Univerzita Hradec Králové Přírodovědecká fakulta Katedra biologie
Toxické látky v rostlinách
Bakalářská práce
Autor:
Lucie Grofová
Studijní program:
B1407 Chemie
Studijní obor:
Biologie se zaměřením na vzdělání Chemie se zaměřením na vzdělání
Vedoucí práce:
Hradec Králové
doc. PharmDr. Lenka Tůmová, CSc.
červen 2015
Univerzita Hradec Králové Přírodovědecká fakulta
Zadání bakalářské práce Autor:
Lucie Grofová
Studijní program:
B1407 Chemie
Studijní obor:
Biologie se zaměřením na vzdělávání Chemie se zaměřením na vzdělávání
Název práce:
Toxické látky v rostlinách
Název práce AJ:
Toxic substances in plants
Cíl a metody práce:
V rámci této bakalářské práce budou sepsány a charakterizovány toxické látky vyskytující se u vyšších rostlin. Dále zde bude zpracováno, jaké otravy dané toxické látky způsobují a jaký mají projev či vliv na zdraví člověka. Bakalářská práce bude zpracována formou literární rešerše na základě doporučené odborné literatury (Přírodní toxiny a jedy - V. Hrdina, R. Hrdina, V. Měrka, L. Jahodář, Z. Martinec; Rostliny způsobující otravy a alergie - J. Baloun, L. Jahodář; Farmakobotanika - L. Jahodář). Také budou využity odborné internetové databáze (např. Web of Science, atd.), kde budou vybrány články za období 2010 - 2015. Cílem bakalářské práce je podat přehled toxických látek v rostlinách a jejich dopad na zdraví člověka.
Garantující pracoviště:
katedra biologie Přírodovědecké fakulty UHK
Vedoucí práce:
doc. PharmDr. Lenka Tůmová, CSc.
Oponent:
doc. RNDr. František Malíř, Ph.D.
Datum zadání práce:
9. 12. 2013
Datum odevzdání práce:
30. 6. 2015
Prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně a že jsem v seznamu použité literatury uvedla všechny prameny, z kterých jsem vycházela.
V Hradci Králové dne
Lucie Grofová
Poděkování: Touto cestou bych ráda poděkovala paní doc. PharmDr. Lence Tůmové, CSc. za její ochotu, odborný dohled, cenné rady a laskavý a vstřícný přístup při vedení mé bakalářské práce. Zároveň děkuji i za pomoc při získávání potřebných informací.
Anotace GROFOVÁ, L. Toxické látky v rostlinách. Hradec Králové, 2015. Bakalářská práce na Přírodovědecké fakultě Univerzity Hradec Králové. Vedoucí bakalářské práce doc. PharmDr. Lenka Tůmová, CSc. 60s.
V rámci této bakalářské práce budou sepsány a charakterizovány toxické látky vyskytující se u vyšších rostlin. Dále zde bude zpracováno, jaké otravy dané toxické látky způsobují a jaký mají projev či vliv na zdraví člověka. Bakalářská práce bude zpracována formou literární rešerše na základě doporučené odborné literatury (Přírodní toxiny a jedy - V. Hrdina, R. Hrdina, V. Měrka, L. Jahodář, Z. Martinec; Rostliny způsobující otravy a alergie - J. Baloun, L. Jahodář; Farmakobotanika - L. Jahodář). Také budou využity odborné internetové databáze (např. Web of Science, atd.), kde budou vybrány články za období 2010 - 2015. Cílem bakalářské práce je podat přehled toxických látek v rostlinách a jejich dopad na zdraví člověka.
Klíčová slova jedovatá látka, fytotoxikologie, první pomoc, jed, intoxikace, dávka, otrava
Annotation GROFOVÁ, L. Toxic substances in plants. Hradec Králové, 2015. Bachelor Thesis at Faculty of Science University of Hradec Králové. Thesis Supervisor: Assoc. Prof. PharmDr. Lenka Tůmová, PhD. 60p.
The toxic substances occurring in higher plants will be introduced and characterized in the context of this bachelor thesis. There will be also processed the toxic effect of these substances and their manifestation on human health. The bachelor thesis will be elaborated in the form of a literature review on the basis of recommended scientific literature (Natural toxins and poisons - V. Hrdina, R. Hrdina, V. Měrka, L. Jahodář, Z. Martinec; Plants causing poisoning and allergies - J. Baloun, L. Jahodář; Pharmacobotany - L. Jahodář). The Professional Internet databases will be also used (e.g. Web of Science, etc.) where the articles will be selected for the period 2010 - 2015. The aim of bachelor thesis is to provide an overview of toxic substances in plants and their impact on human health.
Keywords toxic substance, phytotoxicology, first aid, poison, intoxication, dose, poisoning
Obsah Úvod ............................................................................................................................... 10 1
2
Toxikologie ............................................................................................................. 11 1.1
Základní pojmy používané v toxikologii ........................................................... 11
1.2
Otrava ............................................................................................................... 12
Toxikokinetika ....................................................................................................... 13 2.1
Absorpce .......................................................................................................... 13
2.2
Distribuce ......................................................................................................... 13
2.3
Biotransformace ............................................................................................... 13
2.4
Exkrece ............................................................................................................. 14
3
Působení rostlinných jedů na organismus ........................................................... 15
4
Rostlinné jedy ......................................................................................................... 17 4.1
4.1.1
Alkaloidy chinolizidinové .......................................................................... 17
4.1.2
Alkaloidy piridinové a piperidinové .......................................................... 17
4.1.3
Alkaloidy isochinolinové ........................................................................... 18
4.1.4
Alkaloidy indolové..................................................................................... 18
4.1.5
Alkaloidy steroidní .................................................................................... 18
4.1.6
Alkaloidy tropanové .................................................................................. 18
4.1.7
Alkaloidy terpenické ................................................................................. 18
4.2
5
Alkaloidy ........................................................................................................... 17
Glykosidy .......................................................................................................... 18
4.2.1
Kyanogenní glykosidy................................................................................ 19
4.2.2
Kardioaktivní glykosidy ............................................................................. 19
4.2.3
Saponiny.................................................................................................... 19
4.3
Lignany ............................................................................................................. 19
4.4
Terpeny ............................................................................................................ 19
4.5
Toxické aminokyseliny ..................................................................................... 20
4.6
Rostlinné kyseliny ............................................................................................. 21
4.7
Proteiny a peptidy (toxalbuminy) .................................................................... 21
4.8
Nitrosloučeniny ................................................................................................ 21
Prevence a první pomoc ........................................................................................ 22 5.1
Metody extrakorporální eliminace toxické látky z organismu......................... 23
6
5.1.1
Peritoneální dialýza................................................................................... 23
5.1.2
Hemodialýza ............................................................................................. 23
5.1.3
Hemoperfuze ............................................................................................ 23
5.1.4
Výměna krevní transfuze a plazmaferéza ................................................. 24
5.1.5
Orthotopická transplantace jater ............................................................. 24
Speciální část .......................................................................................................... 25 6.1
Rostliny obsahující toxické alkaloidy ................................................................ 25
6.2
Rostliny obsahující toxické glykosidy ............................................................... 36
6.3
Rostliny obsahující toxické terpeny ................................................................. 47
6.4
Rostliny obsahující toxické kyseliny ................................................................. 49
6.5
Rostliny obsahující toxické proteiny a peptidy (toxalbuminy) ......................... 52
Diskuze ........................................................................................................................... 53 Závěr ............................................................................................................................... 55 Seznam literatury a internetových zdrojů .................................................................. 56
Seznam použitých zkratek aj.
a jiné
atd.
a tak dále
cca
circa (přibližně)
CNS
centrální nervová soustava
dých.
dýchacího
GIT
gastrointestinální trakt
HCN
kyanovodík
např.
například
NS
nervová soustava
popř.
popřípadě
př.
příklad
TS
trávicí soustava
TÚ
trávicí ústrojí
tzv.
takzvaný
vazomot.
vazomotorického
Úvod Tématem bakalářské práce jsou toxické látky v rostlinách. Jak všichni víme, kontakt mezi člověkem a rostlinami je tu už od pradávna. Člověk rostliny dlouhá léta využívá jako zdroj potravy, zdroj léčivých látek, krmivo pro zvířata, ale také jako zdroj jedů [1]. I v dnešní době se můžeme setkat s velkým množstvím otrav způsobených rostlinami. Velkou část těchto otrav tvoří sice otravy způsobené houbami, nicméně i otravy vyššími rostlinami nejsou zanedbatelné. Zvláště v případě dětí, které láká nejen barva plodů, ale může dojít i k jejich záměně (př. lesní plody) [1]. Netýká se to pouze dětí, ale také dospělých, kde bývá otrava velmi často způsobena lidskou neopatrností a neinformovaností. Proto je důležité, aby široká veřejnost byla neustále informována o nových poznatcích týkajících se toxických látek. Rostliny obsahující jedovaté látky by se v žádném případě neměly vysazovat v okolí dětských hřišť, v parcích, zahradách mateřských či základních škol. I přesto se některé rostliny na těchto prostranstvích stále objevují [1]. Fyziologicky účinné látky nacházející se v rostlinách mají vliv nejen na lidský organismus, ale také na organismus živočišný. Rostliny můžeme rozdělit na léčivé a jedovaté. Ovšem žádnou ostrou hranici mezi léčivými a jedovatými rostlinami nelze stanovit, neboť z některých prudce jedovatých rostlin můžeme získávat cenné účinné látky. Vždy záleží na velikosti dávky [1]. Cílem této bakalářské práce je shrnout dosavadní poznatky o toxických látkách vyskytujících se u vyšších rostlin. Jednotlivé rostliny budou seskupeny do tabulek dle typu toxické látky (např. rostliny obsahující toxické alkaloidy, atd.). U rostliny bude uveden její latinský název a čeleď, do níž patří (česky i latinsky). Dále tu budou uvedeny toxické látky, klinický projev intoxikace a první pomoc. Hlavním zdrojem informací pro tuto práci byly doporučené odborné knihy, ale také odborné internetové databáze, kde byly využívány články v rozsahu let 2010 – 2015.
10
1 Toxikologie Toxikologie je vědní obor, jehož hlavním záměrem je studium toxických účinků chemických látek a jejich komponent na živý organismus [2], tedy nauka o jedech a jejich působení na živé organismy [3]. Pojem toxikologie pochází z řeckých slov toxikon = jed a logos = nauka, učení. Toxikologie je členěna na několik odvětví - kritériem členění je její zaměření [4]. Samostatnou část z toxikologie tvoří toxikologie jedovatých rostlin, tedy fytotoxikologie [3]. Toxikologie určuje způsob, rozsah a podmínky účinku jedu, ale zároveň se zde stanovují zásady prevence, diagnostiky a různé způsoby léčby. Toxikologie je úzce spjata se základními klinickými obory, mezi které patří např. farmakologie a klinická farmakologie [2].
1.1 Základní pojmy používané v toxikologii Přírodní toxiny neboli chemické látky (biologického původu), jsou produkované jak jednobuněčnými, tak i mnohobuněčnými organismy, např. ve speciálních žlázách, pletivech a tkáních [5]. Jedy některých rostlin a jejich toxické vlastnosti byly využívány k různým účelům již kdysi dávno v lidských dějinách. Hlavním důvodem, proč se toxiny (jedy) zapsaly do dějin, bylo jejich využívání k záměrnému odstranění nechtěných soků, popř. k sebevraždám [5]. Jedovatá rostlina je taková rostlina, která po požití nebo vniknutí do těla poraněním, způsobí poruchu zdraví neboli otravu člověka [6]. Obsah jedovatých látek v jednotlivých orgánech rostliny je různý, mění se např. dle stáří rostliny, ročního období, i během dne [1]. Pojmem toxická látka čili jed označujeme různé látky, které jsou vpraveny do organismu, popř. pouze na organismus působí prostřednictvím svých chemických či fyzikálních vlastností, čímž dojde k poškození organismu, popř. až ke smrti [3]. Toxicita (škodlivost) je vlastnost látky, která vyvolává otravu [4]. Toxicita dané chemické látky je závislá především na její dávce. Jelikož některé látky jsou toxické již při velmi malém množství, např. botulinotoxin, naopak jiné látky až při větším množství, např. chlorid sodný, etylalkohol [7]. Minimální množství jedu se označuje jako dávka toxická. Pokud dojde ke zvýšení této toxické dávky, může nastat smrt a tato dávka se označuje jako dávka smrtelná. Rychlost projevení příznaků otravy závisí především na velikosti dávky. Například dostane-li se do těla dostatečně velká dávka jedu, otrava nastává ihned [3,8]. Toxikóza, tímto pojmem se označuje patologický stav, jež byl zapříčiněn látkou, která má škodlivý vliv na lidský organismus [2]. 11
Toxoid je uměle upravený toxin, což je látka zbavená škodlivých účinků, avšak se zachovalou tvorbou protilátek. Mezi nejběžnější toxoidy patří např. toxoid tetanu a záškrtu [2]. „Expozice je chápána jako vystavení živého organismu účinku chemické látky, při níž dojde k průniku do vnitřních částí organismu.“ [9] Gastrointestinální trakt, plíce a kůže jsou nejčastějším místem, kde dochází k expozici. Dle délky trvání rozdělujeme expozici na akutní jednorázovou, která trvá obvykle 24 hodin. Druhým typem je opakovaná expozice neboli opakované působení toxické látky, např. subakutní toxicita, subchronická toxicita a chronická toxicita [7].
