MASARYKOVA UNIVERZITA Lékařská fakulta Katedra ošetřovatelství
Bc. Barbora Vinklerová, DiS.
ZNALOSTI VŠEOBECNÝCH SESTER O INKONTINENCI U SENIORŮ Diplomová práce
Vedoucí diplomové práce: Mgr. Petra Juřeníková, Ph.D.
BRNO 2011 1
PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, ţe jsem tuto diplomovou práci zpracovala samostatně pod vedením Mgr. Petry Juřeníkové, Ph.D. a všechny pouţité informační zdroje jsem uvedla v seznamu literatury.
………………………………….. Brno 31. 3. 2011
Bc. Barbora Vinklerová, DiS. 2
PODĚKOVÁNÍ
Děkuji Mgr. Petře Juřeníkové, Ph.D. za odborné vedení mé diplomové práce, poskytování cenných rad, ale i konzultantům z řad vyučujících školy a pracovníkům zdravotnických zařízení. Dále RNDr. Poláchovi za pomoc se statistickým zpracováním získaných dat.
3
OBSAH
ÚVOD..............................................................................................................................8 TEORETICKÁ ČÁST PRÁCE .......................................................................................9 1 DRUHY MOČOVÉ INKONTINENCE.......................................................................9 1.1 EXTRAURETRÁLNÍ (ABSOLUTNÍ) INKONTINENCE ................................10 1.2 URETRÁLNÍ (RELATIVNÍ) INKONTINENCE ..............................................10 1.2.1 Urgentní močová inkontinence.....................................................................10 1.2.1.1 Motorická forma urgence .................................................................................. 11 1.2.1.2 Senzorická forma urgence ................................................................................. 11
1.2.2 Reflexní inkontinence ...................................................................................12 1.2.3 Paradoxní, přepadová, přetlaková inkontinence ...........................................12 1.2.4 Pravá, stresová inkontinence ........................................................................13 1.2.4.1 Hypermobilita uretry ......................................................................................... 13 1.2.4.2 Insuficience vnitřního sfinkteru uretry .............................................................. 14 1.2.4.3 Stupně stresové močové inkontinence .............................................................. 14
1.2.5 Smíšená inkontinence ...................................................................................14 1.3 MIKČNÍ PORUCHY U MUŢŮ ..........................................................................14 2 DIAGNOSTIKA INKONTINENCE..........................................................................16 2.1 ANAMNÉZA ......................................................................................................16 2.2 FYZIKÁLNÍ A GYNEKOLOGICKÉ VYŠETŘENÍ .........................................17 2.3 POMOCNÉ VYŠETŘOVACÍ METODY A TESTY V UROGYNEKOLOGII18 2.3.1 Marshallův test .............................................................................................18 2.3.2 Miyazaki - Bonneyův test .............................................................................18 2.3.3 Q tip test .......................................................................................................19 2.3.4 Pad - weight test (test váţením vloţek) ........................................................19 2.3.5 Stres test........................................................................................................19 2.3.6 Cystoskopie ..................................................................................................19 2.4 URODYNAMICKÉ VYŠETŘOVACÍ METODY .............................................19 2.4.1 Cystometrie...................................................................................................20 2.4.2 Profilometrie, uretrální tlakový profil ..........................................................20 2.4.3 Leak point pressure, dynamický nitroměchýřový tlak .................................21 4
2.4.4 Uroflowmetrie ..............................................................................................22 2.4.5 Elektromyografie příčně pruhovaných svalů dna pánevního .......................22 2.4.6 Videourodynamika .......................................................................................22 2.5 ZOBRAZOVACÍ METODY ..............................................................................23 2.5.1 Cystouretrografie ..........................................................................................23 2.5.2 Sonografie.....................................................................................................23 2.5.3 Magnetická rezonance ..................................................................................24 2.6 ENDOSKOPICKÉ METODY ............................................................................24 2.7 LABORATORNÍ METODY ..............................................................................24 3 LÉČBA INKONTINENCE ........................................................................................26 3.1 KONZERVATIVNÍ LÉČBA ..............................................................................26 3.1.1 Konzervativní léčba stresové inkontinence ..................................................27 3.1.1.1 Gymnastika svalů pánevního dna ...................................................................... 27 3.1.1.2 Biofeedback (zpětná vazba) .............................................................................. 27 3.1.1.3 Elektrická stimulace .......................................................................................... 28 3.1.1.4 Vaginální pesary ................................................................................................ 29
3.1.2 Konzervativní léčba urgentní inkontinence moči .........................................29 3.1.2.1 Trénink močového měchýře .............................................................................. 29 3.1.2.2 Biofeedback ....................................................................................................... 30 3.1.2.3 Psychoterapie .................................................................................................... 30 3.1.2.4 Laser .................................................................................................................. 30 3.1.2.5 Gymnastika svalů pánevního dna ...................................................................... 31 3.1.2.6 Distenze močového měchýře............................................................................. 31 3.1.2.7 Dilatace uretry ................................................................................................... 31 3.1.2.8 Akupunktura ...................................................................................................... 31 3.1.2.9 Intermitentní katetrizace .................................................................................... 31 3.1.2.10 Permanentní katetrizace .................................................................................. 33 3.1.2.11 Vyvolávání měchýřového reflexu ................................................................... 34 3.1.2.12 Exprese močového měchýře ............................................................................ 34
3.2 FARMAKOTERAPIE .........................................................................................34 3.2.1 Medikamentózní léčba stresové inkontinence ..............................................34 5
3.2.2 Medikamentózní léčba urgentní inkontinence ..............................................36 3.2.2.1 Látky s antimuskarinovým účinkem ................................................................. 36 3.2.2.2 Spasmolytika s přímým muskulotropním a kombinovaným účinkem - léky
se
smíšeným účinkem spasmolytickým a parasympatolytickým ...................................... 37 3.2.2.3 Sympatomimetika.............................................................................................. 37 3.2.2.4 Tricyklická antidepresiva .................................................................................. 38 3.2.2.5 Látky s účinkem na membránových kanálech................................................... 38 3.2.2.6 Inhibitory syntézy prostaglandinů ..................................................................... 38 3.2.2.7 Analoga vasopresinu ......................................................................................... 38 3.2.2.8 Estrogeny ........................................................................................................... 39 3.2.2.9 Myorelaxancia ................................................................................................... 39
3.3 POMOCNÉ A PROTETICKÉ PROSTŘEDKY PRO INKONTINENCI ..........39 3.3.1 Základní dělení pomůcek..............................................................................39 3.3.2 Pomůcky pro okluzi uretry ...........................................................................41 3.3.2.1 Zevní okluzivní zařízení .................................................................................... 41 3.3.2.2 Intrauretrální okluze .......................................................................................... 41
3.3.3 Zařízení pro podporu uretrovezikální junkce ...............................................41 3.4 CHIRURGICKÁ LÉČBA ...................................................................................42 4 PREVENCE MOČOVÉ INKONTINENCE ..............................................................45 5
VZDĚLÁVÁNÍ
A
KOMPETENCE
VŠEOBECNÝCH
SESTER
V ČESKÉ
REPUBLICE .................................................................................................................46 5.1 VZDĚLÁVÁNÍ SESTER ....................................................................................46 5.2 KOMPETENCE VŠEOBECNÝCH SESTER ....................................................48 5.2.1 Bezúhonnost .................................................................................................48 5.2.2 Zdravotní způsobilost ...................................................................................49 5.2.3 Odborná způsobilost .....................................................................................49 5.3 ČINNOSTI, KTERÉ SMÍ VŠEOBECNÁ SESTRA VYKONÁVAT ................50 5.4 REGISTRACE ....................................................................................................50 6 PÉČE O INKONTINENTNÍ KLIENTY ....................................................................52 6.1 SNAHA UDRŢET NORMÁLNÍ VYLUČOVÁNÍ MOČI .................................52 6.2 ZAJISTIT VYPRAZDŇOVÁNÍ MOČI U KLIENTA UPOUTANÉHO NA LŮŢKO ...................................................................................................................................53 6
6.3 PÉČE O KLIENTA S PERMANENTNÍM MOČOVÝM KATETREM ............53 PRAKTICKÁ ČÁST PRÁCE .......................................................................................56 7 CÍLE A HYPOTÉZY .................................................................................................56 8 METODIKA ...............................................................................................................57 9 ANALÝZA DAT........................................................................................................59 9.1 CHARAKTERISTIKA RESPONDENTŮ ..........................................................59 9.2 VĚDOMOSTI VŠEOBECNÝCH SESTER O MOČOVÉ INKONTINENCI ...60 9.2.1 Analýza jednotlivých znalostních poloţek ...................................................61 9.2.2 Analýza hypotéz ...........................................................................................66 9.2.2.1 Hypotéza číslo 1 ............................................................................................... 66 9.2.2.2 Hypotéza číslo 2 ............................................................................................... 74 9.2.2.3 Hypotéza číslo 3 ............................................................................................... 78 9.2.2.4 Hypotéza číslo 4 ............................................................................................... 79 9.2.2.5 Hypotéza číslo 5 ............................................................................................... 91
9.3 POUŢÍVÁNÍ POMŮCEK PRO INKONTINENTNÍ KLIENTY .....................100 10 DISKUZE ...............................................................................................................110 ZÁVĚR ........................................................................................................................118 ANOTACE A RESUMÉ .............................................................................................120 SYNOPSIS AND ABSTRACT ...................................................................................121 LITERATURA A PRAMENY....................................................................................122 Monografie: .............................................................................................................122 Články v seriálových publikacích: ..........................................................................124 Elektronické zdroje:.................................................................................................124 SEZNAM ZKRATEK .................................................................................................126 SEZNAM TABULEK .................................................................................................127 SEZNAM GRAFŮ ......................................................................................................130 SEZNAM PŘÍLOH .....................................................................................................132
7
ÚVOD
„ Vědomosti je nutné neustále doplňovat, zkvalitňovat, podceňovat a zvyšovat, nebo se vytratí.“ Peter F. Drucker Zhruba 40 – 50 % všech obtíţí s močovou inkontinencí představují případy čisté stresové inkontinence. Ve 30 – 40 % je zároveň přítomna stresová i urgentní inkontinence a ve 20 % se jedná o čistě urgentní inkontinenci. Ve vyšším věku se sniţuje podíl stresové inkontinence a narůstá výskyt urgentního a smíšeného typu. I přes veškerou dostupnost informací a pokrok v medicíně, je spousta ţen i muţů v mladém či středním věku, kteří svůj problém s inkontinencí tají, nechtějí ho řešit, stydí se za něj a zcela dobrovolně se zříkají svých zájmů a přátel, jen aby se o jejich problému nikdo nedozvěděl. Ne jinak je tomu i u seniorů, kteří navíc mnohdy ţijí v izolaci a potíţe s inkontinencí přisuzují normálnímu průběhu stáří. Nebo pokud uţ si problém uvědomují, obávají se, ţe nebudou mít dostatek finančních prostředků na vhodnou léčbu a vhodné pomůcky pro inkontinentní. Dnešní trh nabízí mnoho pomůcek pro inkontinentní, a tak mě zajímalo, zda se k tomuto faktu v jednotlivých zařízeních přihlíţí. Byla jsem zvědavá na to, zda se postupuje při volbě pomůcek individuálně, dle konkrétních potíţí a poţadavků klienta, anebo se pomůcky nakupují paušálně a individualita klientů tak jde stranou. Obávám se, ţe druhá varianta je bohuţel častější. Diplomovou práci jsem nazvala „Znalosti všeobecných sester o inkontinenci u seniorů“. Jedná se o výzkumně-průzkumnou práci. Tuto problematiku jsem si vybrala, protoţe mě velmi zajímalo, zda existují rozdíly ve znalostech všeobecných sester v různých typech zdravotnických a sociálních zařízení pro seniory, které denně jistě problematiku inkontinence u svých klientů řeší. Svoji práci jsem se rozhodla zaměřit na všeobecné sestry, které jsou v kaţdodenním kontaktu s pacienty či klienty a musí řešit aktuální problémy. Ve svém výzkumu jsem se zaměřila zejména na rozdíly vzdělání všeobecných sester v oblasti inkontinence, na pouţívání pomůcek pro inkontinentní a jejich preferenci a na závěr jsem srovnávala rozdíly vzdělanosti sester v jednotlivých zařízeních. 8
TEORETICKÁ ČÁST PRÁCE
1 DRUHY MOČOVÉ INKONTINENCE
V roce 1971 vznikla Mezinárodní společnost pro inkontinenci a v roce 1973 zaloţila Standardizační výbor pro terminologii funkce dolních cest močových. Podle ní se inkontinencí moči rozumí: „ kaţdý nedobrovolný únik moči, který způsobuje sociální či hygienický problém a je objektivně prokazatelný“. Samovolný únik moči z uretry můţe postihovat jak děti, tak muţe i ţeny, a to v jakémkoli věku. Močová inkontinence není onemocněním, ale příznak vyjadřující poruchu souhry dolní části močového traktu, který má různé příčiny. Inkontinence neohroţuje ţivot, ale bývá zdrojem značného fyzického i psychického utrpení. Onemocněním se stává v době, kdy způsobuje psychické, společenské, hygienické a zdravotní problémy. Tyto funkční poruchy jsou charakterizovány změnou tlakového gradientu mezi močovým měchýřem a uretrou díky nedostatečnosti uzávěrového mechanismu nebo díky abnormalitě svalové aktivity stěny močového měchýře. (Halaška, 2004; Galajdová, 2000; Klímová, 2008; Martan, 2005) Mezi rizikové faktory močové inkontinence patří:
nadměrná tělesná hmotnost - nadváha bývá označena za silný rizikový faktor, ale pouze u silně obézních pacientů.
věk a parita - s věkem narůstá četnost inkontinence i její závaţnost. Dále má na vznik inkontinence vliv i parita ţen, zejména multiparita.
nadměrná fyzická aktivita - zapojení práce břišních svalů vytváří nadměrný tlak na pánevní dno a můţe vést ke změnám anatomických poměrů v malé pánvi. Byl prokázán významný vztah mezi těţkou fyzickou prací a rizikem vzniku stresové inkontinence moči anebo sestupu rodidel. Častější úniky moči jsou popsány také u rizikových sportů (gymnastika, basketbal, kulturistika, bojové sporty).
zvýšený příjem tekutin - zvýšený příjem tekutin jen mírně zhoršuje projevy stresové inkontinence, ale nemá ţádnou souvislost s projevy nestabilního detruzoru. (Halaška, 2004; Kolařík, Halaška, Feyereisl, 2008; Zikmund, 2001)
Příčiny inkontinence dle etiopatogeneze jsou různorodé: 9
morfologické příčiny: extrofie močového měchýře, ektopie ureteru, epispadie uretry, infravezikální obstrukce (striktura uretry, benigní hyperplazie prostaty, karcinom prostaty), cystolitiáza, cystitida, tumor měchýře či uretry, descenzus pánevního dna.
funkční příčiny: non-neurogenní, neurogenní – ty dále dělíme na: -
kongenitální, kam patří spinální dysrafizmy
-
získané traumatické, kam patří míšní trauma, trauma centrálního nervového systému, trauma pánevního plexu po operaci v malé pánvi
-
získané non-traumatické, kam můţeme zařadit syndrom nataţené míchy, nádory a infekce centrálního nervového systému, morbus Parkinson, sclerosis multiplex, endokrinopatie (diabetes mellitus, tyreopatie).
jiné příčiny (většinou přechodné): komatózní stavy, imobilizace klienta, cévní mozkové příhody, obstipace, vliv léků (hypnotika, diuretika, anticholinergika, spasmolytika,
antiparkinsonika,
alfa-lytika,
alfa-mimetika)
a
prostředí.
(www.cls.cz/seznam-doporucenych-postupu) Výše zmíněná společnost rozlišuje dva základní druhy inkontinence, a to:
1.1 EXTRAURETRÁLNÍ (ABSOLUTNÍ) INKONTINENCE Tato inkontinence znamená trvalý únik moče jinými neţ přirozenými cestami. Bývají to buď vrozené vývojové vady (nedouzavření uretry, rozštěpové vady, exstrofie, ektopický ureter) nebo různé píštěle (uretrální, vezikální, uretrální, rektální) po úrazu, operaci, ozařování nebo při nádoru. (Halaška, 2004; Galajdová, 2000; Kolařík, Halaška, Feyereisl, 2008)
1.2 URETRÁLNÍ (RELATIVNÍ) INKONTINENCE Ta je charakterizována únikem moči přirozenou cestou, uretrou. Zde rozlišujeme další čtyři poddruhy inkontinence uretrální. (Halaška, 2004; Galajdová, 2000) 1.2.1 Urgentní močová inkontinence Jedná se o funkční poruchu s náhlým nekontrolovatelným únikem moči spojený 10
se silným nucením na močení, kterému nelze včas vyhovět. Etiologicky hraje často roli ztráta volní kontroly detruzorového reflexu. Dnes jsou tyto stavy zahrnuty pod pojem hyperaktivní měchýř, který definujeme jako soubor symptomů ukazujících na moţnou dysfunkci dolních močových cest. Postiţení trpí častým denním i nočním močením a urgencemi. Dále jsou přítomny krátké intervaly mezi mikcemi, pocit nedokonalého vyprázdnění měchýře při močení. Mezi nejčastější příčiny vzniku patří infekce, zúţení uretry, nádory, konkrementy, diabetes mellitus, pokles poševních stěn a degenerativní onemocnění centrálního nervového systému. Na rozvoji má podíl i uţívání některých léků (diuretika). Frekvence výskytu bývá mezi 10 – 40 % a stanovení diagnózy závisí na kvalitě urodynamického vyšetření (zejména plnící cystometrii), na poloze vyšetřované osoby. U muţů jde o nejčastější druh inkontinence. Pro spoustu lékařů je tento druh inkontinence kontraindikací k operaci pro vysoké procento neúspěchu. Tato skupina se dále dělí na další podskupiny podle příčiny. (Galajdová, 2000; Kolařík, Halaška, Feyereisl, 2008; Martan, 2005; www.mocova-inkontinence.cz ; Zikmund, 2001) 1.2.1.1 Motorická forma urgence Je vyvolaná samovolnými stahy svalů močového měchýře během plnící fáze buď bez zjevné příčiny (spontánní kontrakce netlumené centrální nervovou soustavou) anebo měchýř reaguje kontrakcemi na nevinný podnět jako kašel, smích, změna polohy (jde o nestabilní detruzor, nestabilní měchýř). (Eichenauer, Vanherpe, 1996; Halaška, 20004; Galajdová, 2000; Kolařík, Halaška, Feyereisl, 2008; Martan, 2005) 1.2.1.2 Senzorická forma urgence Pod tímto termínem je obsaţeno, ţe podnět ke stahům měchýře přichází z nervových vláken v nesprávnou chvíli, a to buď proto, ţe k tomu mají důvod (jsou dráţděny kaménky, nádorem) nebo jsou přecitlivělá při zánětu nebo z důvodu zúţení uretry, coţ ztěţuje odtok moče, a měchýř je tak nucen k vyšší činnosti, aby vyprázdnil normální náplň. Vzniká tak močové reziduum, zbytkový obsah měchýře po vymočení, který trvale dráţdí nervová vlákna. (Eichenauer, Vanherpe, 1996; Halaška, 2004; Galajdová, 2000; Martan, 2005)
11
1.2.2 Reflexní inkontinence Je příznakem neurologického onemocnění anebo poranění mozku či míchy. Je způsobena neţádoucí zvýšenou činností vyprazdňovacího reflexu na úrovni míchy, bez pocitu nucení. V důsledku ztráty volní kontroly nad centrem pro močení v míše se močový měchýř vyprazdňuje bez nutkání a reflexně jako u kojence. Klient ztrácí citlivost měchýře, chybí vnímání pocitu tepla, chladu nebo náplně měchýře. Tento typ je také kontraindikací k operačnímu výkonu. Jako léčebná metoda se zde uplatňuje reflexní vyprazdňování suprapubickým poklepem na močový měchýř, intermitentní katetrizace se současnou aplikací spasmolytik pro zachování kontinence mezi cévkováním. Při neúplném vyprazdňování měchýře bývá nutná i sfinkterotomie k zabezpečení úplného vyprázdnění. Při výskytu infekcí se podávají antibiotika dle citlivosti. Farmakologická léčba zahrnuje podávání myorelaxancií, polysynaptických inhibitorů, alfa-lytik, které zajistí relaxaci detruzoru, oblasti hrdla močového měchýře a příčně pruhovaného svěrače uretry. Dále se doporučuje biofeedback, blokáda nervus pudendus, míšní stimulace. (Eichenauer, Vanherpe, 1996; Halaška, 2004; Galajdová, 2000; Kolařík, Halaška, Feyereisl, 2008; Martan, 2005; www.mocova-inkontinence.cz) 1.2.3 Paradoxní, přepadová, přetlaková inkontinence Neboli overflow vzniká v důsledku závaţného zúţení či úplného zablokování vývodných močových cest. Moč se v měchýři hromadí a po překonání kapacity měchýře moč z přeplněného měchýře po kapkách odtéká zbytkovým průsvitem uretry. Toto onemocnění je způsobené získanou slabostí svaloviny močového měchýře. Příčinou bývá zúţení uretry či pokles a výhřez dělohy a poševních stěn. Dále pak hyperplazie prostaty. Toto onemocnění můţe způsobit i poranění míchy, nádory či jiné neurologické léze. Při terapii je nutné nejprve vyloučit či léčit obstrukci. Pokud se nejedná o obstrukční hypotonický měchýř, provádí se intermitentní katetrizace. Dále se doporučuje stimulace detruzoru cholinergiky či elektrickou stimulací, sníţení subvezikálního odporu alfa sympatolytiky, které sníţí tonus uretry pod úroveň intravezikálního tlaku. V případě stenózy uretry se provádí transuretrální resekce sfinkteru. Pokud selţe terapie u muţů, pouţívá se senilní svorka podle Baumruckera, která se při 12
mikci odstraňuje. Další moţností je kondomový urinál. U ţen se pouţívá pesar ze silikonu, pesar podle Edwardse (s pruţinou) nebo podle Bonnara (s balónkem), vloţky pro inkontinentní. (Eichenauer, Vanherpe, 1996; Halaška, 2004; Galajdová, 2000; Kolařík, Halaška, Feyereisl, 2008; Martan, 2005; www.mocova-inkontinence.cz) 1.2.4 Pravá, stresová inkontinence Jedná se o nechtěný únik moče způsobený náhlým zvýšením nitrobřišního tlaku při kašli, kýchnutí, smíchu, chůzi, zvednutí těţkého břemene. Tento tlak se přenese na měchýř a zvýší se tak intravezikální tlak, který překoná odpor uretry. K úniku moči tedy dochází, je-li intravezikální tlak vyšší neţ uzavírací tlak uretry, a to bez současného stahu svalstva stěny měchýře. V tu chvíli dojde k nádechu a zadrţení dechu v plicích, poklesne bránice a zvýší se nitrobřišní tlak. Na nárůstu intravezikálního tlaku se nepodílí kontrakce detruzoru jako u urgentní formy. Ţena obvykle dokáţe proud moči přerušit stahem svalů dna pánevního. Příčinami vzniku nebo přesněji rizikovými faktory bývá obezita, vyšší počet porodů, spontánní porod dítěte váţícího více neţ 4 000 gramů, klimakterium, stav po chirurgickém odstranění dělohy. Bývá podmíněna anatomickou poruchou (poruchou stavby, polohy a vztahy s okolními orgány v malé pánvi) s nedostatečností uzávěrového systému uretry. Druhým důvodem je ztráta schopnosti svěrače pracovat, coţ se objevuje po opakovaných operacích pro inkontinenci. V uretře je trvale odpor, močová trubice je ztuhlá, zjizvená a nazývá se frozen urethra, neboli zmrzlá uretra. (Eichenauer, Vanherpe, 1996; Galajdová, 2000; Kolařík, Halaška, Feyereisl, 2008; Martan, 2005; www.mocova-inkontinence.cz; Zikmund, 2001) Stresovou inkontinenci můţeme podle leak – point pressure rozdělit do dvou kategorií:
1.2.4.1 Hypermobilita uretry Podstatou poruchy je porucha transmise abdominálního tlaku (při sestupu uretrovezikální junkce mimo břišní dutinu se intraabdominální tlak přenáší pouze na močový měchýř a ne na uretru, tím je uzávěrový tlak uretry převýšen intravezikálním tlakem). Léčba spočívá v prevenci sestupu uretrovezikální junkce pomocí závěsných či podpůrných metod. (Kolařík, Halaška, Feyereisl, 2008)
13
1.2.4.2 Insuficience vnitřního sfinkteru uretry Leak – point pressure je nízký. Léčebné moţnosti zahrnují smyčky nebo implantaci umělého svěrače uretry. Obě metody ale zvyšují uretrální rezistenci. To můţe zcela narušit proces vyprazdňování močového měchýře. Alternativní moţností je periuretrální aplikace injekcí s různými materiály. (Kolařík, Halaška, Feyereisl, 2008) 1.2.4.3 Stupně stresové močové inkontinence Rozeznáváme tři základní stupně závaţnosti, které kategorizovali a charakterizovali Ingelmann – Sundberg. U prvního stupně moč uniká jen ve vzpřímené poloze po kapkách při kašli, smíchu, kýchnutí a zvedání těţkých břemen. Tedy při náhlém zvýšení intraabdominálního tlaku. Moč odtéká přerušovaně. Ztráty moči jsou mezi 50 aţ 100 ml během 4 hodin. U druhého stupně uniká moč ve vzpřímené poloze při činnostech spojených s podstatně niţším nárůstem nitrobřišního tlaku. Při běhu, rychlé chůzi, chůzi do schodů či při lehčí fyzické práci. Zde se pohybují ztráty moči do 200 ml během čtyř hodiny. Třetí stupeň vyjadřuje únik moči ve stoje i vleţe i při minimálním vzestupu tlaku, dokonce i při hlubším dýchání. Úniky moči jsou větší neţ 200 ml za 4 hodiny, mohou být kombinované s retencí stolice. Moč, případně stolice uniká trvale, bez moţnosti kontrolovat tento stav. (Eichenauer, Vanherpe, 1996; Galajdová, 2000; Martan, 2005; www.mocova-inkontinence.cz; Zikmund, 2001) 1.2.5 Smíšená inkontinence Jde o kombinaci jak stresové, tak urgentní inkontinence. Léčba je sloţitější a nemusí být stoprocentně účinná. (www.mocova-inkontinence.cz)
1.3 MIKČNÍ PORUCHY U MUŢŮ Jsou komplexního charakteru a nejčastěji se vyskytují u muţů po padesátém roce věku. Počátek obtíţí můţe být plíţivý nebo se dostaví náhle, zpravidla jako akutní retence moče po provokujícím momentu (dlouhé sezení, prochlazení, nadměrná konzumace alkoholu). Nejčastější příčinou bývá benigní hyperplazie prostaty. Mikční obtíţe však mohou signalizovat i jiná urologická onemocnění (karcinom prostaty, karcinom močového 14
měchýře, zúţení uretry, cystolitiázu, divertikl močového měchýře) anebo mohou upozornit na jiná onemocnění (diabetes mellitus, kardiální nedostatečnost, parkinsonismus, roztroušená skleróza, nádory gastrointestinálního traktu prorůstající do močových cest, nádory centrálního nervového systému, poúrazové a zánětlivé stavy mozku a páteře, diabetes insipidus, renální selhání z jiných příčin neţ urologických, psychózy, senilní a presenilní demence). Léčba inkontinence moči u muţů po prostatektomii pro benigní hyperplazii prostaty zahrnuje léčbu farmakologickou (alfa-mimetika, beta-lytika, způsobující tonizaci oblasti hrdla měchýře a příčně pruhovaného svěrače uretry), protetickou (kondomový urinál, penilní svorka, v krajním případě permanentní cévka či epicystostomie), operační (Hauriho operace - zanoření bulbární uretry mezi kavernózní tělesa penisu; umělý svěrač uretry; injekční léčba - aplikace kolagenu či silikonu intrauretrálně submukózně). Léčba inkontinence po radikální prostatektomii pro karcinom prostaty, která postihuje 40 - 60 % pacientů po dobu 4 - 12 týdnů po operaci (5 aţ 40 % se uvádí pro permanentní inkontinenci moči po dobu 6 aţ 8 měsíců po operaci). U časné inkontinence postačí fyzioterapie, vloţky či protetické pomůcky, u permanentní inkontinence se řeší hyperaktivita detruzoru anticholinergiky, insuficienci svěrače řešíme většinou operačně. (www.cls.cz/seznam-doporucenych-postupu)
15
2 DIAGNOSTIKA INKONTINENCE
Diagnostikou rozumíme zjišťovací, vyšetřovací postup, jehoţ cílem je správně rozpoznat a zařadit nemoc či dané obtíţe a dát jim správnou diagnózu. Stanovení správné diagnózy usnadní výběr vhodné léčby. Diagnostika inkontinence by měla být v rukou odborného lékaře gynekologa se specializací na urogynekologii nebo urologa. (Galajdová, 2000; Halaška, 2004; Martan, 2005; Zikmund, 2001)
2.1 ANAMNÉZA Jde o rozhovor lékaře s klientkou/klientem, zaměřený na analýzu jejích/jeho obtíţí. Mezi nejčastější obtíţe, které přivádí muţe/ţenu k lékaři, patří tlak a bolest za stydkou sponou, časté nutkání na močení nebo časté močení, i v noci, a bolestivé močení, někdy i s příměsí krve. Správně vedený rozhovor napomáhá rozlišit dva základní typy inkontinence, stresovou a urgentní, a tím zvolit další vhodné vyšetřovací metody. Lékař klade cílené dotazy na okolnosti úniku moči (častost a stupeň závaţnosti úniku, návaznost úniku moče na určitou činnost), začátek onemocnění, vztah k porodu, úrazu či operaci (zejména páteře). Dále se dotazuje na frekvenci mikce, nykturii, na přítomnost urgencí, polakisurii, vedlejší močové fenomény (pocit neúplného vyprázdnění, terminální dribling, retardaci začátku močení, slabý proud moči, dysurie, hematurie a další). V rámci gynekologického vyšetření lékař zjišťuje, kdy měla klientka první měsíčky, jaká byla intenzita a délka krvácení, zda má či měla pravidelný cyklus (vliv estrogenů na sliznici močového ústrojí). Zajímá se o počet porodů a potratů, způsob vedení, průběh porodu a hmotnost porozených dětí. Dále lékař pátrá po prodělaných infekcích dolních močových cest nebo po gynekologických zánětech, po operacích v malé pánvi či předchozích operacích pro inkontinenci. Neměl by zapomínat na oblast sexuálního ţivota. Nutné je i zjistit, zda klient/ka nemá nějakou vrozenou vývojovou vadu močových cest (i výskyt v rodině), zda uţívá nějaké léky (některé léky na hypertenzi zhoršují uzávěrovou schopnost uretry) a pátrá i po jiných onemocněních. Zda se u něho/ní vyskytují kýly, varixy nebo hemoroidy, které jsou projevem celkové slabosti vaziva. 16
V neposlední řadě by se měl lékař zeptat i na pracovní podmínky, vedení domácnosti a činnosti ve volném čase. Důleţitou otázkou je i rodinné zázemí, zda je klient/ka často vystaven/a stresu či nikoliv. Anamnézu je vhodné doplnit dotazníkovým šetřením nebo vedením mikčního deníku. Uţívají se standardizované dotazníky, známý je Gaudenzův dotazník, s vyhodnocovacím skóre potíţí, který určí, zda se jedná o stresovou či urgentní inkontinenci. Druhou pomůckou bývají výše uvedené mikční deníky, kam klient/ka zapisuje příjem tekutin a výdej moče za 24 hodin a doplňuje ho záznamem epizod urgence a inkontinence. (Eichenauer, Vanherpe, 1996; Galajdová, 2000; Halaška, 2004; Kolařík, Halaška, Feyereisl, 2008; Martan, 2005; Zikmund, 2001)
2.2 FYZIKÁLNÍ A GYNEKOLOGICKÉ VYŠETŘENÍ Při fyzikálním vyšetření posuzuje lékař vztah hmotnosti k výšce, hybnost těla a neurologický stav. Orientační neurologické zhodnocení na základě anamnézy (poranění páteře, pánve, diskopatie) a vyšetření reakce zornic, nystagmu, poruch čití lumbosakrálních dermatomů, tonu zevního análního svěrače, senzitivity perinea a rovnováhy. Lékař by měl vyšetřit i funkci sakrálních reflexních center dotykem na klitoris či perineum, který má vyvolat viditelnou kontrakci zevního análního svěrače. Gynekologické vyšetření zahajujeme pohledem na zevní rodidla. Sledujeme, zda není viditelná přední či zadní stěna poševní, která by zela ven před vchod poševní. Všímáme si jizev po epiziotomiích, rupturách po porodu. Sledujeme ústí močové trubice, stav zevního svěrače. Případné zúţení močové trubice vyšetřuje lékař pomocí kalibračních sond s koncovým rozšířením tvaru malinké olivy, které měří její průsvit. Tyto sondy se zavádí uretrou a hodnotí se velikost sondy, která při vytahování prochází ještě bez odporu. Jako normální průsvit je označena velikost sondy 24 Charr. Pokud je zúţená, v znecitlivění se dilatuje. (Eichenauer, Vanherpe, 1996; Galajdová, 2000; Halaška, 2004; Kolařík, Halaška, Feyereisl, 2008; Zikmund, 2001) Následuje vlastní gynekologické vyšetření v zrcadlech a palpační vyšetření, kdy hodnotíme
stav
sliznic
a
poševního
čípku,
taţnost
poševních
stěn.
