Univerzita Hradec Králové Přírodovědecká fakulta Katedra biologie

Univerzita Hradec Králové Přírodovědecká fakulta Katedra biologie

Toxické látky v rostlinách

Bakalářská práce

Autor:

Lucie Grofová

Studijní program:

B1407 Chemie

Studijní obor:

Biologie se zaměřením na vzdělání Chemie se zaměřením na vzdělání

Vedoucí práce:

Hradec Králové

doc. PharmDr. Lenka Tůmová, CSc.

červen 2015

Univerzita Hradec Králové Přírodovědecká fakulta

Zadání bakalářské práce Autor:

Lucie Grofová

Studijní program:

B1407 Chemie

Studijní obor:

Biologie se zaměřením na vzdělávání Chemie se zaměřením na vzdělávání

Název práce:

Toxické látky v rostlinách

Název práce AJ:

Toxic substances in plants

Cíl a metody práce:

V rámci této bakalářské práce budou sepsány a charakterizovány toxické látky vyskytující se u vyšších rostlin. Dále zde bude zpracováno, jaké otravy dané toxické látky způsobují a jaký mají projev či vliv na zdraví člověka. Bakalářská práce bude zpracována formou literární rešerše na základě doporučené odborné literatury (Přírodní toxiny a jedy - V. Hrdina, R. Hrdina, V. Měrka, L. Jahodář, Z. Martinec; Rostliny způsobující otravy a alergie - J. Baloun, L. Jahodář; Farmakobotanika - L. Jahodář). Také budou využity odborné internetové databáze (např. Web of Science, atd.), kde budou vybrány články za období 2010 - 2015. Cílem bakalářské práce je podat přehled toxických látek v rostlinách a jejich dopad na zdraví člověka.

Garantující pracoviště:

katedra biologie Přírodovědecké fakulty UHK

Vedoucí práce:

doc. PharmDr. Lenka Tůmová, CSc.

Oponent:

doc. RNDr. František Malíř, Ph.D.

Datum zadání práce:

9. 12. 2013

Datum odevzdání práce:

30. 6. 2015

Prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně a že jsem v seznamu použité literatury uvedla všechny prameny, z kterých jsem vycházela.

V Hradci Králové dne

Lucie Grofová

Poděkování: Touto cestou bych ráda poděkovala paní doc. PharmDr. Lence Tůmové, CSc. za její ochotu, odborný dohled, cenné rady a laskavý a vstřícný přístup při vedení mé bakalářské práce. Zároveň děkuji i za pomoc při získávání potřebných informací.

Anotace GROFOVÁ, L. Toxické látky v rostlinách. Hradec Králové, 2015. Bakalářská práce na Přírodovědecké fakultě Univerzity Hradec Králové. Vedoucí bakalářské práce doc. PharmDr. Lenka Tůmová, CSc. 60s.

V rámci této bakalářské práce budou sepsány a charakterizovány toxické látky vyskytující se u vyšších rostlin. Dále zde bude zpracováno, jaké otravy dané toxické látky způsobují a jaký mají projev či vliv na zdraví člověka. Bakalářská práce bude zpracována formou literární rešerše na základě doporučené odborné literatury (Přírodní toxiny a jedy - V. Hrdina, R. Hrdina, V. Měrka, L. Jahodář, Z. Martinec; Rostliny způsobující otravy a alergie - J. Baloun, L. Jahodář; Farmakobotanika - L. Jahodář). Také budou využity odborné internetové databáze (např. Web of Science, atd.), kde budou vybrány články za období 2010 - 2015. Cílem bakalářské práce je podat přehled toxických látek v rostlinách a jejich dopad na zdraví člověka.

Klíčová slova jedovatá látka, fytotoxikologie, první pomoc, jed, intoxikace, dávka, otrava

Annotation GROFOVÁ, L. Toxic substances in plants. Hradec Králové, 2015. Bachelor Thesis at Faculty of Science University of Hradec Králové. Thesis Supervisor: Assoc. Prof. PharmDr. Lenka Tůmová, PhD. 60p.

The toxic substances occurring in higher plants will be introduced and characterized in the context of this bachelor thesis. There will be also processed the toxic effect of these substances and their manifestation on human health. The bachelor thesis will be elaborated in the form of a literature review on the basis of recommended scientific literature (Natural toxins and poisons - V. Hrdina, R. Hrdina, V. Měrka, L. Jahodář, Z. Martinec; Plants causing poisoning and allergies - J. Baloun, L. Jahodář; Pharmacobotany - L. Jahodář). The Professional Internet databases will be also used (e.g. Web of Science, etc.) where the articles will be selected for the period 2010 - 2015. The aim of bachelor thesis is to provide an overview of toxic substances in plants and their impact on human health.

Keywords toxic substance, phytotoxicology, first aid, poison, intoxication, dose, poisoning

Obsah Úvod ............................................................................................................................... 10 1

2

Toxikologie ............................................................................................................. 11 1.1

Základní pojmy používané v toxikologii ........................................................... 11

1.2

Otrava ............................................................................................................... 12

Toxikokinetika ....................................................................................................... 13 2.1

Absorpce .......................................................................................................... 13

2.2

Distribuce ......................................................................................................... 13

2.3

Biotransformace ............................................................................................... 13

2.4

Exkrece ............................................................................................................. 14

3

Působení rostlinných jedů na organismus ........................................................... 15

4

Rostlinné jedy ......................................................................................................... 17 4.1

4.1.1

Alkaloidy chinolizidinové .......................................................................... 17

4.1.2

Alkaloidy piridinové a piperidinové .......................................................... 17

4.1.3

Alkaloidy isochinolinové ........................................................................... 18

4.1.4

Alkaloidy indolové..................................................................................... 18

4.1.5

Alkaloidy steroidní .................................................................................... 18

4.1.6

Alkaloidy tropanové .................................................................................. 18

4.1.7

Alkaloidy terpenické ................................................................................. 18

4.2

5

Alkaloidy ........................................................................................................... 17

Glykosidy .......................................................................................................... 18

4.2.1

Kyanogenní glykosidy................................................................................ 19

4.2.2

Kardioaktivní glykosidy ............................................................................. 19

4.2.3

Saponiny.................................................................................................... 19

4.3

Lignany ............................................................................................................. 19

4.4

Terpeny ............................................................................................................ 19

4.5

Toxické aminokyseliny ..................................................................................... 20

4.6

Rostlinné kyseliny ............................................................................................. 21

4.7

Proteiny a peptidy (toxalbuminy) .................................................................... 21

4.8

Nitrosloučeniny ................................................................................................ 21

Prevence a první pomoc ........................................................................................ 22 5.1

Metody extrakorporální eliminace toxické látky z organismu......................... 23

6

5.1.1

Peritoneální dialýza................................................................................... 23

5.1.2

Hemodialýza ............................................................................................. 23

5.1.3

Hemoperfuze ............................................................................................ 23

5.1.4

Výměna krevní transfuze a plazmaferéza ................................................. 24

5.1.5

Orthotopická transplantace jater ............................................................. 24

Speciální část .......................................................................................................... 25 6.1

Rostliny obsahující toxické alkaloidy ................................................................ 25

6.2

Rostliny obsahující toxické glykosidy ............................................................... 36

6.3

Rostliny obsahující toxické terpeny ................................................................. 47

6.4

Rostliny obsahující toxické kyseliny ................................................................. 49

6.5

Rostliny obsahující toxické proteiny a peptidy (toxalbuminy) ......................... 52

Diskuze ........................................................................................................................... 53 Závěr ............................................................................................................................... 55 Seznam literatury a internetových zdrojů .................................................................. 56

Seznam použitých zkratek aj.

a jiné

atd.

a tak dále

cca

circa (přibližně)

CNS

centrální nervová soustava

dých.

dýchacího

GIT

gastrointestinální trakt

HCN

kyanovodík

např.

například

NS

nervová soustava

popř.

popřípadě

př.

příklad

TS

trávicí soustava

TÚ

trávicí ústrojí

tzv.

takzvaný

vazomot.

vazomotorického

Úvod Tématem bakalářské práce jsou toxické látky v rostlinách. Jak všichni víme, kontakt mezi člověkem a rostlinami je tu už od pradávna. Člověk rostliny dlouhá léta využívá jako zdroj potravy, zdroj léčivých látek, krmivo pro zvířata, ale také jako zdroj jedů [1]. I v dnešní době se můžeme setkat s velkým množstvím otrav způsobených rostlinami. Velkou část těchto otrav tvoří sice otravy způsobené houbami, nicméně i otravy vyššími rostlinami nejsou zanedbatelné. Zvláště v případě dětí, které láká nejen barva plodů, ale může dojít i k jejich záměně (př. lesní plody) [1]. Netýká se to pouze dětí, ale také dospělých, kde bývá otrava velmi často způsobena lidskou neopatrností a neinformovaností. Proto je důležité, aby široká veřejnost byla neustále informována o nových poznatcích týkajících se toxických látek. Rostliny obsahující jedovaté látky by se v žádném případě neměly vysazovat v okolí dětských hřišť, v parcích, zahradách mateřských či základních škol. I přesto se některé rostliny na těchto prostranstvích stále objevují [1]. Fyziologicky účinné látky nacházející se v rostlinách mají vliv nejen na lidský organismus, ale také na organismus živočišný. Rostliny můžeme rozdělit na léčivé a jedovaté. Ovšem žádnou ostrou hranici mezi léčivými a jedovatými rostlinami nelze stanovit, neboť z některých prudce jedovatých rostlin můžeme získávat cenné účinné látky. Vždy záleží na velikosti dávky [1]. Cílem této bakalářské práce je shrnout dosavadní poznatky o toxických látkách vyskytujících se u vyšších rostlin. Jednotlivé rostliny budou seskupeny do tabulek dle typu toxické látky (např. rostliny obsahující toxické alkaloidy, atd.). U rostliny bude uveden její latinský název a čeleď, do níž patří (česky i latinsky). Dále tu budou uvedeny toxické látky, klinický projev intoxikace a první pomoc. Hlavním zdrojem informací pro tuto práci byly doporučené odborné knihy, ale také odborné internetové databáze, kde byly využívány články v rozsahu let 2010 – 2015.

10

1 Toxikologie Toxikologie je vědní obor, jehož hlavním záměrem je studium toxických účinků chemických látek a jejich komponent na živý organismus [2], tedy nauka o jedech a jejich působení na živé organismy [3]. Pojem toxikologie pochází z řeckých slov toxikon = jed a logos = nauka, učení. Toxikologie je členěna na několik odvětví - kritériem členění je její zaměření [4]. Samostatnou část z toxikologie tvoří toxikologie jedovatých rostlin, tedy fytotoxikologie [3]. Toxikologie určuje způsob, rozsah a podmínky účinku jedu, ale zároveň se zde stanovují zásady prevence, diagnostiky a různé způsoby léčby. Toxikologie je úzce spjata se základními klinickými obory, mezi které patří např. farmakologie a klinická farmakologie [2].

1.1 Základní pojmy používané v toxikologii Přírodní toxiny neboli chemické látky (biologického původu), jsou produkované jak jednobuněčnými, tak i mnohobuněčnými organismy, např. ve speciálních žlázách, pletivech a tkáních [5]. Jedy některých rostlin a jejich toxické vlastnosti byly využívány k různým účelům již kdysi dávno v lidských dějinách. Hlavním důvodem, proč se toxiny (jedy) zapsaly do dějin, bylo jejich využívání k záměrnému odstranění nechtěných soků, popř. k sebevraždám [5]. Jedovatá rostlina je taková rostlina, která po požití nebo vniknutí do těla poraněním, způsobí poruchu zdraví neboli otravu člověka [6]. Obsah jedovatých látek v jednotlivých orgánech rostliny je různý, mění se např. dle stáří rostliny, ročního období, i během dne [1]. Pojmem toxická látka čili jed označujeme různé látky, které jsou vpraveny do organismu, popř. pouze na organismus působí prostřednictvím svých chemických či fyzikálních vlastností, čímž dojde k poškození organismu, popř. až ke smrti [3]. Toxicita (škodlivost) je vlastnost látky, která vyvolává otravu [4]. Toxicita dané chemické látky je závislá především na její dávce. Jelikož některé látky jsou toxické již při velmi malém množství, např. botulinotoxin, naopak jiné látky až při větším množství, např. chlorid sodný, etylalkohol [7]. Minimální množství jedu se označuje jako dávka toxická. Pokud dojde ke zvýšení této toxické dávky, může nastat smrt a tato dávka se označuje jako dávka smrtelná. Rychlost projevení příznaků otravy závisí především na velikosti dávky. Například dostane-li se do těla dostatečně velká dávka jedu, otrava nastává ihned [3,8]. Toxikóza, tímto pojmem se označuje patologický stav, jež byl zapříčiněn látkou, která má škodlivý vliv na lidský organismus [2]. 11

Toxoid je uměle upravený toxin, což je látka zbavená škodlivých účinků, avšak se zachovalou tvorbou protilátek. Mezi nejběžnější toxoidy patří např. toxoid tetanu a záškrtu [2]. „Expozice je chápána jako vystavení živého organismu účinku chemické látky, při níž dojde k průniku do vnitřních částí organismu.“ [9] Gastrointestinální trakt, plíce a kůže jsou nejčastějším místem, kde dochází k expozici. Dle délky trvání rozdělujeme expozici na akutní jednorázovou, která trvá obvykle 24 hodin. Druhým typem je opakovaná expozice neboli opakované působení toxické látky, např. subakutní toxicita, subchronická toxicita a chronická toxicita [7].