1.2 Otrava Pokud se jed dostane do organismu, jeho působení se projevuje změnou funkce orgánů, čímž dojde ke vzniku otravy (= intoxikace). Otrava je charakterizována jako výsledek vzájemného působení organismu a škodlivých látek [3]. Dle vzniku a průběhu dělíme otravu na akutní a chronickou. Akutní otrava nastává po požití velké dávky jedu a příznaky se projevují velmi brzo (řádově minuty, popř. hodiny). K akutní otravě dochází velmi často např. při sebevraždách či při používání chemikálií v zaměstnání [1,3,10]. Chronická otrava nastává během opakovaného požívání malých dávek jedu. Tyto malé dávky nejsou pro organismus toxické, nicméně dochází k jejich hromadění v těle a příznaky se projevují po delší době [1,3].
12
2 Toxikokinetika „Osud toxické látky v organismu, toxikokinetika, zahrnuje její kvantifikaci v organismu v průběhu absorpce, distribuce, biotransformace a exkrece.“ [11] Po vstupu (absorpci) jedu do organismu probíhají zbývající tři děje součastně [2].
2.1 Absorpce „Děj, při kterém látka vstupuje z místa podání či kontaktu s organismem do krevního řečiště.“ Do krevního řečiště se většina látek dostane pomocí trávicího traktu, plícemi či kůží [2,11]. Absorpce trávicím traktem může nastat v ústní dutině, v žaludku, v tenkém i tlustém střevě, ale i v konečníku. Ovšem největší podíl látek se absorbuje v tenkém střevě z důvodů velké absorpční plochy i vysokého prokrvení. Vstřebávání se odehrává nejčastěji prostřednictvím difúze a zároveň zde již probíhá i biotransformace [2,11]. Faktory, které ovlivňují absorpci toxické látky, jsou např. fyzikálně-chemické vlastnosti dané látky, věk, rychlost vyprazdňování obsahu žaludku, ale i velikost povrchu jednotlivých částí trávicího traktu [11]. K absorpci prostřednictvím plic dochází velmi často např. při průmyslové výrobě či při otravách oxidem uhelnatým. Daná toxická látka se nachází ve formě plynů, páry, aerosolu, či lehce prchavé kapaliny [11]. Pokud nedojde k poranění kůže, je absorpce kůží minimální. Kůže totiž poskytuje výbornou bariéru vůči většině toxických látek [2]. Toxické látky, které se mohou vstřebat prostřednictvím kůže, jsou např. nervové plyny či insekticidy [11].
2.2 Distribuce „Proces, při němž dochází k rozptýlení toxické látky z krve do tkání.“ Nejdříve dojde k rozptýlení toxické látky do plic, srdce, jater, ledvin či mozku, později do ostatních tkání [2]. Toxické látky bývají velmi často distribuovány za pomoci pasivní difúze. Nejvíce toxických látek bývá nahromaděno v játrech či ledvinách. Hematoencefalitická bariéra brání distribuci toxické látky do mozku, nicméně není bariérou zcela stoprocentní [2,11].
2.3 Biotransformace „Biochemické, nejčastěji enzymatické procesy, které mění lipofilní látky na látky méně lipofilní, tj. více rozpustné ve vodě.“ [2,11] Toxické látky se následně dostávají z organismu nejčastěji činností ledvin [2]. 13
2.4 Exkrece „Nejdůležitějším orgánem vylučujícím toxiny a jedy (resp. jejich metabolity) do zevního prostředí jsou ledviny.“ [2] Druhý nejdůležitější způsob vylučování toxické látky probíhá prostřednictvím stolice [2,11]. Mezi méně významné způsoby exkrece z hlediska kvantitativního patří vylučování potem, slinami, slzami či mlékem [2]. Mezi nejdůležitější mechanismy, jež se uplatňují při exkreci ledvinami, patří globulární filtrace, pasivní zpětná difúze, aktivní sekrece a reabsorpce. Látky původní, ale i jejich metabolity mohou být z organismu vyloučeny žlučí [2]. Při exkreci potem, může dojít k zánětům kůže. Exkrece mlékem má velký význam především pro kojence, neboť látky se dostávají do mléka prostou difúzí. Mléko je o něco kyselejší než plazma, takže se v něm hromadí bazické látky. Zároveň mléko obsahuje 4 % tuku, což umožňuje hromadění lipofilních látek, jako jsou např. polychlorované bifenyly [2].
14
3 Působení rostlinných jedů na organismus „Lidský organismus je soustava integrovaných činností mnoha odlišných systémů. Jestliže dojde vlivem toxické látky k poškození jednoho z těchto systémů, může dojít ke smrti člověka.“ [6,12] Reakce na jed je specifická u každého člověka, neboť závisí na citlivosti jeho organismu k dané toxické látce. Zároveň také závisí na stavu organismu či jeho stáří. Například mladý organismus se velmi rychle regeneruje ze stavu intoxikace, zatímco starší organismus je mnohem náchylnější [12]. Podle příznaků otravy v rámci jednotlivých ústrojí lidského organismu, lze ve většině případů stanovit diagnózu [3]. Rostlinné jedy postihují jednotlivé systémy v organismu. Jed může působit buď na jeden systém, nebo může dojít k poškození více systémů [13]. V rámci nervového systému dochází nejčastěji k poškození autonomního systému, což se projeví vznikem disharmonie parasympatiku, který redukuje frekvenci či sílu stahu, a sympatiku, jež způsobuje stah svaloviny [6]. Dále jed také ovlivňuje rychlost a koordinaci kontrakcí svaloviny. Patří sem například opiové alkaloidy (morfin) a další jako skopolamin, atropin, kokain, strychnin, kofein, … [3,12]. Po napadení dýchacího ústrojí obvykle dojde k zneprůchodnění dýchacích cest a útlumu dýchacího centra [6]. Z kyanogenních glykosidů se uvolňuje kyanovodík, který je jedem pro dýchání [8]. Též může dojít i k paralýze dechu, což je typické zejména pro látky obsažené u čeledi hvězdicovitých, kukurbitaciny či kolchicin [12]. Náprstníkové glykosidy mohou ve větších dávkách vést k zástavě srdeční činnosti a může dojít až ke smrti organismu - např. konvalinka, oleandr, oměj, tis, … [3,8]. Další látky mohou vést k porušení krevního (= cévního) systému a tím ke změnám v krevní srážlivosti, protože některé látky aglutinují erytrocyty a jiné je hemolyzují [3,6,12]. V játrech prostřednictvím látek vstřebávajících se v GITu dochází k poškození jaterních buněk, k nekróze jaterní tkáně. Avšak mnohé jedy mohou být játry detoxikovány [3,6]. Látky, které játra nedetoxikují, pokračují do ledvin, kde mohou způsobit vážná poškození [12]. V gastrointestinálním traktu dochází k ovlivnění enzymové aktivity mikroorganismů ve střevech, dále může dojít k zácpě či průjmu [6]. Po požití dochází k dráždění žaludku, čímž je vyvoláno zvracení. Tyto účinky mají např. nikotin, kolchicin, saponiny, solanin, … [3].
15
Mnoho tzv. rostlinných jedů může vyvolat v ledvinách záněty až nekrózy ledvinové tkáně [6]. Například siličné nebo pryskyřičné látky v malých dávkách mohou způsobit nadměrné vylučování vody, zatímco při vysokých dávkách způsobují zánět ledvin, např. kofein, theobromin, … [3].
16
4 Rostlinné jedy Mezi vyššími rostlinami nacházíme velké množství organických látek, které mají významnou biologickou aktivitu spolu s toxicitou. Většina těchto látek vzniká jako konečný produkt látkové výměny v rostlině [14]. Primární metabolismus zahrnuje biogenezi proteinogenních kyselin, nukleových kyselin, většiny proteinů, sacharidů, některých karboxylových kyselin [1]. Tedy procesy, které jsou důležité pro získání energie a stavebních materiálů [8]. Sekundární metabolismus probíhá v cytoplasmě a patří sem biochemické reakce, jež nejsou životně nezbytné pro rostliny [1]. Výsledkem sekundárního metabolismu jsou sekundární metabolity, které uplatňují svůj význam jako léčiva či rostlinné jedy [8,14]. Sekundární metabolity neslouží pouze jako ochranné látky, ale často zaujímají úlohu atraktantu, což je důležité především pro opylení či rozptýlení semen [15]. Oba metabolismy, jak už primární, tak i sekundární, jsou spolu úzce spjaty a nelze je od sebe ostře oddělit [1]. Všechny jedovaté metabolity jsou konkrétními chemicky definovanými látkami [14].
4.1 Alkaloidy Alkaloidy jsou dusíkaté látky, které vznikají metabolickou přeměnou aminokyselin v organismu rostlin [16]. Do dnešní doby bylo izolováno celkem cca 7000 alkaloidů, které jsou přítomny v 10 – 20 % vyšších rostlin [8,12]. V rostlině jsou nejčastěji vázány jako soli organických kyselin (kyseliny šťavelové, mléčné, jablečné,…), pouze málo alkaloidů se nachází v rostlinách volně [8,17]. Alkaloidy jsou nejčastěji látky bezbarvé, pevné a bez zápachu. Nachází se v různých orgánech rostliny, např. kořeny, plody či semena [17]. Velké množství z nich se využívá jak terapeuticky, tak jako látky pro průmyslovou výrobu léčiv či v lidové medicíně [8,16]. 4.1.1 Alkaloidy chinolizidinové Mezi nejvýznamnější chinolizidinové alkaloidy patří především cytisin ze štědřence odvislého (Laburnum anagyroides) a spartein z janovce metlatého (Sarothammus scoparius L.), čeleď bobovité – Fabaceae [6,12]. Jedná se o deriváty norlupinanu [12]. 4.1.2 Alkaloidy piridinové a piperidinové Základem struktury je pyridin a jeho redukovaný produkt piperidin. Do piperidinových alkaloidů řadíme koniin z bolehlavu plamatého (Conium maculatum), čeleď Apiaceae (miříkovité), dále nikotin z tabáku virginského (Nicotiana tabacum), če17
leď Solanaceae (lilkovité). Chemicky to jsou deriváty ornithinu a nikotinové kyseliny [12,18]. 4.1.3 Alkaloidy isochinolinové Jsou toxické látky makovitých rostlin z čeledi Papaveraceae jako jsou morfin či papaverin. Jejich struktura vychází z fenylalaninu a tyrosinu [12,19]. 4.1.4 Alkaloidy indolové Indolové alkaloidy zaujímají zhruba čtvrtinu všech alkaloidů. Jejich chemickou strukturu tvoří indol [12]. Jednoduchou strukturu vykazují např. gramin a psilocybin (rod lysohlávky – Psilocybe). Složitější strukturu mají námelové alkaloidy neboli deriváty kyseliny lysergové, kam řadíme např. ergotamin, ergometrin či ergokristin. Indolové alkaloidy představují rozsáhlou skupinu s terapeutickým využitím [12,19]. Nejčastější příčinou intoxikace je nesprávné dávkování léků s jejich obsahem [6]. 4.1.5 Alkaloidy steroidní Biogeneze steroidních alkaloidů vychází z tvorby skvalenu a jeho cyklizace [12]. Jsou sem řazeny cholestanové alkaloidy lilku, např. solanidin, solasodin z čeledě lilkovité – Solanaceae [6,19]. 4.1.6 Alkaloidy tropanové Tropanové alkaloidy se vyskytují u čeledí Solanaceae, Erythroxylaceae, Proteaceae, Euphorbiaceae, … Mohou být využívány jako látky terapeutické, ale i toxické. Patří sem apoatropin, který způsobuje respirační paralýzu, dále atropin, hyoscyamin, tropin, skopolamin, … [16]. 4.1.7 Alkaloidy terpenické Patří sem vysoce toxické metabolity oměje (Aconitum), např. akonitin [12].
4.2 Glykosidy Jedná se o nejrozsáhlejší skupinu sekundárních metabolitů – terapeuticky využitelné, ale i toxické [6]. Glykosidy jsou organické látky, které se hydrolýzou štěpí na složku cukernou a složku necukernou, nazývanou aglykon. Jsou vzájemně propojeny glykosidickou vazbou [8,12,17]. Jsou to bezbarvé látky, rozpustné v alkoholu i ve vodě. V rostlinách mají nejčastěji hořkou až palčivou chuť, specifickou vůni i zápach. Nejčastěji jsou přítomny v rostlinných orgánech, jako jsou cibule, natě, semena či listy [8,17].
18
4.2.1 Kyanogenní glykosidy Hlavní příčinou jedovatosti je uvolňující se kyselina kyanovodíková. Kyanogenní glykosidy nalezneme cca v 90 čeledích. Patří sem například amygdalin, který způsobuje hořkou chuť mandlí [8]. Nacházejí se především v semenech rostlin [6,17]. 4.2.2 Kardioaktivní glykosidy Kardioaktivní, neboli také srdeční glykosidy se nejčastěji používají při srdeční nedostatečnosti [17]. Můžeme je nalézt v rostlinách jako je konvalinka vonná (Convallaria majalis), brslen evropský (Euonymus europaeus) či u různých druhů náprstníků (Digitalis). Nejvýznamnější glykosid z rodu Digitalis je digitoxin, který patří k důležitým kardiotonikům [20]. 4.2.3 Saponiny Saponiny se také zařazují mezi rostlinné metabolity, neboť to jsou glykosidy s charakteristickým triterpenovým či steroidním aglykonem [21]. Jejich hlavním významem je schopnost způsobovat hemolýzu, tedy uvolňování hemoglobinu z erytrocytů, což má význam pouze u parentální (mimostřední) aplikace. Některé saponiny dráždí pokožku či sliznice, čímž může dojít k absorpci [6,12]. Jejich vodné roztoky při silném třepání tvoří pěnu [22]. Saponiny lze nalézt téměř ve všech orgánech rostlin – v kořenech, semenech, natích … [17]. Jsou obsaženy v jírovci (Aesculus), břečťanu (Hedera), bramboříku (Phytolacca) či dalších rostlinách [6,12].