Pátráme
po nepřirozeném propojení porodních a močových cest, píštělích, které můţeme prokázat naplněním močového měchýře speciálním barvivem, indigokarmínem. Do pochvy se umístí tampon a klientka chvíli chodí. Pokud je pištěl přítomna, je tampon zbarven 17
modře. (Eichenauer, Vanherpe, 1996; Galajdová, 2000; Halaška, 2004; Zikmund, 2001) Lékař sleduje mnoţství a kvalitu hlenu, případně výtoku, který posílá na kultivační vyšetření. V pochvě by měl být za normálních podmínek přítomen Lactobacillus acidophilus, který v kyselém prostředí pochvy brání růstu dalších baktérií. Sám je závislý na mnoţství a kvalitě hlenu, coţ je zase závislé na dostatku ţenských hormonů estrogenů. Jejich nedostatek tak způsobuje špatné prokrvení a výţivu, a tím i kvalitu poševní sliznice, která se ztenčuje a je snadno napadena infekcí. (Galajdová, 2000; Halaška, 2004; Zikmund, 2001) Palpačním vyšetřením se zaměřuje lékař na čípek děloţní, na velikost, pohyblivost uloţení a případný pokles dělohy, dále na stav adnex. Při zavedení dvou prstů do pochvy zjišťuje lékař, při staţení svalů hráze a konečníku ţenou, porušenou fixaci pochvy. Prstem zavedeným do rekta a tlakem palce na hráz zase zkoumá stav hráze a funkčnost svalstva pánevního dna. (Galajdová, 2000; Halaška, 2004; Klímová, 2008; Zikmund, 2001)
2.3
POMOCNÉ
VYŠETŘOVACÍ
METODY
A
TESTY
V UROGYNEKOLOGII 2.3.1 Marshallův test Močový měchýř se naplní 200 mililitry tekutiny a klientka je vyzvána, aby ve stoje silně a krátce zakašlala. Na papírové podloţce sledujeme mnoţství uniklé moče. (Galajdová, 2000; Halaška, 2004; Klímová, 2008; Kolařík, Halaška, Feyereisl, 2008; Martan, 2005; Zikmund, 2001) 2.3.2 Miyazaki - Bonneyův test Test spočívá ve vyzvednutí přední stěny poševní dvěma široce rozevřenými prsty ve výši hrdla močového měchýře ve stoje a opět při kašli. Lépe je pouţít zahnuté peánové kleště, aby se zamezilo útlaku uretry. Tento test obnovuje kontingenci tím, ţe vytvoří v místě krčku z vaginální stěny podporu uretře. Podobný test se dá provádět i vleţe nebo dlouhodobým nošením pesaru k posouzení účinku případné operace, a zda má vůbec smysl operaci provádět. (Eichenauer, Vanherpe, 1996; Galajdová, 2000; Halaška, 2004; Klímová, 2008; Kolařík, Halaška, Feyereisl, 2008; Zikmund, 2001) 18
2.3.3 Q tip test Tento test zkoumá pohyblivost močové trubice. Zvýšená mobilita svědčí pro uvolnění vazivového aparátu uretry. Projeví se velkým úhlem sevřeným mezi osou močové trubice v klidové poloze a při silném zatlačení. Provádí se zavedením vatové štětičky pomocí cévky, která brání zalomení štětičky, do močového měchýře a úhel se změří. Poté se opět zavede štětička a klientka je vyzvána, aby zatlačila, a onen úhel se znovu změří. Pokud je úhel větší jak 30º, jedná se o hypermobilitu uretry. (Galajdová, 2000; Halaška, 2004; Klímová, 2008; Kolařík, Halaška, Feyereisl, 2008; Martan, 2005; Zikmund, 2001) 2.3.4 Pad - weight test (test váţením vloţek) Je nejjednodušším testem objektivizace a změření úniku moče. Klientka vypije určité mnoţství tekutin a během jedné aţ dvou hodin vykonává činnosti provokující únik moče. Vloţka se zváţí před testem a po něm. Test se povaţuje za pozitivní, zvýší-li se hmotnost vloţky o více jak 2 gramy. (Galajdová, 2000; Halaška, 2004; Klímová, 2008; Kolařík, Halaška, Feyereisl, 2008; Martan, 2005; Zikmund, 2001)
2.3.5 Stres test Objektivizuje únik moče při stresové inkontinenci. Klientka se postaví s plným močovým měchýřem s rozkročenými a pokrčenými nohami a lokty se opře o oporu. Poté silně zakašle. Pokud se jedná o stresovou inkontinenci, odteče zjistitelné mnoţství moči. (Halaška, 2004; Klímová, 2008; Zikmund, 2001)
2.3.6 Cystoskopie Provádí se, pokud klientka udává pálení, řezání při močení či přítomnost krve v moči. Zde je nutné myslet na moţnost karcinomu a vyšetření doplníme cytologickým vyšetřením z močového sedimentu. (Eichenauer, Vanherpe, 1996; Klímová, 2008; Zikmund, 2001)
2.4 URODYNAMICKÉ VYŠETŘOVACÍ METODY Urodynamika je nauka o transportu moče. Všechny metody jsou metody invazivní, které na poměrně jednoduchých fyzikálních principech měření tlaku, objemu a průtoku, 19
hodnotí transport moče a jeho poruchy. Je zde velké riziko zavlečení infekce, díky opakovanému zavádění katetrů, proto se preventivně jednorázově podávají klientům/kám antibiotika či chemoterapeutika. (Galajdová, 2000; Halaška, 2004; Klímová, 2008; Martan, 2005; Zikmund, 2001)
2.4.1 Cystometrie Je to metoda ke kvalitativní a kvantitativní analýze funkce detruzoru a informuje i o poruchách jeho senzitivity. Principem je měření intravezikálního tlaku během plnění měchýře i během mikce. Klient/ka je buď vleţe, vsedě nebo ve stoje. K plnění se pouţívá buď tekutina, nebo plyn. Měřící katetr je napojen na skleněnou laboratorní trubičku připojenou k měřítku, a je zaveden do uretry a konečníku. Rychlost plnění měchýře je většinou 10 – 100 ml/s. Detruzorový tlak (tlak vyvíjený stěnou měchýře) získáme odečtením nitrobřišního tlaku od tlaku intravezikálního. Klient/ka během plnění měchýře po kaţdých 100 mililitrech musí zakašlat, aby se zjistilo, zda se měchýř nestahuje, coţ by neměl. Dále hlásí první pocit nucení na močení, silný pocit nucení a naprosté maximum, urgenci, které jiţ nejde oddálit. Pokud při výskytu netlumené kontrakce detruzoru nepociťuje klient/ka nucení na moč, jde patrně o poruchu senzitivity. Je moţné provádět i ambulantní cystometrii, kdy se opět zavede jeden katetr s mikročipem k měření intravezikálního tlaku do měchýře, druhý se zavede do rekta a třetí je připojen k elektronické pleně, která detekuje únik moče. Klient/ka je monitorován/a v domácím prostředí při běţných aktivitách. Měření musí trvat minimálně tři hodiny. (Eichenauer, Vanherpe, 1996; Galajdová, 2000; Halaška, 2004; Kawaciuk, 2000; Kolařík, Halaška, Feyereisl, 2008; Martan, 2005; Zikmund, 2001) 2.4.2 Profilometrie, uretrální tlakový profil Je to grafické znázornění tlakových poměrů v celé délce uretry. Tlaky jsou rozdílné a jsou výsledkem působení hladkého a příčně pruhovaného svalu a elasticity tkáně. U ţeny tlak směrem od vnitřního svěrače uretry postupně stoupá, maxima dosahuje ve střední třetině uretry a u zevního ústí prudce klesá. Rozlišujeme tři moţnosti měření.
Balónková metoda měří tlak pomocí malého, gumového, kapalinou napuštěného balónku, který je napojen na měřič biologických tlaků.
Principem perfúzní metody je napouštění tekutiny konstantním tlakem a rychlostí 20
otvorem katetru. Tlak tekutiny se mění protitlakem prostředí, které měřící otvor obklopuje.
Mikrosenzorová metoda měří přímo biologické tlaky pomocí miniaturního tlakového spínače. Měřící plošky jsou umístěny na měřícím katetru.
Pro moţnost srovnávání výsledků musí být vţdy uvedeno číslo katetru, jeho typ, měřící technika, průtoková rychlost, náplň měchýře, záznam o postupném či přerušovaném vytahování katetru, rychlost posunu a poloha vyšetřované. Měření se provádí buď v klidu, nebo ve stresu, kdy klientka během měření v krátkých intervalech kašle. Kdykoli tlak v měchýři překoná tlak v močové trubici, dojde k úniku moče. (Eichenauer, Vanherpe, 1996; Galajdová, 2000; Halaška, 2004; Kawaciuk, 2000; Klímová, 2008; Kolařík, Halaška, Feyereisl, 2008; Martan, 2005; Zikmund, 2001) 2.4.3 Leak point pressure, dynamický nitroměchýřový tlak Měření intravezikálního tlaku, při kterém je překonán odpor uretry nárůstem intraabdominálního tlaku a dojde k úniku moče. Slouţí k diagnostice insuficience uretrálního sfinkteru. Intravezikální tlak měříme cévkou zavedenou uretrou do měchýře a napojenou na cystometr. Statický test se zahajuje s prázdným měchýřem, který se postupně plní fyziologickým roztokem a zaznamenáme hodnotu intravezikálního tlaku, při kterém došlo k prvnímu úniku moči podél cévky. Tato hodnota je „leak point pressure“. Hodnota vyšší jak 40 cm H2O u klientky s neurogenním měchýřem znamená vyšší riziko následné dilatace horních cest močových. Dynamický test je vhodný pro diagnostiku ţenské inkontinence. Močový měchýř se naplní do poloviny jeho vnímání (200ml) a klientku vyzveme, aby pomalu zapojila břišní lis (Valsalvův manévr) a zaznamenáme tlak, při kterém došlo k úniku moči podél cévky. Klientka je v polosedě nebo vsedě. Získaná hodnota „Valsalva leak point pressure“ svědčí pro inkontinenci na podkladě uretrální hypermobility při hodnotě nad 90 cm H2O a je indikací k operaci stabilizující hrdlo měchýře a uretru. Hodnoty pod 60 cm H2O svědčí pro insuficienci uretrálního svěrače a jsou indikovány k operaci zvyšující intrauretrální tlak. Tato metoda je vhodná pro odlišení genuinní stresové inkontinence, způsobené zvýšenou mobilitou uretrovezikální junkce, od nedostatečnosti vnitřního svěrače. (Galajdová, 2000; Halaška, 2004; Kawaciuk, 2000; Martan, 2005; Zikmund, 2001) 21
2.4.4 Uroflowmetrie Je metoda měření hodnot proudu moče. Hodnotí se mnoţství moče, které proteče uretrou za jednotku času, většinou sekundu. Běţná délka mikce je kolem 20 sekund. Průtok nejprve prudce roste, pak se udrţuje stálý po určitou dobu a nakonec pozvolna klesá. U ţen se podobá přístroj záchodové míse, v jejíţ dolní části je vlastní měřicí přístroj spojený kabelem se záznamovým systémem. Po tomto vyšetření by měla následovat sonografická kontrola rezidua. Na uroflowmetrické křivce hodnotíme mikční objem (celkový objem moče vypuzený uretrou), maximální průtok (maximální hodnota proudu moče), doba průtoku (od začátku mikce do jejího ukončení), doba maximálního průtoku a průměrný proud moče (celkové mnoţství moče dělené délkou močení). Normální hodnoty průměrného průtoku moče jsou u muţů mezi 20 – 25 ml/s a u ţen mezi 25 – 30 ml/s. Podezření na obstrukci je při hodnotách pod 15 ml/s a o evidentní obstrukci se jedná při hodnotách pod 10 ml/s. (Eichenauer, Vanherpe, 1996; Galajdová, 2000; Halaška, 2004; Kawaciuk, 2000; Kolařík, Halaška, Feyereisl, 2008; Martan, 2005; Zikmund, 2001) 2.4.5 Elektromyografie příčně pruhovaných svalů dna pánevního Přístroj zachycuje elektrickou aktivitu svalů dna pánevního pomocí kontaktních nebo povrchových elektrod zavedených do konečníku, pochvy nebo uretry. Sleduje se aktivita svalů během náplně močového měchýře, která by měla stoupat a při nástupu detruzorové kontrakce by měla aktivita svalů ustat úplně. (Eichenauer, Vanherpe, 1996; Galajdová, 2000; Halaška, 2004; Kawaciuk, 2000; Martan, 2005; Zikmund, 2001)
2.4.6 Videourodynamika Je synchronním záznamem tlaků a rentgenového zobrazení dolní části uropoetického systému. Tato metoda slouţí k posouzení komplexnějších dysfunkcí dolního močového traktu (stavy po operacích, podezření na neurogenní příčiny inkontinence). Umoţňuje hodnotit dynamiku otevírací fáze močení, vztah tlaku a průtoku moči, vezikoureterální a uretrovezikální reflex, roli divertiklů uretry a měchýře. (Kolařík, Halaška, Feyereisl, 2008) 22
2.5 ZOBRAZOVACÍ METODY
2.5.1 Cystouretrografie Metoda znázornění močového měchýře a uretry. Bylo zjištěno, ţe inkontinence souvisí s vymizením úhlu, který svírá uretra s bazí měchýře.
Řetízková laterální cystouretrografie – klient/ka se vymočí a cévkováním zjistíme mnoţství reziduální moči. Měchýř naplníme 150 aţ 200 ml kontrastní látky, poté zavedeme ve speciálním obalu do uretry sterilní kovový řetízek, který na bočním snímku dobře kopíruje potřebné úhly. Na bočním snímku také hodnotíme polohu uretrovezikálního spojení. U stresové inkontinence klesá. Tato rentgenová metoda se v dnešní době jiţ moc nepouţívá.
Mikční cystouretrografie - je série rentgenových snímků zaznamenaných během mikce.
Kolpocystouretrografie - rentgenová metoda s uţitím kontrastních látek pro náplň měchýře a pochvy. Provádí se boční snímek v klidu a při kašli, dále při úniku moči, který zjistíme pomocí uroflowmetru, a závěrečný snímek je pořízen po ukončení mikce. Hodnotí se vzdálenost vnitřního ústí od symfýzy a pozice pochvy. (Eichenauer, Vanherpe, 1996; Galajdová, 2000; Halaška, 2004; Klímová, 2008; Kolařík, Halaška, Feyereisl, 2008; Zikmund, 2001)
2.5.2 Sonografie Ultrazvukové neinvazivní vyšetření, pomocí povrchové sondy přes hráz (perineální sonda – zobrazuje uretru, uretrovezikální junkci, dolní pól symfýzy a rektum, dále i musculus levator ani) či podbřišek (ke stanovení postmikčního rezidua, paravaginálního defektu a zobrazení horních částí močového ústrojí) a vaginální sondy zavedené do pochvy, napomáhá zobrazit vztahy mezi jednotlivými orgány malé pánve, změřit potřebné úhly a vzdálenosti jak v klidu, tak i při stresových situacích. Močový měchýř musí být naplněný. Pomocí ultrazvuku lze zobrazit močový měchýř (jeho objem, konturu, tloušťku stěny), uretrovezikální junkci, paravaginální defekt, zevní uretrální sfinkter, vezikalizaci (otevírání vnitřního ústí uretry), únik moči v dopplerovském modu, sestup zadní poševní stěny. (Eichenauer, Vanherpe, 1996; Galajdová, 2000; Halaška, 2004; Kolařík, Halaška, 23
Feyereisl, 2008; Zikmund, 2001) 2.5.3 Magnetická rezonance Slouţí ke studiu struktur tvořících pánevní dno, protoţe dokáţe zobrazit měkké struktury a ligamenta. Je to opět neinvazivní, neionizující metoda, umoţňující zobrazení v mnoha rovinách. (Eichenauer, Vanherpe, 1996; Halaška, 2004; Zikmund, 2001)
2.6 ENDOSKOPICKÉ METODY Cystoskopie je vyšetření umoţňující sledovat například vnitřek močového měchýře pomocí zavedených trubiček s optikou a kamerou, které jsou napojeny na obrazovku a můţe tak být proveden videozáznam do dokumentace. Tyto metody jsou invazivní a většinou se provádějí v místním znecitlivění. Jde o kombinaci diagnostické a terapeutické metody, protoţe je moţné přes trubičky zavádět i nástroje a odebírat tak různé vzorky tkání či odstraňovat močové kameny. (Galajdová, 2000; Halaška, 2004; Klímová, 2008; Kolařík, Halaška, Feyereisl, 2008; Martan, 2005)
2.7 LABORATORNÍ METODY U ţen se provádí odběry odebírané standardně v běţné gynekologické ambulanci. Patří sem mimo jiné chemické (popřípadě mikroskopické nebo cytologické) vyšetření moče. Nález krve, bílkoviny a případně maligních buněk v moči musí být vţdy povaţován za závaţný a klient/ka by měl/a být ihned odeslán/a na vyšetření urologem. Dále se provádí vyšetření renálních funkcí, zejména kreatininu. Vyšší neţ referenční hladina kreatininu je signálem k dalším doplňkovým zobrazovacím vyšetřením. U ţen se navíc standardně v gynekologické ambulanci provádí kultivační vyšetření pochvy, včetně vyšetření mikrobiálního obrazu poševního (MOP) a speciální kultivace, zejména na chlamydie. Měří se pH pochvy. Doporučuje se provést onkologická cytologie z hrdla děloţního. U muţů se provádí vyšetření prostatického specifického antigenu. Podle Americké urologické asociace je vhodné vyšetřovat prostatický specifický antigen alespoň jedenkrát ročně i u zcela asymptomatických muţů od 50 let věku. 24
V případě potřeby můţe urogynekolog nechat odebrat krevní obraz, markery zánětu, jaterní testy, koagulaci a iontogram. Při opakovaných zánětech pak virologické, sérologické, parazitologické vyšetření. Neměl by zapomínat na moţnost diabetes mellitus, které často způsobuje opakované záněty dolních cest močových. Vyšetří ho pomocí orálního glukózového tolerančního testu (oGTT) a glykemického profilu. Při podezření na hormonální poruchu nebo malignitu se odebírají hormonální profil a tumorové markery. (Halaška, 2004; www.cls.cz/seznam-doporucenych-postupu)
25
3 LÉČBA INKONTINENCE
Základem úspěšné léčby je objektivizace druhu a stupně poruchy močení před zahájením kaţdé léčby. Volba léčebné metody by měla začínat vţdy u co nejméně invazivního přístupu, který má však v dané situaci reálnou naději na odstranění potíţí. Získání spolupráce pacienta a jeho motivace pro určitý terapeutický postup je jednou ze základních podmínek úspěšnosti terapie. (Halaška, 2004; Klímová, 2008) Základním pravidlem je, ţe funkční porucha má být léčena konzervativně, anatomická porucha operačně. To znamená stresovou inkontinenci řešit operačně a urgentní inkontinenci konzervativně. U obou typů inkontinence jsou ovšem i společné kroky léčby a těmi jsou: Vyléčení infekce je základním předpokladem přijetí klientky do specializované ambulance. Bez toho nelze pokračovat v urogynekologickém vyšetření. Ţenské pohlavní hormony estrogeny zvyšují schopnost sebeobnovy sliznice pochvy, močové trubice i močového měchýře a zlepšují jejich prokrvení a výţivu, čímţ zvyšují odolnost sliznice proti usazení infekce a podílejí se tak na uzávěrovém mechanismu uretry zvýšením jejích kyprých podslizničních vrstev. Doporučují se zejména u ţen v klimakteriu při léčbě urgentní inkontinence. Gymnastika pánevního dna se pouţívá a doporučuje u stresové a smíšené inkontinence, kde je svalstvo oslabené, ale dobře vůlí ovladatelné. Podstatou je, aby si klientka uvědomila, který sval je zodpovědný za udrţení moči. To zjistí, kdyţ se pokouší přerušit proud moči. Elektrostimulace stimuluje vybrané svaly a nervy pomocí nebolestivých slabých elektrických impulsů. (Galajdová, 2000; Klímová, 2008)
3.1 KONZERVATIVNÍ LÉČBA Kaţdá léčba v urogynekologii by měla začínat posouzením ţivotního stylu pacientky a zhodnocením potenciálních rizik, které se mohou podílet na vzniku patologie močení.
26
3.1.1 Konzervativní léčba stresové inkontinence 3.1.1.1 Gymnastika svalů pánevního dna Tato metoda vychází z práce Kegela, který dosáhl zlepšení příznaků močové inkontinence u 84 % ţen svého souboru. Jedná se o opakovanou volní kontrakci nebo relaxaci určitých svalů pánevního dna. Svaly pánevního dna jsou jen výjimečně řízeny vůlí, a tak si jejich činnost ani neuvědomujeme. U zdravé ţeny dochází k mimovolní kontrakci pánevních svalů zároveň nebo dokonce v předstihu před zvýšením intraabdominálního tlaku (při kašli, smíchu, při sportu). U většiny ţen, kde je pánevní svalstvo netrénované, nabízí metoda cvičení pánevních svalů široký prostor ke zlepšování mechanismu kontinence. (Galajdová, 2000; Halaška, 2004; Klímová, 2008; Zikmund, 2001) Zvyšování svalové síly je dosahováno dvěma základními mechanismy: -
změnami v inervaci svalů, k těmto změnám dochází v průběhu prvních 6-8 týdnů cvičení a mohou způsobit nárůst síly kontrakce aţ o 100 % (v průměru asi o 30 %),
-
svalovou hypertrofií, coţ je sice proces o hodně pomalejší, a však můţe být zodpovědný za nárůst síly po řadu let. K dosaţení hypertrofie svalu je zapotřebí cvičit s maximální nebo téměř maximální zátěţí (minimálně 75 %). Při jiném zatíţení svalu se kontrakce účastní pouze slow-twich vlákna, která jsou odpovědná za vytrvalost svalu), a teprve při výraznější zátěţi se připojují fast-twich vlákna, která jsou zodpovědná za rychlou kontrakci a svalovou sílu. Kombinovaná hypertrofie obou typů vláken vede k dosaţení poţadovaného výsledku tréninku.
Jednoznačně lepších výsledků je dosahováno pod vedením školeného instruktora. Hlavně na začátku tréninkového programu napomáhá práce fyzioterapeuta správnému pochopení techniky a rychlejšímu dosaţení ţádoucího reţimu cvičení. Doporučuje se kombinovat individuální trénink s cvičením ve skupinách. Nevhodně prováděné cvičení můţe být potenciálním zdrojem dalšího zhoršování anatomických poměrů v malé pánvi. (Halaška, 2004; Kolařík, Halaška, Feyereisl, 2008) 3.1.1.2 Biofeedback (zpětná vazba) Jedná se o techniku, při které je klientce a trenérovi poskytnuta informace o fyziologických mimovolních procesech, audiovizuálním nebo taktilním signálem. Při zpětné vazbě se nejčastěji vyuţívá změn intravaginálního tlaku, digitální palpace tonu 27
pubokokcygeálního svalu nebo elektromyografické aktivity. Při volní kontrakci správných svalů se mění uvedené parametry a intenzita této změny je demonstrována akustickým signálem nebo je zobrazena ve formě grafu na displeji počítače. Cílem je nacvičení reflexní reakce, při které kontrakce svalů pánevního dna posílí uzavírací funkci uretry před zvýšením intraabdorninálního tlaku a zabrání tak úniku moči. (Halaška, 2004; Kolařík, Halaška, Feyereisl, 2008; Zikmund, 2001) 3.1.1.3 Elektrická stimulace Elektrostimulace je metoda pouţití elektrického proudu ke stimulaci pánevních orgánů nebo inervace. V současné době se elektrostimulace vyuţívá ve dvou hlavních indikacích: -
zlepšení trofiky pánevních svalů, coţ vytváří předpoklady pro jejich kvalitní funkci,
-
zefektivnění průběhu reedukace svalů pánevního dna, na začátku cvičení je zapotřebí zlepšit povědomí klientky o pánevních svalech, aby bylo dosaţeno ţádaného výsledku tréninku. Stimulace probíhá cestou aktivace nervů zásobujících sval. Podmínkou účinnosti metody je tedy zachování kompletní nebo alespoň částečné integrity nervového zásobení příslušné svalové skupiny.
Při této metodě jsou elektricky stimulována aferentní vlákna nervus pudendus, coţ vyvolá podráţdění eferentních vláken téhoţ nervu a zvyšuje kontraktilitu uretrálního příčně pruhovaného svalu a svaloviny dna pánevního. Prokazatelně vede ke sníţení napětí detruzoru. Dále je inhibován parasympatikus a stimulovány beta-sympatické receptory v močovém měchýři. Uretra je tonizována stimulací alfa-receptorů. S úspěchem se pouţívá nízkofrekvenčních proudů (s frekvencí kolem 20 Hz). Elektroterapii lze s úspěchem pouţívat při léčbě smíšeného typu inkontinence moči s převahou stresové sloţky. Pro léčbu čisté urgence nebo urgentní inkontinence moči se však nepouţívá. (Galajdová, 2000; Halaška, 2004; Klímová, 2008; Martan, 2005; Zikmund, 2001) V urogynekologii se ovšem obvykle aplikuje střídavý proud o frekvenci kolem 10Hz. Jedno sezení trvá 15-30 minut, v týdnu by měla proběhnout asi 3 sezení a celková doporučená doba léčebné kůry je 8-12 týdnů. Cílem je opakované dosaţení tetanické kontrakce pánevních svalů, která jednak posiluje tuto svalovou skupinu, jednak vede k nácviku správné volní rehabilitace. Vyuţívá se tedy zejména k léčbě stresové inkontinence. Intenzita proudu se zvyšuje postupně. Stimulace by neměla být nepříjemná a nesmí působit bolestivě. Stimulátory vyuţívají různé aplikační sondy: externí (břišní, 28
končetinové, perineální), vnitřní (vaginální, anální), implantační (sakrální). (Halaška, 2004; Kolařík, Halaška, Feyereisl, 2008; Zikmund, 2001) 3.1.1.4 Vaginální pesary Jde o velmi starou metodu léčby poruch pánevního dna a kontinence moči, která se pouţívá většinou jako přechodné opatření. V poslední době při zavedení moderních měkkých materiálů došlo k renesanci této terapie. Mechanismus účinku spočívá ve vyzdviţení krčku měchýře, který imobilizují a více, či méně stlačují uretru. Původní pevné pesary se stále ještě pouţívají, zejména ke korekci descensů dělohy a poševních stěn. Pesary, zejména s hormonálním obsahem, lze s výhodou pouţít před operací pro recidivující inkontinenci moči nebo descensus, kdy je po opakovaných operacích pochvy výsledkem jizvení. (Halaška, 2004; Kolařík, Halaška, Feyereisl, 2008; Zikmund, 2001) 3.1.2 Konzervativní léčba urgentní inkontinence moči Psychosomatický prvek bývá povaţován za základní nebo důleţitý faktor při rozvoji močové symptomatologie. Tento typ se snaţí znovuzískat centrální kontrolu nad funkcí močového měchýře. (Halaška, 2004; Klímová, 2008; Zikmund, 2001) 3.1.2.1 Trénink močového měchýře Je to metoda léčby zaloţená na předpokladu psychosomatické etiologii obtíţí, kterou lze uplatnit při léčbě urgencí, častého močení i urgentní inkontinence moči (senzorické i motorické). Metoda vyţaduje minimální náklady na léčbu, je neinvazivní, její provádění je jednoduché a šetrné pro klientku. Nebyly popsány ţádné neţádoucí účinky. Důleţitý je trénink za hospitalizace. Na začátku programu musí být podrobně vysvětlena příčina vzniklého stavu. Důleţité je striktní dodrţování tréninkového kalendáře a získání motivace klientky pro léčbu. Doba tréninku je obvykle stanovena na 7-10 dní. První den programu ţeny pouze zaznamenávají jednotlivé mikce a úniky moči bez jakéhokoliv ovlivnění. Poté se stanoví interval mezi povinnými mikcemi, který je na začátku nastaven na dobu kratší, neţ byl nejkratší zaznamenaný interval před léčbou. Tento interval je postupně prodluţován přibliţně o 30 minut denně. Není-li klientka schopna daný interval dodrţet, je jeho další prodlouţení moţné aţ po dostatečné fixaci předchozího intervalu. Cílem je dosaţení 29
intervalu mezi mikcemi v rozmezí 4-6 hodin. V noci většinou nebývají intervaly mezi mikcemi ovlivňovány, spíše se preferuje klidný a nerušený spánek. (Galajdová, 2000; Halaška, 2004; Kolařík, Halaška, Feyereisl, 2008; Martan, 2005)
3.1.2.2 Biofeedback Je metoda, která cestou zrakových, sluchových či taktilních vjemů podává zpětnou informaci o jejich vlastních a normálně nevnímaných funkcích. Technika léčby spočívá v opakovaném plnění a vyprazdňování močového měchýře po napojení klientky na urodynamické zařízení. Zvýšení intravezikálního tlaku předchází neinhibované kontrakci detruzoru, které je s předstihem signalizováno audiovizuálně. Klientka má tedy čas se ještě do nastoupení kontrakce detruzoru pokusit o její volní inhibici za současné kontrakce svalů pánevního dna. (Galajdová, 2000; Halaška, 2004; Kolařík, Halaška, Feyereisl, 2008; Martan, 2005)
3.1.2.3 Psychoterapie Psychoterapie má své místo v komplexní léčbě inkontinence moči. Ţeny trpící inkontinencí jsou často anxiózní či depresivní. Psychika je mocná a ovlivňuje funkci našeho těla více, neţ si myslíme. Močová inkontinence představuje velkou psychickou zátěţ, omezuje v činnostech společenských a rodinných. Součástí psychoterapie je jiţ vstupní pohovor urogynekologa s klientkou, který přispěje k navození hlubšího komunikačního vztahu a důvěře. Poučení klientky o etiologii obtíţí se tak stává skutečnou léčebnou metodou, jejíţ výsledky mohou být srovnatelné s farmakologickou léčbou. V úvahu připadá i skupinová terapie s vyuţitím zkušeností vyléčených ţen. Jsou zjištěny účinky psychoterapie zejména v zlepšení nykturie, urgentního nucení na močení a inkontinence. (Galajdová, 2000; Halaška, 2004; Kolařík, Halaška, Feyereisl, 2008; Martan, 2005)
3.1.2.4 Laser Dobrých výsledků bylo dosaţeno po pouţití nízkovýkonových biostimulačních laserových přístrojů (helium-neonových). Metoda spočívá v aplikaci paprsků přes přední stěnu poševní do oblasti trigona močového měchýře asi v 10 bodech. Léčba probíhá v několika sezeních, nejdříve kaţdodenně, později obden. (Halaška, 2004; Kolařík, Halaška, Feyereisl, 2008) 30
3.1.2.5 Gymnastika svalů pánevního dna Bylo opakovaně prokázáno, ţe zvýšená aktivita detruzoru je často provázena předchozím poklesem uzavíracího tlaku uretry. Existuje vysvětlení přínosu gymnastiky pro léčbu urgentní močové inkontinence. Lepší výsledky lze očekávat při kombinaci gymnastiky s relaxačními technikami a zejména s tréninkem močového měchýře. (Halaška, 2004; Galajdová, 2000; Klímová, 2008) 3.1.2.6 Distenze močového měchýře Rozpětí močového měchýře v celkové či epidurální narkóze je pokusem o ovlivnění urgence porušením nervových zakončení ve stěně močového měchýře a následnou změnou senzorické i motorické funkce směrem ke stabilitě. Nemění se funkce hladké svaloviny. Jako součást plnící tekutiny se mohou pouţít specifické látky s lokálně anestetickým a parasympatolytickým účinkem. Tato metoda je pouţívána jako poslední východisko konzervativní léčby urgence. (Halaška, 2004; Klímová, 2008; Zikmund, 2001)
3.1.2.7 Dilatace uretry Pokles intrauretrálního tlaku u klientek s předchozí dlouhotrvající blokádou v odtoku z močového měchýře vede ke sníţení napětí stěny močového měchýře. Vyuţívá se toho v případě hyperaktivního močového měchýře s předpokladem infravezikální obstrukcí. Uţívají se Hradcovy dilatátory, výkon se provádí opakovaně, v lokální anestézii. Alternativou je ostrá uretrotomie v celkové anestezii. (Halaška, 2004; Klímová, 2008)
3.1.2.8 Akupunktura Akupunktura patří k tradiční čínské medicíně a bývá povaţována za další alternativní metodu léčby urogynekologických obtíţí. Není však schopna odstranit anatomické odchylky. Jehly se aplikují do paţních bodů, odkud vedou dráhy ledvin, jater, močového měchýře a ţaludku. Vyuţívá se k léčbě polakisurie, urgence a dysurie. (Galajdová, 2000; Halaška, 2004; Klímová, 2008; Zikmund, 2001) 3.1.2.9 Intermitentní katetrizace Jedná se o jednorázové a opakované cévkování močového měchýře. Jednorázové cévkování je indikováno z důvodu měření reziduální moči, při známkách retence, k výplachu
31
a instilaci močového měchýře. Dále je moţné provést jednorázovou katetrizaci, pokud potřebujeme odebrat nekontaminovaný vzorek moči nebo pokud potřebujeme úplně vyprázdnit močový měchýř před operací. Známe následující typy intermitentní katetrizace:
-
samocévkování prováděné klientem/kou samotným/ou
-
intermitentní katetrizace další osobou (lékař, sestra nebo příbuzný)
-
čistá intermitentní katetrizace vyuţívající čisté techniky, předpokládá normální mytí a pouţití jednorázových katetrů nebo opakované uţití vymytého katetru – nejedná se o sterilní postup, ale o metodu, která se provádí v domácích podmínkách. Provádí si ji klient sám anebo ji provádí rodinný příslušník po zaškolení. Podle mikčního deníku a speciálních urologických vyšetření určí lékař intervaly provádění katetrizace.
-
aseptická intermitentní katetrizace dodrţuje sterilní techniku zahrnující dezinfekci genitálu a pouţití sterilních katetrů, rukavic a nástrojů
Pravidelné vyprazdňování močového měchýře se doporučuje pro niţší intravezikální tlak a zlepšuje prokrvení stěny močového měchýře, čímţ umoţňuje funkčnost přirozených antimikrobiálních obranných mechanismů. Metoda se pouţívá u neurogenního močového měchýře
s porušeným
vyprazdňováním
(po
mozkových
a
míšních
traumatech,
u roztroušené sklerózy nebo u diabetické neuropatie), u ochablého měchýře během medikamentózního podávání. Dále pak i u ţen s větším sestupem rodidel znemoţňující úplné vyprázdnění močového měchýře, před plánovanou operací nebo dočasně po operačních zákrocích místo permanentně zavedeného katetru. Tento výkon slouţí i k získání sterilní moči. Jednorázové cévkování má přednost před dlouhodobým zavedením katetru z hygienického hlediska. Nejčastější komplikací intermitentní katetrizace je infekce močových cest. Při výskytu asymptomatické bakteriurie není zapotřebí ţádné léčby, významné infekce se léčí podle závaţnosti stavu antibiotiky. Kontraindikací je stenóza uretry, uretritida, prostatitida, epididymitida, via falsa, poranění močové trubice. Druhy katetrů určených k jednorázovému zavedení: -
Nelatonův katetr – rovný, s tenkým rovným zakončením, uţívaným u dětí, ţen, méně často u muţů
-
Tiemannův katetr – rovný, se zahnutým kuţelovitě protáhlým zobákem, pouţívá se ke katetrizaci muţe 32
Katetr musí být sterilní, nepoškozený, měkký a hladký. Jednotlivé katetry se označují čísly, která označují jejich obvod a průměr. Obvod určuje číslo katetru, ze kterého můţeme vypočítat jeho průměr. Pro označení obvodu se pouţívá stupnice Charrierova, označení CH, která je shodná s francouzským číslováním označeným zkratkou Fr. Průměr katetru udaný v Charrierově stupnici se přibliţně rovná jeho obvodu v milimetrech. Příklad katetr číslo 24 má označení 24 CH, coţ je shodné s 24 Fr a znamená katetr o obvodu 24 mm a průměru 8 mm. Balónky permanentních katetrů jsou označeny průměrem katetru a číslem podle objemu tekutiny nebo vzduchu – příklad 18 Fr – 5 ml. (Eichenauer, Vanherpe, 1996; Halaška, 2004; Mikšová, Froňková, Hernová, Zajíčková, 2006) 3.1.2.10 Permanentní katetrizace Zavedení katetru, který zůstává v močovém měchýři po dobu delší, neţ je jedno vyprázdnění. Vyuţívá se transuretrálního nebo suprapubického přístupu.
