42
4.1.8 Moraceae – morušovníkovité Rostliny čeledi jsou stromy, keře, liány nebo vzácně byliny, dvoudomé nebo jednodomé někdy jsou trnité,. Listy mají střídavé, vzácně vstřícné, jednoduché, palisty jsou obvykle opadavé a vytvářející výrazné jizvy. Plody jsou nažky, oříšky nebo peckovice. Květenství je uspořádané v úboru. Některé druhy se pěstují pro jedlé plody, jiné pro výrobu nábytku. Nebezpečný pro zdraví dětí a dospělých je vytékající latex, obvykle mléčný nebo bezbarvý, který je u citlivějších jedinců důvodem vzniku alergií. Ve školách se nejčastěji vyskytují rostliny z rodu fíkus (Ficus).
43
Fíkus, smokvoň, gumovník – Ficus
Foto 16: Fikus („Kejbaly“ 2005)
Existuje přes 2000 druhů. Původním místem této rostliny jsou tropy a subtropy (zejména Indie). Jsou to stromy, keře, liány i epifyty. Tvar i postavení listů jsou velmi rozmanité. Nejpěstovanějším druhem fikusů je drobnolistá forma Ficus benjamina, jehož větvě jsou svěšeny. Listy celokrajné, ostře zašpičatělé s bílou kresbou na jejich okraji. Často pěstovaný jako bonsai. V kůře a lýku se nachází mléčné kanálky ze kterých při poranění vytéká mléčný latex, ten může být příčinou vzniku alergií (u citlivějších jedinců).
44
4.1.9 Primulaceae – prvosenkovité Rostliny čeledi primulaceae patří mezi dvouděložné rostliny. Vyskytují se po celém světě, především v mírném pásu. Jejich zástupci jsou většinou menší byliny s jednoduchými listy, pětičetnými květy, které vyrůstají buď samostatně nebo vytváří květenství. Rizikovým faktorem je přítomnost saponinů, glykosidů a tříslovin.
Brambořík – Cyclamen L.
Foto 17: Brambořík („Kejbaly“ 2005)
Známých je asi 14 druhů. Původním místem výskytu je východní část Středomoří. Jako pokojová rostlina se pěstuje C.persicum Mill. Typická je ploše kulovitá hlíza, ze které vyrůstají srdčité listy s rozmanitou kresbou. Pestré různě barevné květy jsou na dlouhých řapících. Pětičetné květy s korunní trubkou vyrůstající jednotlivě, mají nazpět ohnuté korunní cípy. Jedovatou částí rostliny je hlíza obsahující jedovatý saponin cyklamin, který má hemolytický účinek a u citlivějších jedinců může při kontaktu s kůží způsobit podráždění.
45
4.2 Informační zdroje a rozdílný pohled na nebezpečné pokojové rostliny V současné literatuře se pokojové rostliny staly oblíbeným tématem k mnoha diskuzím. Pohled na jejich vliv na zdraví a výskyt v naší bezprostřední blízkosti se liší. Dnes jsou součástí škol a jejich prostorů i domácností. Proto považuji za důležité jejich znalost a to nejen týkající se morfologie ale především jejich účinků, popř. obsahových látek. Diskutovaným tématem jsou tzv. kladné vlastnosti některých nebezpečných pokojových rostlin. Opomeneme-li běžné vlastnosti, které jsou typické pro každou rostlinu (produkce kyslíku, ovlivňování vlhkosti a teploty vzduchu, estetické hledisko aj.) traduje se, že mnohé z nich fungují jako detoxikační jednotka a dokáží ze svého okolí odstranit jiné nebezpečné látky např. ze vzduchu (jako je např. cigaretový kouř). Jak uvádí HROMÁDKOVÁ (2010) schopnost rostlin fungovat jako rostlinné filtry ovlivňuje množství světla v místnosti. Některé rostliny vyžadují více světla jiné polostín.
4.2.1 Nejčastěji diskutované pokojové rostliny HROMÁDKOVÁ (2010) uvádí, že rostliny tropického a subtropického původu čistí vzduch hlavně pomocí kořenů. Mezi tyto rostliny patří například břečťan, který je dobrým pomocníkem při odstraňování formaldehydu a benzenu z ovzduší, dále některé druhy dracén a oblíbená pokojová rostlina fíkus benjamina. Jak uvádí zdroje tak neméně významnou rostlinou schopnou odstraňovat z prostředí toxické látky je lopatkovec. Uvádí se, že nejlépe si dokáže poradit s benzenem, výzkumem podložený pokus prokázal, že za 24 hodin je schopen pohltit ze vzduchu až 80 % benzenu. HROMÁDKOVÁ (2010) uvádí jako další „čističe“ vzduchu tenuru, zelenec nebo monsteru. Aby tyto „poklady“ mezi pokojovými rostlinami měly pozitivní účinky na naše prostředí, měly by na 30 m2 být alespoň 2 rostliny.
46
4.2.2 Nebezpečné rostliny ve studijních materiálech na PdF MÚ Brno Protože jsou vědomosti nejčastěji se vyskytujících pokojových rostlin pro povolání učitelů v základních vzdělávání požadovány minimálně do úrovně aplikace, byly pro studenty PdF MU vypracovány e-learningové texty. V informačním systému MU jsou dostupné nejen všem studentům ale také pedagogům z praxe. Uvedené stujiní materiály jsou dnes využívány i na PřF UK v Praze. Již několik let prokazuje v průzkumu znalostí pokojových rostlin u studentů nastupujících do prvních ročníků biologie, přírodopisu a učitelství pro 1. stupeň takřka negramotnost pokud se týká nebezpečnosti pokojových rostlin, byly na pracovišti Kejbaly PdF MU vytvořeny přehledy základních pokojových rostlin a studijní texty a také sbírka základních pokojových rostlin určená studentům pro sebereflexní učení. Základní pokojové rostliny byly na pracovišti Kejbaly nafoceny a jsou součástí této bakalářské práce. Jedním z úkolů práce pak bylo vytvoření studijní opory, která by umožňovala prostřednictvím IS MU sebereflexí učení i mimo pracoviště Kejbaly. Fotografie a rozšiřující texty k základním pokojových rostlinám jsou součástí výsledku této práce na CD nosiči.
