MASARYKOVA UNIVERZITA Fakulta sportovních studií Katedra atletiky, plavání a sportů v přírodě
Návrh komplexního zabezpečení komerční cykloturistické akce na Vysočině Bakalářská práce
Vedoucí bakalářské práce: doc. PaedDr. Jan Ondráček, Ph.D.
Vypracovala: Zuzana Turková Management sportu
Brno, 2013
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně a na základě literatury a pramenů uvedených v použitých zdrojích.
V Brně dne 26. dubna 2013
podpis
Poděkování Ráda bych poděkovala panu docentovi PaedDr. Janu Ondráčkovi Ph.D. za odborné vedení bakalářské práce, ochotu, čas a především cenné rady a připomínky, které mi dopomohly k vypracování závěrečné práce.
OBSAH ÚVOD ......................................................................................................................7 1
TEORETICKÁ ČÁST .....................................................................................9 1.1
CESTOVNÍ RUCH ...................................................................................9
1.1.1
VYMEZENÍ POJMU .........................................................................9
1.1.2
ZÁKLADNÍ POJMY V CESTOVNÍM RUCHU ............................10
1.1.3
FORMY CESTOVNÍHO RUCHU ..................................................11
1.1.4
TYPY CESTOVNÍHO RUCHU ......................................................12
1.2
CESTOVNÍ KANCELÁŘE A CESTOVNÍ AGENTURY ....................15
1.2.1
CESTOVNÍ KANCELÁŘ ...............................................................15
1.2.2
CESTOVNÍ AGENTURA ...............................................................16
1.2.3
POVINNÉ SMLUVNÍ POJIŠTĚNÍ.................................................17
1.2.4
CESTOVNÍ SMLOUVA .................................................................17
1.2.5
ZÁJEZD ...........................................................................................18
1.2.6
PRŮVODCOVSKÉ SLUŽBY CESTOVNÍ KANCELÁŘE ...........19
1.2.7
TURISTICKÁ INFORMAČNÍ CENTRA .......................................21
1.3
CYKLOTURISTIKA ..............................................................................22
1.3.1
SLOŽKY CYKLOTURISTIKY ......................................................22
1.3.2
LOKALITY VHODNÉ PRO CYKLOTURISTIKU .......................24
1.3.3
CYKLISTICKÉ TRASY A STEZKY .............................................24
1.3.4
CYKLOZNAČENÍ ..........................................................................25
1.3.5
DRUHY CYKLOTRAS ..................................................................26
1.3.6
CYKLOSTEZKY V ČR ..................................................................27
1.3.7
VYBAVENÍ CYKLISTY ................................................................28
1.3.8
CYKLISTÉ VÍTÁNI........................................................................29
1.4
2
KRAJ VYSOČINA .................................................................................31
1.4.1
PŘÍRODNÍ POMĚRY .....................................................................31
1.4.2
OBYVATELSTVO A SÍDLA .........................................................32
1.4.3
CESTOVNÍ RUCH V KRAJI VYSOČINA ....................................33
1.4.4
UBYTOVACÍ A STRAVOVACÍ ZAŘÍZENÍ ................................35
PRAKTICKÁ ČÁST ......................................................................................37 2.1
DOPORUČENÉ VYBAVENÍ NA AKCI ...............................................37
2.1.1
TYP KOLA ......................................................................................37
2.1.2
VÝZBROJ A VÝSTROJ .................................................................37
2.2
ORGANIZACE ZÁJEZDU.....................................................................39
2.2.1
CÍLOVÁ SKUPINA ........................................................................39
2.2.2
OBECNÉ INFORMACE .................................................................39
2.2.3
PRVNÍ DEN ZÁJEZDU ..................................................................39
2.2.4
DRUHÝ DEN ZÁJEZDU ................................................................45
2.2.5
TŘETÍ DEN ZÁJEZDU ...................................................................50
2.2.6
ČTVRTÝ DEN ZÁJEZDU ..............................................................54
2.3
KALKULACE CENY ZÁJEZDU ..........................................................60
2.3.1
NEPŘÍMÉ NÁKLADY ...................................................................60
2.3.2
PŘÍMÉ NÁKLADY .........................................................................61
2.3.3
KONEČNÁ CENA ZÁJEZDU ........................................................62
3
ZÁVĚR ..........................................................................................................63
4
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY A ZDROJŮ .......................................65
RESUMÉ ...............................................................................................................69
ÚVOD Podoba dnešního světa a především životní styl mnohých lidí ve vyspělých civilizacích je zcela odlišný, než jaké to bylo třeba před padesáti lety. Dříve měli lidé více fyzické práce, více aktivního pohybu a volný čas trávili převážně odpočinkem a pasivní rekreací. Dnešní společnost je charakterizována spíše jako sedavá, jelikož převažuje práce v kancelářích nebo monotónní práce v uzavřených prostorech. Díky tomu se v současnosti začíná rozvíjet trend aktivních dovolených, kdy se člověk vrací k pohybu a pobytu v přírodě. Hlavním cílem předložené práce je navrhnout komplexní zabezpečení a zorganizování cykloturistické akce v Kraji Vysočina, tedy naplánovaní tras, zajištění ubytování a stravování, zabezpečení instruktora a dopravy a celková kalkulace navrženého zájezdu. K tomu jsem si vytyčila následující úkoly: shromáždit informace vztahující se ke Kraji Vysočina především z hlediska cykloturistického, prostudovat literaturu zabývající se cestovním ruchem a cykloturistikou a prostudovat mapy týkající se Kraje Vysočina, předběžně vybrat nejvhodnější trasy pro cykloturistický zájezd s ohledem na životní prostředí, náročnost a bezpečnost, zjistit možnosti ubytování a stravování ve vybraných oblastech a udělat předběžné vyčíslení ceny zájezdu. Pro vypracování bakalářské práce jsem zvolila následující metodický postup: prostudování turistických map a průvodců po Vysočině, návštěva webových stránek cestovních kanceláří a cestovních agentur, návštěva turistických informačních center, prostudování odborné literatury a publikací, přenesení vlastních znalostí a zkušení z dané lokality. V teoretické části se zaměřím na vymezení pojmu cestovní ruch, co všechno do něj zahrnujeme, jak se dělí, jaké jsou formy a typy cestovního ruchu a objasním některé důležité pojmy z této oblasti. Další část věnuji organizacím, bez kterých by cestovní ruch existoval jen velice těžko. Řeč bude o cestovních kancelářích a cestovních agenturách, jaké jsou mezi nimi rozdíly, jakou úlohu hrají v cestovním ruchu, proč jsou důležité, jaké mají pravomoci,
7
jak vytvářejí produkty a jaké jsou typy cestovních kanceláří. Posléze rozeberu pojem cykloturistika. Přiblížím rozdíl mezi cyklotrasou a cyklostezkou, značení těchto cest, druhy cyklistických tras a nastíním, jaká je situace v České republice, co se týče cyklostezek. Významnou část kapitoly o cykloturistice budou tvořit typy kol, povinná výbava kola, výzbroj a výstroj pro cyklistu a další příslušenství. Na konci teoretické části popíšu Kraj Vysočina. V praktické části alespoň částečně rozeberu a nastíním kroky, které jsou potřeba k vytvoření a zorganizování cykloturistické akce. Budu se věnovat především naplánování cyklotras, zajištění ubytování, stravování, dopravy a instruktorů. Zaměřím se na zajímavé atraktivity v okolí cyklotras. V závěru práce udělám celkovou kalkulaci zájezdu. Kraj Vysočina je místo, které je turisticky atraktivní a nabízí spoustu zajímavých přírodních krás a kulturně historických památek, které stojí za to poznat a navštívit. Stěžejním důvodem pro napsání této bakalářské práce bylo přiblížení zajímavostí Vysočiny v kombinaci s aktivním odpočinkem v sedle kola. Kraj Vysočina jsem si vybrala díky tomu, že z této oblasti pocházím a podle mého názoru, je to vhodné místo pro cykloturistiku, především kvůli čistému ovzduší, zachovalému životnímu prostředí a díky kulturním i přírodním památkám.
8
TEORETICKÁ ČÁST
1
V teoretické části jsem se zabývala cestovním ruchem, cestovními kancelářemi a cestovními agenturami, dále jsem se věnovala cykloturistice a závěru jsem popsala Kraj Vysočina.
CESTOVNÍ RUCH
1.1
V dnešní době se s cestovním ruchem setkáváme prakticky každý den a zasahuje do všech oblastí společenského života. Díky cestovnímu ruchu se každoročně dává do pohybu obrovské množství lidí. Úzce souvisí s cestováním a volným časem. Stal se důležitou součástí životního stylu a potřeb lidí, ale v neposlední řadě výrazně ovlivňuje ekonomiku a hospodářství. Základními aspekty pro rozvoj cestovního ruchu jsou: bezpečnost v dané destinaci, dostatek volného času a přiměřené finanční prostředky. 1.1.1 VYMEZENÍ POJMU Původní význam pojmu cestovní ruch byl považován pouze za jiný výraz pro cestování. V současnosti je ale zapotřebí ho chápat v širším pojetí. Je možné rozlišit dvě základní roviny a to oblast spotřeby, kdy je záměrem uspokojování potřeb, a oblast podnikatelskou, která je významnou součástí ekonomiky společnosti. Cestovní ruch je důležité vnímat jako průmysl, který poskytuje veškeré služby spojené s cestováním a turistikou, a můžeme ho rozdělit do jednotlivých sektorů:
sektor ubytovací služby – sem řadíme veškeré ubytovací služby, např. hotely, motely, penziony, kempy apod.,
sektor atrakce – do této kategorie spadají národní parky, kulturní a historické památky, botanické zahrady, sportovní centra aj.,
sektor doprava – k tomuto sektoru se vztahují všechny typy dopravy (letecká, silniční, železniční, lodní) a také služby spojené s půjčováním dopravních prostředků,
9
sektor zprostředkovatelé – patří sem cestovní kanceláře a agentury, touroperátoři, sezonní zprostředkovatelé či agenti, organizátoři konferencí a další,
sektor organizace – obsahuje národní turistické centrály, regionální centra, turistické asociace aj. (Ryglová, K., 2009; Ryglová, K., Burian M. & Vajčnerová, I., 2011). Přesné vymezí pojmu cestovní ruch je poměrně složité a pokouší se o to
spousta autorů. Všeobecně uznávaná definice je podle WTO1, podle níž cestovní ruch znamená „dočasnou změnu místa pobytu, tj. cestování a přebývání mimo místo trvalého bydliště, ne déle než 1 rok, zpravidla ve volném čase za účelem rekreace, rozvoje poznání a spojení mezi lidmi“ (Ryglová, K., 2009, p. 11). 1.1.2 ZÁKLADNÍ POJMY V CESTOVNÍM RUCHU Pro tuto práci je vhodné vymezit a objasnit si některé základní pojmy v cestovním ruchu dle Výkladového slovníku cestovního ruchu od Zelenky a Páskové (2012). Turista – za turistu považujeme dočasného návštěvníka, který tráví alespoň jednu noc v hromadném ubytovacím zařízení v navštíveném místě. Jeho hlavním cílem je trávení volného času a rekreace, či služební nebo obchodní schůzka. Turista se nesmí zdržet v dané destinaci déle než 1 rok. Výletník – výletníka můžeme definovat jako jednodenního návštěvníka, který se v dané oblasti zdrží pouze jeden den bez přenocování. Návštěvník – jde o jakoukoliv osobu, která cestuje do jiného místa, než je místo jejího trvalého pobytu na dobu, která nepřekročí jeden rok. Hlavní důvod cesty musí být jiný než výdělečná činnosti v navštívené oblasti.