Transuretrální katetrizace se indikuje při retenci moči, makrohematurii (nádor močového měchýře, prostatický adenom a karcinom), pooperačním stavu (cystoskopie, transuretrální operace, operace na prostatě, močovém měchýři a močové trubici) a měření diurézy (peroperačně a pooperačně, při renální insuficienci, kardiální dekompenzaci). Kontraindikací k zavedení permanentního katetru je podezření na poranění uretry, poranění uretry, strinktura uretry, zánět močové trubice. Genitál se zavedeným permanentním katetr by se měl kaţdý den omývat a katetr desinfikovat. Katetr by se měl kaţdé dva aţ tři týdny měnit nebo postupujeme dle doporučení výrobce katetru. (Eichenauer, Vanherpe, 1996; Halaška, 2004)
Suprapubické katetrizace se vyuţívá po velkých břišních operacích, při akutní močové retenci, manifestní striktuře močové trubice, akutní uretritidě a prostatitidě, pro zabránění striktuře močové trubice, pro sníţení výskytu močové infekce. Dále po nezdařeném cévkování nebo při kontraindikaci transuretrální katetrizace. Mezi komplikace patří krvácení, zánět, poranění střeva a cév, peritonitida. Kontraindikacemi jsou suspektní a potvrzený nádor močového měchýře, předcházející břišní operace. Alespoň kaţdé 3 aţ 4 týdny katetr vyměnit a denně měnit obvazy a vyplachovat měchýř solnými roztoky, okyselovat moč Acimethinem. (Eichenauer, Vanherpe, 33
1996; Halaška, 2004) 3.1.2.11 Vyvolávání měchýřového reflexu Zahrnuje manévry k vyvolání kontrakce detruzoru pomocí zevního dráţdění. Pouţívá se poklepávání na suprapubickou oblast, škrábání na hýţdích a anální/rektální manipulace. Tento manévr přichází v úvahu jako alternativní způsob vyprázdnění močového měchýře u pacientů s neporušeným sakrálním reflexním obloukem. (Halaška, 2004; Klímová, 2008) 3.1.2.12 Exprese močového měchýře Zahrnuje manévry směřující ke zvýšení intravezikálního tlaku, a tím ke snazšímu vyprázdnění močového měchýře. Nejčastěji pouţívanými manévry jsou Valsalvův a Credého manévr. Metoda bývá pouţita u klientů, u kterých lze snadno překonat uretrální uzávěrový mechanismus. (Halaška, 2004; Klímová, 2008)
3.2 FARMAKOTERAPIE Pouţití léků při ovlivňování činnosti dolních močových cest vychází ze znalosti nervového zásobení močového traktu. Sympatikus přes alfa-receptory posiluje uzávěr uretry a hrdla močového měchýře. V této činnosti ho lze podpořit pomocí alfasympatomimetik, která se pouţívají v léčbě stresové inkontinence. Sympatikus také pomocí
beta-receptorů
uvolňuje
napětí
vypuzovače
močového
měchýře.
Beta-sympatomimetika se pouţívají v terapii urgentní inkontinence. Stejný efekt jako beta-sympatomimetika mají blokátory acetylcholinových receptorů parasympatiku, parasympatolytika. (Klímová, 2008; Martan, 2005) 3.2.1 Medikamentózní léčba stresové inkontinence Stresová inkontinence postihuje v průměru 49 % inkontinentních ţen mezi 18. a 90. rokem ţivota. Léčba je indikována, kdyţ únik moči zasáhne do kvality ţivota ţeny a nemůţe být zvládnuta častějším močením nebo sníţením fyzické aktivity. Léčbu stresové inkontinence můţeme rozdělit na chirurgickou a konzervativní. Spíše se doporučuje léčba chirurgická, která bývá úspěšnější. Cílem farmakoterapie je zvýšit intrauretrální uzavírací síly zvýšením tonu hladkých 34
svalů uretry nebo ovlivněním tonu příčně pruhovaných svalů uretry. Pouţívají se hlavně agonisté adrenergních receptorů a estrogeny, často v kombinaci. (Klímová, 2008; Martan, 2005) Alfa-adrenergní agonisté Terapie alfa-sympatomimetiky stimuluje stahy hladkých svalů uretry, a tím trvale během plnění močového měchýře a i během močení zvyšuje uzávěrový tlak uretry. Agonisté adrenergních alfa-receptorů nepůsobí selektivně pouze na adrenergní alfareceptory uretry a mohou způsobit zvýšení krevního tlaku, poruchy spánku, nevolnost, sucho v ústech, bolesti hlavy, třes, palpitace a poruchy srdečního rytmu. Je snaha vyvinout selektivní alfa-sympatomimetika s účinkem pouze na hladké svaly uretry. (Kolařík, Halaška, Feyereisl, 2008; Martan, 2005) Beta-adrenergní antagonisté Terapie těmito přípravky je nejčastěji indikována u ţen s hypertenzí, arytmiemi a migrénovými bolestmi hlavy. Blokováním uretrálních beta-adrenergních receptorů můţe zesílit účinnost noradrenalinu na alfa-receptory a zvýšit výtokový odpor uretry. (Klímová, 2008; Martan, 2005) Beta-adrenergní agonisté Beta-sympatomimetika mají vliv na zvýšení maximálního uretrálního tlaku. Předpokládá se, ţe mohou zvyšovat kontraktilitu (zejména fast-twich vláken) příčně pruhovaného svěrače močové trubice tím, ţe na nervosvalových spojích uvolňují acetylcholin a kromě toho během plnění měchýře uvolňují jeho hladké svaly. (Kolařík, Halaška, Feyereisl, 2008; Martan, 2005) Tricyklická antidepresiva Sniţují kontraktilitu močového měchýře a zvyšují výtokový odpor v uretře. Mezi neţádoucí účinky patří sucho v ústech, rozostřené vidění, zácpa, retence moči a ortostatická hypotenze. (Klímová, 2008; Martan, 2005)
Estrogeny Oblast trigona močového měchýře a proximální uretry má příbuzný embryonální základ 35
jako děloha, obsahuje proto četné estrogenové receptory. Mnoţství alfa1 adrenergních receptorů, hlavně v hladkém, ale i příčně pruhovaném svěrači uretry, ovlivňuje tkáňovou koncentraci estrogenů. Působí na cévy a vazivovou tkáň stěny uretry, zvyšují senzitivitu alfa-adrenergních
receptorů
a
zvyšují
mnoţství
epiteliálních
buněk
v uretře.
U postmenopauzálních ţen, které trpí opakovanými infekcemi močovými, mají preventivní účinek. (Kolařík, Halaška, Feyereisl, 2008; Martan, 2005) Inhibitor zpětného vychytávání serotoninu a noradrenalinu Uplatňuje se jako centrální inhibitor zpětného vychytávání serotoninu a noradrenalinu presynaptickými neurony v centrálním nervovém systému, čímţ dojde ke zvýšení hladin serotoninu a noradrenalinu v synaptické štěrbině. To má za následek nárůst tonu příčně pruhovaného sfinkteru uretry v průběhu plnící fáze, ale bez vlivu na jeho relaxaci během vyprazdňování měchýře. Dalším účinkem je zvýšení kapacity měchýře, zvýšení trvalého tonu svěrače a jeho silnější kontrakce v průběhu zadrţování moče. Nezpůsobuje retenci moči a poruchy vyprazdňování měchýře. (Kolařík, Halaška, Feyereisl, 2008; Martan, 2005) 3.2.2 Medikamentózní léčba urgentní inkontinence Tato metoda je v léčbě urgentní inkontinence nejúčinnější. Cholinergní muskarinové receptory jsou tvořeny 5 subtypy receptorů označovaných M1 – M5. Močový měchýř obsahuje jak M2, tak i M3 receptory. Recetor M3 se podílí na kontrakci močového měchýře a M2 receptor můţe hrát roli při kontrakci měchýře při některých patologických stavech. (Klímová, 2008; Martan, 2005) 3.2.2.1 Látky s antimuskarinovým účinkem Tyto látky blokují působení acetylcholinu, který se uvolňuje z parasympatických nervových zakončení, na jeho muskarinových receptorech na nervosvalové ploténce. Naváţou se na receptor místo acetylcholinu, ale vykazují minimální aktivitu. Blokáda nebývá kompletní, protoţe část hladké svaloviny měchýře je atropin – rezistentní. Anticholinergika většinou úspěšně zvýší compliance měchýře, nemusí však ovlivnit psychickou vazbu na časté močení a urgence. Všechny tyto látky jsou kontraindikovány u glaukomu. (Kolařík, Halaška, Feyereisl, 2008) 36
Anticholinergika s trojmocným dusíkem v molekule Tyto látky snadno pronikají membránami, jsou nepolární, dobře se resorbují v trávicím ústrojí a procházejí hematoencefalickou bariérou. Jiţ nízké dávky ovlivňují oko a zastavují cholinergní sekreci slinných ţláz. Vyšší dávky sniţují sekreci ţaludečních ţláz a ovlivňují hladké svalstvo vnitřních orgánů. Mezi vedlejší účinky tedy patří suchost v ústech a poruchy vidění. (Kolařík, Halaška, Feyereisl, 2008) Anticholinergika se čtyřmocným dusíkem v molekule Jsou to polární, hydrofilní látky, které se hůře resorbují po perorálním podání. Prakticky nepronikají do CNS. Mnohé mají afinitu i k nikotinovým receptorům, blokují přenos vzruchu ve vegetativních gangliích. To přispívá k parasympatolytickému účinku hlavně v oblasti GIT a močového měchýře. Nevýhodou je nedostatečné selektivní zaměření na močový měchýř. Ovlivnění M3 receptoru je hlavní při léčbě urgentního typu inkontinence, zatímco ovlivnění M2 receptoru v močovém měchýři se uplatňuje u denervovaného hypertrofického měchýře. Mezi vedlejší účinky patří blokáda sekrece ţláz, zácpa, poruchy akomodace, tachykardie a u gangliových blokátorů i ortostatická hypotenze či impotence. (Kolařík, Halaška, Feyereisl, 2008; Martan, 2005) 3.2.2.2 Spasmolytika s přímým muskulotropním a kombinovaným účinkem - léky se smíšeným účinkem spasmolytickým a parasympatolytickým Alfa-sympatolytika se uplatňují v terapii urgentní inkontinence způsobené ztíţeným odtokem moči, protoţe sniţují tonus uretry bez ovlivnění funkce detruzoru. (Martan, 2005) Parasympatolytický účinek je anestetický a myorelaxační. Tyto přípravky bohuţel nepůsobí cíleně na genitourinární trakt, ale způsobují systémové reakce, které tvoří neţádoucí účinky. (Kolařík, Halaška, Feyereisl, 2008; Martan, 2005)
3.2.2.3 Sympatomimetika Beta2-sympatomimetika stimulují beta2-receptory. To vyvolá relaxaci detruzoru. Významně sniţují mnoţství urgencí, urgentních úniků moči i zvýšení objemu při prvním nucení na močení. (Kolařík, Halaška, Feyereisl, 2008; Martan, 2005) Alfa-sympatomimetika stabilizují funkci měchýře a uretry. Zlepšuje uzavírací schopnost 37
uretry. (Kolařík, Halaška, Feyereisl, 2008; Martan, 2005) 3.2.2.4 Tricyklická antidepresiva Působí anticholinergně a alfa-adrenergně, coţ způsobuje relaxaci močového měchýře a stah uretrálního sfinkteru, a navíc mají centrální sedativní účinek. (Kolařík, Halaška, Feyereisl, 2008; Martan, 2005) 3.2.2.5 Látky s účinkem na membránových kanálech Blokátory vápníkových kanálů – kontraktilita hladkých svalových buněk je závislá na přívodu vápníkových iontů z extracelulárního prostředí. Blokádou kalciových kanálů sníţíme intracelulární dostupnost vápníkových iontů, a tím sníţíme kontrakční schopnost hladkých svalů, zejména v cévních stěnách a stěnách dutých orgánů. (Kolařík, Halaška, Feyereisl, 2008; Martan, 2005) Léky ovlivňující draslíkový kanál Otevření draslíkových kanálů v membráně hladkých svalových buněk močového měchýře způsobuje pohyb draslíkových iontů z buňky ven, coţ vede k hyperpolarizaci membrány, a tím k inhibici dráţdivosti hladkého svalu. Normalizují funkci detruzoru v plnící fázi bez ovlivnění schopnosti mikce. (Kolařík, Halaška, Feyereisl, 2008; Martan, 2005) 3.2.2.6 Inhibitory syntézy prostaglandinů Prostaglandiny mají vliv na hladké svalstvo v dolních cestách močových, jednak stimulující a jednak relaxační. Zvyšují při intravezikální aplikaci tonus v měchýři a sniţují mnoţství reziduální moči. Vzhledem k vysokému výskytu neţádoucích účinků a malé účinnosti se jiţ tyto preparáty neuţívají. (Klímová, 2008; Martan, 2005)
3.2.2.7 Analoga vasopresinu Vyuţívají se preparáty s minimálním účinkem na cévy. Při vyšších dávkách můţe dojít k retenci vody a hyponatremii. (Kolařík, Halaška, Feyereisl, 2008)
38
3.2.2.8 Estrogeny Mimo zlepšení trofiky zvyšují i senzitivitu alfa-receptorů v uretře, sniţují práh dráţdivosti receptorů ve stěně měchýře, a tím omezují aferentní impulsy. Estrogenové receptory se vyskytují v oblasti trigona a proximální uretry. Mohou zmírnit příznaky pollakisurie, nykturie, urgence a dysurie a také sniţují rozvoj infekce močových cest. (Galajdová, 2000; Kolařík, Halaška, Feyereisl, 2008; Martan, 2005)
3.2.2.9 Myorelaxancia Mají rozdílné účinky na hladké a příčně pruhované svalstvo. (Kolařík, Halaška, Feyereisl, 2008)
3.3
POMOCNÉ
A
PROTETICKÉ
PROSTŘEDKY
PRO
INKONTINENCI Přes pokrok ve farmakologii a v operačních technikách zůstává skupina klientů, kteří bud' nemohou danou léčbu absolvovat, nebo u nich tato léčba nebyla dostatečně úspěšná. U takovýchto klientů byla zkoumána účinnost řady protetických pomůcek, jejichţ účelem bylo zamezit nechtěným únikům moči. Rozvoj těchto pomůcek je velice důleţitý, protoţe pomáhá klientům zvyšovat kvalitu jejich ţivota. Díky nim se nemusí stranit společnosti a vzdávat se svých zájmů. (Galajdová, 2000; Halaška, 2004; Klímová, 2008) Výrobci absorpčních pomůcek nabízí různou a bohatou škálu kosmetických přípravků, které bezesporu patří k péči o pokoţku inkontinentních pacientů. Mezi nejznámější firmy vyrábějící pomůcky pro inkontinentní patří firma Hartmann-Rico a Tena. (Galajdová, 2000; Halaška, 2004; Klímová, 2008) 3.3.1 Základní dělení pomůcek Sběrné, jejichţ úkolem je odvádět moč do nádoby, sáčku. Patří sem urinály, cévky, které odvádějí moč do sběrné nádoby. Jejich nevýhodou je vysoké riziko infekce. U muţů je výhodné vyuţívat močovou láhev, zejména na noc, nebo pokud jsou imobilní. Existují i močové láhve pro ţeny, jejichţ výhodou je, ţe se dají zasunout mezi nohy klientky, aniţ by se musela nadzvednout. Mají ovšem malý obsah. Další moţností je plastikový sáček s drţadlem, který vyhovuje fyziologickým poměrům ţeny. Dá se pouţít 39
vsedě i vestoje. Je malý, takţe se dá nosit i v kabelce, a pokud není moţnost ho ihned vylít, lze ho zavázat a přenášet s sebou. Někteří inkontinentní muţi preferují kondomové katetry. Ty se nasazují na penis a moč tak stéká do sběrného sáčku, který je moţné fixovat na dolní končetinu. Existuje několik velikostí. Tu správnou zjistíme změřením obvodu a délky penisu, nejlépe vsedě klienta. Obstrukční, fungující převáţně na bázi uzavření, sevření močové trubice. Nejpouţívanější pomůckou je svorka na penis, která je nevhodná, protoţe často způsobuje tlakové nekrózy. Savé, absorpční, v současné době nejpouţívanější pomůcky (pleny, vloţky, plenkové kalhotky, speciální kapsy pro muţe, fixační kalhotky pro ţeny i muţe).
Absorpční vloţky – mají různou velikost a jsou uzpůsobeny tak, aby pohlcovaly zápach, měly sací schopnost a byly anatomicky tvarované. Mají různé velikosti a sací schopnosti.
Absorpční pleny – jsou anatomicky tvarované vloţné pleny, které jsou určeny pro těţkou inkontinenci. Klientům poskytují pocit sucha a pohodlí. Některé pleny jsou doplněny o indikátor vlhkosti, který při navlhčení zmizí, coţ je pokyn k výměně pleny.
Absorpční kalhotky – jedná se o elastické navlékací kalhotky, které se snadno oblékají i svlékají. Nosí se stejně jako běţné spodní prádlo. Jsou dobře přizpůsobeny tělu díky vláknům lycry. Vyrábějí se v několika velikostech dle obvodu pasu a v různých variantách podle savosti. Vhodné pro aktivní osoby se středním aţ těţkým stupněm inkontinence.
Fixační kalhotky – síťované kalhotky s nohavičkami či bez nich určené pro drţení inkontinentních vloţek nebo plen. Mohou se i opakovaně prát.
Plenkové kalhotky – kalhotky, které nejsou navlékací. Po stranách mají lepící zapínání, které je moţné u některých druhů opakovaně pouţít. Opět se vyrábí v různých velikostech a s různou sací schopností. Kapacita savosti se odlišuje barvou kalhotek nebo počtem kapek, coţ napomůţe při výběru vhodných plen přes den a v noci.
Absorpční podloţky – jsou určeny k povrchové ochraně. Dávají se do lůţka přímo pod klienta, na invalidní vozík, do křesel. Jsou vyráběny v několika velikostech. Na jedné straně podloţky je nepropustná folie, další vrstvu tvoří savé jádro buničiny a druhou stranu podloţky, která se přikládá k tělu klienta, tvoří netkaná 40
folie. (Galajdová, 2000; Halaška, 2004; Mlýnková, 2010) Pomůcky se předepisují dle stupně inkontinence. U prvního stupně inkontinence jsou doporučovány vloţky pro lehkou inkontinenci. Pomůcky se pouţívají nepravidelně. Výhodou vloţek je, ţe jejich povrch zůstává suchý, a ţe bývají vybaveny protiprachovým absorbentem, který eliminuje růst bakterií. U druhého stupně inkontinence jsou vyuţívány pleny absorpční a u muţů kondomové urinály. Výhodou bývá pouţívání fixačního prádla, které slouţí k přidrţení ochranné pomůcky a navíc se můţe prát. Pouţívání pomůcek je nutné denně. U třetího stupně, zejména u leţících pacientů, spojené často s inkontinencí stolice, bývají často vyuţívány kalhotky absorpční, které zajišťují pohodlí a ochranu proti úniku moči. Pouţívání pomůcek je zde trvalou nutností. Všechny typy pomůcek by neměly zůstávat na těle klientů z hygienických důvodů déle neţ 8 hodin. Pomůcky pro inkontinentní jsou hrazeny dle určitých limitů z veřejného zdravotního pojištění. Můţe je předepsat praktický lékař, urolog, gynekolog, neurolog nebo geriatr. (Bastlová, 1993; Galajdová, 2000; Halaška, 2004; Mlýnková, 2010)
3.3.2 Pomůcky pro okluzi uretry 3.3.2.1 Zevní okluzivní zařízení Jde o uzávěr poškozené, oslabené uretry uměle ucpávající protézou. Velkým problémem je hlavně nutnost odstranění protézky při močení a její nové opětovné upevnění. (Galajdová, 2000; Halaška, 2004; Klímová, 2008) 3.3.2.2 Intrauretrální okluze Pomůcky určené buď k jednorázovému, nebo opakovanému pouţití. Musí být zamezeno riziku dislokace zařízení, nejčastěji pomocí balónku umístěného při zevním uretrálním ústí. Močení je umoţněno podle druhu zařízení bud' vytaţením pomůcky, nebo proudem moči okolo ní. (Halaška, 2004; Klímová, 2008)
3.3.3 Zařízení pro podporu uretrovezikální junkce Stará metoda konzervativního řešení poklesu poševních stěn a stresové inkontinence moči, s cílem zamezit hypermobilitě junkce. Zkoušely se tělesa různého původu i tvaru (míčky, tampony, diafragmy, pesary). Dnes se pouţívají pruţná polyuretanová tělesa, která 41
účinně brání neţádoucím únikům moči, nebrání spontánnímu močení, nezvyšují četnost močové infekce a jsou klientkami dobře tolerovány. (Halaška, 2004; Klímová, 2008)
3.4 CHIRURGICKÁ LÉČBA Při volbě operačního řešení je nutné posoudit kaţdou pacientku individuálně. Posuzuje se věk, celkový zdravotní stav, zda chce klientka ještě rodit, zda má pohlavní styk a pokud jiţ byla pro inkontinenci moči operována. K operaci se přistupuje aţ po vyčerpání všech moţností konzervativní léčby. Klientka musí znát výhody i nevýhody operace, jak dlouho bude v pracovní neschopnosti, a na jak dlouhou dobu a do jaké míry bude muset omezit fyzickou námahu. (Klímová, 2008;
Zikmund, 2001) Udává se, ţe první operace pro inkontinenci má největší šanci na úspěch, s kaţdou další operací procento úspěchu klesá. Pro zjednodušení se pouţívá následující schéma: - první operace: - chybějící aţ střední descenzus – kolpopexe podle Burche, TVT - velký descenzus - plastiky poševní - výrazná obezita - dříve uretropexe podle Stameyho, nyní TVT - reoperace: - s descenzem – kolpopexe podle Burche-Stantona, TVT - bez descenzu stěn – kolpopexe podle Burche, TVT U reoperací se doporučuje soustředit klientky na specializovaná pracoviště, protoţe s frekvencí těţkých a komplikovaných výkonů stoupá jistota operačního týmu a úspěšnost operace. (Halaška, 2004; Klímová, 2008) Výkony pouţívané pro léčbu inkontinence moči můţeme rozdělit do čtyř skupin: a) vaginální operace - mají za úkol vyzdvihnout krček močového měchýře do původní polohy a tam ho fixovat, čímţ umoţní přenést intraabdominální tlak na proximální část uretry. Mezi nejčastější vaginální operace patří poševní plastiky (Klímová, 2008; Zikmund, 2001). b) závěsné operace - mají zajistit elevaci a fixaci uretrovezikálního spojení k zadní ploše symfýzy. Tyto postupy jsou metodou volby při hypermobilitě uretry a malém nebo středním sestupu přední stěny poševní. Cílem je omezit sestup uretrovezikální junkce pod plotnu levátorů. Mezi tyto operace patří: -
operace
Marshallova-Marchettiho-Krantzova
–
vhodná
po opakovaných zákrocích pro moţnost současného řešení cystokély. 42
u
klientek
-
kolpopexis secundum Burch – záměrem je pruţný závěs uretrovezikální junkce do oblasti působení intraabdominálního tlaku (Kolařík, Halaška, Feyereisl, 2008; Zikmund, 2001).
c) operace abdomino-vaginální – do těchto operací řadíme: -
závěs uretry s endoskopickou kontrolou podle Pereyry-Stameyho-Raze – vhodné po frakturách pánve, radioterapii, velkém počtu předchozích urogynekologických operacích a u obézní klientky. Dále pak u ţen po poranění nebo vrozené vadě míchy s neuropatickým močovým měchýřem a dilatací uretry a u ţen s atonickým močovým měchýřem s velkým reziduem a inkontinencí.
-
závěs hrdla močového měchýře smyčkou – sling operation - princip metody je v kompresi uretry zavěšením uretrovezikální junkce na smyčku různého původu (organickou
autologní,
heterologní
a
syntetické
materiály).
Vhodné
u komplikovaných případů po předchozí neúspěšné abdominální operaci, po ozáření, u vrozených vad uretry, při nedostatečnosti vnitřního uretrálního uzávěrového mechanismu, při nízkém uzávěrovém uretrálním tlaku a zátěţi klientky (kouření, kašel po chronické bronchitidě, uţívání steroidů a těţká fyzická práce). -
TVT- tahuprostá volná vaginální smyčka – vyrábí se z umělého dobře snášeného materiálu (prolenu) krytého pro průnik tkání plastem (Gynecare). Důleţité je, aby byla páska umístěna volně, aby nedošlo ke kompresi uretry. Páska se nemusí v tkáni nijak fixovat, svými vlastnostmi adheruje k okolní tkáni.
-
IVS (Intravaginal slingplasty) – podobný princip jako TVT, ale pouţívá se tupý hrot zavaděče a páska z polypropylenu tkaná z více vláken. Tato metoda se doporučuje i k léčbě inkontinence stolice a prolapsu poševního pahýlu po hysterektomii.
-
Uratape (TOT - Transobturator tape) - pouţívá také polypropylen, který je lisovaný a krytý suburetrálně silikonem. Ten však můţe podporovat tendenci k erozi pásky, proto je moţné provést operaci i bez silikonu (Obtape). (Eichenauer, Vanherpe, 1996; Galajdová, 2000; Halaška, 2004; Kolařík, Halaška, Feyereisl, 2008; Zikmund, 2001)
d) endoskopické metody závěsu hrdla močového měchýře - technické zlepšení znamenalo pouţití síťky a stapleru místo konvenčních stehů. (Galajdová, 2000; Halaška, 2004; Zikmund, 2001) 43
e) implantáty - u stresové inkontinence, se do oblasti uretrovezikální junkce a jejího okolí aplikují cizorodé látky (teflon, kolagen, autologní tuk, materiál zvaný makroplast nebo bobtnající methakrylát). (Galajdová, 2000; Halaška, 2004; Kolařík, Halaška, Feyereisl, 2008) f) umělý močový svěrač - navrţeno pro případy absolutní inkontinence různé etiologie. S rozvojem metody a s novými modely svěračů se pouţití rozšířilo na
různé
typy
dysfunkcí
(epispadie,
neuropatický
močový
měchýř,
meningomyelokéla, u poranění míchy, roztroušené sklerózy a tumorů míchy), ale i na případy stresové inkontinence. (Halaška, 2004; Kolařík, Halaška, Feyereisl, 2008)
44
4 PREVENCE MOČOVÉ INKONTINENCE
Dodrţováním některých preventivních opatření můţeme výrazně sníţit riziko rozvoje inkontinence u sebe samých. 1. Snaţit se naučit se jiţ od dětství správným mikčním návykům. Upevnit reflexní nervový oblouk, který kontroluje hromadění a vyprazdňování moče. 2. Hlídat si optimální tělesnou hmotnost. 3. Vyhýbat se fyzicky náročné práci. 4. Mít dostatek pohybu a pečovat o pravidelnou stolici. 5. Předcházet infekcím uropoetického a pohlavního ústrojí, nebo je včasně a důkladně léčit. 6. Během těhotenství pečovat o správnou funkci ledvin a močových cest. 7. Vést šetrný porod s následným pečlivým ošetřením všech porodních poranění. 8. Po porodu začít včas posilovat svalové dno pánevní k obnovení správné mikce během šestinedělí jako prevence před rozvojem inkontinence v dalších letech. 9. V období klimakteria a postmenopauzy je organismus vystaven velké zátěţi z důvodu ubývání pohlavních hormonů, estrogenů, které podporují správnou funkci závěsného aparátu vnitřních pohlavních orgánů a dolního močového traktu. Zvyšují jeho prokrvení, výţivu, pruţnost a napětí. 10. Neomezovat pitný reţim. Dostatečný přívod tekutin napomáhá samočištění močového měchýře i močových cest a brání tak usazování infekce a vzniku zánětu. (Galajdová, 2000)
45
5
VZDĚLÁVÁNÍ
A
KOMPETENCE
VŠEOBECNÝCH
SESTER V ČESKÉ REPUBLICE
5.1 VZDĚLÁVÁNÍ SESTER V současné době probíhá transformace vzdělávání sester převáţně na vysokoškolskou úroveň. Důvodem je snaha vyhovět poţadavkům Evropské unie a Světové zdravotnické organizace, ale také respektování věku vhodného pro přípravu na výkon povolání, s respektem psychického zdraví studenta. Kvalifikační příprava všeobecných sester probíhá v současnosti na půdě univerzitní, neuniverzitní a na vyšších zdravotnických školách. Na univerzitách probíhá nejčastěji na lékařských fakultách a fakultách zdravotně-sociálních. Neuniverzitní školy jsou samostatnými subjekty, které se zaměřují na určité obory, v tomto případě na nelékařské zdravotnické profese. První neuniverzitní škola pro zdravotnické obory vznikla v roce 2002 v Plzni. Studium na univerzitních i neuniverzitních školách trvá 3 roky a absolventi těchto škol získají titul bakalář, uváděný před jménem. Na vyšších zdravotnických školách se připravují všeobecné sestry. Studium trvá 3 roky a absolventi získají titul diplomovaný specialista, uváděný za jménem. Na středních zdravotnických školách se připravují od školního roku 2004/2005 zdravotničtí asistenti. Ti mohou po dokončení čtyřletého studia provádět pod odborným dohledem všeobecné sestry základní ošetřovatelskou péči v rámci ošetřovatelského procesu. Dále pak mohou plnit ošetřovatelský plán a provádět určené ošetřovatelské výkony dle určení všeobecné sestry (např. sledování fyziologických funkcí a stavu pacientů a zaznamenávání do dokumentace; péče o vyprazdňování; provádění komplexní hygienické péče; prevence proleţenin; rozdělování stravy dle diet a kontrola jejich dodrţování; dohlíţení na dodrţování pitného reţimu; aplikace tepla a chladu; provádění rehabilitačního ošetřovatelství, včetně prevence poruch z imobility a nácviku sebeobsluhy; podávání léčivých přípravků, s výjimkou aplikace nitroţilně a do epidurálních katétrů a intramuskulárních injekcí u novorozenců a dětí do 3 let věku; odběr biologického materiálu, vyšetření biologického materiálu získaného neinvazivní cestou a kapilární krve semikvantitativními metodami; zavedení a udrţení kyslíkové terapie; příprava pacientů k diagnostickým nebo léčebným výkonům a poskytování ošetřovatelské péče při těchto 46
výkonech a po nich; podílení se na činnostech spojených s přijetím, přemisťováním, propuštěním a úmrtím pacientů). Zdravotnický asistent dále provádí pod přímým vedením všeobecné sestry se specializovanou způsobilostí (např. sestra pro intenzivní péči, dětská sestra) specializované činnosti vymezené právním předpisem. Mezi právní předpisy, které zásadně mění či upravují vzdělávání sester, získání osvědčení ke způsobilosti výkonu zdravotnického povolání, náplně činnosti apod. patří:
Zákon MZ ČR č. 96/2004 Sb. o nelékařských zdravotnických povoláních.
Vyhláška MZ ČR 423/2004 Sb. o kreditním systému (osvědčení k výkonu zdravotnického povolání).
Vyhláška MZ ČR 424/2004 Sb. o činnostech zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků.
Vyhláška MZ ČR 39/2005Sb. kterou se stanoví minimální poţadavky na studijní programy k získání odborné způsobilosti k výkonu nelékařského zdravotnického povolání.
Obsah studia doznává také celé řady změn. Vyhláška MZ ČR 39/2005 Sb. stanovuje počty hodin teoretické a praktické výuky a vytyčuje předměty, které musí mít kaţdý studijní program bez ohledu na školu, která ţádá o jeho akreditaci. Studijní obsah musí mít celkem 4600 hodin za 3 roky, z toho musí být nejméně 2300 hodin praktické výuky. Teoretická výuka se v prvním ročníku zaměřuje hlavně na preklinickou přípravu s předměty teorie ošetřovatelství, anatomie, patologie, latina, biochemie, biofyzika, výţiva, mikrobiologie, farmakologie, ale i cizí jazyk. Dnes je snaha posunout péči více směrem k prevenci a vést lidí k větší odpovědnosti za své zdraví, proto jsou do obsahu studia zařazeny předměty výchova ke zdraví, ošetřovatelství v primární péči, edukační činnost sestry. V rámci klinické přípravy studenti absolvují předměty zaměřené na všechny medicínské obory a všechny věkové skupiny obyvatelstva. Ze sociálních a souvisejících oborů jsou do studia zařazeny předměty psychologie, právní předpisy, sociologie, základy pedagogiky, informatiky, statistiky a další. V rámci praktické výuky studenti navštěvují v prvním ročníku zařízení primární péče, ale praxi mohou vykonávat i na pracovištích, kde se lze zaměřit na faktory ovlivňující zdravotní stav populace (ţivotní prostředí, hygienické ústavy, zařízení pro matky s dětmi v tísni,…). S přibývajícími znalostmi v klinických oborech navštěvují studenti ambulance 47
praktických lékařů, zařízení pro seniory, ústavy pro mentálně a tělesně postiţené, nemocniční zařízení - postupně by měli praxi vykonat na interních a chirurgických oborech, v gynekologii, psychiatrii a pediatrii. Praxe ve třetím ročníku je navíc doplněna o hospicovou a onkologickou péči. Dosaţenou úrovní vzdělání studium nekončí. Sestra je ze zákona povinna se dále vzdělávat. Celoţivotní vzdělávání vymezuje zákon 96/2004 Sb. a prováděcí vyhláška 423/2004 Sb. o kreditním systému. Cílem celoţivotního vzdělávání sester je především ochrana veřejnosti před personálem s nízkými znalostmi a dovednostmi v moderních zásadách poskytování péče. Dalším důvodem je usnadnění pohybu pracovních sil v rámci Evropské unie. Formy celoţivotního vzdělávání jsou specializační vzdělávání navazující na získanou odbornou způsobilost k výkonu zdravotnického povolání (např. všeobecná sestra se specializovanou způsobilostí, dětská sestra, sestra pro intenzivní péči atd.), studium navazujících vysokoškolských studijních programů, certifikované kurzy, inovační kurzy, odborné stáţe, účast na školících akcí, seminářích, konferencích a odborných symposiích. Do celoţivotního vzdělávání patří i publikační a vědeckovýzkumná činnost, pedagogická činnost. Pro získání osvědčení ke způsobilosti k výkonu povolání musí sestra sbírat kredity, které musí být schváleny kreditní komisí při České asociaci sester.