47
4.3 Prevence a první pomoc Nebezpečné rostliny (obsahující alergeny nebo toxické látky) by se neměly v našem okolí, především v okolí dětí, vyskytovat v bezprostřední blízkosti. Za nejlepší považuji jejich znalost, která by měla být součástí základního vzdělání. Nositeli této vzdělanosti by měli být rodiče, když škola by se na přínosu informací měla určitě podílet také. V souvislosti s nebezpečím je potřeba děti nejen hlídat a upozorňovat, ale i je s nimi aktivně seznamovat. Důležité je upozorňovat, aby si s nebezpečnými rostlinami nehrály a ani je nejedly. Proto se je preventivně snažíme dát na stanoviště, které je bezpečné. Ve školách by se však pokojové rostliny vyvolávající alergické stavy neměly nechávat ve třídách. Mohou být součástí sbírky ve specializovaném koutku živé přírody, kam děti bez pedagogů nemají přístup. Ač jsou některé druhy rostlin zdraví ohrožující, tak to neznamená, že bychom se je měli vždy snažit odstranit z našeho okolí. Měla by být snaha rostliny poznat a předcházet otravám. Jak uvádí NOVÁK (2007) děti ve věku asi od čtyř let můžeme informovat o nebezpečí otravy, ale nelze nespoléhat na jejich uvědomění. I přes poučení je nutné je kontrolovat. Starší děti (ve věku přibližně deseti let) je možné již seznámit se základními botanickými poznatky, učit je determinovat jednotlivé druhy, vysvětlit nebezpečí skrývající se v některých rostlinách (a to nejen pokojových) a nabádat je ke zvýšené opatrnosti. Pokud by k otravě došlo, tak bychom měli být schopni podat zasaženému první pomoc. U dospělých nebo i u dětí hrozí nebezpečí záměny rostliny. Proto pokud si nejsme zcela jisti druhem rostliny, tak s ní zacházíme jako by byla pro nás nebezpečná. K zjištění otravy dochází většinou až po užití, kdy se začnou zřetelně projevovat první příznaky. Někdy je těžké zjistit, co přesně otravu způsobilo, protože děti většinou nejsou schopné zpětně popsat co snědly nebo s jakou rostlinou si hrály. Pokud zachytíme dítě přímo při konzumaci nebezpečného plodu nebo jiné části rostliny, je třeba danou rostlinu zajistit a odstranit z dosahu a co nejrychleji poskytnout první pomoc.
48
Zvracení a průjem u dětí jsou velmi rizikovým faktorem. Dochází k dehydrataci organismu a vystavení dítěte nebezpečí. Proto se doporučuje vyhledat lékaře, který zahájí potřebnou léčbu. Nezbytné je zajištění zvratků a rostliny, která intoxikaci způsobila. Je důležité pro identifikaci otravy, aby byl lékař schopný podat správné léky (antidota). Pro správné určení antidota musí lékař znát látku, která otravu způsobila. Jak uvádí SALAŠ, USTOHALOVÁ (1982), antidota neboli protijedy jsou antagonisté, které mají opačný účinek než jed (takových látek však není mnoho). Dalším způsobem pro odstranění jedu z těla je výplach žaludku. Při intoxikaci nikdy nepodáváme mléko ani oleje, které mohou urychlit vstřebávání jedů rozpustných v tucích.
49
Zásady první pomoci při zachování vědomí postiženého: pro lékaře zajistit rostlinu k rozboru, která intoxikaci způsobila prohlédnout ústní dutinu (zajistit průchodnost dýchacích cest), odstranit zbytky rostliny, vypláchnout ústa pokud nedošlo ke zvracení samovolně, tak jej vyvolat podrážděním zadní stěny hltanu zajistit zvratky (uschovat pro případnou identifikaci) podat tekutinu (vodu) a aktivní uhlí uložit postiženého na klidné stinné místo zajistit lékařské ošetření
Zásady první pomoci v případě, že postižený ztratil vědomí: zajistit průchodnost dýchacích cest, vyčistit ústa od zbytků částí rostliny nebo od zvratků, zkontrolovat jestli není zapadnutý jazyk v bezvědomí nevyvolávat zvracení! zajistit základní životní funkce (dýchání, srdeční činnost) uložit postiženého do stabilizované polohy na boku zavolat rychlou záchrannou pomoc a až do příjezdu lékaře postiženého kontrolovat
50
5. Cíle práce Pokojové rostliny se běžně vyskytují v naší blízkosti, a to nejen v domácnostech, ale i ve školách, kde mohou být některé z nich rizikovým faktorem pro zdraví především dětí. I přes nebezpečnost některých druhů by pokojové rostliny měly představovat nedílnou součást našeho životního prostředí. Proto by informace o pokojových rostlinách měly být obsaženy v základním vzdělávání. Upozornění na nebezpečnost pokojových rostlin by nemělo vybízet k odstranění rostlin z životního prostředí, ale nabádat k rozšíření znalostí. Základní vzdělávání připravuje žáky popřípadě rodiče na možná zdravotní rizika spojená s intoxikací (alergie, otravy), které na místech s vyšší kumulací dětí hrozí (ve školách i v domácnostech). K těmto úlohám musí být vzděláváni u učitelé. Ve svém průzkumu uvádí SLAVÍČKOVÁ (2009), že se pokojové rostliny běžně na základních školách vyskytují. Dokonce ve většině případů se jedná o rostliny nebezpečné. Při pohledu na pokojové rostliny vyskytující se ve školách, lze pozorovat běžný výskyt nebezpečných pokojových rostlin (rostliny jedovaté, alergenní, s ostrými okraji listů, trny, ostny, aj.) bez jakéhokoliv označení, které by žáky upozorňovalo na možné nebezpečí spojené s neopatrným zacházením. Zajímá
nás,
jaké
znalosti
pokojových
rostlin
z nabízeného
seznamu (SLAVÍČKOVÁ, 2009) preferují budoucí učitelé (studenti) nastupující ze středních škol do 1. ročníku prezenčního studia oboru přírodopis v kombinace s dalším předmětem. Jedním z cílů průzkumu v bakalářské práci je srovnání seznamu studenty preferovaných pokojových rostlin se seznamem vytvořeným na PdF MU. Hlavním cílem bakalářské práce je utřídit základní znalosti o toxicitě a morfologii nebezpečných pokojových rostlin. Informace aplikovat na vybraném vzorku pokojových rostlin a upozornit na účinky obsahových látek na zdraví člověka. Součástí jsou základní informace při intoxikaci jedovatou rostlinou. Ve výsledcích bude v teoretické části tabulkově zpracovaný vzorek nebezpečných pokojových rostlin. V praktické částí bakalářské práce je i CD s prezentací pokojových rostlin, která by měla sloužit při studiu tématu pokojové rostliny u studentů i učitelů. Výsledek průzkumu v bakalářské práci by měl sloužit jako teoretický základ pro budoucí diplomovou práci.