1
World Tourism Organization – Světová organizace cestovního ruchu
10
Rezident – také označovaný jako stálý obyvatel, je osoba, která na daném území žije delší dobu než 12 měsíců. V domácím cestovním ruchu pokládáme za rezidenta osobu, která na daném místě žije více než 6 měsíců. Cestování – cestování zahrnuje širší pojetí než cestovní ruch, neboť může být spojeno i s dalšími podněty, jako jsou cesta do práce a ty už do kategorie cestovního ruchu nepatří. Destinace – destinaci chápeme jako turistické místo. Obecně je to směřování a cíl cesty cestujícího nebo místo navštívené účastníkem cestovního ruchu. Touroperátor – jedná se o velkoobchodníka na trhu cestovního ruchu, který vyhledává zajímavé a turisticky lákavé destinace a nasmlouvá zde ubytování, stravování a doplňkové služby cestovního ruchu. Jeho hlavní náplní práce je tvorba zájezdů, organizuje služby v cestovním ruchu, nabízí je a prodává buď přímo, nebo prostřednictvím prodejců. Sestavuje katalogy se svojí nabídkou. 1.1.3 FORMY CESTOVNÍHO RUCHU Formou cestovního ruchu rozumíme typ cestovního ruchu, ve kterém záleží na účelu, za jakým návštěvník cestovní ruch provádí. Hlavními cíli bývají rekreace a odpočinek, návštěva kulturních a historických památek, poznávání nových krajin a seznamování se s novými lidmi, zvyky, mravy a tradicemi (Vystoupil, J., Šauer, M., a kol., 2011). Mezi základní formy cestovního ruchu dle Ryglové (2009) a Indrové (2009) řadíme čtyři typy a to rekreační, kulturně poznávací, sportovně turistický a léčebný a lázeňský. Rekreační – tento typ je v současnosti nejrozšířenější forma cestovního ruchu. Podporuje regeneraci fyzických i duševních sil člověka. Je uskutečňován v příjemném rekreačním prostředí, jako jsou hory, lesy nebo vody a v současnosti také wellness centra. Nemusí jít výhradně o pasivní rekreaci, ale často je tento typ
11
spojován s aktivním pohybem a pobytem v přírodě. Specifickým podtypem na území České republiky je chataření a chalupaření. Kulturně poznávací – jde především o seznamování se a poznávání nových kultur, tradic, zvyků a historie. Napomáhá rozvíjet kulturně společenský rozhled obyvatelstva a plní jakousi vzdělávací funkci. Sportovně turistický – hlavní náplní je aktivní odpočinek. Obsahuje krátkodobé nebo dlouhodobé pobyty se sportovním využitím. Je sem řazena např. vysokohorská turistika, cykloturistika, vodní turistika, pěší turistika, mototuristika aj. Tato forma cestovního ruchu může zahrnovat i účasti na sportovních akcích, což je nazýváno jako tzv. sportovní diváctví. Jednou ze specifických sportovně turistických forem je představována i lovecká turistika, která je spojena lovem zvěře nebo rybolovem. Léčebný a lázeňský – využívá přírodní léčivé zdroje a jeho cílem je zdravotní prevence, léčba, rehabilitace, relaxace a celková obnova fyzických i psychických sil návštěvníka. Souvisí s pobytem v lázních nebo jiných zařízeních s příznivým vlivem na zdraví člověka. K formám specifického cestovního ruchu patří: mládežnický, seniorů, rodinný, městský venkovský, kongresový, obchodní, s náboženskou tématikou, gastronomický, cykloturistika, mototuristika, nákupní turistika, sportovní lov a rybolov, zábavní a atrakční, cestovní ruch zdravotně postižených a další (Ryglová, K., 2009). 1.1.4 TYPY CESTOVNÍHO RUCHU Existuje hned několik typů, podle nichž můžeme rozlišit cestovní ruch, a většinou jde o cestovní ruch, který je složený z více typů. Cestovní ruch dle místa realizace Sem můžeme zařadit členění podle území, na němž se cestovní ruch odehrává. Patří sem cestovní ruch domácí, kdy účastníci, kteří sídlí v dané zemi, 12
nepřekračují hranice státu a cestují uvnitř něj, a zahraniční cestovní ruch, ve kterém dochází k překračování hranic jednoho nebo více států. Z hlediska zahraničního cestovního ruchu můžeme hovořit o příjezdovém cestovním ruchu, který je spojený s příjezdem cizinců do tuzemska, a o výjezdovém cestovním ruchu, kdy osoby z tuzemska jedou do zahraničí (Indrová, J. a kol., 2009; Ryglová, K., 2009). Cestovní ruch dle délky pobytu Indrová (2009) dělí dle tohoto hlediska cestovní ruch na krátkodobý, který je specifický délkou pobytu zpravidla tři přenocování, a dlouhodobý, u kterého je délka přenocování delší než tři dny, ale ne delší než půl roku. Cestovní ruch podle způsobu účasti – zabezpečení cesty Toto hledisko rozděluje cestovní ruch dle činitele zařizujícího cestu a pobyt na organizovaný cestovní ruch, kdy cestu a pobyt zajišťují hlavně cestovní kanceláře a jiné subjekty poskytující zprostředkovatelské služby a klient si kupuje ucelený zájezd, a neorganizovaný cestovní ruch, ve kterém si účastník zařizuje a volí veškeré služby sám (Indrová, J., a kol., 2009; Ryglová, K., 2009). Cestovní ruch dle počtu účastníků Dle
Ryglové
(2009)
členíme
cestovní
ruch
podle
účastníků
na individuální cestovní ruch, kdy se návštěvník nebo turista účastní cestovního ruchu sám nebo s rodinou, a kolektivní cestovní ruch, ve kterém je cesta zajišťována hromadně. Tento typ může mít podobu skupinového, masivního nebo rodinného cestovního ruchu. Specifickou formou je klubový cestovní ruch. Cestovní ruch podle ročního období Zde je cestovní ruch rozdělen na cestovní ruch letní, zimní, sezónní, kde je velmi soustředěna návštěvnost a maximální nabídka služeb, a mimosezónní, kdy dochází k opačnému jevu než u předchozích třech typů (Ryglová, K., 2009).
13
Cestovní ruch podle vztahu k platební bilanci Cestovní ruch příznivě ovlivňuje ekonomiku a hospodářství státu a tím i jeho platební bilanci. Podle vztahu k platební bilanci členíme cestovní ruch na aktivní a pasivní. U aktivního cestovního ruchu dochází k inkasu devizových2 příjmů díky příjezdům zahraničních návštěvníků do tuzemska. Do pasivního cestovního ruchu zařazujeme výjezdy tuzemců do zahraničních oblastí, při nichž dochází k devizovým výdajům, respektive vývozu devizových prostředků do zahraničí (Ryglová, K., 2009). Cestovní ruch podle vlivu na životní prostředí Otázka životního prostředí je v současnosti dost aktuální téma a zabývá se jí i cestovní ruch. Dle Ryglové (2009) se z hlediska vlivu cestovního ruchu na životní prostředí setkáváme s termínem tvrdý turismus, který není ohleduplný k environmentálnímu, sociálnímu, ani kulturnímu prostředí. Týká se to zvláště masového turismu ve všech jeho podobách. Opakem je měkký turismus, který se snaží brát ohled na prostředí, ve kterém probíhá cestovní ruch. Tato skutečnost podporuje rozvoj a udržitelnost turismu v dané destinaci. Cestovní ruch dle dalších kritérií V odborné literatuře se můžeme setkat ještě s další škálou členění cestovního ruchu. Je to např. cestovní ruch dle způsobu ubytování, dle použitého dopravního
prostředku,
cestovní
ruch
volný
(komerční)
nebo
vázaný
(se sociálními aspekty) aj. (Indrová, J., a kol., 2009).
2 Devizové prostředky můžeme charakterizovat jako peněžní prostředky v cizí měně v bezhotovostní podobě.
14
1.2
CESTOVNÍ KANCELÁŘE A CESTOVNÍ AGENTURY Jednou z primárních povah služeb v cestovním ruchu je možnost a často
i nutnost jejich zprostředkování nebo obstarání. Závisí to na poptávce na nabídce služeb. V současné době nabídka výrazně převyšuje poptávku. Poptávka po účasti na cestovním ruchu vzniká převážně v místě trvalého pobytu zákazníka, které je od nabídky, resp. cílových destinací, vzdálené. Zabezpečování a obstarávání služeb cestovního ruchu mají za úkol dodavatelské podniky a organizace, především tuto činnost zajišťují cestovní kanceláře a cestovní agentury (Orieška, J., 2010). 1.2.1 CESTOVNÍ KANCELÁŘ Pokud hovoříme o cestovní kanceláři, jedná se o společnost, která nabízí, rezervuje a prodává svoje vlastní zájezdy. Může stejně jako cestovní agentura prodávat zájezdy a služby cestovního ruchu jiných kanceláří. Na rozdíl od cestovních agentur může cestovní kancelář uzavřít smlouvu o prodeji zájezdu s jednotlivými klienty pod vlastním jménem kanceláře u zájezdů, které sama vytvořila a připravila (Zelenka, J., & Pásková, M., 2012). Protože cestovní kanceláře navíc zprostředkované a obstarávané služby organizují do balíčků služeb, jsou označováni jako organizátoři nebo touroperátoři. Cestovní kanceláře může rozdělit podle charakteru a rozsahu nabízených služeb na základní a specializované. V praxi ovšem dochází k propojování obou druhů cestovních kanceláří kvůli vzájemné spolupráci při prodeji zájezdů. Základní cestovní kanceláře nabízejí a zprostředkovávají služby v plném rozsahu. Podmínkou tohoto typu cestovní kanceláře je potřebný pracovní aparát a dostačující materiální vybavení (Ryglová, K., 2009). Specializované cestovní kanceláře se zaměřují na určitý typ a rozsah služeb, případně na konkrétní spektrum zákazníků. Specializace dává možnost zkvalitnění služeb a uspokojení specifických požadavků klienta. Je to také určitá šance pro malé cestovní kanceláře prosadit se na trhu vedle těch dominantních.
15
Ačkoliv specializované cestovní kanceláře nabízí menší nabídku služeb, dokáží lépe odhadnout potřeby klienta a cílové destinace mají velmi dobře prozkoumané. Nejčastěji se specializované cestovní kanceláře zaměřují na oblast sportu, ať už jde o sporty adrenalinové, vodácké, cyklistické nebo turistické. Existují také kanceláře, které se soustředí výhradně na oblast poznávání nebo na kongresovou turistiku (Hampel, A., 2005). Cestovní kanceláře můžeme rozdělit i na incomingové (příjezdové) a outgoingové (vysílající) cestovní kanceláře. Příjezdová cestovní kancelář se nachází v turistických oblastech a destinacích a soustředí se na přijímání zákazníků z jiných oblastí. Její náplní je organizace výletů, směnárenská činnost, půjčování dopravních prostředků, zajištění ubytování na místě, spolupráce s cestovními kancelářemi mimo středisko cestovního ruchu, které klienty přivážejí (průvodci, doprava z letiště, animátoři apod.), (Ryglová, K., 2009). Vysílající cestovní kancelář zabezpečuje pasivní cestovní ruch v místě bydliště účastníků. Jejím hlavním účelem je organizace zájezdů (Ryglová, K., 2009). Na českém trhu v posledních letech dominují čtyři největší cestovní kanceláře: Čedok, CK Fischer, Exim Tours a Firo-tour. Mezi specializované cestovní kanceláře v České republice můžeme zařadit CK Kudrna, Liguria, ARS VIVA nebo E. P. Travel. 1.2.2 CESTOVNÍ AGENTURA Cestovní agentura je dle Zelenky a Páskové (2012) organizace, která prodává zájezdy vytvořené cestovními kancelářemi. Zákazníkovi může agentura prodávat
jednotlivé
služby
cestovního
ruchu
a
zájezdy
pouze
jako
zprostředkovatel cestovní kanceláře. Cestovní agentury se podílejí především na distribuci služeb, a proto se jim říká zprostředkovatelé nebo prodejci služeb.
16
Cestovní agentura nesmí zprostředkovávat prodej zájezdu pro subjekt, který není cestovní kanceláří. Povinností agentury je informovat zákazníka, pro kterou cestovní kancelář zprostředkovává zájezd a před podepsáním smlouvy musí předložit doklad o pojištění organizující cestovní kanceláře (dle novely č. 214/2006 Sb.), (Ryglová, K., 2009). 1.2.3 POVINNÉ SMLUVNÍ POJIŠTĚNÍ Povinné smluvní pojištění slouží proti úpadku cestovní kanceláře, proti nedodržení smluvních podmínek zájezdu. Cestovní kanceláře mají povinnost uzavřít pojištění na pojistnou částku minimálně 30 % plánovaných ročních tržeb z prodeje zájezdů. Pokud očekává nižší tržby, sjedná pojistnou částku z tržeb v předchozím roce. Smlouva mezi cestovní kanceláří a pojišťovnou se tvoří individuálně, podle důvěryhodnosti cestovní kanceláře. Jde o ochranu klienta v případě krachu cestovní kanceláře. Zákazník má právo na zajištění dopravy z destinace zpátky do České republiky, vrácení zaplacené zálohy nebo ceny zájezdu, pokud akce neproběhla a vrácení rozdílu mezi zaplacenou cenou zájezdu a cenou částečně uskutečněného zájezdu, pokud proběhl jen z části. Povinné smluvní pojištění se týká pouze cestovních kanceláři, protože jen ony mají právo na rozdíl od cestovních agentur uzavírat smlouvu s klientem (Ryglová, K., 2009; Hampel, A., 2005). 1.2.4 CESTOVNÍ SMLOUVA Dalším důležitým dokumentem, bez kterého nemůže být zájezd prodán, je cestovní smlouva. Povinností cestovní kanceláře je pravdivě, srozumitelně, úplně a řádně informovat klienta o všech náležitostech, o kterých ví a které by mohly mít dopad na rozhodnutí potencionálního klienta o koupi zájezdu, ještě před uzavřením a podepsáním smlouvy. Jedná se především o: termín zahájení a ukončení zájezdu, cenu zájezdu, včetně časového rozvrhu plateb a výši zálohy, informace o okolnostech, za jakých je klient povinen zaplatit odstupné při odstoupení od smlouvy, a výši odstupného, místo určení cesty pobytu, druh dopravního prostředku, ubytování, stravování, plánovanou trasu cesty, pasové
17
a vízové povinnosti pro občany České republiky a zdravotní záležitosti, které jsou nutné k vyřízení pro cestu a pobyt v dané destinaci, požadavek na minimální počet účastníků, rozsah a podmínky pojištění klienta, program v místě pobytu, lhůtu, kdy může zákazník oznámit, že ho nahradí jiná osoba, a v neposlední řadě možnosti uzavřít individuální pojištění klienta (Ryglová, K., 2009). 1.2.5 ZÁJEZD Zájezd je charakterizován složením minimálně dvou služeb cestovního ruchu. Ve valné většině se jedné o dopravu a ubytování, ale samozřejmě se sem počítají všechny druhy služeb, které cestovní ruch poskytuje a nabízí. Kombinace služeb musí být předem určená. Zájezd je nabízen k prodeji nebo prodáván za celkovou cenu. Poskytovaná služba je delší než po dobu 24 hodin, nebo obsahuje ubytování přes noc (Ryglová, K., 2009). Pokud si klient koupí u cestovní kanceláře např. jen ubytování v určité destinaci, ale dopravu si zajišťuje sám, nebo naopak si koupí pouze dopravu do dané oblasti a zvlášť pobyt v ubytovacím zařízení, potom nehovoříme o zájezdu. Za zájezd nepovažujeme ani kombinaci služeb cestovního ruchu prodanou jiné cestovní kanceláři s úmyslem dalšího podnikání. Od roku 2006 zájezdem rozumíme i tzv. fortfait, což je kombinace služeb podle individuálních požadavků zákazníka (Ryglová, K., 2009). Tvorba zájezdu Dle Oriešky (2010) cestovní kancelář při sestavování a zhotovování zájezdu jako produktu služeb přihlíží ke třem složkám a to organizačně technické, ekonomické a právní. Organizačně technická složka souvisí s trasováním, plánováním programu a zabezpečením služeb účastníkům. Ekonomický pohled se týká problematiky nákladů, účetnictví a tvorby cen. Z právní stránky jde o všeobecné a záruční podmínky cestovní kanceláře, které jsou aktuální ve vztahu cestovní kanceláře a klienta.