4.3 Lignany Jejich rozšíření je široké. V nahosemenných rostlinách jsou přednostně obsaženy ve dřevě a u krytosemenných rostlin se nacházejí ve všech pletivech. Většina lignanů má cytotoxické a antimitotické vlastnosti [21]. Z hlediska toxicity jsou nejvýznamnější především podofylotoxin a peltatin. Mezi obecné příznaky otravy patří např. zvracení, iritace očí, kůže a dýchacího systému. Dále chronická intoxikace je charakteristická poškozením jater, ledvin či nervové tkáně [21].
4.4 Terpeny Terpeny jsou největší známou skupinou sekundárních metabolitů. Všechny terpeny jsou odvozeny ze základní stavební jednotky, kterou představuje pětiuhlíkatý 2methylbuta-1,3-dien, tzv. izopren [14]. Dle počtu izoprenových jednotek rozdělujeme terpeny do 7 kategorií. První z těchto kategorií představují hemiterpeny C5, druhou kategorií jsou monoterpeny C10, do třetí kategorie zařazujeme seskviterpeny C15, čtvrtou kategorii tvoří diter19
peny C20, pátou kategorii označujeme jako sesterpeny C25, šestá kategorie se nazývá triterpeny C30, a poslední neboli sedmá kategorie jsou karoteny C40 [14,15]. Monoterpeny tvoří složku některých toxických silic u čeledí Cupressaceae - cypřišovité a Lamiaceae – hluchavkovité [6,12,14]. Seskviterpeny mají mnoho účinků včetně toxických. Mezi prudké křečové jedy patří pikrotoxin a koriamyrtin z indomalajské rostliny Anamirta cocculus, dále gossypol ze semen bavlníku – Gossypium [6,12]. V našich rostlinách se vyskytují nejvíce u čeledi Asteraceae (hvězdnicovité – pelyněk, heřmánek, vratič či řimbaba) v podobě hořkých a vonných metabolitů [6,14]. Diterpeny jsou toxicky významné látky nacházející se u čeledi Ericaceae - vřesovcovité, např. andromedotoxin [12,14]. Následně sem řadíme mezerein z lýkovce (Daphne) a estery forbolu z čeledi Euphorbiaceae - pryšcovité. Projevují se především silným dráždivým účinkem na pokožku a mohou vyvolat i rakovinu kůže [6,12]. Triterpeny o různých strukturních formách se vyskytují v metabolismu rostlin a vykazují velmi rozsáhlou biologickou aktivitu [14]. Nejdůležitější jsou kukurbitaciny z čeledě tykvovitých - Cucurbitaceae a sporýšovitých - Verbenaceae, tzv. lantadeny A a B [6,12,14]. Nejčastěji bývají uloženy ve speciálních rostlinných pletivech – mezibuněčné prostory, kanálky, siličné nádržky, speciální trichomy, žlázky či papily. Jejich hlavním významem v rostlině je vábení opylovačů či ochrana před houbovými a živočišnými patogeny. Zároveň chrání rostliny i před žírem hmyzu, plžů, savců či ptáků [8,17].
4.5 Toxické aminokyseliny Rostliny obsahují více než 300 neproteinových aminokyselin, které mohou být volné či vázané ve formě γ-glutamyl peptidů [6,21]. Některé z nich mohou být toxické pro lidský i zvířecí organismus [12]. „Významné jsou např. α, γ-diaminomáselná a α-amino-β-oxalylaminopropionová kyselina přítomné v hrachoru (Lathyrus), způsobující onemocnění lathyrismus anebo β-aminopropionitril, vyvolávající osteolatyrismus.“ [12]. Dále se u bobovitých rostlin – Fabaceae, vyskytují kanavanin, β-kyanoalanin a 3, 4dihydroxyfenylalanin [12]. Mnohé aminokyseliny mohou vázat v organismu selen záměnou za síru, čímž dochází k intoxikaci v důsledku akumulace selenu v organismu [6].
20
4.6 Rostlinné kyseliny Nejčastěji se jedná o kyselinu šťavelovou a její rozpustné soli – Na+, K+, NH 4 . Pokud vzniknou nerozpustné vápenaté soli, dojde k poškození hospodaření s vápníkem v organismu. Kyselina šťavelová se nachází v čeledích šťavelovité (Oxalidaceae), rdesnovité (Polygonaceae) či lipnicovité (Poaceae). Působením šťavelanu vápenatého dochází k poškození sliznic prostřednictvím ostrých krystalků [6,12]. Další kyselinou je kyselina parasorbová, kterou nalezneme v jeřábu ptačím (Sorbus aucuparia). Na rozdíl od sorbové kyseliny je tato kyselina toxická [6,12]. V oleji semen brukvovitých rostlin (Brassicaceae) nalezneme kyselinu erukovou [6,8]. Při krmení zvířat stravou, která obsahuje velké množství kyseliny erukové, dochází k akumulaci lipidů v srdci a k myokardiální fibróze [6]. Kyselina aristolochiová je hojně zastoupena v druzích podražců - Aristolochia [8]. Dříve se používala jako lék pro léčbu mnoha onemocnění. Avšak v roce 1990 bylo zjištěno, že její užívání způsobuje syndrom poškozování ledvin [23]. Je označována jako genotoxický karcinogen, je nefrotoxická – poškozuje ledviny [24]. Jedná se o aromatickou nitrosloučeninu, jejímž zdrojem je Aristolochia clematitis, A. indica, A. longa, a Asarum canadense z čeledi Aristolochaiceae [21].
4.7 Proteiny a peptidy (toxalbuminy) Tyto látky byly v minulosti označovány pojmem toxalbuminy [12]. Nalezneme je např. jako zásobní bílkoviny v embryu semene [8]. Nejčastěji jsou hydrolyzovatelné a resorbovatelné z trávicího ústrojí v dostatečné koncentraci, díky čemuž jsou schopny specificky reagovat v organismu po perorálním příjmu [12]. Patří sem toxické látky jako ricin (ze semen skočce – Ricinus), dále látky vyskytující se u bobovitých rostlin - Fabaceae, př. abrin, robin a fasin [6,12]. Zároveň sem patří i lektiny (fytohemaglutininy), které se skládají z glykoproteinů obsahujících 4 – 10 % sacharidové složky [6]. Mají schopnost aglutinovat, tedy shlukovat červené krvinky [6,12,17]. Jejich další vlastností je ovlivňování dozrávání lymfocytů či působení na rakovinné buňky [6]. Patří sem i obsahové látky jmelí – Viscum, tedy tzv. viskotoxiny [12].
4.8 Nitrosloučeniny Nitrosloučeniny neboli nitrotoxiny lze nalézt u velkého množství druhů rostlin, především v čeledi Fabaceae - bobovité. Ve většině případů se jedná o deriváty nitropropanu. Příznaky otravy se vyskytují velmi rychle, patří mezi ně např. slabost, paralýza končetin či poruchy dýchání [21].
21
5 Prevence a první pomoc Jedním z preventivních opatření, aby nedocházelo k otravám dětí, je nevysazovat jedovaté rostliny především u dětských hřišť ani v jejich blízkosti, v zahradách mateřských škol, u pískovišť či na sídlištích [8]. Menší děti by měly být neustále pod dohledem rodičů, aby se předešlo otravě v důsledku požití jedovaté rostliny, neboť malé děti neustále něco strkají do úst. V případě, že se jedná o starší děti, je tu výhoda, že je můžeme o jedovatosti rostlin poučit, ale i přesto je musíme hlídat. Ať se jedná o malé nebo větší děti, je důležité, abychom jim vysvětlili, že žádné neznámé plody či semínka nesmí ochutnávat [8]. U dospělých osob je nejčastější příčinou otravy záměna jedlé rostliny za rostlinu jedovatou. „Člověk by neměl sbírat, jíst, ochutnávat či používat k přípravě nápojů a potravin rostliny, které spolehlivě nezná.“ [8] V případě otravy platí, že před zahájením léčby je nutné myslet na důležité faktory, jež mohou určitým způsobem ovlivnit, jak toxicitu látek, tak i očekávané výsledky. Mezi tyto faktory nejčastěji zařazujeme chemickou strukturu jedu, jeho fyzikálněchemické vlastnosti, konzistenci, stabilitu, cestu proniknutí jedu do těla organismu, způsob a rychlost jeho metabolické přeměny v těle organismu [25]. Dalším velmi důležitým faktorem, na který bychom neměli nikdy zapomínat, je zdravotní stav pacienta v době intoxikace (otravy) a zjištění, zda pacient užívá dlouhodobě nějaké jiné léky [25]. Stanovit diagnózu otravy bývá často velmi těžké, neboť máme k dispozici pouze její příznaky, které ovšem bývají nespecifické a projeví se někdy až po dlouhé době po požití [8,26]. Důležité je, abychom léčbu zahájili včas. Jako první bychom se měli pokusit identifikovat požitou rostlinu. Botanické znalosti lidí jsou většinou minimální, proto postupně zjišťujeme velikost, charakter rostliny, místo růstu, tvar či velikost listů, barva květů, atd. V ideálním případě s sebou pacient přinese požitou rostlinu, což umožní velmi rychlou identifikaci. Pokud dojdeme k závěru, že požitá rostlina je toxická, je důležité, abychom zabránili dalšímu vstřebávání jedu a urychlili jeho vyloučení z organismu [25,26]. Snažíme se odstranit toxickou rostlinu z trávicího ústrojí. Pokud je pacient při vědomí, vyvoláme zvracení, např. podrážděním kořene jazyka, měkkého patra či podáním emetik [8,17,26]. Zvracení vyvoláváme tak dlouho, dokud není zvracená tekutina čistá [26]. Poté je důležité provést výplach žaludku [26]. K výplachu neboli laváži žaludku se používá speciální sonda a vlažná voda či fyziologický roztok [25].
22
Dále je doporučeno po zvracení či výplachu žaludku pacientovi podat adsorbens, např. živočišné uhlí rozpuštěné asi ve 100 ml vody [26]. Živočišné uhlí na sebe navazuje toxickou látku, čímž zabraňuje jejímu dalšímu vstřebávání [10]. V případě, že od požití jedovaté rostliny uplynulo několik hodin a toxická látka pronikla do střev, použijeme projímadlo (síran hořečnatý = hořká sůl či síran sodný = Glauberova sůl). Pokud ovšem toxická látka sama vyvolala průjem, je třeba kontrolovat dehydrataci pacienta [17,26]. Bolesti břicha či žaludku můžeme zmírnit přiložením horkého obkladu [17]. Po odstranění toxické látky z těla pacienta, je třeba pacienta ještě po dobu 12 či 24 hodin sledovat, abychom se přesvědčili o úspěchu léčby [26]. „Další zásadou při léčbě otrav je neustálé sledování, popř. upravování základních funkcí, tedy přistoupit k symptomatické terapii. Je třeba sledovat tělesnou teplotu, zajišťovat dýchání, udržovat funkci oběhového a centrálního nervového systému, sledovat vnitřní prostředí, léčit šok.“ [26]
5.1 Metody extrakorporální eliminace toxické látky z organismu Jedná se především o metody, které mimotělně odstraňují toxické látky z organismu. Nejčastěji se provádějí za pomoci dialýzy a hemoperfuze [25]. 5.1.1 Peritoneální dialýza Peritoneální dialýza má tu výhodu, že pacient není vázán na umělou ledvinu. Tento úkon tedy může provádět sám. Dialyzační roztok je podán do břišní dutiny a cca po 1 až 2 hodinách se vymění. Jedná se o jednodušší metodu, než je hemodialýza či perfuze. Ovšem nevýhodou je, že tato metoda je méně účinná a zároveň tu je riziko infekce [25]. 5.1.2 Hemodialýza Je nejúčinnější způsob eliminace toxické látky z organismu. Hemodialýza nahrazuje základní funkci ledvin. Hlavní úkolem hemodialýzy je očistit krev od zplodin metabolické výměny látek. Krev je hemodialyzátorem přečerpávána přes semipermeabilní membránu. Jedná se o tzv. „umělou ledvinu“. Je velmi účinná např. při eliminaci metanolu, etylenglykolu nebo lithia [10,25]. 5.1.3 Hemoperfuze Hemoperfuze se používá především při odstranění krátkodobě či střednědobě působících barbiturátů, chloraldehydrátů atd. Dále například při otravě meprobamátem či organofosfáty. Nevýhodou je, že může dojít ke komplikaci zvané trombocytopenie (= nepoměr mezi tvorbou a zánikem trombocytů, jež vede ke snížení jejich celkového počtu). Hemoperfuze je prováděna přes kapsli obsahující sorbenty, 23
např. granule absorbujícího uhlí potažené tenkou vrstvou polymeru nebo umělou pryskyřicí. Při velmi vážných otravách se po hemoperfuzi přechází na hemodialýzu [10,25]. 5.1.4 Výměna krevní transfuze a plazmaferéza Výměnou krevní transfuze či plazmaferézou dochází k eliminaci toxické látky a toxinů (jedů) v krevním řečišti [25]. Uplatňuje se např. při otravě hemolytickými toxiny [10]. 5.1.5 Orthotopická transplantace jater Orthotopická transplantace jater je speciální metoda využívaná hlavně při progresivním selhávání jaterních funkcí [25].
