MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ Fakulta sportovních studií Katedra atletiky, plavání a sportů v přírodě
Úprava a servis sjezdových lyží Bakalářská práce
Vedoucí bakalářské práce:
Vypracoval:
doc. PaedDr. Jan Ondráček Ph.D.
Aleš Písařík Management sportu Brno, 2012
1
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracoval samostatně s využitím uvedených pramenů a literatury. Souhlasím s uložením bakalářské práce v knihovně Fakulty sportovních studií MU a s jejím zveřejněním na internetu pro studijní účely.
…...…………………. V Brně, dne 1. 3. 2012
Aleš Písařík
2
PODĚKOVÁNÍ Děkuji doc. PaedDr. Janu Ondráčkovi Ph.D. za cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěl k vypracování bakalářské práce. Dále děkuji společnostem Outdoor Production s.r.o., IVVI s.r.o., VANCL sport s.r.o. a Jaroslava Pechová – P-SPORT za poskytnuté materiály a konzultace.
3
OBSAH ÚVOD ......................................................................................................................6 1 1.1
LITERÁRNÍ PŘEHLED ...............................................................................7 Historie lyžování.......................................................................................7
1.1.1
Předsportovní využití lyží .....................................................................7
1.1.2
Sportovní využití lyží ..........................................................................13
1.1.3
Vývoj lyžování ve střední Evropě .......................................................15
1.1.4
Vývoj lyžování v Českých zemích ......................................................16
1.2
Parametry lyží ........................................................................................18
1.2.1
Délka lyže............................................................................................18
1.2.2
Geometrie lyže ....................................................................................18
1.2.3
Rádius lyže ..........................................................................................19
1.2.4
Torzní tuhost lyže ................................................................................19
1.2.5
Tvrdost lyže v průhybu .......................................................................19
1.3
Konstrukce lyží.......................................................................................20
1.3.1
Sendvičová konstrukce........................................................................21
1.3.2
Krabicová konstrukce..........................................................................21
1.3.3
Capová (skořepinová) konstrukce .......................................................22
1.3.4
Hybridní konstrukce ............................................................................22
1.4
Typy lyží ..................................................................................................23
1.4.1
Lyže pro slalom ...................................................................................23
1.4.2
Obřačky ...............................................................................................24
1.4.3
Race carver ..........................................................................................25
1.4.4
Ski cross carver ...................................................................................25
1.4.5
Allround carver ...................................................................................26
1.4.6
Cross carver .........................................................................................27
1.4.7
Fun carver............................................................................................28
1.4.8
Short carver .........................................................................................28
1.4.9
Super shorties ......................................................................................29
1.5 2
Servis lyží ................................................................................................30 CÍL, ÚKOLY A METODIKA PRÁCE ......................................................34
2.1
Cíl práce ..................................................................................................34
2.2
Úkoly práce .............................................................................................34 4
2.3 3
Metodika práce.......................................................................................34 VÝSLEDKY .................................................................................................35
3.1.1
Situace v ČR ........................................................................................35
3.1.2
Nejznámější lyžařská střediska v ČR ..................................................35
3.1.3
Nejlepší zimní střediska v ČR .............................................................37
3.2
Hodnotící kritéria při výběru servisů ..................................................37
3.3
Vybrané servisy ......................................................................................38
3.3.1
Gemma sport – Brno ...........................................................................38
3.3.2
EUROBIKE SPORT – Brno ...............................................................39
3.3.3
VANCL sport s.r.o. – Vrchlabí ...........................................................40
3.3.4
P-Sport - Rokytnice nad Jizerou .........................................................41
3.3.5
Souhrnná tabulka cen jednotlivých servisů .........................................43
4
ZÁVĚR...........................................................................................................44
PŘÍLOHY .............................................................................................................47 RESUMÉ...............................................................................................................52
5
ÚVOD
Lyžování patří v České republice mezi oblíbené zimní aktivity. Původně bylo lyžování využíváno výhradně k dopravě. V nové formě je lyžování známo spíše jako sport, kdy na každé noze máme upevněnou desku neboli lyži a v rukou držíme sjezdové hole. Díky velkému rozšíření tohoto sportu se ve své bakalářské práci zaměřím na výběr vhodného servisního střediska z hlediska vybavenosti a rychlosti zpracování zakázky a pokusím se přiblížit a porovnat jejich nabídku. Pro objektivnost jsem zvolil dvě servisní místa v Brně a dvě na horách. Cílem této práce bude poskytnout základní přehled o nabízených službách servisů a zhodnotit jejich silné a slabé stránky. Při porovnání budu využívat osvědčenou metodu tzv. SWOT analýzu.
6
1 LITERÁRNÍ PŘEHLED 1.1 Historie lyžování
Dnešní podoba a funkce lyžování je zcela odlišná od podoby v dřívějších dobách. Původně sloužilo lyžování k přesunu z jednoho místa na druhé a využívalo se různých typů sněžnic. Vznik těchto sněžnic se datuje přibližně do doby kamenné tj. 4 – 8 tisíc let před naším letopočtem. Sněžnice byly vytvořeny z nutné potřeby zvětšit plochu chodidla, tak aby se při přemísťování v hlubokém sněhu noha nepropadala. Postupných vývojem, kdy se sněžnice zužovaly a prodlužovaly, vznikly první lyže. V historii lyžování rozlišujeme dvě hlavní období, a to předsportovní využití lyží a sportovní využití lyží.
1.1.1 Předsportovní využití lyží
Jako období předsportovního využití lyží označujeme období od objevu lyží do zhruba poloviny 19. století. V této etapě byly lyže používány jako užitný předmět při dopravě a lovu, později tak k válečným účelům. Lyžování bylo rozšířeno především v severních oblastech zeměkoule: v severní Skandinávii, v Severní Americe a v Asii. Etapu předsportovního lyžování rozdělujeme na dvě časová období, a to lyžařský starověk a lyžařský středověk.
1.1.1.1 Lyžařský starověk
Lyžařským starověkem rozumíme období od objevu lyží (střední doba kamenná) až do doby zhruba 800 let n. l. Objev lyží je úzce spjat s nejstaršími 7
stopami lidské společnosti. Lyže a jejich předchůdce sněžnice patří k nejstarším náčiním člověka a hrály v jeho životě důležitou roli. Vzhledem k životu v arktických a subarktických oblastech Euroasie znamenaly lyže základní lokomoční prostředek v zimním období a byly významným prostředkem v boji o přežití a zvládnutí zimní přírody. Bádání o vzniku a stáří lyží ukazuje, že lyže byly známy již ve střední době kamenné, tedy 8 000 – 4 000 let př. n. l., v době, kdy již lidé uměli obrábět dřevo. V důsledku
zdokonalování
loveckých
dovedností
a
vytváření
tzv. dálkových zbraní jako oštěp, luk a šípy, harpuny atd. dochází také ke vzniku a zdokonalování důležitých dopravních prostředků, jako je kolo, člun a lyže. Lyže vznikly ze snahy zvětšit plochu chodidla, aby došlo k zamezení boření nohou při chůzi ve sněhu. Z původního obalování chodidel zvířecí kůží, slámou apod. se následně vyvinuly různé druhy sněžnic, které pak postupným prodlužováním a zužování daly vznik lyžím. Hlavním zdrojem při bádání o způsobu života nejstarších lidí a o úloze lyží v jejich každodenním životě jsou především objevy nákresů předhistorického člověka z doby prvobytně pospolné společnosti a dále také archeologické vykopávky, provedené na mnoha místech Evropy a Asie. Jeden ze skalních nákresů, který představuje lyžaře, objevil archeolog A. M. Liněwski v okolí Oněžského jezera v roce 1926. V témže roce učinili významný objev i norští archeologové na poloostrově Rödöy, kdy na stěnách jeskyň objevili vedle kreseb losů, tuleňů a lodí také siluety dvou lyžařů. Na kresbě je znázorněn lyžař ve stoji rozkročném a mírně nachýlený dopředu na lyžích se zvednutými špičkami i patkami (obr. 1). V roce 1936 byl proveden další objev
8
kreseb z doby kamenné, znázorňující skupinu patnácti lyžařů, kde dvanáct z nich drží v jedné ruce hůl s náznakem zakončení talířkem. Skalní nákresy ukazují na poměrně vysokou úroveň tehdejšího člověka, jak ve výrobě lyží, tak i v jejich použití.
obr. 1: Kresba lyžaře v jeskyni na poloostrově Rödöy Archeologické vykopávky představují také velmi významný zdroj poznatků o podobě lyží, jelikož naleziště vykopávek je zpravidla v rašeliništích, které mají velice dobré konzervační vlastnosti. Nalezené lyže, jejichž stáří se odhaduje na 3 000 let př. n. l., jsou tak velmi zachovalé. O prehistorickém období lyžařského vývoje nalezneme informace také v literárních
pramenech.