51
6. Metodika V kapitole je popsána metodika průzkumu názorů studentů a metodika tvorby studijní podpory. Dotazníky vytvořila Bc. Eliška Slavíčková pro svoji bakalářskou práci Pokojové rostliny - učební pomůcky v integrované výuce pro Školní vzdělávací program základního vzdělávání (2009). Dále je zde definována charakteristika respondentů a metodika pro tabulkové zpracování výsledků průzkumu. Průzkum názorů studentů na znalosti o pokojových rostlinách probíhal v časovém harmonogramu od května do prosince roku 2007. Cílem bylo vytvořit podklady pro návrh seznamu pokojových rostlin zpracovaných ve studijní podpoře a příprava pedagogického výzkumu, který má ověřit úroveň povědomí o pokojových rostlinách u absolventů základních škol a jejich učitelů Respondenty výzkumu se stali studenti 1. ročníku učitelství přírodopisu na PdF MU ve školním roce 2007/2008 (kombinace oborů: Pedagogické asistentství přírodopisu pro základní školy v kombinaci s výchovou ke zdraví, chemií, zeměpisem a tělesnou výchovou).
6.1 Průzkum názorů budoucích učitelů na úroveň znalosti pokojových rostlin pro vzdělávání na základní škole Využitý dotazník měl v původním záměru sloužit k získání přehledu o názorech budoucích učitelů na nutnost znalostí pokojových rostlin u absolventů základních škol, u posluchačů 1. ročníku studia učitelství přírodopisu (v kombinaci s dalšími obory) a u učitelů z praxe. Při vyhodnocování dat se však ukázalo, že studenti nebyli schopni přemýšlet o pokojových rostlinách z pohledu valeologického. Rostliny vyhodnocovali na základě vlastních znalostí rostlin nikoliv jejich toxicity. Při vytváření seznamu pokojových rostlin pro bakalářskou práci neměly výsledky požadovanou hodnotu.
52
6.1.1 Metodika průzkumu Tabulka č. 1, která je součástí dotazníku (SLAVÍČKOVÁ, 2009) byla studentům rozdána v průběhu výuky předmětu Praktikum k enviromentálnímu vzdělávání, kde jsou pokojové rostliny využívány k pochopení základních podmínek života v biomech světa. Dotazníkové šetření je zde využíváno jako aktivizující metoda pro hlubší zamyšlení studentů nad danou problematikou.
6.1.2 Metodika zpracování dat Průzkum probíhal v prosinci roku 2007 na malém vzorku respondentů. Celkem bylo vyhodnoceno 68 vyplněných dotazníků. Do pomocné tabulky pokojových rostlin (tab. č. 2) byly připsány odpovědi respondentů. Jednotlivé kategorie byly hodnoceny odděleně (žáci ZŠ, studenti učitelství, učitelé z praxe). Za každou kladnou odpověď byl rostlině připsán jeden bod. Následoval součet získaných bodů u všech tří skupin. Takto vznikl u každé skupiny pořadník, ze kterého bylo vybráno vždy 15 nejčastěji zmíněných rostlin. Výsledný soubor dvaceti nejfrekventovanějších nebezpečných pokojových rostlin vznikl součtem bodů zástupců všech tří skupin (3x15), přičemž u některých druhů očekávatelně došlo ke ztotožnění (viz kapitola 7.1).