24
6 Speciální část 6.1 Rostliny obsahující toxické alkaloidy rostlina
Ephedra distachya chvojník dvouklasý
25
Taxus baccata tis červený
čeleď
Ephedraceae chvojníkovité
Taxaceae tisovité
toxická látka
klinický příznak
efedrin, norefedrin, norpseudoefedrin
silné pocení, bolest hlavy, neklid, svalová slabost a třes, dilatace průdušek a zornic, zvracení, nespavost
taxin, milosin
nevolnost, zvracení, koliky břicha, mělké dýchání, kolaps, smrt zástavou dechu a srdce
Conium maculatum bolehlav plamatý
Apiaceae miříkovité
koniin, γ-konicein, konhydrin
pálení v hrdle, zvracení, průjem, obrna kosterního svalstva, zástava dechu při plném vědomí a za plné srdeční činnosti
Vincetoxicum hirundinaria tolita lékařská
Asclepiadaceae klejichovité
antofiny
zvracení, průjmy, ochrnutí dechu
první pomoc velké množství teplého čaje, prevence šoku (teplo, klid), popř. výplach žaludku, dodání elektrolytů, proti křečím diazepam odstranění jedu, aktivní uhlí, lékařský dozor, výplach žaludku, symptomatická léčba křečí, stimulace dýchání, oběhu a srdeční činnosti vyprázdnění žaludku, podání stimulancií (strychnin, opium, kofein), podání aktivního uhlí, přídavek kyslíku s CO2, umělé dýchání
citace
symptomatická
[27,33]
[26,27]
[26,27,28, 29,30]
[27,30,31, 32]
jakobin, jahodin, senecionin, senecin, jakonin, jakodin senkirkin, senecionin, tussilagin, isotussilagin
26
Senecio jacobea starček přímětník
Asteraceae hvězdnicovité
Tussilago farfara podběl obecný
Asteraceae hvězdnicovité
Berberis vulgaris dřišťál obecný
Berberidaceae dřišťálovité
berberin, oxyacanthin, palmatin, iatrorhizin
Buxus sempervirens zimostráz vždyzelený
Buxaceae zimostrázovité
buxin, cyklobuxin D., parabuxin, buxinamin, parabuxinidin
Sedum acre rozchodník prudký
Crassulaceae tlusticovité
sedamin, sedridin, sedinon, narkotin, nikotin
Genista germanica, G. tinctoria kručinka německá, k. barvířská
Fabaceae bobovité
anagyrin, cytisin
Laburnum anagyroides štědřenec odvislý (převislý)
Fabaceae bobovité
cytisin, methylcytisin, laburnin, laburnamin
cirhóza jater, poškození CNS, svalová slabost, žloutenka, koliky riziko kancerogenity při dlouhodobém používání dráždí CNS, ochrnutí dýchacího a vazomotorického centra, nauzea, průjem zvracení, koliky v GITu, průjem, svalová slabost, povrchní dech, silné křeče, poruchy CNS bolest hlavy, nevolnost, poruchy TÚ, slabé omámení zpomalují přenos srdečních impulzů, působení na NS a srdeční činnost
symptomatická
[27,32]
[27]
symptomatická, výplach žaludku
[26,27,32]
po zvládnutí křečí odstranit toxické agens a zavést symptomatickou léčbu
[27,30,32]
symptomatická
[27]
zvracení, výplach žaludku, aktivní uhlí, podpora dýchání, symptomatická léčba výplach žaludku, akslinění, pocení, pálení tivní uhlí, stimulace v ústech a hrdle, zvradýchání, na křeče – cení, křeče, bolest hlavy, barbituráty či diazekolaps krevního oběhu, pam halucinace
[26,27,32]
[27,32,34]
Lupinus polyphyllus vlčí bob (lupina) mnoholistý
Fabaceae bobovité
spartein, lupinin, lupanidin, lupanin
Papaveraceae mákovité
benzofenantridiny – chelidonin, sanguinarin, chelerytrin, stylopin, coptisin, protopin, berberin, spartein
Papaver somniferum mák setý
Papaveraceae mákovité
morfin, kodein, noskapin, thebain, papaverin
Papaver bracteatum mák listenatý Papaver rhoeas mák vlčí
Papaveraceae mákovité Papaveraceae mákovité
Chelidonium majus vlaštovičník větší
27
Aconitum napellus, A. variegatum oměj šalamounek, o. pestrý
Helleboraceae čemeřicovité
neklid, nevolnost, zvracení, zpomalená frekvence srdce, potíže při polykání, žloutenka podráždění GITu, nauzea, krvavé průjmy a kolika, pálení v ústech a krku, nevolnost, zvracení, nutkání k močení, závratě svalová relaxace, pomalé dýchání, závratě, zvracení, otupělost, bezvědomí, až poruchy dýchání
thebain, alpinigenin, bractamin, salutaridin rhoeadin, berberin, poruchy CNS, zpomalekoptisin, rhoeagenin ní dechu, křeče kardiologické, neurologické, gastrointestinální potíže; slinění, reflexní akonitin, arsin, napelkašel, kýchání, pocení, lin, neopellin, pikroazvracení, průjem, pocity konitin, hypakonitin mravenčení; hypotenze, bezvědomí, zástava dechu
zvracení, aktivní uhlí, pozorování, symptomatická
[27,32,34]
vyvolání zvracení, aktivní uhlí, projímadla, symptomatická léčba
[27,32,34, 35,36]
výplach žaludku, podpora dýchání, aktivní uhlí, vyprázdnění močového měchýře
[27,32,34, 37,38]
[32] [32] symptomatická – odstranit zbytky z GITu zvracením či výplachem žaludku, aktivní uhlí, při srdečním selhání – srdeční masáže, defibrilace
[13,27,32, 38,39,40]
Aconitum lycoctonum oměj vlčí mor
Helleboraceae čemeřicovité
symptomatická – odstranit zbytky z GITu vliv na nervy řídící srzvracením či výpladeční rytmus a na myo- chem žaludku, aktivní kard, slinění, reflexní uhlí, při srdečním selykakonitin, lykotonin kašel, kýchání, pocení, lhání – srdeční masázvracení, průjem, pocity že, defibrilace, při zámravenčení stavě dýchání – snaha o obnovení
28
Actaea spicata samorostlík klasnatý
Helleboraceae čemeřicovité
magnoflorin
Consolida regalis ostrožka stračka
Helleboraceae čemeřicovité
delkosin, delsonin, lykoktonin
Dictamnus albus třemdava bílá
Rutaceae routovité
skimianin, diktamnin
Ruta graveolens routa vonná
Rutaceae routovité
skimianin, kokusaginin
Atropa bella-donna rulík zlomocný
Solanaceae lilkovité
hyoscyamin, atropin, skopolamin
gastroenteritida, závratě, mdloby, křeče tupost jazyka, nucení na stolici a močení, zpomalený tep, kolaps žaludeční podráždění, nauzea, nervozita, deprese žaludeční podráždění, nauzea, nervozita, deprese zarudnutí v obličeji, rozšířené zorničky, suché sliznice, zrychlený tep, poruchy vědomí
[13,27,32]
symptomatická
[27]
výplach žaludku, aktivní uhlí
[27,32]
symptomatická
[27]
symptomatická
[27]
výplach žaludku, aktivní uhlí, podání slané vody jako emetika (= [27,32,38] vyvolat zvracení), diazepam
Datura stromonium durman obecný
Hyoscyamus niger blín černý
29
Lycium barbarum kustovnice cizí
Solanaceae lilkovité
Solanaceae lilkovité
Solanaceae lilkovité
Nicotiana tabacum tabák virginský
Solanaceae lilkovité
Solanum dulcamara lilek potměchuť
Solanaceae lilkovité
hyoscyamin, atropin, skopolamin, belladonin
halucinace, rozšířené zorničky, sucho v ústech, zrychlený tep, spavost, stížené vědomí
výplach žaludku, aktivní uhlí, podání slané vody jako emetika (= [27,34,38, vyvolání zvracení), 41,42] diazepam, aktivní uhlí, dohled
hyoscyamin, atropin, skopolamin, apoatropin
rozšířené zorničky, sucho v ústech, neklid, halucinace, zrychlený srdeční tep, porušení srdečního rytmu, ztráta vědomí, zástava dýchání
výplach žaludku, aktivní uhlí, podání slané [27,30,32, vody jako emetika (= 34,38] vyvolání zvracení), diazepam
hyoscyamin
sucho v ústech, rozšířené zorničky, zrychlený tep, vzrušení až zuřivost
výplach žaludku, aktivní uhlí, podání slané vody jako emetika (= [27,34,38] vyvolání zvracení), diazepam
nikotin, nikotyrin, nornikotin, anabasin, nikotelin, nikotein
solaniny
zvýšení krevního tlaku, zvýšení tonusu GITu, křeče, respirační paralýza, nevolnost, závratě, bolest hlavy, zvracení, průjem, třes rukou bolest hlavy, únava, zvracení, bolest břicha, průjem
aktivní uhlí, výplach žaludku manganistanem draselným, proti křečím diazepam
[27,32]
výplach žaludku suspenzí aktivního uhlí, proti křečím diazepam
[27,38]
Clivia miniata klívie (řemenatka) oranžová Galanthus nivalis sněženka podsněžník
Colchicum autumnale ocún jesenní
Amaryllidaceae amarylkovité Amaryllidaceae amarylkovité
Colchicaceae ocúnovité
lykorin, klivimin, klivatin
slinění, nauzea, zvracení, průjem, ochrnutí CNS, kolaps
symptomatická léčba, odstranění jedu
[27,38]
lykorin, galanthamin, tazetin, nivalin
slinění, zvracení, celková slabost, průjem
symptomatická léčba, odstranění jedu
[27,32,38]
kolchicin
pálení a škrábání hltanu a jícnu, obtížné polykání, zvracení, bolest břicha v nadbřišku, prudký průjem, bolest kloubů, svalů, hypoglykémie, hypotenze
vyvolání zvracení, výplach žaludku, aktivní uhlí, proti křečím diazepam, zabránění šoku
[27,43,44]
30
Tulipa gesnera tulipán zahradní
Liliaceae liliovité
tulipin, lykorin galantamin
Veratrum lobelianum kýchavice zelenokvětá
protoveratriny A a B, germerin, germetrin, Melanthiaceae cevadin, cevacin a kýchavicovité veratridin, jervin a rubijervin
vyvolání zvracení, akpoškození srdeční čintivní uhlí, projímadlo, nosti, poruchy menses, výplach žaludku, ná[27,30] slinění a ochrnutí senzihrada elektrolytů, protivních nervů ti křečím diazepam slzení, slinění pálení v ústech, dráždění žaludeční a střevní sliznice, symptomatická – centsnížení krevního tlaku, rální analeptika zvyšukrvácení z nosu, pojící krevní tlak, udrže- [27,38] dráždění GITu, zvracení činnosti dýchacího ní, průjem s krvavou centra stolicí
31
Lolium temelentum jílek mámivý
Poaceae lipnicovité
Aquilegia vulgaris orlíček obecný
Helleboraceae čemeřicovité
Trollius altissimus upolín nejvyšší
Helleboraceae čemeřicovité
Mahonia aquifolium mahonie cesmínolistá Eschscholtzia californica sluncovka kalifornská
Berberidaceae dřišťálovité
Dicentra spectabilis srdcovka nádherná Fumaria officinalis zemědým lékařský
Bryonia alba posed bílý
Papaveraceae mákovité Fumariaceae zemědýmovité Fumariaceae zemědýmovité
Cucurbitaceae dýňovité
omámení, třes, zvracetemulin, perlovin, ní, kolika, ospalost, křeperlolidin, loliin čovité bolesti žaludku, bolest hlavy, závrať křeče, omámenost, pomagnoflorin, berberin ruchy dechu a srdeční činnosti útlum nervové soustamagnoflorin vy, poruchy zažívacího ústrojí a ledvin
protopin, kryptokavin, fumarin
bryonicin, bryonin
[27,30,38, 45]
[32]
[32] symptomatická, popř. výplach žaludku
[26,32]
nevolnost, bolest hlavy, mírný narkotický stav
symptomatická
[32,38]
nevolnost, zvracení
symptomatická
[32]
berberin, magnoflorin nevolnost eschscholtzin, rhoeadin, protopin, sanguinarin protopin, kularin, chelerythrin, sanguinarin
odstranění jedu, symptomatická, proti křečím antiepileptika, nikdy ne analeptika!