18
Tvorba a zpracování zájezdu se řídí výsledky průzkumu na trhu, podnikatelskými záměry cestovní kanceláře, možnostmi zabezpečení služeb, především dopravních a ubytovacích v místech, kam se soustředí poptávka, a dalšími faktory (Orieška, J., 2010). Kalkulace ceny zájezdu Do ceny zájezdu zahrnujeme náklady na služby smluvních dodavatelů a kalkulaci vlastních nákladů cestovní kanceláře. Vliv na cenu má také různá míra poptávky a měla by v ní být zohledněna konkurence. Prodejní cena zájezdu je nejčastěji tvořena minimální nákladovou cenou a přirážkou. Přirážka většinou obsahuje režijní náklady na provoz cestovní kanceláře, zisk a obchodní riziko (Ryglová, K., 2009). V praxi se obvykle uplatňuje tzv. dvoustupňová kalkulace – předběžná a výsledná, přičemž obě musí být obsahově i formálně porovnatelné. Předběžná cena se tvoří před uskutečněním zájezdu a je to cena, která je určená klientovi. Výsledná cena neboli vyúčtování ukazuje skutečné náklady po proběhnutí zájezdu a je důležitá pro účetnictví. Rozdíly v ceně určuje obsazenost zájezdu, kurzové rozdíly, nepředvídatelné náklady apod. (Orieška, J., 2010; Ryglová, K., 2009). Dle Ryglové (2009) při vyčíslení prodejní ceny zájezdu musíme dobře znát ceny služeb jednotlivých dodavatelů, předpokládaný devizový kurz v den úhrady služeb v zahraničí a minimální počet účastníků pro realizaci zájezdu. 1.2.6 PRŮVODCOVSKÉ SLUŽBY CESTOVNÍ KANCELÁŘE Průvodcovskou práci můžeme rozdělit do několika skupin. Jedna skupina souvisí s provázením skupin nebo jednotlivých účastníků cestovního ruchu, který je doprovázen odborným výkladem. Další skupina služeb, kterou poskytuje průvodce, je spojena se zábavou, rozptýlením a odpočinkem účastníků cestovního ruchu, což zahrnuje i komunikaci s nimi. Průvodcovská a animační práce je velice náročná
na psychickou
i
fyzickou
přípravu.
Dobrý
průvodce
dokáže
19
i při nedostatečné organizaci mnohé zlepšit a zachránit, naopak špatný průvodce může mnohé pokazit i při sebelepší organizaci zájezdu. Schopný průvodce je považován za velkou konkurenční výhodu (Orieška, J., 2010; Ryglová, K., 2009). Kategorie průvodců v cestovním ruchu Dle Ryglové (2009) a Oriešky (2010) jsou služby průvodců cestovního ruchu součástí produktu cestovního ruchu stejně jako ostatní služby. Hlavní náplní jejich práce je provázení účastníků cestovního ruchu, starost o dodržení dohodnutého programu a standardu služeb a poskytování odborného výkladu. Průvodce můžeme rozdělit do tří hlavních kategorií a jsou to: místní průvodce, průvodce po kulturněhistorických památkách a průvodce po jeskyni. Místní (vlastivědný) průvodce působí na území jednotlivých měst. Jeho činnost je upravena městským zastupitelstvem a oprávnění provozovat činnost zaručuje průkaz vydaný městem. Náplní jeho práce je všeobecný výklad během prohlídek města. Prohlídky mohou být buď pěší, nebo autobusem. Probíhají na obvyklých trasách nebo na jiných trasách, které jsou na přání klienta. Průvodce po kulturněhistorických památkách je činnost externích, ale i interních pracovníků. Uplatňuje se při prohlídce a během prohlídky expozice, která se v památce nachází. Jde převážně o sezónní práci, přičemž zaškolení trvá asi 1-2 dny. Průvodce po jeskyni umožňuje návštěvníkům rozšířit znalosti v oblasti přírodní krajiny,
působení
přírodních
zákonů
při
vytváření
podzemního
světa
a archeologických výzkumech. Průvodce můžeme rozdělit také podle akreditované zkoušky, kterou každý průvodce musí složit. Zkouška je pod záštitou Ministerstva školství. Průvodce poznávacích zájezdů, který musí mít velmi dobré komunikační a organizační předpoklady, průvodce pobytových zájezdů, který působí jako delegát na jednom místě destinace, a technický průvodce, jehož starostí je péče o klienta při příjezdu a odjezdu zájezdu z destinace (Ryglová, K., 2009).
20
Průvodce v cestovním ruchu může být buď externí pracovník, nebo interní zaměstnanec cestovní kanceláře. 1.2.7 TURISTICKÁ INFORMAČNÍ CENTRA Jednou z důležitých služeb zabezpečujících fungování cestovního ruchu jako celku jsou turistická informační centra (TIC). Jedná se o účelová zařízení, která jsou v místech koncentrace cestovního ruchu. Hlavní náplní práce TIC je poskytování bezplatných informačních služeb veřejnosti, doplňkově pak nabízí služby za poplatek. TIC by měla poskytovat dostupné, aktuální a komplexní informace účastníkům cestovního ruchu. Pracoviště TIC se označují mezinárodní značkou „i“. V současnosti se v České republice nachází přibližně 600 TIC (Czech Tourism, 2013).
21
1.3
CYKLOTURISTIKA „Turistika – komplex činností spojených s aktivním pohybem a pobytem
v přírodě – má za cíl poznání přírodních a společenských poměrů ve zvolené oblasti a k tomu využívá odborně technických znalostí a dovedností“ (Ondráček, J., & Hřebíčková, S., 2007, p. 10). Jedenadvacáté století je obrazem uspěchaného, zaneprázdněného světa, kterému vládne věda a technika. Lidé mají převážně sedavý způsob života a pohybují ve znečištěném prostředí betonových velkoměst. To pak nutně vyžaduje kompenzaci ve formě aktivního odpočinku a návratu k přírodě. Tyto dvě složky výborně spojuje cykloturistika. Cykloturistika je jedna z různých forem turistiky, kterou obecně můžeme chápat jako aktivní pohyb v přírodě nebo v městském prostředí, a je vykonávána prostřednictvím jízdy na kole. U cykloturistiky je důležité, že má stanovený cíl a odůvodnění
a
probíhá
za
účelem
rekreace
bez
soutěžních
ambicí.
Je uskutečňována ve volném čase (Ondráček, J., & Hřebíčková, S., 2007). Při
cykloturistice
jde
o
propojení
dvou
forem
turistiky:
pěší
a mototuristiky, přičemž cykloturistika využívá výhody a naopak se snaží nahradit nedokonalosti. Jízda na kole příznivě působí na zdraví a fyzickou kondici člověka a zároveň je šetrná k životnímu prostředí. Při vykonávání této pohybové činnosti můžeme
poměrně
intenzivně
vnímat
okolí.
Základním
předpokladem
cykloturistiky je ovládání techniky jízdy na kole, znalost dopravních předpisů, nebezpečí na silnici, první pomoci a základních oprav kola (Korvas, P., a kol., 2007). 1.3.1 SLOŽKY CYKLOTURISTIKY Složky turistiky, což znamená i cykloturistiky, by se daly odvodit od definice turistiky. Tyto složky následně vytváří obecně celkový obsah turistiky.
22
Pohybová složka Mezi pohybové složky v cykloturistice řadíme především zvládnutí speciálních pohybových vlastností a dovedností, ke kterým patří technika jízdy ve specifických podmínkách. Důležitým faktorem je také fyzická zdatnost, aby si člověk mohl naplno užít veškeré krásy cykloturistiky (Korvas, P., a kol., 2007). Kulturně poznávací složka Kulturně poznávací složka se skládá z dalších tří částí: poznávání přírody, života společnosti a výtvorů lidské práce. Při poznávání přírody se seznamujeme s geologickým
vývojem
oblasti,
geologickými
útvary,
rostlinstvem
a živočišstvem. Obsahem poznávání života společnosti a výtvorů lidské práce je seznámení
s vývojem
společnosti,
archeologickými
objevy,
historickými
a kulturními památkami. Patří sem i ochrana životního prostředí, přírody a kulturního dědictví lidské společnosti. Z hlediska vedoucího skupiny, je tato složka velice náročná na přípravu, aby byla poutavá a udržela pozornost a zájem klientů a zároveň neporušovala zákony o ochraně životního prostředí a kulturních hodnot (Korvas, P., a kol. 2007). Odborně technické činnosti Do odborně technických činností patří nejen soubor praktických dovedností, ale i poznatků, které umožňují bezpečný a účelný pohyb a pobyt v přírodě. Dala by se sem zařadit celá škála činností, mezi nimi např.: výstroj a výzbroj, opravy, údržba, táboření, stravování, manipulace s ohněm, práce s moderními navigačními systémy, hygiena a první pomoc, předpověď počasí, znalost značení turistických a cykloturistických cest a značek a vědomosti související s ochranou přírody a životního prostředí (Ondráček, J., & Hřebíčková, S., 2007).
23
1.3.2 LOKALITY VHODNÉ PRO CYKLOTURISTIKU Pro vytvoření cykloturistické akce je žádoucí při hledání vhodného místa k provozování cykloturistiky vybranou oblast předem pečlivě prozkoumat. Nejdříve pasivně pomocí publikací a internetu a dále také aktivně tím, že osobně navštívíme dané místo a to minimálně 2x, abychom dokázali dobře vyhodnotit oblast a zajistit vhodné ubytování. Pokud zpracováváme cykloturistickou akci pro méně zdatné cyklisty, je vhodné zajistit dopravu na místo, abychom předešli únavě účastníků. Pro cykloturistické potřeby zkoumáme u dané oblasti především lokalizační charakteristiku reliéfu, klimatické podmínky, hydrologické poměry a zastoupení fauny a flory. Dále bychom měli brát zřetel na politickou a hospodářskou situaci, dopravní dostupnost a úroveň ekonomických poměrů v dané lokalitě (Korvas, P., a kol., 2007). 1.3.3 CYKLISTICKÉ TRASY A STEZKY Dopravní komunikace pro cyklisty můžeme podle druhu rozdělit na dva základní typy: cyklostezky (cyklistická stezka, stezka pro cyklisty) a cyklotrasy. Někdy můžeme narazit i na výraz cykloturistická trasa. Pod pojmem cyklostezka rozumíme komunikaci, která slouží výhradně pro cyklistický provoz. Jsou zde přesně vymezeny prostory pohybu, které jsou značeny vodorovným a svislým dopravním značením a jsou zde umístěny dopravní značky. V případě, že cyklostezka vede zároveň se silnicí, musí cyklista jet po vyznačené stezce. Cyklostezku mohou využívat např. i jezdci na in-linech apod. podle Zákona o provozu na pozemních komunikacích (Ondráček, J., & Hřebíčková, S., 2007). Cyklotrasa je trasa, která účelně spojuje místa, mezi kterými probíhá cyklistický přesun. Může vést po cyklostezkách, ale i po vhodných vozovkách nebo vyhrazeném jízdním pruhu. Cyklotrasa by měla být z hlediska bezpečnosti a plynulosti provozu vhodná pro pohyb cyklistů. Kromě cyklistů jsou tyto trasy určeny i pro ostatní účastníky silničního provozu (Ondráček, J., & Hřebíčková, S., 2007; Vystoupil, J., a kol., 2006). 24
Cykloturistické trasy (tzv. terénní) vedou převážně po horších účelových komunikacích, což znamená po polních a lesních zpevněných cestách nebo terénem. Trasy mají převážně turisticko-rekreační charakter, případně sportovní (Ondráček, J., & Hřebíčková, S., 2007; Vystoupil, J., a kol., 2006). 1.3.4 CYKLOZNAČENÍ Cyklistické značení se provádí u cyklotras a cykloturistických tras. Všechna cyklistická značení se podbarvují žlutou barvou. U cyklotras se používají tři základní cyklistické značky: Návěst před křižovatkou, Směrová tabule a Směrová tabulka. Je na nich zobrazeno kolo, číslo dané trasy a na směrových tabulích jsou napsány i kilometrové vzdálenosti k dalším cílům na trase (viz obr. 1). Podobně jako dopravní značky se i tato značení dávají před každou křižovatku nebo odbočku cyklotrasy (Klub českých turistů, 2013).
IS 20 Návěst před křižovatkou
IS 21a Směrová tabulka přímo
IS 19d Směrová tabule s dvěma cíli
IS 21b Směrová tabulka vlevo
IS 21c Směrová tabulka vpravo
Obr. 1 Značení cyklotras, zdroj:
Cykloturistické trasy se značí pásovými značkami o rozměru 14x14 cm. Okrajové pásy jsou žluté a uprostřed je červený, modrý, zelený nebo bílý pruh
25
(viz obr. 2). Některé jsou obohaceny šipkou. Podobné značení je i u pěších nebo lyžařských tras s tím rozdílem, že značky bývají zhruba jednou tak veliké kvůli lepší viditelnosti a jsou žluté barvy. Pásové značení bývá doprovázeno směrovkami, které mají opět žlutou základní barvu, pouze dva řádky textu a nahoře napsáno „Cyklotrasa KČT č. ...“ (Klub českých turistů, 2013).