1.2 Otrava Pokud se jed dostane do organismu, jeho působení se projevuje změnou funkce orgánů, čímž dojde ke vzniku otravy (= intoxikace). Otrava je charakterizována jako výsledek vzájemného působení organismu a škodlivých látek [3]. Dle vzniku a průběhu dělíme otravu na akutní a chronickou. Akutní otrava nastává po požití velké dávky jedu a příznaky se projevují velmi brzo (řádově minuty, popř. hodiny). K akutní otravě dochází velmi často např. při sebevraždách či při používání chemikálií v zaměstnání [1,3,10]. Chronická otrava nastává během opakovaného požívání malých dávek jedu. Tyto malé dávky nejsou pro organismus toxické, nicméně dochází k jejich hromadění v těle a příznaky se projevují po delší době [1,3].

12

2 Toxikokinetika „Osud toxické látky v organismu, toxikokinetika, zahrnuje její kvantifikaci v organismu v průběhu absorpce, distribuce, biotransformace a exkrece.“ [11] Po vstupu (absorpci) jedu do organismu probíhají zbývající tři děje součastně [2].

2.1 Absorpce „Děj, při kterém látka vstupuje z místa podání či kontaktu s organismem do krevního řečiště.“ Do krevního řečiště se většina látek dostane pomocí trávicího traktu, plícemi či kůží [2,11]. Absorpce trávicím traktem může nastat v ústní dutině, v žaludku, v tenkém i tlustém střevě, ale i v konečníku. Ovšem největší podíl látek se absorbuje v tenkém střevě z důvodů velké absorpční plochy i vysokého prokrvení. Vstřebávání se odehrává nejčastěji prostřednictvím difúze a zároveň zde již probíhá i biotransformace [2,11]. Faktory, které ovlivňují absorpci toxické látky, jsou např. fyzikálně-chemické vlastnosti dané látky, věk, rychlost vyprazdňování obsahu žaludku, ale i velikost povrchu jednotlivých částí trávicího traktu [11]. K absorpci prostřednictvím plic dochází velmi často např. při průmyslové výrobě či při otravách oxidem uhelnatým. Daná toxická látka se nachází ve formě plynů, páry, aerosolu, či lehce prchavé kapaliny [11]. Pokud nedojde k poranění kůže, je absorpce kůží minimální. Kůže totiž poskytuje výbornou bariéru vůči většině toxických látek [2]. Toxické látky, které se mohou vstřebat prostřednictvím kůže, jsou např. nervové plyny či insekticidy [11].

2.2 Distribuce „Proces, při němž dochází k rozptýlení toxické látky z krve do tkání.“ Nejdříve dojde k rozptýlení toxické látky do plic, srdce, jater, ledvin či mozku, později do ostatních tkání [2]. Toxické látky bývají velmi často distribuovány za pomoci pasivní difúze. Nejvíce toxických látek bývá nahromaděno v játrech či ledvinách. Hematoencefalitická bariéra brání distribuci toxické látky do mozku, nicméně není bariérou zcela stoprocentní [2,11].

2.3 Biotransformace „Biochemické, nejčastěji enzymatické procesy, které mění lipofilní látky na látky méně lipofilní, tj. více rozpustné ve vodě.“ [2,11] Toxické látky se následně dostávají z organismu nejčastěji činností ledvin [2]. 13

2.4 Exkrece „Nejdůležitějším orgánem vylučujícím toxiny a jedy (resp. jejich metabolity) do zevního prostředí jsou ledviny.“ [2] Druhý nejdůležitější způsob vylučování toxické látky probíhá prostřednictvím stolice [2,11]. Mezi méně významné způsoby exkrece z hlediska kvantitativního patří vylučování potem, slinami, slzami či mlékem [2]. Mezi nejdůležitější mechanismy, jež se uplatňují při exkreci ledvinami, patří globulární filtrace, pasivní zpětná difúze, aktivní sekrece a reabsorpce. Látky původní, ale i jejich metabolity mohou být z organismu vyloučeny žlučí [2]. Při exkreci potem, může dojít k zánětům kůže. Exkrece mlékem má velký význam především pro kojence, neboť látky se dostávají do mléka prostou difúzí. Mléko je o něco kyselejší než plazma, takže se v něm hromadí bazické látky. Zároveň mléko obsahuje 4 % tuku, což umožňuje hromadění lipofilních látek, jako jsou např. polychlorované bifenyly [2].

14

3 Působení rostlinných jedů na organismus „Lidský organismus je soustava integrovaných činností mnoha odlišných systémů. Jestliže dojde vlivem toxické látky k poškození jednoho z těchto systémů, může dojít ke smrti člověka.“ [6,12] Reakce na jed je specifická u každého člověka, neboť závisí na citlivosti jeho organismu k dané toxické látce. Zároveň také závisí na stavu organismu či jeho stáří. Například mladý organismus se velmi rychle regeneruje ze stavu intoxikace, zatímco starší organismus je mnohem náchylnější [12]. Podle příznaků otravy v rámci jednotlivých ústrojí lidského organismu, lze ve většině případů stanovit diagnózu [3]. Rostlinné jedy postihují jednotlivé systémy v organismu. Jed může působit buď na jeden systém, nebo může dojít k poškození více systémů [13]. V rámci nervového systému dochází nejčastěji k poškození autonomního systému, což se projeví vznikem disharmonie parasympatiku, který redukuje frekvenci či sílu stahu, a sympatiku, jež způsobuje stah svaloviny [6]. Dále jed také ovlivňuje rychlost a koordinaci kontrakcí svaloviny. Patří sem například opiové alkaloidy (morfin) a další jako skopolamin, atropin, kokain, strychnin, kofein, … [3,12]. Po napadení dýchacího ústrojí obvykle dojde k zneprůchodnění dýchacích cest a útlumu dýchacího centra [6]. Z kyanogenních glykosidů se uvolňuje kyanovodík, který je jedem pro dýchání [8]. Též může dojít i k paralýze dechu, což je typické zejména pro látky obsažené u čeledi hvězdicovitých, kukurbitaciny či kolchicin [12]. Náprstníkové glykosidy mohou ve větších dávkách vést k zástavě srdeční činnosti a může dojít až ke smrti organismu - např. konvalinka, oleandr, oměj, tis, … [3,8]. Další látky mohou vést k porušení krevního (= cévního) systému a tím ke změnám v krevní srážlivosti, protože některé látky aglutinují erytrocyty a jiné je hemolyzují [3,6,12]. V játrech prostřednictvím látek vstřebávajících se v GITu dochází k poškození jaterních buněk, k nekróze jaterní tkáně. Avšak mnohé jedy mohou být játry detoxikovány [3,6]. Látky, které játra nedetoxikují, pokračují do ledvin, kde mohou způsobit vážná poškození [12]. V gastrointestinálním traktu dochází k ovlivnění enzymové aktivity mikroorganismů ve střevech, dále může dojít k zácpě či průjmu [6]. Po požití dochází k dráždění žaludku, čímž je vyvoláno zvracení. Tyto účinky mají např. nikotin, kolchicin, saponiny, solanin, … [3].

15

Mnoho tzv. rostlinných jedů může vyvolat v ledvinách záněty až nekrózy ledvinové tkáně [6]. Například siličné nebo pryskyřičné látky v malých dávkách mohou způsobit nadměrné vylučování vody, zatímco při vysokých dávkách způsobují zánět ledvin, např. kofein, theobromin, … [3].

16

4 Rostlinné jedy Mezi vyššími rostlinami nacházíme velké množství organických látek, které mají významnou biologickou aktivitu spolu s toxicitou. Většina těchto látek vzniká jako konečný produkt látkové výměny v rostlině [14]. Primární metabolismus zahrnuje biogenezi proteinogenních kyselin, nukleových kyselin, většiny proteinů, sacharidů, některých karboxylových kyselin [1]. Tedy procesy, které jsou důležité pro získání energie a stavebních materiálů [8]. Sekundární metabolismus probíhá v cytoplasmě a patří sem biochemické reakce, jež nejsou životně nezbytné pro rostliny [1]. Výsledkem sekundárního metabolismu jsou sekundární metabolity, které uplatňují svůj význam jako léčiva či rostlinné jedy [8,14]. Sekundární metabolity neslouží pouze jako ochranné látky, ale často zaujímají úlohu atraktantu, což je důležité především pro opylení či rozptýlení semen [15]. Oba metabolismy, jak už primární, tak i sekundární, jsou spolu úzce spjaty a nelze je od sebe ostře oddělit [1]. Všechny jedovaté metabolity jsou konkrétními chemicky definovanými látkami [14].

4.1 Alkaloidy Alkaloidy jsou dusíkaté látky, které vznikají metabolickou přeměnou aminokyselin v organismu rostlin [16]. Do dnešní doby bylo izolováno celkem cca 7000 alkaloidů, které jsou přítomny v 10 – 20 % vyšších rostlin [8,12]. V rostlině jsou nejčastěji vázány jako soli organických kyselin (kyseliny šťavelové, mléčné, jablečné,…), pouze málo alkaloidů se nachází v rostlinách volně [8,17]. Alkaloidy jsou nejčastěji látky bezbarvé, pevné a bez zápachu. Nachází se v různých orgánech rostliny, např. kořeny, plody či semena [17]. Velké množství z nich se využívá jak terapeuticky, tak jako látky pro průmyslovou výrobu léčiv či v lidové medicíně [8,16]. 4.1.1 Alkaloidy chinolizidinové Mezi nejvýznamnější chinolizidinové alkaloidy patří především cytisin ze štědřence odvislého (Laburnum anagyroides) a spartein z janovce metlatého (Sarothammus scoparius L.), čeleď bobovité – Fabaceae [6,12]. Jedná se o deriváty norlupinanu [12]. 4.1.2 Alkaloidy piridinové a piperidinové Základem struktury je pyridin a jeho redukovaný produkt piperidin. Do piperidinových alkaloidů řadíme koniin z bolehlavu plamatého (Conium maculatum), čeleď Apiaceae (miříkovité), dále nikotin z tabáku virginského (Nicotiana tabacum), če17

leď Solanaceae (lilkovité). Chemicky to jsou deriváty ornithinu a nikotinové kyseliny [12,18]. 4.1.3 Alkaloidy isochinolinové Jsou toxické látky makovitých rostlin z čeledi Papaveraceae jako jsou morfin či papaverin. Jejich struktura vychází z fenylalaninu a tyrosinu [12,19]. 4.1.4 Alkaloidy indolové Indolové alkaloidy zaujímají zhruba čtvrtinu všech alkaloidů. Jejich chemickou strukturu tvoří indol [12]. Jednoduchou strukturu vykazují např. gramin a psilocybin (rod lysohlávky – Psilocybe). Složitější strukturu mají námelové alkaloidy neboli deriváty kyseliny lysergové, kam řadíme např. ergotamin, ergometrin či ergokristin. Indolové alkaloidy představují rozsáhlou skupinu s terapeutickým využitím [12,19]. Nejčastější příčinou intoxikace je nesprávné dávkování léků s jejich obsahem [6]. 4.1.5 Alkaloidy steroidní Biogeneze steroidních alkaloidů vychází z tvorby skvalenu a jeho cyklizace [12]. Jsou sem řazeny cholestanové alkaloidy lilku, např. solanidin, solasodin z čeledě lilkovité – Solanaceae [6,19]. 4.1.6 Alkaloidy tropanové Tropanové alkaloidy se vyskytují u čeledí Solanaceae, Erythroxylaceae, Proteaceae, Euphorbiaceae, … Mohou být využívány jako látky terapeutické, ale i toxické. Patří sem apoatropin, který způsobuje respirační paralýzu, dále atropin, hyoscyamin, tropin, skopolamin, … [16]. 4.1.7 Alkaloidy terpenické Patří sem vysoce toxické metabolity oměje (Aconitum), např. akonitin [12].

4.2 Glykosidy Jedná se o nejrozsáhlejší skupinu sekundárních metabolitů – terapeuticky využitelné, ale i toxické [6]. Glykosidy jsou organické látky, které se hydrolýzou štěpí na složku cukernou a složku necukernou, nazývanou aglykon. Jsou vzájemně propojeny glykosidickou vazbou [8,12,17]. Jsou to bezbarvé látky, rozpustné v alkoholu i ve vodě. V rostlinách mají nejčastěji hořkou až palčivou chuť, specifickou vůni i zápach. Nejčastěji jsou přítomny v rostlinných orgánech, jako jsou cibule, natě, semena či listy [8,17].

18

4.2.1 Kyanogenní glykosidy Hlavní příčinou jedovatosti je uvolňující se kyselina kyanovodíková. Kyanogenní glykosidy nalezneme cca v 90 čeledích. Patří sem například amygdalin, který způsobuje hořkou chuť mandlí [8]. Nacházejí se především v semenech rostlin [6,17]. 4.2.2 Kardioaktivní glykosidy Kardioaktivní, neboli také srdeční glykosidy se nejčastěji používají při srdeční nedostatečnosti [17]. Můžeme je nalézt v rostlinách jako je konvalinka vonná (Convallaria majalis), brslen evropský (Euonymus europaeus) či u různých druhů náprstníků (Digitalis). Nejvýznamnější glykosid z rodu Digitalis je digitoxin, který patří k důležitým kardiotonikům [20]. 4.2.3 Saponiny Saponiny se také zařazují mezi rostlinné metabolity, neboť to jsou glykosidy s charakteristickým triterpenovým či steroidním aglykonem [21]. Jejich hlavním významem je schopnost způsobovat hemolýzu, tedy uvolňování hemoglobinu z erytrocytů, což má význam pouze u parentální (mimostřední) aplikace. Některé saponiny dráždí pokožku či sliznice, čímž může dojít k absorpci [6,12]. Jejich vodné roztoky při silném třepání tvoří pěnu [22]. Saponiny lze nalézt téměř ve všech orgánech rostlin – v kořenech, semenech, natích … [17]. Jsou obsaženy v jírovci (Aesculus), břečťanu (Hedera), bramboříku (Phytolacca) či dalších rostlinách [6,12].