poruchy dýchání gastroenteritida, nefritida, slabost, křeče, útlum dých. centra a vazomot. centra, průjem, zvracení
[32]
vyvolat zvracení, aktivní uhlí, projímadlo, popíjet teplý čaj
[13,32,30]
Ricinus communis skočec obecný
Euphorbiaceae pryšcovité
ricinin
Cytisus scoparius janovec metlatý
Fabaceae bobovité
spartein
32
Aethusa cynapium tetlucha kozí pysk
Apiaceae miříkovité
cynapin, aethusin, aethusanol
Euonymus europaea brslen evropský
Celastraceae jesencovité
evonin, neovonin, theobromin, kofein
Vinca minor barvínek menší
Apocynaceae toješťovité
vinkamin, vinkablastin, vinkamidin, vinkamorin
Asclepias syriaca klejicha hedvábná (vatočník)
Asclepiadaceae klejichovité
vincetoxin
Cynoglossum officinale užanka lékařská
Boraginaceae brutnákovité
cynoglossin, consolidin
pálení v ústech, zvracení, průjem, závratě, bolest břicha, ospalost, poškození jater a ledvin nevolnost, zvracení, bolest břicha, průjem, podráždění ledvin, rozšířené zorničky, poruchy srdečního rytmu pálení v ústech, zvracení, slinění, poruchy vědomí, poruchy vidění, křeče, popř. obrna nevolnost, zvracení, průjem, zvýšená teplota, poruchy krevního oběhu otravy se nevyskytují nevolnost, zvracení, průjem
odstranění jedu z trávicího ústrojí
[32]
zvracení, výplach žaludku, aktivní uhlí
[32,34]
odstranění jedu, výplach žaludku, aktivní uhlí, dohled, symptomatická léčba
[32,34]
výplach žaludku, aktivní uhlí, symptomatická léčba
[26,32,46]
[32]
[32]
[32]
Solanaceae lilkovité
Senecio vulgaris starček obecný
Asteraceae hvězdnicovité
Veratrum album kýchavice bílá
germerin, veratrin, Melanthiaceae protoveratrin, jervin, kýchavicovité rubijervin
Fritillaria imperialis komonka královská
Liliaceae liliovité
imperialin (fritillarin), verticin, cevanin, cevacin
Leucojum vernum bledule jarní
Amaryllidaceae amarylkovité
galanthamin, lykorin izotazetin
Narcissus poeticus, N. pseudonarcissus narcis bílý, n. žlutý
Amaryllidaceae amarylkovité
scilain, tazetin, lykorin, narcissin
Poaceae lipnicovité
ergotoxiny, ergotamin, ergometrin
33
Scopolia carniolica pablen kraňský
Claviceps purpurea paličkovice nachová
hyoscyamin, skopolamin, atropin
senecin, senecionin
zarudnutí v obličeji, rozšíření zorniček, zrychlený tep, halucinace působení na CNS, žloutenka, koliky, svalová slabost intenzivní kýchání, pálení očí, zvracení, slinění, podráždění žaludeční a střevní sliznice, snížení krevního tlaku, zpomalení tepu zvracení, nevolnost, účinek na srdce slinění, nevolnost, zvracení, průjem, celková slabost nevolnost, průjem, zvracení, pocení, omámení, kolaps, projevy ochrnutí účinek na NS, křeče, dávení, zuřivost, oslepnutí
výplach žaludku, aktivní uhlí, podání slané [27,32,38, vody jako emetika (= 47] vyvolat zvracení), diazepam [32]
odstranění jedu, aktivní uhlí, intenzivní dohled, symptomatická léčba
[32,34]
sledování srdeční činnosti
[32,38]
symptomatická léčba, odstranění jedu
[32,38]
odstranění jedu, aktivní uhlí, symptomatická léčba
[32,34,38]
[32]
34
Ilex aquifolium cesmína ostrolistá
Aquifoliaceae cesmínovité
Euphorbia cyparissias pryšec chvojka
Euphorbiaceae pryšcovité
euphorbon
Corydalis cava dymnivka dutá
Fumariaceae zemědýmovité
bulbokapnin, korydalin, korykavin, korytuberin
Symphoricarpos albus pámelník bílý
Caprifoliaceae zimolezovité
chelidonin
bolest břicha, zvracení, průjem
Glaucium corniculatum rohatec růžkatý
Papaveraceae mákovité
allokryptopin, glycin, protopin, chelerythrin, sanguinarin
ochrnutí dýchacího censymptomatická tra
Lycopodium selago plavuň jedlová
Nicandra physalodes lilík mochyňovitý
theobromin
zvracení, silné průjmy, ospalost
odstranění jedu, dohled, náhrada elektrolytů, kontrola funkce ledvin, výplach žaludku aktivní uhlí, vyvolání zvracení, výplach žaludku, dohled, symptomatická léčba výplach žaludku, aktivní uhlí, symptomatická léčba aktivní uhlí, výplach žaludku, symptomatická léčba
pálení v ústech a jícnu, nucení ke zvracení, bolest žaludku, silné průjmy omezení motorické aktivity, potlačení volních a reflexních pohybů
podráždění hltanu, Lycopodiaceae lykopidin, selčin, akrizvracení, závrať, ztráta plavuňovité folin, pseudoselagin vědomí křeče, halucinace, silný pocit žízně, zvracení, Solanaceae rozšířené zorničky, pohygrin, tropinon lilkovité ruchy polykání, bezvědomí, poruchy dechu
[26,34]
[34,47]
[26]
[38,47]
[38]
vyvolání zvracení, aktivní uhlí, výplach žaludku, projímadlo
[47]
vyvolání zvracení, aktivní uhlí, projímadlo
[47]
35
Solanum nigrum lilek černý
Solanaceae lilkovité
Solanum pseudocapsicum lilek paprikový
Solanaceae lilkovité
solanokapsin
Solanum tuberosum lilek brambor
Solanaceae lilkovité
solanin, solanein, solanidin, tropein
Ulex europaeus hlodáš evropský
Fabaceae bobovité
anagyrin, cytisin, methylcytisin
Solanum lycopersicum rajče jedlé
Solanaceae lilkovité
solanin, tomatin (nezralé plody)
zažívací problémy
fyzostigmin
slinění, nevolnost, zvracení, průjem, nechutenství, závratě, bolest hlavy a žaludku, pocení, záchvaty
Physostigma venenosum Fabaceae puchýřnatec jedovatý bobovité Sanguinaria canadensis krevnice kanadská Strychnos nux-vomica kulčiba dávivá
Papaveraceae mákovité Loganiaceae kulčibovité
solanin, solasodin, solamargin
rozšířené zorničky, nevolnost nevolnost, rozšířené zorničky, nespavost, popř. poruchy dýchání zvracení, silný průjem, rozšířené zorničky, šok, závrať, křeče, horečka pálení v ústech, slinění, zvracení, závrať, halucinace, křeče
sanguinarin, morfin strychnin
vyvolání zvracení, aktivní uhlí, projímadlo, výplach žaludku vyvolání zvracení, aktivní uhlí, projímadlo, výplach žaludku vyvolání zvracení, aktivní uhlí, výplach žaludku vyvolání zvracení, aktivní uhlí, projímadlo, výplach žaludku
[47]
[47]
[30,47]
[47] [48,49]
vyprázdnění žaludku
[50]
[51] svalové křeče
[46]
6.2 Rostliny obsahující toxické glykosidy rostlina Juniperus sabina jalovec klášterský (chvojka)
čeleď
toxická látka
klinický příznak
Cupressaceae cypřišovité
lignanové glykosidy
záněty sliznic, cytotoxická aktivita
taxatin
nevolnost, zvracení, koliky břicha, průjem, mělké dýchání, kolaps, smrt zástavou dechu a srdce
Apiaceae miříkovité
chaerofylin
podráždění GITu, ospalost, závratě, svalový třes, srdeční slabost, mydriáza
Nerium oleander oleandr bobkovnice
Apocynaceae toješťovité
oleandrin, deacetyloleandrin, neriin, neriantin
zvracení, nepravidelný tep, závratě, křeče, selhání dechu, obtížné močení, v moči krev
Hedera helix břečťan popínavý
Araliaceae aralkovité
hederin, hederosaponiny A-C
průjmy, zvracení, křeče
Erysimum cheiranthoides trýzel malokvětý
Brassicaceae brukvovité
erysimosid, helvetikosid
nevolnost, zvracení, bolesti žaludku, průjem
Taxus baccata tis červený
36
Chaerophyllum temulum krabilice mámivá
Taxaceae tisovité
první pomoc vyvolání zvracení, aktivní uhlí, projímadla, výplach žaludku výplach žaludku, symptomatická léčba křečí, stimulace dýchání, oběhu a srdeční činnosti výplach žaludku, aktivní uhlí prevence proti křečím – thiobarbituráty a diazepam vyvolání zvracení, výplach žaludku, aktivní uhlí, stanovení hladiny sérového draslíku aktivní uhlí, výplach žaludku, dodání elektrolytů, symptomatická léčba vyvolání zvracení, výplach žaludku, aktivní uhlí, stanovení hladiny sérového draslíku
citace [27,47]
[26,27,28, 32]
[27,32]
[27,32]
[32,34,47]
[27]
Euonymus europeus brslen evropský
Celastraceae jesencovité
evonosid, evomonosid, evobiosid, evonymin
Bryonia alba posed bílý
Cucurbitaceae dýňovité
bryonin, bryonidin, bryamarin
Rhododendron spp. pěnišníky
Ericaceae vřesovcovité
acetylandromedol, rhododendrin, erikolin
37
Securigera varia čičorka pestrá
Fabaceae bobovité
Wisteria sinensis vistárie čínská
Fabaceae bobovité
Sambucus racemosa bez červený
Sambucaceae bezovité
hyrkanozid, deglukohyrkanozid
wistarin
sambunigrin
nevolnost, zvracení, koliky, průjmy, hypertermie, poruchy oběhu až kolaps gastroenteritida, nefritida, slabost, křeče, útlum dých. centra a vazomot. centra, průjem, zvracení nevolnost, pálení v hrdle, nauzea, vomitus, průjem, bolesti a křeče ve střevech, ochromení dechu zvracení, mydriáza, nepravidelný tep, závratě, křeče, selhání dechu, obtížné močení, v moči krev bolest břicha, zvracení, průjmy (gastroenteritida), dehydratace organismu zvracení, průjmy, bolest hlavy
výplach žaludku, aktivní uhlí, projímadla, symptomatická výplach žaludku, podání mucilaginóz a aktivního uhlí, náhrada tekutin, symptomatická výplach žaludku, aktivní uhlí, vyvolání zvracení, projímadlo, pít teplý čaj, symptomatická léčba
[27,32,34]
[27,32]
[26,27,32, 47]
vyvolání zvracení, výplach žaludku, aktivní [27,32] uhlí, stanovení hladiny sérového draslíku výplach žaludku, vyvolání zvracení, aktiv[27,32,47] ní uhlí, symptomatická léčba symptomatická
[27]
Cyklamen persicum brambořík perský
Adonis vernalis hlaváček jarní
Hepatica nobilis jaterník trojlaločný
Primulaceae cyklamin prvosenkovité Ranunculaceae pryskyřníkovité Ranunculaceae pryskyřníkovité
hemolytický účinek, gastrointestinální potíže – prudké průjmy, křeče, paralýza, podráždění ledvin
aktivní uhlí, doplnění elektrolytů, zabránění kolikám – symptomatická léčba
[27,32]
vyvolání zvracení, výadonitoxin, strofantin, zvracení, bolest žaludplach žaludku, aktivní [13,27,30, adonodosid, cymarin, ku, průjem, působení na uhlí, stanovení hladiny 32] adonidin srdeční činnost sérového draslíku ranunculin
38
Anemone nemorosa, A. ranunculoides sasanka hajní, s. pryskyřníková
Ranunculaceae pryskyřníkovité
protoanemonin, anemonin, ranunculin
Caltha palustris blatouch bahenní
Helleboraceae čemeřicovité
protoanemonin, ranunculin
Eranthis hyemalis talovín zimní
Helleboraceae čemeřicovité
kardioaktivní (bufadienolidy)
Ficaria verna orsej jarní
Helleboraceae čemeřicovité
protoanemonin, ranunkulin
zánět dutiny ústní, žaludku, střev – nauzea, zvracení, koliky, podráždění ledvin
vyprázdnění zažívacího ústrojí, aktivní uhlí
[32]
detoxikace, symptomatická
[27,38]
podráždění GITu, závrasymptomatická tě, otoky v obličeji nauzea, zvracení, kolika, bradykardie, porukontrola srdeční činchy vidění, dušnost nosti gastroenteritida, závratě, mdloby, křeče, stomatitida
mucilaginóza, aktivní uhlí, laxativa
[27,32]
[27,38]
[27,32]
Helleborus niger, H. viridis čemeřice černá, č. zelená
39
Pulsatilla pratensis, P. grandis koniklec luční, k. velkokvětý Ranunculus acris, R. bulbosus, R. repens, R. sceleratus, R. arvensis aj. pryskyřník prudký, p. hlíznatý, p. plazivý, p. litý, p. rolní aj. Frangula alnus (Rhamnus frangula) krušina olšová Amygdalus, Armeniaca, Persica mandloň, meruňka, broskvoň
Helleboraceae čemeřicovité
bufadienolidy - hellenin, hellebronin, hellebrin, heleborein; ranunculin
slinění, zvracení, bolest hlavy, hypotenze, koliky průjem, bradykardie, obtížné dýchání, mydriáza, pocit slabosti, závratě až bezvědomí
vyvolání zvracení, aktivní uhlí, laxativa, výplach žaludku, symptomatická léčba
[27,34,47, 52,53]
Ranunculaceae pryskyřníkovité
protoanemonin, ranunculin
zvracení, průjem, útlum CNS
mucilaginóza, aktivní uhlí, laxativa
