Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta
Rozvoj cestovního ruchu v mikroregionu Boskovicko Bakalářská práce
Vedoucí práce: Jana Čížková
Ing. Michal Petrůj
Brno 2007
Děkuji tímto Ing. Michalu Petrůjovi za vedení při zpracovávání této bakalářské práce. Děkuji také zaměstnancům MěÚ v Boskovicích za cenné rady a poskytnuté materiály potřebné k vypracování této bakalářské práce.
Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci zpracovala samostatně s použitím literatury, kterou uvádím v seznamu.
V Brně dne 22. května 2007
…………………………….
Abstract The bachelor assignment „Development of tourism in region of Boskovice“ deals with the assessment of the conditions for the development of tourist industry in the region of Boskovice. It ivestigates the accessibility of financial resources, which could be helpful for projects orented towards the development of tourism. The practical part evaluates the conditions for the development of tourism, using Bína’s method of tourist potential evaluation, and analyses the internal and external environmental factors by means of the SWOT analysis. Further this work summarizes financial support of the region’s development, and recommends some activities to help the development of tourism in Boskovice and its environs.
Abstrakt Bakalářská práce „Rozvoj cestovního ruchu v mikroregionu Boskovicko“ se zabývá posouzením podmínek pro rozvoj cestovního ruchu v mikroregionu Boskovicko a přiblížením zdrojů financování s cílem přispět při podání projektové žádosti orientované na rozvoj cestovního ruchu. V praktické části jsou zhodnoceny předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu mikroregionu s použitím Bínovy metody hodnocení potenciálu cestovního ruchu a analyzovány faktory vnějšího a vnitřního prostředí mikroregionu pomocí analýzy SWOT. Dále jsou v práci shrnuty možnosti financování rozvoje mikroregionu, a doporučeny aktivity, které by mohly rozvoji cestovního ruchu v mikroregionu Boskovicko pomoci.
Obsah: 1 Úvod a cíl práce ........................................................................................................7 2 Metodika...................................................................................................................8 2.1 Bínova metoda hodnocení potenciálu cestovního ruchu.......................................8 2.2 SWOT analýza ..................................................................................................10 3 Rozvoj cestovního ruchu v mikroregionu Boskovicko.............................................11 3.1 Teorie cestovního ruchu ....................................................................................11 3.1.1 Charakteristika cestovního ruchu ..............................................................11 3.1.2 Základní složky cestovního ruchu.............................................................13 3.1.3 Činitelé ovlivňující rozvoj cestovního ruchu .............................................14 3.1.3.1 Lokalizační předpoklady.....................................................................14 3.1.3.2 Selektivní předpoklady .......................................................................14 3.1.3.3 Realizační předpoklady.......................................................................16 3.1.4 Význam cestovního ruchu ........................................................................18 3.1.5 Rozvoj regionů .........................................................................................20 3.1.5.1 Význam cestovního ruchu pro rozvoj regionů .....................................20 3.1.5.2 Evropská unie a regionální rozvoj .......................................................21 3.2 Analýza rozvoje cestovního ruchu v podmínkách mikroregionu Boskovicko.....26 3.2.1 Charakteristika regionu.............................................................................26 3.2.1.1 Historie...............................................................................................26 3.2.1.2 Přírodní podmínky..............................................................................27 3.2.2 Předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu .................................................27 3.2.2.1 Kulturní a historické památky .............................................................28 3.2.2.2 Přírodní zajímavosti............................................................................29 3.2.2.3 Infrastruktura......................................................................................30 3.2.2.4 Turistická informační centra ...............................................................30 3.2.3 Bínova metoda hodnocení potenciálu cestovního ruchu ............................31 3.2.3.1 Vymezení složek potenciálu cestovního ruchu podle metody J. Bíny ..32 3.2.4 SWOT analýza mikroregionu Boskovicko ................................................37 3.2.5 Možnosti financování rozvoje mikroregionu.............................................39 3.2.5.1 Rozpočet města Boskovice .................................................................39 3.2.5.2 Dotační programy Evropské unie ........................................................40 5
4 Závěr ......................................................................................................................44 5 Seznam bibliografických citací................................................................................46 6 Použité zdroje .........................................................................................................47 7 Přílohy ....................................................................................................................49
6
1 Úvod a cíl práce Rozvoj cestovního ruchu úzce souvisí s rozvojem společnosti a zvyšováním životní úrovně obyvatelstva, proto je možné jeho rozmach sledovat již od 40.let minulého století. V dnešní době je cestování a cestovní ruch neodmyslitelnou součástí života každého člověka. Odvětví cestovního ruchu se stává také stále významnějším oborem z hlediska podílu na hrubém domácím produktu a může přinést i nové pracovní příležitosti a celkový rozvoj regionů. V neposlední řadě přispívá cestovní ruch k poznávání nových míst a přírodního a kulturního dědictví jiných národů. Je však nutné, zamyslet se také nad negativními dopady rozvoje cestovního ruchu, kterými jsou poškozování životního prostředí či nadměrné využívání přírodních zdrojů. Environmentální dopady rozvoje cestovního ruchu jsou srovnatelné s dopady jakéhokoliv jiného průmyslového odvětví, z toho důvodu se v dnešní době stále více řeší i otázka jeho trvale udržitelného rozvoje. Ve své práci se budu zabývat analýzou stávající situace a hodnocením předpokladů pro rozvoj cestovního ruchu v mikroregionu Boskovicko, pomocí kterých následně zformuluji doporučení aktivit, které by mohly pomoci rozvoji cestovního ruchu v tomto regionu. Dále uvedu zdroje, ze kterých je možné rozvoj cestovního ruchu v mikroregionu Boskovicko financovat., především se zaměřím na financování prostřednictvím zdrojů Městského úřadu Boskovice a dotačních programů Evropské unie. A ověřím hypotézu, že „obce mikroregionu Boskovicko nemají dostatek finančních zdrojů k podpoře rozvoje cestovního ruchu na svém území.“
7
2 Metodika Pro splnění stanoveného cíle použiji dvě metody. Těmi jsou Bínova metoda hodnocení potenciálu cestovního ruchu, pomocí níž zhodnotím lokalizační předpoklady pro rozvoj regionu a dále SWOT analýza, která je vhodným prostředkem pro posouzení vlivu vnitřních a vnějších faktorů působících na region. Jako podklady pro vypracování práce využiji odborné publikace, uvedené v kapitole Použité zdroje, internetové prezentace obcí, propagační materiály mikroregionu Boskovicko a města Boskovice a informace pracovníků MÚ Boskovice.
2.1 Bínova metoda hodnocení potenciálu cestovního ruchu Pro účely aplikace této metody rozumíme pod pojmem potenciál cestovního ruchu komplex tzv. lokalizačních podmínek cestovního ruchu. Lokalizační podmínky cestovního ruchu se podle J.Bíny vyskytují ve třech hlavních formách1: 1.
vhodnost krajiny pro určitou aktivitu cestovního ruchu,
2.
určitá relativně fixní danost, která v obci existuje a je atraktivní pro návštěvníky (např. přírodní útvary či kulturně historické památky, které se již v dané lokalitě nachází a v lokalitě, kde se nevyskytují je již nelze vytvořit – např. hrady, zámky),
3.
kulturní, sportovní a jiné akce, které jsou v obcích pořádány a navštěvují je účastníci odjinud.
Podle tohoto rozdělení je sestavována tabulka konkrétních složek potenciálu cestovního ruchu (viz Tab.1), které lze shrnout do dvou subsystémů – přírodního a kulturního. Ke každé složce potenciálu cestovního ruchu poté doplníme počet bodů pro tzv. kladný stupeň lokalizačních podmínek.
Kladné stupně lokalizačních podmínek: §
stupeň 1 – podmínky jsou v základní úrovni, tzn. jev je registrovatelný,
§
stupeň 2 – podmínky jsou ve zvýšené úrovni, tzn. jev je výraznější,
§
stupeň 3 – podmínky jsou ve vysoké úrovni, tzn. jev je dominantní.
8
U některých složek je pouze jeden stupeň, tzn. že území obce pro danou aktivitu buď vhodné je, nebo není. Různé dílčí složky potenciálu cestovního ruchu nemají pro celkový potenciál stejný význam (některé složky jsou pro většinu turistů důležitější). Tuto skutečnost zohledňuje váhové hodnocení pomocí bodové metody. Každému kladnému stupni lokalizačních podmínek je tedy přiřazen stanovený počet bodů. Váhové počty bodů J. Bína pro svou metodou zjistil pomocí expertního odhadu.
Tab.1: Složky potenciálu cestovního ruchu Počet bodů pro kladný stupeň lokalizačních podmínek
Složka potenciálu cestovního ruchu
1 Přírodní pozoruhodnosti Vhodnost krajiny pro pěší a horskou turistiku Vhodnost krajiny pro cykloturistiku Vhodnost krajiny pro sjezdové zimní sporty Vhodnost krajiny pro lyžařskou turistiku Vhodnost krajiny pro rekreaci u vody Vhodnost krajiny pro rekreaci typu lesy/hory Vhodnost krajiny pro venkovskou turistiku Vhodnost krajiny pro vodní turistiku Vhodnost krajiny pro horolezectví Vhodnost krajiny pro závěsné létání Vhodnost krajiny pro sportovní myslivost Vhodnost krajiny pro sportovní rybolov Vhodnost krajiny pro pozorování vodních ptáků Kulturně historické památky a soubory Skanzeny a muzea Lázeňská funkce Kongresy a konference Kulturní akce Sportovní akce Církevní akce Veletrhy a tematické trhy Místní produkty Příhraniční specifika
2
3
10 5 10 7 3 10 7 3 3
20 10 15 15 7 20 13 7 7
10 5 5 2 10 2 2 5 5 2
25 15 15 10 20 7 4 20 10 5
Zdroj: BÍNA, J. Hodnocení potenciálu cestovního ruchu v obcích České republiky. Urbanismus a územní rozvoj, 2002.