Cykloturistická směrovka
Cykloturistická značka a šipka
Obr. 2 Značení cykloturistických tras, zdroj:
1.3.5 DRUHY CYKLOTRAS Při plánování cykloturistické akce můžeme rozlišit tři základní typy cyklotras podle přesunu a polohy výjezdního místa na hvězdicové cyklotrasy, dálkové jízdy a kombinaci obou předchozích typů. Hvězdicové cyklotrasy Skupina se dopraví na jedno místo, kde má svoji základnu po celou dobu trvání akce a provádí odtud různě dlouhé a různě náročné výjezdy do okolí. Dálkové jízdy Dálkové jízdy se doporučují spíše zdatnějším cyklistům. Skupina přijede jiným dopravním prostředkem do výjezdového místa a odtud pokračuje výhradně na kole. Obsahem cykloturistické akce může být i doprovodný program. U cykloturistických akcí je tento typ náročnější na organizaci. Kombinované turistické akce Tento typ je vhodný převážně pro delší cykloturistické akce. Skupina se přesouvá dopravním prostředkem na jednotlivá výjezdní místa se zázemím, odkud mají
26
možnosti hvězdicových tras (Korvas, P., a kol., 2007; Skeřil, M., & Čegan, P., 2003). Cyklistické trasy můžeme dělit také podle trasování, geografické polohy a dominantního
typu
cyklistické
dopravy na
místní,
které
využíváme
pro každodenní turistiku při dopravě v obcích, regionální, která spojuje dva cíle mimo obec, a dálkové (nadregionální), kdy jsou propojeny vzdálené cíle a slouží především pro rekreaci a prázdninovou turistiku (Ondráček, J., & Hřebíčková, S., 2007). 1.3.6 CYKLOSTEZKY V ČR Počet
cyklostezek
v České
republice
neustále
stoupá
a
může
za to především rozvoj a rozmach cyklistiky a cykloturistiky, neboť mají lidé čím dál více v oblibě tento druh aktivity na kole, ať už za účelem rekreace nebo snadnější dopravy z místa na místo. Poslední statistiky Centra dopravního výzkumu ukazují, že k 1. 1. 2011 bylo napočítáno 1 903 km cyklostezek na celém území České republiky. Téměř 1 600 km je pak značených dopravní značkou a asi 300 km komunikací, které slouží jako cyklostezky, ale nejsou tak značeny (Martínek, J., 2011). Na následujícím obrázku můžeme vidět, že síť cyklotras v Kraji Vysočina je jednou z nejslabších v celorepublikovém měřítku a v roce 2011 nedosahovala ani 50 km.
Obr. 3 Délka cyklostezek v jednotlivých krajích ČR, zdroj:
27
1.3.7 VYBAVENÍ CYKLISTY Typ kola Typ kola záleží na záměru používání a na obtížnosti terénu. Podle prostředí, ve kterém budeme vykonávat cykloturistiku, můžeme rozdělit i typy kol, která budeme v různých prostředích používat. Existuje obrovská nabídka jízdních kol a značek. Základní dělení kol je následující:
silniční kola – kola z lehkého materiálu s úzkými plášti určená pro cykloturistiku, která se uskutečňuje pouze na silnicích, ulicích nebo jiném pevném povrchu,
horská kola – speciálně upravená kola se silnými plášti s hrubým vzorkem určená pro pohyb v terénu, na lesních stezkách a nezpevněném povrchu,
trekingová kola – jedná se o mezistupeň mezi silničními a horskými koly, kombinuje lehké materiály s širšími plášti, kola určená pro zpevněné komunikace, nejsou příliš vhodná do terénu,
city bike – kola pro městskou turistiku (Ondráček, J., & Hřebíčková, S., 2007; Jandová, P., 2009; Sidwells, Ch., 2003).
Povinná výbava kola Povinnou výbavu kola pro pohyb na pozemních komunikacích nebo mimo pozemní komunikace určuje Vyhláška č. 197/2006 Sb., která do povinné výbavy zahrnuje: účinné blatníky, dvě na sobě nezávislé brzdy, pokud nejde o jízdní kolo pro děti předškolního věku, světlomet svítící dopředu bílým světlem a svítilnu se zadním obrysovým světlem červené barvy svítící trvale nebo přerušovaně, zdroj elektrického proudu, bílou odrazku vpředu, červenou odrazku vzadu, oranžové odrazky na pedálech, alespoň jednu oranžovou odrazku na paprscích předního i zadního kola na každé straně, jasně znějící zvonek, kryt řetězu a další bezpečností
prvky,
např.
uzavřené
matice
nábojů
kol
(Ondráček,
J.,
& Hřebíčková, S., 2007).
28
Přilba Mezi další cyklistické vybavení bychom měli určitě zařadit přilbu. V České republice dle Zákona 361/2000 Sb. po změně provedené zákonem č. 411/2005 Sb., platné od 1. 7. 2006: § 58, odst. 1: „Cyklista mladší 18 let je povinen za jízdy použít ochrannou přilbu schváleného typu podle zvláštního právního předpisu a mít ji nasazenou a řádně připevněnou na hlavě.“ Jde o pasivní ochranu cyklisty, kdy nošením přilby můžeme minimalizovat zranění hlavy až o 85 %, proto se ochranná přilba doporučuje každému, kdo aktivně využívá jízdní kolo. Brýle Při jízdě na kole bychom neměli zapomenout ani na brýle, které chrání nejen před slunečním zářením, ale i jako zabezpečení oka před prachem, hmyzem nebo větrem. Ostatní cyklistické oblečení Důležité pro cyklistu je vhodně zvolené oblečení, které bude pohodlné a bude mu umožňovat co nejpříjemnější požitek z jízdy. Mezi cyklistické oblečení zahrnujeme cyklistické kalhoty, které chrání citlivá místa, boty s pevnou podrážkou (pokud nemá cyklista SPD3), cyklistické rukavice pro ochranu dlaní před odřeninami, speciální spodní prádlo, cyklistický dres, cyklistická pláštěnka nebo větrovka (Skeřil, M., & Čegan, P., 2003). 1.3.8 CYKLISTÉ VÍTÁNI „Cyklisté vítáni je celonárodní certifikační systém, který z pohledu cyklistů prověřuje nabídku a vybavenost stravovacích a ubytovacích služeb, kempů a turistických cílů.“ Turistická zařízení jsou testována a zkoumána, a pokud 3
Shimano Pedaling Dynamics – systém spojení závodní tretry s pedálem prostřednictvím zámku a oboustranně nášlapného pedálu, vhodné pro razantní jízdu, bezpečné a umožňují vysokou efektivitu šlapání (Ondráček, J., & Hřebíčková, S., 2007)
29
projdou certifikací, získají zelenobílou známku s usmívajícím se kolem (viz obr. 4), (Petráš, M., 2013, online). Tento systém vznikl v roce 2006 a inspiruje se zkušenostmi podobných projektů, které už dlouhodobě fungují v zahraničí. Certifikát označuje takové zařízení a služby, které jsou přátelské vůči turistům na kolech. Hlavní myšlenkou celého projektu je zlepšit cykloturistickou situaci v České republice, zvýšit kvalitu poskytovaných služeb a celkově tak podpořit aktivní cestovní ruch. Autorem a manažerem celého projektu je Nadace Partnerství a vznikl v rámci programu Greenways4.
Obr. 4 Známka pro turistická zařízení s certifikací „Cyklisté vítáni“, zdroj:
4
Stezky určené pro bezmotorovou dopravu.
30
1.4
KRAJ VYSOČINA Vysočina bývá obecně považována za kraj se zachovalou přírodou
a čistým životním prostředím. Dal by se označit za zdravý ostrov mezi pražskou, brněnskou a vídeňskou aglomerací. Kraj Vysočina má výbornou centrální polohu, jelikož se nachází na pomezí Čech a Moravy, a díky tomu může těžit v mnoha oblastech. Leží zároveň v dopravním středu země, kde ho protíná nejvýznamnější spojnice dvou největších měst České republiky Prahy a Brna, dálnice D1. Území kraje
je
součástí
středoevropské
Vídeň/Bratislava-Budapešť).
Tato
urbanizované
skutečnost
příznivě
osy
(Berlín-Praha-
působí
především
na ekonomiku, protože díky tomu přilákala řadu zahraničních investorů (Vystoupil, J., a kol., 2006; Statistická ročenka Kraje Vysočina, 2012). Vysočina se z pohledu cestovního ruchu může pyšnit mnohými kulturními a historickými památkami a akcemi na mezinárodní a celosvětové úrovni. 1.4.1 PŘÍRODNÍ POMĚRY Povrch Kraj Vysočina získal svůj název především díky tomu, že se tento správní celek rozkládá na podstatné části Českomoravské vrchoviny, pro kterou je typický mírně zvlněný spíše pahorkatinný reliéf, s četnými sníženinami (brány, kotliny a pánve). Celková rozloha kraje je 6 796 km2, čímž se Vysočina řadí na 5. místo v České republice a zaujímá asi 9 % z celkové rozlohy státu. Nejvyšší částí je na severovýchodě Hornosvratecká vrchovina s nejvyšším vrcholem Devět skal (836,3 m n. m.) a na jihozápadní části kraje Javořická vrchovina s nejvyšším vrcholem celé Českomoravské vrchoviny Javořicí (836,5 m n. m.), (Toušek, V., Smolová, I., Fňukal, M., Jurek, M., & Klapka., P., 2005). Vodstvo Na území kraje pramení významné české i moravské řeky a prochází tudy hlavní evropské rozvodí mezi řekami Doubravou, Sázavou a Želivkou na jedné straně a Svratkou, Oslavou, Jihlavou a Moravskou Dyjí na straně druhé. Na řadě
31
vodních toků jsou postaveny vodní nádrže, např. Švihov na Želivce nebo Vír na Svratce. Na řece Jihlavě byla vybudována vodní nádrž Dalešice, která má nevyšší hráz v České republice. V Kraji Vysočina se nachází rovněž množství rybníků. Největší z nich je Velké Dářko na Žďársku (Toušek, V., Smolová, I., Fňukal, M., Jurek, M., & Klapka., P., 2005). Podnebí Vysočina je řazena mezi chladnější části České republiky s průměrnou roční teplotou 5-7 °C. Vzhledem k hornatému charakteru krajiny mívá počasí proměnlivý charakter. Chráněná území Na území kraje jsou dvě chráněné krajinné oblasti. CHKO Žďárské vrchy, vyhlášena v roce 1970 na ochranu harmonicky vyvážené kulturní krajiny s velkým zastoupením ekosystémů, a CHKO Železné hory, vyhlášena v roce 1991 zahrnující kru Železných hor rozčleněnou hlubokými kaňony vodních toků Chrudimky a Doubravy. Důležitým a zajímavým krajinným prvkem jsou v kraji rašeliniště. Mezi nejvýznamnější patří Padrtiny u Velkého Dářka (Toušek, V., Smolová, I., Fňukal, M., Jurek, M., & Klapka., P., 2005). 1.4.2 OBYVATELSTVO A SÍDLA Území Kraje Vysočina se administrativně člení na 5 okresů, 15 správních obvodů obcí s rozšířenou působností (ORP) a 26 obvodů pověřených obecních úřadů (POÚ). Základní samosprávnou jednotkou jsou obce, kterých je v kraji 704 (stav od 1. ledna 2005). Obec na Vysočině má v průměru 727 obyvatel, což je nejméně ze všech krajů České republiky. V kraji jsou nejčetněji zastoupeny obce s méně než 500 obyvateli. Statut města má v současnosti 34 obcí kraje. V rámci České republiky je tento fakt vzhledem k velikosti regionu mírně podprůměrný (Statistická ročenka Kraje Vysočina, 2012).
32
K 1. lednu 2012 žilo na Vysočině téměř 512 tisíc obyvatel: S touto hodnotou se Kraj Vysočina řadí k třetímu nejméně lidnatému kraji. Podíl městského obyvatelstva dosáhl k 31. 12. 2011 celkem 57,3 %. (Statistická ročenka Kraje Vysočina, 2012). Pouze ve třech městech žije více než dvacet tisíc obyvatel (Třebíč, Havlíčkův Brod, Žďár nad Sázavou) a krajské město Jihlava dosahuje počtu padesáti tisíc obyvatel. S rostoucí životní úrovní a mobilitou obyvatel lze čekat, že toto uspořádání bude výhodou. Umožňuje využívat pozitiva venkovského bydlení a přitom zaručuje dostupnost městského centra (Krajský úřad Kraje Vysočina, 2008). 1.4.3 CESTOVNÍ RUCH V KRAJI VYSOČINA Kulturní a historické památky V Kraji Vysočina není pouze čisté ovzduší a kvalitní životní prostředí, ale historie zde zanechala množství kulturních památek, mezi které se řadí hrady, zámky, sochy, kapličky, muzea divadla aj. Tři nejvýznamnější památky jsou zapsány na seznam UNESCO. V roce 1992 byla na seznam zařazena městská památková rezervace Telč s historickým jádrem města s pozdně gotickým opevněním a branami. Na náměstí je chráněné jedinečné seskupení gotických a renesančních domů s podloubími a renesančními, barokními a klasicistními štíty. Na místě původního gotického hradu dnes stojí renesanční zámek z 16. století s renesanční zahradou a anglickým parkem. Jako další byl na seznam zapsán barokní poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře u Žďáru nad Sázavou a to v roce 1994. Třebíč byla začleněna mezi památky UNESCO v roce 2003 díky bazilice sv. Prokopa a významnému komplexu židovského ghetta se starou a novou synagogou ze 17. a 18. století včetně židovského hřbitova (Toušek, V., Smolová, I., Fňukal, M., Jurek, M. & Klapka., P., 2005).