Tyto
prameny
tak
doplňují
jeskynní
nálezy
a archeologické vykopávky. První písemné zprávy o lyžích či sněžnicích a o jejich použití pocházejí z doby před naším letopočtem, kdy např. řecký historik Xenofon vypráví v díle Výprava Kyruse o kupcích z Arménie, kteří používají sněhových bot jak pro sebe, tak i pro své koně, což jim umožňuje snazší pohyb na sněhu. Také historik Strabo zmiňuje ve svém díle Ariamos o obyvatelích Kavkazu, kteří používají boty s uměle rozšířenou podrážkou. Další velmi staré zmínky o lyžích pochází z východní Asie, kde historie čínského císařského rodu 9
Thang (618 – 907) obsahuje informace o používání lyží u mnohých kočovných asijských národů. První zmínky, ze kterých je patrné využití lyží k jízdě na lyžích ve vlastním slova smyslu, tzn. ke skluzu, nacházíme v lidovém výrazu nordického původu „skridfinne“. Slovo „skrida“ znamená klouzat a Finové tímto výrazem pojmenovali jeden kmen žijící v severním Finsku. Jedná se o Laponce, kteří se velmi dobře pohybovali na lyžích, tj. Skridfinne, lyžující Finové. Pojem „skridfinne“ používají ve svých dílech gotický mnich Jordanes (De origine activusque Gotarum, 552 n. l.) a byzantský historik Prokopios (De bello Gothico). Vzhledem k mnoha typům lyží z různých období i mnoha místům nálezu bylo nutné vyhotovení určité systematiky. Proto došlo k jejich dělení do následujících kategorií: •
Lyže jižního typu – krátké lyže, obě stejně dlouhé, vzadu
nezakulacené, vrchní část lyží i skluznice hladká. Vyskytovaly se na východě od Uralu přes ruské území, do jižního Finska a jižního a středního Švédska. Nejstarším zbytkem lyže jižního typu je tzv. lyže Hotting, která byla nalezena u Hottingu ve Švédsku a její stáří je odhadováno na více než 4 000 let. Lyže Hotting je 110 cm dlouhá a 20 cm široká. •
Lyže arktického typu – vpředu i vzadu zašpičatělé, skluznice
opatřeny zvířecí kůží, srstí dozadu, aby lyže při sjezdu klouzaly, avšak při výstupu nepodklouzávaly. Lyže tohoto typu byly rozšířeny především v oblasti severní Sibiře a severní Skandinávie a ještě v nedávné době byly používány v téměř nezměněné podobě některými sibiřskými kmeny a Laponci. Nejstarší nález u obce Kalvträsk ve Švédsku je z období 4 000 let př. n. l. •
Lyže severského typu – lyže nestejně dlouhé a široké, levá lyže
delší a užší, skluznice se žlábkem, pravá lyže kratší a širší, skluznice často potažená zvířecí kůží. Levá lyže byla dlouhá až 3 m, široká 6 cm a sloužila 10
k jízdě, jednalo se tedy o lyži skluznou. Pravá lyže v délce 1 – 1,5 m a v šířce 7 – 8 cm sloužila k odrážení. Lyže severského typu jsou mladšími představiteli než předešlé typy. Jejich výskyt se datuje až do poloviny 19. století na severu Evropy. •
Lyže bahenní – lyže dlouhé cca 1,5 m, s dřevěnou ploškou pro
vázání pod chodidlem a vybíhající dřevěnými lištami. Prostor mezi lištami byl pravděpodobně vypleten podobně jako sněžnice. Bahenní lyže pocházející z oblasti
jižního
Švédska
se
využívaly
především
k chůzi
v bahenních územích a tundrách. Již od počátku je nedílnou součástí lyží jedna nebo dvě hole. Pomocí holí udržoval lyžař rovnováhu, využíval sílu paží při pohybu, opíral se o ně a pomáhaly mu také při brzdění ve sjezdu. Používání pouze jedné hole bylo typické pro lovce, kteří potřebovali mít druhou paži volnou pro držení zbraně. Jsou známy případy, kdy byla hole používána v pozměněné podobě jako náhražka kopí, oštěpu, luku či sloužila jako podpěra při střelbě kuší. Z nejstarších nálezů je patrné, že lyžařské hole byly opatřeny talířkem, který usnadňoval jejich použití. Jako vázání sloužily zvířecí kůže, špička boty byla připevněna řemínky k lyži. Byly také známy primitivní čelisti zhotovené ze dřeva, nicméně i tak bylo spojení nohy s lyží velmi nedokonalé.
1.1.1.2 Lyžařský středověk
Jako lyžařský středověk je označováno období zhruba od 800 let n. l. do poloviny 19. století, kdy dochází ke zdokonalování lyžařských dovedností a lyžařského vybavení. Lyže nejsou využívány pouze jako užitný předmět a stávají se součástí vzdělání vyšších společenských vrstev a zábavou prostého lidu. Známé je také jejich použití k vojenským účelům, díky němuž došlo k značnému rozšíření a pokroku, avšak i tak zůstalo lyžování během celého
11
středověku na relativně nízké úrovni. Výraznějšího pokroku bylo dosaženo v pohybu po rovině a v překonávání vzdáleností. Rozšíření a použití lyží zůstalo omezeno s výjimkou Kraňska jen na skandinávské země a evropské a asijské Rusko. O středověkém lyžování se dozvídáme především z ústního podání a lidových tradic. Nejvíce informací nalézáme v severských bájích, eposech a ságách, kde je lyžování zmiňováno jako důležitá součást výchovy tehdejší šlechty. Ve staré norské mytologii se dokonce objevuje bůh Ullr, vynálezce lyží, a bohyně Skade, bohyně lyžování, podle níž byla poté pojmenována Skandinávie. Ullr je dodnes v některých zemích považován za patrona lyžařů. V 16. stol. vzrůstá počet děl zabývajících se lyžováním a lyžování se dostává i do popředí zájmu středoevropských autorů, a to ve formě kronik, historických a geografických děl. Pro dějiny lyžování má největší význam dílo Historie de gentibus septemtrionalibus (historie severských národů) od autora Olause Magnuse, která vyšla roku 1555 v Římě. V knize je možné nalézt shrnutí veškerých tehdejších poznatků a vědomostí o lyžování, včetně informací o tvarech, velikostech lyží, o jejich použití při lovu i ve válce a o dovednostech seveřanů v jízdě na lyžích. Autor jako první zmiňuje také vyusžití lyží při sportovním zápolení. V 17. a 18. století jsou literární díla zaměřena spíše etnograficky a antropogeograficky a lyžováním se zabývají pouze okrajově, především v souvislosti využití lyží jako dopravního prostředku. O využití lyží k zábavě, podobně jako tomu bylo ve středověku, díky tehdejším podmínkám téměř nikdo neuvažoval. Zajímavé je, že první lyžaři se v Evropě objevují až v 16. století v Kraňsku, na území bývalé Jugoslávie (oblast dnešního Slovinska). O této 12
skutečnosti se dozvídáme z díla Chvála knížectví Kraňského od J. Weicharda Valvasora, kde autor popisuje jízdu na lyžích a také jejich vzhled. V ostatních částech Evropy bylo lyžování známo pouze z literatury. Dodnes není úplně zřejmé, jak se lyžování do oblasti Kraňska dostalo. Jako nejpravděpodobnější se jeví varianta jeho rozšíření v důsledku třicetileté války nebo příchodem norských horníků do kraňských hor. Využití lyží pro vojenské účely probíhalo zpočátku jen příležitostně. Teprve se vznikem stálého vojska zejména v severských zemích a Rusku se staly lyže součástí výzbroje vojáků. K nejstarším zmínkám o vojenském využití lyží patří tzv. Sverre, sága ze 13. století. Dle ní král Sverre zařadil do svého vojska skupinu lyžařů, které využil jako zvědy v bitvě u Osla. V 16. – 18. století se stávají lyžařské jednotky regulérní součástí švédských a norských vojsk a v Norsku také dochází k založení lyžařských výcvikových středisek. V roce 1767 byly v rámci přípravy vojenských lyžařských jednotek uspořádány první branné vojenské lyžařské závody, při kterých měli závodníci za úkol při běhu na lyžích či ve sjezdu vystřelit a zasáhnout cíl. V Rusku byly lyžaři v armádě využívání již od 15. století a sehráli významnou roli v mnohých vojenských střetnutích.