5.2 KOMPETENCE VŠEOBECNÝCH SESTER Kompetence všeobecných sester v České republice upravuje zákon 96/2004 Sb., který poţaduje splnění tří základních podmínek, bezúhonnost, zdravotní způsobilost a odbornou způsobilost. 5.2.1 Bezúhonnost Za bezúhonnou je povaţována taková všeobecná sestra, která nebyla pravomocně odsouzena k nepodmíněnému trestu odnětí svobody pro úmyslný trestný čin spáchaný v souvislosti s poskytováním zdravotní péče, nebo také ta, na kterou se hledí, jako by nebyla souzena. 48
Doklad o bezúhonnosti předkládá všeobecná sestra před zahájením výkonu svého povolání nebo téţ v jiných odůvodněných případech jako např. na základě vyţádání zaměstnavatele během zaměstnání nebo na základě vyţádání správního úřadu. Bezúhonnost se dokládá výpisem z evidence Rejstříků trestů a tento výpis nesmí být starší neţ 3 měsíce. (zákon 96/2004 Sb.) 5.2.2 Zdravotní způsobilost Zdravotní způsobilost k výkonu povolání je uznána na základě lékařského posudku praktického lékaře, u něhoţ je sestra registrována, či lékaře závodní preventivní péče. (zákon 96/2004 Sb.) 5.2.3 Odborná způsobilost Odborně způsobilá k výkonu povolání všeobecné sestry je osoba, která absolvovala: 1) nejméně tříletý akreditovaný zdravotnický bakalářský studijní obor připravující všeobecné sestry, 2) nejméně tříleté studium v oboru diplomovaná všeobecná sestra na vyšších zdravotnických školách, 3) vysokoškolské studium studijních programů a studijních oborů psychologie - péče o nemocné, pedagogika - ošetřovatelství, pedagogika - péče o nemocné, péče o nemocné nebo učitelství odborných předmětů pro střední zdravotnické školy, pokud bylo studium prvního ročníku zahájeno nejpozději v akademickém roce 2003/2004, 4) tříleté studium v oboru diplomovaná dětská sestra nebo diplomovaná sestra pro psychiatrii na vyšších zdravotnických školách, pokud bylo studium prvního ročníku zahájeno nejpozději ve školním roce 2003/2004, 5) studijní obor všeobecná sestra na střední zdravotnické škole, pokud bylo studium prvního ročníku zahájeno nejpozději ve školním roce 2003/2004, 6) studijní obor zdravotní sestra, dětská sestra, sestra pro psychiatrii, sestra pro intenzivní péči, ţenská sestra nebo porodní asistentka na střední zdravotnické škole, pokud bylo studium prvního ročníku zahájeno nejpozději ve školním roce 1996/1997, 7) tříleté studium v oboru diplomovaná porodní asistentka na vyšších zdravotnických 49
školách, pokud bylo studium prvního ročníku zahájeno nejpozději ve školním roce 2003/2004. Pokud všeobecná sestra získala odbornou způsobilost podle bodu 5 aţ 7, smí vykonávat své povolání bez odborného dohledu aţ po třech letech praxe. (zákon 96/2004 Sb.)
5.3 ČINNOSTI, KTERÉ SMÍ VŠEOBECNÁ SESTRA VYKONÁVAT Všeobecná sestra při výkonu svého povolání můţe vykonávat některé činnosti zcela samostatně, jiné s určitým omezením, které spočívají v odborném dohledu, či přímém vedení. Rozlišujeme tři základní způsoby výkonu povolání:
výkon povolání bez přímého vedení nebo odborného dohledu – činnosti, ke kterým je sestra způsobilá na základě indikace lékaře a které se provádí bez ohledu na přítomnost nebo dosaţitelnost rady a pomoci lékaře.
výkon povolání pod odborným dohledem – činnosti, ke kterým je sestra či zdravotnický asistent způsobilý nebo ke kterým způsobilost získává, při dosaţitelnosti rady a pomoci zdravotnického pracovníka způsobilého k výkonu těchto činností bez odborného dohledu a v rozsahu, který tento pracovník určí.
výkon povolání pod přímým vedením - soubor činností, ke kterým je zdravotnický asistent způsobilý, nebo ke kterým způsobilost získává, při stálé přítomnosti a podle pokynů zdravotnického pracovníka způsobilého k výkonu těchto činností bez odborného dohledu a v rozsahu, který tento pracovník určí. (zákon 96/2004 Sb.)
5.4 REGISTRACE Všeobecná sestra můţe vykonávat své povolání samostatně (bez odborného dohledu), pokud splňuje podmínky pro výkon povolání bez odborného dohledu a zároveň vlastní osvědčení vydané Ministerstvem zdravotnictví. Ministerstvo zdravotnictví vydává osvědčení na základě „Ţádosti o vydání/prodlouţení osvědčení k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dohledu“ a kaţdý zdravotnický pracovník, který jej získá, je zapsán do Registru a můţe si ke svému označení odbornosti připojit téţ označení „Registrovaný/á.“ 50
Registr zdravotnických pracovníků je veřejně přístupný a je rovněţ veden Ministerstvem zdravotnictví. Poskytuje údaje identifikační, údaje o vzdělání a údaje o zaměstnavateli. Obsah ţádosti a podmínky pro registraci se liší podle doby podání, která uplynula od získání odborné způsobilosti (uvedeno v § 67 Zákona č. 96/2004 Sb., o nelékařských zdravotnických povoláních). Osvědčení se získává zpravidla na dobu šesti let. Registrace neumoţňuje jen výkon povolání bez odborného dohledu, registrovaná sestra je kompetentní k vedení praktického vyučování ve studijních oborech, v akreditovaných kvalifikačních kurzech, ve specializačním vzdělávání a v certifikovaných kurzech. (zákon 96/2004 Sb.)
51
6 PÉČE O INKONTINENTNÍ KLIENTY
Péče o inkontinentní klienty zahrnuje pouţívání pomůcek pro inkontinentní, péči o kůţi a prevenci dekubitů, katetrizaci močového měchýře, zavedení permanentního katetru, péči o zavedený katetr, výplach močového měchýře a prevenci infekcí spojených s katetrizací. Je proto velmi důleţité a ţádoucí, aby se sestry neustále v dané problematice vzdělávaly a byly schopné svým klientům nabídnout nejmodernější a nejúčinnější moţnosti léčby a ošetřování.
6.1 SNAHA UDRŢET NORMÁLNÍ VYLUČOVÁNÍ MOČI U klientů se snaţíme podávat zvýšené mnoţství tekutin. Měli bychom jim umoţnit soukromí při mikci a zajistit dostatečný čas na vyprázdnění. Pokud klient potřebuje pomoc, poskytneme mu ji a to ihned při nutkání na moč. Měli bychom myslet na to, ţe samotná horizontální poloha zhoršuje vyprazdňování moči. Při močení vleţe musí klient tlačit proti gravitační síle. Ledvinné pánvičky se vyprázdní jen částečně a zbytek moči se zde hromadí. Vyprazdňování samotného močového měchýře zhoršuje celkové sníţení napětí svalů podílejících se na mikci. Je vhodné vyuţívat různé stimuly na podporu mikce (teplý obklad na podbřišek, nechat téct vodu). Dále bychom měli odstranit nepříjemné fyzické a psychické (emoční) pocity, které navozují svalové napětí. Ve spolupráci s klientem bychom měli vytvořit určitý časový harmonogram močení, po probuzení, před jídlem nebo po jídle, před spaním. Pokud je klient i přes veškeré léčebné pokusy i nadále inkontinentní, je nutné ho poučit o nutnosti pouţívat pomůcky pro inkontinentní a společně vybrat pomůcku, která pro něho bude nejvhodnější, a naučíme ho ji pouţívat. (Mikšová, Froňková, Hernová, Zajíčková, 2006; Mlýnková, 2010)
52
6.2
ZAJISTIT
VYPRAZDŇOVÁNÍ
MOČI
U
KLIENTA
UPOUTANÉHO NA LŮŢKO U muţů se doporučuje pouţívat močové láhve, podloţní mísy u ţen. Pokud klient můţe vstát z postele, je vhodné pouţívat klozetový (pojízdný) záchod. Vţdy je důleţité myslet na intimitu a soukromí klienta. Při vyprazdňování je velice důleţité zajistit vhodnou polohu. Tou je Fowlerova poloha. Pokud máme polohovací lůţka, tak polohu nastavíme pomocí lůţka, pokud není k dispozici polohovací lůţko, vypomůţeme si stočeným ručníkem, který vloţíme klientovi pod záda pro lepší oporu a pohodlí. Je nezbytné dbát na to, aby měl klient ohnutá bedra a kolena. U imobilních nemocných nedochází k úplnému rozpuštění kalcia v moči a dochází tak k poruše rovnováhy s kyselinou močovou. Moč se stává alkalickou a kalciové soli jsou základem pro vznik močových kamenů. Dále se u imobilních můţe objevit retence moči. Hromadící se moč dilatuje močový měchýř, který se stává vhodným prostředím pro vznik infekce. Tomuto stavu napomáhá i alkalická moč. Pod klienta nikdy nepodkládáme studenou podloţní mísu, můţe vyvolat rychlou reakci příslušných svalů a potlačit močení. Pokud klient pouţívá pomůcky pro inkontinentní, musíme myslet na to, aby nezůstával dlouhou dobu ve vlhkém prostředí. Pomůcky musíme pravidelně měnit a zároveň pečovat o pokoţku, aby se kůţe nezapařila, jinak je zde riziko vzniku proleţenin a samotná pokoţka je náchylná ke vzniku dermatologických problémů. Existuje kosmetika vyráběná speciálně pro pokoţku vystavenou negativním vlivům moči, případně stolice. Vhodné je pouţívat vlhčené ubrousky, ochranné tělové pasty a krémy, tekutá mýdla pro hygienu genitálu a v neposlední řadě ošetřující tělové pěny ve spreji. Jednotlivé druhy obsahují různé sloţky ochranné, zvláčňující i čistící (oxid zinku, D-pantenol, betain, ureu, kreatin, aloe vera).
(Bastlová, 1993; Mikšová, Froňková, Hernová, Zajíčková, 2006; Mlýnková, 2010)
6.3
PÉČE
O
KLIENTA
S PERMANENTNÍM
MOČOVÝM
KATETREM Sestra musí zajistit bezproblémový odtok moči a sleduje u klienta případné známky 53
infekce močových cest, které jsou při dlouhodobé katetrizaci velmi časté. Klientovi musí zajistit dostatek tekutin (minimálně 3 000 ml za den), pokud to jeho zdravotní stav dovoluje a zvýšený příjem tekutin není kontraindikací u jiného onemocnění (kardiovaskulární, ledvinné…). Sleduje bilanci tekutin, tedy příjem a výdej za 24 hodin. Měla by poučit klienta o vhodné stravě, která vede k alkalizaci moči. Zvýšit příjem ovoce a zeleniny a naopak se vyvarovat potravinám, které vedou ke kyselosti moči, mezi které patří maso, vejce, obiloviny. Kaţdý den se provádí běţná hygiena perinea a ústí močové trubice. Pokud je klient soběstačný provádí sám, pokud není, provádí sestra. Sestra dále kontroluje funkčnost a průchodnost katetru, vzhled moči a příměsi. 6.3.1 Močové katetry Jsou duté nástroje, které slouţí k jednorázovému vyprázdnění močového měchýře nebo dlouhodobější katetrizaci. Katery jsou vyrobené buď ze silikonu, pryţe, tvrzeného silikonu anebo modifikované pryţe. Dříve se pouţívala guma a latex, ale ty jsou dnes nahrazovány syntetickými materiály jako je polyuretan nebo silikon, z důvodu lepších vlastností (niţší koeficient tření, nízká bioadhezivita, rezistence proti inkrustaci, trvalá paměť). Latexové katetry navíc mohou způsobit alergie, infekce a mohou vrůstat do tkáně. Dnes máme k dispozici i katetry, které mají speciální povrch s baktericidní látkou (antibiotika, preparáty se solemi stříbra). Katetry jsou buď dvoucestné, nebo trojcestné. Druhy katetrů: -
Nelatonův katetr – na konci zaoblený
-
Tiemannův katetr – na konci zahnutý a zúţený
-
Mercierův katetr – na konci zahnutý a zaoblený
-
Malecotův katetr – zakončený růţicí
-
Pezzerův katetr – zakončený kloboučkem
-
Foleyův balónkový katetr – opatřený na konci balónkem, který se po zavedení do měchýře naplní tekutinou a brání vypadnutí cévky z měchýře
-
Dufourův katetr – zahnutý, otevřený konec s větším balónkem, který po naplnění tamponuje prostatické lůţko, vhodný ke stavění krvácení po prostatektomii
54
-
Ureterální katetr – slouţí k sondáţi močovodu a ledvinné pánvičky, odběru moči k bakteriologickému nebo cytologickému vyšetření a provedení ascendentních rentgenových vyšetření. (Kawaciuk, 2000)
Na trhu jsou k dispozici různé typy sběrných systémů. V praxi jsou běţně vyuţívány standardní močové sáčky, které jsou buď s výpustí, nebo bez výpusti. Dnes jiţ téměř všechny sběrné systémy mají antireflexní chlopeň, která brání ascendentnímu vzestupu infekce a zpětnému toku moči do močového měchýře. Dále se můţeme setkat s uzavřeným
systémem pro odvod moči, který je vybavený Pasteurovou komůrkou nebo antirefluxními ventily a silikon-kaučukovou membránou pro sterilní odběry moči. Objem sáčku je obvykle 1,5 aţ 2 litry.
Výměna katetru, odvodné hadičky a sběrného sáčku se liší pracoviště od pracoviště. Někde převládá názor, ţe je vhodné katetr i se sáčkem vyměnit, jakmile se v distální části nahromadí sediment. Jinde se snaţí zavádět katetr na co nejkratší nutnou dobu a nemění se. Systém odvodné hadičky a sběrného sáčku mění buď po 24, nebo 48 hodinách. Při výměně je nutné postupovat přísně asepticky. Pokud se pouţívá uzavřený sběrný systém, výměna se neprovádí. Je tedy vhodné postupovat dle standardu oddělení či dle pokynů výrobce jednotlivého materiálu. Několik dní před odstraněním permanentního katetru je vhodné přes den provádět klemování neboli trénink měchýře. Provádí se pravidelné uzavírání katetru na určitou dobu například 3 hodin a poté se katetr otevře a vyprázdní se močový měchýř, nejlépe v době nucení na močení. Přes noc je moţné nechat katetr napojený na sběrný systém. Tato metoda pomáhá dosáhnout pravidelné mikce po odstranění katetru a navíc vede ke zvětšení kapacity močového měchýře, který při dlouhodobé katetrizaci svou kapacitu ztrácí. (Mikšová, Froňková, Hernová, Zajíčková, 2006)
55
PRAKTICKÁ ČÁST PRÁCE 7 CÍLE A HYPOTÉZY
1 Cíl: Zjistit znalost všeobecných sester v oblasti inkontinence. 1H0: Předpokládám, ţe neexistuje statisticky významná závislost mezi vzděláním všeobecných sester a souhrnem jejich znalostí o močové inkontinenci. 1HA: Předpokládám, ţe existuje statisticky významná závislost mezi vzděláním všeobecných sester a souhrnem jejich znalostí o močové inkontinenci. 2H0: Předpokládám, ţe neexistuje statisticky významná závislost mezi věkem všeobecných sester a souhrnem jejich znalostí o močové inkontinenci. 2HA: Předpokládám, ţe existuje statisticky významná závislost mezi věkem všeobecných sester a souhrnem jejich znalostí o močové inkontinenci. 3H0: Předpokládám, ţe neexistuje statisticky významná závislost mezi délkou praxe všeobecných sester a souhrnem jejich znalostí o močové inkontinenci. 3HA: Předpokládám, ţe existuje statisticky významná závislost mezi délkou praxe všeobecných sester a souhrnem jejich znalostí o močové inkontinenci. 2 Cíl: Srovnat znalosti všeobecných sester z domovů pro seniory, z léčeben pro dlouhodobě nemocné, z lůţkových zařízení a ze státního a soukromého sektoru. 4H0: Předpokládám, ţe neexistuje statisticky významná závislost mezi souhrnem znalostí všeobecných sester z domovů pro seniory, z lůţkových nemocničních zařízení a léčeben pro dlouhodobě nemocné. 4HA: Předpokládám, ţe existuje statisticky významná závislost mezi souhrnem znalostí všeobecných sester z domovů pro seniory, z lůţkových nemocničních zařízení a léčeben pro dlouhodobě nemocné. 5H0: Předpokládám, ţe neexistuje statisticky významná závislost mezi souhrnem znalostí všeobecných sester ze státních a soukromých zařízení. 5HA: Předpokládám, ţe existuje statisticky významná závislost mezi souhrnem znalostí všeobecných sester ze státních a soukromých zařízení. 56
8 METODIKA
Cílem praktické části práce bylo zjistit znalosti všeobecných sester v oblasti inkontinence, dále pak vyuţívání pomůcek pro inkontinentní klienty ve zdravotnických a sociálních zařízeních pro seniory. Ke sběru dat potřebných pro mou diplomovou práci jsem pouţila formu dotazníkového šetření (viz příloha číslo 1) zaměřeného na všeobecné sestry pracující v domovech pro seniory, léčebnách pro dlouhodobě nemocné a v lůţkových nemocničních zařízeních. První část dotazníku zahrnovala poloţky zjišťující demografické údaje o respondentech (poloţky č. 1 – 5, 7). Druhá část dotazníku obsahovala vědomostní poloţky (poloţky č. 6, 8, 10 - 13, 15, 17, 19, 23, 24, 29, 30, 31 a 33), kdy správnou odpověď jsem hodnotila 1 bodem, nesprávnou 0 body, kdy v poloţce č. 12 (12a – 12d) mohly získat 4 body, kdy jsem zvlášť hodnotila barevné označení absorpčních pomůcek dle stupně inkontinence. Součtem správných odpovědí ve vědomostních poloţkách mohly všeobecné sestry získat maximálně 18 bodů (dále jen souhrn). Klíč správných odpovědí je v příloze číslo 3. Třetí část dotazníku zahrnovala poloţky tykající se pouţívání pomůcek pro inkontinentní klienty v jednotlivých zařízeních (poloţky č. 9, 14, 16, 18, 20 - 22, 25 – 28 a 32). A na závěr měly respondentky moţnost se vyjádřit k dané problematice, a to v poloţce č. 34. Sběr informací proběhl v období od července 2010 do konce listopadu 2010. O spolupráci jsem poţádala Domov pro seniory (DPS) Nopova, Holásky v Brně, dále pak DPS sv. Zdislavy v Červené Vodě a DPS Štíty – Jedlí. Dále jsem se obrátila na Středomoravskou nemocniční a.s, odštěpný závod Nemocnice Přerov a Nemocnice Prostějov, na léčebnu pro dlouhodobě nemocné v Nemocnici Milosrdných Bratří v Brně, na Léčebný ústav v Červené Vodě (AESKULAP spol. s r.o.), na Doléčovací a rehabilitační oddělení Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a na Jesenickou nemocnici spol. s.r.o.. Do domovů pro seniory jsem distribuovala 74 dotazníků, do léčeben pro dlouhodobě nemocné téţ 74 dotazníků a do lůţkových nemocničních zařízení 71 dotazníků. Před samotným zahájením výzkumu jsem nejprve provedla pilotáţ s deseti respondentkami, které mi pomohly upravit formulaci některých otázek. 57
Výsledky jednotlivých poloţek dotazníku byly vyjádřeny pomocí absolutní (v tabulkách n) a relativní četnosti (v tabulkách %). Vzájemný vztah poloţek byl testován pomocí statistického programového balíku StatSoft, Inc. (2009), STATISTICA version 7, kde byl pouţit Pearsonův chí-kvadrát test (χ2) s hladinou významnosti p ≤ 0,05.
Souhrnné výsledky vědomostních poloţek byly při testování vztahu věku, vzdělání, délky praxe, druhu zdravotnického pracoviště všeobecných sester a typu zdravotnického zařízení pro seniory k této poloţce souhrn testovány pomocí Kruskal-Wallisovy neparametrické analýzy rozptylu (ANOVA) a Kruskal-Wallisova z-testu a MannWhitneyova u-testu s hladinou významnosti p ≤ 0,05 (Bártlová, Hnilicová, 2000; Disman, 2009; Zvárová, 2002).
58
9 ANALÝZA DAT
Z celkového počtu 219 distribuovaných dotazníků (100 %) se mi jich vrátilo 175 kusů (79,9 %). Všechny byly řádně vyplněné, proto jsem je pouţila pro další analýzu. Šetření bylo provedeno u celkem 175 respondentek (100 % dotazníků) ve třech typech zařízení pro seniory (léčebny pro dlouhodobě nemocné, domovy pro seniory a lůţková nemocniční zařízení). Z domovů pro seniory se mi vrátilo 66 dotazníků (89,2 %), z lůţkových nemocničních zařízení jsem získala 56 kusů (78,9 %) a z léčeben pro dlouhodobě nemocné byla návratnost 53 kusů (71,6 %).
9.1 CHARAKTERISTIKA RESPONDENTŮ V poloţce č. 1 jsem zjišťovala věk respondentek. Průměrný věk respondentek byl 39,48 let (směrodatná odchylka je 11,42). Věk nejmladší respondentky byl 19 let a nejstarší respondentce bylo 64 let (viz poloţka č. 1).
Graf č. 1Vzdělání respondentek V poloţce č. 2 jsem zjišťovala nejvyšší dosaţené vzdělání všeobecných sester. Respondentek se středoškolským vzděláním s maturitou (graf č. 1 SŠ) bylo 104 (59,4 %). Se středoškolským a pomaturitním specializačním studiem (graf č. 1 SŠ+PSS) odpovědělo 55 sester (31,4 %), s vyšším odborným vzděláním (graf č. 1 VOŠ) bylo 6 sester (3,4 %), s vyšším odborným vzděláním a pomaturitním specializačním studiem (graf č. 1 VOŠ+PSS) byla 1 sestra (0,6 %), s vysokoškolským vzděláním (VŠ) odpovědělo 6 respondentek (3,4 %) a s vysokoškolským a pomaturitním specializačním studiem (graf 59
č. 1 VŠ+PSS) odpověděly 3 sestry (1,7 %).
Graf č. 2 Pracoviště všeobecných sester V poloţce č. 3 jsem se zajímala o to, kde jednotlivé všeobecné sestry pracují. V domově pro seniory pracovalo 66 sester (37,7 %), v léčebně pro dlouhodobě nemocné 53 sester (30,3 %) a v lůţkových nemocničních zařízeních 56 sester (32 %). (Viz graf č. 2). V poloţce č. 4 mě pro doplnění zajímalo, zda všeobecné sestry pracují v soukromém sektoru nebo ve státní sféře. 66 sester (37,7 %) uvedlo, ţe pracuje v soukromém zařízení a 109 respondentek (62,3 %) označilo variantu pro státní zařízení. V poloţce č. 5 jsem zjišťovala délku praxe respondentek. Zde jsem pro zjednodušení vytvořila tři kategorie. V první kategorii jsou všeobecné sestry s délkou praxe od 3 měsíců do 2 let. Tuto moţnost zvolilo 15 sester (8,6 %). Do druhé kategorie spadají sestry s délkou praxe od 3 do 10 let. Tuto moţnost označilo 36 sester (20,6 %). A ve třetí kategorii jsou sestry s délkou praxe od 11 do 44 let. Tuto moţnost zvolilo 124 sester (70,8 %). Přičemţ nejkratší délka praxe byla tři měsíce a nejdelší délka praxe byla 44 let. Průměrná délka praxe je 18,8 let (směrodatná odchylka je 11,47). V poloţce č. 7 mě zajímalo, zda všeobecné sestry absolvovaly vzdělávání v oblasti inkontinence. 121 respondentek (69,1 %) uvedlo, ţe navštívilo nějaký kurz či seminář v oblasti inkontinence. 54 sester (30,9 %) se v této problematice nijak nevzdělávalo.
9.2
VĚDOMOSTI
VŠEOBECNÝCH
SESTER
O
MOČOVÉ
INKONTINENCI Všeobecné sestry mohly získat maximálně 18 bodů za správné odpovědi na znalostní poloţky, kdy správná odpověď byla hodnocena 1 bodem, nesprávná 0 body.
60
9.2.1 Analýza jednotlivých znalostních poloţek Tabulka č. 1 Správná definice pojmu urgentní inkontinence Kategorie Nesprávné odpovědi Správné odpovědi Celkem
Počet respondentek Absolutní četnost (n) Relativní četnost (%) 41 23,4 134 76,6 175 100,0
V poloţce č. 6 jsem zjišťovala, zda všeobecné sestry znají správnou definici urgentní inkontinence (viz poloţka č. 6). Výsledek byl následující: 41 respondentek (23,4 %) označilo nesprávnou odpověď a 134 sester (76,6 %) zvolilo správnou odpověď, ţe se jedná o nechtěný únik většího mnoţství moči, vzniklý náhle, vyvolaný kontrakcí musculus detrusor, spojený s naléhavým nucením na močení (viz tab. č. 1). Tabulka č. 2 Správná definice pojmu stresová inkontinence Kategorie Nesprávné odpovědi Správné odpovědi Celkem
Počet respondentek Absolutní četnost (n) Relativní četnost (%) 62 35,4 113 64,6 175 100,0
V poloţce č. 8 mě zajímalo, zda všeobecné sestry znají správnou definice stresové inkontinence. Nesprávně odpovědělo 62 všeobecných sester (35,4 %), 113 sester (64,6 %) správně zvolilo, ţe se jedná o nechtěný únik zpravidla malého mnoţství moči způsobený zvýšením intraabdominálního tlaku v důsledku nedostatečnosti svěračů (viz tab. č. 2). V poloţce č. 10 jsem se dotazovala na to, zda všeobecné sestry vědí, co znamená klemování permanentního močového katetru. 118 respondentek (67,4 %) dokázalo správně vysvětlit daný pojem, ţe se jedná o zapeánování permanentního močového katetru na dobu většinou dvou hodin, kdy dojde k zabránění odtoku moči, čímţ se posiluje svalstvo močového měchýře. 57 respondentek (32,6 %) odpovědělo nesprávně. V poloţce č. 11 mě zajímalo, zda všeobecné sestry vědí, kdy je nejvhodnější podávat diuretika. 163 všeobecných sester (93,1 %) odpovědělo správně v ranních hodinách, 12 61
respondentek (6,9 %) označilo jinou neţ správnou odpověď.
správně
nesprávně
velmi těžká MI
16,6 %
83,4 %
těžká MI
18,9 %
81,1 %
střední MI
lehká MI
33,1 %
66,9 %
53,1 %
46,9 %
Graf č. 3 Přehled odpovědí u barevného kódování pomůcek V poloţce č. 12 jsem se respondentek dotazovala na to, zda dokáţou správně přiřadit barevné označení absorpčních pomůcek k jednotlivým stupňům inkontinence. Pro lepší přehlednost jsem rozdělila danou poloţku na čtyři podskupiny podle stupně inkontinence, a zjišťovala jsem, zda respondentky správně přiřadily barevné označení výrobků ke stupni inkontinence (viz graf č. 3). U lehké inkontinence dokázalo 93 respondentek (53,1 %) správně přiřadit ţluté zabarvení. 82 sester (46,9 %) odpovědělo nesprávně. U střední inkontinence odpovědělo správně 58 respondentek (33,1 %), ţe správné barevné označení absorpčních pomůcek je zelené a 117 všeobecných sester (66,9 %) odpovědělo špatně. U těţké inkontinence 33 respondentek (18,9 %) dokázalo správně přiřadit barevné kódování absorpčních pomůcek světle modrým zabarvením. 142 sester (81,1 %) odpovědělo nesprávně. A u velmi těţké inkontinence uvedlo správně 29 respondentek (16,6 %) barevné kódování pomůcek tmavě modrým zabarvením. 146 všeobecných sester (83,4 %) odpovědělo nesprávně. Po zkontrolování všech dotazníků mohu konstatovat, ţe s následující poloţkou měly všeobecné sestry největší problémy.
62
Tabulka č. 3 Definice lehkého stupně inkontinence Kategorie Nesprávné odpovědi Správné odpovědi Celkem
Počet respondentek Absolutní četnost (n) Relativní četnost (%) 94 53,7 81 46,3 175 100,0
V poloţce č. 13 jsem se dotazovala na definici lehkého stupně močové inkontinence. 81 sester (46,3 %) správně odpovědělo, ţe se jedná o únik moči do 100 ml moči. Nesprávně odpovědělo 94 všeobecných sester (53,7 %) (viz tab. č. 3). Tabulka č. 4 Indikační páska Kategorie Nesprávné odpovědi Správné odpovědi Celkem
Počet respondentek Absolutní četnost (n) Relativní četnost (%) 40 22,9 135 77,1 175 100,0
V poloţce č. 15 se dotazuji respondentek na to, co znamená indikační páska na absorpčních pomůckách. 135 sester (77,1 %) správně označilo, moţnost, ţe jde o absorpční kapacitu plen po dobu 4 hodin. Nesprávně odpovědělo 40 respondentek (22,9 %) (viz tab. č. 4). Tabulka č. 5 Jednorázová katetrizace Kategorie Nesprávné odpovědi Správné odpovědi Celkem
Počet respondentek Absolutní četnost (n) Relativní četnost (%) 40 22,9 135 77,1 175 100,0
V poloţce č. 17 jsem se dotazovala všeobecných sester na to, jaký katetr by pouţily pro jednorázové cévkování ţeny. 135 respondentek (77,1 %) uvedlo správně, ţe by pouţilo Nelatonův katetr. 40 všeobecných sester (22,9 %) uvedlo jinou, neţ správnou odpověď (viz tab. č. 5). 63
Tabulka č. 6 Charrierovo označení katetru Kategorie Nesprávné odpovědi Správné odpovědi Celkem
Počet respondentek Absolutní četnost (n) Relativní četnost (%) 34 19,4 141 80,6 175 100,0
V poloţce č. 19 jsem se ptala všeobecných sester na Charrierovo označení katetrů. Zajímalo mě, zda sestry vědí, co určuje. 141 sester (80,6 %) správně uvedlo, ţe je to označení pro obvod katetru. Nesprávně odpovědělo 34 sester (19,4 %) (viz tab. č. 6). Tabulka č. 7 Pomůcky pro ţeny Kategorie Nesprávné odpovědi Správné odpovědi Celkem
Počet respondentek Absolutní četnost (n) Relativní četnost (%) 14 8,0 161 92,0 175 100,0
Poloţka č. 23 je otevřenou otázkou, která se dotazuje respondentek na pomůcky pro inkontinentní ţeny. Podmínkou ke správnému vyhodnocení bylo, ţe musely uvést minimálně tři správné pomůcky, poté jsem mohla otázku označit za správnou. V poloţce 23 odpovědělo 161 sester (92 %) správně, 14 respondentek (8 %) nedokázalo uvést tři správné pomůcky (viz tab. č. 7). Tabulka č. 8 Pomůcky pro muţe Kategorie Nesprávné odpovědi Správné odpovědi Celkem
Počet respondentek Absolutní četnost (n) Relativní četnost (%) 29 16,6 146 83,4 175 100,0
Poloţka č. 24 je opět otevřená otázka, která se dotazuje respondentek na pomůcky pro inkontinentní muţe. Podmínkou ke správnému vyhodnocení bylo opět to, ţe musely uvést minimálně tři správné pomůcky, poté jsem mohla otázku označit za správnou. V poloţce 24 uvedlo pomůcky správně 146 sester (83,4 %), nesprávně 29 respondentek (16,6 %) (viz 64
tab. č. 8). Tabulka č. 9 Diuretické tekutiny Kategorie Nesprávné odpovědi Správné odpovědi Celkem
Počet respondentek Absolutní četnost (n) Relativní četnost (%) 9 5,1 166 94,9 175 100,0
V poloţce č. 29 jsem zjišťovala, zda respondentky vědí, které tekutiny mají diuretický účinek. 166 respondentek (94,9 %) odpovědělo správně, ţe diuretický účinek má káva, čaj a alkohol. 9 respondentek (5,1 %) nedokázalo označit správnou odpověď (viz tab. č. 9). Tabulka č. 10 Omezování příjmu tekutin Kategorie Nesprávné odpovědi Správné odpovědi Celkem
Počet respondentek Absolutní četnost (n) Relativní četnost (%) 10 5,7 165 94,3 175 100,0
V poloţce č. 30 jsem se ptala na to, zda je vhodné u inkontinentních pacientů omezovat tekutiny. 165 sester (94,3 %) správně odpovědělo, ţe není a 10 všeobecných sester (5,7 %) uvedlo jinou, neţ správnou odpověď (viz tab. č. 10). Tabulka č. 11 Cvičení svalů dna pánevního Kategorie Nesprávné odpovědi Správné odpovědi Celkem
Počet respondentek Absolutní četnost (n) Relativní četnost (%) 57 32,6 118 67,4 175 100,0
V poloţce č. 31 mě zajímalo, zda všeobecné sestry ví, který druh inkontinence se dá ovlivnit správným procvičením svalů dna pánevního. 118 sester (67,4 %) uvedlo správně, ţe vhodným cvičením lze ovlivnit stresovou inkontinenci. Zbylých 57 sester (32,6 %) označilo jinou, neţ správnou odpověď (viz tab. č. 11).
65
Tabulka č. 12 Farmaka Počet respondentek Absolutní četnost (n) Relativní četnost (%) 65 37,1 110 62,9 175 100,0
Kategorie Nesprávné odpovědi Správné odpovědi Celkem
V poslední znalostní poloţce č. 33 jsem zjišťovala vědomosti v oblasti farmakologie. Tedy, zda sestry vědí, které léky mohou ovlivnit vznik močové inkontinence. 110 respondentek (62,9 %) správně uvedlo, ţe tento účinek se můţe objevit u diuretik, anticholinergik a sedativ. 65 sester (37,1 %) neodpovědělo správně (viz tab. č. 12). 9.2.2 Analýza hypotéz Tabulka č. 13 Celkové výsledky znalostních poloţek (souhrn) Souhrn
Aritmetický průměr
Medián
Modus
Dolní kvartil
Horní kvartil
Směrodatná odchylka
Hodnoty
12,1
12
12
10
15
3,4
Respondentky mohly získat 18 bodů. Průměrně získaly všeobecné sestry 12,1 bodů. Nejmenší počet získaných bodů byl 2 a nejvyšší počet získaných bodů bylo 17 (viz tab. č. 13). 9.2.2.1 Hypotéza číslo 1 1H0: Předpokládám, ţe neexistuje statisticky významná závislost mezi vzděláním všeobecných sester a souhrnem jejich znalostí o močové inkontinenci. 1HA: Předpokládám, ţe existuje statisticky významná závislost mezi vzděláním všeobecných sester a souhrnem jejich znalostí o močové inkontinenci.