33
Dalšími významnými turistickými atraktivitami jsou městské památkové rezervace Jihlava a Pelhřimov a rodný dům Karla Havlíčka Borovského V Havlíčkově Borové. Za zmínku určitě stojí také zámek v Jaroměřicích nad Rokytnou, hrad Roštejn, zámek v Náměšti nad Oslavou, hrad v Lipnici nad Sázavou, westernové městečko Šiklův mlýn, Muzeum kuriozit v Pelhřimově, ZOO Jihlava, Dalešický pivovar nebo např. jihlavské podzemí, které dosahuje délky až 25 km a považuje se za druhý nejrozsáhlejší podzemní labyrint v České republice. Kulturně-sportovní akce Na území kraje se pravidelně konají zajímavé kulturní akce v celostátním nebo mezinárodním měřítku. V Jihlavě se pravidelně pořádá setkání a soutěž smíšených
komorních
sborů
–
Mezinárodní
festival
sborového
umění
či Mezinárodní festival dokumentárního filmu. Kulturní akce se pořádají i v menších městech. Činorodým organizátorem je město Telč, které zabezpečuje festival Prázdniny v Telči nebo Evropské setkání folklórních souborů. Mezinárodní hudební festival Petra Dvorského mohou návštěvníci vidět a zažít v zámku v Jaroměřicích nad Rokytnou (Statistická ročenka Kraje Vysočina, 2012). Mnoho sportovně-kulturních akcí se také odehrává v Novém Městě na Moravě, např. Mistrovství světa v biatlonu 2013. Turistické akce Co se týče turistických akcí, Kraj Vysočina nabízí příležitosti zejména pro pobytovou letní a zimní turistiku a pro návštěvy hodnotných kulturně historických památek. Vysočina se může opřít hned o několik předností, kterými jsou:
geografická poloha kraje,
jedno z nejkvalitnějších přírodních a životních prostředí v České republice,
34
dlouhodobá poptávka domácí návštěvnosti z brněnské a pražské aglomerace,
nabídka turistických atrakcí mezinárodního významu,
množství dobře značených turistických i cyklistických stezek,
významné mezinárodní sportovní akce (Vystoupil, J., a kol., 2006).
Dominantní rekreační funkcí území je středně náročná pobytová a pohybová turistika s významnou letní sezónou. Značný rekreační potenciál mají zejména lokality v údolí řek a rybníků. Pro zimní turistiku a sporty je vhodná Českomoravská vrchovina, zejména pro běžecké lyžařské sporty. Právě sezónnost turistické návštěvnosti je slabou stránkou tohoto kraje (Vystoupil, J., a kol., 2006). Z hlediska rozmístění atraktivit cestovního ruchu je patrná tendence uzemní
koncentrace turistických
zařízení
a
infrastruktury do několika
významnějších středisek, zejména do okresních a turisticky významných měst a rekreačních obcí. V kraji se nachází poměrně hustá síť turistických a cykloturistických stezek, které udržuje Klub českých turistů s některými místními neziskovými organizacemi. Nedostatečný je počet tematických tras, zapojení existujících tras do turistických programů, terénní informační systém a drobný mobiliář na těch trasách i podíl bezpečných úseků na existujících cyklotrasách (Krajský úřad Kraje Vysočina, 2011). Budoucnost cestovního ruchu na Vysočině bude bezpochyby patřit vedle městské turistiky především formám klidné a ekologicky čisté pobytové turistiky. Tu podporuje hustá síť turisticky značených cest (asi 2 900 km), rozvoj cyklotras i postupně vznikající agrofarmy s ubytováním (Statistická ročenka Kraje Vysočina, 2012). V kraji se rozvíjí venkovská turistika nebo hippoturistika. 1.4.4 UBYTOVACÍ A STRAVOVACÍ ZAŘÍZENÍ Podle Statistické ročenky Kraje Vysočina (2012) bylo na území Kraje Vysočina v roce 2011 téměř 400 hromadných ubytovacích zařízení, což
35
odpovídalo 5,2 % celkových hromadných ubytovacích zařízení v celé České republice. Tato služba nabízela přes 21 000 lůžek. V celorepublikovém měřítku to byly asi 4,2 %. Hostů, kteří v roce 2011 navštívili tato ubytovací zařízení, bylo přes 350 000 a z toho více než 50 000 bylo cizinců ze zahraničí. Průměrná doba pobytu se pohybovala okolo 3,6 dní a průměrná délka přenocování byla 2,6 dní. Na území Kraje Vysočina najdeme velké množství typů ubytovacích zařízení. Návštěvníci mohou využít služeb hotelů, motelů nebo botelů 5, které jsou hodnoceny jednou až pěti hvězdičkami, hotel garni6 v Jihlavě, dále penziony, kempy, chatové osady, turistické ubytovny a ostatní ubytovací zařízení (Statistická ročenka Kraje Vysočina, 2012). V Kraji Vysočina se nachází dostatečné množství stravovacích zařízení v různých cenových kategoriích. Návštěvníci se mohou stravovat v těchto typech zařízení: restaurace, pohostinství, veřejné jídelny, pivnice, vinárny, kavárny, rychlá občerstvení či bary. Tyto služby jsou nabízeny buď jako součást ubytovacích zařízení, nebo nezávisle na těchto zařízeních.
5
Plovoucí hotel, plavidlo z kategorie plovoucích zařízení, které se může podobat lodi, obvykle není vybaven vlastním pohonem a kotví na řekách velkých měst. 6
Označení hotel garni se používá při klasifikaci ubytovacích služeb typu hotel. Specializuje se na samotné ubytování a stravovací služby jsou velmi omezené. Zpravidla nabízí pouze snídaně a drobné občerstvení během dne. Maximální počet kvalifikačních hvězdiček je 4.
36
2
PRAKTICKÁ ČÁST V této části jsem se věnovala návrhu komerční cykloturistické akci v Kraji
Vysočina. Zprvu jsem popsala potřebné vybavení na akci, poté se zaměřila na naplánování tras, popis programů jednotlivých dní a zajištění ubytování. V poslední podkapitole jsem udělala kalkulaci celého zájezdu.
2.1
DOPORUČENÉ VYBAVENÍ NA AKCI
2.1.1 TYP KOLA Vzhledem k tomu, že akce bude probíhat nejen na pozemních komunikacích, ale i na zpevněných cestách, je vhodné mít kolo se širšími plášti pro pohodlnou a bezpečnou jízdu. Z tohoto důvodu je volba silničního kola pro tento typ akce naprosto nežádoucí. Účastníkům bych doporučovala kvalitní horské nebo trekingové kolo, které umožňuje celkem snadno a pohodlně plánovanou trasu překonat. Kolo by mělo být vybráno tak, aby odpovídalo proporcím účastníka. Všechna kola by měla předem projít kontrolou a být odborně seřízena v servisu, abychom předešli v průběhu akce nežádoucím kolizím a kolapsům. Také musí být opatřena povinnou výbavou, kterou se zabývá kapitola 1.3.7 Vybavení cyklisty. 2.1.2 VÝZBROJ A VÝSTROJ Každý z účastníků je povinen mít cyklistickou přilbu řádně zapnutou a připevněnou na hlavě. Ačkoliv v České republice nemusí mít cyklista helmu, pokud přesáhl hranici osmnácti let, vzhledem k zachování bezpečnosti klientů a hladkého průběhu akce, je nutné, aby každý přilbu měl. Součástí výzbroje a výstroje by měly být i brýle, které chrání oči a zabraňují vniknutí prachu nebo hmyzu, což by mohlo ovlivnit vidění a hlavně jízdu cyklisty. Z cyklistického oblečení bych doporučovala především cyklistické rukavice, které slouží k ochraně dlaní, a cyklistické kalhoty se speciální vložkou,
37
která chrání oblast rozkroku proti odřeninám a otlačení a je vhodná hlavně pro ty, kteří nejsou zvyklí trávit v sedle kola celý den, popřípadě několik dní. Příhodný je i cyklistický dres, který dobře odvětrává a má vhodně řešený problém s kapsami na uložení mobilního telefonu nebo peněz. V neposlední řadě bych zmínila bundu z nepromokavého materiálu, který neprofoukne a chrání před nepříznivými vlivy počasí jako je déšť a vítr. Další oblečení je na uvážení klienta. Při výběru oblečení je dobré sáhnout po výrazných barvách s reflexními prvky, aby byli cyklisté dobře viditelní při jízdě na pozemních komunikacích pro ostatní účastníky silničního provozu. Obuv bych volila s pevnou podrážkou a přizvednutou špičkou, která dobře sedí na noze a člověk ji má předem vyzkoušenou, pokud ovšem klient nepoužívá systém SPD. Kvalitní a pohodlná obuv je základem toho, aby si člověk mohl jízdu na kole patřičně užít a neměl nohu samý otlak a oděrku. Jelikož se jedná o několikadenní akci, účastníci by s sebou měli mít náhradní oblečení, které jim po celou dobu zájezdu bude převážet zajištěný autobus. Za předpokladu chladného počasí je vhodné vzít si s sebou teplejší oblečení. Nezbytnou nutností každého cyklisty by měla být láhev s pitím, která je upevněná v držáku na rámu kola. Doporučovala bych si vzít s sebou na cestu i malý batoh, kam si účastník může uložit další vrstvu oblečení nebo menší svačinu. Dobré jsou i malé brašny, které jsou umístěny pod sedlem kola nebo na řídítkách, kam si může člověk dát nějaké drobné věci nebo nářadí na opravu a údržbu kola. Další důležitou součástí vybavení účastníka zájezdu je spací pytel, případně karimatka z důvodu přenocování v kempu. Tyto věci opět poveze již zmiňovaný autobus.
38
2.2
ORGANIZACE ZÁJEZDU
2.2.1 CÍLOVÁ SKUPINA Trasa zájezdu je plánovaná pro fyzicky zdatnější účastníky, kteří jsou zvyklí jezdit na kole delší trasy a nevadí jim v sedle kola strávit prakticky celý den. Spodní věková hranice je stanovena od osmnácti let. Maximální počet účastníků akce je patnáct klientů. Zájezd je určen pro ty, kteří si chtějí aktivně odpočinout, být v kontaktu s přírodou, zasportovat si a poznat a navštívit kulturně historické památky, které Kraj Vysočina nabízí. 2.2.2 OBECNÉ INFORMACE Zájezd bude probíhat ve čtyřech dnech, od čtvrtka do neděle, což znamená tři přenocování. Každý den akce se pojede jiná trasa, jedna je v oblasti Žďárských vrchů, druhá v okolí Třebíče, třetí kolem Mohelenské hadcové stepi a čtvrtá trasa je naplánovaná kolem města Telč. Délka tras jednotlivých dní se pohybuje v rozmezí čtyřicet až šedesát kilometrů a náročnost tras je střední. Nocovat se bude pokaždé na jiném místě v různých ubytovacích zařízeních. Věci do cílové oblasti dopraví autobus, který doveze celou skupinku i s koly každý den na místo, odkud bude trasa zahájena. Nástupní místo zájezdu je v městě Brně, v Bohunicích na parkovišti u Univerzitního kampusu. Zde bude připravený autobus, který skupinu i s instruktorem doveze do Nového Města na Moravě, kde bude začínat první den cykloturistického výletu. Po skončení celé akce autobus opět dopraví účastníky zpět do Brna na parkoviště u Univerzitního kampusu. 2.2.3 PRVNÍ DEN ZÁJEZDU Akce započne ve čtvrtek. Sraz účastníků je v osm hodin na parkovišti za nákupním centrem Campus Square v Brně Bohunicích. Na tomto místě bude připravený autobus a instruktor, který celou akci bude organizovat a mít ji na starosti. Jakmile budou všechna kola a vybavení klientů naložená, autobus i s účastníky a vedoucím zájezdu odjede do Nového Města na Moravě.
39
Předpokládaný příjezd do Nového Města je kolem půl desáté, kde si účastníci vezmou kola a nezbytné vybavení potřebné na cestu. Autobus přejede do Žďáru nad Sázavou, kde budou účastníci nocovat. Cyklotrasa č. 1 NOVÉ MĚSTO NA MORAVĚ – ROKYTNO – KUKLÍK – SNĚŽNÉ – MILOVY – KŘIŽÁNKY – DEVĚT SKAL – ŽÁKOVA HORA – TISŮVKA – ŠKRDLOVICE – VELKÉ DÁŘKO – POLNIČKA – ŽĎÁR NAD SÁZAVOU Délka trasy: 43 km Převýšení: 245 m Charakteristika: Tato trasa (viz obr. 5) spojuje dvě významná města na Vysočině a to Nové Město na Moravě, které je proslavené především zimními sporty, a Žďár nad Sázavou, kde se nachází významná památka zapsaná na seznamu UNESCO. Trasa vede přes CHKO Žďárské vrchy, přes rekreační oblast Milovy, až k vrcholu Žďárských vrchů a kolem největšího rybníku Českomoravské vrchoviny. Na trase je možnost občerstvení nebo i přírodní koupání. Popis trasy a program Trasa začíná v Novém Městě na Moravě, kde nás vyloží autobus na Vratislavově náměstí. Zde bude asi hodina času na prohlédnutí památek kolem náměstí. Mezitím instruktor a řidič autobusu pohlídají kola a další vybavení. O půl jedenácté bude sraz všech účastníků i s koly u kostela sv. Kunhuty. Instruktor
určí
koncového
jezdce,
který bude
celou
skupinu
zavírat.