1.1.2 Sportovní využití lyží
Ve druhé polovině 19. století dochází ve skandinávských zemích k důležité změně v charakteru využití lyží. Lyže tak již neslouží jako dopravní prostředek či pro vojenské účely, nýbrž stávají se součástí lidové zábavy a později také sportovním náčiním. Dochází k výraznému zdokonalování techniky jízdy a lyžařského vybavení. 13
Začátkem 19. století bylo lyžování rozšířeno především v Norsku v kraji Telemarken, které poskytovalo vhodné geografické a klimatické podmínky k lyžování. Telemarčané přišli s novým typem lyží i stylem jízdy, který byl zcela oproštěn od závislosti na lyžařské holi. Tento styl je dodnes známý jako telemark či kristianii a v posledních letech si opět získává své příznivce. V roce 1843 se v Tromsö konaly první lyžařské závody v běhu na lyžích, které se svým charakterem blížily novodobým závodům a položily tak základ pro rozvoj sportovního lyžování. V roce 1861 došlo v Norsku k založení sportovního svazu, který pořádal také pravidelné každoroční lyžařské závody, kde se závodilo v běhu i skoku na lyžích a také ve slalomu. Roku 1877 je založen v Kristianii první lyžařský klub nazvaný Christiania Ski-Club. Na založení klubu se podíleli S. A. Nordheim a jeho žáci bratři Torjus a Mikkel Hammestveitovi, nejlepší lyžaři tehdejší doby, kteří se velice výrazným způsobem zasloužili o rozšíření a zdokonalení lyžařského sportu. V ostatních severských zemích probíhal rozvoj sportovní lyžařství značně pomaleji než v Norsku, kde se lyžování stalo ve velmi krátké době národním sportem. Vhodnou půdu pro přijetí a rozšíření lyžování v evropských zemích připravil norský přírodovědec a polární badatel Fridtjof Nansen, který úspěšně podnikl výpravu napříč Grónskem, při které mu jako dopravní prostředek posloužily lyže. Ve své knize, popisující celou jeho cestu, následně věnuje obšírnou kapitolu lyžování, jeho historii, použití lyží i lyžařské výzbroji.
14
1.1.3 Vývoj lyžování ve střední Evropě
První zmínky o lyžích či první lyžařské pokusy se sice v Evropě objevily mnohem dříve než v druhé polovině 19. století, avšak jednalo se o zcela ojedinělé případy. Skandinávské a ruské lyžování bylo známo z literatury a občas se do Evropy dostaly i přivezené lyže, nicméně k jejich praktickému využívání prakticky téměř nedocházelo. I přes snahy některých průkopníků na přelomu 18. a 19. století jako byli G. U. A. Vieth a J. Ch. Guts - Muts, kteří se snažili prosadit lyže jako tělovýchovné náčiní při cvičení v zimní přírodě. Až s rozvojem buržoazie a myšlenky návratu k přírodě objevuje především anglická šlechta nový způsob cestování, a to turistiku a alpinismus. Po vzoru Angličanů se následně Alpy stávají doménou i turistů z ostatních zemí, budují se silnice, železnice, tunely a horské chaty. Zakládány jsou také různé turistické, alpinistické a vlastivědné spolky a sdružení. Již zmíněný Nansenův vliv byl sice více či méně propagačně – teoretický, nicméně vyvolal nadšení a zájem o lyžování. V Evropě však naprosto chyběla jakákoliv znalost jízdy na lyžích a s tím souvisejících dovedností. V této situaci byli velice nápomocní především norští vysokoškoláci a jiní seveřané, ze kterých se stali první instruktoři, učitelé i závodníci, a to jak v Německu, Rakousku, Švýcarsku, Maďarsku, tak i v českých zemích. Dovoz a výroba lyží se stávají výnosným obchodem. V českých zemích byli prvními výrobci lyží krkonošští řemeslníci. Rok
1887
je
významným
mezníkem
v evropském
lyžování.
Josef Rösler – Ořovský zakládá v Praze při Bruslařském klubu lyžařský kroužek a podílí se tak na vzniku organizovaného lyžování v Evropě. Po jeho vzoru jsou později zakládány lyžařské kluby i v dalších zemích, které se později slučují do národních lyžařských svazů. V roce 1903 je ustanoven první národní lyžařský
15
svaz v Evropě, Svaz lyžařů v království Českém, následně vzniká i svaz švýcarský, německý a rakouský. Závodní lyžování odstartovaly v roce 1893 tři lyžařské závody, dva pořádané v Českých zemích a třetí v Rakousku. Závodilo se v různých disciplínách, které se často odlišovaly dle střediska či lyžařského svazu. Základem však zůstaly běžecké soutěže, překážkový běh, skok na lyžích či slalomové závody. V období před první světovou válkou je lyžování rozšířeno v celé Evropě a stalo se velmi oblíbeným sportem. Systematický výcvik jízdy na lyžích přivádí k lyžování stále více zájemců. Roste i počet soutěží a závodů a to i s mezinárodní účastí. Vychází i řada příruček odborného charakteru a pořádají se zájezdy do hor. Roku 1910 je ustanovena Mezinárodní lyžařská komise.
1.1.4 Vývoj lyžování v Českých zemích
Někteří polští či němečtí historikové uvádí, že již v době před naším letopočtem se lyže nacházeli na polském území, nicméně není jisté, zda se v tomto období vyskytly i u nás. První zmínka o výskytu náčiní podobného lyžím je z roku 1805, kdy obyvatelé Krkonoš používali jakýsi sněhových obručí, které uvazovali na nohy. Jednalo se o jakousi kombinaci sněžnice, která zabraňovala boření se do sněhu, a sanice, která umožňovala skluz. Kromě sněžnic se dochoval i další zajímavý předchůdce lyží, široké prkno, asi 1 m dlouhé a široké 25 – 30 cm, se zúženou a ohnutou špičkou. Toto prkno používali horníci ke sjíždění z rudných dolů, které se nacházely vysoko na úbočích údolí. Jezdec se na prkno postavil oběma nohama a držel se motouzu upevněného na špičce „lyže“.
16
Koncem 80. let 19. století se čím dál častěji objevují v časopisech a novinách zmínky o skandinávských ski. V roce 1893 je tento pojem vysvětlen v Ottově slovníku jako dlouhá prkénka pod nohy k jízdě po sněhu, jinak řečeno sněžnice. Slovo „lyže“ se objevuje až v roce 1894 v Holečkově překladu finského národního eposu „Kalevala“. Podle Jungmanna je slovo lyže převzato z ruštiny a má svůj kořen ve slově lýhy, které označuje hladké podlouhlé dřevo, po kterém se smýkají sudy či se používají u saní a vozů k jízdě po sněhu. Objevují se také další výrazy jako ski, sněžnice, lyže, lyžky, lyžnice apod. Počátek českého sportovního lyžování souvisí s již zmíněným založením lyžařského kroužku Josefem Rösslerem – Ořovským. Kroužek měl zpočátku 14 členů a pořádal cvičení v jízdě na lyžích a výlety do okolí Prahy. Lyžařský sport se tak přiřadil k ostatním tehdejším sportům, jako bylo veslování, bruslení, šerm a cyklistika. Nutno však zmínit, že tyto sporty byly povětšinou záležitostí buržoazie, která měla k jejich provozování dostatečné podmínky (finanční, časové apod.). Další významnou osobou, která měla zásluhu na rozvoj a šíření lyžování, byl Jan Buchar, který svými výpravami po Krkonoších, přednáškami a články získával další nadšence. Podílel se také v roce 1895 na založení Jilemnického Krkonošského lyžařského spolku a stal se prvním předsedou Svazu lyžařů království Českého. Nejvíce rozšířené bylo lyžování v Krkonoších. Podíl na této skutečnosti nesl hrabě Jan Harrach, který dal přivézt několik párů norských lyží, aby tak usnadnil práci lesním pracovníkům. Podle těchto lyží se poté začaly vyrábět lyže i v dílnách v Horní Branné a Dolních Štěpanicích. V Krkonoších vznikly i další lyžařské spolky. Roku 1893 se v Jilemnici konaly první závody, které tak započaly období závodního lyžování. O tři roky později hostily Krkonoše i první mezinárodní
17
závody o mistrovství království Českého. Od roku 1904 se závodů mohly účastnit také ženy. (Chovanec, 1989, 1971)
1.2 Parametry lyží
Při výběru vhodných lyží je třeba brát na zřetel úroveň lyžařských dovedností, terén, ve kterém se lyžař bude nejvíce pohybovat (upravené sjezdovky, volný terén apod.) a také preferovaný charakter jízdy (krátký oblouk, dlouhý oblouk, rychlá či pomalá jízda). (Částka, Kolovská, Votík, 2005) Výrobci lyží nabízí nesčetné množství modelů různého označení, což způsobuje nemalé problémy při orientaci a výběru. Jako vodítko nám tedy mohou posloužit parametry lyží, a to délka, geometrie, rádius, torzní tuhost a tvrdost lyže v průhybu.