66
Tabulka č. 14 Vzdělání a souhrn znalostí Vzdělání
Aritmetický průměr 11,50
Medián
Modus
11,5
SŠ + PSS
12,13
VOŠ VŠ a VŠ+PSS Celkem
SŠ
11
Dolní kvartil 9
Horní kvartil 14
Směrodatná odchylka 3,37
13,0
13
10
14
2,37
13,72
14,0
Vícenásobný
12
15
2,14
15,89
18,0
18
16
18
3,39
12,10
12,0
12
10
15
3,40
Legenda tabulky: SŠ – středoškolské studium; SŠ+PSS – středoškolské a pomaturitní specializační studium; VOŠ – vyšší odborné studium; VŠ a VŠ+PSS – vysokoškolské a vysokoškolské a pomaturitní specializační studium
Tabulka č. 15 Vícenásobné porovnání p hodnot - vzdělání a souhrnu znalostí Vzdělání
SŠ
SŠ
SŠ+PSS
VOŠ
VŠ a VŠ+PSS
1,000000
0,299078
0,003495
0,823113
0,029645
SŠ+PSS
1,000000
VOŠ
0,299078
0,823113
VŠ a VŠ+PSS
0,003495
0,029645
1,000000 1,000000
Legenda tabulky: SŠ – středoškolské studium; SŠ+PSS – středoškolské a pomaturitní specializační studium; VOŠ – vyšší odborné studium; VŠ a VŠ+PSS – vysokoškolské a vysokoškolské a pomaturitní specializační studium Krabicový graf dle skupin Proměnná: souhrn 18 16 14 12 10
souhrn
8 6 4 2 0 1
2
3
5
Medián 25%-75% Min-Max
vzdel
Legenda: 1 – SŠ; 2 – SŠ+PSS; 3 – VOŠ; 5 – VŠ a VŠ+PSS
Graf č. 4 Poloha mediánů poloţky souhrn podle vzdělání Poloţka vzdělání měla původně 6 kategorií. Pro testování vzdělání versus souhrn znalostí byla kategorie vyšší odborné a specializační studium vypuštěna (pouze 1 respondentka) a kategorie vysokoškolské studium a vysokoškolské a specializační studium byly sloučeny do jedné kategorie. Všeobecných sester se středoškolským vzděláním bylo 104 (59,8 %), se středoškolským a specializačním pomaturitním vzděláním bylo 55 respondentek (31,6 %), všeobecných sester s vyšším odborným vzděláním bylo 6 (3,4 %) 67
a vysokoškolsky vzdělaných sester bylo 9 (5,2 %). Na základě testování Kruskal-Wallisovou analýzou jsem zjistila statisticky významný rozdíl mezi vzděláním a souhrnem znalostí všeobecných sester o močové inkontinenci (hladina významnosti p = 0,0017). Souhrnné výsledky jsou zobrazeny v tabulce č. 14. Výsledky byly dále analyzovány pomocí Kruskal-Wallisova z-testu a zjistila jsem, ţe se od sebe významně liší skupina všeobecných sester se středoškolským vzděláním a skupina respondentek s vysokoškolským vzděláním (p = 0,0035) a dále pak skupina všeobecných sester se středoškolským a pomaturitním specializačním studiem a skupina vysokoškolsky vzdělaných respondentek (p = 0,0296) (viz tab. č. 15). Závěr: Mohu konstatovat, ţe na základě provedené analýzy jsem zjistila, ţe souhrn znalostí všeobecných sester s vysokoškolským vzděláním je statisticky významně větší neţ souhrn znalostí všeobecných sester se středoškolským vzděláním a neţ souhrn znalosti všeobecných sester se středoškolským a pomaturitním specializačním studiem. Přijímám hypotézu alternativní - 1HA: Předpokládám, ţe existuje statisticky významná závislost mezi vzděláním všeobecných sester a souhrnem jejich znalostí o močové inkontinenci. Statisticky významné rozdíly byly zaznamenány u poloţek dotazníku č. 8, 12c, 12d a 31. V následujících čtyřech tabulkách (č. 16 aţ 23) a grafech (č. 5 aţ 8) jsou znázorněny a popsány poloţky, kde byly zaznamenány statisticky významné rozdíly mezi vzděláním všeobecných sester a jejich znalostmi. Pro tyto vztahy jsou uvedeny kontingenční tabulky a grafy relativních četností (grafy interakcí).
68
Tabulka č. 16 Kontingenční tabulka vzdělání vs. definice stresové inkontinence Správné odpovědi Vzdělání
Relativní
Absolutní četnost (n)
četnost (%)
Nesprávné odpovědi Absolutní četnost (n)
Relativní četnost (%)
Celkem Absolutní četnost (n)
Relativní četnost (%)
SŠ
61
58,65
43
41,35
104
100,0
SŠ+PSS
37
67,27
18
32,73
55
100,0
VOŠ
6
100,00
0
0,00
6
100,0
VOŠ+PSS
0
0,00
1
100,00
1
100,0
VŠ
6
100,00
0
0,00
6
100,0
VŠ+PSS
3
100,00
0
0,00
3
100,0
Legenda tabulky: SŠ – středoškolské studium; SŠ+PSS – středoškolské a pomaturitní specializační studium; VOŠ – vyšší odborné studium; VOŠ+PSS – vyšší odborné a pomaturitní specializační studium; VŠ – vysokoškolské studium; VŠ+PSS – vysokoškolské a vysokoškolské a pomaturitní specializační studium
Tabulka č. 17 Vzdělání vs. definice stresové inkontinence Statistický test
Hodnota testového kritéria (χ2)
Signifikance p
8,07326
0,044527
Pearsonův chí-kvadrát
[%] 100 80
SŠ
60
SŠ+PSS
40
VOŠ
20
VOŠ+PSS VŠ
0 1
2 Nesprávně
Správně
VŠ+PSS
Legenda grafu: SŠ – středoškolské s maturitou;SŠ+PSS – středoškolské a pomaturitní specializační studium; VOŠ – vyšší odborné studium zakončené titulem DiS.; VOŠ+PSS – vyšší odborné a pomaturitní specializační studium; VŠ – vysokoškolské; VŠ+PSS – vysokoškolské a pomaturitní specializační studium.
Graf č. 5 Graf interakcí vzdělání vs. definice stresové inkontinence Hladina významnosti u poloţky č. 8 byla p = 0,044527. Z tabulky č. 16, respektive grafu č. 5 je vidět, ţe nejvíce nesprávných odpovědí uvedly všeobecné sester s vyšším odborným a pomaturitním specializačním studiem (avšak byla zde pouze 1 respondentka, nemá tedy vypovídající hodnotu o dané skupině), dále 43 všeobecných sester (41,35 %) 69
se středoškolským vzděláním a 18 sester (32,73 %) se středoškolským a pomaturitním specializačním studiem. Nejvíce správných odpovědí, uvedlo 6 respondentek (100,0 %) s vyšším odborným vzděláním, 6 sester (100,0 %) s vysokoškolským vzděláním a 3 sestry (100,0 %) s vysokoškolským a pomaturitním specializačním studiem (ale zase malé počty respondentek, nemají tedy vypovídající hodnotu o dané skupině). 37 respondentek (67,27 %) se středoškolským a pomaturitním specializačním studiem mělo lepší výsledky neţ 61 respondentek (58,65 %) se středoškolským vzděláním. Tabulka č. 18 Kontingenční tabulka vzdělání vs. barevné označení u těţké MI Správné odpovědi Vzdělání
Absolutní četnost (n)
Relativní četnost (%)
Nesprávné odpovědi Absolutní
Relativní
četnost (n)
četnost (%)
Celkem Absolutní četnost (n)
Relativní četnost (%)
SŠ
19
18,27
85
81,73
104
100,0
SŠ+PSS
6
10,91
49
89,09
55
100,0
VOŠ
1
16,67
5
83,33
6
100,0
VOŠ+PSS
0
0,00
1
100,00
1
100,0
VŠ
5
83,33
1
16,67
6
100,0
VŠ+PSS
2
66,67
1
33,33
3
100,0
Legenda tabulky: SŠ – středoškolské studium; SŠ+PSS – středoškolské a pomaturitní specializační studium; VOŠ – vyšší odborné studium; VOŠ+PSS – vyšší odborné a pomaturitní specializační studium; VŠ – vysokoškolské studium; VŠ+PSS – vysokoškolské a vysokoškolské a pomaturitní specializační studium
Tabulka č. 19 Vzdělání vs. barevné označení u těţké MI Statistický test Pearsonův chí-kvadrát
Hodnota testového kritéria (χ2)
Signifikance p
22,8096
0,000044
70
[%] 100 SŠ
80
SŠ+PSS
60
VOŠ
40
VOŠ+PSS
20
VŠ
0 1
VŠ+PSS
2 Nesprávně
Správně
SŠ
Legenda grafu: SŠ – středoškolské s maturitou;SŠ+PSS – středoškolské a pomaturitní specializační studium; VOŠ – vyšší odborné studium zakončené titulem DiS.; VOŠ+PSS – vyšší odborné a pomaturitní specializační studium; VŠ – vysokoškolské; VŠ+PSS – vysokoškolské a pomaturitní specializační studium.
Graf č. 6 Graf interakcí vzdělání vs. barevné označení těţké MI Při testování poloţky č. 12c byla hladina významnosti p = 0,000044. Z tabulky č. 18 a grafu č. 6 je patrné, ţe nejvíce nesprávných odpovědí uvedla 1 sestra (100 %) s vyšším odborným
a
pomaturitním
specializačním
studiem
(vzhledem
k malému
počtu
respondentek se nedá povaţovat za významné), dále 49 sester (89,09 %) se středoškolským a pomaturitním specializačním studiem a 5 sester (83,33 %) s vyšším odborným studiem. Nejvíce správných odpovědí, uvedlo 5 sester (83,33 %) s vysokoškolským vzděláním a 2 respondentky (66,67 %) s vysokoškolským a pomaturitním specializačním studiem (ale opět malé počty respondentek, nemají tedy vypovídající hodnotu o dané skupině). Tabulka č. 20Kontingenční tabulka vzdělání vs. barevné označení u velmi těţké MI Správné odpovědi Vzdělání
Absolutní četnost (n)
Relativní četnost (%)
Nesprávné odpovědi Absolutní četnost (n)
Relativní četnost (%)
Celkem Absolutní četnost (n)
Relativní četnost (%)
SŠ
11
10,58
93
89,42
104
100,0
SŠ+PSS
10
18,18
45
81,82
55
100,0
VOŠ
1
16,67
5
83,33
6
100,0
VOŠ+PSS
0
0,00
1
100,00
1
100,0
VŠ
5
83,33
1
16,67
6
100,0
VŠ+PSS
2
66,67
1
33,33
3
100,0
Legenda tabulky: SŠ – středoškolské studium; SŠ+PSS – středoškolské a pomaturitní specializační studium; VOŠ – vyšší odborné studium; VOŠ+PSS – vyšší odborné a pomaturitní specializační studium; VŠ – vysokoškolské studium; VŠ+PSS – vysokoškolské a vysokoškolské a pomaturitní specializační studium
71
Tabulka č. 21Vzdělání vs. barevné označení pomůcek u velmi těţké MI Statistický test
Hodnota testového kritéria (χ2)
Signifikance p
27,2199
0,000005
Pearsonův chí-kvadrát
[%]
100 80
SŠ
60
SŠ+PSS
40
VOŠ
20
VOŠ+PSS
0
VŠ Správně 1
Nesprávně 2
VŠ+PSS
Legenda grafu: SŠ – středoškolské s maturitou;SŠ+PSS – středoškolské a pomaturitní specializační studium; VOŠ – vyšší odborné studium zakončené titulem DiS.; VOŠ+PSS – vyšší odborné a pomaturitní specializační studium; VŠ – vysokoškolské; VŠ+PSS – vysokoškolské a pomaturitní specializační studium.
Graf č. 7 Graf interakcí vzdělání vs. správné barevné označení velmi těţké MI Při testování poloţky č. 12d byla hladina významnosti p = 0,000005. Z tabulky č. 20 a grafu č. 7 vyplývá, ţe nejvíce nesprávných odpovědí uvedla 1 všeobecných sester s vyšším odborným a pomaturitním specializačním studiem (opět nelze přikládat důleţitost této významnosti vzhledem k nízkému počtu respondentek), a dále pak u 93 sester (89,42 %) se středoškolským vzděláním a u 5 respondentek (83,33 %) s vyšším odborným studiem. Nejvíce správných odpovědí označilo 5 vysokoškolsky vzdělaných respondentek (83,33 %) a 2 všeobecné sestry s vysokoškolským a pomaturitním specializačním studiem (66,67 %), ale opět zde byl nízký počet respondentek.
72
Tabulka č. 22 Kontingenční tabulka vzdělání vs. posilování svalů dna pánevního Správné odpovědi Vzdělání
Absolutní četnost (n)
Relativní četnost (%)
Nesprávné odpovědi Absolutní četnost (n)
Relativní četnost (%)
Celkem Absolutní četnost (n)
Relativní četnost (%)
SŠ
61
58,65
43
41,35
104
100,0
SŠ+PSS
43
78,18
12
21,82
55
100,0
VOŠ
6
100,00
0
0,00
6
100,0
VOŠ+PSS
1
100,00
0
0,00
1
100,0
VŠ
5
83,33
1
16,67
6
100,0
VŠ+PSS
2
66,67
1
33,33
3
100,0
Legenda tabulky: SŠ – středoškolské studium; SŠ+PSS – středoškolské a pomaturitní specializační studium; VOŠ – vyšší odborné studium; VOŠ+PSS – vyšší odborné a pomaturitní specializační studium; VŠ – vysokoškolské studium; VŠ+PSS – vysokoškolské a vysokoškolské a pomaturitní specializační studium
Tabulka č. 23 Vzdělání vs. posilování svalů dna pánevního Statistický test
Hodnota testového kritéria (χ2)
Signifikance p
10,3620
0,015730
Pearsonův chí-kvadrát
[%] 100 80
SŠ
60
SŠ+PSS
40
VOŠ
20
VOŠ+PSS VŠ
0 1 Správně
2 Nesprávně
VŠ+PSS
Legenda grafu: SŠ – středoškolské s maturitou;SŠ+PSS – středoškolské a pomaturitní specializační studium; VOŠ – vyšší odborné studium zakončené titulem DiS.; VOŠ+PSS – vyšší odborné a pomaturitní specializační studium; VŠ – vysokoškolské; VŠ+PSS – vysokoškolské a pomaturitní specializační studium.
Graf č. 8 Vzdělání vs. posilování svalů dna pánevního Při testování této poloţky byla hladina významnosti p = 0,015730. Z tabulky č. 22 a grafu č. 8 vyplývá, ţe nejvíce nesprávných odpovědí uvedlo 43 všeobecných sester (41,35 %) se středoškolským studiem, a dále pak u 1 sestry (33,33 %) s vysokoškolským 73
a pomaturitním specializačním studiem, ale pouze 1 respondentka, nemá tedy vypovídající hodnotu o dané skupině. Nejvíce správných odpovědí označila 1 sestra (100 %) s vyšším odborným a pomaturitním specializačním studiem (nemá tedy vypovídající hodnotu o dané skupině) a 6 sester (100 %) s vyšším odborným vzděláním, dále pak 5 vysokoškolsky vzdělaných respondentek (83,33 %) a 43 sester (78,18 %) se středoškolským a pomaturitním specializačním studiem. 9.2.2.2 Hypotéza číslo 2 2H0: Předpokládám, ţe neexistuje statisticky významná závislost mezi věkem všeobecných sester a souhrnem jejich znalostí o močové inkontinenci. 2HA: Předpokládám, ţe existuje statisticky významná závislost mezi věkem všeobecných sester a souhrnem jejich znalostí o močové inkontinenci. Tabulka č. 24 Věk a souhrn znalostí Kategorie Aritmetický věku průměr
Medián
Modus
Dolní kvartil
Horní kvartil
Směrodatná odchylka
19 – 30 let
12,06
12
11
10
15
3,52
31 – 50 let
12,40
12
12
11
15
2,65
51 – 64 let
10,88
11
vícenásobný
8
13
3,05
Celkem
12,10
12
12
10
15
3,40
Krabicový graf dle skupin Proměnná: souhrn 18 16 14 12 10
souhrn
8 6 4 2 0 1
2
3
Medián 25%-75% Min-Max
vek
Legenda: 1 – věk 19 až 30 let; 2 – věk 31 až 50 let; 3 – věk 51 až 64 let
Graf č. 9 Poloha mediánů poloţky souhrn podle věku Byl testován vztah mezi věkem všeobecných sester a jejich souhrnnými znalostmi o močové inkontinenci. Věk byl rozdělen do tří kategorií. V kategorii č. 1 bylo 55 74
respondentek (31,43 %) ve věku 19 aţ 30 let. V kategorii č. 2 bylo 90 respondentek (51,43 %) ve věku 31 aţ 50 let. A v kategorii č. 3 bylo 33 všeobecných sester (18,86 %) ve věku 51 aţ 64 let. Z výsledků Kruskal-Wallisovy analýzy (ANOVA) byla hladina významnosti p = 0,0975, není tedy mezi věkem všeobecných sester a jejich znalostmi o močové inkontinenci statistický významný rozdíl (viz tab. č. 24 a graf č. 9). Závěr: Mohu konstatovat, ţe na základě provedené analýzy jsem nezjistila statisticky významné rozdíly mezi věkem všeobecných sester a souhrnem jejich znalostí o močové inkontinenci. Přijímám hypotézu nulovou - 2H0: Předpokládám, ţe neexistuje statisticky významná závislost mezi věkem všeobecných sester a souhrnem jejich znalostí o močové inkontinenci. Statisticky významné rozdíly byly zaznamenány u poloţek dotazníku č. 12c, 24 a 33. V následujících tabulkách (č. 25 aţ 30) a grafech (č. 10 aţ 12) jsou znázorněny a popsány poloţky, kde byly zaznamenány statisticky významné rozdíly mezi věkem všeobecných sester a jejich znalostmi. Pro tyto vztahy jsou uvedeny kontingenční tabulky a grafy relativních četností (grafy interakcí). Tabulka č. 25 Kontingenční tabulka věk vs. barevné označení pomůcek u těţké MI Správné odpovědi Kategorie Absolutní
věku
četnost (n)
Relativní četnost (%)
Nesprávné odpovědi Absolutní četnost (n)
Relativní četnost (%)
Celkem Absolutní četnost (n)
Relativní četnost (%)
19 – 30 let
14
26,92
38
73,08
52
100,0
31 – 50 let
19
21,11
71
78,89
90
100,0
51 – 64 let
0
0,00
33
100,00
33
100,0
Tabulka č. 26 Věk vs. barevné označení pomůcek u těţké MI Statistický test Pearsonův chí-kvadrát
Hodnota testového kritéria (χ2)
Signifikance p
10,17882
0,00616
75
[%] 100 80 60
19 – 30 let
40
31 – 50 let
20
51 – 64 let
0 Správně 1
Nesprávně 2
Graf č. 10 Graf interakcí věk vs. barevné označení pomůcek u těţké MI Při testování poloţky č. 12c byla hladina významnosti p = 0,00616. Z tabulky č. 25 a grafu č. 10 je patrné, ţe nejvíce nesprávných odpovědí uvedlo 33 respondentek (100,00 %) z kategorie věku 51 aţ 64 let. Ovšem i zbylé dvě kategorie byly významné, co se týče počtu špatných odpovědí. V kategorii věku 31 aţ 50 let odpovědělo nesprávně 71 všeobecných sester (78,89 %) a v první kategorii věku 19 aţ 30 let to bylo 38 všeobecných sester (73,08 %). Nejvíce správných odpovědí uvedlo 14 sester (26,92 %) z kategorie věku 19 aţ 30 let. Tabulka č. 27 Kontingenční tabulka věk vs. pomůcky pro inkontinentní muţe Správné odpovědi Kategorie Absolutní
věku
četnost (n)
Relativní četnost (%)
Nesprávné odpovědi Absolutní četnost (n)
Relativní četnost (%)
Celkem Absolutní četnost (n)
Relativní četnost (%)
19 – 30 let
40
76,92
12
23,08
52
100,0
31 – 50 let
83
92,22
7
7,78
90
100,0
51 – 64 let
23
69,70
10
30,30
33
100,0
Tabulka č. 28 Věk vs. pomůcky pro inkontinentní muţe Statistický test Pearsonův chí-kvadrát
Hodnota testového kritéria (χ2)
Signifikance p
11,12644
0,00384
76
100 80 60 [%]
19 – 30 let
40
31 – 50 let
20
51 – 64 let
0 1 Správně
2 Nesprávně
Graf č. 11 Graf interakcí věk vs. pomůcky pro inkontinentní muţe Při testování této poloţky byla hladina významnosti p = 0,00384. V poloţce č. 24 uvedlo nejvíce nesprávných odpovědí 10 sester (30,30 %) z věkové kategorie 51 aţ 64 let. Nejvíce správných odpovědí označilo 83 respondentek (92,22 %) z druhé věkové kategorii 31 aţ 50 let (viz tabulka č. 27 a graf č. 11). Tabulka č. 29 Kontingenční tabulka věk vs. farmaka Správné odpovědi Kategorie Absolutní
věku
četnost (n)
Relativní četnost (%)
Nesprávné odpovědi Absolutní četnost (n)
Relativní četnost (%)
Celkem Absolutní četnost (n)
Relativní četnost (%)
19 – 30 let
38
73,08
14
26,92
52
100,0
31 – 50 let
61
67,78
29
32,22
90
100,0
51 – 64 let
11
33,33
22
66,67
33
100,0
Tabulka č. 30 Věk vs. farmaka Statistický test Pearsonův chí-kvadrát
Hodnota testového kritéria (χ2)
Signifikance p
15,58014
0,00041
77
[%] 100 80 60
19 – 30 let
40
31 – 50 let
20
51 – 64 let
0 Správně 1
Nesprávně 2
Graf č. 12 Graf interakcí věk vs. farmaka Při testování této poloţky byla hladina významnosti p = 0,00041. V poloţce číslo 33 uvedlo nejvíce nesprávných odpovědí 22 sester (66,67 %) z věkové kategorie 51 aţ 64 let. Nejvíce správných odpovědí označilo 38 respondentek (73,08 %) z první věkové kategorii 19 aţ 30 let (viz tabulka č. 29 a graf č. 12). 9.2.2.3 Hypotéza číslo 3 3H0: Předpokládám, ţe neexistuje statisticky významná závislost mezi délkou praxe všeobecných sester a souhrnem jejich znalostí o močové inkontinenci. 3HA: Předpokládám, ţe existuje statisticky významná závislost mezi délkou praxe všeobecných sester a souhrnem jejich znalostí o močové inkontinenci. Tabulka č. 31 Délka praxe a souhrn znalostí Kategorie Aritmetický délky průměr praxe 0,3 – 2 11,80 roky 11,95 3 – 10 let 11 – 44 12,10 let Celkem 12,10
Medián
Modus
Dolní kvartil
Horní kvartil
Směrodatná odchylka
11
11
10,0
14
2,51
12
Vícenásobný
9,5
15
4,25
12
13
10,0
14
3,24
12
12
10,0
15
3,40
78
Krabicový graf dle skupin Proměnná: souhrn 18 16 14 12 10
souhrn
8 6 4 2 0 1
2
3
Medián 25%-75% Min-Max
praxe
Legenda: 1 – praxe 3 měsíce až 2 roky; 2 – praxe 3 až 10 let; 3 – praxe 11 až 44 let
Graf č. 13 Poloha mediánů poloţky souhrn podle délky praxe Byl testován vztah mezi délkou praxe všeobecných sester a jejich souhrnnými znalostmi o močové inkontinenci. Délku praxe respondentek jsem si rozdělila na tři kategorie. První kategorie obsahuje 15 respondentek (8,6 %) s délkou praxe 3 měsíce aţ 2 roky, druhá kategorie 36 všeobecných sester (20,6 %) s délkou praxe 3 aţ 10 let a poslední kategorie 124 respondentek (70,8 %) s délkou praxe 11 aţ 44 let. Z výsledků Kruskal-Wallisovy analýzy (ANOVA) byla hladina významnosti p = 0,1495, není tedy mezi délkou praxe všeobecných sester a jejich znalostmi o močové inkontinenci statistický významný rozdíl (viz tab. č. 31 a graf č. 13). Závěr: Mohu konstatovat, ţe na základě provedené analýzy jsem zjistila, ţe mezi délkou praxe všeobecných sester a souhrnem znalostí o močové inkontinenci není statisticky významný rozdíl. Přijímám hypotézu nulovou - 3H0: Předpokládám, ţe neexistuje statisticky významná závislost mezi délkou praxe všeobecných sester a souhrnem jejich znalostí o močové inkontinenci. 9.2.2.4 Hypotéza číslo 4 4H0: Předpokládám, ţe neexistuje statisticky významná závislost mezi souhrnem znalostí sester z domovů pro seniory, z lůţkových nemocničních zařízení a léčeben pro dlouhodobě nemocné. 4HA: Předpokládám, ţe existuje statisticky významná závislost mezi souhrnem znalostí sester z domovů pro seniory, z lůţkových nemocničních zařízení a léčeben pro dlouhodobě nemocné. 79
Tabulka č. 32 Pracoviště a souhrn znalostí Pracoviště Aritmetický Medián průměr 12,90 13 DpS
Dolní kvartil vícenásobný 12 Modus
Směrodatná odchylka 2,60
Horní kvartil 15
LDN
10,47
11
11
8
12
3,30
NZ Celkem
12,43
12
18
9
16
3,86
12,10
12
12
10
15
3,40
Legenda: DpS – domov pro seniory; LDN – léčebna pro dlouhodobě nemocné; NZ – nemocniční lůžkové zařízení
Tabulka č. 33 Vícenásobné porovnání p hodnot – pracoviště vs. souhrn znalostí Pracoviště
DpS
DpS LDN
0,000088
NZ
0,767368
LDN
NZ
0,000088
0,767368 0,009691
0,009691
Legenda: DpS – domov pro seniory; LDN – léčebna pro dlouhodobě nemocné; NZ – nemocniční lůžkové zařízení
Krabicový graf dle skupin Proměnná: souhrn 18 16 14 12 10
souhrn
8 6 4 2 0 1
2
3
Medián 25%-75% Min-Max
prac
Legenda: 1 – domov pro seniory; 2 – léčebna pro dlouhodobě nemocné; 3 – nemocniční lůžková zařízení
Graf č. 14 Poloha mediánů poloţky souhrn podle pracoviště Byl testován vztah mezi souhrnnými znalostmi všeobecných sester o močové inkontinenci a pracovištěm, kde pracují (domov pro seniory, léčebny pro dlouhodobě nemocné a nemocniční lůţková zařízení). K testování rozdílů byla opět pouţita KruskalWallisova analýza (ANOVA), z jejíchţ výsledků byla hladina významnosti p = 0,0001. Tento výsledek vypovídá o statisticky významných rozdílech mezi souhrnnými znalostmi sester z různých pracovišť (viz tab. č. 32 a graf č. 14).
