MENDELOVA ZEM D LSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRN PROVOZN EKONOMICKÁ FAKULTA
Diplomová práce
Lidské zdroje Bc. Milada ezá ová
Vedoucí diplomové práce:
prof. Ing. Pavel Tomšík, CSc. Brno 2009
Prohlášení:
Prohlašuji, že jsem tuto diplomovou práci na téma „Lidské zdroje“ vypracovala samostatn s použitím literatury, kterou cituji a uvádím v seznamu literatury na záv r této práce.
V Brn dne 22. kv tna 2009
--------------------------------------Bc. Milada ezá ová
1
Pod kování:
D kuji touto cestou vedoucímu diplomové práce a konzultantovi panu prof. Ing. Pavlovi Tomšíkovi, CSc. za odborné vedení, rady a p ipomínky, které mi v pr b hu zpracování diplomové práce poskytl.
2
Abstrakt Podstatou diplomové práce na téma „lidské zdroje“ je zpracování problematiky nezam stnanosti ve vybraném regionu. Nejprve se zabývám pojmem státní politika zam stnanosti a její nástroje. Dále popisuji nezam stnanost v R a její strukturu a podrobn se zam uji na problematiku nezam stnanosti v okrese T ebí . Ve výzkumné
ásti popisuji demografickou situaci okresu, pr myslové zóny
v jednotlivých mikroregionech a porovnávám vývoj nezam stnanosti okresu T ebí v letech 2007 a 2008. Podrobn analyzuji celkový vývoj nezam stnanosti regionu T ebí v období íjen 2008 – b ezen 2009. Klí ová slova: lidské zdroje, státní politika zam stnanosti, nezam stnanost, okres T ebí
Abstract The merit of this dissertation on the theme „human resources“ is problem of unemployment in the selected region. At first I am concerned with the concept of state labour policy and its instruments. Further I describe unemployment in the Czech republic and structure of unemployment. I concentrate my attention on the unemployment in the district T ebí . In the research section I describe the demographic situation of the district, industrial zones in the several micro-regions and I compare the development of unemployment in years 2007 and 2008. I analyze the global development of unemployment in the selected region T ebí in the period October 2008 – March 2009. Keywords: human resources, state labour policy, unemployment, district T ebí .
3
Obsah : 1. ÚVODNÍ ÁST…..…………………………………………………………………… 7 1.1. Úvod…………………………………………………………………………......... 7 1.2. Cíl práce………………………………………………………………………....... 10 1.2. Metodika práce…………………………………………………………………… 11 2. LITERÁRNÍ P EHLED…..… ……………………………………………….……… 12 2.1. Státní politika zam stnanosti…………. …………………………………………. 12 2.2. Ministerstvo práce a sociálních v cí (MPSV)……………………………………. 14 2.3. Ú ady Práce………….……………………………………………………………. 16 2.4. Podpora v nezam stnanosti………………………………………………………. 17 2.4.1. Nárok na podporu v nezam stnanosti máte………………………………… 18 2.4.2. Nárok na podporu v nezam stnanosti máte …………..…………………….. 19 2.4.3. Podpora je vyplácena nejdéle po dobu……………………………………… 20 2.4.4. Výše podpory v nezam stnanosti…………………………………..……….. 20 2.4.4. Nárok na podporu v nezam stnanosti zaniká….…………………..……….. 20 2.5. Aktivní politika zam stnanosti…..………………………………………………. 21 2.5.1. Rekvalifikace………………………………………………………………. 21 2.5.2. Investi ní pobídky…..……………………………………………………… 22 2.5.3. Ve ejn prosp šné práce…………………………………………………… 23 2.5.4. Spole ensky ú elná pracovní místa………………………………………… 23 2.5.5. P eklenovací p ísp vek.…………………………………………………… 24 2.5.6. P ísp vek na dopravu zam stnanc ……………………………………….. 24 2.5.7. P ísp vek na zapracování……………………………………………………. 25 2.5.8. P ísp vek p i p echodu na nový podnikatelský program…………………… 25 2.5.9. Opat ení APZ na podporu zam stnávání osob se zdravotním postižením…. 25 2.6. Nezam stnanost………………………………………………………………….. 26 2.7. Struktura pracovních sil v R…………………………………………………….. 27 2.7.1. Zdroje pracovních sil a jejich rozd lení…………………………………….. 27 2.7.2. Zhodnocení nezam stnanosti v R…………………………………………. 28 3. VÝSLEDKY A DISKUZE……………………………………………………………. 32 3.1. Kraj Vyso ina…………………………………………………………………….. 32 3.2. Okres T ebí ….…………………………………………………………………
32
3.2.1. Demografická charakteristika okresu T ebí ….…………………………….. 33 3.2.2. Vývoj ekonomické situace v okrese T ebí …..……………………………... 34 4
3.2.3. Pr myslové zóny v okrese T ebí …………………………………………. 35 3.3. Analýza zam stnanosti v regionu Vyso ina - okres T ebí ………………………. 39 3.3.1. Údaje sledované OSSZ T ebí …………….….…………………………….. 39 3.3.2. Údaje sledované ÚP T ebí ….…………….….…………………………….. 40 3.3.2.1. Míra nezam stnanosti..…………….….…………………………….. 40 3.3.2.2. Struktura zam stnanc .…………….….…………………………….. 41 3.3.2.3. Nezam stnanost v mikroregionech.….…………………………….. 43 3.3.2.4. Volná pracovní místa..…………….….…………………………….. 44 3.4. Vývoj nezam stnanosti v okrese T ebí v letech 2007 - 2008…………………. 49 3.4.1. Struktura nezam stnanosti v okrese T ebí …………………………………. 53 3.4.1.1. V ková struktura uchaze
o zam stnání………………………….. 53
3.4.1.2. Vzd lanostní struktura uchaze
o zam stnání……..…………….. 55
3.4.1.3. Další zp soby len ní uchaze
o zam stnání…………………….. 58
3.4.2. Vývoj délky nezam stnanosti v okrese T ebí ………………………………. 59 3.4.3. Po et uchaze
na jedno volné pracovní místo v okrese T ebí …….............. 61
3.4.4. Hlavní skupiny ohrožené nezam stnaností v okrese T ebí ………………... 61 3.4.5. Tok nezam stnanosti v okrese T ebí ………….…………………………… 61 3.4.6. Situace v jednotlivých mikroregionech okresu T ebí ……………………… 63 3.5. Analýza nezam stnanosti v okr. T ebí a její vývoj íjen 2008 - b ezen 2009…… 69 3.5.1. Vývoj nezam stnanosti v okr. T ebí
íjen 2008 – b ezen 2009……………. 69
3.5.1.1. Vývoj nezam stnanosti íjen 2008……….…………………………..71 3.5.1.2. Vývoj nezam stnanosti listopad 2008…...………………………….. 71 3.5.1.3. Vývoj nezam stnanosti prosinec 2008……….…………………….. 72 3.5.1.4. Vývoj nezam stnanosti leden 2009…….………………………….. 72 3.5.1.5. Vývoj nezam stnanosti únor 2009.…….………………………….. 73 3.5.1.6. Vývoj nezam stnanosti b ezen 2009…….………………………….. 73 3.5.2. RMN v okr. T ebí
íjen 2008 – b ezen 2009………………………………. 74
3.5.2.1. RMN vývoj íjen 2008 – b ezen 2009……………………………… 74 3.5.2.2. Míra nezam stnanosti žen vývoj íjen 2008 – b ezen 2009………… 75 3.5.2.3. MN v mikroregionech vývoj 10/2008 – 03/ 2009………………….. 76 3.5.3. Vývoj po tu VPM v okr. T ebí
íjen 2008 – b ezen 2009…………………. 77
3.5.3.1. Vývoj po tu VPM v íjenu 2008 …………………………………… 77 3.5.3.2. Vývoj po tu VPM v listopadu 2008 ………..……………………… 78 3.5.3.3. Vývoj po tu VPM v prosinci 2008 ………………………………… 79 3.5.3.4. Vývoj po tu VPM v lednu 2009 …………………………………… 80 5
3.5.3.5. Vývoj po tu VPM v únoru 2009 …………………………………… 81 3.5.3.6. Vývoj po tu VPM v b eznu 2009 ……….………………………… 82 3.5.4. Vývoj délky nezam stnanosti v okr. T ebí
íjen 2008 – b ezen 2009……. 83
3.5.5. Podrobné len ní registrovaných uchaze
íjen 2008 – b ezen 2009……. 85
4. ZÁV R………………………………………………………………………………. 87 5. LITERATURA………………………………………………………………………. 92 6. SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK…………………………………………………. 93 7. SEZNAM P ÍLOH…………………………………………………………………… 94
6
1. ÚVODNÍ ÁST 1.1.
Úvod
Lidé jsou jedním ze ty zdroj , které ur ují ekonomický rozvoj. Ostatní jsou p da, technologie, práce. Práce se sestává z lidského asu stráveného ve výrob a vztahuje se k fyzickým i duševním p edpoklad m jedinc . Je to nejb žn jší a nejd ležit jší vstup pro rozvinutou ekonomiku. Výzkumy dokazují, že výsledky podnik jsou ze 60 % ovliv ovány v cnými zdroji a ze 40 % lidskými zdroji. Lidské zdroje ohrani ují možnosti organizace a stupe využití. Lidské zdroje jsou tv r í – uvád jí do pohybu ostatní v cné zdroje a krom toho d lají i další
innosti (nap . plánování). O
hospodá ském výsledku organizace nerozhoduje jen po et zam stnanc , ale i znalosti a v domosti, vzájemná komunikace, mzda, spokojenost v zam stnání, sociální jistoty. D ležitá je i kvalita lidských zdroj . Každá organizace je otev eným systémem a je vystavena vn jším podn t m. Svým chováním reaguje na vn jší podmínky a ovliv uje je. Vn jší podmínky jsou stálé (konstantní) – m ní se velmi pomalu a chování organizace ve vztahu k t mto podmínkám je konstantní nebo prom nlivé – ovliv ují organizaci výrazn . Jedna zm na vyvolá další (mohou se et zit). Prom nlivé podmínky se dále d lí na pomalu se m nící (vývoj po tu obyvatel) nebo rychle se m nící (zákony). Organizace musí vn jší podmínky monitorovat, analyzovat je a adekvátním zp sobem na zm ny reagovat. Úkolem je zjiš ovat, které podmínky se m ní a jak, sledovat jakou zm nu lze o ekávat (p edvídat, co se stane), jaký vliv bude mít tato zm na na m j podnik z hlediska asového (v sou asné dob , v blízké taktické budoucnosti a vzdálené strategické budoucnosti). V rámci vn jších podmínek, které ovliv ují organizaci sledujeme: 1. Mezinárodní podmínky vn jšího prost edí: a. Rozvoj technologií a zm ny v mezinárodní d lb práce b. Zm ny na trhu práce i. Strukturální – dochází k posunu pracovní síly mezi sektory ii. Kvalifika ní – pracovní síla je díky t mto zm nám mén mobilní c. Migrace
7
2. Národní podmínky vn jšího prost edí a. Politika zam stnanosti b. Ekonomické podmínky c. Právní podmínky d. Odbory Jedním z klí ových problém ve vývoji ekonomiky jako celku je situace na trhu práce. Makroekonomie proto pot ebuje popsat stav a vývoj trhu práce. Obyvatelstvo od ur ité v kové hranice (nap . 15 let) je možno rozd lit do t í skupin, a to mezi zam stnané, nezam stnané a ostatní: 1) zam stnaní: - tj. obyvatelstvo, které má placené zam stnání nebo sebezam stnání (v etn osob do asn v práci nep ítomných, ale s formální vazbou k zam stnání, jako nap . ve stavu nemocných nebo na mate ské dovolené) 2) nezam stnaní: - jsou osoby, které spl ují t i podmínky (tzv. standardizované pojetí nezam stnanosti) - nemají placené zam stnání ani sebezam stnání - p itom práci aktivn hledají - jsou ochotní b hem ur ité doby (nap . 14 dní) nastoupit do zam stnání - jde tedy o osoby schopné a ochotné pracovat, p edstavují potenciální výrobní faktor Tyto 2 skupiny (zam stnaní a nezam stnaní) vytvá ejí dohromady tzv. ekonomicky aktivní obyvatelstvo neboli pracovní sílu dané zem . 3) ostatní: - studenti, penzisté, invalidé, ženy v domácnosti, na mate ské dovolené atd. a pokud nespl ují podmínky pro zam stnané a nezam stnané – jde o ekonomicky neaktivní obyvatelstvo. Vláda každého státu má svoji vlastní politiku zam stnanosti. Cílem je plná, vyrovnaná, produktivní a svobodn
zvolená zam stnanost p i nízké mí e inflace. Vychází
z hospodá ské situace státu. Plná zam stnanost (podle ILO) – cílový stav, kdy práci najde každý, kdo chce pracovat, ale ne v profesi, za mzdu kterou požaduje, v kvalifikaci, v míst . 8
Oficiální definice nezam stnanosti je v každé zemi jiná, ale obvykle zahrnuje podmínku, že lov k ozna ený jako nezam stnaný o práci nejen p išel, ale také ji hledá. Dosp lí, kte í nemají zam stnání a o žádné se neucházejí, jsou ozna ováni jako nepracující. Už výzkumy provád né ve 30. letech minulého století prokázaly, že nezam stnanost p etvá í duševní a psychický život nezam stnaného lov ka, a trvá-li déle, své ú inky m že stup ovat natolik, že zm ní jednání i chování doty ného. Zcela zm ní jeho postavení ve spole nosti a m že ohrozit i fyzické a duševní zdraví. V sou asné spole nosti se na práci a spot ebu m žeme dívat jako na dva hlavní životní cíle. Zam stnání hraje v naší kultu e d ležitou roli, skrze níž se definují naše cíle, status, sociální kontakty. Práce nám pomáhá strukturovat život i jednotlivé dny. Pro v tšinu lidí je práce nezbytností, aktivita v zam stnání jim dodává smysluplnou innost a práce jim p ináší ur itý status. Zárove
je i p íležitostí k sociálním kontakt m.
Skute nost, že zam stnání je nezbytné nejen kv li finan nímu zisku dokazují i pr zkumy provád né v USA a Velké Británii. Podle nich by okolo 70% lidí pracovalo ve svém zam stnání i tehdy, pokud by až do konce svého života m li zajišt n dosta ující p íjem. Je tedy logické, že existuje snaha nezam stnanost m it. Zm nám v mí e nezam stnanosti jsou každý m síc v novány zna né prostory ve sd lovacích prost edcích. Existují v podstat
dva zp soby zjiš ování po tu nezam stnaných.
V prvním se vychází z po tu žadatel o práci zaregistrovaných na pracovních ú adech, v druhém jsou pak podkladem pro m ení výb rová šet ení provád ná pravideln v populaci. Výhodou druhého zp sobu je skute nost, že zachycují také nezam stnané neregistrované na pracovních ú adech. Za jeden z nejd ležit jších ukazatel
je
považována p irozená míra nezam stnanosti, která p edstavuje úrove , p i níž jsou r zné a diferencované trhy práce v zemi v pr m ru v rovnováze, tzn., že tlaky na mzdy a ceny jsou také zhruba v rovnovážném stavu.
9
1.2.
Cíl práce
Práce na téma lidské zdroje se v rámci této obsáhlé problematiky konkrétn zam uje na vn jší podmínky prost edí, které ovliv ují rozhodování organizací. Tyto podmínky ur ují mantinely, v nichž se mohou pohybovat strategické úvahy p i ešení personálních úkol . Cílem této práce se tedy p i zohledn ní takovýchto vn jších podmínek prost edí, které na lidské zdroje p sobí, stává p iblížit
tená i problematiku Státní politiky
zam stnanosti, charakterizovat nezam stnanost v eské republice a její strukturu a hlavn podrobn popsat stav a vývoj nezam stnanosti v okrese T ebí . Okres T ebí byl pro práci vybrán z toho d vodu, že v tomto regionu sama žiji, a proto se m problematika tohoto regionu p ímo dotýka. Je tedy v mém zájmu dozv d t se o nezam stnanosti v tomto regionu co nejvíce. V literární ásti se práce zam ila na Státní politiku zam stnanosti a jednotlivé varianty, které se v rámci politiky zam stnanosti v naší republice nabízejí a to jak pro jednotlivce, tak pro organizace. Pomoc v oblasti zprost edkování práce pro jednotlivce a na druhé stran podporu pro zam stnavatele p i z izování nových pracovních míst, zajiš ují ú ady práce, které podléhají ministerstvu práce a sociálních v cí. Ú ady práce poskytují nezam stnaným podporu v nezam stnanosti, které je také v nována pozornost. Na konci této ásti je také zmín na problematika nezam stnanosti, její struktura a vývoj v eské republice. Do kraje Vyso ina, se z územního hlediska adí okresy Havlí k v Brod, Jihlava, Pelh imov, Ž ár nad Sázavou a T ebí . Okres T ebí je svou rozlohou druhým nejv tším okresem v kraji Vyso ina. Území okresu se d lí mezi 167 obcí, kde 6 obcí má ud len status m sta. Ve 3 z nich krom T ebí e jsou zárove umíst na pracovišt Ú adu práce v T ebí i. Jsou to Moravské Bud jovice, Jemnice a Nám š nad Oslavou. Ve výsledkové ásti se práce zam uje na rozbor jednotlivých aspekt nezam stnanosti ve vybraném regionu. Nejprve je charakterizován vybraný region ze zem pisného hlediska, a podrobn jsou také popsány jednotlivé pr myslové zóny v regionu. Následn je proveden podrobný rozbor ukazatel , kterými ú ad práce v T ebí i monitoruje nezam stnanost na T ebí sku. Záv r této práce je v nován vybraným m sí ním 10
statistikám ú adu Práce a podrobn je zde hodnocen jejich vývoj v asovém období íjen 2008 – b ezen 2009. 1.3.
Materiál a metodika
P i ešení diplomové práce se vychází ze zákona o zam stnanosti, vyhlášek MPSV R, ze statistických p ehled
MPSV
R, statistických údaj
Ú adu práce v T ebí i,
z odborných text , názor odborník a z vlastních poznatk a zkušeností. Práce je rozd lena do dvou hlavních ástí, první ást je tvo ena literárním p ehledem, který je teoretickým úvodem do problematiky, která je následn ásti. V literární
ešena ve výsledkové
ásti se práce v nuje vysv tlení problematiky státní politiky
zam stnanosti a také jednotlivým institucím, které tuto politiku prosazují. Dále se tená této práce m že seznámit s jednotlivými nástroji aktivní politiky zam stnanosti, kterými stát podporuje zam stnanost. V záv ru této
ásti práce následuje charakteristika
nezam stnanosti R a její struktury. Ve výsledkové
ásti se práce v nuje problematice nezam stnanosti v konkrétním
regionu. P i ešení práce se provádí p edevším analýza dat, která charakterizují situaci na trhu práce v t ebí ském regionu. Jedná se o data získaná ze statistik, které provádí ú ad práce v T ebí i. U takto získaných dat se dále provádí jejich asové srovnání v letech 2007 a 2008. Z tohoto srovnání jsou vyvozeny ur ité vývojové trendy, které platí pro nezam stnanost na T ebí sku. Záv r této práce se v nuje vybraným m sí ním statistikám ú adu Práce v T ebí i a podrobn je zde hodnocen jejich vývoj v asovém období íjen 2008 – b ezen 2009.
11
2. 2.1.
LITERÁRNÍ P EHLED Státní politika zam stnanosti
Vláda R má politiku zam stnanosti. Cílem je plná, vyrovnaná, produktivní a svobodn zvolená zam stnanost p i nízké mí e inflace. Vychází z hospodá ské situace státu. Plná zam stnanost (podle ILO) – cílový stav, kdy práci najde každý, kdo chce pracovat, ale ne v profesi, za mzdu kterou požaduje, v kvalifikaci, v míst . Aktivní politika zam stnanosti - Aktivní politikou zam stnanosti se rozumí souhrn opat ení
sm ujících
zam stnanosti
je
k
zajišt ní
rovnováhy na
zabezpe ována z
trhu
práce.
Aktivní
prost edk ú elov
politika
ur ených
na
politiku zam stnanosti. V rámci této aktivní politiky m žeme rozlišit programy a opat ení
regionálního a celostátního charakteru, a dále pak mezinárodní programy
zam stnanosti. Aktivní politiku zam stnanosti m žeme také v souladu s pozitivním právem ozna it jako souhrn opat ení sm ujících k zajišt ní maximáln možné úrovn zam stnanosti. Zd razn me tu, že zákon o zam stnanosti správn nehovo í o opat eních majících za cíl maximální zam stnanost nýbrž maximáln možnou zam stnanost, tudíž je tu brána v potaz sociální realita. (Buchtová a kolektiv, 2002) Aktivní
politiku
zam stnanosti
primárn
zabezpe uje
Ministerstvo
práce a sociálních v cí (MPSV) a ú ady práce, nikoliv však absolutn , jelikož podle situace na trhu práce spolupracují p i její realizaci s dalšími subjekty (nap . neziskové organizace). Pasivní politika zam stnanosti - Pasivní politikou zam stnanosti se oproti tomu rozumí p ímo zprost edkování zam stnání uchaze m o práci a také hmotné zabezpe ení uchaze
o práci. Stávající zákon o zam stnanosti již s tímto právn -
teoretickým termínem nepracuje, nicmén v rámci pozitivního práva ho m žeme nalézt nap íklad ve vyhláškách ministerstva financí (nap . Vyhláška . 267/2001 Sb., kterou se stanoví rozsah a struktura podklad pro vypracování st edn dobého výhledu státního rozpo tu a termíny pro jejich p edání). (Buchtová a kolektiv, 2002)
12
Naše vládní politika je podle údaj
Ministerstva práce a sociálních (2009) v cí
zam ena na : a) odvrácení a minimalizaci poptávky po práci nástroje: -
vytvá ení spole nosti prosp šných pracovních míst (podpora programu podnikání, tvorba nových zam stnání, tvorba asistentských a praktikantských míst, vytvá ení ve ejn prosp šných prací)
-
snižování zam stnanosti žen (zvyšování r zných p íplatk , pomocí zkracování úvazk )
-
snižování ekonomické aktivity pracovník
poproduktivního v ku a
zvyšování d chodu -
p íprava mládeže na povolání – prodloužení
-
zkracování pracovní doby (dodatkové dovolené, prodloužení dovolené)
-
podporovat zam stnání na zkrácenou pracovní dobu (u organizací, které jsou v potížích)
b) zmír ování negativních následk
p i ztrát
zam stnání (vyplácení podpor,
p ísp vky na rekvalifikace, p ísp vky pracovních míst pro lidi) c) usm r ování mezinárodní mobility na trhu práce a ochrana ob an (ochrana p ed p ílivem zahrani ní pracovní síly) d) pomoc p i hledání alternativních zam stnání (prost ednictvím MPSV, které sleduje situaci na trhu práce, vypracovává prognózy zam stnání, navrhuje opat ení pro vytvá ení rovnováhy na trhu práce, usm r uje zam stnání zahrani ních pracovník , hospoda í s fondem zam stnanosti, ú ady práce – jsou m stské, okresní, obvodní p ípadn pobo ky) Dnem 1.10.2004 nabyl ú innosti zákon
.435/2004 Sb., o zam stnanosti. Tato
základní právní norma stanovuje postup k dosažení cíl
politiky státu v oblasti
zam stnanosti. Státní politika zam stnanosti usiluje o dosažení rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou po pracovních silách, o produktivní využití zdroj pracovních sil, o zabezpe ení práva ob an zam stnanosti v
na zam stnání. Státní správu v oblasti státní politiky
eské republice vykonávají Ministerstvo práce a sociálních v cí a
ú ady práce.
13
Právo na zam stnání bez ohledu na rasu, barvu pleti, pohlaví, jazyk, náboženství, politické nebo jiné smýšlení,
lenství v politických stranách nebo p íslušnost k
politickým hnutím, národnost, etnický nebo sociální p vod, majetek, zdravotní stav nebo v k, je jedním ze základních práv ob ana. Státní politiku zam stnanosti vytvá í stát a podílejí se na ní další subjekty inné na trhu práce, zejména zam stnavatelé a odborové organizace; p i provád ní státní politiky zam stnanosti spolupracuje stát s dalšími subjekty innými na trhu práce, zejména s územními samosprávnými celky, profesními organizacemi, sdruženími osob se zdravotním postižením a organizacemi zam stnavatel . (Jank a kolektiv, 2004) Ú astníky právních vztah pro ú ely tohoto zákona jsou: 1.
eská republika zastupovaná ministerstvem a ú ady práce
2. fyzické osoby, které mají zp sobilost být zam stnancem: fyzickými osobami jsou státní ob ané eské republiky a za stejných podmínek cizinci, kte í spl ují podmínky pro zam stnávání stanovené tímto zákonem, 3. zam stnavatelé 4.
právnické a fyzické osoby a další subjekty podle zvláštních právních p edpis vykonávající innosti podle tohoto zákona
Státní politika zam stnanosti usiluje: •
o dosažení rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou po pracovních silách,
•
o produktivní využití zdroj pracovních sil,
•
o zabezpe ení práva ob an na zam stnání.
Podle zákona . 435/2004 Sb., o zam stnanosti, státní správu v oblasti státní politiky zam stnanosti v eské republice vykonávají Ministerstvo práce a sociálních v cí (MPSV) a ú ady práce (ÚP). 2.2.