53
Tab.č. 1: Přehled pokojových rostlin pro zjišťování názorů studentů na jejich znalost pokojové rostliny dekorativní listem Charakteristika – název rostliny: celoročně teplomilné až neutrální: aglaonema begonie korálová /Begonia coralina/ fikus benjamínek / Ficus.benjamina / fikus /smokvoň kaučukodárná, Ficus elastica/ dračinka /Kordyline-Dracaena australis/ dračinec /dracéna, Dracaena/ filodendron / Philodendron/ kroton /obojan, Codiaeum / monstera lahodná / Monstera deliciosa/ mramornatka / diefenbachie, Dieffenbachia / potos / Pothos-Scindapsus:Epipremnum/ pepřinec / Peperomia/ šáchor střídavolistý / Cyperus alternifolius/ ledviník nádherný / Nephrolepis exaltata/ netík / Adiantum/ parožnatka / Platycerium/
by měl znát: student učitelství (já)
neutrální až chladnomilné: kopřivěnka,pestřivka /africká kopřiva, / Coleus/ podeňka /podénka, blázen, Tradescantia/ tenura třípáskatá /tchýnin jazyk, Sansevieria / zebrina pendula /Tradescantia zebrina / zelenec copatý / Chlorophytum/ žumen /Cisus/ chladnomilné až mrazuvzdorné aukuba japonská / Aucuba/ brslen / Euonymus japonicus/ břečťan popínavý / Hedera helix/ citroník limonový / Citrus limon/ chřest Sprengerův/ asparágus, Asparágus/ kořenokvětka vyšší / Aspidistra elatior/ myrta / Myrtus communis/ palmy s listem vějířovitým: žumara /Chamaerops/ -"zpeřeným: datlovník /Phoenix/ rozmarýna / Rosmarinus officinalis/
54
učitel na ZŠ
žák 9. třídy
nevím
sukulentní rostliny Charakteristika – název rostliny: student učitelství (já)
tučnolisté: aloe / Aloe/ agáve / Agave/ gasterie / Gasteria/ náduť / Bryophyllum/ kalanchoe / kolopějka, Kalanchoe / tlustice / Crassula/ smrdutka / Stapeliav/
by měl znát: učitel žák 9 . třídy na ZŠ
nevím
kaktusy: opuncie / Opuntia/ kaktus mamilária / Mammillaria/ fylokaktus / Epiphyllum/ vánoční kaktus / Schlumbergera/
pokojové rostliny okrasné květem by měl znát: Charakteristika – název rostliny: student učitelství (já) azalka /pěnišník, Azalea Rhododendron indica / begónie / Begonia/ bilbergie nící / čínský oves, Billbergia nutans / brambořík / Cyclamen persicum/ fuchsie zkřížená / Fuchsia x hybrida/ hvězdník / Hippeastrum/ ibišek /čínská růže, / Hibiscus Rosa chinensis/ kala /ďáblík, Calla / listopadka / Chrysantaemum x hortorum / netýkavka /balzamína, Impatiens / oleandr /bokovnice, / Nerium oleander/ orchideje / Orchideaceae/ pelargonie páskatá /muškát, Pelargonium zonale / p.břečťanolistá /popínavý muškát, P.peltatum / p.velkokvětá /anglický muškát, P.grandiflorum / prvosenka /petrklíč, Primula / řemenatka suříková / klívie, Clivia miniata / toulitka /anurie, Anthurium / vánoční hvězda /mexická růže, Poinsettia pulcherrima =Euphorbia / voskovka masitá / Hoya carnosa/ zornice / Amaryllis/
55
učitel na ZŠ
žák 9 . třídy
nevím
6.2 Metodika zpracování výukového CD k prezentaci pokojových rostlin Při vytváření studijní podpory o pokojových rostlinách nebyl využit přehled pokojových rostlin vycházející z průzkumu názorů studentů, jak jsme nejdříve plánovali. Protože výsledky nepředstavovaly hodnocení pokojových rostlin podle toxicity, ale podle toho, které rostliny studenti znali. Nakonec byl použit seznam rostlin využívaný při výuce předmětu Aplikovaná biologie. Studijní podpora obsahuje tedy nejen nebezpečné pokojové rostliny, ale i jiné rostliny s pozitivními účinky na lidský organismus, vhodné do škol. Rostliny, které mohou ohrozit zdraví člověka, jsou zvlášť označeny. Při vytváření prezentace byly použity fotografie pokojových rostlin, které byly pořízeny v letech 2005-2010 na pracovišti Kejbaly. Sbírku nafocených pokojových rostlin založili členové katedry biologie PdF MU, a to Ing. Helena Jedličková, Ph.D., Mgr. Pavel Kubíček a Pavel Tesař. Fotografie rostlin s význačnými determinačními znaky byly zpracovány do PowerPointového programu a doplněny o odborný text (kapitola 7.3). Pro označení toxických látek v rostlině jsou použité zažité piktogramy. Místa, kde tato rostlina obsahuje nejvíce toxických látek jsou označena šipkou.
56
7. Výsledky V kapitole jsou shrnuty výsledky průzkumu názorů studentů na potřebu znalosti pokojových rostlin, získaných od posluchačů 1. ročníku učitelství přírodopisu a tabulka nebezpečných pokojových rostlin, nejčastěji se vyskytujících na sledovaných základních školách.
7.1 Výsledné zpracování odpovědí z průzkumu Tabulka č. 2 obsahuje 20 v průzkumu názoru studentů nejfrekventovanějších pokojových rostlin. Jsou řazeny podle množství získaných bodů, které jim v dotazníku respondenti přidělili.
Tab. č. 2: Přehled rostlin podle výsledků průzkumu názorů studentů Název rostliny
Počet bodů
břečťan popínavý / Hedera helix/
66
aloe / Aloe/
65
fikus benjamínek / Ficus.benjamina /
64
filodendron / Philodendron/
64
monstera lahodná / Monstera deliciosa/
64
tenura třípáskatá /tchýnin jazyk, Sansevieria /
64
agáve / Agave/
64
opuncie / Opuntia/
64
azalka /pěnišník, Azalea Rhododendron indica /
64
vánoční hvězda /mexická růže, Poinsettia
64
pulcherrima =Euphorbia /
57
ibišek /čínská růže, / Hibiscus Rosa chinensis/
63
prvosenka /petrklíč, Primula /
63
kroton /obojan, Codiaeum /
62
tlustice / Crassula/
62
begónie / Begonia/
62
vánoční kaktus / Schlumbergera/
61
citroník limonový / Citrus limon/
61
aglaonema
60
kala /ďáblík, Calla /
60
oleandr /bokovnice, / Nerium oleander/
60
Ukázalo se, že získané výsledky jsou spíše přehledem rostlin, které studenti blíže poznají. V bakalářské práci se proto využívá nově vytvořený vzorek pokojových rostlin, složený dle vlastních kritérií (viz kapitola 6.2).
