ROZVOJ CESTOVNÍHO RUCHU V MIKROREGIONU TANVALDSKO THE DEVELOPEMENT OF TOURISMUS IN THE MICROREGION TANVALDSKO

Technická univerzita v Liberci FAKULTA PŘÍRODOVĚDNĚ-HUMANITNÍ A PEDAGOGICKÁ Katedra:

Geografie

Studijní program: Učitelství pro 2. stupeň základních škol Studijní obor:

Zeměpis - Německý jazyk

ROZVOJ CESTOVNÍHO RUCHU V MIKROREGIONU TANVALDSKO THE DEVELOPEMENT OF TOURISMUS IN THE MICROREGION TANVALDSKO Diplomová práce: 11–FP–KGE– 009

Autor:

Podpis:

Ivana MÜLLEROVÁ

Adresa: Poštovní 620 468 61, Desná Vedoucí práce: RNDr. Mgr. Tomáš Vágai Konzultant: Počet stran

Grafů

obrázků

tabulek

pramenů

Příloh

109

33

2

6

56

8

V Liberci dne: 28. 4. 2011

Čestné prohlášení Název práce:

Rozvoj cestovního ruchu v mikroregionu Tanvaldsko

Jméno a příjmení autora:

Ivana Müllerová

Osobní číslo:

P06100253

Byla jsem seznámena s tím, ţe na mou diplomovou práci se plně vztahuje zákon č. 121/2000 Sb. o právu autorském, právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů, zejména § 60 – školní dílo. Prohlašuji, ţe má diplomová práce je ve smyslu autorského zákona výhradně mým autorským dílem. Beru na vědomí, ţe Technická univerzita v Liberci (TUL) nezasahuje do mých autorských práv uţitím mé diplomové práce pro vnitřní potřebu TUL. Uţiji-li diplomovou práci nebo poskytnu-li licenci k jejímu vyuţití, jsem si vědom povinnosti informovat o této skutečnosti TUL; v tomto případě má TUL právo ode mne poţadovat úhradu nákladů, které vynaloţila na vytvoření díla, aţ do jejich skutečné výše. Diplomovou práci jsem vypracovala samostatně s pouţitím uvedené literatury a na základě konzultací s vedoucím diplomové práce a konzultantem. Prohlašuji, ţe jsem do informačního systému STAG vloţil/a elektronickou verzi mé diplomové práce, která je identická s tištěnou verzí předkládanou k obhajobě a uvedl/a jsem všechny systémem poţadované informace pravdivě.

V Liberci dne: 28. 4. 2011 Ivana Müllerová

Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala vedoucímu diplomové práce RNDr. Mgr. Tomáš Vágaiovi za jeho odborné vedení, náměty a komentáře k mojí práci. Dále bych chtěla poděkovat i personálu ZŠ Dr. h. c. Jana Masaryka v Harrachově, především pak paní ředitelce Mgr. Aleně Bervicové a Mgr. Veronice Huškové za ochotu při spolupráci. Poděkování patří také Ing. Kateřině Preusslerové za poskytnutí rozvojových materiálů mikroregionu Tanvaldsko a ochotu při získání informací z řízeného rozhovoru. V neposlední řadě patří mé poděkování JuDr. Jaroslavu Müllerovi Phd. za poskytnutí cenných rad při tvorbě mé diplomové práce.

ROZVOJ

CESTOVNÍHO

RUCHU

V

MIKROREGIONU

TANVALDSKO Müllerová Ivana

Vedoucí DP: RNDr. Mgr. Tomáš Vágai

Anotace: Diplomová práce se zabývá problematikou rozvoje cestovního ruchu v oblasti mikroregionu Tanvaldsko, který sdruţuje 11 obcí. Cílem diplomové práce byla analýza trhu cestovního ruchu uvedeného mikroregionu s následným návrhem vlastních řešení rozvoje v komparaci s doporučenými postupy. Pro zhodnocení současné situace byla zvolena SWOT analýza vycházející ze selektivních, lokalizačních a realizačních předpokladů, které byly zjištěny analýzou strategických a rozvojových dokumentů a terénním šetřením. Na základě SWOT analýzy byly stanoveny silné a slabé stránky, stejně jako příleţitosti a hrozby růstu mikroregionu. Tyto informace byly dále doplněny výsledky dotazníkového šetření a řízeného rozhovoru. Respondenty dotazníkového šetření byly jak návštěvníci a turisté v mikroregionu, tak ţáci základních škol. Jelikoţ byla práce vypracována v rámci studia na pedagogické fakultě, hrála participace základní školy významnou roli. Výsledky dotazníkového šetření na základní škole vedly ke komparaci s uţívaným školským vzdělávacím programem základní školy Dr. h. c. Jana Masaryka v Harrachově a následnému návrhu jeho doplnění z hlediska vyučovaného tématu cestovního ruchu. V souladu se získanými informacemi byly předloţeny vlastní návrhy moţností rozvoje v komparaci s doporučenými postupy, čímţ bylo dosaţeno stanového cíle pro tuto diplomovou práci.

Klíčová slova: cestovní ruch, mikroregion Tanvaldsko, SWOT analýza předpokladů cestovního ruchu, kooperace mikroregionu, typický zákazník mikroregionu, školský vzdělávací program základní školy Dr. h. c. Jana Masaryka v Harrachově

THE DEVELOPMENT OF TOURISM IN THE MICROREGION TANVALDSKO Müllerová Ivana


Annotation: The thesis deals with tourism development issue in the area of the microregion Tanvaldsko that associates 11 municipalities. The aim of the thesis was to analyse the tourism market of the mentioned microregion with a subsequent suggestion of development solutions in comparison with recommended procedures. SWOT analysis was chosen for an evaluation of the present situation. The analysis results from selective, localization and realization premises that were found out on the basis of an analysis of strategic and development documents and field research. On the basis of the SWOT analysis strengths and weaknesses were set as well as opportunities and threats of the microregion´s growth. Furthermore results of questionnaire research and directed interviews were added to this information. Respondents of the questionnaire research were visitors and tourists of the microregion as well as pupils of a basic school. As the thesis was written within studies at the Faculty of Education the participation of the basic school played an important role. Results of the questionnaire research at the basic school led to a comparison with used school education programme of the basic school Dr. h. c. Jana Masaryka v Harrachově and a subsequent suggestion of its completion in light of a taught tourism subject. In compliance with acquired information suggestions of development possibilities were presented in comparison with recommended procedures. Thus the aim set for this thesis was achieved.

Key words: tourism, microregion Tanvaldsko, SWOT analysis of tourism premises, microregion cooperation, a typical customer of the microregion, school education programme of the basic school Dr. h. c. Jana Masaryka v Harrachově.

DIE

ENTWICKLUNG

DES

REISEVERKEHRS

IN

DER

TANNWÄLDER MIKROREGION Müllerová Ivana


Zusammenfassung: Die Diplomarbeit betrifft die Problematik der Entwicklung des Reiseverkehrs im Gebiet der

Tannwälder Mikroregion, welche elf Ortschaften vereinigt. Das Ziel der

Diplomarbeit war die Analyse des Reiseverkehrsmarktes der angegebenen Mikroregion und der eigene Vorschlag, wie im Vergleich mit empfohlenen Methoden diese Problematik zu lösen. Um den jetzigen Zustand und die ganze Situation abzuschätzen und zu bewerten, wurde die SWOT Analyse gewählt, die aus selektiven, lokalen und realen Vorsetzungen besteht. Diese wurden durch Analyse der strategischen Entwicklungs-Dokumente und Untersuchung des Terrains gewonnen. Auf Grund der SWOT Analyse wurden positive und negative Merkmale festgestellt, sowie Gelegenheiten, aber auch Drohungen im Zusammenhang mit dem Wuchs der Mikroregion. Diese Informationen wurden weiter durch Resultate einer Fragebogen-Enquete und gezielter Dialoge ergänzt. Zu Respondierten der Fragebogen-Untersuchung wurden Touristen und Besucher der Mikroregion, wie auch Schüler der hiesigen Grundschulen gewählt. Da diese Arbeit im Rahmen des Studiums auf der Pädagogischen Fakultät entstand, spielte die Teilnahme der Grundschulen eine wichtige Rolle. Das Ergebnis dieser Fragebogen-Forschung auf der Grundschule führte zur Vergleichung mit dem stehenden Schulprogramm für Erziehung und Bildung der Grundschule Dr. h. c. Jana Masaryka in Harrachov /Harrachsdorf/ und wurde durch neue Kenntnisse im Bereich des Reiseverkehrs ergänzt. In Übereinstimmung mit empfangenen Informationen wurden in Harmonie mit empfohlenen Methoden eigene Vorschläge und Empfehlungen vorgelegt. Damit ist das Ziel der Diplomarbeit erreicht.

Die Schlüsselwörter: der Reiseverkehr, die Mikroregion Tanvaldsko, die SWOT analyse der Voraussetzungen des Reiseverkehrs, der typische Klient der Mikroregion, das Schulunterrichtsprogramm der Grundschule Dr. h. c. Jana Masaryka in Harrachov

Seznam použitých zkratek ČGS

- Česká geografická společnost

ČSÚ

- Český statistický úřad

EU

- Evropská unie

MMR

- Ministerstvo pro místní rozvoj

MŠMT

- Ministerstvo školství, mládeţe a tělovýchovy

SCFM

- Středoevropské centrum pro finance a management

SWOT (analýza)

- analýza silných a slabých stránek, hrozeb a příleţitostí

ŠVP

- Školský vzdělávací program

WTO

- Světová organizace cestovního ruchu

Obsah ÚVOD .................................................................................................................................. 12 1 METODOLOGIE ............................................................................................................. 14 2 TEORETICKÁ VÝCHODISKA REGIONÁLNÍHO ROZVOJE .................................... 17 2.1 Teorie regionálního rozvoje ....................................................................................... 17 2.2 Úloha regionální politiky v rozvoji cestovního ruchu ............................................... 18 2.3 Cestovní ruch jako podnět k regionálnímu rozvoji .................................................... 19 3 POPIS OBLASTI .............................................................................................................. 21 3.1 Teorie popisu oblasti .................................................................................................. 21 3.1.1 Selektivní předpoklady ....................................................................................... 21 3.1.2 Realizační předpoklady....................................................................................... 22 3.1.3 Lokalizační předpoklady..................................................................................... 22 3.2 Praktický popis oblasti ............................................................................................... 22 3.2.1. Selektivní předpoklady ...................................................................................... 23 3.2.2 Realizační předpoklady....................................................................................... 29 3.2.3 Lokalizační předpoklady..................................................................................... 33 3.3 Závěr .......................................................................................................................... 39 4 SWOT ANALÝZA ........................................................................................................... 41 4.1 Teoretický popis SWOT analýzy ............................................................................... 41 4.2 Silné stránky mikroregionu Tanvaldsko .................................................................... 42 4.3 Slabé stránky mikroregionu Tanvaldsko ................................................................... 43 4.4 Příleţitosti mikroregionu Tanvaldsko ........................................................................ 44 4.5 Hrozby mikroregionu Tanvaldsko ............................................................................. 44 4.6 Závěr SWOT analýzy ................................................................................................ 45 5

PARTICIPACE

ZÁKLADNÍ

ŠKOLY

DR.

H.

C.

JANA

MASARYKA

V HARRACHOVĚ .............................................................................................................. 47 5.1 Teoretický popis výzkumu na základní škole v Harrachově ..................................... 47 5.2 Obsaţení tématu cestovního ruchu v školském vzdělávacím programu ZŠ Harrachov ......................................................................................................................................... 49 5.3 Dotazníkové šetření ................................................................................................... 53 5.3.1 Výsledky dotazníkového šetření ......................................................................... 55 10

5.4 Komplexní hodnocení průzkumu uskutečněného na základní škole Dr. h. c. Jana Masaryka v Harrachově ................................................................................................... 64 5.5 Řešení identifikovaných problémů ............................................................................ 65 6 DOTAZNÍKOVÉ ŠETŘENÍ A INTERVIEW ................................................................. 69 6.1 Dotazníkové šetření ................................................................................................... 69 6. 1. 1 Výsledky dotazníkového šetření ....................................................................... 71 6.2 Interview .................................................................................................................... 84 6.2.1 Výsledky interview ............................................................................................. 85 6.3 Závěr .......................................................................................................................... 86 7 STRATEGICKÝ ROZVOJ DESTINACE TANVALDSKO ........................................... 89 7.1 Strategie destinace ..................................................................................................... 89 7.2 Sjednocení a kooperace oblasti .................................................................................. 90 7.3 Marketingový mix...................................................................................................... 92 7.3.1 Poptávka po destinaci Tanvaldsko (lidé) ............................................................ 92 7.3.2 Nabídka destinace Tanvaldsko (místo, produkt) ................................................ 93 7.3.3 Cena .................................................................................................................... 96 7.3.4 Podpora prodeje .................................................................................................. 96 7.4 Financování ................................................................................................................ 97 7.5 Závěr ........................................................................................................................ 100 8 ZÁVĚR ........................................................................................................................... 101 9 LITERATURA ............................................................................................................... 103 10 PŘÍLOHY ..................................................................................................................... 109

11

ÚVOD Diplomová práce se zabývá otázkou rozvoje cestovního ruchu v mikroregionu Tanvaldsko. Důvodem výběru tématu je především masivní rozvoj cestovního ruchu v období po druhé světové válce, který se odráţí i na ekonomické úrovni dané oblasti, ve které je realizován. Mikroregion Tanvaldsko je turistickou oblastí, které disponuje dobrým potenciálem pro rozvoj tohoto odvětví. Oblast je mi zvláště blízká proto, ţe zde ţiji od svého narození, mám k ní bezprostřední vztah a zároveň i dostatek vstupních informací, které mi umoţní lepší orientaci v následném průzkumu místních stávajících rozvojových dokumentů a tematických publikací. Má znalost této oblasti přispívá výraznou měrou k objektivitě zpracování práce, jelikoţ byla získána dlouhodobým terénním pozorováním. Aktuálnost tématu je dána zvyšujícím se podílem cestovního ruchu a sluţeb s ním souvisejících. Význam tématu spočívá v tom, ţe při stanovení správného postupu a uvědomění si nedostatků, lze zkvalitnit sluţby na úseku cestovního ruchu a nepřímo zvýšit socioekonomickou úroveň ţivota lidí ţijících v tomto regionu v souladu s co nejmenším vlivem na jedinečnost přírodního krajinného rázu. Mikroregion Tanvaldsko disponuje především potenciálem přírodním, který se dá vyuţít zejména pro sportovní a rekreační účely, přitom ovšem existují velké rozdíly v moţnostech jednotlivých obcí. Vzhledem k tomu je třeba vytvořit jednotný záměr, který by slouţil všem obcím, umoţňoval by jejich rozvoj a provázanost. Zkušenosti z jiných regionů, kde jiţ došlo ke komplexnímu řešení, na němţ se podílelo více obcí, vypovídají o tom, ţe tento přístup je výhodný. Hlavním pozitivem spolupráce obcí je moţnost realizace společných projektů podporovaných z dotací příslušných institucí na rozvoj regionů či cestovního ruchu, společná prezentace obcí regionu nebo poskytnutí jednotného balíčku sluţeb potencionálnímu účastníkovi cestovního ruchu. Zjišťování relevantních skutečností bude na jedné straně uskutečněno výzkumem za pomoci dotazníků a řízených rozhovorů prováděných s respondenty, a na druhé straně za pomoci dalších výzkumných metod, které jsou blíţe rozvedeny v metodologii práce. Zvláštní skupinou respondentů jsou ţáci základní školy v Harrachově. Zpracované 12

výsledky dotazníků, poslouţí ke komparaci s názory dalších respondentů. V odpovědích ţáků se projeví vliv cestovního ruchu na běţný ţivot občanů Harrachova. Výzkum prokáţe také míru znalostí u ţáků základní školy, které se týkají cestovního ruchu. Míra znalostí ţáků (respondentů) bude dále porovnána s obsahem rámcového programu a školního vzdělávacího programu ZŠ Harrachov. Cílem je zjistit znalost této problematiky u dětí a jejich osobní pohled. Provedeným výzkumem by se mělo dospět k zjištění míry informovanosti všech respondentů, přičemţ lze očekávat vyšší míru shody provedené SWOT analýzy s jejich názory. Účelem je dosaţení cíle, kterým je dynamický vývoj cestovního ruchu s dlouhodobou udrţitelností, ke kterému lze dospět na základě objektivní analýzy rozvoje, v přiměřeném časovém horizontu.

Práce by měla slouţit nejen jako určitý manuál

pouţitelný v praxi pro představitele a zastupitele jednotlivých obcí, ale i jako návod pro základní školy ke zkvalitnění výuky související s tématem cestovního ruchu.

13

1 METODOLOGIE Metodologie označuje vědní disciplínu zabývající se systematizací, posuzováním a navrhováním strategií a metod výzkumu. (HENDL, 2008) Diplomová práce Rozvoj cestovního ruchu v mikroregionu Tanvaldsko je koncipována jako kvalitativní aplikovaný výzkum, za pomoci kterého získáváme nové poznatky. V rámci tohoto kvalitativního aplikovaného výzkumu jsem si zvolila téma, které chci blíţe studovat. Aplikovaný výzkum, prováděný v přirozeném prostředí, bude odpovídat na otázky, které mají bezprostřední význam pro praxi a za jeho pomoci budou hledána řešení praktických problémů. Všeobecně je jeho cílem zlepšení ţivotních podmínek obyvatelstva. V rámci aplikovaného výzkumu budou vyuţity formy akčního, evaluačního i kritického výzkumu. Akční výzkum má přispět k prohloubení znalostí o rozvoji celého mikroregionu v závislosti na rozvoji cestovního ruchu a na tomto základě podpořit navrhované změny. Evaluační výzkum má přispět k ohodnocení současného stavu na úseku rozvoje cestovního ruchu pomocí získaných empirických dat, z nichţ lze odvodit konkrétní tvrzení. Kritický výzkum bude vyuţit především v případě formulace závěrů, týkajících se změn s důrazem na zjištěné nedostatky a zároveň formulaci závěrů pro jejich kvalitativní změnu. Základem výzkumu je stanovení účelu a cíle, ke kterému chci dospět, a metod, které vyuţiji k jeho dosaţení. Z hlediska účelu bude vyuţita kategorie predikce, ke které dospěji kombinací popisu a explanace. Popis vyuţiji především v případě hodnocení předpokladů cestovního ruchu oblasti mikroregionu Tanvaldsko, přičemţ vyuţiji techniky statistického šetření, terénního pozorování a nereaktivního způsobu sběru dat. (HEMPEL, 1968) Při nereaktivním způsobu sběru dat neboli zkoumání dokumentů, budu vycházet především z jiţ existujících rozvojových dokumentů jednotlivých obcí zkoumaného mikroregionu. V návaznosti na tato získaná data vyuţiji metody explanace, přesněji formu deduktivní inference, neboli deduktivního vyvozování, která byla klasicky rozpracována C. G. Hempelem (1968) ve studii Teoretikovo dilema. Ve své publikaci charakterizuje tento způsob explanace jako kombinace výpovědí o jedinečnostech a obecných zákonů.(OCHRANA, 2009) 14

Explanace poslouţí k vysvětlení procesu rozvoje mikroregionu vytvořením teorie, která vychází z provedené SWOT analýzy. Ze základních bodů SWOT analýzy budou vybrány a popsány vztahy, které ozřejmují fungování mikroregionu s ohledem na rozvoj cestovního ruchu. Další důleţitý, zde pouţitý způsob získávání informací je empirický výzkum, který získává nové informace na základě systematické analýzy dat. Data jsou obstarávána různými způsoby, které jsou metodologicky podloţené. V případě mikroregionu Tanvaldsko, jakoţto destinace cestovního ruchu, se výzkum prováděl na území všech jedenácti obcí, které jsou jeho součástí. Empirický výzkum shromaţďoval kvalitativní data za pomoci dotazování, pozorování a sběru dokumentů, přičemţ dotazování probíhalo za pomoci dvou metod, a to metody dotazníkové a metody řízeného rozhovoru. Primárně byly za účelem dotazníkového šetření zvoleny obce s nejvyšší návštěvností, přičemţ míře návštěvnosti byl také přímo úměrný počet respondentů. Dotazníková metoda spočívala ve zpracování písemných otevřených otázek a otázek uzavřených s alternativními odpověďmi, kdy respondent vybírá jednu či více variant z navrhovaných moţností. Výzkum řízeným rozhovorem spočívá v kladení dopředu připravených otázek, které jsou ve standardizovaném dotazníku, a do kterého jsou zapisovány odpovědi. Interpersonální vztah umoţňuje důkladné proniknutí k problému a získání doplňujících poznatků. Dotazníkového šetření bude také vyuţito při participaci harrachovské základní školy. Dotazníky se od ostatních liší především ve svém významu, jelikoţ kromě přínosu nových informací ohledně cestovního ruchu v mikroregionu, sdělí i údaje o úrovni znalostí ţáků. Výsledky informovanosti budou porovnány s místním školním vzdělávacím programem. Následně budou nastíněny i moţné způsoby výuky a zapojení tématu cestovního ruchu do jednotlivých předmětů v rámci školního vzdělávacího programu. Dříve získané informace za pomoci popisného výzkumu a deduktivní inference umoţní dopracovat se k predikci, která nastíní další moţnosti rozvoje mikroregionu z hlediska cestovního ruchu. A to jak na základě informací, které jsou známy předem, tak i na základě výsledků explanačního výzkumu v případě, ţe se podaří odhalit určité příčinné vztahy pozorováním příčin a jejich následků.

15

Shromaţďování dat a jejich analýza probíhá současně. Na základě analýzy se rozhoduje o významnosti jednotlivých informací. Ve své diplomové práci uţívám několik druhů analýz, které jsou na sobě vzájemně závislé. Primární analýza vyuţívá terénního sběru dat pro další výzkum, který slouţí k potvrzení či vyvrácení stanovené hypotézy. Při sekundární analýze vyuţívám data pořízená v rámci jiných šetření, především se jedná o jiţ existující rozvojové dokumenty obcí. Metaanalýza, která je třetí úrovní, vychází z dříve provedených analýz primárních a sekundárních. Jejím cílem je definovat všeobecně platný popis daného problému a pravidel, u nichţ dochází k periodickému opakování. (GLASS a kol., 1981) Těchto metod je v práci uţito v kapitole týkající se popisu oblasti, kde z jednotlivých informací o obcích odvozujeme obecné informace o mikroregionu. Dále jsou pak také uţity v kapitole zabývající se vyhodnocením dotazníků i při komparaci výsledků dotazníků, mnou navrhnutých a doporučených postupů. Kvalita diplomové práce bude zajištěna především různými zdroji informací, delším časovým úsekem při provádění výzkumných aktivit v terénu, důsledným vyhledáváním praktických ukázek, které potvrzují či naopak vyvracejí mé závěry. (FLICK, 2003) Vyuţiji tzv. metodu triangulace navrhovanou Normanem Denzinem (1978), který byl průkopníkem této strategie. Jeho cílem bylo navýšení validity a objektivity u výzkumných prací za pomoci kombinace čtyř typů strategií. (HENDL, 2008) Z nichţ pro tuto diplomovou práci byla nejvhodnější kombinace metod, která vytváří datovou triangulaci.