4.3 Lignany Jejich rozšíření je široké. V nahosemenných rostlinách jsou přednostně obsaženy ve dřevě a u krytosemenných rostlin se nacházejí ve všech pletivech. Většina lignanů má cytotoxické a antimitotické vlastnosti [21]. Z hlediska toxicity jsou nejvýznamnější především podofylotoxin a peltatin. Mezi obecné příznaky otravy patří např. zvracení, iritace očí, kůže a dýchacího systému. Dále chronická intoxikace je charakteristická poškozením jater, ledvin či nervové tkáně [21].

4.4 Terpeny Terpeny jsou největší známou skupinou sekundárních metabolitů. Všechny terpeny jsou odvozeny ze základní stavební jednotky, kterou představuje pětiuhlíkatý 2methylbuta-1,3-dien, tzv. izopren [14]. Dle počtu izoprenových jednotek rozdělujeme terpeny do 7 kategorií. První z těchto kategorií představují hemiterpeny C5, druhou kategorií jsou monoterpeny C10, do třetí kategorie zařazujeme seskviterpeny C15, čtvrtou kategorii tvoří diter19

peny C20, pátou kategorii označujeme jako sesterpeny C25, šestá kategorie se nazývá triterpeny C30, a poslední neboli sedmá kategorie jsou karoteny C40 [14,15]. Monoterpeny tvoří složku některých toxických silic u čeledí Cupressaceae - cypřišovité a Lamiaceae – hluchavkovité [6,12,14]. Seskviterpeny mají mnoho účinků včetně toxických. Mezi prudké křečové jedy patří pikrotoxin a koriamyrtin z indomalajské rostliny Anamirta cocculus, dále gossypol ze semen bavlníku – Gossypium [6,12]. V našich rostlinách se vyskytují nejvíce u čeledi Asteraceae (hvězdnicovité – pelyněk, heřmánek, vratič či řimbaba) v podobě hořkých a vonných metabolitů [6,14]. Diterpeny jsou toxicky významné látky nacházející se u čeledi Ericaceae - vřesovcovité, např. andromedotoxin [12,14]. Následně sem řadíme mezerein z lýkovce (Daphne) a estery forbolu z čeledi Euphorbiaceae - pryšcovité. Projevují se především silným dráždivým účinkem na pokožku a mohou vyvolat i rakovinu kůže [6,12]. Triterpeny o různých strukturních formách se vyskytují v metabolismu rostlin a vykazují velmi rozsáhlou biologickou aktivitu [14]. Nejdůležitější jsou kukurbitaciny z čeledě tykvovitých - Cucurbitaceae a sporýšovitých - Verbenaceae, tzv. lantadeny A a B [6,12,14]. Nejčastěji bývají uloženy ve speciálních rostlinných pletivech – mezibuněčné prostory, kanálky, siličné nádržky, speciální trichomy, žlázky či papily. Jejich hlavním významem v rostlině je vábení opylovačů či ochrana před houbovými a živočišnými patogeny. Zároveň chrání rostliny i před žírem hmyzu, plžů, savců či ptáků [8,17].

4.5 Toxické aminokyseliny Rostliny obsahují více než 300 neproteinových aminokyselin, které mohou být volné či vázané ve formě γ-glutamyl peptidů [6,21]. Některé z nich mohou být toxické pro lidský i zvířecí organismus [12]. „Významné jsou např. α, γ-diaminomáselná a α-amino-β-oxalylaminopropionová kyselina přítomné v hrachoru (Lathyrus), způsobující onemocnění lathyrismus anebo β-aminopropionitril, vyvolávající osteolatyrismus.“ [12]. Dále se u bobovitých rostlin – Fabaceae, vyskytují kanavanin, β-kyanoalanin a 3, 4dihydroxyfenylalanin [12]. Mnohé aminokyseliny mohou vázat v organismu selen záměnou za síru, čímž dochází k intoxikaci v důsledku akumulace selenu v organismu [6].

20

4.6 Rostlinné kyseliny Nejčastěji se jedná o kyselinu šťavelovou a její rozpustné soli – Na+, K+, NH 4 . Pokud vzniknou nerozpustné vápenaté soli, dojde k poškození hospodaření s vápníkem v organismu. Kyselina šťavelová se nachází v čeledích šťavelovité (Oxalidaceae), rdesnovité (Polygonaceae) či lipnicovité (Poaceae). Působením šťavelanu vápenatého dochází k poškození sliznic prostřednictvím ostrých krystalků [6,12]. Další kyselinou je kyselina parasorbová, kterou nalezneme v jeřábu ptačím (Sorbus aucuparia). Na rozdíl od sorbové kyseliny je tato kyselina toxická [6,12]. V oleji semen brukvovitých rostlin (Brassicaceae) nalezneme kyselinu erukovou [6,8]. Při krmení zvířat stravou, která obsahuje velké množství kyseliny erukové, dochází k akumulaci lipidů v srdci a k myokardiální fibróze [6]. Kyselina aristolochiová je hojně zastoupena v druzích podražců - Aristolochia [8]. Dříve se používala jako lék pro léčbu mnoha onemocnění. Avšak v roce 1990 bylo zjištěno, že její užívání způsobuje syndrom poškozování ledvin [23]. Je označována jako genotoxický karcinogen, je nefrotoxická – poškozuje ledviny [24]. Jedná se o aromatickou nitrosloučeninu, jejímž zdrojem je Aristolochia clematitis, A. indica, A. longa, a Asarum canadense z čeledi Aristolochaiceae [21].

4.7 Proteiny a peptidy (toxalbuminy) Tyto látky byly v minulosti označovány pojmem toxalbuminy [12]. Nalezneme je např. jako zásobní bílkoviny v embryu semene [8]. Nejčastěji jsou hydrolyzovatelné a resorbovatelné z trávicího ústrojí v dostatečné koncentraci, díky čemuž jsou schopny specificky reagovat v organismu po perorálním příjmu [12]. Patří sem toxické látky jako ricin (ze semen skočce – Ricinus), dále látky vyskytující se u bobovitých rostlin - Fabaceae, př. abrin, robin a fasin [6,12]. Zároveň sem patří i lektiny (fytohemaglutininy), které se skládají z glykoproteinů obsahujících 4 – 10 % sacharidové složky [6]. Mají schopnost aglutinovat, tedy shlukovat červené krvinky [6,12,17]. Jejich další vlastností je ovlivňování dozrávání lymfocytů či působení na rakovinné buňky [6]. Patří sem i obsahové látky jmelí – Viscum, tedy tzv. viskotoxiny [12].

4.8 Nitrosloučeniny Nitrosloučeniny neboli nitrotoxiny lze nalézt u velkého množství druhů rostlin, především v čeledi Fabaceae - bobovité. Ve většině případů se jedná o deriváty nitropropanu. Příznaky otravy se vyskytují velmi rychle, patří mezi ně např. slabost, paralýza končetin či poruchy dýchání [21].

21

5 Prevence a první pomoc Jedním z preventivních opatření, aby nedocházelo k otravám dětí, je nevysazovat jedovaté rostliny především u dětských hřišť ani v jejich blízkosti, v zahradách mateřských škol, u pískovišť či na sídlištích [8]. Menší děti by měly být neustále pod dohledem rodičů, aby se předešlo otravě v důsledku požití jedovaté rostliny, neboť malé děti neustále něco strkají do úst. V případě, že se jedná o starší děti, je tu výhoda, že je můžeme o jedovatosti rostlin poučit, ale i přesto je musíme hlídat. Ať se jedná o malé nebo větší děti, je důležité, abychom jim vysvětlili, že žádné neznámé plody či semínka nesmí ochutnávat [8]. U dospělých osob je nejčastější příčinou otravy záměna jedlé rostliny za rostlinu jedovatou. „Člověk by neměl sbírat, jíst, ochutnávat či používat k přípravě nápojů a potravin rostliny, které spolehlivě nezná.“ [8] V případě otravy platí, že před zahájením léčby je nutné myslet na důležité faktory, jež mohou určitým způsobem ovlivnit, jak toxicitu látek, tak i očekávané výsledky. Mezi tyto faktory nejčastěji zařazujeme chemickou strukturu jedu, jeho fyzikálněchemické vlastnosti, konzistenci, stabilitu, cestu proniknutí jedu do těla organismu, způsob a rychlost jeho metabolické přeměny v těle organismu [25]. Dalším velmi důležitým faktorem, na který bychom neměli nikdy zapomínat, je zdravotní stav pacienta v době intoxikace (otravy) a zjištění, zda pacient užívá dlouhodobě nějaké jiné léky [25]. Stanovit diagnózu otravy bývá často velmi těžké, neboť máme k dispozici pouze její příznaky, které ovšem bývají nespecifické a projeví se někdy až po dlouhé době po požití [8,26]. Důležité je, abychom léčbu zahájili včas. Jako první bychom se měli pokusit identifikovat požitou rostlinu. Botanické znalosti lidí jsou většinou minimální, proto postupně zjišťujeme velikost, charakter rostliny, místo růstu, tvar či velikost listů, barva květů, atd. V ideálním případě s sebou pacient přinese požitou rostlinu, což umožní velmi rychlou identifikaci. Pokud dojdeme k závěru, že požitá rostlina je toxická, je důležité, abychom zabránili dalšímu vstřebávání jedu a urychlili jeho vyloučení z organismu [25,26]. Snažíme se odstranit toxickou rostlinu z trávicího ústrojí. Pokud je pacient při vědomí, vyvoláme zvracení, např. podrážděním kořene jazyka, měkkého patra či podáním emetik [8,17,26]. Zvracení vyvoláváme tak dlouho, dokud není zvracená tekutina čistá [26]. Poté je důležité provést výplach žaludku [26]. K výplachu neboli laváži žaludku se používá speciální sonda a vlažná voda či fyziologický roztok [25].

22

Dále je doporučeno po zvracení či výplachu žaludku pacientovi podat adsorbens, např. živočišné uhlí rozpuštěné asi ve 100 ml vody [26]. Živočišné uhlí na sebe navazuje toxickou látku, čímž zabraňuje jejímu dalšímu vstřebávání [10]. V případě, že od požití jedovaté rostliny uplynulo několik hodin a toxická látka pronikla do střev, použijeme projímadlo (síran hořečnatý = hořká sůl či síran sodný = Glauberova sůl). Pokud ovšem toxická látka sama vyvolala průjem, je třeba kontrolovat dehydrataci pacienta [17,26]. Bolesti břicha či žaludku můžeme zmírnit přiložením horkého obkladu [17]. Po odstranění toxické látky z těla pacienta, je třeba pacienta ještě po dobu 12 či 24 hodin sledovat, abychom se přesvědčili o úspěchu léčby [26]. „Další zásadou při léčbě otrav je neustálé sledování, popř. upravování základních funkcí, tedy přistoupit k symptomatické terapii. Je třeba sledovat tělesnou teplotu, zajišťovat dýchání, udržovat funkci oběhového a centrálního nervového systému, sledovat vnitřní prostředí, léčit šok.“ [26]

5.1 Metody extrakorporální eliminace toxické látky z organismu Jedná se především o metody, které mimotělně odstraňují toxické látky z organismu. Nejčastěji se provádějí za pomoci dialýzy a hemoperfuze [25]. 5.1.1 Peritoneální dialýza Peritoneální dialýza má tu výhodu, že pacient není vázán na umělou ledvinu. Tento úkon tedy může provádět sám. Dialyzační roztok je podán do břišní dutiny a cca po 1 až 2 hodinách se vymění. Jedná se o jednodušší metodu, než je hemodialýza či perfuze. Ovšem nevýhodou je, že tato metoda je méně účinná a zároveň tu je riziko infekce [25]. 5.1.2 Hemodialýza Je nejúčinnější způsob eliminace toxické látky z organismu. Hemodialýza nahrazuje základní funkci ledvin. Hlavní úkolem hemodialýzy je očistit krev od zplodin metabolické výměny látek. Krev je hemodialyzátorem přečerpávána přes semipermeabilní membránu. Jedná se o tzv. „umělou ledvinu“. Je velmi účinná např. při eliminaci metanolu, etylenglykolu nebo lithia [10,25]. 5.1.3 Hemoperfuze Hemoperfuze se používá především při odstranění krátkodobě či střednědobě působících barbiturátů, chloraldehydrátů atd. Dále například při otravě meprobamátem či organofosfáty. Nevýhodou je, že může dojít ke komplikaci zvané trombocytopenie (= nepoměr mezi tvorbou a zánikem trombocytů, jež vede ke snížení jejich celkového počtu). Hemoperfuze je prováděna přes kapsli obsahující sorbenty, 23

např. granule absorbujícího uhlí potažené tenkou vrstvou polymeru nebo umělou pryskyřicí. Při velmi vážných otravách se po hemoperfuzi přechází na hemodialýzu [10,25]. 5.1.4 Výměna krevní transfuze a plazmaferéza Výměnou krevní transfuze či plazmaferézou dochází k eliminaci toxické látky a toxinů (jedů) v krevním řečišti [25]. Uplatňuje se např. při otravě hemolytickými toxiny [10]. 5.1.5 Orthotopická transplantace jater Orthotopická transplantace jater je speciální metoda využívaná hlavně při progresivním selhávání jaterních funkcí [25].