Ministerstvo práce a sociálních v cí (MPSV)
Pro ú ely výše citovaného zákona plní Ministerstvo práce a sociálních v cí následující funkce: a) Ministerstvo ídí a kontroluje výkon státní správy a dodržování zákonnosti p i zabezpe ování státní politiky zam stnanosti. 14
b) zpracovává celostátní koncepce a programy státní politiky zam stnanosti a ešení st žejních otázek na trhu práce, zaujímá stanoviska k návrh m ovliv ujícím státní politiku zam stnanosti, které zpracovávají jiné úst ední orgány státní správy, c) soustavn sleduje a vyhodnocuje situaci na trhu práce, zpracovává prognózy vývoje zam stnanosti a p ijímá opat ení na ovlivn ní poptávky a nabídky práce a k vytvá ení souladu mezi zdroji a pot ebami pracovních sil v eské republice a p ijímá opat ení k usm r ování pracovních sil ze zahrani í na území
eské
republiky a pracovních sil do zahrani í, d) zabezpe uje tvorbu a v souladu s vývojem trhu práce aktualizaci Národní soustavy povolání, která obsahuje 1. název a íselné ozna ení povolání vyjád ené kódem, 2. stru ný popis povolání, 3. pracovní innosti v povolání, 4. p edpoklady pro výkon povolání, zejména kvalifika ní, odborné a zdravotní, 5. další údaje související s povoláním, a zve ej uje ji v elektronické podob zp sobem umož ujícím dálkový p ístup; na její tvorb a aktualizaci spolupracuje se správními ú ady a územními samosprávnými celky a bere v úvahu návrhy osob p sobících na trhu práce, e) f)
ídí ú ady práce, p ijímá opat ení na podporu a dosažení rovného zacházení s muži a ženami, s osobami bez ohledu na jejich rasový nebo etnický p vod, s osobami se zdravotním postižením a s dalšími skupinami osob, které mají ztížené postavení na trhu práce, pokud jde o p ístup k zam stnání, rekvalifikaci, p íprav k práci a specializovaným rekvalifika ním kurz m, a p ijímá opat ení pro zam stnávání t chto osob,
g) spravuje a poskytuje prost edky na zabezpe ování státní politiky zam stnanosti, rozhoduje o jejich použití, zajiš uje národní financování opat ení v oblasti zam stnanosti a rozvoje lidských zdroj
na úseku trhu práce, která jsou
obsažena v programech Evropského sociálního fondu, a zabezpe uje projek ní ešení a programov
technické vybavení informa ního systému v oblasti
zam stnanosti a koordinuje
innosti v rámci systému Evropských služeb
zam stnanosti,
15
h) zabezpe uje rozvíjení mezinárodních vztah a mezinárodní spolupráci v oblasti zam stnanosti a lidských zdroj
na úseku trhu práce, v etn
spolupráce s
Evropským spole enstvím, i)
spolupracuje s p íslušnými orgány ve ejné správy lenských stát Evropské unie v souvislosti s vysíláním zam stnanc k výkonu práce na území jiného lenského státu,
j) z izuje státní rekvalifika ní st ediska a pracovn rehabilita ní st ediska pro osoby se zdravotním postižením, k) vede pro ú ely zam stnanosti centrální evidenci zájemc uchaze
o zam stnání,
o zam stnání, osob se zdravotním postižením, cizinc , volných
pracovních míst, volných pracovních míst obsaditelných držiteli zelené karty, a evidenci povolení k výkonu um lecké, kulturní, sportovní a reklamní innosti d tí, l)
ud luje a odnímá povolení právnickým nebo fyzickým osobám ke zprost edkování zam stnání a vede evidenci agentur práce,
m) vykonává kontrolní
innost v rozsahu stanoveném tímto zákonem, v etn
ukládání pokut, n) zve ej uje v elektronické podob
zp sobem umož ujícím dálkový p ístup
písemné materiály vztahující se k poskytování prost edk státního rozpo tu na nástroje a opat ení aktivní politiky zam stnanosti, s výjimkou materiál obsahujících osobní údaje fyzických osob, které nejsou p ímými p íjemci t chto prost edk . 2.3.
Ú ady práce
Ú ady práce jsou územním orgánem státní správy s právní subjektivitou, jejíž nad ízeným orgánem je MPSV - Správa služeb zam stnanosti (SSZ MPSV). Ú ady práce zprost edkovávají zam stnání na celém území
eské republiky a v p ípadech
stanovených zákonem i do zahrani í. Zprost edkování zam stnání ú ady práce je bezplatné. (Jank a kolektiv, 2004) ÚP mají podle zákona . 435/2004 Sb., o zam stnanosti tyto funkce: •
sledují a hodnotí stav na trhu práce, zpracovávají koncepci vývoje zam stnanosti ve svém územním obvodu, p ijímají opat ení k ovlivn ní nabídky a poptávky; 16
•
informují ob any o možnostech získání zam stnání, odborné p ípravy a rekvalifikace, informují zam stnavatele o volných zdrojích pracovních sil;
•
zprost edkovávají vhodné zam stnání uchaze m a zájemc m o zam stnání;
•
poskytují ob an m poradenské služby spojené s hledáním zam stnání, volbou povolání, odbornou výchovou a rekvalifikací;
•
vedou evidenci uchaze , p íp. zájemc
o zam stnání, evidenci volných
pracovních míst, evidenci pracovních povolení vydaných cizinc m nebo osobám bez státní p íslušnosti; •
rozhodují o vy azení z evidence uchaze
o zam stnání, o p iznání, odejmutí,
zastavení nebo vrácení hmotného zabezpe ení; •
organizují, zabezpe ují a usm r ují rekvalifikaci uchaze
o zam stnání a
zájemc o zam stnání; •
hmotn podporují vytvá ení nových pracovních míst, podporují vytvá ení a provoz chrán ných pracovních míst a chrán ných pracovních dílen pro ob any se zdravotním postižením;
•
vydávají a odnímají povolení k zam stnávání osobám, které nejsou státními ob any eské republiky a ob any Evropské unie ani jeho rodinnými p íslušníky;
•
spolupracují s institucemi ovliv ujícími trh práce se zam stnavateli p i p ijetí uchaze
do zam stnání, p i umís ování uvoln ných zam stnanc v d sledku
strukturálních zm n, organiza ních a racionaliza ních opat eních, s orgány sociálního zabezpe ení, státní zdravotní správy a ostatními orgány státní správy; •
kontrolují dodržování závazných právních p edpis v etn mzdových p edpis , ukládají pokuty p i zjišt ní jejich porušení,
•
vy izují stížnosti ob an ;
•
hospoda í s finan ními prost edky ur enými na zabezpe ení státní politiky zam stnanosti a provoz ú ad práce.
2.4. Pro
Podpora v nezam stnanosti p ípad
ztráty
zam stnání
poskytují
ú ady
práce
ob an m
podporu
v nezam stnanosti. Státní podpora v nezam stnanosti je finan ní výpomocí pro ty, kdo práci nemají, ale zárove ji aktivn hledají nebo se ú astní rekvalifika ních kurs . Podmínkou je registrace na ú adu práce v míst trvalého bydlišt . Pro poskytnutí finan ní výpomoci v podob
podpory v nezam stnanosti je zárove 17
nutné o ní u
p íslušného ú adu práce písemn požádat. Žádost je t eba podat nejpozd ji do t í pracovních dn po skon ení zam stnání nebo jiných inností uvedených v § 25 odst. 1 zákona . 435/2004 Sb., o zam stnanosti, nebo inností, které jsou považovány za náhradní doby zam stnání. Splníte-li tuto lh tu i všechny zákonem stanovené podmínky, náleží vám podpora v nezam stnanosti, a to ode dne následujícího po skon ení zam stnání nebo uvedených inností. Spln ní stanovených podmínek pro p iznání a poskytování podpory v nezam stnanosti jste povinni doložit, a to nap íklad eviden ním listem d chodového pojišt ní, potvrzením o zam stnání, potvrzením o výši pr m rného výd lku, dokladem o výkonu jiné výd le né innosti, u osoby samostatn výd le n
inné potvrzením o dob
trvání ú asti na d chodovém pojišt ní a o
vym ovacím základu pro pojistné na sociální zabezpe ení a p ísp vek na státní politiku zam stnanosti; zm ny t chto skute ností jste povinni písemn oznámit ú adu práce nejpozd ji do 8 kalendá ních dn . O nároku na podporu v nezam stnanosti rozhoduje ú ad práce ve správním ízení, p i emž veškeré skute nosti rozhodné pro poskytování podpory musí doložit sám uchaze o zam stnání. (Jank a kolektiv, 2004) Nárok na podporu v nezam stnanosti nevzniká automaticky, musíte splnit n kolik podmínek. 2.4.1. Nárok na podporu v nezam stnanosti podle zákona
. 435/2004 Sb., o
zam stnanosti máte: a) pokud jste vykonávali alespo 12 m síc v rozhodném období zam stnání nebo jinou výd le nou innost, která zakládá povinnost odvád t pojistné na d chodové pojišt ní a p ísp vek na státní politiku zam stnanosti, p i emž rozhodným
obdobím
se
pro
posuzování
nároku
na
podporu
v
nezam stnanosti rozumí poslední 3 roky p ed za azením uchaze e o zam stnání do evidence uchaze
o zam stnání.
b) Pokud jste o poskytnutí podpory v nezam stnanosti požádali p íslušný ú ad práce, kde jste vedeni v evidenci uchaze
o zam stnání.
c) ke dni, k n muž má být podpora v nezam stnanosti p iznána, nesmíte být poživatelem starobního nebo plného invalidního d chodu.
18
Za dobu zam stnání se pro ú ely tohoto zákona považuje i: •
p íprava ob ana se zdravotním postižením k práci,
•
soustavná p íprava na budoucí povolání (zapo ítat lze maximáln 6 m síc ),
•
osobní pé e o dít do 4 let v ku,
•
osobní pé e o osobu, která se podle zvláštních právních p edpis považuje za osobu závislou na pomoci jiné osoby ve stupni II – st edn t žká závislost, ve stupni III – t žká závislost, nebo ve stupni IV – úplná závislost, pokud s uchaze em o zam stnání trvale žije a spole n hradí náklady na své pot eby (tyto podmínky se nevyžadují, jde-li o osobu, která se pro ú ely d chodového pojišt ní považuje za osobu blízkou),
•
doba pobírání plného invalidního d chodu,
•
výkon dlouhodobé dobrovolnické služby v rozsahu p ekra ujícím v pr m ru alespo
20 hodin v kalendá ním týdnu na základ smlouvy dobrovolníka s
vysílající organizací, které byla ud lena akreditace ministerstvem vnitra. 2.4.2. Nárok na podporu v nezam stnanosti podle zákona . 435/2004 Sb., o zam stnanosti nemáte: a)
pokud s Vámi byl v dob posledních 6 m síc p ed za azením do evidence uchaze
o zam stnání zam stnavatelem skon en pracovn právní vztah z
d vodu porušení povinnosti vyplývající z právních p edpis
zvláš hrubým
zp sobem b)
pokud jste v posledních 6 m sících p ed za azením do evidence uchaze
o
zam stnání bez vážného d vodu opakovan sami ukon ili vhodné zam stnání zprost edkované ú adem práce, c) pokud Vám vznikl nárok na výsluhový p ísp vek podle zvláštních právních p edpis a tento p ísp vek je vyšší než podpora v nezam stnanosti, která by Vám jako uchaze i o zam stnání náležela, pokud by nem l nárok na výsluhový p ísp vek.
19
2.4.3.
Podpora je vyplácena nejdéle po dobu:
•
do 50 let v ku 5 m síc ,
•
od 50 do 55 let v ku 8 m síc ,
•
a nad 55 let v ku 11 m síc .
Pokud se uchaze o zam stnání ú astní rekvalifika ního kursu ú adu práce, má nárok na podporu p i rekvalifikaci, která je vyplácena až do ukon ení rekvalifikace. Do doby vyplácení podpory v nezam stnanosti se nezapo ítává podpora vyplácená v dob rekvalifikace, pobírání nemocenské (podpora se nevyplácí) a p i vazb (podpora se nevyplácí). (Jank a kolektiv, 2004) 2.4.4.
Výše podpory:
Výše podpory v nezam stnanosti je podle zákona . 435/2004 Sb., o zam stnanosti od 1.1.2009 stanovena na základ pr m rného m sí ního istého p íjmu v posledním zam stnání a to ve výši: •
65 % pr m rného istého p íjmu po dobu prvních 2 m síc ,
•
50 % pr m rného istého p íjmu po dobu dalších dvou m síc ,
•
45 % pr m rného istého p íjmu po zbytek podp r í doby,
•
60 % pr m rného istého p íjmu po dobu rekvalifikace.
Pokud p edchozí p íjem nelze zjistit (nap . uchaze o zam stnání bez svého zavin ní nem že dosv d it výši svého výd lku), stanoví se podpora v nezam stnanosti uchaze i za první 2 m síce ve výši 0,15násobku, další 2 m síce ve výši 0,12násobku a po zbývající podp r í dobu 0,11násobku pr m rné mzdy v národním hospodá ství za 1. až 3. tvrtletí kalendá ního roku p edcházejícího kalendá nímu roku, ve kterém byla žádost o podporu podána. Pr m rná mzda za 1. až 3. tvrtletí 2008 iní 22 942 K . Od 1. ledna 2009 nesmí být podpora v nezam stnanosti vyšší než 13 307 K m sí n . 2.4.5.
Nárok na podporu v nezam stnanosti zaniká a) uplynutím podp r í doby, b) ukon ením vedení v evidenci uchaze c) vy azením z evidence uchaze
o zam stnání
o zam stnání 20
Do podp r í doby se nezapo ítává doba a) po kterou uchaze o zam stnání pobírá dávky nemocenského pojišt ní b) poskytování podpory p i rekvalifikaci c) vazby. 2.5.
Aktivní politika zam stnanosti
Sou ástí státní politiky zam stnanosti je podpora z izování nových pracovních míst poskytováním p ísp vk zam stnavatel m p i zam stnávání uchaze
o zam stnání, i
uchaze m samotným. Jedná se zejména o následující opat ení (nástroje) aktivní politiky zam stnanosti. (Buchtová a kolektiv, 2002) 1. rekvalifikace 2. investi ní pobídky 3. ve ejn prosp šné práce 4. spole ensky ú elná pracovní místa 5. p eklenovací p ísp vek 6. p ísp vek na dopravu zam stnanc 7. p ísp vek na zapracování 8. p ísp vek p i p echodu na nový podnikatelský program Sou ástí aktivní politiky zam stnanosti je i poradenství a cílené programy k ešení zam stnanosti. 2.5.1. Rekvalifikace Ú ady práce zabezpe ují rekvalifikaci pro uchaze e nebo zájemce o zam stnání v p ípadech, kdy struktura poptávky trhu práce neodpovídá struktu e nabídky pracovních sil a p ípadná rekvalifikace umož uje nové nebo další uplatn ní ve vhodném zam stnání. Rekvalifikací se rozumí získání nové kvalifikace nebo rozší ení stávající kvalifikace uchaze e o zam stnání nebo zájemce o zam stnání. P i ur ování obsahu a rozsahu rekvalifikace se vychází z dosavadní kvalifikace, zdravotního stavu, schopností a zkušeností fyzické osoby, která má být rekvalifikována formou získání nových 21
teoretických znalostí a praktických dovedností v rámci dalšího profesního vzd lávání. (Jank a kolektiv, 2004) Za rekvalifikaci se nepovažuje ádné studium na st edních a vysokých školách. Rekvalifikace se podle zákona . 435/2004 Sb., o zam stnanosti uskute uje na základ dohody mezi ú adem práce a uchaze em o zam stnání nebo zájemcem o zam stnání, vyžaduje-li to jejich uplatn ní na trhu práce. Za ú astníka rekvalifikace hradí ú ad práce náklady rekvalifikace a m že mu poskytnout na úhradu prokázaných nutných náklad spojených s rekvalifikací (stravné, jízdné, nocležné, pojišt ní). Rekvalifikaci zajiš uje ú ad práce p íslušný podle místa uchaze e o zam stnání nebo zájemce o zam stnání. (§ 109 zákona o zam stnanosti, vyhláška MPSV . 519/2004 Sb.) Rekvalifikace se uskute uje formou vzd lávání ve: •
vzd lávacích programech dalšího profesního vzd lávání,
•
speciálních programech k získání konkrétní pracovní dovednosti,
•
vzd lávacích aktivitách v rámci mezinárodních program ,
•
vzd lávacích programech ur ených pro uchaze e o zam stnání, kterým se v nuje zvýšená pozornost p i zprost edkování podle § 33 zákona o zam stnanosti,
•
ve školních vzd lávacích programech pro st ední vzd lávání v rámci soustavy oboru vzd lávání,
•
jiných vzd lávacích aktivitách, které sm ují k získání nové kvalifikace nebo rozší ení stávající.
Rekvalifikace m že být na základ zam stnavatele
v
zájmu
dalšího
dohody s ú adem práce provád na i u pracovního
uplatn ní
jeho
zam stnanc .
Zam stnavateli, který provádí rekvalifikaci svých zam stnanc , nebo rekvalifika nímu za ízení, které pro zam stnavatele tuto innost zajiš uje, mohou být pln nebo áste n hrazeny náklady rekvalifikace zam stnanc . (Koubek, 2008) 2.5.2. Investi ní pobídky Umož ují zam stnavateli investovat do rozvoje své firmy po stránce lidských zdroj . Umož uje mu získat následující formy podpory: 22
hmotnou podporu tvorby nových pracovních míst a rekvalifikace zam stnanc u
•
investi ních pobídek poskytovaných na základ
zák.
72/2000 Sb., o
investi ních pobídkách a zm n n kterých zákon v platném zn ní dotace na rekvalifikace zam stnanc podle "Rámcového programu pro podporu
•
vzniku a rozší ení technologických center a center strategických služeb" hmotnou podporu tvorby nových pracovních míst a rekvalifikace zam stnanc
•
podle "Programu pro podporu tvorby nových pracovních míst v regionech nejvíce postižených nezam stnaností" 2.5.3. Ve ejn prosp šné práce Ve ejn
prosp šné práce jsou
asov
omezené pracovní p íležitosti vytvo ené
p edevším pro obtížn umístitelné a dlouhodob nezam stnané uchaze e o zam stnání evidované ÚP. Tato místa vytvá í zam stnavatel na základ písemné dohody s ú adem práce ke krátkodobému pracovnímu umíst ní uchaze e o zam stnání, nejdéle však na dobu dvanácti po sob
následujících m síc
ode dne sjednaného nástupu uchaze e o
zam stnání do pracovního pom ru. (Jank a kolektiv, 2004) Finan ní p ísp vek na úhradu mzdových náklad
zam stnance, který byl veden v
evidenci ÚP, na takto vytvo eném míst m že být zam stnavateli poskytován až do výše skute ných mzdových náklad , v etn sociálního a zdravotního pojišt ní. 2.5.4. Spole ensky ú elná pracovní místa Ú el a charakteristika vytvá ení spole ensky ú elných pracovních míst (SÚPM) je vymezena § 113 zákona o zam stnanosti. Cílem poskytnutí p ísp vku na z ízení SÚPM je zvýšení po tu pracovních míst pro uchaze e o zam stnání, kterým nelze zajistit jiným zp sobem pracovní umíst ní, v etn zahájení samostatn výd le né innosti uchaze em. Jedním z p edpoklad tvorby SÚPM a jejich efektivního využití je nízký stav nabídky volných pracovních míst z hlediska profesního nebo územního.
23
SÚPM se rozumí: •
nové pracovní místo, které zam stnavatel z izuje nebo vyhrazuje na základ písemné dohody s ÚP na dobu sjednanou v dohod a je obsazováno uchaze i evidovanými ú adem práce, kterým nelze zajistit jiným zp sobem pracovní uplatn ní
•
nov z ízené pracovní místo pro uchaze e o zam stnání evidovaného ÚP a za ne vykonávat samostatnou výd le nou innost. (Jank a kolektiv, 2004)
Na p ísp vek k úhrad náklad p i z ízení nebo vyhrazení SÚPM není právní nárok. ÚP jej m že poskytnout ve form : 1. návratného p ísp vku 2. p ísp vku na úhradu úrok z úv r , 3. jiného ú elov ur eného p ísp vku 4.
áste né nebo plné úhrady vyplacených mzdových náklad , v etn pojistného na sociální zabezpe ení a p ísp vku na státní politiku zam stnanosti a pojistného na ve ejného zdravotní pojišt ní 2.5.5. P eklenovací p ísp vek
Uchaze m o zam stnání, kte í z ídí SÚPM po dohod s ú adem práce za ú elem výkonu samostatné výd le né innosti (§113 odst.1 zákona o zam stnanosti), m že ú ad práce poskytnout i p eklenovací p ísp vek (§114 zákona o zam stnanosti). 2.5.6. P ísp vek na dopravu zam stnanc P ísp vek na dopravu zam stnanc m že ú ad práce poskytnout zam stnavateli, který zajistí každodenní dopravu svých zam stnanc do a ze zam stnání v p ípadech, kdy hromadnými dopravními prost edky prokazateln není provozována doprava v bec nebo v rozsahu odpovídajícím pot ebám zam stnavatele. P i poskytování p ísp vku na dopravu není rozhodující, zda zam stnavatel zabezpe uje dopravu sám nebo prost ednictvím sjednaného soukromého dopravce. (Koubek, 2008)
24
2.5.7. P ísp vek na zapracování P ísp vek m že ú ad práce poskytnout zam stnavateli na základ
dohody, pokud
zam stnavatel p ijímá do pracovního pom ru uchaze e o zam stnání, kterému je p i zprost edkování zam stnání v nována zvýšená pé e (dle § 33 zákona o zam stnanosti). Maximální doba poskytování p ísp vku je 3 m síce a m že init m sí n nejvýše polovinu minimální mzdy. Zam stnavateli tento p ísp vek nenáleží v dob nep ítomnosti zapracovávaného pracovníka. (Koubek, 2008) 2.5.8. P ísp vek p i p echodu na nový podnikatelský program P ísp vek je ur en zam stnavateli, který p echází na nový výrobní program a nem že pro své zam stnance zabezpe it práci v rozsahu stanovené týdenní pracovní doby. P echodem na nový podnikatelský program se rozumí taková zm na výroby nebo poskytování služeb, p i které dochází k zásadním technologickým zm nám, nebo zm na p edm tu podnikání zapsaná v obchodním rejst íku nebo v živnostenském oprávn ní. P ísp vek lze poskytovat na áste nou úhradu náhrady mzdy maximáln po dobu 6 m síc , která zam stnanc m p ísluší podle pracovn právních p edpis . M sí ní p ísp vek na jednoho zam stnance m že init maximáln polovinu minimální mzdy. (Koubek, 2008) 2.5.9. Opat ení APZ na podporu zam stnávání osob se zdravotním postižením Chrán né pracovní místo (CHPM) je pracovní místo, které vytvo il zam stnavatel pro osobu se zdravotním postižením na základ písemné dohody s ú adem práce. M že se jednat i o CHPM v domácnostech osob se zdravotním postižením. Ú ad práce m že uzav ít dohodu o poskytnutí p ísp vku na vytvo ení CHPM i s osobou se zdravotním postižením, která se rozhodne vykonávat samostatnou výd le nou innost. CHPM musí zam stnavatel provozovat minimáln 24 m síc . Na základ písemné dohody m že ú ad práce na takto vytvo ená místa poskytnout zam stnavateli p ísp vek na áste nou úhradu provozních náklad . Maximální výše p ísp vk je stanovena § 75 zákona o zam stnanosti. Na poskytnutí p ísp vk není právní nárok. (Jank a kolektiv, 2004) 25
Chrán ná pracovní dílna (CHPD) je pracovišt zam stnavatele, ve kterém pracuje v pr m rném p epo teném stavu nejmén 60% zam stnanc se zdravotním postižením a které bylo vymezeno na základ dohody s ú adem práce. CHPD musí být p izp sobená pro zam stnávání osob se zdravotním postižením z hlediska jejich specifických pot eb nap . z hlediska architektonických bariér, sociálního za ízení atd. CHPD musí zam stnavatel provozovat minimáln 24 m síc . Na základ písemné dohody m že ú ad práce poskytnout p ísp vek na áste nou úhradu provozních náklad CHPD. Maximální výše p ísp vk je stanovena § 76 zákona o zam stnanosti. Na poskytnutí p ísp vk není právní nárok. (Jank a kolektiv, 2004) 2.6.
Nezam stnanost
Definice nezam stnanosti je založena na tom, že osoba schopná práce je z možnosti pracovat v placeném zam stnání vy azena, se svým vy azením se však nespokojuje a hledá si nové placené zam stnání, by jen na áste ný úvazek. Zjednodušen se dá íct, že nezam stnaným je ten, kdo není zam stnaný, ale aktivn práci hledá, nebo eká, až se bude do práce moci vrátit. P i objas ování struktury trh
práce je vhodné vymezit t i rozdílné typy
nezam stnanosti: frik ní, strukturální a cyklickou. Frik ní nezam stnanost vzniká v d sledku neustálého pohybu lidí mezi oblastmi a pracovními místy nebo v pr b hu jednotlivých stadií životního cyklu. Protože frik n nezam stnaní pracovníci asto p echázejí z jedné práce do druhé nebo shán jí lepší zam stnání, berou se za dobrovoln nezam stnané. Strukturální nezam stnanost se objevuje tam, kde je viditelný nesoulad mezi nabídkou a poptávkou po pracovnících. Spole n s odv tvovými i územními zm nami ekonomiky ztrácí mnoho pracovník
práci a stávají se nezam stnanými. Jejich
charakteristiky však mnohdy neodpovídají požadavk m nových pracovních míst. Požadovány jsou nové profese, kvalifikace, dovednosti. Tak se m ní struktura poptávky po práci, které se struktura její nabídky p izp sobuje jen zt ží. Cyklická nezam stnanost je d sledkem nevyužití stávajících kapacit z d vod odbytových potíží. Jedná se vlastn o situaci, kdy je celková poptávka po práci nízká, nebo obecn ji, že jde o nezam stnanost zp sobenou nedostate nou poptávkou po zboží. V p ípad , kdy je cyklická nezam stnanost pravidelná a spojená s p írodním cyklem, hovo í se o ní jako o sezónní. 26
Za nezam stnané jsou podle definice ILO považovány osoby, které v referen ním období nem ly žádné zam stnání, neodpracovaly ani jednu hodinu za mzdu nebo odm nu a aktivn hledaly práci, do které by byly schopny nastoupit nejpozd ji do dvou týdn . Tato metodika je jednotná pro všechny mezinárodn
lenské zem
EU a poskytuje
srovnatelné údaje. Je t eba respektovat skute nost, že definice
nezam stnaných podle ILO se liší od definice uchaze
o zam stnání registrovaných
na ú adech práce. (Knoll, 1993) 2.7.