9
45 15 20 30 10 40 20 10 15 2 2 2 2 1 50 35 25 20 40 20 10 40 25 10
2.2 SWOT analýza
SWOT je zkratkou slov z angličtiny Strengths (silné stránky), Weaknesses (slabé stránky), Opportunities (příležitosti) a Threats (hrozby). SWOT analýza vychází z analýz vnitřního prostředí (silné a slabé stránky) a vnějšího prostředí (příležitosti a hrozby), v případě mé práce se bude jednat o vnější a vnitřní prostředí mikroregionu. Podstatou této metody je odhalení a současně vzájemné porovnání vnitřních silných a slabých stránek zkoumaného objektu a příležitostí a hrozeb, které na něj působí zvenčí. Smysl SWOT analýzy při tom samozřejmě spočívá v akceptování silných stránek a odstraňování
(nebo
alespoň
omezování)
stránek
čímž
slabých,
se
zvyšuje
pravděpodobnost budoucí realizace příhodných možností a naopak se omezuje dopad takto pojmenovaných hrozeb.2 Na základě určení slabých a silných stránek, příležitostí a hrozeb lze sestavit strategie, které dělíme do čtyř skupin a zpravidla je zapisujeme do matice SWOT. Strategie vyplývající ze SWOT analýzy: 1. Strategie SO = maximální využití silných stránek a zároveň příležitostí, 2. strategie ST = využití silných stránek pro minimalizaci hrozeb, 3. strategie WO = využívání příležitostí při zmírňování či odstraňování slabých stránek, 4. strategie WT = minimalizace slabých stránek a hrozeb.
Tab.2: Matice SWOT Vnitřní prostředí
Silné stránky
Slabé stránky
Příležitosti
Strategie SO
Strategie WO
Hrozby
Strategie ST
Strategie WT
Vnější prostředí
10
3 Rozvoj
cestovního
ruchu
v
mikroregionu
Boskovicko
3.1 Teorie cestovního ruchu Cestovní ruch není jen socioekonomickým jevem, je objektem zájmu ekonomiky, sociologie, geografie, psychologie či urbanismu. Zkoumání cestovního ruchu jen z pohledu jediné disciplíny je nedostatečné, proto se uplatňuje interdisciplinární přístup. Výsledky jedné vědní disciplíny ovlivňují ostatní disciplíny, což má za následek rozšíření a prohloubení výzkumů a poznatků o cestovním ruchu. V konečném důsledku to znamená, že vědní disciplíny, jejichž objektem zkoumání je cestovní ruch, tvoří celek – teorii o cestovním ruchu. Předmětem teorie cestovního ruchu je tedy cestovní ruch jako komplexní jev.
3.1.1 Charakteristika cestovního ruchu Pro specifikaci pojmu cestovní ruch existuje mnoho definic. Za jednu z nejvýstižnějších je považována definice Světové organizace cestovního ruchu. Mezinárodní konference o statistice cestovního ruchu, uspořádaná Světovou organizací cestovního
ruchu
v kanadské Ottawě v roce 1991, přinesla jasnější vymezení
a klasifikaci používaných pojmů. Za cestovní ruch (tourism) se považuje „…činnost osoby, cestující na přechodnou dobu (u mezinárodního cestovního ruchu maximálně 1 rok, u domácího šest měsíců) do místa mimo své trvalé bydliště, přičemž hlavní účel její cesty je jiný než vykonávat výdělečnou činnost v navštíveném místě (trvalý či přechodný pracovní poměr)“3.
Cestovní ruch je charakterizován těmito pohyby obyvatel: §
opuštění místa trvalého bydliště,
§
dočasný charakter pobytu mimo místo trvalého bydliště,
§
výkon určitých činností, ale i pasivní odpočinek.
11
Na uspokojení potřeb účastníků cestovního ruchu se přímo nebo nepřímo podílejí rozličné ekonomické a mimoekonomické činnosti (např. ochota personálu, kvalita poskytovaných služeb atd.). Ty jsou navzájem spojeny a tvoří ucelený systém – cestovní ruch4. Od pojmu cestovní ruch je podstatné odlišit pojem průmysl cestovního ruchu, tedy souhrn podnikatelských činností a materiálních podmínek cestovního ruchu, tzn. hotelnictví, restaurační stravování, činnost cestovních kanceláří a doprovodných služeb (osobní přeprava či finanční služby).
Obr.1: Hlavní sektory průmyslu cestovního ruchu dle Middletona: Ubytování
Atrakce Doprava
Zprostředkovatelé CR
Organizace CR
Zdroj: Ryglová, K. Cestovní ruch, 2004
1.
Ubytovací sektor: poskytovatelé ubytovacích služeb, od hotelových řetězců až po soukromé malé penziony, apod.
2.
Sektor turistických atrakcí: např. národní parky, kulturní či historická místa a zajímavosti, tématické parky, botanické zahrady, sportovní centra, …
3.
Doprava: letecká, lodní, železniční, automobilová a autobusová doprava, půjčovny a zprostředkovatelé půjčování vozidel.
4.
Zprostředkovatelé cestovního ruchu: touroperátoři, cestovní kanceláře, agentury,
sezónní
zprostředkovatelé,
agenti,
organizátoři
konferencí,
organizátoři incentivní turistiky (incentivní turistika je forma odměňování a motivace zaměstnanců či obchodních partnerů, nejčastější formou je poznávací pobyt zaměstnanců hrazený organizací ), a další. 5.
Sektor destinačních organizací: např. národní turistické centrály, regionální centra, turistické asociace, apod.5
12
S rozvojem cestovního ruchu je spojen vznik organizací zabývajících se cestovním ruchem a organizací sdružujících subjekty podnikající v oblasti cestovního ruchu. Významnými mezinárodními organizacemi jsou WTO (Světová organizace cestovního ruchu), dále pak WTTC (Světová rada pro cestování a turistiku), ETC (Evropská turistická komise). Nejznámějšími organizacemi u nás jsou HO.RE.KA ČR (Sdružení podnikatelů v pohostinství a cestovním ruchu), ACK ČR (Asociace cestovních kanceláří České republiky), AP ČR (Asociace průvodců České republiky), a NFHR ČR (Národní federace hotelů a restaurací). Existují také poradenské organizace např. ČCCR (Česká centrála cestovního ruchu) nebo ECEAT (Evropské centrum pro ekoagroturistiku), a profesní sdružení např. ATIC (Asociace turistických informačních center), Ústřední automotoklub ČR, PAKT (Pražská asociace kongresové turistiky), atd.
3.1.2 Základní složky cestovního ruchu
a) Objekt cestovního ruchu: -
rekreační prostor,
-
materiálně – technická základna.
Destinace - je turistická oblast, cílové místo cestovního ruchu. Region cestovního ruchu – je určité území, které má společné charakteristické vlastnosti pro rozvoj cestovního ruchu (např. přírodní a klimatické podmínky). Materiálně – technická základna –
tvoří ji doprava, ubytovací a stravovací služby, poskytování informací aj.
b) Subjekt cestovního ruchu: -
orgány a organizace zabývající se cestovním ruchem (např. WTO, Česká centrála cestovního ruchu, HO.RE.KA ČR, ACK ČR, …),
-
pracovníci v oblasti cestovního ruchu (např. recepční, průvodce, pracovníci v cestovní kanceláři, …)
-
účastníci cestovního ruchu4.
Turista - je dočasný návštěvník, který se zdrží v jiném státě alespoň 24 hodin, ale ne déle než 1 rok a jeho cesta je spojena alespoň s jedním přenocováním. Výletník – je návštěvník, který se na daném území zdrží jeden den bez přenocování. 13
3.1.3 Činitelé ovlivňující rozvoj cestovního ruchu Činitele, kteří ovlivňují rozvoj cestovního ruchu, lze členit na lokalizační, selektivní a realizační (můžeme je také označit jako předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu).
3.1.3.1 Lokalizační předpoklady
Lokalizační předpoklady umožňují umístění aktivit cestovního ruchu do určité oblasti a můžeme je rozdělit na: §
přírodní předpoklady: povrch, podnebí, fauna, flóra, nadmořská výška,
řeky, moře, zvláštní přírodní útvary (skály, propasti, vodopády, …), atd. §
kulturně – historické předpoklady: historické a kulturní památky, muzea,
galerie, kulturní zařízení, sportovní a kulturní akce, atd.
3.1.3.2 Selektivní předpoklady
Vyjadřují způsobilost společnosti dané oblasti či země podílet se na cestovním ruchu aktivně i pasivně, tzn. přijímat účastníky cestovního ruchu i stávat se jimi.6 Dělí se na objektivní a subjektivní.
a) Objektivní předpoklady (soubor faktorů, které ovlivňují cestovní ruch v území): § Politické předpoklady Za politické předpoklady označujeme aktuální situaci v zemi i ve světě, zda jsou mírové podmínky, nebo je válečný konflikt. Také sem mimo jiné patří možnost svobodného cestování do jiné země, kriminalita a systém vlády v zemi. § Administrativní předpoklady Administrativní předpoklady zahrnují zákony a právní předpisy vztahující se k cestovnímu ruchu, např. celní a vízové předpisy, atd.
14
§ Ekonomické předpoklady Do ekonomických předpokladů řadíme např. směnitelnost měny, výši reálné mzdy, státní podporu podnikání v cestovním ruchu, atd. Kvantifikovatelný vztah cestovního ruchu a ekonomiky lze vyjádřit řadou ukazatelů, např. podílem služeb cestovního ruchu na tvorbě HDP, výdaji obyvatelstva na služby spojené s turistikou, výší devizových příjmů ze zahraničního obchodu, podílem pasivního cestovního ruchu či saldem ze zahraničního cestovního ruchu5. § Demografické předpoklady Jedná se o vše, co je spojeno se sledováním obyvatelstva – počet obyvatel, vzdělání, ekonomická aktivita, mobilita, počet dětí, porodnost či úmrtnost atd. Tyto faktory ovlivňují zájem o cestovní ruch. Největší zájem o cestovní ruch projevují osoby ekonomicky aktivní, negativně se naopak na intenzitu cestovního ruchu promítá vysoký počet dětí v rodině z důvodu nižší mobility a vyšší finanční náročnosti cestování. § Ekologické předpoklady Do této oblasti zahrnujeme čistotu přírody, ovzduší a vod. V dnešní době se klade stále větší důraz na ochranu životního prostředí a trvale udržitelný rozvoj, tzn. rozvoj, který nadměrně nezatěžuje životní prostředí. § Administrativní předpoklady Administrativní předpoklady zahrnují zákony a právní předpisy vztahující se k cestovnímu ruchu, např. celní a vízové předpisy, atd. § Sociální předpoklady Za sociální předpoklady označujeme dosaženou životní úroveň obyvatel, množství jejich volného času, životní styl nebo také preference účastníků cestovního ruchu. § Materiálně – technické předpoklady Do této skupiny řadíme úroveň ubytování, stravování, dopravní sítě, sportovních a kulturních zařízení a dalších služeb – informační centra, směnárenské služby, atd.
15
b) Subjektivní předpoklady (ovlivňují rozhodování lidí): Mezi subjektivní předpoklady spadají psychologické faktory, které ovlivňují chování lidí a jejich rozhodování v různých situacích.