24

6 Speciální část 6.1 Rostliny obsahující toxické alkaloidy rostlina

Ephedra distachya chvojník dvouklasý

25

Taxus baccata tis červený

čeleď

Ephedraceae chvojníkovité

Taxaceae tisovité

toxická látka

klinický příznak

efedrin, norefedrin, norpseudoefedrin

silné pocení, bolest hlavy, neklid, svalová slabost a třes, dilatace průdušek a zornic, zvracení, nespavost

taxin, milosin

nevolnost, zvracení, koliky břicha, mělké dýchání, kolaps, smrt zástavou dechu a srdce

Conium maculatum bolehlav plamatý

Apiaceae miříkovité

koniin, γ-konicein, konhydrin

pálení v hrdle, zvracení, průjem, obrna kosterního svalstva, zástava dechu při plném vědomí a za plné srdeční činnosti

Vincetoxicum hirundinaria tolita lékařská

Asclepiadaceae klejichovité

antofiny

zvracení, průjmy, ochrnutí dechu

první pomoc velké množství teplého čaje, prevence šoku (teplo, klid), popř. výplach žaludku, dodání elektrolytů, proti křečím diazepam odstranění jedu, aktivní uhlí, lékařský dozor, výplach žaludku, symptomatická léčba křečí, stimulace dýchání, oběhu a srdeční činnosti vyprázdnění žaludku, podání stimulancií (strychnin, opium, kofein), podání aktivního uhlí, přídavek kyslíku s CO2, umělé dýchání

citace

symptomatická

[27,33]

[26,27]

[26,27,28, 29,30]

[27,30,31, 32]

jakobin, jahodin, senecionin, senecin, jakonin, jakodin senkirkin, senecionin, tussilagin, isotussilagin

26

Senecio jacobea starček přímětník

Asteraceae hvězdnicovité

Tussilago farfara podběl obecný


Berberis vulgaris dřišťál obecný

Berberidaceae dřišťálovité

berberin, oxyacanthin, palmatin, iatrorhizin

Buxus sempervirens zimostráz vždyzelený

Buxaceae zimostrázovité

buxin, cyklobuxin D., parabuxin, buxinamin, parabuxinidin

Sedum acre rozchodník prudký

Crassulaceae tlusticovité

sedamin, sedridin, sedinon, narkotin, nikotin

Genista germanica, G. tinctoria kručinka německá, k. barvířská

Fabaceae bobovité

anagyrin, cytisin

Laburnum anagyroides štědřenec odvislý (převislý)

Fabaceae bobovité

cytisin, methylcytisin, laburnin, laburnamin

cirhóza jater, poškození CNS, svalová slabost, žloutenka, koliky riziko kancerogenity při dlouhodobém používání dráždí CNS, ochrnutí dýchacího a vazomotorického centra, nauzea, průjem zvracení, koliky v GITu, průjem, svalová slabost, povrchní dech, silné křeče, poruchy CNS bolest hlavy, nevolnost, poruchy TÚ, slabé omámení zpomalují přenos srdečních impulzů, působení na NS a srdeční činnost

symptomatická

[27,32]

[27]

symptomatická, výplach žaludku

[26,27,32]

po zvládnutí křečí odstranit toxické agens a zavést symptomatickou léčbu

[27,30,32]

symptomatická

[27]

zvracení, výplach žaludku, aktivní uhlí, podpora dýchání, symptomatická léčba výplach žaludku, akslinění, pocení, pálení tivní uhlí, stimulace v ústech a hrdle, zvradýchání, na křeče – cení, křeče, bolest hlavy, barbituráty či diazekolaps krevního oběhu, pam halucinace

[26,27,32]

[27,32,34]

Lupinus polyphyllus vlčí bob (lupina) mnoholistý

Fabaceae bobovité

spartein, lupinin, lupanidin, lupanin

Papaveraceae mákovité

benzofenantridiny – chelidonin, sanguinarin, chelerytrin, stylopin, coptisin, protopin, berberin, spartein

Papaver somniferum mák setý


morfin, kodein, noskapin, thebain, papaverin

Papaver bracteatum mák listenatý Papaver rhoeas mák vlčí

Papaveraceae mákovité Papaveraceae mákovité

Chelidonium majus vlaštovičník větší

27

Aconitum napellus, A. variegatum oměj šalamounek, o. pestrý

Helleboraceae čemeřicovité

neklid, nevolnost, zvracení, zpomalená frekvence srdce, potíže při polykání, žloutenka podráždění GITu, nauzea, krvavé průjmy a kolika, pálení v ústech a krku, nevolnost, zvracení, nutkání k močení, závratě svalová relaxace, pomalé dýchání, závratě, zvracení, otupělost, bezvědomí, až poruchy dýchání

thebain, alpinigenin, bractamin, salutaridin rhoeadin, berberin, poruchy CNS, zpomalekoptisin, rhoeagenin ní dechu, křeče kardiologické, neurologické, gastrointestinální potíže; slinění, reflexní akonitin, arsin, napelkašel, kýchání, pocení, lin, neopellin, pikroazvracení, průjem, pocity konitin, hypakonitin mravenčení; hypotenze, bezvědomí, zástava dechu

zvracení, aktivní uhlí, pozorování, symptomatická

[27,32,34]

vyvolání zvracení, aktivní uhlí, projímadla, symptomatická léčba

[27,32,34, 35,36]

výplach žaludku, podpora dýchání, aktivní uhlí, vyprázdnění močového měchýře

[27,32,34, 37,38]

[32] [32] symptomatická – odstranit zbytky z GITu zvracením či výplachem žaludku, aktivní uhlí, při srdečním selhání – srdeční masáže, defibrilace

[13,27,32, 38,39,40]

Aconitum lycoctonum oměj vlčí mor


symptomatická – odstranit zbytky z GITu vliv na nervy řídící srzvracením či výpladeční rytmus a na myo- chem žaludku, aktivní kard, slinění, reflexní uhlí, při srdečním selykakonitin, lykotonin kašel, kýchání, pocení, lhání – srdeční masázvracení, průjem, pocity že, defibrilace, při zámravenčení stavě dýchání – snaha o obnovení

28

Actaea spicata samorostlík klasnatý


magnoflorin

Consolida regalis ostrožka stračka


delkosin, delsonin, lykoktonin

Dictamnus albus třemdava bílá

Rutaceae routovité

skimianin, diktamnin

Ruta graveolens routa vonná

Rutaceae routovité

skimianin, kokusaginin

Atropa bella-donna rulík zlomocný

Solanaceae lilkovité

hyoscyamin, atropin, skopolamin

gastroenteritida, závratě, mdloby, křeče tupost jazyka, nucení na stolici a močení, zpomalený tep, kolaps žaludeční podráždění, nauzea, nervozita, deprese žaludeční podráždění, nauzea, nervozita, deprese zarudnutí v obličeji, rozšířené zorničky, suché sliznice, zrychlený tep, poruchy vědomí

[13,27,32]

symptomatická

[27]

výplach žaludku, aktivní uhlí

[27,32]

symptomatická

[27]

symptomatická

[27]

výplach žaludku, aktivní uhlí, podání slané vody jako emetika (= [27,32,38] vyvolat zvracení), diazepam

Datura stromonium durman obecný

Hyoscyamus niger blín černý

29

Lycium barbarum kustovnice cizí




Nicotiana tabacum tabák virginský


Solanum dulcamara lilek potměchuť


hyoscyamin, atropin, skopolamin, belladonin

halucinace, rozšířené zorničky, sucho v ústech, zrychlený tep, spavost, stížené vědomí

výplach žaludku, aktivní uhlí, podání slané vody jako emetika (= [27,34,38, vyvolání zvracení), 41,42] diazepam, aktivní uhlí, dohled

hyoscyamin, atropin, skopolamin, apoatropin

rozšířené zorničky, sucho v ústech, neklid, halucinace, zrychlený srdeční tep, porušení srdečního rytmu, ztráta vědomí, zástava dýchání

výplach žaludku, aktivní uhlí, podání slané [27,30,32, vody jako emetika (= 34,38] vyvolání zvracení), diazepam

hyoscyamin

sucho v ústech, rozšířené zorničky, zrychlený tep, vzrušení až zuřivost

výplach žaludku, aktivní uhlí, podání slané vody jako emetika (= [27,34,38] vyvolání zvracení), diazepam

nikotin, nikotyrin, nornikotin, anabasin, nikotelin, nikotein

solaniny

zvýšení krevního tlaku, zvýšení tonusu GITu, křeče, respirační paralýza, nevolnost, závratě, bolest hlavy, zvracení, průjem, třes rukou bolest hlavy, únava, zvracení, bolest břicha, průjem

aktivní uhlí, výplach žaludku manganistanem draselným, proti křečím diazepam

[27,32]

výplach žaludku suspenzí aktivního uhlí, proti křečím diazepam

[27,38]

Clivia miniata klívie (řemenatka) oranžová Galanthus nivalis sněženka podsněžník

Colchicum autumnale ocún jesenní

Amaryllidaceae amarylkovité Amaryllidaceae amarylkovité

Colchicaceae ocúnovité

lykorin, klivimin, klivatin

slinění, nauzea, zvracení, průjem, ochrnutí CNS, kolaps

symptomatická léčba, odstranění jedu

[27,38]

lykorin, galanthamin, tazetin, nivalin

slinění, zvracení, celková slabost, průjem


[27,32,38]

kolchicin

pálení a škrábání hltanu a jícnu, obtížné polykání, zvracení, bolest břicha v nadbřišku, prudký průjem, bolest kloubů, svalů, hypoglykémie, hypotenze

vyvolání zvracení, výplach žaludku, aktivní uhlí, proti křečím diazepam, zabránění šoku

[27,43,44]

30

Tulipa gesnera tulipán zahradní

Liliaceae liliovité

tulipin, lykorin galantamin

Veratrum lobelianum kýchavice zelenokvětá

protoveratriny A a B, germerin, germetrin, Melanthiaceae cevadin, cevacin a kýchavicovité veratridin, jervin a rubijervin

vyvolání zvracení, akpoškození srdeční čintivní uhlí, projímadlo, nosti, poruchy menses, výplach žaludku, ná[27,30] slinění a ochrnutí senzihrada elektrolytů, protivních nervů ti křečím diazepam slzení, slinění pálení v ústech, dráždění žaludeční a střevní sliznice, symptomatická – centsnížení krevního tlaku, rální analeptika zvyšukrvácení z nosu, pojící krevní tlak, udrže- [27,38] dráždění GITu, zvracení činnosti dýchacího ní, průjem s krvavou centra stolicí

31

Lolium temelentum jílek mámivý

Poaceae lipnicovité

Aquilegia vulgaris orlíček obecný


Trollius altissimus upolín nejvyšší


Mahonia aquifolium mahonie cesmínolistá Eschscholtzia californica sluncovka kalifornská

Berberidaceae dřišťálovité

Dicentra spectabilis srdcovka nádherná Fumaria officinalis zemědým lékařský

Bryonia alba posed bílý

Papaveraceae mákovité Fumariaceae zemědýmovité Fumariaceae zemědýmovité

Cucurbitaceae dýňovité

omámení, třes, zvracetemulin, perlovin, ní, kolika, ospalost, křeperlolidin, loliin čovité bolesti žaludku, bolest hlavy, závrať křeče, omámenost, pomagnoflorin, berberin ruchy dechu a srdeční činnosti útlum nervové soustamagnoflorin vy, poruchy zažívacího ústrojí a ledvin

protopin, kryptokavin, fumarin

bryonicin, bryonin

[27,30,38, 45]

[32]

[32] symptomatická, popř. výplach žaludku

[26,32]

nevolnost, bolest hlavy, mírný narkotický stav

symptomatická

[32,38]

nevolnost, zvracení

symptomatická

[32]

berberin, magnoflorin nevolnost eschscholtzin, rhoeadin, protopin, sanguinarin protopin, kularin, chelerythrin, sanguinarin

odstranění jedu, symptomatická, proti křečím antiepileptika, nikdy ne analeptika!

poruchy dýchání gastroenteritida, nefritida, slabost, křeče, útlum dých. centra a vazomot. centra, průjem, zvracení

[32]

vyvolat zvracení, aktivní uhlí, projímadlo, popíjet teplý čaj

[13,32,30]

Ricinus communis skočec obecný

Euphorbiaceae pryšcovité

ricinin

Cytisus scoparius janovec metlatý

Fabaceae bobovité

spartein

32

Aethusa cynapium tetlucha kozí pysk


cynapin, aethusin, aethusanol

Euonymus europaea brslen evropský

Celastraceae jesencovité

evonin, neovonin, theobromin, kofein

Vinca minor barvínek menší

Apocynaceae toješťovité

vinkamin, vinkablastin, vinkamidin, vinkamorin

Asclepias syriaca klejicha hedvábná (vatočník)