16

2 TEORETICKÁ VÝCHODISKA REGIONÁLNÍHO ROZVOJE 2.1 Teorie regionálního rozvoje Existuje celá řada teorií regionálního rozvoje, avšak dosud není ţádné všeobecně přijímané paradigma regionálního rozvoje jako takového. (KUTSCHERAUER, 2006) Teorie regionálního rozvoje prošla dlouhodobým procesem vývoje, kdy hlavní vývojové etapy byly zastupovány typickými obecnými přístupy. Od konce 20. let 20. století je vnímaná jako hlavní teorie regionálního rozvoje teorie neoklasická, v 50. letech se vyvíjí keynesyánská teorie a později v 70. letech teorie neomarxiscká. Dnes se vyuţívá především teorie neoliberální a teorie institucionální. (BLAŢEK a UHLÍŘ, 2002) Hlavní tezí neoliberální teorie, lišící se od předchozích je posunutí problémů z hlediska poptávky směrem k nabídce, jelikoţ výchozím bodem je zjištění úrovně ekonomického prostředí. To je totiţ předpokladem k rozvoji regionu. (BLAŢEK a UHLÍŘ, 2002) Institucionální teorie je zaloţena na kvalitní analýze institucí. Základem teorie je tedy studium společenské, politické, právní a ekonomické struktury. Institucionalisté tvrdí, ţe vytváření všeobecných modelů chování nemá valný význam, protoţe lidské chování je příliš odlišné a tak se zaměřují na širší fungování společnosti v regionu. (VANÍČEK a HRABÁNKOVÁ, 2004) Klíčové je vytvoření sítě funkčních institucí na základě sociálních a kulturních standardů ve společnosti. Jedním ze směrů, které jsou v rámci institucionálního směřování rozvíjeny je teorie nazývána také teorií účících se regionů, která vychází z přesvědčení, ţe hlavním faktorem funkčního rozvoje je schopnost učit se sdílet myšlenky. (BLAŢEK a UHLÍŘ, 2002) Vytvoření funkčního institucionálního rámce, který takovéto prostředí umoţňuje a podporuje, však v praxi často selhává, jelikoţ naráţí na neochotu spolupracovat či inovovat. Je pravdou, ţe ani jiné teorie nejsou schopny přinést z hlediska predikce přesnou analýzu oblasti, institucionální teorie však nedokáţe poskytnout komplexní a univerzální

17

doporučení. Právě z tohoto důvodu se nikdy nezískala podporu politické sféry. (BLAŢEK a UHLÍŘ, 2002) Ačkoli existuje řada nových teorií regionálního rozvoje, je pro některé regionální problémy vhodnější vyuţít tzv. překonaných a starších teorií. V této diplomové práci se vychází především z lokalizační teorie, která je v mnoha ohledech povaţována za předchůdce teorie institucionální. (MAIER, 2005) Základem této teorie je nalezení prvků, které mají vliv na rozmístění ekonomických aktivit a vysvětlení prostorového rozmístění ekonomiky. (BLAŢEK a UHLÍŘ, 2002) Z této teorie vychází také Mariot (1983), který vytvořil funkčně chronologický model předpokladů cestovního ruchu zaloţený na vzájemné kombinace prvků lokalizačních, selektivních a realizačních. Na základě těchto prvků je vytvořen důkladný popis oblasti, tak, aby postihl její nejvýznamnější charakteristiky pro rozvoj cestovního ruchu.

2.2 Úloha regionální politiky v rozvoji cestovního ruchu Regionální politiku lze vymezit různými způsoby a neexistuje ţádná všeobecně uznávaná definice. Obecně lze regionální politiku popsat jako souhrn cílů a v návaznosti na to vytvoření opatření a nástrojů jak k nim dospět. Hlavním úkolem regionální politiky je zajistit, aby se regiony, jejichţ rozvoj zaostává za evropským průměrem, dostaly pomocí investic do infrastruktury a do řady dalších oblastí na stejnou úroveň. (BUSINESSINFO.CZ, online) Starost o evropské méně rozvinuté regiony byla vţdy hlavním cílem Evropské unie, v posledních třech a půl desetiletích existence EU byl úkol pomáhat znevýhodněným regionům ponechán v rukách národních vlád. (BALDWIN a WYPLOSZ, 2008) Základním nástrojem regionální politiky, za niţ ze zákona odpovídá Ministerstvo pro místní rozvoj, je nyní Strategie regionálního rozvoje České republiky platná pro období 2007–2013. Zabezpečuje provázanost národní regionální politiky s regionální politikou Evropské unie a také s ostatními odvětvovými politikami ovlivňujícími rozvoj 18

území, vycházejí z ní regionálně zaměřené rozvojové programy financované výhradně z národních zdrojů nebo spolufinancované ze zdrojů Evropské unie. (MMR, online) Regionální politika je tedy součástí politiky státní a má zásadní vliv na rozmístění ekonomických aktivit v dané oblasti. Cílem je podpora nedostatečně rozvinutých oblastí, které se v mikroregionu Tanvaldsko váţou především na nedostatečné vyuţití vlastních zdrojů, které je způsobeno především nedostatkem kapitálu. Fungování regionální politika však není podmíněno pouze ekonomicky, ale rovněţ politicky, ekologicky či sociálně. (ADAMČÍK, 1994) V roce 2003 byla vypracována rozvojová Strategie mikroregionu, která tvoří základní předpoklad k čerpání dotací a tudíţ podporu oblasti. Mikroregion čerpá finance jednak z dotací Evropské unie prostřednictvím ministerstva pro místní rozvoj a za druhé skrze grantová schémata Libereckého kraje. Tato grantová schémata nenabízí finanční podporu Evropské unie, ale i jiných programů jako je Mezinárodní Visegrádský fond, Společný regionální operační program České republiky, Operační program vzdělávání pro konkurenceschopnost či Švýcarské fondy.

2.3 Cestovní ruch jako podnět k regionálnímu rozvoji Cestovní ruch je definován dle WTO jako činnost osob cestujících do míst a pobývajících v místech mimo své obvyklé prostředí po dobu kratší neţ jeden ucelený rok, za účelem trávení volného času a sluţebních cest. Cestovní ruch je mnohostranným odvětvím, které zahrnuje dopravu, turistická zařízení, poskytující ubytování a stravování, sluţby cestovních kanceláří a agentur, průvodcovské sluţby, turistické informační systémy a další infrastrukturu či další sluţby cestovního ruchu. Odvětví cestovního ruchu patří mezi nejvýznamnější součásti národní i světové ekonomiky. (CZECHTOURISM.CZ, online) Turistický průmysl vytváří široký systém sluţeb a produktů poskytovaných návštěvníkům prostřednictvím jednotlivých subjektů. Cestovní ruch ovlivňuje rozpočty měst a obcí nejen primárním způsobem, ale také druhotným ovlivněním řady odvětví a sektorů, jako jsou zejména doprava, obchod, 19

stavebnictví, bankovnictví, telekomunikace, kultura, sport. Multiplikační efekt cestovního ruchu umoţňuje zachovávat, respektive vytvářet nové pracovní příleţitosti a finanční zdroje pro rozvoj území. Tento regionální rozměr cestovního ruchu je současně i stabilizačním faktorem nejen ve vztahu k místnímu obyvatelstvu, ale i ve vztahu k sociálně-kulturnímu zázemí, které cestovní ruch zprostředkovává pro další zájemce a tak zároveň posiluje místní identitu obyvatelstva z hlediska hrdosti na místní tradice a kulturní specifika. (M-DAČICKO, online) Primárním cílem je poskytnutí potencionálním zákazníkům komplexní sluţby příslušné kvality a ceny tak, aby byly uspokojeny jeho nároky. Z tohoto důvodu je třeba analyzovat jak nabídku oblasti, tak poptávku. Z hlediska nabídky je vyuţita jiţ zmíněná lokalizační strategie a funkčně chronologický model dělící oblast z hlediska selektivních, lokalizačních a realizačních předpokladů a jejich následná kombinace ve SWOT analýze. Z hlediska poptávky je klíčové určení typického návštěvníka a turisty oblasti za pomoci dotazníkové šetření.

20

3 POPIS OBLASTI 3.1 Teorie popisu oblasti Prostorové rozmístění cestovního ruchu představovalo vţdy problematickou oblast. K jejímu efektivnímu řešení bylo třeba vytvořit model, který by prezentoval atraktivitu destinace a zároveň svou jednotností předcházel duplicitě při výzkumech v oblasti cestovního ruchu. Z mnoţství nabízejících se strategií se jeví jako nejvhodnější teorie lokalizační zaloţená na nalezení prvků, které jsou důvodem určitého rozloţení ekonomických aktivit a vysvětlení prostorového rozmístění ekonomiky. Počátek tohoto oboru se často datuje k roku 1939, kdy se Hans Poser (1939) jako první snaţil vytvořit funkční klasifikaci cestovního ruchu na základě analýzy cestovního ruchu v Krkonoších. Poser definoval tři základní skupiny činitelů ovlivňujících cestovní ruch, a to činitele základní, podporující a brzdící. Jako dva základní prvky stanovuje přírodní a demografické charakteristiky, které dále dává do souvislostí. (KREISL, 2004) Schéma bylo na svoji dobu velmi pokrokové, přesto se však od něj upustilo a bylo téměř zapomenuto. Později na něj navazuje Mariot (1983) s funkčně chronologickým modelem předpokladů cestovního ruchu, na základě něhoţ stanovuje tři základní skupiny předpokladů, a to selektivní, lokalizační a realizační. Dle Holešínské (2005) jsou tyto tři základní skupiny zaloţeny na základní tezi vyplývající z hlediska určování lokalizace, objemu, časového průběhu a struktury cestovního ruchu. Tyto elementy jsou v podstatě předpoklady cestovního ruchu, které jsou zaměřeny na různorodé dispozice destinace. V současnosti patří z hlediska tvorby analýz tento model hodnocení předpokladů cestovního ruchu k nejčastěji vyuţívaným. 3.1.1 Selektivní předpoklady Mezi selektivní předpoklady patří předpoklady demografické, urbanizační, socioekonomické a politické. Ve své podstatě je tato skupina předpokladů protipólem předpokladů lokalizačních, ale zároveň jsou velmi úzce spjaty. (HOLEŠÍNSKÁ, 2005) 21

Jako „překlenovacího mostu“ se proto vyuţívá realizačních předpokladů, díky čemuţ tvoří nejdůleţitější indikátor při volbě destinace cestovního ruchu. Výrazná změna úrovně selektivních předpokladů má dlouhodobé trvání. Dle Hrala (2005) jsou selektivní předpoklady činiteli, které stimulují vznik poptávky. 3.1.2 Realizační předpoklady Realizační předpoklady jsou umoţněny spojením předpokladů lokalizačních a selektivních a naopak jejich schopností je spojení a konkretizování těchto dvou předpokladů. Realizační předpoklady jsou tvořeny materiálně-technickou základnou a komunikačními podmínkami. Jak jiţ z názvu vypovídá, představují v podstatě moţnou realizaci cestovního ruchu. 3.1.3 Lokalizační předpoklady Lokalizační předpoklady představují přírodní a kulturně-historický potenciál oblasti. Jejich schopnost ovlivňovat lokalizaci cestovního ruchu vyplývá z úloh, kterou cestovní ruch plní v ţivotě společnosti. Základním předpokladem reprodukce fyzických a duševních sil je změna kaţdodenní činnosti a vykonávání rekreačních a kulturních činností. (HOLEŠÍNSKÁ, 2005) Dle Hrala (2005) vytváří realizační předpoklady moţnost lokalizace cestovního ruchu ve funkci nabídky.

3.2 Praktický popis oblasti Seskupení obcí pod názvem Mikroregion Tanvaldsko vzniklo v roce 2002 původně spojením mikroregionu Kamenice (Josefův Důl, Jiřetín pod Bukovou a Albrechtice v Jizerských horách) a sedmi obcí – Tanvald, Desná, Kořenov, Plavy, Velké Hamry, Zlatá Olešnice. Později byla k mikroregionu připojena i města Smrţovka a Harrachov. Obce spojuje nejen geografická poloha, ale i společné kulturní a historické tradice. Všechny obce přísluší do Libereckého kraje. Celková rozloha mikroregionu činí přibliţně 177 km 2. Přičemţ centrem mikroregionu je město Tanvald o celkové rozloze 12,46 km2. V tomto

22

městě také ţije největší počet obyvatel a to 6979 (údaj z roku 2009). Tedy přibliţně 33% obyvatelstva mikroregionu.

Obr. 1.: Obce mikroregionu Tanvaldsko (CZSO.CZ, online; úpravy autor) 3.2.1. Selektivní předpoklady Politickou situaci v mikroregionu lze nejlépe demonstrovat na ukazatelích posledních konaných voleb do poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky z roku 2010.

23

Graf 1.: Výsledky volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR v roce 2010 v procentech (CZSO.CZ, online; úpravy autor) Celkem v šesti z jedenácti obcí mikroregionu dosáhla největšího úspěchu Občanská demokratická strana. Ve třech obcích – Desná, Tanvald a Velké Hamry získala nejvíce hlasů Česká strana sociálně demokratická. Ve dvou obcích ve volbách vyhrála strana TOP 09. Jedná se o obce Jiřetín pod Bukovou a Kořenov. Volby dopadly poměrně vyváţeně, jak ukázaly i celostátní volební výsledky. Typickou ukázkou změny volebního podnebí je obec Kořenov. Zde byla po dlouhá léta vítěznou stranou Komunistická strana Čech a Moravy. Ta v roce 2010 získává průměrný počet hlasů a celkově 15,91 %. Na vrchol se dostává naopak pravicově orientovaná strana TOP 09. Na lokální úrovni hraje výraznou roli znalost

24

jednotlivých

kandidátů

bez

ohledu

na

jejich

politickou

příslušnost,

přičemţ

se při rozhodování neprojevuje tak výrazně sociální postavení voličů. Bezpečnostní situace v mikroregionu je na dobré úrovni především díky třem obvodním oddělením policie v obcích Harrachov, Tanvald a Smrţovka. Tanvaldská obvodní policie zahrnuje spádové oblasti - Zlatá Olešnice, Velké Hamry, Plavy, Kořenov, Desná a Tanvald. Smrţovská obvodní policie zahrnuje spádové oblasti - Albrechtice v Jizerských horách, Josefův Důl a Smrţovka. Ve městě Desná a Tanvald navíc také sídlí městská policie. Záporem je rostoucí kriminalita zejména u mladé generace, která však není problematikou pouze jednoho mikroregionu. Jednou z moţností jak předejít kriminalitě je prevence v podobě vytvoření dostatku volnočasových aktivit mládeţe, které alespoň částečně zabrání neţádoucím jevům. Východiskem je rozšíření mimoškolních, vzdělávacích a výchovných institucí, jako součásti systému prevence sociálně patologických jevů a dále rozšíření vhodných prostor pro volnočasové aktivity dětí a mládeţe a začlenění škol do systému volnočasových aktivit. (KUBINOVÁ a kol., 2003) Oblast je dostatečně pokryta vzdělávacími zařízeními jak ukazuje Tab. 1., ale horší je jiţ jejich kvalita.

25

Tab. 1: Vzdělávací instituce mikroregionu Tanvaldsko v roce 2010 (CZSO.CZ, online) Albrech. Desná Harrachov Jiřetín pod Josefův Kořenov Plavy Smrţovka Tanvald v Jiz. Bukovou Důl horách Mateřská škola Základní škola - niţší stupeň Základní škola vyšší stupeň Střední odborné učiliště Gymnázium Střední odborná škola Základní umělecká škola Vyšší odborná škola Vysoká škola Jazyková škola

1

2

1

1

1 1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

2

Velké Zlatá Hamry Olešnice

2

1

1

1

1

1 1 1 1

Nevýhodou vzdělávání na místních školách je problematika nekvalifikovaných učitelů (zejména cizích jazyků na základních školách). Dále školy často nedisponují vhodnými prostory, ačkoli v současné době dochází k renovacím a rozšiřování prostor. Absence jazykové školy by měla být podnětem k zakládání jazykových kurzů, jelikoţ jazykové znalosti jsou nezbytností pro rozvoj cestovního ruchu. Absence vysoké či vyšší odborné školy stejně tak jako nedostatek pracovních příleţitostí v některých oborech zapříčiňují odliv mladé generace z mikroregionu. Tato situace však není nijak jinak řešitelná. Nejčastějším dosaţeným vzděláním je střední, kterého dosáhlo 40% obyvatel, dokončenou základní školu má okolo 24% obyvatel a podobně tomu je i u studia s nástavbou. Vystudovanou vyšší odbornou školu má okolo 3,2%, vysokou školu pak okolo 7% obyvatel. (CZSO.CZ, online) Navíc zde chybí i nabídka pracovních míst pro lidi s vyšším dosaţeným vzděláním. Nejčastější nabídka zaměstnání se odvíjí od místního průmyslu, který je historicky podmíněn. V oblasti se v minulosti stejně jako dnes nacházelo velké mnoţství dřeva, které se vyuţívalo především v místních sklárnách. Tato tradice se dochovala dodnes, ačkoli musí čelit velké konkurenci z Asie. Dalšími tradičními 26

odvětvími průmyslu je strojírenství a textilní průmysl. Největšími zaměstnavateli v oblasti jsou Kümpers Textil s. r. o. v Plavech; Detoa s. r. o. v Jiřetíně pod Bukovou specializující se na výrobu dřevěných hraček a klávesové mechaniky, strojírenský závod Litmas s. r. o., SEBA Tanvald a. s. specializující se na výrobu polštářů, přikrývek, povlečení a lůţkovin, sklářské podniky Preciosa Ornela a. s. a Jizerská porcelánka s. r. o. v Desné. (GALVASOVÁ – HOLEČEK, 2007) V období posledních dvaceti let docházelo k útlumu některých odvětví lehkého průmyslu např. textilního, strojírenského či sklářského. Ekonomická situace na konci roku 2009 a v roce 2010 nebyla příliš příznivá, a tak donutila mnoho podniků k úsporným opatřením, kterými bohuţel bývá i propouštění zaměstnanců. V roce 2009 došlo k poměrně vysokému nárůstu nezaměstnanosti, téměř o celé procento. V roce 2008 činila nezaměstnanost 8,3%. (CZSO.CZ, online) V roce 2010 činila jiţ 11,6 %. Došlo k navýšení o 90 nezaměstnaných osob na celkový počet 1042 zaměstnaných. V roce 2011 však opět dochází k mírnému oţivení ekonomiky a poklesu nezaměstnanosti. Místní průměrný plat je pod celostátním průměrem. Průměrný hrubý plat v mikroregienu se pohybuje okolo 13250 Kč. (GALVASOVÁ – HOLEČEK, 2007)

Hustota obyvatelstva se tak postupně sniţuje v důsledku odchodu mladší generace za studiem a pracovními příleţitostmi.

27

Tab. 2.: Věková struktura obyvatelstva ve městech mikroregionu Tanvaldsko v roce 2009 1

(CZSO.CZ, online)

0 -14 let

15 -64 let

nad 65 let

Albrechtice v Jiz. horách

43

239

52

Desná

462

246

1221

arrachov Jiřetín pod Bukovou Josefův Důl Kořenov Plavy Smrţovka Tanvald Velké Hamry Zlatá Olešnice

59

445

224

122 115 165 580 984

659 698 738 2595 4935

181 156 149 511 1035

461 74

1924 369

494 81

Tab. 3.: Bilance počtu obyvatel ve městech mikroregionu Tanvaldsko v roce 2009 (CZSO.CZ, online) Přírůstek (úbytek) Ţivě narození Albrechtice v Jiz. horách Desná Harrachov Jiřetín pod Bukovou Josefův Důl Kořenov Plavy Smrţovka Tanvald Velké Hamry Zlatá Olešnice

1

přirozený

stěhováním

celkový

Stav k 31. 12. 2009

Zemřelí Přistěhovalí Vystěhovalí

3

0

19

9

3

10

13

334

30 12

33 11

95 35

127 52

-3 1

- 2 -17

-35 -16

3 419 1 559

3

6

19

19

-3

0

-3

590

7

12

25

39

-5

-14

-19

962

4

7

45

29

-3

16

13

969

6

14

19

31

-8

-12

-20

1052

49

31

153

139

18

14

32

3 686

84

70

22

267

14

-39

-25

6 954

36

47

162

101

-11

61

50

2 879

5

6

8

29

-1

-21

-22

524

Rozdělení věkové struktury vychází z ukazatele ekonomické aktivity obyvatelstva

28

Současným trendem je opětovný návrat poměrně vysoké porodnosti. Statistický počet úmrtí je téměř konstantní jiţ několik let. Na jeho nepatrném navýšení se významně podílí i vysoký počet obyvatel starších 65 let. Průměrný věk doţití na Tanvaldsku je u muţů 71,3 let a u ţen 79,5 let. V některých obcích však dochází k celkovému kladnému přírůstku, coţ je způsobeno především nově přistěhovalými občany. Ty oblast láká krásnou přírodou, zdravým ţivotním prostředím a klidem. Většinou se však jedná o osoby nad 65 let, tedy v důchodovém věku, které nemusí řešit otázku nového zaměstnání. Obecně se ve většině obcí ţivotní prostředí dokonce zlepšuje, k čemuţ přispívá vyšší zájem o vzhled obcí a výsadba nové zeleně. (CALÁBEK, 2004) Území mikroregionu se z větší části nachází v chráněné krajinné oblasti Jizerské hory. Na území Harrachova zasahuje Národní park Krkonoše. Krom toho se zde nachází také národní přírodní rezervace Rašeliniště Jizerky, coţ je vegetace tvořena podmáčenými rašelinnými smrčinami, klečovými porosty a rašelinnými loukami. (JIZERKY.EU, online) Dále se zde nachází i řada přírodních rezervací – rašeliniště Rybí Loučky, čedičový vrch. Bukovec a přilehlé zamokřené louky, Černá jezírka Soustava čtyř rašelinišť, Jedlův Důl. Místní přírodní památkou je Anenské údolí, coţ je mesotrofní louka s bohatou populaci šafránu bělokvětého.

3.2.2 Realizační předpoklady Předpokladem je dobrá infrastruktura obce, která zahrnuje jednak infrastrukturu dopravní a dále materiálně-technickou.

29

Obr. 2.: Dopravní infrastruktura mikroregionu Tanvaldsko (GEOPORTAL.GOV.CZ, online; úpravy autor) Mikroregionem prochází hlavní silniční tah z Prahy do Polska I/10, který prostupuje obcemi Plavy, Tanvald, Desná, Kořenov a Velké Hamry. Dále je důleţitou komunikací silnice I/14 spojující Liberec s Tanvaldem. Na území se nachází také velké mnoţství komunikací lokálního významu. Bohuţel ale nejsou místní komunikace na dobré úrovni. Výše zmíněná komunikace I/14 je jiţ několik let rekonstruována. Na dobré úrovni nejsou ani lokální komunikace. Jako alternativa se nabízí také doprava vlaková, která je na tomto území zřizována především Českými drahami a to na třech základních trasách – 035 z Tanvaldu do Harrachova, 036 z Liberce do Ţelezného Brodu a 034 ze Smrţovky do Josefova Dolu. Výhodou je také moţnost vyuţití přímého vlakového spoje z Tanvaldu do Prahy. Špatný technický stav částí komunikací a nevzhlednost nádraţních hal se snaţí jednotlivá města i vlakové společnosti řešit.

30

Materiálně-technická základna je nutností. Obce mikroregionu Tanvaldsko mají v podstatě problematiku kanalizací, plynofikace a zásobování vodou vyřešenou. Obdobná situace nastává v případě elektrifikace, která je v současné době úplná. Mikroregion je také pokryt (aţ na výjimky) signálem všech mobilních operátorů (O2, T-mobile, Vodafone). Součástí materiálně-technické základny je i lékařská péče. Lékařská péče je zřízena hned několika ordinacemi praktických i specializovaných lékařů, ačkoli lidé z menších obcí (Jiřetín pod Bukovou, Kořenov) musí za doktorem dojíţdět do vedlejší obce nebo vyčkat na den kdy ordinuje v té jejich. V Tanvaldě se nachází nemocnice a ve Velkých Hamrech zdravotní středisko. Lékařskou síť lze označit za dostatečnou vzhledem k počtu obyvatel. Z hlediska cestovního ruchu má pak význam zvláště kvantita a kvalita ubytovacích a stravovacích zařízení. Počet ubytovacích zařízení pokrývá potřeby mikroregionu. Jejich kvalita se ale mnohdy jeví jako nedostatečná. Převaţujícími typy ubytovacích zařízení jsou penziony a chaty, které často nesplňují očekávání hostů. Výjimku tvoří město Harrachov, které se můţe pyšnit dobře propracovanou materiálně-technickou základnou. Stejně tak jako nabízí širokou škálu ubytovacích zařízení, poskytuje i velký výběr stravovacích zařízení. To je v jiných obcích poměrně problematickým bodem. Jednak proto, ţe se ne ve všech obcích nachází dostatečný výběr restauračních zařízení a pak také jejich kvalita bývá v mnohých případech nízká. Dalším lákadlem je také sportovní a kulturní vyţití.