1.2.1 Délka lyže
Délka lyže se liší typem a určením lyže, přičemž v každé podkategorii je nutné přihlédnout i k fyzickým dispozicím lyžaře. Dříve platilo, že čím kratší lyže, tím lépe, nicméně dnes již toto pravidlo neplatí. Obecně vzato, čím je lyže delší, tím je rychlejší a stabilnější, pro kratší lyže je typická lepší točivost a ovladatelnost, avšak ve větší rychlosti jsou tyto lyže méně stabilní.
1.2.2 Geometrie lyže
Geometrie lyže značí šířku lyže na špičce, ve středu a na patce, což je důležité pro určení kategorie a vlastností lyží. Pro agresivní zahájení oblouku 18
je nutná široká špička. Šířka pod patou dělá lyži univerzální, ale s rostoucí šířkou se stává lyží do hlubokého sněhu. Naopak užší lyže je určena na tvrdší povrch a ocení jí především sportovní lyžaři. Lyže s užší patou umožňuje smýkaný oblouk, se širší naopak oblouk řezaný.
1.2.3 Rádius lyže
Rádius znamená laicky řečeno oblouk, který by lyže sama vykroužila, pokud byste ji zatížili a pustili ze svahu. Čím větší číslo, tím větší oblouk a opačně. Jako krátký oblouk (rádius) je označován oblouk do 13 - 14 m, jako střední 14 - 17 m a jako dlouhý 17 m a výše. Lyže, které mají velice malý rádius (12 m a méně), jsou určeny především začátečníkům, a to z důvodu snadné ovladatelnosti a dosažení carvingového oblouku i při nízkých rychlostech.
1.2.4 Torzní tuhost lyže
Torzní tuhost lyže (ve zkrutu) znamená údaj, jak lze lyži „podélně zkroutit“. Zkrut je u lyže nežádoucí vlastnost. Čím měkčí lyže, tím je horší její vedení a i celkové jízdní vlastnosti.
1.2.5 Tvrdost lyže v průhybu
Tvrdost lyže v průhybu (flexe) znamená, jak moc se dá lyže podélně prohnout. Tvrdší lyže vyžaduje lepšího lyžaře. Naopak začátečník by měl sáhnout po lyžích menší tvrdosti. Důležitá je také hmotnost samotného lyžaře. Čím je lyžař těžší, tím tvrdší lyže by měl zvolit. V opačném případě nebude docházet k dostatečnému pružení lyže. (Štumbauer, 2005), [6]
19
1.3 Konstrukce lyží
Lyže vyrobená z jednoho kusu dřeva (jasan, hikory) je již dávno minulostí a tyto typy lyží najdeme dnes již pouze v lyžařských muzeích. První změny v konstrukci vznikly specializací lyžařských disciplín (běh, sjezd, skok). Další změny poté přicházejí postupně tak, jak vývojové a konstrukční kanceláře jednotlivých výrobců realizují požadavky na jízdní vlastnosti či aplikují nové materiály do stavby lyže. Lyže původně vyráběné z jednoho kusu pevného a pružného dřeva, při jejichž výrobě docházelo k velké spotřebě materiálu, jelikož bylo nutné vybrat dostatečně dlouhé fošny bez suků, prasklin a dalších nepravidelností, byly po čase v důsledku nákladné výroby nahrazeny lyžemi lepenými z více kusů a více druhů dřeva. Konstrukcí byla celé řada – od vrstvení jednotlivých plátků různých dřev i na délku slepovaných na sebe, tzv. sendvič, přes slepování lamel z jednotlivých druhů dřev až po různé kombinace těchto dvou základních konstrukcí (obr. 2). (Burda, 1998)
obr. 2: Sendvičová, krabicová a capová konstrukce
20
1.3.1 Sendvičová konstrukce
Tato konstrukce je známa již od počátku 60. let 20. století a ještě donedávna tvořila hlavní výrobní technologii. Dnes je tato konstrukce používána především při výrobě závodních lyží či nejvyšších modelů slalomových, Racecarverových a Freeridových lyží. Základ konstrukce tvoří dva nosné plátky, na jejichž výrobu se používá laminát ze skelných, karbonových či kevlarových vláken, popř. jejich kombinace nebo vysoce legované kovové slitiny na bázi hliníku. Mezi nosnými plátky se nachází jádro, skládaný dřevěný slepenec. Někteří výrobci preferují jádro na umělohmotné bázi v kombinaci s kovovými prvky a tlumícími materiály. Na tuto konstrukci jsou poté přidány hrany a skluznice a za pomocí vysoké teploty a tlaku společně slepeny do pevného celku.
1.3.2 Krabicová konstrukce
Krabicová konstrukce (torzní box) byla vyvinuta v důsledku požadavku zlepšení vlastnosti lyže, zejména torzní tuhosti a to za předpokladu zachování nebo i snížení váhy oproti sendvičové technologii. Jedná se o ovinutí skelné tkaniny nejčastěji v kombinaci s karbonem a kevlarem v okolí jádra. Následně došlo k prosycení a vytvrzení za vysoké teploty a tlaku. Další variantou je vytvoření úpletu z jednotlivých vláken na počítačem řízeném stroji. Vyvinuta byla také technologie trojitého torzního boxu, nicméně vzhledem ke složitosti a náročnosti bylo od této technologie většinou firem ustoupeno. (Štumbauer, 2005) Převratem v konstrukci sjezdových lyží byla nová technologie představená firmou Salomon v roce 1990, nazvaná Monocoque (obr. 3), na kterou následně navázala většina předních lyžařských výrobců. (Burda, 1998)
21
obr. 3: Konstrukce „MONOCOQUE“
1.3.3 Capová (skořepinová) konstrukce
Konstrukce vycházející z technologie Monocoque ovládla téměř veškerou výrobu lyží. Hlavní nosnou částí lyže je nosník ve tvaru otočeného širokého U – profilu, který zároveň tvoří i vrchní část a oba boky lyže. K výrobě nosníku se používají stejné materiály jako u sendviče. Nosník je následně doplněn spodním plátem, hranami a skluznicí. Jádro je buď vyplněné polyuretanovou pěnou (u levnějších modelů) či je vyráběno stejnou technologií jako u sendvičové konstrukce.
1.3.4 Hybridní konstrukce
Vzhledem k tomu, že základní capová konstrukce nesplňuje všechny požadavky na mechanické vlastnosti lyží a navíc se objevují problémy s její životností, přistoupila většina výrobců na různé modifikace. Vznikají tak hybridní konstrukce. Mezi nejznámější patří patrně systém Autodrive od firmy Dynastar. Přední část lyže je skořepinové konstrukce, střední část a patka konstrukce sendvičové. (Štumbauer, 2005) Vývojem prošla také skluznice lyží, od dřevěných, přes textgumoid či umakart až po skluznice z polyetylénu. Tento materiál nabízí širokou řadu
22
možností při svém zpracování, jelikož přidáním různých přísad lze docílit zvýšení rychlosti či zvýšení trvanlivosti. Současně s vývojem skluznice docházelo i k vývoji materiálů hran lyží. U dřevěných lyží docházelo k rychlému opotřebení hran a to především při jízdě v obloucích a brzdění na tvrdém sněhu. Dřevěné hrany tak byly nahrazeny ocelovými, nejprve pouze k sobě přisazované, následně pak „zámečkové“. Ocelový pásek hrany byl široký původně 8 mm, později 7 mm, čímž došlo k výraznému zmenšení šíře mazané skluznice, což negativně ovlivnilo rychlost jízdy. Pro odstranění tohoto nedostatku se přistoupilo na tzv. „L“ hrany, které jsou dnes používány u všech typů lyží. (Burda, 2005)
1.4 Typy lyží
Vzhledem k obrovskému množství typů lyží na trhu není možné stanovit úplně přesnou a jednotnou kategorizaci lyží. Nejčastěji se objevuje následující rozdělení:
1.4.1 Lyže pro slalom
Lyže pro slalom (obr. 4) nabízí výrobci ve dvou řadách. Řada Slalom top zahrnuje lyže s maximální schopností zahájení a vedení oblouku na tvrdém povrchu. Rádius se pohybuje v hodnotách od 9 do 15 m a délka od 145 – 170 cm. Lyže jsou určeny především pro vysoce sportovní lyžaře, jelikož vzhledem ke své jak podélné, tak i příčné tuhosti vyžadují dobrou fyzickou kondici a výbornou techniku. U některých modelů je využívána sendvičová konstrukce. Druhá řada označována jako Slalom performance disponuje umírněnějšími parametry a je proto velice oblíbená u expertů a učitelů lyžování. 23
obr. 4: Slalomové lyže
1.4.2 Obřačky
Tyto lyže (obr. 5) mohou být také ve dvou řadách. Řada GS – top je určena pro závodní lyžaře, jelikož carvingový efekt se dostavuje až při vysokých rychlostech. Rádius se pohybuje v rozmezí od 17 do 23 m a délka od 174 do 188 cm. Jejich stabilita ve vysokých rychlostech je velmi dobrá s využitím především na tvrdých, perfektně upravených sjezdovkách. Umírněnější řada je označována jako GS – performance.