Struktura pracovních sil v R
Demografický vývoj obyvatelstva v R vykazuje shodnou tendenci v rámci celé EU a to celkové stárnutí populace. Celkov klesá míra porodnosti a sou asn se prodlužuje v k starší generace. Zatím je celková struktura práceschopného obyvatelstva p íznivá, nebo podíl obyvatel v produktivním v ku 15-64 let iní 71 % všech obyvatel (Zdroj: MPSV, 2008). Je to zp sobeno ekonomickou aktivitou silných ro ník ze 70.let a sou asným ekonomický zapojení povále ných ro ník . P echod t chto starších ro ník do d chodového v ku bude p edstavovat jak pro ekonomiku, tak pro trh práce zm ny, na které se v rámci rozvoje lidských zdroj musíme zam it. Výpadek pracovní síly s odchodem silných ro ník do d chodového v ku bude pro projekty rozvoje lidských zdroj znamenat jednak snahu udržet stávající generace co nejdéle ekonomicky aktivními, ale také snahu substituovat výpadky na trhu práce ízenou migrací, zam it se ve struktu e vzd lávání a rekvalifikací na ony skupiny starší generace, která budou tvo it silnou poptávku. 2.7.1. Zdroje pracovních sil a jejich rozd lení V R
jsou
tvo eny
obyvateli
v produktivním
v ku
(15-62),
pracujícími
v poproduktivním v ku (nad 62), ostatním zdroji (k nám p ijíždí ze zahrani í, musí ode íst eské ob any, kte í odjíždí za prací do zahrani í).
27
Tab. 1: Rozd lení zdroj pracovních sil v produktivním v ku: Skupina obyvatel v produktivním v ku pracující ženy na mate ské dovolené p íprava povolání Práce neschopní Ostatní*
Procento z celkových zdroj pracovních sil 71% 5% 10% 3% 11%
zdroj: eský statistický ú ad (2009)
Tab. 2: Procentické zastoupení populace pracující v hospodá ských oblastech: Hospodá ská oblast Zem d lství Pr mysl Služby
Procento populace 5,7 % 41 % 53,3 %
zdroj: eský statistický ú ad (2009)
V eské republice se také v posledních letech zvyšuje se poptávka po zahrani ních silách. U nás nejvíce pracovníci z Polska, Ukrajiny, Ruska, … Podmínky pro cizince, aby mohl v R pracovat: povolení k zam stnání od ú adu práce v míst práce (vydává se jako první; obsahuje: „platné ode dne povolení k pobytu“), povolení k pobytu vydané okresní správou cizinecké policie v míst bydlišt . 2.7.2. Zhodnocení nezam stnanosti v R V R je nezam stnanost p evážn strukturální povahy. Vysoká míra nezam stnanosti postihuje jednotlivé regiony a „problémové“ skupiny obyvatel. Míra nezam stnanosti je nerovnom rná z hlediska regionálního pohledu, vysoká míra nezam stnanosti p etrvává v kraji Ústeckém, Moravskoslezském a Olomouckém, nejnižší míra nezam stnanosti je v Praze. Hlavní podíl nezam stnaných osob tvo í uchaze i s nižšími stupni vzd lání (základní vzd lání a st ední odborné vzd lání bez maturity). Nezam stnanost postihuje zejména nižší v kové skupiny osob.
_____________________________________________________________________________________ *ostatní - evidování uchaze i o zam stnání, ženy v domácnosti, neevidovaní uchaze i, kte í hledají práci sami nebo necht jí pracovat, pracovníci v zahrani í, lidé, kte í nejsou zahrnuti do statistik. V absolutním vyjád ení to iní 0,5 mil. osob.
28
Obr. 1 – Nezam stnanost R v letech 1997 – 2008 (MPSV1),2009) V p evážné v tšin zemí je míra nezam stnanosti žen vyšší než míra nezam stnanosti muž . Podle údaj MPSV1) k 28.02.2009 byla míra registrované nezam stnanosti žen byla 8,4 % a muž 6,6 %.
Obr. 2 - R (MPSV1),2009) Ke konci února 2009 registrovaly ú ady práce 208 845 žen, což tvo í 48,7 % z celkového po tu nezam stnaných, a 64 046 osob se zdravotním postižením, což tvo í 14,9 % z celkového po tu nezam stnaných.
__________________________________________________________________________________ 1) MPSV – Ministerstvo práce a sociálních v cí
29
Dále bylo k tomuto datu u ú ad práce registrováno 26 351 absolvent stup
škol všech
vzd lání a mladistvých. Je to o 1 134 osob více než v minulém m síci a o 4 785
osob více než v únoru 2008. Na celkové nezam stnanosti se tak podílejí 6,1 % (leden 2009 - 6,3 %, únor 2008 – 6,1 %). Tato skupina obyvatel je v naší republice jednou z nejrizikov jších z toho d vodu, že absolventi v tšinou nespl ují požadavek potencionálních zam stnavatel na praxi v oboru. Absolvent m je totiž t eba p i p ijetí v novat více pozornosti p i zaškolení, než uchaze m, kte í mají s prací v oboru už n jakou zkušenost. Výhodou absolvent by na druhou stranu mohlo být to, že nemají žádné špatné pracovní návyky a firma si tak jejich pracovní návyky m že sama zformovat podle svých aktuálních pot eb. Po et osob nezam stnaných jeden rok a déle se p iblížil polovin
všech
nezam stnaných (50,5 %). Tento podíl dlouhodob nezam stnaných je však v rámci EU stále vysoký. Mimo ádn vysoký podíl osob dlouhodob bez práce je ve skupin nezam stnaných se základním vzd láním (64,0 % všech nezam stnaných se základním vzd láním), ve skupin nezam stnaných se st edním vzd láním bez maturity je to tém polovina všech nezam stnaných (48,2%). Meziro n se struktura nezam stnaných podle dosaženého stupn vzd lání výrazn nem ní. P evážnou ást nezam stnaných (70 %) tvo í osoby s nižšími stupni vzd lání. Nejvyšší podíl na po tu nezam stnaných zaujímají obecn osoby se st edním odborným vzd láním a se základním vzd láním následují osoby se st edním odborným vzd láním s maturitou. Nejnižší podíl na nezam stnanosti tvo í lidé s vysokoškolským vzd láním a s úplným st edním všeobecným vzd láním (Gymnázia). Dalším d ležitým hlediskem pro sledování nezam stnanosti je hledisko územní. Z hlediska územního je naše republika rozd lena v m eních bu podle NUTS 32) na 14 kraj nebo podle NUTS 42) na jednotlivé okresy.
2) Evropský statistický ú ad Eurostat zavedl v roce 1988 klasifikaci územních jednotek NUTS, Úrove NUTS I p edstavuje v R území státu. Úrove NUTS II p edstavuje 8 region = Praha, St ední echy, Jihozápad, Severozápad, Severovýchod, Jihovýchod, St ední Morava a Ostravsko. Úrove NUTS III p edstavuje území kraje. Úrove NUTS IV p edstavuje jednotlivé okresy a úrove NUTS V jsou jednotlivé obce.
30
Míra registrované nezam stnanosti k 28. 2. 2009 podle údaj
Ministerstva práce a
sociálních v cí inila 7,4 % (leden 2009 – 6,8 %). Míru nezam stnanosti vyšší než republikový pr m r vykázalo 46 okres , nejvyšší byla v okresech Most (14,7 %), Jeseník (14,5 %), Bruntál (13,6 %), Znojmo (13,4 %), Karviná (13,3 %) a Hodonín (13,1 %). Nejnižší míra nezam stnanosti byla v okresech Praha-východ (2,2 %), Praha a Praha–západ (shodn 2,4 %), Mladá Boleslav (3,7 %) a Benešov (3,9 %). Mezim sí ní nár st nezam stnaných zaznamenalo všech 77 ú ad práce, nejvyšší nár st byl v okresech Havlí k v Brod (o 20,4 %), Mladá Boleslav (o 17,4 %), Olomouc (o 16,8 %), Nový Ji ín (o 14,4 %), Rokycany (o 13,9 %) a Benešov (o 13,4 %). Podporu v nezam stnanosti poskytovaly v únoru 2009 ú ady práce 188 659 uchaze m o zam stnání, tj. 44,0 % všech osob vedených v evidenci (leden 2009– 41,4 %, únor 2008 – 34,1 %)
Míra nezam stnanosti (%) 0 - 4.99 5 - 9.99 10 - 14.99 15 a více
DC
CV CH
SO
MO LN
KV
PS PM
KT
MB
ME KL
RO
BE
JN SM
AB PY
PZ
TU
JC
NA
NB
HK
KO
PA
KH
PB
PJ
DO
LB
CL
LT
RA TC
UL
TP
PI
PT
PE
TA
CB
JH
OP OL
ZR
JI TR
BK
BO
BM
VY
200
OT KA FM
VS
KM ZL
BV
100
NJ PR
PV
ZN
CK
0
BR
SU
SY
HB ST
UO
CR
BN
JE
RK
300 km
HO
UH
MPSV - VE
Zhotoveno v odd. 143 MPSV Datumzhotovení 9.3. 2009
Obr. 3 - Míra nezam stnanosti v okresech R k 28.únoru 2009 (MPSV1),2009)
31
3. VÝSLEDKY A DISKUZE 3.1.
Kraj vyso ina
Kraj Vyso ina se rozkládá na ploše 6 796 km2, celkový po et obyvatel je 513 195. P írodní podmínky rozptýlily obyvatele Vyso iny do více než tisíce sídel, která jsou propojena hustou sítí silnic. Pro Vyso inu jsou charakteristické malé vesnice nep íliš vzdálené od místního centra, jímž bývá klidné malé m sto se t emi až deseti tisíci obyvatel. Pouze ve ty ech m stech žije více než dvacet tisíc obyvatel, krajské m sto Jihlava dosahuje po tu padesáti tisíc. S rostoucí životní úrovní a mobilitou obyvatel lze ekat, že toto uspo ádání bude výhodou. Umož uje využívat pozitiva venkovského bydlení a p itom zaru uje dostupnost m stského centra. Metropolí kraje je Jihlava. Kraj je umíst n v dopravním i popula ním st edu zem . Vyso inou prochází hlavní dopravní tepna
eské republiky dálnice D1. Ekonomika východní
sousedící brn nskou aglomerací, severozápadní
ásti kraje je ovlivn na
ást kraje je již spádovou oblastí
hlavního m sta Prahy. Strategická poloha Vyso iny proto v posledních letech p ilákala adu zahrani ních investor , kte í sem soust e ují nejen výrobní kapacity, ale rovn ž výzkum a vývoj. Do kraje Vyso ina, se z územního hlediska adí okresy Havlí k v Brod, Jihlava, Pelh imov, Ž ár nad Sázavou a T ebí . 3.2.
Okres T ebí
Okres T ebí
je svou rozlohou – 1 463 km2 druhým nejv tším okresem v kraji
Vyso ina. Na území okresu T ebí se nachází 225 sídel. Území okresu se d lí mezi 167 obcí, kde 6 obcí má ud len status m sta. Ve 3 z nich krom T ebí e jsou zárove umíst na pracovišt Ú adu práce v T ebí i. Jsou to Moravské Bud jovice, Jemnice a Nám š nad Oslavou (dle § 7 z. . 435/2004 Sb., o zam stnanosti a vyhláška . 564/2002 Sb., o stanovení území okres
eské republiky a území obvod hlavního
m sta Prahy).
32
St íte ž
ka r ád Za h
ec en St ud
Vale
o
ic e
e
ce rk ov i
Sedlec Po p vk y
ov
19
ou ice v al sla Kr O 22 d na Su 29 di ce
B e zn ík
Kur
33
osle py
Mohelno Lhánice
Dukovany y
Zv
va ny
e tic
Kroko ín
š š no m Ji Ná ad n vou la Os
28
av Sl
Pucov
uc ho va n
Li to
Biskupice - Pulkov
12
18
v
Ba ice
vic e
Radkovice u Hrotovic
o es
T
Dalešice Hr ot o vi c
Ra ic e
Jasenice
Ro
Be ne t ic e
ice
ch y
m
Št
Ci dli na
pk ov
ys lib
34
Krhov
í št po
Ok ar ec
Stropešín
Odunec
ov
Oc ma ni c e
lín mo Kra
Št
n atí
45
z
41
Nové Láz Syrovice
M
ik
Pyšel
Po
Kojatice
39
P
šín
T eb enice
Lipník
32
e
n
ky
e
vi ko ce
Police
D
di
Dolní Vilémovice
27
Jarom ice nad Rokytnou
tnic Bl a
ce
vi
lo vi ce
uš ic e
Ko
Klu ov
25
Kamenná
v
Smrk
Sla
atic
Ko 46 st ní ky
Lukov
Moravské Bud jovice 44
Bo h
tín Koja
av isl
Jir
Ba
do tic e
eb e
e ic ov
ce
40 Ra
T
do la
vi lo Pá
48
M
38
49
Litoho
36
Jemnice
47
35
Budkov
Vícenice
ko v
vice icho Kož
y ap
37
42
Domamil
ldí
ad Vl
ebí
Vý
43
Lomy
ce
v
e
Bu diš o
Nárame
Va
14 15 Krahulo 34 Kozlany T v 35 Komárovice ín 17 36 Oponešice 13 ed P 37 Chot budice 16 38 Lhotice Sta e 39 Hornice 21 ímo 20 40 Slavíkovice v ík stn 41 Nimpšov Ma 42 Jakubov u Moravských Bud jovic 23 43 Radkovice u Bud e áslavice Želetava 24 44 Rácovice B 45 astohostice Horní 26 ab ic 46 Kdousov Újezd e Š Le eb 47 Jemnice so ko v 30 ni ice 48 Menhartice Ma ce rtín 49 Lov ovice Dolní 31 ko v Lažany
Studni
ko ec
ltic
v ko
a Her
Hodov
Trn ava
Ok íšky
Opatov
hy Ro
P
ice eš
Nová Ves ce Petrovi
Vl atín
dí Ru
Ok
íhalín
10
5
ín at zn
ná ve ta er ho L
íchov
9
4 3 ro H
2 8
Svatoslav
Kouty
ím
m
Horn í Vilém ov
1
Ch lu
Pe šo
Ra do šo v
Obce okresu T ebí ín
18 Vícenice u Nám št nad Oslavou 19 Hluboké 20 Lesná 21 Rokytnice nad Rokytnou 22 Lesní Jakubov 23 Mikulovice 24 Kojetice 25 Petr vky 26 Loukovice 27 Ostašov 28 Hartvíkovice 29 Rapotice 30 Mezi í ko 31 Les ky 32 Zárubice 33 Kladeruby nad Oslavou
ht ec
1 Horní Smr né 2 Bransouze 3 Bochovice 4 Horní He manice 5 Nový Tele kov 8 Radonín 9 Zašovice 10 P ibyslavice 12 Nalou any 13 Chlístov 14 Pokojovice 15 Hv zdo ovice 16 Markvartice 17 echo ovice
Obce
Dešov
0
5
10
15
Kilometry
20
podle MN k 31.12.2008 v % 22,6 až 17,2 až 11,8 až 6,4 až 1 až
27,8 (2) 22,6 (9) 17,2 (30) 11,8 (90) 6,4 (36)
Obr. 4 - Obce okresu T ebí (MPSV,2008) 3.2.1. Demografická charakteristika okresu T ebí Základní demografické charakteristiky jsou zjiš ovány v procesu S ítání lidu, dom a byt (SLDB); k dispozici jsou údaje z roku 2001. V dob posledního SLDB m l okres 117 367 obyvatel, z toho ekonomicky aktivních bylo 57 704 osob (49,2 %), pracujících bylo 51 405 (43,8 %, kraj Vyso ina 46 %, R 46,6 %), ob an starších 15 let bez vzd lání a se základním vzd láním bylo 25 151 (21,4 %). V produktivním v ku bylo 75 425 ob an (64,3 %), do t iceti let v ku bylo 49 232 (41,9 %) a nad 60 let 21 084 (18 %) obyvatel okresu. Uvedený p ehled již pochopiteln
neodpovídá sou asnému stavu. U n kterých
charakteristik provádí eský statistický ú ad periodické aktualizace, základní údaje jsou uvedeny v tabulce
. 4; za povšimnutí stojí na bázi celkového úbytku obyvatel trvalý
pokles v kategorii do 14 let. Pro d ležitou kategorii – po et ekonomicky aktivního 33
obyvatelstva, který je brán jako základ pro výpo et RMN (Registrované míry nezam stnanosti) v obcích a mikroregionech – jsou však k dispozici pouze výsledky z p vodního šet ení v roce 2001.
Tab. 4: Vývoj po tu obyvatel trvale bydlících na území okresu T ebí :
po et obyvatel celkem z toho ženy z toho v ková kategorie: 0 - 14 let 15 - 64 let
31.12.2004
31.12.2005
31.12.2006
31.12.2007
116 840 59 249 18 738 81 784
116 209 58 861 18 136 81 652
116 298 58 900 17 636 81 961
114 153 57 864 16 895 80 364
Zdroj: Ú ad práce T ebí (2009) 3.2.2. Vývoj ekonomické situace v okrese T ebí V sou asné dob má okres charakter pr myslov - zem d lský. Podíl zem d lského sektoru však pr b žn klesá a zejména v mikroregionech T ebí , Nám š nad Oslavou a Ok íšky je poslední dobou patrný odklon od d íve pro okres typické sezónnosti vývoje nezam stnanosti. Rozhodující zam stnavatelé regionu jsou soust ed ni v okresním m st (Nemocnice v T ebí i, PBS Industry, a.s. (d íve První brn nská strojírna T ebí , a.s.), I & C Energo, a.s., JITONA, a.s. (d íve Tusculum a.s.). Mimo T ebí je t eba zmínit
EZ, a.s., Jaderná elektrárna Dukovany, Outulný, a.s. – Nám š nad Oslavou,
Ing. Bronislav Vala – Hrotovice, MANN + HUMMEL (CZ), s.r.o., Nová Ves, Huhtamaki
eská republika, a.s., P ibyslavice, FRAENKISCHE CZ s.r.o., Ok íšky,
MOTORPAL a.s. a EGSTON SYSTEM ELECTRONIC, spol. s r.o. - Jemnice, JMB družstvo, Moravské Bud jovice, BAST, spol. s r.o. – Moravské Bud jovice, a BEL sýry esko a.s., Želetava. Sou asnou hospodá skou situaci okresu pom rn významn poznamenal vývoj po roce 1989. N kte í do té doby významní zam stnavatelé zanikli; nap . BOPO, a.s., další výrazn redukovali po et zam stnanc ; nap íklad JITONA, a.s. (d íve Tusculum a.s.) nebo PBS Industry, a.s. (d íve První brn nská strojírna T ebí , a.s.). Nové produk ní kapacity naproti tomu vznikaly jen ve velmi omezené mí e, nap . MANN + HUMMEL (CZ) s.r.o., p ípadn TEDOM s.r.o. D vodem nízkého zájmu investor byla – a do jisté míry stále ješt je – problematická dopravní obslužnost regionu.
34
V poslední dob relativn stabilní zam stnanost zajiš ovaly strojírenské firmy, podniky vyráb jící pro automobilový pr mysl, firmy p sobící ve stavebnictví a zam stnavatelé v energetickém sektoru. V sou asné dob
v souvislosti s celosv tovým útlumem
hospodá ství se práv firmy vyráb jící pro automobilový pr mysl, strojírenské firmy a do jisté míry i firmy ve stavebnictví potýkají s problémy spojenými s nedostatkem zakázek. Vícemén stabilní situaci lze o ekávat pouze v energetickém sektoru. Na nižší objem objednávek reagují podniky omezováním výroby, formou krácení fondu pracovní doby nebo v horším p ípad
snižováním stavu zam stnanc . Obavy ze ztráty
zam stnání a rostoucí nezam stnanosti následn redukují koup schopnou poptávku obyvatel po zboží a službách. Zem d lství hospoda í v mén p íznivých (jih okresu) až v nep íznivých (severní ást) výrobních podmínkách horáckého regionu. Problémem venkova jsou nízké mzdy v zem d lství a asto komplikované dojížd ní za prací v návaznosti na omezování rozsahu dopravní obslužnosti. Rozvoj venkova omezuje nezájem mladých lidí pracovat v zem d lství. I v tomto sektoru se již projevily d sledky hospodá ského útlumu ve form nižších, klesající poptávce p izp sobených výkupních cen. Pr myslové zóny m sta T ebí e se nachází p edevším na ul. Pr myslová, Hrotovická a Ž árského. Dále byla z ízena a stále se ješt
buduje nová pr myslová zóna –
„Hrotovická-Pr myslová zóna“. 3.2.3. Pr myslové zóny v okrese T ebí Pr myslová zóna – Pr myslová tvr – je nejv tší existující zónou v T ebí i (32,5 ha). Spole n s PZ na ulici Hrotovické a Ž árského p edstavuje tzv. pr myslové jádro m sta T ebí e, které je situované na jihovýchodním okraji m sta. V pr myslové zón se nachází 25 firem, které zam stnávají 1 227 zam stnanc . Pr myslová zóna - ul. Hrotovická (13 ha) se nachází jižn od PZ Pr myslová tvr . Zde se nachází 58 firem zam stnávajících 1 128 zam stnanc . Pr myslová zóna - ul. Ž árského (22,8 ha) – 23 firem, 644 zam stnanc . Pr myslová zóna Borovina (13,2 ha) leží v jihozápadní ásti m sta. Velkou ást této zóny zaujímá areál bývalé obuvnické firmy BOPO, a.s. V této oblasti se nachází 17 firem, které zam stnávají 236 osob. V dohledné dob by m la být zahájena postupná revitalizace areálu bývalé firmy BOPO, a.s. (plánuje se výstavba byt , supermarketu, erpací stanice, muzea). 35
PZ – Hrotovická-pr myslová zóna - vým ra cca 11,4 ha je tém
obsazena. Stávající
investo i již dokon ili výstavbu výrobních a provozních objekt . Další investo i pokra ují ve výstavb . M sto T ebí
vykoupilo dalších 3,5 ha v sousedství
(nezasí ováno), které umožní rozší ení pr myslové zóny. V PZ je nyní 6 firem zam stnávajících 355 osob. V lokalit Víde ský rybník (Znojemská ul.) byla v prosinci 2007 dokon ena výstavba dvou nákupních st edisek. Jedná se o nákupní st ediska Lidl a Interspar. Dále se pokra uje ve výstavb nového obchodního centra – první ást (supermarket Hyperalbert s n kolika obchody) byla otev ena na podzim 2008. V pr myslové zón
ervená Hospoda (v rukou soukromých majitel a investor ) byla
dokon ena výstavba velkoskladu a prodejny nábytku firmy A JE TO. Zóny menších rozloh, nacházející se v r zném stadiu stavební eventueln investorské p ipravenosti, p ipravují i další obce i m sta okresu T ebí : Hrotovice, Jemnice, Jarom ice nad Rokytnou, Moravské Bud jovice, Nám š nad Oslavou a Ok íšky. Pr myslové zóny v dále uvedených m stech a obcích okresu T ebí jsou plánované z v tší ásti na zatím soukromých pozemcích. Obecní i m stské ú ady cht jí provést výkup jednotlivých pozemk
až pro konkrétního investora. Inženýrské sít
jsou
dostupné minimáln na hranici lokalit (kompletní zasí ování musí provést vždy obec). Problémem je obecn zhoršená dopravní obslužnost území a v obecné rovin p evaha nabídky nad poptávkou. Hrotovice Pozemky v zón , umíst né sm rem na obec Odunec, nejsou vykoupené, inženýrské sít na hranici lokality u silnice 252. Rozloha: celkem 3,8 ha. Krajská správa a údržba silnic Vyso iny zde má vytáp nou halu 60x100m.
Zkratka PZ = pr myslová zóna
36
Jarom ice n. Rokytnou V roce 2007 došlo ke zm n územního plánu, ke zm n lokalit i názv . 1. Lokalita 1A Za forotou Rozloha: celkem 8,7 ha, 2 soukromí vlastníci. 2. Lokalita 2A Lhota Rozloha: celkem 5,5 ha, 1 soukromý vlastník. 3. Lokalita B Za klášterem Rozloha: celkem 7,2 ha, 5 soukromých vlastník . 4. Lokalita D U Popovic Rozloha: celkem 7,1 ha, 7 soukromých vlastník . 5. Lokalita E Za kobylím trhem Rozloha: 9,8 ha, 8 soukromých vlastník . 6. Lokalita F Za kobylím trhem Rozloha: 4,6 ha, 5 soukromých vlastník . Jemnice Za átkem m síce prosince 2006 došlo k p evedení nepoužívaných vojenských objekt a pozemk na m sto (pozemky o rozloze cca 5 ha). Momentáln
se zpracovává dokumentace na inženýrské sít .
ást vykoupených
pozemk je blokována probíhajícím soudním sporem, nezatížená ást se pronajímá. V sou asnosti probíhá jednání s jedním zájemcem o koupi pozemk (chystaná výroba zem d lských stroj ). P ipravuje se projekt severojižního propojení kraje Vyso ina. Jedná se o silnici první t ídy. Dojde k propojení s Rakouskem. P edpokládaná realizace do 5 let. V sou asné dob je tento projekt z finan ních d vod pozastaven. P ipravuje se nový územní plán (týká se bytové výstavby a obchvatu m sta).