31

Tab. 4: Sportovní vyţití v mikroregionu Tanvaldsko k roku 2009 (CZSO.CZ, online)

Albrech. Jiřetín pod Josefův Velké Zlatá v Jiz. Desná Harrachov Kořenov Plavy Smrţovka Tanvald Bukovou Důl Hamry Olešnice horách Koupaliště, bazény z toho krytá koupaliště Lyţařské vleky Sedačkové lanovky Hřiště Tělocvičny (vč. Školních) Stadiony otevřené

1

10

1

2

9

1

1

7

5

7

1

1

2

1

4

1

1

2

3

11

2

2

3

2

2

5

3

1

2

2

1

1

5

1

2

3

2

1

1

2

1

2

Stadiony kryté Ostatní zařízení pro tělovýchovu Lázně

22

7

7

1

Z hlediska sportovního vyţití výrazně vede město Harrachov, které nabízí několik hřišť, venkovní koupaliště a 22 dalších zařízení pro tělovýchovu. Mezi ně město řadí například lanové centrum, bobovou dráhu či bowlingové centrum, minigolf, tenisové kurty nebo nově vybudované golfové centrum. Nově zde byly vybudovány také pivní lázně, které slouţí k relaxaci a odpočinku a jsou součástí místní sklárny. Harrachov je však znám především jako město zimních sportů, čemuţ odpovídá i počet lyţařských vleků a dvě sedačkové lanovky, z nichţ jedna se dá vyuţívat i v letním období za turistickými účely. Další ski areály se nachází v Josefově Dole - Josefův Důl, který je rozdělen do tří oblastí (Ski Lucifer, Jatka, Bukovka) a v Tanvaldě – Ski areál Špičák. Lyţařské vleky se také nachází v obcích Desná, Plavy, Smrţovka a Zlatá Olešnice. Mnoho lyţařských vleků se nachází také v obci Kořenov, coţ je dáno především jeho rozlohou. Velmi oblíbený je i místní snowpark. V zimním období se dají vyuţít desítky kilometrů upravovaných a značených lyţařských stop. Mikroregionem navíc prochází podstatná část Jizerské 32

lyţařské magistrály. Kaţdoročně se zde pravidelně koná Jizerská padesátka, coţ je závod v dálkovém běhu na lyţích. Magistrála se dá v létě vyuţít k turistice a jízdě na kole. Turistických i cyklistických tras a stezek je na území celého Tanvaldska velké mnoţství. Mezi nejhezčí areály patří atletický areál v Desné a sportovní areál v Tanvaldě. Ty jsou vyuţívány však vyuţívány především místním obyvatelstvem, jelikoţ turisté nejsou dostatečně informováni o moţnostech jejich vyuţití. V Tanvaldě, Desné i Smţovce se nachází tenisové kurty. Koupaliště je pak moţné navštívit v Harrachově, Tanvaldě či Zlaté Olešnici. Jejich technický stav však není odpovídající. Kryté bazény jsou pak součástí hotelových komplexů, z nichţ některé mají vyčleněnou otevírací dobu i pro veřejnost. Stavba nebo oprava koupacích ploch by určitě pomohla k atraktivitě oblasti. Nevýhodou je, ţe oblast nebyla obdařena jezery či rybníky, které by eventuelně mohly být přirozenou a navíc finančně nenáročnou náhradou. 3.2.3 Lokalizační předpoklady Lokalizační předpoklady udávají informace o kulturně-historických a přírodních památkách oblasti. Ty jsou jedním z indikátorů přímo působících na rozvoj cestovního ruchu. Kulturní vyţití se v současné době nemůţe vyrovnat moţnostem sportovním, ačkoli se obce tento nepoměr snaţí vyvaţovat. Na území mikroregionu se nachází devět muzeí různého zaměření. V Harrachově lze navštívit Muzeum skla a lyţí, Hornické muzeum a Muzejní expozici Šindelka, která nabízí ukázky lesnické problematiky a práce i myslivosti. Desná nabízí městské muzeum umístěné v kulturním a zároveň informačním středisku města. Smrţovka se pyšní Muzeem přírodovědy a Muzeem obrněné techniky, navíc se na místním Zámečku, jak se nazývá místní kulturní a informační centrum, nachází galerie. V Kořenově najdeme muzeum Jizerských hor na Jizerce a muzeum ozubnicové dráhy. Posledními z muzeí mikroregionu jsou muzeum v Josefově Dole zabývající se historií města a Muzeum dřevěných hraček v Jiřetíně pod Bukovou. Při domech kultury ve městě se většinou nachází i knihovny. Větší z měst mikroregionu mají také své vlastní kino. Tak tomu je v případě města Desná, Tanvald, Harrachov, Smrţovka a Josefův Důl. Jejich význam však klesá s nárůstem multikin. 33

Tanvald se přizpůsobil modernizaci zavedením 3D techniky. Místní kina bývají tak často pouţívána i pro konání nejrůznějších přednášek a divadelních představení, na něţ jsou zváni i umělecké soubory z Prahy či jiných měst. Nedostatkem oblasti z kulturního hlediska je málo informačních center. Ty v některých obcích nefungují vůbec, v jiných velmi omezeně. Dalším nedostatkem jsou chybějící kulturní domy, coţ je například ve městě Harrachov hrubým nedostatkem. Ideální by bylo vypracování kalendáře společenských akcí, který by shrnoval všechny společenské kulturní akce konané na území mikroregionu a poskytoval tak souhrnné informace. Tento kalendář by měl být dostupný jednak na webových stránkách mikroregionu, dále na webových stránkách jednotlivých obcí, otiskován v novinách měst a vylepován na speciálně, k tomuto účelu, upravených plochách. V současné době patří mezi nejznámější akce konané na Tanvaldsku Tanvaldské hudební jaro, Tanvaldské slavnosti či divadelní přehlídka O Zlatý člunek města Tanvaldu, přehlídka HaF, neboli Humor v amatérském filmu, Desenská pouť spojená s Dřevosocháním, Josefodolské divadelní jaro, Pivní slavnosti a Vítání Krakonoše v Harrachově. Tab. 5.: Kulturní vyţití v mikroregionu Tanvaldsko k roku 2009 (CZSO.CZ, online) Albrech. Jiřetín pod Josefův v Jiz. Desná Harrachov Kořenov Plavy Smrţovka Tanvald Bukovou Důl horách Veřejná knihovna Stálá kina Divadlo

1

1

1

1

1

1

Muzeum Galerie

1

Jiné kulturní zařízení

3

Centrum volného času dětí, mládeţe

1

1

3

1

1

2

1

1

1

1

1

1

1

1

2 1 1

1

2

2

34

Velké Zlatá Hamry Olešnice

1

1

Turisticky atraktivní je oblast však především díky přírodním lokalizačním předpokladům. Graf 2. ukazuje přírodní pokryv jednotlivých obcí. Z dat jednoznačně vyplývá, ţe většinu území zaujímá lesní půda. Les je v této oblasti hlavním přirozeným vegetačním typem. Jedná se především o lesy smrkové a na severních svazích smíšené s převahou buku lesního.

Graf 2.: Vyuţití ploch obcí mikroregionu Tanvaldsko k roku 2009 (CZSO.CZ, online; úpravy autor) V oblasti mikroregionu se objevují krajiny hornatin, zaříznutých údolí, výrazných svahů a skalních horských hřebenů, částečně vysoko poloţených plošin. Oblast není příliš přívětivá pro zemědělství, jak ostatně vyplývá z grafu č. 2 a v podstatě nikdy nebyla zemědělsky významnou oblastí. Naopak zemědělství zde hraje spíš okrajovou roli a ţivotě místních občanů nezastává ţádné zásadní místo. Orné půdy se na území nachází minimum. Většinu mikroregionu pokrývají lesní půdy a trvalé trávní porosty. Místní reliéf je však tím více zajímavější pro turisty. Milovníky sportu a pěší turistiky nadchnou výlety do okolí. Obcemi prochází řada turistických tras. V současnosti je trendem především tvorba nových 35

turistických stezek, které mapují nejzajímavější místa v mikroregionu. Kaţdá obec disponuje určitým potenciálem v podobě kulturně-historických a přírodních památek. U výčtu místních památek je však třeba dále zohlednit jejich význam pro oblast. Církevní památky v podobě menších kostelů a kaplí rozhodně nejsou lákadlem pro návštěvu oblasti a naopak plní doplňující charakter. Kromě sakrálních památek však oblast příliš mnoha jinými historickými památkami nedisponuje. Nejnavštěvovanější jsou místní rozhledny Štěpánka a Špičák, většinou však ve spojitosti s některou ze sportovních aktivit jako je lyţování či pěší turistika. Oblast nabízí spíš širší výběr památek přírodních. Ty se ve spojitosti se sportovním vyţitím v oblasti stávají hlavním důvodem návštěvnosti. Díky malému mnoţství kulturně-historických památek nastává pro návštěvníky oblasti problém v případě nepříznivého počasí, kdy neví jak s volným časem naloţit. Albrechtice v Jizerských horách: Kulturněhistorické památky

kaplička Panny Marie, kostel sv. Františka z Pauly s rokokovou kazatelnou z 18. století, Schowankova rodinná hrobka

Přírodní památky

Mariánské schody

Desná: Kulturněhistorické památky

Riedlova vila, Riedlova hrobka, novogotický kostel Nanebevstoupení Páně, římskokatolický kostel zasvěcený Nanebevzetí Pany Marie, památník obětem katastrofy na Bílé Desné z roku 1916 (balvan přivalený přívalem vod při protrţení přehradní hráze), městské vily (476, 526, 318), kaple na Novině


vodopády na Černé Desné, Soušská přehrada, hora Novina

Technické památky

protrţená přehrada na Bílé Desné, ozubnicová trať z Tanvaldu do Harrachova

36

Harrachov: Kulturněhistorické památky

kaple Sv. Alţběty se dřevěným zvonem, Panský dům (dnes muzeum skla), kostel Sv. Václava


Mumlavské vodopády, Krkonošský národní park

Technické památky

skokanské můstky, ozubnicová trať z Tanvaldu do Harrachova

Jiřetín pod Bukovou: Přírodní památky

hora Buková

Josefův Důl: Kulturněhistorické památky

kostel Proměnění Páně, zámeček (sídlo hrabat Des Fours Walderode), Peklo (oblast soustředění lidové architektury)


vodopády na říčce Jedlové, Josefodolská přehrada, Zadní Josefův Důl (stará trampská osada),

Kořenov: Kulturněhistorické památky

osmiboká kaple Jednoty bratrské, rozhledna Štěpánka, kostel Svatého Jana Křtitele, kostel Sv. Víta, Panský dům, Hnojový dům


Malá Jizerská louka (rašeliniště), čedičový vrch Bukovec, kopec Jelení Stráň, Pytlácké kameny, Rybí Loučky (rašeliniště s mrtvým lesem), prameniště řeky Jizery, Černá jezírka (rezervace s hřebenovými vrchovišti Tetřeví, Malá a Velká Krásná louka), Safírový potok

Plavy: Přírodní památky

Palackého stezka

37

Tanvald: Kulturněhistorické památky

secesní radnice, kaple Sv. Anny, rozhledna Špičák, kostel Sv. Františka z Assisi,


stezka Járy Cimrmana, vyhlídková skála Terezínka

Technické památky

ozubnicová trať z Tanvaldu do Harrachova

Smrţovka: Kulturněhistorické památky

barokní kostel Sv. Archanděla Michaela, Zámeček (dnešní kulturní a informační centrum, galerie),

Technické památky

ţelezniční viadukt z roku 1984

Velké Hamry: Kulturněhistorické památky

památník Svárovské stávky, kaplička Sv. Václava z 18. století a kaple Sv. Anny z 19. Století, kostel Sv. Václava


kopec Muchov

38

Zlatá Olešnice: Kulturněhistorické památky

zřícenina hradu Navarov a zámeček, rodný dům Antala Staška, kostel Sv. Martina, sousoší Piety


Vrch Javorník, stezka Járy Cimrmana

Tanvaldsko je statistiky oblastí s nadměrným mnoţstvím celoročních sráţek v České republice. V zimním období je tento úkaz spíše výhodou, v letním je tomu naopak. V Jizerských horách celkem ročně spadne 800–1 700 mm vody. Dle Quitta (1971) lze oblast označit jako chladnou s nadměrnými sráţkami. Za rok je 120 aţ 160 dní s dešťovými či sněhovými sráţkami. Průměrná roční teplota se pohybuje mezi 4 - 7ºC. Lednové teploty se pohybují od -5 do -3 °C, červencové 14–16 °C. Tab. 6: Klimatické oblasti v mikroregionu Tanvaldsko dle Quitta (1971) Klimatické charakteristiky Počet letních dnů Počet dnů s teplotou vyšší neţ 10°C Počet mrazových dnů v roce Počet ledových dnů Průměrná teplota měsíce ledna Průměrná teplota měsíce července Průměrná teplota měsíce dubna Průměrná teplota měsíce října Průměrný počet dnů se sráţkami Sráţkový úhrn ve vegetačním období Sráţkový úhrn v zimním období Počet dnů se sněhovou pokrývkou Počet dnů zamračených Počet dnů jasných

CH6 10-30 120-140 140-160 60-70 -4 aţ -5 14-15 2-4 5-6 140-160 600-700 400-500 120-140 150-160 40-50

CH7 10-30 120-140 140-160 50-60 -3 aţ -4 15-16 4-6 6-7 120-130 500-600 350-400 100-120 150-160 40-50

3.3 Závěr Mikroregion Tanvaldsko má dobré předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu a to nejen

díky své

výhodné

poloze

v blízkosti

hranic

s Polskem

a

Německem,

ale i geografickým předpokladům, jakými je místní krajina hluboko zasazených údolí,

39

svahů a skalnatých horských hřebenů a vysoko poloţených plošin. Dalšími výhodami jsou místní přírodní památky a řada sportovních zařízení. Otázkou však je, jakým způsobem s těmito předpoklady bude nakládáno a do jaké míry bude jejich potenciál vyuţit. K tomu, aby mohlo dojít k jejich maximálnímu vyuţití, je však třeba dostatek kapitálu. Získání finančních prostředků přímo souvisí s kooperací obcí v oblasti mikroregionu a regionální politikou v rámci celé České republiky i vyčleněného Libereckého kraje. Lokalizační, selektivní a realizační předpoklady dohromady vytváří nabídku mikroregionu, kterou jak jiţ bylo řečeno, je třeba dále rozvíjet a inovovat tak, aby vyhovovala poţadavkům zákazníkům a byl konkurenceschopný.

40

4 SWOT ANALÝZA 4.1 Teoretický popis SWOT analýzy V návaznosti na předchozí popis destinace z hlediska předpokladů lokalizačních, selektivních a realizačních je vypracována SWOT analýza oblasti, která definuje silné a slabé stránky a stejně tak stanovuje příleţitosti a hrozby v mikroregionu Tanvaldsko. Tyto čtyři dimenze se propojí a formulují se jejich aktivity a činy. Jsou-li eliminována ohroţení, koncepčně řešeny slabé stránky a dochází-li ke kultivaci silných stránek, potom mohou být efektivně realizovány příleţitosti. (SCFM, online) SWOT analýza spočívá zejména ve strategické činnosti tvorbě plánů a strategií, vytváří vizi a koncepci rozvoje cestovního ruchu v destinaci. (GALVASOVÁ a HOLEČEK, 2007) Na základě této analýzy je charakterizována současná nabídka s ohledem na nedostatky a výhody oblasti a moţnosti jejich dalšího rozvoje či vylepšení. Cestovní ruch je jeden z hlavních faktorů rozvoje oblasti. Na charakteru cestovního ruchu v teritoriu se podílí mnoho dílčích faktorů, které jej ovlivňují. Na základě těchto faktorů stoupá či klesá význam cestovního ruchu a přímo úměrně s ním se zvyšují či sniţují příjmy z tohoto segmentu. Primárním cílem je navýšení počtu návštěvníků a prodlouţení jejich průměrné délky pobytu. K dosaţení primárního cíle cestovního ruchu je třeba navrhnout konkrétní program rozvoje, který bude vycházet ze zájmů potencionálních návštěvníků mikroregionu Tanvaldsko, ale i místních obyvatel a podnikatelských subjektů. Zákazník při výběru destinace vychází z výše uvedených hledisek předpokladů, proto je i analýzu třeba zaměřit tímto směrem a zjistit stávající situaci, na základě jejíchţ výsledků budou provedena potřebná opatření. Ze zvyšující se náročnosti poptávky po sluţbách jasně vyplývá segmentace zákaznických skupin. Je zřejmá poptávka nejenom po růstu kvality jednotlivých sluţeb, ale i po nabídce kompletních produktů „šitých na míru“ jednotlivým skupinám zákazníků. Příprava těchto produktů je předpokladem úspěchu v globální konkurenci v cestovním ruchu. (KUBINOVÁ a kol., 2003)

41

4.2 Silné stránky mikroregionu Tanvaldsko Jednou z nejvýraznějších výhod mikroregionu je jeho poloha. Mikroregion se nachází v blízkosti hranic s Německem a Polskem, coţ odůvodňuje zvýšený počet návštěvníků ze zahraničí. Domácí cestovní ruch je podmíněn menší vzdáleností velkých měst, jako je Jablonec nad Nisou či Liberec. Obyvatelé víkendy a prázdniny vyuţívají k návštěvě blízkého okolí. Dostupnost mikroregionu je dále umocněna také existencí mezinárodní silnice E65 a dostatkem menších pozemních komunikací. Silnou stránkou je také geografická poloha. Oblast je zasazena do krajiny rozmanité fauny a flóry Jizerských hor a Krkonoš s relativně čistým ovzduším. Díky členitému terénu se zde nachází mnoţství míst nezasaţených výstavbou nebo pouze se zbytky tradičních horských staveb, které propůjčují oblasti osobitý ráz. Pro turisty se zde nachází řada cest a stezek, které umoţňují přístup do okolí. Mikroregion byl v historii součástí tzv. Bohatých Sudet, pro které byla charakteristická urbanizace a industrializace. (PERLÍN, 2007) Díky tomu zde vznikla řada podniků zaměřených na lehký průmysl, z nichţ v některých je dnes moţné zúčastnit se exkurzí výrobou. Z hlediska historických památek jsou pro oblast typické místní rozhledny, jejichţ návštěva je většinou spojena se sportovní aktivitou. Dále se zde konají tradiční kulturní akce, které lákají řadu návštěvníků. Mezi nejznámější patří místní poutě, Vítání jara spojené s příjezdem Krakonoše, Pivní slavnosti či Dřevosochání. Oblast také netrpí nedostatkem ubytovacích či stravovacích zařízení. Největší koncentrace dosahují v blízkosti lyţařských areálů. Kromě lyţařských areálů v Josefově dole, Tanvaldě či Harrachově se zde nachází i řada samostatných lyţařských vleků a jiných sportovních zařízení, z nichţ má největší význam pro cestovní ruch nově vybudovaný golfový park v Harrachově. Dalším lákadlem pro turisty je také tradice textilního a sklářského průmyslu. Z důvodu jejich útlumu někteří majitelé přistoupili na transformaci podniků zpřístupněním objektů exkurzím.

42

4.3 Slabé stránky mikroregionu Tanvaldsko Slabou stránkou mikroregionu je špatný technický stav částí pozemních komunikací, který zhoršuje dostupnost oblasti. Nejtristnější stav silnic bývá tradičně na konci lyţařské sezóny, po roztáni sněhu. Svůj podíl na znehodnocení pozemních komunikací má i realizace kamionové dopravy na mezinárodní silnici E65. Jejich provoz v zimním období je navíc často komplikovaný, protoţe nedisponují správným vybavením a brzdí tak dopravu. Autobusová a vlaková doprava je poměrně hustá, ale propojení s menšími obcemi bývá komplikované. Pro účastníky cestovního ruchu, kteří zvolili formu dopravy osobním automobilem, představuje problém pro změnu nedostatek parkovacích ploch na území obcí. Z hlediska osídlení oblasti je třeba si uvědomit, ţe se jedná o oblast tehdejších Sudet, které byly v několika poválečných vlnách uměle doosidlovány především obyvateli z vnitrozemí Čech, Slovenska, ale i Řecka či Rumunska. Později, jiţ za podpory komunistické vlády byla oblast doosídlena i slovenskými Romy a Maďary. Velké mnoţství národnostních menšin se podepsal částečně i na odtaţitosti místních obyvatel nejen mezi sebou samými, ale i vzhledem k turistům a návštěvníkům oblasti. Na vzezření mikroregionu jakoţto destinace cestovního ruchu nepřidají ani typická centra měst s panelovou výstavbou. Tento nedostatek však vynahrazují přírodní památky. O nedostatku se dá hovořit z hlediska kulturně-historických památek, jejichţ význam navíc bývá obyvateli měst často podceňován a díky tomu se také nedostává financí na jejich obnovu. V mnoha obcích chybí také dostatečná nabídka kulturního vyţití. Důvodem toho je především zaměření mikroregionu spíše na sportovní aktivity. V letním období představuje slabou stránku absence vodních ploch vyuţitelných ke koupání, které jsou jedním z kriterií pro výběr dovolené v letních měsících. Návštěvníci oblasti se také často setkávají s neodpovídající kvalitou ubytovacích a stravovacích zařízení, která má velký vliv na hodnocení celého pobytu. Dalším vadou je také nedostatečné pokrytí sítí sluţeb.

43

4.4 Příležitosti mikroregionu Tanvaldsko Z hlediska příleţitostí se jeví efektivně zkvalitnění pozemních komunikací, zřízení nových a kultivace stávajících cyklotras pro cyklisty. Jelikoţ se hlavní pozemní komunikace nachází většinou v centrech obcí, je zde třeba zřídit klidové zóny slouţící k odpočinku. Ty zdůrazní relaxační ráz mikroregionu. Vysoký stupeň důleţitosti představuje také ochrana kulturně historických a přírodních památek, jejichţ stav je třeba pravidelně kontrolovat a případně opravovat. Z hlediska sportovního vyţití, které do oblasti láká největší mnoţství návštěvníků, se jeví jako dobrá příleţitost vybudování nových lyţařských tras, snowparků a lyţařských vleků a zároveň propojení jednotlivých ski areálů. Příleţitostí je také stavba nových kulturních domů a infocenter, poskytujících informace o jednotlivých obcích a komplexně také o mikroregionu a zároveň také, s tím související, navýšení počtu kulturních akcí. Jako výhodné se jeví vypracování společného kalendáře veškerých akcí konaných na území mikroregionu, který tak podá potencionálnímu návštěvníkovi komplexní nabídku. Lákadlem jsou také výroby zpřístupněné turistům, které jiţ na tomto území existují, ale jejich počet by se měl rozšířit. Otevření fabrik návštěvníkům je výhodné pro obě strany. Hosté továren ocení bezprostřední kontakt s výrobou a majitelé nový přísun financí. S rozvojem cestovního ruchu bude postupně docházet k rozvoji měst i venkova. Zároveň s jeho rozvojem dojde k nárůstu počtu pracovních míst ve sluţbách a v závislosti na tom, také ke sníţení nezaměstnanosti. Z hlediska finančních moţností se jeví jako příleţitost čerpání ze zdrojů Evropské unie a fondů nabízených prostřednictvím krajského úřadu v Liberci a spolupráce s investory.

4.5 Hrozby mikroregionu Tanvaldsko Jasnou nevýhodou oblasti je dopravní situace v zimním období, která sebou nese rizika spojená se špatným stavem komunikací a nesvědomitostí řidičů.

44

Nárůst významu cestovního ruchu v oblasti se však nenese pouze v duchu kladů, ale očekávají se i záporné vlivy. Návštěvníci cestovního ruchu jsou často důvodem rušení nočního klidu, nárůstu kriminality či neohleduplnosti vůči přírodě. Ničení přírodního bohatství není pouze v rukou návštěvníků samotných, ale i investorů. Na úkor zeleně můţe docházet k výstavbě nové zástavby pro účely cestovního ruchu. I z těchto důvodů bývá často rozvoj cestovního ruchu odsuzován místním obyvatelstvem. Především starší generace zaujímá často nesouhlasný postoj, z důvodu obavy o ztrátu svého vlastního soukromí. Navíc ani návratnost financí nemusí být zcela zaručena, jelikoţ se odvíjí od počtu návštěvníků destinace. Protoţe mikroregion Tanvaldsko je nejnavštěvovanější v zimním období hraje důleţitou roli příznivost klimatických podmínek, která nemůţe být ţádným způsobem dopředu zaručená. Další hrozbou je také neefektivní způsob zpracování propagace, který můţe výrazným způsobem ovlivnit mnoţství příchozích návštěvníků a nedostatečná kooperace mikroregionů.

4.6 Závěr SWOT analýzy Mikroregion Tanvaldsko má příznivé podmínky pro rozvoj cestovního ruchu. Destinace je v současnosti prezentována především jako středisko zimních sportů. Tato pozice na trhu cestovního ruchu, je v současné době velmi výhodná, protoţe provozování zimních sportů je současným trendem, zároveň však je velmi vrtkavá. Komplikace nastávají v případě nepříznivých klimatických podmínek, které nelze dopředu přesně stanovit, a mohou být příčinou neplnění očekávaných příjmů z cestovního ruchu. Je tedy třeba cestovní ruch dále rozšiřovat a částečně transformovat tak, aby jeho nabídka pro potencionálního zákazníka byla širší. Na základě tohoto cíle by mělo dojít vybudování nových lyţařských vleků, tras a snowparků a jejich propojení do komplexnějších jednotek. Zatímco v zimním období se podílí přírodní památky na cestovním ruchu spíše okrajově, v letním období, hrají jednu z hlavních rolí. Jasnou nevýhodou je absence vodních ploch ať jiţ přirozených či umělých a nedostatek kulturně-historických památek, proto musí být tento deficit nahrazen jiným způsobem. Příleţitostí je vytvoření

45

mikroregionu se sportovním charakterem zaměřeným v zimním období především na sjezdové a běţecké lyţování a po zbytek roku na cykloturistiku a pěší turistiku. Příleţitosti k získání financí nabízí především čerpání ze zdrojů Evropské unie a spolupráce s investory. Bohuţel návratnost financí se neodvíjí pouze od kvality a kvantity nabízených sluţeb, ale i efektivnosti propagace a klimatických podmínek.