58
7.2 Tabulka základních nebezpečných pokojových rostlin Tab. č. 3: Základní nebezpečné pokojové rostliny V praxi používaný název
Český název lidový
Latinský název
Čeleď
Obsahové látky a jiné nebezpečí
Agáve
agáve
Agave
agávovité
ostny
Aglaonema
nemá
Aglaonema
áronovité
šťavelan vápenatý, alkaloidy, saponiny, silice
Brambořík
brambořík
Cyclamen
prvosenkovité
cyklamin
Břečťan
břečťan
Hegera
aralkovité
Diefenbachie
mramornatka
Dieffenbachie
áronovité
Fikus
ficus
Ficus
morušovníkovité
hederosaponiny saponiny, glykosidy, jedovaté bílkoviny, šťavelan vápenatý latex
Hvězdník
zornice
Hippeastrum
amarylkovité
alkaloidy
Kroton
obojan
Codiaeum
pryšcovité
třísloviny
Monstera
nesprávně filodendron
Monstera
áronovité
šťavelan vápenatý srdeční glykosidy oleandrin, neriin, neriantin aj. silice alkaloidy, kyanogenní sloučeniny, jedovaté bílkoviny, pryskyřice, alkaloidy (klivimin, klivatin, lykorin) šťavelan vápenatý, alkaloidy, saponiny, silice
Projevy poškození organismu mechanické poškození malátnost, zvracení, bolest hlavy, podrážděné kůže a sliznic hemolytický účinek a podráždění alergie a otravy podráždění kůže a sliznic, poruchy trávicího traktu alergie malátnost, zvracení, bolest hlavy alergické reakce na pokožce, sliznici, zvracení a nevolnost podráždění a otoky pokožky a sliznic podráždění kůže a sliznic, poruchy srdeční činnosti alergie
Oleandr
bobkovnice
Nerium
toješťovité
Pelargonie
muškát
Pelargonium
kakostovité
Pryšec
vánoční hvězda, trnová nebo Kristova koruna
Euphorbia
pryšcovité
Řemenatka
klívie
Clivia
amarylkovité
Šplhavice
potos
Scindapsus
áronovité
Tenura
tchýnin jazyk
Sansevieria
agávovité
saponiny
zvracení bolest hlavy, poruchy trávícího ústrojí
Toulitka
nemá
Anthurium
áronovité
šťavelany, kyselinu šťavelová
otoky, svědění kůže a sliznic
podráždění pokožky a sliznic, zvracení, průjem slinění, zvracení, průjem alergie a otravy
V tabulce jsou zařazeny nebezpečné pokojové rostliny, které jsou součástí studijní opory CD.
59
7.3 Studijní podpora pro výuku o pokojových rostlinách pro pedagogickou praxi Studijní podpora a výukový materiál jsou koncipovány jako soubor snímků vybraných pokojových rostlin, opatřených identickými popisy. Profilový snímek je tvořen názvem pokojové rostliny (český a latinský název) a fotkou nejlépe reprezentující determinační znaky daného druhu. Fotografie doplňují piktogramy označujících případnou nebezpečnost dané rostliny. Následují údaje o pokojové rostlině jsou prezentované vždy ve shodném pořadí: čeleď morfologický popis květ doplňující informace (další užívaná pojmenování, toxicita, obsahové látky) geografický původ podmínky pro pěstování U konkrétních rostlin je možná absence některého z výše naznačených bodů, např. neobsahuje-li daná rostlina nebezpečné látky či není zaznamenán jiný užívaný název. Bohatý fond pořízených fotografií umožnil k vybraným rostlinám přiřadit více fotografií zobrazujících determinační znaky, čímž se počet prezentovaných snímků u některých zástupců rozrostl. Vytvořená studijní podpora obsahuje celkem 155 snímků informujících o pokojových rostlinách. V prezentaci jsou zdůrazněny i nesrovnalosti mezi botanickým a uživatelským názvoslovím (například rostlina botanicky označená Hypeastrum (hvězdník) je v zahradnické terminologii označována nesprávně jako Amarylis. Vzniklá prezentace je nyní ověřována pro samostudium pokojových rostlin na katedře biologie PdF MU.
60
Obr. č. 1: Ukázka prezentace výukové podpory - úvodní snímek o pokojových rostlinách
Snímek s charakteristickou fotografii zobrazuje název pokojové rostliny (český a latinský název). Pro sebereflexí zkoušení je tento snímek možné použít nejdříve bez názvu, teprve po uplynutí časového intervalu se název k pokojové rostlině přiřadí.
61
Obr. č. 2: Ukázka snímku obsahujícího charakteristiku dané rostliny podle předem popsaného pořadí
Všeobecný popis zobrazených informací na snímku: čeleď morfologický popis květ doplňující informace (další užívaná pojmenování, toxicita, obsahové látky) geografický původ podmínky pro pěstování
62
Obr. č. 3: Ukázka snímku s fotografiemi zobrazujícími determinační znaky pokojové rostliny a piktogramy označující nebezpečnost
V prezentaci se postupně v časových intervalech objevují fotografie se základními determinačními znaky tak, aby byl studenům dán časový prostor na logické odvození základních podmínek života rostliny. Pro učení byl zvolen konstruktivistický způsob výuky, která umožňuje uživateli logicky odvodit, která část rostliny je nebezpečná. V závěru prezentace se objeví piktogramy, které uživateli správnost odpovědi potvrdí.