80
Výsledky byly dále analyzovány pomocí Kruskal-Wallisova z-testu a zjistila jsem, ţe se statisticky významně liší souhrnné znalosti dotazovaných z domovů pro seniory a respondentek z léčeben pro dlouhodobě nemocné (p = 0,000088). Dále pak jsou významné rozdíly mezi všeobecnými sestrami z léčeben pro dlouhodobě nemocné a z nemocničních lůţkových zařízení (p = 0,009691) (viz tab. č. 33). Polohu mediánů jednotlivých pracovišť zobrazuje graf č. 14. Z něho je vidět, ţe statisticky významně menší souhrnné znalosti o močové inkontinenci mají respondentky ze skupiny 2, tj. z léčebny pro dlouhodobě nemocné. Všeobecné sestry z domovů pro seniory a z lůţkových nemocničních zařízení se ve znalostech významně neliší. Závěr: Mohu konstatovat, ţe na základě provedené analýzy jsem zjistila, ţe souhrn znalostí všeobecných sester z léčeben pro dlouhodobě nemocné je niţší neţ souhrn znalostí sester z domovů pro seniory a sester z nemocničních lůţkových zařízení, které se navzájem v souhrnu znalostí příliš nelišily. Přijímám hypotézu alternativní 4HA: Předpokládám, ţe existuje statisticky významná závislost mezi souhrnem znalostí sester z domovů pro seniory, z lůţkových nemocničních zařízení a léčeben pro dlouhodobě nemocné. Statisticky významné rozdíly byly zaznamenány u poloţek dotazníku č. 6, 8, 12c, 12d, 15, 17, 19, 24, 31 a 33. V následujících tabulkách (č. 34 aţ 53) a grafech (č. 15 aţ 24) jsou znázorněny a popsány poloţky, kde byly zaznamenány statisticky významné rozdíly mezi pracovištěm všeobecných sester a jejich znalostmi. Pro tyto vztahy jsou uvedeny kontingenční tabulky a grafy relativních četností (grafy interakcí). Tabulka č. 34 Kontingenční tabulka pracoviště vs. definice urgentní inkontinence Správně Pracoviště
Nesprávně
Celkem
Absolutní četnost (n)
Relativní četnost (%)
Absolutní četnost (n)
Relativní četnost (%)
Absolutní četnost (n)
Relativní četnost (%)
DpS
55
83,33
11
16,67
66
100,00
LDN
33
62,26
20
37,74
53
100,00
NZ
46
82,14
10
17,86
56
100,00
Legenda: DpS – domov pro seniory; LDN – léčebna pro dlouhodobě nemocné; NZ – nemocniční lůžkové zařízení
81
Tabulka č. 35 Pracoviště vs. definice urgentní inkontinence Statistický test
Hodnota testového kritéria (χ2)
Signifikance p
8,698655
0,01292
Pearsonův chí-kvadrát
[%] 100 80 60
DpS
40
LDN
20
NZ
0
Správně 1
Nesprávně 2
Legenda: DpS – domov pro seniory; LDN – léčebna pro dlouhodobě nemocné; NZ – nemocniční lůžkové zařízení
Graf č. 15 Graf interakcí pracoviště vs. definice urgentní inkontinence Poloţka č. 6 je zaměřená na znalost definice pojmu urgentní inkontinence. Hladina významnosti byla p = 0,01292. Nejčastěji chybovalo 20 dotazovaných sester (37,74 %) z léčeben pro dlouhodobě nemocné. Nejvíce správných odpovědí označilo 55 všeobecné sestry (83,33 %) z domovů pro seniory (viz tabulka č. 34 a graf č. 15). Tabulka č. 36 Kontingenční tabulka pracoviště vs. definice stresové inkontinence Správně Pracoviště
Nesprávně
Celkem
Absolutní četnost (n)
Relativní četnost (%)
Absolutní četnost (n)
Relativní četnost (%)
Absolutní četnost (n)
Relativní četnost (%)
DpS
54
81,82
12
18,18
66
100,00
LDN
24
45,28
29
54,72
53
100,00
NZ
35
62,50
21
37,50
56
100,00
Legenda: DpS – domov pro seniory; LDN – léčebna pro dlouhodobě nemocné; NZ – nemocniční lůžkové zařízení
82
Tabulka č. 37 Pracoviště vs. definice stresové inkontinence Statistický test
Hodnota testového kritéria (χ2)
Signifikance p
17,30592
0,00017
Pearsonův chí-kvadrát
[%] 100 80 60
DpS
40
LDN
20
NZ
0 Správně
1
2 Nesprávně
Legenda: DpS – domov pro seniory; LDN – léčebna pro dlouhodobě nemocné; NZ – nemocniční lůžkové zařízení
Graf č. 16 Graf interakcí vzdělání vs. definice stresové inkontinence Poloţka č. 8 je zaměřená na znalost definice pojmu stresové inkontinence. Hladina významnosti byla p = 0,00017. Nejčastěji chybovalo 29 dotazovaných sester (54,72 %) z léčeben pro dlouhodobě nemocné. Nejvíce správných odpovědí označilo 54 všeobecné sestry (81,82 %) z domovů pro seniory (viz tabulka č. 36 a graf č. 16). Tabulka č. 38Kontingenční tabulka pracoviště vs. barevné označení u těţké MI Správně Pracoviště
Nesprávně
Celkem
Absolutní četnost (n)
Relativní četnost (%)
Absolutní četnost (n)
Relativní četnost (%)
Absolutní četnost (n)
Relativní četnost (%)
DpS
10
15,15
56
84,85
66
100,00
LDN
6
11,32
47
88,68
53
100,00
NZ
17
30,36
39
69,64
56
100,00
Legenda: DpS – domov pro seniory; LDN – léčebna pro dlouhodobě nemocné; NZ – nemocniční lůžkové zařízení
83
Tabulka č. 39 Pracoviště vs. barevné označení u těţké MI Statistický test
Hodnota testového kritéria (χ2)
Signifikance p
7,399760
0,02473
Pearsonův chí-kvadrát
[%] 100 80 60
DpS
40
LDN
20
NZ
0 1 Správně
2 Nesprávně
Legenda: DpS – domov pro seniory; LDN – léčebna pro dlouhodobě nemocné; NZ – nemocniční lůžkové zařízení
Graf č. 17 Graf interakcí Pracoviště vs. barevné označení u těţké MI Poloţka č. 12c se dotazovala respondentek na barevné označení pomůcek u těţké močové inkontinence. Hladina významnosti byla p = 0,02473. Nejvíce správných odpovědí uvedlo 17 sester (30,36 %) z lůţkových nemocničních zařízení. Naopak nejvíce nesprávných odpovědí označilo 47 sester (88,68 %) z léčeben pro dlouhodobě nemocné (viz tab. č. 38 a graf č. 17). Tabulka č. 40 Kontingenční tabulka pracoviště vs. barevné označení u velmi těţké MI Správně Pracoviště
Nesprávně
Celkem
Absolutní četnost (n)
Relativní četnost (%)
Absolutní četnost (n)
Relativní četnost (%)
Absolutní četnost (n)
Relativní četnost (%)
DpS
3
4,54
63
95,46
66
100,00
LDN
7
13,21
46
86,79
53
100,00
NZ
19
33,93
37
66,07
56
100,00
Legenda: DpS – domov pro seniory; LDN – léčebna pro dlouhodobě nemocné; NZ – nemocniční lůžkové zařízení
84
Tabulka č. 41 Pracoviště vs. barevné označení u velmi těţké MI Statistický test
Hodnota testového kritéria (χ2)
Signifikance p
19,54102
0,00006
Pearsonův chí-kvadrát
[%] 100 80 60
DpS
40
LDN
20
NZ
0 1 Správně
2 Nesprávně
Legenda: DpS – domov pro seniory; LDN – léčebna pro dlouhodobě nemocné; NZ – nemocniční lůžkové zařízení
Graf č. 18 Graf interakcí Pracoviště vs. barevné označení u velmi těţké MI Poloţka č. 12d se dotazovala respondentek na barevné označení pomůcek u velmi těţké močové inkontinence. Hladina významnosti byla p = 0,00006. Nejvíce správných odpovědí uvedlo 19 sester (33,93 %) z lůţkových nemocničních zařízení. Naopak nejvíce nesprávných odpovědí označilo 63 sester (95,46 %) z domovů pro seniory (viz tab. č. 40 a graf č. 18). Tabulka č. 42 Kontingenční tabulka pracoviště vs. indikační páska Správně Pracoviště
Nesprávně
Celkem
Absolutní četnost (n)
Relativní četnost (%)
Absolutní četnost (n)
Relativní četnost (%)
Absolutní četnost (n)
Relativní četnost (%)
DpS
60
90,91
6
9,09
66
100,00
LDN
32
60,38
21
39,62
53
100,00
NZ
42
75,00
14
25,00
56
100,00
Legenda: DpS – domov pro seniory; LDN – léčebna pro dlouhodobě nemocné; NZ – nemocniční lůžkové zařízení
85
Tabulka č. 43 Pracoviště vs. indikační páska Statistický test
Hodnota testového kritéria (χ2)
Signifikance p
18,62964
0,00093
Pearsonův chí-kvadrát
[%] 100 80 60
DpS
40
LDN
20
NZ
0 1 Správně
2 Nesprávně
Legenda: DpS – domov pro seniory; LDN – léčebna pro dlouhodobě nemocné; NZ – nemocniční lůžkové zařízení
Graf č. 19 Graf interakcí Pracoviště vs. indikační páska Poloţka č. 15 se dotazuje respondentek na to, co znamená indikační páska na absorpčních plenách. Hladina významnosti byla p = 0,00093. Nejvíce správných odpovědí uvedlo 60 sester (90,91 %) z domovů pro seniory. Naopak nejvíce nesprávných odpovědí označilo 21 sester (39,62 %) z léčeben pro dlouhodobě nemocné (viz tab. č. 42 a graf č. 19). Tabulka č. 44 Kontingenční tabulka pracoviště vs. jednorázové cévkování Správně Pracoviště
Nesprávně
Celkem
Absolutní četnost (n)
Relativní četnost (%)
Absolutní četnost (n)
Relativní četnost (%)
Absolutní četnost (n)
Relativní četnost (%)
DpS
63
95,46
3
4,54
66
100,00
LDN
28
52,83
25
47,17
53
100,00
NZ
44
78,57
12
21,43
56
100,00
Legenda: DpS – domov pro seniory; LDN – léčebna pro dlouhodobě nemocné; NZ – nemocniční lůžkové zařízení
86
Tabulka č. 45 Pracoviště vs. jednorázové cévkování Statistický test
Hodnota testového kritéria (χ2)
Signifikance p
30,38333
0,00000
Pearsonův chí-kvadrát
[%] 100 80 60
DpS
40
LDN
20
NZ
0 1 Správně
2 Nesprávně
Legenda: DpS – domov pro seniory; LDN – léčebna pro dlouhodobě nemocné; NZ – nemocniční lůžkové zařízení
Graf č. 20 Graf interakcí Pracoviště vs. jednorázové cévkování Poloţka č. 17 se dotazuje respondentek na to, jaký katetr by pouţily k jednorázovému vycévkování ţeny. Hladina významnosti byla p = 0,00000. Nejvíce správných odpovědí uvedlo 63 sester (95,46 %) z domovů pro seniory. Naopak nejvíce nesprávných odpovědí označilo 25 sester (47,17 %) z léčeben pro dlouhodobě nemocné (viz tab. č. 44 a graf č. 20). Tabulka č. 46 Kontingenční tabulka pracoviště vs. Charrierovo označení katetrů Správně Pracoviště
Nesprávně
Celkem
Absolutní četnost (n)
Relativní četnost (%)
Absolutní četnost (n)
Relativní četnost (%)
Absolutní četnost (n)
Relativní četnost (%)
DpS
62
93,94
4
6,06
66
100,00
LDN
33
62,26
20
37,74
53
100,00
NZ
46
82,14
10
17,86
56
100,00
Legenda: DpS – domov pro seniory; LDN – léčebna pro dlouhodobě nemocné; NZ – nemocniční lůžkové zařízení
87
Tabulka č. 47 Pracoviště vs. Charrierovo označení katetrů Statistický test
Hodnota testového kritéria (χ2)
Signifikance p
18,97034
0,00008
Pearsonův chí-kvadrát
[%]
100 80 60
DpS
40
LDN
20
NZ
0 1 Správně
2 Nesprávně
Legenda: DpS – domov pro seniory; LDN – léčebna pro dlouhodobě nemocné; NZ – nemocniční lůžkové zařízení
Graf č. 21 Graf interakcí pracoviště vs. Charrierovo označení katetrů Poloţka č. 19 se dotazuje sester na Charrierovo označení močových katetrů. Zda vědí, co označuje. Hladina významnosti byla p = 0,00008. Nejvíce nesprávných odpovědí označilo 20 všeobecné sestry (37,74 %) z léčeben pro dlouhodobě nemocné. Naopak nejvíce správných odpovědí uvedlo 62 dotazovaných sester (93,94 %) z domovů pro seniory (viz tab. č. 46 a graf č. 21). Tabulka č. 48 Kontingenční tabulka pracoviště vs. pomůcky pro inkontinentní muţe Správně Pracoviště
Nesprávně
Celkem
Absolutní četnost (n)
Relativní četnost (%)
Absolutní četnost (n)
Relativní četnost (%)
Absolutní četnost (n)
Relativní četnost (%)
DpS
62
93,94
4
6,06
66
100,00
LDN
42
79,25
11
20,75
53
100,00
NZ
42
75,00
14
25,00
56
100,00
Legenda: DpS – domov pro seniory; LDN – léčebna pro dlouhodobě nemocné; NZ – nemocniční lůžkové zařízení
88
Tabulka č. 49 Pracoviště vs. pomůcky pro inkontinentní muţe Statistický test
Hodnota testového kritéria (χ2)
Signifikance p
8,822436
0,01214
Pearsonův chí-kvadrát
[%] 100 80 60
DpS
40
LDN
20
NZ
0 1 Správně
2 Nesprávně
Legenda: DpS – domov pro seniory; LDN – léčebna pro dlouhodobě nemocné; NZ – nemocniční lůžkové zařízení
Graf č. 22 Graf interakcí pracoviště vs. pomůcky pro inkontinentní muţe Poloţka č. 24 chtěla po respondentech vyjmenovat alespoň tři pomůcky pro inkontinentní muţe. Hladina významnosti byla p = 0,01214. Nejvíce nesprávných odpovědí označilo 14 všeobecné sestry (25,00 %) z nemocničních lůţkových zařízení. Nejvíce správných odpovědí vybralo 62 respondentek (93,94 %) z domovů pro seniory (viz tab. č. 48 a graf č. 22). Tabulka č. 50 Kontingenční tabulka pracoviště vs. cvičení svalů dna pánevního Správně Pracoviště
Nesprávně
Celkem
Absolutní četnost (n)
Relativní četnost (%)
Absolutní četnost (n)
Relativní četnost (%)
Absolutní četnost (n)
Relativní četnost (%)
DpS
55
83,33
11
16,67
66
100,00
LDN
27
50,94
26
49,06
53
100,00
NZ
36
64,29
20
35,71
56
100,00
Legenda: DpS – domov pro seniory; LDN – léčebna pro dlouhodobě nemocné; NZ – nemocniční lůžkové zařízení
89
Tabulka č. 51 Pracoviště vs. cvičení svalů dna pánevního Statistický test
Hodnota testového kritéria (χ2)
Signifikance p
14,41184
0,00074
Pearsonův chí-kvadrát
[%] 100 80 60
DpS
40
LDN
20
NZ
0 1 Správně
2 Nesprávně
Legenda: DpS – domov pro seniory; LDN – léčebna pro dlouhodobě nemocné; NZ – nemocniční lůžkové zařízení
Graf č. 23 Graf interakcí pracoviště vs. cvičení svalů dna pánevního Poloţka č. 31 se dotazuje sester na to, který druh močové inkontinence se dá ovlivnit cvičením svalového dna pánevního. Hladina významnosti byla p = 0,00074. Nejvíce nesprávných odpovědí označilo 26 všeobecné sestry (49,06 %) z léčeben pro dlouhodobě nemocné. Naopak nejvíce správných odpovědí uvedlo 55 dotazovaných sester (83,33 %) z domovů pro seniory (viz tab. č. 50 a graf č. 23). Tabulka č. 52 Kontingenční tabulka pracoviště vs. farmaka Správně Pracoviště
Nesprávně
Celkem
Absolutní četnost (n)
Relativní četnost (%)
Absolutní četnost (n)
Relativní četnost (%)
Absolutní četnost (n)
Relativní četnost (%)
DpS
33
50,00
33
50,00
66
100,00
LDN
31
58,49
22
41,51
53
100,00
NZ
46
82,14
10
17,86
56
100,00
Legenda: DpS – domov pro seniory; LDN – léčebna pro dlouhodobě nemocné; NZ – nemocniční lůžkové zařízení
90
Tabulka č. 53 Pracoviště vs. farmaka Statistický test
Hodnota testového kritéria (χ2)
Signifikance p
14,02725
0,00090
Pearsonův chí-kvadrát
[%] 100 80 60
DpS
40
LDN
20
NZ
0 Správně 1
Nesprávně 2
Legenda: DpS – domov pro seniory; LDN – léčebna pro dlouhodobě nemocné; NZ – nemocniční lůžkové zařízení
Graf č. 24 Graf interakcí pracoviště vs. farmaka V poloţce č. 33 jsem se dotazovala respondentek, zda vědí, která farmaka mohou ovlivnit vznik močové inkontinence. Hladina významnosti byla p = 0,00090. Nejvíce správných odpovědí označilo 46 všeobecných sester (82,14 %) z nemocničních lůţkových zařízení. Naopak nejvíce nesprávných odpovědí zvolilo 33 respondentek (50,00 %) z domovů pro seniory (viz tab. č. 52 a graf č. 24). 9.2.2.5 Hypotéza číslo 5 5H0: Předpokládám, ţe neexistuje statisticky významná závislost mezi souhrnem znalostí všeobecných sester ze státních a soukromých zařízení. 5HA: Předpokládám, ţe existuje statisticky významná závislost mezi souhrnem znalostí všeobecných sester ze státních a soukromých zařízení. Tabulka č. 54 Zařízení a souhrn znalostí Zařízení
Aritmetický Medián průměr Soukromé 10,96 11 Státní 12,65 13 Celkem
12,10
12
Dolní kvartil Vícenásobný 8 Modus
Horní kvartil 13
Směrodatná odchylka 3,71
vícenásobný
11
15
3,04
12
10
15
3,40
91
Krabicový graf dle skupin Proměnná: souhrn 18 16 14 12 10
souhrn
8 6 4 2 0 2
1
Medián 25%-75% Min-Max
zarizeni
Legenda: 1 – soukromé zařízení; 2 – státní zařízení
Graf č. 25 Poloha mediánů poloţky souhrn podle zařízení Byl testován vztah mezi souhrnnými znalostmi všeobecných sester o močové inkontinenci a zařízením (soukromé, státní). K testování rozdílů byl pouţit neparametrický Mann-Whitneyův test, z jehoţ výsledků byla hladina významnosti p = 0,00197. Tento výsledek vypovídá o statisticky významných rozdílech mezi všeobecnými sestrami ze státních a soukromých zařízení a souhrnnými znalostmi o inkontinenci moči (viz tab. č. 54 a graf č. 25). Z krabicového grafu mediánů poloţky souhrn u obou skupin všeobecných sester ze soukromého a státního sektoru vidíme, ţe vyšší znalosti jsou u skupiny číslo 2 (všeobecné sestry ze státních zařízení). Závěr: Mohu konstatovat, ţe na základě provedené analýzy jsem zjistila, ţe souhrn znalostí všeobecných sester ze státních zařízení je statisticky významně větší neţ souhrn znalostí všeobecných sester ze soukromého sektoru. Přijímám hypotézu alternativní - 5HA: Předpokládám, ţe existuje statisticky významná závislost mezi souhrnem znalostí všeobecných sester ze státních a soukromých zařízení. Statisticky významné rozdíly byly zaznamenány u poloţek dotazníku č. 12b, 15, 17, 19, 23, 24, 30 a 31. V následujících tabulkách (č. 55 aţ 70) a grafech (č. 26 aţ 33) jsou znázorněny a popsány poloţky, kde byly zaznamenány statisticky významné rozdíly mezi zařízením a znalostmi všeobecných sester o močové inkontinenci. Pro tyto vztahy jsou uvedeny kontingenční tabulky a grafy relativních četností (grafy interakcí).
92
Tabulka č. 55 Kontingenční tabulka zařízení vs. barevné označení střední MI Správně
Nesprávně
Celkem
Pracoviště
Absolutní četnost (n)
Relativní četnost (%)
Absolutní četnost (n)
Relativní četnost (%)
Absolutní četnost (n)
Relativní četnost (%)
Soukromé
14
21,21
52
78,79
66
100,00
Státní
44
40,37
65
59,63
109
100,00
Tabulka č. 56 Zařízení a barevné označení střední MI Statistický test
Hodnota testového kritéria (χ2)
Signifikance p
6,806044
0,00908
Pearsonův chí-kvadrát
[%] 100 80 60 40
Soukromé
20
Státní
0 1 Správně
2 Nesprávně
Graf č. 26 Graf interakcí zařízení vs. barevné označení střední MI V poloţce č. 12b jsem se dotazovala na barevné označení absorpčních pomůcek u střední močové inkontinence. Hladina významnosti byla p = 0,00908. Více správných odpovědí uvádělo 44 sester (40,37 %) ze státních zařízení, naopak více nesprávných odpovědí uvedlo 52 sester (78,79 %) ze soukromých zařízení (viz tab. č. 55 a graf č. 26).
93
Tabulka č. 57 Kontingenční tabulka zařízení vs. indikační páska Správně
Nesprávně
Celkem
Pracoviště
Absolutní četnost (n)
Relativní četnost (%)
Absolutní četnost (n)
Relativní četnost (%)
Absolutní četnost (n)
Relativní četnost (%)
Soukromé
43
65,15
23
34,85
66
100,00
Státní
91
83,49
18
16,51
109
100,00
Tabulka č. 58 Zařízení a indikační páska Statistický test
Hodnota testového kritéria (χ2)
Signifikance p
9,076302
0,01070
Pearsonův chí-kvadrát
[%] 100 80 60 40
Soukromé
20
Státní
0 1 Správně
2 Nesprávně
Graf č. 27 Graf interakcí zařízení vs. indikační páska V poloţce č. 15 jsem se dotazovala na to, co označuje indikační páska na absorpčních pomůckách. Hladina významnosti byla p = 0,01070. Více správných odpovědí uvádělo 91 sester (83,49 %) ze státních zařízení, naopak více nesprávných odpovědí uvedlo 23 sester (34,85 %) ze soukromých zařízení (viz tab. č. 57 a graf č. 27).
94
Tabulka č. 59 Kontingenční tabulka zařízení vs. jednorázové cévkování Správně
Nesprávně
Celkem
Pracoviště
Absolutní četnost (n)
Relativní četnost (%)
Absolutní četnost (n)
Relativní četnost (%)
Absolutní četnost (n)
Relativní četnost (%)
Soukromé
41
62,12
25
37,88
66
100,00
Státní
94
86,24
15
13,76
109
100,00
Tabulka č. 60 Zařízení a jednorázové cévkování Statistický test
Hodnota testového kritéria (χ2)
Signifikance p
13,56041
0,00023
Pearsonův chí-kvadrát
[%] 100 80 60 40
Soukromé
20
Státní
0 1 Správně
2 Nesprávně
Graf č. 28 Graf interakcí zařízení vs. jednorázové cévkování V poloţce č. 17 jsem se dotazovala na to, jaký katetr by respondenty pouţily k jednorázovému vycévkování ţen. Hladina významnosti byla p = 0,00023. Více správných odpovědí uvádělo 94 sester (86,24 %) ze státních zařízení, naopak více nesprávných odpovědí uvedlo 25 sester (37,88 %) ze soukromých zařízení (viz tab. č. 59 a graf č. 28).
95
Tabulka č. 61 Kontingenční tabulka zařízení vs. Charrierovo označení katetrů Správně
Nesprávně
Celkem
Pracoviště
Absolutní četnost (n)
Relativní četnost (%)
Absolutní četnost (n)
Relativní četnost (%)
Absolutní četnost (n)
Relativní četnost (%)
Soukromé
46
69,70
20
30,30
66
100,00
Státní
95
87,16
14
12,84
109
100,00
Tabulka č. 62 Zařízení a Charrierovo označení katetrů Statistický test
Hodnota testového kritéria (χ2)
Signifikance p
8,004770
0,00467
Pearsonův chí-kvadrát
[%] 100 80 60 40
Soukromé
20
Státní
0 1 Správně
2 Nesprávně
Graf č. 29 Graf interakcí zařízení vs. Charrierovo označení katetrů V poloţce č. 19 jsem se dotazovala na to, co označuje Charrierovo označení na katetrech. Hladina významnosti byla p = 0,00467. Více správných odpovědí uvádělo 95 sester (87,16 %) ze státních zařízení, naopak více nesprávných odpovědí uvedlo 20 sester (30,30 %) ze soukromých zařízení (viz tab. č. 61 a graf č. 29).
96
Tabulka č. 63 Kontingenční tabulka zařízení vs. pomůcky pro inkontinentní ţeny Správně
Nesprávně
Celkem
Pracoviště
Absolutní četnost (n)
Relativní četnost (%)
Absolutní četnost (n)
Relativní četnost (%)
Absolutní četnost (n)
Relativní četnost (%)
Soukromé
55
83,33
11
16,67
66
100,00
Státní
106
97,25
3
2,75
109
100,00
Tabulka č. 64 Zařízení a pomůcky pro inkontinentní ţeny Statistický test
Hodnota testového kritéria (χ2)
Signifikance p
10,81389
0,00101
Pearsonův chí-kvadrát
[%] 100 80 60 40
Soukromé
20
Státní
0 1 Správně
2 Nesprávně
Graf č. 30 Graf interakcí zařízení vs. pomůcky pro inkontinentní ţeny V poloţce č. 23 jsem chtěla po respondentkách, aby vyjmenovaly alespoň tři pomůcky pro inkontinentní ţeny. Hladina významnosti byla p = 0,00101. Více správných odpovědí uvádělo 106 sester (97,25 %) ze státních zařízení, naopak více nesprávných odpovědí uvedlo 11 sester (16,67 %) ze soukromých zařízení (viz tab. 63 a graf č. 30).
97
Tabulka č. 65 Kontingenční tabulka zařízení vs. pomůcky pro inkontinentní muţe Správně
Nesprávně
Celkem
Pracoviště
Absolutní četnost (n)
Relativní četnost (%)
Absolutní četnost (n)
Relativní četnost (%)
Absolutní četnost (n)
Relativní četnost (%)
Soukromé
45
68,18
21
31,82
66
100,00
Státní
101
92,66
8
7,34
109
100,00
Tabulka č. 66 Zařízení a pomůcky pro inkontinentní muţe Statistický test
Hodnota testového kritéria (χ2)
Signifikance p
17,81704
0,00002
Pearsonův chí-kvadrát
[%] 100 80 60 40
Soukromé
20
Státní
0 1 Správně
2 Nesprávně
Graf č. 31 Graf interakcí zařízení vs. pomůcky pro inkontinentní muţe V poloţce č. 24 jsem chtěla po respondentkách, aby vyjmenovaly alespoň tři pomůcky pro inkontinentní muţe. Hladina významnosti byla p = 0,00002. Více správných odpovědí uvádělo 101 sester (92,66 %) ze státních zařízení, naopak více nesprávných odpovědí uvedlo 21 sester (31,82 %) ze soukromých zařízení (viz tab. č. 65 a graf č. 31).
98
Tabulka č. 67 Kontingenční tabulka zařízení vs. omezování tekutin Správně
Nesprávně
Celkem
Pracoviště
Absolutní četnost (n)
Relativní četnost (%)
Absolutní četnost (n)
Relativní četnost (%)
Absolutní četnost (n)
Relativní četnost (%)
Soukromé
58
87,88
8
12,12
66
100,00
Státní
107
98,16
2
1,84
109
100,00
Tabulka č. 68 Zařízení a omezování tekutin Statistický test
Hodnota testového kritéria (χ2)
Signifikance p
8,073226
0,00449
Pearsonův chí-kvadrát
[%] 100 80 60 40
Soukromé
20
Státní
0 1 Správně
2 Nesprávně
Graf č. 32 Graf interakcí zařízení vs. omezování tekutin V poloţce č. 30 jsem se ptala respondentek na to, zda je vhodné u inkontinentních klientů vhodné omezovat tekutiny. Hladina významnosti byla p = 0,00449. Více správných odpovědí uvádělo 107 sester (98,16 %) ze státních zařízení, naopak více nesprávných odpovědí uvedlo 8 sester (12,12 %) ze soukromých zařízení (viz tab. č. 67 a graf č. 32).
99
Tabulka č. 69 Kontingenční tabulka zařízení vs. cvičení svalů dna pánevního Správně
Nesprávně
Celkem
Pracoviště
Absolutní četnost (n)
Relativní četnost (%)
Absolutní četnost (n)
Relativní četnost (%)
Absolutní četnost (n)
Relativní četnost (%)
Soukromé
37
56,06
29
43,94
66
100,00
Státní
81
74,31
28
25,69
109
100,00
Tabulka č. 70 Zařízení vs. cvičení svalů dna pánevního Statistický test
Hodnota testového kritéria (χ2)
Signifikance p
6,235054
0,01253
Pearsonův chí-kvadrát
[%] 100 80 60 40
Soukromé
20
Státní
0 1 Správně
2 Nesprávně
Graf č. 33 Graf interakcí zařízení vs. omezování tekutin V poloţce č. 31 jsem se ptala respondentek na to, který druh močové inkontinence je moţné ovlivnit cvičením pánevních svalů. Hladina významnosti byla p = 0,01253. Více správných odpovědí uvádělo 81 sester (74,31 %) ze státních zařízení, naopak více nesprávných odpovědí uvedlo 29 sester (43,94 %) ze soukromých zařízení (viz tab. č. 69 a graf č. 33).
9.3 POUŢÍVÁNÍ POMŮCEK PRO INKONTINENTNÍ KLIENTY Následujícími poloţkami jsem se snaţila zmapovat situaci v jednotlivých zařízeních pro seniory.
100
ano
permanentní katetr
ne
66,3 %
jednorázové podložky
33,7 % 93,1 %
plenkové kalhotky vložné pleny jednoduché vložky
6,9 %
97,1 % 60,6 % 65,7 %
2,9 % 39,4 % 34,3 %
Graf č. 34 Pouţívání pomůcek pro inkontinentní klienty V poloţce č. 9 jsem zjišťovala vyuţívání jednotlivých pomůcek pro inkontinentní klienty na jednotlivých pracovištích. Poloţku jsem v dotazníku rozdělila do 5 podskupin označených 9a aţ 9e. Hodnocení pak probíhalo systémem: „Pouţíváte danou pomůcku?“ ano, ne. Výsledky jsou znázorněny v grafu č. 34. 115 všeobecných sester (65,7 %) uvedlo, ţe pouţívá jednoduché vloţky pro inkontinentní klienty v jejich zařízeních. 60 sester (34,3 %) uvedlo, ţe pomůcku nepouţívá. 106 sester (60,6 %) potvrdilo, ţe se na jejich pracovištích pouţívají vloţné pleny do speciálních kalhotek u inkontinentních klientů. 69 respondentek (39,4 %) uvedlo, ţe tuto pomůcku nepouţívají. 170 sester (97,1 %) uvedlo, ţe pouţívají na svých pracovištích plenkové kalhotky pro inkontinentní klienty. Pouze 5 respondentek (2,9 %) tvrdilo pravý opak, tedy ţe plenkové kalhotky nepouţívají. Jednorázové podloţky pro řešení problémů s inkontinencí u klientů pouţívá 163 sester (93,1 %). 12 sester (6,9 %) uvedlo, ţe tuto pomůcku nevyuţívá. Permanentní katetr k řešení inkontinence vyuţívá 116 respondentek (66,3 %), 59 sester (33,7 %) uvedlo, ţe permanentní katetr pro řešení inkontinence nepouţívá a pokud ho má klient zaveden, tak z jiného důvodu (bilance tekutin,…).
101
Graf č. 35 Volba pomůcek V poloţce č. 14 jsem zjišťovala, co nejvíce rozhoduje při volbě pomůcek pro inkontinentní klienty. 61 respondentek (34,9 %), uvedlo, ţe je pro jejich pracoviště rozhodující cena pomůcek. 84 všeobecných sester (48 %) uvedlo, ţe je pro ně důleţitá vhodnost pomůcek, 28 sester (16 %) dává přednost osvědčenosti značky a 2 sestry (1,1 %) zaškrtly variantu jiná moţnost. První sestra napsala, ţe přihlíţí ke všemu, tedy k ceně, vhodnosti i osvědčenosti pomůcky a druhá respondentka uvedla, ţe je volba a nákup pomůcek v rukou vrchní sestry (viz graf č. 35). Tabulka č. 71 Velikost plenkových kalhotek Kategorie
Počet respondentek Absolutní četnost (n)
Relativní četnost (%)
Ano
112
65,9
Většinou ano
42
24,7
Většinou ne
6
3,5
Ne
10
5,9
Celkem
170
100,0
102
4%
Ano Většinou ano Většinou ne Ne
6%
25%
66%
Graf č. 36 Velikost plenkových kalhotek V poloţce č. 16 jsem zjišťovala, zda mají všeobecné sestry na svých pracovištích moţnost výběru z různých velikostí plenkových kalhotek. Na tuto poloţku odpovídaly pouze respondentky, které zaškrtly v poloţce č. 9c, ţe na svých pracovištích pouţívají plenkové kalhotky pro inkontinentní klienty, tedy 170 respondentek (100 %). 112 respondentek (65,9 %) uvedlo, ţe se u nich přihlíţí k velikosti plenek dle stupně inkontinence. 42 sester (24,7 %) označilo variantu většinou ano, 6 sester (3,5 %) variantu většinou ne a 10 sester (5,9 %) uvedlo, ţe tuto moţnost na pracovišti nemají (viz tab. č. 71 a graf č. 36). Tabulka č. 72 Plenkové kalhotky dle stupně inkontinence Kategorie Ano Ne Celkem
Počet respondentek Absolutní četnost (n) Relativní četnost (%) 113 66,5 57 33,5 170 100,0
Poloţka č. 18 byla do dotazníku zařazena jako doplňující. Dotazuje se přímo na pouţívání plenkových kalhotek dle stupně inkontinence. Opět odpovídaly pouze respondentky, které v poloţce č. 9c označily, ţe pouţívají plenkové kalhotky pro inkontinentní klienty, tedy 170 sester (100 %). 113 sester (66,5 %) potvrdilo, ţe mají na pracovišti plenkové kalhotky dle stupně inkontinence. 57 sester (33,5 %) označilo, ţe tuto moţnost nemají (viz tab. č. 72).
103
Tabulka č. 73 Dostatek pomůcek Kategorie
Počet respondentek Absolutní četnost (n)
Relativní četnost (%)
Ano
95
54,3
Většinou ano
53
30,3
Většinou ne
13
7,4
Ne
14
8,0
Celkem
175
100,0
Graf č. 37 Dostatek pomůcek V poloţce č. 20 jsem se všeobecných sester dotazovala na to, zda mají na pracovišti dostatečné mnoţství pomůcek pro inkontinentní klienty. 95 sester (54,3 %) uvedlo, ţe mají dostatečné mnoţství pomůcek pro inkontinentní. 53 respondentek (30,3 %) označilo variantu většinou ano, 13 sester (7,4 %) variantu většinou ne a 14 sester (8,0 %) uvedlo, ţe nemají dostatek pomůcek (viz tab. č. 73 a graf č. 37).
104
ano jiná možnost permanentní katetr jednorázové podložky
5,1 %
vložné pleny jednoduché vložky
94,9 %
21,7 %
78,3 %
5,1 %
plenkové kalhotky
ne
94,9 % 67,4 %
32,6 % 89,1 %
10,9 %
97,7 %
2,3 %
Graf č. 38 Přehled preferencí pomůcek V poloţce č. 21 jsem zjišťovala, jaké pomůcky sestry preferují. Opět jsem tuto poloţku rozdělila do 6 podskupin označených 21a – 21f, kdy jsem se dotazovala, zda danou pomůcku preferují a sestry volily z variant ano, ne (viz graf č. 38). Jednoduché vloţky preferují pouze 4 sestry (2,3 %), tuto pomůcku by nezvolilo 171 sester (97,7 %). Pro vloţné pleny do speciálních kalhotek by se rozhodlo 19 sester (10,9 %), nevolilo by je 156 sester (89,1 %). Plenkové kalhotky preferuje 118 sester (67,4 %), nezvolilo by je 57 sester (32,6 %). K jednorázovým podloţkám se přiklonilo 9 sester (5,1 %), zamítlo je 166 sester (94,9 %). Permanentní katetr by vyuţilo 38 sester (21,7 %), nepouţilo by ho 137 sester (78,3 %). A poslední variantu jiná moţnost zaškrtlo 9 sester (5,1 %). Mezi jejich odpovědi patřilo: kombinace výše uvedených moţností; dvě sestry uvedly volbu dle vhodnosti pro klienta a kombinace pomůcek; další sestra uvedla, ţe pro chodícího klienta by zvolila vloţné pleny do speciálních kalhotek a pro leţícího (imobilního) klienta by zvolila plenkové kalhotky. Další dvě sestry pak uvedly volbu pomůcek dle stupně inkontinence, jiná zase, ţe nelze preferovat jeden druh, protoţe kaţdá pomůcka má své opodstatnění. A nakonec dvě sestry uvedly, ţe volí pomůcky dle zdravotního stavu pacienta.
105
Tabulka č. 74 Pomůcky zakoupené rodinou Kategorie
Počet respondentek Absolutní četnost (n)
Relativní četnost (%)
Vţdy
7
4,0
Často
31
17,7
Občas
115
65,7
Nikdy
22
12,6
Celkem
175
100,0
Graf č. 39 Pomůcky zakoupené rodinou V poloţce č. 22 mě zajímalo, zda všeobecné sestry vyuţívají pomůcky zakoupené rodinou pacienta. 7 sester (4 %) uvedlo, ţe pomůcky od rodiny vyuţívají vţdy, kdyţ je rodina zakoupí. 31 sester (17,7 %) potvrdilo, ţe tyto pomůcek vyuţívá často. 115 respondentek (65,7 %) zvolilo variantu občas a 22 sester (12,6 %) uvedlo, ţe pomůcky od rodiny nevyuţívá (viz tab. č. 74 a graf č. 39). Tabulka č. 75 Standardy Kategorie Ano Ne Celkem
Počet respondentek Absolutní četnost (n) Relativní četnost (%) 109 62,3 66 37,7 175 100,0
V poloţce č. 25 jsem se dotazovala na to, zda mají respondentky na svých pracovištích vypracované standardy pro péči o inkontinentní klienty (viz tab. č. 75). 66 sester (37,7 %) označilo variantu, ţe nemají vypracované standardy pro péči o inkontinentní klienty. 109 106
respondentek (62,3 %) uvedlo, ţe ano. Tyto respondentky poté odpovídaly na další poloţku č. 26, která se dotazuje na dodrţování standardu. 67 sester (61,5 %) odpovědělo, ţe standardy dodrţují vţdy, 40 sester (36,7 %) uvedlo, ţe je dodrţují většinou, volbu většinou ne zvolily pouze dvě respondentky (1,8 %) a variantu nikdy nezaškrtla ţádná sestra. Tabulka č. 76 Klemování Kategorie Ano Ne Celkem
Počet respondentek Absolutní četnost (n) Relativní četnost (%) 71 40,6 104 59,4 175 100,0
Poloţka č. 27 se dotazovala na provádění klemování u permanentně zacévkovaných klientů před odstraněním katetru. První varianta ano se navíc dotazovala na to, jak dlouho před odstraněním katetru provádí klemování, druhá varianta zněla ne (viz tab. č. 76). Variantu ano označilo 71 sester (40,6 %). Dobu, kterou uváděly, byla 1 hodina v pěti případech (minimum) a maximální doba byla 14 dní (4 případy). 4 respondentky uvedly, ţe provádí klemování 2 hodiny. Jedna respondentka uvedla, ţe provádí klemování šest hodin. Pět sester napsalo, ţe klemují týden. Dvě respondentky uvedly, ţe postupují dle ordinace lékaře. Nejčastěji ovšem uváděly dobu jednoho dne (36 krát) nebo dobu dva aţ tři dny (14 krát). Variantu ne označilo 104 sester (59,4 %). Tabulka č. 77 Edukace klientů Kategorie
Počet respondentek Absolutní četnost (n)
Relativní četnost (%)
Lékař
10
5,7
Sestra
102
58,3
Lékař + sestra
59
33,7
Nikdo
4
2,3
175
100,0
Celkem
V poloţce č. 28 jsem se ptala respondentek, kdo u nich na pracovišti edukuje klienty o správném pouţívání a volbě inkontinenčních pomůcek. Volbu lékař označilo 10 sester 107
(5,7 %), variantu sestra 102 respondentek (58,3 %). Moţnost edukace lékařem i sestrou zvolilo 59 sester (33,7 %). Moţnost, ţe na pracovišti nikdo needukuje označily čtyři sestry (2,3 %) (viz tab. č. 77). Tabulka č. 78 Doba zavedení permanentního močového katetru Kategorie
Počet respondentek Absolutní četnost (n)
Relativní četnost (%)
7 – 20 dní
14
8,0
21 – 30 dní
147
84,0
31 – 90 dní
14
8,0
Celkem
175
100,0
V poloţce č. 32 jsem se dotazovala na dobu zavedení permanentního močového katetru. Vzhledem k tomu, ţe respondentky uváděly různě dlouhé doby, vytvořila jsem tři kategorie doby zavedení katetru. První kategorie je od 7 do 20 dní – zvolilo 14 sester (8 %), druhá varianta 21 aţ 30 dní – označilo 147 sester (84 %) a poslední varianta je 31 aţ 90 dní – zvolilo 14 sester (8 %). Nejkratší doba zavedení byla tedy 7 dní a nejdelší doba 90 dní (viz tab. č. 78). Ve druhé kategorii byly respondentky, které uvedly, ţe se řídí standardem, který doporučuje zavedení PMK po dobu maximálně 30 dní. V první kategorii byly zejména respondentky z lůţkových nemocničních zařízení, kde jsem při distribuci dotazníků zjistila, ţe je krátká doba hospitalizace klientů. Naopak sestry z poslední kategorie uváděly, ţe se řídí doporučením výrobců katetrů. Poslední poloţka č. 34 byla poloţkou otevřenou, kde měly respondentky moţnost se vyjádřit k dotazníkovému šetření. Této moţnosti vyuţilo pět respondentek a zde přikládám přesné znění jejich odpovědí:
hezky zpracované, zvláštní, ţe i v této téměř „přeinformované“ době lidé o inkontinenci minimálně vědí, a kdyţ uţ jí mají, stydí se jí řešit, a pak zapáchají a pouţívají nevhodné pomůcky typu klasických vloţek či hadru. Přitom stačí tak málo, a praktičtí lékaři málo vyzvídají a edukují své pac. Mnoho štěstí při studiu
váš dotazník je úzce specializovaný, jste v učebním procesu a specializujete se na tuto otázku, sestra musí vědět spoustu informací
velice podrobné otázky!!! 108
z mého pohledu je dotazník špatně formulován
v rámci šetření se u nás na oddělení pouţívají pouze plenkové kalhotky č. 2 a 3+ nyní, někdy máme i „noční“; jestli má pacient s inkontinencí pleny nebo PMK záleţí na domluvě s lékařem, stavu pacienta (dekubity, pokoţka, spolupráce s nemocným); močové katetry pouţíváme pouze jeden druh (máme jen jiné velikosti).