46

5 PARTICIPACE ZÁKLADNÍ ŠKOLY DR. H. C. JANA MASARYKA V HARRACHOVĚ 5.1 Teoretický popis výzkumu na základní škole v Harrachově Součástí mého výzkumu byla také participace základní školy na dotazníkovém šetření a porovnání jeho výsledků s rámcovým a školským vzdělávacím programem ZŠ, na základě čehoţ budou navrţeny moţné varianty zdokonalení vyučování tématu cestovní ruch na základních školách. Jak jiţ bylo řečeno v úvodu diplomové práce, cestovní ruch je dynamicky se rozvíjejícím odvětvím, které se výrazně podílí na celkovém hrubém domácím produktu jednotlivých států. Celkové příjmy z cestovního ruchu tak ovlivňují globální úroveň států. (GALVASOVÁ a HOLEČEK, 2007) Z tohoto důvodu by mělo téma cestovního ruchu mít své pevné místo ve školských vzdělávacích programech. Zaměřila jsem se tedy detailní prostudování školského vzdělávacího programu základní školy Dr. h. c. Jana Masaryka v Harrachově, zvláště pak části věnující se předmětu zeměpisu. Přičemţ důleţitou roli sehrálo podrobné seznámení se s látkou vyučovanou v jednotlivých ročnících, a to nejen prostřednictvím školského vzdělávacího programu, ale i v v průběhu souvislé praxe přímou konfrontací se ţáky a učiteli místní školy. Mým cílem však nebylo pouze prostudování školského vzdělávacího programu, ale zároveň forma jeho aplikace při výuce a s ní související úroveň znalostí ţáků v této oblasti. Tu jsem ověřila při výuce v hodinách zeměpisu a také za pomoci dotazníku, který byl speciálně vypracován pro ţáky základních škol. V dotazníku jsou uţity pojmy z oblasti cestovního ruchu, které musí ţáci znát. Tato znalost tedy hrála primární roli. Muselo však být dopředu provedeno pilotní šetření, které ukázalo, zda nejsou přeceněny znalosti ţáků. Na základě pilotního šetření došlo k drobným úpravám v dotazníku a tím byla vytvořena jeho konečná forma, která byla předkládána ţákům 6. aţ 9. tříd. Přičemţ některé pojmy musely být vysvětleny přímo na dotazníkových listech za pomoci poznámek

47

pod čarou. Celkově však lze říci, ţe úroveň znalostí ţáků byla na velmi dobré úrovni, a tudíţ nebylo třeba výrazně měnit strukturu dotazníků. Samotný dotazník se skládá ze čtrnácti otázek. Většina z nich je uţita ve formě otázek uzavřených, ve třech případech se jedná o otázky otevřené. Kombinace obou druhů těchto otázek má své odůvodnění. Z pilotního šetření vyplývalo, ţe většině dotazovaných ţáků jsou příjemnější otázky uzavřené, jelikoţ nepotřebují tolik času k jejich vyplnění z důvodu výběru pouze jedné z variant a především v niţších ročnících nejsou jejich vyjadřovací schopnosti natolik rozvinuté, aby se přesně vyjádřili ve volných odpovědích. (MACHKOVÁ, 2006) Otevřených otázek je třeba vyuţít v případě široké škály moţných odpovědí, především se jich uţívá v případě potřeby získání zcela subjektivní odpovědi. Všeobecně lze dotazník rozdělit do tří pomyslných celků. První část shrnuje obecné informace o datu, čase, místu, navštěvované třídě a pohlaví. Druhá část je zaměřena na znalost významu cestovního ruchu, do níţ spadají tři otázky. Ty jsou v podstatě úvodem do tématu dotazníku. Zbytek otázek se liší od ostatních subjektivním charakterem výpovědi. Otázky prolínají význam cestovního ruchu ve městě Harrachov s ţivotem místních obyvatel, a to nejen ţáků, ale i jejich blízkých, tedy rodiny či přátel. Výsledky dotazníku jednak poskytnou informace o znalostech oblasti cestovního ruchu ţáků druhého stupně základní školy Dr. h. c. Jana Masaryka, ale zároveň vyjdou najevo i údaje o ţivotě místního obyvatelstva. Jelikoţ je Harrachov jiţ v současnosti významným centrem cestovního ruchu, je jím ţivot místního obyvatelstva do značné míry ovlivněn, coţ se projevuje i v odpovědích na otázky. V souhrnném vyhodnocení dotazníků je uţito jednak grafického znázornění a pak popisu daného jevu či situace. Graf je přehlednou formou, která schematicky zobrazí výsledky výzkumu jednotlivě u daných otázek. Ty jsou dány do kontextu s úrovni získaných znalostí v závislosti na Bloomově taxonomii kognitivních cílů, coţ vede ke zjištění nedostatků v oblasti informovanosti v rámci tématu cestovní ruch. Práce vzniká jako absolventská v učitelském studiu, tudíţ je nezbytné, aby problematika, kterou se zabývá, byla taktéţ zaměřena směrem ke škole. Participace ţáků 48

základní školy a jejich názorů a jimi uvedených informací má v mé práci důleţité místo, jelikoţ ukazuje práci z jiného pohledu a umoţňuje porovnání s názory dospělých. Zároveň se také projeví znalosti ţáka, v závislosti na nichţ je třeba navrhnout způsoby, kterými můţeme dojít k získání nových informací nebo jejich prohloubení a zároveň schopnosti informace reálně hodnotit.

5.2 Obsažení tématu cestovního ruchu v školském vzdělávacím programu ZŠ Harrachov Je třeba vycházet z toho, ţe všechny navrţené školské vzdělávací programy vychází z rámcových programů Ministerstva školství, mládeţe a tělovýchovy. Základními pravidly, které jsou nutné pro tvorbu školských vzdělávacích programů, je zohledňování základního vzdělávání potřeby a moţnosti ţáků při dosahování cílů a uplatňování variabilnější organizace a individualizace výuky podle potřeb a moţností ţáků a vyuţití vnitřní diferenciaci výuky. Základní vzdělávání na 1. stupni usnadňuje svým pojetím přechod ţáků z předškolního vzdělávání a rodinné péče do povinného, pravidelného a systematického vzdělávání. Je zaloţeno na poznávání, respektování a rozvíjení individuálních potřeb, moţností a zájmů kaţdého ţáka. Základní vzdělávání na 2. stupni pomáhá ţákům získat vědomosti, dovednosti a návyky, které jim umoţní samostatné učení a utváření takových hodnot a postojů, které vedou k uváţlivému a kultivovanému chování, k zodpovědnému rozhodování a respektování práv a povinností občana našeho státu i Evropské unie. Pojetí základního vzdělávání na 2. stupni je budováno na širokém rozvoji zájmů ţáků, na vyšších učebních moţnostech ţáků a na provázanosti vzdělávání a ţivota školy se ţivotem mimo školu. (MŠMT, online) Rámcový vzdělávací program v sobě zahrnuje klíčové kompetence, jakoţto souhrn vědomostí, dovedností, schopností, postojů a hodnot důleţitých pro osobní rozvoj a uplatnění kaţdého člena společnosti. Jejich výběr a pojetí vychází z hodnot obecně přijímaných ve společnosti a z obecně sdílených představ o tom, které kompetence jedince přispívají k jeho vzdělávání, spokojenému a úspěšnému ţivotu a k posilování funkcí občanské společnosti. (MŠMT, online)

49

V souladu s klíčovými kompetencemi jsou vypracovávány obsahy školských vzdělávacích programů, tak aby rozvíjeli ţákovu aktivitu a činnost za účelem získání nových informací. Vzdělávací obsah základního vzdělávání je v RVP ZV orientačně rozdělen do devíti vzdělávacích oblastí. (MŠMT, online) Z nichţ nejvýznamnější pro rozvoj znalostí o tématu cestovního ruchu je vzdělávací oblast Člověk a jeho svět vyuţívaná na prvním stupni a Člověk a příroda, která zahrnuje vzdělávací obory chemie, fyzika, přírodopis a zeměpis. Na prvním stupni se poprvé ţáci s pojmem cestovní ruch setkávají v rámci vzdělávací oblasti Člověk a jeho svět a zahrnuje celkem tři předměty – prvouka, přírodopis a vlastivěda. Vzdělávací obsah této oblasti je ještě rozdělen do pěti oborů, a to Místo, kde ţijeme, Lidé kolem nás, Lidé a čas, Rozmanitost přírody a Člověk a jeho zdraví. Součástí mého výzkumu na základní škole Dr. h. c. Jana Masaryka v Harrachově bylo jiţ zmíněné detailní prostudování školského vzdělávacího programu, který je platný od 1. 9. 2008. Zaměřila jsem se především na obsaţení tématu cestovního ruchu a látku s ním související. S růstem významu cestovního ruchu, jakoţto hospodářského odvětví, je třeba, aby si jeho význam uvědomovala i široká veřejnost. Proto se setkáváme jiţ na prvních stupních základních škol s tímto pojmem a ţáci se s ním učí dále pracovat. Z těchto oborů je z hlediska otázky cestovního ruchu nejvýznamnější obor Místo, kde ţijeme. (BERVICOVÁ a PORTYKOVÁ, 2009) Tento obor uvádí jako první ţáky do tématu cestovního ruchu. Podle tohoto oboru by se děti ve 3. ročníku základní školy v Harrachově měly orientovat v místě svého bydliště a dokázat popsat jeho okolí. Jelikoţ je Harrachov centrem cestovního ruchu s kaţdoročním poměrně vysokým přílivem turistů, musí se tento jev projevit i při probírání této látky. Na předmět prvouka od čtvrté třídy navazují předměty přírodopis a vlastivěda, které se dále snaţí prohloubit a rozšířit dosavadní znalosti ţáka. V tomto věku by ţáci měli pochopit podmínky ţivota lidí, ať uţ kulturní, hospodářské, historické, přírodní, společenské i politické. Ve čtvrté třídě opět dochází k opakování tématu domov. Na pojmy, které se ţáci naučili ve třetím ročníku, navazuje pochopení dalších podmínek ţivota lidí v navazující třídě. Tato látka dále pokračuje v 5. Ročníku v rámci tematického celku s názvem Místo, kde ţijeme, v němţ ţák prohlubuje svou znalost o České republice 50

a rozšiřuje svou pozornost z obce a státu, v nichţ ţije, na celý světadíl. V rámci České republiky je jedním z očekávaných výstupů i znalost cestovního ruchu. Na druhém stupni se ţáci učí novému předmětu – zeměpisu, který navazuje především na ţákovské výstupy vzdělávací oblasti Člověk a jeho svět. Cílem výuky je kvalitní orientace ţáků v geografickém prostředí. Ţáci se seznamují s geografickými objekty a jevy, které spolu souvisí díky společným vazbám a učí se nové odborné terminologii. Ve výuce převaţuje frontální výuka doprovázená demonstračními pomůckami, obrazovým materiálem (např. atlas, encyklopedie, odborná literatura, internet, atd.). (BERVICOVÁ a PORTYKOVÁ, 2009) Na konci 6. třídy jsou ţáci opět konfrontováni s pojmy domov, obec či stát. V souvislosti s těmito pojmy by si měli uvědomovat vlivy na charakter sídla a jejich vzájemnou provázanost. U cestovního ruchu jsou právě tyto vzájemné vztahy velmi důleţité. Učebnice zeměpisu pro základní školy, se kterou místní škola pracuje, vyšla v nakladatelství Fraus. (ČERVENÝ, 2009) Učivo zeměpisu pro šestý ročník je zaměřeno především na fyzicko-geografickou charakteristiku celé Země. V této učebnici však po fyzicko-geografické charakteristice celé Země přechází k charakteristice města či vesnice a okolí, v němţ ţáci ţijí. Zde jsou dávány do kontextu nejen informace z přírodní, ale i socioekonomické sféry. Přírodní podmínky mají v mnoha případech velký podíl na cestovním ruchu primárně, ale i sekundárně, kdy v minulosti vedly či vedou k rozvoji socioekonomických aktivit. V šesté třídě jsem při své souvislé praxi s ţáky probírala právě látku s názvem Místo, kde ţiji. Toto téma ve třídě nečinilo zvláštní potíţe. Ţáci si uvědomují jak je cestovní ruch pro Harrachov důleţitý a dokáţou aplikovat jeho klady a zápory jak ve vztahu k přírodě, tak ke společnosti, coţ vede částečně k syntéze znalostí. Tu lze však očekávat spíš u ţáků nadaných a některých průměrných ţáků. Jediný problém však spočíval v samotné znalosti pojmu. Ten ţáky ze začátku spíše mátl a spojovali si jej s dopravou. Toto spojení v nich evokovalo slovo „cestovní“, i proto je třeba v této třídě vysvětlit význam pojmu, na nějţ bude ve vyšších ročnících navázáno.

51

Na začátku 7. třídy jsou ţáci jiţ znalí pojmu cestovní ruch a v případě jeho uţití si uvědomují souvislosti ve vztahu směrem jak k přírodě, tak ke společnosti. Dokáţou porovnat význam cestovního ruchu u modelových států jednotlivých světadílů z hlediska socioekonomických charakteristik, popíší a porovnají jejich sektorovou, odvětvovou a územní strukturu a zvaţují souvislosti s přírodními podmínkami. (DVOŘÁK, 2005) V 7. třídě je dále probírána látka jednotlivých světadílů. Posledním, který se jako jediný vyučuje v osmé třídě, je Evropa. Dále se v tomto ročníku probírá také poměrně detailně s ohledem na věk ţáků Česká republika. Jedním z podtémat je hospodářství v České republice, jehoţ součástí je i cestovní ruch. Ţáci by jiţ měli být schopni uvědomit si, jaké příjmy plynou z cestovního ruchu a dokázat porovnat jeho význam v České republice a zahraničí. V posledním ročníku základní školy se samostatně vyjadřují k problematice cestovního ruchu a dokáţou vysvětlit jeho celosvětové i republikové postavení a význam a zároveň si uvědomují jeho vlivy na obyvatele i krajinu. Ţák dokáţe na základě dříve naučených norem a stanovených kritérií určit hodnotu odvětví cestovního ruchu. (PASCH a MARVIN, 1998) Díky probranému učivu 7. a 8. třídy, do něhoţ se pojem cestovní ruch neustále promítá, jej dokáţou správně uţívat v souvislostech a dále s ním pracovat. Okrajově se s tématem cestovního ruchu setkáváme také v předmětu Výchova k občanství a v cizích jazycích (anglickém a německém jazyce). V předmětu Výchova k občanství je opět probírána látka zabývající se místem bydliště a celým regionem a v souvislosti s tím, také regionálními institucemi. Teoreticky by ţákům tedy měl být znám i pojem mikroregion Tanvaldsko. Ten je však ve výuce pouze zmíněn. Tvorba školského vzdělávacího programu je spjata také s druhem uţité učebnice. Na základní škole v Harrachově je vyuţívána od 6. do 9. třídy Učebnice pro základní školy a víceletá gymnázia nakladatelství Fraus, která má velmi dobré hodnocení. (ČGS, online) I já osobně se připojuji ke kladným kritikám. Sama jsem v průběhu své souvislé praxe tuto učebnici vyuţívala. Velmi kladně hodnotím jednak rozdělení látky do jednotlivých ročníků, ale i její způsob pojetí. V učebnicích jsou jednotlivé vyučovací okruhy vhodně rozděleny a tematicky na sebe navazují. Co se týká cestovního ruchu, 52

pojem je v učebnicích zmiňován velmi často, a to ve všech ročnících vztahujíce se k příslušné látce. Ke kaţdému probíranému tématu nabízí několik otázek, které ţáky motivují k hlubšímu zamyšlení se nad látkou. Často jsou spjaty s cestovním ruchem, jelikoţ v národním hospodářství hraje významnou roli. Po ukončení základní školy by ţáci měli být schopni nejen znát pojem cestovní ruch jako takový, ale uvádět jej téţ do širších celosvětových souvislostí.

5.3 Dotazníkové šetření Dotazníkové šetření probíhalo v termínu od 14. 3. 2011 do 25. 3. 2011 na Masarykově základní škole v Harrachově. Dotazníky byly vyplněny celkem 43 ţáky ve věku od jedenácti do patnácti let. Byly rozdány ve všech třídách druhého stupně a vyplněny v rámci výuky, takţe nedocházelo k jejich zkreslení. To by mohlo nastat v případě, kdyby nebyly dotazníky vyplněny ve všech třídách. Znalosti ţáků se totiţ výrazně liší podle toho, v jakém ročníku se nachází. Zároveň by mohlo dojít ke zkreslení, pokud by nebyly dotazníky vyplňovány přímo ve školní hodině, ale byly by vyplňovány doma. Zde by se pravděpodobně projevily názory rodičů či jiných rodinných příslušníků, kteří by měli tendenci pomoc dítěti s „domácím úkolem“. Doba vyplňování dotazníků nebyla nijak časově limitována, ale činila v průměru patnáct aţ dvacet minut. Základní

problémy

spjaté

s vyplňováním

dotazníků

byly

odstraněny

po vyhodnocení pilotního šetření. To bylo provedeno týden před samotným dotazníkovým šetřením za uţití deseti dotazníků. Tyto dotazníky byly rozděleny rovnoměrně mezi třídy druhého stupně – tři pro 6. třídu, dva pro 7. třídu, dva pro 8. třídu a tři pro 9. třídu. Z předběţných výsledků vyplynulo, ţe je třeba vysvětlit ţákům pojem mikroregion uţitý u otázky č. 3, dále specifikovat význam pojmu podnik u otázky č. 9 a rozšířit tabulku zájmových činností u otázky č. 11. Dále bylo třeba doplnit dotazník o čtrnáctou otázku týkající se chybějícího vybavení města. Dotazník obsahuje celkem čtrnáct otázek, z čehoţ tři mají otevřený charakter a zbytek tvoří otázky výběrové, které nabízí zvolení jedné či více moţností z nabízených odpovědí, přičemţ se většinou jedná o čtyři moţnosti. Cílem dotazníkového šetření je jednak zjištění základních fakt charakterizujících ţáka, kterými jsou pohlaví a třída, kterou navštěvují. Další otázky zjišťují znalosti 53

a vědomosti základní školy. Třetím druhem otázek, jsou otázky, zjišťující mínění a postoje ţáků. Z tohoto hlediska se tedy dotazník dá rozdělit do třech základních částí. Poloţky zjištující fakta se uţívají jako úvodní, jelikoţ zpravidla nevyţadují velkou námahu při jejich zodpovídání. Většinou zjišťují demografické údaje jako věk, pohlaví, zaměstnání a tak dále. Poloţky zjišťující znalosti nebo vědomosti musí být v dotazníku velmi opatrně formulovány tak, aby se respondent necítil kompromitován při jejich neznalosti. (CHRÁSKA, 2007) Je třeba zmínit, ţe v případě ţáků základní školy, je při vyplňování těchto otázek situace jednodušší v tom, ţe k němu přistupují jako ke školnímu testu a mají tak tendenci zodpovědět všechny otázky. Otázka, jejímţ primárním cílem je zjištění znalostí ţáků je otázka 3, ve které se projeví, zda ví o existenci mikroregionu Tanvaldsko. Ačkoli otázky 4 a 5 působí subjektivním charakterem, jejich hlavním cílem je zjištění znalostí. Pokud jsou ţáci znalí informací o souvislostech města Harrachov s cestovním ruchem, budou se od toho odvíjet také jejich odpovědi. Další poloţky zjišťující mínění, postoje a motivy jsou velmi citlivé na formulaci a zařazení do dotazníku. Důleţité je, aby se v otázkách neprojevovaly vlastní názory či postoje autora. Naopak je třeba dát najevo, ţe různost názorů je zcela přirozená a normální. (CHRÁSKA, 2007) Většina otázek v dotazníku má právě tento charakter a jejich cílem je zjistit propojení mezi místním obyvatelstvem a cestovním ruchem. Ţáci nejenţe zodpovídají otázky týkající se bezprostředně jejich osoby, ale i jejich rodičů a to v otázkách 6 aţ 8. V těchto otázkách jsou zjišťovány druhy zaměstnání rodičů, které jsou ve spojitosti s cestovním ruchem, na základě nichţ si ţáci uvědomují bezprostředně význam cestovního ruchu pro místní obyvatele a jeho dopad na ně samotné. Otázky 4 a 5 a dále od otázky 9 výše jsou směřovány na samotného ţáka. Respondent podává informace o tom, jakým způsobem tráví volný čas a v závislosti na tom, jaké zařízení či sluţby mu ve městě chybí. V ideálním případě by se měl projevit sportovní charakter města s nedostatečným kulturním vyţitím. Výsledky dotazníkového šetření uvádím dále v této kapitole jednak za pomoci grafů a jejich popisu, který s nimi koresponduje. Jako nejvhodnější typy grafů jsem zvolila graf sloupcový a výsečový. 54

5.3.1 Výsledky dotazníkového šetření

Graf 3.: Otázka 1 - Pohlaví Poměr dotazovaných z hlediska pohlaví je poměrně vyváţený. Celkem se dotazníku zúčastnilo 24 dívek a 19 chlapců. Tento počet byl dán výběrem základní školy, na níţ se šetření provádělo, jelikoţ byl dotazník vyplněn všemi ţáky druhého stupně. Názory odlišné z hlediska pohlaví, se projevovaly především u otázky 11., která se týká zájmových činností.

Graf 4.: Otázka 2 - Třída U čtvrté otázky jsem dala přednost rozdělení ţáků z hlediska ročníku, v nichţ studují, před jejich věkem. Důvodem tohoto rozhodnutí, bylo vzájemné propojení výsledků dotazníků s programem školského vzdělávacího programu. Z dotazníků je patrné, ţe význam pojmu cestovní ruch, dělá problém pouze některým ţákům šestého ročníku. Od sedmého ročníku jiţ ţáci s významem jednotlivých pojmů nemají problém a dokáţou si uvědomovat spojitosti tohoto hospodářského odvětví s přírodními a socioekonomickými 55

charakteristikami obce. Děti na prvním stupni neuţívají pojem cestovní ruch, ačkoli je toto téma často diskutované jiţ v rámci vzdělávací oblasti Místo, kde ţijeme. Při vysvětlení pojmu, se však dokáţí orientovat v dalších činnostech s ním spojeným. Přibliţně v měsíci březnu aţ dubnu se ţáci při probírání učebního celku Domov seznámí i s pojmem jako takovým a v dalších ročnících jej dokáţí uţívat ve spojení s jednotlivými světadíly a státy.

Graf 5.: Otázka 3 - Do jakého mikroregionu patří město Harrachov? Třetí otázka slouţí k ověření znalostí o mikroregionu Tanvaldsko. Jak z grafu jasně vyplývá většina ţáků, přesně 26, coţ je víc neţ polovina, ví, do kterého mikroregionu město Harrachov patří. Devět ţáků určilo, ţe Harrachov patří do mikroregionu Liberecko. Domnívám se, ţe si většina spletla pojem mikroregionu s krajem. Tato chyba by však neměla nastat, protoţe jak v předmětu zeměpis, tak v předmětu výchova k občanství, je dostatek prostoru, jak k vysvětlení pojmu, tak k zařazení města do těchto organizací. Ţáci by měli znát své bezprostřední okolí poměrně detailně.

56

Graf 6.: Otázka 4 - Myslíš si, ţe je cestovní ruch pro Harrachov důleţitý? Z výsledků čtvrté otázky odpovědi ţáků jasně potvrzují výsadní postavení cestovního ruchu v Harrachově. Ţáci, kteří se domnívají, ţe cestovní ruch pro Harrachov není významný, navštěvují šestou třídu. Mylně se domnívají, ţe cestovní ruch, je spjat pouze s dopravou, coţ se projevuje v odpovědích u páté otázky. Tato neznalost vyplynula na povrch jiţ v pilotním šetření. Domnívám se však, ţe pokud chci, obdrţet co nejméně zkreslené výsledky, je třeba brát v potaz i neznalost, kterou lze opět porovnat s časovým umístěním jednotlivých témat ve školském vzdělávacím programu. Otázka 5 - Napiš důvod, proč si myslíš, ţe je nebo není cestovní ruch pro Harrachov důleţitý? Jako důvody významu cestovního ruchu jsou udávány především dva hlavní: přísun financí a obţiva obyvatel, které tvoří téměř 80% všech odpovědí. Zbývajících 20%, jsou odpovědi týkající se nedostatku průmyslové výroby, zemědělské půdy – tedy jiných moţných příjmů města. Dále je vyzdviţena multikulturalita, kterou sebou cestovní ruch přináší. Byly také udávány důvody, které se přímo dotýkají dětí, a proto jsou pro ně nejmarkantnější. Jedná se na příklad o sportovní vyţití nebo stravovací zařízení, jejichţ počet by v případě sníţení počtu zákazníků poklesl. Opět je třeba uvést, ţe se vzrůstajícím věkem ţáků, jsou schopni uvědomit si význam cestovního ruchu nejen pro ně samotné, ale i další obyvatele a město samo o sobě.