63
8. Diskuze Hlavní otázkou, která při zpracovávání bakalářské práce opakovaně vyvstávala, je samotná míra znalostí pokojových rostlin u učitelů v základním vzdělávání. Na základních školách bývají především učitelé přírodopisu zodpovědní za jejich umístění ve školních prostorách. Proto znalosti týkající se této problematiky by měly přesahovat meze jejich odborné profese, např. do oblasti aranžování veřejných prostor či pěstitelství. Základní složkou odbornosti učitelů je posouzení vlivu pokojových rostlin ve třídě na lidský organismus a dovednost praxe poskytnutí první pomoci při kontaktu žáka s nebezpečnou rostlinou. Důležitá je především prevence intoxikace žáků. Domníváme se, že při výuce o nebezpečných rostlinách by mělo být snahou učitele tato rizika předpokládat a vhodným umístěním rostlin následně rizika eliminovat. Při studiu odborné literatury k této problematice nalezena žádná vhodná studie. V bakalářské práci byl na základě studia odborné literatury použit průzkum, který měl umožnit vytvoření materiálu pro výuku znalostí nebezpečných pokojových rostlin u učitelů z praxe a také získat přehled názorů studentů učitelství přírodopisu na tuto problematiku. Diskutován byl dotazník (viz kapitola 6.1.1) a výběr rostlin. Vyhodnocení průzkumu umožnilo opravu dotazníku. Dále se ukázalo, že respondenti nejsou schopni tyto rostliny vymezit. Proto byl vytvořen seznam rostlin, vycházející ze seznamu pokojových rostlin využívaných k výuce na PdF MU, který předkládáme k diskusi. SLAVÍČKOVÁ (2009) dle svého výzkumu uvádí, že na základních školách se v bezprostředním dosahu žáků běžně vyskytují nebezpečné pokojové rostliny bez jakéhokoliv označení jejich nebezpečnosti, přestože mnohé z těchto rostlin jsou alergenní nebo jedovaté. Výzkum této problematiky by přesáhl rozsah bakalářské práce, proto byl přesunut do výzkumu v práci diplomové. Jak by měl za těchto okolností postupovat učitel přírodopisu (mnohdy jediný odborník - biolog na škole)? Po zjištění výskytu nebezpečných rostlin by se takový stav jistě neměl zanedbat, protože i alergická reakce může v krajním případě ohrozit život. Z tohoto důvodu navrhujeme, aby učitelé byli v dané problematice doškolováni
64
a nebezpečné rostliny by měly v prostorách škol vyhrazený vhodný prostor. Nejlépe takový, kde kontaktem s nimi nebudou neznalí žáci ohroženi. Snahou pedagoga by pak mělo být poučit žáky o možném nebezpečí hrozícím při špatném zacházení s rostlinami, a tak zabránit zranění, alergii či otravě. Domníváme se, že i přes riziko hrozící při výskytu některých druhů rostlin je jejich přítomnost prospěšná, např. pro využití napříč různými vyučovanými předměty i oblastmi (přírodopis, zeměpis, chemie, výchova ke zdraví, pěstitelství aj.). Při vytváření teoretické části bakalářské práce byly vybrané pokojové rostliny řazeny podle čeledí a jejich zástupci dle abecedního pořadí. K rychlému vyhledávání a přehledu slouží tabulkové zpracování (viz kapitola 7.2), kde jsou vybrané druhy řazeny jen podle abecedy, nikoliv podle čeledi. Bakalářská práce je zaměřena především na vytvoření teoretického základu pro další
studium
a
tvorbu
diplomové
práce.
Přiložená
studijní
podpora
(CD s prezentací) byla vytvořena pro účel výuky tématu pokojových rostlin a je předložena k diskuzi studentům, kteří ji budou používat.
65
9. Závěr Rostliny jsou nezbytnou součástí života. Příroda může kladně působit na náš psychický i fyzický stav. Pokojové rostliny mohou přírodu prezentovat v interiérech. Úkolem pedagoga by mělo být nejen předání znalostí o pokojových rostlinách, ale i ovlivňování postojů dětí k přírodě, a to prostřednictvím kontaktu s rostlinami a začleňování živých rostlin do výuky. Pokojové rostliny jsou nejen důležitým ale především vhodným tématem k celoživotnímu vzdělávání v 21. století. Setkáváme se s nimi ve všech rovinách života. Pro průzkum názorů u absolventů středních škol (studentů 1. ročníků pedagogického asistentství přírodopisu na MU) na potřebu znalostí pokojových rostlin, byl použit průzkum Bc. Elišky Slavíčkové (2009). Průzkum prostřednictvím tabulek z jejího dotazníku nám měl umožnit vytvoření seznamu nejfrekventovanějších nebezpečných pokojových rostlin. Zajímalo nás, jaké nebezpečné pokojové rostliny by měl znát absolvent základní školy, student přírodopisu a učitel z praxe. Výsledkem průzkumu však vznikl seznam pokojových rostlin ne s důrazem na nebezpečnost a toxicitu ale seznam podle znalosti studentů 1. ročníku PdF MU, které se ukázaly jako značně omezené. Aby v seznamu byly příklady nebezpečných pokojových rostlin, musel být použít seznam pokojových rostlin, využívaný na pracovišti Kejbaly ke studijním účelům. Na vybrané druhy byly následně aplikované znalosti získané ze studie odborné literatury. Studium odborné literatury bylo pro mě velmi důležité z hlediska monitoringu odborné literatury pro tvorbu vlastního výzkumu a teoretického základu k navazující diplomové práci. Odborná literatura se ukázala být jako obtížně zjistitelná. Téma nebezpečné pokojové rostliny podle mého názoru po prostudování mně dostupné literatury není stále dostatečně zpracované. Na knižním trhu se často objevuje neodborně napsaná literatura, která může širokou veřejnost dezorientovat. Tak vznikají nejrůznější mýty o pokojových rostlinách a hlavně mnohdy neodborné pojmenování. Bakalářská práce se snaží jak v teoretické části tak ve výukovém materiálu poukázat na nesprávné pojmenování jednotlivých druhů pokojových rostlin.