Z Vratislavova náměstí vyjedeme po cyklotrase přes Komenského námětí po Masarykově ulici. Na křižovatce odbočíme vlevo a napojíme se na červenou turistickou trasu přes ulice Křičkova a Maršovská směrem na Rokytno. Do Rokytna dojedeme po silnici druhé třídy po necelých pěti kilometrech jízdy. Tato trasa je poměrně náročná na stoupání (viz obr. 6). Z Rokytna pokračujeme dalších 6 km do obce Kuklík. V obci Kuklík se napojíme na cyklotrasu č. 4341 a poté na č. 104, která nás zavede až do obce Sněžné. Tato cesta je
40
charakteristická spíše klesáním. Ve Sněžném se napojíme na červenou turistickou trasu, která vede přes zpevněnou polní cestu, až dojedeme na rozcestí, kde se dáme doprava na cyklistickou trasu č. 4340. Na první křižovatce odbočíme vlevo a dostaneme se po silnici druhé třídy až k Milovskému rybníku. Zde je naplánována první zastávka. Předpokládaný příjezd do této rekreační oblasti je kolem dvanácté hodiny. Účastníci se mohou naobědvat ve zdejších stravovacích zařízeních. Oblíbeným pohostinstvím je restaurace U Šlechtů. Stravu si každý účastník hradí sám. Za teplého počasí je možnost zchladit se v Milovském rybníku. Po hodinové pauze opět pod vedením instruktora vyjedeme po cyklotrase č. 4340 směrem do Moravských Křižánek, kterými projedeme a pokračujeme po silnici druhé třídy až do Křižánek. Na začátku obce se vlevo napojíme na modrou turistickou stezku, po levé straně budeme míjet Přírodní park Bílá skála, až přijedeme pod vrchol Devět skal. Zde bude následovat menší zastávka a výstup na vrchol. U Devíti skal se napojíme na žlutou a po té budeme pokračovat až na rozcestí. Zde pojedeme vpravo po červené přes Rumpoltův mlýn k Žákově hoře (810 m n. m.). Od té odjedeme lesní cestou po červené značce až k Tisůvce (792 m n. m.). Červené se budeme držet i nadále a dovede nás přes křižovatku Zubačka a kopec Za Lištinou do obce Škrdlovice. Projedeme Škrdlovicemi a po červené značce se vydáme k největšímu rybníku Českomoravské vrchoviny Velké Dářko. Zde se opět můžeme zchladit a načerpat energii. Pokračujeme příjemným prostředí rybníků po červené do obce Polnička. Na závěr cesty se napojíme na cyklotrasu č. 5061 a pokračujeme kolem Pilské nádrže až do Žďáru nad Sázavou. Po žluté se dostaneme k poutnímu kostelu sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře. Předpokládaný příjezd je kolem čtvrté hodiny odpoledne. Na závěr prvního dne nás čeká prohlídka významné památky UNESCO. Cena vstupného je zahrnuta v ceně zájezdu. Po zhlédnutí pamětihodnosti dojedeme
41
na ubytovnu ŽĎAS, kde je zajištěno přenocování. Na tomto místě čeká autobus s osobními věcmi účastníků.
Obr. 5 Mapa cyklotrasy Nové Město na Moravě – Žďár nad Sázavou, zdroj:
Obr. 6, Výškový profil trasy č. 1, zdroj:
Místopis Nové Město na Moravě Nové Město na Moravě se nachází v srdci Vysočiny. Je považováno za význačné
centrum
zimních
sportů,
především
běžeckého
lyžování,
z celorepublikového i mezinárodního hlediska. Asi dva kilometry od Nového Města je postavena Vysočina Aréna, kde se konají důležité sportovní akce. Toto město nabízí ovšem i spoustu kulturně historických památek. Historické centrum
42
města
tvoří
Vratislavovo
náměstí,
které
je
obklopeno
významnými
pamětihodnostmi. Za zmínku stojí Horácké muzeum, rodný dům malíře Karla Němce, Hotel Panský Dům, Evangelický kostel a busta Jana Ámose Komenského a Novoměstský zámek. Ve městě je spousta stravovacích i ubytovacích zařízení různých cenových kategorií. Označení „Cyklisté vítáni“ získal Hotel Panský dům na Vratislavově náměstí a Hotel Horní dvůr. Milovy Jednou z částí městyse Sněžné jsou Milovy. Jsou umístěny v příjemném prostředí lesů. Milovský rybník je vhodný pro rekreační koupání. Nachází se zde hotel Devět skal OREA, autokemp a několik stravovacích zařízení. Křižánky Obec Křižánky získala v roce 2012 titul Vesnice Vysočiny 2012 a nachází se v CHKO Žďárské vrchy. Je členěna na tři části: Moravské Křižánky, České Křižánky a České Milovy. Nachází se zde největší památková rezervace v Kraji Vysočina. Kromě Devíti skal můžeme v okolí obce navštívit další známé skalní útvary: Čtyři palice, Zkamenělý zámek a Bílá skála (Obec Křižánky, 2011). Devět skal (836 m n. m.) Devět skal je druhým nejvyšším bodem Českomoravské vrchoviny a zároveň nevyšším vrcholem Žďárských vrchů. Byl vyhlášen přírodní památkou v roce 1976. Jsou zde cesty pro horolezce a zpřístupněná vyhlídka (Server České hory, 2013). Tisůvka Tisůvka je přírodní památka, vyhlášená v roce 1974, na stejnojmenném vrcholku Tisůvka (792 m n. m.). Jde o rulový skalní útvar v lesním komplexu.
43
Nachází se přibližně 1,5 km na severozápad od obce Cikháj. Na vrcholu Tisůvka je rulová skála (58 m dlouhá, 15 m vysoká) zvaná Čertův kámen (Turistik, 2013). Žďár nad Sázavou Žďár nad Sázavou leží v CHKO Žďárské vrchy. Toto město je významné především z hlediska kulturně historického, protože se zde nachází památka zapsaná na seznamu UNESCO poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře (viz obr. 7). Jde o jedinečné umělecké dílo od českého architekta Jana Blažeje Santiniho-Aichela. Byl vystavěn v letech 1719 až 1722 v barokně gotickém slohu. Tato pamětihodnost ovšem není jedinou zajímavostí ve Žďáru. Můžeme zde najít třeba zámek nebo kapli sv. Markéty. Město nabízí celou řadu ubytovacích i stravovacích zařízení (Žďár nad Sázavou, 2011). Podobně jako v Novém Městě na Moravě zde můžeme najít podniky zapojené do programu „Cyklisté vítáni“, např. Hotel Jehla a Hotelová ubytovna ŽĎAS.
Obr. 7 Poutní kostel na Zelené hoře, zdroj:
Ubytování a stravování První den je zajištěno ubytování na Hotelové ubytovně ŽĎAS. Toto zařízení nese od roku 2010 označení „Cyklisté vítání“. Označení garantuje kvalitní ubytování na jednu noc, energeticky vyváženou snídani, možnost vyprání a vysušení oblečení, uzamykatelnou úschovnu pro kola, poskytnutí nářadí pro opravy kola aj.
44
Stravování není zahrnuto v ceně zájezdu. Během cykloturistického výletu je vždy možnost se občerstvit nebo zakoupit nějaké potraviny. 2.2.4 DRUHÝ DEN ZÁJEZDU Druhý den začíná v osm hodin. Snídani je možno si domluvit v Hotelu Hajčman, který se nachází hned vedle hotelové ubytovny, nebo využít vlastní zásoby a kuchyňku, která je součástí ubytovny. Kolem deváté hodiny nás autobus se všemi věcmi odveze do Třebíče, kde bude začínat druhý cykloturistický výlet. Předpokládaný příjezd na autobusové nádraží v Třebíči je o půl jedenácté. Cyklotrasa č. 2 TŘEBÍČ – PTÁČOV – TRNAVA – NÁRAMEČ – BUDIŠOV – STUDNICE – OSLAVA – NESMĚŘ – ROHY – HODOV – RUDÍKOV – HROZNATÍN – HORNÍ VILÉMOVICE – BUDÍKOVICE – POCOUCOV – TŘEBÍČ (POUŠOV) Délka trasy: 57 km Převýšení: 234 m Charakteristika: Trasa (viz obr. 8) vede přes Přírodní park Třebíčsko a kolem údolí řeky Oslavy. Terén není příliš náročný (viz obr. 9). Výlet je zaměřený hlavně na klidnou a odpočinkovou jízdu v příjemném prostředí a poznávání přírodních krás, které Třebíčsko nabízí. Významné kulturní památky na trase se nacházejí ve městě Třebíč a v městysi Budišov. Popis trasy a program Program začneme na Karlově náměstí, kolem kterého uděláme okružní pochůzku, abychom se podívali na významné objekty, které ho obklopují. Pak vystoupáme na 75 m vysokou městskou věž, ze které je rozhled do širého okolí. Po prohlídce přejdeme přes řeku Jihlavu do židovského města, projdeme tento významný a ojedinělý komplex, navštívíme Přední a Zadní synagogu a dům Seligmanna Bauera. Poté se vydáme do kopce na baziliku sv. Prokopa v místech
45
bývalého benediktínského kláštera. Od dvanácti do třinácti hodin bude pauza na oběd. V jednu hodinu se všichni sejdeme na autobusovém nádraží, vezmeme kola a věci potřebné na cestu a pod vedením instruktora vyjedeme po cyklotrase č. 5106 z Třebíče. Ve městě je toto značení málo přehledné, proto je lepší sledovat modré turistické značení. Z autobusového nádraží projedeme Jihlavskou bránou, přes Karlovo náměstí, pokračovat budeme přes Smila Osovského, přejedeme Smetanův most přes řeku Jihlavu, vystoupáme kopec na Křížové ulici, projedeme ulicí Velkomeziříčskou, až se kolem pekárny dostaneme na polní cestu. Pokračujeme kolem vodní nádrže Lubí a jízdou mírně kopcovitým terénem dojedeme do městské části Třebíče Ptáčova. Poblíž se nachází Přírodní park Ptáčovský kopeček (448 m n. m.), kde roste vzácný koniklec velkokvětý. V Ptáčově odbočíme vlevo a pokračujeme po trase č. 5106 až do Trnavy. Po více než pěti kilometrech přijedeme do Trnavy a jedeme stále po stejné trase kolem Přírodního parku Kobilinec mírným stoupáním do obce Nárameč. Mineme rybník Gbel a napojíme se na modrou turistickou značku směrem do Budišova. Zde bude následovat první zastávka po zhruba patnácti kilometrech od začátku výletu. V Budišově se nejdříve zastavíme u farního kostela a poté půjdeme na prohlídku renesančního zámku. Občerstvíme se v restauraci „Sport“ a vydáme se znova na cestu. U benzinové pumpy odbočíme vlevo směrem na obec Studnice a pojedeme po trase č. 5206. Ve Studnicích se dáme vpravo, až přijedeme k polní cestě, která nás zavede do Oslavy, a odtud pokračujeme kolem údolí řeky Oslavy po trase č. 5109. Kaňon řeky Oslavy se řadí mezi nejzachovalejší krajinářské útvary. Po dvou kilometrech mineme po levé straně Říhákův mlýn a vpravo projedeme kolem zříceniny hradu Templštejn a pokračujeme až k rekreačnímu centru Nesměř. Trasa č. 5109 se stáčí vlevo a mírným stoupáním nás zavede do obce Rohy, kterou projedeme a na konci obce odbočíme vlevo a dostaneme se do Hodova, odkud pokračujeme stále po stejné trase. Vpravo mineme rybník Perný a asi tři kilometry od obce Hodov přijedeme na křižovatku a napojíme se vpravo na trasu č. 5112, která nás zavede přes obec Rudíkov do obce Hroznatín.
46
Zde uděláme občerstvovací zastávku a prohlédneme si nově postavený pamětní kámen generála Ludvíka Svobody. Z Hroznatína se vydáme po žluté turistické značce a na rozcestí Kuchyňka se napojíme na zelenou značku vedoucí přes Horní Vilémovice ke křižovatce, kde odbočíme vlevo na trasu č. 5214. Po pravé straně pojedeme kolem vrcholu Jelení hlava (617 m n. m.) a dostaneme se do Budíkovic. Projedeme Budíkovicemi a po silnici druhé třídy se dostaneme zpátky do Třebíče, projedeme čtvrtí Týn kolem rybníku Kuchyňka až do kempu Poušov.
Obr. 8 Mapa trasy č. 2, zdroj:
Obr. 9 Výškový profil cyklotrasy č. 2, zdroj
47
Místopis Třebíč Město Třebíč vzniklo již v roce 1101 a na jejím území se do dnešní doby zachovalo velké množství památek. V roce 2003 byly tři nejvýznamnější zapsány na seznam UNESCO. Jedná se o Baziliku sv. Prokopa (viz obr. 10), což je unikátní stavba, která spojuje románský a gotický sloh. Uvnitř jsou nástěnné malby, které patří k nejstarším na našem území. V prostorách zámku se nyní nachází Muzeum Vysočiny Třebíč. Další zajímavostí na seznamu světového kulturního a přírodního dědictví je židovský hřbitov, který patří mezi nejzachovanější pamětihodnosti tohoto typu v České republice, a židovská čtvrť s unikátním a zachovalým rázem židovských domů a úzkých uliček. Nejvýznamnějšími památkami židovského města jsou Přední a Zadní synagoga a dům Seligmanna Bauera (Město Třebíč, 2011). Třebíč je známá nejen památkami UNESCO, ale můžeme zde vidět i Karlovo náměstí, které je co do rozlohy jedním z největších v České republice. Kolem náměstí je spousta zajímavých objektů: Malovaný dům (viz obr. 11), Černý dům, sousoší sv. Cyrila a Metoděje, kostel sv. Martina s ciferníkem, který je druhý největší ve střední Evropě aj. Město nabízí velké množství ubytovacích i stravovacích zařízení, jakožto i sportovního a kulturního vyžití.
Obr. 10 Bazilika sv. Prokopa, zdroj:
Obr. 11 Malovaný dům na Karlově náměstí s městskou věží, zdroj:
48
Nárameč Dominantní část obce Nárameč tvoří rybník Gbel se zarostlým ostrůvkem. Uprostřed obce stojí kapička sv. Jana Nepomuckého z 18. století a kousek od ní se nachází kamenná tvrz ze 14. století. Můžeme zde nalézt i pomník padlým vojákům v 1. světové válce. Občerstvit se zde dá v místním pohostinství nebo v prodejně se smíšeným zbožím. Budišov Dominantou
městyse
je
farní
kostel
Nanebevzetí
panny Marie
a sv. Gotharda postavený v románsko-gotickém slohu (viz obr. 12). Ke kostelu byla v 18. století přistavěna renesanční věž s pozlacenou korouhví. Významnou kulturní památkou je renesanční čtyřkřídlý zámek se zoologickým depozitářem, který nabízí bohatou nabídku fauny z celého světa (viz obr. 13). Okolo zámku se rozprostírá anglický park s množstvím barokních plastik, sochami sfing a kamenných váz. Budišov nabízí občerstvení ve třech restauracích a dvou obchodech se smíšeným zbožím. Ubytovat se lze na Sportovním tělovýchovném centru Budišov (Městys Budišov, 2013).