Asclepiadaceae klejichovité

vincetoxin

Cynoglossum officinale užanka lékařská

Boraginaceae brutnákovité

cynoglossin, consolidin

pálení v ústech, zvracení, průjem, závratě, bolest břicha, ospalost, poškození jater a ledvin nevolnost, zvracení, bolest břicha, průjem, podráždění ledvin, rozšířené zorničky, poruchy srdečního rytmu pálení v ústech, zvracení, slinění, poruchy vědomí, poruchy vidění, křeče, popř. obrna nevolnost, zvracení, průjem, zvýšená teplota, poruchy krevního oběhu otravy se nevyskytují nevolnost, zvracení, průjem

odstranění jedu z trávicího ústrojí

[32]

zvracení, výplach žaludku, aktivní uhlí

[32,34]

odstranění jedu, výplach žaludku, aktivní uhlí, dohled, symptomatická léčba

[32,34]

výplach žaludku, aktivní uhlí, symptomatická léčba

[26,32,46]

[32]

[32]

[32]


Senecio vulgaris starček obecný


Veratrum album kýchavice bílá

germerin, veratrin, Melanthiaceae protoveratrin, jervin, kýchavicovité rubijervin

Fritillaria imperialis komonka královská

Liliaceae liliovité

imperialin (fritillarin), verticin, cevanin, cevacin

Leucojum vernum bledule jarní

Amaryllidaceae amarylkovité

galanthamin, lykorin izotazetin

Narcissus poeticus, N. pseudonarcissus narcis bílý, n. žlutý

Amaryllidaceae amarylkovité

scilain, tazetin, lykorin, narcissin

Poaceae lipnicovité

ergotoxiny, ergotamin, ergometrin

33

Scopolia carniolica pablen kraňský

Claviceps purpurea paličkovice nachová

hyoscyamin, skopolamin, atropin

senecin, senecionin

zarudnutí v obličeji, rozšíření zorniček, zrychlený tep, halucinace působení na CNS, žloutenka, koliky, svalová slabost intenzivní kýchání, pálení očí, zvracení, slinění, podráždění žaludeční a střevní sliznice, snížení krevního tlaku, zpomalení tepu zvracení, nevolnost, účinek na srdce slinění, nevolnost, zvracení, průjem, celková slabost nevolnost, průjem, zvracení, pocení, omámení, kolaps, projevy ochrnutí účinek na NS, křeče, dávení, zuřivost, oslepnutí

výplach žaludku, aktivní uhlí, podání slané [27,32,38, vody jako emetika (= 47] vyvolat zvracení), diazepam [32]

odstranění jedu, aktivní uhlí, intenzivní dohled, symptomatická léčba

[32,34]

sledování srdeční činnosti

[32,38]


[32,38]

odstranění jedu, aktivní uhlí, symptomatická léčba

[32,34,38]

[32]

34

Ilex aquifolium cesmína ostrolistá

Aquifoliaceae cesmínovité

Euphorbia cyparissias pryšec chvojka


euphorbon

Corydalis cava dymnivka dutá

Fumariaceae zemědýmovité

bulbokapnin, korydalin, korykavin, korytuberin

Symphoricarpos albus pámelník bílý

Caprifoliaceae zimolezovité

chelidonin

bolest břicha, zvracení, průjem

Glaucium corniculatum rohatec růžkatý


allokryptopin, glycin, protopin, chelerythrin, sanguinarin

ochrnutí dýchacího censymptomatická tra

Lycopodium selago plavuň jedlová

Nicandra physalodes lilík mochyňovitý

theobromin

zvracení, silné průjmy, ospalost

odstranění jedu, dohled, náhrada elektrolytů, kontrola funkce ledvin, výplach žaludku aktivní uhlí, vyvolání zvracení, výplach žaludku, dohled, symptomatická léčba výplach žaludku, aktivní uhlí, symptomatická léčba aktivní uhlí, výplach žaludku, symptomatická léčba

pálení v ústech a jícnu, nucení ke zvracení, bolest žaludku, silné průjmy omezení motorické aktivity, potlačení volních a reflexních pohybů

podráždění hltanu, Lycopodiaceae lykopidin, selčin, akrizvracení, závrať, ztráta plavuňovité folin, pseudoselagin vědomí křeče, halucinace, silný pocit žízně, zvracení, Solanaceae rozšířené zorničky, pohygrin, tropinon lilkovité ruchy polykání, bezvědomí, poruchy dechu

[26,34]

[34,47]

[26]

[38,47]

[38]

vyvolání zvracení, aktivní uhlí, výplach žaludku, projímadlo

[47]

vyvolání zvracení, aktivní uhlí, projímadlo

[47]

35

Solanum nigrum lilek černý


Solanum pseudocapsicum lilek paprikový


solanokapsin

Solanum tuberosum lilek brambor


solanin, solanein, solanidin, tropein

Ulex europaeus hlodáš evropský

Fabaceae bobovité

anagyrin, cytisin, methylcytisin

Solanum lycopersicum rajče jedlé


solanin, tomatin (nezralé plody)

zažívací problémy

fyzostigmin

slinění, nevolnost, zvracení, průjem, nechutenství, závratě, bolest hlavy a žaludku, pocení, záchvaty

Physostigma venenosum Fabaceae puchýřnatec jedovatý bobovité Sanguinaria canadensis krevnice kanadská Strychnos nux-vomica kulčiba dávivá

Papaveraceae mákovité Loganiaceae kulčibovité

solanin, solasodin, solamargin

rozšířené zorničky, nevolnost nevolnost, rozšířené zorničky, nespavost, popř. poruchy dýchání zvracení, silný průjem, rozšířené zorničky, šok, závrať, křeče, horečka pálení v ústech, slinění, zvracení, závrať, halucinace, křeče

sanguinarin, morfin strychnin

vyvolání zvracení, aktivní uhlí, projímadlo, výplach žaludku vyvolání zvracení, aktivní uhlí, projímadlo, výplach žaludku vyvolání zvracení, aktivní uhlí, výplach žaludku vyvolání zvracení, aktivní uhlí, projímadlo, výplach žaludku

[47]

[47]

[30,47]

[47] [48,49]

vyprázdnění žaludku

[50]

[51] svalové křeče

[46]

6.2 Rostliny obsahující toxické glykosidy rostlina Juniperus sabina jalovec klášterský (chvojka)

čeleď

toxická látka

klinický příznak

Cupressaceae cypřišovité

lignanové glykosidy

záněty sliznic, cytotoxická aktivita

taxatin

nevolnost, zvracení, koliky břicha, průjem, mělké dýchání, kolaps, smrt zástavou dechu a srdce


chaerofylin

podráždění GITu, ospalost, závratě, svalový třes, srdeční slabost, mydriáza

Nerium oleander oleandr bobkovnice

Apocynaceae toješťovité

oleandrin, deacetyloleandrin, neriin, neriantin

zvracení, nepravidelný tep, závratě, křeče, selhání dechu, obtížné močení, v moči krev

Hedera helix břečťan popínavý

Araliaceae aralkovité

hederin, hederosaponiny A-C

průjmy, zvracení, křeče

Erysimum cheiranthoides trýzel malokvětý

Brassicaceae brukvovité

erysimosid, helvetikosid

nevolnost, zvracení, bolesti žaludku, průjem


36

Chaerophyllum temulum krabilice mámivá

Taxaceae tisovité

první pomoc vyvolání zvracení, aktivní uhlí, projímadla, výplach žaludku výplach žaludku, symptomatická léčba křečí, stimulace dýchání, oběhu a srdeční činnosti výplach žaludku, aktivní uhlí prevence proti křečím – thiobarbituráty a diazepam vyvolání zvracení, výplach žaludku, aktivní uhlí, stanovení hladiny sérového draslíku aktivní uhlí, výplach žaludku, dodání elektrolytů, symptomatická léčba vyvolání zvracení, výplach žaludku, aktivní uhlí, stanovení hladiny sérového draslíku

citace [27,47]

[26,27,28, 32]

[27,32]

[27,32]

[32,34,47]

[27]

Euonymus europeus brslen evropský

Celastraceae jesencovité

evonosid, evomonosid, evobiosid, evonymin

Bryonia alba posed bílý

Cucurbitaceae dýňovité

bryonin, bryonidin, bryamarin

Rhododendron spp. pěnišníky

Ericaceae vřesovcovité

acetylandromedol, rhododendrin, erikolin

37

Securigera varia čičorka pestrá

Fabaceae bobovité

Wisteria sinensis vistárie čínská

Fabaceae bobovité

Sambucus racemosa bez červený

Sambucaceae bezovité

hyrkanozid, deglukohyrkanozid

wistarin

sambunigrin

nevolnost, zvracení, koliky, průjmy, hypertermie, poruchy oběhu až kolaps gastroenteritida, nefritida, slabost, křeče, útlum dých. centra a vazomot. centra, průjem, zvracení nevolnost, pálení v hrdle, nauzea, vomitus, průjem, bolesti a křeče ve střevech, ochromení dechu zvracení, mydriáza, nepravidelný tep, závratě, křeče, selhání dechu, obtížné močení, v moči krev bolest břicha, zvracení, průjmy (gastroenteritida), dehydratace organismu zvracení, průjmy, bolest hlavy

výplach žaludku, aktivní uhlí, projímadla, symptomatická výplach žaludku, podání mucilaginóz a aktivního uhlí, náhrada tekutin, symptomatická výplach žaludku, aktivní uhlí, vyvolání zvracení, projímadlo, pít teplý čaj, symptomatická léčba

[27,32,34]

[27,32]

[26,27,32, 47]

vyvolání zvracení, výplach žaludku, aktivní [27,32] uhlí, stanovení hladiny sérového draslíku výplach žaludku, vyvolání zvracení, aktiv[27,32,47] ní uhlí, symptomatická léčba symptomatická

[27]

Cyklamen persicum brambořík perský

Adonis vernalis hlaváček jarní

Hepatica nobilis jaterník trojlaločný

Primulaceae cyklamin prvosenkovité Ranunculaceae pryskyřníkovité Ranunculaceae pryskyřníkovité

hemolytický účinek, gastrointestinální potíže – prudké průjmy, křeče, paralýza, podráždění ledvin

aktivní uhlí, doplnění elektrolytů, zabránění kolikám – symptomatická léčba

[27,32]

vyvolání zvracení, výadonitoxin, strofantin, zvracení, bolest žaludplach žaludku, aktivní [13,27,30, adonodosid, cymarin, ku, průjem, působení na uhlí, stanovení hladiny 32] adonidin srdeční činnost sérového draslíku ranunculin

38

Anemone nemorosa, A. ranunculoides sasanka hajní, s. pryskyřníková

Ranunculaceae pryskyřníkovité

protoanemonin, anemonin, ranunculin

Caltha palustris blatouch bahenní


protoanemonin, ranunculin

Eranthis hyemalis talovín zimní


kardioaktivní (bufadienolidy)

Ficaria verna orsej jarní


protoanemonin, ranunkulin

zánět dutiny ústní, žaludku, střev – nauzea, zvracení, koliky, podráždění ledvin

vyprázdnění zažívacího ústrojí, aktivní uhlí

[32]

detoxikace, symptomatická

[27,38]

podráždění GITu, závrasymptomatická tě, otoky v obličeji nauzea, zvracení, kolika, bradykardie, porukontrola srdeční činchy vidění, dušnost nosti gastroenteritida, závratě, mdloby, křeče, stomatitida

mucilaginóza, aktivní uhlí, laxativa

[27,32]

[27,38]

[27,32]

Helleborus niger, H. viridis čemeřice černá, č. zelená

39

Pulsatilla pratensis, P. grandis koniklec luční, k. velkokvětý Ranunculus acris, R. bulbosus, R. repens, R. sceleratus, R. arvensis aj. pryskyřník prudký, p. hlíznatý, p. plazivý, p. litý, p. rolní aj. Frangula alnus (Rhamnus frangula) krušina olšová Amygdalus, Armeniaca, Persica mandloň, meruňka, broskvoň


bufadienolidy - hellenin, hellebronin, hellebrin, heleborein; ranunculin

slinění, zvracení, bolest hlavy, hypotenze, koliky průjem, bradykardie, obtížné dýchání, mydriáza, pocit slabosti, závratě až bezvědomí

vyvolání zvracení, aktivní uhlí, laxativa, výplach žaludku, symptomatická léčba

[27,34,47, 52,53]


protoanemonin, ranunculin

zvracení, průjem, útlum CNS


[27,32]

protoanemonin, anemonin, ranunculin

útlum CNS a dýchacího centra, zánět ústní dutiny, žaludku a střev, nauzea, zvracení, kolika, podráždění ledvin


[27,32,34]


Rhamnaceae řešetlákovité

Amygdalaceae mandloňovité

anthrony – dianthron glukofrangulin

amygdalin

nevolnost, zvracení, bolesti břicha, vodnatý a krvavý průjem

vyvolat zvracení, aktivní uhlí, teplý čaj s ovocnou šťávou, popř. výplach žaludku

bolest hlavy, závratě, podráždění sliznic, slinění, nevolnost, vomit, dušnost, ztráta vědomí

vyvolat zvracení, výplach žaludku, aktivní uhlí

[27,32,38]

[27,32]

Digitalis purpurea, D. grandiflora náprstník červený, n. velkokvětý Crocus heuffelianus šafrán karpatský