109
10 DISKUZE
Ve své diplomové práci jsem se zaměřila na znalosti všeobecných sester o močové inkontinenci u seniorů v různých typech zdravotnických a sociálních zařízení pro seniory, které problematiku inkontinence u svých klientů řeší. A dále jsem se zajímala o to, zda se postupuje při volbě pomůcek individuálně, dle konkrétních potíţí a poţadavků klienta, anebo se pomůcky nakupují paušálně a individualita klientů tak jde stranou. Dajčarová ve své práci uvádí, ţe řešení inkontinence je pro kaţdou společnost velmi nákladnou léčbou, a toto onemocnění se stalo obrovským ekonomickým problémem. Řadí se k nejdraţším onemocněním. V USA v roce 1990 vydali na péči o inkontinentní osoby 10 miliard dolarů a v roce 1994 to činilo jiţ 16,4 miliard dolarů (Dajčarová, 2008). Nejprve bych zde ráda uvedla několik číselných údajů vztahujících se k výskytu inkontinence. Kolařík, Halaška a Feyereisl ve své kníţce Repetitorium gynekologie uvádí, ţe incidence inkontinence moči je vysoká. Zhruba 40 – 50 % všech obtíţí s močovou inkontinencí představují případy čisté stresové inkontinence. Ve 30 – 40 % je zároveň přítomna stresová i urgentní inkontinence a ve 20 % se jedná o čistě urgentní inkontinenci. Ve vyšším věku se sniţuje podíl stresové inkontinence a narůstá výskyt urgentního a smíšeného typu (Kolařík, Halaška, Feyereisl, 2008). Galajdová, Halaška i Zikmund se ve svých publikacích shodují na tom, ţe kaţdá druhá ţena má během ţivota potíţe s udrţením moči. S přibývajícím věkem se incidence zvyšuje. Uvádějí, ţe 38 % ţen starších 60 let trpí inkontinencí. Navíc se udává, ţe prevalence inkontinence u osob starších 65 let, kteří ţijí v domácím prostředí je v rozmezí 10 – 30 %. Česká geriatrická revue uvádí, ţe u osob, které ţijí v zařízeních sociální péče, dosahuje prevalence močové inkontinence 43 – 65 % (Galajdová, 2000; Halaška, 2004; Zikmund, 2001). Dajčarová ve své práci popisuje incidenci inkontinence v České republice odhadovanou zhruba na 170 000 – 200 000 inkontinentních osob nad 65 let. Inkontinence postihuje asi 5 % všech obyvatel. Obecně se uvádí, ţe výskyt inkontinence u ţen ve věkové skupině 15 – 65 let je kolem 8 %, nad 65 let je to jiţ 14 %. Muţe tento problém trápí nejčastěji po prostatektomii a to v 0,5 – 10 % výskytu. Dle odhadů SZO trpí močovou inkontinencí asi 5 – 8 % světové populace. Podle výzkumů Agentury pro zdravotní politiku a výzkum (Agency for health policy and research) inkontinence moči postihuje více ţeny neţ muţe, 110
ale to jen do určitého věku. Ještě v 7. dekádě ţivota je prevalence inkontinence moči vyšší u ţen neţ u muţů a to v poměru tři ţeny na jednoho muţe, ale s přibývajícími roky dochází k nárůstu inkontinentních muţů, a tak je moţno tvrdit, ţe kolem 80. roku je prevalence téměř stejná bez rozdílu pohlaví a dosahuje asi 35 – 40 %. Své dotazníkové šetření jsem rozdělila na tři oblasti: demografické údaje, znalostní poloţky a situaci v jednotlivých zařízeních při pouţívání pomůcek pro inkontinentní. Celkem bylo distribuováno 219 dotazníků do domovů pro seniory, léčeben pro dlouhodobě nemocné a do nemocničních lůţkových zařízení. Návratnost byla 175 dotazníků (79,9 %). V demografických údajích, jsem se ptala na věk, stupeň nejvyššího dosaţeného vzdělání, na to kde dotazované pracují, na délku praxe a zda byly proškoleny v oblasti inkontinence. Průměrný věk respondentek byl 39,48 let. Nejmladší respondentce bylo 19 let, nejstarší 64 let. Aritmetický průměr vzdělání byl 12,10. Respondentek se středoškolským vzděláním s maturitou bylo 104 (59,4 %). Se středoškolským a pomaturitním specializačním studiem bylo 55 sester (31,4 %), s vyšším odborným vzděláním 6 sester (3,4 %), s vyšším odborným vzděláním a pomaturitním specializačním studiem byla 1 sestra (0,6 %), s vysokoškolským vzděláním bylo 6 respondentek (3,4 %) a s vysokoškolským a pomaturitním specializačním studiem byly 3 sestry (1,7 %). V domově pro seniory pracuje 66 dotazovaných (37,7 %), v léčebně pro dlouhodobě nemocné 53 všeobecných sester (30,3 %) a v lůţkových nemocničních zařízeních 56 respondentek (32 %). Z celkového počtu 175 dotazovaných, 66 všeobecných sester uvedlo, ţe pracuje v soukromém zařízení (37,7 %) a 109 respondentek ve státním zařízení (62,3 %). Průměrná délka praxe byla 18,8 let. Délku praxe jsem si rozdělila do tří kategorií. Všeobecných sester s délkou praxe od 3 měsíců do 2 let bylo 51 (29,1 %). Ve druhé kategorii bylo 92 všeobecných sester (52,6 %) s délkou praxe od 3 do 10 let. A ve třetí kategorii bylo 32 všeobecných sester (18,3 %) s délkou praxe od 11 do 44 let. A poslední poloţkou, kterou jsem zařadila do charakteristiky respondentek, byl dotaz na to, zda byly proškoleny v oblasti močové inkontinence. 121 respondentek (69,1 %) uvedlo, ţe navštívilo kurz či seminář v oblasti inkontinence. 54 dotazovaných (30,9 %) se v této problematice nijak nevzdělávalo. Z těchto údajů je patrné, ţe se více jak polovina respondentek řídí zákonem č. 423/2004 upravujícím kreditní systém. Danadaki ve své práci zjišťovala znalosti všeobecných sester o změnách organismu 111
ve stáří. Z celkového počtu 273 respondentek zjistila, ţe 67,4 % sester získává informace v oblasti gerontologie z konferencí a seminářů, 45,4 % sester vyuţívá konzultace s kolegy a lékaři v praxi, 38,8 % respondentek vyuţívá literárních zdrojů, 30 % sester získává informace z internetu a 10,6 % sester informace z gerontologie nevyhledává (Danadaki, 2010). Ve druhé oblasti šetření jsem se zaměřila na znalosti všeobecných sester o močové inkontinenci a tyto poloţky pak testovala k ověření svých cílů a hypotéz. Respondentky odpovídaly na 18 znalostních poloţek. Nejlepších výsledků dosáhly v poloţce č. 29, která se dotazovala na to, které tekutiny mají diuretický účinek. Správně dokázalo odpovědět 166 respondentek (94,9 %). Nejhůře odpovídaly v poloţce č. 12d, která se dotazovala na barevné kódování výrobků u velmi těţkého stupně inkontinence. Nesprávně odpovědělo 146 respondentek (83,4 %). Poloţka č. 12 dělala respondentkám celkově největší obtíţe. První cíl jsem zaměřila na zjištění znalostí všeobecných sester v oblasti inkontinence. K tomuto cíly se vztahují tři hypotézy. První hypotéza je zpracována a znázorněna tabulkově (tab. č. 14 a 15) i graficky (graf č. 4) na stranách 66 aţ 68. Na základě testování první hypotézy jsem zjistila, ţe existuje statisticky významný rozdíl mezi vzděláním všeobecných sester a souhrnem jejich znalostí o močové inkontinenci (p = 0,0017). Výsledky byly dále analyzovány a zjistila jsem, ţe se od sebe významně liší skupina všeobecných sester se středoškolským vzděláním a skupina respondentek s vysokoškolským vzděláním (p = 0,0035), kdy vyšší znalosti prokázaly sestry s vysokoškolským vzděláním, a dále pak skupina všeobecných sester se středoškolským a pomaturitním specializačním studiem a skupina vysokoškolsky vzdělaných respondentek (p = 0,0296), kdy opět vyšší znalosti měly respondentky vysokoškolsky vzdělané. Všeobecných sester se středoškolským vzděláním bylo 104, se středoškolským a specializačním vzděláním bylo 55 respondentek a vysokoškolsky vzdělaných sester bylo 9. Díky těmto zjištěním jsem přijala alternativní hypotézu – 1HA: Předpokládám, ţe existuje statisticky významná závislost mezi vzděláním všeobecných sester a souhrnem jejich znalostí o močové inkontinenci. Největší statisticky významné rozdíly jsem zaznamenala u znalostí definice stresové inkontinence (p = 0,044527), barevného označení absorpčních pomůcek u těţké inkontinence (p = 0,000044), barevného označení absorpčních pomůcek u velmi těţké inkontinence (p = 0,000005) a posilování svalů dna pánevního (p = 0,015730). 112
Ke znalostem sester v oblasti močové inkontinence jsem nenašla relevantní zdroj pro srovnání svých výsledků s jinými pracemi, přesto si myslím, ţe by této oblasti měla být věnována větší pozornost. Dobré znalosti jsou kvalitním předpokladem pro jejich uplatnění v praxi. Druhá hypotéza je zpracována na straně 74 a 75. Výsledky znázorňuje tabulka č. 24 a graf č. 9. Na základě testování jsem zjistila, ţe neexistuje statisticky významná závislost mezi věkem respondentek a souhrnem jejich znalostí o močové inkontinenci (p = 0,0975). Díky mým zjištěním jsem přijala nulovou hypotézu - 2H0: Předpokládám, ţe neexistuje statisticky významná závislost mezi věkem všeobecných sester a souhrnem jejich znalostí o močové inkontinenci. I přesto jsem zaznamenala statisticky významné rozdíly u znalostí barevného označení absorpčních pomůcek u těţké inkontinence (p = 0,00616), pomůcek pro inkontinentní muţe (p = 0,00384) a farmak (p = 0,00041). Ani k této oblasti a hypotéze jsem nenašla relevantní zdroj pro srovnání svých výsledků s jinými pracemi. Třetí hypotéza je zpracována na straně 78 a 79 a výsledky jsou zaznamenány v tabulce číslo 31 a grafu číslo 13. Na základě testování jsem zjistila, ţe neexistuje statisticky významný rozdíl mezi délkou praxe respondentek a souhrnem jejich znalostí o močové inkontinenci (p = 0,1495). Díky mému testování jsem přijala nulovou hypotézu - 3H0: Předpokládám, ţe neexistuje statisticky významná závislost mezi délkou praxe všeobecných sester a souhrnem jejich znalostí o močové inkontinenci. Ani k této oblasti a hypotéze jsem nenašla relevantní zdroj pro srovnání svých výsledků s jinými pracemi. V prvním cíli se mi podařilo zjistit, ţe na souhrn znalostí všeobecných sester o močové inkontinenci má vliv pouze stupeň vzdělání. Ve druhém cíli práce jsem se zaměřila na srovnání znalostí všeobecných sester z jednotlivých pracovišť (domovů pro seniory, z léčeben pro dlouhodobě nemocné a z lůţkových nemocničních zařízení) a zařízení (soukromé a státní). K tomuto cíli se vztahuje čtvrtá a pátá hypotéza. Čtvrtá hypotéza je zpracována na stranách 79 aţ 81 a výsledky jsou znázorněny v tabulkách číslo 32 a 33 a grafu číslo 14. Na základě testování jsem zjistila, ţe existuje statisticky významná závislost mezi souhrnem znalostí všeobecných sester a pracovišti (p = 0,0001). Výsledky byly dále analyzovány a zjistila jsem, ţe se od sebe významně liší 113
všeobecné sestry z domovů pro seniory a sestry z léčeben pro dlouhodobě nemocné (p = 0,000088), kdy vyšší znalosti prokázaly sestry z domovů pro seniory, a dále pak sestry z lůţkových nemocničních zařízení a sestry z léčeben pro dlouhodobě nemocné (p = 0,009691), kdy vyšší znalosti měly respondentky z lůţkových nemocničních zařízení. Všeobecné sestry z domovů pro seniory a z lůţkových nemocničních zařízení se ve znalostech významně nelišily. Díky těmto zjištěním jsem přijala alternativní hypotézu - 4HA: Předpokládám, ţe existuje statisticky významná závislost mezi souhrnem znalostí sester z domovů pro seniory, z lůţkových nemocničních zařízení a léčeben pro dlouhodobě nemocné. Největší statisticky významné rozdíly jsem zaznamenala u znalostí definice urgentní inkontinence (p = 0,01292), definice stresové inkontinence (p = 0,00017), barevného označení absorpčních pomůcek u těţké inkontinence (p = 0,02473), barevného označení absorpčních pomůcek u velmi těţké inkontinence (p = 0,00006), indikační pásky (p = 0,00093), jednorázového cévkování (p = 0,00000), Charrierova označení katetrů (p = 0,00008), pomůcek pro inkontinentní muţe (p = 0,01214), posilování svalů dna pánevního (p = 0,00074) a farmak (p = 0,00090). Danadaki se ve své práci podařilo zjistit, ţe nejvíce se informují sestry z domovů pro seniory (ve 100 %), coţ se shoduje s mými výsledky. Ovšem i sestry pracující na akutních geriatrických odděleních se o danou problematiku zajímá (96,6 %). Ze sester z LDN se informuje 89,6 % respondentek. A dále zjistila, ţe menší zájem o gerontologii mají sestry z chirurgických oborů (58,6 %) a interních oddělení (55,2 %). V mém šetření lépe dopadly sestry z lůţkových nemocničních zařízení neţ sestry z LDN. Danadaki do svého šetření zařadila i otázku týkající se MI, ve které získala nejvíce správných odpovědí. Podařilo se jí zjistit, ţe nejlépe odpovídaly sestry z akutních geriatrických oddělení, coţ se s mými zjištěními neslučuje. Pátá hypotéza je zpracována na stranách 91 aţ 92 a výsledky jsou znázorněny v tabulce číslo 54 a grafu číslo 25. Na základě testování jsem zjistila, ţe existuje statisticky významná závislost mezi souhrnem znalostí všeobecných sester a zařízeními (p = 0,00197), kdy vyšší znalosti prokázaly sestry ze státních zařízení. Na základě testování jsem přijala alternativní hypotézu - 5HA: Předpokládám, ţe existuje statisticky významná závislost mezi souhrnem znalostí všeobecných sester ze státních a soukromých zařízení. Největší statisticky významné rozdíly jsem zaznamenala u znalostí barevného označení 114
absorpčních pomůcek u střední inkontinence (p = 0,00908), indikační pásky (p = 0,01070), jednorázového cévkování (p = 0,00023), Charrierova označení katetrů (p = 0,00467), pomůcek pro inkontinentní ţeny (p = 0,00101), pomůcek pro inkontinentní muţe (p = 0,00002), omezování tekutin (p = 0,00449) a posilování svalů dna pánevního (p = 0,01253). Ani k této oblasti a hypotéze jsem nenašla relevantní zdroj pro srovnání svých výsledků s jinými pracemi. Ve třetí oblasti dotazníku jsem zjišťovala, jaké pomůcky budou všeobecné sestry nejčastěji uvádět při péči o inkontinentní klienty na svém pracovišti. K této oblasti se vztahovalo 13 poloţek dotazníku. Domnívala jsem se, ţe nejhůře na tom budou klienti v domovech pro seniory, ale díky poznatkům z dotazníkového šetření mohu konstatovat, ţe naopak péče o klienty v domovech pro seniory vyšla nejlépe a dokonce i moţnosti pomůcek byly v těchto zařízeních nejlepší. To se shoduje i s mými zkušenostmi z loňské odborné praxe, kterou jsme absolvovaly v domovech pro seniory, kde jsem na vlastní oči viděla, ţe se péče v těchto institucích výrazně změnila. Do rekonstrukce těchto sociálních zařízení i do vybavenosti a úpravy pokojů klientů se v dnešní době investuje spousta peněz. Domnívám se, ţe tomu hodně napomáhá i moţnost si pro své klienty zaţádat o příspěvky na péči a také tím, ţe si klienti přispívají na pobyt v těchto institucích. Nejhorší výsledky v oblasti pomůcek pro inkontinentní klienty jsem v mém šetření zaznamenala v léčebnách pro dlouhodobě nemocné. To můţe být ovlivněno tím, ţe léčebny, které se zúčastnily mého výzkumu, jsou součástí nemocnic. Management nemocnic musí vţdy velmi zváţit, jak naloţí s finančními prostředky. Oddělení akutní medicíny spotřebují převáţnou část finančních prostředků a léčebny do této kategorie nespadají. Klienti v LDN mívají diagnózy interní, chirurgické, neurologické, onkologické i psychiatrické. Všechna zmiňovaná onemocnění se ve stáří mohou navíc projevovat atypicky, coţ klade na odbornost personálu vysoké nároky. Především jsou zde hospitalizovaní klienti, kteří by jiţ měli být propuštěni z akutního oddělení, ale jejich zdravotní stav jim zatím neumoţňuje návrat do domácího prostředí nebo ambulantní formu léčebné rehabilitace, nebo jsou zde klienti na doporučení praktických lékařů v případech postupného zhoršování zdravotního stavu v domácím prostředí. Klientům je tedy poskytována zejména ošetřovatelská a rehabilitační péče, s cílem zlepšení soběstačnosti a návratu do běţného ţivota. Většina klientů leţících na těchto odděleních, zde stráví 115
dlouhý čas, a pobyt na lůţku je pro zdravotnická zařízení drahou záleţitostí, coţ se neslučuje s dnešním trendem sniţovat dobu hospitalizace a snahou o léčbu v domácím, tedy přirozeném prostředí (www.nmbbrno.cz). Z mého dotazníkového šetření se mi podařilo zjistit, ţe nejčastější pomůckou pouţívanou při péči o inkontinentní klienty jsou plenkové kalhotky. Uvedlo tak 170 respondentek (97,1 %). Vyuţívání jednoduchých vloţek na pracovištích je ovšem rovněţ vysoké. Tuto moţnost zvolilo 115 sester (65,7 %). 106 sester (60,6 %) uvedlo, ţe vyuţívají pro své inkontinentní klienty vloţné pleny do speciálních kalhotek. Jednorázové podloţky jsou rovněţ častou doplňkovou pomůckou pro inkontinentní klienty. Uvedlo tak 163 sester (93,1 %). Bohuţel i pouţití permanentního močového katetru k řešení problému s inkontinencí bylo vysokým číslem. Tuto moţnost zvolilo 116 sester (66,3 %). Ze svých zkušeností, bohuţel vím, ţe se takto mnohdy postupuje zejména u imobilních klientů, aby s nimi neměli pracovníci příliš mnoho práce. Navíc doba zavedení PMK je rovněţ alarmující. 147 sester (84,0 %) uvedlo, ţe nechává svým inkontinentním klientům zavedený katetr 21 aţ 30 dní. A pouze 71 sester (40,6 %) uvedlo, ţe své klienty před odstraněním katetru klemují. Dále jsem zjistila, ţe při volbě pomůcek se nejvíce přihlíţí k vhodnosti dané pomůcky pro klienta. Uvedlo tak 84 sester (48 %). Občas vyuţívá pomůcky zakoupené rodinou 115 sester (65,7 %), naopak nikdy je nepouţívá 22 respondentek (12,6 %). Příjemné bylo i zjištění, ţe 112 sester (65,9 %) má na svém pracovišti k dispozici plenkové kalhotky různých velikostí a 113 respondentek (66,5 %) uvedlo, ţe mají k dispozici a pouţívají plenkové kalhotky dle stupně inkontinence. Z toho počtu bylo vyloučeno 5 sester, které v poloţce č. 9c uvedlo, ţe tuto pomůcku nepouţívají. Co se týká preference, tedy toho, kterou pomůcku sestry nejvíce preferují pro své inkontinentní klienty, opět nejlépe vyšly plenkové kalhotky. Označilo tak 118 sester (67,4 %). Nejvíce své klienty o vhodnosti, moţnostech a správném pouţití pomůcek pro inkontinentní edukují samy všeobecné sestry. Uvedlo tak 102 sester (58,3 %), naopak moţnost edukace lékařem byla uvedena jen 10 sestrami (5,7 %). Dajčarová si ve své práci stanovila jako jeden z cílů zjistit, jaké metody k řešení problémů s inkontinencí moči senioři nejvíce pouţívají a jaký rozdíl je ve spotřebě terapeutických pomůcek u různých stupňů inkontinence moči. Zde jsou výsledky jejího šetření. Podařilo se jí zjistit, ţe 10,8 % seniorů k řešení svých problémů s MI pouţívá 116
speciální cviky, 24,6 % seniorů uţívá nějaké léky, 38,5 % seniorů pouţívá k řešení svých obtíţí pouze ochranné pomůcky, 15,3 % seniorů podstoupilo operační zákrok a 10,8 % seniorů svůj problém nikterak neřeší. Ochranné pomůcky pouţívá 58,0 % seniorů, 7,0 % nepouţívá a 35,0 % seniorů je nepotřebuje, protoţe únikem moči netrpí. Nejčastěji pouţívaným druhem pomůcek jsou speciální vloţky, které pouţívá 50,8 % seniorů. 23,1 % seniorů pouţívá plenkové kalhotky, pleny pouţívá 10,7 % seniorů, 6,2 % pouţívá nevhodně menstruační vloţky a 9,2 % seniorů nepouţívá ţádné pomůcky k řešení samovolného úniku moči. Dále se jí podařilo zjistit, ţe 68,4 % seniorů trpících lehkým stupněm inkontinence pouţívá ochranné pomůcky. Senioři se středním stupněm inkontinence pouţívají pomůcky jiţ v 94,7 %. A senioři s těţkým stupněm inkontinence vyuţívají ochranných pomůcek ve 100 % případů. Naopak Kůrková ve své práci zjistila, ţe 90 % seniorek pouţívá pro řešení problémů s MI ochranné pomůcky zachytávající moč. Z toho 59,0 % seniorek pouţívá nejčastěji inkontinenční vloţky a 13,0 % seniorek pouţívá výrobky určené pro menstruaci (Kůrková, 2008). Na závěr bych ráda uvedla několik návrhů na řešení dané problematiky: Všeobecné sestry by se měly dále více proškolovat a zajímat se o novinky v péči o inkontinentní klienty a snaţit se takto získané poznatky aplikovat v praxi. Dle mých poznatků doporučuji věnovat větší pozornost výběru pomůcek pro inkontinentní klienty. Mělo by se omezit vyuţívání permanentního močového katetru pro řešení inkontinence. Větší pozornost by měla být rovněţ věnována léčebnám pro dlouhodobě nemocné. Pracovníci na těchto odděleních vykonávají náročnou práci a zaslouţí si uznání a respekt nás všech. Na odbornost personálu jsou kladeny vysoké nároky a komunikace a spolupráce s mnohými klienty na těchto odděleních není snadná. Vím, ţe finance ve zdravotnictví jsou velmi oţehavým tématem, zejména v dnešní době, kdy je médii velmi přetřásána reforma zdravotnictví, ale nemělo by se šetřit na péči o klienty.
117
ZÁVĚR
V teoretické části jsem zpracovala kapitoly o jednotlivých typech močové inkontinence, jejich diagnostice, léčbě a preventivním opatření. Dále jsem se zaměřila na vzdělání a kompetenci všeobecných sester v České republice a ve stručnosti popisuji i péči o inkontinentní klienty. Praktickou část jsem zaměřila na vyhodnocení výsledků dotazníkového šetření. Zde uvádím výsledky výzkumu zaměřené na hodnocení mých cílů a hypotéz. 1 Cíl: Zjistit znalost všeobecných sester v oblasti inkontinence. K tomuto cíli patří hypotézy číslo 1, 2 a 3. 1H0: Předpokládám, ţe neexistuje statisticky významná závislost mezi vzděláním všeobecných sester a souhrnem jejich znalostí o močové inkontinenci. 1HA: Předpokládám, ţe existuje statisticky významná závislost mezi vzděláním všeobecných sester a souhrnem jejich znalostí o močové inkontinenci. Tato domněnka je zpracována a znázorněna tabulkově (tab. č. 14 a 15) i graficky (graf č. 4) na stranách 66 aţ 68. Výsledkem je, ţe znalosti všeobecných sester s vysokoškolským vzděláním jsou větší neţ znalosti všeobecných sester se středoškolským vzděláním a středoškolským a pomaturitním specializačním studiem. Přijala jsem hypotézu alternativní. 2H0: Předpokládám, ţe neexistuje statisticky významná závislost mezi věkem všeobecných sester a souhrnem jejich znalostí o močové inkontinenci. 2HA: Předpokládám, ţe existuje statisticky významná závislost mezi věkem všeobecných sester a souhrnem jejich znalostí o močové inkontinenci. Tuto hypotézu jsem zpracovala na straně 74 a 75. Výsledky znázorňuje tabulka č. 24 a graf č. 9. Zjistila jsem, ţe mezi věkem všeobecných sester a jejich znalostmi o močové inkontinenci není statistický význam. Přijala jsem nulovou hypotézu. 3H0: Předpokládám, ţe neexistuje statisticky významná závislost mezi délkou praxe všeobecných sester a souhrnem jejich znalostí o močové inkontinenci. 3HA: Předpokládám, ţe existuje statisticky významná závislost mezi délkou praxe všeobecných sester a souhrnem jejich znalostí o močové inkontinenci. Tato domněnka byla zpracována na straně 78 a 79 a výsledky jsou zaznamenány v tabulce číslo 31 a grafu číslo 13. Zjistila jsem, ţe mezi všeobecnými sestrami s různou délkou praxe a jejich souhrnnými znalostmi o močové inkontinenci nejsou statisticky 118
významné rozdíly. Přijala jsem nulovou hypotézu. Co se týká celkového zhodnocení prvního cíle, z výsledků vyplývá, ţe na souhrn znalostí o močové inkontinenci má vliv pouze výše dosaţeného vzdělání nikoli věk ani délka praxe. 2 Cíl: Srovnat znalosti všeobecných sester z domovů pro seniory, z léčeben pro dlouhodobě nemocné, z lůţkových zařízení a ze státního a soukromého sektoru. 4H0: Předpokládám, ţe neexistuje statisticky významná závislost mezi souhrnem znalostí všeobecných sester z domovů pro seniory, z lůţkových nemocničních zařízení a léčeben pro dlouhodobě nemocné. 4HA: Předpokládám, ţe existuje statisticky významná závislost mezi souhrnem znalostí všeobecných sester z domovů pro seniory, z lůţkových nemocničních zařízení a léčeben pro dlouhodobě nemocné. Tato hypotézu je zpracována na stranách 79 aţ 81 a výsledky jsou zaznamenány v tabulkách číslo 32 a 33 a grafu číslo 14. Zjistila jsem, ţe menší souhrnné znalosti o močové inkontinenci mají respondentky z léčeben pro dlouhodobě nemocné. Všeobecné sestry z domovů pro seniory a z lůţkových nemocničních zařízení se ve znalostech významně neliší. Přijala jsem hypotézu alternativní. 5H0: Předpokládám, ţe neexistuje statisticky významná závislost mezi souhrnem znalostí všeobecných sester ze státních a soukromých zařízení. 5HA: Předpokládám, ţe existuje statisticky významná závislost mezi souhrnem znalostí všeobecných sester ze státních a soukromých zařízení. Tato hypotéza je zpracována na straně 91 a 92 v tabulce číslo 54 a grafu číslo 25. Zjistila jsem, ţe vyšší znalosti mají všeobecné sestry ze státních zařízení. Přijala jsem alternativní hypotézu. Co se týká celkového zhodnocení druhého cíle mé diplomové práce, z výsledků vyplývá, ţe na souhrn znalostí o močové inkontinenci, má vliv to, jestli všeobecné sestry pracují
v domovech
pro
seniory,
v léčebnách
pro
dlouhodobě
nemocné
nebo
v nemocničních lůţkových zařízeních, ale i to, zda pracují v soukromém či státním sektoru. Závěrem bych jen ráda shrnula mnou zjištěné výsledky. Domnívám se, ţe celkově mohu říci, ţe jsou všeobecné sestry dostatečně vzdělané, co se týká péče o inkontinentní klienty. Otázky, ve kterých byly nedostatky, nepovaţuji za stěţejní.
119
ANOTACE A RESUMÉ
Jméno a příjmení autora: Bc. Barbora Vinklerová, DiS. Instituce:
Katedra ošetřovatelství Lékařské fakulty MU
Název práce:
Znalosti všeobecných sester o inkontinenci u seniorů
Vedoucí práce:
Mgr. Petra Juřeníková, Ph.D.
Počet stran:
141
Počet příloh:
3
Rok obhajoby:
2011
Klíčová slova:
druhy
močové
inkontinence,
diagnostika,
vyšetřovací
metody, léčba, protetické pomůcky, vzdělávání a kompetence všeobecných sester v ČR Ve své diplomové práci jsem se zaměřila na znalosti všeobecných sester o močové inkontinenci ve třech typech zdravotnického a sociálního zařízení, které pečují o inkontinentní klienty. Díky dotazníku jsem získala jejich názory na danou problematiku. V teoretické části najdete kapitoly o jednotlivých druzích močové inkontinence, jejich diagnostice, vyšetřovacích metodách a léčbě. Dále pak kapitoly o vzdělávání a kompetencích všeobecných sester v ČR a péči o inkontinentní klienty. Svoji praktickou část, kterou jsem získala pomocí dotazníkového šetření, jsem zaměřila na rozdíly vzdělanosti všeobecných sester v oblasti močové inkontinence. Dále jsem zařadila znalostní otázky v dané oblasti a na závěr jsem zjišťovala, jaké pomůcky pouţívají na daných pracovištích. Co se týká celkového zhodnocení prvního cíle, z výsledků vyplývá, ţe na souhrn znalostí o močové inkontinenci má vliv pouze výše dosaţeného vzdělání nikoli věk ani délka praxe. Ve druhém cíli jsem zjistila, ţe největší moţnost volby pomůcek pro inkontinentní mají respondentky z domovů pro seniory a lépe se mají klienti ve státním sektoru, kde se jim dostává více pomůcek. Co se týká celkového zhodnocení třetího cíle, z výsledků vyplývá, ţe na souhrn znalostí o močové inkontinenci, má vliv i to, kde všeobecné sestry pracují.
120
SYNOPSIS AND ABSTRACT
Author’s name:
Bc. Barbora Vinklerová, DiS.
Institution:
Department of Nursery, Medical Faculty of MU
Thesis title:
Nurse knowledge of elderly people’s urinary incontinence
Supervisor:
Mgr. Petra Juřeníková, Ph.D.
Number of pages:
141
Number of Annexes:
3
Year of defense:
2011
Key words:
types of urinary incontinence, diagnostics, examining methods, treatment, prothetic aids, education and powers of nurses in the Czech Republic
In my diploma thesis I focused on what nurses know about urinary incontinence in three types of medical and social facilities caring of incontinent clients. I collected their opinions on the above issues through a questionnaire survey. The theoretic part of the thesis contains chapters on individual types of urinary incontinence, their diagnostics, examining methods and treatment. There are also chapters describing education and powers of nurses in the Czech Republic and the care of incontinent clients. The practical part of my thesis, which I acquired through a questionnaire survey, is focused on differences in level of education of nurses in the field of urinary incontinence. The questionnaire also contained knowledge questions regarding the given subject and a survey regarding what aids and equipment they use in the surveyed facilities. For the total assessment of the first objective, the results have shown that the level of knowledge of urinary incontinence is only affected by the level of acquired education, not by nurse’s age or their length of practice. For the second objective I found out that respondents from retirement homes have the largest choice of aids for incontinent clients and that clients in the public sector are provided with more aids. For the total assessment of the third objective, the results have shown that the level of knowledge of urinary incontinence is also affected by the facility in which the nurses work. 121
LITERATURA A PRAMENY
Monografie: 1. Bártlová, S., Hnilicová, H. Vybrané metody a techniky výzkumu, zjišťování spokojenosti pacientů. 1. vyd. Brno: IDV ZP, 2000, 118 s. ISBN 80-7013-311-2 2. Bastlová, H.
Péče o nemocné.
1. vyd. Príroda, a.s.,
1993, 170 s.
ISBN 80-07-00576-5 3. Citterbart, K. et al. Gynekologie. 1. vyd. Praha: Galén, 2001, 278 s. ISBN 80-7262-094-0 4. Čepický, P., Kurzová, H. Gynekologie a porodnictví v ordinaci praktického lékaře. 1. vyd. Praha: Karolinum, 2003, 174 s. ISBN 80-246-0677-1 5. Disman, M. Jak se vyrábí sociologická znalost. 3. vyd. Praha: Karolinum, 2009, 372 s. ISBN 978-80-246-0139-7 6. Dvořáček, J. Urologie – obecná a speciální urologie. 2. vyd. Praha: Karolinum, 1999, 235 s. ISBN 80-7184-745-3 7. Eichenauer, R., Vanherpe, H. Urologie – klinika a praxe. 1. vyd. Praha: Scientia medica, 1996, 616 s. ISBN 80-85526-36-0 8. Galajdová, L. O nemocech močového měchýře aneb léčba inkontinence. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2000, 97 s. ISBN 80-7169-950-0 9. Halaška, M. et al. Urogynekologie. 1. vyd. Praha: Galén, 2004, 256 s. ISBN 80-7262-272-2 10. Holmerová, I., Jurašková, B., Zikmundová, K. a kol. Vybrané kapitoly z gerontologie. 3. vyd. Praha: EV public relations, spol. s.r.o., 2007, 145 s. ISBN 978-80-254-0179-8 11. Ivanová, K., Juríčková, L. Písemné práce na vysokých školách se zdravotnickým zaměřením. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2005, 96 s. ISBN 80-244-0992-5 12. Kawaciuk,
I.
Urologie.
1.
vyd.
Praha:
Galén,
2009,
531
s.
ISBN 978-80-7262-627-7 13. Kawaciuk, I. Urologie. 1. vyd. Jinočany: H+H nakladatelství, 2000, 308 s. ISBN 80-86022-60-9 122
14. Klímová, B. Operační řešení močové inkontinence. Bakalářská práce, 2008, 91 l. + přílohy + posudky 15. Kolařík, D., Halaška, M., Feyereisl, J. Repetitorium gynekologie. Praha: Maxdorf, 2008, 1030 s. ISBN 978-80-7345-138-7 16. Kudela, M. a kol. Základy gynekologie a porodnictví pro posluchače lékařské fakulty. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2004, 270 s. ISBN 80-244-0837-6 17. Martan, A. a kol. Inkontinence moči u ţen a její medikamentózní léčba. 2. vyd. Praha:
Maxdorf,
s.r.o.,
nakladatelství
odborné
literatury,
2006,
83
s.
ISBN 80-7345-094-1 18. Martius, G., Breckwoldt, M., Pfleiderer, A. a kol. Gynekologie a porodnictví. 1. vyd. Martin: Osveta, 1997, 648 s. ISBN 80-88824-56-7 19. Mikšová, Z., Froňková, M., Hernová, R., Zajíčková, M. Kapitoly z ošetřovatelské péče I. aktualizované a doplněné vyd. Praha: Grada Publishing, a.s., 2006, 248 s. ISBN 80-247-1442-6 20. Mlýnková, J. Pečovatelství 1. díl – učebnice pro obor sociální péče – pečovatelská činnost.
1.
vyd.
Praha:
Grada
Publishing,
a.s.,
2010,
272
s.