37
Moravské Bud jovice V sou asné dob
výkup pozemk
nepokra uje, není zainvestováno, probíhá
vyhledávání soukromých vlastník a jednání s nimi. Obec p ipravuje dv lokality (A, B), inženýrské sít na hranicích lokalit. 1. Lokalita A U technických služeb (ul. Dopravní) Rozloha: celkem 14,4 ha, vykoupeno 1 ha. 2. Lokalita B U sila (Mexiko) Rozloha: celkem 11,4 ha, vykoupeno 2,4 ha. Jedinou již fungující zónou této obce je pr myslová zóna v lokalit
K Ho e (už
obsazené firmami: BAST, spol. s r.o., Dr bež - Vyso ina spol. s r.o., Model Obaly a.s. a ISOBAST, spol. s r.o.). M sto uvažuje o dalším výkupu pozemk v této lokalit a rozší ení sm rem na obec Litoho . Sou asn
se p edpokládá realizace obslužné
komunikace (komunikace ve fázi studie). Pozemky jsou p evážn soukromé, m sto vlastní zanedbatelnou ást. N které stávající firmy si vykupují pozemky pro rozší ení výroby samy. Nám š nad Oslavou Oblasti Nám š nad Oslavou konkurují pr myslové zóny ve Velké Bíteši v blízkosti dálni ního spojení D1 Praha – Brno. Lokalita A - Bítešská pr myslová zóna v Nám šti n. O. Rozloha: celkem 11 ha, 19% vlastní m sto, 23% stát, zbytek soukromí vlastníci. Lokalita B – Na Koretinách Rozloha: celkem 5 ha, 24% ve vlastnictví m sta. Ok íšky Pozemky jsou vykoupené, sít na hranici lokality. Rozloha zóny . 1: celkem 1,5 ha, vykoupeno 1,5 ha - obec registruje v sou asnosti p t zájemc o pozemky (zam stnavatelé p ímo z Ok íšek a blízkého okolí). Bylo vydáno územní rozhodnutí na sít . Staví se stanice technické kontroly, která by m la být v provozu v b eznu 2009. Rozloha zóny
. 2: celkem 3 ha, firma FRAENKISCHE CZ s.r.o. vlastní celou
pr myslovou zónu. Firma v íjnu 2007 zahájila provoz.
38
3.3.
Analýza zam stnanosti v regionu Vyso ina - okres T ebí
V této ásti práce se dostáváme k vlastní problematice zam stnanosti v okrese T ebí . V následujícím textu uvádím jednotlivé statistiky nezam stnanosti, které jsou platné pro vybraný region. P i sledování zam stnanosti v okrese T ebí vychází ú ad práce z údaj Ministerstva práce a sociálních v cí, z údaj zabezpe ení T ebí ) a z vlastních údaj
OSSZ (Okresní správa sociálního
- monitoring firem.
3.3.1. Údaje sledované OSSZ T ebí Jak je uvedeno výše Okresní správa sociálního zabezpe ení provádí svoji vlastní statistiku zam stnanosti. Hlediska jejího len ní jsou uvedena v následujících dvou tabulkách: Tab. 5: Vývoj zam stnanosti podle OSSZ T ebí v letech 2002 - 2008: 31.12.2002 31.12.2003 31.12.2004 31.12.2005 31.12.2006 31.12.2007 31.12.2008
OSV Organizace z toho malé velké CELKEM
9 866 36 032
10 050 38 442
9 389 36 434
8 880 35 028
8 702 33 870
9 010 34 146
9 213 33 010
9 948 26 084
10 557 27 885
10 753 25 681
11 225 23 803
11 179 22 691
11 423 22 723
10 877 22 133
45 898
48 492
45 823
43 908
42 572
43 156
42 223
Zdroj: Okresní správa sociálního zabezpe ení v T ebí i (2008) Podklady Okresní správy sociálního zabezpe ení zachycují aktuáln
2 447
zam stnavatelských subjekt (viz Tab. . 6). Tyto subjekty zam stnávají 33 010 osob, zam stnanost v etn OSV
iní 42 223 pracovník .
Tab. 6: Zam stnanost podle OSSZ T ebí v roce 2008: OSSZ po et zam stnavatel
OSSZ po et zam stnanc
ÚP po et zam stnavatel
ÚP po et zam stnanc
k 31.12.2008 OSV Organizace z toho malé velké CELKEM
2 447
9 213 33 010
2 174 273
10 877 22 133
x 252
x 21 870
2 447
42 223
252
21 870
Zdroj: Okresní správa sociálního zabezpe ení v T ebí i (2008) 39
Dle údaj ú adu práce T ebí je v daném regionu registrováno 252 zam stnavatel nad 25 zam stnanc , kte í k 31.12.2008 zam stnali 21 870 zam stnanc . V meziro ním porovnání, v rámci monitoringu ú adu práce, byl zaznamenán celkový pokles po tu zam stnanc o 772 osob. Oproti údaj m OSSZ vidíme rozdíly, které jsou zp sobeny charakteristikou a objemem dat. Ú ad práce, v rámci dotazování a monitorování po tu pracovník
jednotlivých zam stnavatel , zaznamenává pouze stavy v okrese T ebí
(oproti OSSZ, která má širší záb r – sleduje zam stnavatele a jejich celkové po ty zam stnanc z hlediska odvod , tedy, dle sídla firmy). 3.3.2. Údaje sledované ÚP T ebí Ú ad práce v T ebí i lení sledování nezam stnanosti do n kolika hledisek. Velmi ráda bych Vám zde te
p iblížila všechny skupiny len ní, které je možné ve statistikách
ú adu práce najít. Rozd lení pracovních sil podle údaj získaných ú adem práce najdete v tab. . 7 r
Tab. 7: Vývoj zam stnanosti podle Ú adu práce T ebí 2002 - 2008: 31.12.2002 31.12.2003 31.12.2004 31.12.2005 31.12.2006 31.12.2007 31.12.2008 pracovní síla nezam stnanost po et evidovaných uchaze na ÚP v T ebí i
56 225
58 983
58 953
59 315
59 686
59 600
59 097
7 570
7 929
8 112
7 728
6 649
4 995
4 950
Zdroj : ÚP T ebí (2008)
3.3.2.1.
Míra nezam stnanosti
Míra nezam stnanosti
- výpo et vychází z pracovní síly, kterou tvo í sou et
klouzavého pr m ru zam stnaných (v etn cizinc ) z výb rového šet ení pracovních sil a klouzavého pr m ru nezam stnaných – dosažitelných.3)
3) Jedná se o uchaze e o zam stnání, kte í mohou bezprost edn nastoupit do zam stnání p i nabídce vhodného pracovního místa, tj. evidovaní nezam stnaní, kte í nemají žádnou objektivní p ekážku pro p ijetí zam stnání. Za dosažitelné se nepovažují uchaze i o zam stnání ve vazb , ve výkonu trestu, uchaze i v pracovní neschopnosti, uchaze i, kte í jsou za azeni na rekvalifika ní kurzy, nebo uchaze i, kte í vykonávají krátkodobé zam stnání, a dále uchaze i, kte í pobírají pen žitou pomoc v mate ství nebo kterým je poskytována podpora v nezam stnanosti po dobu mate ské dovolené.
40
3.3.2.2.
Struktura zam stnanc
Struktura zam stnanc uvedená v tabulce .8, je dalším významným hlediskem, které ú ad práce sleduje. V této statistice ú ad práce roz lení obyvatelstvo na menší podskupiny, jejichž vý et je uveden v tabulce a následn analyzuje jednotlivé skupiny jako celek. Tato tabulka znázor uje viditelný pokles zam stnanosti – nejv tší ve skupin d lníci a pomocný personál. Nár st v po tech zam stnanc zaznamenaly pouze 2 skupiny a to mladiství a osoby se ZP. Tab.8 : Struktura zam stnanc podle Ú adu práce T ebí v letech 2007 - 2008: Zam stnanci
31.12.2007
30.6.2008
31.12.2008
22 642
22 278
21 870
12 406 10 236
12 217 10 061
11 954 9 916
9 196 13 446
8 935 13 343
8 930 12 940
546 425 13
568 402 1
562 412 18
CELKEM z celkového po tu: muži ženy z celkového po tu: THP + ost. D + POP z celkového po tu: osoby se ZP d chodci mladiství
Zdroj : ÚP T ebí (2008) Nezam stnanost v základních odv tvích – dalším zp sobem len ní je len ní podle základních hospodá ských odv tví. Tohle len ní je uvedeno v tabulce . 8a Tab.8a : Nezam stnanost v základních odv tvích podle ÚP T ebí 2007 - 2008: Odv tví zem d lství a les. pr mysl stavebnictví obchod a služby doprava a spoje ostatní CELKEM
31.12.2007
30.6.2008
31.12.2008
2 282 10 822 1 735 1 454 804 5 545 22 642
2 289 10 389 1 729 1 472 822 5 577 22 278
2 218 9 923 1 703 1 534 838 5 654 21 870
Zdroj : ÚP T ebí (2008) 41
Podrobn jší len ní zam stnanosti dle monitoringu ú adu práce vidíme v tab. . 8b, toto len ní si provádí ú ad práce pro ú ely zp esn ní údaj uvedených v tabulce . 8a Tab.8b : Podrobn jší len ní nezam stnanosti podle Ú adu práce T ebí : Odv tví (dle CZ-NACE) - podrobn jší len ní A B CA CB CC CD CE CF CG CI CJ CK CL CM D E F G H CH I J K L M N O P Q R S
Zem d lství,lesnictví,rybá ství
T žba a dobývání Výroba potraviná ských výr.,náp.,tab. Výroba textilií, od v , usní Zpracování d eva, výroba papírenských výr. Výroba koksu a rafinovaných ropných prod. Výroba chemických látek, p ípravk Výroba základních farmaceutických výr. Výroba pryžových, plastových výrobk Výroba po íta , elektronických, opt. p íst. Výroba elektrických za ízení Výroba stroj , za ízení Výroba dopravních prost edk , za ízení Výroba nábytku, ostatní zpracovatelský pr m. Výroba, rozvod elekt iny, plynu, tepla Zásobování vodou, in. související s odpady Stavebnictví Velko-maloobchod, opravy motor. vozidel Doprava a skladování Výroba zákl. kov , hutní zpracování kov Ubytování, stravování, pohostinství Informa ní, komunika ní innosti Pen žnictví, pojiš ovnictví innosti v oblasti nemovitostí Profesní, v decké, technické innosti Administrativní, podp rné innosti Ve ejná správa, obrana, sociální zabezpe ení Vzd lávání Zdravotní, sociální pé e Kulturní, zábavné, rekrea ní innosti Ostatní innosti
CELKEM
31.12.2007
30.6.2008
31.12.2008
2329
2 289
2 218
1316 1256 691
1 298 1 123 668
1 287 987 653
47
47
47
603 176 795 951 657 712 1196 326 1838 1346 500 2047 108 528 135 137 163 221 969 1787 1610 65 133
606 184 747 984 546 680 1 202 365 1 729 1 342 528 2 083 130 540 131 108 165 232 1 040 1 736 1584 65 126
568 182 768 945 451 645 1 200 347 1 703 1 420 540 1 965 114 533 134 111 161 227 1 022 1 819 1 657 64 102
22 642
22 278
21 870
Zdroj : ÚP T ebí (2008) Zam stnanost podle velikosti zam stnavatelských subjekt je podchycena následující tabulkou . 9. Nejvýrazn jší snížení se promítá ve skupin 500 – 999 zam stnanc – o 454 osob (20,6 %), ve skupin 100 – 499 zam stnanc – o 220 osob (2,2 %) a ve skupin 25 – 99 zam stnanc – o 117 osob (1,2 %).
42
Tab.9 : Zam stnanost podle velikosti zam stnavatelských subjekt 2007 - 2008: 31.12.2007
30.6.2008
31.12.2008
zm na 08-07 k 31.12.
zm na 08-07 (%) k 31.12.
3
4
5
6=5-3
7=(5:3) v %
1 - 24 25 - 99 100 - 499 500 - 999 1000 - 4999 5000 a více
x 9 460 9 839 2 201 1 142 0
x
x
9 276 10 095 1 748 1 159 0
9 343 9 619 1 747 1 161 0
x -117 -220 -454 19 0
x 98,8 97,8 79,4 101,7 0,0
CELKEM
22 642
22 278
21 870
-772
96,6
Velikostní skupiny
Zdroj : ÚP T ebí (2008) 3.3.2.3.
Nezam stnanost v mikroregionech
Nezam stnanost v mikroregionech - k meziro nímu zvýšení zam stnanosti došlo pouze v MR Ok íšky a v MR Jarom ice n. Rokytnou. Mezi mikroregiony s klesající zam stnaností pat í p edevším MR Budišov a MR Jemnice - tabulka . 10. Tab.10 : Nezam stnanost v mikroregionech v letech 2007 - 2008:
Zam stnanost podle mikroregion - okres T ebí
31.12.2007 po et po et zam stna- zam stvatel nanc
30.6.2008 po et po et zam stna- zam stvatel nanc
3
Budišov Hrotovice Jarom ice n. Rokytnou Jemnice Moravské Bud jovice Nám š n. Oslavou Ok íšky T ebí CELKEM
31.12.2008 po et po et zam stna- zam stvatel nanc
4
5
5 12
321 2 061
5 12
322 2 071
5 12
280 2 054
8 18 37 26 10 136 252
642 1 446 3 023 1 435 1 455 12 259 22 642
8 17 37 24 10 136 249
625 1 474 2 969 1 435 1 473 11 909 22 278
8 16 37 23 11 140 252
644 1 287 2 907 1 367 1 639 11 692 21 870
Zdroj : ÚP T ebí (2008) 43
3.3.2.4.
Volná pracovní místa
Volná pracovní místa – další d ležitou skupinou sledovaných údaj jsou údaje o po tu a struktu e volných pracovních míst v regionu. Zm ny v po tu volných pracovních míst a odvozený ukazatel po tu uchaze
na jedno nabízené volné pracovní místo (U/VM)
za rok 2007 a 2008 jsou uvedeny v tabulce . 11. Vývoj po tu VPM v porovnání s rokem 2007 a nabídkou za R zachycuje obrázek . 5. Po et uchaze
na jedno VPM
v porovnání s rokem 2007 je uveden v obrázku . 6. Tab.11 : Volná pracovní místa v letech 2007 - 2008: období Po et volných míst, U/VM 2007 - volná místa - U/VM 2008 - volná místa - U/VM
I.
II.
III.
IV.
V.
VI. VII. VIII. IX.
X.
XI. XII.
1 078 1 127 1 031 988 933 839 838 927 989 967 844 677 6,8 6,3 6,5 6,1 6,1 6,5 6,5 5,8 5,4 5,2 5,9 7,8 695 8,0
777 6,9
796 6,2
785 755 745 675 686 600 556 435 359 5,6 5,5 5,6 6,3 6,3 7,3 7,8 10,3 14,2
Zdroj : ÚP T ebí (2008) Nabídka volných pracovních míst v roce 2008 byla ve srovnání se stejným obdobím roku 2007 nižší. Nejnižší po et nabízených míst (359 míst) byl zaznamenán v prosinci a naopak nejvyšší hodnoty 796 míst bylo dosaženo v b eznu. Na p elomu t etího a tvrtého tvrtletí je patrný pokles nabídky volných pracovních míst. Tento pokles byl zp soben nejen postupným ukon ováním sezónních prací, ale také p icházejícím hospodá ským útlumem. Pr m rný po et volných míst za rok 2008 dosáhl hodnoty 655 míst (v roce 2007 to bylo 937míst).
44
695
I.
1127
180 170 160 988 989 967 150 927 933 140 838 844 839 130 785 777 796 755 745 120 686 675 677 110 600 100 556 90 80 435 359 70 60 50 40 30 20 10 0 VIII. IX. X. XI. XII. II. III. IV. V. VI. VII. 1031
rok 2007
rok 2008
rok 2008 -
R (v tis.)
1078
Volná místa
Volná místa - okres T ebí
1330 1260 1190 1120 1050 980 910 840 770 700 630 560 490 420 350 280 210 140 70 0
R
Obr. 5 - Po et volných pracovních míst v okrese T ebí v letech 2007 a 2008 (ÚP T ebí ,2008) Struktura VPM dle jednotlivých kategorií Struktura volných pracovních míst je v rámci ú adu práce sledována v n kolika kategoriích, jednotlivé kategorie len ní budou uvedeny v následujících tabulkách. Tab.11a : po et VPM podle požadavk na vzd lání 2007 - 2008: k 31.12.2007 Hlášená VPM podle požadavk na vzd lání neúplné, základní vzd lání nižší st ední vzd lání nižší st ední odborné st ed. odborné s výu .listem st . nebo st .odb. bez mat.i výu . listu ÚSV ÚSO s vyu ením i maturitou ÚSO s maturitou (bez vyu .) vyšší odborné vzd lání bakalá ské vzd lání vysokoškolské doktorské CELKEM
k 31.12.2008
uchaze i
volná místa
uchaz./ 1 místo
uchaze i
volná místa
uchaz./ 1 místo
1 145 4 88 2 514 60 117 234 894 29 18 144 8
147 0 0 408 1 0 11 68 3 0 39 0
7,8 6,2 60,0 21,3 13,1 9,7 3,7 -
1 010 3 106 2 421 51 119 275 882 28 34 148 11
40 0 3 217 0 0 6 69 4 0 20 0
25,3 35,3 11,2 45,8 12,8 7,0 7,4 -
5 255
677
7,8
5 088
359
14,2
Zdroj : ÚP T ebí (2008) 45
V roce 2008 bylo u nabízených volných pracovních míst nejvíce požadováno st ední odborné vzd lání s výu ním listem – 217 míst a úplné st ední vzd lání s maturitou – 69 míst. Míst pro uchaze e bez kvalifikace bylo v nabídce 40. Tab.11b : po et VPM podle požadavk na profesi 2007 - 2008:
Hlášená VPM podle požadavk na profesi t . 1 – Zákonodárci, vedoucí a íd.pr. t . 2 – V de tí a odborní duševní pr. t . 3 – Techni tí, zdravotni tí, pedagogi tí pracovníci a pracovníci v p íbuzných obor.
k 31.12.2007
k 31.12.2008
uchaze i
volná místa
volná místa
uchaz./ 1 místo
34 207
8 41
4,3 5,0
28 212
7 24
4,0 8,8
462
80
5,8
480
57
8,4
467 821
10 27
46,7 30,4
474 802
10 28
47,4 28,6
209
3
69,7
180
9
20,0
uchaz./ uchaze i 1 místo
t . 4 – Nižší admin. pracovníci (ú edníci) t . 5 – Provozní prac. ve službách a obchod t . 6 – Kvalifikovaní d lníci v zem d lství, lesnictví t . 7 – emeslníci a kvalifikovaní výrobci, zpracovatelé, opravá i t . 8 – Obsluha stroj a za ízení t . 9 – Pomocní a nekvalifikovaní pr. t . 0 – P íslušníci armády nezadáno
1 009
331
3,0
949
168
5,6
403 1 406 0 237
113 64 0 0
3,6 22,0 -
448 1 335 3 177
40 16 0 0
11,2 83,4 -
CELKEM
5 255
677
7,8
5 088
359
14,2
Zdroj : ÚP T ebí (2008) Kumulovaná nabídka volných míst za celou republiku se po nár stu na po átku roku až do srpna pohybovala na vyrovnané hladin , od zá í je pak patrný strmý pokles nabídky VPM. Podobný byl vývoj i na okrese T ebí , kde se ješt v jarních m sících projevovala sezónn
zvýšená poptávka po pracovní síle, ve druhém pololetí pak zájem o
zam stnance výrazn klesá v d sledku kombinace hospodá ského útlumu a sezónních faktor .
46
18 14,2
16
10,3 5,8 6,3
VII.
VIII.
7,8
7,8
6,5 6,3
VI.
5,9
6,5 5,6
V.
5,2
6,1 5,5
IV.
7,3
6,1 5,6
III.
6
5,4
6,5 6,2
6,9
8
6,3
10
8,0
12
6,8
Po et uchaze
14
4 2 0 I.
II.
rok 2007
Obr. 6 - Po et uchaze
IX.
X.
XI.
XII.
rok 2008
na 1 volné místo v letech 2007 a 2008 (ÚP T ebí , 2008)
Ukazatel po tu uchaze
na jedno volné pracovní místo se v roce 2008 pohyboval
v rozmezí 5,5 – 14,2 U/VM, p i emž do kv tna ješt docházelo k poklesu hodnoty ukazatele. Od ervna je pak patrný postupný nár st, který výrazn graduje v posledních dvou m sících roku až na prosincovou hodnotu 14,2 U/VM. V meziro ním porovnání jsou zvlášt
patrné nar stající hodnoty v posledním
tvrtletí, kde se zejména
prost ednictvím strmého úbytku nabídky volných míst jako podkladové složky ukazatele projevují vlivy hospodá ského útlumu. V roce 2008 bylo nahlášeno celkem 1 873 volných pracovních míst (v roce 2007 – 2 366 míst) a obsazeno nebo zrušeno 2 189 míst (stejné období minulého roku – 2 739 míst). Nejvyšší míra zm n je patrná v m síci kv tnu (nov nahlášeno 238 míst, zrušeno nebo obsazeno 268 míst). V mikroregionech mimo t ebí ský bylo k 31.12.2008 nabízeno celkem 132 míst. Nabídka volných pracovních míst v mikroregionech mimo t ebí ský se oproti stejnému období minulého roku snížila o 47 % (o 117 nabízených míst). Vývoj po tu uchaze 11c.
na jedno volné pracovní místo v mikroregionech uvádí tabulka .
47
Tab.11c : po et VPM podle mikroregion 2007 - 2008:
Hlášená VM podle mikroregion Budišov Hrotovice Jarom ice n. Rokytnou Jemnice Moravské Bud jovice Nám š n. Oslavou Ok íšky T ebí ostatní2) CELKEM
k 31.12.2007
k 31.12.2008
uchaze i
volná místa
uchaz./ 1 místo
uchaze i
volná místa
uchaz./ 1 místo
146
12
12,2
175
5
35,0
345
54
6,4
300
12
25,0
347
26
13,3
340
12
28,3
338
56
6,0
353
17
20,8
850
53
16,0
801
37
21,6
581
39
14,9
557
38
14,7
235
9
26,1
246
11
22,4
2 363
428
5,5
2 263
227
10,0
50
0
-
53
0
-
5 255
677
7,8
5 088
359
14,2
(pozn. 2) za azeni uchaze i s trvalým pobytem mimo okres T ebí ).
Zdroj : ÚP T ebí (2008) Dlouhodob neobsazená místa: V dále uvedené tabulce . 12 jsou shrnuty profese, na které se v lo ském roce jen obtížn
umís ovali uchaze i a p íslušná volná místa tak z stávala dlouhodob
neobsazená. I když p ehled vychází ze statistiky k 31.12.2008, zastoupení profesí odpovídá celoro nímu profilu. V lo ském roce byl ješt hlavním d vodem obtížného obsazování nedostatek kvalifikovaných pracovník s odpovídající praxí. I když byli v databázi uchaze i požadované profese, nez ídka práv
chyb jící praxe (uchaze
p vodní profesi bu to v bec nevykonával, anebo to bylo p ed více lety) neumož ovala zprost edkování zam stnání. Jednalo se zejména o záme níky, instalatéry, svá e e, svrška e, ši ky, ale i stavební profese. Další d vody obtížné obsaditelnosti jsou dlouhodob jšího rázu: a) uchaze
nep ijme místo z d vodu omezené dopravní obslužnosti mezi místem
bydlišt a místem výkonu práce i z rodinných d vod
(pé e o dít ), zejména
v kombinaci s vícesm nným provozem, b) zam stnavatel platí minimální mzdu a zam stnanci odcházejí velmi brzy i ve zkušební dob , proto zam stnavatel opakovan nahlašuje volná pracovní místa (p edevším v textilním a obuvnickém pr myslu), 48
c) vyplácená mzda je sice vyšší než minimální, ale s ohledem na namáhavost práce (nap . ši ka) a p ípadné náklady spojené s dojížd ním se potenciálním zam stnanc m jeví jako nep im ená, d) uchaze i
asto dokládají léka ským nálezem zdravotní stav, který neumož uje
vykonávat profesi, pro kterou mají kvalifikaci, p ípadn z téhož d vodu odmítají rekvalifikaci (týká se p edevším strojírenských, stavebních profesí a profesí v textilním pr myslu). N kte í zam stnavatelé mají z r zných d vod trvalé požadavky – nap íklad nedostatek pracovník v dané profesi, fluktuace zam stnanc (ve vazb nap . na zhoršené pracovní podmínky i nízkou vyplácenou mzdu), narážejí na nezájem uchaze
o nabízenou
práci. Tab.12 : Dlouhodob neobsazená VPM:
Dlouhodob neobsazená VPM (t i a více m síc ) instalatér záme ník svrška - obsluha obuvnického šicího stroje zedník tesa stavební manipula ní d lník v pr myslu mechanici a opravá i elektrických za ízení a p ístroj ši ka, švadlena od vní konfekce obsluha d evoobráb cích stroj idi i svá e i léka konstruktér stroj stavební a provozní elektriká i íšník, servírka, barman kucha mechanik opravá motorových vozidel CELKEM
KZAM
VPM
7136 7222 82667 7122 71241 93211 724 74361 8240 83 7212 2221 31187 7137 512 5122 7231
19 15 14 13 11 10 10 9 8 7 7 7 6 6 5 5 5 157
Zdroj : ÚP T ebí (2008) 3.4.
Vývoj nezam stnanosti v okrese T ebí v letech 2007 - 2008
Vývoj po tu evidovaných uchaze , resp. vývoj nezam stnanosti v roce 2007 a v roce 2008 je zaznamenán v tabulce . 13. Obrázek . 7 zachycuje vývoj po tu evidovaných – dosažitelných uchaze
na okrese T ebí v roce 2007 a 2008.
49
Tab.13 : Vývoj nezam stnanosti v letech 2007 - 2008 Vývoj nezam stnanosti
2007 - uch. celkem
období I.
II.
III.
IV.
V.
VI.
VII. VIII. IX.
X.
XI.
XII.