Convallaria majalis konvalinka vonná

40

Paris quadrifolia vraní oko čtyřlisté

Tulipa gesnera tulipán zahradní

Urginea maritima urginea přímořská

vyvolání zvracení, výdigitalin, digitoxin, plach žaludku, aktivní [27,32] gitoxin, gitalotoxin uhlí, stanovení hladiny sérového draslíku bolest hlavy, závrať, vyvolat zvracení, výIridaceae pikrokrocin, krocin, zvracení, průjem, krvá- plach žaludku, sym[27,38] kosatcovité protokrocin cení z dělohy ptomatická léčba vyvolání zvracení, výdráždění GITu – zvraConvallariaplach žaludku, aktivní konvallotoxol, konval- cení, průjem, pocit ceae uhlí, sledování srdeční larin, konvallamarin, omámení, silné močení, [27,32,34] konvalinkovičinnosti, stanovení konvallosid podráždění TÚ, poruchy té hladiny sérového srdeční činnosti draslíku dráždění GITu, zvracevýplach žaludku, akní, průjem, bolest hlavy, Trilliaceae steroidní saponiny tivní uhlí, vyvolání závrať, silně zúžené [27,34,47] trojlistovité (paristifnin, paridin) zvracení, projímadlo, zorničky, ochrnutí desymptomatická léčba chu vyvolání zvracení, akpoškození srdeční čintivní uhlí, projímadlo, Liliaceae nosti, poruchy menses, tuliposid A a B výplach žaludku, ná[27] liliovité slinění a ochrnutí senzihrada elektrolytů, protivních nervů ti křečím diazepam působí na srdce, bolest vyvolání zvracení, výHyacinthaceae scillaren, scillirubropři močení, zvracení, plach žaludku, aktivní [27,32] hyacintovité sid, scilliglaukosid průjem, kolika, uhlí, stanovení hladiny gastroenteritida sérového draslíku Scrophulariaceae krtičníkovité

nevolnost, zvracení, srdeční arytmie, poruchy vidění, halucinace

křeče, omámenost, poruchy dechu a srdeční činnosti, bolest hlavy, slabost, průjem útlum nervové soustavy, poruchy zažívacího ústrojí a ledvin

41

Aquilegia vulgaris orlíček obecný


aquilegin

Trollius altissimus upolín nejvyšší


ranunculin

Thalictrum lucidum žluťucha lesklá


ranunculin, protoanemonin

poruchy dýchání, oslabení srdeční činnosti slinění, bolesti břicha a hlavy, zvracení, průjem, rychlý a slabý puls, bezvědomí, smrt zástavou dechu

Agrostemma githago L. koukol polní

Caryophyllaceae hvozdíkovité

githagenin, agrostemmasapotoxin, saporubrin

Saponaria officinalis L. mydlice lékařská

Caryophyllaceae hvozdíkovité

saponarin, saponin, saporubin

Andromeda polifolia L. kyhanka sivolistá

Ericaceae vřesovcovité

asebotin, aseboquercetin

Primula veris prvosenka jarní

Primulaceae primulin prvosenkovité

aktivní uhlí, zvracení, výplach žaludku, symptomatická léčba

[30,32,38]

[32]

[32]

symptomatická, dohled, vyvolání zvracení, aktivní uhlí

[13,32,34]

[32] pálení v ústech, slinění, zvracení, průjem, poruchy trávení, CNS, zpomalení pulsu, nepravidelná srdeční činnost nevolnost, zvracení

[32]

[32]

Lysimachia nummularia Primulaceae saponiny vrbina penízková prvosenkovité

Daphne mezereum lýkovec jedovatý

Laurocerasus officinalis bobkovišeň lékařská

Thymelaeaceae vrabečnicovité


poruchy trávicího ústrojí

dafnin, dafnetin-βglukosid

slinění, nevolnost, zvracení, bolest břicha, křeče, průjem, pocit žízně, horečka, poškození ledvin, šok, oběhový kolaps

amygdalin, prunolaurin, prunasin

bolest hlavy, nevolnost, dušnost, závratě, ztráta vědomí, zvracení, průjem

42

Padus avium střemcha obecná


amygdalin, prulauracin

Ruta graveolens routa vonná

Rutaceae routovité

kumarin, xantotoxin

Aesculus hippocastanum jírovec maďal

Hippocastanaceae jírovcovité

eskulin

Linum usitatissimum len setý

Linaceae lnovité

linamarin, faseolunatin

bolest hlavy, závratě, podráždění sliznic, slinění, nevolnost, vomit, dušnost, ztráta vědomí slinění, zvracení, průjem, deprese, slabost, ospalost zvracení, průjem, podráždění žaludku a střev

poruchy TS po několika dnech odezní vyprázdnění žaludku, aktivní uhlí, projímadla, náhrada elektrolytů, vyrovnání pH (NaHCO3), kontrola funkce ledvin, proti křečím diazepam vyvolat zvracení, výplach žaludku, aktivní uhlí

[32]

[32,34,38]

[32,38]


[27,32]

lékařské ošetření

[32,54]

dohled, aktivní uhlí, výplach žaludku, symptomatická léčba

[13,32,34]

[32]

43

Rhamnus cathartica řešetlák počistivý

Rhamnaceae řešetlákovité

Sambucus ebulus bez chebdí Viburnum opulus kalina obecná Asclepias syriaca klejicha hedvábná (vatočník) Vincetoxicum hirundinaria tolita lékařská

Sambucaceae bezovité Caprifoliaceae zimolezovité Asclepiadaceae klejichovité Asclepiadaceae klejichovité Convolvulaceae svlačcovité

Convolvulus arvensis svlačec rolní Hyoscyamus niger blín černý


Gratiola officinalis konitrud lékařský

Scrophulariaceae krtičníkovité

emodin

kolika, horečka, zvracení, průjem, sucho v ústech a jícnu, pocit žízně, podráždění ledvin

aktivní uhlí, vyrovnání dávky elektrolytů a tekutin, kontrola hodnot ledvin

[32,34]

sambunigrin

zvracení, průjem

symptomatická

[32,38]

salicin

nevolnost, zvracení, průjmy

symptomatická

[32,38]

asclepiadin, cynanchin

nevolnost, zvracení, průjem

symptomatická

[26,32]

vincetoxin

nevolnost, slabost, průjem, dýchací potíže

symptomatická

konvolvulin, jalapin halucinace, zvýšená hyoscyopikrin, hysrdeční frekvence, křeoscyamin, skopolamin če, zvracení, hypertenze zvracení, průjem, žaludeční křeče, zánět ledaktivní uhlí, projígratiolin, gratiotoxin, vin, poruchy srdeční madla, dohled, symgratiolon činnosti, smrt zástavou ptomatická léčba dechu

[26,32]

[32]

[32,46]

[32,34]

44

Scrophularia nodosa krtičník hlíznatý


hesperidin, diosmin, curangin

Linaria vulgaris lnice květel


linarin, linarosmin, linarasin, linaracin

Xanthium strumarium řepeň durkoman


xantostrumarin

Sansevieria trifasciata Prain tenura pyskatá (tchýnin jazyk)

Asparagaceae chřestovité

Sorbus aucuparia jeřáb obecný

Malaceae jabloňovité

Lupinus polyphyllus vlčí bob mnoholistý (lupina)

Fabaceae bobovité

Sambucus nigra bez černý

Sambucaceae bezovité

saponiny

amygdalin

lupinid

sambucin

slinění, poruchy trávení, poruchy činnosti ledvin, zánět ústní dutiny zvracení, průjem, žaludeční potíže, poškození ledvin zvracení, poruchy dýchání, zánět ledvin a jater zvracení, nevolnost, bolest hlavy, poruchy trávení zvracení, zanícení žaludku a střev, rozšíření zorniček slinění, nevolnost, zvracení, potíže při polykání, zpomalená frekvence srdce zvracení, průjem, třesavá zimnice

[32]

[32]

[32]

odstranění jedu, symptomatická léčba

[32,38]

aktivní uhlí

[34]

odstranění jedu, aktivní uhlí, pozorování, symptomatická

[34]

aktivní uhlí, vyrovnání tekutin a elektrolytů, dohled

[34]

saponin

podráždění žaludku a střev, zvracení, průjem, bolesti břicha

výplach žaludku, mucilaginosa (= podpora tvorby hlenu), sledování krevního oběhu, rehydratace

[34,38]

Ligustrum vulgare ptačí zob obecný

Oleaceae ligustrin olivovníkovité

žaludeční a střevní potíže, silné zvracení, průjem, křeče, ochrnutí krevního oběhu

odstranění jedu, aktivní uhlí, symptomatická léčba

[34]

Paeonia officinalis pivoňka lékařská

Paeoniaceae pivoňkovité

koliky, průjmy

aktivní uhlí, symptomatická léčba

[38]

Clematis vitalba plamének plotní



[27,32,34, 38]

Arum maculatum árón skvrnitý Malus domestica jabloň domácí

Araceae árónovité Malaceae jabloňovité

vyvolání zvracení, aktivní uhlí, projímadlo

[13]

Cassava (Manihot esculenta) maniok jedlý


linamarin, lotaustralin

Phaseolus lunatus fazol měsíční

Fabaceae bobovité

linamarin

Symphoricarpos rivularis pámelník bílý (poříční)

Caprifoliaceae zimolezovité

paeonin, cyanin

45

protoanemonin, kaulosaponin glykosidy uvolňující HCN, saponiny

útlum CNS a dýchacího centra, zánět ústní dutiny, žaludku a střev, nauzea, zvracení, kolika, podráždění ledvin pálení jazyka, žaludeční potíže

amygdalin

[37] kalciová až chronická pankreatitida, ztráta koordinace, poškození nervů

[28,37]

[46]

Asparagus chřest Strophanthus gratus krutikvět cenný

Asparagaceae chřestovité Apocynaceae toješťovité

furostanol, spirostanol

bolest břicha, zvracení

[55,56]

kardenolidy

srdeční zástava

[46]

46

6.3 Rostliny obsahující toxické terpeny rostlina

čeleď

Chamaecyparis cypřišek


Juniperus sabina jalovec klášterský (chvojka)


47

Thuja occidentalis zerav západní



Taxaceae tisovité

Artemisia absinthium pelyněk pravý


toxická látka

klinický příznak zvracení, průjmy, zvýšení tepu, krvácení sabinen, thujon žaludeční sliznice, změny na játrech a ledvinách zvracení, krvavé průsabinen, sabinylacetát jmy, záněty ledvin, thujon, sabinol křeče, poškození ledvin, ochrnutí zvracení, průjmy, zvýšení tepu, zvýšení krevního tlaku, krváthujon cení žaludeční sliznice, změny na játrech a ledvinách nevolnost, zvracení, koliky břicha, průjem, polyhydroxyditerpemělké dýchání, kolaps, ny smrt zástavou dechu a srdce kolika, zvracení, znecitlivění až bezvědomí, thujon, thujol poruchy CNS, nemožnost močení, křeče

první pomoc

citace

lékařské ošetření, symptomatická léčba křečí

[26,27,32]


[27,32,34]

vyvolání zvracení, aktivní uhlí, projímadlo, [26,27,32, výplach žaludku, sym- 47] ptomatická léčba křečí výplach žaludku, symptomatická léčba křečí, stimulace dýchání, oběhu a srdeční činnosti

[26,27,28, 32]

dohled, symptomatická léčba

[27,34]

Tanacetum vulgare vratič obecný

Daphne mezerum lýkovec jedovatý


Thymelaceae vrabečnicovité

thujon

zvracení, průjem, překrvení malé pánve, bradykardie, bradypnoe, myóza, ztuhlost jazyka až kóma

forbolové deriváty – dafnetoxin, mezerein

kýchání, nevolnost, horečka, křeče, obrna, poškození ledvin, šok

asaron, asarin

zvracení, nevolnost, bolest břicha a hlavy

Ledum palustre L. rojovník bahenní

Aristolochiaceae podražcovité Ericaceae vřesovcovité

Thuja orientalis zerav východní


α a β thujon

Euphorbia pulcherrima pryšec překrásný


amyrin, pseudotaraxasterol, pulcherol, germanikol

zvracení, průjem

coriamyrtin

trávicí, neurologické a dýchací problémy

Asarum europaeum kopytník evropský 48

Coriaria myrtifolia kožařka myrtolistá

ledol

symptomatická – vyprázdnění žaludku, aktivní uhlí výplach žaludku, náhrada elektrolytů, vyrovnání pH, kontrola funkce ledvin, proti křečím diazepam či papaverin vyprázdnění žaludku, aktivní uhlí, symptomatická léčba

narkotický účinek, křeče podráždění žaludku a vyvolat zvracení, výstřev, křeče, poškození plach žaludku, aktivní jater a ledvin uhlí symptomatická

[27,32]

[27]

[26,30,32] [32] [34]

[26] [46]

6.4 Rostliny obsahující toxické kyseliny rostlina

čeleď

toxická látka

Aristolochia clematis podražec křovištní

Aristolochiaceae podražcovité

zvracení, průjmy, nefrideriváty kyseliny aristidy, krvácení z dělohy, tolochové, kyselina zástava dechu, útlum podražcová CNS; anemie

Euphorbia cyparissias pryšec chvojka


organické kyseliny

49

Oxalis acetosella šťavel kyselý

Oxalidaceae šťavelovité

Arum maculatum árón plamatý

klinický příznak

záněty zažívacího traktu, křeče

kyselina šťavelová a její soli (= oxaláty)

zvracení, nevolnost, křeče

Araceae árónovité

kyselina šťavelová

zánět ústní dutiny, žaludeční a střevní potíže, malátnost

Calla palustris ďáblík bahenní

Araceae árónovité

kyselina šťavelová, šťavelany

slinění, nevolnost, zvracení, průjem

Zantedeschia Spr. kala (kornoutice) Monstera Adans. monstera

Araceae árónovité Araceae árónovité

kyselina šťavelová, šťavelany kyselina šťavelová, šťavelany

pálení v ústní dutině, zvracení, průjem dráždění ústní sliznice, slinění, otok jazyka

první pomoc vyvolat zvracení, aktivní uhlí, výplach žaludku, projímadla, eventuálně náhrada elektrolytů a podpora dechu výplach žaludku, aktivní uhlí, projímadla výplach žaludku, aktivní uhlí, podání glukonanu vápenatého nebo laktátu vápenatého odstranění toxické látky z těla, výplach žaludku, symptomatická léčba lokální anestetika proti bolesti, dohled, symptomatická léčba

citace

[27,32,34, 57]