57

Graf 7.: Otázka 6 - Podílí se tvoji rodiče na cestovním ruchu? Otázkou 6 jsem se snaţila potvrdit či vyvrátit význam cestovního ruchu z hlediska zaměstnanosti v terciéru, v oblasti cestovního ruchu. Jelikoţ ţáci základní školy nemohou poskytnout z tohoto hlediska odpovědi o sobě samotných, otázka byla zaměřena na jejich rodiče. Mnoha ţákům se tak potvrdila také odpověď z předešlé otázky, kdy uvedli, ţe cestovní ruch plní významnou roli při obţivě obyvatel. Všech 27 ţáků má alespoň jednoho z rodičů podílejícího se na cestovním ruchu.

Graf 8.: Otázka 7 - V případě, ţe se rodiče na cestovním ruchu podílí, odpověz jakým způsobem? 58

Na šestou otázku dále navazuje otázka sedmá, která ještě detailněji rozděluje oblasti cestovního ruchu, v nichţ se mohou rodiče místních ţáků realizovat. Opět graf zobrazuje jev, který je pro město typický, a to pronajímání pokojů ve vlastních domech, které provozuje celých 37 % rodičů a skoro stejný podíl 33,3 % dotazovaných ţáků uvádí, ţe jejich rodiče nebo alespoň jeden z nich, pracují celoročně v oblasti cestovního ruchu. 22,2% dotazovaných ţáků uvádí, ţe jejich rodiče vlastní ubytovací, stravovací či jiné zařízení podporující cestovní ruch. Otázka 7. opět dokonale zobrazuje význam cestovního ruchu ve městě Harrachov. Otázka 8 - Pracují-li rodiče v sektoru cestovního ruchu, napiš, jaké mají zaměstnání. Osmá otázka dále rozvíjí odpovědi na předešlou otázku. V případě, ţe rodiče ţáků pracují v oblasti cestovního ruchu, uvádí přesně jejich zaměstnání. Ţádná odpověď se v podstatě neobjevuje dvakrát, s výjimkou rodičů ţáků, kteří jsou sami majiteli ubytovacích a stravovacích zařízení. Zde ţáci uvádí jako jejich náplň práce v podstatě téměř všechny činnosti, které jsou na hotelu vykonávány – od uklizečky, kuchaře a kuchařky aţ po recepční. Dalšími jmenovanými zaměstnáními jsou prodavačka suvenýrových předmětů, kuchařka, masér, recepční, vedoucí sportovního centra Dukla, vedoucí hotelu, uklizečka, servírka či pracovník ve směnárně. Ve vyšším a středním managementu pracuje okolo 5% rodičů dotazovaných.

Graf 9.: Otázka 9 - Jak často navštěvuješ místní podniky?

59

Z odpovědí na devátou otázku jasně vyplývá, ţe cestovní ruch je zde podporován i místními obyvateli, kteří hojně navštěvují místní podniky. Pojem byl ţákům blíţe specifikován prostřednictvím poznámky pod čarou. Podniky představují nejen místní restaurace, ale i cukrárny, kluby, bowling a obchody. Celých 39,5 % dotazovaných, navštěvuje místní podniky alespoň jednou týdně a celých 28 % dotazovaných dokonce několikrát týdně. Dá se tedy říci, ţe na fungování místních podniků se podílí nejen zástupci příjezdového cestovního ruchu, ale i místní obyvatelstvo, svou poměrně hojnou návštěvností.

Graf 10.: Otázka 10 - S kým navštěvuješ místní podniky nejčastěji? U desáté otázky bylo třeba upřesnit, ţe jako podniky jsou vnímány nejen restaurace, bary či hospody, ale i cukrárny, bowlingové zařízení, místní fitness se squash hernou, obchody. Na základě toho byla otázka zodpovězena dle očekávání. Většina mladších ţáků, především v šesté, částečně pak také v sedmé třídě navštěvují místní podniky nejčastěji s rodiči či jinými rodinnými příslušníky neboli v doprovodu dospělých. Více jak polovina dotazovaných navštěvuje místní zařízení především se svými přáteli. Takto odpovídali z velké většiny především ţáci osmých a devátých tříd. Pro tento věk je typická touha po osamostatnění a děti v tomto věku raději navštěvují podniky se svými přáteli neţ s rodiči.

60

Graf 11.: Otázka 11 - Jak trávíš svůj volný čas? Jedenáctá otázka se zabývá jinými moţnostmi vyuţití volného času místních dětí. V dotazníku jsem jednak zadala volnočasové aktivity, které jsou typické pro tento věk – tedy venkovní procházky, návštěva kina, zájmové krouţky organizované školou, hra na počítači i v dnešní době často opomíjená četba knih. Dále velké mnoţství sportovních aktivit, od výletu do okolí, plavání, golf, tenis, bowling, tanec, jízdu na kole, fotbal aţ po zimní sporty, mezi něţ patří sjezdové a běţecké lyţování nebo skoky na lyţích. Zvláštní se můţe zdát uţití aktivit, jako je tenis, golf nebo bowling, které nebývají aţ tak typické. Jelikoţ se ve městě nachází místa, kde je moţno tyto aktivity provozovat, je důleţité zjistit, zda ţáci opravdu těchto sportoviště či sportovních zařízení vyuţívají nebo o nich nemají téměř ţádné informace. Zatímco bowling bývá nepravidelně navštěvován 62,8% dotazovaných a tenis 46,5% dotazovaných, o golf ţáci buďto zájem nemají nebo nejsou dostatečně informovaní o moţnostech jeho hraní. Nevelký zájem také můţeme pozorovat u sportovních aktivit jako je fotbal nebo tanec, coţ je ale většinou podmíněno pohlavím. Chlapci nejeví zájem o tanec, stejně tak jako dívky o fotbal. Naopak mezi nejčastěji provozované aktivity patří venkovní procházky, sjezdové a běţecké lyţování, coţ opět odpovídá charakteru města. Harrachov, jakoţto centrum zimních sportů nabízí širokou 61

škálu zimních sportů. Méně oblíbené jsou pak skoky na lyţích, které většina pouze pasivně sleduje, ale sami se tomuto sportu nevěnují. Mezi často uváděné aktivity patří téţ plavání, výlety do okolí, návštěva kina či jízda na kole. Plavání se ţáci mohou věnovat především v létě, jelikoţ na území města bylo nově zrekonstruováno koupaliště Zákoutí. V případě kina však velké mnoţství dotazovaných, celých 23,3%, uvádí nedostatek informací, který plyne z neexistence kina na území města. Nejen tedy nedostatek informací, ale i zhoršené dopravní spojení hromadnou dopravou můţe ţáky od návštěvy kina odrazovat. (IDOS.CZ, online) Je důleţité zmínit, ţe v případě harrachovské základní školy, se velké mnoţství dětí věnuje sportu na vrcholové úrovni. Na škole se nachází poměrně velký počet dětí, které se účastní ţákovských mistrovství na celostátní úrovni a výše. Především se jedná o zimní sporty, jelikoţ děti mají na území města dobré moţnosti k jejich tréninku a návštěvě různých sportovně zaměřených spolků.

Graf 12.: Otázka 12 - Líbí se ti vzhled města? U dvanácté otázky bylo cílem zjistit subjektivní názor ţáků na vzhled města. Většina ţáků je sice se vzhledem města buď naprosto nebo částečně spokojena, ale zaráţející je celých 46,5% , kterým se vzhled města buďto vůbec nebo částečně nelíbí. Důvodem k tomuto zápornému postoji jsou buďto nedostatky v podobě chybějícího zařízení či sluţby ve městě nebo také neschopnost porovnat město s jinými obcemi. Překvapením pro mě byl poměrně vysoký počet ţáků, kteří se málokdy dostanou 62

za hranice města. Většinou pouze v případě, kdyţ jedou k lékaři. Toto zdůvodnění však vyplývá jiţ z mého soukromého dotazování.

Graf 13.: Otázka 13 - Co ti ve městě chybí? Třináctá otázka dále navazuje na předchozí otázku a blíţe se snaţí popsat důvod nespokojenosti ţáků s městem. Celým 58,1% dotazovaných chybí jiţ zmiňované kulturní vyţití. Paradoxně si celých 41,7 % stěţuje na sportovní vyţití a 23,3% na nedostatek hezké přírody, přitom umístění Harrachova je takřka ideálně zasazeno do krásné krajiny Krkonoš a je střediskem zimních sportů a v létě turistiky. Problémem je opět neschopnost porovnání města s jinými městy či vesnicemi. Naopak dopravní spojení je vnímáno jako bezproblémové. Čtyřem ţákům také chybí stravovací zařízení. Částečnou odpověď na tuto otázku je moţno najít u odpovědí k otázce následující. Otázka 14 - Udej příklad zařízení nebo sluţby, které ti ve městě chybí. Ţáci ve valné většině udávali, ţe ve městě chybí jakékoli kulturní zařízení, s čímţ se dá pouze souhlasit. Město by mělo poskytnout prostory pro vznik kulturního střediska. V případě navrhovaného kina, je problém s jeho provozem mimo sezónu. Kino zde jiţ existovalo, ale kapacita nebyla mimosezónně téměř pravidelně dostatečně pokryta a tak došlo k jeho uzavření.

63

Nedostatek sportovních zařízení byl zdůvodněn absencí letního sportovního areálu, který se nachází na příklad v Desné, kde jsou tenisová a víceúčelová hřiště, fotbalové hřiště a atletický ovál. Ţáci si však plně neuvědomují devizu Harrachova z hlediska pokrytí sportovními zařízeními.

5.4 Komplexní hodnocení průzkumu uskutečněného na základní škole Dr. h. c. Jana Masaryka v Harrachově Průzkum na základní škole v Harrachově byl proveden během měsíce a půl, převáţně v období mé souvislé praxe. Tedy v termínu od 14. února do 25. března. 2011. Jiţ před začátkem praxe proběhl průzkum platného školského vzdělávacího programu, jehoţ struktura z hlediska výuky tématu cestovního ruchu je popsána výše. Následovaly rozhovory s vyučujícími a má samostatná výuka hodin zeměpisu v jednotlivých třídách, které mi potvrzovaly údaje vyplývající ze školního vzdělávacího programu ZŠ Harrachov. Na to dále navazují dotazníky, které šetří jednak znalosti ţáků, jejich osobní spojitost s cestovním ruchem v obci, ať jiţ prostřednictvím jich samotných přímo nebo jejich rodičů a také jejich subjektivní názory. Průzkum v sobě slučuje několik cílů a to získání informací o úrovni znalostí ţáků ve vztahů jak k rámcovému, tak školskému vzdělávacímu programu, získání vlastních názorů, mínění a postojů a v neposlední řadě také poskytují informace o způsobu trávení volného času ţáků. Výsledky na jednotlivé otázky uvedené v dotazníku, jsou do značné míry ovlivněny znalostmi a názory rodičů. Tento vliv se však mohl prosadit ve výsledcích dotazníků pouze nepřímo, jelikoţ mu rodinní příslušníci nebyli přímo přítomni. Z průzkumu vyplývá, ţe ţáci druhého stupně se v oblasti pojmu cestovního ruchu orientují poměrně dobře. Menší obtíţe se vyskytují u ţáků 6. třídy, ale ještě v tomto ročníku si ţáci v tematickém celku Domov osvojují pojem cestovní ruch a navazují na základní informace, které se o něm naučili na prvním stupni. V dalších ročnících by jej ţáci měli umět uvést do spojitostí s hospodářstvím jednotlivých zemí a v deváté třídě by měli být schopni pojem jiţ komplexně uchopit, uvědomovat si jeho klady a zápory a uvádět jej do hlubších souvislostí. Je třeba si uvědomit, ţe tyto výsledky lze očekávat jak u nadaných, tak u průměrných ţáků. Naopak u méně nadaných ţáků lze předpokládat, 64

ţe nebudou schopni vytvořit vlastní kvalitní analýzu cestovního ruchu a zhodnotit ji. Nejen ze školského vzdělávacího programu, ale i z dotazníkového šetření vyplývá, ţe ţáci látku ovládají poměrně dobře a orientují se v ní. K čemuţ přispívá i bezprostřední kontakt s cestovním ruchem. Jak dotazníky ukazují, většina rodičů ţáků je zaměstnána v oblasti cestovního ruchu. Dále ţáky s cestovním ruchem spojuje i řada aktivit, které provozují, především tedy sportovního charakteru. Jediné co je pro některé ţáky problematické, je porovnání obce s obcemi jinými, jelikoţ řada z nich nemá přehled, jaké sluţby jiná města nabízí a jak vzhledově vypadají. Často tedy bylo ţáky uváděno, ţe nejsou spokojeni se vzhledem města. Ţákům ve městě nechyběly pouze moţnosti sportovního vyţití, ale často udávali jako vadu města nedostatek hezké přírody nebo sportovních zařízení. Tyto odpovědi jsou zaráţející, protoţe pak vyvstává otázka, zda si ţáci uvědomují výhody a nevýhody města z hlediska cestovního ruchu a skutečně ví, proč je pro město cestovní ruch významný a na základě čeho se zde vyvíjí. V návaznosti na nedostatky znalostí či jejich analýzy a schopnosti je posoudit, byly vypracovány moţné návrhy vylepšení výuky na základní škole vzhledem k vyučovanému tématu cestovního ruchu.

5.5 Řešení identifikovaných problémů Ve školském vzdělávacím programu Základní školy Dr. h. c. Jana Masaryka v Harrachově je uvedeno, ţe při výuce zeměpisu převaţuje frontální výuka doprovázená demonstračními pomůckami a obrazovým materiálem jako jsou atlasy, různé encyklopedie, odborná literatura nebo internet. Dále je zde napsáno, ţe poměrná část náplně hodiny tvoří i výuka ve skupinách. Školský vzdělávací program harrachovské základní školy také udává, ţe ţáci mají moţnost své znalosti a zkušenosti vyuţít na zeměpisných vycházkách, exkurzích a projektech. (BERVICOVÁ a PORTYKOVÁ, 2009) Pokud by bylo opravdu uskutečňováno přesně to, co je psáno ve Školském vzdělávacím programu, pak situace byla ideální. Z mých vlastních náslechů v hodinách zeměpisu a ostatně i z dotazníků samotných vyplývá, ţe tomu tak úplně není. V hodinách zeměpisu převaţuje frontální výuka, ve které často chybí pouţití vhodných pomůcek. Při ţádné hodině, kterých jsem měla moţnost se jako návštěvnice zúčastnit, nebyla pouţita ani jedna nástěnná mapa a nepracovalo se s atlasy. To je z mého pohledu velmi hrubým 65

nedostatkem jednak proto, ţe by se ţáci měli orientovat v mapách a umět zde vyhledat potřebné informace a za druhé si díky těmto pomůckám mohou názorně uvědomit propojenost jednotlivých fyzickogeografických a socioekonomických prvků. Dalším bodem ŠVP, který nebyl zcela dodrţen je skupinová výuka. Skupinová práce byla většinou realizována ve dvojicích a na úkor této skupinové formy nedošlo k prosazení spolupráce ve větších skupinách ţáků. Přitom právě ve větších skupinách probíhá mnohem lépe brainstorming, na základě něhoţ můţe být provedena analýza jednotlivých oblastí zeměpisu. Naopak kladně hodnotím individuální výuku, kdy ţáci museli vypracovávat a prezentovat samostatně referáty na rozličná témata a samostatně museli získávat geografické informace. Celkově bych ale míru zapojení ţáků do výuky zhodnotila spíše kriticky. Ţáci většinou nebyli příliš vedeni k diskuzím, samotnému návrhu řešení problémů či rozhodování. To v podstatě vede k pasivnímu chování ţáků. Výklad v hodině si vyposlechnou, vypracují samostatnou práci k tématu, ale látka je nijak do hloubky nezajímá. Nemají zájem o získání více informací či uvedení vlastního názoru, coţ by mělo jedním z cílů vyučování. Je třeba děti ve více motivovat za pouţití rozličných metod výuky i pouţitých pomůcek, coţ se odrazí i na vzrůstu aktivity u ţáků. Zaráţející je také to, ţe Školský vzdělávací program základní školy v Harrachově obsahuje pouze rozdělení učiva do ročníků, nikoli však v průběhu roku např. podle měsíců ve školním roce. Jak mi bylo potvrzeno Mgr. Veronikou Hučkovou, která zde zeměpis vyučuje, většinou se přidělená látka určená na jeden školní rok za tuto dobu nestihne probrat. Časový pres pak učitele odrazuje od vyuţití jiných metod výuky, které jsou časově náročnější. Předně by tedy měl být sestaven časový rozvrh na probrání jednotlivých témat tak, aby mohlo dojít k jinému způsobu pojetí výuky, neţ na který jsou ţáci zvyklí. Jak z dotazníků vyplývá, ne všichni ţáci jsou schopni objektivně posoudit význam cestovního ruchu pro město Harrachov. Jako hlavní důvod odpovědí, které uvádí, ţe cestovní ruch nemá pro Harrachov zásadní význam, vidím neznalost pojmu jako takového a neschopnost porovnání města s jinými. Ačkoli by děti v šesté třídě měli být pojmu znalí, spousta z nich jej nedokáţe správně „uchopit“ a dále s ním pracovat. V rámci 66

výuky tématu Místo, kde ţijeme, se ţáci setkávají poprvé na druhém stupni s pojmem cestovní ruch. Harrachov je městem, v němţ určitě toto odvětví hraje významnou roli, a tudíţ je třeba o ní mluvit také v rámci tohoto vyučovaného tématu. Bylo by vhodné provést s dětmi exkurzi městem, kde by si do slepé mapky zakreslovali jednotlivá sportovní a kulturní zařízení či historické stavby atd. Vypracování mapky by následně vedlo k diskuzi o počtu těchto zařízení a jejich vztahu k cestovnímu ruchu. Stejně tak by do školy mohli být pozváni rodiče ţáků a vyprávět o svém povolání. Úkolem ţáka by bylo rodiče představit a říci proč si myslí, ţe je jeho zaměstnání důleţité. Jelikoţ téměř 34% dotazovaných dětí v dotaznících uvedlo, ţe alespoň jeden z jejich rodičů pracuje v oblasti cestovního ruchu, vedla by tato spolupráce s rodiči ve vyústění v diskuzi o významu cestovního ruchu. V sedmé třídě, kde se probírají jednotlivé světadíly je výuku třeba dávat do kontextu jak s fyzickogeografickými, tak socioekonomickými charakteristikami a v závislosti na tom, pracovat s příslušnými nástěnnými mapami i tematickými mapami v atlase. Zde by byl určitě prostor pro vypracování referátů o jednotlivých vybraných zemích, ve kterých by měl svůj význam i cestovní ruch. Referáty by měly vést k diskuzi, zda by ţáci v daných zemích chtěli ţít či je navštívit a z jakého důvodu. V tomto případě by se dalo vyuţít i geografické hry „Cestovní kancelář“, kdy jeden z ţáků se snaţí nabízet a vychválit určitou destinaci a druhý ţák či ţáci mu kladou otázky, aby se o destinaci dozvěděli co nejvíc informací. Zároveň je vhodné podniknout výlet do Krkonoš, jakoţto typické přírodní krajiny v okolí Harrachova a porovnat ji s přírodními krajinami jiných světadílů. Stejně tak je vhodné navštívit okolní města v mikroregionu a krajské město Liberec. V současnosti škola nabízí pouze jednodenní výlet do Liberce v sedmém ročníku, coţ je naprosto nedostačující. Bohuţel ne všechny děti se dostanou s rodiči často za hranice města, a proto je třeba tuto mezeru vyplnit za pomoci školy. Nehledě na to, ţe názorná výuka ve většině případů splní účel mnohem efektivněji neţ pouhá teorie. V osmém ročníku, kdy se probírá světadíl Evropa a Česká republika by se hodilo vypracovat krátký dotazník, který by zkoumal, kde lidé nejčastěji tráví dovolenou. Ţáci by obdrţeli dopředu příslušné otázky, na něţ by se ve dvojicích dotazovali místních obyvatel. Výsledkem dotazníku by bylo rozdělení respondentů na dvě základní skupiny – první 67

trávící dovolenou na tuzemské půdě a druhá v zahraničí. Následně by byla provedena další segmentace dle nejfrekventovanějších destinací a nalezeny důvody zvolení určité destinace. V rámci osmého ročníku je vhodné také začlenit exkurzi hlavního města Prahy a Polska, kde škola dlouhodobě spolupracuje s místní základní školou. Zde je problémem, ţe škola má spíš sportovní charakter a řada hodin odpadá za účelem sportovních akcí, pořádaných většinou v Harrachově. Exkurze by tak byly pořádány právě na úkor těchto akcí, coţ by mohlo vyvolat vlnu nevole u sportovně zaloţených ţáků i jejich rodičů. Přesto bych výjezdy z Harrachova uspořádala v kaţdém ročníku dvakrát aţ třikrát. Na základě exkurzí do jiných měst je dobré rozpoutat debatu o rozdílech mezi jednotlivými městy – např. Libercem, Prahou a Harrachovem. V debatě by se mělo projevit také postavení cestovního ruchu. V deváté třídě by dle ŠVP harrachovské základní školy měly být shrnuty dosaţené znalosti a vědomosti, přičemţ by důraz měl být kladen především na fyzickogeografickou a sociogeografickou sféru zeměpisu. Ţáci by měli být aktivněji zapojeni do výuky prostřednictvím diskusí s cílem hledání řešení různých problematik spojených se ţivotem lidí na Zemi. V rámci těchto debat se ţáci učí vyslovovat své domněnky, ověřovat své názory a odpovědi správně formulovat. (BERVICOVÁ a PORTYKOVÁ, 2009) V deváté třídě bych viděla jako vhodné ponechání samostatného prostoru na téma cestovní ruch, kde by se ţáci volně vyjadřovali k jeho výhodám a nevýhodám, jeho významu pro celý svět, Českou republiku i samotné město Harrachov. Výsledkem by mohlo být vypracování projektu na téma Význam cestovního ruchu v Harrachově, v jehoţ rámci by se ţáci přímo konfrontovali s místními zařízeními podporujícími cestovní ruch a uvědomili si proč je Harrachov pro cestovní ruch důleţitý.

68

6 DOTAZNÍKOVÉ ŠETŘENÍ A INTERVIEW Dotazníkové šetření zastává v mé práci podstatné místo, jelikoţ na jeho základě je blíţe zmapována současná situace z hlediska příjezdového cestovního ruchu. Díky výsledkům dat získaných pozorováním či sběrem dokumentů bylo moţno vyvodit silné a slabé stránky, stejně jako příleţitosti a hrozby mikroregionu, které jsou na základě dotazníkového šetření a interview potvrzeny či vyvráceny. Tyto získané informace slouţí jako podklad komplexního hodnocení oblasti z několika pohledů, na něţ je moţno navázat návrhovou částí, která blíţe rozpracuje, s ohledem na nespokojenost či naopak spokojenost návštěvníků, jejich další nejvhodnější formu vývoje.

6.1 Dotazníkové šetření Dotazníkové šetření je jednou z v práci uţitých metod empirického výzkumu. Cílem je zjistit, jak velká část cílové skupiny vykazuje určité konkrétní znaky. (MACHKOVÁ, 2006) Dle Gavory (2000) je dotazník způsob písemného kladení otázek a získávání písemných odpovědí. Způsob kladení těchto otázek a jejich forma musí být předem pečlivě připravena. Jejich formulace musí odpovídat cílové skupině, na níţ je zaměřena. Zároveň na sebe musí jednotlivé otázky logicky navazovat, tak, aby se v nich dotazovaná osoba co nejlépe orientovala. Těmito poţadavky na tvorbu dotazníku je zajištěna jeho srozumitelnost a jasnost. Zároveň je dotazník vytvořen v přiměřené délce, zjišťující nejpodstatnější informace. Pro pochopení významu celého dotazníkového šetření a významu jejich odpovědí pro úspěšnost daného výzkumu je třeba vytvořit jeho úvod. (MACHKOVÁ, 2006) Z hlediska formulace otázek jsou v dotazníku pouţity dva základní typy. Jedná se o otázky otevřené a uzavřené. Otázky otevřené neboli nestrukturované poloţky nenavrhují respondentovi ţádné hotové odpovědi. Je u nich učen jen předmět, ke kterému se mají vyjádřit. (CHRÁSKA, 2007) Výhodou tohoto typu otázek, je širší moţnost vyjádření, nijak neomezeného výběrem z jedné dané odpovědi. Zároveň je však jejich výpovědní hodnota ovlivněna 69

vyjadřovacími schopnostmi dotazovaného. Z pilotního šetření navíc také vyplývalo, ţe většina dotazovaných nemá zájem ztrácet otevřenými otázkami čas a mnohem příjemnější pro ně jsou otázky uzavřené, u nichţ volí pouze jednu či více z nabízených moţností. V porovnání s otázkami otevřenými se však odpovědi dají označit částečně za násilně získané, jelikoţ jsou respondenti nuceni k výběru jedné z daných odpovědí. Z důvodu vyhnutí se tlaku na dotazovaného, jsem zvolila u uzavřených odpovědí také moţnosti „jiná odpověď“, kterou si dotazovaný zvolí v případě, ţe mu jiná z nabízených odpovědí nevyhovuje. V rámci uzavřených otázek jsem vyuţila hned na začátku dotazníku otázky identifikační, které slouţí k popisu demografických údajů. (MACHKOVÁ, 2006) Ty mají zpravidla poměrně veliký vliv na další volby odpovědí. Dotazníkové šetření bylo prováděno na přelomu zimního a jarního období, které je velmi vhodné pro získání názorů respondentů zastupujících obě období. Sezónnost, jak vyplývá z dotazníků, je významným determinantem, který opět dále ovlivňuje odpovědi. Výběr termínu dotazníkového šetření od začátku ledna do konce poloviny března 2011, se ukázal jako velmi výhodný z hlediska šíře získaných odpovědí. Šetření probíhalo na území osmi turisticky nejexponovanějších lokalit. Celkový počet dotazovaných byl 80 a jejich rozloţení v mikroregionu ukazuje níţe umístěný graf.