7 311 6 939
7 154 6 801
6 658
6 073 5 682
5 658 5 234
5 417 5 133
5 473 5 241
5 132
5 294 5 083
5 027 4 739
4 940 4 610
5 255 4 995
988
933
839
838
927
989
967
844
677
6,1
6,1
6,5
6,5
5,8
5,4
5,2
5,9
7,8
9,5
8,8
8,6
8,8
8,6
8,5
8,0
7,7
8,4
4 180
4 357 4 223
4 344 4 193
4 469 4 290
5 088 4 950
z toho dosažitelní 6307 VPM 1078 1127 1031 U/VM 6,8 6,3 6,5 míra nezam. v % 11,7 11,5 10,6 2008 - uch. celkem
5 532 5 269
z toho dosažitelní VPM 695 U/VM 8,0 míra nezam. v % 8,8
5 349
5 364 5 101
4 944 4 655
4 428 4 201
4 170 3 964
4 141 3 951
4 275 4 153
777
796
785
755
745
675
686
600
556
435
359
6,9
6,2
5,6
5,5
5,6
6,3
6,3
7,3
7,8
10,3
14,2
8,5
7,8
7,0
6,6
6,6
7,0
7,0
7,1
7,1
7,3
8,4
4 326
zdroj údaj : ÚP T ebí (2008) Od po átku roku 2008 vykazoval vývoj nezam stnanosti na t ebí ském okrese sestupnou
tendenci.
V posledním
tvrtletí
roku
je
patrný
postupný
nár st
nezam stnanosti zp sobený nejen obvyklým ukon ováním sezónních prací, ale i klesající agregátní poptávkou zejména u zahrani ních odb ratel . K 31.12.2008 bylo v evidenci celkem 5 088 uchaze
o zam stnání (o 167 osob mén než v prosinci roku
2007). Nejvyšší po et evidovaných uchaze
za sledované období byl v lednu (5 532
evidovaných osob), druhého vrcholu stavového diagramu bylo dosaženo v únoru p i hodnot 5 364 uchaze . Ve sledovaném období dosáhl pr m rný po et evidovaných uchaze
hodnoty 4 620.
V roce 2007 bylo evidováno v pr m ru 5 801 osob na m síc, došlo tedy k poklesu pr m rné hodnoty o 1 181 uchaze . Míra registrované nezam stnanosti dosáhla k 31.12.2008 8,4 % (ve srovnání se stejným obdobím lo ského roku nedošlo ke zm n ). V porovnání s MN celé
R (6 %) je tato
hodnota vyšší o 2,4 p.b., trendov je však vývoj velmi podobný. V rámci kraje Vyso ina inila MN k 31.12.2008 6,3 %. Pr m rná hodnota MN za rok 2008 p edstavuje 7,4 % (za rok 2007 –
9,2 %). Celkový p ehled poskytují - tabulka . 14, obrázky . 7 a 8.
50
Tab.14 : Srovnání míry nezam stnanosti v okrese, kraji a v R rok 2008 II.
III. IV.
V.
VI. VII. VIII. IX.
X.
XI. XII.
8,8 5,9
8,5 5,7
7,8 5,3
7,0 4,8
6,6 4,6
6,6 4,6
7,0 5,0
7,0 5,2
7,1 5,2
7,1 5,1
7,3 5,4
8,4 6,3
6,1
5,9
5,6
5,2
5,0
5,0
5,3
5,3
5,3
5,2
5,3
6,0
5 133 3 951
5 241 4 153
5 132 4 180
5 083 4 223
4 739 4 193
4 610 4 290
MN - okres T ebí MN - kraj Vyso ina MN - R
I.
5 234 3 964
Srovnání MN - okres T ebí , kraj Vyso ina a R (v %)
V
VI
VII
VIII
IX
X
XI
4 995 4 950
5 682
6 307
6 801
5 000
4 201
6 000
4 655
7 000
5 101
Po et uchaze
8 000
5 269
9 000
6 939
Zdroj : ÚP T ebí (2008)
4 000 3 000 2 000 1 000 0 II
III
IV
Rok 2007
8,4 8,4
7,7 7,3
7,1
7,1
8,0
8,5
8,6
8,8 7,0
6,6
6,6
7,0
8,6
8,8
9,5
8,0
7,0
7,8
8,5
9,0
8,8
MN v %
11,0 10,0
(dosažitelní) v letech 2007 a 2008 (ÚP T ebí ,
10,6
12,0
11,5
13,0
11,7
Obr. 7 - Po et evidovaných uchaze 2008)
XII
Rok 2008
7,0
I
6,0 5,0 4,0 3,0 I.
II.
III.
IV. rok 2007
V.
VI.
VII.
rok 2008
VIII.
IX.
X.
XI.
XII.
rok 2008 R
Obr. 8 - Míra nezam stnanosti okres T ebí v letech 2007 a 2008 (ÚP T ebí , 2008) 51
16 14
MN v %
12 10 8 6 4 I.
II.
III.
IV.
V.
VI.
VII.
VIII.
IX.
rok 97
rok 98
rok 99
rok 2000
rok 01
rok 03
rok 04
rok 05
rok 06
rok 07
X.
XI.
XII.
rok 02 rok 08
Ob. 9 - Míra nezam stnanosti okres T ebí v letech 1997 a 2008 (ÚP T ebí , 2008)
Míra nezam stnanosti žen je uvedena v následující tabulce ( .15). Hodnoty tohoto díl ího ukazatele se pohybovaly od 11 % v m síci lednu až po nejnižší 9,2 % v m síci kv tnu. K 31.12.2008 inila míra nezam stnanosti žen 9,9 %. Pr m rná hodnota tohoto ukazatele v roce 2008 MNž = 10 % (v roce 2007 – 12,3 %). Tab.15 : Vývoj nezam stnanosti žen v letech 2007 – 2008: období Vývoj nezam stnanosti žen
I.
II.
III.
IV.
V.
VI.
VII. VIII.
IX.
X.
XI.
XII.
4 021 3 894 3 684 3 502 3 343 3 238 3 333 3 276 3 174 2 978 2 868 2 902 2007 - uch. ženy z toho dosažitelní 3 797 3 693 3 476 3 268 3 072 3 070 3 210 3 163 3 062 2 785 2 650 2727 míra nezam. žen v % 14,9 14,5 13,6 12,6 11,9 11,9 12,5 12,3 11,9 10,8 10,3 10,6 2 992 2 929 2 778 2 581 2 490 2 504 2 580 2 617 2 565 2 525 2 600 2 758 2008 - uch. ženy z toho dosažitelní 2 814 2 763 2 592 2 437 2 345 2 372 2 498 2 520 2 481 2 428 2 484 2 683 9,2 9,3 9,8 9,9 9,7 9,5 9,7 10,5 míra nezam. žen v % 11,0 10,8 10,2 9,5
Zdroj : ÚP T ebí (2008)
52
Pr m rný po et žen v evidenci Ú adu práce v T ebí i v roce 2008, ve srovnání se stejným obdobím roku 2007, poklesl o 20,6 % na hodnotu 2 660 (z 3 351). Pr m rný podíl žen na celkovém po tu - 57,6 % je srovnatelný s rokem 2007 (pr m rn 57,8 %).
Tab. 16: Podíl uchaze pobírajících podporu v nezam stnanosti na celkovém po tu uchaze v roce 2008 rok 2008 Podíl uchaze s podporou v nezam stnanosti
I.
II.
III.
IV.
V.
VI.
VII. VIII.
IX.
X.
XI.
XII.
uchaze i celkem
5 532 5 364 4 944 4 428 4 170 4 141 4 275 4 326 4 357 4 344 4 469 5 088
uch.pobírající podporu
1 985 1 935 1 665 1 366 1 246 1 285 1 371 1 382 1 336 1 366 1 521 2 080
podíl uchaz. s podporou na celkovém po tu uchaze v %
35,9
36,1
33,7
30,8
29,9
31,0
32,1
31,9
30,7
31,4
34,0
Zdroj : ÚP T ebí (2008) Nejv tší podíl uchaze
s podporou v nezam stnanosti byl zaznamenán v m síci
prosinci (40,9 %). Následn pak v m síci únoru (36,1 %) a v m síci lednu (35,9 %). Nejnižší hodnoty pak ukazatel dosáhl v m síci kv tnu (29,9 %, tj. 1 246 osob pobírajících podporu v nezam stnanosti). Pr m rný po et uchaze
pobírajících
podporu v roce 2008 inil 33,2 % (1 545 osob), což je ve srovnání s rokem 2007 o 4 p.b. více (rok 2007 – pr m rn 29,2 % uchaze
pobírajících podporu, tj. 1 709 osob).
3.4.1. Struktura nezam stnanosti v okrese T ebí V následujících tabulkách je uvedena struktura nezam stnanosti v okrese T ebí zaznamenaná ú adem práce v T ebí i. Mezi nejd ležit jší charakteristiky pro hodnocení struktury nezam stnanosti pat í v ková struktura uchaze
a vzd lanostní struktura
uchaze . 3.4.1.1.
V ková struktura uchaze
V rozložení uchaze
o zam stnání
do v kových kategoriích došlo k znateln jší meziro ní zm n
pouze v kategoriích do 24 let a nad 50 let (tabulka .17 a obrázek .10).
53
40,9
Tab. 17: V ková struktura uchaze V ková struktura uchaze o zam. do 19 let 20-24 let celkem do 24 let 25-29 let celkem 25-29 let 30-34 let 35-39 let celkem 30-39 let 40-44 let 45-49 let celkem 40-49 let 50-54 let 55-59 let celkem 50-59 let 60-64 let nad 65 let celkem nad 60 let CELKEM
o zam stnání 2007 - 2008
Celkem
Ženy
k 31.12.2007
k 31.12.2008
k 31.12.2007
k 31.12.2008
abs.
%
abs.
%
abs.
%
abs.
%
221 598 819 589 589 666 578 1 244 577 559 1 136 807 568 1 375 91 1 92 5 255
4,2 11,4 15,6 11,2 11,2 12,7 11,0 23,7 11,0 10,6 21,6 15,4 10,8 26,2 1,7 0,0 1,7 100,0
243 601 844 570 570 645 553 1 198 588 532 1 120 764 518 1 282 74 0 74 5 088
4,8 11,8 16,6 11,2 11,2 12,6 10,9 23,5 11,5 10,5 22,0 15,0 10,2 25,2 1,5 0,0 1,5 100,0
96 280 376 296 296 414 374 788 364 335 699 514 225 739 3 1 4 2 902
3,3 9,6 13,0 10,2 10,2 14,3 12,9 27,2 12,5 11,5 24,1 17,7 7,8 25,5 0,1 0,0 0,1 100,0
91 271 362 277 277 384 367 751 367 327 694 478 193 671 3 0 3 2 758
3,3 9,8 13,1 10,0 10,0 13,9 13,3 27,2 13,3 11,9 25,2 17,3 7,0 24,3 0,1 0,0 0,1 100,0
Zdroj : ÚP T ebí (2008) Dlouhodob problémovou skupinou, jež s obtížemi hledá uplatn ní na trhu práce, jsou uchaze i o zam stnání starší padesáti let. V meziro ním porovnání došlo v roce 2008 k mírnému poklesu podílu (o 1,2 p.b.) této skupiny na celkovém po tu uchaze . Naopak mírný nár st podílu (o 1 p.b.) byl zaznamenán v potenciáln rizikové skupin v kové kategorie do 24 let.
54
Obr. 10 - V ková struktura uchaze 3.4.1.2.
okres T ebí k 31.12.2008 (ÚP T ebí , 2008)
Vzd lanostní struktura uchaze
o zam stnání
V rámci vzd lanostní struktury vykazuje nejvyšší zastoupení skupina uchaze st edním odborným vzd láním s výu ním listem - 47,6 % uchaze následují uchaze i
se
(2 421 osob),
se základním vzd láním – 19,8 % (1 005 osob). Uchaze
s
úplným st edním odborným vzd láním s maturitou bylo k 31.12.2008 v evidenci 882 osob, tj. 17,3 % (tabulka . 18, obrázek . 11). Evidence uchaze pokles –
se základním vzd láním zaznamenala v meziro ním porovnání
o 1,8 p.b. (absolutn o 132 osob), na rozdíl od kategorie uchaze
s úplným
st edním vzd láním s vyu ením i maturitou, u které došlo v meziro ním porovnání k nár stu o 0,9 p.b. Také kategorie uchaze kategorie uchaze
s nižším st edním odborným vzd láním a
s bakalá ským vzd láním zaznamenaly v meziro ním porovnání
nár st – shodn o 0,4 p.b.
55
Tab. 18: Vzd lanostní struktuta uchaze
o zam stnání 2007 – 2008:
Celkem
Vzd lanostní struktura uchaze o zam stnání
Ženy
k 31.12.2007
k 31.12.2008
k 31.12.2007
k 31.12.2008
abs.
%
abs.
%
abs.
%
abs.
%
neúplné, základní vzd lání nižší st ední vzd lání nižší st ední odborné
1 145
21,8
1 010
19,9
664
22,9
590
21,4
4
0,1
3
0,1
4
0,1
3
0,1
88
1,7
106
2,1
42
1,4
57
2,1
st ed. odborné s výu .listem
2 514
47,8
2 421
47,6
1 234
42,5
1 178
42,7
st . nebo st .odb. bez mat.i výu . listu
60
1,1
51
1,0
54
1,9
49
1,8
ÚSV
117
2,2
119
2,3
79
2,7
76
2,8
ÚSO s vyu ením i maturitou
234
4,5
275
5,4
121
4,2
130
4,7
ÚSO s maturitou (bez vyu .)
894
17,0
882
17,3
605
20,8
562
20,4
vyšší odborné vzd lání bakalá ské vzd lání vysokoškolské doktorské
29
0,6
28
0,6
25
0,9
26
0,9
18
0,3
34
0,7
8
0,3
21
0,8
144
2,7
148
2,9
64
2,2
63
2,3
8
0,2
11
0,2
2
0,1
3
0,1
5 255
100,0
5 088
100,0
2 902
100,0
2 758
100,0
CELKEM
Zdroj : ÚP T ebí (2008)
Obr. 11 - Vzd lanostní struktura uchaze T ebí ,2008)
56
okres T ebí
k 31.12.2008 (ÚP
Nezam stnanost absolvent a mladistvých je vyhodnocována ve dvou etapách; k 30.9. a k 31.12. V m síci zá í 2008 bylo celkem evidováno 470 absolvent a mladistvých – tab. 17a (10,8 % z celkového po tu uchaze ). V pr b hu 4. tvrtletí 2008 došlo ke snížení – o 66 (14 %) evidovaných uchaze
této kategorie. K 31.12.2008 pak bylo
v evidenci 404 absolvent a mladistvých, tj. 7,9 % z celkového po tu uchaze . V meziro ním porovnání stav ke konci období došlo v pom rném zastoupení k nár stu o 0,3 p.b. Tab. 18a: Absolventi škol a mladiství 2007 - 2008 Celkem Absolventi škol a mladiství
k 30.9.2007
k 31.12.2007
k 30.9.2008
k 31.12.2008
absolventi škol mladiství celkem abs. a mlad.
508 28 536
359 38 397
450 20 470
375 29 404
podíl abs. a mladistvých na celkovém po tu uchaze v %
10,1
7,6
10,8
7,9
Zdroj : ÚP T ebí (2008) V rámci vzd lanostní struktury absolvent a mladistvých vykazuje k 30.9.2008 nejvyšší zastoupení skupina absolvent se st edním odborným vzd láním s výu ním listem – 152 osob, dále následuje skupina absolvent s úplným st edním odborným vzd láním s maturitou – 120 osob (tabulka . 18b). Tab. 18b: Absolventi škol podle stupn vzd lání 2007 - 2008 Absolventi škol podle stupn vzd lání
Celkem
Ženy
k 30.9.2007
k 30.9.2008
k 30.9.2007
k 30.9.2008
nižší st ední vzd lání nižší st ední odborné st ední odborné s výu .listem st . nebo st .odb. bez mat.i výu . listu ÚSV ÚSO s vyu ením i maturitou ÚSO s maturitou (bez vyu ení) vyšší odborné vzd lání bakalá ské vzd lání vysokoškolské doktorské
0 21 186 0 3 88 135 13 11 51 0
0 20 152 0 6 76 120 10 16 49 1
0 11 77 0 1 32 89 8 7 33 0
0 10 58 0 4 36 77 8 11 33 1
CELKEM
508
450
258
238
Zdroj : ÚP T ebí (2008) 57
Nejvíce nezam stnaných z ad absolvent je z r zných typ st edních odborných škol (p edevším z obor kucha – íšník, automechanik, klempí , prodava , opravá zem d lských stroj a kade ník), v etn studijních program s maturitou (obory – ve ejnoprávní innost, obecné zem d lství, ekonomika a podnikání, podnikání v oborech). 3.4.1.3.
Další zp soby len ní uchaze
o zam stnání
Z hodnocení struktury evidovaných uchaze
dle klasifikace zam stnání (tzv. KZAM-
kód, tabulka . 19) vyplývá nejvyšší zastoupení u profesí azených do t ídy 9 (pomocní a nekvalifikovaní pracovníci) – 1 335 osob (26,2 % z celkového po tu uchaze ). Následují t ídy: t ída 7 ( emeslníci, výrobci, zpracovatelé a opravá i) – 949 osob (18,7 % z celkového po tu uchaze ), t ída 5 (provozní pracovníci ve službách a obchod ) – 802 osob, tj. 15,8 %, t ída 3 (techni tí, zdravotni tí a pedagogi tí pracovníci) – 480 osob, tj. 9,4 % a t ída 4 (nižší administrativní pracovníci) – 474 osob (9,3 %). K významn jší zm n v pom rném zastoupení – nár st o 1,1 p.b. – došlo ve t íd 8 – obsluha stroj a za ízení. Tab. 19: Struktura uchaze
dle klasifikace zam stnání (KZAM) 2007 - 2008
Struktura uchaze dle klasifikace zam stnání (KZAM)
Celkem
Ženy
k 31.12.2007
k 31.12.2008
k 31.12.2007
k 31.12.2008
abs.
%
abs.
%
abs.
%
abs.
%
34 207
0,6 3,9
28 212
0,6 4,2
12 129
0,4 4,4
11 121
0,4 4,4
462
8,8
480
9,4
262
9,0
243
8,8
467
8,9
474
9,3
368
12,7
374
13,6
821
15,6
802
15,8
711
24,5
668
24,2
209
4,0
180
3,5
111
3,8
94
3,4
1009
19,2
949
18,7
236
8,1
218
7,9
nezadáno
403 1406 0 237
7,7 26,8 0,0 4,5
448 1 335 3 177
8,8 26,2 0,1 3,5
95 869 0 109
3,3 29,9 0,0 3,8
116 843 0 70
4,2 30,6 0,0 2,5
CELKEM
5 255
100,0
5 088
100,0
2 902
100,0
2 758
100,0
t . 1 – Zákonodárci, vedoucí a íd.pr. t . 2 – V de tí a odborní duševní pr. t . 3 – Techni tí, zdravotni tí, pedagogi tí pracovníci a pracovníci v p íbuzných obor.
t . 4 – Nižší admin. pracovníci (ú edníci) t . 5 – Provozní prac. ve službách a obchod t . 6 – Kvalifikovaní d lníci v zem d lství, lesnictví t . 7 – emeslníci a kvalifikovaní výrobci, zpracovatelé, opravá i t . 8 – Obsluha stroj a za ízení t . 9 – Pomocní a nekvalifikovaní pr. t . 0 – P íslušníci armády
Zdroj : ÚP T ebí (2008) 58
V kategorii osoby se zdravotním postižením Ú ad práce v T ebí i k 31.12.2008 evidoval 737 uchaze
o zam stnání (14,5 %), z toho bylo 402 žen. P evažující
skupinou mezi uchaze i o zam stnání - osobami se zdravotním postižením byla kategorie áste n invalidní – 608 osob (82,5 %). Tab. 20: Osoby se zdravotním postižením v letech 2007 - 2008 Celkem
Osoby se zdravotním postižením osoby se ZP podíl na celkovém po tu uchaze
v%
z toho: pln invalidní áste n invalidní os. zdravotn znevýhodn né
Ženy
k 31.12.2007
k 31.12.2008
k 31.12.2007
k 31.12.2008
829 15,8 0 700 129
737 14,5 2 608 127
441 15,2 0 377 64
402 14,6 0 333 69
Zdroj : ÚP T ebí (2008) 3.4.2. Vývoj délky nezam stnanosti v okrese T ebí Tab. 21a: Délka evidence uchaze
na ÚP v T ebí i 2007 - 2008
Celkem
Ženy
k 31.12.2007
k 31.12.2008
k 31.12.2007
k 31.12.2008
abs.
%
abs.
%
abs.
%
abs.
%
do 3 m síc 3 – 6 m síc 6 – 9 m síc 9 – 12 m síc 12 – 24 m síc nad 24 m síc
1 569 788 424 372 605 1 497
29,9 15,0 8,1 7,1 11,5 28,5
1 933 859 423 265 529 1 079
38,0 16,9 8,3 5,2 10,4 21,2
622 447 226 219 405 983
21,4 15,4 7,8 7,5 14,0 33,9
823 438 254 158 358 727
29,8 15,9 9,2 5,7 13,0 26,4
CELKEM
5 255
100,0
5 088
100,0
2 902
100,0
2 758
100,0
Délka evidence
Zdroj : ÚP T ebí (2008) B hem období se projevil pozitivní trend snižování váhy dlouhodobých evidencí; do 6 m síc bylo k 31.12.2008 (tabulka . 21a, Obrázek . 12) v evidenci 54,9 % uchaze (2 792 osob), což bylo ve srovnání se stejným m sícem minulého roku o 10 p.b. více (k 31.12.2007 – 44,9 %, tj. 2 357 osob), 6-12 m síc 13,5 %, tj. 688 uchaze , meziro n 59
došlo k poklesu – o 1,6 p.b. (k 31.12.2007 – 15,1 %, tj. 796 evidovaných uchaze ), déle než 12 m síc 31,6 % (1 608 osob), meziro n pokles o 8,4 p.b. (k 31.12.2007 – 40 %,
tj. 2 102 uchaze ). V evidenci nad 24 m síc bylo k 31.12.2008 evidováno
21,2 % uchaze
(1 079 osob), v meziro ním porovnání došlo k poklesu o 7,3 p.b. (k
31.12.2007 – 28,5 %, 1 497 osob).
Obr. 12 - Délka evidence uchaze
okres T ebí k 31.12.2008 (ÚP T ebí , 2008)
Tab. 21b: Pr m rná délka evidence ve dnech uchaze
na ÚP T ebí 2007 – 2008:
Celkem Ženy Pr m rná délka evidence (ve dnech) k 31.12.2007 k 31.12.2008 k 31.12.2007 k 31.12.2008 pr m rná délka evidence evidovaných uchaze
677
566
779
664
pr m rná délka evidence vy azených uchaze
370
306
440
389
Zdroj : ÚP T ebí (2008)
60
Pr m rná délka evidence evidovaných uchaze 566 dn
(tabulka . 21b) k 31.12.2008 dosáhla
(k 31.12.2007 – 677 dn ). Pr m rná délka evidence u žen je vyšší a
k 31.12.2008 inila 664 dní (k 31.12.2007 – 779 dní).
3.4.3.
Po et uchaze
na jedno volné pracovní místo v okrese T ebí
Hodnoty ukazatele po et uchaze
na jedno volné pracovní místo v meziro ním
srovnání jsou ve tvrtém tvrtletí výrazn vyšší. Pr m rná hodnota za dané období – 7,5 U/VM v porovnání s 6,2 U/VM v roce 2007, je vyšší o 1,3 body.
3.4.4. Hlavní skupiny ohrožené nezam stnaností v okrese T ebí Hlavní skupiny ohrožené nezam stnaností jsou následující: dlouhodob nezam stnaní uchaze i, nekvalifikovaní uchaze i, uchaze i nad 50 let v ku, zdravotn postižení uchaze i a ženy s malými d tmi.
3.4.5.
Tok nezam stnanosti v okrese T ebí
Tab. 22: Tok nezam stnanosti v letech 2007 a 2008
Tok nezam stnanosti
období I.
II.
III.
IV.
V.
VI. VII. VIII. IX.
X.
XI. XII.
2007-nov evidovaní - vy azení - umíst ni
1 126
500
440
539
439
457
600
494
775
583
622
692
810
652
936
1 125
854
697
542
618
828
844
706
376
545
506
766
945
647
528
381
452
579
649
513
272
2008-nov evidovaní - vy azení - umíst ni
961
472
431
504
371
525
619
514
767
636
660
939
685
639
848
1 017
628
553
482
463
735
648
536
318
456
462
716
824
500
417
278
296
523
497
396
196
Zdroj : ÚP T ebí (2008) Po ty nov evidovaných osob trendov odpovídají vývoji v roce 2007. V meziro ním porovnání jsou nejvýrazn jší rozdíly v m sících lednu a prosinci – v lednu letošního roku bylo zaevidováno o 165 osob mén , v prosinci naopak (v meziro ním srovnání) o 247 osob více. Pr m rný po et nov evidovaných osob v roce 2008, ve srovnání se stejným obdobím minulého roku, vzrostl o 1,8 % na hodnotu 617 (z 606) (tabulka . 22, obrázek . 13).
61
660 692
622
583
636
775 513
494
600 619
525
457
439
450
371
539 431
472
600
440
750
504
900
767
939
1126 961
1 050
500
Po et nov evidovaných uchaze
1 200
300 150 0 IV.
V.
VI.
VII.
rok 2007
XI.
XII.
okr. T ebí 2007 a 2008 (ÚP T ebí ,
400
318
376
536
706
648
463
600
618
697 553
628
828
854
936 848
X.
844
1125
800
639
810
1 000
685 652
Po et vy azených uchaze
1 200
IX.
1017
Obr. 13 - Po et nov evidovaných uchaze 2008)
1 400
VIII.
rok 2008
735
III.
482
II.
542
I.
200 0 I.
II.
III.
IV.
V.
VI.
rok 2007
Obr. 14 - Po et vy azených uchaze 2008) Po ty vy azených uchaze
VII.
VIII.
IX.
X.
XI.
XII.
rok 2008
okres T ebí , rok 2007 a 2008 (ÚP T ebí ,
v roce 2007 a v roce 2008 zaznamenává tabulka . 22 a
obrázek . 14. Celkov jsou po ty vy azovaných meziro n nižší, p i emž nejv tší propad byl v kv tnu, kdy bylo meziro n o 226 vy azených mén , nicmén i zde vývoj kopíruje trendy p edchozího roku, kdy maxima vy azených bylo dosaženo v jarních 62
m sících jako d sledek nástupu sezónních prací a umís ování uchaze
na ve ejn
prosp šné práce.