[26,32]

[32,38]

[32,38]

[32,34]

velké množství tekutin [32] velké množství tekutin [32]

50

Sorbus aucuparia jeřáb obecný

Malaceae jabloňovité

kyselina sorbinová, parasorbinová

Rheum rhaphonticum reveň bulharská

Polygonaceae rdesnovité

kyselina šťavelová

Maianthemum bifolium pstroček dvoulistý

Convallariaceae konvalinkovité

Polygonatum odoratum kokořík vonný


Colutea arborescens žanovec měchýřník

Fabaceae bobovité

Coronilla varia čičorka pestrá

Lathyrus odoratus, L. sativus hrachor vonný, h. setý

Fabaceae bobovité

Fabaceae bobovité

zvracení, rozšíření zorniček, zanícení žaludku a střev, průjem bolest břicha, zvracení, poškození ledvinové tkáně, křeče

aktivní uhlí

[34,47]

[30,58]

zvracení, nevolnost, bolest hlavy, průjmy


[32]

chelidonová kyselina

průjem, zvracení

aktivní uhlí, výplach žaludku, doplnění elektrolytů

[47]

kanavanin

průjem, zvracení

symptomatická

[27]

kanavanin, 3nitropropionová kyselina

útlum příjmu potravy, paralýza končetin

odstranění toxického agens již z potravy a krmiva

[27]

lathyrogeny (αamino-βoxalylaminopropionová kyselina, N-βoxalyl-L-α,βdiaminopropionová kyselina)

slabost, paralýza dolních končetin, smrt (neurolathyrismus – degenerace míchy, ztráta pohyblivosti končetin)

prevence (popř. vhodná kuchyňská úprava); [26,27,32, vyvolání zvracení, ak- 47] tivní uhlí, projímadla

kyselina chelidonová

Ilex aquifolium cesmína ostrolistá

Aquifoliaceae cesmínovité

kyselina ursolová

nevolnost, zvracení, poruchy srdečního rytmu, gastritidy, průjmy, nefritidy

Asparagus genus chřest


asparagin

bolest břicha, zvracení

[55,56]

kyselina galová

nechutenství, deprese, zácpa, průjem, kolika, poškození ledvin, srdeční potíže

[46]

Quercus dub

Fagaceae bukovité

kontrola funkce ledvin, při křečích diazepam, výplach žaludku, náhrada elektrolytů

[26,27]

51

6.5 Rostliny obsahující toxické proteiny a peptidy (toxalbuminy) rostlina Phaseolus vulgaris, P. coccineus fazol obecný, f. šarlatový

čeleď

toxická látka

Fabaceae bobovité

lektiny (fasin, faseolunatin, fytohemaglutinin)

Robinia pseudoacacia trnovník akát

Fabaceae bobovité

lektiny (robin)

52

Wisteria sinensis vistárie čínská

Fabaceae bobovité

lektiny

Ricinus communis skočec obecný


ricin

Viscum album jmelí bílé

Viscaceae jmelovité

viskotoxiny (lektin, viskumin A, B, viskalbin, viskoflavin, …)

Abrus precatorius sotorek obecný

Fabaceae bobovité

abrin

klinický příznak nevolnost, prudké bolesti žaludku, průjem, zvracení, zvýšená teplota, cirkulační kolaps neklid, obluzení, křečovité bolesti žaludku, nauzea, zvracení a tachykardie, průjem bolest břicha, zvracení, průjmy (gastroenteritida), dehydratace organismu pálení v ústech, zvracení, průjem, závratě, bolest břicha, ospalost, poškození jater a ledvin zvracení, krvavý průjem, křeče v břichu

nevolnost, zvracení, křeče, selhání jater, smrt

první pomoc symptomatická, odstranění jedu, prevence šoku (podání tekutin a elektrolytů) vyvolání zvracení, aktivní uhlí, projímadlo, symptomatická výplach žaludku, vyvolání zvracení, aktivní uhlí, symptomatická léčba odstranění jedu z TÚ, projímadla, aktivní uhlí, vyvolání zvracení, dohled vyvolání zvracení, aktivní uhlí, výplach žaludku, vyrovnání tekutin a elektrolytů, symptomatická léčba

citace [26,27,32, 34,59]

[27,32,47]

[27,32,47]

[26,32,34, 47]

[26,47]

[46]

Diskuze Cílem této bakalářské práce bylo podat přehled dosud známých i méně známých jedovatých rostlin, charakterizovat je z hlediska obsahových látek, klinických projevů intoxikace a zásad první pomoci. Získané výsledky jsou zpracovány do 5 tabulek a rozděleny dle obsahových látek odpovědných za intoxikace. Celkem byly získány údaje o 166 rostlinách. K nejtoxičtějším rostlinám se řadí rostliny s obsahem alkaloidů. Alkaloidy byly zastoupeny u 44 % rostlin – tab. 6.1. Glykosidy obsahovalo 41 % rostlin – tab. 6.2. Toxické kyseliny byly obsaženy u 7,2 % studovaných rostlin – tab. 6.4. a dalších 5,4 % rostlin obsahovalo terpeny – tab. 6.3. Zbylou část toxických látek tvoří toxalbuminy 2,4 % - tab. 6.5. Mezi nejtoxičtější alkaloidy je řazen především atropin, nacházející se např. u rulíku zlomocného (Atropa bella-donna), durmanu obecného (Datura stromonium) či blínu černého (Hyoscyamus niger). Tyto rostliny jsou často pěstovány na zahrádkách jako rostliny okrasné. Příznaky otravy jsou neklid, rozrušení, halucinace, křeče, závratě či silný tlukot srdce. Otrava se také projevuje rozšířením zornic, poklesem tělesné teploty, což vede k zástavě dechu a může nastat smrt [13]. Atropin se používá například v očním lékařství (rozšiřuje zorničky), dále ke snižování sekrece bronchů a slinných žláz, omezuje pocení [60]. Dalším alkaloidem, který patří mezi toxické, je kolchicin. Je obsažen v ocúnu jessenném (Colchicum autumnale). Otrava kolchicinem se projevuje bolestmi žaludku, krvavým průjmem, zrychleným pulsem, zvracením či poruchami dýchání [13]. V terapii se nejčastěji používá jako lék na dnu (zástava mitotického dělení buněk) a urátovou artritidu [61]. Mezi toxické glykosidy patří ranunculin, který najdeme u rodu pryskyřník (Ranunculus), sasanky hajní (Anemone nemorosa), jaterníku trojlaločného (Hepatica nobilis) či blatouchu bahenního (Caltha palustris). Ranunculin enzymatickým štěpením poskytuje toxický protoanemonin. Po požití vzniká zánět ústní dutiny, žaludku a střev. Dále se objevuje zvracení, bolesti břicha, poškození ledvin, někdy závratě, bezvědomí až zástava dechu. Již zmiňovaný protoanemonin má silné antibiotické účinky, které se dají využít proti řadě mikrobů či plísním [62]. Dalším toxickým glykosidem je digitoxin, nacházející se u rodu náprstník (Digitalis), též zvaný srdeční glykosid. Příznaky otravy jsou záněty v ústní dutině, nevolnost, zvracení. Při požití větší dávky nastávají poruchy vidění, srdečního rytmu až zástava srdce [34]. Používá se především při srdeční nedostatečnosti [63]. Nejhojněji zastoupená kyselina ve studovaných rostlinách byla kyselina šťavelová nacházející se např. u áronu plamatého (Arum maculatum), ďáblíku bahenního (Calla palustris) či šťavelu kyselého (Oxalis acetosella). Kyselina šťavelová tvoří s ionty kovů šťavelany (soli = oxaláty). Při požití kyseliny šťavelové dochází 53

k pálení ústní dutiny, hrdla, bolesti břicha či zad. Dalšími projevy jsou zvracení, průjmy či šok, který může způsobit smrt. Šťavelany zasahují do metabolismu vápníku v lidském organismu. Jemné krystalky šťavelanu vápenatého se nacházejí v moči, která obsahuje sloučeniny, jež brání vzniku velkých krystalků. Pokud se tyto sloučeniny (např. hořčík, kyselina citrónová) vyskytují ve sníženém množství, dochází ke vzniku velkých krystalů ledvinových kamenů [64]. Nejčastěji se vyskytující terpen je thujon, který můžeme najít u cypřišku (Chamaecyparis), jalovce klášterského (Juniperus sabina) či pelyňku pravého (Artemisia absinthium). Thujon ve velkých dávkách působí především toxicky na nervové buňky [65]. Největší množství toxalbuminů představovaly lektiny, které se vyskytovaly u fazolu obecného (Phaseolus vulgaris), trnovníku akátu (Robinia pseudoacacia) či vistárie čínské (Wisteria sinensis). Lektiny jsou látky schopné srážet červené krvinky živočichů [66]. Jedovaté rostliny rostou téměř všude v našem okolí a my s nimi přicházíme do kontaktu téměř každý den, aniž bychom si tuto skutečnost uvědomovali. Jedovatost rostlin kolísá nejen dle jejich vývoje, ale také dle stanoviště, výživy rostlin či zdravotního stavu rostlin. U lidí je různá citlivost vůči rostlinným jedům dána především zdravotním stavem člověka a jeho stářím. Závažnost otravy vždy záleží na konkrétní látce, jejím působením na organismus a též na velikosti dávky. Typickým příkladem je digitoxin z rodu Digitalis (náprstník). Při malé dávce je lékem, ovšem při velké dávce se stává jedem. Do dnešní doby nejsou známy všechny jedovaté látky obsažené v rostlinách, ani jejich účinky. Proto je fytotoxikologie řazena mezi obory, které jsou neustále doplňovány o nové a nové poznatky.

54

Závěr Celkem byly zpracovány údaje o 166 toxických rostlinách. Zjistila jsem, že nejčastější toxickou látkou v rostlinách jsou alkaloidy, které obsahovalo 44 % studovaných rostlin. Druhou nejhojněji zastoupenou toxickou látkou ve zpracovaných rostlinách byly glykosidy, jež byly obsaženy u 41 % rostlin. Bakalářská práce je napsána formou literární rešerše a shrnuje dosavadní poznatky z fytotoxikologie. Jsou zde uvedeny základní pojmy využívané ve fytotoxikologii, popsána cesta jedu do těla organismu, působení rostlinných jedů na organismus a stručná charakteristika jednotlivých rostlinných jedů. V poslední části bakalářské práce jsou shrnuty zásady první pomoci a prevence. Tato bakalářská práce by mohla být v budoucnu využita jako podklad pro diplomovou práci, jež by byla rozšířena např. o popis rostliny, místo výskytu, jedovaté části či fotografie jednotlivých rostlin.

55

Seznam literatury a internetových zdrojů [1] BALOUN, J., JAHODÁŘ, L., LEIFERTOVÁ, I., ŠTÍPEK, S. Rostliny způsobující otravy a alergie. 1. vydání. Praha. Avicenum, zdravotnické nakladatelství. 1989. 722s. ISBN 08-083-89. [2] HRDINA, V., HRDINA, R., JAHODÁŘ, L., MARTINEC, Z., MĚRKA, V. Přírodní toxiny a jedy. 1. vydání. Praha. Galén, 2004. 5-14s. ISBN 80-7262-256-0. [3] JIRÁSEK, V., ZADINA, R., BLAŽEK, Z. Naše jedovaté rostliny. 1. vydání. Praha. ČSAV, 1957. 13-18s. [4] PANÁČEK, A., BALZEROVÁ, A. Základy toxikologie a ekotoxikologie. 1. vydání. Olomouc. Univerzita Palackého v Olomouci, 2013. 9-10s. ISBN 978-80-244-3913-6. [5] HRDINA, V., HRDINA, R., JAHODÁŘ, L., MARTINEC, Z., MĚRKA, V. Přírodní toxiny a jedy. 1. vydání. Praha. Galén, 2004. Předmluva XV-XVI. ISBN 80-7262-2560. [6] JAHODÁŘ, L. Fytotoxikologie pro farmaceuty. 1. vydání. Praha. Karolinum, 1995. 3-14s. ISBN 80-7066-994-2. [7] VOPRŠALOVÁ, M., ŽÁČKOVÁ, P. Základy toxikologie pro farmaceuty. 1. vydání. Praha, Karolinum, 1996. 15-23s. ISBN 80-7184-282-6. [8] NOVÁK, J. Jedovaté rostliny kolem nás. 1. vydání. Praha. Grada Publishing, 2007. 11-16s. ISBN 978-80-247-1549-0. [9] PATOČKA, J., BAJGAR, J., CABAL, J., FUSEK, J., HERINK, J., KASSA, J., ŠTĚTINA, R. Vojenská toxikologie. 1. vydání. Praha. Grada Publishing, 2004. 14s. ISBN 80-2470608-3. [10] VOPRŠALOVÁ, M., ŽÁČKOVÁ, P. Základy toxikologie pro farmaceuty. 1. vydání. Praha, Karolinum, 1996. 44-49s. ISBN 80-7184-282-6. [11] VOPRŠALOVÁ, M., ŽÁČKOVÁ, P. Základy toxikologie pro farmaceuty. 1. vydání. Praha, Karolinum, 1996. 28-39s. ISBN 80-7184-282-6. [12] BALOUN, J., JAHODÁŘ, L., LEIFERTOVÁ, I., ŠTÍPEK, S. Rostliny způsobující otravy a alergie. 1. vydání. Praha. Avicenum, zdravotnické nakladatelství. 1989. 2636s. ISBN 08-083-89. [13] HRSTKOVÁ, H., ŠEBÁNEK, J. Významné jedovaté rostliny v našem okolí. 1. vydání. Brno. Institut pro další vzdělávání pracovníků ve zdravotnictví v Brně, 2002. 33-80s. ISBN 80-7013-353-8. [14] HRDINA, V., HRDINA, R., JAHODÁŘ, L., MARTINEC, Z., MĚRKA, V. Přírodní toxiny a jedy. 1. vydání. Praha. Galén, 2004. 21-22s. ISBN 80-7262-256-0. [15] JAHODÁŘ, L. Farmakobotanika, semenné rostliny. 3. vydání. Praha. Karolinum, 2011. 11s. ISBN 978-80-246-2015-2. [16] HRDINA, V., HRDINA, R., JAHODÁŘ, L., MARTINEC, Z., MĚRKA, V. Přírodní toxiny a jedy. 1. vydání. Praha. Galén, 2004. 44-47s. ISBN 80-7262-256-0. [17] JIRÁSEK, V., ZADINA, R., BLAŽEK, Z. Naše jedovaté rostliny. 1. vydání. Praha. ČSAV, 1957. 25-32s. [18] HUBÍK, J., DUŠEK, J., SPILKOVÁ, J. Obecná farmakognosie II. Sekundární látky. 3. vydání. Praha. Státní pedagogické nakladatelství, 1989. 168-169s. 56