Psychologické faktory Psychologické vlivy souvisí se spotřebitelským chováním, které je ovlivňováno čtyřmi základními psychologickými faktory – motivací, vnímáním, učením a postoji. 5 Kromě těchto faktorů závisí účast lidí na cestovním ruchu na rodinných poměrech a na módnosti návštěvy určité lokality. Významnou roli hraje také vliv reklamy a propagace.
3.1.3.3 Realizační předpoklady Realizační předpoklady umožňují uskutečňovat cestovní ruch v oblastech, kde jsou vhodné předpoklady lokalizační. Prostřednictvím dopravy umožňují využívání materiálně technické základny cestovního ruchu.
Materiálně technická základna Pojem materiálně technická základna vyjadřuje ubytovací, stravovací, sportovní, kulturní a další zařízení. Kapacita těchto zařízení je určující pro množství návštěvníků, kteří mohou danou oblast využít. Ukazatelé kapacity materiálně technické základny cestovního ruchu: počet a skladba návštěvníků v určitém prostoru, počet ubytovacích zařízení, počet lůžek, počet míst u stolu, ukazatelé kvality ubytovacích a stravovacích zařízení, velikost přepravních kapacit a jejich kvalita, limit využití území z pohledu materiálně technické základny, profitabilita zařízení pro obce, občanská vybavenost (obchodní, směnárenské, bankovní služby), stupeň modernizace a restrukturalizace ubytovacích a stravovacích zařízení.5
16
Tab.3: Kapacity hromadných ubytovacích zařízení cestovního ruchu v ČR podle krajů k 31.12.2005 Počet Průměrná Průměrný Počet míst hromadných cena evidenční počet Pokoje Lůžka pro stany ČR, kraje ubytovacích za ubytování zaměstnanců a karavany zařízení (Kč) (fyzické osoby) Česká republika 7 605 164 516 433 211 51 798 356 48 482 Hl. m. Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský
597 552 995 418 423 399 928 986 278 353 496 345 365 470
30 355 10 310 17 400 7 466 13 839 7 320 13 426 15 853 5 418 6 397 12 021 7 144 7 902 9 665
66 351 28 199 52 011 21 210 28 607 19 405 40 510 45 132 15 569 18 783 30 540 19 514 21 408 25 972
1 261 6 389 13 999 3 509 1 421 2 763 2 745 5 365 1 730 3 150 5 042 969 1 645 1 810
1 012 373 268 277 593 318 247 263 257 262 315 275 287 271
11 034 2 898 3 513 1 536 7 080 2 056 2 313 3 852 1 320 1 353 3 173 2 635 2 316 3 402
Zdroj: ČSÚ, http://www.czso.cz/xb/edicniplan.nsf/kapitola/13-6201-06-2006-08
Doprava Doprava je jeden ze základních předpokladů pro rozvoj cestovního ruchu, překlenuje prostorové rozdíly mezi místem bydliště a cílem cesty, proto má dopravní spojení a kvalita a hustota dopravní sítě značný vliv na návštěvnost určité lokality. Mezi dopravní služby však nepatří jen přeprava účastníků, řadíme sem také přepravu zavazadel, rezervaci míst (v autobusu, vlaku či letadle) či poskytování informací o dopravním spojení.
17
Tab.4: Délka železnic, silnic a dálnic (v km) podle krajů k 31.12.2005 ČR, kraje
Provozní délka železničních tratí
z toho
Délka silnic a dálnic
dálnice I. Třída
II. Třída III. Třída
Česká republika
9 614
55 510
564
6 154
14 668
34 124
Hl. m. Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský
1 5251 953 710 493 1 020 553 714 545 650 810 613 358
72 9 574 6 129 5 121 2 044 4 174 2 436 3 755 3 581 5 095 4 505 3 563 2 116
11 174 9 106 29 93 135 8 -
31 780 662 411 226 490 329 431 445 422 448 427 337
30 2 369 1 639 1 510 563 902 487 901 914 1 631 1 481 923 574
6 251 3 819 3 093 1 255 2 752 1 620 2 423 2 222 2 949 2 442 2 206 1 205
671
3 344
-
713
744
1 887
Moravskoslezský
Zdroj: ČSÚ, http://www.czso.cz/xb/edicniplan.nsf/kapitola/13-6201-06-2006-08
3.1.4 Význam cestovního ruchu
Význam cestovního ruchu se projevuje především v těchto oblastech: §
Tvorba pracovních míst.
Pracovní místa se tvoří dvěma způsoby: při realizaci služeb (v hotelech, restauracích, v informačních centrech, opravy památek a údržba, atd.) a při budování materiálně – technické základny. §
Rozvoj regionů.
Pomocí cestovního ruchu lze podporovat rozvoj i těch regionů, kde je jiných ekonomických příležitostí nedostatek, pomocí rozvoje cestovního ruchu může dojít např. ke snížení nezaměstnanosti, jelikož cestovní ruch má pozitivní vliv na růst počtu pracovních míst.
1
Hl. m. Praha a Středočeský kraj celkem
18
§
Zdroj devizových prostředků a zahraničních investic.
Rozvoj cestovního ruchu přináší devizové prostředky prostřednictvím investic do a
výstavby zařízení souvisejících s cestovním ruchem a do modernizace
infrastruktury,
ale také prostřednictvím
nárůstu
výstavby příjezdů
zahraničních turistů. Vývoj příjmů z cestovního ruchu v České republice je znázorněn v tabulce č.5. Tab.5: Vývoj devizových příjmů z cestovního ruchu v ČR 2002 2003 Devizové příjmy z cest. ruchu 96,3 100,33 (v mld. Kč) % nárůst --4,18 %
2004 107,15 6,8 %
2005 110,9 3,5 %
Zdroj: CzechTourism, http://www.czechtourism.cz/index.php?show=023507
§
Multiplikátor.
Prostřednictvím rozvoje cestovního ruchu může docházet ke zvyšování výkonů i jiných odvětví, které s cestovním ruchem zdánlivě nesouvisí. V souvislosti s budováním materiálně-technické základny podniků cestovního ruchu a rozvojem služeb v oblasti cestovního ruchu, dochází k rozvoji řady dalších odvětví národního hospodářství jako např. stavebnictví, pojišťovnictví, … §
Dochází k procesu restrukturalizace.
Zvyšuje se význam oblasti služeb a terciárního sektoru. Dochází k útlumu některých oblastí primárního sektoru jako zemědělství a přesunu pracovních sil do oblasti služeb, což můžeme vidět na obrázku 2 (data byla zjištěna při sčítání lidu domů a bytů). Obr.2: Zaměstnané osoby podle sektorů v letech 1991 a 2001 53%
60% 45% 50%
39%
41%
40%
1991
30% 20%
2001 12% 4%
10%
2%
0% zemědělství
průmysl a stavebnictví
služby
Zdroj: ČSÚ, Sčítání lidu domů a bytů
19
nezjištěno
4%
3.1.5 Rozvoj regionů Termín region je velice využívaným pojmem, avšak autoři ho používají v různém smyslu. Obecně lze region chápat jako územní komplex vznikající regionální diferenciací krajinné sféry. Jedním z charakteristických rysů soudobého rozvoje regionů je mimo jiné skutečnost, že se v mnoha evropských státech (včetně České republiky) velmi dynamicky rozvíjí cestovní ruch. Tzv. „turistický průmysl“ zahrnuje celou řadu aktivit převážně ekonomické povahy, které významnou měrou ovlivňují sociální a kulturní život regionů a dokonce i celých státních útvarů.7
3.1.5.1 Význam cestovního ruchu pro rozvoj regionů
Rozvoji cestovního ruchu na regionální úrovni se přikládá velký význam proto, že: § má pozitivní vliv na růst počtu pracovních míst, § podílí se na tvorbě hrubého domácího produktu, § má příznivý vliv na tvorbu příjmů státního i místních rozpočtů, § jeho rozvoj přispívá k celkové stimulaci investičních aktivit v obcích a regionech. Již zmíněných faktů se snaží využít zejména ekonomicky méně rozvinuté regiony, které považují turistiku za perspektivní zdroj příjmů a možnost pro tvorbu nových pracovních míst. Venkovské regiony („výrazně venkovský region je region, kde více než 50% obyvatel žije ve venkovských obcích a „venkovský“ region je region, kde 15 – 50% obyvatel žije ve venkovských obcích8) mají ale pro rozvoj oproti městům několik významných nevýhod, kterými jsou mimo jiné nedostatek pracovních míst nebo fakt, že většinou postrádají některé služby, které mohou návštěvníkům nabídnout města, např. multikina, obchodní domy, atd. Na druhou stranu je pro ně výhodou, že se v dnešní době klade velký důraz na čistotu a kvalitu životního prostředí, a rozvíjí se venkovská turistika. Venkovská turistika představuje formu podnikatelských aktivit, která je schopna vytvářet nová pracovní místa a tím částečně řešit i problematiku nezaměstnanosti ve venkovských oblastech.