66
Cílem bakalářské práce bylo shrnout odborné informace pro pedagogy, včetně prevence. Snahou bakalářské práce bylo shrnout základní pravidla první pomoci při intoxikaci. Při tvorbě této kapitoly jsem vycházela i ze svého středoškolského vzdělání (studium na střední zdravotnické škole). Původním záměrem bylo v teoretické části chemicky rozebrat jednotlivé obsahové látky v pokojových rostlinách, které jsou nakonec popsány poměrně všeobecně. Během práce se ukázalo, že téma je poměrně široké a svým obsahem by pak neodpovídalo práci bakalářské. Součástí bakalářské práce ale i studijního materiálu jsou fotografie pořízené na pracovišti Kejbaly, které vhodně doplňují teoretické znalosti a měly by studentům pomoci si jednotlivé rostliny lépe zapamatovat. Přiřazenými piktogramy k fotografiím nebezpečných pokojových rostlin, byla snaha na první pohled studenty upozornit na tyto rostliny. Doufám, že práce bude dobrým studijním materiálem pro studenty i pedagogy z praxe v celoživotním vzdělávání pro 21. století, tedy pro zdraví život.
67
10. Resumé Práce si dává za úkol monitoring v současnosti nejčastěji pěstovaných pokojových rostlin a na základě jejich obsahových látek (toxinů, alergenů atd.) posuzuje nevhodnost jejich umístění v prostorách školy, příp. jiných veřejných míst s vyšší kumulací dětí a mládeže (zájmová mimoškolní činnost). Zohledňuje přitom také morfologii těchto rostlin s poukazem na možné nebezpečí mechanického zranění. Specifické studium a výzkum pokojových rostlin lze využít na školách všech typů, neboť popíše rizika spojená s umisťováním takových rostlin, které jsou z hlediska jejich obsahových látek neslučitelné s kumulací nezletilých a nezodpovědných jedinců, do jejich bezprostřední blízkosti. Práce vymezí soubor pokojových rostlin, které možno bez rizika používat ve školní praxi botanické i pěstitelské. Charakter práce vede přes teoretické bádání v oblasti toxikologie pokojových rostlin a praktický výzkum na školách k doporučení učitelům biologie či pěstitelství, které rostliny jsou z hlediska výše popsaných rizik nevhodné k aranžmá školních prostor či názornému užití ve výuce. Klíčová slova: pokojová rostlina, toxicita, morfologie, alergie, rostlinné jedy, škola.
68
Resumé This study makes the task of monitoring currently the most grown house plants and based on their content of substances (toxins, allergens, etc.) consider inappropriate placement in the school, eventually. other public places with higher accumulation of Children and Youth (interest extracurricular activities). We consider the morphology of plants with reference to the possible risk of mechanical injury. Specific studies and research on indoor plants can be used in schools of all types, it describes the risks associated with placing such plants in terms of their content of substances incompatible with the accumulation of underage and irresponsible individuals in the immediate vicinity. The work defines a set of house plants that can be safely used in school practice and botanical cultivation. The nature of work is through theoretical research on the toxicology of indoor plants and practical research on the recommendation of the school teachers of biology and cultivation, the plants are described in terms of their risk management arrangements suitable to help demonstrate the school premises, or use in teaching. Key Vocabulary/Words: houseplant, toxicity, morphology, allergies, plant poisons, school
69
11. Seznam literatury ALTMANN, H. Jedovaté rostliny; Jedovatí živočichové. Praha: Knižní klub, 2004. 159 s. ARNOLD, N. Smrtící jedy: o čem se vám učitelé neodvažují říct. Praha: Egmont, 2007. 144 s. BALOUN, J.; JAHODÁŘ, L. Rostliny způsobující otravy a alergie. Praha: Avicenum, 1989. 235 s. BURIAN, S. Příroda plná jedů. Praha: Mona, 1990. 32 s. CHEVALLIER, A. Léčivé rostliny: přírodní postupy při léčení krátkodobých i chronických onemocnění. Noxi, 2004. 128 s. ČERNOHORSKÝ, Z. Základy rostlinné morfologie. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1967. 216 s. HANOUSEK, L. Stále hrozící nebezpečí. Praha: Ústav zdravotní výchovy, 1989. 1 složený list. HEITZOVÁ, H.; KÖGELOVÁ A. Nejkrásnější pokojové rostliny. 2. vydání. Praha: Knižní klub, Ikar, 2001. 223 s. HIEKE, K. Atlas pokojových rostlin. 5. vydání. Praha: Jan Vašut s. r. o., 2003. 624 s HRDINA, V. Přírodní toxiny a jedy. Praha: Galén : Karolinum, 2004. 302 s. HRSTKOVÁ, H.; ŠEBÁNEK, J. Významné jedovaté rostliny v našem okolí. Brno: Institut pro další vzdělávání pracovníků ve zdravotnictví, 2002. 253 s. JAHODÁŘ, L. Farmakobotanika. 1. vydání. Praha: Karolinum, 2006. 258 s. KABELÍK, J. Jedovaté rostliny tropů. Olomouc, 1962. 42 s. KLIMEŠ, L. Slovník cizích slov. 7. vydání. Praha: SPN - pedagogické nakladatelství, 2005. 829 s. KODÍČEK, M. Biochemické pojmy: výkladový slovník. Praha: Vydavatelství VŠCHT, 2004. 171 s. KREJČA, J. Velká kniha rostlin, hornin, minerálů a zkamenělin. 3. vydání. Bratislava: Príroda, 2004. 384 s. KUČERA, M.; MINAŘÍK, J. Přírodní léčiva, farmakognosie. 1. vydání. Praha: Avicenum, 1971. 204 s. LAUTEREROVÁ, M. Nebezpečné rostliny. Praha: Státní zdravotnické nakladatelství, 1962. 63 s. MINAŘÍK, J. Farmakologie. 1. vydání. Praha: Avicenum, 1979. 384 s. NOVÁK, J. Jedovaté rostliny kolem nás. Praha: Grada, 2007. 176 s. NOVÁK, J. Jedovaté rostliny v bytě a na zahradě. Praha: Grada, 2004. 81 s. NOVOTNÁ, A. Biologie pro život a zdraví : Rostliny v primárním vzdělávání: Diplomová práce. Brno: Pedagogická fakulta Masarykovy univerzity, 2008. 149 s. Vedoucí diplomové práce: Helena Jedličková.