obr. 5: Obřačky
24
1.4.3 Race carver
Lyže dříve označované jako Pisten carver, vhodné zejména na tvrdé, dobře upravené sjezdovky a určené pro sportovní lyžaře s dobře zvládnutou technikou carvingu. Také velice stabilní ve vyšších rychlostech, pro jízdu dlouhými až středními oblouky. Rádius se pohybuje v rozmezí od 12 do 21 m a délka od 160 do 180 cm. Racecarverové lyže (obr. 6) nabízí výrobci ve dvou řadách, a to umírněnější a ostřejší. Pro ostřejší verzi využívají někteří výrobci sendvičovou technologii.
obr. 6: Race carver
1.4.4 Ski cross carver
Lyže (obr. 7) jsou označovány i jako Skier cross i Super cross a jsou určeny pro závodníky ve Ski crossu. Parametrově odpovídají lyži mezi slalomkou a obřačkou. Rádius je od 14 do 20 m a jejich délka od 160 do 185 cm. Ocení je především lyžaři s agresivnějším stylem jízdy ve vyšších rychlostech. Mají tužší podélnou i příčnou konstrukci, proto jsou doporučovány sportovním lyžařům s dobrou fyzickou kondicí.
25
obr. 7: Ski cross carver
1.4.5 Allround carver
Jedná se o univerzální lyže (obr. 8) pro širokou lyžařskou veřejnost, rádius v rozmezí od 10 do 18 m a v délce od 140 do 180 cm. Vzhledem ke své šířce je rozdělována na následující podkategorie: Allround top – lyže vyšší cenové kategorie, určené pro experty. Disponují výbornými vlastnostmi a jízdním výkonem, jsou stabilní i ve vyšších rychlostech. Allround performance – kvalitou i cenou je lze zařadit do střední kategorie. Lyže mají vyrovnané vlastnosti. Zahájení i vedení oblouku je dobré. Allround lady ski – neboli také Lady carver jsou lyže lehké, s dobrou točivostí, určené především pro ženy i díky svému zaměření na estetiku lyží. Easy carver – dříve také Soft carver, vhodné jak pro řezané, tak carvingové oblouky. Lyžaři ocení jejich točivost již při malých či středních rychlostech. Rádius se pohybuje od 11 do 18 m a délka od 130 do 170 cm. Life ski – označované jako jako Slope style, Smart ski, Life style ski či New school ski jsou lyže se zahnutými špičkami i patami pro snadnější využití při skocích a akrobacii jak ve funparcích, tak i na sjezdovkách či ve volném terénu.
26
obr. 8: Allround carver
1.4.6 Cross carver
Nazývané jinak také Free ski, Free ride, Cross combi, někdy 50 : 50 či 4 x 4. Kategorie těchto lyží je určena jak pro sjezdovku, tak i volný terén, velmi oblíbená mezi lyžaři. Lyže (obr. 9) jsou dále děleny do podkategorií: All mountain – tyto univerzální lyže jsou vhodné jak pro všechny terény, tak i pro všechny druhy sněhu a jsou považovány za přechod mezi Cross carver a Allround carver lyžemi. Powder ski – také Cross powder. Powder ski jsou lyže výrazně širší, se zřetelným vykrojením, které umožňují jízdu především v hluboké a měkkém sněhu. Pro Heliskiing se používají tzv. Fat boys, lyže velmi široké a s malým vykrojením, které najdou uplatnění na vysokohorských pláních, v hlubokém, nedotčeném sněhu. Free rider – lyže určené pro opravdové experty a pro extrémní jízdu ve volném terénu. Lyže se vyznačují robustní konstrukcí, kratší délkou, větší šířkou výrazným krojením.
obr. 9: Cross carver 27
1.4.7
Fun carver
Někteří výrobci používají označení Free carver či Extrem carver. Lyže (obr. 10) vykazují vysoký stupeň autokinetiky (samořízení, samoovládání), nicméně dnes již nepříliš časté, jelikož byly nahrazeny lyžemi z jiných kategorií. Jízda na těchto lyžích je v uzavřených řezaných obloucích s maximálním náklonem těla dovnitř oblouku. Lyže nejsou vhodné pro přímý sjezd po plochách. Pro tuto kategorii je stanoven rádius od 8 do 13 m a délka od 130 do 165 cm. U těchto lyží je vyžadováno použití vyšší desky.
obr. 10: Fun carver
1.4.8
Short carver
Tato kategorie lyží (obr. 11) je využívána především pro výuku začátečníků, jelikož se jedná o krátké lyže v délce 100 až 140 cm a rádius činí 7 až 9 m.
obr. 11: Short carver
28
1.4.9
Super shorties
Jedná se o velice krátké lyže, jejichž délka se pohybuje v rozmezí od 59 do 99,9 cm a rádius činí 4,5 – 7 m. Lyže velice dobře poslouží při výuce začátečníků či při přeučování ze starších technik jízdy. Mnozí lyžaři je také využívají pro zábavu, při jízdě ve Snowparcích a na U – rampě. Lze na nich rozvíjet rovnováhu, nacvičit neutrální postoj či získat jistotu. Asi nejvíce známým představitelem této kategorie jsou lyže Big Foot od firmy Kneissl (obr. 12), které zažily boom především v 90 letech 20. století. Do této kategorie jsou zařazeny také tzv. Snow blady. U lyží není nutné používat bezpečnostní vázání (vyjma lyží pro děti do 12 let).
obr. 12: Big Foot
Kromě uvedených kategorií nabízí firmy také lyže určené pro specifickou kategorii zájemců. Jedná se např. o lyže pro skialpinismus (obr. 13), telemarkové lyže, lyže vhodné pro jízdu v boulích či určené pro učitele (Demo) nebo půjčovny (Rent). Dále jsou nabízeny také lyže navržené speciálně pro děti či juniory. (Štumbauer, 2005)
obr. 13: Skialpinistické lyže
29
1.5 Servis lyží
Abychom si mohli jízdu na lyžích dostatečné užít a aby nám lyže sloužily po několik sezón, je třeba lyže pravidelně servisovat ve specializovaných lyžařských servisech, které disponují jak kvalifikovanými odborníky, tak i servisními stroji. Kvalitní servis lyží je tvořen následujícími kroky: Čištění a oprava skluznice Pro odstranění starého vosku a zvýraznění poškozených míst je plocha skluznice přebroušena a odmaštěna. Poté dochází k aplikaci taveného polyetylenu a následně lze plochu skluznice přebrousit na brusném kameni. Základní předbroušení Pro dosažení ideální optické roviny skluznice a spodní hrany je využíváno broušení na brusném kameni, pomocí kterého docílíme nejlepší kluzné vlastnosti skluznice oproti broušení na brusném pásu (tab. 1).
30
Brusný pás
Brusný kámen
Plošné broušení skluznice
Absolutní
rovina
broušení
plochy
skluznice Skluznice je „chlupatá“
Hladká plocha skluznice
Náhodná struktura - pás
Přesná
struktura
s volitelnými
parametry Průměrná kluzná vlastnost
Excelentní kluzná vlastnost po dlouhou dobu
tab. 1: Porovnání výsledků broušení na brusném pásu a na brusném kameni Finální broušení Po dokonalém vyrovnání plochy skluznice přichází na řadu „rýsování“ finální struktury opět na brusném kameni s obměnou rychlosti otáček a posuvu a přestavění povrchové struktury. Dle charakteru lyže volíme strukturu lineární, kombinovanou či variální v hrubém, středním či jemném provedení (obr. 14).
obr. 14: Typy struktur skluznice
31
•
Úhlování boční hrany
To, jaký zvolíme úhel boční hrany, závisí na typu a charakteru lyží, na zkušenostech lyžaře a na tvrdosti podložky. Obecně se používá broušení v úhlu 89 – 87°. Správně zvolený úhel je důležitý pro dokonalý kontakt hrany se sněhovou pokrývkou. Při servisu závodních lyží je boční hrana vyleštěna pomocí brusného kamene. Jedná se o tzv. tuning boční hrany. Tuning spodní hrany Tuning spodní hrany zabraňuje nežádoucímu zařezávání hran zejména při jízdě v carvingovém oblouku a provádí se v rozmezí 0,4 až 0,8°. Impregnace a leštění Kvůli narušení pórů skluznice v důsledku broušení je důležité provést impregnaci, která zaručí jejich hloubkovou ochranu a elasticitu. Vosk je nanášen ideálně prostřednictvím tepelné voskové lázně, kdy skluznice absorbuje co největší, avšak zároveň i nejnutnější množství vosku, což aplikace vosku za studena neumožňuje. Následně je vosk mechanicky odstraněn nylonovými kartáči či filcovými pásy, které obstarají finální vyleštění skluznice. [7] Lyžařské servisy nejčastěji používají servisní stroje firem Montana (obr. 15) a Wintersteiger (obr. 16), a to především automatické stroje, které umožňují provést všechny servisní úkony jako základní a finální broušení, úhlování boční strany, tuning spodní hrany, impregnaci a leštění.