20
Z obrázku č.3 sice vyplývá, že v minulých letech nebyl význam agroturistiky nijak výrazný, jelikož v roce 2000 byl počet zemědělských jednotek provozujících agroturistiku vysoký a do r. 2003 významně klesl (ze 413 na 145 zemědělských jednotek) – je zde ovšem patrný též značný opětovný nárůst počtu zemědělských jednotek od roku 2003 do roku 2005, který může znamenat rostoucí význam agroturistiky, nevýhodou ovšem je, že z této charakteristiky není patrné, v jaké ekonomické situaci se tyto jednotky nachází. Obr.3: Počet zemědělských jednotek provozujících agroturistiku 500 400
413 363
300
Počet ZJ 200
145
100 0 2000
2003
2005
Zdroj: ČSÚ, Statistická ročenka, Agrocenzus 2000
3.1.5.2 Evropská unie a regionální rozvoj
Regionální politika zaujímá velmi významné postavení v rámci politiky Evropské unie, což dokazuje i skutečnost, že se z hlediska finančních prostředků, vynakládaných na zajištění svých cílů, dlouhodobě řadí na 2.místo (1. místo zaujímá společná zemědělská politika) – viz Příloha č.1. Toto umístění vyplývá již z formulace cílů v zakládacích smlouvách Evropského společenství z roku 1957 (Římské smlouvy), kdy byl za prvořadý cíl ustanoven vyvážený hospodářský rozvoj a odstraňování rozdílů v ekonomické a životní úrovni regionů jako nezbytná podmínka pro dosažení hospodářské a sociální soudržnosti. Avšak na počátku evropské integrace nebyla politika hospodářské a sociální soudržnosti středem zájmů zakládajících zemí a koordinace regionální politiky tedy zůstávala v kompetenci států. Změnu přístupu k zavedení regionální politiky na nadnárodní úrovni vyvolala až ekonomická krize 70. let a v roce 1975 byl založen Evropský fond pro regionální rozvoj (ERDF) jako nástroj k podpoře ekonomicky a sociálně slabších regionů. K posilování zájmu o financování regionální politiky z nadnárodní úrovně vedlo i postupné rozšiřování EU, poněvadž se do rozhodujících orgánů Společenství dostávali zástupci zemí s nižší ekonomickou a sociální úrovní (např. Irsko nebo Řecko) 21
Výrazným faktorem, který přispěl k posílení regionální a strukturální politiky EU, byla mj. také Smlouva o založení Evropské unie. Byl zde zakotven závazek přispívat k omezení socio-ekonomické nerovnováhy mezi členskými zeměmi a jejich regiony. Významnou reformu regionální a strukturální politiky EU představuje i Agenda 2000, schválená v roce 1999 na zasedání Evropské rady Berlíně. Tento dokument klade důraz na větší koncentraci, efektivitu a jednoduchost strukturálních operací. Soudobé pojetí Evropské regionální politiky více zohledňuje potřebu chránit životní prostředí. Zároveň se prosadil princip solidarity, tzn. přístup, který zdůrazňuje, že se regionální politika neuskutečňuje pouze v zájmu obyvatel méně rozvinutých regionů, ale současně i v zájmu lidí žijících v ekonomicky rozvinutých, avšak přelidněných a silně znečištěných regionech. V praxi tento přístup znamená, že: § investiční záměry v regionech se přísněji posuzují z hlediska dopadu na životní prostředí, § důkladněji se vyhodnocuje energetická náročnost předpokládaných projektů, § podrobně se posuzuje předpokládaná spotřeba přírodních zdrojů z regionu, kterou by si realizace projektu vyžádala.7 Rostoucí význam regionální a strukturální politiky a rostoucí objem prostředků vynakládaných na tuto politiku si vyžádal vytvoření zvláštního územního členění členských států EU. Nutnost zavedení jednotné statistické územní klasifikace byla dána historickými odlišnostmi ve správním členění jednotlivých členských států a tím i obtížnou srovnatelností z hlediska velikosti a počtu obyvatel pro potřeby rozhodování o alokaci prostředků. Proto byl v roce 1988 Evropským statistickým úřadem EUROSTAT ve spolupráci se statistickými úřady jednotlivých členských států vytvořen systém územního členění pod názvem NUTS (Nomenklatura územních statistických jednotek). Členění České republiky na úrovně NUTS je znázorněno v tabulce č.6.
Systém NUTS slouží jako územní referenční rámec pro následující oblasti aktivit: § Sběr dat, rozvoj a harmonizace regionální statistiky na úrovni Unie. Na základě tohoto členění byl vyvinut systém sledovaných regionálních účtů a jejich ukazatelů. § Socio-ekonomické analýzy regionů. Rozdělení na jednotky NUTS umožňuje uskutečňovat
analýzy
na několika úrovních. NUTS II je základní jednotkou pro analýzu 22
regionální problematiky na národní úrovni, NUTS I naproti tomu slouží pro analýzu z pohledu Unie – např. důsledky zavedení celní unie. Regiony úrovně NUTS III jsou z pohledu EU příliš malé a komplexní ekonomickou analýzu u nich lze provádět pouze obtížně, proto slouží pro přesnější zaměření podpory nebo pro provádění zvláštních analýz. § Zaměření regionální politiky EU. Podpora ze strukturálních fondů v rámci Cíle Konvergence je zaměřena na
úroveň
NUTS
II,
oblasti
spadající
pod
Cíl
Regionální
konkurenceschopnost a zaměstnanost jsou vymezeny zejména na úrovni NUTS I a II, pod Cíl Evropská územní spolupráce spadají regiony NUTS III.
Tab.6: Jednotky NUTS na území ČR Jednotka Počet Území NUTS 1 1 území České republiky regiony soudržnosti: Praha, Střední Čechy, Jihozápad, Severozápad, Severovýchod, Jihovýchod, NUTS 2 8 Střední Morava, Moravskoslezsko NUTS 3 14 vyšší uzemní samosprávné celky NUTS 4 77 okresy NUTS 5 cca 6260 obce
Obr.4: Rozdělení jednotek NUTS II a NUTS III v ČR
NUTS II
NUTS III
Zdroj: http://www.strukturalni-fondy.cz/regionalni-politika
23
Cíle regionální politiky v období 2007 - 20013 V období 2007 – 2013 sleduje regionální politika tři cíle: §
Cíl Konvergence – podpora hospodářského a sociálního rozvoje regionů na úrovni NUTS II s HDP na obyvatele nižším než 75% průměru tohoto ukazatele pro celou EU, čerpat z tohoto cíle mohou také státy, jejichž HND na obyvatele je nižší než 90% průměru tohoto ukazatele pro celou EU.
§
Cíl Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost – podpora regionů NUTS I a NUTS II, které přesahují limitní ukazatele pro zařazení do cíle Konvergence.
§
Cíl Evropská územní spolupráce – podpora přeshraniční spolupráce regionů na úrovni NUTS III a meziregionální a nadnárodní spolupráce regionů.
Tab.7: Rozdělení prostředků fondů EU mezi cíle politiky HSS v období 2007 – 2013 (v mld. Kč) Cíl
Fondy pro EU 27
Konvergence Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost Evropská územní spolupráce Celkem
Fondy pro ČR
cca 7 082,80
81,54 %
cca 730,00
96,98 %
cca 1 385,40
15,95 %
cca 11,73
1,56 %
cca 218,55
2,52 %
cca 10,97
1,46 %
cca 8 686,80
100,00 %
cca 752,70 100,00 %
Zdroj: http://www.strukturalni-fondy.cz/regionalni-politika
Nástroje regionální politiky §
Strukturální fondy (SF) - jsou určeny pro znevýhodněné regiony, např. venkovské oblasti, upadající průmyslové regiony, či pohraniční regiony: -
Evropský fond pro regionální rozvoj (ERDF) – je orientován na přizpůsobení zaostávajících regionů a regionů se strukturálními potížemi způsobenými probíhajícími hospodářskými přeměnami. Z jeho zdrojů jsou financovány projekty investující do infrastruktury, úpravy
koryt
řek,
obnovy
sportovních
areálů
využitelných
pro cestovní ruch, podpory začínajícím podnikatelům, výsadby regenerační zeleně, atd.
24
-
Evropský sociální fond (ESF) – z tohoto fondu jsou financovány výhradně neinvestiční projekty, např. rekvalifikace nezaměstnaných, speciální programy pro osoby se zdravotním postižením, děti, mládež, etnické menšiny a další.
§
Fond soudržnosti (FS) – na rozdíl od strukturálních fondů není určen pro podporu rozvoje zaostávajících regionů, ale států, a jsou z něho podporovány investiční projekty většího rozsahu zaměřené na infrastrukturu (např. dálnice, železnice, letecká doprava, atd.) a ochranu životního prostředí.
25
3.2 Analýza
rozvoje
cestovního
ruchu
v podmínkách
mikroregionu Boskovicko
3.2.1 Charakteristika regionu Mikroregion Boskovicko se rozprostírá v severní části Jihomoravského kraje a je součástí regionu Boskovicko, do kterého patří dalších pět mikroregionů (Letovicko, Kunštátsko – Lysicko, Olešnicko, Malá Haná a Svitava). Samotný mikroregion Boskovicko tvoří 14 obcí: Benešov, Chrudichromy, Knínice, Kořenec, Lhota Rapotina, Ludíkov, Okrouhlá, Sudice, Suchý, Újezd u Boskovic, Valchov, Vážany, Velenov, Žďárná a město Boskovice, které je jeho centrem. Rozloha mikroregionu je 130 km2 a žije zde asi 17 tisíc obyvatel. Přirozeným centrem mikroregionu je město Boskovice, které je od 1.1.2003 obcí s rozšířenou působností III. stupně. Boskovice mají pět částí: Boskovice, Bačov, Hrádkov, Mladkov a Vratíkov. Mikroregion nabízí svým návštěvníkům nejen historické památky, ale také sportovní vyžití ve sportovním centru Modrá věž, a neobyčejné kulturní zážitky při návštěvě akcí, které se zde konají. Mezi nejznámější z nich patří Hradhouse (festival taneční hudby), Sraz Velorexů, Kořenecké slavnosti (folklórní slavnosti písní a tanců) či Vánoční jarmark v Boskovicích. Zájmu návštěvníků se těší také zábavní přírodní park ve stylu Divokého západu – Westernové městečko. Westernové městečko je pro veřejnost otevřeno od června do srpna a je možné si zde prohlédnout stylová obydlí, navštívit saloony nebo půjčovnu koz, děti si mohou vyzkoušet střelbu z luku, rýžování zlata a jiné atrakce. Mimo to je zde možné shlédnout několik zajímavých divadelních představení pod širým nebem.
3.2.1.1 Historie
Archeologické nálezy dokládají, že době slovanských hradišť existovalo na dnešním území města Boskovice nejméně pět slovanských osad, jejichž obyvatelstvo se živilo zemědělstvím. Ve 13. století byl postaven gotický hrad a pod ním vzniká trhová osada. V 90. letech téhož století přechází osada z Olomouckého kraje do kraje Brněnského.
26
Od druhé poloviny 18. století se Boskovice považují za město a od poloviny 19. století se Boskovice stávají průmyslovým centrem, rozvíjí se zde z původní cechovní malovýroby kovoprůmysl, obuvnictví a výroba konfekce. Po roce 1848 došlo k osamostatnění Židů a vzniká Židovské město s vlastní samosprávou. K jeho opětovnému správnímu spojení s Boskovicemi dochází až v roce 1919.
3.2.1.2 Přírodní podmínky
Celý mikroregion se rozkládá v rozmanité přírodní oblasti. Na jedné straně se obce nachází v úrodné Boskovické brázdě, na straně druhé obce leží pod vrcholy nejvyšších kopců Drahanské vrchoviny, které tvoří přírodní park Řehořkovo Kořenecko. Nadmořská výška se tedy pohybuje v rozmezí 300 – 735 m. n. m. Po klimatické stránce patří mikroregion do mírně teplé oblasti se srážkovým úhrnem 600 – 750 mm. Největším vodním tokem, který regionem protéká, je řeka Svitava, která pramení ve Svitavské pahorkatině severně od města Svitavy a u Brna se vlévá do Svratky. Na území Boskovicka se do Svitavy vlévá říčka Bělá, pramenící poblíž obce Kořenec. Mikroregionem dále protékají menší vodní toky Višňový potok, Okrouhlický potok, Kořenecký potok, Valchovka, Žďárná, potok Semič a Orlový potok. Významnými vodními plochami jsou vodní nádrž Boskovice a rybník Suchý.