Graf 14.: Počet respondentů dle jednotlivých obcí v mikroregionu Tanvaldsko

70

Dotazníky poslouţí také k porovnání s dotazníky vyplňovanými ţáky základní školy v Harrachově, kdy se do kontrastu dostávají nejen odpovědi rozdílných věkových skupin, ale i místního obyvatelstva a zástupců příjezdového cestovního ruchu. Výsledky dotazníků mají v práci nezanedbatelné místo a slouţí jako moţnost vlastního projevu návštěvníků k úrovni poskytovaných sluţeb a postavení cestovního ruchu jako takového v mikroregionu. 6. 1. 1 Výsledky dotazníkového šetření

Graf 15.: Otázka 1 - Pohlaví Vliv pohlaví na rekreaci je i nadále silným faktorem, který ovlivňuje účast na cestovním ruchu. Rys se důrazně projevil v rekreační poptávce v národních anketách. Na cestovním ruchu více muţi, jelikoţ ţeny mají méně volného času, protoţe musí věnovat více času potomkům a domácím pracím. Zároveň se v anketách také projevilo, ţe muţi se na rozdíl od ţen více věnují sportovním aktivitám, které jsou pro oblast mikroregionu Tanvaldsko hlavním důvodem jeho návštěvy. (PAGE a HALL, 2006)

71

Graf 16.: Otázka 2 - Věk Hendry popisuje dospívání jako vrchol pro volnočasové aktivity, mezi které patří právě i účast na cestovním ruchu. (HENDRY, 1993) Důleţitou roli totiţ hraje při cestování fyzický a zdravotní stav. Oblast navštěvují v zimním obdobím především lyţaři, ve většině případů tedy především osoby do věku 50 let. Graf této tezi odpovídá s výjimkou skupiny 61 a více let. Destinace je totiţ oblíbeným místem pobytu pro osoby v důchodovém věku, které raději volí pobyty v Čecké republice neţ v zahraničí. Tento přelom zmiňují i další autoři. S odchodem do důchodu dochází k nárůstu volného času, který se lidé snaţí smysluplně vyuţít. (HALL a PAGE, 2006)

Graf 17.: Otázka 3 - Dosaţené vzdělání Dosaţené vzdělání u návštěvníků se v podstatě shoduje s celorepublikovým průměrem a nedochází zde k ţádným výraznějším odchylkám, které by měly vypovídající 72

hodnotu o návštěvnosti. S dosaţeným vzděláním však souvisí většinou také výše příjmů, které se částečně projevují v nákladech na dovolenou.

Graf 18.: Otázka 4 - Z jakého kraje pocházíte? Mikroregion Tanvaldsko se nachází na území Libereckého kraje a tudíţ je místními obyvateli také nejnavštěvovanější. Dalšími významnými návštěvníky jsou obyvatelé hlavního města Prahy a Středočeského kraje, kteří jezdí do oblasti především za zimními sporty a po zbytek roku především za účelem turistiky. Významné jsou i sousedící – Ústecký a Karlovarský. Je však třeba rozšířit povědomí o mikroregionů i do krajů vzdálenějších.

73

Graf 19.: Otázka 5 - Jaký je hlavní důvod Vaší návštěvy mikroregionu? Většina dotazovaných vyuţívá místní oblast především k dovolené, rekreaci nebo k jednodennímu výletu. Lákadlem pro návštěvníky je především krásná krajina a moţnost sportovního vyţití. Jak je tomu ve všech oblastech České republiky, i zde je významná návštěva příbuzných či známých osobami z kraje Libereckého a jiných krajů. Sedm dotazovaných navštívilo region z důvodu pořádání sportovní či kulturní akce a nepatrné procento také z důvodu sluţební cesty, ty pro tuto oblast však nejsou typické.

Graf 20.: Otázka 6 - Jak jste se o destinali dozvěděl/a? Většina přijíţdějících do oblasti Tanvaldska těţí z vlastní znalosti oblasti, coţ uţ samo o sobě vypovídá o nízké propagaci, která zaujímá v destinacích cestovního ruchu 74

výsadní místo. Propagace je uváděna jako součást marketingového mixu. (VAŠTÍKOVÁ, 2008) Výsledkem tvorby produktu na národní úrovni jsou nejčastěji tištěné propagační materiály nebo produkty umístěné na internetu. (PALATKOVÁ, 2006) Tento typ propagace je nutností. Celých 15 osob získalo povědomí o oblasti právě přes internet a 10 přes tisk, z rádia či televize. Tady je třeba propagaci výrazně zvýšit. Jako jinou moţnost získání informací o oblasti, byly uváděny infocentra, jejichţ počet je však velmi nízíký. Naopak v ideálním případě by většina návštěvníků informace čerpala z propagačních materiálů a v informačním centru.

Graf 21.: Otázka 7 - Zdá se Vám propagace oblasti dotatečná? Sedmá otázka v podstatě přímo koresponduje s předchozí otázkou a potvrzuje se, ţe propagace oblasti je jednoznačně nedostatečná. Celých 75% dotazovaných se vyjádřilo tak, ţe nejsou nebo spíše nejsou s propagací oblasti spokojeni.

75

Graf 22.: Otázka 8 - Jaká je délka Vašeho pobytu? Z hlediska délky pobytu převaţují spíše krátkodobější pobyty. Velmi oblíbené jsou víkendové pobyty na horách spojené se sportovním vyţitím nebo relaxací v přírodě. Z odpovědí respondentů vyplývá, ţe pokud jsou ze vzdálenějšího kraje, téměř vţdy se sdrţují na déle neţ jeden den. Jednodenní výlety volí především osoby z nejbliţšího okolí, naopak delší pobyty volí buď osoby v důchodovém věku či rodiny s dětmi v období prázdnin.

Graf 23. Otázka 9 - S kým přicestoval/a? Jak jiţ bylo na začátku řečeno u grafu týkajícího se věku, oblast láká jednak mladé osoby od 21 do 40 let a dále pak osoby v důchodovém věku. Osoby do věku 40 let cestují do oblasti většinou v doprovodu partnera nebo přátel, často také s dětmi (především od 30 76

let výš). Starší občané většinou tráví svou dovolenou se svým partnerem, popřípadě sebou berou vnoučata.

Graf 24.: Otázka 10 - Jakým dopravním prostředkem jste přicestoval/a? Jak je v současnosti trendem, většina respondentů zvolila jako dopravní prostředek pro cestu do oblasti vlastní automobil. Přestoţe je zde poměrně dobré i vlakové spojení, více korespondentů zvolila raději autobusové spojení. V případě Harrachova, kde je vlakové nádraţí umístěno několik kilometrů od centra, je výběr jasný. Mnozí se také jiţ v tomto období začínají věnovat turisticea cyklistice, které se však naplno rozvinou aţ v letním období a pak se dá očekávat, ţe se počet takto dopravivších se navýší.

77

Graf 25.: Otázka 11 - Jaký druh ubytovacího zařízení jste pro svůj pobyt zvolili? Otázka 11 opět navazuje na předchozí otázku, přičemţ většina respondentů, kteří zvolili jako dopravní prostředek automobil, motorku či autobus jsou spokojení s průběhem cesty. Ti z nich, kteří spokojení nejsou hodnotili negativně především stav místních komunikací, které nejsou na příliš dobré úrovni. Většina pěších a cyklistů, kteří oblast navštívili zde nejsou poprvé, takţe byli se svou cestou spokojeni. Ti z nich, kteří jsou však v oblasti poprvé si stěţovali na horší značení jednotlivých částí své trasy.

Graf 26.: Otázka 12 - Jaký druh ubytovacího zařízení jste pro svůj pobyt zvolili? Zatímco v Harrachově většina návštěvníků zvolila ubytování v komfortnějším druhu ubytovacího zařízení – tedy v hotelech, v ostatních městech či vesnicích výrazně převyšuje ubytování v penzionech či na chatách. Ačkoli graf plně nezobrazuje význam 78

ubytování v soukromí, je pro tuto oblast podstatným elementem. Mnoho místních obyvatel si přivydělává právě pronájmem prostor ve vlastních domech. Celých 15% dotazovaných svůj pobyt také tráví v ubytování u známých. Je třeba ve všech oblastech plně pokrýt nabídku, aby si i nejnáročnější zákazník mohl zvolil vyhovující typ ubytování.

Graf 27.: Otázka 13 - Jste spokojeni s kvalitou ubytovacího zařízení? U otázky č. 13 jsou odpovědi veskrze kladné, coţ znamená, ţe úroveň ubytovacích zařízení kvalitně odpovídá typu, který si zvolili. Téměř 87% dotazovaných hodnotí kladně kvalitu svého ubytovacího zařízení.

Graf 28.: Otázka 14 - Jakým způsobem se v době svého pobytu stravujete?

79

Z hlediska vyuţití nabídky stravovacích zařízení jsou výsledky poměrně vyváţené. Téměř 38% návštěvníků se stravuje převáţně ve stravovacích zařízeních v mikroregionu. Je třeba si uvědomit, ţe většinou takto odpověděli osoby, které do oblasti přijíţdí na jeden aţ čtyři dny. Pro jednodenní výlety je typické také čerpání z vlastních zásob. Naopak s navyšujícím se počtem dní pobytu většina respondentů volila variantu a), tedy stravování se v zařízeních, kde jsou ubytováni. Tito návštěvníci dávají přednost komplexní nabídce sluţeb. Pokud je respondent ubytován u známých, většinou se zde také stravuje.

Graf 29.: Otázka 15 - V jakém finančním rozmezí na osobu se pohybují náklady na Vaši dovolenou? Náklady na dovolenou se následně odvíjejí jednak od zvoleného druhu ubytovacího zařízení a způsobu stravování a za druhé také od délky pobytu. Většina dotazovaných nepřesáhne za dobu svého pobytu náklady 5000 na osobu, coţ z oblasti činí levnější destinaci. Výjimkou je Harrachov, kde se náklady na pobyt naopak pohybují spíše v horní hranici nákladů. V případě nejniţších moţných nákladů, většina dotazovaných strávila v oblasti pouze jeden den a nebyla zde ubytována.

80

Graf 30.: Otázka 16 - Jak jste spokojen s nabídkou sluţeb v destinaci, v níţ trávíte svůj pobyt? Dotazník vypovídá, ţe podle dotazovaných rozhodně sluţby nelze označit za výborné ani za extrémně špatné. Kaţdopádně nejsou pro potencionálního zákazníka lákadlem, coţ sniţuje potenciál oblasti. Otázka 17 - Napište důvod, proč jste či nejste spokojen s místní nabídkou sluţeb? Mezi nejčastěji udávané důvody nespokojenosti patřil nedostatek kvalitních restaurací, špatná dopravní obsluţnost či nedostatek moţností vyţití v případě nepříznivého počasí. Většina dotazovaných naprosto vynechala kladné stránky poskytovaných sluţeb, coţ můţe vypovídat o jejich spokojenosti např. s vybraným druhem ubytovacího a stravovacího zařízení, ale nedokáţí posoudit nabídku sluţeb komplexněji.

81

Graf 31.: Otázka 18 - Jak hodnotíte počet informačních center v mikroregionu? U osmnácté otázky se jasně projevuje nedostatek oblasti v podobě neexistence informačních center, které mají turistům nejen být nápomocí při orientaci v oblasti, ale zároveň mikroregion propagovat. Tento problém je třeba co nejrychleji řešit výstavbou informačních center na celé ploše Tanvaldska.

Graf 32.: Otázka 19 -Jak trávíte svůj volný čas? 82

Mezi nejprovozovanější aktivity na území Tanvaldska patří pěší turistika, sjezdové a běţecké lyţování či návštěva historických či architektonických památek, kterých je však v oblasti minimum, a proto jsou aţ druhotným důvodem návštěvy oblasti. Naopak oblast vybízí k návštěvě rozhleden, ale i různých sportovních zařízení. Nepříliš velký zájem je dle dotazovaných projevován o jízdu na koni, golf, ale i návštěvu muzeí, galerií či kulturněhistorických památek.Ty příliš nelákají sportovní nadšence, pro které je jejich návštěva mikroregionu spojena ryze se sportovními aktivitami. Opět se zde projevuje nefunkčnost informačních center, která souvisí s nedostatkem informací potencionálních zákazníků o místních akcích, galeriích a muzech, moţnostech hry golfu, tenisu, plavání a koupání atd.

Graf 33.: Otázka 20 - Co Vám v destinaci nejvíce chybí? Celých 40% dotazovaných vidí jako nejzásadnější nedostatek oblasti moţnosti kulturního vyţití, coţ jednak vyplývá ze skutečného nízkého pokrytí kulturními zařízeními, ale i nízké informovanosti respondentů o konaných akcích či právě umístění jednotlivých institucí, které se zabývají kulturním vyţitím. Dalším problémem je nedostatek kvalitních stravovacích zařízení. S výjimkou Harrachova není dostatečně pokryta poptávka a nabídka jednotlivých podniků často kvalitou neodpovídá ceně. Navíc je zde ztíţené dopravní spojení především do menších obcí, kde městská hromadná doprava jezdí pouze několikrát za den a bez vlastního dopravního prostředku je tak obtíţné dostat se někam dál.

83

Otázka 21 - Co v mikroregionu hodnotíte kladně nebo naopak doporučujete ke zlepšení? Otázka 21 opět navazuje na předchozí otázku a v podstatě jsou zde odpovědi z předchozí otázky ve většině případů rozepsány a nenachází se zde mnoho nových záporů. Opětovně je zde zmíněna otázka dopravního propojení měst a vesnic, nedostatek stravovacích zařízení nebo nedostatek kulturního vyţití a kulturně-historických památek. Dalšími často udávanými negativy je nedostatečná síť obchodů, v některých obcích nepřítomnost lékaře či časté deštivé počasí v oblasti. Kladně je hodnocena místní krásná příroda a dostatek sportovního vyţití v podobě především realizace zimních sportů a turistiky.

6.2 Interview Druhou částí empirického výzkumu, který je součástí mé diplomové práce, je strukturované interview prováděné za pomoci vlastního dotazování podle předem připravených otázek. Chráska popisuje interview jako metodu shromaţďování dat o realitě, která spočívá v bezprostřední verbální komunikaci výzkumného pracovníka a respondenta. (CHRÁSKA, 2007) Výhodou interview oproti dotazníkovému šetření je přímý osobní kontakt s dotazovaným, který umoţňuje přesnější vyjádření postojů, jelikoţ můţeme sledovat způsob, jakým respondent odpovídá a na základě toho upravovat další kladené otázky či odpovědi dále rozvíjet. V případě strukturovaného interview se postupuje dle předem přesně připraveného textu, kde jsou přesně určeny formulace otázek a jejich pořadí. (CHRÁSKA, 2007) Důleţitým bodem v případě interview je způsob jeho zaznamenávání. Machková (2006) uvádí, ţe přesný záznam průběhu interview má velký význam. Písemný záznam prováděný během samotného interview sice sníţí riziko zkreslení výsledků, ale znamená obtíţe při opětovném navazování kontaktu. Z tohoto důvodu jsem vyuţila diktafonu, který zaznamená přesně celé interview, a zpětně jsou z něj zaznamenány informace do předem připraveného archu.

84

Metoda interview byla vyuţita při setkání s paní Ing. Kateřinou Preusslerovou, která je manaţerkou mikroregionu Tanvaldsko a tak má přehled o situaci rozvoje cestovního ruchu na území destinace. 6.2.1 Výsledky interview 1. Je dle Vás dostatečně řešená problematika cestovního ruchu v mikroregionu? Ano, podpora rozvoje cestovního ruchu je pro mikroregion jednou z priorit. Nemůţe však přímo ovlivňovat podnikatelské subjekty, můţe pouze vytvářet podmínky pro rozvoj, například investovat do rozvoje infrastruktury cestovního ruchu, propagace apod. 2. Jakým způsobem jsou získávány informace o faktorech, které ovlivňují návštěvnost mikroregionu? Návštěvnost Mikroregionu Tanvaldsko se samostatně nezjišťuje, tím méně faktory. Maximálně je zjišťována návštěvnost Jizerských hor v rámci Libereckého kraje. Vlivy na návštěvnost jsou v omezené míře sledovány v informačních centrech, jsou ale spíše subjektivního charakteru, navzájem jsou tyto údaje obtíţně poměřitelné. 3. Mají všechny vesnice a města v mikroregionu vypracovanou vlastní analýzu rozvoje? Některá města mají SWOT analýzu a strategii rozvoje města (Desná, Smrţovka). Obce mívají většinou Program obnovy vesnice (Plavy). Většinou ale mají malé obce pouze nějaký střednědobý plán rozvoje schválený zastupitelstvem. 4. Jak hodnotíte spolupráci jednotlivých členů mikroregionu? Výborně. Konají se pravidelná zasedání a společné projekty. 5. Na jaké úrovni je současná mezinárodní spolupráce mikroregionu? Mezinárodní spolupráce probíhá v rámci projektů s Polskem. 6. Jaké projekty se do budoucna v mikroregionu připravují? Připravují se stále projekty na propagaci regionu, infrastrukturu CR a příhraniční spolupráci. 7. Z jakých finančních zdrojů jsou hrazeny projekty v mikroregionu?

85

Převáţně z evropských fondů, částečně z grantového fondu Libereckého kraje. 8. Jaké jsou podle Vás nedostatky a naopak výhody mikroregionu z hlediska cestovního ruchu? Za hlavní nedostatek se dá označit to, ţe mikroregion nemůţe příliš ovlivňovat strukturu a kvalitu sluţeb v cestovním ruchu, protoţe je obtíţná komunikace a spolupráce s podnikateli. Výhodami je společná propagace, marketing, podpora turistické infrastruktury CR. 9. Jakým směrem, by se podle Vás, měl zaměřit rozvoj cestovního ruchu v mikroregionu? Směrem podpory podnikatelského sektoru ve smyslu zkvalitňování podmínek pro podnikání v cestovním ruchu (zase ta infrastruktura) a směrem společné propagace napříč obcemi i spolupracujícími subjekty. Vytvářením zajímavé turistické nabídky opět na bázi vzájemné spolupráce. Důleţitá je rovněţ kvalita sluţeb CR, tu však mikroregion můţe podporovat pouze omezeně, spíše osvětou.

6.3 Závěr Jak bylo řečeno Ing. Kateřinou Preusslerovou, na území mikroregionu není statisticky zaznamenávána míra návštěvnosti, coţ je hrubým nedostatkem. Není tak moţno přesně a z ověřených zdrojů zjistit zda se návštěvnost zvyšuje či sniţuje. Tento nedostatek je třeba napravit. Návštěvnost se dá navýšit na základě zjištění očekávání ze strany poptávky, kterou v případě destinace představují návštěvníci a turisté. Spotřební chování a očekávání zákazníka zde bylo zjištěno na základě výsledků dotazníků. Z výzkumu vyplývá, ţe typický zákazník mikroregionu je buď mladým člověkem ve věku mezi 21 aţ 40 lety nebo osoba v důchodovém věku. Dle věku se většinou odvíjí také aktivity provozované v mikroregionu. Mladší generace se aktivně věnuje především zimním sportům, tedy sjezdovému či běţeckému lyţování či pěší turistice a cyklistice. Starší generace relaxuje ve zdejší přírodě, často i prostřednictvím pěší turistiky. Jako nedostatečné respondenti v dotazníku hodnotili pokrytí kulturně-historickými objekty. Spolucestujícími jsou většinou přátelé, partneři nebo děti. Hlavním důvodem návštěvy mikroregionu je dovolená, 86

rekreace či výlet. Většina dotazovaných při návštěvě oblasti čerpala z vlastní znalosti destinace, coţ vypovídá o špatné úrovni propagace. Negativně je hodnocen také počet místních

informačních

center.

Většina

dotazovaných

pochází

z Libereckého,

Středočeského kraje nebo Prahy. Bylo by vhodné rozšířit povědomí mikroregionu i v jiných krajích. Většina respondentů strávila v oblasti dva aţ čtyři dny, o něco méně dotazovaných zde pobylo pět dní aţ týden. Do oblasti se většinou dopravili vlastním automobilem a s průběhem cesty byli převáţně spokojeni. Jako ubytovací zařízení si nejvíce respondentů zvolilo penzion, starší generace pak často také upřednostňovala hotelový typ zařízení a mladší pro změnu levnější způsob ubytování v podobě chat. Dle zvoleného ubytovacího zařízení se odvíjel také zvolený způsob stravování. Čím bylo ubytování kvalitnější a finančně náročnější, tím spíš se zde dotazování i stravovali. V levnějších ubytovacích zařízeních často moţnost stravování i chybí a tak zákazníci vyuţívají stravovacích zařízení v okolí. Důleţité je říci, ţe mnoho dotazovaných však s kvalitou stravovacích zařízení nebylo spokojeno. Náklady na dovolenou na osobu se pak pohybují mezi 1001 aţ 5000 Kč. Většina osob totiţ navštěvuje destinaci na kratší dobu. Typické jsou víkendové pobyty. Rozvoj cestovního ruchu je, jak udává Ing. Kateřina Preusslerová, prioritou mikroregionu. Zároveň však říká, ţe na místní podnikatelské subjekty nemá mikroregion přímý vliv. Spolupráce s místními podnikateli bývá často dosti komplikovaná a neúspěšná. Mikroregion můţe pouze vytvářet podmínky pro rozvoj, například investovat do rozvoje infrastruktury cestovního ruchu či propagace. Dle Ing. Kateřiny Preusslerové by se cestovní ruch měl zaměřit na podporu podnikatelského sektoru, ve smyslu zkvalitňování podmínek pro podnikání v cestovním ruchu a směrem společné propagace napříč obcemi i spolupracujícími subjekty vytvářením zajímavé turistické nabídky opět na bázi vzájemné spolupráce. Základem pro rozvoj cestovního ruchu je vytvoření SWOT analýz obcí, kterými však všechny obce nedisponují. Některé obce mají pouze program obnovy vesnic a jiné plány rozvoje schválené zastupitelstvem. Vypracování těchto analýz vede k posílení vzájemné spolupráce na základě uvědomění si svých výhod a nedostatků. Za účelem posílení konkurenčních výhod a naopak potlačení nedostatků se vyuţívá různých

87

finančních zdrojů – především z Evropské unie a částečné i grantových fondů Libereckého kraje.

88

7 STRATEGICKÝ ROZVOJ DESTINACE TANVALDSKO Kaţdé plánování, ať jiţ strategické či taktické je plánování do budoucnosti. Určuje, čeho má být dosaţeno a jakým způsobem. Funkce plánování začíná stanovením poslání a budoucích cílů, tj. budoucích stavů, kterých má být dosaţeno v určitém čase. (JAKUBÍKOVÁ, 2008) Strategický marketing destinace je tvořen několika na sebe navazujícími taktikami, které se zabývají rozvojem cestovního ruchu. Prvním krokem k rozvoji oblasti Tanvaldska je sjednocení všech obcí, na základě něhoţ můţe destinace vystupovat jako jednotný produkt, s nímţ můţe být komplexně zacházeno. V rámci této oblasti byla provedena SWOT analýza lokalizačních, selektivních a realizační předpokladů, které utváří nabídku destinace. Dotazníkové šetření, které na území mikroregionu probíhalo, bylo zaměřeno na zjištění potencionálního zákazníka, čímţ je charakterizována strana poptávky. Na základě těchto informací, je moţné navrhnout strategii destinace, od níţ se odvíjí marketingový plán. Cílem této kapitoly je představeních kroků k vybudování úspěšné destinace. Palatková (2006) vidí jako úspěšnou destinaci takovou, která dokáţe ve své vizi odkrýt nové moţnosti uspokojení potřeb cílových skupin a tyto potřeby následně uspokojit.