32
obr. 15: Automatický servisní stroj Montana Spirit 100
obr. 16: Automatický servisní stroj Wintersteiger Discovery
33
2 CÍL, ÚKOLY A METODIKA PRÁCE
2.1 Cíl práce
Cílem bakalářské práce je předložit přehledné informace o údržbě a servisu lyží a dále porovnání nabízených služeb a vybavení servisů v Brně a v místě lyžařských středisek. Z výsledného porovnání nabízených služeb budou navrženy doporučené změny, které by měly napomoci tomu, aby si servis i do budoucna udržel svoji pozici na trhu.
2.2 Úkoly práce
Vyhledat dvě servisní místa v Brně a dvě v blízkosti sjezdovek Vymezit základní pojmy Zpracovat SWOT analýzu
2.3 Metodika práce
Při vypracování této bakalářské práce jsem vycházel z teoretických poznatků a zkušeností, které jsem za léta lyžování získal. Práce je zpracovávaná pomocí neformálního rozhovoru a pro vytvoření porovnání nabízených služeb jsem využil dotazníku adresovaného vybraným servisům.
34
3 VÝSLEDKY
3.1.1 Situace v ČR
Lyžování v České republice patří k tradičním zimním sportům a podle průzkumu společnosti Mag Consulting navštíví naše lyžařská střediska v průměru okolo 900 tisíc návštěvníků. Počet Čechů trávící zimní dovolenou v zahraniční je okolo 500 tisíc. Oproti sezoně 2010/2011 je úbytek lyžařů na českých horách okolo 10-15%. Lyžařská sezóna 2011/2012 byla pro české hory a tedy pro provozovatele sjezdovek, ale také pro ubytovací a stravovací zařízení náročná. Přispělo k tomu jak špatné počasí, kdy většina lyžařských středisek musela uměle vysněžovat, tak i přesun lyžařů do alpských lyžařských středisek. Dalším faktorem podílejícím se na nižších tržbách je probíhající celosvětová finanční krize, což je znát především na omezení stravování a utrácení přímo na svahu. [8]
3.1.2 Nejznámější lyžařská střediska v ČR
Vzhledem k velikosti naší republiky jsou všechna známá lyžařská střediska dostupná v relativně krátké vzdálenosti (průměrně do 150 km). Pro účely porovnání byla vytvořena přehledná mapka s uvedenými vzdálenostmi (obr. 17).
35
obr. 17: Mapa vzdálenosti lyžařských středisek
Nejvíce Čechů směřovalo na svou zimní dovolenou do Krkonoš a Jizerských hor. V těchto dvou destinacích se uskuteční okolo 40% z celkového počtu dovolených trávených na českých horách. Podle statistiky také vychází, že nejvíce dovolených se uskuteční v měsíci únoru (45%), a to z důvodu školních prázdnin. Pro sezónu 2012/2013 bude v České republice zprovozněno celkově přes 250 lyžařských středisek. Asi nejznámějším střediskem pro lyžaře jsou Krkonoše. Nově začíná být také velmi v oblibě Dolní Morava, která nabízí nejprudší sjezdovku v ČR, která je široká až 50m a dlouhá skoro kilometr. Dokonale se tak hodí pro milovníky carvingového oblouku. [9]
36
3.1.3 Nejlepší zimní střediska v ČR
Server idnes.cz provedl začátkem roku 2010 anketu o nejlepší zimní lyžařské středisko (tab. 2). Hlasovalo celkem 4.630 uživatelů. Návštěvníci ankety měli hodnotit podle toho, kde se nejlépe lyžuje, kde jsou nejkvalitnější služby a kde nejpříjemnější atmosféra. [10], [11] Název střediska
Počet hlasů
Rokytnice nad Jizerou - Krkonoše
812
Ramzová - Jeseníky
606
Jánské Lázně – Krkonoše
565
Bílá v Beskydech - Beskydy
402
Špindlerův Mlýn - Krkonoše
387
Lipno nad Vltavou - Šumava
332
Říčky – Orlické hory
297
Klínovec – Krušné hory
212
tab. 2: Výsledky ankety o nejlepší lyžařské středisko
3.2 Hodnotící kritéria při výběru servisů
Výběr těchto servisních míst probíhal tak, že jsem si vytipoval dva lyžařské servisy v Brně a dva na horách. Jeden konkrétně ve Vrchlabí a druhý v Rokytnici nad Jizerou. Důvod, proč jsem se takto rozhodl, je fakt, že dle mého názoru by servisy v těsné blízkosti lyžařského areálu měli nabízet rychlejší zpracování zakázky, měli by být vybaveni lepšími servisními stroji a naopak předpokládám, že cena servisů na horách bude vyšší než u servisů v Brně. Každý servis obdržel krátký dotazník, který shrnuje všechny důležité otázky nutné k závěrečnému vyhodnocení. 37
3.3 Vybrané servisy 3.3.1 Gemma sport – Brno Outdoor Production s.r.o. Havlíčkova 168/70, 602 00 Brno IČ: 29262640 http://www.skiservis.eu Servis Gemma sport se nachází uprostřed města Brna, a to konkrétně na ulici Pekařská 25. Z vyplněného dotazníku jsem zjistil, že servis Gemma sport využívá pro servis lyží stroje značky Wintersteiger. Tento servis mě také překvapil tím, že nabízí službu vyzvednutí lyží přímo u zákazníka a účtuje si poplatek ve výši 0 - 80,- Kč. Cena za tuto službu je oproti konkurenci opravdu příznivá. Stejně tak porovnání cen s konkurencí vychází pro Gemma sport nejlépe. Jako dodatečné služby jsou poskytovány drobné opravy lyžařského vybavení, jako jsou například opravy lyžařských holí nebo lyžařských bot.
Silné stránky
Slabé stránky
Cenová politika
Špatné umístění ve vyhledávačích
Vyzvednutí lyží přímo u zákazníka
Nezajímavá webová prezentace
Jedna z prvních společností dobré postavení a znalost mezi zákazníky
Špatné parkování v místě servisu
Příležitosti Nabízí
podružné
Hrozby opravy
Odliv zákazníků ke konkurenci
lyžařského vybavení
Lepší cenová politika v zahraničí
Možnost expresního vyřízení
Rozšíření půjčování lyží
tab. 3: SWOT analýza servisu Gemma sport - Brno 38
Jako doporučené kroky pro získání zákazníků bych navrhnul zaměřit se na lepší indexaci v internetových vyhledávačích a zlepšení internetové prezentace. Příloha č. 1 – dotazník
3.3.2 EUROBIKE SPORT – Brno IVVI s.r.o. Blanenská 22, 621 00 Brno IČ: 63472376 http://www.skiservis.eu Prodejna lyžařského vybavení spojená se servisem, která se nachází u konečné tramvaje č.1 v Řečkovicích. Společnost IVVI s.r.o. nabízí také prodej lyží po internetu. Z dotazníku je zřejmé, že tento servis si je vědom svých výhod a hrozeb. Nejvíce zákazníků poptává servis malého rozsahu a broušení hran. Tento servis nenabízí možnost vyzvednutí lyží přímo u zákazníka. Na druhou stranu je cenově srovnatelný s konkurencí, a tak zde bude spíše při výběru převažovat preference zákazníka.