70
PENDELL, D. Pharmako dynamis. Praha: Dybbuk, 2005. 317 s. PENDELL, D. Pharmako/Poeia čili Jedovarnictví aneb moc rostlin, jedy a bylinkářství. Praha: Volvox Globator, 1998. 364 s. PŘIBYL, J. Pokojové rostliny. Praha: Aventinum, 2007. 223 s. SALAŠ, J.; USTOHALOVÁ, E. Farmakologie. Praha: Avicenum, 1982. 256 s. SLAVÍČKOVÁ, E. Pokojové rostliny – učební pomůcky v integrované výuce pro Školní vzdělávací program základního vzdělávání: Bakalářská práce. Brna: Pedagogická fakulta Masarykovy univerzity, 2009. 90 s. Vedoucí bakalářské práce: Helena Jedličková. SLAVÍKOVÁ, Z. Morfologie rostlin. Praha: Karolinum, 2002. 218 s. SPOERKE, D., G.; SMOLINSKE, S. Toxicity of Houseplants. United States, Florida: Woodbridge Press Publishing Co., 2000. 244 s. STACH, Z. Jedovaté a léčivé rostliny tropické. Praha, 1927. ŠTVERÁK, D. Přírodozkum požitkářství: texty českých autorů ze starého mocnářství. Praha: Clinamen, 2003. 191 s. TOMAN, J.; HÍSEK K. Naší přírodou krok za krokem. Vydání 2., přepracované. Praha: Albatros, 1994. 191 s. UNAR, J. Jedovaté rostliny kolem nás. Brno: Rezekvítek, 2000. 12 s. VERMEULEN, N. Pokojové rostliny. Čestlice: Rebo, 2008. 320 s. VONDRÁČEK, V.; RIEDL, O. Klinická toxikologie. Praha: SZdN, 1958. 690 s.
71
12. Elektronické zdroje HROMÁDKOVÁ, T. Veda.cz [online]. 6.1.2010 [cit. 2010-01-12]. Průvodce informacemi o vědě a výzkumu. Dostupné z WWW:
PATOČKA, J. Toxicology [online]. 7.7.2008 [cit. 2010-5-22]. Lycorin, alkaloid rostlin čeledi Amaryllidaceae. Dostupné z WWW: .
72
13. Seznam obrázků, tabulek a fotografií Seznam fotografií Č. 1: Agáve – Agave ……………………………..…………………………………….24 Č. 2: Tenura – Sansevieria ……………………………………………………………..25 Č. 3a: Hvězdník (květ) – Hippeastrum ………………………………………………...27 Č. 3b: Hvězdník (cibule, list) – Hippeastrum ………………………………………….27 Č. 4: Řemenatka – Clivia ………………………………………………………………28 Č. 5: Oleandr – Nerium ………………………………………………………………..30 Č. 6: Aglaonema – Aglaonema ………………………………………………………...32 Č. 7: Mramornatka – Diefenbachie …………………………………………………....33 Č. 8: Monstera – Monstera …………………………………………………………….34 Č. 9. Šplhavice – Scindapsus …………………………………………………………..35 Č. 10a: Toulitka (listy) – Anthurium …………………………………………………..36 Č. 10b: Toulitka (květenství) – Anthurium ……………………………………………36 Č. 11: Břečťan – Hedera ……………………………………………………………….37 Č. 12: Kroton – Codiaeum ……………………………………………………………..39 Č. 13: Pryšec trnová koruna – Euphorbia milii ………………………………………..40 Č. 14: Pryšec – Euphorbia ……………………………………………………………..40 Č. 15: Muškát pyskatý – Pelargonium znale …………………………………………..42 Č. 16: Fikus – Ficus ……………………………………………………………………44 Č. 17: Brambořík – Ciclamen ………………………………………………………….45
73
Seznam tabulek Č. 1: Přehled pokojových rostlin pro zjišťování názorů studentů na jejich znalost …...54 Č. 2: Přehled pokojových rostlin podle výskytu průzkumu názorů studentů ………….57 Č. 3: Základní nebezpečné pokojové rostliny …………………………………………59
Seznam obrázků Č. 1: Ukázka prezentace výukové podpory – úvodní snímek o pokojových rostlinách …………………………………………………………….….61 Č. 2: Ukázka snímku obsahující charakter dané pokojové rostliny podle předem popsaného pořadí ………………………………………………………………………62 Č. 3: Ukázka snímku s fotografiemi zobrazující determinační znaky pokojové rostliny a piktogramy označující nebezpečnost .………………………………………………..63
74
14. Seznam příloh Výuková podpora k tématu pokojové rostliny na CD nosiči
75