[19] HUBÍK, J., DUŠEK, J., SPILKOVÁ, J. Obecná farmakognosie II. Sekundární látky. 3. vydání. Praha. Státní pedagogické nakladatelství, 1989. 117,147s. [20] HUBÍK, J., DUŠEK, J., SPILKOVÁ, J. Obecná farmakognosie II. Sekundární látky. 3. vydání. Praha. Státní pedagogické nakladatelství, 1989. 58s. [21] HRDINA, V., HRDINA, R., JAHODÁŘ, L., MARTINEC, Z., MĚRKA, V. Přírodní toxiny a jedy. 1. vydání. Praha. Galén, 2004. 67-85s. ISBN 80-7262-256-0. [22] KORBELÁŘ, J., ENDRIS, Z., KREJČA, J. Naše rostliny v lékařství. 4. rozšířené a zcela přepracované vydání. Praha. Avicenum, 1973. 24s. ISBN 08-006-74. [23] LUCIANO, RL., PERAZELLA, MA. Aristolochic Acid Nephropathy: Epidemiology, Clinical Presentation, and Treatment. [online]. [cit. 2015-03-16]. Dostupné z: http://link.springer.com/article/10.1007/s40264-014-0244-x#page-1 [24] TŮMOVÁ, L. – ústní sdělení, 2015 (zástupce vedoucího katedry farmakognozie na Farmaceutické fakultě v Hradci Králové, Univerzita Karlova v Praze, Akademika Heyrovského 1203, Hradec Králové, dne 10. března 2015) [25] HRDINA, V., HRDINA, R., JAHODÁŘ, L., MARTINEC, Z., MĚRKA, V. Přírodní toxiny a jedy. 1. vydání. Praha. Galén, 2004. 237-241s. ISBN 80-7262-256-0. [26] BALOUN, J., JAHODÁŘ, L., LEIFERTOVÁ, I., ŠTÍPEK, S. Rostliny způsobující otravy a alergie. 1. vydání. Praha. Avicenum, zdravotnické nakladatelství. 1989. 50120s. ISBN 08-083-89. [27] JAHODÁŘ, L. Fytotoxikologie pro farmaceuty. 1. vydání. Praha. Karolinum, 1995. 33-65s. ISBN 80-7066-994-2. [28] KOMINIKOVA, M. STANISAVLJEVIC, M. et al. Yew poisoning of olive baboons (Papio anubis) in captivity: laboratory diagnosis. [online]. [cit. 2015-03-16]. Dostupné z: http://www.researchgate.net/publication/259448698_Yew_poisoning_of_olive_ba boons_(Papio_anubis)_in_captivity_laboratory_diagnosis [29] PANZERI, C., BACIS, G., FERRI, F. et al. Extracorporeal life support in a severe Taxus baccata poisoning. [online]. [cit. 2015-03-16]. Dostupné z: http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/20528617 [30] BERTRAND, B. Herbář – fakty, mýty a legendy o jedovatých rostlinách. 1. vydání. Čestlice. REBO International CZ, spol. s r. o., 2014. 50-182s. ISBN 978-80-2550809-1. [31] LUNG, DD., SCOTT, BJ., WU, AHB., GERONA, RR. Prolonged ventilatory silure and flaccid quadripareses after ingestion of poison hemlock. [online]. [cit. 2015-0316]. Dostupné z: http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/23733387 [32] NOVÁK, J. Jedovaté rostliny kolem nás. 1. vydání. Praha. Grada Publishing, 2007. 28-169s. ISBN 978-80-247-1549-0. [33] GIBSON, D. M., KRASNOFF, S. B., BIAZZO, J., MILBRATH, L. Phytotoxicity of Antofine from Invasive Swallow-Worts. [online]. [cit. 2015-03-30]. Dostupné z: http://www.researchgate.net/publication/51476936_Phytotoxicity_of_antofine_fr om_invasive_swallow-worts [34] ALTMANN, H. Jedovaté rostliny, jedovatí živočichové. 1. vydání. Praha. Knižní klub, 2012. 14-92s. ISBN 978-80-242-3324-6. 57

[35] BORGHINI, A., PIETRA, D., MADAU, P. et al. Data mining as a predictive model for Chelidonium majus extracts production. [online]. [cit. 2015-03-16]. Dostupné z: http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0926669014006840 [36] ORVOS, P., VIRAG, L., TALOSI, L. et al. Effects of Chelidonium majus extracts and major alkaloids on hERG potassium channels and on dog cardiac action potential - A safety approach. [online]. [cit. 2015-03-16]. Dostupné z: http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/25481375 [37] BEAUDOIN, GAW., FACCHINY, PJ. Benzylisoquinoline alkaloid biosynthesis in opium poppy. [online]. [cit. 2015-03-16]. Dostupné z: http://link.springer.com/article/10.1007%2Fs00425-014-2056-8#page-1 [38] BALOUN, J., JAHODÁŘ, L., LEIFERTOVÁ, I., ŠTÍPEK, S. Rostliny způsobující otravy a alergie. 1. vydání. Praha. Avicenum, zdravotnické nakladatelství. 1989. 125-207s. ISBN 08-083-89. [39] COMPAGNONI, SC., KUPFERSCHMIDT, H., SCHARF, C., GLISENTI, P. The blue flower in the mushroom salad. A nearly fatal intoxication with Aconitum napellus (monkshood). [online]. [cit. 2015-03-16]. Dostupné z: http://apps.webofknowledge.com/full_record.do?product=UA&search_mode=Gen eralSearch&qid=4&SID=N2Rlhi2KYf1x6PvIpNF&page=1&doc=1 [40] GERMAN, J., JORGEN, R., ANDERSEN, AE. Livstruende forgiftning med planten Aconitum napellus. [Fatal exposure to Aconitum napellus]. [online]. [cit. 2015-0330]. Dostupné z: http://apps.webofknowledge.com/full_record.do?product=UA&search_mode=Gen eralSearch&qid=29&SID=N2Rlhi2KYf1x6PvIpNF&page=1&doc=1 [41] RAKOTOMAVO, F., ANDRIAMASY, C., RASAMOELINA, N., RAVELOSON, N. Datura stramonium intoxication in two children. [online]. [cit. 2015-03-16]. Dostupné z: http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/24894939 [42] GAIRE, BP., SUBEDI, L. A review on the pharmacological and toxicological aspects of Datura stramonium L. [online]. [cit. 2015-03-30]. Dostupné z: http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/23506688 [43] BABU, YPR., MANJUNATH, S. et al. Colchicine poisoning: a case report and review of literature. [online]. [cit. 2015-03-16]. Dostupné z: http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/22941521 [44] NAGESH, KR., MENEZES, RG., RASTOGI, P. et al. Suicidal plant poisoning with Colchicum autumnale. [online]. [cit. 2015-03-16]. Dostupné z: http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S1752928X11000898 [45] KEDDY, P. A. Plants and Vegetation: Origins, Processes, Consequences. [online]. [cit. 2015-04-30]. Dostupné z: http://www.amazon.com/Plants-VegetationOrigins-Processes-Consequences/dp/0521864801 [46] List of poisonous plants [online]. [cit. 2015-04-30]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/List_of_poisonous_plants [47] HRSTKOVÁ, H., ŠEBÁNEK, J. Významné jedovaté rostliny v našem okolí. 1. vydání. Brno. Institut pro další vzdělávání pracovníků ve zdravotnictví v Brně, 2002. 102-220s. ISBN 80-7013-353-8. 58

[48] PITTENGER, D. R. Vegetables That Contain Natural Toxins. In California Master Gardener Handbook. California: ANR Publications, 2002. p. 643 – 644. ISBN 978-1-879906-54-9. [49] BARCELOUX, D. G. Potatoes, Tomatoes, and Solanine Toxicity (Solanum tuberosum L., Solanum lycopersicum L.). Disease a Month. 2009, 55 (6), p. 391 – 402. [50] Alzheimer Research Forum [online]. [cit. 2015-04-30]. Dostupné z: http://www.alzforum.org/therapeutics?id=76 [51] BARRETT, STEPHEN M. D. Don't Use Corrosive Cancer Salves (Escharotics). [online]. [cit. 2015-04-30]. Dostupné z: http://www.quackwatch.org/01QuackeryRelatedTopics/Cancer/eschar.html [52] DUCKSTEIN, SM.,STINTZING, FC. Comprehensive Study of the Phenolics and Saponins from Helleborus niger L. Leaves and Stems by Liquid Chromatography/Tandem Mass Spectrometry. [online]. [cit. 2015-03-30]. Dostupné z: http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1002/cbdv.201300267/abstract [53] GILOTTA, I., BRVAR, M. Accidental poisoning with Veratrum album mistaken for wild garlic (Allium ursinum). [online]. [cit. 2015-03-30]. Dostupné z: http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/21171854 [54] TŮMOVÁ, L. – ústní sdělení, 2015 (zástupce vedoucího katedry farmakognozie na Farmaceutické fakultě v Hradci Králové, Univerzita Karlova v Praze, Akademika Heyrovského 1203, Hradec Králové, dne 27. dubna 2015) [55] Growing Asparagus [online]. [cit. 2015-04-30]. Dostupné z: http://www.gardengrow.co.nz/plant/Asparagus [56] Poisonous Asparagus [online]. [cit. 2015-04-30]. Dostupné z: http://www.asparagus-friends.com/asparagus-knowledge/poisonous-asparagus/ [57] MALIK, A., BISSINGER, R., CALABRO, S. et al. Aristolochic Acid Induced Suicidal Erythrocyte Death. [online]. [cit. 2015-03-16]. Dostupné z: http://www.karger.com/Article/FullText/368454 [58] Rhurbarb poisoning [online]. [cit. 2015-04-30]. Dostupné z: http://www.rhubarbinfo.com/poison [59] Foodborne Pathogenic Microorganisms and Natural Toxins Handbook: Phytohaemagglutinin". [online]. [cit. 2015-04-30]. Dostupné z: http://www.fda.gov/Food/FoodSafety/FoodborneIllness/FoodborneIllnessFoodb ornePathogensNaturalToxins/BadBugBook/ucm071092.htm [60] DAVIDOVÁ, L. MAXNEROVÁ, I., HANDSCHUHOVÁ, S., PATOČKA, J. Atropin a jeho místo v současné medicíně. Biomedicína 2005, 7, 200-396. [61] PIVOŇKOVÁ, E. Kolchicin, jak se projevuje otrava kolchicinem – příznaky, projevy, symptomy. [online]. [cit. 2015-05-22]. Dostupné z: http://www.priznakyprojevy.cz/otravy/kolchicin-jak-se-projevuje-otrava-kolchicinem-priznakyprojevy-symptomy [62] Ranunculus acris – pryskyřník prudký. [online]. [cit. 2015-05-22]. Dostupné z: http://botanika.wendys.cz/kytky/K186.php [63] GRUNDMANN, M., KACÍŘOVÁ, I. TDM dioxinu v klinické praxi. Kardiol Rev Int Med 2015, 17(1), 65-69. 59

[64] KOLSKÁ, Z. Toxikologie. Přírodovědecká fakulta, Univerzita Jana Evangelisty Purkyně, Ústí nad Labem 2007, 1-88. [65] HUBÍK, J., DUŠEK, J., SPILKOVÁ, J. Obecná farmakognosie II. Sekundární látky. 3. vydání. Praha. Státní pedagogické nakladatelství, 1989. [66] A-Z SLOVNÍK PRO SPOTŘEBITELE. Lektiny. [online]. Praha: Informační centrum Ministerstva zemědělství. [cit. 2015-05-22]. Dostupné z: http://www.bezpecnostpotravin.cz/az/termin/76669.aspx

60

Univerzita Hradec Králové Přírodovědecká fakulta Katedra biologie

Recommend Documents