Silné stránky
Slabé stránky
Stálost zaměstnanců vysoká
Malé prostory obchodu a servisu
odbornost
Špatná webová prezentace
Jediný servisní automat Montana v
Nenabízí
Brně
zákazníka Příležitosti
vyzvednutí
lyží
u
Hrozby
Nízké měsíční náklady
Vypovězení
sice
malého,
Možnost zavázat si zákazníka při
relativně levného nájmu
pořízení nových lyží například
Odchod klíčových zaměstnanců
slevovým kupónem na servis
tab. 4: SWOT analýza servisu EUROBIKE SPORT - Brno 39
ale
Jako vhodné doporučení bych navrhnul, aby se servis EUROBIKE SPORT zaměřil na vytvoření nové zajímavé webové prezentace, na možnost vyzvednutí lyží přímo u zákazníka a také na zlepšení reklamy. Příloha č. 2 – dotazník
3.3.3 VANCL sport s.r.o. – Vrchlabí VANCL sport s.r.o. Horská 117, 543 02 Vrchlabí IČ: 27488560 http://www.vanclsport.cz Sport VANCL se nachází v krásném městě Vrchlabí. Nabízí komplexní služby od lyžařské prodejny, přes půjčovnu a servis až po test centrum. Nejčastěji poptávaným servisem je servis malého rozsahu. Vzhledem k úzké spolupráci mezi sportem VANCL a závodníky, je také nabízen a často poptáván profesionální závodní servis. Zákazníci také preferují expresní vyřízení zakázky. Na webových stránkách
není
dostupný
systém
online
rezervace
servisního
zásahu.
Od loňské sezóny nabízí servis i službu vyzvednutí lyží přímo u zákazníka. Tato služba je zpoplatněna částkou 250,- Kč za jednu cestu.
40
Silné stránky
Slabé stránky
Výhradní prodejce strojů Montana
Chybí online rezervace servisu
pro ČR a SR Nejmodernější strojové vybavení Dobře zpracované webové stránky V těsné blízkosti lyžařských vleků Příležitosti
Hrozby
Možnost využít blízkosti lyžařských
Odliv závodních hráčů
středisek
Špatná lyžařská sezóna
Možnost propojení mezi majiteli vleků a servisem (slevové kupóny)
tab. 5: SWOT analýza servisu VANCL sport s.r.o. - Vrchlabí Celkově se mi líbí systém vedení tohoto servisu. Musím pochválit přehledně zpracované webové stránky, dobré pozice ve webových vyhledávačích, kompletní nabídka poskytovaných služeb. Jako jediné doporučení bych viděl více využít možnosti propojení s majiteli vleků, například ke každému zakoupenému skipasu sleva na servis ve výši 10% a recipročně by mohl provádět servis lyží vlekařům. Příloha č. 3 – dotazník
3.3.4 P-Sport - Rokytnice nad Jizerou Jaroslava Pechová P-SPORT Dolní Rokytnice 3, 51244 Rokytnice nad Jizerou IČ: 12991643 http://www.p-sport.cz
41
Jaroslava Pechová – P-SPORT připravil pro své zákazníky opravdu kompletní servis. Zákazníci si mohou v tomto sportu zakoupit veškeré lyžařské vybavení, mohou si zde nechat servisovat své vlastní lyže, popřípadě pokud je ještě nemají, tak je zde možnost jejich zapůjčení. V neposlední řadě nabízí P-SPORT také možnost ubytování. Nahlédnutím do dotazníku zjistíme, že časy potřebné na zpracování zakázky jsou stejné jako u předchozích firem. Ani cenová politika se nijak zásadně neliší od konkurence. Nově mají zakoupený servisovací stroj od firmy Wintersteiger Discovery. Silné stránky
Slabé stránky
Komplexnost nabízených služeb
Nepřehledná webová prezentace
Plně
Nedostatečné informace
strojně
vybavená
dílna
nejmodernější technologií
Nenabízí
Možnost využití ubytování
zákazníka
Příležitosti
vyzvednutí
lyží
u
Hrozby
Díky novému automatu možnost
Odliv zákazníků
odbavit více zakázek
Špatná lyžařská sezóna
Komplexní služby možnost vytěžit ze zákazníka maximum
tab. 6: SWOT analýza servisu P-Sport – Rokytnice nad Jizerou Jako doporučení na závěr bych doplnil, že na webových stránkách není možné zjistit, jaké si tento servis účtuje ceny a ani žádné detailnější informace ohledně typu servisů a jejich časové náročnosti. Všeobecně mi webové stránky připadají zmatečné. Dále bych doporučil zavést vyzvednutí lyží přímo u zákazníka. Příloha č. 4 – dotazník
42
3.3.5 Souhrnná tabulka cen jednotlivých servisů Následující tabulka znázorňuje porovnání cen jednotlivých služeb ve vybraných servisech: GEMMA
EUROBIKE
VANCL
P-SPORT
80,-
100,-
180,-
150,-
175 – 350,-
200 – 400,-
470,-
450,-
servisu
310,-
390,-
490,-
400 – 500,-
servisu
400 – 590,-
Od 490,-
590,-
500 – 600,-
Jaká je cena seřízení vypínacích sil u vázání? Jaká je cena montáže desky a vázání? Jaká
je
cena
malého rozsahu? Jaká
je
cena
velkého rozsahu?
tab. 7: Porovnání cen služeb ve vybraných servisech
43
4 ZÁVĚR Po několikadenním bádání jsem dospěl k závěru, že na mém testovaném vzorku čtyř servisů, dvou umístěných v Brně a zbývajících dvou v těsné blízkosti sjezdovek nenaleznete mnoho rozdílů. Všechny servisy se snaží držet krok s konkurencí, která jim nenechává možnost mít zásadně rozdílné ceny. Výjimkou je snad pouze sport Gemma, který má cenovou politiku o zhruba 20% nižší, než konkurence. Všechny mnou testované servisy pracují s nejmodernějšími stroji, které jsou aktuálně dostupné na trhu. Z dotazníku je jasné, že se jedná o stroje značky Montana a Wintersteiger. Čas potřebný pro vyhotovení zakázky je v případě vybraných servisů také stejný. Zákazníci ať už v Brně nebo v místě lyžařských středisek nejčastěji poptávají servis malého rozsahu a broušení lyží. Často je také poptáváno expresní vyřízení zakázky. Velmi zajímavé je, že žádný z porovnávaných servisů nevyužívá systému online rezervace, kde si zákazník může ověřit vytíženost daného servisu. Jediné nedostatky,
které
vidím,
jsou
spíše
v oblasti
webových
stránek
a e-marketingu, na které by se měly všechny výše uvedené servisy zaměřit vyjma jednoho, a to je servis VENCL.
44
POUŽITÁ LITERATURA A ZDROJE 1)
CHOVANEC, F. Dějiny lyžování. 1. vyd. Praha : Univerzita Karlova v Praze, 1989. 132 s.
2)
CHOVANEC, F. Stručný přehled vývoje lyžařství. 2. vyd. Praha: Univerzita Karlova v Praze, 1971. 156 s.
3)
ŠTUMBAUER, J., VOBR, R. Moderní lyžování. České Budějovice: KOOP nakladatelství, 2005. 125 s. ISBN 80-7232-266-4.
4)
BURDA, J., Lyže. In Příručka pro lyžařské servisy. 1. vyd. Trutnov: H.V.K.L. PROPAG TEAM, 1998. od s. 4-12, 9 s.
5)
ČÁSTKA, K., KOLOVSKÁ, I., VOTÍK, J. carving.
Jak dokonale zvládnout
1. vyd. Praha: GRADA Publishing, a.s., 2005. 112 s.
ISBN 80-247-1358-6 6)
Jak vybrat správné lyže?. In: http://www.online-sport.cz/ [online]. 2011 [cit. 2012-04-24]. Dostupné z: http://lyze-snowboard.online-sport.cz/jaknakupovat/poradna-pro-vyber/74/
7)
Tuzemským horám ubylo 15 procent českých lyžařů. Přesouvají se do Alp. In: http://cestovani.idnes.cz/ [online]. 16.3.2011 [cit. 2012-04-20]. Dostupné
z:
http://cestovani.idnes.cz/tuzemskym-horam-ubylo-15-
procent-ceskych-lyzaru-presouvaji-se-do-alp-1ic/igsvet.aspx?c=A110316_114119_igsvet_tom 8)
Nejlepší lyžování v Česku: známe areály, kde se vám bude líbit. http://tn.nova.cz/ [online]. 26.10.2010 [cit. 2012-04-20]. Dostupné z: http://tn.nova.cz/magazin/hobby/cestovani/nejlepsi-lyzovani-v-ceskuzname-arealy-kde-se-vam-bude-libit.html
45
9)
Které zimní centrum v Česku je nejlepší?. In: http://cestovani.idnes.cz/ [online].
1999-2012
[cit.
2012-04-20].
Dostupné
z:
http://cestovani.idnes.cz/ankety.aspx?id=A20100312_tom_539 10)
Nejlepší zimní středisko je Rokytnice, rozhodli čtenáři iDNES.cz v anketě. In: http://cestovani.idnes.cz/ [online]. 22.3.2010 [cit. 2012-04-20]. Dostupné
z:
http://cestovani.idnes.cz/nejlepsi-zimni-stredisko-je-
rokytnice-rozhodli-ctenari-idnes-cz-v-ankete-1qy-/sezona2008.aspx?c=A100322_132607_sezona-2008_tom 11)
ČÁSLAVOVÁ, E. Management a marketing sportu. Praha: Olympia, 2009. 225 s. ISBN 97880737615098
12)
ČÁSLAVOVÁ, E. Management sportu. Praha: East west publishing company, 2000. 172 s. ISBN 8072190105
46
PŘÍLOHY 1. 2. 3. 4.