7.1 Strategie destinace Strategie určují základní směry, prezentují prostředky a metody vedoucí k naplnění stanoveních cílů. (PALATKOVÁ, 2006) V různých odborných textech je moţno najít odlišné návrhy strategií, stejně tak jako způsoby jejich prezentace. Synek a kol. (2010) charakterizují strategie jako záměry, kterými je ovlivňován rozvoj. Přístupy ke strategii se dají uchopit jako parciální nebo integrované. Parciální přístup se zaměřuje pouze na určitou výseč strategického rozhodování. Integrované přístupy usilují o pokrytí celého rozhodovacího spektra základních marketingových strategií. (DASHOFER.CZ, online)

89

V diplomové práci bylo uţito přístupů parciálních s ohledem na poptávku čili návštěvníky a turisty v oblasti, na základě nichţ byla zvolena vhodná strategie. Ansoff (1957) rozlišuje čtyři základní strategie: Strategie proniknutí na trh, Strategie rozvoje trhu, Strategie rozvoje výrobku a Strategie diverzifikace. Základní strategií uţívanou v oblasti Tanvaldska je v současnosti stále strategie proniknutí na trh, často také nazývaná penetrace, v souvislosti s ní je vyuţívána také strategie rozvoje výrobku. Penetrace spočívá v nárůstu marketingových aktivit při zvýšení rozsahu trţního podílu na stávajícím trhu. Strategie rozvoje výrobku je zaloţena na vyvinutí nových výrobků pro naše stávající trhy. (DASHOFER.CZ, online) Z hlediska destinace Tanvaldsko je třeba udrţet stávající zákazníky, kteří oblast jiţ navštívili nebo pravidelně navštěvují. Těmto je nutné nabízet přinejmenším stejnou kvalitu sluţeb, na kterou jsou zvyklí a přicházet s inovacemi nebo s rozšířením stávající nabídky v souvislosti s neustále se vyvíjejícími poţadavky zákazníka a jeho zvyšujícími se nároky. Dle Světlíka (2005) vyuţívají strategii rozvoje výrobku destinace, které zákazníci prokazují vyšší stupeň věrnosti. Zároveň je třeba se však zaměřit i na nové potencionální návštěvníky. Ti většinou navštěvují jiné destinace v České republice a zahraničí nebo o cestovní ruch nejeví zájem. U skupiny osob, která o cestovní ruch nejeví zájem, je velmi malá pravděpodobnost, ţe dojde k náhlé změně jejich spotřebitelského chování. Dle Světlíka (2005) se destinace při uţití trţní penetrace snaţí o rozšíření poptávky a tím celkového objemu výroby a prodeje. Destinace by se na základě stanovených strategií měla zaměřit na udrţení stávajících zákazníků a zároveň motivovat nové potencionální návštěvníky.

7.2 Sjednocení a kooperace oblasti Problémem méně vyspělých destinací

cestovního

ruchu je roztříštěnost

a nesourodost nabídky, nízká úroveň investic a inovací, ale rovněţ relativně snadná moţnost napodobení a okopírování produktu konkurenčními destinacemi. (PALATKOVÁ, 2006) Problémem mikroregionu Tanvalsko je především jeho nejednotnost produktu. Pokud se má mikroregion dále rozvíjet, je třeba, aby poskytoval potencionálním 90

zákazníkům jednotnou nabídku. Základním předpokladem vytvoření jednotné nabídky mikroregionu je sjednocení sil jednotlivých měst a vesnic na základě upevnění vzájemné koncentrace a nalezení konkurenčních výhod. Touto cestou vznikají destinace, nabízející klientovi perfektně zorganizovaný řetězec sluţeb odpovídající jeho volbě, který zahrnuje celý proces od informace a pohodlnou rezervaci přes bezchybný průběh pobytu aţ po návrat domů. Míra kooperace však můţe být na různé úrovni. Dle Biegera a Weibla (1998), je dána snahou o vyřešení současných nejčastějších problémů marketingového managementu destinací. Pro oblast Tanvaldska jsou hlavními problémy, na základě stanovených problémů destinací dle Biegera a Weibla (1998), málo účinné řetězce sluţeb spojené s vysokou časovou náročností při jejich obstarávání a zároveň málo flexibilní a inovovaná nabídka. Formálně se mikroregion představuje jako jednotná oblast, ale na zákazníka tak v podstatě nepůsobí, coţ je způsobeno absencí vůdčího subjektu v destinaci ve smyslu spojení subjektů ve strategické skupině a vůdčí trhy, na které bude soustřeďováno úsilí. Dále chybí známost značky destinace, která je známkou popularity destinace a důvěry v ní, a která je do značné míry výsledkem spolupráce podnikatelských subjektů destinace. V rámci mikroregionu neexistuje formálně ţádný odbor, který by jej zastupoval jako celek. Jako zastupitelka, manaţerka mikroregionu, působí Ing. Kateřina Preusslerová. V případě potřeby získání jakýchkoli informací je však třeba dohodnout si osobní konzultaci. I na základě tohoto nedostatku je sníţena míra kooperace mikroregionu. Vše je opět podmíněno nedostatkem financí, který nedovolují vznik samostatného úřadu o větším počtu zaměstnanců. Alternativou je však vytvoření samostatného odboru v rámci městského úřadu v Tanvaldě, neboť město Tanvald se nachází v centru oblasti. Dalším důleţitým předpokladem kooperace je také značka oblasti, která by se měla orientovat na společné soustředění úsilí různých subjektů cestovního ruchu, zaloţeného na určitých zásadách s cílem dosaţení obchodního efektu. (PALATKOVÁ, 2006) Opět formálně značka existuje, ale kooperace spolupráce všech subjektů pod jednou značkou mikroregionu je nedokončeným procesem, který se vyvíjí velmi pomalým tempem. Tento bod je velmi obtíţně řešitelný, protoţe se ukazuje, ţe sjednocení soukromých objektů je 91

velmi těţko dosaţitelné. Ne všichni soukromníci nabízející sluţby, mají zájem o nich informovat prostřednictvím propagace mikroregionu. Neuvědomují si, ţe mikroregion a jeho propagace, slouţí k propagaci jich samotných.

7.3 Marketingový mix Vaštíková (2008) uvádí, ţe marketingový mix představuje soubor nástrojů, na základě nichţ jsou utvářeny vlastnosti sluţeb nabízených zákazníkům, čímţ se stává součástí marketingové strategie. Na počátku 60. let byl Jeromem McCarthym navrţen první tradiční model marketingového mixu, který ve své původní podobě zahrnuje čtyři taktické marketingové nástroje produkt, cenu, distribuci a marketingovou komunikaci. (PALATKOVÁ, 2006) Tento model je velmi dobře aplikovatelný na oblast zboţí, pro oblast sluţeb však bylo třeba tradiční model rozšířit. Jednotliví autoři udávají různé způsoby jakým je marketingový mix moţno upravit. Jako příklad jsou zde uvedeny způsoby, kterými marketingový mix zdokonalili Middleton a Lauterborn. Middleton (2009) rozšířil marketingový mix o tři další sloţky, kterými jsou lidé, fyzické charakteristiky a proces. Lauterborn (1994) doplnil marketingový mix o hodnotu z hlediska návštěvníka, náklady pro zákazníka, pohodlí a komunikaci. Pro vytvoření vhodného marketingového mixu oblasti se doporučuje propojení informací o poptávce, nabídce, ceně a podpoře prodeje, přičemţ poptávka v sobě obsahuje lidskou sloţku a nabídka slučuje sloţku místa a produktu. 7.3.1 Poptávka po destinaci Tanvaldsko (lidé) Dle Smitha (1991) je třeba k určení typického návštěvníka oblasti provést sociodemografický rozbor, zjistit jeho věk a pohlaví, provést geografickou analýzu, analýzu ţivotního stylu, geodemografické a psychografické sledování. Hlavní charakteristiky typického návštěvníka mikroregionu Tanvaldsko byly stanoveny na základě dotazníkového šetření. To bylo sestaveno dle předem připravených 92

a vhodně strukturovaných otázek tak, aby byl co nejpřesněji určen ukázkový zákazník Tanvaldska a zároveň zjištěno co v mikroregionu postrádá nebo naopak chválí. Typický návštěvník oblasti pochází většinou z Libereckého, Středočeského nebo Praţského kraje. V destinaci pobývá převáţně 2 aţ 4 dny, většinou tedy do oblasti jezdí na víkend. Věkově patří buďto do skupiny 21 aţ 40 let nebo je naopak jiţ v důchodovém věku. Do oblasti přijíţdí většinou automobilem. Mladší osoby se ubytovávají v levnějších typech ubytovacích zařízení tedy v penzionech či chatách, naopak osoby v důchodovém věku se dají rozdělit do dvou naprosto protichůdných skupin. Buďto se ubytovávají v nejdraţších typech ubytovacích zařízeních – v hotelech nebo naopak volí nejlevnější moţnosti ubytovávání v různých ubytovnách či penzionech. Čím je ubytovací zařízení nákladnější, tím spíš se zde ubytovávaní také stravují. Většina návštěvníků mikroregionu se v zimě věnuje různým zimním sportovním aktivitám a v létě se věnuje cykloturistice ne turistice pěší. Do oblasti přijíţdí jak účastníci, kteří se sportu účastní aktivně, tak i amatéři, pro něţ je sport vyplněním volného času. Okrajový význam mají návštěvy profesionálních sportovců. (PAGE a HALL, 2006) Význam mají také místní muzea i další kulturně historické památky, které mají pro návštěvníky doplňkový charakter, ale rozhodně nejsou primárním důvodem návštěvy. V současnosti se prosazuje především tzv. multiopční charakter zákazníků. Ty nelze totiţ zařadit pouze jako uţivatele nabízených sluţeb určité kvality, naopak vyuţívají sluţeb vyšší kvality, které kombinují se sluţbami jiné úrovně. Tento model klienta se prosazuje stále více a dá se očekávat jeho funkčnost i v této oblasti. (PALATKOVÁ, 2006) Na základě znalosti místního typického turisty se mnohem lépe vytváří nabídka šitá na míru právě potencionálním zákazníkům. 7.3.2 Nabídka destinace Tanvaldsko (místo, produkt) Nabídka destinace Tanvaldska v podstatě zobrazuje produkt, který bude v destinaci zákazníkům předkládán. Nabídka se odvíjí od znalosti potřeb a přání hostů a musí být 93

vyváţená z hlediska rozsahu a struktury a jednotlivé sloţky musí být navzájem sladěné. Zároveň musí nutně reagovat na změny v poptávce a často jim i předcházet. Změny v poptávce neznamenají jen nutnost inovace či zavedení nových produktů, ale často vyţadují změny v profesionální skladbě pracovníků zařízení. (PAGE a HALL, 2006) Je třeba dát do souvislosti nároky potencionálních a současných klientů ve vztahu k současné situaci destinace. Moţnosti, kterými destinace v současnosti disponuje, jsou zanalyzovány na základě předpokladů cestovního ruchu ve SWOT analýze oblasti. Z ní a z výsledků dotazníků, které charakterizují poptávku ve smyslu určení typického návštěvníka, je třeba vycházet při tvorbě nabídky. Konkurenční výhodou destinace, ze které v podstatě vyplývá její značka, je krásná krajina Jizerských hor a Krkonoš nacházející se v blízkosti hranic, která poskytuje skvělé moţnosti pro sportovní vyţití a to nejen v případě zimních sportovních disciplín, ale i letních sportů jako pěší turistiky či cykoturistiky. Mikroregion poskytuje dostatek sportovních zařízení, ale problémem je jejich rozmístění. Jako hlavní charakter mikroregionu by se tedy v otázce nabídky měl objevit jeho sportovní charakter. Hall (1992) rozdělil sportovní cestovní ruch do tří hlavních kategorií na sledování sportovních událostí, návštěvu místa se sportovními atrakcemi či aktivní účast. Neměl by být však prosazován pouze charakter oblasti jako zimního sportovního střediska, ale zároveň jako místa vhodného pro turistiku či cykloturistiku, aby návštěvnost vzrostla i v dalších neţ zimních měsících. Další moţností jak představit ucelenou nabídku mikroregionu je zaměření se na průmyslové

objekty.

V minulosti

zde

fungovala

řada

staveb

slouţících

k účelům lehkého průmyslu, především v oblasti sklářství a textilního průmyslu. Moţností by bylo vytvoření sítě bývalých nebo dnes ještě funkčních průmyslových objektů, kde by návštěvníci měli moţnost navštívit samotnou produkci a prohlédnout si způsob výroby daných produktů. Důleţité je při obou způsobech prezentace regionu nezapomínat na tvorbu konkurenčních výhod, které mohou být lákadlem pro nové klienty.

94

Konkurenceschopnost Celkové ucelení produktu nabízeného zákazníkům je jedním z nejdůleţitějších způsobů posílení konkurenceschopnosti. Neustále dochází k růstu konkurenčního tlaku a nároku klientů, kterým se oblasti musí umět přizpůsobit v co nejkratším časovém úseku. (PALATKOVÁ, 2006) Jestliţe si konkuruje více destinací s obdobným produktem, orientujícím se na stejnou cílovou skupinu, nemůţe to vést k ničemu jinému neţ k cenovému přetahování a přeceňování konkurenčních výhod na základě vztahu „produkt-trh-pozice na trhu“. Konkurenční boj stejně zaměřených oblastí vytváří postupně rozdíly, které nemohou dlouhodobě obstát. (PALATKOVÁ, 2006) Ke zjištění míry konkurenceschopnosti se vyuţívá tzv. benchmarking destinace, coţ je porovnávání jednotlivých destinací s nejlepšími výsledky. Fuchs (2002) uvádí, ţe hlavním cílem benchmarkingu je nalezení optimálních řešení a procesů k uspokojení očekávání klientů, odhalení, adaptace převzetí nejlepší praktik k dosaţení konkurenčních výhod a konečně podpora ochoty ke změnám, učení organizace a analogického myšlení přes srovnávání a hodnocení procesů strategií. Právě ono odhalení konkurenčních výhod a jejich rozvoj významně posilují potenciál destinace z hlediska budoucího moţného návštěvníka. Mezi konkurenční výhody Tanvaldska patří lokalizace v blízkosti polských a německých hranic, zasazení do krajiny Jizerských hor a Krkonoš, mnoho způsobů sportovního vyţití, známost mikroregionu jako lyţařského centra, dlouholetá tradice sklářského a textilního průmyslu a mnoţství turistických a cyklistických stezek a cest. Konkurenčních výhod je zde velké mnoţství, ale je třeba je umět správně vyuţít a propagovat. Jelikoţ hlavní devizou je sportovní charakter města, je třeba nabídku neustále inovovat a rozšiřovat. Jako řešení se nabízí například výstavba snowparku či rozšíření cyklotras a tras pro pěší turistiku s dobrým značením. V oblasti se nabízí také mnoţství svahů vhodných ke sjezdovému lyţování, které doposud vyuţívány nebyly nebo zde v minulosti stávaly vleky, ale byly zrušeny. Tato místo vybízí k zpřístupnění sjezdovým lyţařům.

95

7.3.3 Cena V závislosti na konkurenceschopnosti musí být následně upravena i cena. Všeobecným pravidlem je, ţe čím je niţší konkurenceschopnost, tím niţší cenu lze v oblasti očekávat. Cena je významným nástrojem marketingového mixu, jelikoţ umoţňuje zvýšení či naopak sníţení poptávky po oblasti. Zároveň je však třeba si uvědomit, ţe ne pro všechny zákazníky je nízká cena lákavější. Klient očekává, ţe s vyšší cenou, se také zvyšuje kvalita nabízených sluţeb. Někteří zákazníci mají sklon vytvářet si obrázek o destinaci, kde nikdy nebyli, mimo jiné i dle cenové úrovně. Vysoká cena můţe působit na některé klienty negativně či naopak. (PALATKOVÁ, 2006) Stanovení správné ceny u jednotlivých nabízených sluţeb v mikroregionu by tedy měla vycházet z detailní analýzy. Cannon a Morgan uvádí šest moţných způsobů stanovení ceny, mezi které patří stanovení ceny dle výše cílového profitu, pomocí přiráţky k nákladům, dle předpokládané akceptace ceny trhem, dle cen v konkurenčních destinacích, dle přání kupujícího a dohodou. (PALATKOVÁ, 2006) Nejvhodnější je nevybírat pouze jeden způsob určení ceny, ale vycházet z jejich vzájemné kombinace, která vede k jejímu přesnějšímu stanovení. Na začátku je třeba si uvědomit, ţe ne všechny obce v oblasti nabízí stejně širokou nabídku a kvalitu sluţeb, nemají stejně rozvinutou infrastrukturu a tím pádem nemohou účastníka cestovního ruchu dostatečně uspokojit s porovnání s jinými obcemi v mikroregionu. Ceny se v rámci mikroregionu budou odlišovat do té doby, neţ dojde k téměř 100% kooperaci a sjednocení kvality a kvantity poskytovaných sluţeb. 7.3.4 Podpora prodeje Z hlediska podpory prodeje se vyuţívá různých způsobů propagace, díky níţ se potencionální zákazníci seznamují s oblastí cestovního ruchu. Nejvyuţívanější nástroje reklamního mixu destinací jsou vlastní tištěné broţury (katalogy, letáky, audiovizuální a další materiály), televizní reklamy, postery, billboardy, reklamy v kině, reklamy v rádiu či na internetu. (PALATKOVÁ, 2006)

96

Pro Tanvaldsko jsou nejvhodnější různé podoby tištěných broţur a prezentace na internetových stránkách. Naopak naprosto nevhodné, pro jejich finanční náročnost, jsou televizní reklamy. V současné době sice existují internetové stránky jednotlivých měst i samotného mikroregionu, ale chybí ucelené informace týkající se kulturního a sportovního vyţití či výpis místních památek nebo nabídka ubytovacích a stravovacích zařízení. Tento nedostatek je třeba v co nejbliţší době napravit. Z hlediska tištěných materiálů je vhodné vytvořit broţuru obsahující místní nejzajímavější kulturně-historické a přírodní památky a moţnosti sportovního vyţití, které zde budou krátce popsány a vyznačeny v mapce. Schwerin uvádí, ţe úspěšná reklamní kampaň by měla splňovat sedm základních pravidel a to pravidlo pouze jednoho unifikovaného dojmu, zaměření jedním dominantním způsobem, vzájemnou podporou slovního a obrazového sdělení, maximální jednoduchost struktury a řádu reklamy, prezentaci příběhu v dimenzích klienta, zapojení správného klienta

do

příběhu

a

opodstatnění

kaţdého

zábavného

momentu

v příběhu.

(PALATKOVÁ, 2006) Tím v podstatě podporuje myšlenku kooperace oblasti a vytvoření jednotných propagačních materiálů. Dostupnost nabídky souvisí předně s propagací, jelikoţ bez ní, by se o destinaci dozvědělo mnohem méně zákazníků. Z hlediska informovanosti jsou nedostatkem nejen nekomplexně pojaté tištěné broţury, nedostatečně propracované internetové stránky, ale i velmi nízký počet informačních center. V rámci mikroregionu by měla fungovat alespoň čtyři informační centra v největších městech a dále v kaţdé obci informační boxy podávající informace o oblasti.

7.4 Financování Z hlediska financování nákladů na rozvoj cestovního ruchu v mikroregionu Tanvaldsko se nabízí tři moţnosti. První z nich je financování z privátních subjektů, tedy různých hotelových řetězců, dopravních společností a tak dále. Druhou moţností je financování veřejným sektorem, tedy různými městskými úřady i podnikatelskými

97

subjekty. (PALATKOVÁ, 2006) Třetí, zvláště vyčleněnou moţnost, představuje čerpání ze zdrojů Evropské Unie. Doporučuje se vyuţívat kombinace privátního a veřejného sektoru, kdy většina financí pochází ze sektoru privátního. (PALATKOVÁ, 2006) Důleţitou roli však hraje získání dotací ze zdrojů Evropské unie a investorů, kteří reagují na investiční pobídky. Pro investory je většinou určující, jaká je úroveň infrastruktury sluţeb v destinaci, demografické ukazatele, struktura a objem veřejných financí. V méně rozvinutých oblastech regionech je zájem investorů tedy niţší, a proto je prvotně ţádáno o dotace pocházející z Evropské unie, které přerozděluje Ministerstvo pro místní rozvoj. Ministerstvo pro místní rozvoj poskytuje dotace pro nestátní ziskové organizace, operační programy řízené MMR, na podporu bydlení, cestovního ruchu, rozvoje regionů a na výzkum a vývoj. Pro rozvoj mikroregionu přichází v úvahu dva okruhy a to rozvoj regionů a cestovního ruchu. V rámci rozvoje cestovního ruchu je ideální vyuţít Integrovaného operačního programu. Tento program je obecně zaměřen na zefektivnění fungování veřejné správy a lepší vyuţití potenciálu území prostřednictvím národních systémových intervencí, přičemţ cestovní ruch je zde chápán jako jedna z těchto intervencí. (MMR.CZ, online) Další moţností čerpání financí je Regionální operační program. Celkově se na území České republiky vyuţívá sedm různých regionálních operačních programů, které jsou rozděleny dle oblastí stanovených pro účely Evropské unie. Mikroregion Tanvaldsko se nachází na území oblasti Severovýchod, který se zaměřuje především na zlepšení dopravní dostupnosti a propojení regionu včetně modernizace prostředků veřejné dopravy, podporu rozvoje infrastruktury i sluţeb cestovního ruchu, přípravu menších podnikatelských ploch a objektů a zlepšování podmínek k ţivotu v obcích a na venkově především prostřednictvím zkvalitnění vzdělávací, sociální a zdravotnické infrastruktury. (STRUKTURALNÍ-FONDY.CZ, online) V rámci Regionálních operačních programů mohou být financovány zejména aktivity zaměřené na vybudování nebo obnovu základní a doprovodné infrastruktury cestovního ruchu - např. výstavba a rekonstrukce ubytovacích zařízení, turistických cest, 98

rekonstrukce kulturních památek nebo technických zajímavostí pro vyuţití v cestovním ruchu, rozvoj a obnova sportovních areálů vyuţitelných primárně pro cestovní ruch, modernizace a rozvoj v oblasti lázeňství. Další oblasti podpory jsou určeny na marketing cestovního ruchu – např. marketingové kampaně, informační a komunikační technologie v oblasti řízení a propagace cestovního ruchu a další. (MMR.CZ, online) Nevýhodou mikroregionu je, ţe i přesto, ţe se nachází v blízkosti hranic, není moţno čerpat z fondu Program přeshračniční spolupráce, jelikoţ celý mikroregion se nachází pouze na území České republiky. Vyuţitelný se jeví Program pro podporu venkova, který je samostatně financován v rámci společné zemědělské politiky EU z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova. Cestovní ruch je v tomto programu chápán jako příleţitost pro diverzifikaci ekonomických aktivit na venkově, čímţ významně přispívá k rozvoji nezemědělské produkce. Celkově je na podporu rozvoje cestovního ruchu v tomto programu alokováno v opatření Podpora cestovního ruchu včetně veřejných a soukromých zdrojů cca 144,8 mil EUR, ze kterých budou podporovány projekty zaměřené zejména na budování rekreační infrastruktury a zajištění sluţeb pro pěší a vodní turistiku, lyţování, budování vinařských stezek a hippostezek. (MMR.CZ, online) V rámci podpory rozvoje regionů se nenabízí příliš vhodných programů pro čerpání financí. Jeden z nich se zabývá podporou revitalizace bývalých vojenských areálů a druhý podporou obnovy a rozvoje venkova. Podpora v rámci programu je poskytována jako systémová investiční nebo neinvestiční dotace na realizaci schválených akcí. Jednak jsou poskytovány investiční dotace na investiční akci, jejíţ náklady jsou spojené s pořízením majetku nebo s jeho obnovou, při níţ je majetek zhodnocován, případně i na náklady na údrţbu a opravu majetku, pokud jsou součástí investiční akce. Neinvestiční dotace je dotace na neinvestiční akci, jejíţ náklady jsou spojené s údrţbou a opravou majetku, nedochází-li ke zhodnocování majetku. (MMR.CZ, online) Rozvoj cestovního ruchu je nákladný a tudíţ nemůţe být financován pouze z veřejného sektoru. Velkou roli zpočátku hrají tedy především zdroje plynoucí z programů Evropské unie, které jsou rozdělovány především prostřednictvím Ministerstva pro místní

99

rozvoj. Na základě přísunu těchto financí se zlepší celková infrastruktura mikroregionu, která bude lákadlem pro investory.