3.2.2 Předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu Mikroregion Boskovicko má významné přírodní předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu, jelikož se rozkládá v rozmanité přírodní oblasti a na jeho území se nachází několik přírodních parků a přírodních rezervací. Avšak významné kulturně historické památky můžeme nalézt výhradně v přirozeném centru mikroregionu – v Boskovicích.
27
3.2.2.1 Kulturní a historické památky
Na území téměř každé obce v mikroregionu se nachází kulturně historická památka, tyto památky ovšem většinou představuje sakrální stavba (kostel, kříž či boží muka). Kromě církevních staveb, můžeme na území mikroregionu najít několik méně známých kulturně historických památek - Jízdárna a Skleník zámeckého parku, bývalá rezidence pod zámkem, Radnice v Boskovicích a lovecký pavilon v Rovné. Jak jsem již uvedla, nejvýznamnější kulturně historické památky mikroregionu se nacházejí v Boskovicích (hrad, zámek a Židovské město), mimo to můžeme jednu významnější památku nalézt v Kořenci (kamenný větrný mlýn).
Významné kulturně historické památky mikroregionu:
Hrad Boskovice Původně se jednalo o menší dřevěnou stavbu, která byla kamenným hradem nahrazena ve 13. století. Roku 1389 byl hrad za válek mezi moravskými markrabaty dobyt, pánům z Boskovic odňat a předán Heraltovi z Kunštátu. Hrad se původním majitelům vrátil až v roce 1458, kdy ho Jiří za prokázané služby postoupil Vaňkovi Černohorskému z Boskovic. Posledními majiteli, kteří na hradě měli své sídlo, byli příslušníci rodu Dietrichštejnů, kteří zde sídlili do roku 1733. V současní době je hrad majetkem rodiny Mensdorf-Pouilly a je přístupný veřejnosti.
Zámek Boskovice Čtyřkřídlý dvouposchoďový empírový zámek s výrazným průčelím se nachází uprostřed rozsáhlého parku. Jeho vnitřní dvůr je lemován arkádami. V interiéru zámku je zachována kaple Panny Marie Růžencové se sakristií a oratoriem. Zámek s přilehlými parky tvoří významný architektonický celek a dnes patří k nejkrásnějším empírovým stavbám na Moravě. V současnosti patří zámek (stejně jako hrad) rodině Mensdorf-Pouilly a je veřejně přístupný.
28
Židovské město První doložená zmínka o židovské obci v Boskovicích pochází již ze 16.století. Židovská obec v Boskovicích byla jednou z největších na Moravě, maximum občanů měla v roce 1857, kdy zde žilo 1810 Židů. Boskovičtí Židé se živili zejména obchodem, ale v 19.století se stali zakladateli moderní průmyslové výroby ve městě. Dodnes se z původního židovského města dochoval židovský hřbitov, několik obytných domů a jiných historicky významných staveb (Synagoga maior, Židovská brána a Kašna v ulici U koupadel), které patří do městské památkové zóny Boskovice.
Větrný mlýn v Kořenci Jedná se o větrný mlýn holandského typu, tzn. že je zděnou stavbou s otočnou střechou pokrytou štípaným šindelem. Pod větrným mlýnem je zbudován sportovní areál, přírodní amfiteátr, kde se konají pravidelné Kořenecké slavnosti písní a tanců, a místní muzeum, které je přístupné po celý rok. Ve stálé expozici je zaznamenána práce a život kořeneckých předků, dále je zde možné shlédnout fotografie kořeneckého kroje a dřevěné loutkové divadlo aj.
3.2.2.2 Přírodní zajímavosti
Část mikroregionu Boskovicko leží ve výběžku Moravského krasu, který láká k návštěvě svými jeskyněmi s bohatou krápníkovou výzdobou. Mikroregionem vede regionální biokoridor (regionální biokoridor je ekologicky významný segment krajiny, který umožňuje migraci organismů a propojuje mezi sebou regionální biocentra) a nachází se zde přírodní park a několik přírodních rezervací a památek. Přírodní park (atraktivní oblasti se zvláštním režimem s ekologicky zachovaným prostředím) - Řehořkovo Kořenecko. Přírodní rezervace (menší území soustředěných přírodních hodnot se zastoupením ekosystémů typických a významných pro danou geografickou oblast): Pavlovské mokřady, prameniště Bělá a Vratíkov (jeden z výběžků Moravského krasu, ve kterém se nachází velké množství jeskyní, které ale nejsou přístupné).
29
Přírodní památky (přírodní útvary menší rozlohy, zejména geologický nebo geomorfologický útvar, naleziště nerostů): Horní Bělá (horní tok řeky Bělé), Bačov (významné naleziště stegocephalů – zkamenělin prvohorních obojživelníků), Lebeďák (stráň se suchomilným rostlinstvem).
3.2.2.3 Infrastruktura
Pro rozvoj cestovního ruchu v regionu je mimo jiné důležité dopravní spojení a hustota a kvalita silniční sítě. Silniční síť je v mikroregionu relativně hustá, do Boskovic je možné se dostat po silnici I. třídy č.43 od Brna a Svitav. Od Prostějova a Žďáru nad Sázavou vedou do Boskovic silnice č.19 a 150. Naopak železnice vede pouze okrajem mikroregionu od Velkých Opatovic přes Boskovice do Skalice nad Svitavou. Zde železniční spojení navazuje na koridor Brno-Česká
Třebová.
K zajištění
plynulého
dopravního
spojení
by
mělo
napomoci rozšíření Integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje v dubnu letošního roku.
3.2.2.4 Turistická informační centra
V České republice sdružuje turistická informační centra a střediska Asociace turistických informačních center České republiky (A.T.I.C.), v rámci níž jsou členským centrům a střediskům udělovány třídy (A, B, C, D) podle doby otevření centra (informační centrum může být otevřeno celý rok nebo podává informace pouze v sezóně) a rozsahu poskytovaných informací a služeb. Každé informační centrum či středisko, které je členem A.T.I.C. je označeno logem A.T.I.C. ČR. V mikroregionu Boskovicko se v současnosti nachází dvě turistická informační centra, je to Městské informační středisko Boskovice a Informační centrum Kořenecko. Městské informační středisko Boskovice je v v rámci A.T.I.C. zařazeno do třídy B, což znamená, že je to oblastní informační centrum, je označeno třemi hvězdičkami, a je otevřeno celoročně. Informační centrum Kořenecko je zařazeno do třídy D, to znamená, že centrum poskytuje bezplatné informace o daném místě pouze v sezóně minimálně v jednom světovém jazyce.
30
3.2.3 Bínova metoda hodnocení potenciálu cestovního ruchu Pomocí Bínovy metody hodnocení potenciálu cestovního ruchu v následující části zhodnotím lokalizační podmínky pro rozvoj cestovního ruchu v jednotlivých obcích mikroregionu a její výsledky následně použiji při vypracování SWOT analýzy mikroregionu Boskovicko. Ze složek potenciálu cestovního ruchu jsem vyčlenila ty, u kterých je zřejmé, že se v žádné z obcí nevyskytují ani v základní úrovni. Jsou to: vhodnost krajiny pro sjezdové zimní sporty, vhodnost krajiny pro vodní turistiku, vhodnost krajiny pro horolezectví, vhodnost krajiny pro závěsné létání, vhodnost krajiny pro pozorování vodních ptáků, lázeňská funkce, kongresy a konference, církevní akce, místní produkty a příhraniční specifika. Blíže se tedy zaměřím na složky uvedené v tabulce č.8.
Tab.8: Složky potenciálu cestovního ruchu vyskytující se v obcích mikroregionu Boskovicko Počet bodů pro kladný stupeň lokalizačních podmínek Složka potenciálu cestovního ruchu 1 2 3 Přírodní pozoruhodnosti Vhodnost krajiny pro pěší a horskou turistiku Vhodnost krajiny pro cykloturistiku Vhodnost krajiny pro lyžařskou turistiku Vhodnost krajiny pro rekreaci u vody Vhodnost krajiny pro rekreaci typu lesy/hory Vhodnost krajiny pro venkovskou turistiku Vhodnost krajiny pro sportovní myslivost Vhodnost krajiny pro sportovní rybolov Kulturně historické památky a soubory Skanzeny a muzea Kulturní akce Sportovní akce Veletrhy a tematické trhy
10 5 10 3 10 7 3
20 10 15 7 20 13 7
45 15 20 10 40 20 10 2 2
10 5 10 2 5
31
25 15 20 7 20
50 35 40 20 40
3.2.3.1 Vymezení složek potenciálu cestovního ruchu podle metody J. Bíny
Přírodní pozoruhodnosti (PP): - stupeň 1: obce, na jejichž území se vyskytují jednotlivé přírodní útvary (skály apod.), - stupeň 2: obce, na jejichž území jsou významnější přírodní útvary, které mají větší význam v turistických mapách (např. krasové jevy), -
stupeň 3: obce, na jejichž území se nacházejí celostátně a mezinárodně proslulé přírodní útvary (např. pískovcová skalní města, propasti, atd.)
Vhodnost krajiny pro pěší a horskou turistiku (VPH): - stupeň 1: pahorkatinná2 až vrchovinná krajina se střídáním lesů a zemědělských ploch, - stupeň 2: krajina s vyšší nadmořskou výškou a s přibývajícím podílem lesů, - stupeň 3: horská krajina se souvislejšími lesy a s četnými turistickými stezkami. Vhodnost krajiny pro cykloturistiku (VC): - stupeň 1: krajina s hustým osídlením a malým podílem lesů s vhodnými vedlejšími silnicemi a polními cestami, - stupeň 2: rovinatá až pohorkatinná krajina s větším podílem lesů a vodních toků, - stupeň 3: území s větší nadmořskou výškou s větším podílem lesů, nízkou hustotou osídlení a s rozmanitou krajinou. Vhodnost krajiny pro lyžařskou turistiku (VLT): - stupeň 1: jde o oblasti s nadmořskou výškou nad 500 m n. m., mohou sem ale být zařazeny i oblasti s nižší nadmořskou výškou, pokud mají vhodný terén a vhodné klimatické podmínky (např. dostatečná sněhová pokrývka v zimním období), - stupeň 2: oblasti s obdobnou nadmořskou výškou s členitější krajinou větším podílem lesů, - stupeň 3: horské oblasti s dlouhotrvající sněhovou pokrývkou a vyznačenými trasami.