[27,32]
protoanemonin, anemonin, ranunculin
útlum CNS a dýchacího centra, zánět ústní dutiny, žaludku a střev, nauzea, zvracení, kolika, podráždění ledvin
mucilaginóza, aktivní uhlí, laxativa
[27,32,34]
Ranunculaceae pryskyřníkovité
Rhamnaceae řešetlákovité
Amygdalaceae mandloňovité
anthrony – dianthron glukofrangulin
amygdalin
nevolnost, zvracení, bolesti břicha, vodnatý a krvavý průjem
vyvolat zvracení, aktivní uhlí, teplý čaj s ovocnou šťávou, popř. výplach žaludku
bolest hlavy, závratě, podráždění sliznic, slinění, nevolnost, vomit, dušnost, ztráta vědomí
vyvolat zvracení, výplach žaludku, aktivní uhlí
[27,32,38]
[27,32]
Digitalis purpurea, D. grandiflora náprstník červený, n. velkokvětý Crocus heuffelianus šafrán karpatský
Convallaria majalis konvalinka vonná
40
Paris quadrifolia vraní oko čtyřlisté
Tulipa gesnera tulipán zahradní
Urginea maritima urginea přímořská
vyvolání zvracení, výdigitalin, digitoxin, plach žaludku, aktivní [27,32] gitoxin, gitalotoxin uhlí, stanovení hladiny sérového draslíku bolest hlavy, závrať, vyvolat zvracení, výIridaceae pikrokrocin, krocin, zvracení, průjem, krvá- plach žaludku, sym[27,38] kosatcovité protokrocin cení z dělohy ptomatická léčba vyvolání zvracení, výdráždění GITu – zvraConvallariaplach žaludku, aktivní konvallotoxol, konval- cení, průjem, pocit ceae uhlí, sledování srdeční larin, konvallamarin, omámení, silné močení, [27,32,34] konvalinkovičinnosti, stanovení konvallosid podráždění TÚ, poruchy té hladiny sérového srdeční činnosti draslíku dráždění GITu, zvracevýplach žaludku, akní, průjem, bolest hlavy, Trilliaceae steroidní saponiny tivní uhlí, vyvolání závrať, silně zúžené [27,34,47] trojlistovité (paristifnin, paridin) zvracení, projímadlo, zorničky, ochrnutí desymptomatická léčba chu vyvolání zvracení, akpoškození srdeční čintivní uhlí, projímadlo, Liliaceae nosti, poruchy menses, tuliposid A a B výplach žaludku, ná[27] liliovité slinění a ochrnutí senzihrada elektrolytů, protivních nervů ti křečím diazepam působí na srdce, bolest vyvolání zvracení, výHyacinthaceae scillaren, scillirubropři močení, zvracení, plach žaludku, aktivní [27,32] hyacintovité sid, scilliglaukosid průjem, kolika, uhlí, stanovení hladiny gastroenteritida sérového draslíku Scrophulariaceae krtičníkovité
nevolnost, zvracení, srdeční arytmie, poruchy vidění, halucinace
křeče, omámenost, poruchy dechu a srdeční činnosti, bolest hlavy, slabost, průjem útlum nervové soustavy, poruchy zažívacího ústrojí a ledvin
41
Aquilegia vulgaris orlíček obecný
Helleboraceae čemeřicovité
aquilegin
Trollius altissimus upolín nejvyšší
Helleboraceae čemeřicovité
ranunculin
Thalictrum lucidum žluťucha lesklá
Ranunculaceae pryskyřníkovité
ranunculin, protoanemonin
poruchy dýchání, oslabení srdeční činnosti slinění, bolesti břicha a hlavy, zvracení, průjem, rychlý a slabý puls, bezvědomí, smrt zástavou dechu
Agrostemma githago L. koukol polní
Caryophyllaceae hvozdíkovité
githagenin, agrostemmasapotoxin, saporubrin
Saponaria officinalis L. mydlice lékařská
Caryophyllaceae hvozdíkovité
saponarin, saponin, saporubin
Andromeda polifolia L. kyhanka sivolistá
Ericaceae vřesovcovité
asebotin, aseboquercetin
Primula veris prvosenka jarní
Primulaceae primulin prvosenkovité
aktivní uhlí, zvracení, výplach žaludku, symptomatická léčba
[30,32,38]
[32]
[32]
symptomatická, dohled, vyvolání zvracení, aktivní uhlí
[13,32,34]
[32] pálení v ústech, slinění, zvracení, průjem, poruchy trávení, CNS, zpomalení pulsu, nepravidelná srdeční činnost nevolnost, zvracení
[32]
[32]
Lysimachia nummularia Primulaceae saponiny vrbina penízková prvosenkovité
Daphne mezereum lýkovec jedovatý
Laurocerasus officinalis bobkovišeň lékařská
Thymelaeaceae vrabečnicovité
Amygdalaceae mandloňovité
poruchy trávicího ústrojí
dafnin, dafnetin-βglukosid
slinění, nevolnost, zvracení, bolest břicha, křeče, průjem, pocit žízně, horečka, poškození ledvin, šok, oběhový kolaps
amygdalin, prunolaurin, prunasin
bolest hlavy, nevolnost, dušnost, závratě, ztráta vědomí, zvracení, průjem
42
Padus avium střemcha obecná
Amygdalaceae mandloňovité
amygdalin, prulauracin
Ruta graveolens routa vonná
Rutaceae routovité
kumarin, xantotoxin
Aesculus hippocastanum jírovec maďal
Hippocastanaceae jírovcovité
eskulin
Linum usitatissimum len setý
Linaceae lnovité
linamarin, faseolunatin
bolest hlavy, závratě, podráždění sliznic, slinění, nevolnost, vomit, dušnost, ztráta vědomí slinění, zvracení, průjem, deprese, slabost, ospalost zvracení, průjem, podráždění žaludku a střev
poruchy TS po několika dnech odezní vyprázdnění žaludku, aktivní uhlí, projímadla, náhrada elektrolytů, vyrovnání pH (NaHCO3), kontrola funkce ledvin, proti křečím diazepam vyvolat zvracení, výplach žaludku, aktivní uhlí
[32]
[32,34,38]
[32,38]
vyvolat zvracení, výplach žaludku, aktivní uhlí
[27,32]
lékařské ošetření
[32,54]
dohled, aktivní uhlí, výplach žaludku, symptomatická léčba
[13,32,34]
[32]
43
Rhamnus cathartica řešetlák počistivý
Rhamnaceae řešetlákovité
Sambucus ebulus bez chebdí Viburnum opulus kalina obecná Asclepias syriaca klejicha hedvábná (vatočník) Vincetoxicum hirundinaria tolita lékařská
Sambucaceae bezovité Caprifoliaceae zimolezovité Asclepiadaceae klejichovité Asclepiadaceae klejichovité Convolvulaceae svlačcovité
Convolvulus arvensis svlačec rolní Hyoscyamus niger blín černý
Solanaceae lilkovité
Gratiola officinalis konitrud lékařský
Scrophulariaceae krtičníkovité
emodin
kolika, horečka, zvracení, průjem, sucho v ústech a jícnu, pocit žízně, podráždění ledvin
aktivní uhlí, vyrovnání dávky elektrolytů a tekutin, kontrola hodnot ledvin
[32,34]
sambunigrin
zvracení, průjem
symptomatická
[32,38]
salicin
nevolnost, zvracení, průjmy
symptomatická
[32,38]
asclepiadin, cynanchin
nevolnost, zvracení, průjem
symptomatická
[26,32]
vincetoxin
nevolnost, slabost, průjem, dýchací potíže
symptomatická
konvolvulin, jalapin halucinace, zvýšená hyoscyopikrin, hysrdeční frekvence, křeoscyamin, skopolamin če, zvracení, hypertenze zvracení, průjem, žaludeční křeče, zánět ledaktivní uhlí, projígratiolin, gratiotoxin, vin, poruchy srdeční madla, dohled, symgratiolon činnosti, smrt zástavou ptomatická léčba dechu
[26,32]
[32]
[32,46]
[32,34]
44
Scrophularia nodosa krtičník hlíznatý
Scrophulariaceae krtičníkovité
hesperidin, diosmin, curangin
Linaria vulgaris lnice květel
Scrophulariaceae krtičníkovité
linarin, linarosmin, linarasin, linaracin
Xanthium strumarium řepeň durkoman
Asteraceae hvězdnicovité
xantostrumarin
Sansevieria trifasciata Prain tenura pyskatá (tchýnin jazyk)
Asparagaceae chřestovité
Sorbus aucuparia jeřáb obecný
Malaceae jabloňovité
Lupinus polyphyllus vlčí bob mnoholistý (lupina)
Fabaceae bobovité
Sambucus nigra bez černý
Sambucaceae bezovité
saponiny
amygdalin
lupinid
sambucin
slinění, poruchy trávení, poruchy činnosti ledvin, zánět ústní dutiny zvracení, průjem, žaludeční potíže, poškození ledvin zvracení, poruchy dýchání, zánět ledvin a jater zvracení, nevolnost, bolest hlavy, poruchy trávení zvracení, zanícení žaludku a střev, rozšíření zorniček slinění, nevolnost, zvracení, potíže při polykání, zpomalená frekvence srdce zvracení, průjem, třesavá zimnice
[32]
[32]
[32]
odstranění jedu, symptomatická léčba
[32,38]
aktivní uhlí
[34]
odstranění jedu, aktivní uhlí, pozorování, symptomatická
[34]
aktivní uhlí, vyrovnání tekutin a elektrolytů, dohled
[34]
saponin
podráždění žaludku a střev, zvracení, průjem, bolesti břicha
výplach žaludku, mucilaginosa (= podpora tvorby hlenu), sledování krevního oběhu, rehydratace
[34,38]
Ligustrum vulgare ptačí zob obecný
Oleaceae ligustrin olivovníkovité
žaludeční a střevní potíže, silné zvracení, průjem, křeče, ochrnutí krevního oběhu
odstranění jedu, aktivní uhlí, symptomatická léčba
[34]
Paeonia officinalis pivoňka lékařská
Paeoniaceae pivoňkovité
koliky, průjmy
aktivní uhlí, symptomatická léčba
[38]
Clematis vitalba plamének plotní
Ranunculaceae pryskyřníkovité
mucilaginóza, aktivní uhlí, laxativa
[27,32,34, 38]
Arum maculatum árón skvrnitý Malus domestica jabloň domácí
Araceae árónovité Malaceae jabloňovité
vyvolání zvracení, aktivní uhlí, projímadlo
[13]
Cassava (Manihot esculenta) maniok jedlý
Euphorbiaceae pryšcovité
linamarin, lotaustralin
Phaseolus lunatus fazol měsíční
Fabaceae bobovité
linamarin
Symphoricarpos rivularis pámelník bílý (poříční)
Caprifoliaceae zimolezovité
paeonin, cyanin
45
protoanemonin, kaulosaponin glykosidy uvolňující HCN, saponiny
útlum CNS a dýchacího centra, zánět ústní dutiny, žaludku a střev, nauzea, zvracení, kolika, podráždění ledvin pálení jazyka, žaludeční potíže
amygdalin
[37] kalciová až chronická pankreatitida, ztráta koordinace, poškození nervů
[28,37]
[46]
Asparagus chřest Strophanthus gratus krutikvět cenný
Asparagaceae chřestovité Apocynaceae toješťovité
furostanol, spirostanol
bolest břicha, zvracení
[55,56]
kardenolidy
srdeční zástava
[46]
46
6.3 Rostliny obsahující toxické terpeny rostlina
čeleď
Chamaecyparis cypřišek
Cupressaceae cypřišovité
Juniperus sabina jalovec klášterský (chvojka)
Cupressaceae cypřišovité
47
Thuja occidentalis zerav západní
Cupressaceae cypřišovité
Taxus baccata tis červený
Taxaceae tisovité
Artemisia absinthium pelyněk pravý
Asteraceae hvězdnicovité
toxická látka
klinický příznak zvracení, průjmy, zvýšení tepu, krvácení sabinen, thujon žaludeční sliznice, změny na játrech a ledvinách zvracení, krvavé průsabinen, sabinylacetát jmy, záněty ledvin, thujon, sabinol křeče, poškození ledvin, ochrnutí zvracení, průjmy, zvýšení tepu, zvýšení krevního tlaku, krváthujon cení žaludeční sliznice, změny na játrech a ledvinách nevolnost, zvracení, koliky břicha, průjem, polyhydroxyditerpemělké dýchání, kolaps, ny smrt zástavou dechu a srdce kolika, zvracení, znecitlivění až bezvědomí, thujon, thujol poruchy CNS, nemožnost močení, křeče
první pomoc
citace
lékařské ošetření, symptomatická léčba křečí
[26,27,32]
vyvolat zvracení, výplach žaludku, aktivní uhlí
[27,32,34]
vyvolání zvracení, aktivní uhlí, projímadlo, [26,27,32, výplach žaludku, sym- 47] ptomatická léčba křečí výplach žaludku, symptomatická léčba křečí, stimulace dýchání, oběhu a srdeční činnosti
[26,27,28, 32]
dohled, symptomatická léčba
[27,34]
Tanacetum vulgare vratič obecný
Daphne mezerum lýkovec jedovatý
Asteraceae hvězdnicovité
Thymelaceae vrabečnicovité
thujon
zvracení, průjem, překrvení malé pánve, bradykardie, bradypnoe, myóza, ztuhlost jazyka až kóma
forbolové deriváty – dafnetoxin, mezerein
kýchání, nevolnost, horečka, křeče, obrna, poškození ledvin, šok
asaron, asarin
zvracení, nevolnost, bolest břicha a hlavy
Ledum palustre L. rojovník bahenní
Aristolochiaceae podražcovité Ericaceae vřesovcovité
Thuja orientalis zerav východní
Cupressaceae cypřišovité
α a β thujon
Euphorbia pulcherrima pryšec překrásný
Euphorbiaceae pryšcovité
amyrin, pseudotaraxasterol, pulcherol, germanikol
zvracení, průjem
coriamyrtin