7.5 Závěr Pro rozvoj cestovního ruchu je třeba určit strategie odvíjející se od poptávky a nabídky. Vhodné se jeví uţití dvou základních strategií a to trţní penetrace a zavedení nového produktu. Základem pro naplnění zvolených strategií je sjednocení mikroregionu Tanvaldsko a kooperace jednotlivých obcí nejen na formální úrovni. Z tohoto hlediska je třeba vytvořit jednotnou značkou oblasti, která bude propagována a subjekt reprezentující oblast a sdruţující jednotlivé obce. Pro udrţení stávajících a získání nových zákazníků je třeba zohlednit jejich nároky na oblast z hlediska cestovního ruchu a v návaznosti na to upravit nabídku. Ta by se měla jevit jako jednotná a vnitřně spojující obce. Jako návrh bylo udáno posílení sportovního charakteru mikroregionu a vytvoření nového spojujícího prvku nabídky ve smyslu mikroregionu s dlouholetou tradicí lehkého průmyslu. Na základě určení základního charakteristického vzhledu nabídky je třeba dále podporovat její konkurenceschopnost za pomoci inovací v rámci různých sportovišť, nabídky netradičních sportů a exkurzí do bývalých či stále fungujících průmyslových podniků. Na základě vztahu poptávky a nabídky je dále třeba vytvořit cenu, která se však v jednotlivých obcích bude lišit, dokud nedojde ke stoprocentnímu sjednocení. Na základě přesného popisu místa a nabízeného produktu, dále rozmezí ceny a propagace oblasti se stanoví marketingový mix. Zvolený marketingový mix nejen, ţe napomáhá při rozvoji mikroregionu jako takového, ale jeho vypracování je i podmínkou v případě ţádání o dotace z fondů Evropské unie. Stejně tak i potencionální investoři před rozhodnutím finančně podporovat mikroregion, poţadují co nejvíce informací o jeho situaci. S pomocí finanční podpory, nejen ze strany veřejného sektoru, je moţno za delší časové období vybudovat mikroregion, který bude fungovat uceleně a z hlediska nabídky bude konkurenceschopný.

100

8 ZÁVĚR Hlavním cílem diplomové práce bylo zjištění současné situace z hlediska cestovního ruchu na území mikroregionu Tanvaldsko a v závislosti na ní navrţení vhodných strategií rozvoje. Významnou sloţku rozvoje cestovního ruchu představuje vzdělávání budoucí generace v této sféře, které je dnes jiţ realizováno na základních školách, a proto bylo cílem diplomové práce i zohlednění této sloţky. Výchovou a vzděláním současných ţáků základní školy se dá částečně ovlivnit rozvoj cestovního ruchu v budoucnosti. V diplomové práci se stávající znalosti hodnotily na základě analýzy školského vzdělávacího

programu

vycházejícího

z rámcového

vzdělávacího

programu

a dotazníkového šetření. V návaznosti na získané informace byly navrţeny moţnosti úpravy vzdělávání na základní škole v oblasti tématu cestovní ruch, které mohou přispět k úpravě stávajících školských vzdělávacích programů. Stávající úroveň cestovního ruchu v mikroregionu Tanvaldsko byla popsána na základě lokalizačních, selektivních a realizačních předpokladů, které byly podkladem pro vytvoření SWOT analýzy. Ta je zaloţena na zjištění silných a slabých stránek mikroregionu, stejně tak jako moţných příleţitostí a hrozeb. Tato část diplomové práce se vztahuje k nabídce oblasti a jako protipól jí slouţí dotazníkové šetření, které se naopak zabývá otázkou poptávky. Poptávku v destinaci tvoří návštěvníci a turisté, na základě tohoto faktu, bylo třeba zjistit jejich základní charakteristiky, z kterých se dá popsat jejich spotřebitelské chování. Na základě znalosti nabídky a poptávky destinace bylo moţné přistoupit k zvolení vhodných strategií rozvoje. Jako strategie nejlépe vyuţitelné v tomto mikroregionu byla zvolena strategie trţní penetrace a strategie zavedení nového produktu. K naplnění strategií je základním předpokladem sjednocení a kooperace oblasti, ta je však dlouhodobým procesem v rozmezí několika desítek let a uskutečňuje se v součinnosti s celkovým rozvojem oblasti. Od ucelenosti destinace se však odvíjí i komplexnost dalších prvků marketingového mixu, který je neodmyslitelnou součástí marketingové strategie. Je třeba vytvořit jednotný 101

obraz oblasti nabízené návštěvníkovi s kompaktní propagací a v určitém cenovém rozmezí. Na základě těchto skutečností se očekává navýšení konkurenceschopnosti, která by měla být dále podpořena vhodnými a včasnými inovacemi. Na základě vypracování marketingového mixu má dojít k co nejrychlejšímu uskutečňování zvolených strategií a zároveň je předpokladem pro ţádání o poskytnutí dotací z příslušných fondů či získání nových investorů. Financování oblasti by mělo být realizováno součinností privátního a veřejného sektoru, přičemţ výrazným poskytovatelem finančních zdrojů byly stanoveny příslušné fondy Evropské unie a soukromí investoři. Při zpracování této práce byla podrobně studována odborná literatura, na základě níţ došlo k seznámení se s různými přístupy k této problematice a tímto i k získání nových informací a osvojení si nových postupů, kterých je moţno vyuţít při rozvoji cestovního ruchu. Vzhledem k tomu, ţe je tato diplomová práce omezena určitým počtem stran, nebylo vţdy moţné se věnovat některým tématům více do hloubky. Především by se dalo mnohem podrobněji pracovat s informacemi poskytnutými v rámci interview či na základě zvolených strategií a marketingového mixu navrhnout potencionální marketingový plán. Cíle práce však byly úspěšně splněny.

102

9 LITERATURA [1] ADAMČÍK, S. 1994. Zdroje teorie regionální politiky a regionálního rozvoje. Ostrava: VŠB – TU Ostrava, 1994, 198 s., ISBN 80-7078-432-6 [2] BALDWIN, R. - WYPLOSZ, CH. 2008. Ekonomie evropské integrace. Praha: Grada Publishing, a. s., 2008, s. 480, ISBN 978-80-247-1807-1 [3] BARTL, H. - SCHMIDT, F.: 1998. Destination management. Wien: Institut für regionale Innovation, 1998. [4] BERVICOVÁ, A. – PORTYKOVÁ, I. a kol.: Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání Základní školy Dr. h. c. Jana Masaryka Harrachov. Harrachov: 1998, 346 s. [5] BIEGER, T. - WEIGEL, C. 1998. Möglichkeiten und Grenzen des kooperativen Tourismusmarketing:

Schaffung

vou

Tourismussystemen

als

Strategie

gegen

Destinationsähnliche Konkurrenzprodukte. Destination marketing – Reports of the AIEST Congress. St. Gallen: AIEST, 1998. 184 s. [6] BLAŢEK, J. – UHLÍŘ, D. 2002. Teorie regionálního rozvoje: nástin, kritika, klasifikace. Praha: Karolinum, 2002, 211 s., ISBN 80-246-0384-5 [7] BusinessInfo.cz, Oficiální portál pro podnikání a export; [online]. Poslední aktualizace 21.12.2010 [cit. 2011-02-08]. Dostupné z: . [8] CALÁBAK, A. a kol. 2004. Analýza současné situace mikroregionu Tanvaldska. Olomouc: Regionální agentura pro rozvoj Střední Moravy, 2004, 38 s. [9] CANNON, MORGAN. Marketing destinace. 1990. V: PALATKOVÁ, M. 2006. Marketingová strategie destinace cestovního ruchu: jak získat více příjmů z cestovního ruchu. Praha: Grada, 2006. 341 s., ISBN 80-247-1014-5

103

[10] CzechTourism; [online]. Poslední aktualizace 18.03.2010 [cit. 2011-04-01]. Dostupné z:

cestovniho-ruchu-v-cesku/>. [11] ČERVENÝ, P. a kol. 2009. Zeměpis 6 – učebnice pro základní školy a víceletá gymnázia. Plzeň: 2009, Fraus, s. 124, ISBN 978-80-7238-915-5 [12] Česká geografická společnost; [online].poslední aktualizace 28.01.2011 [cit. 2011-0203]. Dostupné z: < http://geography.cz/2010/10/velke-oceneni-pro-ucebnici-geografie/>. [13] ČSÚ, Český statistický úřad; [online]. Poslední aktualizace 11.11.2010 [cit. 2010-1201]. Dostupné z: . [14] ČSÚ, Volby.cz; [online]. Poslední aktualizace 12.11.2010 [cit. 2010-11-28]. Dostupné z: . [15] DVOŘÁK, J. a kol. 2005. Zeměpis 7 - učebnice pro základní školy a víceletá gymnázia. Plzeň: 2005, Fraus, s. 128, ISBN 80-7238-304-3 [16] FLICK, U. 2003. Qualitative Forschung. Ein Handbuch. Reinbek: Rowolth, 2003, s. 768, ISBN 9783499556289 [17] FONDY EVROPSKÉ UNIE; [online].poslední aktualizace 28.03.2010 [cit. 2011-0403]. Dostupné z: . [18] FUCHS,

M.

2002.

Modeerscheinung

oder

strategische

Notwendigkeit?

Destinationsbenchmarking am Beispiel alpiner Wintersportorte. The Tourist Review, 2002, č. 3, s. 20 -28 [19] GALVASOVÁ, I. - BINEK, J. a kol. 2008. Průmysl cestovního ruchu. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, 2008. 264 s., ISBN 978-80-87147-06-1. [20] GALVASOVÁ, I. - HOLEČEK, J. a kol. 2007. Strategie rozvoje cestovního ruchu turistického regionu Jizerské hory. Brno: GaREP., 2007. 32 s.

104

[21] GLASS, G. a kol. 1981. Meta-analysis in social research, Los Angeles: CA - SAGE Publications, 1981, s. 280, ISBN 0803916337 [22] GAVORA, P. 2000. Úvod do pedagogického výzkumu. Brno: Paido, 2000, 207 s., ISBN 80-85931-79-6 [23] GEOPORTAL; [online]. Poslední aktualizace 15.12.2010 [cit. 2010-12-15]. Dostupné z: . [24] HALL, C. M. - PAGE, S. J. 2006. The Geography of Tourism and Recreatin: Environment, Place and Space. London: Routledge, 2006. 427 s. ISBN 978-0-203-42024-9 [25] HEMPEL, C. G. 1968. Teoretikovo dilema. Studie z logiky konstrukce teorií. V: KUCHÁR, I., ZEMAN, V. Filosofie vědy. 1. vyd., Praha: Svoboda, 1968, s. 86 - 160, ISBN 25-110-68 [26] HENDL, J. 2008. Kvalitativní výzkum. Základní metody a aplikace. 2. vyd., Praha: Portál, s. r. o., 2008, 408 s., ISBN 978-80-7367-485-4 I [27] HOLEŠINSKÁ, A. a kol. Základy cestovního ruchu. Brno: Masarykova univerzita v Brně, 2006. 130 s., ISBN 80-210-4167-6 [28] HRABÁNKOVÁ, M. - VANÍČEK, J. 2004. Regionální projektování. České Budějovice: Jihočeská univerzita, 2004, 72 s. [29] HRALA, V. 2005. Geografie cestovního ruchu. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, 2005, 109 s. ISBN 80-245-0858-3 [30] CHRÁSKA, M. Metody pedagogického výzkumu. Základy kvantitativního výzkumu. Praha: Grada, 2007, 272 s., ISBN 978-80-247-1369-4 [31] JAKUBÍKOVÁ, G. 2008. Strategický marketing. Praha: Grada, 2008, 272 s., ISBN: 978-80-247-2690-8 [32] Jizerské hory; [online]. Poslední aktualizace: 17. 12. 2010 [citováno 2010-12-26]. Dostupné z: . 105

[33] KREISL, W. 2004. Tourism Geographies. An International Journal of Tourism Space, Place and Environment, 2004, č. 4, s. 163-185, ISSN 1470-1340 [34] KUBINOVÁ, J. a kol. 2003. Koncepce rozvoje cestovního ruchu v Desné. Liberec: Agentura regionálního rozvoje s.r.o., 2003. 32 s. [35] LAUTERBORN, R. F. a kol. 1994. The new marketing paradigm: integrated marketing communications. Lincolnwood: NTC Business Book, 1994. 223 s., ISBN 08442-3452-4 [36] MACHKOVÁ, H. 2006. Mezinárodní marketing. Praha: Grada, 2006, 208 s., ISBN 80-247-1678-8 [37] MAIER, K. 2005. Hospodaření a rozvoj českých měst 1850-1938. Praha: Academia, 2005, s. 367, ISBN 80-200-1245-1 [38] MARIOT, P. 1983. Geografia cestovného ruchu. Bratislava: Veda, 1983. 248 s [39] MIDDLETON, V. T. C. a kol. 2009. Marketing in Travel and Tourism. Burlington: Elsevier, 2009. 512 s., ISBN 978-0750644716 [40] Mikroregion Dačicko; [online]. Poslední aktualizace 10.06.2006 [cit. 2011-03-05]. Dostupné

z:

ruch-a-sport>. [41] Mikroregion Tanvaldsko; [online]. Poslední aktualizace 21.10.2010 [cit. 2010-11-03]. Dostupné z: . [42] MMR, Ministerstvo pro místní rozvoj; [online]. Poslední aktualizace 17.03.2011 [cit. 2011-03-17].

Dostupné

z:

Dotace/Programovaci-obdobi-2007---2013/>. [43] MŠMT, Ministerstvo školství, mládeţe a tělovýchovy; [online]. Poslední aktualizace 24.2.2011 [cit. 2011-03-01]. Dostupné z: < http://www.msmt.cz/>.

106

[44] OCHRANA F. 2009. Metodologie vědy. Úvod do problému. Praha: Karolinum, 2009, s. 156, ISBN 978-80-246-1690-4 [45] PALATKOVÁ, M. 2006. Marketingová strategie destinace cestovního ruchu: jak získat více příjmů z cestovního ruchu. Praha: Grada, 2006. 341 s., ISBN 80-247-1014-5 [46] PASCH, M. a kol. 2005. Od vzdělávacího programu k vyučovací hodině. Praha: Portál, 2005. 424 s., ISBN 80-7367-054-2 [47] PERLÍN, R. Venkov, typologie venkovského prostoru [online]. 1998, [cit. 7. 3. 200 Poslední

aktualizace

1998

[cit.

2010-03-16].

Dostupné

z:

. [48] SEATON, A. V. - BENNETT, M. M. 1996. The Marketing of Tourism Products: Concepts, Issues an Casses. London: International Thomson Business Press, 1996. 562 s., ISBN: 18-615-2302-5 [49] SCHWERIN, C. G. 1990. Propagace produktu. V: PALATKOVÁ, M.: Marketingová strategie destinace cestovního ruchu: jak získat více příjmů z cestovního ruchu. Praha: Grada, 2006. 341 s., ISBN 80-247-1014-5 [50] Skijested.cz.; [online]. Poslední aktualizace 26.03.2011 [cit. 2011-04-15]. Dostupné z: . [51] SMITH, S. L. J. 1990. Sustainable Tourism Development: Is Marketing Part of the Solution or Part of the Problem?. V: PALATKOVÁ, M.: Marketingová strategie destinace cestovního ruchu: jak získat více příjmů z cestovního ruchu. Praha: Grada, 2006. 341 s., ISBN 80-247-1014-5 [51] Sportovní areál Harrachov a. s.; [online]. Poslední aktualizace 20.04.2011 [cit. 201104-11]. Dostupné z: . [52] Středoevropské centrum pro finance a management; [online]. Poslední aktualizace 30.1.2011 [cit. 2011-02-25]. Dostupné z: < http://www.finance-management.cz/>.

107

[53] SVĚTLÍK, J. 2005. Marketing - cesta k trhu. Plzeň: Aleš Čeněk, 2005, 340 s. ISBN 80-86898-48-2 [54] SYNEK, M. 2010. Podniková ekonomika. Praha: C. H. Beck, 2010, 498 s., ISBN 978-80-7400-336-3 [55] Verlag Dashöfer, nakladatelství odborné literatury; [online].poslední aktualizace 17.12.2010 [cit. 2010-12-18]. Dostupné z: .

108

10 PŘÍLOHY Seznam příloh: Příloha 1: Znak mikroregionu Tanvaldsko Příloha 2: Městský úřad v Tanvaldě Příloha 3: Kulturní středisko Riedlova vila v Desné Příloha 4: Ski areál Harrachov Příloha 5: Ski areál Špičák Příloha 6: Přehrada Josefův Důl Příloha 7: Dotazník pro ţáky základní školy Příloha 8: Dotazník pro návštěvníky destinace

109

Příloha 1: Znak mikroregionu Tanvaldsko

Zdroj: Zastupitelé obcí mikroregionu Tanvaldsko, 2009 Příloha 2: Městský úřad v Tanvaldě

Zdroj: Balog F., 2009

Příloha 3: Kulturní středisko a muzeum Riedlova vila v Desné

Zdroj: Bělonoţník A., 2011 Příloha 4: Ski areál Harrachov

Zdroj: Ski areál Harrachov, 2004

Příloha 5: Skiareál Špičák

Zdroj: Ski areál Špičák., 2006 Příloha 6: Přehrada Josefův Důl

Zdroj: Jahelka D., 2010

Příloha 7: Dotazník pro žáky základní školy Dotazník Prosím Vás tímto o vyplnění dotazníku týkajícího se cestovního ruchu v oblasti Tanvaldsko (Harrachov, Kořenov, Desná, Smržovka, Zlatá Olešnice, Velké Hamry, Plavy, Jiřetín pod Bukovou, Albrechtice v Jiz. horách, Josefův Důl), který poslouží k rozvoji cestovního ruchu. Dotazník se skládá celkem z 20 otázek.

Datum.........................

Čas.........................

Místo.........................

1)

Pohlaví:

1. chlapec

2. dívka

2)

Třída:

1. 6.

3. 8.

2. 7.

4. 9.

3)

4)

5)

Do jakého mikroregionu2 patří město Harrachov? 1. Harrachovsko

3. Tanvaldsko

2. Liberecko

4. Jablonecko

Myslíš si, ţe je cestovní ruch pro Harrachov důleţitý? 1. ano

3. ne

2. spíše ano

4. spíše ne

Napiš důvod, proč si myslíš, ţe je nebo není cestovní ruch pro Harrachov důleţitý?

…………………………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………………………… 6)

Podílí se tvoji rodiče na cestovním ruchu? 1. ano

7)

8)

2. ne

V případě, ţe se rodiče na cestovním ruchu podílí, odpověz jakým způsobem? 1.

vlastní stravovací, ubytovací či jiné zařízení podporující cestovní ruch

2.

pronajímají pokoje ve vlastních domech

3.

pracují celoročně v oblasti cestovního ruchu

4.

pracují sezónně v oblasti cestovního ruchu

Pracují-li rodiče v sektoru cestovního ruchu, napiš, jaké mají zaměstnání.

……………………………………………………………………………………………………………

2

mikroregion = sdruţení obcí

9)

Jak často navštěvuješ místní podniky?3 1.

několikrát v týdnu

3. jednou měsíčně

2.

jednou týdně

4. méně často

10) S kým navštěvuješ místní podniky nejčastěji? 1.

s rodiči

3. sám/sama

2.

s jinými rodinnými příslušníky

4. s přáteli

11) Jak trávíš svůj volný čas? ANO - často ANO -někdy

ATIVITA venkovní procházky výlety do okolí (např. Krkonoše) koupání, plavání golf

NE - nemám zájem

NE - nemám informace

tenis sjezdové lyţování běţkové lyţování skoky na lyţích bowling četba knih hra na počítači návštěva kina zájmové krouţky organizované školou jízda na kole jiné: 12) Líbí se ti vzhled města? 1. ano

3. ne

2. spíše ano

4. spíše ne

13) Co ti ve městě chybí? 1. kulturní vyţití

4. stravovací zařízení (restaurace)

2. sportovní vyţití

5. dopravní spojení s jinými městy či vesnicemi

3. hezká příroda

14)

3

Udej příklad zařízení nebo sluţby, které ti ve městě chybí: ………………………………………

Podniky jsou myšleny místní restaurace, kluby, bowling, obchody, cukrárny atd.

Zdroj: Müllerová I., 2011

Příloha 8: Dotazník pro návštěvníky destinace Dotazník Prosím Vás tímto o vyplnění dotazníku týkajícího se cestovního ruchu v oblasti Tanvaldsko (Harrachov, Kořenov, Desná, Smržovka, Zlatá Olešnice, Velké Hamry, Plavy, Jiřetín pod Bukovou, Albrechtice v Jiz. horách, Josefův Důl), který poslouží k rozvoji cestovního ruchu. Dotazník se skládá celkem z 20 otázek. Datum.........................

Čas.........................

Místo.........................

1)

Pohlaví:

1. muţ

2)

Věk:

1. 0 – 20

3. 31 – 40

5. 51 – 60

2. 21 – 30

4. 41 – 50

6. 61 a více

1. základní

3. střední s maturitou

2. střední

4. Vysokoškolské

3)

4)

Dosaţené vzdělání:

2. Ţena

Z jakého kraje pocházíte? ………………………………………………………………………………..

5)

6)

7)

Jaký je hlavní důvod Vaší návštěvy mikroregionu4? 3. návštěva příbuzných či známých

3. sluţební cesta

4. dovolená, rekreace, výlet

4. jiné: ………………………………………...

Jak jste se o destinaci5 dozvěděl? 1. od známých

4. tisk, rádio, televize

2. od cestovní kanceláře

5. vlastní znalost oblasti

3. přes internet

6. jiné: ………………………………………....

Zdá se Vám propagace oblasti dostatečná? 3. ano

3. ne

4. spíše ano

4. spíše ne

4

mikroregion Tanvaldsko = sdruţení obcí Harrachov, Kořenov, Desná, Tanvald, Smrţovka, Velké Hamry, Zlatá Olešnice, Josefův Důl, Jiřetín pod Bukovou, Albrechtice, Plavy 5

destinace = oblast

8)

9)

Jaká je délka Vašeho pobytu? 1. 1 den

3. 5 dní aţ týden

2. 2 – 4 dny

4. déle neţ týden

S kým jste přijel/a? 1. s rodiči

4. s partnerem/partnerkou

2. s dětmi

5. s přáteli

3. s vnoučaty

6. sám/sama

10) Jakým dopravním prostředkem jste přicestoval/a? 1. automobilem, motorkou

4. pěšky

2. vlakem

5. na kole

3. autobusem 11) Byl/a spokojena s průběhem Vaší cesty? 1. ano

3. ne

2. spíše ano

4. spíše ne

12) Jaký druh ubytovacího zařízení jste pro svůj pobyt zvolili? 1. hotel

4. ubytovna

2. penzion

5. ubytování v soukromí

3. chata

6. ubytování u příbuzných/známých

13) Jak jste spokojeni s kvalitou ubytovacího zařízení? 1. ano

3. ne

2. spíše ano

4. spíše ne

14) Jakým způsobem se v době svého pobytu stravujete? 1. v zařízení, kde jsem ubytován 2. převáţně ve stravovacích zařízeních v mikroregionu 3. převáţně z vlastních zásob 15) V jakém finančním rozmezí se pohybují náklady na Vaši dovolenou na osobu? 1. 0 – 1000 Kč

4. 5001 – 8000 Kč

2. 1001 – 3000 Kč

5. 8000 – 10000 Kč

3. 3001 – 5000 Kč

6. nad 10000 Kč

16) Jak jste spokojen s nabídkou sluţeb v destinaci, v níţ trávíte svůj pobyt? 3. ano

3. ne

4. spíše ano

4. spíše ne

17) Napište důvod proč jste či nejste spokojen s místní nabídkou sluţeb? …………………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………………… 18) Jak hodnotíte počet informačních center v mikroregionu? 1. dostatečný

3. nedostatečný

2. spíše dostatečný

4. spíše nedostatečný

19) Jak trávíte svůj volný čas? ATIVITA ANO-často

ANOněkdy

NE-nemám zájem

NE nemám informace

pěší turistika cykloturistika jízda na koni koupání, plavání Golf Tenis návštěva kina návštěva muzea účast na akci pořádané městem návštěva galerie návštěva technické památky návštěva sakrální památky návštěva rozhledny či vyhlídky návštěva jiné historické či architektonické památky jiné: .................................................................... jiné: .................................................................... 20) Co vám v destinaci chybí? 1. kulturní vyţití

4. dostatek kvalitních ubytovacích zařízení

2. sportovní vyţití

5. dostatek kvalitních stravovacích zařízení

3. přírodní potenciál

6. dobré dopravní propojení obcí

21) Co v mikroregionu hodnotíte kladně nebo naopak doporučujete ke zlepšení? ……………………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………….......................................

Zdroj: Müllerová I., 2011

ROZVOJ CESTOVNÍHO RUCHU V MIKROREGIONU TANVALDSKO THE DEVELOPEMENT OF TOURISMUS IN THE MICROREGION TANVALDSKO

Recommend Documents