2
Vrchovina je typ georeliéfu dosahující zpravidla nadmořské výšky 600–900 m a členitosti
150–300 m. Méně členitým typem je pahorkatina.
32
Vhodnost krajiny pro rekreaci u vody (VRV): - stupeň 1: obce, na jejichž území se nachází vodní plochy místního významu, - stupeň 2: obce, na jejichž území se nachází větší vodní plochy regionálního významu, u kterých jsou k dispozici také ubytovací kapacity, - stupně 3: obce, u kterých vodní plochy velkého rozsahu a celostátního významu, jde zejména o velké přehradní nádrže. Vhodnost krajiny pro rekreaci typu lesy/hory (VLH): - stupeň 1: pahorkatinná výjimečně rovinná krajina s vysokým podílem zalesnění, - stupeň 2: oblasti s nadmořskou výškou 600 – 900 m výrazným podílem lesů a malou hustotou zalidnění, - stupeň 3: krajina s nadmořskou výškou nad 900 m se souvislým zalesněním. Vhodnost krajiny pro venkovskou turistiku (VVT): - stupeň 1: obce ležící v rovinaté krajině s nízkým podílem lesů, vodních ploch a turisticky značených cest, - stupeň 2: obce ležící ve vrchovinných až podhorských oblastech s vyšším podílem lesů, vodních ploch a turisticky značených cest, - stupeň 3: rozptýlená venkovská sídla v podhorských a horských oblastech s vysokým podílem lesů, výjimečně sem patří i atraktivní krajina v níže položených oblastech (např. pískovcová skalní města nebo lokality jihočeských rybníků). Vhodnost krajiny pro sportovní myslivost (VM): - obce, na jejichž území se vyskytují myslivecké revíry. Vhodnost krajiny pro sportovní rybolov (VR): - obce, na jejichž území se vyskytují rybářské revíry. Kulturně historické památky a soubory (KP): - stupeň 1: obce, ve kterých byly vyhlášeny vesnické památkové zóny (území, na kterém se nachází soubor nemovitých kulturních památek), - stupeň 2: obce s městskými památkovými zónami a obce, v nichž existují vesnické památkové rezervace, - stupeň 3: městské památkové rezervace a obce, na jejichž území se nachází národní kulturní památky nebo památky UNESCO.
33
Skanzeny a muzea (SM): - stupeň 1: obce, v nichž jsou skanzeny a muzea s regionálním a místním významem, - stupeň 2: obce se skanzeny a muzei, která mají nadregionální význam, - stupeň 3: obce se skanzeny a muzei s celostátním a mezinárodním významem. Kulturní akce (KA): - stupeň 1: obce s pravidelně konanými kulturními akcemi či slavnostmi regionálního a místního významu (sem je zařazena i pouť), - stupeň 2: obce s pravidelně konanými slavnostmi, festivaly a jinými kulturními akcemi s nadregionálním až celostátním významem, - stupeň 3: obce, v nichž se konají slavnosti, festivaly, přehlídky, apod. s celostátním a mezinárodním významem. Sportovní akce (SA): - stupeň 1: obce, ve kterých se nejméně jedenkrát ročně konají sportovní závody a soutěže místního a regionálního významu, - stupeň 2: obce, v nichž mají sportovní akce nadregionální význam a dlouhou tradici, - stupeň 3: obce, ve kterých se konají sportovní závody a akce s dlouhou tradicí a mají celostátní a mezinárodní význam. Veletrhy a tematické celky (VTC): - stupeň 1: obce, v nichž se pravidelně minimálně jedenkrát ročně konají jarmarky, trhy apod. místního a regionálního významu - stupeň 2: obce, v nichž mají tyto akce nadregionální až celostátní význam - stupeň 3: obce, ve kterých se konají veletrhy a výstavy mezinárodního významu.
Výše uvedené rozdělení na jednotlivé stupně v každé kategorii jsem použila pro vyhodnocení potenciálu cestovního ruchu v obcích. Podle této metody jsem tedy ze zjištěných údajů sestavila tabulku složek potenciálu cestovního ruchu pro každou obec zvlášť (viz Příloha č. 2), poté jsem sečetla body u jednotlivých obcí a uvádím je v tabulce č. 11. Tabulky č. 9 a 10 pak představují celkové bodové hodnocení pro jednotlivé obce rozdělené na přírodní a kulturní subsystém.
34
3 2
7 7 2
3 2
42
15
32
43
25
Žďárná
3 2 2
7 3 2
Velenov
5 15 7
Vážany
5 15
Újezd u Boskovic Valchov
5 15 7
Suchý
10
5 15
Sudice
Okrouhlá
55
Lhota Rapotina Ludíkov
celkem
Kořenec
7 7 2 2
Knínice
10 5 15 7
Chrudichromy
PP VPH VC VLT VRV VLH VVT VM VR
Boskovice
Benešov
Tab.9: Přírodní subsystém
10
15
5 10
5 15
5 15 7
7 2
7 7 2
3 2
7 7 2 2
10 15
15
15
3 2
7 7 2
3 2
20
43
20
65
19
31
20
38
Lhota Rapotina Ludíkov
Okrouhlá
Sudice
Vážany
10
5 15 7 20 7 7 2 2
7 7 2 2 45
10 2
2
2
12
12
2
2
2
10 2
10 2
2
12
12
0
Žďárná
12
10 2
Velenov
2
Kořenec
Knínice
2
10 2
5 10 2 5 22
Újezd u Boskovic Valchov
12
Chrudichromy
10 2
25 5 20 7 5 62
Suchý
celkem
Boskovice
KP SM KA SA VTC
Benešov
Tab.10: Kulturní subsystém
2
10 2
2
12
Z tabulek 9 a 10 je patrné, že z celkového potenciálu pro rozvoj cestovního ruchu v tomto mikroregionu má větší význam přírodní subsystém, subsystém kulturní nemá takový vliv na celkový potenciál. Výjimkou je pouze město Boskovice, kde se na celkovém potenciálu největší měrou podílí kulturně historické památky a kulturní akce.
35
3 2
7 3 2
7 7 2
10 2
2
10 2
17
44
5
5 15
5 15 7
7 7 2 2
7 7 2 2
2
10 2
40
57
10 15
15
15
10 7 7 2 2
Žďárná
5 15 7
Velenov
5 15
Vážany
5 15 7
Újezd u Boskovic Valchov
5 15
Suchý
Okrouhlá
10
Sudice
Lhota Rapotina Ludíkov
67
Kořenec
celkem
Knínice
10 5 15 7
Chrudichromy
PP VPH VC VLT VRV VRL VVT VM VR KP SM KA SA VTC
Boskovice
Benešov
Tab.11: Potenciál cestovního ruchu v obcích mikroregionu Boskovicko
3 2 2 25 5 20 7 5 104
5 10 2 5 65
7 7 2
3 2
5 15 7 20 7 7 2 2
10
15
7 2
7 7 2
10 2 43
3 2
3 2
10 2
10 2
2
2
2
10 2
37
32
45
22
67
31
3 2
20
Nyní můžeme obce rozdělit do pěti skupin: 1. Základní potenciál (1 – 25 bodů): Chrudichromy, Sudice, Vážany. 2. Zvýšený potenciál (26 – 50 bodů): Knínice, Lhota Rapotina, Ludíkov, Okrouhlá, Újezd u Boskovic, Valchov, Velenov. 3. Vysoký potenciál (51 – 100 bodů): Benešov, Kořenec, Suchý, Žďárná. 4. Velmi vysoký potenciál (101 – 200 bodů): Boskovice. 5. Výjimečný potenciál (201 a více bodů) – do této kategorie nezapadá žádná obec mikroregionu Boskovicko.
Z tohoto rozdělení můžeme vypozorovat, že základní potenciál mají nejmenší obce, naopak jediné město mikroregionu má díky svým kulturně historickým památkám a kulturním akcím potenciál pro rozvoj cestovního ruchu velmi vysoký. Příznivý pro region je také fakt, že základní potenciál mají pouze tři obce z celkového počtu patnácti obcí mikroregionu. Zde je však nutné poznamenat, že do výsledků se může promítnout i subjektivní hodnocení stavu.
36
3.2.4 SWOT analýza mikroregionu Boskovicko
Zhodnocení klíčových faktorů, vnějšího a vnitřního prostředí mikroregionu, které mají vliv na jeho rozvoj lze provést pomocí analýzy SWOT. Ve SWOT analýze jsem se zaměřila především na faktory, které působí na rozvoj cestovního ruchu a při jejím vypracování
jsem
vycházela
z informací,
které
jsem
získala
od
pracovníků
MěÚ Boskovice, z informací Českého statistického úřadu a z vlastních znalostí mikroregionu. Mimo to jsem využila výsledků vyhodnocení potenciálu cestovního ruchu v předchozí kapitole.
Tab.12: SWOT analýza mikroregionu Boskovicko S – Silné stránky W – Slabé stránky § Poloha v turisticky hojně navštěvovaném § Nedostatek peněžních prostředků Jihomoravském kraji, § část mikroregionu leží ve výběžku turistické oblasti Moravský kras, § zvýšený až vysoký potenciál pro rozvoj cestovního ruchu v mikroregionu, § velmi dobrý přírodní potenciál pro rozvoj cestovního ruchu,
pro rozvoj cestovního ruchu, § špatný stav silniční sítě, § nedostatečné orientační značení (např. u cyklostezek), § málo významných sportovních akcí v mikroregionu, § nedostatek pracovních příležitostí.
§ oblast mikroregionu je vhodná pro celoroční rekreační pobyty a sportovní aktivity (turistika, cykloturistika, běžecké lyžování), § známé kulturní akce: sjezd Velorexů, Hradhouse, Concertus Moraviae, Kořenecké slavnosti písní a tanců, festival Boskovice, § známé historické památky: Židovské město, hrad a zámek v Boskovicích, § relativně hustá silniční síť, § zavedení integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje
37
na Boskovicku a s tím související zlepšení dopravní dostupnosti, § nízká kriminalita v okresu Blansko ve srovnání s ostatními okresy Jihomoravského kraje. O - Příležitosti § Možnost využití dotací z Evropské unie, § podpora malého a středního podnikání, § podpora rozvoje cyklistické infrastruktury, § poptávka po nových produktech cestovního ruchu (kongresová, incentivní turistika a agroturistika), § rozvoj venkovské turistiky, § využití multiplikačního efektu „průmyslu
T - Hrozby § Rozdílná kvalita služeb subjektů podnikajících v cestovním ruchu, § možné snížení kvality životního prostředí a narušení krajiny nekontrolovaným rozvojem turistiky, § ochranná pásma omezující rozvoj cestovního ruchu (např. přírodní rezervace), § zhoršování stavu kulturně historických
cestovního ruchu“ pro rozvoj regionální
památek a turistické infrastruktury
ekonomiky (stavebnictví, doprava,
z důvodu nedostatku peněžních
obchod, atd.),
prostředků na jejich financování,
§ využití vysoké návštěvnosti mezinárodně
§ nízká konkurenceschopnost regionu,
známých akcí v Brně k propagaci regionu
§ nedostatečné ekologické podvědomí
(např. brněnské veletrhy),
obyvatelstva,
§ rozšíření nabídky kulturních akcí,
§ zhoršování infrastruktury na venkově,
§ budování nové průmyslové zóny
§ nerespektování zásad trvale udržitelného
v Boskovicích,
rozvoje.