trávicí, neurologické a dýchací problémy
Asarum europaeum kopytník evropský 48
Coriaria myrtifolia kožařka myrtolistá
ledol
symptomatická – vyprázdnění žaludku, aktivní uhlí výplach žaludku, náhrada elektrolytů, vyrovnání pH, kontrola funkce ledvin, proti křečím diazepam či papaverin vyprázdnění žaludku, aktivní uhlí, symptomatická léčba
narkotický účinek, křeče podráždění žaludku a vyvolat zvracení, výstřev, křeče, poškození plach žaludku, aktivní jater a ledvin uhlí symptomatická
[27,32]
[27]
[26,30,32] [32] [34]
[26] [46]
6.4 Rostliny obsahující toxické kyseliny rostlina
čeleď
toxická látka
Aristolochia clematis podražec křovištní
Aristolochiaceae podražcovité
zvracení, průjmy, nefrideriváty kyseliny aristidy, krvácení z dělohy, tolochové, kyselina zástava dechu, útlum podražcová CNS; anemie
Euphorbia cyparissias pryšec chvojka
Euphorbiaceae pryšcovité
organické kyseliny
49
Oxalis acetosella šťavel kyselý
Oxalidaceae šťavelovité
Arum maculatum árón plamatý
klinický příznak
záněty zažívacího traktu, křeče
kyselina šťavelová a její soli (= oxaláty)
zvracení, nevolnost, křeče
Araceae árónovité
kyselina šťavelová
zánět ústní dutiny, žaludeční a střevní potíže, malátnost
Calla palustris ďáblík bahenní
Araceae árónovité
kyselina šťavelová, šťavelany
slinění, nevolnost, zvracení, průjem
Zantedeschia Spr. kala (kornoutice) Monstera Adans. monstera
Araceae árónovité Araceae árónovité
kyselina šťavelová, šťavelany kyselina šťavelová, šťavelany
pálení v ústní dutině, zvracení, průjem dráždění ústní sliznice, slinění, otok jazyka
první pomoc vyvolat zvracení, aktivní uhlí, výplach žaludku, projímadla, eventuálně náhrada elektrolytů a podpora dechu výplach žaludku, aktivní uhlí, projímadla výplach žaludku, aktivní uhlí, podání glukonanu vápenatého nebo laktátu vápenatého odstranění toxické látky z těla, výplach žaludku, symptomatická léčba lokální anestetika proti bolesti, dohled, symptomatická léčba
citace
[27,32,34, 57]
[26,32]
[32,38]
[32,38]
[32,34]
velké množství tekutin [32] velké množství tekutin [32]
50
Sorbus aucuparia jeřáb obecný
Malaceae jabloňovité
kyselina sorbinová, parasorbinová
Rheum rhaphonticum reveň bulharská
Polygonaceae rdesnovité
kyselina šťavelová
Maianthemum bifolium pstroček dvoulistý
Convallariaceae konvalinkovité
Polygonatum odoratum kokořík vonný
Asparagaceae chřestovité
Colutea arborescens žanovec měchýřník
Fabaceae bobovité
Coronilla varia čičorka pestrá
Lathyrus odoratus, L. sativus hrachor vonný, h. setý
Fabaceae bobovité
Fabaceae bobovité
zvracení, rozšíření zorniček, zanícení žaludku a střev, průjem bolest břicha, zvracení, poškození ledvinové tkáně, křeče
aktivní uhlí
[34,47]
[30,58]
zvracení, nevolnost, bolest hlavy, průjmy
vyvolat zvracení, výplach žaludku, aktivní uhlí
[32]
chelidonová kyselina
průjem, zvracení
aktivní uhlí, výplach žaludku, doplnění elektrolytů
[47]
kanavanin
průjem, zvracení
symptomatická
[27]
kanavanin, 3nitropropionová kyselina
útlum příjmu potravy, paralýza končetin
odstranění toxického agens již z potravy a krmiva
[27]
lathyrogeny (αamino-βoxalylaminopropionová kyselina, N-βoxalyl-L-α,βdiaminopropionová kyselina)
slabost, paralýza dolních končetin, smrt (neurolathyrismus – degenerace míchy, ztráta pohyblivosti končetin)
prevence (popř. vhodná kuchyňská úprava); [26,27,32, vyvolání zvracení, ak- 47] tivní uhlí, projímadla
kyselina chelidonová
Ilex aquifolium cesmína ostrolistá
Aquifoliaceae cesmínovité
kyselina ursolová
nevolnost, zvracení, poruchy srdečního rytmu, gastritidy, průjmy, nefritidy
Asparagus genus chřest
Asparagaceae chřestovité
asparagin
bolest břicha, zvracení
[55,56]
kyselina galová
nechutenství, deprese, zácpa, průjem, kolika, poškození ledvin, srdeční potíže
[46]
Quercus dub
Fagaceae bukovité
kontrola funkce ledvin, při křečích diazepam, výplach žaludku, náhrada elektrolytů
[26,27]
51
6.5 Rostliny obsahující toxické proteiny a peptidy (toxalbuminy) rostlina Phaseolus vulgaris, P. coccineus fazol obecný, f. šarlatový
čeleď
toxická látka
Fabaceae bobovité
lektiny (fasin, faseolunatin, fytohemaglutinin)
Robinia pseudoacacia trnovník akát
Fabaceae bobovité
lektiny (robin)
52
Wisteria sinensis vistárie čínská
Fabaceae bobovité
lektiny
Ricinus communis skočec obecný
Euphorbiaceae pryšcovité
ricin
Viscum album jmelí bílé
Viscaceae jmelovité
viskotoxiny (lektin, viskumin A, B, viskalbin, viskoflavin, …)
Abrus precatorius sotorek obecný
Fabaceae bobovité
abrin
klinický příznak nevolnost, prudké bolesti žaludku, průjem, zvracení, zvýšená teplota, cirkulační kolaps neklid, obluzení, křečovité bolesti žaludku, nauzea, zvracení a tachykardie, průjem bolest břicha, zvracení, průjmy (gastroenteritida), dehydratace organismu pálení v ústech, zvracení, průjem, závratě, bolest břicha, ospalost, poškození jater a ledvin zvracení, krvavý průjem, křeče v břichu
nevolnost, zvracení, křeče, selhání jater, smrt
první pomoc symptomatická, odstranění jedu, prevence šoku (podání tekutin a elektrolytů) vyvolání zvracení, aktivní uhlí, projímadlo, symptomatická výplach žaludku, vyvolání zvracení, aktivní uhlí, symptomatická léčba odstranění jedu z TÚ, projímadla, aktivní uhlí, vyvolání zvracení, dohled vyvolání zvracení, aktivní uhlí, výplach žaludku, vyrovnání tekutin a elektrolytů, symptomatická léčba
citace [26,27,32, 34,59]
[27,32,47]
[27,32,47]
[26,32,34, 47]
[26,47]
[46]
Diskuze Cílem této bakalářské práce bylo podat přehled dosud známých i méně známých jedovatých rostlin, charakterizovat je z hlediska obsahových látek, klinických projevů intoxikace a zásad první pomoci. Získané výsledky jsou zpracovány do 5 tabulek a rozděleny dle obsahových látek odpovědných za intoxikace. Celkem byly získány údaje o 166 rostlinách. K nejtoxičtějším rostlinám se řadí rostliny s obsahem alkaloidů. Alkaloidy byly zastoupeny u 44 % rostlin – tab. 6.1. Glykosidy obsahovalo 41 % rostlin – tab. 6.2. Toxické kyseliny byly obsaženy u 7,2 % studovaných rostlin – tab. 6.4. a dalších 5,4 % rostlin obsahovalo terpeny – tab. 6.3. Zbylou část toxických látek tvoří toxalbuminy 2,4 % - tab. 6.5. Mezi nejtoxičtější alkaloidy je řazen především atropin, nacházející se např. u rulíku zlomocného (Atropa bella-donna), durmanu obecného (Datura stromonium) či blínu černého (Hyoscyamus niger). Tyto rostliny jsou často pěstovány na zahrádkách jako rostliny okrasné. Příznaky otravy jsou neklid, rozrušení, halucinace, křeče, závratě či silný tlukot srdce. Otrava se také projevuje rozšířením zornic, poklesem tělesné teploty, což vede k zástavě dechu a může nastat smrt [13]. Atropin se používá například v očním lékařství (rozšiřuje zorničky), dále ke snižování sekrece bronchů a slinných žláz, omezuje pocení [60]. Dalším alkaloidem, který patří mezi toxické, je kolchicin. Je obsažen v ocúnu jessenném (Colchicum autumnale). Otrava kolchicinem se projevuje bolestmi žaludku, krvavým průjmem, zrychleným pulsem, zvracením či poruchami dýchání [13]. V terapii se nejčastěji používá jako lék na dnu (zástava mitotického dělení buněk) a urátovou artritidu [61]. Mezi toxické glykosidy patří ranunculin, který najdeme u rodu pryskyřník (Ranunculus), sasanky hajní (Anemone nemorosa), jaterníku trojlaločného (Hepatica nobilis) či blatouchu bahenního (Caltha palustris). Ranunculin enzymatickým štěpením poskytuje toxický protoanemonin. Po požití vzniká zánět ústní dutiny, žaludku a střev. Dále se objevuje zvracení, bolesti břicha, poškození ledvin, někdy závratě, bezvědomí až zástava dechu. Již zmiňovaný protoanemonin má silné antibiotické účinky, které se dají využít proti řadě mikrobů či plísním [62]. Dalším toxickým glykosidem je digitoxin, nacházející se u rodu náprstník (Digitalis), též zvaný srdeční glykosid. Příznaky otravy jsou záněty v ústní dutině, nevolnost, zvracení. Při požití větší dávky nastávají poruchy vidění, srdečního rytmu až zástava srdce [34]. Používá se především při srdeční nedostatečnosti [63]. Nejhojněji zastoupená kyselina ve studovaných rostlinách byla kyselina šťavelová nacházející se např. u áronu plamatého (Arum maculatum), ďáblíku bahenního (Calla palustris) či šťavelu kyselého (Oxalis acetosella). Kyselina šťavelová tvoří s ionty kovů šťavelany (soli = oxaláty). Při požití kyseliny šťavelové dochází 53
k pálení ústní dutiny, hrdla, bolesti břicha či zad. Dalšími projevy jsou zvracení, průjmy či šok, který může způsobit smrt. Šťavelany zasahují do metabolismu vápníku v lidském organismu. Jemné krystalky šťavelanu vápenatého se nacházejí v moči, která obsahuje sloučeniny, jež brání vzniku velkých krystalků. Pokud se tyto sloučeniny (např. hořčík, kyselina citrónová) vyskytují ve sníženém množství, dochází ke vzniku velkých krystalů ledvinových kamenů [64]. Nejčastěji se vyskytující terpen je thujon, který můžeme najít u cypřišku (Chamaecyparis), jalovce klášterského (Juniperus sabina) či pelyňku pravého (Artemisia absinthium). Thujon ve velkých dávkách působí především toxicky na nervové buňky [65]. Největší množství toxalbuminů představovaly lektiny, které se vyskytovaly u fazolu obecného (Phaseolus vulgaris), trnovníku akátu (Robinia pseudoacacia) či vistárie čínské (Wisteria sinensis). Lektiny jsou látky schopné srážet červené krvinky živočichů [66]. Jedovaté rostliny rostou téměř všude v našem okolí a my s nimi přicházíme do kontaktu téměř každý den, aniž bychom si tuto skutečnost uvědomovali. Jedovatost rostlin kolísá nejen dle jejich vývoje, ale také dle stanoviště, výživy rostlin či zdravotního stavu rostlin. U lidí je různá citlivost vůči rostlinným jedům dána především zdravotním stavem člověka a jeho stářím. Závažnost otravy vždy záleží na konkrétní látce, jejím působením na organismus a též na velikosti dávky. Typickým příkladem je digitoxin z rodu Digitalis (náprstník). Při malé dávce je lékem, ovšem při velké dávce se stává jedem. Do dnešní doby nejsou známy všechny jedovaté látky obsažené v rostlinách, ani jejich účinky. Proto je fytotoxikologie řazena mezi obory, které jsou neustále doplňovány o nové a nové poznatky.
54
Závěr Celkem byly zpracovány údaje o 166 toxických rostlinách. Zjistila jsem, že nejčastější toxickou látkou v rostlinách jsou alkaloidy, které obsahovalo 44 % studovaných rostlin. Druhou nejhojněji zastoupenou toxickou látkou ve zpracovaných rostlinách byly glykosidy, jež byly obsaženy u 41 % rostlin. Bakalářská práce je napsána formou literární rešerše a shrnuje dosavadní poznatky z fytotoxikologie. Jsou zde uvedeny základní pojmy využívané ve fytotoxikologii, popsána cesta jedu do těla organismu, působení rostlinných jedů na organismus a stručná charakteristika jednotlivých rostlinných jedů. V poslední části bakalářské práce jsou shrnuty zásady první pomoci a prevence. Tato bakalářská práce by mohla být v budoucnu využita jako podklad pro diplomovou práci, jež by byla rozšířena např. o popis rostliny, místo výskytu, jedovaté části či fotografie jednotlivých rostlin.