3.4.6. Situace v jednotlivých mikroregionech okresu T ebí Okres T ebí byl pro ú ely efektivní obsluhy trhu práce roz len n na t i segmenty. Krom
Ú adu práce v T ebí i tak vznikla dislokovaná pracovišt – v Moravských
Bud jovicích a Nám šti nad Oslavou a pracovišt v Jemnici vždy s p íslušným katastrálním územím. Dále byl okres rozd len na 8 níže uvedených mikroregion . T ebí ská oblast se d lí na mikroregiony T ebí , Ok íšky, Budišov a Hrotovice. Pod dislokované pracovišt Moravské Bud jovice spadají mikroregiony Moravské Bud jovice, Jarom ice nad Rokytnou a Jemnice. Území obsluhované dislokovaným pracovišt m v Nám šti n. Oslavou se kryje s mikroregionem stejného názvu.
Obr. 15 - Mikroregiony okresu T ebí (ÚP T ebí , 2008) 63
Základní charakteristiku trhu práce – míru nezam stnanosti, stanovenou na bázi VŠPS lze spo ítat pouze po úrove okresu. Pro nižší územní celky zde figuruje odvozený ukazatel – relativní míra nezam stnanosti (RMN), který vychází z po tu dosažitelných uchaze
o zam stnání a po tu ekonomicky aktivního obyvatelstva.
Vývoj RMN v roce 2007 a v roce 2008 v jednotlivých mikroregionech shrnuje tabulka . 23
a obrázek . 17. Geografickou lokalizaci mikroregion s p íslušnými RMN
k 31.12.2008 p ibližuje obrázek . 16
Mikroregiony okres T ebí k 31.12.2008
Ok íšsko
Budišovsko
RMN 9,5%
RMN 6,9%
T ebí sko RMN 8,1% Nám š sko
RMN 8,3%
Moravsko-Bud jovicko
Jarom icko RMN 11,7%
RMN 10,3%
Hrotovicko
RMN 8,6%
Jemnicko RMN 9,1%
0
5
10
15
20
Kilometry
Obr. 16 - RMN v mikroregionech okresu T ebí (ÚP T ebí , 2008)
64
Tab. 23: RMN v mikroregionech okresu T ebí v letech 2007 – 2008: 31.12.2007
RMN v mikroregionech okresu T ebí (ozna ení)
EAO
Budišov (BU) Hrotovice (HR) Jarom ice n. Rokytnou (JA) Jemnice (JE) Moravské Bud jovice (MB) Nám š n. Oslavou (Ná) Ok íšky (OK) T ebí (TR) ostatní2) RMN okresu T ebí
31.12.2008
uchaz. uchaz. RMN uchaz. uchaz. RMN celkem dosažit. (%) celkem dosažit. (%)
1 819 3 436 2 839 3 747 7 614 6 441 3 447 27 084
146 345 347 338 850 581 235 2 363
141 334 332 315 809 549 224 2 243
175 300 340 353 801 557 246 2 263
172 295 332 342 784 533 239 2 201
48
7,8 9,7 11,7 8,4 10,6 8,5 6,5 8,3 -
53
52
9,5 8,6 11,7 9,1 10,3 8,3 6,9 8,1 -
-
50
56 427
5 255
4 995
8,9
5 088
4 950
8,8
(pozn. 2) za azeni uchaze i s trvalým pobytem mimo okres T ebí ).
Zdroj : ÚP T ebí (2008)
20,0
RMN v %
18,0
2007
2008
16,0 14,0 12,0 10,0 8,0 6,0 4,0 I.
II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. I.
Budišov M. Bud jovice
Hrotovice Nám š n. O.
II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII.
Jarom ice n. R. Ok íšky
Jemnice T ebí
Obr. 17 - Relativní míra nezam stnanosti – mikroregiony, 2007 a 2008 (ÚP T ebí , 2008) Nejvyšší RMN je - stejn jako p ed rokem - v mikroregionu Jarom ice n. Rok. 11,7 %. Nadpr m rné hodnoty RMN (okresní pr m r 8,8 %) vykazuje krom mikroregionu Jarom ice n. Rok. také mikroregion Moravské Bud jovice 10,3 %, mikroregion 65
Budišov – 9,5 % a mikroregion Jemnice 9,1 %. V meziro ním porovnání došlo k výraznému snížení RMN v mikroregionu Hrotovice – o 1,1 p.b., naopak nejvyšší nár st RMN zaznamenal mikroregion Budišov o 1,7 p.b. RMN stanovená pro celý okres iní 8,8 %. Struktura uchaze
v jednotlivých mikroregionech je uvedena v tabulce . 24.
Tab. 24: Struktura uchaze
v jednotlivých mikroregionech k 31.12.2008:
%
po et uchaz. BU
%
po et uchaz. HR
%
po et uchaz. JA
%
po et uchaz. JE
%
100,0
175
100,0
300
100,0
340
100,0
353
100,0
neúplné, základní vzd lání
19,9
21
12,0
68
22,7
86
25,3
63
17,8
nižší st .,niž. st . odborné vzd lání
2,1
1
0,6
3
1,0
4
1,2
15
4,2
st ední odborné vzd lání (vyu en) st ední nebo st . odb.bez mat.a bez vyu ení
47,6
93
53,1
160
53,3
181
53,2
206
58,4
1,0
3
1,7
1
0,3
1
0,3
0
0,0
ÚSV vzd lání
2,3
3
1,7
4
1,3
9
2,6
7
2,0
ÚSO vzd lání (vyu ení s maturitou)
5,4
8
4,6
14
4,7
16
4,7
20
5,7
ÚSO vzd lání s maturitou (bez vyu ení)
17,3
39
22,3
42
14,0
38
11,2
35
9,9
vyšší odborné vzd lání vysokoškolské vzd lání
0,6 3,8
2 5
1,1 2,9
1 7
0,3 2,3
0 5
0,0 1,5
1 6
0,3 1,7
4,8 23,0 23,5 22,0 26,7
5 45 49 47 29
2,9 25,7 28,0 26,9 16,6
17 62 87 56 78
5,7 20,7 29,0 18,7 26,0
21 66 85 78 90
6,2 19,4 25,0 22,9 26,5
13 78 85 76 101
3,7 22,1 24,1 21,5 28,6
54,9 13,5 31,6
104 23 48
59,4 13,1 27,4
172 27 101
57,3 9,0 33,7
190 41 109
55,9 12,1 32,1
237 49 67
67,1 13,9 19,0
97,3 14,5 54,2 7,4
172 27 104 19
98,3 15,4 59,4 10,9
295 37 184 18
98,3 12,3 61,3 6,0
332 48 168 17
97,6 14,1 49,4 5,0
342 46 183 20
96,9 13,0 51,8 5,7
Struktura uchaze v mikroregionech k 31.12.2008
uchaze i celkem vzd lanostní struktura
v ková struktura Do 19 let 20 - 29 let 30 - 39 let 40 - 49 let 50 a více let délka evidence Do 6 m síc 6 - 12 m síc nad 12 m síc ostatní d lení uchaze i dosažitelní uchaze i se ZP ženy absolventi škol
66
Tabulka . 24 - pokra ování
%
po et uchaz. MB
%
po et uchaz. Ná
%
po et uchaz. OK
%
po et uchaz. TR
%
100,0
801
100,0
557
100,0
246
100,0
2 263
100,0
neúplné, základní vzd lání
19,9
175
21,8
98
17,6
55
22,4
431
19,0
nižší st .,niž. st . odborné vzd lání
2,1
24
3,0
25
4,5
4
1,6
33
1,5
st ední odborné vzd lání (vyu en) st ední nebo st . odb.bez mat.a bez vyu ení
47,6
373
46,6
261
46,9
100
40,7
1 024
45,2
1,0
4
0,5
11
2,0
0
0,0
31
1,4
ÚSV vzd lání
2,3
25
3,1
19
3,4
6
2,4
43
1,9
ÚSO vzd lání (vyu ení s maturitou)
5,4
44
5,5
31
5,6
16
6,5
123
5,4
ÚSO vzd lání s maturitou (bez vyu ení)
17,3
119
14,9
79
14,2
54
22,0
467
20,6
vyšší odborné vzd lání vysokoškolské vzd lání
0,6 3,8
10 27
1,2 3,4
3 30
0,5 5,4
2 9
0,8 3,7
9 102
0,4 4,5
4,8 23,0 23,5 22,0 26,7
39 184 201 178 199
4,9 23,0 25,1 22,2 24,8
27 140 95 134 161
4,8 25,1 17,1 24,1 28,9
9 47 57 53 80
3,7 19,1 23,2 21,5 32,5
109 539 523 488 604
4,8 23,8 23,1 21,6 26,7
54,9 13,5 31,6
410 111 280
51,2 13,9 35,0
301 79 177
54,0 14,2 31,8
143 36 67
58,1 14,6 27,2
1 209 315 739
53,4 13,9 32,7
97,3 14,5 54,2 7,4
784 135 437 75
97,9 16,9 54,6 9,4
533 91 312 48
95,7 16,3 56,0 8,6
239 40 127 14
97,2 16,3 51,6 5,7
2 201 304 1 210 159
97,3 13,4 53,5 7,0
Struktura uchaze v mikroregionech k 31.12.2008
uchaze i celkem vzd lanostní struktura
v ková struktura Do 19 let 20 - 29 let 30 - 39 let 40 - 49 let 50 a více let délka evidence Do 6 m síc 6 - 12 m síc nad 12 m síc ostatní d lení uchaze i dosažitelní uchaze i se ZP ženy absolventi škol
Zdroj : ÚP T ebí (2008) V mikroregionu Budišov je patrný zvýšený podíl uchaze
s výu ním listem – 53,1 %
z celkového po tu evidovaných uchaze , 22,3 % uchaze
má úplné st ední odborné
vzd lání s maturitou. Z hlediska v ku se nejvíce podílely na po tu evidovaných uchaze
osoby ve v kové kategorii 30 – 39 let – 28 %. Do 6 m síc bylo v evidenci
59,4 % osob. Mikroregion Hrotovice také evidoval zvýšený podíl vyu ených uchaze
– 53,3 %
z celkového po tu. Nejv tší po et evidovaných osob byl ve v kové kategorii 30 – 39 let
67
– 29 %. Ve srovnání s ostatními mikroregiony registroval mikroregion Hrotovice nejvyšší podíl žen na celkovém po tu uchaze
- 61,3 %.
Mikroregion Jemnice v porovnání s ostatními mikroregiony zaznamenal nejvyšší podíl vyu ených uchaze
– 58,4 %. Do 6 m síc bylo evidováno 67,1 % uchaze
(ve
srovnání s ostatními mikroregiony taktéž nejvyšší podíl na celkovém po tu). V mikroregionu Jarom ice n. Rokytnou bylo v porovnání s ostatními mikroregiony evidováno nejvíce uchaze
se základním vzd láním – 25,3 %. Z hlediska v kové
kategorie byla nejvíce zastoupena kategorie nad 50 let – 26,5 %. Ve v kové kategorii 30 – 39 let bylo v mikroregionu Moravské Bud jovice evidováno 25,1 % uchaze . 46,6 % z celkového po tu evidovaných bylo vyu eno a 35 % uchaze
bylo v evidenci déle než 12 m síc
(v porovnání se stejnými podíly
v ostatních mikroregionech –zaregistrován nejvyšší podíl). V mikroregionu Nám š n. Oslavou je také patrný zvýšený podíl uchaze
s výu ním
listem – 46,9 %, z hlediska v ku je nejvýrazn ji zastoupena v ková kategorie nad 50 let – 28,9 %. V Mikroregionech T ebí a Ok íšky bylo nejvíce uchaze
evidováno s výu ním listem
– 45,2 % (T ebí ) a 40,7 % (Ok íšky). Z v kových kategorií p evažovala v ková kategorie nad 50 let – MR T ebí – 26,7 % z celkového po tu evidovaných osob, MR Ok íšky – 32,5 % (nejvyšší podíl v porovnání se stejnými podíly v ostatních mikroregionech). Pr m rná délka evidence ve dnech je p iblížena souhrnn – dle jednotlivých pracoviš v obrázku . 18. Níže uvedené údaje dosahují oproti stejnému období minulého roku ve všech pracovištích nižších hodnot, což je zp sobeno p íchodem v tšího po tu nových uchaze
(ve všech mikroregionech p evažují uchaze i v evidenci do 6 m síc – viz
tabulka
. 24).
68
1000
Po et dn evidence
900
766
800
642
700 600 500 400
677
666 535
566
523 392 342
392
367
343
370 306
269
300
191
200 100 0 Je.
M.B.
Ná.
pr m. po et dn evidence - 4. q. 2007, evid. pr m. po et dn evidence - 4. q. 2007, vy .
Okres
pr m. po et dn evidence - 4. q. 2008, evid. pr m. po et dn evidence - 4. q. 2008, vy .
Obr. 18 - Pr m rná délka evidence ve dnech k 31.12.2007 a 2008, okres T ebí (ÚP T ebí , 2008)
3.5.
Analýza nezam stnanosti v regionu Vyso ina - okres T ebí a její vývoj v období íjen 2008 - b ezen 2009
V poslední ásti své diplomové práce jsem se zam ila na vybrané statistiky sledované ú adem práce v T ebí i a na sledování vývoje t chto statistik v období od íjna 2008 až do b ezna 2009. U každé sledované statistiky provádím m sí ní srovnání a popisuji, jakým zp sobem se prom nná oproti minulému m síci zm nila. 3.5.1. Vývoj nezam stnanosti v okrese T ebí v období íjen 2008 – b ezen 2009 Vývoj po tu evidovaných uchaze , resp. vývoj nezam stnanosti v posledním tvrtletí 2008 a prvním tvrtletí 2009 je zaznamenán v tabulce . 25. Obrázek . 19 zachycuje vývoj po tu evidovaných – dosažitelných uchaze
na okrese T ebí v roce 2008 a
2009. V posledním tvrtletí roku je patrný postupný nár st nezam stnanosti zp sobený nejen obvyklým ukon ováním sezónních prací, ale i klesající agregátní poptávkou zejména u zahrani ních odb ratel . Také v prvním tvrtletí roku 2009 je i nadále patrný rostoucí 69
trend nezam stnanosti prohloubený mimo již uvedených vliv také p íchodem ekonomické krize.
Nejvyšší po et evidovaných uchaze
za sledované období byl zaznamenán v b eznu
2009 (6 188 evidovaných osob), druhého vrcholu bylo ve stanoveném období dosaženo v íjnu 2008 p i hodnot 4 193 uchaze . Ve sledovaném období dosáhl pr m rný po et evidovaných uchaze
hodnoty 5 212.
Tab. 25: Vývoj nezam stnanosti v období íjen 2008 – b ezen 2009 období X.
XI.
XII.
I.
II.
III.
Pr m r za sledované období
Uchaze i celkem z toho dosažitelní VPM U/VM
4 344
4 469
5 088
5 788
6 091
6 333
5 352
4 193
4 290
4 950
5 664
5 987
6 188
5 212
556
435
359
317
264
280
369
7,8
10,3
14,2
18,3
23,1
22,6
16,1
míra nezam. v %
7,1
7,3
8,4
9,7
10,3
10,6
8,9
2008
Vývoj nezam stnanosti
2009
Zdroj: ÚP T ebí (2009)
5000
5987
5664
Po et uchaze
6000
6188
7000
4000 3000
4950
4290
4193
4223
4180
4153
3951
3964
4201
4655
5101
1000
5269
2000
0 I.
II.
III.
IV.
V.
VI.
2008
Obr. 19 - Meziro ní vývoj po tu uchaze
VII.
VIII.
IX.
X.
XI.
2009
v roce 2008 a 2009 (ÚP T ebí ,2008) 70
XII.
3.5.1.1.
Vývoj nezam stnanosti íjen 2008
V m síci íjnu roku 2008 evidoval Ú ad práce v T ebí i 4 193 uchaze (dosažitelní). Po et t chto uchaze
o zam stnání
se oproti minulému m síci snížil o 30 - tedy o 0,7%
, meziro n je v íjnu tento po et o 546 nižší (11,5 %). Ze 4 193 evidovaných uchaze
o zam stnání bylo 57,9 % žen, tedy 2 428 žen.
Po et nov evidovaných je v íjnu s hodnotou 636 meziro n o 53 uchaze
vyšší. Ve
srovnání s minulým m sícem se zaevidovalo o 131 osob mén . Vy azeno bylo v íjnu 648 uchaze
(meziro n pokles o 196 osob), ve srovnání
s minulým m sícem se snížil po et vy azených o 87 osob. Z uvedeného po tu bylo ú adem práce umíst no 157 uchaze
(24,2 %), 45 osob (6,9 %) bylo vy azeno pro
nespolupráci, 340 osob (52,5 %) bylo umíst no jinak a 106 osob (16,4 %) bylo vy azeno z r zných jiných d vod . Ú ad práce evidoval v m síci íjnu 288 áste n nezam stnaných uchaze
, z nichž
bylo 209 žen (celkov došlo, vzhledem k minulému m síci, k nár stu o 7 osob). 3.5.1.2.
Vývoj nezam stnanosti listopad 2008
V m síci listopadu roku 2008 evidoval Ú ad práce v T ebí i 4 290 uchaze zam stnání (dosažitelní). Po et t chto uchaze
o
se oproti minulému m síci zvýšil o 97
- tedy o 2,3 %, meziro n je v lednu tento po et o 320 nižší (6,9 %). Z 4290 evidovaných uchaze
o zam stnání bylo 57,9% žen, tedy 2 484 žen.
Po et nov evidovaných je v listopadu s hodnotou 660 meziro n o 38 uchaze
vyšší.
Ve srovnání s minulým m sícem se zaevidovalo o 24 osob více. Vy azeno bylo v listopadu 536 uchaze
(meziro n pokles o 170 osob), ve srovnání
s minulým m sícem se snížil po et vy azených o 112 osob. Z uvedeného po tu bylo ú adem práce umíst no 120 uchaze
(22,4 %), 43 osob (8,0 %) bylo vy azeno pro
nespolupráci, 276 osob (51,5 %) bylo umíst no jinak a 97 osob (18,1 %) bylo vy azeno z r zných jiných d vod . Ú ad práce evidoval v m síci listopadu 304 áste n nezam stnaných uchaze
, z
nichž bylo 213 žen (celkov došlo, vzhledem k minulému m síci, k nár stu o 16 osob). 71
3.5.1.3.
Vývoj nezam stnanosti prosinec 2008
V m síci prosinci roku 2008 evidoval Ú ad práce v T ebí i 4 950 uchaze zam stnání (dosažitelní). Po et t chto uchaze
o
se oproti minulému m síci zvýšil o
660 - tedy o 15,4 %, meziro n je v prosinci tento po et o 45 nižší (0,9 %). Z 4950 evidovaných uchaze
o zam stnání bylo 54,2 % žen, tedy 2 683 žen.
Po et nov evidovaných je v prosinci s hodnotou 939 meziro n o 247 uchaze
vyšší.
Ve srovnání s minulým m sícem se zaevidovalo o 279 osob více. Vy azeno bylo v prosinci 318 uchaze
(meziro n pokles o 58 osob), ve srovnání
s minulým m sícem se snížil po et vy azených o 218 osob. Z uvedeného po tu bylo ú adem práce umíst no 59 uchaze
(18,6 %), 40 osob (12,6 %) bylo vy azeno pro
nespolupráci, 137 osob (43,1 %) bylo umíst no jinak a 82 osob (25,7 %) bylo vy azeno z r zných jiných d vod . Ú ad práce evidoval v m síci prosinci 304 áste n nezam stnaných uchaze
, z
nichž bylo 209 žen (vzhledem k minulému m síci nedošlo ke zm n ). 3.5.1.4.
Vývoj nezam stnanosti leden 2009
V m síci lednu roku 2009 evidoval Ú ad práce v T ebí i 5 664 uchaze zam stnání (dosažitelní). Po et t chto uchaze
o
se oproti minulému m síci zvýšil o
714 - tedy o 14,4 %, meziro n je v lednu tento po et o 395 vyšší (7,5 %). Z 5 664 evidovaných uchaze
o zam stnání bylo 51,1 % žen, tedy 2 893 žen.
Po et nov evidovaných je v lednu s hodnotou 1 164 meziro n o 203 uchaze
vyšší.
Ve srovnání s minulým m sícem se zaevidovalo o 225 osob více. Vy azeno bylo v lednu 466 uchaze
(meziro n pokles o 219 osob), ve srovnání
s minulým m sícem se zvýšil po et vy azených o 148 osob. Z uvedeného po tu bylo ú adem práce umíst no 70 uchaze
(15 %), 20 osob (4,3 %) bylo vy azeno pro
nespolupráci, 233 osob (50 %) bylo umíst no jinak a 143 osob (30,7 %) bylo vy azeno z r zných jiných d vod .
72
Ú ad práce evidoval v m síci lednu 260 áste n nezam stnaných uchaze
, z nichž
bylo 200 žen (celkov došlo, vzhledem k minulému m síci, k poklesu o 44 osob). 3.5.1.5.
Vývoj nezam stnanosti únor 2009
V m síci únoru roku 2009 evidoval Ú ad práce v T ebí i 5 987 uchaze zam stnání (dosažitelní). Po et t chto uchaze
o
se oproti minulému m síci zvýšil o
323 - tedy o 5,7 %, meziro n je v únoru tento po et o 886 vyšší (17,4 %). Z 5 987 evidovaných uchaze
o zam stnání bylo 50,1 % žen, tedy 3 001 žen.
Po et nov evidovaných je v únoru s hodnotou 791 meziro n o 319 uchaze
vyšší.
Ve srovnání s minulým m sícem se zaevidovalo o 373 osob mén . Vy azeno bylo v únoru 484 uchaze
(meziro n pokles o 155 osob), ve srovnání
s minulým m sícem se zvýšil po et vy azených o 18 osob. Z uvedeného po tu bylo ú adem práce umíst no 54 uchaze
(11,2 %), 30 osob (6,2 %) bylo vy azeno pro
nespolupráci, 237 osob (49 %) bylo umíst no jinak a 163 osob (33,6 %) bylo vy azeno z r zných jiných d vod . Ú ad práce evidoval v m síci únoru 316 áste n nezam stnaných uchaze
, z nichž
bylo 229 žen (celkov došlo, vzhledem k minulému m síci, k nár stu o 56 osob). 3.5.1.6.
Vývoj nezam stnanosti b ezen 2009
V m síci b eznu roku 2009 evidoval Ú ad práce v T ebí i 6 188 uchaze zam stnání (dosažitelní). Po et t chto uchaze
o
se oproti minulému m síci zvýšil o
201 - tedy o 3,4 %, meziro n je v b eznu tento po et o 1 533 vyšší (o 32,9 %). Z 6 188 evidovaných uchaze
o zam stnání bylo 50 % žen, tedy 3 096 žen.
Po et nov evidovaných je v b eznu s hodnotou 816 meziro n o 385 uchaze
vyšší.
Ve srovnání s minulým m sícem se zaevidovalo o 25 osob více . Vy azeno bylo v b eznu 570 uchaze
(meziro n pokles o 278 osob), ve srovnání
s minulým m sícem se zvýšil po et vy azených o 86 osob. Z uvedeného po tu bylo ú adem práce umíst no 91 uchaze
(16 %), 29 osob (5,1 %) bylo vy azeno pro
nespolupráci, 332 osob (58,2 %) bylo umíst no jinak a 118 osob (20,7 %) bylo vy azeno z r zných jiných d vod . 73
Ú ad práce evidoval v m síci b eznu 386 áste n nezam stnaných uchaze
, z nichž
bylo 292 žen (celkov došlo, vzhledem k minulému m síci, k nár stu o 70 osob). 3.5.2. Registrovaná míra nezam stnanosti v okrese T ebí v období íjen 2008 – b ezen 2009 Míra registrované nezam stnanosti dosáhla k 31.03.2009 10,6 % (ve sledovaném období se projevuje její nár st celkov o 3,5 p.b.). V porovnání s MN celé R (7,7 %) je tato hodnota vyšší o 2,9 p.b., trendov je však vývoj velmi podobný. V rámci kraje Vyso ina inila MN k 31.03.2009 8,6 %. Pr m rná hodnota MN za sledované období p edstavuje 8,9 %. Celkový p ehled poskytuje - tabulka . 26
Tab. 26: Srovnání MN - okres T ebí , kraj Vyso ina a R (v %) Srovnání MN - okres T ebí , kraj Vyso ina a R (v %)
MN - okres T ebí MN - kraj Vyso ina MN - R
rok 2008
rok 2009
X.
XI.
XII.
I.
II.
III.
7,1
7,3
8,4
9,7
10,3
10,6
5,1
5,4
6,3
7,4
8,2
8,6
5,2
5,3
6,0
6,8
7,4
7,7
Zdroj: ÚP T ebí (2009) 3.5.2.1.
Registrovaná míra nezam stnanosti vývoj íjen 2008 – b ezen 2009
Míra nezam stnanosti v íjnu inila 2008 7,1 %, vzhledem k minulému m síci nedošlo ke zm n . Meziro n je nižší o 0,9 p.b.. Míra nezam stnanosti v listopadu 2008 inila 7,3 %, vzhledem k minulému m síci došlo ke zm n (nár stu) o 0,2 p.b. Meziro n je nižšší o 0,4 p.b. Míra nezam stnanosti v prosinci 2008 inila 8,4 %, vzhledem k minulému m síci se zvýšila o 1,1 p.b. V Meziro ním porovnání nedošlo ke zm n . Míra nezam stnanosti v lednu 2009 inila 9,7 %, vzhledem k minulému m síci došlo ke zm n (nár stu) o 1,3 p.b. Meziro n je vyšší o 0,9 p.b. - viz obrázek . 20. Míra nezam stnanosti v únoru 2009 inila 10,3 %, vzhledem k minulému m síci došlo k nár stu o 0,6 p.b. Meziro n je vyšší o 1,8 p.b. - viz obrázek 20. Míra nezam stnanosti v b eznu 2009 inila 10,6 %, vzhledem k minulému m síci došlo k nár stu o 0,3 p.b. Meziro n je vyšší o 2,8 p.b. - viz obrázek . 20.