§ vybudování rychlostní komunikace R 43, § rozvoj přeshraniční spolupráce s Rakouskem a Slovenskem.
38
3.2.5 Možnosti financování rozvoje mikroregionu
Aktivity přispívající k rozvoji mikroregionu Boskovicko lze financovat několika způsoby, a to získáním dotace z fondů Evropské unie, získáním dotace od Jihomoravského kraje či financováním z rozpočtů podnikatelských subjektů nebo z rozpočtů obcí mikroregionu. Jihomoravský kraj vypisuje každoročně dotační tituly v rámci Programu rozvoje venkova, do kterých mohou podávat projekty obce či svazky obcí. V roce 2007 získal mikroregion Boskovicko z tohoto programu dotaci 250 tis. Kč na dopravní značení místních komunikací (v minulých letech to byly dotace na cyklostezky nebo instalaci informačních tabulí v mikroregionu Boskovicko). Seznam dotací, které získaly obce mikroregionu v roce 2007 z programu rozvoje venkova, je uveden v příloze č. 3. V roce 2006 byla založena Místní akční skupina Boskovicko PLUS (MAS Boskovicko PLUS), kterou tvoří 50 obcí okresu Blansko a zaujímá území mikroregionu Boskovicko, Kunštátsko-Lysicko, Olešnicko a Svitava. Cílem MAS Boskovicko PLUS je dosažení trvalého a vyváženého rozvoje regionu. V roce 2006 vyhlásila MAS Boskovicko PLUS výzvu k předkládání žádosti o dotace Programu Leader ČR 2006 (Program LEADER ČR využívá investiční prostředky ze státního rozpočtu na základě zákona o státním rozpočtu České republiky na příslušný rok, které jsou součástí rozpočtu Ministerstva zemědělství. Program měl za úkol připravit Českou republiku na realizaci projektů podporujících rozvoj venkova v období 2007-2013 z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova). Na realizaci projektů, které musí být zaměřeny na zlepšení kvality
života ve venkovských oblastech, mohly neziskové organizace získat podporu max. 80% a ziskové subjekty max. 50% celkových nákladů projektu ze státního rozpočtu. Valnou hromadou MAS Boskovicko PLUS bylo vybráno 5 projektů, kterým byla přiznána dotace v celkové částce 2 700 000 Kč.
3.2.5.1 Rozpočet města Boskovice
Z rozpočtu města Boskovice je každoročně vydávána určitá částka na podporu rozvoje mikroregionu a cestovního ruchu. Z rozpočtu na rok 2007 vyčlenilo město na podporu cestovního ruchu a propagaci regionu asi 753 tis. Kč. Z této částky je asi 600 tis. Kč určeno na propagační materiály a zbylá částka bude vynaložena na prezentace 39
na veletrzích (např. Slovakiatour, Holiday World), mapy a turistické značení (seznam výdajů na propagaci a cestovní ruch je připojen v příloze č. 4). Kromě těchto výdajů souvisí s podporou rozvoje regionu a cestovního ruchu také výdaje na kulturu a opravu komunikací. Na opravy městských chodníků a komunikací se v roce 2007 vydá z rozpočtu města asi 1,5 mil. Kč a na kulturu (provoz muzea Boskovicka a Kulturního zařízení města Boskovice, Concertus Moraviae, silvestrovský ohňostroj, atd.) je to cca 13,5 mil. Kč. Dalším výdajem rozpočtu města je dotace 0,5 mil Kč na provoz Městského informačního střediska, které město vlastní, ale pronajímá ho komerčním subjektům. Město Boskovice je dále zřizovatelem dvou institucí přispívajících k podpoře cestovního ruchu v regionu; jedná se o Kulturní zařízení města Boskovice (městská knihovna, kino Panorama a kulturní středisko, které pořádá kulturní a společenské akce podporující cestovní ruch) a Muzeum Boskovicka (stálé expozice v rezidenci, expozice v Synagoze a Muzeum historických zemědělských strojů), kterým přispívá na provoz. Muzeum Boskovicka dostává do svého rozpočtu z prostředků města každoročně 3 mil. Kč (mimo to získává dotaci od kraje, která činí 0,5 mil. Kč), pro kulturní zařízení města Boskovice je to 6 720 tis. Kč.
3.2.5.2 Dotační programy Evropské unie Jak jsem již uvedla v teoretické části, v období 2007 – 2013 je regionální politika Evropské unie zaměřena na 3 cíle – cíl Konvergence, cíl Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost a cíl Evropská územní spolupráce, z čehož pod cíl Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost spadá pouze hlavní město Praha. K dosažení těchto cílů
prostřednictvím
strukturálních
fondů
Fondu
soudržnosti
je
vyhrazeno
308 041 000 000 EUR. Uskutečňování politiky Hospodářské a sociální soudržnosti (HSS) se řídí principem programování, tzn. že jsou projekty jsou vybírány podle toho, zda napomáhají odbourávání problémů definovaných ve strategických dokumentech. Strategické dokumenty jsou: Strategické obecné zásady společenství (definují hlavní priority politiky HSS), Národní rozvojový plán (určuje rozvojové problémy daného státu, ty musí odpovídat prioritám politiky HSS) a Národní strategický referenční rámec (vystihuje strategické cíle, způsob řízení a koordinace politiky HSS, představují operační programy pro uskutečňování politiky HSS; operační programy jsou nejdůležitějšími dokumenty pro žadatele a realizátory projektů). 40
a)
Cíl Konvergence
V rámci tohoto cíle rozlišujeme dvě skupiny operačních programů jsou to tématické (sektorové) operační programy a regionální operační programy, které jsou určeny pro území celé České republiky kromě Prahy. Tématické operační programy (TOP) Tématické operační programy zahrnují Operační program (OP) Doprava, OP Životní prostředí, OP Podnikání a inovace, OP Výzkum a vývoj pro inovace, OP Lidské zdroje a zaměstnanost a OP Vzdělávání a konkurenceschopnost. Pro TOP je vyčleněno 21,2 mil EUR, což představuje asi 0,08% veškerých prostředků určených z fondů Evropské unie pro ČR). Obr.5: Alokace prostředků z fondů EU v České republice pro TOP
Zdroj: http://www.strukturalni-fondy.cz/sektorove-op
Z těchto operačních programů je pro případné získání dotace pro rozvoj cestovního ruchu vhodný Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost. V rámci OP Lidské zdroje a zaměstnanost jsou podporovány mj. projekty zaměřené na další profesní vzdělávání podporované zaměstnavateli, což může být vhodné pro profesní vzdělávání v oblasti cestovního ruchu.
Regionální operační programy (ROP) Cílem regionálních operačních programů je zvýšení konkurenceschopnosti a urychlení rozvoje regionů včetně zvýšení atraktivity regionů pro investory. Regionální operační programy se dělí na: ROP NUTS II Střední Čechy, ROP NUTS II Jihozápad, ROP NUTS II Severovýchod, ROP NUTS II Střední Morava, ROP NUTS II Jihovýchod, ROP NUTS II Moravskoslezsko a ROP NUTS II Severozápad.
41
Obr.6: Alokace prostředků z fondů EU v České republice pro ROP
Zdroj:
http://www.strukturalni-fondy.cz/regionalni-op
ROP NUTS II Jihovýchod Pod tento regionální operační program spadá i mikroregion Boskovicko, neboť je součástí NUTS II Jihovýchod. Je pro něj vyhrazeno 704, 45 mil. EUR (asi 2,64% veškerých prostředků určených z fondů Evropské unie pro ČR). O podporu projektů z ROP NUTS II Jihovýchod mohou žádat kraje, obce, svazky obcí, organizace zřizované nebo zakládané kraji či obcemi, provozovatelé dráhy, nestátní neziskové organizace, malí a střední podnikatelé i občané. ROP je rozdělen na čtyři prioritní osy, které vymezují, jaké projekty mohou být v rámci každé z nich podpořeny.
Prioritní osy: 1. Dostupnost dopravy Podporované projekty: modernizace a opravy silnic II. a III. třídy, výstavba kruhových objezdů, výstavba a opravy stezek pro cyklisty či chodce, atd. 2. Rozvoj udržitelného cestovního ruchu Podporované projekty: rekonstrukce kulturních památek, výstavba sportovně rekreačních zařízení, modernizace ubytovacích zařízení, značení a opravy cyklotras a tras pro běžkaře, rozšíření informačních systémů cestovního ruchu a míst s veřejně přístupným internetem, marketingové kampaně zaměřené na propagaci regionu, atd. 3. Udržitelný rozvoj měst a venkovských sídel Podporované projekty: modernizace vybavení pro rozvoj kultury a sportu, oprava náměstí, parků či dětských hřišť, výstavby a rekonstrukce parkovišť, atd. 4. Technická pomoc Financování aktivit spojených s přípravou a realizací projektů a poskytování informací. 42
Z Regionálních operačních programů bych mikroregionu Boskovicko doporučila využít podporu při opravách silnic II. a III. třídy, opravách stezek pro cyklisty a běžkaře nebo při rekonstrukci kulturních památek.
b)
Operační
Cíl Evropská územní spolupráce
programy
v rámci
Evropské
územní
spolupráce
jsou
určeny
pro příhraniční regiony NUTS III, tedy i pro Jihomoravský kraj. Pro Jihomoravský kraj existuje OP Přeshraniční spolupráce ČR – Rakousko a OP Přeshraniční spolupráce ČR – Slovensko. OP Přeshraniční spolupráce se zaměřuje na rozvoj přeshraniční infrastruktury a služeb cestovního ruchu, ochranu životního prostředí, na podporu vzdělávání, a podporu přeshraniční spolupráce hospodářských subjektů. O podporu mohou žádat neziskové organizace a veřejnoprávní instituce (např. Česká televize a Český rozhlas). Rozdílem u projektů podporovaných z OP Přeshraniční spolupráce oproti projektům podporovaným z regionálních či tématických operačních programů je to, že projekty nutně musí mít přeshraniční dopad a musí zahrnovat příjemce z obou zemí, kteří společně připravují, realizují i financují projekt. Domnívám se, že cíl Evropská územní spolupráce není pro mikroregion Boskovicko příliš vhodný, mikroregion se sice nachází v Jihomoravském kraji, pro který je tento cíl určen, není však vyloženě příhraničním regionem. Poněvadž uvažuji o stimulaci cestovního ruchu prostřednictvím rozvojových projektů, je třeba uvést, které operační programy jsou pro případné podání projektové žádosti vhodné. Jako nejvhodnější zdroj, který je možné využít pro financování projektů podporujících cestovní ruch v mikroregionu Boskovicko, se jeví tematické a regionální operační programy, jelikož pod ně mikroregion Boskovicko spadá. Z tematických operačních programů by mohlo být financováno další vzdělávání pracovníků v oblasti cestovního ruchu, v rámci regionálních operačních programů je pak podporována modernizace a opravy silnic, modernizace vybavení pro rozvoj kultury a sportu či značení a opravy cyklotras a tras pro běžecké lyžování. Z vyhodnocení potenciálu cestovního ruchu a SWOT analýzy totiž vyplývá, že v mikroregionu Boskovicko by právě tyto aktivity mohly k rozvoji cestovního ruchu přispět.