ISBN 978-80-247-3184-1 21. Schuler, M., Oster, P. Geriatrie od A do Z pro sestry. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, a.s., 2010, 336 s. ISBN 978- 80-247-3013-4 22. Šafránková, A., Nejedlá, M. Interní ošetřovatelství II. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, a.s., 2006, 211 s. ISBN 80-247-1777-8 23. Vokurka, M., Hugo, J. a kol. Praktický slovník medicíny. 7. rozš. vyd. Praha: Maxdorf, s.r.o., 2004, 490 s. ISBN 80-7345-009-7 24. Zámečník, L., Soukup, V. Prevence a léčba onemocnění močových cest. 1. vyd. Praha: Mladá fronta a.s., 2009, 95s. ISBN 978-80-204-1941-5 25. Zikmund, J. Inkontinence moči u ţen. 1. vyd. Praha: Karolinum, 2001, 132 s. ISBN 80-246-0164-8 26. ZVÁROVÁ, J. Základy statistiky pro biomedicínské obory. 1. vyd. Praha: Karolinum, 2002, 218 s. ISBN 80-7184-786-0
123
Články v seriálových publikacích: 1. Inkontinence moči u geriatrických pacientů, Česká geriatrická revue 2003, č. 3, strana 40 – 46, ISSN 1214 - 0732 2. Diagnóza v ošetřovatelství, číslo 2, 2008 (Ostříšková, M. Inkontinence - problém, který přichází po kapkách.) 3. Multidisciplinární péče, ročník 0, číslo 1, 2005, ISSN 1801-0199
Elektronické zdroje: 1. ČESKÁ LÉKAŘSKÁ SPOLEČNOST JANA EVANGELISTY PURKYNĚ. Léčebné standardy – Seznam doporučených postupů – Šafařík, L. Poruchy močení u
muţů
[online].
[citováno
2010-11-26].
Dostupný
na
WWW:
http://www.cls.cz/seznam-doporucenych-postupu 2. ČESKÁ LÉKAŘSKÁ SPOLEČNOST JANA EVANGELISTY PURKYNĚ. Léčebné standardy – Seznam doporučených postupů – Zámečník, L., Hanuš, T. Inkontinence moči [online]. [citováno 2010-11-26]. Dostupný na WWW: http://www.cls.cz/seznam-doporucenych-postupu 3. DANADAKI Ivana. Znalosti všeobecných sester o změnách organismu ve stáří [online]. Diplomová práce – obhájeno 2010 – LF MU Brno. [citováno 2011-03-16]. Dostupný na WWW: http://is.muni.cz/th/72243/lf_m?info=1;zpet=%2Fvyhledavani%2F%3Fsearch%3D danadaki%20agenda:th%26start%3D1 4. DAJČAROVÁ Veronika. Inkontinence ve stáří [online]. Diplomová práce – obhájeno 2008 - LF MU Brno. [citováno 2011-03-16]. Dostupný na WWW: http://is.muni.cz/th/101100/lf_m?info=1;zpet=%2Fvyhledavani%2F%3Fsearch%3 Ddaj%C4%8Darov%C3%A1%26start%3D1 5. KŮRKOVÁ Daniela. Kvalita ţivota ţen s močovou inkontinencí v seniorském věku
[online].
Diplomová
práce
–
obhájeno
2008
-
LF
MU
Brno.
[citováno 2011-03-16]. Dostupný na WWW: http://is.muni.cz/th/59893/lf_m/Diplomova_prace_Daniela_Kurkova_2007.pdf?inf o=1;zpet=%2Fvyhledavani%2F%3Fsearch%3D3.%09K%C5%AERKOV%C3%81 124
%20Daniela.%20Kvalita%20%C5%BEivota%20%C5%BEen%20s%20mo%C4%8 Dovou%20inkontinenc%C3%AD%20v%20seniorsk%C3%A9m%20v%C4%9Bku. %26start%3D1 6. KOTLÁROVÁ Zuzana. Kompetence všeobecných sester, zákon versus skutečnost [online]. Bakalářská práce – obhájeno 2008 - LF MU Brno. [citováno 2010-11-26]. Dostupný na WWW: http://is.muni.cz/th/176648/lf_b?info=1;zpet=%2Fvyhledavani%2F%3Fsearch%3D Kotl%C3%A1rov%C3%A1%26start%3D1 7. MINISTERSTVO VNITRA ČR. Legislativa – Sbírka zákonů – 2. Výpis podle roku
vydání
[online].
[citováno
2010-09-26].
Dostupný
na
WWW:
http://aplikace.mvcr.cz/sbirkazakonu/SearchResult.aspx?q=2006&typeLaw=zakon&what=Rok 8. MOČOVÁ
INKONTINENCE.
Typy
inkontinence.
Diagnostika.
Léčba
inkontinence. Články o inkontinenci [online]. [citováno 2010-08-15]. Dostupný na WWW: http://www.mocova-inkontinence.cz/index.html 9. NEMOCNICE MILOSRDNÝCH BRATŘÍ. Lůţková oddělení – Léčebna dlouhodobě nemocných [online]. [citováno 2011-03-16]. Dostupný na WWW: http://www.nmbbrno.cz/index.php?clanek=18
125
SEZNAM ZKRATEK
%
procento
cm
centimetr
cmH2O
centimetry vodního sloupce
CNS
centrální nervový systém
č.
číslo
ČR
Česká republika
DiS.
Diplomovaný specialista
DpS
Domov pro seniory
GIT
gastrointestinální trakt
HA
alternativní hypotéza
H0
nulová hypotéza
Hz
hertz
LDN
léčebna pro dlouhodobě nemocné
MI
močová inkontinence
ml
mililitry
ml/s
mililitry za sekundu
mm
milimetr
MZ ČR
Ministerstvo zdravotnictví České republiky
n
absolutní četnost
např.
například
NZ
lůţkové nemocniční zařízení
PMK
permanentní močový katetr
PSS
pomaturitní specializační studium
Sb.
Sbírka
SŠ
střední škola
SZO
Světová zdravotnická organizace
tab.
tabulka
tj.
to jest
VOŠ
vyšší odborná škola
VŠ
vysoká škola 126
SEZNAM TABULEK
TABULKA Č. 1 SPRÁVNÁ DEFINICE POJMU URGENTNÍ INKONTINENCE
61
TABULKA Č. 2 SPRÁVNÁ DEFINICE POJMU STRESOVÁ INKONTINENCE
61
TABULKA Č. 3 DEFINICE LEHKÉHO STUPNĚ INKONTINENCE
63
TABULKA Č. 4 INDIKAČNÍ PÁSKA
63
TABULKA Č. 5 JEDNORÁZOVÁ KATETRIZACE
63
TABULKA Č. 6 CHARRIEROVO OZNAČENÍ KATETRU
64
TABULKA Č. 7 POMŮCKY PRO ŽENY
64
TABULKA Č. 8 POMŮCKY PRO MUŽE
64
TABULKA Č. 9 DIURETICKÉ TEKUTINY
65
TABULKA Č. 10 OMEZOVÁNÍ PŘÍJMU TEKUTIN
65
TABULKA Č. 11 CVIČENÍ SVALŮ DNA PÁNEVNÍHO
65
TABULKA Č. 12 FARMAKA
66
TABULKA Č. 13 CELKOVÉ VÝSLEDKY ZNALOSTNÍCH POLOŽEK (SOUHRN)
66
TABULKA Č. 14 VZDĚLÁNÍ A SOUHRN ZNALOSTÍ
67
TABULKA Č. 15 VÍCENÁSOBNÉ POROVNÁNÍ P HODNOT - VZDĚLÁNÍ A SOUHRNU ZNALOSTÍ
67
TABULKA Č. 16 KONTINGENČNÍ TABULKA VZDĚLÁNÍ VS. DEFINICE STRESOVÉ INKONTINENCE
69
TABULKA Č. 17 VZDĚLÁNÍ VS. DEFINICE STRESOVÉ INKONTINENCE
69
TABULKA Č. 18 KONTINGENČNÍ TABULKA VZDĚLÁNÍ VS. BAREVNÉ OZNAČENÍ U TĚŽKÉ MI
70
TABULKA Č. 19 VZDĚLÁNÍ VS. BAREVNÉ OZNAČENÍ U TĚŽKÉ MI
70
TABULKA Č. 20KONTINGENČNÍ TABULKA VZDĚLÁNÍ VS. BAREVNÉ OZNAČENÍ U VELMI TĚŽKÉ MI
71
TABULKA Č. 21VZDĚLÁNÍ VS. BAREVNÉ OZNAČENÍ POMŮCEK U VELMI TĚŽKÉ MI
72
TABULKA Č. 22 KONTINGENČNÍ TABULKA VZDĚLÁNÍ VS. POSILOVÁNÍ SVALŮ DNA PÁNEVNÍHO
73
TABULKA Č. 23 VZDĚLÁNÍ VS. POSILOVÁNÍ SVALŮ DNA PÁNEVNÍHO
73
TABULKA Č. 24 VĚK A SOUHRN ZNALOSTÍ
74
TABULKA Č. 25 KONTINGENČNÍ TABULKA VĚK VS. BAREVNÉ OZNAČENÍ POMŮCEK U TĚŽKÉ MI
75
TABULKA Č. 26 VĚK VS. BAREVNÉ OZNAČENÍ POMŮCEK U TĚŽKÉ MI
75
TABULKA Č. 27 KONTINGENČNÍ TABULKA VĚK VS. POMŮCKY PRO INKONTINENTNÍ MUŽE
76
TABULKA Č. 28 VĚK VS. POMŮCKY PRO INKONTINENTNÍ MUŽE
76
TABULKA Č. 29 KONTINGENČNÍ TABULKA VĚK VS. FARMAKA
77
TABULKA Č. 30 VĚK VS. FARMAKA
77
TABULKA Č. 31 DÉLKA PRAXE A SOUHRN ZNALOSTÍ
78
TABULKA Č. 32 PRACOVIŠTĚ A SOUHRN ZNALOSTÍ
80
TABULKA Č. 33 VÍCENÁSOBNÉ POROVNÁNÍ P HODNOT – PRACOVIŠTĚ VS. SOUHRN ZNALOSTÍ
80
TABULKA Č. 34 KONTINGENČNÍ TABULKA PRACOVIŠTĚ VS. DEFINICE URGENTNÍ INKONTINENCE
81
127
TABULKA Č. 35 PRACOVIŠTĚ VS. DEFINICE URGENTNÍ INKONTINENCE
82
TABULKA Č. 36 KONTINGENČNÍ TABULKA PRACOVIŠTĚ VS. DEFINICE STRESOVÉ INKONTINENCE
82
TABULKA Č. 37 PRACOVIŠTĚ VS. DEFINICE STRESOVÉ INKONTINENCE
83
TABULKA Č. 38KONTINGENČNÍ TABULKA PRACOVIŠTĚ VS. BAREVNÉ OZNAČENÍ U TĚŽKÉ MI
83
TABULKA Č. 39 PRACOVIŠTĚ VS. BAREVNÉ OZNAČENÍ U TĚŽKÉ MI
84
TABULKA Č. 40 KONTINGENČNÍ TABULKA PRACOVIŠTĚ VS. BAREVNÉ OZNAČENÍ U VELMI TĚŽKÉ MI
84
TABULKA Č. 41 PRACOVIŠTĚ VS. BAREVNÉ OZNAČENÍ U VELMI TĚŽKÉ MI
85
TABULKA Č. 42 KONTINGENČNÍ TABULKA PRACOVIŠTĚ VS. INDIKAČNÍ PÁSKA
85
TABULKA Č. 43 PRACOVIŠTĚ VS. INDIKAČNÍ PÁSKA
86
TABULKA Č. 44 KONTINGENČNÍ TABULKA PRACOVIŠTĚ VS. JEDNORÁZOVÉ CÉVKOVÁNÍ
86
TABULKA Č. 45 PRACOVIŠTĚ VS. JEDNORÁZOVÉ CÉVKOVÁNÍ
87
TABULKA Č. 46 KONTINGENČNÍ TABULKA PRACOVIŠTĚ VS. CHARRIEROVO OZNAČENÍ KATETRŮ
87
TABULKA Č. 47 PRACOVIŠTĚ VS. CHARRIEROVO OZNAČENÍ KATETRŮ
88
TABULKA Č. 48 KONTINGENČNÍ TABULKA PRACOVIŠTĚ VS. POMŮCKY PRO INKONTINENTNÍ MUŽE
88
TABULKA Č. 49 PRACOVIŠTĚ VS. POMŮCKY PRO INKONTINENTNÍ MUŽE
89
TABULKA Č. 50 KONTINGENČNÍ TABULKA PRACOVIŠTĚ VS. CVIČENÍ SVALŮ DNA PÁNEVNÍHO
89
TABULKA Č. 51 PRACOVIŠTĚ VS. CVIČENÍ SVALŮ DNA PÁNEVNÍHO
90
TABULKA Č. 52 KONTINGENČNÍ TABULKA PRACOVIŠTĚ VS. FARMAKA
90
TABULKA Č. 53 PRACOVIŠTĚ VS. FARMAKA
91
TABULKA Č. 54 ZAŘÍZENÍ A SOUHRN ZNALOSTÍ
91
TABULKA Č. 55 KONTINGENČNÍ TABULKA ZAŘÍZENÍ VS. BAREVNÉ OZNAČENÍ STŘEDNÍ MI
93
TABULKA Č. 56 ZAŘÍZENÍ A BAREVNÉ OZNAČENÍ STŘEDNÍ MI
93
TABULKA Č. 57 KONTINGENČNÍ TABULKA ZAŘÍZENÍ VS. INDIKAČNÍ PÁSKA
94
TABULKA Č. 58 ZAŘÍZENÍ A INDIKAČNÍ PÁSKA
94
TABULKA Č. 59 KONTINGENČNÍ TABULKA ZAŘÍZENÍ VS. JEDNORÁZOVÉ CÉVKOVÁNÍ
95
TABULKA Č. 60 ZAŘÍZENÍ A JEDNORÁZOVÉ CÉVKOVÁNÍ
95
TABULKA Č. 61 KONTINGENČNÍ TABULKA ZAŘÍZENÍ VS. CHARRIEROVO OZNAČENÍ KATETRŮ
96
TABULKA Č. 62 ZAŘÍZENÍ A CHARRIEROVO OZNAČENÍ KATETRŮ
96
TABULKA Č. 63 KONTINGENČNÍ TABULKA ZAŘÍZENÍ VS. POMŮCKY PRO INKONTINENTNÍ ŽENY
97
TABULKA Č. 64 ZAŘÍZENÍ A POMŮCKY PRO INKONTINENTNÍ ŽENY
97
TABULKA Č. 65 KONTINGENČNÍ TABULKA ZAŘÍZENÍ VS. POMŮCKY PRO INKONTINENTNÍ MUŽE
98
TABULKA Č. 66 ZAŘÍZENÍ A POMŮCKY PRO INKONTINENTNÍ MUŽE
98
TABULKA Č. 67 KONTINGENČNÍ TABULKA ZAŘÍZENÍ VS. OMEZOVÁNÍ TEKUTIN
99
TABULKA Č. 68 ZAŘÍZENÍ A OMEZOVÁNÍ TEKUTIN
99
TABULKA Č. 69 KONTINGENČNÍ TABULKA ZAŘÍZENÍ VS. CVIČENÍ SVALŮ DNA PÁNEVNÍHO
100
TABULKA Č. 70 ZAŘÍZENÍ VS. CVIČENÍ SVALŮ DNA PÁNEVNÍHO
100
TABULKA Č. 71 VELIKOST PLENKOVÝCH KALHOTEK
102
TABULKA Č. 72 PLENKOVÉ KALHOTKY DLE STUPNĚ INKONTINENCE
103
128
TABULKA Č. 73 DOSTATEK POMŮCEK
104
TABULKA Č. 74 POMŮCKY ZAKOUPENÉ RODINOU
106
TABULKA Č. 75 STANDARDY
106
TABULKA Č. 76 KLEMOVÁNÍ
107
TABULKA Č. 77 EDUKACE KLIENTŮ
107
TABULKA Č. 78 DOBA ZAVEDENÍ PERMANENTNÍHO MOČOVÉHO KATETRU
108
129
SEZNAM GRAFŮ
GRAF Č. 1VZDĚLÁNÍ RESPONDENTEK
59
GRAF Č. 2 PRACOVIŠTĚ VŠEOBECNÝCH SESTER
60
GRAF Č. 3 PŘEHLED ODPOVĚDÍ U BAREVNÉHO KÓDOVÁNÍ POMŮCEK
62
GRAF Č. 4 POLOHA MEDIÁNŮ POLOŽKY SOUHRN PODLE VZDĚLÁNÍ
67
GRAF Č. 5 GRAF INTERAKCÍ VZDĚLÁNÍ VS. DEFINICE STRESOVÉ INKONTINENCE
69
GRAF Č. 6 GRAF INTERAKCÍ VZDĚLÁNÍ VS. BAREVNÉ OZNAČENÍ TĚŽKÉ MI
71
GRAF Č. 7 GRAF INTERAKCÍ VZDĚLÁNÍ VS. SPRÁVNÉ BAREVNÉ OZNAČENÍ VELMI TĚŽKÉ MI
72
GRAF Č. 8 VZDĚLÁNÍ VS. POSILOVÁNÍ SVALŮ DNA PÁNEVNÍHO
73
GRAF Č. 9 POLOHA MEDIÁNŮ POLOŽKY SOUHRN PODLE VĚKU
74
GRAF Č. 10 GRAF INTERAKCÍ VĚK VS. BAREVNÉ OZNAČENÍ POMŮCEK U TĚŽKÉ MI
76
GRAF Č. 11 GRAF INTERAKCÍ VĚK VS. POMŮCKY PRO INKONTINENTNÍ MUŽE
77
GRAF Č. 12 GRAF INTERAKCÍ VĚK VS. FARMAKA
78
GRAF Č. 13 POLOHA MEDIÁNŮ POLOŽKY SOUHRN PODLE DÉLKY PRAXE
79
GRAF Č. 14 POLOHA MEDIÁNŮ POLOŽKY SOUHRN PODLE PRACOVIŠTĚ
80
GRAF Č. 15 GRAF INTERAKCÍ PRACOVIŠTĚ VS. DEFINICE URGENTNÍ INKONTINENCE
82
GRAF Č. 16 GRAF INTERAKCÍ VZDĚLÁNÍ VS. DEFINICE STRESOVÉ INKONTINENCE
83
GRAF Č. 17 GRAF INTERAKCÍ PRACOVIŠTĚ VS. BAREVNÉ OZNAČENÍ U TĚŽKÉ MI
84
GRAF Č. 18 GRAF INTERAKCÍ PRACOVIŠTĚ VS. BAREVNÉ OZNAČENÍ U VELMI TĚŽKÉ MI
85
GRAF Č. 19 GRAF INTERAKCÍ PRACOVIŠTĚ VS. INDIKAČNÍ PÁSKA
86
GRAF Č. 20 GRAF INTERAKCÍ PRACOVIŠTĚ VS. JEDNORÁZOVÉ CÉVKOVÁNÍ
87
GRAF Č. 21 GRAF INTERAKCÍ PRACOVIŠTĚ VS. CHARRIEROVO OZNAČENÍ KATETRŮ
88
GRAF Č. 22 GRAF INTERAKCÍ PRACOVIŠTĚ VS. POMŮCKY PRO INKONTINENTNÍ MUŽE
89
GRAF Č. 23 GRAF INTERAKCÍ PRACOVIŠTĚ VS. CVIČENÍ SVALŮ DNA PÁNEVNÍHO
90
GRAF Č. 24 GRAF INTERAKCÍ PRACOVIŠTĚ VS. FARMAKA
91
GRAF Č. 25 POLOHA MEDIÁNŮ POLOŽKY SOUHRN PODLE ZAŘÍZENÍ
92
GRAF Č. 26 GRAF INTERAKCÍ ZAŘÍZENÍ VS. BAREVNÉ OZNAČENÍ STŘEDNÍ MI
93
GRAF Č. 27 GRAF INTERAKCÍ ZAŘÍZENÍ VS. INDIKAČNÍ PÁSKA
94
GRAF Č. 28 GRAF INTERAKCÍ ZAŘÍZENÍ VS. JEDNORÁZOVÉ CÉVKOVÁNÍ
95
GRAF Č. 29 GRAF INTERAKCÍ ZAŘÍZENÍ VS. CHARRIEROVO OZNAČENÍ KATETRŮ
96
GRAF Č. 30 GRAF INTERAKCÍ ZAŘÍZENÍ VS. POMŮCKY PRO INKONTINENTNÍ ŽENY
97
GRAF Č. 31 GRAF INTERAKCÍ ZAŘÍZENÍ VS. POMŮCKY PRO INKONTINENTNÍ MUŽE
98
GRAF Č. 32 GRAF INTERAKCÍ ZAŘÍZENÍ VS. OMEZOVÁNÍ TEKUTIN
99
GRAF Č. 33 GRAF INTERAKCÍ ZAŘÍZENÍ VS. OMEZOVÁNÍ TEKUTIN
100
GRAF Č. 34 POUŽÍVÁNÍ POMŮCEK PRO INKONTINENTNÍ KLIENTY
101
130
GRAF Č. 35 VOLBA POMŮCEK
102
GRAF Č. 36 VELIKOST PLENKOVÝCH KALHOTEK
103
GRAF Č. 37 DOSTATEK POMŮCEK
104
GRAF Č. 38 PŘEHLED PREFERENCÍ POMŮCEK
105
GRAF Č. 39 POMŮCKY ZAKOUPENÉ RODINOU
106
131
SEZNAM PŘÍLOH
Příloha č. 1 Dotazník Příloha č. 2 Ţádost o dotazníkové šetření Příloha č. 3 Klíč správných odpovědí ke znalostním otázkám dotazníku
132
PŘÍLOHA Č. 1 Váţená paní, jmenuji se Barbora Vinklerová a jsem studentkou II. ročníku oboru Ošetřovatelská péče v gerontologii na Masarykově univerzitě v Brně. Dovoluji si Vás poţádat o vyplnění dotazníku, který je zcela anonymní. Dotazník bude pouţit jako podklad ke zpracování mé diplomové práce. Prosím zaškrtněte jednu možnou odpověď, není-li uvedeno jinak. Děkuji za spolupráci. Barbora Vinklerová 1/ Kolik je Vám let? Prosím, uveďte……………….. 2/ Uveďte, jaké máte nejvyšší dosaţené vzdělání? 1) středoškolské s maturitou 2) středoškolské a pomaturitní specializační studium 3) vyšší odborné zakončené titulem DiS. 4) vyšší odborné a pomaturitní specializační studium 5) vysokoškolské 6) vysokoškolské a pomaturitní specializační studium
3/ Pracujete v: 1) domově pro seniory 2) léčebně pro dlouhodobě nemocné 3) lůţkovém
nemocničním
zařízení
(prosím,
uveďte
na
jakém
oddělení)…………………………….. 4) jiná moţnost (prosím, uveďte)…………………………. 4/ Je Vaše zdravotnické zařízení soukromé? 1) ano 2) ne 5/ Jak dlouho pracujete ve zdravotnictví? Prosím, uveďte počet let…………………..
133
PŘÍLOHA Č. 1 6/ Vyberte správnou definici k pojmu urgentní inkontinence. 1) Nechtěný
únik
zpravidla
malého
mnoţství
moči
způsobený
zvýšením
intraabdominálního tlaku v důsledku nedostatečnosti svěračů. 2) Stav, při kterém dochází k bezděčnému odchodu moče u lidí s patologickým neurologickým nálezem. Pacient si pocit naplnění či vyprázdnění měchýře neuvědomuje a nemůţe ho ovlivnit. 3) Nechtěný únik většího mnoţství moči, vzniklý náhle, vyvolaný kontrakcí musculus detrusor, spojený s naléhavým nucením na močení. 4) Způsobená získanou slabostí svaloviny močového měchýře, projevující se neúplným vyprazdňováním s postupně se zvětšujícím zůstatkem moči v měchýři po močení. 5) Ţádná odpověď není správná. 7/ Absolvoval/a jste školení v oblasti problematiky inkontinence moči (pomůcky, druhy inkontinence…) mimo studia pro výkon povolání (SZŠ, VZŠ, VŠ)? 1) ano 2) ne 8/ Vyberte správnou definici k pojmu stresová inkontinence. 1) Stav, při kterém dochází k bezděčnému odchodu moče u lidí s patologickým neurologickým nálezem. Pacient si pocit naplnění či vyprázdnění měchýře neuvědomuje a nemůţe ho ovlivnit. 2) Způsobená získanou slabostí svaloviny močového měchýře, projevující se neúplným vyprazdňováním s postupně se zvětšujícím zůstatkem moči v měchýři po močení. 3) Nechtěný únik většího mnoţství moči, vzniklý náhle, vyvolaný kontrakcí musculus detrusor, spojený s naléhavým nucením na močení. 4) Nechtěný
únik
zpravidla
malého
mnoţství
moči
způsobený
zvýšením
intraabdominálního tlaku v důsledku nedostatečnosti svěračů. 5) Ţádná odpověď není správná. 9a/ Pouţíváte na Vašem pracovišti jednoduché vloţky pro řešení inkontinence? 134
PŘÍLOHA Č. 1 1) Ano 2) Ne 9b/ Pouţíváte na Vašem pracovišti vloţné pleny do speciálních kalhotek pro řešení inkontinence? 1) Ano 2) Ne 9c/ Pouţíváte na Vašem pracovišti plenkové kalhotky pro řešení inkontinence? 1) Ano 2) Ne 9d/ Pouţíváte na Vašem pracovišti jednorázové podloţky pro řešení inkontinence? 1) Ano 2) Ne 9e/ Pouţíváte na Vašem pracovišti permanentní katetr pro řešení inkontinence? 1) Ano 2) Ne 10/ Víte, co znamená klemování permanentního močového katetru? 1) ano, prosím, vysvětlete……………………………………………………………… 2) ne 11/ Kdy je nejvhodnější podávat diuretika? 1) ráno 2) dopoledne 3) odpoledne 4) večer 5) na denní době nezáleţí
135
PŘÍLOHA Č. 1 12/ Absorpční pomůcky jsou označené indikační páskou, která svým zabarvením signalizuje absorpční kapacitu po dobu 4 hodin. Jde o tzv. barevné kódování výrobků podle stupnice inkontinence. Přiřaďte ke stupni inkontinence správné barevné označení (přiřaďte správné číslo). lehká inkontinence - …… střední inkontinence - …… těţká inkontinence - …… velmi těţká inkontinence - …… 1) světle modré zabarvení 2) ţluté zabarvení 3) tmavě modré zabarvení 4) zelené zabarvení 5) fialové zabarvení 13/ Lehký stupeň inkontinence je: 1) únik moči 100 aţ 200 ml moči 2) únik moči do 100 ml moči 3) únik moči 200 aţ 300 ml moči 4) únik moči do 50 ml moči 5) ţádná odpověď není správná 14/ Co rozhoduje nejvíce o pouţitém druhu pomůcek pro inkontinenci na Vašem pracovišti? 1) cenová dostupnost 2) vhodnost pro pacienta 3) osvědčenost značky 4) jiná moţnost, prosím uveďte………………………….. 15/ Indikační páska na plenách označuje: 1) velikost plenek 2) absorpční kapacita plen po dobu 8 hod. 3) absorpční kapacita plen po dobu 4 hod. 136
PŘÍLOHA Č. 1 4) vhodnost plen podle váhy pacienta 5) ţádná odpověď není správná 16/ Máte moţnost na Vašem pracovišti výběru různých velikostí plenkových kalhotek pro inkontinentní pacienty (podle stupně inkontinence)? Odpovídají pouze ty, které uvedly v poloţce 9c, ţe pouţívají plenkové kalhotky na svých pracovištích. 1) ano 2) většinou ano 3) většinou ne 4) ne 17/ Pro jednorázové cévkování ţeny byste pouţil/a: 1) Nelatonův katetr 2) Tiemanův katetr 3) Folleyův katetr 4) Malecotův kater 5) Ţádný z výše uvedených 18/ Pouţíváte na Vašem pracovišti plenkové kalhotky podle stupně inkontinence? Odpovídají pouze ty, které uvedly v poloţce 9c, ţe pouţívají plenkové kalhotky na svých pracovištích. 1) ano 2) ne 19/ Charrierovo označení katetrů se pouţívá pro: 1) délku katetru 2) obvod katetru 3) druh katetru (permanentní, jednorázový) 4) materiál katetru 5) ţádná odpověď není správná
137
PŘÍLOHA Č. 1 20/ Podle Vašeho názoru máte na oddělení dostatečné mnoţství pomůcek pro inkontinentní pacienty? 1) ano 2) většinou ano 3) většinou ne 4) ne 21/ Jaké Vy osobně preferujete pomůcky pro inkontinentní pacienty? 1) jednoduché vloţky 2) vloţné pleny do speciálních kalhotek 3) plenkové kalhotky 4) jednorázové podloţky 5) permanentní katetr 6) jiná moţnost, prosím uveďte………………………………. 22/ Pouţíváte pomůcky pro inkontinenci zakoupené rodinou pacienta? 1) vţdy 2) často 3) občas 4) nikdy 23/ Jaké znáte pomůcky pro inkontinentní ţeny? Prosím, uveďte alespoň 3. ……………………………………………………………………………………………… 24/ Jaké znáte pomůcky pro inkontinentní muţe? Prosím, uveďte alespoň 3? ……………………………………………………………………………………………… 25/ Máte na Vašem pracovišti vypracované standardy pro péči o inkontinentní pacienty? 1) ano 2) ne 26/ Odpovídají pouze ti, co v předchozí otázce označili možnost ano. Standardy pro péči o inkontinentní pacienty dodrţuji: 138
PŘÍLOHA Č. 1 1) vţdy 2) většinou ano 3) většinou ne 4) nikdy 27/ Provádíte u Vašich klientů klemování před odstraněním permanentního katetru? 1) ano (uveďte, jak dlouho před odstraněním katetru) …………………….. 2) ne
28/ Kdo u Vás na pracovišti edukuje pacienty o pouţívání a správné volbě pomůcek pro inkontinenci? 1) lékař 2) sestra 3) sestra a lékař 4) nikdo 5) jiná moţnost, prosím uveďte……………………………. 29/ Jaké tekutiny mají diuretický účinek? 1) káva, čaj, alkohol 2) mléko, voda 3) minerální vody, dţusy 4) všechny odpovědi jsou správné 5) ţádná odpověď není správná 30/ Je vhodné omezovat mnoţství tekutin u inkontinentních pacientů? 1) ano 2) ne 3) nevím 31/ Který druh inkontinence můţeme pozitivně ovlivnit cvičením svalů dna pánevního? 1) reflexní inkontinence 139
PŘÍLOHA Č. 1 2) paradoxní ischurie 3) stresová inkontinence 4) urgentní inkontinence 5) ţádná odpověď není správná 32/ Jak dlouho necháváte zavedený permanentní močový katetr u inkontinentních pacientů? Prosím uveďte časový údaj. ………………………………………. 33/ Která farmaka mohou ovlivnit vznik močové inkontinence? 1) Diuretika, anticholinergika, sedativa 2) Antibiotika, spasmolytika 3) Antihypertenziva, blokátory protonové pumpy 4) Všechny odpovědi jsou správné 5) Ţádná odpověď není správná
34/ Pokud se k danému problému chcete vyjádřit, uvést připomínky, prosím, uveďte je zde.
........................................................................................................................................... ...........................................................................................................................................
140
PŘÍLOHA Č. 2 Středomoravská nemocniční a.s
Brno 30. 8. 2010
odštěpný závod Nemocnice Přerov Dvořákova 75 751 52 Přerov
Věc: ŢÁDOST O MOŢNOSTI DISTRIBUCE DOTAZNÍKŮ Váţená náměstkyně ošetřovatelské péče, jsem studentkou druhého ročníku navazujícího magisterského studia oboru Ošetřovatelská péče v gerontologii a píši diplomovou práci na téma ,,ZNALOSTI VŠEOBECNÝCH SESTER O INKONTINENCI U SENIORŮ". Tímto bych Vás chtěla poprosit o moţnost distribuce dotazníků ve Vašem zdravotnickém zařízení, zejména na interním oddělení a na oddělení léčebny dlouhodobě nemocných. Děkuji. Bc. Barbora Vinklerová, DiS. ………………………………..
Barbora Vinklerová Masarykova 1027 Modřice 664 42
141
PŘÍLOHA Č. 3 KLÍČ SPRÁVNÝCH ODPOVĚDÍ KE ZNALOSTNÍM POLOŢKÁM DOTAZNÍKU Poloţka dotazníku č.: 6/ Vyberte správnou definici k pojmu urgentní inkontinence. 3) Nechtěný únik většího mnoţství moči, vzniklý náhle, vyvolaný kontrakcí musculus detrusor, spojený s naléhavým nucením na močení. 8/ Vyberte správnou definici k pojmu stresová inkontinence. 4) Nechtěný
únik
zpravidla
malého
mnoţství
moči
způsobený
zvýšením
intraabdominálního tlaku v důsledku nedostatečnosti svěračů. 10/ Víte, co znamená klemování močového měchýře? 1) ano – zapeánování permanentního močového katetru na dobu dvou hodin, zabráněním odtoku moči se posiluje svalstvo močového měchýře 11/ Kdy je nejvhodnější podávat diuretika? 1) ráno 12/ Absorpční pomůcky jsou označené indikační páskou, která svým zabarvením signalizuje absorpční kapacitu po dobu 4 hodin. Jde o tzv. barevné kódování výrobků podle stupnice inkontinence. Přiřaďte ke stupni inkontinence správné barevné označení (přiřaďte písmenko). lehká inkontinence - ţluté zabarvení střední inkontinence – zelené zabarvení těţká inkontinence – světle modré zabarvení velmi těţká inkontinence - tmavě modré zabarvení 13/ Lehký stupeň inkontinence je: 2) únik moči do 100 ml moči 15/ Indikační páska na plenách označuje: 3) absorpční kapacita plen po dobu 4 hod. 142
PŘÍLOHA Č. 3 17/ Pro jednorázové cévkování ţeny byste pouţil/a: 1) Nelatonův katetr 19/ Charrierovo označení katetrů se pouţívá pro: 2) obvod katetru 23/ Jaké znáte pomůcky u inkontinentních ţen? Prosím, uveďte alespoň 3. Jednoduché vloţky, plenkové kalhotky, vloţné pleny do speciálních kalhotek, plastikový sáček s drţadlem, fixační kalhotky, absorpční podloţky 24/ Jaké znáte pomůcky u inkontinentních muţů? Prosím, uveďte alespoň 3? Urinály, cévky, močová láhev, jednoduché vloţky, plenkové kalhotky, vloţné pleny do speciálních kalhotek, kondomové katetry, svorka na penis, fixační kalhotky, absorpční podloţky 29/ Jaké tekutiny mají diuretický účinek? 1) káva, čaj, alkohol 30/ Je vhodné omezovat mnoţství tekutin u inkontinentních pacientů? 2) ne 31/ Který druh inkontinence můţeme pozitivně ovlivnit cvičením svalů dna pánevního? 3) stresová inkontinence 33/ Která farmaka mohou ovlivnit vznik močové inkontinence? 1) Diuretika, anticholinergika, sedativa
143