74
Obr. 20: Meziro ní vývoj míry nezam stnanosti v letech 2008 – 2009 (ÚP T ebí , 2009)
3.5.2.2.
Míra nezam stnanosti žen vývoj íjen 2008 – b ezen 2009
Míra nezam stnanosti žen je uvedena v následující tabulce ( .27). Hodnoty tohoto díl ího ukazatele se pohybovaly od 9,5 % v m síci íjnu 2008 až po nejvyšší 12,2 % v m síci b eznu 2009. K 31.3.2009 inila míra nezam stnanosti žen 12,2 %. Pr m rná hodnota tohoto ukazatele ve sledovaném období MNž = 10,9 %. Tab. 27: Vývoj nezam stnanosti žen íjen 2008 – B ezen 2009 období 2008
Vývoj nezam stnanosti žen
uch. ženy z toho dosažitelní míra nezam. žen v %
2009
X.
XI.
XII.
I.
II.
III.
2 525
2 600
2 758
2 964
3 063
3 189
2 428
2 484
2 683
2 893
3 001
3 096
9,5
9,7
10,5
11,4
11,8
12,2
Zdroj: ÚP T ebí (2009)
75
Pr m rný po et žen v evidenci Ú adu práce v T ebí i ve sledovaném období byl 2825 žen. Pr m rný podíl žen na celkovém po tu nezam stnaných - 57,9 % zjišt ný na za átku sledovaného období klesl ke konci období na 50 %. Míra nezam stnanosti žen v íjnu 2008 se zastavila na hodnot 9,5 % (v roce 2007 na 10,8 %), oproti p edchozímu m síci došlo k poklesu o 0,2 p.b. Míra nezam stnanosti žen v listopadu 2008 se zastavila na hodnot 9,7 % (v roce 2007 na 10,3 %), oproti p edchozímu m síci došlo k nár stu o 0,2 p.b. Míra nezam stnanosti žen v prosinci 2008 se zastavila na hodnot 10,5 % (v roce 2007 na 10,6 %), oproti p edchozímu m síci došlo k nár stu o 0,8 p.b. Míra nezam stnanosti žen lednu 2009 se zastavila na hodnot 11,4 % (v roce 2008 na 11 %), oproti p edchozímu m síci došlo k nár stu o 0,9 p.b. Míra nezam stnanosti žen únoru 2009 se zastavila na hodnot 11,8 % (v roce 2008 na 10,8 %), oproti p edchozímu m síci došlo k nár stu o 0,4 p.b. Míra nezam stnanosti žen v m síci b eznu 2009 se zastavila na hodnot 12,2 % (v roce 2008 na 10,2 %), oproti p edchozímu m síci došlo k nár stu o 0,4 p.b.
3.5.2.3.
Míra nezam stnanosti v mikroregionech vývoj íjen 2008 – b ezen 2009
Tab. 28: RMN v mikroregionech okresu T ebí v období íjen 2008 – B ezen 2009 Relativní míra nezam stnanosti RMN v mikroregionech okresu T ebí (ozna ení)
10/08
11/08
12/08
01/09 02/09 11,7% 11,2% 13,8% 11,5% 12,5% 10,1% 9,2% 9,5%
03/09
Budišov (BU) Hrotovice (HR) Jarom ice n. Rokytnou (JA) Jemnice (JE) Moravské Bud jovice (MB) Nám š n. Oslavou (Ná) Ok íšky (OK) T ebí (TR)
7,0% 7,0% 9,4% 6,6% 8,6% 7,1% 5,7% 7,2%
7,8% 6,8% 9,9% 7,0% 9,1% 7,2% 6,0% 7,2%
9,5% 8,6% 11,7% 9,1% 10,3% 8,3% 6,9% 8,1%
11,1% 10,6% 13,4% 10,8% 11,9% 9,4% 8,7% 9,0%
11,5% 12,0% 13,8% 11,5% 13,0% 10,5% 9,4% 9,9%
RMN okresu T ebí
7,1%
7,3%
8,4%
9,7% 10,3% 10,6%
Zm na 3/0910/08 +4,5 +5,0 +4,4 +4,9 +4,4 +3,4 +3,7 +2,7 +3,5
Zdroj: ÚP T ebí (2009) Pr m rná registrovaná míra nezam stnanosti ve sledovaném období pro celý mikroregion je 8,9%. Vývoj hodnot RMN v jednotlivých mikroregionech popisuje tabulka . 28. Nejvyšší RMN je ve sledovaném období v mikroregionu Jarom ice n. 76
Rok. 13,8 % a její trend je v celém období rostoucí. Nadpr m rné hodnoty RMN k 31.3.2009 (okresní pr m r 10,6%) vykazuje krom mikroregionu Jarom ice n. Rok. také mikroregion Moravské Bud jovice 13,0 %, mikroregion Hrotovice – 12,0 % a shodn také mikroregiony Jemnice a Budišov 11,5 %. V celém sledovaném období zaznamenaly všechny sledované regiony shodn
rostoucí trend. Nejv tší zvýšení
nezam stnanosti ve sledovaném období zaznamenal mikroregion Hrotovice 5,0 p.b. a nejnižší nár st zaznamenal mikroregion T ebí .
3.5.3.
Vývoj po tu VPM v okrese T ebí v období íjen 2008 – b ezen 2009
Zm ny v po tu volných pracovních míst a odvozený ukazatel po tu uchaze
na jedno
nabízené volné pracovní místo (U/VM) za sledované období od 10/2008 do 3/2009 jsou uvedeny v tabulce . 29. Tab. 29: Po et volných míst, U/VM v období íjen 2008 – b ezen 2009: 2008
Tabulka . 28
2009
Po et volných míst, U/VM
X.
XI.
XII.
I.
II.
III.
- volná místa
556
435
359
317
264
280
- U/VM
7,8
10,3
14,2
18,3
23,1
22,6
Zdroj: ÚP T ebí (2009) Nabídka volných pracovních míst byla ve sledovaném období klesající. Množství pracovních míst je v zimních m sících v tšinou klesající, na poklesu míst se také podepisuje stávající hospodá ská krize. Pouze na konci období se projevilo mírné zlepšení zp sobené p icházejícím jarem a nástupem sezónních prací. Nejnižší po et nabízených míst (264 míst) byl zaznamenán v únoru 2009 a naopak nejvyšší hodnoty 556 míst bylo dosaženo na za átku sledovaného období v íjnu 2008. Pr m rný po et volných míst ve sledovaném období dosáhl hodnoty 369 míst. 3.5.3.1.
Vývoj po tu VPM v íjnu 2008
Po et volných míst inil 556 (oproti minulému m síci došlo k poklesu o 44 míst), meziro n je o 411 nabízených míst mén . Zam stnavatelé v íjnu 2008 nov nahlásili 155 volných pracovních míst a zrušili 199 míst (108 bylo nov obsazeno a 91 zrušeno). 77
Odvozený ukazatel po tu uchaze
na jedno volné místo vzrostl na hodnotu 7,8 u/vm
(vzhledem k minulému m síci došlo ke zm n o 0,5), meziro n je vyšší - o 2,6.
Poptávka zam stnavatel
po vybraných profesích v m síci
íjnu je uvedena
v následující tabulce . 30. Tyto profese vykazují v daném m síci zvýšenou tendenci v poptávce. Tab. 30: Poptávka zam stnavatel po profesích v m síci íjnu 2008 Nová zvýšená poptávka zam stnavatel profese Po et volných míst Zedník 22 míst idi 7 míst elektromechanik 5 míst Prodava 5 míst Zpracovatel dr beže 4 místa Zvýšená a dlouhodobá poptávka profese Po et volných míst Zedník 71 míst Záme ník 42 míst Tesa , truhlá , d lník d evozpracující výroby 38 míst Služby a obchod (12 – kucha , 10 – íšník, servírka, 9 – 31 míst prodava ) Elektromechanik, elektromontér, d lník v elektrotechnice, 29 míst elektriká Švadlena, ši ka, pleta /ka, d lník textilní výroby, st iha 26 míst idi nákl. Automobilu, strojník, traktorista, je ábník 26 míst Instalatér 25 míst Mechanik a opravá motorových vozidel 14 míst Svrška , d lník obuvnické výroby 10 míst
Zdroj: ÚP T ebí (2008) 3.5.3.2.
Vývoj po tu VPM v listopadu 2008
Po et volných míst inil 435 (oproti minulému m síci došlo k poklesu o 121 míst), meziro n je o 409 nabízených míst mén . Zam stnavatelé v listopadu 2008 nov nahlásili 71 volných pracovních míst a zrušili 192 míst (82 bylo nov obsazeno a 110 zrušeno). Odvozený ukazatel po tu uchaze
na jedno volné místo vzrostl na hodnotu 10,3 u/vm
(vzhledem k minulému m síci došlo ke zm n o 2,5), meziro n je vyšší - o 4,4.
78
Poptávka zam stnavatel
po vybraných profesích v m síci listopadu je uvedena
v následující tabulce . 31. Tyto profese vykazují v daném m síci zvýšenou tendenci v poptávce. Tab. 31: Poptávka zam stnavatel po profesích v m síci listopadu 2008 Nová zvýšená poptávka zam stnavatel profese Po et volných míst D lník d evozpracující výroby 11 míst íšník/servírka 5 míst ši ka 5 míst Administrativní pracovník/ce 4 míst Zvýšená a dlouhodobá poptávka profese Po et volných míst Tesa , truhlá , d lník d evozpracující výroby 47 míst Zedník 41 míst Záme ník 34 míst Služby a obchod (12 – kucha , 10 – íšník, servírka, 9 – 27 míst prodava ) Švadlena, ši ka, pleta /ka, d lník textilní výroby, st iha 26 míst Instalatér 20 míst Elektromechanik, elektromontér, d lník v elektrotechnice, 17 míst elektriká idi nákl. Automobilu, strojník, traktorista, je ábník 14 míst Svrška , d lník obuvnické výroby 10 míst Mechanik a opravá motorových vozidel 10 míst T ídi textilu 10 míst
Zdroj: ÚP T ebí (2008) 3.5.3.3.
Vývoj po tu VPM v prosinci 2008
Po et volných míst inil 359 (oproti minulému m síci došlo k poklesu o 76 míst), meziro n je o 318 nabízených míst mén . Zam stnavatelé v prosinci 2008 nov nahlásili 57 volných pracovních míst a zrušili 136 míst (37 bylo nov obsazeno a 99 zrušeno). Odvozený ukazatel po tu uchaze
na jedno volné místo vzrostl na hodnotu 14,2
u/vm (vzhledem k minulému m síci došlo ke zm n o 3,9), meziro n je vyšší - o 6,4. Poptávka zam stnavatel
po vybraných profesích v m síci prosinci je uvedena
v následující tabulce . 32. Tyto profese vykazují v daném m síci zvýšenou tendenci v poptávce.
79
Tab. 32: Poptávka zam stnavatel po profesích v m síci prosinci 2008 Nová zvýšená poptávka zam stnavatel profese Po et volných míst d lník pro p st ní a ošet ování lesa, 6 míst prodava , 5 míst administrativní pracovník, 4 míst obchodní zástupce 3 míst Zvýšená a dlouhodobá poptávka profese Po et volných míst Tesa , truhlá , d lník d evozpracující výroby 35 míst Zedník 35 míst Služby a obchod (12 – kucha , 10 – íšník, servírka, 9 – 24 míst prodava ) Švadlena, ši ka, pleta /ka, d lník textilní výroby, st iha 21 míst Instalatér 21 míst Záme ník 19 míst Elektromechanik, elektromontér, d lník v elektrotechnice, 16 míst elektriká idi nákl. Automobilu, strojník, traktorista, je ábník 12 míst Svrška , d lník obuvnické výroby 10 míst T ídi textilu 10 míst
Zdroj: ÚP T ebí (2008) 3.5.3.4.
Vývoj po tu VPM v lednu 2009
Po et volných míst inil 317 (oproti minulému m síci došlo k poklesu o 42 míst), meziro n je o 378 nabízených míst mén . Zam stnavatelé v lednu 2009 nov nahlásili 144 volných pracovních míst a zrušili 186 míst (69 bylo nov obsazeno a 117 zrušeno). Odvozený ukazatel po tu uchaze
na jedno volné místo vzrostl na hodnotu 18,3
u/vm (vzhledem k minulému m síci došlo ke zm n o 4,1), meziro n je vyšší - o 10,3. Poptávka zam stnavatel
po vybraných profesích v m síci lednu je uvedena
v následující tabulce . 33. Tyto profese vykazují v daném m síci zvýšenou tendenci v poptávce.
80
Tab. 33: Poptávka zam stnavatel po profesích v m síci lednu 2009 Nová zvýšená poptávka zam stnavatel profese Po et volných míst Pomocný d lník v od vním pr myslu 15 míst idi nákladního automobilu 13 míst Svá e 10 míst Pomocný klade potrubí 10 míst Strojník 7 míst Prodava 4 místa Mechanik opravá pr myslových stroj 4 místa instalatér 4 místa Zvýšená a dlouhodobá poptávka profese Po et volných míst Zedník 32 míst idi nákladního automobilu, strojník, traktorista 28 míst Služby a obchod (12 – kucha , 10 – íšník, servírka, 9 – 21 míst prodava ) Tesa , truhlá 18 míst Švadlena, ši ka, pleta /ka, d lník textilní výroby, st iha 18 míst Instalatér 13 míst Záme ník 10 míst Elektromechanik, elektromontér, elektriká 10 míst T ídi textilu 10 míst
Zdroj: ÚP T ebí (2009) 3.5.3.5.
Vývoj po tu VPM v únoru 2009
Po et volných míst inil 264 (oproti minulému m síci došlo k poklesu o 53 míst), meziro n je o 513 nabízených míst mén . Zam stnavatelé v únoru 2009 nov nahlásili 106 volných pracovních míst a zrušili 159 míst (56 bylo nov obsazeno a 103 zrušeno). Odvozený ukazatel po tu uchaze
na jedno volné místo vzrostl na hodnotu 23,1
u/vm (vzhledem k minulému m síci došlo ke zm n o 4,8), meziro n je vyšší - o 16,2. Poptávka zam stnavatel
po vybraných profesích v m síci únoru je uvedena
v následující tabulce . 34. Tyto profese vykazují v daném m síci zvýšenou tendenci v poptávce.
81
Tab. 34: Poptávka zam stnavatel po profesích v m síci únor 2009 Nová zvýšená poptávka zam stnavatel profese Po et volných míst Ši ka, švadlena od vní konfekce 11 míst íšník, servírka 4 místa Prodava 3 místa skladník 3 místa idi 3 místa Zvýšená a dlouhodobá poptávka profese Po et volných míst Švadlena, ši ka, d lník textilní výroby, 43 míst Tesa , truhlá 19 míst Služby a obchod (12 – kucha , 10 – íšník, servírka, 9 – 16 míst prodava ) zedník 14 míst T ídi textilu 10 míst léka 9 míst idi nákladního automobilu, traktoru, strojník, je ábník 9 míst instalatér 7 míst Automechanik, autoelektriká , autolakýrník 6 míst Elektromechanik, elektriká 5 míst
Zdroj: ÚP T ebí (2009) 3.5.3.6.
Vývoj po tu VPM v b eznu 2009
Po et volných míst inil 280 (oproti minulému m síci došlo k nár stu o 16 míst), meziro n je o 516 nabízených míst mén . Zam stnavatelé v b eznu 2009 nov nahlásili 152 volných pracovních míst a zrušili 137 míst (54 bylo nov obsazeno a 83 zrušeno). Na jedno volné pracovní místo p ipadá v sou asné dob v pr m ru 22,6 uchaze (minulý m síc v pr m ru 23,1 uchaze ) . Poptávka zam stnavatel
po vybraných profesích v m síci b eznu je uvedena
v následující tabulce . 35. Tyto profese vykazují v daném m síci zvýšenou tendenci v poptávce.
82
Tab. 35: Poptávka zam stnavatel po profesích v m síci b ezen 2009 Nová zvýšená poptávka zam stnavatel profese Po et volných míst svá e 16 míst Lodní montér kovových konstrukcí 10 míst Obsluha montážních linek 10 míst ši ka 6 míst Prodava 5 míst svrška 4 místa kucha 4 místa Zvýšená a dlouhodobá poptávka profese Po et volných míst Švadlena, ši ka, pleta /ka, d lník textilní výroby, st iha 31 míst Služby a obchod (12 – kucha , 10 – íšník, servírka, 9 – 23 míst prodava ) Tesa , truhlá 18 míst Obchodní zástupce 15 míst T ídi textilu 10 míst idi nákladního automobilu, traktoru, strojník, je ábník 8 míst léka 7 míst Automechanik, autoelektriká , autolakýrník 6 míst
Zdroj: ÚP T ebí (2009) 3.5.4. Vývoj délky nezam stnanosti v okrese T ebí v období íjen 2008 – b ezen 2009 Délka nezam stnanosti je další velmi d ležitou charakteristikou, která nám umož uje zjistit, jak dlouho jsou uchaze i o zam stnání v daném regionu evidováni na ú adu práce. Tab. 36: Pr m rná délka evidence ve dnech Pr m rná délka evidence (ve dnech) pr m rná délka evidence evidovaných uchaze
Celkem k k k k k 31.10.2008 31.11.2008 31.12.2008 31.1.2009 28.2.2009
709
642
566
547
484
k 31.3.2009
450
Zdroj: ÚP T ebí (2009) Pr m rná délka evidence evidovaných uchaze
(tabulka . 36) k 31.3.2008 dosáhla
450 dn (k 31.10.2008 – 709 dn ). Pr m rná délka evidence evidovaných uchaze
je
ve sledovaném období klesající což je pravd podobn zp sobeno nástupem sezónních prací, které zp sobí nár st po tu pracovních míst, kam mohou být uchaze i umis ováni. 83
Tab. 37: Délka evidence ve sledovaném období Celkem k 31.10.2008
k 31.11.2008
k 31.12.2008
k 31.1.2009
k 28.2.2009
k 31.3.2009
abs.
%
abs.
%
abs.
%
abs.
%
abs.
%
abs.
%
do 6 m síc
1 763
42,0
2 122
49,5
2 742
55,4
2 948
52,0
3 506
58,6
3 820
61,7
6–12 m síc
766
18,3
632
14,7
655
13,2
1 058
18,7
940
15,7
889
14,4
nad 12 m síc
1 664
39,7
1 536
35,8
1533
31,4
1 658
29,3
1 541
25,7
1 479
23,9
CELKEM
4 193
100,0 4 290 100,0 4 930 100,0 5 664 100,0 5 987 100,0 6 188 100,0
Délka evidence
Zdroj: ÚP T ebí (2009) B hem období se projevil pozitivní trend snižování váhy dlouhodobých evidencí; do 6 m síc bylo k 31.3.2009 (tabulka . 37, obrázek . 21), v evidenci 61,7 % uchaze
(3
820 osob), což bylo ve srovnání se za átkem sledovaného období o 19,2 p.b. více (k 31.10.2008 – 42,0 %, tj. 1 763 osob), 6-12 m síc
14,4 %, tj. 889 uchaze , v
meziobdobí došlo k poklesu – o 3,9 p.b. (k 31.10.2008 – 18,3 %, tj. 766 evidovaných uchaze ), déle než 12 m síc 23,9 % (1 479 osob), pokles v pr b hu období o 15,8 p.b. (k 31.10.2008 – 39,7 %, tj. 1 664 uchaze ).
Obr. 21: Délka evidence uchaze
na ÚP T ebí k 31.3.2009 (ÚP T ebí , 2009) 84
3.5.5. Podrobné len ní registrovaných uchaze
v okrese T ebí v období íjen
2008 – b ezen 2009
V následující tabulce . 38 jsou uchaze i o zam stnání registrovaní na ÚP v T ebí i rozd leni na 3 podskupiny. Toto len ní používá ú ad práce, proto aby m l p esné informace o tom jaký je procentní podíl nezam stnaných uchaze skupinách, na celkovém po tu registrovaných uchaze
v t chto rizikových
o zam stnání .
Tab. 38: Registrovaní uchaze i ve sledovaném období íjen 2008 – b ezen 2009: Celkem Registrovaní uchaze i o zam stnání
k 31.10.2008
k 31.11.2008
k 31.12.2008
k 31.1.2009
k 28.2.2009
k 31.3.2009
abs.
%
abs.
%
abs.
%
abs.
%
abs.
%
abs.
%
10,4
403
9,4
400
8,1
418
7,4
454
7,6
482
7,8
16,6
677
15,8
694
14,0
708
12,5
676
11,3
660
10,7
31,3
1 463
34,1
2 031
41,0
2 596
45,8
2 841
47,5
2 955
47,8
--
4 290
--
4 950
--
5 664
--
5 987
--
6 188
--
Absolventi a 438 mladiství Uchaze i se 696 ZP Uchaze i s podporou v 1 313 nezam stnano sti Registrovaní 4 193 Uchaze i celkem
Zdroj: ÚP T ebí (2009) Tabulka íslo 38 ukazuje po et nezam stnaných a jejich procentní podíl na celkovém po tu registrovaných nezam stnaných. Ve sledovaném období m žeme tedy sledovat v uvedených skupinách následující vývoj: Absolventi a mladiství: vývoj této skupiny registrovaných uchaze
o zam stnání byl
ve sledovaném období prom nlivý. V posledním tvrtletí roku 2008 dochází v této skupin
k poklesu uchaze , zatímco v prvním
tvrtletí je jejich po et rostoucí.
K 31.3.2009 bylo na ú adu práce registrováno 481 registrovaných uchaze
pat ících do
této skupiny (7,8%). V pr b hu období došlo v této skupin k poklesu ukazatele o 2,6 p.b. –(k 31.10.2008 – 438 uchaze
10,4%).
Uchaze i se zdravotním postižením: vývoj ve skupin
uchaze
se zdravotním
postižením byl rovn ž prom nlivý – vývoj je zaznamenán v tabulce . 38. K 31.3.2009 85
bylo na ú adu práce registrováno 660 uchaze
pat ících do této skupiny (10,7%).
V pr b hu období došlo v této skupin k poklesu ukazatele o 5,9 p.b. –(k 31.10.2008 – 696 uchaze
16,6%).
Uchaze i s podporou v nezam stnanosti: V této skupin nezam stnaných dochází ve sledovaném období k trvalému nár stu ukazatele. Je to zp sobeno zvyšujícím se po tem nov registrovaných uchaze , který je zp soben nár stem nezam stnanosti v regionu. K 31.3.2009 bylo na ú adu práce registrováno 2 955 uchaze
pat ících do této skupiny
(47,8%). V pr b hu období došlo v této skupin k nár stu ukazatele o 16,5 p.b. –(k 31.10.2008 – 1 313 uchaze V m síci
31,3%).
íjnu 2008 podporu v nezam stnanosti poskytoval ú ad práce 1 313 (31,3 %)
uchaze m. Pr m rná výše tohoto p ísp vku v m síci íjnu
inila 5 103 K . Celkem byla
erpána na podpory v nezam stnanosti ástka 7 192 tis. K . V m síci listopadu 2008 podporu v nezam stnanosti poskytoval ú ad práce 1 463 (34,1 %) uchaze m. Pr m rná výše tohoto p ísp vku v m síci listopadu inila 5 125 K . Celkem byla erpána na podpory v nezam stnanosti ástka 7 269 tis. K . V m síci prosinci 2008 podporu v nezam stnanosti poskytoval ú ad práce 2 031 (41,0 %) uchaze m. Pr m rná výše tohoto p ísp vku v m síci prosinci inila 5 257 K . Celkem byla erpána na podpory v nezam stnanosti ástka 8 124 tis. K .
V m síci lednu 2009 poskytoval ú ad práce podporu 2 596 (45,8 %) uchaze m. Pr m rná výše tohoto p ísp vku v m síci lednu inila 5 388 K . Celkem byla erpána na podpory v nezam stnanosti ástka 10 755 tis. K . V m síci únoru 2009 poskytoval ú ad práce podporu 2 841 (47,5 %) uchaze m. Pr m rná výše tohoto p ísp vku v m síci únoru inila 5 396 K . Celkem byla erpána na podpory v nezam stnanosti ástka 15 822 tis. K . V m síci b eznu 2009 poskytoval ú ad práce podporu v nezam stnanosti 2 955 (47,8 %) uchaze m. Pr m rná výše tohoto p ísp vku v m síci b eznu inila 5 379 K . Celkem byla erpána na podpory v nezam stnanosti ástka 18 088 tis. K .