Obr. 12 Zámek v Budišově, zdroj:
Obr. 13 Farní kostel v Budišově, zdroj:
49
Hroznatín Obec Hroznatín je zajímavá tím, že se zde narodil armádní generál a prezident Ludvík Svoboda. Z toho důvodu zde byl nedávno odhalen pamětní kámen při příležitosti 70. výročí bitvy u Sokolova. Ubytování Druhá noc je naplánovaná v kempu Poušov, v chatkách pro dvě osoby. Kemp nabízí sociální zařízení, společnou kuchyňku, společenskou místnost s televizí, uzamykatelnou úschovnu kol a občerstvení. 2.2.5 TŘETÍ DEN ZÁJEZDU Třetí den začne stejně jako den předchozí v osm hodin. Je možnost se nasnídat v kempu. V devět hodin nás vyzvedne autobus a pojedeme směrem na Náměšť nad Oslavou, kde bude začínat další cykloturistický výlet. Cyklotrasa č. 3 NÁMĚŠŤ NAD OSLAVOU – KRALICE – KRAMOLÍN (rozhledna Babylon) – MOHELNO – DALEŠICE – STROPEŠÍN – HARTVÍKOVICE – KOZLANY – KONĚŠÍN Délka trasy: 50 km Převýšení: 201 m Charakteristika: Z velké části vede trasa (viz obr. 14) kolem vodních nádrží na dolním toku řeky Jihlavy. Kopcovitý terén trasy je trochu obtížnější, je zde náročnější stoupání i klesání (viz obr. 15) K vidění jsou převážně přírodní artefakty. Z kulturně historického hlediska má význam hlavně Náměšť nad Oslavou a obec Kralice.
50
Popis trasy a program Předpokládaný příjezd do Náměště je asi kolem desáté hodiny. Naplánovaná je prohlídka místního zámku a přilehlého zámeckého parku. V jedenáct hodin sedneme na kola a vyjedeme od vlakového nádraží, kde nás bude čekat autobus i s koly, směrem do obce Kralice. Projedeme ulicí Nádražní, přes náměstí Míru, kde se napojíme na cyklotrasu č. 5106, která nás vyvede z města. Na rozcestí odbočíme vlevo a pokračujeme po trase č. 5182 až do obce Kralice. Zde je po pěti kilometrech jízdy naplánovaná první zastávka a prohlídka Památníku Bible kralické. Z Kralic pojedeme zpátky po trase č. 5182 a kousek za obcí se napojíme na modrou turistickou značku, která vede až k Babylónské rozhledně. Cestou projedeme kolem obce Březník, po levé straně u řeky Oslavy mineme zříceninu hradu Lamberk a zříceninu Sedleckého hradu, vpravo uvidíme vrchol Pastýřka (426 m n. m.), přejedeme přes řeku Oslavu, po levé straně se bude tyčit lovecký zámek Vlčí kopec, až dojedeme na Zelený kopec (491 m n. m.), kde se nachází již zmiňovaná rozhledna. Zde bude následovat prohlídka a výstup na rozhlednu. Jakmile ukončíme prohlídku, vrátíme se po modré asi dva kilometry a po trase Pivovarská dojedeme do Mohelna. V Mohelně se můžeme občerstvit a vydáme se po trase č. 5175 nad Mohelenskou hadcovou stepí, kolem přírodní rezervace Dukovanský mlýn pojedeme údolím kolem řeky Jihlavy, kde mineme zříceninu Rabštejn. Na rozcestníku Dalešická přehrada – hráz se vydáme cyklotrasou č. 5107, která nás zavede do Dalešic. Tady nás čeká návštěva pivovaru a přestávka na oběd. Z Dalešic pokračujeme trasou č. 5107 kolem rybníku Bezděkov přes obec Stropešín až k rozcestníku Bařina. Zde se vydáme po červené turistické značce přes vodní nádrž Dalešice, vpravo mineme skálu Malá Wilsonka, až dojedeme do Hartvíkovic. V Hartvíkovicích bude následovat žluté turistické značení, které nás zavede do autokempu Hartvíkovice. Zde si můžeme uschovat kola, občerstvit
51
se a za pěkného počasí i vykoupat v Dalešické přehradě. Dále bude nás čekat výstup na Wilsonovu skálu, kde můžeme vidět i pozůstatky hradu Kokštejn. Zpátky se budeme vracet do Hartvíkovic po žluté turistické trase a z obce nás vyvede cyklistická trasa č. 5207 a přes obce Třesov a Kozlany nás zavede do cílového místa Koněšín, kde se ubytujeme.
Obr. 14 Mapa cyklotrasy č. 3, zdroj
Obr. 15 Výškový profil cyklotrasy č. 3, zdroj
Místopis Náměšť nad Oslavou Město Náměšť leží na březích dolního toky řeky Oslavy. Z kulturně historického hlediska nabízí město spoustu atrakcí. Dominantou je renesanční
52
zámek tyčící se nad městem. Byl přestavěn z původního gotického hradu. Mezi další pamětihodnosti patří: barokní most přes řeku Oslavu, kostel sv. Jana Křtitele, kaple sv. Anny ve Špitálku, hrobka Haugwitzů, sousoší nejsvětější trojice, nebo třeba zámecká obora mezi Náměští a Kralicemi. Město nabízí několik ubytovacích i stravovacích zařízení, z nichž označení „Cyklisté vítáni“ nese restaurace Jízdárna. Kralice nad Oslavou Obci Kralice proslavila Jednota bratrská, která zde založila tiskárnu. Nejvýznamnějším výtiskem se stala Bible česká, později přejmenována na Bibli kralickou. V současnosti je možná prohlídka Památníku Bible kralické, který byl postaven v šedesátých letech minulého století. Další významnou památkou je kostel sv. Martina. V Kralicích je možnost občerstvení v místní restauraci. Rozhledna Babylon Rozhledna Babylon (viz obr. 16) stojí už od roku 1831 na Zeleném kopci (491 m n. m.) mezi obcí Kramolín a městysem Mohelno. Z téměř dvaceti pěti metrové kamenné stavby je rozhled do širého okolí. Vyhlídka se nachází v osmnácti metrech a vede k ní 112 schodů (Obec Kramolín, 2013). Mohelno Městys Mohelno se nachází blízko Národní přírodní rezervace Mohelenská hadcová step, která je charakteristická zajímavou formací skalní stepi, jež se vyvinula na hadcových skalách, které vystupují v příkře skloněném svahu nad řekou Jihlavou. Blízko se nachází také vodní nádrž Mohelno. Dalešice Městys Dalešice se nachází poblíž Jaderné elektrárny Dukovany v jihovýchodní části Kraje Vysočina. Významnou atrakcí Dalešic je pivovar, kde se natáčel film Postřižiny. Další památkou je kostel sv. Petra a Pavla nebo rozsáhlý barokní zámek. 53
Dalešická přehrada Leží v blízkosti obce Hartvíkovice. Je to uměle vybudované 22 kilometrů dlouhé jezero, které nabízí plavby lodí, dokonce i s přepravou kol, a je vyhledávanou oblastí rybářů. Nachází se zde Wilsonova skála (viz obr. 17) ve výšce asi šedesáti metrů jako další atrakce Dalešické přehrady. Na vrcholku je vybudovaná vyhlídka.
Obr. 16 Rozhledna Babylon, zdroj:
Obr. 17 Wilsonova skála, zdroj:
Ubytování a stravování Po celou dobu výletu je možnost udělat přestávku na občerstvení. Další noc strávíme v nově vybudované ubytovně společnosti TREBI s.r.o., která nese označení „Cyklisté vítáni“. Stravování je řešeno buď využitím vybavené kuchyňky, nebo občerstvením v místní restauraci. Areál nabízí i mnohá sportovní vyžití, jako jsou: bazén, několik druhů hřišť a ruské kuželky (TREBI s.r.o., 2009). 2.2.6 ČTVRTÝ DEN ZÁJEZDU Poslední den začne opět v osm hodin. Je zapotřebí koupit si den předem vlastní občerstvení, jelikož strava zajištěná není. Kolem deváté hodiny nás opět vyzvedne autobus a odveze nás na poslední startovní místo zájezdu a tím je obec Želetava. Předpokládaný příjezd je v deset hodin.
54
Cyklotrasa č. 4 ŽELETAVA – KRASONICE – NOVÁ ŘÍŠE – VYSTRČENOVICE – DYJICE – TELČ – VANOV – ŘÁSNÁ – HORNÍ DUBENKY – NOVÁ VES – BATELOV – LOVĚTÍN – RŮŽENÁ – HRAD ROŠTEJN Délka trasy: 54,5 km Převýšení: 298 m Charakteristika: Trasa (viz obr. 18) vede z velké části po naučné stezce Otokara Březiny z Želetavy přes historické centrum města Telč, kde je k vidění mimo jiné i památka zapsaná na seznamu UNESCO. Významná část trasy je vedena přes přírodní rezervace a parky i kolem vodních toků a rybníků. Výlet je zakončen na hradu Roštejn. Obtížnost terénu je vyšší. Nejtěžší úsek je mezi obcemi Řásná a Horní Dubenky, kde téměř 5 kilometrů stoupání (viz obr. 19). Popis trasy a program Výchozím bodem prvního dne je obec Želetava na náměstí Míru. Odtud se vydáme po trase č. 5125, která nás vyvede ven z obce. Na křižovatce se dáme vlevo kolem Farského rybníka, projedeme kolem Havlišova mlýna a dále sledujeme červené turistické značení do obce Krasonice a odtud pokračujeme po červené značce k rozcestí Magdalena. Zde se napojíme na trasu č. 5220, která vede do Nové Říše, kde bude první zastávka. Prohlédneme si klášter s knihovnou a kostel sv. Petra a Pavla, je možnost se občerstvit a pokračujeme dál trasou č. 5125 do obce Vystrčenovice. V obci se dáme vpravo po červeném značení, mineme vodní nádrž Nová Říše, Bláhův kopec (622 m n. m.), projedeme kolem Čížovského kopce (636 m n. m.) k rozcestí Moučkův kopec. Pokračujeme vpravo po červené kolem vrcholu Moučkův kopec (645 m n. m.) do vesnice Rozsíčky, přes obec Dyjice a na křižovatce se napojíme na trasu č. 5125, po které dojedeme do Telče. Navštívíme renesanční náměstí Zachariáše z Hradce, zámek a zámeckou zahradu a budeme mít i prostor na oběd. Zhruba v jednu hodinu odpoledne se opět vydáme na cestu.
55
Z města vyjíždíme po trase č. 1113 a na rozcestníku V Lipkách pokračujeme po červeném turistickém značení kolem přírodní rezervace Luh u Telče do obce Vanov. Z Vanova jedeme dál po červené značce do obce Řásná a zde se napojíme na trasu č. 5126, která vede ke kempu Velký pařezitý rybník. Stejný název nese i rybník, ve kterém se můžeme za hezkého počasí zchladit. Stále se držíme trasy č. 5126 až do obce Horní Dubenky. Zde můžeme v případě zájmu navštívit evangelický kostel a Mlynářské muzeum. Z Dubenky pokračujeme po trase č. 5128 kolem Přírodního parku Ještěnice vlevo a vpravo kolem zříceniny hradu Janštejn přes obec Nová Ves do Batelova, kde můžeme vidět židovskou kulturu nebo starý a nový zámek. Batelov opustíme trasou Greenway řemesel a vyznání směrem na část patřící k Batelovu Lovětín. Cestou mineme Havlův kopec (679 m n. m.). Lovětínem projedeme rovně a po trase č. 5092 zamíříme do Růžené a odtud na hrad Roštejn. Na hradě nás bude čekat prohlídka a občerstvení, můžeme si projít Přírodní rezervaci s názvem Roštýnská obora a kolem páté hodiny nás vyzvedne autobus, který nás dopraví zpátky do Brna na parkoviště u nákupního centra Campus Square.
Obr. č. 18, Mapa cyklotrasy č. 4, zdroj: < mapy.idnes.cz>
56
Obr. č. 19, Výškový profil trasy č. 4, zdroj: <mapy.idnes.cz>
Místopis Želetava Obec Želetava je známá především díky produkci tavených a plátkových sýrů v místní Želetavské sýrárně. Můžeme zde navštívit i památky jako jsou: kostel sv. Michaela, kaple sv. Kateřiny Alexandrijské a sloup se sochou Panny Marie. Nová Říše Novou Říši obtéká říčka Vápovka, kde se kdysi údajně rýžovalo zlato. Dominantou městyse je premonstrátský klášter Panny Marie (viz obr. 20) a barokní kostel sv. Petra a Pavla. Tyto dva objekty jsou provázány spojovací chodbou. Významnou památkou je i klášterní knihovna. Je možno se občerstvit v restauracích nebo si nakoupit v samoobslužné prodejně. Telč Město Telč se svým historickým jádrem patří mezi nejvýznamnější památky nejen v Kraji Vysočina, ale pro svůj jedinečný architektonický komplex bylo v roce 1992 zapsáno na seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Na náměstí Zachariáše z Hradce (viz obr. 21) jsou dlouhé řady průčelí
57
renesančních městských domů po obou delších stranách trojúhelníkového náměstí. Nachází se zde i dvě kašny a mariánský sloup. Pod domy jsou vyhloubeny sklepy spojené chodbami, které tvoří rozsáhlý podzemní komplex. Náměstí obklopují hradby se dvěma městskými branami. Dalším skvostem Telče je renesanční zámek. V prostorách zámku je zřízena i pobočka Muzea Vysočiny. Zámecká zahrada s arkádami a kašnou s vodotryskem patří k nejstarším architektonickým zahradám v České republice. Telč nabízí nejen kulturní vyžití, ale také sportovní, jako je turistika nebo cykloturistika po okolí. Ve městě je možnost ubytování i stravování v různých zařízeních (Telč, 2013).
Obr. 20 Klášter v Nové Říši, zdroj:
Obr. 21 Náměstí v Telči, zdroj:
Batelov V Batelově můžeme najít památky židovské kultury. Jsou tu zachovalé domy židovského ghetta a židovský hřbitov. Významný je pozdně renesanční zámek ze 17. století. Součástí městyse je i Lovětín.