43
4 Závěr Při zpracovávání bakalářské práce jsem zjistila, že většina obcí mikroregionu Boskovicko má zvýšený potenciál pro rozvoj cestovního ruchu a rovněž mikroregion jako celek je svým přírodním prostředím pro rozvoj cestovního ruchu vhodný. Krajina je zde vhodná jak pro pěší turistiku tak pro cykloturistiku i běžecké lyžování. V obcích mikroregionu se konají i známé kulturní akce, např. sjezd Velorexů, Hradhouse, Concertus Moraviae, Kořenecké slavnosti písní a tanců. Dopravní dostupnost je také dobrá, celý mikroegion je protkán množstvím silnic a do mikroregionu je možné se dobře dostat vlakem i autobusem. Stávající situace se tedy může jevit jako dostačují, je však nutné si uvědomit, že pro další rozvoj cestovního ruchu má mikroregion ještě několik významných nedostatků, za které považuji nedostatečné značení turistických stezek, nedostatek celostátně významných kulturních památek a relativně špatnou kvalitu silniční sítě. Avšak na odstranění těchto nedostatků je nutné vynaložit značné množství peněžních prostředků, proto jsem se ve své práci zaměřila především na určení možností, jak aktivity stimulující cestovní ruch v mikroregionu financovat. Domnívám se, že nejvhodnějším nástrojem pro získání prostředků k financování rozvoje cestovního ruchu vidím získání dotace z fondů Evropské unie. Pro období 2007 – 2013 je regionální politika Evropské unie zaměřena na tři cíle, mikroregion Boskovicko spadá do cíle Konvergence. Městský úřad v Boskovicích již jednu projektovou žádost zpracovánu má – jedná se o projekt na opravu sportovního areálu Červená zahrada v Boskovicích, na niž by město chtělo získat finanční prostředky z fondů Evropské unie. Po vypracování této práce jsem zjistila, že oprava sportovního areálu Červená zahrada není jedinou aktivitou, na kterou by bylo možné získat prostředky z fondů Evropské unie, mimo to bych navrhovala vypracování projektu na značení tras pro běžkaře. Jelikož region je již nyní hojně pro běžecké lyžování využíván, považuji tento sport pro rozvoj cestovního ruchu v mikroregionu za velmi perspektivní, v rozpočtu města Boskovice však prostředky na toto značení nejsou. Dále bych navrhovala efektivnější využití vodní nádrže Boskovice, která leží v turisticky velmi atraktivní lokalitě. Nyní je přehrada nepřístupná, jelikož je vedena jako zdroj pitné vody, není ovšem takto využívána. Zde by bylo možné vypracovat projekt na vybudování materiálně technické základny pro rekreaci, narážíme však
44
na problém, že vodní nádrž Boskovice se nachází v přírodní rezervaci Vratíkov a bylo by nutné její vyjmutí z přírodní rezervace. Domnívám se ovšem, že investice do vytvoření rekreační oblasti v této lokalitě by návštěvnost mikroregionu výrazně zvýšila. Avšak získání prostředků z dotačních programů Evropské unie nemusí být jednoduchou záležitostí. Kromě toho, že je nákladné a administrativně náročné vypracování projektové žádosti, vidím problém také v tom, že je nutná spoluúčast žadatele na financování projektu a dále fakt, že dotaci žadatel získává až zpětně po realizaci projektu. Hypotézu, kterou jsem v práci ověřovala nezamítám, jelikož jsem zjistila, že obce opravdu nemají dostatek finančních zdrojů k podpoře cestovního ruchu na svém území. Většina obcí vydává pouze malé částky na propagaci (např. pohlednice) z důvodu nedostatku finančních prostředků v rozpočtu obce. Naproti tomu město Boskovice sice peněžní prostředky na podporu cestovního ruchu vydává, ale podle výpovědi pracovníků MěÚ Boskovice je tato částka nedostačující.
45
5 Seznam bibliografických citací 1
BÍNA, J. Hodnocení potenciálu cestovního ruchu v obcích České republiky.
Urbanismus a územní rozvoj, 2002, roč. 5, č.1, s. 2-11. 2
Úvod do regionálních věd a veřejné správy. 4. vyd. Praha: Aleš Čeněk, 2004. 447 s.
ISBN 80-86473-80-5. 3
FORET, M., FORETOVÁ, V. Jak rozvíjet místní cestovní ruch. 1. vyd. Praha: Grada
Publishing, 2001. 180 s. ISBN 80-247-0207-X. 4
HLADKÁ, J. Technika cestovního ruchu. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 1997. 168
s. ISBN 80-7169-476-2. 5
RYGLOVÁ, K. Cestovní ruch. 1. vydání-dotisk. B.I.B.S., 2004. 156 s.
ISBN 80-86575-92-6. 6
DROBNÁ,
D.,
MORÁVKOVÁ,
E..
Cestovní
ruch
pro
střední
školy
a pro veřejnost. 1. vydání. Praha: Fortuna, 2004. 208 s. ISBN 80-7168-901-7. 7
LACINA, K. Regionální rozvoj a veřejná správa. 1. vydání. Praha: Vysoká škola
finanční a správní, 2007. 70 s. ISBN 978-80-86754-74-1. 8
http://www.strukturalni-fondy.cz/oprvmz/br-10-seznam-zkratek, [citováno 10.května 2007]
46
6 Použité zdroje • BÍNA, J. Hodnocení potenciálu cestovního ruchu v obcích České republiky. Urbanismus a územní rozvoj, 2002, roč. 5, č.1, s. 2-11. • ČERTÍK, M. a kol. Cestovní ruch: vývoj, organizace a řízení. 1. vyd. Praha: OFF, 2001. 352 s. ISBN 80-238-6275-8. • DROBNÁ, D., MORÁVKOVÁ, E.. Cestovní ruch pro střední školy a pro veřejnost. 1. vydání. Praha: Fortuna, 2004. 208 s. ISBN 80-7168-901-7. • FORET, M., FORETOVÁ, V. Jak rozvíjet místní cestovní ruch. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2001. 180 s. ISBN 80-247-0207-X. • HLADKÁ, J. Technika cestovního ruchu. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 1997. 168 s. ISBN 80-7169-476-2. • KÖNIG, P., LACINA, L. a kol. Rozpočet a politiky Evropské unie. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2004. 374 s. ISBN 80-7179-846-0. • KUBÍČEK, J. a kol. Nemovité kulturní památky Jižní Moravy 2. 1. vyd. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost a Památkový ústav, 1999. 352 s. ISBN 80-85048-90-6. • LACINA, K. Regionální rozvoj a veřejná správa. 1. vydání. Praha: Vysoká škola finanční a správní, 2007. 70 s. ISBN 978-80-86754-74-1. • RYGLOVÁ, K. Cestovní ruch. 1. vydání-dotisk. B.I.B.S., 2004. 156 s. ISBN 80-86575-92-6. • ŠIMKOVÁ, I. Rozpočtová politika evropské unie z hlediska fiskálního federalismu 1. díl. 1. vyd. Liberec: Technická universita v Liberci, 2007. 118 s. ISBN 978-80-7372-163-3. • Úvod do regionálních věd a veřejné správy. 4. vyd. Praha: Aleš Čeněk, 2004. 447 s. ISBN 80-86473-80-5. • http://www.czechtourism.cz/index.php?show=023507, květen 2007 • http://www.czso.cz/xb/edicniplan.nsf/kapitola/13-6201-06-2006-08, duben 2007 • http://www.benesov-u-boskovic.cz/, duben 2007 • http://www.boskovice.cz/index.php?page=temata/pamatky_historie_muzeum/o _meste, duben 2007 47
• http://chrudichromy.svazeksvitava.cz/, duben 2007 • http://www.kninice.cz/index.php?zobraz=kultura&obsah=povine.php, duben 2007 • http://www.korenec.cz/, duben 2007 • http://ppjmk.kr-jihomoravsky.cz/Default.aspx?PubID=19873&TypeID=2, květen 2007 • http://lhotarapotina.svazeksvitava.cz/index.php?nid=445&lid=CZ&oid=1504, duben 2007 • http://ludikov.eu/popis.html, duben 2007 • http://www.okrouhla.cz/, duben 2007 • http://www.obecsuchy.cz/obec_suchy.php, duben 2007 • http://www.strukturalni-fondy.cz/oprvmz/br-10-seznam-zkratek, květen 2007 • http://www.strukturalni-fondy.cz/regionalni-politika, březen 2007 • http://www.strukturalni-fondy.cz/regionalni-op, duben 2007 • http://www.strukturalni-fondy.cz/sektorove-op, duben 2007 • http://ujezd.svazeksvitava.cz/index.php?nid=448&lid=CZ&oid=1546, duben 2007 • http://www.uur.cz/images/publikace/uur/2002/2002-01/01.pdf, březen 2007 • http://www.valchov.cz/, duben 2007 • http://www.vazany.cz/, duben 2007 • http://www.velenov.cz/informace.html, duben 2007 • http://zdarna.cz/, duben 2007
48
7 Přílohy
49