55
Seznam literatury a internetových zdrojů [1] BALOUN, J., JAHODÁŘ, L., LEIFERTOVÁ, I., ŠTÍPEK, S. Rostliny způsobující otravy a alergie. 1. vydání. Praha. Avicenum, zdravotnické nakladatelství. 1989. 722s. ISBN 08-083-89. [2] HRDINA, V., HRDINA, R., JAHODÁŘ, L., MARTINEC, Z., MĚRKA, V. Přírodní toxiny a jedy. 1. vydání. Praha. Galén, 2004. 5-14s. ISBN 80-7262-256-0. [3] JIRÁSEK, V., ZADINA, R., BLAŽEK, Z. Naše jedovaté rostliny. 1. vydání. Praha. ČSAV, 1957. 13-18s. [4] PANÁČEK, A., BALZEROVÁ, A. Základy toxikologie a ekotoxikologie. 1. vydání. Olomouc. Univerzita Palackého v Olomouci, 2013. 9-10s. ISBN 978-80-244-3913-6. [5] HRDINA, V., HRDINA, R., JAHODÁŘ, L., MARTINEC, Z., MĚRKA, V. Přírodní toxiny a jedy. 1. vydání. Praha. Galén, 2004. Předmluva XV-XVI. ISBN 80-7262-2560. [6] JAHODÁŘ, L. Fytotoxikologie pro farmaceuty. 1. vydání. Praha. Karolinum, 1995. 3-14s. ISBN 80-7066-994-2. [7] VOPRŠALOVÁ, M., ŽÁČKOVÁ, P. Základy toxikologie pro farmaceuty. 1. vydání. Praha, Karolinum, 1996. 15-23s. ISBN 80-7184-282-6. [8] NOVÁK, J. Jedovaté rostliny kolem nás. 1. vydání. Praha. Grada Publishing, 2007. 11-16s. ISBN 978-80-247-1549-0. [9] PATOČKA, J., BAJGAR, J., CABAL, J., FUSEK, J., HERINK, J., KASSA, J., ŠTĚTINA, R. Vojenská toxikologie. 1. vydání. Praha. Grada Publishing, 2004. 14s. ISBN 80-2470608-3. [10] VOPRŠALOVÁ, M., ŽÁČKOVÁ, P. Základy toxikologie pro farmaceuty. 1. vydání. Praha, Karolinum, 1996. 44-49s. ISBN 80-7184-282-6. [11] VOPRŠALOVÁ, M., ŽÁČKOVÁ, P. Základy toxikologie pro farmaceuty. 1. vydání. Praha, Karolinum, 1996. 28-39s. ISBN 80-7184-282-6. [12] BALOUN, J., JAHODÁŘ, L., LEIFERTOVÁ, I., ŠTÍPEK, S. Rostliny způsobující otravy a alergie. 1. vydání. Praha. Avicenum, zdravotnické nakladatelství. 1989. 2636s. ISBN 08-083-89. [13] HRSTKOVÁ, H., ŠEBÁNEK, J. Významné jedovaté rostliny v našem okolí. 1. vydání. Brno. Institut pro další vzdělávání pracovníků ve zdravotnictví v Brně, 2002. 33-80s. ISBN 80-7013-353-8. [14] HRDINA, V., HRDINA, R., JAHODÁŘ, L., MARTINEC, Z., MĚRKA, V. Přírodní toxiny a jedy. 1. vydání. Praha. Galén, 2004. 21-22s. ISBN 80-7262-256-0. [15] JAHODÁŘ, L. Farmakobotanika, semenné rostliny. 3. vydání. Praha. Karolinum, 2011. 11s. ISBN 978-80-246-2015-2. [16] HRDINA, V., HRDINA, R., JAHODÁŘ, L., MARTINEC, Z., MĚRKA, V. Přírodní toxiny a jedy. 1. vydání. Praha. Galén, 2004. 44-47s. ISBN 80-7262-256-0. [17] JIRÁSEK, V., ZADINA, R., BLAŽEK, Z. Naše jedovaté rostliny. 1. vydání. Praha. ČSAV, 1957. 25-32s. [18] HUBÍK, J., DUŠEK, J., SPILKOVÁ, J. Obecná farmakognosie II. Sekundární látky. 3. vydání. Praha. Státní pedagogické nakladatelství, 1989. 168-169s. 56
[19] HUBÍK, J., DUŠEK, J., SPILKOVÁ, J. Obecná farmakognosie II. Sekundární látky. 3. vydání. Praha. Státní pedagogické nakladatelství, 1989. 117,147s. [20] HUBÍK, J., DUŠEK, J., SPILKOVÁ, J. Obecná farmakognosie II. Sekundární látky. 3. vydání. Praha. Státní pedagogické nakladatelství, 1989. 58s. [21] HRDINA, V., HRDINA, R., JAHODÁŘ, L., MARTINEC, Z., MĚRKA, V. Přírodní toxiny a jedy. 1. vydání. Praha. Galén, 2004. 67-85s. ISBN 80-7262-256-0. [22] KORBELÁŘ, J., ENDRIS, Z., KREJČA, J. Naše rostliny v lékařství. 4. rozšířené a zcela přepracované vydání. Praha. Avicenum, 1973. 24s. ISBN 08-006-74. [23] LUCIANO, RL., PERAZELLA, MA. Aristolochic Acid Nephropathy: Epidemiology, Clinical Presentation, and Treatment. [online]. [cit. 2015-03-16]. Dostupné z: http://link.springer.com/article/10.1007/s40264-014-0244-x#page-1 [24] TŮMOVÁ, L. – ústní sdělení, 2015 (zástupce vedoucího katedry farmakognozie na Farmaceutické fakultě v Hradci Králové, Univerzita Karlova v Praze, Akademika Heyrovského 1203, Hradec Králové, dne 10. března 2015) [25] HRDINA, V., HRDINA, R., JAHODÁŘ, L., MARTINEC, Z., MĚRKA, V. Přírodní toxiny a jedy. 1. vydání. Praha. Galén, 2004. 237-241s. ISBN 80-7262-256-0. [26] BALOUN, J., JAHODÁŘ, L., LEIFERTOVÁ, I., ŠTÍPEK, S. Rostliny způsobující otravy a alergie. 1. vydání. Praha. Avicenum, zdravotnické nakladatelství. 1989. 50120s. ISBN 08-083-89. [27] JAHODÁŘ, L. Fytotoxikologie pro farmaceuty. 1. vydání. Praha. Karolinum, 1995. 33-65s. ISBN 80-7066-994-2. [28] KOMINIKOVA, M. STANISAVLJEVIC, M. et al. Yew poisoning of olive baboons (Papio anubis) in captivity: laboratory diagnosis. [online]. [cit. 2015-03-16]. Dostupné z: http://www.researchgate.net/publication/259448698_Yew_poisoning_of_olive_ba boons_(Papio_anubis)_in_captivity_laboratory_diagnosis [29] PANZERI, C., BACIS, G., FERRI, F. et al. Extracorporeal life support in a severe Taxus baccata poisoning. [online]. [cit. 2015-03-16]. Dostupné z: http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/20528617 [30] BERTRAND, B. Herbář – fakty, mýty a legendy o jedovatých rostlinách. 1. vydání. Čestlice. REBO International CZ, spol. s r. o., 2014. 50-182s. ISBN 978-80-2550809-1. [31] LUNG, DD., SCOTT, BJ., WU, AHB., GERONA, RR. Prolonged ventilatory silure and flaccid quadripareses after ingestion of poison hemlock. [online]. [cit. 2015-0316]. Dostupné z: http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/23733387 [32] NOVÁK, J. Jedovaté rostliny kolem nás. 1. vydání. Praha. Grada Publishing, 2007. 28-169s. ISBN 978-80-247-1549-0. [33] GIBSON, D. M., KRASNOFF, S. B., BIAZZO, J., MILBRATH, L. Phytotoxicity of Antofine from Invasive Swallow-Worts. [online]. [cit. 2015-03-30]. Dostupné z: http://www.researchgate.net/publication/51476936_Phytotoxicity_of_antofine_fr om_invasive_swallow-worts [34] ALTMANN, H. Jedovaté rostliny, jedovatí živočichové. 1. vydání. Praha. Knižní klub, 2012. 14-92s. ISBN 978-80-242-3324-6. 57
[35] BORGHINI, A., PIETRA, D., MADAU, P. et al. Data mining as a predictive model for Chelidonium majus extracts production. [online]. [cit. 2015-03-16]. Dostupné z: http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0926669014006840 [36] ORVOS, P., VIRAG, L., TALOSI, L. et al. Effects of Chelidonium majus extracts and major alkaloids on hERG potassium channels and on dog cardiac action potential - A safety approach. [online]. [cit. 2015-03-16]. Dostupné z: http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/25481375 [37] BEAUDOIN, GAW., FACCHINY, PJ. Benzylisoquinoline alkaloid biosynthesis in opium poppy. [online]. [cit. 2015-03-16]. Dostupné z: http://link.springer.com/article/10.1007%2Fs00425-014-2056-8#page-1 [38] BALOUN, J., JAHODÁŘ, L., LEIFERTOVÁ, I., ŠTÍPEK, S. Rostliny způsobující otravy a alergie. 1. vydání. Praha. Avicenum, zdravotnické nakladatelství. 1989. 125-207s. ISBN 08-083-89. [39] COMPAGNONI, SC., KUPFERSCHMIDT, H., SCHARF, C., GLISENTI, P. The blue flower in the mushroom salad. A nearly fatal intoxication with Aconitum napellus (monkshood). [online]. [cit. 2015-03-16]. Dostupné z: http://apps.webofknowledge.com/full_record.do?product=UA&search_mode=Gen eralSearch&qid=4&SID=N2Rlhi2KYf1x6PvIpNF&page=1&doc=1 [40] GERMAN, J., JORGEN, R., ANDERSEN, AE. Livstruende forgiftning med planten Aconitum napellus. [Fatal exposure to Aconitum napellus]. [online]. [cit. 2015-0330]. Dostupné z: http://apps.webofknowledge.com/full_record.do?product=UA&search_mode=Gen eralSearch&qid=29&SID=N2Rlhi2KYf1x6PvIpNF&page=1&doc=1 [41] RAKOTOMAVO, F., ANDRIAMASY, C., RASAMOELINA, N., RAVELOSON, N. Datura stramonium intoxication in two children. [online]. [cit. 2015-03-16]. Dostupné z: http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/24894939 [42] GAIRE, BP., SUBEDI, L. A review on the pharmacological and toxicological aspects of Datura stramonium L. [online]. [cit. 2015-03-30]. Dostupné z: http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/23506688 [43] BABU, YPR., MANJUNATH, S. et al. Colchicine poisoning: a case report and review of literature. [online]. [cit. 2015-03-16]. Dostupné z: http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/22941521 [44] NAGESH, KR., MENEZES, RG., RASTOGI, P. et al. Suicidal plant poisoning with Colchicum autumnale. [online]. [cit. 2015-03-16]. Dostupné z: http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S1752928X11000898 [45] KEDDY, P. A. Plants and Vegetation: Origins, Processes, Consequences. [online]. [cit. 2015-04-30]. Dostupné z: http://www.amazon.com/Plants-VegetationOrigins-Processes-Consequences/dp/0521864801 [46] List of poisonous plants [online]. [cit. 2015-04-30]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/List_of_poisonous_plants [47] HRSTKOVÁ, H., ŠEBÁNEK, J. Významné jedovaté rostliny v našem okolí. 1. vydání. Brno. Institut pro další vzdělávání pracovníků ve zdravotnictví v Brně, 2002. 102-220s. ISBN 80-7013-353-8. 58
[48] PITTENGER, D. R. Vegetables That Contain Natural Toxins. In California Master Gardener Handbook. California: ANR Publications, 2002. p. 643 – 644. ISBN 978-1-879906-54-9. [49] BARCELOUX, D. G. Potatoes, Tomatoes, and Solanine Toxicity (Solanum tuberosum L., Solanum lycopersicum L.). Disease a Month. 2009, 55 (6), p. 391 – 402. [50] Alzheimer Research Forum [online]. [cit. 2015-04-30]. Dostupné z: http://www.alzforum.org/therapeutics?id=76 [51] BARRETT, STEPHEN M. D. Don't Use Corrosive Cancer Salves (Escharotics). [online]. [cit. 2015-04-30]. Dostupné z: http://www.quackwatch.org/01QuackeryRelatedTopics/Cancer/eschar.html [52] DUCKSTEIN, SM.,STINTZING, FC. Comprehensive Study of the Phenolics and Saponins from Helleborus niger L. Leaves and Stems by Liquid Chromatography/Tandem Mass Spectrometry. [online]. [cit. 2015-03-30]. Dostupné z: http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1002/cbdv.201300267/abstract [53] GILOTTA, I., BRVAR, M. Accidental poisoning with Veratrum album mistaken for wild garlic (Allium ursinum). [online]. [cit. 2015-03-30]. Dostupné z: http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/21171854 [54] TŮMOVÁ, L. – ústní sdělení, 2015 (zástupce vedoucího katedry farmakognozie na Farmaceutické fakultě v Hradci Králové, Univerzita Karlova v Praze, Akademika Heyrovského 1203, Hradec Králové, dne 27. dubna 2015) [55] Growing Asparagus [online]. [cit. 2015-04-30]. Dostupné z: http://www.gardengrow.co.nz/plant/Asparagus [56] Poisonous Asparagus [online]. [cit. 2015-04-30]. Dostupné z: http://www.asparagus-friends.com/asparagus-knowledge/poisonous-asparagus/ [57] MALIK, A., BISSINGER, R., CALABRO, S. et al. Aristolochic Acid Induced Suicidal Erythrocyte Death. [online]. [cit. 2015-03-16]. Dostupné z: http://www.karger.com/Article/FullText/368454 [58] Rhurbarb poisoning [online]. [cit. 2015-04-30]. Dostupné z: http://www.rhubarbinfo.com/poison [59] Foodborne Pathogenic Microorganisms and Natural Toxins Handbook: Phytohaemagglutinin". [online]. [cit. 2015-04-30]. Dostupné z: http://www.fda.gov/Food/FoodSafety/FoodborneIllness/FoodborneIllnessFoodb ornePathogensNaturalToxins/BadBugBook/ucm071092.htm [60] DAVIDOVÁ, L. MAXNEROVÁ, I., HANDSCHUHOVÁ, S., PATOČKA, J. Atropin a jeho místo v současné medicíně. Biomedicína 2005, 7, 200-396. [61] PIVOŇKOVÁ, E. Kolchicin, jak se projevuje otrava kolchicinem – příznaky, projevy, symptomy. [online]. [cit. 2015-05-22]. Dostupné z: http://www.priznakyprojevy.cz/otravy/kolchicin-jak-se-projevuje-otrava-kolchicinem-priznakyprojevy-symptomy [62] Ranunculus acris – pryskyřník prudký. [online]. [cit. 2015-05-22]. Dostupné z: http://botanika.wendys.cz/kytky/K186.php [63] GRUNDMANN, M., KACÍŘOVÁ, I. TDM dioxinu v klinické praxi. Kardiol Rev Int Med 2015, 17(1), 65-69. 59
[64] KOLSKÁ, Z. Toxikologie. Přírodovědecká fakulta, Univerzita Jana Evangelisty Purkyně, Ústí nad Labem 2007, 1-88. [65] HUBÍK, J., DUŠEK, J., SPILKOVÁ, J. Obecná farmakognosie II. Sekundární látky. 3. vydání. Praha. Státní pedagogické nakladatelství, 1989. [66] A-Z SLOVNÍK PRO SPOTŘEBITELE. Lektiny. [online]. Praha: Informační centrum Ministerstva zemědělství. [cit. 2015-05-22]. Dostupné z: http://www.bezpecnostpotravin.cz/az/termin/76669.aspx
60