58
Hrad Roštejn Pozdně gotický hrad postavený ve 14. století na skalnatém výběžku ve výšce 667 m n. m. V 16. století byl přestavěn Zachariášem z Hradce na renesanční lovecký hrádek. Dominantou je gotická věž vysoká 45 metrů. Jsou zde nabízeny i noční prohlídky (Czech Tourism, 2013). Stravování Během posledního dne jsou na trase naplánovány občerstvovací zastávky, které lze podle času v případě potřeby upravit.
59
2.3
KALKULACE CENY ZÁJEZDU Při výpočtu prodejní ceny zájezdu se vychází z minimální nákladové ceny,
ke které připočítáváme marži cestovní kanceláře. Do minimální nákladové ceny se započítávají veškeré přímé náklady na klienta, jako jsou: ubytování, stravování, vstupné, případně pojištění cestovní kanceláře, a nepřímé náklady, ke kterým je řazena doprava a průvodce (Ryglová, K., 2009). 2.3.1 NEPŘÍMÉ NÁKLADY Doprava Do této kategorie se započítává pronájem autobusu, cena na jeden kilometr, ubytování a stravování řidiče. Doprava je zajištěná od společnosti Uchytil, která sídlí v Rudíkově na Třebíčsku. Pojedeme minibusem Iveco Daily, který má kapacitu 20 míst. Minibus je vybaven klimatizací a lednicí. Cena autobusu je 23,- Kč + 1,- Kč za přívěs na kilometr včetně DPH. Diety pro řidiče na první a čtvrtý den činí 100,- Kč, jelikož pracovní doba řidiče nepřesáhne 18 hodin, a druhý a třetí den 157,- Kč dle Vyhlášky ministerstva práce a sociálních věcí České republiky č. 473/2012 Sb. Ubytování řidiče je zajištěno ve stejných ubytovacích zařízeních jako pro klienty. Cena za ubytování je první den 350,- Kč, druhý den 150,- Kč a třetí den 100,- Kč. Délky jednotlivých tras: Rudíkov – Brno (58 km), Brno – Nové Město na Moravě (76 km), Nové Město na Moravě – Žďár nad Sázavou (10 km), Žďár nad Sázavou – Třebíč (50 km), Třebíč – Náměšť nad Oslavou (20 km), Náměšť nad Oslavou – Koněšín (12 km), Koněšín – Želetava (39 km), Želetava – Hrad Roštejn (30 km), Hrad Roštejn – Brno (111 km). Celková délka trasy činí cca 406 km. Celková cena za dopravu: (24*406) + (100*2) + (157*2) + 350 + 150 +100 = 10 858,- Kč.
60
Náklady na instruktora Cena za průvodcovské služby instruktora jsou 1 000,- Kč na den. Dále jsou započteny diety, stejně jako u řidiče autobusu a uhrazení ubytovaní. Do celkové kalkulace jsou započítány i ceny vstupného, které činí 570,- Kč. Celková cena za instruktora je 5 684,- Kč. 2.3.2 PŘÍMÉ NÁKLADY Ubytování Cena za ubytování činí na jednoho klienta celkově 600,- Kč. Cena za ubytování na osobu v ubytovně ŽĎAS ve Žďáru nad Sázavou činí 350,- Kč, druhé přenocování v kempu Poušov je za cenu 150,- Kč za osobu a třetí noc v Koněšíně cenově vychází na 100,- Kč na osobu. Vstupné V ceně zájezdu je zahrnuto i vstupné. Celková cena za vstupné činí 570,Kč na osobu. V následující tabulce jsou rozepsány ceny za jednotlivé vstupy. Tab. 1 Ceny vstupného, zdroj: vlastní Poutní kostel sv. Jana Nepomuckého
90,- Kč/osoba
Městská věž v Třebíči
10,- Kč/osoba
Zámek v Budišově
30,- Kč/osoba
Zámek v Náměšti nad Oslavou
90,- Kč/osoba
Památník Bible kralické
50,- Kč/osoba
Klášter v Nové říši
80,- Kč/osoba
Zámek v Telči
170,- Kč/osoba
Hrad Roštejn
50,- Kč/osoba
61
2.3.3 KONEČNÁ CENA ZÁJEZDU Celková hodnota nepřímých nákladu je 16 542,- Kč. Přímé náklady na jednoho klienta vycházejí na 1 170,- Kč. Při obsazenosti zájezdu ve výši 100 %, což znamená 15 klientů, je minimální nákladová cena na jednoho klienta (16 542/15) + 1 170 = 2 273,- Kč. Marže cestovní kanceláře bývá 30 % minimální nákladové ceny, což je 682,- Kč. Celková prodejní cena zájezdu by tedy byla vyčíslena na 2 955,- Kč.
62
3
ZÁVĚR Hlavním cílem práce bylo navržení celkového zabezpečení a organizace
komerční cykloturistické akce v Kraji Vysočina. V teoretické části jsem se věnovala cestovnímu ruchu. Definovala jsem zde pojmy z oblasti cestovního ruchu a popsala formy a typy cestovního ruchu. V další kapitole jsem se zabývala cestovními kancelářemi a cestovními agenturami a objasnila jsem rozdíly mezi nimi, definovala jsem zájezd a nastínila charakteristiku průvodcovských služeb a turistických informačních center. V následující části jsem rozebrala cykloturistiku, její složky, vhodné lokality pro provozování této aktivity, cyklistické trasy a stezky, druhy cykloturistiky, potřebné vybavení pro cykloturistiku a zmínila jsem i projekt s názvem „Cyklisté vítáni“. V závěru teoretické části jsem se zaměřila na Kraj Vysočina. V praktické části jsem se zabývala návrhem cykloturistického zájezdu na Vysočině. Nejprve jsem se věnovala obecným informacím, ve kterých jsem zmiňovala doporučené vybavení a typ kola na akci. V další kapitole jsem popisovala celkovou organizaci zájezdu. Definovala jsem cílovou skupinu, poskytla obecné informace o zájezdu a dále jsem rozebírala jednotlivé dny cykloturistické akce. Na konci této praktické části jsem udělala přibližnou kalkulaci zájezdu. Zájezd jsem navrhla do čtyř oblastí významných pro Kraj Vysočina. Všechny výlety vedou po kopcovitém terénu Vysočiny, přes cykloturistické stezky, turistické trasy, po pozemních komunikacích a zpevněných cestách. Na každý den jsem naplánovala návštěvu alespoň jedné kulturní památky a k vidění jsou i přírodní atraktivity. Všechny trasy jsou středně náročné. Zájezd jsem navrhla podle modelu kombinované turistické akce. První den zájezdu jsem zasadila do krajiny Žďárských vrchů, spojuje dvě důležitá města této oblasti a těmi jsou: Nové Město na Moravě a Žďár nad Sázavou. Druhá trasa začíná i končí v Třebíči a vede přírodním parkem Třebíčsko a údolím kolem řeky Oslavy. Startovním místem pro třetí den je město Náměšť a trasa vede kolem
63
vodních nádrží Mohelno a Dalešice. Poslední den jsem naplánovala v okolí Telče a je zakončen na hradě Roštejn. Po celou dobu akce jsem zajistila autobus a instruktora. Ubytování jsem navrhla v ubytovně ŽĎAS ve Žďáru nad Sázavou, v kempu Poušov v Třebíči a v ubytovně TREBI v Koněšíně. Celkovou prodejní cenu zájezdu jsem vyčíslila na necelých 3 000,- Kč. Práce je určena především pro ty, kteří mají rádi aktivní pohyb a pobyt v přírodě, rádi poznávají nové prostředí, zajímají se kulturně historické památky a chtějí se něco dozvědět o tom, jak by mohl vypadat cykloturistický zájezd v Kraji Vysočina.
64
4
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY A ZDROJŮ Tištěné dokumenty: INDROVÁ, J., a kol. (2009). Cestovní ruch: Základy (2. přepracované vydání). Praha: Oeconomica. JANDOVÁ, P. (2009). Sportovní aktivity pro celou rodinu: Výlety rodičů s dětmi za sportem (1. vydání). Praha: Grada Publishing. KORVAS, P., a kolektiv (2007). Aktivní formy cestovního ruchu (1. vydání). Brno: Masarykova univerzita. ONDRÁČEK, J., & HŘEBÍČKOVÁ, S. (2007). Cykloturistika (1. vydání). Brno: Masarykova univerzita. ORIEŠKA, J. (2010). Služby v cestovním ruchu (1. vydání). Praha: Idea Servis. PÁSKOVÁ, M., & ZELENKA, J. (2012). Výkladový slovník cestovního ruchu (2. přepracované vydání). Praha: Linde Praha. RYGLOVÁ, K. (2009). Cestovní ruch: Soubor studijních materiálů (3. rozšířené vydání). Ostrava: KEY Publishing. RYGLOVÁ, K., BURIAN, M. & VAJČNEROVÁ, I. (2011). Cestovní ruch: Podnikatelské principy a příležitosti v praxi (1. vydání). Praha: Grada Publishing. SIDWELLS, CH. (2004). Velká kniha o cyklistice (1. vydání). Banská Bystrica: Slovart. SKEŘIL, M. & ČEGAN, P. (2003). Cykloturistika pro všechny (1. vydání). Ostrava: Montanex. TOUŠEK, V., SMOLOVÁ, I., FŇUKAL, M., JUREK, M. & KLAPKA., P. (2005). Česká republika, Portréty krajů, Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, Praha. 65
VYSTOUPIL, J., a kol. (2006). Atlas cestovního ruchu ČR. Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, Brno. VYSTOUPIL, J. & ŠAUER, M. (2011). Geografie cestovního ruchu České republiky (1. vydání). Plzeň: Aleš Čeněk. Elektronické zdroje: Cykloserver
(2013).
Cykloatlas
on-line
[on-line].
Dostupné
na www:
Czech Tourism (2013). Hrad Roštejn [on-line]. [cit. 2013-03-30] Dostupné na www: ČSÚ (2013). Statistická ročenka Kraje Vysočina 2012 [on-line]. [cit. 2013-03-09] Dostupné
na
www:
HAMPEL, A. (2005). Provoz a činnost cestovních kanceláří. Dostupné na www: Hotelová ubytovna ŽĎAS (2011), Vítejte na stránkách hotelové ubytovny ŽĎAS [on-line].
[cit.
2013-03-26]
Dostupné
na
www:
iDnes.cz (2013). Mapy.iDnes.cz [on-line]. [cit. 2013-03-26] Dostupné na www: Kolo.cz (2011). Cyklisté, jsme opravdu vítáni? [on-line]. [cit. 2013-03-15] Dostupné
na
www:
vitani/kategorie/kolo-o-cem-se-mluvi/rubrika/kolo-clanky>
66
Krajský úřad Kraje Vysočina (2008). Vítejte na Vysočině [on-line]. [cit. 2013-0127]. Dostupné na www:
4000086/p1=1205> Krajský úřad Kraje Vysočina (2011). Cestovní ruch, Profil Kraje Vysočina [online]. [cit. 2013-01-27]. Dostupné na www: Krajský úřad Kraje Vysočina (2011). Klášter premonstrátský, Nová říše [on-line]. [cit.
2013-02-06].
Dostupné
na
www:
MATOUŠEK, J. (2010). Sněžné [on-line]. [cit. 2013-03-25]. Dostupné na www: Město Třebíč (2011) Virtuální průvodce po památkách UNESCO v Třebíči [online]. [cit. 2013-03-27]. Dostupné na www: Městys Budišov (2013) Památky [on-line]. [cit. 2013-03-27]. Dostupné na www: Nadace partnerství (2013). O projektu Cyklisté vítáni [on-line]. [cit. 2013-03-15] Dostupné na www: Náměšť nad Oslavou (2011). Památky a přírodní zajímavosti [on-line]. [cit. 2013Dostupné
03-29]
na
www:
Národní strategie rozvoje cyklistické dopravy (2011). Cyklistická doprava [online].
[cit.
2013-03-15]
Dostupné
na
www:
Obec Kramolín (2013). Rozhledna Babylon [on-line]. [cit. 2013-03-29]. Dostupné na www:
67
Obec Křižánky (2011). Historie obce [on-line]. [cit. 2013-03-25]. Dostupné na www: Online Travel Solution (2009). Vítejte v Telči [on-line]. [cit. 2013-03-30]. Dostupné na www: PEKÁREK, A., (2008). Zámek Budišov [on-line]. [cit. 2013-04-07]. Dostupné na www: Server České hory (2013). Vrch Devět skal [on-line]. [cit. 2013-03-25]. Dostupné na www: Seznam.cz (2013). Mapy.cz [on-line]. [cit. 2013-03-26]. Dostupné na www: <www.mapy.cz> Telč (2013). Turistické atraktivity [on-line]. [cit. 2013-03-30]. Dostupné na www: TREBI s.r.o. (2009). Ubytovna Koněšín [on-line]. [cit. 2013-03-30]. Dostupné na www: Turistik.cz (2013). Tisůvka (přírodní památka) [on-line]. [cit. 2013-03-25]. Dostupné
na www:
sazavou/cikhaj/tisuvka-prirodni-pamatka/> UCHYTIL, J., (2012). Ceník služeb [on-line]. [cit. 2013-04-07]. Dostupné na www: Žďár nad Sázavou (2011). O městě [on-line]. [cit. 2013-03-25]. Dostupné na www:
68
RESUMÉ Tato práce se zabývá návrhem komplexní cykloturistické akce na Vysočině. Teoretická část se věnuje cestovnímu ruchu, cestovním kancelářím a agenturám, cykloturistice a Kraji Vysočina. Hlavním cílem praktické části bylo naplánování tras, zajištění ubytování, dopravy a zabezpečení instruktora a doprovodného programu během jednotlivých dní. Práci uzavírá kalkulace navrženého zájezdu.
SUMMARY The theme of this Bachelor thesis is Proposal for a comprehensive commercial security cycling events in the Highlands. The theoretical part is devoted to tourism, travel agencies, biking and the Highlands region. The main aim of the work was planning routes, arrange accommodation, transportation, instructor and side events during each day. The thesis is closed by calculation of suggested trip.
69