86
4. ZÁV R Cílem literárního p ehledu této práce bylo seznámit se se státní politikou zam stnanosti, což je jeden z vn jších vliv prost edí, který ovliv uje ízení lidských zdroj . Ve své práci jsem se snažila p iblížit tená i jednotlivé možnosti v rámci státní politiky. Politika našeho státu poskytuje nejr zn jší možnosti jak se na trhu práce uplatnit. A už jsou to možnosti pro jednotlivce, kte í mají mnoho možností, prost ednictvím ú ad práce zvyšovat svoji kvalifikaci pomocí nejr zn jších rekvalifikací nebo najít práci v oboru, ale jiném regionu, pop ípad pro h e zam stnatelné ob any je v sou innosti s obcemi a ú adem práce možno z ídit pracovní místa v rámci ve ejn prosp šných prací. Jak je z této práce vid t existuje opravdu mnoho možností jakým zp sobem p sobit a usp t na trhu práce. Velkým problémem ale podle mého názoru m že být práv velké množství variant, ze kterých m žeme volit. Je sice správné, že má každý možnost vybrat si pro sebe tu nejlepší variantu, ale velké množství variant m že také zp sobit nedostate nou informovanost jednotlivc . Navíc další problém vidím ve zdlouhavém vy izování jednotlivých p ísp vk . Jako možné ešení bych navrhovala, aby se tento systém více zp ístupnil ve ejnosti. Myslím, že by bylo dobré více informovat studenty na st edních i vysokých školách, jaké možnosti budoucího uplatn ní se jim v rámci státní politiky zam stnanosti nabízí. Demografický vývoj obyvatelstva v R vykazuje shodnou tendenci v rámci celé EU a to celkové stárnutí populace. Celkov klesá míra porodnosti a sou asn se prodlužuje v k starší generace. Zatím je celková struktura práceschopného obyvatelstva p íznivá, nebo podíl obyvatel v produktivním v ku 15-64 let iní 71 % všech obyvatel (Zdroj: MPSV, 2008). Zdroje pracovních sil v R jsou tvo eny obyvateli v produktivním v ku (15-62), pracujícími v poproduktivním v ku (nad 62), ostatním zdroji (k nám p ijíždí ze zahrani í, musí ode íst eské ob any, kte í odjíždí za prací do zahrani í). V R je nezam stnanost p evážn strukturální povahy. Vysoká míra nezam stnanosti postihuje jednotlivé regiony a „problémové“ skupiny obyvatel. Míra nezam stnanosti je nerovnom rná z hlediska regionálního pohledu, vysoká míra nezam stnanosti p etrvává v kraji Ústeckém, Moravskoslezském a Olomouckém, nejnižší míra nezam stnanosti je v Praze. Hlavní podíl nezam stnaných osob tvo í uchaze i s nižšími stupni vzd lání (základní vzd lání a st ední odborné vzd lání bez maturity). Nezam stnanost postihuje 87
zejména nižší v kové skupiny osob. Což je zp sobeno jejich nedostate nou praxí v oboru, která je ve v tšin firem dnes požadována. V tomto p ípad bych doporu ovala snahu státu i potencionálních zam stnavatel , nabídnout student m možnost pot ebnou praxi získat již v pr b hu studia formou nejr zn jších letních brigád pop ípad studentských stáží, které umožní student m vyzkoušet si v praxi teoretické poznatky na erpané studiem a zam stnavatel m to p inese možnost vybrat si z ad student potencionální nové zam stnance, jejichž zaškolení nebude t eba p i nástupu v novat tolik asu a energie, budou-li s chodem firmy seznámeni dop edu. Druhou problematickou v kovou skupinou jsou lidé od 50 – 62 let v ku. Tito lidé v p ípad , že p ijdou o své zam stnání, které ve v tšin p ípad vykonávali 15 – 20 let, jen t žko hledají nové uplatn ní. Je to zp sobeno práv tím, že mnohdy v jednom zam stnání strávili tak ka celý život. Jedná se nap íklad o práci v textilním nebo sklá ském pr myslu, která má v naší republice pom rn
širokou tradici, avšak
v posledních letech výroba v t chto oborech zaznamenala obrovský útlum. Lidé, kte í se celý život v novali tomuto nelehkému, avšak úzce specifikovanému oboru, potom velmi t žce hledají na trhu práce nové uplatn ní. Lidé pat ící do této v kové kategorie obecn , se již h e p izp sobují novým trend m trhu práce a proto velmi asto, ikdyž ne vlastní vinnou pat í na ú adech práce do kategorie dlouhodob
nezam stnaných.
V tomto p ípad se domnívám, že by bylo vhodné v novat na ú adech práce této skupin zvýšenou pozornost a zajistit t mto lidem nejr zn jší možnosti rekvalifikací a také nabídnout zam stnavatel m p ípadné úlevy, pokud jsou ochotni takto rekvalifikované pracovníky zam stnat a umožnit jim tak návrat do pracovního procesu. Hlavním cílem mé práce ovšem bylo seznámit se podrobn se situací na trhu práce v konkrétním regionu. Tímto regionem je okres T ebí , ve kterém sama žiji. Tento region územn pat í pod kraj Vyso ina. Kraj je pr myslov zem d lský a okres T ebí pat í k pr myslové ásti tohoto kraje. V celém okrese se rozvíjí pr myslová výroba, zejména v okolí okresního m sta T ebí e. Další d ležitou pr myslovou lokalitou je bezesporu Jaderná elektrárna Dukovany, která je stále jedním z hlavních zam stnavatel poskytujících obyvatel m regionu práci. Ve své práci se dále velmi podrobn v nuji analýze dat zjiš ovaných ú adem práce v T ebí i, která se týkají nezam stnanosti v okrese. První d ležitou oblastí sledovaných údaj jsou údaje o struktu e nezam stnaných. Od po átku roku 2008 vykazoval vývoj 88
nezam stnanosti na t ebí ském okrese sestupnou tendenci. V posledním tvrtletí roku 2008 je patrný postupný nár st nezam stnanosti zp sobený nejen obvyklým ukon ováním sezónních prací, ale i klesající agregátní poptávkou zejména u zahrani ních odb ratel . Také v prvním tvrtletí roku 2009 je i nadále patrný rostoucí trend nezam stnanosti prohloubený mimo již uvedených vliv také p íchodem ekonomické krize. V rámci kraje Vyso ina inila míra registrované nezam stnanosti k 31.03.2009
10,6 % (ve sledovaném období se projevuje její nár st celkov o 3,5 p.b.). V porovnání s MN celé
R (7,7 %) je tato hodnota vyšší o 2,9 p.b., trendov je však vývoj velmi
podobný. V rámci kraje Vyso ina inila MN k 31.03.2009 8,6 %. Pr m rná hodnota MN za sledované období p edstavuje 8,9 %. Mezi nejd ležit jší charakteristiky pro hodnocení struktury nezam stnanosti v regionu pat í v ková struktura uchaze , vzd lanostní struktura uchaze evidovaných uchaze
a hodnocení struktury
dle klasifikace zam stnání (tzv. KZAM-kód) - nejvyšší
zastoupení nezam stnaných v regionu byl zaznamenán u profesí azených do t ídy 9 (pomocní a
nekvalifikovaní pracovníci). Ve sledovaném regionu tedy pat í mezi
nejvíce problematické skupiny zam stnanc
d lníci a pomocný personál, což je
skupina, která zaznamenala ve sledovaném období nejv tší pokles zam stnanosti. Druhou d ležitou skupinou dat, které ú ad práce sleduje, jsou data charakterizující jednotlivé mikroregiony okresu. len ní na mikroregiony je ú elné z toho d vodu, že je možné jeho pomocí blíže specifikovat problematický region a navrhnout pro n j konkrétní ešení. Pr m rná registrovaná míra nezam stnanosti ve sledovaném období pro celý mikroregion je 8,9%. Nejvyšší RMN je ve sledovaném období v mikroregionu Jarom ice n. Rok. 13,8 % a její trend je v celém období rostoucí. Nadpr m rné hodnoty RMN k 31.3.2009 (okresní pr m r 10,6%) vykazuje krom mikroregionu Jarom ice n. Rok. také mikroregion Moravské Bud jovice 13,0 %, mikroregion Hrotovice – 12,0 %
a shodn také mikroregiony Jemnice a Budišov 11,5 %. V celém
sledovaném období zaznamenaly všechny sledované regiony shodn rostoucí trend. Nejv tší zvýšení nezam stnanosti ve sledovaném období zaznamenal mikroregion Hrotovice 5,0 p.b. a nejnižší nár st zaznamenal mikroregion T ebí . T etí velmi d ležitou skupinou dat jsou data týkající se volných pracovních míst v regionu a jejich struktury. Kumulovaná nabídka volných míst za celou republiku se po nár stu na po átku roku až do srpna pohybovala na vyrovnané hladin , od zá í je pak 89
patrný strmý pokles nabídky VPM. Podobný byl vývoj i na okrese T ebí , kde se ješt v jarních m sících projevovala sezónn zvýšená poptávka po pracovní síle, ve druhém pololetí pak zájem o zam stnance výrazn klesá v d sledku kombinace hospodá ského útlumu a sezónních faktor . Ukazatel po tu uchaze
na jedno volné pracovní místo se
v roce 2008 pohyboval v rozmezí 5,5 – 14,2 U/VM, p i emž do kv tna ješt docházelo k poklesu hodnoty ukazatele. Od ervna je pak patrný postupný nár st, který výrazn graduje v posledních dvou m sících roku až na prosincovou hodnotu 14,2 U/VM. V prvním tvrtletí roku 2009 pokra uje i nadále nár st tohoto ukazatele až na hodnotu 23,1 U/VM což je údaj z února 2009. Dlouhodob neobsazená místa jsou další skupinou sledovaných dat, na které je kladen vysoký d raz. V lo ském roce byl hlavním d vodem obtížného obsazování nedostatek kvalifikovaných pracovník
s odpovídající praxí. I když byli v databázi uchaze i
požadované profese, nez ídka práv chyb jící praxe (uchaze p vodní profesi bu to v bec nevykonával, anebo to bylo p ed více lety) neumož ovala zprost edkování zam stnání. Jednalo se zejména o záme níky, instalatéry, svá e e, svrška e, ši ky, ale i stavební profese. Další d vody obtížné obsaditelnosti jsou dlouhodob jšího rázu: a) uchaze nep ijme místo z d vodu omezené dopravní obslužnosti mezi místem bydlišt a místem výkonu práce i z rodinných d vod (pé e o dít ), zejména v kombinaci s vícesm nným provozem, b) zam stnavatel platí minimální mzdu a zam stnanci odcházejí velmi brzy i ve zkušební dob , proto zam stnavatel opakovan nahlašuje volná pracovní místa (p edevším v textilním a obuvnickém pr myslu), c) vyplácená mzda je sice vyšší než minimální, ale s ohledem na namáhavost práce (nap . ši ka) a p ípadné náklady spojené s dojížd ním se potenciálním zam stnanc m jeví jako nep im ená, d) uchaze i asto dokládají léka ským nálezem zdravotní stav, který neumož uje vykonávat profesi, pro kterou mají kvalifikaci, p ípadn z téhož d vodu odmítají rekvalifikaci (týká se p edevším strojírenských, stavebních profesí a profesí v textilním pr myslu). N kte í zam stnavatelé mají z r zných d vod trvalé požadavky – nap íklad nedostatek pracovník v dané profesi, fluktuace zam stnanc (ve vazb nap . na zhoršené pracovní
90
podmínky i nízkou vyplácenou mzdu), narážejí na nezájem uchaze
o nabízenou
práci. Má práce mi umožnila získat mnoho nových informací a hlavn p ehled o situaci na trhu práce v okolí mého bydlišt . Z této práce je patrné, že situace v tomto regionu z hlediska uplatn ní se na trhu práce není p íliš jednoduchá. Je to zp sobeno postupným odklonem regionu od p vodního zem d lství k pr myslové výrob . Hlavní možnosti pro uplatn ní v mém regionu vidím zejména v rozvoji jaderné energetiky, ke kterému v rámci regionu dochází a nadále docházet bude. V plánu je totiž rozší ení stávající elektrárny o nové bloky sm rem na Slav tice, což by dle mého názoru mohlo být pro region klí ové i co se tý e nezam stnanosti, protože tato výstavba umožní regionu vytvá et nová pracovní místa. Zejména pro problematickou skupinu d lníci a pomocný personál bude tato výstavba ur it velkým p ínosem. Své
práci
jsem
v novala
veškerý
pot ebný
as,
komunikovala
jsem
jak
s nezam stnanými v daném regionu, tak se zam stnanci ú adu práce v T ebí i a také s ostatními zam stnanými ve vybraném regionu. Ov ovala jsem si tímto poznatky, které jsem ve své práci prezentovala. Záv rem si pouze dovolím poznamenat, že doufám v to, že sama jednoho dne nerozší ím ady lidí ekajících na práci.
91
5. LITERATURA 1. ARMSTRONG, M.:
ízení lidských zdroj , Grada, Praha 2007, ISBN: 978-80-
247-1407-3 2. BUCHTOVÁ, B. a kolektiv.: Nezam stnanost, Grada Publishing, Praha 2002, ISBN: 80-247-9006-8 3. JANK , M. a kolektiv: Základy práva pro poslucha e neprávnických fakult, Nakladatelství C.H. Beck, Praha 2004, ISBN: 80-7179-883-5 4. KNOLLI, O.: Druhy nezam stnanosti a p í iny jejich vzniku, VUPS, Praha 1993, ISBN: 80-218-0583-3 5. KOTLER, P.: Marketing Management, Grada Publishing, Praha 1998, ISBN: 80-7169-600-5 6. KOUBEK, J.: ízení lidských zdroj , Management Press, Praha 2008, ISBN: 978-80-7261-168-3 7. SAMUELSON, P. A. – NORDHAUS, W. D.: Ekonomie, Svoboda, Praha 1995, ISBN: 80-205-0192-4 8. SOJKA,
M.,
KONE NÝ,
B.,:
Malá
encyklopedie
moderní
ekonomie,
Nakladatelství Libri, Praha 2002, ISBN: 80-7277-032-2 9. STÁVKOVÁ, J. – DUFEK, J.: Marketingový výzkum, Mendelova zem d lská a lesnická univerzita, Brno 1998, ISBN: 80-7157-330-2 10. ŠTIKA, J., RYMEŠ, M., RIEGEL, K., HOSKOVEC, J.: Psychologie ve sv t práce, Nakladatelství Karolinum, Praha 2003, ISBN: 80-246-0448-5 11. Internetové stránky eského statistického ú adu
12. Internetové stránky Ministerstva práce a sociálních v cí 13. Internetové stránky ÚP T ebí 14. Zpráva o situaci na trhu práce v okrese T ebí v roce 2006 15. Zpráva o situaci na trhu práce v okrese T ebí v roce 2007 16. Zpráva o situaci na trhu práce v okrese T ebí v roce 2008
92
6. Seznam použitých zkratek APZ BU R SÚ EU HR CHPD CHPM JA JE KZAM MB MN MNž MPSV MR NA OK Osoby se ZP OSSZ OSV OZP PZ PPZ RMN SLDB SOŠ SOU SÚPM SV THP TR ÚSO ÚSV ÚP U/VM VOŠ VPM VM VPP VŠ VŠPS ZP ZŠ
Aktivní politika zam stnanosti mirkroregion Budišov eská republika eský statistický ú ad Evropská unie mikroregion Hrotovice chrán ná pracovní dílna chrán né pracovní místo mikroregion Jarom ice nad Rokytnou mikroregion Jemnice klasifikace zam stnání mikroregion Moravské Bud jovice nebo správní obvod míra nezam stnanosti míra nezam stnanosti žen Ministerstvo práce a sociálních v cí mikroregion mikroregion Nám š nad Oslavou nebo správní obvod mikroregion Ok íšky osoby se zdravotním postižením Okresní správa sociálního zabezpe ení osoba samostatn výd le n inná osoba se zdravotním postižením pr myslová zóna pasivní politika zam stnanosti relativní míra nezam stnanosti S ítání lidí, dom a byt st ední odborná škola st ední odborné u ilišt spole ensky ú elné pracovní místo samostatn výd le n inná technicko-hospodá ský pracovník mikroregion T ebí nebo správní obvod úplné st ední odborné vzd lání úplné st ední všeobecné vzd lání ú ad práce po et uchaze na jedno volné pracovní místo vyšší odborná škola volné pracovní místo volné místo ve ejn prosp šné práce vysokoškolské vzd lání výb rové šet ení pracovních sil zdravotní postižení základní škola.
93
7. Seznam p íloh: 1. P íloha . 1: Názvy a sídla ú ad práce V R 2. P íloha . 2.: Ú ady práce a vymezení jejich územních obvod
94
P íloha . 1: Názvy a sídla ú ad práce Název ú adu práce
Sídlo ú adu práce
1.
Ú ad práce v Benešov
Dukelská 2080, 256 01 Benešov u Prahy
2.
Ú ad práce v Beroun
Okružní 333/26, Beroun-M sto, 266 01 Beroun 1
3.
Ú ad práce v Blansku
Vodní 1992/9, 678 01 Blansko 1
4.
Ú ad práce Brno-m sto
K enová 111/25, Trnitá, 602 00 Brno 2
5.
Ú ad práce Brno-venkov
Šujanovo nám stí 302/3, Trnitá, 602 00 Brno 2
6.
Ú ad práce v Bruntále
Kv tná 1457/64, 792 01 Bruntál 1
7.
Ú ad práce v B eclavi
Fintajslova 1976/7, 690 02 B eclav 2
8.
Ú ad práce v eské Líp
Paní Zdislavy 419/6, 470 01 eská Lípa 1
9.
Ú ad práce v eských Bud jovicích
Klavíkova 1570/7, 370 04 eské Bud jovice 4
10.
Ú ad práce v eském Krumlov
V ncova 248, Plešivec, 381 01 eský Krumlov 1
11.
Ú ad práce v D ín
B ezinova 442/1, D ín I-D ín, 405 02 D ín 2
12.
Ú ad práce v Domažlicích
Msgre. B. Staška 265, 344 01 Domažlice 1
13.
Ú ad práce ve Frýdku-Místku
Na Po í í 3510, Frýdek, 738 01 Frýdek-Místek 1
14.
Ú ad práce v Havlí kov Brod
Jihlavská 42, 580 01 Havlí k v Brod 1
15.
Ú ad práce v Hodonín
Lipová alej 3846/8, 695 01 Hodonín 1
16.
Ú ad práce v Hradci Králové
Wonkova 1142/1, 500 02 Hradec Králové 2
17.
Ú ad práce v Chebu
Svobody 207/52, 350 02 Cheb 2
18.
Ú ad práce v Chomutov
Cihlá ská 4107, 430 03 Chomutov 3
19.
Ú ad práce v Chrudimi
Pardubická 310, Chrudim IV, 537 01 Chrudim 1
20.
Ú ad práce v Jablonci nad Nisou
Emilie Floriánové 1004/3, 466 01 Jablonec nad Nisou 1
21.
Ú ad práce v Jeseníku
Karla apka 1147/10, 790 01 Jeseník 1
22.
Ú ad práce v Ji ín
Havlí kova 56, Valdické P edm stí, 506 01 Ji ín 1
23.
Ú ad práce v Jihlav
Brtnická 2531/21, 586 01 Jihlava 1
24.
Ú ad práce v Jind ichov Hradci
Janderova 147, 377 01 Jind ich v Hradec 1
25.
Ú ad práce v Karlových Varech
Svahová 1170/24, 360 01 Karlovy Vary 1
26.
Ú ad práce v Karviné
t . Osvobození 1388/60a, Nové M sto, 735 06 Karviná 6
27.
Ú ad práce v Kladn
Dukelských hrdin 1372, 272 01 Kladno 1
28.
Ú ad práce v Klatovech
Krameriova 180, Klatovy I, 339 01 Klatovy 1
29.
Ú ad práce v Kolín
Kutnohorská 39, Kolín IV, 280 02 Kolín 2
30.
Ú ad práce v Krom íži
Erbenovo náb eží 4251/2c, 767 01 Krom íž 1
31.
Ú ad práce v Kutné Ho e
Benešova 70/2, Hlouška, 284 01 Kutná Hora 1
32.
Ú ad práce v Liberci
Dr. Milady Horákové 361/23, 460 01 Liberec 1
33
Ú ad práce v Litom icích
Michalská 259/12, 412 01 Litom ice 1
34.
Ú ad práce v Lounech
Postoloprtská 2664, 440 01 Louny 1
35.
Ú ad práce v M lníku
Nová 204/3, 276 01 M lník 1
95
36.
Ú ad práce v Mladé Boleslavi
Jaselská 292, 293 01 Mladá Boleslav 1
37.
Ú ad práce v Most
t . Budovatel 1989, 434 01 Most 1
39
Ú ad práce v Novém Ji ín
Msgr. Šrámka 1030/8, 741 01 Nový Ji ín 1
40.
Ú ad práce v Nymburku
D lnická 402/4, 288 02 Nymburk 2
41.
Ú ad práce v Olomouci
Vejdovského 988/4, Hodolany, 779 00 Olomouc 9
42.
Ú ad práce v Opav
Bochenkova 2712/4, P edm stí, 746 01 Opava 1
43.
Ú ad práce v Ostrav
30. dubna 3130/2c, Moravská Ostrava, 702 00 Ostrava 2
44.
Ú ad práce v Pardubicích
Boženy Vikové-Kun tické 2011, 530 02 Pardubice 2
45.
Ú ad práce v Pelh imov
Pražská 127, 393 01 Pelh imov
46.
Ú ad práce v Písku
náb eží 1. máje 2259, 397 01 Písek 1
47.
Ú ad práce v Plzni
Kaplí ova 2731/7, Jižní P edm stí, 301 00 Plze 1
48.
Ú ad práce Plze -jih
Kaplí ova 2731/7, Jižní P edm stí, 301 00 Plze 1
49.
Ú ad práce Plze -sever
Kaplí ova 2731/7, Jižní P edm stí, 301 00 Plze 1
50.
Ú ad práce hl. m. Prahy
Domažlická 1139/11, Žižkov, 130 00 Praha 3
51.
Ú ad práce Praha-východ
nám. Republiky 3/4, Nové M sto, 110 00 Praha 1
52.
Ú ad práce Praha-západ
Kartouzská 200/4, Smíchov, 150 00 Praha 5
53.
Ú ad práce v Prachaticích
Poštovní 113, Prachatice I, 383 01 Prachatice
54.
Ú ad práce v Prost jov
Plumlovská 458/36, 796 01 Prost jov 1
55.
Ú ad práce v P erov
Žerotínovo nám. 168/21, 750 02 P erov 2
56.
Ú ad práce v P íbrami
nám stí T. G. Masaryka 145, 261 01 P íbram 1
57.
Ú ad práce v Rakovníku
náb . T. G. Masaryka 2473, 269 01 Rakovník 1
58.
Ú ad práce v Rokycanech
Palackého 162, 337 01 Rokycany 1
59.
Ú ad práce v Rychnov
Štemberkova 1433, 516 01 Rychnov nad Kn žnou
60.
Ú ad práce v Semilech
Bo kovská 572, Podmoklice, 513 01 Semily
61.
Ú ad práce v Sokolov
Jednoty 654, 356 01 Sokolov 1
62.
Ú ad práce ve Strakonicích
Textilák 393, Strakonice II, 386 01 Strakonice 1
63.
Ú ad práce ve Svitavách
Bezru ova 2055/13, P edm stí, 568 02 Svitavy 2
64.
Ú ad práce v Šumperku
Starobranská 2700/19, 787 01 Šumperk 1
65.
Ú ad práce v Tábo e
Husovo nám. 2938, 390 02 Tábor 2
66.
Ú ad práce v Tachov
t . Míru 1633, 347 01 Tachov 1
67.
Ú ad práce v Teplicích
Vrchlického 3175, 415 01 Teplice 1
68.
Ú ad práce v Trutnov
Horská 5, St ední P edm stí, 541 01 Trutnov 1
69.
Ú ad práce v T ebí i
Komenského nám. 1189/8, 674 01 T ebí 1
70.
Ú ad práce v Uherském Hradišti
Na Morávce .p. 1215, 686 52 Uherské Hradišt 1
71.
Ú ad práce v Ústí nad Labem
Dvo ákova .p. 1609/18, 400 21 Ústí nad Labem
72.
Ú ad práce v Ústí nad Orlicí
17. listopadu 1394, 562 01 Ústí nad Orlicí 1
73.
Ú ad práce ve Vsetín
Pod Žamboškou 1024, 755 01 Vsetín 1
74.
Ú ad práce ve Vyškov
Palánek 375/3a, 682 01 Vyškov 1
75.
Ú ad práce ve Zlín
76.
Ú ad práce ve Znojm
nám stí Svobody 2889/8, 669 02 Znojmo 2
77.
Ú ad práce ve Ž áru nad Sázavou
Strojírenská 2210/28, 591 01 Ž ár nad Sázavou 1
iperova 5182, 760 01 Zlín 1
96
P íloha . 2: Ú ady práce a vymezení jejich územních obvod 1. Ú ad práce hl. m sta Prahy Správním obvodem je území hl. m sta Prahy. 2. Ú ad práce v P íbrami Správním obvodem jsou území okres Benešov, Beroun, Kladno, Kolín, Kutná Hora, M lník, Mladá Boleslav, Nymburk, Praha-východ, Praha-západ, P íbram a Rakovník. 3. Ú ad práce v eských Bud jovicích Správním obvodem jsou území okres eské Bud jovice, eský Krumlov, Jind ich v Hradec, Písek, Prachatice, Strakonice a Tábor. 4. Ú ad práce v Plzni Správním obvodem jsou území okres Domažlice, Klatovy, Plze -m sto, Plze sever, Plze -jih, Rokycany a Tachov. 5. Ú ad práce v Karlových Varech Správním obvodem jsou území okres Cheb, Karlovy Vary a Sokolov. 6. Ú ad práce v Ústí nad Labem Správním obvodem jsou území okres D ín, Chomutov, Litom ice, Louny, Most, Teplice a Ústí nad Labem 7. Ú ad práce v Liberci Správním obvodem jsou území okres eská Lípa, Jablonec nad Nisou, Liberec a Semily. 8. Ú ad práce v Hradci Králové Správním obvodem jsou území okres Hradec Králové, Ji ín, Náchod, Rychnov nad Kn žnou a Trutnov. 9. Ú ad práce v Pardubicích Správním obvodem jsou území okres Chrudim, Pardubice, Svitavy a Ústí nad Orlicí. 10. Ú ad práce v Jihlav Správním obvodem jsou území okres Havlí k v Brod, Jihlava, Pelh imov, T ebí a Ž ár nad Sázavou. 11. Ú ad práce Brno-m sto Správním obvodem jsou území okres Blansko, Brno-m sto, Brno-venkov, B eclav, Hodonín, Vyškov a Znojmo. 12. Ú ad práce v Olomouci Správním obvodem jsou území okres Jeseník, Olomouc, Prost jov, P erov a Šumperk. 13. Ú ad práce v Ostrav Správním obvodem jsou území okres Bruntál, Frýdek-Místek, Karviná, Nový Ji ín, Opava a Ostrava-m sto. 14. Ú ad práce ve Zlín Správním obvodem jsou území okres Krom íž, Uherské Hradišt , Vsetín a Zlín.
97