Dotazník Gemma sport Dotazník EUROBIKE SPORT Dotazník VANCL sport Dotazník P-SPORT
47
Příloha č. 1 – Dotazník Gemma Sport Otázka
Odpověď
Jaké stroje využíváte pro servis lyží? (Montana, Reichmann, …) Jak dlouho trvá seřízení vypínacích sil u vázání? Jak dlouho trvá montáž desky a vázání
Wintersteiger
Jak dlouho trvá servis malého rozsahu (broušení hran a skluznice, voskování)?
Nejednoznačná odpověď, mnoho variant, 20 – 50 min
Jak dlouho trvá servis velkého rozsahu (oprava a broušení skluznice, broušení hran,voskování a leštění)? Jaká je cena seřízení vypínacích sil u vázání? Jaká je cena montáže desky a vázání? Jaká je cena servisu malého rozsahu? Jaká je cena servisu velkého rozsahu?
Nejednoznačná odpověď, mnoho variant, 30 – 70 min
jaký typ služby zákazníci nejčastěji poptávají (servis malého rozsahu, velkého rozsahu, …)? Volí zákazníci častěji servis malého nebo velkého rozsahu? Poptávají zákazníci expresní vyřízení? Co zákazníci oceňují na vašem servisu? Jaká je vaše konkurenční výhoda oproti konkurenci? Jakou cítíte slabou stránku? Nabízí vaše webové stránky možnost rezervace a ověření vytížení servisu? Nabízí váš servis vyzvednutí lyží přímo u zákazníka? Pokud ano, jaký je příplatek za tuto službu? Jaká je cena servisu malého rozsahu?
seřízení
4 – 15 min 15 – 40 min
80,- Kč 175 – 350,- Kč 310,- Kč 400 -590,- Kč
Jak kdy občas Dotaz pro zákazníky Dotaz pro zákazníky Dotaz pro zákazníky ne ano 0 – 80,- Kč 390,-
Jaká je cena servisu velkého rozsahu?
Od 490,-
48
Příloha č. 2 – Dotazník EUROBIKE SPORT Otázka
Odpověď
Jaké stroje využíváte pro servis lyží? (Montana, Reichmann, …) Jak dlouho trvá seřízení vypínacích sil u vázání?
Automaty Montana Modula OP 17
Jak dlouho trvá montáž desky a vázání Jak dlouho trvá servis malého rozsahu (broušení hran a skluznice, voskování)? Jak dlouho trvá servis velkého rozsahu (oprava a broušení skluznice, broušení hran, voskování a leštění)? Jaká je cena seřízení vypínacích sil u vázání? Jaká je cena montáže desky a vázání? Jaká je cena servisu malého rozsahu?
Huber 2000 a Wintersteiger Drivetronic Cca. 8-15 min. Dle kvality lyže a pravidelnosti servisu dle od lyžovaných dnů. Dle rozsahu poškození skluznice 100,Cca dle provedení 390,-
Jaká je cena servisu velkého rozsahu?
Od 490,-
jaký typ služby zákazníci nejčastěji poptávají (servis malého rozsahu, velkého rozsahu, …)? Volí zákazníci častěji servis malého nebo velkého rozsahu? Poptávají zákazníci expresní vyřízení?
Malý servis, broušení lyží. Malého rozsahu.
Ano, snažíme se vyhovět zákazníkům. Za normálních podmínek provádíme servis do druhého dne. Co zákazníci oceňují na vašem servisu? Doufám, že stálou a dobrou kvalitu prováděného servisu. Jaká je vaše konkurenční výhoda oproti Stálost zaměstnanců, tím pádem vysoká konkurenci? jejich odbornost. Jakou cítíte slabou stránku? Malé prostory našeho obchodu a servisu. Nabízí vaše webové stránky možnost Ne, je na našich stránkách uveden rezervace a ověření vytížení servisu? telefon, zákazník si může zavolat. Nabízí váš servis vyzvednutí lyží přímo Ne. u zákazníka? Pokud ano, jaký je příplatek za tuto službu?
49
Příloha č. 3 – Dotazník VANCL sport Otázka Jaké stroje využíváte pro servis lyží? (Montana, Reichmann, …) Jak dlouho trvá seřízení vypínacích sil u vázání? Jak dlouho trvá montáž desky a vázání
Odpověď Používáme stroje zn. Montana, jelikož jsme výhradním zástupcem téhle firmy pro ČR a SR. 5 až 10 minut 20 až 30 minut záleží na daném tipu vázání
Jak dlouho trvá servis malého rozsahu (broušení hran a skluznice, voskování)? Jak dlouho trvá servis velkého rozsahu (oprava a broušení skluznice, broušení hran, voskování a leštění)? Jaká je cena seřízení vypínacích sil u vázání? Jaká je cena montáže desky a vázání? Jaká je cena servisu malého rozsahu? Jaká je cena servisu velkého rozsahu?
Průměrně 20 minut Záleží na míře poškození skluznice průměrně tak 40 minut. 180 Kč 470 Kč 490 Kč 590 Kč
jaký typ služby zákazníci nejčastěji Servis malého rozsahu a nebo závodní poptávají (servis malého rozsahu, servis protože hodně spolupracujeme se velkého rozsahu, …)? závodníky Volí zákazníci častěji servis malého Servis malého rozsahu nebo velkého rozsahu? Poptávají zákazníci expresní vyřízení? ano Co zákazníci oceňují na vašem servisu? Preciznost Jaká je vaše konkurenční výhoda oproti Nejmodernější strojní vybavení konkurenci? Jakou cítíte slabou stránku? žádnou Nabízí vaše webové stránky možnost Bohužel rezervaci máme pouze na rezervace a ověření vytížení servisu? půjčovna. Dostupnost servisu se dá ověřit pouze telefonicky. Nabízí váš servis vyzvednutí lyží přímo Ano od loňské sezóny u zákazníka? Pokud ano, jaký je příplatek za tuto Tahle služba je za příplatek 250 Kč službu? jedna cesta
50
Příloha č. 4 – Dotazník P-SPORT Otázka
Odpověď
Jaké stroje využíváte pro servis lyží? (Montana, Reichmann, …) Jak dlouho trvá seřízení vypínacích sil u vázání? Jak dlouho trvá montáž desky a vázání
automat Wintersteiger Discovery
Jak dlouho trvá servis malého rozsahu (broušení hran a skluznice, voskování)? Jak dlouho trvá servis velkého rozsahu (oprava a broušení skluznice, broušení hran, voskování a leštění)? Jaká je cena seřízení vypínacích sil u vázání? Jaká je cena montáže desky a vázání?
Okolo 30 minut
Cca 10 minut Okolo 30 minut
Okolo 1 hodiny – záleží na poškození 150,- Kč 450,- Kč
Jaká je cena servisu malého rozsahu?
od 400 – 500,- Kč
Jaká je cena servisu velkého rozsahu?
od 500 – 600,- Kč
jaký typ služby zákazníci nejčastěji poptávají (servis malého rozsahu, velkého rozsahu, …)? Volí zákazníci častěji servis malého nebo velkého rozsahu? Poptávají zákazníci expresní vyřízení? Co zákazníci oceňují na vašem servisu?
Servis malého rozsahu a broušení hran Malého rozsahu ano Rychlost a výslednou kvalitu
Jaká je vaše konkurenční výhoda oproti konkurenci? Jakou cítíte slabou stránku?
Nový automat od firmy Wintersteiger
Nabízí vaše webové stránky možnost rezervace a ověření vytížení servisu? Nabízí váš servis vyzvednutí lyží přímo u zákazníka? Pokud ano, jaký je příplatek za tuto službu?
Nenabízí
Necítíme žádnou
Zatím ne, ale plánujeme to ne
51
RESUMÉ Bakalářská práce se zabývá přehledným zpracováním základních faktů o lyžování, typech lyží a jejich následném servisování. V závěru práce se zaměřuji na porovnání čtyř servisů z hlediska cen a rychlosti zpracování zakázek. Dvou v Brně a dvou v místě lyžařských středisek. The work deals with well arranged description of basic facts concerning skiing, types of skis and ski maintenance. At the end of the work I focused my attention on comparison among four ski maintenance services with respect to prices and time needed for finishing of customer maintenance orders. Two maintenance services mentioned above are located in Brno, the other two ones are situated in ski resorts.
52
